Datasets:

roslein
/

Czech_legal_code

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (1)

train · 3.08k rows

law_id stringlengths 19 56	law_text stringlengths 432 1.27M
Zákon č. 234/2023 Sb.	Zákon č. 234/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 286/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2023, datum účinnosti 1. 8. 2023, částka 109/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2023 234 ZÁKON ze dne 27. července 2023, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 286/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 131/2022 Sb., zákona č. 179/2022 Sb. a zákona č. 286/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 1 a 18 až 20 se částka „8 450 Kč“ nahrazuje částkou „9 950 Kč“. 2. V § 57 odst. 6 písm. a) úvodní části ustanovení se částka „7 300 Kč“ nahrazuje částkou „8 500 Kč“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Čl. III Zákon č. 286/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V čl. I se body 2, 4 a 6 zrušují. 2. V čl. II se body 2 a 5 zrušují. 3. V čl. II bodě 4 písm. b) se slova „do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6“ zrušují. 4. V čl. III se slova „ , s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 4 a 6 a čl. II bodů 2 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024“ zrušují. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 250/2023 Sb.	Zákon č. 250/2023 Sb. Zákon o veřejných dražbách Vyhlášeno 25. 8. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2025, částka 115/2023 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ VEŘEJNÉ DRAŽBY (§ 4 — § 58) * ČÁST TŘETÍ - KONTROLA A PŘESTUPKY (§ 59 — § 61) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 62 — § 63) * § 64 - Zrušovací ustanovení * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 65 — § 65) Aktuální znění od 1. 1. 2025 250 ZÁKON ze dne 13. července 2023 o veřejných dražbách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon stanoví pravidla pro provádění veřejné dražbyveřejné dražby, zvláštní pravidla pro provádění nucené dražby a výkon státní správy ve věcech veřejných dražebveřejných dražeb. (2) Veřejnou dražbouVeřejnou dražbou je dražba, při které se dražebníkdražebník obrací na předem neurčený okruh osob na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek za účelem uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě s osobou, která za určených podmínek podá nejlepší nabídku. § 2 Dražebník (1) DražebníkemDražebníkem je ten, kdo jako podnikatel provádí veřejnou dražbuveřejnou dražbu. (2) DražebníkemDražebníkem je také a) organizační složka státu nebo státní organizace, pokud provádí veřejnou dražbuveřejnou dražbu majetku státu nebo jiného majetku, s nímž je oprávněna nakládat, b) územní samosprávný celek, pokud provádí veřejnou dražbuveřejnou dražbu svého majetku nebo jiného majetku, s nímž je oprávněn nakládat; územním samosprávným celkem se pro účely tohoto zákona rozumí i městská část hlavního města Prahy. § 3 Centrální evidence veřejných dražeb (1) Centrální evidence veřejných dražebveřejných dražeb (dále jen „centrální evidence“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“). Centrální evidence je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) V centrální evidenci ministerstvo o dražebnícíchdražebnících uveřejňuje a) jméno a příjmení, název, obchodní firmu nebo označení, b) identifikační číslo osoby, c) právní formu právnické osoby, d) typ datové schránky a identifikátor datové schránky, e) adresu sídla osoby, f) adresu místa provozovny, g) identifikační číslo provozovny, h) předmět podnikání, i) datum vzniku živnostenského oprávnění, j) dobu platnosti živnostenského oprávnění, k) dobu pozastavení nebo přerušení provozování živnostiživnosti, l) datum zániku živnostenského oprávnění, m) údaj o oprávnění organizovat veřejné dražbyveřejné dražby cenných papírů, n) datum vzniku oprávnění organizovat veřejné dražbyveřejné dražby cenných papírů, o) datum pozastavení oprávnění organizovat veřejné dražbyveřejné dražby cenných papírů a dobu jeho trvání, p) datum zániku oprávnění organizovat veřejné dražbyveřejné dražby cenných papírů, q) údaj o vydání rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí, že dlužník není v úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu, rozhodnutí o splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí, rozhodnutí o splnění oddlužení a rozhodnutí o zrušení konkursu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, r) údaj o vstupu právnické osoby do likvidace, s) překážky provozování živnostiživnosti podle § 8 živnostenského zákona, t) další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění podle § 45 odst. 2 písm. e), § 45 odst. 3 písm. e) a § 45 odst. 4 živnostenského zákona a k podmínkám provozování živnostiživnosti podle § 27 živnostenského zákona. (3) Údaje podle odstavce 2 přebírá ministerstvo ze základních registrů, informačního systému cizinců, veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku a z údajů poskytovaných ministerstvu Českou národní bankoubankou podle jiného právního předpisu. (4) V centrální evidenci ministerstvo dále uveřejňuje dražební vyhlášky, dodatky k dražebním vyhláškám a jiné dokumenty nebo údaje, jejichž uveřejnění v centrální evidenci je dražebníkdražebník povinen podle tohoto zákona zajistit. (5) Ministerstvo uveřejní dokumenty nebo údaje podle odstavce 4 na základě žádosti dražebníkadražebníka podané prostřednictvím centrální evidence na příslušném elektronickém formuláři dostupném v centrální evidenci do 2 pracovních dnů ode dne jejich obdržení. Ministerstvo ověří shodu údajů uvedených v elektronickém formuláři s údaji vedenými v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, v základním registru obyvatel, v informačním systému cizinců, v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí a ve veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku. Nejsou-li tyto údaje shodné, informuje ministerstvo o této skutečnosti dražebníkadražebníka prostřednictvím centrální evidence. Dokumenty a údaje podle odstavce 4 jsou v centrální evidenci uveřejněny po dobu nejméně 5 let. (6) Podrobnosti o údajích předávaných do centrální evidence prostřednictvím elektronického formuláře, způsob ověření těchto údajů a způsob přihlašování do centrální evidence stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST DRUHÁ PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ VEŘEJNÉ DRAŽBY HLAVA I OBECNÁ PRAVIDLA § 4 Uzavření smlouvy ve veřejné dražbě Při veřejné dražběveřejné dražbě je smlouva uzavřena příklepem. K odchylnému ujednání se nepřihlíží. § 5 Pojištění odpovědnosti (1) DražebníkDražebník podle § 2 odst. 1 musí být pojištěn pro případ vzniku povinnosti nahradit škodu způsobenou v souvislosti s prováděním veřejných dražebveřejných dražeb. (2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojistitele, který je podle zákona upravujícího pojišťovnictví oprávněn poskytovat toto pojištění na území České republiky. (3) Ujednaná výše limitu pojistného plnění pro případ vzniku povinnosti dražebníkadražebníka nahradit škodu způsobenou v souvislosti s prováděním veřejné dražbyveřejné dražby musí činit nejméně 500 000 Kč na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně 1 000 000 Kč. (4) Ujednaná spoluúčast nesmí překročit 5 000 Kč na každou jednotlivou pojistnou událost. (5) Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1 vypovědět nebo od pojistné smlouvy odstoupit pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu. § 6 Zvláštní účet (1) DražebníkDražebník je povinen ukládat peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbouveřejnou dražbou na zvláštní účet vedený v České republice u bankybanky nebo zahraniční bankybanky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo ve Švýcarské konfederaci, která vykonává činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky; to neplatí pro odměnu dražebníkadražebníka a pro úhradu nákladů veřejné dražbyveřejné dražby. Tyto prostředky lze použít pouze k účelu stanovenému tímto zákonem. (2) Peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbouveřejnou dražbou nejsou součástí majetkové podstaty dražebníkadražebníka podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí vedeným proti dražebníkovidražebníkovi; to neplatí pro odměnu dražebníkadražebníka a pro úhradu nákladů veřejné dražbyveřejné dražby. § 7 Smlouva o provedení veřejné dražby (1) Veřejnou dražbuVeřejnou dražbu lze provést na základě smlouvy o provedení veřejné dražbyveřejné dražby uzavřené mezi dražebníkemdražebníkem a osobou, která je oprávněna převést vlastnické právo k předmětu veřejné dražbyveřejné dražby nebo předmět veřejné dražbyveřejné dražby zpeněžit podle jiného právního předpisu ve veřejné dražběveřejné dražbě (dále jen „navrhovatel“). (2) Je-li navrhovatel současně dražebníkemdražebníkem, postačuje k provedení veřejné dražbyveřejné dražby namísto smlouvy o provedení veřejné dražbyveřejné dražby uveřejnění dražební vyhlášky. (3) Smlouva o provedení veřejné dražbyveřejné dražby obsahuje alespoň a) označení a popis předmětu veřejné dražbyveřejné dražby a jeho příslušenství, b) způsob licitace a vyvolávací cenu, a pokud má licitace probíhat holandským způsobem, ujednání, o jaké částky bude vyvolávací cena postupně snižována a na jakou nejnižší částku ji lze snížit, c) lhůtu a způsob úhrady ceny dosažené vydražením, d) odměnu dražebníkadražebníka nebo způsob jejího určení a ujednání, zda odměnu hradí navrhovatel, nebo vydražitel, popřípadě jak se na její úhradě podílejí, nebo zda je veřejná dražbaveřejná dražba provedena bezúplatně, a e) údaj o tom, že účelem veřejné dražbyveřejné dražby je uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, je-li tomu tak. (4) Je-li účelem veřejné dražbyveřejné dražby uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, nesmí běh lhůty pro zaplacení ceny dosažené vydražením započít před uzavřením kupní smlouvy. (5) Smlouva o provedení veřejné dražbyveřejné dražby vyžaduje písemnou formu. V případě veřejné dražbyveřejné dražby nemovité věci musejí být podpisy stran této smlouvy úředně ověřeny. § 8 Náklady veřejné dražby Náklady na provedení veřejné dražbyveřejné dražby nese dražebníkdražebník, není-li ujednáno jinak. § 9 Dražební jistota (1) DražebníkDražebník může po zájemci o účast ve veřejné dražběveřejné dražbě žádat poskytnutí dražební jistoty k zajištění zaplacení ceny dosažené vydražením, nákladů veřejné dražbyveřejné dražby a odměny dražebníkadražebníka. (2) Dražební jistota se poskytuje v penězích. DražebníkDražebník může připustit poskytnutí dražební jistoty i ve formě bankovní záruky za podmínek stanovených dražební vyhláškou. (3) Lhůta pro poskytnutí dražební jistoty začíná běžet dnem uveřejnění dražební vyhlášky. Mezi posledním dnem lhůty pro poskytnutí dražební jistoty a dnem konání veřejné dražbyveřejné dražby nesmí být více než 2 pracovní dny. Je-li dražební jistota poskytnuta ve formě bankovní záruky, musí být její poskytnutí dražebníkovidražebníkovi doloženo ve lhůtě pro poskytnutí dražební jistoty. (4) Dražební jistota může činit nejvýše 30 % z vyvolávací ceny, nesmí však překročit 3 000 000 Kč. (5) Osobě, která předmět veřejné dražbyveřejné dražby nevydražila, vrátí dražebníkdražebník poskytnutou dražební jistotu bez zbytečného odkladu po ukončení veřejné dražbyveřejné dražby nebo po upuštění od veřejné dražbyveřejné dražby; to platí i v případě, že dražebníkdražebník veřejnou dražbuveřejnou dražbu neprovede. § 10 Účast ve veřejné dražbě (1) Zájemce o účast ve veřejné dražběveřejné dražbě se stává účastníkem veřejné dražbyveřejné dražby okamžikem zápisu do seznamu účastníků veřejné dražbyveřejné dražby. (2) DražebníkDražebník zapíše do seznamu účastníků veřejné dražbyveřejné dražby zájemce o účast ve veřejné dražběveřejné dražbě, který nejpozději do zahájení veřejné dražbyveřejné dražby prokázal dražebníkovidražebníkovi svou totožnost a ve stanovené lhůtě poskytl dražební jistotu v penězích nebo v této lhůtě doložil dražebníkovidražebníkovi poskytnutí dražební jistoty formou bankovní záruky, byla-li dražební jistota požadována. (3) Účastní-li se veřejné dražbyveřejné dražby více osob za účelem společného nabytí vlastnického práva k předmětu veřejné dražbyveřejné dražby, jsou tyto osoby oprávněny a zavázány společně a nerozdílně k plnění podle tohoto zákona. § 11 Údaje zapisované do seznamu účastníků veřejné dražby (1) DražebníkDražebník zapisuje do seznamu účastníků veřejné dražbyveřejné dražby a) fyzickou osobu jejím jménem nebo obchodní firmou, rodným číslem, a nebylo-li jí přiděleno, datem narození, a dále adresou trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresou bydliště, b) právnickou osobu jejím názvem nebo obchodní firmou, identifikačním číslem osoby nebo jiným obdobným identifikačním údajem, je-li přidělen, a adresou sídla. (2) DražebníkDražebník o osobách podle § 10 odst. 3 do seznamu účastníků veřejné dražbyveřejné dražby zapíše, do jakých spoluvlastnických podílů budou předmět veřejné dražbyveřejné dražby nabývat a, jde-li o majetkový režim, u kterého se podíly nevyjadřují, že budou předmět veřejné dražbyveřejné dražby nabývat do tohoto majetkového režimu. Tyto údaje zapíše i tehdy, kdy se veřejné dražbyveřejné dražby neúčastní některá z osob, která má nabýt předmět veřejné dražbyveřejné dražby společně s jinou osobou do majetkového režimu, u kterého se podíly nevyjadřují. O této osobě dražebníkdražebník v seznamu účastníků veřejné dražbyveřejné dražby uvede, že účastníkem veřejné dražbyveřejné dražby není. (3) Účastní-li se veřejné dražbyveřejné dražby svěřenský správce, zapíše dražebníkdražebník tuto skutečnost do seznamu účastníků veřejné dražbyveřejné dražby včetně označení svěřenského fondu a jeho identifikačního čísla. O svěřenském správci uvede dražebníkdražebník v seznamu účastníků veřejné dražbyveřejné dražby údaje podle odstavce 1. (4) Je-li zájemce o účast ve veřejné dražběveřejné dražbě zastoupen, zapíše dražebníkdražebník do seznamu účastníků veřejné dražbyveřejné dražby údaje podle odstavce 1 také o jeho zástupci. § 12 Osoby vyloučené z účasti ve veřejné dražbě (1) Účastníkem veřejné dražbyveřejné dražby nesmí být a) dražebníkdražebník provádějící veřejnou dražbuveřejnou dražbu a v případě, že je dražebníkdražebník právnickou osobou, osoba, která je členem jeho statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu nebo je zástupcem právnické osoby v takovém orgánu, b) osoba, která při veřejné dražběveřejné dražbě zastupuje dražebníkadražebníka, a v případě, že je tato osoba právnickou osobou, osoba, která je členem jejího statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu nebo je zástupcem právnické osoby v takovém orgánu, c) osoby blízké k osobám podle písmene a) nebo b), d) osoby jednající s osobou podle písmene a) nebo b) ve shodě, osoby ovládané osobou podle písmene a) nebo b), osoby ovládající osobu podle písmene a) nebo b) a osoby, které jsou s osobou podle písmene a) nebo b) ovládané stejnou osobou, e) navrhovatel, f) vlastník předmětu veřejné dražbyveřejné dražby (dále jen „vlastník“), g) osoba, která nesplňuje požadavky stanovené jiným právním předpisem nebo zakladatelským právním jednáním pro nabytí podílu v obchodní korporaci, který je omezeně převoditelný, je-li předmětem veřejné dražbyveřejné dražby tento podíl, a h) osoba pověřená kontrolou veřejné dražbyveřejné dražby. (2) DražebníkDražebník nezapíše do seznamu účastníků veřejné dražbyveřejné dražby zájemce o účast ve veřejné dražběveřejné dražbě, který nesmí být účastníkem veřejné dražbyveřejné dražby. § 13 Dražební vyhláška (1) DražebníkDražebník vyhlásí konání veřejné dražbyveřejné dražby uveřejněním dražební vyhlášky, která obsahuje alespoň a) označení dražebníkadražebníka, b) označení navrhovatele, je-li osobou odlišnou od dražebníkadražebníka, a vlastníka, je-li osobou odlišnou od navrhovatele a je-li mu znám, c) místo, datum a čas konání veřejné dražbyveřejné dražby, d) označení a popis předmětu veřejné dražbyveřejné dražby a jeho příslušenství, práv s předmětem veřejné dražbyveřejné dražby spojených a závad na něm váznoucích, pokud ovlivňují hodnotu předmětu veřejné dražbyveřejné dražby, popis stavu předmětu veřejné dražbyveřejné dražby a údaj o tom, že předmětem veřejné dražbyveřejné dražby je kulturní památka, je-li tomu tak, e) způsob licitace, f) vyvolávací cenu a údaj o tom, že ji dražebníkdražebník může snížit, je-li tomu tak, g) minimální příhoz, pokud má licitace probíhat anglickým způsobem, h) lhůtu a způsob úhrady ceny dosažené vydražením, identifikační údaje pro provedení platby, označení osoby, které se cena hradí, a označení měny, připouští-li se úhrada ceny i v jiné než české měně, i) údaj o tom, že účelem veřejné dražbyveřejné dražby je uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, je-li tomu tak, j) lhůtu, v níž je strana smlouvy o budoucí kupní smlouvě oprávněna vyzvat druhou stranu k uzavření kupní smlouvy, a lhůtu, v níž je strana smlouvy o budoucí kupní smlouvě povinna po vyzvání druhé strany uzavřít kupní smlouvu, je-li účelem veřejné dražbyveřejné dražby uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, jakož i určení, která ze stran smlouvy o budoucí kupní smlouvě je povinna po vyzvání uzavřít kupní smlouvu, k) jiné ujednání kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě, která má být příklepem uzavřena, pokud bylo ujednáno ve smlouvě o provedení veřejné dražbyveřejné dražby nebo jsou-li dražebníkdražebník a navrhovatel toutéž osobou, l) výši nebo způsob určení odměny dražebníkadražebníka a její splatnost, bude-li ji hradit vydražitel, m) výši, lhůtu a způsob poskytnutí dražební jistoty a jejího vrácení, je-li požadována, n) místo, datum a čas prohlídky předmětu veřejné dražbyveřejné dražby, má-li být uskutečněna, o) podmínky odevzdání předmětu veřejné dražbyveřejné dražby vydražiteli a p) pořadí dražení předmětů veřejné dražbyveřejné dražby, má-li jich být draženo více. (2) Místo, datum a čas konání veřejné dražbyveřejné dražby ani jiné skutečnosti uvedené v dražební vyhlášce nesmějí nepřiměřeně omezovat možnost účasti ve veřejné dražběveřejné dražbě. (3) DražebníkDražebník zajistí uveřejnění dražební vyhlášky v centrální evidenci tak, aby v ní byla uveřejněna alespoň po dobu 15 dnů přede dnem zahájení veřejné dražbyveřejné dražby. Pro předměty veřejné dražbyveřejné dražby podléhající rychlé zkáze může dražebníkdražebník lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit. (4) DražebníkDražebník dále uveřejní dražební vyhlášku nejméně po dobu uvedenou v odstavci 3 na místě veřejnosti snadno dostupném, zejména na internetu, a v případě elektronické dražby vždy na internetové adrese, kde bude elektronická dražba probíhat. (5) Dražební vyhlášku nelze dodatečně měnit. To neplatí v případě, kdy dojde ke změnám v rozsahu práv s předmětem veřejné dražbyveřejné dražby spojených a závad na něm váznoucích nebo stavu, v němž se předmět veřejné dražbyveřejné dražby nachází, nebo kdy je zjištěna chyba v psaní či počtech nebo jiná zřejmá nesprávnost. DražebníkDražebník je povinen zajistit připojení dodatku k uveřejněné dražební vyhlášce bez zbytečného odkladu poté, co se o těchto skutečnostech dozvěděl. § 14 Upuštění od veřejné dražby (1) DražebníkDražebník upustí od veřejné dražbyveřejné dražby, jestliže o to písemně požádá navrhovatel nejpozději do zahájení veřejné dražbyveřejné dražby. (2) O upuštění od veřejné dražbyveřejné dražby je dražebníkdražebník povinen informovat bez zbytečného odkladu poté, co jej o to navrhovatel požádal, stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška. § 15 Překážky v konání veřejné dražby (1) DražebníkDražebník veřejnou dražbuveřejnou dražbu neprovede a již započatou veřejnou dražbuveřejnou dražbu neprodleně ukončí, jestliže vyjde najevo, že a) smlouva o provedení veřejné dražbyveřejné dražby byla uzavřena s osobou, která k tomu nebyla nebo není oprávněna, b) nelze předmět veřejné dražbyveřejné dražby zpeněžit podle jiného právního předpisu nebo převést vlastnické právo k předmětu veřejné dražbyveřejné dražby, c) navrhovatel porušil předkupní právo k předmětu veřejné dražbyveřejné dražby, nebo d) by provedením veřejné dražbyveřejné dražby došlo k jinému porušení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu. (2) DražebníkDražebník je povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu navrhovatele o neprovedení nebo ukončení veřejné dražbyveřejné dražby podle odstavce 1 a o důvodu jejího neprovedení nebo ukončení. Současně dražebníkdražebník oznámí údaje o těchto skutečnostech způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška. Obecné podmínky pro konání veřejné dražby § 16 Veřejná dražbaVeřejná dražba je přístupná veřejnosti. Přístup do prostor, v nichž bude probíhat veřejná dražbaveřejná dražba, musí být umožněn bezplatně a v dostatečném časovém předstihu před zahájením veřejné dražbyveřejné dražby. § 17 (1) Veřejná dražbaVeřejná dražba musí probíhat v českém jazyce. (2) Dražební vyhláška a dokumenty, které se uveřejňují stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška, musejí být uveřejněny a dostupné v českém jazyce. § 18 Předkupní právo (1) Je-li předmět veřejné dražbyveřejné dražby zatížen předkupním právem, není navrhovatel povinen nabídnout předmět veřejné dražbyveřejné dražby předkupníkovi ke koupi; to neplatí, jde-li o předkupní právo s předem určenou kupní cenou nebo s předem stanoveným způsobem určení kupní ceny. Navrhovatel je však povinen informovat dražebníkadražebníka o předkupním právu a o osobě předkupníka. (2) DražebníkDražebník je povinen oznámit předkupníkovi, o němž se dozvěděl, konání veřejné dražbyveřejné dražby. (3) Vyplývá-li z předkupního práva povinnost nabídnout předkupníkovi předmět veřejné dražbyveřejné dražby ke koupi před uzavřením kupní smlouvy a zákaz takovou smlouvu uzavřít před uplynutím určité doby od této nabídky, může se veřejná dražbaveřejná dražba konat až po uplynutí této určité doby od oznámení konání veřejné dražbyveřejné dražby předkupníkovi, nebo, je-li tato doba delší než 2 měsíce a nejde-li o zákonné předkupní právo, po uplynutí 2 měsíců od tohoto oznámení; to neplatí, pokud předkupník po tomto oznámení udělí ke dřívějšímu konání veřejné dražbyveřejné dražby písemný souhlas. (4) Oznámení konání veřejné dražbyveřejné dražby se považuje za nabídku vlastníka kulturní památky podle § 13 odst. 2 zákona o státní památkové péči. (5) Předkupník, který je účastníkem veřejné dražbyveřejné dražby, může podat nabídku ve stejné výši, které dosahuje již podaná nabídka jiného účastníka veřejné dražbyveřejné dražby. Podá-li předkupník nabídku ve stejné výši jako účastník veřejné dražbyveřejné dražby, kterému by jinak měl být udělen příklep, udělí se příklep předkupníkovi. Podá-li stejnou nabídku více předkupníků, rozhodne se losem, komu z nich se příklep udělí. (6) Ustanovení § 2145 občanského zákoníku se nepoužije; to neplatí, jde-li o předkupní právo s předem určenou kupní cenou nebo s předem stanoveným způsobem určení kupní ceny. (7) Převodem vlastnického práva k předmětu veřejné dražbyveřejné dražby věcné předkupní právo nezaniká. (8) Má-li předkupník předkupní právo k předmětu nucené dražby, může je uplatnit pouze jako její účastník. § 19 Zahájení veřejné dražby DražebníkDražebník učiní prohlášení, že zahajuje veřejnou dražbuveřejnou dražbu, a bezprostředně poté uvede údaje podle § 13 odst. 1 písm. d) až f). Jde-li o způsob licitace podle § 20, uvede dražebníkdražebník také minimální příhoz. Následně dražebníkdražebník vyzve účastníky veřejné dražbyveřejné dražby, aby podávali nabídky. § 20 Anglický způsob licitace (1) Při licitaci prováděné anglickým způsobem musí být první nabídka podána alespoň ve výši vyvolávací ceny a každá další nabídka musí být vyšší alespoň o minimální příhoz. DražebníkDražebník udělí příklep účastníkovi veřejné dražbyveřejné dražby, který podal nejvyšší nabídku. (2) Před udělením příklepu dražebníkdražebník třikrát zopakuje výši poslední nabídky a zároveň vyzve účastníky veřejné dražbyveřejné dražby k podání nabídky vyšší a též vyzve k dorovnání nabídky předkupníka, účastní-li se veřejné dražbyveřejné dražby. (3) V případě elektronické dražby se odstavec 2 nepoužije a příklep se udělí po uplynutí lhůty pro podávání nabídek. (4) Minimální příhoz nesmí přesáhnout 5 % vyvolávací ceny. V průběhu licitace může dražebníkdražebník minimální příhoz snížit. (5) DražebníkDražebník může snížit vyvolávací cenu, bylo-li to ujednáno ve smlouvě o provedení veřejné dražbyveřejné dražby. (6) Podá-li více účastníků veřejné dražbyveřejné dražby současně nabídku ve stejné výši a nebyla-li podána vyšší nabídka, rozhodne dražebníkdražebník losem, komu z nich příklep udělí. § 21 Holandský způsob licitace (1) Při licitaci prováděné holandským způsobem dražebníkdražebník postupně snižuje vyvolávací cenu a udělí příklep účastníkovi veřejné dražbyveřejné dražby, který jako první podá nabídku ve výši aktuální vyvolávací ceny. (2) Účastní-li se veřejné dražbyveřejné dražby také předkupník, vyzve dražebníkdražebník před udělením příklepu předkupníka k dorovnání nabídky. (3) V případě elektronické dražby končí lhůta pro podávání nabídek udělením příklepu. (4) Podá-li více účastníků veřejné dražbyveřejné dražby současně nabídku ve stejné výši, rozhodne dražebníkdražebník losem, komu z nich příklep udělí. § 22 Ukončení veřejné dražby (1) Veřejná dražbaVeřejná dražba je ukončena a) udělením příklepu, b) prohlášením dražebníkadražebníka, že nebyla podána žádná nabídka, c) pro překážku v konání veřejné dražbyveřejné dražby, nebo d) pro náhlou nepřekonatelnou překážku. (2) DražebníkDražebník oznámí výši ceny dosažené vydražením nebo skutečnost, že nebyla podána žádná nabídka, do 5 pracovních dnů ode dne konání veřejné dražbyveřejné dražby stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška. (3) Veřejná dražbaVeřejná dražba ukončená podle odstavce 1 písm. d) bude zahájena znovu, nedohodnou-li se dražebníkdražebník a navrhovatel jinak. DražebníkDražebník bez zbytečného odkladu oznámí způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška, důvod ukončení veřejné dražbyveřejné dražby a místo, datum a čas konání nové veřejné dražbyveřejné dražby, nebo údaj, že veřejná dražbaveřejná dražba nebude znovu zahájena. § 23 Protokol o vydražení (1) Byla-li příklepem uzavřena kupní smlouva, vyhotoví dražebníkdražebník na žádost vydražitele protokol o vydražení a předá jej vydražiteli do 5 pracovních dnů ode dne doručení vydražitelovy žádosti. Byla-li příklepem uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, vyhotoví dražebníkdražebník protokol o vydražení i bez žádosti vydražitele a do 5 pracovních dnů ode dne udělení příklepu jej předá vydražiteli a vlastníkovi. (2) Protokol o vydražení musí být jako takový označen, musí v něm být uvedeno, zda byla příklepem uzavřena kupní smlouva, nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě, a dále musí obsahovat alespoň a) údaje podle § 25 odst. 3 písm. a) až f) a b) výši, lhůtu a způsob úhrady ceny dosažené vydražením, včetně identifikačních údajů osoby, které se cena hradí. (3) Přílohou protokolu o vydražení musí být dražební vyhláška včetně jejích dodatků. § 24 Nabytí vlastnického práva (1) Vydražitel se stane vlastníkem úhradou ceny dosažené vydražením stanoveným způsobem ve stanovené lhůtě osobě, které se cena hradí. (2) Nabývá-li se vlastnické právo k předmětu veřejné dražbyveřejné dražby zápisem do veřejného seznamu, stane se vydražitel vlastníkem zápisem do takového seznamu. Návrh na tento zápis je možné podat až po úhradě ceny dosažené vydražením. (3) Nastane-li v době od uzavření smlouvy příklepem do nabytí vlastnického práva k předmětu veřejné dražbyveřejné dražby vydražitelem skutečnost, která nebyla způsobena vydražitelem a brání převodu vlastnického práva k předmětu veřejné dražbyveřejné dražby, má vydražitel právo od smlouvy uzavřené příklepem odstoupit. Tím nejsou dotčena ustanovení o následné nemožnosti plnění podle občanského zákoníku. (4) Odstoupí-li vydražitel od smlouvy uzavřené příklepem podle odstavce 3, má právo na vrácení dražební jistoty a ceny dosažené vydražením bez zbytečného odkladu; náklady dražby a odměnu dražebníkadražebníka uhradí v takovém případě navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení veřejné dražbyveřejné dražby ujednáno jinak. § 25 Potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem (1) Byla-li příklepem uzavřena kupní smlouva, vyhotoví dražebníkdražebník písemné potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem poté, co mu byla doložena úhrada ceny dosažené vydražením. (2) Je-li předmětem veřejné dražbyveřejné dražby nemovitá věc zapsaná v katastrukatastru nemovitostí, osoby a věci musejí být v potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem označeny údaji podle katastrálního zákona a podpis dražebníkadražebníka musí být úředně ověřen. Potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem je podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. (3) Potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem obsahuje alespoň a) místo, datum a čas konání veřejné dražbyveřejné dražby, b) označení předmětu veřejné dražbyveřejné dražby a jeho příslušenství, práv s předmětem veřejné dražbyveřejné dražby spojených a závad na něm váznoucích, popis stavu předmětu veřejné dražbyveřejné dražby, c) označení zástavních práv nebo jiných práv, která okamžikem nabytí vlastnického práva k předmětu veřejné dražbyveřejné dražby vydražitelem zaniknou, d) označení dražebníkadražebníka, navrhovatele a předchozího vlastníka, je-li osobou odlišnou od navrhovatele, e) označení vydražitele, a nabývá-li předmět veřejné dražbyveřejné dražby více osob společně, velikost jejich spoluvlastnických podílů, nebo skutečnost, že předmět veřejné dražbyveřejné dražby nabývají do majetkového režimu, kde se podíly nevyjadřují, f) označení svěřenského fondu, má-li být předmět veřejné dražbyveřejné dražby začleněn do majetku ve svěřenském fondu, g) prohlášení, že cena dosažená vydražením byla vydražitelem uhrazena, včetně údaje o datu a způsobu její úhrady, a h) potvrzení o splnění zvláštní podmínky, na niž je vázána platnost nebo účinnost kupní smlouvy podle jiného právního předpisu. (4) Přílohou potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem musí být dražební vyhláška včetně jejích dodatků. (5) DražebníkDražebník předá vydražiteli i navrhovateli 2 stejnopisy potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byla dražebníkovidražebníkovi doložena úhrada ceny dosažené vydražením. § 26 Úhrada ceny dosažené vydražením (1) Na cenu dosaženou vydražením se započítává peněžitá dražební jistota. (2) Lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením při uzavření kupní smlouvy příklepem nesmí být kratší než 10 dnů a delší než 90 dnů ode dne udělení příklepu. Lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením při uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě příklepem nesmí být kratší než 10 dnů a delší než 90 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy. Byla-li stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením kratší než 10 dnů, činí tato lhůta 10 dnů. Pokud byla stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením delší než 90 dnů, činí tato lhůta 90 dnů. (3) Neuhradí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením, platí, že od smlouvy uzavřené příklepem odstoupil. Byla-li příklepem uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, platí zároveň, že odstoupil i od kupní smlouvy. V takovém případě vydražitel uhradí náklady veřejné dražbyveřejné dražby a odměnu dražebníkadražebníka, byla-li však vydražitelem poskytnuta dražební jistota, hradí se náklady a odměna z ní, avšak jen do výše dražební jistoty. (4) DražebníkDražebník oznámí, že cena dosažená vydražením nebyla uhrazena, do 5 pracovních dnů od marného uplynutí lhůty pro úhradu ceny dosažené vydražením stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška. (5) Dražební jistota se vrátí v rozsahu, v jakém nebyla započítána na cenu dosaženou vydražením nebo na úhradu nákladů veřejné dražbyveřejné dražby nebo odměny dražebníkadražebníka. § 27 Neplatnost smlouvy uzavřené příklepem (1) Soud rozhodne o neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem na základě žaloby účastníka veřejné dražbyveřejné dražby, navrhovatele, předkupníka, osoby, na jejíž návrh bylo zakázáno nakládat s předmětem veřejné dražbyveřejné dražby, nebo toho, kdo má na rozhodnutí právní zájem. (2) Neplatnost smlouvy uzavřené příklepem se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě podle odstavce 1. (3) Právo dovolat se neplatnosti podle odstavce 1 zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu neplatnosti žalobce dozvěděl, nejpozději však uplynutím 1 roku ode dne konání veřejné dražbyveřejné dražby. Nebyla-li žaloba podána v zákonné lhůtě nebo nebylo-li této žalobě vyhověno, nelze platnost smlouvy uzavřené příklepem již přezkoumat. (4) DražebníkDražebník umožní osobě oprávněné podat žalobu podle odstavce 1 nahlédnout do seznamu účastníků veřejné dražbyveřejné dražby nebo do záznamu o průběhu elektronické dražby do 1 roku ode dne konání veřejné dražbyveřejné dražby. (5) Rozhodl-li soud, že je smlouva uzavřená příklepem neplatná, dražebníkdražebník to oznámí do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška. § 28 Zvláštní ustanovení o náhradě škody (1) Poruší-li dražebníkdražebník povinnost stanovenou tímto zákonem, nahradí škodu, která tím vznikla. DražebníkDražebník se však této povinnosti zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. (2) Správce centrální evidence není povinen nahradit škodu vzniklou v důsledku uveřejnění nesprávných či neúplných údajů poskytnutých dražebníkemdražebníkem; tuto škodu nahradí dražebníkdražebník. Podmínky pro konání elektronické dražby § 29 (1) Elektronickou dražbou se rozumí veřejná dražbaveřejná dražba prováděná na internetu prostřednictvím elektronického dražebního systému. (2) Elektronický dražební systém musí být provozován v prostředí umožňujícím pořizovat evidenci požadavků příchozích na adresu internetové stránky, kde elektronická dražba probíhá, musí být dostatečně chráněn a musí zajišťovat synchronizaci času, automatickou aktualizaci údajů, externí kontrolu dostupnosti adresy internetové stránky, ochranu dat před změnou, ztrátou nebo zničením, dálkový přístup za účelem kontroly elektronické dražby, autentizaci osoby přihlašující se do elektronického dražebního systému, zabezpečenou komunikaci mezi účastníkem elektronické dražby a elektronickým dražebním systémem, zaznamenání veškerých elektronických úkonů a ochranu před neoprávněnými zásahy do průběhu elektronické dražby. Technické a bezpečnostní požadavky podle věty první stanoví prováděcí právní předpis. (3) Pravidla postupu při elektronické dražbě nebo alespoň odkaz na internetové stránky, kde se s nimi lze bezplatně seznámit, a lhůta pro podávání nabídek musejí být uvedeny v dražební vyhlášce. Za místo konání elektronické dražby se považuje adresa internetové stránky, na které elektronická dražba probíhá. Lhůta pro podávání nabídek nesmí být kratší než 10 minut. (4) DražebníkDražebník je povinen zajistit, aby v průběhu lhůty pro podávání nabídek třetí osoba kontrolovala dostupnost internetové stránky, kde elektronická dražba probíhá. Vyplyne-li z kontroly dostupnosti, že došlo k omezení přístupu k elektronickému dražebnímu systému v délce přesahující nepřetržitě 1 minutu, je dražebníkdražebník povinen prodloužit lhůtu pro podávání nabídek nejméně o 1 hodinu, a to i opakovaně. Údaj o této skutečnosti se zobrazí v elektronickém dražebním systému a zároveň jej dražebníkdražebník odešle každému účastníkovi elektronické dražby na adresu jeho elektronické pošty. (5) Před odesláním nabídky musí být účastník elektronické dražby dotázán elektronickým dražebním systémem, zda chce podat nabídku v takové výši, která je zobrazena elektronickým dražebním systémem nebo kterou zadal do pole pro vkládání výše nabídky v elektronickém dražebním systému. (6) Je-li v posledních 3 minutách před uplynutím lhůty pro podávání nabídek podána nabídka, prodlouží se lhůta pro podávání nabídek tak, že konec této lhůty nastane po 3 minutách od okamžiku podání poslední nabídky, a to i opakovaně; to neplatí pro licitaci prováděnou holandským způsobem. (7) V případě licitace prováděné anglickým způsobem se příklep udělí po uplynutí lhůty pro podávání nabídek. V případě licitace prováděné holandským způsobem se příklep udělí bezprostředně po podání první nabídky, pokud se elektronické dražby neúčastní předkupník; účastní-li se elektronické dražby předkupník, udělí se příklep po 3 minutách od okamžiku podání první nabídky. (8) V elektronickém dražebním systému se zobrazí údaj o udělení příklepu, vydražiteli a ceně dosažené vydražením. Údaj o ukončení elektronické dražby zároveň odešle dražebníkdražebník každému účastníkovi elektronické dražby na adresu jeho elektronické pošty. § 30 (1) DražebníkDražebník po ukončení elektronické dražby vyhotoví záznam o jejím průběhu, který obsahuje alespoň a) označení předmětu elektronické dražby, dražebníkadražebníka a vydražitele, b) údaje o provedených elektronických úkonech účastníků elektronické dražby a o elektronických úkonech dražebníkadražebníka, c) čas provedení elektronického úkonu nebo činnosti uvedený s přesností na setinu sekundy, d) identifikátor osoby, která elektronický úkon provedla nebo činnost elektronického dražebního systému zahájila včetně identifikace adresou internetového protokolu, e) záznam o výsledku kontroly dostupnosti elektronického dražebního systému v průběhu elektronické dražby a f) záznam o případném chybovém výsledku elektronického úkonu účastníka elektronické dražby nebo dražebníkadražebníka, popřípadě jiný záznam o chybě v činnosti elektronického dražebního systému. (2) DražebníkDražebník předá záznam o průběhu elektronické dražby do centrální evidence ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne konání elektronické dražby. Záznam podle odstavce 1 musí být uchován a chráněn proti neoprávněnému přístupu, změně a zničení nejméně po dobu 5 let. HLAVA II ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO VEŘEJNÉ DRAŽBY NĚKTERÝCH MOVITÝCH VĚCÍ § 31 (1) Veřejnou dražbouVeřejnou dražbou některých movitých věcí se rozumí veřejná dražbaveřejná dražba movité věci, jejíž vyvolávací cena činí méně než 300 000 Kč, s výjimkou a) nucené dražby, b) veřejné dražbyveřejné dražby prováděné dražebníkemdražebníkem podle § 2 odst. 2 písm. a), c) veřejné dražbyveřejné dražby konané na základě smlouvy o provedení veřejné dražbyveřejné dražby uzavřené s insolvenčním správceminsolvenčním správcem, likvidačním správcem nebo notářem, který byl pověřen jako soudní komisař provedením úkonů soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti podle jiného právního předpisu, d) veřejné dražbyveřejné dražby cenného papíru nebo jiného investičního nástroje podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo jiné věci, o níž tak stanoví jiný právní předpis. (2) Při provádění veřejné dražbyveřejné dražby některých movitých věcí se použijí z ustanovení hlavy I pouze § 8, § 9 odst. 1, 4 a 5, § 28 odst. 2 a § 29 odst. 1. (3) Provádí-li dražebníkdražebník pouze veřejné dražbyveřejné dražby některých movitých věcí, nemusí být pojištěn podle § 5. (4) Ministerstvo uveřejní v centrální evidenci dražební vyhlášky, dodatky k dražebním vyhláškám a jiné dokumenty nebo údaje podle tohoto zákona, které zašle ministerstvu k uveřejnění dražebníkdražebník provádějící veřejnou dražbuveřejnou dražbu některých movitých věcí, splňují-li tyto dokumenty nebo údaje náležitosti dokumentů nebo údajů uveřejňovaných podle tohoto zákona. HLAVA III ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ NUCENÉ DRAŽBY § 32 Nucená dražba (1) Nucenou dražbou je veřejná dražbaveřejná dražba, u které je navrhovatelem dražební věřitel. (2) Dražebním věřitelem se rozumí osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zadržovacím nebo zástavním právem k předmětu nucené dražby. (3) Navrhovatelem nucené dražby může být pouze ten dražební věřitel, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon (dále jen „titul pro výkon rozhodnutí“). (4) Udělením příklepu při nucené dražbě nelze uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě. (5) Při nucené dražbě nelze postupovat podle § 21. (6) K provedení nucené dražby musí mít dražebníkdražebník státní povolení podle živnostenského zákona (dále jen „koncese“). § 33 Další podmínky udělení koncese pro provádění nucených dražeb (1) K žádosti o koncesi pro provádění nucených dražeb žadatel připojí kromě dokumentů požadovaných živnostenským zákonem také a) kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti žadatele, pojistné podmínky a doklad o zaplacení pojistného a b) základní pravidla postupu dražebníkadražebníka při výkonu dražební činnosti, v nichž žadatel popíše, jakým způsobem bude zajišťovat provedení nucené dražby tak, aby chránil zájmy navrhovatele, účastníků nucené dražby a dalších osob, jejichž práva mohou být nucenou dražbou dotčena. (2) Pro vydání koncese k provádění nucených dražeb je nutné souhlasné stanovisko ministerstva. (3) Pokud není žadatel pojištěn podle § 5, smlouva o pojištění odpovědnosti nesplňuje podmínku podle § 34 nebo pokud žadatel neprokáže, že má předpoklady zajistit provedení nucené dražby podle odstavce 1 písm. b), vydá ministerstvo nesouhlasné stanovisko. § 34 Pojištění odpovědnosti Ujednaná výše limitu pojistného plnění pro případ vzniku povinnosti dražebníkadražebníka nahradit škodu způsobenou v souvislosti s prováděním nucené dražby musí činit nejméně 5 000 000 Kč na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně 10 000 000 Kč. § 35 Doručování Písemnosti se doručují prokazatelným způsobem do vlastních rukou osoby, které jsou tyto písemnosti určeny. § 36 Vyloučení dražebníka z provádění nucené dražby (1) DražebníkDražebník a navrhovatel nesmí být toutéž osobou. (2) DražebníkDražebník a navrhovatel nesmí být vzájemně osobami blízkými anebo osobami v základním pracovněprávním vztahu nebo obdobném právním vztahu. (3) DražebníkDražebník a navrhovatel nesmí být vůči sobě ve vztahu a) společníka nebo člena právnické osoby a této právnické osoby, b) tichého společníka a podnikatele, c) osob jednajících ve shodě, osoby ovládající a ovládané anebo osob ovládaných stejnou ovládající osobou, nebo d) člena statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby a této právnické osoby nebo zástupce právnické osoby v takovém orgánu jiné právnické osoby a této jiné právnické osoby. § 37 Právo dražebníka na informace o předmětu nucené dražby (1) DražebníkDražebník je při přípravě nucené dražby oprávněn nahlížet do spisů a dalších dokladů orgánů veřejné moci a do spisů soudu, rozhodčího soudu nebo rozhodce týkajících se předmětu nucené dražby ve stejném rozsahu jako vlastník, jakož i do listin týkajících se předmětu nucené dražby v držení vlastníka a pořizovat si z nich kopie a výpisy. Vlastník je povinen poskytnout dražebníkovidražebníkovi k tomuto účelu nezbytnou součinnost. (2) DražebníkDražebník své oprávnění podle odstavce 1 prokáže smlouvou o provedení nucené dražby nebo potvrzením o uzavření této smlouvy s úředně ověřenými podpisy navrhovatele a dražebníkadražebníka. (3) Vlastník, jakož i ten, kdo má jakékoli právo k předmětu nucené dražby, má povinnost po předložení smlouvy o provedení nucené dražby nebo potvrzení o uzavření této smlouvy s úředně ověřenými podpisy navrhovatele a dražebníkadražebníka bez zbytečného odkladu sdělit dražebníkovidražebníkovi na jeho žádost veškeré informace, které jsou mu známy o stavu předmětu nucené dražby, jakož i o právech s předmětem dražby spojených a závadách na něm váznoucích. § 38 Náklady nucené dražby a odměna dražebníka (1) Náklady na přípravu a provedení nucené dražby musejí být vynaloženy účelně a nesmějí být nepřiměřené vzhledem k obvyklé ceně předmětu nucené dražby. Náklady se hradí z ceny dosažené vydražením. (2) Odměna dražebníkadražebníka se hradí z ceny dosažené vydražením po vypořádání nákladů nucené dražby. (3) Ujednaná výše odměny dražebníkadražebníka bez daně z přidané hodnoty může činit pro cenu dosaženou vydražením a) do 1 000 000 Kč nejvýše 5 % z ceny dosažené vydražením, b) v rozmezí 1 000 000 Kč až 5 000 000 Kč nejvýše 50 000 Kč zvýšených o 4 % z částky přesahující 1 000 000 Kč, c) v rozmezí 5 000 000 Kč až 10 000 000 Kč nejvýše 210 000 Kč zvýšených o 3 % z částky přesahující 5 000 000 Kč, d) v rozmezí 10 000 000 Kč až 50 000 000 Kč nejvýše 360 000 Kč zvýšených o 2 % z částky přesahující 10 000 000 Kč, e) nad 50 000 000 Kč nejvýše 1 160 000 Kč zvýšených o 1 % z částky přesahující 50 000 000 Kč. (4) Odměna podle odstavce 3 činí nejméně 5 000 Kč. (5) Nebude-li předmět nucené dražby vydražen nebo nestačí-li cena dosažená vydražením na úhradu nákladů nucené dražby nebo na úhradu odměny dražebníkadražebníka, uhradí náklady nucené dražby nebo odměnu dražebníkadražebníka anebo jejich zbývající část navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení nucené dražby ujednáno, že v takovém případě nese náklady nucené dražby dražebníkdražebník nebo že dražebníkdražebník nemá na úhradu odměny nebo její zbývající části právo. (6) Náklady, které vznikly dražebníkovidražebníkovi, aniž k nucené dražbě došlo, uhradí navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení nucené dražby ujednáno, že tyto náklady nese dražebníkdražebník. Navrhovatel tyto náklady nehradí, nedošlo-li k nucené dražbě z důvodů na straně dražebníkadražebníka. § 39 Smlouva o provedení nucené dražby (1) Smlouva o provedení nucené dražby obsahuje také a) označení vlastníka, b) označení titulu pro výkon rozhodnutí a c) odměnu dražebníkadražebníka nebo způsob jejího určení. (2) Smlouva o provedení nucené dražby nesmí obsahovat jiné ujednání kupní smlouvy, která má být příklepem uzavřena, podle § 13 odst. 1 písm. k). (3) Podpisy navrhovatele a dražebníkadražebníka na smlouvě o provedení nucené dražby musejí být úředně ověřeny. (4) Vyvolávací cena movité věci musí činit nejméně třetinu její obvyklé ceny. Vyvolávací cena nemovité věci musí činit nejméně dvě třetiny její obvyklé ceny. Vyvolávací cenu nelze snížit. (5) Smlouva o provedení nucené dražby musí obsahovat také označení dlužníka a její přílohou musí být originál nebo úředně ověřená kopie listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele, listiny dokládající zajištění pohledávky zástavním právem k předmětu nucené dražby a dále listiny dokládající vznik pohledávky a její splatnost, nevyplývají-li tyto skutečnosti již z listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele. (6) Je-li uzavřeno více smluv o provedení nucené dražby téhož předmětu nucené dražby a nelze-li podle jiného právního předpisu určit, která nucená dražba se má provést, provede se nucená dražba na základě nejdříve účinné smlouvy o provedení nucené dražby. Nebude-li možno zjistit, která ze smluv o provedení nucené dražby byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě navrhovatelů, nelze nucenou dražbu provést. § 40 Oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby (1) DražebníkDražebník zašle oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby do 10 pracovních dnů ode dne jejího uzavření vlastníkovi, dlužníkovi a dražebnímu věřiteli vyjma navrhovatele. (2) Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, zašle dražebníkdražebník toto oznámení ve lhůtě podle odstavce 1 také příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby. (3) Oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby musí obsahovat a) označení dražebníkadražebníka, navrhovatele a předmětu nucené dražby a b) označení titulu pro výkon rozhodnutí. (4) Od okamžiku, kdy bylo vlastníku doručeno oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby, vlastník nesmí předmět nucené dražby zcizit, zatížit nebo činit jiná právní jednání týkající se předmětu nucené dražby, jimiž by vznikly ve vztahu k předmětu nucené dražby nové dluhy nebo závady snižující jeho hodnotu nebo omezující možnost nakládat s předmětem nucené dražby. (5) Podle odstavce 4 se nepostupuje, nebyl-li předmět nucené dražby vydražen nebo neuhradil-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením a nekoná-li se opakovaná nucená dražba, upustil-li dražebníkdražebník od nucené dražby, neprovedl-li dražebníkdražebník nucenou dražbu pro překážky podle § 47 odst. 1 nebo bylo-li rozhodnuto o neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem. Uvedené skutečnosti oznámí dražebníkdražebník bez zbytečného odkladu vlastníkovi. (6) Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, a nebyla-li vydražena nebo nebyla-li zaplacena cena dosažená vydražením a nekoná-li se opakovaná nucená dražba, upustil-li dražebníkdražebník od nucené dražby nebo neprovedl-li dražebníkdražebník nucenou dražbu pro překážky podle § 47 odst. 1, oznámí to dražebníkdražebník bez zbytečného odkladu příslušnému katastrálnímu úřadu k výmazu poznámky o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby. § 41 Ocenění předmětu nucené dražby (1) DražebníkDražebník zajistí ocenění předmětu nucené dražby obvyklou cenou, v níž budou zohledněny i práva s předmětem dražby spojená a závady na něm váznoucí, pokud ovlivňují hodnotu předmětu nucené dražby, včetně závad, které v důsledku převodu vlastnického práva nezaniknou. Ocenění nesmí být v den konání nucené dražby starší 9 měsíců. Pokud se hodnota předmětu nucené dražby do dne konání nucené dražby podstatně změní, dražebníkdražebník zajistí nové ocenění. Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, musí být obvyklá cena předmětu nucené dražby stanovena znaleckým posudkem. (2) Vlastník nebo osoba, která má předmět nucené dražby u sebe, jsou povinni po předchozí výzvě umožnit provedení prohlídky za účelem ocenění předmětu nucené dražby. Datum a čas zahájení prohlídky musejí být ve výzvě stanoveny s přihlédnutím k charakteru předmětu nucené dražby. U nemovité věci se prohlídka koná nejdříve 3 týdny po odeslání výzvy. (3) Pokud vlastník nebo jiná osoba, která má předmět nucené dražby u sebe, neumožní ocenění provést, lze jej provést na základě údajů, které jsou veřejně dostupné nebo které jsou dražebníkovidražebníkovi k dispozici. § 42 Prohlídka předmětu nucené dražby (1) Před zahájením nucené dražby musí dražebníkdražebník zajistit alespoň jednu prohlídku předmětu nucené dražby. Je-li to vzhledem k povaze předmětu nucené dražby zjevně neúčelné, lze prohlídku nahradit obrazovým záznamem. (2) Místo, datum a čas prohlídky musejí být uvedeny v dražební vyhlášce nucené dražby. Je-li prohlídka nahrazena obrazovým záznamem předmětu nucené dražby, musí být tento obrazový záznam součástí dražební vyhlášky nucené dražby nebo v ní musí být uveden odkaz na internetové stránky, kde se lze s tímto obrazovým záznamem bezplatně seznámit. (3) Místo, datum a čas prohlídky předmětu nucené dražby dražebníkdražebník stanoví s ohledem na to, kde se předmět nucené dražby nachází. Podmínkou účasti na prohlídce předmětu nucené dražby může být jen prokázání totožnosti; tím nejsou dotčeny podmínky spojené s ochranou života nebo zdraví ani povinnosti stanovené jiným právním předpisem včetně uložené povinnosti mlčenlivosti nebo ochrana obchodního tajemství. (4) Pokud vlastník nebo jiná osoba, která má předmět nucené dražby u sebe, neumožní řádnou prohlídku předmětu nucené dražby, bude prohlídka provedena v rámci možností. § 43 Účast v nucené dražbě Účastníkem nucené dražby nesmí být také a) navrhovatel nucené dražby, b) dlužník, c) osoba, která ve stanovené lhůtě neuhradila cenu dosaženou vydražením v předchozí nucené dražbě téhož předmětu dražby u téhož dražebníkadražebníka, a d) osoba, mezi níž a některou z osob podle písmen a) až c) je vztah 1. manželů, 2. společníka nebo člena právnické osoby a této právnické osoby, 3. tichého společníka a podnikatele, 4. člena statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby a této právnické osoby nebo zástupce právnické osoby v takovém orgánu jiné právnické osoby a této jiné právnické osoby, nebo 5. osob jednajících ve shodě, osoby ovládající a ovládané nebo osob ovládaných stejnou ovládající osobou. § 44 Dražební vyhláška nucené dražby (1) Dražební vyhláška nucené dražby obsahuje také a) údaj o tom, že jde o nucenou dražbu, a jde-li o opakovanou nucenou dražbu, i tento údaj, b) označení vlastníka, c) označení titulu pro výkon rozhodnutí, d) obvyklou cenu předmětu nucené dražby, e) upozornění, že dražební věřitelé mohou u dražebníkadražebníka přihlásit stanoveným způsobem své pohledávky, a f) výčet řádně doložených přihlášených pohledávek dražebních věřitelů. (2) DražebníkDražebník zajistí uveřejnění dražební vyhlášky v centrální evidenci tak, aby v ní byla uveřejněna alespoň po dobu 30 dnů přede dnem zahájení nucené dražby. DražebníkDražebník v této lhůtě uveřejní dražební vyhlášku na místě veřejnosti snadno dostupném, zejména na internetu, a v případě elektronické dražby vždy na internetové adrese, kde bude nucená dražba probíhat. Pro předměty nucené dražby podléhající rychlé zkáze může dražebníkdražebník lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit. (3) Nejpozději 30 dnů přede dnem zahájení nucené dražby zašle dražebníkdražebník dražební vyhlášku nucené dražby a) navrhovateli a ostatním dražebním věřitelům, b) vlastníkovi, c) dlužníkovi, d) osobě, která má k předmětu nucené dražby právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v listinách osvědčujících vlastnické právo k předmětu nucené dražby nezbytných k nakládání s ním, e) obciobci, v jejímž správním obvodu se předmět nucené dražby nachází, s žádostí o uveřejnění dražební vyhlášky nucené dražby na úřední desce, je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, f) orgánu státu vykonávajícímu práva zakladatele, zřizovatele, společníka nebo člena právnické osoby nebo územnímu samosprávnému celku, je-li předmětem nucené dražby majetek právnické osoby, jejímž zakladatelem, zřizovatelem, společníkem nebo členem je stát nebo územní samosprávný celek, g) finančnímu úřadu a celnímu úřadu jako správcům daně, v jejichž obvodu územní působnosti je místo pobytu nebo sídlo vlastníka, jinak Generálnímu finančnímu ředitelství a Generálnímu ředitelství cel, h) finančnímu úřadu, v jehož obvodu územní působnosti se nachází nemovitá věc, která je předmětem nucené dražby, i) České správě sociálního zabezpečení a j) zdravotní pojišťovně vlastníka, a pokud mu není známa, Všeobecné zdravotní pojišťovně. (4) DražebníkDražebník upraví výčet řádně doložených přihlášených pohledávek dražebních věřitelů dodatkem připojeným k uveřejněné dražební vyhlášce nucené dražby bez zbytečného odkladu poté, co byla pohledávka přihlášena a řádně doložena, nebo poté, co se dozvěděl o změně v rozsahu přihlášené pohledávky dražebního věřitele nebo v osobě přihlášeného dražebního věřitele. (5) Dojde-li ke změně v osobě vlastníka, je dražebníkdražebník povinen informovat o této změně dodatkem připojeným k uveřejněné dražební vyhlášce nucené dražby bez zbytečného odkladu poté, co se o změně dozvěděl, a zaslat dražební vyhlášku včetně všech jejích dodatků osobám a orgánům podle odstavce 3 písm. g) až j). § 45 Přihlášení pohledávek (1) Dražební věřitel je oprávněn přihlásit u dražebníkadražebníka pohledávku nejpozději do 5 pracovních dnů přede dnem zahájení nucené dražby. Je-li dražební vyhláška nucené dražby předmětu podléhajícího rychlé zkáze uveřejněna po dobu kratší než 30 dnů, je dražební věřitel oprávněn přihlásit pohledávku nejpozději do uplynutí poloviny doby, po kterou je dražební vyhláška nucené dražby uveřejněna. (2) Pro účely přihlášení pohledávek se za dražebního věřitele považuje také osoba odpovědná za správu domu a pozemku ve věci pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, je-li předmětem nucené dražby tato jednotka. (3) Dražební věřitel v přihlášce vyčíslí pohledávku včetně příslušenství ke dni konání nucené dražby a doloží její vznik, výši a zajištění právem k předmětu nucené dražby a popřípadě pořadí zástavního práva listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise; v případě pohledávky související se správou domu a pozemku osoba odpovědná za správu domu a pozemku doloží vznik a výši pohledávky listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise a dále uplatnění pohledávky u soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu. Podpis dražebního věřitele na přihlášce pohledávky musí být úředně ověřen. (4) Nebyla-li přihlášená pohledávka řádně doložena, dražebníkdražebník o této skutečnosti dražebního věřitele vyrozumí. Dražební věřitel je povinen na žádost dražebníkadražebníka poskytnout potřebnou součinnost ke zjištění pravosti, výše a zajištění své pohledávky. (5) Dražební věřitel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit dražebníkovidražebníkovi změny týkající se přihlášené pohledávky, ke kterým došlo po jejím přihlášení. § 46 Upuštění od nucené dražby DražebníkDražebník upustí od nucené dražby nejpozději do jejího zahájení také na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovidražebníkovi současně doloženo, že zanikl dluh zajištěný zástavním právem nebo zadržovacím právem k předmětu nucené dražby nebo toto zástavní nebo zadržovací právo zaniklo jiným způsobem. § 47 Překážky v konání nucené dražby (1) DražebníkDražebník nucenou dražbu neprovede a již započatou nucenou dražbu neprodleně ukončí, jestliže a) vyjde najevo, že smlouva o provedení nucené dražby byla uzavřena s osobou, která k tomu nebyla nebo není oprávněna, b) zde není platná smlouva o provedení nucené dražby nebo nelze podle podmínek ujednaných ve smlouvě o provedení nucené dražby nucenou dražbu provést, c) byl nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem nebo správou předmětu nucené dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem nebo správcem daně exekuční příkazexekuční příkaz k prodeji nebo správě předmětu nucené dražby nebo jeho části, d) byla v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka, a trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo byl předmět nucené dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení, e) vyjde najevo, že provedení nucené dražby brání rozhodnutí orgánu veřejné moci o předběžném opatření, jiné rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo podání žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy, f) došlo po uzavření smlouvy o provedení nucené dražby k zániku nebo takovému poškození předmětu nucené dražby, v jehož důsledku hodnota předmětu nucené dražby nepokryje náklady nucené dražby, nebo g) vyjde najevo, že by provedením nucené dražby došlo k jinému porušení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu. (2) DražebníkDražebník je povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu navrhovatele, vlastníka a dlužníka o neprovedení nebo ukončení nucené dražby podle odstavce 1 a o důvodu jejího neprovedení nebo ukončení. Současně údaje o těchto skutečnostech dražebníkdražebník oznámí způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška nucené dražby. (3) Ustanovení § 15 se pro nucenou dražbu nepoužije. § 48 Žaloba na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby (1) Ten, kdo tvrdí, že prodej předmětu nucené dražby v nucené dražbě není přípustný, musí své právo uplatnit žalobou u soudu podanou proti dražebnímu věřiteli a dražebníkovidražebníkovi na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby. (2) Žalobu na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby lze podat nejpozději 5 pracovních dnů přede dnem zahájení nucené dražby. (3) Je-li ve lhůtě podle odstavce 2 podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby, lze nucenou dražbu provést až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto. § 49 Osvědčení průběhu nucené dražby Pokud vyvolávací cena přesahuje 2 500 000 Kč, musí být průběh nucené dražby osvědčen notářským zápisem. Účast notáře k osvědčení průběhu nucené dražby zajistí dražebníkdražebník. § 50 Opakovaná nucená dražba (1) Opakovaná nucená dražba je dražba téhož předmětu nucené dražby u téhož dražebníkadražebníka následující po nucené dražbě, v níž nebyl udělen příklep nebo v níž nebyla uhrazena cena dosažená vydražením. (2) Vyvolávací cena u opakované nucené dražby činí nejméně 70 % vyvolávací ceny předchozí nucené dražby. (3) DražebníkDražebník nemusí zajišťovat nové ocenění předmětu nucené dražby, pokud se hodnota předmětu nucené dražby podstatně nezměnila a pokud má k dispozici ocenění, které není starší 1 roku před konáním opakované nucené dražby. § 51 Úhrada ceny dosažené vydražením (1) Lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením nesmí být kratší než 30 dnů a delší než 90 dnů ode dne ukončení nucené dražby. Pokud byla stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením kratší než 30 dnů, činí tato lhůta 30 dnů. Pokud byla stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením delší než 90 dnů, činí tato lhůta 90 dnů. (2) Vydražitel uhradí cenu dosaženou vydražením vždy dražebníkovidražebníkovi. § 52 Odevzdání předmětu nucené dražby (1) Předchozí vlastník odevzdá vydražiteli předmět nucené dražby, jakož i doklady, které se k předmětu nucené dražby vztahují, na základě předložení potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem a prokázání totožnosti vydražitele. Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, předá ji předchozí vlastník vydražiteli po zápisu změny vlastnického práva k nemovité věci v katastrukatastru nemovitostí. (2) DražebníkDražebník je povinen sepsat protokol o odevzdání předmětu nucené dražby; v protokolu uvede kromě označení předchozího vlastníka, dražebníkadražebníka, vydražitele a předmětu nucené dražby zejména podrobný popis stavu, v němž se předmět nucené dražby včetně příslušenství při odevzdání nachází, a popis práv s předmětem dražby spojených a závad na něm váznoucích. (3) Protokol o odevzdání předmětu nucené dražby podepíší dražebníkdražebník, vydražitel a předchozí vlastník; odmítne-li předchozí vlastník protokol podepsat, dražebníkdražebník tuto skutečnost uvede v protokolu. Předchozí vlastník obdrží 1 stejnopis protokolu a vydražitel obdrží 2 stejnopisy. (4) Má-li předmět nucené dražby ve své moci třetí osoba, vykoná povinnosti předchozího vlastníka podle odstavců 1 až 3. § 53 Rozvrh a uspokojení pohledávek (1) DražebníkDražebník po vypořádání nákladů nucené dražby a odměny dražebníkadražebníka rozvrhne cenu dosaženou vydražením na uspokojení pohledávek přihlášených a řádně doložených dražebními věřiteli postupně podle těchto skupin: a) pohledávky zajištěné zadržovacím právem, b) pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky do výše jedné desetiny ceny dosažené vydražením, c) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, d) ostatní pohledávky zajištěné zástavním právem k předmětu nucené dražby. (2) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky zajištěné zástavním právem patřící do stejné skupiny podle odstavce 1, uspokojí se podle pořadí zástavního práva. (3) Nesplatné pohledávky se považují při uspokojování pohledávek za splatné. (4) DražebníkDražebník předá částky odpovídající výši uspokojených pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od úhrady ceny dosažené vydražením. Nabývá-li se vlastnické právo k předmětu nucené dražby zápisem do veřejného seznamu, dražebníkdražebník předá tyto částky dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od zápisu vlastnického práva k předmětu nucené dražby do takového seznamu ve prospěch vydražitele. (5) Částku zbývající po uspokojení pohledávek předá dražebníkdražebník předchozímu vlastníkovi ve lhůtě 10 dnů od úhrady ceny dosažené vydražením. Nabývá-li se vlastnické právo k předmětu nucené dražby zápisem do veřejného seznamu, dražebníkdražebník předá tuto částku předchozímu vlastníkovi ve lhůtě 10 dnů od zápisu vlastnického práva k předmětu nucené dražby do takového seznamu ve prospěch vydražitele. (6) Není-li možné částky podle odstavce 4 nebo 5 předat dražebnímu věřiteli nebo předchozímu vlastníkovi, složí je dražebníkdražebník do soudní úschovy. (7) Do doby skončení řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna žalobou u soudu podle části třetí občanského soudního řádu, postupuje dražebníkdražebník obdobně podle odstavce 6. § 54 Protokol o uspokojení pohledávek (1) O uspokojení pohledávek vyhotoví dražebníkdražebník bez zbytečného odkladu protokol. (2) V protokolu o uspokojení pohledávek dražebníkdražebník uvede a) místo, datum a čas konání nucené dražby, b) označení předmětu nucené dražby, c) označení dražebníkadražebníka, navrhovatele a vydražitele, d) označení předchozího vlastníka a dlužníka, e) cenu dosaženou vydražením, vypořádání nákladů nucené dražby a odměny dražebníkadražebníka, f) řádně doložené přihlášené pohledávky včetně jejich výše a částky, v jakých byly uspokojeny, a g) přihlášené pohledávky, které nebyly co do vzniku, výše nebo zajištění právem k předmětu nucené dražby řádně doloženy. (3) Protokol o uspokojení pohledávek dražebníkdražebník zašle do 5 pracovních dnů od jeho vyhotovení navrhovateli, dražebnímu věřiteli, který přihlásil svou pohledávku, dlužníkovi a předchozímu vlastníkovi. § 55 Zástavní práva (1) Zástavní právo zajišťující řádně doloženou přihlášenou pohledávku, které je první v pořadí, jakož i všechna následující zástavní práva k předmětu nucené dražby zanikají převodem vlastnického práva k předmětu nucené dražby; to platí i o právech vyplývajících z ujednání o zákazu zcizení a zákazu zatížení předmětu nucené dražby. (2) Zástavní práva k předmětu nucené dražby, která svým pořadím předcházejí zástavnímu právu zajišťujícímu řádně doloženou přihlášenou pohledávku, které je první v pořadí, převodem vlastnického práva k předmětu nucené dražby nezanikají; to platí i o právech vyplývajících z ujednání o zákazu zcizení a zákazu zatížení předmětu nucené dražby. § 56 Neplatnost kupní smlouvy uzavřené příklepem Soud rozhodne o neplatnosti kupní smlouvy uzavřené příklepem v nucené dražbě pouze na základě žaloby dlužníka, předchozího vlastníka, zástavce, dražebního věřitele, účastníka nucené dražby, předkupníka, osoby, na jejíž návrh bylo zakázáno s předmětem nucené dražby nakládat, nebo navrhovatele, do jejichž práv bylo provedením nucené dražby podstatným způsobem zasaženo. § 57 Práva z vadného plnění Vydražitel nemá práva z vadného plnění. § 58 Zvláštní ustanovení o náhradě škody (1) Dražební věřitel nahradí škodu, která vznikla neoprávněným přihlášením pohledávky dražebním věřitelem; této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Neoprávněným přihlášením pohledávky se zejména rozumí přihlášení pohledávky osobou, která k jejímu přihlášení nebyla podle tohoto zákona oprávněna nebo přihlásila pohledávku v rozporu s tímto zákonem. (2) Neoznámí-li dražební věřitel bez zbytečného odkladu dražebníkovidražebníkovi změny týkající se přihlášené pohledávky, ke kterým došlo po jejím přihlášení, nahradí škodu tím způsobenou. ČÁST TŘETÍ KONTROLA A PŘESTUPKY § 59 Kontrola Kontrolu dodržování pravidel provádění veřejných dražebveřejných dražeb podle tohoto zákona provádí ministerstvo. § 60 Opatření k nápravě Ministerstvo může uložit dražebníkovidražebníkovi povinnost odstranit protiprávní stav, pokud byly kontrolou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že nebyla dodržena povinnost nebo byl porušen zákaz podle tohoto zákona a protiprávní stav trvá; k tomu stanoví přiměřenou lhůtu. § 61 Přestupky (1) DražebníkDražebník se dopustí přestupku tím, že a) není pojištěn podle § 5, b) neuvede v dražební vyhlášce údaje podle § 13 odst. 1, c) nezajistí uveřejnění dražební vyhlášky podle § 13 odst. 3, d) dodatečně změní dražební vyhlášku v rozporu s § 13 odst. 5, e) provede veřejnou dražbuveřejnou dražbu v rozporu s § 15 odst. 1 písm. a), b) nebo c), f) nepředá stejnopis potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem s náležitostmi podle § 25, g) nepředá do centrální evidence záznam o průběhu elektronické dražby podle § 30, nebo h) nesplní povinnost uloženou podle § 60. (2) DražebníkDražebník se dopustí přestupku také tím, že při provádění nucené dražby a) neuvede v dražební vyhlášce nucené dražby údaje podle § 13 odst. 1 a § 44 odst. 1, b) dodatečně změní dražební vyhlášku nucené dražby v rozporu s § 13 odst. 5, c) nepředá do centrální evidence záznam o průběhu elektronické nucené dražby podle § 30, d) nemá ujednanou výši limitu pojistného plnění podle § 34, e) nezajistí uveřejnění dražební vyhlášky nucené dražby podle § 44 odst. 2 věty první, f) neuveřejní dražební vyhlášku nucené dražby podle § 44 odst. 2 věty druhé, g) nezašle dražební vyhlášku nucené dražby osobám nebo orgánům podle § 44 odst. 3, h) provede nucenou dražbu v rozporu s § 47 odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f), i) nerozvrhne pohledávky podle § 53 odst. 1 nebo 2 nebo nepředá odpovídající částky podle § 53 odst. 4 nebo 5, j) nesloží částky odpovídající výši uspokojených pohledávek do soudní úschovy podle § 53 odst. 6 nebo 7, nebo k) nezašle protokol o uspokojení pohledávek podle § 54 odst. 3. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), g) nebo h) nebo odstavce 2 písm. k), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo f) nebo odstavce 2 písm. a), b), c), f), g) nebo j), nebo c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e) nebo odstavce 2 písm. d), e), h) nebo i). (4) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 62 Zmocnění Ministerstvo vydá vyhlášku podle § 3 odst. 6 a § 29 odst. 2 věty poslední. § 63 Přechodná ustanovení (1) Dražba podle dosavadních právních předpisů konaná na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s ní související se posoudí podle dosavadních právních předpisů. (2) Údaje o dražbách konaných na základě smlouvy o provedení dražby nebo opakované dražby uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 26/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uveřejňují a archivují pouze na centrální adrese podle zákona č. 26/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 64 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. 2. Část osmnáctá zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 3. Část pátá zákona č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony. 4. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech. 5. Část třicátá zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 6. Část třetí zákona č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 7. Část první zákona č. 315/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 8. Část pátá zákona č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů. 9. Část padesátá sedmá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 10. Část dvacátá třetí zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 11. Část patnáctá zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb. 12. Část dvanáctá zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 13. Část patnáctá zákona č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. 14. Část třicátá první zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. 15. Zákon č. 167/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. 16. Část patnáctá zákona č. 375/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů. 17. Část čtvrtá zákona č. 51/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 18. Část dvacátá třetí zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 19. Část druhá zákona č. 291/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 20. Nařízení vlády č. 168/2000 Sb., o centrální adrese. 21. Vyhláška č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 65 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 251/2023 Sb.	Zákon č. 251/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách Vyhlášeno 25. 8. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2025, částka 115/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST PÁTÁ - Změna katastrálního zákona * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 251 ZÁKON ze dne 13. července 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna živnostenského zákona Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 129/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 416/2022 Sb., zákona č. 429/2022 Sb. a zákona č. 431/2022 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“ text ve sloupci 1 zní: „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených)“. 2. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“ text ve sloupci 2 zní: „a) vysokoškolské vzdělání, b) vyšší odborné vzdělání a 1 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti, c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 2 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti, d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti, e) osvědčení o získání profesní kvalifikace Aukcionář, dražebník podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), nebo f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m)“. 3. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“ text ve sloupci 3 zní: „) zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách *) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů“. 4. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provádění veřejných dražeb - dobrovolných - nedobrovolných“ text ve sloupci 1 zní: „Provádění nucených dražeb“. 5. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provádění nucených dražeb“ text ve sloupci 2 zní: „a) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti, b) vyšší odborné vzdělání a 4 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti, c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v dražební nebo realitní činnosti, d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 6 let praxe v dražební nebo realitní činnosti, e) osvědčení o získání profesní kvalifikace Aukcionář, dražebník podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), nebo f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m)“. 6. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provádění nucených dražeb“ text ve sloupci 5 zní: „§ 33 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách *) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Podnikatel, kterému ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti „Provádění veřejných dražeb - dobrovolných - nedobrovolných“ v úplném rozsahu podle přílohy č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat vázanou živnost „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“ a koncesovanou živnost „Provádění nucených dražeb“ podle příloh č. 2 a 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnu rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad na žádost podnikatele nebo při první změně údajů oznámené podnikatelem podle § 56 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Podnikatel, kterému ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti „Provádění veřejných dražeb - dobrovolných - nedobrovolných“ v částečném rozsahu předmětu podnikání „Provádění veřejných dražeb - nedobrovolných“ podle přílohy č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat vázanou živnost „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“ a koncesovanou živnost „Provádění nucených dražeb“ podle příloh č. 2 a 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnu rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad na žádost podnikatele nebo při první změně údajů oznámené podnikatelem podle § 56 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Podnikatel, kterému ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti „Provádění veřejných dražeb - dobrovolných - nedobrovolných“ v částečném rozsahu předmětu podnikání „Provádění veřejných dražeb dobrovolných“ podle přílohy č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat vázanou živnost „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“ podle přílohy č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Podnikatel, kterému ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti „Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“ podle přílohy č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat vázanou živnost „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“ podle přílohy č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Živnostenský úřad provede zápis změny údajů do živnostenského rejstříku podle bodů 1 až 4 nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Úkony provedené podle bodů 1 a 2 nepodléhají správnímu poplatku. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani z nemovitých věcí Čl. III V § 13a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 23/2015 Sb., odstavec 12 zní: „(12) Nepřešlo-li do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po uplynutí kalendářního měsíce, v němž byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě vydražitelem nebo předražitelem.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí vzniklé v souvislosti s vydražením nemovité věci podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. V Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 1 písm. a) se slova „podle § 13 odst. 1,“ nahrazují slovy „tohoto zboží, nebo“. 2. V § 21 odst. 1 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). Čl. VI Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé v souvislosti s vydražením podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. VII Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 33 odst. 2 a 10 se slovo „přiměřeně“ zrušuje. 2. V § 33 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo pokud z povahy věci nevyplývá jinak“. 3. V § 33 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Při nucené dražbě investičních cenných papírů zajistí dražebník cenných papírů ocenění předmětu nucené dražby obvyklou cenou. Přesahuje-li vyvolávací cena předmětu nucené dražby 100 000 Kč, musí být jeho obvyklá cena stanovena znaleckým posudkem. Dražebník cenných papírů uveřejní tento znalecký posudek nebo, nepřesahuje-li vyvolávací cena předmětu nucené dražby 100 000 Kč, jiný doklad o ocenění na svých internetových stránkách po dobu nejméně jednoho roku. Dražebník cenných papírů zašle dražební vyhlášku obsahující obvyklou cenu předmětu nucené dražby ve lhůtách stanovených zákonem upravujícím veřejné dražby také České národní bance. (6) Jestliže je předmětem veřejné dražby cenných papírů zaknihovaný cenný papír, zaregistruje osoba vedoucí evidenci cenných papírů převod vlastnického práva k zaknihovanému cennému papíru na vydražitele na základě potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem na příkaz dražebníka cenných papírů nebo vydražitele. U cenného papíru na řad dražebník cenných papírů vyznačí na cenném papíru převod vlastnického práva na vydražitele. Ustanovení § 1103 a 1104 občanského zákoníku, s výjimkou § 1103 odst. 2 věty druhé, se nepoužijí.“. 4. V § 33 odst. 7 se za slova „papírů, dražebník“ vkládají slova „cenných papírů“. 5. V § 33 odst. 8 se slova „Nedobrovolnou veřejnou“ nahrazují slovem „Nucenou“. 6. V § 33 odst. 9 úvodní část ustanovení zní: „Česká národní banka zašle Ministerstvu pro místní rozvoj za účelem uveřejnění v centrální evidenci veřejných dražeb tyto údaje o dražebníkovi cenných papírů:“. 7. V § 33 odst. 9 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 8. V § 33 odst. 9 písmeno c) zní: „c) datum vzniku oprávnění organizovat veřejné dražby cenných papírů,“. 9. V § 33 se na konci odstavce 9 doplňují písmena d) a e), která znějí: „d) datum pozastavení oprávnění organizovat veřejné dražby cenných papírů a dobu jeho trvání a e) datum zániku oprávnění organizovat veřejné dražby cenných papírů.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Veřejné dražby a opakované dražby cenných papírů nebo jiných investičních nástrojů konané na základě smlouvy o provedení dražby nebo opakované dražby uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle § 33 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na práva a povinnosti související s veřejnou dražbou a opakovanou dražbou cenných papírů nebo jiných investičních nástrojů konanou na základě smlouvy o provedení dražby nebo opakované dražby uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 33 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna katastrálního zákona Čl. IX V § 23 odst. 1 písm. j) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se slova „dražby nedobrovolné“ nahrazují slovy „nucené dražby“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 252/2023 Sb.	Zákon č. 252/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 8. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 115/2023 * Čl. I - Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 252 ZÁKON ze dne 13. července 2023, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 174/2012 Sb., zákona č. 266/2015 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 278/2019 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Poplatkovým obdobím poplatku ze psů je kalendářní rok.“. 2. V nadpisu § 3 se slovo „Subjekt“ nahrazuje slovem „Poplatník“. 3. V § 3a odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , s výjimkou lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 4. V nadpisech § 10e a 10i se slovo „Subjekt“ nahrazuje slovem „Poplatník“. 5. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Stanovení poplatku (1) Správce poplatku vyměří poplatek poplatkovému subjektu jeho předepsáním do evidence poplatků ve správné výši bez vydání rozhodnutí, je-li splněna případná ohlašovací povinnost a nemá-li pochybnost o jeho výši, a to ke dni jeho a) splatnosti, pokud je k tomuto dni zcela zaplacen nebo odveden, nebo b) opožděného zaplacení nebo odvedení, pokud je k tomuto dni zcela zaplacen nebo odveden, aniž by dosud vydal rozhodnutí o vyměření poplatku. (2) Správce poplatku vždy vyměří poplatkovému subjektu poplatek rozhodnutím, pokud a) nejsou splněny podmínky pro jeho vyměření předepsáním do evidence poplatků podle odstavce 1, b) jde o poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, u něhož obec zvolila v obecně závazné vyhlášce dílčí základ podle § 10k odst. 1 písm. a) nebo b), nebo c) je proti poplatkovému subjektu vedeno insolvenční řízení, a to za poplatkové období podle § 11d odst. 1 nebo 3. (3) Správce poplatku doměří poplatkovému subjektu poplatek rozhodnutím, pokud je původním rozhodnutím vyměřen v nesprávné výši. Doměřit poplatek lze na základě vyhledávací nebo kontrolní činnosti správce poplatku. Opakovaně doměřit poplatek lze pouze tehdy, pokud a) správce poplatku zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce poplatku uplatněny v předcházejícím řízení a které zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanoveného poplatku, a to pouze v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem nebo důkazům, nebo b) poplatkový subjekt učiní úkon, kterým mění své dosavadní ohlášení, pokud nové skutečnosti vyplývající ze změny ohlášení nemohly být bez zavinění poplatkového subjektu uplatněny v předcházejícím řízení, a to pouze v rozsahu, který odpovídá změně ohlášení. (4) Poplatek lze vyměřit také hromadným předpisným seznamem.“. 6. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11d, které včetně nadpisů znějí: „§ 11a Žádost o vyměření poplatku rozhodnutím (1) Poplatkový subjekt je oprávněn ve lhůtě pro stanovení poplatku požádat správce poplatku o vyměření poplatku rozhodnutím. (2) Pokud je již poplatek vyměřen dříve vydaným rozhodnutím, není žádost podle odstavce 1 přípustná. (3) Lhůta pro stanovení poplatku se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení poplatku došlo k podání žádosti podle odstavce 1. (4) Správce poplatku na žádost podle odstavce 1 vyměří poplatkovému subjektu poplatek rozhodnutím, a to nejdříve po uplynutí poplatkového období. V jeho odůvodnění se vypořádá s případnými důvody uvedenými v žádosti. K dřívějšímu vyměření poplatku předepsáním do evidence poplatků se nepřihlíží. Na poplatek se v takovém případě hledí, jako by nebyl vyměřen. (5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí, pokud je žádost nepřípustná. § 11b Společná ustanovení pro stanovení poplatku (1) Poplatkovým subjektem je pro účely tohoto zákona a) poplatník poplatku, nebo b) plátce poplatku, pokud jde o poplatek odváděný plátcem poplatku. (2) Poplatek stanovený rozhodnutím správce poplatku je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí. Tato lhůta splatnosti je s výjimkou případu, kdy je poplatek vyměřován podle § 11 odst. 2 písm. b), náhradní lhůtou splatnosti. (3) Poplatek vyměřený rozhodnutím podle § 11a odst. 4, které je vydáno přede dnem splatnosti poplatku podle obecně závazné vyhlášky, je splatný v den splatnosti poplatku podle obecně závazné vyhlášky. (4) Lhůta pro stanovení poplatku, jehož poplatkovým obdobím je kalendářní rok, počne běžet prvním dnem bezprostředně následujícím po skončení poplatkového období. § 11c Zvýšení poplatku (1) Správce poplatku může poplatkovému subjektu stanovit zvýšení poplatku jako následek za pozdní úhradu poplatku nebo jeho části, a to až do výše dvojnásobku rozdílu mezi částkou poplatku, která má být zaplacena nebo odvedena, a částkou zaplacenou nebo odvedenou do původního dne splatnosti poplatku. Zvýšení poplatku je příslušenstvím poplatku sledujícím jeho osud. (2) Poplatkovému subjektu, který zaplatí nebo odvede poplatek ve správné výši opožděně, aniž by dosud bylo vydáno rozhodnutí o vyměření poplatku, může správce poplatku stanovit zvýšení poplatku do 1 roku ode dne opožděného zaplacení nebo odvedení tohoto poplatku, nejpozději však do uplynutí lhůty pro stanovení poplatku. (3) Dojde-li k doměření poplatku, správce poplatku může stanovit novou výši zvýšení poplatku. (4) Zvýšení poplatku stanoví správce poplatku poplatkovému subjektu platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. (5) Zvýšení poplatku je splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o zvýšení poplatku. (6) Penále a úroky podle daňového řádu se neuplatní. § 11d Vztah k insolvenčnímu řízení (1) Pokud nejsou do dne účinnosti rozhodnutí o úpadku splněny podmínky pro vyměření poplatku předepsáním do evidence poplatků podle § 11 odst. 1, skončí poplatkové období, v němž nastávají účinky rozhodnutí o úpadku poplatkového subjektu, posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nastávají účinky tohoto rozhodnutí. (2) Poplatkové období začínající prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž nastávají účinky rozhodnutí o úpadku poplatkového subjektu, skončí posledním dnem kalendářního roku, ve kterém nastávají účinky rozhodnutí o úpadku. (3) Pokud je insolvenčnímu soudu předložena konečná zpráva a do dne jejího předložení nejsou splněny podmínky pro vyměření poplatku předepsáním do evidence poplatků podle § 11 odst. 1, skončí poplatkové období posledním dnem kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém je tato zpráva předložena. (4) Poplatkové období začínající prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém je předložena insolvenčnímu soudu konečná zpráva, skončí posledním dnem kalendářního roku, ve kterém je předložena konečná zpráva. (5) Odstavce 1 až 4 se použijí pouze v případě poplatku, jehož poplatkovým obdobím je kalendářní rok.“. 7. V § 12 odst. 2 se slovo „vyměří“ nahrazuje slovem „stanoví“. 8. V § 12 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Právní moc dosavadních rozhodnutí o stanovení poplatku poplatníkovi není jeho stanovení zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka na překážku.“. 9. V § 14 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , nejde-li o poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, u něhož obec zvolila v obecně závazné vyhlášce dílčí základ podle § 10k odst. 1 písm. a) nebo b)“. 10. V § 14a odst. 1 se slova „Poplatník nebo plátce poplatku“ nahrazují slovy „Poplatkový subjekt“ a věta poslední se zrušuje. 11. V § 14a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „poplatník nebo plátce“ nahrazují slovy „poplatkový subjekt“. 12. V § 14a odst. 2 písm. b) se slova „poplatníka nebo plátce“ nahrazují slovy „poplatkového subjektu“. 13. V § 14a odst. 3 se slova „Poplatník nebo plátce“ nahrazují slovy „Poplatkový subjekt“. 14. V § 14a odst. 4 se slova „poplatník nebo plátce“ nahrazují slovy „poplatkový subjekt“. 15. V § 14a odst. 6 se za slovo „poplatník“ vkládají slova „ , který je poplatkovým subjektem,“. Čl. II Přechodné ustanovení Pro poplatkové povinnosti u místních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 253/2023 Sb.	Zákon č. 253/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 25. 8. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 116/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 19. 12. 2024 (427/2024 Sb.) 253 ZÁKON ze dne 2. srpna 2023, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Čl. I Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 170/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 345/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 19a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Předseda Úřadu stojí v čele Úřadu a řídí jeho činnost. (3) Předseda Úřadu a členové Úřadu tvoří Kolegium Úřadu. Kolegium Úřadu koordinuje výkon dohledové činnosti svěřené Úřadu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 2. V § 19b odstavec 1 zní: „(1) Předseda Úřadu a) po projednání s Kolegiem Úřadu schvaluje organizační strukturu Úřadu, rozpočet Úřadu a závěrečný účet Úřadu; o změnách rozpočtu Úřadu informuje Kolegium Úřadu, b) po projednání s Kolegiem Úřadu schvaluje služební předpisy, c) předkládá Kolegiu Úřadu návrhy 1. jednacího řádu Kolegia Úřadu, 2. plánu činnosti Úřadu, 3. zprávy o činnosti Úřadu za příslušný kalendářní rok a 4. vnitřních předpisů Úřadu schvalovaných Kolegiem Úřadu a d) rozhoduje o dalších záležitostech týkajících se Úřadu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.“. 3. V § 19b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Předseda Úřadu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 4. V § 19b se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; není-li tento člen Úřadu určen nebo přítomen, zastupuje předsedu Úřadu nejstarší z přítomných členů Úřadu“. 5. V § 19e se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Člen Úřadu může po předsedovi Úřadu požadovat informace o činnosti Úřadu a jeho řízení. Předseda Úřadu může po členovi Úřadu a člen Úřadu může po jiném členovi Úřadu nebo jiném zaměstnanci státu zařazeném v Úřadu požadovat informace o jeho činnosti a plnění jeho úkolů. Informace musí být poskytnuty nejpozději do 14 dnů. Podrobnosti o způsobech požadování a obdržení informace upravuje vnitřní předpis Úřadu. (6) Člen Úřadu je oprávněn k zajištění úkolů uložených mu Kolegiem Úřadu dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. V případě rozporu příkazů k výkonu státní služby daných státnímu zaměstnanci členem Úřadu a předsedou Úřadu mají přednost příkazy k výkonu státní služby dané předsedou Úřadu.“. 6. § 19f a 19g znějí: „§ 19f (1) Zasedání Kolegia Úřadu svolává a řídí předseda Úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Úřadu, je předseda Úřadu povinen svolat zasedání Kolegia Úřadu do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Úřadu tak, aby se zasedání Kolegia Úřadu konalo nejpozději 10 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena předsedovi Úřadu. Nesvolá-li předseda Úřadu zasedání Kolegia Úřadu podle věty druhé, učiní tak člen Úřadu, který o svolání Kolegia Úřadu požádal. (2) Zasedání Kolegia Úřadu se řídí jednacím řádem Kolegia Úřadu, který stanoví podrobnosti zasedání Kolegia Úřadu, zejména způsob předkládání návrhů Kolegiu Úřadu, způsob pořízení zápisu o zasedání Kolegia Úřadu, způsob hlasování na zasedání Kolegia Úřadu a způsob zaznamenání odlišného stanoviska a pravidla pro účast dalších osob na zasedání Kolegia Úřadu. Jednací řád Kolegia Úřadu může stanovit podmínky, za kterých se zasedání Kolegia Úřadu koná distančním způsobem, a pravidla konání zasedání Kolegia Úřadu distančním způsobem. (3) Kolegium Úřadu rozhoduje hlasováním; rozhodnutí přijímá většinou hlasů všech svých členů. (4) Kolegium Úřadu schvaluje a) plán činnosti Úřadu, b) zprávu o činnosti Úřadu za příslušný kalendářní rok, c) vyhlášky vydávané Úřadem, d) výkladová stanoviska vydávaná Úřadem, e) jednací řád Kolegia Úřadu a f) vnitřní předpisy Úřadu s výjimkou služebních předpisů. (5) Kolegium Úřadu rozhoduje o a) námitce podjatosti kontrolujícího, je-li jím předseda Úřadu nebo člen Úřadu; ten je z hlasování o námitce podjatosti vyloučen, b) uveřejnění poznatků, které vyplynuly z činnosti Úřadu, podle § 19g odst. 1 písm. d) a c) uveřejnění dalších informací týkajících se dohledové činnosti Úřadu. (6) Kolegium Úřadu dále a) může pověřit předsedu Úřadu nebo člena Úřadu řízením výkonu dohledové činnosti na určitém úseku působnosti Úřadu nebo provedením dohledu v jednotlivém případě a v této souvislosti ukládat předsedovi Úřadu a členům Úřadu úkoly, b) má postavení nadřízené osoby kontrolujícího, jde-li o kontrolu vykonávanou předsedou Úřadu nebo členem Úřadu, c) projednává podněty týkající se dohledové činnosti Úřadu a návrhy protokolů o kontrole, d) projednává návrhy vyjádření Úřadu pro účely řízení vedených jinými orgány, e) projednává návrh organizační struktury Úřadu, návrh rozpočtu Úřadu a návrh závěrečného účtu Úřadu, f) projednává návrhy služebních předpisů a g) zřizuje rozkladovou komisi a další poradní orgány, jmenuje a odvolává jejich členy a navrhuje výši jejich odměny. (7) Kolegium Úřadu je nadřízeným správním orgánem Úřadu. Nadřízeným správním orgánem Kolegia Úřadu je Kolegium Úřadu. § 19g (1) Úřad a) vykonává dohled nad hospodařením stran a hnutí a politických institutů podle tohoto zákona, b) zpracovává a uveřejňuje na svých internetových stránkách zprávu o své činnosti za příslušný kalendářní rok, c) uveřejňuje na svých internetových stránkách úplné výroční finanční zprávy stran a hnutí, d) uveřejňuje na svých internetových stránkách poznatky, které vyplynuly z jeho činnosti, e) sděluje Ministerstvu financí do 31. května příslušného kalendářního roku, zda mu výroční finanční zpráva strany a hnutí za předcházející rok byla předložena a zda je podle jeho zjištění úplná; Úřad sděluje Ministerstvu financí v uvedené lhůtě rovněž to, že výroční finanční zpráva nebyla předložena nebo není úplná, f) sděluje Ministerstvu financí výsledek posouzení výroční finanční zprávy předložené dodatečně podle § 19h odst. 3 nebo předložené na výzvu k doplnění nebo odstranění nedostatků podle § 19h odst. 5, a to neprodleně, nejpozději však do 10 dnů ode dne, kdy tuto výroční finanční zprávu obdržel, g) projednává přestupky, i) vykonává působnost stanovenou tímto nebo jiným zákonem. (2) Úřad vykonává dohled podle tohoto zákona zkoumáním výročních finančních zpráv předkládaných stranami a hnutími nebo vlastní kontrolou hospodaření stran a hnutí a politických institutů. Úřad má při výkonu dohledu právo seznamovat se se všemi údaji týkajícími se hospodaření stran a hnutí a politických institutů. (3) Dohledovou činnost svěřenou Úřadu vykonávají předseda Úřadu, členové Úřadu a pověření zaměstnanci státu zařazení v Úřadu; při jejím výkonu se prokazují průkazem, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou. (4) Předseda Úřadu a členové Úřadu při řízení kontroly, kterou jsou pověřeni Kolegiem Úřadu, a) mají postavení nadřízené osoby kontrolujícího a b) rozhodují o námitce podjatosti zaměstnance státu zařazeného v Úřadu podané v souvislosti s kontrolou, jejíž výkon řídí.“. Čl. II Přechodné ustanovení První zasedání Kolegia Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) svolá předseda Úřadu do 10 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tak, aby se první zasedání Kolegia Úřadu konalo do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nesvolá-li předseda Úřadu zasedání Kolegia Úřadu podle věty první, učiní tak nejstarší člen Úřadu. Na prvním zasedání Kolegia Úřadu předloží předseda Úřadu ke schválení návrh jednacího řádu Kolegia Úřadu. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 254/2023 Sb.	Zákon č. 254/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 8. 2023, datum účinnosti 26. 8. 2023, částka 116/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státním podniku * ČÁST DRUHÁ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 26. 8. 2023 254 ZÁKON ze dne 2. srpna 2023, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státním podniku Čl. I Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/2013 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 253/2016 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Zakladatel může dále po předchozím souhlasu vlády zvýšit kmenové jmění podniku, vyžadují-li to naléhavé strategické, hospodářské, společenské, bezpečnostní nebo jiné zájmy státu. Zvýšit kmenové jmění podniku podle věty druhé je možné z majetku státu, se kterým je příslušný hospodařit ten, kdo vykonává funkci zakladatele podle § 3 odst. 1 tohoto zákona.“. 2. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Spadá-li předmět podnikání podniku do působnosti více ministerstev, mohou vykonávat funkci zakladatele tato ministerstva na základě dohody, v níž sjednají také způsob společného výkonu funkce zakladatele; dohoda může být uzavřena pouze s předchozím souhlasem vlády. Vláda může dohodu podle věty druhé zrušit a určit ministerstvo, které bude nadále vykonávat funkci zakladatele.“. 3. V § 12 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , nebo kdy funkci zakladatele vykonává více ministerstev“. ČÁST DRUHÁ Změna rozpočtových pravidel Čl. II V § 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb. a zákona č. 177/2023 Sb., písm. h) bod 16 zní: „16. účtech Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., nebo účtech jiných právnických osob založených podle zákona upravujícího pojišťování a financování vývozu se státní podporou, které nemají bankovní licenci, a státních podniků; národní podnik se za státní podnik nepovažuje,“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Státní podniky, které mají vedeny účty u poskytovatelů platebních služeb, zřídí nejpozději do 31. března 2024 místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů u poskytovatelů platebních služeb a tyto dosavadní účty zruší. Do doby převedení peněžních prostředků do České národní banky jsou tyto subjekty povinny informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených u poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši peněžních prostředků na nich za předcházející měsíc. 2. Státní podniky mohou se souhlasem ministerstva uděleným do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě odůvodněné žádosti zachovat účty, které mají vedeny u poskytovatelů platebních služeb, a nepřevádět z nich peněžní prostředky na nové účty u České národní banky. Ministerstvo vždy udělí souhlas podle věty první, pokud by zrušení dosavadního účtu u poskytovatele platebních služeb vedlo ke snížení rozsahu nebo hodnoty majetku státního podniku nebo výnosu z tohoto majetku, ohrožení bezpečnosti operativního nakládání s finančními prostředky nebo omezení činnosti státního podniku. Státní podniky jsou povinny informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených u poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši peněžních prostředků na nich za předcházející měsíc. Pomine-li důvod, pro který byly tyto účty zachovány, státní podniky je zruší a peněžní prostředky převedou na účty u České národní banky podřízené státní pokladně. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 255/2023 Sb.	Zákon č. 255/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 8. 2023, datum účinnosti 26. 8. 2023, částka 116/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna exekučního řádu * ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 26. 8. 2023 255 ZÁKON ze dne 2. srpna 2023, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna exekučního řádu Čl. I Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 214/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 55 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuce podle věty druhé a odstavců 8, 10 nebo 11 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo.“. 2. V § 55 odst. 8 a 10 se slova „náklady exekuce“ nahrazují slovy „další vedení exekuce“. 3. V § 55 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Nevyplývá-li z exekučního spisu opak, má se za to, že oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuce podle věty první není zproštěn.“. 4. V § 55 odst. 11 větě první se slova „Složením zálohy“ nahrazují slovy „Je-li složena záloha“, slova „se lhůta podle odstavce 7“ se nahrazují slovy „lhůta podle odstavce 7 se“, věta druhá se nahrazuje větou „Po uplynutí tříleté lhůty podle věty první se odstavce 7 až 10 a věta první použijí obdobně a lhůta podle odstavce 7 a věty první se prodlouží o další 3 roky.“ a ve větě třetí se za slova „druhé exekutor“ vkládají slova „nepostupuje podle odstavce 7 až 10 a“. 5. V § 125 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Na základě písemné žádosti zřídí Komora ministerstvu k výkonu jeho působnosti dálkový přístup do veřejné i neveřejné části centrální evidence exekucí. Komora poskytne ministerstvu pomocí dálkového přístupu údaje podle odstavců 1 až 3.“. 6. V § 125 odst. 9 písm. b) se slova „podle odstavce 1 ministerstvu nebo soudům“ nahrazují slovy „ministerstvu, soudům nebo orgánům činným v trestním řízení k výkonu jejich působnosti“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Soudní exekutor má za úkony spojené se zastavením exekuce podle § 55 odst. 7, 8, 10 nebo 11 exekučního řádu právo na paušální náhradu nákladů ve výši 750 Kč, bylo-li exekuční řízení zahájeno přede dnem 1. ledna 2022 a byla-li v exekučním řízení přede dnem 1. ledna 2022 vyznačena doložka provedení exekuce, případně usnesení o nařízení exekuce přede dnem 1. ledna 2022 nabylo právní moci. Je-li soudní exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se paušální náhrada nákladů o daň z přidané hodnoty. 2. Paušální náhradu nákladů podle bodu 1 vyplatí soudnímu exekutorovi stát prostřednictvím exekučního soudu. Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuce podle bodu 1 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo. V řízení, které je vedeno na základě exekučního návrhu, v němž oprávněný navrhl vymožení povinností uložených více exekučními tituly, má soudní exekutor právo na jednu paušální náhradu nákladů ve výši podle bodu 1. 3. Nevydá-li soudní exekutor usnesení o zastavení exekuce podle § 55 odst. 7, 8, 10 nebo 11 exekučního řádu do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo ode dne, v němž byly splněny podmínky pro zastavení exekuce, došlo-li ke splnění podmínek pro zastavení exekuce později, právo na paušální náhradu nákladů podle bodu 1 soudnímu exekutorovi nevznikne. 4. V usnesení o zastavení exekuce podle bodu 1 soudní exekutor uloží exekučnímu soudu, aby vyplatil paušální náhradu nákladů podle bodu 1, a uvede lhůtu pro vyplacení náhrady, která nesmí být kratší než 4 měsíce od právní moci, a spisovou značku exekučního soudu. V odůvodnění usnesení o zastavení exekuce soudní exekutor dále uvede zejména datum zahájení exekučního řízení, datum vyznačení doložky provedení exekuce nebo datum nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce, skutečnost, že v exekuci nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, případně datum, kdy naposledy došlo k částečnému vymožení povinnosti, skutečnost, že exekucí není postižena nemovitá věc, datum doručení výzvy podle § 55 odst. 7 exekučního řádu oprávněnému, důvod zastavení exekuce podle § 55 odst. 7, 8, 10 nebo 11 exekučního řádu a doby podle § 55 odst. 12 exekučního řádu. K usnesení zaslanému exekučnímu soudu soudní exekutor připojí přehled údajů o zastavené exekuci vyhotovený na formuláři, jehož vzor a formát Ministerstvo spravedlnosti uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. 5. Proti usnesení o zastavení exekuce podle bodu 1 může exekuční soud vystupující za stát podat odvolání do 3 měsíců od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. 6. Na základě písemné žádosti soudní exekutor zpřístupní exekučnímu soudu elektronicky kopii exekučního spisu, který se vztahuje k exekučnímu řízení podle bodu 1, vedeného v elektronické podobě, nebo mu ji zašle v přiměřené lhůtě určené exekučním soudem. Není-li exekuční spis veden elektronicky, zašle soudní exekutor kopii exekučního spisu nebo požadované písemnosti na základě písemné žádosti v přiměřené lhůtě určené soudem. Exekuční soud může vyzvat soudního exekutora k doplnění údajů, které v rozporu se zákonem nejsou obsaženy v usnesení o zastavení exekuce podle bodu 1, nebo k doplnění přehledu údajů o zastavené exekuci vyhotoveného na formuláři podle bodu 4, neobsahuje-li stanovené údaje, případně k vysvětlení otázky související se zastavením exekuce podle bodu 1. 7. Lhůta pro odvolání podle bodu 5 se prodlužuje o dobu od doručení žádosti nebo výzvy podle bodu 6 soudnímu exekutorovi do doručení kopie exekučního spisu exekučnímu soudu, případně do zpřístupnění kopie exekučního spisu vedeného v elektronické podobě nebo do doručení doplněných údajů nebo přehledu údajů vyhotoveného na formuláři, případně vysvětlení exekučnímu soudu, nejdéle však o 12 měsíců. 8. Marným uplynutím 12 měsíců od doručení žádosti nebo výzvy podle bodu 6 soudnímu exekutorovi pozbývá účinnosti výrok rozhodnutí, kterým je soudnímu exekutorovi přiznána paušální náhrada nákladů podle bodu 1, a zaniká právo soudního exekutora na paušální náhradu nákladů podle bodu 1. 9. V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022 se na doručování písemnosti, u níž nebylo započato doručování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije § 56b zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb., i tehdy, pokud byly písemnosti podle § 56b odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb., adresátovi doručeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 270/2023 Sb.	Zákon č. 270/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 9. 2023, datum účinnosti 1. 10. 2023, částka 125/2023 * Čl. I - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2024 270 ZÁKON ze dne 23. srpna 2023, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb. a zákona č. 71/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 31 odstavec 1 zní: „(1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky.“. 2. V § 31 odst. 1 se slova „stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a)“ nahrazují slovy „40 let“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle předchozí věty se náhradní doby pojištění započítávají v rozsahu podle § 29 odst. 5.“. 3. V § 34a odst. 2 větě druhé se slova „tolik procent, o kolik se zvyšuje procentní výměra vypláceného starobního důchodu podle § 67 odst. 8 nebo odst. 9“ nahrazují slovy „počet procent stanovený podle § 67 odst. 6 věty první nebo podle § 67 odst. 7“. 4. V § 34a odst. 2 se věta třetí zrušuje. 5. V § 36 odstavec 1 zní: „(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu; výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.“. 6. V § 67 odst. 2 se slova „ , ve kterém dochází k zvýšení (dále jen „pravidelný termín“)“ zrušují. 7. V § 67 odstavec 3 zní: „(3) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je červenec kalendářního roku, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2, a posledním měsícem tohoto období je červen kalendářního roku, který o 1 rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2.“. 8. V § 67 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 16 se označují jako odstavce 4 až 14. 9. V § 67 odst. 4 větě poslední se slova „z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem a“ a slova „ , přičemž se použije ten růst cen, který je vyšší“ zrušují. 10. V § 67 odst. 6 větě první se slova „při zvýšení důchodů v pravidelném termínu“ zrušují, číslo „6“ se nahrazuje číslem „4“ a slovo „poloviny“ se nahrazuje slovem „třetiny“. 11. V § 67 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Byly-li procentní výměry vyplácených důchodů zvýšeny v předchozím kalendářním roce podle § 67a, sníží se počet procent stanovený podle věty první o tolik procent, o kolik byly zvýšeny procentní výměry v předchozím kalendářním roce podle § 67a.“. 12. V § 67 odst. 6 větě poslední se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“ a na konci věty se doplňují slova „a druhé“. 13. V § 67 odst. 7 se ve větě první číslo „8“ nahrazuje číslem „6“ a ve větě poslední se slova „v pravidelném termínu“ zrušují a slova „i v mimořádném termínu“ se nahrazují slovy „podle § 67a“. 14. V § 67 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 až 14 se označují jako odstavce 8 až 13. 15. V § 67 odst. 9 se slova „podle odstavce 4“ zrušují. 16. V § 67 odst. 10 větě druhé se číslo „14“ nahrazuje číslem „11“. 17. V § 67 odstavec 12 zní: „(12) Procentní výměry starobních důchodů, na které vznikl nárok podle § 31, se nezvyšují, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku v období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují.“. 18. V § 67 se za odstavec 12 vkládá nový odstavec 13, který zní: „(13) Pokud úhrn zvýšení základní výměry důchodu a zvýšení procentní výměry důchodu u všech důchodů vyplácených témuž poživateli je nižší než výše dočasného přídavku podle § 67aa, který byl vyplacen se splátkou důchodu splatnou v kalendářním měsíci, který předchází kalendářnímu měsíci, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2, zvyšují se vyplácené důchody od splátky důchodu splatné v lednu kalendářního roku, ve kterém dochází ke zvýšení.“. Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 14. 19. V § 67 odstavec 14 zní: „(14) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů.“. 20. § 67a zní: „§ 67a (1) Dosáhl-li růst cen v období stanoveném podle odstavce 2 aspoň 5 %, zvýší se procentní výměry vyplácených důchodů. Růst cen se zjišťuje podle § 67 odst. 4. (2) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že první měsíc tohoto období se stanoví podle § 67 odst. 3 a posledním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %, nejpozději však poslední měsíc stanovený podle § 67 odst. 3. (3) Procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od splátky důchodu splatné v červenci kalendářního roku, pokud růst cen dosáhl v období stanoveném podle odstavce 2 aspoň 5 % nejpozději v únoru; je-li kalendářním měsícem, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %, březen až červen, zvyšují se procentní výměry vyplácených důchodů od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po tomto kalendářním měsíci. (4) Procentní výměry vyplácených důchodů se zvýší o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu toto zvýšení odpovídalo 30 % růstu cen. Průměrný starobní důchod se stanoví podle § 67 odst. 9. (5) Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (6) Zvýšení procentních výměr důchodů náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc podle odstavce 3. (7) Procentní výměry starobních důchodů, na které vznikl nárok podle § 31, se podle odstavců 1 až 6 nezvyšují, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku v období před 1. lednem kalendářního roku, v němž se vyplácené důchody zvyšují podle odstavců 1 až 6. (8) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.“. 21. Za § 67a se vkládají nové § 67aa a 67ab, které znějí: „§ 67aa (1) Byly-li v kalendářním roce zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů podle § 67a, náleží v tomto kalendářním roce k důchodu dočasný přídavek, a to nejdříve od kalendářního měsíce, v němž se zvyšují vyplácené důchody podle § 67a odst. 3. (2) Dočasný přídavek se stanoví jednotnou částkou, která odpovídá zvýšení průměrného starobního důchodu podle § 67a odst. 4. Výše dočasného přídavku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (3) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dočasný přídavek k tomu důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). (4) Dočasný přídavek náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc uvedený v § 67a odst. 3. Dočasný přídavek náleží i ke starobním důchodům, na které vznikl nárok podle § 31, a to i v případě, že se procentní výměra starobního důchodu podle § 67a odst. 7 nezvyšuje. (5) Dočasný přídavek se vyplácí bez žádosti spolu s důchodem, a to stejným způsobem, jakým se vyplácí důchod. Dočasný přídavek se vyplatí poprvé se splátkou důchodu splatnou v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují vyplácené důchody podle § 67a odst. 3 nebo 6, a naposledy se splátkou důchodu splatnou v prosinci kalendářního roku, v němž dočasný přídavek náleží. (6) Na dočasný přídavek se pro účely § 55, § 56 odst. 1, § 58 až 61, § 62 a 63 a pro účely jiných právních předpisů hledí, jako by byl součástí základní výměry důchodu. (7) Výši dočasného přídavku stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen podle § 67a odst. 1 a 2 dosáhl aspoň 5 %. § 67ab (1) Procentní výměra vypláceného důchodu se zvyšuje o a) 1 000 Kč měsíčně od splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 85 let, b) 2 000 Kč měsíčně ode dne, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 100 let. (2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se podle odstavce 1 procentní výměra starobního důchodu. Dosáhl-li poživatel důchodu věku 85 let v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují důchody podle § 67 nebo 67a, náleží zvýšení podle odstavce 1 písm. a) k procentní výměře zvýšené podle § 67 nebo 67a.“. 22. V § 67e odst. 3 větě třetí a v § 67f odst. 4 se slova „v mimořádném termínu“ nahrazují slovy „podle § 67a“. 23. V § 107 odst. 1 písm. e) se číslo „16“ nahrazuje číslem „14“. 24. V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zvýšení důchodů podle § 67a odst. 8 a výši dočasného přídavku podle § 67aa odst. 7.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. O nárocích na důchody, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle právních předpisů účinných před tímto dnem. 2. Byl-li starobní důchod přiznán podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a tento důchod se přepočítává podle § 36 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za dobu výdělečné činnosti vykonávané před dosažením důchodového věku, stanoví se výše procentní výměry starobního důchodu při tomto přepočtu podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Procentní výměry důchodů, které byly přiznány ode dne, který spadá do období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2023, se v roce 2023 zvyšují podle § 67 odst. 15 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první se nepoužije, jde-li o starobní důchody přiznané podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Při zvýšení vyplácených důchodů od 1. ledna 2024 se období pro zjišťování růstu indexu spotřebitelských cen stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu indexu spotřebitelských cen použitého při předchozím zvýšení procentní výměry důchodů a posledním měsícem tohoto období je červen 2023. Došlo-li podle § 67 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ke splnění podmínky pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červenci nebo v srpnu 2023, je při zvýšení vyplácených důchodů podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v termínu od 1. ledna 2024 posledním měsícem období pro zjišťování růstu cen srpen 2023 a v termínu od 1. ledna 2025 je prvním měsícem tohoto období září 2023 a při zvýšení vyplácených důchodů podle § 67a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v roce 2024 je prvním měsícem tohoto období září 2023. 5. Ustanovení § 67 odst. 12 a § 67a odst. 7 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na důchody přiznané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Pokud tento zákon nabude účinnosti po 30. září 2023, stanoví se zvýšení vyplácených důchodů od 1. ledna 2024 podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 2, který nabývá účinnosti prvním dnem třináctého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 271/2023 Sb.	Zákon č. 271/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 14. 9. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 126/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 271 ZÁKON ze dne 11. srpna 2023, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o silničním provozu Čl. I Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 150/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. b) a v § 6b odst. 3 se slovo „předpisu38b)“ nahrazuje slovem „předpisu2)“. Poznámka pod čarou č. 38b se zrušuje. 2. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 2 se na konci textu písmene y) doplňují slova „ve stejnokroji (dále jen „strážník obecní policie“)“. 4. V § 3 odst. 3 písm. c) se slova „nebo skládá“ nahrazují slovem „ , skládá“. 5. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo se účastní školení začínajících řidičů podle zvláštního právního předpisu4); v případě řidiče, který pozbyl řidičské oprávnění podle § 123c odst. 3, to platí nejdříve 30 dnů před uplynutím lhůty podle § 123d odst. 1“. 6. V § 3 odst. 5 písm. a) a v § 35 odst. 1 větě druhé se slova „nejvyšší povolená“ nahrazují slovem „konstrukční“. 7. V § 3 odst. 5 písm. b) se za slova „správou České republiky“ vkládají slova „(dále jen „celní správa“)“. 8. V § 3 odst. 5 písm. c) se za slovo „ochrany“ vkládají slova „ , které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky“. 9. V § 4 písm. b) se za slovo „řízení“ vkládají slova „nebo usměrňování“ a slova „a 9“ se nahrazují slovy „až 10“. 10. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 5 odst. 1 písm. l) se za slova „nachází-li se“ vkládají slova „v souvislosti s nouzovým stáním“ a slova „mimo obec v souvislosti s nouzovým stáním“ se zrušují. 12. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) řídit vozidlo, na němž není umístěna tabulka státní nebo vojenské poznávací značky (dále jen „registrační značka“) nebo je umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidlu přidělena, l) řídit vozidlo, jehož tabulka registrační značky je zakryta, nečitelná nebo upravena anebo umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost.“. 13. V § 6 odst. 7 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; to neplatí, pokud je držitelem platného řidičského průkazu České republiky“. 14. V § 6 odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; to neplatí, pokud je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu2)“. 15. V § 6 odst. 7 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo je tato skutečnost zapsána v centrálním registru řidičů“. 16. V 6 odst. 7 písm. d) se slova „řidiče podle § 87 odst. 3“ nahrazují slovy „držitele řidičského oprávnění, který je starší 65 let a je povinen podrobovat se pravidelným lékařským prohlídkám podle § 87 odst. 1 nebo 3“. 17. V § 6 odstavec 8 zní: „(8) Řidič motorového vozidla je na výzvu policisty, vojenského policisty, strážníka obecní policie nebo celníka povinen předložit ke kontrole doklady podle odstavce 7. Nemá-li povinnost mít některý z těchto dokladů při řízení u sebe, může namísto jeho předložení prokázat svou totožnost.“. 18. V § 6 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Předloží-li řidič při kontrole vozidla osvědčení o registraci vozidla, které bylo prohlášeno za zadržené podle § 6b odst. 4, nebo řidičský průkaz, který byl prohlášen za zadržený podle § 118b odst. 6 nebo jehož držitel řidičské oprávnění pozbyl nebo mu bylo odňato nebo pozastaveno, policista, vojenský policista, strážník obecní policie nebo celník mu tento doklad odejme a bezodkladně jej odevzdá příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Řidiči o tom vydá potvrzení.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10. 19. V § 6b odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Do okamžiku vydání protokolu o technické prohlídce podle § 6c odst. 1 nelze vozidlo užít v provozu na pozemních komunikacích.“. 20. V § 6b odst. 2 písm. f) se za slova „případě, že“ vkládají slova „řidič nepředložil“ a slova „nebylo možno zadržet z důvodu, že je řidič vozidla neměl u sebe“ se zrušují. 21. V § 6b odstavec 4 zní: „(4) Je-li dán důvod pro zadržení osvědčení o registraci vozidla podle odstavce 1 a řidič jej policistovi nepředložil, policista toto osvědčení o registraci vozidla prohlásí za zadržené. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně s tím, že osvědčení o registraci vozidla se ke kopii dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla nepřikládá a provozovatel vozidla má povinnost odevzdat osvědčení o registraci vozidla do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl vydán doklad o zadržení osvědčení o registraci vozidla nebo mu byla doručena jeho kopie, úřadu podle odstavce 3.“. 22. V § 6c odst. 3 se slova „prokazující odstranění závad, pro něž bylo osvědčení o registraci vozidla zadrženo,“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“. 23. Poznámky pod čarou č. 12, 13, 14 a 14a znějí: „12) Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 14a) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.“. 24. V § 10 odst. 2 se za slovo „předpisu14b)“ vkládají slova „ , vozidel zdravotnické záchranné služby podle zvláštního právního předpisu52)“. Poznámka pod čarou č. 52 zní: „52) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 12 odst. 2 větě třetí, § 12 odst. 4 a v § 18 odst. 5 se slova „nejvyšší povolenou“ nahrazují slovem „konstrukční“. 26. V § 18 odst. 7 větě druhé se za slovo „pásy“ vkládají slova „nebo na dálnici“. 27. V § 18 odstavec 9 zní: „(9) Nejvyšší dovolená rychlost podle odstavců 3, 4 a 8 a nejvyšší dovolená rychlost stanovená místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích neplatí pro řidiče vozidel zpravodajských služeb15), Generální inspekce bezpečnostních sborů45) a stanovených organizačních částí Hasičského záchranného sboru České republiky a útvarů policie a Vojenské policie a organizačních útvarů orgánů celní správy, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem16), je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního provozu na pozemních komunikacích. Organizační části Hasičského záchranného sboru České republiky a útvary policie stanoví ministr vnitra. Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany. Organizační útvary orgánů celní správy stanoví ministr financí.“. 28. V § 19 odst. 1 se slova „dostatečnou bezpečnostní“ nahrazují slovem „bezpečnou“ a slova „se mohl vyhnout srážce“ se nahrazují slovy „mohl zastavit vozidlo“. 29. V § 23 odst. 1 větě druhé se slova „nebo pěší“ nahrazují slovy „ , pěší nebo cyklistické“. 30. V § 27 odst. 6 větě první se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „až 4“. 31. V § 35 odst. 1 větě první se slova „nejvyšší dovolená“ nahrazují slovem „konstrukční“. 32. Ve skupinovém nadpisu nad § 39 se slova „a cyklistické“ nahrazují slovy „ , cyklistické a sdílené“. 33. Za § 39a se vkládá nový § 39b, který zní: „§ 39b (1) Sdílená zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou „Sdílená zóna“ a konec je označen dopravní značkou „Konec sdílené zóny“, a je určena k užívání všemi účastníky silničního provozu. (2) Ve sdílené zóně musí účastníci provozu na pozemních komunikacích dbát zvýšené ohleduplnosti vůči ostatním účastníkům provozu, které nesmí ohrozit. Řidiče tramvaje nesmí ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích ani omezit a tramvaj má vždy přednost v jízdě. (3) Ve sdílené zóně smějí chodci a cyklisté užívat pozemní komunikaci v celé její šířce, přičemž na chodce se nevztahují § 53 a 54 a na cyklisty se nevztahuje § 57 odst. 2 a 3. Přijíždí-li vozidlo s právem přednostní jízdy, chodci musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí tohoto vozidla. (4) Ve sdílené zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20 km.h-1 Stání motorových vozidel je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. Stání jízdních kol a jiných nemotorových vozidel je dovoleno jen na místech k tomu určených.“. 34. V § 40 odst. 1 se slova „a cyklistické“ nahrazují slovy „ , cyklistické a sdílené“. 35. V § 41 odst. 1 se slova „§ 5 odst. 1 písm. f), g), h) a odst. 2 písm. f) a g)“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. f),“, slova „§ 6 odst. 5 a 6,“ se zrušují, slova „§ 12 odst. 1, 2, 4, 5 a 6“ se nahrazují slovy „§ 12 odst. 1, 2, 4, 5 a 7“, slova „§ 19 odst. 2 a 3“ se nahrazují textem „§ 19“, slova „§ 21 odst. 2, 3 a 4“ se nahrazují slovy „§ 21 odst. 2, 3, 4, 5 a 6“, text „§ 25 odst. 1, 2, 3, 4, 5, § 26 odst. 3“ se nahrazuje slovy „§ 25 odst. 1, 3, 4 a 5, § 26“, za text „§ 27“ se vkládají slova „odst. 1, 2, 3 a 4“, text „§ 32 odst. 6,“ se zrušuje, za text „§ 35“ se vkládají slova „odst. 1 a 2“, slova „§ 36 odst. 1 a 2 a“ se nahrazují slovy „§ 36 odst. 1, 2 a 4,“ a za slova „§ 39 odst. 4 a 5“ se vkládají slova „ , § 39a odst. 3 a 4, § 39b odst. 2 a 4, § 47 odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. a), c), d), f) a g) a odst. 5, § 48 odst. 1, 2, 3, 4 a 5, § 53 odst. 2 a § 67 odst. 8“. 36. V § 41 odst. 2 písm. a) a v § 41 odst. 11 se slova „Ministerstva vnitra“ zrušují. 37. V § 41 odst. 2 písm. h) se slova „poskytovatele zdravotnické záchranné služby“ nahrazují slovy „používaná zdravotnickou záchrannou službou a vozidla“. 38. V § 41 odst. 11 se slova „ochrany a“ nahrazují slovy „ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, a“. 39. V § 43 odst. 3 písm. k) se slova „a hasičských záchranných sborů“ nahrazují slovy „ , Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky“. 40. V § 43 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo může z důvodu bezpečnosti státu, ochrany života, zdraví nebo majetku nebo mimořádné události nebo odstraňování jejích následků stanovit výjimku ze zákazu podle odstavce 1 rovněž opatřením obecné povahy, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. O vydání opatření obecné povahy ministerstvo neprodleně informuje policii.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 41. V § 48 odst. 2 se slova „se smějí na povolených místech přepravovat osoby“ nahrazují slovy „lze osoby přepravovat pouze na povolených místech a“. 42. V § 51 odst. 2 se slova „hasičských záchranných sborů“ nahrazují slovy „Hasičského záchranného sboru České republiky, členů jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky“, za slova „ozbrojených sborů“ se vkládají slova „ , vojenských policistů“ a slova „a jiných“ se nahrazují slovem „ , jiných“. 43. V § 51 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a žáků a studentů vojenských škol při praktickém vyučování“. 44. V § 53 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo pokud nejde o užití chodníku vozidlem základní složky integrovaného záchranného systému nezbytné k plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností nebo vozidlem obecní policie při plnění jejích úkolů“. 45. V § 58 odst. 1 se slova „Cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy“ nahrazují slovy „Osoba mladší 18 let jedoucí nebo přepravovaná na jízdním kole je povinna“. 46. V § 58 odst. 2 se slova „a pěší“ nahrazují slovy „ , pěší a sdílené“. 47. V § 60a odst. 1 větě první a v § 60a odst. 4, 5 a 6 se slova „a obytných“ nahrazují slovy „ , obytných a sdílených“. 48. V § 60a odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ ; ve sdílené zóně to neplatí“. 49. V § 60a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ve sdílené zóně se smí osoba na osobním přepravníku pohybovat v celé šířce pozemní komunikace; přijíždí-li vozidlo s právem přednostní jízdy, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí tohoto vozidla.“. 50. V § 67 odst. 1 se slova „nebo označení“ nahrazují slovem „ , označení“ a slova „stanovené prováděcím právním předpisem“ se nahrazují slovy „nebo označení vozidla poskytovatele terénních sociálních služeb“. 51. V § 67 odst. 5 se za slovo „péče“ vkládají slova „nebo poskytovatele terénních sociálních služeb“. 52. V § 69 se za slovo „řízení“ vkládají slova „nebo usměrňování“, slova „nebo pokyny strážníka obecní policie k usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 8“ se nahrazují slovy „ , 8, 9 nebo 10“ a slovo „předpisu.26)“ se nahrazuje slovem „předpisu12).“. Poznámka pod čarou č. 26 se zrušuje. 53. V § 75 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Celník ve stejnokroji je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu zajištěno policií. Při usměrňování provozu používá celník pokyny stanovené pro řízení provozu policisty.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10. 54. V § 75 odst. 10 větě první se za slovo „sboru“ vkládají slova „České republiky“, slova „usměrňovat pokyny“ se nahrazují slovy „pokyny usměrňovat“ a slova „přítomen policista nebo strážník obecní policie“ se nahrazují slovy „řízení nebo usměrňování provozu zajištěno policií nebo obecní policií“. 55. V § 75 odst. 10 větě poslední se slova „nebo zaměstnanec jednotky požární ochrany“ nahrazují slovy „jednotky požární ochrany, která není součástí Hasičského záchranného sboru České republiky,“. 56. V § 76 odst. 5 se slova „policisty, strážníka obecní policie, vojenského policisty nebo příslušníka vojenské pořádkové služby“ nahrazují slovy „dávané při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75“. 57. V § 79 odst. 1 písm. a) a b) a v § 79 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se slova „ve stejnokroji“ zrušují. 58. V § 79 odst. 2 větě poslední se za slovo „celník“ vkládají slova „ , příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 59. V § 81 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a sněžných skútrů“. 60. V § 81 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B osobě, která je jeho držitelem nejméně 2 roky, opravňuje také k řízení vozidel bez přípojného vozidla, která jsou určena pro přepravu nákladu a jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, pokud a) jde o vozidla používající alespoň zčásti jako palivo nebo zdroj energie elektřinu, vodík, stlačený nebo zkapalněný zemní plyn, včetně biometanu, zkapalněný ropný plyn nebo mechanickou energii ze zásobníku nebo zdroje ve vozidle, včetně odpadního tepla, b) je hmotnost převyšující 3 500 kg způsobena výlučně hmotností pohonného systému vozidla používajícího palivo nebo zdroj energie podle písmene a) ve srovnání s hmotností pohonného systému vozidla stejných rozměrů, které nepoužívá takovéto palivo nebo takovýto zdroj energie, a c) hmotnost přepravitelného nákladu ve vozidle používajícím palivo nebo zdroj energie podle písmene a) není zvýšena oproti hmotnosti přepravitelného nákladu ve vozidle stejných rozměrů, které nepoužívá takovéto palivo nebo takovýto zdroj energie.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 61. V § 82 odst. 1 písm. f) se slova „ , nebo osobě, která nemá v registru řidičů zaznamenáno 12 bodů“ nahrazují slovy „a která v období předcházejícího 1 roku nedosáhla počtu 12 bodů v bodovém hodnocení“. 62. V § 82 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Řidičské oprávnění dále nelze udělit osobě, která jej pozbyla a nesplňuje podmínky pro jeho vrácení.“. 63. V § 83 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 64. V § 83 odst. 4 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 65. V § 83 odst. 4 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky“. 66. V § 83 odst. 4 písm. f) se slova „celních orgánů“ nahrazují slovy „celní správy“. 67. Za § 83 se vkládá nový § 83a, který včetně nadpisu zní: „§ 83a Řízení s mentorem (1) Řidičské oprávnění pro skupinu B lze s písemným souhlasem jejího zákonného zástupce udělit rovněž osobě, která dosáhla věku 17 let. Držitel tohoto řidičského oprávnění před dosažením věku 18 let (dále jen „sedmnáctiletý řidič“) je oprávněn k řízení motorového vozidla zařazeného do skupiny B pouze s doprovodem osoby, která je zapsána v registru řidičů jako jeho mentor. (2) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše na žádost sedmnáctiletého řidiče s písemným souhlasem jeho zákonného zástupce do registru řidičů jako mentora tohoto řidiče osobu, a) které bylo uděleno řidičské oprávnění pro skupinu B před více než 10 lety, b) která je posledních 5 let nepřetržitě držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B, c) která v posledních 5 letech nepozbyla právo k řízení motorového vozidla na území České republiky a nebyla ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, jde-li o držitele řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu podle § 104 odst. 2 písm. b), c) nebo d), d) která nemá zadržený řidičský průkaz, e) která nemá v bodovém hodnocení zaznamenán žádný bod a f) která s takovým zápisem souhlasí. (3) V registru řidičů mohou být zapsáni nejvýše 4 mentoři sedmnáctiletého řidiče. (4) Má-li být jako mentor zapsán držitel řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu podle § 104 odst. 2 písm. b), c) nebo d), za účelem prokázání splnění podmínek podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být k žádosti přiloženo potvrzení vydané příslušným orgánem státu, který mu vydal řidičský průkaz; nevydává-li takový stát potvrzení, prokáže se splnění uvedených podmínek čestným prohlášením osoby, která má být zapsána jako mentor. Toto potvrzení nebo čestné prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce. (5) O vyřízení žádosti o zápis mentora do registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně vyrozumí sedmnáctiletého řidiče a mentora. (6) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší zápis mentora v registru řidičů, a) požádal-li o to sedmnáctiletý řidič, nebo b) přestal-li mentor splňovat některou z podmínek podle odstavce 2 písm. b) až f). (7) O zrušení zápisu mentora v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně vyrozumí sedmnáctiletého řidiče a mentora. Zrušení zápisu mentora v registru řidičů je účinné od doručení tohoto vyrozumění sedmnáctiletému řidiči. (8) Řídí-li sedmnáctiletý řidič motorové vozidlo zařazené do skupiny B, mentor je povinen sedět na sedadle vedle řidiče, sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích a chování řidiče a v případě potřeby poskytnout řidiči radu. (9) Mentor nesmí vykonávat doprovod a) bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro posouzení ovlivnění mentora jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b) obdobně, nebo b) v případě, že je jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu. (10) Mentor je na výzvu policisty, vojenského policisty, strážníka obecní policie nebo celníka povinen prokázat svou totožnost. Mentor je dále povinen se na výzvu policisty, vojenského policisty nebo strážníka obecní policie podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou.“. 68. V § 87a odst. 3 písm. a) se slovo „řidičů“ zrušuje. 69. V § 87a odst. 8 se za slovo „policie,“ vkládají slova „celní správy,“. 70. V § 87b odst. 4 větě první se za slovo „jména“ vkládají slova „(dále jen „jméno“)“. 71. Za § 89a se vkládá nový § 89b, který zní: „§ 89b Zjistí-li policista, vojenský policista, strážník obecní policie nebo celník skutečnost důvodně nasvědčující tomu, že je držitel řidičského oprávnění zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel, oznámí ji obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle jeho obvyklého bydliště nebo místa studia.“. 72. V § 92 odst. 3 písm. a) se slova „ , popřípadě jména (dále jen „jméno“),“ zrušují. 73. V § 92 odst. 3 písm. d) se slova „výjimky podle § 83 odst. 5 nebo 6“ nahrazují slovy „řidičského oprávnění podle § 83 odst. 4 nebo 5“. 74. V § 92 odst. 4 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 75. V § 102 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Pokud se rozsudek nebo rozhodnutí vztahuje ke skutku, za který byl žadateli zadržen řidičský průkaz, plyne tato doba ode dne zadržení řidičského průkazu.“. 76. V § 102 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Žadatel, kterému vznikla povinnost podle § 102f, je povinen prokázat, že absolvoval dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů podle zvláštního právního předpisu4); absolvování dopravně psychologického pohovoru neprokazuje, vznikla-li mu povinnost prokázat absolvování terapeutického programu.“. 77. Za § 102e se vkládají nové § 102f až 102h, které včetně nadpisu znějí: „Povinnost absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů § 102f (1) Řidič, který ve lhůtě 2 let ode dne udělení řidičského oprávnění spáchal přestupek nebo trestný čin, za který mu bylo v registru řidičů zaznamenáno 6 bodů, je povinen absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů podle zvláštního právního předpisu4). (2) Dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů podle zvláštního právního předpisu4) je dále povinna absolvovat osoba, která žádá o vrácení řidičského oprávnění, jež pozbyla podle § 94a v souvislosti s přestupkem nebo trestným činem, který spáchala ve lhůtě 2 let ode dne udělení řidičského oprávnění. Dopravně psychologický pohovor neabsolvuje osoba, které vznikla povinnost absolvovat terapeutický program. (3) Po dobu pozbytí, pozastavení nebo odnětí řidičského oprávnění nebo zadržení řidičského průkazu se běh lhůty podle odstavce 1 nebo 2 staví. (4) K absolvování dopravně psychologického pohovoru nebo školení začínajících řidičů podle zvláštního právního předpisu4) přede dnem spáchání přestupku nebo trestného činu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlíží. § 102g (1) Zaznamená-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů body za trestný čin nebo přestupek podle § 102f odst. 1, vyzve řidiče k absolvování dopravně psychologického pohovoru a školení začínajících řidičů podle zvláštního právního předpisu4) a k předložení potvrzení o jejich absolvování; to neplatí, není-li řidič v okamžiku provedení záznamu bodů držitelem řidičského oprávnění. (2) Nepředloží-li řidič potvrzení do 3 měsíců ode dne doručení výzvy podle odstavce 1, pozbývá uplynutím posledního dne této lhůty řidičské oprávnění a je povinen nejpozději v tento den odevzdat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností řidičský průkaz; o tom ho příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ve výzvě poučí. Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5. (3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle odstavce 2, o jeho vrácení, absolvoval-li žadatel dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů podle zvláštního právního předpisu4). Pokud ode dne pozbytí řidičského oprávnění uplynul více než 1 rok, je žadatel povinen prokázat odbornou, zdravotní a psychickou způsobilost. § 102h (1) Předmětem dopravně psychologického pohovoru je získání a prohloubení znalostí o nejčastějších příčinách dopravních nehod a jejich předcházení a o prevenci a řešení mimořádných situací v provozu na pozemních komunikacích. (2) Dopravně psychologický pohovor provádí psycholog, který je držitelem akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření, v rozsahu 4 hodin. (3) Účastník dopravně psychologického pohovoru předloží psychologovi výpis svých údajů z registru řidičů, který není starší než 30 dní. (4) O absolvování dopravně psychologického pohovoru vydá psycholog potvrzení. (5) Psycholog vede evidenci o provedených dopravně psychologických pohovorech, ve které eviduje alespoň jméno, příjmení, adresu bydliště a datum narození účastníka dopravně psychologického pohovoru a datum a čas zahájení a ukončení dopravně psychologického pohovoru. Údaje o dopravně psychologickém pohovoru psycholog eviduje po dobu alespoň 5 let ode dne jeho provedení. (6) Obsah dopravně psychologického pohovoru, způsob jeho provádění, nejvyšší počet účastníků dopravně psychologického pohovoru a vzor potvrzení o jeho absolvování stanoví prováděcí právní předpis.“. 78. V § 109 odst. 2 písm. e) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „státem“ se vkládají slova „nebo řidičského průkazu vydaného jiným než členským státem, který neodpovídá požadavkům Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) ani Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen „řidičský průkaz neodpovídající úmluvám“)“. 79. V § 109 odst. 8 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „státem“ se vkládají slova „nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám“. 80. V § 109 odst. 9 písm. b) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „státem“ se vkládají slova „nebo řidičského průkazu neodpovídajícího úmluvám“. 81. V § 110 odst. 5 větě druhé se slova „státu nebo“ nahrazují slovem „státu,“ a za slovo „státem“ se vkládají slova „nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám“. 82. V § 110 odst. 6 se za slova „platný řidičský průkaz“ vkládá čárka, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a za slovo „státem“ se vkládají slova „nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám“. 83. V § 116 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 84. V § 116 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Má-li držitel řidičského průkazu neodpovídajícího úmluvám na území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za tento řidičský průkaz. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičský průkaz vydá, pokud skupiny vozidel uvedené v řidičském průkazu neodpovídajícím úmluvám nebo v mezinárodním řidičském průkazu vydaném cizím státem, jehož držitelem je žadatel, odpovídají skupinám vozidel podle tohoto zákona a žadatel se úspěšně podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu4) a prokázal zdravotní způsobilost; k žádosti žadatel přiloží doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny a posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, které nesmějí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní, a popřípadě mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož je držitelem. (5) Má-li držitel řidičského průkazu neodpovídajícího úmluvám, který byl vydán státem, jenž na základě vzájemnosti uznává řidičské průkazy, na území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za tento řidičský průkaz. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičský průkaz vydá, pokud žadatel prokázal zdravotní způsobilost; k žádosti žadatel přiloží posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní. Seznam států, které na základě vzájemnosti uznávají řidičské průkazy, a skupiny vozidel, které odpovídají skupinám vozidel podle tohoto zákona, stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 6 až 9. 85. V § 116 odstavec 6 zní: „(6) Při výměně řidičského průkazu podle odstavců 1 až 5 zapíše příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností do řidičského průkazu řidičské oprávnění pro skupiny vozidel, které jsou shodné se skupinami vozidel uvedenými ve vyměňovaném řidičském průkazu nebo v mezinárodním řidičském průkazu nebo těmto skupinám odpovídají. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou působností pochybnost o platnosti řidičského průkazu vyměňovaného podle odstavců 3 až 5, ověří si jeho platnost na zastupitelském úřadu státu, který tento řidičský průkaz vydal. Pro vydání řidičského průkazu podle odstavců 1 až 5 se použije § 109 odst. 7 až 9 a § 110 obdobně.“. 86. V § 116 odst. 7 větě první se slova „řidičský průkaz členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem, za který byl výměnou vydán řidičský průkaz,“ nahrazují slovy „vyměňovaný řidičský průkaz“ a slova „řidičský průkaz členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem“ se nahrazují slovem „jej“. 87. V § 116 odst. 7 větě druhé se za číslo „3“ vkládají slova „ , 4 nebo 5“, za slovo „uschová“ se vkládá slovo „vyměňovaný“ a slova „vydaný cizím státem“ se zrušují. 88. V § 116 odst. 8 větě první se za číslo „3“ vkládají slova „ , 4 nebo 5“. 89. V § 116 odst. 8 větě druhé se za slovo „státem“ vkládají slova „nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám“. 90. V § 116 se odstavec 9 zrušuje. 91. V § 117 se číslo „112“ nahrazuje číslem „111“, za slova „až 116,“ se vkládá text „§ 123b odst. 7,“ a slova „ , 123e a 123f“ se nahrazují slovy „a 123e“. 92. V § 118 odst. 2 se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 8“. 93. V § 118a odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „jiné osoby“. 94. V § 118a odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g). 95. V § 118a odst. 2 písm. b) se slova „tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích“ nahrazují slovy „z důvodu nebezpečné závady2)“. 96. V § 118b odstavec 1 zní: „(1) Policista může zadržet řidičský průkaz, je-li řidič podezřelý z přestupku nebo trestného činu spáchaného tím, že a) řídil vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou byl ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, b) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) nebo g) odmítl podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, c) řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel, d) při řízení vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více, nebo e) způsobil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví jiné osoby.“. 97. V § 118b odst. 4 větě první se slova „ , v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo“ nahrazují slovy „příslušnému podle místa spáchání skutku“. 98. V § 118b odst. 4 větě druhé se slova „bydliště, trvalý pobyt nebo přechodný“ zrušují a slovo „přestupku“ se nahrazuje slovem „skutku“. 99. V § 118b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Zadržení řidičského průkazu oznámí policie bez zbytečného odkladu rovněž obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k vedení údajů o řidiči v registru řidičů, který o tom provede v registru řidičů záznam.“. 100. V § 118b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Je-li dán důvod pro zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1 a řidič jej policistovi nepředložil, může policista tento řidičský průkaz prohlásit za zadržený. Odstavce 2 až 5 se použijí obdobně s tím, že řidičský průkaz se k oznámení nepřikládá a jeho držitel má povinnost jej do 5 pracovních dnů ode dne jeho prohlášení za zadržený odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání skutku.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 101. V § 118c odstavec 1 zní: „(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa spáchání skutku do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b učiní úkon k zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu; tímto úkonem může být vydání rozhodnutí. Jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce. Obecní úřad obce s rozšířenou působností řízení podle věty první nezahájí nebo zastaví, pokud by zadržení řidičského průkazu bylo nepřiměřené vzhledem k okolnostem, za nichž byl zadržen podle § 118b.“. 102. V § 118c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodl-li obecní úřad obce s rozšířenou působností o zadržení řidičského průkazu, oznámí to bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k vedení údajů o řidiči v registru řidičů a postoupí mu zadržený řidičský průkaz k úschově.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 103. V § 118c odst. 3 písmeno a) zní: „a) řízení podle odstavce 1 nebylo zahájeno nebo bylo zastaveno,“. 104. V § 119 odst. 2 písm. a) se za slovo „řidiči“ vkládají slova „motorového vozidla“. 105. V § 119 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí: „u) údaje o zadržení řidičského průkazu a v) údaje o mentorovi v rozsahu údajů, které jsou uvedeny v jeho řidičském průkazu.“. 106. V § 122c odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „dílny38b)“ nahrazuje slovem „dílny2)“. 107. V § 122c odst. 2 písm. a) se slova „ , popřípadě jména,“ zrušují. 108. V § 122c odst. 3 se slova „Celní správy České republiky“ nahrazují slovy „celní správy“. 109. V § 123b odst. 3 písm. a) se slova „nebo obecní policie“ nahrazují slovy „ , obecní policie nebo Vojenská policie“. 110. V § 123b se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 53 zní: „(7) Na žádost řidiče podanou u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností se řidiči zasílají informace o každé změně v jeho bodovém hodnocení. Žádost lze podat rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného ministerstvem; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci53). 53) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 111. V § 123b se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Způsob zasílání informací o každé změně v bodovém hodnocení stanoví prováděcí právní předpis.“. 112. V § 123c se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Dosáhl-li řidič celkového počtu 12 bodů provedením záznamu bodů za skutek, pro který pozbyl řidičské oprávnění podle § 94a, považuje se za den pozbytí řidičského oprávnění den, kdy došlo k pozbytí řidičského oprávnění podle § 94a.“. 113. V § 123c se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Ke dni pozbytí řidičského oprávnění podle odstavce 3 nebo práva k řízení motorového vozidla podle odstavce 7 zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů odečtení všech dosažených bodů. K bodům za jednání zařazené do bodového hodnocení, kterým byl přede dnem pozbytí řidičského oprávnění podle odstavce 3 nebo práva k řízení motorového vozidla podle odstavce 7 spáchán přestupek nebo trestný čin, zaznamenaným do registru řidičů po dni pozbytí řidičského oprávnění podle odstavce 3 nebo práva k řízení motorového vozidla podle odstavce 7, se nepřihlíží; k bodům zaznamenaným v případě podle odstavce 3 věty poslední se však přihlíží. (10) Pokud není řidič, který dosáhl celkového počtu 12 bodů, držitelem řidičského oprávnění, zaznamená ke dni provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů odečtení všech dosažených bodů.“. 114. V § 123d odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Vznikla-li žadateli povinnost podle § 102f, je podmínkou vrácení řidičského oprávnění rovněž prokázání absolvování dopravně psychologického pohovoru a školení začínajících řidičů podle zvláštního právního předpisu4).“. 115. V § 123d odstavec 4 zní: „(4) Řidičské oprávnění nelze vrátit osobě, která v období předcházejícího 1 roku dosáhla počtu 12 bodů v bodovém hodnocení.“. 116. V § 123e odst. 4 úvodní části ustanovení se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 117. V § 123e se odstavec 6 zrušuje. 118. V § 123f odst. 2 se slovo „oprávněné“ nahrazuje slovem „důvodnými“. 119. V § 123f odst. 3 se slovo „neodůvodněné“ nahrazuje slovem „nedůvodnými“. 120. V § 123f se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení.“. 121. V § 124 odst. 2 písm. a) se za text „§ 43 odst. 5“ vkládají slova „nebo 6“. 122. V § 124 odst. 2 písm. a) se slova „a § 83 odst. 5“ zrušují. 123. V § 124 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena c) až h). 124. V § 124 odst. 3 větě druhé se za slovo „sbor“ vkládají slova „České republiky“. 125. V § 124 odst. 5 písm. f) se za slovo „státem“ vkládají slova „a řidičské průkazy neodpovídající úmluvám“. 126. V § 124 odst. 5 se na konci textu písmene k) doplňují slova „a vede řízení o zadržení řidičského průkazu“. 127. V § 124 odst. 7 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 128. V § 124 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zápisu mentora do registru řidičů a zrušení tohoto zápisu na žádost sedmnáctiletého řidiče.“. 129. V § 124 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Ke zrušení zápisu mentora podle § 83a odst. 6 písm. b) je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází obvyklé bydliště mentora; nemá-li mentor na území České republiky obvyklé bydliště, příslušný je obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provedl první záznam údajů o této osobě v registru řidičů.“. 130. V § 124 odst. 12 úvodní části ustanovení se slova „příslušníci Policie ve služebním stejnokroji“ nahrazují slovem „policisté“. 131. V § 124 odst. 12 písm. k) se slovo „předpisu,37)“ nahrazuje slovem „předpisu13),“. Poznámka pod čarou č. 37 se zrušuje. 132. V § 124 odst. 12 písm. n) se slova „osvědčení o registraci“ nahrazují slovy „tabulky registrační značky“. 133. V § 124 odst. 13 úvodní části ustanovení se slova „1, 3 až 6 a 8, 9 a 11“ nahrazují slovy „1, 3 až 14 a § 125c odst. 1 písm. g)“. 134. V § 124 se na konci odstavce 13 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) porušením pravidel pro provoz v obytné, pěší, cyklistické nebo sdílené zóně.“. 135. V § 124 se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) Příkazem na místě může Vojenská policie projednat přestupek podle tohoto zákona, jde-li o osobu provádějící výcvik řidičů vozidel ozbrojených sil nebo osobu, vůči které provádí úkony podle § 9 zákona o Vojenské policii, s výjimkou vojáků v činné službě.“. 136. V nadpisu § 124c se doplňují slova „a zadržení tabulek registrační značky“. 137. V § 124c odst. 1 písm. b) se slova „zajistí řidiči osvědčení o registraci vozidla“ nahrazují slovy „zadrží tabulky registrační značky vozidla; pokud je řidič vozidla odmítne na výzvu policisty vydat, tabulky registrační značky odejme“. 138. V § 124c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Škody způsobené v souvislosti se zajištěním vozidla nebo zadržením tabulek registrační značky vozidla, zejména škody způsobené omezením užívání vozidla a náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidla, jdou k tíži řidiče. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele vozidla za vozidlo, náklad a přepravované osoby není zajištěním vozidla nebo zadržením tabulek registrační značky vozidla dotčena.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 139. V § 124c odst. 3 větě první se slova „vrácení osvědčení o registraci“ nahrazují slovy „vrácení tabulek registrační značky“ a slova „nebo osvědčení o registraci“ se nahrazují slovy „nebo zadržení tabulek registrační značky“. 140. V § 124c odst. 3 větě druhé se za slovo „zajištění“ vkládají slova „nebo zadržení“. 141. V § 124c odst. 3 větě třetí se slova „a se zajištěným osvědčením o registraci vozidla“ zrušují. 142. V § 124c odst. 4 větě první se slova „osvědčení o registraci“ nahrazují slovy „zadržení tabulek registrační značky“. 143. V § 124c se na konci odstavce 4 doplňuje věta „O složení kauce u správního orgánu příslušného k vedení řízení o přestupku tento správní orgán bezodkladně informuje policii.“. 144. V § 124c odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „Správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku nebo policie, nepředala-li je správnímu orgánu příslušnému k vedení řízení o přestupku, řidiči neprodleně vrátí zajištěné osvědčení o registraci vozidla a policie neprodleně“ nahrazují slovy „Policie neprodleně vrátí zadržené tabulky registrační značky vozidla nebo“. 145. V § 124c odstavec 6 zní: „(6) Nevrátila-li policie zadržené tabulky registrační značky vozidla do 3 let ode dne jejich zadržení, řidiči nebo provozovateli vozidla se tyto tabulky již nevrací a policie je předá správnímu orgánu příslušnému k vedení registru vozidel nebo cizímu státu, který je vydal.“. 146. V § 124c se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) O zadržení nebo vrácení tabulek registrační značky vozidla zapsaného v registru silničních vozidel informuje policie ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.“. 147. V § 125c odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích a) řídí vozidlo, 1. na němž není v rozporu s § 5 odst. 2 písm. k) umístěna tabulka registrační značky nebo je umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidlu přidělena, 2. jehož tabulka registrační značky je v rozporu s § 5 odst. 2 písm. l) zakryta, nečitelná nebo upravena anebo umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost, 3. které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích34a) z důvodu nebezpečné závady2), nebo 4. jehož osvědčení o registraci vozidla bylo zadrženo nebo prohlášeno za zadržené podle § 6b a nebyl vydán protokol o technické prohlídce podle § 6c odst. 1, b) v rozporu s § 6a odst. 2 při technické silniční kontrole nezajede k zařízení pro provedení kontroly technického stavu nebo se neřídí pokyny osoby obsluhující toto zařízení, c) v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, d) se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) nebo g) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou, e) řídí motorové vozidlo a 1. v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) není držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel, 2. řidičský průkaz jí byl zadržen podle § 118b odst. 1 nebo byl prohlášen za zadržený podle § 118b odst. 6, 3. v rozporu s § 3 odst. 4 není k jeho řízení profesně způsobilá podle zvláštního právního předpisu nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu nebo Švýcarské konfederace, 4. jako držitel řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem pozbyla právo k řízení motorového vozidla na území České republiky podle § 123c odst. 7 nebo je ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, 5. řidičské oprávnění jí bylo pozastaveno podle § 95 nebo exekučním příkazem podle exekučního řádu, nebo 6. v rozporu s § 83a odst. 1 nemá doprovod mentora, f) při řízení vozidla 1. v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, 2. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více, 3. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více, 4. překročí nejvyšší dovolenou rychlost o 10 km.h-1 a více, 5. v rozporu s § 4 písm. b) nebo c) nezastaví vozidlo na signál, který jí přikazuje zastavit vozidlo, nebo na pokyn k zastavení vozidla daný osobou k tomu oprávněnou při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, 6. v rozporu s § 5 odst. 2 písm. f) ohrozí nebo omezí chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, nebo nezastaví vozidlo před přechodem pro chodce v případech, kde je povinna tak učinit, nebo v rozporu s § 5 odst. 2 písm. g) ohrozí chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou odbočuje, nebo ohrozí chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení nebo couvání, 7. předjíždí vozidlo v případě, kdy je to obecnou, místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, 8. nedá přednost v jízdě v případě, kdy je k tomu povinna, 9. v rozporu s § 29 odst. 1 vjíždí na železniční přejezd v případě, kdy je to zakázáno, 10. na dálnici nebo na silnici pro motorová vozidla jede v protisměru nebo v rozporu s § 36 odst. 1 písm. b) otáčí nebo couvá, 11. v rozporu s § 67 odst. 4 neoprávněně označí vozidlo parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo v rozporu s § 67 odst. 8 neoprávněně stojí s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením, 12. v rozporu s § 6 odst. 1 písm. a) není připoutána na sedadle bezpečnostním pásem nebo při přepravě dítěte nepoužije dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás podle § 6 odst. 1, 13. v rozporu s § 6 odst. 1 písm. h) nemá za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou nebo řádně připevněnou ochrannou přílbu, 14. v rozporu s § 12 odst. 5 při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého ohrozí řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí, 15. v rozporu s § 4 písm. b) neuposlechne zákaz jízdy nebo příkaz směru jízdy podle § 124 odst. 12 písm. e), 16. v rozporu s § 43 poruší omezení jízdy některých vozidel, nebo 17. poruší zákaz zastavení nebo stání vozidla a způsobí tím překážku provozu na pozemních komunikacích, g) jako přepravovaná osoba v rozporu s § 9 odst. 1 písm. a) není za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem nebo v rozporu s § 9 odst. 1 písm. b) nemá za jízdy na motocyklu nebo mopedu na hlavě nasazenou nebo řádně připevněnou ochrannou přílbu, h) jako mentor 1. v rozporu s § 83a odst. 8 nesedí na sedadle vedle řidiče nebo nesleduje situaci v provozu na pozemních komunikacích nebo chování řidiče, 2. v rozporu s § 83a odst. 9 vykonává doprovod bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nebo ačkoliv je její schopnost k výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu, nebo 3. se přes výzvu podle § 83a odst. 10 odmítne podrobit vyšetření ke zjištění, zda při výkonu doprovodu nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou, i) při dopravní nehodě 1. v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) neprodleně nezastaví vozidlo, 2. v rozporu s § 47 odst. 3 písm. b) neoznámí dopravní nehodu policii, 3. v rozporu s § 47 odst. 3 písm. f) neprokáže totožnost ostatním účastníkům nehody včetně sdělení údajů o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, nebo 4. v rozporu s § 47 odst. 4 písm. c) nebo odst. 5 opustí místo dopravní nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody, j) v rozporu s § 3 odst. 6 použije antiradar nebo v rozporu s § 41 odst. 10 neoprávněně užije nebo napodobuje zvláštní výstražné světlo nebo zvláštní zvukové výstražné znamení, nebo k) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.“. 148. V § 125c odst. 4 písm. b) se za text „§ 94a odst. 2,“ vkládá text „§ 102g odst. 2,“ a za text „§ 113 odst. 1“ se vkládají slova „nebo 2, § 118b odst. 6“. 149. V § 125c odstavce 5 až 9 znějí: „(5) Za přestupek se uloží pokuta a) od 25 000 Kč do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo písm. e) bodu 1 nebo 4, b) od 7 000 Kč do 25 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 4, písm. c), písm. e) bodu 2, 3 nebo 5, písm. f) bodu 2, 5, 7, 9, 10 nebo 15, písm. h) bodu 2 nebo 3, písm. i) bodu 1 nebo 4 nebo písm. j) nebo odstavce 2 nebo 3, c) od 4 000 Kč do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, 2 nebo 3, písm. b), písm. f) bodu 1, 3, 6, 8, 11, 16 nebo 17, písm. h) bodu 1 nebo písm. i) bodu 2 nebo 3, nebo d) od 2 000 Kč do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) bodu 6, písm. f) bodu 4, 12, 13 nebo 14, písm. g) nebo k) nebo odstavce 4. (6) Zákaz činnosti se uloží na dobu a) od 18 měsíců do 3 let za přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo písm. e) bodu 1 nebo 4, b) od 6 do 18 měsíců za přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2, písm. c), písm. e) bodu 2, 3 nebo 5 nebo písm. f) bodu 2 nebo odstavce 3, c) od 6 do 12 měsíců za přestupek podle odstavce 1 písm. e) bodu 6, nebo d) od 4 do 6 měsíců 1. tomu, kdo spáchal přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 5 úmyslně tím, že nezastavil vozidlo na pokyn k zastavení vozidla daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou, nebo 2. za přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 4, písm. f) bodu 15, písm. i) bodu 1 nebo 4 nebo písm. j). (7) Příkazem na místě lze uložit pokutu a) do 1 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. k), b) od 1 500 Kč do 2 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 4, 12, 13, 14 nebo 16 nebo písm. g), c) od 2 500 Kč do 3 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3, písm. b), písm. f) bodu 1, 3, 6, 8, 11 nebo 17, písm. h) bodu 1 nebo písm. i) bodu 2 nebo 3, nebo d) od 4 500 Kč do 5 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 5, 7, 9 nebo 10 nebo písm. h) bodu 2 nebo 3. (8) Je-li spácháním přestupku způsobena dopravní nehoda, navyšuje se horní hranice sazby pokuty podle odstavce 5 za tento přestupek na dvojnásobek, s výjimkou pokuty podle odstavce 5 písm. a), která se uloží od 25 000 Kč do 100 000 Kč. (9) Je-li spácháním přestupku způsobena dopravní nehoda, při níž je jinému ublíženo na zdraví, uloží se za tento přestupek vedle pokuty zákaz činnosti na dobu od 6 do 18 měsíců, neukládá-li se za něj zákaz činnosti podle odstavce 6 písm. a) až c); to neplatí, došlo-li k ublížení na zdraví pouze u osoby, která je ve vztahu k pachateli přestupku osobou blízkou.“. 150. V § 125c se odstavec 10 zrušuje. 151. V § 125d odst. 1 písm. d) se slova „a Vězeňské služby“ nahrazují slovy „ , Vězeňské služby14b), zdravotnické záchranné služby52) a jednotek požární ochrany14c)“. 152. V § 125d odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 153. V § 125d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako odesílatel nepředá náklad k přepravě ve stavu nebo způsobem stanoveným v § 52 odst. 8.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 154. V § 125d odst. 3 se slova „písm. a) až g) lze uložit pokutu“ nahrazují slovy „nebo 2 se uloží pokuta od 10 000 Kč“. 155. V § 125e se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K projednávání přestupků a vedení řízení o zadržení řidičského průkazu jsou na území hlavního města Prahy příslušné úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy.“. 156. V § 125e se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Přestupky podle tohoto zákona nelze vyřešit domluvou, s výjimkou přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k). Příkazem na místě lze projednat pouze přestupky uvedené v § 125c odst. 7 nebo přestupek podle § 125f odst. 1. Přestupek, za který se ukládá zákaz činnosti, nelze projednat příkazem na místě. (3) Od uložení správního trestu podle tohoto zákona nelze v rozhodnutí o přestupku upustit nebo podmíněně upustit; ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich upravující upuštění od uložení správního trestu, který by jinak měl být uložen ve společném řízení, tím není dotčeno. (4) Zákaz činnosti lze uložit na dobu kratší, než je její dolní hranice stanovená tímto zákonem, jestliže by byl zákaz činnosti uložený na této hranici vzhledem k poměrům řidiče nepřiměřeně přísný. Zákaz činnosti musí být v takovém případě uložen alespoň na dobu odpovídající jedné polovině dolní hranice stanovené tímto zákonem.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6. 157. V § 125f odst. 1 se za text „§ 10“ vkládá text „odst. 3“. 158. V § 125f odst. 4 větě první se slova „lze uložit pokutu“ nahrazují slovy „se uloží pokuta“. 159. V § 125f se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Je-li ukládána pokuta za více přestupků podle odstavce 1 projednaných ve společném řízení, horní hranice sazby pokuty se navyšuje na pětinásobek horní hranice sazby pokuty ukládané za přestupek nejpřísněji trestný; výše pokuty ukládané příkazem na místě nepřevýší 10 000 Kč.“. 160. V § 125f odst. 5 písm. a) a b) se za slova „řízení o“ vkládá slovo „tomto“. 161. V § 125f odst. 6 písm. a) se slova „státní poznávací značkou“ nahrazují slovy „registrační značkou“. 162. V § 125f odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , jíž bylo následně vyhověno“. 163. § 125g zní: „§ 125g (1) Je-li zahájeno řízení o uložení pokuty za přestupek podle § 125f odst. 1, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích; to neplatí, pokud se provozovatel vozidla zprostí odpovědnosti za přestupek podle § 125f odst. 6. (2) Do promlčecí doby přestupku podle § 125f odst. 1 se nezapočítává doba, po kterou bylo vedeno řízení o přestupku podle § 125f odst. 5 písm. b). (3) Do promlčecí doby přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, se nezapočítává doba, po kterou bylo pro stejné porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vedeno řízení o přestupku podle § 125f odst. 1. (4) Bylo-li porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, v řízení o přestupku podle § 125f odst. 1 se ústní jednání nenařídí. (5) Jde-li o projednání přestupků podle § 125f odst. 1 v návaznosti na postup podle § 125f odst. 5, ve společném řízení lze projednat pouze přestupky, které se vztahují k věcem odloženým nebo věcem, o nichž bylo řízení zastaveno, do 1 měsíce od odložení nebo zastavení první z nich.“. 164. V § 125h odstavec 2 zní: „(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností určenou částku stanoví ve výši jedné poloviny dolní hranice sazby pokuty, kterou lze uložit příkazem na místě za přestupek, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje. Vykazuje-li porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví určenou částku do 750 Kč; při stanovení výše určené částky přihlédne k závažnosti porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích.“. 165. V § 125h odst. 4 se slova „6 a 7“ nahrazují slovy „5 a 6“. 166. V § 125h se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Doručuje-li se výzva podle odstavce 1 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do ciziny, považuje se za doručenou třicátým dnem ode dne jejího odeslání.“. 167. V § 125h se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 168. V § 125h odst. 7 se za slovo „příjmem“ vkládá slovo „rozpočtu“. 169. V § 125h se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pro správu placení určené částky se použije daňový řád.“. 170. V § 125h se doplňují odstavce 8 až 12, které znějí: „(8) Byla-li částka určená na úhradu určené částky poukázána v cizí měně, považuje se určená částka za uhrazenou ve stanovené výši také v případě, že byla uhrazena v nižší výši a rozdíl mezi určenou částkou a uhrazenou částkou nepřevyšuje 1 % z určené částky. (9) Přeplatkem provozovatele vozidla se stává částka určená na úhradu určené částky a) uhrazená po dni splatnosti určené částky, a to ke dni její platby, b) v rozsahu převyšujícím stanovenou výši určené částky, a to ke dni splatnosti určené částky, nebo c) uhrazená v nižší výši, než je stanovená výše určené částky, a to ke dni splatnosti určené částky. (10) Je-li přeplatek podle a) odstavce 9 písm. b) vratitelným přeplatkem, vrátí jej obecní úřad obce s rozšířenou působností do 2 měsíců ode dne jeho vzniku, nebo b) odstavce 9 písm. a) nebo c) vratitelným přeplatkem, vrátí jej obecní úřad obce s rozšířenou působností do 1 roku ode dne jeho vzniku; tato lhůta neběží po dobu, kdy je obecním úřadem obce s rozšířenou působností vedeno řízení o přestupku podle § 125f odst. 1, ve vztahu k němuž byla určená částka uhrazena. (11) Vratitelný přeplatek vrací obecní úřad obce s rozšířenou působností bezhotovostním převodem na účet vedený u poskytovatele platebních služeb, z něhož byla částka určená na úhradu určené částky poukázána. Nebyla-li tato částka poukázána bezhotovostním převodem, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ke sdělení údajů potřebných pro vrácení přeplatku. Ve výzvě stanoví obecní úřad obce s rozšířenou působností lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů. Vratitelný přeplatek nižší než 200 Kč se nevrací. (12) Vratitelný přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu obce s rozšířenou působností uplynutím 3 měsíců ode dne a) marného uplynutí lhůty stanovené ve výzvě podle odstavce 11; o tomto následku musí být provozovatel vozidla ve výzvě poučen, nebo b) vzniku přeplatku, pokud se nevrací z důvodu, že nedosahuje výše 200 Kč.“. 171. V § 125j odst. 1 písmeno a) zní: „a) podle § 125c odst. 1 písm. c), d), písm. f) bodů 1 až 5, 12 nebo 13 nebo písm. g),“. 172. V § 125j odst. 1 písm. b) se slova „porušena povinnost stanovená v § 6 odst. 1“ nahrazují slovy „překročena nejvyšší dovolená rychlost“. 173. V § 128 odst. 2 se za slovo „uložen“ vkládá slovo „správní“. 174. V § 128 odst. 3 se slova „za který byla uložena pokuta vyšší než 1 000 Kč nebo za který lze uložit body v bodovém hodnocení řidičů, jsou orgány policie, Vojenské policie nebo obecní policie povinny“ nahrazují slovy „s výjimkou přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), je orgán, který pokutu uložil, povinen“. 175. V § 129 odst. 2 větě první se slova „nebo o výjimku z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence motoristického sportovce podle § 83 odst. 5,“ zrušují a slova „rozhodnutí se žadateli udělí výjimka ze zákazu jízdy nebo výjimka z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence motoristického sportovce“ nahrazují slovy „písemného vyhotovení rozhodnutí se žadateli vydá doklad o udělení výjimky ze zákazu jízdy“. 176. V § 129 odst. 2 větě druhé se slova „udělení výjimky“ nahrazují slovy „rozhodnutí o udělení výjimky“. 177. V § 137 odst. 2 se text „§ 43 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 43 odst. 7“, text „§ 67 odst. 1,“ se zrušuje, za text „§ 102d odst. 4,“ se vkládá text „§ 102h odst. 6“, slova „§ 116 odst. 4 a 7“ se nahrazují textem „§ 116 odst. 5“, text „§ 118b odst. 6“ se nahrazuje textem „§ 118b odst. 7“ a za text „§ 123 odst. 4,“ se vkládá text „§ 123b odst. 9,“. 178. V § 137 odst. 3 se text „§ 84 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 84 odst. 7“. 179. Příloha včetně nadpisu zní: „Příloha k zákonu č. 361/2000 Sb. Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností a počet bodů za tato jednání Porušení vybraných povinností\| Počet bodů ---\|--- 1.\| řízení motorového vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po jeho požití, po kterou je řidič ještě pod vlivem alkoholu, je-li zjištěný obsah alkoholu u řidiče vyšší než 0,3 promile, nebo řízení motorového vozidla bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo v takové době po jejím užití, po kterou je řidič ještě pod jejím vlivem\| 6 2.\| řízení motorového vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost, který si řidič přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky\| 6 3.\| odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou\| 6 4.\| způsobení dopravní nehody, při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na zdraví jiné osoby\| 6 5.\| otáčení, couvání nebo jízda v protisměru na dálnici nebo na silnici pro motorová vozidla\| 6 6.\| vjíždění na železniční přejezd v případě, kdy je to zakázáno\| 6 7.\| předjíždění vozidla v případě, kdy je to zakázáno\| 6 8.\| překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 40 km.h-1 a více v obci nebo o 50 km.h-1 a více mimo obec\| 6 9.\| nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn k zastavení vozidla daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou\| 6 10.\| ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, nebo ohrožení chodce při odbočování s vozidlem na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení nebo couvání\| 6 11.\| řízení motorového vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích z důvodu nebezpečné závady2)\| 6 12.\| omezení chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce\| 4 13.\| neprodlené nezastavení vozidla při dopravní nehodě nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení nehody\| 4 14.\| nedání přednosti v jízdě\| 4 15.\| řízení motorového vozidla bez držení řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel\| 4 16.\| porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí\| 4 17.\| překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 20 km.h-1 a více v obci nebo o 30 km.h-1 a více mimo obec\| 4 18.\| řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl řidičský průkaz zadržen nebo prohlášen za zadržený\| 4 19.\| řízení motorového vozidla řidičem, který je držitel řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem a pozbyl právo k řízení motorového vozidla na území České republiky nebo je ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel\| 4 20.\| ohrožení jiného řidiče při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého\| 4 21.\| porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu\| 4 22.\| držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při jízdě vozidlem\| 4 23.\| překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 10 km.h-1 a více\| 2 24.\| řízení motorového vozidla bez profesní způsobilosti\| 2 25.\| nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidič povinen tak učinit\| 2 26.\| neoprávněné stání s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo neoprávněné použití parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením při stání nebo při jízdě\| 2 “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V souvislosti s přestupkem nebo trestným činem spáchaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů nevzniká. 3. Zaznamenávají-li se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona body za jednání spáchaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaznamenají se ve výši podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; je-li to pro řidiče příznivější, zaznamenají se ve výši podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Ke dni vrácení řidičského oprávnění řidiči, který jej přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbyl v důsledku dosažení celkového počtu 12 bodů, zaznamená obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů odečtení všech dosažených bodů. 5. Pro vrácení osvědčení o registraci vozidla zajištěného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Čl. III Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 191/2021 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2020/612 ze dne 4. května 2020, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.“. 2. V § 21 odst. 2 písm. a) se slova „strojního nebo dopravního oboru“ zrušují. 3. V § 27 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Průkaz žadatele může být veden i v elektronické podobě.“. 4. V § 33 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; jde-li o zkoušku ze znalostí ovládání a údržby vozidla a z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem, musí být zkušební komisař držitelem platného průkazu zkušebního komisaře v rozsahu skupin vozidel, pro které je zkouška prováděna“. 5. V § 39 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 6. V § 42 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Záznam o zkoušce může být veden i v elektronické podobě.“. 7. V § 42 odst. 6 se za slovo „zkoušce“ vkládají slova „a způsobu jeho vedení“. 8. V § 52b odst. 6 se věta druhá zrušuje. 9. V části páté se doplňuje hlava třetí, která včetně nadpisů zní: „HLAVA TŘETÍ ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ ÚČASTÍ NA ŠKOLENÍ ZAČÍNAJÍCÍCH ŘIDIČŮ § 52j Školení začínajících řidičů (1) Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří se v období do 2 let ode dne udělení řidičského oprávnění dopustili závažného porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích2a), spočívá v účasti na školení začínajících řidičů. (2) Předmětem výuky v rámci školení začínajících řidičů je získání a prohloubení znalostí teorie řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy. Výuka probíhá v rozsahu 1 vyučovací hodiny. (3) Předmětem výcviku v rámci školení začínajících řidičů je praktická jízda pod dohledem učitele výuky a výcviku. Výcvik probíhá v rozsahu 3 vyučovacích hodin. Výcvik lze provést na dvoukolovém vozidle jen v případě, že účastníkovi výcviku nebylo uděleno řidičské oprávnění pro řízení jiného vozidla. Na výcvik navazuje vyhodnocení chování řidiče při výcviku, které provádí učitel výuky a výcviku v rozsahu 1 vyučovací hodiny. (4) Školení začínajících řidičů provádí provozovatel autoškoly. Provozovatel autoškoly je povinen a) provádět školení začínajících řidičů prostřednictvím učitele výuky a výcviku, b) provádět praktickou jízdu výcvikovým vozidlem podle § 9 a 10, c) vést evidenci o uskutečněných školeních začínajících řidičů, včetně seznamu účastníků, a d) před zahájením výuky zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam přihlášených účastníků a místo, datum a čas zahájení výuky. (5) Účastník školení začínajících řidičů předloží provozovateli autoškoly výpis svých údajů z registru řidičů, který není starší než 30 dní. (6) O absolvování školení začínajících řidičů vydá provozovatel autoškoly potvrzení. (7) Obsah a způsob provádění školení začínajících řidičů, nejvyšší počet účastníků školení začínajících řidičů, vzor potvrzení o jeho absolvování a způsob vedení evidence o uskutečněných školeních začínajících řidičů stanoví prováděcí právní předpis.“. 10. V nadpisu § 56 se slova „právnických a podnikajících fyzických osob“ zrušují. 11. V § 56 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) v rozporu s § 2 provozuje autoškolu bez registrace k provozování autoškoly, b) v rozporu s § 49 provozuje školicí středisko bez akreditace k provozování výuky a výcviku, c) v rozporu s § 52e provozuje středisko bezpečné jízdy bez vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy, d) v rozporu s § 52j provádí školení začínajících řidičů bez registrace k provozování autoškoly.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 12. V § 56 odst. 2 písmeno a) zní: „a) v rozporu s § 4 poskytuje výuku a výcvik v rozsahu, který neodpovídá registraci k provozování autoškoly,“. 13. V § 56 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až n), která znějí: „i) v rozporu s § 52j neprovádí školení začínajících řidičů prostřednictvím učitele výuky a výcviku, j) v rozporu s § 52j provádí praktickou jízdu neschváleným výcvikovým vozidlem, k) v rozporu s § 52j nedodrží stanovený obsah nebo rozsah školení začínajících řidičů, l) v rozporu s § 52j nevede evidenci o uskutečněném školení začínajících řidičů, včetně seznamu účastníků, m) v rozporu s § 52j nezašle před zahájením výuky seznam přihlášených účastníků a místo, datum a čas zahájení výuky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly, n) v rozporu s § 52j nevydá potvrzení o absolvování školení začínajících řidičů.“. 14. V § 56 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena a) až i). 15. V § 56 odst. 4 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g). 16. V § 56 odst. 5 písm. a) se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „ , odstavce 2“, slova „a), b), d), e) a f)“ se nahrazují slovy „a), b), d), e), f), i), j) a k)“, slova „odstavce 2 písm. a), b), c), d), i) a j)“ se nahrazují slovy „odstavce 3 písm. a), b), c), h) a i)“ a slova „odstavce 3 písm. a), b) a c)“ se nahrazují slovy „odstavce 4 písm. a) a b)“. 17. V § 56 odst. 5 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. c), g) a h)“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. c), g), h), l) a m)“, slova „odstavce 2 písm. e), f) a g)“ se nahrazují slovy „odstavce 3 písm. d), e) a f)“ a slova „odstavce 3 písm. d), e), f) a h)“ se nahrazují slovy „odstavce 4 písm. c), d), e) a g)“. 18. V § 56 odst. 5 písm. c) se za slovo „podle“ vkládají slova „odstavce 2 písm. n),“, slova „odstavce 2 písm. h)“ se nahrazují slovy „odstavce 3 písm. g)“ a slova „odstavce 3 písm. g)“ se nahrazují slovy „odstavce 4 písm. f)“. 19. V § 62 se za text „§ 52i odst. 3“ vkládá text „ , § 52j odst. 7“. 20. V příloze č. 2 písm. c) se číslo „395“ nahrazuje číslem „250“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV Položka 26 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 337/2020 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. Za písmeno r) se vkládají písmena s) a t), která znějí: „s) podání žádosti o zasílání informací o změnách v bodovém hodnocení řidiče\| Kč 100 ---\|--- t) zápis mentora do registru řidičů\| Kč 100 “. 2. V ustanovení „Předmětem poplatku není“ se doplňují body 3 a 4, které znějí: „3. Podání žádosti o zasílání informací o změnách v bodovém hodnocení řidiče, je-li podání učiněno způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy. 4. Zápis mentora do registru řidičů na žádost podanou spolu se žádostí o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění osobě, ve vztahu k níž má být mentor zapsán.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci Čl. V Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb. a zákona č. 89/2022 Sb., se mění takto: 1. V části sedmdesáté třetí čl. LXXIX se body 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 12 a 13 zrušují. 2. V části sto sedmdesáté čl. CLXXXIII se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodu 155, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, a b) čl. V, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2023. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 276/2023 Sb.	Zákon č. 276/2023 Sb. Zákon o zrušení obsoletních právních předpisů Vyhlášeno 19. 9. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 129/2023 * § 1 - Zrušují se: * § 2 - Následující právní předpisy, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeny obecným zrušovacím ustanovením dřívějších právních předpisů, se považují za výslovně zrušené: * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 276 ZÁKON ze dne 13. července 2023 o zrušení obsoletních právních předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Zrušují se: 1. Zákon č. 2/1918 Sb. z. a n., jímž se zřizují nejvyšší správní úřady ve státě československém. 2. Zákon č. 4/1918 Sb. z. a n., o příslušnosti k rozhodování o nárocích proti státu nebo jeho částem. 3. Nařízení Národního výboru československého č. 12/1918 Sb. z. a n., o povolání závodů, podřízených zákonu o válečných úkonech do služeb československého státu. 4. Nařízení Národního výboru československého č. 14/1918 Sb. z. a n., o vojenském dozoru v závodech podřízených zákonu o válečných úkonech. 5. Nařízení Národního výboru československého č. 15/1918 Sb. z. a n., o zřízení Československé cukerní komise. 6. Nařízení Národního výboru československého č. 16/1918 Sb. z. a n., jímž se zakazuje vývoz cukru z území československého státu. 7. Nařízení Národního výboru československého č. 17/1918 Sb. z. a n., o zajištění cukru v závodech cukr zpracujících pro potřebu všeobecnou. 8. Nařízení Národního výboru československého č. 19/1918 Sb. z. a n., jímž se zrušuje povolení platiti válečnou daň dluhopisy rakouských válečných půjček. 9. Nařízení Národního výboru československého č. 20/1918 Sb. z. a n., o zřízení úřadu pro zásobování lidu. 10. Nařízení Národního výboru československého č. 22/1918 Sb. z. a n., o obchodu tříslivy, surovými a vydělanými kožemi. 11. Nařízení Národního výboru československého č. 23/1918 Sb. z. a n., o utvoření komise pro osobní demobilisaci. 12. Zákon č. 27/1918 Sb. z. a n., o půjčce národní svobody. 13. Nařízení Národního výboru československého č. 30/1918 Sb. z. a n., kterým se zřizuje odborná finanční komise při úřadu pro finanční správu. 14. Nařízení Národního výboru československého č. 31/1918 Sb. z. a n., kterým se berním úřadům ukládá přijímati k inkasu splatné státní obligace a cenné papíry rakouského, uherského a společného státu, jakož i splatné kupony k nim, kdykoli strana požádá. 15. Nařízení Národního výboru československého č. 33/1918 Sb. z. a n., o odvetných opatřeních za příčinou válečných událostí. 16. Zákon č. 39/1918 Sb. z. a n., o rozpuštění sboru obecních starších hlavního města Prahy a zřízení správního sboru. 17. Zákon č. 40/1918 Sb. z. a n., o zřízení zvláštního úřadu (ministerstva) pro správu pošt, telegrafů a telefonů. 18. Nařízení č. 47/1918 Sb. z. a n., o částečné demobilisaci. 19. Nařízení ministra zemědělství a ministra průmyslu, obchodu a živnostíživností č. 48/1918 Sb. z. a n., kterým se pozměňují ustanovení o hospodaření strojenými hnojivy. 20. Zákon č. 49/1918 Sb. z. a n., o zavedení obchodních platidel. 21. Nařízení ministra průmyslu, obchodu a živnostíživností č. 50/1918 Sb. z. a n., o zřízení Československé komise pro státní dodávky. 22. Nařízení ministerstva veřejných prací č. 52/1918 Sb. z. a n., o zřízení československého ústředního inspektorátu pro službu cejchovní. 23. Nařízení vlády československého státu č. 53/1918 Sb. z. a n., o zrušení krajského soudu v Trutnově. 24. Nařízení předsednictva ministerské rady č. 54/1918 Sb. z. a n., týkající se zřízení úřadu pro přípravu mírové konference. 25. Nařízení ministra průmyslu, obchodu a živnostíživností č. 55/1918 Sb. z. a n., jímž zrušují se obmezení platící pro průmysl cementářský. 26. Nařízení min. národní obrany č. 58/1918 Sb. z. a n., o dodávkách k vojenským účelům. 27. Nařízení úřadu pro zásobování lidu č. 60/1918 Sb. z. a n., týkající se organisace potravních skladišť civilních státních zřízenců. 28. Nařízení ministra pro správu průmyslu, obchodu a živnostíživností č. 62/1918 Sb. z. a n., jímž zrušují se obmezení platící pro průmysl cementářský. 29. Zákon č. 64/1918 Sb. z. a n., o mimořádných přechodních ustanoveních na Slovensku. 30. Nařízení ministerstva spravedlnosti č. 66/1918 Sb. z. a n., o ustanovení a jmenování pomocného personálu pro Nejvyšší soud v Praze. 31. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu spolu s ministerstvem obchodu č. 68/1918 Sb. z. a n., týkající se ošacení lidového. 32. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu č. 69/1918 Sb. z. a n., které se týká opatřování palivového dříví pro obyvatelstvo. 33. Nařízení vlády československé republiky č. 70/1918 Sb. z. a n., o zastavení činnosti zemských správních komisí uhelných. 34. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu spolu s ministerstvem obchodu č. 71/1918 Sb. z. a n., týkající se koží a obuvi. 35. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu spolu s ministerstvem obchodu č. 72/1918 Sb. z. a n., týkající se obchodu textiliemi. 36. Zákon č. 77/1918 Sb. z. a n., o zřízení stipendií pro československé studující zvěrolékařství na cizích školách zvěrolékařských. 37. Zákon č. 78/1918 Sb. z. a n., o zřízení fondu ke vzdělání učitelských sil pro vysoké školy. 38. Nařízení ministerstva financí ve srozumění s ministerstvem železnic č. 79/1918 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách pro zásilky potravin. 39. Nařízení ministerstva financí č. 81/1918 Sb. z. a n., o postupu c. k. rakouské vlády při upisování válečných půjček. 40. Nařízení ministra sociální péče a ministra spravedlnosti ve srozumění s ostatními súčastněnými ministry č. 83/1918 Sb. z. a n., o ochraně nájemců. 41. Nařízení ministra vnitra ve shodě s účastnými ministry č. 84/1918 Sb. z. a n., kterým zrušují se nařízení ministra vnitra ve shodě s účastnými ministry ze dne 19. května 1918, z. ř. čís. 175, a nařízení ministra vnitra ze dne 19. května 1918, z. ř. čís. 176, o krajských hejtmanech a krajích Litoměřice a Praha-okolí. 42. Nařízení ministerstva financí č. 86/1918 Sb. z. a n., o placení kolkovného. 43. Zákon č. 90/1918 Sb. z. a n., kterým se povoluje 10 milionů korun na přípravné práce k mírovému jednání. 44. Zákon č. 92/1918 Sb. z. a n., o zřízení Všeobecného pensijního ústavu v Praze. 45. Zákon č. 95/1918 Sb. z. a n., o vedení státního hospodářství od 1. ledna do 30. června 1919. 46. Nařízení č. 96/1918 Sb. z. a n., o cestování do území Československé republiky. 47. Nařízení veškerého ministerstva č. 99/1918 Sb. z. a n., jímž se zbavuje účinnosti cís. nařízení ze dne 1. května 1915, z. ř. čís. 108, o domobraně. 48. Nařízení veškerého ministerstva č. 101/1918 Sb. z. a n., o přísaze státních úředníků, úředníků podniků a zřízenců. 49. Nařízení ministerstva spravedlnosti ve shodě se súčastněnými ministerstvy č. 102/1918 Sb. z. a n., jímž se odkládá platnost předpisů zákona ze dne 23. prosince 1917 z. ř. čís. 501, o smlouvě pojišťovací, předpisů nařízení těchže ministerstev, jímž zbavují se platnosti obmezení smluvní svobody pro některé skupiny pojišťovacích smluv ze dne 24. prosince 1917, z. ř. čís. 502, a předpisů nařízení ministerstva vnitra, práv, obchodu a financí ze dne 29. prosince 1917, č. 521, jímž se stanoví některé změny nařízení těchto ministerií ze dne 5. března 1896, z. ř. č. 31, o zakládání zařízení a hospodaření pojišťoven (Pojišťovací regulativ). 50. Nařízení ministra spravedlnosti ve shodě s ministerstvy vnitra, financí a zemědělství č. 103/1918 Sb. z. a n., jímž se na čas zvyšují znalecké poplatky soudních lékařů v trestním řízenítrestním řízení. 51. Nařízení veškerého ministerstva č. 3/1919 Sb. z. a n., o úlevách při plnění soukromoprávních pohledávek. 52. Nařízení ministerstva železnic ve shodě s ministerstvem pro správu průmyslu, obchodu a živnostíživností a ministerstvem pro správu veřejných prací č. 4/1919 Sb. z. a n., o vydání Věstníku pro železnice a plavbu. 53. Nařízení ministra pro zásobování lidu ve shodě se súčastněnými ministry č. 5/1919 Sb. z. a n., o Státním obilním ústavu. 54. Nařízení ministra financí č. 7/1919 Sb. z. a n., o změně správního období pro státní hospodaření, o hrazení vydání až do uzákonění řádného rozpočtu, jakož i o státní účetní uzávěrce za dobu od 1. července do 31. prosince 1918 a za správní rok 1917/18. 55. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu ve srozumění s ministerstvem zemědělství č. 9/1919 Sb. z. a n., kterým se stanoví nejvyšší ceny vepřů a vepřového masa. 56. Nařízení ministra Dra. V. Šrobára, plnomocníka vlády československé republiky pro správu Slovenska, č. 597, č. 12/1919 Sb. z. a n., jímž se zřizuje generální finanční ředitelství pro Slovensko. 57. Nařízení ministra financí č. 13/1919 Sb. z. a n., o zrušení platnosti starých kolků. 58. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu č. 16/1919 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Úřední sběrna drobného jatečného dobytka a masa pro policejní obvod pražský a obecobec Vysočany. 59. Nařízení ministra průmyslu, obchodu a živnostíživností ve shodě s ministry zemědělství a zásobování č. 17/1919 Sb. z. a n., o zřízení Československé komise sladové. 60. Nařízení ministra průmyslu, obchodu a živnostíživností č. 18/1919 Sb. z. a n., o úpravě výroby a obchodu vlnou a hadry. 61. Nařízení ministra průmyslu, obchodu a živnostíživností č. 19/1919 Sb. z. a n., o úpravě výroby a obchodu bavlněným zbožím. 62. Nařízení ministra průmyslu, obchodu a živnostíživností č. 20/1919 Sb. z. a n., o stanovení nejvyšších cen za lněnou a koudelnou přízi. 63. Nařízení ministra pro zásobování lidu ve srozumění s ministerstvem zemědělství č. 22/1919 Sb. z. a n., kterým se stanoví nejvyšší ceny za telata a telecí maso. 64. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu ve srozumění s ministerstvem zemědělství č. 23/1919 Sb. z. a n., kterým se stanoví nejvyšší ceny za skopce a skopové maso. 65. Nařízení ministerstva financí ve srozumění s ministerstvem železnic č. 24/1919 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách pro zásilky potravin. 66. Nařízení ministra pro správu průmyslu, obchodu a živnostíživností v souhlasu s ministrem pro správu veřejných prací a súčastněnými ministry č. 25/1919 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření výrobky minerálních olejů, benzolem, oleji dehtovými a karbidem. 67. Nařízení ministra financí č. 26/1919 Sb. z. a n., jímž se lhůta k dokončení novostaveb a staveb s malými byty dále prodlužuje. 68. Nařízení ministerstva financí č. 27/1919 Sb. z. a n., o placení kolkovného. 69. Nařízení ministra pro zásobování lidu č. 28/1919 Sb. z. a n., o zřízení hospodářského svazu průmyslu škrobového. 70. Nařízení ministra pro zásobování lidu č. 29/1919 Sb. z. a n., o zřízení hospodářského svazu sušáren bramborů. 71. Nařízení ministerstva vnitra č. 30/1919 Sb. z. a n., o cestování do území Československé republiky. 72. Nařízení ministra obchodu č. 32/1919 Sb. z. a n., o obchodních a živnostenských komorách. 73. Nařízení ministra obchodu, průmyslu a živnostíživností č. 33/1919 Sb. z. a n., jímž se zrušují nařízení týkající se soupisu a dopravy strojů a kotlů. 74. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu ve shodě s ministerstvem zemědělství č. 35/1919 Sb. z. a n., kterým se mění nařízení úřadu pro lidovou výživu ve shodě s ministerstvem orby ze dne 26. července 1917, č. 309 ř. z., o používání obilí a mlýnských výrobků ke krmení. 75. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu v dohodě s ministerstvem zemědělství č. 36/1919 Sb. z. a n., kterým se omezuje porážka telat. 76. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu Československé republiky č. 37/1919 Sb. z. a n., o zrušení úřadu vyživovacích inspektorů. 77. Nařízení vlády státu československého č. 38/1919 Sb. z. a n., o zabírání bytů obcemiobcemi. 78. Nařízení ministerstva pro zásobování lidu č. 39/1919 Sb. z. a n., o úpravě obchodu mlékem, mléčnými výrobky, jakož i vepřovým sádlem. 79. Nařízení ministra pro zásobování lidu č. 40/1919 Sb. z. a n., kterým se upravuje obchod melasou a osmozovou vodou. 80. Nařízení ministra zemědělství ve shodě se zúčastněnými ministry č. 41/1919 Sb. z. a n., kterým zrušuje se nařízení ze dne 29. srpna 1918, č. 321 ř. z., jímž se obmezovalo používati slámy jako steliva a zabezpečovalo lesní stelivo. 81. Zákon č. 42/1919 Sb. z. a n., jímž se upravuje pořad stolic ve věcech poplatkových. 82. Zákon č. 43/1919 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení § 17. cís. nař. ze dne 16. dubna 1916, z. ř. č. 103 a § 22. zákona ze dne 16. února 1918, z. ř. č. 66, týkající se splatnosti daně z válečných zisků nebo daně válečné. 83. Nařízení ministra s plnou mocí pro Slovensko č. 45/1919 Sb. z. a n., kterým se na Slovensku uherské všeobecné kolkové známky berou z oběhu a nařizuje se přechodně, že poplatky, které se posud nahrazovaly kolky, mají býti placeny hotovými. 84. Zákon č. 51/1919 Sb. z. a n., o upotřebení části správních přebytků hromadných sirotčích pokladen. 85. Nařízení veškerého ministerstva č. 53/1919 Sb. z. a n., jímž se zrušuje císařské nařízení ze dne 9. srpna 1915, č. 234 ř. z., o zcizování hospodářských a lesních pozemků. 86. Nařízení veškerého ministerstva č. 54/1919 Sb. z. a n., o prodloužení lhůty ku dodatečnému započítání služební doby, kterou kancelářští oficianti před svým ustanovením ztrávili jako kancelářští pomocníci nebo ve vojenské službě presenční. 87. Nařízení veškerého ministerstva č. 55/1919 Sb. z. a n., o přísaze státních úředníků, úředníků podniků a zřízenců již ustanovených. 88. Nařízení ministerstva spravedlnosti č. 56/1919 Sb. z. a n., o obsazování míst radů a projednávání osobních a disciplinárních záležitostí u vrchního zemského soudu v Praze a obsazování míst u soudů a státních zastupitelstev. 89. Nařízení vlády republiky Československé č. 57/1919 Sb. z. a n., o zákazu převodu pohledávek a úhrad z ciziny do území republiky Československé. 90. Vyhláška veškerého ministerstva č. 58/1919 Sb. z. a n., o úředním listu československého státu. 91. Nařízení ministra průmyslu, obchodu a živnostíživností č. 59/1919 Sb. z. a n., jímž zrušuje se hospodářský svaz průmyslu cihlářského. 92. Nařízení ministerstva spravedlnosti ve shodě s ministerstvy vnitra a financí č. 60/1919 Sb. z. a n., kterým upravují se znalecké poplatky soudních lékařů v řízení nesporném. 93. Nařízení ministerstva spravedlnosti a ministerstva pro sociální péči č. 62/1919 Sb. z. a n., kterým se doplňuje a mění nařízení ze dne 17. prosince 1918, č. 83 Sb. z. a n., o ochraně nájemců. 94. Nařízení ministerstva financí č. 65/1919 Sb. z. a n., o zřízení ústřední státní pokladny republiky Československé v Praze. 95. Nařízení ministra pro zásobování lidu Československé republiky č. 72/1919 Sb. z. a n., o ceně zdaněného cukru spotřebního. 96. Zákon č. 74/1919 Sb. z. a n., o přejímání státních úředníkův a zřízenců, jakož i úředníkův a zřízenců státních podnikův a fondův. 97. Zákon č. 75/1919 Sb. z. a n., kterým vydává se řád volení v obcíchobcích republiky Československé. 98. Zákon č. 76/1919 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení dosavadních obecních zřízení a městských statutů v Československé republice. (Novela k obecním zřízením). 99. Nařízení vlády republiky Československé č. 80/1919 Sb. z. a n., jímž se doplňuje nařízení o příročí. 100. Nařízení vlády republiky Československé č. 83/1919 Sb. z. a n., jímž se zakazuje vývoz semene řepy cukrovky, polocukrovky a řepy krmné všeho druhu. 101. Nařízení ministra financí č. 85/1919 Sb. z. a n., o soupisu dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a pokladničních poukázek Rakousko-uherské bankybanky. 102. Nařízení ministra financí ve srozumění s ministrem spravedlnosti č. 86/1919 Sb. z. a n., o okolkování bankovek vydaných Rakousko-uherskou bankoubankou a nalézajících se na území československého státu. 103. Nařízení ministra financí č. 87/1919 Sb. z. a n., o zákazu vydávati uschované cenné papíry. 104. Zákon č. 88/1919 Sb. z. a n., o státní půjčce ve zlatě, stříbře a cizích valutách. 105. Nařízení vlády republiky Československé č. 90/1919 Sb. z. a n., jímž stanoví se přejímací ceny strojených hnojiv obhospodařovaných komisí pro strojená hnojiva. 106. Nařízení vlády republiky Československé č. 92/1919 Sb. z. a n., jímž prozatímně upravuje se zdravotní správa lázeňských míst na Slovensku. 107. Nařízení vlády republiky Československé č. 100/1919 Sb. z. a n., o dovozních a vývozních syndikátech. 108. Nařízení vlády republiky Československé č. 101/1919 Sb. z. a n., o odborových sdruženích cenových. 109. Nařízení vlády republiky Československé č. 102/1919 Sb. z. a n., týkající se organisací obchodnictva pro válečné a přechodné hospodářství. 110. Nařízení vlády republiky Československé č. 104/1919 Sb. z. a n., o zákazu výroby pivní náhražky. 111. Nařízení vlády republiky Československé č. 105/1919 Sb. z. a n., o cestování do území republiky Československé. 112. Nařízení vlády republiky československé č. 109/1919 Sb. z. a n., jímž se zrušuje loterie číselná a ponechává jen loterie třídní. 113. Nařízení vlády republiky Československé č. 110/1919 Sb. z. a n., o soupisu peněžních vkladů a členských a závodních podílů. 114. Nařízení vlády republiky Československé č. 113/1919 Sb. z. a n., o obmezení výplat a zákazu vývozu. 115. Nařízení vlády republiky Československé č. 114/1919 Sb. z. a n., jímž se mění ustanovení o obmezení výplaty vkladů u peněžních stavů. 116. Nařízení vlády republiky Československé č. 115/1919 Sb. z. a n., kterým pozměňují se některá ustanovení nařízení ministra vnitra ze dne 21. března 1873, č. 37 ř. z., o fysikátní zkoušce zvěrolékařské. 117. Nařízení vlády republiky Československé č. 116/1919 Sb. z. a n., jímž se stanoví nejvyšší ceny selat. 118. Nařízení vlády republiky Československé č. 118/1919 Sb. z. a n., o uvolnění zadržených vkladů při okolkování bankovek. 119. Nařízení vlády republiky Československé č. 119/1919 Sb. z. a n., o úpravě poměru k Rakousko-uherské bancebance. 120. Nařízení vlády republiky Československé č. 124/1919 Sb. z. a n., o zkrácení přípravné služby soudcovské a přejímání soudců z Bosny a Hercegoviny. 121. Nařízení vlády republiky Československé č. 125/1919 Sb. z. a n., o úpravě obchodu obilím, mlýnskými výrobky, rýží a luštěninami cizozemského původu. 122. Nařízení vlády republiky Československé č. 126/1919 Sb. z. a n., o soupisu a označení cenných papírů. 123. Nařízení vlády republiky Československé č. 127/1919 Sb. z. a n., o dalším prodloužení platnosti zákona o podpoře nezaměstnaných. 124. Nařízení vlády republiky Československé č. 128/1919 Sb. z. a n., o filmování a zakládání filmových podniků na Slovensku. 125. Nařízení vlády republiky Československé č. 129/1919 Sb. z. a n., o zákazu lombardovati cenné papíry a vydávati uschované valuty, zlato a stříbro. 126. Nařízení vlády republiky Československé č. 130/1919 Sb. z. a n., jímž se doplňuje nařízení ze dne 6. března 1919, čís. 113 Sb. z. a n., o povinné nabídce cizích valut a pohledávek. 127. Nařízení vlády republiky Československé č. 132/1919 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení nařízení Národního výboru ze dne 9. listopadu 1918, čís. 31 Sb. z. a n., o výplatě splatných kuponů státních dluhopisů. 128. Nařízení vlády republiky Československé č. 133/1919 Sb. z. a n., jímž zrušuje se nařízení bývalého úřadu pro výživu lidu ve shodě se súčastněnými ministerstvy ze dne 2. října 1918, č. 357 z. ř., o zásilkách zeleninových semen. 129. Nařízení vlády republiky Československé č. 141/1919 Sb. z. a n., o soupisu mincovaného i nezpracovaného zlata, stříbra, zlatých a stříbrných mincí a cizozemských papírových peněz. 130. Nařízení vlády republiky Československé č. 142/1919 Sb. z. a n., jímž se zrušuje čl. 11. nařízení ze dne 4. března 1919, čís. 110 Sb. z. a n., pro výplaty vkladů na běžných účtech mezi peněžními ústavy. 131. Zákon č. 143/1919 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n. 132. Nařízení vlády republiky Československé č. 144/1919 Sb. z. a n., o stanovení nejvyšších cen za lněnou a konopnou přízi. 133. Nařízení vlády republiky Československé č. 145/1919 Sb. z. a n., o exekuciexekuci podle spisů a listin zřízených v německo-rakouském státě. 134. Nařízení vlády republiky Československé č. 146/1919 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu karbidem. 135. Nařízení vlády republiky Československé č. 149/1919 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu lučebninami dosud zabavenými. 136. Nařízení vlády republiky Československé č. 151/1919 Sb. z. a n., o provádění věcné demobilisace. 137. Zákon č. 152/1919 Sb. z. a n., o nejvyšší emisi dluhopisů "Zemědělské bankybanky markrabství Moravského" v Brně. 138. Zákon č. 153/1919 Sb. z. a n., jenž se týče oddělení správy finanční od správy politické. 139. Nařízení vlády republiky československé č. 154/1919 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 7. února 1919, č. 74 Sb. z. a n., o přejímání státních úředníkův a zřízencův, jakož i úředníkův a zřízencův státních podnikův a fondův. 140. Zákon č. 156/1919 Sb. z. a n., kterým povoluje se náklad na nouzové práce silniční. 141. Nařízení vlády republiky Československé č. 157/1919 Sb. z. a n., o prodloužení platnosti zákona o podpoře nezaměstnaných. 142. Nařízení vlády republiky Československé č. 158/1919 Sb. z. a n., kterým se až na další zastavuje působnost nařízení ministerstva pro zásobování lidu ze dne 20. ledna 1919, čís. 39 Sb. z. a n., o úpravě obchodu mlékem, mléčnými výrobky, jakož i vepřovým sádlem. 143. Nařízení vlády republiky Československé č. 160/1919 Sb. z. a n., o použití cukrovky ze sklizně 1919. 144. Nařízení zemského politického správce v Praze č. 161/1919 Sb. z. a n., čís. 63.829/18-K, o obchodu sušeným ovocem a neslazenými povidly švestkovými v Čechách. 145. Nařízení zemského politického správce v Praze č. 162/1919 Sb. z. a n., čís. 8905 pres., o zastavení oprávnění míti nebo nositi zbraně v Čechách. 146. Nařízení vlády republiky Československé č. 163/1919 Sb. z. a n., o vývozu cukru. 147. Nařízení vlády republiky Československé č. 165/1919 Sb. z. a n., kterým zrušuje se úprava obchodu cukrovým zbožím (cukrátka, kandisový cukr) a cukrářským zbožím. 148. Nařízení vlády republiky Československé č. 166/1919 Sb. z. a n., o prodloužení lhůty pro povinnou nabídku cizích valut a cenných papírů znějících na cizí měnu. 149. Nařízení vlády republiky Československé č. 167/1919 Sb. z. a n., o zákazu výplat účtů před 26. únorem 1919 vzniklých. 150. Nařízení vlády republiky Československé č. 168/1919 Sb. z. a n., jímž se mění ustanovení o obmezení výplaty vkladů u peněžních ústavů. 151. Nařízení vlády republiky Československé č. 171/1919 Sb. z. a n., o zřízení Kontrolního a kompensačního úřadu pro mezinárodní obchod. 152. Nařízení vlády republiky Československé č. 174/1919 Sb. z. a n., o doplnění nařízení, týkajícího se zřízení hospodářského svazu průmyslu škrobového. 153. Nařízení vlády republiky Československé č. 176/1919 Sb. z. a n., kterým se upravuje obchod výrobky železářských hutí. 154. Nařízení vlády republiky Československé č. 178/1919 Sb. z. a n., o slibu prozatímních zřízenců československých státních drah. 155. Nařízení vlády republiky Československé č. 179/1919 Sb. z. a n., o slibu praktikantů, prozatímních úředníků a prozatímních sluhů, vstupujících do státní služby. 156. Zákon č. 181/1919 Sb. z. a n., o omezení práva stěhovacího. 157. Nařízení vlády republiky Československé č. 183/1919 Sb. z. a n., kterým se zrušuje nařízení ze dne 8. ledna 1919, č. 9 Sb. z. a n., o nejvyšších cenách vepřů a vepřového masa. 158. Nařízení vlády republiky Československé č. 184/1919 Sb. z. a n., o soupisu pojistek životních na kapitál a důchod a soupisu pojistek na zásoby zboží uloženého neb dopravovaného. 159. Nařízení vlády republiky Československé č. 185/1919 Sb. z. a n., o soupisu jmění movitého dle § 8 zmocňovacího zákona a pohledávek neknihovních. 160. Zákon č. 186/1919 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje uzavříti úvěr do 179,000.000 dolarů. 161. Zákon č. 187/1919 Sb. z. a n., jímž se upravuje oběh a správa platidel v československém státě a doplňuje zmocnění ministerstva financí dané zákonem ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n. 162. Zákon č. 188/1919 Sb. z. a n., jímž se zmocňuje vláda, stanoviti prozatím počet, sídla a obvody soudních tabulí a hlavních zastupitelstev i soudů na Slovensku. 163. Nařízení vlády republiky Československé č. 190/1919 Sb. z. a n., o zrušení komise pro železo. 164. Nařízení vlády republiky Československé č. 192/1919 Sb. z. a n., jímž se mění nařízení bývalého úřadu pro výživu lidu ze dne 3. června 1918, č. 192 z. ř., o úpravě obchodu senem a slamou a č. 193, jímž se ustanovily přejímací ceny sena a slámy. 165. Vyhláška ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem veřejných prací č. 194/1919 Sb. z. a n., že se opravují chyby v nařízení ministerstva veřejných prací ze dne 20. listopadu 1918, č. 52 Sb. z. a n. z roku 1918, o zřízení československého ústředního inspektorátu pro službu cejchovní. 166. Nařízení vlády republiky Československé č. 200/1919 Sb. z. a n., o prodloužení lhůty pro soupis mincovaného i nezpracovaného zlata, stříbra, zlatých a stříbrných mincí a cizozemských papírových peněz. 167. Nařízení vlády republiky Československé č. 201/1919 Sb. z. a n., o prodloužení lhůty pro soupis a označení cenných papírů. 168. Nařízení zemského politického správce v Praze č. 202/1919 Sb. z. a n., čís. 96.037-M, o úpravě obchodu jedlou solí v Čechách. 169. Zákon č. 209/1919 Sb. z. a n., kterým se povoluje státní subvence tří pětin skutečného nákladu, až do výše 9,080.000 K na provádění nouzových prací v Praze. 170. Nařízení vlády republiky Československé č. 217/1919 Sb. z. a n., o sestavení likvidační bilance. 171. Nařízení vlády republiky Československé č. 220/1919 Sb. z. a n., kterým se zastavuje činnost Úřední sběrny drobného jatečného dobytka a masa v Praze. 172. Nařízení vlády republiky Československé č. 221/1919 Sb. z. a n., o dopravních osvědčeních pro ocet. 173. Nařízení vlády republiky Československé č. 225/1919 Sb. z. a n, kterým se zrušují všechna dosavadní nařízení vajec se týkající. 174. Nařízení vlády republiky Československé č. 226/1919 Sb. z. a n., o veřejném hospodaření sladem. 175. Vyhláška ministra sociální péče č. 232/1919 Sb. z. a n., o mzdách za šití v konfekci textilního zboží objednaného vojenskou správou. 176. Nařízení zemské správy politické v Praze č. 233/1919 Sb. z. a n., č. 8/D-8933/25, kterým se vydávají na základě § 5 nařízení veškerého ministerstva ze dne 15. ledna 1915, č. 11 z. ř., ve shodě s československým vojenským velitelstvím v Praze následující ustanovení o malém pohraničním styku na hranicích státu s Dolními a Horními Rakousy v politických okresích v Jindřichově Hradci, Třeboni, Kaplici a Krumlově. 177. Nařízení vlády republiky Československé č. 236/1919 Sb. z. a n., o uvolnění vydávání označených cenných papírů z úschovy a výplaty na označené kupony. 178. Nařízení vlády republiky Československé č. 238/1919 Sb. z. a n., o uspořádání služby pro nejvyšší důchodkový soud. 179. Nařízení vlády republiky Československé č. 239/1919 Sb. z. a n., kterým se zrušují nejvyšší ceny pro plechové a lité zboží. 180. Nařízení vlády republiky Československé č. 242/1919 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách pro zásilky potravin. 181. Nařízení vlády republiky Československé č. 246/1919 Sb. z. a n., o organisaci Bankovního úřadu ministerstva financí, o statutu Bankovního výboru při ministerstvu financí, o obchodech Bankovního úřadu ministerstva financí, dále o převzetí a vyúčtování lombardu a pokladničních poukázek, vyúčtování žirových účtů Rakousko-uherské bankybanky a o převzetí zaměstnanců této bankybanky. 182. Nařízení vlády republiky Československé č. 248/1919 Sb. z. a n., o nejvyšších cenách cihlářského zboží. 183. Zákon č. 250/1919 Sb. z. a n., kterým se zrušují zákony o certifikatistech. 184. Zákon č. 251/1919 Sb. z. a n., jímž se zrušují se zpětnou působností některá ustanovení služební pragmatiky pro úředníky, učitele a sluhy, jakož i normálu pro kancelářský personál města Olomouce. 185. Nařízení vlády republiky Československé č. 253/1919 Sb. z. a n., o obchodu lučebninami. 186. Nařízení vlády republiky Československé č. 254/1919 Sb. z. a n., o obchodu hořčičným semenem. 187. Nařízení vlády republiky Československé č. 255/1919 Sb. z. a n., jímž zrušuje se zákaz o používání cukru k živnostenské výrobě některých druhů zboží a podávání cukru v určitých podnicích. 188. Nařízení vlády republiky Československé č. 256/1919 Sb. z. a n., že jest požíti ministerského nařízení ze dne 27. července 1907, č. 193 ř. z., na oddělení pro kartáčnictví, jež jest zřízeno při Deylově ústavu pro slepé v Praze III. 189. Zákon č. 261/1919 Sb. z. a n., o výkonu volebního práva do obcíobcí a osad některých zaměstnanců státních a osob vojenských. 190. Nařízení vlády republiky Československé č. 265/1919 Sb. z. a n., jímž zrušuje se nařízení místodržitele pro Čechy ze dne 4. dubna 1917, č. 30 z. z., kterým se stanoví nejvyšší ceny mléčných výrobků a vepřového sádla. 191. Nařízení vlády republiky Československé č. 266/1919 Sb. z. a n., o úpravě obchodu kávou. 192. Zákon č. 276/1919 Sb. z. a n., o úvěru pro živnostníky válkou poškozené. 193. Zákon č. 281/1919 Sb. z. a n., o státní podpoře stavebního ruchu. 194. Nařízení vlády republiky Československé č. 283/1919 Sb. z. a n., o prodloužení lhůty ku soupisu pojistek. 195. Nařízení vlády republiky Československé č. 284/1919 Sb. z. a n., kterým se zrušuje nařízení ze dne 6. března 1919, čís. 116 Sb. z. a n., o nejvyšších cenách selat. 196. Nařízení vlády republiky Československé č. 285/1919 Sb. z. a n., jímž mění se čl. 11. nařízení ze dne 4. března 1919, č.110 Sb. z. a n., o výplatě vkladů a podílů. 197. Nařízení vlády republiky Československé č. 286/1919 Sb. z. a n., jímž se zrušuje zákaz používati cukru ku výrobě piva. 198. Nařízení vlády republiky Československé č. 287/1919 Sb. z. a n., o formě podniků sloužících účelům přechodného hospodářství. 199. Zákon č. 289/1919 Sb. z. a n., o započtení služebních let soudních kancelářských úředníků se středoškolským vzděláním. 200. Nařízení vlády republiky Československé č. 298/1919 Sb. z. a n., kterým se vyhlašuje počátek závazku ke konání válečných úkonů ve smyslu § 2 zákona ze dne 26. prosince 1912, č. 236 ř. z., o válečných úkonech. 201. Zákon č. 299/1919 Sb. z. a n., jímž se zřizují lidové soudy cenové. 202. Nařízení vlády republiky Československé č. 300/1919 Sb. z. a n., jímž se stanoví státní znak. 203. Nařízení vlády republiky Československé č. 303/1919 Sb. z. a n. , kterým se doplňuje nařízení ze dne 6. června 1919, čís. 298 Sb. z. a n., jímž se vyhlašuje počátek závazků ku konání válečných úkonů ve smyslu § 2 zákona ze dne 26. prosince 1912, č. 236 ř. z., o válečných úkonech. 204. Zákon č. 304/1919 Sb. z. a n., o poplatku z cizozemských cenných papírů, jakož i obchodování s cizozemskými právními subjekty. 205. Zákon č. 306/1919 Sb. z. a n., jímž se zrušují dvorní dekret ze dne 4.října 1833, čís. 2633 Sb. z., a článek V. uvoz. zákona k civilnímu řádu soudnímu ze dne 1. srpna 1895, z. ř. č. 112, o likvidaci a vymáhání advokátních platů. 206. Nařízení vlády republiky Československé č. 309/1919 Sb. z. a n., kterým se zakazuje uveřejňovati vojenské zprávy v tiskopisech. 207. Nařízení vlády republiky Československé č. 311/1919 Sb. z. a n., jímž se mění nařízení ze dne 6. března 1919, č. 113 Sb. z. a n., o obmezení výplat a zákazu vývozu, a jímž se zakazuje dovoz neokolkovaných bankovek Rakousko-uherské bankybanky. 208. Nařízení vlády republiky Československé č. 315/1919 Sb. z. a n., o požadování a soupisu gumových obručí (pneumatik) automobilních. 209. Nařízení vlády republiky Československé č. 316/1919 Sb. z. a n., o požadování, soupisu a odvodu automobilů nákladních a motocyklů. 210. Zákon č. 318/1919 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům. 211. Zákon č. 319/1919 Sb. z. a n., kterým se povoluje další náklad na nouzové práce silniční. 212. Nařízení vlády republiky Československé č. 322/1919 Sb. z. a n., o částečném zastavení působnosti zákona o osmihodinové době pracovní ve službě poštovní, telegrafní a telefonní. 213. Nařízení vlády republiky Československé č. 323/1919 Sb. z. a n., o změně předpisův o tarifních vyhláškách pro železnice a vodní cesty na Slovensku. 214. Nařízení vlády republiky Československé č. 325/1919 Sb. z. a n., týkající se překročování hranic vojenskými povinníky. 215. Nařízení vlády republiky Československé č. 326/1919 Sb. z. a n., o doplnění nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. května 1919, č. 264 Sb. z. a n. 216. Zákon č. 327/1919 Sb. z. a n., o povinné nabídce pohledávek, znějících na cizí měnu, Československé devisové ústředně. 217. Zákon č. 328/1919 Sb. z. a n., o připuštění cizozemských dlužních úpisů s prémiemi. 218. Zákon č. 329/1919 Sb. z. a n., o ocenění předmětů bursovních obchodů pro účely poplatkové. 219. Zákon č. 330/1919 Sb. z. a n., o pozemkovém úřadě. 220. Vyhláška ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem Národní obrany č. 334/1919 Sb. z. a n., kterou se opravuje chyba v nařízení vlády republiky Československé ze dne 10. června 1919, č. 316 Sb. z. a n., o požadování, soupisu a odvodu automobilů nákladních a motocyklů. 221. Nařízení vlády republiky Československé č. 338/1919 Sb. z. a n., kterým se mění bod 2. § 15 nařízení ze dne 21. března 1919, č. 160 Sb. z. a n., o použití cukrovky ze sklizně 1919. 222. Nařízení vlády republiky Československé č. 340/1919 Sb. z. a n., jímž se provádí čl. VII. zákona ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. z. a n., o úvěru pro živnostníky válkou poškozené. 223. Nařízení vlády republiky Československé č. 341/1919 Sb. z. a n., o zabezpečení řádného hospodaření na hospodářských a lesních statcích. 224. Nařízení vlády republiky Československé č. 343/1919 Sb. z. a n., kterým prodlužuje se platnost předpisů o zvýšení znaleckých poplatků soudních lékařů v řízení trestním a nesporném. 225. Nařízení vlády republiky Československé č. 345/1919 Sb. z. a n., jímž se zrušují nařízení bývalého úřadu pro výživu lidu ze dne 3. června 1918, č. 192 ř. z., o úpravě obchodu senem a slamou, a č. 193, jímž se ustanovily přejímací ceny sena a slámy. 226. Nařízení vlády republiky Československé č. 346/1919 Sb. z. a n., o nejvyšších cenách cihlářského zboží. 227. Nařízení vlády republiky Československé č. 347/1919 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 28. května 1919, čís. 299 Sb. z. a n., o lidových soudech cenových. 228. Nařízení vlády republiky Československé č. 351/1919 Sb. z. a n., ku provedení zákona o spoplatnění cizozemských cenných papírů, jakož i obchodování s cizozemskými právními subjekty. 229. Nařízení vlády republiky Československé č. 354/1919 Sb. z. a n., o úpravě obchodu obilím a mlýnskými výrobky. 230. Nařízení vlády republiky Československé č. 355/1919 Sb. z. a n., o odkladu působnosti zákona o osmihodinné době pracovní pro podniky železniční. 231. Nařízení vlády republiky Československé č. 357/1919 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu zrnkovou kávou. 232. Nařízení vlády republiky Československé č. 358/1919 Sb. z. a n., jímž se stanoví organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným v Čechách. 233. Nařízení vlády republiky Československé č. 359/1919 Sb. z. a n., jímž se stanoví organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným na Moravě, vyjímaje moravské enklavy ve Slezsku. 234. Nařízení vlády republiky Československé č. 363/1919 Sb. z. a n., o vydání státovek znějících na 100 K československých. 235. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 364/1919 Sb. z. a n., o vydávání jednostokorunových československých státovek s datem 15. dubna 1919. 236. Nařízení vlády republiky Československé č. 365/1919 Sb. z. a n., o zrušení dozoru nad obchodováním. 237. Zákon č. 366/1919 Sb. z. a n., o zmocnění pro vyhlášení amnestie v oboru poplatkovém. 238. Nařízení vlády republiky Československé č. 367/1919 Sb. z. a n., o amnestii v oboru poplatkovém. 239. Zákon č. 369/1919 Sb. z. a n., o soupisu nemovitostí za účelem uložení majetkové dávky. 240. Nařízení vlády republiky Československé č. 370/1919 Sb. z. a n., o soupisu nemovitostí, práv s nemovitostmi spojených nebo na nich váznoucích a pohledávek hypotekárních. 241. Zákon č. 376/1919 Sb. z. a n., kterým povoluje se úvěr na hrazení nákladu, vzniklého dovozem obilí a mouky z ciziny. 242. Nařízení vlády republiky Československé č. 377/1919 Sb. z. a n., o zrušení osvědčení pro dopravu dříví. 243. Nařízení vlády republiky Československé č. 380/1919 Sb. z. a n., kterým se upravují služební a hmotné poměry finanční stráže na Slovensku. 244. Nařízení vlády republiky Československé č. 381/1919 Sb. z. a n., o zvýšení nejnižších požitků finanční stráže na Slovensku. 245. Zákon č. 382/1919 Sb. z. a n., o náhradě majitelům půdy, kteří byli válkou poškozeni. 246. Nařízení vlády republiky Československé č. 383/1919 Sb. z. a n., o cenách mouky amerického původu. 247. Nařízení vlády republiky Československé č. 384/1919 Sb. z. a n., o hospodaření benzolem a stanovení cen. 248. Nařízení vlády republiky Československé č. 385/1919 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu dehtem a jeho deriváty, vyjímaje benzol, a stanovení cen. 249. Nařízení vlády republiky Československé č. 389/1919 Sb. z. a n., ku provedení zákona ze dne 11. června 1919, č. 328 Sb. z. a n., o připuštění cizozemských dlužních úpisů s prémiemi. 250. Nařízení vlády republiky Československé č. 391/1919 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu čekankovými kořeny. 251. Nařízení vlády republiky Československé č. 392/1919 Sb. z. a n., kterým doplňuje se nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 21. srpna 1916, č. 268 ř. z. 252. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 393/1919 Sb. z. a n., č.210.595/M, o dozoru nad výmlatem v Čechách. 253. Nařízení vlády republiky Československé č. 395/1919 Sb. z. a n., o vydání státovek znějících na 5000 K československých. 254. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 396/1919 Sb. z. a n., o vydávání státovek na 5000 K československých s datem 15. dubna 1919. 255. Nařízení vlády republiky Československé č. 399/1919 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům. 256. Nařízení vlády republiky Československé č. 400/1919 Sb. z. a n., o zřízení Zemědělského ústavu účetnicko-spravovědného. 257. Nařízení vlády republiky Československé č. 401/1919 Sb. z. a n., o výměně kolků vzatých z oběhu. 258. Nařízení vlády republiky Československé č. 404/1919 Sb. z. a n., o uvolnění krmné řepy, pelušky a vlčího bobu, planých (koňských) kaštanů a žaludů, klihovky (mrtve), vinných matolin a rákosu. 259. Nařízení vlády republiky Československé č. 406/1919 Sb. z. a n., jímž se mění předpisy o uveřejňování a vyhlašování ztrát cenných papírů a podobných listin. 260. Nařízení vlády republiky Československé č. 408/1919 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 24. ledna 1919, č.42 Sb. z. a n., o pořadu stolic ve věcech poplatkových. 261. Nařízení vlády republiky Československé č. 411/1919 Sb. z. a n., kterým se upravuje obchod výrobky železářských hutí. 262. Nařízení vlády republiky Československé č. 413/1919 Sb. z. a n., o zřízení fondu pro zlevnění oděvních potřeb ve prospěch nejméně majetných obyvatel, jímž se současně zrušuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 16. června 1919, č. 335 Sb. z. a n. 263. Nařízení vlády republiky Československé č. 416/1919 Sb. z. a n., o prodloužení lhůty pro soupis jmění movitého dle § 8 zmocňovacího zákona a pohledávek neknihovních. 264. Zákon č. 417/1919 Sb. z. a n., o vstupu československého státu v záruční (garanční) poměr u místních drah garantovaných státem. 265. Nařízení vlády republiky Československé č. 424/1919 Sb. z. a n., o zřízení a správě "Státního podpůrného fondu československých invalidů". 266. Nařízení vlády republiky Československé č. 427/1919 Sb. z. a n., o zřízení lázeňské rady. 267. Zákon č. 431/1919 Sb. z. a n., o zřízení ministerstva pro sjednocení zákonodárství a organisace správní v Československé republice. 268. Nařízení vlády republiky Československé č. 432/1919 Sb. z. a n., ku provedení zákona ze dne 25. června 1919, č. 378 Sb. z. a n., kterým se upravuje ohlašování nájmu a pachtu a poplatek ze smluv nájemních a pachtovních. 269. Zákon č. 433/1919 Sb. z. a n., Finanční zákon republiky Československé pro rok 1919. 270. Nařízení vlády republiky Československé č. 436/1919 Sb. z. a n., o služebních poměrech obchodních pomocníků, nastoupivších k výzvě vojenskou službu. 271. Nařízení vlády republiky Československé č. 437/1919 Sb. z. a n., jímž se stanoví organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným ve Slezsku a moravských enklávách. 272. Nařízení vlády republiky Československé č. 439/1919 Sb. z. a n., o příročí pro vklady u peněžních ústavů. 273. Zákon č. 446/1919 Sb. z. a n., jímž se upravuje z důvodu války promlčení práva k vyměření a vymáhání dávek. 274. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 448/1919 Sb. z. a n., č. 3/A-2115, č. z. p. s. 217.892 ai 1919, o nedělním klidu v obchodech u hřbitovů v místních obcíchobcích Král. Vinohradech a Žižkově. 275. Zákon č. 449/1919 Sb. z. a n., o zákonné ochraně Československé republiky. 276. Zákon č. 453/1919 Sb. z. a n., jímž se mění ustanovení zákona ze dne 25. ledna 1914, č.16 ř. z., o starobních přídavcích státních podúředníkův a sluhů. 277. Zákon č. 454/1919 Sb. z. a n., kterým se opravuje chyba v zákoně ze dne 11. června 1919 o pozemkovém úřadě, č. 330 Sb. z. a n. 278. Zákon č. 455/1919 Sb. z. a n., kterým se zrušuje celibát literních a industriálních učitelek na školách obecných a občanských (měšťanských) v republice Československé. 279. Zákon č. 457/1919 Sb. z. a n., o připočtení válečných let státním zaměstnancům. 280. Zákon č. 458/1919 Sb. z. a n., kterým se povoluje městu Brnu státní subvence tří pětin čistého nákladu až do výše 2,700.000 K na stavbu budov v Brně, prováděnou obcíobcí jako práce nouzová. 281. Zákon č. 459/1919 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje opatřiti úvěr v italské měně do 60,000.000 lir. 282. Zákon č. 461/1919 Sb. z. a n., kterýmž zřizuje se československá státní "Vysoká škola obchodní v Praze". 283. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 463/1919 Sb. z. a n., o vydávání státovek na 5000 K československých s datem 15. dubna 1919. 284. Nařízení vlády republiky Československé č. 475/1919 Sb. z. a ., o změně vyučovacího jazyka na vysoké škole báňské v Příbrami. 285. Nařízení vlády republiky Československé č. 478/1919 Sb. z. a n., o prodloužení lhůty pro soupis jmění movitého dle § 8 zmocňovacího zákona a pohledávek neknihovních. 286. Nařízení vlády republiky Československé č. 479/1919 Sb. z. a n., o započtení aktivní vojenské služby pro postup do vyšších služebních požitků těm úředníkům skupiny E služební pragmatiky, kteří vyšli z řad oprávněných poddůstojníků a v den uzákonění služební pragmatiky neměli ještě čtyři civilní služební léta. 287. Nařízení vlády republiky Československé č. 483/1919 Sb. z. a n., jímž se částečně mění vyhlášení místodržitele pro Čechy ze dne 8. února 1889, č.1079 pres. z. z. č. 6, obsahující ustanovení o provedení zákona zemského ze dne 23. února 1888, č.9 z. z. 288. Nařízení vlády republiky Československé č. 485/1919 Sb. z. a n., jímž se podmínečně uvolňuje výplata výkupní hodnoty, zápůjčky neb důchodu ze životních pojistek k soupisu přihlášených (§ 10 nař. ze dne 10. dubna 1919, č.184 Sb. z. a n.). 289. Nařízení vlády republiky Československé č. 487/1919 Sb. z. a n., o prodloužení lhůty pro soupis nemovitostí, práv s nemovitostmi spojených nebo na nich váznoucích a pohledávek hypotekárních. 290. Nařízení vlády republiky Československé č. 488/1919 Sb. z. a n., o dalším uvolnění vkladů a podílů, přihlášených dle nařízení ze dne 4. března 1919, č.110 Sb. z. a n. 291. Nařízení vlády republiky Československé č. 489/1919 Sb. z. a n., jímž zrušuje se suspense čl. 8, 9, 12 a 13 státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867, č.142 ř. z., o všeobecných právech státních občanů vyslovená nařízením vlády republiky Československé ze dne 6. června 1919, č. 296 Sb. z. a n. 292. Nařízení vlády republiky Československé č. 494/1919 Sb. z. a n., jímž se zavádí fakultativní zkouška dospělosti pro ty absolventy obchodních akademií, kteří chtí býti přijati co řádní posluchači na vysoké škole obchodní. 293. Nařízení vlády republiky Československé č. 496/1919 Sb. z. a n., kterým se mění nařízení vlády ze dne 7. července 1919, č. 370 Sb. z. a n., o soupisu nemovitostí, práv s movitostmi spojených nebo na nich váznoucích a pohledávek hypotekárních. 294. Nařízení vlády republiky Československé č. 499/1919 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu rýží. 295. Vyhláška ministra veřejných prací č. 502/1919 Sb. z. a n., kterou se určuje den působnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. června 1919, čís.324 Sb. z. a n., o změnách okrsků a sídel báňských úředníků revírních v Čechách. 296. Zákon č. 505/1919 Sb. z. a n., o výměně jednokorunových a dvoukorunových bankovek. 297. Nařízení vlády republiky Československé č. 506/1919 Sb. z. a n., o stažení bankovek jedno- a dvoukorunových a vybírání poplatku při jejich výměně. 298. Nařízení vlády republiky Československé č. 507/1919 Sb. z. a n., o vydání státovek jedno- a pětikorunových. 299. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 508/1919 Sb. z. a n., o vydání státovek jedno- a pětikorunových. 300. Nařízení vlády republiky Československé č. 509/1919 Sb. z. a n., o prodloužení lhůty pro soupis nemovitostí, práv s nemovitostmi spojených nebo na nich váznoucích a pohledávek hypotekárních. 301. Nařízení vlády republiky Československé č. 519/1919 Sb. z. a n., o úpravě obchodu řepovým cukrem ve výrobním období 1919/1920. 302. Nařízení vlády republiky Československé č. 520/1919 Sb. z. a n., jímž se mění částečně nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. března 1919, č. 160 Sb. z. a n., o použití cukrovky ze sklizně 1919. 303. Nařízení vlády republiky Československé č. 521/1919 Sb. z. a n., týkající se provedení nařízení ze dne 4. července 1919, č.365 Sb. z. a n., o zrušení dozoru nad obchodováním. 304. Nařízení vlády republiky Československé č. 522/1919 Sb. z. a n., o zajištění činnosti v podnicích, náležejících právnickým osobám, společnostem neb jednotlivcům, spadajících do oboru působnosti ministerstva veřejných prací. 305. Nařízení vlády republiky Československé č. 523/1919 Sb. z. a n., o výrobě a obchodu s kožemi a obuví. 306. Nařízení vlády republiky Československé č. 524/1919 Sb. z. a n., o úpravě cen elektrické energie a plynu. 307. Nařízení vlády republiky Československé č. 526/1919 Sb. z. a n., kterým se na území Slovenska provádí čl. VII zákona ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. z. a n., o úvěru pro živnostníky poškozené válkou. 308. Nařízení vlády republiky Československé č. 527/1919 Sb. z. a n., o placení daně z válečných zisků a daně válečné 4% státními pokladničními poukázkami. 309. Nařízení vlády republiky Československé č. 528/1919 Sb. z. a n., o odkladu působnosti zákona o osmihodinové době pracovní pro podniky železniční. 310. Nařízení vlády republiky Československé č. 529/1919 Sb. z. a n., o organisaci vysoké školy obchodu v Praze a o studiu na ní. 311. Nařízení vlády republiky Československé č. 531/1919 Sb. z. a n., o zrušení osvědčení pro dopravu pytlů. 312. Vyhláška vlády republiky Československé č. 535/1919 Sb. z. a n., o počátku činnosti pozemkového úřadu. 313. Nařízení vlády republiky Československé č. 540/1919 Sb. z. a n., kterým se zrušuje nařízení ze dne 12. května 1919, č. 240 Sb. z. a n., o obmezeném přijímání jedno- a dvoukorunových bankovek. 314. Nařízení vlády republiky Československé č. 542/1919 Sb. z. a n., kterým se zrušuje vládní nařízení ze dne 10. června 1919, č. 314 Sb. z. a n., o požadování a soupisu pohonných prostředků automobilních. 315. Nařízení vlády republiky Československé č. 544/1919 Sb. z. a n., o vydání státovek 500korunových československých. 316. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 545/1919 Sb. z. a n., o vydání státovek 500korunových československých s datem 15. dubna 1919. 317. Nařízení vlády republiky Československé č. 546/1919 Sb. z. a n., jímž mění se částečně nařízení ministerstva pro zásobování lidu ze dne 3. ledna 1919, č. 5 Sb. z. a n., o Státním obilním ústavu a stanovy Státního obilního ústavu. 318. Nařízení vlády republiky Československé č. 548/1919 Sb. z. a n., o uvolnění splatných pojištěných kapitálů k upsání státní půjčky republiky Československé. 319. Nařízení vlády republiky Československé č. 553/1919 Sb. z. a n., o nejvyšších cenách zápalek pro Slovensko. 320. Nařízení vlády republiky Československé č. 557/1919 Sb. z. a n., o částech okresů Rábského, Nového Města p. Š. a Král. Chlumce (Királyhelmecz) a okresech Stropkovu, Humenném, Vranově, Mihalovcích a Sečovcích. 321. Nařízení vlády republiky Československé č. 558/1919 Sb. z. a n., o obchodu s korkem. 322. Nařízení vlády republiky Československé č. 563/1919 Sb. z. a n., jímž se mění nařízení vládní ze dne 15. července 1919, č. 400 Sb. z. a n., o zřízení zemědělského ústavu účetnicko-spravovědného. 323. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 565/1919 Sb. z. a n., čís. 309.432-18/L, ohledně nejvyšších cen spotřebního cukru ve velkoobchodě v Čechách. 324. Nařízení vlády republiky Československé č. 570/1919 Sb. z. a n., jímž se částečně mění nařízení vlády ze dne 18. června 1919, č. 341 Sb. z. a n., o zabezpečení řádného hospodaření na hospodářských a lesních statcích. 325. Zákon č. 571/1919 Sb. z. a n., jímž se odstraňují pracovní a čelední knížky a trestnost bezdůvodného zrušení pracovního poměru. 326. Nařízení vlády republiky Československé č. 573/1919 Sb. z. a n., o stažení bankovek stokorunových. 327. Nařízení vlády republiky Československé č. 574/1919 Sb. z. a n., o zrušení Československé komise pro průmysl drožďárenský. 328. Nařízení vlády republiky Československé č. 577/1919 Sb. z. a n., o vydání státovek 50korunových československých. 329. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 578/1919 Sb. z. a n., o vydání státovek 50korunových československých s datem 15. dubna 1919. 330. Nařízení presidenta zemské správy politické č. 579/1919 Sb. z. a n., č. 325.880/L, o úpravě obchodu husami v Čechách. 331. Nařízení vlády republiky Československé č. 581/1919 Sb. z. a n., o zrušení maximálních cen výrobků minerálních olejů a zavedení cen směrných. 332. Nařízení vlády republiky Československé č. 583/1919 Sb. z. a n., kterým se zřizuje odbor architektury na české vysoké škole technické v Brně. 333. Nařízení vlády republiky Československé č. 584/1919 Sb. z. a n., o hospodaření zlomkovou litinou. 334. Nařízení vlády republiky Československé č. 587/1919 Sb. z. a n., o úpravě zpracování lněných přízí, lněného zboží a obchodu s nimi. 335. Nařízení vlády republiky Československé č. 589/1919 Sb. z. a n., o obchodu se surovou gumou. 336. Nařízení vlády republiky Československé č. 590/1919 Sb. z. a n., kterým se uvolňuje výroba sekaného zboží uzenářského a zrušují se nejvyšší ceny tohoto zboží. 337. Zákon č. 592/1919 Sb. z. a n., o zabírání bytův obcemiobcemi. 338. Zákon č. 593/1919 Sb. z. a n., o ochraně drobných zemědělských pachtýřů. 339. Nařízení vlády republiky Československé č. 594/1919 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 13. května 1919, č. 250 Sb. z. a n., kterým se zrušují zákony o certifikatistech. 340. Nařízení vlády republiky Československé č. 597/1919 Sb. z. a n., jímž se provádějí zákon ze dne 17. října 1919, čís. 567, Sb. z. a n., o lidových soudech pro trestání válečné lichvy (soudech lichevních), a zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 Sb. z. a n., o trestání válečné lichvy. 341. Nařízení vlády republiky Československé č. 601/1919 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 18. září 1919, č. 518 Sb. z. a n., o statistice zahraničního obchodu. 342. Nařízení vlády republiky Československé č. 602/1919 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě lékárnických sazeb v rakouské farmakopoei Ed. VIII. 343. Vyhláška vlády republiky Československé č. 603/1919 Sb. z. a n., o úředním listě civilní správy Podkarpatské Rusi. 344. Nařízení vlády republiky Československé č. 609/1919 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 22. února 1919, čís. 136 Sb. z. a n. 345. Nařízení vlády republiky Československé č. 611/1919 Sb. z. a n., jímž se území Československé republiky rozděluje na tři dozorčí okresy cejchovní. 346. Nařízení vlády republiky Československé č. 614/1919 Sb. z. a n., jímž se upravují doprovodné požitky poštovního personálu obstarávajícího doprovod pošty na železnicích. 347. Nařízení vlády republiky Československé č. 615/1919 Sb. z. a n., kterýmžto se zřizuje "Slezská zemědělská rada". 348. Nařízení vlády republiky Československé č. 618/1919 Sb. z. a n., jímž se zřizuje Hospodářský úřad pro Slovensko. 349. Zákon č. 620/1919 Sb. z. a n., jímž zrušuje se císařské nařízení ze dne 3. července 1852, č.138 ř. z., obmezující směnečnou způsobilost osob vojenských. 350. Nařízení vlády republiky Československé č. 623/1919 Sb. z. a n., o obchodu s osinkem. 351. Nařízení vlády republiky Československé č. 624/1919 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 10. června 1919, č. 317 Sb. z. a n., o požadování automobilů v automobilních továrnách na území domácím. 352. Vyhláška ministerstva školství a národní osvěty č. 625/1919 Sb. z. a n., kterou se vyhlašují "Základní a přechodná ustanovení pro českobratrskou církev evangelickou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku". 353. Nařízení vlády republiky Československé č. 626/1919 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje lhůta stanovená v § 1 zákona z 30. října 1919, č. 593 Sb. z. a n., o ochraně drobných zemědělských pachtýřů. 354. Nařízení vlády republiky Československé č. 630/1919 Sb. z. a n., o zrušení Ústředny kovů. 355. Zákon č. 631/1919 Sb. z. a n., kterým se povoluje další úvěr k úhradě nákladů spojených s přípravami a provedením mírových jednání. 356. Nařízení vlády republiky Československé č. 632/1919 Sb. z. a n., o zřízení Poradního sboru pro otázky hospodářské. 357. Nařízení vlády republiky Československé č. 639/1919 Sb. z. a n., o stažení bankovek tisícikorunových. 358. Nařízení vlády republiky Československé č. 640/1919 Sb. z. a n., o vydání státovek 1000korunových československých. 359. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 641/1919 Sb. z. a n., o vydání státovek 1000korunových československých s datem 15. dubna 1919. 360. Nařízení vlády republiky Československé č. 642/1919 Sb. z. a n., o úpravě obchodu sušenou a praženou řepou a řepnou moučkou. 361. Nařízení vlády republiky Československé č. 645/1919 Sb. z. a n., o úpravě dovozu a vývozu. 362. Nařízení vlády republiky Československé č. 646/1919 Sb. z. a n., kterým se zakazuje používání vajec k výrobě cukrových výrobků a vaječného koňaku. 363. Nařízení vlády republiky Československé č. 647/1919 Sb. z. a n., jímž se mění nařízení vlády ze dne 18. listopadu 1919, č. 615 Sb. z. a n., týkající se zřízení "Slezské zemědělské rady". 364. Zákon č. 648/1919 Sb. z. a n., jímž zřizuje se v Praze státní konservatoř hudby. 365. Zákon č. 649/1919 Sb. z. a n., jímž zřizuje se instruktorát pro podniky ku přechovávání cizinců. 366. Nařízení vlády republiky Československé č. 659/1919 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a pracovních výkonův a o dani přepychové. 367. Nařízení vlády republiky Československé č. 661/1919 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách pro zásilky potravin. 368. Zákon č. 669/1919 Sb. z. a n., o vedení státního hospodářství v době od 1. ledna do 29. února 1920. 369. Zákon č. 670/1919 Sb. z. a n., kterým se mění články I., III. a V. finančního zákona republiky Československé pro rok 1919, ze dne 27. června 1919, č. 433 Sb. z. a n. 370. Nařízení vlády republiky Československé č. 671/1919 Sb. z. a n., kterým prodlužuje se účinnost nařízení ministra sociální péče a ministra spravedlnosti ze dne 17. prosince 1918, č. 83, a ze dne 9. února 1919, č. 62 Sb. z. a n., jakož i nařízení ministra s plnou mocí pro Slovensko ze dne 30. dubna 1919, č. 77 (3576 pres.), a ze dne 17. května 1919, č. 85 (3576-I pres.), o ochraně nájemců. 371. Nařízení vlády republiky Československé č. 672/1919 Sb. z. a n., o příročí pro živnostníky válkou poškozené. 372. Nařízení vlády republiky Československé č. 673/1919 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje příročí podle nařízení ze dne 27. června 1919, č. 352 Sb. z. a n. 373. Nařízení vlády republiky Československé č. 674/1919 Sb. z. a n., jímž se prodlužuje působnost nařízení ze dne 24. dubna 1919, č. 223 Sb. z. a n. 374. Nařízení vlády republiky Československé č. 675/1919 Sb. z. a n., o zachování služebních poměrů podléhajících zákonu o obchodních pomocnících za války a o obmezení výpovědi některých služebních poměrů. 375. Zákon č. 5/1920 Sb. z. a n., jímž se povoluje Československému červenému kříži, aby uzavřel loterní zápůjčku v nominální částce 20 mil. korun. 376. Zákon č. 6/1920 Sb. z. a n., jímž se dodatečně schvalují dosavadní úvěry, opatřené vládou v cizině, a povoluje se další úvěr. 377. Zákon č. 8/1920 Sb. z. a n., kterým se platnost § 23 novely k obecním zřízením zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. zák. a nař., prodlužuje do konce roku 1920. 378. Zákon č. 11/1920 Sb. z. a n., o upotřebení části správních přebytků hromadných sirotčích pokladen. 379. Zákon č. 12/1920 Sb. z. a n., o podnicích, které mají sídlo mimo území československého státu. 380. Nařízení vlády republiky Československé č. 14/1920 Sb. z. a n. o zrušení odvetných opatření za příčinou válečných událostí. 381. Zákon č. 20/1920 Sb. z. a n., o vyvlastnění pozemků pro stavbu obytných nebo veřejných budov. 382. Nařízení vlády republiky Československé č. 22/1920 Sb. z. a n., kterým se uvolňuje obchod hovězím dobytkem, upravuje spotřeba hovězího a telecího masa, jakož i se ustanovují nejvyšší ceny hovězího masa a zabitých telat. 383. Zákon č. 28/1920 Sb. z. a n., o reorganisaci finanční stráže. 384. Nařízení vlády republiky Československé č. 30/1920 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje platnost předpisů o zvýšení znaleckých poplatků soudních lékařů v řízení trestním a nesporném. 385. Zákon č. 31/1920 Sb. z. a n., kterým se nově upravují válečné přirážky k poplatkům a mění některá ustanovení o poplatcích. 386. Nařízení vlády republiky Československé č. 34/1920 Sb. z. a n., jímž provádí se zákon ze dne 2. prosince 1919, č. 13 Sb. z. a n. z r. 1920, o služební přísaze právních praktikantů, auskultantů, soudních notářů, soudců a advokátůadvokátů. 387. Nařízení vlády republiky Československé č. 36/1920 Sb. z. a n., kterým zrušují se ministerské nařízení ze dne 17. prosince 1881, č. 143 ř. z., a nařízení uherského ministra orby, průmyslu a obchodu ze dne 18. prosince 1888, č. 59.203, o zákazu dovozu a průvozu skotu z východních zemí. 388. Nařízení vlády republiky Československé č. 37/1920 Sb. z. a n., o zrušení zabavení modré skalice. 389. Nařízení vlády republiky Československé č. 40/1920 Sb. z. a n., o zřízení a služebních poměrech pohraniční finanční stráže. 390. Nařízení vlády republiky Československé č. 41/1920 Sb. z. a n., o ceně cukru určeného k spotřebě. 391. Nařízení vlády republiky Československé č. 42/1920 Sb. z. a n., ku provedení zákona ze dne 11. června 1919, č. 329 Sb. z. a n., o ocenění předmětů bursovních obchodů pro účely poplatkové. 392. Zákon č. 45/1920 Sb. z. a n., o umělecké úpravě předmětů státem vydávaných nebo podporovaných, pokud vyžadují součinnosti umělců. 393. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 46/1920 Sb. z. a n., č. 18 A-4, č. 17.069, o nejvyšších cenách hovězího a telecího masa, jakož i drobů pro Čechy. 394. Nařízení vlády republiky Československé č. 47/1920 Sb. z. a n., o vydání státovek na dvacet korun československých. 395. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 48/1920 Sb. z. a n., o vydání státovek 20korunových československých s datem 15. dubna 1919. 396. Nařízení vlády republiky Československé č. 51/1920 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje lhůta § 5 zákona ze dne 30. října 1919, č. 593 Sb. z. a n., o ochraně drobných zemědělských pachtýřů. 397. Nařízení vlády republiky Československé č. 52/1920 Sb. z. a n., jímž se prodlužuje platnost prováděcích nařízení k zákonu o inženýrských komorách ze dne 2. ledna 1913, č. 3 ř. z. 398. Nařízení vlády republiky Československé č. 53/1920 Sb. z. a n., k provádění zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n., kterým se nově upravují válečné přirážky k poplatkům a mění se některá ustanovení o poplatcích. 399. Zákon č. 54/1920 Sb. z. a n., kterým se omezuje prodej a pronájem hotelů a pensionátů. 400. Nařízení vlády republiky Československé č. 55/1920 Sb. z. a n., o vybírání poplatků stanovených v § 14 císařského nařízení ze dne 28. srpna 1916, č. 281 ř. z., za potvrzení příjemce o dodání zásilek z cizozemska v železniční a říční lodní dopravě. 401. Nařízení správce zemské správy politické na Moravě č. 56/1920 Sb. z. a n., o nejvyšších cenách hovězího masa, jakož i vnitřností. 402. Zákon č. 57/1920 Sb. z. a n., jímž prodlužuje se platnost císařského nařízení ze dne 10. ledna 1917, ř. z., č. 14 ř. z., o daňových a sazbových opatřeních v železniční dopravě z podnětu zvláštních válkou způsobených poměrů, jakož i I. oddílu VI. zák. čl. uher. z roku 1917 o železniční válečné dani. 403. Nařízení vlády republiky Československé č. 58/1920 Sb. z. a n., jímž se prodlužuje platnost ministerských nařízení ze dne 20. ledna 1917, č. 21, 22 a 23 ř. z., o daňových a sazbových opatřeních v železniční dopravě, a nařízení ze dne 16. března 1917, č. 28.100, k provedení I. oddílu VI. zák. čl. uher. z roku 1917 o železniční válečné dani. 404. Nařízení vlády republiky Československé č. 60/1920 Sb. z. a n., o prodloužení platnosti nařízení býv. rakouského ministerstva železnic ze dne 31. ledna 1917, č. 35 ř. z., a nařízení býv. uherského ministerstva obchodu ze dne 16. března 1917, č. 28.100. 405. Nařízení vlády republiky Československé č. 61/1920 Sb. z. a n., o vyšetření a uvedení v patrnost zabraného majetku pozemkového. 406. Nařízení vlády republiky Československé č. 62/1920 Sb. z. a n., jímž zrušují se nařízení, kterými byly v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podrobeny vojenské trestní soudní pravomoci občanské osoby, jež se dopustí trestných činůtrestných činů proti válečné moci státní. 407. Nařízení vlády republiky Československé č. 63/1920 Sb. z. a n., o stažení bankovek 50korunových. 408. Nařízení vlády republiky Československé č. 66/1920 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové. 409. Zákon č. 73/1920 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby převzala státní záruku a zápůjčku fondu všeobecné nemocnice v Praze u Zemské bankybanky království Českého až do výše 3 a půl milionu Kč. 410. Zákon č. 78/1920 Sb. z. a n., o doplnění sítě státních drah na Slovensku. 411. Zákon č. 79/1920 Sb. z. a n., jímž se rozšiřuje válečná daň na vyšší zisky společností a vyšší příjmy jednotlivců z r. 1919, a mění se některá ustanovení zákona ze dne 16. února 1918, č. 66 ř. z., o dani válečné. 412. Zákon č. 85/1920 Sb. z. a n., o prémiové státní půjčce Československé republiky. 413. Zákon č. 87/1920 Sb. z. a n., kterým se povoluje úvěr a zřizuje stavební fond pro nové stavby parlamentu, budov státních úřadů ústředních, vysokých škol a jiných monumentálních státních budov. 414. Zákon č. 88/1920 Sb. z. a n., o zřízení státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím. 415. Zákon č. 91/1920 Sb. z. a n., kterým se zkracují uvěřovací lhůty pro dávky z lihu, cukru, lisovaného droždí a pro spotřební daň z nerostných olejů, a zrušuje se diskonto ze spotřební dávky lihové předem zapravené. 416. Zákon č. 92/1920 Sb. z. a n., kterým se povoluje další státní podpora stavebního ruchu. 417. Nařízení vlády republiky Československé č. 93/1920 Sb. z. a n., kterým se mění hranice okresu Fridlandského a Libereckého. 418. Vyhláška ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvy pro zásobování lidu a financí č. 97/1920 Sb. z. a n., že se opravuje tisková chyba v nařízení vlády republiky Československé ze dne 20. ledna 1920, č. 41 Sb. z. a n., o ceně cukru určeného k spotřebě. 419. Nařízení vlády republiky Československé č. 99/1920 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 6. února 1920, č. 85 Sb. z. a n., o prémiové státní půjčce Československé republiky. 420. Zákon č. 102/1920 Sb. z. a n., jímž se povoluje užití dílčích dluhopisů, jež budou vydány obcíobcí Pražskou v úhrnné jmenovité částce 150,000.000 K, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. 421. Zákon č. 104/1920 Sb. z. a n., finanční zákon republiky Československé pro rok 1920. 422. Nařízení vlády republiky Československé č. 106/1920 Sb. z. a n., o uvolnění vkladů a podílů k upisování 4 1/2% státní prémiové půjčky. 423. Nařízení vlády republiky Československé č. 107/1920 Sb. z. a n., o vydání státovek na deset korun československých. 424. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 108/1920 Sb. z. a n., o vydání státovek 10korunových československých s datem 15. dubna 1919. 425. Nařízení vlády republiky Československé č. 110/1920 Sb. z. a n., o nové úpravě poštovních sazeb. 426. Nařízení vlády republiky Československé č. 112/1920 Sb. z. a n., kterým se mění § 7 nařízení ze dne 20. ledna 1920, č. 43 Sb. z. a n., o jednotné organisaci přesných výškových měření. 427. Nařízení vlády republiky Československé č. 113/1920 Sb. z. a n., o soupisu jmění a závazků v cizině. 428. Zákon č. 115/1920 Sb. z. a n., o volbách do ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy. 429. Zákon č. 118/1920 Sb. z. a n., o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém. 430. Nařízení vlády republiky Československé č. 120/1920 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 5. února 1920, č. 91 Sb. z. a n., kterým se zkracují uvěřovací lhůty pro dávky z lihu, cukru, lisovaného droždí a pro spotřební daň z nerostných olejů, a zrušuje se diskonto ze spotřební dávky lihové předem zapravené. 431. Zákon č. 125/1920 Sb. z. a n., o volebním soudě. 432. Nařízení vlády republiky Československé č. 131/1920 Sb. z. a n., jímž se upravují platy zřízenců finanční stráže. 433. Zákon č. 133/1920 Sb. z. a n., jímž se zřizují zvěrolékařské komory. 434. Zákon č. 134/1920 Sb. z. a n., o zajišťování dávky z majetku. 435. Nařízení vlády republiky Československé č. 136/1920 Sb. z. a n., kterým se zakazuje zpracovati kozlečiny domácího původu na obuv. 436. Nařízení vlády republiky Československé č. 141/1920 Sb. z. a n., kterýmž se pozměňuje § 2 sub 1 nařízení vlády republiky o Československé ze dne 9. prosince 1919, č. 642 Sb. z. a n., o úpravě obchodu sušenou a praženou řepou a řepnou moučkou. 437. Nařízení vlády republiky Československé č. 146/1920 Sb. z. a n., jímž se mění dosavadní předpisy o uvolnění zadržených výplat ze smluv pojišťovacích. 438. Nařízení vlády republiky Československé č. 148/1920 Sb. z. a n., o změně předpisů o tarifních vyhláškách pro železnice a vodní cesty v přivtěleném území dle zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 76 Sb. z. a n. 439. Nařízení správce zemské správy politické na Moravě č. 153/1920 Sb. z. a n., kterým se stanoví nejvyšší cena chleba na Moravě. 440. Nařízení vlády republiky Československé č. 155/1920 Sb. z. a n., kterým se zrušuje § 17 nařízení ze dne 28. srpna 1919, čís. 102 z. a n. z. pro markrabství Moravské, o úpravě vztahů mezi námezdními mlýny a pěstiteli obilnin při mletí, šrotování a čištění obilí. 441. Nařízení vlády republiky Československé č. 156/1920 Sb. z. a n., o dani přepychové, jímž se stanoví, za kterých podmínek sluší pokládati předměty, uvedené v seznamu připojeném k zákonu ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., za přepychové. 442. Nařízení vlády republiky Československé č. 157/1920 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 12. prosince 1919, č. 28 Sb. z. a n. z roku 1920, o reorganisaci finanční stráže. 443. Zákon č. 163/1920 Sb. z. a n., kterým se mění § 3 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n. (řádu volení do obcíobcí). 444. Zákon č. 164/1920 Sb. z. a n., kterým se lhůta, stanovená v § 21 novely k obecním zřízením (zákon ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n.), prodlužuje do konce roku 1921. 445. Zákon č. 166/1920 Sb. z. a n., o úvěrové pomoci nabyvatelům půdy (zákon úvěrový). 446. Zákon č. 167/1920 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě činnosti advokátních a notářských komor na Slovensku. 447. Nařízení vlády republiky Československé č. 171/1920 Sb. z. a n., o zrušení maximálních cen dehtu a dehtových výrobků a zavedení cen směrných. 448. Nařízení vlády republiky Československé č. 172/1920 Sb. z. a n., kterým mění se vzorec přísahy pro odhadce, připojený jako vzorec A k ministerskému nařízení ze dne 22. září 1892, č. 166 ř. z., a vzorec přísahy pro odhadce, připojený jako příloha VIII. k ministerskému nařízení ze dne 15. října 1909, č. 178 ř. z. 449. Nařízení vlády republiky Československé č. 175/1920 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje účinnost nařízení ministra sociální péče a ministra spravedlnosti ze dne 17. prosince 1918, č. 83 Sb. z. a n., a ze dne 9. února 1919, č. 62 Sb. z. a n., jakož i nařízení ministra s plnou mocí pro Slovensko ze dne 30. dubna 1919, č. 77 (3576 pres), a ze dne 17. května 1919, č. 85 (3576-I-pres), o ochraně nájemců. 450. Zákon č. 179/1920 Sb. z. a n., o úpravě služebního poměru profesorů, učitelů a ostatních zaměstnanců státní konservatoře hudby v Praze. 451. Nařízení vlády republiky Československé č. 181/1920 Sb. z. a n., jímž se upravují služební příjmy a výslužné učitelstvu na státních školách obecných (ludových) a občanských na Slovensku. 452. Zákon č. 183/1920 Sb. z. a n., kterým se zřizuje státní hudební a dramatická konzervatoř v Brně. 453. Zákon č. 185/1920 Sb. z. a n., jímž se zřizuje inženýrská komora pro Československou republiku. 454. Zákon č. 187/1920 Sb. z. a n., o příspěvku k náhradě škod výtržnostmi způsobených. 455. Zákon č. 190/1920 Sb. z. a n., kterým se doplňuje a mění obecní řád města Olomouce. 456. Nařízení vlády republiky Československé č. 191/1920 Sb. z. a n., jímž se zrušují nařízení ze dne 27. května 1919, č. 267 Sb. z. a n., a ze dne 10. června 1919, č. 310 Sb. z. a n., o soupisu zásob zboží pro ošacení obyvatelstva. 457. Zákon č. 194/1920 Sb. z. a n., jímž se upravuje přejímání vojenských gážistů bývalé rakousko-uherské, rakouské a uherské branné moci do branné moci republiky Československé a jímž se upravují zaopatřovací nároky bývalých vojenských gážistů, kteří se na československém národě provinili. 458. Nařízení vlády republiky Československé č. 204/1920 Sb. z. a n., úpravě obchodu lnem. 459. Nařízení vlády republiky Československé č. 206/1920 Sb. z. a n., jímž se pozměňují §§ 2 a 3 telefonního řádu vyhlášeného nařízením ministra obchodu ze dne 23. září 1916, čís. 322 ř. z. 460. Nařízení vlády republiky Československé č. 207/1920 Sb. z. a n., o uvolnění výroby a obchodu s konopím a konopnými výrobky. 461. Zákon č. 209/1920 Sb. z. a n., o přechodných daňových výhodách pro stavby. 462. Zákon č. 210/1920 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku. 463. Zákon č. 211/1920 Sb. z. a n., o obecních a obvodních notářích na Slovensku. 464. Zákon č. 215/1920 Sb. z. a n., jímž se zrušuje cís. nařízení ze dne 4. července 1914, č. 141 ř. z., o rakouském sboru válečnickém. 465. Zákon č. 217/1920 Sb. z. a n., o upotřebení části správních přebytků hromadných sirotčích pokladen. 466. Zákon č. 218/1920 Sb. z. a n., kterým se upravují hranice příslušnosti mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany. 467. Nařízení vlády republiky Československé č. 224/1920 Sb. z. a n., o ústavu "Pražské vzorkové veletrhy". 468. Nařízení vlády republiky Československé č. 225/1920 Sb. z. a n., o úpravě hmotných poměrů učitelstva škol obecných a občanských na Slovensku vydržovaných církvemi a obcemiobcemi, pokud požívaly státní podpory podle § 12 zák. čl. XXVII. z roku 1907. 469. Zákon č. 227/1920 Sb. z. a n., o poskytnutí bezúročné státní zápůjčky Kč 2,100.100 pro znovuvybudování obceobce Horní Srní na Slovensku. 470. Zákon č. 230/1920 Sb. z. a n., jímž se vydávají zvláštní ustanovení pro civilní státní zaměstnance, kteří válkou byli zdrženi ve výkonu nebo nastoupení civilní služby státní. 471. Nařízení vlády republiky Československé č. 231/1920 Sb. z. a n., o prodloužení platnosti příplatku k přejímacím cenám obilnin sklizně 1919. 472. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 232/1920 Sb. z. a n., o zrušení nejvyšších cen hovězích a telecích drobů pro Čechy. 473. Zákon č. 233/1920 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě správy měst s regulovaným magistrátem na Slovensku. 474. Zákon č. 235/1920 Sb. z. a n., o stavbě nových železných drah na státní útraty a stanovení stavebního a investičního programu na léta 1921 až včetně 1925. 475. Vyhláška ministra financí č. 240/1920 Sb. z. a n., o počátku účinnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 28. listopadu 1919, č. 644 Sb. z. a n., o zrušení Československé devisové ústředny a částečném uvolnění obchodu cizími platidly. 476. Vyhláška ministra obchodu č. 241/1920 Sb. z. a n., o počátku účinnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 28. listopadu 1919, č. 645 Sb. z. a n., o úpravě dovozu a vývozu. 477. Zákon č. 247/1920 Sb. z. a n., kterým se doplňuje zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n. o zajištění půdy drobným pachtýřům. 478. Zákon č. 251/1920 Sb. z. a n., kterým opravují se chyby v zákoně ze dne 12. února 1920, čís. 118 Sb. z. a n., o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém. 479. Zákon č. 253/1920 Sb. z. a n., o poskytnutí záruky Ústrednému družstvu v Bratislavě. 480. Zákon č. 254/1920 Sb. z. a n., o vybírání správního příspěvku k úhradě správních výloh, spojených s prováděním § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového), o prozatímním pachtu. 481. Vyhláška ministra sociální péče č. 255/1920 Sb. z. a n., o mzdách za šití v konfekci textilního zboží, objednaného vojenskou správou. 482. Nařízení vlády republiky Československé č. 257/1920 Sb. z. a n., kterým se zrušuje nařízení ze dne 11. ledna 1919, č. 23 Sb. z. a n., o nejvyšších cenách skopců a skopového masa. 483. Nařízení vlády republiky Československé č. 259/1920 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 17. února 1920, č. 134 Sb. z. a n., o zajišťování dávky z majetku. 484. Zákon č. 260/1920 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství. 485. Zákon č. 267/1920 Sb. z. a n., o odstranění nevhodných názvů. 486. Zákon č. 269/1920 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry úředníků a zřízenců u státních úřadů a ústavů bývalého státu uherského. 487. Zákon č. 270/1920 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry v soudnictví na území bývalého státu uherského. 488. Nařízení vlády republiky Československé č. 273/1920 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 30. ledna 1920, č. 79 Sb. z. a n., o rozšíření válečné daně na vyšší zisky společností a vyšší příjmy jednotlivců z r. 1919, a o změně některých ustanovení zákona ze dne 16. února 1918, č. 66 ř. z., o dani válečné. 489. Zákon č. 275/1920 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků. 490. Zákon č. 278/1920 Sb. z. a n., o složení a působnosti místních výborů ve Velkém Brně. 491. Zákon č. 279/1920 Sb. z. a n., o úpravě státní služby pro zvelebování živnostíživností. 492. Zákon č. 280/1920 Sb. z. a n., o zvláštních opatřeních v oboru samosprávy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 493. Zákon č. 281/1920 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa zemědělského školství a dozor na ně. 494. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 282/1920 Sb. z. a n., čís. 18/L-857, čís. z. sp. p. 110.506 ai 1920, pro Čechy o zákazu prodeje a podávání mléka i mléčných nápojů v kavárnách, živnostechživnostech hostinských a výčepnických, jakož i používání mléka ku přípravě cukroví v živnostechživnostech cukrářských. 495. Nařízení vlády republiky Československé č. 286/1920 Sb. z. a n., o vnitrozemské dopravě luštěnin. 496. Zákon č. 287/1920 Sb. z. a n., kterým se povoluje úvěr k úhradě nákladů, spojených s nákupem a dovozem cizozemské sadby bramborové. 497. Zákon č. 290/1920 Sb. z. a n. o zrušení kobliny a rokoviny a jiných povinností v Podkarpatské Rusi a na Slovensku. 498. Nařízení správce zemské správy politické na Moravě č. 296/1920 Sb. z. a n., o zrušení nejvyšších cen koňského masa a vnitřností. 499. Nařízení správce zemské správy politické na Moravě č. 297/1920 Sb. z. a n., o zrušení nejvyšších cen za vnitřnosti z hovězího dobytka. 500. Zákon č. 304/1920 Sb. z. a n., kterým se zrušují ustanovení obecních zřízení a městských statutů o právu měšťanském. 501. Nařízení vlády republiky Československé č. 305/1920 Sb. z. a n., jímž se prozatímně upravuje zřízení a působnost zemědělské rady pro Slovensko. 502. Zákon č. 307/1920 Sb. z. a n., jímž se povoluje dodatečný úvěr k boji proti nakažlivým nemocem v republice Československé. 503. Zákon č. 309/1920 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku. 504. Zákon č. 311/1920 Sb. z. a n., jímž se doplňují některá ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům. 505. Zákon č. 320/1920 Sb. z. a n., o opatřeních k provedení 2. odst. §u 63 ústavní listiny. 506. Nařízení vlády republiky Československé č. 321/1920 Sb. z. a n., kterým se upravuje správa veřejná mimo soudní správu a rozšiřuje působnost československých zákonů a nařízení z oboru oné správy na Hlučínsku. 507. Nařízení vlády republiky Československé č. 322/1920 Sb. z. a n., o výplatách pohledávek a závazků na Hlučínsku. 508. Nařízení vlády republiky Československé č. 323/1920 Sb. z. a n., o nejvyšších cenách zápalek. 509. Zákon č. 328/1920 Sb. z. a n., o organisaci kanceláří sněmovny poslanecké a senátu. 510. Zákon č. 330/1920 Sb. z. a n., o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů (řád volební). 511. Zákon č. 333/1920 Sb. z. a n., o náhradě škody obětemobětem politické persekuce za války 1914 - 1918. 512. Nařízení vlády republiky Československé č. 336/1920 Sb. z. a n., jímž se stanoví organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným na Slovensku. 513. Zákon č. 337/1920 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje činiti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou. 514. Vyhláška ministra vnitra č. 338/1920 Sb. z. a n., o tom, kdy nabývá účinnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 8. srpna 1919, č. 481 Sb. z. a n., o všeobecných občanských legitimacích. 515. Nařízení zplnomocněného ministra vlády Československé republiky pro správu Slovenska č. 340/1920 Sb. z. a n., č. 2797 - pres. (2784 - zdrav.) o jmenování lékařů ve veřejné službě zdravotnické. 516. Vyhláška ministerstva vnitra č. 341/1920 Sb. z. a n., že se opravuje tisková chyba v zákoně ze dne 30. března 1920, čís. 252 Sb. z. a n., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti. 517. Nařízení presidenta zemské správy politické č. 343/1920 Sb. z. a n., č. 18/A 208/42, č. z. sp. p. 11.832, jímž zrušují se nejvyšší ceny koňského masa. 518. Nařízení vlády republiky Československé č. 344/1920 Sb. z. a n., jímž se zřizuje Zemský úřad pro Podkarpatskou Rus. 519. Vyhláška ministerstva vnitra se všemi zúčastněnými ministerstvy č. 348/1920 Sb. z. a n., že se opravuje tisková chyba v zákoně ze dne 15. dubna 1920, čís. 270 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry v soudnictví na území bývalého státu uherského. 520. Nařízení vlády republiky Československé č. 351/1920 Sb. z. a n., kterým se částečně mění nařízení vlády ze dne 4. března 1920, č. 157 Sb. z. a n., o reorganisaci finanční stráže, a ze dne 17. ledna 1920, č. 40 Sb. z. a n., o zřízení a služebních poměrech pohraniční finanční stráže. 521. Nařízení vlády republiky Československé č. 353/1920 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 31. března 1920, č. 218 Sb. z. a n., o úpravě hranic příslušnosti mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany. 522. Nařízení vlády republiky Československé č. 354/1920 Sb. z. a n., k částečnému provedení §§ 36, 37 a 50 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku. 523. Nařízení vlády republiky Československé č. 356/1920 Sb. z. a n., o změně generálního statutu Podkarpatské Rusi. 524. Nařízení vlády republiky Československé č. 361/1920 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 22. března 1920, č. 210 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku. 525. Nařízení vlády republiky Československé č.362/1920 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení nařízení ze dne 20. října 1919, č. 601 Sb. z. a n., o statistice zahraničního obchodu. 526. Vyhláška ministra průmyslu, obchodu a živnostíživností ve shodě s ministrem školství a národní osvěty č. 363/1920 Sb. z. a n., o vysvědčeních ženské průmyslové školy "Vlasta" ve Znojmě. 527. Nařízení vlády republiky Československé č. 364/1920 Sb. z. a n., jímž se stanoví cestovné a stravné přísedících volebního soudu. 528. Nařízení vlády republiky Československé č. 366/1920 Sb. z. a n., o přihlašování, vyšetřování a soupisu válečných škod podle mírových smluv. 529. Nařízení vlády republiky Československé č. 367/1920 Sb. z. a n., o stažení bankovek po deseti a dvaceti korunách. 530. Nařízení vlády republiky Československé č. 371/1920 Sb. z. a n., o obchodu ranými brambory. 531. Nařízení vlády republiky Československé č. 374/1920 Sb. z. a n., jímž se provádějí přechodná ustanovení branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., o provedení odvodů v roce 1920. 532. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 375/1920 Sb. z. a n., čís. 19-186/5 ai 1920, čís. z. sp. p. 149.195 ai 1920, kterým stanoví se nepřípustnost odstraňování továrních lístků s balíků látek obchodníky látkami v Čechách. 533. Nařízení vlády republiky Československé č. 377/1920 Sb. z. a n., o výrobě a obchodu potravinovými náhražkami. 534. Nařízení vlády republiky Československé č. 381/1920 Sb. z. a n., k provádění zákona ze dne 30. března 1920, čís. 219 Sb. z. a n., o podpoře soukromého stavebního podnikání. 535. Nařízení vlády republiky Československé č. 382/1920 Sb. z. a n., o žádostech za poskytnutí výhody dle zákona ze dne 7. dubna 1920, čís. 230 Sb. z. a n., jímž se vydávají zvláštní ustanovení pro civilní státní zaměstnance, kteří válkou byli zdrženi ve výkonu nebo nastoupení civilní služby státní. 536. Nařízení vlády republiky Československé č. 383/1920 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 22. března 1920, č. 211 Sb. z. a n., o obecních a obvodních notářích na Slovensku. 537. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 384/1920 Sb. z. a n., č. 18-L 1307, čís. z. sp. p. 154.053 ai 1920, pro Čechy o pozměnění zákazu prodeje a podávání mléka i mléčných nápojů v kavárnách, živnostechživnostech hostinských a výčepnických, jakož i používání mléka ku přípravě cukroví v živnostechživnostech cukrářských v Čechách. 538. Nařízení vlády republiky Československé č. 385/1920 Sb. z. a n., jímž se pozměňuje § 38 telefonního řádu vyhlášeného nařízením ministerstva obchodu ze dne 23. září 1916, č. 322 ř. z. 539. Vyhláška ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem spravedlnosti č.388/1920 Sb. z. a n., že se opravují chyby v nařízení vlády republiky Československé ze dne 20. dubna 1920, č. 273 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 30. ledna 1920, čís. 79 Sb. z. a n., o rozšíření válečné daně na vyšší zisky společností a vyšší příjmy jednotlivců z r. 1919, a o změně některých ustanovení zákona ze dne 16. února 1918, č. 66 ř. z., o dani válečné. 540. Nařízení vlády republiky Československé č. 389/1920 Sb. z. a n., jímž mění se nařízení vlády republiky Československé ze dne 31. května 1920, čís. 371 Sb. z. a n., o obchodu ranými brambory. 541. Nařízení vlády republiky Československé č. 392/1920 Sb. z. a n., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit. 542. Nařízení vlády republiky Československé č. 393/1920 Sb. z. a n., o příročí pro živnostníky válkou poškozené. 543. Nařízení vlády republiky Československé č. 394/1920 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje platnost nařízení o úlevách při placení úroků z knihovních pohledávek, daní a veřejných dávek. 544. Nařízení vlády republiky Československé č. 395/1920 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje a částečně mění působnost nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., a obchodnímu zákonu, zák. čl. XXXVII z r. 1875. 545. Nařízení vlády republiky Československé č. 398/1920 Sb. z. a n., kterým prodlužuje se příročí povolené nařízením ze dne 27. června 1919, č. 352 Sb. z. a n. 546. Nařízení vlády republiky Československé č. 400/1920 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení § 2, odst. 4., nařízení ze dne 5. května 1919, č. 236 Sb. z. a n., o označení cenných papírů a jich kuponů vydaných po soupisu. 547. Nařízení vlády republiky Československé č. 401/1920 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení ze dne 3. února 1919, č. 95 Sb. z. a n., o vykazování pokladničních hotovostí a vkladů. 548. Nařízení vlády republiky Československé č. 402/1920 Sb. z. a n., o převzetí pojištění cizozemských pojišťoven pojišťovnami domácími. 549. Nařízení vlády republiky Československé č. 403/1920 Sb. z. a n., kterým se pro Slovensko a Podkarpatskou Rus upravují válečné přirážky k poplatkům a mění některá ustanovení o poplatcích. 550. Nařízení vlády republiky Československé č. 406/1920 Sb. z. a n., o úpravě výroby a obchodu bavlněným zbožím. 551. Vyhláška ministerstva financí č. 407/1920 Sb. z. a n., kterou se převádějí některé agendy s celní službou nesouvisející z hlavního celního úřadu v Olomouci na berní úřad v Olomouci a zřizuje se odbočka tohoto berního úřadu. 552. Nařízení vlády republiky Československé č. 408/1920 Sb. z. a n., kterým se zrušuje, po případě mění nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. prosince 1919, č. 646 Sb. z. a n., o zákazu používání vajec k výrobě cukrových výrobků a vaječného koňaku. 553. Nařízení vlády republiky Československé č. 412/1920 Sb. z. a n., o poplatcích na průvodní listy dobytčí na Slovensku a Podkarpatské Rusi. 554. Vyhláška ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem pro zásobování lidu č. 413/1920 Sb. z. a n., že se opravuje tisková chyba v nařízení vlády republiky Československé ze dne 14. dubna 1920, čís. 237 Sb. z. a n., o příplatcích k cenám obilnin sklizně 1919. 555. Nařízení vlády republiky Československé č. 415/1920 Sb. z. a n., kterým se stanoví nejvyšší ceny jatečného skotu včetně telat a upravují se nejvyšší ceny hovězího a telecího masa. 556. Zákon č. 417/1920 Sb. z. a n., o čtvrté státní půjčce republiky Československé a o účasti majitelů rakouských a uherských válečných půjček na její upisování. 557. Nařízení vlády republiky Československé č. 419/1920 Sb. z. a n., o nejvyšších cenách droždí. 558. Nařízení vlády republiky Československé č. 421/1920 Sb. z. a n., o zrušení Československé textilní komise a zřízení Československé lnářské komise. 559. Nařízení vlády republiky Československé č. 422/1920 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení nařízení ze dne 27. června 1919, čís. 358 Sb. z. a n., jímž se stanoví organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným v Čechách, nařízení ze dne 27. června 1919, č. 359 Sb. z. a n., jímž se stanoví organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným na Moravě, vyjímaje moravské enklávy ve Slezsku, nařízení ze dne 21. července 1919, č. 437 Sb. z. a n., jímž se stanoví organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným ve Slezsku a moravských enklavách, a nařízení ze dne 4. května 1920, č. 336 Sb. z. a n., jímž se stanoví organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným na Slovensku. 560. Nařízení vlády republiky Československé č. 424/1920 Sb. z. a n., o provedení §u 68 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku. 561. Nařízení vlády republiky Československé č. 427/1920 Sb. z. a n., o označení cenných papírů dovezených z ciziny. 562. Nařízení vlády republiky Československé č. 428/1920 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 269 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry úředníků a zřízenců u státních úřadů a ústavů bývalého státu uherského. 563. Nařízení presidenta zemské správy politické č. 429/1920 Sb. z. a n., č. 8/D-1657 ai 1920, jímž se odvolává nařízení bývalého místodržitele pro království České ze dne 20. července 1918, č. 52 z. z., a nařízení zemského politického správce v Praze ze dne 19. března 1919, č. 162 Sb. z. a n., o zastavení oprávnění míti nebo nositi zbraně v Čechách. 564. Nařízení správce zemské správy politické na Moravě č. 430/1920 Sb. z. a n., kterým se upravuje prodej vepřového masa na Moravě. 565. Vyhláška ministerstva financí č. 435/1920 Sb. z. a n., o tom, že se vydávají kolkové známky v hodnotách po 30 Kč, 40 Kč a 50 Kč. 566. Nařízení vlády republiky Československé č. 438/1920 Sb. z. a n., o ochraně polního majetku. 567. Nařízení vlády republiky Československé č. 441/1920 Sb. z. a n., kterým ukládá se československým státním příslušníkům povinnost přihlásiti své majetkové zájmy na cizích plavebních podnicích říčních a námořních. 568. Nařízení vlády republiky Československé č. 443/1920 Sb. z. a n., o organisaci okresních (župních) obilních úřadů. 569. Zákon č. 447/1920 Sb. z. a n., jímž se dostává přídavků a příplatků vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání, jejich vdovám a sirotkům, invalidům ze stavu mužstva neb jejich pozůstalým - vyjímaje válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. - a pak patentálním invalidům a osobám požívajícím pouze darů z milosti. 570. Nařízení vlády republiky Československé č. 451/1920 Sb. z. a n., o obvodových úřadovnách pozemkového úřadu. 571. Nařízení vlády republiky Československé č. 452/1920 Sb. z. a n., o dobrovolných splátkách na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku, jakož i o uvolnění zadržených vkladů a výplat ze smluv pojišťovacích. 572. Nařízení vlády republiky Československé č. 453/1920 Sb. z. a n., o měně na Vitorazsku a Valčicku. 573. Nařízení vlády republiky Československé č. 454/1920 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 24. června 1920, čís. 417 Sb. z. a n., o čtvrté státní půjčce republiky Československé a o účasti majitelů rakouských a uherských válečných půjček na její upisování. 574. Vyhláška ministerstva financí č. 455/1920 Sb. z. a n., č. 70.857-22.782/20, o IV. státní půjčce republiky Československé. 575. Nařízení vlády republiky Československé č. 456/1920 Sb. z. a n., o rozšíření zákonů a nařízení z oboru správy vojenské na Hlučínsko. 576. Nařízení vlády republiky Československé č. 457/1920 Sb. z. a n., kterým se omezuje výroba a prodej sekaného zboží uzenářského. 577. Nařízení vlády republiky Československé č. 458/1920 Sb. z. a n., kterým se mění § 41, odst. 2., nařízení ze dne 20. října 1919, č. 601 Sb. z. a n., o statistice zahraničního obchodu. 578. Nařízení vlády republiky Československé č. 463/1920 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku. 579. Nařízení vlády republiky Československé č. 466/1920 Sb. z. a n., o uvolnění splatných pojištěných kapitálů k upisování čtvrté státní půjčky. 580. Nařízení vlády republiky Československé č. 467/1920 Sb. z. a n., o uvolnění vkladů a podílů k upisování čtvrté státní půjčky. 581. Nařízení vlády republiky Československé č. 468/1920 Sb. z. a n., o měně na Československém Těšínsku. 582. Nařízení vlády republiky Československé č. 469/1920 Sb. z. a n., o státní nákupně oděvních potřeb pro státní zaměstnance a učitele. 583. Nařízení vlády republiky Československé č. 470/1920 Sb. z. a n., jímž se provádějí přechodná ustanovení §§ 59, 61 až 63 branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., o převodu z dosavadního branného poměru do nového. 584. Nařízení vlády republiky Československé č. 476/1920 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě správy politické v území Podkarpatské Rusi. 585. Vyhláška ministerstva financí č. 478/1920 Sb. z. a n., o zřízení nového ukládacího okresu pro všeobecnou daň výdělkovou a pro daň z příjmu pro obvod berní správy v Hlučíně. 586. Nařízení vlády republiky Československé č. 479/1920 Sb. z. a n., kterým se částečné mění a doplňují ustanovení vládního nařízení ze dne 23. dubna 1919, čís. 217 Sb. z. a n., o sestavení likvidační bilance. 587. Nařízení vlády republiky Československé č. 481/1920 Sb. z. a n., o upotřebení obilí a mlýnských výrobků ke krmení. 588. Nařízení vlády republiky Československé č. 484/1920 Sb. z. a n., kterým se mění hranice soudního okresu Šumperského a Staroměstského. 589. Nařízení vlády republiky Československé č. 485/1920 Sb. z. a n., o nepřihlášených propadajících vkladech do 50 Kč. 590. Nařízení vlády republiky Československé č. 487/1920 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení nařízení ze dne 20. října 1919, čís. 601 Sb. z. a n., a ze dne 18. května 1920, čís. 362 Sb. z. a n., o statistice zahraničního obchodu. 591. Nařízení vlády republiky Československé č. 489/1920 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon o čtvrté státní půjčce republiky Československé a o účasti majitelů rakouských a uherských válečných půjček na její upisování. 592. Nařízení vlády republiky Československé č. 490/1920 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. března 1920, č. 192 Sb. z. a n., o dopravě koží a obuvi. 593. Nařízení vlády republiky Československé č. 491/1920 Sb. z. a n., o zákazu přeregistrování a prodeje československých říčních lodí do ciziny. 594. Vyhláška II. ministerstva financí č. 495/1920 Sb. z. a n., č. 79.129-25.041 ai 1920, o čtvrté státní půjčce Československé republiky a účasti majitelů rakouských a uherských válečných půjček na její upisování. 595. Nařízení vlády republiky Československé č. 496/1920 Sb. z. a n., jímž se mění částečně a doplňuje nařízení vládní ze dne 10. října 1919, čís. 546 Sb. z. a n., o Státním obilním ústavu. 596. Nařízení vlády republiky Československé č. 497/1920 Sb. z. a n., kterým se mění hranice soudního a politického okresu Uhersko-Brodského a Uhersko-Hradišťského. 597. Nařízení vlády republiky Československé č. 502/1920 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu mýdlem a mýdlovým práškem. 598. Nařízení vlády republiky Československé č. 503/1920 Sb. z. a n., o prozatímním vyměření daně z příjmu (dôchodkové) a válečné (z válečných zisků) osob fysických. 599. Nařízení vlády republiky Československé č. 510/1920 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení ministerstev financí, obchodu a orby ze dne 22. ledna 1915, č. 15 ř. z., o úpravě vývozu a průvozu pytlů. 600. Vyhláška ministerstva vnitra v dohodě s předsedou vlády č. 511/1920 Sb. z. a n., že se opravuje tisková chyba v nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. července 1920, čís. 458 Sb. z. a n., kterým se mění § 41, odst. 2., nař. ze dne 20. října 1919, č. 601 Sb. z. a n., o statistice zahraničního obchodu. 601. Nařízení vlády republiky Československé č. 514/1920 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., o úpravě přejímání vojenských gážistů bývalé rakousko-uherské, rakouské a uherské branné moci do branné moci republiky Československé a o úpravě zaopatřovacích nároků bývalých vojenských gážistů, kteří se na československém národě provinili. 602. Vyhláška ministerstva obchodu v dohodě s ministerstvem financí č. 515/1920 Sb. z. a n., kterou se upravují úroková sazba a příplatky úrokové v úvěrové akci pro živnostníky válkou poškozené v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 603. Nařízení vlády republiky Československé č. 516/1920 Sb. z. a n., o zásobování obyvatelstva a opatření důležitých podniků státních předměty potřeby. 604. Nařízení vlády republiky Československé č. 517/1920 Sb. z. a n., jímž se mění předpisy o mezích příslušnosti soudů lichevních a provádí § 29 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 567 Sb. z. a n. 605. Nařízení vlády republiky Československé č. 518/1920 Sb. z. a n., jímž se doplňují a mění některá ustanovení nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. listopadu 1919, č. 597 Sb. z. a n. 606. Nařízení vlády republiky Československé č. 520/1920 Sb. z. a n., jímž se upravuje obchod brambory. 607. Nařízení vlády republiky Československé č. 525/1920 Sb. z. a n., o vysvědčeních Městské dívčí průmyslové školy oddělení vyšívačského v Brně. 608. Nařízení vlády republiky Československé č. 526/1920 Sb. z. a n., o započtení absolvování jednotlivých ročníků bývalé maďarské kovorobné školy v Bratislavě do doby učební pro živnostživnost zámečnickou. 609. Nařízení vlády republiky Československé č. 527/1920 Sb. z. a n., o vysvědčeních na odchodnou bývalé maďarské kovorobné školy v Bratislavě, jež nahrazují průkaz řádného dokončení učebního poměru pro živnostživnost zámečnickou. 610. Nařízení vlády republiky Československé č. 530/1920 Sb. z. a n., o stejnokroji pro pohraniční finanční stráž. 611. Nařízení vlády republiky Československé č. 532/1920 Sb. z. a n., kterým se stanoví, pokud mohou cizozemské akciové společnostiakciové společnosti peněžní býti připuštěny k provozování obchodu v tuzemsku. 612. Nařízení vlády republiky Československé č. 533/1920 Sb. z. a n., kterým se mění hranice soudního a politického okresu uhersko-brodského a uhersko-hradišťského. 613. Nařízení vlády republiky Československé č. 534/1920 Sb. z. a n., o úpravě obchodu lnem. 614. Vyhláška ministerstva financí č. 535/1920 Sb. z. a n., o skončení upisovací lhůty na IV. státní půjčku republiky Československé. 615. Nařízení vlády republiky Československé č. 536/1920 Sb. z. a n., jímž upravuje se příspěvek uložený vlastníkům zabraného majetku pozemkového podle § 73, posl. odst., zákona náhradového (zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n.). 616. Nařízení vlády republiky Československé č. 537/1920 Sb. z. a n., kterým se upravuje způsob vybírání poplatků dlažebních a mýtních ve smyslu uherského zák. čl. I.: 1890 na Slovensku a v území Podkarpatské Rusi. 617. Nařízení vlády republiky Československé č. 541/1920 Sb. z. a n., k provedení § 6 opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 25. srpna 1920, čís. 494 Sb. z. a n., o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků. 618. Vyhláška ministra školství a národní osvěty č. 542/1920 Sb. z. a n., o uznání církve československé. 619. Nařízení vlády republiky Československé č. 544/1920 Sb. z. a n., o zřízení Československé pivovarské komise se sídlem v Praze. 620. Nařízení vlády republiky Československé č. 546/1920 Sb. z. a n., o úpravě úhrad ze smluv o zařízení a provozu drah a vleček, o jejich připojení a o úpravě smluvních sazeb přepravních. 621. Vyhláška ministerstva financí č. 549/1920 Sb. z. a n., o provedení úmluvy vlád republiky Československé a Rakouské o uvolnění zadržených deposit a vzájemném uznání kontrolního označení cenných papírů, uveřejněné vyhláškou ze dne 6. září 1920, č. 513 Sb. z. a n. 622. Nařízení vlády republiky Československé č. 550/1920 Sb. z. a n., o osvobození darů pro Národní fond Masarykův od daní a poplatků. 623. Vyhláška ministerstva financi, č. 551/1920 Sb. z. a n., č. 98.882/27.864, o skončení upisovací lhůty na IV. státní půjčku republiky Československé. 624. Vyhláška ministerstva financí č. 552/1920 Sb. z. a n., o placení daně z válečných zisků za rok 1919 na Slovensku a v Podkarpatské Rusi 4%ními státními pokladničními poukázkami a úpisy 4 1/2%ní státní prémiové půjčky. 625. Nařízení vlády republiky Československé č. 556/1920 Sb. z. a n., o výpomoci při škodách válečných. 626. Nařízení vlády republiky Československé č. 558/1920 Sb. z. a n., o stanovení lhůty dle § 9, odst. 3., zákona ze dne 24. června 1920, č. 417 Sb. z. a n., o čtvrté státní půjčce republiky Československé a o účasti majitelů rakouských a uherských válečných půjček na její upisování. 627. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 565/1920 Sb. z. a n., č. 18-K-301.596, o úpravě spotřeby bramborů v Čechách. 628. Nařízení vlády republiky Československé č. 566/1920 Sb. z. a n., o likvidaci zásob bavlny, zakoupených na úvěr pod zárukou státu, a o jednotném súčtování zahraničního obchodu bavlnou a bavlněným zbožím. 629. Nařízení vlády republiky Československé č. 567/1920 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení ministerstva zemské obrany ze dne 30. července 1914, č. 179 ř. z., o zápovědi vzdalovati koně evidenčními lístky podělené z jejich odvodních okresů. 630. Nařízení vlády republiky Československé č. 569/1920 Sb. z. a n., o provedení zákona ze dne 25. února 1920, č. 145 Sb. z. a n., jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy. 631. Nařízení vlády republiky Československé č. 570/1920 Sb. z. a n., o úpravě obchodu olejnatými plodinami a výrobky z těchto plodin. 632. Nařízení vlády republiky Československé č. 571/1920 Sb. z. a n., kterým se mění nařízení ministra vnitra ze dne 21. března 1873, č. 37 ř. z., týkající se zkoušky lékařů a zvěrolékařů, kteří chtějí býti trvale ustanoveni ve veřejné zdravotní službě u politických úřadů, jakož i nařízení ministerstva vnitra ze dne 27. srpna 1873, č. 139 ř. z., týkající se rozsahu zkušebních předmětů této zkoušky. 633. Nařízení vlády republiky Československé č. 573/1920 Sb. z. a n., o započtení služební doby obecním a obvodním notářům na Slovensku a o započtení hodnoty naturálního bytu nebo příbytečného do jejich služebních požitků. 634. Nařízení vlády republiky Československé č. 574/1920 Sb. z. a n., jímž se částečně mění nařízení vládní ze dne 15. července 1919, č. 400 Sb. z. a n., o zřízení zemědělského ústavu účetnicko-spravovědného. 635. Nařízení vlády republiky Československé č. 575/1920 Sb. z. a n., aby proveden byl soupis zaměstnanců na zabraném pozemkovém majetku a osob požívajících z důvodů služební činnosti na velkém pozemkovém majetku pensí neb darů z milosti. 636. Nařízení vlády republiky Československé č. 576/1920 Sb. z. a n., o měně na Podkarpatské Rusi a na Slovensku, pokud tam nebylo okolkováno. 637. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny, č. 577/1920 Sb. z. a n., kterým se upravuje z důvodů války promlčení práva ku předpisu a vymáhání pojistného. 638. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny, č. 578/1920 Sb. z. a n., jímž se přiznává zápůjčce města Bratislavy v částce 50,000.000 Kč osvobození od kolků a poplatků a povoluje se použití titrů této zápůjčky k uložení sirotčích, nadačních a podobných kapitálů. 639. Nařízení vlády republiky Československé č. 579/1920 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, č. 504 Sb. z. a n., o požadovacím právu na předměty doličné uložené u občanských a vojenských soudů trestních. 640. Vyhláška ministerstev obchodu, financí, spravedlnosti, veřejných prací, železnic a vnitra č. 580/1920 Sb. z. a n., o úmluvě mezi vládami republiky Československé a republiky Rakouské o způsobu, jak nakládati po stránce právní s výrobními a dopravními podniky. 641. Nařízení vlády republiky Československé č. 581/1920 Sb. z. a n., o úpravě obchodu řepovým cukrem ve výrobním období 1920/1921. 642. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny, č. 583/1920 Sb. z. a n., o měně na Československém Těšínsku. 643. Vyhláška ministerstva financí č. 584/1920 Sb. z. a n., o zrušení puncoven v Broumově v Čechách a v Báňské Šťávnici na Slovensku. 644. Vyhláška vlády republiky Československé č. 585/1920 Sb. z. a n., že pozbylo platnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. srpna 1920, č. 471 Sb. z. a n., o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků. 645. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny, č. 586/1920 Sb. z. a n., o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků a o obnově drobných zemědělských pachtů. 646. Nařízení vlády republiky Československé č. 587/1920 Sb. z. a n., jímž upravují se ustanovení o poplatkovém ekvivalentu v příčině jeho měření a placení a přiznání majetku za osmé desítiletí (1921 až včetně 1930). 647. Nařízení vlády republiky Československé č. 588/1920 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 8. června 1898, č. 38 z. z. pro Čechy, kterým se zavádí školní příspěvek ze jmění podrobeného poplatkovému ekvivalentu na léta 1921 až 1930. 648. Nařízení vlády republiky Československé č. 589/1920 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 27. června 1899, č. 68 z. z. pro Moravu, a zákona ze dne 28. května 1902, č. 50 z. z. pro Moravu, kterým se zavádí školní příspěvek ze jmění podrobeného poplatkovému ekvivalentu na léta 1921 až 1930. 649. Nařízení vlády republiky Československé č. 592/1920 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon o sčítání lidu ze dne 8. dubna 1920, č. 256 Sb. z. a n. 650. Nařízení vlády republiky Československé č. 594/1920 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje lhůta k podání žádostí za poskytnutí výhody dle zákona ze dne 7. dubna 1920, č. 230 Sb. z. a n. 651. Nařízení vlády republiky Československé č. 595/1920 Sb. z. a n., o změně příslušnosti pro rozdělování sody krystalové a zrušení přidělování mýdla a pracího prášku. 652. Vyhláška ministerstva financí č. 596/1920 Sb. z. a n., o zavedení nových úředních puncovních značek pro zlaté a stříbrné zboží (§ 36 punc. zák.). 653. Nařízení vlády republiky Československé č. 598/1920 Sb. z. a n., kterým se stanoví účinnost zákona ze dne 25. února 1920, č. 145 Sb. z. a n., jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy. 654. Nařízení vlády republiky Československé č. 599/1920 Sb. z. a n., o vydání stokorunových státovek s datem 14. ledna 1920 a stažení stokorunových státovek s datem 15. dubna 1919. 655. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 600/1920 Sb. z. a n., o vydání stokorunových státovek s datem 14. ledna 1920 a stažení stokorunových státovek s datem 15. dubna 1919. 656. Nařízení vlády republiky Československé č. 603/1920 Sb. z. a n., kterým se stanoví účinnost zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství v části I. (§§ 1 -31). 657. Nařízení vlády republiky Československé č. 604/1920 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství v části I. (Úprava uhelného hospodářství §§ 1 - 31). 658. Nařízení vlády republiky Československé č. 606/1920 Sb. z. a n., o sloučení obvodu slúžnovského úřadu v Turně s obvodem slúžnovského úřadu v Moldavě se sídlem v Moldavě. 659. Nařízení vlády republiky Československé č. 607/1920 Sb. z. a n., o jednacím řádu rozhodčích soudů pro spory mezi Státním obilním ústavem a komisionáři, resp. mlýny smluvními. 660. Nařízení vlády republiky Československé č. 611/1920 Sb. z. a n., o výplatě veřejných peněz uložených na vkladní knížky, jež byly zavlečeny do Maďarska. 661. Nařízení vlády republiky Československé č. 613/1920 Sb. z. a n., kterým se mění nařízení ministerstva vnitra ze dne 5. března 1912, č. 47 ř. z., o pomocných silách lékárenských. 662. Nařízení vlády republiky Československé č. 614/1920 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje lhůta k podávání žádostí za úvěr pro živnostníky válkou poškozené v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 663. Nařízení vlády republiky Československé č. 617/1920 Sb. z. a n., jímž se provádí § 6, č. 2., zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace. 664. Vyhláška ministerstva obchodu v dohodě s ministerstvem financí č. 618/1920 Sb. z. a n., kterou se upravují úroková sazba a příplatky úrokové v úvěrové akci pro živnostníky válkou poškozené na Slovensku. 665. Nařízení vlády republiky Československé č. 619/1920 Sb. z. a n., kterým se upravuje obchod melasou a osmozovou vodou. 666. Nařízení vlády republiky Československé č. 623/1920 Sb. z. a n., kterým prodlužuje se pravomoc Pozemkového úřadu podle přechodných ustanovení § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., na rok 1921, pokud jde o legionáře. 667. Zákon č. 625/1920 Sb. z. a n., o nouzové výpomoci civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných. 668. Nařízení vlády republiky Československé č. 627/1920 Sb. z. a n., kterým se částečně zrušuje, po případě mění nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, č. 390 Sb. z. a n., o úpravě obchodu obilím, luštěninami, olejnatými plodinami a výrobky z nich, dále semenem jetele, vojtěšky a chmelem, a nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. června 1920, č. 404 Sb. z. a n., o přejímacích cenách obilí, luštěnin a plodin olejnatých. 669. Nařízení vlády republiky Československé č. 628/1920 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce. 670. Nařízení vlády republiky Československé č. 633/1920 Sb. z. a n., jímž se provádí § 11 zákona ze dne 24. června 1920, č. 417 Sb. z. a n., o čtvrté státní půjčce republiky Československé a o účasti majitelů rakouských a uherských válečných půjček na její upisování. (Třetí prováděcí nařízení.). 671. Nařízení vlády republiky Československé č. 634/1920 Sb. z. a n., o zřízení oddělení při soudní tabuli v Košicích pro Podkarpatskou Rus. 672. Nařízení vlády republiky Československé č. 636/1920 Sb. z. a n., kterým se zavádějí mimořádná opatření pro obvody okresních správ politických v Hořovicích, Karlíně, na Kladně, v Kralupech n. Vlt., na Král. Vinohradech, v Lounech, Mělníku, Rakovníku, ve Slaném, na Smíchově a Žižkově. 673. Nařízení vlády republiky Československé č. 640/1920 Sb. z. a n., kterým se zrušují nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. listopadu 1919, č. 586 Sb. z. a n., a ze dne 20. dubna 1920, č. 274 Sb. z. a n., o úpravě obchodu umělým medem, cukrovým syrobem a umělým ovocným krémem, jakož i částečně mění nařízení vlády republiky československé ze dne 7. května 1920, č. 377 Sb. z. a n., o výrobě a obchodu potravinovými náhražkami. 674. Nařízení vlády republiky Československé č. 642/1920 Sb. z. a n., jímž zrušuje se zákaz urychleného prodeje tkalcovského, pleteného a stávkového zboží. 675. Nařízení vlády republiky Československé č. 643/1920 Sb. z. a n., jímž se prodlužuje a částečně mění nařízení ze dne 19. prosince 1919, č. 660 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních k ochraně peněžních ústavů. 676. Vyhláška ministerstva financí a ministerstva pošt a telegrafů v dohodě s nejvyšším účetním kontrolním úřadem č. 645/1920 Sb. z. a n., o povinném placení daní, poplatků a dávek platenkami a šekovým řízením poštovního úřadu šekového. 677. Nařízení vlády republiky Československé č. 647/1920 Sb. z. a n., kterým se zrušuje všeobecné hudebné v Čechách. 678. Nařízení vlády republiky Československé č. 648/1920 Sb. z. a n., kterým se dočasně zastavuje účinnost několika předpisů o zásobování hovězím a telecím masem. 679. Vyhláška ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti č. 649/1920 Sb. z. a n., o zrušení 36 berních úřadů v Čechách a na Moravě. 680. Nařízení vlády republiky Československé č. 650/1920 Sb. z. a n., jímž provádí se ve příčině pomocných sil kancelářských zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 270 Sb. z. a n. 681. Nařízení vlády republiky Československé č. 651/1920 Sb. z. a n., o zrušení okresního soudu v Kosinově, o nové úpravě obvodů okresních soudů v Užhorodě, Munkačevě, Beregszázu, Velkém Sevljuši a Tačevě, o nové úpravě obvodů sborových soudů v Beregszázu, Užhorodě, Hustu a sedrie v Košicích. 682. Nařízení vlády republiky Československé č. 654/1920 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 18. března 1920, č. 185 Sb. z. a n., jímž se zřizuje inženýrská komora pro Československou republiku. 683. Nařízení vlády republiky Československé č. 656/1920 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje zmocnění obcíobcí a společných bytových úřadů ku provádění zákona ze dne 30. října 1919, čís. 592 Sb. z. a n. 684. Nařízení vlády repububliky Československé č. 658/1920 Sb. z. a n., o uvolnění peněžních vkladů, patřících osobám v § 43 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., jmenovaným. 685. Nařízení vlády republiky Československé č. 659/1920 Sb. z. a n., o zrušení berního úřadu v Turně a přičlenění obcíobcí z jeho obvodu do obvodu berního úřadu v Moldavě. 686. Nařízení presidenta zemské správy politické v Čechách č. 661/1920 Sb. z. a n., čís. 3/A-588/6, č. z. s. p. 252.612, o úpravě nedělního klidu v živnostiživnosti fotografické. 687. Vyhláška ministerstva financí č. 663/1920 Sb. z. a n., o zrušení úřadu pro vyměřování poplatků v Plzni a sloučení jeho s poplatkovým oddělením okresního finančního ředitelství v Plzni. 688. Nařízení vlády republiky Československé č. 665/1920 Sb. z. a n., kterým prodlužuje se pravomoc Státního pozemkového úřadu podle přechodných ustanovení § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., na rok 1921, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus. 689. Vyhláška ministra sociální péče č. 669/1920 Sb. z. a n., jíž se částečně mění ustanovení vyhlášky ze dne 23. dubna 1920, č. 255 Sb. z. a n., o mzdách za šití v konfekci textilního zboží, objednaného pro vojenskou správu. 690. Nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska č. 671/1920 Sb. z. a n., č. 4355 adm. rev., kterým se zrušuje nařízení ze dne 9. září 1920, č. 548 Sb. z. a n., o výkonu policie v městě Košicích. 691. Nařízení vlády republiky Československé č. 673/1920 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 303 Sb. z. a n., o zubním lékařství a zubní technice. 692. Zákon č. 682/1920 Sb. z. a n., finanční zákon republiky Československé pro rok 1921, kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investicí pro tento rok. 693. Zákon č. 683/1920 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v roce 1921. 694. Zákon č. 684/1920 Sb. z. a n., kterým se opravuje § 7 opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 8. října 1920, čís. 583 Sb. z. a n., o měně na Československém Těšínsku. 695. Zákon č. 685/1920 Sb. z. a n., jímž se rozšiřuje platnost zákona ze dne 24. července 1919, č. 446 Sb. z. a n., o úpravě promlčení práva při vyměření a vymáhání dávek, na rok 1920. 696. Zákon č. 686/1920 Sb. z. a n., o zřízení Ředitelství státního dluhu republiky Československé. 697. Zákon č. 691/1920 Sb. z. a n., kterým se určuje podle §u 99 ústavní listiny ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n., doba organisace řádných soudů I. a II. stolice a veškerých soudů vojenských. 698. Zákon č. 692/1920 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje, aby jmenovala ústřední správní komisi pro sjednocenou obecobec pražskou. 699. Nařízení vlády republiky Československé č. 694/1920 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje působnost nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., a zák. čl. XXXVII. Z roku 1875 (obchodnímu zákonu). 700. Nařízení vlády republiky Československé č. 695/1920 Sb. z. a n., o úpravě hmotných poměrů učitelstva škol obecných a občanských na Slovensku, vydržovaných církvemi a obcemiobcemi, pokud požívaly státní podpory dle § 12 zák. článku XXVII. z roku 1907. 701. Nařízení vlády republiky Československé č. 1/1921 Sb. z. a n., jímž se vydává statut pro opatření strojených hnojiv v roce 1921. 702. Nařízení vlády republiky Československé č. 2/1921 Sb. z. a n., jímž se zrušuje vládní nařízení ze dne 7. dubna 1920, čís. 212 Sb. z. a n., o obchodu surovými kožemi. 703. Nařízení vlády republiky Československé č. 3/1921 Sb. z. a n., kterým provádí se zákon ze dne 16. března 1920, č. 167 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě činnosti advokátních a notářských komor na Slovensku. 704. Nařízení vlády republiky Československé č. 5/1921 Sb. z. a n., o likvidaci Československé komise pro hospodaření ovocem a zeleninou při ministerstvu pro zásobování lidu v Praze a odboček téže v Brně, v Bratislavě a ve Znojmě. 705. Nařízení vlády republiky Československé č. 6/1921 Sb. z. a n., kterým se odvolávají mimořádná opatření, zavedená vládním nařízením ze dne 12. prosince 1920, č. 636 Sb. z. a n., pro obvody okresních správ politických v Hořovicích, Karlíně, na Kladně, v Kralupech n. Vlt., na Král. Vinohradech, v Lounech, Mělníku, Rakovníku, ve Slaném, na Smíchově a Žižkově. 706. Nařízení vlády republiky Československé č. 8/1921 Sb. z. a n., kterým se stanoví den návratu ruských legií podle § 3 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n. 707. Nařízení vlády republiky Československé č. 9/1921 Sb. z. a n., jímž stran okresu Iľavského na Slovensku doplňují se vysvětlivky k přílohám A. a B. opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 8. října 1920, čís. 586 Sb. z. a n., o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků a o obnově drobných zemědělských pachtů. 708. Nařízení vlády republiky Československé č. 10/1921 Sb. z. a n., jímž se pro Slovensko a Podkarpatskou Rus prodlužují lhůty stanovené v opatření Stálého výboru Národního shromáždění podle § 54 ústavní listiny ze dne 8. října 1920, č. 586 Sb. z. a n., o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků a o obnově drobných zemědělských pachtů. 709. Vyhláška ministra financí č. 11/1921 Sb. z. a n., o zavedení jednotného vzorce pro sestavu závěrečných účtů akciových bankbank a předkládání povinných výkazů. 710. Nařízení vlády republiky Československé č. 13/1921 Sb. z. a n., o úředním titulu odborných soudců laiků. 711. Nařízení vlády republiky Československé č. 16/1921 Sb. z. a n., jímž se provádějí §§ 3, 4 a 5 zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v roce 1921. 712. Nařízení vlády republiky Československé č. 18/1921 Sb. z. a n., jímž se rozšiřuje působnost knihovního zákona ze dne 25. července 1871, č. 95 ř. z., a zákonů a nařízení s ním souvisících na Hlučínsko. 713. Vyhláška předsedy státního pozemkového úřadu v dohodě s ministerstvem financí č. 19/1921 Sb. z. a n., o zřízení obvodových úřadoven v Brně, Trenčanských Teplicích a Užhorodě. 714. Nařízení vlády republiky Československé č. 21/1921 Sb. z. a n., jímž se vydávají předpisy o ochraně před morem skotu a doplňují zákon ze dne 29. února 1880, č. 37 ř. z., o ochraně před morem skotu a tlumení tohoto moru, a zák. čl. VII. z r. 1888 o úpravě zvěrolékařství. 715. Nařízení vlády republiky Československé č. 25/1921 Sb. z. a n., kterým se provádí ústavní zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 234 Sb. z. a n., o zastoupení sibiřských legionářů v poslanecké sněmovně. 716. Nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska č. 29/1921 Sb. z. a n., o úpravě instančního pořadu v záležitostech zdravotnických a živnostenských v municipálních městech Bratislavě a Košicích. 717. Nařízení vlády republiky Československé č. 31/1921 Sb. z. a n., kterým se zrušují předpisy o omezení spotřeby masa a tuků. 718. Nařízení vlády republiky Československé č. 34/1921 Sb. z. a n., jímž se uvolňuje obchod zvěří. 719. Nařízení vlády republiky Československé č. 38/1921 Sb. z. a n., jímž se uvolňuje obchod parafinem a výrobky parafinovými a dočasně mění úprava hospodaření ostatními minerálními oleji, jich výrobky a benzolem. 720. Zákon č. 40/1921 Sb. z. a n., o zcizení státního nemovitého majetku. 721. Nařízení vlády republiky Československé č. 41/1921 Sb. z. a n., kterým se vydávají podrobné předpisy k některým článkům finančního zákona pro rok 1921. 722. Nařízení vlády republiky Československé č. 42/1921 Sb. z. a n., o vydání státovek po 5000 korunách československých. 723. Vyhláška bankovního úřadu ministerstva financí č. 43/1921 Sb. z. a n., o vydání 5000 korunových státovek s datem 6. července 1920. 724. Nařízení vlády republiky Československé č. 44/1921 Sb. z. a n., jímž se omezuje dovoz a přijímání drobných mincí korunové měny rakousko-uherské. 725. Zákon č. 45/1921 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby převzala státní záruku za zápůjčku fondu všeobecné nemocnice v Praze u Zemské bankybanky království Českého až do výše 8,000.000 Kč. 726. Nařízení vlády republiky Československé č. 49/1921 Sb. z. a n., jímž se stanoví organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným v Podkarpatské Rusi. 727. Nařízení presidenta zemské správy politické na Moravě č. 50/1921 Sb. z. a n., kterým se upravuje prodej vepřového masa na Moravě. 728. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 52/1921 Sb. z. a n., jímž se zrušuje zákaz prodeje snímaného vepřového masa v Čechách. 729. Nařízení vlády republiky Československé č. 53/1921 Sb. z. a n., jímž stanoví se podle § 41 náhradového zákona závazné stupnice cen pro vyměření náhrady za zabraný majetek pozemkový státem převzatý. 730. Nařízení vlády republiky Československé č. 54/1921 Sb. z. a n., o zřízení "Československé ústřední rady železniční" a "Ředitelských rad železničních". 731. Nařízení vlády republiky Československé č. 57/1921 Sb. z. a n., jímž se zrušuje zákaz používání cukru k živnostenské výrobě některých druhů zboží. 732. Zákon č. 58/1921 Sb. z. a n., o mimořádné výpomoci vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání a jejich pozůstalým, invalidům ze stavu mužstva neb jejich pozůstalým - vyjímaje válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n. - a pak patentálním invalidům a osobám požívajícím pouze darů z milosti. 733. Vyhláška ministra spravedlnosti č. 60/1921 Sb. z. a n., jíž se stanoví den účinnosti některých ustanovení nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. prosince 1920, č. 651 Sb. z. a n. 734. Nařízení vlády republiky Československé č. 61/1921 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu luštěninami, prosem, pohankou a konopným semenem, jakož i výrobky z těchto plodin. 735. Nařízení vlády republiky Československé č. 64/1921 Sb. z. a n., kterým se stanoví doba, kdy zaniká působnost nařízení, upravujících mzdové a pracovní poměry v podnicích, jež slouží vojenským účelům. 736. Nařízení vlády republiky Československé č. 66/1921 Sb. z. a n., kterým se vyhlašuje zánik závazku k válečným úkonům a činí přechodná opatření. 737. Zákon č. 67/1921 Sb. z. a n., o oběhu československých státovek na Hlučínsku, Vitorazsku s Valčickem, Československém Těšínsku, Podkarpatské Rusi a Slovensku, pokud na těchto dvou územích okolkování bankovek podle zákona z 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., provedeno nebylo. 738. Nařízení vlády republiky Československé č. 69/1921 Sb. z. a n., kterým se zrušují nejvyšší ceny droždí, stanovené nařízením ze dne 1. července 1920, čís. 419 Sb. z. a n. 739. Nařízení vlády republiky Československé č. 70/1921 Sb. z. a n., jímž se provádějí §§ 6, 10 a 12 zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v roce 1921. 740. Vyhláška ministerstva financí č. 74/1921 Sb. z. a n., o platnosti nových úředních puncovních značek a o značce zásobní. 741. Zákon č. 76/1921 Sb. z. a n., kterým se zrušuje zákon ze dne 25. června 1919, č. 378 Sb. z. a n., ohledně ohlašování nájmu a pachtu a ohledně změn poplatků ze smluv nájemních a pachtovních. 742. Vyhláška ministra spravedlnosti č. 77/1921 Sb. z. a n., kterou se odsunuje pro některé obceobce na Hlučínsku účinnost nařízení vlády republiky Československé ze dne 15. ledna 1921, č. 18 Sb. z. a n. 743. Nařízení vlády republiky Československé č. 79/1921 Sb. z. a n., jímž se stanoví přejímací ceny za surový líh a odměna za jeho rafinování. 744. Nařízení vlády republiky Československé č. 80/1921 Sb. z. a n., jímž stanoví se přepočítací kursy hodnot vyjádřených v cizozemské měně pro poplatky stupnicové a pro poplatky, které dlužno zapravovati podle cís. nař. ze dne 15. září 1915, č. 280 ř. z., přímo bez úředního vyměření. 745. Zákon č. 81/1921 Sb. z. a n., kterým se stanoví dodatek ke státnímu rozpočtu na rok 1920 a k finančnímu zákonu ze dne 29. ledna 1920, č. 104 Sb. z. a n. 746. Nařízení vlády republiky Československé č. 82/1921 Sb. z. a n., o soudcovském příročí pro živnostníky poškozené válkou. 747. Nařízení vlády republiky Československé č. 84/1921 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu kukuřicí v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Podkarpatské Rusi. 748. Vyhláška ministerstva financí č. 86/1921 Sb. z. a n., jíž se stanoví pohraniční pásmo na Moravě proti Rakousku a vyhlašují celní silnice. 749. Vyhláška ministerstva financí č. 88/1921 Sb. z. a n., o vydání 6% státních pokladničních poukázek republiky Československé, splatných 15. prosince 1921. 750. Nařízení vlády republiky Československé č. 89/1921 Sb. z. a n., jímž doplňují se §§ 48, 49 a 31 stanov Hypoteční bankybanky království Českého stanovením zásad, podle kterých Hypoteční bankabanka může poskytovati zápůjčky za účelem zapravení dávky z majetku a přírůstku, a jimž se zápůjčkám těm přiznávají výhody podle § 55, odst. 4., zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n. 751. Nařízení vlády republiky Československé č. 90/1921 Sb. z. a n., kterým se opravuje a doplňuje vládní nařízení ze dne 9. února 1921, č. 70 Sb. z. a n., jímž se provádějí §§ 6, 10 a 12 zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v roce 1921. 752. Nařízení vlády republiky Československé č. 92/1921 Sb. z. a n., o zrušení zákazu jízdy soukromými osobními automobily. 753. Nařízení vlády republiky Československé č. 93/1921 Sb. z. a n., o zřízení nových úřadů k provedení stavby železných drah dle zákona ze dne 30. března 1920, č. 235 Sb. z. a n. 754. Nařízení vlády republiky Československé č. 95/1921 Sb. z. a n., o poskytnutí výpomoci Starodružinníkům. 755. Nařízení vlády republiky Československé č. 97/1921 Sb. z. a n., o stažení státovek na 5000 Kč s datem 15. dubna 1919. 756. Nařízení vlády republiky Československé č. 98/1921 Sb. z. a n., kterým se dočasně zastavuje účinnost několika předpisů o obchodování hovězím dobytkem a o zásobování hovězím masem a masnými výrobky. 757. Zákon č. 100/1921 Sb. z. a n., o stavebním ruchu. 758. Zákon č. 102/1921 Sb. z. a n., jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů. 759. Nařízení vlády republiky Československé č. 106/1921 Sb. z. a n., kterým se dočasně zrušují v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zavedené uhlenky a odběrné listy. 760. Nařízení vlády republiky Československé č. 109/1921 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 22. prosince 1920, čís. 686 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti Ředitelství státního dluhu v Praze. 761. Nařízení vlády republiky Československé č. 110/1921 Sb. z. a n., o vysvědčeních na odchodnou bývalé c. a k. námořní strojnické školy v Pulji jako dokladech, jež částečně nahrazují průkaz způsobilosti pro nastoupení živnostíživností zámečníků a mechaniků. 762. Nařízení vlády republiky Československé č. 111/1921 Sb. z. a n., jímž se zrušuje komise pro strojená hnojiva, zřízená nařízením ze dne 23. listopadu 1918, č. 48 Sb. z. a n., a působnost její se přenáší na fond pro opatření strojených hnojiv. 763. Nařízení vlády republiky Československé č. 113/1921 Sb. z. a n., jímž se zrušují další nařízení o omezení obchodu dobytkem, masem a masovými výrobky a o omezení porážky dobytka. 764. Zákon č. 115/1921 Sb. z. a n., o náhradě předsedům, místopředsedům a členům obou sněmoven Národního shromáždění republiky Československé. 765. Zákon č. 116/1921 Sb. z. a n., o splatnosti přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků a příspěvků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek, jakož i z poplatků přímo placených. 766. Zákon č. 118/1921 Sb. z. a n., o omezení práva stěhovacího. 767. Zákon č. 121/1921 Sb. z. a n., upravující starší smlouvy o těžbě dříví. 768. Zákon č. 124/1921 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby zjistila titry předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského. 769. Zákon č. 126/1921 Sb. z. a n., o státní investiční půjčce dopravní. 770. Zákon č. 127/1921 Sb. z. a n., kterým se povoluje úvěr k částečné úhradě nekryté potřeby vojenské správy, způsobené válečnými poměry na Slovensku v roce 1919. 771. Zákon č. 129/1921 Sb. z. a n., o trestních pracovních oddílech, částečném vyloučení podmíněného odsouzení a obmezeném odkladu a přerušení trestu při trestných činechtrestných činech pro válečnou lichvu a podloudný vývoz. 772. Nařízení vlády republiky Československé č. 131/1921 Sb. z. a n., jímž se provádí § 11 zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v roce 1921. 773. Nařízení vlády republiky Československé č. 135/1921 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu kukuřicí na Slovensku. 774. Nařízení vlády republiky Československé č. 136/1921 Sb. z. a n., jímž se povoluje přezimovací příplatek za dodané brambory sklizně 1920. 775. Vyhláška ministerstva financí č. 138/1921 Sb. z. a n., o zřízení ředitelství potravní daně v Praze. 776. Vyhláška ministerstva financí a ministerstva pošt a telegrafů v dohodě s nejvyšším účetním a kontrolním úřadem č. 140/1921 Sb. z. a n., že se opravuje chyba ve vyhlášce ze dne 17. prosince 1920, č. 645 Sb. z. a n., o povinném placení daní, poplatků a dávek platenkami a šekovým řízením poštovního úřadu šekového. 777. Nařízení vlády republiky Československé č. 141/1921 Sb. z. a n., kterým se zvyšuje úrok z dobrovolných splátek na dávku z majetku a přírůstku na majetku placených hotovými. 778. Nařízení vlády republiky Československé č. 144/1921 Sb. z. a n., kterým se zrušuje vládní nařízení ze dne 28. listopadu 1919, č. 627 Sb. z. a n., o rozdílení a vydávání demobilisovaných koní zájemníkům. 779. Nařízení vlády republiky Československé č. 145/1921 Sb. z. a n., kterým se zrušují §§ 3 a 4 nařízení vlády republiky Československé ze dne 19. května 1919, č. 253 Sb. z. a n., o obchodu lučebninami. 780. Nařízení vlády republiky Československé č. 146/1921 Sb. z. a n., jímž se uvolňuje obchod bramborovou sadbou ze sklizně 1920. 781. Nařízení vlády republiky Československé č. 147/1921 Sb. z. a n., kterým se uvolňuje obchod olejnatými plodinami. 782. Nařízení vlády republiky Československé č. 148/1921 Sb. z. a n., o ochraně proti zavlečení rakoviny bramborů a jejím potírání. 783. Nařízení presidenta zemské správy politické na Moravě č. 150/1921 Sb. z. a n., jímž zrušuje se nařízení presidenta zemské správy politické na Moravě ze dne 13. prosince 1920, čís. 668 Sb. z. a n., o vyznačování důležitých okolností směrodatných pro určení ceny zboží ošacovacího. 784. Nařízení vlády republiky Československé č. 151/1921 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 18. března 1921, č. 124 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby zjistila titry předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko- uherského (První prováděcí nařízení). 785. Zákon č. 154/1921 Sb. z. a n., jímž mění se zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 254 Sb. z. a n., o vybírání správního příspěvku k úhradě správních výloh, spojených s prováděním §u 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového), o prozatímním pachtu, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus. 786. Zákon č. 156/1921 Sb. z. a n., kterým se zrušují ustanovení zemských zákonů na Moravě a ve Slezsku, jimiž jest omezeno právo obcíobcí a silničních výborů k rozvrhu přirážek na rozličné druhy daní. 787. Nařízení vlády republiky Československé č. 157/1921 Sb. z. a n., jímž se uvolňuje obchod rybami sladkovodními. 788. Nařízení vlády republiky Československé č. 163/1921 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n., jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů. 789. Nařízení vlády republiky Československé č. 165/1921 Sb. z. a n., jímž se provádí čtvrtá hlava zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., o stavebním ruchu. 790. Zákon č. 166/1921 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům (Novela III.). 791. Nařízení vlády republiky Československé č. 167/1921 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 18. března 1921, č. 126 Sb. z. a n., o státní investiční půjčce dopravní. 792. Nařízení vlády republiky Československé č. 168/1921 Sb. z. a n., kterým se rozšiřuje platnost zákonů o právu tiskovém, spolkovém a shromažďovacím na Hlučínsko. 793. Nařízení vlády republiky Československé č. 169/1921 Sb. z. a n., kterým se zrušují některá doposud platná omezení při hospodaření ovocem a zeleninou a ovocnými a zeleninovými výrobky. 794. Nařízení vlády republiky Československé č. 170/1921 Sb. z. a n., jímž se mění ustanovení § 9 vlád. nařízení ze dne 15. července 1920, č. 481 Sb. z. a n., o upotřebení obilí a mlýnských výrobků ke krmení. 795. Nařízení vlády republiky Československé č. 171/1921 Sb. z. a n., kterým prodlužuje se pravomoc státního pozemkového úřadu podle přechodných ustanovení § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., na rok 1921, pokud jde o Slezsko a Hlučínsko. 796. Vyhláška ministerstva financí č. 172/1921 Sb. z. a n., o seznámení a označení titrů předválečného dluhu rakouského a rakousko-uherského, jež jsou v držení neb úschově soudů a jiných státních úřadů, státních ústavů, podniků, fondů a pod. (§§ 11 a 14 vlád. nař. ze dne 7. dubna 1921, č. 151 Sb. z. a n.). 797. Nařízení vlády republiky Československé č. 174/1921 Sb. z. a n., o přejímacích cenách sladovnického ječmene. 798. Nařízení vlády republiky Československé č. 175/1921 Sb. z. a n., o změně hranic slúžnovských okresů sevljušského a hustského. 799. Nařízení vlády republiky Československé č. 176/1921 Sb. z. a n., jímž se doplňuje nařízení ze dne 7. dubna 1921, č. 151 Sb. z. a n., o zjištění titrů předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského. 800. Nařízení presidenta zemské správy politické na Moravě č. 179/1921 Sb. z. a n., o úpravě obchodu vepřovým dobytkem na Moravě. 801. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 180/1921 Sb. z. a n., o úpravě nedělního klidu v živnostiživnosti řeznické, uzenářské atd. v příští Velké Praze. 802. Nařízení vlády republiky Československé č. 182/1921 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství. 803. Nařízení vlády republiky Československé č. 183/1921 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje lhůta ku podávání žádostí za úvěr pro živnostníky válkou poškozené na Slovensku. 804. Nařízení vlády republiky Československé č. 185/1921 Sb. z. a n., kterým se upravují školní okresy na Moravě, moravské obvody ve Slezsku to pojímajíc. 805. Nařízení vlády republiky Československé č. 186/1921 Sb. z. a n., jímž se uvolňuje obchod papírem. 806. Nařízení vlády republiky Československé č. 187/1921 Sb. z. a n., o zrušení Československého poradního sboru a Komise pro přechodní hospodářství v oboru průmyslu, obchodu a živnostíživností. 807. Nařízení vlády republiky Československé č. 190/1921 Sb. z. a n., o změně sazeb poplatků za úřední jednání evidence katastrukatastru daně pozemkové. 808. Nařízení vlády republiky Československé č. 191/1921 Sb. z. a n., o finanční podpoře stavebního ruchu podle hlavy VI. a VII. zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n. 809. Vyhláška předsedy státního pozemkového úřadu č. 192/1921 Sb. z. a n., o zřízení obvodové úřadovny státního pozemkového úřadu v Praze. 810. Nařízení vlády republiky Československé č. 195/1921 Sb. z. a n., o zřízení nového krajského soudu a státního zastupitelství v Moravské Ostravě. 811. Nařízení vlády republiky Československé č. 196/1921 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu tuky, oleji a mastnotami průmyslovými a sodou krystalovou a převzetí zásob Státního ústavu pro tuky, oleje a mléko v likvidaci. 812. Nařízení vlády republiky Československé č. 197/1921 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, v hlavě III. (cenové soudy §§ 18-22). 813. Vyhláška ministra spravedlnosti č. 198/1921 Sb. z. a n., kterou se rozšiřuje na některé obceobce na Hlučínsku účinnost nařízení vlády republiky Československé ze dne 15. ledna 1921, č. 18 Sb. z. a n. 814. Nařízení vlády republiky Československé č. 200/1921 Sb. z. a n., o uvolnění výroby mýdla, mýdlových prášku, pracích a čisticích prostředků. 815. Nařízení vlády republiky Československé č. 201/1921 Sb. z. a n., kterým se upravuje užívání pastvin v Podkarpatské Rusi v roce 1921. 816. Nařízení vlády republiky Československé č. 202/1921 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje vládní nařízení ze dne 15. ledna 1921, č. 18 Sb. z. a n., jímž se rozšiřuje působnost knihovního zákona ze dne 25. července 1871, č. 95 ř. z., a zákonů a nařízení s ním souvisejících na Hlučínsko. 817. Nařízení vlády republiky Československé č. 205/1921 Sb. z. a n., jímž se provádí § 36 zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., o stavebním ruchu. 818. Vyhláška ministra sociální péče č. 216/1921 Sb. z. a n., o mzdách za šití v konfekci textilního zboží objednaného pro vojenskou správu. 819. Nařízení vlády republiky Československé č. 218/1921 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje působnost nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., a zák. čl. XXXVII. z r. 1875 (obchodnímu zákonu). 820. Nařízení vlády republiky Československé č. 219/1921 Sb. z. a n., o úpravě hmotných poměrů učitelstva škol obecných a měšťanských (občanských) na Slovensku, vydržovaných církvemi a obcemiobcemi, pokud požívaly státní podpory dle § 12 zák. článku XXVII. z roku 1907. 821. Nařízení vlády republiky Československé č. 225/1921 Sb. z. a n., kterým mění se nařízení vlády ze dne 6. července 1920, č. 451 Sb. z. a n., o obvodových úřadovnách pozemkového úřadu. 822. Nařízení vlády republiky Československé č. 226/1921 Sb. z. a n., kterým se upravuje užívání pastvin na Slovensku v roce 1921. 823. Nařízení vlády republiky Československé č. 228/1921 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu tříslovou kůrou (smrkovou a dubovou). 824. Vyhláška ministra spravedlnosti č. 229/1921 Sb. z. a n., jíž se stanoví den účinnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. prosince 1920, č. 651 Sb. z. a n., ohledně zřízení sborového soudu v Užhorodě. 825. Nařízení vlády republiky Československé č. 235/1921 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 17. března 1921, č. 118 Sb. z. a n., o omezení práva stěhovacího. 826. Zákon č. 241/1921 Sb. z. a n., o dohledu k obcímobcím na Slovensku. 827. Zákon č. 244/1921 Sb. z. a n., kterým se mění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi některá ustanovení o kolcích a bezprostředních poplatcích. 828. Zákon č. 247/1921 Sb. z. a n., o mimořádné župní přirážce na Slovensku. 829. Zákon č. 249/1921 Sb. z. a n., o zcizení státního nemovitého majetku. 830. Zákon č. 250/1921 Sb. z. a n., o směně státního nemovitého majetku. 831. Zákon č. 254/1921 Sb. z. a n., o ochraně hraničních mezníků a trigonometrických značek. 832. Zákon č. 262/1921 Sb. z. a n., kterým se zavádí placená dovolená pro dělníky při dolování na vyhrazené nerosty. 833. Vyhláška ministerstva financí č. 263/1921 Sb. z. a n., kterou se opravují chyby ve vyhlášce téhož ministerstva ze dne 26. února 1921, č. 86 Sb. z. a n., jíž se stanoví pohraniční pásmo na Moravě proti Rakousku a vyhlašují celní silnice. 834. Nařízení vlády republiky Československé č. 264/1921 Sb. z. a n., o nových úředních blanketech směnečných a o výměně starých úředních blanketů směnečných. 835. Nařízení vlády republiky Československé č. 265/1921 Sb. z. a n., o nových úředních blanketech pro kupecké poukázky na plnění peněžitá se splatností nejvýše na 8 dní obmezenou a o výměně starých úředních blanketů pro takovéto poukázky. 836. Nařízení vlády republiky Československé č. 266/1921 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 16. března 1921, č. 116 Sb. z. a n., o splatnosti přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků a příspěvků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek, jakož i z poplatků přímo placených. 837. Vyhláška ministra průmyslu, obchodu a živnostíživností ve shodě s ministrem školství a národní osvěty č. 268/1921 Sb. z. a n., o vysvědčeních ženské průmyslové školy ve Veselí n. M. 838. Nařízení vlády republiky Československé č. 270/1921 Sb. z. a n., o úpravě veřejného zásobování obilím a mlýnskými výrobky pro hospodářské období 1921/22. 839. Nařízení vlády republiky Československé č. 275/1921 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 269 Sb. z. a n., pokud jde o manipulanty a diurnisty úřadů a ústavů bývalého uherského státu. 840. Nařízení vlády republiky Československé č. 277/1921 Sb. z. a n., o zřízení nového krajského soudu a státního zastupitelství v Klatovech. 841. Nařízení vlády republiky Československé č. 278/1921 Sb. z. a n., jímž se doplňují a mění organisační řády pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným. 842. Nařízení vlády republiky československé č. 281/1921 Sb. z. a n., o provedení likvidace Státního obilního ústavu v Praze a jeho zemských odboček v Praze, Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodě. 843. Nařízení vlády republiky Československé č. 282/1921 Sb. z. a n., kterým se mění vládní nařízení ze dne 17. prosince 1920, č. 651 Sb. z. a n., o zrušení okresního soudu v Kosinově, o nové úpravě obvodů okresních soudů v Užhorodě, Munkačevě, Beregszázu, Velkém Sevljuši a Tačevě, o nové úpravě obvodů sborových soudů v Beregszázu, Užhorodě, Hustu a sedrie v Košicích. 844. Vyhláška vlády republiky československé č. 285/1921 Sb. z. a n., o způsobu vymílání a o přidělovacích cenách obilí. 845. Nařízení vlády republiky Československé č. 286/1921 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje působnost československé komise lihové. 846. Zákon č. 288/1921 Sb. z. a n., jímž se civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných povoluje mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí stanovených zákonem ze dne 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n. 847. Zákon č. 291/1921 Sb. z. a n., jímž se povoluje užití dílčích dluhopisů, jež vydá město Brno v úhrnné jmenovité hodnotě 50,000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. 848. Zákon č. 292/1921 Sb. z. a n., jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů východočeské 5%ní zemské investiční zápůjčky elektrisační z r. 1921 v úhrnné jmenovité hodnotě 30 milionů korun k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. 849. Zákon č. 295/1921 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv. 850. Zákon č. 305/1921 Sb. z. a n., kterým se vydávají prozatímní ustanovení o veřejných notářích na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. 851. Zákon č. 306/1921 Sb. z. a n., o zřízení "Nadání Arnošta Denise". 852. Zákon č. 307/1921 Sb. z. a n., o poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze. 853. Zákon č. 308/1921 Sb. z. a n., o státní výpůjčce na úhradu schodku z moučného hospodářství. 854. Zákon č. 312/1921 Sb. z. a n., kterým se povoluje úvěr pro pořízení první části augmentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo. 855. Zákon č. 313/1921 Sb. z. a n., o obnově drobných zemědělských pachtů. 856. Zákon č. 314/1921 Sb. z. a n., jímž se povoluje státní příspěvek na provedení zajišťovacích a opravných prací nouzových na moravských vodotocích. 857. Nařízení vlády republiky Československé č. 318/1921 Sb. z. a n., kterým se pověřuje sedrie v Báňské Bystřici pravomocí ve věcech horních obvodu komárenského. 858. Zákon č. 320/1921 Sb. z. a n., jímž se povoluje úvěr k boji proti nákazám zvířecím, zvláště proti moru skotu. 859. Zákon č. 323/1921 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného. 860. Zákon č. 325/1921 Sb. z. a n., kterým se povoluje úvěr k úhradě potřeby státní správy železniční na opatření vozidel v roce 1921. 861. Nařízení vlády republiky Československé č. 328/1921 Sb. z. a n., o uvolnění prodeje tabáku. 862. Zákon č. 333/1921 Sb. z. a n., o změně 6 % státních pokladničních poukázek za bony Československé republiky. 863. Zákon č. 334/1921 Sb. z. a n., kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní. 864. Nařízení vlády republiky Československé č. 339/1921 Sb. z. a n., o provedení obvodů na územích inkorporovaných a bývalých územích plebiscitních. 865. Nařízení vlády republiky Československé č. 342/1921 Sb. z. a n., o částečném neb úplném prominutí zkoušek předepsaných pro uchazeče o koncesi ku provozování některé živnostiživnosti stavební. 866. Nařízení vlády republiky Československé č. 343/1921 Sb. z. a n., o cestovném, dietách a odměnách lékařům v Čechách z pokladny státní za veřejné očkování. 867. Nařízení vlády republiky Československé č. 352/1921 Sb. z. a n., jímž zrušuje se nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. března 1920, č. 213 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření a obchodu dřevem. 868. Nařízení vlády republiky Československé č. 355/1921 Sb. z. a n., ku provedení zákona ze dne 18. března 1921, čís. 124 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby zjistila titry předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského. (Druhé prováděcí nařízení.). 869. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 356/1921 Sb. z. a n., jímž se opět uvolňuje výroba a prodej sladké smetany, zvláště šlehačky, jakož i jogurtu ve Velké Praze. 870. Nařízení vlády republiky Československé č. 357/1921 Sb. z. a n., kterým se uvolňuje obchod se strojenými hnojivy. 871. Nařízení vlády republiky Československé č. 358/1921 Sb. z. a n., týkající se úpravy obchodu cukrem a použití řepy cukrovky. 872. Nařízení vlády republiky Československé č. 359/1921 Sb. z. a n., kterým se zakazuje zpracovati zdravé brambory v průmyslových závodech. 873. Nařízení vlády republiky Československé č. 361/1921 Sb. z. a n., kterým se prodlužují lhůty, stanovené zákonem ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., o obnově drobných zemědělských pachtů. 874. Vyhláška ministra sociální péče č. 367/1921 Sb. z. a n., o mzdách za šití v konfekci textilního zboží objednaného pro vojenskou správu. 875. Nařízení vlády republiky československé č. 373/1921 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu melasou a osmozovou vodou a o zrušení Československé komise melasové. 876. Nařízení vlády republiky Československé č. 379/1921 Sb. z. a n., kterým se vyhlašuje počátek závazku ke konání válečných úkonů ve smyslu § 2 zákona ze dne 26. prosince 1912, č. 236 ř. z., a § 2 zák. čl. LXVIII. z r. 1912. 877. Nařízení vlády republiky Československé č. 384/1921 Sb. z. a n., kterým se pozměňují některá ustanovení nařízení bývalého ministerstva zemské obrany ze dne 23. ledna 1918, č. 23 ř. z., a bývalého uherského ministerstva zemské obrany, č. 913/1918 H. M., vydaná k §§ 10, 11, 14, 21 a 22 zákonů o válečných úkonech. 878. Nařízení vlády republiky Československé č. 385/1921 Sb. z. a n., o provedení likvidace Československé komise cukerní. 879. Nařízení vlády republiky Československé č. 386/1921 Sb. z. a n., o dočasném zvýšení a změně státního příspěvku vyživovacího. 880. Nařízení vlády republiky Československé č. 392/1921 Sb. z. a n., jímž zrušuje se nařízení vlády republiky Československé ze dne 26. října 1921, č. 381 Sb. z. a n., o omezení cestování do ciziny. 881. Nařízení vlády republiky československé č. 394/1921 Sb. z. a n., o výpomoci při škodách válečných. 882. Nařízení vlády republiky Československé č. 397/1921 Sb. z. a n., kterým se mění, resp. doplňuje ustanovení § 8 a § 9 vládního nařízení ze dne 14. dubna 1921, č. 167 Sb. z. a n., o provádění státní investiční půjčky dopravní. 883. Nařízení vlády republiky Československé č. 404/1921 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 308 Sb. z. a n., o státní výpůjčce na úhradu schodku z moučného hospodářství. 884. Vyhláška ministra veřejných prací č. 405/1921 Sb. z. a n., kterou se uveřejňují předpisy o úředním ověřování nového systému elektroměrů (elektroměry elektrolytické). 885. Nařízení vlády republiky Československé č. 408/1921 Sb. z. a n., o zrušení Československé komise pro hospodaření kostmi. 886. Vyhláška předsedy státního pozemkového úřadu č. 413/1921 Sb. z. a n., o zřízení obvodových úřadoven v Mladé Boleslavi, Českých Budějovicích a Olomouci. 887. Nařízení vlády republiky československé č. 414/1921 Sb. z. a n., o změně sídel a obvodů některých okresních hejtmanství v Čechách. 888. Vyhláška ministra financí č. 415/1921 Sb. z. a n., o soupisu pohledávek a závazků v korunách rakousko-uherských mezi obyvateli republiky Československé a království Srbů, Chorvatů a Slovinců. 889. Nařízení vlády republiky Československé č. 416/1921 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství. 890. Nařízení vlády republiky Československé č. 417/1921 Sb. z. a n., kterým se vydává první dodatek k vládnímu nařízení ze dne 27. července 1920, čís. 463 Sb. z. a n., (prováděcí nařízení k zákonu o dávce z majetku). 891. Nařízení vlády republiky Československé č. 418/1921 Sb. z. a n., jímž se upravuje úhrn výher při československé třídní loterii. 892. Nařízení vlády republiky Československé č. 423/1921 Sb. z. a n., kterým se vyhlašují sazby za předměty zásobování ve smyslu §§ 22, 23 a 24 zákonů o válečných úkonech. 893. Nařízení vlády republiky Československé č. 424/1921 Sb. z. a n., kterým se prohlašuje zánik závazku k válečným úkonům, vyhlášeného nařízením vlády republiky Československé ze dne 24. října 1921, č. 379 Sb. z. a n., a činí přechodná opatření. 894. Vyhláška ministra sociální péče č. 425/1921 Sb. z. a n., o mzdách za šití v konfekci textilního zboží, objednaného pro vojenskou správu. 895. Nařízení vlády republiky Československé č. 426/1921 Sb. z. a n., kterým se stanoví počátek účinnosti zákona ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku. 896. Vyhláška ministerstva financí č. 428/1921 Sb. z. a n., o 6% státní půjčce republiky Československé, spojené se záměnou předválečných státních dluhopisů. 897. Nařízení vlády republiky Československé č. 429/1921 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 311 Sb. z. a n., o doplnění článku IX. zákona o celní sazbě z 13. února 1906, čís. 20 ř. z., a uher. zák. čl. LIII z roku 1907. 898. Nařízení vlády republiky Československé č. 432/1921 Sb. z. a n., o zrušení nejvyšších cen piva. 899. Vyhláška ministra financí č. 433/1921 Sb. z. a n., o směrnicích stanovených Reparační komisí pro označení předválečných rent dle článku 203., al. 2, mírové smlouvy St.-Germainské. 900. Nařízení vlády republiky Československé č. 434/1921 Sb. z. a n., kterým se zrušují omezení obchodu s výrobky železářských hutí. 901. Nařízení vlády republiky Československé č. 435/1921 Sb. z. a n., o zrušení ustanovení o placení kolkových poplatků hotovými penězi. 902. Nařízení vlády republiky Československé č. 436/1921 Sb. z. a n., o přeložení sídla slúžnovského úřadu ze Zemanské Oče do města Komárna. 903. Nařízení vlády republiky Československé č. 437/1921 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv. 904. Nařízení vlády republiky Československé č. 438/1921 Sb. z. a n., jímž se přenáší vybírání a vymáhání přímých daní v městech s vlastním statutem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na státní úřady finanční. 905. Vyhláška ministerstva financí č. 439/1921 Sb. z. a n., o vybírání a vymáhání přímých daní se všemi přirážkami, jakož i jiných státních dávek ve městech s vlastním statutem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku státními úřady berními, pokud se týče berními správami, pak o změně názvů berních úřadů v Brně a Opavě. 906. Vyhláška vlády republiky Československé č. 444/1921 Sb. z. a n., o zvýšené dávce mouky na vánoce. 907. Nařízení vlády republiky Československé č. 447/1921 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje nařízení ze dne 17. července 1919, č. 399 Sb. z. a n., k provedení §§ 16 a 26 zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům, a článku I., E., novely ze dne 1. dubna 1921, č. 166 Sb. z. a n. 908. Nařízení vlády republiky Československé č. 448/1921 Sb. z. a n., o změně hranic slúžnovských okresů sevljušského a hustského. 909. Nařízení vlády republiky Československé č. 450/1921 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n., o všeobecné dani z obratu a z pracovních výkonů a o dani přepychové. 910. Nařízení vlády republiky Československé č. 453/1921 Sb. z. a n., kterým se doplňuje nařízení ministerstva financí ze dne 11. června 1883, č. 91 ř. z., provádějící zákon ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z., o evidenci katastrukatastru pozemkové daně. 911. Nařízení vlády republiky Československé č. 455/1921 Sb. z. a n., o úpravě hmotných poměrů učitelstva škol obecných a měšťanských (občanských) na Slovensku, vydržovaných církvemi a obcemiobcemi, pokud požívaly státní podpory dle § 12 zák. článku XXVII. z roku 1907. 912. Nařízení vlády republiky Československé č. 457/1921 Sb. z. a n., kterým se ku provedení § 14 zákona ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n., vydávají předpisy o zabezpečení jednotnosti politické správy v sjednocené obci pražské. 913. Nařízení vlády republiky Československé č. 458/1921 Sb. z. a n., kterým upravují se hranice mezi sjednocenou obcíobcí pražskou a obcemiobcemi (osadami) Háji-Miličovem, Velkou Chuchlí a Modřany. 914. Nařízení vlády republiky Československé č. 459/1921 Sb. z. a n., kterým přidělují se obceobce samosprávných okresů král. vinohradského a žižkovského k sousedním okresům, určují se sídla okresních zastupitelstev pro obceobce okresů karlínského a smíchovského a mění se hranice soudních okresů. 915. Nařízení vlády republiky Československé č. 461/1921 Sb. z. a n., jímž se mění organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným na Slovensku. 916. Nařízení vlády republiky Československé č. 462/1921 Sb. z. a n., jímž se zrušuje vládní nařízení ze dne 26. října 1921, č. 383 Sb. z. a n., o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu mobilisace. 917. Nařízení vlády republiky Československé č. 463/1921 Sb. z. a n., o školném a taxách za zkoušky na státních školách středních. 918. Zákon č. 465/1921 Sb. z. a n., kterým se povoluje zcizení několika pozemků města Frýdku. 919. Nařízení vlády republiky Československé č. 468/1921 Sb. z. a n., jímž se prodlužuje a doplňuje nařízení ze dne 19. prosince 1919, čís. 660 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních k ochraně peněžních ústavů. 920. Zákon č. 470/1921 Sb. z. a n., finanční zákon republiky Československé pro rok 1922, kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investic pro tento rok. 921. Nařízení vlády republiky Československé č. 472/1921 Sb. z. a n., kterým se doplňuje a prodlužuje platnost nařízení ze dne 21. dubna 1921, č. 173 Sb. z. a n., o přerušení sporů o splnění peněžitých závazků ve starých korunách v poměru k republice Rakouské. 922. Zákon č. 475/1921 Sb. z. a n., o správě sjednocené obceobce pražské po 1. lednu 1922. 923. Zákon č. 476/1921 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 18. března 1921, čís. 120 Sb. z. a n., o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou. 924. Zákon č. 477/1921 Sb. z. a n., o zdravotní přirážce ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, a utvoření veřejného fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v republice Československé. 925. Zákon č. 478/1921 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují zákony ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, a ruší zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 289 Sb. z. a n. 926. Zákon č. 480/1921 Sb. z. a n., jímž upravuje se promlčení práva k vyměření a vymáhání daní a dávek v Podkarpatské Rusi. 927. Zákon č. 483/1921 Sb. z. a n., kterým se určuje peníz 130,000.000 Kč k účelům sociálního pojištění. 928. Zákon č. 488/1921 Sb. z. a n., o prodloužení účinnosti zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 275 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků. 929. Zákon č. 491/1921 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje doba organisace řádných soudů první a druhé stolice, určená dle § 99 ústavní listiny ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n., zákonem ze dne 22. prosince 1920, čís. 691 Sb. z. a n., pro obvody soudních tabulí v Bratislavě a v Košicích. 930. Zákon č. 493/1921 Sb. z. a n., jímž se zřizuje Ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě. 931. Zákon č. 495/1921 Sb. z. a n., kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů. 932. Nařízení vlády republiky Československé č. 498/1921 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje působnost nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., a zák. čl. XXXVII. z r. 1875 (obchodnímu zákonu). 933. Nařízení vlády republiky Československé č. 501/1921 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 22. července 1919, čís. 431 Sb. z. a n., o zřízení ministerstva pro sjednocení zákonodárství a organisace správní v Československé republice. 934. Vyhláška ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí č. 503/1921 Sb. z. a n., že se opravuje chyba tisku ve finančním zákoně republiky Československé pro rok 1922, kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investic pro tento rok. 935. Nařízení vlády republiky Československé č. 3/1922 Sb. z. a n., jímž se vydávají nové stanovy Poradního sboru pro otázky hospodářské. 936. Vyhláška ministerstva financí č. 5/1922 Sb. z. a n., o vydání 6% státních pokladničních poukázek republiky Československé splatných 31. prosince 1922. 937. Nařízení vlády republiky Československé č. 6/1922 Sb. z. a n., kterým se vydává druhý dodatek k vládnímu nařízení ze dne 27. července 1920, č. 463 Sb. z. a n. (prováděcí nařízení k zákonu o dávce z majetku). 938. Nařízení vlády republiky Československé č. 7/1922 Sb. z. a n., kterým se vydávají podrobné předpisy k některým článkům finančního zákona pro rok 1922. 939. Nařízení vlády republiky Československé č. 8/1922 Sb. z. a n., o náhradě za bankovky Rakousko-uherské bankybanky s padělanými kolky československými. 940. Vyhláška ministra spravedlnosti č. 14/1922 Sb. z. a n., kterou se rozšiřuje na některé obceobce na Hlučínsku účinnost nařízení vlády republiky Československé ze dne 15. ledna 1921, č. 18 Sb. z. a n. 941. Nařízení vlády republiky Československé č. 15/1922 Sb. z. a n., o měně na Vitorazi a Valčicku, jímž doplňuje se nařízení ze dne 27. července 1920, č. 453 Sb. z. a n. 942. Vyhláška vlády republiky Československé č. 16/1922 Sb. z. a n., o zastavení veřejného zásobování moukou vařivou a o způsobu vymílání a přidělovacích cenách obilí. 943. Nařízení vlády republiky Československé č. 18/1922 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje lhůta ku podávání žádostí za úvěr pro živnostníky válkou poškozené v Podkarpatské Rusi. 944. Vyhláška ministra financí č. 19/1922 Sb. z. a n., o směrnicích stanovených Reparační komisí pro označení předválečných rent uherských dle článku 186, al. 2., mírové smlouvy Trianonské. 945. Nařízení vlády republiky Československé č. 23/1922 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení bývalého uherského ministerstva honvédů ze dne 14. listopadu 1914, č. 169.905, o zápovědi vzdalovati koně evidenčními lístky podělené z jejich odvodních okresů. 946. Zákon č. 24/1922 Sb. z. a n., jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů 5 % české zemské investiční půjčky elektrisační v úhrnné jmenovité hodnotě 15,000.000 Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. 947. Zákon č. 26/1922 Sb. z. a n., jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 175,000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, a jímž se zrušuje zákon ze dne 20. ledna 1921, čís. 27 Sb. z. a n. 948. Zákon č. 31/1922 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje omezení práva stěhovacího podle zákona ze dne 17. března 1921, č. 118 Sb. z. a n. 949. Nařízení vlády republiky Československé č. 32/1922 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje omezení práva stěhovacího podle nařízení ze dne 15. července 1921, čís. 235 Sb. z. a n. 950. Zákon č. 35/1922 Sb. z. a n., kterým se mění § 17 zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., o finanční kontrolní komisi Národního shromáždění. 951. Zákon č. 36/1922 Sb. z. a n., kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladů spojených s rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu na rok 1922. 952. Vyhláška předsedy státního pozemkového úřadu č. 42/1922 Sb. z. a n., o změně obvodů působnosti obvodových úřadoven státního pozemkového úřadu v Brně a Olomouci. 953. Zákon č. 43/1922 Sb. z. a n., o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. 954. Vyhláška předsedy státního pozemkového úřadu č. 44/1922 Sb. z. a n., o zřízení obvodových úřadoven státního pozemkového úřadu v Hradci Králové a Plzni. 955. Zákon č. 45/1922 Sb. z. a n., o stavebním ruchu. 956. Vyhláška ministra financí č. 46/1922 Sb. z. a n., o době a způsobu vyplácení náhrady za bankovky Rakousko-uherské bankybanky s padělanými kolky československými podle nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. listopadu 1921, č. 8 Sb. z. a n. z r. 1922. 957. Nařízení vlády republiky československé č. 47/1922 Sb. z. a n., o vydání prvních drobných mincí měny československé po 20 a 50 haléřích. 958. Vyhláška Bankovního úřadu ministerstva financí č. 48/1922 Sb. z. a n., o vydání prvních drobných mincí měny československé po 20 a 50 haléřích. 959. Nařízení vlády republiky československé č. 49/1922 Sb. z. a n., o stažení drobných mincí 20haléřových měny rakousko-uherské a o zákazu dovážeti železné mince této měny vůbec. 960. Nařízení vlády republiky československé č. 51/1922 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 308 Sb. z. a n., o státní výpůjčce na úhradu schodku z moučného hospodářství. (Druhé prováděcí nařízení.). 961. Nařízení vlády republiky československé č. 54/1922 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 13. října 1921, č. 369 Sb. z. a n., kterým se zavádějí dopravní osvědčení na zásilky jatečného dobytka včetně jatečných koní, masa, masných výrobků, drůbeže, másla a vajec do pohraničního území republiky. 962. Nařízení vlády republiky československé č. 55/1922 Sb. z. a n., kterým se mění hranice soudních okresů velko-bytečského a ivančického a politických okresů velko-meziříčského a brněnského, jakož i hranice žup X. (jihlavské) a XI. (brněnské). 963. Zákon č. 59/1922 Sb. z. a n., jímž se zřizuje hlavní finanční ředitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. 964. Zákon č. 67/1922 Sb. z. a n., kterým se mění finanční zákon republiky Československé pro rok 1921 ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n., a stanoví se dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic pro rok 1921. 965. Zákon č. 68/1922 Sb. z. a n., kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu. 966. Vyhláška ministra financí č. 70/1922 Sb. z. a n., o době, kdy přestanou platiti drobné mince 20haléřové měny rakousko-uherské. 967. Zákon č. 74/1922 Sb. z. a n., jímž se povoluje způsob úvěru na úhradu nákladů, spojených s mimořádnými opatřeními vojenskými v podzimu 1921. 968. Nařízení vlády republiky Československé č. 78/1922 Sb. z. a n., kterým se podle § 6, odst. 3., zákona ze dne 17. února 1922, č. 77 Sb. z. a n. (přechodná ustanovení k náhradovému zákonu), vydávají bližší předpisy pro ocenění parcel a částí parcel. 969. Zákon č. 79/1922 Sb. z. a n., o soupisu právních nároků a závazků československých příslušníků státních vůči cizincům, pokud vznikly před 28. říjnem 1918. 970. Zákon č. 83/1922 Sb. z. a n., o mimořádné župní přirážce na Slovensku. 971. Zákon č. 84/1922 Sb. z. a n., o státní záruce svazům družstev živnostenských. 972. Zákon č. 85/1922 Sb. z. a n., o státní záruce zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní. 973. Zákon č. 87/1922 Sb. z. a n., o státní záruce dělnickým výrobním a pracovním družstvům. 974. Zákon č. 88/1922 Sb. z. a n., o výpovědi smluv nájemních a pachtovních, týkajících se některého ze statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, nebo majících za předmět těžbu užitků některého ze statků a majetku takového. 975. Nařízení vlády republiky Československé č. 91/1922 Sb. z. a n., kterým se zrušuje slúžnovský okres podzámocký se sídlem v Tvrdošíně a mění obvody slúžnovských okresů trstenského, dolnokubínského a námestovského. 976. Nařízení vlády republiky Československé č. 92/1922 Sb. z. a n., kterým se pověřuje sborový soud v Užhorodě pravomocí ve věcech horních pro obvod Podkarpatské Rusi. 977. Nařízení vlády republiky Československé č. 94/1922 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 334 Sb. z. a n., kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní. 978. Nařízení vlády republiky Československé č. 96/1922 Sb. z. a n., jímž se provádí čl. I. císařského nařízení ze dne 10. prosince 1914, č. 337 ř. z., o řízení konkursním a vyrovnávacím. 979. Nařízení vlády republiky Československé č. 103/1922 Sb. z. a n., jímž se mění § 1 vládního nařízení ze dne 5. října 1921, č. 359 Sb. z. a n., o zákazu zpracování zdravých bramborů v průmyslových závodech. 980. Nařízení vlády republiky Československé č. 104/1922 Sb. z. a n., kterým se upravuje užívání pastvin v Podkarpatské Rusi v roce 1922. 981. Nařízení vlády republiky Československé č. 105/1922 Sb. z. a n., kterým se upravuje užívání pastvin na Slovensku v roce 1922. 982. Nařízení vlády republiky Československé č. 107/1922 Sb. z. a n., jímž se mění poplatková sazba státních ústavů pro zkoumání potravin, vydaná ministerským nařízením ze dne 28. září 1909, č. 155 ř. z. 983. Nařízení vlády republiky Československé č. 108/1922 Sb. z. a n., aby proveden byl zákon ze dne 31. ledna 1922, č. 36 Sb. z. a n., kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladů spojených s rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu na rok 1922. 984. Nařízení vlády republiky Československé č. 109/1922 Sb. z. a n., o soupisu právních nároků a závazků československých příslušníků státních vůči anglickým, pokud vznikly před 28. říjnem 1918. 985. Zákon č. 110/1922 Sb. z. a n., kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal výpůjčky také v cizí měně. 986. Nařízení vlády republiky Československé č. 113/1922 Sb. z. a n., kterým se upravuje znění zákona ze dne 7. dubna 1920, č. 249 Sb. z. a n., pro zpoplatňování listin stejného druhu, na jaké se uvedený zákon vztahuje, podrobených poplatkům podle zákonných ustanovení platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. 987. Nařízení vlády republiky Československé č. 114/1922 Sb. z. a n., jímž zrušují se nařízení, kterými byly na území bývalého státu uherského podrobeny vojenské trestní soudní pravomoci občanské osoby, jež se dopustí trestných činůtrestných činů proti válečné moci státní. 988. Zákon č. 115/1922 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných. 989. Nařízení vlády republiky Československé č. 117/1922 Sb. z. a n., kterým se vydávají bližší ustanovení k zákonu ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákon přídělový), o přídělu půdy legionářům a válečným invalidům a o vyhláškách řízení přídělového. 990. Zákon č. 126/1922 Sb. z. a n., o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení.
Zákon č. 277/2023 Sb.	Zákon č. 277/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 19. 9. 2023, datum účinnosti 1. 11. 2023, částka 130/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o oběhu osiva a sadby * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně práv k odrůdám * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna plemenářského zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o hnojivech * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 277 ZÁKON ze dne 23. srpna 2023, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o oběhu osiva a sadby Čl. I Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 54/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb. a zákona č. 334/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „unie1)“ vkládají slova „ , zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie17)“. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/384 ze dne 3. března 2021 o vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny a o zrušení nařízení (ES) č. 637/2009. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů.“. 2. V § 1 odst. 2 se za slovo „na“ vkládají slova „zemědělské, zeleninové a ovocné druhy neuvedené v druhovém seznamu s výjimkou směsí osiv podle § 12 a 12a a dovozu ze třetích zemí podle § 18,“. 3. V § 2 odst. 1 písm. n) se slova „nebo obchodní osivo“ nahrazují slovy „ , obchodní osivo nebo rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu“. 4. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V tomto zákoně se dále rozumí a) pěstovanými rostlinami druhy rostlin uvedené v druhovém seznamu a okrasné druhy, b) dobrovolně registrovanou odrůdou odrůda pěstované rostliny, která náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, jehož odrůdy lze dobrovolně registrovat podle tohoto zákona, c) ekologickou odrůdou odrůda vhodná pro ekologickou produkci podle čl. 3 odst. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, d) rozmnožovacím materiálem ekologického heterogenního materiálu rozmnožovací materiál podle čl. 3 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 získaný v ekologickém zemědělství podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 5. V § 3 odst. 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje. 6. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) jako rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 7. V § 3 odst. 2 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „písm. a) až f)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. g) lze uvádět do oběhu, pokud jsou splněny požadavky podle nařízení Komise (EU) 2021/1189.“. 8. V § 3 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo náleží-li k ekologickému heterogennímu materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848“. 9. V § 3 odst. 4 se za slovo „révy“ vkládá slovo „ , chmele“ a za text „§ 23“ se vkládá text „ , § 23a“. 10. V § 3 odst. 5, § 3 odst. 14 písm. b), § 15 odst. 2 písm. b), § 22 odst. 7 písm. f), § 25 odst. 2 písm. f) bodě 1 a v § 25 odst. 2 písm. g) se slovo „organizmů“ nahrazuje slovem „organismů“. 11. V § 3 se na konci textu odstavce 11 doplňují slova „nebo rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu“. 12. V § 3 odst. 14 písmeno e) zní: „e) druhový seznam včetně seznamu druhů, jejichž odrůdy lze registrovat dobrovolně, a“. 13. V § 3d odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „oběhu“ vkládají slova „za zvláštních podmínek“. 14. V § 3d odst. 2 se slova „a označování“ zrušují. 15. V § 3d odst. 6 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) způsob označování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů uváděného do oběhu za zvláštních podmínek.“. 16. Za § 3d se vkládají nové § 3e a 3f, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 18 znějí: „§ 3e Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu (1) Pravidla pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu jsou stanovena akty Evropské unie v přenesené pravomoci18) přijatými podle čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. (2) Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu podle odstavce 1 může dodavatel uvádět do oběhu pouze za předpokladu, že splňuje požadavky na vlastnosti, označování a balení stanovené v čl. 3 až 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189. (3) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu je povinen plnit požadavky týkající se uchovávání informací a dokladů podle čl. 8 nařízení Komise (EU) 2021/1189. (4) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu je povinen plnit požadavky týkající se uchovávání ekologického heterogenního materiálu podle čl. 10 nařízení Komise (EU) 2021/1189. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti, označování a balení rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu v souladu s prováděcími akty Evropské unie18) přijatými podle čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. § 3f Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu dobrovolně registrovaných odrůd (1) Rozmnožovací materiál dobrovolně registrovaných odrůd lze uvádět do oběhu, pokud a) je uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo se jedná o standardní osivo zeleniny, o konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo o směs osiv podle § 12 nebo 12a a b) splňuje požadavky na kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti, označování a balení rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 1. 18) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189.“. 17. V § 4 se na konci odstavce 15 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) náležitosti návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor, jejíž vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.“. 18. V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Žádost obsahuje“ nahrazují slovy „Žádost kromě náležitostí podle správního řádu obsahuje“. 19. V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Pokud dodavatel v žádosti podle odstavce 1 neoznačí pověřenou osobu, provede přehlídku množitelského porostu Ústav nebo k tomu určí pověřenou osobu. Ústav může z důvodu zajištění včasného a kvalitního provedení přehlídek množitelského porostu určit pověřenou osobu, která provede přehlídku množitelského porostu, nebo změnit pověřenou osobu označenou podle odstavce 1 písm. j) anebo změnit pověřenou osobu určenou Ústavem. Změnu pověřené osoby je možné provést pouze po předchozím projednání s pověřenou osobou, pokud byla k provedení přehlídky označena podle odstavce 1 písm. j) nebo určena Ústavem.“. 20. V § 5 odst. 8 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena a) až h). 21. V § 5 odst. 8 písm. a) se slova „a vzory těchto dokladů“ zrušují. 22. V § 5 odst. 8 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 23. V § 5 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Vzor žádosti o uznání množitelského porostu a vzory formulářů pro záznam o přehlídce množitelského porostu podle odstavce 3 jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.“. 24. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „kromě“ vkládají slova „náležitostí podle správního řádu a“. 25. V § 6 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , včetně typu návěsek“. 26. V § 6 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , včetně názvu použitého přípravku na ochranu rostlin“. 27. V § 6 odst. 3 se slovo „nebo“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo výsledky zkoušek více vzorků téže partie osiva vykazují rozdíly přesahující nejvýše přípustné rozdíly stanovené pravidly Mezinárodní asociace pro zkoušení semen“. 28. V § 6 odst. 8 písmeno g) zní: „g) náležitosti žádosti o odběr vzorku rozmnožovacího materiálu.“. 29. V § 6 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) způsob, kterým dodavatel oznamuje Ústavu svůj záměr použít mobilní čisticí zařízení pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva, včetně výčtu oznamovaných údajů, a i) údaje, jimiž dodavatel označuje rozmnožovací materiál během jeho výroby a zpracování, včetně způsobu označování obalů.“. 30. V § 6 se doplňují odstavce 9 až 11, které znějí: „(9) Vzor žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu a vzor žádosti o odběr vzorku v řízení o uznání rozmnožovacího materiálu jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. (10) Pokud dodavatel hodlá pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva pro uznávací řízení použít mobilní čisticí zařízení, je povinen oznámit způsobem stanoveným vyhláškou tento záměr Ústavu alespoň 5 dnů před plánovaným úkonem, včetně času a místa přípravy osiva nebo odběru vzorku. (11) Dodavatel je povinen zajistit sledovatelnost rozmnožovacího materiálu, která zaručuje pravost výsledného rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, a to použitím jednoznačného označování rozmnožovacího materiálu ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění do oběhu.“. 31. V § 7 odst. 6 písm. h) se slova „včetně vzorů formulářů“ zrušují. 32. V § 7 odst. 6 písmeno j) zní: „j) způsob vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, výčet formulářů, které dodavatel používá k vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, a výčet údajů požadovaných na těchto formulářích, včetně partiového štítku,“. 33. V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Vzory formulářů pro vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, včetně partiového štítku, jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.“. 34. V § 7a odst. 3 se slova „a vzor“ zrušují. 35. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189.“. 36. Poznámka pod čarou č. 7a zní: „7a) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 37. V § 13 odst. 4 se slova „odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství“ nahrazují slovy „rozmnožovacího materiálu získaného z ekologického zemědělství nebo v přechodném období, který“. 38. V § 15 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , nebo pochází z rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu oznámeného Ústavu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848“. 39. V § 16 odst. 3 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 40. V § 16 odstavec 10 zní: „(10) Dodavatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d, je povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce v termínech, které stanoví prováděcí právní předpis. Rozsah výroby nemusí oznamovat dodavatelé, kteří uvádí do oběhu na území České republiky konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d pouze neprofesionálnímu konečnému spotřebiteli, a to v kontejnerech nebo sadbovačích.“. 41. V § 16 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Vzor formuláře pro oznámení rozsahu výroby v kalendářním roce podle odstavce 10 je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.“. 42. V § 17 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a k vydávání dokladů o uznání těchto množitelských porostů“ zrušují. 43. V § 17 odst. 10 písm. c) se věta poslední zrušuje. 44. V § 17 odstavec 13 zní: „(13) Osoby a laboratoře podle odstavců 1 až 9 jsou povinny a) provádět úkony, které jsou předmětem pověření, podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou, a v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují, b) vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo pověření, a na vyžádání Ústavu ji předložit, c) komunikovat s Ústavem prostřednictvím veřejné datové sítě, d) hlásit Ústavu neprodleně každou změnu osoby pověřené k vykonávání činností, které jsou předmětem pověření, a to prostřednictvím formuláře, který stanoví prováděcí právní předpis, a e) vytvářet záznamy jen o skutečně provedených úkonech a uvádět do nich jen údaje vyplývající z vlastního zjištění.“. 45. V § 17 odst. 14 úvodní části ustanovení se slovo „může“ nahrazuje slovy „zruší pověření na žádost pověřené osoby a může“. 46. V § 17 odst. 14 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo neplní opakovaně povinnosti stanovené v odstavci 13“. 47. V § 17 odst. 15 se za slova „odstavce 14“ vkládají slova „písm. a) až c)“ a za větu první se vkládá věta „Osobě, které bylo pověření zrušeno podle odstavce 14 písm. d) nebo na její žádost, lze pověření udělit znovu bez časového omezení.“. 48. V § 17 se na konci odstavce 16 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) vzor formuláře žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, vzor formuláře žádosti o pověření nebo o změnu v předmětu pověření a vzor formuláře pro hlášení změn osob pověřených k vykonávání činností, které jsou předmětem pověření.“. 49. V § 18 odst. 5 písm. c) bodě 2 se za slovo „kategorii“ vkládají slova „ , případně generaci“. 50. V § 18 odst. 5 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 7 a 8, které znějí: „7. účel dovozu rozmnožovacího materiálu a 8. identifikaci zahraničního odběratele vyrobeného materiálu.“. 51. V § 18 odst. 10 písmeno h) zní: „h) u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní firmu, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo dodavatele nebo osoby, která dovoz zajišťuje,“. 52. V § 18 odstavec 12 zní: „(12) Vzor formuláře oznámení dovozu ze třetích zemí a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.“. 53. V § 18 se doplňují odstavce 13 a 14, které znějí: „(13) Celní úřad poskytuje spolu s informací podle odstavce 7 písm. b) a d) Ústavu také informace z celního prohlášení o a) odesílateli a příjemci zboží, b) sazebním zařazení a popisu zboží, c) čisté hmotnosti v kg a d) zemi původu zboží. (14) Poskytnutí informací podle odstavce 7 písm. b) a d) a podle odstavce 13 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.“. 54. V § 19 odst. 3 se za slovo „rostlin“ vkládá slovo „ , pytle“. 55. V § 19 odst. 6 se slova „ , jehož vzor stanoví vyhláška“ zrušují. 56. V § 19 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „certifikací a“ nahrazují slovem „certifikací,“ a slovo „odrůd,“ se nahrazuje slovy „odrůd a rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu“. 57. V § 19 odst. 13 se za slova „okrasných druhů“ vkládají slova „a ekologického heterogenního materiálu“. 58. V § 19 se na konci odstavce 15 doplňuje věta „Požadavky na označování obalů osiva informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.“. 59. V § 19 odst. 17 písm. c) se slova „vzor úřední návěsky a návěsky dodavatele,“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „ , včetně způsobu vyplňování požadovaných údajů na návěsky“. 60. V § 19 odst. 17 písm. k) se slovo „vzor“ nahrazuje slovy „údaje požadované v“. 61. V § 19 odst. 17 písm. l) se slova „vzor formuláře“ nahrazují slovy „údaje požadované ve formuláři“. 62. V § 19 odst. 17 písm. m) se slova „a vzory návěsek“ zrušují. 63. V § 19 se doplňují odstavce 18 až 20, které znějí: „(18) Požadavky na označování a balení rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu uváděného do oběhu, které je dodavatel povinen plnit, jsou stanoveny v čl. 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189. (19) Vzor úřední návěsky, vzor návěsky dodavatele, vzor protokolu podle odstavce 6 a vzor formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavatele zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. (20) Označení konformního rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d uváděného do oběhu na území České republiky pouze neprofesionálnímu konečnému spotřebiteli, a to v kontejnerech nebo sadbovačích, lze omezit na uvedení druhu, odrůdy, podnože v případě štěpovaného rozmnožovacího materiálu a registračního čísla dodavatele, který rozmnožovací materiál vyrobil.“. 64. V § 19a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Požadavky pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu v malých baleních jsou stanoveny v čl. 7 odst. 2 až 5 a příloze II nařízení Komise (EU) 2021/1189.“. 65. V § 22 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) kontroluje dodržování požadavků stanovených nařízením Komise (EU) 2021/1189 pro výrobu a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu a“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 66. V § 22 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ústav provádí na základě oznámení o rozsahu výroby podle § 16 odst. 10 minimálně jednou ročně kontrolu konformního rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d.“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11. 67. V § 22 odst. 11 písm. a) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 68. V § 22 odst. 11 písm. b) se slova „ , vzor zápisu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku“ zrušují. 69. V § 22 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Vzor protokolu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách.“. 70. V § 23 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , nebo pokud se jedná o rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 71. V § 24 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene b) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) uváděný do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d, nebo d) rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 72. V § 24 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Uznávat lze“ nahrazují slovy „Uvádět do oběhu lze uznaný nebo konformní“. 73. V § 24a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „kromě“ vkládají slova „náležitostí podle správního řádu a“. 74. V § 25 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu jako rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 75. V § 26 odst. 2 písmeno c) zní: „c) odrůdy zeleninových druhů kromě čekanky průmyslové, odrůdy chmele, odrůdy ovocných druhů a odrůdy okrasných druhů,“. 76. V § 26 odst. 2 písm. g) se slovo „chmele“ nahrazuje slovy „dobrovolně registrované“. 77. Poznámka pod čarou č. 11b zní: „11b) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/384.“. 78. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Žádost o registraci odrůdy se podává Ústavu ve lhůtě zveřejněné na internetových stránkách Ústavu. Pokud žadatel podá žádost opožděně, odloží Ústav zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období.“. 79. V § 28 odst. 2 se slovo „rostlin“ nahrazuje slovem „druhů“. 80. V § 28 odst. 3 písm. c) se slova „odrůda může být“ nahrazují slovy „v případě zemědělských nebo zeleninových druhů může být odrůda“. 81. V § 30 odst. 1 písm. a) se slova „zveřejněné ve Věstníku“ nahrazují slovy „a na místo podle požadavků zveřejněných na internetových stránkách“. 82. V § 30 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí: „(11) U vybraných minoritních druhů Ústav provádí cyklické zkoušení užitné hodnoty. Zkoušky užitné hodnoty pro tyto druhy nezačínají ve zkušebním období následujícím po podání žádosti, ale probíhají v určitých časových intervalech. Vybrané minoritní druhy a termíny zahájení zkoušek užitné hodnoty jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. (12) Ústav po projednání s žadatelem odloží zahájení zkoušek odrůdy do následujícího zkušebního období, pokud počet podaných žádostí o registraci odrůdy přesáhne kapacitu zkušebních ploch obhospodařovaných Ústavem.“. 83. V § 33 odst. 1 písm. k) se slovo „a“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) v případě ekologické odrůdy údaj o tom, že se jedná o ekologickou odrůdu.“. 84. V § 33 odst. 4 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „podmínek“ se vkládají slova „a ekologická odrůda“. 85. V § 35 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li udržovací šlechtění prováděno v jiném členském státě, než ve kterém byla odrůda registrována, spolupracuje Ústav v oblasti kontroly s dotčeným orgánem jiného členského státu.“. 86. V § 35 odst. 2 se za slovo „Odrůda“ vkládají slova „zemědělského nebo zeleninového druhu“. 87. V § 35a odst. 2 písm. a) se slova „uchovávaná odrůda,“ nahrazují slovy „uchovávaná odrůda nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo“. 88. V § 35a odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 89. V § 35b odst. 2 písm. a) se slovo „podmínek,“ nahrazuje slovy „podmínek nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo“. 90. V § 35b odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 91. V § 38 odst. 6 se slova „v souladu s metodikami, které ministerstvo pro tento účel zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen „Věstník ministerstva“)“ nahrazují slovy „podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněny na internetových stránkách Ústavu“. 92. V § 38a odst. 2 písm. j) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 93. V § 38a odst. 2 písm. w) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena y) až aa), která znějí: „y) jako dodavatel neoznámí Ústavu rozsah výroby rozmnožovacího materiálu podle § 16 odst. 10 nebo tuto skutečnost neoznámí v termínu, který stanoví vyhláška, z) jako dodavatel neoznámí Ústavu ve lhůtě a způsobem podle § 6 odst. 10 svůj záměr použít mobilní čisticí zařízení pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva, nebo aa) jako dodavatel nezajistí sledovatelnost rozmnožovacího materiálu použitím jednoznačného označování rozmnožovacího materiálu ve všech fázích výroby, zpracování nebo uvádění do oběhu.“. 94. V § 38a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dodavatel se dále dopustí přestupku tím, že a) neoznámí ekologický heterogenní materiál Ústavu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a uvede ho do oběhu, b) uvede do oběhu rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který nesplňuje některý z požadavků na vlastnosti, označování nebo balení stanovené v čl. 3 až 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189, c) neuchovává doklady nebo informace týkající se rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu v souladu s čl. 8 nařízení Komise (EU) 2021/1189, d) nesplní některý z požadavků týkající se uchovávání ekologického heterogenního materiálu podle čl. 10 nařízení Komise (EU) 2021/1189, nebo e) nesplní některý z požadavků týkající se označení obalů osiva nebo průvodních dokladů osiva ve vztahu k použitému přípravku na ochranu rostlin podle čl. 49 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 95. V § 38a odst. 5 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 96. V § 38a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že vytvoří záznam o úkonu, který neprovedla, nebo do záznamu o úkonu uvede nepravdivé údaje anebo údaje nevyplývající z vlastního zjištění.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 97. V § 38a odst. 7 písm. a) se slova „x) nebo odstavce 4“ nahrazují slovy „aa), odstavce 3 písm. b) až e), odstavce 5 nebo 6“. 98. V § 38a odst. 7 písm. b) se slova „nebo odstavce 3“ nahrazují slovy „ , odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 4“. 99. V § 39 odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena k) a l). 100. V § 39 odst. 3 se slovo „odrůd7a)“ nahrazuje slovem „rozmnožovacího materiálu7a)“. 101. V § 42 odst. 2 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 3f zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije od vegetačního období, které začne po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně práv k odrůdám Čl. III Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 554/2005 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 334/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1a se na samostatné řádky doplňují věty „Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2470/96 ze dne 17. prosince 1996, kterým se pro brambory prodlužuje doba platnosti odrůdového práva Společenství. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1873 ze dne 20. října 2021 o prodloužení doby trvání odrůdových práv Společenství pro odrůdy druhu Asparagus officinalis L. a skupiny druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin.“. 2. V § 23 odst. 1 se slova „a brambor“ nahrazují slovy „ , brambor, chřestu a květinových cibulí“. 3. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV V položce 88 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 295/2017 Sb., se za písmeno f) doplňuje písmeno g), které zní: „g) o evidenci klonu registrované odrůdy révy nebo chmelu51)\| Kč 500“. ---\|--- ČÁST ČTVRTÁ Změna plemenářského zákona Čl. V Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 32/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 168/2015 Sb., zákona č. 60/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 3/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 246/2022 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 2 se za větu „Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/160 ze dne 4. února 2022, kterým se stanoví jednotná minimální četnost některých úředních kontrol k ověření souladu s veterinárními požadavky Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 1082/2003 a (ES) č. 1505/2006.“ na samostatný řádek vkládá věta „Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1345 ze dne 1. srpna 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o registraci a schvalování zařízení, jež chovají suchozemská zvířata a odebírají, produkují, zpracovávají nebo skladují zárodečné produkty.“. 2. V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „u drůbeže chovatelé nejméně 500 kusů na hospodářství, u drůbeže chovatelé nejméně 100 kusů na hospodářství s produkcí násadových vajec a u kura domácího též hejna nosnic pro produkci konzumních vajec uváděných na trh,“ zrušují a za slova „s výjimkou“ se vkládají slova „chovatelů drůbeže, kteří představují nevýznamné riziko podle čl. 85 nařízení (EU) 2016/429 a čl. 3 nařízení (EU) 2022/1345,“. 3. V § 23 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Za chovatele drůbeže představujícího nevýznamné riziko podle čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2022/1345 se považuje chovatel, v jehož hospodářství jsou chována zvířata, přechovávány zárodečné produkty nebo produkty živočišného původu a primárním účelem není přemísťování těchto zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu do hospodářství nebo z něj.“. 4. V § 24 odst. 10 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) předložení průvodního listu skotu nebo průkazu koně chovaných zvířat.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o hnojivech Čl. VI Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 263/2014 Sb., zákona č. 61/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb. a zákona č. 299/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 8 se číslo „20“ nahrazuje číslem „200“, za slovo „povinni“ se vkládají slova „od 1. ledna 2024“ a slovo „ledna“ se nahrazuje slovem „února“. 2. V § 9 odst. 8 se číslo „200“ nahrazuje číslem „100“ a slova „od 1. ledna 2024“ se zrušují. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) části páté čl. VI bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, a b) části páté čl. VI bodu 3, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 278/2023 Sb.	Zákon č. 278/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 9. 2023, datum účinnosti 20. 9. 2023, částka 130/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2024 (30/2024 Sb.) 278 ZÁKON ze dne 23. srpna 2023, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. I Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 180j odst. 1 a § 180j odst. 3 písm. a) se číslo „60 000“ nahrazuje číslem „400 000“. 2. V § 180j odstavec 5 zní: „(5) Vstupuje-li cizinec na území České republiky s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1, je povinen nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území České republiky uzavřít cestovní zdravotní pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče podle odstavce 8, a to u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45).“. 3. V § 180j odst. 6 se slova „a jejímž jediným společníkem je zdravotní pojišťovna, a to pouze v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu odstavců 8 až 10“ nahrazují slovy „a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu odstavce 8“. 4. V § 180j se odstavce 9 a 10 zrušují. Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 9 až 11. 5. V § 180j odst. 9 se slova „a zároveň seznam pojišťoven, které splňují podmínky smluvní sítě poskytovatelů zdravotních služeb podle odstavce 9“ zrušují. 6. V § 180j se odstavce 10 a 11 zrušují. 7. Za § 180j se vkládají nové § 180ja a 180jb, které znějí: „§ 180ja Společné ustanovení o cestovním zdravotním pojištění (1) Pojišťovna, která podle § 180j odst. 2 písm. a) sjednává cestovní zdravotní pojištění, zveřejní vzor pojistné smlouvy o cestovním zdravotním pojištění a pojistné podmínky na svých webových stránkách. (2) Požádá-li pojistník pojišťovnu, s níž má podle § 180j odst. 2 písm. a) sjednáno cestovní zdravotní pojištění, o sjednání nového cestovního zdravotního pojištění, je pojišťovna povinna předložit pojistníkovi nový návrh na uzavření smlouvy a tuto smlouvu s ním uzavřít. To platí i v případě, požádá-li o pojištění stejné osoby jiný pojistník. § 180jb Registr zdravotního pojištění cizinců (1) Pojišťovna, která podle § 180j odst. 2 písm. a) sjedná cestovní zdravotní pojištění, předá údaje o sjednaném cestovním zdravotním pojištění v rozsahu odstavce 2 do registru zdravotního pojištění cizinců, který vede a spravuje Česká kancelář pojistitelů. Předmětné údaje pojišťovna předává způsobem umožňujícím dálkový přístup (on-line) nejpozději do 24 hodin od uzavření smlouvy o cestovním zdravotním pojištění. (2) Registr zdravotního pojištění cizinců obsahuje údaje o sjednaném cestovním zdravotním pojištění v rozsahu jméno, příjmení, popřípadě ostatní jména pojištěného, datum a místo narození pojištěného, státní občanství pojištěného, číslo jeho cestovního dokladu, datum vzniku, změny, doby přerušení a zániku pojištění u příslušné pojišťovny. Registr zdravotního pojištění cizinců dále obsahuje rodné číslo, popřípadě jiné číslo pojištěného a adresu místa hlášeného pobytu pojištěného na území, jsou-li k dispozici. Údaje podle tohoto odstavce se v registru zdravotního pojištění cizinců uchovávají po dobu 10 let ode dne zániku pojištění. (3) Státní orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na písemnou výzvu České kanceláře pojistitelů a ve lhůtách jí stanovených sdělovat České kanceláři pojistitelů údaje potřebné pro vedení registru zdravotního pojištění cizinců. Tyto údaje se poskytují bezplatně. (4) Údaje z registru zdravotního pojištění cizinců se pro účely výkonu jejich působnosti poskytují ministerstvu a policii a v rozsahu údajů uvedených v odstavci 2 také poskytovatelům zdravotních služeb. Tyto údaje se poskytují bezplatně. (5) Česká kancelář pojistitelů a pojišťovny využívají k plnění svých povinností při naplňování a správě registru zdravotního pojištění cizinců údaje a informační systém podle zákona upravujícího pojišťovnictví. (6) Na úhradě nákladů za vedení registru zdravotního pojištění cizinců se podílejí pojišťovny sjednávající cestovní zdravotní pojištění poměrně podle úhrnu předepsaného pojistného.“. 8. § 184b se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Česká kancelář pojistitelů zřídí registr zdravotního pojištění cizinců do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pojišťovna předává do registru zdravotního pojištění cizinců údaje o cestovním zdravotním pojištění uzavřeném po uplynutí lhůty podle věty první. 2. Cestovní zdravotní pojištění při pobytu nad 90 dnů podle § 180j zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem 2. srpna 2021, a to v rozsahu komplexní zdravotní péče, sjednané přede dnem 2. srpna 2021 a nezaniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za cestovní zdravotní pojištění při pobytu nad 90 dnů podle § 180j zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčen bod 4. 3. Pojistník, který s Pojišťovnou VZP, a.s., uzavřel cestovní zdravotní pojištění při pobytu nad 90 dnů podle § 180j zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne 2. srpna 2021 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to v rozsahu komplexní zdravotní péče, má právo toto pojištění vypovědět ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě však nemá pojistník nárok na vrácení uhrazeného jednorázového pojistného, které v plné výši bez výjimky náleží Pojišťovně VZP, a.s. 4. Limit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě týkající se cestovního zdravotního pojištění při pobytu nad 90 dnů v rozsahu podle § 180j zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v částce nižší než 400 000 EUR na jednu pojistnou událost se uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zvyšuje na 400 000 EUR. Pojišťovna je oprávněna s touto změnou limitu pojistného plnění upravit nově výši pojistného. Toto její právo zanikne, nevyužije-li ho do 1 měsíce ode dne změny podle věty první. Nesouhlasí-li pojistník s novou výší pojistného, má právo pojištění vypovědět bez výpovědní doby. Toto jeho právo zanikne, nevyužije-li ho do 1 měsíce ode dne, kdy se o změně výše pojistného dozvěděl. V každém případě však nemá pojistník nárok na vrácení uhrazeného jednorázového pojistného, které v plné výši bez výjimky náleží Pojišťovně VZP, a.s. 5. Do uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se pojistná smlouva s limitem pojistného plnění nižším než 400 000 EUR považuje za smlouvu podle § 180j zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Při úhradě poskytnuté zdravotní služby použije pojišťovna limit pojistného plnění ve výši platné v den poskytnutí takové služby; v případě lůžkových zdravotních služeb se za den poskytnutí zdravotní služby považuje den propuštění pojištěného z lůžkové péče nebo den jiného ukončení hospitalizačního případu. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 281/2023 Sb.	Zákon č. 281/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 19. 9. 2023, datum účinnosti 1. 10. 2023, částka 132/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákoníku práce * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST PÁTÁ - Změna krizového zákona * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o službě vojáků v záloze * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 281 ZÁKON ze dne 12. září 2023, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce Čl. I Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 167/2023 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Rady ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (91/533/EHS).“ a „Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES.“ zrušují. 2. V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.“. 3. § 21 zní: „§ 21 (1) Jsou-li pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti nebo jejich změny anebo dohoda podle § 49 a § 77 odst. 5 písm. a) uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, je zaměstnavatel povinen zaslat jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro tyto účely zaměstnavateli písemně sdělil. (2) Zaměstnanec má právo od pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo jejich změny, které jsou uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, odstoupit od okamžiku jejich uzavření, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů ode dne dodání jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance podle odstavce 1. Odstoupení musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Odstoupení je možné, jen dokud nebylo ze strany zaměstnance započato s plněním.“. 4. § 37 včetně nadpisu zní: „§ 37 Informování o obsahu pracovního poměru (1) Neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bližším označení druhu a místa výkonu práce, c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené, d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána, e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a o běhu a délce výpovědní doby, f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje, g) stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a o rozsahu práce přesčas, h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo, i) mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu, j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv, k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance, a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů od vzniku pracovního poměru. (2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) až i) a k) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. (3) O změnách údajů uvedených v odstavci 1 je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, kdy změna nabývá účinnosti. Tato povinnost se nevztahuje na změny právních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů. (4) Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji zaměstnanec mohl uložit a vytisknout; zaměstnavatel je povinen uschovat si doklad o předání informace zaměstnanci. (5) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem, s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí při své práci dodržovat, s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.“. 5. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 91 a 118 zní: „§ 37a Informování zaměstnanců vysílaných na území jiného státu (1) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu a neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen předem písemně informovat zaměstnance o a) státu, v němž má být práce vykonávána, b) předpokládané době tohoto vyslání, c) měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat, d) peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce, e) tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance. (2) Je-li zaměstnanec vyslán do jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91), je zaměstnavatel dále povinen předem písemně informovat zaměstnance o a) odměně za práci, na niž má zaměstnanec nárok v souladu s právními předpisy hostitelského členského státu, b) podmínkách poskytování cestovních náhrad v souvislosti s výkonem práce a dalších plněních poskytovaných zaměstnavatelem v souvislosti s vysláním, c) odkazu na oficiální celostátní internetovou adresu zřízenou hostitelským členským státem118). (3) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 2 písm. a) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. (4) Zaměstnavatel není povinen zaměstnance informovat podle odstavců 1 a 2, nepřesahuje-li vyslání zaměstnance dobu 4 týdnů po sobě jdoucích. (5) Ustanovení § 37 odst. 3 a 4 se použijí obdobně. 91) Čl. 56 Smlouvy o fungování Evropské unie. 118) Čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“).“. 6. V § 39 odst. 1 se slovo „výslovně“ nahrazuje slovem „písemně“. 7. V § 74 odstavec 2 zní: „(2) Při výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.“. 8. § 75 včetně nadpisu zní: „§ 75 Dohoda o provedení práce (1) Rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. (2) Do rozsahu práce podle odstavce 1 se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Doby uvedené v § 348 odst. 1 se do rozsahu práce nezapočítávají. (3) V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.“. 9. § 77 včetně nadpisu zní: „§ 77 Společné ustanovení o dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (1) Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci. (2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na právní vztah založený dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti ustanovení o pracovním poměru s výjimkou a) převedení na jinou práci a přeložení, b) dočasného přidělení, c) odstupného, d) dovolené, e) skončení pracovního poměru, f) odměňování, g) cestovních náhrad a náhrad podle § 190a. (3) Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nepřísluší náhrada odměny z dohody po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 až 205, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. (4) Požádá-li zaměstnanec, jehož právní vztahy založené dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele trvaly po dobu nejméně 180 dní, písemně zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď. (5) Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni, b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. (6) Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. (7) Má-li zaměstnanec za to, že mu dal zaměstnavatel výpověď podle odstavce 5 písm. b) proto, že a) se zákonným způsobem domáhal 1. práva na informace při vzniku nebo změně právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti podle § 77a nebo při vysílání zaměstnance na území jiného státu podle § 77b, 2. práva na rozvržení pracovní doby předem podle § 74 odst. 2, nebo 3. práva na odborný rozvoj podle § 227 až 230, nebo b) zaměstnavatele požádal o zaměstnání v pracovním poměru podle § 77 odst. 4, o úpravu pracovních podmínek podle § 241 nebo 241a, o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nebo tuto dovolenou čerpal anebo pečoval o jinou fyzickou osobu nebo ji ošetřoval podle § 191, a ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výpovědi zaměstnavatele písemně požádá o odůvodnění výpovědi, je zaměstnavatel povinen jej bez zbytečného odkladu písemně informovat o důvodech výpovědi.“. 10. V § 77 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f). 11. V § 77 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) U zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.“. 12. Za § 77 se vkládají nové § 77a a 77b, které včetně nadpisů znějí: „§ 77a Informování o obsahu právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (1) Neobsahuje-li tyto údaje dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bližším označení sjednané práce a místa výkonu práce, c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené, d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána, e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, a o délce a běhu výpovědní doby, f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje, g) předpokládaném rozsahu pracovní doby za den nebo týden, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období podle § 76 odst. 3, h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo, i) odměně z dohody, o podmínkách jejího poskytování, o splatnosti a termínu výplaty odměny z dohody a o místu a způsobu vyplácení odměny z dohody, j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a o označení smluvních stran těchto kolektivních smluv, k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovněprávním vztahem zaměstnance, a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne započetí výkonu práce. (2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) až f), h), i) a k) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. Ustanovení § 37 odst. 3 až 5 se použijí obdobně. § 77b Informování zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vysílaných na území jiného státu (1) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu a neobsahuje-li tyto údaje dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen jej předem písemně informovat o a) státu, v němž má být práce vykonávána, b) předpokládané době tohoto vyslání, c) měně, ve které mu bude vyplácena odměna z dohody, d) peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce, e) tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance. (2) Je-li zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti vyslán do jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91), je zaměstnavatel dále povinen jej předem písemně informovat o a) odměně za práci, na niž má zaměstnanec nárok v souladu s právními předpisy hostitelského členského státu, b) podmínkách poskytování cestovních náhrad v souvislosti s výkonem práce a dalších plněních poskytovaných zaměstnavatelem v souvislosti s vysláním, c) odkazu na oficiální celostátní internetovou adresu zřízenou hostitelským členským státem118). (3) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 2 písm. a) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. (4) Zaměstnavatel není povinen zaměstnance informovat podle odstavců 1 a 2, jestliže vyslání zaměstnance nepřesahuje dobu 4 týdnů po sobě jdoucích. (5) Ustanovení § 37 odst. 3 a 4 se použijí obdobně.“. 13. V § 80 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to písemně“. 14. V části čtvrté hlavě IV nadpis dílu 1 zní: „Nepřetržitý denní odpočinek“. 15. V § 90 odstavec 1 zní: „(1) Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout nepřetržitý denní odpočinek v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a mladistvému zaměstnanci v trvání alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.“. 16. V § 90a se slova „Odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny“ nahrazují slovy „Nepřetržitý denní odpočinek“. 17. § 92 včetně nadpisu zní: „Nepřetržitý odpočinek v týdnu § 92 (1) Zaměstnavatel je povinen v rámci týdne zaměstnanci staršímu 18 let poskytnout nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24 hodin spolu s nepřetržitým denním odpočinkem podle § 90 odst. 1, na který musí bezprostředně navazovat; celková doba trvání těchto odpočinků je nepřetržitým odpočinkem v týdnu. (2) Zaměstnavatel je povinen v rámci týdne mladistvému zaměstnanci poskytnout nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 48 hodin. (3) Jestliže to umožňuje provoz zaměstnavatele, poskytne zaměstnavatel nepřetržitý odpočinek v týdnu podle odstavců 1 a 2 všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle. (4) V případech uvedených v § 90 odst. 2 a u technologických procesů, které nemohou být přerušeny, může zaměstnavatel zkrátit nepřetržitý odpočinek v týdnu podle odstavce 1 pouze tak, aby délka jeho trvání činila nejméně 24 hodin. V tomto případě může být nepřetržitý denní odpočinek zkrácen podle § 90 odst. 2, a to za podmínky, že doba, o kterou se zkrátil, nesmí být poskytnuta samostatně, ale jen s následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby zaměstnanci byl poskytnut za období 2 týdnů nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce alespoň 70 hodin. (5) V zemědělství je možné dohodnout zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu. V tomto případě může být nepřetržitý denní odpočinek zkrácen podle § 90 odst. 2, a to za podmínky, že doba, o kterou se zkrátil, nesmí být poskytnuta samostatně, ale jen s jiným nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby zaměstnanci byl poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období a) 3 týdnů v délce alespoň 105 hodin, b) 6 týdnů v délce alespoň 210 hodin při sezónních pracích.“. 18. V § 93 odst. 2 se slova „odpočinku mezi dvěma směnami“ nahrazují slovy „denního odpočinku“. 19. § 93a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 120 a 121 zní: „§ 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut120), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu121), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce. (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně a v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. (4) Dohoda o další dohodnuté práci přesčas a) musí být sjednána písemně, jinak je neplatná, b) nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru, c) nesmí být sjednána na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích, d) může být okamžitě zrušena, a to i bez udání důvodu v období 12 týdnů od sjednání; okamžité zrušení musí být provedeno písemně a doručeno druhému účastníku, e) může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu; výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku. Pokud nebyla výpovědní doba sjednána kratší, činí 2 měsíce a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance ve zdravotnictví. (5) Zaměstnavatel vede aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví vykonávajících další dohodnutou práci přesčas. (6) Pokud se v tomto ustanovení nestanoví něco jiného, platí pro další dohodnutou práci přesčas obdobně ustanovení zákoníku práce týkající se práce přesčas. 120) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 121) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“. 20. § 93a se včetně poznámek pod čarou č. 120 a 121 zrušuje. 21. V § 96 odst. 1 písm. a) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. další dohodnuté práce přesčas (§ 93a),“. Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 4 a 5. 22. V § 96 odst. 1 písm. a) se bod 3 zrušuje. Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4. 23. V § 111 odst. 1 větě poslední se slova „a platu“ nahrazují slovy „ , platu nebo odměny z dohody“. 24. Na konci § 138 se doplňuje věta „Pro poskytování odměny z dohody se § 115 až 118 použijí obdobně, přičemž odměna z dohody se pro tyto účely posuzuje jako mzda.“. 25. V § 145 odst. 2 písm. b) se slova „nebo platu“ nahrazují slovy „ , platu nebo odměny z dohody“. 26. V § 147 odst. 1 písm. c) se slova „nebo plat“ nahrazují slovy „ , plat nebo odměnu z dohody“. 27. V § 147 odst. 1 písm. e) se slova „nebo platu“ nahrazují slovy „ , platu nebo odměny z dohody“. 28. V části sedmé se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VI NÁHRADY NÁKLADŮ PŘI VÝKONU PRÁCE NA DÁLKU § 190a (1) Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 (dále jen „práce na dálku“), tvoří a) náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo b) paušální částka náhrady nákladů vymezených v odstavci 3; ustanovení § 190 tím není dotčeno. (2) Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší. (3) Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se stanoví podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu. (4) Paušální částka podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou na základě údaje podle odstavce 3 a) v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku, b) v mimořádném termínu, dojde-li ke zvýšení nebo snížení hodnoty údaje podle odstavce 3 nejméně o 20 % v porovnání s paušální částkou naposledy stanovenou vyhláškou; paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru. (5) Zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3, může být poskytována paušální částka vyšší. Paušální částka je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo. (6) Je-li zaměstnanci poskytována paušální částka, platí, že zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly. (7) Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže s ním zaměstnavatel toto právo sjednal.“. 29. V § 194 se věta druhá zrušuje. 30. § 196 včetně nadpisu zní: „§ 196 Rodičovská dovolená (1) K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na jeho písemnou žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. (2) Žádost podle odstavce 1 podává zaměstnanec alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně; žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a lze ji podávat i opakovaně.“. 31. V § 240 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zakazuje se zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas.“. 32. § 241 zní: „§ 241 (1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování do směn též k potřebám zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujícího o dítě. (2) Požádá-li a) těhotná zaměstnankyně, b) zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, nebo c) zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)77a), zaměstnavatele písemně o kratší pracovní dobu podle § 80 nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, je povinen to písemně odůvodnit. (3) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec, jejichž žádosti o kratší pracovní dobu podle odstavce 2 bylo vyhověno, zaměstnavatele písemně o obnovení nebo částečné obnovení rozsahu původní týdenní pracovní doby a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.“. 33. Za § 241 se vkládá nový § 241a, který zní: „§ 241a Požádá-li a) těhotná zaměstnankyně, b) zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, nebo c) zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)77a), zaměstnavatele písemně o výkon práce na dálku podle § 317 a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.“. 34. V § 303 odstavec 3 zní: „(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni. Celkový úhrn odměn vyplacených zaměstnanci za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího zaměstnance též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle § 124 odst. 3 ve spojení se zvláštním právním předpisem, a to podle naposledy zaměstnancem obsazeného místa, na kterém zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával práci. Zaměstnanec je povinen zaměstnavatele bezodkladně informovat o každém peněžitém plnění, které mu bylo vyplaceno.“. 35. § 317 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 119 zní: „§ 317 Práce na dálku (1) Výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v odstavci 3 stanoveno jinak. (2) Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně; dohoda i výpověď musí být písemná. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět. (3) Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona119), a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec je povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku. (4) Dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, platí, že a) se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije; délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin, b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 jinak, c) se pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 a čerpání dovolené uplatní stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit. 119) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 36. § 334 včetně nadpisu zní: „§ 334 Společné ustanovení o doručování Při doručování výpovědi, okamžitého zrušení, zrušení ve zkušební době a dalších písemností týkajících se skončení pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, s výjimkou dohody podle § 49 a § 77 odst. 5 písm. a), a při doručování odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa, mzdového výměru nebo platového výměru (dále jen „písemnost“), se postupuje podle § 334a až 337.“. Poznámka pod čarou č. 94 se zrušuje. 37. Za § 334 se vkládá nový § 334a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 94 zní: „§ 334a Obecné ustanovení o doručování písemnosti zaměstnavatelem (1) Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou a) jejím předáním na pracovišti zaměstnavatele, b) jejím předáním, kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, c) prostřednictvím datové schránky, d) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo e) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Prostřednictvím provozovatele poštovních služeb může zaměstnavatel doručit písemnost zaměstnanci pouze v případě, není-li možné doručení na pracovišti zaměstnavatele. (2) Odmítne-li zaměstnanec převzít písemnost doručovanou způsobem podle odstavce 1 písm. a) nebo b), považuje se tato písemnost za doručenou dnem, kdy zaměstnanec její převzetí odmítl. (3) Je-li písemnost doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, vybere zaměstnavatel takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy94) vyplývala povinnost doručit poštovní zásilku obsahující písemnost za podmínek stanovených tímto zákonem. 94) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých dalších zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.“. 38. V § 335 odst. 1 větě první se slova „s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování“ nahrazují slovy „k tomuto způsobu doručování udělil souhlas v samostatném písemném prohlášení, v němž také uvedl elektronickou adresu pro doručování, která není v dispozici zaměstnavatele“. 39. V § 335 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Před udělením souhlasu podle věty první je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o podmínkách doručování písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací včetně zákonné lhůty podle odstavce 3. Zaměstnanec může souhlas podle věty první písemně odvolat.“. 40. V § 335 odst. 3 větě první se slova „podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem95)“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Jestliže zaměstnanec převzetí písemnosti nepotvrdí ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího dodání, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty.“. 41. V § 335 odst. 4 se slova „nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem95)“ zrušují. 42. § 335a včetně nadpisu zní: „§ 335a Doručování zaměstnavatelem do datové schránky zaměstnance Zaměstnavatel může doručit písemnost zaměstnanci prostřednictvím datové schránky, pokud si ji zaměstnanec neznepřístupnil pro dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby podle § 18a zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.“. 43. § 337 včetně nadpisu zní: „§ 337 Doručování písemnosti zaměstnancem (1) Zaměstnanec doručuje písemnost zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen doručení písemnosti podle věty první písemně potvrdit. (2) Písemnost je zaměstnavateli doručena, jakmile ji zaměstnavatel převzal. Jestliže zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání zaměstnavatele, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo. (3) Zaměstnanec může doručit písemnost zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací na elektronickou adresu, kterou zaměstnavatel pro tento účel zaměstnanci oznámil; písemnost určená zaměstnavateli musí být zaměstnancem podepsána. (4) Písemnost doručovaná zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy převzetí potvrdí zaměstnavatel zaměstnanci datovou zprávou. Jestliže zaměstnavatel převzetí písemnosti nepotvrdí ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího dodání, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty. (5) Doručení písemnosti zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnavatele vrátila zaměstnanci jako nedoručitelná. (6) Zaměstnanec může doručit písemnost zaměstnavateli prostřednictvím datové schránky, pokud si ji zaměstnavatel neznepřístupnil pro dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby podle § 18a zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Jestliže se zaměstnavatel nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Ustanovení odstavců 4 a 5 se nepoužijí.“. 44. V § 348 odst. 2 se za slovo „dohody“ vkládá čárka a slovo „anebo“ se zrušuje. 45. V § 348 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a náhrady nákladů spojených s výkonem práce na dálku“. 46. V § 363 se za text „§ 30 odst. 2,“ vkládají slova „§ 35 odst. 1, 4 a 5,“, za slova „§ 37 odst. 1 až 4,“ se vkládá text „§ 37a,“, slova „§ 39 odst. 2 až 6“ se nahrazují textem „§ 39“, za slova „§ 62 až 64,“ se vkládají slova „§ 74 odst. 2, § 77 odst. 4 a 7, § 77a, 77b,“, za text „§ 79a,“ se vkládá text „80,“, slova „§ 92 odst. 1, 3 a 4“ se nahrazují textem „§ 92“, za slova „§ 93 odst. 2 věta druhá a odst. 4,“ se vkládají slova „§ 93a odst. 1 až 3 a odst. 5,“, slova „§ 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2 a odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 96 odst. 1 písm. a) body 1 až 3 a odst. 2“ a slova „§ 241 odst. 1 a 2“ se nahrazují textem „§ 241, 241a“. 47. V § 363 se slova „§ 93a odst. 1 až 3 a odst. 5“ zrušují a slova „§ 96 odst. 1 písm. a) body 1 až 3 a odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2 a odst. 2“. 48. V § 363 se slova „§ 77 odst. 4 a 7“ nahrazují slovy „§ 77 odst. 4, 7 a 8“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Neuplynula-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lhůta pro poskytnutí informace o obsahu pracovního poměru podle § 37 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci informaci do konce této lhůty v rozsahu podle § 37 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimka podle § 37 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i v tomto případě. 2. Byla-li informace podle § 37 odst. 1 nebo § 37 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuta zaměstnanci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci na jeho písemnou žádost ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení žádosti informaci v rozsahu § 37 odst. 1 nebo § 37a odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zaměstnavateli tato povinnost nevznikne, pokud se uplatní výjimka podle § 37a odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pokud vyslání zaměstnance skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájil výkon práce nebo byl vyslán k výkonu práce na území jiného státu, poskytne zaměstnavatel na jeho písemnou žádost ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení žádosti informaci v rozsahu § 77a odst. 1 nebo § 77b odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zaměstnavateli tato povinnost nevznikne, pokud se uplatní výjimka podle § 77b odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pokud vyslání zaměstnance skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Nebyla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zaměstnancem, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele podle § 317 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uzavřena písemná dohoda o podmínkách výkonu této práce, uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem písemnou dohodu o výkonu práce na dálku podle § 317 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. III V § 133a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 293/2013 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 56e zní: „(3) Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že mu žalovaný dal výpověď z pracovního poměru nebo okamžitě zrušil pracovní poměr nebo zrušil právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti výpovědí nebo okamžitým zrušením proto, že a) se žalobce zákonným způsobem domáhal 1. práva na informace při vzniku nebo změně pracovněprávního vztahu podle § 37 nebo § 77a zákoníku práce, 2. práva na informace při vysílání zaměstnance na území jiného státu podle § 37a nebo 77b zákoníku práce, 3. práva na rozvržení pracovní doby předem podle § 74 odst. 2 nebo § 84 zákoníku práce, 4. práva na odborný rozvoj podle § 227 až 230 zákoníku práce, b) žalobce zaměstnavatele požádal o zaměstnání v pracovním poměru podle § 77 odst. 4 zákoníku práce, o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nebo tuto dovolenou čerpal, nebo c) žalobce zaměstnavatele požádal o možnost pečovat o jinou fyzickou osobu nebo ji ošetřovat podle § 191 zákoníku práce nebo o takovou fyzickou osobu podle § 191 zákoníku práce pečoval nebo ji ošetřoval, je žalovaný povinen dokázat, že k výpovědi nebo okamžitému zrušení došlo z jiného důvodu56e). 56e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. V V § 6 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se na konci textu písmene e) doplňují slova „ ; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. VI Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně seznámí a) s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru a dobou jeho trvání, b) se služebním zařazením, c) s místem nástupu služby, d) se základní týdenní dobou služby a jejím rozvržením, e) s platovými náležitostmi a výplatním termínem, f) s délkou řádné dovolené, g) s podmínkami výkonu služby, h) s dobou trvání a podmínkami zkušební doby, i) s odborným rozvojem a jeho zabezpečováním, j) s tím, kterému orgánu sociálního zabezpečení služební orgán odvádí pojistné na sociální zabezpečení vojáka v souvislosti s jeho služebním poměrem, k) s podmínkami zániku služebního poměru a l) s opatřeními zajišťujícími rovné zacházení. Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace uchazeči přístupná a musí mít možnost si ji uložit nebo vytisknout. Služební orgán je povinen doložit předání informace uchazeči.“. 2. § 21a včetně nadpisu zní: „§ 21a Zrušení služebního poměru ve zkušební době Služební orgán nebo voják může zrušit služební poměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká uplynutím 5 kalendářních dnů ode dne, ve kterém bylo doručeno vojákovi oznámení služebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno písemné oznámení vojáka o zrušení služebního poměru ve zkušební době.“. 3. V § 24 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Nebrání-li tomu povaha služby a bude-li zabezpečeno řádné plnění služebních úkolů, může služební orgán na žádost vojáka nařídit výkon služby z jiného než pravidelného místa výkonu služby vojáka, při tom stanoví místo výkonu služby, způsob komunikace, rozvržení doby výkonu služby a dobu, po kterou bude vykonávána služba z jiného místa. Voják může podat žádost o výkon služby z jiného místa až po ukončení zkušební doby. (4) Služební orgán písemně nařídí vojákovi výkon služby z jiného místa v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané služby umožňuje a za podmínky, že jiné místo bude pro výkon služby způsobilé. Voják je povinen na výzvu bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu lze výkon služby z jiného místa nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné jiné místo způsobilé k výkonu služby. (5) Náhrada nákladů spojených s výkonem služby z jiného místa vojákovi nepřísluší. To neplatí, pokud vláda nařízením stanoví, že se náhrada nákladů poskytne paušální částkou; pro určení výše paušální částky se použijí ustanovení zákoníku práce o náhradě nákladů při výkonu práce na dálku zaměstnancem odměňovaným platem. Paušální částka podle věty druhé zahrnuje veškeré náklady spojené s výkonem služby z jiného místa. (6) Pro účely náhrady cestovních výdajů je místo výkonu služby při výkonu služby z jiného místa určeno územím obce, v níž voják vykonává službu z jiného místa.“. 4. V § 26 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Pokud to povaha služby na daném služebním místě dovoluje, může na žádost vojáka služební orgán rozhodnout o pružném rozvržení doby služby vojáka, při tom se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o pružném rozvržení pracovní doby. Voják může takovou žádost podat až po ukončení zkušební doby. (4) Voják musí být o změně rozvržení základní týdenní doby služby nebo její formy písemně informován nejméně 14 dnů před její účinností, a pokud existují objektivní důvody, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Služební orgán je povinen doložit předání informace vojákovi.“. 5. V § 38 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Žádost podle odstavce 1 podává voják písemně, a to alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na straně vojáka. Žádost musí obsahovat požadovanou dobu trvání rodičovské dovolené a její začátek. Služební orgán může odložit poskytnutí rodičovské dovolené o přiměřenou dobu, pokud by čerpání rodičovské dovolené v požadovanou dobu vážně ohrozilo důležitý zájem služby. Takový odklad rodičovské dovolené musí služební orgán vojákovi písemně odůvodnit.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 6. V § 41 odst. 3 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 7. V § 41 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Vojákyně pečující o dítě mladší 9 let může požádat o pružné rozvržení doby služby, výkon služby z jiného místa výkonu služby, nebo kratší týdenní dobu služby v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Vojákyně může takovou žádost podat až po ukončení zkušební doby. Zamítnutí žádosti musí služební orgán vojákyni písemně odůvodnit. (5) Pokud o to vojákyně požádá nebo se od posledního stanovení výkonu služby z jiného místa výkonu služby, kratší týdenní doby služby nebo pružného rozvržení doby služby podstatně změnily okolnosti, stanoví služební orgán vojákyni místo výkonu služby, dobu služby nebo rozvržení doby služby stejně jako před jejich stanovením podle odstavce 4.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 6 až 10. 8. V § 41 odst. 7 se slova „2, 3 a 4“ nahrazují slovy „2, 3 a 6“. 9. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který zní: „§ 41a Ustanovení § 41 odst. 4 a 5 se vztahuje na všechny vojáky pečující o dítě mladší 9 let a na vojáky, kteří osobně pečují o osobu v situaci uvedené v § 5 odst. 4.“. 10. Za § 88a se vkládá nový § 88b, který zní: „§ 88b Voják, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo k výkonu služby do zahraničí po dobu přesahující 4 po sobě jdoucí týdny, musí být předem písemně informován o měně, ve které mu bude vyplácen služební plat, o náhradách, příplatcích, popřípadě jiných plněních poskytovaných v souvislosti se zahraniční služební cestou nebo vysláním k výkonu služby do zahraničí a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn jeho návrat.“. 11. V § 120 odst. 1 se slova „minimální mzdy17)“ nahrazují slovy „průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo,“. 12. V § 120 odst. 2 až 4 se slova „minimální mzdy17)“ nahrazují slovy „průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo.“. 13. V § 124 se slova „minimální mzdy17)“ nahrazují slovy „průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo“ a slova „minimální mzdy“ se nahrazují slovy „průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo,“. 14. V § 125 se slova „minimální mzdy17)“ nahrazují slovy „průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo“. 15. Za § 130 se vkládá nový § 130a, který zní: „§ 130a Odkazuje-li tento zákon na použití průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém došlo ke služebnímu úrazu nebo úmrtí vojáka, postupuje se podle sdělení vyhlášeného Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů.“. 16. V § 144 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na a) výběr uchazeče o povolání do služebního poměru, b) služební hodnocení, c) vyslání na služební cestu, d) vyslání na studijní pobyt, který trvá méně než 3 měsíce, e) zrušení služebního poměru ve zkušební době, f) nařízení služební pohotovosti, g) rozvržení základní týdenní doby služby včetně jejích individuálních změn, h) nařízení služby nad základní týdenní dobu služby, i) určení nástupu na dovolenou a odvolání z ní, j) poskytnutí služebního volna, k) přiznání služebního příspěvku, l) udělení kázeňské odměny, m) poskytnutí odměny podle § 68g, n) vrácení služebního platu podle § 68p odst. 1, o) poskytnutí náhradního volna nebo volna, p) poskytnutí preventivní nebo mimořádné rehabilitace, q) poskytnutí cestovních, přepravních, proviantních nebo výstrojních náležitostí, r) vyřizování žádostí nebo stížností podle § 153, s) výběrové řízení, t) poskytnutí rekvalifikace.“. 17. V § 145 odstavec 1 zní: „(1) V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o a) změně doby trvání služebního poměru, b) přerušení služebního poměru, c) náhradě škody podle tohoto zákona, d) propuštění ze služebního poměru, e) odnětí hodnosti, f) přiznání kvalifikačního příspěvku, g) vrácení náborového nebo kvalifikačního příspěvku při nesplnění povinnosti setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru, h) nároku na služební příspěvek, nesouhlasí-li voják s výší nebo s neposkytnutím příspěvku, nebo se zastavením jeho výplaty, i) době služby pro zabezpečení výsluhovými náležitostmi a pro sociální zabezpečení, nesouhlasí-li voják s vykázanou dobou, j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení služebního platu podle § 68k odst. 5, k) žádosti vojáka o jeho setrvání ve služebním poměru podle § 19 odst. 2, l) úhradě nákladů spojených se zvýšením nebo rozšířením vzdělání při nesplnění povinnosti setrvat po dohodnutou dobu ve služebním poměru, m) vydání bezdůvodného obohacení, n) náhradě nákladů za vojenskou výstroj, o) uložení kázeňského trestu, p) přiznání jednorázové peněžní výpomoci, q) přiznání peněžitého příspěvku.“. Čl. VII Přechodné ustanovení Pokud voják neobdržel některou z informací podle § 4 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytne mu ji služební orgán na požádání ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení písemné žádosti postupem podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna krizového zákona Čl. VIII V § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 323/2016 Sb. a zákona č. 14/2021 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. IX V § 69 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 267/2015 Sb. a zákona č. 205/2020 Sb., se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) příkaz zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři ve stanoveném rozsahu nařídit výkon práce na dálku nebo výkon služby z jiného místa,“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j). ČÁST SEDMÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. X Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odstavec 3 zní: „(3) Bezpečnostní sbor písemně seznámí občana před jeho přijetím do služebního poměru a) s textem služebního slibu, b) s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru, c) s druhem služebního poměru a dobou jeho trvání, d) se služebním zařazením, e) s místem služebního působiště, f) se stanovenou dobou služby v týdnu, způsobem rozvržení doby služby, g) s rozsahem služby přesčas, h) s výší služebního příjmu včetně jeho jednotlivých složek a výplatním termínem, i) s délkou dovolené, j) s podmínkami výkonu služby, k) s odborným rozvojem, který bezpečnostní sbor zabezpečuje, l) s dobou trvání a podmínkami zkušební doby, m) s tím, kterému orgánu sociálního zabezpečení se odvádí pojistné na sociální zabezpečení příslušníka v souvislosti s jeho služebním poměrem, n) s kolektivními dohodami upravujícími podmínky výkonu služby, o) s podmínkami skončení služebního poměru.“. 2. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Bezpečnostní sbor je povinen poskytnutí informací podle odstavce 3 doložit. Informace podle odstavce 3 písm. f) až i) a k) až o) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní nebo služební předpis anebo na kolektivní dohodu, v nichž jsou obsaženy.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 3. V části páté se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 95 zní: „HLAVA VI VÝKON SLUŽBY Z JINÉHO MÍSTA § 76a (1) Nebrání-li tomu důležitý zájem služby, může služební funkcionář na žádost příslušníka rozhodnout o výkonu služby mimo služebnu (dále jen „výkon služby z jiného místa“). Žádost o výkon služby z jiného místa musí obsahovat návrh jiného místa výkonu služby, které je pro výkon služby způsobilé. (2) Služební funkcionář rozhodnutí o výkonu služby z jiného místa zruší, pokud o takové zrušení příslušník požádá, vyžaduje-li to důležitý zájem služby, anebo pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí lze vydat jako první úkon služebního funkcionáře v řízení. (3) Služební funkcionář písemně nařídí příslušníkovi výkon služby z jiného místa v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona95), a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané služby umožňuje a za podmínky, že jiné místo bude pro výkon služby způsobilé. Příslušník je povinen na výzvu bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu lze výkon služby z jiného místa nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné jiné místo způsobilé k výkonu služby. (4) Náhrada nákladů spojených s výkonem služby z jiného místa příslušníkovi nepřísluší. To neplatí, pokud vláda nařízením stanoví, že se náhrada nákladů poskytne paušální částkou; pro určení výše paušální částky se použijí ustanovení zákoníku práce o náhradě nákladů při výkonu práce na dálku zaměstnancem odměňovaným platem. Paušální částka podle věty druhé zahrnuje veškeré náklady spojené s výkonem služby z jiného místa. Pro účely náhrady cestovních výdajů je místo služebního působiště při výkonu služby z jiného místa určeno územím obce, v níž příslušník vykonává službu z jiného místa. 95) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 77 odst. 11 písm. a) se za slova „které jsou uvedeny v“ vkládají slova „odstavci 12 a“, za slova „§ 16 odst. 3“ se vkládají slova „bez zbytečného odkladu, nejpozději ke dni účinnosti této změny,“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“. 5. V § 77 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Příslušník, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo k výkonu služby do zahraničí po dobu přesahující 4 po sobě jdoucí týdny, musí být předem písemně informován o měně, ve které mu bude vyplácen služební příjem, o náhradách, příplatcích, popřípadě jiných plněních poskytovaných v souvislosti se zahraniční služební cestou nebo vysláním k výkonu služby do zahraničí a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn jeho návrat.“. 6. § 82 včetně nadpisu zní: „§ 82 Rodičovská dovolená (1) Příslušníkovi a příslušnici se na písemnou žádost poskytne rodičovská dovolená. Žádost se podává alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na straně příslušníka nebo příslušnice. Žádost musí obsahovat požadovanou dobu trvání rodičovské dovolené a její začátek. (2) Rodičovská dovolená se příslušnici, která je matkou dítěte, poskytne po skončení mateřské dovolené a příslušníkovi, který je otcem dítěte, nejdříve dnem narození dítěte, a to v rozsahu, v jakém o ni požádají, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.“. 7. V § 85 se za odstavec 4 doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 96 znějí: „(5) Nebrání-li tomu důležitý zájem služby, může služební funkcionář na žádost příslušníka pečujícího o dítě mladší 9 let a příslušníka, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu96) považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), rozhodnout o stanovení kratší doby služby v týdnu, uplatnění pružné doby služby anebo o jiné vhodné úpravě rozvržení doby služby. (6) Nebrání-li tomu důležitý zájem služby, může služební funkcionář na žádost příslušníka pečujícího o dítě mladší 9 let a příslušníka, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu96) považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), rozhodnout o výkonu služby z jiného místa. (7) Služební funkcionář rozhodnutí o stanovení kratší doby služby v týdnu, uplatnění pružné doby služby, jiné vhodné úpravě rozvržení doby služby nebo výkonu služby z jiného místa podle odstavců 5 a 6 zruší, pokud o takové zrušení příslušník požádá, vyžaduje-li to důležitý zájem služby, anebo pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo původní rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí lze vydat jako první úkon služebního funkcionáře v řízení. 96) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“. 8. V § 171 se v písmenu g) za slova „rozvržení doby služby v týdnu,“ vkládají slova „s výjimkou postupu podle § 85 odst. 5 a 7,“. 9. V § 171 se v písmenu j) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 10. V § 171 se na konci odstavce tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) nařízení výkonu služby z jiného místa podle § 76a odst. 3.“. Čl. XI Přechodné ustanovení Pokud příslušník neobdržel některou z informací podle § 16 odst. 3, § 77 odst. 11 písm. a) a § 77 odst. 12 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytne mu je bezpečnostní sbor na požádání ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení písemné žádosti postupem podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. XII Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 250/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 78 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.“. 2. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) § 276 odst. 1 zákoníku práce.“. 3. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) § 350 odst. 2 zákoníku práce.“. 4. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 34 občanského zákoníku. § 121 až 124 zákona o zaměstnanosti.“. 5. V § 3 odst. 1 písm. h) se odkaz na poznámku pod čarou č. 76 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 82. Poznámka pod čarou č. 82 zní: „82) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) § 22 až 29 zákoníku práce.“. 7. V § 4 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 86 zní: „l) je oprávněn zakázat (omezit)86) výkon práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce. 86) Čl. 22 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.“. 8. V § 4 odst. 1 se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje. 9. V § 5 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) je oprávněn zakázat (omezit)86) výkon práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce.“. 10. V § 5 odst. 1 se na konci písmene l) čárka nahrazuje tečkou a písmeno m) se včetně poznámky pod čarou č. 86 zrušuje. 11. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 12. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) § 12 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.“. 13. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) § 12 písm. b) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“. 14. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) § 12 písm. c) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“. 15. Poznámka pod čarou č. 77 zní: „77) § 12 písm. e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“. 16. V § 6 odst. 3 se slova „služebním zákonem“ nahrazují slovy „zákonem o státní službě22)“ a na konci textu odstavce se odkaz na poznámku pod čarou č. 22 zrušuje. Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.“. 17. Poznámka pod čarou č. 31 zní: „31) Například § 59 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.“. 18. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní: „b) požadovat prokázání totožnosti fyzických osob uvedených v písmenu a) podle občanského průkazu, cestovního dokladu, popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance22),“. Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje. 19. Poznámka pod čarou č. 34 zní: „34) § 108 a § 276 odst. 1 zákoníku práce.“. 20. Poznámka pod čarou č. 35 zní: „35) § 93, 94 a § 245 odst. 1 zákoníku práce.“. 21. V § 7 odst. 1 písm. f) se na konci bodu 2 doplňují slova „práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce,“. 22. V § 7 odst. 1 písm. f) se na konci bodu 2 slova „práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce,“ zrušují. 23. Poznámka pod čarou č. 36 zní: „36) § 102 zákoníku práce.“. 24. V § 7 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámek pod čarou č. 83 a 84 zní: „i) vstupovat se souhlasem zaměstnance a jiných dotčených osob, které v daném místě žijí, do jiných míst, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku83) nebo služba z jiného místa84). 83) § 317 zákoníku práce. 84) § 117 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.“. 25. V § 11a odst. 1 a § 24a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „přestupku“ vkládají slova „na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců“. 26. V § 12 odst. 1 a § 25 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 27. V § 12 odst. 1 a § 25 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce, nebo e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce.“. 28. V § 12 odst. 2 písm. a) a § 25 odst. 2 písm. a) se za slova „písm. a)“ vkládají slova „a c)“. 29. V § 12 odst. 2 a § 25 odst. 2 písmeno c) zní: „c) písm. d) a e) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.“. 30. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Přestupky na úseku práce na dálku (1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku práce na dálku tím, že a) v rozporu s § 317 odst. 1 zákoníku práce neuzavře dohodu o práci na dálku písemně, b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce, c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 zákoníku práce a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn podle § 317 odst. 4 písm. c) zákoníku práce. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.“. 31. V § 13 odst. 1 písm. a) a v § 26 odst. 1 písm. a) se slova „nebo plat“ nahrazují slovy „ , plat nebo odměnu z dohody“. 32. V § 13 odst. 1 písm. b) se poznámky pod čarou č. 6 a 7 zrušují, a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou. 33. Poznámka pod čarou č. 40 zní: „40) § 111 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy a o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.“. 34. V § 13 odst. 1 písm. f) se poznámka pod čarou č. 41 zrušuje, a to včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou. 35. V § 13 odst. 1 písm. j) se poznámka pod čarou č. 42 zrušuje, a to včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou. 36. Poznámka pod čarou č. 43 zní: „43) § 300 zákoníku práce.“. 37. V § 13 odst. 1 a v § 26 odst. 1 písmeno m) zní: „m) neposkytne zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr odměnu z dohody nebo některou její složku ve výši a za podmínek stanovených jiným právním předpisem a sjednaných v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr.“. Poznámka pod čarou č. 44 se zrušuje. 38. V § 14 odst. 1 a § 27 odst. 1 se slova „mzdy6) nebo platu7) nebo“ nahrazují slovy „mzdy, platu nebo odměny z dohody anebo“. 39. Poznámka pod čarou č. 46 zní: „46) § 74 odst. 2, § 76 odst. 3 a § 84 zákoníku práce.“. 40. Poznámka pod čarou č. 48 zní: „48) § 97 odst. 1 a 2 zákoníku práce.“. 41. V § 15 odst. 1 a § 28 odst. 1 písmeno h) zní: „h) neposkytne nepřetržitý denní odpočinek nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stanoveném minimálním rozsahu,“. Poznámka pod čarou č. 49 se zrušuje. 42. V § 15 odst. 1 a § 28 odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až w) se označují jako písmena k) až v). Poznámka pod čarou č. 51 se zrušuje. 43. Poznámka pod čarou č. 52 zní: „52) § 96 odst. 1 zákoníku práce.“. 44. V § 15 odst. 1 písm. m) a § 28 odst. 1 písm. m) se slova „§ 241 odst. 3 věta druhá zákoníku práce“ nahrazují slovy „§ 240 odst. 3 zákoníku práce“. 45. Poznámka pod čarou č. 53 zní: „53) § 78 odst. 1 písm. i), § 93 odst. 2 a 4 zákoníku práce.“. 46. Poznámka pod čarou č. 54 zní: „54) § 94 zákoníku práce.“. 47. Poznámka pod čarou č. 55 zní: „55) § 245 odst. 1 zákoníku práce.“. 48. Poznámka pod čarou č. 56 zní: „56) § 94 odst. 2 zákoníku práce.“. 49. V § 15 odst. 1 se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které včetně poznámky pod čarou č. 85 zní: „w) neuzavře dohodu o kratší pracovní době písemně85). 85) § 80 zákoníku práce.“. 50. V § 15 odst. 2 písm. a) a § 28 odst. 2 písm. a) se text „v)“ nahrazuje textem „u)“. 51. V § 15 odst. 2 písm. b) a § 28 odst. 2 písm. b) se text „l), m), t)“ nahrazuje textem „k), l), s), v)“. 52. V § 15 odst. 2 písm. c) a § 28 odst. 2 písm. c) se slova „k), p), q), s) a u)“ nahrazují slovy „o), p), r) a t)“. 53. V § 15 odst. 2 písm. d) a § 28 odst. 2 písm. d) se slova „n), o) a r)“ nahrazují slovy „m), n) a q)“. 54. V § 17 odst. 1 se na začátek textu písmene g) vkládají slova „neposkytne nebo“. Poznámka pod čarou č. 57 zní: „57) Nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.“. 55. V § 17 odst. 2 písm. c) a v § 30 odst. 2 písm. c) se text „g),“ zrušuje. 56. V § 17 odst. 2 písm. d) a v § 30 odst. 2 písm. d) se za text „f),“ vkládá text „g),“. 57. V § 18 odst. 1 a § 31 odst. 1 písmeno c) zní: „c) nevyhoví písemné žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujících o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), o kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody,“. 58. V § 18 odst. 1 a § 31 odst. 1 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí: „d) písemně neodůvodní zamítnutí žádosti zaměstnance podle § 241 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce, e) písemně neodůvodní zamítnutí žádosti zaměstnance podle § 241a zákoníku práce,“. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena f) až j). 59. V § 18 odst. 2 písm. a) a v § 31 odst. 2 písm. a) se text „h)“ nahrazuje textem „j)“. 60. V § 18 odst. 2 písm. b) a v § 31 odst. 2 písm. b) se slova „d) a g)“ nahrazují slovy „f) a i)“. 61. V § 18 odst. 2 písm. c) a v § 31 odst. 2 písm. c) se slova „e) a f)“ nahrazují slovy „g) a h)“. 62. V § 18 odst. 2 a § 31 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) písm. d) a e) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.“. 63. V nadpisu § 20 a 33 se za slova „na úseku“ vkládá slovo „bezpečnosti“. 64. V § 20 odst. 2 písm. b) se za text „písm.“ vkládají slova „a) a“. 65. V § 20 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 66. V § 20a odst. 1 a § 33a odst. 1 úvodních částech ustanovení se za slovo „přestupku“ vkládají slova „na úseku agenturního zaměstnávání“. 67. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu zní: „§ 25a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku práce na dálku (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku práce na dálku tím, že a) v rozporu s § 317 odst. 1 zákoníku práce neuzavře dohodu o práci na dálku písemně, b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 až 3 zákoníku práce, c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 zákoníku práce a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn podle § 317 odst. 4 písm. c) zákoníku práce. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.“. 68. V § 28 odst. 1 se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) neuzavře dohodu o kratší pracovní době písemně85).“. 69. V § 30 odst. 1 se na začátku textu písmene g) vkládají slova „neposkytne nebo“. 70. V § 33 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „na úseku“ vkládá slovo „bezpečnosti“. 71. V § 33 odst. 2 písm. b) se text „b)“ nahrazuje slovy „a), b) a e)“. 72. V § 33 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 73. V § 33a odst. 1 písm. d) se odkaz na poznámku pod čarou č. 77 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 81. 74. V § 45 se na konci textu věty první doplňují slova „ , včetně jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku83) nebo služba z jiného místa84)“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. XIII Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 49/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 30 odst. 1 na konci textu písmene j) a v § 30 odst. 2 na konci textu písmene j) se doplňují slova „a výši jednotlivých složek platu“. 2. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu zní: „§ 30a Informování o služebním poměru (1) Služební orgán je povinen nejpozději s vydáním rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného písemně informovat osobu, která má být přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného, o a) služebním místě a činnostech, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, b) místu pravidelného výkonu služby ve služebním úřadu (dále jen „pracoviště“), c) době trvání a podmínkách zkušební doby, d) způsobu odměňování, splatnosti platu, termínu výplaty platu a způsobu vyplácení platu, e) stanovené týdenní služební době, způsobu rozvržení služební doby včetně délky vyrovnávacího období, a o rozsahu služby přesčas, f) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky ve službě na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo, g) výměře dovolené a způsobu nařizování dovolené, h) podmínkách skončení služebního poměru a o postupu, který je služební orgán a státní zaměstnanec povinen dodržet při skončení služebního poměru, i) povinnosti úspěšně vykonat úřednickou zkoušku, j) odborném rozvoji státního zaměstnance, který služební úřad zabezpečuje, k) kolektivních dohodách, které upravují podmínky výkonu služby, a označení stran těchto kolektivních dohod, l) orgánu sociálního zabezpečení, kterému služební úřad odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti se služebním poměrem státního zaměstnance. (2) Informace o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. c) až j) a l) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní nebo služební předpis nebo na kolektivní dohodu, v nichž jsou obsaženy. (3) O změnách skutečností uvedených v odstavci 1 je služební orgán povinen státního zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, od kterého se změna uplatňuje. Tato povinnost se nevztahuje na změny skutečností uvedených v právních a služebních předpisech a kolektivních dohodách. (4) Služební orgán je povinen poskytnutí informace doložit. V případě poskytnutí informace v elektronické podobě musí být informace přístupná takovým způsobem, aby si ji osoba uvedená v odstavci 1 nebo státní zaměstnanec mohli uložit nebo vytisknout.“. 3. V § 45 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při vyslání na služební cestu na území jiného státu přesahující dobu 4 po sobě jdoucích týdnů je služební orgán povinen předem písemně informovat státního zaměstnance o měně, ve které mu bude vyplácen plat, o peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném služebním úřadem v souvislosti s výkonem služby a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat státního zaměstnance. Ustanovení § 30a odst. 3 a 4 se použijí obdobně.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 4. V § 67 odst. 1 větě první a v § 67a odst. 1 se za slovo „vyslán“ vkládají slova „na území jiného státu“. 5. V § 67 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 6. V § 67 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 45 odst. 2 se použije obdobně.“. 7. V § 67 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 8. V § 67 odst. 2 písm. a) se slova „písmene a)“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 9. V § 67a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 45 odst. 2 se použije obdobně.“. 10. V § 104 odst. 1 se za text „§ 191,“ vkládá text „191a,“. 11. § 112 zní: „§ 112 Náhrada výdajů, které státním zaměstnancům vzniknou v souvislosti s výkonem služby, se řídí § 151 až 154, § 173 až 176 a § 178 až 190 zákoníku práce; nelze však použít možnost ujednání v kolektivní dohodě ani v jiné smlouvě. Náhrada nákladů, které vzniknou při výkonu služby z jiného místa, státnímu zaměstnanci nepřísluší; to neplatí, pokud kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi stanoví, že jim tato náhrada přísluší paušální částkou ve výši stanovené podle § 190a zákoníku práce pro zaměstnance odměňované platem. Pravidelným pracovištěm pro účely cestovních náhrad je pracoviště nebo jiné místo, ze kterého státní zaměstnanec nejčastěji začíná cesty za účelem výkonu služby, a byl-li sjednán výkon služby z jiného místa, také sjednané místo jejího výkonu. Kde je v části sedmé zákoníku práce svěřena pravomoc zaměstnavateli, vykonává tuto pravomoc služební orgán prostřednictvím služebního předpisu.“. 12. V § 116 odstavec 2 zní: „(2) Nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, služební orgán povolí těhotné státní zaměstnankyni, státnímu zaměstnanci se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem, státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, nebo osamělému státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, změnu rozvržení služební doby, pružné rozvržení služební doby nebo kratší služební dobu; to platí obdobně i pro státního zaměstnance, který pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu.“. 13. V § 116 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud služební orgán změnu rozvržení služební doby nebo pružné rozvržení služební doby nepovolí, je povinen o tom písemně uvědomit dotčeného státního zaměstnance včetně důvodů, které k tomuto závěru vedly.“. 14. § 117 včetně nadpisu zní: „§ 117 Výkon služby z jiného místa (1) Služební orgán může se státním zaměstnancem uzavřít dohodu o výkonu služby z jiného místa, než je pracoviště státního zaměstnance. V dohodě o výkonu služby z jiného místa se sjednají podmínky výkonu služby. (2) Pokud služební orgán dohodu o výkonu služby z jiného místa neuzavře, je povinen o tom písemně uvědomit státního zaměstnance včetně důvodů, které k tomuto závěru vedly. (3) Uzavírání dohod o výkonu služby z jiného místa může služební orgán přenést služebním předpisem na představené. (4) Dohoda o výkonu služby z jiného místa, včetně dohody o změně jejího obsahu, může být uzavřena prostřednictvím adres elektronické pošty zřízených služebním úřadem. V tomto případě je dohoda o výkonu služby z jiného místa uzavřena okamžikem, kdy ten, komu je návrh určen, potvrdí navrhovateli, že s jeho návrhem souhlasí.“. 15. Za § 117 se vkládá nový § 117a, který včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 117a Služební orgán písemně nařídí státnímu zaměstnanci výkon služby z jiného místa v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona1), a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané služby umožňuje a za podmínky, že jiné místo bude pro výkon služby způsobilé. Státní zaměstnanec je povinen na výzvu služebního orgánu bez zbytečného odkladu písemně určit místo, ze kterého mu služební orgán může výkon služby nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné jiné místo způsobilé k výkonu služby. 1) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 16. V § 120 se za slovo „řídí“ vkládají slova „§ 240 odst. 3 a“ a za text „§ 241“ se vkládá text „odst. 1“. 17. V § 159 odst. 2 písm. e) se za slovo „povolení“ vkládají slova „změny rozvržení služební doby a“. 18. V § 159 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) nařízení výkonu služby z jiného místa.“. 19. V § 165 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Služební orgán může na žádost státního zaměstnance nebo z moci úřední vydat nové rozhodnutí, kterým zruší rozhodnutí o povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nebo rozhodnutí o povolení kratší služební doby, zkrátí dobu, na kterou je státnímu zaměstnanci povolen výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo povolena kratší služební doba, anebo změní rozsah povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nebo povolení kratší služební doby, jestliže a) pominuly důvody vydání rozhodnutí, b) se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno, zejména pokud výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo kratší služební doba brání řádnému plnění úkolů služebního úřadu.“. 20. V § 201 odst. 3 se slova „nebo jmenován na jiné služební místo představeného podle § 51 odst. 5 části věty před středníkem nebo § 51 odst. 6“ zrušují. 21. V § 201 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Představený podle odstavce 1 nebo 3 může být jmenován na služební místo vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru, pokud na tomto služebním místě vykonával službu ke dni vyhlášení výběrového řízení nebo ke dni bezprostředně předcházejícímu změně služebního poměru uvedené v § 70 odst. 1. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.“. Čl. XIV Přechodné ustanovení Pokud státní zaměstnanec neobdržel informaci o skutečnosti uvedené v § 30a odst. 1 nebo v § 45 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo o její změně podle § 30a odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li mu informace o skutečnosti uvedené v § 30a odst. 1 nebo v § 45 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuta přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytne mu ji na požádání postupem podle § 30a odst. 2 až 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, služební orgán písemně. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o službě vojáků v záloze Čl. XV Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, ve znění zákona č. 294/2017 Sb. a zákona č. 178/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Voják v záloze ve službě má nárok na služební volno v délce až 5 dnů v kalendářním roce a) při smrti rodiče, manžela, registrovaného partnera, druha, dítěte, sourozence, pěstouna, osvojitele nebo na vlastní svatbu, b) v důsledku naléhavých rodinných důvodů v případech nemoci nebo úrazu dítěte, rodiče, manžela nebo registrovaného partnera, při kterých je okamžitá přítomnost vojáka nepostradatelná, nebo c) při ošetřování dítěte, rodiče, manžela, registrovaného partnera nebo osoby žijící ve společné domácnosti.“. 2. V § 12 odst. 6 se slova „3 dny“ nahrazují slovy „doba služebního volna“ a za číslo „1“ se vkládají slova „navýšená o jeden den“. 3. § 42 se zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 10, 11, 17, 34 a 48, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního roku následujícího po dni jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení čl. I bodů 20, 22 a 47 a čl. XII bodů 8, 10 a 22, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 284/2023 Sb.	Zákon č. 284/2023 Sb. Zákon o preventivní restrukturalizaci Vyhlášeno 22. 9. 2023, datum účinnosti 23. 9. 2023, částka 134/2023 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - PŘÍPRAVA RESTRUKTURALIZACE (§ 4 — § 43) * ČÁST TŘETÍ - RESTRUKTURALIZAČNÍ ŘÍZENÍ (§ 44 — § 103) * ČÁST ČTVRTÁ - VEŘEJNÁ PREVENTIVNÍ RESTRUKTURALIZACE (§ 104 — § 111) * ČÁST PÁTÁ - RESTRUKTURALIZAČNÍ REJSTŘÍK (§ 112 — § 116) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 117 — § 120) * HLAVA II - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 121 — § 121) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.) 284 ZÁKON ze dne 23. srpna 2023 o preventivní restrukturalizaci Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává předpis Evropské unie1), navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje pravidla přístupu podnikatelů k preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci. § 2 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) preventivní restrukturalizacípreventivní restrukturalizací postup, který směřuje k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závoduobchodního závodu (dále jen „závod“) podnikatele, b) sanačním projektemsanačním projektem písemnost sestavená podle tohoto zákona, která popisuje a vyhodnocuje výsledky podnikání a provozu závodu podnikatele, rozebírá příčiny nastalých finančních potíží a předkládá návrh jejich řešení, c) restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem písemnost sestavená podle tohoto zákona, která vymezuje právní postavení dotčených strandotčených stran a obsahuje souhrn restrukturalizačních opatření k předejití úpadku a zachování nebo obnovení provozuschopnosti závodu podnikatele, d) společníkemspolečníkem i člen družstva, e) dotčenou stranoudotčenou stranou věřitel nebo společníkspolečník, jehož právo bude přímo dotčeno restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem a kterému došla písemná výzva k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu, f) zajištěnou dotčenou stranouzajištěnou dotčenou stranou dotčená stranadotčená strana, jejíž právo je zajištěno věcí patřící podnikateli, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy, a agent pro zajištění podle zákona o dluhopisech, g) nedotčenou stranounedotčenou stranou věřitel nebo společníkspolečník, který není dotčenou stranoudotčenou stranou, h) přímým dotčenímpřímým dotčením zahrnutí práva do restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu za účelem změny výše, pořadí, splatnosti nebo jiné vlastnosti tohoto práva či jiného práva s ním spojeného, i) členem voleného orgánučlenem voleného orgánu osoba, která je členem orgánu podnikatele a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána, j) spřízněnou osobouspřízněnou osobou 1. osoba ovládaná podnikatelem, osoba ovládající podnikatele, případně všechny osoby jednající ve shodě za účelem ovládání podnikatele, 2. člen voleného orgánučlen voleného orgánu podnikatele, osoba v obdobném postavení člena voleného orgánučlena voleného orgánu bez zřetele k tomu, jaký vztah k podnikateli má, nebo fyzická osoba zastupující právnickou osobu, která je členem voleného orgánučlenem voleného orgánu obchodní korporace, při výkonu funkce člena voleného orgánučlena voleného orgánu, 3. osoba ovládaná osobou podle bodů 1 a 2, nebo 4. osoba blízká osobám podle bodů 1 a 2, k) restrukturalizačním soudemrestrukturalizačním soudem soud, před nímž probíhá restrukturalizační řízení, jakož i soud, který rozhoduje o opravném prostředku v restrukturalizačním řízení. § 3 Osobní působnost zákona (1) Tento zákon se použije pro preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci obchodní korporace. (2) Tento zákon se nepoužije pro preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci a) Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a Garančního systému finančního trhu a jím spravovaných fondů, b) bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva a jiné úvěrové instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění, c) obchodníka s cennými papíry a investičního podniku podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v platném znění, nebo subjekt kolektivního investování podle čl. 4 odst. 1 bodu 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v platném znění, d) centrálního depozitáře cenných papírů podle čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012, v platném znění, e) ústřední protistrany podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění, f) osob, které jsou institucí, finanční institucí nebo finanční holdingovou osobou, smíšenou finanční holdingovou osobou nebo smíšenou holdingovou osobou podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, g) zdravotní pojišťovny zřízené podle zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, h) pojišťovny nebo zajišťovny podle zákona o pojišťovnictví. ČÁST DRUHÁ PŘÍPRAVA RESTRUKTURALIZACE HLAVA I PŘÍPRAVA RESTRUKTURALIZAČNÍHO PLÁNU Díl 1 Obecná ustanovení § 4 Přípustnost preventivní restrukturalizace (1) Podnikatel je oprávněn zahájit preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci nebo v ní pokračovat pouze tehdy, je-li v dobré víře v zachování nebo obnovu provozuschopnosti závodu podnikatele restrukturalizačními opatřeními. (2) Preventivní restrukturalizaciPreventivní restrukturalizaci je podnikatel oprávněn zahájit nebo v ní pokračovat pouze tehdy, není-li v úpadku ve formě platební neschopnosti, avšak se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jeho finanční potíže dosahují takové závažnosti, že by v případě nepřijetí navrhovaných restrukturalizačních opatření došlo k jeho úpadku. (3) Má se za to, že finanční potíže splňují podmínku dostatečné závažnosti podle odstavce 2 tehdy, pokud provoz závodu neprodukuje příjem, který postačuje na úhradu peněžitých dluhů vznikajících v průběhu posledního roku ve lhůtách splatnosti. § 5 Nepřípustnost preventivní restrukturalizace (1) Preventivní restrukturalizaciPreventivní restrukturalizaci není oprávněn zahájit nebo v ní pokračovat podnikatel sledující nepoctivý záměr. (2) Na nepoctivý záměr podnikatele lze usuzovat zejména, jestliže a) zahájil nebo pokračoval v preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci, musel-li vědět nebo rozumně předpokládat, že k tomu nebyl oprávněn, b) vědomě uvedl nepravdivé nebo neúplné údaje ve výzvě k zahájení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace nebo sanačním projektusanačním projektu, případně kdykoliv v průběhu preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, c) porušil dohodu podle § 7, d) uzavřel dohodu, která dotčené stranědotčené straně poskytuje výhodu neuvedenou v restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu výměnou za určitý způsob hlasování o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu, e) využil všeobecné nebo individuální moratorium za účelem nespravedlivého poškození svého věřitele, f) neposkytl řádně a včas součinnost restrukturalizačnímu správci, g) jednal v rozporu s omezeními vyplývajícími z rozhodnutí podle § 83, h) poskytl dotčené stranědotčené straně výhodu neuvedenou v restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu výměnou za určitý způsob hlasování nebo určitý způsob jednání v průběhu preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, i) sestavil skupiny dotčených strandotčených stran pro účely hlasování o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu s úmyslem nespravedlivého poškození nebo nedovoleného zvýhodnění některých dotčených strandotčených stran, j) se předložený restrukturalizační plánrestrukturalizační plán neodůvodněně či nepřiměřeně odchyluje od sanačního projektusanačního projektu, nebo k) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nebo s jeho předmětem podnikání, ledaže se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen. (3) Na nepoctivý záměr podnikatele lze usuzovat také tehdy, jestliže v průběhu 1 roku před zahájením preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace nebo v jejím průběhu vyplatil spřízněným osobámspřízněným osobám podíly na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích, poskytl jim mimořádné plnění, předčasně jim splatil úvěr nebo zápůjčku nebo zatížil v jejich prospěch svůj majetek. Obdobně se posoudí i převod majetku podnikatele do svěřenského fondu. Věta první se nepoužije, jde-li o výplatu podílu na zisku v osobní společnosti společníkůmspolečníkům s neomezeným ručením, plnění vyplacené podnikatelem v dobré víře a přiměřeně okolnostem případu nebo plnění později vrácené. (4) Preventivní restrukturalizaciPreventivní restrukturalizaci není oprávněn zahájit nebo v ní pokračovat podnikatel a) v likvidaci, b) u něhož byl pravomocným rozhodnutím soudu v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení v posledních 5 letech zjištěn úpadek, nebo c) u něhož preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace skončila v posledních 5 letech před jejím opětovným zahájením vyslovením nepřípustnosti preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace pro nepoctivý záměr. § 6 Zahájení preventivní restrukturalizace (1) Preventivní restrukturalizacePreventivní restrukturalizace se zahajuje písemnou výzvou k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu dotčeným stranámdotčeným stranám. Za den zahájení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace se považuje den, kdy písemná výzva k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu došla první dotčené stranědotčené straně. (2) Současně s písemnou výzvou podle odstavce 1 podnikatel odešle sanační projektsanační projekt všem dotčeným stranámdotčeným stranám nebo jim sanační projektsanační projekt bezplatně zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Zahájení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace podnikatel zároveň oznámí restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu. Přílohou tohoto oznámení je písemná výzva a sanační projektsanační projekt. (4) Orgánu veřejné moci v postavení dotčené stranydotčené strany podnikatel odešle písemnou výzvu podle odstavce 1, sanační projektsanační projekt i jiné písemnosti způsobem a za podmínek, které jsou stanoveny pro podání vůči takovému orgánu. § 7 Usnadnění přípravy preventivní restrukturalizace Uzavře-li věřitel za účelem usnadnění přípravy a vyjednávání restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu s podnikatelem dohodu o tom, že po dobu trvání preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace zejména a) nebude žádat zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky nebo pro porušení jiné povinnosti, b) neukončí financování prostřednictvím existujícího úvěru, c) nepostoupí pohledávku jiné osobě, nebo d) nepřistoupí k vymáhání splnění dluhu, výkonu zástavního práva, započtení vzájemných pohledávek, ukončení finančního leasingu či uplatnění sankce vyplývající z porušení závazku, lze takovou dohodu či jednotlivé úlevy poskytnuté podnikateli podmínit provedením změn v obsazení členů volených orgánůčlenů volených orgánů podnikatele. Taková dohoda se sama o sobě nepovažuje za ovlivnění nebo ovládání podle zákona o obchodních korporacích ani sama o sobě nezakládá vztah osob vzájemně spřízněných. Díl 2 Sanační projekt § 8 Základní ustanovení Podnikatel v sanačním projektusanačním projektu představí alespoň v podstatných rysech restrukturalizační opatření sledující zachování nebo obnovení provozuschopnosti závodu založená na realistických předpokladech, podnikatelský plán pro období, v němž hodlá provádět preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci, povahu přímého dotčenípřímého dotčení dotčených strandotčených stran a popíše a zdůvodní svou schopnost zajistit řádné fungování závodu a schopnost plnit současné i budoucí závazky nejméně do předpokládaného dne nabytí účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. § 9 Náležitosti sanačního projektu (1) Sanační projektSanační projekt musí obsahovat a) popis obchodního modelu, b) zhodnocení dosavadní činnosti podnikatele, konkurenceschopnosti a hospodářského postavení na relevantním trhu, c) popis vlastnické struktury s uvedením skutečného majitele podnikatele, pokud jej má podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, d) popis provozních, finančních, personálních a organizačních poměrů podnikatele, e) údaje v rozsahu zprávy o vztazích podle zákona o obchodních korporacích ke dni sestavení sanačního projektusanačního projektu, f) popis příčin a závažnosti finančních potíží podnikatele, g) popis hlavních rizik, překážek a podmínek dalšího řádného provozu závodu, h) odhad hodnoty závodu určené výnosovým způsobem podle zákona o oceňování majetku a odhad hodnoty každého předmětu zajištění, u něhož je zajištěným věřitelem dotčená stranadotčená strana, určené způsobem předepsaným pro daný předmět zajištění podle zákona o oceňování majetku, i) údaj o místní příslušnosti restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu pro účel vedení restrukturalizačního řízení a j) další informace finanční i nefinanční povahy umožňující objektivní a vyvážené pochopení stavu a realistického předpokladu dalšího provozu závodu podnikatele. (2) Sanační projektSanační projekt musí dále obsahovat a) popis opatření v oblasti kapitálu a likvidity nutných k udržování nebo obnovení zdravé finanční situace podnikatele včetně předpokládaných zdrojů financování, b) popis přípravných opatření, která podnikatel přijal nebo hodlá přijmout s cílem usnadnit provádění restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, a předpokládané dopady těchto opatření na dotčené a nedotčené stranynedotčené strany, c) popis přípravných opatření, která podnikatel přijal nebo hodlá přijmout v oblasti finančního řízení k včasnému zajištění likvidity k provozu závodu, d) finanční plán na období do předpokládaného dne splnění restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu zpracovaný obdobným způsobem jako výhled vývoje likvidity podle vyhlášky o platební neschopnosti podnikatele, jehož součástí je plán nákladů provedení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, a e) odhad časového rámce preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, zejména provedení podstatných aspektů restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu s uvedením harmonogramu dosahování dílčích cílů. (3) K sanačnímu projektusanačnímu projektu podnikatel přiloží mezitímní účetní závěrku sestavenou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího den odeslání výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu a dále účetní závěrky za poslední 3 účetní období. Je-li posledním dnem kalendářního měsíce podle věty první rozvahový den, přiloží podnikatel poslední řádnou účetní závěrku a dále účetní závěrky za předcházející 2 účetní období. § 10 Vymezení dotčených stran (1) Podnikatel v sanačním projektusanačním projektu vymezí okruh dotčených strandotčených stran a uvede seznam těch práv dotčených strandotčených stran, která budou přímo dotčena restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem (dále jen „seznam dotčených právseznam dotčených práv“). Podnikatel dále v sanačním projektusanačním projektu vymezí okruh nedotčených strannedotčených stran a uvede seznam těch práv nedotčených strannedotčených stran, která nebudou přímo dotčena restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem (dále jen „seznam nedotčených právseznam nedotčených práv“). (2) Vymezení okruhu dotčených strandotčených stran podnikatel odůvodní. Podnikatel zejména uvede důvody, pro které do seznamu dotčených právseznamu dotčených práv nezahrnul práva nedotčených strannedotčených stran a některá práva dotčených strandotčených stran a pro které se domnívá, že tato budou řádně a včas splněna. (3) U každé dotčené stranydotčené strany podnikatel uvede údaje osvědčující její totožnost, má-li je k dispozici, a údaj, zda se jedná o spřízněnou osobuspřízněnou osobu. § 11 Označení práv dotčených stran (1) U každého přímo dotčeného práva podnikatel v sanačním projektusanačním projektu uvede alespoň údaje o věřiteli a důvodu vzniku, výši, splatnosti, pořadí a vykonatelnosti tohoto práva; u zajištěných práv uvede i důvod, způsob a pořadí zajištění. U podřízených práv uvede míru podřízenosti, údaj o nadřízeném právu a jiné důležité okolnosti týkající se podřízenosti. (2) O právech, která mají být přímo dotčena restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem, podnikatel v sanačním projektusanačním projektu výslovně uvede, a) o jakou částku by tato práva měla být snížena, b) po jakou dobu by měl trvat odklad jejich splatnosti nebo vykonatelnosti, c) v jaké výši dojde ke změně úrokové sazby, d) v jaké výši dojde k přepočtu na cizí měnu, e) v čem spočívají jiné zásahy do práv dotčených strandotčených stran. (3) Podnikatel v seznamu dotčených právseznamu dotčených práv zvlášť vyznačí ta práva, která považuje za sporná. U každého takového práva podrobně uvede, v čem spatřuje důvod spornosti. (4) Podnikatel dále v seznamu dotčených právseznamu dotčených práv zvlášť vyznačí podmíněná práva. U každého takového práva podrobně uvede, zda je vázáno na splnění rozvazovací nebo odkládací podmínky, v čem tato podmínka spočívá a odhadne pravděpodobnost jejího splnění. § 12 Vázanost vymezením dotčených stran (1) Rozšířit nebo zúžit okruh dotčených strandotčených stran nebo seznam dotčených právseznam dotčených práv lze po dojití výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu první dotčené stranědotčené straně jen na návrh podnikatele a se souhlasem většiny dotčených strandotčených stran uvedených v sanačním projektusanačním projektu, a to nejpozději do předložení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu k hlasování. (2) Zúžení okruhu dotčených strandotčených stran v závislosti na výsledku předběžného přezkumu pohledávky není odstavcem 1 dotčeno. Díl 3 Restrukturalizační plán § 13 Sestavení restrukturalizačního plánu Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán sestavuje podnikatel. § 14 Obsah restrukturalizačního plánu (1) Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán vymezuje právní postavení dotčených strandotčených stran v důsledku preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, a to na základě navržených restrukturalizačních opatření. (2) Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán se člení na popisnou a závaznou část. (3) Popisná část restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu obsahuje a) identifikaci podnikatele a jeho společníkůspolečníků, členů volených orgánůčlenů volených orgánů i skutečného majitele podnikatele podle zákona o evidenci skutečných majitelů, pokud jej má, b) majetek a jiná aktiva, závazky a jiná pasiva i majetek a závazky neevidované v rozvaze k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího den předložení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu s uvedením odhadu tržní hodnoty majetku podnikatele určeného způsobem podle zákona o oceňování majetku, c) popis ekonomické situace podnikatele a popis příčin a rozsahu finančních potíží podnikatele, d) počet zaměstnanců podnikatele v základním pracovněprávním vztahu včetně uvedení, zda byl tento vztah sjednán na dobu určitou nebo neurčitou, e) skupiny, do nichž byly dotčené stranydotčené strany zařazeny, včetně uvedení výše jejich pohledávek a podílu hlasů v dané skupině, f) odůvodnění vysvětlující, proč má restrukturalizační plánrestrukturalizační plán přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku podnikatele a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu, včetně nezbytných předpokladů úspěchu preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, g) odůvodnění vysvětlující, proč se dotčené stranydotčené strany po přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu ocitnou ve výhodnějším postavení, než v jakém by byly, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, a h) odhad hodnoty plnění, které by dotčené stranydotčené strany zřejmě obdržely, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. (4) Závazná část restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu obsahuje a) seznam dotčených právseznam dotčených práv s uvedením toho, jakým způsobem se jich restrukturalizační plánrestrukturalizační plán přímo dotkne, b) popis toho, zda a jakým způsobem se restrukturalizační plánrestrukturalizační plán přímo dotkne zajištěných dotčených stranzajištěných dotčených stran, a předpokládá-li se zřízení nového zajištění, také podrobnosti a podmínky nového zajištění, c) způsob nakládání s aktivy a pasivy neevidovanými v rozvaze, zejména existuje-li předpoklad nabytí vlastnického práva k takovému jmění, d) podrobnější údaje o restrukturalizačních opatřeních zahrnující zejména 1. popis restrukturalizačních opatření, 2. dobu trvání restrukturalizačních opatření, 3. ujednání týkající se informování zástupců zaměstnanců, dopady preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace na zaměstnance a celkové důsledky na zaměstnanost, zejména údaj, zda dochází ke snížení počtu zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu nejméně o jednu čtvrtinu, 4. předpokládané nové financování podle § 27 odst. 2, s nímž se v rámci preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace počítá, včetně uvedení způsobu, výše a podmínek jeho přijetí a vrácení, a odůvodnění toho, proč je k provedení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu zapotřebí, e) postup pro případ, že restrukturalizační plánrestrukturalizační plán nebude přijat, f) způsob kontroly plnění restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, g) rozsah a způsob poskytování informací dotčeným stranámdotčeným stranám o plnění restrukturalizačních opatření, finančního plánu a nákladech vynaložených na preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci, h) skutečnosti, které budou osvědčovat splnění či nesplnění restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu a s nimiž bude spojeno ukončení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, a i) postup pro případ, že podmínky restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu nebudou plněny. (5) Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán může upravit vytvoření dostatečné peněžní rezervy na případné dodatečné uspokojení všech dotčených strandotčených stran, které vznesly námitku podle § 98 odst. 2 písm. e), a způsob, jakým bude naloženo s touto rezervou v rozsahu, v němž nebude využita. Dostatečnou peněžní rezervou se rozumí taková výše peněžních prostředků, která a) bude nejpozději ke dni podání návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu složena do úschovy u restrukturalizačního správce na zvláštní bankovní účet zřízený výhradně za tím účelem a b) dosáhne alespoň výše rozdílu mezi celkovou výší pohledávek všech dotčených strandotčených stran, které vznesou námitku podle § 98 odst. 2 písm. e), a celkovou výší plnění, které mají tyto dotčené stranydotčené strany obdržet podle restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (6) Přílohou restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu je sanační projektsanační projekt, a to i tehdy, došlo-li v něm po jeho odeslání nebo zpřístupnění dotčeným stranámdotčeným stranám ke změně. (7) Za majetek a závazky neevidované v rozvaze se považují zejména vydané záruky, finanční zajišťovací instrumenty, budoucí smlouvy nebo neukončené smlouvy o finančním leasingu. Za majetek neevidovaný v rozvaze se považuje zejména majetek pořízený formou finančního leasingu nebo majetek používaný k podnikání s předkupním právem. § 15 Vztah k veřejným seznamům a rejstříkům Účinný restrukturalizační plánrestrukturalizační plán je podkladem pro zápis do veřejného rejstříku nebo veřejného seznamu, jsou-li v něm a) výslovně obsaženy potřebné projevy vůle jednajících osob a b) zapisovaná práva nebo jiné zapisované údaje vymezeny způsobem, jakým se mají do takového rejstříku nebo seznamu zapsat. § 16 Restrukturalizační opatření (1) Mezi opatření k odvrácení finančních potíží náleží zejména restrukturalizace majetku, restrukturalizace závazků, restrukturalizace vlastního kapitálu nebo provozní změny. (2) U každého restrukturalizačního opatření musí být v restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu uvedeno, jakým způsobem přispívá k naplnění účelu preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace a jaké má dopady na provoz závodu podnikatele a práva dotčených strandotčených stran. (3) Dotýká-li se restrukturalizační opatření práva, které se zapisuje do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku, musí být toto právo a jeho vznik, změna nebo zánik v restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu vymezeno způsobem, jakým se má do takového seznamu nebo rejstříku zapsat. (4) Restrukturalizační opatření vedoucí ke změně vlastnické struktury podnikatele, změně práv spojených s podíly nebo k převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti podnikatele, lze provést pouze se souhlasem nejvyššího orgánu obchodní korporace, pokud by byl jinak vyžadován zakladatelským právním jednáním nebo zákonem o obchodních korporacích. § 17 Restrukturalizace majetku Restrukturalizací majetku se pro účely tohoto zákona rozumí zejména a) prodej majetku, a to včetně závodu nebo jeho části, b) prodej věci ve vlastnictví podnikatele s následným uzavřením nájmu k téže věci, c) vydání části majetku dotčeným stranámdotčeným stranám, d) převod části majetku na nově založenou právnickou osobu, ve které získají dotčené stranydotčené strany účast, nebo e) přijetí nového financování. § 18 Restrukturalizace závazků (1) Restrukturalizací závazků se pro účely tohoto zákona rozumí zejména a) prodloužení doby splatnosti dluhu, stanovení platebního kalendáře nebo jiných podmínek splacení, b) přeměna krátkodobé pohledávky věřitele podnikatele na dlouhodobou spojená se změnou původní povahy například na pohledávku z úvěru nebo zápůjčky, c) změna v obsahu závazku, způsobu zajištění nebo utvrzení, a doby, pořadí nebo způsobu uspokojení, d) změna v obsahu závazku co do výše úroku, úroku z prodlení, poplatku z prodlení nebo stanovení jiné než sjednané měny plnění, e) změna v obsahu závazku co do ujednání o jiných než platebních podmínkách, f) kapitalizace pohledávky věřitele podnikatele s uvedením výše a způsobu kapitalizace, nebo g) prominutí dluhu či jeho části. (2) Odstavec 1 se použije i pro dluhy z dluhopisů a jiných dluhových cenných papírů nebo dluhových zaknihovaných cenných papírů. (3) Změna obsahu závazku nesmí spočívat ve zrušení informační povinnosti podnikatele vyplývající z jiných právních předpisů nebo uzavřených smluv. § 19 Restrukturalizace vlastního kapitálu Restrukturalizací vlastního kapitálu se pro účely tohoto zákona rozumí zejména a) zvýšení vlastního kapitálu příplatkem stávajícího společníkaspolečníka, b) zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, nebo c) zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu, upsáním akcií nebo zvýšením základního členského vkladu doplatkem člena, a to zejména 1. kapitalizací pohledávek společníkůspolečníků a spřízněných osobspřízněných osob, 2. kapitalizací pohledávek nespřízněných osob trvalého nebo dočasného charakteru, kdy získané podíly mohou být po uplynutí určité doby nebo splnění jiných podmínek převedeny na původní společníkyspolečníky, nebo 3. poskytnutím peněžních prostředků třetí osobou s uvedením podmínek trvání a ukončení její účasti v podnikateli. § 20 Zvláštní pravidla o kapitalizaci pohledávek (1) Způsob provedení kapitalizace pohledávek musí být v restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu přesně popsán. Při kapitalizaci pohledávek se vyžaduje uvedení nového složení společníkůspolečníků s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech. (2) Má-li dojít ke změně údajů, které se zapisují do veřejného rejstříku, musí být z restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu zřejmé, jaké údaje mají být z veřejného rejstříku vymazány a jaké údaje nově zapsány. (3) Kapitalizaci pohledávky dotčené stranydotčené strany nelze provést bez jejího souhlasu. § 21 Provozní změny (1) Provozními změnami se pro účely tohoto zákona rozumí zejména a) změny v produktové skladbě závodu, b) změny ve způsobu nabízení a prodeje výrobků nebo poskytování služeb, c) změny ve způsobu nákupu, skladování, přepravě a zásobování, d) snížení nebo zvýšení počtu zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu, e) úsporná opatření na straně nákladů provozu závodu, nebo f) zavedení opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti závodu, například inovace a zavedení nových technologií nebo změny v procesu vnitřního řízení provozu závodu. (2) Restrukturalizační opatření vedoucí ke změnám organizace práce nebo snížení počtu zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu lze provést pouze se souhlasem zaměstnanců nebo jejich zástupců, stanoví-li takový postup kolektivní smlouva. Souhlas zaměstnanců se zjišťuje postupem určeným kolektivní smlouvou. § 22 Vyloučené pohledávky (1) Z preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace je vyloučena a) pracovněprávní pohledávka zaměstnance podnikatele, b) pohledávka vzniklá ze zaměstnaneckého penzijního pojištění, c) pohledávka věřitele na náhradu újmy způsobené úmyslným porušením právní povinnosti, d) pohledávka věřitele na náhradu újmy způsobené na životě, zdraví nebo přirozeném právu člověka, e) peněžitý trest nebo jiná majetková sankce uložená podnikateli v trestním nebo přestupkovém řízení, f) pohledávka označená za spornou po provedení předběžného přezkumu. (2) Z preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace je vyloučena pohledávka uživatele platebních služeb vůči platební instituci, zahraniční platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, zahraničnímu poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz, zahraniční instituci elektronických peněz, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu nebo zahraničnímu vydavateli elektronických peněz malého rozsahu z titulu peněžních prostředků, které uživatel platebních služeb těmto osobám svěřil k provedení platební transakce, peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, nebo aktiv, jež tyto osoby za tyto peněžní prostředky nabyly. (3) Z preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace je dále vyloučena pohledávka, která je k okamžiku zahájení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace předmětem sporu v soudním nebo rozhodčím řízení. Tuto pohledávku lze do restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu zahrnout pouze tehdy, dojde-li do předložení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu k hlasování k přerušení řízení o této pohledávce. (4) Dotčená stranaDotčená strana je oprávněna navrhnout předběžné přezkoumání kterékoliv pohledávky zařazené do seznamu dotčených právseznamu dotčených práv. Při předběžném přezkoumání se dále postupuje podle části třetí hlavy II dílu 3. (5) Vyloučení pohledávky po provedení předběžného přezkumu nastává i tehdy, je-li označena za spornou, byť i jen z části. (6) Vyloučená pohledávka nemůže být přímo dotčena restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem a její věřitel se v jejím rozsahu nemůže stát dotčenou stranoudotčenou stranou. Na vyloučenou pohledávku v seznamu dotčených právseznamu dotčených práv se hledí, jako by do něj nebyla zařazena. § 23 Spoludlužníci podnikatele (1) Práva dotčených strandotčených stran vůči spoludlužníkům a ručitelům podnikatele, jakož i jejich práva k věcem i právům patřícím třetím osobám, zůstávají restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem nedotčena. (2) Odstavec 1 se nepoužije na společníkaspolečníka podnikatele s neomezeným ručením, který může získat stejnou výhodu vůči dotčeným stranámdotčeným stranám jako podnikatel na základě restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. Rozsah výhod je vždy uveden v restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu. § 24 Spravedlnost restrukturalizačního plánu (1) Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině zajištěných dotčených stranzajištěných dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, za spravedlivý, mají-li podle něj dotčené stranydotčené strany takové skupiny získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, v témže pořadí, ke stejnému nebo obdobnému majetku podnikatele, případně k jinému majetku podnikatele nejméně stejné hodnoty, stanovené ke dni účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu a obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění. (2) Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině nezajištěných dotčených strandotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, za spravedlivý, jestliže podle něj má každá dotčená stranadotčená strana zařazená do takové skupiny získat plnění v penězích, jehož současná hodnota ke dni účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu není nižší než jmenovitá hodnota jeho dotčené pohledávky s příslušenstvím bezprostředně před nabytím účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, nebo jestliže podle něj a) žádný z věřitelů podnikatele, jehož pohledávka by se v případném insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení uspokojovala až po pohledávkách takové skupiny dotčených strandotčených stran, neobdrží žádné plnění a b) žádný ze společníkůspolečníků podnikatele neobdrží ani si neponechá žádný podíl, ledaže 1. podle restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu má každá dotčená stranadotčená strana zařazená do takové skupiny získat plnění v penězích, jehož současná hodnota ke dni účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu není nižší než hodnota, kterou by zřejmě obdržela v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, 2. stávající podíly všech společníkůspolečníků s výjimkou společníkůspolečníků veřejných obchodních společností a komplementářů budou po dobu plnění restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu převedeny k zajištění pohledávek dotčených strandotčených stran zařazených do takové skupiny na restrukturalizačního správce s jeho souhlasem a za podmínek uvedených v restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu, 3. za členy statutárního orgánu podnikatele budou nejpozději ke dni účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu povolány osoby nezávislé na podnikateli a spřízněných osobáchspřízněných osobách, a to na celou dobu plnění restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, 4. nejpozději ke dni účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu bude vybrán auditor podle zákona o auditorech nezávislý na podnikateli a spřízněných osobáchspřízněných osobách, a to na celou dobu plnění restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu pro účely ověřování účetních závěrek podnikatele, a 5. restrukturalizační plánrestrukturalizační plán zavazuje podnikatele k tomu, aby každé dotčené stranědotčené straně zařazené do skupiny nezajištěných dotčených strandotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, po dobu nejméně 5 let nebo až do úplného uspokojení plnil v penězích (dále jen „kompenzační platbykompenzační platby“), a to až do výše její pohledávky zaniklé bez náhrady v důsledku přímého dotčenípřímého dotčení restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem. (3) Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině společníkůspolečníků, která hlasovala proti jeho přijetí, za spravedlivý, má-li podle něj každý z těchto společníkůspolečníků ke dni účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu obdržet nejméně takové plnění, kterého by se mu zřejmě dostalo, kdyby v případě nepotvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu byl úpadek podnikatele řešen konkursem. (4) S povoláním statutárního orgánu podnikatele podle odstavce 2 písm. b) bodu 3 a výběrem auditora podle odstavce 2 písm. b) bodu 4 musí vyslovit souhlas restrukturalizační správce, je-li v preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci jmenován, jinak jsou taková jednání neplatná. § 25 Zajišťovací převod podílů a svěřenský fond (1) Za splnění povinnosti převést podíly se považuje též zřízení svěřenské správy formou svěřenského fondu. Zřízení svěřenského fondu, označení osoby svěřenského správce, způsob zapojení dotčených strandotčených stran do dohledu nad správou svěřenského fondu a způsob naložení s podíly v případě nesplnění restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu je vždy upraven restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem. Návrh statutu svěřenského fondu a další zákonem vyžadované dokumenty pro účely vkladu do evidence svěřenských fondů jsou povinnou přílohou restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (2) Osobou, na kterou mohou být převedeny podíly společníkůspolečníků, případně osobou svěřenského správce, může být pouze restrukturalizační správce. Nevykonává-li nikdo v preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci činnost restrukturalizačního správce, může jí být i jiná důvěryhodná osoba nezávislá na podnikateli a spřízněných osobáchspřízněných osobách; s výběrem této osoby musí vyslovit souhlas restrukturalizační soudrestrukturalizační soud. § 26 Kompenzační platby (1) Celková výše peněžních prostředků určených k výplatě kompenzačních platebkompenzačních plateb dotčeným stranámdotčeným stranám zařazeným do skupin nezajištěných dotčených strandotčených stran hlasujících proti přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu se vypočte z účetní závěrky ověřené auditorem a nesmí činit méně než 100 % čistého zisku podnikatele za příslušné účetní období. (2) Dotčené straněDotčené straně vzniká právo na výplatu kompenzační platbykompenzační platby za každé účetní období podnikatele nejpozději do 3 měsíců od jeho skončení. Výše kompenzační platbykompenzační platby se určí poměrem výše dotčených pohledávek dotčené stranydotčené strany vůči celkové výši dotčených pohledávek všech skupin nezajištěných dotčených strandotčených stran, které hlasovaly proti přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. Díl 4 Ochrana prozatímního a nového financování a souvisejících plateb § 27 (1) Prozatímním financováním se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv nové plnění poskytnuté po dobu trvání účinků všeobecného moratoria, které je přiměřené a nezbytné pro zachování nebo obnovu provozuschopnosti závodu podnikatele nebo k zachování či zvýšení jeho hodnoty. (2) Novým financováním se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoli nové plnění poskytnuté podnikateli po potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu restrukturalizačním soudemrestrukturalizačním soudem, které je v něm zahrnuto a jako nové financování výslovně označeno. (3) Dalšími platbami souvisejícími s preventivní restrukturalizacípreventivní restrukturalizací, pokud jsou přiměřené a nezbytné pro přípravu a sestavení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, se pro účely tohoto zákona rozumí a) úhrada nákladů spojených s přípravou a sestavením restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, jeho přijímáním nebo potvrzováním, b) úhrada nákladů na odborné poradenství úzce související s preventivní restrukturalizacípreventivní restrukturalizací, c) plnění pracovněprávních pohledávek zaměstnanců podnikatele, d) plnění vynaložené při provozu závodu podnikatele v rámci obvyklého hospodaření. (4) Novým plněním se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí přenechání nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo naturálního plnění v jakékoliv formě s výjimkou práce nebo služeb stávajícím nebo novým věřitelem podnikatele. Za nové plnění se rovněž považuje poskytnutí finanční záruky nebo jiného zajištění za dluhy podnikatele, vzdání se zajištění k majetku podnikatele a umožnění využití peněžních prostředků nebo jiných věcí tvořících předmět zajištění podnikatelem. § 28 Financování v insolvenčním řízení (1) Ujednání smluv podle § 27 odst. 1 až 3, plnění povinností z nich vyplývajících včetně plateb plněných podle § 27 odst. 3 ani jejich věcně právní účinky nelze po rozhodnutí o úpadku podnikatele prohlásit za neúčinná. (2) Poskytnutí prozatímního nebo nového financování není samo o sobě důvodem vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou věřitelům, bylo-li rozhodnuto o úpadku podnikatele. HLAVA II PŘIJÍMÁNÍ RESTRUKTURALIZAČNÍHO PLÁNU § 29 Předložení restrukturalizačního plánu k hlasování (1) Podnikatel předkládá restrukturalizační plánrestrukturalizační plán k hlasování o přijetí dotčeným stranámdotčeným stranám. (2) Předložit restrukturalizační plánrestrukturalizační plán k hlasování nelze dříve, než všem dotčeným stranámdotčeným stranám uplyne lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky, a před dokončením všech předběžných posouzení spornosti pohledávek, ledaže se všechny dotčené stranydotčené strany písemně vzdají práva podat takový návrh. (3) Po předložení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu k hlasování jej nelze měnit. § 30 Hlasovací právo (1) Hlasovací právo mají všechny dotčené stranydotčené strany. (2) Pro účely určení většiny dotčených strandotčených stran u hlasování jiného než o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu, podání návrhu nebo vyjádření souhlasu s postupem podnikatele v preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci se použijí § 31 odst. 1 a 2, nepřihlíží se přitom k hlasovacím právům spřízněných osobspřízněných osob a společníkůspolečníků podnikatele. § 31 Počet hlasů (1) Na každou 1 Kč pohledávky dotčené stranydotčené strany připadá jeden hlas. (2) Podnikatel pohledávku vždy vyčíslí v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou pro den, kdy nastala splatnost této pohledávky. Nelze-li tento den určit, pak k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se hlasuje. (3) Počet hlasů společníkaspolečníka podnikatele se řídí zakladatelským právním jednáním nebo zákonem o obchodních korporacích. (4) Podnikatel průběžně vede seznam dotčených právseznam dotčených práv pro účely určení počtu hlasů. § 32 Pravidla pro tvorbu skupin (1) Pro účely hlasování o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu se dotčené stranydotčené strany rozdělují do skupin, a to tak, aby v každé skupině byly dotčené stranydotčené strany se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení dotčených strandotčených stran do jednotlivých skupin provede podnikatel v restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu, v němž se vždy uvede, podle jakých kritérií k rozdělení došlo. (2) V rámci jedné skupiny musí být s dotčenými stranamidotčenými stranami zacházeno zásadně shodně, aby žádná dotčená stranadotčená strana nebyla nespravedlivě poškozena nebo nedovoleně zvýhodněna. Odlišné zacházení v rámci skupiny je přípustné pouze se souhlasem znevýhodněné dotčené stranydotčené strany. (3) Odděleně od ostatních hlasovacích skupin tvoří samostatnou skupinu a) každá dotčená stranadotčená strana se zajištěnou pohledávkou, b) společnícispolečníci podnikatele, c) spřízněné osobyspřízněné osoby, d) fyzické osoby, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty. (4) Dotčené stranyDotčené strany se zajištěnými pohledávkami, které sdílejí stejné pořadí i stejný předmět zajištění, musí být seskupeny do oddělené skupiny; odstavce 1 a 2 tím nejsou dotčeny. (5) Je-li hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou. Pohledávky dalších zajištěných dotčených stranzajištěných dotčených stran s pozdějším pořadím se v takovém případě považují za nezajištěné v plném rozsahu. (6) Pro určení pořadí zajištěných pohledávek se použijí ustanovení občanského zákoníku. § 33 Způsob hlasování (1) Podnikatel určí, zda hlasování proběhne na schůzi dotčených strandotčených stran, mimo schůzi dotčených strandotčených stran, nebo kombinací obou způsobů. (2) O přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu se hlasuje ve skupinách dotčených strandotčených stran stanovených restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem. Má-li dotčená stranadotčená strana více pohledávek zařazených do různých skupin, hlasuje prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť. (3) Hlasování o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu se osvědčuje notářským zápisem nebo se koná za přítomnosti restrukturalizačního správce, byl-li v restrukturalizačním řízení jmenován. (4) Po skončení hlasování podnikatel bez zbytečného odkladu vyrozumí dotčené stranydotčené strany o tom, zda byl restrukturalizační plánrestrukturalizační plán přijat či nikoli. § 34 Hlasování na schůzi dotčených stran (1) Předkládá-li podnikatel restrukturalizační plánrestrukturalizační plán k hlasování na schůzi dotčených strandotčených stran, oznámí písemně dotčeným stranámdotčeným stranám místo, datum a hodinu konání schůze nejpozději 15 dnů přede dnem jejího konání. Schůzi lze konat buď v sídle podnikatele, nachází-li se sídlo podnikatele v České republice, nebo v jiném vhodném místě v obciobci, ve které se nachází sídlo restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu. (2) Podnikatel předsedá schůzi dotčených strandotčených stran, nepověří-li tím jinou osobu. Na žádost dotčené stranydotčené strany uvede základní informace o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu a stručně vysvětlí účinky restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu vůči této dotčené stranědotčené straně. § 35 Hlasování mimo schůzi dotčených stran (1) Předkládá-li podnikatel restrukturalizační plánrestrukturalizační plán k hlasování mimo schůzi dotčených strandotčených stran, oznámí písemně dotčeným stranámdotčeným stranám lhůtu pro provedení hlasování a osobu notáře pověřeného podnikatelem sepsáním notářského zápisu o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, nebo osobu restrukturalizačního správce osvědčujícího průběh hlasování. Lhůta pro provedení hlasování nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení tohoto písemného oznámení. (2) Dotčené stranyDotčené strany hlasují písemně v listinné nebo elektronické podobě hlasovacím lístkem, ze kterého musí být nepochybné, zda restrukturalizační plánrestrukturalizační plán přijímají nebo nepřijímají. K hlasovacímu lístku, který obsahuje jiné právní jednání nebo podmínku, se nepřihlíží. (3) Podpis na hlasovacím lístku v listinné podobě musí být úředně ověřen. Hlasovací lístek v elektronické podobě musí být elektronicky podepsán, nebo musí být odeslán z datové schránky dotčené osoby. § 36 Přijetí restrukturalizačního plánu (1) Skupina dotčených strandotčených stran restrukturalizační plánrestrukturalizační plán přijala, jestliže se pro jeho přijetí vyslovily dotčené stranydotčené strany s nejméně tříčtvrtinovou většinou hlasů. (2) Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán je přijat, jestliže byl přijat všemi skupinami dotčených strandotčených stran. § 37 Dohoda o přijetí restrukturalizačního plánu (1) Hlasování lze nahradit uzavřením dohody o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu ve formě notářského zápisu, a to mezi podnikatelem a většinou dotčených strandotčených stran vyžadovanou pro přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (2) Uzavřít tuto dohodu nelze dříve, než všem dotčeným stranámdotčeným stranám uplyne lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu pohledávky, a před dokončením všech předběžných posouzení pohledávek, ledaže se všechny dotčené stranydotčené strany písemně vzdají práva podat takový návrh. (3) O uzavření dohody podnikatel bez zbytečného odkladu vyrozumí dotčené stranydotčené strany. § 38 Změna restrukturalizačního plánu Do podání návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu může podnikatel nepřijatý restrukturalizační plánrestrukturalizační plán odvolat, pokud současně předloží dotčeným stranámdotčeným stranám k hlasování nový restrukturalizační plánrestrukturalizační plán. Na odvolaný restrukturalizační plánrestrukturalizační plán se hledí, jako by nikdy nebyl předložen. HLAVA III ÚČINNOST A PROVÁDĚNÍ RESTRUKTURALIZAČNÍHO PLÁNU § 39 Účinnost restrukturalizačního plánu (1) Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán, který se přímo dotýká práva kterékoliv z nesouhlasících dotčených strandotčených stran, zahrnuje poskytnutí nového financování nebo snižuje počet zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu nejméně o čtvrtinu, je účinný rozhodnutím restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu o potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (2) Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán neuvedený v odstavci 1 je účinný dnem jeho přijetí vůči všem dotčeným stranámdotčeným stranám. (3) Odchylně od odstavců 1 a 2 může být v restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu stanoven pozdější okamžik účinnosti. § 40 Pozbytí účinnosti restrukturalizačního plánu Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán se zrušuje rozhodnutím restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu nebo zjištěním úpadku podnikatele v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. Se zrušením restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu se spojují účinky podle § 103. § 41 Informace o plnění restrukturalizačního plánu V rozsahu a způsobem stanoveným restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem podnikatel poskytuje dotčeným stranámdotčeným stranám informace o plnění restrukturalizačních opatření, finančního plánu a vynaložených nákladech na preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci. Tím nejsou dotčeny případné informační povinnosti podnikatele vyplývající z jiných právních předpisů nebo uzavřených smluv. HLAVA IV SKONČENÍ PREVENTIVNÍ RESTRUKTURALIZACE § 42 Skončení preventivní restrukturalizace (1) Preventivní restrukturalizacePreventivní restrukturalizace končí a) dojitím písemného oznámení dotčeným stranámdotčeným stranám, ze kterého vyplývá vůle podnikatele dále nepokračovat v jednáních o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu, b) nepředložením návrhu restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu dotčeným stranámdotčeným stranám k hlasování nebo neuzavřením dohody o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu do 6 měsíců od zahájení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, c) nepodáním návrhu na potvrzení neúčinného restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu do 15 dnů od okamžiku skončení hlasování o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu nebo od okamžiku uzavření neúčinné dohody o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, d) splněním či nesplněním restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, e) právní mocí rozhodnutí o úpadku podnikatele v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, f) právní mocí rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu o nepotvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, nebo g) právní mocí rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu o zrušení účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (2) Skončení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace oznámí podnikatel dotčeným stranámdotčeným stranám písemně. (3) Skončení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace z důvodu podle odstavce 1 písm. a) až e) oznámí podnikatel bez zbytečného odkladu restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu. § 43 Splnění restrukturalizačního plánu Restrukturalizační plánRestrukturalizační plán je splněn, jestliže byly splněny podmínky v něm uvedené podle § 14 odst. 4 písm. h) a podnikatel splnil všechny povinnosti vůči dotčeným stranámdotčeným stranám vyplývající z restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, ledaže příslušné dotčené stranydotčené strany na jejich splnění dále netrvají. ČÁST TŘETÍ RESTRUKTURALIZAČNÍ ŘÍZENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ O RESTRUKTURALIZAČNÍM ŘÍZENÍ Díl 1 Příslušnost soudu § 44 Věcná příslušnost (1) K restrukturalizačnímu řízení jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy. (2) Krajské soudy jsou příslušné i k nařízení předběžného opatření předvídaného tímto zákonem a k řízení o žalobách podle § 98 odst. 4. § 45 Místní příslušnost (1) Pro restrukturalizační řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud podnikatele. (2) Namísto soudu uvedeného v odstavci 1 je k restrukturalizačnímu řízení podnikatele tvořícího s jiným podnikatelem koncern příslušný soud, u něhož již probíhá restrukturalizační nebo insolvenční řízeníinsolvenční řízení tohoto jiného podnikatele. (3) Pro účely restrukturalizačního řízení podnikatelů tvořících koncern lze restrukturalizační řízení konat u kteréhokoliv místně příslušného soudu určeného podle odstavce 1; odstavec 2 tím není dotčen. § 46 Mezinárodní příslušnost (1) Pro restrukturalizační řízení jsou příslušné soudy České republiky, nachází-li se místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy podnikatele, na území České republiky. (2) Restrukturalizační řízení podnikatele, jehož hlavní zájmy jsou soustředěny na území členského státu Evropské unie, lze zahájit u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn závod, pobočka závodu nebo jiná provozovna takového podnikatele, nebrání-li tomu přímo použitelný předpis Evropské unie2). (3) V restrukturalizačním řízení s evropským mezinárodním prvkem musí restrukturalizační soudrestrukturalizační soud vždy rozhodnout o své mezinárodní příslušnosti. V rozhodnutí uvede rovněž odkaz na ustanovení, jímž je jeho mezinárodní příslušnost založena. Proti takovému rozhodnutí mohou podat odvolání podnikatel a dotčená stranadotčená strana z důvodu nesprávného posouzení mezinárodní příslušnosti. Díl 2 Průběh restrukturalizačního řízení před soudem § 47 Zahájení restrukturalizačního řízení (1) Restrukturalizační řízení se zahajuje na návrh podnikatele v souvislosti se zahájením preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace nebo, nezahájil-li dosud podnikatel preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci, současně s podáním návrhu na doručení výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu vyhláškou; § 79 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Přílohou návrhu na zahájení restrukturalizačního řízení je výzva k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu nebo, nezahájil-li dosud podnikatel preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci, návrh na doručení výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu vyhláškou. K návrhu se vždy přikládá sanační projektsanační projekt. (3) Restrukturalizační řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na zahájení restrukturalizačního řízení podle odstavce 1 došel restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu. § 48 Skončení restrukturalizačního řízení Restrukturalizační řízení končí rozhodnutím restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu, kterým vezme na vědomí skončení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, vyjde-li v řízení najevo některý z důvodů podle § 42. § 49 Účastník řízení (1) Účastníkem restrukturalizačního řízení je podnikatel. (2) Účastníkem restrukturalizačního řízení je také dotčená stranadotčená strana po dobu, po kterou restrukturalizační soudrestrukturalizační soud jedná a rozhoduje o návrhu na provedení předběžného přezkumu pohledávky této dotčené stranydotčené strany a o jejím návrhu nebo námitce týkající se podmínek řízení nebo otázky řešené tímto zákonem. To platí i pro dotčenou stranudotčenou stranu, která se připojí k návrhu či námitce jiné dotčené stranydotčené strany. § 50 Postavení dotčené strany (1) Dotčená stranaDotčená strana není účastníkem ani vedlejším účastníkem restrukturalizačního řízení, ale přísluší jí v restrukturalizačním řízení procesní práva podle odstavce 2. (2) Dotčená stranaDotčená strana má v restrukturalizačním řízení a) právo účastnit se jednání a být slyšena, b) právo na doručení stejnopisů všech rozhodnutí o návrzích na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky, požádá-li o to restrukturalizační soudrestrukturalizační soud, c) právo nahlížet do spisu a d) další práva, která jí přiznává tento zákon. (3) K návrhům nebo námitkám dotčené stranydotčené strany netýkajícím se podmínek řízení nebo otázek neřešených tímto zákonem se nepřihlíží. § 51 Jednání V restrukturalizačním řízení se jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to tento zákon nebo jestliže to restrukturalizační soudrestrukturalizační soud považuje za nutné. § 52 Dokazování (1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. (2) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud může uložit restrukturalizačnímu správci, aby opatřil či zajistil a restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu předložil odborná vyjádření odborně způsobilých osob, znalecké posudky nebo jiné listiny, které mohou sloužit účelu podle odstavce 1. § 53 Doručování (1) V restrukturalizačním řízení se rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu vždy doručuje účastníku. (2) Vyhláškou se v restrukturalizačním řízení doručuje rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu, kterým se a) vyhlašuje všeobecné moratorium, b) omezuje podnikatel v nakládání s jeho jměním po dobu trvání účinků všeobecného moratoria, c) bere na vědomí skončení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, došlo-li v průběhu preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace k doručení jiného rozhodnutí vyhláškou nebo ke zveřejnění jiné písemnosti v restrukturalizačním rejstříku, a d) zrušuje účinnost restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (3) Jiné rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu nebo jinou písemnost lze v restrukturalizačním rejstříku zveřejnit pouze na návrh nebo se souhlasem podnikatele. V restrukturalizačním rejstříku se nezveřejňují písemnosti, jejichž zveřejnění by mařilo účel preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace. (4) Doručením vyhláškou se rozumí zveřejnění rozhodnutí nebo jiné písemnosti restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu v restrukturalizačním rejstříku. (5) Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou okamžikem zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku. § 54 Doručení písemnosti podnikatele (1) Na návrh podnikatele restrukturalizační soudrestrukturalizační soud doručí do vlastních rukou adresáta tyto soukromé písemnosti podnikatele: a) výzvu k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu, b) restrukturalizační plánrestrukturalizační plán, c) oznámení o lhůtě pro provedení hlasování o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu, d) oznámení o skončení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace. (2) Má-li být písemnost doručována v listinné podobě, je třeba k návrhu přiložit potřebný počet stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každá osoba, které je písemnost doručována, dostala jeden stejnopis. (3) Požádá-li podnikatel o doručení písemnosti vyhláškou, restrukturalizační soudrestrukturalizační soud ji zveřejní v restrukturalizačním rejstříku. Okamžikem zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku se písemnost považuje za doručenou všem adresátům. § 55 Rozhodnutí (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud rozhoduje v restrukturalizačním řízení usnesením. (2) Rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu doručovaná vyhláškou jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku. (3) Rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu vyhlášená v průběhu jednání jsou účinná vůči všem účastníkům restrukturalizačního řízení. (4) Doručuje-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud rozhodnutí vydané podle odstavce 3 vyhláškou, zveřejní jej v restrukturalizačním rejstříku nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jednání, při kterém bylo vyhlášeno. Namísto úplného znění vyhlášeného rozhodnutí lze takto zveřejnit vhodně zkrácené znění rozhodnutí. Ve zkráceném znění rozhodnutí restrukturalizační soudrestrukturalizační soud stručně vyloží důvody, pro které rozhodl daným způsobem. Povinnost zveřejnit v restrukturalizačním rejstříku úplné znění vyhlášeného rozhodnutí neprodleně poté, co bude vyhotoveno písemně, tím není dotčena. Zveřejnění takového zkráceného znění nemá účinky doručení rozhodnutí. § 56 Opatření k urychlení restrukturalizačního řízení (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud, u něhož restrukturalizační řízení probíhá, učiní i před případným rozhodnutím o místní příslušnosti opatření, která nesnesou odkladu, především rozhodne o jmenování restrukturalizačního správce nebo o uložení povinnosti restrukturalizačnímu správci provést předběžný přezkum pohledávky. To platí i v případě, nebylo-li dosud rozhodnuto o vyloučení soudce nebo o námitce podjatosti soudce. (2) Podání návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nebrání vedení restrukturalizačního řízení. (3) Ustanovení občanského soudního řádu o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí nebo o odkladu právní moci rozhodnutí se pro rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu nepoužijí. (4) Prominutí zmeškání lhůty v restrukturalizačním řízení není přípustné. Totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání či jiného soudního roku. (5) Obnova restrukturalizačního řízení není přípustná. (6) V řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu se nepoužije § 235 odst. 2 občanského soudního řádu. Rozhodnutí, jímž bylo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno rozhodnutí restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu, je účinné ode dne právní moci. § 57 Vyřízení odvolání (1) Soud prvního stupně předloží podané odvolání odvolacímu soudu do 15 dnů ode dne, kdy všem účastníkům uplynula lhůta k podání odvolání. Lhůta pro předložení odvolání se prodlužuje o dobu, po kterou soud prvního stupně činí nezbytné kroky k odstranění případných vad ve včas podaném odvolání. (2) Odvolací soud projedná odvolání a rozhodne o něm nejpozději do 2 měsíců od jeho předložení soudem prvního stupně. Díl 3 Restrukturalizační správce § 58 Výkon funkce restrukturalizačního správce (1) Restrukturalizační správce je povinen při výkonu funkce vystupovat nezávisle a nestranně a postupovat svědomitě a s odbornou péčí. (2) Restrukturalizační správce je při výkonu funkce podřízen restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu, který nad ním vykonává dohled. Při výkonu dohlédací činnosti je restrukturalizační soudrestrukturalizační soud oprávněn vyžadovat od restrukturalizačního správce zprávy o plnění uložených úkolů, vysvětlení zvoleného postupu, dosaženého výsledku i vyúčtování a udělovat mu závazné pokyny. (3) Restrukturalizačnímu správci mohou být restrukturalizačním soudemrestrukturalizačním soudem uloženy úkoly spočívající zejména v a) kontrole činnosti podnikatele v rozsahu vymezeném rozhodnutím restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu, b) obstarání znaleckého posudku, vyvstane-li v průběhu restrukturalizačního řízení důvod pro ocenění obchodního závoduobchodního závodu podnikatele nebo jeho části nebo jiné části jmění podnikatele, c) osvědčení průběhu hlasování o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, d) provedení šetření a podání zprávy o výsledcích šetření pro účely rozhodnutí o záležitosti týkající se preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, e) provedení předběžného přezkumu pohledávky, nebo f) poskytnutí další součinnosti restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu při jeho rozhodovací činnosti. (4) Zjistí-li restrukturalizační správce v průběhu výkonu funkce skutečnosti, z nichž je možné usuzovat, že podnikatel sleduje nepoctivý záměr, vyrozumí o tom neprodleně restrukturalizační soudrestrukturalizační soud a dotčené stranydotčené strany. § 59 Důvod jmenování restrukturalizačního správce (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud jmenuje restrukturalizačního správce bezodkladně poté, kdy a) podnikatel předloží restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu k potvrzení restrukturalizační plánrestrukturalizační plán nepřijatý dotčenými stranamidotčenými stranami, b) dotčená stranadotčená strana podá návrh na provedení předběžného přezkumu, c) to navrhne podnikatel, d) to navrhne většina dotčených strandotčených stran, nebo e) tak z jiných důvodů stanoví zákon. (2) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud jmenuje restrukturalizačního správce také v případě vyhlášení všeobecného nebo individuálního moratoria, považuje-li to za nezbytné pro účely ochrany zájmů věřitelů. (3) Podá-li podnikatel v průběhu restrukturalizačního řízení návrh na provedení ocenění závodu, postupuje se obdobně podle § 96. § 60 Způsob jmenování restrukturalizačního správce (1) Funkci restrukturalizačního správce mohou vykonávat pouze osoby zapsané v seznamu restrukturalizačních správců. (2) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud jmenuje restrukturalizačním správcem osobu, kterou určí předseda restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu podle pořadí určeného údajem podle § 115 odst. 4 písm. b). (3) Vyvstane-li potřeba opětovně v téže preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci jmenovat restrukturalizačního správce, jmenuje restrukturalizační soudrestrukturalizační soud stejnou osobu, která byla dříve jmenována postupem podle odstavce 2, nebrání-li tomu jiné okolnosti. Totéž platí, je-li podnikatelem osoba tvořící koncern s podnikatelem, který rovněž podstupuje preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci. § 61 Překážky výkonu funkce restrukturalizačního správce (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud i bez návrhu odvolá restrukturalizačního správce z funkce, pokud a) lze se zřetelem k jeho poměru k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům důvodně pochybovat o jeho nepodjatosti, b) pozbyl způsobilost k výkonu funkce podle § 60 odst. 1, c) neplní řádně povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo mu uloženou restrukturalizačním soudemrestrukturalizačním soudem, d) nastal důvod pro jmenování koncernového restrukturalizačního správce v situaci podle § 45 odst. 2, nebo e) jsou dány jiné důležité důvody, které nemají původ v porušení povinností při výkonu funkce, a restrukturalizační správce s takovým postupem souhlasí. (2) Restrukturalizační správce je povinen neprodleně oznámit restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu důvody pro odvolání podle odstavce 1 písm. a) a b). (3) Odvolání proti rozhodnutí o jmenování nebo odvolání restrukturalizačního správce s výjimkou odvolání podaného z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) není přípustné. § 62 Postup po odvolání restrukturalizačního správce (1) Odvolá-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud restrukturalizačního správce z funkce, jmenuje současně nového restrukturalizačního správce. Odvolaný restrukturalizační správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového restrukturalizačního správce o své dosavadní činnosti a předat mu všechny podklady související s výkonem jeho funkce. (2) Odvolaný restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu předloží restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu ve zprávě o plnění uložených úkolů vyúčtování odměny a účelně vynaložených nákladů. Pro rozhodnutí o odměně a náhradě účelně vynaložených nákladů odvolaného restrukturalizačního správce se použije § 63 odst. 3 obdobně. (3) Rozhodnutí o odvolání restrukturalizačního správce z důvodu podle § 61 odst. 1 písm. a) a c) zašle restrukturalizační soudrestrukturalizační soud bez zbytečného odkladu také Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). V případě důvodu podle § 61 odst. 1 písm. a) tak učiní pouze tehdy, dojde-li k závěru, že restrukturalizační správce neoznámil důvody své podjatosti, ač mu prokazatelně musely být známy. § 63 Skončení výkonu funkce restrukturalizačního správce (1) Výkon funkce restrukturalizačního správce končí rozhodnutím restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu, kterým a) vezme na vědomí splnění všech uložených úkolů restrukturalizačním soudemrestrukturalizačním soudem, b) vyhoví návrhu většiny dotčených strandotčených stran na skončení výkonu jeho funkce, došlo-li ke jmenování do funkce pouze z důvodu podle § 59 odst. 1 písm. c) nebo d), nebo c) vezme na vědomí, že důvody pro jeho jmenování již netrvají nebo tento zákon nadále nevyžaduje plnění úkolů restrukturalizačního správce. (2) Proti rozhodnutí o skončení výkonu funkce restrukturalizačního správce není odvolání přípustné. (3) O odměně a náhradě účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce rozhodne restrukturalizační soudrestrukturalizační soud bez zbytečného odkladu po předložení vyúčtování ve zprávě o plnění uložených úkolů. V tomto rozhodnutí restrukturalizační soudrestrukturalizační soud uloží podnikateli povinnost uhradit ve stanovené lhůtě odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce, ledaže již byla uhrazena z vyplacené zálohy; ustanovení § 68 odst. 1 tím není dotčeno. § 64 Odpovědnost a pojištění restrukturalizačního správce (1) Restrukturalizační správce je povinen nahradit újmu, kterou způsobil při výkonu své funkce. Restrukturalizační správce musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem své funkce pro celou dobu jejího trvání tak, aby výše pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat. (2) Minimální limit pojistného plnění ve výši nepřesahující 50 000 000 Kč a minimální standardy pojištění stanoví ministerstvo vyhláškou. § 65 Odměna a náhrada účelně vynaložených nákladů (1) Restrukturalizační správce má právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených na plnění uložených úkolů. Je-li restrukturalizační správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě účelně vynaložených nákladů částka odpovídající této dani, kterou je restrukturalizační správce povinen z odměny a z náhrady účelně vynaložených nákladů přiznat podle zákona o dani z přidané hodnoty. (2) Vyúčtování odměny a účelně vynaložených nákladů provede restrukturalizační správce ve zprávě o plnění uložených úkolů doručené restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu a podnikateli. Odvolaný restrukturalizační správce předloží toto vyúčtování bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí, kterým je restrukturalizační správce odvolán z funkce. (3) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud může podle okolností případu po projednání s podnikatelem odměnu restrukturalizačního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že restrukturalizační správce porušil některou ze svých povinností. (4) O nárocích restrukturalizačního správce rozhoduje restrukturalizační soudrestrukturalizační soud po předložení jejich vyúčtování, nejdříve však po jeho odvolání nebo skončení výkonu funkce. (5) Restrukturalizační správce zřizuje pro restrukturalizační řízení každého podnikatele účet u bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva za účelem odděleného nakládání s peněžními prostředky určenými ke krytí nákladů výkonu své funkce. (6) Způsob určení odměny a náhrady účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce stanoví ministerstvo vyhláškou. § 66 Povinnost mlčenlivosti (1) Restrukturalizační správce zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení, ledaže ho podnikatel této povinnosti zprostí. (2) Povinností mlčenlivosti není restrukturalizační správce vázán pro účely řízení před soudem nebo jiným orgánem, a to v rozsahu nezbytném pro podání svědectví orgánům činným v trestním řízenítrestním řízení, pro podání svědectví v jiném řízení před soudem a pro výkon státního dozoru nebo dohledu. (3) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činutrestného činu. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není ani poskytnutí informací správci daně, poplatku nebo jiného obdobného plnění při plnění povinností stanovených jinými právními předpisy při správě těchto plnění. (4) Restrukturalizační správce nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou využije při výkonu své funkce. V takovém případě se povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 4 obdobně vztahuje i na tuto osobu, neukládá-li jiný právní předpis takové osobě přísnější povinnost mlčenlivosti. § 67 Pořádková pokuta Restrukturalizačnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu restrukturalizačním soudemrestrukturalizačním soudem nebo řádně neplní jinou svoji povinnost při výkonu funkce, může restrukturalizační soudrestrukturalizační soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200 000 Kč. Díl 4 Náklady řízení § 68 Náklady řízení (1) Byl-li restrukturalizační správce jmenován k návrhu dotčené stranydotčené strany, platí odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce za plnění úkolů obsažených v návrhu dotčené stranydotčené strany tato dotčená stranadotčená strana; je-li jich více, platí odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů dotčené stranydotčené strany společně a nerozdílně. (2) Odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce ve zbývajících případech platí podnikatel. Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud může stanovit podnikateli povinnost vyplácet restrukturalizačnímu správci měsíčně zálohu ve výši předpokládané odměny a paušální náhrady účelně vynaložených nákladů stanovené prováděcím právním předpisem. (3) Náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku k ocenění závodu nebo jeho části podle § 96 platí vždy podnikatel. Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud uloží podnikateli povinnost vyplatit k rukám restrukturalizačního správce částku ve výši předpokládaných nákladů odhadovaných restrukturalizačním správcem. § 69 Náhrada nákladů řízení (1) Dotčené straněDotčené straně přizná restrukturalizační soudrestrukturalizační soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti podnikateli tehdy, prokáže-li dotčená stranadotčená strana, že jí byla podnikatelem upřena příležitost vyjednávat restrukturalizační plánrestrukturalizační plán před jeho předložením k hlasování. Totéž platí, vyhoví-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud návrhu dotčené stranydotčené strany na zrušení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (2) Podnikateli může restrukturalizační soudrestrukturalizační soud přiznat náhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku k ocenění závodu nebo jeho části podle § 96 proti dotčené stranědotčené straně, která podala námitku podle § 94, jestliže vyjde najevo, že námitka byla zjevně zneužívající; to neplatí, postupuje-li se podle § 96 odst. 5 věty druhé. (3) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení proti restrukturalizačnímu správci. § 70 Záloha na náklady řízení (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud může uložit podnikateli, aby ve stanovené lhůtě složil zálohu na náklady na činnost restrukturalizačního správce nebo znalce; na návrh restrukturalizačního správce tak učiní vždy. (2) Povinnost složit zálohu lze uložit též dotčené stranědotčené straně, pokud lze důvodně předpokládat, že bude povinna hradit náklady na činnost restrukturalizačního správce nebo znalce. Je-li povinnost složit zálohu uložena více osobám, jsou povinny ji zaplatit společně a nerozdílně. (3) Výši zálohy a lhůtu pro její složení určí restrukturalizační soudrestrukturalizační soud zejména s přihlédnutím k předpokládané výši odměny a účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce nebo předpokládané výši odměny a náhrad znalce. (4) Odvolání je přípustné jen proti rozhodnutí, kterým restrukturalizační soudrestrukturalizační soud uložil povinnost složit zálohu. § 71 Následky nesložení zálohy (1) Nesloží-li účastník zálohu ve stanovené lhůtě, může restrukturalizační soudrestrukturalizační soud přikročit k jejímu vymáhání. (2) O následcích nesložení zálohy musí být účastník v rozhodnutí o povinnosti složit zálohu poučen. § 72 Využití zálohy na náklady řízení (1) Nesplnil-li podnikatel nebo dotčená stranadotčená strana dobrovolně svoji povinnost k úhradě odměny a náhradě účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce nebo odměny a náhrad znalce, mohou být tyto pohledávky uspokojeny ze složené zálohy. Povinnost k náhradě odměny a účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce nebo odměny a náhrad znalce, které nebyly zajištěny složenou zálohou, tím není dotčena. (2) Návrh na uspokojení odměny a náhrady účelně vynaložených nákladů ze složené zálohy může restrukturalizační správce podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy restrukturalizační soudrestrukturalizační soud obdrží jejich vyúčtování ve zprávě restrukturalizačního správce o plnění uložených úkolů. (3) Nebyla-li záloha zcela využita, restrukturalizační soudrestrukturalizační soud po skončení restrukturalizačního řízení bez zbytečného odkladu vrátí zbytek zálohy tomu, kdo ji složil. HLAVA II ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O RESTRUKTURALIZAČNÍM ŘÍZENÍ Díl 1 Všeobecné moratorium § 73 Návrh na všeobecné moratorium (1) Návrh na všeobecné moratorium může u restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu podat podnikatel od zahájení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace do nabytí účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (2) Návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat a) čestné prohlášení podnikatele o tom, že plnil veškeré povinnosti vzniklé za poslední 3 roky před zahájením preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace vůči veřejnému rejstříku, do něhož je zapsán, zejména že zveřejnil všechny účetní závěrky a výroční zprávy jejich uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, b) čestné prohlášení o tom, že místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy podnikatele, je v České republice, a údaj o tom, zda došlo k jeho přesunutí z jiného členského státu v období 3 měsíců před zahájením preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, c) vymezení toho, zda se navrhuje vztáhnout účinky všeobecného moratoria na všechny věřitele podnikatele i jiné osoby s právem vůči podnikateli, nebo pouze na určité kategorie takových osob vymezené například povahou jejich pohledávek nebo jejich postavením vůči podnikateli, a d) vymezení toho, zda se navrhuje rozšířit působnost všeobecného moratoria i na všechny nebo některé spřízněné osobyspřízněné osoby podle § 75 odst. 3. (3) Přílohami návrhu jsou a) seznam dotčených právseznam dotčených práv platný ke dni podání návrhu, b) výkaz stavu likvidity osvědčující, že mezera krytí podle insolvenčního zákona představuje méně než desetinu výše splatných peněžitých dluhů podnikatele, nebo výhled vývoje likvidity osvědčující, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých dluhů; omezení podle § 2 vyhlášky o platební neschopnosti se nepoužijí, a c) případný souhlas spřízněné osobyspřízněné osoby podle § 75 odst. 3. § 74 Rozhodnutí o návrhu na všeobecné moratorium (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud vyhlásí všeobecné moratorium, jestliže návrh obsahuje předepsané náležitosti a přílohy, ledaže jsou mu známy důvody pro zrušení všeobecného moratoria podle § 84 odst. 2 písm. c). (2) O návrhu rozhodne restrukturalizační soudrestrukturalizační soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (3) Rozhodnutím o vyhlášení všeobecného moratoria se a) vyhlásí všeobecné moratorium, b) jmenuje restrukturalizační správce, postupuje-li se podle § 59 odst. 2, c) vymezí okruh osob, vůči kterým se vztahují účinky všeobecného moratoria, d) vymezí okruh spřízněných osobspřízněných osob, vůči nimž se rozšiřuje působnost všeobecného moratoria, včetně vymezení pohledávek, na něž takto rozšířená působnost všeobecného moratoria dopadá, a e) uvede údaj o tom, kdy nastávají účinky všeobecného moratoria. (4) Vyhlásí-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud všeobecné moratorium, zveřejní toto rozhodnutí společně s návrhem podnikatele do 2 hodin poté v restrukturalizačním rejstříku. Přílohy návrhu se nezveřejňují. § 75 Působnost (1) Vedle osob vymezených v rozhodnutí o vyhlášení všeobecného moratoria má všeobecné moratorium účinky i na každou třetí osobu, která nabyla pohledávku vůči podnikateli od osob vymezených v rozhodnutí o vyhlášení všeobecného moratoria nebo od jejich právního nástupce. (2) Účinky všeobecného moratoria se nevztahují na pracovněprávní pohledávky zaměstnanců podnikatele. (3) Působnost všeobecného moratoria a jeho účinky podle § 78 odst. 2 a 3, § 79 a podle § 81 odst. 1 lze rozšířit i na spřízněné osobyspřízněné osoby, a to v rozsahu, ve kterém vystupují jako spoludlužníci nebo osoby zajišťující věřitelům podnikatele nebo ve prospěch věřitelů podnikatele plnění podnikatele, zejména jako zástavní dlužníci nebo ručitelé za dluhy podnikatele. S takovým postupem musí spřízněná osobaspřízněná osoba uvedená v návrhu na všeobecné moratorium vyslovit souhlas. § 76 Účinnost všeobecného moratoria (1) Všeobecné moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho přiznání v restrukturalizačním rejstříku a trvá po dobu 3 měsíců, nebo po kratší dobu uvedenou v návrhu na všeobecné moratorium. (2) Maximální délka trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria vůči kterémukoliv věřiteli činí nejdéle 12 měsíců. Přesunulo-li se v posledních 3 měsících před zahájením preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy podnikatele, do České republiky z cizího státu, činí maximální délka trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria vůči kterémukoliv věřiteli 4 měsíce; to neplatí, postupuje-li se podle části čtvrté. (3) Do maximální délky trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria se započítává doba, po kterou jejich účinky trvaly v jiné preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci téhož podnikatele v průběhu posledních 3 let, ledaže po jejím skončení nastala nepředvídatelná podstatná změna okolností, za kterých nelze podnikateli spravedlivě odepřít jejich opětovné využití. (4) Uplynutím maximální délky trvání účinky moratoria vůči danému věřiteli bez dalšího zanikají, i pokud by vůči jiným věřitelům dále trvaly. § 77 Prodloužení všeobecného moratoria (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud prodlouží všeobecné moratorium na návrh podnikatele až o 3 měsíce, jestliže podnikatel a) dosáhl při vyjednávání nebo sestavování restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu takového pokroku, z něhož lze důvodně usuzovat, že bude v prodloužené době předložen dotčeným stranámdotčeným stranám k hlasování o přijetí, b) předložil písemný souhlas většiny dotčených strandotčených stran s jeho prodloužením, nebo c) předložil odůvodněné doporučení restrukturalizačního správce, z něhož vyplývá, že prodloužení všeobecného moratoria umožní podnikateli předložit restrukturalizační plánrestrukturalizační plán dotčeným stranámdotčeným stranám k hlasování o přijetí. (2) Všeobecné moratorium lze prodloužit pouze jednou. (3) Všeobecné moratorium nelze prodloužit, pokud podnikatel přestal být schopen hradit pohledávky vznikající z provozu závodu ve lhůtách splatnosti, porušil dohodu podle § 7 nebo jeho závod přestal být provozuschopný. (4) Všeobecné moratorium lze znovu vyhlásit pouze tehdy, byl-li podán návrh na potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu a o tomto návrhu dosud nebylo rozhodnuto. (5) K novému návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria je podnikatel povinen připojit písemný souhlas většiny dotčených strandotčených stran s jeho vyhlášením nebo prodloužením. Ustanovení § 76 odst. 2 a 3 tím nejsou dotčena. § 78 Účinky na soudní řízení (1) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze zahájit insolvenční řízeníinsolvenční řízení proti podnikateli na návrh věřitele. (2) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze nařídit, zahájit ani provést výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví podnikatele. (3) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nezačínají běžet nebo dále neběží věřiteli lhůty pro uplatnění práv vůči podnikateli. (4) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria se nepoužije § 98 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. (5) Doba, po kterou trvají účinky všeobecného moratoria, se nezapočítává do doby, která je podle § 240 odst. 3, § 241 odst. 4 a § 242 odst. 3 insolvenčního zákona rozhodná pro to, zda lze právnímu jednání podnikatele odporovat postupem podle § 235 až 243 insolvenčního zákona. § 79 Účinky na podnikatele (1) Podnikatel je povinen zdržet se od okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria nakládání se svým jměním, pokud by tím mělo dojít k podstatné změně v jeho skladbě, využití nebo určení za současného nikoli zanedbatelného zmenšení jeho hodnoty anebo by jím mohla být zmařena nebo ohrožena preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace. Toto omezení se netýká právního jednání nutného ke splnění povinností stanovených jinými právními předpisy, provozování závodu v rámci obvyklého hospodaření a k odvracení hrozící újmy. (2) Podnikatel je také povinen od okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria předcházet vzniku peněžitých dluhů po splatnosti. Pohledávky spřízněných osobspřízněných osob ze zápůjček, úvěrů a obdobných závazků však podnikatel není po dobu trvání účinků všeobecného moratoria povinen platit, a to ani tehdy, jsou-li již po splatnosti. § 80 Účinky na nesplněné smlouvy (1) Nesplněné smlouvy o dodávkách zboží, služeb, energií nebo jiného druhu plnění, které jsou nezbytné pro pokračování běžného provozu závodu podnikatele, není druhá smluvní strana oprávněna po dobu trvání účinků všeobecného moratoria jednostranným právním jednáním ukončit či jinak odepřít plnění podnikateli pouze pro dluhy po splatnosti, které z takových smluv vznikly před vyhlášením všeobecného moratoria. To platí i pro změnu času plnění závazku, ztrátu výhody plnění ve splátkách nebo jinou změnu obsahu závazku. (2) Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu upravující závěrečné vyrovnání, jestliže bylo ujednání o závěrečném vyrovnání uzavřeno nejpozději k okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria, nebo po vyhlášení všeobecného moratoria za splnění podmínek pro prozatímní financování. (3) Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení upravující finanční zajištění podle zákona upravujícího finanční zajištění nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění vzniklo nejpozději k okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria, nebo po vyhlášení všeobecného moratoria za splnění podmínek pro prozatímní financování. (4) Nesplněnou smlouvou se rozumí smlouva o vzájemném plnění, která v době vyhlášení všeobecného moratoria ještě nebyla zcela splněna ani podnikatelem, ani druhým účastníkem smlouvy. § 81 Účinky na zajištění (1) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze uplatnit právo na uspokojení své pohledávky z majetku podnikatele sloužícího k zajištění. (2) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria lze nabýt zajištění pohledávky k majetku podnikatele pouze v případě, zajišťuje-li se jím uspokojení pohledávek ze smluv podle § 27 odst. 1 nebo § 80 odst. 2 a 3, nebo nahrazuje-li v obdobném rozsahu jiné zajištění. (3) Zajištění pohledávky lze k majetku podnikatele dále nabýt pouze v případě, kdy dojde ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po vyhlášení všeobecného moratoria, nebo v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po vyhlášení všeobecného moratoria. (4) Za nabytí zajištění pohledávky v rozporu s odstavcem 2 se nepovažuje, došlo-li ke vzniku věcného práva na základě návrhu na zápis do veřejného seznamu podaného před vyhlášením moratoria. Není-li předmět zajištění zapsán ve veřejném seznamu, za nabytí zajištění pohledávky v rozporu s odstavcem 2 se rovněž nepovažuje, došlo-li ke vzniku věcného práva na základě smlouvy uzavřené před vyhlášením všeobecného moratoria. § 82 Omezení smluvních ujednání Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria se nepřihlíží ke smluvnímu ujednání nesplněné smlouvy v neprospěch podnikatele, které spočívá ve změně času plnění závazku, ztrátě výhody plnění ve splátkách, ukončení závazku nebo jiné změně obsahu závazku, je-li takové smluvní ujednání podmíněno zahájením preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, podáním návrhu na všeobecné nebo individuální moratorium, nebo rozhodnutím o vyhlášení všeobecného nebo individuálního moratoria. § 83 Omezení podnikatele (1) Na návrh dotčené stranydotčené strany na vydání předběžného opatření může restrukturalizační soudrestrukturalizační soud po dobu trvání účinků všeobecného moratoria předběžným opatřením omezit podnikatele v nakládání s jeho jměním, zejména aby se zdržel a) započtení svých pohledávek vůči věřitelům, b) nakládání s určitými věcmi nebo právy, c) přijetí prozatímního financování od vymezeného okruhu osob, nebo d) vynakládání plateb souvisejících s preventivní restrukturalizacípreventivní restrukturalizací podle § 27 odst. 3, případně aby tato právní jednání prováděl pouze po předchozím souhlasu restrukturalizačního správce. (2) Na návrh dotčené stranydotčené strany lze pro určité případy a nejdéle po dobu trvání účinků všeobecného moratoria rovněž zakázat započtení vzájemných pohledávek podnikatele a jeho věřitelů. (3) Návrh musí obsahovat vylíčení skutečností, které osvědčují, že existují důležité důvody pro omezení podnikatele v nakládání s jeho jměním. Důležitý důvod je dán také tehdy, vyvstanou-li důvodné pochybnosti o poctivosti záměru podnikatele. (4) Nařízením předběžného opatření nelze převést oprávnění podnikatele nakládat s jeho jměním na jinou osobu, a to ani na restrukturalizačního správce. § 84 Zánik a zrušení všeobecného moratoria (1) Před uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, zaniká všeobecné moratorium rozhodnutím o vzetí na vědomí skončení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, účinností restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, podáním insolvenčního návrhu podnikatelem nebo rozhodnutím restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu o zrušení všeobecného moratoria. (2) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud zruší všeobecné moratorium a) na návrh podnikatele, b) na návrh většiny dotčených strandotčených stran, nebo c) na návrh restrukturalizačního správce nebo i bez návrhu, uvedl-li podnikatel v návrhu na všeobecné moratorium nepravdivé údaje nebo se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že podnikatel sledoval všeobecným moratoriem nepoctivý záměr, zejména nespravedlivé poškození nebo nedovolené zvýhodnění jeho věřitele. (3) Rozhodnutí podle odstavce 2 písm. c) vydá restrukturalizační soudrestrukturalizační soud po vyjádření navrhovatele a podnikatele. (4) O návrhu na zrušení všeobecného moratoria rozhodne restrukturalizační soudrestrukturalizační soud neprodleně. Díl 2 Individuální moratorium § 85 Návrh na individuální moratorium (1) Návrhem na individuální moratorium se lze domáhat poskytnutí ochrany ve smyslu účinků podle § 78 až 82 pouze vůči určitému věřiteli. (2) Návrh může podat pouze podnikatel. (3) Návrh lze podat i před zahájením preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, nejpozději však do nabytí účinnosti restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. K návrhu podanému před zahájením preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace se seznam dotčených právseznam dotčených práv nepřikládá. § 86 Rozhodnutí o návrhu na vyhlášení individuálního moratoria (1) Individuální moratorium lze vyhlásit nejvýše vůči třem věřitelům, a to i opakovaně; § 76 odst. 2 tím není dotčen. (2) Podal-li podnikatel návrh před zahájením preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, restrukturalizační soudrestrukturalizační soud v rozhodnutí o vyhlášení individuálního moratoria uloží podnikateli, aby ve lhůtě 30 dnů zahájil restrukturalizační řízení. Nezahájí-li podnikatel ve lhůtě podle věty první preventivní restrukturalizační řízení, individuální moratorium bez dalšího zanikne. (3) Vyhoví-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud návrhu, doručí rozhodnutí podnikateli a tomu věřiteli, před nímž podnikatel žádal o poskytnutí ochrany; jinak rozhodnutí doručí jen podnikateli. (4) Odvolání proti rozhodnutí o vyhlášení individuálního moratoria může podat osoba, které se doručuje rozhodnutí podle odstavce 3. § 87 Použití pravidel všeobecného moratoria Pro vyhlášení individuálního moratoria se použijí ustanovení o všeobecném moratoriu, s výjimkou § 74 odst. 4 a § 78 odst. 4, a dále se použijí ustanovení občanského soudního řádu o předběžném opatření, s výjimkou § 76 odst. 3 věty první, § 76c odst. 2 a 3 a § 76e občanského soudního řádu. Díl 3 Předběžný přezkum spornosti pohledávky § 88 Návrh na předběžný přezkum spornosti pohledávky (1) Návrhem na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky se lze po restrukturalizačním soudurestrukturalizačním soudu domáhat označení pohledávky, která byla zařazena do seznamu dotčených právseznamu dotčených práv, za spornou pro účely vyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace. (2) Návrh může podat pouze dotčená stranadotčená strana. (3) Návrh lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnikatel předložil navrhovateli sanační projektsanační projekt. V případě rozšíření okruhu dotčených strandotčených stran postupem podle § 12 počne znovu běžet lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu pohledávky. (4) Dotčená stranaDotčená strana je oprávněna navrhnout předběžný přezkum spornosti své i cizí pohledávky. § 89 Uložení předběžného přezkumu spornosti správci (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud nejpozději do 3 pracovních dnů po podání návrhu uloží restrukturalizačnímu správci provést předběžný přezkum spornosti pohledávky, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí restrukturalizačnímu správci. Toto rozhodnutí restrukturalizační soudrestrukturalizační soud doručí také navrhovateli, podnikateli a dotčené stranědotčené straně, jejíž pohledávka má být předběžně přezkoumána. (2) Lhůtu k provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky může restrukturalizační soudrestrukturalizační soud na žádost restrukturalizačního správce z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit, a to nejdéle o 15 dnů. (3) Nedoloží-li navrhovatel, že spolu s návrhem odeslal na účet restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu zálohu na odměnu restrukturalizačního správce za tuto činnost ve výši stanovené prováděcím právním předpisem, hledí se na návrh, jako by nebyl podán. § 90 Provedení předběžného přezkumu spornosti (1) Restrukturalizační správce označí pohledávku za spornou, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že vymezení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky nebo jiné důležité skutečnosti vyplývající z obsahu závazku, ze kterého vznikla pohledávka, které se předběžný přezkum spornosti týká, je v souladu se skutečným stavem. (2) Při provádění předběžného přezkumu spornosti je restrukturalizační správce oprávněn vyžádat si od podnikatele součinnost, zejména poskytnutí účetnictví, smluv a jiných listin týkajících se pohledávky, která je předmětem předběžného přezkumu. Podnikatel je povinen poskytnout součinnost bez zbytečného odkladu, a neučiní-li tak, lze pohledávku bez dalšího označit za spornou. (3) Restrukturalizační správce vyzve dotčenou stranudotčenou stranu, jejíž pohledávka má být předběžně přezkoumána, ke sdělení jejího písemného stanoviska. K tomu jí poskytne přiměřenou lhůtu, nejméně však 5 pracovních dnů; k opožděně sdělenému stanovisku nepřihlíží. (4) Své stanovisko restrukturalizační správce odůvodní. Dojde-li navíc k závěru, že podnikatel vymezil pohledávku ve zjevném rozporu s jejím skutečným stavem, který mu měl a mohl být znám, ve svém stanovisku na to upozorní. Zároveň se stručně vypořádá i s důvody uvedenými ve stanovisku dotčené stranydotčené strany, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána. (5) O výsledcích předběžného přezkumu spornosti restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu informuje vedle restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu též podnikatele, navrhovatele a dotčenou stranudotčenou stranu, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána. § 91 Rozhodnutí o spornosti pohledávky (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud posoudí stanovisko restrukturalizačního správce do 5 pracovních dnů ode dne, kdy ho obdrží. (2) Shledá-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud, že stanovisko vykazuje závažné nedostatky, které vyvolávají pochybnost o správnosti stanoviska, zejména je-li stanovisko nejasné nebo nedostatečně odůvodněné, může vyzvat restrukturalizačního správce k jeho opravě nebo doplnění a určí k tomu lhůtu nejvýše 15 dnů. Nepostupoval-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud podle věty první nebo nevedl-li tento postup k nápravě, provede předběžný přezkum sám; postup podle § 90 se použije obdobně. (3) Neshledá-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud, že stanovisko vykazuje závažné nedostatky, rozhodne v souladu s ním o označení pohledávky za spornou nebo nespornou pro účely vyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace. (4) Neoznačil-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud pohledávku za spornou, doručí rozhodnutí podnikateli, navrhovateli, dotčené stranědotčené straně, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána, a restrukturalizačnímu správci. (5) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 3 není přípustné. § 92 Účinky rozhodnutí Účinností rozhodnutí o označení pohledávky za spornou je tato pohledávka vyloučena z preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace. Díl 4 Potvrzení restrukturalizačního plánu § 93 Návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu (1) Návrh na potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu je oprávněn podat pouze podnikatel. (2) Návrh lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke skončení hlasování o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, nebo ode dne, kdy byla uzavřena dohoda o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (3) K návrhu podnikatel přiloží a) restrukturalizační plánrestrukturalizační plán, b) notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu nebo notářský zápis o uzavření dohody o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, byl-li vyhotoven, c) doklady o doručení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu všem dotčeným stranámdotčeným stranám a d) znalecký posudek k ocenění závodu nebo jeho části, byl-li v průběhu restrukturalizačního řízení vypracován. (4) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud doručí návrh na potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu dotčeným stranámdotčeným stranám. (5) Nepřiloží-li podnikatel ani po výzvě restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu k doplnění návrhu doklady podle odstavce 3 písm. c), restrukturalizační soudrestrukturalizační soud návrh odmítne; odstavec 4 se nepoužije. § 94 Námitky proti restrukturalizačnímu plánu (1) Dotčená stranaDotčená strana, která hlasovala proti přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu nebo nebyla stranou dohody o přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, může podat námitky u restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu do 15 dnů ode dne, kdy jí byl doručen návrh na potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (2) Opožděně podané námitky restrukturalizační soudrestrukturalizační soud odmítne rozhodnutím, které doručí dotčené stranědotčené straně, která námitku podala. Stejně postupuje, je-li námitka nesrozumitelná nebo neurčitá; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Odvolání proti takovému rozhodnutí není přípustné. § 95 Posouzení hlasovacích práv a tvorby hlasovacích skupin (1) Předloží-li podnikatel restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu restrukturalizační plánrestrukturalizační plán k potvrzení, restrukturalizační soudrestrukturalizační soud přezkoumá hlasovací právo každé z dotčených strandotčených stran jednotlivě a správnost rozdělení dotčených strandotčených stran do hlasovacích skupin. Současně přezkoumá, zda byl restrukturalizační plánrestrukturalizační plán předložen k hlasování a zda byl či nebyl přijat. (2) Dojde-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud k závěru, že dotčená stranadotčená strana neměla hlasovací právo, nebo hlasovala v důsledku jednání, které je v rozporu se zákonem nebo jej obchází, rozhodne i bez návrhu, že se k hlasu této dotčené stranydotčené strany nepřihlíží. (3) Dojde-li restrukturalizační soudrestrukturalizační soud k závěru, že rozdělení dotčených strandotčených stran bylo v rozporu s pravidly pro tvorbu hlasovacích skupin dotčených strandotčených stran, nepotvrdí restrukturalizační plánrestrukturalizační plán, ledaže by byl restrukturalizační plánrestrukturalizační plán přijat i tehdy, pokud by dotčené stranydotčené strany byly zařazeny do správných hlasovacích skupin, nebo pokud by se k hlasům takových dotčených strandotčených stran nepřihlíželo. § 96 Ocenění závodu podnikatele (1) Byla-li podána námitka podle § 98 odst. 2 písm. e) a § 99 odst. 3, restrukturalizační soudrestrukturalizační soud uloží restrukturalizačnímu správci, aby pro účely vypořádání se s takovou námitkou obstaral u znaleckého ústavu nebo znalecké kanceláře s oprávněním vykonávat znaleckou činnost v oboru ekonomiky vypracování znaleckého posudku k ocenění závodu podnikatele nebo jeho části. (2) Byla-li podána námitka dotčenou stranoudotčenou stranou, která má podle restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu obdržet jiné než peněžité plnění, může restrukturalizační soudrestrukturalizační soud uložit restrukturalizačnímu správci, aby obstaral vypracování znaleckého posudku, kterým bude takové plnění oceněno pro účely vypořádání se s podanou námitkou. (3) Obstarání znaleckého posudku provede restrukturalizační správce až po zaplacení nákladů spojených s jeho vypracováním. Nezaplatí-li podnikatel tyto náklady ve lhůtě stanovené restrukturalizačním soudemrestrukturalizačním soudem, námitka dotčené stranydotčené strany se považuje za důvodnou. (4) Podnikatel poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem. (5) Požádá-li o to podnikatel před podáním návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, uloží restrukturalizační soudrestrukturalizační soud restrukturalizačnímu správci povinnost v předstihu obstarat znalecký posudek splňující podmínky podle odstavce 1. Lze-li se na jeho základě vypořádat s námitkou podle § 98 odst. 2 písm. e) a § 99 odst. 3, další znalecký posudek podle odstavce 1 se neobstarává. Po vypracování znaleckého posudku jej restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu zpřístupní podnikateli a restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu. § 97 Oprava restrukturalizačního plánu (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud může rozhodnutím o potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu opravit jeho obsah, týká-li se oprava zjevných chyb v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Pro tento účel si může vyžádat stanovisko restrukturalizačního správce, byl-li jmenován. (2) Návrh na opravu je oprávněn podat podnikatel nebo dotčená stranadotčená strana, které se změna týká, a to do rozhodnutí o návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. § 98 Potvrzení restrukturalizačního plánu přijatého dotčenými stranami (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud potvrdí přijatý restrukturalizační plánrestrukturalizační plán, neshledá-li důvod k vydání rozhodnutí podle odstavce 2. (2) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud zamítne návrh na potvrzení přijatého restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, pokud a) je v rozporu s právními předpisy, b) jeho přijetí bylo dosaženo v rozporu s právními předpisy, c) lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je jím sledován nepoctivý záměr, d) nejvyšší orgán obchodní korporace nedal souhlas s restrukturalizačními opatřeními, u kterých je vyžadován zakladatelským právním jednáním nebo zákonem o obchodních korporacích, e) se dotčená stranadotčená strana hlasující proti přijetí restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu účinností restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu ocitne v méně výhodném postavení, než v jakém by byla, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, f) podnikatel nezaplatil dotčeným stranámdotčeným stranám dosud přiznanou náhradu nákladů v restrukturalizačním řízení, g) restrukturalizační plánrestrukturalizační plán nemá přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku podnikatele a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu, nebo h) nové financování není nezbytné pro jeho provedení a zároveň nespravedlivě poškozuje zájmy věřitelů podnikatele. (3) K námitkám dotčených strandotčených stran podle odstavce 2 písm. e) se pro účely potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu nepřihlíží, vytvořil-li podnikatel v restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu dostatečnou peněžní rezervu podle § 14 odst. 5 a tyto námitky se týkají pouze uspokojení peněžitých pohledávek, jejichž celková výše nepřesahuje jednu pětinu celkové výše všech přímo dotčených práv. (4) Je-li restrukturalizační plánrestrukturalizační plán potvrzen bez ohledu na námitky dotčených strandotčených stran podle odstavce 2 písm. e), může se dotčená stranadotčená strana, která podala takovou námitku, žalobou proti podnikateli podanou u restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu domáhat dodatečného uspokojení své peněžité pohledávky z peněžní rezervy do té míry, aby se uspokojením ocitla nejméně ve stejně výhodném postavení, v jakém by byla, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení; jde o spor projednávaný v občanském soudním řízení. Žalobu lze podat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy restrukturalizační plánrestrukturalizační plán nabyl účinnosti. (5) Podnikatel je povinen bez zbytečného odkladu vzít návrh na potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu zpět, jestliže restrukturalizační plánrestrukturalizační plán nadále nemá přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku, odvrátí jeho finanční potíže a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu. § 99 Potvrzení restrukturalizačního plánu nepřijatého dotčenými stranami (1) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud potvrdí nepřijatý restrukturalizační plánrestrukturalizační plán, neshledá-li žádný důvod podle § 98 odst. 2, restrukturalizační plánrestrukturalizační plán přijala většina skupin dotčených strandotčených stran nespřízněných osob, a zároveň a) alespoň jedna z těchto skupin je skupinou dotčených strandotčených stran se zajištěnými pohledávkami, nebo b) alespoň jedna z těchto skupin je skupinou dotčených strandotčených stran, jejichž pohledávky by se v případném insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení uspokojovaly před pohledávkami nezajištěných věřitelů s nepodřízenými pohledávkami. (2) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud potvrdí nepřijatý restrukturalizační plánrestrukturalizační plán také tehdy, neshledá-li žádný důvod podle § 98 odst. 2, a zároveň restrukturalizační plánrestrukturalizační plán přijala alespoň jedna skupina dotčených strandotčených stran, s výjimkou a) skupin společníkůspolečníků podnikatele, b) skupin spřízněných osobspřízněných osob, c) skupin dotčených strandotčených stran, u kterých lze důvodně předpokládat, že by neobdržely žádné plnění nebo si neponechaly žádná majetková práva, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, nebo d) skupin dotčených strandotčených stran, které by podle restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu při ocenění závodu podnikatele za předpokladu zachování provozu závodu neobdržely žádné plnění nebo si neponechaly žádná majetková práva. (3) Nehledě na splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 restrukturalizační soudrestrukturalizační soud zamítne návrh na potvrzení nepřijatého restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu, který a) nezajišťuje rovné zacházení s každou pohledávkou v rámci každé skupiny dotčených strandotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, b) předpokládá, že skupina dotčených strandotčených stran získá nebo si ponechá plnění, které je vyšší než celková jmenovitá hodnota jejich pohledávek ke dni jeho účinnosti, nebo c) není spravedlivý ve vztahu ke každé skupině dotčených strandotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí. § 100 Odvolání proti rozhodnutí o návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu (1) Odvolání proti rozhodnutí o návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu může podat podnikatel nebo dotčená stranadotčená strana, která podala námitku. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (2) Dotčená stranaDotčená strana může v odvolání uplatnit jen ty skutečnosti, které uvedla v námitce. K jiným skutečnostem se v řízení o odvolání přihlédne pouze za podmínek uvedených v § 205a písm. a) až c) a f) občanského soudního řádu. (3) Dotčená stranaDotčená strana, která podala námitku, může navrhnout, aby restrukturalizační soudrestrukturalizační soud v rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu určil, že se provedení konkrétních restrukturalizačních opatření odkládá do doby nabytí právní moci rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud návrhu vyhoví vždy, pokud by provedením restrukturalizačních opatření nebo zrušením rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu odvolacím soudem hrozila této dotčené stranědotčené straně závažná a obtížně napravitelná újma. Má se za to, že taková újma hrozí v případě zásahu do některého z práv uvedených v § 2 písm. f). Věty první až třetí se nepoužijí, nepřihlíželo-li se k námitce v důsledku postupu podle § 98 odst. 3. Díl 5 Zrušení restrukturalizačního plánu § 101 Návrh na zrušení restrukturalizačního plánu (1) Návrh na zrušení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu je oprávněn podat podnikatel nebo dotčená stranadotčená strana, která byla jeho neplněním poškozena. (2) Návrh lze podat nejpozději do skončení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace. Navrhuje-li se zrušení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu z důvodu podle § 102 písm. d), lze návrh podat nejpozději do 3 let od okamžiku, kdy restrukturalizační plánrestrukturalizační plán nabyl účinnosti. § 102 Zrušení restrukturalizačního plánu Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud zruší restrukturalizační plánrestrukturalizační plán, a) neplní-li podnikatel některou ze svých podstatných povinností stanovených restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem, b) ukáže-li se, že podstatnou část restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu nebude možné splnit, c) nastala-li skutečnost předvídaná restrukturalizačním plánemrestrukturalizačním plánem, která osvědčuje jeho nesplnění a ukončení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace, nebo d) byl-li podnikatel nebo člen jeho voleného orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, kterým dosáhl přijetí nebo potvrzení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu nebo podstatně zkrátil či nedovoleně zvýhodnil kteroukoliv dotčenou stranudotčenou stranu. § 103 Následky zrušení restrukturalizačního plánu (1) Právní mocí rozhodnutí o zrušení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu pozbývají účinnosti veškeré výhody poskytnuté podnikateli, zejména výhody poskytnuté dotčenými stranamidotčenými stranami vyplývající z restrukturalizace dluhů. (2) Právní mocí rozhodnutí o zrušení restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu se práva a povinnosti podnikatele a dotčených strandotčených stran navracejí do původního stavu; to platí i pro věcná a jiná práva tyto pohledávky zajišťující. Zaniklá věcná práva se neobnoví, pokud by tím bylo podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. V rozsahu, v jakém nelze obnovit zaniklá práva zajišťující původní pohledávky, zůstávají nedotčena práva zajišťující pohledávky vzniklá na základě restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu. (3) Dotčené stranyDotčené strany se nemohou domáhat uspokojení svých původních pohledávek a obnovení věcných nebo jiných práv je zajišťujících v rozsahu, v němž již byly splněny. Věcná a jiná práva zajišťující pohledávky, které byly splněny, se neobnovují. ČÁST ČTVRTÁ VEŘEJNÁ PREVENTIVNÍ RESTRUKTURALIZACE § 104 Použití přímo použitelného předpisu Evropské unie (1) Pro veřejnou preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci a restrukturalizační řízení vedené podle této části se použije přímo použitelný předpis Evropské unie2). (2) Podle této části se postupuje pouze tehdy, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie2). § 105 Společná ustanovení (1) Při postupu podle této části se obdobně použijí ustanovení ostatních částí, nestanoví-li tato část jinak. (2) Ustanovení § 73 odst. 2 písm. c) se nepoužije. § 106 Zahájení veřejné preventivní restrukturalizace (1) Veřejná preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace se zahajuje dnem, kdy restrukturalizačnímu soudurestrukturalizačnímu soudu dojde návrh podnikatele na zahájení restrukturalizačního řízení a na zveřejnění písemné výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu v restrukturalizačním rejstříku. Podání takového návrhu musí být prvním úkonem ve věci veřejné preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace. (2) Zahájení veřejné preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace oznámí restrukturalizační soudrestrukturalizační soud vyhláškou. Vyhlášku spolu s písemnou výzvou k zahájení jednání o restrukturalizačním plánurestrukturalizačním plánu restrukturalizační soudrestrukturalizační soud zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu návrh podle odstavce 1 došel, případně nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu, došel-li takový návrh méně než 2 hodiny před skončením úředních hodin restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu. (3) Ve vyhlášce podle odstavce 2 restrukturalizační soudrestrukturalizační soud uvede lhůtu, ve které mohou zahraniční věřitelé přihlašovat své pohledávky. § 107 Veřejnost řízení (1) Ve veřejné preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci se rozhodnutí nebo jiné písemnosti restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu a písemnosti restrukturalizačního správce v restrukturalizačním řízení doručují vyhláškou, ledaže tento zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení. (2) Ve veřejné preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci se v restrukturalizačním rejstříku zveřejňují sanační projektsanační projekt, restrukturalizační plánrestrukturalizační plán, návrhy podnikatele a návrhy i námitky dotčených strandotčených stran. § 108 Známí věřitelé (1) Známé věřitele podnikatele, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie, vyrozumí restrukturalizační soudrestrukturalizační soud neprodleně o zahájení veřejné preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace. (2) Povinnost podle odstavce 1 splní restrukturalizační soudrestrukturalizační soud tím, že známým věřitelům podnikatele zvlášť doručí oznámení o insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a standardní formulář pro přihlašování pohledávek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2). § 109 Přihlašování pohledávek věřitelů (1) Dotčené stranyDotčené strany se v rozsahu seznamu dotčených právseznamu dotčených práv považují za přihlášené věřitele. (2) Každá nedotčená strananedotčená strana může u restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu přihlásit svou pohledávku podáním, které splňuje náležitosti stanovené vyhláškou o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení pro přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení. (3) Každý zahraniční věřitel, který je nedotčenou stranounedotčenou stranou a který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě, může také u restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu přihlásit svou pohledávku na standardním formuláři podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3). (4) Nedotčené stranyNedotčené strany mohou přihlašovat své pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění vyhlášky o zahájení veřejné preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace v restrukturalizačním rejstříku. K opožděně přihlášeným pohledávkám ani přihlášeným přímo dotčeným pohledávkám se nepřihlíží. (5) Po uplynutí lhůty podle odstavce 4 restrukturalizační soudrestrukturalizační soud doručí přihlášky pohledávky včetně jejich příloh podnikateli. (6) Před uplynutím lhůty podle odstavce 4 není podnikatel oprávněn předložit restrukturalizační plánrestrukturalizační plán k hlasování. § 110 Nakládání s přihlášenými pohledávkami věřitelů (1) Podnikatel je povinen rozšířit seznam dotčených právseznam dotčených práv o pohledávky věřitelů, kteří je řádně přihlásili. Souhlas jiných dotčených strandotčených stran se nevyžaduje. Vymezením přihlášené pohledávky dotčenou stranoudotčenou stranou není podnikatel vázán. (2) Podnikatel může pro účely restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu označit pohledávky fyzických osob za vyloučené, osvědčí-li, že tyto pohledávky budou řádně a včas splněny. Má se za to, že podnikatel takovou skutečnost osvědčil, poskytne-li dostatečnou jistotu zajišťující dobytnost pohledávky. (3) Nedotčená stranaNedotčená strana, která se stala dotčenou stranoudotčenou stranou na základě přihlášení pohledávky a která nesouhlasí s jejím vymezením podnikatele v sanačním projektusanačním projektu, může podat návrh na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky. (4) Návrh na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky lze podat do 30 dnů ode dne skončení lhůty určené k přihlašování pohledávek. § 111 Preventivní restrukturalizace s evropským mezinárodním prvkem (1) Veřejná preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace s evropským mezinárodním prvkem a její účinky se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie2) a ustanoveními právního řádu toho členského státu Evropské unie, na něž přímo použitelný předpis Evropské unie odkazuje. (2) Evropským mezinárodním prvkem se rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie2) zejména skutečnost, že hlavní zájmy dlužníka jsou soustředěny v některém z členských států Evropské unie a současně alespoň jeden z věřitelů nebo část majetkové podstaty se nachází v některém z jiných členských států Evropské unie. (3) Rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správceinsolvenčního správce vydané v členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) vůči podnikateli, který má na území České republiky provozovnu, musí být zveřejněno v České republice. Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, rozhodnutí cizího orgánu zveřejní vyhláškou neprodleně poté, co mu bude doručeno insolvenčním správceminsolvenčním správcem nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. (4) Restrukturalizační soudRestrukturalizační soud zveřejní vyhláškou na žádost podnikatele vedle rozhodnutí podle odstavce 3 také údaj o ustanoveném insolvenčním správciinsolvenčním správci a o ustanovení, jímž je založena mezinárodní příslušnost insolvenčního souduinsolvenčního soudu vedoucího insolvenční řízeníinsolvenční řízení v jiném členském státě podle odstavce 3. (5) Insolvenční správceInsolvenční správce jmenovaný do funkce rozhodnutím příslušného soudu některého z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska se na území České republiky prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém ustanovení. Je-li o to insolvenční správceinsolvenční správce požádán, je povinen předložit úředně ověřený překlad této kopie do českého jazyka. ČÁST PÁTÁ RESTRUKTURALIZAČNÍ REJSTŘÍK § 112 Povaha restrukturalizačního rejstříku (1) Restrukturalizační rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo. Ministerstvo provádí sběr a zpracovávání statistických údajů a dat o restrukturalizačních řízeních. (2) Restrukturalizační soudyRestrukturalizační soudy zapisují údaje do restrukturalizačního rejstříku a zveřejňují v něm písemnosti, o kterých tak stanoví tento zákon. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší náležitosti restrukturalizačního rejstříku, podrobnosti o způsobu jeho vedení, o jeho správě a o rozsahu zveřejňování údajů a písemností, a o údajích zapisovaných do restrukturalizačního rejstříku o podnikateli. § 113 Údaje zapisované do restrukturalizačního rejstříku (1) Vyvstane-li v restrukturalizačním řízení nutnost zveřejnit písemnost v restrukturalizačním rejstříku, zveřejní se u restrukturalizačního řízení podnikatele způsobem umožňujícím dálkový přístup a) spisová značka restrukturalizačního řízení, b) označení soudu, který je k projednání restrukturalizačního řízení příslušný, c) označení podnikatele, d) údaj o ustanovení, jímž je založena mezinárodní příslušnost restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu, jde-li o restrukturalizační řízení s evropským mezinárodním prvkem, e) písemnosti doručované vyhláškou s uvedením okamžiku jejich vložení. (2) Podnikatel se označuje obchodní firmou, sídlem a identifikačním číslem osoby. U zahraničního podnikatele se místo identifikačního čísla osoby uvádí jeho registrační číslo, bylo-li mu přiděleno, a uvedení právního řádu, podle něhož byl založen. (3) Okamžikem zveřejnění písemnosti v restrukturalizačním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění. (4) Jiné údaje než údaje uvedené v odstavci 1 se nezveřejňují. § 114 Přístupnost obsahu restrukturalizačního rejstříku (1) Do doby zveřejnění první písemnosti v příslušném restrukturalizačním řízení se údaje o restrukturalizačním řízení zapsané v restrukturalizačním rejstříku nezveřejňují, ani neposkytují podle jiného zákona4). (2) Po uplynutí 1 roku od skončení preventivní restrukturalizacepreventivní restrukturalizace se v restrukturalizačním rejstříku znepřístupní údaje o preventivní restrukturalizacipreventivní restrukturalizaci podnikatele. (3) Nelze-li zajistit veřejnosti dálkový přístup do restrukturalizačního rejstříku, restrukturalizační soudrestrukturalizační soud vyvěsí písemnosti i další údaje o probíhajícím restrukturalizačním řízení, jinak určené ke zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku, na úřední desce soudu a dále nejpozději do 3 pracovních dní zajistí jejich uložení do sbírky listin obchodního rejstříku. Vyvěšení písemnosti na úřední desce restrukturalizačního soudurestrukturalizačního soudu má stejné účinky jako doručení vyhláškou v restrukturalizačním rejstříku. § 115 Seznam restrukturalizačních správců (1) Restrukturalizační rejstřík obsahuje seznam restrukturalizačních správců. (2) Do seznamu restrukturalizačních správců se zapisují údaje o fyzické osobě, veřejné obchodní společnosti i zahraniční společnosti, které mají platné zvláštní povolení vykonávat činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích. (3) Pro účely zápisu osoby restrukturalizačního správce, která je veřejnou obchodní společností, do seznamu odpovídá počet zápisů počtu ohlášených společníkůspolečníků, kteří mají platné zvláštní povolení vykonávat činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce. (4) Do seznamu ministerstvo o restrukturalizačním správci bez zbytečného odkladu zapíše údaj a) osvědčující totožnost restrukturalizačního správce, b) o datu zápisu sídla do zvláštní části seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců, c) o datu vydání zvláštního povolení vykonávat činnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce, d) o pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce se zvláštním povolením, e) o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce se zvláštním povolením. (5) V rámci údaje osvědčujícího totožnost restrukturalizačního správce se do seznamu zapisuje, jde-li o a) fyzickou osobu, její jméno, případně jména, a příjmení, datum narození, sídlo a identifikační číslo osoby, b) veřejnou obchodní společnost nebo zahraniční společnost, její obchodní firma, sídlo, případně umístění pobočky, identifikační číslo osoby, dále jméno, případně jména, a příjmení, datum narození jejího ohlášeného společníkaspolečníka, který má platné zvláštní povolení vykonávat činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce. (6) Nelze-li v důsledku nefungujícího seznamu restrukturalizačních správců určit pořadí podle údaje uvedeného v odstavci 4 písm. b), určí se osoba restrukturalizačního správce z osob zapsaných do zvláštní části seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců. § 116 Vyškrtnutí ze seznamu restrukturalizačních správců (1) Ministerstvo vyškrtne ze seznamu restrukturalizačních správců údaje o restrukturalizačním správci, kterému bylo podle zákona o insolvenčních správcích zrušeno nebo jiným způsobem zaniklo zvláštní povolení vykonávat činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce. Totéž platí, došlo-li k pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce. (2) Ministerstvo vyškrtne ze seznamu restrukturalizačních správců údaj o restrukturalizačním správci též na jeho vlastní žádost. Dnem vyškrtnutí ze seznamu restrukturalizačních správců zaniká této osobě právo vykonávat funkci restrukturalizačního správce. Ministerstvo obnoví na vlastní žádost restrukturalizačního správce údaje o jeho osobě vyškrtnuté ze seznamu restrukturalizačních správců postupem podle věty první. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 117 Nástroje včasného varování (1) Ministerstvo zajistí, aby podnikatelé měli k dispozici nástroj včasného varování, jehož účelem je upozornit podnikatele na riziko vzniku finančních potíží a poskytnout upozornění na okolnosti, které mohou vést k hrozícímu úpadku. (2) Ministerstvo zveřejní základní informace o preventivních restrukturalizačních postupech a o dostupnosti nástrojů včasného varování způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 118 Pokyny k vypracování restrukturalizačního plánu Ministerstvo zpřístupní seznam obsahující praktické informace a pokyny pro účely vypracování sanačního projektusanačního projektu a restrukturalizačního plánurestrukturalizačního plánu přizpůsobený potřebám mikropodniků, malých a středních podnikatelů způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 119 Dozor ministerstva Ministerstvo vykonává dozor nad restrukturalizačními správci a nad jejich plněním povinností stanovených tímto zákonem. Na výkon dozoru se použije § 36 zákona o insolvenčních správcích. § 120 Přestupky (1) Restrukturalizační správce se dopustí přestupku tím, že a) při výkonu funkce restrukturalizačního správce závažným způsobem poruší nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo b) v rozporu s § 36 odst. 4 zákona o insolvenčních správcích neposkytne požadovanou součinnost. (2) Za přestupek podle a) odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč, b) odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 500 000 Kč. (3) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. HLAVA II ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 121 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci). 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení, v platném znění. 3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1105 ze dne 12. června 2017, kterým se stanoví formuláře uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení. 4) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 285/2023 Sb.	Zákon č. 285/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 22. 9. 2023, datum účinnosti 23. 9. 2023, částka 134/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o insolvenčních správcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna notářského řádu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o mezinárodním právu soukromém * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 23. 9. 2023 285 ZÁKON ze dne 23. srpna 2023, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna insolvenčního zákona Čl. I Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 416/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Insolvenční správce je dále vyloučen, jestliže v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení vykonával podle zákona o preventivní restrukturalizaci funkci restrukturalizačního správce dlužníka nebo osoby tvořící s dlužníkem koncern.“. 2. V § 97 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) K insolvenčnímu návrhu věřitele, vůči kterému trvají účinky všeobecného nebo individuálního moratoria podle zákona o preventivní restrukturalizaci, se nepřihlíží.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 3. V § 98 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria podle zákona o preventivní restrukturalizaci se odstavce 1 a 2 nepoužijí.“. 4. V § 169 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, pokud vznikly podle zákona o preventivní restrukturalizaci, jsou a) pohledávky z poskytnutého prozatímního financování, b) pohledávky nespřízněných osob vymezených podle zákona o preventivní restrukturalizaci z poskytnutého nového financování a c) pohledávky věřitele ze smluv o dodávkách zboží, služeb, energií nebo jiného druhu plnění, které byly nezbytné pro pokračování běžného provozu obchodního závodu podnikatele a které vznikly v době, ve které vůči němu trvaly účinky všeobecného nebo individuálního moratoria.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 5. V § 231 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V insolvenčním řízení nelze zjistit neplatnost právního úkonu spočívajícího v poskytnutí prozatímního financování, nového financování nebo dalších plateb souvisejících s preventivní restrukturalizací, pokud tento právní úkon splňuje podmínky podle § 27 zákona o preventivní restrukturalizaci; to platí i na věcně právní účinky takového právního úkonu.“. 6. V § 235 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Za neúčinný nelze označit ani právní úkon spočívající v poskytnutí prozatímního financování, nového financování nebo dalších plateb souvisejících s preventivní restrukturalizací, pokud tento právní úkon splňuje podmínky podle § 27 zákona o preventivní restrukturalizaci; to platí i na věcně právní účinky takového právního úkonu.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o insolvenčních správcích Čl. II V § 13 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 185/2013 Sb. a zákona č. 64/2017 Sb., se za slovo „řádem“ vkládají slova „ , zákonem o preventivní restrukturalizaci“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 297/2021 Sb. a zákona č. 416/2022 Sb., se mění takto: 1. Za položku 9 se vkládá nová položka 9a, která zní: „Položka 9a 1.\| Za návrh na vyhlášení všeobecného moratoria ve věcech preventivní restrukturalizace\| 5 000 Kč ---\|---\|--- 2.\| Za návrh na vyhlášení individuálního moratoria ve věcech preventivní restrukturalizace\| 1 000 Kč 3.\| Za návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu ve věcech preventivní restrukturalizace\| 15 000 Kč 4.\| Za návrh na doručení písemnosti vyhláškou ve věcech preventivní restrukturalizace\| 1 000 Kč 5.\| Za návrh na doručení písemnosti v listinné podobě ve věcech preventivní restrukturalizace za každý doručovaný stejnopis\| 1 000 Kč“. 2. V položce 22 bodě 11 se za slova „insolvenčním řízení“ vkládají slova „ , v restrukturalizačním řízení“. 3. V položce 23 bodě 6 se za slova „insolvenčním řízení“ vkládají slova „ , v restrukturalizačním řízení“. ČÁST ČTVRTÁ Změna notářského řádu Čl. IV Za § 80h zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 7/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 300/2021 Sb., se vkládá nový § 80i, který včetně nadpisu zní: „§ 80i Notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu (1) Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci. (2) Notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu na schůzi dotčených stran musí obsahovat a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo a datum sepsání notářského zápisu, c) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která předložila restrukturalizační plán k hlasování o přijetí, d) jméno, příjmení, bydliště, datum narození osoby, která za právnickou osobu požádala o sepsání notářského zápisu, údaj o jejím oprávnění za právnickou osobu jednat a údaj o tom, že byla notáři prokázána její totožnost, e) údaj o tom, kdy, komu a jakým způsobem byl restrukturalizační plán předložen k hlasování o přijetí, f) údaj o místu a datu konání schůze, g) údaj o výsledku hlasování s uvedením rozhodného počtu hlasů a údaj o tom, jakým způsobem byl výsledek hlasování a rozhodný počet hlasů zjištěn, h) údaj o tom, zda byl restrukturalizační plán přijat jednotlivými skupinami dotčených stran a zda byl přijat jako celek, i) údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen osobou, která požádala o jeho sepsání, případně že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, případně údaj o tom, že tato osoba notáři důvody nesdělila, j) podpis osoby, která požádala o sepsání notářského zápisu, případně údaj o tom, že tato osoba notářský zápis odmítla podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsala, případně údaj o tom, že důvody notáři nesdělila, k) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis, l) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (3) Notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu mimo schůzi dotčených stran musí obsahovat kromě náležitostí podle odstavce 2, a to s výjimkou odstavce 2 písm. f), také údaj o tom, že notář osvědčil náležitosti předložených hlasovacích lístků podle § 35 odst. 2 a 3 zákona o preventivní restrukturalizaci. (4) Zjistí-li notář, že nejsou splněny předpoklady pro hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu podle § 29 odst. 2, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona o preventivní restrukturalizaci, poučí o tom osobu, která požádala o sepsání notářského zápisu, a tyto skutečnosti uvede do notářského zápisu. (5) Pro sepsání notářského zápisu o uzavření dohody o přijetí restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci se odstavce 1 a 2 použijí přiměřeně; postup notáře podle § 53 odst. 1 písm. a) se vylučuje. Notářský zápis nelze sepsat dříve, než všem dotčeným stranám uplyne lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky, a před dokončením všech předběžných posouzení spornosti pohledávek, ledaže se všechny dotčené strany písemně vzdají práva podat takový návrh. (6) Notářský zápis podle odstavců 2, 3 a 5 lze sepsat i v elektronické podobě.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. V V § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se na konci bodu 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 7, který zní: „7. který je v preventivní restrukturalizaci, pokud je pohledávka přímo dotčena restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím dluhu podle účinného restrukturalizačního plánu.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. VI V § 23 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , nebo vedou-li tyto orgány restrukturalizační řízení podle zákona o preventivní restrukturalizaci“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. VII Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 4. V § 42a odst. 5 se za slovo „koncern“ vkládají slova „nebo jsou manžely“. 5. V § 42a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Rozvrh práce může stanovit pravidla, podle nichž se další insolvenční věc dlužníka přidělí do stejného soudního oddělení, zejména jde-li o opakovaný insolvenční návrh.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. VIII Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 251/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 42 odstavec 2 zní: „(2) Opravu základu daně podle odstavce 1 písm. f) nelze provést u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného a) reorganizačního plánu v případě reorganizace, nebo b) restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci v případě preventivní restrukturalizace.“. 2. V § 42 odst. 3 písm. b) se slovo „schválení“ nahrazuje slovem „účinnosti“. 3. V § 42 odst. 3 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 42 odst. 3 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) dnem účinnosti restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto plánu, nebo f) dnem účinnosti rozhodnutí o zrušení účinnosti restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto zrušení.“. 5. V § 42 odst. 8 se věta druhá zrušuje. 6. V § 42 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Lhůta pro opravu základu daně neběží a) po dobu soudního nebo rozhodčího řízení v souvislosti se zbožím nebo službou, které byly předmětem původního uskutečněného zdanitelného plnění, pokud toto řízení má vliv na výši základu daně, b) v případě insolvenčního řízení v období ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne předcházejícího dni účinnosti reorganizačního plánu, c) v případě preventivní restrukturalizace podle zákona o preventivní restrukturalizaci 1. po dobu účinnosti všeobecného nebo individuálního moratoria v případě pohledávek osob, na které se toto moratorium vztahuje, nebo 2. v období ode dne zahájení preventivní restrukturalizace do dne předcházejícího dni účinnosti restrukturalizačního plánu, a to po dobu, po níž je pohledávka zahrnuta do preventivní restrukturalizace.“. Dosavadní odstavce 9 až 12 se označují jako odstavce 10 až 13. 7. V § 45 odst. 3 se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“. 8. V § 46 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 9. V § 46 odst. 5 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) po dobu účinnosti všeobecného nebo individuálního moratoria podle zákona o preventivní restrukturalizaci v případě pohledávek osob, na které se toto moratorium vztahuje, nebo g) v případě dotčené pohledávky dotčené strany podle zákona o preventivní restrukturalizaci, a to po dobu, po níž je pohledávka zahrnuta do preventivní restrukturalizace podle zákona o preventivní restrukturalizaci.“. 10. V § 110zm odst. 1 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. Čl. IX Přechodné ustanovení V případě insolvenčních řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 42 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství Čl. X V § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 396/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 224/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) jednání a rozhodnutí v restrukturalizačním řízení o 1. jmenování restrukturalizačního správce, 2. odvolání restrukturalizačního správce z funkce, 3. ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce, 4. návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria, 5. návrhu na vyhlášení individuálního moratoria, 6. návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky, 7. návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu, 8. skončení preventivní restrukturalizace, 9. návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém Čl. XI V § 111 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Odstavce 1 až 5 se použijí i pro řízení o veřejné preventivní restrukturalizaci podle zákona o preventivní restrukturalizaci.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o zvláštních řízeních soudních Čl. XII V § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se za slovo „majitelů“ vkládají slova „ , řízení podle zákona upravujícího preventivní restrukturalizaci“. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části sedmé čl. VII bodů 1 až 3 a 6 až 9, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 303/2023 Sb.	Zákon č. 303/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 6. 10. 2023, datum účinnosti 1. 11. 2023, částka 142/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dráhách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 11. 2023 303 ZÁKON ze dne 12. září 2023, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dráhách Čl. I Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 313/2019 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 426/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1a se věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě.“ zrušuje. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1a se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě.“. 3. V § 4a odst. 1 se slovo „povolení“ nahrazuje slovem „souhlas“. 4. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10d, které včetně nadpisů znějí: „§ 10a Přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části (1) Drážní správní úřad na žádost vlastníka dráhy celostátní, regionální nebo místní nebo vlečky anebo jejich části povolí přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, aniž by došlo k jejímu zrušení, nebyla-li taková dráha nebo její část po dobu 2 let po sobě jdoucích před podáním žádosti užita v minimálním rozsahu. Minimálním rozsahem užití dráhy nebo její části se rozumí její užití v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nebo alespoň 12 jízd ročně za účelem přepravy věcí. O dobu, po kterou bylo provozování dráhy nebo její části omezeno jejím provozovatelem, se doba podle vět první a druhé prodlužuje; to neplatí, nebyla-li taková dráha nebo její část po dobu alespoň 10 let po sobě jdoucích před podáním žádosti užita za účelem přepravy cestujících ani věcí. (2) Vlastník dráhy nebo její části, který hodlá požádat o přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, zveřejní na svých internetových stránkách alespoň 3 měsíce před podáním žádosti údaje o rozsahu jejího užívání po dobu 2 let po sobě jdoucích před tímto zveřejněním, případně po tuto dobu prodlouženou podle odstavce 1 věty třetí. Nezveřejní-li vlastník dráhy nebo její části tyto údaje, drážní správní úřad přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování nepovolí. Zveřejněné údaje musí zahrnovat a) označení dráhy nebo její části, jíž se tyto údaje týkají, b) datum uskutečnění jednotlivých jízd vlaků za účelem přepravy cestujících ve stanovené době na této dráze nebo její části a čísla vlaků uvedená po jednotlivých dnech a c) datum uskutečnění jednotlivých jízd vlaků za účelem přepravy věcí ve stanovené době na této dráze nebo její části a čísla vlaků uvedená po jednotlivých dnech. (3) Žádost obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu označení dráhy nebo její části a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy nebo její části, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy nebo její části. K žádosti se přiloží doklad prokazující splnění podmínky pro povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části nebo, jde-li o dráhu místní nebo veřejně nepřístupnou vlečku nebo jejich část, čestné prohlášení žadatele o tom, že je tato podmínka splněna. (4) Drážní správní úřad si v řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části vyžádá závazné stanovisko Ministerstva obrany a, jde-li o dráhu celostátní, regionální nebo místní nebo její část, rovněž závazné stanovisko kraje a obce, v jejichž územním obvodu se dráha nebo její část nachází. (5) Nesouhlasné stanovisko Ministerstva obrany může být vydáno pouze tehdy, byla-li by přerušením provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části ohrožena obrana státu. (6) Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obce může být vydáno pouze tehdy, vyplývá-li z jejich plánu dopravní obslužnosti území platného ke dni podání žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části, že kraj nebo obec na této dráze nebo její části hodlá zajišťovat dopravní obslužnost v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících, a vyjádří-li kraj nebo obec v závazném stanovisku zájem o zajišťování dopravní obslužnosti v tomto rozsahu po dobu 5 let. Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obce nemůže být vydáno, bylo-li takové stanovisko týkající se téže dráhy nebo její části vydáno tímto krajem nebo touto obcí v již ukončeném řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části a v období 3 let přede dnem podání nové žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části nebyla zajištěna dopravní obslužnost užitím dráhy v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nejméně po dobu 1 roku; to neplatí, uplynula-li ode dne vydání původního závazného stanoviska doba delší než 10 let. (7) Novou žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části týkající se téže dráhy nebo její části z důvodu vydání nesouhlasného stanoviska kraje nebo obce. § 10b Důsledky přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části (1) Vlastník dráhy nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a) zajistí, aby byly zachovány alespoň těleso, stavba a zařízení jejího železničního spodku, a b) neplní povinnosti podle § 20 a 21. (2) Na dráze nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nelze provozovat drážní dopravu. Jde-li o dráhu celostátní nebo regionální nebo veřejně přístupnou vlečku anebo jejich část, a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, se kapacita dráhy na ní nepřiděluje a prohlášení o dráze se ve vztahu k ní nezpracovává a b) nastávají právní účinky rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, s výjimkou účinků podle písmene a), dnem následujícím po uplynutí doby platnosti jízdního řádu, na kterou již byla kapacita dráhy přidělena. (3) Jde-li o dráhu nebo její část, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a) uděluje souhlas k výkonu činnosti v obvodu dráhy, která se považuje za podnikání, namísto jejího provozovatele její vlastník, b) pro vstup na dráhu a na místa v obvodu dráhy se § 4a nepoužije, c) pro stavbu dráhy a stavbu na této dráze se § 5 odst. 5 nepoužije, d) pro postup vlastníka sítě technického vybavení při havárii sítě technického vybavení v obvodu dráhy se § 5a odst. 3 nepoužije a e) pro křížení dráhy se § 6 nepoužije. (4) Vlastník dráhy nebo její části zveřejní na svých internetových stránkách seznam drah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu aktualizuje. § 10c Podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy ve vlastnictví státu nebo její části (1) Podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy ve vlastnictví státu nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, může podat Ministerstvu dopravy a) kraj, hodlá-li na ní zajišťovat dopravní obslužnost 1. sám, nebo 2. obec nacházející se v jeho územním obvodu, nebo b) organizace sdružující dopravce, hodlá-li na ní její člen provozovat drážní dopravu. (2) Podnět musí obsahovat a) označení toho, kdo jej podává, b) označení dráhy nebo její části, jíž se podnět týká, a její popis, včetně určení jejího začátku a konce, a c) počet zamýšlených jízd ročně, uvedený zvlášť za účelem přepravy cestujících a zvlášť za účelem přepravy věcí, po dobu 5 let. (3) Ministerstvo dopravy vyzve bez zbytečného odkladu ode dne doručení podnětu státní organizaci Správa železnic, aby mu ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výzvy předložila písemné vyhodnocení předpokládaných dopadů zamýšleného obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části, které musí obsahovat alespoň a) předpokládané přínosy a náklady s tím spojené a b) časový rozvrh prací na zamýšleném obnovení provozuschopnosti a provozování této dráhy nebo její části. (4) Ministerstvo dopravy do 1 měsíce ode dne obdržení písemného vyhodnocení předpokládaných dopadů zamýšleného obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části obdržený podnět a toto vyhodnocení předloží vládě k projednání. Souhlasí-li vláda s obnovením provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části, uloží ministru dopravy zajistit, aby státní organizace Správa železnic podala žádost o obnovení její provozuschopnosti a jejího provozování a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. (5) Nový podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 5 let ode dne, kdy vláda vyslovila svůj nesouhlas s obnovením provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části týkající se téže dráhy nebo její části. § 10d Obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části (1) Drážní správní úřad rozhodne na žádost vlastníka dráhy nebo její části o obnovení její provozuschopnosti a jejího provozování, je-li dráha nebo její část způsobilá k užívání. K žádosti se přiloží doklad o provedení technicko bezpečnostní zkoušky osvědčující splnění této podmínky. (2) V rozhodnutí o obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části drážní správní úřad uloží vlastníku dráhy nebo její části povinnost obnovit její provozuschopnost v plném rozsahu a její provozování a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.“. 6. V § 17 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Drážní správní úřad rovněž rozhodne o změně úředního povolení vydaného provozovateli dráhy z moci úřední, pokud a) povolil přerušení provozuschopnosti a provozování jím provozované dráhy nebo její části a b) úřední povolení vydané tomuto provozovateli se nevztahuje pouze k dráze nebo její části, jíž se povolení přerušení provozuschopnosti a provozování týká.“. 7. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) dnem, kdy nastaly právní účinky rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení provozuschopnosti a provozování této dráhy nebo její části, vztahuje-li se úřední povolení pouze k dráze nebo její části, jíž se povolení přerušení provozuschopnosti a provozování týká.“. 8. V § 23c se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 43 zní: „(7) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální nebo veřejně přístupné vlečky anebo jejich části, který hodlá omezit jejich provozování, postupuje rovněž v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím podrobnosti časového rozvrhu přidělování43). 43) Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2075 ze dne 4. září 2017, kterým se nahrazuje příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru.“. 9. V § 23f odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem železniční stanice, odstavné koleje, čerpací stanice nebo technického zařízení v přístavu nebo provozovatele takového zařízení služeb ovládá, zajistí, aby k poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení služeb docházelo v rámci pobočky.“. 10. V § 23f odstavec 2 zní: „(2) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem zařízení služeb nebo takového provozovatele ovládá, zajistí, aby o poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení bylo vedeno oddělené účtování.“. 11. V § 35 odstavec 3 zní: „(3) Dopravce provozující drážní osobní dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) poskytne bez zbytečného odkladu po zveřejnění zprávy o kvalitě poskytovaných služeb podle tohoto přímo použitelného předpisu tuto zprávu Agentuře Evropské unie pro železnice.“. Poznámka pod čarou č. 6h se zrušuje. 12. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782.“. 13. V § 36 odst. 1 písm. a) se slova „v Přepravním a tarifním věstníku“ zrušují. 14. V § 36 odst. 1 písmeno d) zní: „d) umožnit cestujícímu zakoupit si jízdní nebo přepravní doklad po nástupu do vlaku provozovaného na dráze železniční jiné než speciální nebo zkušební bez úhrady dodatečných nákladů, nebyla-li zajištěna možnost zakoupit si tento doklad jinak než vzdáleným přístupem před nástupem do vlaku,“. 15. V § 36 odst. 1 písm. i) se slovo „dopravě17)“ nahrazuje slovem „přepravě17)“. 16. § 36a zní: „§ 36a (1) Na provozování osobní drážní dopravy historickým drážním vozidlem nebo osobní drážní dopravy, jejímž účelem je uskutečnění zážitkové jízdy, a nikoliv uspokojení přepravní potřeby, se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) nepoužije v rozsahu, v němž to tento přímo použitelný předpis umožňuje. (2) Na spoje osobní drážní dopravy, jejichž podstatná část zahrnující alespoň 1 železniční stanici nebo zastávku podle jízdního řádu je uskutečňována mimo území členského státu, se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) nepoužije; to neplatí, a) je-li výchozí železniční stanice nebo zastávka takového spoje na území členského státu, nebo b) zahrnuje-li taková část spoje pouze území Švýcarské konfederace. (3) Do dne 30. června 2026 musí být oznámení o potřebě pomoci osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace v železniční stanici nebo ve vlaku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) učiněno alespoň 36 hodin předem.“. 17. V § 42c odst. 1 se slova „odštěpné závody“ nahrazují slovem „pobočky“. 18. V § 42c odstavec 2 zní: „(2) Vedoucím pobočky provozovatele dráhy podle odstavce 1, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhy, nesmí být osoba, která je vedoucím pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování drážní dopravy.“. 19. V § 42c odst. 3 písm. a) se slova „odštěpného závodu, předmětem jehož činnosti“ nahrazují slovy „pobočky, předmětem jejíž činnosti“. 20. V § 42c odst. 3 písm. b) se slova „odštěpnému závodu téhož provozovatele dráhy, předmětem jehož činnosti“ nahrazují slovy „pobočce téhož provozovatele dráhy, předmětem jejíž činnosti“. 21. V § 42c odst. 3 písm. d) se slova „odštěpný závod, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, nepřijal“ nahrazují slovy „pobočka, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhy, nepřijala“. 22. V § 42c odst. 3 písm. e) se slova „odštěpného závodu, předmětem jehož činnosti“ nahrazují slovy „pobočky, předmětem jejíž činnosti“ a slovo „této“ se nahrazuje slovem „jiné“. 23. V § 45 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Zkoušce se může podrobit žadatel o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla a) na dráze místní, tramvajové, speciální nebo lanové anebo na vlečce, který 1. dosáhl předepsaného věku a vzdělání, 2. je spolehlivý k řízení drážního vozidla, 3. prokázal svou zdravotní způsobilost a 4. absolvoval předepsanou výuku a výcvik, nebo b) na dráze trolejbusové, který 1. je držitelem řidičského oprávnění skupiny D a 2. absolvoval předepsanou výuku a výcvik.“. 24. V § 45 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Přezkoušení zdravotní způsobilosti osoby řídící drážní vozidlo na dráze trolejbusové drážní správní úřad nenařizuje.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 25. V § 46q se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Drážní správní úřad poskytne údaje podle § 35 odst. 2 písm. p) týkající se držitele osvědčení strojvedoucího na žádost dopravce, který toto osvědčení vydal.“. 26. V § 49j odst. 2 větě třetí se slova „držitel povolení typu vozidla“ nahrazují slovy „žadatel o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh“. 27. V § 50 odst. 2 a v § 51 odst. 2 se vkládají nová písmena a) až c), která znějí: „a) v rozporu s § 10b odst. 1 písm. a) nezajistí zachování tělesa, stavby nebo zařízení železničního spodku dráhy nebo její části, b) v rozporu s § 10b odst. 4 nezveřejní seznam drah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nebo údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu neaktualizuje, c) v rozporu s § 10d odst. 2 ve stanovené lhůtě nesplní povinnost obnovit provozuschopnost nebo provozování dráhy nebo její části,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena d) a e). 28. V § 50 odst. 6 písm. e) se za slova „nebo k)“ vkládají slova „nebo odstavce 2 písm. b)“. 29. V § 50 odst. 6 písm. f) se slova „nebo odstavce 2 nebo 3“ nahrazují slovy „ , odstavce 2 písm. a), c), d) nebo e) nebo odstavce 3“. 30. V § 51 odst. 4 písm. g) se za slova „nebo § 23c odst. 3“ vkládají slova „nebo 7“. 31. V § 51 odst. 4 písm. v) se slova „odštěpné závody“ nahrazují slovem „pobočky“ a slova „odštěpným závodům“ se nahrazují slovem „pobočkám“. 32. V § 51 odst. 7 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo neučiní opatření k jejich předcházení“. 33. V § 51 odst. 7 písmeno h) zní: „h) neodstraní podle § 49 odst. 3 písm. e) nedostatky zjištěné při vzniku mimořádné události, jejich příčiny nebo škodlivé následky, nebo“. 34. V § 51 odst. 9 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje. 35. V § 51 odst. 9 písm. b) se text „§ 23f“ nahrazuje textem „§ 23f odst. 1“ a slova „byly služby poskytovány prostřednictvím pobočky a o jejich poskytování bylo vedeno oddělené účtování“ se nahrazují slovy „služby poskytované prostřednictvím zařízení služeb byly poskytovány v rámci pobočky“. 36. V § 51 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) v rozporu s § 23f odst. 2 nezajistí, aby o poskytování služeb prostřednictvím zařízení služeb bylo vedeno oddělené účtování.“. 37. V § 51 odst. 10 písm. d) se za slova „nebo y),“ vkládají slova „odstavce 2 písm. b),“. 38. V § 51 odst. 10 písm. e) se slova „odstavce 2 nebo 3“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. a), c), d) nebo e), odstavce 3“. 39. V § 52 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) v rozporu s § 35 odst. 3 neposkytne včas zprávu o kvalitě poskytovaných služeb Agentuře Evropské unie pro železnice,“. Dosavadní písmena g) až l) se označují jako písmena h) až m). 40. V § 52 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. d) neumožní cestujícímu zakoupit si jízdní nebo přepravní doklad po nástupu do vlaku bez úhrady dodatečných nákladů,“. Dosavadní písmena a) až g) se označují jako písmena b) až h). 41. V § 52 odstavec 6 zní: „(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) jako a) dopravce 1. nezajistí stanoveným způsobem prodej jízdních nebo přepravních dokladů, 2. nezajistí, aby její přepravní podmínky nebo jí prodávané jízdní nebo přepravní doklady měly stanovený obsah, 3. neumožní cestujícímu přepravu zavazadla, zvířete nebo vozidla, zavazadlo, zvíře nebo vozidlo nevydá nebo nevyznačí den a hodinu, kdy bylo o jejich vydání požádáno, v přepravním dokladu anebo neumožní jiné nakládání se zavazadlem, zvířetem nebo vozidlem, 4. nevyhotoví včas zápis o ztrátě nebo poškození přepravovaného zavazadla nebo vozidla se stanoveným obsahem nebo tento zápis nepředá oprávněné osobě, 5. neumožní cestujícímu přepravu jízdního kola nebo provedení rezervace na tuto přepravu anebo v takovém případě nezajistí přesměrování nebo neposkytne náhradu jízdného, odškodnění nebo pomoc podle tohoto přímo použitelného předpisu, 6. nezveřejní s využitím stanovených prostředků na svých internetových stránkách podmínky pro přepravu jízdních kol, včetně aktuálních informací o dostupnosti kapacity pro jejich přepravu, 7. nezajistí, aby jí provozované soupravy drážních vozidel byly vybaveny stanoveným počtem míst pro jízdní kola, 8. nezveřejní včas nebo stanoveným způsobem informaci o zrušení vlaku zařazeného v jízdním řádu, 9. nepřijme nezbytné opatření v případě očekávaného zpoždění spoje nebo v takovém případě nenahradí ve stanovené výši náklady cestujícího související s využitím jiného dopravce, 10. zajišťující přesměrování v případě očekávaného zpoždění spoje neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace pomoc nebo přístupnost srovnatelné s podmínkami původní přepravní smlouvy, 11. neposkytne v případě zpoždění spoje cestujícímu včas, ve stanovené výši nebo stanoveným způsobem odškodnění nebo mu neposkytne pomoc při uplatňování nároku na toto odškodnění, 12. nezavede pro případ zpoždění nebo odřeknutí spoje pravidla pro určení zpoždění a výpočet výše odškodnění cestujícím, kteří jsou držitelem časové jízdenky, 13. nenabídne v případě zpoždění nebo odřeknutí spoje cestujícímu zdarma občerstvení, ubytování nebo přepravu ve stanoveném rozsahu nebo stanoveným způsobem, 14. nepotvrdí zmeškání přípoje nebo odřeknutí spoje, 15. nezajistí cestujícímu v případě přerušení dopravy náhradní dopravu nebo nepřijme v takovém případě nezbytné opatření, 16. neposkytne včas nebo ve stanovené minimální výši zálohu na odškodnění v případě smrti nebo zranění cestujícího, 17. nevynaloží veškeré potřebné úsilí, aby cestujícímu pomohla domáhat se náhrady škody od třetí osoby, 18. neposkytne jinému dopravci, prodejci jízdních a přepravních dokladů, provozovateli cestovní kanceláře nebo provozovateli cestovní agentury včas nebo stanoveným způsobem přístup k cestovním informacím nebo k rezervačnímu systému, 19. nezavede stanovené normy kvality služeb pro přepravu cestujících, nesleduje kvalitu jí poskytovaných služeb nebo nezavede systém řízení jakosti, nebo 20. nezveřejní včas nebo stanoveným způsobem zprávu o kvalitě poskytovaných služeb, b) provozovatel dráhy nepředá stanoveným způsobem údaj týkající se příjezdu nebo odjezdu vlaku dopravci, prodejci jízdních a přepravních dokladů, provozovateli cestovní kanceláře, provozovateli cestovní agentury nebo provozovateli železniční stanice, c) provozovatel železniční stanice nezavede stanovené normy kvality služeb pro přepravu cestujících nebo nesleduje kvalitu jí poskytovaných služeb, d) prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury neposkytne včas v případě zpoždění spoje cestujícímu náhradu nebo odškodnění ve stanovené výši nebo nevyřídí žádost o jejich poskytnutí, e) dopravce nebo provozovatel železniční stanice 1. nezavede nebo neudržuje stanoveným způsobem nediskriminační pravidla pro přístup k přepravě osob se zdravotním postižením, průvodců držitelů průkazu osoby se zdravotním postižením označeného symbolem „ZTP/P“ a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, 2. neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace stanoveným způsobem pomoc v železniční stanici nebo ve vlaku, 3. neposkytne v případě ztráty nebo poškození vybavení nebo pomůcky anebo v případě ztráty nebo zranění vodícího nebo asistenčního psa osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace včas jejich dočasnou náhradu nebo v takovém případě neposkytne odškodnění ve stanovené výši, 4. nezajistí, aby stanovený zaměstnanec absolvoval školení týkající se potřeb osob se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo 5. nezavede systém pro vyřizování stížností týkajících se práv a povinností cestujících, nevyřídí včas nebo stanoveným způsobem přijatou stížnost anebo neuchová údaje související s vyřizováním přijatých stížností, f) dopravce, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury 1. diskriminuje v rámci přepravních podmínek, tarifu nebo rezervace cestujícího na základě jeho státní příslušnosti nebo na základě místa usazení dopravce, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury v členském státě, 2. nenabízí ve stanovených případech jízdní nebo přepravní doklady, 3. odmítne přijmout rezervaci nebo nevystaví jízdní nebo přepravní doklad osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace, požaduje v souvislosti s přijetím rezervace nebo vystavením jízdního nebo přepravního dokladu takové osobě úhradu dodatečných nákladů anebo požaduje, aby taková osoba byla doprovázena jinou osobou, nebo 4. nevynaloží v případě odmítnutí přijetí rezervace, nevystavení jízdního nebo přepravního dokladu anebo požadavku doprovodu osoby se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace náležité úsilí, aby pro tuto osobu navrhla přijatelnou náhradní přepravu, nebo g) dopravce, provozovatel železniční stanice, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury 1. neposkytne nebo nezpřístupní cestujícímu včas, ve stanoveném rozsahu nebo stanoveným způsobem informace, nebo 2. nezavede nezbytná opatření pro příjem oznámení osob se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace o potřebě pomoci v železniční stanici nebo ve vlaku nebo nepřijímá tato oznámení bez úhrady dodatečných nákladů.“. 42. V § 52 odst. 14 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. b), h) nebo i)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. b), g), i) nebo j)“ a slova „odstavce 3 písm. a), b), c), d), e) nebo g)“ se nahrazují slovy „odstavce 3 písm. a), b), c), d), e), f) nebo h)“. 43. V § 52 odst. 14 písm. c) se slova „odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), j), k) nebo l)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), h), k), l) nebo m)“ a slova „odstavce 3 písm. f)“ se nahrazují slovy „odstavce 3 písm. g)“. 44. V § 55 odst. 3 se slovo „dopravě17)“ nahrazuje slovem „přepravě17)“. 45. V § 66 odst. 1 se text „§ 45 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 45 odst. 8“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. II V příloze č. 3 k zákonu č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 303/2023 Sb., se slova „13. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3. 12. 2007, s. 14)“ nahrazují slovy „13. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 172, 17. 5. 2021, s. 1)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o inspekci práce Čl. III V § 6 odst. 4 písm. g) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, se slova „a Drážní inspekce“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 5, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2028. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 321/2023 Sb.	Zákon č. 321/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 31. 10. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 151/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (417/2024 Sb.) 321 ZÁKON ze dne 18. října 2023, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. I Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se mění takto: 1. Na konci § 1 se doplňuje věta „Tento zákon dále upravuje postup při úhradě náhrady mzdy nebo platu za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (dále jen „náhrada mzdy nebo platu“), kterou poskytl zaměstnavatel zaměstnanci podle § 203a zákoníku práce.“. 2. V § 5 písm. i), § 16a odst. 2, § 88 odst. 4 a v § 121 se text „odst. 9“ nahrazuje textem „odst. 10“. 3. V § 6 odst. 4 písm. a) bodě 13 se za slovo „pečuje“ vkládají slova „o dítě do 4 let věku nebo“ a na konci textu bodu se doplňují slova „ , a o tom, u koho se v případě současné péče o více dětí do 4 let věku uplatní péče o dítě do 4 let věku jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“. 4. V § 7 odst. 1 písm. b) se text „i),“ zrušuje. 5. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) K posuzování zdravotního stavu podle odstavce 1 písm. a) je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, u níž byla podána žádost o přiznání invalidního důchodu nebo o změnu stupně invalidity nebo která sepsala tuto žádost. Je-li fyzická osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby nebo výkonu zabezpečovací detence, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení umístěním věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen „věznice“) nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11. 6. V § 8 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slova „podle odstavce 1“ vkládají slova „písm. b) až g)“. 7. V § 8 odst. 6 písmeno b) zní: „b) umístěním věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, je-li fyzická osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby nebo výkonu zabezpečovací detence.“. 8. V § 8 odst. 7 se za slova „podle odstavce 5“ vkládají slova „nebo 6“. 9. V § 8 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se určuje podle odstavce 6.“. 10. V § 8 odst. 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 11. V § 11 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „a k plnění úkolů vyplývajících pro ně ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. 12. V § 11 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Soud je povinen neprodleně a bez žádosti sdělit plátci důchodu údaje o trestných činech, které podle § 118a odst. 3 nebo podle § 34a odst. 4, § 41 odst. 4, § 50 odst. 6 a 7 a § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění mají vliv na trvání nároku na dávku důchodového pojištění, snížení dávky nebo zánik nároku na dávku a na nárok orgánu sociálního zabezpečení na vrácení, popřípadě náhradu částek dávky vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely. Soud plní povinnost podle věty první zasláním stejnopisu pravomocného rozhodnutí o těchto trestných činech. Nelze-li zjistit, který orgán sociálního zabezpečení je plátcem důchodu, nebo není-li odsouzený poživatelem důchodu, sdělí soud údaj orgánu sociálního zabezpečení podle § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f).“. 13. V § 16a odst. 1 a 3 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 14. V § 16a odst. 8, § 90 odst. 1 písm. b) a v § 127 odst. 2 se text „odst. 10“ nahrazuje textem „odst. 11“. 15. V § 16c se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena y) a z), která znějí: „y) čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti, z) telefonní číslo a adresu elektronické pošty, pokud občan sdělil tyto údaje orgánu sociálního zabezpečení.“. 16. V § 48d se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Osobní péči o dítě do 4 let věku jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, dokládá osoba samostatně výdělečně činná čestným prohlášením na předepsaném tiskopisu a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. Čestné prohlášení obsahuje identifikační údaje o dítěti do 4 let věku a o rodičích dítěte nebo o osobách, které dítě převzaly do péče nahrazující péči rodičů, údaj o zahájení osobní péče o dítě a skončení této péče a prohlášení, že osoba pečovala o dítě v největším rozsahu.“. 17. V § 54 odst. 3 se na konci textu písmene m) slovo „nebo“ zrušuje, na konci textu písmene n) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) v rozporu s § 123k odst. 6 neohlásí ve stanovené lhůtě změny ve skutečnostech rozhodných pro úhradu náhrady mzdy nebo platu podle § 203a zákoníku práce.“. 18. V § 54 odst. 6 písm. b) se slova „nebo n)“ nahrazují slovy „ , n) nebo o)“. 19. V § 81 odstavec 1 zní: „(1) Řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti sepsané v listinné podobě nebo podané v elektronické podobě. Za den uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán se žádostí o sepsání písemné žádosti v listinné podobě o přiznání dávky, nebo den, v němž oprávněný v elektronické aplikaci podle § 82a odst. 1 učinil první úkon směřující k podání žádosti o přiznání dávky v elektronické podobě, pokud ode dne, v němž se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán s žádostí o sepsání této žádosti nebo v němž oprávněný učinil tento první úkon, do dne sepsání žádosti nebo odeslání žádosti neuplynulo více než 90 dnů a pokud způsob uplatnění nároku na dávku je shodný se způsobem uplatnění žádosti o přiznání dávky.“. 20. Nadpis § 82 zní: „Žádost o dávku důchodového pojištění v listinné podobě“. 21. V § 82 odstavec 1 zní: „(1) Žádost o přiznání dávky důchodového pojištění v listinné podobě sepisuje s občanem okresní správa sociálního zabezpečení, na kterou se obrátil, a to na předepsaném tiskopise; žádost musí být občanem podepsána, přičemž občan může žádost podepsat též digitalizovaným podpisem. Okresní správa sociálního zabezpečení, s výjimkou okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu má občan místo trvalého pobytu nebo cizinec místo hlášeného pobytu v České republice, může odmítnout sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění, jen brání-li tomu vážné provozní důvody a okresní správa sociálního zabezpečení tuto informaci zveřejnila na své úřední desce; to, že vážné provozní důvody brání sepisovat žádosti o dávku důchodového pojištění, je okresní správa sociálního zabezpečení povinna neprodleně oznámit České správě sociálního zabezpečení. K žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění podané podle věty první se nepřihlíží, pokud byla již žádost o přiznání dávky důchodového pojištění podána podle § 82a odst. 1 vět první a druhé; zjistí-li okresní správa sociálního zabezpečení tuto skutečnost, nelze žádost podle věty první sepsat.“. 22. V § 82 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud podepsání žádosti o dávku důchodového pojištění sepisované s občanem podle odstavce 1 věty první brání těžko překonatelná překážka, podpis občana se nevyžaduje; tato skutečnost se uvede v žádosti a potvrdí ji svým podpisem další osoba, která je při sepsání žádosti přítomna, s výjimkou úřední osoby, která žádost s občanem sepisuje, s uvedením identifikačních údajů této další osoby.“. 23. V § 82 odst. 3 se slova „podle § 7 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „ , v jejímž obvodu má občan místo trvalého pobytu nebo cizinec místo hlášeného pobytu“. 24. V § 82 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Tuto žádost lze podat též způsobem podle § 123e odst. 1.“. 25. Za § 82 se vkládá nový § 82a, který včetně nadpisu zní: „§ 82a Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě (1) Žádost o přiznání dávky důchodového pojištění v elektronické podobě ve formátu, struktuře a tvaru určeném Českou správou sociálního zabezpečení lze podat kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení. Žádost se podává prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení s využitím elektronické identifikace určené Českou správou sociálního zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna tomu, kdo podal žádost o dávku důchodového pojištění, neprodleně elektronicky potvrdit přijetí této žádosti. (2) Doklady, které tvoří přílohu žádosti o dávku důchodového pojištění podle odstavce 1, se předkládají ve formě elektronického originálu, popřípadě elektronického dokumentu převedeného autorizovanou konverzí nebo listinného originálu anebo jeho úředně ověřené kopie. Žadatel může doklady předložit také ve formě prostého převedení listiny do elektronické podoby; okresní správa sociálního zabezpečení může v případě pochybností o pravosti takto předložených dokladů nebo k ověření údajů v nich obsažených vyzvat žadatele k předložení elektronického originálu, popřípadě elektronického dokumentu převedeného autorizovanou konverzí nebo listinného originálu anebo jeho úředně ověřené kopie. (3) K žádosti, která nesplňuje podmínky podle odstavce 1, a k žádosti podané podle odstavce 1 vět první a druhé, byla-li již žádost o přiznání dávky důchodového pojištění sepsána podle § 82 odst. 1, se nepřihlíží. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna toho, kdo tuto žádost podal, neprodleně elektronicky upozornit na to, že žádost nesplňuje tyto podmínky, a na to, že se k této žádosti nepřihlíží. (4) Okresní správa sociálního zabezpečení používá ke komunikaci v řízení elektronickou aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení však může, s výjimkou potvrzení podle odstavce 1 věty třetí, komunikovat v listinné podobě nebo prostřednictvím datové schránky, pokud je to účelné nebo pokud žadatel o dávku další komunikaci v elektronické podobě podle věty první v žádosti vyloučil. Elektronickou formu komunikace podle věty první může v řízení až do vydání rozhodnutí o dávce důchodového pojištění používat též Česká správa sociálního zabezpečení, pokud s tím žadatel o dávku důchodového pojištění v žádosti souhlasil. (5) Okresní správy sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední desce informace k podávání žádostí o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě podle odstavce 1. (6) Pro podávání žádostí o dávky důchodového pojištění v elektronické podobě se použije § 82 odst. 4 obdobně.“. 26. V § 83 odstavec 1 zní: „(1) Okresní správa sociálního zabezpečení, která je podle § 82 odst. 1 příslušná k sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění v listinné podobě, nesmí, s výjimkou případů uvedených v § 82 odst. 1 větách druhé a třetí, odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro vznik nároku na dávku důchodového pojištění, nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna občana při podání žádosti o dávku důchodového pojištění informovat o výši nákladů na výplatu dávky v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence; tato povinnost neplatí v případě uvedeném v § 64 odst. 5 větě druhé zákona o důchodovém pojištění. Věty první a druhá platí obdobně pro věznici a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, pokud jsou podle § 82 odst. 3 příslušné k sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění.“. 27. V § 83 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „sepisující“ vkládají slova „nebo přijímající“. 28. V § 83 odst. 2 písm. b) se slova „a na jakou dobu byl tento vztah sjednán, je-li podmínkou výplaty starobního důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou,“ zrušují. 29. V § 83 odst. 2 písm. c) se slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů“ zrušují. 30. V § 83 odst. 3 a v § 86 odst. 5 se slova „větě druhé písm. a) až k)“ nahrazují slovy „větách první až třetí“. 31. V § 84a se za slovo „sepsání“ vkládají slova „nebo podání“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ ; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy“. 32. V § 85a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Žadatel o přiznání dávky důchodového pojištění může do vydání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení prvního stupně dodatečně změnit datum přiznání dávky nebo její výplaty; dodatečnou změnu data přiznání dávky nebo její výplaty žadatel učiní formou sdělení orgánu sociálního zabezpečení, který je při rozhodování o přiznání dávky důchodového pojištění nebo její výplatě tímto datem vázán.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 33. V § 88 odst. 5 se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 4“. 34. V § 90 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění doručované prostřednictvím datové schránky lze doručovat též prostřednictvím datové schránky kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení, pokud ji Česká správa sociálního zabezpečení určila k tomuto účelu. Informace o těchto datových schránkách je Česká správa sociálního zabezpečení povinna zveřejnit na své úřední desce.“. 35. V § 110 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Žádost o dávku důchodového pojištění mohou občané uvedení v odstavcích 1 až 3 podat u útvarů a orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 též prostřednictvím elektronické aplikace těchto orgánů.“. 36. V § 112 odst. 1 se za text „§ 82,“ vkládá text „§ 82a,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; § 82a se použije přiměřeně, pokud se jedná o podávání žádosti o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě“. 37. V § 115a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Vznikl-li přeplatek na důchodu zemřelého, na jehož úhradu má orgán sociálního zabezpečení nárok bez ohledu na zavinění příjemce důchodu, lze přeplatek na důchodu zúčtovat podle odstavce 1 písm. b) s doplatkem stejného nebo jiného důchodu, který by zemřelému náležel a který mu nebyl vyplacen, i když o přeplatku zemřelého nebylo pravomocně rozhodnuto.“. 38. V § 116 odst. 1 se slova „dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených“ nahrazují slovy „na kalendářní měsíc ve výplatním termínu stanoveném“. 39. V § 116 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Výplatní termín dávky důchodového pojištění se stanoví tak, aby spadal do období od prvního do čtrnáctého dne kalendářního měsíce, na který se dávka vyplácí. Změnit stanovený výplatní termín může plátce důchodu jen se souhlasem příjemce dávky důchodového pojištění; bez souhlasu příjemce dávky může plátce důchodu změnit výplatní termín jen na dřívější den. Plátce důchodu je povinen písemně sdělit příjemci dávky nový výplatní termín nejpozději do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž dochází ke změně výplatního termínu. (3) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu dávky důchodového pojištění v první den kalendářního měsíce, náleží splátka dávky na celý kalendářní měsíc. To neplatí v a) případě, že nárok na výplatu dávky netrval po celý kalendářní měsíc na základě žádosti poživatele starobního důchodu, b) případě nároku plátce důchodu na vrácení částky důchodu vyplacené za kalendářní měsíc nebo jeho část podle § 118a odst. 2, c) případě nesplnění podmínek pro výplatu starobního důchodu a d) případě, že dávka důchodového pojištění nebo její část nenáleží za kalendářní měsíc nebo jeho část z důvodu souběhu s nárokem na výplatu jiné dávky důchodového pojištění.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 40. V § 116 odst. 6 a 7 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 41. V § 116 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „4“. 42. V § 116c se věta druhá zrušuje. 43. V § 117 se věta první zrušuje. 44. V § 117 se za slovo „dávek“ vkládají slova „důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil“. 45. V § 118 odst. 4 větě první se za slovo „opatrovník“ vkládají slova „ , osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku,“. 46. V § 118a odst. 2 se za slovo „sirotčí“ vkládají slova „ , vdovský nebo vdovecký“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nezaopatřeného dítěte“. 47. V § 118a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch částek důchodu, které nenáležely, došlo-li ke snížení výše důchodu z českého důchodového pojištění v důsledku postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, pokud přeplatek nebyl zúčtován nebo uhrazen postupem podle § 115a odst. 2 věty první. Zemře-li občan, považují se neuspokojené nároky plátce důchodu na vrácení vyplacených částek v případech uvedených ve větách první až páté za dluh občana, který se vypořádá v rámci dědictví; to platí i v případě, že o těchto nárocích nebylo pravomocně rozhodnuto.“. 48. V § 118a se na konci odstavce 3 doplňují věty „Účinky rozhodnutí, které bylo vydáno ve lhůtě uvedené ve větě první, jsou zachovány, pokud došlo po uplynutí této lhůty z důvodu nesprávného vyčíslení přeplatku ke změně rozhodnutí nebo k jeho zrušení a nahrazení novým rozhodnutím. Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, vzniká znovu, zjistí-li se, že přeplatek na dávce důchodového pojištění vznikl v příčinné souvislosti s trestným činem, jehož pachatelem, spolupachatelem nebo účastníkem je příjemce dávky nebo poživatel důchodu; v těchto případech běží znovu lhůta uvedená ve větě první ode dne, kdy se plátce důchodu dozví o rozhodnutí soudu o tomto trestném činu.“. 49. § 123 zní: „§ 123 (1) Jestliže přeplatek na dávce důchodového pojištění nebo dávkách důchodového pojištění u téhož oprávněného ve svém úhrnu nepřesáhne částku 300 Kč a nelze jej zúčtovat s doplatkem jiné dávky důchodového pojištění nebo srážet z dávky důchodového pojištění, odepíše se tento přeplatek k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení. (2) Příslušný orgán sociálního zabezpečení odepíše přeplatek na dávce důchodového pojištění, je-li zcela nedobytný. Za zcela nedobytný se považuje přeplatek, jestliže příjemce dávky zemřel, pokud odpovědnost za uhrazení přeplatku nepřešla na jinou osobu, popřípadě zanikl, byla-li příjemcem dávky ustanovena právnická osoba, přeplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na příjemci dávky nebo jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo jehož vymáhání by zřejmě nevedlo k výsledku nebo u něhož je pravděpodobné, že by náklady vymáhání přesáhly jeho výtěžek, a přeplatek, jehož vymáhání je spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi. (3) Tomu, kdo odpovídá za přeplatek na dávce důchodového pojištění, může příslušný orgán sociálního zabezpečení povolit placení přeplatku ve splátkách, pokud ten, kdo odpovídá za přeplatek, prokáže schopnost platit splátky řádně a včas a není-li z jiných okolností zřejmé, že tímto povolením by byla úhrada přeplatku ohrožena. Orgán sociálního zabezpečení může zrušit povolení placení přeplatku ve splátkách, jestliže ten, jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, nezaplatí některou splátku včas nebo ve správné výši, nebo jestliže vznikne nárok na doplatek dávky důchodového pojištění, s nímž je možné nesplacený přeplatek nebo jeho podstatnou část zúčtovat, anebo jestliže se zlepší majetkové poměry toho, jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, tak, že další placení přeplatku ve splátkách není nutné.“. 50. V § 123b odst. 1 se slovo „může“ nahrazuje slovem „odepíše“, slovo „odepsat“ se zrušuje a slovo „výsledek“ se nahrazuje slovem „výtěžek“. 51. V § 123e odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; Česká správa sociálního zabezpečení přitom zveřejní též identifikátory datových schránek okresních správ sociálního zabezpečení a uvede, které z nich jsou určeny též k doručování rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění“. 52. Za část devátou se vkládá nová část desátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST DESÁTÁ POSTUP PŘI ÚHRADĚ NÁHRADY MZDY NEBO PLATU PODLE § 203a ZÁKONÍKU PRÁCE § 123k (1) Náhradu mzdy nebo platu, kterou poskytl zaměstnavatel zaměstnanci za podmínek a v rozsahu podle § 203a zákoníku práce, uhrazuje tomuto zaměstnavateli na jeho žádost okresní správa sociálního zabezpečení. Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí § 7 odst. 1 písm. c) a d); ustanovení § 119 odst. 2 se zde použije obdobně. (2) Náhrada mzdy nebo platu se pro účely tohoto zákona považuje za přeplatek na pojistném podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“) a žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle zákona o pojistném. Při úhradě náhrady mzdy nebo platu se postupuje jako při vracení přeplatku na pojistném, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. (3) Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu se podává na předepsaném tiskopisu. V žádosti se uvádějí tyto údaje: a) identifikační a kontaktní údaje zaměstnavatele, b) celková částka úhrady požadovaných náhrad mzdy nebo platu za všechny zaměstnance, kterým zaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platu poskytl, c) identifikační údaje zaměstnance, za kterého zaměstnavatel úhradu náhrady mzdy nebo platu požaduje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo, d) výše náhrady mzdy nebo platu za každého zaměstnance, kterému zaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platu poskytl, e) kalendářní dny, za které byla zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy nebo platu, jejíž úhradu zaměstnavatel požaduje, f) číslo účtu zaměstnavatele, na který má být úhrada náhrady mzdy nebo platu poukázána podle § 123l odst. 2. (4) Při uplatnění žádosti o úhradu náhrady mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen prokázat a doložit splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejichž základě zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu poskytl. Při nesplnění povinnosti podle věty první okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnavatele vyzve k prokázání a doložení těchto skutečností; zaměstnavatel je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů od vyzvání, nebyla-li stanovena delší lhůta. V této výzvě okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnavatele upozorní, že při nesplnění povinností podle vět první a druhé se k žádosti nepřihlíží. (5) Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu je třeba podat nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci zúčtována. Nebyla-li žádost podána v této lhůtě, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu zaniká. (6) Změny ve skutečnostech, které mají vliv na stanovení výše náhrady mzdy nebo platu, nebo změny ve skutečnostech podle odstavce 4 věty první je zaměstnavatel povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy tuto změnu zjistil. (7) Byla-li zaměstnavateli uhrazena náhrada mzdy nebo platu a zaměstnavatel přitom nesplnil podmínky stanovené zákoníkem práce pro její úhradu, má okresní správa sociálního zabezpečení vůči tomuto zaměstnavateli nárok na vrácení neprávem přijaté úhrady náhrady mzdy nebo platu nebo její části; o povinnosti vrátit tuto částku rozhodne okresní správa sociálního zabezpečení. § 123l (1) O neposkytnutí úhrady náhrady mzdy nebo platu nebo o jejím neposkytnutí v požadované výši zaměstnavatel obdrží písemné oznámení. Nesouhlasí-li zaměstnavatel s výsledkem vyřízení žádosti, může do 30 dnů ode dne doručení tohoto oznámení podat okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle § 123k odst. 1 písemnou žádost o vydání rozhodnutí; okresní správa sociálního zabezpečení vydá ve lhůtě pro vydání rozhodnutí podle správního řádu, ode dne, kdy jí byla tato žádost doručena, rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí úhrady náhrady mzdy nebo platu nebo o jejím neposkytnutí v požadované výši. (2) Náhrada mzdy nebo platu se poukazuje na účet zaměstnavatele vedený u peněžního ústavu v České republice. § 123m (1) Ustanovení § 6 odst. 4 písm. h), l) a t), § 11 odst. 1, § 12 písm. a), § 13 odst. 1, § 14 odst. 3 písm. a), § 104h, 118d, 122, 122a, 123a a § 123b se ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platu použijí obdobně. (2) Ustanovení § 35a odst. 4 písm. d) se použije přiměřeně, jde-li o povinnost zaměstnavatele uschovávat záznamy a doklady o rozhodných skutečnostech ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platu. (3) Ustanovení § 17 odst. 2 věty druhé a § 17 odst. 5 a 6 zákona o pojistném se ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platu nepoužijí.“. Dosavadní část desátá se označuje jako část jedenáctá. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Plátce důchodů může do 31. května 2025 provést hromadné změny termínů splatnosti důchodů tak, aby termín splatnosti spadal do období od prvního do čtrnáctého dne kalendářního měsíce; tyto změny může plátce důchodů provést i postupně pro jednotlivé skupiny příjemců důchodů. Plátce důchodů je povinen nejpozději do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž dochází ke změně termínu splatnosti, písemně sdělit příjemci důchodu nový termín splatnosti. V případě změny termínu splatnosti na dřívější termín splatnosti se důchod vyplacený v kalendářním měsíci, do něhož spadá nový termín splatnosti, ani důchod vyplacený v předchozím kalendářním měsíci nekrátí. V případě změny termínu splatnosti na pozdější termín splatnosti náleží jednorázový doplatek poměrné části důchodu stanovený za počet kalendářních dnů mezi původním a nově stanoveným termínem splatnosti; tento doplatek je splatný nejpozději v den, v němž by důchod byl vyplacen, pokud by ke změně výplatního termínu nedošlo. 2. Důchod vyplacený po 30. červnu 2025 na měsíc červenec 2025 se v případě, že se období, na které je tento důchod vyplacen, částečně překrývá s obdobím, na které byl důchod vyplacen dopředu v červnu 2025, nekrátí. 3. Splátka důchodu za měsíc červenec 2025 nenáleží, pokud nárok na důchod nebo jeho výplatu zanikl v tomto kalendářním měsíci v období, na které byl již důchod vyplacen dopředu podle § 116 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném před 1. červencem 2025, anebo v den bezprostředně následující po posledním dnu tohoto období. 4. Nárok na vrácení důchodu, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, nevzniká znovu podle § 118a odst. 3 věty třetí zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento nárok již zanikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje okresní správa sociálního zabezpečení, byla-li žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež podle § 203a zákoníku práce podána okresní správě sociálního zabezpečení nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. III Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 5b odst. 3 se za slova „paušální daň“ vkládá čárka. 2. Nadpis nad označením § 7a zní: „Sleva na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance“. 3. V § 7a odst. 1 písmeno a) zní: „a) dosáhl alespoň 55 let,“. 4. V § 7a odst. 1 písm. d) se za slovo „studiem“ vkládají slova „a je mladší 26 let“. 5. V § 7a odst. 2 větě první se slovo „stanovené“ nahrazuje slovem „sjednané“. 6. V § 7a odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; tato částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru“. 7. V § 7a odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; úhrn vyměřovacích základů připadající na 1 hodinu a tato částka průměrné mzdy se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Za odpracovanou hodinu se považuje též hodina, za kterou podle zvláštních právních předpisů náleží náhrada mzdy nebo platu, a hodina, za kterou náleží započitatelný příjem poskytnutý za dobu pracovního nebo služebního volna, který nahrazuje ztrátu příjmu ve výši průměrného výdělku nebo ve výši mzdy nebo platu, které by náležely za dobu tohoto volna“. 8. V § 7a odst. 3 písm. c) se za slovo „zaměstnance“ vkládají slova „uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f)“, za slovo „služby“ se vkládají slova „podle zákoníku práce nebo právních předpisů upravujících služební poměr“ a slova „pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce“ se nahrazují slovy „netrvalo-li zaměstnání celý kalendářní měsíc“. 9. V § 7a odst. 5 se slovo „před“ nahrazuje slovy „nejpozději s“ a věta třetí se zrušuje. 10. V § 7b odst. 1 větě první a v § 7c odst. 1 větě první se za slova „na pojistném“ vkládají slova „za zaměstnance“. 11. V § 7c odst. 1 se za slova „písm. a)“ vkládají slova „a b)“. 12. Nadpis nad označením § 8 zní: „Odvod pojistného zaměstnavatelem“. 13. V § 12 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 14. Nad označení § 13 se vkládá nadpis „Odvod pojistného osobou samostatně výdělečně činnou“. 15. V § 13a odst. 8 se na konci textu věty třetí doplňují slova „ ; jde-li o osobní péči o dítě do 4 let věku, rodný list dítěte se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy“. 16. Za § 14b se vkládá nový § 14ba, který zní: „§ 14ba Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné.“. 17. V § 15 odst. 1 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“. 18. Pod označení § 16 se vkládá nadpis „Odvod pojistného osobou dobrovolně účastnou důchodového pojištění“. 19. V § 16 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, může dlužné pojistné na důchodové pojištění zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.“. 20. Pod označení § 16a se vkládá nadpis „Odvod pojistného zahraničním zaměstnancem“. 21. V § 20 se odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 44 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 3 až 8. 22. V § 20 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 23. V § 20a odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 24. V § 20a odst. 6 se věta poslední zrušuje. 25. Nadpis nad označením § 23c zní: „Společná ustanovení ke slevám na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance“. 26. V § 23c odst. 1 se za slovo „pojistném“ vkládá slovo „zaměstnavatele“. 27. V § 23c odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „pojistném“ vkládají slova „zaměstnavatele za zaměstnance“. 28. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , anebo, pokud byly uplatněny slevy na pojistném podle § 7c odst. 1, neuvedl na tomto přehledu údaje podle § 9 odst. 4“. Čl. IV Přechodné ustanovení Výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) se v případě, že dluh na pojistném vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, řídí za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právními předpisy účinnými před tímto dnem a ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se výše penále u zbývající části dluhu na pojistném stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že výše penále se u této zbývající části dluhu na pojistném stanoví tak, jako by tato zbývající část dluhu na pojistném vznikla v den nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první se použije i v případě zrušení povolení o placení dlužného pojistného ve splátkách. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. V Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb. a zákona č. 270/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 6 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí: „c) měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, d) osobně pečovala o dítě do 4 let věku,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena e) a f). 2. V § 9 odst. 6 písm. e) se slova „měla nárok na rodičovský příspěvek15b) nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo“ včetně poznámky pod čarou č. 15b zrušují. 3. V § 9 odst. 8 se za slova „Pečuje-li“ vkládají slova „o dítě do 4 let věku nebo“, text „písm. c)“ se nahrazuje textem „písm. e)“, za slovo „pečují“ se vkládají slova „o dítě do 4 let věku nebo“ a za slovo „pečuje“ se vkládají slova „o dítě do 4 let věku nebo“. 4. V § 9 odst. 8 se za větu druhou vkládají věty „V případě péče o více dětí do 4 let věku týchž rodičů nebo v případě péče o více dětí převzatých do společné péče nahrazující péči rodičů může být samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jen u jednoho rodiče nebo jen u jedné osoby, pokud dítě bylo převzato do společné péče nahrazující péči rodičů. Nedojde-li k dohodě rodičů nebo těchto osob o tom, kdo uplatní péči o dítě jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, uplatní se tento důvod u toho rodiče nebo u té osoby, kteří podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečují o dítě v největším rozsahu. V kalendářním měsíci může být důvod podle odstavce 6 písm. d) a e) ve vztahu k témuž dítěti nebo k téže osobě, která je závislá na péči jiné osoby, uplatněn jen u jedné osoby samostatně výdělečně činné.“. 5. V § 9 odst. 8 větě šesté se text „e)“ nahrazuje textem „f)“. 6. V § 10 odst. 5 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 7. V § 11 odst. 2, § 16 odst. 5 a 7 a v § 34 odst. 2 se slova „větě druhé“ nahrazují slovy „větě třetí“. 8. V § 16 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 dále doby, které se podle předpisů platných před 1. lednem 1996 vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, pokud se nekryjí s dobou, která zakládala účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém zabezpečení, dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnovaly do hrubého výdělku, nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté.“. 9. V § 16 odst. 7 se za větu třetí vkládá věta „Věty první až třetí se použijí přiměřeně též pro vyloučené doby uvedené v odstavci 4 větách první a druhé, pokud se kryjí s dobami uvedenými v části věty první před středníkem.“. 10. V § 20 odst. 1 se slova „nebo osvojené“ zrušují. 11. V § 56 odst. 1 písmeno d) zní: „d) důchod byl neprávem přiznán, zvýšen nebo vyplácen od dřívějšího data, než od jakého důchod, jeho zvýšení nebo jeho výplata náleží, důchod se přizná nebo zvýší ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, nebo se nárok na výplatu důchodu stanoví ode dne, od něhož výplata náleží,“. 12. V § 62 odst. 2 se slova „ , a to až do částky, kterou lze srazit výkonem rozhodnutí“ zrušují. 13. § 63 zní: „§ 63 (1) Zemřel-li oprávněný po zahájení řízení o přiznání důchodu nebo jeho výplaty anebo řízení o změně výše důchodu, vstupují do řízení a nabývají nárok na částky důchodu, které by náležely oprávněnému za jeho života, postupně manžel (manželka) a vlastní nebo osvojené děti oprávněného. (2) Byl-li důchod přiznán před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky důchodu, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny v pořadí podle odstavce 1. (3) Nároky podle odstavců 1 a 2 přecházející na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 nejsou předmětem dědictví. (4) Není-li osob uvedených v odstavcích 1 a 2, stávají se nároky na částky důchodu podle odstavců 1 a 2 předmětem dědictví a do řízení o důchod vstupují osoby, které jsou dědici oprávněného.“. 14. V § 64 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Důchod se vyplácí podle věty druhé na účet příjemce důchodu, jen pokud podmínky pro vedení tohoto účtu jsou stanoveny tak, že z něj mohou být plátci důchodu vráceny ty částky důchodu, na které oprávněnému z důvodu jeho úmrtí zanikl nárok; pokud byl důchod poukázán na účet, který nesplňuje tyto podmínky, banka nesmí důchod připsat na účet příjemce důchodu a je povinna důchod neprodleně vrátit na účet, z něhož byla platba důchodu provedena.“. 15. V § 64 odst. 4 se slovo „dávky“ nahrazuje slovem „důchodu“. 16. V § 64 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Je-li důchod vyplácen podle odstavce 2 na účet u banky a na tento účet byly poukázány splátky důchodu, na které z důvodu úmrtí oprávněného zanikl nárok, je banka povinna tyto splátky důchodu vrátit plátci důchodu na jeho výzvu. Banka přitom nesmí tyto splátky důchodu použít k úhradě svých pohledávek vůči majiteli účtu. Pokud byly tyto splátky důchodu zcela nebo zčásti použity ve prospěch jiných osob, sdělí banka plátci důchodu jí známé údaje směřující k identifikaci těchto třetích osob s uvedením dne platby.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 17. V § 64 odst. 7 a 8 se slova „přede dnem jejich splatnosti“ nahrazují slovy „před počátkem období, na které byly tyto splátky vyplaceny“. 18. V § 64 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Nelze-li vrátit splátky důchodu podle věty první proto, že tato jiná osoba nebo manžel (manželka) zemřeli, považují se splátky důchodu, které tato jiná osoba nebo manžel (manželka) nevrátili, za jejich dluh, který se vypořádá v rámci dědictví po nich.“. 19. V § 64 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Nelze-li vrátit splátky důchodu podle věty první proto, že osoba, která převzala splátky důchodu oprávněného, zemřela, považují se tyto splátky důchodu za její dluh, který se vypořádá v rámci dědictví po ní.“. 22. V § 104 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a druhé“. 23. V § 106b odst. 2 se slova „splátky českého starobního důchodu splatné v dubnu kalendářního roku na dobu do splátky tohoto důchodu splatné v březnu“ nahrazují slovy „1. dubna kalendářního roku na dobu do 31. března“. 24. V § 106c odst. 3 se za slovo „vyplácí“ vkládají slova „na kalendářní měsíc“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Zemřel-li oprávněný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona po zahájení řízení o důchod, řídí se vstup do řízení o důchod a nabytí nároku na částky důchodu splatné do dne smrti oprávněného zákonem č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zemřel-li oprávněný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a důchod mu byl před tímto dnem přiznán, řídí se nárok na vyplacení částek důchodu, které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyplaceny do dne smrti oprávněného, zákonem č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Samostatná výdělečná činnost vykonávaná v době přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. VII Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 19 se na konci textu odstavce 11 doplňují slova „ ; to platí obdobně, vznikne-li nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 1 písm. f)“. 2. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) pojištěnka uvedená v písmenu a), která splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3, jestliže až do dne nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.“. 3. V § 32 odst. 7 se slova „ , d) a e)“ nahrazují slovy „a d) až f)“. 4. V § 34 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 5. V § 36 odst. 2 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 6. V § 39 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: „(3) Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo z důvodu péče o dítě podle odstavce 1 písm. b), jestliže jiný pojištěnec má z důvodu poskytování dlouhodobé péče osobě uvedené v odstavci 1 nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného. Zaměstnanec dále nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu31); to neplatí, pokud tato jiná osoba a) onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat, nebo b) z důvodu péče o toto dítě má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu a v den vzniku potřeby ošetřování (péče) je 1. zaměstnancem a v zaměstnání, které zakládá účast na pojištění, nečerpá mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok; je-li vykonáváno více těchto zaměstnání souběžně, musí být podmínka uvedená v části věty před středníkem splněna alespoň v jednom zaměstnání, nebo 2. osobou samostatně výdělečně činnou a vykonává samostatnou výdělečnou činnost; při souběžném výkonu zaměstnání, které zakládá účast na pojištění, se k podmínce uvedené v bodě 1 nepřihlíží. 31) Zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 39 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Navazuje-li potřeba ošetřování bezprostředně na předchozí potřebu ošetřování téže fyzické osoby nebo se s ní překrývá, považuje se tato navazující nebo překrývající se potřeba ošetřování za pokračování předchozí potřeby ošetřování; to platí obdobně, jde-li o potřebu péče o totéž dítě, pokud důvod vzniku této navazující nebo překrývající se potřeby péče je uveden v témže bodě odstavce 1 písm. b) jako důvod, pro který vznikla předchozí potřeba péče o totéž dítě.“. 8. V § 40 odst. 3 se za slovo „poskytovatele“ vkládají slova „zdravotních služeb“. 9. V § 40 odstavec 4 zní: „(4) Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se zaměstnanci vyplácí ošetřovné, dojde ke vzniku nové potřeby ošetřování (péče), která není pokračováním potřeby ošetřování (péče) podle § 39 odst. 4, nevyplácí se tomuto zaměstnanci ošetřovné, na něž vznikl nový nárok, po podpůrčí dobu, po kterou trvá předchozí nárok na výplatu ošetřovného; podpůrčí doba v případě vzniku nové potřeby ošetřování (péče) se však v takovém případě stanoví ode dne, ve kterém tato potřeba nastala.“. 10. V § 40 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ošetřovné náleží zaměstnanci po celou podpůrčí dobu podle odstavce 1 i v případě, že dítě dosáhne věku 10 let v průběhu podpůrčí doby.“. 11. V § 41a odst. 9 se za slova „dlouhodobé péče“ vkládají slova „o tutéž ošetřovanou osobu“. 12. V § 84 odst. 2 písm. c) se za slova „třetího stupně“ vkládají slova „anebo v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity“. 13. V § 94 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 14. V § 116 odst. 7 písm. b) se za slova „došlo k“ vkládá slovo „úrazu,“. 15. V § 117 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 16. V § 117 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce sdělují orgánům nemocenského pojištění bez žádosti údaje o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce; tuto povinnost plní zasláním kopie pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty.“. Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10. 17. V § 122 odst. 3 se za písmeno x) vkládají nová písmena y) a z), která znějí: „y) čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti, z) telefonní číslo pojištěnce a adresu elektronické pošty pojištěnce, pokud pojištěnec sdělil tyto údaje orgánu nemocenského pojištění,“. Dosavadní písmeno y) se označuje jako písmeno za). 18. V § 122 odst. 5 se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 4“. 19. V § 123 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) telefonní číslo zaměstnavatele a adresa elektronické pošty zaměstnavatele, pokud zaměstnavatel sdělil tyto údaje orgánu nemocenského pojištění.“. 20. V § 124 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Pojištěnec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském dále v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno i v době, kdy mu byl po vzniku dočasné pracovní neschopnosti přiznán důchod uvedený v § 25 písm. b), a proto mu nemocenské nenáleželo, nebo pokud mu bylo nemocenské vypláceno po dobu delší, než je stanoveno v § 28 odst. 1, v důsledku zpětného přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, anebo vznikl-li přeplatek proto, že nemocenské bylo vypláceno v době, kdy mu v důsledku zpětného přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nemocenské nenáleželo též z důvodů uvedených v § 15 odst. 4 písm. a) a v § 15 odst. 5 písm. b), došlo-li k přiznání těchto důchodů až po vzniku dočasné pracovní neschopnosti.“. 21. V § 124 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Vznikl-li pojištěnci přeplatek na nemocenském v důsledku zpětného přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity, považuje se za přeplatek na nemocenském nejvýše částka odpovídající doplatku invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náležejícího za období, za které mu nemocenské nenáleželo. Přeplatek na nemocenském podle věty první se zúčtuje s doplatkem invalidního důchodu podle § 115a odst. 3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.“. 22. V § 145 odst. 2 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 23. V § 145 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Jde-li o opakovanou žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, plyne lhůta uvedená ve větě druhé od posledního dne období, na které byla předchozím rozhodnutím orgánu nemocenského pojištění výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby přiznána.“. 24. V § 153 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „anebo v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity“. 25. Za § 166 se vkládá nový § 166a, který včetně nadpisu zní: „§ 166a Pokračování nařízené karantény Je-li pojištěnci po ukončení nařízené karantény nařízena v následujícím kalendářním dni další karanténa, považuje se tato další nařízená karanténa za pokračování předchozí nařízené karantény. Je-li pojištěnci v době trvání nařízené karantény nařízena další karanténa, jejíž délka přesahuje dobu trvání původní nařízené karantény, považuje se přesahující doba trvání této další nařízené karantény za pokračování předchozí nařízené karantény.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká podle § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k nástupu na tuto peněžitou pomoc v mateřství došlo nejdříve dnem, v němž tento zákon nabyl účinnosti; při určení rozhodného období se postupuje podle § 19 odst. 11 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když jeho počátek spadá do období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Trvá-li nárok na ošetřovné, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ještě v den nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzují se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podmínky podle § 39 odst. 3 podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Vznikl-li nárok na ošetřovné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tento nárok trvá ještě v den nabytí účinnosti tohoto zákona, a dojde-li v tomto případě ošetřování (péče) k vystřídání 2 oprávněných, posuzují se u zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), podmínky nároku na ošetřovné podle § 39 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k tomuto převzetí ošetřování (péče) došlo nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Podle § 39 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje i tehdy, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá ještě v den, v němž tento zákon nabyl účinnosti, a v tento den vznikla další potřeba ošetřování (péče), která bezprostředně navazuje nebo se překrývá s předchozí potřebou ošetřování (péče). 5. Podle § 41a odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepostupuje, vznikl-li nárok na dlouhodobé ošetřovné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, i když potřeba dlouhodobé péče trvá v den nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Dohody uzavřené podle § 94 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti ještě po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Údaj podle § 116 odst. 7 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o tom, že dočasná pracovní neschopnost zaměstnance vznikla následkem úrazu, sdělují orgány nemocenského pojištění zaměstnavatelům, pokud hlášení ošetřujícího lékaře o tom, že dočasná pracovní neschopnost vznikla jako důsledek úrazu, obdržely nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce zasílají orgánům nemocenského pojištění kopii rozhodnutí podle § 117 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud toto rozhodnutí právní moci nabylo za účinnosti tohoto zákona, i když bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákoníku práce Čl. IX Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb. a zákona č. 281/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 203 odst. 2 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena h) až k). 2. § 203a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 71b zní: „§ 203a Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (1) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu přísluší zaměstnanci a) k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež a jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, b) k činnosti oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a c) k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce. (2) Pracovní volno zaměstnanci přísluší, a) nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a b) zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží; tato podmínka se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež. (3) Za dobu čerpání pracovního volna přísluší zaměstnanci za podmínek a v rozsahu uvedených v odstavcích 4 a 5 náhrada mzdy nebo platu, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou, a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a b) práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti. Tuto skutečnost je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. (4) V kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „roční limit“); tato náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. (5) Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle věty první vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů; částka se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru. (6) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu podle jiného právního předpisu71b); nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený v odstavcích 3 až 5. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí. (7) Za děti a mládež se pro účely tohoto ustanovení považují fyzické osoby mladší než 26 let. 71b) Část desátá zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 2, 4 až 10, 13, 14, 19 až 27, 31, 35 a 36, která nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2023, b) čl. I bodů 33, 38 až 44, čl. II bodů 2 a 3 a čl. V bodů 23 a 24, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 322/2023 Sb.	Zákon č. 322/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) Vyhlášeno 31. 10. 2023, datum účinnosti 1. 11. 2023, částka 151/2023 * Čl. I - V § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), se číslo „24“ nahrazuje číslem „48“. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2023 322 ZÁKON ze dne 18. října 2023, kterým se mění zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), se číslo „24“ nahrazuje číslem „48“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pokud oprávněná osoba vyčerpala 24 výplat náhradního výživného podle zákona č. 588/2020 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží jí měsíční výplata náhradního výživného v období od 1. července 2023 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zpětně bez žádosti, za předpokladu, že oprávněná osoba splňuje podmínky nároku na tuto dávku. Měsíční výplata náhradního výživného v období uvedeném ve větě první náleží, jestliže oprávněná osoba nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém tento zákon nabyde účinnosti, prokáže výši uhrazeného výživného za období 4 kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci bezprostředně následujícímu po kalendářním měsíci, za který byla vyplacena 24. výplata náhradního výživného podle zákona č. 588/2020 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro účely stanovení výše náhradního výživného v období uvedeném ve větě první se použije obdobně ustanovení § 4 zákona č. 588/2020 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Počet výplat, které oprávněná osoba vyčerpala podle bodu 1 zpětně v období od 1. července 2023 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává do celkového počtu 48 výplat náhradního výživného podle § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 588/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Počet výplat, které oprávněná osoba vyčerpala podle zákona č. 588/2020 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává do celkového počtu 48 výplat náhradního výživného podle § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 588/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 323/2023 Sb.	Zákon č. 323/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti krizových stavů a státních hmotných rezerv Vyhlášeno 3. 11. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 152/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv * ČÁST DRUHÁ - Změna krizového zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 323 ZÁKON ze dne 18. října 2023, kterým se mění některé zákony v oblasti krizových stavů a státních hmotných rezerv Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv Čl. I Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 544/2020 Sb. a zákona č. 94/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 větě první se slovo „půjčku“ nahrazuje slovem „zápůjčku“ a za větu první se vkládá věta „Správa metodicky řídí a sjednocuje postupy krajských úřadů a v součinnosti s Ministerstvem vnitra koordinuje postupy ústředních správních úřadů při přípravě hospodářských opatření pro krizové stavy.“. 2. V § 4a větě druhé se slovo „žádosti“ nahrazuje slovem „požadavku“. 3. V § 4b odst. 2 se slovo „žádosti“ nahrazuje slovem „požadavku“. 4. V § 4c větě druhé se slovo „žádosti“ nahrazuje slovem „požadavku“. 5. V § 4d větě první se slovo „žádosti“ nahrazuje slovem „požadavku“. 6. V § 4e písmeno b) zní: „b) státní příspěvkové organizaci, která je poskytovatelem zdravotních služeb10),“. 7. V § 4e závěrečné části ustanovení se slovo „žádosti“ nahrazuje slovem „požadavku“. 8. Za § 4e se vkládají nové § 4f až 4i, které znějí: „§ 4f Správa může v souvislosti s řešením mimořádné události k nahrazení zdroje elektrické energie poskytnout pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě požadavku Ministerstva průmyslu a obchodu. Po ukončení záchranných a likvidačních prací nebo plnění úkolů ochrany obyvatelstva musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny složkou integrovaného záchranného systému, které byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a § 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. § 4g Správa může v souvislosti s prováděním obnovy dodávek elektrické energie při předcházení stavu nouze nebo za stavu nouze poskytnout pro potřeby subjektů kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě požadavku Ministerstva průmyslu a obchodu. Po ukončení činností v rámci předcházení stavu nouze nebo za stavu nouze musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny subjektem kritické infrastruktury, kterému byly poskytnuty. § 4h Správa může při nařízení mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskytnout kraji v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti příslušného kraje a rozhodnutí vedoucího ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly státní hmotné rezervy vytvořeny. Po ukončení provádění mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny krajem, kterému byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a § 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. § 4i Správa může v souvislosti s plněním úkolů k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti poskytnout útvarům Policie České republiky v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě požadavku Ministerstva vnitra. Po ukončení plnění úkolů k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny Policií České republiky. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí.“. 9. V § 6 odst. 1 větě první se za slovo „státu“ vkládají slova „ , s výjimkou státních hmotných rezerv uvedených v odstavci 3“, ve větě druhé se za slovo „pořízení,“ vkládá slovo „rezervaci,“ a ve větě třetí se za slovo „pořízení“ vkládají slova „a rezervaci“. 10. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Státními hmotnými rezervami jsou též věci nebo zvířata, která Správa rezervuje u jejich vlastníka na základě písemné smlouvy a za úplatu; ve smlouvě lze sjednat cenu pouze do výše, která je v daném místě a čase obvyklá. Na tyto státní hmotné rezervy se hledí jako na majetek České republiky s příslušností hospodařit pro Správu. Ustanovení § 12 odst. 4 věty první zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužije.“. 11. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní: „§ 6a (1) Správa provádí kontrolu kvality a množství státních hmotných rezerv. (2) Kontrolovanou osobou je ochraňovatel, popřípadě třetí osoba, která zajišťuje pro ochraňovatele služby spojené s ochraňováním, anebo vlastník rezervované věci nebo zvířete. (3) Jestliže nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, je Správa oprávněna v případě důvodného podezření na závažné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem zjednat si v souvislosti s výkonem kontroly přístup do staveb, na pozemky a do dalších prostor, včetně otevření uzavřených staveb nebo prostor, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba, anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly; to neplatí, jedná-li se o obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba, a současně toto obydlí není užíváno k podnikání. (4) Správa je povinna při výkonu kontroly podle odstavce 3 zajistit přítomnost nestranné osoby; to neplatí, hrozí-li nebezpečí z prodlení. (5) Správa je povinna po výkonu kontroly podle odstavce 3 zajistit stavby, pozemky nebo další prostory proti vstupu dalších osob. Jestliže je jejich vlastník Správě znám, bez zbytečného odkladu jej o provedeném kontrolním úkonu vyrozumí.“. 12. V § 7 odst.1 se slova „právo hospodaření“ nahrazují slovy „příslušnost hospodařit“. ČÁST DRUHÁ Změna krizového zákona Čl. II V § 6 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 430/2010 Sb. a zákona č. 14/2021 Sb., se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) nařídit využití hospodářských opatření pro krizové stavy39) v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu,“. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů Čl. III Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 76/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Vláda schvaluje Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky (dále jen „Plán“). Plán připravuje a vládě jednou za 2 roky předkládá Správa státních hmotných rezerv na základě podkladů, které si vyžádá od ústředních správních úřadů. Správa státních hmotných rezerv předloží vládě návrh aktualizace Plánu v kratším intervalu, než je uveden ve větě druhé, pokud pro to existují závažné důvody. (3) Pro pořízení položek uvedených v Plánu lze využít postupu uvedeného v § 29 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jsou-li současně naplněny všechny podmínky v tomto písmenu uvedené.“. 2. V § 6 odst. 1 písm. b) se za slovo „zpracovává“ vkládají slova „a aktualizuje“ a na konci textu písmene se doplňují slova „jako podklad pro zpracování Plánu“. 3. V § 13 odst. 1 se slovo „zpracuje“ nahrazuje slovy „zpracovává a aktualizuje“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Plán hospodářské mobilizace je podkladem pro zpracování Plánu.“. 4. V § 22 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 5. V § 22 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Za nouzového stavu může Ministerstvo zdravotnictví opatřením obecné povahy rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci léčiv, zdravotnických prostředků nebo diagnostických zdravotnických prostředků in vitro; tím není dotčeno oprávnění Ministerstva zdravotnictví vydat opatření obecné povahy týkající se distribuce léčiv, zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle jiných právních předpisů. (4) Opatření obecné povahy podle odstavce 3 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Ministerstvo zdravotnictví zašle toto opatření obecné povahy Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který jej bezodkladně vyvěsí na své úřední desce na dobu nejméně 15 dnů. Toto opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří Ministerstvo zdravotnictví záznamem o jeho účinnosti. (5) Zjistí-li Státní ústav pro kontrolu léčiv, že pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 3, podá o tom bezodkladně informaci Ministerstvu zdravotnictví společně s podklady, které jej k tomuto závěru vedou. (6) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 3, Ministerstvo zdravotnictví je bezodkladně zruší nebo změní; odstavec 4 se použije obdobně.“. 6. V § 23 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může Ministerstvo zdravotnictví vydat opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3.“. 7. V § 25a odst. 1 písm. a) se slova „§ 23 odst. 1 nebo § 23 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 23 odst. 1, 3 nebo 4“. 8. V § 25a odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo 3“. 9. V § 26 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) Ministerstvo zdravotnictví v případech opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3.“. 10. Na konci textu § 27c se doplňují slova „a o vydání opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3 tohoto zákona“. Čl. IV Přechodné ustanovení Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky podle § 5 odst. 2 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží Správa státních hmotných rezerv vládě ke schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 324/2023 Sb.	Zákon č. 324/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 11. 2023, datum účinnosti 4. 11. 2023, částka 152/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 4. 11. 2023 324 ZÁKON ze dne 18. října 2023, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. I Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 251/2023 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 2 se za slova „(EU) 2017/1132.“ na samostatný řádek vkládá věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/858 ze dne 30. května 2022 o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a o změně nařízení (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU.“. 2. V § 1 odst. 3 se na konci písmene o) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 3. V § 1 odst. 3 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které včetně poznámky pod čarou č. 109 zní: „q) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pilotní režim pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru109). 109) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/858 ze dne 30. května 2022 o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a o změně nařízení (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU.“. 4. V § 3 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Investičním nástrojem je i nástroj vydaný s využitím technologie distribuovaného registru.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 5. V § 100 odstavec 1 zní: „(1) Centrální depozitář je osoba podle čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, která má sídlo v České republice.“. 6. V § 135 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zf), které zní: „zf) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pilotní režim pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru109).“. 7. V § 137 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Nižší mezní hodnoty, než jsou hodnoty stanovené podle čl. 3 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/858, může stanovit Česká národní banka podle čl. 3 odst. 6 tohoto nařízení vůči blíže neurčenému okruhu osob opatřením obecné povahy.“. 8. V § 192a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pilotní režim pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru109).“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. II Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 79a písm. a) se číslo „2 500 000“ nahrazuje číslem „2 700 000“. 2. V § 79a písm. b) a c) se číslo „3 700 000“ nahrazuje číslem „4 000 000“. 3. V § 79a písm. d) se číslo „3 600 000“ nahrazuje číslem „3 900 000“. 4. V § 79a písm. e) se číslo „1 200 000“ nahrazuje číslem „1 300 000“. 5. V § 131 odst. 1 písm. c) bodě 1 se číslo „6 200 000“ nahrazuje číslem „6 600 000“. 6. V § 131 odst. 1 písm. c) bodě 2 se číslo „12 800 000“ nahrazuje číslem „13 600 000“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 325/2023 Sb.	Zákon č. 325/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 11. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 152/2023 * Čl. I - Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 325 ZÁKON ze dne 18. října 2023, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 229/2019 Sb., zákona č. 481/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 299/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 větě první se za slova „V případě změny územně plánovací dokumentace“ vkládají slova „ , která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7,“. 2. V § 8 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Totéž platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle § 7 odst. 1 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření.“. 3. V § 8 odst. 2 větě první se za slova „V případě změny územně plánovací dokumentace“ vkládají slova „ , která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7,“. 4. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení odstavce 2 platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření.“. 5. V § 8 odst. 5 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“. Čl. II Přechodné ustanovení Lhůta podle § 8 odst. 5 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje i na smlouvy a) uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 7 odst. 1 nebo 3 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) o bezúplatném převodu uzavřené podle § 5 odst. 1 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž počíná běžet dnem vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 326/2023 Sb.	Zákon č. 326/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 3. 11. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 152/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 326 ZÁKON ze dne 18. října 2023, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení Čl. I Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 225/2022 Sb. a zákona č. 422/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení větě druhé se za slovo „nachází,“ vkládá slovo „zejména“. 2. V § 6 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Orgán činný v trestním řízení příslušný podle trestního řádu k rozhodování o věci ponechané na místě nebo na základě příkazu soudu policejní orgán je oprávněn pro účely kontroly dodržení příkazu k zdržení se nakládání se zajištěnou movitou věcí nebo pro účely odnětí takové věci vstoupit na místo, kde se movitá věc nachází; přitom není oprávněn činit jiné úkony než ty, které souvisejí s výkonem kontroly dodržování příkazu nebo s jejím odnětím. Pokud jde o obydlí nebo jinou prostoru, k jejíž prohlídce je potřebný příkaz soudce, a osoba, u níž se zajištěná věc nachází, se vstupem nesouhlasí, je orgán uvedený ve větě první v přípravném řízení oprávněn vstoupit do obydlí nebo jiné takové prostory po předchozím souhlasu soudce; policejní orgán si jej vyžádá prostřednictvím státního zástupce. Bez takového předchozího souhlasu může orgán uvedený ve větě první vstoupit do jiné prostory než obydlí, jestliže udělení souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu; je však povinen si bezodkladně dodatečně souhlas soudce vyžádat.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 3. V § 6 odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 4. Za § 8a se vkládá nový § 8b, který včetně nadpisu zní: „§ 8b Plánování správy zajištěného majetku Pokud je to možné a vyžaduje-li to povaha zajištěného majetku, soud ještě před zajištěním konzultuje s Ministerstvem vnitra nákladnost správy takového majetku a zajištění vhodného způsobu jeho správy.“. 5. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Správce zajištěného majetku (1) Správu zajištěného majetku vykonává podle povahy a rozsahu věcí a práv, které ho tvoří, soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl nebo na který přešla příslušnost ke správě podle § 1 odst. 5, nebo na základě jeho pověření Ministerstvo vnitra. (2) Pokud orgán uvedený v odstavci 1 nemůže zajistit výkon správy zajištěného majetku určitého druhu, soud a) pověří jeho správou organizační složku státu nebo státní organizaci příslušnou hospodařit s určitým majetkem státu, b) pověří jeho správou za úplatu soudního exekutora, v jehož obvodu se zajištěný majetek nachází; jestliže se zajištěný majetek nachází v obvodech dvou nebo více územních pracovišť soudních exekutorů, může soud výkonem správy pověřit každé z těchto pracovišť, nebo c) uzavře smlouvu s jinou osobou podnikající v určité oblasti nebo dostatečně odborně způsobilou k výkonu správy daného majetku (dále jen „smluvní správce“), a to za sjednanou úplatu, případně bezúplatně. (3) Pověření ke správě zajištěného majetku je opatření, které musí mít písemnou formu a obsahovat zejména označení soudu, který pověření vydal, označení pověřeného správce a vymezení rozsahu správy. V pověření ke správě zajištěného majetku nebo v připojených dokumentech musí být náležitě a nezaměnitelně určen zajištěný majetek, kterého se pověření týká. Pověření ke správě zajištěného majetku může být vydáno i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Pokud bylo správou zajištěného majetku v přípravném řízení pověřeno Ministerstvo vnitra nebo jiný správce, v řízení před soudem není třeba vydávat nové pověření. Výkon správy pověřeným správcem začíná doručením pověření pověřenému správci a převzetím majetku, který má být spravován. Soud může pověření ke správě zajištěného majetku kdykoli písemně zrušit a za podmínek stanovených tímto zákonem pověřit jiného správce, uzavřít smlouvu o správě nebo zajištěný majetek spravovat sám. (4) Obsahem smlouvy podle odstavce 2 písm. c) musí být i ujednání o povinnosti smluvního správce mít po dobu výkonu správy uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu podle § 8a odst. 4. Smlouva může být uzavřena i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Přichází-li v úvahu prodej zajištěného majetku, musí smlouva obsahovat i ujednání o způsobu stanovení kupní ceny a o postupu při prodeji. Ve smlouvě je třeba upravit i způsob přechodu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené policejním orgánem nebo státním zástupcem z tohoto orgánu na soud. Výkon správy smluvním správcem začíná uzavřením smlouvy a převzetím majetku, který má být spravován.“. 6. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9c, které včetně nadpisů znějí: „§ 9a Odmítnutí pověření nebo dalšího výkonu správy (1) Pověřený správce nebo ten, kdo má být správou pověřen, může odmítnout pověření ke správě zajištěného majetku určitého druhu pouze z důvodu, že a) správa majetku vyžaduje zvláštní podmínky nakládání nebo zvláštní odbornou způsobilost, které není schopen zajistit, nebo b) výkon správy je spojen s nepřiměřenými náklady. (2) Odmítnout pověření ke správě zajištěného majetku určitého druhu může a) pověřený správce písemně nejpozději do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to s uvedením podrobného zdůvodnění takového postupu, nebo b) ten, kdo má být správou pověřen, ústně do protokolu na místě, kde se zajištěný majetek nachází, a to s uvedením předpokládaného důvodu odmítnutí; nejpozději do 15 dnů ode dne odmítnutí pověření musí takový postup soudu podrobně písemně zdůvodnit. (3) Pokud Ministerstvo vnitra písemně odmítne pověření ke správě zajištěného majetku, poskytne soudu potřebnou součinnost pro účely zajištění řádné správy takového majetku a spolu s odmítnutím pověření mu navrhne jiného vhodného správce nebo případně jiný postup, není-li možné žádného vhodného správce nalézt. Pokud Ministerstvo vnitra odmítne pověření ústně na místě, navrhne soudu jiného vhodného správce nebo jiný postup nejpozději do 15 dnů ode dne odmítnutí pověření. Pokud pověření ke správě odmítne jiný pověřený správce, Ministerstvo vnitra navrhne soudu jiného vhodného správce nebo jiný postup nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy je soud o této skutečnosti vyrozumí. Odmítnutí pověření ke správě zajištěného majetku Ministerstvem vnitra nebrání tomu, aby bylo pověřeno prodejem takového majetku, i když jej převzal a spravuje jiný správce. (4) Pokud v průběhu výkonu správy zajištěného majetku určitého druhu nastane skutečnost, která nebyla známa při převzetí zajištěného majetku do správy, v jejímž důsledku je dán některý z důvodů pro odmítnutí pověření podle odstavce 1, a pokud takový majetek není možné prodat, může pověřený správce odmítnout další výkon správy takového majetku. Odstavec 3 se v takovém případě použije obdobně. (5) Odmítnutím pověření nebo dalšího výkonu správy pověření ke správě zajištěného majetku určitého druhu zaniká; i po zániku pověření je pověřený správce povinen vykonávat správu zajištěného majetku, který převzal, až do doby jeho předání soudu nebo jinému správci. § 9b Správce podílu (1) Pokud byla zajištěna práva související s podílem v obchodní korporaci (dále jen „podíl“), jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace, a je zapotřebí vykonávat správu podílu, soud pověří správou podílu osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, které bylo vydáno zvláštní povolení podle zákona o insolvenčních správcích; nelze-li takto postupovat, pověří správou podílu jiného insolvenčního správce. Pokud zvláštní právní předpis váže vlastnictví podílu nebo výkon funkce statutárního orgánu v obchodní korporaci na splnění určitých zvláštních podmínek, tyto podmínky nemusí být u správce podílu splněny; pokud však některý z insolvenčních správců tyto podmínky splňuje, soud jej ustanoví správcem podílu přednostně. (2) V jiných případech než uvedených v odstavci 1 vykonávají správu podílu správci uvedení v § 9. (3) Insolvenční správce může pověření ke správě podílu podle odstavce 1 odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud. Soud nepověří správou podílu insolvenčního správce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti. (4) O pověření správou podílu a o zrušení pověření soud vyrozumí obchodní korporaci, jejíž podíl byl zajištěn. (5) Pokud jde o podíl tvořený cennými papíry a je rozhodnuto o jeho prodeji, soud prodej zajistí prostřednictvím smluvního správce. § 9c Zvláštní správce (1) Správu zajištěných a) věcí, o nichž je důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s porušením celních předpisů nebo právních předpisů upravujících správu spotřebních daní nebo v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících provozování hazardních her anebo na základě těchto předpisů, vykonává Generální ředitelství cel, b) radioaktivních odpadů a zdrojů ionizujícího záření vykonává Správa úložišť radioaktivních odpadů, c) exemplářů rostlin a živočichů, regulovaných kožešin a výrobků z tuleňů a jiných jedinců chráněných podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny vykonává Česká inspekce životního prostředí, d) zbraní, střeliva, munice, výbušnin, regulovaných prekurzorů výbušnin a dalších látek nebo směsí zneužitelných pro výrobu výbušnin, návykových látek a prekurzorů, včetně zařízení k jejich výrobě, přípravků obsahujících návykové látky a jiných nebezpečných látek vykonává krajské ředitelství Policie České republiky, v jehož územním obvodu se nachází sídlo soudu, který vede trestní řízení. (2) Pověření ke správě zajištěného majetku uvedeného v odstavci 1 se nevydává. Správce uvedený v odstavci 1 vykonává správu od okamžiku, kdy převzal zajištěný majetek.“. 7. V § 10 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; v insolvenčním řízení může za tímto účelem vykonávat práva věřitele“. 8. V § 10 odst. 6 větě první se slova „týkajících se zajištěného majetku“ nahrazují slovy „ , pořizovat jejich kopie, na nezbytnou dobu si vyžádat doklady a jiné dokumenty potřebné pro účely správy zajištěného majetku“ a za slovo „nacházejí“ se vkládají slova „ , nejde-li o obydlí“. 9. V § 10a odst. 1 a v § 10b odst. 1 se slova „Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2“ nahrazují slovy „Správce podílu“. 10. V § 10b odst. 3 větě první se slova „v případě, že hotové výdaje hradí stát, také“ zrušují. 11. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Náklady správy Náklady nutné pro řádný výkon správy zajištěného majetku hradí a) správce pověřený správou zajištěného majetku podle § 9 odst. 1 nebo § 9 odst. 2 písm. a), b) soud v případě, že správu vykonává správce pověřený správou zajištěného majetku podle § 9 odst. 2 písm. b), smluvní správce nebo správce podílu, pokud náklady na správu podílu hradí stát, nebo c) zvláštní správce v případě, že vykonává správu zajištěného majetku podle § 9c.“. 12. V § 12 odst. 4 písm. b) se slova „územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ nahrazují slovy „Ministerstvo vnitra, jiná“. Čl. II Přechodné ustanovení Pokud podle § 9 odst. 1 nebo 4 zákona č. 279/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává správu majetku zajištěného v trestním řízení pověřený nebo smluvní správce, je příslušný k výkonu správy takového majetku i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. III Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 79c odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „nachází,“ vkládá slovo „zejména“. 2. V § 79c se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Orgán činný v trestním řízení příslušný k rozhodování o movité věci ponechané na místě nebo na základě příkazu předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce policejní orgán je oprávněn pro účely kontroly dodržování příkazu k zdržení se nakládání s takovou věcí nebo pro účely odnětí takové věci vstoupit na místo, kde se věc nachází; přitom není oprávněn činit jiné úkony než ty, které souvisejí s výkonem kontroly dodržování příkazu nebo s odnětím věci. Pokud jde o obydlí nebo jinou prostoru, k jejíž prohlídce je potřebný příkaz soudce, a osoba, u níž se zajištěná věc nachází, se vstupem nesouhlasí, je orgán uvedený ve větě první v přípravném řízení oprávněn vstoupit do obydlí nebo jiné takové prostory po předchozím souhlasu soudce; policejní orgán si jej vyžádá prostřednictvím státního zástupce. Bez takového předchozího souhlasu může orgán uvedený ve větě první vstoupit do jiné prostory než obydlí, jestliže udělení souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu; je však povinen si bezodkladně dodatečně souhlas soudce vyžádat.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 3. V § 79c odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 4. Za § 79g se vkládá nový § 79h, který včetně nadpisu zní: „§ 79h Změna zajištěné věci (1) Není-li tím ohrožen účel trestního řízení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho předchozím souhlasem policejní orgán může rozhodnout o zajištění peněžních prostředků namísto jiné věci, která byla zajištěna, pokud ten, komu byla taková věc zajištěna, složí do úschovy příslušného orgánu činného v trestním řízení peněžní prostředky ve výši odpovídající hodnotě zajištěné věci. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“. 5. V § 85 odst. 2 se za větu první vkládá věta „K výkonu domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor může orgán vykonávající prohlídku přibrat též osoby, jejichž účast při prohlídce je potřebná zejména pro účely náležité identifikace, ocenění a zabezpečení vydaných a odňatých věcí.“. 6. V § 344b a v § 349 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Není-li tím ohrožen účel trestního řízení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může rozhodnout o zajištění peněžních prostředků namísto jiné věci spadající do určené části majetku, která podléhá zajištění, pokud ten, komu byla taková věc zajištěna, složí do úschovy soudu nebo v přípravném řízení státního zástupce peněžní prostředky ve výši odpovídající hodnotě věci spadající do určené části majetku podléhající zajištění.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 7. V § 344b odst. 5 a v § 349 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a za slovo „zajištění“ se vkládají slova „anebo změnu zajištěné věci“. 8. V § 358b odst. 4 větě druhé se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „majetkem“ se vkládají slova „a na změnu zajištěné věci“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. IV Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 118/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 362/2022 Sb. a zákona č. 422/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 písm. a) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní: „2. v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících provozování hazardních her anebo na základě těchto předpisů,“. Dosavadní body 2 až 4 se označují jako body 3 až 5. 2. V § 11 odst. 1 písm. e) se slovo „policie“ nahrazuje slovy „Policie České republiky“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. V Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) a j) až l) a § 4 odst. 3 1. Ministerstvu vnitra pro účely výkonu správy vozidel zajištěných v trestním řízení podle zvláštního zákona a 2. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pro účely hospodaření s vozidly, která připadla státu odúmrtí nebo ze soudní úschovy podle zvláštních právních předpisů.“. 2. V § 8 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „ , zabavením nebo propadnutím věci“ nahrazují slovy „nebo připadnutím ze soudní úschovy, nebo oznámení krajského ředitelství Policie České republiky, přešlo-li vlastnictví k silničnímu vozidlu na stát jeho propadnutím nebo zabráním v trestním, přestupkovém nebo jiném obdobném řízení“. 3. V § 8 odst. 5 se za slovo „majetkových“ vkládají slova „nebo krajské ředitelství Policie České republiky“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 327/2023 Sb.	Zákon č. 327/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 11. 2023, datum účinnosti 1. 2. 2024, částka 152/2023 * Čl. I - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2024 327 ZÁKON ze dne 18. října 2023, kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 457/2022 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 5a zní: „(2) Správcem informačního systému datových schránek je Agentura. Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence. Provozovatel informačního systému datových schránek zajišťuje též jeho rozvoj. Odměna držiteli poštovní licence za provozování informačního systému datových schránek se stanoví podle cenových předpisů5). Výše nákladů na rozvoj informačního systému datových schránek se stanoví dohodou mezi držitelem poštovní licence a Agenturou. Náklady spojené s provozováním a rozvojem informačního systému datových schránek hradí stát z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu Agentury pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa5a). 5) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 5a) § 10 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 14b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Agentura zapíše údaje o fyzické nebo podnikající fyzické osobě, která má zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku, do seznamu držitelů datových schránek, na žádost této osoby.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 3. V § 14b odst. 5 se za slovo „fyzické“ vkládají slova „nebo podnikající fyzické“. Čl. II Přechodné ustanovení Údaje vedené v seznamu držitelů datových schránek o fyzické nebo podnikající fyzické osobě, která má zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku, se zlikvidují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 346/2023 Sb.	Zákon č. 346/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend Vyhlášeno 7. 12. 2023, datum účinnosti 31. 12. 2023, částka 161/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o právu petičním * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 346 ZÁKON ze dne 8. listopadu 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o právu petičním Čl. I Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 6a odst. 1 se slova „jím vytvořený“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Nástroj je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy.“. 2. V § 6a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo vnitra může přenést svou působnost podle odstavců 1 a 4 na jiný státní orgán nebo na státem zřízenou anebo založenou právnickou osobu.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Čl. II Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb., zákona č. 205/2006 Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č. 402/2009 Sb., zákona č. 265/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 265/2014 Sb., zákona č. 300/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 167/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb. a zákona č. 225/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 120a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 2. § 120b zní: „§ 120b Návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy, stanoviska vlády, zprávy, informace nebo jiné podklady pro jednání Sněmovny se předkládají předsedovi Sněmovny v elektronické podobě.“. 3. § 120b včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „§ 120b (1) Návrh zákona, stanovisko vlády k návrhu zákona, pozměňovací návrh k návrhu zákona včetně návrhu na změnu zákona obsaženého v usnesení výboru nebo v oponentní zprávě se vytváří a předkládá prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů20); to neplatí, umožňuje-li zákon předložit návrh nebo stanovisko ústně. (2) Mezinárodní smlouva, jiné stanovisko vlády než uvedené v odstavci 1, zpráva, informace nebo jiný podklad pro jednání Sněmovny se předkládají v elektronické podobě. 20) § 16 zákona č. 222/2016 Sb.“. 4. V § 120c odst. 1 se slovo „stejnopisu“ a slovo „stejnopis“ zrušují. 5. V § 120c odst. 2 se slova „stejnopisů v listinné a elektronické podobě“ nahrazují slovem „podkladů“. 6. V § 120c odst. 3 se slova „stejnopis v listinné nebo elektronické podobě“ nahrazují slovem „podklad“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o základních registrech Čl. III Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 51/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 429/2022 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 5 a 6 se slovo „referenčního“ zrušuje. 2. V § 14 odst. 5 a 6, § 28 odst. 5 a v § 58a odst. 1, 2 a 7 se slovo „referenčních“ zrušuje. 3. V § 14 odst. 5 se za slovo „údaje“ vkládají slova „vedeného v základním registru, s výjimkou provozního nebo autentizačního údaje“ a za slovo „údajů“ se vkládají slova „ , s výjimkou provozních a autentizačních údajů,“. 4. V § 14 odst. 6 se za slovo „vedeny“ vkládají slova „ , s výjimkou provozních nebo autentizačních údajů“. 5. V § 22 odst. 1 a § 27 odst. 1 se slovo „referenční“ zrušuje. 6. V § 24 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , provozní údaje, případně další údaje vedené v registru osob, které nezapisuje agendové místo nebo správce registru osob“. 7. V § 26 odst. 1 se za slovo „provozní“ vkládají slova „a jiné“. 8. V § 26 odst. 2 písm. b) se slova „a příjmení“ nahrazují slovy „příjmení a datum narození“. 9. V § 51 odst. 10 písm. a) se slova „písm. f) bodu 1 a písm. k)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. f) bodu 1, odstavce 3 písm. k)“ a za text „písm. j)“ se vkládají slova „a odstavce 9“. 10. V § 52 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Editorem údajů podle odstavce 5 je Agentura.“. 11. V § 58 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „referenční nebo provozní“ zrušují. 12. V § 58 odst. 3 se za slovo „povinností“ vkládají slova „v listinné podobě“ a slova „také v listinné podobě“ se zrušují. 13. V § 58 odst. 4 písm. d) se slova „ , popřípadě jinou kontaktní adresu“ zrušují. 14. V § 58a odst. 1 se číslo „18“ nahrazuje číslem „15“ a slova „z registru obyvatel a registru práv a povinností poskytnuty referenční údaje“ se nahrazují slovy „údaje, které jsou o něm vedeny v registru obyvatel nebo registru práv a povinností, s výjimkou provozních nebo autentizačních údajů, poskytnuty, a to i opakovaně,“. 15. V § 58a odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, které mají být údaje podle věty první poskytnuty, musí s poskytnutím vyslovit souhlas; podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba může svůj souhlas kdykoliv odvolat.“. 16. V § 58a odst. 1 se za slovo „příjmení“ vkládají slova „ , datum narození“. 17. V § 58a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , popřípadě podle § 58 odst. 5, jedná-li se o údaje z registru obyvatel“. 18. V § 58a odst. 3 písm. d) se slova „ , popřípadě jiná kontaktní adresa“ zrušují. 19. V § 58a odst. 6 se za slova „udělení souhlasu“ vkládají slova „subjektu údajů s poskytnutím údajů jiné fyzické nebo právnické osobě“. 20. V § 62b se na začátek vkládá věta „Ministerstvo vnitra může přenést svou působnost v oblasti poskytování a zasílání záznamů údajů, výpisů údajů a údajů z registru obyvatel dohodou na Agenturu.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Správce základního registru obyvatel a správce základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností upustí po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona od poskytování údajů ze základního registru obyvatel a základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností jiné fyzické nebo právnické osobě, byl-li souhlas s poskytnutím údajů udělen přede dnem 29. června 2018 a nelze-li na jeho základě jednoznačně identifikovat subjekt údajů. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. V Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 177/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „a v listinné podobě“ a věta poslední zrušují. 2. V § 7 odst. 4 písm. a) se slova „a čas“ zrušují. 3. V § 7 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 4. V § 7 odst. 7 se za slova „v listinné podobě“ vkládají slova „podle § 11“. 5. V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „S přihlédnutím k povaze aktu podle § 3 jej lze uvést také ve znění jiného jazyka rozhodného pro jeho výklad.“. 6. V § 9 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ ; to neplatí pro zákon o státním rozpočtu a pro zákon, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, jež nabývají účinnosti prvním dnem následujícím po dni jejich vyhlášení“. 7. V § 10 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 8. V § 10 odst. 3 části věty první za středníkem se slova „a čas“ a slova „s přesností na sekundy“ zrušují. 9. V § 11 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; po tuto dobu mají tyto částky v listinné podobě účinky podoby elektronické“. 10. V § 11 odst. 4 se slova „toto zpřístupnění se nepovažuje za vyhlášení aktu“ nahrazují slovy „okamžikem zpřístupnění těchto částek v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv se právně závazným zněním právního aktu stává jeho elektronická podoba“. 11. V § 12 odstavec 6 zní: „(6) Požadavek na vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv obsahuje a) text vyhlašovaného aktu, b) text vyhlašovaného aktu ve znění novely, je-li vyhlašovaným aktem novela právního předpisu, c) popis skutečností důležitých pro vyhlášení aktu, je-li to nezbytné s ohledem na datum nabytí účinnosti, datum vyhlášení aktu nebo postup při vyhlášení aktu; to neplatí, obsahuje-li důvodová zpráva odůvodnění podle § 20 odst. 1 písm. h) nebo § 20 odst. 2 písm. e).“. 12. V § 12 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Požadavek na vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se činí alespoň 30 dnů přede dnem, kdy má právní předpis nabýt účinnosti, nebo kdy má být akt podle § 3 nebo 4 vyhlášen; to neplatí, je-li v požadavku na vyhlášení aktu odůvodněn naléhavý obecný zájem na dřívějším vyhlášení aktu nebo obsahuje-li důvodová zpráva odůvodnění podle § 20 odst. 1 písm. h) nebo § 20 odst. 2 písm. e).“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 13. V § 12 odst. 9 se za slova „jeho účinnosti“ vkládají slova „nebo datum jeho vyhlášení“ a slova „ode dne učinění tohoto požadavku“ se nahrazují slovy „od učinění požadavku na vyhlášení aktu“. 14. V § 14 odst. 1 se slovo „vyhlašovaným“ nahrazuje slovem „vyhlášeným“. 15. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova „nebo čas“ zrušují. 16. V nadpisu § 15 se slova „a kontaktních míst veřejné správy“ zrušují. 17. V § 15 se odstavec 4 zrušuje. 18. V § 22 odst. 2 písm. a) se za slovo „náměstka“ vkládají slova „nebo vrchního ředitele sekce“. 19. V § 22 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) ministr zahraničních věcí svého náměstka nebo vrchního ředitele sekce, jde-li o sdělení podle § 3 odst. 1.“. 20. V § 26 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Ustanovení § 16 až 21 se nepoužijí pro a) návrh právního předpisu v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do jeho předložení k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů podle odstavců 2 až 5, b) návrh ústavního zákona nebo zákona, který byl předložen k projednání Poslanecké sněmovně přede dnem 31. prosince 2024, a c) návrh zákonného opatření Senátu, který byl předložen k projednání Senátu přede dnem 31. prosince 2024. (2) Návrh ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem je vláda a jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 1. lednem 2025, se od 1. ledna 2025 předloží k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů; předložením k projednání se rozumí předložení návrhu a) do meziresortního připomínkového řízení, b) vládě, nebo c) Poslanecké sněmovně.“. 21. V § 26 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí: „(3) Návrh zákonného opatření Senátu, jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 1. lednem 2025, se od 1. ledna 2025 předloží k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů; předložením k projednání se rozumí předložení návrhu a) do meziresortního připomínkového řízení, b) vládě, nebo c) Senátu. (4) Návrh ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem není vláda a jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 1. lednem 2025, se od 1. ledna 2025 předloží k projednání v Poslanecké sněmovně prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. (5) Návrh nařízení vlády nebo vyhlášky, jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 1. říjnem 2024, se od 1. října 2024 předloží k projednání nebo k vyhlášení prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů; předložením k projednání se rozumí v případě a) návrhu nařízení vlády jeho předložení do meziresortního připomínkového řízení nebo předložení vládě, nebo b) návrhu vyhlášky jeho předložení do meziresortního připomínkového řízení nebo předložení orgánu Legislativní rady vlády nebo Legislativní radě vlády. (6) Postupy pro vyhlašování a opravování aktu prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů, postupy pro vyhlašování právního předpisu ve znění novely a ustanovení § 22 odst. 3 se nepoužijí pro a) akt, který byl předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vyhlášen, b) akt podle § 3 nebo 4, s výjimkou nálezu Ústavního soudu, jenž bude předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2024, c) vyhlášku nebo nařízení vlády, jež budou předloženy k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. září 2024, d) ústavní zákon, zákon, zákonné opatření Senátu nebo nález Ústavního soudu, jež budou předloženy k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2024, e) ústavní zákon a zákon, jež budou předloženy k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv od 1. ledna 2025, avšak jejichž návrhy byly předloženy k projednání Poslanecké sněmovně do 31. prosince 2024, a f) zákonné opatření Senátu, jež bude předloženo k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv od 1. ledna 2025, avšak jehož návrh byl předložen k projednání Senátu do 31. prosince 2024. (7) Současně s předložením aktu podle odstavce 6 k vyhlášení se předkládá text vyhlašovaného aktu v elektronické podobě v otevřeném a strojově čitelném formátu.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 8 až 10. ČÁST PÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. VI Zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 283/2021 Sb. a zákona č. 177/2022 Sb., se mění takto: 1. V čl. XIV se body 15 až 17 zrušují. 2. V čl. XV se slova „k projednání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“ nahrazují slovy „k projednání přede dnem 1. ledna 2025“. 3. Část čtyřicátá devátá se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2023, s výjimkou ustanovení a) čl. II bodů 1, 2 a 4 až 6, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, b) čl. III bodů 8 a 16, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024, c) čl. III bodu 15, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, a d) čl. II bodu 3, které nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2026. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 349/2023 Sb.	Zákon č. 349/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů Vyhlášeno 12. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 163/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna horního zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o dani silniční * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o Ústavním soudu * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o výkonu vazby * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o advokacii * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o státním podniku * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o akciové společnosti České dráhy a státní organizaci Správa železnic * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna soudního řádu správního * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna školského zákona * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o veřejných výzkumných institucích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o insolvenčních správcích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna daňového řádu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o audiovizi * ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních * ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních * ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví * ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o hazardních hrách * ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o dani z hazardních her * ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich * ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti * ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení * ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST ŠEDESÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů * ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony * ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o preventivní restrukturalizaci * ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek * ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Čl. CXIII * ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 349 ZÁKON ze dne 8. listopadu 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 326/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 2 písm. d) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „nebo daň z hazardních her“. 2. § 156 zní: „§ 156 O povinnosti k náhradě nákladů stanovených paušální částkou [§ 152 odst. 1 písm. f) a § 153 odst. 1] rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně.“. 3. V § 343 odstavec 4 zní: „(4) Při správě placení peněžitého trestu se postupuje podle daňového řádu, s výjimkou ustanovení o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky. Peněžitý trest vymáhá celní úřad.“. 4. Za § 343 se vkládá nový § 343a, který zní: „§ 343a (1) Předseda senátu zašle po marném uplynutí lhůty uvedené v § 343 odst. 1 celnímu úřadu opis rozsudku, jímž byl uložen peněžitý trest, a nařízení jeho vymáhání. Předseda senátu zároveň vyrozumí celní úřad o majetku odsouzeného, který je zajištěn pro účely výkonu peněžitého trestu, a uvede, zda se jedná o majetkovou trestní sankci podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí. (2) Předseda senátu neprodleně vyrozumí celní úřad o všech skutečnostech podstatných pro placení peněžitého trestu, zejména o upuštění od jeho výkonu a o přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody. (3) Celní úřad neprodleně vyrozumí soud o tom, že a) peněžitý trest byl vymožen, b) po přeměně peněžitého trestu v nepodmíněný trest odnětí svobody byla část peněžitého trestu zaplacena, c) vymáhání peněžitého trestu by mohlo být zmařeno a z jakých důvodů, d) došlo ke zpeněžení majetku odsouzeného zajištěného za účelem výkonu peněžitého trestu, e) průběh vymáhání ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, nebo f) nedoplatek peněžitého trestu byl odepsán.“. 5. Na konci textu § 361 se doplňují slova „ ; tyto pořádkové pokuty vymáhá celní úřad“. 6. V § 361a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Pohledávky podle odstavce 1 vymáhá celní úřad. (3) Soud předá celnímu úřadu k vymáhání pohledávku uvedenou v § 152 odst. 1 písm. b), c), e) nebo f) pouze tehdy, pokud k jejímu uhrazení nepostačují prostředky z peněžité záruky.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u kterých se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona při správě jejich placení postupuje podle daňového řádu, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž správa placení se řídí daňovým řádem a které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. 4. Náklady stanovené paušální částkou podle zákona č. 141/1961 Sb. lze zaplatit kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud platba bude učiněna nejpozději dne 31. prosince 2024. V případě zaplacení nákladů stanovených paušální částkou kolkovou známkou se i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije ustanovení § 156 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. III Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022 Sb., zákona č. 105/2023 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 53 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 2. V § 53 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“. 3. V § 148 odstavec 3 zní: „(3) Při správě placení pohledávek uvedených v odstavcích 1 a 2 se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.“. 4. V § 148 se odstavec 4 zrušuje. 5. V § 299 odst. 1 písm. f) se slova „ , podpora při rekvalifikaci a kompenzace“ nahrazují slovy „a podpora při rekvalifikaci“. 6. V § 351 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při správě placení pokut podle odstavce 1 se postupuje podle daňového řádu. Pokuty vymáhá celní úřad.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 53 odst. 1 a pohledávek podle § 148 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy nebo vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 53 odst. 1 a pohledávek podle § 148 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy nebo vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce vydáním exekučního příkazu; jinak je předá do 31. prosince 2024. 4. Příslušnost k vymáhání pokut podle § 351 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. 5. Při správě placení pokut podle § 351 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. V V § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se slova „příspěvek ke stavebnímu spoření“ nahrazují slovy „státní podporu stavebního spoření“. ČÁST ČTVRTÁ Změna horního zákona Čl. VI Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 33d odst. 2 se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „1 500“. 2. § 33n včetně nadpisu zní: „§ 33n Rozpočtové určení úhrady (1) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů ve výši a) dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je z 1. 40 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, 2. 40 % příjmem státního rozpočtu a 3. 20 % příjmem rozpočtu kraje, b) dílčích úhrad z uhlí dobývaného hlubinným způsobem, ropy nebo hořlavého zemního plynu je z 1. 64 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání uhlí, ropy nebo hořlavého zemního plynu prováděno, 2. 15 % příjmem státního rozpočtu a 3. 21 % příjmem rozpočtu kraje, nebo c) ostatní dílčí úhrady jsou z 1. 40 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ostatních nerostů prováděno, 2. 50 % příjmem státního rozpočtu a 3. 10 % příjmem rozpočtu kraje. (2) Pokud bylo dobývání nerostů prováděno na území více obcí nebo krajů, a místo dobývání není možné určit, je část výnosu úhrady z vydobytých nerostů odpovídající dílčí úhradě příslušející obcím příjmem rozpočtu obcí a krajů v poměru ploch částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí podle stavu jejich území k 31. prosinci příslušného kalendářního roku. Obdobně se postupuje v případě vyhrazených nerostů získaných při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území. (3) Příslušenství sledující osud úhrady z vydobytých nerostů je příjmem státního rozpočtu.“. 3. V § 33o se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze k odstranění přímých i nepřímých škod způsobených v důsledku dobývání ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů a jejich přepravou, dále na revitalizaci pozemků a ke zvýšení kvality života obyvatel a kvality prostředí obcí nacházejících se mimo dobývací prostor. Tyto peněžní prostředky nelze použít na financování činností, na které je organizací vytvářena finanční rezerva na vypořádání důlních škod.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Čl. VII V § 8 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, se slova „kolkovou známkou v hodnotě 200 Kčs a“ zrušují. Čl. VIII Přechodné ustanovení Kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze opatřit žádost o vydání osvědčení, pokud bude učiněna nebo podána k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2023. Pro daňové povinnosti podle zákona č. 451/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 451/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. IX Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 416/2022 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Ke správě placení poplatků je příslušný soud nebo správa soudu podle § 3. Poplatky vymáhá celní úřad.“. 2. V § 8 odst. 3 se za slovo „Poplatky“ vkládají slova „vybírané soudem nebo správou soudu“. 3. V § 8 se odstavec 4 zrušuje. 4. V § 10 odst. 1 se věta třetí zrušuje. Čl. X Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání soudních poplatků podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. 4. Zaplatit soudní poplatek kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze v případech podle § 8 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podání opatřené kolkovou známkou bude učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. XI Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se mění takto: 2. V § 104g odst. 1 písm. a) a b) se slovo „zaměstnavatele“ nahrazuje slovy „plátce pojistného“. 3. V § 104g odst. 1 písm. b) se slovo „zaměstnavatelem“ nahrazuje slovy „plátcem pojistného“. 4. V § 104g odst. 3 se slovo „zaměstnavatel“ nahrazuje slovy „plátce pojistného“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. XII V § 54 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 118/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 362/2022 Sb. a zákona č. 422/2022 Sb., se za slovo „(založit)“ vkládají slova „nebo stávající rozdělit“, slova „ ; to platí rovněž pro rozhodování o rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách organizace“ se zrušují a za větu druhou se vkládají věty „Ke sloučení nebo splynutí organizace dochází na základě rozhodnutí organizační složky vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizace zaniká dnem, který tato organizační složka určí. Tato organizační složka současně vydá zřizovací listinu nově vznikající organizace nebo dodatek zřizovací listiny. S majetkem, s nímž slučovaná organizace hospodařila nebo s nímž hospodařila organizace, která splývá s jinou organizací, dále hospodaří organizace, kterou organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci určí. Tato organizační složka může případně rozhodnout, že hospodaření s takovým majetkem převezme sama. Závazky, jejichž nositelem byla slučovaná organizace, nebo organizace, která splývá s jinou organizací, přecházejí na organizaci, kterou organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci určí. Tato organizační složka může případně rozhodnout, že takové závazky převezme sama. Pro práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů platí předchozí ustanovení obdobně. Sloučení nebo splynutí organizace oznamuje organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok sloučení nebo splynutí.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o dani z nemovitých věcí Čl. XIII Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 251/2023 Sb., se mění takto: 1. Za úvodní větu zákona se vkládá označení části první, které včetně nadpisu zní: „ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ“. Dosavadní části první až sedmá se označují jako části druhá až osmá. 2. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Daňová povinnost k dani z nemovitých věcí vzniká samostatně za obvod územní působnosti jednotlivého správce daně z nemovitých věcí.“. 3. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní: „§ 1a Druh pozemku a způsob využití nemovité věci (1) Pro účely daně z nemovitých věcí se rozumí a) budovou garáže zdanitelná stavba se způsobem využití garáž, b) budovou pro rodinnou rekreaci zdanitelná stavba se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci, c) lesním pozemkem pozemek druhu lesní pozemek, d) ostatní plochou pozemek druhu ostatní plocha, e) pozemkem orné půdy pozemek druhu orná půda, f) pozemkem chmelnic pozemek druhu chmelnice, g) pozemkem vinic pozemek druhu vinice, h) pozemkem zahrad pozemek druhu zahrada, i) pozemkem ovocných sadů pozemek druhu ovocný sad, j) pozemkem trvalých travních porostů pozemek druhu trvalý travní porost, k) stavebním pozemkem pozemek nebo jeho část, které jsou určené podle pravomocného povolení stavby podle stavebního zákona k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části stavby, l) vodní plochou pozemek druhu vodní plocha, m) zastavěnou plochou a nádvořím pozemek druhu zastavěná plocha a nádvoří, n) zemědělským pozemkem zemědělský pozemek podle katastrálního zákona, o) zpevněnou plochou pozemku pozemek nebo jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou. (2) Stavebním pozemkem podle odstavce 1 písm. k) není pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která bude alespoň z části osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. g), i) nebo j). Je-li stavebním pozemkem pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud toto povolení stavby pozbude platnosti. (3) Je-li zpevněnou plochou pozemku pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky. (4) Pro účely daně z nemovitých věcí se druhem pozemku rozumí druh pozemku a) evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo b) podle katastrálního zákona nejblíže odpovídající skutečnému stavu pozemku, není-li o pozemku v katastru nemovitostí evidován žádný druh pozemku. (5) Pro účely daně z nemovitých věcí se způsobem využití nemovité věci rozumí způsob využití a) evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo b) podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí nejblíže odpovídající skutečnému způsobu využití nemovité věci, není-li u nemovité věci znám žádný způsob využití nebo není-li nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí.“. 4. V § 2 odst. 2 písm. b) se slova „ , na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení“ nahrazují slovy „v rozsahu, v němž jsou lesy ochrannými nebo lesy zvláštního určení podle lesního zákona“. 5. V § 2 odst. 2 písmeno c) zní: „c) vodní plochy,“. 6. V § 3 odst. 3 písm. b) se slovo „příslušný“ nahrazuje slovem „příslušná“ a slova „Státní pozemkový úřad nebo“ se zrušují. 7. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) Uživatel je poplatníkem daně z pozemků, pokud a) vlastník pozemku není znám, nebo b) s pozemkem je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.“. 8. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní: „b) pozemky 1. ve vlastnictví té obce, na jejímž území se nacházejí, nebo 2. zatížené právem stavby, pokud je stavebníkem obec, na jejímž území se nacházejí,“. 9. V § 4 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují body 9 až 11, které znějí: „9. spolku zdravotně postižených občanů, 10. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, 11. sociálnímu družstvu,“. 10. V § 4 odst. 1 písm. h) se body 1 až 6 zrušují. Dosavadní body 7 až 12 se označují jako body 1 až 6. 11. V § 4 odst. 1 písm. j) se za slovo „přírodní“ vkládají slova „nebo zóny přírodě blízké“. 12. V § 4 odst. 1 písm. k) se na konci bodu 1 vkládá slovo „nebo“ a slovo „nebo“ na konci bodu 2 a bod 3 se zrušují. 13. V § 4 odst. 1 písmeno l) zní: „l) pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází 1. veřejné prostranství, 2. veřejně přístupné sportoviště, nebo 3. veřejně přístupná účelová komunikace jiná než podle písmene o), zpravidla lesní nebo polní cesta,“. 14. V § 4 odst. 1 písm. p) se slova „pozemků v lesích, vyčleněné“ nahrazují slovy „lesních pozemků v rozsahu vyčleněném“. 15. V § 4 odst. 1 písm. s) se slova „pozemky určené k plnění funkcí lesa, na nichž se nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí,“ nahrazují slovy „lesní pozemky v rozsahu, ve kterém se na nich nacházejí lesy pod vlivem imisí podle lesního zákona“. 16. V § 4 odst. 1 písm. v) se slova „pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů“ nahrazují slovy „zemědělské pozemky“, slova „stavebního zákona obce“ se nahrazují slovy „stavebního zákona“ a slova „jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží“ se nahrazují slovy „a označí je způsobem podle § 12e odst. 1; na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen způsobem podle § 12e odst. 1, se hledí, jako by nebyl vyloučen z osvobození“. 17. V § 4 odst. 1 písm. x) se za slovo „jestliže“ vkládají slova „obecně závaznou vyhláškou“, za slovo „pozemky“ se vkládají slova „označené způsobem podle § 12e odst. 1“ a slova „zóně obecně závaznou vyhláškou.“ se nahrazují slovy „zóně; na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen způsobem podle § 12e odst. 1, se hledí, jako by nebyl osvobozen,“. 18. V § 4 odst. 1 se doplňují písmena y) a z), která znějí: „y) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou podle stavebního zákona sloužící výlučně nebo pozemky samy o sobě sloužící výlučně k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů, z) ostatní plochy s následujícím způsobem využití, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou: 1. neplodná půda, 2. zamokřená plocha, 3. mez, stráň, 4. zeleň, 5. jiná plocha.“. 19. V § 4 odst. 2 se za slova „celek se“ vkládají slova „stavbou podle stavebního zákona,“ a za slovo „této“ se vkládá slovo „stavby,“. 20. V § 4 odst. 3 se slova „uvedené v odstavci“ nahrazují slovy „osvobozené podle odstavce“, slova „až g)“ se nahrazují slovy „až f)“ a slova „a t)“ se nahrazují slovy „bodu 1 a písm. t)“. 21. V § 4 odst. 4 se slova „až x)“ nahrazují slovy „ , w) a y)“. 22. V § 4 odstavec 5 zní: „(5) Pokud podmínky osvobození podle odstavce 1 splňuje pouze část pozemku, je od daně z pozemků osvobozena pouze tato část. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle odstavce 3 splňuje pouze část pozemku, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část.“. 23. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V obecně závazné vyhlášce vydané podle odstavce 1 písm. z) obec zároveň stanoví, na které způsoby využití pozemku se osvobození vztahuje. Pokud obec v obecně závazné vyhlášce nestanoví způsob využití pozemku, na který se toto osvobození vztahuje, platí, že se osvobození vztahuje na všechny pozemky podle odstavce 1 písm. z) bodů 1 až 4.“. 24. V § 5 odst. 1 se slova „pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů“ nahrazují slovy „zemědělského pozemku“. 25. V § 5 odst. 2 se slova „pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb“ nahrazují slovy „lesního pozemku“. 26. V § 5 odst. 2 se slova „cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo“ zrušují a za text „m2“ se vkládají slova „zjištěné k 1. lednu zdaňovacího období“. 27. V § 5 odst. 3 se slova „ostatních pozemků“ nahrazují slovy „ostatní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, stavebního pozemku a zpevněné plochy pozemku“. 28. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní: „§ 5a Skupiny pozemků (1) Pro účely daně z nemovitých věcí tvoří skupinu a) vybraných zemědělských pozemků pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad nebo ovocných sadů, b) trvalých travních porostů pozemky trvalých travních porostů, c) lesních pozemků lesní pozemky, d) zemědělských zpevněných ploch pozemku zpevněné plochy pozemku 1. užívané k podnikání pro zemědělskou prvovýrobu, lesní hospodářství nebo vodní hospodářství nebo 2. zařazené do obchodního majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, je-li poplatníkem daně podnikatel převážně podnikající v některé z oblastí podnikání podle bodu 1, pokud tyto zpevněné plochy nejsou současně užívány pro jinou oblast podnikání, e) ostatních zpevněných ploch pozemku zpevněné plochy pozemku jiné než podle písmene d), f) stavebních pozemků stavební pozemky, g) nevyužitelných ostatních ploch ostatní plochy se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň, h) jiných ploch ostatní plochy se způsobem využití jiná plocha, i) vybraných ostatních ploch ostatní plochy jiné než podle písmen g) a h), j) zastavěných ploch a nádvoří zastavěné plochy a nádvoří. (2) Je-li zpevněná plocha pozemku užívána k různým druhům podnikání a nelze-li vymezit její části užívané k jednotlivým druhům podnikání, zahrnuje se do skupiny ostatních zpevněných ploch pozemku.“. 29. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Sazba daně (1) Sazba daně činí u pozemků zařazených ve skupině a)\| vybraných zemědělských pozemků\| 1,35 %, ---\|---\|--- b)\| trvalých travních porostů\| 0,45 %, c)\| lesních pozemků\| 0,45 %. (2) Sazba daně činí za každý 1 m2 u pozemků zařazených ve skupině a)\| zemědělských zpevněných ploch pozemku\| 1,80 Kč, ---\|---\|--- b)\| ostatních zpevněných ploch pozemku\| 9,00 Kč, c)\| stavebních pozemků\| 3,50 Kč, d)\| nevyužitelných ostatních ploch\| 0,08 Kč, e)\| jiných ploch\| 0,35 Kč, f)\| vybraných ostatních ploch\| 0,35 Kč, g)\| zastavěných ploch a nádvoří\| 0,35 Kč. (3) Sazba daně podle odstavce 2 písm. c) se násobí koeficientem a) 1,0 v obci do 1 000 obyvatel, b) 1,4 v obci nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel, c) 1,6 v obci nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel, d) 2,0 v obci nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel, e) 2,5 v obci nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel, f) 3,5 v obci nad 50 000 obyvatel, ve statutárním městě a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech, g) 4,5 v Praze. (4) Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 3 zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů pro všechny pozemky podle odstavce 2 písm. c) na území jednotlivé části obce. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 3, jako kdyby nebyl upraven.“. 30. V § 6 odst. 4 se slova „nebo snížit o jednu až tři kategorie“ zrušují a slova „jednotlivé části obce“ se nahrazují slovy „jednotlivého katastrálního území nebo jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části“. 31. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, a) je-li s nimi příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv, nebo b) jsou-li převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.“. 32. V § 8 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „ , která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru,“ a slova „ , s výjimkou budovy obytného domu“ zrušují. 33. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Uživatel je poplatníkem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, pokud a) vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám, nebo b) je se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.“. 34. V § 8 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „u zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu“ zrušují. 35. V § 9 odst. 1 písmeno g) zní: „g) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona,“. 36. V § 9 odst. 1 písm. i) se bod 4 zrušuje. 37. V § 9 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 10 a 11, které znějí: „10. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, 11. sociálním družstvům,“. 38. V § 9 odst. 1 písm. m) se body 1 a 2 zrušují. Dosavadní body 3 až 11 se označují jako body 1 až 9. 39. V § 9 odst. 1 písm. m) se body 2 až 4 zrušují. Dosavadní body 5 až 9 se označují jako body 2 až 6. 40. V § 9 odst. 1 písm. w) se za slovo „jestliže“ vkládají slova „obecně závaznou vyhláškou“, za slova „osvobodí zdanitelné stavby“ se vkládají slova „označené způsobem podle § 12e odst. 2 nebo 3“ a slova „zóně obecně závaznou vyhláškou“ se nahrazují slovy „zóně; na zdanitelnou stavbu, která v obecně závazné vyhlášce není označena tímto způsobem, se hledí, jako by nebyla osvobozena“. 41. V § 9 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Pokud podmínky osvobození podle odstavce 1 splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je od daně ze staveb a jednotek osvobozena pouze tato část; v případě zdanitelné stavby podle odstavce 1 písm. i) nebo j) je osvobozena celá zdanitelná stavba. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle odstavce 4 splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část. (3) Pokud část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není osvobozena, zjistí se nárok na osvobození od daně ze staveb a jednotek z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části zdanitelné stavby nebo podlahová plocha zdanitelné jednotky podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí zdanitelné stavby nebo podlahové ploše zdanitelné jednotky.“. 42. V § 9 odst. 4 se slova „uvedené v odstavci“ nahrazují slovy „osvobozené podle odstavce“ a slova „uvedené v ustanovení“ se nahrazují slovy „osvobozené podle“. 43. V § 9 odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Zdanitelné stavby osvobozené podle odstavce 1 písm. j) jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy.“. 44. V § 9 odst. 5 se slova „až w)“ nahrazují slovy „a v)“. 45. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Podlahovou plochou zdanitelné jednotky se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí podlahová plocha a) evidovaná v katastru nemovitostí, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, b) uvedená v prohlášení vlastníka, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována, c) odpovídající skutečnému stavu zdanitelné jednotky, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována ani není uvedena v prohlášení vlastníka.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 46. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní: „§ 10a Skupiny staveb a jednotek (1) Pro účely daně z nemovitých věcí tvoří skupinu a) obytných budov budovy obytných domů a ostatní budovy s výjimkou budovy garáže, pokud tyto ostatní budovy tvoří příslušenství k budově obytného domu, b) rekreačních budov budovy pro rodinnou rekreaci a budovy s výjimkou budovy garáže, které plní doplňkovou funkci k rekreačním budovám, c) garáží budovy garáže a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž, d) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství, e) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě, f) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v jiném druhu podnikání než podle písmen d) a e), g) ostatních zdanitelných staveb zdanitelné stavby jiné než podle písmen a) až f), h) ostatních zdanitelných jednotek zdanitelné jednotky jiné než podle písmen c) až f). (2) Zdanitelná jednotka se zařadí do skupiny odpovídající převažujícímu účelu jejího užívání. Nelze-li z důvodu stejného poměru podlahových ploch užívaných k různým účelům určit, do které skupiny má být zdanitelná jednotka zařazena, zařadí se do skupiny s nejvyšší sazbou daně. (3) Zdanitelná stavba podle odstavce 1 písm. a) až c) nebo g), jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy je užívána k podnikání, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f). Zdanitelná jednotka podle odstavce 1 písm. c) nebo h), jejichž převažující část podlahové plochy je užívána k podnikání, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f). (4) Zdanitelná stavba a zdanitelná jednotka, které má podnikatel zařazené v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, s výjimkou budovy podle odstavce 1 písm. a), zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. c) a zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. h), která nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f). (5) Nelze-li určit, do které skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f) má být zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka zařazena, zařadí se do skupiny zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání.“. 47. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Sazba daně (1) Sazba daně činí za každý 1 m2 u a)\| budovy obytného domu zařazené ve skupině obytných budov\| 3,50 Kč, ---\|---\|--- b)\| jiné budovy zařazené ve skupině obytných budov než budovy obytného domu, a to z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy,\| 3,50 Kč, c)\| budovy pro rodinnou rekreaci zařazené ve skupině rekreačních budov\| 11,00 Kč, d)\| jiné budovy zařazené ve skupině rekreačních budov než budovy pro rodinnou rekreaci\| 3,50 Kč, e)\| zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny ve skupině garáží,\| 14,50 Kč, f)\| zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny ve skupině zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství,\| 3,50 Kč, g)\| zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny ve skupině zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě,\| 18,00 Kč, h)\| zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny ve skupině zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání,\| 18,00 Kč, i)\| zdanitelné stavby zařazené ve skupině ostatních zdanitelných staveb\| 11,00 Kč, j)\| zdanitelné jednotky zařazené ve skupině ostatních zdanitelných jednotek\| 3,50 Kč. (2) Sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy se zvyšuje o 1,40 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje a) dvě třetiny zastavěné plochy, jde-li o zdanitelnou stavbu podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo i), b) jednu třetinu zastavěné plochy, jde-li o zdanitelnou stavbu podle odstavce 1 písm. f) až h). (3) Pro účely daně ze staveb a jednotek se rozumí a) zastavěnou plochou nadzemního podlaží zastavěná plocha nadzemním podlažím ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí tohoto podlaží do vodorovné roviny, b) prvním nadzemním podlažím každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak, c) dalším nadzemním podlažím každé podlaží umístěné nad prvním nadzemním podlažím včetně ustoupeného podlaží a účelově určeného podkroví. (4) Sazba daně podle odstavce 1 písm. a), b) a j), případně zvýšená u zdanitelné stavby podle odstavce 2, se násobí koeficientem a) 1,0 v obci do 1 000 obyvatel, b) 1,4 v obci nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel, c) 1,6 v obci nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel, d) 2,0 v obci nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel, e) 2,5 v obci nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel, f) 3,5 v obci nad 50 000 obyvatel, ve statutárním městě a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech, g) 4,5 v Praze. (5) Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 4 zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů pro všechny zdanitelné stavby zařazené ve skupině obytných budov a všechny zdanitelné jednotky zařazené ve skupině ostatních zdanitelných jednotek na území jednotlivé části obce. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 4, jako kdyby nebyl upraven. (6) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit, že se jednotlivá sazba daně podle odstavce 1 písm. c) až h), případně zvýšená podle odstavce 2, v celé obci násobí koeficientem 1,5. (7) U zdanitelné stavby zařazené ve skupině rekreačních budov umístěné v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti se koeficientem 2,0 násobí a) sazba daně podle odstavce 1 písm. c) a d), případně zvýšená podle odstavce 2, nebo b) koeficient podle odstavce 6, stanovila-li jej obec v obecně závazné vyhlášce.“. 48. V § 11 odst. 5 se slova „nebo snížit o jednu až tři kategorie“ zrušují a slova „jednotlivé části obce“ se nahrazují slovy „jednotlivého katastrálního území, jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části“. 49. V § 11 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 50. V § 11 odstavec 6 zní: „(6) U zdanitelné stavby zařazené ve skupině rekreačních budov umístěné v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti se sazba daně podle odstavce 1 písm. c) a d), případně zvýšená podle odstavce 2, násobí koeficientem 2,0.“. 51. V § 11a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Daň ze staveb a jednotek se“ nahrazují slovy „Zvýšení daně ze staveb a jednotek“ a slova „zvyšuje o“ se nahrazují slovy „lesním nebo vodním hospodářství, nebo s místností využívanou k podnikání v oboru ubytování, s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy, činí“. 52. V § 11a odst. 1 písm. a) se za slovo „prostoru“ vkládají slova „nebo této místnosti“. 53. V § 11a odst. 1 písmeno b) zní: „b) 3,50 Kč.“. 54. V § 11a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Daň ze staveb a jednotek se“ nahrazují slovy „Zvýšení daně ze staveb a jednotek“ a slova „zvyšuje o“ se nahrazují slovy „nebo která zahrnuje místnost využívanou k podnikání v oboru ubytování, s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy, činí“. 55. V § 11a odst. 2 písm. a) se za slovo „prostoru“ vkládají slova „nebo této místnosti“. 56. V § 11a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Odstavec 1 se nepoužije na zdanitelnou stavbu, na kterou se použije sazba daně podle § 11 odst. 1 písm. f) až h).“. 57. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST ČTVRTÁ VÝPOČET DANĚ § 11b Výpočtový list (1) Výpočet daně z nemovitých věcí se provádí po jednotlivých výpočtových listech. (2) Nemovitá věc nebo podíl na ní se uvádí na výpočtovém listu, jsou-li předmětem daně. Nemovitá věc a podíl na ní se uvádí pouze na jednom výpočtovém listu. Na výpočtovém listu se uvádí více nemovitých věcí nebo podílů na nich, mají-li srovnatelné vlastnosti. Podrobnosti rozdělení nemovitých věcí a podílů na nich do jednotlivých výpočtových listů stanoví vyhláška upravující vzor daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. § 11c Daň z pozemků za výpočtový list (1) Výchozí daň z pozemků za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z a) kladného rozdílu zaokrouhleného na celé koruny nahoru ze 1. součinu zaokrouhleného na celé koruny nahoru z úhrnu základů daně za pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listě zaokrouhleného na celé koruny nebo m2 nahoru a sazby pro tyto pozemky a 2. úhrnu nároků na osvobození pro pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listě a b) inflačního koeficientu. (2) V případě, že jsou na výpočtovém listu zahrnuty pozemky náležející do spoluvlastnictví, činí výchozí daň z pozemků za výpočtový list součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z a) výchozí daně z pozemků za tento výpočtový list vypočtené a zaokrouhlené podle odstavce 1 a b) výše spoluvlastnického podílu. (3) Daň z pozemků za výpočtový list činí součin výchozí daně z pozemků za tento výpočtový list a místního koeficientu pro pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listu zaokrouhlený na celé koruny nahoru. § 11d Daň ze staveb a jednotek za výpočtový list (1) Výchozí daň ze staveb a jednotek před úpravami za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru a) z úhrnu základů daně ze staveb a jednotek zahrnutých na tomto výpočtovém listě zaokrouhleného na celé koruny nahoru a b) ze sazby pro nemovité věci zahrnuté na tomto výpočtovém listě. (2) Výchozí daň ze staveb a jednotek před inflačním koeficientem za výpočtový list činí výchozí daň ze staveb a jednotek před úpravami za tento výpočtový list a) zvýšenou o úhrn zvýšení daně pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě a b) sníženou o úhrn nároků na osvobození pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě. (3) Výchozí daň ze staveb a jednotek za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z a) výchozí daně ze staveb a jednotek před inflačním koeficientem za tento výpočtový list zaokrouhlené na celé koruny nahoru a b) inflačního koeficientu. (4) V případě, že jsou na výpočtovém listu zahrnuty nemovité věci náležející do spoluvlastnictví, činí výchozí daň ze staveb a jednotek za výpočtový list součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z a) výchozí daně ze staveb a jednotek za tento výpočtový list vypočtené a zaokrouhlené podle odstavce 3 a b) výše spoluvlastnického podílu. (5) Daň ze staveb a jednotek za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z a) výchozí daně ze staveb a jednotek za tento výpočtový list a b) místního koeficientu pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě. § 11e Výpočet daně (1) Daň z nemovitých věcí činí součet a) daně z pozemků a b) daně ze staveb a jednotek. (2) Daň z pozemků činí úhrn daní z pozemků za všechny výpočtové listy. (3) Daň ze staveb a jednotek činí úhrn daní ze staveb a jednotek za všechny výpočtové listy.“. Dosavadní části čtvrtá až osmá se označují jako části pátá až devátá. 58. Za nadpis části páté se vkládá nový § 11f, který včetně nadpisu zní: „§ 11f Inflační koeficient (1) Inflační koeficient platný ve zdaňovacím období činí podíl bazického úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem za květen kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období a čísla 100, nejméně však inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období. (2) Pokud je inflační koeficient podle odstavce 1 alespoň o jednu pětinu vyšší než inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, platí, že inflační koeficient platný v tomto zdaňovacím období je o jednu pětinu vyšší než inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období. (3) Inflační koeficient se zaokrouhluje na 1 desetinné místo dolů. (4) Dojde-li ve srovnání s bezprostředně předcházejícím zdaňovacím obdobím ke zvýšení inflačního koeficientu, Ministerstvo financí jej na základě údajů Českého statistického úřadu vyhlásí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. (5) Základem pro bazický úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem podle odstavce 1 je bazický úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočtený na základě údajů Českého statistického úřadu tak, že úrovni cenové hladiny v měsíci květnu kalendářního roku 2023 odpovídá hodnota 100. (6) Inflační koeficient pro zemědělský pozemek činí vždy 1,0.“. 59. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Místní koeficient (1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit jeden místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5 až 5,0 pro všechny nemovité věci s výjimkou pozemku zařazeného ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch nacházející se na území a) celé obce, nebo b) jednotlivé části obce. (2) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5 až 1,5 pro všechny pozemky nacházející se na území celé obce zařazené ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch nacházející se na území celé obce. Pro každou takovou skupinu může obec zavést pouze jeden místní koeficient. Neuvede-li obec v obecně závazné vyhlášce skupinu, pro kterou je tento místní koeficient zaveden, hledí se na něj, jako by zaveden nebyl. (3) Místní koeficienty podle odstavců 1 a 2 se stanoví s přesností na jedno desetinné místo. (4) Místní koeficient pro nemovitou věc, pro kterou obec nestanoví místní koeficient, činí 1,0.“. 60. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Místní koeficient (1) Místní koeficient ve výši od 0,5 do 5,0, a to s přesností nejvýše na jedno desetinné místo, může obec stanovit a) obecně závaznou vyhláškou v případě místního koeficientu pro 1. obec, 2. jednotlivé katastrální území, 3. jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, 4. jednotlivou skupinu nemovitých věcí, nebo b) opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce v případě místního koeficientu pro vymezené nemovité věci. (2) Místní koeficient pro jednotlivou skupinu lze zavést pouze ve výši od 0,5 do 1,5, jde-li o skupinu vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch. (3) Místní koeficient pro nemovitou věc, pro kterou obec nestanoví místní koeficient podle odstavce 1, činí 1,0. (4) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro vymezené nemovité věci také jiný místní koeficient, použije se na tuto nemovitou věc pouze místní koeficient pro vymezené nemovité věci. (5) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro obec také jiný místní koeficient než podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, místní koeficient pro obec se na ni nepoužije. (6) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, místní koeficient pro katastrální území se na ni nepoužije. (7) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivé katastrální území, použije se vyšší z nich. (8) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, použije se vyšší z nich, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce jinak.“. 61. § 12a se včetně nadpisu zrušuje. 62. § 12a včetně nadpisu zní: „§ 12a Požadavky na označení územních jednotek a nemovitých věcí (1) Pokud má katastrální území stejný název jako městský obvod nebo městská část a z obecně závazné vyhlášky nevyplývá, zda je místní koeficient stanoven pro katastrální území nebo pro městský obvod nebo městskou část, má se za to, že je stanoven pro městský obvod nebo pro městskou část. (2) Pozemek, zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka, na které se vztahuje místní koeficient pro vymezené nemovité věci, musí být v opatření obecné povahy označeny způsobem podle § 12e. V opačném případě se na ně hledí, jako by pro ně opatřením obecné povahy nebyl místní koeficient pro vymezené nemovité věci stanoven.“. 63. Za § 12a se vkládá nový § 12ab, který včetně nadpisu zní: „§ 12ab Vymezení místních koeficientů (1) Místní koeficient pro obec se vztahuje na všechny nemovité věci na území celé obce. (2) Místní koeficient pro jednotlivé katastrální území se vztahuje na všechny nemovité věci na území daného katastrálního území. (3) Místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část se vztahuje na všechny nemovité věci na území daného městského obvodu nebo dané městské části podle zákona upravujícího územní samosprávu. (4) Místní koeficient pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí se vztahuje na všechny nemovité věci dané skupiny nemovitých věcí na území celé obce. (5) Místní koeficient pro vymezené nemovité věci se vztahuje na dané seskupení nemovitých věcí nebo danou nemovitou věc. (6) Místní koeficienty podle odstavců 1 až 3 a 5 se nevztahují na pozemek zařazený do skupiny vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.“. 64. V § 12d odst. 3 se slova „jejich parcelním číslem s uvedením katastrálního území, ve kterém leží“ nahrazují slovy „a označí je způsobem podle § 12e odst. 1. Na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen tímto způsobem, se hledí, jako by nebyl osvobozen“. 65. § 12e včetně nadpisu zní: „§ 12e Označení nemovité věci (1) Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí pozemek parcelním číslem a) s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu, nebo b) podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního území, je-li evidován zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona. (2) Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí zdanitelná stavba označením pozemku, na kterém se zdanitelná stavba nachází, způsobem podle odstavce 1 a a) číslem popisným nebo evidenčním a příslušností zdanitelné stavby k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází zdanitelná stavba, nebo b) skupinou, ve které je zařazena zdanitelná stavba, pokud jí není přiděleno číslo popisné ani evidenční; toto označení se vztahuje na všechny zdanitelné stavby, kterým není přiděleno číslo popisné ani evidenční, zařazené v této skupině a nacházející se na tomto pozemku. (3) Zdanitelnou stavbu lze pro účely daně z nemovitých věcí označit také pouze označením pozemku způsobem podle odstavce 1. V takovém případě se toto označení vztahuje na všechny zdanitelné stavby nacházející se na tomto pozemku, pokud je současně uvedeno, že se jedná o označení zdanitelné stavby. (4) Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí zdanitelná jednotka číslem jednotky a označením stavby způsobem podle odstavce 2. (5) Zdanitelnou jednotku lze pro účely daně z nemovitých věcí označit také pouze označením a) pozemku způsobem podle odstavce 1, nebo b) zdanitelné stavby způsobem podle odstavce 2. (6) Je-li zdanitelná jednotka označena způsobem podle odstavce 5, vztahuje se toto označení na všechny zdanitelné jednotky na daném pozemku nebo v dané zdanitelné stavbě, pokud je současně uvedeno, že se jedná o označení zdanitelné jednotky.“. 66. Za § 12e se vkládá nový § 12f, který včetně nadpisu zní: „§ 12f Počet obyvatel obce Pro účely daně z nemovitých věcí je rozhodující počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu.“. 67. V § 12f se slova „posledního sčítání lidu“ nahrazují slovy „vyhlášky k provedení zákona o rozpočtovém určení daní, ve znění účinném k prvnímu dni zdaňovacího období“. 68. V § 13a odst. 2 písm. a) se slova „sazeb daně“ nahrazují slovy „výše sazby daně pro nemovitou věc; to platí pouze, pokud se na ni použije sazba podle stejného ustanovení tohoto zákona, jako v předchozím zdaňovacím období“. 69. V § 13a odst. 2 písm. c) se slova „§ 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 3 nebo 4 nebo podle § 11 odst. 4 až 7, inflačního koeficientu nebo místního koeficientu“. 70. V § 13a odst. 2 písm. c) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 71. V § 13a odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) ke vzniku osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. v), x) nebo z) nebo podle § 9 odst. 1 písm. w),“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 72. V § 13a odst. 2 písmeno e) zní: „e) k zániku osvobození od daně uplynutím zákonem stanovené lhůty nebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo opatřením obecné povahy podle § 17a a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu nebo“. 73. V § 13a odst. 2 závěrečné části ustanovení se text „e)“ nahrazuje textem „f)“. 74. V § 13a odst. 6 větě druhé se slova „pátého pracovního“ nahrazují slovem „čtvrtého“. 75. V § 13a odst. 7 se za slovo „dani“ vkládají slova „přiznané podle odstavce 5 nebo“. 76. V § 15 odst. 1 písm. a) se slova „a chov ryb“ zrušují. 77. V § 15 odst. 3 se částka „30 Kč“ nahrazuje částkou „50 Kč“. 78. V § 15 odst. 4 se částka „50 Kč“ nahrazuje částkou „90 Kč“. 79. V § 15 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu může poplatník, který je fyzickou osobou, v případě žádosti o zaslání informace pro placení daně z nemovitých věcí učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. Pokud je žádost o zaslání informace pro placení daně z nemovitých věcí podána poplatníkem, který je fyzickou osobou, ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.“. 80. Část sedmá včetně nadpisu zní: „ČÁST SEDMÁ OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY § 16a Obecně závazné vyhlášky (1) Pro účely daně z nemovitých věcí se ve zdaňovacím období nepřihlíží k obecně závazné vyhlášce, která nabyla platnosti po 1. říjnu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období. (2) Odstavec 1 se nepoužije na obecně závaznou vyhlášku, která nabyla platnosti do 17. prosince kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období podle odstavce 1, pokud se na základě výzvy ke zjednání nápravy nebo na základě rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky touto obecně závaznou vyhláškou zjednala náprava obecně závazné vyhlášky podle odstavce 1. (3) K ustanovení obecně závazné vyhlášky vztahujícímu se ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení obecně závazné vyhlášky, se pro účely daně z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto zdaňovacímu období nepřihlíží. To platí obdobně i pro změnu takového ustanovení. (4) Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu vyrozumí správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nachází dotčená obec, o vydání výzvy ke zjednání nápravy obecně závazné vyhlášky nebo rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky a o tom, že nově vydanou obecně závaznou vyhláškou byla zjednána náprava obecně závazné vyhlášky podle odstavce 1. (5) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na obecně závaznou vyhlášku podle § 17a. § 16b Opatření obecné povahy (1) Obec je povinna elektronicky zaslat stejnopis opatření obecné povahy vydaného podle tohoto zákona správci daně nejpozději do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. K opožděně zaslanému opatření obecné povahy se v tomto zdaňovacím období pro účely daně z nemovitých věcí nepřihlíží. (2) K výroku opatření obecné povahy vydanému podle tohoto zákona vztahujícímu se ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem nabytí jeho účinnosti, se pro účely daně z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto zdaňovacímu období nepřihlíží. To platí obdobně i pro změnu takového výroku. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na opatření obecné povahy podle § 17a.“. 81. § 17a včetně nadpisu zní: „§ 17a Osvobození při mimořádné události (1) Obec může při řešení důsledků mimořádné, zejména živelní, události nejdéle na dobu 5 let zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitých věcí na svém území nemovité věci dotčené mimořádnou událostí, a to a) obecně závaznou vyhláškou, jde-li o nemovitou věc podle odstavce 5 písm. a) nebo b), nebo b) opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce, jde-li o nemovitou věc podle odstavce 5 písm. c). (2) Osvobození od daně z nemovitých věcí lze přijmout též pro již uplynulé zdaňovací období. (3) Obecně závazná vyhláška nebo opatření obecné povahy podle odstavce 1 musí být vydány tak, aby nabyly účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k mimořádné události došlo. Částečné osvobození se vyjádří procentem. (4) Poplatník uplatní nárok na osvobození podle odstavce 1 v dodatečném daňovém přiznání, uplatňuje-li tento nárok za již uplynulé zdaňovací období nebo uplatňuje-li jej na zdaňovací období po lhůtě pro podání daňového přiznání. (5) Obec může osvobodit podle odstavce 1 a) všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky na celém území obce, b) všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky v katastrálním území dotčeném mimořádnou událostí, nebo c) pozemek, zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku dotčené mimořádnou událostí, jsou-li označeny způsobem podle § 12e; na nemovitou věc, která v opatření obecné povahy není označena tímto způsobem, se hledí, jako by nebyla osvobozena.“. Čl. XIV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije také na a) vynětí z předmětu daně podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, b) změnu vyplývající ze zrušení osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) bodů 1 až 5, § 9 odst. 1 písm. m) bodů 1, 2 a 4 až 6, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, c) změnu vyplývající z rozdělení výše sazby pro pozemky druhu ostatní plocha podle § 6 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, d) změnu vyplývající ze zařazení zdanitelné stavby do sazby podle § 11 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, e) změnu vyplývající ze zvýšení částky podle § 11a odst. 1 písm. b) nebo § 15 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ustanovení § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12, se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12 použije také na zánik osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12. 4. Nevyplývá-li z daňového přiznání podaného k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 něco jiného, platí, že osvobození podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14, je na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 uplatněno v rozsahu, v jakém je na zdaňovací období bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 uplatněno v jemu odpovídajícím rozsahu osvobození podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14. 5. Nevyplývá-li z daňového přiznání podaného k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona něco jiného, platí, že osvobození podle § 4 odst. 1 písm. y) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplatněno v rozsahu, v jakém je na zdaňovací období bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplatněno v jemu odpovídajícím rozsahu osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) bodu 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Na obecně závaznou vyhlášku, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 4 odst. 1 písm. v), § 4 odst. 1 písm. x), § 9 odst. 1 písm. w), § 12d odst. 3 nebo § 17a odst. 4 písm. c) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Na místní koeficient podle obecně závazné vyhlášky, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, vydané podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, vztahující se na a) území celé obce se hledí jako na místní koeficient pro obec podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, b) území celého katastrálního území se hledí jako na místní koeficient pro toto katastrální území podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, pokud se současně nevztahuje na území celého městského obvodu nebo městské části, c) území celého městského obvodu nebo městské části se hledí jako na místní koeficient pro tento městský obvod nebo tuto městskou část podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, d) všechny pozemky nacházející se na území celé obce zařazené ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch se hledí jako na místní koeficient pro tuto skupinu podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60. 8. Ustanovení § 12a odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 62, se na bod 7 písm. b) a c) použije obdobně. 9. Inflační koeficient platný ve zdaňovacím období roku 2024 činí 1,0. 10. Na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 6 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 11 odst. 3 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 11 odst. 5 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Na zavedení koeficientu podle § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zavedení koeficientu podle § 11 odst. 6 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce jinak. 13. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou snížila koeficient podle § 6 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se toto snížení naposledy pro zdaňovací období roku 2024. 14. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou snížila koeficient podle § 11 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se toto snížení naposledy pro zdaňovací období roku 2024. 15. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou zavedla koeficient podle § 11 odst. 6 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se tento koeficient naposledy pro zdaňovací období roku 2024. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XV Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až zm) se označují jako písmena f) až zl). 2. V § 4 odst. 1 písm. h) se za slovo „předpisů“ vkládají slova „s výjimkou státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření“. 3. V § 4 odst. 1 písm. j) se bod 4 zrušuje. 4. V § 4 odst. 1 se písmeno o) zrušuje. Dosavadní písmena p) až zl) se označují jako písmena o) až zk). 5. V § 4 odst. 1 se písmeno r) zrušuje. Dosavadní písmena s) až zk) se označují jako písmena r) až zj). 6. V § 4 odst. 1 písm. t) se slova „a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu“ zrušují a za částku „100 000 Kč“ se vkládají slova „ , a příjem z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč“. 7. V § 4 odst. 1 se písmeno zb) zrušuje. Dosavadní písmena zc) až zj) se označují jako písmena zb) až zi). 8. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q) a příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q) nebo příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.“. 9. V § 4a se písmeno o) zrušuje. Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena o) a p). 10. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě druhé se slova „d) a e) poskytnuté“ nahrazují slovy „e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá“. 11. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě třetí se slova „ , kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí,“ zrušují. 12. V § 6 odst. 4 písm. a) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje slovy „rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele“. 13. V § 6 odstavec 6 zní: „(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo, b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo, c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.“. 14. V § 6 odst. 7 písm. e) se slovo „povinná“ a slova „stanovená právním předpisem“ zrušují. 15. V § 6 odst. 9 písmeno b) zní: „b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí 1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a 2. peněžitý příspěvek na stravování,“. 16. V § 6 odst. 9 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo „příjmů,“ vkládají slova „v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období“. 17. V § 6 odst. 9 písm. d) bodě 1 se slova „předpis a“ nahrazují slovem „předpis,“ a slova „ ; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období“ se nahrazují slovy „nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu“. 18. V § 6 odst. 9 písmeno g) zní: „g) příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené,“. 19. V § 6 odst. 9 se písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 6d zrušuje. Dosavadní písmena k) až w) se označují jako písmena j) až u). 20. V § 6 odst. 9 se písmena m) a n) včetně poznámky pod čarou č. 65 zrušují. Dosavadní písmena o) až u) se označují jako písmena m) až s). 21. V § 6 odst. 9 se na konci textu písmene n) doplňují slova „a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce“. 22. V § 6 odst. 10 písm. a) se slova „ , s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce“ nahrazují slovy „a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce“. 23. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „jsou zejména“ nahrazují slovy „a jednotlivými druhy příjmu jsou“. 24. V § 10 odst. 1 písm. c) se slova „účasti na“ nahrazují slovy „podílu ve“, slovo „omezeným,“ se nahrazuje slovy „omezeným nebo podílu“ a za slova „komanditní společnosti“ se vkládají slova „ , které nejsou představovány cenným papírem,“. 25. V § 10 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se slova „hazardních her; v případě výher z hazardních her jsou jednotlivým druhem příjmů výhry z“ zrušují. 26. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která znějí: „p) příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně, q) ostatní příjem, který není příjmem uvedeným v písmenech a) až p).“. 27. V § 10 odst. 3 písmena a) a b) znějí: „a) ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč, b) výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč,“. 28. V § 10 odst. 3 písm. c) bodě 5 se částka „15 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“. 29. V § 10 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Je-li příjem zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu, že je zčásti od daně osvobozen, výdaje podle věty první snižují příjem jen v části odpovídající poměru, v jakém tento příjem není od daně osvobozen.“. 30. V § 10 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle odstavce 1 písm. a) z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1 000 Kč na jedno včelstvo. Příjmem podle odstavce 1 písm. q) je také kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.“. 31. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „U příjmů podle odstavce 1 písm. q) je výdajem také kursová ztráta při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursové ztráty při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.“. 32. V § 10 odstavec 9 zní: „(9) Je-li příjem z úplatného převodu cenného papíru nebo podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu použití postupu podle § 4 odst. 3 a byl-li tento cenný papír nebo podíl nabytý poplatníkem do 31. prosince 2024, mohou být namísto výdajů podle odstavce 5 nebo 6 výdaji a) tržní hodnota tohoto cenného papíru nebo podílu určená podle zákona upravujícího oceňování majetku 1. k 31. prosinci 2024, nebo 2. ke dni úplatného převodu tohoto cenného papíru nebo podílu, pokud se tento úplatný převod uskutečnil před 31. prosincem 2024, a b) výdaje související s uskutečněním úplatného převodu tohoto cenného papíru a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenného papíru, jde-li o příjem z úplatného převodu cenného papíru.“. 33. V § 15 se odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 82 a 82a zrušují. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7. 34. V § 15 odst. 7 větě první se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“. 35. V § 16 odst. 1 písm. a) se slovo „48násobku“ nahrazuje slovem „36násobku“. 36. V § 16 odst. 1 písm. b) se slovo „48násobek“ nahrazuje slovem „36násobek“. 37. V § 17c se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Výše kritéria rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků posuzovaného ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, se v případě poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, přepočte na tuto cizí měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání; takto přepočtená výše se zaokrouhlí na celá čísla.“. 38. V § 19 odst. 1 písmeno zd) zní: „zd) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy nebo z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,“. Poznámka pod čarou č. 12a se zrušuje. 39. V § 19 odst. 1 se konci písmene zl) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zm) se zrušuje. 40. V § 21 odst. 1 větě první se číslo „19“ nahrazuje číslem „21“. 41. V § 21b se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Nízkoemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem. (7) Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2.“. 42. V § 23 odst. 17 se slova „na české koruny použijí kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou“ se nahrazují slovy „na českou měnu použije kurz pro přepočet daně“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ ; pokud je poplatník účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jedná se o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví kurz použitý v účetnictví, a pokud se jedná o majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky evidované v měně účetnictví, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví obecný kurz podle zákona upravujícího účetnictví“. 43. V § 23e se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých se upraví výsledek hospodaření o kursové rozdíly podle § 23i odst. 4 nebo 5, se nadměrné výpůjční výdaje upraví o tyto kursové rozdíly související se závazkem podle odstavce 3 písm. a) až d).“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9. 44. V § 23g odst. 5 písm. a) a b) se slova „kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení“ nahrazují slovy „na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví“. 45. V § 23g odst. 5 písm. c) a d) se slova „kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení“ nahrazují slovy „na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví,“. 46. Za § 23h se vkládají nové § 23i a 23j, které včetně nadpisů znějí: „§ 23i Kursový rozdíl (1) Kursový rozdíl se nezahrnuje do základu daně ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých a) kursový rozdíl není realizován a b) poplatník je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů. (2) Poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, poplatník, který a) je účetní jednotkou s výjimkou poplatníka, který účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, b) není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení, c) není v likvidaci a d) podá správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů. (3) Poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů uplynutím a) druhého zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých správci daně oznámí vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů, b) období, za které se podává daňové přiznání, podle § 38ma odst. 1 písm. a), b) a d) až f), nebo zdaňovacího období, které končí stejným dnem jako takové období, c) zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, které uplynuly přede dnem 1. vstupu poplatníka do likvidace, 2. účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka, 3. zániku poplatníka, který je zrušen bez likvidace, nebo 4. skončení řízení o pozůstalosti, d) posledního zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, před přechodem na vedení jednoduchého účetnictví, e) posledního zdaňovacího období poplatníka daně z příjmů fyzických osob před 1. přechodem na vedení daňové evidence, 2. přechodem na vedení záznamů o příjmech a výdajích, 3. změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 nebo 4. zdaňovacím obdobím, za které je jeho daň rovna paušální dani, a f) zdaňovacího období, ve kterém poplatník daně z příjmů fyzických osob 1. ukončil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, nebo 2. přerušil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, pokud tuto činnost nebo nájem znovu nezahájí do lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tuto činnost nebo nájem přerušil. (4) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je poplatník poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů a kursový rozdíl je realizován, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly související se stejným majetkem nebo závazkem nezahrnuté do základu daně v předcházejících zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání. (5) Ve zdaňovacím období, části zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, k jejichž konci poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly nezahrnuté do základu daně ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, ve kterých byl poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, o které nebyl upraven výsledek hospodaření podle odstavce 4. (6) V případech podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4 se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke skutečnostem podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4. § 23j Oznámení v souvislosti s režimem vylučování kursových rozdílů (1) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů může poplatník podat správci daně do 3 měsíců od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Pokud je rozhodné zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, kratší než 3 měsíce, může poplatník oznámení správci daně podat do konce tohoto období. (2) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tyto lhůty nelze navrátit v předešlý stav. Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů lze měnit nebo vzít zpět do uplynutí lhůty pro jeho podání. (3) V oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, od jejichž počátku se stává poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů. (4) Oznámení o vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů nelze vzít zpět. (5) Pokud poplatník přestane být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů z důvodu uvedeného v § 23i odst. 3 písm. b) až f), podá správci daně oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (6) V oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období, část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, a důvod podle § 23i odst. 3 písm. b) až f), který vedl k ukončení tohoto režimu.“. 47. V § 24 odst. 2 písm. j) se bod 4 včetně poznámek pod čarou č. 23b a 110a zrušuje. Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4. 48. V § 24 odst. 2 písm. j) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „ ; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy“. 49. V § 24 odst. 2 písmeno zo) zní: „zo) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod,“. 50. V § 24 odst. 2 písmeno zs) zní: „zs) výdaje v podobě 1. výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy, nebo 2. příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců,“. 51. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zv) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zz) se zrušuje. 52. V § 24 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U vozidel kategorie M1, u kterých byla úplata u finančního leasingu během doby finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části podle § 30f odst. 1, se poměrná část podle věty první počítá z poměrné části úplaty u finančního leasingu, která byla výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 30f odst. 1.“. 53. V § 25 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnanci“ vkládají slova „ , pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to“. 54. V § 25 odst. 1 písm. t) se slova „s výjimkou tichého vína“ zrušují. 55. V § 28 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U vozidel kategorie M1, technického zhodnocení provedeného na tomto vozidle, které je jiným majetkem, a výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu, které jsou jiným majetkem, se poměrná část podle vět první a druhé počítá z poměrné části odpisů vozidla vypočítané podle poměru částky omezení výdajů a úhrnu výdajů vynaložených na toto vozidlo, pokud je tento poměr nižší než 1.“. 56. V § 29 odst. 2 se za číslo „6“ vkládají slova „ , 30e odst. 1 nebo 5 nebo § 30f odst. 5“. 57. V § 29 odst. 3 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 58. V § 30a se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 59. V § 30a odst. 1 větě první se slova „zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „ , který je bezemisním vozidlem,“, číslo „2020“ se nahrazuje číslem „2024“ a číslo „2023“ se nahrazuje číslem „2028“. 60. V § 30a odst. 2 větě první se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 61. V § 30a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 62. V § 30a odst. 3 větě první se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 63. Za § 30d se vkládají nové § 30e až 30g, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 142 znějí: „§ 30e Odpisování vozidla kategorie M1 (1) Při odpisování vozidla kategorie M1 se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u vozidla kategorie M1 a úhrnu výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1. (2) Částka omezení výdajů u vozidla kategorie M1 činí 2 000 000 Kč a úhrn výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1 se rovná jeho vstupní ceně. (3) Pokud je na vozidle kategorie M1 provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení. (4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1 z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena. (5) Při odpisování technického zhodnocení vozidla kategorie M1 odpisovaného podle § 30a se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle stejného poměru jako u vozidla, na kterém bylo technické zhodnocení provedeno. Pokud je na takovém vozidle provedeno další technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla i u technického zhodnocení rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů vozidla, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů technického zhodnocení, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo i na technické zhodnocení roven součtu zůstatkové ceny vozidla v daném okamžiku, zůstatkové ceny technického zhodnocení v daném okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení. (6) V případě spoluvlastnického podílu na vozidlu kategorie M1 je a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna poměrné části částky 2 000 000 Kč vypočítané podle výše spoluvlastnického podílu a b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven jeho vstupní ceně. (7) Pokud je zvýšen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M1, je od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a vstupní ceny nově nabývaného spoluvlastnického podílu. (8) Pokud je snížen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M1, je od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven zůstakové ceně nové výše spoluvlastnického podílu. (9) Pokud je na vozidle kategorie M1, které je ve spoluvlastnictví, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, u spoluvlastnického podílu a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a části výdajů na technické zhodnocení připadající na tento podíl. (10) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1, které je ve spoluvlastnictví, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku upravené o část částky, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena, připadající na tento podíl. § 30f Vozidlo kategorie M1 pořízené na finanční leasing (1) Pokud je vozidlo kategorie M1 předmětem finančního leasingu, je úplata u finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části vypočítané podle poměru částky 2 000 000 Kč a úhrnu úplat. Pokud poplatníkovi vznikne v souvislosti s vozidlem podle věty první jiný majetek, použije se pro účely věty první poměrná část vypočítaná pro tento jiný majetek. (2) Pokud je vozidlo kategorie M1 nabyto jako předmět finančního leasingu, je a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven jeho vstupní ceně. (3) Pokud je na vozidle kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení. (4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena. (5) Při odpisování technického zhodnocení provedeného na vozidle kategorie M1, které je předmětem finančního leasingu, které je jiným majetkem, a při odpisování výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které jsou jiným majetkem, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u tohoto jiného majetku a úhrnu výdajů vynaložených na tento jiný majetek. (6) U jiného majetku podle odstavce 5 je a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, a vstupní ceny jiného majetku. (7) Pokud je na vozidle kategorie M1 podle odstavce 5 provedeno další technické zhodnocení, je u jiného majetku podle odstavce 5 od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení. (8) Pokud je nabyto vozidlo kategorie M1 podle odstavce 5 jako předmět finančního leasingu, je u jiného majetku podle odstavce 5 od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a kupní ceny vozidla. § 30g Společná ustanovení pro vozidlo kategorie M1 (1) Vozidlem kategorie M1 se pro účely daní z příjmů rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel142). (2) Pro účely § 30e a 30f se za odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, považují i odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10. (3) Zůstatková cena vozidla kategorie M1 podle § 29 odst. 2 pro jiné účely než pro stanovování odpisů se určí tak, jako by bylo toto vozidlo odpisováno bez přerušení po minimální dobu odpisování způsobem, který poplatník pro odpisování zvolil. Pokud u vozidla nebyly odpisy stanovovány, ačkoli mohly být, platí pro účely věty první, že poplatník zvolil rovnoměrné odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování. (4) Pokud je zůstatková cena vozidla kategorie M1 uplatněna jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, § 23 odst. 4 písm. e) se nepoužije v části, ve které výdaje nebyly uznány jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů z důvodu použití postupu podle § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5. (5) Ustanovení § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí, pokud je poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, 1 nebo vyšší. Odstavec 3 se nepoužije, pokud byl poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, u vozidla kategorie M1 u poplatníka po celou dobu 1 nebo vyšší. (6) Ustanovení § 28 odst. 6 věty druhé, § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí na vozidlo kategorie M1, které je sanitním nebo pohřebním automobilem nebo je využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M1 poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu, a to i v případě, že je finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu nebo nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. Pokud vozidlo kategorie M1 v průběhu doby odpisování přestane být vozidlem podle věty první, určí se poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jako by nebylo vozidlem podle věty první od začátku odpisování. Odstavec 3 se nepoužije, pokud vozidlo kategorie M1 bylo u poplatníka po celou dobu vozidlem podle věty první. 142) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.“. 64. V § 35a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „příjmů“ vkládají slova „ , pokud je poplatníkem daně z příjmů právnických osob“. 65. V § 35b odst. 1 písm. b) větě druhé se za slovo „poplatníka“ vkládají slova „daně z příjmů právnických osob“. 66. V § 35b odst. 1 písm. b) se za větu druhou vkládá věta „U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který vykonává činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, po dobu kratší než 3 zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za zdaňovací období, ve kterých vykonával tuto činnost.“. 67. V § 35ba odst. 1 písmeno b) zní: „b) slevu na manžela,“. 68. V § 35ba odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmena f) a g) se zrušují. 69. V § 35ba odst. 2 se slova „částky uvedené“ nahrazují slovy „výši slev uvedených“ a slova „písm. g) a“ se zrušují. 70. V § 35ba odst. 3 se slova „snížení daně“ nahrazují slovy „slevu na dani“ a text „f)“ se nahrazuje textem „e)“. 71. § 35bb včetně nadpisu zní: „§ 35bb Sleva na manžela (1) Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P. (2) Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud a) poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a b) manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. (3) Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů. (4) Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují a) dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, b) příspěvky na péči a na sociální služby, c) státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření, d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, e) příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen, f) příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a g) příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.“. 72. V § 35c odstavec 8 zní: „(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.“. 73. V § 35d odst. 1 a v § 35d odst. 2 větě první se text „f)“ nahrazuje textem „e)“. 74. V § 36 odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „19“ nahrazuje číslem „21“. 75. V § 38 se vkládá nadpis, který zní: „Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů“. 76. V § 38 odstavec 1 zní: „(1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, 1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna, 2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje, b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, 1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo 2. jednotným kurzem.“. 77. V § 38 odst. 2 větě první se slova „směnný kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni“ nahrazují slovy „pro přepočet na českou měnu kurz pro přepočet daně pro den“. 78. V § 38 odst. 3 větě první se slova „uvedené v § 22 zákona“ nahrazují slovy „plynoucí v cizí měně“ a slova „ , který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz uplatněný v účetnictví.20)“ se nahrazují slovy „pro přepočet na českou měnu kurz použitý v účetnictví nebo kurz pro přepočet daně, není-li kurz použitý v účetnictví uplatnitelný pro přepočet toho příjmu na českou měnu“. 79. V § 38 odst. 3 věta druhá zní: „Obdobně se postupuje při přepočtu příjmu plynoucího v cizí měně, ze kterého se sráží zajištění daně, na českou měnu.“. 80. V § 38 odst. 4 se slova „směnný kurz stanovený Českou národní bankou“ nahrazují slovy „kurz pro přepočet daně“. 81. V § 38 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí: „(5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou. (6) Není-li k cizí měně Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, za kurz pro přepočet daně se považuje kurz a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k cizí měně, nebo b) vyhlášený k euru nebo americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro cizí měnu, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru. (7) Jednotným kurzem se pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně. (8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jehož měnou účetnictví je cizí měna, provede přepočet a) jiné měny na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, b) položky pro výpočet daně podle písmene a), která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, a c) majetku, dluhů, rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví.“. 82. Za § 38b se vkládají nové § 38ba až 38bc, které včetně nadpisů znějí: „§ 38ba Položky evidované v měně účetnictví (1) Majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, evidují v měně účetnictví. (2) Při změně měny účetnictví se položky uvedené v odstavci 1 přepočtou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro poslední den zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo ke změně měny účetnictví. § 38bb Přepočet kritérií v české měně (1) Kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, se v případě, že měnou účetnictví poplatníka je cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. (2) Částka přepočtená podle odstavce 1 se a) nezaokrouhluje, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny nebo koruny nebo haléře, b) zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny. (3) Pro posouzení splnění kritérií uvedených v české měně v rozhodnutí orgánu veřejné moci pro účely uplatnění slevy na dani podle § 35a nebo 35b poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, se posuzované položky přepočtou na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, ve kterých má být tato sleva uplatněna. § 38bc Měna přenositelných daňových položek pro jejich uplatnění (1) Přenositelnou daňovou položkou se pro účely daní z příjmů rozumí a) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 6, b) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8, a c) výše skutečně vynaložených způsobilých nákladů za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání pro účely slevy na dani podle § 35a nebo 35b, výše uplatnění této slevy za toto období a částky daně pro účely výpočtu S2. (2) Výše přenositelné daňové položky, která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den tohoto období.“. 83. V § 38d se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 39g zrušuje. Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 10 a 11. 84. V § 38da odst. 1 se slova „a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o něm mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně“ nahrazují slovy „je povinen správci daně podat oznámení o tomto příjmu; to platí i pro takový příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, jedná-li se o příjem a) v podobě licenčního poplatku, nebo b) podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 nebo 4.“. 85. V § 38da odstavec 3 zní: „(3) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním.“. 86. V § 38da se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 87. V § 38da odstavec 4 zní: „(4) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést také údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.“. 88. V § 38da odst. 5 písm. a) se za slovo „příjmech“ vkládají slova „podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4“ a slova „stejného druhu“ se zrušují. 89. V § 38g odst. 2 větě čtvrté se slova „a g)“ zrušují. 90. V § 38h odst. 2 větě první se slovo „4násobku“ nahrazuje slovem „3násobku“ a slovo „4násobek“ se nahrazuje slovem „3násobek“. 91. V § 38h odst. 6 a 13 se slova „a g)“ zrušují. 92. V § 38h se odstavec 14 zrušuje. 93. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „a g)“ zrušují. 94. V § 38k odst. 5 písmeno c) zní: „c) že pro účely uplatnění slevy na manžela 1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující 68 000 Kč a 2. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela,“. 95. V § 38k odst. 5 se písmena h) až j) zrušují. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno h). 96. V § 38l odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmena j) a k) se zrušují. 97. V § 38l odst. 2 písm. a) se slova „manželky (manžela)“ nahrazují slovy „manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte poplatníka“, slova „dani podle § 35ba odst. 1 písm. b)“ se nahrazují slovem „manžela,“ a slova „manželka (manžel)“ se nahrazují slovem „manžel“. 98. V § 38l odst. 2 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e). 99. V § 38l odst. 4 se slova „poplatník nebo“ a slova „na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo“ zrušují. 100. § 38lb se včetně nadpisu zrušuje. 101. V § 38lc odstavec 4 zní: „(4) Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním.“. 102. V § 38lc odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „náležitostí“ vkládá slovo „formulářového“. 103. V § 38lc odst. 5 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 104. V § 38t odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo správci daně příslušnému jejich plátcově pokladně“ zrušují. 105. V § 38t se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období, pokud je daňovým a) rezidentem České republiky a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo b) nerezidentem a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti. (5) Povinnost podle odstavce 4 nevzniká poplatníkovi, kterému v tomto i bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plynuly pouze příjmy, a) které nejsou předmětem daně, b) které jsou osvobozené od daně, nebo c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (6) Poplatník, který byl v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plátcem příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo se sráží úhrada na zajištění daně, a kterému nevznikla v tomto zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání vyúčtování za toto zdaňovací období.“. 106. § 39 včetně nadpisu zní: „§ 39 Registrační povinnost plátce příjmu ze závislé činnosti Plátce daně, který je plátcem příjmu ze závislé činnosti, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.“. 107. § 39b se včetně nadpisu zrušuje. Čl. XVI Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, byt a rodinný dům, ve kterých měl zaměstnanec bydliště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 3 úvodní část ustanovení věta třetí zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Na stravování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného poplatníka než zaměstnavatele a na peněžitý příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci, dojde-li k jejich poskytnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v případě, že právo na poskytnutí těchto příspěvků vzniklo za kalendářní měsíc skončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na tyto příspěvky § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a) použije § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) nepoužije § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Na příjem vyplacený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., ve znění účinném před 1. prosincem 2003, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. j) nebo § 6 odst. 9 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Na příjem prezidenta republiky a bývalého prezidenta republiky vyplacený nebo poskytnutý do 31. ledna 2024 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud právo na jeho vyplacení vzniklo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Na ostatní příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Na hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 a odpisovaný podle § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku se použije § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Na vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, které není sanitním ani pohřebním automobilem ani není využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání, uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání u poplatníka nebo přenechané jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání před prvním dnem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto vozidla se nepoužijí § 28 odst. 6 věta druhá a § 30e až 30g zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obdobně se postupuje u jiného majetku, kterým jsou výdaje hrazené uživatelem vynaložené na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu. 11. Na příjmy z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 36 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na příjem, ze kterého byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň nebo ze kterého by byl povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, a ze kterého by byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, v roce 2023, lze použít § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Pro účely § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 71 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v letech 2024 a 2025 nepoužije. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. XVII Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 se za slovo „poplatníky“ vkládají slova „pojistného na nemocenské pojištění a“, slova „důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni“ a slova „důchodovém a“ se zrušují. 2. V § 5 odst. 1 větě první se slova „pro pojistné na důchodové pojištění“ zrušují. 4. V § 5b odst. 1 větě první se za slova „50 % daňového základu“ vkládají slova „před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového základu“. 5. V § 5b odst. 2 písm. a) a c) se za slova „věty první“ vkládají slova „nebo druhé“. 6. V § 5b odst. 2 písm. b) a c) se slova „věty druhé“ nahrazují slovy „věty třetí“. 7. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní: „c) u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,“. 8. V § 7 odst. 1 písm. d) bodě 2 a písm. f) se číslo „2,1“ nahrazuje číslem „2,7“. 11. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Zaměstnavatel je povinen do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání a výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval. U příjmů, které zaměstnavatel těmto zaměstnancům zúčtoval po skončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce, uvede zaměstnavatel též kalendářní měsíc, ve kterém toto zaměstnání skončilo. (2) Je-li u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce dosaženo za příslušný kalendářní měsíc rozhodné částky podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, oznámí tuto skutečnost okresní správa sociálního zabezpečení všem zaměstnavatelům, kteří tohoto zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci zaměstnávali na základě dohody o provedení práce. Není-li dále stanoveno jinak, zaměstnavatel je povinen za tento kalendářní měsíc odvést pojistné do 30 dnů od doručení oznámení podle věty první. (3) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě podle odstavce 2 věty druhé předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši a) vyměřovacích základů všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce v příslušném kalendářním měsíci, u kterých bylo dosaženo rozhodné částky podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, a za které je plátcem pojistného, a b) pojistného, které je povinen odvést z úhrnu vyměřovacích základů stanovených podle písmene a). (4) Je-li zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce povinen odvést pojistné podle § 8 odst. 5, oznámí okresní správa sociálního zabezpečení tuto skutečnost tomuto zaměstnanci spolu s výší pojistného, které je zaměstnanec povinen zaplatit, obdobím, za které má být pojistné zaplaceno, platebními údaji pro zaplacení pojistného a lhůtou splatnosti pojistného. Pojistné je splatné do 30 dní od doručení oznámení podle věty první.“. 12. V § 14 odst. 2 se text „50 %“ nahrazuje textem „55 %“. 13. V § 14 odst. 3 písm. b) se částka „25 500 Kč“ nahrazuje částkou „28 050 Kč“. 14. V § 14 odst. 3 písm. c) se částka „39 000 Kč“ nahrazuje částkou „42 900 Kč“. 15. V § 14 odstavec 5 zní: „(5) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech činí měsíční vyměřovací základ této osoby samostatně výdělečně činné nejméně 25 % průměrné mzdy; to však neplatí, pokud osoba samostatně výdělečně činná v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, již byla osobou samostatně výdělečně činnou. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8), činí nejméně 11 % průměrné mzdy.“. 16. V § 14 odst. 6 se slova „2 až 5“ nahrazují slovy „2 a 4“ a věta poslední se zrušuje. 17. V § 14 odst. 9, § 14a odst. 2 a § 22a odst. 6 se slova „2 až 5“ nahrazují slovy „2, 4 a 5“. 19. V § 25d odst. 1 písm. b) se za slova „§ 9 odst. 2 nebo 3“ vkládají slova „nebo § 9a odst. 3, anebo údaje podle § 9a odst. 1“. Čl. XVIII Přechodná ustanovení 1. Pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti osobami samostatně výdělečně činnými za období před 1. lednem 2024 se postupuje podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za období před rokem 2024 se stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o dani silniční Čl. XIX Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 142/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) vyřazené z provozu na základě rozhodnutí o žádosti vlastníka zdanitelného vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,“. Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d). 2. V § 2 odst. 4 se za slovo „něj“ vkládá slovo „vůbec“. 3. V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Zdanitelné vozidlo, u něhož dojde ke změně poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u nového poplatníka. Dojde-li k více změnám poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u posledního z nich.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 4. V § 2 odst. 6 se za slovo „vozidla“ vkládají slova „ , jeho podkategorií“ a za slovo „kategorie“ se vkládá slovo „ , podkategorie“. 5. V § 2 odst. 7 se za slovo „číslice“ vkládají slova „ , podkategorii vozidla“ a za slova „vozidlo, které má v registru silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla“ se vkládají slova „ , podkategorii vozidla“. 6. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným“ zrušují a slovo „zapsaným“ se nahrazuje slovy „ , případně doplněným zvláštním zvukovým výstražným zařízením, pokud jsou tyto skutečnosti zapsány“. 7. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Výše daně za zdanitelné vozidlo se určí přednostně podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných a) na začátku zdaňovacího období nebo b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího období. (3) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období k přestavbě zdanitelného vozidla, určí se jedna dvanáctina výše daně za jednotlivý kalendářní měsíc podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných a) na začátku tohoto kalendářního měsíce nebo b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu tohoto kalendářního měsíce.“. 8. V § 12a odst. 2 písm. a) se slova „ , případně snížená o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo není předmětem daně nebo je od této daně osvobozeno,“ zrušují. 9. V § 12a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud zdanitelné vozidlo po část zdaňovacího období není předmětem daně, je osvobozeno nebo je v průběhu zdaňovacího období přestavěno tak, že tato přestavba má vliv na výši daně, vypočte se dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo jako rozdíl a) úhrnu jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém toto zdanitelné vozidlo je předmětem daně, případně snížený o úhrn jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, kdy je vozidlo osvobozeno, a b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo.“. 10. V § 14 se slova „rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury“ nahrazují slovy „státního rozpočtu“. 11. § 14a se včetně nadpisu zrušuje. Čl. XX Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně silniční na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 16/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Čl. XXI Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 104/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 461/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písmeno c) zní: „c) v možnosti získání státní podpory fyzickými osobami, pokud jsou tyto osoby účastníky stavebního spoření.“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 2. V § 2 odst. 1 větě druhé se slova „stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9)“ nahrazují slovy „poskytování stavebního spoření a výkon dalších činností podle § 9“ a věta třetí se zrušuje. 3. V § 2 odst. 2 se za slovo „činnosti“ doplňují slova „podle odstavce 1“. 4. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a Stavební spořitelna nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v bankovní licenci; stavební spořitelna může bez povolení obsaženého v bankovní licenci dále vykonávat a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona, a b) poradenskou a další činnost související s žádostmi fyzických nebo právnických osob o poskytnutí peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů, od územních samosprávných celků, Národního fondu a Evropské unie poskytované v oblasti udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji a využití obnovitelných zdrojů.“. 5. V § 3 se za slova „Označení „stavební spoření“ “ vkládají slova „nebo jeho překlady“ a slova „jejich překlady,“ se nahrazují slovy „jejich překlady“. 6. V § 5 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 7. V § 6 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) realizace opatření na podporu udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji nebo využití obnovitelných zdrojů,“. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l). 8. V § 6 odst. 1 písm. l) se slova „a) až j)“ nahrazují slovy „a) až k)“. 9. V § 6 odst. 2 se slova „písm. a) až f) a i)“ nahrazují slovy „písm. a) až f), i) a k)“. 10. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „může“ doplňují slova „na základě bankovní licence“. 11. V § 9 odst. 2 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „a v § 5 odst. 5“. 12. V § 9 odst. 3 se slova „ , v roce 2012 nejvýše 25 %“ a slova „ , v roce 2012 30 % tohoto součtu“ zrušují. 13. V § 9 odst. 3 větě druhé se číslo „20“ nahrazuje číslem „40“. 14. V § 9 odst. 5 větě první se slova „a poboček zahraničních finančních institucí“ nahrazují slovy „ , poboček zahraničních finančních institucí, státu včetně státních fondů, územních samosprávných celků a Evropské unie“. 15. V § 9 odst. 5 větě druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. 16. V § 9a odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy,10a)“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy,“. Poznámka pod čarou č. 10a se zrušuje. 17. V § 10 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“. 18. V § 16a odst. 1 písm. b) se za slova „uvedených v“ vkládají slova „§ 5 odst. 5 nebo“. 19. V § 16a odst. 1 písm. f) se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. 20. V § 16aa odst. 1 písm. a) se za slova „označení „stavební spoření““ vkládají slova „nebo jeho překlady“. 21. V § 16aa odst. 1 písmeno b) zní: „b) v rozporu s § 3 používá slova „stavební spořitelna“, jejich překlady nebo slova od nich odvozená ve své obchodní firmě.“. Čl. XXII Přechodné ustanovení Ustanovení § 10 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tím nejsou dotčeny nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o Ústavním soudu Čl. XXIII V § 61 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odstavec 2 zní: „(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. Čl. XXIV Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. 2. Při správě placení pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. XXV Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 13b se odstavec 4 zrušuje. 2. V § 16 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“. Čl. XXVI Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o výkonu vazby Čl. XXVII Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 21a se odstavec 3 zrušuje. 2. V § 21b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 3. Za § 21b se vkládá nový § 21c, který včetně nadpisu zní: „§ 21c Společná ustanovení (1) Náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhrada škody podle § 21b se po dobu výkonu vazby vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky. (2) Byl-li trest vykonán vazbou nebo nenastoupil-li obviněný výkon trestu bezprostředně po výkonu vazby, vymáhá náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b celní úřad. Vězeňská služba předá po ukončení výkonu vazby celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku těchto platebních povinností, včetně stejnopisů rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí. (3) Při správě placení nákladů výkonu vazby, nákladů spojených s výkonem vazby a náhrady škody podle § 21b se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu vazby lhůta pro jejich placení neběží.“. Čl. XXVIII Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. XXIX V § 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb. a zákona č. 18/2022 Sb., odstavec 3 zní: „(3) Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením1).“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o advokacii Čl. XXX Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 38/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 18c odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou“. 2. V § 18c odst. 4 větě první se za slova „K žádosti“ vkládají slova „o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně“ a slova „být přiloženy“ se nahrazují slovy „žadatel přiložit“. 3. V § 18c odst. 4 větě druhé se slova „včetně vzoru jejího formuláře“ zrušují a za slovo „žadatele“ se vkládají slova „v případě žádosti o poskytnutí právní služby bezplatně“. 4. V § 18c se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují.“. 5. V § 18c odst. 6 větě první se za slovo „Komora“ vkládají slova „určí, zda advokát poskytne právní služby bezplatně,“. 6. V § 18c odst. 7 větě první se za slovo „advokáta“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“. 7. V § 18c odst. 7 větě druhé se za slovo „advokáta“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“ a za slova „že poskytnutí právních služeb“ se vkládá slovo „bezplatně“. 8. V § 18c odst. 8 se za slovo „Komorou“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nedohodne-li se advokát s klientem jinak“. 9. V § 18c odst. 9 se za slovo „žadatele,“ vkládají slova „kterému byl určen advokát k poskytnutí právní služby bezplatně,“ a za slovo „je“ se vkládá slovo „žadatel“. 10. V § 23 odst. 3 větě první se slovo „spočívající“ nahrazuje slovy „bezplatně a spočívá-li právní služba“. 11. V § 23 odst. 3 větě druhé se za text „§ 18c“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“. 12. V § 23 odst. 4 větě první se za slova „§ 18a nebo“ vkládají slova „§ 18b anebo“. 13. V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby za úplatu, hradí jeho odměnu klient podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokát s klientem jinak.“. Čl. XXXI Přechodné ustanovení Žádost o určení advokáta podaná podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v řízení zahájeném podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posoudí a toto řízení se dokončí podle zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. XXXII Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací.“. 2. V § 12 odst. 3 větě první se za slovo „sedimentačních“ vkládají slova „nebo retenčních“. 3. V § 18a se slova „(dále jen „koncesionář“) vybranou postupem podle zákona o schvalování veřejných zakázek.2b)“ nahrazují slovy „vybranou k uzavření koncesionářské smlouvy postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „koncesionář“)2b).“. Poznámka pod čarou č. 2b zní: „2b) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 20a odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo koncesionáře“. 5. V § 20a odst. 1 písmeno o) zní: „o) používajícím jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li největší povolená hmotnost vozidla nejvýše 4,25 tuny,“. 6. V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo na 10 dnů“ nahrazují slovy „ , na 10 dnů nebo na 1 den“. 7. V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „3 měsíce“ nahrazují slovy „30 dnů“. 8. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Sazba časového poplatku na 1 rok v roce 2024 činí 2 300 Kč a v každém následujícím kalendářním roce činí sazba časového poplatku na 1 rok součin sazby časového poplatku na 1 rok platné v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce a změnového koeficientu pro daný kalendářní rok; změnový koeficient pro kalendářní rok činí součet a) koeficientu 1, b) procentuálního přírůstku nebo poklesu úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo v období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících červenci kalendářního roku, který bezprostředně předchází danému kalendářnímu roku, vyjádřeného jako desetinné číslo, nejvýše však 0,1, a c) procentuální změny délky dálnic v provozu v období podle písmene b) vyjádřené jako desetinné číslo; dálnicemi v provozu se rozumí jejich úseky, jejichž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím nebo u nichž byl povolen nebo nařízen zkušební provoz.“. 9. V § 21 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí: „(4) Sazba časového poplatku na a) 30 dnů činí 19 % sazby časového poplatku na 1 rok, b) 10 dnů činí 12 % sazby časového poplatku na 1 rok a c) 1 den činí 9 % sazby časového poplatku na 1 rok. (5) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 25 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4. (6) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 50 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4. (7) Sazby časového poplatku podle odstavců 3 až 6 se zaokrouhlují na celé desetikoruny dolů. Ministerstvo dopravy vyhlásí každoročně ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nejpozději do 30. listopadu sdělení o a) délce dálnic, které byly ke dni 30. června daného kalendářního roku v provozu, a její procentuální změně oproti délce dálnic, které byly v provozu ke dni 30. června bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, b) výši změnového koeficientu pro bezprostředně následující kalendářní rok a c) sazbách časového poplatku podle odstavců 3 až 6 platných v bezprostředně následujícím kalendářním roce.“. 10. V § 21 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Časový poplatek se hradí ve výši sazby platné v kalendářním roce, ve kterém je provedena jeho úhrada.“. 11. V § 21a odst. 4 písm. d) se slova „je vozidlo poháněno zemním plynem nebo biometanem“ nahrazují slovy „jde o vozidlo podle § 21 odst. 5 nebo 6“. 12. V § 21b odst. 1 větě poslední se slova „má-li přidělenu registrační značku elektrického vozidla“ nahrazují slovy „je-li registrováno v České republice“. 13. V § 21b odst. 3 písm. a) se slova „a není-li vozidlo registrováno v České republice“ zrušují. 14. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „nákladů“ zrušuje. 15. V § 22 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládá slovo „nákladů“. 16. V § 22 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“. 17. V § 22 odst. 1 písmeno b) zní: „b) externích nákladů, jimiž se rozumí náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích 1. znečištěním ovzduší, 2. hlukem a 3. emisemi CO2.“. 18. V § 22 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. 19. V § 22 odst. 2 písm. a) se za slovo „třídy“ vkládá slovo „EURO“ a za text „písm. b)“ se vkládají slova „bodu 1“. 20. V § 22 odst. 2 písmeno b) zní: „b) emisní třídy CO2 vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 3.“. 21. V § 22 odst. 4 větě druhé se slova „ , registrační značku elektrického vozidla“ zrušují. 22. V § 22c odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a zapsat ji v evidenci údajů o mýtném,“. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j). 23. V § 22c odst. 1 písm. e) se slova „písmene e)“ nahrazují slovy „písmene g)“. 24. V § 22c odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí, 1. uvede-li provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněná osoba, že vydání dokladu nepožaduje, nebo 2. jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného, ohledně kterého uzavřel provozovatel tohoto vozidla smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a jehož elektronické zařízení není evidováno jako zablokované,“. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k). 25. V § 22c odst. 1 písm. g) se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene i)“. 26. V § 22c odst. 1 písm. i) se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písmene h)“. 27. V § 22c odst. 1 písm. j) se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene i)“. 28. V § 22c odst. 3 se za větu první vkládá věta „Provozovatel systému elektronického mýtného zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům podle odstavce 2 písm. a) a b) z evidence údajů o mýtném silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě a Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti.“. 29. V § 22c odst. 3 větě třetí se za slovo „údaje“ vkládají slova „podle odstavce 2 písm. c) až f)“ a slova „působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu systému dopravních informací“ se nahrazují slovy „jejich působnosti“. 30. V § 22c odst. 4 písm. b) se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. g)“. 31. V § 22c odst. 7 se slovo „Výši“ nahrazuje slovy „Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a výši“. 32. V § 22e odst. 2 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 33. V § 22e odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí, uvede-li provozovatel vozidla, že vydání dokladu nepožaduje,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 34. V § 22h odst. 1 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. i)“. 35. V § 24 odst. 5 písm. d) se slova „přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy“ nahrazují slovy „zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly podle § 25 odst. 6 písm. a)“. 36. V § 25 odst. 1 větě druhé se slova „a odstavce 6 písm. d)“ zrušují. 37. V § 25 odst. 6 písm. a) se slova „přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10)“ nahrazují slovy „užití dálnice, silnice nebo místní komunikace vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu (dále jen „nadměrné vozidlo“),“. 38. V § 25 odst. 6 písm. c) se na konci bodu 3 doplňují slova „nepodléhají-li povolení záměru podle stavebního zákona,“. 39. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zní: „§ 25a Zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací nadměrnými vozidly (1) Silniční správní úřad povolí zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Povolit lze a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho 1. délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun, 2. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo 3. délka 22 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o vozidlo Armády České republiky nebo ozbrojených sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo b) jednorázové zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem. (2) Žádost o povolení obsahuje a) údaje o žadateli a o provozovateli vozidla, je-li odlišný od žadatele, jimiž se rozumí jeho 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, 2. datum narození nebo identifikační číslo, 3. adresa pobytu nebo sídla, b) údaje o nadměrném vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a technické parametry, a c) v případě povolení 1. podle odstavce 1 písm. a) počátek doby, po kterou má být opakované zvláštní užívání pozemních komunikací povoleno, nebo 2. podle odstavce 1 písm. b) období, které není delší než 10 dnů, v němž má být jednorázově užita pozemní komunikace na základě povolení, a vymezení této pozemní komunikace. (3) Překročí-li hmotnost nadměrného vozidla včetně nákladu 90 tun, k žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) se přiloží a) nákres obrysu nadměrného vozidla s vyznačením rozměrů a umístění nákladu a b) statický posudek ověřující zatížitelnost mostů a únosnost vozovek na pozemních komunikacích, jejichž zvláštní užívání má být povoleno, který není starší než 6 měsíců. (4) Povolením podle odstavce 1 písm. a) lze povolit opakované zvláštní užívání i jiné místní komunikace, pokud o to žadatel požádá. V takovém případě musí být tato místní komunikace v žádosti vymezena a k žádosti musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. K žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) podané Ministerstvu dopravy, kterým má být povoleno rovněž zvláštní užívání místní komunikace, musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. (5) Je-li žadatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze Ministerstvu dopravy žádost podat pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci44). (6) Účastníky řízení jsou žadatel a vlastník dotčené pozemní komunikace. (7) Silniční správní úřad požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska, vyžaduje-li se jejich souhlas se zvláštním užíváním a nemá-li jej silniční správní úřad k dispozici. Nevyjádří-li se vlastník pozemní komunikace nebo nevydá-li Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky závazné stanovisko do 5 pracovních dnů, platí, že se zvláštním užíváním souhlasí bez podmínek. (8) Ministerstvo dopravy požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska za podmínek podle odstavce 7 způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy. Vyjádření a závazné stanovisko lze Ministerstvu dopravy doručit pouze tímto způsobem. (9) Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky nezbytné k tomu, aby zvláštním užíváním pozemní komunikace nadměrným vozidlem nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Silniční správní úřad v rozhodnutí vždy stanoví, že nadměrným vozidlem nelze užít pozemní komunikaci v případě, že překročení hodnoty hmotnosti, rozměru nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovené zákonem o silničním provozu lze předejít rozdělením nákladu. (10) S výjimkou vyžádání vyjádření nebo závazného stanoviska podle odstavce 7 může být vydání rozhodnutí prvním úkonem silničního správního úřadu v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (11) Technické parametry vozidla uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis. 44) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.“. 40. V § 29a odst. 7 písm. e) se slova „přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy“ nahrazují slovy „zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly“. 41. V § 30 odst. 2 písm. a) se číslo „100“ nahrazuje číslem „50“. 42. V § 30 odst. 3 úvodní části ustanovení, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slova „Souvisle zastavěným“ nahrazují slovem „Zastavěným“ a slova „(dále jen „území“)“ se zrušují. 43. V § 30 odst. 3 písm. b), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slovo „území“ nahrazuje slovy „zastavěné území obce“. 44. V § 30 odst. 4 se slova „ze 100“ nahrazují slovy „z 50“. 45. V § 38a odst. 3 písmeno a) zní: „a) zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba, nebo“. 46. V § 38a odstavec 4 zní: „(4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.“. 47. V § 38a odst. 7 se slova „a kraje“ zrušují. 48. V § 38d odst. 2 se slova „nebo kraj, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a), nebo jimi“ nahrazují slovy „nebo jím“. 49. V § 40 odst. 2 písmeno d) zní: „d) povoluje 1. opakované zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, popřípadě jiných místních komunikací, nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, 2. jednorázové zvláštní užívání silnic nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic v územních obvodech více krajů, a 3. jednorázové zvláštní užívání silnic nebo místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání dálnice nebo zvláštní užívání podle bodu 2,“. 50. V § 40 odst. 3 písmeno a) zní: „a) povoluje 1. jednorázové zvláštní užívání silnic II. a III. třídy nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic II. a III. třídy v územním obvodu pouze jednoho kraje, a 2. jednorázové zvláštní užívání místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání silnice I. třídy nebo zvláštní užívání podle bodu 1,“. 51. V § 40 odst. 4 písm. c) se za slova „přestupků podle“ vkládá text „§ 42a odst. 1 písm. r),“. 52. V § 42a odst. 1 písm. n) a v § 42b odst. 1 písm. n) se slova „terénní úpravy“ nahrazují slovy „nestavební záměr“ a slova „silničního správního“ se nahrazují slovem „stavebního“. 53. V § 42a odst. 1 písm. p) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 54. V § 42a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.“. 55. V § 42a odst. 8 písm. a) se za text „písm. a), b)“ vkládají slova „a r)“. 56. V § 42a odst. 8 písm. k) se slova „v příkazním řízení“ nahrazují slovem „příkazem“. 57. V § 43 odst. 1 větě první a v § 43 odst. 3 větě druhé se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) nebo“. 58. V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výměra pokuty ukládané příkazem za přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) činí polovinu výměry pokuty podle věty první nebo druhé.“. 59. V § 43 odst. 3 větě druhé se text „45 %“ nahrazuje textem „30 %“ a text „15 %“ se nahrazuje textem „30 %“. 60. V § 43 odst. 3 větě třetí se za slova „pokutu podle“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) nebo“. 61. V § 43a odst. 1 písm. b) se za slova „uvedeného v“ vkládá text „§ 42a odst. 1 písm. r),“. 62. V § 43a odst. 2 písm. b) se za slova „uvedeného v“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) a“. 63. V § 46 odst. 1 větě první se slova „výši časových poplatků podle § 21 odst. 3 a“ zrušují. 64. V § 46 odst. 2 se za text „§ 25 odst. 15,“ vkládá text „§ 25a odst. 11,“. 65. V § 46 se odstavec 3 zrušuje. Čl. XXXIII Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená do 29. února 2024 se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do 29. února 2024. 2. Časový poplatek uhrazený do 29. února 2024 se považuje za řádně uhrazený, byl-li uhrazen ve výši stanovené podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do 29. února 2024. 3. Sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, činí na a) 1 rok 2 300 Kč, b) 30 dnů 430 Kč, c) 10 dnů 270 Kč a d) 1 den 200 Kč. 4. Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, na a) 1 rok 570 Kč, b) 30 dnů 100 Kč, c) 10 dnů 60 Kč a d) 1 den 50 Kč. 5. Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, na a) 1 rok 1 150 Kč, b) 30 dnů 210 Kč, c) 10 dnů 130 Kč a d) 1 den 100 Kč. 6. Je-li ke dni 29. února 2024 vozidlo zaevidováno do systému elektronického mýtného, provozovatel systému elektronického mýtného je povinen uložit část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, podle emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, které splňuje nejméně přísnou emisní úroveň. Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, zapsat ji v evidenci údajů o mýtném a podle této třídy uložit část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, a) do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu provozovatel nebo řidič vozidla v systému elektronického mýtného anebo poskytovatel evropského mýtného poskytne údaje potřebné k určení emisní třídy CO2 vozidla, nebo b) nejpozději do 31. srpna 2024; to neplatí, jde-li o vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o státním podniku Čl. XXXIV Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/2013 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 253/2016 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu s tímto zákonem.“. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. 2. § 23 zní: „§ 23 (1) Státní podnik tvoří fond kulturních a sociálních potřeb a) základním přídělem ze zisku ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a b) dalšími příděly ze zisku. (2) Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle ustanovení § 19 zákona o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu. (3) Nejméně 50 % ze základního přídělu podle odstavce 1 písm. a) nebo peněžních prostředků podle odstavce 2 se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. (4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb. (5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. (6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“. Čl. XXXV Přechodné ustanovení Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o vysokých školách Čl. XXXVI Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 168/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 495/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 153/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 12 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 2. V § 18 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“. Čl. XXXVII Přechodné ustanovení Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody Čl. XXXVIII Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 305/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 35 se odstavce 3 až 5 zrušují. 2. V § 36 se odstavce 4 až 6 zrušují. 3. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní: „§ 36a Společná ustanovení (1) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů spojených s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží. (2) Další náklady spojené s výkonem trestu a neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu se po dobu výkonu trestu vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky. (3) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.“. 4. V § 39a odstavec 3 zní: „(3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 se použije obdobně § 36a.“. 5. V § 39a se odstavec 4 zrušuje. Čl. XXXIX Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury Čl. XL Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 129/2016 Sb., zákona č. 308/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 190/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušuje. Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k). 2. V poznámce pod čarou č. 10 se slova „písm. b)“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna rozpočtových pravidel Čl. XLI Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 177/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. h) bodu 10 se slova „a účtech Ředitelství silnic a dálnic s. p.“ zrušují. 2. V § 8b odst. 1 písm. c) se slova „a předloží jej vládě do 31. května běžného roku; vláda jej projedná a po případných úpravách jej jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku“ zrušují. 3. V § 13 odst. 2 písm. a) se částka „5 000 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „rovna částce stanovené prováděcím právním předpisem“. 4. V § 13 odst. 2 písm. b) se částka „5 000 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „částka stanovená prováděcím právním předpisem“. 5. V § 13 odst. 3 písm. a) a c) se částka „300 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „částka stanovená prováděcím právním předpisem“. 6. V § 13 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c).“. 7. V § 14d odst. 3 se za slovo „osob“ vkládají slova „ , právnických osob podle zákona o církvích a náboženských společnostech“. 8. V § 48 odst. 8 větě první se za slovo „státu“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se vkládá věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“. 9. V § 48 odst. 8 se věta poslední zrušuje. 10. Poznámka pod čarou č. 26a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 11. V § 49 odst. 2 se na konci textu věty třetí doplňují slova „ , pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiná doba“. 12. V § 49 se odstavec 11 včetně poznámek pod čarou č. 12a, 12b a 34 zrušuje. 13. V § 56 odst. 2 písmeno a) zní: „a) do fondu odměn do výše 20 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,“. 14. V § 56 odst. 2 písm. b) se číslo „25“ nahrazuje číslem „80“. 15. V § 58 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Při postupu podle věty první se nepoužije ustanovení § 54 odst. 2 věty druhé.“. 16. V § 60 větě první se za slovo „organizace“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se vkládá věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“. 17. V § 60 se věta poslední zrušuje. 18. V § 62 odstavec 3 zní: „(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat zápůjčky, poskytovat úvěry a vystavovat směnky. Příspěvková organizace může poskytovat zápůjčky pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace může přijímat se souhlasem ministerstva úvěry pouze na financování výdajových investičních akcí. Příspěvková organizace, která je zdravotnickým zařízením, může přijímat také úvěry, které slouží k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.“. 19. V § 62 se odstavec 4 zrušuje. 20. Za § 64 se vkládá nový § 65, který včetně nadpisu zní: „§ 65 Společná ustanovení k fondu kulturních a sociálních potřeb (1) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb. (2) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. (3) U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb. (4) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“. 21. V § 69 odstavec 4 zní: „(4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Jeden peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.“. 22. V § 69 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může organizační složka státu nebo příspěvková organizace poskytnout za podmínek podle odstavce 4 v daném dni další peněžitý příspěvek na stravování, odpracoval-li zaměstnanec v pracovním poměru, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě, příslušník bezpečnostního sboru ve služebním poměru, voják z povolání nebo soudce déle než 11 hodin v daném dni. Do odpracované doby se započítává přestávka v práci, kterou je organizační složka státu nebo příspěvková organizace povinna poskytnout podle jiného právního předpisu osobám podle věty první.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 23. V § 69 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“. 24. V § 74 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. Čl. XLII Přechodná ustanovení 1. Do nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 13 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. XLIII Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slovo „příjmů,“ nahrazuje slovy „příjmů a“ a slova „a daně silniční“ se zrušují. 2. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,78“ nahrazuje číslem „9,76“. 3. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,76“ nahrazuje číslem „9,45“. 4. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „25,84“ nahrazuje číslem „24,92“. 5. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „24,92“ nahrazuje číslem „24,16“. 6. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,“. 7. V § 4 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,“. 8. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří 9,1 % z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.“. Čl. XLIV Přechodná ustanovení 1. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona. 4. Pro stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona. 5. Pro stanovení podílu Státního fondu dopravní infrastruktury na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl Státnímu fondu dopravní infrastruktury nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a který nebyl převeden do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. XLV Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 32 odstavec 1 zní: „(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy.“. 2. V § 33 odst. 1 se za slovo „organizace“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se doplňuje věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“. 3. V § 33 odstavec 4 zní: „(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.“. 4. V § 33 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. (6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. XLVI Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 326/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 se na začátek písmene j) vkládají slova „počet náprav a poháněných náprav,“. 2. V § 5 odst. 5 písmeno a) zní: „a) podle § 4 odst. 2 písm. a) a d), § 4 odst. 3 písm. b), f), g), h), i), j) a k) a § 4 odst. 4 písm. a) provozovateli systému elektronického mýtného pro účely určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného a vymáhání dlužného mýtného,“. 3. V § 5 odst. 5 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „a i)“ nahrazují slovy „i) a k)“. 4. V § 5 odst. 5 písm. d) bodě 1 se za slovo „údajů“ vkládají slova „rozhodných pro určení výše časového poplatku, pro účely identifikace vozidla v případě změny jeho registrační značky anebo pro účely ověřování údajů uvedených“. 5. V § 5 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 6. V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a g) a § 4 odst. 3 písm. a) až e), g) až j) a m) ministerstvu, krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a obecním úřadům pro účely vedení řízení o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích.“. 7. V § 5 odst. 8 písm. a) se slova „a k)“ nahrazují slovy „a i) až k)“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna exekučního řádu Čl. XLVII Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 255/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 125 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Komora zřídí Ministerstvu financí dálkový a nepřetržitý přístup do veřejné části centrální evidence exekucí za účelem poskytování údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách.“. 2. V § 125 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) za poskytnutí údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách Ministerstvu financí.“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. XLVIII Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 118 odst. 2 písmeno c) zní: „c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí 1. účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka, má-li emitent povinnost ji sestavovat, vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů, podává věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku, 2. výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví obsahuje věrný přehled vývoje a výsledků emitenta a postavení emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí, a 3. zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti, má-li emitent povinnost ji vyhotovovat, je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí a požadavky stanovenými na základě čl. 8 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic74).“. 2. V § 118 odst. 4 písm. h) úvodní části ustanovení se slova „například na“ nahrazují slovy „na pohlaví a další kritéria, jako jsou například“ a slovo „pohlaví,“ se nahrazuje slovy „zdravotního postižení“. 3. V § 118 odst. 4 písm. h) bodě 3 se slovo „a“ zrušuje. 4. V § 118 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) namísto informací podle písmene h) a i) informaci o tom, že tyto informace jsou uvedeny ve zprávě o udržitelnosti, jsou-li tyto informace jejím obsahem.“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o akciové společnosti České dráhy a státní organizaci Správa železnic Čl. XLIX Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., zákona č. 293/2004 Sb., zákona č. 179/2008 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 2. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nejméně 50 % z přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“. Čl. L Přechodné ustanovení Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna soudního řádu správního Čl. LI Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 44 odstavec 2 zní: „(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. 2. V § 60 odstavec 9 zní: „(9) Při správě placení pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 4 a 6 ve výši státem placených nákladů řízení se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.“. 3. V § 60 se odstavec 10 zrušuje. Čl. LII Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. 2. Při správě placení pořádkových pokut podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. 3. Příslušnost k vymáhání pohledávek uvedených v § 60 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby. 4. Příslušnost k vymáhání pohledávek uvedených v § 60 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 5. Orgán příslušný podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 4 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona Čl. LIII V čl. XVI zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se body 1, 4, 5, 7 a 9 zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. LIV Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 131/2022 Sb., zákona č. 179/2022 Sb., zákona č. 286/2022 Sb. a zákona č. 234/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. a) se za slova „tabákových výrobků“ vkládají slova „ , ostatních tabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“. 2. V § 1 odst. 3 se na konci písmene f) slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládají se nová písmena g) a h), která znějí: „g) daň z ostatních tabákových výrobků, h) daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i). 3. V § 3 odst. 1 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmena n) až x) se označují jako písmena m) až w). 4. V § 4 odst. 1 písm. c) se číslo „55“ nahrazuje číslem „56“. 5. V § 11 odst. 1 písm. e) až g) se slova „pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „v Praze“. 6. V § 49 odstavec 1 zní: „(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozeny ostatní benziny.“. 7. V § 49 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 13 se označují jako odstavce 3 až 11. 8. V § 49 odst. 4 se slova „leteckou dopravu, letecké práce, zkoušení, opravu nebo údržbu letadel, s výjimkou minerálních olejů používaných“ nahrazují slovy „jiný druh letů než“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Toto osvobození se týká výhradně minerálních olejů použitých pro lety mezi daňovým územím České republiky a daňovým územím jiného členského státu nebo třetí zemí.“. 9. V § 50 odst. 2 se slova „6 a 8“ nahrazují slovy „4 a 6“ a text „odst. 5 písm. a)“ se nahrazuje číslem „5“. 10. V § 52 odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 11. V § 52a odst. 4 se slova „10, 12 nebo 13“ nahrazují slovy „8, 10 nebo 11“. 12. V § 53 odst. 1 se slova „5, 6 a 8“ nahrazují slovy „3, 4 a 6“. 13. § 55 se včetně nadpisu zrušuje. 14. V § 56 odst. 1 větě druhé se slova „ , 15a nebo 55“ nahrazují slovy „nebo 15a“. 15. V § 56 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 16. V § 57 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „ ; tyto doklady je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu“. 17. V § 57 odst. 13 větě první se za slovo „prvovýrobu“ vkládají slova „spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství“, na konci textu věty se doplňují slova „ ; tuto evidenci je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu“ a ve větě druhé se slova „rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat lze spotřebu prokázat“ nahrazují slovy „ostatních druhů zemědělské prvovýroby se spotřeba minerálních olejů prokazuje“. 18. V § 57 se odstavec 14 zrušuje. Dosavadní odstavce 15 až 23 se označují jako odstavce 14 až 22. 19. V § 57 odst. 14 písm. b) se za slovo „prvovýrobu“ vkládají slova „spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství“. 20. V § 70 odst. 1 se částka „32 250 Kč“ nahrazuje částkou „35 500 Kč“ a částka „16 200 Kč“ se nahrazuje částkou „17 800 Kč“. 21. V § 70 odst. 1 se částka „35 500 Kč“ nahrazuje částkou „39 100 Kč“ a částka „17 800 Kč“ se nahrazuje částkou „19 600 Kč“. 22. V § 70 odst. 1 se částka „39 100 Kč“ nahrazuje částkou „41 050 Kč“ a částka „19 600 Kč“ se nahrazuje částkou „20 550 Kč“. 23. V § 77 odst. 1 se částka „40 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 000 Kč“. 24. V § 77 odst. 2 se částka „120 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „150 000 000 Kč“. 25. V § 101 odst. 2 se slova „daně z tabákových výrobků“ nahrazují slovy „spotřebních daní“. 26. V § 101 odst. 3 písm. c) bodu 2 se slovo „nebo“ zrušuje. 27. V § 101 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se bod 4, který zní: „4. tabák do vodní dýmky.“. 28. V § 101 odst. 4 a 6 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 29. V § 101 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Tabákem do vodní dýmky se pro účely spotřebních daní rozumí tabák, který lze užívat pouze za použití vodní dýmky, a to tak, že uvolňované emise prochází před vdechnutím kapalinou.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 30. V § 101 odst. 9 se slova „České republiky“ zrušují. 31. V § 104 odst. 1 se částka „1,97 Kč“ nahrazuje částkou „2,17 Kč“, částka „3,52 Kč“ se nahrazuje částkou „4,22 Kč“, částka „2,29 Kč“ se nahrazuje částkou „2,52 Kč“ a částka „3 000 Kč“ se nahrazuje částkou „3 300 Kč“. 32. V § 104 odstavec 1 zní: „(1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Text\| Sazba daně ---\|--- Druh\| Procentní část\| Pevná část\| Minimální cigarety\| \| 30 %\| 2,17 Kč/kus\| celkem nejméně však 4,22 Kč/kus doutníky, cigarillos\| \| \| 2,52 Kč/kus\| tabák ke kouření\| základní sazba\| \| 3 300 Kč/kg\| snížená sazba pro tabák do vodní dýmky\| \| 594 Kč/kg\| .“. 33. V § 104 odst. 1 se částka „2,17 Kč“ nahrazuje částkou „2,28 Kč“, částka „4,22 Kč“ se nahrazuje částkou „4,44 Kč“, částka „2,52 Kč“ se nahrazuje částkou „2,65 Kč“, částka „3 300 Kč“ se nahrazuje částkou „3 470 Kč“ a částka „594 Kč“ se nahrazuje částkou „623 Kč“. 34. V § 104 odst. 1 se částka „2,28 Kč“ nahrazuje částkou „2,39 Kč“, částka „4,44 Kč“ se nahrazuje částkou „4,66 Kč“, částka „2,65 Kč“ se nahrazuje částkou „2,78 Kč“, částka „3 470 Kč“ se nahrazuje částkou „3 650 Kč“ a částka „623 Kč“ se nahrazuje částkou „654 Kč“. 35. V § 104 odst. 1 se částka „2,39 Kč“ nahrazuje částkou „2,51 Kč“, částka „4,66 Kč“ se nahrazuje částkou „4,89 Kč“, částka „2,78 Kč“ se nahrazuje částkou „2,92 Kč“, částka „3 650 Kč“ se nahrazuje částkou „3 830 Kč“ a částka „654 Kč“ se nahrazuje částkou „687 Kč“. 36. V § 130 odstavec 1 zní: „(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek, a) který obsahuje tabák, b) jehož zahříváním prostřednictvím zahřívacího zařízení nebo obdobným způsobem se uvolňují emise určené k vdechování, c) který není předmětem daně z tabákových výrobků a d) který není jako náplň do elektronické cigarety předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.“. 37. V § 130 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d). (3) Za zahřívaný tabákový výrobek se nepovažuje výrobek, který a) neobsahuje tabák a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) nebo odstavci 2, a b) se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 38. V § 130a se slova „tabák obsažený“ nahrazují slovy „náplň obsažená“. 39. V § 130b odst. 1 se slova „tabáku obsaženého“ nahrazují slovy „náplně obsažené“. 40. V § 130b odst. 2 se slovo „tabáku“ nahrazuje slovem „náplně“. 41. V § 130c odst. 1 se částka „3 Kč“ nahrazuje částkou „3,45 Kč“. 42. V § 130c odst. 1 se částka „3,45 Kč“ nahrazuje částkou „3,97 Kč“. 43. V § 130c odst. 1 se částka „3,97 Kč“ nahrazuje částkou „4,57 Kč“. 44. V § 130c odst. 1 se částka „4,57 Kč“ nahrazuje částkou „5,26 Kč“. 45. V § 130d odst. 2 písm. b) se slova „tabáku obsaženého“ nahrazují slovy „náplně obsažené“. 46. V nadpisu § 130f se za slovo „o“ vkládá slovo „zahřívaných“. 47. V § 130f se za slovo „Za“ vkládá slovo „zahřívaný“. 48. V § 130g se slovo „tabák“ nahrazuje slovem „náplň“. 49. V části třetí se za hlavu VI vkládají nové hlavy VII a VIII, které včetně nadpisů znějí: „HLAVA VII DAŇ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ § 130h Ostatní tabákový výrobek (1) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek obsahující tabák určený k lidské spotřebě, a) jehož prostřednictvím lze jednoduchou neprůmyslovou manipulací vstřebat nikotin do lidského organismu nebo který takové vstřebání umožňuje a b) který není předmětem daně z tabákových výrobků ani daně ze zahřívaných tabákových výrobků. (2) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1. (3) Na ostatní tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků. (4) Na ostatní tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek. § 130i Předmět daně z ostatních tabákových výrobků Předmětem daně z ostatních tabákových výrobků je ostatní tabákový výrobek. § 130j Základ daně z ostatních tabákových výrobků (1) Základem daně z ostatních tabákových výrobků je množství výrobku v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo. (2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. § 130k Sazba a výpočet daně z ostatních tabákových výrobků (1) Sazba daně z ostatních tabákových výrobků se stanoví ve výši 0,4 Kč/g. (2) Daň z ostatních tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z ostatních tabákových výrobků. § 130l Doprava ostatních tabákových výrobků Na dopravu ostatních tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně. § 130m Zvláštní ustanovení o ostatních tabákových výrobcích značených nesprávným způsobem Za ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž ostatní tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. § 130n Množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu Za množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství ostatních tabákových výrobků, které nepřesahuje 500 g. HLAVA VIII DAŇ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY § 130o Výrobek související s tabákovými výrobky (1) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí a) náplň do elektronické cigarety, b) nikotinový sáček a c) ostatní nikotinový výrobek. (2) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky není výrobek podle odstavce 1, který je předmětem daně z tabákových výrobků nebo daně ze zahřívaných tabákových výrobků. (3) Za výrobek související s tabákovými výrobky se nepovažuje výrobek uvedený v odstavci 1, který se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce. (4) Na výrobek související s tabákovými výrobky se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků. (5) Na výrobek související s tabákovými výrobky se hledí jako na vybraný výrobek. § 130p Náplň do elektronické cigarety (1) Náplní do elektronické cigarety se pro účely spotřebních daní rozumí tekutina a) obsahující nikotin, která může být použita v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění, nebo b) neobsahující nikotin, která je určena k použití v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění. (2) Elektronickou cigaretou se pro účely spotřebních daní rozumí zařízení, které a) lze použít pro užívání výparů prostřednictvím náustku, nebo jakákoli součást tohoto zařízení včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku a b) může být jednorázové nebo opětovně naplnitelné pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelné pomocí jednorázových zásobníků. § 130q Nikotinový sáček Nikotinovým sáčkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek pro orální použití, který a) neobsahuje tabák, b) obsahuje nikotin, který je smíchán s rostlinnými vlákny nebo obdobným materiálem, a c) je nabízen v sáčkových porcích, porézních sáčcích nebo obdobném balení. § 130r Ostatní nikotinový výrobek Ostatním nikotinovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek, který a) neobsahuje tabák, b) obsahuje nikotin a c) není náplní do elektronické cigarety ani nikotinovým sáčkem. § 130s Předmět daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky Předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je výrobek související s tabákovými výrobky. § 130t Základ daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky (1) Základem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je u a) náplně do elektronické cigarety množství náplně do elektronické cigarety v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v mililitrech zaokrouhlené na 1 desetinné místo, b) nikotinového sáčku a ostatního nikotinového výrobku množství výrobku obsažené v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo. (2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující množství výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. § 130u Sazba a výpočet daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky (1) Sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky jsou stanoveny takto: \| sazba daně ---\|--- náplně do elektronických cigaret\| 2,5 Kč/ml nikotinové sáčky\| 0,4 Kč/g ostatní nikotinové výrobky\| 0,4 Kč/g (2) Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky. § 130v Doprava výrobků souvisejících s tabákovými výrobky Na dopravu výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně. § 130w Zvláštní ustanovení o výrobcích souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem Za výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž výrobek související s tabákovými výrobky, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. § 130x Množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu Za množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu se považuje takové množství, které nepřesahuje u a) náplní do elektronických cigaret 80 ml, b) nikotinových sáčků 500 g, c) ostatních nikotinových výrobků 500 g.“. Dosavadní hlava VII se označuje jako hlava IX. 50. V § 130k se částka „0,4 Kč“ nahrazuje částkou „0,8 Kč“. 51. V § 130k se částka „0,8 Kč“ nahrazuje částkou „1,2 Kč“. 52. V § 130k se částka „1,2 Kč“ nahrazuje částkou „1,7 Kč“. 53. V § 130u se částka „2,5 Kč“ nahrazuje částkou „5 Kč“ a částka „0,4 Kč“ se nahrazuje částkou „0,8 Kč“. 54. V § 130u se částka „5 Kč“ nahrazuje částkou „7,5 Kč“ a částka „0,8 Kč“ se nahrazuje částkou „1,2 Kč“. 55. V § 130u se částka „7,5 Kč“ nahrazuje částkou „10 Kč“ a částka „1,2 Kč“ se nahrazuje částkou „1,7 Kč“. 56. V § 134b odst. 2 písm. b) a c) a v § 134f písm. c) se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“. 57. V nadpisu § 135 se slovo „vybraného“ zrušuje. 58. V § 135 odst. 1 se za slovo „výrobek“ vkládají slova „ , zahřívaný tabákový výrobek, ostatní tabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobky“ a slovo „vybraných“ se nahrazuje slovem „těchto“. 59. V § 135a odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“. 60. V § 135b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“. 61. V nadpisu § 135c se slova „proti elektronickému průvodnímu dokladu“ a slova „vybraných výrobků“ zrušují. 62. V § 135c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopustí přestupku tím, že a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí těchto výrobků pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí těchto výrobků, nebo b) v oznámení o přijetí těchto výrobků neuvede ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 63. V § 135c odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“. 64. V nadpisu § 135d se slovo „vybraných“ zrušuje. 65. V § 135d odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“ a slovo „vybraných“ se zrušuje. 66. V nadpisu § 135e se slovo „vybraných“ zrušuje. 67. V § 135e odst. 1 se za slova „zasílání vybraných výrobků“ vkládají slova „ , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“ a slova „odesláním vybraných“ se nahrazují slovy „odesláním těchto“. 68. V § 135g odst. 1 se slova „6 nebo 8“ nahrazují slovy „4 nebo 6“. 69. V části deváté nadpisu hlavy IV se slovo „A“ nahrazuje čárkou a na konci textu nadpisu se doplňují slova „ , DANĚ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A DANĚ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY“. 70. V § 135m odst. 1 písm. a) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“. 71. V § 135m odst. 1 písm. b) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívanými tabákovými výrobky, ostatními tabákovými výrobky nebo výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky“. 72. V § 135m odst. 2 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“. 73. V nadpisu § 135n se slovo „tabákových“ zrušuje. 74. V § 135n odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“ a slovo „tabákových“ se nahrazuje slovem „těchto“. 75. V nadpisu § 135p se slovo „tabákovými“ zrušuje. 76. V § 135p odst. 2 písm. a) se za slovo „výrobků“ vkládají slova „ , neznačených zahřívaných tabákových výrobků, neznačených ostatních tabákových výrobků nebo neznačených výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“. 77. V § 135p odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zahřívaných tabákových výrobků značených nesprávným způsobem, ostatních tabákových výrobků značených nesprávným způsobem nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem“. 78. V § 135q odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“. 79. V § 135q odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“. 80. V § 135q odst. 2 písm. c) se slovo „tabákové“ nahrazuje slovem „tyto“. 81. V části deváté hlava IX včetně nadpisu zní: „HLAVA IX PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ NEZNAČENÝCH VÝROBKŮ A VÝROBKŮ ZNAČENÝCH NESPRÁVNÝM ZPŮSOBEM § 135zf Propadnutí neznačených výrobků a výrobků značených nesprávným způsobem Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, její propadnutí se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem. § 135zg Zabrání neznačených výrobků a výrobků značených nesprávným způsobem Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, o jejím zabrání se rozhodne, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem. § 135zh Společná ustanovení o propadnutí a zabrání (1) Generální ředitelství cel výrobky propadlé podle § 135zf nebo zabrané podle § 135zg zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce daně. (2) Pachateli přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí výrobků podle § 135zf, nebo osobě, u které byly výrobky podle § 135zg zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením. (3) Proti rozhodnutí o zabrání výrobků podle § 135zg nebo o povinnosti nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením se nelze odvolat.“. 82. V § 135zi odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení a v § 135zi odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „a daně ze zahřívaných tabákových výrobků“ nahrazují slovy „ , daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“. 83. V § 135zi odst. 2 písm. a) bodu 3 a v § 135zi odst. 3 písm. c) se slovo „tabákovými“ zrušuje. 84. V § 135zi odst. 4 se slova „proti nakládání s tabákovými výrobky“ nahrazují slovy „na úseku správy daně z tabákových výrobků, daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, a to o přestupcích proti nakládání s výrobky“. Čl. LV Oznámení Tato část byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. LVI Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro daňový sklad lihu nebo oprávněným příjemcem pro opakované přijímání lihu se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, pro daňový sklad tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41. 4. Pokud osoba, které v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni nabytí účinnosti tohoto zákona vznikl nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která v důsledku přijetí tohoto zákona splní nově podmínky pro vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, podá do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o tomto návrhu na tento návrh jako na povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. V případě, že správce daně návrh podle bodu 4 zamítne, vznikne osobě podle bodu 4 dnem zamítnutí návrhu povinnost přiznat a zaplatit daň z minerálních olejů, které na základě návrhu přijala bez daně. Daňové přiznání je tato osoba povinna podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu; tato daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. 6. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21. 8. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodu 22, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 22. 9. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, se nepoužijí pro a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41. 10. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53, se nepoužijí pro a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53, b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53. 11. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54, se nepoužijí pro a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54, b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54. 12. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55, se nepoužijí pro a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55, b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55. 13. Při změně sazby spotřební daně podle § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, činí lhůta podle a) § 118a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, b) § 118b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny před prvním odběrem tabákové nálepky odpovídající nové sazbě daně. 14. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41. 16. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53. 17. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54. 18. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55. 19. Ustanovení § 101 a 104 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepoužijí pro tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32. 20. Tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 a který je značen tabákovou nálepkou v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepovažuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem. 21. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zdaněný a uvedený do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32. 22. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 uváděn do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto tabáku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tento tabák považuje za zdaněný. 23. S tabákem do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, bez tabákové nálepky podle bodů 22 a 23 lze nakládat po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32; po tuto dobu se tento tabák nepovažuje za neznačený. 24. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32. 25. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření, nebo b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o tabák ke kouření. 26. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 41. 27. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 42. 28. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 43, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 43. 29. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 44, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 44. 30. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, které nelze podle bodů 26 až 29 skladovat ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem. 31. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení, b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení. 32. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení, b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení. 33. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 43, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení, b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení. 34. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 44, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení, b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení. 35. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdaněné a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 36. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto výrobku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tento výrobek považuje za zdaněný. 37. Se zahřívanými tabákovými výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatními tabákovými výrobky a výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky bez tabákové nálepky podle bodů 35 a 36 lze nakládat po dobu 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu se tyto výrobky nepovažují za neznačené. 38. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 39. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků, nebo b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o zahřívané tabákové výrobky. 40. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků, které vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 41. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků, které takto vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu těchto výrobků nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků, nebo b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o tyto výrobky. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu Čl. LVII V § 2 písm. f) zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se slova „Praha Ruzyně“ nahrazují slovy „v Praze“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. LVIII Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 462/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami. Směrnice Rady 2014/102/EU ze dne 7. listopadu 2014 o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků v důsledku přistoupení Chorvatské republiky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.“. 2. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní „(5) Na stát tvořící Evropský hospodářský prostor se pro účely účetnictví hledí jako na členský stát Evropské unie.“. 3. V § 1a písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 1a se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) systémově významným obchodníkem.“. 5. V § 1d odstavec 2 zní: „(2) Čistým obratem se pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely účetnictví rozumí čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12.“. 6. V § 1d se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Čistým obratem se v případě a) banky, spořitelního a úvěrního družstva a systémově významného obchodníka a jejich zahraničních obdob rozumí součet výše položek 1, 3, 4, 6 a 7 uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů, a b) pojišťovny a zajišťovny rozumí součet výše položky I. 1.a) a položky II. 1. a) uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů. (4) Čistým obratem banky, spořitelního a úvěrního družstva, systémově významného obchodníka, pojišťovny a zajišťovny, kteří pro účtování a sestavení účetní závěrky používají mezinárodní účetní standardy35) upravené právem Evropské unie (dále jen „mezinárodní účetní standardy“), se rozumí součet položek odpovídajících položkám uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b). (5) Čistým obratem účetní jednotky, u které hlavním předmětem činnosti není podnikání, se rozumí výše výnosů za účetní období.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 6. 7. V § 4 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.“. 8. V § 4 odst. 12 větě první se slova „české měny“ nahrazují slovy „měny účetnictví“. 9. V § 4 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.“. 10. V § 19a odst. 1 se slova „upravené právem Evropské unie35) (dále jen „mezinárodní účetní standardy“)“ zrušují. 11. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Výroční zpráva obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jedná-li se o účetní jednotku, která a) je obchodní společnost, b) je subjektem veřejného zájmu, c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 12. V § 21 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Účetní jednotka, která v souladu s tímto zákonem vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna uvádět ve výroční zprávě informace podle odstavce 3.“. 13. V § 21 odst. 8 se za slovo „zprávy“ vkládají slova „a zprávy o udržitelnosti“. 14. V § 21 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Výroční zpráva účetní jednotky, která vyhotovuje zprávu o udržitelnosti, se vyhotovuje ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml).“. 15. V § 21a odst. 8 se slova „uvádění nefinančních informací podle § 32h písm. a)“ nahrazují slovy „zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle části deváté“. 16. V § 22aa odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „jiná konsolidující účetní jednotka“ nahrazují slovy „jiná konsolidující osoba z Evropské unie“. 17. V § 22aa odst. 2 písm. a) se slova „jiné konsolidující účetní jednotky“ nahrazují slovy „jiné konsolidující osoby z Evropské unie“. 18. V § 22aa odst. 2 písm. b) se slova „jiná konsolidující účetní jednotka“ nahrazují slovy „jiná konsolidující osoba z Evropské unie“. 19. V § 22aa odst. 2 písm. d) se slova „jiné konsolidující účetní jednotky“ nahrazují slovy „jiné konsolidující osoby z Evropské unie“. 20. V § 24 se odstavce 6 až 9 zrušují. 21. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24d, které včetně nadpisů znějí: „§ 24a Měna účetnictví (1) Měnou účetnictví může být a) česká měna, nebo b) jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o 1. euro, 2. americký dolar, nebo 3. britskou libru. (2) Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. (3) Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna. (4) Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou. § 24b Přepočet účetních limitů na jinou měnu (1) Účetní kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období. (2) Částky přepočtené podle odstavce 1 se a) nezaokrouhlují, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře, b) zaokrouhlují na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny. § 24c Okamžik přepočtu cizí měny na měnu účetnictví (1) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění a) podle § 24 odst. 2 písm. a), nebo b) podle § 24 odst. 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12. (2) K okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz. § 24d Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví (1) Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden. (2) Není-li kurz k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také a) kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo b) kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu. (3) Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den. (4) Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený v odstavci 1 vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni, a) ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví, b) pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo c) od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz. (5) Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která a) k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů 1. bankovní licenci, 2. povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry, 3. povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu, 4. povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu, 5. povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna, 6. povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, b) je Českou národní bankou, c) je Českou kanceláří pojistitelů, nebo d) je zdravotní pojišťovnou. (6) V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.“. 22. V § 25 odst. 1 písm. k) se text „1 Kč“ nahrazuje slovy „jedné jednotky měny účetnictví“. 23. V § 32a odst. 2 se slova „české měny“ nahrazují slovy „měny účetnictví“. 24. Název části osmé zní: „ZPRÁVA O UDRŽITELNOSTI“. 25. § 32f až 32i včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 43 až 47 znějí: „§ 32f Povinnost vyhotovovat zprávu o udržitelnosti (1) Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje účetní jednotka, která a) je obchodní korporací, b) je subjektem veřejného zájmu, c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období. (2) Účetní jednotka podle odstavce 1 s výjimkou účetní jednotky podle § 32g odst. 1 informuje zástupce zaměstnanců a projedná s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce. Tato účetní jednotka také zajistí předání stanoviska zástupců zaměstnanců k informacím podle věty první příslušným orgánům účetní jednotky. § 32g Výjimka z povinnosti vyhotovovat zprávu o udržitelnosti (1) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je a) malou a nepříliš složitou institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce43), b) kaptivní pojišťovnou nebo kaptivní zajišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo c) investičním fondem. (2) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, b) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie, c) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie 1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a 2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a d) výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje 1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta, 2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti, výroční zprávy nebo zprávy vedení, a 3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti. (3) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, b) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku konsolidující zahraniční osoby, která je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující osoba ze třetí země“), c) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země 1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách, 2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, 3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí výroční zprávy této účetní jednotky, 4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45), 5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a 6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato účetní jednotka, a d) výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje 1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta, 2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření, 3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti, a 4. informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země. (4) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která vyhotovila v souladu s tímto zákonem konsolidovanou zprávu o udržitelnosti. § 32h Vymezení zprávy o udržitelnosti (1) Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy. (2) Účelem zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky a) životního prostředí, b) sociální, c) lidských práv a jejich dodržování, d) správy a řízení, e) zaměstnanecké a f) boje proti korupci a úplatkářství. (3) Zpráva o udržitelnosti obsahuje a) stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky včetně 1. popisu odolnosti obchodního modelu a strategie účetní jednotky vůči rizikům spojeným s udržitelností, 2. příležitostí pro účetní jednotku vztahujících se k udržitelnosti, 3. plánů účetní jednotky včetně opatření přijatých k jejich zavedení a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby obchodní model a strategie účetní jednotky byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou46) a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský právní rámec pro klima47), 4. informace, jak je účetní jednotka vystavena činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem, je-li těmto činnostem vystavena, 5. způsobu, jakým obchodní model a strategie účetní jednotky zohledňují zájmy jejích zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost, a 6. popisu, jak je strategie účetní jednotky s ohledem na udržitelnost zaváděna, b) popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně 1. popisu pokroku, jakého účetní jednotka při plnění těchto cílů dosáhla, a 2. prohlášení o tom, zda jsou tyto cíle účetní jednotky týkající se otázek životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech, c) popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem, d) informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky, e) popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti, f) popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče, g) popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem, h) popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů podle písmene g) a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče, i) popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům podle písmene g) předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto opatření, a j) popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností, včetně popisu 1. hlavních závislostí účetní jednotky na těchto otázkách a 2. způsobu, jakým účetní jednotka tato rizika řídí. (4) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také ukazatele vztahující se k informacím uvedeným ve zprávě o udržitelnosti a postup použitý pro určení těchto informací. (5) Informace o udržitelnosti se ve zprávě o udržitelnosti uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska tak, aby byl naplněn účel zprávy o udržitelnosti. (6) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci. Pokud nezbytné informace o hodnotovém řetězci nelze získat, namísto těchto informací se ve zprávě o udržitelnosti uvede a) vysvětlení úsilí vynaloženého účetní jednotkou za účelem získání těchto informací, b) důvody, proč tyto informace nebylo možné získat, a c) způsoby, jakými budou tyto informace získány v budoucích účetních obdobích. (7) Vztahují-li se informace uvedené v jiných částech výroční zprávy nebo částky uvedené v účetní závěrce k informacím obsaženým ve zprávě o udržitelnosti, účetní jednotka uvede ve zprávě o udržitelnosti k těmto údajům dodatečné vysvětlení a na tyto údaje odkáže. (8) Zpráva o udržitelnosti nemusí ve výjimečných případech a na základě odůvodněného rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky obsahovat informace týkající se budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení této účetní jednotky, ledaže by neuvedení těchto informací znemožnilo naplnit účel zprávy o udržitelnosti. (9) Zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí. (10) Zpráva o udržitelnosti je značkována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45). § 32i Povinnost vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti (1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti vyhotovuje konsolidující účetní jednotka, která je a) subjektem veřejného zájmu a b) konsolidující účetní jednotkou velké skupiny účetních jednotek, která na konsolidovaném základě překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období. (2) Povinnosti podle § 32f odst. 2 platí obdobně i pro konsolidující účetní jednotku podle odstavce 1 s výjimkou konsolidující účetní jednotky podle § 32j odst. 1. (3) Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidující účetní jednotku považuje i účetní jednotka, která je družstvem a je ovládající osobou s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv. 43) Čl. 4 odst. 1 bod 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. 44) Čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. 45) Nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv. 46) Pařížská dohoda přijatá v Paříži dne 12. prosince 2015, vyhlášená pod č. 64/2017 Sb. m. s. 47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“).“. 26. Za § 32i se vkládají nové § 32j až 32l, které včetně nadpisů znějí: „§ 32j Výjimky z povinnosti vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti (1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je investičním fondem. (2) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat konsolidující účetní jednotka, pokud a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, b) není velkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, c) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie, d) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie 1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a 2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a e) výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje 1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta, 2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti, konsolidované výroční zprávy nebo konsolidované zprávy vedení, a 3. informaci o tom, že tato konsolidovaná účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti. (3) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také konsolidující účetní jednotka, pokud a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, b) není velkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, c) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby ze třetí země, d) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země 1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách, 2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, 3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li tyto informace součástí zprávy o udržitelnosti této konsolidující účetní jednotky, 4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45), 5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a 6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato konsolidující účetní jednotka, a e) výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje 1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta, 2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření, 3. informaci o tom, že tato konsolidující účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, a 4. v rámci zprávy o udržitelnosti informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta. § 32k Vymezení konsolidované zprávy o udržitelnosti (1) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem konsolidované výroční zprávy. (2) Účelem konsolidované zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti skupiny účetních jednotek na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení skupiny účetních jednotek. (3) Ustanovení § 32h odst. 3 až 10 se pro konsolidovanou zprávu o udržitelnosti použijí obdobně. (4) Jsou-li významné rozdíly mezi nepříznivými dopady podle § 32h odst. 3 písm. g) u skupiny účetních jednotek a u jedné nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o nepříznivých dopadech podle § 32h odst. 3 písm. g) ve vztahu ke konsolidovaným účetním jednotkám, kterých se významné rozdíly v těchto dopadech týkají. (5) Jsou-li významné rozdíly mezi hlavními riziky spojenými s udržitelností pro skupinu účetních jednotek a pro jednu nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o hlavních rizicích spojených s otázkami udržitelnosti pro konsolidované účetní jednotky, kterých se významné rozdíly v těchto rizicích týkají. (6) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také seznam konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku konsolidující účetní jednotky vyhotovující tuto zprávu, které nevyhotovují zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 2 nebo 3 nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32j odst. 2 nebo 3. (7) Skupinou účetních jednotek se pro účely konsolidované zprávy o udržitelnosti rozumí skupina tvořená konsolidující účetní jednotkou a všemi jejími konsolidovanými účetními jednotkami. § 32l Konsolidovaná účetní jednotka v případě pojišťoven a zajišťoven Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidovanou účetní jednotku považuje také účetní jednotka, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, pokud a) je součástí skupiny podle zákona upravujícího pojišťovnictví, b) podléhá dohledu nad skupinou podle zákona upravujícího pojišťovnictví a c) není ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností podle zákona upravujícího pojišťovnictví.“. 27. Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST DEVÁTÁ ZPRÁVA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ § 32m Povinnost sestavit a zpřístupnit zprávu o daních z příjmů (1) Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč. (2) Zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje samostatná účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má formu srovnatelnou s obchodní společností a má v účetním období pobočku na území České republiky, prostřednictvím této pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a výnosy účetní jednotky dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých výnosy účetní jednotky nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q. (3) Pro účely zprávy o daních z příjmů se a) samostatnou účetní jednotkou rozumí účetní jednotka, která není ovládající ani ovládanou osobou s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, a b) výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její účetní závěrky. (4) Kritérium výnosu účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu účetní závěrky této účetní jednotky kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce. (5) Pokud není k dispozici zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 2, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví. § 32n Obsah zprávy o daních z příjmů (1) Ve zprávě o daních z příjmů se uvede a) název účetní jednotky a účetní období, za které se zpráva sestavuje, b) měna použitá ve zprávě, kterou je měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky v daném účetním období, c) stručný popis povahy činnosti účetní jednotky, d) počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky, e) celkové výnosy účetní jednotky s vyloučením úprav hodnot, f) výsledek hospodaření před zdaněním účetní jednotky, g) výše nákladu na splatnou daň z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci za dané účetní období, h) výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci během daného účetního období včetně částek srážkové daně odvedených z jejich příjmů a i) výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky na konci daného účetního období. (2) Zpráva o daních z příjmů může být sestavena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita. (3) Údaje ve zprávě o daních z příjmů se uspořádají podle společného vzoru a v elektronickém formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (4) Údaje ve zprávě o daních z příjmů jsou uváděné na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které jsou rozhodné pro určení, ve které daňové jurisdikci daná činnost podléhá dani, a) odděleně za každý členský stát Evropské unie bez ohledu na to, zda je tvořen více daňovými jurisdikcemi, b) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá rozvahový den, uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie, c) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného účetního období, i k 1. březnu předcházejícího kalendářního roku uveden na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schváleném Radou Evropské unie, a d) souhrnně za daňové jurisdikce neuvedené v písmenech a) až c). (5) Údaje o určité činnosti uvedené ve zprávě o daních z příjmů nemohou být uvedeny u více než jedné daňové jurisdikce. (6) Zpráva o daních z příjmů nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky a které se netýkají daňové jurisdikce uvedené v odstavci 4 písm. b) nebo c). Využije-li se tato možnost, uvede se to ve zprávě spolu s vysvětlením důvodů a neuvedené informace jsou obsahem některé zprávy o daních z příjmů sestavené za některé následující účetní období započaté do 5 let od rozvahového dne účetního období, za které došlo k neuvedení těchto informací. (7) Zpráva o daních z příjmů může obsahovat vysvětlení významných nesrovnalostí mezi výší splatné daně z příjmů a výší daně z příjmů zaplacené na hotovostním základě. Toto vysvětlení může zohlednit tyto částky za předcházející účetní období. § 32o Konsolidovaná zpráva o daních z příjmů (1) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje konsolidující účetní jednotka, která je nejvyšší konsolidující osobou a jejíž konsolidační celek netvoří pouze účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, které v účetním období nemají zahraniční pobočku ani stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě nedosáhne 19 000 000 000 Kč. (2) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavují střední účetní jednotka a velká účetní jednotka, která by byla velkou nebo střední účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, pokud jsou obchodní společností a jejich nejvyšší konsolidující osoba je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR. (3) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a je nejvyšší konsolidující osobou, pokud neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q. (4) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a má nejvyšší konsolidující osobu ustavenou podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud tato nejvyšší konsolidující osoba v účetním období není účetní jednotkou podle tohoto zákona a neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q. (5) Pro účely konsolidované zprávy o daních z příjmů se a) nejvyšší konsolidující osobou rozumí konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba, která není ovládanou osobou, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, a b) konsolidovanými výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její konsolidované výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její konsolidované účetní závěrky. (6) Kritérium konsolidovaných výnosů v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu konsolidované účetní závěrky této osoby kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce. (7) Pokud účetní jednotka podle odstavce 2 nemá údaje potřebné k sestavení konsolidované zprávy o daních z příjmů, požádá o poskytnutí těchto údajů nejvyšší konsolidující osobu. Pokud neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že jí tato osoba neposkytla všechny potřebné údaje. (8) Pokud není k dispozici konsolidovaná zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 3 nebo 4, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke konsolidované zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví. § 32p Obsah konsolidované zprávy o daních z příjmů (1) V konsolidované zprávě o daních z příjmů se uvedou údaje o nejvyšší konsolidující osobě a všech ovládaných osobách, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutých v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby, které by se uváděly ve zprávě o daních z příjmů jednotlivých entit, s tím, že a) se uvede také seznam všech ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, usazených v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schválených Radou Evropské unie, b) měnou použitou ve zprávě je měna používaná pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšší konsolidující osoby, c) pokud zprávu sestavuje účetní jednotka jiná než nejvyšší konsolidující osoba, je měnou použitou ve zprávě měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky, a d) pro uvedení celkových výnosů se vylučují dividendy obdržené od ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu. (2) Ustanovení § 32n odst. 2 až 7 se pro konsolidovanou zprávu o daních z příjmů použijí obdobně. § 32q Zpřístupnění (1) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, ji zveřejní způsobem podle § 21a. (2) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, uveřejní na svých internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že nemá povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Uveřejnění se provede do 12 měsíců od rozvahového dne na dobu alespoň 5 let. (3) V případě zprávy o daních z příjmů nebo konsolidované zprávy o daních z příjmů sestavených nebo zpřístupněných z důvodu existence pobočky na území České republiky se zveřejnění provede uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je pobočka zapsána, a uveřejnění se provede na internetových stránkách účetní jednotky nebo její pobočky na území České republiky. (4) Účetní jednotka, která nemá povinnost sestavit nebo zpřístupnit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů z důvodu uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů, zajistí uveřejnění této zprávy po dobu alespoň 5 let. § 32r Kritéria rovnocennosti (1) Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 1 není povinna sestavit zprávu o daních z příjmů, pokud podává zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých jejích činnostech. (2) Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 2 není povinna zpřístupnit zprávu o daních z příjmů, pokud a) sestavila zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou zprávě o daních z příjmů, b) zpráva podle písmene a) obsahuje název a adresu pobočky na území České republiky, a c) do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je zapsána pobočka účetní jednotky, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách účetní jednotky. (3) Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 1 není povinna sestavit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud ona nebo její konsolidovaná účetní jednotka podávají zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých činnostech konsolidující účetní jednotky a všech konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých v konsolidované účetní závěrce, za které by se konsolidovaná zpráva o daních z příjmů sestavovala. (4) Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 2, 3 nebo 4 není povinna sestavit nebo zpřístupnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud a) nejvyšší konsolidující osoba sestavila za osoby, za které by se zpráva sestavovala, zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou konsolidované zprávě o daních z příjmů, b) zpráva podle písmene a) obsahuje název a sídlo účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, kterou ovládá nejvyšší konsolidující osoba, nebo název a adresu pobočky na území České republiky, a c) do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je účetní jednotka nebo pobočka účetní jednotky zapsána, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách nejvyšší konsolidující osoby.“. Dosavadní část devátá se označuje jako část desátá. 28. V § 37 odst. 1 písm. d) se slova „až 6“ nahrazují slovy „ , 2, 4 až 7 nebo 9“. 29. V § 37 odst. 1 písm. i) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 30. V § 37a odst. 1 písm. d) se slova „až 6“ nahrazují slovy „až 7, 9 nebo 10 nebo § 32h odst. 1“. 31. V § 37a odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) nevyhotoví zprávu o udržitelnosti podle § 32h odst. 2 až 10, g) nesestaví zprávu o daních z příjmů podle § 32n nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,“. Dosavadní písmena f) až s) se označují jako písmena h) až u). 32. V § 37a odst. 1 písm. m) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 33. V § 37a odst. 1 písmena p) a q) znějí: „p) nezveřejní nebo neuveřejní zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3, q) nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,“. 34. V § 37a odst. 1 písm. t) se slovo „nebo“ zrušuje. 35. V § 37a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno v), které zní: „v) neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32f odst. 2.“. 36. V § 37a odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo § 32n odst. 1“. 37. V § 37a odst. 2 písmena e) a f) znějí: „e) nevyhotoví konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32k odst. 2 až 6, f) nesestaví konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,“. 38. V § 37a odst. 2 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje. 39. V § 37a odst. 2 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) a m), která znějí: „l) nezveřejní nebo neuveřejní konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3, m) nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,“. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno n). 40. V § 37a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32i odst. 2.“. 41. V § 37a odst. 4 písm. a) se text „i)“ nahrazuje textem „k)“. 42. V § 37a odst. 4 písm. b) se slova „h) nebo j) až q)“ nahrazují slovy „j), l) až s) nebo v)“. 43. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „r) nebo s)“ nahrazují slovy „t) nebo u)“. Čl. LIX Přechodná ustanovení 1. Pro účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 563/1991 Sb. a právní předpisy jej provádějící, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů se nepoužijí na účetní období započaté před 22. červnem 2024. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. LX Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 251/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2022/542 ze dne 5. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty.“. 2. V § 13 odst. 4 písm. b) se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“. 3. V § 37 písm. b) bodě 2 se slova „ , 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně“ nahrazují slovy „nebo 1,12 v případě snížené sazby daně“. 4. V § 47 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“. 5. V § 47 odst. 1 písm. b) se slovo „první“ zrušuje a slova „15 %, nebo“ se nahrazují textem „12 %.“. 6. V § 47 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. 7. V § 47 odst. 3 se za slova „v příloze č. 3“ vkládají slova „ , tepla a chladu“ a slovo „první“ a věta třetí se zrušují. 8. V § 47 odst. 4 se slovo „první“ a věta třetí zrušují. 9. V § 47 odst. 5 se slovo „první“ zrušuje. 10. V § 47 odst. 6 se slova „knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, které by byly zbožím, na jehož dodání se uplatňuje druhá“ nahrazují slovy „novin, časopisů a periodik, na jejichž dodání by se uplatnila“ a slovo „druhá“ se zrušuje. 11. V § 47 odst. 7 se slova „nejvyšší z těchto sazeb“ nahrazují slovy „základní sazba daně“. 12. V § 47 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9. 13. V § 47 odst. 8 se slova „nejvyšší z těchto sazeb“ nahrazují slovy „základní sazba daně“. 14. V § 47a se slova „ , první nebo druhé“ nahrazují slovem „nebo“. 15. V § 48 odst. 1 a v § 49 se slova „První snížená“ nahrazují slovem „Snížená“. 16. V § 56a odst. 1 písm. b) se číslo „2008“ nahrazuje číslem „2015“. 17. V § 62 odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 18. V § 63 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „71h“ nahrazuje textem „71i“. 19. V § 63 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) dodání knihy a poskytnutí obdobné služby (§ 71i).“. 20. V § 71c odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“. 21. V § 71c odst. 1 se na konci písmene d) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 22. V § 71c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky podle zákona upravujícího spotřební daně, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu a) 100 g zahřívaných tabákových výrobků, b) 100 g ostatních tabákových výrobků, c) 20 ml náplní do elektronických cigaret, d) 100 g nikotinových sáčků, e) 100 g ostatních nikotinových výrobků.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 23. V § 71c odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“. 24. Za § 71h se vkládají nové § 71i až 71k, které včetně nadpisů znějí: „§ 71i Osvobození od daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby (1) Knihou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí kniha, obrázková kniha, předloha ke kreslení, omalovánka, brožura, hudebnina nebo kartografický výrobek, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud se jedná o zboží, a) které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018, v čísle 4901, 4903 až 4905, 4911 nebo 8523, b) u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy nepředstavuje více než 50 % jeho obsahu a c) které výlučně nebo převážně nesestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu. (2) Službou obdobnou dodání knihy se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí a) elektronicky poskytovaná služba spočívající v poskytnutí knihy, jejíž dodání by bylo osvobozeno od daně, pokud by byla obsažena na hmotném nosiči, včetně jejího zpřístupnění v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu, b) půjčování nebo nájem knihy, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu. (3) Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy se na dodání zboží uplatní, pokud nelze na takové dodání uplatnit osvobození od daně bez nároku na odpočet nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet podle § 64, 66 anebo § 71h. § 71j Předmět závazného posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby Předmětem závazného posouzení je určení, zda je dodání zboží nebo poskytnutí služby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i. § 71k Žádost o závazné posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby (1) Generální finanční ředitelství vydá na žádost osoby rozhodnutí o závazném posouzení o uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i na určitá dodání zboží nebo poskytnutí služby. (2) V žádosti o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 osoba uvede a) popis zboží nebo služby, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží nebo služby, b) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.“. 25. V § 72 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) U pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje a) částka 420 000 Kč, pokud daň na vstupu podle odstavce 2 je u pořízení tohoto automobilu nejméně 420 000 Kč, nebo b) daň na vstupu podle odstavce 2, pokud není částka daně na vstupu určena podle písmene a). (4) U technického zhodnocení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje a) částka 0 Kč, pokud součet daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení je nejméně 420 000 Kč, b) daň na vstupu podle odstavce 2 v případě kladného nebo nulového rozdílu mezi 1. částkou 420 000 Kč a 2. součtem daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení a u tohoto technického zhodnocení, nebo c) daň na vstupu podle odstavce 2 snížená o absolutní hodnotu rozdílu určeného postupem podle písmene b), pokud se rozdíl určený postupem podle písmene b) stane po provedení daného technického zhodnocení záporným.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8. 26. V § 72 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 78 zní: „(9) Vybraným osobním automobilem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel78), které není sanitním ani pohřebním automobilem, ani není pořízeno za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese. 78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.“. 27. Za § 77 se vkládá nový § 77a, který včetně nadpisu zní: „§ 77a Snížení odpočtu daně v případě vybraného osobního automobilu U vybraného osobního automobilu, který při pořízení nebyl dlouhodobým majetkem a stane se dlouhodobým majetkem, je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně o část odpočtu daně převyšující odpočet daně, na který by měl nárok, pokud by byl tento automobil při pořízení dlouhodobým majetkem, a to za zdaňovací období, ve kterém se tento automobil stal dlouhodobým majetkem.“. 28. V § 82 odst. 1 a 4 se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“. 29. V § 90 se doplňuje odstavec 17, který zní: „(17) U knihy, která je zbožím podle odstavce 1 písm. a) nebo b), se ustanovení upravující zvláštní režim použijí obdobně.“. 30. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně CZ-CPA\| Popis služby ---\|--- 36.00.2\| Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí. 37\| Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi. 49\| Pozemní hromadná doprava osob a jejich zavazadel; osobní doprava lyžařskými vleky. 50\| Vodní hromadná doprava osob a jejich zavazadel. 55\| Ubytovací služby. 56\| Stravovací služby s výjimkou podávání nápojů jiných než pitné vody a vybraných nápojů; podávání pitné vody a vybraných nápojů. 59.14, 90, 91, 93\| Poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních rezervací a národních parků. 77, 85, 91\| Půjčování nebo nájem novin, časopisů a periodik, na jejichž dodání se uplatňuje snížená sazba daně, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu. 86\| Zdravotní péče. 87\| Sociální péče. 88.10, 88.91\| Domácí péče o děti, staré, nemocné nebo zdravotně postižené občany. 93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11,\| Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související 93.29.19\| s provozem rekreačních parků a pláží; provoz lyžařských svahů. 96.03\| Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata. 96.04\| Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní. Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA, ve znění platném k 1. lednu 2015, a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018. Hromadnou dopravou osob se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů schválených podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a přeprava osob, která je linkovou osobní dopravou nebo příležitostnou osobní silniční dopravou podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Pitnou vodou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí voda splňující požadavky pro pitnou vodu stanovené zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům vodovodem a teplá voda splňující podmínky pro teplou vodu podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům potrubím nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody. Vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vnitřním vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vybraným nápojem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí nealkoholický nápoj, pokud jde o a) mléko a tekuté mléčné výrobky uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 4, b) nápoje uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2202 99 11 a 2202 99 15, c) mléko a tekuté mléčné výrobky podle písmene a) a nápoje podle písmene b) obsahující přidaný cukr nebo jiné sladidlo, přísadu nebo jinou potravinu, pokud si zachovávají podstatný charakter mléka nebo tekutých mléčných výrobků podle písmene a) nebo nápojů podle písmene b). Nealkoholickým nápojem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí nápoj jiný než alkoholický nápoj podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.“. 31. Příloha č. 2a se zrušuje. 32. Příloha č. 3 včetně poznámek pod čarou č. 79 a 80 zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě daně Kód nomenklatury celního sazebníku\| Název zboží ---\|--- 01-05, 07-23, 25\| -\| Potraviny; krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin. Mimo nápojů a vody; to neplatí pro vybrané nápoje. 2201\| -\| Pitná voda. 0601, 0602\| -\| Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné. 07-12\| -\| Rostliny a semena. 28-30\| -\| Sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky - jen určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely; radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě - určené pro zdravotní a veterinární služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární lékařské účely. 4902, 8523\| -\| Noviny, časopisy a periodika, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud nejde o zboží, \| -\| u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy představuje více než 50 % obsahu, nebo -\| které výlučně nebo převážně sestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu. 01-96\| -\| Zdravotnické prostředky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího zdravotnické prostředky79 (dále jen „nařízení o zdravotnických prostředcích“) a jejich příslušenství podle tohoto nařízení a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího diagnostické zdravotnické prostředky in vitro80 (dále jen „nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro“) a jejich příslušenství podle tohoto nařízení, které lze zařadit do -\| úhradové skupiny v tabulce č. 1 oddílu C přílohy č. 3 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, pokud se nejedná o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do úhradové skupiny „Nekategorizované zdravotnické prostředky“, vatu buničitou nebo náplast s výjimkou hypoalergenní náplasti, -\| přílohy č. 4 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění. 01-96\| -\| Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích a jejich příslušenství podle tohoto nařízení, pokud jsou zhotovené podle předpisu kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, kterým tento pracovník vydává individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku určeného k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta. 01-96\| -\| Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích a jejich příslušenství podle tohoto nařízení a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, které jsou určené pro jedno použití. 9001 30\| -\| Kontaktní čočky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. 9001 40\| -\| Brýlové čočky ze skla, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. 9001 50\| -\| Brýlové čočky z ostatních materiálů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. 9003\| -\| Obruby a obroučky pro brýle, pro ochranné brýle nebo pro podobné výrobky, a jejich části a součásti, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení. 9004\| -\| Brýle korekční, ochranné nebo jiné a podobné výrobky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. 9018 31, 9018 32, 9018 39 00\| -\| Injekční stříkačky, jehly, katétry (cévky), kanyly a podobné výrobky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. 9019\| -\| Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozonem, kyslíkem, aerosolem, dýchací oživovací přístroje nebo jiné léčebné dýchací přístroje. Pouze pokud se jedná o zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. Příslušenství těchto zdravotnických prostředků podle tohoto nařízení. 9020 00 00\| -\| Ostatní dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez mechanických částí a vyměnitelných filtrů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení. 9021\| -\| Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těla; pomůcky pro nedoslýchavé a jiné prostředky nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti. Pouze pokud se jedná o zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. Příslušenství těchto zdravotnických prostředků podle tohoto nařízení. 9025\| -\| Teploměry, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. 9026\| -\| Přístroje a zařízení na měření hladiny, tlaku nebo jiných proměnných charakteristik kapalin nebo plynů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení. 48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91\| -\| Zboží pro osobní používání nemocnými nebo zdravotně postiženými k léčení nemoci nebo zdravotního postižení nebo ke zmírnění jejich důsledků, jež není zdravotnickým prostředkem nebo příslušenstvím zdravotnických prostředků podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, a to: \| -\| Braille papír -\| Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby -\| Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou -\| Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby -\| Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, a jejich jednotky a přídavná zařízení s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu -\| Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma -\| Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami -\| Telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími osobami -\| Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby -\| Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby -\| Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby \| -\| Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo\| \| \| \| hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby -\| Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby -\| Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému výše uvedenému druhu zboží. 94\| -\| Dětské sedačky do automobilů. Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018. Snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. 79) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS, v platném znění. 80) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU, v platném znění.“. 33. Příloha č. 3a se zrušuje. Čl. LXI Přechodná ustanovení 1. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním dodání knihy nebo poskytnutí obdobné služby podle § 71i zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uskutečnění takového plnění, které nastalo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že postupem pro určení sazby daně a kurzu pro přepočet cizí měny na českou měnu se určí i podmínky pro uplatnění osvobození od daně. 2. Pro uplatnění nároku na odpočet daně u vybraného osobního automobilu se použijí § 72 odst. 3, 4 a 9 a § 77a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud první okamžik podle § 72 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastane ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. LXII Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb. a zákona č. 125/2023 Sb., se mění takto: 1. § 44a a 44b se včetně poznámek pod čarou č. 73 a 74 zrušují. 2. V § 48 větách první a druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „6“. 3. V § 48 větě druhé se slovo „měsíce“ nahrazuje slovem „měsíců“. 4. V § 49 odst. 1 větě první a odstavci 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“. Čl. LXIII Přechodné ustanovení Řízení o podpoře v nezaměstnanosti a řízení o poskytnutí kompenzace pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna školského zákona Čl. LXIV Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb., zákona č. 46/2019 Sb., zákona č. 284/2020 Sb., zákona č. 349/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 183/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 138 odst. 1 se za slova „svazkem obcí“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“. 2. V § 138 odstavec 9 zní: „(9) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.“. Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje. 3. V § 138 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. (11) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“. Čl. LXV Přechodné ustanovení Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. LXVI Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb. a zákona č. 277/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 8 se věty první a druhá nahrazují větou „Poplatky se platí na zvláštní účet státního rozpočtu s výjimkou poplatků vyměřovaných a vybíraných orgány územních samosprávných celků, Českou národní bankou, českými zastupitelskými úřady a poplatků vyměřovaných a vybíraných na českých hraničních přechodech.“. 2. V § 6 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) U českého zastupitelského úřadu nelze poplatek platit bezhotovostním převodem, neurčí-li tento úřad jinak. Český zastupitelský úřad postupem podle daňového řádu určí a zveřejní poplatky, které lze platit bezhotovostním převodem, a podmínky, které je nutné při těchto platbách dodržet, včetně případného omezení okruhu platebních služeb, které lze při tom použít.“. 3. V § 7 odst. 5 se věty druhá a poslední zrušují. 4. V příloze položce 3 se doplňuje písmeno i), které zní: „i)\| Přijetí žádosti o vydání osvědčení podle zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky\| Kč 200“. ---\|---\|--- 5. V příloze položce 21 se doplňuje písmeno e), které zní: „e)\| odstranění tvrdosti zákona při vracení přeplatku z kauce podle zákona o hazardních hrách\| Kč 1 000“. ---\|---\|--- 6. V příloze položka 35 zní: „Položka 35 Přijetí žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích, jde-li o a)\| jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným vozidlem o hmotnosti nejvýše 60 tun\| Kč 4 500 ---\|---\|--- b)\| jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným vozidlem o hmotnosti nad 60 tun a nejvýše 150 tun\| Kč 11 500 c)\| jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným vozidlem o hmotnosti nad 150 tun\| Kč 25 000 d)\| opakované zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrným vozidlem o hmotnosti nejvýše 48 tun\| Kč 22 000 e)\| opakované zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrným vozidlem o hmotnosti nad 48 tun\| Kč 32 000 Osvobození Od poplatku je osvobozeno přijetí žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem v souvislosti se sezónními pracemi v zemědělství.“. Čl. LXVII Přechodná ustanovení 1. Zaplatit poplatek kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze v případech podle § 6 odst. 8 věty první zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podání opatřené kolkovou známkou bude učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024. V případě zaplacení poplatku kolkovou známkou se i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije ustanovení § 7 odst. 5 vět druhé a poslední zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Kolkovou známkou podle bodu 1 nelze platit správní poplatek podle zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů. ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o veřejných výzkumných institucích Čl. LXVIII Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 533/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 6 se slovo „obchodním“ nahrazuje slovem „občanským“. 2. Nadpis části druhé zní: „ZŘÍZENÍ A VZNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE A ZMĚNA JEJÍHO ZŘIZOVATELE“. 3. V § 6 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup“. 4. V § 6 odst. 4 větě první se za slovo „listiny,“ vkládají slova „změny označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele,“. 5. V § 6 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje. 6. V § 9 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 7. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Údaje rejstříku veřejných výzkumných institucí včetně sbírky listin jsou veřejně přístupné v listinné a elektronické podobě, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup a na Portálu veřejné správy. Každý má právo do rejstříku veřejných výzkumných institucí nahlížet a pořizovat si z něj kopie nebo výpisy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá na požádání úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo o tom, že v rejstříku veřejných výzkumných institucí tento zápis není.“. 8. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Změna zřizovatele veřejné výzkumné instituce (1) Organizační složka státu vykonávající funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce se může dohodnout s jinou organizační složkou státu, že bude nově plnit funkci zřizovatele tato jiná organizační složka státu, a to ode dne, který si organizační složky státu v dohodě ujednají. Je-li dotčenou organizační složkou státu Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke změně zřizovatele schválení Akademickým sněmem a předchozí souhlas rady instituce, které se změna týká. (2) Organizační složka státu, která nově plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce na základě dohody podle odstavce 1, upraví do 3 dnů ode dne, kdy začala plnit funkci zřizovatele, zřizovací listinu a v této lhůtě podá návrh na zápis změny zřizovací listiny a označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K návrhu se přiloží dohoda podle odstavce 1, která se zakládá do sbírky listin.“. 9. V § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 se slova „s předchozím souhlasem nebo na návrh rady“ nahrazují slovy „po projednání s radou“. 10. V § 11 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke sloučení předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se sloučení účastní, a schválení Akademickým sněmem“. 11. V § 11 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke splynutí předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se splynutí účastní, a schválení Akademickým sněmem“. 12. V § 11 odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se k rozdělení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem“. 13. V § 12 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke zrušení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem“. 14. V § 15 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a u veřejné výzkumné instituce, u níž plní funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, externí členy rady instituce“. 15. V § 15 písm. l) se za slovo „odvolání“ vkládá slovo „voleného“. 16. V § 17 odst. 1 písm. e) se slova „radou instituce“ nahrazují slovy „dozorčí radou“. 17. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) vydává vnitřní předpisy podle § 20 odst. 1 písm. c) až e).“. 18. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Ředitele jmenuje zřizovatel na základě výběrového řízení. Členy výběrové komise jmenuje zřizovatel, z toho nejméně polovinu na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů. Ředitele může zřizovatel odvolat na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí. Před jmenováním nebo odvoláním ředitele zřizovatel projedná svůj záměr s radou instituce a s dozorčí radou. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.“. 19. V § 18 odst. 2 písm. a) se slova „zřízena, na uplatnění“ nahrazují slovy „zřízena, a na uplatnění“ a slova „a na její řádné hospodaření“ se zrušují. 20. V § 18 odst. 2 písmeno c) zní: „c) projednává návrh rozpočtu veřejné výzkumné instituce, návrh změn rozpočtu a návrh střednědobého výhledu rozpočtu,“. 21. V § 18 odst. 2 písm. d) se slova „až e)“ nahrazují slovy „a b)“. 22. V § 18 odst. 2 písmeno e) zní: „e) projednává návrh výroční zprávy, účetní závěrku a vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) až e),“. 23. V § 18 odst. 2 písmena g) a h) znějí: „g) projednává návrh postupu zřizovatele podle § 10 odst. 2 písm. a) a b), popřípadě k takovému postupu dává v případech stanovených v § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 předchozí souhlas, a v případě stanoveném v § 9a odst. 1 větě druhé dává předchozí souhlas ke změně zřizovatele, h) navrhuje členy výběrové komise a odvolání ředitele podle § 17 odst. 2 a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2,“. 24. V § 18 odst. 2 písmeno j) zní: „j) projednává návrhy na sjednání smluv o spolupráci veřejné výzkumné instituce.“. 25. V § 18 odst. 4 větě první se slovo „a“ zrušuje a za slovo „výzkumu“ se vkládají slova „ , a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, též 1 zástupce zřizovatele“. 26. V § 18 odst. 5 větě první se za slova „s výjimkou“ vkládají slova „zástupce zřizovatele, kterého jmenuje zřizovatel, a ostatních“ a slova „za podmínek podle odstavce 4 spolupracujícími výzkumnými organizacemi“ se nahrazují slovy „zřizovatelem na základě návrhů podávaných jinými právnickými osobami nebo organizačními složkami státu, zabývajícími se výzkumem nebo vývojem, popřípadě dalšími představiteli odborné veřejnosti“. 27. V § 18 odst. 5 se věta čtvrtá zrušuje. 28. V § 18 odstavec 12 zní: „(12) V případě, že se rada instituce po dobu 6 měsíců nesejde tak, aby byla schopna se usnášet, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce uplynutím 6 měsíců od posledního zasedání, na kterém byla rada schopna se usnášet. Noví členové rady instituce jsou voleni nebo jmenováni postupem podle odstavců 4 a 5. Jestliže volení členové rady instituce nebudou zvoleni do 2 měsíců od skončení funkčního období všech členů rady instituce podle věty první, jmenuje tyto členy rady instituce zřizovatel, a to na dobu, než budou volení členové rady instituce řádně zvoleni.“. 29. V § 18 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Nevyjádří-li se rada instituce podle odstavce 2 písm. c) nebo e) až j) do 30 dnů ode dne doručení návrhu nebo záměru, platí, že návrh nebo záměr byl radou instituce projednán.“. 30. V § 19 odst. 1 písm. a) se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „ , popřípadě i bez tohoto rozhodnutí, není-li dozorčí rada schopna plnit své funkce,“. 31. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2“. 32. V § 19 odst. 1 písmeno i) zní: „i) schvaluje výroční zprávu,“. 33. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až o), která znějí: „m) určuje auditora pro účely ověření účetní závěrky, n) projednává návrhy na změny zřizovací listiny, o) poskytuje zřizovateli nezbytné informace o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce.“. 34. V § 22 odst. 4 se slova „radou instituce“ nahrazují slovem „ředitelem“. 35. V § 27 odst. 1 větě první se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 36. V § 27 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“. 37. V § 27 odst. 1 větě poslední se slova „Jeho užití“ nahrazují slovy „Užití sociálního fondu“. 38. V § 30 odst. 1 se slova „radou instituce“ nahrazují slovy „dozorčí radou“. Čl. LXIX Přechodná ustanovení 1. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zřizovatel jmenuje svého zástupce v radě instituce způsobem podle § 18 odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na místo externího člena, které se jako první uvolní po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna insolvenčního zákona Čl. LXX V § 418l zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. Čl. LXXI Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání pokut uložených za přestupky podle § 418j a 418k zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. LXXII Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. e), § 18 odst. 2 větách první a třetí, § 19 odst. 9 a v § 97 odst. 4 větě první se za slova „pojistné na“ vkládají slova „nemocenské a“. 5. V § 85 odst. 1 písm. d) se za slova „zaměstnané osoby“ vkládají slova „ , zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění,“. 6. V § 85 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění“. 7. V § 93 odst. 1 větě první se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění.“. 8. V § 93 odst. 1 větě třetí se slova „nebo zaměstnáním na základě dohody o provedení práce“ zrušují. 9. V § 94 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce“. 10. V § 94 odst. 1 větě třetí se slova „a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, u kterých“ nahrazují slovy „u kterého“ a slova „a § 7a odst. 2 části věty za středníkem“ se zrušují. 11. V § 95 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, která obsahuje údaje podle odstavce 1.“. 13. V § 116 odst. 3 větě druhé se slova „orgánům poskytujícím podporu v nezaměstnanosti“ nahrazují slovy „Státnímu úřadu inspekce práce, oblastním inspektorátům práce a Úřadu práce České republiky pro účely jejich činnosti“ a slova „potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti“ se zrušují. 14. V § 120 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění“. 15. V § 122 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „pojištěncích“ vkládají slova „a zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění,“. Čl. LXXIII Přechodná ustanovení 2. Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen, trvá-li toto zaměstnání na základě této dohody o provedení práce i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit se do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li již do registru zaměstnavatelů přihlášen. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o insolvenčních správcích Čl. LXXIV V § 36c zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 185/2013 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. Čl. LXXV Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání pokut uložených za přestupky podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Čl. LXXVI Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f). 2. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 8 odst. 1 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“ a písmena e) a f) se zrušují. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e). 3. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 8 odst. 2 a 3 a v § 16 odst. 1 se text „g)“ nahrazuje textem „e)“. 4. V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f). 5. V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 8 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena e) až g). 6. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f). 7. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“. 8. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 písm. e) se slova „nebo metalurgických procesech, nebo“ nahrazují slovem „procesech.“. 9. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Čl. LXXVII Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 261/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence Čl. LXXVIII Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 269/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou „Podání stížnosti má odkladný účinek.“. 2. V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 5 se použije obdobně § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody.“. Čl. LXXIX Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle § 18 odst. 5 zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna daňového řádu Čl. LXXX Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 337/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 366/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 131 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se použije také pro změnu místní příslušnosti daňového subjektu v případě daně, k níž se daňový subjekt neregistruje, pokud se změna podmínek pro určení místní příslušnosti současně týká této daně.“. 2. V § 155a odst. 2 písm. b) se za slovo „poukazem,“ vkládají slova „nejedná-li se o vrácení vratitelného přeplatku právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě,“. 3. V § 163 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 4. V § 163 odstavec 4 zní: „(4) V případech podle odstavce 3 písm. b) bodů 2, 4 a 5 lze platit daň v hotovosti také v cizí měně, pokud pro ni vyhlašuje Česká národní banka kurz devizového trhu, a jedná-li se o druh daně, v jehož případě správce daně zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daň lze platit v hotovosti také v této cizí měně, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.“. 5. V § 163 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Je-li daň podle odstavce 4 uhrazena v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu v české měně. Při přepočtu měny se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro den, který předchází dni platby daně. (6) Vznikne-li nedoplatek nebo přeplatek pouze v důsledku kurzového rozdílu nebo zaokrouhlení při přepočtu měny, tento a) nedoplatek zaniká, b) přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který jej evidoval.“. 6. V § 263 se text „ , § 163 odst. 4“ zrušuje. Čl. LXXXI Přechodné ustanovení Na kolkovou známku vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí zákon č. 280/2009 Sb. a vyhláška č. 383/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne 31. prosince 2024, nebo i po tomto dni, pokud bylo touto kolkovou známkou opatřeno podání, které bylo učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. LXXXII Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 206/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb. a zákona č. 458/2022 Sb., se mění takto: 1. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Územní působnost a sídlo (1) Celními úřady jsou a) Celní úřad v Praze se sídlem v Praze, vykonávající působnost ve správním obvodu hlavního města Prahy, b) Celní úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, vykonávající působnost ve správním obvodu Středočeského kraje, c) Celní úřad v Plzni se sídlem v Plzni, vykonávající působnost ve správním obvodu Jihočeského kraje, Karlovarského kraje a Plzeňského kraje, d) Celní úřad v Liberci se sídlem v Liberci, vykonávající působnost ve správním obvodu Královéhradeckého kraje, Libereckého kraje, Pardubického kraje a Ústeckého kraje, e) Celní úřad v Brně se sídlem v Brně, vykonávající působnost ve správním obvodu Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina, f) Celní úřad v Ostravě se sídlem v Ostravě, vykonávající působnost ve správním obvodu Moravskoslezského kraje, Olomouckého kraje a Zlínského kraje. (2) Celní úřad vykonává vybranou působnost na celém území České republiky. (3) Dojde-li ke změně území správních obvodů krajů, změní se stejně i územní působnost celních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku následujícího po dni, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění hranice správních obvodů krajů, ledaže by nabyl účinnosti prvního dne kalendářního roku.“. 2. V § 8 odst. 6 písm. a) se slova „ ; celní prostor Celního úřadu Praha Ruzyně lze stanovit pouze se souhlasem generálního ředitele“ zrušují. 3. V § 8 odst. 7 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 8 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) vymáhání peněžitých plnění spravovaných celním úřadem, včetně peněžitých plnění v rámci dělené správy, nebo d) doručování písemností.“. 5. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Celní úřad v Ostravě a) vydává na základě žádosti rozhodnutí týkající se závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tato rozhodnutí zrušuje nebo prohlašuje za neplatná, b) rozhoduje o povolení pro přístup k systému TIR.“. 6. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „pro Jihomoravský kraj“ nahrazují slovy „v Brně“. 7. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „pro Jihočeský kraj“ nahrazují slovy „v Plzni“. 8. V § 9 odst. 4 se slova „pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „v Praze“. 9. V § 9 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 10. V § 10 odst. 1 se slova „pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „v Plzni“. 11. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vymáhání nedoplatku na peněžitém plnění spravovaném celním úřadem, včetně nedoplatku na peněžitém plnění v rámci dělené správy, provede celní úřad, který jej zahájil nejdříve.“. Čl. LXXXIII Přechodná ustanovení 1. Zrušují se celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10. 2. Spisy celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, převezmou celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10. 3. Jsou-li v rozhodnutích nebo osvědčeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10. 4. Jsou-li v rozhodnutích o delegaci nebo v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v rozhodnutích uvedených celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10. 5. Jsou-li v plných mocech nebo pověřeních uplatněných u celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10. 6. Pro určení místní příslušnosti soudu v řízeních ve správním soudnictví v oblasti působnosti celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 a do tohoto dne neskončena, se použijí dosavadní právní předpisy. 7. Zruší-li ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, které se týká oblasti působnosti celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, a které bylo vydáno krajským soudem v řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, vrátí se věc k dalšímu řízení tomu krajskému soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni. 8. Řízení nebo jiné postupy, které byly zahájeny Celním úřadem pro hlavní město Prahu přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 v případech, kdy byla místní příslušnost celního úřadu určena podle § 10 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, dokončí Celní úřad v Praze. ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Čl. LXXXIV Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 367/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 143/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb. a zákona č. 19/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 28 odstavec 3 zní: „(3) Vláda stanoví svým usnesením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace vláda stanoví na základě finančních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c), e), f) a g), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané finanční prostředky na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu. Vláda může stanovit prostředky pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny v dělení podle napěťových hladin a v případě napěťové hladiny nízkého napětí i v dělení podle kategorií zákazníků. V takovém případě zohlední Úřad při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny různou výši dotace podle napěťových hladin nebo kategorií zákazníků. Vláda může usnesení podle věty první změnit; věta druhá se v takovém případě použije obdobně. Změní-li vláda usnesení podle věty první, změní Úřad cenové rozhodnutí na daný rok nebo jeho zbývající část, pokud je to nezbytné, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy vláda své usnesení změnila.“. 2. V § 28 odst. 4 písm. b) se za slovo „místě“ vkládají slova „a podle prostředků pro poskytnutí dotace na jednotlivé kategorie zákazníků“. 3. § 29 zní: „§ 29 (1) O poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu podle § 28 odst. 3 zákona rozhodne ministerstvo nejpozději do 30 dnů ode dne schválení usnesení podle § 28 odst. 3 zákona. O poskytnutí dotace vydá ministerstvo rozhodnutí. Ministerstvo poukáže operátorovi trhu vždy jednu čtvrtinu částky dotace, a to do konce měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí. (2) Dojde-li v průběhu roku ke změně výše peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace podle § 28 odst. 3, ministerstvo upraví rozhodnutí podle odstavce 1 a upravenou částku peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace zohlední ve zbývajících čtvrtletních splátkách dotace.“. Čl. LXXXV Přechodná ustanovení 1. Vláda stanoví usnesením do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXV tohoto zákona prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace postupem podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona. 2. Liší-li se výše a způsob stanovení prostředků státního rozpočtu podle nařízení vlády vydaného podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona, a podle usnesení vlády podle bodu 1, Energetický regulační úřad změní cenové rozhodnutí na daný rok nebo jeho zbývající část, a to do 3 měsíců ode dne, kdy vláda přijala usnesení podle bodu 1. 3. Ode dne přijetí usnesení vlády podle bodu 1 se nepřihlíží k částce prostředků státního rozpočtu stanovené v nařízení vlády vydaném podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o audiovizi Čl. LXXXVI V § 41 odst. 2 zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), se věta poslední zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních Čl. LXXXVII Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 422/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 11 a 132 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Tyto náklady vymáhá celní úřad.“. 2. V § 178 odst. 1 a v § 180 větě poslední se slovo „soud“ nahrazuje slovy „orgán, který ji vybral nebo vymohl,“. 3. V § 270 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 270 odst. 2 se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“. 4. V § 270 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tuto částku vymáhá celní úřad.“. 5. V § 271 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Celní úřad, který vymáhá peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění podle této hlavy, vyrozumí bez zbytečného odkladu soud o tom, že a) tato peněžitá sankce nebo jiné peněžité plnění bylo vymoženo, b) vymožení peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění by mohlo být zmařeno a z jakých důvodů, c) průběh vymáhání ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, nebo d) nedoplatek této peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění byl odepsán.“. Čl. LXXXVIII Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o zvláštních řízeních soudních Čl. LXXXIX Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 502 odst. 2 větě druhé se slova „a soud eviduje částku vymožených pokut“ zrušují. 2. V § 502 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při správě placení pokuty podle odstavce 1 se postupuje podle daňového řádu. Pokutu vymáhá celní úřad.“. 3. V § 507 odst. 1 se slova „jsou evidovány podle § 502“ nahrazují slovy „byly uloženy podle § 502 odst. 1“. Čl. XC Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pokut podle § 502 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. 2. Při správě placení pokut podle § 502 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví Čl. XCI V § 2 odst. 2 zákona č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, se slova „pro Královéhradecký kraj“ nahrazují slovy „v Liberci“. ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o hazardních hrách Čl. XCII Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Hazardní hra provozovaná dálkovým přístupem prostřednictvím internetu (dále jen „internetová hra“) dostupná a) na území České republiky se považuje za provozovanou na území České republiky, b) mimo území České republiky se považuje za provozovanou na území České republiky, pokud je také dostupná na území České republiky, kde je provozována na základě základního povolení pro tuto hru.“. 2. Nadpis § 4 zní: „Vymezení některých pojmů“. 3. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo „hře“ vkládají slova „provozované na území České republiky“. 4. V § 4 odst. 1 písm. d) bodě 1 se slova „ ; za cenu obvyklou se považuje cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku, a“ nahrazují slovem „ , nebo“. 5. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až o), která znějí: „e) doprovodným plněním vklad nebo jeho část, které kromě sázky opravňují k účasti na konkrétní hře daného druhu hazardní hry, f) ostatním plněním vklad nebo jeho část, které nejsou sázkou ani doprovodným plněním, g) cizím účastníkem hazardní hry fyzická osoba účastnící se internetové hry neprovozované na území České republiky, pokud hraje proti účastníkovi hazardní hry, h) vyplacením výhry 1. vyplacení žetonů účastníkovi hazardní hry u hracího stolu živé hry na základě vyhodnocení hry živé hry v kasinu, pokud nejde o karetní turnaj, 2. zaevidování peněžních prostředků na uživatelské konto účastníka hazardní hry, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hru je zřízeno uživatelské konto; to neplatí pro peněžní prostředky vyplácené jako renta, 3. vyplacení peněžních prostředků účastníkovi hazardní hry v hotovosti nebo provedení jejich bezhotovostního převodu účastníkovi hazardní hry z platebního účtu, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto, 4. zaznamenání na uživatelské konto, pokud jde o nepeněžní výhru nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hru je zřízeno uživatelské konto, 5. předání hmotné věci nebo poukázky na hmotnou věc nebo službu účastníkovi hazardní hry, pokud jde o nepeněžní výhru a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto, nebo 6. složení peněžních prostředků do úschovy, pokud jde o peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto, i) rentou peněžní prostředky postupně vyplácené z úschovy, j) bonusem plnění poskytnuté účastníkovi hazardní hry v souvislosti s provozováním hazardní hry bezúplatně nebo za cenu nižší, než je jeho cena obvyklá, k) rizikovým bonusem bonus podporující rizikové hraní hazardních her nebo ohrožující zdraví, život, dobré mravy nebo veřejný pořádek, l) cenou obvyklou cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku, m) provozovatelem ten, kdo provozuje hazardní hru, bez ohledu na to, zda je držitelem základního povolení k jejímu provozování nebo zda je ohlašovatelem, n) zemí původu u 1. fyzické osoby každý stát, jehož je státním příslušníkem, nebo v němž je přihlášena k trvalému nebo jinému obdobnému pobytu, 2. podnikající fyzické osoby každý stát, který je její zemí původu podle bodu 1 nebo ve kterém má sídlo, 3. právnické osoby stát, ve kterém má sídlo, 4. svěřenského fondu stát, podle jehož práva je založen, a každý stát, který je zemí původu jeho svěřenského správce podle bodů 1 až 3, o) zakázanou internetovou hrou internetová hra provozovaná v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) nebo b).“. 6. V § 4 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 7. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Hazardní hru, s výjimkou turnaje malého rozsahu, může provozovat pouze a) Česká republika, b) právnická osoba, která má 1. sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, 2. organizační strukturu s řádným, průhledným a uceleným vymezením působností a rozhodovacích pravomocí, 3. zřízenou dozorčí radu, správní radu nebo jiný obdobný kontrolní orgán, 4. splněn požadavek finanční stability, 5. účetní závěrku ověřenou auditorem podle zákona o auditorech, 6. průhledný a nezávadný původ zdrojů, a 7. průhlednou vlastnickou strukturu, ze které je zřejmé, kdo je jejím skutečným majitelem podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“).“. 8. V § 6 odst. 2 se slova „Provozovatelem tomboly může být i jiná právnická osoba než podle odstavce 1“ nahrazují slovy „Tombolu může provozovat pouze Česká republika nebo právnická osoba“. 9. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Provozovatelem turnaje malého rozsahu může být pouze“ nahrazují slovy „Turnaj malého rozsahu může provozovat pouze Česká republika nebo“. 10. V § 6 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Požadavek finanční stability podle odstavce 1 písm. b) bodu 4 splňuje provozovatel, jehož a) vlastní kapitál snížený o nesplacenou část emisního kursu a o nesplacené příplatky mimo základní kapitál 1. činí nejméně 50 000 000 Kč a 2. překračuje výši dluhů, pokud je výsledek hospodaření běžného účetního období a výsledek hospodaření minulých let záporný, a b) aktiva snížená o kauci podle § 93 odst. 1 písm. a), dlouhodobé pohledávky a dlouhodobý finanční majetek činí nejméně 50 000 000 Kč. (5) Při posuzování splnění požadavku finanční stability se částka v cizí měně uvedená v účetní závěrce přepočte na české koruny kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro den sestavení účetní závěrky.“. 11. V § 7 odst. 2 písm. i) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 12. V § 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) v rozporu 1. s podmínkou jejího provozování podle § 13d, části druhé nebo čtvrté hlavy I, 2. s podmínkou jejího provozování stanovenou v základním povolení, 3. se schváleným herním plánem, 4. s povolením k umístění herního prostoru, nebo 5. s ohlášením nebo s podmínkami pro provozování ohlašovaných hazardních her, nebo l) prostřednictvím jiného modelu technického zařízení, než jaký byl schválen v základním povolení.“. 13. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) V souvislosti s provozováním hazardní hry se provozovateli zakazuje poskytovat účastníkovi hazardní hry jakoukoli výhodu v podobě a) potraviny, nápoje, tabákového výrobku nebo povzbuzující látky nebo b) zakázaného rizikového bonusu stanoveného ve vyhlášce.“. 14. V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Provozovatel nesmí pobídnout k účasti na hazardní hře osobu, která dříve provozovateli sdělila, že si nepřeje být oslovována s pobídkami k účasti na hazardní hře, jde-li o osobu, která a) je registrována k této hazardní hře, nebo b) byla k této hazardní hře registrována v posledních 3 letech.“. 15. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „ , nejvyšší výhry a nejvyšší hodinové prohry“ nahrazují slovy „a nejvyšší výhry“. 16. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) výplatní poměr, e) výplatní strukturu.“. 17. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Vklad (1) Provozovatel nesmí přijmout doprovodné plnění v jiné měně než v měně sázky. (2) Provozovatel nesmí vrátit doprovodné ani ostatní plnění v jiné měně, než ve které je přijal.“. 18. V § 10 odst. 2 se slova „loterie a“ nahrazují slovy „loterie nebo“ a slova „ , cenin, cenných papírů a dalších investičních nástrojů“ se zrušují. 19. V § 10 odstavce 4 až 6 znějí: „(4) Předmětem výhry živé hry mohou být pouze a) hodnotové nebo hrací žetony, jedná-li se o výhru živé hry neprovozované jako internetová hra, b) turnajové žetony, jedná-li se o výhru jednotlivé hry živé hry v rámci karetního turnaje, c) peněžní prostředky, jedná-li se o výhru živé hry provozované jako internetová hra nebo karetní turnaj. (5) Peněžní prostředky vyplácené jako renta mohou být předmětem výhry pouze tehdy, jedná-li se o výhru číselné loterie, peněžité loterie nebo okamžité loterie. (6) Předmětem výhry nesmí být a) tabákový výrobek, kuřácká pomůcka, bylinný výrobek určený ke kouření, elektronická cigareta, nikotinový sáček bez obsahu tabáku nebo alkoholický nápoj podle zákona upravujícího ochranu zdraví před škodlivými účinky návykových látek, b) látka nebo přípravek podle nařízení vlády upravujícího seznam návykových látek, c) léčivý přípravek podle zákona upravujícího léčiva, d) cenný papír nebo jiný investiční nástroj nebo e) virtuální aktivum podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“. 20. V § 10 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Provozovatel je povinen vyplatit výhru ve stejné měně, v jaké přijal související sázku do hry.“. 21. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10c, které včetně nadpisů znějí: „§ 10a Vyplacení výhry na uživatelské konto (1) Provozovatel je povinen vyplatit výhru ze hry hazardní hry, pro kterou je zřízeno uživatelské konto podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího vyhodnocení. (2) Je-li předmětem výhry hmotná věc, služba nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta, zaeviduje je provozovatel na uživatelské konto odděleně od peněžních prostředků spolu s jejich dostatečně určitým popisem a hodnotou. § 10b Vyplacení výhry, není-li zřízeno uživatelské konto (1) Není-li pro daný druh hazardní hry zřízeno uživatelské konto, může účastník hazardní hry u provozovatele uplatnit nárok na výhru nejpozději do 1 roku a) ode dne vyhodnocení hry hazardní hry, b) ode dne ukončení prodeje losů, pokud jde o výhru okamžité loterie, nebo c) od posledního dne konání karetního turnaje, pokud jde o výhru karetního turnaje. (2) Provozovatel je povinen umožnit uplatnění nároku na výhru alespoň na místě, kde přijímá sázky do této hazardní hry. Provozovatel loterie může v herním plánu s ohledem na výši vyplácených peněžních prostředků přiměřeně omezit okruh míst, na kterých lze uplatnit nárok na výhru. (3) Neuplatní-li účastník hazardní hry nárok na výhru ve lhůtě podle odstavce 1, právo na výhru zaniká. (4) Provozovatel je povinen vyplatit výhru bez zbytečného odkladu po uplatnění nároku, a to na místě, kde je nárok uplatněn, nebo bezhotovostním převodem, pokud s tím účastník hazardní hry souhlasí nebo je-li tak provozovatel povinen učinit podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti. (5) Pokud nelze z omluvitelného důvodu vyplatit výhru bezodkladně, je provozovatel povinen vyplatit výhru nejpozději do 60 dnů ode dne uplatnění nároku. V takovém případě je provozovatel povinen vydat účastníkovi hazardní hry potvrzení o uplatnění nároku na výhru, ve kterém uvede alespoň a) identifikační údaje provozovatele, b) identifikační údaje účastníka hazardní hry, c) výši výhry, d) dostatečně určitý popis předmětu výhry, jde-li o hmotnou věc nebo službu, e) důvod nevyplacení výhry, f) informaci o 1. dni a čase, od nichž budou připraveny peněžní prostředky k výplatě, a místě výplaty, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a výhra se vyplácí v hotovosti, 2. dni a čase, od nichž bude připravena hmotná věc nebo poukaz na hmotnou věc nebo službu k předání, a místě předání, pokud je předmětem výhry hmotná věc nebo služba, 3. jedinečném identifikátoru platebního účtu, na který bude výhra vyplacena bezhotovostním převodem, a dni, do kterého bude dán platební příkaz, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a účastník hazardní hry souhlasí s vyplacením výhry bezhotovostním převodem na tento platební účet nebo je-li tak provozovatel povinen učinit podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, nebo 4. způsobu výplaty renty, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky vyplácené jako renta, g) den, čas a místo vystavení potvrzení o uplatnění nároku na výhru, h) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis fyzické osoby pověřené provozovatelem k vystavení potvrzení o uplatnění nároku na výhru. (6) V případě živé hry v kasinu s výjimkou karetního turnaje je provozovatel povinen vyplatit výhru u hracího stolu živé hry v hodnotových nebo hracích žetonech bezodkladně po vyhodnocení hry hazardní hry. Na živou hru v kasinu s výjimkou karetního turnaje se odstavce 1 až 5 nepoužijí. (7) Odstavec 5 se nepoužije na tombolu a turnaj malého rozsahu, pokud účastník hazardní hry uplatní nárok na výhru bezprostředně po vyhodnocení hry hazardní hry. § 10c Renta (1) Jsou-li předmětem výhry peněžní prostředky vyplácené jako renta, je provozovatel povinen bezodkladně složit do úschovy všechny peněžní prostředky, které mají být takto vypláceny, a to u notáře, advokáta, banky, zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky. (2) Náklady spojené s úschovou a výplatou renty nese provozovatel. (3) Provozovatel je povinen bezodkladně vyplatit účastníkovi hazardní hry všechny peněžní prostředky podle odstavce 1, pokud o to účastník hazardní hry požádá. O tom je povinen účastníka hazardní hry poučit při výplatě výhry. (4) Na žádost o výplatu celé uschované částky se použije § 10b odst. 5 obdobně.“. 22. V § 11 se slova „je povinen“ nahrazují slovy „a fyzická osoba pro něj činná jsou povinni“ a za slovo „provozovatele“ se vkládají slova „nebo fyzickou osobu pro něj činnou“. 23. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Omezení času provozování hazardní hry v obecně závazné vyhlášce podle odstavce 1 se nevztahuje na provozování přenášené živé hry ze studia nacházejícího se v dané obci.“. 24. V § 13a odstavec 1 zní: „(1) Provozovatel je povinen pro každou hazardní hru vést výkaznictví a poskytovat jej vzdáleným přístupem.“. 25. Za § 13a se vkládají nové § 13b až 13f, které včetně nadpisů znějí: „§ 13b Informační povinnost (1) Provozovatel provozující technickou hru je povinen na každé herní pozici a) čitelným a pro účastníka hazardní hry kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit 1. zůstatek na uživatelském kontu účastníka hazardní hry, 2. celkovou souhrnnou výši čistých proher od aktivace uživatelského konta, 3. celkovou souhrnnou výši čistých proher za kalendářní měsíc, 4. částku nejvyšší sázky, 5. částku nejvyšší výhry a 6. nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření, b) čitelným a po celou dobu přihlášení účastníka hazardní hry do uživatelského konta viditelným způsobem zveřejnit ukazatel délky přihlášení do uživatelského konta a c) po každém přihlášení nejméně na 5 sekund od okamžiku každého přihlášení do uživatelského konta upozornit na nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření. (2) Provozovatel provozující herní prostor je povinen zveřejnit čitelným způsobem na viditelném místě a) v herním prostoru 1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele, 2. identifikační a kontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím, 3. povolení k umístění herního prostoru, základní povolení a herní plán všech hazardních her, které jsou v herním prostoru provozovány, 4. informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách (dále jen „rejstřík“) a odkaz na internetovou stránku Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2, 5. nabídku využití sebeomezujících opatření, 6. částku nejvyšší sázky a nejvyšší výhry, umožňuje-li to povaha provozované hazardní hry, a 7. ukazatel času, a to tak, aby z každé herní pozice a od každého hracího stolu živé hry v herním prostoru byl po celou provozní dobu alespoň 1 viditelný, b) v herním prostoru, ve kterém je provozována hazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto, 1. informaci o možnosti a způsobu využití prostředku pro zamezení účasti na hazardní hře a 2. informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem a c) před vstupem do herního prostoru 1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele, 2. provozní dobu herního prostoru, 3. informaci o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a 4. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá. (3) Provozovatel provozující kasino je povinen zveřejnit čitelným způsobem na viditelném místě a) v kasinu seznam provozovaných her živé hry s uvedením názvu podle základního povolení a b) na hracím stole živé hry 1. název hazardní hry podle základního povolení, 2. herní měnu a 3. částku nejnižší a nejvyšší sázky. (4) Provozovatel provozující loterii je povinen a) zajistit, aby na viditelném místě u každého prodejního místa loterie došlo čitelným způsobem ke zveřejnění 1. informace o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a 2. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá, a b) zveřejnit na svých internetových stránkách 1. seznam prodejních míst loterie podle písmene a) a 2. výsledek slosování, a to bezodkladně po provedení slosování, až do uplynutí doby 1 roku od provedení slosování. (5) Provozovatel provozující kursovou sázku nebo totalizátorovou hru je povinen a) na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hry, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit 1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele, 2. identifikační a kontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím, 3. informaci o možnosti zápisu do rejstříku a odkaz na internetovou stránku ministerstva obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2, a 4. upozornění na nabídku využití sebeomezujících opatření, je-li povinen účastníkovi hazardní hry nabídnout sebeomezující opatření, b) na každém místě, kde přijímá vklad do těchto hazardních her nebo provádí registraci k těmto hazardním hrám podle tohoto zákona, čitelným a viditelným způsobem dále zveřejnit 1. informaci o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a 2. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá, c) na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hry, na vyžádání poskytnout k nahlédnutí základní povolení a herní plán všech hazardních her, které jsou na tomto místě provozovány, a d) zveřejnit seznam míst podle písmene a) na svých internetových stránkách. (6) Provozovatel, který provozuje hazardní hru v jiné měně, než je česká koruna, je povinen na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hry, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit centrálně stanovené kurzy pro daný kalendářní den pro přepočet mezi všemi herními měnami a českou korunou a mezi všemi herními měnami a herní měnou, ve které lze nastavit sebeomezující opatření. § 13c Zrušení sázky (1) Provozovatel může před vyhodnocením hry hazardní hry nabídnout účastníkovi hazardní hry zrušení vložení této sázky. Nabídka pozbývá platnosti nejpozději okamžikem vyhodnocení hry, neurčí-li provozovatel kratší dobu její platnosti. (2) Účastník hazardní hry není povinen zrušení vložení sázky přijmout. § 13d Podmínky provozování hazardní hry Provozovatel je povinen dodržovat podmínku provozování stanovenou ve vyhlášce. § 13e Oznamovací a záznamní povinnost (1) Provozovatel je povinen oznámit orgánu vykonávajícímu státní správu v oblasti provozování hazardních her skutečnost související s provozováním hazardní hry stanovenou ve vyhlášce, jejíž oznámení je potřebné pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem. (2) Provozovatel je povinen průběžně vést evidenci skutečností souvisejících s provozováním hazardní hry potřebných pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, které stanovuje vyhláška. (3) Záznamy a evidence, na které se vztahuje záznamní povinnost podle tohoto zákona, lze vést v listinné nebo elektronické podobě. Provozovatel je povinen je vést správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska. (4) Dozorující orgán si může ověřovat již v průběhu trvání záznamní povinnosti podle tohoto zákona její řádné plnění, požadovat doklady vztahující se k údajům, které jsou předmětem záznamní povinnosti, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad. Stanoví-li tento zákon povinnost zpřístupnit záznam, evidenci nebo doklad tak, aby do nich mohl dozorující orgán nahlédnout na místě, není tím dotčena povinnost poskytnout je dozorujícímu orgánu jiným způsobem. (5) Dozorující orgán může provozovateli rozhodnutím, ve kterém přesně stanoví zaznamenávané údaje, jejich členění a uspořádání, popřípadě návaznost na doklady, z nichž je záznam veden, uložit, aby kromě evidence podle odstavce 2 vedl zvláštní záznamy potřebné pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem. Dozorující orgán rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti změní nebo zruší, jestliže se změnily nebo odpadly důvody, které vedly k jejímu uložení. (6) Záznamy, evidence a doklady, na které se vztahuje záznamní povinnost podle tohoto zákona, je provozovatel povinen uchovávat po dobu stanovenou a) tímto zákonem, b) ve vyhlášce; tato doba nesmí být delší než 10 let 1. ode dne jejich zaznamenání, nebo 2. od posledního dne, kdy nastává zaznamenaná skutečnost, pokud je předmětem záznamní povinnosti trvající skutečnost, c) v rozhodnutí podle odstavce 5, která nesmí být delší než 10 let ode dne jejich zaznamenání. § 13f Přepočet měn (1) Provozovatel je povinen k přepočtu mezi herní měnou a českými korunami nebo mezi herní měnou a jinou herní měnou používat provozovatelem centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi danou dvojicí měn. (2) Provozovatel nesmí v průběhu kalendářního dne používat pro přepočet mezi danou dvojicí měn více kurzů. (3) Centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi dvojicí měn se při stanovení nesmí odchylovat o více než 10 % od kurzu vypočteného pro tuto dvojici měn za použití kurzu české koruny ke každé z těchto měn vyhlášeného Českou národní bankou pro den předcházející dni, v němž se stanovuje centrálně stanovený kurz. (4) Provozovatel je povinen nově stanovit centrální kurz pro přepočet mezi danou dvojicí měn, pokud se dosavadní centrálně stanovený kurz po dobu 30 po sobě jdoucích kalendářních dnů odchyluje o více než 10 % od kurzu určeného postupem podle odstavce 3.“. 26. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Sebeomezující opatření (1) U hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až c), je-li registrace podmínkou účasti na nich, § 3 odst. 2 písm. d) až f) a internetové hry je provozovatel povinen účastníkovi hazardní hry nabídnout a umožnit mu jednotlivě si nastavit sebeomezující opatření nebo jejich nastavení jednotlivě odmítnout. Provozovatel nesmí účastníka hazardní hry žádným způsobem nabádat k tomu, aby odmítl nastavení sebeomezujícího opatření nebo aby jej zmírnil. (2) Účastník hazardní hry může nejvýše jednou za kalendářní den zpřísnit nebo zmírnit jednotlivé sebeomezující opatření oproti hodnotě účinné v daný okamžik, a to prostřednictvím uživatelského konta nebo v kasinu. Žádost o zpřísnění nebo zmírnění sebeomezujícího opatření lze podat po celý provozní den kasina nebo kdykoliv je účastník hazardní hry přihlášen do uživatelského konta. (3) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry vložit sázku do hazardní hry nebo vstoupit návštěvníkovi do herního prostoru, pokud by tím nebylo dodrženo účinné sebeomezující opatření. Při tom se zohlední také skutečnosti, které nastaly od počátku období, na které se vztahuje toto sebeomezující opatření, do okamžiku nabytí účinnosti jeho případného zpřísnění nebo zmírnění. (4) Zmírní-li účastník hazardní hry své sebeomezující opatření, nabyde změna účinnosti od počátku a) sedmého kalendářního dne ode dne nastavení zmírnění, jde-li o sebeomezující opatření vztahující se ke kalendářnímu dni, nebo b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo nastaveno zmírnění, nebo od počátku sedmého kalendářního dne ode dne nastavení zmírnění, podle toho, který den nastane později, jde-li o sebeomezující opatření vztahující se ke kalendářnímu měsíci. (5) Pokud má ke stejnému okamžiku nabýt účinnosti více zmírnění téhož sebeomezujícího opatření, nabyde účinnosti pouze to, které je nastaveno nejpozději. (6) Zpřísní-li účastník hazardní hry sebeomezující opatření, nabyde změna účinnosti okamžitě. Za zpřísnění sebeomezujícího opatření se považuje také nastavení stejné hodnoty tohoto sebeomezujícího opatření, jaká je v daný okamžik účinná, nebo nastavení jakékoliv hodnoty, není-li toto sebeomezující opatření v daný okamžik nastaveno. Účinností zpřísnění sebeomezujícího opatření se ruší všechna doposud neúčinná zmírnění tohoto sebeomezujícího opatření.“. 27. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Sebeomezující opatření v případě opakované registrace Pokud účastník hazardní hry zruší uživatelské konto a do 7 kalendářních dnů u téhož provozovatele založí uživatelské konto pro jednotlivý druh hazardní hry a k okamžiku zrušení uživatelského konta bylo účinné sebeomezující opatření, nesmí mu provozovatel umožnit nastavit si při registraci mírnější sebeomezující opatření.“. 28. V § 15 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) U loterie, kursové sázky a totalizátorové hry, je-li registrace podmínkou účasti na nich, je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální výši a) sázek za 1 kalendářní den, b) sázek za 1 kalendářní měsíc, c) čisté prohry za 1 kalendářní den, d) čisté prohry za 1 kalendářní měsíc. (2) U technické hry a internetové hry je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si a) maximální výši sázek za 1 kalendářní den, b) maximální výši sázek za 1 kalendářní měsíc, c) maximální výši čisté prohry za 1 kalendářní den, d) maximální výši čisté prohry za 1 kalendářní měsíc, e) maximální počet přihlášení do uživatelského konta za 1 kalendářní měsíc, po jehož překročení nebude účastníkovi hazardní hry umožněno vložit sázku do hazardní hry, f) maximální celkovou dobu, po kterou je účastník hazardní hry přihlášen do uživatelského konta, za 1 kalendářní den, po jejímž překročení mu nebude umožněno vložit sázku do hazardní hry, g) dobu, po kterou účastníkovi hazardní hry nebude umožněno vložit sázku do hazardní hry po jeho odhlášení z uživatelského konta. (3) U hazardní hry provozované v herním prostoru je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální počet návštěv herního prostoru za 1 kalendářní měsíc. Toto sebeomezující opatření se nastavuje společně pro všechny druhy hazardních her provozovaných tímto provozovatelem v herním prostoru a posuzuje se úhrnně za všechny herní prostory provozované tímto provozovatelem.“. 29. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) U binga a živé hry provozovaných v kasinu je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální výši čisté prohry za a) 1 kalendářní den, b) 1 kalendářní měsíc.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 30. V § 15 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slova „období jednoho“ vkládá slovo „kalendářního“. 31. V § 15 odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 32. V § 16 odst. 1 se slova „Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách (dále jen „rejstřík“)“ nahrazují slovem „Rejstřík“ a slova „Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)“ se nahrazují slovem „ministerstvo“. 33. V § 16 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 34. V § 16 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) datum vzniku důvodu zápisu fyzické osoby do rejstříku a e) datum zániku důvodu zápisu fyzické osoby do rejstříku.“. 35. V § 16a odst. 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje. 36. V § 16a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) která využila prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře nebo h) která je 1. povinným v exekuci ukládající zaplacení peněžité částky vedené soudním exekutorem podle exekučního řádu, je-li zapsána v centrální evidenci exekucí v části, která je veřejným seznamem, nebo 2. dlužníkem v daňové exekuci vedené orgánem Finanční správy České republiky nebo orgánem Celní správy České republiky, kterému byl oznámen exekuční příkaz.“. 37. V § 16a odst. 2 písm. a) se slova „a f) nebo“ nahrazují slovy „ , f) a h)“. 38. V § 16a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) uplynulo 48 hodin od okamžiku, kdy ministerstvu došlo sdělení o využití prostředku pro zamezení k účasti na hazardní hře v případě fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 písm. g).“. 39. V § 16a odst. 3 se za slovo „moci“ vkládají slova „nebo provozovatel“. 40. V § 16b odstavec 4 zní: „(4) Pokud si fyzická osoba k podání žádosti podle odstavce 1 nebo 3 a) nezvolí zmocněnce, musí být 1. podpis na žádosti úředně ověřen, 2. žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu, 3. žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, 4. žádost zaslána datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou, pokud je k tomu ministerstvo technicky vybaveno a uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách, nebo 5. žádost zprostředkována provozovatelem způsobem podle § 16bb, jde-li o žádost podle odstavce 1, nebo b) zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.“. 41. Za § 16b se vkládají nové § 16ba a 16bb, které včetně nadpisů znějí: „§ 16ba Prodloužení nebo obnovení ochranné lhůty na žádost (1) Lhůta podle § 16b odst. 3 se na žádost fyzické osoby zapsané do rejstříku podle § 16b prodlouží o 1 rok od posledního dne dosavadní lhůty. Ministerstvo neprodleně vyznačí prodloužení lhůty podle § 16b odst. 3 v rejstříku. (2) Žádost podle odstavce 1 lze podat nejdříve v posledních 3 měsících dosavadní lhůty podle § 16b odst. 3. Ke dříve podané žádosti se nepřihlíží. (3) Pokud uplynula lhůta podle § 16b odst. 3 a fyzická osoba je stále zapsána v rejstříku, obnoví se na její žádost tato lhůta v délce 1 roku ode dne vyznačení obnovení lhůty v rejstříku, které provede ministerstvo neprodleně. (4) Pokud si fyzická osoba k podání žádosti podle odstavce 1 nebo 3 a) nezvolí zmocněnce, musí být 1. podpis na žádosti úředně ověřen, 2. žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu, 3. žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo 4. žádost zaslána datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou, pokud je k tomu ministerstvo technicky vybaveno a uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách, nebo b) zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen. (5) Prodloužení nebo obnovení lhůty podle § 16b nelze provést s odloženou účinností a nelze je vázat na splnění podmínky vymezené v žádosti. (6) Prodloužení a obnovení lhůty podle § 16b jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Sdělení o provedení prodloužení nebo obnovení lhůty podle § 16b se zasílá osobě, které se prodloužení nebo obnovení týká. § 16bb Prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře (1) Provozovatel internetové hry nebo herního prostoru, ve kterém je provozována hazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto, je povinen zpřístupnit prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře a) na každé herní pozici nebo na jiném místě dostupném po celou provozní dobu v každém herním prostoru, a to viditelně a způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o smyslu, účelu a způsobu použití tohoto prostředku, b) po celou dobu přihlášení do uživatelského konta pro internetovou hru, a to čitelným a viditelným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o smyslu, účelu a způsobu použití tohoto prostředku; to neplatí, má-li účastník hazardní hry zobrazenu hru hazardní hry v režimu celé obrazovky. (2) Využije-li účastník hazardní hry prostředek podle odstavce 1, a) je provozovatel povinen 1. nabídnout účastníkovi hazardní hry současné podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkované provozovatelem, 2. současně s nabídkou podle bodu 1 účastníka hazardní hry poučit o důsledcích zápisu do rejstříku a 3. bezodkladně sdělit ministerstvu prostřednictvím informačního systému provozování hazardních her, že účastník hazardní hry využil tento prostředek a případně současně podává žádost podle bodu 1, a b) nesmí mu provozovatel umožnit vložit sázku do žádné jím provozované hazardní hry po dobu 48 hodin od okamžiku využití tohoto prostředku. (3) Prostředek podle odstavce 1 může zpřístupnit také jiný provozovatel než podle odstavce 1 nebo jej lze zpřístupnit také jiným způsobem než podle odstavce 1. Tím není dotčena povinnost jeho zpřístupnění podle odstavce 1. (4) Provozovatel je povinen zajistit, aby použití prostředku podle odstavce 1 bylo možné pouze po přihlášení do uživatelského konta. (5) Provozovatel internetové hry nebo herního prostoru, ve kterém je provozována hazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto, je povinen a) umožnit účastníkovi hazardní hry prostřednictvím uživatelského konta podat žádost o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem, b) před podáním žádosti podle písmene a) účastníka poučit o důsledcích zápisu do rejstříku a c) bezodkladně předat žádost podle písmene a) ministerstvu prostřednictvím informačního systému provozování hazardních her. (6) Na žádost podle odstavce 5 se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.“. 42. V § 16c odst. 1 se slova „hazardní hry“ zrušují. 43. V § 16c odst. 2 se slova „hazardních her“ zrušují. 44. V § 16c odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo vydá fyzické osobě výpis z rejstříku na její žádost. Pokud si fyzická osoba k podání žádosti a) nezvolí zmocněnce, musí být 1. podpis na žádosti úředně ověřen, 2. žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu, 3. žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo 4. žádost zaslána datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou, pokud je k tomu ministerstvo technicky vybaveno a uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách, nebo b) zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.“. 45. Za § 16c se vkládá nový § 16d, který včetně nadpisu zní: „§ 16d Formulář s žádostí o zápis do rejstříku (1) Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejní formulář s žádostí o a) zápis do rejstříku, b) prodloužení nebo obnovení ochranné lhůty podle § 16b odst. 3, c) výmaz z rejstříku, d) výpis z rejstříku. (2) Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejní adresu internetové stránky s formulářem podle odstavce 1 písm. a) pro účely plnění informační povinnosti provozovatele.“. 46. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Důsledky zápisu fyzické osoby do rejstříku (1) Osobě zapsané v rejstříku nesmí provozovatel a) umožnit vstup dále do herního prostoru, b) založit uživatelské konto, c) umožnit prostřednictvím uživatelského konta vložení sázky do hry hazardní hry, d) umožnit vložení peněžních prostředků na uživatelské konto. (2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na osobu, která do herního prostoru vstupuje za účelem výkonu činnosti související se zajištěním provozu herního prostoru nebo z důvodu záchrany života nebo zdraví, ochrany majetku nebo jiného veřejného zájmu.“. 47. V části první se za hlavu III vkládá nová hlava IV, která včetně nadpisu zní: „HLAVA IV REGISTRACE A UŽIVATELSKÉ KONTO § 17a Registrace (1) Registrace je podmínkou účasti na a) kursové sázce, b) totalizátorové hře, c) technické hře, d) internetové hře. (2) Odstavec 1 písm. a) a b) se nepoužijí v případě kursové sázky na zvířecí dostih a totalizátorové hry na zvířecí dostih, které jsou provozovány výlučně na dostihovém závodišti, při kterém je umístěna sázková kancelář přijímající vklad do těchto her. (3) Registraci zajišťuje provozovatel na žádost účastníka hazardní hry. (4) Registrace zahrnuje zjištění a ověření totožnosti a věku účastníka hazardní hry, založení uživatelského konta a přidělení přístupových údajů nebo jiného přístupového prostředku k němu. (5) Pokud provozovatel umožní převod peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelským kontem podle této hlavy a jiným obdobným kontem pro hazardní hru, na kterou se nepoužije odstavec 1, použijí se na toto jiné obdobné konto ustanovení o uživatelském kontě podle této hlavy obdobně. V takovém případě je registrace podmínkou účasti na takové hazardní hře. § 17b Postup registrace (1) Pro účely registrace je účastník hazardní hry povinen a) poskytnout provozovateli své identifikační údaje, b) poskytnout provozovateli své kontaktní údaje v rozsahu, který umožní provozovateli kontaktovat tuto osobu alespoň 2 různými komunikačními prostředky, a c) jednotlivě si nastavit sebeomezující opatření podle § 15 nebo jejich nastavení jednotlivě odmítnout. (2) Provozovatel nezaloží uživatelské konto, pokud a) účastník hazardní hry neposkytne údaje podle odstavce 1 písm. a) nebo b), b) provozovatel neověří údaje poskytnuté podle odstavce 1 písm. a) nebo má pochybnost o jejich pravdivosti, c) účastník hazardní hry nenastaví ani neodmítne sebeomezující opatření způsobem podle odstavce 1 písm. c), d) je účastník hazardní hry zapsán v rejstříku nebo e) provozovatel neověří, zda je účastník hazardní hry zapsán v rejstříku. (3) Ověření údajů podle odstavce 2 písm. b) provede provozovatel a) provedením identifikace klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; ověření údajů nelze provést provedením identifikace osoby jednající za klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo b) převzetím identifikace klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (4) Údaje získané podle odstavce 1 je provozovatel povinen uchovávat spolu s údajem o tom, která fyzická osoba pověřená provozovatelem provedla první identifikaci účastníka hazardní hry a kdy se tak stalo, až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta. § 17c Ověřování údajů (1) Provozovatel je povinen po dobu trvání uživatelského konta průběžně kontrolovat správnost identifikačních a kontaktních údajů účastníka hazardní hry s využitím vhodných komunikačních prostředků a provést jejich aktualizaci, pokud se dozví, že jsou nesprávné. Účastník hazardní hry je povinen poskytnout provozovateli součinnost. (2) Údaje získané podle odstavce 1 je provozovatel povinen uchovávat až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta. (3) Provozovatel je povinen dálkovým způsobem prostřednictvím informačního systému provozování hazardních her ověřit, zda účastník hazardní hry není podle tohoto zákona vyloučen z účasti na hazardní hře, a to při a) registraci, b) přihlášení do uživatelského konta a c) vstupu do herního prostoru. § 17d Uživatelské konto (1) Uživatelským kontem se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí účet registrovaného účastníka hazardní hry vedený provozovatelem a) chráněný přístupovými údaji nebo jiným přístupovým prostředkem, které jsou vázány k tomuto účastníkovi hazardní hry, b) umožňující účast na hazardní hře, pro kterou je zřízeno, c) umožňující vklad a výběr peněžních prostředků souvisejících s účastí na hazardní hře podle písmene b), d) obsahující evidenci peněžních a herních prostředků souvisejících s účastí na hazardní hře podle písmene b) a jejich pohybů a e) obsahující evidenci nepeněžních výher souvisejících s účastí na hazardní hře podle písmene b). (2) Zakazuje se sdílení uživatelského konta mezi více účastníky hazardní hry. (3) Provozovatel nesmí založit účastníkovi hazardní hry více uživatelských kont pro jeden druh hazardní hry. (4) Provozovatel nesmí umožnit převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelskými konty různých účastníků hazardní hry. (5) Provozovatel nesmí umožnit převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelským kontem a jiným obdobným kontem pro hazardní hru cizího účastníka hazardní hry. (6) Provozovatel nesmí umožnit založení uživatelského konta podle tohoto zákona jinak než osobně nebo jeho prostřednictvím vložit sázku do hazardní hry jinak než osobně. § 17e Financování internetové hry (1) Je-li uživatelské konto zřízeno alespoň z části pro internetovou hru, je účastník hazardní hry povinen při registraci uvést také číslo nebo jiný jedinečný identifikátor registrovaného platebního účtu nebo registrovaného platebního prostředku tak, aby ho na základě tohoto čísla nebo tohoto identifikátoru bylo možno identifikovat jako majitele registrovaného platebního účtu nebo držitele registrovaného platebního prostředku. (2) Registrovaným platebním účtem může být pouze platební účet, jehož majitelem je daný účastník hazardní hry, který je vedený u osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (3) Registrovaným platebním prostředkem může být pouze platební prostředek, jehož držitelem je daný účastník hazardní hry, který je vydaný osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (4) Provozovatel nesmí na uživatelské konto zřízené alespoň z části pro internetovou hru přijmout peněžní prostředky z jiného platebního účtu, než je registrovaný platební účet, ani z jiného platebního prostředku, než je registrovaný platební prostředek. (5) Provozovatel nesmí z uživatelského konta zřízeného alespoň z části pro internetovou hru převést peněžní prostředky na jiný platební účet, než je registrovaný platební účet, ani na jiný platební prostředek, než je registrovaný platební prostředek. (6) Na uživatelské konto zřízené alespoň z části pro internetovou hru mohou být vkládány peněžní prostředky v hotovosti v úhrnné výši nejvýše do 10 000 Kč za 24 hodin. Z uživatelského konta zřízeného alespoň z části pro internetovou hru mohou být vyplaceny peněžní prostředky v hotovosti v úhrnné výši nejvýše do 10 000 Kč za 24 hodin. (7) Provozovatel může na uživatelském kontě zřízeném alespoň z části pro internetovou hru evidovat peněžní a hrací prostředky odděleně na podúčtech pro internetovou hru a pro hazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu. (8) Pokud provozovatel eviduje peněžní a hrací prostředky odděleně podle odstavce 7, použijí se odstavce 1 až 6 pouze na podúčet pro internetovou hru. (9) Na převod peněžních a hracích prostředků mezi uživatelským kontem jiným než podle odstavce 7 a podúčtem pro hazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu a na převod mezi podúčtem pro internetovou hru a podúčtem pro hazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu, bez ohledu na to, zda souvisí se stejným uživatelským kontem, se odstavec 6 použije obdobně. § 17f Omezení účastníka hazardní hry (1) Pokud se účastník hazardní hry nepřihlásí do uživatelského konta svými přístupovými údaji nebo nepoužije jiný přístupový prostředek, jehož je oprávněným držitelem, nesmí mu provozovatel umožnit a) přihlášení k tomuto uživatelskému kontu, b) používání tohoto uživatelského konta a c) účast na samotné hazardní hře, pro kterou je toto konto zřízeno. (2) Účastník hazardní hry nesmí poskytnout své přístupové údaje k uživatelskému kontu nebo jiný svůj přístupový prostředek k tomuto kontu jiné osobě ani nesmí jiným způsobem umožnit jiné osobě účast na hazardní hře prostřednictvím uživatelského konta. § 17g Záznamní povinnost (1) Provozovatel je povinen průběžně evidovat na uživatelském kontě veškeré peněžní a hrací prostředky účastníka hazardní hry související s účastí na hazardní hře, a to alespoň a) vklad, b) sázku, c) výhru, d) vložení peněžních prostředků na uživatelské konto, e) podání žádosti o vyplacení peněžních prostředků nebo vydání nepeněžní výhry z uživatelského konta, f) výplatu peněžních prostředků nebo vydání nepeněžní výhry z uživatelského konta a g) složení peněžních prostředků vyplácených jako renta do úschovy. (2) Provozovatel je povinen evidovat na uživatelském kontě pohyby vztahující se k peněžním nebo hracím prostředkům evidovaným na uživatelském kontě a úkony provedené při zrušení uživatelského konta. (3) Provozovatel je povinen evidovat peněžní a hrací prostředky na uživatelském kontě odděleně od peněžních prostředků ostatních účastníků hazardní hry a provozovatele. V případě internetové hry je také povinen je evidovat odděleně od peněžních prostředků cizího účastníka hazardní hry. (4) Provozovatel je povinen uchovávat údaje evidované na uživatelském kontě až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta. § 17h Informační povinnost Provozovatel je povinen účastníku hazardní hry poskytnout výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě, a to na jeho žádost doručenou provozovateli nejpozději do 3 let ode dne zrušení uživatelského konta. Výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě musí provozovatel poskytnout bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o jeho poskytnutí doručena. § 17i Výplata peněžních prostředků z uživatelského konta (1) Provozovatel je povinen na žádost účastníka hazardní hry bezodkladně a bezúplatně vyplatit peněžní prostředky z uživatelského konta, alespoň na místě, kde přijímá vklady peněžních prostředků na uživatelské konto. Účastník hazardní hry je povinen poskytnout provozovateli nezbytně nutnou součinnost při výplatě peněžních prostředků. (2) Pokud peněžní prostředky nelze z omluvitelného důvodu vyplatit bezodkladně, je provozovatel povinen současně vystavit účastníku hazardní hry potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta, ve kterém uvede den obdržení žádosti podle odstavce 1. Provozovatel je v takovém případě povinen peněžní prostředky vyplatit do 60 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Nevyplacené peněžní prostředky provozovatel eviduje na uživatelském kontě do okamžiku jejich vyplacení nebo zrušení uživatelského konta. (3) Provozovatel nesmí podmínit výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta předložením potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta. (4) Provozovatel nesmí účastníkovi hazardní hry stanovit pro výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta přísnější podmínky než pro vložení peněžních prostředků na uživatelské konto. (5) Provozovatel nesmí podmínit výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta výší zůstatku na uživatelském kontě nebo nejnižší částkou, kterou lze z uživatelského konta vybrat. (6) Na peněžní prostředky vyplácené jako renta se odstavce 1 až 5 nepoužijí. § 17j Výplata z uživatelského konta ve zvláštních případech (1) Provozovatel loterie nebo kursové sázky může v herním plánu s ohledem na výši vyplácených peněžních prostředků přiměřeně omezit okruh míst, na kterých lze vyplatit peněžní prostředky z uživatelského konta. (2) Na nepeněžní výhru se § 17i použije obdobně. Výhru je možné vyplatit také prostřednictvím poukázky na danou hmotnou věc nebo službu. V potvrzení o uplatnění nároku podle § 17i odst. 2 provozovatel uvede také dostatečně určitý popis předmětu výhry a jeho hodnotu. § 17k Zákaz zpoplatnění nečinnosti účastníka hazardní hry Zakazuje se zpoplatnit nečinnost účastníka hazardní hry. K odlišnému ujednání se nepřihlíží. § 17l Zrušení uživatelského konta (1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto, pokud a) zjistí, že účastník hazardní hry v souvislosti s účastí na hazardní hře prostřednictvím tohoto uživatelského konta závažně porušil povinnost podle tohoto zákona, b) se účastník hazardní hry k tomuto uživatelskému kontu nepřihlásí po dobu 24 měsíců, nebo c) všechna základní povolení pro druhy hazardní hry, ke kterým se váže uživatelské konto, zaniknou nebo jsou zrušena a bezprostředně na ně nenavazuje jiné základní povolení pro alespoň jeden druh hazardní hry, ke kterému se váže uživatelské konto. (2) Provozovatel může z vlastního podnětu zrušit uživatelské konto pouze z důvodu a) ochrany účastníka hazardní hry, pokud by pokračování v účasti na hazardní hře mohlo závažným způsobem ohrozit život nebo zdraví účastníka hazardní hry, b) ukončení obchodního vztahu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo c) jednání účastníka hazardní hry v rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. (3) Provozovatel nezruší uživatelské konto podle odstavce 1 písm. b), pokud a) účastník hazardní hry prostřednictvím tohoto uživatelského konta vložil sázku do hazardní hry, která není vyhodnocena, nebo b) neuplynulo 30 dnů ode dne posledního vyhodnocení vložené sázky. § 17m Zrušení uživatelského konta na žádost (1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto účastníka hazardní hry, pokud jej o to účastník hazardní hry požádá. Do dne zrušení uživatelského konta může účastník hazardní hry vzít žádost o zrušení uživatelského konta zpět. Provozovatel může v takovém případě požadovat úhradu prokazatelně a účelně vynaložených hotových výdajů spojených se zrušením konta. (2) Provozovatel je povinen účastníkovi hazardní hry vydat písemné potvrzení o přijetí žádosti o zrušení uživatelského konta, ve kterém uvede a) datum obdržení žádosti, b) označení uživatelského konta, c) identifikační údaje účastníka hazardní hry, d) identifikační údaje provozovatele, e) oprávněnou osobu, která potvrzení vydala, a její podpis, f) označení místa, kde je žádost o zrušení uživatelského konta podána, pokud je žádost učiněna osobně. (3) Je-li žádost o zrušení uživatelského konta podána s využitím prostředků komunikace na dálku, je provozovatel povinen potvrzení podle odstavce 2 zaslat účastníkovi hazardní hry prokazatelným způsobem s využitím platných kontaktních údajů. (4) Provozovatel je povinen přijímat žádosti o zrušení uživatelského konta učiněné a) na jakémkoliv místě, kde provádí registraci k dané hazardní hře, b) prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, c) prostřednictvím uživatelského konta účastníka hazardní hry v případě uživatelského konta pro internetovou hru, d) jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup než podle písmen b) a c) a e) případně na jiném místě nebo jiným způsobem, než podle písmen a) až d). (5) Provozovatel je povinen určit způsob a zveřejnit adresy, na kterých přijímá žádost o zrušení uživatelského konta podle odstavce 4 písm. b) a d). Provozovatel může určit místo a způsob podání žádosti o zrušení uživatelského konta podle odstavce 4 písm. e). V takovém případě je povinen je zveřejnit spolu s uvedením postupu, jak žádost podat. (6) Provozovatel nesmí podmínit zrušení uživatelského konta nepřiměřenou podmínkou. § 17n Zrušení uživatelského konta v případě úmrtí (1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto bezodkladně poté, co se dozví o úmrtí účastníka hazardní hry. (2) Osoba spravující pozůstalost, dědic pohledávky ze smlouvy o hazardní hře nebo odkazovník, který nabyl takovou pohledávku, jsou povinni informovat provozovatele o úmrtí účastníka hazardní hry. (3) Hra hazardní hry, do které je vložena sázka do dne úmrtí účastníka hazardní hry, se vyhodnotí, jako by byl účastník hazardní hry živ. (4) Hra hazardní hry, do které je vložena sázka po dni úmrtí účastníka hazardní hry, se nevyhodnocuje. § 17o Námitka proti zrušení uživatelského konta (1) Má-li účastník hazardní hry pochybnosti o správnosti zrušení uživatelského konta, může proti tomu u provozovatele uplatnit písemnou námitku do 15 dnů ode dne, kdy od provozovatele obdrží informaci o zrušení uživatelského konta. (2) V námitce uvede účastník hazardní hry důvody svých pochybností. (3) Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu potvrdit přijetí námitky a podat účastníkovi hazardní hry písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy námitku obdržel. (4) Je-li námitka důvodná, provozovatel uživatelské konto nezruší. § 17p Společná ustanovení pro zrušení uživatelského konta (1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto bezúplatně. (2) Při zrušení uživatelského konta je provozovatel povinen a) bezodkladně zamezit danému účastníkovi hazardní hry vložení 1. sázky do hazardní hry, pro kterou je uživatelské konto zřízeno, a 2. peněžních prostředků na toto uživatelské konto, b) bezodkladně informovat účastníka hazardní hry o zrušení uživatelského konta, o důvodu nasvědčujícímu naplnění podmínky pro zrušení uživatelského konta a o možnosti podat proti tomuto postupu námitku; to neplatí, je-li uživatelské konto zrušeno z důvodu úmrtí účastníka hazardní hry, c) vyhodnotit všechny hry hazardní hry, připouští-li to tento zákon; pokud je uživatelské konto zrušeno z důvodu zrušení nebo zániku základního povolení, je provozovatel povinen namísto vyhodnocení hry hazardní hry vrátit účastníkovi hazardní hry vklad do hry hazardní hry, jejíž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení, d) postupem podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele vyřídit právo z vadného plnění související s hazardní hrou, pro kterou je uživatelské konto zřízeno, uplatněné do dne vyhodnocení všech sázek podle písmene c), e) posoudit uplatněnou námitku proti zrušení uživatelského konta a f) pokusit se účastníkovi hazardní hry vyplatit všechny peněžní prostředky evidované na uživatelském kontu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byl dokončen poslední z kroků podle písmen a) až e), s využitím platebních údajů, které má k dispozici, a, pokud je nemá k dispozici, poštovním poukazem na adresu bydliště nebo místa trvalého nebo jiného obdobného pobytu účastníka hazardní hry, je-li možné na tuto adresu poštovní poukaz zaslat. (3) Provozovatel je povinen účastníka hazardní hry informovat podle odstavce 2 písm. b) prokazatelným způsobem s využitím platných kontaktních údajů. (4) Provozovatel je povinen umožnit účastníkovi hazardní hry přístup k uživatelskému kontu až do dne zrušení uživatelského konta. (5) Platí, že uživatelské konto je zrušeno dnem, kdy po dokončení kroků podle odstavce 2 písm. a) až e) došlo k úplnému vyplacení peněžních prostředků z uživatelského konta, nebo uplynutí lhůty podle odstavce 2 písm. f), podle toho, který den nastal dříve. (6) Uplynutím lhůty podle odstavce 2 písm. f) nezaniká pohledávka na vyplacení peněžních prostředků z uživatelského konta evidovaných na tomto kontě ke dni jeho zrušení.“. 48. V § 21 odst. 2 se slova „součin počtu uzavřených sázek a výše vkladu za uzavřenou sázku, která je případně“ nahrazují slovy „úhrn vložených sázek. Herní jistina může být“. 49. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Los (1) Los musí obsahovat alespoň a) identifikační údaje provozovatele, b) počet vydaných losů a prodejní cenu, c) pořadové číslo, popřípadě číslo série, d) druh, počet a úhrnnou cenu výher, e) způsob, místo a den slosování, popřípadě okolnost, která rozhoduje o výhře, f) způsob oznámení výhry, g) označení místa, kde se výhra vydává, h) lhůtu, do které provozovatel musí výhru vydat, i) ochranné prvky proti padělání nebo pozměnění a j) údaj stanovený vyhláškou, případně uvedený způsobem stanoveným v této vyhlášce. (2) Provozovatel je povinen před vydáním losů do prodeje vyhotovit všechny losy dané peněžité, věcné nebo okamžité loterie. (3) Provozovatel před vydáním losů do prodeje zkontroluje počet losů, shodu vyhotovených losů se vzorem losu, dokumentací prokazující zabezpečení losů proti zneužití a výrobní specifikací a u věcné a peněžité loterie správnost pořadových čísel losů, popřípadě správnost pořadových čísel sérií. Tato kontrola musí být osvědčena notářským zápisem. V případě zjištění nedostatků je provozovatel povinen je odstranit a provést opakovanou kontrolu osvědčenou notářským zápisem. (4) Provozovatel nesmí vydat do prodeje a) žádný vyhotovený los, pokud 1. nejsou vyhotoveny všechny losy dané loterie nebo 2. některý z vyhotovených losů neodpovídá vzoru losu, dokumentaci prokazující zabezpečení losů proti zneužití nebo výrobní specifikaci, b) los, pokud 1. dodatečně zjistí, že je poškozen, nebo 2. by jeho vydáním do prodeje mohlo dojít k porušení povinnosti podle § 7 odst. 2 písm. i) nebo j). (5) Provozovatel je povinen učinit opatření, aby los vrácený prodejcem nemohl být zneužit. (6) Provozovatel je povinen zajistit uschování losu v zapečetěném balíku na vhodném a bezpečném místě, pokud jde o a) neprodaný los, a to 1. nejpozději před zahájením slosování peněžité nebo věcné loterie, 2. bezodkladně po dni ukončení prodeje losů okamžité loterie, nebo 3. bezodkladně po dni zrušení nebo zániku základního povolení, na které bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování dané loterie, a b) los nevydaný do prodeje podle odstavce 4 písm. b), a to bezodkladně po zjištění důvodu pro nevydání losu do prodeje. (7) Provozovatel je povinen nejpozději do 2 let od posledního dne lhůty pro uplatnění nároku na výhru prokazatelně zničit los, a) který je povinen uschovat podle odstavce 6, nebo b) pokud na základě jeho předložení byla vyplacena výhra.“. 50. § 23 a 24 se včetně nadpisů zrušují. 51. V § 25 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel je povinen udržovat mezi jednotlivými slosováními téže hazardní hry interval stanovený v základním povolení.“. 52. V § 25 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Slosování loterie pomocí zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry, využívajícího ke stanovení herního výsledku deterministický algoritmus, může provozovatel provádět bez účasti notáře. (4) Pokud slosování sdílené loterie provozované s osobou oprávněnou k provozování loterie na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, provádí v cizím státě tato osoba, odstavec 1 se nepoužije. V takovém případě se průběh slosování osvědčí dokladem vydaným orgánem tohoto státu.“. 53. V § 26 odst. 1 se slova „až §“ nahrazují slovy „ , 22 a“ a slova „§ 92 odst. 2, 3 a 4“ se nahrazují textem „§ 91“. 54. V § 26 odst. 3 se slova „§ 23 a 25“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 3 nebo § 25 odst. 1 anebo doklad podle § 25 odst. 4“. 55. V § 26 odst. 4 se text „§ 25“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 3“. 56. V § 26 odstavec 5 zní: „(5) Kopii protokolu je povinen provozovatel zaslat celnímu úřadu do 20 dnů ode dne a) slosování nebo b) uplynutí lhůty pro uplatnění nároku na výhru, pokud jde o okamžitou loterii.“. 57. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní: „§ 26a Vrácení vkladů (1) Provozovatel je povinen vrátit účastníkovi hazardní hry vklad vložený do hry loterie, jejíž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení, pokud a) spolu se zrušením nebo zánikem základního povolení nedošlo ke zrušení uživatelského konta, je-li pro tuto loterii zřízeno, a b) na toto základní povolení bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování této loterie. (2) Provozovatel je povinen vrátit vklad podle odstavce 1 na uživatelské konto. Pokud není pro loterii uživatelské konto zřízeno, postupuje se podle ustanovení o uplatnění nároku na výhru obdobně.“. 58. V části druhé hlavě II díly 1 a 2 včetně nadpisů znějí: „Díl 1 Kursová sázka § 27 Vymezení kursové sázky Kursová sázka je hazardní hra, u níž je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti a výše výhry je přímo úměrná výhernímu poměru (dále jen „kurs“), ve kterém byla sázka přijata, a výši sázky. § 28 Živá kursová sázka (1) Živá kursová sázka je kursová sázka přijatá v průběhu konání sázkové události trvající zpravidla nejvýše 24 hodin. (2) Živou kursovou sázkou je také kursová sázka jiná než podle odstavce 1, kterou provozovatel přijme jako živou kursovou sázku. (3) Provozovatel o každé sázkové příležitosti, na kterou přijal živou kursovou sázku, pořídí datový záznam se současným záznamem přesného času. Provozovatel je povinen uchovávat tento záznam po dobu 1 roku. § 29 Předčasné vyplacení části výhry (1) Provozovatel může účastníkovi hazardní hry před vyhodnocením sázkové příležitosti nabídnout vyplacení části výhry, pokud mu doposud není znám výsledek sázkové příležitosti. Nabídka pozbývá platnosti nejpozději okamžikem vyhodnocení sázkové příležitosti. (2) Účastník hazardní hry není povinen předčasné vyplacení části výhry přijmout. § 30 Vázanost kursem (1) Provozovatel je vázán kursem, ve kterém přijal sázku, a to i pokud se tak stalo následkem chyby nebo nesprávného postupu, a to i v případě, že jde o zjevnou chybu nebo zjevně nesprávný postup. (2) Odstavec 1 se nepoužije vůči sázejícímu, který chybu nebo nesprávný postup sám vyvolal lstí nebo ve spolupráci s osobou podle § 38. Díl 2 Totalizátorová hra § 31 Vymezení totalizátorové hry Totalizátorová hra je hazardní hra, u níž je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, s výjimkou kursové sázky. § 32 Úhrnná cena výher (1) Úhrnná cena výher u totalizátorové hry nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 90 % herní jistiny. (2) Herní jistinou je úhrn vložených sázek. Herní jistina může být doplněna o nedosažené výhry z předchozích sázkových období.“. 59. V části druhé hlavě II se za nadpis dílu 3 vkládá nový § 33, který včetně nadpisu zní: „§ 33 Sázková událost a sázková příležitost (1) Sázkovou událostí se rozumí zejména sportovní událost nebo událost veřejné pozornosti. (2) Sázkovou příležitostí se rozumí možný výsledek sázkové události.“. 60. § 34 včetně nadpisu zní: „§ 34 Sázkový tiket Sázkový tiket musí obsahovat přesný časový údaj o přijetí sázky na sázkovou příležitost.“. 61. V § 36 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , pokud jde o kursovou sázku“. 62. V § 37 odst. 1 se slovo „příležitost“ nahrazuje slovem „událost“. 63. V § 37 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Provozovatel nesmí přijmout sázky na sázkovou událost, kterou je hra hazardní hry.“. 64. V § 38 odst. 3 se slovo „příležitosti“ nahrazuje slovem „události“ a slovo „příležitost“ se nahrazuje slovem „událost“. 65. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který včetně nadpisu zní: „§ 38a Vrácení vkladu (1) Provozovatel je povinen vrátit účastníkovi hazardní hry vklad vložený do hry kursové sázky nebo hry totalizátorové hry, jejichž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení, pokud a) spolu se zrušením nebo zánikem základního povolení nedošlo ke zrušení uživatelského konta a b) na toto základní povolení bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování této kursové sázky nebo totalizátorové hry. (2) Provozovatel je povinen vrátit vklad podle odstavce 1 na uživatelské konto. Pokud není pro kursovou sázku nebo totalizátorovou hru uživatelské konto zřízeno, postupuje se podle ustanovení o uplatnění nároku na výhru obdobně.“. 66. V § 39 odst. 1 se slova „ , který sázející vyplní“ zrušují a za slovo „čísel“ se vkládají slova „a oznámením této skutečnosti provozovateli jím stanoveným způsobem“. 67. V § 39 odst. 2 se slova „herním prostoru“ nahrazují slovem „kasinu“. 68. V § 39 odst. 3 se slova „který má být na sázkovém tiketu vytvořen k dosažení výhry“ nahrazují slovy „jehož dosažení podmiňuje výhru, a způsob oznámení této skutečnosti“. 69. V § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Provozovatel smí prodávat pouze sázkové tikety s předem stanovenými čísly.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 70. V § 39 odst. 5 se za slovo „tiket“ vkládají slova „zařazený do jedné hry binga“. 71. V § 39 odst. 6 se slova „Sázkové tikety lze prodávat“ nahrazují slovy „Prodávat sázkové tikety a vyplácet výhry lze“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Provozovatel nesmí přijmout sázku do jedné hry binga ve více měnách.“. 72. V § 40 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Herní jistina může být doplněna o nedosažené výhry z předchozích sázkových období.“. 73. § 44 včetně nadpisu zní: „§ 44 Účast na technické hře (1) Provozovatel nesmí od vložení sázky do hry technické hry do jejího vyhodnocení umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do jiné hry technické hry, bez ohledu na to, zda jsou provozovány v herním prostoru nebo jako internetová hra. (2) Uživatelské konto nesmí současně umožnit obsluhu více herních pozic umístěných v herním prostoru. (3) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do žádné hry technické hry, pokud od posledního vyhodnocení hry hazardní hry v nepřetržitém sledu sázek v délce alespoň 120 minut uplynulo méně než 15 minut. (4) Nepřetržitým sledem sázek podle odstavce 3 se rozumí postupné vkládání sázek do hry technické hry, při kterém je interval mezi vyhodnocením hry hazardní hry a vložením sázky do následující hry kratší než 15 minut. Do jednoho nepřetržitého sledu sázek se zahrnují všechny hry technické hry provozované daným provozovatelem, bez ohledu na to, zda jsou provozovány v herním prostoru nebo jako internetová hra. (5) Délkou nepřetržitého sledu sázek podle odstavce 3 se rozumí doba od vložení první sázky v tomto sledu do vyhodnocení poslední hry hazardní hry v tomto sledu.“. 74. § 45 až 49 se včetně nadpisů zrušují. 75. V § 50 odst. 2 se slovo „vteřiny“ nahrazuje slovem „sekundy“. 76. V § 50 se odstavec 3 zrušuje. 77. V § 52 odst. 3 se částka „1 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“. 78. § 53 se včetně nadpisu zrušuje. 79. V části druhé hlava V včetně nadpisu zní: „HLAVA V ŽIVÁ HRA Díl 1 Společná ustanovení k živé hře § 57 Vymezení živé hry (1) Živá hra je hazardní hra, u níž sázející hrají u hracího stolu živé hry, aniž by byl předem určen počet sázejících a výše sázky do jedné hry, a to proti krupiérovi, nebo jeden proti druhému. (2) Živou hrou se rozumí zejména ruleta, karetní hra, karetní turnaj a hra v kostky. (3) Krupiérem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba pověřená provozovatelem k obsluze hracího stolu živé hry. § 58 Obecné požadavky na živou hru (1) Živou hru lze provozovat pouze v kasinu. (2) Provozovatel nesmí na jednotlivém hracím stole živé hry provozovat živou hru ve více měnách současně. (3) Provozovatel je povinen zajistit, aby každá osoba činná pro provozovatele v kasinu při manipulaci s hodnotovými žetony, hracími žetony, bankovkami a mincemi postupovala způsobem podle vyhlášky stanovující podmínky provozování hazardních her. Díl 2 Živá hra v kasinu § 59 Hrací stůl živé hry (1) Provozovatel kasina je povinen hracímu stolu živé hry, který se nachází v kasinu a je využíván k živé hře, přiřadit evidenční číslo hracího stolu živé hry a viditelně jej na něm vyznačit. (2) Evidenčním číslem hracího stolu živé hry se pro účely tohoto zákona rozumí evidenční číslo nebo jiný identifikátor hracího stolu živé hry, které jsou jedinečné v daném kasinu. (3) Zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry živé hry v kasinu, musí být integrovanou součástí hracího stolu živé hry. § 60 Hodnotové žetony (1) K živé hře v kasinu se používají žetony s vyznačením hodnoty a označením měny (dále jen „hodnotové žetony“). Hodnotové žetony musí být hmotné podstaty. (2) Sadou hodnotových žetonů se rozumí soubor hodnotových žetonů v jedné měně, ve kterém jsou žetony stejné hodnoty vyhotoveny podle stejného vzoru a žetony různé hodnoty jsou navzájem na dálku rozlišitelné pohledem, a to i pokud je viditelný pouze okraj žetonu. (3) Provozovatel je povinen v jednotlivém kasinu používat pro každou měnu pouze jednu sadu hodnotových žetonů. (4) Provozovatel může nahradit sadu hodnotových žetonů používaných v kasinu novou sadou hodnotových žetonů, a to k rozhodnému okamžiku. Od rozhodného okamžiku nesmí být původní sada hodnotových žetonů používána na žádném hracím stole živé hry v tomto kasinu. Provozovatel je povinen do konce provozního dne bezprostředně následujícího po rozhodném okamžiku umožnit účastníku hazardní hry vyměnit na pokladně kasina hodnotové žetony z původní sady za hodnotové žetony z nové sady. (5) Na sadu hodnotových žetonů, ve které došlo k nahrazení žetonů určité hodnoty za žetony vyhotovené podle nového vzoru, se hledí jako na novou sadu hodnotových žetonů. § 60a Hrací žetony (1) Pro živou hru v kasinu se mohou používat i hrací žetony, které lze získat výměnou hodnotových žetonů u hracího stolu živé hry. Hrací žetony musí být hmotné podstaty, svázány s konkrétním účastníkem hazardní hry a použitelné pouze u hracího stolu živé hry, u kterého byly vyměněny. (2) Krupiér obsluhující daný hrací stůl živé hry provede výměnu mezi hracími a hodnotovými žetony, kdykoliv o to účastník hazardní hry požádá. § 60b Transakce s žetony (1) Nákup nebo výměnu hodnotových žetonů je možné provádět pouze v pokladně kasina. U hracího stolu živé hry je možný nákup hodnotových žetonů ze sady hodnotových žetonů, která se u daného hracího stolu živé hry užívá, a to za peněžní prostředky v měně, na kterou znějí žetony používané v této sadě. (2) Provozovatel je povinen vést evidenci všech platebních transakcí souvisejících s nákupem nebo výměnou hodnotových žetonů, včetně uvedení data a času transakce a identifikačních údajů účastníka hazardní hry, který transakci provádí, a to od okamžiku provedení transakce. Tuto evidenci musí provozovatel uchovávat po dobu 10 let ode dne provedení transakce. (3) Umožňuje-li provozovatel nákup hodnotových žetonů v pokladně a u hracího stolu živé hry současně, je povinen veškeré platební transakce a výměnu žetonů provádět a zaznamenávat tak, aby zajistil jednotnou evidenci všech transakcí a dodržování nastavených sebeomezujících opatření podle § 15 odst. 4. (4) Provozovatel je povinen vyměnit hodnotové žetony předložené v pokladně kasina za peněžní prostředky. Pokud s tím účastník hazardní hry souhlasí, může provozovatel vyplatit tyto peněžní prostředky bezhotovostním převodem. V takovém případě je provozovatel povinen vydat potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků proti hodnotovým žetonům, na které se použije § 10b odst. 5 obdobně. (5) Zakazuje se používat hodnotové žetony na úhradu dluhu, který nevznikl z hazardní hry. (6) O nevrácených nebo ztracených hodnotových žetonech je provozovatel povinen sepsat záznam, a to v den, kdy tuto skutečnost zjistí. § 60c Zákaz převodu mezi pokladnami (1) Provozovatel nesmí umožnit převod peněžních prostředků z pokladny kasina do pokladny na bankovky a mince nebo pokladny na spropitné v průběhu provozního dne. (2) Provozovatel nesmí umožnit dotaci hodnotových žetonů mezi pokladnami pro dotování hodnotových žetonů nebo z pokladny na spropitné v průběhu provozního dne. Díl 3 Karetní turnaj § 60d Vymezení karetního turnaje Karetním turnajem se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí turnaj v karetní hře, u níž hrají sázející jeden proti druhému. § 60e Zákaz jiných než karetních turnajů Provozovatel nesmí provozovat jiný turnaj než karetní turnaj. § 60f Turnajové žetony (1) Ke karetnímu turnaji se používají turnajové žetony, které musí být hmotné podstaty a odlišné od hodnotových žetonů. (2) Po úplném zaplacení vkladu provozovatel vydá účastníkovi hazardní hry turnajové žetony. Nevydá-li je na místě, je povinen provozovatel vydat potvrzení o uhrazení vkladu do karetního turnaje, které opravňuje účastníka hazardní hry k převzetí turnajových žetonů, ve kterém uvede alespoň a) identifikační údaje účastníka hazardní hry, b) identifikační údaje provozovatele, c) výši vkladu, d) den a čas zaplacení vkladu, e) název, den a místo konání karetního turnaje. (3) Výdej turnajových žetonů je možné provádět pouze v pokladně kasina nebo u hracího stolu živé hry, a to pouze v den konání karetního turnaje. (4) Provozovatel je povinen při přerušení karetního turnaje vydat účastníkovi hazardní hry potvrzení, ve kterém uvede alespoň a) identifikační údaje účastníka hazardní hry, b) identifikační údaje provozovatele, c) název, den a místo konání karetního turnaje, d) den a čas přerušení karetního turnaje a e) informaci o průběžném umístění v karetním turnaji nebo jiné skutečnosti rozhodné pro průběh karetního turnaje v souladu s pravidly karetního turnaje. (5) Provozovatel nesmí vyměnit turnajové žetony za hodnotové žetony, hrací žetony nebo peněžní prostředky. (6) Zakazuje se používat turnajové žetony na úhradu dluhu, který nevznikl z hazardní hry.“. 80. V § 61 odst. 1 se za slovo „hra“ vkládají slova „konaná v souvislosti s kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní nebo jinou společenskou akcí“. 81. V § 61 odstavec 2 zní: „(2) Sázkové tikety lze prodávat pouze společně se vstupenkou na společenskou akci nebo po dobu trvání společenské akce. Pokud vstupenka na společenskou akci slouží jako sázkový tiket a výše vkladu není na vstupence uvedena, je provozovatel povinen s výší vkladu účastníka hazardní hry seznámit.“. 82. V § 61 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Slosování lze provádět a výhry lze vydávat pouze po dobu trvání akce podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 83. V § 61 odst. 4 se číslo „10“ nahrazuje slovy „9a až 10c“, text „ , 62“ se nahrazuje slovy „až 13b, 13d až 13f, § 62 odst. 1 a 3“ a částka „100 000 Kč“ se nahrazuje částkou „200 000 Kč“. 84. V § 64 odst. 1 se částka „500 Kč“ nahrazuje částkou „1 000 Kč“. 85. V § 65 odst. 2 se slovo „vždy“ zrušuje. 86. Nadpis § 66 zní: „Obecné požadavky na herní prostor“. 87. V § 66 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 88. V § 66 odst. 1 se za slovo „nachází,“ vkládají slova „a v jejich bezprostřední blízkosti“. 89. V § 66 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Vstup do herního prostoru pro návštěvníky musí být samostatným vstupem a) zvenčí do budovy, ve které se herní prostor nachází, nebo b) z veřejně přístupné vnitřní části budovy s výjimkou provozovny podle živnostenského zákona nebo jiného obdobného prostoru podle jiného zákona upravujícího podnikání anebo jiného herního prostoru. (4) Vstup do herního prostoru pro návštěvníky může být samostatným vstupem z veřejně přístupné vnitřní části budovy, která je hromadným ubytovacím zařízením. (5) Provozovatel je povinen zajistit, aby v herním prostoru byla po celou jeho provozní dobu přítomna osoba oprávněná činit úkony vůči dozorujícímu orgánu při výkonu kontroly.“. 90. V § 67 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Provozovatel je povinen provozovat všechny povolené herní pozice po celou provozní dobu herny. To neplatí, pokud nastala mimořádná událost bránící jejímu provozu nebo pokud došlo k její plánované odstávce. (7) Dojde-li ke změně povolení k umístění herního prostoru spočívající ve změně počtu povolených herních pozic nebo výměně povolených herních pozic, je provozovatel povinen uvést provozované herní pozice do souladu s tímto povolením nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti této změny. (8) Pokud v herně není po celou provozní dobu herny provozováno alespoň 15 povolených herních pozic technické hry, je provozovatel povinen hernu uzavřít až do odstranění tohoto stavu.“. 91. V § 68 se odstavce 4 až 6 zrušují. 92. Za § 68 se vkládají nové § 68a až 68c, které včetně nadpisů znějí: „§ 68a Požadavky na živou hru v kasinu (1) V kasinu musí být umožněna hra nejméně u 3 započitatelných hracích stolů živé hry, a to po celou provozní dobu kasina. (2) Provozovatel je povinen provozovat po celou provozní dobu kasina všechny započitatelné hrací stoly. Provozovatel není povinen provozovat započitatelný hrací stůl živé hry po celou provozní dobu kasina, pokud nastala mimořádná událost bránící jeho provozu nebo pokud došlo k jeho plánované odstávce. (3) Provozovatel nesmí umožnit hru živé hry na nezapočitatelném hracím stole živé hry mimo jeho provozní úsek ani na započitatelném hracím stole živé hry, který není provozován z důvodu mimořádné události bránící jeho provozu nebo z důvodu plánované odstávky. (4) Pokud v kasinu nejsou provozovány nejméně 3 započitatelné hrací stoly živé hry, je provozovatel povinen kasino uzavřít až do odstranění tohoto stavu. (5) Pro účely provozování živé hry se rozumí a) započitatelným hracím stolem živé hry hrací stůl živé hry, který je v souladu s povolením k umístění herního prostoru určen k provozování po celou provozní dobu kasina a který se nenachází ve studiu, a b) nezapočitatelným hracím stolem živé hry hrací stůl živé hry jiný než podle písmene a). § 68b Požadavky na technickou hru v kasinu (1) V kasinu, ve kterém je provozována technická hra, může provozovatel provozovat a) právě 30 povolených herních pozic technické hry, pokud jsou v kasinu provozovány alespoň 3 započitatelné hrací stoly živé hry, b) nejméně 30 a nejvíce desetinásobek počtu započitatelných hracích stolů živé hry povolených herních pozic technické hry, pokud jsou v kasinu provozovány nejméně 4 a nejvíce 9 započitatelných hracích stolů živé hry, c) nejméně 30 povolených herních pozic technické hry, pokud je v kasinu provozováno nejméně 10 započitatelných hracích stolů živé hry. (2) Provozovatel je povinen provozovat všechny povolené herní pozice technické hry po celou provozní dobu kasina. V případě odstávky započitatelného hracího stolu živé hry nesmí provozovatel překročit nejvyšší počet provozovaných povolených herních pozic technické hry podle odstavce 1. Provozovatel není povinen provozovat povolenou herní pozici po celou provozní dobu kasina, pokud nastala mimořádná událost bránící jejímu provozu nebo pokud došlo k její plánované odstávce. (3) Dojde-li ke změně povolení k umístění herního prostoru spočívající ve změně počtu povolených herních pozic nebo výměně povolených herních pozic, je provozovatel povinen uvést provozované herní pozice do souladu s tímto povolením nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti této změny. (4) Provozovatel nesmí v kasinu provozovat technickou hru, pokud v něm není po celou provozní dobu kasina provozováno alespoň 30 povolených herních pozic technické hry. § 68c Studio (1) Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí část kasina, jehož umístění je povoleno v povolení k umístění herního prostoru, vyčleněná jeho provozovatelem k provozu přenášené živé hry. V pochybnostech o tom, zda se určité místo nachází ve studiu, se má za to, že se v něm nenachází. (2) Provozovatel kasina nesmí do studia vyčlenit započitatelný hrací stůl živé hry. (3) Provozovatel přenášené živé hry musí po dobu provozního úseku studia zajistit oddělení studia od zbývající části kasina tak, aby byl osobě, která nezajišťuje provoz přenášené živé hry v tomto studiu, zamezen vstup do studia nebo jiný zásah do provozu přenášené živé hry z prostoru mimo toto studio. (4) Ve studiu lze po dobu jeho provozního úseku provozovat pouze přenášenou živou hru. (5) Ve studiu může přenášenou živou hru provozovat jiný provozovatel, než je provozovatel kasina. Po dobu jednoho provozního úseku studia může v tomto studiu přenášenou živou hru provozovat více provozovatelů. Každý z nich je samostatně odpovědný za to, že je jím provozovaná přenášená živá hra provozována v souladu s tímto zákonem. (6) Provozovatel kasina je povinen vést pro jednotlivé kasino evidenci studií, ve které pro každé studio umístěné v tomto kasinu uvede a) označení studia, které musí být jedinečné v rámci jednoho kasina, b) jednoznačné vymezení polohy a hranic studia zakreslené do půdorysného vymezení kasina s vyznačením hracích stolů živé hry, které se ve studiu nacházejí, a c) provozní úseky studia s uvedením 1. provozovatele přenášené živé hry, 2. data a času zahájení provozního úseku a 3. data a času konce provozního úseku. (7) Provozovatel kasina je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 6 po dobu 3 let od konce provozního úseku. Evidence musí být přístupná v kasinu, ke kterému se vztahuje, a to tak, aby do ní dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu jeho provozní doby a provozního úseku studia umístěného v tomto kasinu.“. 93. § 70 včetně nadpisu zní: „§ 70 Provozní den kasina (1) Provozním dnem kasina se pro účely tohoto zákona rozumí časový úsek, během něhož provozovatel provozuje v kasinu hazardní hry, vymezený a) provozní dobou, nebo b) jiným vhodným způsobem v délce nepřesahující 24 hodin, v případě nepřetržitého provozu. (2) Provozní den kasina se označuje stejně jako kalendářní den, ve kterém provozní den začíná. V 1 kalendářní den může začít pouze 1 provozní den. (3) Provozním úsekem pokladny kasina se rozumí souvislá část provozního dne, ve které je provozována. Provozní úseky jednotlivé pokladny kasina se nesmí vzájemně překrývat. (4) Na provozní úsek hracího stolu živé hry, provozní úsek karetního turnaje a provozní úsek binga se použije odstavec 3 obdobně. (5) Provozním úsekem studia se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý časový úsek, ve kterém probíhá přenos přenášené živé hry a činnosti související se zahájením a ukončením tohoto přenosu. Provozní úseky jednotlivého studia se nesmí vzájemně překrývat.“. 94. V § 71 odst. 1 se slova „podle § 16“ zrušují. 95. V § 71 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Úkony podle odstavce 1 je provozovatel povinen provádět ve vymezené části herního prostoru. Provozovatel je povinen zajistit, aby z této vymezené části herního prostoru a z přístupové cesty mezi vstupem do herního prostoru a touto vymezenou částí herního prostoru nebylo možné nahlížet do jiných vnitřních prostor herního prostoru ani sledovat žádnou hru provozovanou v tomto herním prostoru.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 96. V § 71 odstavec 3 zní: „(3) Provozovatel herny nebo kasina je povinen vést denní evidenci všech návštěvníků a uchovávat ji po dobu 3 let ode dne provedení posledního zápisu. Denní evidence všech návštěvníků musí být v herně nebo kasinu přístupná tak, aby do ní dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu provozní doby herny nebo kasina. Provozovatel je povinen v denní evidenci všech návštěvníků zaznamenávat alespoň a) jméno a příjmení návštěvníka, b) datum narození návštěvníka, c) datum a čas vstupu návštěvníka do herny nebo kasina.“. 97. V § 71 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Za návštěvníka herny nebo kasina se nepovažuje osoba, která do nich vstupuje za účelem výkonu činnosti související se zajištěním jejich provozu nebo z důvodu záchrany života nebo zdraví anebo ochrany majetku nebo jiného veřejného zájmu. Provozovatel nesmí této osobě po dobu návštěvy herního prostoru umožnit účast na hazardní hře provozované v tomto herním prostoru.“. 98. § 72 včetně nadpisu zní: „§ 72 Monitorovací zařízení (1) Provozovatel herního prostoru je povinen jej vybavit monitorovacím zařízením. (2) Provozovatel studia je povinen jej vybavit monitorovacím zařízením. (3) Monitorování musí být prováděno v nezpomaleném a nepřerušovaném záznamu, který umožňuje pozdější reprodukci. Monitorovací zařízení musí být vybaveno časovou a datovou funkcí a pořízený záznam musí být barevný, jasný, zřetelný a rozlišitelný. Zvuk je zaznamenáván současně se snímaným obrazem. Zaznamenaný zvuk nesmí být zkreslený oproti monitorované skutečnosti. (4) Provozovatel je povinen uchovávat záznam pořízený monitorovacím zařízením a jeho zálohu po dobu 2 let, a to tak, aby bylo zabráněno jejich poškození, zneužití, odcizení nebo zničení. Provozovatel je současně povinen při nakládání se záznamy dodržovat podmínky stanovené právním předpisem upravujícím zpracování osobních údajů. (5) Provozovatel je povinen každých 24 hodin ověřit funkčnost monitorovacího zařízení, pořídit o ověření písemný záznam s uvedením dne a času ověření a oznámit celnímu úřadu každou jeho poruchu a termín jejího odstranění do 24 hodin od zjištění poruchy. Tento záznam musí být v herním prostoru přístupný tak, aby do něj dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu provozní doby herního prostoru. Provozovatel je povinen uchovávat tento záznam po dobu 3 let od jeho pořízení. Příslušným celním úřadem pro oznámení poruchy je celní úřad vykonávající působnost na území vyššího územního samosprávného celku, na kterém se herní prostor nachází. (6) Celnímu úřadu musí být umožněn přístup do prostor, kde je umístěno monitorovací zařízení. Provozovatel má povinnost, a to i mimo prostor herny nebo kasina, zpřístupnit celnímu úřadu záznamy pořízené monitorovacím zařízením, poskytnout informace o programech a zařízeních výpočetní techniky používaných k provozu monitorovacího zařízení a umožnit je využívat pro účely výkonu dozoru.“. 99. Za § 72 se vkládají nové § 72a až 72d, které včetně nadpisů znějí: „§ 72a Monitorování v herně (1) Monitorovací zařízení v herně musí po celou provozní dobu v reálném čase monitorovat a) vstup do herny a b) celý prostor herny, který je využíván k provozování hazardních her, včetně vymezené části herního prostoru podle § 71 odst. 1 a 2 a prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), a všech herních pozic technické hry. (2) Dojde-li k poruše monitorovacího zařízení ve vymezené části herny podle § 71 odst. 1 a 2 nebo v prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), musí být herna až do odstranění poruchy tohoto zařízení uzavřena. § 72b Monitorování v kasinu (1) Monitorovací zařízení v kasinu musí po celou provozní dobu kasina v reálném čase monitorovat a) vstup do kasina, b) každý hrací stůl živé hry umístěný v kasinu bez ohledu na to, zda je tento hrací stůl živé hry provozován, tak, aby celá plocha tohoto hracího stolu byla zaznamenána na monitorovacím záznamu z alespoň 1 kamery, a to v celku včetně celého ruletového kola a celého ruletového hracího stolu, pokladny pro dotování žetonů, pokladny na bankovky a mince a pokladny na spropitné, c) pokladnu kasina a d) celý prostor kasina, který je využíván k provozování hazardních her včetně vymezené části herního prostoru podle § 71 odst. 1 a 2 a prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), a to tak, aby monitorování obsáhlo všechny hrací stoly živé hry, všechny herní pozice technické hry, je-li v kasinu provozována, a všechny prostory, kde dochází k operacím s bankovkami a mincemi, žetony, kartami, kostkami nebo jinými prostředky používanými k živé hře. (2) Z monitorovacího záznamu pořizovaného monitorovacím zařízením v kasinu musí být zřetelně patrné alespoň číslice na ruletovém kole a na hracích stolech živé hry, označení žetonů, hodnoty karet, kostek a jiných pomůcek používaných při živé hře, počet žetonů a hodnota bankovek a mincí. (3) Provozovatel kasina není po dobu provozního úseku studia, ve kterém provozuje přenášenou živou hru jiný provozovatel, který je držitelem základního povolení pro tuto hazardní hru, povinen pořizovat záznam z kamery monitorující plochu hracího stolu živé hry, pokud tato kamera monitoruje pouze hrací stoly živé hry nacházející se v tomto studiu. Povinnost pořizovat záznam z kamer zabírajících celý prostor kasina, který je využíván k provozování hazardních her, podle odstavce 1 písm. d) tím není dotčena. (4) V případě poruchy monitorovacího zařízení v kasinu nesmí být na hracím stole, jehož monitorování se porucha týká, provozována živá hra. (5) Dojde-li k poruše monitorovacího zařízení u pokladny, ve vymezené části kasina podle § 71 odst. 1 a 2, v prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), nebo u všech hracích stolů nacházejících se v kasinu zároveň, musí být kasino až do odstranění poruchy tohoto zařízení uzavřeno. (6) Na hrací stůl živé hry umístěný ve studiu, ve kterém provozuje přenášenou živou hru jiný provozovatel, který je držitelem základního povolení pro tuto hazardní hru, se po dobu provozního úseku tohoto studia odstavce 4 a 5 nepoužijí. § 72c Monitorování ve studiu (1) Monitorovací zařízení ve studiu musí po celý provozní úsek v reálném čase monitorovat a) každý hrací stůl živé hry umístěný ve studiu tak, aby celá plocha tohoto hracího stolu byla zaznamenána na monitorovacím záznamu z alespoň 1 kamery, a to v celku včetně celého ruletového kola a celého ruletového hracího stolu, a b) celý prostor studia, který je využíván k provozování hazardních her, a to tak, aby monitorování obsáhlo jednotlivé hrací stoly živé hry a prostory, kde dochází k operacím s kartami, kostkami nebo jinými prostředky používanými k přenášené živé hře. (2) Z monitorovacího záznamu pořizovaného monitorovacím zařízením ve studiu musí být zřetelně patrné číslice na ruletovém kole a na hracích stolech živé hry a hodnoty karet, kostek a jiných pomůcek používaných při živé hře. § 72d Schéma kamerového systému (1) Provozovatel je povinen v každé herně a kasinu evidovat schéma kamerového systému. Provozovatel přenášené živé hry je povinen v každém studiu, ze kterého provozuje přenášenou živou hru, evidovat schéma kamerového systému studia. (2) Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve schématu kamerového systému, je provozovatel povinen bezodkladně sestavit nové schéma kamerového systému. (3) Schéma kamerového systému musí obsahovat a) v textové části alespoň 1. označení herny, kasina nebo studia, ke kterému se vztahuje, 2. den pořízení schématu a 3. den a čas počátku jeho platnosti a b) ve výkresové části půdorysné vymezení herny, kasina nebo studia, ve kterém je přesně a přehledně vyznačeno umístění všech 1. koncových zařízení, jejichž prostřednictvím je provozována technická hra, jejich povolených herních pozic s uvedením jejich výrobního čísla, které se nacházejí v dané herně nebo kasinu, 2. hracích stolů živé hry s uvedením jejich evidenčního čísla, které se nacházejí v daném kasinu nebo studiu; pokud se v kasinu nacházejí hrací stoly živé hry používané výlučně pro přenášenou živou hru provozovanou jiným provozovatelem, než je provozovatel kasina, může provozovatel kasina ve schématu kamerového systému namísto těchto stolů vyznačit pouze umístění studia spolu s uvedením jeho označení podle evidence studií, 3. zařízení vytvářejících náhodný proces výsledku hry bingo s uvedením jejich výrobního čísla, které se nacházejí v daném kasinu, 4. kamer tvořících monitorovací zařízení s uvedením jejich jednoznačného označení umožňujícím vyhledání monitorovacího záznamu pořízeného danou kamerou a vyznačením jejich úhlu záběru. (4) Schéma kamerového systému musí být přístupné v prostoru, ke kterému se vztahuje, a to tak, aby do něj dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu jeho provozní doby. (5) Provozovatel je povinen uchovávat schéma kamerového systému až do uplynutí doby 3 let od posledního dne jeho platnosti.“. 100. Část čtvrtá včetně nadpisu zní: „ČÁST ČTVRTÁ INTERNETOVÁ HRA A PODMÍNKY JEJÍHO PROVOZOVÁNÍ HLAVA I INTERNETOVÁ HRA Díl 1 Obecná ustanovení § 73 (1) Hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až f) mohou být provozovány také jako internetová hra za podmínek stanovených tímto zákonem pro jednotlivé druhy hazardních her, nevylučuje-li to povaha provozování těchto hazardních her dálkovým přístupem prostřednictvím internetu. (2) Při internetové hře hraje účastník hazardní hry proti softwarovému hracímu systému provozovatele nebo jeho prostřednictvím proti krupiérovi, jinému účastníkovi hazardní hry nebo cizímu účastníkovi hazardní hry. (3) Softwarovým hracím systémem provozovatele podle odstavce 2 a) nesmí být vytvářen náhodný proces výsledku hry kursové sázky, hry totalizátorové hry a hry přenášené živé hry, b) může být vytvářen náhodný proces výsledku hry číselné loterie, c) musí být vytvářen náhodný proces výsledku hry jiné než podle písmen a) a b). (4) Provozovatel internetové hry nesmí nabízet nebo poskytovat žádné zařízení umožňující účast na internetové hře, a to ani prostřednictvím třetí osoby. (5) Provozovatel je povinen vybavit softwarový hrací systém provozovatele podle odstavce 2 technickým a softwarovým zabezpečením proti neoprávněnému přístupu, zásahu, vložení dat, užití dat, pozměnění dat, poškození dat, padělání nebo pozměnění dat tak, aby byla považována za pravá, nebo zničení dat. § 74 Provoz internetové hry (1) Internetová hra může být provozována pouze prostřednictvím internetové stránky nebo aplikace, které musí být dostupné alespoň v českém jazyce. (2) Server internetové hry a zařízení využívané k provozování číselné loterie jako internetové hry se musí nacházet na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (3) Aplikací se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí software odlišný od internetové stránky umožňující účast na hazardní hře. § 75 Informační povinnost u internetové hry (1) Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována internetová hra, čitelným a a) kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit 1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele, 2. identifikační a kontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím, 3. základní povolení a herní plán všech hazardních her provozovaných tímto provozovatelem, 4. informaci o možnosti zápisu do rejstříku a odkaz na internetovou stránku ministerstva obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2, 5. informaci o možnosti a způsobu využití prostředku pro zamezení účasti na hazardní hře, 6. informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem, 7. částku nejvyšší sázky a nejvyšší výhry, umožňuje-li to povaha provozované hazardní hry, a 8. centrálně stanovené kurzy pro daný kalendářní den pro přepočet mezi všemi herními měnami a českou korunou a mezi všemi herními měnami a herní měnou, ve které lze nastavit sebeomezující opatření, b) pro účastníka hazardní hry kdykoliv dostupným způsobem dále zveřejnit 1. nabídku a stav využití sebeomezujících opatření, 2. zůstatek na uživatelském kontu účastníka hazardní hry, 3. celkovou souhrnnou výši čistých proher od aktivace uživatelského konta a 4. celkovou souhrnnou výši čistých proher za kalendářní měsíc, c) po celou dobu přihlášení účastníka hazardní hry do uživatelského konta viditelným způsobem zveřejnit ukazatel délky přihlášení do uživatelského konta, d) nejméně na 5 sekund od okamžiku každého přihlášení viditelným a srozumitelným způsobem upozornit na nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření a e) při vstupu na tuto stránku viditelným způsobem zveřejnit 1. informaci o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a 2. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá. (2) Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována internetová hra, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit herní měnu. (3) Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována přenášená živá hra, čitelným a viditelným způsobem a) po celou dobu účasti účastníka hazardní hry na živé hře zveřejnit o studiu, z nějž je přenášená živá hra provozována, 1. název provozovatele kasina, v němž je studio umístěno, 2. adresu a označení kasina, v němž je studio umístěno, a 3. označení studia a b) kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit provozní úseky všech jím provozovaných studií alespoň 7 dnů před jejich zahájením s uvedením 1. názvu provozovatele kasina, v němž je studio umístěno, 2. adresy a označení kasina, v němž je studio umístěno, 3. označení studia, 4. dne a času zahájení provozního úseku a 5. dne a času ukončení provozního úseku. (4) Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována loterie provozovaná jako internetová hra, kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit a) výsledek slosování, a to bezodkladně po provedení slosování, až do uplynutí doby 1 roku od provedení slosování, pokud jde o číselnou loterii, peněžitou loterii nebo věcnou loterii, a b) záznam přenosu slosování, a to bezodkladně po provedení slosování, až do uplynutí doby 1 týdne od provedení slosování, pokud jde o číselnou loterii, u níž softwarový hrací systém provozovatele nevytváří náhodný proces výsledku hry. (5) Provozovatel je povinen zveřejnit dokumenty podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 po dobu jejich platnosti, a dále po dobu 3 let od posledního dne jejich platnosti. V období po posledním dni platnosti takového dokumentu je provozovatel povinen vhodným způsobem uvést, že dokument pozbyl platnosti. (6) Na aplikaci se odstavce 1 až 5 použijí obdobně. Díl 2 Internetová loterie § 76 Záznam slosování (1) Pokud softwarový hrací systém provozovatele nevytváří náhodný proces výsledku hry číselné loterie, je provozovatel povinen bez zbytečného odkladu po slosování zveřejnit záznam z tohoto slosování na internetové stránce nebo v aplikaci, jejichž prostřednictvím je tato loterie provozována. Záznam musí být nezpomalený, nepřerušovaný, barevný, jasný, zřetelný a rozlišitelný. (2) Provozovatel je povinen uchovat záznam přenosu slosování podle odstavce 1 nejméně po dobu 3 let. § 77 Účast na internetové okamžité loterii (1) Provozovatel nesmí od vložení sázky do hry okamžité loterie provozované jako internetová hra do jejího vyhodnocení umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do jiné hry okamžité loterie provozované jako internetová hra. Hru okamžité loterie provozovanou jako internetová hra nesmí provozovatel vyhodnotit dříve než 2 sekundy od vložení sázky do této hry. (2) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do žádné hry okamžité loterie provozované jako internetová hra, pokud od posledního vyhodnocení hry okamžité loterie v nepřetržitém sledu sázek v délce alespoň 120 minut uplynulo méně než 15 minut. (3) Nepřetržitým sledem sázek podle odstavce 2 se rozumí postupné vkládání sázek do hry okamžité loterie provozované jako internetová hra, při kterém je interval mezi vyhodnocením hry okamžité loterie a vložením sázky do následující hry kratší než 15 minut. (4) Délkou nepřetržitého sledu sázek podle odstavce 2 se rozumí doba od vložení první sázky v tomto sledu do vyhodnocení poslední hry okamžité loterie v tomto sledu. Díl 3 Internetová živá hra Oddíl 1 Obecná ustanovení § 78 Žetony Peněžní prostředky představující sázku vloženou do hry živé hry provozované jako internetová hra s výjimkou karetního turnaje a výhru z takové hry je provozovatel povinen při této hře zobrazovat v podobě žetonů, na kterých je uvedena alespoň hodnota žetonu. § 79 Účast na internetové živé hře Provozovatel nesmí účastníkovi hazardní hry umožnit současnou vícenásobnou účast na jedné hře živé hry, při které sázející hrají jeden proti druhému, provozované jako internetová hra. Oddíl 2 Přenášená živá hra § 80 Vymezení přenášené živé hry Přenášenou živou hrou se rozumí živá hra provozovaná jako internetová hra, při které sázející nehrají jeden proti druhému ani proti cizím účastníkům hazardní hry. § 81 Povinnosti provozovatele (1) Přenášená živá hra může být provozována pouze ze studia. (2) Provozovatel přenášené živé hry nesmí umožnit cizímu účastníkovi hazardní hry vložit sázku do hry přenášené živé hry. (3) Provozovatel přenášené živé hry nesmí zpřístupnit přenos jinak než po přihlášení do uživatelského konta. (4) Provozovatel přenášené živé hry je povinen uchovávat po dobu 2 let úplný záznam uskutečněného přenosu v podobě zobrazené účastníkovi hazardní hry a v podobě neupraveného záznamu pořízeného kamerou. (5) Provozovatel přenášené živé hry je povinen vést evidenci všech uskutečněných přenosů přenášené živé hry, ve které pro každý uskutečněný přenos uvede a) označení studia podle § 68c odst. 6 písm. a), ze kterého je přenos uskutečňován, b) označení a adresu kasina, v němž je studio podle písmene a) umístěno, c) půdorysné vymezení studia s vyznačením hracích stolů živé hry, které se ve studiu nacházejí, d) datum a čas zahájení provozního úseku, v jehož rámci je uskutečněn, a e) datum a čas konce provozního úseku, v jehož rámci je uskutečněn. (6) Provozovatel přenášené živé hry je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 5 po dobu 3 let od konce provozního úseku. § 82 Požadavky na přenos (1) Hra přenášené živé hry musí být všem sázejícím audiovizuálně přenášena v reálném čase. (2) Při přenosu musí být zřetelným způsobem zobrazeny číslice, nápisy a jiné symboly na ruletovém kole a na hracím stole živé hry, hodnoty karet, kostek nebo jiných pomůcek používaných při hře a krupiér. (3) Je-li přenos uskutečňován pomocí více kamer, je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry kdykoliv si zvolit záběr z libovolné z nich. (4) Provozovatel je povinen zajistit, aby krupiér s účastníkem hazardní hry komunikoval v reálném čase. Komunikace musí probíhat v českém jazyce, nesouhlasí-li všichni účastníci hazardní hry, kterým je sdělení určeno, s komunikací v jiném jazyce. § 83 Hrací stůl živé hry (1) Provozovatel přenášené živé hry je povinen hracímu stolu živé hry, který se nachází ve studiu a je využíván k přenášené živé hře, přiřadit evidenční číslo hracího stolu živé hry a viditelně jej na něm vyznačit. (2) Zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry přenášené živé hry, musí být integrovanou součástí hracího stolu živé hry. § 84 Účast na přenášené živé hře (1) Provozovatel nesmí účastníkovi hazardní hry umožnit účast na přenášené živé hře u více hracích stolů živé hry současně. (2) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do žádné hry přenášené živé hry, pokud od posledního vyhodnocení hry přenášené živé hry v nepřetržitém sledu sázek v délce alespoň 120 minut uplynulo méně než 15 minut. (3) Účastník hazardní hry může vložit sázku do probíhající hry hazardní hry, pokud by zákaz podle odstavce 2 znemožnil dokončit započatou hru hazardní hry. (4) Nepřetržitým sledem sázek podle odstavce 2 se rozumí postupné vkládání sázek do hry přenášené živé hry, při kterém je interval mezi vyhodnocením hry přenášené živé hry a vložením sázky do následující hry kratší než 15 minut. Do jednoho nepřetržitého sledu sázek se zahrnují všechny hry přenášené živé hry daným provozovatelem. (5) Délkou nepřetržitého sledu sázek podle odstavce 3 se rozumí doba od vložení první sázky v tomto sledu do vyhodnocení poslední hry živé hry v tomto sledu. HLAVA II NEPOVOLENÉ INTERNETOVÉ HRY § 84a Blokace nepovolených internetových her (1) Poskytovatel služby přístupu k internetu podle zákona upravujícího elektronické komunikace (dále jen „poskytovatel služby přístupu k internetu“) je povinen zamezit v přístupu k internetové stránce uvedené na seznamu nepovolených internetových her. (2) Ministerstvo zapíše na seznam nepovolených internetových her internetovou stránku z důvodu, že je jejím a) prostřednictvím provozována zakázaná internetová hra nebo b) podstatným účelem způsobení, umožnění, usnadnění nebo zastírání porušení zákazu provozování zakázané internetové hry. (3) Povinnost podle odstavce 1 je poskytovatel služby přístupu k internetu povinen plnit a) nejpozději od patnáctého dne ode dne zápisu internetové stránky na seznam nepovolených internetových her a b) nejdéle do patnáctého dne ode dne výmazu internetové stránky ze seznamu nepovolených internetových her. § 84b Blokace plateb u nepovolených internetových her (1) Poskytovatel platebních služeb nesmí provádět platební transakce ve prospěch ani k tíži platebního účtu uvedeného na seznamu nepovolených internetových her. (2) Ministerstvo zapíše na seznam nepovolených internetových her platební účet z důvodu, že je využíván k provozu zakázané internetové hry. (3) Zákaz podle odstavce 1 je poskytovatel platebních služeb povinen plnit a) nejpozději od patnáctého dne ode dne zveřejnění jedinečného identifikátoru platebního účtu na seznamu nepovolených internetových her a b) nejdéle do patnáctého dne ode dne výmazu jedinečného identifikátoru platebního účtu ze seznamu nepovolených internetových her. § 84c Blokace aplikací u nepovolených internetových her (1) Provozovatel internetové stránky nebo elektronického rozhraní nesmí šířit aplikaci, jejíž identifikátor je uveden na seznamu nepovolených internetových her. (2) Ministerstvo zapíše na seznam nepovolených internetových her aplikaci z důvodu, že je jejím a) prostřednictvím provozována zakázaná internetová hra nebo b) podstatným účelem způsobení, umožnění, usnadnění nebo zastření porušení zákazu provozování zakázané internetové hry. (3) Zákaz podle odstavce 1 je provozovatel internetové stránky nebo elektronického rozhraní povinen plnit a) nejpozději od patnáctého dne ode dne zveřejnění identifikátoru aplikace v seznamu nepovolených internetových her, b) nejdéle do patnáctého dne ode dne výmazu identifikátoru aplikace ze seznamu nepovolených internetových her. (4) Identifikátorem aplikace se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí kontrolní součet spustitelného souboru aplikace, jedinečné označení používané v rámci elektronického rozhraní nebo jiné jedinečné označení, kterým lze automatizovaně identifikovat aplikaci. (5) Elektronickým rozhraním se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí elektronické tržiště, platforma, portál nebo obdobný prostředek určený k šíření aplikací. § 84d Seznam nepovolených internetových her (1) Seznam nepovolených internetových her vede ministerstvo. Seznam nepovolených internetových her je veřejným seznamem v části tvořené údaji podle odstavce 2 písm. a) až d). Seznam nepovolených internetových her je neveřejným seznamem v části podle odstavce 2 písm. e). (2) Seznam nepovolených internetových her obsahuje a) den zápisu na tento seznam, b) důvod zápisu na tento seznam, c) v případě 1. internetové stránky její adresu, 2. platebního účtu jeho jedinečný identifikátor nebo 3. aplikace její identifikátor a název, d) den výmazu z tohoto seznamu a e) údaje shromážděné v souvislosti s vedením seznamu nepovolených internetových her. (3) Ministerstvo provede výmaz internetových stránek, platebního účtu nebo aplikace ze seznamu nepovolených internetových her, pokud se dozví, že pominuly důvody pro jejich zápis do tohoto seznamu. (4) Seznam nepovolených internetových her také obsahuje změny údajů podle odstavce 2 s uvedením dne, kdy nastaly. (5) Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejňuje ve strojově čitelné podobě aktuální údaje z části seznamu nepovolených internetových her, která je veřejným seznamem. § 84e Zápis na seznam nepovolených internetových her (1) Ministerstvo zveřejní na své úřední desce a zároveň na svých internetových stránkách sdělení, že hodlá zapsat internetovou stránku na seznam nepovolených internetových her. Ministerstvo současně učiní pokus vyrozumět o tom vhodným způsobem provozovatele internetové stránky, pokud jsou jeho sídlo, adresa elektronické pošty nebo jiná elektronická adresa známy. (2) Sdělení obsahuje údaje podle § 84d odst. 2 písm. b) a c). (3) Ministerstvo zapíše internetovou stránku na seznam nepovolených internetových her, jestliže uplynul den, do kterého musí dojít námitky, a všechny včas podané námitky jsou vyřízeny. (4) Na zápis platebního účtu na seznam nepovolených internetových her a na zápis aplikace na tento seznam se použijí odstavce 1 až 3 obdobně. § 84f Námitka proti zápisu na seznam nepovolených internetových her (1) Provozovatel internetové stránky může uplatnit námitku proti zápisu internetové stránky na seznam nepovolených internetových her u ministerstva. Námitka musí ministerstvu dojít do 15 dnů ode dne vyvěšení sdělení na úřední desce, pokud ministerstvo ve sdělení neurčí den pozdější, jinak se k ní nepřihlíží. (2) Ministerstvo námitku posoudí a vyhoví-li jí v plném rozsahu, internetovou stránku na seznam nepovolených internetových her nezapíše. Vyhoví-li námitce částečně, změní údaje, které mají být zapsány na tento seznam, nebo zjedná nápravu jiným způsobem. Ministerstvo sdělí provozovateli internetové stránky, který uplatnil námitku, jakým způsobem je námitka vyřízena se stručným uvedením důvodů. (3) Sdělení o vyřízení námitky se provozovateli internetové stránky, který uplatnil námitku, doručuje datovou schránkou. Pokud provozovatel internetové stránky nemá zpřístupněnu datovou schránku, doručuje se písemnost veřejnou vyhláškou; je-li znám jeho pobyt nebo sídlo, zašle se písemnost rovněž na vědomí. (4) Na zápis platebního účtu na seznam nepovolených internetových her se ve vztahu k jeho majiteli a na zápis aplikace na tento seznam se ve vztahu k jejímu vlastníkovi použijí odstavce 1 až 3 obdobně. § 84g Oprava údajů na seznamu nepovolených internetových her (1) Dozví-li se ministerstvo, že je údaj na seznamu nepovolených internetových her neúplný nebo nesprávný, zveřejní na úřední desce a zároveň na svých internetových stránkách sdělení, že hodlá tento údaj opravit. (2) Pro opravu údajů na seznamu nepovolených internetových her se použijí ustanovení o zápisu na tento seznam obdobně. § 84h Vztah ke správnímu řádu Zápis, změna a výmaz údaje ze seznamu nepovolených internetových her jsou úkony podle části čtvrté správního řádu.“. 101. V části páté hlava I včetně nadpisu zní: „HLAVA I POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ Díl 1 Obecná ustanovení § 85 Povolení (1) Provozovatel, který provozuje hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. a) až f), je povinen před zahájením provozování této hazardní hry mít a) úvodní povolení, b) základní povolení pro tuto hazardní hru. (2) Provozovatel, který provozuje hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. d) až f), je povinen před zahájením provozování této hazardní hry v herním prostoru mít povolení k umístění tohoto herního prostoru. To neplatí pro provozování přenášené živé hry. (3) Úvodní povolení, základní povolení a povolení k umístění herního prostoru (dále jen „povolení podle tohoto zákona“) nelze převést a nepřechází na právního nástupce. (4) Povolení podle tohoto zákona se vydává pouze na základě žádosti o vydání povolení, nejde-li o jeho nahrazení novým povolením. § 86 Oznámení změn skutečností (1) Provozovatel je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu všechny změny skutečností, na základě kterých je vydáno úvodní povolení a základní povolení, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. (2) Provozovatel je povinen oznámit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu všechny změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno povolení k umístění herního prostoru, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. (3) Oznamovací povinnost provozovatele se nevztahuje na údaje, a) které má ministerstvo nebo obecní úřad k dispozici, nebo b) jejichž změnu může ministerstvo nebo obecní úřad automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. (4) Okruh údajů podle odstavce 3 zveřejní ministerstvo a obecní úřad na svých internetových stránkách. (5) Na doklady o bezúhonnosti a bezdlužnosti předložené podle odstavce 1 se použije § 89 odst. 6 obdobně. Stáří dokladu se při tom posuzuje ve vztahu ke dni jeho předložení. § 87 Povinnost předkládat dokumenty (1) Provozovatel je povinen každoročně do 6 měsíců od posledního dne účetního období předložit ministerstvu účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud v této lhůtě není zveřejněna ve veřejném rejstříku. (2) Pokud po dobu trvání právních účinků základního povolení uplyne platnost dokumentu o odborném posouzení nebo osvědčení o provozuschopnosti, na základě kterých bylo základní povolení vydáno, nebo které provozovatel předložil podle tohoto odstavce, je provozovatel povinen předložit ministerstvu nový dokument o odborném posouzení nebo nové osvědčení o provozuschopnosti, a to nejpozději do 30 dnů přede dnem uplynutí jejich platnosti. (3) Pokud po dobu trvání právních účinků povolení k umístění herního prostoru uplyne platnost osvědčení o provozuschopnosti, na základě kterého bylo povolení k umístění herního prostoru vydáno, nebo které provozovatel předložil podle tohoto odstavce, je provozovatel povinen předložit obecnímu úřadu nové osvědčení o provozuschopnosti, a to nejpozději do 30 dnů před dnem uplynutí jejich platnosti. § 88 Výzva k doložení plnění podmínek pro vydání povolení (1) Provozovatel je po dobu trvání právních účinků úvodního povolení a základního povolení povinen na základě výzvy ministerstva doložit plnění podmínek pro vydání těchto povolení, a to v rozsahu uvedeném v této výzvě. (2) Provozovatel je po dobu trvání právních účinků povolení k umístění herního prostoru povinen na základě výzvy obecního úřadu doložit plnění podmínek pro vydání tohoto povolení, a to v rozsahu uvedeném v této výzvě. Díl 2 Úvodní povolení § 89 Vydání úvodního povolení (1) Úvodní povolení je rozhodnutí, jímž se zakládá způsobilost pro vydání základního povolení. (2) Podmínkou pro vydání úvodního povolení je a) obecná způsobilost k provozování hazardních her podle § 6 odst. 1, b) bezúhonnost, c) bezdlužnost, d) poskytnutí kauce a e) skutečnost, že provozovatel není v likvidaci ani vůči němu není pravomocně zjištěn úpadek podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení nebo podle obdobného zahraničního předpisu 1. v posledních 3 letech přede dnem vydání tohoto povolení nebo 2. po dobu trvání právních účinků tohoto povolení. (3) Podmínky podle odstavce 2 písm. b) a c) musí splňovat a) provozovatel, b) člen statutárního orgánu provozovatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezdlužnou a bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje, c) člen dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu provozovatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezdlužnou a bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje, d) prokurista provozovatele a e) skutečný majitel provozovatele. (4) Podmínky pro vydání úvodního povolení musí být splněny po celou dobu trvání tohoto povolení. (5) Součástí žádosti o vydání úvodního povolení je a) seznam osob, které jsou 1. členem statutárního orgánu provozovatele, 2. členem dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu provozovatele, 3. prokuristou provozovatele, 4. skutečným majitelem provozovatele, b) identifikační údaje všech osob podle odstavce 3 s uvedením všech zemí jejich původu, c) doklady o bezdlužnosti a bezúhonnosti všech osob podle odstavce 3; to neplatí v případě osoby, jejíž bezúhonnost může ministerstvo automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup, pokud ministerstvo tuto skutečnost zveřejní na svých internetových stránkách, d) doklady o bezdlužnosti a bezúhonnosti osoby v cizím státě nebo čestná prohlášení o bezdlužnosti a bezúhonnosti pro všechny osoby podle odstavce 3, které musí podle tohoto zákona být bezdlužné a bezúhonné také ve vztahu k cizímu státu, e) účetní závěrku ověřenou auditorem podle zákona o auditorech a f) dokument prokazující splnění podmínky podle odstavce 2 písm. a), d) a e). (6) Dokument podle odstavce 5 nesmí být ke dni podání žádosti starší a) 30 dnů, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. c), b) 3 měsíců, pokud jde o dokument podle odstavce 5 1. písm. a), b) nebo d), 2. písm. f) prokazující splnění podmínky podle odstavce 2 písm. a), c) 12 měsíců, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. e). § 90 Rozhodnutí o žádosti o vydání úvodního povolení Ministerstvo vydá žadateli úvodní povolení, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. V opačném případě žádost o vydání tohoto povolení zamítne. § 91 Bezúhonnost (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin hospodářský nebo pro trestný čin proti majetku, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (2) Za účelem prokázání bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Bezúhonnost osoby, jejíž zemí původu je cizí stát, se vedle výpisu z Rejstříku trestů podle odstavce 2 prokazuje také obdobným dokladem vydaným touto zemí původu. Je-li zemí původu členský stát Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, postačí k prokázání její bezúhonnosti za tuto zemi původu výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. Má-li tato osoba více zemí původu, prokazuje se bezúhonnost za každou z nich. (4) Nevydává-li cizí stát doklad podle odstavce 3, prokazuje se bezúhonnost v cizím státě čestným prohlášením dotčené osoby o bezúhonnosti a o tom, že tento stát nevydává doklad podle odstavce 3, učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu. Dotčená osoba nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení, ledaže je zastoupena opatrovníkem, zákonným zástupcem, statutárním orgánem nebo fyzickou osobou vykonávající jménem právnické osoby funkci statutárního orgánu; tito zástupci nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení. Není-li čestné prohlášení učiněno dotčenou osobou osobně, uvede se v něm také vztah osoby činící čestné prohlášení k dotčené osobě. (5) Jsou-li doklady o bezúhonnosti podle odstavce 3 nebo čestné prohlášení podle odstavce 4 v jiném než jednacím jazyce podle správního řádu, předkládají se v originále a současně v překladu do českého jazyka. V pochybnostech o správnosti překladu může ministerstvo požadovat úředně ověřený překlad. § 92 Bezdlužnost (1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek a) u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, b) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, c) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek, d) na peněžitém plnění obdobném peněžitému plnění podle písmen a) až c) v žádné zemi původu. (2) Bezdlužnost podle odstavce 1 písm. d) se prokazuje dokladem vydaným orgánem cizího státu obdobným potvrzení o bezdlužnosti. (3) Nevydává-li cizí stát doklad podle odstavce 2, prokazuje se bezdlužnost podle odstavce 1 písm. d) čestným prohlášením dotčené osoby o bezdlužnosti a o tom, že tento stát nevydává doklad podle odstavce 2, učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu. Dotčená osoba nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení, ledaže je zastoupena opatrovníkem, zákonným zástupcem, statutárním orgánem nebo fyzickou osobou vykonávající jménem právnické osoby funkci statutárního orgánu; tito zástupci nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení. Není-li čestné prohlášení učiněno dotčenou osobou osobně, uvede se v něm také vztah osoby činící čestné prohlášení k dotčené osobě. (4) Je-li doklad o bezdlužnosti podle odstavce 2 nebo čestné prohlášení podle odstavce 3 v jiném než jednacím jazyce podle správního řádu, předkládá se v originále a současně v překladu do českého jazyka. V pochybnostech o správnosti překladu může ministerstvo požadovat úředně ověřený překlad. § 93 Kauce (1) Provozovatel je povinen poskytnout kauci a) složením peněžních prostředků na zvláštní účet ministerstva nebo b) bankovní zárukou, kterou přijalo ministerstvo. (2) Kauce musí být poskytnuta po celou dobu trvání právních účinků úvodního povolení tak, aby její celková výše odpovídala kauční skupině, v níž je provozovatel zařazen. Pro účely určení celkové výše poskytnuté kauce podle tohoto zákona se nepřihlíží k bankovní záruce, pokud zbývá méně než 18 měsíců do dne, kdy uplyne doba, na kterou je poskytnuta. (3) Pokud provozovatel přejde do vyšší kauční skupiny, je povinen poskytnout kauci ve výši podle nové kauční skupiny do 60 dnů ode dne přechodu. (4) Ministerstvo přijme pouze bankovní záruku nebo její dodatek, které a) jsou poskytnuty k zajištění nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku úvodního povolení nebo přechodu do nižší kauční skupiny u 1. ministerstva nebo 2. jiného správce daně, který o jeho uhrazení ministerstvo požádal, b) nepřipouštějí uplatnění námitek výstavcem bankovní záruky, c) nepodmiňují plnění předložením určitého dokumentu, d) se řídí podle českého právního řádu, e) jsou poskytnuty 1. bankou, 2. spořitelním a úvěrním družstvem, 3. zahraniční bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo 4. zahraniční bankou se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky, f) jsou poskytnuty na dobu, která nesmí být kratší než 3 roky ode dne, kdy ministerstvu došla záruční listina nebo její dodatek, g) vznikají prohlášením výstavce v záruční listině nebo jejím dodatku, které jsou v listinné podobě, a h) obsahují závazek výstavce, že z bankovní záruky bude plněno nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci výzvy k plnění. (5) Pro správu placení kauce se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu. § 94 Změna způsobu poskytnutí kauce (1) Pokud provozovatel navrhne změnu způsobu poskytnutí kauce ze složení peněžních prostředků na poskytnutí bankovní záruky, pokud ministerstvo tuto bankovní záruku přijme a pokud by se na základě tohoto postupu celková výše poskytnuté kauce nestala nižší než výše kauce pro kauční skupinu, v níž je provozovatel zařazen, stanou se složené peněžní prostředky, s výjimkou peněžních prostředků, které jsou předmětem postupu podle § 96, v příslušném rozsahu vratitelným přeplatkem, který ministerstvo vrátí na žádost provozovatele, a to do 30 dnů ode dne podání žádosti ministerstvu nebo ode dne přijetí bankovní záruky, kterou je poskytnuta kauce, ministerstvem, podle toho, který den nastane později. (2) Pokud provozovatel navrhne změnu způsobu poskytnutí kauce z bankovní záruky, kterou je poskytnuta kauce nebo její část s výjimkou bankovní záruky, která je předmětem postupu podle § 96, pokud ministerstvo přijme novou bankovní záruku nebo její dodatek anebo provozovatel složí peněžní prostředky, a pokud by se na základě tohoto postupu celková výše poskytnuté kauce nestala nižší než výše kauce pro kauční skupinu, v níž je provozovatel zařazen, ministerstvo podle povahy záruční listiny vrátí záruční listinu včetně jejích případných dodatků nebo vydá prohlášení o zproštění závazku z bankovní záruky, a to na žádost provozovatele do 30 dnů ode dne, kdy žádost došla, nebo ode dne, kdy byly složeny peněžní prostředky, anebo ode dne, kdy ministerstvo přijalo bankovní záruku, kterou je poskytnuta kauce, podle toho, který den nastane později. § 95 Výše kauce (1) Provozovatel poskytuje kauci ve výši podle kauční skupiny, do které je zařazen. Provozovatel je zařazen v kauční skupině 1, nepřešel-li do jiné kauční skupiny. (2) Rozhodnou daní se pro účely tohoto zákona rozumí daň z hazardních her, která je poslední známou daní k poslednímu dni zdaňovacího období daně z hazardních her bezprostředně následujícího po zdaňovacím období daně z hazardních her, ve kterém tato daň vznikla. (3) Výše kauce a rozhodná daň pro jednotlivou kauční skupinu činí: kauční skupina\| výše kauce\| rozhodná daň ---\|---\|--- nejméně\| méně než 1\| 20 000 000 Kč\| 0\| 5 000 000 Kč 2\| 70 000 000 Kč\| 5 000 000 Kč\| 50 000 000 Kč 3\| 150 000 000 Kč\| 50 000 000 Kč\| 200 000 000 Kč 4\| 300 000 000 Kč\| 200 000 000 Kč\| (4) Provozovatel přejde do jiné kauční skupiny k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po kalendářním čtvrtletí, ve kterém dojde k naplnění podmínky pro tento přechod. (5) Podmínkou pro přechod do vyšší kauční skupiny je skutečnost, že rozhodná daň odpovídá výši rozhodné daně pro tuto kauční skupinu podle odstavce 3. (6) Podmínkou pro přechod do nižší kauční skupiny je skutečnost, že všechny rozhodné daně vzniklé ve druhém až pátém zdaňovacím období daně z hazardních her bezprostředně předcházejícím danému kalendářnímu čtvrtletí odpovídají výši rozhodné daně pro tuto nebo nižší kauční skupinu podle odstavce 3. § 96 Použití kauce (1) Dojde-li k pravomocnému a účinnému zrušení úvodního povolení, k jeho zániku, nebo k přechodu do nižší kauční skupiny, stávají se složené peněžní prostředky v příslušném rozsahu přeplatkem provozovatele. Tento přeplatek se stane vratitelným nejdříve devadesátým dnem ode dne jeho vzniku. Ministerstvo vrátí vratitelný přeplatek na žádost provozovatele do 60 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení vratitelného přeplatku. (2) Dojde-li k pravomocnému a účinnému zrušení úvodního povolení, k jeho zániku nebo k přechodu do nižší kauční skupiny, vyzve ministerstvo v příslušném rozsahu výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne zrušení úvodního povolení, ode dne jeho zániku, nebo ode dne přechodu do nižší kauční skupiny u ministerstva nebo u jiného správce daně, který o jeho uhrazení ministerstvo požádal. Ministerstvo vyzve výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku nejdříve po 90 dnech, nejpozději však do 6 měsíců ode dne zrušení úvodního povolení, ode dne jeho zániku, nebo ode dne přechodu do nižší kauční skupiny. To platí i pro bankovní záruku, ke které se nepřihlíží pro účely určení celkové výše poskytnuté kauce. Proti výzvě výstavci bankovní záruky může výstavce podat rozklad; včas podaný rozklad má odkladný účinek a lhůta podle věty druhé se v řízení o tomto rozkladu nepoužije. (3) Přeplatek podle odstavce 1 není vratitelným přeplatkem po dobu, kdy je vedeno řízení a) správcem daně z hazardních her, 1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně z hazardních her, 2. které bylo zahájeno do 30 dnů ode dne podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku a 3. jehož zahájení správce daně včas oznámí ministerstvu; správce daně je povinen oznámit ministerstvu ukončení takového řízení, b) orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her, 1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona, 2. které bylo zahájeno do 30 dnů ode dne podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku a 3. jehož zahájení orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her včas oznámí ministerstvu; orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her je povinen oznámit ministerstvu ukončení takového řízení. (4) Z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu může ministerstvo na žádost provozovatele rozhodnout o tom, že se odstavec 3 nepoužije na část přeplatku podle odstavce 1, která zjevně nebude použita k úhradě nedoplatku na dani z hazardních her, pokutě uložené za přestupek podle tohoto zákona, jiném peněžitém plnění uloženém podle tohoto zákona nebo jejich příslušenství. (5) Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci výzvy. Výstavce bankovní záruky je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět ministerstvo o uhrazení této částky. (6) Z kauce se přednostně hradí nedoplatek na dani z hazardních her, pokutě uložené za přestupek podle tohoto zákona, jiném peněžitém plnění uloženém podle tohoto zákona nebo jejich příslušenství. (7) V případě, že byla kauce poskytnuta více způsoby, ministerstvo ke dni zrušení úvodního povolení, ke dni jeho zániku, nebo ke dni přechodu do nižší kauční skupiny určí, v jakém pořadí mají být použity jednotlivé způsoby poskytnutí kauce. (8) Ministerstvo žádosti správce daně o úhradu nedoplatku nevyhoví, pokud by to mohlo ohrozit splnění povinnosti vrátit vratitelný přeplatek ve lhůtě pro jeho vrácení nebo ohrozit úhradu nedoplatku z bankovní záruky a pokud tato žádost dojde ministerstvu po a) jedenáctém pracovním dni přede dnem, kdy uplyne lhůta stanovená pro vrácení vratitelného přeplatku, je-li kauce poskytnuta složením peněžních prostředků, nebo b) stodevatenáctém dni ode dne pravomocného a účinného zrušení úvodního povolení, ode dne jeho zániku, nebo ode dne přechodu do nižší kauční skupiny, je-li kauce poskytnuta bankovní zárukou. § 97 Zrušení úvodního povolení (1) Zjistí-li ministerstvo, že provozovatel přestal splňovat podmínky stanovené pro vydání úvodního povolení, připouští-li povaha těchto podmínek toto splnění a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve provozovatele k jejich splnění a k doložení jejich splnění. (2) Má-li ministerstvo pochybnosti o tom, zda provozovatel splňuje podmínky stanovené pro vydání úvodního povolení, vyzve provozovatele k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek. (3) Ministerstvo zruší úvodní povolení z moci úřední, a) nezajistí-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto povolení, b) nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2, c) nedoloží-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto povolení, d) vyjdou-li dodatečně najevo skutečnosti, pro které by nebylo toto povolení provozovateli vydáno, e) přestane-li provozovatel splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro toto povolení a nelze-li postupovat podle odstavce 1. (4) Ministerstvo zruší úvodní povolení na žádost provozovatele. § 98 Zánik úvodního povolení Úvodní povolení k provozování hazardní hry zaniká zrušením nebo zánikem provozovatele. Díl 3 Základní povolení § 99 Podání žádosti o základní povolení bez úvodního povolení Provozovatel může podat žádost o vydání základního povolení také před nabytím právních účinků úvodního povolení. § 100 Vydání základního povolení (1) Základní povolení je rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování daného druhu hazardní hry. (2) Ministerstvo vydá základní povolení, a) má-li provozovatel úvodní povolení, b) nebude-li provozování hazardní hry narušovat veřejný pořádek, c) je-li zaručeno řádné provozování hazardní hry a zajištěno řádné technické vybavení, d) má-li provozovatel věcné, personální a organizační předpoklady potřebné pro výkon činnosti v rozsahu, v jakém hodlá provozovat hazardní hry, a e) nedošlo-li v posledních 3 letech přede dnem podání žádosti o základní povolení ke zrušení základního povolení pro daný druh hazardní hry podle § 103 odst. 3 písm. e). (3) V základním povolení ministerstvo stanoví hazardní hru, na niž se povolení vydává, její druh a podmínky jejího provozování a schválí herní plán a zařízení, jehož pomocí má být hazardní hra provozována. (4) V případě žádosti o základní povolení ke sdílené loterii podává každý provozovatel žádost samostatně. (5) Základní povolení se vydává nejdéle na dobu 6 let. § 101 Náležitosti žádosti o základní povolení (1) Žádost o základní povolení musí vedle obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahovat požadovaný druh hazardní hry. (2) Součástí žádosti o základní povolení je a) herní plán v elektronické podobě jako datový soubor s textovou vrstvou umožňující vyhledávání, b) dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti v elektronické podobě jako datový soubor s textovou vrstvou umožňující vyhledávání obsahující 1. jejich originál, nebo 2. dokument, který vznikl převedením jejich originálu do elektronického dokumentu obsaženého v tomto datovém souboru způsobem zajišťujícím shodu obsahu originálu s tímto dokumentem, pokud je originál v listinné podobě, c) dokument o umístění serveru, jde-li o druh hazardní hry, u níž nedochází k tvorbě náhody v místě účasti na hazardní hře, a d) dokument prokazující splnění podmínky podle § 100 odst. 2 písm. d). (3) V případě žádosti o peněžitou, věcnou nebo okamžitou loterii je žadatel povinen přiložit i vzor losu, který musí být takto označen, a dokumentaci prokazující jejich zabezpečení proti zneužití nebo jejich výrobní specifikaci. (4) V případě žádosti o kursovou sázku nebo totalizátorovou hru je žadatel povinen přiložit i seznam míst, kde bude umožňována účast na kursové sázce nebo totalizátorové hře, a smlouvu uzavřenou s tím, kdo bude monitorovat ovlivňování sportovních výsledků. (5) Dokument podle odstavce 2 písm. a), c) a d) nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců. § 102 Změna základního povolení (1) Ministerstvo nahradí dosavadní základní povolení novým, pokud a) provozovatel podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně 1. může dojít až na základě změny základního povolení, 2. došlo při bezodkladném zásahu podle § 109b, nebo 3. došlo podle § 109c odst. 5, b) dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v základním povolení, nebo c) jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky pro řádné provozování hazardní hry stanovené v dosavadním základním povolení. (2) Nové základní povolení podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního základního povolení. (3) V odůvodnění nového povolení se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu povolení. § 103 Zrušení základního povolení (1) Zjistí-li ministerstvo, že provozovatel přestal splňovat podmínky stanovené pro vydání základního povolení, vyzve provozovatele k jejich splnění ve stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení. (2) Má-li ministerstvo pochybnosti o tom, zda provozovatel splňuje podmínky stanovené pro vydání základního povolení, vyzve provozovatele k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek. (3) Ministerstvo zruší základní povolení z moci úřední, a) nezajistí-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto povolení, b) nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2, c) nedoloží-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto povolení, d) vyjdou-li dodatečně najevo skutečnosti, pro které by nebylo toto povolení provozovateli vydáno, e) poruší-li provozovatel opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené 1. tímto zákonem, 2. zákonem upravujícím daň z hazardních her nebo 3. základním povolením nebo f) přestane-li provozovatel splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro toto povolení a nelze-li postupovat podle odstavce 1. (4) Ministerstvo zruší základní povolení na žádost provozovatele. § 104 Zánik základního povolení Základní povolení zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, b) zrušením nebo zánikem provozovatele, kterému bylo základní povolení uděleno, nebo c) zrušením nebo zánikem úvodního povolení. § 104a Povinnosti provozovatele po zrušení nebo zániku oprávnění provozovat hazardní hru (1) Provozovatel má práva a povinnosti týkající se činností potřebných pro ukončení a vypořádání hazardní hry, záznamní povinnosti, evidenční povinnosti a jiné povinnosti uchovávat doklady podle tohoto zákona po dobu stanovenou tímto zákonem, a to i v případě, kdy je zrušeno nebo zanikne povolení podle tohoto zákona nebo přestane být provozovatelem. (2) Zanikne-li právnická osoba, která má práva a povinnosti podle odstavce 1 a která má právního nástupce, přechází tato práva a povinnosti na tohoto právního nástupce. Tento právní nástupce je povinen tuto skutečnost oznámit ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy na něj přešla tato práva a povinnosti. (3) Zaniká-li právnická osoba, která má záznamní povinnost, evidenční povinnost nebo jinou povinnost uchovávat doklady nebo záznamy podle tohoto zákona, bez právního nástupce, je povinna předat doklady, jiné písemnosti a záznamy, které jsou předmětem těchto povinností, ministerstvu. Díl 4 Povolení k umístění herního prostoru § 104b Vydání povolení k umístění herního prostoru (1) Povolení k umístění herního prostoru je rozhodnutí navazující na základní povolení, kterým je uděleno oprávnění k umístění herního prostoru a provozování příslušné hazardní hry v něm. (2) Povolení k umístění herního prostoru vydává v přenesené působnosti obecní úřad obce, v jejímž územním obvodu se tento herní prostor nachází. § 104c Rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k umístění herního prostoru (1) Obecní úřad vydá povolení k umístění herního prostoru, a) má-li žadatel základní povolení k provozování daného druhu hazardní hry, b) není-li umístění herního prostoru v rozporu s tímto zákonem a obecně závaznou vyhláškou obce a c) nebylo-li v posledních 3 letech přede dnem podání žádosti o povolení k umístění herního prostoru tomuto žadateli zrušeno povolení k umístění herního prostoru stejného druhu na daném místě podle § 104f odst. 3 písm. d). (2) V povolení k umístění herního prostoru obecní úřad povolí umístění herny nebo kasina, provozování příslušné hazardní hry, provozní dobu herního prostoru, počet a typ hracích stolů živé hry s uvedením jejich evidenčního čísla, počet zařízení vytvářejících náhodný proces výsledku hry bingo s uvedením jejich výrobního čísla a počet koncových zařízení, jejichž prostřednictvím bude hazardní hra provozována, včetně uvedení jejich typu, výrobního čísla a přesného počtu herních pozic. (3) Povolení k umístění herního prostoru se vydává na dobu trvání právních účinků základního povolení k provozování daného druhu hazardní hry, nejdéle však na dobu 3 let. § 104d Náležitosti žádosti o povolení k umístění herního prostoru (1) V žádosti o povolení k umístění herního prostoru musí vedle obecných náležitostí žádosti podle správního řádu žadatel uvést a) druh, adresu a provozní dobu herního prostoru, b) druh hazardní hry, která má být v daném herním prostoru provozována, c) typ, výrobní číslo a počet herních pozic koncového zařízení, jejichž prostřednictvím bude hazardní hra provozována, d) počet a typ hracích stolů živé hry s uvedením jejich evidenčního čísla, e) počet zařízení vytvářejících náhodný proces výsledku hry bingo s uvedením jejich výrobního čísla. (2) Součástí žádosti o povolení k umístění herního prostoru je a) základní povolení k provozování daného druhu hazardní hry, b) osvědčení o provozuschopnosti pro každé technické zařízení, jehož prostřednictvím je hazardní hra provozována, c) doklad o právním důvodu užívání prostor, v nichž má být provozována hazardní hra; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, a d) půdorysné vymezení herního prostoru s vyznačením 1. všech vstupů do herního prostoru, oken a výloh, 2. navrhovaného způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů v herním prostoru, 3. navrhovaných zón pro provoz technické hry, živé hry a binga, podle toho, jaká hazardní hra má být v herním prostoru provozována. (3) Dokument podle odstavce 2 písm. c) nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců. § 104e Změna povolení k umístění herního prostoru (1) Obecní úřad nahradí dosavadní povolení k umístění herního prostoru novým, pokud a) provozovatel podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně může dojít až na základě změny povolení k umístění herního prostoru, nebo b) dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v povolení k umístění herního prostoru. (2) Nové povolení k umístění herního prostoru podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního povolení k umístění herního prostoru. (3) K nahrazení dosavadního povolení k umístění herního prostoru novým obecní úřad přistoupí pouze tehdy, jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání povolení k umístění herního prostoru. (4) V odůvodnění nového povolení se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu povolení. § 104f Zrušení povolení k umístění herního prostoru (1) Zjistí-li obecní úřad, že nejsou splněny podmínky stanovené pro vydání povolení k umístění herního prostoru, vyzve provozovatele k jejich splnění v jím stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení. (2) Má-li obecní úřad pochybnosti o tom, zda provozovatel splňuje podmínky stanovené pro povolení k umístění herního prostoru, vyzve provozovatele k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek. (3) Obecní úřad zruší povolení k umístění herního prostoru z moci úřední, a) nezajistí-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto povolení, b) nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2, c) nedoloží-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto povolení, d) poruší-li provozovatel opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené 1. tímto zákonem nebo 2. základním povolením k provozování daného druhu hazardní hry nebo e) přestane-li provozovatel splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro toto povolení a nelze-li postupovat podle odstavce 1. (4) Obecní úřad zruší povolení k umístění herního prostoru na žádost provozovatele. § 104g Zánik povolení k umístění herního prostoru Povolení k umístění herního prostoru zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo b) zrušením nebo zánikem základního povolení k provozování daného druhu hazardní hry.“. 102. V § 105 písm. a) se částka „100 000 Kč“ nahrazuje částkou „200 000 Kč“. 103. V § 108a odst. 3 se slova „pro Plzeňský kraj“ nahrazují slovy „v Plzni“. 104. V § 108b odstavec 1 zní: „(1) Z výkaznictví musí být zřejmý chronologický přehled o herních a finančních datech v rozsahu stanoveném ve vyhlášce.“. 105. V § 108b se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 106. V § 108c odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Provozovatel poskytuje výkaznictví prostřednictvím zabezpečeného dálkového přístupu ke svému serveru, a to ve formě automatizovaného výstupu ve stanoveném rozsahu, formátu a struktuře za vykazované období v délce stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina. (2) Automatizovaný výstup se poskytuje ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina.“. 107. V § 108c odst. 5 se slova „pro Plzeňský kraj“ nahrazují slovy „v Plzni“. 108. V § 108d se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her může provozovateli rozhodnutím uložit povinnost k odstranění chyby ve výkaznictví.“. 109. V § 108e odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „provozovatel“ vkládají slova „ , fyzická osoba činná pro provozovatele“ a slova „podle § 16“ se zrušují. 110. V § 108e odst. 1 písm. a) a b) se slova „podle § 16“ zrušují. 111. V § 108e odst. 5 písm. c) se za slova „provozovateli“ vkládají slova „ , fyzické osobě pro něj činné“ a slova „podle § 16“ se zrušují. 112. V § 108f odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „podle § 16“ zrušují. 113. V § 108f odst. 1 písm. a) se slova „z hazardních her pro výkon správy této daně“ zrušují. 114. V § 108f odst. 1 písm. h) se za slovo „úřadu“ vkládají slova „ , zpravodajské službě České republiky, Ministerstvu vnitra nebo Policii České republiky“. 115. V § 108f odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 108g odst. 1 a 2 se slova „podle § 16“ zrušují. 116. V § 108i úvodní části ustanovení se za slovo „provozovatel“ vkládají slova „nebo osoba pro něj činná“ a slova „podle § 16“ se zrušují. 117. V § 108i se vkládají nová písmena a) a b), která znějí: „a) správci daně, b) Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,“. Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena c) až g). 118. V § 108i písm. g) se za slovo „úřadu“ vkládají slova „ , zpravodajské službě České republiky, Ministerstvu vnitra nebo Policii České republiky“. 119. V § 109 odst. 1 se slova „Provozovatel hazardní hry“ nahrazují slovem „Provozovatel“ a text „e)“ se nahrazuje textem „f)“. 120. V § 109 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Hazardní hru, internetovou hru a zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, může provozovatel provozovat pouze, pokud a) neuplynula doba platnosti dokumentu o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti, 1. na základě kterých bylo vydáno základní povolení a povolení k umístění herního prostoru, nebo 2. které jsou předloženy podle § 87 odst. 2 nebo 3, b) mají vlastnosti podle platného dokumentu o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti. (4) Odstavec 3 se nepoužije, pokud se dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti k dané hazardní hře, internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, nevydávají.“. 121. V § 109a odst. 2 písm. f) se slova „ , pokud provozovatel takovou osobu pověřil“ zrušují. 122. V § 109a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Provozovatel je povinen uchovávat alespoň následující doklady vztahující se k evidenci podle odstavce 1: a) dokument prokazující způsobilost osoby podle odstavce 2 písm. d) a b) pověření osoby podle odstavce 2 písm. f).“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 123. V § 109a odst. 4 se za větu první vkládá věta „To neplatí pro živou hru neprovozovanou jako internetová hra.“. 124. V § 109a odstavec 5 zní: „(5) Pokud se evidence podle odstavce 1 vztahuje k hazardní hře nebo zařízení, které jsou provozovány v herním prostoru, musí v něm být přístupná tak, aby do ní dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu jeho provozní doby.“. 125. V § 109a odst. 6 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 126. V § 109b odst. 4 se číslo „94“ nahrazuje číslem „102“. 127. V § 109c odst. 3 se slova „§ 93 nebo 101“ nahrazují textem „§ 86“. 128. V § 109c odst. 4 se za větu první vkládají věty „Pověřená osoba je povinna vydat výstupní dokument posuzování těchto změn do 90 dnů ode dne, kdy jí tato žádost došla. Neposkytne-li provozovatel pověřené osobě součinnost umožňující v této lhůtě dostatečně posoudit provedenou změnu, platí, že nejde o změnu malého rozsahu.“. 129. V § 109c odst. 5 se číslo „94“ nahrazuje číslem „102“. 130. V § 110 odst. 1 se za text „odst. 1“ vkládají slova „s výjimkou živé hry neprovozované jako internetová hra“. 131. V § 110 odstavec 3 zní: „(3) Podmínkou pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování je a) bezúhonnost, b) akreditace pro odborné posuzování, zkoušení a inspekci technických herních zařízení a c) zajištění řádného výkonu odborného posuzování a osvědčování.“. 132. V § 110 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Podmínku podle odstavce 3 písm. a) musí splňovat a) žadatel, b) člen statutárního orgánu žadatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje, c) člen dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu žadatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje, d) prokurista žadatele a e) skutečný majitel žadatele. (5) K žádosti o pověření k odbornému posuzování a osvědčování žadatel přiloží a) seznam osob, které jsou 1. členem žadatele, 2. členem statutárního orgánu žadatele, 3. členem dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu žadatele, 4. prokuristou žadatele, 5. skutečným majitelem žadatele, b) identifikační údaje všech osob podle písmene a), c) doklady o bezúhonnosti všech osob podle odstavce 4; to neplatí v případě osoby, jejíž bezúhonnost může ministerstvo automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup, pokud ministerstvo tuto skutečnost zveřejní na svých internetových stránkách, d) doklady o bezúhonnosti osoby v cizím státě nebo čestná prohlášení o bezúhonnosti pro všechny osoby podle odstavce 4, které musí podle tohoto zákona být bezúhonné také ve vztahu k cizímu státu, e) doklad o akreditaci podle odstavce 3 písm. b) a f) dokumentaci prokazující skutečnosti podle odstavce 3 písm. c). (6) Dokument přiložený k žádosti o pověření k odbornému posuzování a osvědčování nesmí být ke dni podání žádosti starší a) 30 dnů, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. c), b) 3 měsíců, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. a), b) nebo d).“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 133. V § 110a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Na doklad o bezúhonnosti předložený podle odstavce 1 se použije § 110 odst. 6 obdobně. Stáří dokladu se při tom posuzuje ve vztahu ke dni jeho předložení.“. 134. V § 111 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Má-li ministerstvo pochybnosti o tom, zda pověřená osoba splňuje podmínky stanovené pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování, vyzve pověřenou osobu k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 135. V § 111 odst. 3 písmeno a) zní: „a) nezajistí-li pověřená osoba na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto pověření,“. 136. V § 111 odst. 3 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2, c) nedoloží-li pověřená osoba na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto pověření,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena d) až f). 137. V § 112 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 138. V § 112a odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a dokumentací prokazující zajištění řádného výkonu odborného posuzování a osvědčování přiloženou k žádosti o vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování“. 139. V § 112a odst. 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 140. V § 112a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděla při výkonu odborného posuzování a osvědčování, a e) uchovávat související dokumentaci, ze které vycházela při odborném posuzování a osvědčování, a to až do uplynutí 5 let od posledního dne platnosti výstupního dokumentu odborného posouzení nebo osvědčení, ke kterým se tato dokumentace vztahuje.“. 141. V § 112a se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Fyzická osoba činná pro pověřenou osobu je povinna zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděla při výkonu odborného posuzování a osvědčování. (4) Na povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 3 se použijí § 108e až 108i obdobně. (5) Pověřená osoba a ministerstvo v zájmu řádného odborného posuzování a osvědčování, výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her a ochrany veřejného zájmu vzájemně spolupracují a konzultují vývoj v oblasti provozování hazardních her.“. 142. Za § 112a se vkládají nové § 112b a 112c, které včetně nadpisů znějí: „§ 112b Oznámení zahájení a ukončení odborného posuzovaní a osvědčování (1) Pověřená osoba je povinna předem oznámit ministerstvu zahájení odborného posuzovaní a osvědčování. V oznámení uvede a) identifikační údaje pověřené osoby, b) den zahájení odborného posuzovaní a osvědčování, c) identifikační a kontaktní údaje kontaktní osoby. (2) Pověřená osoba je povinna oznámit ministerstvu nejméně 1 den před ukončením odborného posuzovaní a osvědčování okamžik ukončení odborného posuzovaní a osvědčování. (3) Kontaktní osobou podle odstavce 1 je fyzická osoba pověřená pověřenou osobou ke styku s orgány veřejné moci ve věci odborného posuzování a osvědčování a v souvisejících záležitostech. § 112c Povinnosti pověřené osoby po zrušení nebo zániku pověření k odbornému posuzování a osvědčování (1) Pověřená osoba má povinnost poskytovat jí vydaný výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení způsobem podle § 112a odst. 1 písm. c) a uchovávat související dokumentaci podle § 112a odst. 1 písm. e) až do uplynutí 5 let od posledního dne jejich platnosti, a to i v případě, kdy přestane být pověřenou osobou. (2) Zanikne-li právnická osoba, která má práva a povinnosti podle odstavce 1 a která má právního nástupce, přechází tato práva a povinnosti na tohoto právního nástupce. Tento právní nástupce je povinen tuto skutečnost oznámit ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy na něj přešla tato práva a povinnosti. (3) Zaniká-li právnická osoba, která má práva a povinnosti podle odstavce 1, bez právního nástupce, je povinna předat doklady a jiné písemnosti, které jsou předmětem těchto povinností, ministerstvu.“. 143. V § 114 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) rozhoduje o vydání nebo zrušení úvodního povolení,“. Dosavadní písmena a) až j) se označují jako písmena b) až k). 144. V § 114 písm. d) se slova „připojení k internetu na území České republiky“ nahrazují slovy „služby přístupu k internetu, provozovatelů internetové stránky nebo elektronického rozhraní“. 145. V § 114 písm. f) se slova „podle § 16“ zrušují. 146. V § 117 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Správce daně z hazardních her poskytuje ministerstvu informace získané při správě této daně v rozsahu informací a) o porušení povinnosti stanovené zákonem upravujícím daň z hazardních her a o porušení požadavku finanční stability; tyto informace lze využít pouze pro účely řízení o zrušení základního povolení, b) o výši rozhodné daně pro účely správy kauce, nebo c) o nesprávném nebo chybějícím údaji v poskytnutém výkaznictví pro účely ověření správnosti a úplnosti údajů uvedených v poskytnutém výkaznictví a zjednání nápravy.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 147. V § 117 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 148. V § 117 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Poskytnutí informace podle odstavce 5 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. Jde-li o informaci, kterou ministerstvo získalo podle odstavce 5 písm. c), není její poskytnutí dozorujícímu orgánu porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.“. 149. V § 121 odst. 6 se za slovo „stavu“ vkládají slova „s výjimkou poškození vzniklého v souvislosti s postupem podle § 121b odst. 2“. 150. Za § 121a se vkládá nový § 121b, který včetně nadpisu zní: „§ 121b Zvláštní ustanovení o peněžních prostředcích uvnitř zadržené věci (1) Má-li dozorující orgán důvodné podezření, že zadržená věc obsahuje schránku, do které lze vkládat peněžní prostředky, a tato schránka nebyla zpřístupněna před zadržením věci, uloží dozorující orgán dozorované osobě nebo osobě, která má věc v době zadržení u sebe, povinnost zpřístupnit schránku v určený čas na určeném místě. (2) Pokud dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, nesplní povinnost zpřístupnit schránku podle odstavce 1 v určený čas na určeném místě, zpřístupní ji dozorující orgán bez její součinnosti, a to i za použití síly. (3) Povinnost podle odstavce 1 uloží dozorující orgán usnesením, proti kterému lze podat odvolání do 5 dnů ode dne jeho oznámení. (4) Obsahuje-li zpřístupněná schránka peněžní prostředky, použije se na ně postup podle § 121.“. 151. V části desáté hlavě II díly 1 a 2 včetně nadpisů znějí: „Díl 1 Přestupky osob zúčastněných na provozování hazardních her § 122 Přestupky osob, které nejsou provozovatelem (1) Osoba, která není provozovatelem, se dopustí přestupku tím, že a) zpřístupňuje hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení nebo která nebyla řádně ohlášena, nebo napomáhá setkání za účelem pořádání takové hazardní hry s cílem získat pro sebe nebo jinou osobu majetkový prospěch z tohoto pořádání nebo setkání, b) se účastní hazardní hry v rozporu s § 7 odst. 5, c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 11, 108e, § 108h odst. 2 nebo § 112a odst. 3, d) jako sázející úmyslně vyvolá chybu nebo nesprávný postup podle § 30 odst. 1, e) se účastní sázky nebo vsadí na sázkovou událost v rozporu s § 38 odst. 1, 3 nebo 4, nebo f) poruší některou z povinností souvisejících se zadržením věci podle § 121 odst. 4. (2) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f). (3) Příkazem na místě lze uložit za přestupek podle odstavce 1 pokutu do 50 000 Kč. § 123 Přestupky provozovatelů (1) Provozovatel se dopustí přestupku tím, že a) zpřístupňuje hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení nebo která nebyla řádně ohlášena, nebo napomáhá setkání za účelem pořádání takové hazardní hry s cílem získat pro sebe nebo jinou osobu majetkový prospěch z tohoto pořádání nebo setkání, b) nesplní řádně oznamovací povinnost stanovenou tímto zákonem, c) nesplní řádně záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou tímto zákonem nebo uloženou dozorujícím orgánem anebo v rozporu s tímto zákonem nezpřístupní dozorujícímu orgánu záznam, evidenci nebo doklad, na které se vztahuje záznamní nebo jiná evidenční povinnost, tak, aby do nich mohl nahlédnout, d) při provozování jiné než internetové hry poruší některý ze zákazů podle § 7 odst. 1 nebo 2, e) při provozování internetové hry, do které účastník hazardní hry vložil vklad, poruší některý ze zákazů podle § 7 odst. 1 nebo 2, f) v rozporu s § 7 odst. 3 písm. a) poskytne výhodu účastníkovi hazardní hry, g) v rozporu s § 7 odst. 3 písm. b) poskytne výhodu účastníkovi hazardní hry, h) v rozporu s § 7 odst. 4 přijme v rámci hazardní hry nepeněžní vklad nebo sázku, i) pobídne k účasti na hazardní hře v rozporu s § 7 odst. 6, j) nezajistí dostupnost informací a údajů v českém jazyce podle § 9, k) v rozporu s § 9a přijme nebo vrátí plnění v jiné měně, l) poruší některou z povinností souvisejících s vyplacením výhry podle § 10 odst. 1 až 6, 8, § 10a, 10b nebo 10c, m) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 11, 108e nebo § 108h odst. 2, n) v rozporu s § 13 provozuje hazardní hru v prostoru, ve kterém nelze provozovat hazardní hru, o) nesplní některou z povinností souvisejících s výkaznictvím podle § 13a nebo § 108a až 108d, p) nesplní informační povinnost podle § 13b nebo 75, q) poruší některou z povinností souvisejících s přepočtem měn podle § 13f, r) poruší některou z povinností souvisejících se sebeomezujícími opatřeními podle § 14 až 15, s) poruší některou z povinností souvisejících s prostředkem pro zamezení účasti na hazardní hře podle § 16bb odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 až 6, t) v rozporu s § 16bb odst. 2 písm. b) účastníkovi hazardní hry umožní vložit sázku do hry, u) poruší některou z povinností souvisejících se zápisem fyzické osoby do rejstříku podle § 17 odst. 1, v) poruší některou z povinností souvisejících s registrací a uživatelským kontem podle § 17a, § 17b odst. 2, 3, § 17c odst. 1, 3 nebo § 17d odst. 2 nebo 3, w) umožní převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků v rozporu s § 17d odst. 4 nebo 5, x) umožní založení uživatelského konta nebo vložení sázky do hazardní hry v rozporu s § 17d odst. 6, y) poruší některou z povinností souvisejících s financováním internetové hry podle § 17e odst. 4 až 6, 8 nebo 9, nebo z) nesplní některou z povinností souvisejících s uživatelským kontem podle § 17f odst. 1. (2) Provozovatel se dále dopustí přestupku tím, že a) neposkytne výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě podle § 17h, b) poruší některou z povinností souvisejících s výplatou peněžních prostředků z uživatelského konta podle §17i, c) v rozporu s § 17k odst. 1 zpoplatní nečinnost účastníka hazardní hry, d) poruší některou z povinností souvisejících se zrušením uživatelského konta podle § 17l, § 17m odst. 1, 4, 6, § 17n odst. 1, § 17o odst. 4 nebo § 17p, e) poruší některou z povinností souvisejících se zrušením uživatelského konta podle § 17m odst. 2, 3, 5, § 17n odst. 4 nebo § 17o odst. 3, f) nezajistí dodržování postupu při manipulaci s hodnotovými žetony, hracími žetony, bankovkami nebo mincemi podle § 58 odst. 3, g) poruší některou z povinností souvisejících s provozováním herního prostoru podle § 65, § 66 odst. 1 až 3 nebo 5, h) poruší některou z povinností souvisejících s provozováním herny podle § 67, i) poruší některou z povinností souvisejících s provozováním kasina podle § 68 až 68b, j) v rozporu s § 68c odst. 2 vyčlení do studia započitatelný hrací stůl živé hry, k) poruší některou z povinností souvisejících s provozováním studia podle § 68c odst. 3 nebo 4, l) v rozporu s § 69 umožní vstup do herního prostoru osobě mladší 18 let, m) poruší některou z povinností souvisejících s identifikací podle § 71 odst. 1 nebo 2, n) nesplní některou z povinností souvisejících s monitorováním podle § 72 až 72c, o) poruší některou z povinností souvisejících s nahlédnutím do schématu kamerového systému podle § 72d odst. 4, p) v rozporu s § 73 odst. 4 nabízí nebo poskytuje zařízení umožňující účast na internetové hře, q) poruší některou z povinností souvisejících s předložením dokumentů podle § 87, r) poruší některou z povinností souvisejících s technickými požadavky podle § 109 odst. 1, s) poruší některou z povinností souvisejících s technickými požadavky podle § 109a odst. 4, 5, § 109c odst. 4 nebo 5, nebo t) poruší některou z povinností souvisejících se zadržením věci podle § 121 odst. 4. (3) Provozovatel nebo jeho právní nástupce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností souvisejících se zrušením nebo zánikem oprávnění provozovat hazardní hru podle § 104a. (4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu a) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), d), e), n), o), t), u) nebo v), b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), g), h), i), l), m), r), s), x), y) nebo z), c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), f), j), k), p), q) nebo w). (5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu a) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene h), i), k), l), m), n), p) nebo r), b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), f), g), j), o), q), s) nebo t), c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo e). (6) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. (7) Příkazem na místě lze uložit za přestupek podle odstavců 1 až 3 pokutu do 100 000 Kč. Díl 2 Přestupky dalších osob § 123a Přestupky pověřené osoby (1) Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí změny skutečností rozhodných k vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování nebo o těchto skutečnostech nepředloží doklady podle § 110a, b) při výkonu odborného posuzování a osvědčování nesplní některou z povinností podle § 112a odst. 1, c) vydá výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení v rozporu s § 112a odst. 2, nebo d) neoznámí zahájení nebo ukončení odborného posuzování a osvědčování podle § 112b. (2) Pověřená osoba nebo její právní nástupce se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností souvisejících se zrušením nebo zánikem pověření k odbornému posuzování a osvědčování podle § 112c odst. 1, 2 nebo 3. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu a) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), c) nebo d). (4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 123b Přestupky související s blokací nepovolených internetových her (1) Poskytovatel služby přístupu k internetu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 84a odst. 1 a 3 umožní přístup k internetové stránce uvedené na seznamu nepovolených internetových her. (2) Poskytovatel platebních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 84b odst. 1 a 3 provede platební transakci ve prospěch nebo k tíži účtu uvedeného na seznamu nepovolených internetových her. (3) Provozovatel internetové stránky nebo elektronického rozhraní se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 84c odst. 1 a 3 šíří aplikaci, jejíž identifikátor je uveden na seznamu nepovolených internetových her. (4) Za přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 152. V § 124 odst. 1 se slova „c) a f) a“ nahrazují slovy „a) a e),“ a za text „§ 123“ se vkládají slova „a 123a“. 153. V § 129 odstavec 2 zní: „(2) K projednání přestupků v oblasti internetových her spočívajících v provozování hazardní hry v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) nebo b) je příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.“. 154. V § 129 odst. 2 se slova „pro Plzeňský kraj“ nahrazují slovy „v Plzni“. 155. V § 129 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) K projednání přestupků v oblasti internetových her podle tohoto zákona jiných než podle odstavce 2 je příslušný celní úřad, v jehož územním obvodu podezřelý z přestupku má nebo naposledy měl trvalý pobyt, je-li jím fyzická osoba, anebo má nebo naposledy měl sídlo, je-li jím právnická nebo podnikající fyzická osoba. (4) Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle odstavce 3, je místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 156. V § 129 odst. 4 se slova „pro Plzeňský kraj“ nahrazují slovy „v Plzni“. 157. V § 129 odst. 5 se text „j)“ nahrazuje textem „c)“, text „§ 108e“ se nahrazuje slovy „podle tohoto zákona“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nelze-li určit příslušnost, je příslušný celní úřad.“. 158. V § 129 odst. 6 se slova „pověřených osob, poskytovatelů připojení k internetu na území České republiky a poskytovatelů platebních služeb“ nahrazují slovy „podle dílu 2“. 159. V § 130 písm. a) bodě 1 se za slovo „přiděleno,“ vkládají slova „číslo a druh průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který průkaz totožnosti vydal, a dobu jeho platnosti“. 160. V § 130 písm. a) bodě 3 se slova „jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo,“ nahrazují slovy „vedle údajů podle bodu 1 také“. 161. V § 130 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Na účastníka hazardní hry se vždy použije odstavec 1 písm. a) bod 1.“. 162. V § 130a odst. 1 se slova „podle § 16“ zrušují. 163. V § 131 se slova „podle § 16“ zrušují. 164. V § 132 odst. 1 písm. d) se slovo „rejstříku“ nahrazuje slovy „informačního systému“. 165. Za § 132 se vkládá nový § 132a, který včetně nadpisu zní: „§ 132a Využívání údajů pro účely vedení rejstříku (1) Ministerstvo může v rozsahu potřebném pro vedení rejstříku žádat od orgánu Finanční správy České republiky a od orgánu Celní správy České republiky poskytnutí údajů o nařízených a prováděných daňových exekucích. Poskytnutí těchto údajů není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. (2) Ministerstvo může v rozsahu potřebném pro vedení rejstříku žádat, a to i automatizovaně, údaje z centrální evidence exekucí od jejího provozovatele, a to a) jednotlivě nebo b) dávkově s uvedením údajů o všech osobách zapsaných v části, která je veřejným seznamem. (3) Orgán veřejné moci podle odstavce 1 nebo provozovatel centrální evidence exekucí podle odstavce 2 je povinen žádosti o poskytnutí údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezúplatné. (4) Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Orgán veřejné moci podle odstavce 1 nebo provozovatel centrální evidence exekucí podle odstavce 2 je povinen poskytnout též údaje o změně nebo výmazu údajů.“. 166. V § 133 odst. 1 písm. a) se slova „oznamování a zasílání informací a přenosu“ nahrazují slovy „ , obsahové náležitosti a lhůtu pro oznamování, uchovávání nebo zasílání informací a pro přenos“. 167. V § 133 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až g), která znějí: „e) seznam zakázaných rizikových bonusů, f) vzor žádosti o vydání úvodního povolení, základního povolení nebo povolení k umístění herního prostoru, g) požadavky na minimální náležitosti herního plánu.“. 168. V § 133 odst. 2 písm. a) se za slovo „vydání“ vkládají slova „úvodního povolení,“. 169. V § 133 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) další podmínky provozování hazardní hry, které jsou potřebné k zajištění ochrany zdraví, majetku nebo jiného veřejného zájmu nebo pro dozor nad dodržováním povinností podle tohoto zákona, d) další údaje, které musí obsahovat los, a případně způsob jejich uvedení na losu.“. Čl. XCIII Oznámení Tato část byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. XCIV Přechodná ustanovení 1. Správní řízení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Provozovatel provozuje hazardní hru podle části první hlavy II, § 14 až 15, 18 až 46, 48 až 58, 72, části čtvrté hlavy I a části osmé hlavy I zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne zrušení, zániku nebo změny, pokud je provedena na základě žádosti provozovatele, základního povolení vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, účinného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaného v řízení podle bodu 1. Nenabyde-li do 1. dubna 2025 právní moci rozhodnutí o změně základního povolení na základě žádosti provozovatele, základní povolení k tomuto dni zanikne. Základní povolení takto nezanikne, pokud k 1. dubnu 2025 probíhá řízení o žádosti provozovatele o změnu základního povolení, která Ministerstvu financí došla před 1. dubnem 2025; základní povolení nezanikne, ledaže je tato žádost zamítnuta nebo je řízení o ní zastaveno. V takovém případě základní povolení zanikne ke dni zamítnutí žádosti nebo zastavení tohoto řízení. Účinnost rozhodnutí o takové žádosti o změnu základního povolení lze odložit nejvýše o 2 měsíce ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Ustanovení § 109b odst. 4 a § 109c odst. 4 a 5 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a § 8 až 13d, 13f až 15, části první hlavy IV, § 18 až 26, 27 až 38, 39 až 60f, 72 až 72b, 72d, části čtvrté hlavy I a části osmé hlavy I zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se při tom nepoužijí. 3. Provozovatel může provozovat herní prostor na základě povolení k umístění herního prostoru vydaného podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Provozovatel, který provozuje hazardní hru podle bodu 2, je oprávněn provést změnu v hazardní hře podle § 3 odst. 2 písm. a) až e) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, a to v nezbytném rozsahu potřebném k jejich přizpůsobení požadavkům podle § 14, 15, 16bb a části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel není povinen předložit Ministerstvu financí výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení, jejichž předmětem je ověření splnění povinnosti podle § 109 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v důsledku provedení této změny, a podat žádost o změnu základního povolení, pokud tuto změnu eviduje v evidenci oprav a jiných změn podle § 109a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel je povinen zajistit, aby posouzení těchto změn bylo obsaženo ve výstupním dokumentu odborného posouzení a osvědčení, který je přiložen k žádosti o změnu základního povolení podle bodu 2. 5. Provozovatel, který provozuje hazardní hru podle bodu 2, je povinen postupovat podle § 14 až 15, § 16bb odst. 1, 2 písm. b), odst. 4, části první hlavy IV, § 72 až 72b a 72d zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději od 1. července 2024 nebo ode dne nabytí právních účinků rozhodnutí o vydání základního povolení na základě žádosti o změnu základního povolení, na základě kterého je provozována hazardní hra podle bodu 2, podle toho, který den nastane dříve. 6. Provozovatel je povinen od dne uvedeného v informaci o zprovoznění funkce informačního systému provozování hazardních her umožňující příjem sdělení o využití prostředku pro zamezení účasti na hazardní hře vydané Ministerstvem financí postupovat podle § 16bb odst. 2 písm. a), odst. 5 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Ministerstvo financí zveřejní informaci podle bodu 6 bez zbytečného odkladu po zprovoznění informačního systému, vyhlásí technickou dokumentaci pro napojení na něj na svých internetových stránkách a určí a v této informaci zveřejní den podle bodu 6 tak, aby nastal nejdříve v první den šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni vyhlášení technické dokumentace. 8. Platí, že provozovateli, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem pravomocného základního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je dnem účinnosti tohoto zákona vydáno účinné úvodní povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro účely § 97 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je podmínkou pro vydání tohoto úvodního povolení splnění podmínek podle § 87 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a poskytnutí kauce podle bodů 11 a 12 nebo kauce podle bodu 16. Není-li provozovatel ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem pravomocného základního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nabude-li do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona účinnosti základní povolení vydané v řízení podle bodu 1, použijí se věty první a druhá obdobně; v takovém případě platí, že úvodní povolení vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto základního povolení. Provozovatel, který je držitelem úvodního povolení podle vět první až třetí, může do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat žádost o posouzení splnění podmínek pro vydání úvodního povolení. Na tuto žádost se použije ustanovení o žádosti o vydání úvodního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně. Úvodní povolení podle vět první až třetí zaniká a) 1\\. července 2024, pokud ministerstvu nedošla do 30. června 2024 žádost provozovatele o posouzení splnění podmínek pro vydání úvodního povolení, nebo b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o posouzení splnění podmínek pro vydání úvodního povolení nebo řízení o ní zastavuje. 9. Prokáže-li se v řízení o žádosti o posouzení splnění podmínek pro vydání úvodního povolení podle bodu 8, že provozovatel splňuje podmínky pro vydání úvodního povolení, Ministerstvo financí úvodní povolení podle bodu 8 nahradí novým. Ke kauci poskytnuté podle bodů 11 a 12 se při tom nepřihlíží. 10. Provozovatel, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem účinného základního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazen do kauční skupiny odpovídající nejvyšší rozhodné dani podle § 95 odst. 2 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé ve druhém až pátém zdaňovacím období daně z hazardních her bezprostředně předcházejícím dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Nelze-li takto kauční skupinu určit, platí, že je zařazen v kauční skupině 1. 11. Provozovatel, který je držitelem účinného úvodního povolení podle bodu 8 a který měl ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost poskytovat kauci podle § 89 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, má do dne pravomocného vydání úvodního povolení podle bodu 9 povinnost poskytovat kauci podle § 89 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tuto kauci se použijí § 89 a 90 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně. 12. Provozovatel, který je držitelem účinného úvodního povolení podle bodu 8 a který měl ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost poskytovat kauci podle § 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, má do dne pravomocného vydání úvodního povolení podle bodu 9 povinnost poskytovat kauci podle § 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tuto kauci se použijí § 100 a 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně. 13. Na provozovatele, který je povinen poskytovat kauci podle bodu 11 nebo 12, se použijí § 87 odst. 1 písm. b) a § 98 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Podmínkou pro vydání nebo změnu základního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, držiteli účinného úvodního povolení podle bodu 8 je do vydání úvodního povolení podle bodu 9 také poskytnutí kauce podle § 89 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 93 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li kauce poskytnuta podle § 89 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na ni bod 11 obdobně. 15. Podmínkou pro vydání povolení k umístění herního prostoru podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, držiteli úvodního povolení podle bodu 8 je do vydání úvodního povolení podle bodu 9 také poskytnutí kauce podle § 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo § 93 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li kauce poskytnuta podle § 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na ni bod 12 obdobně. 16. Provozovatel, který je povinen poskytovat kauci podle bodu 11 nebo 12, může namísto této kauce poskytnout kauci podle § 93 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úplným poskytnutím kauce podle § 93 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinnost poskytovat kauci podle bodů 11 a 12 zaniká. 17. Peněžní prostředky složené za účelem poskytnutí kauce podle § 89 nebo 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou peněžních prostředků, které jsou předmětem postupu podle § 90 nebo 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze na základě žádosti provozovatele použít k poskytnutí kauce podle § 93 odst. 1 písm. a) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 18. Pokud provozovatel poskytne kauci podle § 93 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v plné výši, a) stanou se peněžní prostředky složené za účelem poskytnutí kauce podle § 89 nebo 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou peněžních prostředků, které jsou předmětem postupu podle § 90 nebo 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v příslušném rozsahu vratitelným přeplatkem, který Ministerstvo financí vrátí na základě žádosti provozovatele do 30 dnů ode dne, kdy byla žádost podána, nebo dne přijetí bankovní záruky, kterou je poskytnuta kauce, Ministerstvem financí, podle toho, který den nastane později; na tyto peněžní prostředky se § 90 a 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužijí, b) Ministerstvo financí podle povahy záruční listiny vrátí záruční listinu přijatou podle § 89 nebo 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně jejích případných dodatků, s výjimkou záruční listiny a jejího případného dodatku, které jsou předmětem postupu podle § 90 nebo 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydá prohlášení o zproštění závazku z takové bankovní záruky, a to na žádost provozovatele do 30 dnů ode dne, kdy žádost došla, nebo dne, kdy byly složeny peněžní prostředky anebo kdy Ministerstvo financí přijalo bankovní záruku, kterou je poskytnuta kauce, podle toho, který den nastane později. 19. Postup podle § 90 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle § 90 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 20. Postup podle § 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle § 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 21. Správní řízení podle § 82 a 83 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 22. Internetové stránky a platební účty zapsané na seznamu nepovolených internetových her podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a údaje o nich se považují za údaje zapsané podle § 84d zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo financí doplní u těchto internetových stránek a platebních účtů důvod zápisu a další nezbytné údaje na seznam nepovolených internetových her podle § 84d odst. 2 písm. b) a e) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 23. K podmínce provozování hazardní hry stanovené v základním povolení, která je v rozporu se zákonem č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží. To neplatí, pokud je hazardní hra provozována podle bodu 2 a podmínka provozování se vztahuje k ustanovení zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, používanému podle bodu 2. 24. Pro účely § 7 odst. 6 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se přihlíží pouze ke sdělení učiněnému ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 25. K ustanovení herního plánu, které je v rozporu s ustanoveními § 14, 15, 16bb a části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží. 26. Na neukončenou registraci účastníka hazardní hry zahájenou podle § 29, 44 nebo 76 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 27. Na proces zrušení a vypořádání uživatelského konta podle § 29, 44 a 76 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 28. Na dočasné uživatelské konto podle § 47 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na uživatelské konto založené podle části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 29. Peněžní nebo hrací prostředky z dočasného uživatelského konta podle § 80 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je možné za podmínek podle § 80 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, převést na uživatelské konto založené podle části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nové dočasné uživatelské konto podle § 80 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není možné založit. 30. Není-li provozovatel povinen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaznamenávat celkovou souhrnnou výši čistých proher, může pro účely plnění informační povinnosti podle § 75 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, namísto celkové souhrnné výše čistých proher od aktivace uživatelského konta zveřejňovat celkovou souhrnnou výši čistých proher od 1. července 2024 nebo ode dne přizpůsobení hazardní hry požadavkům podle § 14 až 15 a části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle toho, který den nastane dříve. Tuto skutečnost je povinen zveřejnit stejným způsobem. 31. Provozovatel může provozovat živou hru provozovanou dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které hraje účastník hazardní hry proti softwarovému hracímu systému provozovatele, po dobu právních účinků základního povolení k této hře podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je toto základní povolení vydáno na základě žádosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tuto živou hru se ustanovení zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o přenášené živé hře nepoužijí. Provozovatel nesmí po dobu právních účinků tohoto základního povolení provozovat přenášenou živou hru podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 32. K projednání přestupku v oblasti internetových her podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, spáchaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj. 33. Ministerstvo financí nejpozději do 31. prosince 2026 naplní rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách údaji z centrální evidence exekucí a z evidence vedené orgány Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky. 34. Ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na osobu zapsanou do rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle § 16a odst. 1 písm. h) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, od 1. ledna 2027. Tím není dotčena povinnost postupovat podle § 17 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě zápisu do rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách z jiného právního důvodu. ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o dani z hazardních her Čl. XCV Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb. a zákona č. 283/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se slova „jiné osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České republiky“ nahrazují slovy „cizímu účastníkovi hazardní hry“ a slova „tuto osobu“ se nahrazují slovy „tohoto cizího účastníka hazardní hry“. 2. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) Základ dílčí daně činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů přepočtených na české koruny z a) okamžité loterie 1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových okamžitých loterií, 2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních okamžitých loterií, b) jiné než okamžité loterie, u které nejkratší rozestup mezi slosováními stanovený v základním povolení činí nejvýše 15 minut, 1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových rychlých loterií, 2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních rychlých loterií, c) loterie jiné než podle písmene a) nebo b) 1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových běžných loterií, 2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních běžných loterií, d) kursové sázky s výjimkou živé kursové sázky 1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových běžných kursových sázek, 2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních běžných kursových sázek, e) živé kursové sázky 1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových živých kursových sázek, 2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních živých kursových sázek, f) totalizátorové hry 1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových totalizátorových her, 2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních totalizátorových her, g) binga 1. provozovaného dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových bing, 2. jiného než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních bing, h) technické hry 1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových technických her, 2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních technických her, i) živé hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových živých her, j) tomboly v případě základu dílčí daně z tombol a k) turnaje malého rozsahu v případě základu dílčí daně z turnajů malého rozsahu.“. 3. V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Základ dílčí daně z ostatních živých her činí součet těchto částek: a) kladný rozdíl úhrnu hodnotových žetonů nakoupených účastníky hazardní hry a úhrnu hodnotových žetonů vyměněných účastníky hazardní hry vyjádřený v českých korunách; na vklad do živé hry neprovozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, který nebyl přijat v hodnotových žetonech ani hracích žetonech, a na předání hodnotových žetonů účastníkovi hazardní hry z jakéhokoliv důvodu, než je vyplacení výhry nebo vrácení vkladu, se pro účely určení základu dílčí daně z ostatních živých her hledí jako na nákup hodnotových žetonů odpovídající hodnoty, b) částka, o kterou úhrn přijatých vkladů do turnaje přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher z turnaje přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů do turnaje přepočtených na české koruny. (3) Základ dílčí daně z hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů přepočtených na české koruny. Odstavce 1 a 2 se na takovou hazardní hru nepoužijí. (4) Při určení základu dílčí daně podle odstavce 1 nebo 3 se nezohlední přijatý vklad, vyplacená výhra a vrácený vklad související s hrou hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi hazardní hry.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 5 až 8. 4. V § 3 odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Do základu dílčí daně podle odstavce 1 nebo 3 související s hrou hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi hazardní hry, se zahrne rozdíl“. 5. V § 3 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Rozdíl podle odstavce 5 se do základu dílčí daně zahrnuje pouze do výše tohoto základu určeného podle odstavce 1 nebo 3. (7) Souvisí-li přijatý vklad s více hazardními hrami, zohlední se pouze v základu dílčí daně z té z nich, pro kterou tento zákon stanoví nejvyšší sazbu daně.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 8 až 10. 6. V § 3 odstavec 10 zní: „(10) Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet jiné měny, než je měna účetnictví, na měnu účetnictví použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího účetnictví.“. 7. V § 3 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí: „(11) Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet částky v měně účetnictví, která je jiná než česká koruna, na českou korunu použije centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi měnou účetnictví a českou korunou stanovený provozovatelem pro daný kalendářní den. Nestanoví-li provozovatel takový centrálně stanovený kurz, použije se kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den předcházející tomuto kalendářnímu dni. (12) Pokud je částka v měně jiné, než je měna účetnictví, a měna účetnictví je jiná než česká koruna, přepočte se tato částka na českou korunu postupně podle odstavců 10 a 11.“. 8. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Sazba daně Sazba jednotlivé dílčí daně z hazardních her je uvedena v příloze k tomuto zákonu.“. 9. V § 5 odst. 2 se slova „dílčího základu“ nahrazují slovy „základu dílčí“ a slova „dílčí základ“ se nahrazují slovy „základ dílčí“. 10. V § 5 odst. 3 a § 5 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „z“ vkládá slovo „ostatních“. 11. V § 5 odst. 4 písm. b) se částka „9 200 Kč“ nahrazuje částkou „13 400 Kč“. 12. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „daně z“ vkládá slovo „ostatních“. 13. V § 7 odst. 1 písm. a) se číslo „35“ nahrazuje číslem „55“. 14. V § 7 odst. 1 písm. b) se číslo „65“ nahrazuje číslem „45“. 15. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) plynoucího ve zdaňovacím období, činí součet a) jedné poloviny poměru 1. součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny na území dané obce k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, k 2. celkovému součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, a b) jedné poloviny podílu obce na části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle právních předpisů upravujících rozpočtové určení daní.“. 16. V § 7 odst. 3 se za číslo „2“ vkládá text „písm. a)“. 17. V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Část celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši úhrnu dílčích daní z internetových her a dílčí daně z hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení je příjmem státního rozpočtu.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 18. V § 7 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „výjimkou“ vkládá slovo „částí“ a slova „odstavce 1“ se nahrazují slovy „odstavců 1 a 4“. 19. V § 7 odst. 5 písm. a) se číslo „70“ nahrazuje číslem „35“. 20. V § 7 odst. 5 písm. b) se číslo „30“ nahrazuje číslem „65“. 21. V § 7 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 22. § 8 se včetně nadpisu zrušuje. 23. V nadpisu § 9 se slova „a dodatečné daňové přiznání“ zrušují. 24. V § 9 se na konci textu odstavce 1 vkládá slovo „elektronicky“. 25. V § 9 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 26. V § 14 se za slova „dílčí daně z“ vkládá slovo „ostatních“. 27. Doplňuje se příloha, která zní: „Příloha k zákonu č. 187/2016 Sb. Sazby dílčích daní z hazardních her ř.\| Druh hazardní hry\| Upřesnění\| Forma provozování hazardní hry\| Sazba jednotlivé dílčí daně ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Loterie\| Okamžité loterie\| Internetové\| 35 % 2.\| Ostatní\| 35 % 3.\| Rychlé loterie\| Internetové\| 35 % 4.\| Ostatní\| 35 % 5.\| Běžné loterie\| Internetové\| 35 % 6.\| Ostatní\| 35 % 7.\| Kursové sázky\| Běžné kursové sázky\| Internetové\| 30 % 8.\| Ostatní\| 30 % 9.\| Živé kursové sázky\| Internetové\| 30 % 10.\| Ostatní\| 30 % 11.\| Totalizátorové hry\| \| Internetové\| 30 % 12.\| Ostatní\| 30 % 13.\| Binga\| \| Internetové\| 30 % 14.\| Ostatní\| 30 % 15.\| Technické hry\| \| Internetové\| 35 % 16.\| Ostatní\| 35 % 17.\| Živé hry\| \| Internetové\| 30 % 18.\| Ostatní\| 30 % 19.\| Tomboly\| \| \| 30 % 20.\| Turnaje malého rozsahu\| \| \| 30 % 21.\| Hazardní hry provozované bez potřebného základního povolení nebo ohlášení\| \| \| 35 % “. Čl. XCVI Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z hazardních her za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Čl. XCVII Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 173/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 54/2020 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 325/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 92 odstavec 1 zní: „(1) Je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, vydá se příkazový blok. Příkazový blok se vydává v listinné podobě nebo v elektronické podobě.“. 2. V § 92 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Příkaz na místě se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím vlastnoručním podpisem příkazového bloku v listinné podobě nebo digitalizovaným podpisem příkazového bloku v elektronické podobě obviněným nebo osobou jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou; digitalizovaným podpisem se pro účely tohoto zákona rozumí vlastní rukou provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení, na podpisovém zařízení. (3) Po splnění peněžité povinnosti na místě obviněný obdrží listinný stejnopis příkazového bloku. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, obdrží listinný stejnopis příkazového bloku na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou spolu s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 3. V § 92 odst. 4 písmeno d) zní: „d) v případě příkazového bloku v listinné podobě vlastnoruční podpis a v případě příkazového bloku v elektronické podobě digitalizovaný podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou,“. 4. V § 92 odst. 4 písmeno j) zní: „j) v případě příkazového bloku v listinné podobě vlastnoruční podpis oprávněné úřední osoby a v případě příkazového bloku v elektronické podobě kvalifikovaný elektronický podpis oprávněné úřední osoby nebo kvalifikovaná elektronická pečeť správního orgánu,“. 5. V § 92 odst. 5 větě první se slova „příkazové bloky“ nahrazují slovy „tiskopisy příkazových bloků v listinné podobě“ a ve větě druhé se slova „Příkazové bloky“ nahrazují slovy „Tiskopisy příkazových bloků v listinné podobě“. 6. V § 92 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Správní orgán, který vydal příkazový blok v elektronické podobě na pokutu na místě nezaplacenou a který není příslušný k jejímu vymožení, předá příkazový blok a další údaje nezbytné k vymožení pokuty správci daně příslušnému k jejímu vymožení elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné tímto správcem daně.“. Čl. XCVIII Přechodné ustanovení Příkazové bloky v elektronické podobě může do 30. června 2027 vydat pouze orgán Policie České republiky a orgán Celní správy České republiky. ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XCIX Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 311/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 97 odst. 1 se slova „na náklady žadatele“ zrušují. 2. V § 97 odst. 5 se slova „ , a to na jeho náklady“ zrušují. 3. V § 97 odstavec 7 zní: „(7) Za poskytnutí provozních a lokalizačních údajů podle odstavce 3 a za poskytnutí informací z databáze účastníků hlasové komunikační služby podle odstavce 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který o ně požádal, úhrada nákladů. Výši a způsob úhrady nákladů stanoví prováděcí právní předpis.“. Čl. C Přechodná ustanovení 1. Úhrada efektivně vynaložených nákladů na základě žádosti podle § 97 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., doručené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží v souladu s § 97 odst. 1 a 7 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Úhrada efektivně vynaložených nákladů z plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. náleží pouze v případě efektivně vynaložených nákladů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti Čl. CI Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 207/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Tato povinnost se nevztahuje na veřejnou instituci, u které jsou požadované informace zveřejňovány podle jiného právního předpisu nebo prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 2. V § 6 odst. 1 se slova „Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvu“. 3. V § 9 odst. 2 písm. a) se za text „§ 10“ vkládají slova „nebo § 10a“. 4. V § 9 odst. 2 písm. c) se za text „§ 10“ vkládají slova „a § 10a“. 5. V § 10 odst. 1 větě první se za slovo „produktu“ vkládají slova „ , nestanoví-li § 10a jinak,“. 6. § 10a zní: „§ 10a Procentní částka prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu podle § 10 odst. 1 činí nejvýše a) 2,75 % pro rok 2024, b) 2,25 % pro rok 2025, c) 1,75 % pro rok 2026, d) 1,25 % pro rok 2027.“. 7. Nadpis nad označením § 11 se zrušuje. 8. Pod označení § 11 se vkládá nadpis „Nápravná složka“. 9. V § 11 odst. 2 se za slova „podle § 10“ vkládají slova „nebo podle § 10a v letech 2025 až 2028“. 10. § 11a a 11b se zrušují. 11. V § 17 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů s dobou splatnosti delší než 1 rok, s výjimkou závazků z transferů a závazků, jejichž cílem nebylo odložení splácení dluhů.“. 12. V § 18 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Současně ministerstvo uveřejňuje za každý územní samosprávný celek poměr výše dluhu k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a případnou výši povinného snížení dluhu podle § 17 odst. 2.“. 13. V § 18 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. Čl. CII Přechodné ustanovení Ustanovení § 17 odst. 5 zákona č. 23/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro stanovení dluhu územního samosprávného celku již za rok 2023. ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení Čl. CIII V § 4 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, se slova „Soud příslušný podle trestního řádu k zajištění“ nahrazují slovy „Orgán příslušný k“. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o auditorech Čl. CIV Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2021/2101/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464/EU.“. 2. V § 2 písmeno c) zní: „c) auditorskou činností provádění povinného auditu, přezkoumání hospodaření podle jiného právního předpisu6), pokud toto přezkoumání provádí auditor, ověřování účetních záznamů, ověřování jiných ekonomických informací auditorem, ověřování zprávy o udržitelnosti nebo provádění dalších činností auditorem, pokud tak stanoví jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, nebo jiné ověřování účetní závěrky, jiných účetních záznamů nebo jejich částí prováděné auditorem,“. 3. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Ověření zprávy o udržitelnosti (1) Ověřením zprávy o udržitelnosti je ověření poskytující omezené ujištění, zda zpráva o udržitelnosti a) byla vypracována v souladu s právními předpisy a přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic a standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti včetně postupu pro určování informací vykazovaných podle standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, b) byla vypracována a značkována v souladu s právními předpisy a přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv. (2) Není-li stanoveno jinak, na ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti se použijí ustanovení tohoto zákona o ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.“. 4. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ ; odborná praxe musí být vykonávána alespoň osm měsíců při provádění ověření zpráv o udržitelnosti nebo jiných služeb souvisejících s udržitelností“. 5. V § 8 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) právní předpisy a standardy upravující podávání přehledu informací o udržitelnosti,“. Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena d) až k). 6. V § 8 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) analýza udržitelnosti,“. Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena g) až l). 7. V § 8 odst. 3 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) právní předpisy a profesní standardy vztahující se k ověření zprávy o udržitelnosti,“. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena l) a m). 8. V § 8 odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) postupy náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 9. V § 8a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a ověřování zprávy o udržitelnosti“. 10. V § 9 větě druhé se za slovo „vzdělávání“ vkládají slova „ , který tvoří zejména oblasti vymezené § 8 odst. 3 až 5,“. 11. V § 10 odst. 1 větě druhé se za slovo „auditu“ vkládají slova „a ověřování zprávy o udržitelnosti“. 12. V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro účely uznání kvalifikačních předpokladů osob oprávněných provádět ověřování srovnatelné s ověřováním zprávy o udržitelnosti Komora postupuje podle § 8a přiměřeně.“. 13. V § 10 odst. 4 se za slovo „auditu“ vkládají slova „a ověřování zprávy o udržitelnosti“. 14. V § 10b odstavec 1 zní: „(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a pokud klíčový auditorský partner určený auditorskou osobou z jiného členského státu k provedení povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti jejím jménem je statutárním auditorem.“. 15. V § 12 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) informaci o oprávnění k ověřování srovnatelnému s ověřováním zprávy o udržitelnosti v jiném členském státě, pokud jde o statutárního auditora, který je auditorem z jiného členského státu,“. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i). 16. V § 12a se na konci textu písmene i) doplňují slova „a informaci o oprávnění statutárního auditora k ověřování srovnatelnému s ověřováním zprávy o udržitelnosti pro auditorskou společnost na základě pracovněprávního nebo jiného vztahu v jiném členském státě, pokud jde o statutárního auditora, který je auditorem z jiného členského státu“. 17. V § 13a se za slovo „auditu“ vkládají slova „nebo ověřování zprávy o udržitelnosti“ a za slovo „audit“ se vkládají slova „nebo ověření zprávy o udržitelnosti“. 18. V § 14 odst. 1 větě druhé se za slovo „audit“ vkládají slova „nebo ověřování zprávy o udržitelnosti“ a za slova „konsolidovaná účetní závěrka“ se vkládají slova „nebo zpráva o udržitelnosti“. 19. V § 14 odst. 2 písm. b) a c) se za slovo „auditu“ vkládají slova „nebo ověření zprávy o udržitelnosti“. 20. V § 14 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „audit“ vkládají slova „nebo ověření zprávy o udržitelnosti“. 21. V § 14 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „audit“ vkládají slova „nebo ověření zprávy o udržitelnosti“ a text „písm. c)“ se zrušuje. 22. V § 14 odst. 5 písm. a) se za slovo „audit“ vkládají slova „nebo ověření zprávy o udržitelnosti“. 23. V § 14 odst. 5 písm. c) a e) se za slovo „auditem“ vkládají slova „nebo ověřením zprávy o udržitelnosti“. 24. V § 14 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo ověření zprávy o udržitelnosti“. 25. V § 14 odst. 7 se za slovo „audit“ vkládají slova „nebo ověření zprávy o udržitelnosti“ a za slovo „auditu“ se vkládají slova „nebo ověření zprávy o udržitelnosti“. 26. Nadpis § 14b zní: „Přijetí auditorské zakázky“. 27. V § 14b odst. 1 písm. c) se slovo „proveden“ nahrazuje slovy „nebo ověření zprávy o udržitelnosti provedeno“. 28. V § 14d odst. 1 písm. a) se za slovo „auditem“ vkládají slova „nebo ověřením zprávy o udržitelnosti“ a za slovo „auditu“ se vkládají slova „nebo ověření zprávy o udržitelnosti“. 29. V § 14d odst. 1 písm. c) se za slovo „auditem“ vkládají slova „nebo ověřením zprávy o udržitelnosti“. 30. V § 14d se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo ověřením zprávy o udržitelnosti“. 31. Nadpis § 14g zní: „Klíčový auditorský partner“. 32. V § 14g se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Odstavce 1 až 4 se použijí na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.“. 33. V § 14h odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „audit“ vkládají slova „nebo ověření zprávy o udržitelnosti“. 34. V § 14h odst. 3 písm. c) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní: „2. ověření zprávy o udržitelnosti,“. Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 3 a 4. 35. V § 14h odst. 4 se za slovo „auditů“ vkládají slova „nebo ověřením zprávy o udržitelnosti“. 36. V § 14i se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Odstavce 1 až 3 se použijí na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.“. 37. V § 15 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo auditor provádějící ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti“. 38. V § 15 odst. 3 písm. b) se za slovo „závěrky“ vkládají slova „nebo ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti“. 39. V § 15 odst. 3 písm. j) se za slovo „podle“ vkládá text „§ 43d odst. 2 nebo“. 40. Nadpis § 16 zní: „Odměna za povinný audit a ověření zprávy o udržitelnosti“. 41. V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Odstavec 1 se použije na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.“. 42. Nadpis § 17 zní: „Určení auditora pro povinný audit a ověření zprávy o udržitelnosti“. 43. V § 17 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Odstavce 1 až 5 se použijí na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.“. 44. Nadpis § 17a zní: „Zánik závazku ze smlouvy o povinném auditu a smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti“. 45. V § 17a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Odstavce 1 a 3 až 5 se použijí na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.“. 46. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Čl. 26 a 26a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464/EU.“. 47. Nadpis § 19 zní: „Povinný audit konsolidované účetní závěrky a ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti“. 48. V § 19 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Odstavce 1 až 9 se použijí na ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti obdobně.“. 49. Nadpis § 20 zní: „Zpráva auditora o povinném auditu“. 50. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) vyjádření auditora, zda se v bezprostředně předcházejícím účetním nebo konsolidačním období na účetní jednotku nebo ovládající osobu vztahovala povinnost vyhotovit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů a zda ji za podmínek stanovených účetními přepisy řádně zpřístupnila.“. 51. V § 20 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 52. V § 20 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Auditor, který vyhotovuje zprávu auditora o povinném auditu a zároveň vyhotovuje zprávu auditora o ověření zprávy o udržitelnosti, může vydat jednu zprávu za podmínky, že bude obsahovat také informace podle § 20ab.“. 53. Za § 20a se vkládá nový § 20ab, který včetně nadpisu zní: „§ 20ab Zpráva auditora o ověření zprávy o udržitelnosti (1) O ověření zprávy o udržitelnosti vyhotoví auditor písemnou zprávu auditora. Zpráva auditora musí obsahovat a) úvod, ve kterém auditor uvede 1. obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla, popřípadě adresu místa bydliště, liší-li se od adresy sídla, je-li účetní jednotka podnikající fyzickou osobou, anebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla, je-li účetní jednotka právnickou osobou, pobočkou nebo jinou organizační složkou právnické osoby, anebo označení, jde-li o účetní jednotku bez právní osobnosti, a 2. identifikaci zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti účetní jednotky uvedené v bodu 1 včetně uvedení dne nebo jiného okamžiku, k němuž je zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena, a identifikaci příslušného rámce, na jehož základě je zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti sestavena, b) rozsah provedeného ověřování včetně odkazu na auditorské standardy podle § 18, v souladu s kterými bylo ověření zprávy o udržitelnosti provedeno, c) závěr auditora, zda nezjistil okolnosti, ze kterých by vyplývalo, že zpráva o udržitelnosti nebyla vypracována v souladu s právními předpisy a přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic a standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti včetně postupu pro určování informací vykazovaných podle standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, d) vyjádření auditora, zda zpráva o udržitelnosti byla vypracována a značkována v souladu s právními předpisy a přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv. (2) Statutární auditor uvede ve zprávě auditora své jméno, adresu sídla, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení. (3) Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede název, adresu sídla, evidenční číslo a jména statutárních auditorů, kteří pro auditorskou společnost vyhotovili zprávu auditora, jejich evidenční čísla, jejich podpis a datum vyhotovení.“. 54. V § 20b písm. a) se za slova „konsolidovaná výroční zpráva“ vkládají slova „ , s výjimkou zprávy o udržitelnosti,“. 55. V § 24c odst. 1 písm. b) se slova „nebo povinného auditu“ nahrazují slovy „ , auditorské činnosti nebo vyhotovování nebo ověřování zprávy o udržitelnosti nebo jiné oblasti související s udržitelností“. 56. V § 29 odst. 1 se slova „Za odbornou praxi se považuje“ nahrazují slovy „Odbornou praxí se rozumí“ a za slovo „auditu“ se vkládají slova „a ověření zprávy o udržitelnosti“. 57. V § 29 odst. 2 písm. a) se za slovo „auditu“ vkládají slova „a ověření zprávy o udržitelnosti nebo jiných služeb souvisejících s udržitelností“. 58. Nadpis hlavy VIII zní: „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO POVINNÝ AUDIT A OVĚŘOVÁNÍ ZPRÁVY O UDRŽITELNOSTI SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU“. 59. Za § 43b se vkládá nový § 43ba, který včetně nadpisu zní: „§ 43ba Ověřování zprávy o udržitelnosti a poskytování neauditorských služeb (1) Auditor, který ověřuje zprávu o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, nesmí v období počínajícím prvním dnem období, za které je zpráva o udržitelnosti podávána, a dále do vydání zprávy auditora o ověření zprávy o udržitelnosti, poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), c) a e) až k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. (2) Na poskytování služeb uvedených v odstavci 1 subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice osobou v síti, do které náleží auditor provádějící ověření zprávy o udržitelnosti tohoto subjektu veřejného zájmu, se odstavec 1 použije obdobně. (3) Auditor, který provádí ověření zprávy o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, může poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice jiné neauditorské služby neuvedené v odstavci 1 nebo neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, pokud je schválí výbor pro audit po řádném posouzení auditorovy dokumentace posouzení rizika ohrožení nezávislosti a v případě existence rizika přijatých ochranných opatření k jeho zmírnění podle § 14b. (4) Na poskytování služeb uvedených v odstavci 3 subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice osobou v síti, do které náleží auditor provádějící ověření zprávy o udržitelnosti tohoto subjektu veřejného zájmu, se odstavec 3 použije obdobně. (5) Pokud osoba v síti, do níž náleží auditor, který provádí ověření přehledu informací subjektu veřejného zájmu, poskytuje neauditorské služby uvedené v odstavci 1 dceřinné entitě tohoto subjektu veřejného zájmu, která má sídlo ve třetí zemi, auditor posoudí riziko ohrožení jeho nezávislosti v souvislosti s poskytováním těchto neauditorských služeb osobou v síti. Má-li poskytování neauditorských služeb osobou v síti dopad na nezávislost auditora, auditor může ověření zprávy o udržitelnosti provést, pouze pokud přijme ochranná opatření k omezení rizika ohrožení jeho nezávislosti.“. 60. V § 43d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zjistí-li auditor skutečnosti uvedené v § 21 odst. 5, informuje o tom řídicí a kontrolní orgán subjektu veřejného zájmu a vyzve je, aby záležitost prošetřily. Pokud řídicí a kontrolní orgán subjektu veřejného zájmu danou záležitost neprošetří, informuje auditor o těchto skutečnostech příslušný orgán dohledu.“. 61. V § 44a odst. 1 písm. c) se za slova „konsolidované účetní závěrky“ vkládají slova „a postup vyhotovování zprávy o udržitelnosti“. 62. V § 44a odst. 1 písm. g) se za slovo „auditu“ vkládají slova „a ověření zprávy o udržitelnosti“. 63. V § 44a odst. 1 písmeno j) zní: „j) informuje kontrolní orgán o výsledku povinného auditu a ověření zprávy o udržitelnosti a jeho poznatcích získaných ze sledování procesu povinného auditu a ověření zprávy o udržitelnosti,“. 64. V § 44a odst. 2 se za slovo „auditu“ vkládají slova „a ověření zprávy o udržitelnosti“. 65. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní: „§ 47a Registrace pro účely ověřování zprávy o udržitelnosti společnosti se sídlem ve třetí zemi (1) Komora zaregistruje v rejstříku auditora ze třetí země nebo auditorskou osobu ze třetí země, kteří jsou ve třetí zemi oprávněni k činnosti srovnatelné s ověřováním zprávy o udržitelnosti (dále jen „auditor udržitelnosti ze třetí země“), kteří předloží zprávu týkající se ověření zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země. Za společnost ze třetí země je považována společnost se sídlem ve třetí zemi, jejíž cenné papíry jsou k rozvahovému dni přijaty k obchodování na regulovaném trhu, s výjimkou případu, kdy společnost vydává pouze dluhopisy nebo jim obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky přijaté k obchodování na regulovaném trhu a) před 31. prosincem 2010 a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně, která se ke dni jejich vydání rovná nejméně částce odpovídající 50 000 EUR při přepočtu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den jejich vydání, b) po 31. prosinci 2010 a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 100 000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně, která se ke dni jejich vydání rovná nejméně částce odpovídající 100 000 EUR při přepočtu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den jejich vydání. (2) Komora na žádost zaregistruje auditora udržitelnosti ze třetí země, který je fyzickou osobou, pokud a) jsou splněny požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f), b) fyzická osoba provádějící pro tohoto auditora ověření zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f), c) ověření zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země je provedeno v souladu s auditorskými standardy podle § 18 a s požadavky stanovenými v § 14, 14b a 16 nebo s rovnocennými standardy a požadavky, d) zveřejní na svých internetových stránkách výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje informace uvedené v čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nebo která splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění. (3) Komora na žádost zaregistruje auditora udržitelnosti ze třetí země jinou než fyzickou osobu, pokud a) jsou splněny požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 5 odst. 1 písm. h), b) většina členů jejího řídicího orgánu splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f) a § 5 odst. 1 písm. h), c) fyzická osoba provádějící pro tuto osobu ověření zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f), d) ověření zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země je provedeno v souladu s auditorskými standardy podle § 18 a s požadavky stanovenými v § 14, 14b a 16 nebo s rovnocennými standardy a požadavky, e) zveřejní na svých internetových stránkách výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje informace uvedené v čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nebo která splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění. (4) Na zaregistrované osoby podle odstavce 2 se vztahují ustanovení tohoto zákona upravující veřejný dohled, systém zajištění kvality, kárná opatření a přestupky podle hlavy XI. Pokud tyto osoby podléhají systému zajištění kvality jiného členského státu nebo pokud tyto osoby podléhají systému zajištění kvality ve třetí zemi, který byl vyhodnocen jako rovnocenný v souladu s § 24, a kontrola kvality byla u této osoby provedena v průběhu předcházejících 3 let, kontrola kvality se nemusí provést. (5) Pokud byla zpráva týkající se ověření srovnatelného s ověřováním zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země podle odstavce 1 vyhotovena auditorem ze třetí země nebo auditorskou osobou ze třetí země, kteří nejsou zaregistrováni u Komory podle odstavců 2 a 3, má se za to, že takové ověření nebylo provedeno. (6) Rada hodnotí rovnocennost uvedenou v odstavci 2 písm. c) a v odstavci 3 písm. d), pokud Evropská komise v této věci nerozhodla dříve. Rada v této věci případně může spolupracovat s Komorou.“. 66. V § 49b odst. 1 písmeno b) zní: „b) v rozporu s § 17a odst. 5 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu, výpověď závazku ze smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti, odstoupení od smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti Radě,“. 67. V § 49b odst. 1 se na konci textu písmene g) slovo „nebo“ zrušuje. 68. V § 49b odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí: „h) v rozporu s § 43ba odst. 1 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), c) a e) až k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, i) v rozporu s § 43ba odst. 3 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice jiné neauditorské služby neuvedené v § 43ba odst. 1 nebo neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, nebo“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno j). 69. V § 49b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Právnická nebo fyzická podnikající osoba se jako osoba v síti, do níž náleží auditor provádějící ověření zprávy o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 43ba odst. 2 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), c) a e) až k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, nebo b) v rozporu s § 43ba odst. 4 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice jiné neauditorské služby neuvedené v § 43ba odst. 1 nebo neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 70. V § 49b odstavec 7 zní: „(7) Účetní jednotka se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17a odst. 5 nebo 6 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu, výpověď závazku ze smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti, odstoupení od smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti Radě.“. 71. V § 49b odst. 8 písm. a) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 72. V § 49b odst. 8 písmeno c) zní: „c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f), g), h), i) nebo j), odstavce 2 písm. b) nebo d) nebo odstavce 5 nebo 6.“. Čl. CV Přechodná ustanovení 1. Auditorská zkouška složená podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za auditorskou zkoušku složenou podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Komora auditorů České republiky upraví program průběžného vzdělávání podle § 9 tak, aby nejpozději do 30. června 2024 byla jeho součástí oblast podle § 8 odst. 3 písm. c), f), k) a l) a odst. 4 písm. d) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Statutární auditoři, kteří složili auditorskou zkoušku podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří neabsolvovali průběžné vzdělávání podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou oprávněni provádět ověření zprávy o udržitelnosti ani být klíčovým auditorským partnerem ověřování zprávy o udržitelnosti; tuto skutečnost Komora auditorů České republiky uvede v rejstříku. 4. Úspěšné vykonání dílčí zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uzná jako úspěšné vykonání dílčí části zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úspěšné vykonání všech dílčích zkoušek podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je považováno za složení auditorské zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je složena do 1. ledna 2026. 5. Odborná praxe absolvovaná podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uzná jako odborná praxe absolvovaná podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je absolvovaná do 1. ledna 2026. 6. Řízení zahájená podle § 26 nebo části první hlavy X zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Na určení druhu a výměry opatření nebo sankce za kárné provinění a správní delikt spáchané podle dosavadních právních předpisů se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry opatření a sankce podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li to pro pachatele výhodnější. 8. Asistenti auditora zapsaní v rejstříku auditorů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají asistenty auditora podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Auditoři zapsaní v rejstříku auditorů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají auditory podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Vnitřní předpisy a stanovy Komory auditorů České republiky vydané podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je Komora auditorů České republiky povinna uvést do souladu do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠEDESÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů Čl. CVI Část druhá zákona č. 36/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. CVII Zákon č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 366/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za číslo „2022“ vkládají slova „a 2023“. 2. V § 1 odst. 2 se slova „28. února 2023“ nahrazují slovy „29. února 2024“. 3. V § 1 odst. 3 úvodní části ustanovení se za číslo „2022“ vkládají slova „a 2023“. 4. V § 1 odst. 4 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“ a za číslo „2022“ se vkládají slova „a 2023“. 5. V § 1 odst. 6, § 2 odst. 1 a v § 3 odst. 1 se za číslo „2022“ vkládají slova „a 2023“. 6. V § 3a se slova „podle § 35ba odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „pro účely slevy na manžela podle“. ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Čl. CVIII V části třetí čl. V zákona č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se body 5 až 7 zrušují. ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o preventivní restrukturalizaci Čl. CIX V § 120 zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, se odstavec 4 zrušuje. Čl. CX Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 284/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby. 2. Příslušnost k vymáhání pokut uložených za přestupky podle zákona č. 284/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu. 3. Orgán příslušný podle zákona č. 284/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024. ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek Čl. CXI Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 81/2018 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 59/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při prodeji nebo v souvislosti s prodejem tabákových výrobků, kuřáckých pomůcek, bylinných výrobků určených ke kouření, elektronických cigaret, náhradních náplní elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků bez obsahu tabáku v prodejnách uvedených v odstavci 1 se zakazuje nabízet nebo poskytovat spotřebiteli jakékoliv ekonomické výhody, včetně výhod prostřednictvím poukázek, nabídek slev, poskytování jakéhokoliv zboží nebo služeb zdarma nebo za nižší než obvyklou cenu. Zákaz dle tohoto odstavce se vztahuje i na poskytování ekonomických výhod spotřebiteli za doporučení tabákových výrobků, kuřáckých pomůcek, bylinných výrobků určených ke kouření, elektronických cigaret, náhradních náplní elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků bez obsahu tabáku jinému spotřebiteli.“. 2. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní: „§ 18a Zakazuje se poskytovat tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety, náhradní náplně elektronických cigaret nebo nikotinové sáčky bez obsahu tabáku bezplatně nebo formou jiné výhody, a to v souvislosti s prodejem jakéhokoli zboží nebo služeb.“. 3. V § 30 odst. 4 se slova „§ 3 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 3 až 5“. 4. V § 35 odst. 1 se na konci písmene o) slovo „nebo“ zrušuje. 5. V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) a r), která znějí: „q) nabídne nebo poskytne spotřebiteli výhody v rozporu s § 3 odst. 5, nebo r) v rozporu s § 18a poskytne bezplatně nebo formou jiné výhody tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety, náhradní náplně elektronických cigaret nebo nikotinové sáčky bez obsahu tabáku v souvislosti s prodejem jakéhokoliv zboží nebo služeb.“. 6. V § 35 odst. 2 písm. h) se slova „b) nebo j)“ nahrazují slovy „b), j), q) nebo r)“. 7. V § 36 odst. 1 se na konci písmene q) slovo „nebo“ zrušuje. 8. V § 36 odst. 1 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí: „s) při prodeji tabákových výrobků, kuřáckých pomůcek, bylinných výrobků určených ke kouření, elektronických cigaret, náhradních náplní elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků bez obsahu tabáku v prodejnách uvedených v § 3 odst. 1 poruší zákaz podle § 3 odst. 5, nebo t) poruší zákaz podle § 18a.“. 9. V § 36 odst. 10 písmeno e) zní: „e) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), l), r), s) nebo t).“. 10. V § 40 odst. 1 písm. c) se text „§ 35 odst. 1 písm. a)“ nahrazuje slovy „§ 35 odst. 1 písm. a), q) a r)“ a slova „o), q) a r)“ se nahrazují slovy „o), q) až t)“. ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. CXII V § 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb. a zákona č. 245/2011 Sb., se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) v souvislosti s nákupem tabákových výrobků nabízet nebo naznačovat bezplatné nebo jiné výhody, a to zejména ve formě nabídky jakéhokoli zboží, služeb, množstevních slev nebo jiných pobídek.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Čl. CXIII Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 2. Vyhláška č. 510/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. 3. Vyhláška č. 100/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb. 4. Vyhláška č. 355/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 365/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách. 7. Vyhláška č. 434/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 8. Vyhláška č. 353/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 9. Vyhláška č. 357/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 10. Vyhláška č. 328/2020 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech, ve znění vyhlášky č. 311/2022 Sb. 11. Vyhláška č. 612/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 12. Vyhláška č. 263/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 13. Vyhláška č. 311/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 328/2020 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech. ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ ÚČINNOST Čl. CXIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení a) čl. LVI bodu 13, čl. LXXXIV a čl. LXXXV, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, b) čl. LIV bodů 31 a 41 a čl. LVI bodů 3, 9, 15, 26, 30 a 31, která nabývají účinnosti dnem 1. února 2024, c) čl. XXXII bodů 1 až 6, 8, 9, 11 až 35, 37, 39 až 41, 44 až 51, 53 až 64, čl. XXXIII, čl. XLVI, čl. LIV bodů 26 až 30 a 32, čl. LVI bodů 19 až 25 a čl. LXVI bodu 6, která nabývají účinnosti dnem 1. března 2024, d) čl. XI bodů 2 až 4, čl. XVII bodů 11 a 19, čl. LXXII bodů 5 až 11 a 13 až 15 a čl. LXXIII, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024, e) čl. XIII bodů 4, 12 až 14, 26, 30, 32, 34, 43, 48 až 50, 60, 62, 63, 67 a 70, čl. XIV bodů 3, 4, 7 a 8, čl. XV bodů 8, 29 a 32, čl. XXXII bodu 10, čl. XLIII bodů 3 a 5, čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53, čl. LVI bodů 7, 10, 16, 27 a 32, čl. XCVII a čl. XCVIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, f) čl. LIV bodu 5, čl. LVII, čl. LXXXII bodů 1, 2, 5 až 10, čl. LXXXIII, čl. XCI, čl. XCII bodů 103, 107, 154 a 156, čl. XCIX, čl. C a čl. CXIII bodů 10 a 13, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025, g) čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54 a čl. LVI bodů 8, 11, 17, 28 a 33, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026, h) čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55 a čl. LVI bodů 12, 18, 29 a 34, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 407/2023 Sb.	Zákon č. 407/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 27. 12. 2023, datum účinnosti 28. 12. 2023, částka 188/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Úřadu práce České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o náhradním výživném * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 363/2021 Sb. * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 407 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 17/2022 Sb., zákona č. 203/2022 Sb., zákona č. 358/2022 Sb. a zákona č. 456/2022 Sb., se mění takto: 1. Za § 2a se vkládá nový § 2b, který včetně poznámky pod čarou č. 80 zní: „§ 2b (1) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností: a) přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce, b) poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona. (2) K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí. (3) Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách. (4) Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů80) obdobně. 80) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 24 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „nájemce bytu“ vkládají slova „ , který byt užívá“. 3. V § 24 odstavec 4 zní: „(4) Přestane-li oprávněná osoba byt užívat v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná přestane byt užívat v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.“. 4. V nadpisu § 24a se slova „pro rok 2023“ zrušují. 5. V § 24a odst. 1 větě první se slova „pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023“ zrušují. 6. V § 25 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Částky nákladů srovnatelných s nájemným uvedené v odstavci 1 písm. b) a částky, které se započítávají za pevná paliva, uvedené v odstavci 1 písm. c) jsou platné pro období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024.“. 7. V § 26 odst. 3 se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. 8. § 26a se včetně nadpisu zrušuje. 9. V § 30 odst. 1 se částka „300 000 Kč“ nahrazuje částkou „350 000 Kč“. 10. V § 30 odst. 1 větě první, § 30b odst. 1 písm. d) a § 68 odst. 1 písm. c) bodě 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 11. V § 51a odstavec 1 zní: „(1) Vznikl-li nárok na příspěvek na bydlení za měsíc prosinec a tento nárok trval ke dni 31. prosince, náleží jeho výplata i v 1. kalendářním čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku. Pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení za měsíc prosinec bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení § 51 odst. 5 vět třetí až páté se nepoužijí.“. 12. V § 51a odst. 2 se slova „k poslednímu dni 4. kalendářního čtvrtletí náležela výplata příspěvku na bydlení“ nahrazují slovy „vznikl nárok na příspěvek na bydlení za měsíc prosinec a tento nárok trval ke dni 31. prosince“. 13. V § 51a odst. 3 větě první se slova „Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 2. kalendářního čtvrtletí“ nahrazují slovy „Vznikl-li nárok na příspěvek na bydlení za měsíc červen a tento nárok trval ke dni 30. června“, slova „vypláceného ke dni 30. června bezprostředně předcházejícímu“ se nahrazují slovy „za měsíc červen bezprostředně předcházející“ a ve větě druhé se slova „vět třetí až páté § 51 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 51 odst. 5 vět třetí až páté“. 14. V § 51a odst. 4 se slova „k poslednímu dni 2. kalendářního čtvrtletí náležela výplata příspěvku na bydlení“ nahrazují slovy „vznikl nárok na příspěvek na bydlení za měsíc červen a tento nárok trval ke dni 30. června“. 15. V § 63 odst. 1 se text „§ 61“ nahrazuje slovy „dále jen „povinná osoba““. 16. V § 63 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě budou orgány státní sociální podpory činit výzvy podle odstavce 1 a povinná osoba bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva orgánu státní sociální podpory ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů, b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 17. V § 63 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu“, ve větě druhé se za slovo „výši“ vkládá slovo „rozhodného“, za slova „datovou zprávou“ se vkládají slova „do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory“, slova „podle specifikace, ve formátu a struktuře zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální podpory a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou.“. 18. V § 63 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán státní sociální podpory je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží.“. 19. V § 63 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Věty první, druhá a čtvrtá se vztahují i na dodavatele plynu nebo elektřiny, je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, anebo potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen. Dodavatel plynu nebo elektřiny je povinen doručit potvrzení podle věty páté podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální podpory a dodavatelem plynu nebo elektřiny a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou.“. 20. V § 64a odst. 2 se slova „4 věta čtvrtá“ nahrazují slovy „5 věta druhá“. 21. V § 64a odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 22. V § 65a na konci textu odstavce 1 a v § 65b na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 63 odst. 2 dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 63 odst. 2“. 23. V § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1 se text „§ 63 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 63 odst. 3“. 24. V § 67 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 2b odst. 1, lze žádost podle odstavců 1 až 3 podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence.“. 25. V § 68 odst. 1 písmeno e) zní: „e) u žádosti o příspěvek na bydlení, 1. doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy k celému bytu, služebnosti užívání celého bytu nebo na základě vlastnictví nemovité věci, 2. doklad o výši nájemného, 3. doklad o výši nákladů za plyn nebo elektřinu anebo identifikační údaje dodavatele plynu nebo elektřiny a odběrného místa, a 4. doklad o výši nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu,“. 26. V § 68 odst. 3 se za text „§ 63 odst. 2“ vkládají slova „nebo § 63 odst. 3 věty první až čtvrté“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Věta první se vztahuje i na zjišťování výše nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, nebo zjišťování výše přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen.“. 27. § 68b včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 81 zní: „§ 68b Podání a jiné úkony (1) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 2b odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence. (2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon81), pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář. 81) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 28. Za § 68c se vkládá nový § 68d, který včetně nadpisu zní: „§ 68d Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí (1) Povinnost orgánu státní sociální podpory dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze na základě podkladů, které orgánu státní sociální podpory předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, anebo jedná-li se o situace uvedené v § 61 odst. 2. (2) V případech uvedených v odstavci 1 může být prvním úkonem orgánu státní sociální podpory v řízení vydání rozhodnutí ve věci, jedná-li se o řízení vedené z moci úřední.“. 29. V § 69 odst. 1 písm. f) a § 73a se číslo „4“ nahrazuje číslem „7“. 30. V § 69 odst. 2 se za text „§ 3 odst. 7“ vkládají slova „a proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona podle § 30c odst. 3“. 31. V § 70 odst. 2 úvodní části ustanovení a odst. 3 se číslo „30“ nahrazuje číslem „15“. 32. Na konci textu § 73a se doplňují slova „a rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona podle § 30c odst. 3“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. se nepoužije v případě stanovení výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení pro období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024. 2. Rodičovský příspěvek v celkové částce podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží, jde-li o nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů ode dne 1. ledna 2024. 3. Věk nejmladšího dítěte v rodině, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů ode dne 1. ledna 2024. 4. Podle § 63 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje, jde-li o výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory odeslanou nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Lhůta pro uplatnění námitek podle § 70 odst. 2 a 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí nejdříve pro dávky, které byly vyplaceny, odňaty nebo jejichž výplata byla zastavena ode dne 1. ledna 2024. 6. Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení podle § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí naposledy pro stanovení příspěvku na bydlení za prosinec 2023. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Úřadu práce České republiky Čl. III Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 134/2016 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., se mění takto: 1. Za § 4b se vkládá nový § 4c, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 18 a 19 zní: „§ 4c Sdílení údajů Úřadem práce, ministerstvem a Českou správou sociálního zabezpečení (1) Je-li zaměstnavateli stanovena zvláštním právním předpisem18) povinnost komunikovat s Úřadem práce nebo s ministerstvem v oblastech podle § 4a odst. 1 vět první a druhé nebo ve věcech dávek a příspěvků podle zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace19) elektronicky způsobem umožňujícím dálkový přístup, činí tak prostřednictvím osoby nebo osob, které jsou oprávněny v těchto oblastech nebo věcech jednat jménem zaměstnavatele. (2) Oprávnění, které zaměstnavatel udělil osobě nebo osobám k jednání jménem zaměstnavatele vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění nebo podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zahrnuje i oprávnění činit úkony v oblastech nebo věcech podle odstavce 1, pokud zaměstnavatel oprávnění osob jednat jeho jménem v oblastech nebo věcech podle odstavce 1 nevymezil jinak. (3) Česká správa sociálního zabezpečení v rámci svého informačního systému, ve kterém eviduje oprávnění udělené zaměstnavatelem osobě nebo osobám k jednání jménem zaměstnavatele vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění nebo podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, eviduje též oprávnění udělené tímto zaměstnavatelem osobě nebo osobám k jednání jeho jménem vůči Úřadu práce nebo ministerstvu v oblastech nebo věcech podle odstavce 1. Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje Úřadu práce nebo ministerstvu na žádost údaje o oprávněních podle věty první v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Udělení oprávnění podle odstavce 1 nebo jeho změnu zaměstnavatel sděluje České správě sociálního zabezpečení výhradně prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a to do 8 kalendářních dnů od jeho udělení nebo změny. (5) Ustanoveními odstavců 1 až 4 nejsou dotčena zákonná oprávnění osob jednat za zaměstnavatele. 18) Například § 63 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 4c se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ustanovení odstavců 1 a 3 až 5 se vztahují i na oprávnění udělené dodavatelem plynu nebo elektřiny, bankou, pobočkou zahraniční banky, spořitelním a úvěrním družstvem, institucí elektronických peněz, pobočkou zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, platební institucí, pobočkou zahraniční platební instituce nebo poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu k jednání jejich jménem vůči Úřadu práce nebo ministerstvu v oblastech nebo věcech podle odstavce 1.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Za oprávnění podle § 4c odst. 1 zákona č. 73/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje též oprávnění k jednání za tohoto zaměstnavatele vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění nebo podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, které Česká správa sociálního zabezpečení eviduje ve svém informačním systému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud zaměstnavatel nesdělil České správě sociálního zabezpečení podle bodu 3, že s takovým použitím nesouhlasí. 2. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zaměstnavatele upozornit, že oprávnění k jednání tohoto zaměstnavatele vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění nebo podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, které eviduje ve svém informačním systému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oprávnění podle § 4c odst. 1 zákona č. 73/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a na možnost vyjádření nesouhlasu s jeho použitím pro účely Úřadu práce nebo Ministerstva práce a sociálních věcí v oblastech podle § 4a odst. 1 vět první a druhé zákona č. 73/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo ve věcech dávek a příspěvků podle zákona č. 66/2022 Sb., a to do 15 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Zaměstnavatel může České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb. sdělit, že nesouhlasí s rozšířením rozsahu oprávnění, které Česká správa sociálního zabezpečení eviduje ve svém informačním systému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro účely Úřadu práce nebo Ministerstva práce a sociálních věcí podle § 4c odst. 1 zákona č. 73/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. V Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 367/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 309/2018 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 327/2021 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 344/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 203/2022 Sb. a zákona č. 456/2022 Sb., se mění takto: 1. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně poznámky pod čarou č. 90 zní: „§ 6a (1) Držitel poštovní licence je oprávněn vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním ministerstvo veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností: a) přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce, b) poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona. (2) K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí. (3) Ministerstvo a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách. (4) Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů90) obdobně. 90) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Příjmy se započítávají v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny, pokud zákon nestanoví jinak.“. 3. V § 9 se vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Do příjmu se v tom rozhodném období, v němž bylo vyplaceno, započte i plnění z nároků a pohledávek osoby nebo společně posuzované osoby, přestože nebylo vyplaceno přímo osobě nebo s ní společně posuzované osobě. Pokud je na příjmu osoby a společně posuzované osoby prováděn výkon rozhodnutí srážkami z příjmu, započítává se tento příjem ve výši před provedením výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu, a to v tom rozhodném období, kdy je osobě a společně posuzované osobě vyplacen příjem po provedení výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 4. V § 10 odst. 2 se slova „zejména ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a ukončení výplaty rodičovského příspěvku“ nahrazují slovy „snížení nebo ztráta měsíčně se opakujícího příjmu alespoň o jednu třetinu, a to zejména příjmu z výdělečné činnosti, z podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci, z rodičovského příspěvku nebo z dávek nemocenského pojištění“. 5. V § 12 odst. 2 písm. a) se za slovo „zaměstnání“ vkládají slova „ , ve spojitosti se sociální prací“, za slovo „internetu“ se vkládá čárka, slovo „a“ se zrušuje a za slovo „zaměstnavateli“ se vkládají slova „a aktivní součinností ve spojitosti se sociální prací s pověřeným obecním úřadem, obecním úřadem obcí s rozšířenou působností a újezdním úřadem“. 6. V § 24 odst. 1 písm. b), c) a d) se slova „a § 30“ zrušují. 7. V § 24 odst. 1 písm. e) se slova „až 30“ nahrazují slovy „až 29“. 8. V § 24 odst. 1 písm. f) se slova „Toto ustanovení se nevztahuje na osobu, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (§ 11 odst. 3), osobu s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu prokazatelně se účastnící na projektech organizovaných krajskou pobočkou Úřadu práce, osobu, která je výdělečně činná, osobu, která je invalidní ve druhém stupni, a osobu, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci,“ nahrazují slovy „Toto ustanovení se nevztahuje na osobu 1. u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (§ 11 odst. 3), 2. s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, 3. výdělečně činnou, která má z této výdělečné činnosti příjem ve smyslu aktivity podle § 3 odst. 1 písm. a), 4. invalidní ve druhém stupni, 5. vykonávající veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci, nebo osobu, která se prokazatelně účastní na projektech organizovaných prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, anebo 6. které výkon veřejné služby, výdělečná činnost nebo účast na projektech organizovaných prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce nebyly nabídnuty,“. 9. V § 24 odst. 1 písm. g) se číslo „30“ nahrazuje číslem „29“. 10. § 28 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 32 zní: „§ 28 Hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezletilých dětí Při hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezletilých dětí se postupuje podle § 26 nebo 27. Pokud není využíván majetek nezletilého dítěte, přestože by mohl být ve prospěch společně posuzovaných osob využíván, nebo nejsou řádně uplatněny nároky a pohledávky tohoto dítěte, sankce podle § 26 nebo 27 jsou uplatňovány u ostatních společně posuzovaných osob. Při zjišťování možnosti zvýšení příjmu využitím majetku nebo nároků a pohledávek u nezletilých dětí je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen spolupracovat s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí32). 32) § 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 38 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům pomoci v hmotné nouzi, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, sociální a majetkové poměry těchto osob, náklady na bydlení, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 72, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě.“. 12. V § 44 odst. 7 písm. b) se doplňuje věta „Ustanovení o odpovědnosti příjemce a společně posuzovaných osob za přeplatek tím není dotčeno.“. 13. V § 50 odst. 1 se za slovo „posuzovaných“ vkládají slova „(dále jen „povinná osoba“)“. 14. V § 50 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Jestliže povinné osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 38 odst. 4 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje.“. 15. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který zní: „§ 50a Povinnosti peněžních ústavů (1) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“) jsou povinni sdělit orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách. (2) Orgán pomoci v hmotné nouzi požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout orgánu pomoci v hmotné nouzi součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Prováděcí právní předpis stanoví formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.“. 16. Za § 50a se vkládá nový § 50b, který zní: „§ 50b (1) Jestliže je podle § 50 odst. 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 9 odst. 1 písm. a) oprávněné osoby nebo osoby s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu pomoci v hmotné nouzi do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, je povinen potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem pomoci v hmotné nouzi nebo využitím informačního systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví prováděcí právní předpis. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán pomoci v hmotné nouzi je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží. Věty první, druhá a čtvrtá se vztahují i na dodavatele plynu nebo elektřiny, je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, anebo potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen. Dodavatel plynu nebo elektřiny je povinen doručit potvrzení podle věty páté podle specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a dodavatelem plynu nebo elektřiny a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ministerstvo může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě budou orgány pomoci v hmotné nouzi činit výzvy podle § 50 odst. 1 a povinná osoba bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva orgánu pomoci v hmotné nouzi ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů, b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému.“. 17. V § 57 odst. 2 a § 58 odst. 1 se za slova „podle § 50“ vkládají slova „nebo § 50a“ a na konci textu odstavce 2 v § 57 a odstavce 1 v § 58 se doplňují slova „ , nebo údaje nesdělí ve stanovené lhůtě podle specifikace komunikace, ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 50a“. 18. V § 57 odst. 2 a § 58 odst. 1 se slova „nebo § 50a“ nahrazují slovy „ , § 50a nebo § 50b odst. 1“ a na konci textu odstavce 2 v § 57 a odstavce 1 v § 58 se doplňují slova „nebo 50b odst. 1“. 19. V § 69 odst. 2 se za slovo „výplaty“ vkládají slova „nebo o přeplatku“. 20. V § 69 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 6a odst. 1, lze žádost podle odstavců 1 a 2 podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence.“. 21. § 71 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 91 zní: „§ 71 Podání a jiné úkony (1) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 6a odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence. (2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon91), pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář. 91) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 22. V § 72 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují slova „nebo identifikační údaje zaměstnavatele žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jde-li o příjem uvedený v § 9 odst. 1 písm. a),“. 23. V § 72 odst. 3 písm. g) a odst. 4 písm. f) se slovo „úhrady“ nahrazuje slovy „záloh a úhrad“ a za slovo „energií“ se doplňují slova „ , anebo identifikační údaje dodavatele plynu nebo elektřiny a odběrného místa“. 24. V § 72 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Není-li potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 9 odst. 1 písm. a) předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje orgán pomoci v hmotné nouzi výši tohoto příjmu postupem podle § 50b odst. 1 vět první, druhé a čtvrté nebo § 50b odst. 2; nezjistí-li orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodný příjem tímto postupem, vyzve k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku. Věta první se vztahuje i na zjišťování výše nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, nebo zjišťování výše přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen.“. 25. V § 80 se za text „§ 29“ doplňuje text „ , § 50a odst. 2“. 26. V § 80 se za text „§ 50a odst. 2“ doplňuje text „ , § 50b odst. 1“. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o bankách Čl. VII Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb. a zákona č. 35/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 38 odst. 3 se na konci textu písmene n) slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 38 odst. 3 se na konci písmene o) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí za účelem posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. VIII Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 35/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 25b odst. 3 se na konci textu písmene l) slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 25b odst. 3 se na konci písmene m) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí za účelem posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině Čl. IX V § 20e zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 329/2021 Sb., se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pokud poskytovatel údaj podle věty první ministerstvu ve lhůtě neoznámí, ministerstvo ho písemně vyzve k nápravě v dodatečné lhůtě stanovené do posledního dne předmětného kalendářního měsíce. Zmeškání lhůty podle věty druhé nelze prominout.“. Čl. X Přechodné ustanovení Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, který byl zapsán do evidence poskytovatelů nejpozději 30. září 2021, je povinen splnit podmínky podle § 5 odst. 1 písm. d) a předložit Ministerstvu práce a sociálních věcí doklad podle § 16 odst. 4 písm. b) zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném ode dne 1. října 2021, nejpozději do 1. ledna 2026. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o náhradním výživném Čl. XI Zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), ve znění zákona č. 322/2023 Sb., se mění takto: 1. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 5a (1) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností: a) přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání Úřadu práce, b) poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona. (2) K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí. (3) Ministerstvo a Úřad práce zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách. (4) Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů13) obdobně. 13) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 7 odst. 1 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 3. V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 5a odst. 1, lze žádost podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence.“. 4. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní: „§ 7a Podání a jiné úkony (1) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 5a odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence. (2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon14), pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář. 14) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. XII Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., zákona č. 198/2022 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 6b se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; výši započitatelných nákladů lze stanovit odlišně pro cizince s dočasnou ochranou, který je uveden v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6, a pro ostatní cizince s dočasnou ochranou“. 2. V § 6c odst. 2 písmeno e) zní: „e) identifikační údaje zaměstnavatele žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na svoje potřeby,“. 3. V § 6c se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) registrační číslo evidenční karty daňového poplatníka na Ukrajině, který je žadatelem, a dále cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu s žadatelem bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, bylo-li uděleno, nebo údaj o místě pobytu na Ukrajině před udělením dočasné ochrany v případě, že registrační číslo nebylo cizinci s dočasnou ochranou uděleno nebo není známo.“. 4. V § 6c odstavec 4 zní: „(4) Skutečnosti uvedené v žádosti žadatel doloží všemi dostupnými doklady nebo čestným prohlášením; čestné prohlášení nelze využít pro údaje o příjmu ze závislé činnosti vykonávané v České republice, který žadatel dokládá potvrzením od zaměstnavatele. Všechny skutečnosti se dokládají v elektronické podobě, neurčí-li krajská pobočka Úřadu práce, že je lze předložit i jinak.“. 5. V § 6c se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Není-li potvrzení o příjmech ze závislé činnosti vykonávané v České republice předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje krajská pobočka Úřadu práce výši příjmu postupem podle § 7; nezjistí-li krajská pobočka Úřadu práce příjem ze závislé činnosti tímto postupem, vyzve k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku.“. 6. § 7 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „§ 7 Je-li podle § 6c odst. 5 vyzván zaměstnavatel k zaslání potvrzení o výši příjmu žadatele nebo dalších osob uvedených v žádosti o dávku, je povinen zaslat toto potvrzení krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku4), je povinen potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené krajskou pobočkou Úřadu práce nebo využitím informačního systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi krajskou pobočkou Úřadu práce a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; krajská pobočka Úřadu práce je povinna upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží. 4) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo může se zaměstnavatelem uzavřít dohodu, na jejímž základě budou krajské pobočky Úřadu práce činit výzvy podle § 6c odst. 5 a zaměstnavatel bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva krajské pobočky Úřadu práce ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí zaměstnavatel. Za přihlášení zaměstnavatele do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup zaměstnavatele do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému zaměstnavatel ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti zaměstnavatele činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů, b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému.“. 8. V § 8a odstavec 1 zní: „(1) Podáním žádosti žadatel a osoby s ním společně posuzované souhlasí s tím, že si krajská pobočka Úřadu práce může ověřit všechny skutečnosti a údaje uvedené v žádosti, a za účelem ověření uvedených skutečností a údajů souhlasí i s jejich předáváním příslušným orgánům Ukrajiny a s předáváním výsledků ověření uvedených skutečností a údajů příslušnými orgány Ukrajiny krajské pobočce Úřadu práce.“. 9. Za § 8a se vkládá nový § 8aa, který včetně nadpisu zní: „§ 8aa Povinnosti peněžních ústavů (1) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“) jsou povinni sdělit krajské pobočce Úřadu práce na její písemnou žádost údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách. (2) Krajská pobočka Úřadu práce požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout krajské pobočce Úřadu práce součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.“. 10. V § 9 odst. 2 se číslo „2024“ nahrazuje číslem „2025“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona č. 363/2021 Sb. Čl. XIII V části první čl. II bodu 20 zákona č. 363/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Čl. XIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 4 až 10 a 31, čl. II bodů 2, 3, 5 a 6 a čl. V bodů 2 až 14 a 19, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, b) čl. I bodů 1, 24 a 27, čl. III bodu 1, čl. IV bodu 1, čl. V bodů 1, 20 a 21 a čl. XI, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, c) čl. III bodu 2, které nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, d) čl. I bodů 15, 16, 19 až 21, 23, 25 a 26, čl. V bodů 15, 17 a 25, čl. VII, čl. VIII a čl. XII bodů 7 a 9, která nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, e) čl. V bodů 16, 18, 22 až 24 a 26, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024, a f) čl. XIII, které nabývá účinnosti dnem 30. prosince 2023. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 408/2023 Sb.	Zákon č. 408/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 188/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 408 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 125/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. c) úvodní části za středníkem a v § 5a se slova „a 3“ nahrazují slovy „a 2“. 2. V § 5 písmeno e) zní: „e) nelegální prací práce, která má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána 1. fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah; to neplatí, pokud výkon této práce mimo pracovněprávní vztah umožňují jiné právní předpisy, 2. cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo 3. cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno. Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.“. Poznámky pod čarou č. 81 a 82 se zrušují. 3. V § 6 odst. 1 písm. i) se slova „ , agentur práce“ zrušují. 4. V § 6 odst. 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) vydává a odnímá osobám povolení ke zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce podle § 14,“. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena k) a l). 5. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které včetně poznámky pod čarou č. 78 zní: „m) poskytuje Ministerstvu vnitra 1. přehled o změnách údajů ve vydaných povoleních ke zprostředkování zaměstnání, 2. přehled o pokutách uložených právnickým nebo fyzickým osobám, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů podle § 126 odst. 2 nebo jiného právního předpisu78). 78) § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 6 odst. 2 se za slova „Úřadu práce a“ vkládají slova „společně s evidencí podle odstavce 1 písm. j)“. 7. V § 8 se písmena g) a l) zrušují. Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena g) až j). 8. V § 14 odst. 4 se slova „Úřadu práce“ nahrazují slovem „ministerstvu“. 9. V § 14 odst. 4 v části věty za středníkem se slova „až 4“ nahrazují slovy „a 3 a podle § 101a“. 10. V § 30 odst. 1 písm. e) a § 139 odst. 1 písm. c) se slovo „vykonává“ nahrazuje slovem „koná“. 11. V § 37 se slova „a informaci“ se nahrazují slovem „ , informaci“ a za slovo „postižením“ se doplňují slova „ , a informaci o příslušném kódu vztahujícím se k druhu práce v rámci oznámeného volného pracovního místa, a to podle skupin Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) zveřejněné Českým statistickým úřadem110)“. 12. V § 37 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Krajská pobočka Úřadu práce vyřadí z evidence volných pracovních míst oznámené volné pracovní místo po 6 měsících ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem. To neplatí u pracovního místa, u něhož je vedeno řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty nebo povolení k zaměstnání cizince, a to až do doby ukončení správního řízení. (3) Krajská pobočka Úřadu práce vyřadí z evidence volných pracovních míst oznámené volné pracovní místo, pokud zaměstnavatel neposkytne krajské pobočce Úřadu práce součinnost k obsazení tohoto oznámeného volného pracovního místa.“. 13. V § 37a odst. 2 se slova „ , které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení“ nahrazují slovem „oznámené“. 14. V § 37a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 15. V § 37a odst. 4 se za slova „modré karty“ vkládají slova „nebo do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty“ a za slovo „odstavce“ se vkládají slova „2 nebo“. 16. V § 37a odst. 7 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce“. 17. V § 37a odst. 7 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , zastřené zprostředkování zaměstnání nebo umožnění výkonu zastřeného zprostředkování zaměstnání“. 18. V § 37a odst. 7 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje a na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zaměstnavateli jako kontrolované osobě byla Státním úřadem inspekce práce nebo oblastním inspektorátem práce v období posledních 4 měsíců pravomocně uložena pokuta vyšší než 50 000 Kč za neposkytnutí součinnosti při kontrole.“. 19. V § 38 větě třetí se slova „nebo za“ nahrazují slovem „ , za“ a za slova „inspektorát práce“ se vkládají slova „ , nebo za neposkytnutí součinnosti při kontrole“. 20. V § 59 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „generálnímu ředitelství Úřadu práce zejména“ nahrazují slovem „ministerstvu“ a na konci textu se doplňuje dvojtečka. 21. V § 59 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která včetně poznámky pod čarou č. 110 znějí: „d) identifikaci uživatele, ke kterému byli zaměstnanci agentury práce dočasně přiděleni, e) počet zaměstnanců podle skupin Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) zveřejněné Českým statistickým úřadem110) přidělených ke každému uživateli. 110) Sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb., o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), ve znění pozdějších sdělení.“. 22. V § 59 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách zobecněné informace poskytnuté podle odstavce 2 písm. a) až c) a e).“. 23. V § 60 odst. 1 a 5, § 60a odst. 1 větě druhé, § 60b odst. 3 větě druhé a v § 61 odst. 6 větě čtvrté se slova „generální ředitelství Úřadu práce“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 24. V § 60 odst. 2, 3 a 10, § 60a odst. 1 až 3, § 60b odst. 2 a v § 63 odst. 2 písm. a) se slovo „udělení“ nahrazuje slovem „vydání“. 25. V § 60 odst. 2 se slova „63 odst. 2 písm. a) až e), § 63 odst. 3 nebo 4“ nahrazují slovy „§ 63 odst. 2 písm. a) až e) nebo g) nebo podle § 63 odst. 3 nebo 4“. 26. V § 60 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Odbornou praxí podle věty první se rozumí soustavný osobní výkon činnosti v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno, fyzickou osobou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Odbornou praxi je fyzická osoba povinna získat v době 10 let bezprostředně předcházejících podání žádosti o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání.“. 27. V § 60 odst. 10 se na konci textu věty první doplňují slova „a splnění podmínek podle odstavce 2, s výjimkou odborné způsobilosti, a odstavců 4 až 6 fyzickou osobou, která je členem jejího statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby v takovém orgánu; podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 musí splňovat i právnická osoba, která je členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby“. 28. V § 60 odst. 11 větě první se slova „Úřad práce oprávněn“ nahrazují slovy „ministerstvo oprávněno“. 29. V § 60 odst. 11 větě druhé, § 60 odst. 13 větě poslední a v § 65 se slova „Úřad práce“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 30. V § 60 odst. 12 se slova „na generálním ředitelství Úřadu práce“ nahrazují slovy „ministerstvu“. 31. V § 60 odstavec 13 zní: „(13) Podmínkou vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání je, že žádající osobě, odpovědnému zástupci žádající právnické osoby, osobě, která je členem statutárního orgánu žádající právnické osoby, nebo zástupci právnické osoby v tomto statutárním orgánu nebyla v posledních 3 letech pravomocně uložena pokuta za přestupek, který by představoval důvod pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 63 odst. 2 písm. c). Podmínka podle věty první platí také pro odpovědného zástupce, osobu, která je členem statutárního orgánu žádající právnické osoby, nebo zástupcem právnické osoby v tomto statutárním orgánu, jestliže byli odpovědným zástupcem, členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby ve statutárním orgánu u jiné právnické osoby v době, kdy byl touto právnickou osobou spáchán takový přestupek.“. 32. V § 60 se doplňují odstavce 14 a 15, které znějí: „(14) Podmínkou vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání je bezdlužnost žádající osoby, a to již při podání žádosti. Osoba, které bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, musí být bezdlužná po celou dobu trvání platnosti povolení ke zprostředkování zaměstnání. Bezdlužnost ověřuje ministerstvo, přičemž v době platnosti povolení ke zprostředkování zaměstnání tak činí nejméně jednou za 6 měsíců. (15) Za bezdlužnou se pro účely zprostředkování zaměstnání agenturami práce považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, a) u orgánů Finanční správy České republiky, b) u orgánů Celní správy České republiky, c) na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění, d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“. 33. V § 60a odst. 1 větě první, § 60b odst. 2 a v § 63 odst. 1 písm. d) se slova „generálního ředitelství Úřadu práce“ nahrazují slovem „ministerstva“. 34. V § 60a odst. 1 větě druhé a v § 60a odst. 2 větě první se slova „ , popřípadě odpovědných zástupců,“ zrušují. 35. V § 60a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra o změnách údajů uvedených v žádosti o závazné stanovisko a současně mu poskytne veškeré informace, které mohou mít vliv na posouzení osoby z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob.“. 36. V § 60a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Sídlo žádající osoby a prostory podle § 61 odst. 2 písm. c) a odst. 4 písm. c) musí být před podáním žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání a po celou dobu jeho platnosti viditelně označeny jejím jménem a identifikačním číslem osoby, bylo-li jí přiděleno, a jde-li o podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku, obchodní firmou.“. 37. V § 60a odst. 3 větě první se slova „generálnímu ředitelství Úřadu práce“ nahrazují slovem „ministerstvu“. 38. V § 60a odst. 3 větě druhé se slovo „udělením“ nahrazuje slovem „vydáním“. 39. V § 60b odst. 1 se částka „500 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Poskytnutí kauce je podmínkou vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání a pro výkon zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) žádající osobou.“. 40. V § 60b odst. 2 se za slovo „poskytuje“ vkládá slovo „vždy“ a za slovo „všech“ se vkládá slovo „ostatních“. 41. V § 61 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) doklad o vzniku pracovního poměru s odpovědným zástupcem, nejde-li o člena statutárního orgánu, pokud takový pracovní poměr vznikne nejpozději ke dni právní moci rozhodnutí o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání, s pracovní dobou sjednanou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně.“. 42. V § 61 odst. 6 větě druhé se slova „Úřadu práce“ nahrazují slovy „ministerstvu“. 43. V § 62 odst. 3 větě druhé se za slova „3 měsíce“ vkládají slova „a nejpozději 1 měsíc“. 44. V § 63 odst. 2, 3, 4 a 6 se slova „Generální ředitelství Úřadu práce“ nahrazují slovem „Ministerstvo“. 45. V § 63 odst. 2 písmeno c) zní: „c) právnická osoba nebo fyzická osoba 1. zprostředkovává zaměstnání v rozporu s povolením ke zprostředkování zaměstnání, 2. umožní výkon nelegální práce, 3. zastřeně zprostředkuje zaměstnání nebo zastřené zprostředkování zaměstnání umožní, 4. poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona, nebo 5. opakovaně neposkytne orgánům inspekce práce součinnost při kontrole,“. 46. V § 63 odst. 3 se slova „právnická nebo fyzická osoba poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 307b, 308 nebo § 309 odst. 2, 3, 5 a 6“ nahrazují slovy „osoba zprostředkovává zaměstnání v rozporu s dobrými mravy nebo poruší jinou povinnost podle tohoto zákona nebo povinnost podle § 307b, 308 nebo § 309 odst. 2, 3, 5 nebo 6“. 47. V § 63 odstavec 5 zní: „(5) Bylo-li povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmuto z důvodů podle odstavce 2 písm. a) až e) nebo g), odstavce 3 nebo 4, může být osobě vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. O odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání zahájeného na žádost osoby, jíž bylo povolení vydáno, nelze rozhodnout dříve, než bude dokončeno řízení o odejmutí povolení z moci úřední.“. 48. Název části čtvrté zní: „ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE ZAHRANIČÍ A POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Z JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE VYSÍLAJÍCÍHO ZAMĚSTNANCE K VÝKONU PRÁCE V RÁMCI NADNÁRODNÍHO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY“. 49. V § 87 odst. 1 větě první a § 88 odst. 1 se slovo „písemně“ zrušuje. 50. V § 87 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 51. V § 87 odst. 2 se slova „Písemná informace“ nahrazují slovem „Informace“. 52. V § 87 odst. 2 se slova „a odstavce 2 věty první“ a slova „nebo 3“ zrušují. 53. V § 87 odst. 3 se slova „a odstavci 2 větě první“ zrušují. 54. V § 87 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Informaci podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 3 týkající se osob uvedených v odstavci 1 je zaměstnavatel povinen doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené Úřadem práce nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou stanovenou ministerstvem. Ministerstvo stanoví vyhláškou specifikaci komunikace mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem a formát, obsah a strukturu datové zprávy. Nesplňuje-li informace tyto podmínky, nepřihlíží se k ní.“. 55. V § 88 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Informaci podle odstavců 1 a 2 je zaměstnavatel povinen doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené Úřadem práce nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou stanovenými podle § 87 odst. 4. Nesplňuje-li informace tyto podmínky, nepřihlíží se k ní.“. 56. V § 94 odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“. 57. V § 98 se na konci písmene s) slovo „nebo“ zrušuje a na konci paragrafu se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) který je občanem státu uvedeného na seznamu států, u jejichž občanů se nevyžaduje k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta; seznam těchto států může vláda stanovit nařízením, a to po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody a s přihlédnutím k aktuální situaci na trhu práce.“. 58. V § 99 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , zastřené zprostředkování zaměstnání nebo umožnění výkonu zastřeného zprostředkovní zaměstnání“. 59. V § 99 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno e) se vkládá nové písmeno f), které zní: „f) jehož zaměstnavateli jako kontrolované osobě byla Státním úřadem inspekce práce nebo oblastním inspektorátem práce v posledních 4 měsících pravomocně uložena pokuta vyšší než 50 000 Kč za neposkytnutí součinnosti při kontrole, nebo“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 60. V části čtvrté se za hlavu II vkládá nová hlava III, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 107 zní: „HLAVA III POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Z JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE VYSÍLAJÍCÍHO ZAMĚSTNANCE K VÝKONU PRÁCE V RÁMCI NADNÁRODNÍHO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY § 101a (1) Nastoupí-li k výkonu práce na území České republiky zaměstnanec vyslaný v rámci nadnárodního poskytování služeb18) zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, je tento zaměstnavatel povinen nejpozději v den nástupu vyslaného zaměstnance k výkonu práce tuto skutečnost oznámit Státnímu úřadu inspekce práce prostřednictvím informačního systému, a to podle specifikace, ve formátu a struktuře zveřejněné tímto úřadem. (2) Státní úřad inspekce práce vede pro účely plnění povinnosti podle odstavce 1 evidenci. (3) V oznámení podle odstavce 1 zaměstnavatel uvede a) své identifikační údaje, b) členský stát, v němž je usazen, c) adresu sídla zaměstnavatele, d) své daňové identifikační číslo, a nemá-li přiděleno, číslo registrace zaměstnavatele v členském státě usazení, e) jméno a příjmení vyslaného zaměstnance, f) datum narození vyslaného zaměstnance, g) číslo průkazu totožnosti vyslaného zaměstnance, h) státní příslušnost vyslaného zaměstnance, i) údaj, zda zaměstnavatel vyslal svého zaměstnance 1. k právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy s touto právnickou nebo fyzickou osobou k výkonu práce na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, 2. jako obchodní korporace s umístěním na území členských států Evropské unie z této obchodní korporace do odštěpného závodu s umístěním na území České republiky, k níž tento odštěpný závod náleží, nebo jako obchodní korporace se sídlem na území České republiky, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem na území České republiky ovládající nebo ovládanou osobou101) anebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou, 3. jako agentura práce dočasně přidělil svého zaměstnance uživateli se sídlem nebo vykonávajícího činnost na území některého členského státu Evropské unie na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, j) datum zahájení vyslání, k) datum předpokládaného ukončení vyslání, l) skutečnost, že doba poskytování služeb na území České republiky přesáhne 12 měsíců, včetně odůvodnění; pro účely posouzení této lhůty se v případě nahrazení zaměstnance uvedeného v odstavci 1 jiným zaměstnancem vyslaným k výkonu práce v rámci plnění stejného pracovního úkolu107) na stejném místě výkonu práce jednotlivé doby vyslání sčítají, m) povahu poskytované služby nebo klasifikaci ekonomické činnosti, n) údaje o příjemci služby, a to 1. název příjemce služby, 2. označení, zda se jedná o právnickou nebo fyzickou osobu, 3. adresu sídla nebo bydliště příjemce služby, 4. daňové identifikační číslo, a není-li přiděleno, identifikační číslo, 5. adresu pracoviště vyslaného zaměstnance, je-li odlišné od adresy sídla příjemce služby. (4) Zaměstnavatel je povinen oznámit změnu údajů uvedených v odstavci 2 nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala, nebo kdy se o ní dozvěděl. Zaměstnavatel je dále povinen nejpozději do 10 kalendářních dnů oznámit skončení vyslání zaměstnance na území České republiky; tuto povinnost zaměstnavatel nemá, skončilo-li vyslání na území České republiky tohoto zaměstnance dnem původně zaměstnavatelem oznámeným. Tato oznámení zaměstnavatel činí způsobem podle odstavce 1. (5) K oznámení je zaměstnavatel povinen předložit kopii dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu vyslaného zaměstnance, a je-li v jiném než českém nebo slovenském jazyce, též překlad tohoto dokladu do českého jazyka. Za správnost překladu pracovní smlouvy do českého jazyka odpovídá zaměstnavatel. 107) § 319a odst. 3 zákoníku práce.“. Dosavadní hlavy III a IV se označují jako hlavy IV a V. 61. V § 102 odst. 2 věta druhá zní: „Evidence obsahuje a) identifikační údaje cizinců, b) adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, c) číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, d) druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, e) pohlaví těchto osob, f) zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, g) nejvyšší dosažené vzdělání, h) vzdělání požadované pro výkon povolání, i) dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta a na kterou jim byl povolen pobyt, a j) den nástupu a den skončení výkonu práce nebo vyslání cizince na území České republiky.“. 62. V § 102 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 63. V § 118 odst. 5 a § 119 odst. 2 písm. h) se slova „podle § 5 písm. e) bodu 3“ nahrazují slovy „ , za zastřené zprostředkování zaměstnání nebo umožnění výkonu zastřeného zprostředkování“. 64. V § 136 odst. 2 se slovo „republiky,“ nahrazuje slovy „republiky podle § 95 odst. 1,“. 65. V § 139 odst. 1 písmeno e) zní: „e) nesplní oznamovací povinnost podle § 87 nebo 88 anebo nevede evidenci podle tohoto zákona,“. 66. V § 139 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d), f) nebo h) lze uložit zákaz činnosti, a to nejdéle na 2 roky.“. 67. V § 140 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c), e) nebo f) lze uložit zákaz činnosti, a to nejdéle na 2 roky.“. 68. V § 141a se slova „bodu 3“ nahrazují slovy „bodu 1, 2 nebo 3“. 69. V § 141a se slova „§ 139 odst. 1 písm. f) nebo § 140 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „§ 139 odst. 1 písm. d), f) nebo h) nebo podle § 140 odst. 1 písm. c), e) nebo f)“. 70. V § 141a odst. 2 se slova „90 dnů“ nahrazují slovem „1 roku“. 71. V § 141a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Je-li ručitelů podle odstavce 2 více, každý z nich ručí za úhradu pokuty v celé výši. (4) Předmětem řízení podle odstavce 2 je pouze posouzení vzniku ručení. Zda došlo k přestupku, za který byla uložena pokuta, jejíž úhradu má ručení zajistit, již posuzovat nelze.“. 72. V § 141b odst. 2 větě druhé se slovo „vykonával“ nahrazuje slovem „konal“. 73. V § 142 se slova „a) až e)“ nahrazují slovy „a) až e), g) nebo podle § 63 odst. 3 nebo 4“. 74. V § 147 odst. 2 větě první se slova „příslušníků a vojáků z povolání“ nahrazují slovy „vojáků v činné službě a příslušníků“. 75. V § 147 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a na horskou službu“. 76. V § 147b se za slovo „výzvu“ vkládají slova „ministerstvu a“ a za slovo „výplatu,“ se vkládají slova „pro zprostředkování zaměstnání agenturami práce,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o povolení ke zprostředkování zaměstnání pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na osobu, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podala žádost o povolení ke zprostředkování zaměstnání, o níž nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje povinnost podle § 60b odst. 1 a 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doplatit kauci do výše podle § 60b odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to složením částky na zvláštní účet ministerstva. Marným uplynutím této lhůty povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká. 4. Osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splnit podmínku bezdlužnosti podle § 60 odst. 15 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a prokázat bezdlužnost ministerstvu. Marným uplynutím této lhůty povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká. Povinnost prokázat bezdlužnost podle věty první neplatí, pokud osoba dala souhlas s prokázáním bezdlužnosti generálnímu ředitelství Úřadu práce a za tímto účelem zprostila příslušný finanční úřad, celní úřad, orgán správy sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu povinnosti mlčenlivosti vůči generálnímu ředitelství Úřadu práce. 5. Správní řízení o vydání nebo odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Úřadem práce České republiky, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo práce a sociálních věcí. 6. Řízení ve věcech státní služby státního zaměstnance zařazeného na služebním místě v oddělení agentur práce odboru zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek generálního ředitelství Úřadu práce České republiky zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ke kterým byl příslušný generální ředitel Úřadu práce České republiky a která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí státní tajemník v Ministerstvu práce a sociálních věcí. 7. Státní zaměstnanec ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, který je přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zařazen na služebním místě v oddělení agentur práce odboru zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek generálního ředitelství Úřadu práce České republiky, s výjimkou představeného, vedoucího oddělení agentur práce odboru zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek generálního ředitelství Úřadu práce České republiky, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem ve služebním poměru zařazeným v Ministerstvu práce a sociálních věcí. 8. Služební místo představeného, vedoucího oddělení agentur práce odboru zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek generálního ředitelství Úřadu práce České republiky se dnem předcházejícím dni nabytí účinnosti tohoto zákona ruší. Státního zaměstnance, který je ke dni zrušení tohoto služebního místa jmenován na toto služební místo představeného, lze převést na služební místo zařazené v nižší platové třídě jen s jeho souhlasem. 9. Služební orgány v Ministerstvu práce a sociálních věcí a v Úřadu práce České republiky předloží do 10 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2024 jednotlivými služebními orgány, Ministerstvu vnitra změnu systemizace související s převedením služebních míst, na nichž jsou zařazeni státní zaměstnanci podle bodu 7 a zrušení služebního místa představeného podle bodu 8. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Čl. III Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 73/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 125/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Uplatnil-li zaměstnanec nárok podle § 324a zákoníku práce, uvede v žádosti podle odstavce 1, zda byl ručitelem uspokojen a v jaké výši, a dále uvede identifikační údaje ručitele. Zaměstnanec je povinen informovat krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce o těchto skutečnostech i v případě, že nastanou po podání žádosti.“. 2. V § 10 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 3. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „(2) Z přiznaného mzdového nároku Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, před provedením srážek a odvodů podle odstavce 1, odečte a) kompenzaci podle § 44b zákona o zaměstnanosti, pokud byla zaměstnanci přiznána, a to v rozsahu, který odpovídá odstupnému, b) mzdové nároky v rozsahu, v jakém byl zaměstnanec uspokojen z ručení podle zvláštního právního předpisu22). 22) § 324a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení ve věci žádosti o přiznání dlužných mzdových nároků zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o inspekci práce Čl. V Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 250/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 303/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písm. f) se za slovo „republiky“ vkládají slova „a ministerstvu“, v § 4 odst. 2 písm. i) se slova „až 3“ nahrazují slovy „a 2“ a za slovo „služeb“ se vkládají slova „a v českém a anglickém jazyce základní informace o právech zaměstnanců podle § 324a zákoníku práce“. 2. V § 9a odst. 2 a § 22a odst. 2 se částka „200 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“. 3. V § 12 odst. 1 a § 25 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce.“. 4. V § 12 odst. 2 a § 25 odst. 2 písmeno c) zní: „c) písm. d) až f) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.“. 5. V § 13 odst. 1 a § 26 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) jako ručitel neuspokojí mzdové nároky zaměstnanců podle § 324a odst. 4 zákoníku práce.“. 6. V § 13 odst. 2 a § 26 odst. 2 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za text „m)“ se doplňují slova „a n)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákoníku práce Čl. VI Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 279 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) ručení podle § 324a, osobách ručitelů a jejich změnách, včetně podmínek, lhůty a postupu pro uplatnění práva vůči ručiteli, a to před zahájením práce na smluvním plnění.“. 2. V § 308 odst. 1 písm. g) v části věty před středníkem se za slovo „sjednáno“ vkládají slova „ , jednostranným písemným prohlášením zaměstnance nebo uživatele“. 3. V § 309 odst. 3 v části věty za středníkem se za slovo „zaměstnancem,“ vkládají slova „skončením základního pracovněprávního vztahu,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Jednostranné prohlášení uživatele musí být doručeno též zaměstnanci, přičemž dočasné přidělení skončí nejdříve 14. den po doručení tohoto prohlášení.“. 4. V § 319 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 5. V § 319a se text „87 odst. 2“ nahrazuje textem „101a“. 6. V části třinácté hlava XI včetně nadpisu zní: „HLAVA XI ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVA RUČENÍ ZA MZDY, PLATY A ODMĚNY Z DOHODY § 324a (1) Dodavatel ručí za mzdy, platy a odměny z dohody (dále jen „mzdové nároky“) zaměstnanců poddodavatele v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše minimální mzdy. Dodavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí stavební podnikatel podle § 14 písm. d) stavebního zákona, který při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje plnění prostřednictvím poddodavatele. Za poddodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění činností podle věty druhé k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance. (2) Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích ručí s dodavatelem podle odstavce 1 společně a nerozdílně rovněž dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce. (3) Pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci za práci, kterou konal v rámci plnění pro dodavatele, mzdu, plat nebo odměnu z dohody do konce období splatnosti podle § 141 odst. 1, může zaměstnanec do 3 měsíců od uplynutí období splatnosti písemně vyzvat ručitele k uspokojení mzdových nároků. (4) Ručitel je povinen uspokojit mzdové nároky podle odstavce 1 nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy. Zároveň je povinen informovat zaměstnavatele o výši částek vyplacených jednotlivým zaměstnancům a o provedených srážkách. Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích informuje rovněž dalšího ručitele. (5) Výzva podle odstavce 3 musí obsahovat a) jméno zaměstnance, b) označení zaměstnavatele, c) druh vykonávané práce, d) období, za které uplatňuje mzdové nároky, a rozsah práce vykonané v rámci plnění pro dodavatele, e) informaci o uplynutí období splatnosti mzdových nároků, f) požadovaný způsob vyplacení, včetně údajů nezbytných pro jeho provedení; ustanovení § 142 a 143 se použijí přiměřeně, a g) údaje potřebné pro výpočet zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků podle odstavce 1 a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů. (6) Ručitel provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů včetně srážky a odvedení zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků podle odstavce 1. (7) Ručitel má v případě, že splnil ručitelskou povinnost podle odstavce 4, vůči poddodavateli právo na náhradu plnění, které za něj poskytl. (8) Ručitel za mzdové nároky podle odstavce 1 neručí, jestliže mu poddodavatel poskytl při zahájení realizace smluvního plnění potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění ne starší než 3 měsíce, a zároveň nebyla poddodavateli v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. Při splnění podmínek podle věty první neručí ručitel ani za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce.“. 7. V § 330 se za text „§ 315“ vkládá text „ , § 324a odst. 3“. 8. V § 363 se za text „319a,“ vkládá text „324a,“. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 308 odst. 1 písm. g) a § 309 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na pracovněprávní vztahy mezi agenturou práce a zaměstnancem, které vznikly nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Informace podle § 279 odst. 1 písm. j) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být poskytnuta zaměstnanci, který započal práce na smluvním plnění v době před nabytím účinnosti tohoto zákona, do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ručitel neručí podle § 324a odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za mzdové nároky, na které vzniklo zaměstnanci právo před nabytím účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 9, 11 až 16, 48 až 57, 60 až 62 a 64 a čl. VI bodu 5, které nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, a čl. II bodů 8 a 9, které nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 409/2023 Sb.	Zákon č. 409/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví Vyhlášeno 27. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 188/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zdravotnické záchranné službě * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o elektronizaci zdravotnictví * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 409 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zdravotnické záchranné službě Čl. I V § 22 písm. b) zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, se na konci textu bodu 2 doplňují slova „ , včetně nákladů na zajištění provozu a užívání jednotného informačního systému v letecké záchranné službě“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o elektronizaci zdravotnictví Čl. II Zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, se mění takto: 1. V § 45 písm. d) se číslo „2024“ nahrazuje číslem „2026“. 2. V § 45 písm. e) se číslo „2026“ nahrazuje číslem „2025“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2023. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 412/2023 Sb.	Zákon č. 412/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 189/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o Úřadu práce České republiky * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o hazardních hrách * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna nominačního zákona * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 66/2022 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 412 ZÁKON ze dne 14. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. I Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb. zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1, § 3a odst. 2, § 5 písm. d), § 11b odst. 1 a v § 123e odst. 3 se slovo „okresních“ nahrazuje slovem „územních“. 2. V § 1 se za slova „správ sociálního zabezpečení“ vkládají slova „ , Institutu posuzování zdravotního stavu“. 3. V § 3 odst. 3 písm. c), § 3a odst. 1, § 5 písm. a) bodu 4, § 7, § 11b odst. 1, § 12 písm. d) a e), § 35a odst. 5 a 7, § 36 písm. e), s) a t), § 37 odst. 6 a 10, § 38 odst. 1 a 5, § 39 odst. 7, § 39a odst. 4 a 6, § 42, § 48 odst. 1, 2 a 5, § 48a odst. 1 a 2, § 48d odst. 1, § 52 odst. 3, § 54 odst. 1 písm. a) a c), § 54 odst. 2 písm. a) a c), § 54 odst. 3 písm. b), § 54a odst. 3, § 60 větě druhé, § 82 odst. 1 a 3, § 82a odst. 1 a 2, § 83 odst. 2, § 85 odst. 2 a 6, § 87, § 88 odst. 9, § 90 odst. 3, § 104b, § 104c odst. 1, § 104g odst. 1, 3 a 4, § 104ch odst. 2, § 104i odst. 2 písm. b), § 104i odst. 3 a 7, § 109, § 110 odst. 5, § 119, § 123a odst. 2, § 123h odst. 2, § 123k odst. 1, 4, 6 a 7 a v § 123l odst. 1 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. 4. V § 3 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) Institut posuzování zdravotního stavu,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 5. V § 3a odst. 1 větě první se za slova „správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „ , Institut posuzování zdravotního stavu“. 6. V § 3a odst. 1 větě třetí se slovo „mají“ nahrazuje slovy „má Institut posuzování zdravotního stavu a“. 7. V § 3a odst. 2 se za slova „správě sociálního zabezpečení“ vkládají slova „ , v Institutu posuzování zdravotního stavu“. 8. V § 3a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V čele Institutu posuzování zdravotního stavu a územní správy sociálního zabezpečení je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.“. 9. V § 4 odst. 2 se slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“. 10. V § 5 písm. d) se za slovo „činnost“ vkládají slova „Institutu posuzování zdravotního stavu a“. 11. V § 5 písm. h) se slova „okresní správu sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“ a text „§ 6 odst. 4 písm. s)“ se nahrazuje textem „§ 6b odst. 2 písm. c)“. 12. V § 5 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmena ch) a i) se zrušují. 13. V nadpisu nad označením § 6 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Územní“. 14. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Názvy, sídla a správní obvody územních správ sociálního zabezpečení, v kterých plní územní správy sociálního zabezpečení úkoly podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů, jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.“. 15. V § 6 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 16. V § 6 odst. 2 a 3, § 37 odst. 6, § 39a odst. 2 a 3, § 53 odst. 4, § 56 odst. 2, § 82 odst. 1, § 82a odst. 1, 3, 4 a 5, § 83 odst. 1, § 85 odst. 2, § 88 odst. 9, § 104i odst. 1, 3, 5 a 6, § 109 a v § 124 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Územní“. 17. V § 6 odst. 3 se písmena d), q) a s) zrušují. 18. V § 6 odst. 3 se na konci textu písmene l) doplňují slova „a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. 19. V § 6 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) spolupracují s Institutem posuzování zdravotního stavu při výkonu posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti podle § 8 a mohou převzít plnění některých úkolů Institutu posuzování zdravotního stavu v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby.“. 20. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které včetně nadpisu znějí: „§ 6a (1) Územní správy sociálního zabezpečení zřizují jako své organizační jednotky kontaktní pracoviště. (2) Kontaktní pracoviště působí v každém okrese a v hlavním městě Praze s výjimkou okresů Praha-východ, Praha-západ, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Brno-venkov. Úkoly kontaktních pracovišť v okresech Praha-východ a Praha-západ plní kontaktní pracoviště v hlavním městě Praze, úkoly kontaktních pracovišť v okresech Plzeň-jih a Plzeň-sever plní kontaktní pracoviště v okrese Plzeň-město a úkoly kontaktního pracoviště v okrese Brno-venkov plní kontaktní pracoviště v okrese Brno-město. (3) Kontaktní pracoviště územní správy sociálního zabezpečení a) plní úkoly podle § 6 odst. 3 písm. ch), i), l), u) a v), b) přijímá návrhy na zahájení řízení podle § 85 odst. 2 věty druhé a další podání ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, c) vydává potvrzení podle § 22d zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, d) umožňuje Institutu posuzování zdravotního stavu posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti v místě svého územního obvodu pro občany, kteří mají v tomto obvodu místo trvalého pobytu nebo místo hlášeného pobytu, jde-li o cizince, pokud je při tomto posouzení potřebná osobní přítomnost posuzovaného občana; občan se může s tímto kontaktním pracovištěm dohodnout, že toto posouzení bude provedeno jiným kontaktním pracovištěm v územním obvodu místně příslušné územní správy sociálního zabezpečení, pokud tomu na jiném kontaktním pracovišti nebrání vážné provozní důvody, e) zajišťuje provedení úkonu v místě svého územního obvodu, pokud je k provedení úkonu potřebná osobní přítomnost občana nebo právnické osoby, je-li v tomto obvodu sídlo zaměstnavatele podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo místo podle § 7 odst. 1 písm. d), e), g) a i). (4) Územním obvodem kontaktního pracoviště je území okresu a hlavního města Prahy, v němž bylo kontaktní pracoviště zřízeno podle odstavce 1 nebo v němž plní úkoly podle odstavce 2. § 6b Institut posuzování zdravotního stavu (1) Zřizuje se Institut posuzovaní zdravotního stavu se sídlem v Hradci Králové. Institut posuzování zdravotního stavu je správním úřadem s celostátní působností. (2) Institut posuzování zdravotního stavu a) posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8), b) doporučuje v rámci kontrolní lékařské prohlídky (§ 8 odst. 3) zařazení fyzických osob, které přestaly být invalidními, na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti, c) vyrozumívá písemně ošetřujícího lékaře o tom, že občan, který je dočasně práce neschopný, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě, d) zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím z přímo použitelných předpisů Evropské unie a z mezinárodních smluv, e) spolupracuje s územními správami sociálního zabezpečení při poskytování odborné pomoci občanům a zaměstnavatelům ve věcech sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 3 písm. l).“. 21. V § 7 odst. 1 písm. a) až e), g) a i), § 48 odst. 5, § 85 odst. 2 a 6, § 87, § 112 odst. 2 a v § 119 odst. 2 se text „§ 6 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 6 odst. 3“. 22. V § 8 odst. 1 se slova „Okresní správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“ a slovo „posuzují“ se nahrazuje slovem „posuzuje“. 23. V § 8 odst. 2 a 3 se slova „Okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“. 24. V § 8 odst. 3 písmena a) a b) znějí: „a) v termínu určeném při předchozím posouzení Institutem posuzování zdravotního stavu na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení, b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,“. 25. V § 8 odst. 3 písm. c) se slova „provedla okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „provedl Institut posuzování zdravotního stavu“. 26. V § 8 odst. 3 písm. c) až e) a g) se slova „okresní správa sociálního zabezpečení povinna“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu povinen“. 27. V § 8 odst. 3 písmeno f) zní: „f) z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,“. 28. V § 8 odst. 4 se slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“. 29. V § 8 se odstavce 5 až 7 zrušují. Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 5 až 8. 30. V § 8 odst. 5 se slova „Okresní správy sociálního zabezpečení podávají“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu podává“ a věta poslední se zrušuje. 31. V § 8 odst. 6 se slova „okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“, slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ se nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“ a věta poslední se zrušuje. 32. V § 8 odstavec 7 zní: „(7) Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje invaliditu a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost pro účely řízení o námitkách (§ 88). Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou pro účely odvolacího řízení. Rozhoduje-li o důchodu orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1, vydává Institut posuzování zdravotního stavu posudky podle věty první na základě žádosti tohoto orgánu. Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu podle vět první a druhé může plnit pouze lékař. Z posuzování podle vět první a druhé je vyloučen lékař, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení. Posuzování zdravotního stavu podle vět první a druhé musí být vedeno odděleně od posuzování zdravotního stavu pro rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni řízení a nemohou se na něm podílet osoby, které se účastnily řízení o vydání rozhodnutí v prvním stupni řízení.“. 33. V § 8 odst. 8 se slova „Okresní správa sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“ a slova „odstavce 10“ se nahrazují slovy „odstavce 7“. 34. V § 9 odst. 6 se slova „okresní správu sociálního zabezpečení, která posuzovala invaliditu občana,“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“. 35. V § 10a odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 10a odst. 2 písm. a) se slovo „okresním“ nahrazuje slovem „územním“. 36. V § 16a odst. 1 se slova „až 10“ nahrazují slovy „až 7“. 37. V § 16a odst. 2 se text „odst. 10“ nahrazuje textem „odst. 7“. 38. V § 16a odst. 3 se slova „a 10“ nahrazují slovy „a 7“. 39. V § 16a odst. 4 písm. a) se slova „ , popřípadě, jde-li o posuzování podle § 8 odst. 1, lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení“ zrušují. 40. V § 16a odst. 8 se text „odst. 11“ nahrazuje textem „odst. 8“. 41. V § 54a odst. 2 se slova „až f)“ nahrazují slovy „a e) až g)“. 42. V § 60 větě první a v § 107 se slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“. 43. V § 88 odst. 1 a v § 88a odst. 1 až 4 se slova „d) až f)“ nahrazují slovy „e) až g)“. 44. V § 88 odst. 4 větě druhé se text „odst. 10“ nahrazuje textem „odst. 7“. 45. V § 90 odst. 1 písm. b) se text „odst. 11“ nahrazuje textem „odst. 8“. 46. V § 121 se slova „České správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“ a slova „odst. 10 věty první a druhé, anebo k jednání okresních správ sociálního zabezpečení, jde-li o posuzování podle § 8 odst. 1“ se zrušují. 47. Doplňuje se příloha k zákonu, která zní: „Příloha k zákonu č. 582/1991 Sb. Názvy, sídla a správní obvody územních správ sociálního zabezpečení 1. Územní správa sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj Sídlo: Praha Správní obvod: správní obvody hlavního města Prahy a Středočeského kraje 2. Územní správa sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj Sídlo: Plzeň Správní obvod: správní obvody Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a Karlovarského kraje 3. Územní správa sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj Sídlo: Liberec Správní obvod: správní obvody Ústeckého kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje 4. Územní správa sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Sídlo: Brno Správní obvod: správní obvody Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a Zlínského kraje 5. Územní správa sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj Sídlo: Ostrava Správní obvod: správní obvody Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Okresní správy sociálního zabezpečení, jejichž správní obvody spadají do správního obvodu Středočeského kraje, a Pražská správa sociálního zabezpečení splývají v Územní správu sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj. Okresní správy sociálního zabezpečení, jejichž správní obvody spadají do správních obvodů Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a Karlovarského kraje, splývají v Územní správu sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. Okresní správy sociálního zabezpečení, jejichž správní obvody spadají do správních obvodů Ústeckého kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje, splývají v Územní správu sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj. Okresní správy sociálního zabezpečení, jejichž správní obvody spadají do správních obvodů Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Zlínského kraje, a Městská správa sociálního zabezpečení Brno splývají v Územní správu sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj. Okresní správy sociálního zabezpečení, jejichž správní obvody spadají do správních obvodů Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje, splývají v Územní správu sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Splynutím podle vět první až páté okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno zanikají. Věty první až pátá neplatí, jde-li o organizační útvary okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby. Organizační útvary okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby, se převádí do Institutu posuzování zdravotního stavu. 2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona okresní správou sociálního zabezpečení, Pražskou správou sociálního zabezpečení nebo Městskou správou sociálního zabezpečení Brno (dále jen „okresní správa sociálního zabezpečení“), která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí ta územní správa sociálního zabezpečení, do níž okresní správa sociálního zabezpečení splynula podle bodu 1 (dále jen „příslušná územní správa sociálního zabezpečení“). 3. Řízení ve věcech státní služby zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ke kterým byl příslušný ředitel okresní správy sociálního zabezpečení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí ředitel příslušné územní správy sociálního zabezpečení. 4. Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti, kontroly a další postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona okresní správou sociálního zabezpečení nebo Českou správou sociálního zabezpečení a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neskončené dokončí Institut posuzování zdravotního stavu. Dosavadní úkony okresní správy sociálního zabezpečení v rámci postupů podle věty první učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za úkony Institutu posuzování zdravotního stavu. Určil-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona orgán sociálního zabezpečení v posudku termín provedení kontrolní lékařské prohlídky, je k provedení této kontrolní lékařské prohlídky v termínu v posudku uvedeném věcně příslušný Institut posuzování zdravotního stavu. 5. Výkon rozhodnutí zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona okresní správou sociálního zabezpečení a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neskončený nebo výkon rozhodnutí, který měla provést okresní správa sociálního zabezpečení a který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájen, dokončí nebo provede příslušná územní správa sociálního zabezpečení. 6. Žádosti, námitky a jiná podání, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podány okresní správě spociálního zabezpečení, se považují za žádosti, námitky a jiná podání podané příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Jde-li o žádosti, námitky a jiná podání ve věci posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podány okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, považují se takové žádosti, námitky a jiná podání za podané Institutu posuzování zdravotního stavu. 7. Rozhodnutí vydaná ve správním řízení okresní správou sociálního zabezpečení nebo jiná opatření učiněná okresní správou sociálního zabezpečení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za rozhodnutí nebo jiná opatření příslušné územní správy sociálního zabezpečení. Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče vydaná ve správním řízení okresní správou sociálního zabezpečení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za rozhodnutí Intitutu posuzování zdravotního stavu. 8. Výkon práv a povinností, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušel za stát okresní správě sociálního zabezpečení, přísluší ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Pokud byla okresní správa sociálního zabezpečení účastníkem právních vztahů vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo účastníkem soudních, správních nebo jiných řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tyto vztahy nebo řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pokračují nebo se tímto dnem anebo po tomto dni obnoví, je účastníkem uvedených právních vztahů a řízení příslušná územní správa sociálního zabezpečení. 9. Průkazy vydané okresní správou sociálního zabezpečení k provádění kontrol podle § 15 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a podle § 76 odst. 3 a § 91 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za průkazy vydané příslušnou územní správou sociálního zabezpečení. 10. Sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení pro Prahu a Střední Čechy se převádí do Územní správy sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Plzeň se převádí do Územní správy sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj, sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem a s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Hradec Králové se převádějí do Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Brno se převádí do Územní správy sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Ostrava se převádí do Územní správy sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj a sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Sekce lékařské posudkové služby se převádí do Institutu posuzování zdravotního stavu. Věta první se nevztahuje na služební a pracovní místa státních zaměstnanců a zaměstnanců, k jejichž služebním nebo pracovním úkolům patří vyřizování opravných prostředků ve věcech sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění. Je-li v rozhodnutích nebo jiných opatřeních uvedeno pracoviště České správy sociálního zabezpečení uvedené ve větě první, rozumí se tím Česká správa sociálního zabezpečení. 11. Datové schránky zřízené okresním správám sociálního zabezpečení se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za další datové schránky zřízené územním správám sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Další datové schránky zřízené sekcím České správy sociálního zabezpečení uvedeným v bodě 10 se považují za datové schránky zřízené územním správám sociálního zabezpečení s výjimkou datové schránky zřízené sekci České správy sociálního zabezpečení s názvem Pracoviště České správy sociálního zabezpečení Hradec Králové, která se považuje za další datovou schránku zřízenou Územní správě sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj. Digitální a informační agentura upraví informace o datových schránkách a dalších datových schránkách podle vět první a druhé v informačním systému datových schránek do 7 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. V důsledku splynutí okresních správ sociálního zabezpečení do územních správ sociálního zabezpečení podle bodu 1 dochází k přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených v okresních správách sociálního zabezpečení a ze služebního poměru státních zaměstnanců zařazených v okresních správách sociálního zabezpečení na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení; to neplatí, jde-li o převod organizačních útvarů, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby, do Institutu posuzování zdravotního stavu. V důsledku převodu organizačních útvarů okresních správ sociálního zabezpečení, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby, do Institutu posuzování zdravotního stavu podle bodu 1 dochází k přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených v těchto organizačních útvarech a ze služebního poměru státních zaměstnanců zařazených v těchto organizačních útvarech na Institut posuzování zdravotního stavu. V důsledku převodu sekcí České správy sociálního zabezpečení do územních správ sociálního zabezpečení podle bodu 10 dochází k přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených na dotčených systemizovaných místech a ze služebního poměru státních zaměstnanců zařazených na dotčených systemizovaných místech na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení. V důsledku převodu sekce České správy sociálního zabezpečení s názvem Sekce lékařské posudkové služby do Institutu posuzování zdravotního stavu podle bodu 10 dochází k přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených v tomto organizačním útvaru a ze služebního poměru státních zaměstnanců zařazených v tomto organizačním útvaru na Institut posuzování zdravotního stavu. 13. Návrh první systemizace služebních míst a pracovních míst územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu předloží ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení do 15 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2024 jednotlivými služebními orgány, a to společně s návrhem systemizace nebo změny systemizace služebních míst a pracovních míst České správy sociálního zabezpečení zohledňujícím vznik územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu a s tím související organizační změny. Pokud nebudou návrhy systemizací podle věty první a je provádějící návrhy organizačních struktur schváleny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizací podle věty první systemizace územní správy sociálního zabezpečení tvořena systemizací příslušné sekce České správy sociálního zabezpečení podle bodu 10 vět první a druhé a systemizacemi okresních správ sociálního zabezpečení, které v tuto územní správu sociálního zabezpečení splývají podle bodu 1, a organizační struktura územní správy sociálního zabezpečení bude tvořena organizační strukturou příslušné sekce České správy sociálního zabezpečení podle bodu 10 vět první a druhé a organizačními strukturami okresních správ sociálního zabezpečení, které v tuto územní správu sociálního zabezpečení splývají podle bodu 1, a systemizace Institutu posuzování zdravotního stavu bude tvořena systemizacemi organizačních útvarů okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby, které jsou podle bodu 1 převedeny do Institutu posuzování zdravotního stavu, a organizační struktura Institutu posuzování zdravotního stavu bude tvořena organizačními strukturami organizačních útvarů okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno, do jejichž působnosti spadá výkon lékařské posudkové služby, které jsou podle bodu 1 převedeny do Institutu posuzování zdravotního stavu. Věta druhá se nevztahuje na služební místa ředitelů okresních správ sociálního zabezpečení, jejichž služební místa dnem předcházejícím dni nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají. Pokud nebudou návrhy systemizací podle věty první a je provádějící návrhy organizačních struktur schváleny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za každou zaniklou okresní správu sociálního zabezpečení v příslušné územní správě sociálního zabezpečení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona služební místo ředitele odboru, popřípadě, bylo-li v zaniklé okresní správě sociálního zabezpečení systemizováno služební místo ředitele odboru, vzniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za každou zaniklou okresní správu sociálního zabezpečení v příslušné územní správě sociálního zabezpečení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona služební místo ředitele sekce, kterým budou podřízeny organizační útvary podle dosavadní organizační struktury zaniklé okresní správy sociálního zabezpečení; tato služební místa vznikají ve 13. platové třídě, s oborem státní služby 15. Sociální pojištění a se služebním působištěm v obci, ve které sídlila zaniklá okresní správa sociálního zabezpečení. 14. Výběrová řízení na obsazení služebních míst ředitelů územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu vyhlásí ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení do 30 dnů ode dne schválení první systemizace služebních míst a pracovních míst územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu. 15. Na služební místo ředitele odboru nebo ředitele sekce v územní správě sociálního zabezpečení lze převést dosavadního ředitele okresní správy sociálního zabezpečení, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro služební místo, na které má být převeden. Podle věty první lze převést dosavadního ředitele okresní správy sociálního zabezpečení pouze na služební místo zařazené nejméně ve 13. platové třídě a s oborem státní služby 15. Sociální pojištění a se služebním působištěm v obci, ve které sídlila zaniklá okresní správa sociálního zabezpečení. Převedení na služební místo představeného podle věty první nezpůsobuje nový začátek běhu doby jmenování na služebním místě představeného. 16. Posuzovala-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona invaliditu občana okresní správa sociálního zabezpečení, vyrozumívají orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti podle § 9 odst. 6 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Institut posuzování zdravotního stavu. 17. Pokud jiné právní předpisy používají pojem okresní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona územní správa sociálního zabezpečení. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. III V § 293 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. IV Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 5, § 9, § 12 odst. 1, § 13 odst. 1, § 13a odst. 8, § 14 odst. 4 a 7, § 14c odst. 2, § 15 odst. 1 až 3, § 15a odst. 7, § 16 odst. 4, § 16a odst. 1, § 17 odst. 1 až 5, § 19 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 a 5, § 20 odst. 4, § 20a odst. 1, 2 a 7, § 21 odst. 1, § 22a odst. 1 a 2, § 22b odst. 1 až 3, § 22d, § 25 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a), § 25d odst. 1 písm. b) a v § 25f se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. 2. V § 20a odst. 3 a 6 a v § 22b odst. 3 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Územní“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. V V § 24j odst. 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 238/2020 Sb., se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. VI Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 278/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 106 odst. 6 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Územní“. 2. V § 165a odst. 1 písm. h) a i) a v § 178e odst. 2 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. VII V § 14 odst. 1 písm. c) bodě 3, § 16 písm. e) a v § 17a odst. 4, 5 a 7 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb., se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. VIII V § 89 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 252/2014 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. IX Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 382/2005 Sb. zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 125/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 69 odst. 5 se slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“ a slova „okresní správě“ se nahrazují slovy „územní správě“. 2. V § 75 odst. 5, § 76 odst. 5, § 118 odst. 3, § 136 odst. 1 a v § 147ba se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů Čl. X V § 3 odst. 1 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. XI Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 47/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 328/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb. a zákona č. 216/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písmeno d) zní: „d) Institut posuzování zdravotního stavu,“. 2. V § 21 odst. 1 písm. b) se slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“ a slova „popřípadě lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení,“ se zrušují. 3. V § 21 odst. 1 písm. b) a v § 29 odst. 1 písm. d) se slova „okresní správou sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutem posuzování zdravotního stavu“. 4. V § 21 odst. 1 písm. b), § 25 odst. 3 a 5 a v § 26 odst. 1 písm. a) se slova „okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“. 5. V § 25 odst. 2 se slova „příslušné okresní správě sociálního zabezpečení8)“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu8)“. 6. V § 25 odst. 4 se slova „Okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. XII V § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 366/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“, slova „okresní správou sociálního zabezpečení“ se nahrazují slovy „Institutem posuzování zdravotního stavu“, slova „okresní správa sociálního zabezpečení“ se nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“ a slova „popřípadě lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení,“ se zrušují. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XIII Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 50, § 72f písm. d), § 81 odst. 2 písm. a), § 82 odst. 1 písm. a) a odst. 3, § 83 odst. 1 až 6, § 89 odst. 1 písm. d), § 93 odst. 3, 6 a 9, § 94 odst. 1 a 2, § 95 odst. 1 písm. g), § 96, § 97 odst. 1 až 3 a 5 až 7, § 98 odst. 1 až 3, § 104, § 108 odst. 1 písm. a), § 109 odst. 2 písm. b) bodě 2 a odst. 9, § 109a, § 110 odst. 3 a 5, § 116 odst. 6 písm. e), § 127 odst. 2, § 130 odst. 1, § 131 odst. 1 písm. c), f), g), l), m), p) a q), § 142 odst. 5, § 153 odst. 1, 6 a 7 a v § 159 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. 2. V § 59 odst. 2 se slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“ a slova „nebo v němž byl pojištěnec posudkem České správy sociálního zabezpečení uznán“ nahrazují slovem „anebo“. 3. V § 81 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) Institut posuzování zdravotního stavu,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 4. V § 82 odst. 4 se slova „okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“. 5. Nadpis pod označením § 83 zní: „Místní příslušnost“. 6. V § 83 odst. 2 písm. a) se slova „jde-li o vedení dočasně práce neschopných pojištěnců a kontrolu posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění a v případě uvedeném v § 84 odst. 2 písm. a) bodě 5,“ zrušují. 7. V § 83 odst. 5 a 6 a v § 85 odst. 1 písm. a) se slovo „okresních“ nahrazuje slovem „územních“. 8. V § 83 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Institut posuzování zdravotního stavu má celostátní místní příslušnost.“. 9. V nadpisu pod označením § 84 se slovo „okresních“ nahrazuje slovem „územních“. 10. V § 84 odst. 1 a 2, § 108 odst. 2, § 115 a v § 166 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Územní“. 11. V § 84 se na konci odstavce 1 doplňují slova „nebo Institut posuzování zdravotního stavu“. 12. V § 84 odst. 2 písm. a) se bod 5 zrušuje. Dosavadní body 6 až 8 se označují jako body 5 až 7. 13. V § 84 odst. 2 se písmeno r) zrušuje. Dosavadní písmena s) až u) se označují jako písmena r) až t). 14. V § 84 odst. 2 písm. s) se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. 15. V § 84 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) až w), která znějí: „u) spolupracují s Institutem posuzování zdravotního stavu při výkonu posuzování zdravotního stavu pojištěnců a dalších osob pro účely pojištění podle § 53, v) podávají zdravotní pojišťovně informace o sankcích udělených ošetřujícímu lékaři za účelem kontroly efektivního využívání a poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, w) kontrolují plnění povinností stanovených tímto zákonem ošetřujícím lékařům.“. 16. V § 84 se odstavec 3 zrušuje. 17. Za § 84 se vkládají nové § 84a a 84b, které včetně nadpisu znějí: „§ 84a Kontaktní pracoviště územní správy sociálního zabezpečení a) plní úkoly podle § 84 odst. 2 písm. c), d), k), n), o) a s), b) přijímá sdělení podle § 104 odst. 1 písm. a) a d), c) přijímá žádosti o výplatu dávky podle § 109 odst. 2 písm. b), d) ověřuje podpis matky dítěte na dohodě podle § 32 odst. 8, e) umožňuje Institutu posuzování zdravotního stavu posouzení zdravotního stavu podle § 74 odst. 2, pokud se jedná o posouzení zdravotního stavu na místě určeném lékařem orgánu nemocenského pojištění, a pracovní schopnosti podle § 84b odst. 1 písm. j), je-li při tomto posouzení potřebná přítomnost posuzovaného pojištěnce nebo jiné fyzické osoby, v místě svého územního obvodu pro posuzované pojištěnce a jiné fyzické osoby, mají-li v tomto obvodu místo trvalého pobytu nebo místo hlášeného pobytu, jde-li o cizince; pojištěnec se může s tímto kontaktním pracovištěm dohodnout, že toto posouzení bude provedeno jiným kontaktním pracovištěm v územním obvodu místně příslušné územní správy sociálního zabezpečení, pokud tomu na jiném kontaktním pracovišti nebrání vážné provozní důvody, f) zajišťuje v případě potřeby osobní přítomnosti pojištěnce nebo zaměstnavatele provedení úkonu v místě svého územního obvodu, pokud v tomto obvodu má pojištěnec místo trvalého pobytu nebo místo hlášeného pobytu, jde-li o cizince, nebo pokud v tomto obvodu je sídlo zaměstnavatele nebo místo jeho mzdové účtárny. § 84b Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu (1) Institut posuzování zdravotního stavu a) spolupracuje s územní správou sociálního zabezpečení při plnění úkolů v oblasti pojištění, b) ve spolupráci s územní správou sociálního zabezpečení provádí kontrolu vedení evidence dočasně práce neschopných pojištěnců, osob s potřebou ošetřování a ošetřovaných osob a kontrolu správnosti a úplnosti zdravotnické dokumentace týkající se průběhu dočasné pracovní neschopnosti, potřeby dlouhodobé péče a potřeby ošetřování fyzické osoby v případech uvedených v § 39 ze zdravotních důvodů u ošetřujícího lékaře, c) ve spolupráci s územní správou sociálního zabezpečení provádí kontrolu posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění a vede evidenci zápisů o této kontrole, d) spolupracuje s územní správou sociálního zabezpečení při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem ošetřujícím lékařům, e) dává ošetřujícímu lékaři předchozí souhlas v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě třetí a odst. 6 a v § 57 odst. 3 a 5; udělení nebo neudělení předchozího souhlasu neprodleně sdělí územní správě sociálního zabezpečení k zaznamenání do registru pojištěnců, f) ve spolupráci s územní správou sociálního zabezpečení prošetřuje podněty týkající se posuzování dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři podané zdravotní pojišťovnou a podněty zaměstnavatele ke kontrole důvodnosti dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče, g) podává zdravotní pojišťovně informace z oblasti posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři, a to včetně informací o průměrné délce trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti podle odbornosti ošetřujícího lékaře, za účelem kontroly efektivního využívání a poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, h) předává poskytovateli zdravotních služeb a správnímu úřadu, příslušným podle zvláštního právního předpisu38), pro účely řízení o návrhu na přezkoumání rozhodnutí a o odvolání potřebné kopie podkladů pro toto řízení, a to na jejich žádost, i) nařizuje vyšetření zdravotního stavu pojištěnce nebo ošetřované osoby u poskytovatele zdravotních služeb, je-li to nezbytné pro posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby dlouhodobé péče, j) na žádost územní správy sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení posuzuje pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby, k) provádí kontrolu dočasné pracovní neschopnosti, zhodnocení zdravotního stavu a dosavadního průběhu dočasné pracovní neschopnosti a posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby v případech uvedených v § 82 odst. 4, l) informuje příslušný služební orgán o výsledku posouzení kontroly dočasné pracovní neschopnosti a posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby v případech uvedených v § 82 odst. 4, pokud tento orgán o kontrolu nebo posouzení požádal, m) rozhoduje o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče v případech uvedených v § 75 odst. 1, a to na předepsaných tiskopisech, n) na žádost České správy sociálního zabezpečení posuzuje pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby a plní úkoly podle písmen e) a k) pro účely odvolacího řízení, o) spolupracuje s územními správami sociálního zabezpečení při bezplatném poskytování odborných informací o pojištění pojištěncům a zaměstnavatelům podle § 84 odst. 2 písm. o). (2) Úkoly podle odstavce 1 písm. b) až f), i) až k) a m) může plnit pouze lékař. Je-li lékař Institutu posuzování zdravotního stavu vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. (3) Z posuzování pro účely odvolacího řízení je vyloučen lékař, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení anebo plnil tentýž úkol v rámci prvního stupně řízení. Posuzování zdravotního stavu pro účely odvolacího řízení musí být vedeno odděleně od posuzování zdravotního stavu pro rozhodování orgánu nemocenského pojištění v prvním stupni; nemohou se na něm podílet osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.“. 18. V § 85 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) řídí a kontroluje činnost územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu v oblasti pojištění, b) rozhoduje o odvoláních ve věcech pojištění, v nichž v prvním stupni rozhodla územní správa sociálního zabezpečení a Institut posuzování zdravotního stavu,“. 19. V § 85 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 20. V § 86 odst. 2 písm. e) se text „odst. 1“ zrušuje, slova „plní úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. a) až i) a k)“ se nahrazují slovy „plní úkoly uvedené v § 84b odst. 1 písm. b) až j) a m)“ a slova „ ; úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. a) až i) a k)“ se nahrazují slovy „ ; úkoly uvedené v § 84b odst. 1 písm. b) až f), i), j) a m)“. 21. V § 122 odst. 1 písm. b) se slovo „okresním“ nahrazuje slovem „územním“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákoníku práce Čl. XIV Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 333/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 358/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 589/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 511/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 192 odst. 6 a v § 203a odst. 3 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. 2. V § 303 odst. 1 písm. b) bodě 14 se za slova „správě sociálního zabezpečení“ vkládají slova „ , Institutu posuzování zdravotního stavu“ a slovo „okresních“ se nahrazuje slovem „územních“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o Úřadu práce České republiky Čl. XV V § 4a odst. 6 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., se za slova „zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení“ vkládají slova „ , zaměstnanci Institutu posuzování zdravotního stavu“ a slovo „okresní“ se nahrazuje slovem „územní“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu Čl. XVI V § 8 odst. 4 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Čl. XVII Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb., zákona č. 140/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 301/2017 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 252/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 358/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 24, § 26 odst. 1 písm. a), § 34a odst. 3 a v § 35 odst. 1 se slova „okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“. 2. V § 26 odst. 1 písm. a), § 34a odst. 3 a v § 35 odst. 3 se slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“. 3. V § 26 odst. 1 písm. a) a v § 34a odst. 3 se slova „popřípadě lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení,“ zrušují. 4. V § 26 odst. 1 písm. a) a v § 34a odst. 3 se slova „okresní správou sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutem posuzování zdravotního stavu“. 5. V § 35 odst. 3 se slova „příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“. 6. V § 35 odst. 3 se slova „Okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. XVIII Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 4, § 26 odst. 6 a v § 100 odst. 2 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. 2. V § 45 odst. 3 písm. b) se slova „posudkové služby okresních správ sociálního zabezpečení, zaměstnancům okresních správ sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu, zaměstnancům územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o specifických zdravotních službách Čl. XIX V § 77 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu Čl. XX V § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 185/2016 Sb., se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. XXI V § 16 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 284/2021 Sb., se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“ a za slovo „zabezpečení,“ se vkládají slova „Institut posuzování zdravotního stavu,“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o zadávání veřejných zakázek Čl. XXII V § 75 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o hazardních hrách Čl. XXIII V § 91 odst. 3 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna nominačního zákona Čl. XXIV V § 18 odst. 2 zákona č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon), se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 66/2022 Sb. Čl. XXV Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., zákona č. 198/2022 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 6b odst. 1 písm. c) a e) bodě 5 se slova „okresní správou sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutem posuzování zdravotního stavu“. 2. V § 6d odst. 1 a 3 se slova „Okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“. 3. V § 6d odst. 1 se slova „okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institut posuzování zdravotního stavu“. 4. V § 6d odst. 2 se slova „Českou správou sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Institutem posuzování zdravotního stavu“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ ÚČINNOST Čl. XXVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 13 a 14, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 413/2023 Sb.	Zákon č. 413/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 27. 12. 2023, datum účinnosti 28. 12. 2023, částka 189/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákoníku práce * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 413 ZÁKON ze dne 14. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce Čl. I Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se mění takto: 1. Za § 83 se vkládá nový § 83a, který včetně poznámek pod čarou č. 120 a 121 zní: „§ 83a (1) Jen bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, může délka pracovní doby zaměstnance v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává lékař, zubní lékař, farmaceut120) nebo zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání121) (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“), činit až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích. (2) K uplatnění postupu podle odstavce 1 je zaměstnavatel zároveň povinen se zaměstnancem ve zdravotnictví uzavřít písemnou dohodu, která a) nesmí být sjednána na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích, b) může být okamžitě zrušena, a to i bez udání důvodu, v období 12 týdnů od sjednání; okamžité zrušení musí být provedeno písemně a doručeno druhému účastníku, c) může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu; výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku. Pokud nebyla výpovědní doba sjednána kratší, činí 2 měsíce a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance ve zdravotnictví. (3) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem práce podle odstavce 1, nesmí být ke sjednání dohody podle odstavce 2 nucen ani být vystaven jakékoli újmě. (4) O uplatnění odstavce 1 je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce. (5) Zaměstnavatel vede aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví, s nimiž je sjednána dohoda podle odstavce 2. 120) Zákon č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 121) Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Za § 90a se vkládá nový § 90b, který zní: „§ 90b V případě, že zaměstnanci ve zdravotnictví v důsledku délky pracovní doby vyplývající z použití § 83a nebude poskytnut ani zkrácený nepřetržitý denní odpočinek podle § 90 odst. 2, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout bezprostředně po skončení pracovní doby nepřetržitý denní odpočinek, který tvoří doba neposkytnutého nepřetržitého denního odpočinku a na něj bezprostředně navazující doba nepřetržitého denního odpočinku podle § 90 odst. 1. Odpočinek podle předchozí věty nesmí být zkrácen.“. 3. V § 92 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ustanovení § 90b tím není dotčeno; dobu neposkytnutého nepřetržitého denního odpočinku vymezenou v § 90b nelze považovat za dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu.“. 4. V § 92 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pro zaměstnance ve zdravotnictví je možné dohodnout zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu. V tomto případě může být nepřetržitý denní odpočinek zkrácen podle § 90 odst. 2, a to za podmínky, že doba, o kterou se zkrátil, nesmí být poskytnuta samostatně, ale jen s jiným nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby zaměstnanci byl poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 4 týdnů v délce alespoň 140 hodin. Ustanovení § 90b tím není dotčeno; dobu neposkytnutého nepřetržitého denního odpočinku vymezenou v § 90b nelze považovat za dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu.“. 5. V § 92 se odstavec 6 zrušuje. 6. V § 363 se za text „90a,“ vkládá text „90b,“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl. II V čl. XVI zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se číslo „2029“ nahrazuje číslem „2024“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, a s výjimkou ustanovení čl. I bodu 5, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 414/2023 Sb.	Zákon č. 414/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 190/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského zákoníku * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní statistické službě * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o ověřování * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 414 ZÁKON ze dne 11. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení Čl. I Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 3. § 1a se zrušuje. 6. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zastupitelské úřady České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky.“. 8. V § 3 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 10. V § 4 odst. 1 se slova „provádí kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin, a to“ nahrazují slovy „kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik“ a slovo „ročně“ se nahrazuje slovy „za 2 roky“. 11. V § 4 odst. 2 se za slova „(dále jen „matriční doklad“),“ vkládají slova „doslovných výpisů z matričních knih, prohlášení o určení otcovství,“. 13. V § 4a odstavec 1 zní: „(1) Krajský úřad ve svém správním obvodu kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik a užívání a změny jména a příjmení u a) úřadů s rozšířenou působností nejméně jednou za 3 roky a b) matričních úřadů nejméně jednou za 6 let.“. 14. V § 4a odst. 2 se za slovo „dokladů,“ vkládají slova „doslovných výpisů z matričních knih, prohlášení o určení otcovství,“. 15. V § 4a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , nebo u člena zastupitelstva obce“. 19. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „manželství nevzniklo“ nahrazují slovy „manželství není“ a slova „o prohlášení, že partnerství nevzniklo“ se nahrazují slovy „ , že partnerství není“. 20. V § 5 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , nebo jiných skutečností vyplývajících ze zákona“. 22. V § 6 odst. 2 se za slova „matriční skutečnosti,“ vkládají slova „dodatečné zápisy,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „tak, aby data mohla být sdílena ve formátu stanoveném národním standardem pro elektronické vedení matriky“. 26. V § 8 odst. 1 větě první se slova „knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí a registrující matriční úřad pro knihu partnerství“ nahrazují slovy „každou matriční knihu“. 27. V § 8 odst. 1 se na konci textu věty poslední doplňují slova „ , znalecký posudek prokazující otcovství podle zákona o státním občanství České republiky31) a listiny nezbytné pro ověření správnosti údajů zapsaných v matriční knize“. Poznámka pod čarou č. 31 zní: „31) § 7 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).“. 28. V § 8a odst. 1 písm. a) se slova „jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob“ zrušují. 29. V § 8a odst. 1 písm. b) a v § 25 odst. 1 písm. b) se za slova „státních orgánů“ vkládají slova „České republiky“. 30. V § 8a odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 31. V § 8a odst. 1 písm. d) a v § 25 odst. 1 písm. d) se slova „orgány státu“ nahrazují slovy „státními orgány České republiky“. 32. V § 8a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině.“. 33. V § 8a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 34. V § 8a odstavec 2 zní: „(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti. Pouze těmto osobám může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958.“. 35. V § 8a odst. 3 se za slovo „nahlédnout“ vkládají slova „a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře“ a na konci textu se doplňují slova „a pouze jim může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin“. 36. V § 8a odst. 4 se za slovo „kopii“ vkládá slovo „ze“ a slova „pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků“ se nahrazují slovy „osobám uvedeným v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně“. 37. V § 8a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3 nebo 4 o a) povolení nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře, b) vydání potvrzení o údajích obsažených ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, nebo c) kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 38. V § 8a odst. 6 se za slovo „děti,“ vkládá slovo „sourozenci,“. 39. V § 10 odst. 3 se za slova „dopravním prostředku“ vkládají slova „a nelze-li postupovat podle odstavce 1“. 40. V § 11a odst. 1 písm. b) se slova „nebo místostarostou“ nahrazují slovy „ , místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva“ a slova „je-li jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu,“ se zrušují. 41. V § 11a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Snoubenci mohou projevit vůli, že spolu vstupují do manželství, i před poslancem nebo senátorem, a to ve správním obvodu kteréhokoli matričního úřadu. Písemné prohlášení poslance nebo senátora, že přijme jejich prohlášení o vstupu do manželství, předloží snoubenci matričnímu úřadu spolu s tiskopisem podle § 32.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 42. V § 11a odst. 3 se za číslo „1“ vkládají slova „a 2“. 43. V § 11a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Požadavek na přítomnost matrikáře se považuje za splněný i tehdy, má-li oddávající odbornou způsobilost matrikáře podle § 9 odst. 1. V případě uzavření manželství podle věty první musí snoubenci předložit oddávajícímu osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku. Oddávající je povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno, protokol o uzavření manželství.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 44. V § 11a odst. 5 se za slovo „místě“ vkládají slova „a čase“. 45. V § 11a odst. 6 se slova „města nebo“ nahrazují slovem „města,“ a za slovo „úřadu,“ se vkládají slova „poslancem nebo senátorem,“. 46. V § 12 se slova „nebo mimo dobu stanovenou radou obce“ nahrazují slovy „a ve kteroukoli vhodnou dobu“. 47. V § 13 odst. 1 větě první se slovo „církevního“ a slova „(dále jen „osvědčení“4)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje. 48. V § 13 odst. 1 větě druhé a poslední se za slovo „vydání“ vkládá slovo „tohoto“. 49. V § 13 odst. 2 se za slovo „Osvědčení“ vkládají slova „ , že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, platí 6 měsíců ode dne jeho vydání.“. 50. V § 13a odst. 1 se slovo „registrující“ zrušuje a na konci textu se doplňují slova „ , v jehož správním obvodu došlo ke vzniku partnerství“. 51. V § 13a odst. 2 se slovo „registrujícího“ nahrazuje slovem „kteréhokoli“. 52. V § 13a odstavec 3 zní: „(3) Matriční úřad přijímá prohlášení o vstupu do partnerství na jím určeném místě v jeho správním obvodu a jím určené době.“. 53. V § 13a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Matriční úřad může na základě žádosti osob vstupujících do partnerství povolit vstup do partnerství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu a ve kteroukoli vhodnou dobu.“. 54. V § 14 odstavec 6 včetně poznámek pod čarou č. 32 a 33 zní: „(6) Je-li oznamovatel neslyšící, hluchoslepý nebo němý, popřípadě činí-li oznámení v jiném než českém nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka32) nebo prostředníka33) (dále jen „tlumočník“). Neslyšícímu, hluchoslepému nebo němému oznamovateli zajistí přítomnost tlumočníka matriční úřad; ustanovení správního řádu o právech osoby neslyšící nebo hluchoslepé se použijí obdobně. V ostatních případech zajišťuje přítomnost tlumočníka oznamovatel na vlastní náklady. 32) Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb. 33) § 16 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.“. Poznámka pod čarou č. 6 se včetně odkazů na ni zrušuje. 55. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Poskytovatel zdravotních služeb zašle spolu s oznámením podle § 15 odst. 1 matričnímu úřadu listiny nebo doklady podle odstavců 1 až 3 nebo jejich kopie, pokud mu byly předloženy.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 56. V § 16 odstavec 6 zní: „(6) Pokud je rodič neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky nebo slovensky, je nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věty druhá a třetí se použijí obdobně.“. 57. V § 16 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství před matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky nelze učinit po dobu probíhajícího soudního řízení o určení otcovství k témuž dítěti. Rodiče při souhlasném prohlášení o určení otcovství stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že jim není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. (8) Bylo-li určeno otcovství souhlasným prohlášením rodičů k dítěti již narozenému, matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky, před kterým bylo otcovství takto určeno, postoupí prohlášení rodičů bezodkladně matričnímu úřadu příslušnému k provedení zápisu narození dítěte.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9. 58. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně poznámky pod čarou č. 34 zní: „§ 16a (1) Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky o určení otcovství k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, se činí před kterýmkoli matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky, s výjimkou případů stanovených v občanském zákoníku34). (2) Manžel matky dítěte, popřípadě její bývalý manžel, muž, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matka dítěte současně stvrdí svým podpisem, že již neučinili prohlášení před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že jim není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. (3) K zápisu do knihy narození dítěte, k němuž bylo určeno otcovství podle odstavce 1, předloží matka dítěte nebo její bývalý manžel pravomocný rozsudek o rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné. 34) § 780 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. 59. V § 17 odst. 3 se slova „a datum narození dítěte určí soud“ nahrazují slovy „ , který bezodkladně určí datum narození dítěte“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Soudem určené datum narození dítěte se zapíše do knihy narození.“. 60. V § 18 odst. 1 se slova „ , je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ nahrazují slovy „nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte“. 61. V § 18 odstavec 3 zní: „(3) Souhlasným prohlášením o jménu, popřípadě jménech, je i a) písemné prohlášení rodičů učiněné u poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopisu, b) písemné prohlášení o určení otcovství podle § 16a, nebo c) písemné prohlášení učiněné při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství k nenarozenému dítěti nebo k narozenému dítěti, které není zapsáno v matrice.“. 62. V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle souhlasného prohlášení anebo podle dohody rodičů po právní moci rozsudku soudu o určení otcovství.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 63. V § 19 odst. 3 se věta první zrušuje. 64. V § 19 odst. 3 větě třetí se slova „dítěte staršího 15 let“ nahrazují slovy „nezletilého, který není plně svéprávný, (dále jen „nezletilé dítě“), staršího 12 let“. 65. V § 19 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Dojde-li k popření otcovství, zapíše se nezletilému dítěti do knihy narození příjmení matky v době provedení dodatečného záznamu. Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je tato změna příjmení možná prohlášením dítěte nebo prohlášením matky se souhlasem dítěte.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 66. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Při zápisu úmrtí cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal žádný matriční doklad, se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu.“. 67. V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby zemřelé v dopravním prostředku, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo úmrtí sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu úmrtí do matriční knihy.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 68. V § 22 odst. 4 se slova „a datum úmrtí určí soud“ nahrazují slovy „ , na jehož základě soud bezodkladně zahájí řízení o určení data smrti“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Soudem určené datum úmrtí fyzické osoby se zapíše do knihy úmrtí.“. 69. V § 24 odst. 1 se za slovo „knize“ vkládají slova „uvedené podle stavu ke dni vydání matričního dokladu“. 71. V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „výpisy z nich“ nahrazují slovy „z ní výpisy“. 72. V § 25 odst. 1 písm. a) se slova „ , jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob“ zrušují. 73. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině.“. 74. V § 25 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu v matriční knize a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti. (3) Do zápisu narození dítěte v matriční knize, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě. (4) Matriční úřad vydá rodný list dítěte na žádost zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do péče tohoto zařízení nebo osoby svěřeno na základě rozhodnutí soudu.“. 75. V § 25 odst. 5 se slovo „fyzické“ zrušuje. 76. V § 25 odst. 6 se slova „ , odstavci 5 a v § 25a odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „a odstavci 5“. 78. V § 25 odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Matriční úřad vydá potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize uložené u matričního úřadu a doslovný výpis z matriční knihy, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, osobě uvedené v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. (8) Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3, 5, 6 nebo 7 o a) vydání matričního dokladu, b) povolení nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře, c) vydání potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, nebo d) vydání doslovného výpisu z matriční knihy.“. 79. § 25a se zrušuje. 80. V § 25b odst. 1 se za slovo „doklad“ vkládají slova „nebo doslovný výpis z matriční knihy“ a na konci textu se doplňují slova „ ; u zápisů v matriční knize vedené zvláštní matrikou se tyto lhůty počítají od matriční události“. 81. V § 25b odst. 2 se za slovo „matrikáře“ vkládají slova „nebo vydá kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu“. 83. V § 26 odst. 2 větě první se za slovo „být“ vkládá slovo „její“. 84. V § 26 odst. 2 větě poslední se slovo „vyznačí“ nahrazuje slovy „v dodatečném záznamu uvede“. 85. V § 26 odstavec 3 zní: „(3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, nebo na žádost jeho zákonných zástupců se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním dokladu uvede v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se jméno, popřípadě jména, a příjmení nezletilého dítěte podle žádosti druhého z rodičů. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže k uvedení jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny dojít. Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti. 86. V § 26 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. Do matriční knihy se v dodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě. (5) Žádost podle odstavce 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu. (6) Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož jména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny je posuzována jako žádost o změnu jména nebo příjmení.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 90. V § 30a písm. f) se slovo „registrujícího“ zrušuje. 93. V § 35 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem a zdržuje-li se trvale v jiném státě než ve státě, jehož je občanem, k předepsanému tiskopisu podle § 32 připojí doklad uvedený v odstavci 1 písm. d) i z tohoto státu.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 94. V § 35 odst. 3 větě první se slova „Evropské unie, občana jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru,“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“)“. 95. V § 35 odst. 6 se slova „Registrující matriční“ nahrazují slovem „Matriční“ a slova „a která žádá o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky nebo je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany“ se zrušují. 96. V § 36 se slova „státního občanství (dále jen „bezdomovec“)“ nahrazují slovy „státní příslušnosti“. 97. V § 37 se slova „Nezletilý, který není plně svéprávný a dovršil“ nahrazují slovy „Nezletilé dítě, které dovršilo“ a text „(§ 32)“ se zrušuje. 98. § 39 zní: „§ 39 (1) Prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství se činí v a) českém jazyce, nebo b) jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, v jejímž územním obvodu se prohlášení činí, a pokud o to souhlasně požádají oba snoubenci nebo osoby, které chtějí vstoupit do partnerství, a oddávající a matrikář ovládají jazyk této národnostní menšiny; protokol o uzavření manželství a protokol o vstupu do partnerství se vyhotovuje vždy v českém jazyce. (2) Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí jazyku, v němž se činí prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství, je nutná při prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věty druhá a třetí se použijí obdobně.“. 99. V § 40 se na konci textu písmene d) doplňují slova „v jeho přítomnosti“. 100. V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě zápisu narození dítěte, které je ke dni podání žádosti o zápis do zvláštní matriky mladší 1 roku, lze místo dokladu o státním občanství České republiky dítěte předložit u dítěte narozeného a) za trvání manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky nebo otce dítěte ke dni narození dítěte, nebo b) mimo manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky dítěte ke dni narození dítěte.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 102. V § 46 odst. 1 písm. g) se slova „bezdomovec, který“ nahrazují slovy „osoba bez státní příslušnosti, která“, slovo „je“ se nahrazuje slovem „jsou“ a slovo „způsobilý“ se nahrazuje slovem „způsobilí“. 103. V § 46 odst. 1 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h). 115. V § 54 odst. 1 větě poslední a v § 54 odst. 2 se slova „Ministerstvu zahraničních věcí České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvu zahraničních věcí“. 116. V § 55 odst. 1 se za číslo „1958“ vkládají slova „ , nebo jednotlivý zápis“. 119. V § 58 odst. 4 větě poslední se slovo „zletilých“ nahrazuje slovem „ostatních“. 120. V § 58 odstavec 5 zní: „(5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své jméno, popřípadě jména, nebo příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své jméno, popřípadě jména, nebo příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním dokladu. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti.“. 123. V § 60 větě poslední se slovo „bezdomovce“ nahrazuje slovy „osoby bez státní příslušnosti“. 125. V § 62 odst. 1 větě druhé se slova „ , zdrobnělá a domácká“ zrušují. 126. V § 62 odst. 1 větě poslední se slova „doklad vydaný znalcem“ nahrazují slovy „matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek“. 127. V § 62 odstavec 3 zní: „(3) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jedno jméno, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména platí odstavec 1 a § 18. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jména nemůže dojít. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.“. 128. V § 62 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsána více než dvě jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství České republiky nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. (5) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jméno a jméno po otci na pozici druhého jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, zda bude jméno po otci v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Pozdější žádost o upuštění od užívání jména po otci je posuzována jako žádost o změnu jména.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7. 129. V § 62 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Matriční úřad, který nevede matriční knihu narození, v níž je zapsáno jméno, jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Krajský úřad postoupí prohlášení podle odstavců 4 a 5 do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. (7) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a jsou-li na cizozemském matričním dokladu uvedena více než dvě jména, může občan učinit prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude užívat. Za nezletilé dítě učiní prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Jde-li o zápis jména po otci, použije se odstavec 5 obdobně.“. 130. V § 63 odst. 2 větě první se za slovo „skutečnost“ vkládá slovo „kterémukoli“ a slova „v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno,“ se zrušují. 131. V § 63 odst. 2 větě druhé se slova „vyjádření znalce“ nahrazují slovy „matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek“. 132. V § 63 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Za nezletilé dítě učiní toto oznámení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k oznámení jeho souhlas, bez něhož k užívání české podoby cizojazyčného jména, popřípadě jmen, nemůže dojít.“. 133. V § 63 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, jehož se oznámení podle odstavce 2 týká, postoupí toto oznámení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.“. 134. § 64 až 66 se zrušují. 135. V § 67 odst. 1 písm. c) se slovo „nezletilce“ nahrazuje slovy „nezletilé dítě“. 136. V § 67 odst. 1 písmeno e) zní: „e) úředně ověřený podpis prohlašovatelů; úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže je prohlášení podepsáno před matrikářem.“. 137. V § 67 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 138. V § 68 odstavec 2 zní: „(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození a) při narození dítěte podle § 14, b) při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 a 3, § 16a a § 19 odst. 2 a 7, c) při osvojení dítěte, d) v souvislosti se změnou pohlaví, nebo e) při uzavření manželství rodičů po narození dítěte.“. 139. V § 68 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Rodným příjmením se dále rozumí příjmení a) uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3, b) ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50, c) užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále používat podle § 58 odst. 5, d) po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 nebo podle § 69b, nebo e) uvedené v podobě podle prohlášení podle § 70a. (4) Při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní matrika na základě žádosti občana nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte, jehož se zápis týká a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení, popřípadě rodné příjmení podle cizozemského matričního dokladu vydaného v době vzniku zapisované matriční skutečnosti, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, uvede se příjmení na základě žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k žádosti jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného příjmení, nemůže dojít. Ustanovení § 69 odst. 1 se nepoužije.“. 140. V § 69 odst. 3 větě poslední se slova „ , je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ nahrazují slovy „nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte“. 141. V § 69a odst. 2 větě první se slovo „dítěte“ nahrazuje slovy „nezletilého dítěte“, ve větě druhé se slova „dítě starší 15 let“ nahrazují slovy „nezletilé dítě starší 12 let“ a věta poslední se nahrazuje větou „Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.“. 142. V § 69a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Na základě žádosti ženy nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jejichž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 143. V § 69a odst. 4 se slova „odstavce 1 nebo 2“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 3“. 144. V § 69a odstavec 5 zní: „(5) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo nezletilé dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují.“. 145. V § 69a odst. 6 se slovo „dítěte“ nahrazuje slovy „nezletilého dítěte“ a slova „podle odstavce 1 nebo 2“ se nahrazují slovy „nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, podle odstavců 1 až 3“. 146. V § 69a odst. 7 větě první se za slova „v mužském tvaru“ vkládají slova „nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují,“ a věta druhá se nahrazuje větou „Každá další žádost o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, je posuzována jako žádost o změnu příjmení.“. 147. V § 69b větě první se za slova „v souladu s“ doplňuje text „§ 68 odst. 4,“. 148. V § 69b větě druhé se slova „dítě starší 15“ nahrazuje slovy „nezletilé dítě starší 12 let“ a věta poslední se nahrazuje větou „Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví v souladu s pravidly české mluvnice podle žádosti druhého z rodičů.“. 149. V § 70 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas.“. 150. V § 70 odstavec 4 zní: „(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli a) na společném příjmení jednoho z nich, nebo b) že příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení.“. Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje. 151. V § 70 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které včetně poznámek pod čarou č. 36 a 37 znějí: „(5) Prohlášení podle odstavce 4 se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení. (6) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že tento manžel od užívání připojovaného příjmení upouští36). (7) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství37). (8) Prohlášení podle odstavců 4, 6 a 7 lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Každé další prohlášení je posuzováno jako žádost o změnu příjmení. 36) § 661 odst. 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 37) § 661 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 9 a 10. 152. V § 70 odst. 9 zní: „(9) Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika na základě žádosti manželů uvede jejich příjmení podle cizozemského matričního dokladu, dokladu totožnosti nebo potvrzení cizího státu, pokud jsou doklad nebo potvrzení vydány po uzavření manželství na území cizího státu.“. 153. V § 70 odst. 10 se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“. 154. V § 70a odst. 1 se věty druhá, třetí a poslední zrušují. 155. V § 70a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Prohlášení přijímá kterýkoli matriční úřad. Matriční úřad, který nevede matriční knihu, v níž je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, jehož se prohlášení týká, zapsáno, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození, knize manželství nebo knize partnerství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého dítěte staršího 12 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 156. V § 70a odst. 3 větě první se slova „podle odstavce 1“ zrušují a ve větě poslední se slova „ , je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ nahrazují slovy „nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte“. 157. § 71a včetně poznámek pod čarou č. 38 a 39 zní: „§ 71a (1) Osvojenec mladší 12 let má příjmení osvojitele; společný osvojenec manželů má jejich společné příjmení nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů38). (2) Dovršil-li osvojenec 12 let, může osvojitel s jeho souhlasem před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude a) mít příjmení osvojitele, b) mít příjmení podle odstavce 1, jde-li o společného osvojence, nebo c) osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení. (3) Má-li osvojenec připojované příjmení, lze osvojitelovo příjmení připojit jen k prvnímu příjmení osvojence; má-li osvojitel připojované příjmení, lze k osvojencovu příjmení připojit jen první příjmení osvojitele39). (4) Osvojitel, popřípadě osvojitelé, prokáže svoji totožnost a k prohlášení připojí a) pravomocný rozsudek o osvojení, b) rodný list osvojence a c) souhlas osvojence staršího 12 let. (5) Osvojenec, který dovršil 12 let, může do 6 měsíců po zrušení osvojení před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že si ponechá příjmení nabyté v souvislosti s osvojením. Nedojde-li k prohlášení ve stanovené lhůtě, zapíše se do knihy narození jeho příjmení před osvojením29). 38) § 835 odst. 1 a § 860 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 39) § 835 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. 158. Za § 71a se vkládá nový § 71b, který včetně poznámky pod čarou č. 40 zní: „§ 71b (1) Se souhlasem osvojitele může zletilý osvojenec před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude a) mít jeho příjmení, b) mít příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů38), jde-li o společného osvojence, nebo c) osvojitelovo příjmení připojovat k svému příjmení. (2) Trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, je třeba souhlas druhého manžela. (3) Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení ke svému příjmení nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle odstavce 1 písm. b), jde-li o společného osvojence, jen se souhlasem svého manžela40). (4) Zletilý osvojenec prokáže svoji totožnost a k prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem připojí a) pravomocný rozsudek o osvojení, b) rodný list, popřípadě oddací list, žije-li v platném manželství, c) souhlas osvojitele, d) souhlas manžela osvojitele, žije-li osvojitel v platném manželství, a e) souhlas svého manžela, žije-li v platném manželství. (5) Není-li souhlas osvojitele, manžela osvojitele a manžela osvojence činěn před matričním úřadem, musí být jejich podpis na souhlasu úředně ověřen. 40) § 851 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. 159. V § 72 odst. 2 se slovo „zejména“ zrušuje. 160. V § 72 odst. 3 větě první se slova „ , zdrobnělé, domácké,“ zrušují. 161. V § 72 odst. 3 větě poslední se slova „doklad vydaný znalcem“ nahrazují slovy „matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek“. 162. V § 72 se na konci textu odstavce 4 doplňuje slovo „dítěte“. 163. V § 72 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Změna příjmení nezletilého dítěte se nepovolí, jde-li o změnu na příjmení poručníka, popřípadě poručníků, příjmení pěstouna, popřípadě pěstounů, nebo na příjmení osoby, do jejíž péče bylo nezletilé dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů.“. 164. V § 72 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 165. Za § 72 se vkládá nový § 72a, který zní: „§ 72a (1) Fyzická osoba, u níž byla zahájena léčba pro změnu pohlaví, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat neutrální jméno, popřípadě jména, a příjmení. (2) Fyzická osoba, jejíž léčba pro změnu pohlaví byla ukončena24), může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat jiné jméno, popřípadě jména, a příjmení. (3) Přílohou prohlášení podle odstavce 1 je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení léčby pro změnu pohlaví. Přílohou prohlášení podle odstavce 2 je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o ukončení léčby pro změnu pohlaví. (4) Neučiní-li fyzická osoba, která neučinila prohlášení podle odstavce 1, po ukončení léčby pro změnu pohlaví prohlášení podle odstavce 2, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu.“. 166. V § 73 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je třeba, aby se změnou svého příjmení souhlasilo.“. 167. V § 73a se slovo „rodného“ a slova „ , popřípadě v knize úmrtí v zápise úmrtí zemřelého manžela, popřípadě partnera“ zrušují. 168. V § 76 odst. 1 písm. g) se číslo „15“ nahrazuje číslem „12“. 169. V § 76 odst. 4 písm. b) se slova „rodičovské odpovědnosti zbaven nebo byl výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ nahrazují slovy „zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte“. 170. V § 79a odst. 1 písm. a) se slovo „církevního“ zrušuje. 171. V § 79a odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 172. V § 79a odst. 1 písmeno d) zní: „d) určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů o určení otcovství k témuž dítěti opakovaně před matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, nebo“. 173. V § 79a se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno e), které zní: „e) při určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů nepravdivě prohlásí, že jí není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti.“. 175. V § 82 odst. 2 se slova „úmrtní list“ nahrazují slovy „kopii úmrtního listu“. 178. V § 86 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Prohlášení se činí před kterýmkoli matričním úřadem.“. 179. § 87 zní: „§ 87 Pokud se podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) a c) až e), § 8a odst. 2 až 5, § 12 a 13, § 13a odst. 4, § 16 odst. 7 a 9, § 16a a 17a, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 1 až 7, § 25 odst. 1 písm. a) a c) až e), § 25 odst. 2, 3 a 5 až 7, § 25b, § 26 odst. 2 až 4, § 28, 45, 46 a 53, § 57 odst. 2, § 58 odst. 5, § 62 odst. 1, 3 až 5 nebo 7, § 63 odst. 2, § 68 odst. 4, § 69 až 71b, 72a nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.“. 182. V § 91 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) nedošlo ke změně údajů v něm uvedených podle § 58.“. 183. V § 96 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až q) se označují jako písmena b) až p). 185. V § 96 písm. i) se slovo „osvědčení4)“ nahrazuje slovy „osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku,“. 186. V § 96 se na konci textu písmene l) doplňují slova „ , vzory souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství a vzory prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte“. 187. V § 96 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Národní standard pro elektronické vedení matriky, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a na svých internetových stránkách, stanoví výstupní datový formát matričních událostí, matričních skutečností, změn a oprav vedených pomocí výpočetní techniky a harmonogram předání těchto údajů do matričního informačního systému.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Podání učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřizují podle dosavadních právních předpisů. 2. Na žádost fyzické osoby, u které bylo popřeno otcovství a které bylo zapsáno rodné příjmení v knize narození přede dnem 1. ledna 2024, nebo na žádost jejích rodičů, pokud je mladší 18 let a dosud nenabyla plné svéprávnosti, matriční úřad provede opravu matričního zápisu a vydá nový rodný list, na němž bude uvedeno její původní rodné příjmení. Jde-li o fyzickou osobu starší 12 let, připojí se k žádosti její souhlas, bez něhož nemůže k uvedení původního rodného příjmení dojít. 3. Na žádost fyzické osoby, nebo na žádost jejích rodičů, pokud je mladší 18 let a dosud nenabyla plné svéprávnosti, které byla v době před 1. lednem 2014 povolena změna příjmení a jejíž příjmení po povolené změně je považováno za její rodné příjmení, matriční úřad provede opravu matričního zápisu a vydá nový rodný list, na němž bude uvedeno její původní rodné příjmení. Jde-li o fyzickou osobu starší 12 let, připojí se k žádosti její souhlas, bez něhož nemůže k uvedení původního rodného příjmení dojít. 4. Knihu registrovaného partnerství vedenou dosavadním registrujícím matričním úřadem příslušným k přijetí prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství do 31. prosince 2023 vede ode dne 1. ledna 2024 tento matriční úřad jako knihu registrovaného partnerství pro obec, v níž má sídlo. 5. Matriční úřad nelze v období od 1. ledna 2025 do 1. ledna 2027 zrušit, nebude-li zajištěn převod všech jím vedených údajů pomocí výpočetní techniky podle § 6 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2027, matričnímu úřadu, který podle rozhodnutí Ministerstva vnitra podle § 2 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb. převezme matriční knihy. Převod údajů podle věty první koordinuje v přenesené působnosti krajský úřad, do jehož správního obvodu je zařazena obec, jejíž matriční úřad se zrušuje. 6. Ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, se použije i na matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy vedené pomocí výpočetní techniky provedené před tímto dnem. 7. Údaje vedené pomocí výpočetní techniky podle § 6 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2027, předají matriční úřady Ministerstvu vnitra pro účely zřízení matričního informačního systému do 31. prosince 2026 podle harmonogramu stanoveného v národním standardu pro elektronické vedení matriky. ČÁST DRUHÁ Změna občanského zákoníku Čl. III Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 374/2022 Sb. a zákona č. 429/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 661 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo na příjmení podle § 660 písm. c)“. 2. V § 661 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Mají-li manželé příjmení podle § 660 písm. c), mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že jeden z nich od připojovaného příjmení upouští. (4) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství.“. 3. V § 777 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato.“. 4. V § 777 odst. 2 se za slovo „nich“ vkládají slova „ , před matričním úřadem nebo před zastupitelským úřadem České republiky“ a za slovo „podat“ se vkládají slova „nebo prohlášení učinit“. 5. Na konci textu § 778 se doplňují slova „ ; to platí i tehdy, narodí-li se dítě v době od zániku manželství nebo jeho prohlášení za neplatné do uplynutí třístého dne poté“. 6. V § 833 odst. 2 se za slovo „osvojence“ vkládají slova „nebo pozůstalým manželem po rodiči nebo osvojiteli“. 7. V § 835 odst. 1 se za slovo „Osvojenec“ vkládají slova „mladší 12 let“ a slova „ , které bylo určeno pro jejich děti při uzavření manželství“ se nahrazují slovy „podle § 860“. 8. V § 835 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Dovršil-li osvojenec 12 let, může osvojitel s jeho souhlasem před matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude mít příjmení osvojitele, popřípadě příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence, nebo prohlásit, že osvojenec bude osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení.“. 9. V § 842 se za slovo „ledaže“ vkládají slova „osvojenec, který dovršil 12 let,“ a za slovo „prohlásí“ se vkládají slova „před matričním úřadem“. 10. V § 851 odst. 2 se slovo „připojit“ nahrazuje slovy „před matričním úřadem prohlásit, že bude mít jeho příjmení, popřípadě příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence, nebo prohlásit, že bude“ a za slova „osvojitelovo příjmení“ se vkládá slovo „připojovat“. 11. V § 851 odst. 3 se za slova „svému příjmení“ vkládají slova „nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence,“. 12. V § 860 odstavec 1 zní: „(1) Dítě má společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů.“. 13. V § 860 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Došlo-li ke změně společného příjmení manželů nebo příjmení jednoho z nich určeného pro jejich společné děti, vztahuje se tato změna i na příjmení jejich dříve narozeného dítěte. Dovršilo-li však toto dítě 12 let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením rodičů před matričním úřadem se souhlasem dítěte.“. 14. V § 861 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Došlo-li k popření rodičovství, bude mít dítě příjmení jediného rodiče. Dovršilo-li však toto dítě 12 let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením dítěte nebo rodiče před matričním úřadem se souhlasem dítěte.“. 15. § 863 zní: „§ 863 (1) Ke změně osobního jména nebo příjmení dítěte je třeba vyjádření dítěte za stejných podmínek jako v jiných záležitostech, které se ho týkají. Dovršilo-li dítě 12 let, je třeba, aby se změnou souhlasilo. (2) Změna osobního jména nebo příjmení prohlášením rodiče není možná, dosáhlo-li dítě zletilosti.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. IV ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státní statistické službě Čl. V ČÁST PÁTÁ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. VI Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se za slova „neexistenci partnerství“ vkládají slova „ , v rozsahu § 3 odst. 3 písm. m), jde-li o jiného zákonného zástupce“. 2. V § 8 odst. 3 se za slovo „prarodiče“ vkládá slovo „ , praprarodiče“. 3. V § 10 odst. 6 písm. c) se slova „starší 18 let, svéprávná“ zrušují. 4. V § 10 odstavec 11 zní: „(11) Za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může změnu místa trvalého pobytu ohlásit člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e). Za občana staršího 15 let může změnu místa trvalého pobytu ohlásit jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VII Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb. a zákona č. 277/2023 Sb., se mění takto: 1. V položce 3 písm. a) se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „10“. 2. V položce 3 písm. b) se číslo „100“ nahrazuje číslem „300“. 3. V položce 3 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) vydání vícejazyčného standardního formuláře\| Kč 100“. ---\|--- 4. V položce 5 písm. a) se slovo „listině“ nahrazuje slovem „dokumentu“, slovo „jejím“ se nahrazuje slovem „jeho“ a číslo „30“ se nahrazuje číslem „50“. 5. V položce 11 písm. a) se slova „hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na dřívější příjmení“ nahrazují slovy „hanlivého nebo směšného“ a číslo „100“ se nahrazuje číslem „200“. 6. V položce 11 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) příjmení cizojazyčného nebo na dřívější příjmení\| Kč 300“. ---\|--- Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 7. V položce 11 písm. c) se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „3 000“. 8. V položce 11 v části „Osvobození“ se doplňuje bod 4, který zní: „4. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera.“. 9. V položce 11 v části „Poznámky“ se bod 3 zrušuje. Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3. 10. V položce 12 písm. a) se číslo „3 000“ nahrazuje číslem „5 000“. 11. V položce 12 písm. b) se číslo „2 000“ nahrazuje číslem „3 000“. 12. V položce 12 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) Přítomnost matrikáře u prohlášení snoubenců, že spolu vstupují do manželství, před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, není-li ani jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu ve správním obvodu této obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města\| Kč 1 000“. ---\|--- Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 13. V položce 12 písm. d) se slova „mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost“ nahrazují slovy „nebo vstoupit do registrovaného partnerství mimo určené místo nebo dobu“ a číslo „1 000“ se nahrazuje číslem „3 000“. 14. V položce 12 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku\| Kč 500“. ---\|--- Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 15. V položce 12 v části „Poznámky“ bodech 1 a 2 a v části „Osvobození od poplatku“ se text „c)“ nahrazuje textem „d)“. 16. V položce 12 v části „Poznámky“ bodu 2 se slova „úředně určenou místnost a současně i mimo stanovenou dobu“ nahrazují slovy „místo i čas určené obcí pro konání slavnostních obřadů nebo povoluje-li se vstup do registrovaného partnerství mimo místo i čas určené matričním úřadem k přijímání prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství“. 17. V položce 12 v části „Poznámky“ se doplňuje bod 3, který zní: „3. Poplatek podle písmene c) se nevybírá, jestliže je dán důvod pro vybrání poplatku podle písmene d).“. 18. V položce 151 se písmeno g) zrušuje. 19. V položce 154 v části „Osvobození“ se doplňuje bod 4, který zní: „4. Od poplatku podlé této položky je osvobozena změna příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera.“. 20. V položce 154 v části „Poznámky“ se bod 3 zrušuje. Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o ověřování Čl. VIII Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 269/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „platný“ zrušuje. 2. V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „řidičský průkaz17)“ včetně poznámky pod čarou č. 17 zrušují. 3. V § 18 odst. 1 písm. b) se za slovo „unie“ vkládají slova „ , smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace“. 4. V § 18 odst. 1 písm. c) se slova „České republiky“ zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona o zvláštních řízeních soudních Čl. IX Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 285/2023 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 416 se slova „po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné“ nahrazují slovy „souhlasným prohlášením matky, manžela a domnělého otce“. 2. V § 416 odst. 1 se slova „k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo o neplatnost manželství a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné“ zrušují. 3. V § 416 se odstavec 3 zrušuje. 4. § 443 se včetně nadpisu zrušuje. 5. V § 451 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. Čl. X Přechodné ustanovení Byl-li podán návrh na určení otcovství souhlasným prohlášením podle § 416 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokračuje soud v řízení i tehdy, nebylo-li pravomocně skončeno řízení o rozvod nebo neplatnost manželství. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024 s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 22 a 187 a čl. II bodů 6 a 7, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, b) čl. I bodů 1, 2, 4, 5, 7, 9, 12, 16 až 18, 21, 23 až 25, 70, 77, 82, 87 až 89, 91, 92, 101, 104 až 114, 117, 118, 121, 122, 124, 174, 176, 177, 180, 181, 184 a 188, čl. II bodů 8 a 9, čl. IV a čl. V, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 416/2023 Sb.	Zákon č. 416/2023 Sb. Zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 31. 12. 2023, částka 191/2023 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 37) * ČÁST DRUHÁ - GLOBÁLNÍ PRAVIDLA PROTI EROZI ZÁKLADU DANĚ (§ 38 — § 111) * ČÁST TŘETÍ - DOROVNÁVACÍ DANĚ (§ 112 — § 124) * ČÁST ČTVRTÁ - SPRÁVA DOROVNÁVACÍCH DANÍ (§ 125 — § 140) * ČÁST PÁTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO URČENÍ A SPRÁVU DOROVNÁVACÍ DANĚ V POČÁTEČNÍCH OBDOBÍCH (§ 141 — § 142) * ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 143 — § 151) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 152 — § 152) k zákonu č. 416/2023 Sb. Aktuální znění od 31. 12. 2023 416 ZÁKON ze dne 30. listopadu 2023 o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje dorovnávací daně stanovované v České republice. § 2 Globální pravidla proti erozi základu daně (1) Ustanovení tohoto zákona vycházející z modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se používají v souladu s těmito modelovými pravidly a prováděcím rámcem k modelovým pravidlům Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj tak, aby při jejich používání v České republice nevznikaly nedůvodné odchylky oproti cizím státům, které zavedly dorovnávací daně podle těchto modelových pravidel. (2) Pojem použitý v tomto zákoně nebo ve vyhlášce upravující formulářové podání vztahující se k dorovnávacím daním má význam podle modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jejich prováděcího rámce v rozsahu, v jakém jsou tyto dokumenty vykládány v souladu s právem Evropské unie. (3) Modelovými pravidly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se pro účely dorovnávacích daní rozumí vzorová pravidla obsažená v dokumentu přijatém Inkluzivním rámcem pro projekt zamezení eroze základu daně a vyvádění zisků (BEPS) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj dne 14. prosince 2021 pod názvem Daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky – globální modelová pravidla proti erozi základu daně (Pilíř dva), ve znění pozdějších změn. (4) Prováděcím rámcem k modelovým pravidlům Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se pro účely dorovnávacích daní rozumí vysvětlivky a příklady obsažené v dokumentu přijatém Inkluzivním rámcem pro projekt zamezení eroze základu daně a vyvádění zisků (BEPS) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a) pod názvem Daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky – komentář ke globálním modelovým pravidlům proti erozi základu daně (Pilíř dva) ze dne 11. března 2022, nebo podobný později přijatý dokument, který jej nahrazuje, b) upravujícím příklady použití modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, c) upravujícím zjednodušený způsob uplatňování modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (pravidla bezpečného přístavu), d) pozměňujícím nebo doplňujícím dokumenty podle písmen a) až c). HLAVA II VYMEZENÍ POJMŮ § 3 Dorovnávací daň (1) Dorovnávací daní je a) přiřazovaná dorovnávací daň, b) vnitrostátní dorovnávací daň. (2) Přiřazovaná dorovnávací daň se člení pro účely jejího stanovení podle úrovně, na které je určována, na a) jurisdikční dorovnávací daň skupiny, která je určována na úrovni státu, a b) dílčí dorovnávací daň, která je určována na úrovni členské entity. (3) Vnitrostátní dorovnávací daní je a) česká dorovnávací daň, b) daň, která je stanovena v právním řádu jiného státu, na základě které jsou zdaňovány zisky členských entit z tohoto státu tak, aby bylo dosaženo určité minimální úrovně zdanění těchto zisků. (4) Kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daní je vnitrostátní dorovnávací daň, a) která je stanovena v právním řádu určitého státu, pokud tento stát nebo jeho nedílná součást v souvislosti s touto daní neposkytují žádné výhody, b) pro kterou je stanoven postup pro určení nadměrných zisků členských entit z tohoto státu, a to v souladu s pravidly pro určení nadměrných zisků stanovenými v 1. tomto zákoně, pokud tyto entity jsou z České republiky, 2. právním řádu jiného členského státu, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným tímto zákonem, pokud tyto entity jsou z jiného členského státu, nebo 3. modelových pravidlech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, pokud tyto entity jsou ze třetího státu, c) pro kterou je stanoven postup, na základě kterého jsou nadměrné zisky podle písmene b) zdaněny u členských entit z tohoto státu, a to v souladu s pravidly pro zdanění nadměrných zisků stanovenými v 1. tomto zákoně, pokud tyto entity jsou z České republiky, 2. právním řádu jiného členského státu, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným tímto zákonem, pokud tyto entity jsou z jiného členského státu, nebo 3. modelových pravidlech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, pokud tyto entity jsou ze třetího státu, a d) která je uplatňována podle 1. tohoto zákona v případě České republiky, 2. pravidel stanovených v právním řádu jiného členského státu, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným tímto zákonem, nebo 3. modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v případě třetího státu. § 4 Pravidlo pro zahrnutí zisku (1) Pravidlem pro zahrnutí zisku se pro účely dorovnávacích daní rozumí postup, podle kterého mateřská entita velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny vypočítá a hradí svůj podíl na přiřazované dorovnávací dani ve vztahu k nízce zdaněným členským entitám této skupiny. (2) Kvalifikovaným pravidlem pro zahrnutí zisku se pro účely dorovnávacích daní rozumí pravidlo pro zahrnutí zisku a) podle tohoto zákona, pokud Česká republika nebo její nedílná součást neposkytuje v souvislosti s tímto pravidlem žádné výhody, nebo b) stanovené v právním řádu jiného státu, pokud 1. tento stát nebo jeho nedílná součást neposkytují v souvislosti s tímto pravidlem žádné výhody, 2. je rovnocenné pravidlu pro zahrnutí zisku podle tohoto zákona v případě jiného členského státu nebo podle modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v případě třetího státu a 3. je uplatňováno v souladu s pravidly stanovenými v právním řádu jiného členského státu, která jsou rovnocenná pravidlu pro zahrnutí zisku podle tohoto zákona, nebo v souladu s modelovými pravidly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v případě třetího státu. § 5 Pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk (1) Pravidlem pro nedostatečně zdaněný zisk se pro účely dorovnávacích daní rozumí postup, podle kterého členské entitě nadnárodní skupiny vznikne za dané zdaňovací období dodatečná splatná daň ve výši odpovídající podílu této entity na přiřazované dorovnávací dani, která nebyla stanovena podle pravidla pro zahrnutí zisku ve vztahu k nízce zdaněným členským entitám této skupiny. (2) Kvalifikovaným pravidlem pro nedostatečně zdaněný zisk se pro účely dorovnávacích daní rozumí pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk a) podle tohoto zákona, pokud Česká republika nebo její nedílná součást neposkytují v souvislosti s tímto pravidlem žádné výhody, nebo b) stanovené v právním řádu jiného státu, pokud 1. tento stát nebo jeho nedílná součást neposkytují v souvislosti s tímto pravidlem žádné výhody, 2. je rovnocenné pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk podle tohoto zákona v případě jiného členského státu nebo podle modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v případě třetího státu a 3. je uplatňováno v souladu s pravidly stanovenými v právním řádu jiného členského státu, která jsou rovnocenná pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk podle tohoto zákona, nebo v souladu s modelovými pravidly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v případě třetího státu. § 6 Základní entity Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) entitou 1. právnická osoba, 2. jednotka bez právní osobnosti, která sestavuje samostatné finanční výkazy, b) členskou entitou 1. entita, která je součástí nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny a není vyloučenou entitou, 2. stálá provozovna hlavní entity, která je součástí nadnárodní skupiny a není vyloučenou entitou, c) českou členskou entitou členská entita z České republiky, d) hlavní entitou entita, která do své účetní závěrky zahrnuje účetní zisk nebo ztrátu stálé provozovny, e) nejvyšší mateřskou entitou 1. entita, která přímo nebo nepřímo drží kontrolní podíl v jakékoli jiné entitě a ve které přímo ani nepřímo nedrží kontrolní podíl jiná entita, 2. hlavní entita podle § 8 písm. a) bodu 2, f) stálou provozovnou místo k výkonu činností nebo domnělé místo k výkonu činností 1. nacházející se ve státě, kde je s nimi zacházeno jako se stálou provozovnou podle mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění příjmů, která je prováděna, pokud tento stát zdaňuje příjmy, které mu lze přiřadit, podle ustanovení takové mezinárodní smlouvy, které je obdobné čl. 7 modelové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku, 2. nacházející se ve státě, který zdaňuje příjmy, které lze přiřadit těmto místům k výkonu činností, podobným způsobem, jakým zdaňuje příjmy svých daňových rezidentů, neexistuje-li mezinárodní smlouva upravující zamezení dvojímu zdanění příjmů, která je prováděna, 3. nacházející se ve státě, který nemá zaveden systém zdanění příjmů právnických osob, s nimiž by bylo v případě zavedení takového systému a uzavření mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění příjmů vycházející z modelové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku zacházeno jako se stálou provozovnou, pokud by tento stát měl právo zdanit příjmy, které by bylo možné těmto místům k výkonu činností přiřadit podle ustanovení takové mezinárodní smlouvy odpovídající čl. 7 modelové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku, nebo 4. jiná než podle bodů 1 až 3, jejichž prostřednictvím je provozována činnost mimo stát, ze kterého je hlavní entita, pokud příjmy, jež lze této činnosti přiřadit, v tomto státě nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozeny od daně, g) střední mateřskou entitou členská entita, která 1. přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v jiné členské entitě z téže nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny a 2. není nejvyšší mateřskou entitou, částečně vlastněnou mateřskou entitou, stálou provozovnou ani investiční entitou, h) částečně vlastněnou mateřskou entitou členská entita, 1. která přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v jiné členské entitě téže nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, 2. ve které přímo nebo nepřímo drží podíl na základním kapitálu, s nímž je spojeno právo na podíl na zisku, ve výši alespoň 20 % jedna nebo několik osob, které nejsou členskými entitami nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny podle bodu 1, a 3. která není nejvyšší mateřskou entitou, stálou provozovnou ani investiční entitou, i) mateřskou entitou 1. nejvyšší mateřská entita, která není vyloučenou entitou, 2. střední mateřská entita, 3. částečně vlastněná mateřská entita, j) vlastnickou členskou entitou členská entita, která přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v jiné členské entitě téže nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, k) nízce zdaněnou členskou entitou 1. členská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny ze státu s nízkým zdaněním, 2. členská entita, která není z žádného státu, které ve výkazním období vznikl kvalifikovaný zisk a která má efektivní daňovou sazbu nižší, než je minimální daňová sazba, l) podávající členskou entitou 1. nejvyšší mateřská entita nebo určená podávající entita, pokud podaly informační přehled k dorovnávací dani, 2. poplatník dorovnávací daně, který je povinen podat informační přehled, pokud jej nepodala entita podle bodu 1, m) určenou podávající entitou členská entita, která není nejvyšší mateřskou entitou a která je jmenována nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou, aby jejich jménem plnila povinnost podávat informační přehled podle 1. tohoto zákona v případě entity z České republiky, 2. pravidel rovnocenných pravidlům stanoveným pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani podle tohoto zákona v případě entity z jiného členského státu, nebo 3. modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v případě entity ze třetího státu. § 7 Vyloučená entita (1) Vyloučenou entitou pro účely dorovnávacích daní je a) veřejná entita, b) mezinárodní organizace, c) nezisková organizace, d) penzijní fond, e) investiční fond, který je nejvyšší mateřskou entitou, f) entita investování do nemovitých věcí, která je nejvyšší mateřskou entitou, g) entita, v níž alespoň 95 % její hodnoty vlastní jedna nebo více vyloučených entit podle písmen a) až f), které nejsou entitou penzijních služeb, a to přímo nebo prostřednictvím jedné nebo více vyloučených entit, a 1. jejímž výlučným nebo téměř výlučným účelem je držení aktiv nebo investování peněžních prostředků ve prospěch vyloučené entity podle písmen a) až f), nebo 2. která vykonává výhradně činnost, která doplňuje činnost vykonávanou vyloučenou entitou podle písmen a) až f), h) entita, 1. v níž alespoň 85 % její hodnoty vlastní jedna nebo více vyloučených entit podle písmen a) až f), které nejsou entitou penzijních služeb, a to přímo nebo prostřednictvím jedné nebo více vyloučených entit, a 2. jejíž téměř veškerý příjem tvoří vyloučené podíly na zisku nebo vyloučené kapitálové zisky nebo ztráty. (2) Podávající členská entita může ve vztahu k určité entitě podle odstavce 1 písm. g) nebo h) učinit střednědobé rozhodnutí ohledně vyřazení členské entity z okruhu vyloučených entit. (3) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 2, hledí se pro účely výpočtu a správy dorovnávacích daní na danou entitu, jako by nebyla vyloučenou entitou. § 8 Skupiny Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) skupinou 1. soubor entit, které jsou spojeny prostřednictvím vztahu vlastnictví nebo kontroly vymezeným v přijatelném rámci účetního výkaznictví pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřskou entitou, včetně entit, které jsou vyloučeny z konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity pouze z důvodu malé velikosti, nevýznamnosti nebo proto, že jsou vlastněny nebo kontrolovány za účelem prodeje, 2. entita, která není součástí skupiny podle bodu 1, a všechny stálé provozovny této entity, které jsou z jiného státu, než je tato entita, b) velkou skupinou skupina, jejíž konsolidované roční výnosy vykázané v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity nejméně ve 2 ze 4 výkazních obdobích bezprostředně předcházejících danému zdaňovacímu období, včetně výnosů vyloučených entit, činí alespoň částku odpovídající 750 000 000 EUR; má-li některé z těchto výkazních období jinou délku než 12 měsíců, upraví se prahová hodnota konsolidovaných výnosů poměrně pro každé z těchto výkazních období, c) nadnárodní skupinou skupina zahrnující alespoň jednu entitu nebo stálou provozovnu, které jsou z jiného státu než nejvyšší mateřská entita, d) vnitrostátní skupinou skupina zahrnující pouze členské entity z jediného členského státu. § 9 Entita s prvkem daňové transparence (1) Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) entitou s prvkem daňové transparence entita, která je považována za transparentní ve státě, v němž je ustavena, pokud není daňovým rezidentem v jiném státě, v němž její příjmy nebo zisky podléhají zahrnuté dani, b) daňově transparentní entitou entita s prvkem daňové transparence, která je považována za transparentní ve státě, ze kterého je entita nebo fyzická osoba, které v ní drží vlastnický podíl, c) reverzní hybridní entitou entita s prvkem daňové transparence, která není považována za transparentní ve státě, ze kterého je entita nebo fyzická osoba, které v ní drží vlastnický podíl, d) hybridní entitou entita, která je 1. ze státu, ve kterém je poplatníkem daně z příjmů, a 2. považována za daňově transparentní ve státě, ze kterého je entita nebo fyzická osoba, které v ní drží vlastnický podíl, e) daňově transparentní strukturou uspořádání daňově transparentních entit, jehož prostřednictvím je nepřímo držen vlastnický podíl v entitě nebo stálé provozovně, která je členskou entitou. (2) Členská entita, která není daňovým rezidentem v žádném státě a nepodléhá některé ze zahrnutých daní ani kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani na základě sídla, místa vedení nebo podobného kritéria, se považuje za entitu s prvkem daňové transparence a daňově transparentní entitu ve vztahu k jejím příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud a) jsou všechny entity nebo fyzické osoby, které v ní drží vlastnický podíl, ze státu, který s touto entitou zachází jako s transparentní entitou, b) nemá místo k výkonu činností ve státě, podle jehož právního řádu je ustavena, a c) tyto příjmy, výdaje, zisky nebo ztráty nelze přiřadit stálé provozovně. (3) Pro účely dorovnávacích daní se na entitu hledí, jako by byla považována v určitém státě za transparentní, pokud je s jejími příjmy, výdaji, zisky nebo ztrátami podle právního řádu tohoto státu zacházeno stejným způsobem, jako kdyby vznikly entitě nebo fyzické osobě, které přímo drží vlastnický podíl v ní, a to v poměru k jejich podílu v této entitě. Pokud je v tomto státě tímto způsobem zacházeno pouze s částí příjmů, výdajů, zisků nebo ztrát entity, hledí se na ni, jako by byla považována tímto státem za daňově transparentní pouze ve vztahu k této části příjmů, výdajů, zisků nebo ztrát entity. § 10 Investiční entita (1) Investiční entitou se pro účely dorovnávacích daní rozumí a) investiční fond nebo entita investování do nemovitých věcí, b) entita, která je alespoň z 95 % své hodnoty vlastněna entitou podle písmene a) přímo nebo nepřímo prostřednictvím uspořádání takových entit a která provozuje svou činnost výlučně nebo téměř výlučně za účelem držení aktiv nebo investování peněžních prostředků ve prospěch entit podle písmene a), c) entita, která je alespoň z 85 % své hodnoty vlastněna entitou podle písmene a), pokud téměř veškerý její příjem pochází z podílu na zisku nebo z kapitálových zisků nebo ztrát, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty. (2) Investičním fondem se pro účely dorovnávacích daní rozumí entita, a) jejímž účelem je sdružovat aktiva od velkého množství investorů, z nichž někteří nejsou propojeni, b) která investuje v souladu se stanovenou investiční politikou, c) která umožňuje investorům snížit transakční, výzkumné a analytické náklady nebo kolektivně rozložit riziko, d) která je primárně určena k vytváření příjmů nebo zisků z investic nebo k ochraně před konkrétní nebo obecnou událostí nebo výsledkem, e) jejíž investoři mají na základě svého vkladu právo na návratnost aktiv této entity nebo jednotky bez právní osobnosti, která není entitou, nebo na příjmy získané z těchto aktiv, f) která sama nebo její správce podléhají ve státě, v němž byla ustavena nebo ve kterém je spravována, regulatorním požadavkům stanoveným pro investiční fondy a právní úpravě oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a ochrany investorů, a g) která je spravována za investory odborníky v oblasti správy investičních fondů. (3) Správou odborníky v oblasti správy investičních fondů se pro účely dorovnávacích daní rozumí činnost, a) kterou tito odborníci vykonávají nezávisle na investorech, b) při které podléhají tito odborníci regulatorním požadavkům stanoveným pro investiční fondy a právní úpravě oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a ochrany investorů a mají potřebné znalosti a schopnosti nezbytné pro řádný výkon této činnosti a c) při které jsou tito odborníci odměňováni alespoň částečně na základě finanční výkonnosti entity. (4) Entitou investování do nemovitých věcí se pro účely dorovnávacích daní rozumí entita s velkým počtem investorů, kteří nejsou propojeni, která má v držení převážně nemovitý majetek a jejíž příjmy podléhají zdanění pouze na úrovni a) této entity, nebo b) jejích investorů, a to nejpozději do jednoho roku od okamžiku, kdy by podléhaly zdanění na úrovni entity podle písmene a), pokud by tato entita zdanění podléhala. (5) Propojenými investory podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 4 se rozumí investoři splňující podmínky podle čl. 5 odst. 8 modelové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojímu zdanění příjmu a majetku. § 11 Veřejná entita (1) Veřejnou entitou se pro účely dorovnávacích daní rozumí entita, a) která je součástí státu nebo jeho nedílné součásti nebo jejíž vlastnický podíl je držen výlučně státem nebo jeho nedílnou součástí, b) která nevykonává podnikatelskou činnost a jejím hlavním účelem je 1. výkon funkcí státu, nebo 2. správa nebo investování aktiv daného státu nebo jeho nedílné součásti prostřednictvím provádění a držení investic a správy aktiv a souvisejících investičních činností pro aktiva daného státu nebo jeho nedílné součásti, c) která odpovídá státu nebo jeho nedílné součásti za své celkové výsledky a každoročně o nich podává tomuto státu nebo jeho nedílné součásti zprávy, d) jejíž aktiva jsou v případě zrušení této entity převedena na stát nebo jeho nedílnou součást a e) jejíž zisk, pokud ho vyplácí, je v případě zrušení této entity vyplacen výhradně státu nebo jeho nedílné součásti a žádná jeho část neplyne ve prospěch soukromé osoby. (2) Nedílnou součástí státu se pro účely dorovnávacích daní rozumí ve vztahu k jednotlivému státu jeho a) orgán nebo organizační složka, bez ohledu na to, jak jsou označeny, b) územní celek, jeho orgán nebo jeho organizační složka, bez ohledu na to, jak jsou označeny, c) zařízení, které má obdobné postavení jako orgán nebo organizační složka podle písmene a) nebo b). § 12 Penzijní fond (1) Penzijním fondem se pro účely dorovnávacích daní rozumí a) entita, která ve státě, ve kterém je ustavena, provozuje činnost výlučně nebo téměř výlučně za účelem správy nebo poskytování důchodových dávek a doplňkových nebo doprovodných dávek fyzickým osobám, pokud 1. postavení této entity podléhá regulatorním požadavkům stanoveným tímto státem nebo jeho územním celkem v oblasti penzijních společností a fondů, nebo 2. zajištění nebo jiná ochrana těchto dávek jsou stanoveny v právním řádu tohoto státu a tyto dávky jsou financovány souborem aktiv držených prostřednictvím svěřenského fondu, svěřenského ujednání nebo svěřenským správcem s cílem zajistit splnění odpovídajících důchodových závazků v případě insolvence nadnárodních skupin a vnitrostátních skupin, b) entita penzijních služeb. (2) Entitou penzijních služeb se pro účely dorovnávacích daní rozumí entita, která je a) součástí téže skupiny jako entity provádějící regulované činnosti podle odstavce 1 písm. a) a b) ustavena a provozována výlučně nebo téměř výlučně za účelem 1. investování peněžních prostředků ve prospěch entit podle odstavce 1 písm. a), nebo 2. provádění činností, které jsou doplňkové k regulovaným činnostem podle odstavce 1 písm. a). § 13 Nezisková organizace Neziskovou organizací se pro účely dorovnávacích daní rozumí entita, a) která je ze státu, v němž je ustavena, a která je v tomto státě provozována 1. výlučně k náboženským, dobročinným, vědeckým, uměleckým, kulturním, sportovním, vzdělávacím nebo jiným podobným účelům, nebo 2. jako profesní organizace, zájmové sdružení, obchodní komora, odborová organizace, zemědělská nebo zahradnická organizace, občanský spolek nebo organizace působící výlučně za účelem podpory sociální péče, b) jejíž téměř veškerý příjem z činností podle písmene a) ve státě, ve kterém se nachází její sídlo, 1. není předmětem daně z příjmů, nebo 2. je osvobozen od daně z příjmů, c) která nemá žádné akcionáře ani jiné členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi nebo jiné osoby s podílem na příjmech nebo aktivech, d) jejíž příjmy nebo aktiva nesmí být rozděleny fyzické osobě nebo entitě s jiným než veřejně prospěšným nebo dobročinným účelem ani použity v jejich prospěch, s výjimkou poskytnutí 1. v rámci výkonu veřejně prospěšných nebo dobročinných činností entity, 2. jako platba přiměřené odměny za poskytnuté služby nebo za užívání majetku nebo kapitálu, nebo 3. jako platba za koupi majetku ve výši odpovídající reálné hodnotě koupeného majetku, e) po jejímž zrušení, likvidaci nebo zániku musí být veškerá její aktiva rozdělena nebo vrácena jiné neziskové organizaci, veřejné entitě, státu podle písmene a) nebo jeho nedílné součásti a f) která nepodniká jinak než v přímé souvislosti s účelem, pro který byla ustavena. § 14 Mezinárodní organizace Mezinárodní organizací se pro účely dorovnávacích daní rozumí mezinárodní organizace podle přílohy č. 1 k zákonu o mezinárodní spolupráci při správě daní. § 15 Konsolidovaná účetní závěrka Konsolidovanou účetní závěrkou se pro účely dorovnávacích daní rozumí a) účetní závěrka sestavená entitou v souladu s přijatelným rámcem účetního výkaznictví, v níž jsou aktiva, účetní dluhy, výnosy, náklady a peněžní toky této entity a všech entit, v nichž tato entita drží kontrolní podíl, vykázány tak, jako by je vykazovala jedna hospodářská jednotka, b) účetní závěrka sestavená entitou v souladu s přijatelným rámcem účetního výkaznictví v případě skupiny podle § 8 písm. a) bodu 2, c) účetní závěrka nejvyšší mateřské entity, která není sestavena v souladu s přijatelným rámcem účetního výkaznictví, pokud 1. odpovídá účetní závěrce podle písmene a) nebo b) a 2. je dodatečně upravena tak, aby se zabránilo podstatnému narušení konkurenceschopnosti, d) účetní závěrka, která by byla sestavena nejvyšší mateřskou entitou, která nesestavuje účetní závěrku podle písmen a) až c), pokud by ji byla nejvyšší mateřská entita povinna sestavit podle 1. přijatelného rámce účetního výkaznictví, nebo 2. jiného účetního rámce za předpokladu, že by tato účetní závěrka byla upravena tak, aby se zabránilo podstatnému narušení konkurenceschopnosti. § 16 Daňové zvýhodnění Daňovým zvýhodněním se pro účely dorovnávacích daní rozumí částka poskytnutelná členské entitě, kterou lze uplatnit podle právního řádu státu, který ji poskytuje, jako a) slevu na dani za účelem snížení daně členské entity do výše této daně a b) daňový bonus za účelem vyplacení alespoň části této částky ve výši převyšující slevu na dani podle písmene a). § 17 Druhy daňového zvýhodnění (1) Kvalifikovaným daňovým zvýhodněním se pro účely dorovnávacích daní rozumí daňové zvýhodnění, které a) je členské entitě 1. poskytnuto do 4 let ode dne, kdy této entitě vzniká právo na jeho vyplacení podle právního řádu státu, který daňové zvýhodnění poskytuje, a 2. vyplaceno v peněžních prostředcích nebo peněžních ekvivalentech a b) nevzniká ani zčásti v souvislosti s vratnou daní ze zisku. (2) Nekvalifikovaným daňovým zvýhodněním se pro účely dorovnávacích daní rozumí daňové zvýhodnění, které není kvalifikovaným daňovým zvýhodněním. (3) Převoditelným daňovým zvýhodněním se pro účely dorovnávacích daní rozumí daňové zvýhodnění, které lze před jeho uplatněním v souladu s právním řádem státu, který daňové zvýhodnění poskytuje, převést nepropojené entitě ve výkazním období, ve kterém a) jsou splněny podmínky pro jeho vznik nebo do 15 měsíců od konce takového výkazního období, je-li posuzováno ve vztahu k entitě, u které vzniklo, b) jej entita nabyla, je-li posuzováno ve vztahu k entitě, které jej převedla nepropojená entita. (4) Obchodovatelným daňovým zvýhodněním se pro účely dorovnávacích daní rozumí daňové zvýhodnění, které a) je před jeho uplatněním převedeno nepropojené entitě do 15 měsíců od konce výkazního období za cenu odpovídající alespoň prahové tržní ceně, je-li posuzováno ve vztahu k entitě, u které vzniklo a která jej převedla nepropojené entitě, b) by před jeho uplatněním mohlo být převedeno nepropojené entitě do 15 měsíců od konce výkazního období za cenu odpovídající alespoň prahové tržní ceně, je-li posuzováno ve vztahu k entitě, u které vzniklo a která jej převedla propojené entitě nebo jej nepřevedla vůbec, c) je před jeho uplatněním nabyto za cenu odpovídající alespoň prahové tržní ceně, je-li posuzováno ve vztahu k entitě, které jej převedla nepropojená entita. (5) Prahová tržní cena podle odstavce 4 činí 80 % z čisté současné hodnoty daňového zvýhodnění. Čistá současná hodnota daňového zvýhodnění se určí na základě výnosu do splatnosti dluhového nástroje a) vydaného státem nebo jeho nedílnou součástí, které daňové zvýhodnění poskytují, b) splatného ve stejném nebo podobném nejvýše pětiletém období jako toto daňové zvýhodnění a c) vydaného ve výkazním období, ve kterém je daňové zvýhodnění převedeno, nebo ve kterém vzniklo, pokud není převedeno. (6) Pro účely výpočtu čisté současné hodnoty podle odstavce 5 se zohlední pouze zbývající výše daňového zvýhodnění, je-li částečně uplatněno. Odhad generovaných peněžních toků se pro účely výpočtu čisté současné hodnoty podle odstavce 5 provede na základě nejvyšších částek, které lze v souvislosti s ním v jednotlivých letech uplatnit podle právního řádu státu, který daňové zvýhodnění poskytuje. § 18 Vratná daň ze zisku Vratnou daní ze zisku se pro účely dorovnávacích daní rozumí daň, která je stanovena členské entitě nebo hlavní entitě stálé provozovny, která je členskou entitou, z jejich zisku nebo je těmito entitami zaplacena, pokud na základě vyplacení zisku těmito entitami a) částka ve výši odpovídající této dani 1. je vyplácena skutečnému majiteli podílu na tomto zisku, nebo 2. snižuje daň skutečného majitele podle bodu 1, nebo b) má některá z nich nárok na její vrácení. § 19 Kvalifikovaná a nekvalifikovaná vratná daň ze zisku (1) Kvalifikovanou vratnou daní ze zisku se pro účely dorovnávacích daní rozumí vratná daň ze zisku podle § 18 písm. a), která je zahrnutou daní, pokud je poskytována a) jiným státem než tím, který tuto zahrnutou daň stanovil, b) skutečnému majiteli podílu na zisku, který podléhá v souvislosti s tímto podílem na zisku dani, která je stanovena podle právního řádu státu, který stanovil tuto zahrnutou daň, a jejíž daňová sazba je rovna minimální daňové sazbě nebo je vyšší, c) fyzické osobě, která je skutečným majitelem podílu na zisku, daňovým rezidentem ve státě, který stanovil tuto zahrnutou daň, a u které podíl na zisku podléhá dani z příjmů, aniž by pro podíl na zisku byl stanoven zvláštní režim daně z příjmů, d) veřejné entitě, e) mezinárodní organizaci, nebo f) rezidentovi, který je 1. neziskovou organizací, penzijním fondem nebo investiční entitou, která není součástí nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, nebo 2. pojišťovnou poskytující životní pojištění, pokud jí podíl na zisku plyne v souvislosti s činnostmi penzijního fondu, který je rezidentem, a pokud tento podíl podléhá zdanění obdobně jako podíl na zisku plynoucí penzijnímu fondu. (2) Pro účely odstavce 1 písm. f) je a) nezisková organizace rezidentem ve státě, v němž je ustavena a spravována, b) penzijní fond rezidentem ve státě, v němž je ustaven a spravován, c) investiční entita rezidentem ve státě, v němž je ustavena a řídí se jeho právním řádem, d) pojišťovna poskytující životní pojištění rezidentem ve státě, z nějž je tato pojišťovna. (3) Nekvalifikovanou vratnou daní ze zisku se pro účely dorovnávacích daní rozumí vratná daň ze zisku, která není kvalifikovanou vratnou daní ze zisku. § 20 Další základní pojmy Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) modelovou smlouvou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku vzorová pravidla uvedená v dokumentu přijatém Radou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj dne 21. listopadu 2017 pod názvem Modelová smlouva o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku (plná verze), ve znění pozdějších změn, nebo v podobném dokumentu, který jej nahrazuje, b) minimální daňovou sazbou sazba ve výši 15 %, c) výkazním obdobím 1. období, ve vztahu k němuž nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny sestavuje svoji konsolidovanou účetní závěrku, nebo 2. kalendářní rok, pokud nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny konsolidovanou účetní závěrku nesestavuje, d) členským státem členský stát Evropské unie, e) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika, f) třetím státem stát, který není členským státem, g) vlastnickým podílem jakýkoli podíl na základním kapitálu nebo jiná účast, s nimiž je spojeno právo na podíl na zisku, na likvidačním zůstatku nebo na jiných částech vlastního kapitálu entity nebo na vypořádacím podílu; přitom na stálou provozovnu a její hlavní entitu se pro účely dorovnávacích daní hledí, jako by tato entita držela 100% vlastnický podíl ve stálé provozovně, h) kontrolním podílem vlastnický podíl v entitě nebo stálé provozovně, se kterým je nebo by byla spojena povinnost jeho držitele vykázat v konsolidovaných finančních výkazech veškerá aktiva, účetní dluhy, výnosy, náklady a peněžní toky této entity po jednotlivých řádcích v souladu s přijatelným rámcem účetního výkaznictví, i) přijatelným rámcem účetního výkaznictví 1. mezinárodní účetní standardy, 2. účetní zásady obecně uznávané v Australském společenství, Brazilské federativní republice, Čínské lidové republice, členském státě, členském státě Evropského hospodářského prostoru, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkongu, Indické republice, Japonsku, Kanadě, Korejské republice, Spojených státech mexických, Novém Zélandě, Ruské federaci, Singapurské republice, Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Spojených státech amerických nebo Švýcarské konfederaci, j) schváleným rámcem účetního výkaznictví ve vztahu k entitě soubor obecně uznávaných účetních zásad povolených oprávněným účetním orgánem ve státě, ze kterého je tato entita, k) oprávněným účetním orgánem orgán, který má v daném státě pravomoc stanovit účetní standardy pro účely účetního výkaznictví, l) podstatným narušením konkurenceschopnosti použití zvláštní zásady nebo postupu podle souboru obecně uznávaných účetních zásad, které vede k celkové změně výnosů nebo nákladů o částku odpovídající více než 75 000 000 EUR za výkazní období v porovnání s částkou, která by byla stanovena uplatněním odpovídající zásady nebo postupu podle mezinárodních účetních standardů, m) čistou účetní hodnotou hmotných aktiv průměr hodnoty hmotných aktiv po zohlednění jejich odpisů a znehodnocení vykázaných v účetní závěrce vykázaných na začátku a na konci zdaňovacího období, n) státem s nízkým zdaněním stát, v němž má daná nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina v daném výkazním období jurisdikční kvalifikovaný zisk a její efektivní daňová sazba je nižší, než je minimální daňová sazba, o) způsobilým systémem daně z rozděleného zisku systém daně z příjmů právnických osob nebo obdobné daně, na základě které jsou zdaněny příjmy entity, který 1. je účinný nejpozději od 1. července 2021, 2. ukládá daň pouze tehdy, jsou-li její příjmy rozděleny jako podíly na zisku společníkům nebo jsou-li tyto příjmy považovány za rozdělené společníkům nebo vzniknou-li této entitě náklady, které se nevztahují k jejímu podnikání, a 3. ukládá daň se sazbou alespoň ve výši minimální daňové sazby, p) režimem zdanění ovládaných zahraničních společností soubor daňových pravidel, 1. která nejsou součástí kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku a 2. podle nichž je část nebo celý příjem entity zdaňován u přímého nebo nepřímého společníka této entity, který je daňovým rezidentem jiného státu než tato entita, a to podle velikosti podílu tohoto společníka v této entitě, nebo u hlavní entity stálé provozovny, bez ohledu na to, zda je příjem entity společníkovi nebo hlavní entitě vyplacen, q) ovládanou zahraniční společností entita, na kterou se vztahuje režim zdanění ovládaných zahraničních společností, r) pracovníkem členské entity její 1. zaměstnanec, 2. nezávislý dodavatel, pokud se podílí na jejích běžných provozních činnostech, s) vstupním obdobím skupiny první z výkazních období, ve kterém je tato skupina velkou nadnárodní nebo velkou vnitrostátní skupinou, t) pojišťovnou 1. pojišťovna podle zákona upravujícího pojišťovnictví, 2. pojišťovna, na kterou se nevztahuje zákon upravující pojišťovnictví pouze z toho důvodu, že je vyjmuta z působnosti právního předpisu Evropské unie upravujícího přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon2). HLAVA III STÁT ENTITY § 21 Obecné ustanovení (1) Entita je pro účely dorovnávacích daní ze státu, v němž je daňovým rezidentem z důvodu svého sídla, místa vedení nebo podobného kritéria. (2) Nelze-li podle odstavce 1 určit stát, ze kterého je entita, hledí se na ni pro účely dorovnávacích daní, jako by byla ze státu, podle jehož právního řádu je ustavena. § 22 Entita s prvkem daňové transparence (1) Entita s prvkem daňové transparence pro účely dorovnávacích daní není z žádného státu. (2) Odstavec 1 se nepoužije na entitu s prvkem daňové transparence, která je a) nejvyšší mateřskou entitou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, nebo b) povinna uplatňovat 1. pravidlo pro zahrnutí zisku podle tohoto zákona, nebo 2. pravidlo pro zahrnutí zisku stanovené právním řádem jiného členského státu, které je rovnocenné pravidlu podle bodu 1. (3) Entita podle odstavce 2 je pro účely dorovnávacích daní ze státu, podle jehož právního řádu je ustavena. § 23 Stálá provozovna (1) Stálá provozovna je pro účely dorovnávacích daní ze státu, ve kterém se nachází. (2) Pro účely dorovnávacích daní se stálá provozovna podle a) § 6 písm. f) bodu 1 nachází ve státě, ve kterém 1. je s ní zacházeno jako se stálou provozovnou a 2. podléhá zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění příjmů, b) § 6 písm. f) bodu 2 nachází ve státě, ve kterém její příjmy podléhají zdanění z důvodu její podnikatelské přítomnosti v tomto státě, c) § 6 písm. f) bodu 3 nachází ve státě, ve kterém je umístěna. (3) Stálá provozovna podle § 6 písm. f) bodu 4 pro účely dorovnávacích daní není z žádného státu. § 24 Více států členské entity (1) Vyplývá-li z postupu podle § 21 až 23, že je členská entita ze 2 států, které mají uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění příjmů, která je prováděna, hledí se na tuto členskou entitu, jako by byla pouze z toho státu, ve kterém je podle takové smlouvy považována za daňového rezidenta. (2) Na členskou entitu podle odstavce 1 se hledí, jako by byla ze státu, který za dané výkazní období stanoví vyšší částku zahrnutých daní po vyloučení částky daně stanovené v souladu s režimem zdanění ovládaných zahraničních společností, pokud a) mezinárodní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje pro určení daňového rezidentství vzájemnou dohodu smluvních stran a této dohody není dosaženo, nebo b) není na základě mezinárodní smlouvy podle odstavce 1 poskytována žádná úleva týkající se dvojího zdanění příjmů z důvodu daňového rezidentství členské entity v obou státech, které jsou smluvními stranami takové smlouvy. (3) Vyplývá-li z postupu podle § 21 až 23, že je členská entita ze 2 států, které nemají uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění příjmů, která je prováděna, hledí se na ni, jako by byla z toho státu, který za dané výkazní období stanoví vyšší částku zahrnutých daní po vyloučení částky daně stanovené v souladu s režimem zdanění ovládaných zahraničních společností. (4) Je-li částka zahrnutých daní po vyloučení částky daně stanovené v souladu s režimem zdanění ovládaných zahraničních společností podle odstavce 2 nebo 3 stanovena v obou státech ve stejné výši nebo je nulová, hledí se na členskou entitu, jako by byla pouze z toho státu, v němž jí vznikla vyšší částka zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty. (5) Je-li částka zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty členské entity podle odstavce 4 v obou státech stejná nebo nulová, hledí se na členskou entitu, jako by a) nebyla z žádného státu, nejde-li o mateřskou entitu, nebo b) byla ze státu, podle jehož právního řádu je ustavena, jde-li o mateřskou entitu. (6) Nepodléhá-li mateřská entita ve státě určeném podle odstavců 1 až 5 kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku, hledí se na ni, jako by takovému pravidlu podléhala ve druhém ze států, z nichž je tato mateřská entita, pokud použití takového pravidla není vyloučeno mezinárodní smlouvou upravující zamezení dvojímu zdanění příjmů. § 25 Změna státu členské entity Změní-li se v průběhu výkazního období stát, ze kterého je členská entita, je rozhodný stav k začátku tohoto období. HLAVA IV ROZHODNUTÍ POPLATNÍKA TÝKAJÍCÍ SE POSTUPU URČENÍ DOROVNÁVACÍ DANĚ § 26 Členská entita rozhodující o postupu určení dorovnávací daně (1) V případech stanovených tímto zákonem může poplatník dorovnávací daně učinit rozhodnutí týkající se postupu určení dorovnávací daně. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 může učinit poplatník, který je a) podávající členskou entitou, nebo b) nejvyšší mateřskou entitou, pokud tento zákon stanoví, že rozhodnutí může učinit pouze nejvyšší mateřská entita. § 27 Druhy rozhodnutí týkající se postupu určení dorovnávací daně Rozhodnutí týkající se postupu určení dorovnávací daně se rozlišují podle délky jejich trvání na a) jednorázové rozhodnutí, b) krátkodobé rozhodnutí, c) střednědobé rozhodnutí, d) dlouhodobé rozhodnutí. § 28 Jednorázové rozhodnutí entity pro účely určení dorovnávací daně (1) Jednorázové rozhodnutí činí poplatník dorovnávací daně v souvislosti s jednotlivou skutečností vymezenou v tomto zákoně, a to pro zdaňovací období, ve kterém tato skutečnost nastane. (2) Poplatník je povinen sdělit správci daně v informačním přehledu, že učinil jednorázové rozhodnutí, a to ve lhůtě pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani, který je podáván za zdaňovací období, pro které se rozhodnutí činí. (3) Neučiní-li poplatník včas sdělení podle odstavce 2, platí, že jednorázové rozhodnutí neučinil. § 29 Krátkodobé rozhodnutí entity pro účely určení dorovnávací daně (1) Krátkodobé rozhodnutí činí poplatník dorovnávací daně pro jedno zdaňovací období. (2) Poplatník je povinen sdělit správci daně v informačním přehledu, že učinil krátkodobé rozhodnutí, a to ve lhůtě pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani, který je podáván za zdaňovací období, pro které se rozhodnutí činí. (3) Neučiní-li poplatník včas sdělení podle odstavce 2, platí, že krátkodobé rozhodnutí neučinil. (4) Krátkodobé rozhodnutí se po uplynutí jeho účinnosti obnovuje, ledaže poplatník rozhodne o jeho neobnovení. (5) Rozhodnutí o neobnovení krátkodobého rozhodnutí je poplatník dorovnávací daně povinen sdělit správci daně do dne předcházejícího prvnímu dni prvního zdaňovacího období, pro které není rozhodnutí obnoveno. Neučiní-li poplatník včas toto sdělení, platí, že rozhodnutí o neobnovení krátkodobého rozhodnutí neučinil. § 30 Střednědobé rozhodnutí entity pro účely určení dorovnávací daně (1) Střednědobé rozhodnutí činí poplatník dorovnávací daně pro 5 po sobě následujících zdaňovacích období. (2) Poplatník je povinen sdělit správci daně v informačním přehledu, že učinil střednědobé rozhodnutí, a to ve lhůtě pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani, který a) je podáván za první ze zdaňovacích období, pro které se rozhodnutí činí, nebo b) by byl podáván, pokud poplatník dorovnávací daně není podávající členskou entitou. (3) Neučiní-li poplatník včas sdělení podle odstavce 2, platí, že střednědobé rozhodnutí neučinil. (4) Střednědobé rozhodnutí se po uplynutí jeho účinnosti obnovuje, ledaže poplatník rozhodne o jeho neobnovení. (5) Rozhodnutí o neobnovení střednědobého rozhodnutí je poplatník dorovnávací daně povinen sdělit správci daně do dne předcházejícího prvnímu dni prvního zdaňovacího období, pro které nemá být rozhodnutí obnoveno. Neučiní-li poplatník včas toto sdělení, platí, že rozhodnutí o neobnovení střednědobého rozhodnutí neučinil. (6) Pokud poplatník rozhodne o neobnovení střednědobého rozhodnutí, může nové střednědobé rozhodnutí učinit pro zdaňovací období bezprostředně následující po uplynutí 5 po sobě následujících zdaňovacích období, pro které nebylo předešlé střednědobé rozhodnutí obnoveno. § 31 Dlouhodobé rozhodnutí entity pro účely určení dorovnávací daně (1) Dlouhodobé rozhodnutí činí poplatník dorovnávací daně pro určitý stát, ze kterého jsou členské entity skupiny, jejíž součástí je tento poplatník. (2) Dlouhodobé rozhodnutí činí poplatník dorovnávací daně pouze jednou, a to společně pro a) první zdaňovací období, za které je podáván informační přehled k dorovnávací dani nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, ve kterém jsou zahrnuty členské entity ze státu, pro který se rozhodnutí provádí, a b) pro všechna zdaňovací období následující po zdaňovacím období podle písmene a), pro která je toto rozhodnutí možné učinit. (3) Poplatník je povinen sdělit správci daně v informačním přehledu, že učinil dlouhodobé rozhodnutí, a to ve lhůtě pro podání prvního informačního přehledu k dorovnávací dani, ve kterém jsou zahrnuty členské entity ze státu, pro který se rozhodnutí činí. (4) Neučiní-li poplatník včas sdělení podle odstavce 3, platí, že dlouhodobé rozhodnutí neučinil. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, může poplatník dlouhodobé rozhodnutí pro budoucí zdaňovací období zrušit s platností od prvního dne prvního ze zdaňovacích období, pro které je rozhodnutí zrušeno. (6) Rozhodnutí o zrušení dlouhodobého rozhodnutí je poplatník dorovnávací daně povinen sdělit správci daně do dne předcházejícího prvnímu dni prvního ze zdaňovacích období, pro které je rozhodnutí zrušeno. Neučiní-li poplatník včas toto sdělení, platí, že rozhodnutí nezrušil. HLAVA V VZTAH DOROVNÁVACÍ DANĚ K JINÝM DANÍM § 32 Vztah k daním z příjmů Dorovnávací daň podle tohoto zákona není daní z příjmů. § 33 Neuznatelnost dorovnávací daně jako daňového výdaje Dorovnávací daň podle tohoto zákona a obdobnou daň zaplacenou v zahraničí nelze uznat za výdaj pro účely stanovení základu daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů. § 34 Snížení daně ovládající společnosti o kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň (1) Kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň, která je stanovena a zaplacena podle právního řádu jiného státu, se pro účely snížení daně z příjmů právnických osob, která je stanovena ovládající společnosti na základě právního předpisu upravujícího zdanění ovládané zahraniční společnosti, považuje za daň obdobnou dani z příjmů právnických osob. (2) Pro účely snížení daně z příjmů právnických osob podle odstavce 1 lze zohlednit pouze část kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně, které odpovídá podíl příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, ze kterých byla stanovena daň ovládající společnosti, na kvalifikovaném zisku členské entity, které byla tato kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň stanovena. HLAVA VI SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 35 Samostatná jurisdikce Za stát se pro účely dorovnávacích daní považuje také samostatná jurisdikce, která není státem. § 36 Přepočet měny (1) Pro přepočet cizí měny na českou měnu se pro účely dorovnávacích daní použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů. (2) Pro přepočet české nebo cizí měny na euro se pro účely dorovnávacích daní použije obdobně způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů. Při tom se použijí kurzy vyhlášené Evropskou centrální bankoubankou. (3) Pro účely přepočtu částky v jiné měně než euro na částku odpovídající prahové hodnotě podle tohoto zákona, se při přepočtu podle odstavce 2 použije průměrný směnný kurz za měsíc prosinec bezprostředně předcházející výkaznímu období. § 37 Zveřejnění dokumentů tvořících prováděcí rámec modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (1) Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji zveřejňuje modelová pravidla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a modelovou smlouvu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku přeložené do českého jazyka. (2) Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji zveřejňuje sdělení s aktuálním přehledem dokumentů tvořících prováděcí rámec modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj s uvedením místa, kde jsou tyto dokumenty k dispozici. ČÁST DRUHÁ GLOBÁLNÍ PRAVIDLA PROTI EROZI ZÁKLADU DANĚ HLAVA I KVALIFIKOVANÝ ZISK NEBO ZTRÁTA Díl 1 Obecná ustanovení § 38 Účetní zisk nebo ztráta (1) Účetním ziskem nebo ztrátou se pro účely dorovnávacích daní rozumí účetní zisk nebo ztráta členské entity vykázané a) za výkazní období před konsolidačními úpravami prováděnými za účelem vyloučení transakcí v rámci skupiny a b) v souladu s rámcem účetního výkaznictví použitým při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity. (2) Nelze-li s vynaložením přiměřeného úsilí určit účetní zisk nebo ztrátu členské entity na základě rámce účetního výkaznictví použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity, mohou být účetní zisk nebo ztráta členské entity za výkazní období určeny za použití jiného přijatelného nebo schváleného rámce účetního výkaznictví, pokud a) jsou finanční výkazy členské entity sestaveny v souladu s tímto jiným rámcem účetního výkaznictví, b) jsou informace obsažené ve finančních výkazech členské entity spolehlivé a c) trvalé rozdíly přesahující částku odpovídající 1 000 000 EUR 1. vyplývají z použití určité zásady nebo postupu, které se liší od rámce účetního výkaznictví použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity, na položky výnosů nebo nákladů nebo transakcí a 2. jsou upraveny tak, aby odpovídaly postupu požadovanému pro tuto položku rámcem účetního výkaznictví použitým při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity. (3) Sestavuje-li nejvyšší mateřská entita účetní závěrku jinak než v souladu s přijatelným rámcem účetního výkaznictví, upraví se tato závěrka tak, aby nedošlo k podstatnému narušení konkurenceschopnosti. (4) Uplatňuje-li stát kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, mohou být účetní zisk nebo ztráta členských entit z tohoto státu určeny v souladu s přijatelným rámcem účetního výkaznictví nebo schváleným rámcem účetního výkaznictví, který se liší od rámce účetního výkaznictví použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity, pokud jsou účetní zisk nebo ztráta upraveny tak, aby se zabránilo podstatnému narušení konkurenceschopnosti. (5) Pokud by použití zvláštní zásady nebo postupu podle souboru obecně uznávaných účetních zásad rámce účetního výkaznictví vedlo k podstatnému narušení konkurenceschopnosti, upraví se účetní řešení položky nebo transakce, na které se tato zásada nebo postup vztahuje, tak, aby bylo v souladu s postupem požadovaným pro danou položku nebo transakci podle mezinárodních účetních standardů. § 39 Vyloučený podíl na zisku (1) Vyloučeným podílem na zisku se pro účely dorovnávacích daní rozumí podíl na zisku přijatý nebo vykázaný v souvislosti s vlastnickým podílem, s výjimkou takového podílu na zisku, který byl přijat nebo vykázán v souvislosti s a) portfoliovým podílem, se kterým je spojeno právo na podíl na zisku, a který drží členská entita se všemi podstatnými právy spojenými s vlastnickým podílem ke dni rozdělení zisku po dobu kratší než jeden rok, nebo b) vlastnickým podílem v investiční entitě, který podléhá rozhodnutí učiněnému podle § 74. (2) Při posuzování, zda členská entita drží portfoliový podíl se všemi jeho podstatnými právy podle odstavce 1 písm. a), se vedle práva na podíl na zisku přihlíží zejména k právu na podíl na kapitálu, rezervních fondech a k hlasovacím právům. (3) Je-li podíl na zisku vyplacen na základě složeného finančního nástroje, který má kapitálovou a závazkovou složku, je vyloučeným podílem na zisku podle odstavce 1 pouze část podílu vyplacená na základě kapitálové složky tohoto finančního nástroje. (4) Podíl na zisku vyplácený na základě finančního nástroje je vyloučeným podílem na zisku podle odstavce 1 pouze tehdy, pokud je jako výplata podílu na zisku zachycen ve finančních výkazech jak vydavatele tohoto finančního nástroje, tak jeho držitele, jsou-li z téže skupiny. Pokud je tento podíl na zisku v těchto finančních výkazech zachycen odlišně, hledí se na něj pro účely dorovnávacích daní, jako by měl povahu, která je zachycena ve finančním výkazu jeho vydavatele. § 40 Vymezení dalších pojmů Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) nákladem na daň výše 1. zahrnuté daně vykázané jako náklad a splatné a odložené zahrnuté daně, které jsou součástí nákladů na daň z příjmů, včetně zahrnutých daní z příjmů, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty, 2. odložené daňové pohledávky přiřaditelné ztrátě vzniklé za výkazní období, 3. kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně vykázané jako náklad, 4. daně vykázané jako náklad, která vznikla na základě pravidel podle tohoto zákona, pravidel rovnocenných pravidlům podle tohoto zákona v případě jiného členského státu nebo pravidel rovnocenných pravidlům stanoveným modelovými pravidly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v případě třetího státu, 5. nekvalifikované vratné daně ze zisku vykázané jako náklad, b) portfoliovým podílem souhrn vlastnických podílů v entitě, 1. které drží členské entity skupiny jako celek a 2. se kterými jsou ke dni rozdělení zisku této entity nebo jejího prodeje spojena práva na podíl na zisku, na likvidačním zůstatku nebo na jiných částech vlastního kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech, pokud je každý z těchto podílů nižší než 10 %, c) vyloučeným kapitálovým ziskem nebo ztrátou zisk nebo ztráta zahrnuté v účetním zisku nebo ztrátě členské entity vzniklé v souvislosti 1. se změnou reálné hodnoty vlastnického podílu, který je oceňován reálnou hodnotou, s výjimkou portfoliového podílu, 2. s držbou vlastnického podílu, který je vykázán ve finančních výkazech na základě ekvivalence, 3. se zcizením vlastnického podílu, s výjimkou zcizení portfoliového podílu, d) zahrnutým ziskem nebo ztrátou vyplývajícími z metody přecenění zisk nebo ztráta zvýšené nebo snížené o související zahrnuté daně za výkazní období vyplývající z použití účetní metody nebo účetního postupu, na základě kterých se v případě pozemků, budov a zařízení 1. pravidelně upravuje účetní hodnota takových pozemků, budov a zařízení na jeho reálnou hodnotu, 2. zaznamenává změna hodnoty v rámci ostatního úplného výsledku hospodaření a 3. zisk nebo ztráta původně vykázané v ostatním úplném výsledku hospodaření následně nevykazují prostřednictvím zisku a ztráty, e) asymetrickým kurzovým ziskem nebo ztrátou kurzový zisk nebo ztráta entity, jejíž účetní a daňové funkční měny se liší, pokud jsou 1. zahrnuty do výpočtu zdanitelného příjmu nebo ztráty členské entity a jsou přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi účetní funkční měnou a daňovou funkční měnou členské entity, 2. zahrnuty do výpočtu účetního zisku nebo ztráty členské entity a jsou přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi účetní funkční měnou a daňovou funkční měnou členské entity, 3. zahrnuty do výpočtu účetního zisku nebo ztráty členské entity a jsou přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi třetí cizí měnou a účetní funkční měnou členské entity, nebo 4. přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi třetí cizí měnou a daňovou funkční měnou členské entity, bez ohledu na to, zda jsou tento kurzový zisk nebo tato ztráta zahrnuty do zdanitelného příjmu, f) funkční měnou měna, ve které členská entita uskutečňuje převážnou část své činnosti, g) měnou vykazování měna používaná při předkládání konsolidované účetní závěrky, h) daňovou funkční měnou funkční měna používaná k určení zdanitelného příjmu nebo ztráty členské entity pro zahrnutou daň ve státě, z něhož je tato entita, i) účetní funkční měnou funkční měna používaná k určení účetního zisku nebo ztráty členské entity, j) třetí cizí měnou měna, která není daňovou funkční měnou ani účetní funkční měnou členské entity, k) nepřípustným nákladem 1. náklad vzniklý členské entitě v souvislosti s úplatkem, protiprávní provizí nebo jinou platbou, která je v rozporu s právním řádem státu, z nějž je entita, která platbu provedla, nebo s právním řádem státu, z nějž je nejvyšší mateřská entita skupiny, jejíž součástí je tato členská entita, 2. náklad vzniklý členské entitě v souvislosti s pokutou nebo sankcí ve výši odpovídající alespoň 50 000 EUR, l) chybou z předchozího období a změnou účetních metod změna počátečního stavu vlastního kapitálu členské entity na začátku výkazního období přičitatelná 1. opravě chyby ve stanovení účetního zisku nebo ztráty v předchozím výkazním období, která ovlivnila výnosy nebo náklady, jež lze zahrnout do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty v předchozím výkazním období, s výjimkou případů, kdy tato oprava vedla k podstatnému snížení závazku ze zahrnutých daní podle § 67, a 2. změně účetních metod, která ovlivnila výnosy nebo náklady zahrnuté do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty, m) vzniklými penzijními náklady rozdíl mezi 1. výší nákladů na úhradu důchodových dluhů nebo výnosů vzniklých v souvislosti s příspěvky do penzijního fondu, pokud tato výše nebo tyto výnosy jsou zahrnuty do účetního zisku nebo ztráty, a 2. příspěvkem do penzijního fondu za dané výkazní období, n) zásadou tržního odstupu zásada, podle níž musí být transakce mezi členskými entitami zaznamenávány podle podmínek, které by byly dosaženy při srovnatelných transakcích a za srovnatelných okolností mezi nezávislými entitami, o) ujednáním o vnitroskupinovém financování úvěr nebo jiné plnění, které poskytuje členská entita jiné členské entitě stejné skupiny, p) prominutým dluhem dluh účetní jednotky, který věřitel zcela nebo zčásti této účetní jednotce promine, pokud účetní jednotce v souvislosti s prominutím tohoto dluhu nevznikne povinnost poskytnout jiné plnění. Díl 2 Určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty § 41 Kvalifikovaný zisk nebo ztráta členské entity Kvalifikovaný zisk nebo ztráta členské entity činí částku odpovídající účetnímu zisku nebo ztrátě členské entity upraveným podle tohoto dílu. § 42 Jurisdikční kvalifikovaný zisk nebo ztráta (1) Jurisdikční kvalifikovaný zisk skupiny za jednotlivé zdaňovací období a stát činí kladný rozdíl a) kladné hodnoty úhrnu kvalifikovaných zisků členských entit z tohoto státu vzniklých za toto zdaňovací období a b) úhrnu kvalifikovaných ztrát členských entit z tohoto státu vzniklých za toto zdaňovací období. (2) Jurisdikční kvalifikovaná ztráta skupiny za jednotlivé zdaňovací období a stát činí záporný rozdíl a) kladné hodnoty úhrnu kvalifikovaných zisků členských entit z tohoto státu vzniklých za toto zdaňovací období a b) úhrnu kvalifikovaných ztrát členských entit z tohoto státu vzniklých za toto zdaňovací období. (3) Pro účely výpočtu podle odstavců 1 a 2 se nezohlední kvalifikovaný zisk nebo ztráta členských entit skupiny, které jsou a) investiční entitou, b) součástí podskupiny v menšinovém vlastnictví, nebo c) členskou entitou v menšinovém vlastnictví. § 43 Základní úpravy účetního zisku nebo ztráty (1) Pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty za dané výkazní období se účetní zisk nebo ztráta členské entity upraví o a) náklady na daň, b) vyloučené podíly na zisku, c) vyloučené kapitálové zisky nebo ztráty, d) zahrnuté zisky nebo ztráty vyplývající z metody přecenění, e) zahrnuté zisky nebo ztráty související se zcizením aktiv a účetních dluhů vyloučených podle § 109, f) asymetrické kurzové zisky nebo ztráty, g) nepřípustné náklady, h) položky změny chyb z předchozího období a změny účetních metod, i) vzniklé penzijní náklady. (2) Při výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity se považuje za zisk a) kvalifikované daňové zvýhodnění, b) daňové zvýhodnění, které je ve vztahu k entitě oprávněné jej uplatnit převoditelným daňovým zvýhodněním a obchodovatelným daňovým zvýhodněním. (3) Jiné daňové zvýhodnění než daňové zvýhodnění podle odstavce 2 se při výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity nepovažuje za zisk. § 44 Transakce mezi členskými entitami (1) Transakce mezi 2 členskými entitami z různých států, která není zaznamenána ve stejné výši ve finančních výkazech obou členských entit nebo není zaznamenána v souladu se zásadou tržního odstupu, se upraví tak, aby byla zaznamenána u těchto entit ve stejné výši a byla v souladu s touto zásadou. (2) Je-li ztráta z převodu aktiva mezi 2 členskými entitami ze stejného státu zahrnována do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty a není zaznamenána v souladu se zásadou tržního odstupu, upraví se v souladu s touto zásadou. § 45 Vyloučení nákladů v případě vnitroskupinového financování Pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity se nezohlední náklady související s ujednáním o vnitroskupinovém financování, pokud a) je tato členská entita ze státu s nízkým zdaněním nebo ze státu, který by byl státem s nízkým zdaněním, pokud by náklady této členské entitě nevznikly, b) lze důvodně předpokládat, že po předpokládanou dobu trvání ujednání o vnitroskupinovém financování bude toto ujednání zvyšovat částku nákladů zohledněných při výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty této členské entity, aniž by současně vedlo k odpovídajícímu zvýšení zdanitelného příjmu členské entity, která jí poskytuje úvěr nebo jí poskytuje plnění jiným způsobem, a c) této členské entitě poskytuje úvěr nebo jí poskytuje plnění jiným způsobem jiná členská entita ze státu, který 1. není státem s nízkým zdaněním, nebo 2. by nebyl státem s nízkým zdaněním, pokud by příjmy související s danými náklady plnění poskytující členské entitě nevznikly. § 46 Vyloučení položek při určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty pojišťovny (1) Pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty pojišťovny se nezohlední částka účtovaná pojistníkům jako náhrada nákladu na daň zaplacenou pojišťovnou v souvislosti s výnosem pojistníka. (2) Pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty pojišťovny se do kvalifikovaného zisku nebo ztráty zahrnou veškeré výnosy pojistníků, které nejsou zohledněny v účetním zisku nebo ztrátě pojišťovny, a to v rozsahu, v jakém se odpovídající zvýšení nebo snížení závazků vůči pojistníkům odráží v jejím účetním zisku nebo ztrátě. § 47 Snížení a zvýšení vlastního kapitálu v souvislosti s investičním nástrojem zahrnutým do vedlejšího kapitálu Tier 1 (1) Snížení vlastního kapitálu členské entity, které je výsledkem rozdělení zisku a které bylo nebo má být uskutečněno v souvislosti s investičním nástrojem zahrnutým do vedlejšího kapitálu Tier 1 vydaným touto členskou entitou, se při výpočtu jejího kvalifikovaného zisku nebo ztráty považuje za náklad. (2) Zvýšení vlastního kapitálu členské entity, které je výsledkem rozdělení zisku a které bylo nebo má být přijato v souvislosti s investičním nástrojem zahrnutým do vedlejšího kapitálu Tier 1 drženým touto členskou entitou, se zahrne do výpočtu jejího kvalifikovaného zisku nebo ztráty. (3) Investičním nástrojem zahrnutým do vedlejšího kapitálu Tier 1 se pro účely dorovnávacích daní rozumí nástroj a) převoditelný na vlastní kapitál nebo jehož účetní hodnota je trvale snížena, nastane-li předem stanovená skutečnost, který má další vlastnosti, jejichž účelem je vyrovnání ztrát vzniklých v souvislosti s finanční krizí, který je zahrnutý do vedlejšího kapitálu Tier 1 podle 1. přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky stanovené pro bankovní sektor3) v případě členského státu, nebo 2. obezřetnostních regulatorních požadavků stanovených pro bankovní sektor v případě třetího státu, b) zahrnutý do kapitálu třídy 1 s omezením, který má podobnou funkci jako vedlejší kapitál Tier 1 podle písmene a), podle 1. přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky stanovené pro pojišťovací sektor4) v případě členského státu, nebo 2. jiných regulatorních požadavků stanovených pro pojišťovací sektor v případě třetího státu. § 48 Vyloučení zisků z mezinárodní lodní dopravy (1) Pro účely vyloučení zisků z mezinárodní lodní dopravy se rozumí a) ziskem z mezinárodní lodní dopravy zisk plynoucí členské entitě z činností mezinárodní lodní dopravy, ledaže je tato doprava prováděna po vnitrozemských vodních cestách ve stejném státě, b) činnostmi mezinárodní lodní dopravy 1. mezinárodní lodní doprava cestujících nebo nákladu, bez ohledu na to, zda je členská entita vlastníkem lodi, nájemcem nebo je oprávněna s lodí nakládat na základě jiného právního důvodu, 2. mezinárodní lodní doprava cestujících nebo nákladu na základě dohody o pronájmu lodního prostoru, 3. pronájem lodi za účelem mezinárodní dopravy cestujících nebo nákladu s plnou výbavou a posádkou, 4. pronájem lodi za účelem mezinárodní dopravy cestujících nebo nákladu jiné členské entitě bez posádky, 5. účast ve společném fondu, společném podniku nebo mezinárodní provozní agentuře pro mezinárodní lodní dopravu cestujících nebo nákladu, 6. prodej lodi užívané k mezinárodní dopravě cestujících nebo nákladu, pokud byla loď držena členskou entitou za účelem užívání po dobu nejméně jednoho roku, c) vedlejším ziskem z mezinárodní lodní dopravy zisk plynoucí členské entitě z vedlejších činností lodní dopravy, pokud jsou tyto činnosti vykonávány především v souvislosti s mezinárodní lodní dopravou cestujících nebo nákladu, d) vedlejšími činnostmi lodní dopravy 1. pronájem lodi bez posádky jinému podniku lodní dopravy, který není členskou entitou, pokud doba pronájmu nepřesáhne 3 roky, 2. prodej přepravních a dopravních dokladů vydaných jinými podniky lodní dopravy pro vnitrostátní úsek mezinárodní plavby, 3. pronájem a krátkodobé skladování kontejnerů včetně příjmů z úplat za prodlení v případě pozdního vrácení kontejnerů, 4. poskytování služeb inženýrů, pracovníků údržby, pracovníků manipulujících s nákladem, pracovníků stravovacích služeb a pracovníků zákaznických služeb ostatním provozovatelům lodní dopravy, 5. příjmy z investiční činnosti, pokud investiční činnost, ze které zisk plyne, je prováděna jako nedílná součást výkonu činnosti provozování lodí v mezinárodní dopravě, e) strategickým řízením způsob řízení entity zaměřený na dlouhodobé plánování a směřování entity spolu se stanovením cílů a způsobu jejich dosažení. (2) Pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity se nezohlední její zisk z mezinárodní lodní dopravy ani vedlejší zisk z mezinárodní lodní dopravy, pokud tato členská entita prokáže, že strategické nebo obchodní řízení všech dotčených lodí je skutečně prováděno ze státu, z něhož je členská entita. Vedlejší zisk z mezinárodní lodní dopravy se zohlední, pokud souhrn vedlejších zisků z mezinárodní lodní dopravy členských entit ze stejného státu činí více než 50 % zisků těchto členských entit z mezinárodní lodní dopravy. (3) Pokud je výsledkem výpočtu zisku z mezinárodní lodní dopravy a vedlejšího zisku z mezinárodní lodní dopravy ztráta, tato ztráta se pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty této členské entity nezohlední. (4) Náklady členské entity, které přímo vyplývají z jejích činností mezinárodní lodní dopravy nebo jejích vedlejších činností lodní dopravy, se pro účely určení zisku z mezinárodní lodní dopravy a vedlejšího zisku z mezinárodní lodní dopravy členské entity odečtou od výnosů členské entity z těchto činností. (5) Náklady členské entity, které nepřímo vyplývají z jejích činností mezinárodní lodní dopravy nebo jejích vedlejších činností lodní dopravy, se pro účely určení zisku z mezinárodní lodní dopravy a vedlejšího zisku z mezinárodní lodní dopravy členské entity odečtou od výnosů členské entity z těchto činností na základě poměru jejích výnosů z těchto činností k jejím celkovým výnosům. (6) Pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity se nezohlední žádné její náklady přímo ani nepřímo vyplývající z jejích činností mezinárodní lodní dopravy nebo jejích vedlejších činností lodní dopravy a odečtené podle odstavce 4 nebo 5. Díl 3 Rozhodnutí pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty § 49 Rozhodnutí ohledně kompenzace vázané na akcie nebo jiné účastnické cenné papíry (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je alespoň jedna členská entita dané skupiny, učinit střednědobé rozhodnutí ohledně kompenzace vázané na akcie nebo jiné účastnické cenné papíry. (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, všechny členské entity ze státu, pro který je rozhodnutí učiněno, částku vykázanou v jejich finančních výkazech jako náklady nebo výdaje takové členské entity na kompenzaci na základě akcií nebo jiných účastnických cenných papírů nahradí částkou, která je povolena jako odpočet při výpočtu jejich zdanitelného příjmu ve státě, ze kterého je tato entita. (3) Pokud náklady nebo výdaje na kompenzaci vázanou na akcie nebo jiné účastnické cenné papíry vznikly v souvislosti s opcí, která není uplatněna, částka těchto nákladů nebo výdajů, která je odečtena od účetního zisku nebo ztráty členské entity za účelem určení jejího kvalifikovaného zisku nebo ztráty za všechna předchozí výkazní období, se zahrne do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty ve výkazním období, v němž uplyne lhůta pro uplatnění této možnosti. (4) Pokud část nákladů nebo výdajů na kompenzaci vázanou na akcie nebo jiné účastnické cenné papíry je vykázána ve finančních výkazech členské entity ve výkazních obdobích předcházejících prvnímu z výkazních období, pro které bylo rozhodnutí učiněno, zahrne se do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity za toto první výkazní období částka odpovídající rozdílu a) celkové výše nákladů nebo výdajů na kompenzace vázané na akcie nebo jiné účastnické cenné papíry, která je odečtena pro účely výpočtu jeho kvalifikovaného zisku nebo ztráty v těchto předchozích výkazních obdobích, a b) celkové výše nákladů nebo výdajů na kompenzaci vázanou na akcie nebo jiné účastnické cenné papíry, která by byla odečtena pro účely výpočtu jeho kvalifikovaného zisku nebo ztráty v těchto předchozích výkazních obdobích, pokud by pro tato výkazní období bylo učiněno rozhodnutí podle odstavce 1. (5) V prvním z výkazních období, pro které není střednědobé rozhodnutí podle odstavce 1 obnoveno, se do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity zahrne částka neuhrazených nákladů nebo výdajů na kompenzace vázané na akcie odečtená v návaznosti na uvedené rozhodnutí, která přesahuje vzniklé účetní náklady. § 50 Rozhodnutí ohledně využití zásady realizace (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je alespoň jedna členská entita dané skupiny, učinit střednědobé rozhodnutí ohledně využití zásady realizace. (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, všechny členské entity ze státu, pro který je rozhodnutí učiněno, pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty stanoví zisky a ztráty z aktiv a účetních dluhů vykazovaných v konsolidované účetní závěrce za výkazní období v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty na základě zásady realizace. (3) Podávající členská entita může působnost rozhodnutí podle odstavce 1 omezit pouze na hmotná aktiva členských entit nebo na investiční entity. (4) Zisky nebo ztráty, které vyplývají z účtování aktiva nebo účetního dluhu v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty, se při určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity podle odstavce 2 nezohlední. (5) Za účetní hodnotu aktiva nebo účetního dluhu pro účely stanovení zisku nebo ztráty na základě zásady realizace podle odstavce 2 se považuje jeho účetní hodnota a) v době, kdy bylo aktivum pořízeno nebo vznikl účetní dluh, nebo b) k prvnímu dni výkazního období, pro které bylo dané rozhodnutí učiněno, nastane-li tento den později než skutečnost podle písmene a). (6) V prvním z výkazních období, pro které není rozhodnutí podle odstavce 1 obnoveno, se při výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity částka rovnající se rozdílu mezi reálnou a účetní hodnotou aktiva nebo účetního dluhu k prvnímu dni výkazního období, pro které nebylo rozhodnutí obnoveno, určená na základě uvedeného rozhodnutí, a) přičte, pokud reálná hodnota převyšuje účetní hodnotu, nebo b) odečte, pokud účetní hodnota převyšuje reálnou hodnotu. § 51 Rozhodnutí ohledně zcizení místních hmotných aktiv (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je alespoň jedna členská entita dané skupiny, učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně zcizení místních hmotných aktiv. (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, upraví členská entita v daném výkazním období podle odstavců 3 až 5 svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu, které vyplývají ze zcizení místních hmotných aktiv uskutečněného členskou entitou v tomto výkazním období ve prospěch osoby, která není součástí skupiny, jejíž součástí je členská entita. Ve vztahu k výkaznímu období předcházejícímu výkaznímu období, pro které je rozhodnutí podle odstavce 1 učiněno, se při úpravách podle odstavců 3 až 5 použije také § 87. (3) Zisk plynoucí ze zcizení místních hmotných aktiv ve výkazním období, pro které je rozhodnutí učiněno, se započte proti případné čisté ztrátě členské entity ze státu, v němž se nachází tato aktiva, vyplývající ze zcizení místních hmotných aktiv v pětiletém období. Zisk se nejprve započte proti případné čisté ztrátě, která vzniká v prvním výkazním období pětiletého období. Zbytková výše zisku se převádí do dalšího výkazního období a započte se proti případným čistým ztrátám, které vznikají v následujících výkazních obdobích pětiletého období. (4) Zbytková výše zisku, která zůstane po uplatnění postupu podle odstavce 3, se pro účely výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty všech členských entit ze státu, v němž se nachází místní hmotná aktiva, které dosáhly zisku ze zcizení místních hmotných aktiv ve výkazním období, pro které je rozhodnutí učiněno, rovnoměrně rozloží na celé pětileté období. Zbytková výše zisku přiřazená členské entitě je úměrná poměru zisku této členské entity k zisku všech členských entit. (5) Pokud žádná z členských entit ze státu, v němž se nachází místní hmotná aktiva, nedosahuje zisku ze zcizení místních hmotných aktiv ve výkazním období, pro které je rozhodnutí podle odstavce 1 učiněno, rozdělí se zbytková výše zisku podle odstavce 4 rovnoměrně mezi všechny členské entity z tohoto státu a pro účely výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty každé z těchto členských entit se rovnoměrně rozloží na celé pětileté období. (6) Místním hmotným aktivem se pro účely dorovnávacích daní rozumí nemovitá věc nacházející se ve státě, ze kterého je členská entita, která ji zcizuje. (7) Pětiletým obdobím podle odstavců 3 až 5 je výkazní období, pro které je rozhodnutí učiněno, a 4 výkazní období předcházející tomuto výkaznímu období. § 52 Rozhodnutí ohledně použití postupu účetní konsolidace k eliminaci výnosů, nákladů, zisků a ztrát (1) Nejvyšší mateřská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je alespoň jedna členská entita dané skupiny, učinit střednědobé rozhodnutí ohledně použití postupu účetní konsolidace k eliminaci výnosů, nákladů, zisků a ztrát. (2) Učiní-li nejvyšší mateřská entita rozhodnutí podle odstavce 1, použije se postup účetní konsolidace k eliminaci výnosů, nákladů, zisků a ztrát z transakcí mezi členskými entitami, které jsou a) ze státu, pro který je rozhodnutí učiněno, a b) zahrnuty do skupiny daňové konsolidace pro účely výpočtu jurisdikčního kvalifikovaného zisku nebo ztráty skupiny, jejíž jsou členské entity součástí. (3) V prvním z výkazních období, pro které je rozhodnutí učiněno nebo pro které není obnoveno, se provedou úpravy tak, aby položky kvalifikovaného zisku nebo ztráty byly v důsledku takového rozhodnutí nebo jeho neobnovení zohledněny právě jednou. § 53 Rozhodnutí ohledně zohlednění zisku a ztrát z kapitálových investic (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je alespoň jedna členská entita dané skupiny, učinit střednědobé rozhodnutí ohledně zohlednění zisku a ztrát z kapitálových investic. (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, držitel vlastnického podílu jiného, než je portfoliový podíl a kvalifikovaný vlastnický podíl, který je ze státu, pro který je rozhodnutí učiněno, a) zahrne do kvalifikovaného zisku nebo ztráty 1. zisk nebo ztrátu vzniklé v souvislosti se změnou reálné hodnoty vlastnického podílu, který je oceňován reálnou hodnotou, nebo snížením hodnoty tohoto podílu, pokud držitel tohoto podílu podléhá zdanění příjmů v souvislosti se změnou reálné hodnoty podílu nebo snížením jeho hodnoty; pokud podléhá zdanění příjmů na základě zásady realizace, zahrne se takový zisk nebo ztráta do kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity, pokud náklad na daň z příjmů zahrnuje náklad na odloženou daň vykázaný v souvislosti se změnou reálné hodnoty vlastnického podílu, 2. zisk nebo ztrátu vzniklé v souvislosti s držbou vlastnického podílu v daňově transparentní entitě, který je vykázán ve finančních výkazech na základě ekvivalence, a 3. zisk nebo ztrátu vzniklé v souvislosti se zcizením vlastnického podílu a v souvislosti se kterými podléhá držitel tohoto podílu zdanění příjmů a b) zohlední při výpočtu upravené výše zahrnutých daní stávající náklad na daň a náklad na odloženou daň související s položkami podle písmene a). (3) Kvalifikovaným vlastnickým podílem podle odstavce 2 je vlastnický podíl v daňově transparentní entitě, pokud a) u tohoto podílu nejsou aktiva, účetní dluhy, výnosy, náklady a peněžní toky daňově transparentní entity vykázány po jednotlivých řádcích v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity skupiny, jejíž součástí je daňově transparentní entita, a b) je alespoň část částky investované do tohoto podílu vrácena jako daňové zvýhodnění, které není kvalifikovaným daňovým zvýhodněním ani daňovým zvýhodněním, které je ve vztahu k entitě oprávněné jej uplatnit převoditelným daňovým zvýhodněním a obchodovatelným daňovým zvýhodněním, protože je očekávaný celkový výnos z tohoto podílu nižší než celková částka vložená do tohoto podílu jeho držitelem. (4) Očekávaný celkový výnos podle odstavce 3 písm. b) se určuje k okamžiku uskutečnění investice na základě skutečností a podmínek, za kterých byla investice uskutečněna. (5) Rozhodnutí o neobnovení rozhodnutí podle odstavce 1 nelze učinit, pokud je na základě něj při určení výše kvalifikovaného zisku zohledňována vyloučená kapitálová ztráta. § 54 Rozhodnutí ohledně prominutého dluhu (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému prominutému dluhu členské entity učinit jednorázové rozhodnutí ohledně prominutého dluhu. Rozhodnutí lze učinit, pokud a) je dluh prominut v souvislosti s insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením vedeným podle právního řádu státu, v němž je toto řízení vedeno, nad kterým vykonává dohled soud nebo jiný soudní orgán nebo v souvislosti se kterým je jmenován nezávislý insolvenční správceinsolvenční správce, b) věřitel není propojen s dlužníkem a lze důvodně předpokládat, že by dlužník nejpozději do 12 měsíců nebyl schopen plnit své závazky, pokud by k prominutí dluhu nedošlo, nebo c) věřitel není propojen s dlužníkem a závazky dlužníka bezprostředně před prominutím dluhu převyšují reálnou tržní hodnotu jeho aktiv, a to v případě, kdy rozhodnutí nelze učinit z důvodu podle písmene a) nebo b). (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, nezohlední se prominutý dluh, pro který je rozhodnutí učiněno, při určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity. (3) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) nebo b), lze postup podle odstavce 2 použít také na prominutí dluhu dlužníka propojeného s věřitelem, pokud jde o postup, který je součástí prominutí dluhu nepropojeného dlužníka. (4) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c), nezohlední se prominutý dluh nejvýše v rozsahu nižší z těchto částek: a) částka, o kterou závazky dlužníka převyšují reálnou tržní hodnotu jeho aktiv zjištěnou bezprostředně před prominutím dluhu, b) nejvyšší možná částka prominutého dluhu, kterou lze takto zohlednit podle daňových právních předpisů státu, ze kterého je dlužník. Díl 4 Přiřazení kvalifikovaného zisku nebo ztráty vybraným entitám § 55 Hlavní entita a stálá provozovna (1) Je-li členská entita stálou provozovnou podle § 6 písm. f) bodů 1 až 3, je jejím účetním ziskem nebo ztrátou zisk nebo ztráta vykázané v samostatných finančních výkazech této stálé provozovny. Nesestavuje-li stálá provozovna samostatné finanční výkazy, považuje se za její účetní zisk nebo ztrátu částka, která by byla vykázána v jejích samostatných finančních výkazech, pokud by byly sestaveny samostatně a v souladu s rámcem účetního výkaznictví použitým při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity. (2) Účetní zisk nebo ztráta členské entity, která je stálou provozovnou podle § 6 písm. f) bodů 1 až 3, se upraví tak, aby zahrnovaly pouze částky a položky výnosů a nákladů, které jí lze přiřadit bez ohledu na výši příjmů podléhajících dani a výši daňově uznatelných nákladů ve státě, ze kterého je tato stálá provozovna, podle a) mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění příjmů, jde-li o stálou provozovnu podle § 6 písm. f) bodu 1, b) právního řádu státu, ze kterého je tato stálá provozovna, jde-li o stálou provozovnu podle § 6 písm. f) bodu 2, nebo c) čl. 7 modelové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku, jde-li o stálou provozovnu podle § 6 písm. f) bodu 3. (3) Je-li členská entita stálou provozovnou podle § 6 písm. f) bodu 4, její účetní zisk nebo ztráta se vypočítá na základě částek a položek a) výnosů, které jsou vyňaty ze zdanění ve státě, z nějž je hlavní entita, a které lze přiřadit k činnostem vykonávaným mimo tento stát, a b) nákladů, které nejsou odečteny pro daňové účely ve státě, z nějž je hlavní entita, a které lze přiřadit k činnostem podle písmene a). (4) Účetní zisk nebo ztráta stálé provozovny se nezohlední při stanovení kvalifikovaného zisku nebo ztráty hlavní entity, nevyplývá-li z odstavce 5 něco jiného. (5) V případě stálé provozovny se považuje její a) kvalifikovaná ztráta za náklad hlavní entity pro účely výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty této entity v rozsahu, v jakém 1. je ztráta stálé provozovny při výpočtu zdanitelného příjmu hlavní entity považována za náklad a 2. není započtena oproti položce zdanitelného příjmu, která podléhá dani podle právního řádu státu, z nějž je hlavní entita, a také podle právního řádu státu, z něhož je stálá provozovna, b) následně získaný kvalifikovaný zisk za kvalifikovaný zisk hlavní entity až do výše kvalifikované ztráty, která byla dříve podle písmene a) považována za náklad hlavní entity. § 56 Entita s prvkem daňové transparence (1) Účetní zisk nebo ztráta členské entity, která je entitou s prvkem daňové transparence, se sníží o částku, kterou lze přiřadit entitám, které nejsou členskými entitami skupiny, držícím vlastnický podíl v této členské entitě přímo nebo prostřednictvím daňově transparentní struktury, ledaže je a) tato členská entita nejvyšší mateřskou entitou, nebo b) vlastnický podíl v této členské entitě držen nejvyšší mateřskou entitou, která je entitou s prvkem daňové transparence, a to přímo nebo prostřednictvím daňově transparentní struktury. (2) Účetní zisk nebo ztráta členské entity, která je entitou s prvkem daňové transparence, se sníží o účetní zisk nebo ztrátu, které jsou přiřazeny jiné členské entitě podle odstavců 3 až 5. (3) Pokud entita s prvkem daňové transparence zcela nebo částečně vykonává činnost prostřednictvím stálé provozovny, přiřadí se její účetní zisk nebo ztráta, které zbydou po uplatnění postupu podle odstavce 1, této stálé provozovně podle § 55. (4) Není-li daňově transparentní entita nejvyšší mateřskou entitou, přiřadí se účetní zisk nebo ztráta entity s prvkem daňové transparence, které zbydou po uplatnění postupu podle odstavců 1 až 3, jeho vlastnickým členským entitám v poměru podle jejich vlastnických podílů v této entitě s prvkem daňové transparence. (5) Je-li entita s prvkem daňové transparence daňově transparentní entitou, jež je nejvyšší mateřskou entitou nebo reverzní hybridní entitou, přiřadí se účetní zisk nebo ztráta entity s prvkem daňové transparence, které zbydou po uplatnění postupu podle odstavců 1 až 3, této nejvyšší mateřské entitě nebo reverzní hybridní entitě. (6) Na každý vlastnický podíl v entitě s prvkem daňové transparence se odstavce 3 až 5 použijí samostatně. HLAVA II UPRAVENÉ ZAHRNUTÉ DANĚ Díl 1 Obecná ustanovení § 57 Zahrnuté daně (1) Zahrnutou daní je pro účely dorovnávacích daní daň a) vykázaná ve finančních výkazech členské entity za dané výkazní období na základě 1. jejích výnosů nebo zisků, nebo 2. jejího podílu na výnosech nebo zisku členské entity, v níž drží vlastnický podíl, b) z rozděleného zisku, zisku, který je považován za rozdělený, nebo nákladu, který se nevztahuje k podnikatelské činnosti, pokud tyto daně byly stanoveny v rámci způsobilého systému daně z rozděleného zisku, c) stanovená namísto daně stanovované v rámci běžného systému daně z příjmů právnických osob, d) stanovená v souvislosti s nerozděleným ziskem a vlastním kapitálem entity, včetně daní z více složek založených na příjmu a vlastním kapitálu. (2) Zahrnutou daní pro účely dorovnávacích daní není a) dorovnávací daň stanovená mateřské entitě na základě kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku, b) kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň členské entity, c) daň stanovená členské entitě na základě kvalifikovaného pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, d) nekvalifikovaná vratná daň ze zisku, e) daň zaplacená pojišťovnou v souvislosti s výnosy pojistníků. (3) Pro účely určení zahrnutých daní se nezohlední zahrnuté daně ze zisku nebo ztráty, pokud tento zisk nebo ztráta vyplývají ze zcizení místních hmotných aktiv ve výkazním období, pro které je učiněno krátkodobé rozhodnutí týkající se zcizení místních hmotných aktiv. § 58 Vymezení dalších pojmů Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) nepovoleným časovým rozlišením změna nákladu na odloženou daň vykázaného ve finančních výkazech členské entity, která souvisí s 1. nejistou daňovou pozicí, nebo 2. rozdělením zisku členské entity, b) nenárokovaným časovým rozlišením zvýšení odloženého daňového dluhu vykázaného ve finančních výkazech členské entity za výkazní období, 1. u něhož se nepředpokládá, že bude uhrazen ve lhůtě podle § 62 odst. 2, a 2. který není na základě krátkodobého rozhodnutí zahrnut do celkové částky úpravy odložené daně za toto výkazní období, c) nadměrnou zápornou částkou nákladů na odloženou daň částka odpovídající 1. dodatečné dorovnávací dani podle § 88, nemá-li skupina v daném státě kvalifikovaný zisk, 2. upravené výši zahrnutých daní, je-li upravená výše zahrnutých daní záporná a má-li skupina v daném státě kvalifikovaný zisk. Díl 2 Určení upravené výše zahrnutých daní členské entity § 59 Upravená výše zahrnutých daní (1) Upravená výše zahrnutých daní členské entity za dané výkazní období činí úhrn nákladů na daň vykázaných do jejího účetního zisku nebo ztráty v souvislosti se zahrnutými daněmi za toto výkazní období, který se a) zvýší o čistou výši položek připočítávaných k zahrnutým daním za dané výkazní období, b) sníží o čistou výši položek odčítaných od zahrnutých daní za dané výkazní období, c) upraví o celkovou výši úpravy odložené daně a d) upraví o zvýšení nebo snížení zahrnutých daní vykázané do vlastního kapitálu nebo ostatního úplného výsledku hospodaření v souvislosti s částkami zahrnutými do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty, které budou předmětem daně podle právního řádu určitého státu. (2) Položkou připočítávanou k zahrnutým daním členské entity za dané výkazní období je a) zahrnutá daň vykázaná ve finančních výkazech jako náklad do zisku před zdaněním, b) odložená daňová pohledávka vzniklá z kvalifikované ztráty, která je použita na základě dlouhodobého rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty podle § 64 odst. 4, c) zahrnutá daň související s nejistou daňovou pozicí dříve vyloučenou podle odstavce 3 písm. d), která je zaplacena v daném výkazním období, d) daňové zvýhodnění související s kvalifikovaným daňovým zvýhodněním nebo daňovým zvýhodněním, které je ve vztahu k entitě oprávněné jej uplatnit převoditelným daňovým zvýhodněním a obchodovatelným daňovým zvýhodněním, pokud tato daňová zvýhodnění vznikla jako snížení nákladu na daň za toto výkazní období. (3) Položkou odčítanou od zahrnutých daní členské entity za dané výkazní období je a) náklad na daň za toto výkazní období vzniklý v souvislosti s příjmy vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty podle hlavy I této části, b) daňové zvýhodnění související s jiným daňovým zvýhodněním než podle odstavce 2 písm. d), pokud toto daňové zvýhodnění nebylo vykázáno jako snížení stávajícího nákladu na daň, c) zahrnutá daň poskytnutá členské entitě zpět jako daňové zvýhodnění, se kterou se v jejích finančních výkazech nezachází jako s úpravou stávajících nákladů na daň, ledaže se tato zahrnutá daň vztahuje k daňovému zvýhodnění podle odstavce 2 písm. d), d) stávající náklad na daň, který souvisí s nejistou daňovou pozicí, e) stávající náklad na daň, u kterého se nepředpokládá, že bude uhrazen do 3 let od konce výkazního období. (4) Pokud více položek podle odstavců 1 až 3 zahrnuje stejnou částku, zohlední se tato částka pro účely výpočtu upravených zahrnutých daní pouze jednou. § 60 Jurisdikční úhrn upravených výší zahrnutých daní (1) Jurisdikční úhrn upravených výší zahrnutých daní skupiny v jednotlivém zdaňovacím období a státě činí úhrn upravených výší zahrnutých daní členských entit skupiny z tohoto státu v tomto zdaňovacím období. (2) Jurisdikční úhrn upravených výší zahrnutých daní nezahrnuje nadměrnou zápornou částku nákladů na odloženou daň, je-li upravená výše zahrnutých daní záporná a má-li skupina v daném státě kvalifikovaný zisk. O částku odpovídající nadměrné záporné částce nákladů na odloženou daň se v následujících zdaňovacích obdobích, ve kterých je upravená výše zahrnutých daní kladná a v nichž má skupina v daném státě kvalifikovaný zisk, postupně až do souhrnné výše této částky sníží jurisdikční úhrn upravených výší zahrnutých daní. (3) Vznikla-li nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň v souvislosti s daňovou ztrátou u daně z příjmů právnických osob uplatněnou zpětně, odstavec 2 se nepoužije. § 61 Celková výše úpravy odložené daně (1) Celková výše úpravy odložené daně zvyšující výši zahrnutých daní členské entity za dané výkazní období činí úhrn nákladů na odloženou daň vykázaný v jejích finančních výkazech ve vztahu k zahrnutým daním a upravený podle odstavců 3 až 6. (2) Přesahuje-li daňová sazba uplatňovaná pro účely výpočtu nákladu na odloženou daň minimální daňovou sazbu, přepočítá se úhrn nákladů na odloženou daň podle odstavce 1 podle minimální daňové sazby. (3) Celková výše úpravy odložené daně se v daném výkazním období zvýší o úhrn a) nepovolených nákladů příštích období nebo nenárokovaného časového rozlišení uhrazeného v průběhu tohoto výkazního období a b) opětovně zahrnutých odložených daňových dluhů, které jsou 1. uhrazeny v průběhu tohoto výkazního období a 2. stanoveny ve výkazním období předcházejícím tomuto výkaznímu období. (4) Pokud za dané výkazní období není ve finančních výkazech vykázána odložená daňová pohledávka ze ztráty, protože nejsou splněna kritéria pro její uznání, celková výše úpravy odložené daně se sníží o částku, o kterou by se snížila celková výše úpravy odložené daně, pokud by odložená daňová pohledávka ze ztráty za toto výkazní období byla vykázána. (5) Celková výše úpravy odložené daně nezahrnuje a) náklad na odloženou daň související s položkami vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty podle hlavy I této části, b) náklad na odloženou daň související s nepovoleným nebo nenárokovaným časovým rozlišením, c) dopad úpravy ocenění nebo úpravy účetního uznání odložené daňové pohledávky, d) náklad na odloženou daň vyplývající z přepočtu odložené daně souvisejícího se změnou použitelné daňové sazby stanovené právním řádem daného státu a e) náklad na odloženou daň související s tvorbou a použitím daňového zvýhodnění s výjimkou odložené daňové pohledávky náhradní ztráty. (6) Pokud je odložená daňová pohledávka, kterou lze přiřadit kvalifikované ztrátě členské entity, vykázána ve výkazním období na základě nižší daňové sazby, než je minimální daňová sazba, může být ve stejném výkazním období přepočítána podle minimální daňové sazby, je-li poplatník schopen prokázat, že odloženou daňovou pohledávku lze přiřadit této kvalifikované ztrátě. Pokud je odložená daňová pohledávka takto zvýšena, celková výše úpravy odložené daně se odpovídajícím způsobem sníží. § 62 Opětovně zahrnutý odložený daňový dluh (1) Opětovně zahrnutým odloženým daňovým dluhem za výkazní období se pro účely dorovnávacích daní rozumí zvýšení celkové výše úpravy v kategorii odloženého daňového dluhu, která a) je zahrnuta do celkové výše úpravy odložených daní v pátém výkazním období předcházejícím tomuto výkaznímu období a b) není vypořádána do konce posledního dne tohoto výkazního období. (2) Odložený daňový dluh, který není vypořádaný a jehož částka není uhrazena během 5 následujících výkazních období, se opětovně zahrne do celkové výše úpravy odložené daně v rozsahu, v jakém je zohledněn v celkové výši úpravy odložené daně členské entity. (3) Opětovně zahrnutý odložený daňový dluh stanovený pro dané výkazní období se považuje za snížení zahrnutých daní v pátém výkazním období bezprostředně předcházejícím danému výkaznímu období. Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto předcházející výkazní období se v takovém případě přepočítají podle § 87. (4) Opětovné zahrnutí odloženého daňového dluhu se neprovede a odstavce 1 až 3 se nepoužijí, a to ani v případě, že tento daňový dluh není vypořádán nebo uhrazen během 5 následujících výkazních období, pokud odložený daňový dluh odpovídá úhrnu vzniklých nákladů na daň, které lze přiřadit změnám souvisejících odložených daňových dluhů, které vyplývají z a) opravné položky hmotných aktiv, b) položky pořizovacích nákladů na získání povolení nebo obdobného oprávnění poskytnuté státem nebo jeho nedílnou součástí k používání nemovitého majetku nebo využívání přírodních zdrojů, které zahrnuje významné investice do hmotných aktiv, c) položky nákladů na výzkum a vývoj, d) položky nákladů na vyřazení z provozu a sanaci, e) položky nerealizovaných čistých zisků z účtování o reálné hodnotě, f) položky čistých kurzových zisků, g) položky pojistných rezerv a časově rozlišených pořizovacích nákladů pojistných smluv, h) položky zisků z prodeje hmotného majetku nacházejícího se ve stejném státě, z něhož je členská entita, které jsou reinvestovány do hmotného majetku v tomto státě, i) položky dodatečné částky vzniklé v důsledku změn účetních metod ve vztahu k položkám podle písmen a) až h). § 63 Odložená daňová pohledávka náhradní ztráty (1) Odložená daňová pohledávka náhradní ztráty vzniká, pokud a) podle právní úpravy zdanění příjmů právnických osob ve státě, ze kterého je členská entita, lze uplatnit daňové zvýhodnění vzniklé z důvodu daně zaplacené v zahraničí ovládanou zahraniční společností pouze tehdy, pokud jsou nejprve ztráty ovládající entity vzniklé v souvislosti s příjmy plynoucími ze zdrojů na území státu, ze kterého je tato entita, vyrovnány příjmy ovládané zahraniční společnosti, které by jinak byly zdaňovány u ovládající entity, b) daňová ztráta vzniklá v souvislosti s příjmy plynoucími ze zdrojů na území státu, ze kterého je členská entita, je alespoň z části vyrovnána příjmem ovládané zahraniční společnosti a c) právní předpisy státu, ze kterého je členská entita, upravující zdanění příjmů této členské entity umožňují použít daňové zvýhodnění vzniklé z důvodu daně zaplacené v zahraničí ovládanou zahraniční společností ke snížení daně z příjmů právnických osob v následujícím zdaňovacím období ve vztahu k příjmům, které jsou zahrnuty do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členské entity. (2) Odložená daňová pohledávka náhradní ztráty činí nižší z těchto částek: a) výše daňového zvýhodnění vzniklého v souvislosti s režimem zdanění zahraničních ovládaných společností, které je podle právního řádu státu, ze kterého je ovládající entita, možné převést ze zdaňovacího období, v němž má členská entita daňovou ztrátu před zohledněním příjmů ovládané zahraniční společnosti, do následujícího zdaňovacího období, b) součin 1. výše daňové ztráty členské entity před zohledněním příjmů ovládané zahraniční společnosti za zdaňovací období daně z příjmů právnických osob a 2. sazby daně, kterou jsou zdaňovány příjmy členské entity ve státě, z nějž je tato členská entita. (3) Odložená daňová pohledávka náhradní ztráty nezahrnuje náklad na odloženou daň související s položkami vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty podle hlavy I této části. (4) Odložená daňová pohledávka náhradní ztráty se při určení efektivní daňové sazby zohlední ve výši určené na základě minimální daňové sazby nebo daňové sazby stanovené právním řádem daného státu, je-li tato vnitrostátní daňová sazba nižší. Odloženou daňovou pohledávku náhradní ztráty, která byla vykázána ve výši určené na základě nižší daňové sazby, než je minimální daňová sazba, lze zohlednit ve výši určené na základě minimální daňové sazby, je-li poplatník schopen prokázat, že odložená daňová pohledávka je přiřaditelná kvalifikované ztrátě. K dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního vykázání souvisejícímu s odloženou daňovou pohledávkou náhradní ztráty se nepřihlíží. (5) Celková výše úpravy odložené daně za zdaňovací období, ve kterém je uplatněna odložená daňová pohledávka náhradní ztráty, se zvýší o odloženou daňovou pohledávku náhradní ztráty, nejvýše však o částku odpovídající daňovému zvýhodnění vznikajícímu u daně z příjmů právnických osob za dané zdaňovací období vzniklé v souvislosti s daní zaplacenou ovládanou zahraniční společností. Díl 3 Rozhodnutí pro účely určení zahrnutých daní § 64 Rozhodnutí ohledně odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je členská entita skupiny, jejíž součástí je tato podávající členská entita, učinit dlouhodobé rozhodnutí ohledně odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty. Toto rozhodnutí nelze učinit pro stát se způsobilým systémem daně z rozděleného zisku. (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že pro účely postupu podle § 61 a 62 ve všech výkazních obdobích, během kterých v daném státě existuje kvalifikovaná ztráta, činí odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty součin a) čisté jurisdikční kvalifikované ztráty skupiny určené za dané výkazní období v tomto státě a b) minimální daňové sazby. (3) Učiní-li rozhodnutí podle odstavce 1 entita s prvkem daňové transparence, která je nejvyšší mateřskou entitou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty se vypočte podle kvalifikované ztráty entity s prvkem daňové transparence po snížení podle § 69 odst. 3. (4) Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty vypočtená podle odstavce 2 se použije ve všech následujících výkazních obdobích, v nichž pro daný stát existuje jurisdikční kvalifikovaný zisk skupiny, a to ve výši a) součinu kvalifikovaného zisku a minimální daňové sazby, nebo b) dostupné částky odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty, je-li tato částka nižší. (5) Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty vypočtená podle odstavce 2 se sníží o částku, která se použije pro dané výkazní období, a zůstatek se převede do následujících výkazních období. (6) Zruší-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, zbývající odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty se sníží na nulu k prvnímu dni prvního ze zdaňovacích období, pro které bylo rozhodnutí zrušeno. § 65 Rozhodnutí ohledně nadměrné záporné částky nákladů na odloženou daň (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je členská entita skupiny, jejíž součástí je tato podávající členská entita, učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně nadměrné záporné částky nákladů na odloženou daň. Rozhodnutí lze učinit, nemá-li skupina v daném státě kvalifikovaný zisk. (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, nezohlední se nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň v jurisdikčním úhrnu upravených výší zahrnutých daní ve státě, pro který je toto rozhodnutí učiněno. O částku odpovídající nadměrné záporné částce nákladů na odloženou daň se v následujících zdaňovacích obdobích, ve kterých je upravená výše zahrnutých daní kladná a v nichž má skupina v daném státě kvalifikovaný zisk, postupně až do souhrnné výše této částky sníží jurisdikční úhrn upravených výší zahrnutých daní. (3) Vznikla-li nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň v souvislosti s daňovou ztrátou u daně z příjmů právnických osob uplatněnou zpětně, odstavec 2 se nepoužije. Díl 4 Přiřazení zahrnutých daní § 66 Přiřazení zahrnutých daní vybraným členským entitám (1) Zahrnutá daň se přiřadí členským entitám následujícím způsobem: a) stálé provozovně se přiřadí zahrnutá daň, která je zahrnuta do finančních výkazů členské entity a týká se kvalifikovaného zisku nebo ztráty této stálé provozovny, b) vlastnické členské entitě se přiřadí zahrnutá daň, která je zahrnuta do finančních výkazů daňově transparentní entity a týká se kvalifikovaného zisku nebo ztráty přiřazených této vlastnické členské entitě podle § 56 odst. 4, c) členské entitě se přiřadí zahrnutá daň, která je zahrnuta do finančních výkazů její přímé nebo nepřímé vlastnické členské entity v rámci režimu zdanění ovládaných zahraničních společností, a to podle podílu této vlastnické členské entity na příjmech ovládané zahraniční společnosti, d) členské entitě, která je hybridní entitou, se přiřadí zahrnutá daň, která je zahrnuta do finančních výkazů její vlastnické členské entity a týká se kvalifikovaného zisku této hybridní entity, e) členské entitě, která v průběhu výkazního období provede rozdělení zisku, se přiřadí zahrnutá daň vykázaná ve finančních výkazech její přímé vlastnické členské entity ve vztahu k tomuto rozdělení zisku; obdobně se postupuje, podléhá-li nerozdělený zisk zdanění zahrnutou daní, jako kdyby byl rozdělen, a tato zahrnutá daň je ve vztahu k tomuto domnělému rozdělení zisku vykázána ve finančních výkazech přímé vlastnické členské entity. (2) Členská entita, které byla přiřazena zahrnutá daň podle odstavce 1 písm. c) nebo d) v souvislosti s pasivními příjmy, zahrne tuto zahrnutou daň do svých upravených zahrnutých daní ve výši nižší z těchto částek: a) výše zahrnuté daně přiřazené v souvislosti s těmito pasivními příjmy, b) součin 1. jurisdikční sazby dorovnávací daně skupiny ve státě, z nějž je tato členská entita, a 2. výše pasivních příjmů této členské entity, které podléhají režimu zdanění ovládaných zahraničních společností nebo v souvislosti se kterými je tato členská entita považována za transparentní ve státě, ze kterého je tato členská entita. (3) Jurisdikční sazba dorovnávací daně skupiny v daném státě se pro účely odstavce 2 písm. b) určí bez ohledu na zahrnuté daně, které ve vztahu k těmto pasivním příjmům vznikly vlastnické členské entitě. (4) Zahrnutá daň vlastnické členské entity vzniklá v souvislosti s pasivními příjmy, které zbydou po uplatnění postupu podle odstavce 2 písm. b), se nepřiřazuje podle odstavce 1 písm. c) a d). (5) Pasivními příjmy podle odstavců 2 až 4 se rozumí příjmové položky zahrnuté do kvalifikovaného zisku v rozsahu, v jakém vlastnická členská entita podléhá dani na základě režimu zdanění ovládaných zahraničních společností nebo v důsledku držení vlastnického podílu v hybridní entitě, pokud se jedná o položky a) dividend nebo ekvivalentů dividend, b) úroků nebo ekvivalentů úroků, c) nájemného, d) licenčních poplatků, e) anuity, nebo f) zisku z majetku, který vytváří některý z příjmů podle písmen a) až e). (6) Pokud se s kvalifikovaným ziskem stálé provozovny zachází jako s kvalifikovaným ziskem hlavní entity podle § 55 odst. 4, všechny zahrnuté daně vznikající ve státě, z nějž je stálá provozovna, a související s tímto ziskem se považují za zahrnuté daně hlavní entity ve výši nepřesahující součin a) tohoto kvalifikovaného zisku a b) nejvyšší sazby daně z běžných zisků ve státě, z nějž je hlavní entita. § 67 Dodatečné úpravy zahrnutých daní (1) Pokud členská entita provede ve svých finančních výkazech úpravu své zahrnuté daně za předcházející výkazní období, považuje se taková úprava za úpravu zahrnuté daně ve výkazním období, v němž je tato úprava provedena, s výjimkou případu, kdy se úprava vztahuje k výkaznímu období, ve kterém v daném státě dochází ke snížení zahrnutých daní. Dojde-li ke snížení zahrnuté daně, která je zahrnuta do upravené výše zahrnutých daní členské entity za předcházející výkazní období, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto výkazní období se přepočítají podle § 87 odst. 1 až 3. Upravená výše zahrnutých daní se při tom sníží o částku odpovídající snížení zahrnutých daní. Kvalifikovaný zisk za dané výkazní období a za předcházející výkazní období, kterých se tato úprava týká, se odpovídajícím způsobem upraví. (2) Pokud je daňová sazba použitá podle právního řádu daného státu snížena pod minimální daňovou sazbu a následkem tohoto snížení vznikají náklady na odloženou daň, zachází se s výsledným odloženým nákladem na daň jako s úpravou závazku členské entity z důvodu úpravy výše zahrnutých daní, které jsou zohledněny podle § 59 za předchozí výkazní období. (3) Pokud byly náklady na odloženou daň zohledněny při daňové sazbě nižší, než je minimální daňová sazba, a daňová sazba použitá podle právního řádu daného státu se později zvýší, náklad na odloženou daň, který z takového zvýšení vyplývá, se po zaplacení považuje za úpravu závazku členské entity z důvodu úpravy výše zahrnutých daní uplatňovaných za předchozí výkazní období podle § 59. Tato úprava nesmí překročit částku rovnající se nákladům na odloženou daň přepočítaným podle minimální daňové sazby. (4) Není-li z částky vzniklé členské entitě jako stávající náklady na daň a zahrnuté do upravených zahrnutých daní za určité výkazní období do 3 let po skončení tohoto výkazního období uhrazena částka vyšší než částka odpovídající 1 000 000 EUR, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za výkazní období, ve kterém byla nezaplacená částka uplatněna jako zahrnutá daň, se přepočítají podle § 87 odst. 1 až 3 a tato nezaplacená částka se vyloučí z upravených zahrnutých daní. § 68 Rozhodnutí ohledně nepodstatného snížení zahrnutých daní (1) Podávající členská entita může učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně nepodstatného snížení zahrnutých daní. (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, považuje se nepodstatné snížení zahrnutých daní za úpravu zahrnutých daní podle § 67 odst. 1 ve výkazním období, v němž se úprava provádí. (3) Nepodstatným snížením zahrnutých daní podle odstavce 2 se rozumí úhrnné snížení jurisdikčního úhrnu upravených výší zahrnutých daní stanovených pro daný stát za dané výkazní období o méně než částku odpovídající 1 000 000 EUR. HLAVA III REŽIM DAŇOVÉ NEUTRALITY A DANĚ Z ROZDĚLENÉHO ZISKU Díl 1 Režim daňové neutrality § 69 Nejvyšší mateřská entita s prvkem daňové transparence (1) Kvalifikovaný zisk nejvyšší mateřské entity s prvkem daňové transparence se pro výkazní období sníží o částku kvalifikovaného zisku, kterou lze přiřadit držiteli vlastnického podílu v této entitě s prvkem daňové transparence, pokud a) držitel vlastnického podílu podléhá dani z tohoto zisku, jejíž sazba činí alespoň minimální daňovou sazbu, a to za zdaňovací období této daně, které skončí do 12 měsíců od konce daného výkazního období, nebo b) lze rozumně předpokládat, že úhrnná upravená výše zahrnutých daní nejvyšší mateřské entity a daní uhrazených držitelem vlastnického podílu z tohoto zisku do 12 měsíců od konce daného výkazního období bude odpovídat částce odpovídající součinu tohoto zisku a minimální daňové sazby nebo tuto částku přesáhne. (2) Kvalifikovaný zisk nejvyšší mateřské entity s prvkem daňové transparence se pro výkazní období také sníží o částku kvalifikovaného zisku přiřazenou držiteli vlastnického podílu v entitě s prvkem daňové transparence, pokud je držitelem podílu a) fyzická osoba, která 1. je daňovým rezidentem ve státě, z něhož je nejvyšší mateřská entita, a 2. drží vlastnický podíl představující právo na nejvýše 5 % ze zisku a aktiv nejvyšší mateřské entity, nebo b) veřejná entita, mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo penzijní fond, pokud 1. jsou daňovým rezidentem ve státě, z něhož je nejvyšší mateřská entita, a 2. drží vlastnický podíl představující právo na nejvýše 5 % ze zisku a aktiv nejvyšší mateřské entity. (3) Kvalifikovaná ztráta nejvyšší mateřské entity s prvkem daňové transparence se pro výkazní období sníží o částku kvalifikované ztráty, kterou lze přiřadit držiteli vlastnického podílu v entitě s prvkem daňové transparence. Tento postup se nepoužije v rozsahu, v jakém držitel vlastnického podílu není oprávněn tuto ztrátu použít pro výpočet svého zdanitelného příjmu. (4) Zahrnutá daň nejvyšší mateřské entity s prvkem daňové transparence se sníží poměrně k výši kvalifikovaného zisku snížené podle odstavců 1 a 2. (5) Na stálou provozovnu, jejímž prostřednictvím nejvyšší mateřská entita s prvkem daňové transparence zcela nebo částečně vykonává svou činnost nebo jejímž prostřednictvím je zcela nebo částečně vykonávána činnost entity s prvkem daňové transparence, pokud je vlastnický podíl nejvyšší mateřské entity v této daňově transparentní entitě držen prostřednictvím daňově transparentní struktury, se odstavce 1 až 4 použijí obdobně. § 70 Nejvyšší mateřská entita podléhající režimu odčitatelných dividend (1) Nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny podléhající režimu odčitatelných dividend sníží pro výkazní období svůj kvalifikovaný zisk až na nulovou výši o částku, která je rozdělena jako odčitatelná dividenda do 12 měsíců od konce výkazního období, pokud a) tato dividenda podléhá dani, jejíž sazba činí alespoň minimální daňovou sazbu, a to u příjemce této dividendy za zdaňovací období této daně, které skončí do 12 měsíců od konce výkazního období, nebo b) lze rozumně předpokládat, že úhrnná upravená výše zahrnutých daní nejvyšší mateřské entity a daní uhrazených příjemcem z takové dividendy bude odpovídat částce odpovídající součinu tohoto zisku a minimální daňové sazby nebo tuto částku přesáhne. (2) Nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny podléhající režimu odčitatelných dividend sníží pro výkazní období svůj kvalifikovaný zisk až na nulovou výši také o částku, která je rozdělena jako odčitatelná dividenda do 12 měsíců od konce výkazního období, pokud je příjemcem dividendy a) fyzická osoba a obdržená dividenda je dividendou od zásobovacího družstva, b) fyzická osoba, která je daňovým rezidentem ve stejném státě, z něhož je nejvyšší mateřská entita, a která drží vlastnický podíl představující právo na nejvýše 5 % ze zisku a aktiv nejvyšší mateřské entity, nebo c) veřejná entita, mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo penzijní fond, který není entitou penzijních služeb, které jsou daňovým rezidentem ve státě, z něhož je nejvyšší mateřská entita. (3) Zahrnutá daň nejvyšší mateřské entity s výjimkou daně, u níž je povolen odpočet dividend, se sníží poměrně k částce kvalifikovaného zisku snížené podle odstavců 1 a 2. (4) Pokud nejvyšší mateřská entita drží přímo nebo prostřednictvím řetězce členských entit, které podléhají režimu odčitatelných dividend, vlastnický podíl v jiné takové členské entitě, použijí se odstavce 1 až 3 na jakoukoliv jinou členskou entitu ze státu, z nějž je nejvyšší mateřská entita, která podléhá režimu odčitatelných dividend, a to v rozsahu, v jakém je její kvalifikovaný zisk nejvyšší mateřskou entitou dále rozdělen příjemcům, kteří splňují požadavky podle odstavců 1 a 2. (5) Pro účely odstavce 1 se na dividendu rozdělovanou zásobovacím družstvem hledí jako na dividendu podléhající dani u jejího příjemce, pokud tato dividenda snižuje odčitatelné výdaje nebo náklady pro účely výpočtu zdanitelného příjmu nebo ztráty tohoto příjemce. (6) Pro účely odstavců 1 až 5 se rozumí a) družstvem entita, která uvádí na trh nebo pořizuje zboží nebo služby kolektivně jménem svých členů a podléhá právní úpravě zdanění státu, z nějž je tato entita, který zajišťuje daňovou neutralitu ve vztahu ke zboží nebo službám prodávaným nebo pořizovaným členy prostřednictvím družstva, b) režimem odčitatelných dividend právní úprava zdanění, na základě kterého je stanoveno zdanění příjmů entit, které drží vlastnický podíl entity na jediné úrovni tak, že se 1. zisk rozdělený entitám, které drží vlastnický podíl, odečte od zisků entity nebo se vyloučí z jejích zisků, nebo 2. družstvo osvobodí od daně, c) odčitatelnou dividendou ve vztahu k členské entitě, na kterou se vztahuje režim odčitatelných dividend, 1. podíl na zisku držitele vlastnického podílu v členské entitě, kterou lze odečíst od zdanitelného příjmu členské entity podle právního řádu státu, z něhož je tato entita, nebo 2. podíl na zisku člena družstva, d) zásobovacím družstvem družstvo, které pořizuje zboží nebo služby a dále je prodává svým členům nebo partnerům a rozděluje svůj zisk mezi členy zpravidla v poměru k jejich nákupům v tomto družstvu. Díl 2 Režim daně z rozděleného zisku § 71 Rozhodnutí ohledně daně z rozděleného zisku (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je členská entita skupiny, jejíž součástí je tato podávající členská entita, učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně daně z rozděleného zisku. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 se vztahuje na všechny členské entity z tohoto státu. § 72 Způsobilý systém daně z rozděleného zisku (1) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí ohledně daně z rozděleného zisku, částka určená jako daň ze zisku považovaného za rozdělený podle odstavce 2 se u podávající členské entity nebo jiné členské entity podléhající způsobilému systému daně z rozděleného zisku zahrne do upravené výše zahrnutých daní této členské entity za dané výkazní období. (2) Částka určená jako daň ze zisku považovaného za rozdělený v daném výkazním období a státě činí nižší z těchto částek: a) upravená výše zahrnutých daní nezbytná ke zvýšení efektivní daňové sazby skupiny pro tento stát v tomto výkazním období na minimální daňovou sazbu, nebo b) daň, která by byla splatná, pokud by členské entity z tohoto státu rozdělily celý svůj příjem podléhající způsobilému systému daně z rozděleného zisku během tohoto výkazního období. (3) Přestane-li členská entita, na níž se vztahuje rozhodnutí ohledně daně z rozděleného zisku, být součástí nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny nebo jsou-li téměř všechna její aktiva převedena na osobu, která není členskou entitou téže nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny ze stejného státu, celý zůstatek na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v předchozím výkazním období, v němž je takový účet zřízen, se použije ke snížení upravené výše zahrnutých daní pro každé takové výkazní období podle § 87. Případná dodatečná splatná částka dorovnávací daně se pro účely stanovení dodatečné dorovnávací daně skupiny splatné v daném státě vynásobí koeficientem, který činí podíl a) kvalifikovaného zisku členské entity určeného podle hlavy I této části pro všechna výkazní období, ve kterých na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v daném státě vznikne zůstatek, a b) jurisdikčního kvalifikovaného zisku skupiny v tomto státě pro každé výkazní období, ve kterém na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený vznikne zůstatek. (4) Koeficient podle odstavce 3 se zaokrouhluje na 4 desetinná místa. § 73 Povinnosti v rámci způsobilého systému daně z rozděleného zisku (1) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí ohledně daně z rozděleného zisku, zavede podávající členská entita pro výkazní období a stát, ke kterým se toto rozhodnutí vztahuje, účet pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený. Částka daně ze zisku považovaného za rozdělený v daném státě určená podle § 72 odst. 2 se připíše na tento účet za výkazní období, pro které byl účet zaveden. (2) Na konci každého následujícího výkazního období se zůstatky na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zřízených v předchozích výkazních obdobích postupně snižují, a to až na nulovou výši, o daně zaplacené členskými entitami v daném výkazním období ve vztahu ke skutečnému rozdělení nebo tomu, které je za rozdělení považováno. (3) Případná zbytková výše na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zbývající po snížení podle odstavce 2 se sníží, a to až na nulovou výši, o částku odpovídající součinu a) jurisdikční kvalifikované ztráty skupiny určené pro daný stát a b) minimální daňové sazby. (4) Případná zbytková výše součinu podle odstavce 3, která za daný stát zbývá po snížení podle odstavců 1 až 3, se převede do následujících výkazních období a snižuje případnou zbytkovou výši na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zbývající po uplatnění snížení podle odstavců 1 až 3. (5) Případný zůstatek na účtu pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený k poslednímu dni čtvrtého výkazního období následujícího po výkazním období, ve kterém byl tento účet zřízen, se použije ke snížení upravené výše zahrnutých daní stanovených dříve za dané výkazní období. Efektivní daňová sazba skupiny a jurisdikční dorovnávací daň skupiny za dané výkazní období se přepočítá podle § 87. (6) Daně, které jsou zaplaceny během výkazního období v souvislosti se skutečným rozdělením nebo tím, které je za rozdělení považováno, se nezahrnují do upravené výše zahrnutých daní v rozsahu, v jakém snižují částku na účtu pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený podle odstavců 1 až 4. § 74 Rozhodnutí ohledně zacházení s vybranými entitami jako s daňově transparentními entitami (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé investiční entitě nebo pojišťovací investiční entitě učinit střednědobé rozhodnutí ohledně zacházení s vybranými entitami jako s daňově transparentními entitami. (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, hledí se na investiční entitu nebo pojišťovací investiční entitu, pro které je toto rozhodnutí učiněno, jako na daňově transparentní entitu, pokud jejich vlastnická členská entita podléhá ve státě, z nějž je tato vlastnická členská entita, dani ze zisku, jejíž sazba stanovená pro takový zisk činí alespoň minimální daňovou sazbu, a to na základě reálné tržní hodnoty nebo na základě podobného režimu založeného na ročních změnách reálné hodnoty jejích vlastnických podílů v investiční entitě nebo pojišťovací investiční entitě. (3) Pokud členská entita drží nepřímo vlastnický podíl v investiční entitě nebo pojišťovací investiční entitě prostřednictvím přímého vlastnického podílu v jiné investiční entitě nebo pojišťovací investiční entitě, platí, že podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému nepřímému vlastnickému podílu v první uvedené investiční entitě nebo pojišťovací investiční entitě, pokud podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému přímému vlastnickému podílu ve druhé uvedené investiční entitě nebo pojišťovací investiční entitě. (4) Rozhodne-li podávající členská entita o neobnovení rozhodnutí podle odstavce 1, určí se zisk nebo ztráta ze zcizení aktiva nebo účetního dluhu drženého investiční entitou nebo pojišťovací investiční entitou na základě reálné tržní hodnoty aktiva nebo účetního dluhu k prvnímu dni prvního výkazního období, pro které není rozhodnutí obnoveno. (5) Pojišťovací investiční entitou se pro účely odstavců 1 až 4 rozumí entita, která by byla považována za investiční fond nebo za entitu investování do nemovitých věcí, pokud by nebyla založena v souvislosti se závazky vyplývajícími z pojistné smlouvy nebo smlouvy o anuitě a pokud by nebyla zcela vlastněna entitou, která podléhá regulatorním požadavkům stanoveným pro oblast pojišťovnictví státem, z něhož je tato entita. § 75 Rozhodnutí ohledně použití metody zdanitelného rozdělení zisku (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé vlastnické členské entitě investiční entity učinit střednědobé rozhodnutí ohledně použití metody zdanitelného rozdělení zisku. (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, vlastnická členská entita investiční entity použije ve vztahu ke svému vlastnickému podílu v investiční entitě metodu zdanitelného rozdělení zisku, pokud tato vlastnická členská entita není investiční entitou a lze rozumně předpokládat, že rozdělený zisk vyplácený investiční entitou bude podléhat zdanění daní, jejíž sazba činí alespoň minimální daňovou sazbu. V rámci metody zdanitelného rozdělení zisku se rozdělený zisk a zisk považovaný za rozdělený z kvalifikovaného zisku investiční entity zahrnou do kvalifikovaného zisku vlastnické členské entity, která rozdělení zisku obdržela, nejedná-li se o investiční entitu. (3) Zahrnutá daň vzniklá investiční entitě, která je započitatelná proti daňovému dluhu vlastnické členské entity vyplývající z rozdělení zisku investiční entity, se zahrne do kvalifikovaného zisku a upravených zahrnutých daní vlastnické členské entity, která rozdělený zisk obdržela. (4) Podíl vlastnické členské entity na nerozděleném kvalifikovaném zisku investiční entity, který vznikl ve třetím roce předcházejícím danému výkaznímu období (dále jen „rozhodný rok“), se považuje za kvalifikovaný zisk této investiční entity za dané výkazní období. Na částku odpovídající součinu tohoto kvalifikovaného zisku a minimální daňové sazby se pro účely hlavy V této části hledí jako na dorovnávací daň nízce zdaněné členské entity vzniklou za toto výkazní období. Kvalifikovaný zisk nebo ztráta investiční entity a upravené zahrnuté daně přiřaditelné tomuto zisku za toto výkazní období jsou s výjimkou zahrnuté daně podle odstavce 3 vyloučeny z výpočtu efektivní daňové sazby podle hlavy IV této části a § 76. (5) Nerozdělený kvalifikovaný zisk investiční entity za rozhodný rok činí kvalifikovaný zisk této investiční entity za tento rozhodný rok snížený případně až na nulu o a) zahrnutou daň investiční entity, b) zisk rozdělený a zisk považovaný za rozdělený společníkům, kteří nejsou investičními entitami, v období od prvního dne třetího roku předcházejícího výkaznímu období do posledního dne vykazovaného výkazního období, v němž byl vlastnický podíl držen (dále jen „rozhodné čtyřleté období“), c) kvalifikovanou ztrátu vzniklou v rozhodném čtyřletém období a d) jakoukoli zbytkovou výši kvalifikovaných ztrát, o kterou zatím nebyl snížen nerozdělený kvalifikovaný zisk investiční entity za předchozí rozhodný rok, zejména částku vzniklou v důsledku převodu investičních ztrát do následujícího období. (6) Nerozdělený kvalifikovaný zisk investiční entity za rozhodný rok se nesnižuje o a) rozdělený zisk nebo zisk považovaný za rozdělený, o který již byl snížen nerozdělený kvalifikovaný zisk této investiční entity za předchozí rozhodný rok podle odstavce 5 písm. b), b) kvalifikovanou ztrátu, o kterou již byl snížen podle odstavce 5 písm. c). (7) Pro účely odstavců 2 až 6 a 8 je zisk považován za rozdělený od okamžiku, kdy je přímý nebo nepřímý vlastnický podíl v investiční entitě a) převeden na entitu, která nepatří do nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, b) roven podílu na nerozděleném kvalifikovaném zisku, který lze přiřadit tomuto vlastnickému podílu v den převodu, a c) stanoven bez ohledu na to, zda je zisk považován za rozdělený. (8) Rozhodne-li podávající členská entita o neobnovení rozhodnutí podle odstavce 1, považuje se podíl vlastnické členské entity na nerozděleném kvalifikovaném zisku investiční entity za rozhodný rok na konci posledního výkazního období, kdy je neobnovené rozhodnutí platné, za kvalifikovaný zisk investiční entity za toto poslední výkazní období. Částka odpovídající součinu takového kvalifikovaného zisku a minimální daňové sazby se pro účely hlavy V této části považuje za dorovnávací daň nízce zdaněné členské entity za toto výkazní období. § 76 Stanovení efektivní daňové sazby a dorovnávací daně investiční entity (1) Neučinila-li členská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, která je investiční entitou a která není daňově transparentní entitou, rozhodnutí ohledně zacházení s investiční entitou jako s daňově transparentní entitou nebo rozhodnutí ohledně použití metody zdanitelného rozdělení zisku, vypočítá se efektivní daňová sazba této investiční entity odděleně od efektivní daňové sazby skupiny určované pro stát, z něhož je tato entita. (2) Efektivní daňová sazba investiční entity podle odstavce 1 činí podíl její upravené výše zahrnutých daní a částky odpovídající přiřaditelnému podílu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném zisku nebo ztrátě této investiční entity. Pokud je z určitého státu více než jedna investiční entita, vypočítá se jejich efektivní daňová sazba tak, že se sloučí jejich upravená výše zahrnutých daní a přiřaditelný podíl nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny na jejich kvalifikovaném zisku nebo ztrátě. (3) Upravená výše zahrnutých daní investiční entity podle odstavce 1 je tvořena a) upravenou výší zahrnutých daní, kterou lze přiřadit přiřaditelnému podílu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném zisku investiční entity, a b) zahrnutými daněmi přiřazenými investiční entitě podle § 66. (4) Upravené zahrnuté daně investiční entity podle odstavce 1 nezahrnují žádné zahrnuté daně vzniklé investiční entitě, které jsou přiřaditelné ziskům, jež nejsou součástí přiřaditelného podílu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny na ziscích investiční entity. (5) Dílčí dorovnávací daň investiční entity podle odstavce 1 činí součin a) procentní sazby dorovnávací daně investiční entity a b) rozdílu výše 1. přiřaditelného podílu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném zisku investiční entity a 2. zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty skupiny vypočtené pro investiční entitu. (6) Procentní sazba dorovnávací daně investiční entity činí kladný rozdíl a) minimální daňové sazby a b) efektivní daňové sazby této investiční entity. (7) Je-li z určitého státu více než jedna investiční entita, vypočítá se jejich efektivní daňová sazba tak, že se sloučí výše jejich zisků vyloučených na základě ekonomické podstaty skupiny a výše přiřaditelného podílu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny na jejich kvalifikovaném zisku nebo ztrátě. (8) Zisk investiční entity vyloučený na základě ekonomické podstaty se určí podle § 81 až 83. Způsobilé mzdové náklady na pracovníky členské entity a způsobilá hmotná aktiva, které se pro takovou investiční entitu zohlední, se sníží v poměru k přiřaditelnému podílu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném zisku investiční entity vydělenému celkovým kvalifikovaným ziskem takovéto investiční entity. (9) Přiřaditelný podíl nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném zisku nebo ztrátě investiční entity se pro účely odstavců 1 až 8 určí podle § 96 s přihlédnutím pouze k těm podílům, které nejsou předmětem rozhodnutí ohledně zacházení s investiční entitou jako s daňově transparentní entitou ani rozhodnutí ohledně použití metody zdanitelného rozdělení zisku. HLAVA IV ZJIŠTĚNÍ DÍLČÍ DOROVNÁVACÍ DANĚ Díl 1 Efektivní daňová sazba § 77 Efektivní daňová sazba skupiny (1) Efektivní daňová sazba skupiny pro jednotlivé zdaňovací období a jednotlivý stát se určí, pokud a) je tato skupina velkou nadnárodní skupinou nebo velkou vnitrostátní skupinou, b) je alespoň jedna členská entita této skupiny v tomto zdaňovacím období z tohoto státu a c) vzniká v tomto zdaňovacím období jurisdikční kvalifikovaný zisk této skupiny. (2) Efektivní daňová sazba skupiny pro dané zdaňovací období a stát činí podíl a) jurisdikčního úhrnu upravených výší zahrnutých daní této skupiny v daném zdaňovacím období a státě a b) jurisdikčního kvalifikovaného zisku této skupiny v daném zdaňovacím období a státě. (3) Efektivní daňová sazba skupiny podle odstavce 2 se zaokrouhluje na 4 desetinná místa. (4) Pro účely výpočtu podle odstavců 1 a 2 se nezohlední upravená výše zahrnutých daní a kvalifikovaný zisk nebo ztráta členských entit skupiny, které jsou a) investiční entitou, b) součástí podskupiny v menšinovém vlastnictví, nebo c) členskou entitou v menšinovém vlastnictví. § 78 Efektivní daňová sazba členské entity, která není z žádného státu Na členskou entitu, která není z žádného státu, se pro účely výpočtu efektivní daňové sazby hledí, jako by byla z jiného státu než všechny ostatní členské entity téže skupiny. Díl 2 Výpočet dílčí dorovnávací daně Oddíl 1 Obecná ustanovení § 79 Jurisdikční dorovnávací daň skupiny (1) Jurisdikční dorovnávací daň skupiny pro jednotlivé zdaňovací období a jednotlivý stát se určí, pokud je a) tato skupina velkou nadnárodní skupinou nebo velkou vnitrostátní skupinou, b) alespoň jedna členská entita této skupiny v tomto zdaňovacím období z tohoto státu a c) efektivní daňová sazba této skupiny v tomto zdaňovacím období nižší než minimální daňová sazba. (2) Jurisdikční dorovnávací daň skupiny pro jednotlivé zdaňovací období a stát činí kladnou hodnotu součtu a) součinu 1. jurisdikční sazby dorovnávací daně této skupiny pro toto zdaňovací období a stát a 2. jurisdikčního nadměrného zisku této skupiny vzniklého v tomto zdaňovacím období v tomto státě a b) rozdílu 1. dodatečné dorovnávací daně pro toto zdaňovací období v tomto státě a 2. úhrnu kvalifikovaných vnitrostátních dorovnávacích daní stanovených členským entitám této skupiny za toto zdaňovací období v tomto státě. (3) Jurisdikční sazba dorovnávací daně skupiny pro jednotlivé zdaňovací období a stát činí kladný rozdíl a) minimální daňové sazby vyjádřené v procentních bodech a b) efektivní daňové sazby skupiny v tomto zdaňovacím období a státě vyjádřené v procentních bodech. (4) Jurisdikční nadměrný zisk skupiny pro dané zdaňovací období a stát činí kladný rozdíl a) jurisdikčního kvalifikovaného zisku skupiny vzniklého v tomto zdaňovacím období a státě a b) úhrnu zisků vyloučených na základě ekonomické podstaty této skupiny za toto zdaňovací období a stát. § 80 Dílčí dorovnávací daň (1) Dílčí dorovnávací daň se určí pro členskou entitu skupiny, jejíž kvalifikovaný zisk je zahrnut do výpočtu jurisdikčního kvalifikovaného zisku této skupiny. (2) Dílčí dorovnávací daň pro jednotlivé zdaňovací období a stát činí součin a) jurisdikční dorovnávací daně skupiny pro toto zdaňovací období a stát a b) podílu 1. kvalifikovaného zisku vzniklého v tomto zdaňovacím období členské entitě, která je z tohoto státu, a 2. úhrnu kvalifikovaných zisků vzniklých v tomto zdaňovacím období všem členským entitám z tohoto státu, které jsou součástí téže skupiny. (3) Je-li jurisdikční dorovnávací daň skupiny pro dané zdaňovací období a stát výsledkem přepočtu prováděného za účelem určení výše dodatečné dorovnávací daně podle § 87 odst. 1 až 3 a v tomto státě není za toto období vykázán jurisdikční kvalifikovaný zisk, použije se pro účely výpočtu podle odstavce 2 kvalifikovaný zisk vzniklý členským entitám této skupiny ve zdaňovacím období, pro které je přepočet jurisdikční dorovnávací daně proveden. (4) Je-li členská entita skupiny entitou, která není z žádného státu, vypočítá se dílčí dorovnávací daň této entity podle odstavců 1 až 3 obdobně, a to odděleně od dílčí dorovnávací daně všech ostatních členských entit této skupiny. (5) Dílčí dorovnávací daň podle odstavců 1 až 4 se zaokrouhluje na 4 desetinná místa. Oddíl 2 Zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny § 81 Vymezení pojmů Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) způsobilými mzdovými náklady výdaje zaměstnavatele na 1. plnění poskytovaná pracovníkům členské entity v podobě platů, mezd nebo jiných výdajů, které jim přinášejí samostatný a přímý osobní prospěch, 2. daně z příjmů a ze zaměstnání, pojistné na zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, b) způsobilými hmotnými aktivy 1. pozemky, budovy a zařízení nacházející se v daném státě, 2. přírodní zdroje nacházející se v daném státě, 3. právo k užívání aktiva nájemce k hmotným aktivům nacházejícím se v daném státě, 4. povolení nebo obdobné oprávnění poskytnuté státem nebo jeho nedílnou součástí k používání nemovitého majetku nebo využívání přírodních zdrojů, se kterými jsou spojeny významné investice do hmotných aktiv, c) účetní hodnotou způsobilých hmotných aktiv průměr účetních hodnot způsobilých hmotných aktiv na začátku a na konci výkazního období, jak jsou vykázány pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity, 1. snížený o odpisy a znehodnocení těchto aktiv a 2. zvýšený o veškeré částky připadající na aktivované mzdové náklady. § 82 Určení zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty skupiny (1) Zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny se pro daný stát určí jako součet a) vyňatých způsobilých mzdových nákladů všech členských entit skupiny z tohoto státu a b) hodnoty vyňatých hmotných aktiv všech členských entit skupiny z tohoto státu. (2) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je členská entita skupiny, jejíž součástí je tato podávající členská entita, učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně výše zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty skupiny. (3) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 2, platí, že zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny je pro daný stát nulový. (4) Vyňaté mzdové náklady členské entity činí 5 % jejích způsobilých mzdových nákladů na pracovníky členské entity, kteří vykonávají činnost pro nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu, jejíž součástí je tato entita, ve státě, z něhož je tato entita, s výjimkou způsobilých mzdových nákladů, které jsou a) aktivovány a zahrnuty do účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv, b) přiřaditelné ziskům z mezinárodní lodní dopravy, které jsou vyloučeny podle § 48. (5) Vyňatá hmotná aktiva členské entity činí 5 % účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv nacházejících se ve státě, z něhož je tato členská entita, s výjimkou a) účetní hodnoty majetku, včetně pozemků a budov, který je držen za účelem prodeje, pronájmu nebo investice, jejímž cílem je zejména dosažení zisků z jeho zhodnocení, b) účetní hodnoty hmotných aktiv použitých k dosažení zisků z mezinárodní lodní dopravy, které jsou vyloučeny podle § 48. (6) Nevykoná-li pracovník alespoň 50 % ze své pracovní doby v daném výkazním období činnost pro skupinu ve státě, z něhož je členská entita, která je jeho zaměstnavatelem nebo je v obdobném postavení, zohlední se pro účely výpočtu zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty pouze část způsobilých mzdových nákladů na tohoto pracovníka odpovídající části pracovní doby, kterou vykonal v tomto státě. (7) Nenachází-li se vyňaté hmotné aktivum ve státě členské entity, která jej zahrnuje do svého finančního výkazu, alespoň po dobu 50 % výkazního období, zohlední se pro účely výpočtu zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty pouze část jeho hodnoty odpovídající části výkazního období, po kterou se nacházelo v tomto státě. § 83 Způsobilé mzdové náklady a hmotná aktiva stálé provozovny (1) Je-li členská entita stálou provozovnou, považují se pro účely určení vyňatých mzdových nákladů a vyňatých hmotných aktiv za její způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva náklady a aktiva zahrnuté do samostatných finančních výkazů této entity podle § 55 odst. 1 nebo § 55 odst. 2 písm. a), pokud se tyto způsobilé mzdové náklady a tato způsobilá hmotná aktiva nacházejí ve státě, ze kterého je tato stálá provozovna. (2) Je-li členská entita hlavní entitou, nezohlední se pro účely určení vyňatých mzdových nákladů a vyňatých hmotných aktiv způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva stálé provozovny, která je součástí této hlavní entity. (3) Při určení zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty skupiny se nezohlední způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva takové stálé provozovny v poměru, v jakém byl zisk této provozovny přiřazen jiné osobě podle § 56 odst. 1 nebo § 69 odst. 5. § 84 Způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva entity s prvkem daňové transparence (1) Nejsou-li způsobilé mzdové náklady na pracovníky členské entity vyplacené entitou s prvkem daňové transparence a způsobilá hmotná aktiva této entity přiřazeny podle § 83, přiřadí se tyto způsobilé mzdové náklady na pracovníky členské entity a způsobilá hmotná aktiva a) vlastnické členské entitě entity s prvkem daňové transparence v poměru k částce, která jí je přiřazena podle § 56 odst. 4, pokud se pracovníci a způsobilá hmotná aktiva nacházejí ve státě, z něhož je tato vlastnická členská entita, a b) této entitě s prvkem daňové transparence, pokud je nejvyšší mateřskou entitou, snížené v poměru k ziskům vyloučeným z výpočtu kvalifikovaného zisku této entity podle § 69 odst. 1 a 2, pokud se pracovníci a způsobilá hmotná aktiva nacházejí ve státě, z něhož je tato entita s prvkem daňové transparence. (2) Nejsou-li způsobilé mzdové náklady na pracovníky členské entity vyplacené entitou s prvkem daňové transparence a způsobilá hmotná aktiva této entity přiřazeny podle odstavce 1, nezohlední se pro účely určení zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty velké nadnárodní skupiny ani velké vnitrostátní skupiny. § 85 Entita, která není z žádného státu Je-li členská entita entitou, která není z žádného státu, vypočítá se zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty této členské entity za každé výkazní období odděleně od zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty všech ostatních členských entit. § 86 Investiční entita Zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny nezahrnuje vyňaté mzdové náklady ani vyňatá hmotná aktiva členské entity, která je investiční entitou v daném státě. Oddíl 3 Dodatečná dorovnávací daň § 87 Výpočet dodatečné dorovnávací daně skupiny (1) Pokud je v důsledku úpravy zahrnutých daní nebo kvalifikovaného zisku nebo ztráty podle tohoto zákona vyžadována úprava efektivní daňové sazby skupiny a jurisdikční dorovnávací daně skupiny za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které se určuje jurisdikční dorovnávací daň skupiny, přepočítá se efektivní daňová sazba skupiny a jurisdikční dorovnávací daň skupiny za toto předcházející období podle ustanovení upravujících efektivní daňovou sazbu skupiny, jurisdikční dorovnávací daň skupiny, dílčí dorovnávací daň a zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny. Při tomto přepočtu se zohlední úpravy zahrnutých daní nebo kvalifikovaného zisku nebo ztráty, v jejichž důsledku je nutné provést přepočet. (2) Dodatečná dorovnávací daň skupiny pro jednotlivý stát činí součet a) částky, o kterou převyšuje jurisdikční dorovnávací daň skupiny pro tento stát přepočtená podle odstavce 1 původní výši přepočítávané jurisdikční dorovnávací daně skupiny pro tento stát, a b) kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně stanovené členským státem, u které uplynula ve zdaňovacím období lhůta 4 výkazních období následujících po výkazním období, ve kterém se vnitrostátní daň stala splatnou a nebyla v této lhůtě vybrána. (3) Na dodatečnou dorovnávací daň se hledí jako na daň vzniklou za zdaňovací období, za které se určuje jurisdikční dorovnávací daň skupiny. (4) Pokud za dané zdaňovací období v daném státě vzniká dodatečná dorovnávací daň skupině, které nevzniká jurisdikční kvalifikovaný zisk, pro účely hlavy V této části platí, že kvalifikovaný zisk členské entity z tohoto státu vzniklý v tomto zdaňovacím období činí v případě, že dodatečná dorovnávací daň vzniká a) podle § 88 odst. 1, podíl 1. této dodatečné dorovnávací daně přiřazené této členské entitě a 2. minimální daňové sazby, b) jinak než podle § 88 odst. 1, podíl 1. dílčí dorovnávací daně této členské entity v tomto státě za toto zdaňovací období a 2. minimální daňové sazby. (5) Je-li členské entitě podle odstavců 1 až 4 a dalších ustanovení pro přiřazení dorovnávací daně členské entitě přiřazena dodatečná dorovnávací daň, hledí se na ni pro účely hlavy V této části jako na nízce zdaněnou členskou entitu. § 88 Dodatečná dorovnávací daň skupiny v případě, kdy je jurisdikční úhrn upravených výší zahrnutých daní nižší než očekávaná upravená zahrnutá daň (1) Pokud ve výkazním období v jednotlivém státě nevznikne jurisdikční kvalifikovaný zisk skupiny a jurisdikční úhrn upravených výší zahrnutých daní této skupiny v tomto státě je záporný a nižší než očekávaná upravená zahrnutá daň, vzniká dodatečná dorovnávací daň za toto výkazní období, která činí rozdíl a) upravených zahrnutých daní a b) očekávaných upravených zahrnutých daní za dodatečnou dorovnávací daň za toto výkazní období. (2) Očekávaná upravená zahrnutá daň podle odstavce 1 činí součin a) čisté kvalifikované ztráty a b) minimální daňové sazby. (3) Dodatečná dorovnávací daň podle odstavce 1 se přiřadí členské entitě z daného státu, jejíž upravená výše zahrnuté daně je záporná a nižší než součin kvalifikovaného zisku nebo ztráty této členské entity a minimální daňové sazby, a to poměrně na základě částky, která činí rozdíl a) součinu 1. kvalifikovaného zisku nebo ztráty této členské entity a 2. minimální daňové sazby a b) její upravené výše zahrnutých daní. Oddíl 4 Dorovnávací daně členské entity v menšinovém vlastnictví § 89 Členská entita v menšinovém vlastnictví Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) členskou entitou v menšinovém vlastnictví členská entita, ve které nejvyšší mateřská entita drží přímo nebo nepřímo vlastnický podíl nejvýše ve výši 30 %, b) mateřskou entitou v menšinovém vlastnictví členská entita v menšinovém vlastnictví, která přímo nebo nepřímo drží kontrolní podíl jiné členské entity v menšinovém vlastnictví, s výjimkou případů, kdy kontrolní podíl první uvedené entity přímo nebo nepřímo drží jiná členská entita v menšinovém vlastnictví, c) podskupinou v menšinovém vlastnictví mateřská entita v menšinovém vlastnictví a její dceřiné entity v menšinovém vlastnictví, d) dceřinou entitou v menšinovém vlastnictví členská entita v menšinovém vlastnictví, jejíž kontrolní podíl přímo nebo nepřímo drží mateřská entita v menšinovém vlastnictví. § 90 Výpočet přiřazované dorovnávací daně (1) Pro účely výpočtu efektivní daňové sazby skupiny a jurisdikční dorovnávací daně skupiny se podskupina v menšinovém vlastnictví považuje za samostatnou nadnárodní nebo vnitrostátní skupinu. (2) Upravená výše zahrnuté daně a kvalifikovaný zisk nebo ztráta členské entity podskupiny v menšinovém vlastnictví se nezohlední pro účely určení efektivní daňové sazby nadnárodní nebo vnitrostátní skupiny, jejíž součástí by jinak byla tato podskupina. (3) Není-li členská entita v menšinovém vlastnictví součástí podskupiny v menšinovém vlastnictví, vypočítá se efektivní daňová sazba a přiřazovaná dorovnávací daň pro takovou entitu odděleně od efektivní daňové sazby a přiřazované dorovnávací daně ostatních členských entit skupiny, jejíž je tato entita v menšinovém vlastnictví součástí. Při tom se postupuje podle hlav I až IV a VI této části obdobně. (4) Odstavec 3 se nepoužije na entitu v menšinovém vlastnictví, která je investiční entitou. Oddíl 5 Výjimky z povinnosti vypočítat jurisdikční dorovnávací daň skupiny § 91 Rozhodnutí ohledně výjimky z důvodu malého rozsahu (1) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému státu, ze kterého je členská entita skupiny, jejíž součástí je tato podávající členská entita, učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně výjimky z důvodu malého rozsahu. Toto rozhodnutí se nepoužije na členskou entitu skupiny, která není z žádného státu, a investiční entitu. (2) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že jurisdikční dorovnávací daň skupiny ve zdaňovacím období a státě, pro které je toto rozhodnutí učiněno, je nulová, pokud průměr a) kvalifikovaných výnosů všech členských entit z tohoto státu za toto zdaňovací období a 2 bezprostředně předcházející výkazní období nepřesahuje částku odpovídající 10 000 000 EUR a b) jurisdikčních kvalifikovaných zisků nebo ztrát skupiny v tomto státě za zdaňovací období a 2 bezprostředně předcházející výkazní období představuje ztrátu nebo je nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR. (3) Při výpočtu průměru kvalifikovaných výnosů a průměru kvalifikovaného zisku nebo ztráty podle odstavce 2 se nezohlední a) výkazní období, v němž neexistuje žádná členská entita ze státu, pro který je výpočet prováděn, b) kvalifikované výnosy a kvalifikovaný zisk nebo ztráta investiční entity a entity, která není z žádného státu. (4) Kvalifikovaným výnosem členských entit z jednotlivého státu za jednotlivé výkazní období podle odstavců 2 a 3 je úhrn výnosů členských entit z tohoto státu snížený nebo zvýšený o úpravu provedenou podle hlavy I této části. § 92 Výjimky z důvodu stanovení kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně (1) Platí, že jurisdikční dorovnávací daň skupiny pro členský stát, který zavedl kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, je pro dané zdaňovací období nulová, pokud je členským entitám z tohoto členského státu v tomto zdaňovacím období stanovena kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň vypočítaná na základě údajů podle a) rámce účetního výkaznictví, podle kterého sestavuje finanční výkazy nejvyšší mateřská entita a který je přijatelným účetním standardem, nebo b) mezinárodních účetních standardů. (2) Platí, že jurisdikční dorovnávací daň skupiny podle odstavce 1 pro členský stát, který zavedl kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, pro dané zdaňovací období činí částku odpovídající dodatečné dorovnávací dani pro toto zdaňovací období v tomto státě, pokud a) skupině pro toto zdaňovací období a stát vzniká tato dodatečná dorovnávací daň a b) tato dodatečná dorovnávací daň není zahrnuta v této kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani. (3) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému zdaňovacímu období, státu a pravidlu bezpečného přístavu učinit rozhodnutí ohledně použití pravidla bezpečného přístavu. (4) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 3, platí, že jurisdikční dorovnávací daň skupiny pro tento stát a dané zdaňovací období je nulová. (5) K rozhodnutí podle odstavce 3 se nepřihlíží, pokud a) je jurisdikční dorovnávací daň možné přiřadit české členské entitě z důvodu, že je efektivní daňová sazba skupiny pro daný stát nižší než minimální daňová sazba, b) správce daně do 36 měsíců ode dne podání informačního přehledu zahájí kontrolní postup za účelem odstranění pochybností ohledně skutečností umožňujících použít pravidlo bezpečného přístavu na členské entity ze státu, ke kterému se toto pravidlo bezpečného přístavu vztahuje, a vyzve poplatníka, aby tyto pochybnosti do 6 měsíců odstranil, a c) k odstranění pochybností podle písmene b) ve lhůtě podle písmene b) nedošlo. (6) Pravidlem bezpečného přístavu podle odstavce 3 se rozumí a) trvalé pravidlo bezpečného přístavu založené na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani, b) přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí. HLAVA V PRAVIDLA PRO PŘIŘAZOVANOU DOROVNÁVACÍ DAŇ Díl 1 Pravidlo pro zahrnutí zisku Oddíl 1 Členské entity podléhající pravidlu pro zahrnutí zisku § 93 Nejvyšší mateřská entita Nejvyšší mateřská entita, která je členskou entitou, podléhá pravidlu pro zahrnutí zisku, pokud alespoň po část zdaňovacího období přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v alespoň jedné nízce zdaněné členské entitě. § 94 Střední mateřská entita (1) Střední mateřská entita podléhá pravidlu pro zahrnutí zisku, pokud alespoň po část zdaňovacího období přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v alespoň jedné nízce zdaněné členské entitě. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud a) nejvyšší mateřská entita podléhá za dané zdaňovací období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku, nebo b) střední mateřská entita jiná než střední mateřská entita podle odstavce 1 1. drží kontrolní podíl ve střední mateřské entitě podle odstavce 1 a 2. je ze státu, ve kterém podléhá za dané zdaňovací období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku. § 95 Částečně vlastněná mateřská entita Částečně vlastněná mateřská entita podléhá pravidlu pro zahrnutí zisku, pokud a) alespoň po část zdaňovacího období přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v alespoň jedné nízce zdaněné členské entitě a b) všechny vlastnické podíly této mateřské entity nejsou přímo nebo nepřímo drženy jinou částečně vlastněnou mateřskou entitou, která za dané zdaňovací období podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku. Oddíl 2 Uplatňování pravidla pro zahrnutí zisku § 96 Část přiřazované dorovnávací daně podle pravidla pro zahrnutí zisku (1) Část přiřazované dorovnávací daně přiřazená poplatníkovi podle pravidla pro zahrnutí zisku činí součet a) úhrnu částí dílčích přiřazovaných dorovnávacích daní za jednotlivé nízce zdaněné členské entity, v nichž poplatník přímo nebo nepřímo drží ve zdaňovacím období vlastnický podíl, přiřaditelných tomuto poplatníkovi na základě pravidla pro zahrnutí zisku a b) části dílčí dorovnávací daně za tohoto poplatníka přiřaditelné tomuto poplatníkovi na základě pravidla pro zahrnutí zisku, pokud je Česká republika pro účely dorovnávací daně tohoto poplatníka považována za stát s nízkým zdaněním. (2) Část dílčí dorovnávací daně za jednotlivou členskou entitu přiřaditelná poplatníkovi na základě pravidla pro zahrnutí zisku činí součin a) dílčí dorovnávací daně za tuto členskou entitu a b) přiřaditelného podílu tohoto poplatníka na dílčí dorovnávací dani za tuto členskou entitu. (3) Přiřaditelný podíl poplatníka na dílčí dorovnávací dani za jednotlivou členskou entitu činí podíl a) kvalifikovaného zisku této členské entity za zdaňovací období sníženého o kvalifikovaný zisk přiřaditelný vlastnickým podílům entit jiných, než je poplatník, a b) kvalifikovaného zisku této členské entity za zdaňovací období podle písmene a). (4) Přiřaditelný podíl poplatníka na dílčí dorovnávací dani za jednotlivou členskou entitu, která je investiční entitou, činí 1. (5) Kvalifikovaný zisk členské entity přiřaditelný vlastnickým podílům entit jiných, než je poplatník, činí částku, která by byla přiřaditelná těmto entitám podle zásad přijatelného rámce účetního výkaznictví použitého v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity, pokud by se zisk této členské entity rovnal jejímu kvalifikovanému zisku a pokud by a) poplatník sestavil konsolidovanou účetní závěrku v souladu s tímto přijatelným rámcem účetního výkaznictví, b) poplatník v členské entitě držel kontrolní podíl tak, že by v konsolidované účetní závěrce podle písmene a) byly všechny výnosy a náklady členské entity konsolidovány po jednotlivých řádcích s výnosy a náklady poplatníka, c) celý kvalifikovaný zisk členské entity byl přiřaditelný transakcím s entitami, které nejsou součástí skupiny, a d) všechny vlastnické podíly, které nejsou přímo ani nepřímo drženy poplatníkem, byly v držení entit, které nejsou součástí skupiny. § 97 Započtení přiřazované dorovnávací daně podle pravidla pro zahrnutí zisku Část přiřazované dorovnávací daně přiřazená poplatníkovi podle pravidla pro zahrnutí zisku se sníží o dílčí dorovnávací daň přiřaditelnou tomuto poplatníkovi na základě pravidla pro zahrnutí zisku, která je v daném zdaňovacím období přiřaditelná na základě kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku také střední mateřské entitě nebo částečně vlastněné mateřské entitě, ve kterých tento poplatník drží přímo nebo nepřímo vlastnický podíl, pokud těmto entitám vznikne v souvislosti s touto přiřaditelnou dílčí dorovnávací daní daňová povinnost k přiřazované dorovnávací dani. § 98 Rovnocennost pravidel pro přiřazovanou dorovnávací daň Soubor pravidel stanovený v právním řádu třetího státu se považuje za rovnocenný souboru pravidel pro uplatnění kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku podle této hlavy a nepovažuje se za režim zdanění ovládaných zahraničních společností, pokud a) podle pravidel obsažených v tomto souboru mateřská entita nadnárodní skupiny vypočítá a hradí svůj podíl na přiřazované dorovnávací dani ve vztahu k nízce zdaněným členským entitám této skupiny, b) zakotvuje minimální efektivní daňovou sazbu ve výši alespoň 15 %, pod jejíž úrovní je členská entita považována za nízce zdaněnou členskou entitu, c) pro účely výpočtu efektivní daňové sazby skupiny umožňuje sloučení zisků pouze takových entit, které jsou ze stejného státu, d) pro účely výpočtu přiřazované dorovnávací daně podle rovnocenného kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku stanoví možnost snížit tuto přiřazovanou dorovnávací daň o libovolnou 1. dorovnávací daň stanovenou v členském státě na základě kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku a 2. kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň stanovenou v členském státě na základě pravidel rovnocenných pravidlům podle tohoto zákona pro českou dorovnávací daň a e) tento třetí stát ve svém právním řádu zavedl soubor pravidel rovnocenný souboru pravidel pro uplatnění kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisku podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie vydaného Evropskou komisí. Díl 2 Pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk § 99 Členská entita podléhající pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk Členská entita, která není investiční entitou, podléhá pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk, pokud nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny, jejíž součástí je tato členská entita, je a) vyloučenou entitou, nebo b) ze třetího státu, 1. ve kterém nejvyšší mateřská entita v daném zdaňovacím období nepodléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku, nebo 2. který je státem s nízkým zdaněním; to neplatí, pokud nejvyšší mateřská entita v tomto státě podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku ve vztahu k ní samé a k nízce zdaněným členským entitám z tohoto státu. § 100 Část přiřazované dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk Část přiřazované dorovnávací daně přiřazená poplatníkovi podléhajícímu pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk činí součin a) podílu tohoto poplatníka na celkové dorovnávací dani a b) celkové dorovnávací daně. § 101 Celková dorovnávací daň (1) Celková dorovnávací daň činí rozdíl a) úhrnu dílčích dorovnávacích daní za jednotlivé nízce zdaněné členské entity nadnárodní skupiny a b) úhrnu dílčích dorovnávacích daní přiřaditelných mateřské entitě podle pravidla pro zahrnutí zisku, s výjimkou těch částek dílčích dorovnávacích daní přiřaditelných mateřské entitě, které se vztahují k nízce zdaněným entitám, pro které podle písmene a) platí, že se jejich dorovnávací daň rovná nule. (2) Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že dílčí dorovnávací daň je nulová, pokud nejvyšší mateřská entita drží všechny své vlastnické podíly v nízce zdaněné členské entitě přímo nebo nepřímo prostřednictvím jedné nebo více mateřských entit podléhajících v daném zdaňovacím období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí zisku ve vztahu k této nízce zdaněné členské entitě. § 102 Podíl státu na celkové dorovnávací dani (1) Podíl státu na celkové dorovnávací dani nadnárodní skupiny činí pro dané zdaňovací období součet a) jedné poloviny podílu 1. celkového počtu pracovníků všech členských entit nadnárodní skupiny z tohoto státu zjištěného pro toto zdaňovací období a 2. celkového počtu pracovníků všech členských entit nadnárodní skupiny ze státu, který má pro toto zdaňovací období stanoveno kvalifikované pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk, zjištěného pro toto zdaňovací období a b) jedné poloviny podílu 1. úhrnu čistých účetních hodnot hmotných aktiv všech členských entit nadnárodní skupiny z tohoto státu vykázaných v tomto zdaňovacím období a 2. úhrnu čistých účetních hodnot hmotných aktiv všech členských entit nadnárodní skupiny ze státu, který má pro toto zdaňovací období stanoveno kvalifikované pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk, vykázaných v tomto zdaňovacím období. (2) Podíl státu na celkové dorovnávací dani podle odstavce 1 se zaokrouhluje na 4 desetinná místa. (3) Pokud je dorovnávací daň, která je státu přiřazena podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za bezprostředně předcházející zdaňovací období, vyšší než souhrn dodatečných splatných daní, které za toto období vznikly v důsledku přiřazení této dorovnávací daně členským entitám z tohoto státu, platí, že podíl tohoto státu na celkové dorovnávací dani podle odstavce 1 je pro toto zdaňovací období nulový. (4) Odstavec 3 se nepoužije, pokud by byl v důsledku jeho použití podíl státu na celkové dorovnávací dani nadnárodní skupiny nulový ve všech státech, a) ze kterých jsou členské entity dané nadnárodní skupiny a b) které mají pro dané zdaňovací období stanoveno pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk. (5) Je-li podíl státu na celkové dorovnávací dani nadnárodní skupiny pro dané zdaňovací období podle odstavce 2 nulový, určí se podíl ostatních států na celkové dorovnávací dani výpočtem podle odstavce 1, ve kterém se nezohlední počet pracovníků a čistá účetní hodnota hmotných aktiv členské entity nadnárodní skupiny ze státu, jehož podíl na celkové dorovnávací dani nadnárodní skupiny je pro toto zdaňovací období podle odstavce 2 nulový. § 103 Podíl poplatníka na celkové dorovnávací dani (1) Podíl poplatníka, který je českou členskou entitou, na celkové dorovnávací dani nadnárodní skupiny pro dané zdaňovací období činí součin a) součtu 1. jedné poloviny podílu počtu pracovníků poplatníka v tomto zdaňovacím období a celkového počtu pracovníků všech členských entit nadnárodní skupiny ze stejného státu, ze kterého je poplatník, v tomto zdaňovacím období a 2. jedné poloviny podílu čisté účetní hodnoty hmotných aktiv poplatníka v tomto zdaňovacím období a úhrnu čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských entit nadnárodní skupiny ze stejného státu, ze kterého je poplatník, v tomto zdaňovacím období a b) podílu státu, ze kterého je poplatník, na celkové dorovnávací dani. (2) Podíl poplatníka, který je hlavní entitou a není českou členskou entitou, na celkové dorovnávací dani pro dané zdaňovací období činí součin a) součtu 1. jedné poloviny podílu počtu pracovníků stálé provozovny tohoto poplatníka, která je českou členskou entitou, v tomto zdaňovacím období a celkového počtu pracovníků všech členských entit nadnárodní skupiny ze stejného státu, ze kterého je stálá provozovna, v tomto zdaňovacím období a 2. jedné poloviny podílu čisté účetní hodnoty hmotných aktiv stálé provozovny tohoto poplatníka, která je českou členskou entitou, v tomto zdaňovacím období a úhrnu čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských entit nadnárodní skupiny ze stejného státu, ze kterého je stálá provozovna, v tomto zdaňovacím období a b) podílu státu, ze kterého je poplatník, na celkové dorovnávací dani. (3) Podíl poplatníka na celkové dorovnávací dani podle odstavce 1 nebo 2 se zaokrouhluje na 4 desetinná místa. § 104 Pracovníci (1) Počtem pracovníků se pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani rozumí počet pracovníků přepočtený na plné pracovní úvazky. (2) Pracovníci, jejichž mzdové náklady jsou zahrnuty v samostatných finančních výkazech stálé provozovny podle § 55 odst. 1 s úpravami podle § 55 odst. 2 až 4, se pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani a) zahrnou do počtu pracovníků stálé provozovny a b) nezahrnou do počtu pracovníků hlavní entity. (3) Pracovníci entity s prvkem daňové transparence se pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani zahrnou do počtu pracovníků členské entity ze státu, podle jehož právního řádu je entita s prvkem daňové transparence ustavena, pokud nelze postupovat podle odstavce 2. (4) Pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani se nezohlední pracovníci a) investiční entity, b) entity s prvkem daňové transparence, které nelze přiřadit stálé provozovně podle odstavce 2, ani jiné členské entitě podle odstavce 3. (5) Počet pracovníků členské entity skupiny se pro účely odstavců 1 až 4 určí jako počet pracovníků vykázaných na konci zdaňovacího období na základě průměrné úrovně zaměstnanosti za rok nebo na jiném základě, ze kterého se při určení počtů pracovníků konzistentně vychází v jednotlivých státech, ze kterých jsou členské entity skupiny. § 105 Hmotná aktiva (1) Hmotnými aktivy se pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani rozumí hmotná aktiva členské entity nadnárodní skupiny, s výjimkou hotovosti, peněžních ekvivalentů a nehmotných a finančních aktiv. (2) Hmotná aktiva zahrnutá v samostatných finančních výkazech stálé provozovny podle § 55 odst. 1 s úpravami podle § 55 odst. 2 až 4 se pro účely výpočtu podílu státu na celkové dorovnávací dani a) zahrnou do hmotných aktiv stálé provozovny a b) nezahrnou do hmotných aktiv hlavní entity. (3) Hmotná aktiva entity s prvkem daňové transparence se pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani zahrnou do hmotných aktiv členské entity ze státu, podle jejíhož právního řádu je entita s prvkem daňové transparence ustavena, pokud nelze postupovat podle odstavce 2. (4) Pro účely výpočtu podílů na celkové dorovnávací dani se nezohlední hmotná aktiva a) investiční entity, b) entity s prvkem daňové transparence, která nelze přiřadit stálé provozovně podle odstavce 2 ani jiné členské entitě podle odstavce 3. HLAVA VI ZVLÁŠTNÍ REŽIMY PRO PŘEMĚNY A HOLDINGOVÁ USPOŘÁDÁNÍ Díl 1 Zvláštní režim pro určení dorovnávací daně v případě přeměn § 106 Použití prahové hodnoty konsolidovaných výnosů při spojení nebo rozpadu skupin (1) Pokud se v libovolném z posledních 4 po sobě jdoucích výkazních období bezprostředně předcházejících rozhodnému výkaznímu období spojí 2 nebo více skupin do jedné skupiny, platí, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů stanovené pro velkou nadnárodní skupinu nebo velkou vnitrostátní skupinu je pro každé výkazní období před spojením dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých do každé z jejich konsolidovaných účetních závěrek za takové výkazní období činí částku odpovídající alespoň 750 000 000 EUR. (2) Pokud se v rozhodném výkazním období entita, která není členem skupiny, spojí s jinou entitou nebo skupinou a tyto entity nebo skupiny zúčastněné na spojení nesestaví v žádném z posledních 4 po sobě jdoucích výkazních období bezprostředně předcházejících rozhodnému výkaznímu období konsolidovanou účetní závěrku, protože v daném roce nebyla členem žádné skupiny, platí, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů stanovené pro velkou nadnárodní skupinu nebo velkou vnitrostátní skupinu je pro dané výkazní období dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých v každé jejich účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce za takové výkazní období činí částku odpovídající alespoň 750 000 000 EUR. (3) Pokud dojde k rozpadu jedné velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny na 2 nebo více skupin, které vznikly rozpadem (dále jen „rozpadlá skupina“), má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů rozpadlé skupiny je dosaženo a) v prvním rozhodném výkazním období skončeném po rozpadu, pokud má rozpadlá skupina roční výnosy ve výši odpovídající alespoň částce 750 000 000 EUR, b) ve druhém až čtvrtém výkazním období skončeném po rozpadu, pokud má skupina alespoň ve 2 z těchto výkazních obdobích roční výnosy ve výši odpovídající alespoň částce 750 000 000 EUR. (4) Spojením podle odstavců 1 a 2 se rozumí ujednání, na jehož základě a) se všechny nebo téměř všechny entity skupiny ze 2 nebo více samostatných skupin stanou entitami pod společnou kontrolou tak, že následně tvoří entity nové kombinované skupiny, nebo b) entita, která není součástí žádné kombinované skupiny, je pod společnou kontrolou s jinou entitou nebo skupinou tak, že tvoří entity nové kombinované skupiny. (5) Rozpadem podle odstavce 3 se rozumí ujednání, na jehož základě jsou entity jedné skupiny rozčleněny do 2 nebo více různých skupin, které nejsou konsolidovány stejnou nejvyšší mateřskou entitou. § 107 Vstup členských entit do nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny a jejich vystoupení z nich (1) Cílová entita se pro účely dorovnávacích daní považuje za člena nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, pokud je část jejích aktiv, účetních dluhů, příjmů, nákladů a peněžních toků zahrnuta do konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity v roce změny. (2) Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň cílové entity se vypočítají následujícím způsobem: a) v roce změny zohlední nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina pouze účetní zisk nebo ztrátu a upravené zahrnuté daně cílové entity, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity; b) v roce změny a v každém následujícím výkazním období jsou kvalifikovaný zisk nebo ztráta a upravené zahrnuté daně cílové entity založeny na historické účetní hodnotě jejích aktiv a účetních dluhů; c) v roce změny se při výpočtu způsobilých mzdových nákladů cílové entity zohlední pouze náklady, které jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity; d) výpočet účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv cílové entity se upraví poměrně době, po kterou byla cílová entita během roku změny členem nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny; e) s výjimkou odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty podle § 64 zohlední nabývající nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy cílové entity převáděné mezi nadnárodními skupinami nebo vnitrostátními skupinami stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako kdyby nabývající nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina ovládala cílovou entitu v okamžiku, kdy takové pohledávky a dluhy vznikly; f) s odloženými daňovými dluhy cílové entity, které byly dříve zahrnuty do její celkové částky úpravy odložené daně, se zachází pro účely § 62 odst. 2 a 3 jako s vypořádanými zcizující nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou a jako s pocházejícími od nabývající nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny v roce změny, ledaže by v tomto případě mělo jakékoli následné snížení zahrnutých daní pro účely § 62 odst. 2 a 3 účinky v roce, v němž je částka opětovně zachycena; g) je-li cílová entita v průběhu roku změny zároveň členskou entitou alespoň 2 nadnárodních skupin nebo vnitrostátních skupin, použije pravidlo pro zahrnutí zisku na své přiřaditelné podíly dorovnávací daně členských entit samostatně pro každou z velkých nadnárodních skupin nebo vnitrostátních skupin. (3) Pokud stát, z nějž je cílová entita, nebo v případě daňově transparentní entity stát, v němž se nacházejí její aktiva, zachází s nabytím nebo zcizením tohoto kontrolního podílu stejným nebo podobným způsobem jako s nabytím nebo zcizením aktiv a účetních dluhů a ukládá prodávajícímu zahrnutou daň na základě rozdílu mezi daňovým základem a protiplněním zaplaceným výměnou za kontrolní podíl nebo reálnou hodnotou aktiv a účetních dluhů, platí, že nabytí nebo zcizení kontrolního podílu v cílové entitě je nabytím nebo zcizením aktiv a účetních dluhů, a to i pokud z postupu podle odstavců 1 a 2 vyplývá něco jiného. (4) Cílovou entitou podle odstavců 1 až 3 se rozumí entita, která se v průběhu výkazního období stane nebo přestane být členskou entitou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny v důsledku převodu přímo nebo nepřímo držených vlastnických podílů v této entitě nebo se stane nejvyšší mateřskou entitou nové skupiny. (5) Rokem změny podle odstavců 1 a 2 se rozumí výkazní období, v jehož průběhu nastane skutečnost podle odstavce 4. (6) Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) zcizující skupinou skupina, která pozbývá cílovou entitu, b) nabývající skupinou skupina, jejíž součástí se stane cílová entita. § 108 Nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň v případě vystoupení členské entity z nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny Vystoupí-li členská entita z nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň vztahující se k této členské entitě nesleduje její osud a uplatní se ve vztahu ke skupině, z níž entita vystupuje. § 109 Převod aktiv a účetních dluhů (1) Zcizující členská entita zahrne zisk nebo ztrátu vyplývající ze zcizení aktiv a účetních dluhů do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty. (2) Nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu na základě své účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů stanovených podle rámce účetního výkaznictví použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity. (3) Je-li zcizení nebo nabytí aktiv a účetních dluhů provedeno v souvislosti s reorganizací, odstavce 1 a 2 se nepoužijí a a) zcizující členská entita vyloučí z výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty zisk nebo ztrátu plynoucí z takového zcizení a b) nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů zcizující členské entity při zcizení. (4) Je-li zcizení aktiv a účetních dluhů provedeno v rámci reorganizace, na základě které zcizující členské entitě vznikne nekvalifikovaný zisk nebo ztráta, odstavce 1 až 3 se nepoužijí, přičemž a) zcizující členská entita zahrne zisk nebo ztrátu ze zcizení do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty v rozsahu nekvalifikovaného zisku nebo ztráty a b) nabývající členská entita určí svůj kvalifikovaný zisk nebo ztrátu po nabytí na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a účetních dluhů zcizující členské entity při zcizení s úpravou podle daňových předpisů státu, z nějž je nabývající členská entita, provedenou za účelem zohlednění nekvalifikovaného zisku nebo ztráty. (5) Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé členské entitě učinit jednorázové rozhodnutí ohledně úpravy základu aktiv a účetních dluhů na reálnou hodnotu. (6) Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 5, členská entita, která je pro daňové účely povinna nebo oprávněna ve státě, z něhož je tato členská entita, upravit základ svých aktiv a výši svých účetních dluhů na reálnou hodnotu, a) zahrne do výpočtu svého kvalifikovaného zisku nebo ztráty výši zisku nebo ztráty ve vztahu ke každému ze svých aktiv a účetních dluhů, která se 1. rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva nebo účetního dluhu pro účely účetního výkaznictví bezprostředně přede dnem události, která vede k úpravě daně (dále jen „rozhodná událost“), a reálnou hodnotou aktiva nebo účetního dluhu bezprostředně po dni rozhodné události a 2. sníží nebo zvýší o případný nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu vzniklé v souvislosti s rozhodnou událostí, b) použije reálnou hodnotu aktiva nebo účetního dluhu pro účely účetního výkaznictví bezprostředně po rozhodné události k výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty ve výkazních obdobích končících po rozhodné události a c) zahrne celkovou čistou výši částek podle písmene a) do kvalifikovaného zisku nebo ztráty členské entity tak, že 1. celková čistá výše těchto částek se zahrne ve výkazním období, v němž nastala rozhodná událost, nebo 2. jedna pětina čisté výše těchto částek se zahrne ve výkazním období, v němž nastala rozhodná událost, a v každém ze 4 bezprostředně následujících výkazních období, ledaže členská entita v některém z těchto výkazních období opustí nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu, přičemž v tomto případě se ve výkazním období, kdy skupinu opustila, zahrne celá zbývající částka. (7) Pro účely odstavců 1 až 6 se rozumí a) zcizující členskou entitou členská entita, která zcizí aktiva a účetní dluhy, b) nabývající členskou entitou členská entita, která nabývá aktiva a účetní dluhy, c) reorganizací přeměna nebo převod aktiv a účetních dluhů, k jakým dochází zejména v případě fúze, rozdělení, likvidace nebo jiného podobného postupu, pokud 1. protihodnotou za převod jsou zcela nebo z významné části podíly na vlastním kapitálu vydané nabývající členskou entitou nebo osobou s ní spojenou nebo v případě likvidace podíly na vlastním kapitálu cílové entity podle § 107 odst. 4, nebo není-li poskytnuta žádná protihodnota, nemělo-li by vydání podílů na vlastním kapitálu žádný ekonomický význam, 2. zisk nebo ztráta zcizující členské entity z těchto aktiv nepodléhají zcela ani zčásti zdanění a 3. daňové právní předpisy státu, z něhož je nabývající členská entita, vyžadují, aby nabývající členská entita spočítala zdanitelný příjem po zcizení nebo nabytí za použití základu daně zcizující členské entity z těchto aktiv, s úpravou zohledňující jakýkoli nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu ze zcizení nebo nabytí, d) nekvalifikovaným ziskem nebo ztrátou nižší částka z následujících částek: 1. zisk nebo ztráta zcizující členské entity, které vznikají v souvislosti s reorganizací a podléhají dani ve státě, z něhož je zcizující členská entita, 2. účetní zisk nebo ztráta, které vznikají v souvislosti s reorganizací. Díl 2 Zvláštní režim pro určení dorovnávací daně společných podniků § 110 Společné podniky (1) Mateřská entita, která drží přímo nebo nepřímo vlastnický podíl ve společném podniku nebo v přidružené osobě společného podniku, uplatní pravidlo pro zahrnutí zisku ve vztahu ke svému přiřaditelnému podílu na dorovnávací dani tohoto společného podniku nebo této přidružené osoby společného podniku podle hlavy V dílu 1 této části. (2) Společný podnik a jeho přidružené osoby tvoří skupinu společných podniků. Dorovnávací daň skupiny společných podniků se vypočte podle hlav I až IV a VI této části. Při tom se a) společný podnik a přidružené osoby považují za členské entity, které jsou součástí samostatné nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, a b) společný podnik považuje za nejvyšší mateřskou entitu skupiny podle písmene a). (3) Dorovnávací daň splatná skupinou společných podniků se sníží o přiřaditelný podíl každé mateřské entity na dorovnávací dani určené podle odstavce 1 pro každou členskou entitu podle odstavce 2. Případná zbývající částka dorovnávací daně se připočte k celkové částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk podle § 101. (4) Společným podnikem podle odstavců 1 až 3 se rozumí entita, jejíž finanční výsledky jsou vykázány na základě ekvivalence v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity, pokud nejvyšší mateřská entita v této entitě drží přímo nebo nepřímo alespoň 50% vlastnický podíl, ledaže je tato entita a) nejvyšší mateřskou entitou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, která musí uplatňovat pravidlo pro zahrnutí zisku, b) vyloučenou entitou, c) entitou, jejíž vlastnické podíly držené nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou jsou drženy přímo prostřednictvím vyloučené entity a 1. která působí výlučně nebo téměř výlučně za účelem držení aktiv nebo investování peněžních prostředků ve prospěch svých investorů, 2. která provádí činnosti, které jsou doplňkové k činnostem vykonávaným vyloučenou entitou, nebo 3. jejíž téměř veškeré zisky jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty podle § 43 odst. 1 písm. b) nebo c), d) entitou v držení nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, které jsou tvořeny výlučně vyloučenými entitami, nebo e) přidruženou osobou společného podniku. (5) Přidruženou osobou společného podniku podle odstavců 1, 2 a 4 se rozumí a) entita, jejíž aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky jsou konsolidovány společným podnikem podle přijatelného rámce účetního výkaznictví nebo by byly konsolidovány, pokud by společný podnik byl povinen tato aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky konsolidovat na základě přijatelného rámce účetního výkaznictví, nebo b) stálá provozovna, jejíž hlavní entita je společným podnikem nebo je entitou podle písmene a); v těchto případech se se stálou provozovnou zachází jako se samostatnou přidruženou osobou společného podniku. (6) Dorovnávací daní splatnou skupinou společných podniků podle odstavce 3 se rozumí přiřaditelný podíl mateřské entity na dorovnávací dani členských entit skupiny společných podniků. Díl 3 Zvláštní režim pro určení dorovnávací daně u skupiny s více mateřskými entitami § 111 Skupina s více mateřskými entitami (1) Pokud jsou entity a členské entity 2 nebo více skupin součástí nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami, hledí se na entity a členské entity všech těchto skupin jako na členy jedné nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami. Na entitu, která není vyloučenou entitou, se při tom hledí jako na členskou entitu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami, pokud jsou její finanční výkazy konsolidovány po jednotlivých řádcích nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou s více mateřskými entitami nebo pokud jsou její kontrolní podíly drženy entitami nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami. (2) Konsolidovanou účetní závěrkou nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami je kombinovaná konsolidovaná účetní závěrka podle odstavce 6 písm. b) bodu 2 a odstavce 6 písm. c) bodu 5 sestavená na základě přijatelného rámce účetního výkaznictví, který se pro účely určení dorovnávací daně těchto skupin považuje za rámec účetního výkaznictví nejvyšší mateřské entity. (3) Nejvyšší mateřské entity jednotlivých skupin, které tvoří nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu s více mateřskými entitami, se pro účely určení dorovnávací daně těchto skupin považují za nejvyšší mateřské entity nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami. (4) Mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami a) z členského státu, včetně všech nejvyšších mateřských entit, uplatní pravidlo pro zahrnutí zisku podle hlavy V dílu 1 této části ve vtahu ke svému přiřaditelnému podílu na dorovnávací dani nízce zdaněných členských entit, b) podává informační přehled k dorovnávací dani, pokud tento přehled za všechny tyto entity nepodává jediný zmocněnec; tento přehled zahrnuje informace o každé ze skupin, které tvoří nadnárodní skupinu nebo vnitrostátní skupinu s více mateřskými entitami. (5) Členské entity nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami z členského státu uplatní pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk podle hlavy V dílu 2 této části. Při tom zohlední dorovnávací daň všech nízce zdaněných členských entit, které jsou součástí této nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami. (6) Pro účely odstavců 1 až 5 se rozumí a) nadnárodní skupinou nebo vnitrostátní skupinou s více mateřskými entitami 2 nebo více skupin, jejichž nejvyšší mateřské entity uzavřou ujednání o vytvoření svázané struktury nebo uspořádání s dvojí kotací, které zahrnuje alespoň jednu entitu nebo stálou provozovnu kombinované skupiny z jiného státu, než je stát, ze kterého jsou ostatní entity této kombinované skupiny, b) svázanou strukturou ujednání mezi 2 nebo více nejvyššími mateřskými entitami samostatných skupin, v jehož rámci 1. alespoň 50 % vlastnických podílů v nejvyšších mateřských entitách samostatných skupin je kótováno za jedinou cenu, jsou-li kótovány, a z důvodu povahy vlastnického práva, omezení převodu nebo jiných podmínek tato část vlastnických podílů vzájemně propojena a nemůže být samostatně převedena ani obchodována a 2. jedna z nejvyšších mateřských entit sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky všech entit dotčených skupin vykázány společně jako aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky jedné hospodářské jednotky, která podléhá povinnosti zajistit vnější audit v souladu s regulatorními požadavky stanovenými pro vnější audit, c) uspořádáním s dvojí kotací ujednání mezi 2 nebo více nejvyššími mateřskými entitami samostatných skupin, v jehož rámci 1. se nejvyšší mateřské entity dohodnou, že svou podnikatelskou činnost spojí pouze na základě smlouvy, 2. podle smluvních ujednání nejvyšší mateřské entity provádí rozdělení zisku, který souvisí s podíly na zisku nebo likvidací, svým společníkům na základě pevného poměru, 3. jsou činnosti nejvyšších mateřských entit řízeny jako činnosti jediné hospodářské jednotky na základě smluvních ujednání, přičemž je zachována jejich samostatná právní osobnost, 4. jsou vlastnické podíly nejvyšších mateřských entit, které jsou předmětem dohody, kótovány, obchodovány nebo převáděny nezávisle na různých kapitálových trzích a 5. nejvyšší mateřské entity sestavují konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky entit ve všech skupinách vykázány společně jako aktiva, účetní dluhy, příjmy, náklady a peněžní toky jediné hospodářské jednotky, která podléhá povinnosti zajistit vnější audit v souladu s regulatorními požadavky stanovenými pro vnější audit. ČÁST TŘETÍ DOROVNÁVACÍ DANĚ HLAVA I PŘIŘAZOVANÁ DOROVNÁVACÍ DAŇ § 112 Poplatník daně Poplatníkem přiřazované dorovnávací daně je a) česká členská entita, která 1. není stálou provozovnou a 2. je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, b) hlavní entita, jejíž součástí je stálá provozovna, pokud je tato provozovna 1. českou členskou entitou a 2. součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny. § 113 Předmět daně Předmětem přiřazované dorovnávací daně je nadměrný zisk nízce zdaněných členských entit v rámci velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, bez ohledu na to, ve kterém státě a kterou členskou entitou byl dosažen. § 114 Výše daně Přiřazovaná dorovnávací daň činí úhrn a) části přiřazované dorovnávací daně přiřazené podle pravidla pro zahrnutí zisku, podléhá-li poplatník pravidlu pro zahrnutí zisku, a b) části přiřazované dorovnávací daně přiřazené podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, podléhá-li poplatník pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk. § 115 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím přiřazované dorovnávací daně je a) účetní období, ve vztahu k němuž nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny sestavuje svoji konsolidovanou účetní závěrku, nebo b) kalendářní rok, pokud nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny konsolidovanou účetní závěrku nesestavuje. § 116 Rozpočtové určení daně Výnos přiřazované dorovnávací daně je příjmem státního rozpočtu. HLAVA II ČESKÁ DOROVNÁVACÍ DAŇ § 117 Poplatník daně Poplatníkem české dorovnávací daně je a) česká členská entita, která 1. není stálou provozovnou a 2. je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, b) hlavní entita, jejíž součástí je stálá provozovna, pokud je tato provozovna 1. českou členskou entitou a 2. součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny. § 118 Předmět daně Předmětem české dorovnávací daně je nadměrný zisk nízce zdaněných českých členských entit v rámci velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, bez ohledu na to, kterou českou členskou entitou byl dosažen. § 119 Základ daně (1) Základ české dorovnávací daně činí částku zjištěnou postupem pro určení jurisdikční dorovnávací daně skupiny, jejíž je poplatník součástí, pro Českou republiku. (2) Postup pro určení jurisdikční dorovnávací daně skupiny se pro účely určení základu české dorovnávací daně upraví podle § 122. § 120 Sazba daně (1) Sazba české dorovnávací daně činí podíl a) alokační částky poplatníka a b) úhrnu alokačních částek všech poplatníků české dorovnávací daně, kteří jsou součástí téže skupiny jako poplatník. (2) Alokační částka poplatníka činí součin a) kvalifikovaného zisku poplatníka a b) kladného rozdílu 1. minimální daňové sazby vyjádřené v procentních bodech a 2. efektivní daňové sazby poplatníka vyjádřené v procentních bodech. (3) Efektivní daňová sazba poplatníka činí podíl a) úhrnu upravených zahrnutých daní tohoto poplatníka za zdaňovací období a b) kvalifikovaného zisku tohoto poplatníka za zdaňovací období podle písmene a). (4) Efektivní daňová sazba podle odstavce 3 se zaokrouhluje na 4 desetinná místa. (5) Kvalifikovaný zisk poplatníka činí kladný rozdíl a) hodnoty kvalifikovaného zisku tohoto poplatníka vzniklého za zdaňovací období a b) kvalifikované ztráty tohoto poplatníka vzniklé za zdaňovací období podle písmene a). § 121 Výpočet daně Česká dorovnávací daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně. § 122 Společná ustanovení pro výpočet české dorovnávací daně (1) Pro účely určení základu a sazby české dorovnávací daně se daně stanovené v souladu s režimem zdanění ovládaných zahraničních společností, který je stanoven v právním řádu jiného státu, nepovažují za zahrnutou daň. (2) Pro účely určení základu a sazby české dorovnávací daně poplatníka se při výpočtu jurisdikční dorovnávací daně skupiny nezohlední a) česká dorovnávací daň stanovená členské entitě skupiny, jejíž součástí je tento poplatník, a b) část dodatečné dorovnávací daně, která vznikla z důvodu nevybrání kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně státem, který tuto daň stanovil, a to ve lhůtě pro placení kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně stanovené 1. tímto zákonem v případě České republiky, nebo 2. právním řádem jiného členského státu v případě jiného členského státu, pokud je tato lhůta rovnocenná lhůtě stanovené tímto zákonem. (3) Pro účely určení základu a sazby české dorovnávací daně lze při výpočtu jurisdikčního nadměrného zisku skupiny vycházet z přijatelného rámce účetního výkaznictví nebo schváleného rámce účetního výkaznictví povoleného oprávněným účetním orgánem a použít namísto měny vykazování měnu používanou při předkládání účetní závěrky poplatníka. Takto zjištěný jurisdikční nadměrný zisk se upraví tak, aby nedošlo k podstatnému narušení konkurenceschopnosti. § 123 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím české dorovnávací daně je a) účetní období, ve vztahu k němuž nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny sestavuje svoji konsolidovanou účetní závěrku, nebo b) kalendářní rok, pokud nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny konsolidovanou účetní závěrku nesestavuje. § 124 Rozpočtové určení daně Výnos české dorovnávací daně je příjmem státního rozpočtu. ČÁST ČTVRTÁ SPRÁVA DOROVNÁVACÍCH DANÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 125 Správce dorovnávací daně (1) Správcem dorovnávací daně je Specializovaný finanční úřad. (2) Vyhledávací činnost a kontrolní postupy při správě dorovnávací daně může provádět také jiný finanční úřad než správce dorovnávací daně. Správce dorovnávací daně může za podmínek podle daňového řádu dožádat jiný finanční úřad než správce dorovnávací daně o provedení dalších úkonů, dílčích řízení nebo jiných postupů. § 126 Zvláštní ustanovení o zmocnění Je-li poplatníkem dorovnávací daně jako zmocněnec zvolen jiný poplatník, který je součástí téže skupiny, může si tento zmocněnec zvolit dalšího zmocněnce. § 127 Zmocněnec zahraničního poplatníka (1) Poplatník dorovnávací daně, který nemá sídlo na území členského státu, je povinen si zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v členském státě, a to v rozsahu, ve kterém toto doručování není poplatníkem zahrnuto v rozsahu jiného zmocnění. (2) Pokud si poplatník dorovnávací daně nezvolí zmocněnce podle odstavce 1, ukládají se písemnosti pro něho u správce dorovnávací daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí, a v ostatních případech dnem jejich písemného vyhotovení. Správce dorovnávací daně učiní pokus vyrozumět poplatníka o těchto písemnostech, pokud je jeho sídlo známo, a sepíše o tom úřední záznam. § 128 Formulářové podání a oznámení rozhodnutí poplatníka (1) Formulářové podání a sdělení poplatníka o tom, že učinil rozhodnutí, která se týkají dorovnávací daně, lze učinit pouze elektronicky prostřednictvím a) informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky, nebo b) datové schránky. (2) Úkon učiněný jiným způsobem než podle odstavce 1 nemá účinky podání učiněného elektronicky. Ustanovení daňového řádu o dodatečném potvrzení úkonu učiněného jiným způsobem se nepoužije. HLAVA II INFORMAČNÍ PŘEHLED A DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ § 129 Informační přehled (1) Poplatník české dorovnávací daně je povinen podat informační přehled k české dorovnávací dani ve stejné lhůtě jako daňové přiznání k této dani. (2) Poplatník přiřazované dorovnávací daně je povinen podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani nejpozději do 15 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Je-li zdaňovací období vstupním obdobím skupiny, je poplatník povinen podat informační přehled nejpozději do 18 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. (3) Informační přehled k dorovnávací dani je formulářovým podáním. (4) Lhůtu pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. § 130 Výjimka z povinnosti podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani (1) Povinnost poplatníka přiřazované dorovnávací daně podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani se považuje za splněnou, pokud tento informační přehled za dané zdaňovací období a) u správce daně státu, s jehož příslušným orgánem uzavřel příslušný orgán České republiky pro dané zdaňovací období dokument k provedení mezinárodní smlouvy umožňující automatickou výměnu informačních přehledů k dorovnávací dani, podala ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani stanovené tímto zákonem 1. nejvyšší mateřská entita z tohoto státu, nebo 2. určená podávající entita z tohoto státu a b) splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani. (2) Považuje-li se povinnost poplatníka podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani podle odstavce 1 za splněnou, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani společně s identifikačními a kontaktními údaji entity, která informační přehled k přiřazované dorovnávací dani podala. § 131 Výjimka z povinnosti podat informační přehled k české dorovnávací dani (1) Povinnost poplatníka české dorovnávací daně podat informační přehled k české dorovnávací dani se považuje za splněnou, pokud tento informační přehled za dané zdaňovací období a) podal ve lhůtě pro podání informačního přehledu k české dorovnávací dani stanovené tímto zákonem jiný poplatník české dorovnávací daně, který je členskou entitou téže skupiny, a b) splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k české dorovnávací dani. (2) Považuje-li se povinnost poplatníka podat informační přehled k české dorovnávací dani podle odstavce 1 za splněnou, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k české dorovnávací dani společně s identifikačními a kontaktními údaji entity, která informační přehled k české dorovnávací dani podala. § 132 Daňové přiznání (1) Poplatník české dorovnávací daně je povinen podat daňové přiznání k této dani nejpozději do 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. (2) Poplatník přiřazované dorovnávací daně je povinen podat daňové přiznání k této dani nejpozději do 22 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. (3) Lhůtu pro podání daňového přiznání nelze prodloužit. § 133 Výjimka z povinnosti podat daňové přiznání (1) Povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období v případě dorovnávací daně nevzniká. (2) Daňová pohledávka k dorovnávací dani vzniká pro potřeby insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání k této dani. HLAVA III STANOVENÍ DANĚ § 134 Poslední známá daň Poslední známou daní se pro účely dorovnávací daně rozumí daň ve výši odpovídající součtu a) daně vyměřené na základě podaného nebo nepodaného daňového přiznání, b) případného rozdílu doměřeného na základě dodatečného daňového přiznání a c) případného rozdílu pravomocně doměřeného z moci úřední. § 135 Samovyměření a samodoměření daně (1) Daň tvrzená poplatníkem dorovnávací daně v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené. (2) V případě, že poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní. (3) Daň tvrzená poplatníkem v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední. (4) V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani. (5) Daň vyměřenou podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce dorovnávací daně předepíše do evidence daní. § 136 Zvláštní ustanovení o doměření daně z moci úřední K doměření dorovnávací daně z moci úřední může dojít také, pokud správce dorovnávací daně zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známá daň není ve správné výši. § 137 Vztah k prekluzivním lhůtám Dodatečné daňové přiznání k dorovnávací dani na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat v posledním roce běhu lhůty pro stanovení daně. HLAVA IV LHŮTY PRO STANOVENÍ A PLACENÍ DANĚ § 138 Lhůta pro stanovení a placení daně (1) Českou dorovnávací daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která počne běžet dnem splatnosti této daně a skončí uplynutím 4 zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém se tato daň stala splatnou. (2) Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem. (3) Dorovnávací daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která končí spolu s lhůtou pro stanovení této daně. (4) Ustanovení daňového řádu o prodloužení, přerušení a stavení lhůty pro stanovení daně a lhůty pro placení daně se nepoužijí. § 139 Lhůta pro stanovení a placení příslušenství daně Pro stanovení a placení příslušenství dorovnávací daně se uplatní lhůty podle daňového řádu. HLAVA V NÁSLEDKY PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI SPRÁVĚ DANĚ § 140 Zvláštní ustanovení o pokutě za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy Pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy za porušení povinnosti při správě dorovnávací daně může správce dorovnávací daně uložit až do 1 500 000 Kč. ČÁST PÁTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO URČENÍ A SPRÁVU DOROVNÁVACÍ DANĚ V POČÁTEČNÍCH OBDOBÍCH § 141 Daňové zacházení s odloženými daňovými pohledávkami, odloženými daňovými dluhy a převáděnými aktivy v souvislosti se vstupním obdobím skupiny (1) Pro účely určení efektivní daňové sazby skupiny pro vstupní období této skupiny a pro všechna následující výkazní období se zohlední všechny odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy zohledněné nebo vykázané za toto vstupní období ve finančních výkazech nebo v příloze účetní závěrky všech členských entit ze státu, pro který se určuje efektivní daňová sazba skupiny. (2) Odložená daňová pohledávka a odložený daňový dluh se při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 zohlední ve výši určené na základě minimální daňové sazby nebo daňové sazby stanovené právním řádem daného státu, je-li tato vnitrostátní sazba nižší. Odloženou daňovou pohledávku, která byla vykázána ve výši určené na základě nižší daňové sazby, než je minimální daňová sazba, lze zohlednit ve výši určené na základě minimální daňové sazby, je-li poplatník schopen prokázat, že odložená daňová pohledávka je přiřaditelná kvalifikované ztrátě. K dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního vykázání souvisejícímu s odloženou daňovou pohledávkou se nepřihlíží. (3) Odložená daňová pohledávka vyplývající z položek vyloučených z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty se při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 nezohlední, pokud tato odložená daňová pohledávka vznikla na základě transakce, která se uskuteční po 30. listopadu 2021. (4) Je-li mezi členskými entitami uskutečněn převod aktiv v období počínajícím po 30. listopadu 2021 a končícím dnem předcházejícím prvnímu dni vstupního období, určí se základ nabytých aktiv s výjimkou zásob na základě účetní hodnoty převáděných aktiv zcizující členské entity při zcizení, přičemž odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy se určí na takto určeném základě nabytých aktiv. § 142 Výjimka z uplatnění pravidel pro přiřazovanou dorovnávací daň v počáteční fázi činnosti skupiny (1) Na přiřazovanou dorovnávací daň stanovenou poplatníkovi podléhajícímu pravidlu pro zahrnutí zisku, který je nejvyšší mateřskou entitou nebo střední mateřskou entitou, a na přiřazovanou dorovnávací daň stanovenou české členské entitě, která je součástí téže skupiny jako tento poplatník, se hledí jako na přiřazovanou dorovnávací daň stanovenou v nulové výši, pokud je přiřazovaná dorovnávací daň stanovena za zdaňovací období a) považované za období počáteční fáze mezinárodní činnosti skupiny, která je velkou nadnárodní skupinou, a započaté v období 5 po sobě bezprostředně následujících kalendářních let počínajících prvním dnem prvního z výkazních období, ve kterém je tato skupina velkou nadnárodní skupinou, nebo b) započaté v období 5 po sobě bezprostředně následujících kalendářních let počínajícím prvním dnem prvního z výkazních období, ve kterém je skupina velkou vnitrostátní skupinou. (2) Pro účely určení celkové dorovnávací daně se na dílčí dorovnávací daň členské entity z členského státu, která je součástí skupiny, jejíž nejvyšší mateřská entita je ze třetího státu, hledí jako na dílčí dorovnávací daň stanovenou v nulové výši, pokud je tato daň stanovena za zdaňovací období a) považované za období počáteční fáze mezinárodní činnosti této skupiny a b) započaté v období 5 po sobě bezprostředně následujících kalendářních let počínajícím prvním dnem prvního z výkazních období, ve kterém je tato skupina velkou nadnárodní skupinou. (3) Zdaňovací období velké nadnárodní skupiny podniků se považuje za období počáteční fáze mezinárodní činnosti této skupiny, pokud v tomto zdaňovacím období a) jsou členské entity této skupiny nejvýše z 6 různých států a b) součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských entit této skupiny z jiného než referenčního státu nepřesahuje částku odpovídající 50 000 000 EUR. (4) Referenčním státem podle odstavce 3 se rozumí stát s nejvyšší celkovou hodnotou hmotných aktiv této skupiny v prvním z výkazních období, ve kterých je skupina velkou nadnárodní skupinou. (5) Celkovou hodnotou hmotných aktiv skupiny v určitém státě podle odstavce 4 se rozumí součet čisté účetní hodnoty všech hmotných aktiv všech členských entit velké nadnárodní skupiny z tohoto státu. (6) Určená podávající entita, která je poplatníkem podle tohoto zákona, podá správci daně oznámení o zahájení prvního ze zdaňovacích období, která se považují za období počáteční fáze mezinárodní činnosti velké nadnárodní skupiny, ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani za toto zdaňovací období. ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ HLAVA I PRAVIDLA BEZPEČNÉHO PŘÍSTAVU § 143 Vymezení pojmů Pro účely této hlavy se rozumí a) zjednodušenými zahrnutými daněmi daně vykázané jako náklad na daň z příjmů 1. ve státě, pro který se určuje jurisdikční dorovnávací daň skupiny, a 2. v kvalifikovaných finančních výkazech po odečtení daní, které nejsou zahrnutými daněmi, a nejistých daňových pozic, b) přechodným obdobím zdaňovací období započaté nejpozději 1. ledna 2027 a skončené nejpozději 30. června 2028, c) přechodnou sazbou daně sazba daně ve výši 1. 15 % pro zdaňovací období započaté v letech 2023 a 2024, 2. 16 % pro zdaňovací období započaté v roce 2025, 3. 17 % pro zdaňovací období započaté v roce 2026, d) kvalifikovanou zprávou podle zemí zpráva podle zemí připravená a vykázaná na základě kvalifikovaných účetních výkazů, e) výnosem výnos vykázaný v daném státě v kvalifikované zprávě podle zemí, f) výsledkem hospodaření před zdaněním výsledek hospodaření před zdaněním vykázaný v daném státě v kvalifikované zprávě podle zemí, g) kvalifikovanými účetními výkazy 1. účty použité pro přípravu konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity, 2. samostatné finanční výkazy členských entit, pokud jsou sestaveny v souladu s přijatelným rámcem účetního výkaznictví nebo schváleným rámcem účetního výkaznictví a informace v těchto výkazech jsou vykazovány v souladu s těmito rámci účetního výkaznictví a jsou spolehlivé, 3. finanční výkazy takové členské entity použité pro podání zprávy podle zemí nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, pokud členská entita není zahrnuta do konsolidované účetní závěrky z důvodu malé velikosti nebo nevýznamnosti, h) kvalifikovanou osobou 1. držitel vlastnického podílu v nejvyšší mateřské entitě, která je entitou s prvkem daňové transparence, pokud tento držitel splňuje podmínky podle § 69 odst. 1 a 2, 2. držitel vlastnického podílu v nejvyšší mateřské entitě, která podléhá režimu odčitatelných dividend podle § 70, pokud tento držitel splňuje podmínky podle § 70. § 144 Trvalé pravidlo bezpečného přístavu založené na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani (1) Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani se činí jako krátkodobé rozhodnutí. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 lze učinit, pokud je splněna podmínka a) použitého účetního rámce, b) konzistence a c) přezkumu. (3) Podmínka použitého účetního rámce podle odstavce 2 je splněna, pokud právní řád daného státu obsahuje pravidla a) podobná § 38 odst. 1 a 2, nebo b) místního rámce účetního výkaznictví. (4) Pravidly místního rámce účetního výkaznictví podle odstavce 3 písm. b) se rozumí soubor pravidel, podle kterých a) se kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň vypočte na základě místního rámce účetního výkaznictví používaného při sestavování finančních výkazů všech členských entit z daného státu, pokud 1. je jejich použití povinné podle právních předpisů tohoto státu upravujících obchodní korporace nebo daňových právních předpisů tohoto státu, nebo 2. podléhají tyto finanční výkazy povinnosti zajistit vnější audit, b) je tento místní rámec účetního výkaznictví souborem obecně uznávaných účetních zásad povolených oprávněným účetním orgánem v daném státě nebo vyžadovaným právním řádem daného státu, který je 1. přijatelným rámcem účetního výkaznictví, nebo 2. schváleným rámcem účetního výkaznictví upraveným tak, aby se zabránilo podstatnému narušení konkurenceschopnosti, a c) se v případě, kdy některá z členských entit z daného státu nesplňuje podmínky podle písmene a), nebo se účetní období členské entity liší od výkazního období, kvalifikovaná vnitrostátní daň vypočte postupem podobným postupu podle § 38 odst. 1 a 2. (5) Podmínka konzistence podle odstavce 2 je splněna, pokud výpočet kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně odpovídá jejímu výpočtu podle prováděcího rámce modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, s výjimkou odchylek výslovně předvídaných tímto prováděcím rámcem. Podmínka konzistence není porušena, pokud právní řád daného státu a) neumožňuje vyloučení zisku na základě ekonomické podstaty nebo pro něj stanoví přísnější podmínky než modelová pravidla Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, b) neumožňuje učinit rozhodnutí ohledně výjimky z malého rozsahu nebo pro něj stanoví přísnější podmínky než modelová pravidla Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, nebo c) stanoví sazbu odpovídající minimální daňové sazbě vyšší než 15 %. (6) Podmínka přezkumu podle odstavce 2 je splněna, pokud jsou splněny podmínky zkoumané v rámci průběžného přezkumu uplatňování modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. § 145 Přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí (1) Rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se činí pro přechodné období. Toto rozhodnutí se činí jako dlouhodobé rozhodnutí a nelze jej zrušit. (2) Podle rozhodnutí podle odstavce 1 se postupuje, pokud v daném státě za dané zdaňovací období nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina vykáže a) v kvalifikované zprávě podle zemí výnos nižší než částka odpovídající 10 000 000 EUR a výsledek hospodaření před zdaněním nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR, b) zjednodušenou efektivní sazbu daně skupiny, která činí alespoň přechodnou sazbu daně pro toto zdaňovací období, nebo c) v kvalifikované zprávě podle zemí částku výsledku hospodaření před zdaněním, která odpovídá zisku vyloučenému na základě ekonomické podstaty skupiny připadající na členské entity, které jsou pro účely automatické výměny informací, jejímž předmětem jsou zprávy podle zemí, považovány za entity z tohoto státu, nebo je nižší než tento zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny. (3) Zjednodušená efektivní daňová sazba skupiny v daném státě a v daném zdaňovacím období podle odstavce 2 činí podíl a) zjednodušených zahrnutých daní v tomto státě za toto zdaňovací období a b) výsledku hospodaření před zdaněním vykázaného v kvalifikované zprávě podle zemí v tomto státě za toto zdaňovací období. § 146 Zvláštní ustanovení pro použití výjimky z povinnosti vypočítat jurisdikční dorovnávací daň skupiny založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí (1) Společné podniky a přidružené osoby společného podniku podle § 110 se pro účely použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí považují za samostatnou nadnárodní skupinu. Za jejich výsledek hospodaření před zdaněním a jejich výnos se považují výsledek hospodaření před zdaněním a výnos vykázané v kvalifikovaných finančních výkazech. (2) Rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí nelze učinit pro stát, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, která je entitou s prvkem daňové transparence, ledaže všechny vlastnické podíly v této nejvyšší mateřské entitě drží kvalifikovaná osoba. Pokud toto rozhodnutí lze učinit, sníží se pro účely posouzení podmínek stanovených pro jeho učinění výsledek hospodaření před zdaněním a částka s ním souvisejících daní o částku ve výši, v jaké jsou tento výsledek hospodaření a související daně přiřaditelné nebo rozdělené na základě vlastnického podílu držiteli vlastnického podílu v této nejvyšší mateřské entitě, který je kvalifikovanou osobou. (3) Je-li nejvyšší mateřská entita entitou podléhající režimu odčitatelných dividend podle § 70, sníží se její výsledek hospodaření před zdaněním a částka s ním souvisejících daní o částku ve výši, v jaké jsou tento výsledek hospodaření a související daně přiřaditelné nebo jsou rozdělené na základě vlastnického podílu držiteli vlastnického podílu v této nejvyšší mateřské entitě, který je kvalifikovanou osobou. (4) Pokud se investiční entita nebo pojišťovací investiční entita podle § 74 pro účely automatické výměny informací, jejímž předmětem jsou zprávy podle zemí, považuje za entitu z určitého státu, a) určí se zjednodušená efektivní daňová sazba pro tuto entitu odděleně od efektivní daňové sazby skupiny určované pro tento stát podle § 74 až 76; to neplatí, pokud podle odstavce 6 není povinna určit zjednodušenou efektivní daňovou sazbu tímto způsobem, b) lze využít výjimku z povinnosti vypočítat jurisdikční dorovnávací daň skupiny založenou na informacích obsažených ve zprávě podle zemí pro tento stát i pro stát, ve kterém je daňovým rezidentem držitel vlastnického podílu v této entitě, a c) výnos a výsledek hospodaření před zdaněním a s nimi související daně této entity se zohlední pouze ve státě, ze kterého je přímý držitel vlastnického podílu v této entitě, nebo ve kterém je daňovým rezidentem, pokud je fyzickou osobou, a to ve výši odpovídající tomuto vlastnickému podílu. (5) Investiční entita nebo pojišťovací investiční entita podle § 74 není povinna určit zjednodušenou efektivní daňovou sazbu odděleně od efektivní daňové sazby skupiny určované pro stát, který je pro účely automatické výměny informací, jejímž předmětem jsou zprávy podle zemí, považován za stát, z něhož je tato entita, pokud nebylo učiněno rozhodnutí podle § 74 nebo 75 a všichni držitelé vlastnických podílů v této entitě jsou z tohoto státu. (6) Pro účely určení výsledku hospodaření před zdaněním se nezohlední částka čisté nerealizované ztráty vzniklé z důvodu změny reálné hodnoty, pokud je tato částka vyšší než částka odpovídající 50 000 000 EUR. Částka čisté nerealizované ztráty vzniklé z důvodu změny reálné hodnoty se rovná souhrnu ztrát sníženému o zisky, který vyplývá ze změny v reálné hodnotě vlastnického podílu, který je oceňován reálnou hodnotou, s výjimkou portfoliových podílů. (7) Rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se v daném zdaňovacím období nepoužije pro a) členskou entitu, která není z žádného státu, b) členskou entitu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami podle § 111, pokud zpráva podle zemí této skupiny neobsahuje informace o kombinované skupině, c) pro stát, ve kterém se v daném zdaňovacím období uplatňuje na členské entity krátkodobé rozhodnutí týkající se daně z rozděleného zisku, d) pro stát, pro který v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období nebylo učiněno toto rozhodnutí, pokud nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina v tomto bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období podléhala pravidlům stanoveným tímto zákonem nebo pravidlům rovnocenným pravidlům stanoveným tímto zákonem nebo modelovými pravidly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; to neplatí, pokud toto rozhodnutí nebylo učiněno proto, že z tohoto státu není žádná členská entita této skupiny. HLAVA II OBECNÁ A ZVLÁŠTNÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 147 Obecné přechodné ustanovení Pro výkazní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se tento zákon nepoužije. § 148 Přechodné ustanovení pro uplatnění pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk (1) Pro výkazní období započaté přede dnem 31. prosince 2024 se nepoužije část druhá hlava V díl 2. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud nejvyšší mateřská entita skupiny, jejíž součástí je poplatník přiřazované dorovnávací daně, je z členského státu, který učinil rozhodnutí odložit účinnost pravidla pro zahrnutí zisku a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk po 6 po sobě jdoucích výkazních období počínajících od 31. prosince 2023 z důvodu, že z tohoto státu je k 31. prosinci 2023 nejvýše 12 nejvyšších mateřských entit. (3) Ve zdaňovacím období započatém do 31. prosince 2025 a skončeném před 31. prosincem 2026 se pro účely výpočtu celkové dorovnávací daně hledí na dílčí dorovnávací daň za entitu ze státu, z něhož je nejvyšší mateřská entita skupiny, jako by byla nulová, pokud obvyklá daňová sazba stanovená podle právního řádu tohoto státu činí alespoň 20 %. Má se za to, že kombinovaná sazba daně uvedená v tabulce zákonných sazeb daně z příjmů právnických osob vydané Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro dané zdaňovací období odpovídá obvyklé daňové sazbě stanovené podle právního řádu daného státu. § 149 Zvláštní přechodné zvýšení zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty skupiny (1) Pro účely určení zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty skupiny v daném státě se ve zdaňovacích obdobích kalendářních let 2023 až 2032 při určení vyňatých mzdových nákladů a vyňatých hmotných aktiv členské entity namísto koeficientů ve výši 5 % podle § 82 odst. 4 a 5 použijí koeficienty stanovené v příloze k tomuto zákonu. (2) Hodnota stanovená pro daný kalendářní rok podle odstavce 1 se použije pro výkazní období započatá v období od 31. prosince kalendářního roku bezprostředně předcházejícího kalendářnímu roku, pro který je hodnota stanovena, do 30. prosince kalendářního roku, pro který je hodnota stanovena. § 150 Počátek pětiletého období pro účely výjimky z uplatnění pravidel pro přiřazovanou dorovnávací daň v počáteční fázi činnosti skupiny Je-li skupina ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona velkou nadnárodní skupinou nebo velkou vnitrostátní skupinou, počíná období 5 po sobě bezprostředně následujících kalendářních let a) podle § 142 odst. 1 dnem 31. prosince 2023, b) podle § 142 odst. 2 dnem 31. prosince 2024. § 151 Období pro účely rozhodnutí týkajícího se zcizení místních hmotných aktiv Je-li rozhodnutí ohledně zcizení místních hmotných aktiv podle § 51 učiněno pro výkazní období předcházející pátému výkaznímu období členské entity započatému ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se toto rozhodnutí namísto pětiletého období pro období, které odpovídá počtu výkazních období členské entity, která již započala ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 152 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2023. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r. Příloha k zákonu č. 416/2023 Sb. Koeficienty pro účely přechodného zvýšení zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty skupiny I. Koeficienty pro vyňaté mzdové náklady Kalendářní rok\| Hodnota koeficientu ---\|--- 2023\| 10 % 2024\| 9,8 % 2025\| 9,6 % 2026\| 9,4 % 2027\| 9,2 % 2028\| 9,0 % 2029\| 8,2 % 2030\| 7,4 % 2031\| 6,6 % 2032\| 5,8 % II. Koeficienty pro vyňatá hmotná aktiva Kalendářní rok\| Hodnota koeficientu ---\|--- 2023\| 8 % 2024\| 7,8 % 2025\| 7,6 % 2026\| 7,4 % 2027\| 7,2 % 2028\| 7,0 % 2029\| 6,6 % 2030\| 6,2 % 2031\| 5,8 % 2032\| 5,4 % 1) Směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii. 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.
Zákon č. 417/2023 Sb.	Zákon č. 417/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 191/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 417 ZÁKON ze dne 30. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. I Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 251/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2020/284 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb.“. 2. V části první hlavě V se doplňuje díl 4, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 77 zní: „Díl 4 Evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích § 110zz Vymezení základních pojmů Pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích se rozumí a) poskytovatelem evidované platební služby osoba oprávněná podle zákona upravujícího platební styk poskytovat evidovanou platební službu s výjimkou České národní banky, b) evidovanou platební službou platební služba s výjimkou služby 1. umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem platební služby, 2. umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem platební služby, 3. nepřímého dání platebního příkazu, 4. informování o platebním účtu, c) platbou platební transakce podle zákona upravujícího platební styk, je-li prováděna v rámci evidované platební služby, d) přeshraniční platbou platba, pokud je státem usazení příkazce členský stát a státem usazení příjemce odlišný členský stát nebo třetí země, e) příkazcem plátce podle zákona upravujícího platební styk, f) příjemcem příjemce podle zákona upravujícího platební styk, g) platebním účtem platební účet podle zákona upravujícího platební styk, h) identifikátorem IBAN identifikátor IBAN podle nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovujícího technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech77), i) kódem BIC kód BIC podle nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovujícího technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech77). § 110zza Stát usazení (1) Státem usazení příkazce nebo příjemce je pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích stát odpovídající a) identifikátoru IBAN platebního účtu příkazce nebo příjemce nebo jinému identifikátoru, který jednoznačně označuje příkazce nebo příjemce a jejich stát usazení, nebo b) kódu BIC nebo jinému obdobnému identifikačnímu kódu jednoznačně označujícímu poskytovatele evidované platební služby nebo obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného státu, který jedná jménem příkazce nebo příjemce, a jeho stát usazení, neexistuje-li identifikátor podle písmene a). (2) Státem usazení poskytovatele evidované platební služby nebo obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného státu je pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích stát odpovídající kódu BIC nebo jinému obdobnému identifikačnímu kódu jednoznačně označujícímu tohoto poskytovatele a jeho stát usazení. § 110zzb Stát poskytnutí služby Pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích se v případě určení státu, ve kterém je poskytnuta evidovaná platební služba, ustanovení upravující stanovení místa plnění nepoužijí. § 110zzc Povinnost vést evidenci (1) Poskytovatel evidované platební služby je povinen vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích, pokud a) poskytne v tuzemsku v průběhu kalendářního čtvrtletí evidované platební služby odpovídající více než 25 přeshraničním platbám pro stejného příjemce a b) alespoň jedna z plateb podle písmene a) splňuje podmínky pro vedení v evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle § 110zzd. (2) Počet přeshraničních plateb pro stejného příjemce se určuje podle jednotlivých identifikátorů určujících stát usazení příjemce. (3) V případě, že má poskytovatel evidované platební služby informace o tom, že má příjemce několik identifikátorů určujících jeho stát usazení, určí se počet přeshraničních plateb pro takového příjemce jako součet všech přeshraničních plateb s těmito identifikátory. § 110zzd Předmět evidence (1) Poskytovatel evidované platební služby příjemce vede v evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích údaje o přeshraniční platbě a jejím příjemci, pokud je evidovaná platební služba odpovídající této platbě poskytnuta v tuzemsku. (2) Poskytovatel evidované platební služby příkazce vede v evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích údaje o přeshraniční platbě a jejím příjemci, pokud v případě této platby není státem usazení žádného poskytovatele evidované platební služby příjemce ani obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného členského státu členský stát. § 110zze Údaje o přeshraničních platbách a jejich příjemcích Údaji o přeshraniční platbě a jejím příjemci jsou a) kód BIC nebo jiný obdobný identifikační kód, který jednoznačně označuje poskytovatele evidované platební služby, b) jméno nebo obchodní firma příjemce, jak jsou uvedeny v záznamech poskytovatele evidované platební služby, c) daňové identifikační číslo nebo evidenční číslo příjemce pro účely daně z přidané hodnoty, jak je uvedeno v záznamech poskytovatele evidované platební služby, d) identifikátor IBAN nebo jiný obdobný identifikátor, není-li identifikátor IBAN k dispozici, který jednoznačně označuje příjemce a jeho stát usazení, e) kód BIC nebo jiný obdobný identifikační kód, který jednoznačně označuje poskytovatele evidované platební služby nebo obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného státu jednajícího jménem příjemce, a jeho stát usazení, pokud příjemce přijímá peněžní prostředky, aniž by měl platební účet, f) adresa příjemce, jak je uvedena v záznamech poskytovatele evidované platební služby, a g) údaje o přeshraničních platbách a údaje o vrácených platbách, které s těmito přeshraničními platbami souvisejí, a to 1. datum a čas provedení přeshraniční platby nebo vrácené platby, 2. částka a měna přeshraniční platby nebo vrácené platby, 3. členský stát původu přeshraniční platby, kterou obdržel příjemce nebo která byla obdržena pro příjemce, nebo členský stát, do něhož se platba vrací, a informace použité k určení státu původu přeshraniční platby nebo státu určení vrácené platby podle státu usazení příkazce, 4. další údaje, které jednoznačně označují přeshraniční platbu, a 5. informace o tom, že k zahájení přeshraniční platby došlo v prostorách obchodníka. § 110zzf Povinnost poskytovat údaje z evidence (1) Poskytovatel evidované platební služby je povinen podat oznámení obsahující údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích správci daně do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí, kterého se tyto údaje týkají. (2) Připadne-li poslední den lhůty podle odstavce 1 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den. (3) Pokud poskytovatel evidované platební služby zjistí, že v oznámení podle odstavce 1 uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat správci daně následné oznámení, ve kterém tyto nedostatky napraví. § 110zzg Uchovávání údajů a povinnost poskytnout údaje z evidence na žádost Poskytovatel evidované platební služby je povinen údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích uchovávat elektronicky po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k provedení přeshraniční platby; poskytovatel evidované platební služby je povinen podat oznámení obsahující tyto údaje správci daně na jeho žádost. § 110zzh Způsob podání oznámení (1) Oznámení podle § 110zzf a 110zzg jsou formulářovým podáním s tím, že se činí elektronicky prostřednictvím informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky. (2) Oznámení učiněné jiným způsobem než podle odstavce 1 je neúčinné. Pokud je oznámení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání oznámení. § 110zzi Postavení poskytovatele evidované platební služby Poskytovatel evidované platební služby má pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích postavení daňového subjektu. § 110zzj Správce daně V případě evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích je správcem daně Specializovaný finanční úřad. 77) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, v platném znění.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o bankách Čl. II Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb. a zákona č. 35/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 38 odst. 2 větě třetí se za slovo „sankcí“ vkládají slova „ , při plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty“. 2. V § 38 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo pro účely plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. III Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 35/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 25b odst. 2 větě třetí se za slovo „sankcí“ vkládají slova „ , při plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty“. 2. V § 25b odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo pro účely plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 418/2023 Sb.	Zákon č. 418/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 192/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna obecního zřízení * ČÁST DRUHÁ - Změna krajského zřízení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hlavním městě Praze („§ 60a — „§ 60a) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ŠESTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 418 ZÁKON ze dne 30. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna obecního zřízení Čl. I Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 175/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 26 větě druhé se slova „Ministerstvu financí,“ zrušují, čárka za slovy „a katastrálnímu“ se nahrazuje slovem „a“ a slova „a finančnímu úřadu“ se zrušují. 2. V § 26a odst. 4 větě druhé se čárka za slovy „a katastrálnímu“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a Českému statistickému úřadu“ se zrušují. 3. V § 40 se slova „Usnesení, jímž zastupitelstvo obce nebo rada obce rozhodly o nabytí věci“ nahrazují slovy „Informace týkající se nabytí věci obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen „svazek obcí“)“, slovo „způsobem,“ se nahrazuje slovy „způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva obce nebo svazku obcí ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku či jiným obdobným způsobem“ a na konci textu se doplňují slova „ , pokud by jejich zpřístupnění mohlo obec nebo svazek obcí při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům“. 4. Nadpis § 49 se zrušuje. 5. V § 49 odst. 1 se slovo „dobrovolného“ a slova „(dále jen „svazek obcí“)“ zrušují. 6. V § 49 odst. 4 větě druhé se slova „ ; rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík, přičemž jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů“ nahrazují slovy „a údaje o členských obcích svazku obcí v rozsahu název obce a její identifikační číslo osoby, včetně údaje o dni vzniku a zániku jejich členství“. 7. V § 49 odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík; jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů.“. 8. V § 49 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku svazků obcí podává svazek obcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.“. 9. Za § 53 se vkládají nové § 53a až 53f, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 59 znějí: „Společenství obcí § 53a (1) Společenství obcí je svazek obcí, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. (2) Předmětem činnosti společenství obcí je vedle činností svazku obcí podle § 50 odst. 1 zajišťování koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje tohoto území. Za tímto účelem společenství obcí zpracovává strategii rozvoje společenství obcí. Strategii rozvoje společenství obcí schvaluje shromáždění starostů třípětinovou většinou všech svých členů. (3) Předmětem činnosti společenství obcí může být i zajišťování činností podle § 53e. (4) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může společenství obcí vykonávat i další činnosti. § 53b (1) Postavení společenství obcí může nabýt svazek obcí, jehož členy a) je alespoň 15 obcí, nebo b) jsou alespoň tři pětiny všech obcí ze správního obvodu obce s rozšířenou působností, jestliže do tohoto správního obvodu náleží méně než 25 obcí. (2) Členy společenství obcí mohou být pouze obce nacházející se ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností. (3) Obec může být členem pouze jednoho společenství obcí. (4) Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, v němž se nachází a) nejvýše 40 obcí, může vzniknout 1 společenství obcí, b) 41 až 60 obcí, mohou vzniknout nejvýše 2 společenství obcí, c) 61 až 80 obcí, mohou vzniknout nejvýše 3 společenství obcí a d) více než 80 obcí, mohou vzniknout nejvýše 4 společenství obcí. § 53c (1) Svazek obcí nabývá postavení společenství obcí dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcí. Krajský úřad přizná svazku obcí postavení společenství obcí, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 53b a 53d. Do rejstříku svazků obcí se zapíše údaj o postavení svazku obcí jako společenství obcí, den nabytí tohoto postavení a den zániku tohoto postavení. Postavení společenství obcí může svazek obcí nabýt také současně se svým vznikem. (2) Žádost o přiznání postavení společenství obcí podává svazek obcí nebo osoba uvedená v § 49 odst. 5 větě druhé, pokud má svazek obcí nabýt postavení společenství obcí současně se svým vznikem. K žádosti přiloží a) změnu stávajících stanov nebo nové stanovy, v nichž je uvedeno, že svazek obcí je společenstvím obcí, a v nichž jsou upraveny orgány podle § 53d, a b) dokumenty prokazující splnění podmínek podle § 53b. (3) Opis rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra. (4) Název společenství obcí obsahuje označení „společenství obcí“, které může být nahrazeno zkratkou „s. o.“. (5) Součástí sbírky listin rejstříku svazků obcí jsou žádost o přiznání postavení společenství obcí podle odstavce 2 a její přílohy, rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí podle § 53f. § 53d (1) Nejvyšším orgánem společenství obcí je shromáždění starostů složené ze starostů členských obcí; starostu obce zastupuje místostarosta obce, případně starostou určený zástupce z řad členů zastupitelstva obce. Shromáždění starostů rozhoduje o všech záležitostech společenství obcí, pokud stanovy nesvěřují rozhodování jinému orgánu společenství obcí. Shromáždění starostů je vyhrazeno a) schvalovat strategii rozvoje společenství obcí, b) schvalovat rozpočet společenství obcí, střednědobý výhled rozpočtu společenství obcí, závěrečný účet společenství obcí a účetní závěrku společenství obcí sestavenou k rozvahovému dni, c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy společenství obcí, d) rozhodovat o přistoupení další obce do společenství obcí, e) rozhodovat o vyloučení obce ze společenství obcí, f) rozhodovat o zrušení a zániku společenství obcí, g) rozhodovat v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem. (2) V čele shromáždění starostů stojí předseda, který je statutárním orgánem společenství obcí. Předsedu zastupuje místopředseda, případně více místopředsedů. Předseda a místopředseda jsou voleni shromážděním starostů z řad jeho členů. Je-li zvoleno více místopředsedů, určí shromáždění starostů, v jakém pořadí zastupují předsedu. § 53e (1) Výkon správních činností59) může obec zajišťovat prostřednictvím zaměstnance společenství obcí, jehož je obec členem, za podmínek upravených stanovami společenství obcí a na základě dohody mezi společenstvím obcí a členskou obcí. (2) Výkon správních činností v přenesené působnosti může obec zajišťovat prostřednictvím zaměstnance společenství obcí pouze ve vztahu k přenesené působnosti, kterou podle zákona vykonávají všechny obecní úřady. Prostřednictvím zaměstnance společenství obcí nemůže obec zajišťovat výkon přenesené působnosti podle volebních zákonů. (3) Zaměstnanec společenství obcí vykonávající správní činnosti podle odstavce 1 má postavení úředníka územního samosprávného celku zařazeného do obecního úřadu. Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci společenství obcí pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném podle odstavce 1 tajemník obecního úřadu; ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči tomuto zaměstnanci společenství obcí. Na zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně. § 53f Krajský úřad rozhodne o zrušení postavení společenství obcí na návrh společenství obcí. Nesplňuje-li společenství obcí některou z podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 po dobu 6 měsíců, je povinno do 30 dnů od uplynutí této doby podat krajskému úřadu návrh na zrušení postavení společenství obcí. Nesplní-li společenství obcí povinnost podle věty druhé, vyzve krajský úřad společenství obcí ke splnění podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 ve lhůtě alespoň 6 měsíců, a není-li ve stanovené lhůtě náprava zjednána, rozhodne o zrušení postavení společenství obcí i bez návrhu. Krajský úřad současně rozhodne o změně názvu svazku obcí tak, aby neobsahoval označení podle § 53c odst. 4. Opis rozhodnutí podle věty první nebo třetí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra. Krajský úřad zaznamená v rejstříku svazků obcí údaj o zrušení postavení společenství obcí a změnu názvu společenství obcí. 59) § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb.“. 10. § 65 zní: „§ 65 (1) Nevykonává-li orgán obce přenesenou působnost v základním rozsahu nebo její část, rozhodne krajský úřad, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu obec náleží. Je-li tato obec současně obcí s pověřeným obecním úřadem, rozhodne krajský úřad, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat jiný pověřený obecní úřad. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu. (2) Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce3b) obecního úřadu obce, jejíž orgán nevykonával podle odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část. Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).“. 11. Za § 65 se vkládá nový § 65a, který zní: „§ 65a (1) Nevykonává-li pověřený obecní úřad přenesenou působnost v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo její část, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat obecní úřad obce s rozšířenou působností, do jehož správního obvodu obec s pověřeným obecním úřadem náleží. Je-li tato obec současně obcí s rozšířenou působností, rozhodne Ministerstvo vnitra, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat obecní úřad jiné obce s rozšířenou působností. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu. (2) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce3b) pověřeného obecního úřadu, který nevykonával podle odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí podle odstavce 1 dále zveřejní obě dotčené obce na svých internetových stránkách. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).“. 12. § 66b zní: „§ 66b (1) Nevykonává-li obecní úřad obce s rozšířenou působností přenesenou působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo její část, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu. (2) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce3b) obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který nevykonával podle odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí podle odstavce 1 dále zveřejní obě dotčené obce s rozšířenou působností na svých internetových stránkách. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).“. 13. V § 72 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ve výši podle § 73 odst. 1“. 14. V § 72 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „až do maximální výše podle § 73 odst. 2“. 15. V § 72 odst. 3 větě první se slova „orgánů obce“ nahrazují slovem „orgánů“. 16. V § 72 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Je-li člen zastupitelstva obce odvolán z funkce nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 74 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo obce.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 17. V § 72 odst. 9 větách první a druhé se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 18. V § 73 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Odměna uvolněného člena zastupitelstva obce se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie obce. (2) Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva obce se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a podle velikostní kategorie obce. (3) Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.“. 19. V § 73 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 20. V § 73 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slova „obyvatel obce“ vkládají slova „hlášených v obci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 5“ a slovo „následujícího“ se nahrazuje slovem „tohoto“. 21. V § 74 odst. 1 větách první a druhé se slova „a prováděcího právního předpisu“ zrušují. 22. V § 75 odst. 3 až 5 se slova „Členovi zastupitelstva obce, který“ nahrazují slovy „Osobě, která“. 23. V § 75 odst. 3 větě první se za slovo „náleží“ vkládají slova „po dobu výkonu těchto pravomocí“ a slova „do zvolení nového starosty nebo místostarosty“ se nahrazují slovy „za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce“. 24. V § 75 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady obce podle § 102a, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.“. 25. V § 75 odst. 4 se za slovo „období“ vkládají slova „zastupitelstva obce“ a slova „funkce předsedy nebo člena zvláštního orgánu obce nebo komise rady obce“ se nahrazují slovy „této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce“. 26. V § 75 odst. 5 se za slovo „je“ vkládají slova „předsedou nebo“, za slovo „období“ se vkládají slova „zastupitelstva obce dosavadní“ a za slovo „funkce“ se vkládají slova „a další související nároky spojené s výkonem této funkce“. 27. V § 75 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Náležela-li by členovi zastupitelstva obce v jeden den odměna podle odstavce 3, 4 nebo 5 a současně odměna podle § 72 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 74 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo obce.“. 28. V § 76 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi zastupitelstva obce, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva obce, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc. (3) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva obce nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva obce, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být obcí poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.“. 29. V § 76 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 30. V § 77 odst. 1 větě druhé a v § 77 odst. 2 větě druhé se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 31. V § 77 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , za niž mu náleží odměna“. 32. V § 78 odst. 2 se slovo „odstavci“ nahrazuje slovy „§ 77 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce“. 33. V § 78 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle § 77 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva obce, jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 77 odst. 3 a 4.“. 34. V § 80 odst. 1 písm. e) se slova „ , jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce“ zrušují. 35. V § 81a odstavec 6 zní: „(6) Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu obec náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.“. 36. V § 81a se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. 37. V § 81a odst. 7 se slova „odstavců 6 a 7“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 38. V § 84 odst. 2 písm. b) se za slovo „schvalovat“ vkládají slova „střednědobý výhled rozpočtu obce,“. 39. V § 84 odst. 2 písm. e) se za slovo „stanovy“ vkládají slova „ , včetně jejich změn,“. 40. V § 84 odst. 2 písm. o) se slova „§ 76, o“ nahrazují slovy „§ 76 a o“ a slova „a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva obce podle § 81a odst. 6“ se zrušují. 41. V § 85 písm. b), f), g) a i) se částka „20 000 Kč“ nahrazuje částkou „100 000 Kč“. 42. V § 85 písm. c) se částka „50 000 Kč“ nahrazuje částkou „250 000 Kč“. 43. V § 85 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným obcí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu43), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi“. 44. V § 89 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po niž se na území obce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.“. 45. V § 90 větě druhé se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „§ 84 odst. 2 písm. k), m) až p), u) a v) a s výjimkou“. 46. V § 92 odst. 3 větě třetí se číslo „15“ nahrazuje číslem „21“. 47. V § 92 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Do lhůt stanovených v odstavcích 1 a 3 se nezapočítává doba, po niž se na území obce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.“. 48. Za § 92 se vkládá nový § 92a, který zní: „§ 92a (1) Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva obce, může se člen zastupitelstva obce účastnit jednání zastupitelstva obce též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva obce distančním způsobem. Člen zastupitelstva obce má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva obce osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva obce koná. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva obce. (3) O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva obce distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje obecní úřad v informaci podle § 93 odst. 1 nebo 2.“. 49. V § 93 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 60 zní: „(2) Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva obce v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému60), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území obce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1 na úřední desce obecního úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obce. Záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě první, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna alespoň 7 dnů před zasedáním zastupitelstva obce. 60) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 50. V § 95 odst. 2 větě první se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“. 51. V § 100 odst. 1 se za slovo „okamžiku“ vkládají slova „až do doplnění rady obce alespoň na 5 členů“ a za číslo „3“ se vkládají slova „ , s výjimkou vydávání nařízení obce,“. 52. V § 100 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Ustanovení § 102 odst. 4 se použije obdobně.“. 53. V § 101 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Stanoví-li tak předem jednací řád rady obce, může se člen rady obce nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady obce též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady obce distančním způsobem. Člen rady obce má vždy právo účastnit se schůze rady obce osobně v místě, v němž se schůze rady obce koná.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 54. V § 101 odst. 4 větě třetí se číslo „7“ nahrazuje číslem „15“. 55. V § 102 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ; bez tohoto návrhu je jmenování nebo odvolání vedoucího odboru obecního úřadu neplatné“. 56. V § 102a odst. 1 se slova „starosty obce“ nahrazují slovy „starosty nebo místostarosty“. 57. V § 102a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za zvolení nové rady obce podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady obce, který má být volen podle § 84 odst. 2 písm. m), jestliže došlo ke zvolení starosty nebo místostarosty; ustanovení § 100 odst. 1 se neuplatní.“. 58. V § 102a odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „v rozsahu podle § 102 odst. 4“. 59. Za § 103 se vkládá nový § 103a, který zní: „§ 103a Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému60), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území obce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může starosta rozhodovat v záležitostech podle § 102 odst. 3 namísto rady obce, popřípadě zastupitelstva obce, pokud si podle § 84 odst. 4 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou obce podle § 102 odst. 3.“. 60. V § 104 odst. 1 větě poslední se slova „(§ 72 odst. 6 a § 81a odst. 1)“ zrušují. 61. V § 107 větě první se za slovo „místostarosty“ vkládají slova „ , a jde-li o obec, v níž je volena rada obce, až do zvolení nové rady obce podle § 102a,“. 62. V § 123 odst. 1 větě druhé a v § 124 odst. 1 větě druhé se za slovo „výzvy“ vkládají slova „nebo Ministerstvu vnitra sdělí, že nápravu nezjedná“. 63. V § 123 odst. 1 větě poslední, § 123 odst. 2 větě poslední a v § 123 odst. 4 větě poslední se slova „ , jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška obce, kterou byla zjednána náprava“ zrušují. 64. V § 125 odst. 1 větě druhé a v § 126 odst. 1 větě druhé se za slovo „výzvy“ vkládají slova „nebo krajskému úřadu sdělí, že nápravu nezjedná“. 65. V § 125 odst. 1 větě poslední, § 125 odst. 2 větě poslední a v § 125 odst. 4 větě poslední se slova „ , jehož přílohou je i nařízení obce, kterým byla zjednána náprava“ zrušují. 66. § 129a včetně nadpisu zní: „§ 129a Kontrola výkonu samostatné působnosti (1) Obec je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou výkonu samostatné působnosti. (2) Požádá-li obec o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole. (3) Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrole zastupitelstvo obce na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontroly. V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup obce, přijme obec opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontrolou zjištěných nedostatků. (4) Informaci o přijatých nápravných opatřeních obec vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů. (5) Obec informuje Ministerstvo vnitra o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4. (6) Postup podle odstavců 1 až 4 se uplatní obdobně při kontrole výkonu samostatné působnosti městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města informuje o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4 magistrát územně členěného statutárního města.“. 67. V § 134 se odstavec 4 zrušuje. 68. V § 153 se zrušuje označení odstavce 2. 69. Příloha k zákonu zní: „Příloha k zákonu č. 128/2000 Sb. Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev obcí Číslo řádku - velikostní kategorie obce (městské části nebo obvodu)\| Počet obyvatel s trvalým pobytem na území obce (městské části nebo obvodu)\| Uvolnění členové zastupitelstva\| Neuvolnění členové zastupitelstva ---\|---\|---\|--- starosta, primátor\| místostarosta, náměstek primátora\| člen rady (neuvedený ve sl. 1 a 2)\| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvl. orgánu, ostatní uvolnění\| starosta, primátor\| místostarosta, náměstek primátora\| člen rady (neuvedený ve sl. 5 a 6)\| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu\| člen výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu\| člen zastupitelstva bez dalších funkcí \| 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10 1\| obec (městská část nebo obvod)\| do 300\| 1,211\| 1,065\| 0,944\| 0,823\| 0,726\| 0,654\| 0,145\| 0,073\| 0,061\| 0,036 2\| 301 - 600\| 1,360\| 1,197\| 1,061\| 0,925\| 0,816\| 0,734\| 0,163\| 0,082\| 0,068\| 0,041 3\| 601 - 1 000\| 1,573\| 1,384\| 1,227\| 1,070\| 0,944\| 0,849\| 0,491\| 0,094\| 0,078\| 0,047 4\| 1 001 - 3 000\| 1,751\| 1,541\| 1,365\| 1,190\| 1,051\| 0,945\| 0,546\| 0,105\| 0,088\| 0,053 5\| 3 001 - 5 000\| 1,868\| 1,644\| 1,457\| 1,270\| 1,121\| 1,009\| 0,224\| 0,112\| 0,093\| 0,056 6\| 5 001 - 10 000\| 2,040\| 1,795\| 1,591\| 1,387\| 1,224\| 1,102\| 0,245\| 0,122\| 0,102\| 0,061 7\| 10 001 - 20 000\| 2,211\| 1,946\| 1,724\| 1,503\| 1,326\| 1,194\| 0,265\| 0,133\| 0,111\| 0,066 8\| 20 001 - 50 000\| 2,413\| 2,123\| 1,882\| 1,641\| 1,448\| 1,303\| 0,290\| 0,145\| 0,121\| 0,072 9\| 50 001 - 100 000 a územně nečleněná statutární města\| 2,621\| 2,307\| 2,045\| 1,782\| 1,573\| 1,415\| 0,315\| 0,157\| 0,131\| 0,079 10\| 100 001 - 200 000 a územně členěná statutární města\| 2,845\| 2,504\| 2,219\| 1,935\| 1,707\| 1,536\| 0,341\| 0,171\| 0,142\| 0,085 11\| nad 200 000\| 3,451\| 3,037\| 2,691\| 2,346\| 2,070\| 1,863\| 0,414\| 0,207\| 0,173\| 0,104 “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Dobrovolný svazek obcí je povinen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat krajskému úřadu návrh na zápis obcí, které jsou ke dni podání návrhu členy dobrovolného svazku obcí, do rejstříku svazků obcí spolu s údajem o dni vzniku členství. 2. Základnu pro výpočet odměny v roce 2024 vyhlásí na základě údaje Českého statistického úřadu o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené za první pololetí roku 2023 známého k 1. říjnu 2023 Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů do 30 dnů od tohoto dne nebo ode dne vyhlášení tohoto zákona, podle toho, který den nastane později. ČÁST DRUHÁ Změna krajského zřízení Čl. III Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 19 se slova „Usnesení, jímž zastupitelstvo nebo rada rozhodly o nabytí věci“ nahrazují slovy „Informace týkající se nabytí věci krajem“, slovo „způsobem,“ se nahrazuje slovy „způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva kraje ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku či jiným obdobným způsobem“ a na konci textu se doplňují slova „ , pokud by jejich zpřístupnění mohlo kraj při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům“. 2. V § 35 odst. 2 písm. h) se slovo „rozpočet“ nahrazuje slovy „střednědobý výhled rozpočtu kraje, rozpočet“. 3. V § 35 odst. 2 písm. j) se za slovo „stanovy,“ vkládají slova „včetně jejich změn, a“. 4. V § 35 odst. 2 písm. q) se slova „§ 51, o“ nahrazují slovy „§ 51 a o“ a slova „a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva podle § 56a odst. 6“ se zrušují. 5. V § 36 se označení odstavce 1 zrušuje. 6. V § 36 písm. b) se částka „100 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“. 7. V § 36 písm. c), e), f) a h) se částka „200 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“. 8. V § 36 písm. c) se slova „v kalendářním roce“ a slovo „účelové“ zrušují a na konci textu se doplňují slova „ , o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným krajem nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu28), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi“. 9. V § 36 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až o) se označují jako písmena d) až n). 10. V § 40 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Do lhůty stanovené ve větě první se nezapočítává doba, po niž se na území kraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.“. 11. V § 41 odst. 1 větě druhé se číslo „15“ nahrazuje číslem „21“. 12. V § 41 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Do lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2 se nezapočítává doba, po niž se na území kraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.“. 13. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který zní: „§ 41a (1) Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva, může se člen zastupitelstva účastnit jednání zastupitelstva též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva distančním způsobem. Člen zastupitelstva má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva koná. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva. (3) O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje krajský úřad v informaci podle § 42 odst. 1 nebo 2.“. 14. V § 42 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 38 zní: „(2) Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému38), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území kraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva podle odstavce 1 na úřední desce krajského úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva. Záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě první, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 10 dnů před zasedáním zastupitelstva. 38) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 43 větě druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“. 16. V § 45 odst. 1 větě druhé se za slovo „opatření“ vkládají slova „ , rozhodování podle § 35 odst. 2 písm. m), n) a p) až t)“. 17. V § 45 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po niž se na území kraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.“. 18. V § 47 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ve výši podle § 48 odst. 1“. 19. V § 47 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „až do maximální výše podle § 48 odst. 2“. 20. V § 47 odst. 3 větě první se slovo „kraje“ zrušuje. 21. V § 47 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Je-li člen zastupitelstva odvolán z funkce nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 49 odst. 2 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo.“. 22. V § 48 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Odměna uvolněného člena zastupitelstva se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie kraje. (2) Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a podle velikostní kategorie kraje. (3) Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.“. 23. V § 48 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje ministerstvo sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 24. V § 48 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slova „obyvatel kraje“ vkládají slova „hlášených v kraji k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 5“, slova „odstavce 2“ se nahrazují slovy „přílohy k tomuto zákonu“ a slovo „následujícího“ se nahrazuje slovem „tohoto“. 25. V § 50 odst. 3 až 5 se slova „Členovi zastupitelstva, který“ nahrazují slovy „Osobě, která“. 26. V § 50 odst. 3 větě první se za slovo „náleží“ vkládají slova „po dobu výkonu těchto pravomocí“ a slova „do zvolení nového hejtmana nebo náměstka hejtmana“ se nahrazují slovy „za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce“. 27. V § 50 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady podle § 60 odst. 2 nebo § 60a, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.“. 28. V § 50 odst. 4 se za slovo „období“ vkládá slovo „zastupitelstva“ a slova „funkce předsedy nebo člena zvláštního orgánu“ se nahrazují slovy „této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce“. 29. V § 50 odst. 5 se za slovo „je“ vkládají slova „předsedou nebo“, za slovo „období“ se vkládají slova „zastupitelstva dosavadní“ a za slovo „funkce“ se vkládají slova „a další související nároky spojené s výkonem této funkce“. 30. V § 50 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Náležela-li by členovi zastupitelstva v jeden den odměna podle odstavce 3, 4 nebo 5 a současně odměna podle § 47 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 49 odst. 2 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo.“. 31. V § 51 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi zastupitelstva, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc. (3) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být krajem poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.“. 32. V § 51 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 33. V § 52 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , za niž mu náleží odměna“. 34. V § 53 odst. 2 se slovo „odstavci“ nahrazuje slovy „§ 52 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce“. 35. V § 53 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle § 52 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva, jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 52 odst. 3 a 4.“. 36. V § 55 odst. 1 písm. c) se slova „ , jde-li o uvolněného člena zastupitelstva“ zrušují. 37. V § 55 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním kraje na veřejných občanských obřadech.“. 38. V § 56a odstavec 6 zní: „(6) Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu kraj náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.“. 39. V § 56a se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. 40. V § 56a odst. 7 se slova „odstavců 6 a 7“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 41. V § 58 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Rada vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady. (4) Stanoví-li tak předem jednací řád rady, může se člen rady nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady distančním způsobem. Člen rady má vždy právo účastnit se schůze rady osobně v místě, v němž se schůze rady koná.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 42. V § 58 odst. 5 větě třetí se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“. 43. V § 59 odst. 1 písm. i) se za slovo „odměn“ vkládají slova „a rozhodování o poskytování návratných finančních výpomocí příspěvkovým organizacím zřízeným krajem“. 44. V § 59 odst. 2 písm. a) až c) se částka „200 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“. 45. V § 59 odst. 2 písm. a) se slova „v kalendářním roce“ a slovo „účelové“ zrušují a na konci textu se doplňují slova „ , o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným krajem nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu28), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi“. 46. V § 59 odst. 2 písm. f) se částka „100 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“ a slova „v jednotlivých případech“ se nahrazují slovy „fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce“. 47. V § 59 odst. 4 větě první se za slovo „úřadu“ vkládají slova „zcela nebo zčásti“ a na konci textu se doplňují slova „a f)“. 48. V § 60 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „s výjimkou vydávání nařízení kraje“. 49. V § 60a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za zvolení nové rady podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady, který má být volen podle § 57 odst. 2, jestliže došlo ke zvolení hejtmana nebo náměstka hejtmana.“. 50. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který zní: „§ 61a Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému38), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území kraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může hejtman rozhodovat v záležitostech podle § 59 odst. 2 písm. e) a f) a § 59 odst. 3 namísto rady, popřípadě zastupitelstva, pokud si podle § 37 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou podle § 59 odst. 4.“. 51. V § 64 větě poslední se slova „(§ 48 odst. 2 a § 54)“ zrušují. 52. V § 64b větě první se slova „nového hejtmana nebo náměstka hejtmana“ nahrazují slovy „nové rady podle § 60a“. 53. V § 81 odst. 1 větě druhé a v § 82 odst. 1 větě druhé se za slovo „výzvy“ vkládají slova „nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná“. 54. V § 81 odst. 1 větě poslední, § 81 odst. 2 větě poslední a v § 81 odst. 4 větě poslední se slova „ , jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava“ zrušují. 55. V § 83 odst. 1 větě druhé a v § 84 odst. 1 větě druhé se za slovo „výzvy“ vkládají slova „nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná“. 56. V § 83 odst. 1 větě poslední, § 83 odst. 2 větě poslední a v § 83 odst. 4 větě poslední se slova „ , jehož přílohou je i nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava“ zrušují. 57. § 87 včetně nadpisu zní: „§ 87 Kontrola výkonu samostatné působnosti (1) Kraj je povinen zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou výkonu samostatné působnosti. (2) Požádá-li kraj o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole. (3) Hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrole zastupitelstvo na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontroly. V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup kraje, přijme kraj opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontrolou zjištěných nedostatků. (4) Informaci o přijatých nápravných opatřeních kraj vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů. (5) Kraj informuje ministerstvo o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4.“. 58. Doplňuje se příloha k zákonu, která zní: „Příloha k zákonu č. 129/2000 Sb. Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev krajů Číslo řádku - velikostní kategorie kraje\| Počet obyvatel s trvalým pobytem na území kraje\| Uvolnění členové zastupitelstva\| Neuvolnění členové zastupitelstva ---\|---\|---\|--- hejtman\| náměstek hejtmana\| člen rady (neuvedený ve sl. 1 a 2)\| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvl. orgánu, ostatní uvolnění\| hejtman\| náměstek hejtmana\| člen rady (neuvedený ve sl. 5 a 6)\| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu\| člen výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu\| člen zastupitelstva bez dalších funkcí \| \| 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10 1\| kraj do 500 000\| 3,632\| 3,196\| 2,906\| 2,470\| 2,179\| 1,961\| 0,436\| 0,254\| 0,218\| 0,182 2\| kraj 500 001 - 1 000 000\| 3,753\| 3,303\| 3,003\| 2,552\| 2,252\| 2,027\| 0,450\| 0,263\| 0,225\| 0,188 3\| kraj nad 1 000 000\| 3,874\| 3,409\| 3,100\| 2,635\| 2,325\| 2,092\| 0,465\| 0,271\| 0,232\| 0,194 “. Čl. IV Přechodné ustanovení Základnu pro výpočet odměny v roce 2024 vyhlásí na základě údaje Českého statistického úřadu o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené za první pololetí roku 2023 známého k 1. říjnu 2023 Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů do 30 dnů od tohoto dne nebo ode dne vyhlášení tohoto zákona, podle toho, který den nastane později. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. V Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 2 se za větu první vkládá věta „V případě změny Statutu spočívající ve svěření věci z majetku hlavního města Prahy do správy městské části nebo odejmutí věci z majetku svěřeného městské části se návrh této změny projedná pouze s dotčenou městskou částí.“. 2. V § 24 odst. 6 větě druhé se slova „ ; rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík, přičemž jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku spolu se stanovami a změny těchto dokumentů“ nahrazují slovy „a údaje o členských obcích svazku obcí v rozsahu název obce a její identifikační číslo osoby, včetně údaje o dni vzniku a zániku jejich členství“. 3. V § 24 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík; jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů.“. 4. V § 24 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku svazků obcí podává svazek obcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.“. 5. § 26a se zrušuje. 6. V § 42 se slova „Usnesení, jímž zastupitelstvo hlavního města Prahy, rada hlavního města Prahy, zastupitelstvo městské části nebo rada městské části rozhodly o nabytí věci“ nahrazují slovy „Informace týkající se nabytí věci hlavním městem Prahou nebo městskou částí“, slovo „způsobem,“ se nahrazuje slovy „způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva hlavního města Prahy nebo městské části ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem“ a na konci textu se doplňují slova „ , pokud by jejich zpřístupnění mohlo hlavní město Prahu nebo městskou část při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům“. 7. V § 46 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , nestanoví-li tento zákon jinak“. 8. V § 53 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ve výši podle § 54 odst. 1“. 9. V § 53 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „až do maximální výše podle § 54 odst. 2“. 10. V § 53 odst. 3 větě první se slova „orgánů hlavního města Prahy“ nahrazují slovem „orgánů“. 11. V § 53 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Je-li člen zastupitelstva hlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 55 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahy.“. 12. V § 54 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Odměna uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce. (2) Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce.“. 13. V § 54 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku. (4) Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje ministerstvo sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 14. V § 55 odst. 1 se slova „a prováděcího právního předpisu“ zrušují. 15. V § 56 odst. 2 až 4 se slova „Členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který“ nahrazují slovy „Osobě, která“. 16. V § 56 odst. 2 větě první se za slovo „náleží“ vkládají slova „po dobu výkonu těchto pravomocí“ a slova „do zvolení nového primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy“ se nahrazují slovy „za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce“. 17. V § 56 odst. 2 větě druhé se slova „Členovi rady hlavního města Prahy, která vykonává své pravomoci“ nahrazují slovy „Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady hlavního města Prahy“ a za slovo „odměna“ se vkládají slova „za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce“. 18. V § 56 odst. 3 se za slovo „období“ vkládají slova „zastupitelstva hlavního města Prahy“ a slova „funkce předsedy nebo člena zvláštního orgánu hlavního města Prahy“ se nahrazují slovy „této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce“. 19. V § 56 odst. 4 se za slovo „je“ vkládají slova „předsedou nebo“, za slovo „období“ se vkládají slova „zastupitelstva hlavního města Prahy dosavadní“ a za slovo „funkce“ se vkládají slova „a další související nároky spojené s výkonem této funkce“. 20. V § 56 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Náležela-li by členovi zastupitelstva hlavního města Prahy v jeden den odměna podle odstavce 2, 3 nebo 4 a současně odměna podle § 53 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 55 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahy.“. 21. V § 57 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc. (3) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být hlavním městem Prahou poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.“. 22. V § 57 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 23. V § 58 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , za niž mu náleží odměna“. 24. V § 58a odst. 2 se slovo „odstavci“ nahrazuje slovy „§ 58 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce“. 25. V § 58a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle § 58 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 58 odst. 3 a 4.“. 26. V § 58c odst. 1 písm. e) se slova „ , jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy“ zrušují. 27. V § 58e odstavec 6 zní: „(6) Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu hlavní město Praha náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.“. 28. V § 58e se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. 29. V § 58e odst. 7 se slova „odstavců 6 a 7“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 30. V § 59 odst. 2 písm. e) se za slovo „částmi“ vkládají slova „střednědobý výhled rozpočtu hlavního města Prahy,“. 31. V § 59 odst. 2 písm. i) se za slova „zřizovací listiny“ vkládají slova „ , včetně jejich změn,“. 32. V § 59 odst. 2 písm. v) se slova „§ 57, o“ nahrazují slovy „§ 57 a o“ a slova „a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 58e odst. 6“ se zrušují. 33. V § 59 odst. 3 písm. b), d), l), n) a o) se částka „5 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „25 000 000 Kč“. 34. V § 59 odst. 3 písm. c) a i) se částka „10 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 000 Kč“. 35. V § 59 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmena g) až r) se označují jako písmena e) až p). 36. V § 59 odst. 3 písm. e) se slova „v době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu25), je-li dotace poskytována v souvislosti s vyhlášeným krizovým stavem“ nahrazují slovy „v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi“. 37. V § 59 odst. 3 písmeno f) zní: „f) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,“. 38. V § 59 odst. 3 písm. k) se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 000 Kč“ a slova „a téže osobě“ se nahrazují slovy „fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce“. 39. V § 60 odst. 2 větě druhé a v § 60 odst. 6 se číslo „15“ nahrazuje číslem „21“. 40. V § 60 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 41 zní: „(3) Magistrát hlavního města Prahy informuje občany hlavního města Prahy o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy, a to nejméně 7 dní před jeho konáním. Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému41), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy alespoň po dobu 2 dnů před jeho konáním; záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě před středníkem, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva hlavního města Prahy. 41) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 41. V § 60 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Do lhůt stanovených v odstavcích 1, 2 a 6 se nezapočítává doba, po niž se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.“. 42. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní: „§ 60a (1) Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva hlavního města Prahy, může se člen zastupitelstva hlavního města Prahy účastnit jednání zastupitelstva hlavního města Prahy též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva hlavního města Prahy distančním způsobem. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy koná. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva hlavního města Prahy. (3) O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje Magistrát hlavního města Prahy v informaci podle § 60 odst. 3.“. 43. V § 65 větě třetí se číslo „7“ nahrazuje číslem „15“. 44. V § 67 odst. 1 větě druhé se za slovo „něj“ vkládají slova „ , rozhodování podle § 59 odst. 2 písm. g), h) a u) až y)“. 45. V § 67 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po niž se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.“. 46. V § 68 odst. 2 písmeno l) zní: „l) rozhodovat o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nepřesahujících 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,“. 47. V § 68 odst. 2 písm. m), o), q), r) a s) se částka „5 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „25 000 000 Kč“. 48. V § 68 odst. 2 písm. n) a p) se částka „10 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 000 Kč“. 49. V § 69a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za zvolení nové rady hlavního města Prahy podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady hlavního města Prahy podle § 69 odst. 1, jestliže došlo ke zvolení primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy.“. 50. V § 70 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Rada hlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady hlavního města Prahy. (4) Stanoví-li tak předem jednací řád rady hlavního města Prahy, může se člen rady hlavního města Prahy nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady hlavního města Prahy též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady hlavního města Prahy distančním způsobem. Člen rady hlavního města Prahy má vždy právo účastnit se schůze rady hlavního města Prahy osobně v místě, v němž se schůze rady hlavního města Prahy koná.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 51. V § 70 odst. 5 větě třetí se číslo „7“ nahrazuje číslem „15“. 52. Za § 72 se vkládá nový § 72a, který zní: „§ 72a Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému41), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může primátor hlavního města Prahy rozhodovat v záležitostech podle § 68 odst. 3 namísto rady hlavního města Prahy, popřípadě zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud si podle § 59 odst. 4 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou hlavního města Prahy podle § 68 odst. 3.“. 53. V § 75 větě první se slova „nového primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „nové rady hlavního města Prahy podle § 69a“. 54. V § 87 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Odměna uvolněného člena zastupitelstva městské části se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie městské části. (5) Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva městské části se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie městské části.“. 55. V § 87 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Za základnu pro výpočet odměny od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku. (7) Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 6 vyhlašuje ministerstvo sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 8 a 9. 56. V § 87 odst. 9 úvodní části ustanovení se za slova „obyvatel městské části“ vkládají slova „hlášených v městské části k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 8“ a slovo „následujícího“ se nahrazuje slovem „tohoto“. 57. V § 87 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“. 58. V § 89 odst. 1 písm. j) se za slova „zřizovací listiny“ vkládají slova „ , včetně jejich změn,“. 59. V § 89 odst. 1 písm. o) se slova „§ 57, o“ nahrazují slovy „§ 57 a o“ a slova „a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva městské části podle § 58e odst. 6“ se zrušují. 60. V § 89 odst. 2 písm. b) a f) se částka „50 000 Kč“ nahrazuje částkou „250 000 Kč“. 61. V § 89 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným městskou částí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi“. 62. V § 89 odst. 2 písm. f) se slova „a téže osobě“ nahrazují slovy „fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce“. 63. V § 89 odst. 2 písm. h) a j) se částka „100 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“. 64. V § 93 odst. 1 písmena b) a c) znějí: „b) zanikne mandát všem členům zastupitelstva městské části a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo c) dojde ke sloučení městských částí.“. 65. Za § 96 se vkládá nový § 96a, který zní: „§ 96a (1) Rada městské části vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva městské části až do zvolení nové rady městské části nebo do zvolení starosty městské části nebo místostarosty městské části v případě, že se rada městské části nevolí. Ustanovení § 69a odst. 2 a 3 se použijí obdobně. Za zvolení nové rady městské části podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady městské části, který má být volen podle § 95 odst. 1, jestliže došlo ke zvolení starosty městské části nebo místostarosty městské části. (2) V městských částech, v nichž rada městské části nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva městské části volena, vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta městské části v rozsahu podle § 95 odst. 2. Ustanovení § 69a odst. 2 a 3 se použijí obdobně.“. 66. Za § 99 se vkládá nový § 99a, který zní: „§ 99a Dosavadní starosta městské části v období ode dne voleb do zastupitelstva městské části do zvolení nového starosty městské části nebo místostarosty městské části, a jde-li o městskou část, v níž je volena rada městské části, až do zvolení nové rady městské části podle § 96a, vykonává pravomoci starosty městské části; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta městské části. Nevykonává-li dosavadní starosta městské části své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta městské části, a je-li dosavadních místostarostů městské části více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo městské části zastupováním starosty městské části, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta městské části.“. 67. V § 106 odst. 1 větě druhé a v § 107 odst. 1 větě druhé se za slovo „výzvy“ vkládají slova „nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná“. 68. V § 106 odst. 1 větě poslední, § 106 odst. 2 větě poslední a v § 106 odst. 4 větě poslední se slova „ , jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy, kterou byla zjednána náprava“ zrušují. 69. V § 108 odst. 1 větě druhé a v § 109 odst. 1 větě druhé se za slovo „výzvy“ vkládají slova „nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná“. 70. V § 108 odst. 1 větě poslední, § 108 odst. 2 větě poslední a v § 108 odst. 4 větě poslední se slova „ , jehož přílohou je i nařízení hlavního města Prahy, kterým byla zjednána náprava“ zrušují. 71. V § 110 odst. 2 větě první se za slovo „nápravu“ vkládají slova „nebo Magistrátu sdělí, že nápravu nezjedná“. 72. § 114 včetně nadpisu zní: „§ 114 Kontrola výkonu samostatné působnosti (1) Hlavní město Praha nebo městské části jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou výkonu samostatné působnosti. (2) Požádá-li hlavní město Praha nebo městská část o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole. (3) Primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrole zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontroly. V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup hlavního města Prahy nebo městské části, přijme hlavní město Praha nebo městská část opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontrolou zjištěných nedostatků. (4) Informaci o přijatých nápravných opatřeních hlavní město Praha nebo městská část vyvěsí na úřední desce Magistrátu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů. (5) Hlavní město Praha informuje ministerstvo o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4. Městská část informuje Magistrát o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4.“. 73. V § 120 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 74. Příloha č. 2 k zákonu zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 131/2000 Sb. Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstva hlavního města Prahy a členů zastupitelstev městských částí Číslo řádku – velikostní kategorie městské části a hl. m. Praha\| Počet obyvatel s trvalým pobytem na území dané městské části a hl. m. Praha\| Uvolnění členové zastupitelstva\| Neuvolnění členové zastupitelstva ---\|---\|---\|--- starosta, primátor\| místostarosta, náměstek primátora\| člen rady (neuvedený ve sl. 1 a 2)\| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvl. orgánu, ostatní uvolnění\| starosta, primátor\| místostarosta, náměstek primátora\| člen rady (neuvedený ve sl. 5 a 6)\| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu\| člen výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu\| člen zastupitelstva bez dalších funkcí \| \| 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10 1\| městská část\| do 300\| 1,211\| 1,065\| 0,944\| 0,823\| 0,726\| 0,654\| 0,145\| 0,073\| 0,061\| 0,036 2\| 301 - 600\| 1,360\| 1,197\| 1,061\| 0,925\| 0,816\| 0,734\| 0,163\| 0,082\| 0,068\| 0,041 3\| 601 - 1 000\| 1,573\| 1,384\| 1,227\| 1,070\| 0,944\| 0,849\| 0,491\| 0,094\| 0,078\| 0,047 4\| 1 001 - 3 000\| 1,751\| 1,541\| 1,365\| 1,190\| 1,051\| 0,945\| 0,546\| 0,105\| 0,088\| 0,053 5\| 3 001 - 5 000\| 1,868\| 1,644\| 1,457\| 1,270\| 1,121\| 1,009\| 0,224\| 0,112\| 0,093\| 0,056 6\| 5 001 - 10 000\| 2,040\| 1,795\| 1,591\| 1,387\| 1,224\| 1,102\| 0,245\| 0,122\| 0,102\| 0,061 7\| 10 001 - 20 000\| 2,211\| 1,946\| 1,724\| 1,503\| 1,326\| 1,194\| 0,265\| 0,133\| 0,111\| 0,066 8\| 20 001 - 50 000\| 2,413\| 2,123\| 1,882\| 1,641\| 1,448\| 1,303\| 0,290\| 0,145\| 0,121\| 0,072 9\| 50 001 - 100 000\| 2,621\| 2,307\| 2,045\| 1,782\| 1,573\| 1,415\| 0,315\| 0,157\| 0,131\| 0,079 10\| 100 001 - 200 000\| 2,845\| 2,504\| 2,219\| 1,935\| 1,707\| 1,536\| 0,341\| 0,171\| 0,142\| 0,085 11\| nad 200 000\| 3,451\| 3,037\| 2,691\| 2,346\| 2,070\| 1,863\| 0,414\| 0,207\| 0,173\| 0,104 hl. m. Praha\| 3,995\| 3,516\| 3,196\| 2,717\| 2,397\| 2,158\| 0,479\| 0,280\| 0,240\| 0,200 “. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Dobrovolný svazek obcí je povinen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat příslušnému úřadu návrh na zápis obcí, které jsou ke dni podání návrhu členy dobrovolného svazku obcí, do rejstříku svazků obcí spolu s údajem o dni vzniku členství. 2. Základnu pro výpočet odměny v roce 2024 vyhlásí na základě údaje Českého statistického úřadu o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené za první pololetí roku 2023 známého k 1. říjnu 2023 Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů do 30 dnů od tohoto dne nebo ode dne vyhlášení tohoto zákona, podle toho, který den nastane později. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. VII Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 39a odstavec 1 zní: „(1) Svazek obcí může a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytváří zisk, c) zakládat obchodní společnosti, a to společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, d) zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu16a).“. Poznámka pod čarou č. 19a se zrušuje. 2. V § 39a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) K zajištění předmětu činnosti v oblasti školství může svazek obcí zřizovat pouze příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu16a). (3) O vzniku organizační složky podle odstavce 1 písm. a) rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcí vymezený stanovami;19b) tento orgán také schvaluje zřizovací listinu organizační složky.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 3. V § 39a odst. 4 se za slova „odstavce 1“ vkládá text „písm. b)“. 4. V § 39a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) O založení, změně a rušení obchodních společností podle odstavce 1 písm. c) rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcí vymezený stanovami;19b) tento orgán schvaluje jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhoduje o účasti v již založených obchodních společnostech.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 5. V § 39a odst. 6 se za slovo „zřizovatele“ vkládají slova „příspěvkové organizace a zakladatele obchodní společnosti“ a slova „vůči příspěvkovým organizacím podle odstavce 1“ se zrušují. 6. V § 39a odstavec 7 zní: „(7) Pokud není stanoveno jinak, vztahují se na organizační složky podle odstavce 1 písm. a) ustanovení § 24 až 26 obdobně a na příspěvkové organizace podle odstavce 1 písm. b) ustanovení § 27 až 37b obdobně.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. VIII V § 25 odst. 1 písm. i) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se za slovo „celku“ vkládají slova „nebo jinou osobou“ a slovo „mu“ se nahrazuje slovem „jim“. ČÁST ŠESTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. IX Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 202/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků. 2. Nařízení vlády č. 338/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění nařízení vlády č. 202/2018 Sb. 3. Nařízení vlády č. 415/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení čl. II bodu 2, čl. IV a čl. VI bodu 2, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r
Zákon č. 421/2023 Sb.	Zákon č. 421/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 193/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna školského zákona * ČÁST DRUHÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 421 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna školského zákona Čl. I Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb., zákona č. 46/2019 Sb., zákona č. 284/2020 Sb., zákona č. 349/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 183/2023 Sb., se mění takto: 1. § 59 až 60g včetně nadpisů znějí: „Přijímání ke vzdělávání ve střední škole § 59 Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole (1) Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, který splnil povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončil základní vzdělávání, pokud tento zákon nestanoví jinak, a který při přijímacím řízení splnil podmínky pro přijetí prokázáním zdravotní způsobilosti, stanoví-li tak nařízení vlády upravující soustavu oborů vzdělání, a vhodných schopností, vědomostí a zájmů. (2) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy. (3) Pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání se oborem středního vzdělání rozumí také a) stejný obor středního vzdělání v různých školách, b) stejný obor středního vzdělání s různým zaměřením školního vzdělávacího programu, c) stejný obor středního vzdělání v různé formě vzdělávání. § 60 Organizace přijímacího řízení (1) Přijímací řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání se uskutečňuje v jednotlivých kolech vyhlašovaných ředitelem školy. Ředitel školy vyhlašuje pro každé kolo přijímacího řízení do oboru středního vzdělání kritéria přijímacího řízení. (2) V přijímacím řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou se koná jednotná zkouška, není-li dále stanoveno jinak. Při přijímacím řízení do oboru středního vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, s výjimkou oboru středního vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, a do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 85 se jednotná zkouška nekoná. První kolo přijímacího řízení § 60a Přihláška (1) Pro první kolo přijímacího řízení může uchazeč podat přihlášku nejvýše do 3 oborů středního vzdělání bez talentové zkoušky a do 2 oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou. (2) Přihlášku podává uchazeč střední škole. Za nezletilého uchazeče podává přihlášku zákonný zástupce. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, přičemž o podání přihlášky bezodkladně informuje zákonného zástupce uchazeče. (3) Přihlášku je možné podat a) prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci 1. zletilého uchazeče, 2. zákonného zástupce nezletilého uchazeče, nebo 3. osoby podle odstavce 2 věty poslední, b) v podobě výpisu získaného z informačního systému o přijímacím řízení bez prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, nebo c) na tiskopisu, který stanoví ministerstvo a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Součástí přihlášky podané zákonným zástupcem nebo osobou podle odstavce 2 věty třetí je čestné prohlášení podávající osoby, že nezletilý uchazeč souhlasí s jejím podáním a obsahem. (5) Součástí přihlášky jsou kopie dokladů stanovených prováděcím právním předpisem, včetně kopie posudku o splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor středního vzdělání, pokud je stanovena nařízením vlády upravujícím soustavu oborů vzdělání. Ředitel školy může účastníka řízení vyzvat k předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu a účastník řízení je povinen daný doklad předložit, jinak se skutečnost považuje za neprokázanou. (6) Překlad dokladu vyhotoveného v cizím jazyce nemusí být úředně ověřený. Ředitel školy může účastníka řízení v případě pochybností o správnosti překladu vyzvat k předložení úředně ověřeného překladu a účastník řízení je povinen daný doklad předložit, jinak se skutečnost doložená přeloženým dokladem považuje za neprokázanou. § 60b Pořadí oborů středního vzdělání v přihlášce (1) Uchazeč v přihlášce uvede pořadí oborů středního vzdělání, do kterých podává přihlášku. (2) Pořadí uvedené v přihlášce vyjadřuje přednostní volbu oboru středního vzdělání. (3) Po uplynutí termínu pro podání přihlášky nelze pořadí oborů středního vzdělání změnit. § 60c Podání přihlášky prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení a úkony v přijímacím řízení (1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), vyplní v informačním systému o přijímacím řízení jeden formulář přihlášky a vloží do něj doklady pro všechny obory středního vzdělání, do kterých se hlásí. Dnem, kdy uchazeč potvrdí přihlášku v informačním systému o přijímacím řízení, je přihláška podána do všech oborů středního vzdělání, do kterých se uchazeč hlásí. (2) Pokud je přihláška podána způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), ředitel školy činí úkony v přijímacím řízení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení. Věta první neplatí, pokud zletilý uchazeč nebo osoba podle § 60a odst. 2 věty druhé nebo poslední sdělí řediteli školy, že o činění úkonů ředitelem školy v přijímacím řízení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení nemá zájem. Úkony ředitele školy podle věty první neobsahují podpis ani elektronickou pečeť. (3) V případě úkonů podle odstavce 2 je dnem doručení den, kdy se zletilý uchazeč nebo osoba podle § 60a odst. 2 věty druhé nebo poslední do systému přihlásí, přičemž takové doručení má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Nepřihlásí-li se do informačního systému o přijímacím řízení osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost zpřístupněna v informačním systému o přijímacím řízení, považuje se tato písemnost za doručenou do vlastních rukou posledním dnem této lhůty. (4) Uchazeč může činit úkony v přijímacím řízení v rámci řízení v prvním stupni prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci. (5) Úkon podle odstavce 4 je učiněn jeho potvrzením v informačním systému o přijímacím řízení. § 60d Podání přihlášky v podobě výpisu (1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. b), vyplní v informačním systému o přijímacím řízení jeden formulář přihlášky a vloží doklady podle § 60a odst. 4 a 5 pro každý obor středního vzdělání, do kterého se hlásí. (2) Uchazeč podá přihlášku v podobě výpisu získaného z informačního systému o přijímacím řízení do všech škol, do jejichž oborů středního vzdělání se hlásí. § 60e Podání přihlášky na tiskopisu (1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. c), podá přihlášku na tiskopisu do všech škol, do jejichž oborů středního vzdělání se hlásí, spolu s doklady podle § 60a odst. 4 a 5. (2) Na všech přihláškách na tiskopisu uchazeče musí být pořadí oborů vzdělání shodné. § 60f Dodatečné předložení dokladů (1) Uchazeč, kterému do doby podání přihlášky nebyl vydán doklad o splnění povinné školní docházky nebo získání stupně vzdělání, který má předložit s přihláškou, předloží tento doklad střední škole nejpozději v den, kdy se stane jejím žákem. Věta první se použije obdobně pro doložení úspěšného ukončení příslušného ročníku podle § 61 odst. 2. (2) Pokud uchazeč daný doklad nepředloží podle odstavce 1, rozhodnutí o přijetí pozbývá právních účinků. (3) Ředitel školy může v rámci kritérií přijímacího řízení určit pozdější termín pro předložení dokladů prokazujících plnění kritérií přijímacího řízení, která pro dané kolo přijímacího řízení vyhlásil. (4) Pokud uchazeč daný doklad nepředloží v termínu podle odstavce 3, považuje se skutečnost za neprokázanou. § 60g Obsah a forma přijímacích zkoušek (1) Přijímací zkoušky ověřují předpoklady uchazeče ke vzdělávání v dané škole a v daném oboru středního vzdělání. Součástí přijímací zkoušky může být také školní přijímací zkouška. (2) Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání. (3) Jednotná zkouška se skládá z písemného testu z českého jazyka a literatury a z písemného testu z matematiky. (4) Přípravu zadání testů jednotné zkoušky, distribuci a zpracování a hodnocení výsledků testů zajišťuje ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba. (5) Na zadání testů jednotné zkoušky jako informaci veřejně nepřístupnou se vztahuje obdobně § 80b.“. 2. Za § 60g se vkládají nové § 60h až 60n, které včetně nadpisů znějí: „§ 60h Organizace přijímacích zkoušek (1) Uchazeč, který se hlásí alespoň do jednoho oboru středního vzdělání, do kterého se koná jednotná zkouška, může jednotnou zkoušku konat dvakrát. Uchazeč může školní přijímací zkoušku nebo talentovou zkoušku konat jedenkrát v každém oboru středního vzdělání, do kterého podal přihlášku. (2) Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast písemně nejpozději do 3 pracovních dnů omluvil řediteli školy, ve které měl přijímací zkoušku konat, koná zkoušku v náhradním termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně nejpozději do 3 pracovních dnů řediteli školy zákonný zástupce tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. (3) Zadávající učitel může vyloučit uchazeče z konání jednotné zkoušky, školní přijímací nebo talentové zkoušky, pokud uchazeč vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání zkoušky nebo jiným způsobem vážně narušil její průběh; zadávající učitel důvody vyloučení uchazeče písemně zaznamená do dokumentace školy. § 60i Způsob hodnocení výsledků přijímacího řízení (1) Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle výsledků jednotné zkoušky a dále též podle výsledků školní přijímací zkoušky a talentové zkoušky, pokud jsou součástí přijímacího řízení. (2) Ředitel školy může stanovit, že hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem také podle hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání nebo dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. (3) Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %. Uchazeči se do celkového hodnocení započítává lepší výsledek z písemného testu z českého jazyka a literatury a písemného testu z matematiky. Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel školy. Ředitel školy může v rámci kritérií pro přijetí stanovit hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce, ve školní přijímací zkoušce, v talentové zkoušce nebo v celkovém hodnocení při přijímacím řízení, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytné podmínky pro přijetí. § 60j Výsledek přijímacího řízení (1) Ředitel školy zadá do informačního systému o přijímacím řízení výsledné pořadí uchazečů. (2) Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení. (3) Umístí-li se uchazeč na místě opravňujícím k přijetí do více oborů středního vzdělání, bude přijat do oboru umístěného z těchto oborů středního vzdělání na přednostnějším pořadí uvedeném v přihlášce podle § 60b; do ostatních oborů středního vzdělání nebude uchazeč přijat. (4) Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba podle výsledků dosažených uchazeči při přijímacím řízení a v souladu s pořadím oborů vzdělání v přihlášce informuje ředitele školy o pořadí uchazečů, kteří budou přijati. (5) Výsledky přijímacího řízení zveřejní všechny střední školy v den určený prováděcím právním předpisem. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam obsahuje také hodnocení jednotné zkoušky, školní přijímací zkoušky, talentové zkoušky a hodnocení ostatních kritérií, pokud jsou součástí přijímacího řízení. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup v informačním systému o přijímacím řízení. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí za oznámená. (6) Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se v písemné formě podle správního řádu nevyhotovuje, nevyhlašuje a do spisu se nečiní záznam. Součástí spisu je seznam podle odstavce 5. § 60k Vzdání se práva na přijetí Uchazeč se může vzdát práva na přijetí do daného oboru středního vzdělání. Vzdáním se práva na přijetí do daného oboru středního vzdělání uchazeči nevzniká právo na přijetí do jiných oborů vzdělání v daném kole přijímacího řízení. Ředitel školy může takto uvolněné místo obsadit až v dalším kole přijímacího řízení. § 60l Odvolání (1) Odvolání lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne zveřejnění výsledků přijímacího řízení podle § 60j odst. 5. (2) Rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání přijaté v důsledku opravných a podobných prostředků nemá vliv na přijetí uchazeče do jiného oboru středního vzdělání. Druhé, třetí a další kolo přijímacího řízení § 60m Druhé kolo přijímacího řízení (1) Ředitel školy může vyhlásit druhé kolo přijímacího řízení. Pokud ředitel školy stanoví jako součást přijímacího řízení školní přijímací zkoušku nebo pokud je součástí přijímacího řízení talentová zkouška, stanoví jeden řádný termín každé zkoušky. Náhradní termín se nekoná. (2) V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou ředitel školy zohlední výsledky jednotné zkoušky. Jednotná zkouška se v druhém kole nekoná. Uchazeč, který nekonal jednotnou zkoušku v rámci prvního kola přijímacího řízení, nemůže podat přihlášku do druhého kola přijímacího řízení do oboru středního vzdělání, do kterého se koná jednotná zkouška. (3) V druhém kole přijímacího řízení může podat přihlášku uchazeč, který a) nebyl přijat do žádného oboru středního vzdělání v prvním kole, nebo b) se vzdal práva na přijetí do oboru středního vzdělání po prvním kole v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. (4) Nestanoví-li odstavce 1 až 3 jinak, postupuje se ve druhém kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole. § 60n Třetí a další kola přijímacího řízení (1) Ředitel školy může vyhlásit třetí a další kolo přijímacího řízení. (2) V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení může ředitel školy zohlednit výsledky jednotné zkoušky; současně určí náhradní způsob hodnocení v případě uchazečů, kteří jednotnou zkoušku nekonali. Jednotná zkouška se ve třetím a dalším kole nekoná. (3) Ve třetím a dalším kole přijímacího řízení může podat přihlášku uchazeč, který a) nebyl přijat do žádného oboru středního vzdělání v přijímacím řízení pro daný školní rok, nebo b) se vzdal práva na přijetí do oboru středního vzdělání v přijímacím řízení pro daný školní rok v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. (4) Ředitel školy vyhotoví a oznámí rozhodnutí v písemné formě. Odvolání lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí. (5) Přijatý uchazeč do 7 dnů ode dne oznámení rozhodnutí je povinen potvrdit svůj úmysl vzdělávat se v daném oboru středního vzdělání, nejde-li o postup podle § 60l odst. 2. Marným uplynutím lhůty zaniká právo na přijetí do daného oboru středního vzdělání. Uchazeč může potvrdit svůj úmysl pouze v jednom oboru středního vzdělání; vzdáním se práva na přijetí do tohoto oboru středního vzdělání uchazeči vzniká možnost potvrdit svůj úmysl v jiném oboru středního vzdělání. (6) Pro třetí a další kolo se neuplatní § 60a odst. 1, odst. 3 písm. a) a b), § 60b, 60c, 60d, § 60g odst. 3 až 5, § 60h odst. 1 věta první, § 60h odst. 3 a § 60i v rozsahu týkajícím se jednotné zkoušky, § 60j odst. 1 a 3 až 6, § 60k, § 60l odst. 1 a § 62 odst. 4. (7) Nestanoví-li odstavce 1 až 6 jinak, postupuje se ve třetím a dalším kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole.“. 3. Nad § 61 se vkládá nadpis „Společná ustanovení“. 4. V § 61 odst. 3 se slova „§ 60 až 60g“ nahrazují slovy „§ 60 až 60n“. 5. § 62 včetně nadpisu zní: „§ 62 Informační systém o přijímacím řízení a předávání údajů (1) Účelem informačního systému o přijímacím řízení je předávání údajů mezi uchazeči, školou a ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou osobou, činění některých úkonů v příjímacím řízení a podpora dalších činností při přijímacím řízení. (2) Ministerstvo je správcem informačního systému o přijímacím řízení. (3) Škola, ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená osoba a uchazeči předávají údaje uvedené v prováděcím právním předpisu do informačního systému o přijímacím řízení a využívají údaje z něj. (4) Škola, jejíž obor středního vzdělání je uvedený v přihlášce jako první v pořadí, předává údaje z přihlášky podané na tiskopisu do informačního systému o přijímacím řízení; ostatní školy, jejichž obory středního vzdělání jsou uvedeny v přihlášce, údaje potvrzují. (5) Národní standard pro elektronické systémy spisové služby se na informační systém o přijímacím řízení nepoužije; to neplatí v případě transakčního protokolu.“. 6. V § 63 se slova „vzdělávání ve střední škole“ nahrazují slovy „oboru středního vzdělání“ a za slova „příslušného oboru“ se vkládá slovo „středního“. 7. § 64 včetně nadpisu zní: „§ 64 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) termíny a způsob vyhlášení přijímacího řízení ředitelem školy, b) termín, náležitosti a postup podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, včetně dokladů, které jsou její součástí, c) náležitosti, termín a formu zaslání pozvánky uchazeči ke konání přijímací zkoušky, d) další bližší podmínky organizace, náležitostí a průběhu přijímacího řízení, e) termíny konání přijímacích zkoušek, f) obsah a rozsah učiva a dovedností uchazečů ověřovaných při jednotné zkoušce, g) způsob zadávání, formu, délku trvání a organizaci jednotné zkoušky, h) způsob označování zadání jednotné zkoušky za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla ochrany informací veřejně nepřístupných, i) pravidla, rozsah, termíny, způsob a formu předávaní údajů v informačním systému o přijímacím řízení mezi školou a ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou osobou a způsob ochrany údajů v něm obsažených, j) pravidla pro uzpůsobení podmínek pro konání přijímací zkoušky uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami, k) pravidla pro určení školy, kde uchazeč koná jednotnou zkoušku, l) způsob a termín potvrzení výsledků vyhodnocení ředitelem školy v informačním systému, m) náležitosti a termín zveřejnění výsledků ředitelem školy, n) termín, do kterého se uchazeč musí vzdát práva na přijetí v určitém kole, aby mohl podat přihlášku v dalším kole, o) podrobnosti o přijímání do vyššího než prvního ročníku.“. 8. V § 83 odst. 1 se za slovo „obor“ vkládá slovo „středního“ a za slovo „oborů“ se vkládá slovo „středního“. 9. V § 83 odstavec 3 zní: „(3) Na přijímací řízení do nástavbového studia se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou, není-li dále stanoveno jinak. Součástí přijímacího řízení do nástavbového studia, nejde-li o obor vzdělání s talentovou zkouškou, je vždy jednotná zkouška podle § 60 odst. 2. Ředitel školy může dále stanovit školní přijímací zkoušku ověřující učivo dalších vzdělávacích oborů nebo vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče; obsah a formu příjímací zkoušky stanoví v souladu se společným základem rámcových vzdělávacích programů oborů středního vzdělání, na něž navazuje obor středního vzdělání nástavbového studia.“. 10. V § 84 odst. 1 a 2 a v § 85 odst. 1 a 2 se za slovo „oboru“ vkládá slovo „středního“. 11. V § 84 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Na přijímací řízení se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání bez maturitní zkoušky, není-li dále stanoveno jinak.“. 12. V § 85 se na začátek odstavce 2 vkládají věty „Na přijímací řízení se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou, není-li dále stanoveno jinak. Jednotná zkouška se nekoná.“ a slova „zdravotní způsobilosti“ se nahrazují slovy „kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním zdravotní způsobilosti, stanoví-li tak nařízení vlády upravující soustavu oborů vzdělání“. 13. V § 88 odst. 1 se slova „před splněním povinné školní docházky“ zrušují. 14. V § 88 odstavec 2 zní: „(2) Na přijímací řízení ke vzdělávání v konzervatoři se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou.“. 15. V § 172 odst. 8 se text „§ 60,“ zrušuje. 16. V § 182a odst. 1 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 60g odst. 5 nebo“. 17. V § 183 odstavec 2 zní: „(2) Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, s výjimkou středního vzdělávání, se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní a vyšší odborné školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na dobu 15 dnů a obsahuje datum zveřejnění. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená.“. 18. V § 183 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 19. V § 183c se text „§ 60b“ nahrazuje slovy „§ 59 až 61“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pokud ředitel střední školy s oborem středního vzdělání bez talentové zkoušky vyhlásil první kolo přijímacího řízení pro školní rok 2024/2025 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může toto vyhlášení změnit do 31. ledna 2024. Pokud ředitel vyhlášení nezmění, považuje se dané vyhlášení za vyhlášení učiněné podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Informační systém o přijímacím řízení bude zpřístupněn nejpozději dne 15. ledna 2024. 3. K přihlášce uchazeče na obor středního vzdělání bez talentové zkoušky podané do 31. ledna 2024 se nepřihlíží. Ředitel dané střední školy tomuto uchazeči bez zbytečného odkladu sdělí informaci o důsledku podle věty první. 4. Uchazeč může podat přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podle § 60a zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve 1. února 2024. 5. Ředitel střední školy s oborem středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo ředitel konzervatoře, jejíž obor středního vzdělání je uveden v přihlášce podané do 30. listopadu 2023 jako první v pořadí, předá 27. února 2024 do informačního systému o přijímacím řízení chybějící údaje o uchazečích, a) kteří podali přihlášku do oboru středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo na konzervatoř do 30. listopadu 2023, a b) u nichž není údaj o oboru nebo oborech středního vzdělání s talentovou zkouškou k tomuto dni v informačním systému o přijímacím řízení zadán; ředitel údaje o oborech středního vzdělání s talentovou zkouškou zařadí na první nebo první dvě pozice v pořadí podle přihlášky podané do 30. listopadu 2023. 6. Ředitel střední školy s oborem středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo ředitel konzervatoře uvedené v přihlášce na druhém místě údaje potvrdí 28. února 2024. Pokud ředitel školy údaje nepotvrdí, považují se za potvrzené. 7. Uchazeč, který podal přihlášku do oboru středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo na konzervatoř do 30. listopadu 2023, má právo změnit pořadí všech oborů, do kterých se přihlásil, do 15. března 2024 podáním nové přihlášky podle § 60a zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uchazeč v nové přihlášce nemůže změnit obor, do kterého se přihlásil. Ředitel školy, jejíž obor je uvedený na nové přihlášce jako první v pořadí, bez zbytečného odkladu předá informace o novém pořadí oborů do informačního systému o přijímacím řízení. Pokud uchazeč novou přihlášku nepodá, platí pořadí podle bodu 5. 8. Ředitel střední školy s oborem středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo ředitel konzervatoře, jejíž obor středního vzdělání je uvedený v přihlášce jako první v pořadí, bez zbytečného odkladu uchazeči sdělí informaci o právu podle bodu 7. Uchazeč, který podal přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdrží sdělení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení. 9. Termíny konání talentové zkoušky a zveřejnění výsledků talentové zkoušky a termíny školní přijímací zkoušky u oboru středního vzdělání s talentovou zkouškou a konzervatoře se v roce 2024 řídí podle dosavadních právních předpisů. 10. Ředitel školy s oborem vzdělání s talentovou zkouškou, kromě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, nebo ředitel konzervatoře do 15. února 2024 oznámí uchazeči výsledek školní přijímací zkoušky, pokud se konala, a přijímacího řízení a informaci, na kterém místě by se uchazeč v rámci přijímacího řízení umístil, pokud splnil kritéria přijímacího řízení, a to zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. 11. Přijímací řízení do oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo konzervatoří pro školní rok 2024/2025, včetně vyhodnocení, na kterou školu uchazeč bude přijat, se dokončí podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. III Zrušují se: 1. Vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání. 2. Část čtvrtá vyhlášky č. 243/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky. 3. Část první vyhlášky č. 244/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 243/2017 Sb., a vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů. 4. Část druhá vyhlášky č. 233/2020 Sb., o některých zvláštních pravidlech pro vzdělávání v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii koronaviru SARS CoV-2. 5. Část čtvrtá vyhlášky č. 200/2021 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v souvislosti se stanovením oborů vzdělání, ve kterých lze získat střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 425/2023 Sb.	Zákon č. 425/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 30. 12. 2023, částka 194/2023 * Čl. I - Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 298/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 30. 12. 2023 425 ZÁKON ze dne 30. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 298/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňují slova „a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036“. 2. V § 127 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Do konsolidačního základu osob uvedených v odstavcích 2 a 5 se nezahrnou ovládané osoby, které jsou hypotečními úvěrovými institucemi se sídlem v jiném členském státě, jsou financovány krytými dluhopisy a nejsou oprávněny přijímat vklady, pokud orgán příslušný k řešení krize jiného členského státu rozhodne v souladu s čl. 45a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2014/591), že hypoteční úvěrová instituce není povinna plnit vnitřní minimální požadavek.“. 3. V § 129d odst. 2 se za text „129b“ vkládají slova „ , a zohlední přitom všechny podmínky uvedené v § 127 až 131c“. 4. V § 132b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „osoba podléhající řešení krize,“ vkládají slova „nebo je-li členem globální systémově významné instituce osoba se sídlem na území jiného než členského státu, která by byla osobou podléhající řešení krize, kdyby měla sídlo na území členského státu,“. 5. V § 132b odst. 1 písm. a) a v § 132b odst. 2 a 3 se slova „krize, které“ nahrazují slovy „krize a osobám se sídlem na území jiného než členského státu, které by byly osobami podléhajícími řešení krize, kdyby měly sídlo na území členského státu, a které“. 6. V § 134 odst. 1 se za slovo „krize“ vkládají slova „ , a zohlední přitom všechny podmínky uvedené v § 127 až 131c“. 7. V příloze č. 3 se slova „ , který byl vytvořen od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle § 26a odst. 1“ nahrazují slovy „po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli opatření podle § 26a odst. 7“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 426/2023 Sb.	Zákon č. 426/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 13. 1. 2024, částka 194/2023 * Čl. I - Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 62/2005 Sb., zákona č. 443/2005 Sb * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 13. 1. 2024 426 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 62/2005 Sb., zákona č. 443/2005 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 210/2019 Sb. a zákona č. 450/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1c odst. 1 se slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1)“ zrušují. 2. Za § 1c se vkládá nový § 1d, který zní: „§ 1d Investiční pobídku, kterou nelze poskytnout na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie pro poskytování regionální investiční podpory a podpory zaměstnanosti a vzdělávání1), lze poskytnout v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud byla na investiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory Evropskou komisí (dále jen „Komise“).“. 3. V § 2 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1) se nepoužijí, pokud byla na investiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory Komisí.“. 4. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) další údaje a podklady nezbytné pro posouzení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí v případě investiční akce vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí.“. 5. V § 4 odst. 1 větě druhé se slova „zda se může jednat o investiční akci se způsobilými náklady nad 100 000 000 EUR,“ zrušují, ve větách třetí a čtvrté se slova „se způsobilými náklady nad 100 000 000 EUR“ nahrazují slovy „vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí“ a ve větě poslední se slova „nebo investiční akce uvedená v záměru není v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) s výjimkou investiční akce se způsobilými náklady nad 100 000 000 EUR“ zrušují. 6. V § 4 odst. 2 se věta první zrušuje, za slova „bodu 5“ se vkládají slova „nebo investiční pobídky podle § 1d“ a za slova „vydáním rozhodnutí o nabídce“ se vkládají slova „na poskytnutí investiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o nabídce“)“. 7. V § 4 odst. 3 se slova „se způsobilými náklady nad 100 000 000 EUR“ nahrazují slovy „vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí“. 8. V § 4 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „na základě zhodnocení jejího přínosu pro stát“. 9. V § 4 odst. 5 se věta druhá zrušuje, za slova „bodu 5“ se vkládají slova „nebo investiční pobídky podle § 1d“ a slovo „kopii“ se nahrazuje slovy „stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí“. 10. V § 5 se odstavec 9 zrušuje. 11. V § 5a se věta druhá zrušuje a za slova „bodu 5“ se vkládají slova „nebo investiční pobídky podle § 1d“. 12. V § 6 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo s rozhodnutím Komise, kterým byla na investiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory v případě investiční pobídky podle § 1d“. 13. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Tyto přípustné míry veřejné podpory se nepoužijí v případě investiční pobídky podle § 1d.“. 14. V § 6a odst. 10 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo podmínek pro poskytnutí podpory stanovených rozhodnutím Komise, kterým byla na investiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory, v případě investiční pobídky podle § 1d“. 15. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a Ministerstvo předkládá vládě jedenkrát ročně nejpozději do 30. dubna zprávu, ve které vyhodnotí stávající podmínky pro poskytování investičních pobídek, zhodnotí přínos již podpořených investičních akcí a informuje o případném záměru na změnu podmínek pro poskytování investičních pobídek.“. 16. V § 8 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Proti rozhodnutí ministerstva podle § 4 odst. 5, § 5 odst. 4 a § 5a není přípustný rozklad a nepřipouští se obnova řízení a přezkumné řízení, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.“. 17. V § 11a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Tato maximální výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se nepoužije v případě investiční pobídky podle § 1d.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 2 a 4 a § 5a zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která se použijí i pro řízení podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla k podkladům vydána stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 427/2023 Sb.	Zákon č. 427/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2025, částka 194/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o obecní policii * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST PÁTÁ - Změna energetického zákona * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Vojenské policii * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 427 ZÁKON ze dne 30. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. I Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 42/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb. a zákona č. 130/2022 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „Rejstříku trestů“ nahrazují slovy „rejstříku trestů a evidenci přestupků“. 2. § 1 a 2 znějí: „§ 1 (1) Rejstřík trestů je informační systém veřejné správy, který obsahuje údaje o fyzických a právnických osobách (dále jen „osoba“) pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále údaje o jiných významných skutečnostech pro trestní řízení, pokud tak stanoví tento nebo jiný zákon. Údaje z rejstříku trestů slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti. Správcem rejstříku trestů je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). (2) Ministerstvo je dále správcem evidence přestupků, která je informačním systémem veřejné správy obsahujícím údaje o osobách, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním přestupku, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a o osobách uvedených v § 4 odst. 5 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním jednání majícího znaky takového přestupku. Součástí evidence přestupků nejsou údaje o pravomocných rozhodnutích o jednáních majících znaky přestupku, kterých se dopustil příslušník zpravodajské služby České republiky nebo příslušník Policie České republiky vybraný v zájmu plnění závažných úkolů Policie České republiky ministrem vnitra. § 2 (1) V rámci výkonu své působnosti podle tohoto zákona zpracovává ministerstvo osobní údaje v nezbytném rozsahu; při tom se považuje za orgán, který je příslušný k plnění úkolů stanovených zákonem za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. (2) Pro účely správy rejstříku trestů a vydávání opisů z rejstříku trestů (dále jen „opis“), výpisů z rejstříku trestů (dále jen „výpis“) nebo opisu z evidence přestupků je ministerstvo oprávněno ověřovat přesnost osobních údajů. (3) Ochranu osobních údajů, které ministerstvo zpracovává pro výkon své působnosti podle tohoto zákona v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, zajišťuje pověřenec pro ochranu osobních údajů určený podle trestního řádu.“. 3. § 2b se včetně nadpisu zrušuje. 4. V nadpisu části druhé se slova „EVIDENCE REJSTŘÍKU“ nahrazují slovem „REJSTŘÍK“. 5. V části druhé se v nadpisech hlav I a II slovo „EVIDENCE“ zrušuje. 6. V § 2c úvodní části ustanovení, § 3 odst. 2, § 4, § 4a odst. 1, § 10 odst. 5, § 13 odst. 1 větě druhé, § 13 odst. 2 a 5, § 15a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 15a odst. 2 větě první, § 16d odst. 1, § 16d odst. 2 větě první a v § 16e odst. 2 a 3 se slova „evidence Rejstříku“ nahrazují slovem „rejstříku“. 7. V § 3 odst. 1, § 4a odst. 2 a v § 15 odst. 2 větě druhé se slova „evidenci Rejstříku“ nahrazují slovem „rejstříku“. 8. V § 3 odst. 2 se slova „předané Rejstříku trestů“ nahrazují slovy „o pravomocně odsouzených osobách předané“. 9. V § 4 odst. 2 a 3 se slova „Ministerstva spravedlnosti“ nahrazují slovem „ministerstva“ a slova „zápis do evidence“ se nahrazují slovy „zápis do rejstříku trestů“. 10. V § 4 odst. 4, § 9, § 11a odst. 3, § 11aa odst. 1, § 15a odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 15a odst. 3, § 15a odst. 5 větě první, § 16 větě druhé, § 16a odst. 2 větě druhé, § 16d odst. 4, § 16e, § 16g odst. 2 až 6, § 16j odst. 2 větě druhé, § 16j odst. 3 větě poslední a v § 16j odst. 6 větě první se slova „Rejstřík trestů“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 11. V § 4a odst. 2 se slova „Rejstřík trestů informován“ nahrazují slovy „ministerstvo informováno“. 12. V § 4a se odstavec 3 zrušuje. 13. V § 5 větě první, § 8 odst. 1, § 11 odst. 3, § 11a odst. 3 větě první, § 11aa odst. 1 větě druhé, § 15a odst. 2 větě první, § 16d odst. 3 větě druhé a v § 16d odst. 5 se slova „Rejstříku trestů“ nahrazují slovem „ministerstvu“. 14. V § 5 větě první se slovo „evidenci“ nahrazuje slovy „rejstříku trestů“. 15. V § 5 se věta poslední zrušuje. 16. V § 6 písm. c) se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 17. V § 10 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Ministerstvo vydá na žádost opis a) orgánu činnému v trestním řízení pro potřeby trestního řízení, b) Kanceláři prezidenta republiky, týká-li se opis osoby, ohledně níž Kancelář prezidenta republiky provádí řízení o žádosti o milost anebo řízení o jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky, c) cizozemskému justičnímu orgánu, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, d) mezinárodnímu soudu, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a jeho orgánům, nebo e) jinému orgánu nebo osobě, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (2) Ministerstvo může použít opis týkající se osoby, ohledně níž provádí řízení o a) stížnosti pro porušení zákona, b) uplatnění rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, nebo c) žádosti o milost. (3) Ministerstvo může dále použít opis a) při provádění úkonů, ke kterým je příslušné podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, b) jedná-li před soudem ve věcech týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona, nebo c) zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 18. V § 10 odst. 5 větě poslední se slova „na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu nebo“ zrušují. 19. V § 10 odst. 6 a v § 13 odst. 3 se slova „žádost Rejstříku trestů“ nahrazují slovy „žádost ministerstva“ a slova „království Rejstříku trestů“ se nahrazují slovy „království ministerstvu“. 20. V § 11 odst. 1 větě druhé se slova „na základě úředně ověřené plné moci“ nahrazují slovy „po předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele“. 21. V § 11 odst. 2 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 22. V § 11 odst. 2 písm. b) a v § 11a odst. 4 větě první se slova „Rejstříku trestů“ nahrazují slovem „ministerstva“. 23. V § 11 odst. 3 se slova „a b)“ zrušují. 24. V § 11a odst. 3 větě druhé, § 11a odst. 4 větě druhé a v § 11aa odst. 1 větě třetí se slova „2 nebo 3“ nahrazují slovy „3 nebo 4“. 25. V § 11aa odst. 1 se slova „nebo datovou zprávou s ověřenou totožností žadatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky“ zrušují. 26. V § 11aa odstavec 2 zní: „(2) Správce portálu veřejné správy zpřístupní žadateli výpis v elektronické podobě prostřednictvím portálu veřejné správy. Je-li pro účely vydání výpisu zapotřebí prověřit totožnost žadatele podle odstavce 1 nebo nelze-li neprodleně vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 3 nebo 4, správce portálu veřejné správy tuto skutečnost sdělí žadateli a v návaznosti na předpokládaný termín vydání výpisu mu oznámí, kdy mu jej zpřístupní prostřednictvím portálu veřejné správy.“. 27. V § 11b odst. 1, § 16b odst. 1, § 16d odst. 1 a 2, § 16d odst. 3 větě první, § 16f odst. 1 větě první, § 16f odst. 2, § 16g odst. 1 a v § 16j odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Rejstřík trestů“ nahrazují slovem „Ministerstvo“. 28. V § 11b odst. 1 a 2 se slova „úředně ověřených plných mocí“ nahrazují slovy „plných mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele“. 29. V § 11b odst. 3 větě druhé se slova „úředně ověřená plná moc“ nahrazují slovy „plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele“. 30. V § 11b se odstavec 4 zrušuje. 31. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Přílohou výpisu, který se týká občana České republiky, jsou informace o jeho pravomocných odsouzeních soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království a údaje navazující na tato odsouzení zaznamenané do evidence Rejstříku trestů podle § 4a, nejde-li o odsouzení, u nichž podle zaslaných navazujících údajů došlo v tomto státě k jejich zahlazení nebo jiné skutečnosti, pro kterou se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, odsouzení, na která se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, anebo odsouzení, jejichž předání pro jiné účely než pro trestní řízení odsuzující stát vyloučil.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 32. V § 15 odst. 2 se slova „V evidenci“ nahrazují slovy „V rejstříku trestů“. 33. V § 15 odst. 2 větě první, § 15a odst. 5 větě první, § 16c odst. 3 větě první, § 16i odst. 3 písm. b), § 16j odst. 6 větě první a v § 16k odst. 3 větě první se slova „na čí žádost se tak stalo“ nahrazují slovy „komu byly údaje poskytnuty“. 34. V § 15 odst. 2 větě poslední se slovo „evidenci“ nahrazuje slovy „rejstříku trestů“. 35. V § 15 odst. 3 se slova „na čí žádost byl vydán výpis, se v evidenci“ nahrazují slovy „komu byly údaje poskytnuty, se v rejstříku trestů“. 36. V § 16b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 37. V § 16c odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Rejstřík trestů vede úschovnu dokumentace, v níž se ukládají údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích soudů vedených podle § 2 a 4a a údaje vyřazené z evidence podle § 9. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, soudu nebo Ministerstvu spravedlnosti. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.“. 38. V § 16c odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Ministerstvo vede úschovnu dokumentace, v níž se ukládají údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích soudů vedených podle § 1 odst. 1 a § 4a a údaje vyřazené z evidence podle § 9. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, nebo soudu. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Ministerstvo může údaje uvedené v odstavci 1 používat pro účely rozhodování o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.“. 39. V § 16f odst. 1 se věta druhá zrušuje. 40. V § 16f odst. 2 se slova „na žádost Ministerstva spravedlnosti nebo orgánu činného v trestním řízení anebo, je-li to zapotřebí, i pro vedení evidence Rejstříku trestů“ nahrazují slovy „ , je-li to zapotřebí pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona nebo na žádost orgánu činného v trestním řízení“. 41. V § 16f odst. 3 se slova „vedení evidence Rejstříku“ nahrazují slovy „správu rejstříku“. 42. V § 16h větě první se slova „Rejstříkem trestů“ nahrazují slovem „ministerstvem“. 43. V § 16j se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Ministerstvo může použít opis z evidence přestupků a) pro účely řízení o stížnosti pro porušení zákona nebo řízení o žádosti o milost, b) při provádění úkonů, ke kterým je příslušné podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, c) jedná-li před soudem ve věcech týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona, nebo d) zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona.“. Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 2 až 8. 44. V § 16j odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 45. V § 16j odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „prostřednictvím referenčního rozhraní, nestanoví-li zvláštní zákon jinak“. 46. V § 16k odst. 2 větě druhé se slova „soudu a Ministerstvu spravedlnosti pro účely rozhodování o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem“ nahrazují slovy „nebo soudu“. 47. V § 16k se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo může údaje podle věty první používat pro účely rozhodování o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.“. 48. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 16l Při používání opisu, výpisu a opisu z evidence přestupků ministerstvo přistupuje k opisu, výpisu a opisu z evidence přestupků v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím referenčního rozhraní; není-li to možné, předávají se opisy, výpisy, opisy z evidence přestupků a žádosti o ně jiným způsobem umožňujícím ověřit jejich pravost. § 16m (1) Ministerstvo může při plnění svých úkolů v oblasti přípravy a realizace trestní politiky a správy justice používat anonymizované údaje z rejstříku trestů a evidence přestupků, a to i prostřednictvím svých podřízených organizací; údaje vztahující se k jednotlivým osobám se používají v pseudonymizované podobě. (2) Ministerstvo poskytne údaje z rejstříku trestů nebo z evidence přestupků na základě písemné žádosti a) Ministerstvu vnitra pro plnění úkolů v oblasti bezpečnostní politiky a prevence kriminality, b) výzkumné organizaci, nebo c) osobě, která doloží, že tyto údaje potřebuje pro účely výzkumu zadaného státem nebo podpořeného z veřejných prostředků. (3) Údaje poskytované podle odstavce 2 se poskytují v anonymizované podobě. Údaje vztahující se k jednotlivým osobám se poskytují v pseudonymizované podobě; před jejich poskytnutím ministerstvo poučí žadatele o jeho povinnosti přijmout konkrétní opatření k ochraně zájmů subjektu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů. (4) Ministerstvo může od výzkumné organizace nebo osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) požadovat úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.“. Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část pátá. 49. V § 17a se slovo „spravedlnosti“ zrušuje a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Rejstřík trestů jako organizační složka státu zrušuje. 2. Pokud jiné právní předpisy používají pojem evidence Rejstříku trestů, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rejstřík trestů. Pokud jiné právní předpisy používají pojem evidence přestupků vedená Rejstříkem trestů, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona evidence přestupků spravovaná Ministerstvem spravedlnosti. 3. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni 31. prosince 2024 k výkonu práce v Rejstříku trestů přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo spravedlnosti. 4. Návrh systemizace služebních a pracovních míst obsahujících správní činnosti a práce zabezpečující agendu rejstříku trestů a evidence přestupků předloží státní tajemník v Ministerstvu spravedlnosti v návrhu systemizace služebních a pracovních míst Ministerstva spravedlnosti s účinností ode dne 1. ledna 2025 nebo v návrhu na její změnu. 5. Zaměstnanec v pracovněprávním vztahu, z něhož výkon práv a povinností přešel podle bodu 3 na Ministerstvo spravedlnosti, který vykonává činnost podle § 5 zákona o státní službě a který je ke dni 1. ledna 2025 v pracovním poměru na dobu neurčitou, má nárok být na základě systemizace podle bodu 4 přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 zákona o státní službě, b) má podle systemizace podle bodu 4 vykonávat činnost podle § 5 zákona o státní službě a c) požádá Ministerstvo spravedlnosti o přijetí do služebního poměru písemně do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Vznik služebního poměru podle bodu 5 se řídí § 23 a § 30 až 32 zákona o státní službě. 7. Dosavadní vedoucí zaměstnanec v Rejstříku trestů vykonávající činnosti podle § 5 zákona o státní službě, jehož pracovní místo bylo na základě systemizace podle bodu 4 vymezeno jako služební místo představeného, se ode dne 1. ledna 2025 považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději do dne 31. prosince 2025. Dosavadní vedoucí zaměstnanec 1. stupně řízení se považuje za představeného na služebním místě vedoucího oddělení. 8. Pracovní poměr zaměstnance uvedeného v bodu 5 trvá do dne vzniku služebního poměru na dobu neurčitou. Pracovní poměr může být rozvázán i před vznikem služebního poměru. Do vzniku služebního poměru nebo do skončení pracovního poměru zařadí státní tajemník v Ministerstvu spravedlnosti zaměstnance na odpovídající služební místo v systemizaci a poskytne mu plat podle části deváté zákona o státní službě. 9. Zaměstnanci uvedenému v bodu 5, který požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle bodu 5 písm. a), přísluší právo na odstupné podle zákoníku práce. 10. Nepožádá-li zaměstnanec uvedený v bodu 5 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr uplynutím dne 31. prosince 2025. 11. Na zaměstnance uvedeného v bodu 5, který nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 až 205 zákoníku práce, se použije bod 5 obdobně s tím, že lhůta stanovená v bodu 5 písm. c) se počítá ode dne odpadnutí překážky v práci na straně zaměstnance. 12. Pracovní poměr na dobu určitou zaměstnance v pracovněprávním vztahu, z něhož výkon práv a povinností přešel podle bodu 3 na Ministerstvo spravedlnosti, trvá a skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. 13. V případě postupu podle bodů 5 a 7 a) platí, že vznikem služebního poměru státní zaměstnanec úspěšně vykonal úřednickou zkoušku pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; státní tajemník v Ministerstvu spravedlnosti v takovém případě vydá osvědčení o jejím vykonání, b) se do doby trvání služebního poměru státního zaměstnance započítává doba trvání pracovního poměru v Rejstříku trestů, která vzniku služebního poměru bezprostředně předcházela, a c) se použije § 201 zákona o státní službě. 14. Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Rejstříku trestů, jejichž pracovní poměr skončil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádá Ministerstvo spravedlnosti. 15. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, s nímž je příslušný hospodařit Rejstřík trestů, jakož i výkon práv a povinností České republiky, který zajišťuje Rejstřík trestů, přecházejí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo spravedlnosti. 16. Závazky státu, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, které souvisejí s Rejstříkem trestů, plní a vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvo spravedlnosti. 17. Nároky z nespotřebovaných výdajů Rejstříku trestů se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo spravedlnosti. Členění nároků z nespotřebovaných výdajů podle § 47 odst. 4 rozpočtových pravidel zůstává zachováno. 18. Ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2024, se použije na pravomocná odsouzení soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a údaje navazující na tato odsouzení zaznamenané do evidence Rejstříku trestů ode dne 1. července 2024; na pravomocná odsouzení soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska zaznamenaná do evidence Rejstříku trestů přede dnem 1. července 2024 se použije § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2024. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o obecní policii Čl. III V § 11a odst. 1 písm. d) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se slova „Rejstříku trestů“ nahrazují slovy „Ministerstva spravedlnosti“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Čl. IV V § 23a odst. 2 písm. b) zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 111/2019 Sb., se slova „a Rejstříku trestů“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. V V § 11 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 205/2019 Sb., zákona č. 227/2019 Sb. a zákona č. 431/2022 Sb., odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo spravedlnosti vydá zpravodajské službě na její žádost opis nebo výpis z rejstříku trestů, opis z jím vedené evidence přestupků a informace o vydání výpisu nebo opisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, včetně informace, komu byly údaje poskytnuty. Žádost o vydání opisu nebo výpisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, žádost o informace a opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné nebo elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; jiné informace, než je opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků, předá Ministerstvo spravedlnosti v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. ČÁST PÁTÁ Změna energetického zákona Čl. VI Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb., zákona č. 287/2022 Sb., zákona č. 365/2022 Sb. a zákona č. 19/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 5 písm. a) se slovo „evidence“ zrušuje a slovo „Rejstříku“ se nahrazuje slovem „rejstříku“. 2. V § 8 odst. 4 se slova „nebo od Rejstříku trestů“ zrušují. 3. V § 11g odst. 3 větě první se slovo „Rejstříku“ nahrazuje slovem „rejstříku“. 4. V § 11g odst. 3 větě druhé se slova „Rejstříku trestů výpis z evidence Rejstříku“ nahrazují slovy „Ministerstva spravedlnosti výpis z rejstříku“. 5. V § 11g odst. 3 větě třetí se slova „Rejstřík trestů“ nahrazují slovy „Ministerstvo spravedlnosti“ a slova „evidence Rejstříku“ se nahrazují slovem „rejstříku“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. VII V § 18 odst. 2 úvodní části ustanovení zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 243/2016 Sb., se slova „Rejstříku trestů“ nahrazují slovy „Ministerstva spravedlnosti“ a slova „jím vedených evidencí“ se nahrazují slovy „rejstříku trestů a evidence přestupků“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. VIII V § 58 odst. 2 úvodní části ustanovení zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 243/2016 Sb., se slova „Rejstříku trestů“ nahrazují slovy „Ministerstva spravedlnosti“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o Vojenské policii Čl. IX V § 12 odst. 1 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb., se slova „z evidencí vedených Rejstříkem trestů“ nahrazují slovy „rejstříku trestů, evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. X Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 49/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb. a zákona č. 281/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 1 větě druhé se slovo „Rejstříku“ nahrazuje slovem „rejstříku“. 2. V § 26 odst. 1 větě třetí se slova „Rejstříku trestů výpis z evidence Rejstříku“ nahrazují slovy „Ministerstva spravedlnosti výpis z rejstříku“. 3. V § 26 odst. 1 větě čtvrté se slova „Rejstřík trestů“ nahrazují slovy „Ministerstvo spravedlnosti“ a slova „evidence Rejstříku“ se nahrazují slovem „rejstříku“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Čl. XI V § 107 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, se slova „Rejstřík trestů“ nahrazují slovy „Ministerstvo spravedlnosti“. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou čl. I bodů 12, 18, 24 až 26, 31, 37 a 39 a čl. II bodů 4 a 18, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 428/2023 Sb.	Zákon č. 428/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 195/2023 * Čl. I - Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 197/2017 Sb., zákona č. 100/2019 Sb., zá * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 428 ZÁKON ze dne 14. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 197/2017 Sb., zákona č. 100/2019 Sb., zákona č. 50/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „2021, 2022 a 2023“ nahrazují slovy „2024, 2025 a 2026“. 2. V § 2 písm. b) se slova „2021, 2022 a 2023“ nahrazují slovy „2024, 2025 a 2026“. 3. V návětí § 4 se slova „2021, 2022 a 2023“ nahrazují slovy „2024, 2025 a 2026“. 4. V § 5 odst. 1 větě druhé se slova „2021, 2022 a 2023“ nahrazují slovy „2024, 2025 a 2026“. Čl. II Přechodné ustanovení V případě škody způsobené na rybách kormoránem velkým v roce 2023 se náhrada poskytne postupem podle zákona č. 115/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 429/2023 Sb.	Zákon č. 429/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 13. 1. 2024, částka 195/2023 * Čl. I - Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 242/2022 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 13. 1. 2024 429 ZÁKON ze dne 14. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 242/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 47 odst. 3 se za větu první vkládají věty „Pokud disponibilní prostředky Fondu nepostačují k plnému krytí předpokládané výše filmové pobídky, Fond řízení o žádosti přeruší do doby, kdy získá disponibilní prostředky, které k plnému krytí předpokládané výše filmové pobídky postačují; o dobu přerušení řízení se prodlužuje lhůta podle § 48 odst. 1. Fond vyřizuje žádosti o evidenci pobídkového projektu postupně podle pořadí jejich podání a získané disponibilní prostředky použije přednostně na krytí předpokládané výše filmové pobídky u pobídkových projektů, u nichž řízení o žádosti přerušil.“. 2. V § 47 odst. 8 se za slova „usnesení Fondu o“ vkládají slova „přerušení řízení nebo“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 430/2023 Sb.	Zákon č. 430/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 195/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o občanských průkazech * ČÁST DRUHÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 430 ZÁKON ze dne 14. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o občanských průkazech Čl. I Zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. a) se za bod 7 vkládá nový bod 8, který zní: „8. rodné číslo,“. Dosavadní body 8 až 10 se označují jako body 9 až 11. 2. V § 6 odst. 1 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 3. V § 34 odst. 2 písm. c) se slova „ , je-li uvedeno v občanském průkazu“ zrušují. 4. V § 72 se odstavec 10 zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna insolvenčního zákona Čl. II Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 416/2022 Sb., zákona č. 285/2023 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 420 odst. 4 se věta druhá zrušuje. 2. V § 420 se odstavec 6 zrušuje. 3. V § 432 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 75 zrušuje. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 433/2023 Sb.	Zákon č. 433/2023 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 196/2023 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2024 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 940 035 985 673 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 222 035 985 673 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 282 000 000 0 * § 2 - (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 941 508 700 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. * § 3 - (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 218 000 000 000 Kč. * § 4 - Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou * § 5 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 433/2023 Sb. č. 2 k zákonu č. 433/2023 Sb. č. 3 k zákonu č. 433/2023 Sb. č. 4 k zákonu č. 433/2023 Sb. č. 5 k zákonu č. 433/2023 Sb. č. 6 k zákonu č. 433/2023 Sb. č. 7 k zákonu č. 433/2023 Sb. č. 8 k zákonu č. 433/2023 Sb. č. 9 k zákonu č. 433/2023 Sb. Aktuální znění od 7. 10. 2024 (294/2024 Sb.) 433 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2023 o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2024 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 940 035 985 673 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 222 035 985 673 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 282 000 000 000 Kč a zvýšení stavu na účtech státních finančních aktiv o 4 390 943 010 Kč budou pokryty změnou stavu státního dluhu o 286 390 943 010 Kč. (2) Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (4) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 127 376 916 569 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 60 300 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu. § 2 (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 941 508 700 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (2) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 514 323 800 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. (3) Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 300 382 700 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (4) Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím, s výjimkou hlavního města Prahy, je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu. § 3 (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 218 000 000 000 Kč. (2) Seznam dotací poskytovaných v roce 2024 z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti zveřejnit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel, je uveden v příloze č. 9 k tomuto zákonu. § 4 Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2023 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel. O toto překročení se zvyšují i částky uvedené v § 1 odst. 1 s výjimkou schodku státního rozpočtu. § 5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 433/2023 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem\| 1 940 035 985 673 Výdaje státního rozpočtu celkem\| 2 222 035 985 673 \| \| z toho: finanční vztahy k rozpočtům\| \| \\- krajů\| 1 941 508 700 \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích\| 10 514 323 800 \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy\| 1 300 382 700 Schodek\| \\- 282 000 000 000 \| Financování:\| Změna stavu státního dluhu\| 286 390 943 010 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv\| -4 390 943 010 Příloha č. 2 k zákonu č. 433/2023 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy )\| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| z toho z rozpočtu Evropské unie ) 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 0\| 0\| 0\| 60 000\| 0 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 17 000 000\| 0 303\| Senát Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 2 900 000\| 0 304\| Úřad vlády České republiky\| 0\| 0\| 0\| 25 569 031\| 22 065 948 305\| Bezpečnostní informační služba\| 0\| 0\| 0\| 260 000 000\| 0 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 799 000 000\| 0\| 0\| 148 039 063\| 93 039 063 307\| Ministerstvo obrany\| 100 000\| 6 362 072 371\| 5 584 264 151\| 480 291 427\| 28 482 427 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 300 000\| 0\| 0\| 550 000\| 0 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 0\| 0\| 0\| 250 000\| 0 312\| Ministerstvo financí\| 54 400 000\| 860 941 557\| 769 679 553\| 6 729 817 244\| 209 276 765 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 955 000 000\| 736 676 890 214\| 646 612 908 712\| 4 639 072 237\| 3 309 072 237 314\| Ministerstvo vnitra\| 25 000 000\| 10 811 983 434\| 9 575 208 413\| 2 587 161 212\| 1 845 213 761 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 115 499 999\| 0\| 0\| 55 364 984 007\| 14 608 233 007 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 3 000 000\| 0\| 0\| 9 481 933 260\| 9 385 115 710 321\| Grantová agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 171 332 333\| 0\| 0\| 27 125 375 772\| 23 652 375 772 327\| Ministerstvo dopravy\| 195 000 000\| 0\| 0\| 24 914 487 178\| 24 832 487 178 328\| Český telekomunikační úřad\| 28 000 000\| 0\| 0\| 3 074 650 091\| 39 420 091 329\| Ministerstvo zemědělství\| 12 000 000\| 0\| 0\| 36 003 614 003\| 30 281 314 003 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 700 000\| 0\| 0\| 13 102 208 186\| 12 955 300 938 334\| Ministerstvo kultury\| 40 000\| 0\| 0\| 1 352 979 439\| 1 172 104 328 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 30 000 000\| 0\| 0\| 3 594 137 130\| 3 242 000 000 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 1 134 420 000\| 1 428 427 682\| 1 244 836 664\| 1 010 931 755\| 168 109 089 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 0\| 0\| 0\| 1 000 000\| 0 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 80 000 000\| 0\| 0\| 193 830 000\| 7 830 000 345\| Český statistický úřad\| 0\| 0\| 0\| 54 332 337\| 52 932 337 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 1 150 000 000\| 0\| 0\| 270 000 000\| 0 348\| Český báňský úřad\| 260 150 000\| 0\| 0\| 2 216 000\| 0 349\| Energetický regulační úřad\| 491 033 600\| 0\| 0\| 20 000 000\| 0 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 4 100 000\| 0\| 0\| 8 000 000\| 0 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 361\| Akademie věd České republiky\| 0\| 0\| 0\| 311 136\| 311 136 362\| Národní sportovní agentura\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 364\| Digitální a informační agentura\| 0\| 0\| 0\| 42 950 802\| 42 450 802 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 0\| 0\| 0\| 35 000\| 0 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 3 000 000\| 0\| 0\| 700 000\| 0 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 0\| 0\| 0\| 40 000 000\| 0 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 234 961 000\| 0\| 0\| 700 000\| 0 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 0\| 80 105 952\| 70 601 000\| 380 000\| 0 377\| Technologická agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 1 494 077 421\| 1 429 781 977 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 75 000\| 0\| 0\| 400 000\| 0 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 0\| 0\| 0\| 908 000\| 0 396\| Státní dluh\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 397\| Operace státních finančních aktiv\| 1 700 000 000\| 0\| 0\| 3 611 500 000\| 0 398\| Všeobecná pokladní správa\| 944 730 330 000\| 0\| 0\| 35 980 770 800\| 0 \| CELKEM\| 952 177 441 932\| 756 220 421 210\| 663 857 498 493\| 231 638 122 531\| 127 376 916 569 PŘÍJMY CELKEM\| (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)\| 1 940 035 985 673 ) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet *) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu Příloha č. 3 k zákonu č. 433/2023 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 424 890 297 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 1 501 576 393 303\| Senát Parlamentu\| 662 206 891 304\| Úřad vlády České republiky\| 1 223 353 700 305\| Bezpečnostní informační služba\| 2 149 787 270 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 9 984 584 185 307\| Ministerstvo obrany\| 151 181 002 791 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 313 067 665 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 153 400 504 312\| Ministerstvo financí\| 23 469 044 512 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 926 539 123 911 314\| Ministerstvo vnitra\| 97 446 613 586 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 20 912 456 666 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 15 246 136 906 321\| Grantová agentura České republiky\| 4 600 000 000 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 39 696 835 293 327\| Ministerstvo dopravy\| 103 673 185 639 328\| Český telekomunikační úřad\| 2 433 439 405 329\| Ministerstvo zemědělství\| 53 707 002 714 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 268 980 969 809 334\| Ministerstvo kultury\| 16 592 671 049 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 11 450 526 881 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 35 761 515 449 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 186 277 988 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 209 310 508 345\| Český statistický úřad\| 1 168 359 292 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 3 742 789 405 348\| Český báňský úřad\| 176 621 670 349\| Energetický regulační úřad\| 305 560 991 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 259 966 340 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 187 422 525 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 242 300 618 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 25 688 149 361\| Akademie věd České republiky\| 7 642 481 529 362\| Národní sportovní agentura\| 6 904 453 648 364\| Digitální a informační agentura\| 1 997 225 525 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 33 354 153 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 72 045 731 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 22 354 064 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 3 672 734 868 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 486 157 965 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 518 471 853 377\| Technologická agentura České republiky\| 6 282 134 018 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 610 947 413 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 590 376 060 396\| Státní dluh\| 94 966 880 286 397\| Operace státních finančních aktiv\| 10 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| 303 618 679 558 \| CELKEM\| 2 222 035 985 673 Příloha č. 4 k zákonu č. 433/2023 Sb. strana 1 Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 60 000 Výdaje celkem\| 424 890 297 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky\| 190 797 287 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 198 818 010 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 35 275 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 118 484 304 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 38 663 788 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 117 752 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 111 775 283 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Výdaje na obranu státu\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 51 840 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 2 Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 17 000 000 Výdaje celkem\| 1 501 576 393 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 17 000 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 17 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\| 1 501 576 393 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 552 557 633 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 186 597 477 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 316 073 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 231 607 329 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 80 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 3 Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 900 000 Výdaje celkem\| 662 206 891 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 900 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 900 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Senátu Parlamentu ČR\| 662 206 891 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 269 729 032 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 86 073 568 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 242 256 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 121 741 010 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 16 571 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 4 Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 25 569 031 Výdaje celkem\| 1 223 353 700 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 25 569 031 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 22 065 948 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 1 503 083 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR\| 1 223 353 700 v tom:\| výdaje vlastního Úřadu vlády ČR\| 775 431 062 výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády\| 447 922 638 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 465 704 149 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 156 761 161 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 895 247 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 175 116 143 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 215 477 982 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 69 964 282 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 69 964 282 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 69 964 282 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Program protidrogové politiky\| 297 180 023 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 30 500 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 27 366 468 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 300 520 podíl rozpočtu Evropské unie\| 22 065 948 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 1 768 333 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 265 250 podíl prostředků finančních mechanismů\| 1 503 083 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 18 800 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 5 Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 260 000 000 Výdaje celkem\| 2 149 787 270 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 260 000 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 260 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby\| 2 149 787 270 Průřezové ukazatele\| \| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 98 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 6 a strana 7 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 947 039 063 Výdaje celkem\| 9 984 584 185 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 799 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 148 039 063 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 93 039 063 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 55 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 9 984 584 185 v tom:\| transformační spolupráce\| 90 000 000 humanitární pomoc\| 165 000 000 příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí\| 2 680 980 107 podpora českého kulturního dědictví v zahraničí\| 42 000 000 zahraniční vysílání rozhlasu\| 35 000 000 vrcholné návštěvy\| 121 198 094 bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech\| 58 883 000 prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí\| 0 program na naplňování cílů České republiky v Africe\| 0 rekonstrukční program ČR v regionu Blízkého východu\| 100 000 000 program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině\| 500 000 000 ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 6 191 522 984 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 122 206 154 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 379 305 683 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 11 140 593 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 93 794 625 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 020 294 571 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 31 169 160 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 31 169 160 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 31 169 160 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 31 169 160 Výdaje na obranu státu\| 1 442 817 537 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 592 320 400 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 9 330 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 194 559 373 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 101 520 310 podíl rozpočtu Evropské unie\| 93 039 063 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 228 335 543 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 8 a strana 9 Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 842 463 798 Výdaje celkem\| 151 181 002 791 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 100 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 6 362 072 371 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 5 584 264 151 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 777 808 220 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 480 291 427 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 28 482 427 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 451 809 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Zajištění obrany ČR silami ArmádyArmády ČR\| 116 575 726 891 Vytváření a rozvoj systému obrany státu\| 15 853 505 962 Zajištění strategického zpravodajství\| 7 555 500 000 Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil\| 1 038 406 178 Zajištění dávek důchodového pojištění\| 5 866 259 000 Zajištění dávek výsluhových náležitostí\| 3 626 522 000 Zajištění státní sportovní reprezentace\| 665 082 760 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 21 492 526 025 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 7 769 465 804 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 200 220 212 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 3 423 788 773 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 15 803 027 597 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 795 204 806 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 440 796 161 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 439 417 461 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 106 177 461 účelová podpora celkem 4)\| 333 240 000 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 1 378 700 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 333 240 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 96 268 560 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 8 534 000 Výdaje na obranu státu\| 151 181 002 791 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 6 707 000 Program protidrogové politiky\| 774 840 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 786 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 38 814 307 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 10 331 880 podíl rozpočtu Evropské unie\| 28 482 427 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 72 494 282 937 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 10 Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 850 000 Výdaje celkem\| 313 067 665 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 300 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu\| 313 067 665 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 169 118 073 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 57 161 908 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 676 976 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 167 697 635 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na obranu státu\| 313 067 665 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 26 093 965 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 11 Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 250 000 Výdaje celkem\| 153 400 504 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv\| 153 400 504 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 91 264 225 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 30 847 310 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 836 705 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 83 270 645 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 500 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 12 Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 7 645 158 801 Výdaje celkem\| 23 469 044 512 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 54 400 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 860 941 557 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 769 679 553 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 91 262 004 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 729 817 244 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 209 276 765 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 17 796 329 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 502 744 150 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy\| 12 600 057 115 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu\| 2 365 613 739 Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy\| 6 433 470 952 v tom:\| sociální dávky\| 1 080 849 426 výdaje na činnost celní správy\| 5 352 621 526 Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových\| 1 910 684 609 Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra\| 67 596 481 Výdaje na zabezpečení činnosti Finančního analytického úřadu\| 91 621 616 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 13 038 946 442 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 404 877 244 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 129 748 219 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 733 864 514 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 2 644 898 827 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 486 705 823 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 116 146 800 Výdaje na obranu státu\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 120 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 294 758 954 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 85 482 189 podíl rozpočtu Evropské unie\| 209 276 765 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 43 065 861 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 25 269 532 podíl prostředků finančních mechanismů\| 17 796 329 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 124 975 790 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 13 a strana 14 Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 742 270 962 451 Výdaje celkem\| 926 539 123 911 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 955 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 736 676 890 214 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 646 612 908 712 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 90 063 981 502 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 4 639 072 237 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 309 072 237 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 6)\| 1 330 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Dávky důchodového pojištění\| 689 670 000 000 Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče\| 61 369 396 710 Dávky nemocenského pojištění\| 50 500 000 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi\| 7 500 000 000 Dávky osobám se zdravotním postižením\| 4 270 000 000 Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě\| 250 000 000 Ostatní sociální dávky\| 1 500 000 Podpory v nezaměstnanosti\| 10 099 000 000 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách\| 38 015 482 820 Aktivní politika zaměstnanosti celkem\| 1 645 387 718 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 200 000 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů\| 390 000 000 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením\| 11 000 000 000 Ostatní výdaje organizačních složek státu\| 17 193 094 246 Neinvestiční nedávkové transfery\| 34 413 262 417 Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti\| 22 000 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 9 021 184 746 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 3 449 159 310 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 89 689 780 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 901 617 686 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 067 360 138 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 85 462 500 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 85 462 500 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 85 462 500 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 85 162 500 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 600 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 4 237 605 534 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 928 533 297 podíl rozpočtu Evropské unie\| 3 309 072 237 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 867 731 294 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 6) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 320 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 230 000 000 Kč strana 15 a strana 16 Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 13 424 144 646 Výdaje celkem\| 97 446 613 586 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 25 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 10 811 983 434 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 9 575 208 413 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 1 236 775 021 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 587 161 212 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 845 213 761 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 7 447 451 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 734 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Policie ČR\| 50 656 789 375 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR\| 13 725 300 211 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu\| 14 173 420 555 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 283 589 798 Dávky důchodového pojištění\| 9 319 706 890 Ostatní sociální dávky\| 9 287 806 757 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 41 045 927 465 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 13 636 973 609 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 406 761 570 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 5 242 774 038 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 33 723 746 506 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 709 821 072 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 743 863 217 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 743 863 217 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 120 663 217 účelová podpora celkem 4)\| 623 200 000 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 623 200 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 112 751 008 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Výdaje na obranu státu\| 41 000 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 28 268 878 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 2 233 759 609 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 388 545 848 podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 845 213 761 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 9 740 061 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 292 610 podíl prostředků finančních mechanismů\| 7 447 451 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 6 441 347 115 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 17 Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 55 480 484 006 Výdaje celkem\| 20 912 456 666 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 115 499 999 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 55 364 984 007 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 14 608 233 007 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 2 751 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 40 754 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Ochrana přírody a krajiny\| 2 178 832 784 Technická ochrana životního prostředí\| 1 179 000 000 Ochrana klimatu a ovzduší\| 5 804 116 424 Dotace Státnímu fondu životního prostředí ČR\| 6 589 932 431 Ostatní činnosti v životním prostředí\| 5 160 575 027 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 156 038 538 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 384 057 422 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 11 147 884 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 213 920 047 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 900 867 970 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 296 538 927 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 296 538 927 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 296 538 927 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 295 954 295 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 3 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 15 572 699 383 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 964 466 376 podíl rozpočtu Evropské unie\| 14 608 233 007 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 7 910 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 159 000 podíl prostředků finančních mechanismů\| 2 751 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 914 907 631 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 18 Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 9 484 933 260 Výdaje celkem\| 15 246 136 906 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 3 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 9 481 933 260 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 9 385 115 710 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 11 817 550 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 85 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu\| 12 554 135 484 v tom:\| Horská služba\| 398 500 000 dotace SFPI na regionální rozvoj a cestovní ruch\| 61 900 000 ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch\| 12 093 735 484 Podpora bydlení\| 1 107 000 000 v tom:\| dotace SFPI na podporu bydlení\| 1 090 000 000 ostatní výdaje na podporu bydlení\| 17 000 000 Územní plánování a stavební řád\| 119 661 943 Ostatní činnosti resortu\| 1 465 339 479 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 616 504 956 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 208 243 472 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 647 700 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 126 099 857 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 438 670 099 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 88 489 733 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 10 402 721 897 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 017 606 187 podíl rozpočtu Evropské unie\| 9 385 115 710 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 13 903 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 085 450 podíl prostředků finančních mechanismů\| 11 817 550 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 203 944 673 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 19 Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 4 600 000 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR\| 109 841 581 Dotace jiným subjektům\| 4 490 158 419 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 51 811 866 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 17 512 410 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 330 700 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 33 069 985 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 4 600 000 000 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 4 600 000 000 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 109 841 581 účelová podpora celkem 4)\| 4 490 158 419 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 20 a strana 21 Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 27 296 708 105 Výdaje celkem\| 39 696 835 293 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 171 332 333 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 27 125 375 772 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 23 652 375 772 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 473 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora podnikání\| 25 008 151 429 Zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu\| 2 515 000 000 v tom:\| výdaje kryté převodem z privatizačního účtu\| 1 300 000 000 ostatní výdaje určené na zahlazování\| 1 215 000 000 Výdaje spojené s další činností resortu\| 2 758 626 874 Dotace na obnovitelné zdroje energie\| 8 500 000 000 Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů\| 915 056 990 v tom:\| výdaje kryté převodem z jaderného účtu\| 910 556 990 ostatní výdaje\| 4 500 000 Podpora průmyslových a jiných odvětví\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 157 678 320 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 389 605 273 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 450 774 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 140 255 093 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 920 265 242 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 3 650 000 000 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 200 000 000 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 492 009 198 účelová podpora celkem 4)\| 707 990 802 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 2 450 000 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 707 990 802 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 486 659 198 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 23 828 433 287 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 176 057 515 podíl rozpočtu Evropské unie\| 23 652 375 772 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 815 941 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 22 Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 25 109 487 178 Výdaje celkem\| 103 673 185 639 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 195 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 24 914 487 178 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 24 832 487 178 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 82 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Drážní a kombinovaná doprava\| 12 549 397 863 Pozemní komunikace\| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 81 509 223 660 v tom:\| dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR\| 24 077 517 660 ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 57 431 706 000 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu\| 9 614 564 116 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 608 960 328 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 205 828 593 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 962 461 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 72 032 717 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 524 213 438 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 87 896 578 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 87 896 578 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 87 896 578 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 87 896 578 Výdaje na obranu státu\| 2 202 312 153 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 4 838 509 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 24 846 902 064 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 14 414 886 podíl rozpočtu Evropské unie\| 24 832 487 178 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 57 865 238 643 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 23 Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 3 102 650 091 Výdaje celkem\| 2 433 439 405 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 28 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 074 650 091 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 39 420 091 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 035 230 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 2 433 439 405 v tom:\| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny\| 250 000 000 výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady\| 50 000 000 čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence\| 1 500 000 000 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 633 439 405 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 325 754 280 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 92 857 328 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 116 946 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 311 694 503 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 47 307 660 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 7 887 569 podíl rozpočtu Evropské unie\| 39 420 091 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 94 759 851 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 24 a strana 25 Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 36 015 614 003 Výdaje celkem\| 53 707 002 714 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 12 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 36 003 614 003 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 235 661 843 příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem\| 29 045 652 160 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 722 300 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora agrárního sektoru\| 37 892 942 954 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 35 517 942 954 ostatní výdaje\| 2 375 000 000 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu\| 1 900 000 000 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost\| 1 800 000 000 ostatní dotace\| 100 000 000 Podpora lesního hospodářství\| 2 139 000 000 Podpora vodního hospodářství\| 2 100 000 000 Podpora neziskovým organizacím\| 40 000 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 9 635 059 760 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 740 084 717 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 923 140 722 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 26 948 376 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 418 294 773 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 2 276 542 806 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 1 071 232 584 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 071 232 584 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 531 232 584 účelová podpora celkem 4)\| 540 000 000 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 540 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 526 564 584 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 2 400 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 265 661 843 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 30 000 000 podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 235 661 843 Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem\| 33 102 942 954 v tom:\| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu\| 19 764 806 750 přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu\| 0 podpora venkova - ze státního rozpočtu\| 3 884 651 794 podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie\| 8 504 360 410 společná organizace trhu - ze státního rozpočtu\| 172 639 000 společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie\| 776 485 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 795 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 26 a strana 27 Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 13 102 908 186 Výdaje celkem\| 268 980 969 809 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 13 102 208 186 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 12 955 300 938 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 32 708 648 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 114 198 600 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Věda a vysoké školy\| 51 400 082 214 v tom:\| vysoké školy\| 30 902 824 689 výzkum, experimentální vývoj a inovace\| 20 497 257 525 Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací\| 204 077 517 697 Podpora činnosti v oblasti mládeže\| 274 589 252 Podpora činnosti v oblasti sportu\| 329 545 548 v tom:\| sportovní reprezentace\| 212 724 206 školní a vysokoškolský sport\| 116 821 342 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace\| 10 549 491 807 Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu\| 2 349 743 291 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 159 369 750 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 373 438 788 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 468 301 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 189 594 959 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 857 234 995 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 20 497 257 525 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 16 847 975 525 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 12 501 337 725 účelová podpora celkem 4)\| 4 346 637 800 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 3 649 282 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 921 961 979 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 1 048 777 200 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 9 202 030 759 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 1 984 281 730 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 112 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 31 346 100 Program protidrogové politiky\| 4 500 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 17 887 500 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 360 750 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 15 486 433 686 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 531 132 748 podíl rozpočtu Evropské unie\| 12 955 300 938 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 38 465 357 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 756 709 podíl prostředků finančních mechanismů\| 32 708 648 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 3 085 254 534 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 28 a strana 29 Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 353 019 439 Výdaje celkem\| 16 592 671 049 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 40 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 352 979 439 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 172 104 328 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 500 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 180 375 111 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem\| 460 112 881 Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi\| 3 554 859 735 v tom:\| finanční náhrada\| 2 760 245 585 příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností\| 794 614 150 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury\| 454 875 231 v tom:\| rozvoj a obnova materiálně technické základny\| 36 500 000 výdaje na činnost úřadu\| 370 350 231 platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím\| 48 025 000 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury\| 7 279 983 122 v tom:\| příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím\| 5 703 049 692 program péče o národní kulturní poklad a dědictví\| 500 000 000 rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení\| 1 004 333 430 společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů\| 600 000 kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy\| 72 000 000 Kulturní služby, podpora živého umění\| 2 157 922 000 v tom:\| program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 300 000 000 kulturní aktivity\| 646 655 000 veřejné informační služby knihoven\| 38 207 000 rozvoj kulturního a kreativního sektoru\| 1 173 060 000 Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí\| 863 000 000 v tom:\| programy ochrany a péče o kulturní statky\| 77 000 000 programy na záchranu a obnovu kulturních památek\| 786 000 000 Podpora kultury národnostních menšin\| 33 000 000 v tom:\| podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin\| 31 000 000 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení\| 367 000 000 Státní fond kinematografie\| 1 419 418 080 v tom:\| dotace na filmové pobídky\| 1 200 000 000 ostatní dotace\| 219 418 080 Státní fond kultury České republiky\| 2 500 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 206 355 183 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 67 613 855 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 892 408 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 31 225 299 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 158 015 465 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 460 112 881 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 460 112 881 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 151 583 881 účelová podpora celkem 4)\| 308 529 000 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 308 529 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 148 950 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 253 104 328 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 81 000 000 podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 172 104 328 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 600 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 100 000 podíl prostředků finančních mechanismů\| 500 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 240 263 430 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 30 a strana 31 Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 3 624 137 130 Výdaje celkem\| 11 450 526 881 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 30 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 594 137 130 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 242 000 000 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 2 137 130 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 350 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na státní správu\| 2 292 996 789 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví\| 1 843 274 915 Lůžková péče\| 1 336 462 998 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví\| 1 883 341 296 Zdravotnické programy\| 3 463 030 658 Ostatní činnosti ve zdravotnictví\| 631 420 225 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 679 473 799 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 566 812 325 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 16 012 519 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 351 152 310 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 250 940 053 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 1 843 274 915 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 843 274 915 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 704 915 416 účelová podpora celkem 4)\| 1 138 359 499 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 1 138 359 499 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 690 631 125 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 3 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 20 000 000 Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky 7)\| 514 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 366 622 860 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 124 622 860 podíl rozpočtu Evropské unie\| 3 242 000 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 2 514 270 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 377 140 podíl prostředků finančních mechanismů\| 2 137 130 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 4 006 137 290 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 7) výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády strana 32 a strana 33 Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 3 573 779 437 Výdaje celkem\| 35 761 515 449 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 134 420 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 1 428 427 682 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 1 244 836 664 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 183 591 018 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 010 931 755 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 168 109 089 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 1 410 666 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 841 412 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdajový blok - Výdaje justiční část\| 22 603 893 110 v tom:\| platy soudců\| 6 012 132 960 platy státních zástupců\| 2 104 523 000 ostatní výdaje justiční části\| 14 487 237 150 Výdajový blok - Výdaje vězeňská část\| 13 157 622 339 v tom:\| dávky důchodového pojištění\| 1 338 046 327 ostatní sociální dávky\| 1 317 210 000 ostatní výdaje vězeňské části\| 10 502 366 012 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 19 837 586 007 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 6 678 016 639 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 195 064 893 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 7 355 548 042 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 3 802 405 457 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 232 984 313 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 2 104 523 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 0 Výdaje na obranu státu\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 10 045 000 Program protidrogové politiky\| 3 965 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 150 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 229 143 124 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 61 034 035 podíl rozpočtu Evropské unie\| 168 109 089 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 1 659 608 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 248 942 podíl prostředků finančních mechanismů\| 1 410 666 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 437 345 208 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 34 Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 000 000 Výdaje celkem\| 186 277 988 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů\| 186 277 988 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 73 406 787 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 24 811 496 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 715 159 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 11 250 228 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 53 963 247 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 6 302 400 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 404 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 35 Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 273 830 000 Výdaje celkem\| 209 310 508 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 80 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 193 830 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 7 830 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 186 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 209 310 508 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 118 985 529 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 40 217 109 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 181 213 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 16 310 985 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 101 810 362 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 9 953 700 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 123 700 podíl rozpočtu Evropské unie\| 7 830 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 400 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 36 Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 54 332 337 Výdaje celkem\| 1 168 359 292 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 54 332 337 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 52 932 337 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 1 168 359 292 v tom:\| výdaje na volby a referenda\| 5 000 000 výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů\| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 1 163 359 292 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 676 274 150 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 228 561 101 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 460 557 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 66 643 430 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 576 626 250 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 2 844 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 71 245 703 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 18 313 366 podíl rozpočtu Evropské unie\| 52 932 337 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 66 265 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 37 Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 420 000 000 Výdaje celkem\| 3 742 789 405 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 150 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 270 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 270 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního\| 3 742 789 405 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 153 653 417 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 727 936 800 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 21 503 800 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 137 327 923 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 2 012 932 585 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 13 032 124 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 13 032 124 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 13 032 124 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 13 032 124 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 174 908 107 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 38 Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 262 366 000 Výdaje celkem\| 176 621 670 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 260 150 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 216 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 216 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu\| 176 621 670 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 113 154 726 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 38 246 297 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 130 609 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 22 946 850 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 90 114 063 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 866 595 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 39 Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 511 033 600 Výdaje celkem\| 305 560 991 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 491 033 600 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 305 560 991 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 184 105 106 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 62 227 526 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 817 896 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 26 614 575 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 145 414 207 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 9 760 800 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 856 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 40 Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 12 100 000 Výdaje celkem\| 259 966 340 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 4 100 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 8 000 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 8 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 259 966 340 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 149 999 083 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 50 699 690 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 479 959 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 18 672 427 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 119 448 674 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 9 874 800 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 35 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 41 Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 187 422 525 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů OSS Ústavu pro studium totalitních režimů\| 100 780 883 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek\| 86 641 642 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 116 606 233 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 39 116 463 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 120 945 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 78 768 361 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 33 326 020 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 42 Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 242 300 618 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu\| 242 300 618 v tom:\| platy soudců\| 44 512 800 ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu\| 197 787 818 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 129 986 808 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 41 936 747 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 232 122 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 78 599 416 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 16 010 332 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 43 Ukazatele kapitoly 359 Úřad Národní rozpočtové rady v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 25 688 149 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu Národní rozpočtové rady\| 25 688 149 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 14 180 171 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 792 898 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 80 274 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 7 977 371 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 44 Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 311 136 Výdaje celkem\| 7 642 481 529 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 311 136 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 311 136 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Infrastruktura výzkumu\| 7 642 481 529 Programy výzkumu\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 53 272 327 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 18 006 046 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 435 606 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 43 560 587 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 7 642 481 529 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 7 642 170 393 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 7 642 170 393 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 311 136 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 5 725 347 475 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 700 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 388 864 podíl rozpočtu Evropské unie\| 311 136 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 45 Ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 6 904 453 648 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národní sportovní agentury\| 160 192 011 Dotace do oblasti sportu\| 6 744 261 637 v tom:\| rozvoj a podpora sportu\| 4 293 261 637 sportovní reprezentace\| 1 963 000 000 podpora významných sportovních akcí\| 488 000 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 44 751 509 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 15 126 010 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 418 392 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 6 571 402 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 30 924 107 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 000 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 46 Ukazatele kapitoly 364 Digitální a informační agentura v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 42 950 802 Výdaje celkem\| 1 997 225 525 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 42 950 802 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 42 450 802 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Digitální a informační agentury\| 1 997 225 525 v tom:\| výdaje spojené se správou základních registrů\| 45 325 777 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Digitální a informační agentury\| 1 951 899 748 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 206 924 933 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 69 940 628 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 018 914 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 29 848 576 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 172 043 117 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 0 Výdaje na obranu státu\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 45 325 777 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 874 975 podíl rozpočtu Evropské unie\| 42 450 802 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 399 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 47 Ukazatele kapitoly 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 35 000 Výdaje celkem\| 33 354 153 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 35 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 35 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 33 354 153 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 16 986 049 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 5 741 284 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 162 861 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 813 778 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 6 824 671 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 7 647 600 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 6 589 400 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 48 Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 3 700 000 Výdaje celkem\| 72 045 731 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 3 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 700 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 700 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem\| 72 045 731 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 43 284 149 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 14 630 042 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 253 668 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 756 263 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 23 610 590 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 658 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 49 Ukazatele kapitoly 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 22 354 064 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 22 354 064 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 15 140 797 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 5 117 588 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 148 407 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 2 990 611 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 11 850 186 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 50 Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 40 000 000 Výdaje celkem\| 3 672 734 868 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 40 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 40 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Civilní připravenost na krizové stavy\| 3 480 653 868 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil\| 192 081 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 205 656 880 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 69 512 025 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 042 993 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 102 534 762 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 101 764 589 Výdaje na obranu státu\| 3 672 734 868 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 3 480 653 868 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 218 922 300 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 51 Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 235 661 000 Výdaje celkem\| 486 157 965 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 234 961 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 700 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 700 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost\| 486 157 965 v tom:\| výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí\| 486 157 965 výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 152 152 559 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 51 079 558 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 511 525 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 14 339 599 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 135 812 260 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Výdaje na obranu státu\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 5 300 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 227 354 701 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 52 Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 80 485 952 Výdaje celkem\| 518 471 853 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 80 105 952 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 70 601 000 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 9 504 952 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 380 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 380 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 415 098 021 Sociální dávky\| 103 373 832 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 269 397 297 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 90 639 195 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 673 182 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 29 315 621 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 238 002 636 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 964 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 53 Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 494 077 421 Výdaje celkem\| 6 282 134 018 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 494 077 421 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 429 781 977 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 64 295 444 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR\| 207 075 443 Dotace jiným subjektům\| 6 075 058 575 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 94 505 349 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 31 942 808 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 879 315 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 87 931 514 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 6 282 134 018 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 4 788 056 597 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 188 058 020 účelová podpora celkem 4)\| 4 599 998 577 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 1 494 077 421 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 4 599 998 577 Výdaje na obranu státu\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 431 157 566 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 375 589 podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 429 781 977 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 75 429 934 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 11 134 490 podíl prostředků finančních mechanismů\| 64 295 444 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 54 Ukazatele kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 475 000 Výdaje celkem\| 610 947 413 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 75 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 610 947 413 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 239 467 965 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 80 940 174 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 386 643 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 238 664 317 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na obranu státu\| 610 947 413 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 90 740 241 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 55 Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 908 000 Výdaje celkem\| 590 376 060 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 908 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 908 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu\| 590 376 060 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 366 875 024 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 124 003 758 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 338 862 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 333 886 230 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 29 315 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 56 Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh v Kč --- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 0 \| Výdaje celkem\| 94 966 880 286 Financování\| \| Změna stavu státního dluhu\| 286 390 943 010 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv 8)\| -4 390 943 010 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Obsluha státního dluhu\| 94 966 880 286 Průřezové ukazatele\| \| \| 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 8) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění strana 57 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 5 311 500 000 \| Výdaje celkem\| 10 000 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 9)\| 1 700 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 611 500 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 10)\| 3 611 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Transfery do jiných kapitol\| 0 v tom:\| transfery pro výdaje státu na sociální politiku\| 0 ostatní transfery do jiných kapitol\| 0 Ostatní výdaje\| 10 000 000 Průřezové ukazatele\| \| \| 9) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet 10) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy důchodového pojištění strana 58 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 980 711 100 800 Výdaje celkem\| 303 618 679 558 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 944 730 330 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 35 980 770 800 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 35 980 770 800 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Vládní rozpočtová rezerva\| 41 840 820 000 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 140 000 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 60 000 000 Stavební spoření\| 4 200 000 000 Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky\| 266 096 000 Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace\| 9 567 920 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5\| 1 941 508 700 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6\| 10 514 323 800 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7\| 1 300 382 700 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 85 000 000 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 151 000 000 000 Ostatní výdaje\| 22 347 628 358 Odvody do rozpočtu Evropské unie\| 60 300 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 55 000 000 Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu\| 0 Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Výdaje na obranu státu\| 344 600 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 55 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Příloha č. 5 k zákonu č. 433/2023 Sb. FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- Kraj\| Příspěvek na výkon státní správy Středočeský\| 214 000 800 Jihočeský\| 144 922 000 Plzeňský\| 139 024 000 Karlovarský\| 95 243 900 Ústecký\| 163 028 200 Liberecký\| 118 301 500 Královéhradecký\| 133 099 800 Pardubický\| 128 811 200 Kraj Vysočina\| 127 532 500 Jihomoravský\| 199 878 700 Olomoucký\| 141 578 000 Zlínský\| 135 677 800 Moravskoslezský\| 200 410 300 Úhrn\| 1 941 508 700 Postup pro stanovení výše příspěvku Výše příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé kraje zahrnuje částky určené postupem stanoveným v části A), B), C) a D). Celková částka příspěvku se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. Pro rok 2024 byl příspěvek na výkon státní správy pro kraje v úhrnu upraven o 2,256 %. A) Výkon působnosti, která je svěřena orgánům krajů v souladu s ustanovením § 29 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů Výše příspěvku je stanovena na základě adekvátního počtu celých úředních úvazků zabývajících se přeneseným výkonem státní správy, a dále na základě částky určené Ministerstvem vnitra na pokrytí jednoho adekvátního úvazku po zohlednění míry krytí. Pro výpočet míry krytí 66,521 % je počítáno s cenou modelového úvazku, která je dle Metodiky pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti rovna 961 183 Kč. K rozdělení adekvátních úvazků byly stanoveny koeficienty kvadratické funkce. Ta každému kraji určí adekvátní počet úředních úvazků zabývajících se výkonem přenesené působnosti: x = Aobyv2 \\+ Bobyv + C „x" je adekvátní počet úvazků a „obyv" je počet obyvatel daného kraje k 1. 1. 2023. Koeficienty --- A\| -0,0000000000699134 B\| 0,000269899 C\| 60,49490997 Východiskem pro objem příspěvku na obecnou působnost úrovně kraje pro rok 2024 je částka příspěvku na obecnou působnost kraje z roku 2023 upravená o -3,472 %. B) Financování agendy digitální technické mapy Příspěvek na výkon státní správy pro kraje se navyšuje o částku 133 011 795 Kč k pokrytí agendy digitální technické mapy podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů. Částka pro kraj se skládá z pevné části na provoz systému ve výši 5 880 000 Kč a pohyblivé části na aktualizaci dat, která vychází z počtu obyvatel kraje. C) Financování agendy náhradní rodinné péče Příspěvek na výkon státní správy pro kraje se navyšuje o částku 26 952 227 Kč k pokrytí agendy náhradní rodinné péče. Vedle části příspěvku kraje podle části A), která zahrnuje i poměrnou část příspěvku k pokrytí výkonu agendy náhradní rodinné péče podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, obdrží kraje další část příspěvku. Kraje obdrží příspěvek za každé vykonané psychologické posouzení a za každou provedenou odbornou přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči vykonanou v období od 1. 1. do 31. 12. 2022. Za každé provedené psychologické posouzení dospělého obdrží příspěvek ve výši 7 728 Kč a za posouzení dítěte obdrží příspěvek 3 220 Kč. Dále za každou provedenou odbornou přípravu žadatelů o osvojení a pěstounskou péči obdrží příspěvek ve výši 9 834 Kč, za přípravu žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu obdrží příspěvek 12 218 Kč a za přípravu dítěte příspěvek 3 065 Kč. Počty žadatelů o náhradní rodinnou péči a počty provedených psychologických posouzení vycházejí z resortního zjišťování prováděného Ministerstvem práce a sociálních věcí. D) Financování činností ve vztahu k cizincům s dočasnou ochranou Příspěvek na výkon státní správy kraje se navyšuje o částku 14 274 728 Kč k financování činností ve vztahu k cizincům s dočasnou ochranou. Kraje obdrží příspěvek za evidenci ubytovacích kapacit, koordinační činnosti a další administrativu podle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, vykonanou v období od 1. 4. 2023 do 31. 12. 2023. Výše příspěvku pro rok 2024 každému kraji činí 1 098 056 Kč. Příloha č. 6 k zákonu č. 433/2023 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- KRAJ\| Příspěvek na výkon státní správy celkem) Středočeský\| 1 596 940 200 Jihočeský\| 732 500 300 Plzeňský\| 697 881 100 Karlovarský\| 326 582 500 Ústecký\| 857 034 000 Liberecký\| 475 633 700 Královéhradecký\| 625 978 500 Pardubický\| 602 217 700 Kraj Vysočina\| 612 712 400 Jihomoravský\| 1 381 521 700 Olomoucký\| 670 884 500 Zlínský\| 647 852 300 Moravskoslezský\| 1 286 584 900 Úhrn\| 10 514 323 800 *) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím s výjimkou hlavního města Prahy Příloha č. 7 k zákonu č. 433/2023 Sb. FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY v Kč --- \| Praha jako obec\| Praha jako kraj\| Celkem Příspěvek na výkon státní správy\| 1 188 740 099\| 111 642 617\| 1 300 382 716 Úhrn\| 1 300 382 700 Postup pro stanovení výše příspěvku Výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu zahrnuje částky určené postupem stanoveným v části 1.A), 1.B), 1.C), 1.D), 1.E), 1.F), 1.G), 1.H), 1.I), 2.A), 2.B), 2.C) a 2.D). Takto zjištěná hodnota se zaokrouhluje na celé stokoruny podle matematických zásad. 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako obciobci A) Výkon působnosti, která je svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Pro rok 2024 je sazba meziročně upravena na 72 525 Kč. Výsledný příspěvek zohledňuje změnu počtu obyvatel hlavního města Prahy podle údajů Českého statistického úřadu se stavem k 1. 1. 2023. B) Financování vydávání občanských průkazů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 24 298 112 Kč k pokrytí financování vydávání občanských průkazů jednotlivými úřady městských částí. Úřad městské části obdrží příspěvek za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu zpracovanou v období od 1. 1. do 31. 12. 2022. Příspěvek náleží pouze za žádosti o vydání občanského průkazu s dobou vydání do 30 dnů. Částka za jednu přijatou žádost pro rok 2024 činí 141 Kč. Další příspěvek obdrží úřad městské části, který ve stejném období při vydání občanského průkazu provedl aktivaci jeho elektronického čipu a představil jeho funkce. Částka za každou provedenou aktivaci pro rok 2024 činí 35 Kč. Počty podaných žádostí o vydání a počty aktivovaných občanských průkazů jsou převzaty z informačního systému spravovaného Ministerstvem vnitra. C) Financování vydávání řidičských průkazů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 5 848 539 Kč k pokrytí financování vydávání řidičských průkazů Magistrátem hlavního města Prahy. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každou přijatou žádost o vydání řidičského průkazu zpracovanou v období od 1. 1. do 31. 12. 2022. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a žádost o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl vybrán správní poplatek. Částka za jednu přijatou žádost pro rok 2024 činí 141 Kč. Počty podaných žádostí o vydání jsou převzaty z informačního systému spravovaného Ministerstvem dopravy. D) Financování matriční agendy Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 42 629 120 Kč k pokrytí financování úkonů učiněných v rámci jednotlivých matričních úřadů. Celkový objem prostředků určených na financování matričních úřadů tvoří výkonová složka, která je rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. Úřad městské části, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2022 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 768 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží úřad městské části nebo Magistrát hl. m. Prahy příspěvek ve výši 3 072 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží úřad městské části příspěvek 1 024 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 256 Kč. Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. Počty úkonů určení otcovství vycházejí ze zjišťování Ministerstva vnitra. E) Financování veřejného opatrovnictví Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 29 524 000 Kč k pokrytí financování veřejného opatrovnictví k zabezpečení 968 opatrovanců. Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti podle § 55 občanského zákoníku ve spojení s jeho § 62, tak i těch, které omezeny nebyly a kterým byl podle § 469 občanského zákoníku jmenován opatrovník na základě jejich návrhu z důvodu obtíží, které jim působí jejich špatný zdravotní stav při správě jmění nebo hájení práv. V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje městskou část veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. Financování se týkají i případy opatrovnictví, kdy se městská část stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona podle § 468 občanského zákoníku. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). Zároveň nehraje roli faktická přítomnost opatrovance v obciobci, tedy zda k rozhodnému dni pobýval na jiném místě (například ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb), nebo zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Financování se netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení městské části jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti podle § 58 občanského zákoníku. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví nebo některých podpůrných opatření podle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nebo jiného procesního opatrovnictví. Městská část jako veřejný opatrovník obdrží příspěvek za každého svěřeného opatrovance. Rozhodným dnem pro nárok na příspěvek je 31. březen 2023. Počty opatrovanců vychází ze zjišťování Ministerstva vnitra. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Částka za jednoho opatrovance pro rok 2024 činí 30 500 Kč. F) Financování jednotných kontaktních míst Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 3 600 000 Kč k zabezpečení činnosti jednotných kontaktních míst Úřadu městské části Praha 1 a Úřadu městské části Praha 7. Pro městskou část Praha 1 příspěvek činí 2 736 000 Kč za 928 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů a pro městskou část Praha 7 příspěvek činí 864 000 Kč za 295 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů. Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst. Úřad městské části pro rok 2024 obdrží příspěvek 72 000 Kč za každých započatých 25 řešených dotazů na jednotném kontaktním místě v období od 1. 1. do 31. 12. 2022. Příspěvek nenáleží za duplicitní dotazy. Počty dotazů jsou převzaty z informačního systému vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu. G) Financování úřadů územního plánování Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 9 394 092 Kč k pokrytí financování agendy úřadu územního plánování. Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko z období od 1. 1. do 31. 12. 2022 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Částka pro rok 2024 za každé vydané stanovisko podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb. činí 2 742 Kč a za každé stanovisko podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., které se podle § 4 odst. 9 zákona č. 183/2006 Sb. považuje za souhlasné a bez podmínek, činí 914 Kč. Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí z rezortního zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. H) Financování živnostenských úřadů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 81 150 370 Kč k pokrytí financování agendy živnostenských úřadů. Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží úřad městské části další část příspěvku. Úřad městské části obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2022 podle § 49, 56 a 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka zajedno zpracované avízo pro rok 2024 činí 343 Kč. Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. I) Financování zkušebních komisařů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 7 895 185 Kč k pokrytí agendy zkušebních komisařů. Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí agendy zkušebních komisařů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každou část zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla vykonané v období od 1. 1. do 31. 12. 2022. Za každou provedenou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy u skupin A, B, T, C a D včetně podskupin obdrží příspěvek ve výši 109 Kč. Za každou provedenou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby u skupin C a D včetně podskupin obdrží příspěvek 82 Kč. Za každou provedenou zkoušku z praktické jízdy u skupin A, B a T včetně podskupin obdrží příspěvek 328 Kč a u skupin C a D příspěvek 410 Kč. Za každou provedenou zkoušku z profesní způsobilosti řidiče obdrží příspěvek 219 Kč. Počty vykonaných zkoušek vycházejí z údajů informačního systému spravovaného Ministerstvem dopravy. 2. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako kraji A) Výkon působnosti, která je svěřena orgánům krajů v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Východiskem pro objem příspěvku na obecnou působnost úrovně kraje pro rok 2024 je částka příspěvku na obecnou působnost kraje pro rok 2023 upravená o -4,842307 %. B) Financování agendy digitální technické mapy Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 13 988 207 Kč k pokrytí agendy digitální technické mapy. Magistrát hlavního města Prahy obdrží další část příspěvku k pokrytí agendy digitální technické mapy podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů. Částka se skládá z pevné části na provoz systému ve výši 5 880 000 Kč a pohyblivé části na aktualizaci dat, která vychází z počtu obyvatel hlavního města Prahy. C) Financování agendy náhradní rodinné péče Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 2 800 436 Kč k pokrytí agendy náhradní rodinné péče. Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), která zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy náhradní rodinné péče, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku k pokrytí agendy náhradní rodinné péče podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každé vykonané psychologické posouzení a za každou provedenou odbornou přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči vykonanou v období od 1. 1. do 31. 12. 2022. Za každé provedené psychologické posouzení dospělého obdrží příspěvek ve výši 7 728 Kč a za posouzení dítěte obdrží příspěvek 3 220 Kč. Dále za každou provedenou odbornou přípravu žadatelů o osvojení a pěstounskou péči obdrží příspěvek ve výši 9 834 Kč, za přípravu žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu obdrží příspěvek 12 218 Kč a za přípravu dítěte příspěvek 3 065 Kč. Počty žadatelů o náhradní rodinnou péči a počty provedených psychologických posouzení vycházejí z resortního zjišťování prováděného Ministerstvem práce a sociálních věcí. D) Financování činností ve vztahu k cizincům s dočasnou ochranou Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 1 098 056 Kč k financování činností ve vztahu k cizincům s dočasnou ochranou. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za evidenci ubytovacích kapacit, koordinační činnosti a další administrativu podle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, vykonanou v období od 1. 4. 2023 do 31. 12. 2023. Příloha č. 8 k zákonu č. 433/2023 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím s výjimkou hlavního města Prahy 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy1) A) ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností) Výše příspěvku „P" se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce. 2), 3) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části 1.D) a 1.H). Vzorec: P=BA+SO×SO Výše příspěvku4) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel. Hodnoty koeficientů „A" a „B" jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obceobce, která je stavebním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů „A" a „B" uvedených v tabulce v řádcích 1 a 3 do výše uvedeného vzorce). Rozsah působnosti\| A\| B ---\|---\|--- Základní působnost\| 27,97281564\| 6830500,486 Působnost matričního úřadu\| 282,4498955\| 15415649,93 Působnost stavebního úřadu\| 63,38635828\| 13651966,35 Působnost pověřeného obecního úřadu\| 241,2012287\| 27427070,52 1) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2) Do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících. U základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel. 3) Příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají. 4) Pro rok 2024 byl celkový objem příspěvku pro obceobce meziročně upraven o -2,493 %. 5) Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2023 vydané Českým statistickým úřadem, podle vyhlášky č. 345/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, a vyhlášky č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu, a vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. B) ObceObce s rozšířenou působností Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3), 6) Navíc se přičte částka uvedená v části 1.F), 1.G), 1.H), 1.I), 1.J) a 1.K) za výkonové složky příspěvku a u některých obcíobcí se přičte i částka uvedená v části 1.C), 1.D) a 1.E). Vzorec 1: P1=BA+SO×SO Vzorec 2: P2=C×1-SCSO×SO Výše příspěvku4) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel, - na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem obyvatel obceobce. Hodnoty koeficientů „A", „B" a „C" jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí: Rozsah působnosti\| A\| B\| C ---\|---\|---\|--- Základní působnost\| 29,04176495\| 1495203,631\| 0 Působnost matričního úřadu\| 293,990933\| 6129265,023\| 5139,847748 Působnost stavebního úřadu\| 39,84266272\| 4782091,854\| 9503,536255 Působnost pověřeného obecního úřadu\| 46,57714812\| 8663660,48\| 10815,67996 Působnost obceobce s rozšířenou působností\| 1,548782686\| 3950471,562\| 34503,20351 6) Do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu, resp. správního centra vyjádřený v tisících. V případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se podle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. C) ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením Obec\| Výše příspěvku v Kč ---\|--- Černošice7)\| 11 279 237 Nýřany7)\| 6 593 172 Šlapanice7)\| 9 138 429 Brno8), 9), 10), 11)\| 197 170 938 \| z toho zvláštní matrika9), 10)\| 11 430 872 Ostrava8), 12)\| 136 328 516 Plzeň8), 13)\| 34 351 581 7) § 6 zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu). Ve výši příspěvku pro rok 2024 je zohledněna změna počtu zaměstnanců na detašovaném pracovišti i změna velikosti správního obvodu obcíobcí s rozšířenou působností. Velikost správního obvodu je vyjádřena počtem obyvatel. 8) ObceObce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (Poznámka: zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003). 9) § 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 31 až 37 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), ve znění zákona pozdějších předpisů. 11) V částce je zahrnut příspěvek 16 029 184 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Brno. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů podle části 1.H). 12) V částce je zahrnut příspěvek 11 467 520 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Ostrava. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů podle části 1.H). 13) V částce je zahrnut příspěvek 9 253 376 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Plzeň. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů podle části 1.H). D) Financování veřejného opatrovnictví Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti podle § 55 občanského zákoníku ve spojení s jeho § 62, tak i těch, které omezeny nebyly a kterým byl podle § 469 občanského zákoníku jmenován opatrovník na základě jejich návrhu z důvodu obtíží, které jim působí jejich špatný zdravotní stav při správě jmění nebo hájení práv. V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obecobec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. Financování se týkají případy opatrovnictví, kdy se obecobec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona podle § 468 občanského zákoníku. Jedná se o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). Zároveň nehraje roli faktická přítomnost opatrovance v obciobci, tedy zda k rozhodnému dni pobýval na jiném místě (například ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb), nebo zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Financování se netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti podle § 58 občanského zákoníku. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví nebo některých podpůrných opatření podle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nebo jiného procesního opatrovnictví. ObceObce jako veřejní opatrovníci obdrží příspěvek za každého svěřeného opatrovance. Rozhodným dnem pro nárok na příspěvek je 31. březen 2023. K tomuto datu bylo ve všech obcíchobcích prostřednictvím krajských úřadů realizováno zjišťování skutečného stavu o počtu svěřených opatrovanců. Následně byly počty za každou obecobec zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit obcímobcím zjištěné skutečnosti verifikovat. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Částka za jednoho opatrovance pro rok 2024 činí 30 500 Kč. E) Financování jednotných kontaktních míst Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst. ObceObce pro rok 2024 obdrží příspěvek 72 000 Kč za každých započatých 25 řešených dotazů na jednotném kontaktním místě v období od 1. 1. do 31. 12. 2022. Příspěvek nenáleží za duplicitní dotazy. Počty dotazů jsou převzaty z informačního systému vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu. F) Financování vydávání občanských průkazů ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu zpracovanou v období od 1. 1. do 31. 12. 2022. Příspěvek náleží pouze za žádosti o vydání občanského průkazu s dobou vydání do 30 dnů. Částka za jednu přijatou žádost pro rok 2024 činí 141 Kč. Další příspěvek obdrží obecobec, která ve stejném období při vydání občanského průkazu provedla aktivaci jeho elektronického čipu a představila jeho funkce. Částka za každou provedenou aktivaci pro rok 2024 činí 35 Kč. Počty podaných žádostí o vydání a počty aktivovaných občanských průkazů jsou převzaty z informačního systému spravovaného Ministerstvem vnitra. G) Financování vydávání řidičských průkazů ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každou přijatou žádost o vydání řidičského průkazu zpracovanou v období od 1. 1. do 31. 12. 2022. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a žádost o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Částka za jednu přijatou žádost pro rok 2024 činí 141 Kč. Počty podaných žádostí o vydání jsou převzaty z informačního systému spravovaného Ministerstvem dopravy. H) Financování matričních úřadů Celkový objem prostředků určených na financování matričních úřadů tvoří dvě části. První část je obcímobcím alokována na základě vzorců a koeficientů, které zahrnují počet obyvatel ve správním obvodu viz část 1.A) a 1.B). Druhá část je rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. ObceObce, jejichž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2022 některý ze sledovaných úkonů, obdrží příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží příspěvek ve výši 768 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží příspěvek ve výši 3 072 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží příspěvek 1 024 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží příspěvek ve výši 256 Kč. V případě obcíobcí s rozšířenou působností se zvláštním postavením, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech (zrušen ke dni 1. 1. 2003), je financována jen výkonová složka, a to z důvodu vznikající úspory z rozsahu. Částky za provedené úkony odpovídají výše uvedenému. Výše příspěvku je přičtena k celkovému příspěvku na zvláštní postavení, viz část 1.C). Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. Počty úkonů určení otcovství vycházejí ze zjišťování Ministerstva vnitra realizovaného na obecních úřadech s působností matričního úřadu, které údaje poskytly a verifikovaly. I) Financování úřadů územního plánování Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko z období od 1. 1. do 31. 12. 2022 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka pro rok 2024 za každé vydané stanovisko podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb. činí 2 742 Kč a za každé stanovisko podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., které se podle § 4 odst. 9 zákona č. 183/2006 Sb. považuje za souhlasné a bez podmínek, činí 914 Kč. Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí z resortního zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. J) Financování živnostenských úřadů Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2022 podle § 49, 56 a 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka za jedno zpracované avízo pro rok 2024 činí 343 Kč. Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. K) Financování zkušebních komisařů Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí agendy zkušebních komisařů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každou část zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla vykonané v období od 1. 1. do 31. 12. 2022. Za každou provedenou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy u skupin A, B, T, C a D včetně podskupin obdrží příspěvek ve výši 109 Kč. Za každou provedenou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby u skupin C a D včetně podskupin obdrží příspěvek 82 Kč. Za každou provedenou zkoušku z praktické jízdy u skupin A, B a T včetně podskupin obdrží příspěvek 328 Kč a u skupin C a D příspěvek 410 Kč. Za každou provedenou zkoušku z profesní způsobilosti řidiče obdrží příspěvek 219 Kč. Počty vykonaných zkoušek vycházejí z údajů informačního systému spravovaného Ministerstvem dopravy. 2. Postup pro přerozdělení výše příspěvku na výkon státní správy v průběhu kalendářního roku Pokud krajský úřad nebo Ministerstvo vnitra zcela výjimečně rozhodne o převodu výkonu přenesené působnosti v průběhu kalendářního roku, náleží příslušná část příspěvku na výkon státní správy dosavadního vykonavatele té obciobci, která povinnost výkonu přenesené působnosti přebírá, a to vždy v poměrné části příspěvku od začátku měsíce následujícího po rozhodnutí krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra. Krajský úřad o svém rozhodnutí a s tím souvisejícími změnami správních obvodů výkonu přenesené působnosti jednotlivých obcíobcí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí. V případě jmenování správce obceobce Ministerstvem vnitra rozhodne krajský úřad o převedení poměrné části příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti náležejícího dotčené obciobci na obecobec, kterou nově svým rozhodnutím pověřil k dočasnému výkonu přenesené působnosti. Převedená část příspěvku odpovídá poměru počtu dnů, po které správce obceobce svou činnost vykonává, a celkového počtu 365 dnů v kalendářním roce. Krajský úřad vydá v kalendářním roce takovéto rozhodnutí vždy s účinností maximálně do 31. 12. téhož roku. Pokud činnost správce obceobce bude pokračovat i po tomto datu, vydá krajský úřad vždy nové rozhodnutí, ve kterém zohlední novou skladbu příspěvku na výkon přenesené působnosti v novém kalendářním roce. Příloha č. 9 k zákonu č. 433/2023 Sb. SEZNAM DOTACÍ V ROCE 2024 PODLE § 3 odst. 2 ZÁKONA Č. 433/2023 Sb. v Kč --- číslo kapitoly\| kapitola\| příjemce dotace\| účel dotace\| částka 398\| Všeobecná pokladní správa\| Masarykovo demokratické hnutí\| na projekty a činnost organizace\| 1 530 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Ústav TGM, o.p.s.\| na projekty a činnost organizace\| 1 800 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Československá obec legionářská\| na projekty a činnost organizace\| 6 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Platforma evropské paměti a svědomí\| na projekty a činnost organizace\| 1 050 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Spolek pro zachování odkazu českého odboje\| na projekty a činnost organizace\| 500 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Spolek Bez komunistů.cz\| na projekty a činnost organizace\| 250 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Památník Šoa Praha, o.p.s.\| na projekty a činnost organizace\| 1 050 000
Zákon č. 454/2023 Sb.	Zákon č. 454/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 202/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 20/2023 Sb. * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 75/2023 Sb. * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 173/2023 Sb. * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2024 454 ZÁKON ze dne 20. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. I Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., zákona č. 198/2022 Sb., zákona č. 20/2023 Sb., zákona č. 75/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „a podmínky“ nahrazují slovy „a v návaznosti na rozhodnutí Rady Evropské unie o prodloužení dočasné ochrany podmínky“. 2. V § 1 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) asistovaný dobrovolný návrat,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 3. V § 4 odst. 2 písm. a) se číslo „47“ nahrazuje číslem „48“. 4. V § 4 odst. 2 písm. b) se slova „k) a“ nahrazují textem „k),“ a za slovo „první“ se vkládají slova „ , § 123a odst. 2 a § 154 odst. 4 písm. b)“. 5. V § 5 odst. 4 větě první, § 7b odst. 2, § 7c odst. 1, § 7e odst. 1, § 7e odst. 2 větě druhé, § 7f odst. 1 větách první a druhé a v § 7g odst. 1 se číslo „2024“ nahrazuje číslem „2025“. 6. V § 5a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podaná na zastupitelském úřadu cizincem, kterému byla zajištěna úhrada nákladů spojených s asistovaným dobrovolným návratem podle § 6 odst. 11, je nepřijatelná, neuhradil-li cizinec polovinu vynaložených nákladů, nejdéle však po dobu jednoho roku ode dne podání žádosti podle § 6 odst. 12 nebo ode dne, kdy se v souladu s § 6 odst. 13 na žádost cizince použije ustanovení § 6 odst. 11. Ministerstvo vnitra předává Ministerstvu zahraničních věcí seznam cizinců, kterým byla úhrada podle věty první poskytnuta.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 7. V § 5a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo 2“. 8. V § 6 odst. 1 větě druhé se za slova „krizového zákona“ vkládají slova „v době vyhlášeného krizového stavu“ a část věty za středníkem se včetně středníku zrušuje. 9. V § 6 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 13 se označují jako odstavce 6 až 12. 10. V § 6 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „K udělení víza podle věty první je cizinec povinen dále doložit doklad o ubytování podle odstavce 1.“. 11. V § 6 odst. 9 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 12. V § 6 odstavec 11 zní: „(11) Stanoví-li tak vláda, Ministerstvo vnitra zajistí cizincům asistovaný dobrovolný návrat, kterým se rozumí úhrada některých nákladů spojených s jejich návratem, zpravidla na území Ukrajiny, a k tomu potřebná asistence. Vláda současně stanoví druhy způsobilých nákladů hrazených v rámci úhrady nákladů spojených s návratem cizince a maximální výši prostředků vynaložených na asistovaný dobrovolný návrat. Asistovaný dobrovolný návrat lze cizinci zajistit pouze jednou.“. 13. V § 6 se za odstavec 11 vkládají nové odstavce 12 a 13, které znějí: „(12) O zajištění asistovaného dobrovolného návratu je ode dne stanoveného vládou oprávněn požádat cizinec nejpozději do 3 měsíců ode dne zániku nebo ukončení a) oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany uděleného mu Českou republikou, nebo b) mezinárodní ochrany udělené mu Českou republikou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. (13) V době, kdy Ministerstvo vnitra zajišťuje asistovaný dobrovolný návrat cizinců podle tohoto zákona, se odstavec 11 použije i na žádosti o dobrovolný návrat podle § 54a zákona o azylu podané státními příslušníky Ukrajiny, cizinci žádajícími o dobrovolný návrat na území Ukrajiny nebo žádajícími o dobrovolný návrat, pokud se na území České republiky nacházejí v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.“. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 14. 14. V § 6b odst. 2 větě první se slova „ , není-li dále stanoveno jinak,“ zrušují a číslo „150“ se nahrazuje číslem „90“. 15. V § 6b se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 16. V § 6b odst. 5 větě druhé se slova „ , které je ubytování poskytováno bezplatně,“ zrušují. 17. V § 6d odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje slovem „a“. 18. V § 6d odst. 1 se na konci písmene c) slovo „ , a“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 19. V § 6d odst. 2 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 20. V § 6d se na konci odstavce 5 doplňují věty „Pro účely uplatnění nároku na paušální náhradu za ubytování za kalendářní měsíc je rozhodný údaj o přiznání humanitární dávky zranitelné osobě za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, na který se uplatňuje nárok. V případě, že na uvedený kalendářní měsíc nebylo o nároku na humanitární dávku rozhodnuto, použije se údaj za kalendářní měsíc předcházející tomuto měsíci.“. 21. V § 6d se odstavec 5 zrušuje. 22. V § 7 odst. 1 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“. 23. § 7a se včetně nadpisu zrušuje. 24. V § 7b odstavec 1 zní: „(1) Nebyla-li dočasná ochrana na úrovni Evropské unie ukončena a zároveň bylo Radou Evropské unie rozhodnuto o jejím prodloužení, pobyt cizince, kterému byla v roce 2022 nebo 2023 udělena nebo prodloužena dočasná ochrana na území České republiky, se ode dne 1. dubna 2024 do dne 30. září 2024 považuje za pobyt za účelem dočasné ochrany, jestliže se cizinec zaregistroval k jejímu prodloužení do 15. března 2024 způsobem podle odstavce 3.“. 25. V § 7b odst. 2, § 7b odst. 8 větě druhé, § 7c odst. 1 a v § 7f odst. 1 větě první se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. 26. V § 7b odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Za dítě mladší 15 let provádí registraci jeho zákonný zástupce nebo osoba, která je oprávněna za toto dítě jednat.“ a na konci textu věty poslední se doplňují slova „formou vyznačení vízového štítku“. 27. V § 7b odstavec 5 zní: „(5) Při dostavení se k vyznačení vízového štítku je cizinec povinen doložit doklad o ubytování podle § 6 odst. 1, jinak se vízový štítek nevyznačí; povinnost doložit doklad o ubytování neplatí, jde-li o cizince, kterému bylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení nebo kterému bylo poskytnuto ubytování podle § 6b a stále se v tomto místě ubytování nachází.“. 28. V § 7b odst. 6 se číslo „18“ nahrazuje číslem „15“. 29. V § 7b odst. 8 větě první se slova „31. března 2023“ nahrazují slovy „15. března 2024“ a slova „tohoto dne“ se nahrazují slovy „dne 31. března 2024“. 30. V § 7g odst. 1 se slova „31. března 2023“ nahrazují slovy „15. března 2024“. 31. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Ustanovení § 1 až § 5a odst. 1, § 5a odst. 3 až § 6 odst. 10 a § 6 odst. 14 až § 8 pozbývají platnosti uplynutím dne 31. března 2025.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Doklad o ubytování předložený cizincem příslušnému orgánu podle zákona č. 65/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za doklad o ubytování podle § 6 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Stanoví-li vláda pravidla pro asistovaný dobrovolný návrat podle § 6 odst. 11 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 31. března 2024, lhůta pro podání žádosti podle § 6 odst. 12 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neskončí dříve než uplynutím dne 1. dubna 2024. 3. Ustanovení § 6 odst. 13 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne počátku zajišťování asistovaného dobrovolného návratu podle § 6 odst. 11 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije pouze na žádost o dobrovolný návrat, na základě které nebyly k tomuto dni vynaloženy náklady na provedení dobrovolného návratu. 4. V případě státního příslušníka Ukrajiny, který je pojištěncem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a který zdravotní pojišťovně doloží, že odcestoval na Ukrajinu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení § 7a zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Bylo-li v období od 1. července 2023 do 30. září 2023 bezplatně poskytnuto ubytování osobě uvedené v § 6b odst. 1 písm. a) nebo písm. e) bodech 1 až 6 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 75/2023 Sb., na dobu přesahující 150 dnů, platí, že bylo poskytnuto v souladu s § 6b odst. 3 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 75/2023 Sb. 6. Osobě, která ke dni 31. srpna 2024 využívala ubytování podle § 6b zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se doba, po kterou ubytování využívala, započítává do doby 90 dnů bezplatného ubytování podle § 6b odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. III Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 278/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 123a odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 69 zní: „c) kterému byla stanovena lhůta k dobrovolnému opuštění území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace uvedená v záznamu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie69), nebo 69) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860, v platném znění.“. 2. V § 123a odst. 1 písm. d) se slovo „vykonává“ nahrazuje slovem „vykonal“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , anebo po marném uplynutí lhůty pro podání žádosti o dobrovolný návrat podle jiného právního předpisu“. 3. V § 123a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 4. V § 123a odst. 3 se slova „O žádosti“ nahrazují slovem „Žádost“ a slovo „rozhodne“ se nahrazuje slovem „posoudí“. Čl. IV Přechodné ustanovení Žádost cizince o úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posoudí podle § 123a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. V V § 5 odst. 3 větě druhé zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 2 odst. 4 písm. b) nebo“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. VI Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., zákona č. 198/2022 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 větě první se za slovo „dávka“ vkládají slova „a mimořádná okamžitá pomoc podle zákona o pomoci v hmotné nouzi“ a slovo „od“ se nahrazuje slovy „fundací, spolkem, z Azylového, migračního a integračního fondu nebo z“. 2. V § 6 odst. 5 se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „nákladů na bydlení a“. 3. V § 6b odst. 6 se slova „výše dávky stanovená podle odstavce 4“ nahrazují slovy „dvojnásobek příslušné výše dávky podle odstavce 1“ a slova „výše dávky stanovená podle odstavce 5“ se nahrazují slovy „součet dvojnásobků jejich příslušných výší dávek podle odstavce 1“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. VII Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., zákona č. 199/2022 Sb. a zákona č. 20/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se slovo „bezodkladně“ nahrazuje slovy „do 5 dnů“. 2. V § 2 se odstavce 5 a 6 zrušují. 3. V § 3 větě první se za slovo „cizincem,“ vkládají slova „který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců,“. 4. § 3a se včetně nadpisu zrušuje. 5. V § 4 odst. 1 a 2 se za slovo „cizince“ vkládají slova „ , který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců,“. 6. § 6 se včetně nadpisu zrušuje. 7. V § 8 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „v případě cizince, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců,“. 8. V § 9 odst. 1 až 3 se za slovo „Cizinec“ vkládají slova „ , který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců,“. 9. V § 10 odst. 2 se číslo „2024“ nahrazuje číslem „2025“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 20/2023 Sb. Čl. VIII V části čtvrté čl. V odst. 2 zákona č. 20/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se číslo „2024“ nahrazuje číslem „2025“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 75/2023 Sb. Čl. IX Zákon č. 75/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se mění takto: 1. V části druhé čl. III se bod 2 zrušuje. 2. V části šesté čl. IX odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“. 3. V části šesté čl. IX odst. 1 písm. b) se slovo „ , a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 4. V části šesté čl. IX odst. 2 se číslo „2024“ nahrazuje číslem „2025“. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 173/2023 Sb. Čl. X V části druhé čl. III bodě 76 zákona č. 173/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, pokud jde o § 48 odst. 1 úvodní část ustanovení, se za slovo „ , považuje“ vkládají slova „ , nelze-li úhradu zdravotních služeb zajistit jiným způsobem,“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XI (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou a) části osmé, která nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2023, a b) ustanovení čl. I bodů 14 až 19 a 21 a čl. VII bodů 1 až 8, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2024. (2) Části první, šestá a sedmá pozbývají platnosti uplynutím dne 31. března 2025 a část pátá pozbývá platnosti uplynutím dne 31. srpna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 456/2023 Sb.	Zákon č. 456/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 203/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o léčivech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * Čl. IV - Technický předpis * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 6. 2024 456 ZÁKON ze dne 20. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o léčivech Čl. I Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 36/2018 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 89/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb. a zákona č. 314/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 11 se na konci písmene s) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) až v), která znějí: „t) vydává opatření obecné povahy podle § 77e odst. 2, kterým zařadí humánní léčivý přípravek do systému rezervních zásob, u) vydává opatření obecné povahy podle § 77g odst. 1, kterým uloží povinnost uvolnit zásoby humánního léčivého přípravku zařazeného do systému rezervních zásob za účelem distribuce provozovatelům oprávněným k výdeji podle § 82 odst. 2, v) vydává opatření obecné povahy podle § 112c, kterým může při ohrožení dostupnosti léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb upravit podmínky pro jeho distribuci, předepisování a výdej.“. 2. V § 13 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) vydává opatření obecné povahy podle § 33c, kterým označí humánní léčivý přípravek příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b odst. 2 nebo 3.“. 3. V § 13 odst. 3 písmeno q) zní: „q) na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví mu předává nebo zpřístupňuje údaje nutné pro vydání opatření obecné povahy podle § 77c až 77e a § 77g,“. 4. V § 13 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) přiděluje distributorům pro každý distribuční sklad, výrobcům pro každé výrobní místo a každý sklad, držitelům rozhodnutí o registraci, zařízením transfuzní služby, poskytovatelům zdravotních služeb poskytujících lékárenskou péči pro každou lékárnu a každé odloučené oddělení pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků identifikační kód pracoviště.“. 5. V § 33 odst. 2 větě první se za slova „držitel rozhodnutí o registraci“ vkládá slovo „elektronicky“, slova „ , to včetně důvodů takového přerušení nebo ukončení“ se zrušují, za větu druhou se vkládá věta „Součástí oznámení o přerušení nebo ukončení uvádění humánního léčivého přípravku na trh v České republice je i informace o důvodu takového přerušení nebo ukončení a dále informace o aktuálním množství humánního léčivého přípravku, který má držitel rozhodnutí o registraci k dispozici ke dni oznámení a byl jím určen pro trh v České republice.“ a ve větě šesté se za slova „údaje týkající se objemu předepisování léčivého přípravku“ vkládají slova „ , v případě podezření Ústavu na ohrožení dostupnosti humánního léčivého přípravku údaje o plánovaném objemu a časových intervalech dodávek humánního léčivého přípravku na trh v České republice nebo údaje o aktuálním množství humánního léčivého přípravku, který je držitelem rozhodnutí o registraci určen pro trh v České republice, který má k dispozici,“. 6. V § 33 odst. 3 písm. g) bod 4 zní: „4. prostřednictvím veřejně přístupné odborné informační služby podle bodu 1 zveřejňuje seznam, v němž je uveden distributor nebo distributoři zajišťující distribuci humánního léčivého přípravku označeného příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b na trhu v České republice,“. 7. Za § 33 se vkládají nové § 33a až 33c, které včetně nadpisu znějí: „§ 33a (1) Držitel rozhodnutí o registraci je povinen zajistit pro potřeby pacientů v České republice humánní léčivý přípravek, který má stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění nebo maximální cenu, s výjimkou humánního léčivého přípravku podle odstavce 4, tak, aby po oznámeném datu přerušení nebo ukončení dodávek uvedeném v oznámení podle § 33 odst. 2 bez zbytečného odkladu dodal na trh v České republice tento humánní léčivý přípravek nebo jiný humánní léčivý přípravek, který má stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění nebo maximální cenu, a který ho může při zohlednění dávkování nahradit, v množství odpovídajícím nejméně a) dvojnásobku průměrné měsíční dodávky humánního léčivého přípravku, pro který bylo oznámeno přerušení nebo ukončení dodávek podle § 33 odst. 2, nebo b) průměrné měsíční dodávce humánního léčivého přípravku, pro který bylo oznámeno přerušení nebo ukončení dodávek podle § 33 odst. 2, pokud v posledních 2 letech před tímto oznámením držitel rozhodnutí o registraci uváděl tento humánní léčivý přípravek na trh v České republice bez přerušení dodávek nebo pokud takové přerušení dodávek v posledních 2 letech trvalo ve svém součtu nejvýše 20 dnů. (2) Průměrnou měsíční dodávkou humánního léčivého přípravku podle odstavce 1 se rozumí jedna dvanáctina součtu údajů o objemu dodávek nahlášených podle § 33 odst. 2 věty páté za posledních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, ve kterých humánní léčivý přípravek nebyl označen příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b odst. 2 nebo 3. (3) Držitel rozhodnutí o registraci nemusí plnit povinnost podle odstavce 1 po dobu 12 měsíců ode dne uvedení humánního léčivého přípravku na trh v České republice. Splnit povinnost podle odstavce 1 může držitel rozhodnutí o registraci také dodáním léčivého přípravku, jehož označení na obalu a příbalová informace nejsou v českém jazyce, pokud Ústav takové dodání umožní podle § 38 tohoto zákona. Pokud Ústav zamítne žádost podle § 38 o umožnění uvedení na trh léčivého přípravku, jehož označení na obalu a příbalová informace nejsou v českém jazyce, přestože držitel rozhodnutí o registraci nabídl opatřit takový léčivý přípravek štítkem s českým názvem léčivého přípravku a českou příbalovou informací zevně připevněnou k vnějšímu obalu tohoto léčivého přípravku, držitel rozhodnutí o registraci nemusí v množství uvedeném v žádosti plnit povinnost podle odstavce 1. (4) Ministerstvo na základě dat získaných z jeho úřední činnosti průběžně vyhodnocuje, na které humánní léčivé přípravky se nevztahuje povinnost podle odstavce 1. Humánní léčivé přípravky podle věty první stanoví prováděcí právní předpis. Označení humánního léčivého přípravku příznakem „omezená dostupnost“ § 33b (1) Bez zbytečného odkladu po obdržení oznámení o přerušení nebo ukončení uvádění humánního léčivého přípravku na trh podle § 33 odst. 2 Ústav tuto informaci zveřejní na svých internetových stránkách spolu s informací, k jakému datu přerušení nebo ukončení uvádění humánního léčivého přípravku na trh podle hlášení nastane a zda je tento humánní léčivý přípravek nahraditelný jiným humánním léčivým přípravkem a jakým. (2) Ústav vyhodnotí informace poskytnuté držitelem rozhodnutí o registraci a další jím shromážděné informace o množství humánního léčivého přípravku, který má stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění nebo maximální cenu a u kterého bylo ohlášeno přerušení nebo ukončení uvádění na trh, s výjimkou humánního léčivého přípravku podle § 33a odst. 4, na trhu v České republice. Pokud po vyhodnocení informací podle věty první Ústav dospěje k závěru, že aktuální množství humánního léčivého přípravku dostatečně nepokrývá potřeby pacientů v České republice a zároveň tuto potřebu nelze v odpovídajícím množství nahradit jiným humánním léčivým přípravkem odpovídajících léčebných vlastností, označí takový humánní léčivý přípravek na nezbytně nutnou dobu příznakem „omezená dostupnost“. (3) Příznakem „omezená dostupnost“ Ústav označí na nezbytně nutnou dobu také humánní léčivý přípravek odpovídajících léčebných vlastností, který je nahrazující k humánnímu léčivému přípravku, pro který bylo oznámeno přerušení uvádění na trh podle § 33 odst. 2. (4) Držitel rozhodnutí o registraci humánního léčivého přípravku označeného příznakem „omezená dostupnost“ podle odstavce 2 ve lhůtě 30 dnů ode dne označení doplní oznámení o přerušení uvádění humánního léčivého přípravku na trh v České republice podle § 33 odst. 2 o informaci o přijatém opatření k odstranění důvodu přerušení. § 33c Ústav pro účely označení humánního léčivého přípravku příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b odst. 2 nebo 3 vydá opatření obecné povahy, a to bez řízení o jeho návrhu. Opatření obecné povahy podle věty první nabývá účinnosti dnem v něm uvedeným a oznamuje se způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ústav opatření obecné povahy vydané podle věty první zruší, pominou-li důvody pro jeho vydání, postupem podle vět první a druhé obdobně.“. 8. V § 38 se na konci věty první doplňují slova „ , a to i v rozsahu léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis nebo léčivého přípravku, který lze vydávat bez lékařského předpisu s omezením, pokud o to požádá držitel rozhodnutí o registraci“. 9. V § 77 odst. 1 písm. f) se slova „přitom poskytuje zvlášť informace o léčivých přípravcích získaných podle § 33 odst. 3 písm. g) bodu 4 a distribuovaných podle § 77 odst. 1 písm. h)“ zrušují, za slovo „distribuován“ se vkládají slova „v případě poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči, distributora a zařízení transfuzní služby také identifikační kód pracoviště“ a za slova „také údaj o jeho ceně;“ se vkládají slova „dále distributor poskytuje elektronicky Ústavu údaje o množství humánního léčivého přípravku, který je označen příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b, které měl k dispozici ke konci dne předcházejícího dni označení tímto příznakem, a dále poskytují v pravidelných intervalech Ústavu elektronicky údaje o množství tohoto humánního léčivého přípravku, který mají k dispozici; v případě podezření Ústavu na ohrožení dostupnosti humánního léčivého přípravku mu distributor na výzvu poskytne elektronicky údaje o množství humánního léčivého přípravku uvedeného na trh v České republice, který má k dispozici;“. 10. V § 77 odst. 1 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 125 zní: „h) zajistit dodávky humánních léčivých přípravků provozovatelům oprávněným vydávat léčivé přípravky nebo vojenským poskytovatelům zdravotních služeb125) pro pacienty, kteří jsou vojáky v činné službě, v množství a časových intervalech odpovídajících potřebě pacientů v České republice; distributor nesmí při objednání humánních léčivých přípravků jakkoliv zvýhodnit konkrétního provozovatele oprávněného vydávat léčivé přípravky nebo vojenského distributora léčivých přípravků; dále je v případě humánního léčivého přípravku objednaného podle § 82 odst. 3 písm. h) nebo l) povinen zajistit jeho dodání do 2 pracovních dnů ode dne obdržení požadavku, má-li tento humánní léčivý přípravek k dispozici, pro požadavky vojenského poskytovatele zdravotních služeb to platí obdobně, 125) § 3 vyhlášky č. 156/2015 Sb., o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli, oborech ambulantní péče, u kterých voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb, a podmínkách organizace plnění úkolů vojenských fakultních nemocnic (o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli).“. 11. V § 77 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) v případě humánního léčivého přípravku označeného příznakem „omezená dostupnost“, který byl držitelem rozhodnutí o registraci určený pro trh v České republice, takový humánní léčivý přípravek nedistribuovat do zahraničí.“. 12. Za § 77d se vkládají nové § 77e až 77h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 126 znějí: „§ 77e Systém rezervních zásob (1) Ministerstvo zdravotnictví za účelem vytváření predikce potřeby humánních léčivých přípravků významných pro poskytování zdravotních služeb v České republice vyhodnocuje informace o indikacích a používání humánních léčivých přípravků, které mohou mít vliv na jejich dostupnost pro pacienty v České republice, informace o objemu humánních léčivých přípravků na trhu v České republice, o plánovaném objemu a časových intervalech dodávek humánních léčivých přípravků na trh v České republice a o objemu humánních léčivých přípravků předepsaných, vydaných a použitých při poskytování zdravotních služeb. Informace podle věty první Ministerstvo zdravotnictví získává od Ústavu, držitelů rozhodnutí o registraci, distributorů a poskytovatelů zdravotních služeb. Při vyhodnocení informací podle věty první Ministerstvo zdravotnictví přihlédne k přerušení dodávek humánního léčivého přípravku v posledních 2 letech a zohlední nahraditelnost humánního léčivého přípravku jiným humánním léčivým přípravkem odpovídajících léčebných vlastností. (2) V případě, že Ministerstvo zdravotnictví po vyhodnocení informací podle odstavce 1 dospěje k závěru, že plánovaný objem dodávek humánních léčivých přípravků na trh v České republice neodpovídá predikované potřebě humánních léčivých přípravků podle odstavce 1, zařadí opatřením obecné povahy humánní léčivý přípravek do systému rezervních zásob. Opatření obecné povahy vydá Ministerstvo zdravotnictví na dobu nejvýše 12 měsíců, může však jeho trvání po vyhodnocení informací podle věty první prodloužit, vždy nejvýše o 12 měsíců. (3) V případě humánního léčivého přípravku zařazeného do systému rezervních zásob podle odstavce 2 je distributor povinen bezodkladně vytvořit a udržovat jeho zásobu v množství odpovídajícím průměrnému měsíčnímu objemu tohoto jím distribuovaného léčivého přípravku. (4) Průměrným měsíčním objemem podle odstavce 3 se rozumí jedna dvanáctina součtu údajů nahlášených podle právního předpisu o výrobě a distribuci léčiv126) o množství humánních léčivých přípravků dodaných provozovatelům oprávněným k výdeji podle § 82 odst. 2 a o množství humánních léčivých přípravků distribuovaných do zahraničí za posledních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. § 77f Při vydávání opatření obecné povahy podle § 77e odst. 2 lhůta pro uplatnění připomínek a námitek činí 5 dnů ode dne zveřejnění jeho návrhu. Návrh opatření obecné povahy podle § 77e odst. 2 se doručuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy podle § 77e odst. 2 nabývá účinnosti dnem v něm uvedeným a oznamuje se způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 77g (1) Ministerstvo zdravotnictví může v případě, kdy objem humánního léčivého přípravku zařazeného do systému rezervních zásob již dostatečně nepokrývá aktuální potřeby pacientů v České republice, uložit opatřením obecné povahy povinnost uvolnit zásoby tohoto humánního léčivého přípravku podle § 77e odst. 3 za účelem distribuce provozovatelům oprávněným k výdeji podle § 82 odst. 2. (2) Po dobu platnosti opatření obecné povahy podle odstavce 1 se neuplatní povinnost vytvářet a udržovat zásoby humánního léčivého přípravku podle § 77e odst. 3. § 77h Opatření obecné povahy podle § 77g odst. 1 vydává Ministerstvo zdravotnictví bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy podle věty první nabývá účinnosti dnem v něm uvedeným a oznamuje se způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pominou-li důvody pro jeho vydání, Ministerstvo zdravotnictví opatření obecné povahy zruší postupem podle vět první a druhé obdobně. 126) Vyhláška č. 229/2008 Sb., o výrobě a distribuci léčiv, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 80 odst. 4 se slova „konkrétního poskytovatele lékárenské péče“ nahrazují slovy „konkrétního poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči9)“ a slova „volbu poskytovatele lékárenské péče“ se nahrazují slovy „volbu poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči“. 14. V § 80 odst. 7 se slova „poskytovatele lékárenské péče“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči“. 15. V § 80 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) V případě, že předepisující lékař předepisuje na elektronický recept humánní léčivý přípravek, který je označen příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b, předá mu Ústav prostřednictvím systému eRecept aktuální údaje o množství tohoto humánního léčivého přípravku nahlášené podle § 82 odst. 3 písm. d), včetně data a času posledního provedeného hlášení, a dále informaci o tom, kteří poskytovatelé zdravotních služeb poskytující lékárenskou péči mají tento humánní léčivý přípravek k dispozici. (10) Údaje podle odstavce 9 zpřístupní Ústav také pacientovi, kterému byl humánní léčivý přípravek předepsán na elektronický recept, prostřednictvím webové nebo mobilní aplikace pro pacienty podle § 81 odst. 1 písm. f).“. 16. V § 81 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) přístup poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím lékárenskou péči ke službě pro nahlížení na elektronický recept podle § 81fc.“. 17. V § 81 odst. 4 písm. b) se slova „poskytovatele lékárenské péče“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči“. 18. V § 81a odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Poskytovatel zdravotních služeb poskytující lékárenskou péči přistupuje k systému eRecept při využití služby podle § 81fc prostřednictvím resortního certifikátu.“. 19. V § 81d odst. 2 se slova „občanského průkazu nebo cestovního pasu“ nahrazují slovy „identifikačního dokladu pacienta nebo jeho zákonného zástupce“. 20. V § 81d odst. 3 písm. d) se slova „poskytovatele lékárenské péče“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči“. 21. V § 81d odstavec 9 zní: „(9) Systém eRecept umožní nahlížet podle odstavců 6 až 8 prostřednictvím lékového záznamu na údaje pacienta podle odstavce 3 po dobu 5 let od vytvoření takových údajů.“. 22. Za § 81fb se vkládá nový § 81fc, který včetně nadpisu zní: „§ 81fc Služba pro nahlížení na elektronický recept (1) Poskytovatel zdravotních služeb poskytující lékárenskou péči může za účelem informování pacienta o dostupnosti konkrétního pacientovi předepsaného humánního léčivého přípravku využívat službu pro nahlížení na elektronický recept poskytovanou Ústavem prostřednictvím systému eRecept. (2) Služba pro nahlížení na elektronický recept na základě identifikátoru elektronického receptu zpřístupňuje poskytovateli zdravotních služeb poskytujícímu lékárenskou péči informace o a) názvu humánního léčivého přípravku předepsaného na elektronickém receptu, b) počtu balení humánního léčivého přípravku předepsaného na elektronickém receptu a c) době platnosti elektronického receptu.“. 23. V § 82 odst. 3 písm. d) se za slova „provozovatele oprávněného k výdeji“ vkládají slova „a v případě poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči a zařízení transfuzní služby také identifikační kód pracoviště“ a za slova „veřejného zdravotního pojištění;“ se vkládají slova „dále poskytnou Ústavu elektronicky údaje o množství humánního léčivého přípravku označeného příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b, který měli k dispozici ke konci dne předcházejícího dni označení tímto příznakem, a dále poskytují v pravidelných intervalech Ústavu elektronicky údaje o množství tohoto humánního léčivého přípravku, který mají k dispozici; v případě podezření Ústavu na ohrožení dostupnosti humánního léčivého přípravku na výzvu Ústavu zveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup na jeho internetových stránkách mu poskytnou elektronicky údaje o množství humánního léčivého přípravku, který mají k dispozici;“. 24. V § 82 odst. 3 písmeno h) zní: „h) jde-li o provozovatele lékárny, je povinen v případě humánního léčivého přípravku, který je označen příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b, objednávat ho tak, aby množství takového humánního léčivého přípravku v dané lékárně nepřevýšilo množství odpovídající obvyklému počtu balení vydaných za 1 kalendářní týden v posledních 12 kalendářních měsících, a použít jej výhradně k výdeji pacientům nebo poskytovatelům zdravotních služeb; nevydal-li provozovatel lékárny za posledních 12 kalendářních měsíců žádné balení takto označeného humánního léčivého přípravku, může objednat pouze množství uvedené na platném lékařském předpisu předloženém v dané lékárně,“. 25. V § 82 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) jde-li o provozovatele lékárny, která vydává humánní léčivé přípravky poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím lůžkovou péči9), je povinen v případě humánního léčivého přípravku, který je označen příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b odst. 2, objednávat ho pro účely výdeje poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím lůžkovou péči tak, aby množství takového humánního léčivého přípravku nebo nahrazujícího humánního léčivého přípravku podle § 33b odst. 3 v dané lékárně nepřevýšilo množství odpovídající součtu obvyklého počtu balení humánního léčivého přípravku označeného příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b odst. 2 a nahrazujícího humánního léčivého přípravku podle § 33b odst. 3 vydaných poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím lůžkovou péči za 2 kalendářní týdny v posledních 12 kalendářních měsících; nevydal-li provozovatel lékárny poskytovateli zdravotních služeb poskytujícímu lůžkovou péči za posledních 12 kalendářních měsíců žádné balení takto označeného humánního léčivého přípravku, může provozovatel lékárny objednat pouze množství potřebné pro léčbu aktuálně hospitalizovaného pacienta.“. 26. V § 82 odst. 4 se slova „poskytovatelům lůžkové péče, musí být poskytovatel lůžkové péče“ nahrazují slovy „poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím lůžkovou péči, musí být poskytovatel zdravotních služeb poskytující lůžkovou péči“ a slova „lékárenskou péči9)“ se nahrazují slovy „lékárenskou péči“. 27. V § 82 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ústav zpřístupní poskytovateli zdravotních služeb poskytujícímu lékárenskou péči způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální údaje o množství humánního léčivého přípravku označeného příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b poskytnuté podle § 77 odst. 1 písm. f) včetně data a času posledního provedeného hlášení, a dále informaci o tom, kteří distributoři mají tento humánní léčivý přípravek k dispozici.“. 28. V § 83 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Vyznačí-li předepisující lékař na lékařském předpisu, že trvá na vydání předepsaného humánního léčivého přípravku, může provozovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky podle § 82 odst. 2 vydat pouze tento léčivý přípravek. Je-li léčivý přípravek předepsán mezinárodním nechráněným názvem léčivé látky, informuje provozovatel pacienta o odpovídajících léčivých přípravcích s předepsanou cestou podání a lékovou formou, které má k dispozici. V ostatních případech informuje pacienta o možných alternativách k předepsanému léčivému přípravku a s jeho souhlasem je oprávněn zaměnit předepsaný léčivý přípravek za takový léčivý přípravek, který je shodný z hlediska jeho účinnosti a bezpečnosti a obsahuje léčivou látku se stejným mezinárodním nechráněným názvem, se stejnou cestou podání a stejnou lékovou formou. Prováděcí právní předpis stanoví podmínky výdeje a způsob zaznamenání provedené záměny léčivého přípravku. (3) Nemá-li farmaceut léčivý přípravek předepsaný lékařem k dispozici a je-li nezbytné jeho okamžité vydání, přičemž nelze postupovat podle odstavce 2, vydá náhradní léčivý přípravek odpovídajících léčebných vlastností, který má k dispozici. Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro výdej náhradního léčivého přípravku, rozsah nahrazení předepsaného léčivého přípravku a způsob zaznamenání provedené náhrady.“. 29. V § 99 odst. 2 písm. b) se slovo „čtvrté“ nahrazuje slovem „páté“. 30. V § 99 odst. 2 písm. i) se slova „včetně jejich skladů,“ zrušují, za slova „identifikačního čísla distributora,“ se vkládají slova „adresy a identifikačního kódu pracoviště každého distribučního skladu přiděleného Ústavem,“ a na konci textu se slovo „a“ nahrazuje čárkou.“. 31. V § 99 odst. 2 písm. j) se za slova „seznam lékáren“ vkládají slova „a odloučených oddělení pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“ a za slova „identifikačního čísla provozovatele,“ se vkládají slova „identifikačního kódu pracoviště přiděleného Ústavem,“. 32. V § 99 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) seznam humánních léčivých přípravků označených příznakem „omezená dostupnost“ včetně uvedení data označení v aktuálním znění.“. 33. V § 99 se doplňují odstavce 12 až 14, které znějí: „(12) Ústav poskytne Ministerstvu zdravotnictví a neposkytuje dalším osobám údaje a) oznámené podle § 33 odst. 2 o množství humánního léčivého přípravku, který byl držitelem rozhodnutí o registraci určen pro trh v České republice, a který měl držitel rozhodnutí o registraci k dispozici ke dni oznámení o přerušení nebo ukončení uvádění humánního léčivého přípravku na trh v České republice, b) poskytnuté na výzvu Ústavu podle § 33 odst. 2 1. o plánovaném objemu a časových intervalech dodávek humánních léčivých přípravků na trh v České republice, nebo 2. o množství humánního léčivého přípravku, který je držitelem rozhodnutí o registraci určen pro trh v České republice, který má k dispozici, c) poskytnuté podle § 77 odst. 1 písm. f) o množství humánního léčivého přípravku 1. označeného příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b, 2. uvedeného na trh v České republice, který má k dispozici, poskytnuté na výzvu Ústavu, d) poskytnuté podle § 82 odst. 3 písm. d) o množství humánního léčivého přípravku 1. označeného příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b, 2. uvedeného na trh v České republice, který má k dispozici, poskytnuté na výzvu Ústavu. Ministerstvo zdravotnictví údaje získané podle písmen a) až d) neposkytuje dalším osobám. (13) V případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu Ústav Ministerstvu obrany na jeho žádost poskytne všechny údaje ohledně dostupnosti humánních léčivých přípravků, které má k dispozici. (14) Zákaz poskytování informací podle odstavce a) 12 písm. c) se nevztahuje na předávání údajů podle § 82 odst. 8, b) 12 písm. d) se nevztahuje na předávání údajů podle § 80 odst. 9 a 10.“. 34. V § 103 odstavec 2 zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 24 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že a) doveze, vyveze nebo distribuuje humánní transfuzní přípravek nebo surovinu pro další výrobu bez souhlasu vydaného podle § 24 odst. 4, b) doveze, vyveze nebo distribuuje humánní transfuzní přípravek nebo surovinu pro další výrobu v rozporu s podmínkami vydaného souhlasu podle § 24 odst. 4, c) neinformuje o uskutečnění dovozu ze třetí země nebo o uskutečnění vývozu do třetí země nebo distribuci do jiného členského státu podle § 24 odst. 8.“. 35. V § 103 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí: „g) v rozporu s § 82 odst. 3 písm. d) neposkytne údaje o množství humánního léčivého přípravku označeného příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b, které měl k dispozici ke konci dne předcházejícího dni označení tímto příznakem, nebo neposkytne údaje o takovém humánním léčivém přípravku ve stanoveném pravidelném intervalu, h) v rozporu s § 82 odst. 3 písm. d) neposkytne na výzvu Ústavu údaje o množství humánního léčivého přípravku, který má k dispozici ke dni zveřejnění výzvy, nebo i) předepíše nebo vydá humánní léčivý přípravek v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 112c odst. 1.“. 36. V § 103 odst. 10 písm. e) se slova „poskytovateli lůžkové péče“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb poskytujícímu lůžkovou péči“. 37. V § 103 odst. 10 písm. g) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 38. V § 103 odst. 10 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje. 39. V § 103 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) objedná humánní léčivý přípravek označený příznakem „omezená dostupnost“ v rozporu s množstevním omezením stanoveným v § 82 odst. 3 písm. h) nebo l).“. 40. V § 105 odst. 2 se na konci písmene r) slovo „nebo“ zrušuje. 41. V § 105 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) až w), která znějí: „t) v rozporu s § 77 odst. 1 písm. s) distribuuje humánní léčivý přípravek označený příznakem „omezená dostupnost“ do zahraničí, u) v rozporu s § 77e odst. 3 nevytvoří nebo neudržuje zásobu humánního léčivého přípravku zařazeného do systému rezervních zásob, v) v rozporu s opatřením obecné povahy vydaným na základě § 77g odst. 1 neuvolní humánní léčivý přípravek zařazený do systému rezervních zásob za účelem distribuce provozovatelům oprávněným k výdeji podle § 82 odst. 2, nebo w) distribuuje humánní léčivý přípravek v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 112c odst. 1.“. 42. V § 105 odst. 5 písm. c) se slovo „třetí“ nahrazuje slovem „čtvrté“ a na konci textu se doplňují slova „ , nebo nedoplní oznámení o přerušení uvádění humánního léčivého přípravku na trh v České republice podle § 33b odst. 4“. 43. V § 105 odst. 5 písm. d) se slova „čtvrté a páté“ nahrazují slovy „páté a šesté“. 44. V § 105 odst. 5 písm. j) se slova „bodu 4“ nahrazují textem „§ 33a odst. 1“. 45. V § 107 odst. 1 písm. c) se slova „§ 103 odst. 9 písm. a), b), c) nebo e)“ nahrazují slovy „§ 103 odst. 9 písm. a), b), c), e), g), h) nebo i)“ a slova „§ 103 odst. 10 písm. a), b), d), f) nebo i)“ se nahrazují slovy „§ 103 odst. 10 písm. a), b), d), f), i) nebo j)“. 46. V § 107 odst. 1 písm. d) se slova „nebo p)“ nahrazují slovy „ , p), u), v) nebo w)“. 47. V § 107 odst. 1 písm. e) se slova „až s)“ nahrazují slovy „r), s) nebo t)“. 48. V § 111a odst. 1 písm. a) se slova „válečného nebo nouzového stavu“ nahrazují slovy „nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu“. 49. Za § 112b se vkládají nové § 112c a 112d, které včetně nadpisu znějí: „§ 112c Zvláštní postupy při zajištění dostupnosti humánního léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb (1) Ministerstvo zdravotnictví může při ohrožení dostupnosti humánního léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb opatřením obecné povahy dočasně upravit podmínky pro jeho distribuci, předepisování nebo výdej. (2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 vydává Ministerstvo zdravotnictví. Při přípravě tohoto opatření si Ministerstvo zdravotnictví vyžádá od Ústavu informace o dostupnosti humánního léčivého přípravku a o možnostech úpravy podmínek distribuce, předepisování nebo výdeje takového humánního léčivého přípravku, včetně doby trvání takového omezení. Ústav informace podle věty první poskytne Ministerstvu zdravotnictví bezodkladně. (3) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 vydává Ministerstvo zdravotnictví bez řízení o návrhu opatření obecné povahy a toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem v něm uvedeným a oznamuje se způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pominou-li důvody pro jeho vydání, Ministerstvo zdravotnictví opatření obecné povahy zruší postupem podle vět první a druhé obdobně. § 112d (1) Ministerstvo zdravotnictví může za účelem zajištění dostupnosti humánního léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb a na základě informací o dostupnosti takového humánního léčivého přípravku na trhu v České republice vydat rozhodnutí, kterým uloží zdravotní pojišťovně uhradit humánní léčivý přípravek takových léčebných vlastností, který je nahrazující k humánnímu léčivému přípravku, který byl označen příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b, a pro který bylo vydáno rozhodnutí podle § 8 odst. 6 nebo vydán souhlas podle § 49 odst. 3. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu dále zejména a) název léčivého přípravku, b) doplněk názvu, c) kód Ústavu, byl-li léčivému přípravku přidělen, d) identifikační údaje držitele rozhodnutí o registraci nebo výrobce, e) identifikační údaje distributora léčivého přípravku, f) výši úhrady za balení, g) počet balení, h) alikvotní podíl celkové částky úhrady vypočítané podle písm. f) a g) připadající na každou zdravotní pojišťovnu; alikvotním podílem se rozumí podíl pojištěnců zdravotní pojišťovny na součtu všech pojištěnců v České republice k 1. lednu kalendářního roku, v němž je rozhodnutí vydáno. (3) Účastníkem řízení jsou zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 nelze podat rozklad.“. 50. V § 114 odst. 1 se za text „§ 33 odst. 2,“ vkládá text „§ 33a odst. 4,“ a text „§ 53 odst. 8,“ se zrušuje. 51. V § 114 odst. 2 se za text „§ 49b odst. 2,“ vkládá text „§ 53 odst. 8,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 33a odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se od prvního dne šestého kalendářního měsíce do konce dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužije, a za průměrnou měsíční dodávku se pro toto období pro účely § 33a odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje jedna čtyřiadvacetina součtu údajů o objemu dodávek nahlášených podle § 33 odst. 2 věty páté zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 33a odst. 1 se použije pouze pro oznámení o přerušení nebo ukončení uvádění humánního léčivého přípravku na trh v České republice, která byla učiněna po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. III Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 5 se za text „(§ 39h)“ vkládají slova „nebo podle § 32d“. 2. V § 17 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) smlouvy uzavřené s osobou oprávněnou k distribuci humánních léčivých přípravků podle zákona o léčivech humánní léčivý přípravek podle § 112d zákona o léčivech; tuto smlouvu příslušná zdravotní pojišťovna uzavře nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 112d odst. 1 zákona o léčivech.“. 3. Za § 32c se vkládá nový § 32d, který včetně nadpisu zní: „§ 32d Opatření Ústavu pro zachování dostupnosti nenahraditelných hrazených léčiv a pro zajištění dostupnosti léčiv významných z hlediska ochrany veřejného zdraví (1) Ústav může u léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb, jehož nedostupnost bezprostředně hrozí nebo již nastala, nebo léčivého přípravku významného z hlediska ochrany veřejného zdraví vydat rozhodnutí, kterým dočasně stanoví nebo změní maximální cenu a výši a podmínky úhrady za účelem zachování dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce (dále jen „opatření Ústavu“). (2) Vláda svým nařízením může stanovit, že úhrada léčivého přípravku je ve veřejném zájmu z hlediska ochrany veřejného zdraví. (3) Opatření Ústavu podle odstavce 1 může Ústav učinit, pokud je to ve veřejném zájmu a pokud a) Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření nebo rozhodnutí podle § 11 písm. a), h) nebo o) zákona o léčivech44a), b) Ústav vydal rozhodnutí podle § 38 zákona o léčivech, nebo c) vláda vydala nařízení, kterým stanovila, že úhrada léčivého přípravku je ve veřejném zájmu z hlediska ochrany veřejného zdraví. (4) V případě, že jde o léčivý přípravek, který dosud nebyl hrazen ze zdravotního pojištění, ale je v zásadě terapeuticky zaměnitelný s nedostupným hrazeným léčivým přípravkem, Ústav opatřením Ústavu stanoví maximální cenu výrobce léčivého přípravku ve výši ceny výrobce léčivého přípravku, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 mezi držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech a zdravotní pojišťovnou, nebo, není-li takového ujednání, ve výši pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku ve státě, ve kterém ho lze pořídit za účelem distribuce do České republiky. Ústav opatřením Ústavu zároveň stanoví výši úhrady léčivého přípravku tak, aby při zohlednění dávkování a velikosti balení výše rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitele, kterou se pro stanovení opatření Ústavu rozumí součet maximální ceny výrobce, maximální obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty, a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitele odpovídala výši rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitele a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitele u léčivého přípravku, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu. Ústav stanoví maximální cenu a výši a podmínky úhrady na dobu určitou, a to na dobu předpokládané nedostupnosti léčivého přípravku, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu, nejdéle však na dobu 1 roku, s možností prodloužení. Podmínky úhrady Ústav stanoví podle podmínek úhrady léčivého přípravku, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu, popřípadě, je-li to ve veřejném zájmu, je stanoví tak, aby byl léčivý přípravek hrazen pouze v indikacích, pro které nelze použít jiné dostupné léčivé přípravky. (5) V případě, že jde o léčivý přípravek, který je hrazen ze zdravotního pojištění, Ústav opatřením Ústavu změní maximální cenu výrobce léčivého přípravku, a to na výši ceny výrobce léčivého přípravku, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 mezi držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků a zdravotní pojišťovnou, nebo, není-li takového ujednání, ve výši pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku ve státě, ve kterém ho lze pořídit za účelem distribuce do České republiky. Výši úhrady léčivého přípravku zároveň Ústav změní tak, aby při zohlednění dávkování a velikosti balení výše rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitele a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitele odpovídala výši rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitele a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitele stanovené léčivému přípravku před přijetím opatření Ústavu. Podmínky úhrady pro tento léčivý přípravek stanoví Ústav stejně, jak je stanovil v řízení podle § 39g, popřípadě, je-li to ve veřejném zájmu, je stanoví tak, aby byl léčivý přípravek hrazen pouze v indikacích, pro které nelze použít jiné dostupné léčivé přípravky. Ústav změní maximální cenu a výši úhrady na dobu určitou, a to na dobu předpokládané nedostupnosti léčivého přípravku, která vedla k vydání opatření Ústavu, nejdéle však na dobu 1 roku, bez možnosti prodloužení. Vykonatelnost původního rozhodnutí vydaného podle § 39h pro léčivý přípravek, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu, se pozastavuje na dobu vykonatelnosti opatření Ústavu. To nebrání zahájení a vedení řízení a vydání rozhodnutí o změně maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady tohoto léčivého přípravku podle § 39i, jakož i provedení hloubkové nebo zkrácené revize referenční skupiny, do které je tento léčivý přípravek zařazen, a to včetně tohoto léčivého přípravku; takové rozhodnutí je pro tento léčivý přípravek vykonatelné nejdříve po uplynutí doby vykonatelnosti opatření Ústavu. (6) V případě, že jde o léčivý přípravek, který dosud nebyl hrazen ze zdravotního pojištění, ale jeho úhrada je podle nařízení vlády ve veřejném zájmu z hlediska ochrany veřejného zdraví, Ústav opatřením Ústavu stanoví maximální cenu výrobce léčivého přípravku ve výši ceny výrobce léčivého přípravku, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 mezi držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech a zdravotní pojišťovnou, nebo, není-li takového ujednání, ve výši pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku. Ústav opatřením Ústavu zároveň stanoví výši úhrady léčivého přípravku tak, aby se pojištěnec na úhradě nepodílel. Ústav stanoví maximální cenu a výši a podmínky úhrady na dobu určitou, a to na dobu, po kterou se předpokládá trvání potřeby, která vedla k vydání příslušného nařízení vlády, nejdéle však na dobu 1 roku, s možností i opakovaného prodloužení. Podmínky úhrady Ústav stanoví s přihlédnutím k efektivnímu pokrytí potřeby, která vedla k vydání příslušného nařízení vlády, popřípadě, je-li to ve veřejném zájmu, je stanoví tak, aby byl léčivý přípravek hrazen pouze v indikacích, pro které nelze použít jiné dostupné hrazené léčivé přípravky. (7) Ústav vydá opatření Ústavu z moci úřední nebo na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 nebo osoby, která je držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků. Žádost musí obsahovat údaje podle § 39f odst. 5 písm. a) až e), h) a i), § 39f odst. 6 písm. b), označení opatření nebo rozhodnutí podle zákona o léčivech nebo nařízení vlády podle odstavce 2, a doklad prokazující výši pořizovací ceny nebo písemné ujednání podle odstavce 4, 5 nebo 6. Účastníky řízení jsou žadatel a osoby uvedené v § 39f odst. 2. (8) Má-li žádost všechny předepsané náležitosti a netrpí-li vadami, Ústav uvědomí všechny jemu známé účastníky a zároveň je vyzve k vyjádření se k podkladům pro vydání opatření Ústavu. V řízení z moci úřední vyzve Ústav účastníky k vyjádření k podkladům pro vydání opatření Ústavu současně s oznámením o zahájení řízení. Účastníci řízení mají právo vyjádřit se k podkladům ve lhůtě 5 dnů; tuto lhůtu Ústav může usnesením prodloužit. V řízení podle věty první se veškeré písemnosti doručují podle § 39o. Opatření Ústavu je vykonatelné vydáním nejbližšího následujícího seznamu podle § 39n odst. 1; ustanovení § 39h odst. 3 se nepoužije. (9) Proti opatření Ústavu se lze odvolat. Lhůta pro podání odvolání činí 5 dnů ode dne doručení opatření Ústavu. Odvolání proti opatření Ústavu nemá odkladný účinek. Je-li opatření Ústavu napadeno odvoláním, je předběžně vykonatelné podle odstavce 8 obdobně. (10) Ústav v době platnosti opatření Ústavu rozhodne o dřívějším ukončení platnosti takového opatření Ústavu, je-li to ve veřejném zájmu, zejména pokud již nehrozí nebo netrvá nedostupnost hrazených služeb pro pojištěnce nebo potřeba, která vedla k vydání příslušného nařízení vlády. V řízení o dřívějším ukončení platnosti opatření Ústavu postupuje Ústav podle odstavců 8 a 9 obdobně. (11) O vydaném opatření Ústavu nebo o rozhodnutí o dřívějším ukončení platnosti opatření Ústavu Ústav neprodleně informuje Ministerstvo zdravotnictví.“. 4. V § 39h odst. 1 se za větu první vkládá věta „Léčivý přípravek uvolněný ze systému rezervních zásob podle jiného právního předpisu72) je hrazen ve výši součtu výše úhrady podle věty druhé a zvláštní obchodní přirážky stanovené cenovým předpisem včetně daně z přidané hodnoty.“. Poznámka pod čarou č. 72 zní: „72) § 77g zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. IV Technický předpis Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 7, které nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 462/2023 Sb.	Zákon č. 462/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 204/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST ČTVRTÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o finančním arbitrovi * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o dluhopisech * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST OSMÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o spotřebitelském úvěru * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 462 ZÁKON ze dne 22. prosince 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písmeno k) zní: „k) příjem v podobě 1. pozůstalostní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, nebo jiné penze jako dávek vyplácených z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, 2. starobní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, invalidní penze nebo jednorázového pojistného pro penzi jako dávek vyplácených z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, 3. plnění z penzijního pojištění s výjimkou jednorázového plnění, odbytného, odkupného nebo penze, u které je vymezeno období pobírání kratší než 10 let a která není invalidní penzí, 4. pojistného plnění z pojištění osob s výjimkou jednorázového plnění a důchodu, u kterého je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, vyplácených z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo z pojištění důchodu,“. 2. V § 6 odst. 9 písmeno m) zní: „m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně,“. 3. § 6 odstavec 14 zní: „(14) Příjem zaměstnance podle odstavce 3 věty třetí se v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), nebo nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou a) okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce, b) okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace, c) okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky, d) okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce, e) okamžik uplatnění opce, f) okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance, g) okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce.“. 4. V § 6 se doplňují odstavce 15 a 16, které znějí: „(15) Příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo hodnotou opce na nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až g) zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na zisku, vypořádacího podílu, vrácení emisního ážia, vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň z těchto příjmů. (16) Poplatník oznámí plátci daně okamžik podle odstavce 14 písm. d) do posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém tento okamžik nastal.“. 5. V § 8 odst. 1 písmena e) a f) znějí: „e) plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a z penzijního pojištění, f) plnění z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním,“. 6. V § 8 odstavec 6 zní: „(6) Plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a z penzijního pojištění jsou základem daně po snížení o zaplacené příspěvky a státní příspěvky hrazené Českou republikou, pokud tyto státní příspěvky nebyly vráceny; v případě těchto plnění ve formě penze se zaplacené příspěvky a státní příspěvky rozloží na vymezené období pobírání penze. Plnění z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním, jsou základem daně po snížení o zaplacené pojistné; v případě těchto plnění ve formě důchodu se zaplacené pojistné rozloží na vymezené období pobírání důchodu.“. 7. V § 8 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8. 8. V § 8 odst. 8 větě poslední se slova „odstavců 6 a 7“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 9. V § 15 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění. (6) V případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. V případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.“. 10. Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisů znějí: „§ 15a Produkt spoření na stáří (1) Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, d) soukromé životní pojištění, e) dlouhodobý investiční produkt. (2) Institucí penzijního pojištění se pro účely daní z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je a) provozován na principu fondového hospodaření, b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě. (3) Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterých pojistná částka pro případ dožití, pokud je sjednána, činí nejméně a) 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo b) 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let. (4) Za pojistnou částku pro případ dožití u pojištění důchodu se pro účely daní z příjmů považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití. (5) Dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. § 15b Daňová podpora produktu spoření na stáří (1) Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze 1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, 2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo 3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo b) jiného poplatníka, a to pouze v případě 1. smrti poplatníka, který produkt sjednal, 2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, 3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo 4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem. (2) Pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance jsou výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch tohoto zaměstnavatele. (3) Zaměstnanec oznámí svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo. (4) K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, nejedná-li se o 1. výplatu, plnění nebo odepsání při poplatníkově invaliditě třetího stupně, 2. výplatu, plnění nebo odepsání z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo 3. plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, b) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka ve prospěch jiného poplatníka, než který produkt sjednal, nejedná-li se o 1. výplatu, plnění nebo odepsání po smrti poplatníka, který produkt sjednal, 2. úplatu poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, nebo 3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, c) tento produkt zanikne, aniž by došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z něho nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka, nejedná-li se o zánik produktu 1. z důvodu smrti poplatníka, 2. z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, nebo 3. se současným odepsáním všech naspořených peněžních prostředků a majetku na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo d) došlo k vyplacení výnosů z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu mimo tento produkt. (5) Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí a) vznik příjmu podle § 10 ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, a b) vznik příjmu podle § 6 ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti. (6) Pokud nastane skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a) přestane být tento produkt daňově podporovaným od 1. zdaňovacího období, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely odečtení nezdanitelných částí základu daně a 2. kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří a b) plnění z tohoto produktu se nesnižuje o příspěvky hrazené zaměstnavatelem na tento produkt pro účely určení základu daně s výjimkou 1. příspěvků, v jejichž výši vznikl příjem podle odstavce 5 písm. b), 2. příspěvků neosvobozených od daně z příjmů fyzických osob, 3. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2000 na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a 4. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2001 na soukromé životní pojištění. § 15c Pojištění dlouhodobé péče (1) Pojištěním dlouhodobé péče se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. (2) Pojištění dlouhodobé péče je daňově podporované v rozsahu, ve kterém a) právo na pojistné plnění v důsledku pojistné události vzniká pojištěnému, b) se vztahuje na závislost odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby a c) jde o 1. obnosové pojištění se sjednaným opakovaným měsíčním pojistným plněním poskytovaným po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo 2. škodové pojištění se sjednaným pojistným plněním ve formě poskytnutí péče o pojištěného po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo náhrady nákladů na takovou péči. (3) Pojištění dlouhodobé péče není daňově podporované, pokud pojistitel a) může pojistnou smlouvu vypovědět později než 2 měsíce ode dne jejího uzavření nebo ji může vypovědět na základě oznámení vzniku pojistné události nebo b) má právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu pojištěného.“. 11. V § 34c se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) V případě pochybností správce daně lze obsahové náležitosti projektové dokumentace podle odstavce 1 prokazovat dalšími důkazními prostředky.“. 12. V § 36 odst. 2 písmeno k) zní: „k) z plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, penzijního pojištění, pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu a z plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním,“. 13. V § 36 odst. 2 se písmeno o) zrušuje. Dosavadní písmena p) a r) se označují jako písmena o) a p). 14. V § 38g odstavec 5 zní: „(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6.“. 15. V § 38j odst. 2 písm. f) se na konci bodu 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 8, který zní: „8. částku podle § 6 odst. 3 věty třetí, jedná-li se o nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c), nebo v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu, a den nabytí tohoto podílu nebo této opce.“. 16. V § 38k odst. 5 písmeno f) zní: „f) v jaké výši odečítá od základu daně příspěvky zaplacené na svůj daňově podporovaný produkt spoření na stáří a na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem,“. 17. V § 38k odst. 5 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 18. V § 38l odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) smlouvou o dlouhodobém investičním produktu a každoročně potvrzením osoby, která tento produkt poskytuje, o majetku připsaném poplatníkem ve prospěch tohoto produktu v uplynulém zdaňovacím období, k) smlouvou o pojištění dlouhodobé péče nebo pojistkou a každoročně potvrzením pojistitele o pojistném zaplaceném poplatníkem na pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem, v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.“. 19. V poznámce pod čarou č. 136 se slova „ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 988/2009“ nahrazují slovy „v platném znění“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se použije § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se a) použijí § 6 odst. 9, § 6 odst. 14, § 8 odst. 1 písm. e) a f), § 8 odst. 6, 7 a 9, § 15 odst. 5 a 6 s výjimkou maximálních částek, které lze odečíst od základu daně, § 36 odst. 2 písm. k) a o) a § 38k odst. 5 písm. f) a g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) nepoužijí § 8 odst. 8, § 15a a 15b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Na příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaplacené před 1. lednem 2015 se a) použijí § 6 odst. 9 písm. p), § 8 odst. 7 a § 15 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2015, a b) nepoužijí § 8 odst. 6 a § 15b odst. 5 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Nejvyšší částka, kterou lze osvobodit od daně podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se snižuje o úhrn částek, které jsou za dané zdaňovací období osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Nejvyšší částka, kterou lze odečíst za dané zdaňovací období od základu daně podle § 15 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na příspěvky a pojistná podle § 15 odst. 5 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Pro daňová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 34c odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužije. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České národní bance Čl. III Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 89/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 192/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 219/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb. a zákona č. 129/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 43f odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) pro účely uveřejňování průměrů zápůjčních úrokových sazeb podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 2. V § 43f odst. 1 písm. h) se text „f)“ nahrazuje textem „g)“. 3. V § 46e odst. 3 se za text „Kč“ vkládají slova „ , nebo určuje horní hranici pokuty podle násobku neoprávněného prospěchu nebo podle dosaženého ročního obratu“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. IV Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 větě první se slova „s trvalým pobytem na území České republiky“ zrušují. 2. V § 2 se odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 1ab zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 3. V § 19 odst. 1 se písmena f) a g) zrušují. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno f). 4. V § 21 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Zemřou-li účastník i osoba určená ve smlouvě ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na pozůstalostní penzi za zjištěné, že účastník přežil tuto osobu a částka vypočtená podle § 23 odst. 3 se stává za podmínek podle § 25 předmětem dědictví.“. 5. V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zemřou-li účastník i osoba určená ve smlouvě ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na odbytné za zjištěné, že účastník přežil tuto osobu a částka vypočtená podle odstavce 3 se stává za podmínek podle § 25 předmětem dědictví.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 6. V § 24 odst. 4 větě poslední se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 7. V § 25 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 8. V § 27 odst. 1 se slova „ , než je částka zakládající nárok na státní příspěvek (§ 29 odst. 2)“ nahrazují slovy „než 100 Kč“. 9. § 29 zní: „§ 29 Poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištění se řídí zákonem upravujícím doplňkové penzijní spoření.“. 10. V § 30 odst. 1 větě první se slova „podle § 29“ zrušují. 11. V § 45a odst. 4 úvodní části ustanovení se text „odst. 1“ zrušuje. 12. V § 45a se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 1ac zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9. ČÁST ČTVRTÁ Změna exekučního řádu Čl. V Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022 Sb., zákona č. 250/2023 Sb. a zákona č. 255/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odst. 3 větě první se slova „o součinnost“ nahrazují slovy „nebo finanční instituci o součinnost“ a slova „peněžní ústav součinnost“ se nahrazují slovy „peněžní ústav nebo finanční instituce součinnost“. 2. V § 34 odst. 3 větě druhé se slova „není povinen“ nahrazují slovy „nebo finanční instituce nejsou povinny“. 3. V § 44a odst. 2 větě druhé se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 4. V § 49 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c), jde-li o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu, je-li dlužníkem povinného finanční instituce, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění, nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c), finanční instituce bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11. 5. V § 49 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 6. V § 49 odst. 10 se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o finančním arbitrovi Čl. VI Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 278/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb. a zákona č. 129/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) poskytovatelem dlouhodobého investičního produktu při poskytování tohoto produktu.“. 2. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) poskytovatel dlouhodobého investičního produktu při poskytování tohoto produktu.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o dluhopisech Čl. VII Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 137/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 237/2020 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písm. e) se slova „ , nebo údaj o tom, že výnos je určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem; anebo je z dluhopisu“ nahrazují slovy „ ; neobsahuje-li dluhopis výnos dluhopisu, musí být z něho“. 2. V § 6 odst. 1 písm. g) se slovo „vlastníka“ nahrazuje slovy „prvního nabyvatele“. 3. § 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11 zní: „§ 9 Náležitosti emisních podmínek (1) Emisní podmínky obsahují vždy alespoň odkazem na informace a údaje obsažené v prospektu a) informace a údaje uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až f) a j), b) informaci o tom, zda jde o listinný dluhopis, imobilizovaný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, c) lhůtu pro upisování dluhopisů, d) informaci o tom, jak je výnos dluhopisu určen, nebo že dluhopis je bez výnosu, e) informaci o tom, jak a kde má být dluhopis splacen, včetně případné informace o datu splatnosti a výši jednotlivých splátek, má-li být dlužná částka splacena ve splátkách, f) způsob oznamování konání schůze vlastníků dluhopisů (dále jen „schůze vlastníků“) a způsob uveřejňování a zpřístupňování dalších informací o dluhopisu, g) určení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, h) informaci o tom, zda a v jakém rozsahu Česká národní banka vykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem, a i) informaci o tom, že pokud prospekt schvaluje Česká národní banka, 1. posuzuje jej pouze z hlediska úplnosti údajů v něm obsažených, 2. neposuzuje při tom hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a 3. schválením prospektu se nevyjadřuje k budoucím ziskům emitenta ani k jeho schopnosti splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu nebo jeho poměrný výnos. (2) Není-li nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt, obsahují emisní podmínky dále a) emisní kurz, případně způsob jeho určení, b) způsob a místo upisování dluhopisu, c) způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům, d) způsob a místo úhrady nebo jiného vyrovnání emisního kurzu upsaného dluhopisu, e) informaci o zdaňování výnosu dluhopisu, f) údaje identifikující osoby, které se podílejí na vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplacení výnosu dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech, g) identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a h) informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem byl udělen rating podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/200911), je-li tato informace emitentovi známa. (3) Emisní podmínky podle záměru emitenta obsahují dále alespoň odkazem na informace a údaje obsažené v prospektu informace o a) rozhodnutí emitenta, že emise dluhopisů bude v rámci lhůty pro upisování vydávána postupně po částech (v tranších), b) právu emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo c), c) zástavním právu nebo jiném zajištění u dluhopisu, u nějž je splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu zajištěno, a způsob výkonu zástavního práva nebo jiného zajištění, včetně případných informací podle § 20, d) způsobu losování u dluhopisu, jehož výnos je spojen s dluhopisem, který je losován, e) rozhodnutí emitenta podle § 17, f) uveřejňování a zpřístupňování informací podle tohoto zákona v jiném než českém jazyce, g) rozhodnutí emitenta o vyloučení možnosti oddělit právo na vyplacení výnosu dluhopisu od dluhopisu, h) oprávnění emitenta splatit dluhopis a poměrný výnos dluhopisu před datem jeho splatnosti s vymezením podmínek a způsobu předčasného splacení a způsobu výpočtu hodnoty nesplacených nevrácených kupónů podle § 19 odst. 4, i) oprávnění vlastníka dluhopisu žádat splacení dluhopisu případně i poměrného výnosu před datem splatnosti a o vymezení podmínek, za kterých je oprávněn tak učinit, j) znění rozhodčí doložky, mají-li být spory o právech a povinnostech spojených s dluhopisem řešeny v rozhodčím řízení, k) způsobu oznámení dne, od kterého lze u vyměnitelného dluhopisu uplatnit právo na výměnu za jiný dluhopis nebo akcii, a místa a lhůty pro uplatnění tohoto práva; pokud je vyměnitelný dluhopis zaknihovaným dluhopisem, též dne, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z tohoto dluhopisu, l) způsobu oznámení dne, od kterého lze uplatnit právo na přednostní úpis akcií u prioritního dluhopisu, a místa a lhůty pro uplatnění tohoto práva; pokud je prioritní dluhopis zaknihovaným dluhopisem, též dne, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z tohoto dluhopisu, m) podmínkách a míře podřízenosti podle § 34 u podřízeného dluhopisu a n) určení jiného pořadí uspokojení dluhů z podřízeného dluhopisu, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních dluhů, včetně dluhů z jiných podřízených dluhopisů, nebo rozdílně ve vztahu k dluhu odpovídajícímu právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným. (4) Není-li nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt, emisní podmínky podle záměru emitenta dále obsahují informace o a) tom, kdy, jak a kde má být vyplacen výnos dluhopisu, není-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, b) tom, že splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu je zajištěno třetí osobou, a o tom, kde je smlouva, kterou se sjednává zajištění, přístupná investorům, c) dalších právech, která jsou s dluhopisem spojena, a d) tom, kdo povede evidenci zaknihovaných dluhopisů. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění.“. 4. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12 zní: „§ 9a Náležitosti emisních podmínek dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky (1) Dluhopis je nabízen v rámci podlimitní veřejné nabídky, jestliže a) je jeho emitentem právnická osoba, b) je veřejně nabízen podle čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/112912), c) není nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt a d) je celková hodnota protiplnění nabízených dluhopisů k datu emise vyšší než částka odpovídající 100 000 EUR a nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR; tato částka se vypočítává za dluhopisy nabízené v členských státech Evropské unie v průběhu 12 měsíců. (2) Emisní podmínky dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky obsahují kromě informací a údajů podle § 9 dále a) sídlo emitenta, b) měsíc a rok zahájení činnosti emitenta; pokud je datum zahájení činnosti shodné se vznikem emitenta, uvede se namísto toho datum vzniku emitenta, c) popis hlavních činností, které emitent vykonává, d) výši minimální investice; pokud je výše minimální investice shodná se jmenovitou hodnotou dluhopisu jako dlužnou částkou, uvede se namísto toho jmenovitá hodnota dluhopisu, e) předpokládaný objem emise, f) popis účelu využití peněžních prostředků získaných z emise, g) plánovaný poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu alespoň do 12 měsíců před datem splatnosti, h) informaci o tom, že k emisi dluhopisů nebyl schválen prospekt Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie, i) výroční zprávy a účetní závěrky emitenta za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem emitenta, podle toho, která doba je kratší, a byla-li účetní závěrka ověřena auditorem, také zprávu auditora o ověření účetní závěrky; výroční zprávy, účetní závěrky a zprávy auditora o ověření účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky emitenta nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku, j) v případě emitenta, který je součástí konsolidačního celku, rovněž výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem účetní jednotky povinné sestavit konsolidovanou účetní závěrku, podle toho, která doba je kratší, i ve vztahu ke konsolidačnímu celku, jinak emitent uvede, že není součástí konsolidačního celku; výroční zprávy a účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky účetní jednotky povinné sestavit konsolidovanou účetní závěrku nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku, k) v případě existence právnické osoby, která je ručitelem za dluhy emitenta z dluhopisů, rovněž výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem ručitele, podle toho, která doba je kratší, i ve vztahu k ručiteli, jinak emitent uvede, že ručitelem za jeho dluhy z dluhopisů není právnická osoba; výroční zprávy a účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky ručitele nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku, l) údaje identifikující osoby, které dluhopisy nabízí, m) informaci o tom, čím je splacení dlužné částky zajištěno, nebo informaci, že splacení dlužné částky není nijak zajištěno, n) informaci o všech osobách ve vrcholném vedení emitenta podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, uvedením jejich jména, akademických titulů, jejich pracovní pozice v emitentovi, názvu právnické osoby, kde získaly nejdůležitější pracovní zkušenost, a počtu let jejich relevantní praxe z hlediska činnosti emitenta, o) v případě emitenta, který je součástí konsolidačního celku, informaci v grafické podobě o struktuře konsolidačního celku a p) údaje identifikující skutečného majitele emitenta podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. (3) Emitent dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky uveřejní na svých internetových stránkách nejpozději k datu emise emisní podmínky obsahující informace a údaje podle odstavce 2; § 3 odst. 2 věta druhá se použije obdobně. (4) Osoba nabízející dluhopis v rámci podlimitní veřejné nabídky uveřejní na svých internetových stránkách nejpozději k datu zahájení nabízení emisní podmínky obsahující informace a údaje podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto emisní podmínky byly zpřístupněny na těchto internetových stránkách bezplatně a v nezměněné podobě trvale alespoň po dobu nabízení a 12 měsíců od skončení nabízení a měly podobu datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném datovém formátu. 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění.“. 5. V § 10 odst. 2 písmeno b) zní: „b) ke změně, která nemá negativní dopad na postavení nebo zájmy vlastníků dluhopisů, nebo“. 6. V § 11 odst. 3 písm. a) se za text „§ 9“ vkládají slova „nebo 9a“. 7. V § 16 písm. c) se za slovo „dluhopisu“ vkládají slova „ , včetně jakékoliv prémie splatné při předčasné splatnosti dluhopisu“. 8. V § 20 odst. 3 větě první se slova „nutné k identifikaci“ nahrazují slovem „identifikující“ a na konci textu věty se doplňují slova „nebo způsob, jakým dojde v budoucnu k ustanovení osoby do funkce agenta pro zajištění podle odstavce 1“. 9. V § 20 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případě, že emisní podmínky upravují pouze způsob ustanovení osoby do funkce agenta pro zajištění, zpřístupní emitent investorům informace a údaje vyžadované podle odstavce 4 stejným způsobem jako emisní podmínky neprodleně poté, kdy dojde k ustanovení osoby do funkce agenta pro zajištění.“. 10. V § 20 odst. 4 se slova „nutné k identifikaci“ nahrazují slovem „identifikující“. 11. V § 21a odst. 2 se za slovo „státě“ vkládají slova „Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“)“. 12. V § 22 odst. 3 úvodní části ustanovení větě první se slovo „způsobem“ nahrazuje slovy „stejným způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky, nebo jiným způsobem“. 13. V § 22 odst. 4 se slova „vlastníka dluhopisu“ nahrazují slovy „svolavatele, kterým není emitent“. 14. V § 23 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Lhůta pro oznámení konání schůze vlastníků podle § 22 odst. 3 se pro účely náhradní schůze vlastníků zkracuje na 5 pracovních dnů, nestanoví-li emisní podmínky delší lhůtu. Svolavatel je oprávněn svolat náhradní schůzi vlastníků rovněž současně se svoláním původní schůze vlastníků nebo kdykoli před konáním řádné schůze vlastníků tak, aby se konala alespoň 5 pracovních dnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Svolavatel nejpozději v den následující po dni konání původní schůze stejným způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky, nebo jiným způsobem stanoveným v emisních podmínkách oznámí vlastníkům dluhopisů, že původní schůze vlastníků nebyla schopna se usnášet.“. 15. V § 23 odstavec 5 zní: „(5) Jestliže schůze vlastníků souhlasila se změnami zásadní povahy, může osoba, která byla vlastníkem dluhopisu k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků a podle zápisu hlasovala na schůzi proti návrhu nebo se schůze nezúčastnila, požádat emitenta o předčasné splacení jmenovité hodnoty dluhopisu včetně poměrného výnosu nebo o odkup dluhopisu za tržní cenu. Byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, je emitent povinen splatit vlastníkovi dluhopisu, který ho požádal podle věty první, emisní kurz a poměrný výnos nebo od něj dluhopis odkoupit za tržní cenu. Žádost o předčasné splacení nebo odkup za tržní cenu musí vlastník dluhopisu podat do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce 8. Po uplynutí této lhůty právo na předčasné splacení nebo odkup za tržní cenu zaniká. Emitent je povinen vyplatit příslušnou částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.“. 16. V § 23 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „(6) Právo podle odstavců 5 a 7 nemá vlastník dluhopisu, který má podle emisních podmínek nebo prospektu představovat a) nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 podle čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), b) nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 podle čl. 72 až 75 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3513), c) nástroj způsobilých závazků podle čl. 72b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), nebo d) způsobilý závazek, ke kterému se má přihlédnout pro účely plnění povinnosti udržovat kapitál a odepisovatelné závazky alespoň ve výši minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. 13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 17. V § 23 odst. 7 větě druhé se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 18. V § 23 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Upraví-li emisní podmínky práva a povinnosti vlastníků dluhopisů odchylně od odstavců 1 až 8, musí na to emitent upozornit v prospektu nebo nejpozději k datu emise stejným způsobem, kterým zpřístupnil emisní podmínky.“. 19. V § 24 odst. 5 větě první se slova „nutné k identifikaci“ nahrazují slovem „identifikující“. 20. Za § 24a se vkládá nový § 24b, který včetně nadpisu zní: „§ 24b Rozhodování mimo schůzi vlastníků (1) Připouští-li emisní podmínky dluhopisů rozhodování mimo schůzi vlastníků, oznámí osoba oprávněná svolat schůzi vlastníků všem vlastníkům dluhopisů návrh rozhodnutí, a to stejným způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky, nebo jiným způsobem stanoveným v emisních podmínkách. (2) Návrh rozhodnutí obsahuje a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění, b) lhůtu pro doručení vyjádření vlastníka dluhopisu určenou emisními podmínkami, jinak 15 dnů; pro začátek běhu lhůty je rozhodný den oznámení podle odstavce 1, c) rozhodný den pro účast na rozhodování mimo schůzi vlastníků, který nemůže předcházet oznámení podle odstavce 1 o více než 30 dnů, d) podklady potřebné pro přijetí rozhodnutí a e) další informace a údaje, určí-li tak emisní podmínky. (3) Jedná-li se o návrh k hlasování ve věcech podle § 21 odst. 1, je k platnému započtení hlasu vyžadován úředně ověřený vlastnoruční podpis nebo musí být hlasování učiněno prostřednictvím datové schránky. (4) Nedoručí-li vlastník dluhopisu ve lhůtě podle odstavce 2 písm. b) osobě oprávněné svolat schůzi vlastníků souhlas s návrhem rozhodnutí, platí, že s návrhem nesouhlasí. Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech vlastníků dluhopisů. (5) Pro rozhodování mimo schůzi vlastníků se § 23 použije obdobně. Za den konání schůze vlastníků se považuje poslední den lhůty stanovené pro doručení vyjádření vlastníků dluhopisů. Pro obsah notářského zápisu se § 80gd odst. 2 notářského řádu použije přiměřeně s tím, že namísto údaje identifikujícího notářský zápis o návrhu rozhodnutí se uvede obsah navrženého rozhodnutí a prohlášení podle § 80gd odst. 2 písm. j) notářského řádu se neuvede. (6) Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního vlastníka dluhopisů k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření vlastníků dluhopisů, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.“. 21. V § 25 odst. 7 se slova „k) až m), § 10 a § 21 až 24a se nevztahují na“ nahrazují slovy „f) až i), § 9 odst. 2 písm. h), § 9a, 10 a 21 až 24b se nepoužijí pro“. 22. V § 26 odst. 1 se věty čtvrtá a pátá nahrazují větami „Ministerstvo uveřejňuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek na svých internetových stránkách, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí nebo podle práva cizího státu. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j), § 9 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 2 písm. g), které jsou ministerstvem uveřejňovány na jeho internetových stránkách.“. 23. V § 26 odst. 2 větě poslední se slova „a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j)“ nahrazují slovy „ , § 9 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 2 písm. g)“. 24. V § 26 odst. 3 větě první se za slovo „nesmí“ vkládá slovo „jednostranně“ a slova „1 písm. f) a i) a § 9 odst. 2 písm. j)“ se nahrazují slovy „2 písm. b) až d) a f) a § 9 odst. 4 písm. d)“. 25. V § 26 odstavec 4 zní: „(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se prodávají prostřednictvím České národní banky nebo prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna, pokud se takto ministerstvo a Česká národní banka dohodnou. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se prodávají prostřednictvím České národní banky, ministerstva nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna, pokud se takto ministerstvo a tato osoba dohodnou.“. 26. V § 26 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) K právnímu jednání, kterým nezletilý nabývá od emitenta státní dluhopis, a k právnímu jednání souvisejícímu s jeho splacením, s výjimkou žádosti o předčasné splacení, a s vyplacením výnosu nezletilému nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu.“. 27. V § 28aa se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Výpočet a výše platby jistiny se pro účely stanovení čistého odtoku likvidity u krytého dluhopisu se strukturou prodloužitelné splatnosti stanoví podle konečného data splatnosti v souladu s podmínkami takového krytého dluhopisu se strukturou prodloužitelné splatnosti.“. 28. V § 30d odst. 4 se na konci písmene c) doplňuje slovo „a“, na konci písmene d) se slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 29. § 34 zní: „§ 34 (1) Podřízený dluhopis je dluhopis, u kterého bude dluh odpovídající právu na splacení jmenovité hodnoty dluhopisu a, nestanoví-li emisní podmínky jinak, i jiným právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojen až po uspokojení všech ostatních dluhů nebo dluhů určených emisními podmínkami. (2) Dluhy z podřízených dluhopisů podle odstavce 1 se uspokojují a) až po uspokojení všech dluhů, po jejichž uspokojení mají být podle odstavce 1 uspokojeny, a b) ve vztahu k jakýmkoliv jiným dluhům emitenta podřízeným podle odstavce 1, podle jiného právního předpisu nebo obdobným způsobem podle práva cizího státu podle jejich stanovené nebo dohodnuté míry podřízenosti; jinak se uspokojují poměrně. (3) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být vyznačena na listinném dluhopisu nebo u zaknihovaného dluhopisu v příslušné evidenci investičních nástrojů a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného dluhopisu.“. 30. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Sběrný dluhopis je dluhopis, který představuje samostatnou emisi. Vlastníci podílů na sběrném dluhopisu upisují podíly na sběrném dluhopisu v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, úpisy v upisovací listině. Počet upsaných podílů na sběrném dluhopisu každého vlastníka představuje jeho celkový podíl na sběrném dluhopisu.“. 31. V § 35 odst. 2 větě první se slova „dluhopisů, které představuje“ nahrazují slovy „ , kterou představuje,“, ve větě druhé se slova „emisi dluhopisů“ zrušují a ve větě třetí se slovo „dluhopisů“ zrušuje. 32. V § 35 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , a to již od okamžiku upsání podílu na sběrném dluhopisu po datu emise; odstavec 2 upravující vydání sběrného dluhopisu tím není dotčen“. 33. V § 36 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to nejpozději k datu emise“. 34. V § 36 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to již od okamžiku upsání podílu na sběrném dluhopisu po datu emise bez ohledu na to, zda již nastal okamžik vydání sběrného dluhopisu podle § 35 odst. 2“. 35. V § 36 odst. 5 se za slova „velikosti jeho“ vkládá slovo „celkového“. 36. V § 36a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zástavní právo k podílu na sběrném dluhopisu je možné zřídit po upsání příslušného podílu na sběrném dluhopisu po datu emise bez ohledu na to, zda již nastal okamžik vydání sběrného dluhopisu podle § 35 odst. 2.“. 37. V nadpisu části čtvrté se doplňují slova „A DLUHOPISŮM NABÍZENÝM V RÁMCI PODLIMITNÍ VEŘEJNÉ NABÍDKY“. 38. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní: „§ 40a (1) Emitent dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností týkající se uveřejnění emisních podmínek podle § 9a odst. 3. (2) Osoba nabízející dluhopis v rámci podlimitní veřejné nabídky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností týkající se uveřejnění emisních podmínek podle § 9a odst. 4. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.“. 39. V § 41 se za text „§ 40“ vkládají slova „a 40a“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Právní vztahy z dluhopisů, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i z jejich emisních podmínek uveřejněných nebo jinak zpřístupněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. IX Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 251/2023 Sb. a zákona č. 324/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 6a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „uvedeného v § 8a odst. 1 až 3“ nahrazují slovy „ , který není bankou,“. 2. V § 6a odst. 3 se slova „uvedený v § 8a odst. 1 až 3“ nahrazují slovy „ , který není bankou,“. 3. V § 12e odst. 3 se za slova „vypracuje auditor“ vkládají slova „nejméně jednou ročně“. 4. V § 12h odstavec 4 zní: „(4) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti, formu, způsob a strukturu plnění informačních povinností podle odstavců 2 a 3.“. 5. V § 12l odst. 6 písm. b) se slova „a nepředstavuje“ nahrazují slovy „nebo představuje“. 6. V § 14a odst. 3 se slova „Odstavec 2 se nepoužije pro osobu“ nahrazují slovy „Splnění podmínky odborné způsobilosti se nevyžaduje u osoby“. 7. V § 17 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Záznamy telefonických hovorů a elektronické komunikace obchodník s cennými papíry uchovává jen v případech podle odstavce 2.“. 8. V § 17 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , které zahrnují přijetí, předání nebo provedení pokynu zákazníka“. 9. V § 18 odst. 3 se za text „6a“ vkládá text „ , 6aa“. 10. V § 29 odst. 4 se slova „ , obhospodařovateli fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který tento fond obhospodařuje na základě povolení České národní banky, nebo samosprávnému fondu kolektivního investování“ nahrazují slovy „nebo samosprávnému investičnímu fondu“. 11. V § 43 se text „12g“ nahrazuje textem „10aa“. 12. § 90f včetně nadpisu zní: „§ 90f Oznamovací povinnost provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a účastníka zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice Dozví-li se provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo v České republice, o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Českou národní banku; to neplatí, je-li rozhodnutí vydáno nebo zásah proveden v rámci insolvenčního řízení.“. 13. V § 90g odst. 3 a 4 se slova „podle § 90f“ nahrazují slovy „o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2“. 14. Za § 90j se vkládá nový § 90k, který zní: „§ 90k Poskytovatel služeb skupinového financování nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předloží České národní bance účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem.“. 15. Za část jedenáctou se vkládá nová část dvanáctá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST DVANÁCTÁ DLOUHODOBÝ INVESTIČNÍ PRODUKT § 134g Smlouva o dlouhodobém investičním produktu (1) Smlouvou o dlouhodobém investičním produktu se poskytovatel dlouhodobého investičního produktu jako podnikatel zavazuje poskytovat své služby jako dlouhodobý investiční produkt podle tohoto zákona pro majitele tohoto produktu. (2) Poskytovat dlouhodobý investiční produkt může jen a) banka, b) spořitelní a úvěrní družstvo, c) obchodník s cennými papíry, d) investiční společnost, e) samosprávný investiční fond, f) zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob podle písmen a) až e) oprávněná poskytovat své služby v České republice. (3) Nemá-li poskytovatel dlouhodobého investičního produktu oprávnění přijímat vklady od veřejnosti podle zákona upravujícího činnost bank a bude-li tuto službu nabízet, je povinen uložit peněžní prostředky majitele dlouhodobého investičního produktu v jeho prospěch u osoby oprávněné přijímat vklady od veřejnosti podle zákona upravujícího činnost bank a evidovat výši práv na výplatu peněžních prostředků v rámci jím poskytovaného dlouhodobého investičního produktu. (4) Nemá-li poskytovatel dlouhodobého investičního produktu oprávnění vést evidenci investičních nástrojů vedených v rámci dlouhodobého investičního produktu a bude-li tuto službu nabízet, je povinen pověřit vedením evidence investičních nástrojů majitele dlouhodobého investičního produktu v jeho prospěch osobu oprávněnou vést evidenci příslušných investičních nástrojů a evidovat počet a druh investičních nástrojů v rámci jím poskytovaného dlouhodobého investičního produktu. (5) Každý dlouhodobý investiční produkt může mít jen jednoho poskytovatele; to nebrání tomu, aby poskytovatel využíval při poskytování dlouhodobého investičního produktu služeb jiné osoby. (6) Uzavřením smlouvy o dlouhodobém investičním produktu nejsou dotčeny práva a povinnosti vyplývající ze smluv o účtech nebo o majetkových účtech, na kterých jsou evidovány peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které tvoří majetek v rámci dlouhodobého investičního produktu. § 134h Povinnosti poskytovatele dlouhodobého investičního produktu (1) Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu nesmí provést pokyn majitele tohoto produktu, který by měl za následek navrácení daňové podpory tohoto produktu, ledaže jej poskytovatel tohoto produktu předem informuje na trvalém nosiči dat o těchto dopadech a majitel tohoto produktu prohlásí na trvalém nosiči dat, že si je těchto dopadů vědom. (2) Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu nebo jím pověřená osoba musí mít v úschově listinné cenné papíry v rámci dlouhodobého investičního produktu. (3) Uložením peněžních prostředků u jiné osoby podle § 134g odst. 3, pověřením jiné osoby vedením evidence podle § 134g odst. 4, využitím služeb jiné osoby podle § 134g odst. 5 nebo pověřením jiné osoby úschovou podle odstavce 2 zůstává ve vztahu k majiteli dlouhodobého investičního produktu nedotčena povinnost poskytovatele dlouhodobého investičního produktu nahradit újmu vzniklou nesplněním jeho povinnosti. (4) Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu, který v České republice zahájil nebo ukončil poskytování dlouhodobého investičního produktu, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance. Oznámení podle věty první lze učinit pouze elektronicky. § 134i Majetek v rámci dlouhodobého investičního produktu (1) Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu zajistí, aby majetek v rámci dlouhodobého investičního produktu tvořily pouze a) peněžní prostředky, b) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou podle § 13 odst. 1 písm. k) zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu, c) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát Evropské unie nebo centrální banka takového státu, d) kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je zahraniční banka se sídlem v členském státě Evropské unie, e) cenné papíry kolektivního investování a f) deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna. (2) Dojde-li k prodeji, odkupu nebo splacení investičního nástroje podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo je-li poskytnuto vypořádání v penězích z derivátu podle odstavce 1 písm. f), zajistí poskytovatel dlouhodobého investičního produktu, aby získané peněžní prostředky zůstaly součástí majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu; to platí i pro peněžní prostředky získané z důvodu zániku emitenta investičního nástroje, investiční nástroje získané výměnou za jiné investiční nástroje v rámci dlouhodobého investičního produktu a pro výnosy z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu. § 134j Zákaz ovlivňování zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu ani přijmout pobídku, která může vést k porušení tohoto zákazu. § 134k Seznam poskytovatelů dlouhodobého investičního produktu (1) Česká národní banka vede v elektronické podobě seznam poskytovatelů dlouhodobého investičního produktu, kteří České národní bance oznámili zahájení poskytování dlouhodobého investičního produktu v České republice podle § 134h odst. 4. (2) Česká národní banka uveřejňuje seznam podle odstavce 1 na svých internetových stránkách. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje. (3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů zapsaných v seznamu podle odstavce 1, tento seznam bez zbytečného odkladu aktualizuje.“. Dosavadní části dvanáctá až patnáctá se označují jako části třináctá až šestnáctá. 16. V § 136a se slova „nebo 156“ zrušují. 17. Za § 158a se vkládá nový § 158b, který zní: „§ 158b (1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 134j ovlivňuje zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu nebo přijme zakázanou pobídku. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 18. V § 163 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Právnická osoba se jako poskytovatel dlouhodobého investičního produktu dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 134g odst. 3 uloží peněžní prostředky majitele dlouhodobého investičního produktu u osoby, která není oprávněna přijímat vklady od veřejnosti podle zákona upravujícího činnost bank, nebo neeviduje výši práv na výplatu peněžních prostředků v rámci jím poskytovaném dlouhodobém investičním produktu, b) v rozporu s § 134g odst. 4 pověří vedením evidence investičních nástrojů osobu, která není oprávněna vést tuto evidenci nebo neeviduje počet a druh investičních nástrojů v rámci jím poskytovaném dlouhodobém investičním produktu, c) provede pokyn majitele dlouhodobého investičního produktu v rozporu s § 134h odst. 1, d) nesplní oznamovací povinnost podle § 134h odst. 4, e) nezajistí, aby majetek v rámci dlouhodobého investičního produktu tvořily pouze věci uvedené v § 134i odst. 1, nebo f) v rozporu s § 134i odst. 2 nezajistí, aby získané peněžní prostředky zůstaly součástí majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 19. V § 163 odst. 7 se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „ , 3 nebo 4“. 20. Za § 163a se vkládá nový § 163b, který zní: „§ 163b (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 134j ovlivňuje zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu nebo přijme zakázanou pobídku. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 21. V § 164 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo 4 nebo § 16a“. 22. Za § 173a se vkládá nový § 173b, který zní: „§ 173b (1) Poskytovatel služeb skupinového financování se dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 90k. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.“. 23. V § 199 odst. 2 se text „§ 9aj odst. 6,“ zrušuje a za text „§ 12g odst. 3,“ se vkládá text „§ 12h odst. 4,“. 24. V § 199 odst. 6 se text „9al, 9am, 9an, 9ao,“ zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna insolvenčního zákona Čl. X Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 416/2022 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 82 se odstavec 6 zrušuje. 2. V § 113 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 3. V § 118 se odstavec 3 zrušuje. 4. V § 172 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo jiného obdobného podřízeného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky vydaného podle práva cizího státu“. 5. § 247 se zrušuje. 6. V části druhé hlavě IV se doplňuje díl 4, který včetně nadpisu zní: „Díl 4 Informování České národní banky insolvenčním soudem § 388d Insolvenční soud vyrozumí bez zbytečného odkladu Českou národní banku o zahájení řízení o úpadku nebo o vydání rozhodnutí o úpadku osoby podle § 367 odst. 1, zúčtovatele nebo clearingové instituce podle zákona upravujícího platební styk, jde-li o účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona upravujícího platební styk nebo účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. § 388e Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona upravujícího platební styk, nebo je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, insolvenční soud současně se zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku vyrozumí bez zbytečného odkladu Českou národní banku o a) vydání rozhodnutí o úpadku, b) vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 3 nebo § 113 odst. 1, c) vyhlášení moratoria, d) prohlášení konkursu.“. Čl. XI Přechodné ustanovení Na pohledávky přihlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. XII Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí: „s) komoditou zastupitelná věc, která může být předmětem fyzické dodávky, jejíž hodnota je zjistitelná a se kterou lze obchodovat, t) komoditním derivátem derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita.“. 2. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Nárok na státní příspěvek má účastník, a) kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění a b) který má 1. trvalý pobyt na území České republiky, nebo 2. bydliště na území členského státu a je účasten důchodového pojištění podle právních předpisů České republiky3) nebo je účasten veřejného zdravotního pojištění v České republice4).“. 3. V § 14 odst. 1 se částka „300 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“. 4. V § 14 odst. 2 písmeno a) zní: „a) 500 až 1 699 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku 20 % z částky měsíčního příspěvku účastníka,“. 5. V § 14 odst. 2 písm. b) se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „1 700“ a částka „230 Kč“ se nahrazuje částkou „340 Kč“. 6. V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) statistické.“. 7. V § 15 odst. 3 se za slova „Ministerstva vnitra,“ vkládají slova „Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti,“. 8. V § 20 odst. 1 písm. b) a v § 20 odst. 3 písm. b) se číslo „60“ nahrazuje číslem „120“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 9. V § 20 odst. 2 se slovo „pojištění2)“ nahrazuje slovem „pojištění3)“. 10. V § 24 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Prostředky účastníka lze v rámci kombinace dávek podle odstavce 1 dělit pouze jednou, a to při současném vypořádání všech prostředků účastníka splňujícího nárok na jednorázové vyrovnání. (3) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na jednorázové vyrovnání za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a jednorázové vyrovnání se stává předmětem dědictví.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 11. V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na odbytné za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a odbytné se stává předmětem dědictví.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 12. V § 25 odstavec 5 zní: „(5) Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a bez státních příspěvků náleží účastníkovi, který dosáhl věku 18 let, pokud spořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Žádost o částečné odbytné lze podat během 24 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po dni, kdy účastník dosáhl věku 18 let. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného doplňkové penzijní spoření účastníka nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném.“. 13. V § 60 odst. 4 se slovo „vynásobené“ nahrazuje slovem „vynásobeného“. 14. V § 77h se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , přičemž obsah evidence stanoví prováděcí právní předpis“. 15. V § 94 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost alternativní účastnický fond podle § 108a až 108c, musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1.“. 16. V § 98 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit nejvýše 1 % hodnoty majetku v povinném konzervativním fondu.“. 17. V části sedmé se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VI ALTERNATIVNÍ ÚČASTNICKÝ FOND § 108a Skladba majetku v alternativním účastnickém fondu (1) Alternativní účastnický fond investuje prostředky účastníka při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním do aktiv podle odstavce 2 a podle § 100 odst. 2. (2) Alternativní účastnický fond investuje do a) investičních cenných papírů, které nejsou uvedeny v § 100 odst. 2 písm. a) a b), b) cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, který lze v České republice veřejně nabízet podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, c) komodit nebo do certifikátů, které je zastupují, d) komoditních derivátů, e) nemovitých věcí, f) podílů na právnické osobě, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitých věcí, správa nemovitých věcí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitým věcem za účelem dosažení zisku, g) veřejné infrastruktury podle stavebního zákona, h) práv duševního vlastnictví, i) plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů, j) práv na výplatu peněžních prostředků, k) podílů na obchodní společnosti, které nejsou vtěleny do cenného papíru. § 108b Výjimka pro úplatu penzijní společnosti ve vztahu k alternativnímu účastnickému fondu (1) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. a) nesmí v případě alternativního účastnického fondu překročit 2,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v alternativním účastnickém fondu. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém alternativním účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu alternativního účastnického fondu za každý den příslušného období. (2) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. b) je v případě alternativního účastnického fondu nejvýše 25 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku alternativního účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období. (3) Pro alternativní účastnický fond se § 60 odst. 3 a 4 nepoužijí. § 108c Investování alternativního účastnického fondu do cenných papírů kolektivního investování (1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem. (2) Pro alternativní účastnický fond se § 105 nepoužije.“. Dosavadní hlavy VI až IX se označují jako hlavy VII až X. 18. V § 115 odst. 4 se slova „reálnou hodnotou“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího účetnictví“. 19. V § 115 se odstavec 5 zrušuje. 20. V § 125 odst. 8 se slova „výpis na“ nahrazují slovy „výpis v elektronické podobě na elektronickou“. 21. V § 136 se na konci textu odstavců 3 a 4 doplňují slova „ ; penzijní společnost volbě účastníka nevyhoví, bude-li se jednat o strategii spoření zahrnující alternativní účastnický fond“. 22. Za § 165a se vkládá nový § 165b, který zní: „§ 165b Ustanovení tohoto zákona o cenných papírech se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha nebo tento zákon.“. 23. V § 170 odst. 1 se za text „§ 77b odst. 1,“ vkládá text „§ 77h písm. e),“ a text „§ 115 odst. 5,“ se zrušuje. 24. V § 188 odst. 3 se slova „o penzijním připojištění, a neobsahuje-li zákon o penzijním připojištění odpovídající pravidla, potom podle zvláštního právního předpisu“ zrušují. 25. § 190 zní: „§ 190 (1) Účastníkovi penzijního připojištění může vzniknout doplňkové penzijní spoření nejdříve od prvního dne a) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze, nebo b) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je penzijní připojištění přerušeno. (2) Účastník doplňkového penzijního spoření může platit příspěvky na penzijní připojištění pouze tehdy, pokud má přerušeno placení příspěvku účastníka podle § 11 odst. 3 a 4 a před přerušením platil příspěvek na doplňkové penzijní spoření nejméně 36 kalendářních měsíců nebo nejméně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích od posledního přerušení placení příspěvku u téže penzijní společnosti, nebo pokud mu byla zahájena výplata dávky ze všech prostředků, nejdříve však od prvního dne a) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je placení příspěvku účastníka přerušeno, nebo b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky ze všech prostředků. (3) Účastník penzijního připojištění, který je současně účastníkem doplňkového penzijního spoření, může platit příspěvky na doplňkové penzijní spoření pouze tehdy, pokud má přerušeno penzijní připojištění, nebo mu byla zahájena výplata dávky z poslední penze, nejdříve však od prvního dne a) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je penzijní připojištění přerušeno, nebo b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze. (4) Práva a povinnosti účastníka v transformovaném fondu a příjemce dávky penzijního připojištění z transformovaného fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, sjednaným penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění. Jejich nároky zůstávají s výjimkou omezení nároku na převod prostředků k jinému fondu zachovány.“. 26. V § 191 odst. 3 větě první se slova „s penzijní společností, která tento transformovaný fond obhospodařuje“ zrušují. 27. V § 191 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nelze převést prostředky z účastnického fondu do transformovaného fondu.“. 28. V § 192 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; ziskem vykázaným v účetní závěrce transformovaného fondu se rozumí součet zisku za účetní období a nerozděleného zisku z předchozích období snížený o ztrátu za účetní období a o neuhrazenou ztrátu za předchozí období“. 29. V § 193 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. Čl. XIII Přechodná ustanovení 1. Na příspěvky na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění placené do konce prvního kalendářního čtvrtletí následujícího po dni, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, se vztahují podmínky nároku na státní příspěvek podle § 13 a 14 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Podmínky délky spořící doby podle § 20 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahují na smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o spotřebitelském úvěru Čl. XIV Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 186/2020 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b), rozhoduje o tom, zda se daný spotřebitelský úvěr na bydlení pro účely náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s předčasným splacením považuje za spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) nebo za spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b), převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b).“. 2. V § 5 odst. 4 se číslo „117“ nahrazuje číslem „117a“. 3. V § 84 odst. 2 větě třetí se za slova „přiměřeným dané situaci,“ vkládají slova „včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a“. 4. V § 86 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.“. 5. V § 86 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.“. 6. V § 117 odst. 3 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) u spotřebitelského úvěru na bydlení, pokud od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru uplynulo nejméně 24 měsíců, došlo-li k převodu vlastnického práva k nemovité věci, převodu věcného práva k nemovité věci, převodu družstevního podílu v bytovém družstvu nebo převodu účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, byl-li spotřebitelský úvěr na bydlení zajištěn touto nemovitou věcí nebo týkal-li se účel spotřebitelského úvěru na bydlení uvedený v § 2 odst. 2 písm. b) této nemovité věci nebo její součásti, družstevního podílu v bytovém družstvu nebo účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, f) u spotřebitelského úvěru na bydlení, pokud od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru uplynulo nejméně 24 měsíců, v souvislosti s vypořádáním společného jmění manželů, jehož předmětem byla nemovitá věc, věcné právo k nemovité věci, družstevní podíl v bytovém družstvu nebo účast v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, byl-li spotřebitelský úvěr na bydlení zajištěn touto nemovitou věcí nebo týkal-li se účel spotřebitelského úvěru na bydlení uvedený v § 2 odst. 2 písm. b) této nemovité věci nebo její součásti, družstevního podílu v bytovém družstvu nebo účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h). 7. V § 117 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ ; přesahuje-li předčasně splacená část spotřebitelského úvěru 25 % celkové výše spotřebitelského úvěru, nesmí věřitel požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 2 z té části předčasně splacené části spotřebitelského úvěru, která nepřesahuje 25 % celkové výše spotřebitelského úvěru“. 8. V § 117 odst. 4 větě první se za slovo „nesmí“ vkládají slova „u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), který není účelově určený podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo není spotřebitelským úvěrem na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c),“. 9. V § 117 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „U spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) nesmí výše náhrady nákladů podle odstavce 2 přesáhnout 0,25 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru za každý započatý rok zbývající do konce období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, nejvýše však 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.“. 10. V § 117 odst. 5 se doplňuje věta „U spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) nesmí výše náhrady nákladů podle odstavce 2 dále přesáhnout výši účelně vynaložených nákladů určených podle § 117a.“. 11. V § 117 odst. 6 písm. b) se za slova „údaje o“ vkládá slovo „předpokládané“. 12. V § 117 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Má-li dojít k předčasnému splacení v jiném kalendářním měsíci, než ve kterém došlo věřiteli sdělení spotřebitele o jeho úmyslu spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, pro účely poskytnutí údaje o výši náhrady nákladů podle odstavce 6 písm. b) u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) se použije průměr zápůjčních úrokových sazeb uveřejněný Českou národní bankou v kalendářním měsíci předcházejícím dni, v němž věřiteli došlo sdělení spotřebitele o jeho úmyslu spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, pro skupinu srovnatelných spotřebitelských úvěrů na bydlení. Určení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s předčasným splacením pro účely náhrady nákladů podle odstavce 2 způsobem podle § 117a tím není dotčeno.“. 13. Za § 117 se vkládá nový § 117a, který včetně nadpisu zní: „§ 117a Určení výše účelně vynaložených nákladů za předčasné splacení (1) Pro účely náhrady nákladů za předčasné splacení podle § 117 odst. 2 u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) věřiteli, který je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na bydlení, se rozumí průměrem zápůjčních úrokových sazeb průměr zápůjčních úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů na bydlení sjednaných v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, který Česká národní banka vypočítá za každé 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce pro spotřebitelské úvěry na bydlení členěné do skupin podle srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný. (2) Česká národní banka uveřejňuje průměry zápůjčních úrokových sazeb na svých internetových stránkách měsíčně v druhém kalendářním měsíci následujícím po období, za které se průměry zápůjčních úrokových sazeb vypočítají, a to do desátého dne tohoto měsíce na dobu 10 let od kalendářního měsíce následujícího po dni jejich uveřejnění. (3) Podrobnosti určení srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a členění spotřebitelských úvěrů na bydlení do skupin podle srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný, stanoví prováděcí právní předpis.“. 14. V § 117a odstavec 1 zní: „(1) Pro účely náhrady nákladů za předčasné splacení podle § 117 odst. 2 u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) věřiteli, který je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na bydlení, se rozumí a) účelně vynaloženými náklady vzniklými věřiteli v souvislosti s předčasným splacením částka odpovídající kladnému součtu nezbytných administrativních nákladů na předčasné splacení, jejichž výše nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč, a úrokového rozdílu, b) úrokovým rozdílem rozdíl mezi smluvním úrokem a referenčním úrokem, c) smluvním úrokem částka úroku, kterou by spotřebitel podle smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplatil za dobu ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, d) referenčním úrokem částka úroku, kterou by spotřebitel při použití výše splátky sjednané ve smlouvě o spotřebitelském úvěru zaplatil za dobu ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, pokud by nesplacená část celkové výše spotřebitelského úvěru byla ode dne předčasného splacení úročena průměrem zápůjčních úrokových sazeb uveřejněným Českou národní bankou v kalendářním měsíci předcházejícím dni předčasného splacení pro skupinu srovnatelných spotřebitelských úvěrů na bydlení, e) nesplacenou částí celkové výše spotřebitelského úvěru část celkové výše spotřebitelského úvěru, kterou by byl spotřebitel povinen splatit v případě, kdy by k předčasnému splacení nedošlo, f) skupinou srovnatelných spotřebitelských úvěrů na bydlení skupina spotřebitelských úvěrů na bydlení, jejichž období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, je srovnatelné s dobou ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je u předčasně spláceného spotřebitelského úvěru na bydlení sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a které jsou s předčasně spláceným spotřebitelským úvěrem na bydlení srovnatelné podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný, g) průměrem zápůjčních úrokových sazeb průměr zápůjčních úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů na bydlení sjednaných v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, který Česká národní banka vypočítá za každé 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce pro spotřebitelské úvěry na bydlení členěné do skupin podle srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný.“. 15. V § 117a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pro případ částečného předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení podle odstavce 1 se pro určení úrokového rozdílu použije poměrná část smluvního a referenčního úroku. Poměrná část smluvního úroku se určí jako násobek smluvního úroku a podílu předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru a nesplacené části celkové výše spotřebitelského úvěru. Poměrná část referenčního úroku se určí jako násobek referenčního úroku a podílu předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru a nesplacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 16. V § 160 se slova „a § 69 odst. 5“ nahrazují slovy „ , § 69 odst. 5 a § 117a odst. 3“. 17. V § 160 se slova „§ 117a odst. 3“ nahrazují slovy „§ 117a odst. 4“. Čl. XV Přechodná ustanovení 1. Česká národní banka začne uveřejňovat průměry zápůjčních úrokových sazeb podle § 117a odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIV bodů 13 a 16, od osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona. 2. Ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIV bodů 1, 2, 6 až 12, 14, 15 a 17, upravující předčasné splacení spotřebitelského úvěru na bydlení se použijí i na spotřebitelský úvěr na bydlení s pevnou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný přede dnem nabytí účinnosti čl. XIV bodů 1, 2, 6 až 12, 14, 15 a 17, a to ode dne, kdy po dni nabytí účinnosti čl. XIV bodů 1, 2, 6 až 12, 14, 15 a 17 započne běžet nové období, pro které je stanovena pevná zápůjční úroková sazba. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení a) části druhé čl. III bodů 1 a 2, části desáté čl. XIV bodů 13 a 16 a čl. XV bodu 1, která nabývají účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, b) části desáté čl. XIV bodů 1, 2, 6 až 12, 14, 15 a 17 a čl. XV bodu 2, která nabývají účinnosti prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, c) části čtvrté čl. V, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 464/2023 Sb.	Zákon č. 464/2023 Sb. Zákon, kterým se mění a ruší některé zákony v souvislosti se zrušením Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 205/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dráhách * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST DESÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST JEDENÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 464 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění a ruší některé zákony v souvislosti se zrušením Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. I V § 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb. a zákona č. 178/2023 Sb., se bod 15 zrušuje. Dosavadní body 16 až 18 se označují jako body 15 až 17. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dráhách Čl. III V § 22a odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se slova „přístup k dopravní infrastruktuře“ nahrazují slovy „ochranu hospodářské soutěže“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Čl. IV Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 226/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Ten, kdo vykonával funkci předsedy Úřadu, nesmí být po dobu 1 roku ode dne skončení výkonu funkce členem orgánu právnické osoby podnikající v oblasti provozování železniční infrastruktury nebo drážní dopravy ani být v pracovněprávním nebo podobném právním vztahu k ní nebo v této oblasti vykonávat podnikatelskou činnost.“. 2. V § 1a se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Na toho, kdo vykonával funkci místopředsedy Úřadu, se použije obdobně § 1 odst. 13.“. 3. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Úřad spolupracuje s příslušnými orgány jiných států za účelem výměny informací a pomoci při výkonu své působnosti. (3) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti, informuje o ní vládu a Parlament a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách. Výroční zpráva obsahuje zejména informace o počtu zahájených a ukončených správních řízení, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedů a výši příjmů Úřadu včetně změn oproti předchozímu období.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. V V § 22h odst. 1 až 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 178/2022 Sb., se slova „přístup k dopravní infrastruktuře“ nahrazují slovy „ochranu hospodářské soutěže“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. VI V § 42d odst. 2, § 42g odst. 2 úvodní části ustanovení, § 42i odst. 1, § 42i odst. 2 větách druhé a třetí, § 42i odst. 4, § 87 odst. 1, § 89a úvodní části ustanovení a v § 94 odst. 1 písm. e) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 261/2017 Sb., se slova „přístup k dopravní infrastruktuře“ nahrazují slovy „ochranu hospodářské soutěže“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Čl. VII V § 24 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2008 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se slova „přístup k dopravní infrastruktuře“ nahrazují slovy „ochranu hospodářské soutěže“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů Čl. VIII V § 4b odst. 3 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 367/2019 Sb., se slova „ , Úřadem pro přístup k dopravní infrastruktuře“ zrušují. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. IX Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 49/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb. a zákona č. 281/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se písmeno n) zrušuje. 2. V § 11 odst. 5 a § 19 odst. 4 se slova „ , Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře“ zrušují. 3. V § 33 odst. 1 se písmeno x) zrušuje. Dosavadní písmena y) a z) se označují jako písmena x) a y). ČÁST DESÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. X 1. Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen „Úřad“) se zrušuje. 2. Působnost Úřadu stanovená zvláštními zákony přechází na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, včetně působnosti správce kapitoly podle rozpočtových pravidel. 3. Návrh systemizace služebních míst předloží předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže po projednání s Ministerstvem financí Ministerstvu vnitra v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra pro předkládání návrhů systemizace na kalendářní rok 2024. 4. Návrh nové organizační struktury Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže předloží předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ministerstvu vnitra do 1. prosince 2023. 5. Výkon práv a povinností ze služebního poměru u služebních míst zařazených ke dni 31. prosince 2023 v Úřadě, u nichž byl v systemizaci tohoto úřadu ke dni 1. července 2023 uveden obor služby 1, 28 nebo 51, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Nároky státních zaměstnanců u ostatních služebních míst uspokojí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, popřípadě uplatní nároky vůči těmto státním zaměstnancům. 6. Nároky zaměstnanců v pracovněprávním vztahu zařazených nebo jmenovaných ke dni 31. prosince 2023 na pracovní místo v Úřadě uspokojí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, popřípadě uplatní nároky vůči těmto zaměstnancům. 7. Příslušnost k hospodaření s movitým majetkem státu, ke kterému má Úřad příslušnost hospodařit ke dni 31. prosince 2023, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. 8. Rozpočtované prostředky kapitoly Úřadu, včetně nároků nespotřebovaných výdajů za předcházející léta, se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. 9. Prostředky účtu fondu kulturních a sociálních potřeb, které se vztahují ke státním zaměstnancům ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zařazeným nebo jmenovaným na služebních místech v Úřadě a zaměstnancům České republiky zařazeným v Úřadě, přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na účet fondu kulturních a sociálních potřeb Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 10. Správní řízení a další postupy, zahájené Úřadem v oblasti jeho působnosti a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; dosavadní úkony Úřadu se považují za úkony Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. ČÁST JEDENÁCTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XI Zákon č. 320/2016 Sb., o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, se zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení čl. X bodů 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 465/2023 Sb.	Zákon č. 465/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 29. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 205/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna liniového zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) * ČÁST TŘETÍ - Změna stavebního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 284/2021 Sb. * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o jednotném environmentálním stanovisku * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST DEVÁTÁ - Změna energetického zákona * ČÁST DESÁTÁ - Změna atomového zákona * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna horního zákona * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o vyvlastnění * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o lesích * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DEVATENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 (182/2024 Sb.) 465 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2023, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna liniového zákona Čl. I Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 126/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 202/2023 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon)“ nahrazují slovy „strategicky významné infrastruktury“. 2. Nadpis části první zní: „POSTUPY PRO URYCHLENÍ PŘÍPRAVY A POVOLOVÁNÍ VYBRANÝCH STAVEB A NÁSLEDNÉHO SOUDNÍHO PŘEZKUMU“. 3. V § 1 odst. 1 větě první se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie24) a“, slova „a energetické infrastruktury a“ se nahrazují slovy „ , energetické a těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého,“ a za slovo „komunikací“ se vkládají slova „a strategických investičních staveb“. Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1187 ze dne 7. července 2021 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T).“. 4. V § 1 odst. 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí: „c) infrastruktura pro vodní dopravu uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu, d) terminály železniční a silniční dopravy podle § 5e odst. 1 písm. c),“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena e) a f). 5. V § 1 odst. 4 větě první se slova „energií a“ nahrazují slovy „energií, stavby pro energetickou bezpečnost nebo“, za slovo „rozvoje“ se vkládají slova „ , dobíjecí stanice, vodíkové čerpací stanice nebo čerpací stanice na zkapalněný metan“ a slova „s nimi související“ se nahrazují slovy „související s těmito stavbami a zařízeními“. 6. V § 1 odst. 4 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) stavby a zařízení distribuční soustavy včetně transformovny související s dobíjecími stanicemi, vodíkovými čerpacími stanicemi nebo čerpacími stanicemi na zkapalněný metan,“. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j). 7. V § 1 odst. 4 písm. i) se slova „zařízení a“ nahrazují slovem „zařízení,“. 8. V § 1 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) stavby pro energetickou bezpečnost.“. 9. V § 1 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 25 znějí: „(5) Stavbou pro energetickou bezpečnost se pro účely tohoto zákona rozumí a) stavba v areálu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci pro energetické účely, nebo b) další stavba nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení související s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou stavby podle písmene a), včetně 1. stavby a zařízení nezbytných pro připojení výroben elektřiny a zdrojů energie do distribuční, přenosové nebo přepravní soustavy nebo do soustavy zásobování tepelnou energií, 2. stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií, včetně stavby a zařízení, které jsou nezbytné za účelem bezpečného a spolehlivého provozu této soustavy, 3. jiné nezbytné stavby technické infrastruktury, 4. nezbytné stavby dopravní infrastruktury, 5. staveniště, nebo 6. stavby skladu čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva. (6) Dobíjecí stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná dobíjecí stanice a) pro lehká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo b) pro těžká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě, na bezpečné a chráněné parkovací ploše nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu. (7) Vodíkovou čerpací stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná vodíková čerpací stanice pro silniční vozidla, která a) je umístěna podél transevropské dopravní sítě nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo b) rovněž umožňuje čerpání vodíku zpravidla do palivové nádrže hnacích drážních vozidel. (8) Čerpací stanicí na zkapalněný metan se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná čerpací stanice na zkapalněný metan pro silniční vozidla, která je umístěna podél transevropské dopravní sítě, v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo do 10 km dojezdové vzdálenosti od nejbližšího výjezdu ze silnice, která je součástí sítě TEN-T. (9) Těžební infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek strategického významu podle horního zákona, jakož i stavby sloužící k jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, dále stavby určené k jejich přepravě a úložná místa pro těžební odpad. (10) Infrastrukturou pro ukládání oxidu uhličitého se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur25) nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého. 25) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 11 a 12. 10. V § 1 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Strategickou investiční stavbou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba pro výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu a stavby s touto stavbou související.“. 11. V § 2 odst. 2 větě první se slova „k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných“ nahrazují slovy „proti rozhodnutím vydaným“. 12. V § 2 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Jde-li o stavbu pro energetickou bezpečnost, činí lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 jeden měsíc. Tyto žaloby nelze rozšířit o dosud nenapadené výroky nebo je rozšířit o další žalobní body po uplynutí lhůty podle věty první. O žalobách podle věty první a opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o nich rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů. (4) Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud nepřihlíží.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7. 13. V § 2 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) K odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle věty první i pro opravné prostředky proti rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá. (9) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán odvolatele nevyzývá. Neodstranil-li odvolatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává odvolací správní orgán pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.“. 14. V nadpisu § 2c se slova „infrastruktury a staveb“ nahrazují slovy „nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo“. 15. V § 2c odst. 1 a v § 2c odst. 2 větě první se slova „infrastruktury a staveb“ nahrazují slovy „nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo“. 16. Za § 2c se vkládají nové § 2d a 2e, které znějí: „§ 2d (1) Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není přípustné odvolání. (2) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru stavby pro energetickou bezpečnost; to neplatí, jde-li o mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku. (3) Podnět k zahájení přezkumného řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze podat nejpozději v den uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zahájit toto přezkumné řízení lze nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty podle věty první. O zahájení přezkumného řízení nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, uvědomí příslušný stavební úřad, jenž jím vedené řízení přeruší do doby ukončení přezkumného řízení. Nezákonné závazné stanovisko lze v přezkumném řízení pouze změnit, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jeho zahájení. Po ukončení přezkumného řízení nejsou další opravné prostředky proti závaznému stanovisku přípustné. (4) Vyjádření, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze jen opravit nebo změnit, a to nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. (5) Nebylo-li vyjádření nebo závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, vydáno ve lhůtě pro jeho vydání a považuje se proto podle stavebního zákona za souhlasné a bez podmínek, nové vyjádření nebo závazné stanovisko lze vydat nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Přezkum nového vyjádření nebo závazného stanoviska v přezkumném řízení není přípustný. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí obdobně pro řízení podle stavebního zákona, jehož předmětem je se stavbou pro energetickou bezpečnost související a) rámcové povolení, b) povolení dělení nebo scelování pozemků, c) povolení změny využití území spočívající v terénní úpravě, odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní ploše, změně druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami, nebo úpravě pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody, d) stanovení ochranného pásma a e) povolení odstranění stavby. § 2e (1) Stavba pro energetickou bezpečnost je veřejně prospěšnou stavbou. Tato stavba slouží k zajištění bezpečnostních zájmů České republiky v podobě udržitelné a soběstačné výroby energie. (2) V pochybnostech, zda jde o stavbu pro energetickou bezpečnost, platí stanovisko Dopravního a energetického stavebního úřadu.“. 17. V § 2f větě první se slova „nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby“ a za slova „technické infrastruktury“ se vkládají slova „ , těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby“. 18. V § 2g se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) U vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. g) se odstavce 1 až 5 nepoužijí.“. 19. V § 2h odst. 1 a v § 5 větě první se slova „nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby“. 20. V § 2h odstavec 3 zní: „(3) K podání žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona pro účely stavby, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, se vyjádření odborného lesního hospodáře nebo právnické či fyzické osoby pověřené touto funkcí, vlastníka a nájemce nebo pachtýře dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa nevyžaduje.“. 21. V § 2h se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) K dělení či scelení pozemků, které jsou součástí záměru stavby dopravní infrastruktury uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) nebo b), se povolení podle stavebního zákona pro účely převodu práv k takovým pozemkům nevyžaduje. (5) Každý je povinen strpět provedení změny dokončené stavby podrobného odvodňovacího zařízení podle vodního zákona z důvodu zachování funkčnosti stavby k odvodnění zemědělských pozemků, je-li nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Vlastníku pozemku dotčeného touto změnou náleží náhrada ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vlastník pozemku s touto částkou, stanoví se náhrada podle zákona o oceňování majetku10), přičemž se použijí obdobně jeho ustanovení upravující oceňování věcných břemen.“. 22. Za § 2k se vkládají nové § 2l a 2m, které znějí: „§ 2l (1) V případě naléhavého veřejného zájmu může vláda do doby vydání územního rozvojového plánu závazného pro rozhodování v území na návrh Ministerstva dopravy rozhodnout o pořízení územního rozvojového plánu pro vybraný záměr dopravní infrastruktury celostátního nebo mezinárodního významu nebo přesahující svým významem území jednoho kraje (dále jen „dílčí územní rozvojový plán“). Dílčí územní rozvojový plán se považuje za územní rozvojový plán závazný pro rozhodování v území; ustanovení § 74 odst. 2 písm. c), § 76 odst. 1, § 87 odst. 2 a 4 a § 88, 90 a 99 stavebního zákona se nepoužijí. V rozhodnutí o pořízení dílčího územního rozvojového plánu vláda rozhodne o jeho obsahu bez projednání a schválení zadání. (2) Pořizovatelem dílčího územního rozvojového plánu je Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy je ve vztahu k dílčímu územnímu rozvojovému plánu orgánem územního plánování a hradí náklady podle § 91 odst. 1 stavebního zákona. (3) Návrh obsahu dílčího územního rozvojového plánu doručí pořizovatel Ministerstvu životního prostředí a orgánu ochrany přírody. Lhůty podle ustanovení § 89 odst. 2 a 3 stavebního zákona se zkracují na polovinu. Stanoviska zajistí pořizovatel před předložením návrhu obsahu vládě. (4) Pořizovatel dílčího územního rozvojového plánu zajistí, že návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území budou zpracovány bez zbytečného odkladu od rozhodnutí vlády o jeho pořízení. (5) Pořizovatel zveřejní návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání dotčeným orgánům, krajům a obcím v řešeném území jednotlivě a místo a dobu konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou; v oznámení uvede, kde je možné do návrhu dílčího územního rozvojového plánu a do vyhodnocení vlivů nahlédnout. Rozhodne-li tak vláda, lze společné jednání a veřejné projednání konat společně; veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky na společné jednání. (6) Ministerstvo pro místní rozvoj uplatní stanovisko k návrhu dílčího územního rozvojového plánu z pohledu jeho souladu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem závazným pro rozhodování v území a cíli a úkoly územního plánování. (7) Změna dílčího územního rozvojového plánu se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí postupem podle odstavců 1 až 6 obdobně. Ministerstvo životního prostředí stanoví, zda má být návrh jeho změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů změny dílčího územního rozvojového plánu na udržitelný rozvoj území se zpracovává pouze, pokud bylo stanoveno, že změna dílčího územního rozvojového plánu má být posuzována z hlediska vlivů na životní prostředí. (8) Ministerstvo dopravy zajistí vyhotovení úplného znění dílčího územního rozvojového plánu po jeho změně a toto vyhotovení po nabytí účinnosti změny opatří záznamem o účinnosti. Doručení úplného znění je podmínkou nabytí účinnosti změny dílčího územního rozvojového plánu. § 2m (1) Ministerstvo pro místní rozvoj vyhodnotí vydaný dílčí územní rozvojový plán a při nejbližší změně územního rozvojového plánu převezme dílčí územní rozvojový plán do této změny. K částem změny územního rozvojového plánu, které jsou přebírány z dílčího územního plánu, u kterých nedochází k věcné změně, nelze uplatnit připomínky a nejsou předmětem vyhodnocení vlivů na životní prostředí ani na udržitelný rozvoj území. Za věcnou změnu se nepovažuje jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat. Do doby nabytí účinnosti této změny je dílčí územní rozvojový plán považován za nadřazenou územně plánovací dokumentaci, a to i pro územní rozvojový plán pořízený Ministerstvem pro místní rozvoj. (2) Nabytím účinnosti změny územního rozvojového plánu, kterou dojde k převzetí dílčího územního rozvojového plánu, dílčí územní rozvojový plán zaniká. (3) Dílčí územní rozvojový plán může být vydán i před vydáním prvního územního rozvojového plánu. (4) Proti částem územního rozvojového plánu, které jsou převzaty z dílčího územního rozvojového plánu, lze vést přezkumné řízení nebo podat žalobu pouze ve lhůtě určené od nabytí účinnosti dílčího územního rozvojového plánu.“. 23. Za § 2m se vkládá nový § 2n, který včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „§ 2n (1) Posuzování vlivů záměru strategické investiční stavby, terénní úpravy s ní související nebo s ní souvisejícího odstranění stavby na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zajišťuje Ministerstvo životního prostředí. (2) Stavební úřad není oprávněn prodloužit lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru strategické investiční stavby, žádosti o povolení terénní úpravy s ní související nebo žádosti o povolení s ní souvisejícího odstranění stavby. (3) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru strategické investiční stavby, k terénní úpravě s ní související ani k s ní souvisejícímu odstranění stavby; to neplatí, jde-li o jednotné environmentální stanovisko26). (4) Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru strategické investiční stavby, povolení terénní úpravy s ní související nebo povolení s ní souvisejícího odstranění stavby není přípustné. 26) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. 24. V § 3 odst. 1 se slova „a energetické infrastruktury a“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo“. 25. V § 3 odst. 6 se slova „nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého“. 26. V § 3 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) V řízení o vyvlastnění se nepřihlíží k námitce vyvlastňovaného požadující změnu stavby, pokud by taková změna byla v rozporu s územním rozhodnutím, společným povolením nebo rozhodnutím o povolení záměru. (8) Pokud vyvlastňovací úřad doručuje v rámci vyvlastňovacího řízení vyvlastňovanému do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, pokud nebylo doručeno dříve. (9) Odvolání směřující proti výroku o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě, který se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného pro uskutečnění stavby energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu, není přípustné. V případě, že vyvlastňovaný podá žalobu proti rozhodnutí o vyvlastnění a současně podá i odvolání proti výroku o náhradě za vyvlastnění, zaplatí vyvlastnitel vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši náhrady stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění. Bude-li v důsledku odvolacího řízení stanovená náhrada za vyvlastnění vyšší než zaplacená záloha na náhradu, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví. V případě, že rozhodnutí stanoví náhradu za vyvlastnění nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví.“. 27. V § 3a větě první se slova „infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací“. 28. V § 3a se věta druhá zrušuje. 29. V § 3b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Podléhá-li získání potřebných práv podle § 3a koupí dani z přidané hodnoty, je cena stanovená znaleckým posudkem cenou včetně daně z přidané hodnoty.“. 30. V § 3b odst. 9 se slovo „infrastruktury“ nahrazuje slovy „nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací“. 31. V § 3c větě první se slova „infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací“. 32. Za § 3d se vkládá nový § 3e, který zní: „§ 3e (1) Podléhá-li stavba dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání souhlasného závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo po vydání souhlasného jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku26), je-li jeho součástí závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. (2) Stanoví-li se v zjišťovacím řízení, že stavba dopravní infrastruktury nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání rozhodnutí o této skutečnosti.“. 33. V § 4a odstavec 1 zní: „(1) Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí15) obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen „mezitímní rozhodnutí“), týká-li se vyvlastňovací řízení práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby a) dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury 1. umisťované v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje, a 2. uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo b) místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy, je-li tato stavba 1. umisťována v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územně plánovací dokumentaci, a 2. celá umístěna v rozvojové oblasti podle stavebního zákona vymezené politikou územního rozvoje a označené jako metropolitní rozvojová oblast.“. 34. V § 4a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 35. V § 4a odst. 7 se slova „5 a 7“ nahrazují slovy „4 a 6“. 36. § 4b zní: „§ 4b Pro stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a to jak vymezené, tak i nevymezené v územně plánovací dokumentaci, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého se použije § 4a odst. 1 a 3 až 7 obdobně; pokud se jedná o stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV nebo stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 40 bar včetně souvisejících technologických objektů, uplatní se rovněž ustanovení § 4a odst. 2.“. 37. V § 4c odst. 1 a odst. 3 větě první se slova „uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a b)“ zrušují. 38. V § 4c odst. 4 větách první, čtvrté a páté a v § 4d odst. 3 větách první a druhé se text „§ 4a odst. 5“ nahrazuje textem „§ 4a odst. 4“. 39. V § 4d odst. 1 větě první se slova „podle § 1 odst. 4,“ nahrazují slovy „ , stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého“ a slova „takové stavby energetické infrastruktury“ se nahrazují slovy „takové stavby energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého“. 40. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní: „ČÁST TŘETÍ STAVBY VYBRANÉ TRANSEVROPSKÉ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY § 5e (1) Vybranou transevropskou dopravní infrastrukturou se rozumí a) úseky pozemních komunikací a drah a infrastruktura pro vodní dopravu na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Nástroj pro propojení Evropy27), které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a stavby s nimi související, b) dopravní infrastruktura na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Nástroj pro propojení Evropy27), přesahují-li v případě jednotlivého záměru podle stavebního zákona předpokládané celkové investiční náklady stavby 300 000 000 EUR, a c) terminály železniční a silniční dopravy uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě28), jsou-li umístěny na některém z úseků podle písmene a) nebo jsou-li infrastrukturou podle písmene b). (2) Vybranou transevropskou dopravní infrastrukturou nejsou stavby související výlučně s telematickými aplikacemi, novými technologiemi nebo inovacemi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě28). (3) Související žádostí se rozumí žádost o vydání rozhodnutí, které je podmínkou uskutečnění stavby vybrané transevropské dopravní infrastruktury podle právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy jiných než stavební zákon. Související žádostí není žádost o vyvlastnění. § 5f (1) Jde-li o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury, která podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, osoba, která předloží dokumentaci vlivů tohoto záměru na životní prostředí a popřípadě rovněž žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska příslušnému úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, současně oznámí tuto skutečnost stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru. Pokud příslušný úřad podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dojde k závěru, že dokumentace vlivů záměru na životní prostředí nebo žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska a) obsahují stanovené náležitosti, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nebo b) neobsahují stanovené náležitosti, současně s jejich vrácením oznamovateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, které náležitosti dokumentace nebo žádost neobsahuje; stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem příslušného úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (2) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí, osoba, která podá žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska, současně oznámí tuto skutečnost stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru. Pokud správní orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska dojde k závěru, že žádost a) obsahuje všechny náležitosti a netrpí ani jinými vadami, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nebo b) neobsahuje všechny náležitosti nebo trpí jinými vadami, současně s výzvou k odstranění vad žádosti určenou žadateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, kterými vadami žádost trpí; stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem správního orgánu příslušného k vydání jednotného environmentálního stanoviska. (3) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí a nemá-li být jednotné environmentální stanovisko součástí žádosti o povolení tohoto záměru, osoba, která podá první související žádost, a) v této žádosti rovněž uvede, že stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí a jednotné environmentální stanovisko nebude součástí žádosti o povolení tohoto záměru, a b) současně oznámí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru, že podala související žádost, a předloží tomuto stavebnímu úřadu dokumentaci pro povolení záměru. (4) Pokud správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti podle odstavce 3 dojde k závěru, že žádost má předepsané náležitosti a netrpí ani jinými vadami, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost. Netrpí-li vadami ani předložená dokumentace pro povolení záměru, stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle odstavce 3, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi. Pokud správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti podle odstavce 3 dojde k závěru, že žádost nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, současně s výzvou k jejich odstranění určenou žadateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, kterými vadami žádost trpí. Nemá-li související žádost podle odstavce 3 předepsané náležitosti, trpí-li jinými vadami nebo trpí-li vadami předložená dokumentace pro povolení záměru, stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle odstavce 3, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem správního orgánu příslušného k vedení řízení o související žádosti nebo svým závěrem. (5) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí ani rozhodnutí o související žádosti a není-li jednotné environmentální stanovisko součástí žádosti o povolení tohoto záměru, stavební úřad příslušný k povolení záměru neprodleně po posouzení, zda žádost o povolení záměru netrpí vadami, oznámí žadateli, že a) projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nevyzve-li jej k doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti, nebo b) projekt není v dostatečně pokročilé fázi, vyzve-li jej k doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti. (6) Stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury sdělí nadřízenému správnímu orgánu, zda v případě projektu, o němž oznámil, že je v dostatečně pokročilé fázi, bylo ve lhůtě 4 let ode dne oznámení podle odstavce 1 věty první, odstavce 2 věty první nebo odstavce 3 písm. b) anebo ode dne podání žádosti podle odstavce 5 vyhověno v prvním stupni všem souvisejícím žádostem a žádosti o povolení záměru. (7) Do lhůty 4 let podle odstavce 6 se nezapočítává časová prodleva vyvolaná osobou, která hodlá uskutečnit stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury. § 5g (1) Ministerstvo dopravy zveřejní na svých internetových stránkách a) označení stavebních úřadů příslušných k vedení řízení o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury a jejich působnosti podle této části zákona, b) označení dotčených orgánů věcně příslušných k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a správních orgánů věcně příslušných k vedení řízení o souvisejících žádostech, c) náležitosti žádosti o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury, žádostí o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a souvisejících žádostí a d) lhůty pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury, pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a pro vydání rozhodnutí v řízeních o souvisejících žádostech. (2) Stavební úřad příslušný k povolení záměru poskytne osobě, která hodlá uskutečnit stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury, do 45 dnů od požádání předběžnou informaci podle stavebního zákona. Vedle předběžné informace poskytne v rozsahu požadavku této osoby rovněž informaci o a) náležitostech žádosti o povolení záměru, b) tom, zda je vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem pro povolení záměru, c) náležitostech žádosti o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, d) hlediscích, podle nichž bude posuzována žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a předpokladech, za nichž lze žádosti vyhovět, e) nezbytnosti podání související žádosti, f) náležitostech související žádosti, nebo g) hlediscích, podle nichž bude posuzována související žádost, a předpokladech, za nichž lze žádosti vyhovět. (3) Stavební úřad příslušný k povolení záměru požádá neprodleně po obdržení požadavku o předběžnou informaci a) podle odstavce 2 písm. b) až d) dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, o poskytnutí požadované informace, nebo b) podle odstavce 2 písm. e) až g) správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti o poskytnutí požadované informace. (4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, poskytne do 30 dnů ode dne obdržení požadavku podle odstavce 3 písm. a) stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru požadovanou informaci. Je-li dotčený orgán následně požádán o poskytnutí předběžné informace podle stavebního zákona, tuto informaci neposkytne v rozsahu již poskytnuté informace. (5) Je-li před podáním žádosti o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury podána žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a) sdělí neprodleně po obdržení žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a b) zašle neprodleně po vydání vyjádření nebo závazného stanoviska stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru stejnopis jeho písemného vyhotovení; považuje-li se vyjádření nebo závazné stanovisko za souhlasné a bez podmínek z důvodu, že jej dotčený orgán nevydal ve lhůtě pro jeho vydání, dotčený orgán sdělí neprodleně stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost. (6) Správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti a) poskytne do 30 dnů ode dne obdržení požadavku podle odstavce 3 písm. b) stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru požadovanou informaci, b) sdělí neprodleně po obdržení související žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a c) zašle neprodleně po vydání rozhodnutí o související žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí. (7) Nevydá-li v zákonné lhůtě dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko, která jsou podkladem pro povolení záměru, nebo správní orgán rozhodnutí o související žádosti, dá stavební úřad příslušný k povolení záměru podnět k učinění opatření proti nečinnosti správnímu orgánu nadřízenému orgánu, který měl vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí o související žádosti vydat. § 5h Osoba, která činí podání podle § 5f odst. 1, 2, 3 nebo 5 nebo § 5g odst. 2, 5 nebo 6, uvede v tomto podání, že jde o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury. § 5i (1) Jde-li o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky, stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě této infrastruktury na území České republiky spolupracuje při vedení řízení o povolení záměru a jiných postupech podle této části zákona s určeným orgánem dotčeného členského státu Evropské unie a s evropským koordinátorem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě28). Stavební úřad o těchto postupech evropského koordinátora rovněž informuje. (2) Zadává-li veřejnou zakázku na stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky osoba, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu Evropské unie, rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo členského státu Evropské unie, ve kterém má takto založená nebo zřízená osoba sídlo, nedohodne-li se Česká republika s dotčeným členským státem Evropské unie, že rozhodným právem je právo jiného členského státu Evropské unie. (3) Zadává-li veřejnou zakázku na stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky osoba ovládaná osobou, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu Evropské unie, rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo podle odstavce 2. 27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění.“. 41. V příloze v bodu 1.1 se text „D43,“ zrušuje. 42. V příloze v bodu 1.2 se za text „I/9,“ vkládá text „I/11,“, za text „I/42,“ se vkládá text „I/45, I/46,“, za text „I/50,“ se vkládá text „I/56,“ a za text „I/57,“ se vkládá text „I/58, I/67, I/73,“. 43. V příloze v bodu 2 se za slova „Lysá nad Labem“ vkládají slova „ – Milovice – Mladá Boleslav – Turnov – Liberec – Frýdlant – hranice PL“, za slova „Bohumín/Chalupki,“ se vkládají slova „Opava-východ“ a za slova „železniční trať Olomouc – Šumperk,“ se na samostatné řádky vkládají slova „železniční trať Studénka – Veřovice, železniční trať Mošnov – Sedlnice, železniční trať Frýdek-Místek – Valašské Meziříčí, železniční trať Ústí nad Orlicí – Lichkov – státní hranice, železniční trať Brno – Břeclav – st. hr. SK/AT, železniční trať Ostrava – Hranice na Moravě – Přerov – Břeclav – st. hr. SK/AT, železniční trať Přerov – Česká Třebová, železniční trať Ostrava – Mosty u Jablunkova – státní hranice,“. 44. V příloze v bodu 2 se slova „dráhy speciální,“ zrušují. 45. V příloze v bodu 5 se slova „vedení 400 kV Vítkov – Přeštice“ a slova „vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice do elektrické stanice Mírovka“ zrušují. 46. V příloze v bodu 5 se slova „vedení 400 kV Výškov – Čechy Střed – Praha Sever“ nahrazují slovy „vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Výškov – Čechy Střed do elektrické stanice Praha Sever včetně sdruženého vedení 110 kV Sever – Mělník/Třeboradice“. 47. V příloze v bodu 5 se slova „vedení 400 kV Čechy Střed – Chodov“ nahrazují slovy „vedení 400 kV Čechy Střed – Chodov včetně sdruženého vedení 110 kV Chodov – Uhříněves“. 48. V příloze v bodu 5 se slova „vedení 400 kV Nošovice – Prosenice – Otrokovice – Sokolnice – Slavětice – Dasný a Slavětice – Čebín“ nahrazují slovy „vedení 400 kV Nošovice – Prosenice – Otrokovice – Sokolnice – Slavětice – Kočín a Slavětice – Čebín a vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Nošovice – Prosenice do elektrické stanice Kletné a vedení 400 kV Nošovice – Lískovec včetně sdruženého vedení 110 kV Nošovice – Lískovec“. 49. V příloze v bodu 5 se za slova „vedení 400 kV Nošovice – Vratimov – Dětmarovice“ na samostatné řádky vkládají slova „vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Přeštice – Vítkov do elektrické stanice Líně vedení 400 kV Milín – Orlík“. 50. V příloze se na konci bodu 6 na samostatné řádky doplňují slova „VTL Plynovod DN 1000 Bezměrov – Libhošť VTL Plynovod DN 1000 Libhošť – Hať“. 51. V příloze bod 7 zní: „7. Stavby pro energetickou bezpečnost nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany“. 52. V příloze v bodu 9 se slova „– (Jaderná elektrárna Dukovany – hranice Jihomoravského kraje – Brno)“ zrušují. 53. V příloze se na konci bodu 9 tečka nahrazuje čárkou a na samostatný řádek se doplňují slova „horkovod Třinec – Český Těšín.“. 54. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňují se přílohy č. 2 a 3, které znějí: „Příloha č. 2 k zákonu č. 416/2009 Sb. 1. Pozemní komunikace úsek dálnice Brno – státní hranice s Rakouskou republikou na „Baltsko-jaderském koridoru“ úsek dálnice a silnice I. třídy Zlín – státní hranice se Slovenskou republikou na „Rýnsko-dunajském“ koridoru 2. Dráhy úsek železniční tratě Brno – Ostrava – státní hranice s Polskou republikou na „Baltsko-jaderském“ koridoru úsek železniční tratě Praha/Kolín – státní hranice se Spolkovou republikou Německo na koridoru „Východ – východní Středomoří“ úsek železniční tratě Praha – Brno na koridoru „Východ – východní Středomoří“ úsek železniční tratě Praha – státní hranice se Spolkovou republikou Německo na „Rýnsko-dunajském“ koridoru úsek železniční tratě Plzeň – státní hranice se Spolkovou republikou Německo na „Rýnsko-dunajském“ koridoru úsek železniční tratě Hranice – státní hranice se Slovenskou republikou na „Rýnsko-dunajském“ koridoru 3. Infrastruktura pro vodní dopravu infrastruktura pro vodní dopravu na úsecích vodních cest Pardubice – státní hranice se Spolkovou republikou Německo a Praha – Mělník na koridoru „Východ – východní Středomoří“. Příloha č. 3 k zákonu č. 416/2009 Sb. 1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla. 2. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Cheb sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin, recyklátů, datového centra, robotické výrobě. 3. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Komořany, Důl Československé armády sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin, recyklátů, datového centra, robotické výrobě, výrobě a zpracování vodíku, přečerpávací vodní elektrárny. 4. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Prunéřov sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla. 5. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Severní lom sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla. 6. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Lazy sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin, recyklátů, datového centra, robotické výrobě. 7. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Bruntál sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin, recyklátů, datového centra, robotické výrobě. 8. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Nad Barborou sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin, recyklátů, datového centra, robotické výrobě, výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla, výrobě a zpracování vodíku.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Na stavby vybrané transevropské dopravní infrastruktury podle zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se část třetí zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije, byla-li ve vztahu k těmto stavbám přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a) předložena dokumentace vlivů záměru na životní prostředí příslušnému úřadu, b) podána žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska, c) podána žádost o vydání rozhodnutí, které je podmínkou uskutečnění takové stavby podle právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy jiných než stavební zákon, nebo d) podána žádost o vydání územního rozhodnutí, žádost o stavební povolení, žádost o společné povolení nebo žádost o povolení záměru. 2. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Dojde-li v průběhu pořizování dílčího územního rozvojového plánu k vydání územního rozvojového plánu nebo jeho změny, který bude závazný pro rozhodování v území, dokončí Ministerstvo dopravy pořizování podle tohoto zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj následně postupuje podle ustanovení § 2m odst. 1 a 2. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Čl. III Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/1012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/1017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 19/2023 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 43 odst. 2 se slova „nebo vydáním regulačního plánu“ nahrazují slovy „ , vydáním regulačního plánu nebo uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a“ a na konci odstavce se doplňují věty „V případě podmínění rozhodování uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a územní plán stanoví základní obsah této plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.“. 2. Za § 43 se vkládají nové § 43a až 43c, které včetně nadpisů znějí: „§ 43a Plánovací smlouvy (1) Plánovací smlouvou pro účely podmínění rozhodování v území podle § 43 odst. 2 a § 66 odst. 2 je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného stavebního záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. (2) Plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého práva. Se souhlasem všech stran může být plánovací smlouva postoupena; ustanovení občanského zákoníku o postoupení smlouvy se použijí přiměřeně. (3) Příloha č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, se na obsah plánovací smlouvy uzavřené podle tohoto ustanovení nepoužije. § 43b Obsah plánovací smlouvy (1) V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy nebo vlastník veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že a) poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění stavebního záměru, b) po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění stavebního záměru, c) po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se rozhodnutí nebo jiného úkonu podle tohoto zákona ve věci stavebního záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy. (2) V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy nebo vlastník veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že a) pozemky nebo stavby potřebné k realizaci stavebního záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí, b) se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění stavebního záměru, c) od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví, d) učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva. (3) Stavebník se může v plánovací smlouvě zavázat zejména k a) účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb nebo opatření vyvolaných stavebním záměrem, b) převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo opatření vyvolaných stavebních záměrem, c) účasti na asanaci území dotčeného záměrem, d) účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném stavebním záměrem, e) poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentace; v plánovací smlouvě lze sjednat i jeho účel. § 43c Uzavírání a přezkum plánovací smlouvy (1) Plánovací smlouvu uzavíranou obcí nebo hlavním městem Prahou schvaluje zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy. Plánovací smlouvu uzavíranou městskou částí hlavního města Prahy schvaluje zastupitelstvo městské části. (2) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené obcí s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný krajský úřad. K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené městskou částí hlavního města Prahy s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný Magistrát hlavního města Prahy. (3) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené hlavním městem Prahou s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušné ministerstvo.“. 3. V § 66 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami „Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením plánovací smlouvy. Pro obsah a uzavírání plánovací smlouvy se § 43a až 43c použijí obdobně.“. 4. V § 66 odst. 3 písm. f) se za slova „plánovací smlouvy“ vkládají slova „podle § 43a“. 5. V § 66 odst. 4 se za slova „plánovací smlouvy“ vkládají slova „podle § 43a“. 6. V § 69 odst. 1 se za slova „plánovací smlouvou“ vkládají slova „podle § 43a“. 7. V § 79 odst. 2 se na konci písmene s) doplňují slova „nebo výměna vedení technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene; v případě, že je předmětem těchto výměn výměna nadzemního vedení o napěťové hladině 110 kV, lze v zastavěném území zachovat jeho umístění nad zemí,“. 8. V § 86 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.“. 9. V § 94l odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.“. 10. V § 94s odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Při pořizování územního plánu nebo jeho změny lze se souhlasem určeného zastupitele vymezit plochu nebo koridor podle § 43 odst. 2, u nichž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a. 2. Pokud bylo zahájeno pořizování územního plánu nebo jeho změny před účinností tohoto zákona, vymezení plochy nebo koridoru, v nichž je rozhodování podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a, se nepovažuje za rozpor se zadáním územního plánu nebo jeho změny. 3. Pokud bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu regulačního plánu na žádost, jehož vydání bylo podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 66 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. 4. Plánovací smlouvy uzavřené podle § 66 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů a nejsou tímto zákonem dotčeny. ČÁST TŘETÍ Změna stavebního zákona Čl. V Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 32b odst. 1 písm. a) se slova „až p)“ nahrazují slovy „až q)“. 2. V § 46 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , jde-li o pořizovatele podle odstavce 1 písm. d)“. 3. V § 122 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a zvláštní zásahy do zemské kůry“. 4. V § 156 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Projektantovi se poskytují údaje z neveřejné části digitální technické mapy kraje v rozsahu nezbytném pro projektovou činnost.“. 5. V § 216 se odstavec 5 zrušuje. 6. V § 226 odst. 3 se slova „a n)“ nahrazují slovy „ , n) a q)“. 7. V § 313 odst. 4 se slova „činnosti obecného“ nahrazují slovem „činnosti“ a za slovo „obecném“ se vkládají slova „nebo speciálním“. 8. V § 330 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „V řízeních o opravných prostředcích, jakož i při dalších postupech souvisejících s přezkumem správnosti a zákonnosti nebo změnou závazného stanoviska orgánu územního plánování podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb. se postupuje podle dosavadních právních předpisů.“. 9. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 32, který zní: „32. stavby veřejné technické infrastruktury a přístřešky, vždy o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné nebo pobytové místnosti nebo hygienická zařízení, a které neslouží k ustájení nebo chovu zvířat a neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů, a jsou-li umisťovány v zastavěném území mimo veřejná prostranství,“. 10. V příloze č. 3 se slova „100 ha“ nahrazují slovy „45 ha“. 11. Na konci přílohy č. 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.“. 12. V příloze č. 8 části I se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Grafická část může být doplněna schématy.“. 13. V příloze č. 9 části I se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Grafická část může být doplněna schématy.“. 14. V příloze č. 9 části II odst. 1 písm. e) se slova „ , zprávou o uplatňování“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 284/2021 Sb. Čl. VI V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIX zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se na konci bodu 1 doplňuje věta „Řízení o vyvlastnění zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a vedená krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy však dokončí tento úřad.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. VII Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 326/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 413/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. e) se slova „Česká inspekce životního prostředí“ zrušují. 2. V § 9a odst. 4 větě druhé se slova „a to i opakovaně,“ zrušují. 3. V § 9a odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Opakované prodloužení platnosti stanoviska je vyloučeno.“. 4. V § 21 písmeno c) zní: „c) zajišťuje posuzování 1. záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci Ministerstvo, 2. záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn, 3. záměrů týkajících se stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrestruktury, o kterých rozhoduje Dopravní a energetický stavební úřad podle stavebního zákona, uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn, a 4. záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům vydalo stanovisko,“. 5. V § 23 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Vyloučení opakovaného prodloužení platnosti stanoviska podle § 9a odst. 4 věty třetí se nepoužije pro záměr modulární jaderné elektrárny. Platnost stanoviska vydaného pro takový záměr lze prodloužit opakovaně, maximálně však dvakrát.“. 6. V příloze č. 1 bod 7 včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „ 7\| Větrné elektrárny s výškou stožáru od 50 m (a) umístěné v lokalitách soustavy Natura 2000 nebo ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech, (b) umístěné v místě, které je k nejbližšímu chráněnému venkovnímu prostoru staveb podle jiného právního předpisu22) blíže než 1 km od stožáru větrné elektrárny, (c) umístěné v místě, které je od jiné stávající nebo připravované větrné elektrárny blíže než 3 km od stožáru větrné elektrárny, nebo (d) umístěné v počtu 4 a vyšším.\| \| \| \| x ---\|---\|---\|---\|---\|--- 22) § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Platnost stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března 2015, nebo závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaného pro záměr nového jaderného zdroje, dálnice, silnice I. třídy, celostátní dráhy, regionální dráhy nebo vzletové a přistávací dráhy letiště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze prodloužit opakovaně. 2. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března 2015, nebo závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož platnost již byla před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prodloužena na dobu, která má uplynout dříve než 1. ledna 2027, se považuje za platné do 31. prosince 2026. 3. Přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podané a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dosud nevyřízené žádosti o prodloužení platnosti stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března 2015, nebo závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž platnost již byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona alespoň jednou prodloužena a má uplynout do 31. března 2024, se vyřídí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou určení příslušného úřadu podle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., které se řídí zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podání žádosti o další prodloužení platnosti těchto stanovisek je vyloučeno. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o jednotném environmentálním stanovisku Čl. IX Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, se mění takto: 1. V § 12 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vydává jednotné environmentální stanovisko v případě stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, je-li příslušným orgánem pro vydání povolení takové stavby podle stavebního zákona Dopravní a energetický stavební úřad,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 2. V § 13 odst. 1 a 2 se za slova „ministerstvem podle § 12 písm. b)“ vkládají slova „a c)“. 3. V § 16 se slova „§ 12 písm. b) až d)“ nahrazují slovy „§ 12 písm. b) až e)“. 4. V § 17 odst. 3 se slova „podle § 12 písm. d)“ nahrazují slovy „podle § 12 písm. e)“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku Čl. X V části dvanácté čl. XIV bodu 6 zákona č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku, se slova „až 3, 22, 23“ nahrazují slovy „2, 21 až 23“ a slova „30, 31 až 51“ se nahrazují slovy „30 až 38, 44 až 51“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o hospodaření energií Čl. XI V § 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Součástí státní energetické koncepce je vymezení strategických oblastí celorepublikového významu pro umisťování staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury; přitom se přihlíží zejména k předpokládané poptávce po energiích, dostupnosti příslušné síťové infrastruktury a potřebnému instalovanému výkonu jednotlivých druhů výroben do těchto oblastí umisťovaných, který je nezbytný ke splnění cílů České republiky v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a výroby energie z nízkouhlíkových zdrojů.“. Čl. XII Přechodné ustanovení Strategické oblasti celorepublikového významu pro umisťování staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury se vymezí v první aktualizaci státní energetické koncepce schvalované po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVÁTÁ Změna energetického zákona Čl. XIII Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb. zákona č. 287/2022 Sb., zákona č. 365/2022 Sb. a zákona č. 19/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která včetně poznámky pod čarou č. 57 znějí: „f) energeticky strategickým celkem prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví energetika57) v oblasti elektřiny, zemního plynu nebo centrálního zásobování teplem, g) účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem 1. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k energeticky strategickému celku, 2. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k takové části energeticky strategického celku, bez které by tento celek nebyl způsobilý plnit svoji funkci, popřípadě by se bez této části tato způsobilost energeticky strategického celku zhoršila, 3. možnost vykonávat dispoziční práva k energeticky strategickému celku, nebo 4. jiný způsob vlivu na energeticky strategický celek nebo jiná práva k němu, jejichž důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem, h) účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem 1. možnost subjektu přímo či nepřímo nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo s vkladem nejméně 10 % základního kapitálu nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem; do tohoto podílu nebo vkladu se započítávají rovněž podíly nebo vklady osob, které jsou s tímto subjektem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které s tímto subjektem jednají ve shodě, 2. členství subjektu nebo osoby jemu blízké v orgánu společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo 3. jiný způsob vlivu na společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, jehož důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska ochrany energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem, i) vlivem nad energeticky strategickým celkem 1. účinná míra kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo 2. účinná míra kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem. 57) Bod I písm. A, B a D přílohy k nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.“. 2. V § 3 odst. 2 větě první se za slovo „více,“ vkládají slova „výroba elektřiny, tepelné energie nebo vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury“. 3. V § 3 odst. 2 větě poslední se za slova „elektrizační soustavy“ vkládají slova „ , stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury“. 4. Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3e, které včetně nadpisů znějí: „§ 3a Souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) rozhoduje o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem a změna subjektu s vlivem nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva jsou zakázány. (2) Žádost se podává ministerstvu elektronicky prostřednictvím datové schránky. (3) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 dnů od zahájení řízení. (4) Pokud ministerstvo nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, uplynutím této lhůty platí, že ministerstvo souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem udělilo. To neplatí, pokud ministerstvo rozhoduje o žádosti podle § 3d. § 3b Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem (1) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem fyzickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, b) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné, c) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o pobočkách a provozovnách v těchto státech, d) zdroje financování žadatele. (2) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem právnickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla právnická osoba žadatele založena, b) jméno a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické osoby, c) údaje týkající se odpovědného zástupce, d) informace o vlastnické struktuře žadatele, včetně informací o konečném vlastníkovi a o tom, kdo žadatele ovládá, výši jejich podílu a změny těchto skutečností za poslední rok; tyto informace žadatel může doložit také výpisem z obchodního rejstříku, pokud výpis výčet informací obsahuje, e) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné, f) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech, g) zdroje financování žadatele. (3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí a žadatel dále uvede a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem založena, b) údaje týkající se odpovědného zástupce společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, c) informace o vlastnické struktuře společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, včetně informací o tom, kdo společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem ovládá, a výši jeho podílu, d) seznam států, ve kterých společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech, e) přímý či nepřímý podíl žadatele na vlastnických a hlasovacích právech ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění převodu, včetně informace o podílech osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě. (4) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, může si ministerstvo od žadatele vyžádat i další informace a podklady neuvedené v odstavcích 1, 2 a 3. § 3c Posouzení žádosti (1) Ministerstvo žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem zamítne, pokud by nabytí kontroly nad energeticky strategickým celkem, který je předmětem žádosti, ohrozilo energetickou bezpečnost České republiky, a to zejména tím, že by ohrozilo a) bezpečnost dodávek elektřiny, plynu nebo tepla v České republice, b) bezpečnost energeticky strategického celku, c) přístup k nemovitým věcem, které jsou nezbytné pro zajištění funkčnosti energeticky strategického celku, d) bezpečnost informací nebo technologií, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky. (2) V případě, že je žádost neúplná, vyzve ministerstvo žadatele, aby žádost doplnil v souladu s § 3b; nedoplní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, ministerstvo řízení o žádosti zastaví. (3) Ministerstvo odmítne žádost o udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost obsahuje nepravdivé informace. (4) Pokud ministerstvo zamítne žádost podle odstavce 1, má převodce, od kterého měl žadatel podle žádosti nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, povinnost nabídnout ministerstvu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem podle žádosti postupem podle ustanovení § 3e. (5) Ministerstvo rozhodne o udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost splňuje náležitosti podle § 3b, udělení souhlasu není v rozporu s odstavcem 1 a žádost neobsahuje nepravdivé informace. § 3d Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva (1) Kdo nabude účinnou míru vlivu nad energeticky strategickým celkem, má povinnost požádat ministerstvo o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem. Na žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem a její posouzení se obdobně použijí § 3a až 3c. (2) Pokud ministerstvo zamítne žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podle odstavce 1, má nabyvatel vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost nabídnout ministerstvu postupem podle ustanovení § 3e převod vlivu nad energeticky strategickým celkem. (3) Dispoziční práva spojená s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem a hlasovací práva spojená s účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nabytá bez souhlasu ministerstva nesmějí být vykonávána, a to do dodatečného udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem ministerstvem podle odstavce 1. (4) Došlo-li k výkonu hlasovacích práv v rozporu s odstavcem 3, lze se dovolávat neplatnosti rozhodnutí přijatého společností na základě výkonu takovýchto hlasovacích práv, a to podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. Došlo-li k výkonu dispozičních práv v rozporu s odstavcem 3, lze se dovolávat neplatnosti takového právního jednání. § 3e Povinnost nabídnout státu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem (1) Kdo vykonává vliv nad energeticky strategickým celkem, je v případech podle § 3c odst. 4 a § 3d odst. 2 povinen nabídnout ministerstvu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem za cenu obvyklou. Platnost nabídky podle věty první musí být nejméně 6 měsíců. Pokud je energeticky strategickým celkem stavba, která není samostatnou věcí, vztahuje se povinnost nabídnout převod na nemovitou věc, jíž je energeticky strategický celek součástí. (2) Vliv nad energeticky strategickým celkem, který byl nabídnut podle odstavce 1, nesmí být předmětem zřízení zástavního práva. (3) Ministerstvo může nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem přímo nebo prostřednictvím organizací zřizovaných ministerstvem. (4) Nesplní-li osoba umožňující nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost podle odstavce 1, je právní úkon, kterým umožnila nabytí kontroly nad energeticky strategickým celkem jiné osobě, neplatný, pokud se této neplatnosti ministerstvo dovolá do 3 let ode dne provedení uvedeného právního úkonu.“. 5. V § 20a odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) v rozsahu stanoveném ve smlouvě o vyrovnávacím režimu administrovat a vyplácet úhradu vyrovnávací platby podle zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a plnit své případné další povinnosti podle smlouvy o vyrovnávacím režimu.“. 6. V § 23 odst. 2 se za slova „elektrizační soustavy,“ vkládají slova „stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury“. 7. V § 91a odst. 2 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene j) se tečka nahrazuje čárkou a vkládá se slovo „nebo“ a za písmeno j) se doplňuje písmeno k), které zní: „k) nabude účinnou míru kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo účinnou míru kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva podle § 3a.“. 8. V § 91a odst. 8 se za text „písm. v)“ vkládají slova „ , odstavce 2 písm. k)“. 9. V § 98a odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) vzor žádosti o souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem.“. ČÁST DESÁTÁ Změna atomového zákona Čl. XIV V § 207 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Předsedovi Úřadu přísluší platový tarif v 16. platové třídě podle zákona o státní službě.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna horního zákona Čl. XV Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 3 se slova „na vyhrazené a nevyhrazené“ zrušují. 2. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 33 zní: „(3) Kritické nerosty jsou radioaktivní nerosty, všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, vápenec, pokud je vhodný k chemicko-technologickému zpracování, nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, a nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku, nachází-li se tyto nevyhrazené nerosty na ložiskách, které se považují za výhradní33). 33) Čl. II bod 1 zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 3. V § 3 odst. 4 se za slovo „nerostem“ vkládá slovo „kritickým“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Vyhledávání, průzkum a dobývání výhradních ložisek jsou realizovány ve veřejném zájmu.“. 5. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Ložisko strategického významu (1) Ložiskem strategického významu je ložisko kritických nerostů, které má mimořádný význam pro zajištění surovinové nebo energetické bezpečnosti státu nebo pro uskutečnění staveb podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. (2) Ložiska strategického významu stanoví vláda nařízením.“. 6. V § 27 odst. 6 se slova „musí být v souladu“ nahrazují slovy „nesmí být v rozporu“. 7. Za § 28 se vkládají nové § 28a a 28b, které včetně nadpisů znějí: „§ 28a Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání kritického nerostu (1) Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu se zahajuje na návrh organizace. Náležitosti návrhu a jeho přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou. (2) Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 2 měsíců ode dne podání úplného a bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu. (3) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. (4) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu. (5) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží. (7) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28. § 28b Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání ložiska strategického významu (1) K řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu je příslušný Český báňský úřad. (2) Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu se zahajuje na návrh organizace. Náležitosti návrhu a jeho přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou. (3) Český báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 2 měsíců ode dne podání úplného a bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu. (4) Český báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. (5) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží. (7) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28. (8) Neobsahuje-li rozklad proti rozhodnutí vydanému v řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání rozkladu, přezkoumává předseda Českého báňského úřadu pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. (9) Jestliže rozklad směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si předseda Českého báňského úřadu potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změně závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží. (10) Jestliže předseda Českého báňského úřadu dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Rozhodnutí v řízení o rozkladu vydá předseda Českého báňského úřadu ve lhůtě 30 dnů. Lhůtu pro řízení o rozkladu nelze prodloužit.“. 8. Za § 32a se vkládá nový § 32b, který včetně nadpisu zní: „§ 32b Vyvlastnění (1) Podle zákona o vyvlastnění lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění a) otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu, na němž byl stanoven dobývací prostor, nebo b) zvláštních zásahů do zemské kůry podle § 34 odst. 1 písm. d). (2) Pro odnětí nebo omezení práva podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury vztahující se k těžební infrastruktuře a infrastruktuře pro ukládání oxidu uhličitého.“. Čl. XVI Přechodné ustanovení Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o vyvlastnění Čl. XVII Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odstavec 3 zní: „(3) Dopravní a energetický stavební úřad je příslušný k vyvlastňovacímu řízení pro účel vyvlastnění, a) pro jehož dosažení je třeba povolení vyhrazené stavby podle stavebního zákona, nebo b) který je stanoven horním zákonem, s výjimkou vyvlastnění pro uskutečnění zvláštních zásahů do zemské kůry.“. 2. V § 16 odst. 3 písm. b) se slova „ , s výjimkou vyvlastnění pro uskutečnění zvláštních zásahů do zemské kůry“ zrušují. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur Čl. XVIII V zákoně č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, se za § 2 vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Veřejná prospěšnost Úložiště oxidu uhličitého a přepravní síť jsou veřejně prospěšnými stavbami.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. XIX Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 451/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 91/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 179/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Doložení vyřešení střetů zájmů k nemovitostem dotčeným hornickou činností podle odstavce 2 není potřeba, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro záměr stanoven účel vyvlastnění.“. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6. 2. Za § 18a se vkládají nové § 18b a 18c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 34 a 35 znějí: „§ 18b Zvláštní ustanovení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů34) (1) Řízení o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů se zahajuje na žádost organizace. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou. (2) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. (3) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k žádosti o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu. (4) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (5) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží. (6) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů se přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18. § 18c Zvláštní ustanovení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu35) (1) K řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu je příslušný Český báňský úřad. (2) Řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu se zahajuje na žádost organizace. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou. (3) Český báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. (4) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k žádosti o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu. (5) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží. (7) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu se přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18. (8) Neobsahuje-li rozklad proti rozhodnutí vydanému v řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání rozkladu, přezkoumává předseda Českého báňského úřadu pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. (9) Jestliže rozklad směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si předseda Českého báňského úřadu potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změně závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží. (10) Jestliže předseda Českého báňského úřadu dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Rozhodnutí v řízení o rozkladu vydá předseda Českého báňského úřadu ve lhůtě 30 dnů. Lhůtu pro řízení o rozkladu nelze prodloužit. 34) § 5 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 35) § 6a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. XX Přechodné ustanovení Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. XXI Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 78 odst. 17 větě první se slova „v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2“ nahrazují slovy „na území národních parků“ a ve větě druhé se slova „v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2“ nahrazují slovy „na území národních parků a jejich ochranných pásem“. 2. § 80 včetně nadpisu zní: „§ 80 Působnost České inspekce životního prostředí (1) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) kontroluje, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání. (2) Inspekce je oprávněna právnickým a podnikajícím fyzickým osobám ukládat opatření podle § 66, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2 a rozhodnout o odebrání nedovoleně držených jedinců podle § 89, v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin. Inspekce provádí u právnických a podnikajících fyzických osob průběžné kontroly podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře podle nařízení Rady (ES) č. 708/2007, využívání invazních nepůvodních druhů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a poskytuje odbornou podporu orgánům státní správy vykonávajícím úřední kontroly podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. (3) Inspekce provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství41c) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém41d), s výjimkou těchto kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod. Inspekce je oprávněna vyžadovat prokazování původu a totožnosti podle § 54. (4) Inspekce projednává přestupky právnických a podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona. Inspekce může zahájit řízení o přestupku pouze tehdy, nezahájil-li je již újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. Pokud řízení o přestupku zahájí újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku a inspekce ve stejný den, provede řízení o přestupku újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. O zahájení řízení o přestupku se inspekce a újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku vzájemně informují. O odvolání proti rozhodnutí inspekce rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice Čl. XXII Zákon č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 2 písm. c) se za slovo „zákona,“ vkládají slova „a výhradně pro účely ustanovení § 9b také osoba, která podala žádost o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona nebo takovou žádost připravuje“. 2. V § 2 písm. c) se za slovem „zákona,“ vypouští slovo „a“, v písmenu d) se tečka na konci textu nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až k), která znějí: „e) smlouvou o vyrovnávacím režimu smlouva uzavřená mezi Českou republikou zastoupenou ministerstvem, operátorem trhu a oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny upravující podmínky pro výplatu vyrovnávací platby a upravující vzájemná práva a povinnosti k zajištění výroby a dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky, f) vyrovnávacím režimem podmínky vyrovnání rizik spojených s výstavbou, provozem a ukončením provozu nízkouhlíkové výrobny formou vyrovnávací platby nebo záporné vyrovnávací platby a způsob stanovení a realizace této platby na základě tohoto zákona, g) vyrovnávací cenou cena za elektřinu vyrobenou v nízkouhlíkové výrobně a dodanou do elektrizační soustavy České republiky, která bude garantována oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny na základě smlouvy o vyrovnávacím režimu, h) vyrovnávací platbou platba oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny za účelem dosažení vyrovnávací ceny podle smlouvy o vyrovnávacím režimu oproti referenční ceně elektřiny, i) vyrovnávacím obdobím pro účely vyrovnávacího režimu období stanovené ve smlouvě o vyrovnávacím režimu, j) zápornou vyrovnávací platbou platba oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny ministerstvu v případě vyšší referenční ceny elektřiny než vyrovnávací ceny a k) referenční cenou elektřiny cena elektřiny, jejíž metodiku určení stanoví smlouva o vyrovnávacím režimu.“. 3. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Podpora energetické bezpečnosti České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách (1) Podporu energetické bezpečnosti České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách na území České republiky a zvýšení podílu elektřiny z nízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě energie v České republice lze zajistit prostřednictvím smlouvy o výkupu nebo smlouvy o vyrovnávacím režimu. (2) Způsob podpory energetické bezpečnosti České republiky podle odstavce 1 stanoví nařízením vláda na návrh ministerstva do 4 let ode dne vydání rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona v nízkouhlíkové výrobně.“. 4. V § 3 odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Pokud vláda nařízením podle § 2a stanoví způsob podpory prostřednictvím smlouvy o výkupu, ministerstvo“. 5. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Smlouva o výkupu není veřejnoprávní smlouvou. V otázkách smlouvy o výkupu se ministerstvem rozumí Česká republika zastoupená ministerstvem.“. 6. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Smlouva o vyrovnávacím režimu (1) Pokud vláda stanoví nařízením podle § 2a způsob podpory prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu, ministerstvo předloží operátorovi trhu a oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny návrh na uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu nejpozději do 6 let ode dne vydání rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona. (2) Účelem smlouvy o vyrovnávacím režimu je úprava vzájemných práv a povinností k zajištění podpory příjmů oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny s cílem dosáhnout návratnosti investic vynaložených tímto investorem. (3) Smlouva o vyrovnávacím režimu vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat alespoň a) identifikační údaje oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny, b) podmínky vyrovnávacího režimu, včetně metodiky pro určení referenční ceny elektřiny, c) zajišťovací mechanismy pro případ jejího neplnění, pravidla pro její změnu a ukončení, d) počáteční výši vyrovnávací ceny a důvody pro následné změny výše vyrovnávací ceny, pravidla prověření její přiměřenosti ministerstvem nejpozději do 5 let od začátku dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky a poté pravidelně nejméně jednou za 5 let, e) stanovení vyrovnávacího období pro vyrovnávací režim pro nízkouhlíkovou výrobnu, f) stanovení pravidel, termínů a lhůt pro vyhodnocování a zúčtování podpory výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobny, včetně lhůty pro výpočet vyrovnávací platby a záporné vyrovnávací platby, lhůty pro úhradu vyrovnávací platby, lhůty pro úhradu záporné vyrovnávací platby a g) specifikaci provozních údajů nutných pro řádné plnění smlouvy a rozsah podkladů předkládaných ministerstvu. (4) Smlouva o vyrovnávacím režimu se uzavírá nejméně na dobu 30 let s možností jejího prodloužení o nejméně 10 let, a to i opakovaně, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobny. K uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu nebo jejímu prodloužení se vyžaduje schválení vládou. Sjednaná ustanovení v uzavřené smlouvě o vyrovnávacím režimu nebudou dotčena případnými změnami tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, nedohodnou-li se smluvní strany písemně jinak. (5) Ministerstvo zajišťuje slučitelnost vyrovnávacího režimu s pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory. (6) Ministerstvo návrh smlouvy o vyrovnávacím režimu oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny nepředloží, pokud by plnění smlouvy o vyrovnávacím režimu mohlo ohrozit bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem České republiky. Při posuzování této otázky si ministerstvo vyžádá závazné stanovisko od Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Vojenského zpravodajství, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. V případě nesouhlasného závazného stanoviska nejméně jedné výše jmenované instituce vláda předloží plný text návrhu na uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu k vyslovení souhlasu současně Poslanecké sněmovně a Senátu. Není-li souhlas oběma komorami Parlamentu dán do 60 dnů poté, kdy jim byl návrh na uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu předložen, nelze takový návrh předložit oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny. (7) Nárok na vyrovnávací platbu za příslušné vyrovnávací období vznikne oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny za podmínek stanovených smlouvou o vyrovnávacím režimu. (8) Ministerstvo a operátor trhu jsou vůči oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny zavázáni společně a nerozdílně. Vyrovnávací platbu je ministerstvo povinno uhradit oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny, a to nejpozději ve lhůtě stanovené ve smlouvě o vyrovnávacím režimu. Svou povinnost k úhradě vyrovnávací platby je ministerstvo oprávněno splnit prostřednictvím operátora trhu. (9) Zápornou vyrovnávací platbu za příslušné vyrovnávací období je oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny povinen uhradit ministerstvu na zvláštní účet ministerstva vedený u České národní banky, a to nejpozději ve lhůtě stanovené ve smlouvě o vyrovnávacím režimu. (10) Vláda nařízením stanoví pravidla, termíny a lhůty pro poskytování dotace operátorovi trhu na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu podle § 9a. (11) Smlouva o vyrovnávacím režimu není veřejnoprávní smlouvou. V otázkách smlouvy o vyrovnávacím režimu se ministerstvem rozumí Česká republika zastoupená ministerstvem.“. 7. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní: „§ 5a Pravidla pro stanovení vyrovnávací ceny a vyrovnávací platby (1) Vyrovnávací cena se stanoví tak, aby pokrývala ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného, potřebného a efektivního výkonu licencované činnosti výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a náklady spojené s vyřazováním nízkouhlíkové výrobny z provozu, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující v dotyčném odvětví v souladu s běžně přijatelnou vnitřní mírou návratnosti stanovenou ve smlouvě o vyrovnávacím režimu přiměřenou míru návratnosti realizovaných investic do nízkouhlíkové výrobny podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. Smlouva o vyrovnávacím režimu stanoví počáteční výši vyrovnávací ceny s přihlédnutím zejména k rozpočtové ceně výstavby nízkouhlíkové výrobny a důvody pro následné změny výše vyrovnávací ceny. (2) Stanovení vyrovnávací platby a záporné vyrovnávací platby se provádí na základě pravidel stanovených ve smlouvě o vyrovnávacím režimu.“. 8. V nadpisu § 7 se za slovo „výrobny“ vkládají slova „a dalších nezbytných údajů“. 9. V § 7 odst. 1 se za slova „přenosové soustavy“ vkládají slova „nebo provozovatel distribuční soustavy“ a za slova „k přenosové soustavě“ se vkládají slova „podle prováděcího právního předpisu5)“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 7 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V případě podpory prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu je oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny povinen v rozsahu stanoveném smlouvou o vyrovnávacím režimu provést registraci v systému operátora trhu a předávat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v členění podle předávacích míst nízkouhlíkové výrobny elektřiny a jejich evidenci a údaje týkající se identifikace oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny a nízkouhlíkové výrobny elektřiny a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů; způsob registrace, předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví smlouva o vyrovnávacím režimu. (4) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „Úřad“) na písemnou žádost v přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.“. 11. V § 8 odst. 1 se za slovo „účtuje“ vkládají slova „v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o výkupu“. 12. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Operátor trhu účtuje v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu provozovateli regionální distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny, v jaké je povinen ji vyúčtovat provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy a provozovatel regionální distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy je povinen ji hradit operátorovi trhu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 13. V § 8 odst. 3 se za slovo „stanoví“ vkládají slova „v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o výkupu“. 14. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Úřad stanoví v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav.“. 15. V nadpisu § 9 se za slova „energetice“ vkládají slova „prostřednictvím smlouvy o výkupu“. 16. V § 9 odst. 1 se za slova „nízkouhlíkové energetice“ vkládají slova „prostřednictvím smlouvy o výkupu“. 17. V § 9 odst. 8 se za slova „nízkouhlíkové energetice“ vkládají slova „prostřednictvím smlouvy o výkupu“. 18. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zní: „§ 9a Financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu (1) Náklady na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu jsou hrazeny z peněžních prostředků, které jsou tvořeny a) zápornými vyrovnávacími platbami, b) tržbami provozovatele přenosové soustavy z plateb složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny, c) tržbami provozovatele distribuční soustavy z plateb složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a d) příspěvkem z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 11. (2) Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na výplatu vyrovnávací platby a s ní spojených nákladů před její výplatou oprávněnému investorovi. Tím nejsou dotčeny povinnosti ministerstva a operátora trhu podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. (3) Úřad stanoví cenovým rozhodnutím složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny pro a) předávací místo s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení podle energetického zákona; rezervovaný příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst připojení tvořících dané předávací místo a b) předávací místo s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě; pokud předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jisticího prvku. (4) Při stanovení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny zohlední Úřad rozdíl mezi referenční cenou elektřiny a vyrovnávací cenou elektřiny. (5) Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy nebo jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých předávacích místech tvořených hlavními vedeními nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle odstavce 3, hradí zákazník za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle věty první stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny. (6) Provozovatel lokální distribuční soustavy4) hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena (dále jen „nadřazená distribuční soustava“), platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny od účastníků trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele. Provozovatel lokální distribuční soustavy dále hradí provozovateli nadřazené distribuční soustavy platby ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti souhrnu sjednaného rezervovaného příkonu ve všech předávacích místech tvořených hlavními vedeními lokální distribuční soustavy s nadřazenou distribuční soustavou a souhrnu plateb hrazených účastníky trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k této lokální distribuční soustavě. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle odstavce 3, hradí provozovatel lokální distribuční soustavy za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle vět první a druhé stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny. (7) Je-li zařízení účastníka trhu s elektřinou připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě hlavním i záložním vedením, použije se pro vyhodnocení maximální platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle odstavců 5, 6 a 11 součet množství elektřiny odebraného prostřednictvím hlavních a záložních vedení v daném zúčtovacím období. (8) Pokud ve smlouvě o připojení6) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě, ale pouze rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny součet sjednaných rezervovaných příkonů hlavních vedení na jedné napěťové hladině. Pokud ve smlouvě o připojení6) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě ani rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny místo sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě výše sjednaného rezervovaného příkonu na jednotlivých napěťových hladinách. (9) Platba složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny se účtuje v poměru počtu dní, kdy existuje dané předávací místo v kalendářním měsíci, k počtu dní v kalendářním měsíci. (10) Peněžní prostředky určené na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu vede operátor trhu odděleně na zvláštních účtech u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky nebo České národní banky. (11) V případě, kdy výše finančních prostředků podle odstavce 1 písm. a) až c) v daném kalendářním roce nepostačuje k úhradě vyrovnávací platby oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny podle § 3a a s ní spojených nákladů, má operátor trhu právo na úhradu zbývající výše dotací ze státního rozpočtu, a to před úhradou vyrovnávací platby oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny. Tím nejsou dotčeny povinnosti ministerstva a operátora trhu podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu. (12) Vláda stanoví nařízením nejvyšší přípustnou výši složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do 31. prosince 2035. 6) § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 19. Za § 9a se vkládá nový § 9b, který včetně nadpisu zní: „§ 9b Zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky v souvislosti s výstavbou a údržbou nízkouhlíkové výrobny nebo její části (1) Oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny je povinen před zahájením výběru dodavatele nízkouhlíkové výrobny nebo její části informovat ministerstvo o předpokládaném průběhu výběru dodavatele nízkouhlíkové výrobny nebo její části a uzavřít s Českou republikou zastoupenou ministerstvem smlouvu, ve které se na dobu do dokončení výstavby a údržby nízkouhlíkové výrobny zaváže zajistit dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky, které mu budou sděleny podle odstavce 2, a poskytovat ministerstvu informace potřebné pro stanovení a kontrolu dodržení takových požadavků. Uzavření smlouvy podle předchozí věty je podmínkou pro uzavření smlouvy o výkupu nebo smlouvy o vyrovnávacím režimu nebo poskytnutí návratné finanční výpomoci podle tohoto zákona. (2) Požadavky na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky stanoví vláda a oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny je sdělí ministerstvo. (3) Stanovení a dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky podle tohoto ustanovení nepředstavuje narušení hospodářské soutěže bez ospravedlnitelného důvodu.“. 20. V § 11 odst. 1 se za slovo „soustavy“ vkládají slova „nebo provozovatel distribuční soustavy“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o lesích Čl. XXIII V § 15 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 47 zní: „(4) K trvalému omezení dále dochází dnem vzniku ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy a plynárenského zařízení47) v rozsahu tohoto ochranného pásma. 47) § 46 a 68 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. XXIV V § 25 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 268/2015 Sb., se za slova „veřejně prospěšnou stavbu“ vkládají slova „nebo stavbu nebo zařízení přípojek technické infrastruktury nebo další stavby nebo zařízení technické infrastruktury, které jsou drobnou stavbou podle přílohy č. 1 stavebního zákona“. ČÁST DEVATENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou a) ustanovení čl. III bodu 7, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2023, b) ustanovení čl. I bodu 22, čl. II bodu 3 a čl. V bodu 7, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024, a c) ustanovení čl. V bodů 1 a 6 a čl. XVII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 469/2023 Sb.	Zákon č. 469/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 12. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 207/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna energetického zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 158/2009 Sb. * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 176/2022 Sb. * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 469 ZÁKON ze dne 20. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna energetického zákona Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb., zákona č. 287/2022 Sb., zákona č. 365/2002 Sb. a zákona č. 19/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) dynamickým určením ceny způsob určení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu tak, že se v průběhu doby trvání závazku ze smlouvy mění v závislosti na změnách cen elektřiny nebo plynu na krátkodobých trzích s elektřinou nebo plynem v časových intervalech, které odpovídají nejméně obchodní periodě vypořádání obchodů na těchto trzích.“. 2. V § 2 odst. 2 se na konci písmene a) doplňuje bod 24, který zní: „24. regionální distribuční soustavou distribuční soustava, která je přímo připojena na přenosovou soustavu,“. 3. V § 2 odst. 2 písm. b) bod 9 zní: „9. plynem zemní plyn, biometan, syntetický metan, vodík, směsi těchto plynů, a případně další druhy plynů, jestliže nejsou používány pro pohon motorových vozidel a pro jejich přepravu, distribuci nebo uskladnění jsou využívána zařízení plynárenské soustavy,“. 4. V § 2 odst. 2 písm. b) bodě 27 se slova „přepravy plynu,“ nahrazují slovy „přepravy plynu nebo“ a slova „nebo služba uskladňování plynu“ se zrušují. 5. V § 2 odst. 2 písm. b) bodě 30 se slova „ , včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské soustavy“ zrušují. 6. V § 2 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje bod 36, který zní: „36. úpravou složení plynu změna složení plynu za účelem splnění požadavků na technickou připravenost příslušné části plynárenské soustavy, prováděná v plynárenském zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce plynu,“. 7. V § 3 odst. 1 se za slovo „trhu,“ vkládají slova „činnost Elektroenergetického datového centra (dále jen „datové centrum“),“. 8. V § 3 odst. 3 větě druhé se za slovo „dále“ vkládají slova „bez ohledu na povahu činnosti“, slova „určené pro vlastní spotřebu zákazníka“ a slova „ , nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence“ se zrušují. 9. V § 3 odst. 5 se věta třetí zrušuje. 10. V § 4 odst. 1 písm. b) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 8, který zní: „8. činnost datového centra,“. 11. V § 4 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 12. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) licence na činnost datového centra.“. 13. V § 5 odst. 2 se za větu první vkládají věty „Je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splňovat její zástupce. Právnická osoba je také povinna splnit podmínku bezúhonnosti.“. 14. V § 5 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; to neplatí v případě licence na činnost operátora trhu a licence na činnost datového centra“. 15. V § 5 odst. 3 větě první se za slovo „musí“ vkládá slovo „dále“. 16. V § 5 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Předpokladem pro udělení licence na činnost datového centra je dále splnění požadavků na formu a vnitřní systém řízení obchodní korporace, požadavků na akcionáře, formu a druh akcií a požadavků na způsobilost k výkonu funkce člena představenstva a vedoucích zaměstnanců datového centra stanovených tímto zákonem pro datové centrum.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. 17. V § 10 odst. 4 se za text „§ 3 odst. 2“ vkládají slova „ , činnosti operátora trhu nebo činnost datového centra“. 18. V § 11 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 11, které znějí: „(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem dodávky elektřiny nebo plynu za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců po sobě následujících. U zákazníků, jejichž odběrné místo je vybaveno průběhovým měřením dodávek elektřiny nebo plynu, je zúčtovacím obdobím 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, nedohodnou-li se držitel licence a zákazník na kratším zúčtovacím období. U zákazníků v plynárenství kategorie střední odběratel nebo velkoodběratel a u zákazníků v elektroenergetice, jejichž odběrné místo je připojeno k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí, je zúčtovacím obdobím kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období končí vždy dnem účinnosti změny dodavatele elektřiny nebo plynu nebo dnem ukončení dodávky elektřiny nebo plynu. (8) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu související služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenství za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovacím obdobím, za které držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu vyúčtovává související služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenství, zajišťuje-li související službu v elektroenergetice nebo související službu v plynárenství do odběrného místa vybaveného průběhovým měřením, je kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení zajišťování služby přenosové soustavy, přepravní soustavy nebo distribuční soustavy. (9) Zajišťuje-li držitel licence na distribuci elektřiny související službu v elektroenergetice do předávacího místa přiřazeného do skupiny sdílení, je povinen vyúčtovávat související službu v elektroenergetice a její cenu i za množství elektřiny sdílené do předávacího místa s využitím distribuční soustavy. (10) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od obdržení údajů pro vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu za zúčtovací období. Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od vyhodnocení údajů z měření nebo obdržení vyhodnocených údajů z měření za zúčtovací období. (11) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie vyúčtovává dodávku tepelné energie za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, vždy však k 31. prosinci kalendářního roku, který je posledním dnem zúčtovacího období. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení dodávky tepelné energie. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen poskytnout vyúčtování dodávky tepelné energie za zúčtovací období nejpozději do 28. února následujícího roku, pokud se s odběratelem nedohodne jinak. Končí-li zúčtovací období k jinému dni než k 31. prosinci, provede dodavatel tepelné energie vyúčtování dodávky tepelné energie vždy k poslednímu dni tohoto zúčtovacího období a poskytne vyúčtování dodávky tepelné energie nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 12. 19. V § 11 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Poskytnutím vyúčtování podle odstavců 10 až 12 se rozumí vyhotovení dokladu o vyúčtování a jeho odeslání, předání nebo zpřístupnění příjemci plnění.“. 20. V § 11c odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen nejpozději třicátý den před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy podle odstavce 1 spotřebiteli prokazatelně a adresně oznámit pro další trvání závazku ze smlouvy a) výši ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo způsob jejího určení, b) platební podmínky, c) výši smluvní pokuty nebo jiného finančního plnění pro případ porušení povinnosti odebírat elektřinu nebo plyn po sjednanou dobu nebo způsob jejich určení a d) dobu trvání závazku ze smlouvy, na kterou se doba trvání závazku prodlužuje. Pokud smlouva sjednaná se spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky dodavatele elektřiny nebo plynu, poskytne dodavatel elektřiny nebo plynu současně s oznámením podle věty první spotřebiteli dále znění těchto obchodních podmínek nebo odkaz na internetové stránky, kde jsou obchodní podmínky uveřejněny. Součástí oznámení podle věty první je dále poučení o právu spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 1. (3) Pokud dodavatel elektřiny nebo plynu nesplní některou z povinností podle odstavce 2 nebo nepoučí spotřebitele o právu vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu, hledí se na smlouvu po uplynutí doby trvání závazku jako na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou s cenou za dodávku elektřiny nebo plynu platnou k poslednímu dni trvání závazku ze smlouvy uzavřené na dobu určitou. Je-li nejnižší cena za dodávku elektřiny nebo plynu uveřejněná dodavatelem elektřiny nebo plynu k poslednímu dni trvání závazku ze smlouvy na dobu určitou pro smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nižší než cena podle věty první, použije se pro dodávky elektřiny nebo plynu nejnižší uveřejněná cena za dodávku elektřiny nebo plynu. Tím není dotčeno právo dodavatele elektřiny nebo plynu zvýšit cenu za dodávku elektřiny nebo plynu za podmínek podle § 11a odst. 2, je-li takové právo ujednáno ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu.“. 21. V § 11c se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu uzavřenou na dobu neurčitou je možné vypovědět s výpovědní dobou 3 měsíce, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ujednání, podle kterého je spotřebitel nebo zákazník, který uzavírá smlouvu adhezním způsobem, oprávněn vypovědět smlouvu s delší výpovědní dobou, se nepřihlíží.“. 22. Za § 11c se vkládá nový § 11ca, který zní: „§ 11ca (1) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny nebo před učiněním závazné nabídky na uzavření smlouvy s dynamickým určením ceny poskytnout spotřebiteli v písemné formě informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynu podle navrhované smlouvy a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny, zejména o riziku mimořádných výkyvů cen dodávané elektřiny nebo plynu, a poučit jej o tom, že dodávku elektřiny nebo plynu je možné zahájit pouze v případě, že je odběrné místo vybaveno průběhovým měřením. (2) Sjednal-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu s dynamickým určením ceny, je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy s výpovědní dobou v trvání 1 měsíce, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli elektřiny nebo plynu. (3) Smlouva o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu s dynamickým určením ceny uzavřená se spotřebitelem nenabude účinnosti dříve, než bude odběrné místo spotřebitele vybaveno průběhovým měřením elektřiny nebo plynu. Právo spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 2 tím není dotčeno. (4) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem. Odstavec 3 se použije obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, ledaže sjednané podmínky umožňují spotřebiteli reagovat na oznámení určené ceny zrušením závazku ze smlouvy nebo zahájením odběru elektřiny nebo plynu za jinou než určenou cenu nejpozději ke dni účinnosti určené ceny. (5) K ujednání, které opravňuje dodavatele elektřiny nebo plynu změnit sjednanou cenu na dynamické určení ceny nebo jiné určení ceny závislé na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem nebo změnit dobu trvání závazku ze smlouvy bez výslovného souhlasu spotřebitele, se nepřihlíží.“. 23. § 11d zní: „§ 11d Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou lze se spotřebitelem uzavřít nejdéle na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Byla-li smlouva uzavřena na dobu delší než 36 měsíců od zahájení dodávky, považuje se za smlouvu uzavřenou na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Tím není dotčena možnost sjednat se spotřebitelem ve smlouvě podle věty první prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy na další dobu určitou.“. 24. V § 12 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li tepelná energie vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, vztahuje se povinnost poskytnutí energetického zařízení a umožnění výkonu licencované činnosti na zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.“. 25. V § 12 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li tepelná energie pro dodávky nad rámec licence vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, má držitel licence na výrobu tepelné energie právo vyrábět a dodávat elektřinu vyrobenou v tomto zařízení.“. 26. V § 12 se vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vlastník energetického zařízení má právo na peněžní náhradu za jeho poskytnutí a užívání pro plnění povinnosti dodávek tepelné energie a povinnosti distribuce elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence. Výši náhrady stanoví Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad může rovněž rozhodnout o schválení výše náhrady, dohodnou-li se na ní vlastník zařízení a držitel licence vykonávající povinnost nad rámec licence a není-li taková výše náhrady zjevně nepřiměřená.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 27. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk při povinnosti zajištění dodávky elektřiny nebo plynu (1) Ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli elektřiny nebo plynu povinnost zajištění dodávky elektřiny nebo plynu určené kategorii zákazníků nebo ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli elektřiny povinnost zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného odběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny a neupravuje-li tento zákon nebo jiný právní předpis jiný způsob úhrady prokazatelné ztráty, má dodavatel elektřiny nebo plynu právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud cena dodávky nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk. (2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele elektřiny nebo plynu ministerstvo. Výši vzniklé ztráty prokazuje dodavatel elektřiny nebo plynu. (3) Způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanoví vláda nařízením.“. 28. V § 16 odst. 1 písm. g) se za slova „stanovisko k“ vkládají slova „politice územního rozvoje,“. 29. V § 16 odst. 1 se písmeno v) zrušuje. Dosavadní písmeno w) se označuje jako písmeno v). 30. V § 16 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) uděluje souhlas k výkonu dalších činností operátora trhu nebo datového centra.“. 31. V § 17 odst. 7 písm. g) se za slovo „trhu,“ vkládají slova „Řád datového centra,“. 32. V § 17 odst. 7 písmeno t) zní: „t) vede registr zprostředkovatelů a registr společenství, rozhoduje o udělení a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele, zapisuje a vymazává údaje o zprostředkovatelích v registru zprostředkovatelů, zapisuje společenství do registru společenství, mění údaje zapsané v registru společenství, rozhoduje o výmazu společenství z registru společenství a vymazává společenství z registru společenství,“. 33. V § 17 odst. 12 větě první se slova „distribuční soustavy nebo“ nahrazují slovy „distribuční soustavy, provozovatelem zásobníku plynu,“, za slova „operátora trhu“ se vkládají slova „nebo činností datového centra“ a slova „plynu nebo“ se nahrazují slovy „plynu, uskladněním plynu,“. 34. V § 17 odst. 12 se věta poslední zrušuje. 35. V § 17 odst. 13 se za slova „správním orgánům“ vkládají slova „ , datovému centru“. 36. V § 17d odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v těchto cenách hradit poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu.“. 37. V § 17d odst. 2 se číslo „2,50“ nahrazuje číslem „4,40“. 38. V § 17d odst. 3 se číslo „1,40“ se nahrazuje číslem „2,60“. 39. V § 17e odst. 2 písm. c) se slova „plynu a“ nahrazují slovem „plynu,“ a za slovo „trhu“ se vkládají slova „a Řádu datového centra“. 40. V § 19a odst. 1 větě první se slova „ , zásobníků plynu přímo připojených do přepravní soustavy“ zrušují. 41. V § 19a odst. 2 se slova „činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu“ nahrazují slovy „provoz nesíťové infrastruktury“. 42. V § 19a odstavec 3 zní: „(3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Cenou za službu přeshraničního využití zásobníku plynu se rozumí vyrovnání slevy za službu přepravy plynu poskytnuté na vstupních a výstupních bodech zásobníků plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49).“. 43. V § 19a odst. 9 větě první se za slovo „vykupujícího“ vkládají slova „ , datového centra“. 44. Za § 19c se vkládá nový § 19ca, který zní: „§ 19ca Cena za provoz nesíťové infrastruktury (1) Cena za provoz nesíťové infrastruktury se skládá z ceny za činnosti operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. (2) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu a cena za činnosti operátora trhu, hradí účastníci trhu s elektřinou operátorovi trhu v ceně za související služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy a provozovatele regionální distribuční soustavy. (3) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří cena za činnost datového centra, hradí účastníci trhu s elektřinou v ceně za související služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy datovému centru.“. 45. V § 19d odst. 7 se za slovo „účastníkovi“ vkládá slovo „trhu“. 46. V § 19f odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, považují se platby operátora trhu na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnuté před vypořádáním plateb za zálohové platby.“. 47. V § 19f se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nepožádá-li účastník trhu s elektřinou nebo plynem o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období, je povinen vrátit operátorovi trhu v termínu stanoveném nařízením vlády všechny poskytnuté zálohové platby.“. 48. V § 19f se na konci odstavce 4 doplňují věty „Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen se žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období současně doložit zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti; to neplatí v případě účastníka trhu s elektřinou nebo plynem, který nemá za stanovené období zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zprávu auditora poskytuje účastník trhu s elektřinou nebo plynem Energetickému regulačnímu úřadu.“. 49. V § 19f se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) okruh údajů ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem.“. 50. V § 20 odst. 1 se za slova „přepravní soustavě,“ vkládají slova „ , držitel licence na činnost datového centra“. 51. V § 20 odst. 6 se za slovo „trhu,“ vkládají slova „činnost datového centra,“. 52. V § 20a odst. 3 se za slova „2 až 6“ vkládají slova „a 8“. 53. V § 20a odst. 4 se na konci textu písmene x) doplňují slova „a zahrnovat záruky původu, jejichž platnost skončila, do výpočtu zbytkového energetického mixu“. 54. V § 20a odst. 4 písm. aa) se slova „ , kromě podílu pokrytého uplatněnými a vyřazenými zárukami původu, a zárukami původu převedenými do jiného členského státu“ zrušují. 55. V § 20a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena cc) a dd), která znějí: „cc) poskytovat nebo zpřístupňovat registrovanému účastníkovi trhu s elektřinou naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny, dd) poskytovat datovému centru informaci o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavy k předávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení.“. 56. V § 20a se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra, j) na úhradu ceny za činnosti operátora trhu a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu od provozovatelů distribučních soustav, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele přenosové soustavy.“. 57. Za § 20a se vkládají nové § 20b až 20i, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 60 znějí: „§ 20b Energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje (1) Společenstvími jsou energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. (2) Energetickým společenstvím je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost, b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny, sdílení elektřiny, dodávka elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů, c) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kterými jsou fyzické osoby, malé podniky60), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv, d) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči energetickému společenství, a to kdykoliv a bezplatně, a e) která je registrována jako energetické společenství v registru společenství vedeném Energetickým regulačním úřadem. (3) Společenstvím pro obnovitelné zdroje je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost, b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny nebo jiných forem energie z obnovitelných zdrojů energie, dodávka elektřiny, sdílení elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů, c) jejímiž členy jsou jen fyzické osoby, malé nebo střední podniky60), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků, d) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kteří se nacházejí v blízkosti energetických zařízení provozovaných touto právnickou osobou, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv, e) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči společenství pro obnovitelné zdroje, a to kdykoliv a bezplatně, a f) která je registrována jako společenství pro obnovitelné zdroje v registru vedeném Energetickým regulačním úřadem. (4) Název energetického společenství může obsahovat označení „energetické společenství“ a název společenství pro obnovitelné zdroje může obsahovat označení „společenství pro obnovitelné zdroje“. Ten, kdo není společenstvím, nesmí používat označení „energetické společenství“ a „společenství pro obnovitelné zdroje“. (5) Zakladatelské právní jednání společenství obsahuje také vymezení účelu společenství. Zakladatelské právní jednání společenství pro obnovitelné zdroje obsahuje dále vymezení území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení. Toto území může zahrnovat souvislé území správních obvodů nejvýše 3 obcí s rozšířenou působností nebo území hlavního města Prahy. (6) Členem v blízkosti energetických zařízení se rozumí člen, který má bydliště nebo sídlo nebo provozovnu na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5. (7) Společenství je povinné vést seznam členů, který obsahuje také následující údaje: a) jméno a příjmení, název nebo obchodní firma člena, bydliště nebo sídlo a den narození v případě fyzické osoby, sídlo právnické osoby a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) druh členství, c) počet hlasů člena s hlasovacími právy, d) u členů energetického společenství s hlasovacím právem údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, která není podnikem, e) u členů společenství pro obnovitelné zdroje údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým nebo středním podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, která není podnikem, f) u členů společenství pro obnovitelné zdroje v blízkosti energetických zařízení adresa bydliště nebo sídla nebo provozovny na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5. (8) Má-li společenství formu družstva nebo jiné obdobné obchodní korporace, může, připouští-li to zakladatelské právní jednání, rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů pouze mezi své členy, a) neohrozí-li naplňování účelu společenství a zajišťování potřeb členů společenství, b) vytvoří-li fond ze zisku ve výši nejméně 30 % základního kapitálu, který nelze rozdělit mezi členy. (9) Má-li společenství formu spolku nebo jiné obdobné korporace, která není obchodní korporací, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů se zakazuje. § 20c Některé požadavky na členství a opatření na ochranu členů společenství (1) Členství členů společenství s hlasovacími právy má stejný obsah, ledaže v zakladatelském právním jednání jsou určeny různé druhy členství členů společenství s hlasovacími právy v závislosti na rozdílném druhu potřeb členů zajišťovaných společenstvím nebo je-li dán jiný spravedlivý důvod. Pro určení obsahu členství členů společenství bez hlasovacích práv platí věta druhá obdobně. (2) Ukončí-li členství člen společenství, který je fyzickou osobou, do 1 měsíce po vzniku členství na základě přihlášky, platí, že se členem společenství nestal, pokud již nezačal vykonávat práva spojená s členstvím ve společenství. (3) Společenství je povinno všem členům, do jejichž práv a povinností se zasahuje, doručit rozhodnutí o změně obsahu členství. Rozhodne-li společenství o změně obsahu členství, nejsou takové změny účinné vůči členovi společenství, který pro takovou změnu nehlasoval a nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí o změně obsahu členství společenství písemně oznámil, že ukončuje členství. (4) Členství přechází na právního nástupce, jestliže splňuje podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. Člen společenství je oprávněn své členství převést na jiného, splňuje-li taková osoba podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. K zákazu nebo omezení převodu členství v zakladatelském právním jednání se nepřihlíží. Převodem nebo přechodem členství nesmí dojít ke změně obsahu členství. (5) Určuje-li zakladatelské právní jednání společenství výpovědní dobu pro ukončení členství, nesmí být výpovědní doba delší než 3 měsíce. Zaniklo-li členovi společenství vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, jehož předávací místo je součástí skupiny sdílení, je výpovědní doba 1 měsíc. Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ustanovení zakladatelského právního jednání určujícímu delší výpovědní dobu se nepřihlíží. (6) Nejvyšším orgánem společenství, které má formu spolku, je členská schůze. (7) Člen společenství s hlasovacími právy nemůže na nejvyšším orgánu vykonávat hlasovací právo s hlasy převyšujícími 10 % všech hlasů ve společenství. Při posuzování schopnosti nejvyššího orgánu společenství se usnášet a při přijímání usnesení se nepřihlíží k hlasům, s nimiž člen společenství nemůže vykonávat hlasovací právo. § 20d Registrace společenství (1) Registrace společenství se provádí na žádost. (2) Žádost o registraci společenství obsahuje a) název nebo obchodní firmu žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) předmět činnosti, c) jméno a příjmení, bydliště a den narození členů žadatele, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo členů žadatele, kteří jsou právnickými osobami, a identifikační číslo členů, bylo-li přiděleno, s uvedením skutečnosti, kterým z těchto členů mají náležet hlasovací práva a který z těchto členů je malým nebo středním podnikem, d) jméno a příjmení, bydliště a den narození, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo, jedná-li se o právnické osoby, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě rovněž adresy provozoven členů v blízkosti energetických zařízení, jedná-li se o žádost o registraci společenství pro obnovitelné zdroje, e) prohlášení žadatele o tom, který člen nebo členové vykonávají rozhodující vliv. (3) Součástí žádosti o registraci společenství je kopie a) zakladatelského právního jednání, b) dokladu o založení právnické osoby, c) dokladů, ze kterých vyplývá, že je člen žadatele malým nebo středním podnikem, nebo prohlášení člena žadatele o tom, že je malým nebo středním podnikem. (4) Energetický regulační úřad zapíše žadatele do registru společenství, pokud jsou splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e) a žadatel nebyl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3. O provedené registraci Energetický regulační úřad žadatele vyrozumí nejpozději do 7 dní od zápisu do registru společenství. (5) Nejsou-li splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), Energetický regulační úřad rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje některou z podmínek pro společenství podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), a žadatele do registru společenství nezapíše. Rozhodnutí podle věty první je prvním úkonem v řízení. Energetický regulační úřad žadatele do registru společenství nezapíše rovněž v případě, že žadatel neuhradil správní poplatek nebo byl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3, a vyrozumí o tom žadatele. (6) Před zápisem společenství do veřejného rejstříku mohou žádost o registraci podat osoby oprávněné podat návrh na zápis společenství jako právnické osoby do veřejného rejstříku. Energetický regulační úřad provede registraci založené právnické osoby před jejím zápisem do veřejného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, a lze-li důvodně předpokládat, že k okamžiku svého vzniku bude splňovat podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e). (7) Nedojde-li k zápisu založené právnické osoby do veřejného rejstříku do 90 dnů od zápisu do registru společenství, Energetický regulační úřad ji z registru společenství vymaže. § 20e Oznamovací povinnost společenství Společenství je povinné bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změnu údajů zapsaných v registru společenství, nebo že společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e). § 20f Změna údajů v registru společenství (1) Energetický regulační úřad zapíše změnu údajů v registru společenství, pokud o to společenství požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 20d se použije obdobně. (2) Zjistí-li Energetický regulační úřad, že došlo ke změně údajů zapsaných v registru společenství, provede změnu zápisu údajů v registru společenství a vyrozumí o tom společenství. § 20g Výmaz z registru společenství (1) Energetický regulační úřad vymaže společenství z registru společenství, pokud a) o to společenství požádá, nebo b) společenství zanikne. (2) Energetický regulační úřad rozhodne o výmazu společenství z registru společenství, pokud a) energetické společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d), nebo b) společenství pro obnovitelné zdroje přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 3 písm. a) až e). (3) Energetický regulační úřad může rozhodnout o výmazu společenství z registru společenství, pokud a) společenství vykonává činnost v rozporu s účelem, pro který bylo založeno, b) ve společenství vykonává rozhodující vliv osoba nebo osoby, které nejsou členy společenství s hlasovacími právy, c) společenství pro obnovitelné zdroje porušilo nebo porušuje zákaz podle § 20i odst. 3, d) společenství poruší závažným způsobem zákonné povinnosti uložené společenství jako právnické osobě nebo povinnosti související s činností společenství. (4) Řízení o výmazu společenství z registru společenství zahajuje Energetický regulační úřad z moci úřední. (5) Lze-li důvod, pro který lze vydat rozhodnutí o výmazu společenství z registru společenství, odstranit, vyzve Energetický regulační úřad společenství před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. § 20h Registr společenství (1) Energetický regulační úřad vede v elektronické podobě registr společenství, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru společenství se zapisuje a) registrační číslo společenství přidělené Energetickým regulačním úřadem, b) datum registrace společenství, c) název nebo obchodní firma společenství, d) adresa sídla a identifikační číslo společenství, e) právní forma společenství, f) informace, zda jde o energetické společenství nebo o společenství pro obnovitelné zdroje, g) předmět činnosti společenství, h) v případě společenství pro obnovitelné zdroje území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení, i) datum výmazu společenství z registru společenství. (2) Energetický regulační úřad zveřejňuje údaje zapsané v registru společenství na svých internetových stránkách. Energetický regulační úřad vede registr společenství způsobem, který v něm umožní vyhledávat podle údajů zapisovaných do registru společenství. § 20i Práva a povinnosti společenství (1) Společenství je oprávněno za podmínek stanovených tímto zákonem a) odebírat elektřinu v odběrném místě pro vlastní spotřebu, b) vyrábět elektřinu, c) dodávat elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny provozované společenstvím, d) sdílet elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny provozované společenstvím do předávacího místa člena společenství. (2) Provozuje-li energetické společenství v odběrném místě výrobnu elektřiny s výkonem do 50 kW bez licence na výrobu elektřiny v souladu s § 28 odst. 5, je oprávněno dodávat elektřinu z této výrobny elektřiny pouze obchodníkovi s elektřinou. (3) Společenství pro obnovitelné zdroje má mimo území podle § 20b odst. 5 právo vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pouze ve výrobnách elektřiny, jejichž celkový instalovaný výkon nepřesahuje jednu třetinu celkového instalovaného výkonu všech jím provozovaných výroben elektřiny. 60) Sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu č. 7/2023 Sb., o vyhlášení českého znění doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků.“. 58. V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) společenství, h) datové centrum.“. 59. V § 22 odst. 3 se slova „činnosti operátora trhu“ nahrazují slovy „provoz nesíťové infrastruktury“ a slova „za množství elektřiny odebrané pro svoji konečnou spotřebu z jím provozované distribuční soustavy“ se nahrazují slovy „využívá-li k odběru elektřiny jím provozovanou distribuční soustavu“. 60. V § 23 odst. 1 písm. c) se slova „a pro potřebu ovládaných společností“ zrušují. 61. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která znějí: „g) sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny do jiného předávacího místa výrobce elektřiny, h) sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny zákazníkovi, jestliže mají tito účastníci trhu s elektřinou předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, nebo sdílet takto vyrobenou elektřinu s využitím distribuční nebo přenosové soustavy do předávacích míst zákazníků nebo do předávacího místa výrobny, i) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu, j) na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, od datového centra.“. 62. V § 23 odst. 2 se za slova „za jednorázovou náhradu“ vkládají slova „ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak“. 63. V § 23 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) hradit provozovateli přenosové soustavy nebo distribuční soustavy cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacího místa zákazníka podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny.“. 64. V § 24 odst. 4 se za slova „za jednorázovou náhradu“ vkládají slova „ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak“. 65. V § 24 odst. 10 písm. o) se za slovo „trhu“ vkládají slova „a datovému centru“. 66. V § 24 odst. 11 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; to neplatí pro chráněné informace, které jsou provozovatelem přenosové soustavy poskytovány podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů“. 67. V § 24 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra.“. 68. V § 24 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Nelze-li připojit výrobnu elektřiny z důvodu podle odstavce 10 písm. a), umožní provozovatel přenosové soustavy připojení výrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavě.“. 69. V § 25 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra, j) zrušit rezervaci výkonu nebo rezervaci příkonu, pokud žadatel o připojení prokazatelně neplní podmínky a termíny připojení podle odstavce 10 písm. a).“. 70. V § 25 odst. 4 se za slova „za jednorázovou náhradu“ vkládají slova „ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak“. 71. V § 25 odst. 10 písmeno a) zní: „a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit místo, způsob, včetně určení napěťové hladiny, termín a podmínky připojení v souladu se zásadou hospodárnosti rozvoje a provozu distribuční soustavy a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy; nedostatek kapacity zařízení pro distribuci elektřiny nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy musí provozovatel distribuční soustavy žadateli písemně zdůvodnit s uvedením předběžného termínu a předběžných podmínek budoucího připojení,“. 72. V § 25 odst. 10 písm. f) a n) se za slovo „trhu“ vkládají slova „a datovému centru“. 73. V § 25 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až o), která znějí: „m) zveřejňovat a jednou za měsíc aktualizovat na svých internetových stránkách údaje o počtu přijatých a odmítnutých žádostí o připojení k distribuční soustavě a interaktivní mapu, která obsahuje následující informace pro všechna území vymezené licencí: 1. pro napěťovou hladinu velmi vysokého a vysokého napětí údaje o volné distribuční kapacitě v jím provozované distribuční soustavě, 2. pro napěťovou hladinu nízkého napětí údaje o volné kapacitě elektrických stanic v jím provozované distribuční soustavě, n) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra, jedná-li se o provozovatele regionální distribuční soustavy, o) nejméně jednou za čtyři roky ve spolupráci s držiteli licence na výrobu tepelné energie vykonávajícími činnost v rámci jeho vymezeného území vyhodnotit a zveřejnit na základě údajů poskytnutých držiteli licence na výrobu tepelné energie celkový potenciál flexibility na straně výroby i na straně spotřeby v rámci celého vymezeného území a posoudit, zda by využití zjištěného potenciálu flexibility bylo zdrojově a nákladově efektivnější pro zajištění služby distribuční soustavy.“. 74. V § 25 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Nelze-li připojit výrobnu elektřiny z důvodu podle odstavce 10 písm. a), umožní provozovatel distribuční soustavy připojení výrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v distribuční soustavě.“. 75. V § 26 odst. 5 větě první se za slovo „využití“ vkládají slova „sjednaných možností omezování využití rezervovaných výkonů výroben elektřiny a poté“. 76. V § 26 odst. 6 se za slova „ve výrobně elektřiny“ vkládají slova „a nejednalo-li se o změnu výroby elektřiny ve výrobně elektřiny, pro kterou bylo sjednané připojení s možností omezení rezervovaného výkonu bez náhrad“. 77. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Datové centrum (1) Datové centrum je akciová společnost s dualistickým systémem vnitřní struktury, která je držitelem licence na činnost datového centra a jejíž akcie smí vlastnit pouze a) provozovatel přenosové soustavy, b) provozovatelé regionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných míst zákazníků, nebo c) Česká republika. (2) Obchodní firma datového centra musí obsahovat označení „elektroenergetické datové centrum“. Ten, kdo není datovým centrem, nesmí používat označení „elektroenergetické datové centrum“. (3) Akcionáři datového centra se při založení akciové společnosti podílí na základním kapitálu stejným rozsahem. (4) Datové centrum smí vydat jen akcie na jméno stejného druhu. (5) Akcie datového centra lze převést jen s jednomyslným souhlasem dozorčí rady datového centra. Dozorčí rada datového centra je povinna odmítnout souhlas, mají-li být akcie datového centra převedeny na jinou osobu než uvedenou v odstavci 1. Omezení převoditelnosti akcií datového centra se zapisuje do obchodního rejstříku. (6) Zakazuje se a) přenechat akcie datového centra k užívání nebo požívání jiné osobě než uvedené v odstavci 1, b) převést práva spojená s akciemi datového centra na jinou osobu než uvedenou v odstavci 1, c) přenechat výkon práv spojených s akciemi datového centra jiné osobě než uvedené v odstavci 1. (7) Stanovy datového centra musí upravovat způsob ukončení účasti v datovém centru, pokud akcionář přestane být osobou podle odstavce 1.“. 78. Za § 27 se vkládají nové § 27a až 27d, které včetně nadpisů znějí: „§ 27a Další požadavky na způsobilost k výkonu funkce člena představenstva, člena dozorčí rady a vedoucího zaměstnance datového centra Členem představenstva, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem datového centra v řídící působnosti představenstva nebo jeho členů nesmí být osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo zaměstnancem jiného držitele licence podle tohoto zákona než toho, kdo je akcionářem datového centra. § 27b Dozorčí rada datového centra (1) Dozorčí rada datového centra musí mít nejméně tři členy. (2) Česká republika jmenuje a odvolává třetinu členů dozorčí rady. (3) Odstavec 2 se nepoužije, je-li jediným akcionářem datového centra Česká republika. § 27c Práva a povinnosti datového centra (1) Datové centrum má za podmínek stanovených tímto zákonem právo na a) úhradu ceny za činnost datového centra od provozovatelů regionálních distribučních soustav a provozovatele přenosové soustavy, b) údaje nezbytné pro plnění svých povinností od operátora trhu a účastníků trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového centra, c) údaje nezbytné pro plnění svých povinností z licencí udělených podle tohoto zákona a registru společenství od Energetického regulačního úřadu, pokud nejsou osobními údaji, chráněnou informací nebo informací chráněnou jiným právním předpisem. (2) Datové centrum je povinno a) zpracovávat Řád datového centra a po schválení Energetickým regulačním úřadem jej zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) vykonávat činnost datového centra v souladu se schváleným Řádem datového centra, c) zajistit ochranu chráněných informací, d) uzavřít smlouvu o přístupu do informačního systému datového centra s každým, kdo o to požádá, splní podmínky přístupu do informačního systému datového centra stanovené Řádem datového centra a komu tento zákon vůči datovému centru zakládá práva nebo povinnosti nebo komu tento zákon ukládá povinnost zajistit za jiného účastníka trhu s elektřinou předávání údajů datovému centru. (3) Datové centrum umožní každému, komu tento zákon nebo jiný právní předpis ukládá povinnost předávat nebo poskytovat údaje datovému centru, činit tak elektronicky prostřednictvím informačního systému datového centra, a to přímo, nebo prostřednictvím účastníka trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového centra, se kterým uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Předává nebo poskytuje-li datové centrum údaje účastníkovi trhu s elektřinou, činí tak rovněž prostřednictvím informačního systému datového centra. (4) Datové centrum je oprávněno vykonávat další činnosti odlišné od činností datového centra podle tohoto zákona nebo činností vykonávaných podle jiného právního předpisu pouze s předchozím souhlasem ministerstva. Řízení o udělení souhlasu se zahajuje na žádost datového centra. Ministerstvo souhlas udělí, jestliže se nejedná o činnosti vyhrazené tímto zákonem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a datové centrum v řízení prokáže, že výkon takových činností a) neohrozí řádné plnění zákonných povinností datového centra nebo nepovede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s elektřinou a b) nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s elektřinou ani takové soutěži nebrání. § 27d Práva a povinnosti datového centra při sdílení elektřiny (1) Datové centrum má právo a) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od provozovatele distribuční soustavy, b) na informaci o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavy k předávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení od operátora trhu. (2) Datové centrum je povinno a) registrovat na žádost účastníka trhu s elektřinou přiřazení předávacích míst do skupiny sdílení u datového centra a předávat informace o registraci přiřazení operátorovi trhu, provozovateli distribuční soustavy, obchodníkovi s elektřinou a zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož předávací místo je přiřazené do skupiny sdílení, b) zpracovávat naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny pro zohlednění sdílené elektřiny v předávacím místě přiřazeném do skupiny sdílení, c) poskytovat nebo zpřístupňovat operátorovi trhu, provozovateli distribuční soustavy, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou, zákazníkovi nebo společenství naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny, d) poskytovat dodavateli elektřiny informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena.“. 79. Za § 27d se vkládají nové § 27e a 27f, které včetně nadpisů znějí: „§ 27e Sdílení elektřiny společenstvím nebo jeho členy ve společenství (1) Při sdílení elektřiny mají společenství a jeho členové právo využívat distribuční a přenosovou soustavu. Člen společenství má právo sdílet elektřinu společenství nebo jinému členu společenství. (2) Předpokladem pro sdílení elektřiny je registrace přiřazení předávacích míst společenství nebo členů společenství do skupiny sdílení u datového centra, včetně přiřazení způsobu alokace sdílené elektřiny. Sdílet elektřinu lze pouze z předávacích míst a do předávacích míst s průběhovým měřením. Registrace přiřazení a ukončení přiřazení předávacích míst jsou bezúplatné. (3) O registraci přiřazení a ukončení přiřazení předávacích míst podle odstavce 1 žádá společenství u datového centra. Registrace přiřazení předávacího místa člena společenství do skupiny sdílení je přípustná jen se souhlasem člena společenství. Společenství je povinno na žádost člena ukončit přiřazení jeho předávacího místa. (4) Ve společenství je možné vytvořit jednu nebo více skupin sdílení. Předávací místo společenství nebo členů společenství je možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení ve společenství nebo mimo společenství. (5) Společenství má právo na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, od datového centra. (6) Sdílí-li společenství elektřinu úplatně, je povinno vyúčtovávat sdílenou elektřinu a poskytovat členovi společenství vyúčtování a informace o vyúčtování sdílené elektřiny. Ustanovení § 11 odst. 7 a 10 se použijí obdobně. Sdílí-li společenství elektřinu bezúplatně, je povinno poskytovat členovi společenství údaje o množství sdílené elektřiny za vyhodnocované období, nejvýše však za období 12 měsíců po sobě následujících. Není-li délka vyhodnocovaného období sjednaná, stanoví ji společenství. § 27f Sdílení elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkem v jiném předávacím místě a sdílení elektřiny zákazníkovi mimo společenství (1) Za sdílení elektřiny se považuje rovněž odběr elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkem v jiném předávacím místě. (2) Pro sdílení elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkem v jiném předávacím místě a sdílení elektřiny zákazníkovi mimo společenství se ustanovení § 27e odst. 1 až 3 a 5 použijí přiměřeně. Výrobce elektřiny nebo zákazník, který registroval přiřazení předávacího místa výrobce elektřiny nebo zákazníka do skupiny sdílení, je povinen na žádost výrobce elektřiny nebo zákazníka ukončit přiřazení předávacího místa. (3) Předávací místa výrobce elektřiny nebo zákazníka je možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení mimo společenství nebo ve společenství. Nejedná-li se o předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, může skupina sdílení zahrnovat nejvýše 11 registračních čísel předávacích míst.“. 80. V § 28 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) uzavřít smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny pro dodávky elektřiny do odběrného místa, je-li vybaveno průběhovým měřením.“. 81. V § 28 odstavec 5 zní: „(5) Zákazník má právo provozovat v odběrném místě výrobnu elektřiny, je-li propojena s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou a není-li ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny, pouze v případě, že se jedná o výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW a pro její připojení byla uzavřena smlouva o připojení. Zákazník má dále právo v odběrném místě na základě oznámení provozovateli distribuční soustavy připojit a provozovat výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 10,8 kW, pokud záměr připojit výrobnu elektřiny oznámí provozovateli distribuční soustavy na elektronický kontakt určený provozovatelem distribuční soustavy, při připojení výrobny elektřiny splní technické podmínky připojení stanovené provozovatelem distribuční soustavy, splnění těchto podmínek provozovateli distribuční soustavy doloží a provozovatel distribuční soustavy do 30 dnů od oznámení připojení neodmítne z důvodů, pro které je oprávněn odmítnout připojení výrobny elektřiny do distribuční soustavy podle § 25 odst. 10 písm. a). Splní-li zákazník podmínky pro připojení a provozování výrobny elektřiny podle věty druhé, platí, že marným uplynutím doby podle věty druhé se mění obsah závazku ze smlouvy o připojení odběrného místa zákazníka tak, že předmětem závazku ze smlouvy o připojení je také připojení výrobny elektřiny s rezervovaným výkonem ve výši uvedené v oznámení, nejvýše však do hodnoty instalovaného výkonu. Provozovatel distribuční soustavy změnu obsahu závazku ze smlouvy o připojení zákazníkovi bez zbytečného odkladu písemně potvrdí.“. 82. V § 28 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Zákazník je oprávněn sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny v odběrném místě do jeho odběrného místa nebo do odběrných míst jiných zákazníků. (8) Zákazník je oprávněn dále sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny jinému zákazníkovi, jestliže mají tito zákazníci předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně. (9) Zákazník podle odstavce 5 je oprávněn dodávat obchodníkovi s elektřinou elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 10. 83. V § 28 odst. 10 se slova „na základě“ nahrazují slovem „podle“. 84. § 29 včetně nadpisu zní: „§ 29 Zranitelná osoba, zranitelný zákazník a určené odběrné místo (1) Zranitelnou osobou je osoba využívající ve svém bydlišti některé určené zařízení, které nelze provozovat bez nepřetržité dodávky elektřiny, pokud je jeho využívání nezbytné pro zachování základních životních funkcí této osoby. Druhy určených zařízení podle věty první stanoví vláda nařízením jako stanovený prostředek pro terapii nebo stanovený prostředek pro kompenzaci onemocnění. (2) Zranitelným zákazníkem je a) zranitelná osoba, která uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo b) zákazník, který uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a v odběrném místě, do kterého dodávku elektřiny sjednal, má bydliště zranitelná osoba. (3) Určeným odběrným místem se rozumí odběrné místo zranitelného zákazníka, v němž se nachází bydliště zranitelné osoby a které je připojené na hladině nízkého napětí s hodnotou plánovaného ročního odběru elektřiny do 30 MWh včetně. (4) Zranitelný zákazník uplatňuje svá práva vždy pouze ve vztahu k jednomu určenému odběrnému místu nebo samostatně k více určeným odběrným místům různých zranitelných osob, vždy však v bydlišti zranitelné osoby. (5) Není-li zranitelná osoba ve vztahu k určenému odběrnému místu zároveň zákazníkem ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, vykonává svoje práva a povinnosti prostřednictvím zákazníka, jenž je k určenému odběrnému místu smluvní stranou smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, a to podle písemné dohody mezi těmito osobami. Zranitelná osoba nebo zranitelný zákazník doloží tuto dohodu dodavateli elektřiny spolu s potvrzením podle odstavce 6. (6) Zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba je povinna pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka (dále jen „zvláštní práva zranitelného zákazníka“) doložit dodavateli elektřiny potvrzení o splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka (dále jen „potvrzení“). V potvrzení vydaném lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je zranitelná osoba v postavení pacienta registrována, nebo lékařem, který dotčený stanovený prostředek zranitelné osobě v postavení pacienta předepsal, lékař osvědčuje splnění podmínek podle odstavce 1. Potvrzení se vydává na dobu nejdéle 2 let. (7) Potvrzení musí dále obsahovat kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníka a zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkem, určení prostředku pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění, registrační číslo určeného odběrného místa a bydliště zranitelné osoby, ve kterém se určené odběrné místo nachází, prohlášení, že zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba, která není zranitelným zákazníkem, a) využívá některý z prostředků pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění a b) má bydliště a zdržuje se v místě, ve kterém se určené odběrné místo nachází. (8) Nařízení vlády stanoví a) prostředky pro terapii a prostředky pro kompenzaci onemocnění, b) další náležitosti potvrzení, jeho vzor a délku platnosti potvrzení, c) vzor písemné dohody podle odstavce 5.“. 85. Za § 29 se vkládají nové § 29a až 29d, které včetně nadpisů znějí: „§ 29a Ochrana a zvláštní práva zranitelného zákazníka nebo zranitelné osoby (1) Zvláštními právy zranitelného zákazníka jsou právo na a) bezplatné upozornění na neplnění platebních povinností ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, v písemné podobě nejpozději 15 dní před předpokládaným dnem ukončení smlouvy nebo před předpokládaným dnem ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru podle § 51 odst. 1 písm. b), b) bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny z důvodu plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu nejpozději 15 dní předem, c) bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny z důvodu poruchy podle § 25 odst. 3 písm. c) bodu 6, d) uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny za podmínek podle § 29d odst. 1, e) zajištění dodávky elektřiny po dobu 3 měsíců za podmínek podle § 29d odst. 3 a f) bezplatné adresné upozornění na ukončení platnosti potvrzení podle § 29 odst. 6, a to nejméně 2 měsíce před uplynutím platnosti potvrzení. (2) Dodavatel elektřiny je povinen ve vztahu k určenému odběrnému místu, do kterého dodává elektřinu, a) plnit vůči zranitelnému zákazníkovi informační povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a f), b) učinit podnět vůči orgánům pomoci v hmotné nouzi, nasvědčují-li jemu známé skutečnosti tomu, že je zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba ohrožena hmotnou nouzí v souvislosti s neplněním smluvených platebních povinností za dodávku elektřiny do určeného odběrného místa, c) učinit podnět vůči Úřadu práce - krajské pobočce nebo pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) za účelem provedení šetření v místě nebo poskytnutí krizové pomoci zranitelné osobě v případě, kdy zranitelnému zákazníkovi hrozí přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny do určeného odběrného místa z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b), d) zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného odběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny do doby, než obdrží informaci o vyřízení svého podnětu podle písmene c), nejdéle však do 30 dnů od učinění takového podnětu. (3) Provozovatel distribuční soustavy je povinen vůči zranitelnému zákazníkovi plnit ve vztahu k určenému odběrnému místu, které je připojeno k jeho distribuční soustavě, informační povinnosti podle odstavce 1 písm. b) a c). (4) Je-li zranitelnou osobou jiná osoba než zranitelný zákazník, plní dodavatel elektřiny povinnosti týkající se zranitelné osoby vůči zákazníkovi, se kterým má uzavřenu smlouvu na dodávku elektřiny do určeného odběrného místa, a provozovatel distribuční soustavy plní povinnosti týkající se zranitelné osoby vůči zákazníkovi, do jehož určeného odběrného místa poskytuje službu distribuční soustavy. § 29b Povinnosti zranitelného zákazníka (1) Zranitelný zákazník je povinen sdělit určené odběrné místo a potvrzením doložit splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka a) dodavateli elektřiny, který dodává elektřinu do určeného odběrného místa, b) dodavateli elektřiny při sjednávání smlouvy o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo c) dodavateli elektřiny při zahájení dodávky podle § 29d odst. 3. (2) Zranitelný zákazník je dále povinen bezodkladně sdělit dodavateli elektřiny, který dodává elektřinu do určeného odběrného místa, všechny okolnosti, které mají vliv na podmínky pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka. § 29c Evidence a předávání údajů o zranitelném zákazníkovi nebo zranitelné osobě (1) Dodavatel elektřiny vede pro účely plnění povinností na ochranu zranitelného zákazníka evidenci údajů o zranitelném zákazníkovi nebo zranitelné osobě, ve které eviduje a) datum oznámení nebo zjištění splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka, b) kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníka nebo zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkem, c) obdržená potvrzení a dohody podle § 29 odst. 5 a 6, d) určená odběrná místa, do kterých realizuje dodávku elektřiny, e) datum, ke kterému zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba přestala splňovat podmínky pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka, a datum, kdy se dozvěděl o této skutečnosti. (2) Dodavatel elektřiny předává provozovateli distribuční soustavy zprávu o tom, že došlo k určení odběrného místa. Tato zpráva dále obsahuje kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníka a zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkem. (3) Provozovatel distribuční soustavy vede evidenci určených odběrných míst, která jsou připojena do jeho soustavy. Provozovatel distribuční soustavy dále v evidenci vede identifikační a kontaktní údaje zranitelných zákazníků a zranitelných osob. (4) Provozovatel distribuční soustavy předává elektronicky operátorovi trhu identifikaci určených odběrných míst. (5) Provozovatel distribuční soustavy a operátor trhu předávají v nezbytném rozsahu dodavateli elektřiny údaje o dodávce elektřiny v určeném odběrném místě pro účely ověřování splnění podmínky podle § 29 odst. 3. § 29d Bezpečnost dodávky elektřiny zranitelnému zákazníkovi (1) Pokud zranitelný zákazník, který nemá zajištěnu dodávku elektřiny do určeného odběrného místa, požádá obchodníka s elektřinou, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny podle § 12a odst. 1, ve kterém se toto určené odběrné místo nachází, o zajištění dodávek elektřiny a zároveň doloží splnění podmínek podle § 29, je tento obchodník s elektřinou povinen se zranitelným zákazníkem bez zbytečného odkladu sjednat smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do určeného odběrného místa za podmínek zveřejněných obchodníkem s elektřinou podle § 11a odst. 1 pro dodávky elektřiny na dobu neurčitou. (2) Je-li zranitelný zákazník v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergetice nebo má-li se jednat o zajištění dodávky elektřiny do určeného odběrného místa, u kterého existuje dluh za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergetice, může obchodník s elektřinou před uzavřením smlouvy podle odstavce 1 požadovat poskytnutí přiměřené jistoty. (3) Obchodník s elektřinou, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny podle § 12a odst. 1, je povinen dodávat po dobu 3 měsíců elektřinu zranitelnému zákazníkovi do určeného odběrného místa uvnitř dotčeného vymezeného území, pokud ve vztahu k určenému odběrnému místu došlo k ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s předchozím dodavatelem elektřiny a zranitelný zákazník nemá zajištěnu navazující dodávku elektřiny do určeného odběrného místa. (4) Povinnost podle odstavce 3 vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí obchodníkovi s elektřinou s povinností dodávky elektřiny podle odstavce 3 registrační číslo určeného odběrného místa. Zranitelný zákazník doloží obchodníkovi s elektřinou splnění podmínek podle § 29 bez zbytečného odkladu po zahájení dodávky, nejpozději však do 30 dnů od zahájení dodávky elektřiny, jinak povinnost dodávky elektřiny do určeného odběrného místa podle odstavce 3 zaniká. (5) Provozovatel distribuční soustavy je povinen předat bez zbytečného odkladu obchodníkovi s elektřinou s povinností dodávky elektřiny podle odstavce 3 kontaktní a identifikační údaje zákazníka a další údaje o určeném odběrném místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky elektřiny nebo převzetí odpovědnosti za odchylku, a to včetně identifikačních a kontaktních údajů zranitelné osoby, pokud se liší od osoby zákazníka. Dodávka elektřiny podle odstavce 3 zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice. To neplatí v případě, že zákazník uzavřel smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy podle § 50 odst. 6. (6) Zranitelný zákazník je povinen obchodníkovi s elektřinou hradit zálohy a cenu za dodávku elektřiny a související službu v elektroenergetice podle odstavce 3, které obchodník s elektřinou spolu s cenou a dalšími podmínkami dodávky zákazníkovi oznámí bez zbytečného odkladu po zahájení této dodávky.“. 86. V § 30 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) na poskytnutí dat a informací od datového centra pro jiného účastníka trhu s elektřinou, se kterým se dohodl na zajištění povinnosti předávání údajů datovému centru, g) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny podle smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, od datového centra, h) na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a hodnoty odběrů a dodávek elektřiny zákazníků a výrobců elektřiny s předávacími místy přiřazenými do stejné skupiny sdílení a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, od datového centra.“. 87. V § 30 odst. 2 písmeno n) zní: „n) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému operátora trhu, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo jinak souvisí s plněním závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,“. 88. V § 30 odst. 2 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní: „o) hradit provozovateli distribuční soustavy cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacích míst zákazníků podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,“. 89. V § 30 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) a r), která znějí: „q) uzavřít smlouvu s jiným účastníkem trhu s elektřinou, se kterým má uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, o zajištění jeho povinnosti předávání údajů datovému centru, pokud jej takový účastník trhu s elektřinou o zajištění jeho povinnosti za podmínek tohoto zákona požádá, r) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému datového centra, pokud jsou prováděny za jiného účastníka trhu s elektřinou, se kterým uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny.“. 90. V § 30 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Obchodník s elektřinou, který dodává elektřinu do nejméně 200 000 odběrných míst zákazníků, je povinen nabízet dodávku elektřiny s dynamickým určením ceny a uzavřít smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny s každým zákazníkem, který jej o to požádá a jehož odběrné místo je vybaveno průběhovým měřením.“. 91. § 31 včetně nadpisu zní: „§ 31 Bezpečnostní standard pro zásoby čerstvého jaderného paliva (1) Provozovatel jaderné elektrárny je povinen udržovat zásobu čerstvého jaderného paliva, která umožní při výpadku plánované dodávky čerstvého jaderného paliva provoz každého jaderného reaktoru po dobu nejméně následujících 36 měsíců. (2) Má-li provozovatel jaderné elektrárny prokazatelně zajištěnou možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, které odpovídá charakteristikám obvykle používaného čerstvého jaderného paliva v jaderné elektrárně a současně vyhovuje požadavkům na takové palivo stanoveným atomovým zákonem, s termínem dodávky do 15 měsíců, zkracuje se doba podle odstavce 1 na 18 měsíců. (3) Provozovatel jaderné elektrárny není povinen postupovat podle odstavců 1 a 2, pokud stanovené požadavky nelze splnit z důvodů, které nejsou na straně provozovatele jaderné elektrárny nebo které provozovatel jaderné elektrárny nemohl odvrátit ani při vynaložení veškeré péče, která je rozumně proveditelná. Tyto důvody je provozovatel jaderné elektrárny povinen neprodleně oznámit ministerstvu. V takovém případě může ministerstvo rozhodnutím uložit opatření k zajištění náhradního plnění požadavků podle odstavců 1 a 2 a provozovatel jaderné elektrárny je povinen postupovat podle uloženého opatření. (4) Provozovatel jaderné elektrárny oznamuje do 31. prosince ministerstvu plnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2. (5) Oznámení podle odstavce 4 musí obsahovat a) plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného zajištění na období nejméně 36 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení, jde-li o případ podle odstavce 1, b) plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného zajištění na období nejméně 18 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení a doklad prokazující možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, pokud provozovatel splňuje podmínky podle odstavce 2.“. 92. V § 49 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Každý, kdo hodlá využít právo na sdílení elektřiny, má právo na instalaci průběhového měření provozovatelem distribuční soustavy ve lhůtě 3 měsíců ode dne podání žádosti. Provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci průběhového měření, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření, jestliže jde o odběrné místo bez výrobny elektřiny nebo odběrné místo s výrobnou elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. 93. V § 50 odst. 1 písm. c) se slova „ , ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou“ zrušují. 94. V § 50 odst. 2 se slova „ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou“ zrušují. 95. V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.“. 96. V § 57 odst. 2 se za slova „za jednorázovou náhradu“ vkládají slova „ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak“. 97. V § 57 odstavec 9 zní: „(9) Výrobce plynu, který provozuje výrobnu plynu, je povinen provozovateli plynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna připojena, umožnit v prostoru výrobny plynu instalaci nezbytných zařízení pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu distribuční soustavy, a to včetně zařízení potřebných pro úpravu složení plynu.“. 98. V § 58 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.“. 99. V § 58 odst. 2 se za slova „za jednorázovou náhradu“ vkládají slova „ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak“. 100. V § 58 odst. 9 se na konci písmene e) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 101. V § 59 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.“. 102. V § 59 odst. 2 se za slova „za jednorázovou náhradu“ vkládají slova „ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak“. 103. V § 59 odst. 9 se na konci písmene e) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 104. V § 59 odst. 11 se slova „výrobnu biometanu“ nahrazují slovy „výrobnu plynu z obnovitelných zdrojů energie,“, slova „výrobna biometanu“ se nahrazují slovy „výrobna plynu z obnovitelných zdrojů energie“, za slova „odkupu těžebního plynovodu“ se vkládají slova „a souvisejících technologických objektů“, slova „výrobce plynu nezadal zhotovení těžebního plynovodu v zadávacím řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo“ se zrušují a slovo „zřízen“ se nahrazuje slovy „nebo související technologické objekty zřízeny“. 105. V § 60 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.“. 106. V § 60 odst. 2 se za slova „za jednorázovou náhradu“ vkládají slova „ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak“. 107. V § 61 odst. 2 písmeno p) zní: „p) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému operátora trhu, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele plynu nebo jinak souvisí s plněním závazku ze smlouvy o dodávce plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky plynu.“. 108. V § 62 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „na základě“ nahrazují slovem „podle“. 109. V § 72 odst. 1 písm. c) se slova „ , ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 4 200 MWh“ zrušují. 110. V § 73d odst. 4 písmena a) a b) znějí: „a) jsou provozovatelé zásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavě povinni těžit plyn uložený účastníky trhu s plynem, a to minimálně ve výši určené provozovatelem přepravní soustavy, maximálně však ve výši technicky dostupného těžebního výkonu, b) je účastník trhu s plynem, který uzavřel smlouvu o uskladňování plynu v zásobníku plynu přímo připojeném k přepravní soustavě, povinen strpět navýšení těžby plynu ve výši stanovené provozovatelem zásobníku plynu podle odstavce 5,“. 111. V § 73d odstavec 5 zní: „(5) Při těžbě plynu podle odstavce 4 písm. a) provozovatel zásobníku plynu navýší údaj v oznámení o těžbě plynu účastníků trhu s plynem poměrně o množství plynu stanovené jako součin minimálního procenta těžby plynu a objemu plynu uskladněného účastníkem trhu s plynem, od kterého se odečte množství plynu uvedené v oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem. Minimální procento těžby plynu provozovatel zásobníku stanoví jako rozdíl mezi minimální výší těžby plynu určené provozovatelem přepravní soustavy a sumou oznámení o těžbě plynu účastníků trhu s plynem, vydělený rozdílem celkového objemu plynu uskladněného v zásobníku plynu účastníky trhu s plynem v rozhodný plynárenský den a sumou oznámení o těžbě plynu účastníků trhu s plynem v rozhodný plynárenský den. Pokud účastník trhu s plynem nepodal v rozhodný plynárenský den oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem, má se za to, že oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem bylo podáno s nulovou hodnotou. Při těžbě plynu podle odstavce 4 písm. a) se do skončení skladovacího roku, v jehož průběhu byl mimořádný stav nouze vyhlášen, ustanovení § 60c a § 60d odst. 3 nepoužijí.“. 112. V § 73h odstavce 6 a 7 znějí: „(6) V případě, že po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze, není-li současně vyhlášen stav nouze, dojde ke zvýšení nákladů dodavatele plynu na pořízení plynu ve srovnání se stavem před vyhlášením stavu nouze nebo mimořádného stavu nouze, je dodavatel plynu povinen vyvinout maximální úsilí k zajištění plynu a učinit i další kroky tak, aby mohl i nadále dodávat svým zákazníkům plyn za ceny se zákazníky sjednané. Není-li takový postup objektivně možný, je dodavatel plynu oprávněn do jednoho měsíce po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze, není-li současně vyhlášen stav nouze, oznámit zvýšení ceny za dodávku plynu sjednanou se zákazníkem tak, aby zvýšení ceny dodávky plynu zohledňovalo nejvýše zvýšení nákladů dodavatele plynu na pořízení plynu. (7) Zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 6 je dodavatel plynu povinen prokazatelně a adresně oznámit zákazníkovi nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 9. Dodavatel plynu je dále povinen doložit zvýšení nákladů dodavatele plynu na pořízení plynu a způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynu ve zvýšených cenách za dodávku plynu Energetickému regulačnímu úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od oznámení zvýšení ceny za dodávku plynu prvnímu zákazníkovi.“. 113. V § 76 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie, je povinen poskytovat vyúčtování dodávky tepelné energie; pro stanovení délky zúčtovacího období a termín poskytnutí vyúčtování dodávky tepelné energie se ustanovení § 11 odst. 11 použije obdobně.“. 114. V § 76 odst. 7 se za slova „za jednorázovou náhradu“ vkládají slova „ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak“. 115. V § 76 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) poskytnout provozovateli distribuční soustavy, na jehož vymezeném území vyrábí tepelnou energii, údaje vyžádané provozovatelem distribuční soustavy nezbytné pro vyhodnocení potenciálu tepelných zařízení pro poskytování flexibility pro zajištění služby distribuční soustavy.“. 116. V § 90 odst. 1 písm. e) se slova „ , k) nebo v § 28 odst. 7“ nahrazují slovy „nebo k)“. 117. V § 90 odst. 1 písm. v) se za slovo „nemovitosti“ vkládají slova „poruší povinnost podle § 28 odst. 10 nebo“. 118. V § 90 odst. 1 se na konci písmene z) slovo „nebo“ zrušuje. 119. V § 90 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno ab), které zní: „ab) jako účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu v určeném období, nezpracoval zprávu podle § 96e odst. 3 nebo ji nepodal ministerstvu podle § 96e odst. 3.“. 120. V § 90 odst. 1 se na konci písmene aa) slovo „nebo“ zrušuje. 121. V § 90 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno ac), které zní: „ac) v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení.“. 122. V § 90 odst. 4 větě první se za slova „a) až y)“ vkládají slova „nebo ab)“. 123. V § 90 odst. 4 větě první se slova „nebo ab)“ nahrazují slovy „ , ab) nebo ac)“. 124. V § 91 odst. 1 písm. c) se za číslo „4“ vkládají slova „nebo 9“. 125. V § 91 odst. 1 písm. n) se za slovo „rozdíl“ vkládají slova „nebo nevrátí ve stanoveném termínu poskytnuté zálohové platby“. 126. V § 91 odst. 1 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje. 127. V § 91 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí: „p) neposkytne vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu nebo související služby v elektroenergetice nebo plynárenství v termínu podle § 11 odst. 10, neposkytne vyúčtování dodávky tepelné energie v termínu podle § 11 odst. 11 nebo nenabízí zákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě podle § 11 odst. 12, q) neposkytne spotřebiteli informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynu nebo jej nepoučí podle § 11ca odst. 1, nebo r) dodává elektřinu nebo plyn před nabytím účinnosti smlouvy v rozporu s § 11ca odst. 3.“. 128. V § 91 odst. 2 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje. 129. V § 91 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až n), která znějí: „k) nehradí cenu za činnost nesíťové infrastruktury podle § 23 odst. 3 písm. t), l) nesplní povinnost podle § 29a odst. 2 písm. a), m) neučiní podnět podle § 29a odst. 2 písm. b) nebo c), nebo n) nezdrží se ukončení smlouvy podle § 29a odst. 2 písm. d).“. 130. V § 91 odst. 2 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení,“. Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena m) až o). 131. V § 91 odst. 3 písm. j) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 132. V § 91 odst. 3 se na konci písmene l) slovo „nebo“ zrušuje. 133. V § 91 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) nehradí cenu za činnost datového centra podle § 24 odst. 11 písm. d).“. 134. V § 91 odst. 4 písm. p) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 135. V § 91 odst. 4 se na konci písmene q) slovo „nebo“ zrušuje. 136. V § 91 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až v), která znějí: „s) nezveřejní informace podle § 25 odst. 11 písm. m), t) v případě, že se jedná o provozovatele regionální distribuční soustavy, nehradí cenu za činnost datového centra podle § 25 odst. 11 písm. n), u) nesplní povinnost podle § 29a odst. 3, nebo v) nepředá údaje podle § 29d odst. 5.“. 137. V § 91 odst. 5 se na konci písmene k) slovo „nebo“ zrušuje. 138. V § 91 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až s), která znějí: „m) nesplní povinnost podle § 29a odst. 2 písm. a), n) neučiní podnět podle § 29a odst. 2 písm. b) nebo c), o) nezdrží se ukončení smlouvy podle § 29a odst. 2 písm. d), p) nesdělí všechny rozhodné údaje podle § 29c odst. 6, q) nesjedná smlouvu podle § 29d odst. 1, r) jako dodavatel poslední instance nedodává elektřinu zranitelnému zákazníkovi podle § 29d odst. 3, nebo s) nenabízí dodávku elektřiny s dynamickým určením ceny elektřiny nebo neuzavře smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny podle § 30 odst. 3.“. 139. V § 91 odst. 14 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“. 140. V § 91 se za odstavec 14 vkládá nový odstavec 15, který zní: „(15) Držitel licence na činnost datového centra se dopustí přestupku tím, že a) se v rozporu s § 27a vedoucím zaměstnancem v řídící působnosti představenstva nebo jeho členů stane osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo zaměstnancem jiného držitele licence podle tohoto zákona než toho, kdo je akcionářem datového centra, b) poruší povinnost podle § 27c odst. 2, nebo c) poruší povinnost podle § 27d odst. 2.“. Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 16. 141. V § 91 odst. 16 písm. c) se za text „n)“ vkládají slova „ , p) až r)“. 142. V § 91 se na konci textu odstavce 16 doplňují slova „nebo 15“. 143. V § 91a odst. 1 písm. i) se slova „ , k) nebo odst. 7“ nahrazují slovy „nebo k)“. 144. V § 91a odst. 1 písm. z) se za slovo „nemovitosti“ vkládají slova „poruší povinnost podle § 28 odst. 10 nebo“. 145. V § 91a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena aa) a ab), která znějí: „aa) v rozporu s § 27 odst. 2 použije označení „elektroenergetické datové centrum“ nebo v rozporu s § 20b odst. 4 použije označení „energetické společenství“ nebo „společenství pro obnovitelné zdroje“, nebo ab) jako účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu v určeném období, nezpracoval zprávu podle § 96e odst. 3 nebo ji nepodal ministerstvu podle § 96e odst. 3.“. 146. V § 91a odst. 1 se na konci písmene aa) slovo „nebo“ zrušuje. 147. V § 91a odst. 1 se na konci písmene ab) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno ac), které zní: „ac) v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení.“. 148. V § 91a odst. 4 písm. c) se slova „nevyúčtuje dodávku tepelné energie“ nahrazují slovy „neposkytne vyúčtování dodávky tepelné energie v termínu“. 149. V § 91a se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Právnická osoba, která je energetickým společenstvím nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje, se dopustí přestupku tím, že a) nevede seznam podle § 20b odst. 7, b) rozdělí zisk nebo jiné vlastní zdroje v rozporu s § 20b odst. 8 nebo 9, nebo c) poruší některou z oznamovacích povinností podle § 20e.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 150. V § 91a odst. 8 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 151. V § 91a se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) v rozporu s § 27e odst. 3 neukončí přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení, nebo e) v rozporu s § 27e odst. 6 neposkytne členovi společenství vyúčtování nebo informace o vyúčtování sdílené elektřiny nebo údaje o množství sdílené elektřiny.“. 152. V § 91a odst. 9 se slova „a 7“ nahrazují slovy „ , 7 nebo 8“. 153. V § 95j odst. 1 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „6“. 154. V § 95k se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Nevznikla-li poplatníku odvodu z nadměrných příjmů ve druhém odvodovém období povinnost k úhradě odvodu, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů.“. 155. V § 96 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu o připojení nebo přístup výrobny elektřiny k přenosové soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě činí 3 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.“. 156. V § 96 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Při zřizování věcného břemene umožňujícího využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v tomto zákoně se nepřihlíží k rozsahu ochranného pásma a bezpečnostního pásma zřizované stavby.“. 157. Za § 96b se vkládá nový § 96ba, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 58 zní: „§ 96ba Výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě (1) Energetický regulační úřad rozhoduje za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím kodex sítě pro požadavky na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě58) (dále jen „Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny“) o žádosti výrobce elektřiny, provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy o udělení výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny. (2) Energetický regulační úřad může stanovit výjimku z požadavků na připojení výroben elektřiny stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny a dobu její platnosti opatřením obecné povahy. Stanoví-li Energetický regulační úřad výjimku z požadavků na připojení výroben elektřiny podle věty první a je-li to účelné, může rovněž stanovit, jaké požadavky na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě se použijí místo požadavků, pro které stanovil výjimku z požadavků na připojení výroben elektřiny stanovených Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny. (3) Současně s návrhem opatření obecné povahy podle odstavce 2 zveřejní Energetický regulační úřad analýzu nákladů a přínosů zpracovanou podle článku 39 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny. (4) Vede-li Energetický regulační úřad řízení o žádosti o udělení výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny podle odstavce 1 a v téže věci stanovil Energetický regulační úřad výjimku opatřením obecné povahy, řízení o žádosti zastaví. (5) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro stanovení výjimek opatřením obecné povahy podle odstavce 2, Energetický regulační úřad opatření obecné povahy změní nebo zruší. 58) Nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě.“. 158. V § 96c se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně v případech, kdy Komise rozhodla o tom, že opatření obecné povahy vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie nebo kdy Komise nebo Agentura vydala v případech stanovených předpisem Evropské unie doporučení ke zrušení nebo změně rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané Energetickým regulačním úřadem.“. 159. V § 96e odst. 3 se za větu první vkládá věta „Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu, je povinen po uplynutí období podle věty první zpracovat zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu a ve lhůtě stanovené nařízením vlády ji podat ministerstvu.“. 160. V § 96e se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, kterému vznikla povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo neoprávněného majetkového prospěchu, je povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z odvodu od splatnosti odvodu podle odstavce 3 nebo uložení povinnosti odvodu podle odstavce 5 až do doby úhrady odvodu do státního rozpočtu.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 161. V § 97 odst. 6 se slova „podle § 19f odst. 3“ nahrazují slovy „nebo neuhradí operátorovi trhu všechny poskytnuté zálohové platby, pokud mu vznikla povinnost vrátit poskytnuté zálohové platby“. 162. V § 97a odst. 1 se za slovo „trhu“ vkládají slova „ , Řádu datového centra“. 163. Za § 97a se vkládá nový § 97b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 62 zní: „§ 97b Věcná břemena k nemovitostem ve vlastnictví státu, státní příspěvkové organizace, státního fondu a státního podniku (1) Držiteli licence provozujícímu příslušnou soustavu nebo zařízení v elektroenergetice vzniká právní mocí povolení záměru umožňujícího umístit příslušnou soustavu nebo zařízení na nemovitostech ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace, státního fondu nebo státního podniku ve veřejném zájmu věcné břemeno v nezbytném rozsahu podle příslušné technické normy62) opravňující a) zřizovat a provozovat příslušnou soustavu nebo zařízení, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení nebo zařízení, jakož i souvisejících staveb a zařízení, b) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu příslušné soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů. (2) Návrh na vklad věcného břemene do katastru nemovitostí po dokončení stavby příslušné soustavy nebo zařízení podává oprávněný z věcného břemene. (3) Za zřízení věcného břemene podle odstavce 1 poskytne oprávněný z věcného břemene vlastníkovi nemovitosti jednorázovou náhradu až ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud jej o to vlastník nemovitosti požádá. (4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy byla dokončena stavba příslušné soustavy nebo zařízení na nemovitosti, jinak nárok zaniká. Oprávněný z věcného břemene zajistí odhad, který stanoví výši náhrady za věcné břemeno, kterou oprávněný z věcného břemene uhradí vlastníkovi nemovitosti do 6 měsíců od podání žádosti. (5) Věcné břemeno zaniká uplynutím 5 let od jeho vzniku, pokud nedojde k zahájení stavby na nemovitosti, a dále v případě trvalého odstranění příslušné soustavy nebo zařízení z nemovitosti. Oprávněný z věcného břemene zajistí bez zbytečného odkladu výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí. 62) ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání vedení technického vybavení.“. 164. V § 98a odst. 1 písm. a) se za slova „druhy měřicích zařízení,“ vkládají slova „a typy průběhového měření při sdílení elektřiny,“ a za slova „údaje z měření“ se vkládají slova „a rozsah a podmínky přístupu k údajům z měření“. 165. V § 98a odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a Řádu datového centra“. 166. V § 98a odst. 2 písm. f) se slova „postup stanovení hodnoty těžebního plynovodu při jeho odkupu provozovatelem distribuční soustavy,“ zrušují. 167. V § 98a odst. 2 písm. g) se za slovo „soustavě,“ vkládají slova „včetně podmínek sjednávání připojení výroben elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení,“ a slovo „biometanu“ se nahrazuje slovem „plynu“. 168. V § 98a odst. 2 písm. h) bodu 4 se za slova „údajů pro“ vkládají slova „vyhodnocování sdílené elektřiny,“. 169. V § 98a odst. 2 písm. h) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „a postupy pro zohlednění sdílené elektřiny“. 170. V § 98a odst. 2 písm. h) bod 13 zní: „13. rozsah údajů a informací zveřejňovaných, poskytovaných nebo zpřístupňovaných operátorem trhu a datovým centrem,“. 171. V § 98a odst. 2 se na konci písmene h) doplňují body 16 až 19, které znějí: 16. podmínky, termíny a postup registrace přiřazení a ukončení přiřazení registračních čísel předávacích míst do skupiny sdílení, postup vytváření skupiny sdílení a počet předávacích míst ve skupině sdílení nebo územní vymezení skupiny sdílení, 17. způsoby alokace sdílené elektřiny, 18. rozsah, termíny a postup předávání údajů o zranitelném zákazníkovi, zranitelné osobě a dále údajů pro vyhodnocení splnění podmínky hodnoty odběru elektřiny pro stanovení určeného odběrného místa zranitelného zákazníka, 19. rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny,“. 172. V § 98a odst. 2 písm. i) bod 6 zní: „6. postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji neoprávněně uskladněného plynu,“. 173. V § 98a odst. 2 se na konci písmene i) doplňuje bod 19, který zní: „19. rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny plynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny,“. 174. V § 98a odst. 2 písm. j) se slova „rozsah, náležitosti a termíny“ nahrazují slovy „rozsah a náležitosti“. 175. V § 98a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) podmínky pro zřizování a provozování zařízení na úpravu složení plynu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Rozhodnutí, souhlasy a ostatní správní úkony vydané ve vztahu k odběrným plynovým zařízením a přímým plynovodům a k zařízením pro přepravu, distribuci nebo skladování zemního plynu podle předchozích právních předpisů se považují za rozhodnutí, souhlasy a ostatní správní úkony vydané ve vztahu k příslušným zařízením pro přepravu, distribuci nebo skladování plynu podle § 2 odst. 2 písm. b) bodu 8 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Oprávnění k cizím nemovitým věcem zřizovat, provozovat či udržovat odběrná plynová zařízení, přímé plynovody, zařízení pro přepravu, distribuci nebo skladování zemního plynu zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za oprávnění k cizím nemovitým věcem zřizovat, provozovat a udržovat na cizích nemovitých věcech příslušná odběrná plynová zařízení, přímé plynovody, zařízení pro přepravu, distribuci nebo skladování plynu podle § 2 odst. 2 písm. b) bodů 5 a 8 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Právnická osoba, jejíž název obsahuje označení „energetické společenství“ nebo „společenství pro obnovitelné zdroje“, aniž se stane společenstvím do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona změnit název tak, aby neobsahoval takové označení. 4. Energetický regulační úřad poprvé stanoví cenu za provoz nesíťové infrastruktury pro rok, kdy datové centrum zahájí výkon licencované činnosti podle rozhodnutí o udělení licence na činnost datového centra, nejdříve však pro rok 2024. Při konzultaci metodiky cenové regulace pro stanovení ceny za provoz nesíťové infrastruktury se postupuje přiměřeně podle § 17e odst. 3 až 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 17e odst. 8 až 11 a § 19b odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro toto doplnění metodiky cenové regulace nepoužijí. Do dne nabytí účinnosti cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kterým Energetický regulační úřad poprvé stanoví cenu za provoz nesíťové infrastruktury, postupuje Energetický regulační úřad při stanovení ceny za činnosti operátora trhu včetně poplatku za činnost Energetického regulačního úřadu podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne nabytí účinnosti cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle věty třetí jsou účastníci trhu s elektřinou povinni hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku za činnost Energetického regulačního úřadu podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé regionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných míst zákazníků, založí nebo určí akciovou společnost, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem na datové centrum, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Společnost podle věty první nebo jiná společnost založená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem na datové centrum, požádá o udělení licence na činnost datového centra nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Datové centrum zpracuje návrh Řádu datového centra a předloží jej ke schválení Energetickému regulačnímu úřadu do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Pokud společnost uvedená v bodu 5 nepožádá o udělení licence na činnost datového centra ve stanovené lhůtě nebo pokud Energetický regulační úřad žádost o udělení licence zamítne, požádá o udělení licence na činnost datového centra akciová společnost, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem na datové centrum a založená Českou republikou jako jediným zakladatelem společnosti. Podle věty první se postupuje obdobně, pokud by společnost, která požádala o udělení licence podle bodu 5, žádost o udělení licence vzala zpět. 7. Do dne schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem se ustanovení zákona upravující práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou související se sdílením elektřiny nepoužijí. 8. Funkční období členů dozorčí rady datového centra skončí nejpozději uplynutím 2 měsíců ode dne udělení licence na činnost datového centra, nebo ode dne vzniku datového centra, podle toho, který z těchto dnů nastane později. 9. V období do 30. června 2026 může skupina sdílení mezi předávacími místy ve společenství zahrnovat nejvýše 1 000 registračních čísel předávacích míst odběrných míst nebo výroben elektřiny, a to na souvislém území správních obvodů nejvýše 3 obcí s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy. V období do 30. června 2026 může skupina sdílení mimo společenství zahrnovat nejvýše 1 000 registračních čísel předávacích míst odběrných míst nebo výroben elektřiny, nestanoví-li zákon č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak. 10. Provozovatel jaderné elektrárny je povinen zajistit dodržování bezpečnostního standardu pro zásoby čerstvého jaderného paliva podle § 31 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 31. prosince 2025. 11. Do dne zajištění postupu podle § 31 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, informuje provozovatel jaderné elektrárny na žádost Ministerstvo průmyslu a obchodu o aktuálním a o očekávaném stavu zásoby čerstvého jaderného paliva a o aktuální a o očekávané možnosti zajištění náhradního čerstvého jaderného paliva. 12. Smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo zákazníkem, který uzavřel smlouvu adhezním způsobem, se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když k jejich vzniku došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik smlouvy, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o hospodaření energií Čl. III Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 3/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 19/2023 Sb., zákona č. 87/2023 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) datovým centrem budova ve smyslu katastrálního zákona nebo její funkčně ucelená část, ve které je umístěna a provozována výpočetní technika serverového typu a další datová infrastruktura určená pro provádění informační činnosti s daty.“. 2. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na regulaci a řízení dodávek tepelné energie, vybavení rozvodných tepelných zařízení tepelnou izolací a regulačními prvky, požadavky na tepelnou izolaci zásobníků tepelné energie, způsob zjišťování tepelných ztrát rozvodných tepelných zařízení, parametry teplonosné látky pro přenos tepelné energie a parametry chladicí látky pro chlazení. Prováděcí právní předpis dále stanoví požadavky na předávací stanice, jejich regulace a vybavení.“. 3. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanovené prováděcím právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. Stavebník rovněž na vyžádání stavebního úřadu nebo kontrolního orgánu podle tohoto zákona dokládá splnění požadavků na energetickou náročnost budovy v průběhu provádění stavby, a to průkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným podle dokumentace pro provádění stavby. Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy dokládá stavebník k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí průkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným podle skutečného provedení stavby.“. 4. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené prováděcím právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nebo ke dni zahájení větší změny dokončené budovy podle stavebního zákona, pokud změna dokončené stavby nepodléhá povolení záměru. Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu dokládá stavebník a ostatní osoby podle věty první průkazem energetické náročnosti budovy v průběhu provádění větší změny dokončené budovy na vyžádání stavebního úřadu nebo kontrolního orgánu podle tohoto zákona.“. 5. V § 7 odst. 4 písm. a) se za slovo „budov“ vkládají slova „ , s výjimkou případů podle písmene f),“ a slova „v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem“ se zrušují. 6. V § 7 odst. 4 písmeno c) zní: „c) řídit se pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody; pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody se pro účely tohoto zákona rozumí 1. stanovené otopné období a podmínky zahájení a přerušení dodávek tepelné energie, 2. stanovený časový úsek, ve kterém jsou dodávky tepelné energie a teplé vody v průběhu dne uskutečňovány, 3. stanovené průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorech, které jsou v průběhu dne v otopném období dosahovány, a nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu, 4. stanovené teploty dodávané teplé vody a 5. stanovené omezení a krátkodobé přerušení dodávek tepelné energie a teplé vody, pokud to vyžadují objektivní okolnosti zajišťování dodávek tepelné energie a teplé vody,“. 7. V § 7 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) vybavit v případě výstavby nové budovy nebo výměny zdroje tepla v technicky a ekonomicky proveditelných případech systémy vytápění a klimatizace přístroji, které individuálně regulují teplotu v každé místnosti, prostoru nebo zónově v souboru místností se shodnými požadavky na regulaci vnitřní teploty; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.“. 8. V § 7 odstavec 8 zní: „(8) Prováděcí právní předpis dále stanoví a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, b) zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody v případech předcházení stavu nouze v teplárenství nebo v případě stavu nouze v teplárenství vyhlášeném pro celé území státu podle energetického zákona2), c) pravidla pro měření množství tepelné energie a teplé vody spotřebované v budově, d) rozsah vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace, e) postup provedení regulace vytápění a přípravy teplé vody v budově, f) rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie pro plnění povinnosti podle odstavce 4 písm. a), technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace, g) rozsah vybavení systémů vytápění a systémů klimatizace přístroji pro účely plnění povinnosti podle odstavce 4 písm. f), technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace, h) kritéria a postupy pro účely posouzení technické a ekonomické proveditelnosti plnění povinností podle odstavce 4 písm. f).“. 9. V § 9a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) posouzení technické a ekonomické proveditelnosti instalace vybraných zařízení, f) posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního tepla.“. 10. Za § 9b se vkládá nový § 9c, který včetně nadpisu zní: „§ 9c Hospodárné užití energie datovými centry (1) Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu nad 500 kW každoročně nejpozději do 31. ledna kalendářního roku zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup souhrnnou informaci o datovém centru obsahující zejména a) název datového centra, b) název, obchodní firmu nebo jméno, popřípadě připojené dodatky charakterizující blíže osobu podnikatele nebo obchodní závod, vlastníka nebo provozovatele datového centra, c) adresu místa umístění datového centra, d) datum zahájení provozu datového centra, e) údaj o rozloze podlahové plochy datového centra uvedený v metrech čtverečných, f) údaj o celkovém příkonu datového centra, g) údaje o ročním objemu odeslaných, přijatých, zpracovaných a uložených dat v souvislosti s provozováním datového centra, h) údaj o spotřebě energie a vody v souvislosti s provozováním datového centra, i) provozní teploty výpočetní techniky datového centra, j) informaci o způsobu zpětného využití energie odpadního tepla vyprodukovaného při provozování výpočetní techniky datového centra a k) informaci o využití zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie v zájmu zajištění provozu datového centra. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na datová centra využívaná pro účely zajišťování obrany České republiky a zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky. (3) Seznam datových center podle odstavce 1 obsahující název datového centra, adresu místa umístění datového centra a identifikaci jeho vlastníka nebo provozovatele podle odstavce 1 písm. b) vede ministerstvo. Vlastník nebo provozovatel datového centra oznámí ministerstvu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy celkový příkon datového centra dosáhl hodnoty 500 kW, že se stal povinnou osobou k plnění informační povinnosti podle odstavce 1. (4) Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW je povinen při jeho výstavbě nebo navýšení příkonu o více než 25 % zajistit zpracování energetického posudku podle § 9a odst. 2 písm. f), který obsahuje a) objem energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra, b) posouzení technické proveditelnosti možnosti využití odpadního tepla vyprodukovaného při provozování datového centra, c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozování datového centra, d) návrh opatření pro využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozu datového centra a e) identifikaci potenciálních míst odběru zohledňující možnosti dodávek tepla do soustavy zásobování tepelnou energií. (5) Povinnost podle odstavce 4 neplatí v případě, že vlastník nebo provozovatel zajistil využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra podle odstavce 6. (6) Stavebník nebo vlastník datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra a) dodávkami tepelné energie do soustavy zásobování tepelnou energií, b) dodávkou tepelné energie odběrateli za podmínek stanovených energetickým zákonem2), nebo c) přímou spotřebou této energie v energetickém hospodářství vlastníka nebo provozovatele datového centra nebo jeho ucelené části. (7) Stavebník nebo vlastník datového centra podle odstavce 6 je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra ke dni zahájení provozu datového centra s plánovaným celkovým příkonem vyšším než 1 MW nebo ke dni, kdy datové centrum dosáhne celkového příkonu vyššího než 1 MW. Povinnost podle odstavce 6 neplatí v případech, kdy využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra není technicky proveditelné nebo kdy náklady související s plněním této povinnosti by převyšovaly předpokládané přínosy. (8) Existenci překážek znemožňujících vlastníkovi nebo stavebníkovi datového centra postupovat podle odstavce 6 dokládá stavebník nebo vlastník datového centra energetickým posudkem zpracovaným pro posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního tepla podle § 9a odst. 2 písm. f), který je součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle stavebního zákona. (9) Do celkového příkonu podle odstavců 1, 3, 4 a 6 se započítá příkon výpočetní techniky.“. 11. V § 10 odst. 2 písm. a) bodě 1 se za slovo „musí“ vkládají slova „fyzická osoba“, za slovo „jestliže“ se vkládá slovo „jí“ a slova „této osobě“ se zrušují. 12. V § 10 odst. 2 písm. b) bodě 2 se slovo „tato“ a slova „a splňuje povinnosti podle odstavce 8“ zrušují. 13. V § 10 odst. 4 písm. b) se za slovo „sídla“ vkládají slova „právnické osoby“. 14. V § 10 odst. 4 písm. c) se slova „o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3“ nahrazují slovy „splnění podmínek bezúhonnosti podle odstavce 3“. 15. V § 10 odst. 7 se na konci písmene h) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 16. V § 10 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) oznámit do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem informaci o své účasti na vzdělávací akci zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání podle § 10a odst. 6 (dále jen „průběžné vzdělávání“) s uvedením jejího názvu a data konání, a to nejpozději do 3 dnů po ukončení této vzdělávací akce, a k) po celou dobu tříletého cyklu, ve kterém plní povinnosti podle odstavce 8, uchovávat osvědčení o absolvování všech vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání, jichž se zúčastnil, a na vyžádání je předkládat ministerstvu nebo Státní energetické inspekci k provedení kontroly jeho účasti na vzdělávacích akcích zařazených do průběžného vzdělávání.“. 17. V § 10 odstavec 8 zní: „(8) Energetický specialista je dále povinen absolvovat v tříletých průběžných vzdělávacích cyklech vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání a za toto období účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání získat potřebný počet kreditů stanovený prováděcím právním předpisem; tříleté průběžné vzdělávací cykly začínají plynout prvním dnem po udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, popřípadě prvním dnem po ukončení posledního tříletého vzdělávacího cyklu průběžného vzdělávání.“. 18. V § 10 odst. 11 se slova „a g)“ nahrazují slovy „ , g) až k); informační povinnost podle písmene i) plní určená osoba v rozsahu podle odstavce 2 písm. a)“. 19. V § 10a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Odbornou zkouškou je povinen žadatel o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, který je fyzickou osobou, vykonat do 12 měsíců po podání žádosti. Státní energetická inspekce na svých internetových stránkách uveřejňuje termíny konání odborných zkoušek.“. 20. V § 10a odstavec 3 zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla pro zpracování zkušebních otázek odborné zkoušky, b) dobu trvání písemné a ústní části odborné zkoušky, organizaci provedení odborné zkoušky a podmínky jejího průběhu, c) kritéria pro složení zkušební komise, minimální počet jejích členů a pravidla jejich jmenování, četnost zasedání zkušební komise v kalendářním roce a organizaci a podmínky jednání zkušební komise, d) podmínky a formu uplatnění omluvy nebo odstoupení od odborné zkoušky a nejvyšší přípustný počet omluv nebo odstoupení od odborné zkoušky, e) formu a lhůty pro pozvání k účasti na odborné zkoušce Státní energetickou inspekcí, f) vzor protokolu o výsledku odborné zkoušky.“. 21. V § 10a odstavec 4 zní: „(4) Tematické zkušební okruhy pro ověření odborné způsobilosti žadatele o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty v rámci ústní části odborné zkoušky v členění podle jednotlivých specializací výkonu činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1 a tematické okruhy průběžného vzdělávání zaměřené podle jeho cílů uvedených v odstavci 6 stanoví ministerstvo v součinnosti se Státní energetickou inspekcí a uveřejňuje je na svých internetových stránkách. Společně s tematickými zkušebními okruhy podle věty první ministerstvo na svých internetových stránkách uveřejňuje přehled právních předpisů, technických norem a technických dokumentů z oblastí souvisejících s výkonem činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1, v jejichž rozsahu je ověřována odborná způsobilost žadatele o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty v rámci odborné zkoušky.“. 22. V § 10a odstavec 5 zní: „(5) Průběžné vzdělávání zajišťuje Státní energetická inspekce. Průběžné vzdělávání upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti v oblasti nakládání s energií a jejího užití pro zajištění provozu budov, úspor energie, energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, účinnosti užití energie zdrojů tepla a výroben elektřiny včetně těch, které využívají obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Státní energetická inspekce zveřejňuje na svých internetových stránkách výzvu k podávání žádostí o výběr vzdělávací akce a její zařazení do průběžného vzdělávání a tematické okruhy vzdělávacích akcí průběžného vzdělávání, jichž se výzva týká. Prováděcí právní předpis stanoví formu a způsob, jakými se energetický specialista přihlašuje na vzdělávací akci zařazenou do průběžného vzdělávání. Prováděcí právní předpis dále stanoví a) náležitosti žádosti o výběr vzdělávací akce a její zařazení do průběžného vzdělávání, formulář této žádosti, lhůty a technické podmínky podání této žádosti, b) kritéria složení odborné komise, pravidla pro jmenování jejích členů, četnost zasedání odborné komise v kalendářním roce a organizaci a podmínky jednání odborné komise, c) kritéria výběru vzdělávací akce pro její zařazení do průběžného vzdělávání, d) počty kreditů, které je možné přidělit vybrané vzdělávací akci zařazené do průběžného vzdělávání, a kritéria přidělování kreditů vzdělávací akci, e) podmínky absolvování vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání.“. 23. V § 10a se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) O výběru vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání a přidělení počtu kreditů vybrané vzdělávací akci zařazené do průběžného vzdělávání rozhoduje Státní energetická inspekce na návrh odborné komise, jejíž členy jmenuje ředitel Státní energetické inspekce. (7) Vybrané vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání, termíny jejich uskutečnění, identifikaci osob zajišťujících jednotlivé vzdělávací akce a počet kreditů přidělených jednotlivým vzdělávacím akcím uveřejňuje Státní energetická inspekce neprodleně po rozhodnutí o jejich výběru podle odstavce 6 v evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů. (8) O absolvování vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání vydá Státní energetická inspekce každému jejímu účastníku osvědčení.“. 24. V § 12 odst. 1 písm. m) se na konci bodu 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce 1. nezajistí, aby veškerá stanovená měřidla podle zákona o metrologii a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) instalovaná podle odstavce 11 věty první byla dálkově odečitatelná v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nebo 2. nezajistí, aby po 1. lednu 2027 byla veškerá zařízení, budovy a prostory podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) před tímto datem osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem.“. 25. V § 12 odst. 2 písm. a) se slova „nebo l)“ nahrazují slovy „ , l) nebo n) nebo“. 26. V § 12a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až u), která znějí: „s) jako stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce 1. nezajistí, aby veškerá stanovená měřidla podle zákona o metrologii a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) instalovaná podle odstavce 11 věty první byla dálkově odečitatelná v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nebo 2. nezajistí, aby po 1. lednu 2027 byla veškerá zařízení, budovy a prostory podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) před tímto datem osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, t) jako vlastník nebo provozovatel datového centra 1. nezveřejnil ve stanovené lhůtě souhrnnou informaci podle § 9c odst. 1, nebo 2. nezajistil zpracování energetického posudku způsobem stanoveným v § 9c odst. 4, pokud se jedná o vlastníka nebo provozovatele datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW, nebo u) jako stavebník nebo vlastník datového centra nezajistil využití energie odpadního tepla podle § 9c odst. 6.“. 27. V § 12a odst. 4 písm. a) se slova „q) nebo r)“ nahrazují slovy „q), r), s) nebo t)“. 28. V § 12a odst. 4 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. o) nebo s)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. o) nebo u)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. IV V § 21 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 355/2021 Sb., písmeno b) zní: „b) dnem 1. vyhotovení dokladu o vyúčtování při dodání elektřiny, plynu, tepla nebo chladu, sdílení elektřiny nebo poskytnutí související služby v elektroenergetice, související služby v plynárenství nebo jiné služby poskytované za podmínek stanovených energetickým zákonem, nejpozději však uplynutím lhůty pro poskytnutí takového vyúčtování podle energetického zákona, nebo dnem zjištění skutečné spotřeby, pokud energetický zákon nestanoví povinnost poskytovat takové vyúčtování, 2. zjištění skutečné spotřeby při dodání vody nebo odstranění odpadních vod, nebo 3. zjištění rozsahu poskytnutých služeb při poskytnutí služeb elektronických komunikací,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb., zákona č. 277/2023 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. Položky 17 až 19 znějí: „Položka 17 1.\| Vydání povolení nestavebního záměru ---\|--- \| a) změny využití území\| Kč\| 3 000 b) dělení nebo scelení pozemků\| Kč\| 1 000 c) stanovení ochranného pásma\| Kč\| 2 000 2.\| Změna povolení nestavebního záměru\| Kč\| 1 000 3.\| Vydání předběžné informace\| Kč\| 1 000 Položka 18 1.\| Vydání povolení stavby nebo zařízení ---\|--- \| a) jednoduché stavby\| Kč\| 5 000 b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících\| Kč\| 20 000 c) ostatní stavby\| Kč\| 10 000 2.\| Vydání rámcového povolení\| Kč\| 10 000 3.\| Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení\| Kč\| 2 000 4.\| Vydání povolení změny záměru před dokončením a) jednoduché stavby\| Kč\| 2 500 b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících\| Kč\| 10 000 c) ostatní stavby\| Kč\| 5 000 5.\| Vydání kolaudačního rozhodnutí a) jednoduché stavby\| Kč\| 1 000 b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících\| Kč\| 5 000 c) ostatní stavby\| Kč\| 2 000 6.\| Povolení změny v užívání stavby a) jednoduché stavby\| Kč\| 1 000 b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících\| Kč\| 5 000 c) ostatní stavby\| Kč\| 2 000 7.\| Vydání povolení předčasného užívání a) jednoduché stavby\| Kč\| 1 000 b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících\| Kč\| 5 000 c) ostatní stavby\| Kč\| 2 000 8.\| Vydání rozhodnutí o zkušebním provozu a) jednoduché stavby\| Kč\| 1 000 b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících\| Kč\| 5 000 c) ostatní stavby\| Kč\| 2 000 9\\. \| Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti předčasného užívání a zkušebního provozu\| Kč\| 2 000 10.\| Vydání povolení o prodloužení doby trvání stavby\| Kč\| 2 000 11.\| Vydání povolení odstranění a) jednoduché stavby\| Kč\| 1 000 b) vyhrazené stavby\| Kč\| 5 000 c) ostatní stavby\| Kč\| 2 000 12.\| Vydání dodatečného povolení a) jednoduché stavby\| Kč\| 20 000 b) vyhrazené stavby\| Kč\| 50 000 c) ostatní stavby\| Kč\| 30 000 13.\| Ověření pasportu stavby\| Kč\| 1 000 14\\. \| Vydání oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora nebo prodloužení platnosti tohoto oprávnění\| Kč\| 10 000 15\\. \| Vydání souhlasu právnické osobě s vykonáváním činnosti autorizovaného inspektora nebo prodloužení platnosti tohoto souhlasu\| Kč\| 10 000 Poznámky 1\\. Za stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů se vybere správní poplatek ve výši poloviny sazby příslušné položky. 2\\. V případě vydání povolení záměru dle bodu 1 písm. a), b) a c), jehož součástí je povolení výjimky z požadavků na výstavbu se správní poplatek navyšuje o 5 000 Kč. 3\\. Je-li stavba související uvedená v bodě 1 písm. b) povolována samostatným rozhodnutím, poplatek se vybere dle příslušné položky. 4\\. U souboru staveb se vybere poplatek ve výši poloviny součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 17. 5\\. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 17. Osvobození Od poplatku je osvobozeno vydání povolení ke změně stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu. Od poplatku je osvobozeno vydání povolení záměru v případě veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření realizovaných státem nebo územním samosprávným celkem. Předmětem poplatku není Ověření pasportu stavby pořizované z důvodu, že se nedochovala dokumentace bez zavinění vlastníka. Položka 19 Vydání rozhodnutí o vyvlastnění\| Kč 10 000“. ---\|--- 2. Položka 20 se zrušuje. 3. V Položce 23 se doplňuje písmeno h), které zní: „h) Přijetí žádosti o registraci společenství do registru společenství\| Kč 2 000“. ---\|--- ČÁST PÁTÁ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Čl. VI Část čtyřicátá sedmá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slovo „spotřebována“ doplňují slova „nebo je sdílena výrobcem elektřiny, který není držitelem licence na výrobu elektřiny, do jiného odběrného místa podle energetického zákona“. 2. V § 8 odst. 1 písm. a) bodě 2 se číslo „30“ nahrazuje číslem „50“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 158/2009 Sb. Čl. VII V čl. II bodě 4 zákona č. 158/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů, se slova „15 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“ nahrazují slovy „31. prosince 2035“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Čl. VIII Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 367/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 143/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb., zákona č. 19/2023 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se na konci odstavce 2 vkládá nová věta, která zní: „U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2024 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat také na výrobny elektřiny do 500 kW instalovaného výkonu využívající energii bioplynu.“. 2. V § 4 odst. 4 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) z bioplynu, s výjimkou skládkového a kalového plynu, se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, ve které je zajištěno efektivní využití alespoň 60 % energie bioplynu vyrobeného v kalendářním roce. Za efektivní využití energie bioplynu se považuje také technologická vlastní spotřeba elektřiny a tepla, a to vždy v rozsahu 10 % energie bioplynu.“. 3. V § 7 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „(1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na svém licencí vymezeném území přednostně připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě výrobnu elektřiny z podporovaného zdroje za účelem přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny, pokud o to výrobce požádá, s výjimkami a za podmínek podle jiného právního předpisu9). 9) § 25 odst. 10 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 24 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 5. V § 35 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 6. V § 35 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „i v případě, že sektorovým šetřením nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory“. 7. V § 45 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Výrobce energie je povinen pro účely vydání záruky původu předat v rozsahu a termínech podle prováděcího právního předpisu elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace o a) vyrobeném a dodaném množství elektřiny, biometanu, vodíku nebo tepla, b) přijaté investiční podpoře, c) splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu, pokud se tato kritéria na výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu z paliva z biomasy vztahují podle odstavce 6; splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů se dokládá způsobem podle prováděcího právního předpisu, a d) další údaje nezbytné k vydání záruky původu energie. (3) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, výrobce plynu, provozovatel čerpací stanice nebo výdejní jednotky, ke které je přímo připojena výrobna biometanu, výrobce vodíku a provozovatel rozvodných tepelných zařízení jsou povinni předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nezbytné pro vydávání záruky původu. Rozsah a termíny předávaných údajů stanoví prováděcí právní předpis.“. 8. V § 45 odst. 6 se za slova „plynných paliv z biomasy“ vkládají slova „nebo pro výrobu biometanu bez ohledu na velikost celkového jmenovitého tepelného příkonu výrobny biometanu“ a za slovo „udržitelnosti“ se vkládají slova „a úspory emisí skleníkových plynů“. 9. V § 45 odst. 7 se věta první zrušuje. 10. V § 45 se doplňují odstavce 8 až 12, které včetně poznámky pod čarou č. 39 znějí: „(8) Operátor trhu vydá pro každou jednotku vyrobené energie pouze jednu záruku původu. (9) Právo na vydání záruky původu pouze za cenu vydání záruky původu má výrobce energie, který pro danou výrobnu a) nepřijal investiční podporu ani neregistroval v systému operátora trhu provozní podporu, b) přijal investiční podporu, která byla poskytnuta na základě výběrového řízení, c) přijal investiční podporu, která nebyla poskytnuta na základě výběrového řízení, avšak v poskytnuté investiční podpoře byla zohledněna tržní hodnota záruk původu, d) přijal investiční podporu, která nebyla poskytnuta na základě výběrového řízení ani v poskytnuté investiční podpoře nebyla zohledněna tržní hodnota záruk původu, ale od data zprovoznění výrobny podle prováděcího právního předpisu39) uplynulo 60 měsíců, nebo e) registroval v systému operátora trhu provozní podporu, jejíž výše byla stanovena v aukci podle tohoto zákona. (10) V případech neuvedených v odstavci 9 nebo souběhu investiční podpory a registrace provozní podpory pro danou výrobnu energie v systému operátora trhu, i v případě, že se jedná o investiční podporu podle odstavce 9 písm. b), c) nebo d) nebo o provozní podporu podle odstavce 9 písm. e), má výrobce energie právo na vydání záruky původu za cenu vydání záruky původu a cenu záruky původu. (11) V případě záruky původu na biometan u výrobce energie, který pro danou výrobnu registroval v systému operátora trhu provozní podporu biometanu formou zelených bonusů na biometan se postupuje podle § 45c tohoto zákona. (12) Výrobce energie je povinen uhradit operátorovi trhu cenu za vydání záruky původu a cenu záruky původu. 39) Vyhláška č. 328/2022 Sb., o zárukách původu energie.“. 11. V § 45a odst. 1 se slovo „odpovídající“ zrušuje a za slovo „energie,“ se vkládají slova „na kterou se záruka původu vydává,“. 12. V § 45a odst. 3 se na konci písmene f) doplňují slova „pokud k vydání záruky původu došlo na základě neúplných nebo nepravdivých informací,“. 13. V § 45a odst. 3 písm. g) se slova „ , pokud od konce období výroby energie, na kterou byla záruka původu vydána, uplyne 12 měsíců a“ nahrazují slovy „nejpozději do 6 měsíců po skončení její platnosti, pokud“ a slova „ , nebo pokud k vydání záruky původu došlo na základě neúplných nebo nepravdivých informací“ se zrušují. 14. V § 45a odst. 6 se slovo „pokročilého“ zrušuje. 15. V § 45a se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „v souladu s normou týkající se záruk původu40)“. Poznámka pod čarou č. 40 zní: „40) ČSN EN 16325 +A1 Záruky původu energie - Záruky původu elektřiny.“. 16. V § 45a odst. 9 se slova „pokročilého“ zrušují. 17. V § 45a se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10. 18. V § 45a se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Držitel účtu může uplatnit záruku původu pro jednotku vyrobené energie pouze jednou.“. 19. V nadpisu § 45c se slovo „pokročilého“ zrušuje. 20. V § 45c odst. 1 se slovo „pokročilého“ zrušuje a doplňuje se věta poslední „Takto vydané záruky původu jsou majetkem České republiky.“. 21. V § 45c se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V případě záruk původu ostatního biometanu evidované na odděleném účtu operátora trhu nabídne operátor trhu tyto záruky původu k převodu ve prospěch dalších držitelů účtů za cenu převodu záruk původu ostatního biometanu zahrnující hodnotu záruky původu ostatního biometanu.“. 22. V § 47b se na konci textu odstavců 1 až 4 doplňují slova „nebo dokladem vydaným v souladu s vnitrostátním režimem podle § 47ba“. 23. Za § 47b se vkládá nový § 47ba, který včetně nadpisu zní: „§ 47ba Vnitrostátní režim prokazování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u výroby elektřiny, výroby tepla a výroby biometanu (1) Pokud palivo z biomasy, vstupní surovina pro výrobu paliva z biomasy nebo vstupní surovina pro výrobu biometanu pochází z České republiky, platí, že splňuje kritéria udržitelnosti. (2) Výrobce, výrobce tepla a výrobce biometanu, kteří využívají vnitrostátní režim pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, jsou povinni zajistit jednou ročně audit ověřující původ biomasy a plnění úspor emisí skleníkových plynů provedený držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů podle zákona o obchodování s emisními povolenkami nebo držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování režimu přijatého rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU. Rozsah auditu a obsahové náležitosti zprávy o auditu stanoví prováděcí právní předpis. (3) Výrobce, výrobce tepla a výrobce biometanu, kteří využívají vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, jsou povinni doložit původ paliva z biomasy, vstupní suroviny pro výrobu paliva z biomasy nebo vstupní suroviny pro výrobu biometanu a plnění úspor emisí skleníkových plynů zprávou o auditu podle odstavce 2. (4) Dovozce, výrobce nebo dodavatel paliv z biomasy a výrobce, dovozce nebo prodejce vstupní suroviny pro výrobu paliv z biomasy nebo vstupní suroviny pro výrobu biometanu, kteří využívají vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, jsou povinni doložit prohlášení o původu biomasy a plnění úspor emisí skleníkových plynů. Vzor prohlášení stanoví prováděcí právní předpis.“. 24. V § 47c odst. 5 se slovo „oprávněn“ nahrazuje slovem „povinen“. 25. V § 47c se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) V případě, že úhrady poskytnuté operátorovi trhu za zajištění přístupu a poskytování požadovaných údajů z evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě nejsou dostatečné k pokrytí celkových nákladů operátora trhu souvisejících s provozem evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě, kompenzuje operátorovi trhu zbývající část nákladů souvisejících s provozem evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě ministerstvo, a to na základě písemné žádosti operátora trhu, která musí obsahovat a) podklady prokazující celkové náklady operátora trhu související s provozem evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě, b) celkovou výši úhrad poskytnutých operátorovi trhu podle odstavce 5 a c) vyčíslení zbývající nepokryté části nákladů operátora trhu souvisejících s provozem evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě. (7) Operátor trhu je povinen předložit žádost podle odstavce 6 ministerstvu nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém operátorovi trhu náklady související s provozem evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě vznikly.“. 26. V § 49 odst. 1 se na konci písmene l) slovo „nebo“ zrušuje. 27. V § 49 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) v případě, že využívá vnitrostátní režim pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nezajistí jednou ročně audit podle § 47ba odst. 2, nebo o) v případě, že využívá vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nedoloží splnění kritérií podle § 47ba odst. 3.“. 28. V § 49 odst. 4 písm. b) se za slovo „informace“ vkládají slova „pro účely vydání záruky původu“ a slova „o vyrobeném a dodaném množství elektřiny, biometanu, vodíku nebo tepla“ se zrušují. 29. V § 49 odst. 4 písm. c) se text „§ 45a odst. 10“ nahrazuje textem „§ 45 odst. 12“. 30. V § 49 odst. 5 se na konci písmene j) slovo „nebo“ zrušuje. 31. V § 49 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) v případě, že využívá vnitrostátní režim pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nezajistí jednou ročně audit podle § 47ba odst. 2, nebo m) v případě, že využívá vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nedoloží splnění kritérií podle § 47ba odst. 3.“. 32. V § 49 odst. 6 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje. 33. V § 49 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) v případě, že využívá vnitrostátní režim pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nezajistí jednou ročně audit podle § 47ba odst. 2, nebo j) v případě, že využívá vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nedoloží splnění kritérií podle § 47ba odst. 3.“. 34. V § 49 odstavec 9 zní: „(9) Výrobce paliva, dodavatel paliva nebo dovozce paliva z biomasy se dopustí přestupku tím, že a) neuchová dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasy, biokapalin, bioplynu a biometanu a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv po stanovenou dobu nebo na vyžádání tyto dokumenty a záznamy nezpřístupní podle § 39 odst. 6, nebo b) v případě, že využívá vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nedoloží prohlášení podle § 47ba odst. 4.“. 35. V § 49 odst. 14 se na konci písmene v) slovo „nebo“ zrušuje. 36. V § 49 se na konci odstavce 14 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) nepožádá osobu, která žádá o přístup k evidenci plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě nebo požaduje údaje z evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě, o úhradu nákladů spojených se zajištěním přístupu a poskytnutím požadovaných údajů podle § 47c odst. 5.“. 37. V § 51 odst. 1 se věty druhá a poslední zrušují. 38. V § 51 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu je povinen a) neoprávněně čerpanou podporu uhradit nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí Inspekce o neoprávněném čerpání podpory do státního rozpočtu a b) uhradit penále za neoprávněné čerpání podpory ve výši 0,1 % denně z částky rovnající se neoprávněně čerpané podpoře za dobu, kdy výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu podporu elektřiny, podporu decentrální výroby elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla nebo podporu biometanu neoprávněně čerpal do doby, kdy ji uhradil do státního rozpočtu, maximálně však do výše neoprávněného čerpání podpory. (3) Za neoprávněně čerpanou podporu se nepovažuje podpora podle tohoto zákona, kterou výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu vrátil dobrovolně Inspekci na základě její výzvy před vydáním rozhodnutí o neoprávněně čerpané podpoře. Na řízení o neoprávněně čerpané podpoře a penále se vztahují obecné předpisy o správním řízení.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 39. V § 51 odst. 4 větě první se slova „odvodů z neoprávněného čerpání“ nahrazují slovy „placení neoprávněně čerpané“, ve větě druhé se slova „odvodů z neoprávněného čerpání podpory“ nahrazují slovy „placení neoprávněně čerpané podpory a penále“, slova „Odvod z neoprávněného čerpání podpory“ se nahrazují slovy „Neoprávněně čerpanou podporu“ a slovo „vyměřit“ se nahrazuje slovem „stanovit“. 40. V § 53 odst. 1 písm. f) se za slovo „rozsah“ vkládají slova „a termíny“, za slova „trhu od“ se vkládají slova „výrobce energie,“, slova „naměřené nebo vypočtené hodnoty o vyrobeném množství elektřiny, biometanu, vodíku nebo tepla,“ se zrušují a na konci textu písmene f) se doplňují slova „ , obsah záruky původu energie a způsob dokládání splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů v záruce původu energie“. 41. V § 53 odst. 1 se na konci textu písmene k) doplňují slova „rozsah auditu a obsahové náležitosti zprávy o auditu ověřující původ biomasy a plnění úspor emisí skleníkových plynů a vzor prohlášení o původu biomasy a plnění úspor emisí skleníkových plynů u vnitrostátního režimu pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů,“. Čl. IX Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 4 odst. 4 písm. g) zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na podporu elektřiny ve výrobnách elektřiny z bioplynu uvedených do provozu do nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Operátor trhu je oprávněn předložit podklady podle § 47c odst. 6 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Výrobce energie má zachováno právo na vydání záruky původu, pokud rozhodnutí o poskytnutí investiční podpory nabylo právní moci do 31. prosince 2022, případně nabyla účinnosti smlouva nebo jiný právní akt o poskytnutí investiční podpory. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 176/2022 Sb. Čl. X V čl. II zákona č. 176/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se bod 3 zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 79, 80, pokud jde o § 28 odst. 1 písm. i), 90, pokud jde o § 30 odst. 3, 120, 121, 123, 130, 138, pokud jde o § 91 odst. 5 písm. s), 146, 147, 150 a 151, která nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce po jeho vyhlášení, b) ustanovení čl. I bodu 73, pokud se jedná o § 25 odst. 11 písm. m), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2024, a c) ustanovení čl. VIII bodů 7 až 10, 14, 16, 17, 19 až 21, 28, 29 a 40, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 1/2024 Sb.	Zákon č. 1/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 5. 1. 2024 15:15:16, datum účinnosti 20. 1. 2024, částka 1/2024 * ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA ZÁKONA O PRÁVU NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA O ADVOKACII * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA ZÁKONA O CESTOVNÍCH DOKLADECH * ČÁST ČTVRTÁ - ZMĚNA ZÁKONA O INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH VEŘEJNÉ SPRÁVY * ČÁST PÁTÁ - ZMĚNA ZÁKONA O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU * ČÁST ŠESTÁ - ZMĚNA ZÁKONA O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 2. 2024 1 ZÁKON ze dne 20. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZMĚNA ZÁKONA O PRÁVU NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY Čl. I Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Digitálním stejnopisem průkazu je výpis z informačního systému veřejné správy o průkazu a jeho obsahu.“. 2. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9f, které včetně nadpisu nad označením § 9a znějí: „Právo na využití digitálního stejnopisu průkazu § 9a (1) Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou, nebo umožňuje-li právní předpis prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou, lze totožnost nebo jinou skutečnost prokázat digitálním stejnopisem průkazu; to neplatí, je-li průkaz vydáván v elektronické podobě. (2) Prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu je povinen umožnit orgán veřejné moci. Prokázání totožnosti digitálním stejnopisem průkazu je povinna umožnit osoba, které právní předpis ukládá povinnost ověřit totožnost předložením průkazu, který je veřejnou listinou. (3) Digitální stejnopis průkazu je oprávněna užít pouze osoba, která je držitelem průkazu. § 9b (1) Osoba, která je oprávněna užít digitální stejnopis průkazu, (dále jen „prokazující“) prokazuje totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování. Ten, vůči komu lze prokázat totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu, (dále jen „ověřující“) zobrazuje digitální stejnopis průkazu prostřednictvím elektronické aplikace pro ověřování. (2) Totožnost nebo jinou skutečnost lze digitálním stejnopisem průkazu prokázat pouze za současné fyzické přítomnosti prokazujícího a ověřujícího nebo fyzické osoby, která je oprávněna za ověřujícího jednat. § 9c (1) Digitální stejnopis průkazu obsahuje údaje, které jsou v průkazu uvedeny v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem, a údaje o průkazu potřebné k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti. (2) Poskytovatel elektronické aplikace pro ověřování umožní předání údajů obsažených v digitálním stejnopisu průkazu a údajů o digitálním stejnopisu průkazu ověřujícímu v elektronické podobě. § 9d (1) Poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazu, mobilní aplikace pro prokazování a elektronické aplikace pro ověřování je Agentura. Poskytovatelem elektronické aplikace pro ověřování může být také jiný státní orgán. (2) Agentura stanoví po dohodě s ohlašovateli příslušných agend a správci příslušných informačních systémů veřejné správy seznam průkazů, jejichž digitální stejnopis si lze obstarat, a zveřejní jej na portálu veřejné správy. Agentura umožní obstarat si alespoň digitální stejnopis občanského průkazu. § 9e (1) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu umožní prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu prokazujícímu na základě jeho požadavku učiněného prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. (2) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu alespoň jednou denně vystaví aktuální digitální stejnopis průkazu, zapečetí jej zaručenou elektronickou pečetí založenou na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť a zpřístupní jej prokazujícímu. (3) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu ověří při prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, zda zobrazovaný digitální stejnopis průkazu odpovídá digitálnímu stejnopisu průkazu naposledy zpřístupněnému prokazujícímu. (4) Nelze-li ověření podle odstavce 3 provést, má se za to, že digitální stejnopis průkazu a údaje v něm uvedené jsou platné a že nenastaly jiné skutečnosti, které brání prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, a to po dobu 48 hodin od vystavení zobrazovaného digitálního stejnopisu průkazu poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazu. § 9f (1) Ověřující, který umožní prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu. (2) Agentura na základě vyrozumění podle odstavce 1 umožní ověřujícímu zobrazit údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu v aplikaci pro ověřování. (3) Ověřující, který přestal umožňovat prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu bez zbytečného odkladu. (4) Vyrozumění podle odstavců 1 a 3 se činí prostřednictvím elektronické aplikace spravované Agenturou.“. 3. V § 9d se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Poskytovatelem mobilní aplikace pro prokazování může být také osoba, které byla udělena akreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditovaná osoba“).“. 4. Za § 9f se vkládají nové § 9g až 9r, které znějí: „§ 9g (1) Agentura rozhodne o udělení akreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditace“) na základě písemné žádosti. (2) Podmínkou pro udělení akreditace je a) skutečnost, že žadatel o akreditaci splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, b) skutečnost, že žadatelem o akreditaci poskytovaná mobilní aplikace pro prokazování splňuje funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování, c) bezúhonnost žadatele o akreditaci, d) pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, e) zpracování plánu ukončení činnosti, f) skutečnost, že žadatel o akreditaci je způsobilý pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob. (3) Žadatel o akreditaci k žádosti o akreditaci přikládá a) smlouvu o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, b) doklad o bezúhonnosti, neprokazuje-li se bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů, c) potvrzení, že žadatel o akreditaci splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, d) potvrzení, že žadatelem o akreditaci poskytovaná mobilní aplikace splňuje funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování, e) plán ukončení činnosti. (4) Agentura je oprávněna při zjišťování skutečnosti podle odstavce 2 písm. f) požádat o informace Policii České republiky, zpravodajskou službu nebo jiný orgán. (5) Agentura rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li žadatel o akreditaci podmínky pro udělení akreditace, Agentura udělí akreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne. § 9h (1) Agentura rozhodne o změně akreditace na základě písemné žádosti akreditované osoby o poskytování další mobilní aplikace pro prokazování. (2) Akreditovaná osoba je povinna v žádosti podle odstavce 1 doložit splnění podmínek podle § 9g odst. 2 písm. a) a b) ve vztahu k další mobilní aplikaci pro prokazování. (3) Agentura rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li akreditovaná osoba ve vztahu k další mobilní aplikaci pro prokazování podmínky podle § 9g odst. 2 písm. a) a b), Agentura změní akreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne. § 9i (1) Přestane-li akreditovaná osoba splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí akreditace a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li akreditovaná osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí akreditaci odejme. (2) Přestane-li akreditovaná osoba splňovat podmínku podle § 9g odst. 2 písm. c) nebo f), Agentura jí odejme akreditaci bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. (3) Agentura odejme akreditaci, jestliže o to akreditovaná osoba písemně požádala. (4) Akreditace zaniká smrtí nebo zánikem akreditované osoby. § 9j (1) Žadatel o akreditaci musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. (2) Akreditovaná osoba je povinna nahradit škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění. § 9k (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro a) úmyslný trestný čin, nebo b) trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena. (3) Bezúhonnost fyzických osob se prokazuje a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, b) výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo členského státu Evropské unie posledního pobytu, je-li osoba státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo měla-li nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie, c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je osoba státním příslušníkem, d) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem posledního pobytu, trvajícího déle než 3 měsíce ve 2 po sobě následujících letech, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu pobytu. (4) Bezúhonnost právnických osob se prokazuje a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, b) výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, na jehož území má osoba sídlo, má-li sídlo v jiném členském státě Evropské unie, c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území má osoba sídlo, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území má osoba sídlo, d) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území osoba v posledních 2 po sobě následujících letech podnikala, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území osoba podnikala. (5) Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. b) až d) a odstavce 4 písm. b) až d) nesmí být starší 3 měsíců. (6) Agentura si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem zjištění bezúhonnosti podle zákona o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 9l (1) Mobilní aplikaci pro prokazování a podmínky pro její poskytování posuzuje osoba, která k tomu byla pověřena Agenturou (dále jen „pověřená osoba“). (2) Agentura pověří posuzováním mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování na základě žádosti osobu pověřenou k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy. Pověření k posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování (dále jen „pověření“) nelze převést na jinou osobu. (3) Přestane-li pověřená osoba plnit povinnosti stanovené tímto zákonem, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí pověření a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li pověřená osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí pověření odejme. (4) Agentura odejme pověření, jestliže o to pověřená osoba písemně požádala. (5) Pověření zaniká, jestliže pověřená osoba pozbyla pověření k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy. (6) Pověřená osoba posuzuje, zda mobilní aplikace pro prokazování splňuje funkční a technické vlastnosti stanovené Agenturou a žadatel o posouzení splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování stanovené Agenturou. Ustanovení § 6d odst. 3 a § 6e zákona o informačních systémech veřejné správy se při posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování použijí obdobně. (7) Splňuje-li mobilní aplikace pro prokazování funkční a technické vlastnosti a žadatel o posouzení věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, pověřená osoba písemně potvrdí tuto skutečnost žadateli o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení. (8) Nesplňuje-li mobilní aplikace pro prokazování funkční a technické vlastnosti a žadatel o posouzení věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, pověřená osoba písemně vyrozumí o této skutečnosti žadatele o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení a sdělí mu důvody nesplnění požadavků. (9) Není-li podle odstavce 1 pověřena žádná osoba, posuzuje mobilní aplikaci pro prokazování a podmínky pro její poskytování Agentura. Ustanovení odstavců 6 až 8 se na posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování Agenturou použijí obdobně. § 9m (1) Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobou, a) vede a aktualizuje plán ukončení činnosti a b) při ukončení své činnosti postupuje podle plánu ukončení činnosti. (2) Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobou, písemně oznámí Agentuře a) v dostatečném předstihu změny, které budou provedeny při poskytování jím spravované mobilní aplikace pro prokazování, a které mohou mít dopad na splnění podmínek podle § 9g odst. 2 písm. a) a b), b) bez zbytečného odkladu, že přestal splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace. (3) Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobou, předá Agentuře účinné znění smlouvy o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, došlo-li k její změně nebo k uzavření nové smlouvy. Účinné znění smlouvy je možné předat i ve formě prosté kopie. § 9n Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobou, v plánu ukončení činnosti uvede postupy při ukončení poskytování mobilní aplikace pro prokazování včetně způsobu, jakým je prokazující informován o ukončení poskytování mobilní aplikace pro prokazování. § 9o (1) Informace poskytnuté Policií České republiky, zpravodajskou službou nebo jiným orgánem, které se týkají splnění podmínky podle § 9g odst. 2 písm. f) a které jsou utajované, se uchovávají odděleně mimo spis. (2) Vyjde-li v řízení o udělení nebo odnětí akreditace na základě informací poskytnutých Policií České republiky, zpravodajskou službou nebo jiným orgánem, které jsou utajované, najevo, že žadatel o akreditaci nebo akreditovaná osoba nesplňuje podmínku podle § 9g odst. 2 písm. f), v odůvodnění rozhodnutí se pouze uvede, že k zamítnutí žádosti o udělení akreditace nebo k odnětí akreditace došlo z důvodu nesplnění podmínky podle § 9g odst. 2 písm. f). § 9p Agentura a) vede evidenci udělených akreditací a jejich změn a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách, b) zneplatní při ukončení činnosti akreditované osoby jí vydané mobilní aplikace pro prokazování, c) zneplatní mobilní aplikaci pro prokazování, pokud existuje důvodné podezření nebo zjištění, že mobilní aplikace pro prokazování byla zneužita nebo hrozí nebezpečí jejího zneužití nebo byla aktivována na základě nepravdivých údajů, d) zneplatní mobilní aplikaci pro prokazování na základě žádosti prokazujícího; žádost lze učinit prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo telefonicky po ověření jeho totožnosti a e) kontroluje akreditované osoby a pověřené osoby. § 9q Prokazující a) zachází s mobilní aplikací pro prokazování s náležitou péčí tak, aby minimalizoval možnost jejího zneužití, a b) ohlásí Agentuře zneužití nebo hrozící nebezpečí zneužití mobilní aplikace pro prokazování; ohlášení lze učinit prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo telefonicky po ověření jeho totožnosti. § 9r (1) Akreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí podle § 9m odst. 2 písm. a) změny při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, b) neoznámí podle § 9m odst. 2 písm. b), že přestala splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace, nebo c) nepostupuje podle plánu ukončení činnosti podle § 9n. (2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. (3) Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura.“. 5. V § 11 odst. 1 se za slovo „zajistí“ vkládá slovo „alespoň“. 6. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Přestupek (1) Přestupku se dopustí ten, kdo zneužije digitální stejnopis průkazu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. (3) Přestupek podle odstavce 1 projednává Ministerstvo vnitra.“. 7. V § 14 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Agentura zveřejní na svých internetových stránkách a ve Věstníku Agentury funkční a technické vlastnosti a podmínky užití mobilní aplikace pro prokazování, elektronické aplikace pro ověřování a elektronické aplikace pro vyrozumění podle § 9f odst. 4 a jejich změny. Účinnost změny bezprostředně po jejím zveřejnění může nastat pouze tehdy, je-li důvodem změny kybernetická bezpečnostní událost nebo kybernetický bezpečnostní incident.“. 8. V § 14 odstavec 9 zní: „(9) Agentura stanovuje a zveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Agentury a) funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování, elektronické aplikace pro ověřování a elektronické aplikace pro vyrozumění podle § 9f odst. 4 a jejich změny, b) podmínky užití jí vydané mobilní aplikace pro prokazování, elektronické aplikace pro ověřování a elektronické aplikace pro vyrozumění podle § 9f odst. 4 a jejich změny, c) věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování akreditovanou osobou a jejich změny.“. 9. V § 14 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Účinnost změny podle odstavce 9 písm. a) až c) bezprostředně po jejím zveřejnění může nastat pouze tehdy, je-li důvodem změny kybernetická bezpečnostní událost nebo kybernetický bezpečnostní incident. (11) Agentura stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění.“. Čl. II Přechodné ustanovení Totožnost nebo jinou skutečnost lze prokázat digitálním stejnopisem průkazu a) od 1. ledna 2024 pouze vůči ústředním správním úřadům, s výjimkou zastupitelských úřadů, b) od 1. července 2024 rovněž vůči orgánům veřejné moci, které jsou státními orgány neuvedenými v písmenu a), s výjimkou zastupitelských úřadů, a vůči krajům a obcím s rozšířenou působností, neumožní-li prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu dříve, a c) od 1. ledna 2025 rovněž vůči ostatním orgánům veřejné moci a vůči osobám uvedeným v § 9a odst. 2 větě druhé zákona č. 12/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neumožní-li prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu dříve. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA O ADVOKACII Čl. III Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 38/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 5d odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; vydání identifikačního průkazu advokáta a náležitosti identifikačního průkazu advokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátů“. 2. V § 35m odst. 3 se za větu první vkládá věta „Vydání identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta a náležitosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu evropských advokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů.“. 3. V § 37 odst. 2 se za větu třetí vkládá věta „Vydání identifikačního průkazu advokátního koncipienta a náležitosti identifikačního průkazu advokátního koncipienta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátních koncipientů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientů.“. 4. V § 55c odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) vydání identifikačního průkazu advokáta, identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta a identifikačního průkazu advokátního koncipienta,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 5. § 55d zní: „§ 55d (1) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů vede Komora prostřednictvím informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznamy jsou veřejně přístupné, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. b), d), e) a j). (2) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů obsahují o advokátech, advokátních koncipientech a evropských advokátech tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození, c) sídlo advokáta nebo usazeného evropského advokáta, d) adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, e) podobu, f) identifikátor datové schránky, g) telefonní kontakt, h) identifikační číslo osoby, i) evidenční číslo, pod kterým je osoba zapsána v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů, j) údaj o uloženém kárném opatření, k) další údaje stanovené stavovským předpisem. (3) Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, identifikační průkaz advokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokáta a identifikační průkaz advokátního koncipienta, jakož i výpisy ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů a ze seznamu evropských advokátů vydané Komorou jsou veřejnými listinami. (4) Identifikační průkaz advokáta, usazeného evropského advokáta a advokátního koncipienta obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele průkazu, b) evidenční číslo, pod kterým je držitel průkazu zapsán v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů, c) podobu držitele průkazu, d) datum narození držitele průkazu, e) další náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem.“. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA ZÁKONA O CESTOVNÍCH DOKLADECH Čl. IV V § 3 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., zákona č. 159/2013 Sb., zákona č. 318/2015 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K překročení hranice s členským státem Evropské unie nebo vnější hranice nelze jako cestovní doklad použít digitální stejnopis průkazu29).“. Poznámka pod čarou č. 29 zní: „29) § 2 odst. 5 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ ZMĚNA ZÁKONA O INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH VEŘEJNÉ SPRÁVY Čl. V Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 99/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 6g se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Portál veřejné správy zajišťuje poskytování digitálního stejnopisu průkazu k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování a elektronické aplikace pro ověřování.“. 2. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Osoba, která je držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, který umožňuje přístup se zaručenou identitou, je oprávněna obstarat si s využitím tohoto prostředku výstup z informačního systému veřejné správy, který je neveřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, který se jí přímo týká, nebo údaje vedené o ní v tomto informačním systému veřejné správy, a to alespoň prostřednictvím portálu veřejné správy nebo s využitím národního bodu pro identifikaci a autentizaci, anebo poskytnout tento výstup nebo údaje jiné osobě anebo veřejnému orgánu. Správce portálu veřejné správy zveřejní na portálu veřejné správy seznam informačních systémů veřejné správy, z nichž lze výstup nebo údaje takto obstarat anebo poskytnout. Vydání výstupu nebo údajů anebo poskytnutí výstupu nebo údajů zajistí orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému veřejné správy; po dohodě s ním může vydání výstupu nebo údajů zajistit správce portálu veřejné správy nebo správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci.“. 3. V § 9 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. ČÁST PÁTÁ ZMĚNA ZÁKONA O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU Čl. VI V § 10 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 527/2020 Sb., se za větu první vkládá věta „Přílohou listiny o identifikaci, je-li k identifikaci použit digitální stejnopis průkazu, je elektronický dokument, který obsahuje údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu, nebo jeho listinná kopie.“. ČÁST ŠESTÁ ZMĚNA ZÁKONA O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH Čl. VII V položce 22 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 88/2023 Sb., se za písmeno x) doplňuje písmeno y), které zní: „y)\| Přijetí žádosti o udělení akreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování nebo žádosti o změnu této akreditace\| Kč 100 000“. ---\|---\|--- ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první bodů 3, 4, 8, 9 a ustanovení části šesté, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 28/2024 Sb.	Zákon č. 28/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 2. 2024 10:23:15, datum účinnosti 1. 3. 2024, částka 28/2024 * ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA ZÁKONA O ÚČASTNÍCÍCH ODBOJE A ODPORU PROTI KOMUNISMU * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA ZÁKONA O OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ NÁRODNÍHO BOJE ZA VZNIK A OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA A NĚKTERÝCH POZŮSTALÝCH PO NICH, O ZVLÁŠTNÍM PŘÍSPĚVKU K DŮCHODU NĚKTERÝM OSOBÁM, O JEDNORÁZOVÉ PENĚŽNÍ ČÁSTCE NĚKTERÝM ÚČASTNÍKŮM NÁRODNÍHO BOJE ZA OSVOBOZENÍ V LETECH 1939 AŽ 1945 * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 3. 2024 28 ZÁKON ze dne 24. ledna 2024, kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZMĚNA ZÁKONA O ÚČASTNÍCÍCH ODBOJE A ODPORU PROTI KOMUNISMU Čl. I Zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ministerstvo sděluje plátcům důchodů údaje o účastnících odboje a odporu proti komunismu potřebné pro úpravu důchodů podle § 8, a to nejpozději do 30 dnů ode dne vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.“. 2. V § 8 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) U účastníků odboje a odporu proti komunismu, kterým o tom bylo vydáno osvědčení, se pro vznik nároku na starobní důchod považuje podmínka získání potřebné doby důchodového pojištění za splněnou dosažením důchodového věku. V případě vzniku nároku na starobní důchod z důchodového pojištění Slovenské republiky věta první neplatí; dnem vzniku nároku na tento důchod zaniká nárok na starobní důchod vzniklý podle věty první.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 3. V § 8 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 4. V § 8 odst. 3 se ve větě první slova „v odstavci 1“ nahrazují slovy „v odstavcích 1 a 2“ a číslo „2012“ se nahrazuje číslem „2024“ a ve větě druhé se číslo „2011“ nahrazuje číslem „2023“. 5. V § 8 odst. 4 písm. a) až d) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 6. V § 8 odst. 4 se na konci písmene d) středník nahrazuje tečkou a závěrečná část ustanovení se zrušuje. 7. V § 8 odstavec 5 zní: „(5) Nejnižší procentní výměra důchodu stanovená podle odstavců 3 a 4 náleží i v případě důchodů, které byly podle právních předpisů Evropské unie nebo podle mezinárodní smlouvy vypočteny podle poměru dob důchodového pojištění získaných v České republice k celkově získané době důchodového pojištění; základní výměra důchodu přitom náleží v plné výši.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Důchody účastníků odboje a odporu proti komunismu, jejichž výše byla stanovena podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve výši stanovené podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Důchody se upraví podle věty první bez žádosti od splátky důchodu splatné ve čtvrtém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen, s tím, že za dobu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne předcházejícího této splátce náleží jednorázový doplatek; ustanovení § 63 odst. 2 až 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí ohledně tohoto doplatku obdobně. 2. Důchody přiznané účastníkům odboje a odporu proti komunismu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž výše nebyla stanovena podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nedosahuje výše stanovené podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve výši stanovené podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Důchody se upraví podle věty první bez žádosti od splátky důchodu splatné ve čtvrtém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen, s tím, že za dobu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne předcházejícího této splátce náleží jednorázový doplatek; ustanovení § 63 odst. 2 až 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí ohledně tohoto doplatku obdobně. 3. Vdovské a vdovecké důchody přiznané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vdovám a vdovcům po účastnících odboje a odporu proti komunismu se upraví bez žádosti obdobně podle bodů 1 a 2. 4. O nárocích na úpravu důchodů účastníků odboje a odporu proti komunismu, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se rozhodne podle zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ministerstvo obrany předá do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všem plátcům důchodu v elektronické podobě seznam osob, jimž bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu podle § 6 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ Čl. III V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb., zákona č. 270/2023 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se za § 67f vkládá nový § 67fa, který zní: „§ 67fa Při stanovení částek podle § 67e odst. 3 vět druhé a třetí a § 67f odst. 2 a 3 se postupuje podle § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění účinném ke dni 1. ledna 2024.“. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA ZÁKONA O OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ NÁRODNÍHO BOJE ZA VZNIK A OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA A NĚKTERÝCH POZŮSTALÝCH PO NICH, O ZVLÁŠTNÍM PŘÍSPĚVKU K DŮCHODU NĚKTERÝM OSOBÁM, O JEDNORÁZOVÉ PENĚŽNÍ ČÁSTCE NĚKTERÝM ÚČASTNÍKŮM NÁRODNÍHO BOJE ZA OSVOBOZENÍ V LETECH 1939 AŽ 1945 Čl. IV V části první zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 71/2023 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se doplňuje hlava čtvrtá, která včetně nadpisu zní: „HLAVA ČTVRTÁ Úprava důchodů účastníků národního boje za osvobození § 16a Účastníci národního boje za osvobození, kterým bylo vydáno osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, bez ohledu na to, zda jsou občany České republiky, mají nárok na stanovení výše procentní výměry starobního důchodu obdobně podle § 8 odst. 2 až 5 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění zákona č. 28/2024 Sb.; pro vznik nároku na starobní důchod těmto účastníkům platí § 8 odst. 1 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění zákona č. 28/2024 Sb., obdobně.“. Čl. V Přechodné ustanovení Důchody účastníků národního boje za osvobození se upraví na žádost ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na výši stanovenou podle § 16a zákona č. 357/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 29/2024 Sb.	Zákon č. 29/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 13. 2. 2024 10:32:36, datum účinnosti 1. 1. 2025, částka 29/2024 * ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU VAZBY * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU ZABEZPEČOVACÍ DETENCE * ČÁST ČTVRTÁ - ZMĚNA TRESTNÍHO ŘÁDU * ČÁST PÁTÁ - ZMĚNA OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU * ČÁST ŠESTÁ - ZMĚNA ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ * ČÁST SEDMÁ - ZMĚNA ZÁKONA O VOJÁCÍCH Z POVOLÁNÍ * ČÁST OSMÁ - ZMĚNA ZÁKONA O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ * ČÁST DEVÁTÁ - ZMĚNA INSOLVENČNÍHO ZÁKONA * ČÁST DESÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 29 ZÁKON ze dne 24. ledna 2024, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY Čl. I Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 305/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „O použití těchto omezení a donucovacích prostředků, nejde-li o předvádění odsouzeného mimo objekt věznice, Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu.“. 2. V § 14 se slova „kterým se stanoví denní rozvrh chodu věznice, činnost odsouzených a jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem ve věznici“ nahrazují slovy „který upravuje denní rozvrh chodu věznice, činnost odsouzených, jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem ve věznici a další záležitosti, stanoví-li tak tento zákon“. 3. V § 16 odstavec 8 zní: „(8) Pokud odsouzený, který není zařazen do práce a neodmítl bez závažného důvodu práci, nemůže ke dni, ke kterému probíhá rozúčtování pracovní odměny, volně nakládat s penězi ve výši dosahující alespoň částky 150 Kč, poskytne mu věznice sociální kapesné v takové výši, aby mohl volně nakládat s penězi ve výši odpovídající této částce.“. 4. V § 16 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9. 5. V § 16 odst. 8 větě druhé se slova „ , jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu,“ zrušují. 6. V § 17 odst. 5 a § 24 odst. 5 se slovo „finanční“ nahrazuje slovem „peněžní“. 7. V § 23 odst. 1 větě poslední se slova „nezbytné léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely, zdravotnické prostředky a doplatky za ně, na zdravotní výkony nehrazené nebo částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a na regulační poplatky nebo spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů“ nahrazují slovy „zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, regulační poplatky, nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, nákladů spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání po propuštění a úhradu správních poplatků nebo odměny vynaložených v souvislosti s ověřením podpisu odsouzeného“. 8. V § 23 odstavec 3 zní: „(3) Nejvyšší peněžní částku, za kterou může odsouzený jednorázově nakoupit, stanoví vnitřní řád věznice.“. 9. § 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Příjem peněz (1) Věznice uloží na svůj účet, na kterém vede peníze odsouzených (dále jen „zvláštní účet“), peníze, které odsouzený předal věznici k úschově při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu, peníze zaslané odsouzenému do věznice během výkonu trestu, pracovní odměnu, sociální kapesné, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona a, pokud bezprostředně výkonu trestu předcházel výkon vazby nebo zabezpečovací detence, peníze zaslané po ukončení výkonu vazby věznicí, kde odsouzený vykonával vazbu, nebo po ukončení výkonu zabezpečovací detence ústavem pro výkon zabezpečovací detence. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, uloží věznice společně s jinými věcmi odsouzeného. (2) Věznice peníze z peněžité odměny udělené podle tohoto zákona eviduje odděleně. (3) Věznice eviduje odděleně též účelově vázané peněžní prostředky, kterými jsou a) peníze zaslané odsouzenému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, a b) výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu trestu u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte. (4) Účelově vázané peněžní prostředky eviduje věznice pro každý účel samostatně. (5) Z peněz uložených na zvláštním účtu odsouzenému nenáleží úrok. Za uložení peněz na zvláštní účet věznici od odsouzeného nenáleží úplata. (6) Odsouzenému, který ve výkonu trestu pracuje, a odsouzenému, kterému byly z peněz uložených na zvláštním účtu provedeny srážky, věznice jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem věznice a ostatním odsouzeným jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může odsouzený nakládat, o výši úložného a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne věznice též při propuštění odsouzeného z výkonu trestu.“. 10. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní: „§ 25a (1) Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, věznice o tom odsouzeného bez zbytečného odkladu vyrozumí. (2) Odsouzený má právo peníze zaslané mu do věznice odmítnout, nemůže však odmítnout peníze zaslané orgány veřejné moci nebo peníze zaslané v době trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo po prohlášení konkursu. (3) Pokud odsouzený zaslané peníze odmítne, peníze se na jeho náklady vrátí odesílateli; nemá-li odsouzený dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice náklady na odeslání z odesílaných peněz.“. 11. V § 26 odst. 2 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „ , který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu“. 12. V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Věznice bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, jestliže dojde a) k úmrtí odsouzeného, b) k pokusu odsouzeného o sebevraždu, c) k sebepoškození odsouzeného s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození, d) k jednání, kterým jiná osoba odsouzenému mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření, e) k fyzickému útoku odsouzeného proti zaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění odsouzeného, f) ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny odsouzených proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě řádem výkonu trestu nebo vnitřním řádem věznice anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské služby, g) k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil odsouzeného nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství, h) k útěku odsouzeného nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel trestu, nebo i) k nepřetržitému odmítání stravy odsouzeným po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 13. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní: „§ 26a Sociální kapesné (1) Pokud nemá odsouzený ke dni, ke kterému podle vnitřního řádu věznice probíhá rozúčtování pracovní odměny, na zvláštním účtu uložené peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši dosahující alespoň částky stanovené vyhláškou ministerstva, poskytne věznice odsouzenému sociální kapesné v takové výši, aby měl na zvláštním účtu peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši odpovídající této částce. (2) Sociální kapesné se neposkytne odsouzenému, který v předchozím kalendářním měsíci odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil. (3) Sociální kapesné poskytnuté v době, kdy byl odsouzený poživatelem důchodu z důchodového pojištění nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „důchod“) nebo výsluhového příspěvku nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „výsluhový příspěvek“), který nebyl zaslán do věznice, je odsouzený povinen vrátit. O povinnosti podle věty první rozhodne ředitel věznice, proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Při správě placení sociálního kapesného, které je odsouzený povinen vrátit, a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na vrácení tohoto kapesného se použije obdobně § 36a. (4) Sociální kapesné věznice poskytuje v termínech stanovených vnitřním řádem věznice.“. 14. V § 28 odst. 2 písmeno i) zní: „i) oznámit neprodleně věznici skutečnost, že je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, a je-li důchod nebo jeho část anebo výsluhový příspěvek vyplácen z jiného státu nebo mezinárodní organizací, zajistit též jejich zasílání na zvláštní účet,“. 15. V § 28 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) mít u sebe během výkonu trestu hotovost.“. 16. V § 33 odst. 3 se věty druhá až poslední zrušují. 17. V § 33 odstavec 4 zní: „(4) Věznice z pracovní odměny odsouzeného odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob; zbylou část uloží na zvláštní účet.“. 18. V § 33 se odstavce 5 a 6 zrušují. 19. § 35 včetně nadpisu zní: „§ 35 Povinnost hradit náklady výkonu trestu (1) Odsouzený je povinen hradit náklady výkonu trestu. (2) Odsouzený není povinen hradit náklady výkonu trestu po dobu, po kterou a) nebyl nezaviněně zařazen do práce, pokud nebyl poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku nebo mu za předchozí kalendářní měsíc nebyly na zvláštní účet připsány peníze, z nichž lze provést srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, b) nedovršil osmnáctý rok věku, c) mu byly poskytovány zdravotní služby ve formě lůžkové péče, s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 2, d) byl zařazen do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 výukových hodin týdně, nebo e) trest dočasně nevykonával. (3) Výši nákladů výkonu trestu stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 20. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní: „§ 35a Rozhodnutí o výši nákladů výkonu trestu ve zvláštních případech (1) Ředitel věznice rozhodne o výši nákladů výkonu trestu odsouzeného, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil nebo který je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, který nebyl zaslán na zvláštní účet. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. (3) O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.“. 21. V § 36 odst. 1 písmeno b) zní: „b) náklady na zdravotní služby včetně regulačních poplatků podle § 28 odst. 2 písm. k) a § 67b odst. 2 věty druhé,“. 22. V § 36 odst. 1 písm. c) se text „o)“ nahrazuje textem „n)“. 23. § 36a včetně nadpisu zní: „§ 36a Společné ustanovení (1) Povinnost uhradit náklady uvedené v § 35a a 36 zaniká, jestliže o ní ředitel věznice nerozhodl ve lhůtě 3 let ode dne, kdy tak mohl poprvé učinit. (2) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů výkonu vazby a dalších nákladů spojených s výkonem vazby předcházejících tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží. (3) Pohledávky na náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady výkonu vazby a další náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu se po dobu výkonu trestu uspokojují postupem podle tohoto zákona. (4) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady výkonu vazby a další náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.“. 24. V § 39a odstavec 3 zní: „(3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na náhradu této škody se použije obdobně § 36a.“. 25. V části první hlavě II se za díl 4 vkládá nový díl 5, který včetně nadpisu zní: „Díl 5 Nakládání s penězi uloženými na zvláštním účtu § 39b Srážky (1) Věznice každý kalendářní měsíc v den stanovený vnitřním řádem věznice provede rozúčtování peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc. Při rozúčtování peněz provede srážky k úhradě a) výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pohledávek za náhradní výživné (dále jen „náklady na výživu nezaopatřených dětí“), b) nákladů výkonu trestu, c) přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „přednostní pohledávka“) a d) dalších pohledávek vůči odsouzenému. (2) Zbylá část peněz uložených na zvláštním účtu, nejde-li o účelově vázané peněžní prostředky, sociální kapesné nebo peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, se rozdělí na kapesné a úložné. (3) Srážky podle odstavce 1 se neprovádí z účelově vázaných peněžních prostředků, sociálního kapesného a peněžité odměny udělené podle tohoto zákona. (4) Výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nepodléhají pohledávky odsouzeného vůči Vězeňské službě, které výší odpovídají částce účelově vázaných peněžních prostředků připsaných ve prospěch odsouzeného, peněžité odměně udělené podle tohoto zákona, částce sociálního kapesného, částce kapesného a částce úložného do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2. (5) Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na kapesné a úložné stanoví ministerstvo vyhláškou. (6) Penězi připsanými na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc se pro účely tohoto zákona rozumí a) pracovní odměna po provedení srážek podle § 33 odst. 4, na kterou odsouzenému vznikl nárok v předchozím kalendářním měsíci, b) peníze, které byly během předchozího kalendářního měsíce odsouzenému zaslány do věznice a uloženy na zvláštní účet, c) peníze, které byly poskytnuty jako sociální kapesné, a d) peníze, které byly poskytnuty jako peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona. (7) Při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu se penězi připsanými na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc rozumí též peníze předané odsouzeným věznici k úschově. § 39c Rozsah srážek (1) Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na jednotlivé srážky podle § 39b odst. 1 stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Částka, která zbyla po provedení srážky z podílu stanoveného podle odstavce 1 určeného na srážku k úhradě a) nákladů na výživu nezaopatřených dětí, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné, b) nákladů výkonu trestu, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné, c) přednostních pohledávek, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné, d) dalších pohledávek vůči odsouzenému, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu a přednostních pohledávek a na úložné. (3) Částka kapesného, které by v daný kalendářní měsíc vzniklo odsouzenému, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil, převyšující částku stanovenou vyhláškou pro určení sociálního kapesného se převádí postupně na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné. (4) Částka úložného, která převyšuje výši stanovenou vyhláškou, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému. Částka, která zbude po provedení těchto srážek, se převede zpět na úložné. § 39d Provádění srážek (1) Částky srážek se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů. (2) Byl-li odsouzený přemístěn do jiné věznice, pokračuje tato věznice v provádění srážek; pořadí vymáhaných pohledávek zůstává zachováno. (3) Pro účely provádění srážek z peněz připsaných na zvláštní účet se výkonem rozhodnutí rozumí výkon rozhodnutí nařizovaný soudem podle občanského soudního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních, exekuce vedená soudním exekutorem, daňová exekuce nařizovaná správcem daně a exekuce nařizovaná správním orgánem. § 39e Srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí (1) Srážka k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí se provádí na a) základě rozhodnutí soudu, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí, a to ve výši stanovené tímto rozhodnutím, b) základě rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost hradit výživné, předběžného opatření, kterým bylo odsouzenému uloženo platit výživné, nebo soudem schválené dohody o výši výživného, a to do výše stanovené tímto rozhodnutím nebo dohodou, c) základě rozhodnutí Úřadu práce o přechodu pohledávky výživného na stát, a to do výše stanovené tímto rozhodnutím, d) žádost odsouzeného nebo, pokud s tím odsouzený vyjádřil písemně souhlas, též na žádost osoby, která je příjemcem výživného. (2) Z částky sražené k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí se uspokojí nejprve běžné výživné a nedoplatky za dřívější dobu a pak pohledávky za náhradní výživné. Nepostačuje-li sražená částka k uspokojení všech pohledávek výživného uplatněných podle odstavce 1, uspokojí se nejprve běžné výživné všech nezaopatřených dětí, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pak nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačuje-li však částka sražená k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí ani k uspokojení pohledávek běžného výživného všech nezaopatřených dětí, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, rozdělí se mezi ně sražená částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Nepostačuje-li sražená částka k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. (3) Příjemce výživného uvede v žádosti o provádění srážek k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí nebo na výzvu věznice, zda mu má být srážka k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí zaslána na jím uvedený účet nebo poukázána formou poštovní poukázky. Věznice sraženou částku zašle nebo poukáže příjemci výživného v kalendářním měsíci, ve kterém bylo provedeno rozúčtování. § 39f Srážky k úhradě přednostních pohledávek (1) Srážky k úhradě přednostních pohledávek se provádějí na základě výkonu rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, a to včetně výkonu rozhodnutí, kterým je vymáháno výživné nezaopatřených dětí nebo pohledávka za náhradní výživné, které nebyly uspokojeny srážkami k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí. (2) Pořadí přednostních pohledávek se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li věznici téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek a nestačí-li provedená srážka k jejich plnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. (3) Při srážkách k úhradě přednostních pohledávek se z první poloviny částky určené k úhradě přednostních pohledávek uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše běžného výživného. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. (4) Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené k úhradě přednostních pohledávek, se uspokojují z druhé poloviny této částky. § 39g Srážky k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému (1) Z částky sražené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se uspokojuje rovněž pohledávka na náklady výkonu trestu odsouzeného, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil nebo který je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, který nebyl zaslán na zvláštní účet, v části, ve které nebyla uspokojena srážkou k úhradě nákladů výkonu trestu. (2) Z částky sražené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se uspokojují též další náklady spojené s výkonem trestu podle § 36, náklady výkonu vazby podle § 21c zákona o výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby podle § 21a zákona o výkonu vazby, náhrada škody podle § 38 a 39a a podle § 21b zákona o výkonu vazby a pohledávka na náhradu sociálního kapesného podle § 26a odst. 3. (3) Při srážkách k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se z první poloviny částky určené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávka za náklady výkonu trestu podle odstavce 1 a poté podle pořadí ostatní pohledávky. (4) Na stanovení pořadí dalších pohledávek se použije obdobně § 39f odst. 2. § 39h Kapesné (1) S kapesným může odsouzený volně nakládat, nestanoví-li tento zákon jinak. Náklady na odeslání peněz z kapesného nese odsouzený; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou nejvyšší částku, kterou může mít odsouzený k dispozici jako kapesné; kapesné převyšující tuto částku se převede na úložné. Po dobu, po kterou byla odsouzenému udělena odměna zvýšení kapesného, se nejvyšší částka kapesného zvyšuje o částku odpovídající této odměně. (3) Kapesné převyšující částku stanovenou vyhláškou pro určení sociálního kapesného se převede na úložné, dokud úložné nedosáhne výše stanovené podle § 39i odst. 1 písm. a). (4) Kapesné se zvyšuje o poskytnuté sociální kapesné. (5) Byla-li odsouzenému udělena odměna zvýšení kapesného, k jeho zvýšení se využijí peněžní prostředky z úložného. (6) Byl-li odsouzenému udělen kázeňský trest snížení kapesného, částka, o kterou bylo kapesné sníženo, se převede na úložné. (7) V kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil, může být kapesné nejvýše ve výši částky stanovené vyhláškou pro určení sociálního kapesného. § 39i Úložné (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) částku úložného, se kterou se odsouzenému po dobu výkonu trestu neumožní nakládat, a b) výši úložného, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v odstavci 2. (2) Úložné převyšující částku, se kterou se odsouzenému po dobu výkonu trestu neumožní nakládat, a nedosahující výše stanovené podle odstavce 1 písm. b), může odsouzený použít, pokud za tím účelem nemůže použít jiné peněžní prostředky, pouze na úhradu a) nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků, na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, b) nezbytných nákladů spojených s těhotenstvím a porodem odsouzené nebo péčí o dítě, které má odsouzená ve výkonu trestu u sebe, c) nákladů spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání po propuštění, nebo d) správních poplatků nebo odměny vynaložených v souvislosti s ověřením podpisu odsouzeného. (3) S úložným převyšujícím výši, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v odstavci 2, může odsouzený volně nakládat až po provedení srážek k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému. Náklady na odeslání peněz z úložného nese odsouzený; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz. (4) Úložné se zvyšuje o částky vzniklé zaokrouhlováním. § 39j Nakládání s účelově vázanými peněžními prostředky a peněžitou odměnou (1) Peníze zaslané odsouzenému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, lze použít pouze na úhradu uvedených nákladů. (2) Výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu trestu u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte, lze použít pouze na úhradu potřeb dítěte. (3) S peněžitou odměnou udělenou podle tohoto zákona uloženou na zvláštním účtu může odsouzený volně nakládat. Ustanovení § 39h odst. 1 věta druhá se použije obdobně. § 39k Výplata peněz při propuštění z výkonu trestu (1) Při propuštění z výkonu trestu věznice odsouzenému vyplatí v hotovosti peníze uložené na zvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle tohoto zákona za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. Nelze-li v hotovosti provést výplatu celé částky určené podle věty první, vyplatí se alespoň kapesné, sociální kapesné, úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, a peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona. Zbylou částku poukáže věznice poštovní poukázkou nebo ji odešle na své náklady na adresu nebo účet, které odsouzený uvedl, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byl propuštěn. (2) Zbylé peníze uložené na zvláštním účtu po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu zašle věznice na základě žádosti odsouzeného na jím uvedený účet anebo poukáže poštovní poukázkou, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo provedeno rozúčtování za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. (3) Pokud peníze uvedené v odstavci 1, které nejsou účelově vázanými peněžními prostředky, nepostačují k úhradě nezbytných potřeb odsouzeného po propuštění z výkonu trestu, může ředitel věznice rozhodnout o poskytnutí příspěvku odsouzenému až do výše stanovené vyhláškou ministerstva; při tom ředitel věznice přihlíží i k tomu, zda částku k úhradě těchto potřeb nemá odsouzený na účtu nebo ji nemůže získat jiným způsobem, zejména od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem. (4) Příspěvek poskytnutý podle odstavce 3 je odsouzený povinen věznici vrátit. V rozhodnutí podle odstavce 3 ředitel věznice stanoví lhůtu, ve které je odsouzený povinen poskytnutý příspěvek vrátit, a poučí jej, že peníze, které mu mají být vyplaceny podle odstavce 2, se započtou vůči poskytnutému příspěvku. Při správě placení příspěvku, který je odsouzený povinen vrátit, a pro vymáhání pohledávky na vrácení tohoto příspěvku se použije obdobně § 36a odst. 2 a 4. (5) Účelově vázané peněžní prostředky, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, kapesné a úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, které byly vyplaceny podle odstavců 1 a 2, a příspěvek poskytnutý podle odstavce 3 anebo pohledávky ve výši těchto peněžních prostředků, byly-li peníze zaslané na účet, nelze postihnout výkonem rozhodnutí. § 39l Nakládání s penězi odsouzeného po nástupu do výkonu vazby nebo zabezpečovací detence (1) Nastoupil-li odsouzený po výkonu trestu do výkonu vazby, peníze uložené na zvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle tohoto zákona za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu, se po nástupu do výkonu vazby převedou na účet věznice, ve které odsouzený vykonává vazbu. Zbylé peníze uložené na zvláštním účtu se zašlou po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. Účelově vázané peněžní prostředky se dále evidují jako účelově vázané peněžní prostředky podle zákona o výkonu vazby. (2) Nastoupil-li odsouzený po výkonu trestu do výkonu zabezpečovací detence, postupuje se při nakládání s penězi uloženými na zvláštním účtu obdobně jako při přemístění odsouzeného do jiné věznice. § 39m Zvláštní ustanovení o srážkách u odsouzených po rozhodnutí o úpadku (1) Pokud bylo rozhodnuto o úpadku odsouzeného, zašle věznice na účet určený insolvenčním správcem částku odpovídající srážkám k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému podle tohoto dílu a částku úložného převyšující výši stanovenou vyhláškou ministerstva, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2; souhlas odsouzeného se nevyžaduje. Pro určení výše částky na srážku k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí vychází věznice z údajů poskytnutých insolvenčním správcem. (2) Podle odstavce 1 postupuje věznice od doručení vyrozumění insolvenčního správce o vydání rozhodnutí, v jehož důsledku lze postihnout majetek nebo příjmy odsouzeného, až do doručení vyrozumění o vydání rozhodnutí, kterým insolvenční řízení odsouzeného končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz odsouzeného uložených na zvláštním účtu. (3) Je-li to možné, informuje věznice nejméně měsíc před očekávaným skončením výkonu trestu odsouzeného uvedeného v odstavci 1 insolvenčního správce o předpokládaném dni ukončení výkonu trestu a sdělí mu, kdy odešle poslední částku podle odstavce 1. Byl-li odsouzený podmíněně propuštěn nebo byl-li výkon trestu z jiných důvodů předčasně ukončen, věznice informuje insolvenčního správce o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu.“. 26. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní: „§ 47a Pokuta (1) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům odsouzeného. (2) Výše pokuty nesmí být vyšší než částka, kterou má odsouzený na zvláštním účtu a se kterou může volně nakládat. (3) Věznice výkon pokuty provede převodem postupně z a) kapesného, b) peněžité odměny udělené podle tohoto zákona a c) části úložného, se kterou může odsouzený volně nakládat. (4) Částka získaná výkonem pokuty je příjmem státního rozpočtu.“. 27. V § 52 odst. 4 větě první se text „e)“ nahrazuje textem „d)“. 28. V § 52 odst. 4 větě druhé se text „d)“ nahrazuje textem „c)“. 29. V § 67b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; ustanovení § 28 odst. 2 písm. k) se použije obdobně“. 30. V § 73a písm. c) se slovo „výkonem“ nahrazuje slovy „dodržováním právních předpisů při výkonu“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Při nakládání s penězi, se kterými může ke dni 31. prosince 2024 odsouzený volně disponovat, se postupuje podle § 39h zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. S peněžitou odměnou udělenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nakládá jako s peněžitou odměnou udělenou podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Peníze odsouzeného, se kterými není ke dni 31. prosince 2024 odsouzenému umožněno volně disponovat podle § 25 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona převedou na úložné. 3. S penězi, se kterými není ke dni 31. prosince 2024 odsouzenému umožněno volně disponovat podle § 25 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se při provádění srážek a rozdělení peněz podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nakládá jako s částkou úložného, která převyšuje výši stanovenou vyhláškou ministerstva, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pro případy, kdy bylo o úpadku odsouzeného rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bylo vydáno rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení odsouzeného končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz odsouzeného uložených na účtu, na kterém vede věznice peníze odsouzených, se § 39m zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU VAZBY Čl. III Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „O použití těchto omezení a donucovacích prostředků, nejde-li o předvádění obviněného mimo objekt věznice, Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby.“. 2. V § 13 odst. 3 větě druhé, § 13a odst. 3 větě druhé a v § 16 odst. 3 větě poslední se slovo „finanční“ nahrazuje slovem „peněžní“. 3. V nadpisu § 16 se slova „ , přijímání balíčků a peněz“ nahrazují slovy „a přijímání balíčků“. 4. V § 16 se odstavec 4 zrušuje. 5. V § 18 odst. 7 větě poslední se slova „ , jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby,“ zrušují. 6. V § 20 odst. 2 se slova „Vězeňská služba“ nahrazují slovy „Zaměstnanci Vězeňské služby“ a za slovo „zástupce“ se vkládají slova „ , který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby“. 7. V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Věznice bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby, jestliže dojde a) k úmrtí obviněného, b) k pokusu obviněného o sebevraždu, c) k sebepoškození obviněného s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života obviněného a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození, d) k jednání, kterým jiná osoba obviněnému mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života obviněného a která vyžaduje lékařské ošetření, e) k fyzickému útoku obviněného proti zaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění obviněného, f) ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny obviněných proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě řádem výkonu trestu nebo vnitřním řádem věznice anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské služby, g) k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil obviněného nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství, h) k útěku obviněného nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel vazby, nebo i) k nepřetržitému odmítání stravy obviněným po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů.“. 8. V § 21 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Obviněným je zakázáno mít u sebe během výkonu vazby hotovost.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 9. V § 21 odst. 7 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ , a to včetně regulačních poplatků“. 10. V nadpisu § 21a se za slovo „nahradit“ vkládá slovo „další“. 11. V § 21a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „nahradit“ vkládá slovo „další“. 12. V § 21a odst. 1 písmeno b) zní: „b) náklady na zdravotní služby včetně regulačních poplatků podle § 21 odst. 7 písm. h) a § 28c odst. 2 věty druhé,“. 13. V § 21a odst. 1 písm. d) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 14. § 21c včetně nadpisu zní: „§ 21c Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby (1) O výši nákladů výkonu vazby rozhodne na základě rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost k náhradě nákladů výkonu vazby, ředitel věznice, a) ve které odsouzený vykonává trest odnětí svobody, nebo b) ze které byl odsouzený propuštěn na svobodu, pokud trest odnětí svobody nevykonává. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. (3) O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.“. 15. Za § 21c se vkládají nové § 21d až 21j, které včetně nadpisů znějí: „§ 21d Výše nákladů výkonu vazby (1) Výši nákladů výkonu vazby stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (2) Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje za dobu, po kterou a) osoba ve výkonu vazby nedovršila osmnáctý rok věku, nebo b) byly osobě ve výkonu vazby poskytovány zdravotní služby ve formě lůžkové péče, s výjimkou případů uvedených v § 18 odst. 8. § 21e Společné ustanovení (1) Povinnost uhradit náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b zaniká, jestliže o ní ředitel věznice nerozhodl ve lhůtě 3 let ode dne, kdy tak mohl poprvé učinit. (2) Náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhrada škody podle § 21b se po dobu výkonu vazby vymáhají srážkami ze mzdy a přikázáním jiné peněžité pohledávky. (3) Byl-li trest vykonán vazbou nebo nenastoupil-li obviněný výkon trestu bezprostředně po výkonu vazby, vymáhá náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b celní úřad. Vězeňská služba předá po ukončení výkonu vazby celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku těchto platebních povinností, včetně stejnopisů rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí. (4) Při správě placení nákladů výkonu vazby, dalších nákladů spojených s výkonem vazby a náhrady škody podle § 21b se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu vazby lhůta pro jejich placení neběží. (5) Pokud osoba, která je povinna hradit náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b, nastoupila do výkonu trestu odnětí svobody, uspokojují se tyto pohledávky podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody. § 21f Příjem peněz (1) Věznice uloží na svůj účet, na kterém vede peníze obviněných (dále jen „zvláštní účet“), peníze, které obviněný předal věznici k úschově při přijetí do výkonu vazby, peníze zaslané obviněnému do věznice během výkonu vazby, odměnu za práci a, pokud bezprostředně výkonu vazby předcházel výkon trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, peníze zaslané po ukončení výkonu trestu věznicí, kde obviněný vykonával trest odnětí svobody, nebo po ukončení výkonu zabezpečovací detence ústavem pro výkon zabezpečovací detence. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, uloží věznice společně s jinými věcmi obviněného. (2) Věznice eviduje odděleně účelově vázané peněžní prostředky, kterými jsou a) peníze zaslané obviněnému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem a b) výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané obviněné těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu vazby u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte. (3) Účelově vázané peněžní prostředky eviduje věznice odděleně pro každý účel samostatně. (4) Z peněz uložených na zvláštním účtu obviněnému nenáleží úrok. Za uložení peněz na zvláštní účet věznici od obviněného nenáleží úplata. (5) Výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nařizovaném soudem podle občanského soudního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních, exekuci vedené soudním exekutorem, daňové exekuci nařizované správcem daně a exekuci nařizované správním orgánem nepodléhají pohledávky obviněného vůči Vězeňské službě, které výší odpovídají částce účelově vázaných peněžních prostředků připsaných ve prospěch obviněného. (6) Obviněnému, který ve výkonu vazby pracuje, a obviněnému, kterému byly z peněz uložených na zvláštním účtu provedeny srážky, věznice jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem věznice a ostatním obviněným jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může obviněný volně nakládat, a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne věznice též při propuštění z vazby. § 21g (1) Pokud byly obviněnému do věznice zaslány peníze, věznice o tom obviněného bez zbytečného odkladu vyrozumí. (2) Obviněný má právo peníze zaslané mu do věznice odmítnout, nemůže však odmítnout peníze zaslané orgány veřejné moci nebo peníze zaslané v době trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo po prohlášení konkursu. (3) Pokud obviněný zaslané peníze odmítne, peníze se na jeho náklady vrátí odesílateli; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz. § 21h Nakládání s penězi (1) Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou částku, se kterou se obviněnému po dobu výkonu vazby neumožní nakládat. S částí peněz uložených na zvláštním účtu převyšující tuto částku může obviněný nakládat volně, nejde-li o účelově vázané peněžní prostředky. Náklady na odeslání peněz uložených na zvláštním účtu nese obviněný; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz. (2) Peníze zaslané obviněnému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, lze použít pouze na úhradu uvedených nákladů; tyto peníze se nezahrnují do částky, se kterou se obviněnému po dobu výkonu vazby neumožní nakládat. (3) Výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané obviněné těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu vazby u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte, lze použít pouze na úhradu potřeb dítěte; tyto peníze se nezahrnují do částky, se kterou se obviněné po dobu výkonu vazby neumožní nakládat. § 21i Výplata peněz při propuštění z výkonu vazby (1) Při propuštění z výkonu vazby na svobodu věznice vyplatí obviněnému v hotovosti peníze uložené na zvláštním účtu; není-li to možné, poukáže věznice zbylou částku poštovní poukázkou nebo ji odešle na své náklady na adresu nebo účet, které obviněný uvedl, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byl propuštěn. (2) Pokud peníze uvedené v odstavci 1, které nejsou účelově vázanými peněžními prostředky, nepostačují k úhradě nezbytných potřeb obviněného po propuštění na svobodu, může ředitel věznice rozhodnout o poskytnutí příspěvku obviněnému až do výše stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti; při tom ředitel věznice přihlíží i k tomu, zda částku k úhradě těchto potřeb nemá obviněný na účtu nebo zda ji nemůže získat jiným způsobem, zejména od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem. (3) Příspěvek poskytnutý podle odstavce 2 je obviněný povinen věznici vrátit. V rozhodnutí podle odstavce 2 ředitel věznice stanoví lhůtu, ve které je obviněný povinen splnit povinnost poskytnutý příspěvek vrátit. Při správě placení příspěvku, který je obviněný povinen vrátit, a pro vymáhání pohledávky na vrácení tohoto příspěvku se použije obdobně § 36a odst. 2 a 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. (4) Účelově vázané peněžní prostředky vyplacené podle odstavce 1 a částku poskytnutou podle odstavce 2 nebo pohledávku ve výši těchto peněžních prostředků, byly-li peníze zaslány na účet, nelze postihnout výkonem rozhodnutí. § 21j Nakládání s penězi obviněného po bezprostředním nástupu do výkonu trestu nebo zabezpečovací detence (1) Nastoupil-li obviněný po výkonu vazby do výkonu trestu, peníze uložené na zvláštním účtu se převedou na účet věznice, ve které obviněný vykonává trest odnětí svobody, přičemž a) účelově vázané peněžní prostředky se dále evidují jako účelově vázané peněžní prostředky podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody, b) při nakládání s penězi, se kterými mohl obviněný volně nakládat, se postupuje podle § 39h zákona o výkonu trestu odnětí svobody a c) peníze, se kterými nebylo obviněnému po dobu výkonu vazby umožněno volně nakládat, se převedou na úložné podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody. (2) Nastoupil-li obviněný po výkonu vazby do výkonu zabezpečovací detence, postupuje se obdobně podle odstavce 1.“. 16. V § 22 odst. 2 písm. b) se číslo „1000“ nahrazuje číslem „5 000“. 17. V § 22 odstavec 4 zní: „(4) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům obviněného. Výše pokuty nesmí být vyšší než částka, kterou má obviněný na zvláštním účtu a se kterou může volně nakládat; věznice výkon tohoto kázeňského trestu provede převodem z těchto peněz. Částka získaná výkonem pokuty je příjmem státního rozpočtu.“. 18. V § 23 odst. 8 se slovo „až“ nahrazuje slovem „a“. 19. V § 28c se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; ustanovení § 21 odst. 7 písm. h) se použije obdobně“. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro určení, za jakou dobu se nepožadují náklady výkonu vazby vykonávané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 10 odst. 2 vyhlášky č. 10/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA ZÁKONA O VÝKONU ZABEZPEČOVACÍ DETENCE Čl. V Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 269/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Tento zákon upravuje výkon zabezpečovací detence v ústavech pro výkon zabezpečovací detence (dále jen „ústav“). Ústavy zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti a jejich správu vykonává Vězeňská služba České republiky (dále jen „Vězeňská služba“).“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje. 2. V § 3 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Ředitel ústavu vydá s předchozím souhlasem generálního ředitele Vězeňské služby vnitřní řád ústavu, který upravuje denní rozvrh chodu ústavu, činnost chovanců, jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem v ústavu a další záležitosti, stanoví-li tak tento zákon.“. 3. V § 3 odst. 5 se za slovo „omezení“ vkládají slova „a donucovací“ a na konci odstavce se doplňuje věta „O použití těchto omezení a donucovacích a omezovacích prostředků, nejde-li o předvádění chovance mimo objekt ústavu, Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence.“. 4. V § 12 se odstavec 4 zrušuje. 5. Za § 14 se vkládají nové § 14a a 14b, které včetně nadpisů znějí: „§ 14a Příjem peněz a nakládání s nimi (1) Na příjem peněz a nakládání s nimi, včetně provádění srážek z uložených peněz, se použijí obdobně § 25 a 25a a hlava II díl 5 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. (2) Chovanci, který ve výkonu zabezpečovací detence pracuje, a chovanci, kterému byly provedeny srážky z jeho peněz uložených na účtu ústavu, na kterém ústav vede peníze chovanců (dále jen „zvláštní účet“), ústav jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem ústavu a ostatním chovancům jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může chovanec volně nakládat, o výši úložného a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne ústav též při ukončení výkonu zabezpečovací detence. (3) Nastoupil-li chovanec po výkonu zabezpečovací detence do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu vazby, použije se při nakládání s penězi, které má na zvláštním účtu, obdobně § 39l zákona o výkonu trestu odnětí svobody. § 14b Sociální kapesné (1) Pokud nemá chovanec ke dni, ke kterému podle vnitřního řádu ústavu probíhá rozúčtování pracovní odměny, na zvláštním účtu uložené peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši dosahující alespoň částky stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, poskytne ústav chovanci sociální kapesné v takové výši, aby měl na zvláštním účtu peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši odpovídající této částce. (2) Sociální kapesné poskytnuté v době, kdy byl chovanec poživatelem důchodu z důchodového pojištění nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „důchod“) nebo výsluhového příspěvku nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „výsluhový příspěvek“), který nebyl zaslán do ústavu, je chovanec povinen vrátit. O povinnosti podle věty první rozhodne ředitel ústavu, proti tomuto rozhodnutí může chovanec do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli ústavu, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Při správě placení sociálního kapesného, které je chovanec povinen vrátit, a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na vrácení tohoto kapesného se použije obdobně § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody. (3) Sociální kapesné poskytuje ústav v termínech stanovených vnitřním řádem ústavu.“. 6. V § 15 odst. 3 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „ , který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence“. 7. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ústav bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence, jestliže dojde a) k úmrtí chovance, b) k pokusu chovance o sebevraždu, c) k sebepoškození chovance s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života chovance a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození, d) k jednání, kterým jiná osoba chovanci mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života chovance a která vyžaduje lékařské ošetření, e) k fyzickému útoku chovance proti zaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění chovance, f) ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny chovanců proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě vnitřním řádem ústavu anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské služby, g) k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil chovance nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství, h) k útěku chovance nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel zabezpečovací detence, nebo i) k nepřetržitému odmítání stravy chovancem po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 8. V § 17 odst. 2 písmeno i) zní: „i) oznámit neprodleně ústavu skutečnost, že je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, a je-li důchod nebo jeho část anebo výsluhový příspěvek vyplácen z jiného státu nebo mezinárodní organizací, zajistit též jejich zasílání na zvláštní účet,“. 9. V § 17 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) mít u sebe během výkonu zabezpečovací detence hotovost.“. 10. V § 18 odstavec 6 zní: „(6) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 5 a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na náhradu této škody se použije obdobně § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody.“. 11. V § 20 odstavec 5 zní: „(5) Pokud chovanec nemůže ke dni, ke kterému probíhá rozúčtování pracovní odměny, volně nakládat s penězi ve výši dosahující alespoň částky 150 Kč, poskytne mu ústav sociální kapesné v takové výši, aby mohl volně nakládat s penězi ve výši odpovídající této částce.“. 12. V § 20 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 13. V § 24 se slovo „zaměstnání5)“ nahrazuje slovem „práce“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 14. V § 35 odst. 5 se slovo „výkonem“ nahrazuje slovy „dodržováním právních předpisů při výkonu“. 15. V § 37 odstavec 4 zní: „(4) O použití omezovacích prostředků musí být bez zbytečného odkladu vyrozuměn opatrovník chovance, byl-li chovanci soudem ustanoven.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Při nakládání s penězi, se kterými může ke dni 31. prosince 2024 chovanec volně disponovat, se postupuje podle § 14a odst. 1 zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve spojení s § 39h zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. S peněžitou odměnou udělenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nakládá jako s peněžitou odměnou udělenou podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro případy, kdy bylo o úpadku chovance rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bylo vydáno rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení chovance končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz chovance uložených na účtu, na kterém vede ústav peníze chovanců, se § 39m zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. ČÁST ČTVRTÁ ZMĚNA TRESTNÍHO ŘÁDU Čl. VII Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 326/2023 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 152 odst. 1 písm. a) a d) a v § 154a se slova „spojené s výkonem“ nahrazují slovem „výkonu“. 2. V § 152 odst. 2 se slova „náklady spojené s výkonem vazby,“ zrušují. 3. V § 152 odstavec 4 zní: „(4) Úhradu nákladů výkonu vazby upravuje zákon o výkonu vazby. Úhradu nákladů výkonu trestu odnětí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody.“. 4. V § 155 odst. 1 se slova „spojených s výkonem vazby a“ nahrazují slovy „výkonu vazby, nákladů spojených“. ČÁST PÁTÁ ZMĚNA OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU Čl. VIII Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022 Sb., zákona č. 105/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se mění takto: 1. Za § 319 se vkládá nový § 319a, který zní: „§ 319a (1) Pracovní odměna odsouzeného a osoby ve výkonu zabezpečovací detence nepodléhá výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů uvedených v § 299. (2) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky povinného vůči Vězeňské službě České republiky, která odpovídá výši peněžních prostředků připsaných ve prospěch povinného na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, lze nařídit nejvýše v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím výkon trestu odnětí svobody. Výkonu rozhodnutí podle věty první podléhá i pohledávka povinného, která odpovídá a) částce, jež nebyla ze mzdy nebo jiného příjmu povinného podle § 299 ve výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy sražena k uspokojení oprávněného podle tohoto zákona, byla-li ve prospěch povinného připsána na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, nebo b) částce pracovní odměny povinného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, jež mu náleží podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody. (3) Výkon rozhodnutí podle odstavce 2 se použije na pohledávku povinného podle odstavce 2 a) k okamžiku, v němž bylo věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nebo b) vzniklou od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí po dobu, po kterou je povinný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. (4) Věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence provede výkon rozhodnutí podle odstavce 2 podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody. Ustanovení § 315 se použije přiměřeně.“. 2. § 373 se zrušuje. Čl. IX Přechodná ustanovení 1. V řízeních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo vydáno rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osoby, která je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, jsou-li částky odpovídající pracovní odměně připisovány na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence ve prospěch povinného, rozhodne soud o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky povinného vůči Vězeňské službě České republiky podle § 319a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V řízeních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osoby, která je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, jsou-li částky odpovídající pracovní odměně připisovány na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence ve prospěch povinného, se ve výkonu rozhodnutí pokračuje podle § 319a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. V řízeních o výkonu rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky povinného vůči Vězeňské službě České republiky, která odpovídá výši peněžních prostředků připsaných ve prospěch povinného na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, se ve výkonu rozhodnutí pokračuje podle § 319a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ ZMĚNA ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ Čl. X V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb., zákona č. 270/2023 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se za § 64 vkládá nový § 64a, který zní: „§ 64a (1) Informuje-li Vězeňská služba České republiky plátce důchodu o tom, že oprávněný je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, plátce důchodu poukazuje důchod na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává. (2) Je-li oprávněný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence a příjemcem důchodu je jiná osoba, plátce důchodu vyplácí důchod této jiné osobě. Příjemce důchodu je povinen neprodleně oznámit věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává, skutečnost, že oprávněný je poživatelem důchodu, a zajistit zasílání důchodu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy důchod obdržel, na účet vedený touto věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence.“. ČÁST SEDMÁ ZMĚNA ZÁKONA O VOJÁCÍCH Z POVOLÁNÍ Čl. XI V zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb. a zákona č. 281/2023 Sb., se za § 137 vkládá nový § 137a, který zní: „§ 137a Informuje-li Vězeňská služba České republiky příslušný orgán ministerstva o tom, že příjemce výsluhového příspěvku je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, poukazuje se výsluhový příspěvek na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde příjemce trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává.“. ČÁST OSMÁ ZMĚNA ZÁKONA O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ Čl. XII V § 167 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 428/2011 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Informuje-li Vězeňská služba České republiky orgán vyplácející výsluhový příspěvek o tom, že příjemce výsluhového příspěvku je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, poukazuje se výsluhový příspěvek na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde příjemce trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává.“. ČÁST DEVÁTÁ ZMĚNA INSOLVENČNÍHO ZÁKONA Čl. XIII V § 36 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb., se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Má-li být postižen majetek nebo příjmy dlužníka, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, insolvenční správce o tom vyrozumí věznici nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence, ve kterém dlužník trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává; zároveň sdělí číslo účtu, na který má věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence zasílat peněžní prostředky, a uvede, v jaké výši má dlužník povinnost platit výživné pro děti, kterým je povinen poskytovat výživu a pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona. Insolvenční správce vyrozumí věznici nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence též o vydání rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení dlužníka končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz uložených na účtu věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence vedený ve prospěch dlužníka podle jiného právního předpisu. Je-li dlužník ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, považují se peněžní prostředky zaslané po rozhodnutí o úpadku věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence na účet určený insolvenčním správcem za příjem dlužníka, pokud insolvenční soud nestanoví jinak.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. ČÁST DESÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XIV Zrušují se: 1. Vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů. 2. Vyhláška č. 94/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů. 3. Vyhláška č. 135/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění vyhlášky č. 94/2001 Sb. 4. Vyhláška č. 425/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 362/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 88/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 364/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 3 a čl. V bodu 11, která nabývají účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 30/2024 Sb.	Zákon č. 30/2024 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Vyhlášeno 13. 2. 2024 10:39:12, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 30/2024 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI (§ 6 — § 47) * ČÁST TŘETÍ - ČINNOST A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KANCELÁŘE (§ 48 — § 60) * ČÁST ČTVRTÁ - FONDY SPRAVOVANÉ KANCELÁŘÍ (§ 61 — § 75) * ČÁST PÁTÁ - DALŠÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTI KANCELÁŘE (§ 76 — § 82) * ČÁST ŠESTÁ - DOHLED, PŘESTUPKY, MLČENLIVOST A NAHLÍŽENÍ DO SPISU (§ 83 — § 91) * ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 92 — § 96) * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 97 — § 97) Aktuální znění od 1. 10. 2024 30 ZÁKON ze dne 24. ledna 2024 o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti“), b) pojištění kryjící nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidelprovozem vozidel při účasti na organizovaném motoristickém závodě nebo organizované motoristické soutěži (dále jen „pojištění motorsportumotorsportu“), c) právní postavení, organizaci a předmět činnosti České kanceláře pojistitelů (dále jen „Kancelář“), d) účel tvorby, způsob financování a poskytování plnění z fondů spravovaných Kanceláří a e) některá pravidla výkonu dohledu v oblasti provozování pojištění odpovědnosti. § 2 Vozidlo a jeho provoz (1) VozidlemVozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí a) motorové vozidlovozidlo určené k pohybu po zemi, s výjimkou kolejového vozidlavozidla, poháněné výhradně mechanickým pohonem, 1. jehož maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km.h-1, nebo 2. jehož provozní hmotnost je vyšší než 25 kg a maximální konstrukční rychlost vyšší než 14 km.h-1, b) přípojné vozidlovozidlo určené k užití s vozidlemvozidlem podle písmene a). (2) Za vozidlovozidlo poháněné výhradně mechanickým pohonem se považuje i vozidlovozidlo kategorie moped podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) splňující podmínku podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou mopedu vybaveného pomocným pohonem, jehož hlavním účelem je pomoc při šlapání. (3) Za vozidlovozidlo se pro účely tohoto zákona nepovažuje vozík pro invalidy užívaný výlučně osobou s tělesným postižením. (4) Provozem vozidlaProvozem vozidla se pro účely pojištění odpovědnosti rozumí jakékoli použití vozidlavozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidlavozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlovozidlo použito, a na to, zda vozidlovozidlo stojí nebo je v pohybu. Není-li zřejmé, v jaké funkci bylo vozidlovozidlo v době vzniku škodné události použito, má se za to, že bylo použito jako dopravní prostředek. § 3 Obvyklé stanoviště vozidla (1) Územím, na kterém má vozidlovozidlo obvyklé stanoviště, se pro účely tohoto zákona rozumí území státu, a) jehož státní poznávací značkou nebo registrační značkou vydanou jiným státem (dále jen „registrační značka“) je vozidlovozidlo opatřeno, b) v němž byla vydána značka přidělená vozidluvozidlu pojišťovnou nebo jiná rozlišovací značka, která je obdobou registrační značky, umístěná na vozidlevozidle, jestliže se pro takové vozidlovozidlo nevyžaduje registrační značka, c) v němž má provozovatel vozidlavozidla bydliště nebo sídlo, jestliže se pro takové vozidlovozidlo nevyžaduje registrační značka, značka přidělená pojišťovnou ani jiná rozlišovací značka, která je obdobou registrační značky, nebo d) v němž došlo ke škodné události, jde-li o vozidlovozidlo bez registrační značky, přestože mělo být takovou značkou opatřeno, nebo o vozidlovozidlo s registrační značkou, která neodpovídá vozidluvozidlu, a to v případech poskytnutí plnění podle § 62 písm. b). (2) Tuzemským vozidlemTuzemským vozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí vozidlovozidlo s obvyklým stanovištěm v České republice a vozidlovozidlo odeslané z jiného členského státučlenského státu do České republiky, je-li Česká republika cílovým státem, a to po dobu 30 dnů ode dne, kdy kupující vozidlovozidlo převzal. (3) Cizozemským vozidlemCizozemským vozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než tuzemské vozidlotuzemské vozidlo. (4) Členským státemČlenským státem se pro účely tohoto zákona rozumí členský státčlenský stát Evropské unie a jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (5) Třetím státemTřetím státem se pro účely tohoto zákona rozumí jiný než členský státčlenský stát. § 4 Národní kancelář pojistitelů Národní kanceláří pojistitelů se pro účely tohoto zákona rozumí profesní organizace, která sdružuje pojišťovny oprávněné provozovat pojištění odpovědnosti a která je členem Rady kanceláří působících v souladu s doporučením č. 5 Podvýboru pro silniční dopravu Výboru vnitrozemské dopravy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů ze dne 25. ledna 1949, ve znění jeho pozdějších změn a doplňků (dále jen „Rada kanceláří“). § 5 Zelená karta (1) Zelenou kartouZelenou kartou se pro účely tohoto zákona rozumí mezinárodní osvědčení osvědčující skutečnost, že k vozidluvozidlu uvedenému v tomto osvědčení bylo sjednáno pojištění odpovědnosti nebo že za povinnost nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla ručí příslušná národní kancelář pojistitelů. (2) Zelenou kartuZelenou kartu vydá na žádost a) pojistníka pojistitel, jde-li o pojištění odpovědnosti týkající se provozu tuzemského vozidlatuzemského vozidla, b) provozovatele vozidlavozidla Ministerstvo vnitra k vozidluvozidlu vyňatému z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), nebo c) provozovatele vozidlavozidla Ministerstvo obrany k vozidluvozidlu vyňatému z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2. (3) Zelenou kartuZelenou kartu vydá Kancelář pojistníkovi bezprostředně po sjednání pojištění odpovědnosti týkajícího se provozu cizozemského vozidlacizozemského vozidla (dále jen „hraniční pojištění“). ČÁST DRUHÁ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI HLAVA I Základní ustanovení § 6 Povinnost pojištění odpovědnosti (1) Provozovatel tuzemského vozidlatuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidlavozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlovozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidlavozidla, jde-li o vozidlovozidlo, které podléhá registraci silničních vozidelvozidel (dále jen „registrované vozidloregistrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlovozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidloregistrované vozidlo. (2) Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidlaregistrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidlavozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. § 7 Vozidla vyňatá z pojištění odpovědnosti (1) Povinnost pojištění odpovědnosti se nevztahuje k provozu vozidelprovozu vozidel a) složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, jde-li o vozidlavozidla neužívaná k podnikání a zařazená do územně příslušného poplachového plánu podle zákona upravujícího integrovaný záchranný systém, b) státu zařazených do státních hmotných rezerv, c) státu provozovaných 1. Bezpečnostní informační službou, Generální inspekcí bezpečnostních sborů, Úřadem pro zahraniční styky a informace, pověřenými celními orgány, které mají postavení policejního orgánu, útvary Policie České republiky pověřenými vyšetřováním podle zákona upravujícího trestní řízení, nebo 2. Vojenským zpravodajstvím nebo provozovaných jako vozidlavozidla ozbrojených sil, d) obceobce provozovaných jednotkou sboru dobrovolných hasičů obceobce, e) jiných než registrovaných, která jsou provozována pouze v prostorech nebo objektech, které jsou uzavřené nebo jsou v souladu s jiným zákonem jinak nepřístupné veřejnosti, f) registrovaných, jsou-li v registru silničních vozidelvozidel zapsána jako vyřazená z provozu a umístěna mimo veřejně přístupné místo a jsou-li provedena nezbytná opatření k zabránění jejich provozu; to neplatí, jde-li o vozidlovozidlo, které bylo vyřazeno z provozu z důvodu neplnění povinnosti pojištění odpovědnosti, a to do doby splnění povinností spojených s vyřazením vozidlavozidla z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, g) registrovaných, jsou-li v registru silničních vozidelvozidel zapsána jako vyvezená do jiného státu nebo zaniklá, h) odcizených, a to po dobu, po kterou jeho vlastník nemá možnost s vozidlemvozidlem nakládat, i) jiných než registrovaných, jsou-li umístěna mimo veřejně přístupné místo a jsou-li provedena nezbytná opatření k zabránění jejich provozu, a j) při jejich účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo organizované motoristické soutěži probíhajících ve vymezeném prostoru mimo běžný provoz vozidelprovoz vozidel na uzavřených motoristických tratích nebo trasách, při kterých řidič není povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, (dále jen „motorsportmotorsport“). (2) Za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla podle odstavce 1 písm. f) až i) v době jeho provozu bez pojištění odpovědnosti se poskytuje plnění z garančního fondu. (3) Řidič vozidlavozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti, jehož provozem vznikla újma, sdělí poškozenému, že jde o vozidlovozidlo vyňaté z pojištění odpovědnosti, a údaje nezbytné k uplatnění práva na náhradu újmy. (4) Na žádost provozovatele vozidlavozidla vydá potvrzení o vynětí z pojištění odpovědnosti a) Ministerstvo vnitra, jde-li o vozidlovozidlo vyňaté z pojištění odpovědnosti podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 1 písm. c) bodu 1 nebo odstavce 1 písm. d), nebo b) Ministerstvo obrany, jde-li o vozidlovozidlo vyňaté z pojištění odpovědnosti podle odstavce 1 písm. c) bodu 2. § 8 Zvláštní ustanovení pro motorsport (1) Pořadatel motorsportumotorsportu zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidelprovozem vozidel při motorsportumotorsportu bylo kryto pojištěním motorsportumotorsportu s minimálními limity pojistného plnění podle § 14 a 15 tak, aby toto pojištění krylo i škodné události vzniklé po dobu přípravy motorsportumotorsportu včetně školení, testování a předvádění. (2) Z pojištění motorsportumotorsportu lze vyloučit újmy podle § 22 písm. a) až g) a škody vzniklé při motorsportumotorsportu na majetku závodící nebo soutěžící osoby nebo pořadatele motorsportumotorsportu. (3) Pojistitel má za podmínek stanovených občanským zákoníkem právo pojištění motorsportumotorsportu vypovědět a právo odstoupit od pojistné smlouvy o pojištění motorsportumotorsportu. (4) Poškozený má právo na pojistné plnění z pojištění motorsportumotorsportu vůči pojistiteli. (5) Za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla při jeho účasti na motorsportumotorsportu v době, kdy nebyla splněna povinnost pojištění odpovědnosti nebo povinnost pojištění motorsportumotorsportu, s výjimkou újmy podle odstavce 2, se poskytuje plnění z garančního fondu. § 9 Hraniční pojištění (1) Řidič cizozemského vozidlacizozemského vozidla zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla bylo kryto hraničním pojištěním. To neplatí pro řidiče, a) který má u sebe platnou zelenou kartuzelenou kartu, nebo b) jehož povinnost nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla je zaručena národní kanceláří pojistitelů cizího státu. (2) Hraniční pojištění se vztahuje pouze na škodné události, které nastaly v členském státěčlenském státě. (3) Hraniční pojištění se sjednává s Kanceláří nejpozději při vstupu cizozemského vozidlacizozemského vozidla do České republiky nebo v případě uplynutí doby platnosti zelené kartyzelené karty při pobytu tohoto vozidlavozidla v České republice. Hraniční pojištění vzniká zaplacením pojistného. (4) Na sjednávání nebo změnu hraničního pojištění se nepoužijí právní předpisy upravující distribuci pojištění a zajištění. HLAVA II Podmínky pojištění odpovědnosti § 10 Základní ustanovení (1) Pojistitel uzavře pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, jestliže návrh na její uzavření neodporuje zákonu nebo pojistným podmínkám pojistitele a jestliže vozidlovozidlo, jehož provozu se má pojištění odpovědnosti týkat, splňuje zákonem stanovené podmínky pro jeho provozování. (2) Pojistitelem může být pouze pojišťovna, která je podle zákona upravujícího pojišťovnictví oprávněna provozovat v České republice pojištění odpovědnosti. V případě hraničního pojištění je pojistitelem Kancelář. (3) Pojistitel si před uzavřením pojistné smlouvy může vyžádat provedení prohlídky vozidlavozidla na své náklady. (4) Pojistitel stanoví výši pojistného v souladu s podmínkami stanovenými zákonem upravujícím pojišťovnictví tak, aby zabezpečil trvalou splnitelnost povinností vzniklých provozováním pojištění odpovědnosti a placení členských příspěvků Kanceláři. (5) Pojištěným je každý, kdo je povinen nahradit poškozenému újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, jehož provozu se pojištění odpovědnosti týká. Poškozeným se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo má právo na náhradu újmy vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla. § 11 Forma a obsah pojistné smlouvy (1) Pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti lze uzavřít pouze v písemné formě. (2) Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidelvozidel, mají-li téhož vlastníka nebo téhož provozovatele, má-li pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidluvozidlu, nebo jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidlavozidla a pojistník součástí stejného koncernu. (3) Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti, vedle náležitostí stanovených jiným zákonem, obsahuje také určení provozovatele vozidlavozidla, údaje o vozidlevozidle, jehož provozu se pojištění odpovědnosti týká; je-li pojištění odpovědnosti provozováno na základě svobody dočasně poskytovat služby, obsahuje rovněž adresu bydliště nebo sídla škodního zástupce podle § 35. (4) Jestliže v době uzavření pojistné smlouvy nebo změny pojištění odpovědnosti nejsou známy některé údaje o vozidlevozidle, jejichž neznalost neznemožňuje identifikaci vozidlavozidla, sdělí je pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy nebo změny pojištění odpovědnosti. Změnu údajů týkajících se pojistníka, vozidlavozidla nebo jeho provozovatele oznámí pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu. § 12 Přerušení pojištění Bylo-li dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti týkající se provozu registrovaného vozidlaregistrovaného vozidla, doloží pojistník před počátkem přerušení pojištění pojistiteli, že vozidlovozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích; jinak se pojištění nepřeruší. § 13 Limit pojistného plnění (1) Limitem pojistného plnění se pro účely tohoto zákona rozumí horní hranice plnění pojistitele při jedné škodné události. (2) Limity pojistného plnění musejí být v pojistné smlouvě uvedeny samostatně, a to limit pro pojistné plnění za újmu na zdraví nebo za újmu vzniklou usmrcením podle § 14 a limit pro pojistné plnění za škodu na majetku podle § 15. (3) Minimální limity pojistného plnění podle § 14 a 15 se nepoužijí, jestliže podle předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 9 směrnice 2009/103/ES, ve znění směrnice (EU) 2021/2118, byly tyto limity nově stanoveny na částky vyšší než limity podle § 14 a 15. Pro přepočet nově stanovených limitů na českou korunu se použije směnný kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den, od kterého se limity použijí. V takovém případě se u pojistné smlouvy s limitem pojistného plnění nižším, než jsou minimální limity pojistného plnění podle § 14 a 15, použijí nově stanovené minimální limity pojistného plnění. (4) V případě podle odstavce 3 má pojistitel právo upravit výši pojistného na následující pojistné období, a to do 1 roku ode dne zveřejnění nově stanoveného minimálního limitu v Úředním věstníku Evropské unie. Neoznámí-li pojistitel v této lhůtě pojistníkovi úpravu výše pojistného, jeho právo na úpravu výše pojistného zaniká. (5) Nesouhlasí-li pojistník s výší upraveného pojistného podle odstavce 4, může nesouhlas projevit do 1 měsíce ode dne, kdy se o úpravě výše pojistného dozvěděl. V takovém případě pojištění zanikne dnem, kdy nesouhlas pojistníka dojde pojistiteli. Neupozorní-li však pojistitel na tento následek pojistníka v oznámení podle odstavce 4, trvá pojištění nadále a výše pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění. § 14 Minimální limit pojistného plnění při újmě na zdraví nebo vzniklé usmrcením (1) Limit pojistného plnění při újmě podle § 17 odst. 2 písm. a) musí odpovídat nejméně 50 000 000 Kč na každého poškozeného, včetně náhrady nákladů podle odstavce 2. (2) V rámci limitu podle odstavce 1 se hradí náklady vynaložené na zdravotní služby hrazené podle § 18 písm. a), další regresní náhrady podle § 18 písm. b) a d) a náklady zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“) a jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce podle § 18 písm. c), jde-li o zásah v souvislosti se škodnou událostí, v jejímž důsledku došlo k újmě na zdraví nebo k usmrcení. § 15 Minimální limit pojistného plnění při škodě na majetku (1) Limit pojistného plnění při škodě podle § 17 odst. 2 písm. b) a c) musí odpovídat nejméně 50 000 000 Kč bez ohledu na počet poškozených. (2) Převyšuje-li celková výše práv uplatněných více poškozenými limit pojistného plnění, pojistné plnění se každému z nich sníží v poměru tohoto limitu k celkové výši práv uplatněných všemi poškozenými. (3) V rámci limitu podle odstavce 1 se hradí náklady zásahu hasičského záchranného sboru a jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce podle § 18 písm. c), jde-li o zásah v souvislosti se škodnou událostí, při níž došlo ke vzniku škody na majetku. § 16 Škodný průběh pojištění odpovědnosti (1) Pojistitel při stanovení výše pojistného nebo její změny zohlední způsobem, který není diskriminační, předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, nebo bylo-li to ujednáno, provozovatele vozidlavozidla, není-li pojistníkem, a to za dobu nejméně 5 let, nejdéle však za dobu 20 let. (2) Pojistitel při zohlednění škodného průběhu podle odstavce 1 nepřihlíží k a) době přerušení pojištění odpovědnosti a b) plnění v případě pojistné události, vznikla-li povinnost nahradit újmu tomu, kdo 1. převzal vozidlovozidlo do opravy, nebo 2. užil vozidlovozidlo bez vědomí nebo proti vůli provozovatele vozidlavozidla; to neplatí, jestliže provozovatel vozidlavozidla takové užití vozidlavozidla umožnil z nedbalosti. (3) Pojistitel zveřejní na svých internetových stránkách obecné zásady týkající se používání prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti při stanovení výše pojistného. (4) Kancelář zpracovává údaje o škodném průběhu pojištění odpovědnosti. Za jejich správnost odpovídá pojistitel, který tyto údaje Kanceláři předal. Rozsah pojištění odpovědnosti § 17 (1) Z pojištění odpovědnosti se poskytuje pojistné plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby za něj pojistitel nahradil v rozsahu a ve výši, v jaké pojištěnému vznikla povinnost k náhradě, poškozenému a) újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk a d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování práv podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 2798 odst. 2 občanského zákoníku nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem. (3) Právo na plnění z pojištění vzniká, jestliže ke škodné události došlo v době trvání pojištění odpovědnosti s výjimkou doby jeho přerušení. (4) Pojistitel poskytne pojistné plnění v rozsahu a ve výši podle odstavce 2 v penězích, nebylo-li s pojistitelem ujednáno jinak, nejvýše však do limitu pojistného plnění. Je-li sjednaný limit pojistného plnění nižší než minimální limit pojistného plnění, poskytne pojistitel pojistné plnění do výše minimálního limitu pojistného plnění. § 18 Pojištěný má právo, aby za něj pojistitel nahradil a) náklady vynaložené zdravotní pojišťovnou na plně nebo částečně hrazené zdravotní služby z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna tyto zdravotní služby poskytnuté poškozenému hradila, b) regresní náhradu podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, c) náklady zásahu hasičského záchranného sboru nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů hrazené podle zákona upravujícího hasičský záchranný sbor, d) regresní náhradu instituci z jiného členského státučlenského státu, která v souladu s právními předpisy upravujícími systém sociálního zabezpečení poskytla poškozenému dávku z tohoto zabezpečení a která má podle těchto předpisů právo na náhradu této dávky vůči pojištěnému, a e) zachraňovací náklady podle občanského zákoníku včetně nákladů vynaložených na splnění povinnosti z bezpečnostních, hygienických nebo ekologických důvodů zlikvidovat následky dopravní nehody. Územní rozsah pojištění odpovědnosti § 19 Pojištění odpovědnosti kryje na základě jediného pojistného pojistné události, které vzniknou v členských státechčlenských státech a na území států, která určí shromáždění členů Kanceláře podle § 57 odst. 4 písm. g). § 20 (1) V případě újmy vzniklé provozem tuzemského vozidlatuzemského vozidla v jiném členském státěčlenském státě se rozsah pojištění odpovědnosti řídí právní úpravou tohoto státu, není-li tento rozsah širší podle tohoto zákona nebo podle pojistné smlouvy. (2) Na újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla občanovi členského státučlenského státu během jeho přímé cesty mezi územími 2 členských státůčlenských států se vztahuje právní úprava toho členského státučlenského státu, v němž má vozidlovozidlo obvyklé stanoviště, také v případě, že se na území, kterým takový občan projíždí a na kterém došlo ke škodné události, nevztahuje působnost žádné národní kanceláře pojistitelů. Výluky z pojištění odpovědnosti § 21 (1) Vznikla-li újma vlastníku vozidlavozidla, který není jeho provozovatelem, provozem jeho vozidlavozidla, které v době vzniku škodné události řídila jiná osoba, nebo vznikla-li újma tomu, kdo s vozidlemvozidlem, jehož provozem mu vznikla újma, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo kdo s tímto vozidlemvozidlem oprávněně vykonává právo pro sebe, a jestliže v době vzniku škodné události řídila vozidlovozidlo jiná osoba, nahradí pojistitel tomuto vlastníku nebo této osobě pouze újmu podle § 17 odst. 2 písm. a) včetně nákladů vynaložených zdravotní pojišťovnou podle § 18 písm. a) a další regresní náhrady podle § 18 písm. b) a d). (2) V případě střetu vozidelvozidel, která jsou ve vlastnictví téže osoby, vzniká právo na pojistné plnění za újmu vzniklou této osobě pouze tehdy, jestliže jde o různé provozovatele vozidelvozidel zúčastněných na vzniku škodné události a jestliže tato osoba není provozovatelem vozidlavozidla, na němž újma vznikla. § 22 Pojistitel neposkytuje pojistné plnění za a) újmu, kterou utrpěl řidič vozidlavozidla, jehož provozem vznikla tato újma, a to v rozsahu, v jakém vznikla nebo se zvětšila následkem okolností, které se mu přičítají, b) škodu na vozidlevozidle, jehož provozem vznikla škoda, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlemvozidlem, s výjimkou škody vzniklé na věci, kterou měla tímto vozidlemvozidlem přepravovaná osoba v době vzniku škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen škodu nahradit, c) škodu podle § 17 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidlyvozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlemvozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidlyvozidly, nejde-li o škodu vzniklou provozem jiného vozidlavozidla, d) újmu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidlavozidla, e) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávky nemocenského pojištění nebo důchodu z důchodového pojištění v důsledku újmy podle § 17 odst. 2 písm. a), kterou utrpěl řidič vozidlavozidla, jehož provozem vznikla tato újma, a to v rozsahu, v jakém vznikla nebo se zvětšila následkem okolností, které se mu přičítají, f) újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí, a g) újmu vzniklou užitím vozidlavozidla při motorsportumotorsportu. § 23 Zákaz odmítnout nebo snížit plnění Plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen tuto újmu nahradit, nelze odmítnout ani snížit. § 24 Zvláštní ustanovení pro zánik pojištění odpovědnosti (1) Pojištění odpovědnosti týkající se provozu tuzemského vozidlatuzemského vozidla zanikne také a) na základě výpovědi podle občanského zákoníku, b) dnem oznámení zániku pojistného zájmu pojistníka na pojištění odpovědnosti pojistiteli, c) jeho odcizením; nelze-li dobu odcizení vozidlavozidla přesně určit, má se za to, že vozidlovozidlo bylo odcizeno, jakmile Policie České republiky nebo policejní orgán jiného státu přijal oznámení o odcizení vozidlavozidla, d) dnem jeho vyřazení z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, nebylo-li dohodnuto přerušení tohoto pojištění, nebo e) dnem zápisu jeho zániku v registru silničních vozidelvozidel; jde-li o jiné než registrované vozidloregistrované vozidlo, dnem, kdy nastala nevratná změna znemožňující provoz tuzemského vozidlatuzemského vozidla. (2) Pojistník oznámí pojistiteli bez zbytečného odkladu vznik skutečnosti podle odstavce 1 písm. b) až e), změnu vlastnictví vozidlavozidla a změnu jeho provozovatele. § 25 Prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti (1) Pojistitel, u kterého je sjednáno pojištění odpovědnosti nebo u kterého bylo toto pojištění sjednáno naposled, vydá pojistníkovi prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti do 15 dnů ode dne, kdy ho o to pojistník požádá. Prohlášení se vyhotovuje v českém a anglickém jazyce. Jde-li o pojistitele, který ukončil svoji činnost v pojištění odpovědnosti v České republice, vydá toto prohlášení Kancelář. (2) Formu a náležitosti prohlášení podle odstavce 1 upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 16 směrnice 2009/103/ES, ve znění směrnice (EU) 2021/2118. HLAVA III Práva a povinnosti z pojištění odpovědnosti § 26 Povinnosti pojištěného vůči poškozenému Pojištěný doloží bez zbytečného odkladu poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 28 odst. 1, alespoň však a) své jméno a adresu bydliště nebo sídla, b) jméno a adresu bydliště nebo sídla vlastníka a provozovatele vozidlavozidla, c) jméno pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice, d) číslo pojistné smlouvy a e) registrační značku vozidlavozidla nebo údaje umožňující identifikaci jiného než registrovaného vozidlaregistrovaného vozidla. § 27 Povinnosti pojištěného vůči pojistiteli (1) Pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli, že došlo ke škodné události, s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předloží mu doklady vztahující se ke škodné události a v průběhu šetření škodné události postupuje v souladu s pokyny pojistitele. (2) Pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli, že a) proti němu bylo uplatněno právo na náhradu újmy, a vyjádří se k požadované náhradě a její výši, b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízenítrestní řízení, a neprodleně informuje pojistitele o jeho průběhu a výsledku a c) poškozený uplatnil právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti pojištěný dozví. § 28 Právo poškozeného na plnění z pojištění odpovědnosti vůči pojistiteli (1) Poškozený má právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti vůči pojistiteli. (2) Při uplatnění práva na pojistné plnění předloží poškozený společný záznam o dopravní nehodě, jde-li o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího silniční provoz. Ke smluvnímu ujednání vyžadujícímu oznámení dopravní nehody Policii České republiky v případě nepodléhajícím oznámení podle zákona upravujícího silniční provoz se nepřihlíží. Právo na plnění z pojištění odpovědnosti vůči pojistiteli nesmí být takovým oznámením podmíněno. (3) V případě újmy vzniklé soupravou vozidelvozidel sestávající z tažného vozidlavozidla a přípojného vozidlavozidla podléhajícího pojištění odpovědnosti má poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, který sjednal pojištění odpovědnosti z provozu přípojného vozidlavozidla, nelze-li údaje k tažnému vozidluvozidlu zjistit. (4) Jsou-li údaje o tažném vozidlevozidle dodatečně zjištěny, má pojistitel podle odstavce 3 vůči pojistiteli, který sjednal pojištění odpovědnosti z provozu tažného vozidlavozidla, nebo vůči Kanceláři v případě újmy podle § 62 právo na náhradu pojistného plnění poskytnutého poškozenému, a to v rozsahu, v němž je dána odpovědnost z provozu tažného vozidlavozidla. § 29 Šetření pojistitele Pojistitel nemůže podmiňovat ukončení šetření škodné události ukončením trestního řízenítrestního řízení nebo řízení o přestupku, ledaže informace, které mají vyplynout z výsledku tohoto řízení, mají význam pro ukončení šetření škodné události a pojistiteli se je i při vynaložení odborné péče nepodařilo získat jiným způsobem. § 30 Údaje ze záznamového zařízení vozidla Pojistitel a Kancelář zpracovávají v rámci šetření škodné události údaje ze záznamového zařízení vozidlavozidla, jestliže jím bylo vozidlovozidlo povinně vybaveno. Provozovatel vozidlavozidla zpřístupní pojistiteli nebo Kanceláři údaje z tohoto zařízení. § 31 Poskytování údajů orgány veřejné moci (1) Policie České republiky poskytuje Kanceláři způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o dopravních nehodách a o vozidlechvozidlech v pátrání nezbytné pro šetření škodné události. (2) Orgán činný v trestním řízenítrestním řízení nebo orgán příslušný k projednání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, poskytne Kanceláři na její odůvodněnou žádost údaje nezbytné pro šetření škodné události a umožní jí nahlížet do spisu a pořizovat z něho kopie ve věci týkající se škodné události, není-li tím ohroženo trestní řízenítrestní řízení, řízení o přestupku nebo řízení o jednání, které má znaky přestupku. (3) Rozsah poskytování údajů podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. § 32 Právo pojistitele na náhradu vyplaceného plnění (1) Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) újmu způsobil úmyslně nebo provozem vozidlaprovozem vozidla, které použil bez vědomí nebo proti vůli jeho provozovatele, b) bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle zákona upravujícího silniční provoz pořídit společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez důvodů hodných zvláštního zřetele opustil místo dopravní nehody nebo jinak ztížil nebo vyloučil možnost zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, d) bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle § 27 a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele, e) bez důvodů hodných zvláštního zřetele jako řidič vozidlavozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušného orgánu zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, f) řídil vozidlovozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění s výjimkou řízení vozidlavozidla tím, kdo se podle zákona upravujícího získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pod dohledem učitele autoškoly podrobuje výcviku v řízení motorového vozidlavozidla, skládá zkoušku z řízení motorového vozidlavozidla, připravuje se k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení nebo se účastní školení začínajících řidičů, g) řídil vozidlovozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlovozidlo, nebo h) řídil vozidlovozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. (2) Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že příčinou vzniku újmy byla skutečnost, že a) konstrukce nebo technický stav vozidlavozidla, jehož provozem vznikla újma, neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob nebo věcí, nebo b) technická způsobilost vozidlavozidla, jehož provozem vznikla újma, nebyla schválena. (3) K náhradě podle odstavce 1 písm. f) až h) je společně a nerozdílně s pojištěným zavázán také provozovatel vozidlavozidla, ledaže prokáže, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit. (4) V rozsahu, v jakém má pojistitel vůči pojištěnému právo na náhradu vyplaceného plnění, není pojistitel povinen poskytnout pojištěnému plnění, které pojištěný sám jako náhradu újmy poskytl poškozenému. (5) Pojistitel má vůči pojistníkovi právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil z důvodu újmy vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění. § 33 Plnění za újmu vzniklou provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti (1) Poškozený má právo na plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti vůči státu, za který jedná a) Ministerstvo vnitra, jde-li o újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), nebo b) Ministerstvo obrany, jde-li o újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2. (2) Plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) poskytne stát ve stejném rozsahu jako pojistitel. (3) Provozovatel vozidlavozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d) oznámí skutečnosti podle § 27 Ministerstvu vnitra. Provozovatel vozidlavozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2 oznámí tyto skutečnosti Ministerstvu obrany. (4) Dojde-li k újmě vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) na území jiného státu podle § 19, poskytne plnění za tuto újmu Kancelář. (5) Poskytne-li Kancelář plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d), má právo vůči státu na náhradu toho, co plnila, včetně výdajů spojených s vyřízením škodné události. (6) Poskytne-li stát plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) nebo nahradí-li stát Kanceláři to, co za tuto újmu plnila, má za podmínek podle § 32 odst. 1 právo na náhradu toho, co plnil, vůči fyzické osobě, která újmu způsobila. HLAVA IV Škodní zástupci § 34 Škodní zástupce pojistitele pro jiný členský stát (1) Pojistitel se sídlem v České republice ustanoví v každém jiném členském státěčlenském státě svého škodního zástupce. To platí i pro pojistitele se sídlem ve třetím státětřetím státě s výjimkou těch členských státůčlenských států, ve kterých bylo tomuto pojistiteli uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Škodní zástupce musí mít bydliště nebo být usazen v členském státěčlenském státě, ve kterém byl ustanoven. (2) Škodní zástupce podle odstavce 1 projednává jménem a na účet pojistitele škodné události, včetně konečného vyřízení práv uplatněných poškozeným. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření uplatněných práv poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, vznikla-li újma provozem vozidlaprovozem vozidla, ke kterému pojistitel sjednal pojištění odpovědnosti, jestliže a) členský státčlenský stát, ve kterém má poškozený bydliště nebo sídlo, je odlišný od členského státučlenského státu, ve kterém má pojistitel sídlo nebo pobočku, která pojištění odpovědnosti sjednala, b) má toto vozidlovozidlo obvyklé stanoviště v jiném členském státěčlenském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště nebo sídlo, a c) k této újmě došlo 1. v jiném členském státěčlenském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště nebo sídlo, nebo 2. ve třetím státětřetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karetzelených karet. (3) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn jednat jménem pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání uplatněných práv poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v úředním jazyce členského státučlenského státu bydliště nebo sídla poškozeného. Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy vůči tomu, kdo je povinen tuto újmu nahradit, nebo právo na pojistné plnění vůči pojistiteli. (4) Pojistitel sdělí Kanceláři jméno a adresu bydliště nebo sídla škodního zástupce podle odstavce 1, stát, pro který byl ustanoven, a všechny změny těchto údajů, a to do 7 dnů ode dne ustanovení škodního zástupce nebo ode dne, kdy nastala změna těchto údajů. Kancelář tyto informace předává bez zbytečného odkladu příslušným informačním střediskům členských státůčlenských států. § 35 Škodní zástupce pojistitele z jiného členského státu pro Českou republiku (1) Pojistitel se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, který provozuje pojištění odpovědnosti v České republice na základě svobody dočasně poskytovat služby, ustanoví v České republice svého škodního zástupce. Tento škodní zástupce musí mít bydliště nebo být usazen v České republice. (2) Škodní zástupce podle odstavce 1 jménem a na účet pojistitele projednává škodné události, včetně konečného vyřízení poškozeným uplatněných práv. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření uplatněných práv poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, a) vznikla-li újma provozem tuzemského vozidlatuzemského vozidla, b) sjednal-li pojistitel k vozidluvozidlu podle písmene a) pojištění odpovědnosti, má-li poškozený bydliště nebo sídlo v České republice, a c) došlo-li k této újmě v členském státěčlenském státě nebo ve třetím státětřetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karetzelených karet. (3) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn jednat jménem pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání uplatněných práv poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce. Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy vůči tomu, kdo je povinen tuto újmu nahradit, nebo právo na pojistné plnění vůči pojistiteli. (4) Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky pojistitele a činnost škodního zástupce není považována za formu usazení se v České republice. (5) Pojistitel sdělí Kanceláři jméno a adresu sídla škodního zástupce podle odstavce 1, a to do 7 dnů ode dne jeho jmenování. Změnu týkající se tohoto škodního zástupce oznámí pojistitel Kanceláři do 7 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. (6) Škodní zástupce podle odstavce 1 jedná jménem pojistitele podle odstavce 1 s Kanceláří ve věcech týkajících se škodných událostí šetřených tímto škodním zástupcem, i když oprávnění jednat jménem pojistitele s Kanceláří podle § 52 odst. 3 přísluší jiné osobě. § 36 Škodní zástupce pro Českou republiku (1) Škodní zástupce ustanovený v souladu s právem Evropské unie1) v České republice pojišťovnou, které bylo uděleno v jiném členském státěčlenském státě povolení k provozování pojištění odpovědnosti a která v České republice pojištění odpovědnosti neprovozuje, projednává jménem této pojišťovny a na její účet škodné události, včetně náhrady újmy vzniklé poškozenému, který má bydliště nebo sídlo v České republice, provozem vozidlaprovozem vozidla, a) ke kterému pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti, b) které má obvyklé stanoviště v jiném členském státěčlenském státě a c) jehož provozem byla způsobena újma v členském státěčlenském státě nebo ve třetím státětřetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karetzelených karet. (2) Škodní zástupce podle odstavce 1 shromažďuje informace nutné k prošetření práv poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, vznikla-li újma provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti účinné v době vzniku škodné události. Musí být oprávněn jednat jménem pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání uplatněných práv poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce a musí mít bydliště nebo být usazen v České republice. Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy vůči tomu, kdo je povinen tuto újmu nahradit, nebo právo na pojistné plnění vůči pojišťovně. (3) Škodní zástupce podle odstavce 1 ve vztahu k poškozenému vykonává práva a povinnosti pojistitele podle tohoto zákona, a to včetně zastupování pojišťovny před soudy při rozhodování o těchto právech nebo povinnostech. (4) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojišťoven. Jeho ustanovení není zřízením pobočky pojišťovny a činnost škodního zástupce není považována za usazení se v jiném členském státěčlenském státě. § 37 Škodní zástupce v rámci práva zřizovat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby (1) Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti v České republice na základě práva zřizovat pobočky jako pojistitel se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 36 odst. 1 až 3 plní vedoucí této pobočky v České republice, jestliže pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státěčlenském státě, jinou osobu. (2) Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti v České republice na základě svobody dočasně poskytovat služby jako pojistitel podle § 35 odst. 1, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 36 odst. 1 až 3 plní škodní zástupce podle § 35, jestliže pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státěčlenském státě, jinou osobu. HLAVA V Evidence a kontrolní činnosti Evidence pojištění odpovědnosti § 38 (1) Pojistitel poskytuje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti. (2) Kancelář poskytuje údaje podle odstavce 1 týkající se registrovaných vozidelregistrovaných vozidel Ministerstvu dopravy. (3) Ministerstvo dopravy poskytuje Kanceláři jím vedené údaje o vozidlechvozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích včetně osobních údajů a o evidenčních změnách. (4) Pojistitel poskytuje Kanceláři údaje o škodných a pojistných událostech včetně osobních údajů. (5) Kancelář zpracovává údaje podle odstavce 4 pro účely vedení statistik podle tohoto zákona nebo zákona upravujícího pojišťovnictví a pro předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidelprovozem vozidel. (6) Rozsah poskytování údajů podle odstavců 1, 3 a 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. § 39 Údaje vedené Kanceláří týkající se pojištění odpovědnosti, vozidelvozidel a jejich vlastníků nebo provozovatelů zpracovává Kancelář pro plnění povinností podle tohoto zákona a poskytuje je pojistitelům, orgánům příslušným k zápisu údajů a jejich změn v registru silničních vozidelvozidel, orgánům příslušným k projednání přestupku podle tohoto zákona nebo orgánům příslušným k projednání jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona. § 40 (1) Údaje podle § 38 odst. 1 až 4, § 39 a § 44 odst. 1 se poskytují elektronicky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. (2) Údaje podle § 38 odst. 1 a 3 a § 44 odst. 1 se poskytují v reálném čase. (3) Údaje podle § 38 odst. 2 a 4 a § 39 se poskytují bez zbytečného odkladu. § 41 Kancelář zpracovává osobní údaje o fyzických osobách včetně rodných čísel. Tyto údaje lze zpracovávat, jen pokud je to nezbytné pro plnění úkolů stanovených Kanceláři tímto nebo jiným zákonem, a to i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny. § 42 Informační středisko Kanceláře (1) Kancelář zjišťuje a uchovává údaje o a) státních poznávacích značkách tuzemských vozideltuzemských vozidel a identifikačních číslech vozidelvozidel (VIN), b) číslech pojistných smluv týkajících se pojištění odpovědnosti tuzemských vozideltuzemských vozidel, dnech vzniku a zániku pojištění odpovědnosti, c) číslech zelených karetzelených karet a číslech pojistných smluv týkajících se hraničního pojištění, d) pojistitelích a jimi ustanovených škodních zástupcích podle § 34, e) škodních zástupcích podle § 35 a 36 a f) vozidlechvozidlech odeslaných z České republiky do jiného členského státučlenského státu a vozidlechvozidlech odeslaných z jiného členského státučlenského státu do České republiky. (2) Údaje podle odstavce 1 písm. a) zjišťuje Kancelář prostřednictvím Ministerstva dopravy. Údaje podle odstavce 1 písm. a) týkající se vozidelvozidel vyňatých z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo d) shromažďuje Ministerstvo vnitra. Informace týkající se vozidelvozidel vyňatých z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo c) Kancelář neshromažďuje. (3) Ministerstvo vnitra oznámí Kanceláři v případě újmy způsobené provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), že poskytne plnění za tuto újmu, a to bez zbytečného odkladu. To platí obdobně pro Ministerstvo obrany v případě újmy způsobené provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2. (4) Informace týkající se vozidelvozidel s obvyklým stanovištěm v jiném členském státěčlenském státě a vozidelvozidel odeslaných z jednoho členského státučlenského státu do jiného členského státučlenského státu a informace o škodních zástupcích podle § 36 zjišťuje Kancelář prostřednictvím informačních středisek těchto členských státůčlenských států. Kancelář spolupracuje s informačními středisky jiných členských státůčlenských států s cílem zajistit dostupnost nezbytných informací o odeslaných vozidlechvozidlech. (5) Informace podle odstavců 1 až 3 musí být uchovávány tak, aby poškozený mohl od Kanceláře do 7 let ode dne vzniku škodné události získat vždy informace o a) obchodní firmě a adrese sídla pojistitele, který sjednal pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, jehož provozem vznikla poškozenému újma, b) čísle pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti a dni vzniku a zániku pojištění odpovědnosti, c) škodním zástupci, d) vlastníkovi a provozovateli vozidlavozidla v době vzniku škodné události a e) osobě nebo orgánu veřejné moci, na které se má poškozený obracet v případě, že újma vznikla provozem vozidlaprovozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti. § 43 Informační povinnosti Kanceláře (1) Kancelář sdělí bez zbytečného odkladu poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice na jeho žádost údaje podle § 42 odst. 5 a také jméno a adresu bydliště nebo sídla vlastníka, provozovatele nebo registrovaného držitele vozidlavozidla, jehož provozem vznikla poškozenému újma, jestliže ke škodné události došlo v členském státěčlenském státě provozem vozidlaprovozem vozidla s obvyklým stanovištěm v členském státěčlenském státě; jde-li o škodního zástupce podle § 36, sdělí Kancelář také adresu sídla pojišťovny, která tohoto škodního zástupce ustanovila. (2) Kancelář sdělí poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v jiném členském státěčlenském státě na jeho žádost údaje podle odstavce 1, jestliže a) ke škodné události došlo v České republice, nebo b) újma vznikla provozem tuzemského vozidlatuzemského vozidla. (3) Poškozený, který žádá o údaje podle odstavců 1 nebo 2, sdělí v žádosti Kanceláři a) den a místo vzniku škodné události včetně identifikace členského státučlenského státu, v němž ke škodné události došlo, a b) registrační značku nebo jiné údaje umožňující identifikaci vozidlavozidla, jehož provozem vznikla újma, a v případě registrační značky vydané jiným státem údaj o státu, v němž byla vydána, pokud jsou poškozenému známy. (4) Údaje týkající se tuzemského vozidlatuzemského vozidla poskytne Kancelář na žádost informačnímu středisku jiného členského státučlenského státu, v němž má poškozený bydliště nebo sídlo nebo v němž došlo ke škodné události. (5) Odstavce 1 až 3 se použijí i v případě poškozeného s bydlištěm nebo sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, jestliže by v daném státě byly poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice poskytnuty stejné údaje. (6) Kancelář sděluje Policii České republiky seznam států, pro které platí, že povinnost nahradit újmu vzniklou v České republice provozem vozidelprovozem vozidel s obvyklým stanovištěm na jejich území je zaručena národní kanceláří pojistitelů tohoto státu, a jeho aktualizovanou podobu zveřejňuje na svých internetových stránkách. § 44 Kontrola pojištění odpovědnosti při provozu vozidla (1) Policie České republiky provádí kontrolu pojištění odpovědnosti při provozu tuzemského vozidlatuzemského vozidla v České republice na základě údajů vedených Kanceláří. (2) Policie České republiky provádí v České republice kontrolu pojištění odpovědnosti cizozemského vozidlacizozemského vozidla, a to kontrolou zelené kartyzelené karty. To neplatí pro cizozemská vozidlacizozemská vozidla, u nichž je povinnost nahradit újmu vzniklou jejich provozem v České republice zaručena národní kanceláří pojistitelů jiného státu. (3) Policie České republiky může provádět kontrolu pojištění odpovědnosti u vozidlavozidla s obvyklým stanovištěm v jiném členském státěčlenském státě, a to způsobem, u kterého nedochází k zastavení vozidlavozidla. Za tím účelem využívá údaje vedené Kanceláří a sdílené s ostatními příslušnými orgány členských státůčlenských států. Údaje takto zpracovávané mohou být použity pouze pro účely kontroly pojištění odpovědnosti, a to pouze po dobu, po kterou jsou nezbytné k ověření splnění povinnosti pojištění odpovědnosti. Po tomto ověření musejí být tyto údaje bez zbytečného odkladu vymazány. Nelze-li ověřit splnění povinnosti pojištění odpovědnosti, jsou údaje uchovávány pouze po dobu nezbytnou k takovému ověření. (4) Údaje podle odstavce 1 a 3 zpracovává Policie České republiky také za účelem oznámení přestupku podle § 86 odst. 1 a zabránění vozidluvozidlu bez sjednaného pojištění odpovědnosti v jízdě a posouzení podmínek pro uvolnění vozidlavozidla podle zákona upravujícího silniční provoz. Jakmile je tohoto účelu dosaženo, Policie České republiky takové údaje bez zbytečného odkladu vymaže. (5) Kontrola pojištění odpovědnosti prováděná Policií České republiky nesmí být zaměřená výlučně na ověřování pojištění odpovědnosti, ledaže jde o kontrolu prováděnou u všech vozidelvozidel, která nevyžaduje, aby vozidlovozidlo zastavilo. § 45 Příspěvek Kanceláři za dobu bez pojištění odpovědnosti (1) Kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2. (2) Provozovatel tuzemského vozidlatuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidlavozidla. (4) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidelvozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidelvozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva. § 46 Výzva k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti (1) Zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidlatuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. (2) Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidlatuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek. § 47 Zánik povinnosti platit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti Povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidlatuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidelvozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidlatuzemského vozidla. ČÁST TŘETÍ ČINNOST A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KANCELÁŘE HLAVA I Činnost Kanceláře § 48 Základní ustanovení (1) Kancelář je profesní organizací pojistitelů. Je právnickou osobou se sídlem v Praze, která se zapisuje do obchodního rejstříku. (2) Pro činnosti Kanceláře, které jsou předmětem dohledu České národní bankybanky, se použijí přiměřeně ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se činnosti pojišťoven, nestanoví-li tento zákon jinak. § 49 Rozsah činnosti Kanceláře Kancelář a) spravuje garanční fond a fond zábrany škod, včetně správy aktiv souvisejících s těmito fondy, b) sjednává hraniční pojištění, c) plní funkci informačního střediska, d) zajišťuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří, e) uzavírá dohody s jinými národními kancelářemi pojistitelů a garančními fondy jiných států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státechčlenských státech vyřizováním náhradního plnění a zajišťuje úkoly vyplývající z těchto dohod, f) spolupracuje s orgány veřejné moci ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti, g) vede evidence a zpracovává a zveřejňuje statistiky pro účely pojištění odpovědnosti a plnění dalších úkolů Kanceláře podle tohoto zákona, h) podílí se na předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidelprovozem vozidel, i) zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo jiných národních kanceláří pojistitelů a jejich členů údaje podle § 31 odst. 1 o dopravních nehodách včetně fotodokumentace a o vozidlechvozidlech v pátrání od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům; tyto údaje Kancelář zpracovává také pro statistické účely, j) uzavírá smlouvy týkající se zajištění závazků vyplývajících z její činnosti podle § 62, k) zajišťuje prostřednictvím svého informačního systému využití údajů z informačních systémů veřejné správy pojišťovně provozující pojišťovací činnost v České republice nebo penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, l) zpracovává a s pojišťovnami sdílí klientský bezvýznamový identifikátor, který vytvořila Kancelář nebo pojišťovna za účelem identifikace osoby, m) zpracovává a s penzijními společnostmi sdílí klientský bezvýznamový identifikátor, který vytvořila Kancelář nebo penzijní společnost za účelem identifikace osoby, a n) vede a spravuje registr zdravotního pojištění cizinců a poskytuje údaje z něj podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky. § 50 Využívání informací z informačních systémů K plnění úkolů podle tohoto zákona využívá Kancelář údaje z informačních systémů veřejné správy v rozsahu a za podmínek obdobně jako pojišťovna oprávněná provozovat svoji činnost v České republice. § 51 Audit a oddělení aktiv Kanceláře (1) Kancelář zajistí audit účetní závěrky podle zákona upravujícího auditorskou činnost. (2) Aktiva v garančním fondu určená k náhradnímu plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68 vede Kancelář účetně odděleně od ostatních aktiv v tomto fondu. HLAVA II Členství v Kanceláři § 52 Vznik členství v Kanceláři (1) Členství v Kanceláři vzniká dnem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí České národní bankybanky, kterým bylo pojistiteli uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Pojistiteli se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, který hodlá provozovat pojištění odpovědnosti v České republice, členství v Kanceláři vzniká dnem skutečného zahájení této činnosti. (2) Pojistitel se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, který hodlá provozovat pojištění odpovědnosti v České republice, Kanceláři bez zbytečného odkladu písemně oznámí a) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti v České republice prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby a jméno, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a jméno a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, b) den skutečného zahájení nebo den ukončení činnosti v pojištění odpovědnosti v České republice, a to nejpozději v tento den a c) změnu v osobě oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, a to nejpozději v den nabytí účinnosti této změny. (3) Do doby, než Kancelář obdrží písemné sdělení pojistitele se sídlem mimo Českou republiku o tom, kdo je oprávněn s ní jednat jménem pojistitele, jedná s Kanceláří jménem tohoto pojistitele a) vedoucí pobočky zřízené na území České republiky, je-li pojištění odpovědnosti provozováno jejím prostřednictvím, nebo b) škodní zástupce pro Českou republiku podle § 35, je-li pojištění odpovědnosti provozováno na základě svobody dočasně poskytovat služby. § 53 Zánik členství v Kanceláři Členství v Kanceláři zaniká dnem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí České národní bankybanky, kterým bylo pojistiteli odňato povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Pojistiteli se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, který provozuje pojištění odpovědnosti v České republice, členství v Kanceláři zaniká dnem ukončení této činnosti. § 54 Základní povinnosti člena Kanceláře (1) Člen Kanceláře platí Kanceláři členské příspěvky. Součástí členského příspěvku člena Kanceláře, který provozuje pojištění odpovědnosti na základě povolení uděleného Českou národní bankoubankou, je částka, kterou se podílí na financování náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68. (2) Členský příspěvek se určuje pevnou částkou za vozidlovozidlo uvedené v pojistné smlouvě nebo procentuálním podílem z předepsaného pojistného. (3) V případě nedostatku aktiv k zaplacení náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68 lze mimořádný členský příspěvek určit pouze těm členům, kterým povolení k provozování pojištění odpovědnosti udělila Česká národní bankabanka. (4) Člen Kanceláře ručí za její dluhy, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva, a to ve stejném poměru, v jakém je jeho podíl na celkové výši členských příspěvků všech členů Kanceláře. Člen Kanceláře se sídlem v jiném členském státěčlenském státě neručí za dluhy Kanceláře vzniklé z náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68. (5) Člen Kanceláře zohlední ve vlastním výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle zákona upravujícího pojišťovnictví riziko změny výše záruky podle odstavce 4. Za tím účelem poskytuje Kancelář svým členům údaje o svých aktivech a pasivech. § 55 Informační povinnosti související s členstvím v Kanceláři (1) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu sdělí Kanceláři jí známé skutečnosti podle § 52 nebo 53. (2) Pozastaví-li Česká národní bankabanka podle zákona upravujícího pojišťovnictví členovi Kanceláře oprávnění k uzavírání pojistných smluv v pojištění odpovědnosti nebo nařídí-li mu převést pojistný kmen pojištění odpovědnosti, oznámí to bez zbytečného odkladu Kanceláři. HLAVA III Organizace Kanceláře § 56 Orgány Kanceláře Orgány Kanceláře jsou a) shromáždění členů, b) správní rada, c) kontrolní komise, d) výkonný ředitel a e) komise fondu zábrany škod. § 57 Shromáždění členů (1) Nejvyšším orgánem Kanceláře je shromáždění členů. Právo účasti na shromáždění členů má každý člen Kanceláře. Shromáždění členů svolává správní rada alespoň jednou za 12 měsíců. Správní rada svolá shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy o to požádá kontrolní komise nebo nejméně jedna třetina členů Kanceláře. (2) Shromáždění členů je schopné se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti v České republice jinak než na základě svobody dočasně poskytovat služby. Není-li shromáždění členů schopné se usnášet, svolá správní rada nové shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů ode dne předcházejícího shromáždění členů. Shromáždění členů je v takovém případě schopné se usnášet, je-li přítomna nejméně jedna třetina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti v České republice jinak než na základě svobody dočasně poskytovat služby. (3) Každý člen má jeden hlas. Shromáždění členů rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. (4) Shromáždění členů přísluší a) volit a odvolávat členy správní rady a kontrolní komise, b) určovat výši ročních a mimořádných členských příspěvků, c) schvalovat rozpočet Kanceláře, d) schvalovat finanční plán Kanceláře na následující kalendářní rok zahrnující projekci peněžních toků v garančním fondu (dále jen „finanční plán Kanceláře“), e) přijímat statut Kanceláře a schvalovat jeho změny, f) schvalovat účetní závěrku Kanceláře, g) určovat územní rozsah pojištění odpovědnosti podle § 19, h) jmenovat a odvolávat zástupce Kanceláře v komisi fondu zábrany škod, i) rušit nebo měnit rozhodnutí správní rady a j) rozhodovat o věcech, které si vyhradí. (5) Každý člen Kanceláře nebo výkonný ředitel se může dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění členů pro rozpor s právními předpisy nebo statutem Kanceláře. Ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku se použijí obdobně. § 58 Správní rada (1) Správní rada je statutárním orgánem Kanceláře, který má 5 členů. Za správní radu jedná navenek jménem Kanceláře každý člen správní rady samostatně. (2) Správní radě přísluší a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedu správní rady, b) jmenovat a odvolávat výkonného ředitele a jeho zástupce, c) spravovat aktiva Kanceláře, d) schvalovat vnitřní organizační předpisy Kanceláře a jejich změny, e) zajišťovat publikační, dokumentační a jiné činnosti související s činností Kanceláře, f) schvalovat návrh na rozdělení aktiv z fondu zábrany škod na následující kalendářní rok a g) rozhodovat o rozsahu oprávnění výkonného ředitele v oblasti správy aktiv ve fondu zábrany škod. (3) Správní rada rozhoduje většinou hlasů všech svých členů. Správní rada se schází zpravidla jednou měsíčně, zasedání svolává její předseda nebo místopředseda. § 59 Kontrolní komise (1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem Kanceláře. Kontrolní komise dohlíží na výkon působnosti správní rady, na výkon činnosti Kanceláře a její hospodaření a na to, zda členové Kanceláře platí členské příspěvky v určené lhůtě a výši. (2) Kontrolní komise má 3 členy a ze svých členů volí a odvolává svého předsedu. Člen kontrolní komise nesmí být současně členem správní rady, v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu ke Kanceláři a ani statutárním orgánem nebo jeho členem, ani členem dozorčího orgánu, ani prokuristou člena Kanceláře. (3) Za účelem výkonu kontroly poskytne Kancelář členům kontrolní komise potřebné doklady a pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech. Stejné povinnosti mají členové Kanceláře, jestliže předmětem kontroly je výše členského příspěvku placeného tímto členem Kanceláře. (4) Svá zjištění oznamuje kontrolní komise správní radě, která je projedná a přijme vhodná opatření. Týkají-li se tato opatření předmětu dohledu podle § 83, oznámí je správní rada bez zbytečného odkladu také České národní bancebance. § 60 Výkonný ředitel Výkonný ředitel může právně jednat k zajištění předmětu činnosti Kanceláře, a neurčí-li správní rada jinak, přijímat veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti Kanceláře v době mezi zasedáními správní rady. ČÁST ČTVRTÁ FONDY SPRAVOVANÉ KANCELÁŘÍ HLAVA I Garanční fond § 61 Tvorba a použití aktiv v garančním fondu (1) Garanční fond se tvoří z a) přijatých příspěvků za dobu bez pojištění odpovědnosti, b) přijatého pojistného za hraniční pojištění, c) přijatých členských příspěvků členů Kanceláře a d) přijatých náhrad za plnění z garančního fondu. (2) Výdaje související se zajištěním činnosti Kanceláře hradí Kancelář z členských příspěvků a z pojistného za hraniční pojištění. Výdaje související s uplatněním práva na příspěvky za dobu bez pojištění odpovědnosti a na náhrady za plnění z garančního fondu a s plněním z garančního fondu hradí Kancelář přednostně z příspěvků za dobu bez pojištění odpovědnosti a z náhrad za plnění z garančního fondu. (3) Kancelář vytváří v rámci garančního fondu fond pro případ úpadku nebo likvidace pojišťovny, které bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti Českou národní bankoubankou (dále jen „fond pro případ úpadku“), a to ve výši odpovídající hodnotě v riziku vlastních zdrojů Kanceláře na hladině spolehlivosti 99,5 % a v časovém horizontu 1 roku stanovené pro riziko úpadku nebo likvidace pojišťovny. (4) Projekce peněžních toků v garančním fondu je založena na aktuálních a věrohodných informacích a reálných předpokladech o peněžních tocích v následujícím kalendářním roce a je prováděna za použití odpovídajících pojistněmatematických a statistických metod. Projekce zohledňuje veškeré přírůstky a úbytky aktiv nezbytných k plnění z garančního fondu. (5) Výkonný ředitel Kanceláře předkládá finanční plán Kanceláře ke schválení shromáždění členů. Shromáždění členů schválí finanční plán Kanceláře nejpozději do 31. prosince a podle jeho závěrů určí výši členských příspěvků tak, aby Kancelář disponovala v následujícím kalendářním roce dostatkem aktiv na předpokládané plnění z garančního fondu. (6) Výkonný ředitel čtvrtletně sleduje využívání aktiv podle finančního plánu Kanceláře a v případě nečekaného nepříznivého vývoje navrhuje shromáždění členů schválení mimořádných členských příspěvků v dostatečné výši pro zajištění plnění z garančního fondu. Shromáždění členů projedná tento návrh a určí mimořádné členské příspěvky v odpovídající výši. § 62 Plnění z garančního fondu Kancelář poskytuje z garančního fondu a) plnění poškozenému za újmu vzniklou provozem nezjištěného vozidlavozidla, kterou je povinna nahradit nezjištěná osoba; plnění za škodu na věci nebo ušlý zisk vzniklý v souvislosti se škodou na věci poskytne Kancelář pouze tehdy, jestliže tato škoda přesáhla 10 000 Kč a jestliže v důsledku téže škodné události vznikla poškozenému těžká újma na zdravítěžká újma na zdraví, újma na zdraví trvalého charakteru, která ztěžuje společenské uplatnění, nebo újma vzniklá usmrcením, b) plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, 1. jde-li o vozidlovozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, nebo 2. jde-li o vozidlovozidlo, k jehož provozu se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, stanoví-li tento zákon, že za újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla se poskytuje plnění z garančního fondu, c) plnění za újmu vzniklou provozem cizozemského vozidlacizozemského vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu je kryta hraničním pojištěním, d) plnění za újmu vzniklou provozem cizozemského vozidlacizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidlavozidla v České republice povinnost zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla bylo kryto hraničním pojištěním, e) náhradní plnění z důvodu neplnění povinnosti pojistitelem, a to ve stejném rozsahu, jako je Kancelář povinna plnit podle písmen a) a b), f) náhradní plnění z důvodu nezjištění vozidlavozidla nebo pojišťovny v případě škodné události v jiném členském státěčlenském státě, a to ve stejném rozsahu, jako je Kancelář povinna plnit podle písmen a) a b), g) náhradní plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny, h) plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, které bylo odesláno z jiného členského státučlenského státu do České republiky jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidluvozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona a ke škodné události došlo ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy kupující vozidlovozidlo převzal, i když vozidlovozidlo nebylo v České republice registrováno. § 63 Podmínky plnění z garančního fondu (1) Kancelář poskytuje plnění podle § 62 písm. a), b) a d) až h) ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel. (2) Nejvyšší hranicí plnění podle § 62 písm. a), b) a e) až h) při jedné škodné události jsou minimální limity pojistného plnění. Tím není dotčen § 20 odst. 1. (3) Podmínkou vzniku práva na plnění z garančního fondu podle § 62 písm. a) je šetření škodné události Policií České republiky. § 64 Spor o plnění Je-li mezi Kanceláří a pojistitelem nebo mezi Kanceláří a státem sporné, kdo má poškozenému poskytnout plnění, poskytne poškozenému plnění Kancelář z garančního fondu. Tím není dotčeno její právo na náhradu za takto poskytnuté plnění. Náhradní plnění z důvodu neplnění povinnosti pojistitelem § 65 (1) Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění, jestliže a) pojistitel nebo jím ustanovený škodní zástupce nesdělil poškozenému do 3 měsíců ode dne oznámení škodné události, proč nelze ukončit její šetření a poskytnout pojistné plnění, b) pojistitel se sídlem v jiném členském státěčlenském státě neustanovil v České republice škodního zástupce podle § 35, nebo c) pojišťovna neustanovila v České republice škodního zástupce podle § 36. (2) Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže a) pojištění odpovědnosti týkající se jeho provozu sjednal pojistitel provozující pojištění odpovědnosti na základě svobody dočasně poskytovat služby, b) jde o tuzemské vozidlotuzemské vozidlo a c) škodná událost vznikla v členském státěčlenském státě, nebo ve třetím státětřetím státě, který pojistitel vyznačil na zelené kartězelené kartě. (3) Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. c) se poskytuje poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže a) pojištění odpovědnosti týkající se jeho provozu sjednala pojišťovna podle § 36, b) jde o vozidlovozidlo s obvyklým stanovištěm v jiném členském státěčlenském státě a c) škodná událost vznikla v členském státěčlenském státě, nebo ve třetím státětřetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karetzelených karet. (4) Poškozený nemá právo na náhradní plnění, jestliže a) již uplatnil právo na pojistné plnění u pojistitele podle § 35 odst. 1, který sjednal pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, nebo u jeho škodního zástupce a jestliže do 3 měsíců ode dne uplatnění práva obdržel vyjádření některého z nich, b) již uplatnil právo na pojistné plnění u pojišťovny podle § 36, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, nebo u jejího škodního zástupce a jestliže do 3 měsíců ode dne uplatnění práva obdržel vyjádření některého z nich, nebo c) bylo v dané věci zahájeno soudní řízení proti pojistiteli podle § 35 odst. 1 nebo proti pojišťovně podle § 36. § 66 (1) Tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, poskytne Kancelář toto plnění do 2 měsíců ode dne, kdy bylo právo na náhradní plnění uplatněno, nebo mu v této lhůtě sdělí důvody, pro které náhradní plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit. To neplatí, jestliže v této lhůtě pojistitel nebo pojišťovna podle § 36 přímo nebo prostřednictvím svého škodního zástupce poskytne tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, pojistné plnění za vzniklou újmu nebo mu sdělí důvody, pro které svoje plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit. (2) Je-li uplatněno právo na náhradní plnění, informuje o tom Kancelář bez zbytečného odkladu a) pojistitele podle § 35 odst. 1 nebo pojišťovnu podle § 36 nebo jejich škodního zástupce podle § 35 nebo 36, b) orgán pověřený vyřizováním náhradního plnění v členském státěčlenském státě sídla pojišťovny podle § 36, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, a c) toho, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, je-li znám. (3) Kancelář v informaci podle odstavce 2 potvrdí, že splní povinnost podle odstavce 1. § 67 Náhradní plnění z důvodu nezjištěného vozidla nebo pojišťovny v případě škodné události v jiném členském státě Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla v jiném členském státěčlenském státě také tehdy, jestliže a) nelze zjistit vozidlovozidlo, jehož provozem vznikla újma, nebo b) do 2 měsíců ode dne vzniku škodné události nelze zjistit pojišťovnu, která je povinna poskytnout pojistné plnění za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla. Náhradní plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny § 68 (1) Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže a) pojištění odpovědnosti sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci a která před rozhodnutím o úpadku nebo vstupem do likvidace provozovala pojištění odpovědnosti v členském státěčlenském státě, b) jde o vozidlovozidlo s obvyklým stanovištěm v členském státěčlenském státě a c) škodná událost vznikla v členském státěčlenském státě. (2) Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v třetím státětřetím státě v případě škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla, jestliže a) pojištění odpovědnosti sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci a která před rozhodnutím o úpadku nebo vstupem do likvidace provozovala pojištění odpovědnosti v České republice, a b) škodná událost vznikla v České republice. § 69 (1) Tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, poskytne Kancelář toto plnění do 3 měsíců ode dne, kdy bylo právo na náhradní plnění uplatněno, nebo mu v této lhůtě sdělí důvody, pro které náhradní plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit. Nelze-li šetření škodné události v této lhůtě ukončit, sdělí mu Kancelář v této lhůtě důvody. Vyplývá-li z dosavadních výsledků šetření škodné události, že poškozený má právo na náhradní plnění alespoň zčásti, poskytne mu Kancelář v této lhůtě částečné náhradní plnění a sdělí mu důvody. (2) Kancelář zveřejní na svých internetových stránkách vzor formuláře pro uplatnění práva na náhradní plnění. (3) Je-li uplatněno právo na náhradní plnění, které se týká škodné události vzniklé provozem vozidlaprovozem vozidla s obvyklým stanovištěm v jiném členském státěčlenském státě, informuje o tom Kancelář bez zbytečného odkladu pojišťovnu, která sjednala pojištění odpovědnosti a která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci, a příslušný orgán jejího domovského členského státučlenského státu podle zákona upravujícího pojišťovnictví. Kancelář má právo požadovat od příslušného orgánu, pojišťovny, jejího škodního zástupce, správce, likvidátora nebo příslušných orgánů členských státůčlenských států informace nezbytné k šetření její povinnosti poskytnout náhradní plnění. § 70 (1) Informuje-li příslušný orgán jiného členského státučlenského státu tuzemskou pojišťovnu nebo pobočku pojišťovny ze třetího státutřetího státu, které bylo odňato povolení České národní bankybanky k provozování pojištění odpovědnosti a která je na základě pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci, o tom, že bylo uplatněno právo na náhradní plnění z důvodu jejího úpadku nebo likvidace, sdělí tuzemská pojišťovna nebo pobočka pojišťovny ze třetího státutřetího státu bez zbytečného odkladu tomuto orgánu, zda tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, poskytne pojistné plnění, nebo důvody, pro které pojistné plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit. To platí obdobně pro správce nebo likvidátora takové pojišťovny. (2) Kancelář sděluje členům Rady kanceláří a příslušným orgánům pro odškodnění v jiných členských státechčlenských státech údaje o tuzemské pojišťovně nebo pobočce pojišťovny z třetího státutřetího státu, které bylo odňato povolení České národní bankybanky k provozování pojištění odpovědnosti a která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci. § 71 Právo Kanceláře na náhradu za plnění z garančního fondu (1) Poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči a) tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu, b) provozovateli motorsportumotorsportu, jde-li o plnění podle § 62 písm. b) za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla při jeho účasti na motorsportumotorsportu, c) garančnímu fondu nebo příslušné národní kanceláři pojistitelů v jiném státě, jde-li o plnění podle § 62 písm. d), d) orgánu pověřenému vyřizováním náhradního plnění v členském státěčlenském státě sídla pojišťovny podle § 36, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidlaprovozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, jde-li o plnění podle § 62 písm. e), nebo e) orgánu pověřenému vyřizováním náhradního plnění v jiném členském státěčlenském státě, jde-li o plnění podle § 62 písm. g). (2) Poskytne-li Kancelář z garančního fondu plnění podle § 62 písm. f), má právo na náhradu toho, co plnila, vůči garančnímu fondu v členském státěčlenském státě, v němž a) došlo ke škodné události, jestliže nelze zjistit vozidlovozidlo, jehož provozem vznikla újma, nebo jestliže újma vznikla provozem vozidlaprovozem vozidla, které má obvyklé stanoviště ve třetím státětřetím státě, nebo b) má vozidlovozidlo, jehož provozem vznikla újma, obvyklé stanoviště, jestliže nelze zjistit pojišťovnu, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu tohoto vozidlavozidla. (3) Poskytne-li Kancelář z garančního fondu plnění, které bylo mezi ní a pojistitelem nebo mezi ní a státem sporné podle § 64, a vyplyne-li z dalšího šetření, že plnění měl poskytnout pojistitel nebo stát, má Kancelář právo na náhradu toho, co plnila, vůči pojistiteli nebo státu. (4) Poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu podle § 62 písm. e) a f), přecházejí na ni práva poškozeného vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, a vůči pojistiteli podle § 34 nebo § 35 odst. 1 nebo vůči pojišťovně podle § 36, kteří jsou povinni poskytnout plnění za tuto újmu. (5) Poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu podle § 62 písm. g), přecházejí na ni práva poškozeného vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, a vůči pojišťovně, která je povinna poskytnout pojistné plnění za tuto újmu, s výjimkou práva poškozeného vůči pojistníkovi nebo pojištěnému, který je povinen nahradit újmu, a to v rozsahu, ve kterém je povinnost pojištěného nahradit újmu kryta pojištěním odpovědnosti, které sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci. (6) Pohledávka Kanceláře na náhradu za plnění z garančního fondu a pohledávka, která na Kancelář přešla v důsledku poskytnutí plnění z garančního fondu, se v případě insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení dlužníka považuje za přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení. § 72 Náhrada za plnění poskytnuté v jiném členském státě (1) Poskytne-li orgán pověřený vyřizováním náhradního plnění v jiném členském státěčlenském státě poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v tomto členském státěčlenském státě náhradní plnění z důvodu neplnění povinnosti pojistitelem nebo náhradní plnění z důvodu nezjištěného vozidlavozidla nebo pojišťovny za újmu vzniklou provozem tuzemského vozidlatuzemského vozidla, poskytne mu Kancelář z garančního fondu náhradu za toto plnění bez zbytečného odkladu poté, co tento orgán právo na náhradu uplatní. (2) Poskytne-li orgán pověřený vyřizováním náhradního plnění v jiném členském státěčlenském státě poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v tomto členském státěčlenském státě náhradní plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny za újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla, jehož pojištění odpovědnosti sjednala pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti Českou národní bankoubankou a která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci, poskytne mu Kancelář z garančního fondu náhradu za toto plnění v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy tento orgán právo na náhradu uplatní. HLAVA II Fond zábrany škod § 73 Tvorba fondu zábrany škod (1) Kancelář vytváří fond zábrany škod, který se použije pro zábranu škod vznikajících provozem vozidelprovozem vozidel. (2) Fond zábrany škod je tvořen z a) odvodů z přijatého pojistného podle odstavce 3, b) výnosů z investování dočasně volných aktiv tohoto fondu a dalších aktiv podle § 58 odst. 2 písm. f) za předcházející kalendářní rok a c) odvodu podle odstavce 4 v daném kalendářním roce. (3) Člen Kanceláře odvádí do fondu zábrany škod 3 % z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní rok. Příspěvek do fondu zábrany škod platí člen Kanceláře ve čtvrtletních splátkách, přičemž splátka za první čtvrtletí každého kalendářního roku je splatná do 30. dubna, za druhé čtvrtletí do 31. července, za třetí čtvrtletí do 31. října a za čtvrté čtvrtletí do 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku. (4) Kancelář rozhodne o odvodu aktiv z garančního fondu do fondu zábrany škod až do výše rozdílu mezi příjmy a výdaji garančního fondu za uplynulý kalendářní rok při zohlednění finančního plánu Kanceláře. § 74 Použití fondu zábrany škod (1) Aktiva ve fondu zábrany škod se použijí pouze na úhradu výdajů spojených s a) pořízením techniky nebo věcných prostředků potřebných pro činnost základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému poskytujících plánovanou pomoc na vyžádání v oblasti zábrany a prevence škod z provozu vozidelprovozu vozidel, b) úpravou technologií a provozem operačních a informačních středisek hasičského záchranného sboru v souvislosti s poskytováním nezbytné pomoci motoristům, c) realizací programů podle prioritních opatření bezpečnosti silničního provozu schválených vládou, d) realizací programů prevence škod z provozu vozidelprovozu vozidel a e) administrativním a organizačním zajištěním činnosti komise fondu zábrany škod a zajištění odborného posuzování žádostí o poskytnutí aktiv z fondu zábrany škod podle písmen c) a d) a kontroly jejich čerpání. (2) Z aktiv ve fondu zábrany škod se v daném kalendářním roce poskytne a) nejméně 60 % hasičskému záchrannému sboru a jednotkám sboru dobrovolných hasičů obcíobcí, přičemž nejméně 20 % z této částky se poskytne jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcíobcí; tato částka se poskytuje 1. hasičskému záchrannému sboru k úhradě jeho nákladů podle odstavce 1 písm. a) a b) a 2. jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcíobcí k úhradě nákladů podle odstavce 1 písm. a), b) nejméně 15 % dalším složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a nejméně 15 % na realizaci programů podle odstavce 1 písm. c) a d) a c) nejvýše 2 % k úhradě výdajů podle odstavce 1 písm. e). (3) Příjemce aktiv z fondu zábrany škod poskytne komisi fondu zábrany škod na její žádost informace a doklady týkající se použití těchto aktiv a umožní jí provedení kontroly jejich použití. Nedoloží-li příjemce aktiv z fondu zábrany škod jejich použití nebo poruší-li účel jejich použití, vrátí je do fondu zábrany škod. § 75 Komise fondu zábrany škod (1) Komise fondu zábrany škod je orgánem Kanceláře pro tvorbu programů prevence škod a pro rozdělování aktiv ve fondu zábrany škod. (2) Komise má 9 členů a je složena ze 2 členů, které jmenuje a odvolává generální ředitel hasičského záchranného sboru, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává policejní prezident, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy, a ze 3 členů volených shromážděním členů. Komise fondu zábrany škod ze svých členů volí a odvolává předsedu a zástupce předsedy. Činnost komise fondu zábrany škod řídí předseda nebo v jeho nepřítomnosti zástupce předsedy. Komise fondu zábrany škod je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny jejích členů, a rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. (3) Výkon funkce člena komise fondu zábrany škod se považuje za překážku v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu. (4) Komise fondu zábrany škod a) zpracovává návrh na rozdělení aktiv z fondu zábrany škod na následující kalendářní rok, b) stanoví programy prevence škod z provozu vozidelprovozu vozidel, c) stanoví kritéria hodnocení návrhů podle písmene a), d) schvaluje vnitřní předpisy týkající se její činnosti, e) předkládá správní radě návrh rozhodnutí o oprávnění výkonného ředitele v oblasti správy aktiv ve fondu zábrany škod a f) provádí kontrolu čerpání aktiv ve fondu zábrany škod. (5) Návrh podle odstavce 4 písm. a) předkládá komise fondu zábrany škod ke schválení správní radě. Správní rada si před schválením návrhu vyžádá stanoviska Ministerstva vnitra a Ministerstva dopravy; k zaujetí stanoviska jim poskytne lhůtu nejméně 30 dní. (6) Komise fondu zábrany škod zpracuje do 30. června zprávu o činnosti fondu zábrany škod za předchozí kalendářní rok a zároveň ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zpráva obsahuje informace o činnosti komise fondu zábrany škod podle odstavce 4 a o použití aktiv z fondu zábrany škod v roce, za který se zpráva zpracovává. ČÁST PÁTÁ DALŠÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTI KANCELÁŘE § 76 Zásady jednání Kanceláře (1) Kancelář v rámci své činnosti podle § 49 jedná s odbornou péčí a postupuje obezřetně, zejména neprovádí tuto činnost způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu. (2) Vnitřní poměry Kanceláře upraví její statut a další vnitřní předpisy Kanceláře. § 77 Pravidla pro externí zajištění činnosti (1) Kancelář zavede opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného rizika vyplývajícího ze selhání poskytovatele externě zajišťované činnosti Kanceláře a zajistí jeho součinnost s Kanceláří a s Českou národní bankoubankou a přístup orgánů Kanceláře, orgánu dohledu, kterému Kancelář podléhá, a auditora podle § 51 odst. 1 k údajům o takto zajištěné činnosti. (2) Kancelář informuje předem Českou národní bankubanku o svém rozhodnutí externě zajistit svoji činnost podle § 9 odst. 1, § 62 nebo § 78 až 80. O následném závažném vývoji takto zajištěné činnosti informuje Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu. § 78 Tvorba rezerv (1) Kancelář vytváří rezervy k závazkům týkajícím se plnění z garančního fondu, které dosud nebyly nahlášeny nebo uhrazeny (dále jen „rezervy na plnění z garančního fondu“). Jejich výše se stanoví pojistněmatematickými metodami v souladu s podmínkami stanovenými pro tvorbu technických rezerv podle zákona upravujícího pojišťovnictví. (2) Kancelář postupuje při výpočtu rezerv na plnění z garančního fondu a fondu pro případ úpadku obezřetným, spolehlivým a objektivním způsobem a využívá k tomu informace z finančních trhů a informace od svých členů. Výpočet těchto rezerv musí být s těmito údaji a informacemi v souladu. § 79 Pojistněmatematické činnosti (1) Kancelář zavede a udržuje účinný systém zajišťující výkon pojistněmatematických činností, který zahrnuje zajišťování přiměřenosti používaných metodik, podkladových modelů, dat a předpokladů aplikovaných při výpočtech rezerv na plnění z garančního fondu, fondu pro případ úpadku a odhadu budoucích škod v rámci projekce peněžních toků. (2) Výkonem pojistněmatematických činností může Kancelář pověřit pouze osobu, která má znalosti z oblasti pojistné a finanční matematiky a odborné znalosti a zkušenosti s profesními a dalšími standardy odpovídajícími vykonávané činnosti tak, aby byly vykonávány osobami se znalostmi a zkušenostmi přiměřenými povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností Kanceláře. § 80 Zásada obezřetného investování Kancelář a) investuje pouze do aktiv, jejichž rizika je schopna řádně identifikovat a řídit a odpovídajícím způsobem je zohlednit při posuzování svých celkových potřeb, a proto průběžně vyhodnocuje dopad rizikových faktorů na své investice a investuje tak, aby zajistila bezpečnost, likviditu a ziskovost celkového portfolia; umístění těchto aktiv nesmí omezit jejich dostupnost, b) aktiva určená k vyrovnání závazků investuje způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání závazků z provozované činnosti, c) diverzifikuje své investice tak, aby nedocházelo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině osob, zeměpisné oblasti nebo k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku, přičemž investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit Kancelář nadměrné koncentraci rizik, d) v případě investování do aktiv, která nejsou obchodována na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu podle zákona upravujícího kapitálový trh, nepřekračuje jeho obezřetnou úroveň a e) derivátové smlouvy sjednává pouze za podmínky, že závazky z nich vyplývající přispívají ke snižování rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia; písmena a), c) a d) se v takovém případě použijí obdobně. § 81 Zveřejňování informací (1) Kancelář zpracuje účetní závěrku a předloží ji ke schválení shromáždění členů, vypracuje výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejíž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 4 měsíců ode dne skončení účetního období. (2) Kancelář zveřejňuje na svých internetových stránkách informace o sobě, svých členech a o své činnosti. (3) Informace podle odstavce 2 zveřejňuje Kancelář podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. Kancelář nezveřejní informaci, která je citlivá nebo důvěrná. Platí, že informace je citlivá, jestliže by jejím zveřejněním mohlo být poškozeno postavení Kanceláře. Platí, že informace je důvěrná, jestliže je Kancelář povinna zachovávat o ní mlčenlivost. (4) Rozsah, formu a lhůty zveřejňování informací podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. § 82 Informační povinnosti vůči České národní bance (1) Kancelář poskytuje České národní bancebance informace o sobě, své finanční situaci a o své činnosti, a to podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. Tyto informace musejí být přesné, úplné ve všech podstatných ohledech, relevantní a srozumitelné. (2) Kancelář poskytuje České národní bancebance informace o plnění informačních povinností pojistitelů podle § 38 odst. 1 a 4, a to podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. (3) Kancelář předkládá České národní bancebance svoji výroční zprávu ve lhůtě podle § 81 odst. 1. (4) Kancelář informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku o změně svého statutu. (5) Rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavců 1 a 2 stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. ČÁST ŠESTÁ DOHLED, PŘESTUPKY, MLČENLIVOST A NAHLÍŽENÍ DO SPISU HLAVA I Dohled § 83 Předmět dohledu (1) Dohled nad činností Kanceláře vykonává Česká národní bankabanka. (2) Předmětem dohledu nad činností Kanceláře je a) provozování hraničního pojištění, b) tvorba rezerv a fondu pro případ úpadku, c) tvorba, použití a plnění z garančního fondu podle § 61 a 62 a správa aktiv podle § 80, d) plnění povinností souvisejících s příspěvkem za dobu bez pojištění odpovědnosti a e) plnění informačních povinností podle § 38, 43 a 82. § 84 Výkon dohledu Dohled je založen na prospektivním přístupu přiměřeném povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností Kanceláře. Dohled je vykonáván transparentním a odpovědným způsobem. Při výkonu dohledu nad činností Kanceláře se Česká národní bankabanka obdobně řídí ustanoveními zákona upravujícího pojišťovnictví týkajícími se dohledu nad činností pojišťoven. § 85 Opatření k nápravě ve vztahu k činnosti Kanceláře (1) Zjistí-li Česká národní bankabanka při výkonu dohledu porušení povinnosti, může podle povahy a závažnosti zjištěného nedostatku Kanceláři uložit, aby v určené lhůtě zjednala nápravu. (2) Kancelář bez zbytečného odkladu informuje Českou národní bankubanku o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy. HLAVA II Přestupky § 86 (1) Provozovatel tuzemského vozidlatuzemského vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 1 nezajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidlaprovozem vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti. (2) Pořadatel motorsportumotorsportu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 1 nezajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidelprovozem vozidel při motorsportumotorsportu bylo kryto pojištěním motorsportumotorsportu. (3) Řidič cizozemského vozidlacizozemského vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 1 nezajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidlavozidla bylo kryto hraničním pojištěním. (4) Pojistitel se dopustí přestupku tím, že a) uzavře pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, která zajišťuje nižší úroveň pojistné ochrany poškozených, než stanoví § 13 až 15, § 17 až 19 nebo § 21, b) nesdělí údaje v rozsahu nebo způsobem podle § 38 odst. 1 nebo 4 nebo § 40, c) v rozporu s § 2797 odst. 1 občanského zákoníku nezahájí bez zbytečného odkladu šetření škodné události nebo řádně a včas nesdělí výsledky šetření osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění, nebo d) při šetření pojistné události nesdělí oznamovateli ve stanovené lhůtě důvody, pro které nemohl ukončit šetření, podle § 2798 odst. 2 občanského zákoníku. (5) Kancelář se dopustí přestupku tím, že a) uzavře pojistnou smlouvu o hraničním pojištění, která zajišťuje nižší úroveň pojistné ochrany poškozených, než stanoví § 9 odst. 2, § 13 až 15, § 17, 18 nebo 21, b) v rozporu s § 38 odst. 2, § 39 nebo § 40 odst. 3 neposkytne údaj o vzniku, době přerušení, změně nebo zániku pojištění odpovědnosti Ministerstvu dopravy, pojistiteli, orgánu příslušnému k zápisu údajů a jejich změn v registru silničních vozidelvozidel, orgánu příslušnému k projednání přestupku nebo orgánu příslušnému k projednání jednání, které má znaky přestupku, c) poruší informační povinnost podle § 43 odst. 1, d) neposkytne poškozenému plnění podle § 63 odst. 1, e) v rozporu s § 66 odst. 1 nebo § 69 odst. 1 nesdělí tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, ve stanovené lhůtě důvody, pro které plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit, f) nesplní některou z informačních povinností podle § 82 nebo § 85 odst. 2, g) nesplní opatření k nápravě podle § 85 odst. 1, nebo h) se v její činnosti opakují nedostatky, pro které jí Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 3, b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5. § 87 (1) Přestupky podle § 86 odst. 1 až 3 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad jeho městské části, nestanoví-li Statut hlavního města Prahy, že tyto přestupky projednávají pouze úřady některých městských částí. Za přestupek podle § 86 odst. 1 nebo 3 může uložit pokutu příkazem na místě také Policie České republiky. (2) Přestupky podle § 86 odst. 4 a 5 projednává Česká národní bankabanka. (3) Místní příslušnost správního orgánu k projednání přestupku podle § 86 odst. 1 až 3 se řídí místem trvalého pobytu fyzické osoby podezřelé z přestupku, popřípadě místem jejího pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, nebo místem sídla právnické nebo podnikající fyzické osoby podezřelé z přestupku. HLAVA III Mlčenlivost § 88 Mlčenlivost osob provádějících dohled nad činností Kanceláře (1) Osoby provádějící dohled nad činností Kanceláře zachovávají mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při své činnosti v rámci výkonu dohledu s výjimkou skutečností sdělovaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se skutečnost týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost platí i pro členy poradních orgánů a další osoby zúčastněné při výkonu dohledu. (2) Osoby podle odstavce 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného. § 89 Mlčenlivost osob činných pro Kancelář a dalších osob Členové orgánů Kanceláře a její zaměstnanci, jakož i osoby činné pro Kancelář, zachovávají mlčenlivost o činnosti Kanceláře a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě a informací předávaných Kanceláří podle tohoto zákona nebo z rozhodnutí Kanceláře. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. § 90 Výjimky z povinnosti zachovávat mlčenlivost (1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 88 nebo 89 není poskytnutí informací vyňatých z této povinnosti podle zákona upravujícího pojišťovnictví. (2) Za účelem předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se Kancelář a pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění odpovědnosti a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události. (3) Kancelář přistupuje k údajům sděleným jinými osobami nebo orgány veřejné moci tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti. HLAVA IV Nahlížení do spisu Kanceláře § 91 (1) Kancelář umožní na základě písemné žádosti osoby, která prokáže právní zájem, po ukončení šetření škodné události nahlížet této osobě do spisu vedeného Kanceláří v souvislosti s touto událostí nebo obdobného záznamu o průběhu šetření škodné události a pořizovat z něho kopie, a to z těch záznamů, které se týkají důvodu zamítnutí poskytnutí plnění nebo jeho výpočtu. Tím není dotčena povinnost Kanceláře zachovávat mlčenlivost o skutečnostech podle § 89 a 90. (2) Kancelář žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, jestliže jí na základě jejího písemného dotazu příslušný orgán z důvodu ohrožení trestního řízenítrestního řízení nebo projednávání přestupku s nahlížením do spisu pojišťovny sdělí písemně svůj nesouhlas. Kancelář odešle tento dotaz příslušnému orgánu do 30 dnů ode dne podání žádosti podle odstavce 1, jestliže bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno trestní řízenítrestní řízení nebo řízení o přestupku. ČÁST SEDMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 92 Informační povinnost o zákonném pojištění odpovědnosti Generali Česká pojišťovna a.s. předloží Kanceláři vždy do 31. března zprávu o výkonu práv a povinností vzniklých ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou provozem motorového vozidlavozidla podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), včetně vyúčtování této činnosti. Přechodná ustanovení § 93 (1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se limit pojistného plnění u pojistných smluv o pojištění odpovědnosti uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s limitem pojistného plnění nižším, než je minimální limit pojistného plnění podle § 14 odst. 1 nebo § 15 odst. 1, zvyšuje na úroveň stanovenou tímto zákonem. (2) Ustanovení § 13 odst. 4 a 5 se v souvislosti se zvýšením limitu pojistného plnění podle odstavce 1 použijí obdobně. § 94 (1) Práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidlaprovozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Lhůty podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou tímto zákonem dotčeny. (3) Pro prokazování předcházejícího škodného průběhu u pojistných smluv, u kterých byl návrh na jejich uzavření podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Při vydávání zelených karetzelených karet a při poskytování údajů pojistitel před prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona postupuje podle § 3 odst. 3 a § 15 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při provozu vozidla na pozemní komunikaci postupuje jeho řidič a Policie České republiky před prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona podle § 17 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Při zohlednění předcházejícího škodného průběhu pojištění odpovědnosti pojistitel do doby použitelnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 16 směrnice 2009/103/ES, ve znění směrnice (EU) 2021/2118, postupuje podle § 3b odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Výši denní sazby příspěvku za provoz bez pojištění odpovědnosti pro druhy vozidelvozidel, k jejichž provozu se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nevztahovala povinnost pojištění odpovědnosti, Ministerstvo financí stanoví nejdéle po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidlaprovozu vozidla u motocyklů se zdvihovým objemem spalovacího motoru do 50 cm3. § 95 (1) Česká kancelář pojistitelů podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Kancelář podle tohoto zákona. Svoji činnost uvede do souladu s tímto zákonem do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Škodní zástupci ustanovení podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za škodní zástupce podle tohoto zákona. (3) Garanční fond a fond zábrany škod podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za garanční fond a fond zábrany škod podle tohoto zákona. (4) Využití aktiv ve fondech spravovaných Kanceláří přijatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona řídí tímto zákonem. § 96 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 2. Zákon č. 307/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 3. Část jedenáctá zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 4. Část sedmnáctá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 5. Část první zákona č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 6. Část patnáctá zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankamibankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 7. Část devátá zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. 8. Část padesátá pátá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 9. Část první zákona č. 137/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10. Část čtrnáctá zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky. 11. Část čtvrtá zákona č. 278/2009 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví. 12. Část padesátá šestá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 13. Část dvanáctá zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. 14. Část třináctá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky. 15. Část první zákona č. 160/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 16. Část druhá zákona č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 17. Část dvacátá šestá zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. 18. Zákon č. 354/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19. Část čtvrtá zákona č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 20. Část čtvrtá zákona č. 63/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 21. Část šedesátá devátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 22. Část první zákona č. 293/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 23. Část čtvrtá zákona č. 49/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 24. Část pátá zákona č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 25. Část druhá zákona č. 278/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. 26. Vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 27. Vyhláška č. 429/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 28. Vyhláška č. 309/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb. 29. Vyhláška č. 186/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. 30. Vyhláška č. 417/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. 31. Vyhláška č. 425/2021 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST § 97 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 16 odst. 3 a § 25, která nabývají účinnosti dnem 23. dubna 2024, a ustanovení § 38 odst. 1, § 40 odst. 2 a § 44 odst. 1, která nabývají účinnosti prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (kodifikované znění), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2118. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (přepracované znění), ve znění směrnic a nařízení Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/23/EU, 2013/58/EU, 2014/51/EU, (EU) 2016/2341, (EU) 2017/2402, (EU) 2018/843, (EU) 2019/2177. 2) Čl. 4 a příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
Zákon č. 31/2024 Sb.	Zákon č. 31/2024 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Vyhlášeno 13. 2. 2024 10:44:59, datum účinnosti 1. 4. 2024, částka 31/2024 * ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA ZÁKONA O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA O SILNIČNÍM PROVOZU * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA ZÁKONA O PODMÍNKÁCH PROVOZU VOZIDEL NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH * ČÁST ČTVRTÁ - ZMĚNA ZÁKONA O POJIŠŤOVNICTVÍ * ČÁST PÁTÁ - ZMĚNA ZÁKONA O DOPLŇKOVÉM PENZIJNÍM SPOŘENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ZMĚNA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU * ČÁST SEDMÁ - ZMĚNA ZÁKONA O HASIČSKÉM ZÁCHRANNÉM SBORU * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2024 31 ZÁKON ze dne 24. ledna 2024, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZMĚNA ZÁKONA O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ Čl. I Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 278/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 180jb odst. 2 se za slovo „číslo“ vkládají slova „ , typ a platnost“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ , název pojišťovny a adresa sídla, odkaz na vzor pojistné smlouvy daného pojistitele dle § 180ja a číslo a platnost oprávnění k pobytu“. 2. V § 180jb odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a elektronicky“. 3. V § 180jb odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a elektronicky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup“. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA O SILNIČNÍM PROVOZU Čl. II V § 118a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb. a zákona č. 271/2023 Sb., odstavec 1 zní: „(1) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“) nebo odtažením vozidla, jestliže a) jeho řidič 1. je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví jiné osoby, 2. ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b), 3. je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, 4. se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, 5. se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, 6. řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel, nebo 7. řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem30) uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, nebo b) provoz vozidla nesplňuje podmínku pojištění odpovědnosti podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost sjednat toto pojištění.“. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA ZÁKONA O PODMÍNKÁCH PROVOZU VOZIDEL NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Čl. III Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 326/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 se písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušuje. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k). 2. V § 6 odst. 3 písmeno b) zní: „b) Česká kancelář pojistitelů eviduje informaci o splnění povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu takového vozidla nebo bylo takové pojištění prokázáno jiným způsobem, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost sjednat toto pojištění,“. 3. V § 6 odst. 5 se písmeno d) zrušuje. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 4. V § 8 odst. 4 písmeno a) zní: „a) v případě převodu vlastnického práva osvědčení o registraci silničního vozidla,“. 5. V § 10 odst. 1 větě první se za text „písm.“ vkládá text „b),“. 6. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vyřadí silniční vozidlo z provozu, pokud a) o to vlastník silničního vozidla požádá, nebo b) vozidlo déle než 30 po sobě následujících dnů nesplňuje podmínku podle § 6 odst. 3 písm. b); rozhodnutí může být vydáno jako první úkon správního orgánu v řízení.“. 7. V § 38c odst. 3 se slova „a trvání pojištění“ zrušují. 8. V § 38d se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , a byla-li splněna podmínka podle § 6 odst. 3 písm. b)“. 9. V § 38d odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“ a písmeno b) se zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 10. V § 79a odst. 4 se slova „§ 4 odst. 2 písm. a), b) až d) a j)“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 2 písm. a) až d)“. ČÁST ČTVRTÁ ZMĚNA ZÁKONA O POJIŠŤOVNICTVÍ Čl. IV Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb. a zákona č. 324/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. m) větě první se na konci textu bodu 2 doplňují slova „ ; jde-li o vozidlo odeslané z jednoho členského státu do jiného, pokládá se za členský stát, ve kterém se nachází riziko, v závislosti na rozhodnutí provozovatele vozidla, buď členský stát registrace, nebo cílový členský stát, a to bezprostředně od převzetí vozidla kupujícím po dobu 30 dnů, přestože vozidlo nebylo v cílovém členském státě registrováno“. 2. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozsahu povolení uděleného jí orgánem dohledu. Tuto činnost je pojišťovna nebo zajišťovna povinna provozovat s odbornou péčí a obezřetně.“. 3. V § 6 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Provozování činnosti s odbornou péčí zejména znamená, že pojišťovna nebo zajišťovna jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a pojišťovna při provozování pojišťovací činnosti též s přihlédnutím k nejlepšímu zájmu pojistníků, pojištěných a oprávněných osob; tím nejsou dotčeny povinnosti pojišťovny podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění. (3) Provozování činnosti obezřetně zejména znamená, že pojišťovna nebo zajišťovna neprovádí tuto činnost způsobem, který poškozuje její majetek či majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost nebo stabilitu nebo bezpečnost nebo stabilitu osob s ní propojených. (4) Za účelem plnění povinností podle odstavců 1 až 3 je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 5 až 8. 4. V § 120 odst. 2 písm. b) se slova „postupuje způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami, nebo ohrožuje svoji bezpečnost nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených nebo jiným způsobem postupuje v rozporu s pravidly obezřetného řízení“ nahrazují slovy „neprovozuje svoji činnost obezřetně“. 5. V § 126 odst. 1 větě první se slova „Kontrolující pověření výkonem dohledu“ nahrazují slovy „Osoby provádějící dohled“, slovo „povinni“ se nahrazuje slovem „povinny“ a slovo „dozvěděli“ se nahrazuje slovem „dozvěděly“. 6. V § 126 odst. 1 větě druhé se za slovo „pracovněprávního“ vkládají slova „nebo jiného obdobného“. 7. V § 127 odst. 1 větě druhé se slova „mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru“ nahrazují slovy „trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu“. 8. V § 129 odstavec 1 zní: „(1) Orgán činný v trestním řízení nebo orgán příslušný k projednání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, poskytne na odůvodněnou žádost pojišťovně, která provozuje neživotní pojištění, u kterého je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, údaje nezbytné pro šetření škodné události, popřípadě jí umožní nahlížet do spisu a pořizovat z něho kopie ve věci týkající se škodné události, není-li tím ohroženo trestní řízení, řízení o přestupku nebo řízení o jednání, které má znaky přestupku.“. 9. V § 129a odst. 1 větě první se slovo „oprávněné“ zrušuje, za slovo „osoby“ se vkládají slova „ , která prokáže právní zájem“ a slova „za úplatu výpisy nebo“ se zrušují. ČÁST PÁTÁ ZMĚNA ZÁKONA O DOPLŇKOVÉM PENZIJNÍM SPOŘENÍ Čl. V Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 18a odst. 2 se na konci textu písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno g), které zní: „g) typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.“. 2. V § 18a odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a rodné číslo, je-li přiděleno“. 3. V § 18a odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a rodné číslo, je-li přiděleno“. 4. V § 18b se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo systému České kanceláře pojistitelů podle jiného právního předpisu21)“. Poznámka pod čarou č. 21 zní: „21) § 49 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.“. ČÁST ŠESTÁ ZMĚNA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU Čl. VI Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 374/2022 Sb., zákona č. 429/2022 Sb. a zákona č. 414/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 2760 větě první se slova „upravující pojišťovnictví“ zrušují. 2. V § 2763 větě první se slova „Při pojištění majetku“ nahrazují slovem „Pojištěn“ a slovo „pojištěn“ se zrušuje. 3. Nadpis § 2767 zní: „Pojištění cizí hodnoty pojistného zájmu“. 4. V § 2767 odst. 1 větě první se slova „na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u“ nahrazují slovy „k hodnotě pojistného zájmu“. 5. V § 2768 odst. 2 se slova „pojištěno cizí pojistné nebezpečí“ nahrazují slovy „pojištěna cizí hodnota pojistného zájmu“. 6. V § 2782 odst. 2 části věty za středníkem se slovo „pojištění“ nahrazuje slovem „pojistné“. 7. V § 2786 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , a současně ho upozorní na možnost změnu odmítnout a závazek z tohoto důvodu ukončit“. 8. V § 2790 odst. 2 se slovo „nebezpečí“ nahrazuje slovem „riziko“. 9. V § 2790 odst. 3 se slova „pojištěno cizí pojistné riziko“ nahrazují slovy „pojištěna cizí hodnota pojistného zájmu“. 10. V § 2797 odst. 1 části věty druhé za středníkem se slova „na žádost této osoby jí“ zrušují, za slovo „pojistitel“ se vkládají slova „této osobě“ a slova „písemné formě“ se nahrazují slovy „textové podobě“. 11. V § 2798 odst. 2 větě první se za slovo „oznamovateli“ vkládají slova „v textové podobě“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 12. V § 2800 odst. 2 se slova „jiné osoby, která má na pojistné plnění právo“ nahrazují slovy „oprávněné osoby“. 13. V § 2808 odst. 1 se na konci textu věty poslední doplňují slova „nebo v § 2789“. 14. V § 2808 odst. 2 větě druhé se za slovo „jiná“ vkládá slovo „oprávněná“. 15. Na konci § 2812 se doplňuje věta „Ustanovení § 2765 se v takovém případě nepoužije.“. 16. V § 2817 odst. 2 se slova „kvalifikovaného podle jiného zákona pro vyšší stupeň odborné způsobilosti“ zrušují. 17. V § 2818 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Nastala-li pojistná událost, nepřihlíží se pro potřeby vypořádání pojistitelů podle odstavce 3 k případnému následnému zániku nebo následné změně některého z vícenásobných pojištění.“. 18. V § 2851 odst. 1 větě první se slova „osoba, která má právo na pojistné plnění,“ nahrazují slovy „oprávněná osoba“. 19. V § 2854 se slova „sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku“ nahrazují slovy „použije se pro určení výše pojistného plnění částka odpovídající výši škody snížená v poměru, v jakém je v době vzniku pojistné události pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěného majetku“. 20. Na konci § 2867 se doplňuje věta „Ustanovení § 2765 se v takovém případě nepoužije.“. ČÁST SEDMÁ ZMĚNA ZÁKONA O HASIČSKÉM ZÁCHRANNÉM SBORU Čl. VII Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 51/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 44 odst. 5 písm. c) a § 44 odst. 6 se slova „Ministerstvu financí“ nahrazují slovy „ministerstvu nebo Ministerstvu obrany“. 2. V § 44 odst. 6 se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „ministerstvem nebo Ministerstvem obrany“ a slova „Ministerstvo financí“ se nahrazují slovy „ministerstvo nebo Ministerstvo obrany“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení částí druhé a třetí, která nabývají účinnosti prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 53/2024 Sb.	Zákon č. 53/2024 Sb. Zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu Vyhlášeno 7. 3. 2024 15:07:35, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 53/2024 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Hlubinné úložiště * § 3 - Zvláštní ustanovení o řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry * § 4 - Výběr umístění hlubinného úložiště * § 5 - Zvláštní ustanovení o řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry * § 6 - Zvláštní ustanovení o řízení o povolení hornické činnosti spočívající ve zvláštním zásahu do zemské kůry * § 7 - Zvláštní ustanovení o řízení podle atomového zákona * § 8 - Vztah k veřejnosti * § 9 - Přechodná ustanovení * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2024 53 ZÁKON ze dne 6. února 2024 o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje některé zvláštní postupy při přípravě, výstavbě a provozování hlubinného úložištěhlubinného úložiště radioaktivního odpadu (dále jen „hlubinné úložištěhlubinné úložiště“) a způsob, jakým je v nich zajišťováno respektování zájmů obcíobcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu podle § 117 odst. 1 atomového zákona, a jejich občanů. § 2 Hlubinné úložiště Hlubinným úložištěmHlubinným úložištěm je jaderné zařízení sloužící k trvalému ukládání radioaktivního odpadu nejméně v hloubce 300 m pod zemským povrchem tak, aby jeho umístění vyhovovalo podmínkám jaderné bezpečnosti pro ukládání vysokoaktivního odpadu. § 3 Zvláštní ustanovení o řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry (1) V řízení, jehož předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, se pro stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry použije postup pro stanovení průzkumného území pro vyhledání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů podle zákona o geologických pracích, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) V řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle odstavce 1 nařídí Ministerstvo životního prostředí ústní jednání v obciobci, na jejímž území se má průzkumné území nebo jeho část nacházet. Je-li takových obcíobcí více, nařídí Ministerstvo životního prostředí ústní jednání v kterékoliv z nich. (3) Ústní jednání se koná nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne zahájení řízení. (4) ObecObec, na jejímž území se má průzkumné území nebo jeho část nacházet, může požádat Ministerstvo životního prostředí o prodloužení lhůty k připomínkám a návrhům. Ministerstvo životního prostředí v takovém případě lhůtu přiměřeně prodlouží. § 4 Výběr umístění hlubinného úložiště (1) Správa úložišť radioaktivních odpadů předloží Ministerstvu průmyslu a obchodu návrh výběru hlavního a záložního umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště (dále jen „návrh výběru umístění hlubinného úložištěnávrh výběru umístění hlubinného úložiště“) spolu s rozhodnutím o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, jehož předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště. Návrh výběru umístění hlubinného úložištěNávrh výběru umístění hlubinného úložiště obsahuje odůvodnění a výpočet příspěvků z jaderného účtu podle § 117 atomového zákona. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu a) požádá obecobec, na jejímž území má být umístěno hlavní nebo záložní hlubinné úložištěhlubinné úložiště (dále jen „dotčená obecdotčená obec“), o vyjádření k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště ve lhůtě 140 dnů ode dne obdržení žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu; vyjádření dotčené obcedotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště, bude-li poskytnuto v uvedené lhůtě, je podkladem pro určení umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště vládou podle odstavce 3, b) provede hodnocení návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště, a to jeho souladu se státní energetickou koncepcí, koncepcí nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice, územně plánovací dokumentací a s ochranou veřejných zájmů, c) projedná návrh výběru umístění hlubinného úložištěnávrh výběru umístění hlubinného úložiště, vyjádření dotčené obcedotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podané ve lhůtě uvedené v písmeni a) a hodnocení návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b) se Správou úložišť radioaktivních odpadů, d) zašle dotčené obcidotčené obci stanovisko k jejímu vyjádření podle písmene a) ve lhůtě do 90 dnů ode dne obdržení tohoto vyjádření, e) projedná návrh výběru umístění hlubinného úložištěnávrh výběru umístění hlubinného úložiště s Ministerstvem životního prostředí; vyjádření Ministerstva životního prostředí je podkladem pro určení umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště vládou podle odstavce 3, f) projedná návrh umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště s občany dotčených obcídotčených obcí, a to na území některé z nich, a umožní jim vyjádřit se k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště spolu s hodnocením návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b), vyjádřením dotčené obcedotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podaným ve lhůtě uvedené v písmeni a), vyjádřením Ministerstva životního prostředí podle písmene e), a to nejpozději při ústním projednání; stanovisko k vyjádření občanů dotčených obcídotčených obcí zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu je podkladem pro určení umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště vládou podle odstavce 3, g) předloží návrh výběru umístění hlubinného úložištěnávrh výběru umístění hlubinného úložiště spolu s hodnocením návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b) a vyjádřením dotčené obcedotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště podaným ve lhůtě uvedené v písmeni a), vyjádřením Ministerstva životního prostředí podle písmene e) a stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu k vyjádření občanů dotčených obcídotčených obcí podle písmene f) vládě k projednání. (3) Vláda usnesením určí hlavní a záložní umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště a může stanovit příspěvky dotčeným obcímdotčeným obcím nad rámec příspěvků podle atomového zákona; vychází při tom z návrhu výběru umístění hlubinného úložištěnávrhu výběru umístění hlubinného úložiště a dalších podkladů předložených Ministerstvem průmyslu a obchodu. Právní účinky usnesení vlády podle věty první nastanou okamžitě po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4. (4) Vláda předloží oběma komorám Parlamentu usnesení podle odstavce 3 na vědomí neprodleně po přijetí tohoto usnesení; Poslanecké sněmovně nelze usnesení předložit v období 4 měsíců před skončením jejího volebního období. Pokud by nemohlo být usnesení podle odstavce 3 předloženo Poslanecké sněmovně z důvodu podle věty první nebo pokud byla Poslanecká sněmovna v průběhu lhůty podle věty druhé rozpuštěna, předloží vláda usnesení podle odstavce 3 nově zvolené Poslanecké sněmovně neprodleně po její ustavující schůzi. Uplynutím lhůty 180 dnů od doručení usnesení vlády každé z komor Parlamentu je usnesení účinné. § 5 Zvláštní ustanovení o řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry (1) V řízení, jehož předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, se pro stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry použije horní zákon, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle odstavce 1 je i dotčená obecdotčená obec. (3) V řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle odstavce 1 nařídí Ministerstvo životního prostředí ústní jednání, které se koná nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne zahájení řízení. (4) Dotčená obecDotčená obec může požádat Ministerstvo životního prostředí o prodloužení lhůty k připomínkám a návrhům. Ministerstvo životního prostředí v takovém případě lhůtu přiměřeně prodlouží. § 6 Zvláštní ustanovení o řízení o povolení hornické činnosti spočívající ve zvláštním zásahu do zemské kůry (1) V řízení, jehož předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, se při povolování hornické činnosti spočívající ve zvláštním zásahu do zemské kůry použije zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a horní zákon, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o povolení hornické činnosti podle odstavce 1 dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení nejpozději 30 dnů přede dnem konání ústního jednání, popřípadě místního šetření. (3) Dotčená obecDotčená obec může požádat obvodní báňský úřad o prodloužení lhůty k připomínkám a návrhům. Obvodní báňský úřad v takovém případě lhůtu přiměřeně prodlouží. § 7 Zvláštní ustanovení o řízení podle atomového zákona (1) V řízení, jehož předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, se pro vydání povolení k umístění, výstavbě, uvádění do provozu, provozu, provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a fyzickou ochranu a provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících radiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události použije atomový zákon, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Dotčená obecDotčená obec se může vyjádřit k obsahu zveřejnitelné části dokumentace pro povolovanou činnost do 90 dnů ode dne obdržení výzvy žadatele o povolení k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště. Součástí žádosti o povolení k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště je i vyjádření dotčené obcedotčené obce, pokud dotčená obecdotčená obec vyjádření poskytla ve lhůtě podle věty první. Vyjádření dotčené obcedotčené obce je v takovém případě podkladem rozhodnutí o povolení k umístění hlubinného úložištěhlubinného úložiště a Státní úřad pro jadernou bezpečnost se s ním vypořádá v jeho odůvodnění. § 8 Vztah k veřejnosti (1) Dotčená obecDotčená obec při přípravě, výstavbě a provozování hlubinného úložištěhlubinného úložiště dbá o respektování zájmu svých občanů. Dotčená obecDotčená obec zveřejní po zahájení řízení podle § 3 a § 5 až 7 informaci o těchto řízeních po dobu nejméně 90 dnů na úřední desce, popřípadě též způsobem v místě obvyklým, a umožní občanům obceobce vyjádřit se způsobem v místě obvyklým. Vyjádření občanů obceobce obecobec zohlední při svém vystupování a úkonech v rámci řízení a postupů podle tohoto zákona. (2) Příslušný správní orgán informuje veřejnost o zahájení řízení podle § 3 a § 5 až 7 na svých internetových stránkách. (3) Příslušný správní orgán zveřejní na svých internetových stránkách pravomocné rozhodnutí, kterým v řízení podle § 3 nebo § 5 až 7 rozhodl ve věci nebo zastavil řízení. (4) Správa úložišť radioaktivních odpadů průběžně informuje veřejnost o aktuálních procesech přípravy, výstavby a provozování hlubinného úložištěhlubinného úložiště na svých internetových stránkách. (5) Pro komunikaci a zapojení dotčených územních samosprávných celků do procesu přípravy výstavby a provozování hlubinného úložištěhlubinného úložiště Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů zřizuje pracovní skupinu. § 9 Přechodná ustanovení (1) Řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, jejichž předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Průzkumná území pro zvláštní zásah do zemské kůry, jejichž předmětem je hlubinné úložištěhlubinné úložiště, stanovená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za průzkumná území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle tohoto zákona. § 10 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 54/2024 Sb.	Zákon č. 54/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 3. 2024 15:13:00, datum účinnosti 22. 3. 2024, částka 54/2024 * Čl. I - Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 22. 3. 2024 54 ZÁKON ze dne 6. února 2024, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 415/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 31 odst. 1 písmeno b) zní: „b) posuzováním 1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace, 2. dokumentace pro provádění stavby, 3. dokumentace pro rámcové povolení, 4. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby, 5. dokumentace ke změně dokončené stavby,“. 2. Za § 69b se vkládá nový § 69c, který včetně nadpisu zní: „§ 69c Výjimka pro členy dobrovolných jednotek požární ochrany Pokud je činnost členů dobrovolných jednotek požární ochrany v souvislosti se zásahem vykonávána na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnavatel není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 80/2024 Sb.	Zákon č. 80/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 4. 2024 14:11:48, datum účinnosti 10. 4. 2024, částka 80/2024 * Čl. I - V § 9 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 1/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se slovo „dubna“ nahrazuje slovem „září“. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 10. 4. 2024 80 ZÁKON ze dne 6. března 2024, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 9 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 1/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se slovo „dubna“ nahrazuje slovem „září“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 81/2024 Sb.	Zákon č. 81/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 4. 2024 14:17:19, datum účinnosti 24. 4. 2024, částka 81/2024 * Čl. I - V § 20 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 124/2011 Sb., odstavec 3 zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 24. 4. 2024 81 ZÁKON ze dne 7. března 2024, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 20 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 124/2011 Sb., odstavec 3 zní: „(3) Věc vykazující znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1, která byla na území České republiky zapůjčena za účelem vystavování, restaurování nebo vědeckého zkoumání, nepodléhá provedení jakéhokoliv výkonu rozhodnutí ani exekuci a předběžným opatřením nelze uložit s takovou věcí nenakládat, je-li takové zapůjčení v zájmu České republiky; nelze ani přijmout jakékoli rozhodnutí nebo opatření, které by bránilo vrácení takové věci. Zájem České republiky na zapůjčení osvědčuje ministerstvo kultury.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 82/2024 Sb.	Zákon č. 82/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 4. 2024 14:24:13, datum účinnosti 1. 5. 2024, částka 82/2024 * Čl. I - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2024 82 ZÁKON ze dne 7. března 2024, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 184/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 464/2023 Sb. a zákona č. 465/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 5 větě první se slovo „dopravy“ nahrazuje slovem „vnitra“. 2. V § 22c se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného stanoví prováděcí právní předpis.“. 3. V § 22i odst. 4 se slova „ , způsob úhrady mýtného a způsob prokázání úhrady mýtného“ nahrazují slovy „a způsob úhrady mýtného“. 4. V § 25a odst. 1 písmeno a) zní: „a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho 1. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo 2. délka 30 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o nadměrné vozidlo neuvedené v bodě 1, nebo“. 5. V § 38d odst. 3 se slova „a jeho řidiči“ zrušují. 6. V § 42a odst. 4 písm. c) se za slovo „bylo“ vkládá slovo „nízkorychlostním“. 7. V § 43 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; v případě podání odporu není dotčena výše pokuty podle věty první nebo druhé“. 8. V § 43 odst. 4 se za slovo „při“ vkládá slovo „nízkorychlostním“. 9. V § 46 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného podle § 22c odst. 8“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2 a 9, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 83/2024 Sb.	Zákon č. 83/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 4. 2024 14:29:45, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 83/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 83 ZÁKON ze dne 6. března 2024, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. I Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 větě první se slova „správu státního zastupitelství“ nahrazují slovy „státní správu státního zastupitelství (dále jen „správa státního zastupitelství“)“. 2. V § 3 odst. 2 se za slovo „stanovených“ vkládají slova „tímto zákonem nebo“. 3. V § 6 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 4. § 9 zní: „§ 9 (1) Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti na funkční období 7 let. (2) Nejvyšším státním zástupcem může být jmenována osoba, která svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi, schopnostmi řízení lidí a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce nejvyššího státního zástupce. (3) Předpokladem pro jmenování do funkce nejvyššího státního zástupce je právní praxe v délce nejméně 10 let, z toho nejméně 6 let ve funkci státního zástupce. (4) Nejvyšším státním zástupcem nemůže být jmenována osoba, které bylo pravomocným rozhodnutím v rámci právní praxe uvedené v odstavci 3 uloženo kárné opatření, nebylo-li zahlazeno. (5) Nikdo nemůže být jmenován nejvyšším státním zástupcem více než jednou; k výkonu funkce, která zanikla podle § 11 odst. 4 písm. b), se přitom nepřihlíží. (6) Vláda může na návrh ministra spravedlnosti odvolat nejvyššího státního zástupce z funkce, pokud zaviněným závažným porušením svých povinností anebo svým zaviněným hrubě nevhodným jednáním zásadním způsobem ohrozil důvěru v řádnou činnost nejvyššího státního zástupce nebo soustavy státního zastupitelství, zejména důvěru v zákonnost jejich postupu nebo v jejich nestrannost anebo odbornost, nebo zásadním způsobem ohrozil vážnost a důstojnost funkce nejvyššího státního zástupce nebo státního zastupitelství. (7) Vláda uveřejní údaj o odvolání nejvyššího státního zástupce v den, kdy o tom rozhodla.“. 5. Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které znějí: „§ 9a Ustanovení správního řádu o správním řízení se na rozhodování vlády o jmenování nebo odvolání nejvyššího státního zástupce nepoužijí. § 9b (1) Žalobu podle soudního řádu správního proti rozhodnutí o odvolání je oprávněn podat pouze odvolaný nejvyšší státní zástupce. (2) Žalobu může odvolaný nejvyšší státní zástupce podat do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí o odvolání oznámeno doručením písemného vyhotovení. (3) K projednání žaloby je příslušný Nejvyšší správní soud. (4) Žalobě nelze přiznat odkladný účinek. (5) Nejvyšší správní soud žalobu projedná přednostně a rozhodne o ní nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy podaná žaloba bude prostá vad, které brání pokračování v řízení.“. 6. § 10 zní: „§ 10 (1) Vrchního, krajského nebo okresního státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce stojícího v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství, v jehož obvodu má být vedoucí státní zástupce jmenován, nebo na návrh nejvyššího státního zástupce, a to na funkční období 7 let. (2) Vrchním, krajským nebo okresním státním zástupcem může být jmenován státní zástupce, který úspěšně absolvoval výběrové řízení na funkci vedoucího státního zástupce a který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu této funkce. (3) Předpokladem pro jmenování do funkce a) vrchního státního zástupce je výkon funkce státního zástupce v délce nejméně 6 let, b) krajského státního zástupce je výkon funkce státního zástupce v délce nejméně 4 roky a c) okresního státního zástupce je výkon funkce státního zástupce v délce nejméně 2 roky. (4) Vrchním, krajským nebo okresním státním zástupcem nemůže být jmenován státní zástupce, kterému bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, nebylo-li zahlazeno. (5) Vrchní státní zástupce nebo krajský státní zástupce může u téhož státního zastupitelství vykonávat funkci vedoucího státního zástupce nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. (6) Vrchní, krajský nebo okresní státní zástupce může být odvolán ze své funkce pouze rozhodnutím vydaným v kárném řízení.“. 7. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10c, které znějí: „§ 10a (1) Návrh na jmenování vedoucího státního zástupce podle § 10 může osoba uvedená v § 10 odst. 1 podat ministru spravedlnosti jen po provedení výběrového řízení. (2) Výběrová komise má 5 členů, z nichž 1 člena jmenuje ministr spravedlnosti a po 2 členech nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce stojící v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství, v jehož obvodu má být vedoucí státní zástupce jmenován. (3) Ministr spravedlnosti návrhu na jmenování vedoucího státního zástupce nevyhoví, pokud navržená osoba nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce vedoucího státního zástupce; v takovém případě o tom ministr spravedlnosti s uvedením důvodu písemně vyrozumí navrhovatele a toho, kdo byl navržen ke jmenování. § 10b (1) Náměstka vedoucího státního zástupce jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná. (2) Náměstkem vedoucího státního zástupce nemůže být jmenován státní zástupce, kterému bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, nebylo-li zahlazeno. (3) Náměstkem nejvyššího státního zástupce může být jmenován pouze státní zástupce, který vykonává funkci státního zástupce nejméně 4 roky. § 10c Okresní, krajský a vrchní státní zástupce a náměstek vedoucího státního zástupce absolvují odborný vzdělávací program Justiční akademie zaměřený na oblast řízení státního zastupitelství, a to nejpozději do 2 let ode dne jmenování do funkce.“. 8. § 11 zní: „§ 11 (1) Vedoucí státní zástupce nebo náměstek vedoucího státního zástupce se této funkce může vzdát písemným oznámením tomu, kdo ho do této funkce jmenoval; funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce v tomto případě zanikne uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno. (2) Funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce zaniká též a) dnem přeložení k výkonu funkce k jinému státnímu zastupitelství, b) dnem, k němuž mu vznikla funkce evropského nejvyššího žalobce, evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce, nebo c) dnem, ve kterém došlo k zániku jeho funkce státního zástupce. (3) Funkce vedoucího státního zástupce zaniká též a) uplynutím jeho funkčního období, nebo b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí kárného soudu, kterým mu bylo uloženo kárné opatření odvolání z funkce vedoucího státního zástupce. (4) Funkce nejvyššího státního zástupce zaniká též a) dnem, ke kterému vláda nejvyššího státního zástupce odvolala, nebo b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zrušení rozhodnutí vlády o odvolání předchozího nejvyššího státního zástupce. (5) Funkce náměstka vedoucího státního zástupce zaniká též dnem, k němuž byl jmenován do funkce vedoucího státního zástupce. (6) Vzdání se funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce ani odvolání z této funkce nemají za následek zánik funkce státního zástupce.“. 9. V § 12 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „ ; vláda tuto zprávu po projednání předkládá Senátu“. 10. V § 12 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Nejvyšší státní zástupce vydá po projednání s vrchními a krajskými státními zástupci a s předchozím souhlasem ministra spravedlnosti pravidla kariérního postupu státních zástupců, pravidla postupu při vyhlašování výběrového řízení na funkci státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, pravidla postupu při výběrových řízeních na funkci státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce a pravidla jednání výběrové komise; tato pravidla jsou závazná pro státní zástupce a členy výběrové komise.“. 11. § 13i zní: „§ 13i (1) Zjistí-li příslušný orgán správy státního zastupitelství okolnosti nasvědčující tomu, že se státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce dopustil kárného provinění, podá návrh na zahájení kárného řízení, nelze-li věc vyřídit podle § 31; návrh na zahájení řízení podle zákona upravujícího řízení ve věcech státních zástupců podá též, nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že státní zástupce je nezpůsobilý k výkonu funkce podle § 26. (2) Ministr spravedlnosti nemůže pro totéž jednání podat návrh na zahájení kárného řízení podle odstavce 1 a návrh podle § 9 odst. 6. Konečné rozhodnutí ve věci o návrhu na zahájení kárného řízení nebo o návrhu podle § 9 odst. 6 vytváří překážku věci rozhodnuté.“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 12. V § 14 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Pro účely výkonu oprávnění podat podle zvláštního právního předpisu soudu žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení jsou státní zastupitelství a nejvyšší státní zástupce dále oprávněni provádět potřebná zjištění u orgánů a osob uvedených v odstavcích 1 a 3, zejména mohou požadovat předložení dokumentů a spisů, nahlížet do nich a pořizovat z nich opisy a výpisy a požadovat podání potřebných vysvětlení; orgány a osoby uvedené v odstavcích 1 a 3 jsou povinny na žádost státního zastupitelství nebo nejvyššího státního zástupce poskytnout při výkonu tohoto oprávnění požadovanou součinnost.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 13. V § 14 odst. 6 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 14. V § 16a odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; podání musí být podepsáno“. 15. V § 19 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 5g zrušuje. 16. V § 21 odst. 1 písm. d) se slova „k němuž byl státní zástupce jmenován soudcem,“ nahrazují slovy „ve kterém státní zástupce složil slib soudce nebo k němuž byl“. 17. V § 21 odst. 2 písm. c) se slovo „zjištěno“ nahrazuje slovem „rozhodnuto“. 18. V § 22 odstavec 1 zní: „(1) Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce, a) byl-li jmenován soudcem Ústavního soudu, a to na dobu výkonu této funkce, b) stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu, mezinárodního trestního tribunálu nebo obdobného mezinárodního soudního orgánu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, mezinárodního trestního tribunálu nebo obdobného mezinárodního soudního orgánu, a to na dobu výkonu této funkce, nebo c) byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 19a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.“. 19. V § 22 odst. 2 písm. b) se slova „pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit kárné opatření odvolání z funkce“ nahrazují slovy „ , pokud je v návrhu na zahájení kárného řízení navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce státního zástupce“. 20. V § 22 odst. 2 písm. c) se slovo „nezpůsobilosti“ nahrazuje slovem „způsobilosti“. 21. V § 22 odst. 4 se za slovo „dnem“ vkládají slova „následujícím po dni“. 22. V § 22 odst. 5 se slova „přísluší státnímu zástupci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu.5h)“ nahrazují slovy „písm. b) platí ustanovení § 19a odst. 5 obdobně.“. Poznámka pod čarou č. 5h se zrušuje. 23. V § 24 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. Poznámka pod čarou č. 5k se zrušuje. 24. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní: „§ 24a (1) Státní zástupce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až do zániku funkce státního zástupce, kromě výkonu funkce státního zástupce, vedoucího státního zástupce nebo jeho náměstka anebo činností spojených s dočasným přidělením k ministerstvu nebo Justiční akademii, zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost, s výjimkou správy vlastního majetku včetně členství v orgánech bytových družstev, společenství vlastníků jednotek a jiných právnických osob, jejichž hlavní předmět činnosti je zaměřen na uspokojování bytových potřeb svých členů, činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, činnosti aktivního sportovce, činnosti v poradních orgánech ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy nebo vlády, orgánech komor Parlamentu, poradních a kontrolních orgánech Evropské unie, Rady Evropy a jiných mezinárodních organizací nebo činnosti v Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky podle zákona o zpravodajských službách České republiky za předpokladu, že tyto činnosti jsou slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce. (2) Státní zástupce může vykonávat službu vojáka v aktivní záloze, nebrání-li tomu jeho povinnosti při výkonu funkce; za službu v aktivní záloze je státní zástupce oprávněn přijímat naturální a peněžní náležitosti podle zákona upravujícího postavení vojáka v záloze. (3) Výkon činností podle odstavců 1 a 2, s výjimkou správy vlastního majetku, za kalendářní rok státní zástupce oznámí nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku vedoucímu státnímu zástupci, vedoucí státní zástupce nadřízenému vedoucímu státnímu zástupci a nejvyšší státní zástupce ministru spravedlnosti. V oznámení uvede předmět této činnosti, způsob a místo jejího výkonu a pro koho a v jakém rozsahu tuto činnost vykonával. Oznámení podle věty první státní zástupce, vedoucí státní zástupce nebo nejvyšší státní zástupce nepodává v případě, že v daném roce nevykonával činnost, na kterou se povinnost podat oznámení podle věty první vztahuje, nebo pokud výše celkového hrubého ročního příjmu z této činnosti nepřesáhla 20 % jeho ročního platu za tento kalendářní rok. (4) Státní zástupce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až do zániku funkce státního zástupce zastávat funkci ve statutárním, řídícím a kontrolním orgánu podnikající právnické osoby a nesmí být svěřenským správcem nebo další osobou určenou k dohledu nad správou svěřenského fondu, jehož účelem je provozování obchodního závodu.“. 25. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní: „§ 26a Evidenční ochrana státního zástupce Ministerstvo vnitra na žádost nadřízeného vedoucího státního zástupce provede u státního zástupce, u něhož lze v souvislosti s výkonem působnosti státního zastupitelství důvodně předpokládat ohrožení jeho života nebo zdraví, opatření k evidenční ochraně osobních údajů státního zástupce, jeho manžela, partnera, dítěte a rodičů, jejich soukromých vozidel, jakož i opatření k evidenční ochraně služebních vozidel.“. 26. Část osmá včetně nadpisu zní: „ČÁST OSMÁ KÁRNÁ ODPOVĚDNOST § 27 Státní zástupce a vedoucí státní zástupce jsou odpovědni za kárné provinění. Státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce je odpovědný za kárné provinění v případech, ve kterých to nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce umožňuje; ustanovení této části se na státního zástupce jmenovaného do funkce evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce použijí obdobně. § 28 (1) Kárným proviněním státního zástupce je zaviněné porušení povinnosti státního zástupce nebo zaviněné jednání, kterým státní zástupce ohrozil důvěru v nestranný, odborný nebo zákonný postup státního zástupce nebo státního zastupitelství anebo snížil vážnost a důstojnost funkce státního zástupce nebo státního zastupitelství. (2) Kárným proviněním vedoucího státního zástupce je též závažné zaviněné porušení povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce. § 29 Odpovědnost státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení. § 30 (1) Za kárné provinění podle § 28 odst. 1 lze státnímu zástupci uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření: a) důtku, b) snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejdéle 2 let, nebo c) odvolání z funkce státního zástupce. (2) Za kárné provinění podle § 28 odst. 2 lze vedoucímu státnímu zástupci uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření: a) důtku, b) odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce vedoucího státního zástupce na dobu nejdéle 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se vedoucí státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejdéle 2 let, c) snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se vedoucí státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejdéle 2 let, nebo d) odvolání z funkce vedoucího státního zástupce, s výjimkou funkce nejvyššího státního zástupce. (3) Kárné opatření odvolání z funkce vedoucího státního zástupce lze uložit vedle kárného opatření snížení platu. (4) Od uložení kárného opatření lze upustit, pokud je projednání kárného provinění vzhledem k jeho povaze a závažnosti a osobě státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce postačující k dosažení účelu kárného řízení. (5) Za více kárných provinění téhož státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce projednaných ve společném řízení se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné. (6) Kárné opatření snížení platu a odnětí zvýšení platového koeficientu se vůči kárně postiženému uplatní od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření. § 31 Drobné nedostatky a poklesky může orgán správy státního zastupitelství, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení. § 32 (1) Vedoucí státní zástupce může pro účely podání návrhu na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti k výkonu funkce provádět nezbytné šetření; při tom postupuje podle části páté tohoto zákona. (2) Vedoucí státní zástupce provede šetření podle odstavce 1 též na žádost nadřízeného vedoucího státního zástupce oprávněného podat návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti k výkonu funkce nebo na žádost ministerstva. O výsledku šetření vedoucí státní zástupce vyrozumí toho, kdo o něj požádal, a předloží mu shromážděné podklady.“. 27. V § 32a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „V řízení před soudem asistent nemůže státního zástupce zastupovat, může však nahlížet do spisu.“. 28. V § 33 odstavec 7 zní: „(7) Právní čekatel je oprávněn pod vedením státního zástupce provádět jednoduché úkony státního zástupce nebo státního zastupitelství a pod vedením odborného zaměstnance státního zastupitelství administrativní činnost. Státní zástupce může pověřit právního čekatele, aby jej zastupoval při jednotlivém úkonu trestního řízení nebo jiného než trestního řízení. V řízení před soudem se může státní zástupce dát zastoupit právním čekatelem jen v řízení před okresním soudem; v případě řízení o schválení dohody o vině a trestu zastoupení není možné.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Nejvyššímu státnímu zástupci, který vykonával tuto funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím 7 let ode dne, kdy s výkonem této funkce započal. 2. Vrchnímu, krajskému nebo okresnímu státnímu zástupci, který vykonával tuto funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který započal s výkonem své funkce a) do konce roku 2004, končí funkční období dnem 31. prosince 2024, b) v letech 2005 až 2011, končí funkční období dnem 30. června 2025, c) v letech 2012 až 2015, končí funkční období dnem 31. prosince 2025, d) v letech 2016 a 2017, končí funkční období dnem 30. června 2026, e) v letech 2018 a 2019, končí funkční období dnem 31. prosince 2026, f) v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2020, končí funkční období dnem 30. června 2027. 3. Vrchnímu, krajskému nebo okresnímu státnímu zástupci, který vykonával tuto funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který započal s výkonem své funkce v období od 1. července 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím 7 let ode dne, kdy s výkonem této funkce započal. 4. Zákaz opakování výkonu funkce vedoucího státního zástupce a omezení jmenovat vedoucího státního zástupce u téhož státního zastupitelství podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i na vedoucí státní zástupce, kteří vykonávají tuto funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Řízení o návrhu na odvolání z funkce vrchního, krajského nebo okresního státního zástupce podle § 10 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posoudí podle dosavadních právních předpisů. 6. Oznámení o výkonu činnosti podle § 24a odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé podává do 30. června kalendářního roku následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a zahrnuje pouze činnosti vykonávané ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Čl. III V zákoně č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 279/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., zákona č. 347/2011 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb. a zákona č. 18/2022 Sb., § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Plat při dočasném zproštění výkonu funkce státního zástupce (1) Při dočasném zproštění výkonu funkce státnímu zástupci po dobu a) výkonu funkce soudce Ústavního soudu dosavadní plat nepřísluší, b) výkonu funkce soudce, asistenta soudce nebo obdobné funkce u mezinárodního soudu, mezinárodního trestního tribunálu nebo obdobného mezinárodního soudního orgánu přísluší dosavadní plat, pokud mu odměnu za výkon funkce v zahraničí neposkytuje tento mezinárodní soud, mezinárodní trestní tribunál nebo obdobný mezinárodní soudní orgán, c) dočasného přidělení k Ministerstvu spravedlnosti nebo Justiční akademii přísluší dosavadní plat. (2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle § 22 odst. 2 zákona o státním zastupitelství přísluší státnímu zástupci 50 % platu, na který mu vznikl nárok ke dni, k němuž došlo k dočasnému zproštění výkonu funkce, a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce. Nedošlo-li k zániku funkce státního zástupce, doplatí se státnímu zástupci zbývající část platu, na kterou by mu jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li státní zástupce pravomocně odsouzen pro trestný čin.“. Poznámky pod čarou č. 16 a 17 se zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů Čl. IV Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „ , postup kárného soudu a účastníků v řízení o kárné odpovědnosti soudců, předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státních zástupců a soudních exekutorů a v řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci“ nahrazují slovy „a postup kárného soudu a účastníků v těchto řízeních“. 2. V § 2 písm. a) se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo vedoucího státního zástupce“. 3. V § 4a odst. 7 větě druhé se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo vedoucí státní zástupce“. 4. V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce je oprávněn podat a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci, b) vrchní státní zástupce proti krajskému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu, c) krajský státní zástupce proti okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu.“. 5. V § 9 odst. 2 větě první a v § 23 odst. 1 větě první se slova „nebo státního zástupce“ nahrazují slovy „ , státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce“. 6. V § 9 odst. 3 se slova „zástupce nebo“ nahrazují slovy „zástupce nebo vedoucí státní zástupce anebo“. 7. V § 12 odst. 3 a v § 16 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nejvyššího státního zástupce, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 8. V § 14 písm. b) se slova „nebo státnímu zástupci“ nahrazují slovy „ , státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci“, za slova „o státního zástupce“ se vkládají slova „nebo vedoucího státního zástupce“ a slova „funkce státního zástupce“ se nahrazují slovem „funkce“. 9. V § 14 písm. c) se slova „soudce, státního zástupce nebo soudního exekutora“ nahrazují slovy „kárně obviněného“. 10. V § 14 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) byl-li návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nejvyššího státního zástupce podán v rozporu se zákonem o státním zastupitelství.“. 11. V § 20 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 12. V § 22 odst. 1 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „ , vedoucí státní zástupce“. 13. V § 23 odst. 1 větě poslední se slova „nebo státnímu zástupci“ nahrazují slovy „ , státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci“. 14. V § 23 odst. 2 se za slova „o státního zástupce“ vkládají slova „nebo vedoucího státního zástupce“ a za slova „státní zástupce“ se vkládají slova „nebo vedoucí státní zástupce“. 15. V § 24 větě první se slova „nebo státního zástupce, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán“ nahrazují slovy „ , státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, jako by nebyl kárně postižen“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 18 a 22 a čl. III, která nabývají účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 84/2024 Sb.	Zákon č. 84/2024 Sb. Zákon o trhu s nevýkonnými úvěry Vyhlášeno 11. 4. 2024 13:46:55, datum účinnosti 1. 5. 2024, částka 84/2024 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - OSOBY OPRÁVNĚNÉ SPRAVOVAT NEVÝKONNÝ ÚVĚR (§ 4 — § 18) * ČÁST TŘETÍ - TRH S NEVÝKONNÝMI ÚVĚRY (§ 19 — § 23) * ČÁST ČTVRTÁ - PRAVIDLA JEDNÁNÍ (§ 24 — § 29) * ČÁST PÁTÁ - DOHLED (§ 30 — § 36) * ČÁST ŠESTÁ - PŘESTUPKY (§ 37 — § 40) * ČÁST SEDMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 41 — § 47) Aktuální znění od 1. 5. 2024 84 ZÁKON ze dne 6. března 2024 o trhu s nevýkonnými úvěry Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) činnost správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, b) práva a povinnosti při správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru a c) práva a povinnosti obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry. § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) nevýkonným úvěremnevýkonným úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba, jestliže 1. byly poskytnuty bankoubankou, spořitelním a úvěrním družstvem, zahraniční bankoubankou se sídlem v jiném členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankoubankou se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky nebo v jiném členském státěčlenském státě, a 2. splňují podmínky pro nevýkonné expozice podle čl. 47a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20132) v okamžiku jejich převodu osobou, která je poskytla, b) obchodníkem s úvěryobchodníkem s úvěry osoba, na kterou jsou v rámci jejího podnikání převáděny nevýkonné úvěrynevýkonné úvěry, nejde-li o bankubanku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankubanku se sídlem v jiném členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankubanku se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky nebo v jiném členském státěčlenském státě, c) převodem nevýkonného úvěrupřevodem nevýkonného úvěru převod nevýkonného úvěrupřevod nevýkonného úvěru nebo postoupení práv a povinností z něj plynoucích, d) trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje dlužníkovi uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě, e) kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20132), f) členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru, g) domovským členským státem správce nevýkonného úvěrudomovským členským státem správce nevýkonného úvěru členský státčlenský stát, ve kterém má správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru sídlo; nemá-li správce nevýkonného úvěru podle svého vnitrostátního práva sídlo, pak členský státčlenský stát, ve kterém má skutečné sídlo, h) domovským členským státem obchodníka s úvěrydomovským členským státem obchodníka s úvěry členský státčlenský stát, ve kterém má obchodník s úvěryobchodník s úvěry sídlo; nemá-li obchodník s úvěryobchodník s úvěry podle svého vnitrostátního práva sídlo, pak členský státčlenský stát, ve kterém má skutečné sídlo, i) hostitelským členským státem správce nevýkonného úvěruhostitelským členským státem správce nevýkonného úvěru členský státčlenský stát, který není jeho domovským členským státemčlenským státem a ve kterém má správce nevýkonného úvěru pobočku, ve kterém poskytuje služby jinak než prostřednictvím pobočky nebo ve kterém má dlužník své obvyklé bydliště nebo sídlo; nemá-li dlužník podle svého vnitrostátního práva sídlo, pak členský státčlenský stát, ve kterém má skutečné sídlo, j) hostitelským členským státem obchodníka s úvěryhostitelským členským státem obchodníka s úvěry členský státčlenský stát, který není jeho domovským členským státemčlenským státem a ve kterém má dlužník své obvyklé bydliště nebo sídlo; nemá-li dlužník podle svého vnitrostátního práva sídlo, pak členský státčlenský stát, ve kterém má skutečné sídlo, k) správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru činnost vykonávaná jménem obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry spočívající 1. ve výběru nebo vymáhání splatného dluhu z nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, 2. v jednání o změně obsahu závazku ze smlouvy o nevýkonném úvěrunevýkonném úvěru, nejde-li o zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru vyžadující oprávnění podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, 3. ve vyřizování stížností a reklamací dlužníka souvisejících s nevýkonným úvěremnevýkonným úvěrem, nebo 4. v informování dlužníka o změně úrokové sazby nebo úplaty související s nevýkonným úvěremnevýkonným úvěrem nebo o splatnosti dluhu z nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru. § 3 Výjimky z působnosti (1) Tento zákon se nepoužije na správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru vykonávanou a) obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo srovnatelnou osobou podle práva jiného členského státučlenského státu, nebo b) advokátemadvokátem při poskytování právních služeb, notářem při výkonu notářské činnosti nebo při poskytování právních služeb v rámci další činnosti v souvislosti s notářskou činností nebo soudním exekutorem při výkonu exekuční činnosti nebo při poskytování právní pomoci v rámci další činnosti. (2) Tento zákon se nepoužije na převod nevýkonného úvěrupřevod nevýkonného úvěru, je-li osobou, na kterou byl převeden nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka z jiného členského státučlenského státu nebo zahraniční bankabanka z jiného než členského státučlenského státu, která vykonává svou činnost na území České republiky nebo v jiném členském státěčlenském státě, s výjimkou § 19 a 20 a částí páté a šesté. ČÁST DRUHÁ OSOBY OPRÁVNĚNÉ SPRAVOVAT NEVÝKONNÝ ÚVĚR HLAVA I Oprávnění spravovat nevýkonný úvěr § 4 Spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr jako podnikání mohou pouze: a) bankabanka, b) spořitelní a úvěrní družstvo, c) zahraniční bankabanka a oprávněná finanční instituce, d) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, e) správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a f) zahraniční správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě. HLAVA II Správce nevýkonného úvěru § 5 Základní ustanovení Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru je právnická osoba, která je oprávněna spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr na základě povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, které jí udělila Česká národní bankabanka. § 6 Povolení k činnosti správce nevýkonného úvěru (1) Česká národní bankabanka udělí povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru žadateli, a) který je obchodní korporací, b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice, c) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i členové jeho statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby, d) který zajistí, že statutární orgán, dozorčí orgán nebo jiný obdobný orgán právnické osoby má jako celek dostatečné odborné znalosti a zkušenosti, aby rozuměl činnosti tohoto správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, e) na němž mají kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast pouze osoby, 1. které nebyly odsouzeny pro trestný čintrestný čin proti majetku, hospodářský trestný čintrestný čin, trestný čintrestný čin financování terorismu nebo trestný čintrestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji anebo pro úmyslný trestný čintrestný čin proti životu nebo zdraví a 2. ohledně kterých v posledních 5 letech přede dnem podání žádosti nenabylo právní moci rozhodnutí o úpadku, f) který má průhledný a nezávadný původ finančních zdrojů; podmínku průhledného a nezávadného původu finančních zdrojů musí splňovat i ovládající osoba žadatele, a g) jehož systém správy a řízení splňuje požadavky podle § 11 a odpovídá předpokládané činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru. (2) Má-li se povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru vztahovat na přijímání peněžních prostředků od dlužníka, udělí Česká národní bankabanka povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru žadateli, který a) zabezpečí ochranu peněžních prostředků, které přijal od dlužníka, podle § 10 a b) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1. (3) Podá-li správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru žádost o rozšíření povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru na přijímání peněžních prostředků od dlužníka, použije se odstavec 2 obdobně. (4) Žádost o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru může za obchodní korporaci, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Za účastníka řízení se považuje obchodní korporace, která dosud nevznikla. Česká národní bankabanka udělí této obchodní korporaci povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavců 1 a 2 v den svého vzniku. Účinky rozhodnutí o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru mohou nastat nejdříve dnem vzniku této obchodní korporace. Nevznikne-li obchodní korporace do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno. § 7 Řízení o žádosti o udělení povolení k činnosti (1) Žádost o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, také údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (2) Rozhodnutí o žádosti Česká národní bankabanka vydá do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Česká národní bankabanka do 45 dnů ode dne, kdy obdržela žádost, vyzve žadatele k odstranění případných vad žádosti. (3) Ve výrokové části rozhodnutí o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru Česká národní bankabanka uvede, zda se povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru vztahuje i na přijímání peněžních prostředků od dlužníka. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 8 Změna údajů (1) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance podstatné změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. (3) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 9 Zánik povolení k činnosti správce nevýkonného úvěru (1) Povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zaniká dnem a) zrušení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, nebo c) vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru. (2) Ode dne zániku povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, přijímat peněžní prostředky od dlužníka a vykonávat správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru, s výjimkou činností, které jsou nezbytné k vypořádání závazků z jím poskytované správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru. (3) Do doby, než vypořádá své závazky z jím poskytované správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru, se ten, jehož povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zaniklo, považuje pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu za správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru podle tohoto zákona. § 10 Ochrana přijatých peněžních prostředků (1) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí, že peněžní prostředky, které přijme jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry při správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru, jsou a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a od peněžních prostředků jiných osob, s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru přijal jako plnění dluhu od dlužníka vůči stejnému obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry, a b) bez zbytečného odkladu uloženy na samostatném účtu správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru u bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční bankybanky se sídlem v členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankybanky se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která působí v České republice v souladu se zákonem upravujícím činnost bank, nebo předány obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry. (2) Plní-li dlužník svůj peněžitý dluh vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry prostřednictvím správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, je dluh splněn zaplacením správci nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru. (3) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru může od dlužníka přijmout peněžní prostředky jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry jen tehdy, vztahuje-li se na tuto činnost jeho povolení k činnosti. § 11 Systém správy a řízení (1) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru uplatňuje systém správy a řízení, který je vhodný z hlediska řádné správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru. Systém správy a řízení musí být přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a musí zajišťovat řádnou a plynulou správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru, zajištění práv dlužníka a dodržování práv a povinností věřitele plynoucích ze smlouvy o nevýkonném úvěrunevýkonném úvěru. (2) Systém správy a řízení podle odstavce 1 zahrnuje a) řádné administrativní a účetní postupy, b) systém vnitřní kontroly, c) pravidla dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, d) pravidla jednání s dlužníkem, která zajišťují 1. dodržování pravidel na ochranu dlužníka, 2. čestnost, spravedlivost a kvalifikovanost při jednání s dlužníkem a 3. zohlednění finanční situace dlužníka a v případě potřeby zprostředkování kontaktu na provozovatele činnosti bezplatného dluhového poradenství v rámci dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu nebo sociální služby podle zákona upravujícího sociální služby, a e) systém pro vyřizování stížností a reklamací dlužníků, v rámci kterého správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí 1. bezplatnou odpověď dlužníkovi na stížnost a 2. evidenci stížností a reklamací a evidenci opatření přijatých k jejich řešení. § 12 Smlouva o správě nevýkonného úvěru Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí, že smlouva, na základě které spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr jménem obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry, je uzavřena v písemné formě a obsahuje a) podrobný popis činností správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru, které bude správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru pro obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry vykonávat, b) výši odměny správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nebo způsob jejího výpočtu, c) rozsah, v jakém správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru může zastupovat obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry ve vztahu k dlužníkovi, d) prohlášení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, že si je vědom povinnosti dodržovat při správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru tento zákon, jiné právní předpisy a přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se řídí nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, a povinností věřitele plynoucích z nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, e) povinnost správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru informovat obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry o svém záměru pověřit výkonem některé činnosti správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru jinou osobu a f) povinnost správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru jednat vůči dlužníkovi čestně, spravedlivě a kvalifikovaně. § 13 Pověření jiné osoby správou nevýkonného úvěru (1) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který hodlá pověřit některou činností správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru jinou osobu, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance a příslušnému orgánu hostitelského členského státučlenského státu, ve kterém správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr. (2) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí, že smlouva o pověření jiné osoby správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru má písemnou formu a zahrnuje prohlášení pověřené osoby, že si je vědoma povinnosti dodržovat tento zákon, jiné právní předpisy a přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se řídí správa nevýkonného úvěruspráva nevýkonného úvěru a nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, který správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru spravuje. (3) Smlouvou podle odstavce 2 nejsou dotčeny povinnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry nebo dlužníkovi. (4) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nemůže pověřit jinou osobu všemi činnostmi správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru ani přijímáním peněžních prostředků od dlužníka. Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru může některou činností správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru pověřit jinou osobu jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování systému správy a řízení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, snížení možnosti České národní bankybanky vykonávat dohled nad činností správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, a má-li správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru přístup ke všem podstatným informacím ohledně činností, kterými byla pověřena jiná osoba. (5) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí, že v případě ukončení závazku ze smlouvy podle odstavce 2 bude disponovat odbornými znalostmi a zdroji ke správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru, které mu umožní nadále nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr spravovat. (6) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. (7) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek podle odstavců 2 a 4, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 14 Uchovávání dokumentů a záznamů (1) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru uchovává korespondenci s dlužníkem a s obchodníkem s úvěryobchodníkem s úvěry, záznamy o pokynech obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry ke správě daného nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a smlouvu o správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru po dobu 5 let ode dne zániku závazku ze smlouvy o správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru. (2) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru uchovává záznamy o pokynech udělených jiné osobě pověřené správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru po dobu 5 let ode dne ukončení závazku ze smlouvy podle § 13 odst. 2. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena. (3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má i právní nástupce správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a ten, jehož povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zaniklo. § 15 Správa nevýkonného úvěru v hostitelském členském státě (1) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který hodlá spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr v hostitelském členském státěčlenském státě, oznámí České národní bancebance a) název hostitelského členského státučlenského státu, ve kterém hodlá spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, a název členského státučlenského státu, ve kterém byl nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnut, liší-li se od hostitelského členského státučlenského státu a je-li mu tato informace již známa, b) informaci o tom, zda hodlá činnost v hostitelském členském státěčlenském státě vykonávat prostřednictvím pobočky, a adresu této pobočky, c) informaci o tom, zda hodlá v hostitelském členském státěčlenském státě pověřit správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru jinou osobu, a totožnost a adresu této osoby, d) totožnost člena statutárního orgánu nebo jiné osoby, která řídí správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru v hostitelském členském státěčlenském státě, e) informaci o tom, že systém správy a řízení správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru je vhodný z hlediska dodržování tohoto zákona, jiných právních předpisů a přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ochranu práv dlužníka v hostitelském členském státěčlenském státě, f) popis postupů proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, které jsou v souladu s požadavky uplatňovanými v hostitelském členském státěčlenském státě, a g) informaci o tom, jak správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru zajistí komunikaci s dlužníkem v jazyce hostitelského členského státučlenského státu nebo v jazyce dohodnutém ve smlouvě o nevýkonném úvěrunevýkonném úvěru. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. (3) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 16 Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu (1) Česká národní bankabanka do 45 dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 15 odst. 1, které netrpí vadami, předá toto oznámení a informaci o tom, zda je správce nevýkonného úvěru oprávněn přijímat peněžní prostředky od dlužníka, orgánu dohledu hostitelského členského státučlenského státu. (2) Česká národní bankabanka informuje správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru o dni, kdy informovala orgán dohledu hostitelského členského státučlenského státu podle odstavce 1, a o dni, kdy tento orgán potvrdil přijetí těchto informací. (3) Česká národní bankabanka informuje podle odstavce 1 také orgán dohledu členského státučlenského státu, ve kterém byl nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnut, liší-li se tento členský státčlenský stát od hostitelského členského státu správce nevýkonného úvěruhostitelského členského státu správce nevýkonného úvěru. § 17 Změna údajů v oznámení o správě nevýkonného úvěru v hostitelském členském státě (1) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů podle § 15 odst. 1. (2) Česká národní bankabanka oznámení podle odstavce 1 nebo informaci o změně oprávnění správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru přijímat peněžní prostředky od dlužníka předá orgánu dohledu hostitelského členského státučlenského státu nebo orgánu dohledu členského státučlenského státu, ve kterém byl nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnut, pokud se tento členský státčlenský stát liší od hostitelského členského státučlenského státu, postupem podle § 16. (3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 18 Výkon činnosti zahraničního správce nevýkonného úvěru v České republice (1) Zahraniční správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě může v České republice spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr nebo přijímat peněžní prostředky od dlužníka, je-li k výkonu těchto činností oprávněn na základě povolení, které mu bylo uděleno orgánem dohledu jeho domovského členského státučlenského státu. (2) Je-li Česká národní bankabanka informována orgánem dohledu domovského členského státučlenského státu zahraničního správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě o úmyslu tohoto správce spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr v České republice, potvrdí Česká národní bankabanka přijetí takové informace orgánu dohledu domovského členského státučlenského státu zahraničního správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě bez zbytečného odkladu. (3) Zahraniční správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě může v České republice spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr nebo přijímat peněžní prostředky od dlužníka a) ode dne, kdy obdrží informaci od orgánu dohledu svého domovského členského státučlenského státu o tom, že Česká národní bankabanka potvrdila přijetí informací podle odstavce 2, nebo b) po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla Česká národní bankabanka informována orgánem dohledu domovského členského státučlenského státu podle odstavce 2. ČÁST TŘETÍ TRH S NEVÝKONNÝMI ÚVĚRY HLAVA I Povinnosti věřitele při nabízení nevýkonného úvěru k převodu § 19 Informace o nabízených nevýkonných úvěrech (1) BankaBanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státěčlenském státě a zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky, při nabízení nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry poskytne informace o nevýkonném úvěrunevýkonném úvěru, na jejichž základě obchodník s úvěryobchodník s úvěry může posoudit hodnotu a návratnost nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru před jeho převodem, a to v samostatném dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/21671). (2) Osoba, která nabízí nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr podle odstavce 1, zajistí, aby poskytnuté údaje nebyly zneužity nebo aby nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu. (3) Převádí-li bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky, nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr na jinou bankubanku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankubanku se sídlem v jiném členském státěčlenském státě nebo zahraniční bankubanku se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky, poskytne této osobě informace o nevýkonném úvěrunevýkonném úvěru v samostatném dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/21671). § 20 Hlášení o převáděných nevýkonných úvěrech (1) BankaBanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státěčlenském státě a zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, které vykonávají svou činnost na území České republiky, obchodník s úvěryobchodník s úvěry, který má sídlo nebo skutečné sídlo v členském státěčlenském státě, a obchodník s úvěryobchodník s úvěry podle § 23 odst. 1 poskytují každé pololetí České národní bancebance informace o nevýkonných úvěrechnevýkonných úvěrech, které převedli na obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry. (2) Informace podle odstavce 1 obsahuje alespoň a) standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry, b) není-li identifikátor podle písmene a) přidělen, totožnost obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry a členů jeho statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby a osob, které na něm mají kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast, a adresu sídla obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry, c) souhrnný nesplacený dluh z převáděného nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, d) počet a objem převáděných nevýkonných úvěrůnevýkonných úvěrů a e) údaj, zda převod zahrnuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr uzavřený se spotřebitelemspotřebitelem, a druhy případných aktiv, která nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr zajišťují. (3) Považuje-li to Česká národní bankabanka za potřebné z hlediska řádného výkonu dohledu, může opatřením obecné povahy stanovit, že povinnost podle odstavce 1 se uplatní čtvrtletně. (4) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu předá informace podle odstavce 2 a další údaje potřebné k plnění úkolů příslušnému orgánu domovského členského státu obchodníka s úvěrydomovského členského státu obchodníka s úvěry. (5) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. (6) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty, lhůty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA II Obchodník s úvěry a jeho povinnosti § 21 Povinnosti obchodníka s úvěry (1) Je-li dlužníkem z nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru spotřebitelspotřebitel, je obchodník s úvěryobchodník s úvěry, který má sídlo nebo skutečné sídlo v členském státěčlenském státě, povinen uzavřít s osobou oprávněnou spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr písemnou smlouvu, kterou se tato osoba zaváže jménem obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry daný nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr spravovat. To neplatí, je-li obchodník s úvěryobchodník s úvěry správcem nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nebo nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr. (2) Obchodník s úvěryObchodník s úvěry, který má sídlo nebo skutečné sídlo v členském státěčlenském státě, může správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru svěřit jen osobě oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, a to písemnou smlouvou, kterou se tato osoba zaváže jménem obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry daný nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr spravovat. (3) Uzavře-li obchodník s úvěryobchodník s úvěry smlouvu podle odstavce 1 nebo 2, plní povinnosti obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry podle § 20 osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, která s ním tuto smlouvu uzavřela. § 22 Informace o osobě oprávněné spravovat nevýkonný úvěr (1) Obchodník s úvěryObchodník s úvěry, který má sídlo nebo skutečné sídlo v České republice, informuje nejpozději v den zahájení správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru osobou oprávněnou spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr Českou národní bankubanku o totožnosti a adrese sídla této osoby; to platí i tehdy, dojde-li ke změně osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr. (2) Česká národní bankabanka neprodleně poskytne informace podle odstavce 1 příslušnému orgánu hostitelského členského státu obchodníka s úvěryhostitelského členského státu obchodníka s úvěry, příslušnému orgánu členského státučlenského státu, v němž byl úvěr poskytnut, a příslušnému orgánu domovského členského státučlenského státu určeného správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru. (3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 23 Obchodník s úvěry ze třetí země (1) Obchodník s úvěryObchodník s úvěry, který nemá sídlo nebo skutečné sídlo v členském státěčlenském státě a na kterého byl v rámci jeho podnikání převeden nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, má-li dotčený dlužník své obvyklé bydliště nebo sídlo v České republice, je povinen uzavřít s osobou oprávněnou spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr písemnou smlouvu, kterou se tato osoba zaváže jeho jménem daný nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr spravovat a zastupovat jej při plnění povinností podle tohoto zákona. (2) Obchodník s úvěryObchodník s úvěry podle odstavce 1 informuje nejpozději v den zahájení správy nevýkonného úvěrusprávy nevýkonného úvěru osobou oprávněnou spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr Českou národní bankubanku o totožnosti a adrese sídla této osoby; to platí i tehdy, dojde-li ke změně osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr. (3) Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST ČTVRTÁ PRAVIDLA JEDNÁNÍ § 24 Vztahy s dlužníkem Obchodník s úvěryObchodník s úvěry a osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr a) jednají s dlužníkem čestně, spravedlivě a kvalifikovaně, b) poskytují dlužníkovi informace, které jsou jasné, pravdivé, nejsou zavádějící nebo klamavé a jsou srozumitelné pro osobu průměrného rozumu, a c) komunikují s dlužníkem způsobem, který nepředstavuje dotěrné obtěžování, nátlak nebo nepatřičné ovlivňování. § 25 Informace o obchodníkovi s úvěry a dalších osobách (1) Obchodník s úvěryObchodník s úvěry a osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnou dlužníkovi alespoň tyto informace: a) jméno a adresu sídla obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry, b) jméno a adresu sídla osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, byla-li určena, c) doklady o povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, byl-li určen, d) jméno, adresu sídla, popřípadě jiné kontaktní adresy osoby pověřené správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru, byla-li určena, a e) kontaktní údaje obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry nebo osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, popřípadě i osoby pověřené správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru, na které se dlužník v budoucnu může obracet, přičemž tyto informace jsou zvýrazněné. (2) Obchodník s úvěryObchodník s úvěry a osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr při každém kontaktu poskytnou dlužníkovi své kontaktní údaje, a byla-li určena osoba pověřená správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru, kontaktní údaje této osoby, které může dlužník použít pro kontakt s věřitelem. § 26 Informace o nevýkonném úvěru Obchodník s úvěryObchodník s úvěry a osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnou dlužníkovi alespoň a) informaci o převodu nevýkonného úvěrupřevodu nevýkonného úvěru, ke kterému došlo, včetně dne, kdy k němu došlo, b) vyčíslení dlužné částky v době zaslání informace, s rozdělením na jistinu, úrok, úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky, c) je-li to relevantní, informaci o tom, že na vymáhání dlužné částky se nadále uplatní právní předpisy upravující vymáhání závazků ze smluv, ochranu spotřebitelespotřebitele, práva dlužníka a trestněprávní předpisy, a d) název, adresu a kontaktní údaje České národní bankybanky a příslušného orgánu členského státučlenského státu, kde má dlužník bydliště nebo kde se nachází jeho sídlo, a nemá-li podle svého vnitrostátního práva sídlo, kde se nachází jeho skutečné sídlo, u kterého může podat stížnost na jednání obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry nebo osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr. § 27 Způsob poskytování informací (1) Obchodník s úvěryObchodník s úvěry a osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr poskytnou na trvalém nosiči dat dlužníkovi informace podle § 25 a 26 při každém převodu nevýkonného úvěrupřevodu nevýkonného úvěru na obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry, před zahájením vymáhání nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a na žádost dlužníka. (2) Změní-li obchodník s úvěryobchodník s úvěry osobu oprávněnou spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, poskytne nově určená osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr na trvalém nosiči dat dlužníkovi alespoň informace podle § 25 odst. 1 písm. b) až d). § 28 Plnění informační povinnosti (1) Je-li obchodníkem s úvěryobchodníkem s úvěry určena osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, použijí se § 25 až 27 jen na tuto určenou osobu. (2) Není-li obchodníkem s úvěryobchodníkem s úvěry určena osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, použijí se § 25 až 27 jen na obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry. § 29 Potvrzení o splnění peněžitého dluhu Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který přijal od dlužníka peněžní prostředky, poskytne dlužníkovi potvrzení o splnění peněžitého dluhu na trvalém nosiči dat. ČÁST PÁTÁ DOHLED § 30 Osoby podléhající dohledu (1) Česká národní bankabanka vykonává dohled nad dodržováním povinností osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr a obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry stanovených tímto zákonem. (2) Česká národní bankabanka vykonává dohled také nad dodržováním povinností správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru stanovených jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je správce nevýkonného úvěru oprávněn vykonávat podle tohoto zákona. (3) Dohled nad dodržováním povinností správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru podle tohoto zákona nebo obdobných ustanovení právních předpisů jiných členských státůčlenských států vykonává Česká národní bankabanka také tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru vykonává v jeho hostitelském členském státěčlenském státě. (4) Osoby podléhající dohledu České národní bankybanky podle odstavců 1 až 3 jsou povinny poskytnout České národní bancebance při výkonu dohledu požadované informace. To platí obdobně pro jinou osobu pověřenou správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru. Česká národní bankabanka je oprávněna požadovat od každého informace potřebné k objasnění skutečností nasvědčujících provádění neoprávněné správy nevýkonných úvěrůsprávy nevýkonných úvěrů a každý je povinen tyto informace poskytnout. (5) Česká národní bankabanka si může vyžádat informace od zahraničního správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, který vykonává činnost v České republice, ve vztahu k jeho činnosti v České republice. § 31 Mlčenlivost Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu obdobně. § 32 Spolupráce dohledových orgánů (1) Česká národní bankabanka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských státůčlenských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr a obchodníky s úvěryobchodníky s úvěry, orgány dohledu členského státučlenského státu, v němž byl úvěr poskytnut, a s Evropským orgánem pro bankovnictví. (2) Česká národní bankabanka zejména informuje orgán dohledu jiného členského státučlenského státu o opatřeních, která přijala na základě informací od tohoto orgánu o porušování právních předpisů osobou podléhající dohledu České národní bankybanky. (3) Česká národní bankabanka předává orgánům dohledu jiného členského státučlenského státu všechny podstatné informace, které se týkají osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr nebo obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry a které se týkají výkonu dohledu orgánu dohledu jiného členského státučlenského státu. (4) Česká národní bankabanka předává orgánům dohledu jiných členských státůčlenských států vykonávajícím dohled nad zahraničním správcem nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nebo obchodníkem s úvěryobchodníkem s úvěry se sídlem v jiném členském státěčlenském státě všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že tyto osoby porušily povinnosti podle tohoto zákona. § 33 Kontrola (1) Je-li to nezbytné pro výkon dohledu podle tohoto zákona, může Česká národní bankabanka požádat orgán dohledu hostitelského členského státučlenského státu, aby v souladu s právními předpisy hostitelského členského státučlenského státu provedl v hostitelském členském státěčlenském státě kontrolu u osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr podléhající dohledu České národní bankybanky nebo u osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr. (2) Česká národní bankabanka na základě žádosti orgánu dohledu jiného členského státučlenského státu může provést kontrolu u osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr nebo u osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr. V takovém případě informuje Česká národní bankabanka o výsledku kontroly orgán dohledu jiného členského státučlenského státu bez zbytečného odkladu. § 34 Opatření k nápravě (1) Poruší-li osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr povinnost stanovenou tímto zákonem, obdobným právním předpisem jiného členského státučlenského státu nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní bankabanka podle závažnosti zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu, c) odvolala člena svého statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby, d) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, v hostitelském členském státěčlenském státě, dokud nezjedná nápravu, nebo e) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, dokud nezjedná nápravu. (2) Česká národní bankabanka opatření podle odstavce 1 zruší, pominou-li důvody pro jeho uložení. (3) Osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, které Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu o způsobu zjednání nápravy. § 35 Opatření k nápravě uložené zahraničnímu správci nevýkonného úvěru (1) Ohrožuje-li zahraniční správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který má sídlo v jiném členském státěčlenském státě a spravuje nevýkonné úvěrynevýkonné úvěry v České republice, závažným způsobem zájmy dlužníků v České republice a toto ohrožení není možné odvrátit postupem podle § 32 odst. 4, může Česká národní bankabanka uložit zahraničnímu správci nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru ve vztahu k činnostem vykonávaným v České republice, aby a) ve stanovené lhůtě zjednal nápravu, nebo b) přestal vykonávat některé činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, dokud nezjedná nápravu. (2) Má-li Česká národní bankabanka v úmyslu uložit opatření podle odstavce 1, informuje o tom orgán dohledu domovského členského státučlenského státu zahraničního správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a orgány dohledu ostatních dotčených členských státůčlenských států. Není-li to možné, informuje Česká národní bankabanka uvedené orgány bez zbytečného odkladu po uložení tohoto opatření a zároveň jim sdělí důvody pro uložení opatření podle odstavce 1. (3) Opatření uložené podle odstavce 1 musí být přiměřené povaze ohrožení, nesmí znevýhodňovat dlužníky v jiných členských státechčlenských státech a musí směřovat k ochraně zájmů dlužníků v České republice. (4) Česká národní bankabanka opatření podle odstavce 1 zruší, pominou-li důvody pro jeho uložení. (5) Zahraniční správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, který má sídlo v jiném členském státěčlenském státě a kterému Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní bankubanku o způsobu zjednání nápravy bez zbytečného odkladu. § 36 Odnětí povolení (1) Česká národní bankabanka odejme povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, jestliže o to správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru požádá. (2) Česká národní bankabanka může odejmout povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, jestliže a) správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nesplňuje podmínky pro jeho udělení, b) správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, c) správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr, d) povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, nebo e) správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru nespravoval nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr po dobu delší než 12 měsíců. (3) Česká národní bankabanka informuje o odnětí povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru příslušné orgány hostitelského členského státu správce nevýkonného úvěruhostitelského členského státu správce nevýkonného úvěru a příslušné orgány členského státučlenského státu, v němž byl úvěr poskytnut. ČÁST ŠESTÁ PŘESTUPKY § 37 Přestupky správce nevýkonného úvěru (1) Správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí ochranu peněžních prostředků podle § 10, b) neuplatňuje systém správy a řízení podle § 11, c) nezajistí, aby smlouva, na základě které spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr jménem obchodníka s úvěryobchodníka s úvěry, splňovala požadavky podle § 12, d) nesplní oznamovací povinnost podle § 8 odst. 1, § 13 odst. 1, § 15 odst. 1 nebo § 17 odst. 1, e) při pověření jiné osoby správou nevýkonného úvěrusprávou nevýkonného úvěru poruší některou z povinností podle § 13 odst. 2, 4 nebo 5, nebo f) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 14 odst. 1 nebo 2. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo f), nebo d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). § 38 Přestupky osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěr a obchodníka s úvěry (1) Osoba oprávněná spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr se dopustí přestupku tím, že a) jedná s dlužníkem v rozporu s § 24, b) nesplní některou z informačních povinností podle § 25 až 27 nebo § 34 odst. 3, c) neposkytne dlužníkovi potvrzení o splnění peněžitého dluhu podle § 29, nebo d) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle § 34 odst. 1. (2) Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru se dopustí přestupku tím, že nezajistí ochranu peněžních prostředků podle § 10. (3) Obchodník s úvěryObchodník s úvěry se dopustí přestupku tím, že a) poruší informační povinnost podle § 20 odst. 1, b) v rozporu s § 21 odst. 1 nebo § 23 odst. 1 neuzavře smlouvu o správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru, c) svěří správu nevýkonného úvěrusprávu nevýkonného úvěru jiné osobě v rozporu s § 21 odst. 2, d) nesplní některou z informačních povinností podle § 22 odst. 1, § 23 odst. 2, § 25, 26 nebo 27, nebo e) jedná s dlužníkem v rozporu s § 24. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 3 písm. d), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 3 písm. a), nebo d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. b), c) nebo e). § 39 Další přestupky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) spravuje nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr jako podnikání, aniž je k tomu oprávněn, nebo b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru. (2) Přestupku se dopustí ten, kdo neposkytne České národní bancebance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení podle § 30 odst. 4. (3) BankaBanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státěčlenském státě a zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z informačních povinností podle § 19 nebo § 20 odst. 1 nebo 3. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), nebo c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). § 40 Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka. (2) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o přestupku na svých internetových stránkách; toto rozhodnutí se uveřejní nejméně po dobu 5 let. (3) Osobní údaje osoby uznané vinnou přestupkem se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu osobních údajů3) a zákonem upravujícím zpracování osobních údajů, nejdéle pak na dobu 5 let. (4) Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 2 bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou přestupkem, jestliže by uveřejnění a) ohrozilo stabilitu finančního trhu, b) ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení, nebo c) způsobilo osobě uznané vinnou přestupkem nepřiměřenou újmu. ČÁST SEDMÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ HLAVA I Ustanovení společná Seznamy § 41 (1) Česká národní bankabanka vede v elektronické podobě seznam a) správců nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a b) zahraničních správců nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, kteří jsou oprávněni spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr nebo přijímat peněžní prostředky od dlužníka podle § 18 odst. 3. (2) Česká národní bankabanka seznam podle odstavce 1 uveřejní na svých internetových stránkách. Údaje, v případě změn včetně předchozích údajů, zůstávají uveřejněny po dobu 10 let od konce roku, v němž osobě zapsané do seznamu podle odstavce 1 zaniklo oprávnění k činnosti. (3) Dozví-li se Česká národní bankabanka o změně údajů zapsaných v seznamu podle odstavce 1, tento seznam aktualizuje bez zbytečného odkladu. (4) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. § 42 (1) Do seznamu podle § 41 odst. 1 se zapisuje jméno, adresa sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a informace o tom, zda je daná osoba oprávněna přijímat peněžní prostředky od dlužníků. (2) Do seznamu podle § 41 odst. 1 písm. a) se zapisuje také a) den vzniku oprávnění k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, b) den zániku oprávnění k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru a jeho důvod a c) přehled o pravomocně uložených správních trestech a o vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankoubankou. (3) Do seznamu podle § 41 odst. 1 písm. b) se zapisují také údaje o domovském členském státěčlenském státě zahraničního správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru. § 43 Důvěryhodnost (1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje osoba, která dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona. (2) Při posuzování důvěryhodnosti právnické osoby přihlédne Česká národní bankabanka i k důvěryhodnosti fyzických osob, které jsou členy statutárního orgánu této právnické osoby. (3) Má se za to, že osoba nedává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona, jestliže a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin proti majetku, trestný čintrestný čin hospodářský nebo pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, b) jí byla v posledních 5 letech pro závažné nebo opakované porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem povolání pravomocně uložena pokuta za přestupek nebo zákaz činnosti, c) v posledních 5 letech porušila povinnost součinnosti s dohledovým orgánem nebo jiným orgánem veřejné správy, zejména tím, že podala nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď v přestupkovém nebo jiném správním řízení nebo uvedla nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu, d) v posledních 5 letech závažným způsobem porušila zásady poctivého obchodního styku nebo narušila hospodářskou soutěž, zneužila důvěrné informacedůvěrné informace, včetně osobních údajů jiných osob, porušila obchodní nebo bankovní tajemství nebo jinou povinnost mlčenlivosti a o těchto porušeních bylo pravomocně rozhodnuto, e) v posledních 5 letech nabylo právní moci rozhodnutí o jejím úpadku, f) byla v posledních 5 letech členem statutárního nebo dozorčího orgánu nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby, 1. ohledně které nabylo právní moci rozhodnutí o úpadku, 2. na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo 3. byl-li konkurs na její majetek zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující. (4) Při posuzování důvěryhodnosti se odstavec 3 písm. e) nebo f) nepoužije, jestliže a) insolvenční soudinsolvenční soud zrušil konkurs jinak než 1. usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo 2. z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo b) soud zamítl insolvenční návrh a jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby. § 44 Povinnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru Přijme-li nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru peněžní prostředky jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěryobchodníkovi s úvěry při správě nevýkonného úvěrusprávě nevýkonného úvěru, použije se § 10 odst. 1 a 2 obdobně. § 45 Zmocnění Česká národní bankabanka vydá vyhlášku podle § 7 odst. 4, § 8 odst. 3, § 13 odst. 7, § 15 odst. 3, § 17 odst. 4, § 20 odst. 6, § 22 odst. 4 a § 23 odst. 4. HLAVA II Ustanovení přechodná a závěrečná § 46 Přechodná ustanovení (1) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr na základě živnostenského oprávnění, může tuto činnost vykonávat na základě tohoto oprávnění nejdéle do 29. června 2024. Podá-li v této lhůtě žádost o udělení povolení k činnosti správce nevýkonného úvěrunevýkonného úvěru, může spravovat nevýkonný úvěrnevýkonný úvěr i po uplynutí této lhůty na základě svého dosavadního oprávnění do nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti. (2) Ustanovení § 19 se nepoužije na nevýkonné úvěrynevýkonné úvěry poskytnuté přede dnem 1. července 2018. (3) U nevýkonných úvěrůnevýkonných úvěrů poskytnutých mezi dnem 1. července 2018 a dnem nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/21671), uvedou podle § 19 bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státěčlenském státě a zahraniční bankabanka se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která vykonává svou činnost na území České republiky, do samostatného dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167, jen ty informace, které jsou jim známy. § 47 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167 ze dne 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Zákon č. 85/2024 Sb.	Zákon č. 85/2024 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o trhu s nevýkonnými úvěry Vyhlášeno 11. 4. 2024 13:53:16, datum účinnosti 1. 5. 2024, částka 85/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o spotřebitelském úvěru * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o platebním styku * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2024 85 ZÁKON ze dne 6. března 2024, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o trhu s nevýkonnými úvěry Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I V § 267b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 293/2013 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Výkonu rozhodnutí na majetek správce nevýkonného úvěru, zahraničního správce nevýkonného úvěru nebo nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru nepodléhají peněžní prostředky, které tyto osoby přijaly při správě nevýkonného úvěru jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry109).“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. Poznámka pod čarou č. 109 zní: „109) § 10 zákona č. 84/2024 Sb., o trhu s nevýkonnými úvěry.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o bankách Čl. II Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 35/2023 Sb., zákona č. 407/2023 Sb. a zákona č. 417/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní: „q) správa nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry,“. Dosavadní písmeno q) se označuje jako písmeno r). 2. V § 1 odst. 3 písm. r) se text „p)“ nahrazuje textem „q)“. 3. V § 5d se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) správu nevýkonného úvěru.“. Čl. III Přechodné ustanovení Na banku a zahraniční banku, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona bankovní licenci udělenou Českou národní bankou, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí, jako by měly v této licenci povolenu správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. IV V § 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 338/2020 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry pro členy.“. Čl. V Přechodné ustanovení Na spořitelní a úvěrní družstvo, které má ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona povolení udělené Českou národní bankou, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí, jako by mělo v tomto povolení povolenu správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VI V položce 65 bodě 4 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., se doplňuje písmeno f), které zní: „f)\| k činnosti správce nevýkonného úvěru\| Kč 20 000“. ---\|---\|--- ČÁST PÁTÁ Změna zákona o spotřebitelském úvěru Čl. VII Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 186/2020 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 462/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 3 se za číslo „3“ vkládají slova „a 4“. 2. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Další činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru může na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru vykonávat také správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry.“. 3. V § 15 odst. 2 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ , včetně postupů k tomu, aby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru vyvinul snahu před zahájením řízení o nárocích věřitele v důsledku prodlení spotřebitele ve vhodných případech uplatňovat přiměřená opatření“. 4. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Opatření podle odstavce 2 písm. h) zohledňují mimo jiné situaci spotřebitele a mohou spočívat například v a) částečném nebo úplném refinancování spotřebitelského úvěru, nebo b) změně závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, jako je například 1. prodloužení doby trvání spotřebitelského úvěru, 2. odložení jedné nebo více splátek spotřebitelského úvěru, 3. snížení zápůjční úrokové sazby, 4. změna měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, nebo 5. jiná změna splácení spotřebitelského úvěru.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 55 odst. 1 písmeno b) zní: „b) předmět činnosti podle § 3 odst. 1 písm. a) nebo b) v rozsahu podle skupin odbornosti; u nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru také předmět činnosti podle § 9a,“. 6. Za § 101 se vkládá nový § 101a, který včetně nadpisu zní: „§ 101a Informace o změně obsahu závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Před změnou obsahu závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen spotřebiteli poskytnout a) popis navrhovaných změn a, je-li to relevantní, informaci, zda je změna podmíněna souhlasem spotřebitele nebo vyplývá ze zákona, b) předpokládané datum účinnosti navrhovaných změn a c) informaci o možnosti spotřebitele podat kdykoli stížnost týkající se navrhovaných změn orgánu dohledu, včetně příslušných kontaktních údajů.“. 7. V § 154 odst. 1 písmeno c) zní: „c) pokud není nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, v rozporu s § 8 odst. 3 nezavede nebo neuplatňuje 1. pravidla odměňování nebo pravidla kontroly osob, prostřednictvím nichž provozuje svou činnost, 2. pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, nebo 3. pravidla pro jednání se spotřebiteli, kteří jsou v prodlení,“. 8. V § 154 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „až 3“ nahrazují slovy „a 2“. 9. V § 154 odst. 3 písm. b) se slova „bodu 1“ nahrazují slovy „bodů 1 a 3“. 10. V § 155 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o platebním styku Čl. VIII Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 5/2019 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. 129/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 189 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 2. V § 236 odst. 1 písm. c) se text „o)“ nahrazuje textem „l)“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 89/2024 Sb.	Zákon č. 89/2024 Sb. Zákon, kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb Vyhlášeno 16. 4. 2024 14:18:36, datum účinnosti 1. 1. 2026, částka 89/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o volbě prezidenta republiky * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o obcích * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o místním referendu * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o krajském referendu * ČÁST SEDMNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální částečně účinné znění od 1. 1. 2025 (268/2024 Sb.) 89 ZÁKON ze dne 6. března 2024, kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky Čl. I Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 195/2010 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 59/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 72/2018 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 49/2021 Sb. a zákona č. 189/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Tento zákon upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do Parlamentu České republiky, zvláštní podmínky výkonu volebního práva v těchto volbách a zvláštní pravidla zjišťování výsledků těchto voleb. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb.“. 2. V § 1 odst. 3 větě druhé se slova „uveřejňuje ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“. 3. V § 1 odst. 3 se věta třetí zrušuje. 4. V § 1 se odstavce 4 až 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 4. 5. § 2 až 15 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1 až 5k zrušují. 6. V § 16 odst. 1 a 2 a v § 16c odst. 4 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“. 7. V § 16 odst. 1 a 6 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“. 8. V § 16 odst. 1 se slova „politické strany, politického hnutí, koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“. 9. V § 16 odst. 4 se slova „politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu“ nahrazují slovy „volebních stran“. 10. V § 16 odst. 5 se slova „politických stranách nebo koalicích“ nahrazují slovy „volebních stranách“. 11. V § 16 odst. 6 se slova „politické strany, politická hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni“ nahrazují slovy „volební strany jsou povinny“. 12. V § 16 odst. 8 se slova „politické strany, politická hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strany“ a slova „politickým stranám, politickým hnutím a koalicím“ se nahrazují slovy „volebním stranám“. 13. V § 16 odst. 9 se slova „politické strany, politická hnutí, koalice a kandidáty“ nahrazují slovy „volební strany a jejich kandidáty“. 14. V § 16a odst. 1, § 16b odst. 2, § 16c odst. 1, § 16d odst. 1, 2 a v § 16d odst. 3 písm. c) se slova „politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát“ nahrazují slovy „volební strana“. 15. V § 16a odst. 1 a v § 16d odst. 1 se slova „jsou povinni“ nahrazují slovy „je povinna“. 16. V § 16a odst. 4 a v § 16g odst. 2 písm. d) se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 17. V § 16a odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“. 18. V § 16c odst. 3 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejich kandidát anebo nezávislý kandidát“ nahrazují slovy „volební strana a její kandidát“. 19. V § 16c odst. 4 se slova „politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany“. 20. V § 16d odst. 3 písm. a) se slova „politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátovi“ nahrazují slovy „volební straně“. 21. V § 16d odst. 3 písm. c) se slovo „zavázali“ nahrazuje slovem „zavázala“ a slova „politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátu“ se nahrazují slovy „volební straně“. 22. V § 16d odst. 4 a 5 se slova „politická strana, politické hnutí, koalice a nezávislý kandidát“ nahrazují slovy „volební strana“. 23. V § 16d odst. 5 se slovo „zašlou“ nahrazuje slovem „zašle“. 24. V § 16f odst. 1 písm. a) se slova „politických stran, politických hnutí, koalic, nezávislých kandidátů“ nahrazují slovy „volebních stran“. 25. V § 16f odst. 1 písm. b) se slova „politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů“ nahrazují slovy „volebních stran“. 26. V § 16f odst. 1 písm. d) se slova „a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce“ zrušují. 27. V § 16f se odstavce 2 až 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 28. V § 16g odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „ , právnická nebo podnikající fyzická“. 29. V § 16g odst. 1 písm. c) se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“. 30. V § 16g odst. 1 písm. d) a v § 16g odst. 2 písm. a) se za slovo „příjmením“ vkládají slova „nebo názvem a zkratkou“. 31. V § 16g odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „Nezávislý kandidát“ vkládají slova „ , kandidující politická strana nebo politické hnutí anebo politická strana nebo politické hnutí zastoupené v koalici“. 32. V § 16g odst. 2 písm. j) se text „písm. b)“ zrušuje a za slova „volební kampaň“ se vkládají slova „pro volby do Poslanecké sněmovny nebo“. 33. V § 16g odst. 2 písm. l) se za slovo „nebo“ vkládají slova „ , jde-li o nezávislého kandidáta,“. 34. V § 16g se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 35. § 16h se včetně nadpisu zrušuje. 36. § 16i včetně nadpisu zní: „§ 16i Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Úřad, jde-li o přestupky podle § 16g odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a § 16g odst. 2, b) krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 16g odst. 1 písm. e). (2) K řízení o přestupku je místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku adresu místa trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou, nebo sídlo, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Nemá-li podezřelý z přestupku, který je fyzickou osobou, místo trvalého pobytu, k řízení o přestupku je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku poslední známé místo pobytu.“. 37. § 17 až 23 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6 až 7b zrušují. 38. V § 25 se slova „volebního práva podle § 2 písm. b)“ nahrazují slovy „práva být volen“. 39. Na konci § 26 se doplňuje věta „Volební kraj je volebním obvodem.“. 41. Za § 27 se vkládá nový § 28, který zní: „§ 28 Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat v kterémkoli volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku.“. 42. § 31 až 33 včetně nadpisů znějí: „§ 31 Podávání kandidátních listin (1) Kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny jsou oprávněny podat registrovaná politická strana nebo politické hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, nebo koalice. Ve volbách do Poslanecké sněmovny musí mít koalice stejné složení ve všech volebních krajích. Koalice stejného složení musí mít ve všech volebních krajích, ve kterých kandiduje, stejný název. (2) Nejvyšší počty kandidátů, které může volební strana v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. (3) Volební strana připojí ke kandidátní listině doklad o zaplacení poplatku za registraci kandidátní listiny. § 32 Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny (1) Poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je volební strana. (2) Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny registračním úřadem. (3) Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny činí 19 000 Kč. (4) Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny a úrok z peněžních prostředků na účtu správce poplatku vedeném u České národní banky podle § 33 odst. 2 je příjmem státního rozpočtu. (5) Poplatková povinnost k poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny zaniká, pokud kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle soudního řádu správního. Poplatková povinnost zaniká ke dni, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu ve věci odmítnutí registrace kandidátní listiny, nebo ke dni, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci. § 33 Správa poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny (1) Správcem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je registrační úřad. (2) Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je splatný při podání kandidátní listiny, nejpozději však 66 dnů přede dnem voleb. Poplatek se platí na účet správce poplatku vedený u České národní banky zřízený nejpozději 72 dnů přede dnem voleb. (3) Nezaplatí-li poplatník poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny ve lhůtě splatnosti, vyzve jej písemně správce poplatku nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby tak učinil do 53 dnů přede dnem voleb. Nezaplatí-li poplatník poplatek ani v této lhůtě, registrační úřad rozhodne o odmítnutí kandidátní listiny. (4) U poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny nevzniká úrok z prodlení a nelze povolit posečkání jeho úhrady, popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky. (5) Správce poplatku vrátí přeplatek na poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny bez žádosti do 1 měsíce od vzniku přeplatku.“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. 43. § 36 a 37 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 10 zrušují. 44. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Hlasovací lístky Hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny se zhotovují pro každou volební stranu zvlášť.“. 45. Nadpis § 39 zní: „Způsob hlasování“. 46. V § 39 větě první se slova „V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič“ nahrazují slovy „Volič vloží“. 47. § 40 se včetně nadpisu zrušuje. 48. § 41 včetně nadpisu zní: „§ 41 Sčítání hlasů okrskovou volební komisí a zvláštní okrskovou volební komisí Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé volební strany, přičemž vyloučí neplatné hlasy voličů z důvodů stanovených zákonem o správě voleb. Dále posoudí a následně sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, jedná se o platný hlas pro volební stranu; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.“. 49. V § 42 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 50. V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu“ nahrazují slovem „voličů“. 51. V § 42 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 52. V § 42 odst. 1 písm. f) se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“. 53. V § 42 odst. 1 písm. g) se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 54. V § 42 odst. 2 se slova „odstavce 2 písm. f)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. g)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem“. 55. V § 42 se odstavec 3 zrušuje. 56. § 43 se včetně nadpisu zrušuje. 57. V § 46 odst. 1 se slova „pracovišti u krajského úřadu“ nahrazují slovy „krajském pracovišti“ a slova „podle § 43“ se zrušují. 58. V § 46 odst. 3 písm. b) se slova „ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů“ nahrazují slovem „voličů“. 59. V § 46 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) celkový počet voličů, kteří hlasovali ve volebním kraji na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 60. V § 46 odst. 3 se na začátek písmen e) a g) vkládá slovo „celkový“. 61. V § 46 odst. 3 písm. e) se slovo „celkem“ zrušuje. 62. V § 46 odst. 3 písm. f) se slova „politické strany, politická hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 63. V § 46 odst. 4 se na začátek písmen b) a c) vkládá slovo „pověřený“. 64. V § 48 odst. 1 se slova „u pověřených obecních úřadů podle § 43“ zrušují a slova „politické strany, politická hnutí a koalice“ se nahrazují slovy „volební strany“. 65. V nadpisu § 49 se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 66. V § 49 odst. 2 se slova „politickým stranám, politickým hnutím a koalicím“ nahrazují slovy „volebním stranám“. 67. V § 49 odstavec 3 zní: „(3) Český statistický úřad zjistí, zda do skrutinia postupují alespoň 2 volební strany.“. 68. V § 49 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „politické strany, politická hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 69. V § 50 odst. 2 se slova „politické strany, politická hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 70. V § 50 odst. 3 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“ a slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ se nahrazují slovy „volební straně“. 71. V § 50 odst. 4 větě první se za text „odst. 2“ vkládají slova „a 3“. 72. V § 50 odst. 4 se slova „politickým stranám, politickým hnutím nebo koalicím“ nahrazují slovy „volebním stranám“ a slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ se nahrazují slovy „volební straně“. 73. V § 50 odst. 5 se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 74. V § 50 odst. 6 se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“. 75. V § 50 odst. 7 a 8 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“. 76. V § 51 odst. 1 větě druhé se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“ a slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ se nahrazují slovy „volební strana“. 77. V § 51 odst. 2 větě první se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 78. V § 51 odst. 2 větě čtvrté se slova „politické straně, politickému hnutí a koalici“ nahrazují slovy „volební straně“ a slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ se nahrazují slovy „volební stranu“. 79. V § 51 odst. 3 větě první se slova „politickým stranám, politickým hnutím a koalicím“ nahrazují slovy „volebním stranám“ a slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ se nahrazují slovy „volební straně“. 80. V § 51 odst. 3 větě druhé se slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební straně“. 81. V § 51 odst. 3 větě třetí se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“. 82. V § 51 odst. 4 větách první a druhé se slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební straně“. 83. V § 51 odst. 5 větě první se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“ a slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ se nahrazují slovy „volební straně“. 84. V § 51 odst. 5 větě druhé se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 85. V § 51 odst. 6 větě druhé se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 86. V § 52 odstavec 1 zní: „(1) Po provedení skrutinií předá Český statistický úřad zjištěné výsledky hlasování Státní volební komisi. Státní volební komise schválí zápis o výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem. Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.“. 87. V § 52 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Státní volební komise“ nahrazují slovy „o výsledku voleb“. 88. V § 52 odst. 2 písm. a) se slova „ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů“ nahrazují slovem „voličů“. 89. V § 52 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 90. V § 52 odst. 2 písm. d) se slova „politickou stranu, politické hnutí a koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“. 91. V § 52 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) procentní vyjádření počtu platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu z celkového počtu odevzdaných platných hlasů, uvedené na dvě desetinná místa; v případě započetí další 0,01 % hlasů se zvýší druhé desetinné místo,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 92. V § 52 odst. 2 písmeno f) zní: „f) jména a příjmení kandidátů v členění podle volebních stran, kteří byli zvoleni v prvním skrutiniu, a kandidátů v členění podle volebních stran zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování; v případě koalice se uvede i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.“. 93. V § 52 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) seznam volebních stran, které získaly nejméně 1,5 procenta bez zaokrouhlení z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení, h) seznam volebních stran, které získaly nejméně 3 procenta bez zaokrouhlení z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení.“. 94. V § 52 se odstavec 3 zrušuje. 95. § 52a se včetně nadpisu zrušuje. 96. Nadpis § 54 zní: „Náhradník“. 97. V § 54 odst. 1 a 2 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 98. V § 54 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Postavení náhradníka zaniká a) uplynutím volebního období Poslanecké sněmovny, b) okamžikem doručení vzdání se postavení náhradníka ve formě notářského zápisu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny; notářský zápis nesmí být starší než jeden měsíc, c) okamžikem, v němž u náhradníka nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti, d) rozpuštěním Poslanecké sněmovny. (7) Zánik postavení náhradníka oznámí předseda Poslanecké sněmovny nejpozději po zahájení nejbližší schůze Poslanecké sněmovny poté, co se o této skutečnosti dozvěděl.“. 99. V § 57 se slova „volebního práva podle § 2 písm. b)“ nahrazují slovy „práva být volen“. 100. § 59 zní: „§ 59 (1) Pro volby do Senátu se na území České republiky vytváří 81 volebních obvodů. V každém volebním obvodu se volí jeden senátor. Územní vymezení volebních obvodů a jejich sídla jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (2) Dojde-li ke změně názvu obce, náleží území obce do dosavadního volebního obvodu. (3) Dojde-li ke sloučení obcí, území obce vzniklé sloučením náleží do volebního obvodu, do kterého náleželo území územně největší ze slučovaných obcí. (4) Dojde-li k připojení obce k jiné obci, náleží území připojované obce do volebního obvodu, do kterého náleží území obce, ke které se připojuje. (5) Dojde-li ke vzniku nové obce oddělením části obce, náleží území nově vzniklé obce do volebního obvodu, do kterého náleží území obce, od které se oddělila. (6) Pro účely odstavců 2 až 5 se za obec považuje také městská část územně členěného statutárního města, městský obvod územně členěného statutárního města a městská část hlavního města Prahy.“. 101. Za § 59 se vkládají nové § 59a až 59c, které znějí: „§ 59a (1) V roce předcházejícím roku, v němž se konají volby jedné třetiny senátorů, předloží vláda oběma komorám Parlamentu zprávu o počtech voličů připadajících na každý volební obvod. Ve zprávě podle věty první vláda uvede, jaké jsou procentuální odchylky v jednotlivých volebních obvodech od průměrného počtu voličů na volební obvod. (2) Přesahuje-li odchylka od průměrného počtu voličů v některém volebním obvodu 15 % a uplyne-li do konce kalendářního roku předcházejícího roku, v němž se konají volby jedné třetiny senátorů, alespoň 12 let od nabytí účinnosti poslední změny územního vymezení volebních obvodů, předloží vláda Poslanecké sněmovně spolu se zprávou podle odstavce 1 návrh zákona o změně územního vymezení volebních obvodů tak, aby odchylka od průměrného počtu voličů v žádném volebním obvodu nepřesahovala 15 %. Vláda předloží tento návrh zákona tak, aby změna územního vymezení volebních obvodů mohla nabýt účinnosti k 1. lednu roku, v němž se konají volby jedné třetiny senátorů. § 59b (1) Volební obvody jsou účelovým územním prvkem vedeným v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Editorem identifikačních a lokalizačních údajů volebních obvodů a údajů o vazbách na ostatní územní prvky v registru je Český úřad zeměměřický a katastrální. Při změně ve vymezení volebních obvodů poskytne Ministerstvo vnitra Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu potřebné podklady pro změnu takového vymezení v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. (2) Vznikne-li oprávněná pochybnost o správnosti vymezení volebního obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, Ministerstvo vnitra ověří správnost takového vymezení. Výsledek ověření oznámí Ministerstvo vnitra Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu; vyplývá-li to z výsledku takového ověření, Český úřad zeměměřický a katastrální provede změnu příslušného údaje týkajícího se vymezení volebního obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. § 59c Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do Senátu hlasovat v kterémkoli volebním okrsku na území svého volebního obvodu, pokud se zde konají volby, nebo nemá-li volič v České republice trvalý pobyt a má v seznamu voličů zapsaný údaj o hlasování ve zvláštním volebním okrsku, na území kteréhokoli volebního obvodu, kde se konají volby.“. 102. § 60 až 62 včetně nadpisů znějí: „§ 60 Podávání kandidátních listin (1) Kandidátní listinu pro volby do Senátu jsou oprávněni podat registrovaná politická strana nebo politické hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, koalice nebo nezávislý kandidát. (2) Volební strana připojí ke kandidátní listině doklad o zaplacení poplatku za registraci kandidátní listiny. (3) Ke kandidátní listině nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněnými voliči z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič na listinné petici, podpis se nezapočítává. V záhlaví petice a v záhlaví na každém očíslovaném podpisovém archu listinné petice se uvede skutečnost, že petice je určena na podporu kandidatury nezávislého kandidáta, jeho jméno a příjmení, rok narození, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb. (4) K petici nebo části petice podané po lhůtě pro podání kandidátní listiny se nepřihlíží. Vady v petici nelze zhojit. § 61 Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu (1) Poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je volební strana. (2) Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu registračním úřadem. (3) Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu činí 20 000 Kč. (4) Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu a úrok z peněžních prostředků na účtu správce poplatku vedeném u České národní banky podle § 62 odst. 2 je příjmem státního rozpočtu. (5) Poplatková povinnost k poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu zaniká, pokud a) kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle soudního řádu správního, a to ke dni, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu ve věci odmítnutí registrace kandidátní listiny, nebo ke dni, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci, nebo b) kandidát získá v prvním kole voleb ve volebním obvodu alespoň 6 % z celkového počtu platných hlasů, a to ke dni vyhlášení výsledků prvního kola. § 62 Správa poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu (1) Správcem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je registrační úřad. (2) Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je splatný při podání kandidátní listiny, nejpozději však 66 dnů přede dnem voleb. Poplatek se platí na účet správce poplatku vedený u České národní banky zřízený nejpozději 72 dnů přede dnem voleb. (3) Nezaplatí-li poplatník poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu ve lhůtě splatnosti, vyzve jej písemně správce poplatku nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby tak učinil do 53 dnů přede dnem voleb. Nezaplatí-li poplatník poplatek ani v této lhůtě, registrační úřad rozhodne o odmítnutí kandidátní listiny. (4) U poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu nevzniká úrok z prodlení a nelze povolit posečkání jeho úhrady, popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky. (5) Správce poplatku vrátí přeplatek na poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu bez žádosti do 1 měsíce od vzniku přeplatku.“. 103. § 66 se včetně nadpisu zrušuje. 104. § 67 včetně nadpisu zní: „§ 67 Hlasovací lístky Všichni kandidáti jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku. Pořadí kandidátů stanoví registrační úřad losem. Před jménem každého kandidáta se umístí rámeček.“. 105. § 68 včetně nadpisu zní: „§ 68 Způsob hlasování Volič označí v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje. Hlasovací lístek vloží do úřední obálky.“. 106. § 69 se včetně nadpisu zrušuje. 107. § 70 včetně nadpisu zní: „§ 70 Sčítání hlasů okrskovou volební komisí (1) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle toho, kterým kandidátům byl udělen hlas, a poté je sečte, přičemž vyloučí neplatné hlasy voličů z důvodů stanovených zákonem o správě voleb a v odstavci 2. (2) Hlas voliče je neplatný, jestliže volič a) neoznačil na hlasovacím lístku křížkem v rámečku žádného kandidáta, b) označil na hlasovacím lístku křížkem v rámečku více než jednoho kandidáta, nebo c) označil kandidáta jinak než křížkem v rámečku před jeho jménem.“. 108. V § 71 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 109. V § 71 odst. 1 písm. b) se slova „ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu“ nahrazují slovem „voličů“. 110. V § 71 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 111. V § 71 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 112. § 72 se zrušuje. 113. V § 73 odst. 1 se slova „pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „registračního úřadu“ a slova „u pověřeného obecního úřadu podle § 72 odst. 1“ se zrušují. 114. V § 73 odst. 2 se slova „pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „registračnímu úřadu“. 115. V § 73 odst. 3 písm. b) se slova „ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů“ nahrazují slovem „voličů“. 116. V § 73 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) celkový počet voličů, kteří hlasovali ve volebním obvodu na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 117. V § 73 odst. 3 písmeno e) zní: „e) celkový počet odevzdaných úředních obálek za volební obvod,“. 118. V § 73 odst. 3 písm. g) se slova „ ; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los,“ nahrazují slovy „ , pokud získalo více kandidátů stejný počet hlasů, uvedou se v abecedním pořadí,“. 119. V § 73 odst. 4 písmeno a) zní: „a) vedoucí registračního úřadu,“. 120. V § 73 odst. 4 se na začátek písmen b) a c) vkládá slovo „pověřený“. 121. V § 73 odst. 4 písm. b) se slova „pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „registračního úřadu“. 122. V § 73 odst. 5 se slova „pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „registrační úřad“. 123. V § 73 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Souhrnné výsledky obsahují u zvoleného kandidáta i údaj o názvu a druhu volební strany, za kterou kandidoval, a v případě koalice i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.“. 124. V § 75 se za slovo „který“ vkládají slova „v prvním kole“. 125. V § 76 odst. 1 se slova „pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „registrační úřad“. 126. V § 76 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Pokud se na prvním místě umístilo více kandidátů se stejným počtem odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů, postupují do druhého kola všichni tito kandidáti pouze z prvního místa. Pokud dojde ke shodě v počtu odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů u kandidátů, kteří se umístili na druhém místě, postupují do druhého kola kandidát z prvního místa a všichni kandidáti z druhého místa.“. 127. V § 76 odstavec 3 zní: „(3) Jestliže se před druhým kolem voleb ve volebním obvodu kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, a nezůstanou alespoň 2 kandidáti, postupuje do druhého kola voleb na místo takového kandidáta kandidát, který v prvním kole voleb získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Při rovnosti odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů postupují všichni takoví kandidáti. V těchto případech se druhé kolo voleb koná třináctý den po ukončení hlasování v prvním kole.“. 128. V § 76 odstavec 4 zní: „(4) Kandidáti jsou na hlasovacím lístku uvedeni v pořadí podle vylosovaného čísla, které zůstává zachováno z prvního kola voleb.“. 129. V § 76 odst. 5 se slovo „více“ nahrazuje slovem „nejvíce“ a slova „rozhodne los“ se nahrazují slovy „nebyl zvolen žádný z kandidátů“. 130. V § 76 odstavec 6 zní: „(6) Pro druhé kolo voleb se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb vztahující se na volby do Senátu. Odvolání kandidáta zmocněncem volební strany však není přípustné.“. 131. § 77 a 77a se včetně nadpisu zrušují. 132. V § 79 odstavec 3 zní: „(3) Opakované volby se konají do 90 dnů poté, kdy nastal důvod podle odstavce 1. Prezident republiky vyhlásí opakované volby do 10 dnů poté, co nastal důvod podle odstavce 1, a zároveň nejpozději 80 dnů před jejich konáním.“. 133. V § 79 odstavec 5 zní: „(5) Konají-li se opakované volby, registrační úřad vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb volební straně zaplacený poplatek za registraci.“. 134. V § 79 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Pro opakované volby a opakované hlasování se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb upravující volby do Senátu obdobně. (7) V opakovaných volbách a opakovaném hlasování je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které by příslušelo senátorovi zvolenému ve druhém kole voleb, v nichž jsou senátoři voleni na celé šestileté volební období.“. 135. V § 80 odst. 1 se slova „ , a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora“ zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „Doplňovací volby se konají do 90 dnů po zániku mandátu senátora. Prezident republiky vyhlásí doplňovací volby do 10 dnů po zániku mandátu senátora a zároveň nejpozději 80 dnů před jejich konáním.“. 136. V § 80 odstavec 2 zní: „(2) Pro doplňovací volby se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb upravující volby do Senátu obdobně.“. 137. § 82 se včetně nadpisu zrušuje. 138. V § 83 odst. 1 se slova „nebo přihlášky k registraci“ zrušují. 139. § 84 se zrušuje. 140. § 85 včetně nadpisu zní: „§ 85 Příspěvek na úhradu volebních nákladů (1) Volební straně, která ve volbách do Poslanecké sněmovny získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu poskytnut příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 100 Kč. (2) V případě koalice vyplatí Ministerstvo financí příspěvek na úhradu volebních nákladů politickým stranám nebo politickým hnutím, které tvoří koalici, rovným dílem nebo podle dohody o rozdělení příspěvku na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice, byla-li Ministerstvu financí doručena do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin. (3) Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně Ministerstvu financí změnu výsledků voleb na základě soudního přezkumu, pokud má změna vliv na výplatu příspěvku na úhradu volebních nákladů.“. 141. V části první nadpis oddílu pátého zní: „Soudní přezkum“. 142. § 86 se včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušuje. 143. V § 87 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle jiného právního předpisu14) navrhovatel, jímž je každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá volební strana, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována.“. 144. V § 87 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle jiného právního předpisu14) navrhovatel, jímž je každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, a každá volební strana, jejíž kandidátní listina ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována.“. 145. V § 88 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 146. § 89, 92, 95 a 97 až 97d se včetně nadpisu zrušují. 147. V příloze č. 3 se ve Volebním obvodu č. 68 Sídlo: Opava slovo „Moravice,“ zrušuje. 148. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 Územní vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu a jejich sídla Volební obvod č. 1 Sídlo: Karlovy Vary Abertamy, Andělská Hora (okres Karlovy Vary), Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Bražec, Březová (okres Karlovy Vary), Černava, Čichalov, Dalovice (okres Karlovy Vary), Děpoltovice, Doupovské Hradiště, Hájek (okres Karlovy Vary), Horní Blatná, Hory, Hroznětín, Chodov (okres Karlovy Vary), Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Krásný Les (okres Karlovy Vary), Kyselka, Merklín (okres Karlovy Vary), Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov (okres Karlovy Vary), Otovice (okres Karlovy Vary), Pernink, Pila, Potůčky, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice (okres Karlovy Vary), Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplička, Útvina, Valeč (okres Karlovy Vary), Velichov, Verušičky, Vojkovice (okres Karlovy Vary), Vrbice (okres Karlovy Vary), Vysoká Pec (okres Karlovy Vary), Žlutice Volební obvod č. 2 Sídlo: Sokolov Březová (okres Sokolov), Bublava, Bukovany (okres Sokolov), Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov (okres Sokolov), Jindřichovice (okres Sokolov), Josefov (okres Sokolov), Kaceřov (okres Sokolov), Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket (okres Sokolov), Lomnice (okres Sokolov), Mariánské Lázně, Mnichov (okres Cheb), Nová Ves (okres Sokolov), Nové Sedlo (okres Sokolov), Oloví, Otročín, Ovesné Kladruby, Prameny, Přebuz, Rotava, Rovná (okres Sokolov), Sokolov, Staré Sedlo (okres Sokolov), Stříbrná, Svatava, Šabina, Šindelová, Tatrovice, Teplá, Těšovice (okres Sokolov), Toužim, Vintířov, Vlkovice, Vřesová, Zádub-Závišín Volební obvod č. 3 Sídlo: Cheb Aš, Benešovice, Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov (okres Tachov), Cebiv, Ctiboř (okres Tachov), Částkov (okres Tachov), Černošín, Dlouhý Újezd, Dolní Žandov, Drmoul, Erpužice, Františkovy Lázně, Halže, Hazlov, Horní Kozolupy, Hošťka, Hranice (okres Cheb), Cheb, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby (okres Tachov), Kočov, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Kostelec (okres Tachov), Krásná (okres Cheb), Křižovatka, Kšice, Lázně Kynžvart, Lesná (okres Tachov), Lestkov, Libá, Lipová (okres Cheb), Lom u Tachova, Luby, Milhostov, Milíkov (okres Cheb), Milíře, Nebanice, Nový Kostel, Obora (okres Tachov), Odrava, Okrouhlá (okres Cheb), Olbramov, Ošelín, Planá (okres Tachov), Plesná, Podhradí (okres Cheb), Pomezí nad Ohří, Poustka, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skalná, Skapce, Stará Voda (okres Cheb), Staré Sedliště, Staré Sedlo (okres Tachov), Stráž (okres Tachov), Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín, Sytno, Tachov (okres Tachov), Tisová (okres Tachov), Trpísty, Trstěnice (okres Cheb), Třebeň, Třemešné, Tři Sekery, Tuřany (okres Cheb), Únehle, Valy (okres Cheb), Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vojtanov, Vranov (okres Tachov), Zadní Chodov, Záchlumí (okres Tachov), Zhoř (okres Tachov) Volební obvod č. 4 Sídlo: Most Bečov, Bělušice (okres Most), Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Lom (okres Most), Louka u Litvínova, Lužice (okres Most), Malé Březno (okres Most), Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady (okres Most), Skršín, Volevčice (okres Most), Želenice (okres Most) Volební obvod č. 5 Sídlo: Chomutov Bílence, Blatno (okres Chomutov), Boleboř, Březno (okres Chomutov), Černovice (okres Chomutov), Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Libědice, Loučná pod Klínovcem, Málkov (okres Chomutov), Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice (okres Chomutov), Rokle, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves (okres Chomutov), Vilémov (okres Chomutov), Vrskmaň, Všehrdy (okres Chomutov), Všestudy (okres Chomutov), Výsluní, Vysoká Pec (okres Chomutov) Volební obvod č. 6 Sídlo: Louny Bdín, Bitozeves, Blatno (okres Louny), Blažim (okres Louny), Blšany, Blšany u Loun, Branov, Brodec, Břežany (okres Rakovník), Břvany, Cítoliby, Čeradice, Černčice (okres Louny), Čistá (okres Rakovník), Děkov, Deštnice, Dobroměřice, Domoušice, Drahouš, Drnek, Holedeč, Hořesedly, Hořovičky, Hradečno, Hracholusky (okres Rakovník), Hrdlív, Hřebečníky, Hředle (okres Rakovník), Hříškov, Hřivice, Hvozd (okres Rakovník), Chlumčany (okres Louny), Chožov, Chraberce, Chrášťany (okres Rakovník), Janov (okres Rakovník), Jedomělice, Jesenice (okres Rakovník), Jimlín, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes (okres Rakovník), Kolešov, Kolešovice, Koštice, Kounov (okres Rakovník), Kozly (okres Louny), Kozojedy (okres Rakovník), Krakov, Krakovec, Krásný Dvůr, Kroučová, Krty, Krupá (okres Rakovník), Krušovice, Kryry, Křivoklát, Lašovice, Ledce (okres Kladno), Lenešice, Libčeves, Liběšice (okres Louny), Libočany, Libořice, Lipno, Lišany (okres Louny), Lišany (okres Rakovník), Líšťany (okres Louny), Louny, Lubenec, Lubná (okres Rakovník), Lužná (okres Rakovník), Malíkovice, Malinová, Měcholupy (okres Louny), Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nepomyšl, Nesuchyně, Nezabudice, Nová Ves (okres Louny), Nové Sedlo (okres Louny), Nové Strašecí, Nový Dům, Obora (okres Louny), Očihov, Olešná (okres Rakovník), Opočno (okres Louny), Oráčov, Panenský Týnec, Panoší Újezd, Pavlíkov, Peruc, Petrohrad, Petrovice (okres Rakovník), Pnětluky, Počedělice, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Pochvalov, Postoloprty, Přelíc, Přerubenice, Příčina, Přílepy (okres Rakovník), Pšovlky, Pustověty, Račice (okres Rakovník), Rakovník, Raná (okres Louny), Ročov, Roztoky (okres Rakovník), Ruda (okres Rakovník), Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Řisuty, Senec, Senomaty, Skryje (okres Rakovník), Slabce, Slavětín (okres Louny), Smečno, Smilovice (okres Rakovník), Smolnice, Srbeč, Staňkovice (okres Louny), Svojetín, Sýkořice, Šanov (okres Rakovník), Šípy, Švihov (okres Rakovník), Toužetín, Třeboc, Třtice, Tuchořice, Úherce (okres Louny), Václavy, Velemyšleves, Velká Buková, Velká Chmelištná, Veltěže, Vinařice (okres Louny), Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice (okres Louny), Všesulov, Všetaty (okres Rakovník), Výškov, Zálužice, Zavidov, Zbečno, Zbrašín, Žatec (okres Louny), Žďár (okres Rakovník), Želkovice, Žerotín (okres Louny), Žiželice (okres Louny) Volební obvod č. 7 Sídlo: Plzeň-město městský obvod Plzeň 2-Slovany, obce Biřkov, Blovice, Bolkov, Borovno, Borovy, Břežany (okres Klatovy), Buková (okres Plzeň-jih), Bukovec, Čečovice, Černovice, Červené Poříčí, Čižice, Čížkov (okres Plzeň-jih), Čmelíny, Dnešice, Dobřany (okres Plzeň-jih), Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov, Hnačov, Holýšov, Honezovice, Horažďovice, Horní Kamenice, Horní Lukavice, Horšice, Hradec (okres Plzeň-jih), Hradešice, Hradiště (okres Plzeň-jih), Chanovice, Chlum (okres Plzeň-jih), Chlumčany (okres Plzeň-jih), Chlumy, Chocenice, Chotěšov (okres Plzeň-jih), Chválenice, Jarov (okres Plzeň-jih), Ježovy, Kasejovice, Kbel (okres Plzeň-jih), Klášter, Kotovice, Kovčín, Kozlovice (okres Plzeň-jih), Kramolín (okres Plzeň-jih), Křenice (okres Klatovy), Kvášňovice, Kvíčovice, Letiny, Letkov, Lhůta, Lisov, Líšina, Losiná, Louňová, Lužany (okres Plzeň-jih), Malý Bor, Maňovice, Měčín, Měcholupy (okres Plzeň-jih), Merklín (okres Plzeň-jih), Mezihoří, Mileč, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mlýnské Struhadlo, Mohelnice (okres Plzeň-jih), Mokrouše, Myslív, Nalžovské Hory, Nebílovy, Nehodiv, Nekvasovy, Nepomuk (okres Plzeň-jih), Netunice, Neuměř, Neurazy, Nezbavětice, Nezdice, Nezdřev, Nezvěstice, Nová Ves (okres Plzeň-jih), Nové Mitrovice, Olšany (okres Klatovy), Oplot, Oselce, Otěšice, Pačejov, Plánice, Polánka, Prádlo, Předenice, Přestavlky (okres Plzeň-jih), Přeštice, Příchovice, Ptenín, Radkovice, Roupov, Řenče, Seč (okres Plzeň-jih), Sedliště (okres Plzeň-jih), Skašov, Slatina (okres Klatovy), Soběkury, Spálené Poříčí, Srby (okres Plzeň-jih), Starý Plzenec, Stod, Střelice (okres Plzeň-jih), Střížovice (okres Plzeň-jih), Svéradice, Šťáhlavy, Štěnovice, Štěnovický Borek, Štichov, Švihov (okres Klatovy), Tojice, Třebčice, Tužice, Tymákov, Týniště, Újezd u Plánice, Únětice (okres Plzeň-jih), Útušice, Velké Hydčice, Velký Bor, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčeň, Vřeskovice, Vstiš, Všekary, Zavlekov, Zborovy, Zdemyslice, Zemětice, Žákava, Ždírec (okres Plzeň-jih), Žinkovy, Životice Volební obvod č. 8 Sídlo: Rokycany Bdeněves, Bezděkov (okres Rokycany), Bezvěrov, Bílov (okres Plzeň-sever), Blatnice (okres Plzeň-sever), Blažim (okres Plzeň-sever), Bohy, Brodeslavy, Broumy, Břasy, Březina (okres Rokycany), Březová (okres Beroun), Bučí, Bujesily, Bušovice, Bzová, Cekov, Cerhovice, Čeminy, Černíkovice (okres Plzeň-sever), Čerňovice, Česká Bříza, Čilá, Dobříč (okres Plzeň-sever), Dobřív, Dolany (okres Plzeň-sever), Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Drahoňův Újezd, Dražeň, Drozdov (okres Beroun), Druztová, Dýšina, Ejpovice, Heřmanova Huť, Hlince, Hlohovice, Hněvnice, Holoubkov, Holovousy (okres Plzeň-sever), Horní Bělá, Horní Bříza, Hrádek (okres Rokycany), Hradiště (okres Rokycany), Hromnice, Hůrky, Hvozd (okres Plzeň-sever), Hvozdec (okres Beroun), Chaloupky, Cheznovice, Chlum (okres Rokycany), Chomle, Chotíkov, Chrást (okres Plzeň-město), Chříč, Jarov (okres Plzeň-sever), Jivina (okres Beroun), Kaceřov (okres Plzeň-sever), Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd (okres Rokycany), Kařez, Kařízek, Kaznějov, Kbelany, Klabava, Kladruby (okres Rokycany), Kočín, Komárov (okres Beroun), Kopidlo, Kornatice, Koryta (okres Plzeň-sever), Kozojedy (okres Plzeň-sever), Kozolupy, Kožlany, Kralovice, Krašovice, Krsy, Křelovice (okres Plzeň-sever), Kublov, Kunějovice, Kyšice (okres Plzeň-město), Ledce (okres Plzeň-sever), Lhota pod Radčem, Lhotka u Radnic, Liblín, Líně, Líšná (okres Rokycany), Líšťany (okres Plzeň-sever), Líté, Litohlavy, Lochousice, Loza, Malá Víska, Manětín, Medový Újezd, Město Touškov, Mešno, Mirošov (okres Rokycany), Mladotice, Mlečice, Mrtník, Myslinka, Mýto, Nadryby, Nečtiny, Nekmíř, Němčovice, Nevid, Nevřeň, Nýřany, Obora (okres Plzeň-sever), Olešná (okres Beroun), Osek (okres Beroun), Osek (okres Rokycany), Ostrov u Bezdružic, Ostrovec-Lhotka, Pastuchovice, Pernarec, Pláně, Plasy, Plešnice, Plískov, Pňovany, Podmokly (okres Rokycany), Potvorov, Přehýšov, Příkosice, Příšov, Přívětice, Radnice, Raková, Rochlov, Rokycany, Rybnice, Sebečice, Sedlec (okres Plzeň-sever), Sirá, Skomelno, Skořice, Slatina (okres Plzeň-sever), Smědčice, Strašice (okres Rokycany), Studená (okres Plzeň-sever), Svojkovice (okres Rokycany), Štichovice, Štítov, Tatiná, Těně, Terešov, Těškov, Tis u Blatna, Tlučná, Trnová (okres Plzeň-sever), Trokavec, Třemošná, Týček, Úherce (okres Plzeň-sever), Újezd (okres Beroun), Újezd nade Mží, Újezd u Svatého Kříže, Úlice, Úněšov, Úterý, Vejprnice, Vejvanov, Velečín, Veselá (okres Rokycany), Vísky (okres Rokycany), Vochov, Volduchy, Všehrdy (okres Plzeň-sever), Všenice, Všeruby (okres Plzeň-sever), Výrov, Vysoká Libyně, Zahrádka (okres Plzeň-sever), Zaječov, Záluží (okres Beroun), Zbiroh, Zbůch, Zruč-Senec, Zvíkovec, Žihle, Žilov Volební obvod č. 9 Sídlo: Plzeň-město městské obvody Plzeň 1, Plzeň 3, Plzeň 4, Plzeň 5-Křimice, Plzeň 6-Litice, Plzeň 7-Radčice, Plzeň 8-Černice, Plzeň 9-Malesice, Plzeň 10-Lhota Volební obvod č. 10 Sídlo: Český Krumlov Babice (okres Prachatice), Benešov nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Borovnice (okres České Budějovice), Boršov nad Vltavou, Branišov, Brloh (okres Český Krumlov), Břehov, Bujanov, Čakov (okres České Budějovice), Čejkovice (okres České Budějovice), Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Čížkrajice, Dasný, Dívčice, Dolní Dvořiště, Dolní Třebonín, Doubravice (okres České Budějovice), Doudleby, Dražíč, Drslavice (okres Prachatice), Dříteň, Dubné, Frymburk (okres Český Krumlov), Habří, Heřmaň (okres České Budějovice), Hlavatce (okres České Budějovice), Hluboká nad Vltavou, Holubov, Homole, Horní Dvořiště, Horní Kněžeklady, Horní Planá, Horní Stropnice, Hořice na Šumavě, Hosty, Hradce, Hranice (okres České Budějovice), Chlumec (okres Český Krumlov), Chrášťany (okres České Budějovice), Chroboly, Chvalovice (okres Prachatice), Chvalšiny, Jankov (okres České Budějovice), Kájov, Kamenná (okres České Budějovice), Kamenný Újezd (okres České Budějovice), Kaplice, Komařice, Kratušín, Křemže, Křišťanov, Ktiš, Kvítkovice, Lhenice, Lipí, Lipno nad Vltavou, Litvínovice, Ločenice, Loučovice, Lužice (okres Prachatice), Mahouš, Malonty, Malovice, Malšín, Mičovice, Mirkovice, Modrá Hůrka, Mojné, Mokrý Lom, Mydlovary, Nákří, Nebahovy, Nedabyle, Němčice (okres Prachatice), Netolice, Netřebice (okres Český Krumlov), Nová Pec, Nová Ves (okres České Budějovice), Nová Ves (okres Český Krumlov), Nové Hrady (okres České Budějovice), Olešnice (okres České Budějovice), Olešník, Olšovice, Omlenice, Ostrolovský Újezd, Pištín, Planá (okres České Budějovice), Plav, Pohorská Ves, Polná na Šumavě, Prachatice, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Radošovice (okres České Budějovice), Roudné, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Římov (okres České Budějovice), Sedlec (okres České Budějovice), Slavče, Soběnov, Srnín, Staré Hodějovice, Stožec, Strážkovice, Strýčice, Střítež (okres Český Krumlov), Střížov, Svatý Jan nad Malší, Světlík, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Včelná, Velešín, Větřní, Věžovatá Pláně, Vidov, Volary, Vrábče, Všemyslice, Vyšší Brod, Záblatí (okres Prachatice), Záboří (okres České Budějovice), Zábrdí, Zahájí, Závraty, Zbytiny, Zlatá Koruna, Zliv, Zubčice, Zvíkov (okres Český Krumlov), Žabovřesky, Žár, Želnava, Žernovice Volební obvod č. 11 Sídlo: Domažlice Babylon, Běhařov, Bělá nad Radbuzou, Běšiny, Bezděkov (okres Klatovy), Blížejov, Bolešiny, Brnířov, Budětice, Bukovník, Čachrov, Čermná (okres Domažlice), Černíkov, Česká Kubice, Číhaň, Čímice, Dešenice, Díly, Dlažov, Dlouhá Ves (okres Klatovy), Dobršín, Dolany (okres Klatovy), Domažlice, Domoraz, Drahotín, Draženov, Dražovice (okres Klatovy), Frymburk (okres Klatovy), Hamry (okres Klatovy), Hartmanice (okres Klatovy), Hejná, Hlavňovice, Hlohová, Hlohovčice, Hora Svatého Václava, Horská Kvilda, Horšovský Týn, Hostouň (okres Domažlice), Hrádek (okres Klatovy), Hradiště (okres Domažlice), Hvožďany (okres Domažlice), Chlistov, Chocomyšl, Chodov (okres Domažlice), Chodská Lhota, Chrastavice, Chudenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Javor, Kanice (okres Domažlice), Kaničky, Kašperské Hory, Kdyně, Kejnice, Klatovy, Klenčí pod Čerchovem, Klenová, Kolinec, Koloveč, Kout na Šumavě, Křenovy, Libkov (okres Domažlice), Lomec, Loučim, Luženičky, Meclov, Mezholezy (okres Domažlice), Mezholezy (okres Domažlice), Milavče, Mířkov, Mnichov (okres Domažlice), Močerady, Modrava, Mochtín, Mokrosuky, Mrákov, Mutěnín, Myslovice, Nemanice, Němčice (okres Domažlice), Nevolice, Nezamyslice (okres Klatovy), Nezdice na Šumavě, Nová Ves (okres Domažlice), Nový Kramolín, Nýrsko, Obytce, Ostřetice, Osvračín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Petrovice u Sušice, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy, Podmokly (okres Klatovy), Poleň, Postřekov, Prášily, Předslav, Puclice, Rabí, Rejštejn, Rybník (okres Domažlice), Semněvice, Soběšice, Spáňov, Srbice (okres Domažlice), Srby (okres Domažlice), Srní, Staňkov (okres Domažlice), Strašín, Stráž (okres Domažlice), Strážov, Sušice (okres Klatovy), Tlumačov (okres Domažlice), Trhanov, Týnec (okres Klatovy), Úboč, Újezd (okres Domažlice), Únějovice, Úsilov, Velhartice, Velký Malahov, Vidice (okres Domažlice), Vlkanov (okres Domažlice), Vrhaveč, Všepadly, Všeruby (okres Domažlice), Zahořany (okres Domažlice), Ždánov, Železná Ruda, Žihobce, Žichovice Volební obvod č. 12 Sídlo: Strakonice Bavorov, Bělčice, Bezdědovice, Bílsko (okres Strakonice), Blatná, Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Boudy, Bratronice (okres Strakonice), Březí (okres Strakonice), Budkov (okres Prachatice), Budyně, Buk (okres Prachatice), Bušanovice, Buzice, Cehnice, Cerhonice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice (okres Strakonice), Číčenice, Čížová, Čkyně, Dobev, Doubravice (okres Strakonice), Drahonice, Drachkov, Drážov, Drhovle, Droužetice, Dřešín, Dub, Dvory (okres Prachatice), Hajany (okres Strakonice), Hájek (okres Strakonice), Heřmaň (okres Písek), Hlupín, Horní Poříčí (okres Strakonice), Horní Vltavice, Hornosín, Hoslovice, Hoštice (okres Strakonice), Hracholusky (okres Prachatice), Husinec (okres Prachatice), Chelčice, Chlum (okres Strakonice), Chlumany, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov (okres Strakonice), Kalenice, Katovice, Kestřany, Kladruby (okres Strakonice), Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty-Hradec, Kubova Huť, Kuřimany, Kváskovice, Kvilda, Lažánky (okres Strakonice), Lažany (okres Strakonice), Lažiště, Lčovice, Lenora, Libějovice, Libětice, Lipovice, Litochovice, Lnáře, Lom (okres Strakonice), Mačkov, Malenice, Mečichov, Měkynec, Milejovice, Miloňovice, Minice, Mirotice, Mišovice, Mnichov (okres Strakonice), Mutěnice (okres Strakonice), Myštice, Nebřehovice, Němčice (okres Strakonice), Němětice, Nicov, Nihošovice, Nišovice, Nová Ves (okres Strakonice), Nové Hutě, Novosedly (okres Strakonice), Osek (okres Strakonice), Paračov, Pěčnov, Písek (okres Písek), Pivkovice, Pohorovice, Pracejovice, Protivín, Předmíř, Přední Zborovice, Předotice, Předslavice, Přechovice, Přešťovice, Putim, Radějovice (okres Strakonice), Radhostice, Radomyšl, Radošovice (okres Strakonice), Rakovice, Ražice, Rovná (okres Strakonice), Řepice, Sedlice (okres Strakonice), Skály (okres Písek), Skály (okres Strakonice), Skočice, Slaník, Sousedovice, Stachy, Stožice, Strakonice, Strašice (okres Strakonice), Strážný, Strunkovice nad Blanicí, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Svatá Maří, Škvořetice, Štěchovice (okres Strakonice), Štěkeň, Šumavské Hoštice, Těšovice (okres Prachatice), Tchořovice, Truskovice, Třebohostice, Třešovice, Tvrzice, Újezdec (okres Prachatice), Úlehle, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacov, Vacovice, Velká Turná, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí, Vodňany, Volenice (okres Strakonice), Volyně, Vrbice (okres Prachatice), Záboří (okres Strakonice), Zahorčice, Zálezly, Zdíkov, Zvotoky, Žárovná Volební obvod č. 13 Sídlo: Tábor Albrechtice nad Vltavou, Balkova Lhota, Bečice (okres Tábor), Bechyně, Běleč (okres Tábor), Bernartice (okres Písek), Borkovice, Borotín (okres Tábor), Borovany (okres Písek), Božetice, Bradáčov, Branice, Březnice (okres Tábor), Budislav (okres Tábor), Černýšovice, Čimelice, Dírná, Dlouhá Lhota (okres Tábor), Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Dolní Novosedly, Drahov, Dráchov, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce (okres Tábor), Hodětín, Hodonice (okres Tábor), Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chotěmice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Chyšky, Jankov (okres Benešov), Jedlany, Jetětice, Jickovice, Jistebnice, Katov (okres Tábor), Klenovice, Kluky (okres Písek), Komárov (okres Tábor), Kostelec nad Vltavou, Košice (okres Tábor), Košín, Kovářov, Kožlí (okres Písek), Králova Lhota (okres Písek), Krátošice, Krtov, Křenovice (okres Písek), Křižanov (okres Písek), Kučeř, Květov, Lety (okres Písek), Libějice, Lom (okres Tábor), Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná (okres Tábor), Mezno, Milevsko, Miličín, Mirovice, Mladá Vožice, Mlýny, Myslín, Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky (okres Tábor), Nemyšl, Nerestce, Neustupov, Nevězice, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Okrouhlá (okres Písek), Oldřichov (okres Tábor), Olešná (okres Písek), Opařany, Orlík nad Vltavou, Osek (okres Písek), Oslov, Ostrovec, Paseky, Planá nad Lužnicí, Podolí I, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Probulov, Přeborov, Přehořov, Přeštěnice, Psárov, Radenín, Radětice (okres Tábor), Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov (okres Tábor), Rataje (okres Tábor), Ratibořské Hory, Ratměřice, Rodná, Roudná, Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlečko u Soběslavě, Sepekov, Sezimovo Ústí, Skalice (okres Tábor), Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slabčice, Slapsko, Slapy (okres Tábor), Smetanova Lhota, Smilovy Hory, Soběslav, Stádlec, Stehlovice, Střezimíř, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny (okres Tábor), Svrabov, Šebířov, Tábor, Tálín, Temešvár, Třebějice, Tučapy (okres Tábor), Turovec, Ústrašice, Val (okres Tábor), Varvažov, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Veselíčko (okres Písek), Vilice, Vlastec, Vlastiboř (okres Tábor), Vlčeves, Vlkov (okres Tábor), Vlksice, Vodice, Vojníkov, Votice, Vráž (okres Písek), Vrcovice, Zadní Střítež, Záhoří (okres Písek), Záhoří (okres Tábor), Zálší (okres Tábor), Zbelítov, Zběšičky, Zhoř (okres Písek), Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov, Zvěrotice, Zvěstov, Zvíkovské Podhradí, Žďár (okres Písek), Želeč (okres Tábor), Žíšov Volební obvod č. 14 Sídlo: České Budějovice Adamov (okres České Budějovice), Bečice (okres České Budějovice), Borek (okres České Budějovice), Borovany (okres České Budějovice), Bošilec, Cep, Čenkov u Bechyně, České Budějovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice (okres České Budějovice), Dolní Bukovsko, Domanín (okres Jindřichův Hradec), Drahotěšice, Dubičné, Dunajovice, Dynín, Frahelž, Hartmanice (okres České Budějovice), Hlincová Hora, Hosín, Hrachoviště, Hrdějovice, Hůry, Hvozdec (okres České Budějovice), Chotýčany, Jílovice (okres České Budějovice), Jivno, Klec, Ledenice, Libín, Libníč, Lišov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Mazelov, Mladošovice, Neplachov, Petříkov (okres České Budějovice), Ponědraž, Ponědrážka, Rudolfov, Smržov (okres Jindřichův Hradec), Srubec, Ševětín, Štěpánovice (okres České Budějovice), Třeboň, Úsilné, Vitín, Vlkov (okres České Budějovice), Vráto, Záblatí (okres Jindřichův Hradec), Zvíkov (okres České Budějovice), Žimutice Volební obvod č. 15 Sídlo: Pelhřimov Arneštovice, Bácovice, Bednárec, Bednáreček, Bělá (okres Pelhřimov), Blažejov, Bohdalín, Bořetice (okres Pelhřimov), Bořetín (okres Jindřichův Hradec), Bořetín (okres Pelhřimov), Božejov, Bratřice, Březina (okres Jindřichův Hradec), Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice (okres Pelhřimov), Červená Řečice, České Velenice, Český Rudolec, Číměř (okres Jindřichův Hradec), Čížkov (okres Pelhřimov), Člunek, Dehtáře, Deštná (okres Jindřichův Hradec), Dívčí Kopy, Dobrá Voda (okres Pelhřimov), Dobrá Voda u Pacova, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Dubovice, Důl, Dvory nad Lužnicí, Eš, Hadravova Rosička, Halámky, Hamr, Hatín, Heřmaneč, Hojanovice, Hojovice, Horní Cerekev, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Rápotice, Horní Skrýchov, Horní Ves, Hořepník, Hořice (okres Pelhřimov), Hospříz, Humpolec, Chlum u Třeboně, Chýstovice, Chyšná, Jankov (okres Pelhřimov), Jarošov nad Nežárkou, Ježov (okres Pelhřimov), Jilem (okres Jindřichův Hradec), Jindřichův Hradec, Jiřice (okres Pelhřimov), Kačlehy, Kaliště (okres Pelhřimov), Kámen (okres Pelhřimov), Kamenice nad Lipou, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Kostelní Radouň, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice (okres Pelhřimov), Křešín (okres Pelhřimov), Kunžak, Lásenice, Leskovice, Lesná (okres Pelhřimov), Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lodhéřov, Lukavec (okres Pelhřimov), Martinice u Onšova, Mezilesí (okres Pelhřimov), Mezná (okres Pelhřimov), Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Mysletín, Nová Buková, Nová Bystřice, Nová Cerekev, Nová Olešná, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Nový Rychnov, Obrataň, Okrouhlá Radouň, Olešná (okres Pelhřimov), Ondřejov (okres Pelhřimov), Onšov (okres Pelhřimov), Pacov, Pavlov (okres Pelhřimov), Pelhřimov, Pístina, Píšť (okres Pelhřimov), Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Počátky, Polesí, Polště, Popelín, Pošná, Proseč (okres Pelhřimov), Proseč pod Křemešníkem, Příbraz, Putimov, Rapšach, Ratiboř (okres Jindřichův Hradec), Rodinov, Rodvínov, Roseč, Rosička (okres Jindřichův Hradec), Rovná (okres Pelhřimov), Rynárec, Řečice (okres Pelhřimov), Salačova Lhota, Samšín, Sedlice (okres Pelhřimov), Senožaty, Staňkov (okres Jindřichův Hradec), Staré Bříště, Stojčín, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbřec, Střítež (okres Pelhřimov), Střítež pod Křemešníkem, Střížovice (okres Jindřichův Hradec), Studená (okres Jindřichův Hradec), Suchdol nad Lužnicí, Svépravice, Světce, Syrov, Těchobuz, Těmice (okres Pelhřimov), Újezdec (okres Jindřichův Hradec), Ústrašín, Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká Chyška, Velký Ratmírov, Velký Rybník, Veselá (okres Pelhřimov), Věžná (okres Pelhřimov), Vícemil, Višňová (okres Jindřichův Hradec), Vlčetínec, Vojslavice, Vokov, Volfířov, Vydří, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Záhoří (okres Jindřichův Hradec), Zahrádky (okres Jindřichův Hradec), Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka, Žďár (okres Jindřichův Hradec), Želiv, Žirov, Žirovnice Volební obvod č. 16 Sídlo: Beroun Bavoryně, Beroun, Běštín, Březová-Oleško, Bubovice, Bykoš, Černolice, Černošice, Červený Újezd (okres Praha-západ), Číčovice, Dobrovíz, Dobříč (okres Praha-západ), Dobřichovice, Dolní Břežany, Drahelčice, Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostivice, Hostomice (okres Beroun), Hředle (okres Beroun), Hudlice, Hýskov, Chlustina, Chodouň, Choteč (okres Praha-západ), Chrášťany (okres Praha-západ), Chrustenice, Chyňava, Chýně, Chýnice, Jeneč, Jíloviště, Jinočany, Karlík, Karlštejn, Klínec, Kněževes (okres Praha-západ), Koněprusy, Korno, Kosoř, Kotopeky, Králův Dvůr, Lážovice, Lety (okres Praha-západ), Lhotka (okres Beroun), Libomyšl, Liteň, Loděnice (okres Beroun), Lochovice, Lužce, Málkov (okres Beroun), Měchenice, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Nučice (okres Praha-západ), Ohrobec, Okrouhlo, Ořech, Osov, Otmíče, Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Ptice, Roblín, Rpety, Rudná (okres Praha-západ), Řevnice, Skřipel, Skuhrov (okres Beroun), Srbsko, Stašov (okres Beroun), Středokluky, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře, Tachlovice, Tetín (okres Beroun), Tlustice, Tmaň, Točník, Trnová (okres Praha-západ), Trubín, Trubská, Třebotov, Tuchoměřice, Úhonice, Velký Chlumec, Vestec (okres Praha-západ), Vinařice (okres Beroun), Vižina, Vonoklasy, Vrané nad Vltavou, Vráž (okres Beroun), Všenory, Všeradice, Vysoký Újezd (okres Beroun), Zadní Třebaň, Zbuzany, Zdice, Zlatníky-Hodkovice, Zvole (okres Praha-západ), Žebrák, Železná Volební obvod č. 17 Sídlo: Praha 12 městské části Praha 12, Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Kunratice, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Řeporyje, Praha-Libuš Volební obvod č. 18 Sídlo: Příbram Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutín (okres Příbram), Bojanovice (okres Praha-západ), Borotice (okres Příbram), Bratkovice, Bratřínov, Březnice (okres Příbram), Buková u Příbramě, Bukovany (okres Příbram), Buš, Cetyně, Čenkov, Červený Újezd (okres Benešov), Čím, Čisovice, Daleké Dušníky, Davle, Dlouhá Lhota (okres Příbram), Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov (okres Příbram), Drevníky, Drhovy, Dubenec (okres Příbram), Dublovice, Dubno, Háje, Heřmaničky, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hradištko (okres Praha-západ), Hřiměždice, Hudčice, Hvozdnice (okres Praha-západ), Hvožďany (okres Příbram), Chotilsko, Chrást (okres Příbram), Chraštice, Jablonná, Jesenice (okres Příbram), Ješetice, Jílové u Prahy, Jince, Kamenný Přívoz, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín (okres Příbram), Kytín, Láz (okres Příbram), Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Libeř, Líšnice (okres Praha-západ), Malá Hraštice, Milešov, Milín, Mníšek pod Brdy, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk (okres Příbram), Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory (okres Příbram), Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice (okres Příbram), Olbramovice (okres Benešov), Osečany, Ostrov (okres Příbram), Ouběnice, Pečice, Petrov (okres Praha-západ), Petrovice (okres Příbram), Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí (okres Příbram), Pohoří (okres Praha-západ), Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Psáry, Radětice (okres Příbram), Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky (okres Příbram), Řitka, Sádek (okres Příbram), Sedlčany, Sedlec-Prčice, Sedlice (okres Příbram), Slapy (okres Praha-západ), Smilkov, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice (okres Příbram), Štěchovice (okres Praha-západ), Štětkovice, Těchařovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová (okres Příbram), Vojkov, Volenice (okres Příbram), Voznice, Vrančice, Vranovice (okres Příbram), Vrchotovy Janovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zahořany (okres Praha-západ), Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice (okres Příbram) Volební obvod č. 19 Sídlo: Praha 11 městské části Praha 11, Praha 15, Praha 22, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice Volební obvod č. 20 Sídlo: Praha 4 městská část Praha 4 Volební obvod č. 21 Sídlo: Praha 5 městské části Praha 5, Praha 13 Volební obvod č. 22 Sídlo: Praha 10 městské části Praha 10, Praha 21, Praha-Štěrboholy, Praha-Dubeč, Praha-Běchovice, Praha-Koloděje Volební obvod č. 23 Sídlo: Praha 8 městské části Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry, Praha-Čakovice, Praha 18 Volební obvod č. 24 Sídlo: Praha 9 městské části Praha 9, Praha 14, Praha 19, Praha 20, Praha-Klánovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Satalice, Praha-Vinoř Volební obvod č. 25 Sídlo: Praha 6 městská část Praha 6, s výjimkou katastrálního území Střešovice, části katastrálního území Bubeneč a části katastrálního území Hradčany, ležícími na území městské části Praha 6, městské části Praha 17, Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Zličín Volební obvod č. 26 Sídlo: Praha 2 městská část Praha 2, s výjimkou části katastrálního území Nové Město, ležící na území městské části Praha 2 a katastrálního území Vyšehrad, městská část Praha 3 Volební obvod č. 27 Sídlo: Praha 1 městské části Praha 1, Praha 7 a Praha-Troja, část území městské části Praha 2, tvořená částí katastrálního území Nové Město, ležící na území městské části Praha 2 a katastrálním územím Vyšehrad, část území městské části Praha 6, tvořená katastrálním územím Střešovice, částí katastrálního území Bubeneč a částí katastrálního území Hradčany, ležícími na území městské části Praha 6 Volební obvod č. 28 Sídlo: Mělník Bašť, Borek (okres Praha-východ), Bořanovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdim, Čakovičky, Čečelice, Dolany nad Vltavou (okres Mělník), Dřevčice, Dřínov (okres Mělník), Dřísy, Hlavenec, Hostín u Vojkovic, Hovorčovice, Husinec (okres Praha-východ), Chlumín, Chvatěruby, Jenštejn, Jeviněves, Káraný, Klecany, Klíčany, Kly, Kojetice (okres Mělník), Konětopy, Kostelec nad Labem, Kostelní Hlavno, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek, Lázně Toušeň, Ledčice, Lhota (okres Praha-východ), Líbeznice, Libiš, Liblice, Malý Újezd, Máslovice, Mělník, Měšice, Mratín, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nová Ves (okres Mělník), Nová Ves (okres Praha-východ), Nový Vestec, Obříství, Odolena Voda, Olovnice, Ovčáry (okres Mělník), Panenské Břežany, Podolanka, Polerady (okres Praha-východ), Postřižín, Předboj, Přezletice, Radonice (okres Praha-východ), Sedlec (okres Praha-východ), Sluhy, Sudovo Hlavno, Tišice, Tuhaň (okres Mělník), Újezdec (okres Mělník), Úžice (okres Mělník), Veleň, Veliká Ves (okres Praha-východ), Velký Borek, Veltrusy, Větrušice, Vodochody, Vojkovice (okres Mělník), Vraňany, Všestudy (okres Mělník), Všetaty (okres Mělník), Zálezlice, Záryby, Zdiby, Zlončice, Zlonín, Zlosyň Volební obvod č. 29 Sídlo: Litoměřice Bechlín, Beřovice, Bílichov, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Černuc, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dřínov (okres Kladno), Dušníky, Evaň, Hlinná, Hobšovice, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hoštka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov (okres Litoměřice), Chotiněves, Chržín, Chudoslavice, Jarpice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Klobuky, Kmetiněves, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Královice, Křesín, Křešice, Kutrovice, Kvílice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice (okres Litoměřice), Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Libovice, Líský, Litoměřice, Lkáň, Loucká, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec (okres Litoměřice), Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice (okres Litoměřice), Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-lázně, Neprobylice, Nové Dvory (okres Litoměřice), Oleško, Páleč, Píšťany, Plchov, Ploskovice, Podsedice, Polepy (okres Litoměřice), Poštovice, Pozdeň, Přestavlky (okres Litoměřice), Račice (okres Litoměřice), Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sazená, Sedlec (okres Litoměřice), Siřejovice, Slaný, Slatina (okres Litoměřice), Snědovice, Staňkovice (okres Litoměřice), Stradonice, Straškov-Vodochody, Studeněves, Sulejovice, Šlapanice (okres Kladno), Štětí, Terezín (okres Litoměřice), Travčice, Trnovany, Třebenice (okres Litoměřice), Třebívlice, Třebíz, Třebušín, Tuřany (okres Kladno), Uhy, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velké Žernoseky, Velvary, Vchynice, Vlastislav, Vraný, Vražkov, Vrbice (okres Litoměřice), Vrbičany (okres Kladno), Vrbičany (okres Litoměřice), Vrutice, Záluží (okres Litoměřice), Zichovec, Zlonice, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice (okres Litoměřice), Žitenice, Žižice Volební obvod č. 30 Sídlo: Kladno Běleč (okres Kladno), Běloky, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice (okres Kladno), Buštěhrad, Cvrčovice (okres Kladno), Doksy (okres Kladno), Dolany (okres Kladno), Družec, Dřetovice, Holubice (okres Praha-západ), Horní Bezděkov, Horoměřice, Hostouň (okres Kladno), Hřebeč, Jemníky, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kamenný Most, Kladno (okres Kladno), Knovíz, Koleč, Kyšice (okres Kladno), Lány (okres Kladno), Lhota (okres Kladno), Libčice nad Vltavou, Libochovičky, Libušín, Lidice, Lichoceves, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Neuměřice, Okoř, Otvovice, Pavlov (okres Kladno), Pchery, Pletený Újezd, Podlešín, Roztoky (okres Praha-západ), Slatina (okres Kladno), Statenice, Stehelčeves, Stochov, Svárov (okres Kladno), Svinařov, Svrkyně, Třebichovice, Třebusice, Tuchlovice, Tursko, Úholičky, Únětice (okres Praha-západ), Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přílepy, Velké Přítočno, Vinařice (okres Kladno), Zájezd, Zákolany, Zvoleněves, Želenice (okres Kladno), Žilina Volební obvod č. 31 Sídlo: Ústí nad Labem Dolní Zálezly, Habrovany (okres Ústí nad Labem), Homole u Panny, Chabařovice, Chotiměř, Chlumec (okres Ústí nad Labem), Chuderov, Libouchec, Malé Březno (okres Ústí nad Labem), Malečov, Petrovice (okres Ústí nad Labem), Povrly, Prackovice nad Labem, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice (okres Ústí nad Labem), Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velemín, Velké Březno, Velké Chvojno, Zubrnice Volební obvod č. 32 Sídlo: Teplice Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice (okres Teplice), Hrob, Hrobčice, Jeníkov (okres Teplice), Kladruby (okres Teplice), Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošť, Ledvice, Lukov (okres Teplice), Měrunice, Mikulov (okres Teplice), Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek (okres Teplice), Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice (okres Teplice), Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim Volební obvod č. 33 Sídlo: Děčín Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov (okres Děčín), Horní Habartice, Horní Podluží, Hřensko, Huntířov, Chřibská, Janov (okres Děčín), Janská, Jetřichovice, Jílové, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov (okres Děčín), Kámen (okres Děčín), Krásná Lípa, Kunratice (okres Děčín), Kytlice, Labská Stráň, Lipová (okres Děčín), Lobendava, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice (okres Děčín), Merboltice, Mikulášovice, Rumburk, Růžová, Rybniště, Srbská Kamenice, Staré Křečany, Starý Šachov, Šluknov, Těchlovice (okres Děčín), Valkeřice, Varnsdorf, Velká Bukovina, Velký Šenov, Verneřice, Veselé, Vilémov (okres Děčín) Volební obvod č. 34 Sídlo: Liberec Bílá (okres Liberec), Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov (okres Liberec), Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice (okres Liberec), Heřmanice (okres Liberec), Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les (okres Liberec), Kunratice (okres Liberec), Lázně Libverda, Lažany (okres Liberec), Liberec, Mníšek, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Paceřice, Pěnčín (okres Liberec), Pertoltice (okres Liberec), Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová (okres Liberec), Vlastibořice, Žďárek Volební obvod č. 35 Sídlo: Jablonec nad Nisou Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov (okres Jablonec nad Nisou), Bělá (okres Semily), Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Dalešice (okres Jablonec nad Nisou), Desná (okres Jablonec nad Nisou), Držkov, Frýdštejn, Háje nad Jizerou, Harrachov, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice (okres Jablonec nad Nisou), Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl (okres Jablonec nad Nisou), Koberovy, Kořenov, Košťálov, Kruh, Levínská Olešnice, Libštát, Líšný, Lomnice nad Popelkou, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice (okres Jablonec nad Nisou), Martinice v Krkonoších, Mříčná, Nová Ves nad Nisou, Nová Ves nad Popelkou, Paseky nad Jizerou, Pěnčín (okres Jablonec nad Nisou), Peřimov, Plavy, Poniklá, Příkrý, Pulečný, Radčice, Rádlo, Radostná pod Kozákovem, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Semily, Skuhrov (okres Jablonec nad Nisou), Slaná, Smržovka, Stružinec, Studenec (okres Semily), Svojek, Syřenov, Tanvald, Tatobity, Velké Hamry, Veselá (okres Semily), Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Vlastiboř (okres Jablonec nad Nisou), Vysoké nad Jizerou, Záhoří (okres Semily), Zásada, Zlatá Olešnice (okres Jablonec nad Nisou), Železný Brod, Žernov (okres Semily) Volební obvod č. 36 Sídlo: Česká Lípa Bezděz, Bílý Kostel nad Nisou, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Býkev, Byšice, Cetenov, Cítov, Cvikov, Česká Lípa, Dobřeň, Doksy (okres Česká Lípa), Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Hlavice, Holany, Horní Libchava, Horní Počaply, Horní Police, Hořín, Hostín, Hrádek nad Nisou, Chlum (okres Česká Lípa), Chorušice, Chotovice (okres Česká Lípa), Chotyně, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Janův Důl, Jestřebí (okres Česká Lípa), Kadlín, Kamenický Šenov, Kanina, Kokořín, Kozly (okres Česká Lípa), Kravaře (okres Česká Lípa), Krompach, Kryštofovo Údolí, Křižany, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Lhotka (okres Mělník), Liběchov, Lobeč, Luka, Lužec nad Vltavou, Mařenice, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mimoň, Mšeno, Nebužely, Nosálov, Nová Ves (okres Liberec), Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá (okres Česká Lípa), Osečná, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Rynoltice, Řepín, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová (okres Česká Lípa), Spomyšl, Stránka, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Střemy, Stvolínky, Světlá pod Ještědem, Svojkov, Svor, Tachov (okres Česká Lípa), Tuhaň (okres Česká Lípa), Tupadly (okres Mělník), Velenice (okres Česká Lípa), Velký Valtinov, Vidim, Volfartice, Vrchovany, Všelibice, Vysoká (okres Mělník), Zahrádky (okres Česká Lípa), Zákupy, Zdislava, Žandov, Ždírec (okres Česká Lípa), Želízy Volební obvod č. 37 Sídlo: Jičín Bačalky, Bašnice, Běchary, Běrunice, Bílsko u Hořic, Bobnice, Boháňka, Borek (okres Jičín), Brada-Rybníček, Březina (okres Jičín), Bříšťany, Budčeves, Budiměřice, Bukvice, Butoves, Bystřice (okres Jičín), Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Češov, Čilec, Činěves, Dětenice, Dílce, Dlouhopolsko, Dobrá Voda u Hořic, Dobšice (okres Nymburk), Dolní Lochov, Dřevěnice, Dvory (okres Nymburk), Dymokury, Holín, Holovousy (okres Jičín), Hořice (okres Jičín), Hradčany (okres Nymburk), Hrubý Jeseník, Chleby (okres Nymburk), Cholenice, Chomutice, Choťánky, Choteč (okres Jičín), Chotěšice, Chroustov, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jíkev, Jinolice, Jiřice (okres Nymburk), Jizbice, Kacákova Lhota, Kamenné Zboží, Kbelnice, Kněžice (okres Nymburk), Kněžičky, Kněžnice, Kolaje, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec (okres Jičín), Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kouty (okres Nymburk), Kovač, Kozojedy (okres Jičín), Krchleby (okres Nymburk), Křečkov, Křinec, Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libice nad Cidlinou, Libošovice, Libuň, Lískovice, Loučeň, Lukavec u Hořic, Lužany (okres Jičín), Lysá nad Labem, Markvartice (okres Jičín), Mcely, Městec Králové, Miletín, Milovice (okres Nymburk), Milovice u Hořic, Mladějov, Mlázovice, Nemyčeves, Netřebice (okres Nymburk), Nevratice, Nová Paka, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Ohařice, Ohaveč, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Osek (okres Jičín), Oskořínek, Ostroměř, Ostružno, Pátek, Pecka, Petrovičky, Písty, Podhorní Újezd a Vojice, Podhradí (okres Jičín), Podmoky (okres Nymburk), Podůlší, Radim (okres Jičín), Rašín, Rohoznice (okres Jičín), Rokytňany, Rožďalovice, Samšina, Sány, Sběř, Sedliště (okres Jičín), Sekeřice, Seletice, Senice, Slatiny, Slavhostice, Sloveč, Sobčice, Soběraz, Sobotka, Stará Lysá, Stará Paka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Straky, Stratov, Střevač, Sukorady (okres Jičín), Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín (okres Jičín), Třebnouševes, Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami, Úlibice, Úmyslovice, Valdice, Velenice (okres Nymburk), Veliš (okres Jičín), Vestec (okres Nymburk), Vidochov, Vitiněves, Vlkov pod Oškobrhem, Volanice, Vrbice (okres Jičín), Vrbice (okres Nymburk), Vršce, Vřesník, Všechlapy (okres Nymburk), Vysoké Veselí, Záhornice, Zámostí-Blata, Zbožíčko, Zelenecká Lhota, Železnice, Žeretice, Židovice (okres Jičín), Žitovlice, Žlunice Volební obvod č. 38 Sídlo: Mladá Boleslav Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina (okres Mladá Boleslav), Březno (okres Mladá Boleslav), Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá (okres Mladá Boleslav), Dalovice (okres Mladá Boleslav), Dlouhá Lhota (okres Mladá Boleslav), Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá (okres Mladá Boleslav), Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrubá Skála, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina (okres Mladá Boleslav), Jizerní Vtelno, Josefův Důl (okres Mladá Boleslav), Kacanovy, Karlovice (okres Semily), Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Klokočí (okres Semily), Kluky (okres Mladá Boleslav), Kněžmost, Kobylnice (okres Mladá Boleslav), Kochánky, Kolomuty, Koryta (okres Mladá Boleslav), Kosmonosy, Kosořice, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ktová, Ledce (okres Mladá Boleslav), Lhotky, Lipník (okres Mladá Boleslav), Loučky, Loukov (okres Mladá Boleslav), Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mírová pod Kozákovem, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Modřišice, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov (okres Mladá Boleslav), Němčice (okres Mladá Boleslav), Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Ohrazenice (okres Semily), Olešnice (okres Semily), Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota (okres Mladá Boleslav), Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepeře (okres Mladá Boleslav), Přepeře (okres Semily), Ptýrov, Rabakov, Rakousy, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec (okres Mladá Boleslav), Semčice, Sezemice (okres Mladá Boleslav), Skalsko, Skorkov (okres Mladá Boleslav), Smilovice (okres Mladá Boleslav), Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sukorady (okres Mladá Boleslav), Troskovice, Turnov, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice (okres Mladá Boleslav), Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Všeň, Vyskeř, Zdětín (okres Mladá Boleslav), Žďár (okres Mladá Boleslav), Žerčice, Židněves Volební obvod č. 39 Sídlo: Trutnov Adršpach, Batňovice, Bernartice (okres Trutnov), Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice (okres Trutnov), Borovnička, Čermná (okres Trutnov), Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice (okres Trutnov), Dubenec (okres Trutnov), Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Hynčice, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jetřichov, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Meziměstí, Mladé Buky, Mostek (okres Trutnov), Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice (okres Trutnov), Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice (okres Trutnov), Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Teplice nad Metují, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vernéřovice, Vilantice, Vítězná, Vlčice (okres Trutnov), Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín, Zlatá Olešnice (okres Trutnov), Žacléř Volební obvod č. 40 Sídlo: Kutná Hora Adamov (okres Kutná Hora), Bačkov, Bělá (okres Havlíčkův Brod), Bernardov, Bernartice (okres Benešov), Bílé Podolí, Bílkovice, Blažejovice, Bludov (okres Kutná Hora), Bohdaneč, Bojiště, Boňkov, Borek (okres Havlíčkův Brod), Borovnice (okres Benešov), Brambory, Bratčice (okres Kutná Hora), Církvice (okres Kutná Hora), Ctiboř (okres Benešov), Čáslav, Čechtice, Čejkovice (okres Kutná Hora), Černíny, Červené Janovice, Čestín, Číhošť, Děkanovice, Dobrovítov, Dolní Kralovice, Dolní Město, Dolní Pohleď, Drobovice, Druhanov, Dunice, Golčův Jeníkov, Habry, Herálec (okres Havlíčkův Brod), Heřmanice (okres Havlíčkův Brod), Hlízov, Hněvkovice, Horka I, Horka II, Horky (okres Kutná Hora), Horní Paseka, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Hradec (okres Havlíčkův Brod), Hradiště (okres Benešov), Hulice, Chabeřice, Chlístovice, Chlum (okres Benešov), Chmelná, Chotusice, Chrtníč, Chřenovice, Javorník (okres Benešov), Jedlá, Jilem (okres Havlíčkův Brod), Kácov, Kamberk, Kámen (okres Havlíčkův Brod), Kamenná Lhota, Keblov, Kladruby (okres Benešov), Kluky (okres Kutná Hora), Kobylnice (okres Kutná Hora), Kondrac, Košice (okres Kutná Hora), Kouty (okres Havlíčkův Brod), Kozlov (okres Havlíčkův Brod), Kožlí (okres Havlíčkův Brod), Kraborovice, Krásná Hora, Krchleby (okres Kutná Hora), Křesetice, Křivsoudov, Kunemil, Kuňovice, Kutná Hora, Květinov, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Ledečko, Leškovice, Leština u Světlé, Libež, Lípa (okres Havlíčkův Brod), Lipnice nad Sázavou, Loket (okres Benešov), Louňovice pod Blaníkem, Lučice, Malčín, Malešov, Michalovice (okres Havlíčkův Brod), Miřetice (okres Benešov), Miskovice, Mnichovice (okres Benešov), Močovice, Načeradec, Nejepín, Nepoměřice, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Nové Dvory (okres Kutná Hora), Okrouhlice, Okřesaneč, Olešná (okres Havlíčkův Brod), Onomyšl, Opatovice I, Ostrov (okres Benešov), Ostrov (okres Havlíčkův Brod), Ovesná Lhota, Paběnice, Pavlov (okres Havlíčkův Brod), Pavlovice, Pertoltice (okres Kutná Hora), Petrovice I, Petrovice II, Podmoky (okres Havlíčkův Brod), Podveky, Pohleď, Potěhy, Pravonín, Prosíčka, Příseka, Psáře, Radostín (okres Havlíčkův Brod), Radošovice (okres Benešov), Rašovice (okres Kutná Hora), Rataje (okres Benešov), Rataje nad Sázavou, Rohozec (okres Kutná Hora), Rybníček (okres Havlíčkův Brod), Řendějov, Řimovice, Samopše, Sázava (okres Benešov), Sázavka, Sedletín, Semtěš, Schořov, Skryje (okres Havlíčkův Brod), Skuhrov (okres Havlíčkův Brod), Slavníč, Slavošov, Slověnice, Služátky, Snět, Soběšín, Souňov, Soutice, Staňkovice (okres Kutná Hora), Starkoč, Strojetice, Studený, Sudějov, Suchdol (okres Kutná Hora), Svatý Mikuláš, Světlá nad Sázavou, Šebestěnice, Šetějovice, Štipoklasy, Tehov (okres Benešov), Tichonice, Tis, Tomice, Trhový Štěpánov, Trpišovice, Třebešice (okres Kutná Hora), Třebětín, Třebonín, Tupadly (okres Kutná Hora), Uhelná Příbram, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice (okres Kutná Hora), Vavřinec (okres Kutná Hora), Veliš (okres Benešov), Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Vidice (okres Kutná Hora), Vilémov (okres Havlíčkův Brod), Vilémovice (okres Havlíčkův Brod), Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlašim, Vlkaneč, Vlkanov (okres Havlíčkův Brod), Vodranty, Vracovice (okres Benešov), Vrdy, Všechlapy (okres Benešov), Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov (okres Kutná Hora), Zdislavice, Zruč nad Sázavou, Zvěstovice, Žáky, Žehušice, Žleby Volební obvod č. 41 Sídlo: Benešov Babice (okres Praha-východ), Benešov (okres Benešov), Březí (okres Praha-východ), Bukovany (okres Benešov), Bystřice (okres Benešov), Čakov (okres Benešov), Čerčany, Černé Voděrady, Český Šternberk, Čestlice, Čtyřkoly, Divišov, Dobročovice, Dobřejovice, Doubek, Drahňovice, Herink, Horoušany, Hrusice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby (okres Benešov), Chlístov (okres Benešov), Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany (okres Benešov), Jesenice (okres Praha-západ), Jevany, Jirny, Kaliště (okres Praha-východ), Kamenice (okres Praha-východ), Klokočná, Konojedy, Kostelec nad Černými lesy, Kostelec u Křížků, Kozmice (okres Benešov), Kozojedy (okres Praha-východ), Krhanice, Krňany, Křečovice, Křenice (okres Praha-východ), Křížkový Újezdec, Kunice (okres Praha-východ), Květnice, Lešany (okres Benešov), Litichovice, Louňovice, Lštění, Maršovice (okres Benešov), Mirošovice, Mnichovice (okres Praha-východ), Modletice, Mrač, Mukařov (okres Praha-východ), Nespeky, Netvořice, Neveklov, Nučice (okres Praha-východ), Nupaky, Oleška, Ondřejov (okres Praha-východ), Oplany, Ostředek, Pětihosty, Petroupim, Petříkov (okres Praha-východ), Popovice (okres Benešov), Popovičky, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Průhonice, Prusice, Přestavlky u Čerčan, Pyšely, Rabyně, Radějovice (okres Praha-východ), Řehenice, Říčany (okres Praha-východ), Senohraby, Sibřina, Sluštice, Soběhrdy, Strančice, Stranný, Struhařov (okres Benešov), Struhařov (okres Praha-východ), Stříbrná Skalice, Sulice, Světice, Svojetice, Šestajovice (okres Praha-východ), Škvorec, Štíhlice, Tehov (okres Praha-východ), Tehovec, Teplýšovice, Tisem, Třebešice (okres Benešov), Týnec nad Sázavou, Úvaly, Václavice, Velké Popovice, Vlkančice, Vodslivy, Vranov (okres Benešov), Všestary (okres Praha-východ), Vysoký Újezd (okres Benešov), Výžerky, Vyžlovka, Xaverov, Zlatá, Zvánovice Volební obvod č. 42 Sídlo: Kolín Barchovice, Bečváry, Bělušice (okres Kolín), Břežany I, Břežany II, Bříství, Býchory, Cerhenice, Církvice (okres Kolín), Čelákovice, Černíky, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hořany, Hořátev, Hradešín, Hradištko (okres Nymburk), Choťovice, Chotutice, Chrást (okres Nymburk), Chrášťany (okres Kolín), Jestřabí Lhota, Kbel (okres Kolín), Klášterní Skalice, Klučov (okres Kolín), Kolín, Konárovice, Kořenice, Kostelní Lhota, Kounice, Kouřim, Kovanice, Krakovany, Krupá (okres Kolín), Krychnov, Křečhoř, Kšely, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Milčice, Mochov, Mrzky, Nebovidy (okres Kolín), Nehvizdy, Němčice (okres Kolín), Nová Ves I, Ohaře, Ostrá, Ovčáry (okres Kolín), Pašinka, Pečky, Písková Lhota (okres Nymburk), Plaňany, Pňov-Předhradí, Poděbrady, Polepy (okres Kolín), Polní Chrčice, Polní Voděrady, Poříčany, Přehvozdí, Přerov nad Labem, Přistoupim, Přišimasy, Radim (okres Kolín), Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Sadská, Semice, Skvrňov, Sokoleč, Starý Kolín, Starý Vestec, Svémyslice, Svojšice (okres Kolín), Tatce, Tismice, Toušice, Třebestovice, Třebovle, Tři Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Velenka, Veletov, Velim, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Volárna, Vrátkov, Vrbčany, Vrbová Lhota, Vykáň, Vyšehořovice, Zalešany, Zápy, Zásmuky, Zeleneč, Zvěřínek, Žabonosy, Ždánice (okres Kolín), Žehuň, Žiželice (okres Kolín) Volební obvod č. 43 Sídlo: Pardubice Barchov (okres Pardubice), Bezděkov (okres Pardubice), Brloh (okres Pardubice), Břehy, Bukovina u Přelouče, Bukovka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dolany (okres Pardubice), Dubany, Hlavečník, Holotín, Chlumec nad Cidlinou, Choltice, Chrtníky, Chudeřice, Chvaletice, Chýšť, Jankovice (okres Pardubice), Jedousov, Jeníkovice (okres Pardubice), Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Klamoš, Kojice, Křičeň, Labské Chrčice, Lázně Bohdaneč, Lipoltice, Lišice, Litošice, Lovčice (okres Hradec Králové), Malé Výkleky, Mikulovice (okres Pardubice), Mokošín, Morašice (okres Pardubice), Neratov, Nové Město, Olešnice (okres Hradec Králové), Ostřešany, Pardubice, Písek (okres Hradec Králové), Poběžovice u Přelouče, Pravy, Přelouč, Přelovice, Přepychy (okres Pardubice), Převýšov, Rohovládova Bělá, Rohoznice (okres Pardubice), Rybitví, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srnojedy, Stará Voda (okres Hradec Králové), Staré Jesenčany, Starý Mateřov, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice (okres Pardubice), Tetov, Trnávka (okres Pardubice), Třebosice, Turkovice, Újezd u Přelouče, Urbanice (okres Pardubice), Valy (okres Pardubice), Vápno, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vyšehněvice, Zdechovice (okres Pardubice), Žáravice, Živanice Volební obvod č. 44 Sídlo: Chrudim Bartoušov, Běstvina, Bezděkov (okres Havlíčkův Brod), Biskupice (okres Chrudim), Bítovany, Bojanov, Bořice, Bousov, Břevnice, Bylany, Ctětín, Čachotín, Čankovice, Čečkovice, Česká Bělá, České Lhotice, Dědová, Dlouhá Ves (okres Havlíčkův Brod), Dolní Bezděkov, Dolní Krupá (okres Havlíčkův Brod), Dolní Sokolovec, Dřenice, Dvakačovice, Hamry (okres Chrudim), Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Hlinsko (okres Chrudim), Hodonín (okres Chrudim), Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Horní Krupá, Hošťalovice, Hrochův Týnec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrudim, Jeníkov (okres Chrudim), Jeřišno, Jitkov, Kameničky, Kladno (okres Chrudim), Klešice, Klokočov, Kněžice (okres Chrudim), Knyk, Kočí, Kochánov, Kojetín (okres Havlíčkův Brod), Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné (okres Chrudim), Krátká Ves, Krucemburk, Křižanovice (okres Chrudim), Kyjov (okres Havlíčkův Brod), Lány (okres Havlíčkův Brod), Lány (okres Chrudim), Leštinka, Libice nad Doubravou, Libkov (okres Chrudim), Liboměřice, Licibořice, Lipovec (okres Chrudim), Lukavice (okres Chrudim), Maleč, Míčov-Sušice, Miřetice (okres Chrudim), Mladoňovice (okres Chrudim), Modlíkov, Morašice (okres Chrudim), Mrákotín (okres Chrudim), Nabočany, Načešice, Nasavrky (okres Chrudim), Okrouhlička, Olešenka, Orel, Oudoleň, Podhořany u Ronova, Podmoklany, Pohled, Pokřikov, Prachovice, Prosetín (okres Chrudim), Přestavlky (okres Chrudim), Přibyslav (okres Havlíčkův Brod), Rabštejnská Lhota, Raná (okres Chrudim), Ronov nad Doubravou, Rozhovice, Rozsochatec, Rušinov, Řestoky, Seč (okres Chrudim), Skorkov (okres Havlíčkův Brod), Slatiňany, Slavětín (okres Havlíčkův Brod), Slavíkov, Sloupno (okres Havlíčkův Brod), Smrček, Sobětuchy, Sobíňov, Stolany, Stříbrné Hory, Studnice (okres Chrudim), Svídnice (okres Chrudim), Šlapanov, Štoky, Tisovec, Trhová Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhořilka, Úhřetice, Úsobí, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Věžnice (okres Havlíčkův Brod), Víska, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vysoká (okres Havlíčkův Brod), Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Ždírec (okres Havlíčkův Brod), Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole, Žlebské Chvalovice, Žumberk Volební obvod č. 45 Sídlo: Hradec Králové Babice (okres Hradec Králové), Barchov (okres Hradec Králové), Boharyně, Čistěves, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Hlušice, Hradec Králové, Hrádek (okres Hradec Králové), Humburky, Hvozdnice (okres Hradec Králové), Káranice, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky (okres Hradec Králové), Kratonohy, Kunčice, Lhota pod Libčany, Libčany, Lodín, Lužec nad Cidlinou, Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany, Osice, Osičky, Petrovice (okres Hradec Králové), Prasek, Praskačka, Předměřice nad Labem, Pšánky, Puchlovice, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Skřivany, Sloupno (okres Hradec Králové), Smidary, Sovětice, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava, Těchlovice (okres Hradec Králové), Třesovice, Urbanice (okres Hradec Králové), Vinary (okres Hradec Králové), Všestary (okres Hradec Králové), Vysoká nad Labem, Zachrašťany, Zdechovice (okres Hradec Králové) Volební obvod č. 46 Sídlo: Ústí nad Orlicí Albrechtice (okres Ústí nad Orlicí), Anenská Studánka, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Rybná, Česká Třebová, České Heřmanice, České Libchavy, České Petrovice, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč, Dolní Morava, Džbánov, Hejnice (okres Ústí nad Orlicí), Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice (okres Ústí nad Orlicí), Horní Třešňovec, Hrádek (okres Ústí nad Orlicí), Hrušová, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník (okres Ústí nad Orlicí), Jehnědí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kosořín, Králíky (okres Ústí nad Orlicí), Krasíkov, Kunvald, Lanškroun, Letohrad, Libecina, Libchavy, Lichkov, Líšnice (okres Ústí nad Orlicí), Lubník, Lukavice (okres Ústí nad Orlicí), Luková, Mistrovice, Mladkov, Mostek (okres Ústí nad Orlicí), Nasavrky (okres Ústí nad Orlicí), Nekoř, Němčice (okres Svitavy), Orlické Podhůří, Orličky, Ostrov (okres Ústí nad Orlicí), Oucmanice, Pastviny, Petrovice (okres Ústí nad Orlicí), Písečná (okres Ústí nad Orlicí), Podlesí (okres Ústí nad Orlicí), Přívrat, Pustina, Rudoltice, Rybník (okres Ústí nad Orlicí), Řetová, Řetůvka, Sázava (okres Ústí nad Orlicí), Seč (okres Ústí nad Orlicí), Semanín, Slatina (okres Ústí nad Orlicí), Sloupnice, Sobkovice, Sopotnice, Strážná, Studené, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová (okres Ústí nad Orlicí), Trpík, Třebovice, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vlčkov, Voděrady (okres Ústí nad Orlicí), Vraclav, Vračovice-Orlov, Výprachtice, Vysoké Mýto, Zádolí, Záchlumí (okres Ústí nad Orlicí), Zálší (okres Ústí nad Orlicí), Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek Volební obvod č. 47 Sídlo: Náchod Běleč nad Orlicí, Benátky (okres Hradec Králové), Bezděkov nad Metují, Blešno, Bohuslavice (okres Náchod), Borová (okres Náchod), Božanov, Broumov (okres Náchod), Brzice, Bukovice (okres Náchod), Černčice (okres Náchod), Černilov, Černožice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Divec, Dolany (okres Náchod), Dolní Radechová, Habřina, Hejtmánkovice, Heřmanice (okres Náchod), Heřmánkovice, Hněvčeves, Holohlavy, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hořiněves, Hronov, Chvalkovice (okres Náchod), Jaroměř, Jasenná (okres Náchod), Jeníkovice (okres Hradec Králové), Jestřebí (okres Náchod), Kramolna, Křinice, Lejšovka, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Libníkovice, Librantice, Libřice, Litoboř, Lochenice, Lužany (okres Hradec Králové), Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí (okres Náchod), Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice (okres Náchod), Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav (okres Náchod), Račice nad Trotinou, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Sendražice, Skalice (okres Hradec Králové), Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Smiřice, Smržov (okres Hradec Králové), Stárkov, Studnice (okres Náchod), Suchý Důl, Šestajovice (okres Náchod), Šonov, Třebechovice pod Orebem, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vestec (okres Náchod), Vlkov (okres Náchod), Vrchovnice, Vršovka, Výrava, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov (okres Náchod) Volební obvod č. 48 Sídlo: Rychnov nad Kněžnou Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Běstovice, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borek (okres Pardubice), Borohrádek, Borovnice (okres Rychnov nad Kněžnou), Bošín, Bukovina nad Labem, Bystré (okres Rychnov nad Kněžnou), Býšť, Byzhradec, Častolovice, Časy, Čeperka, Čermná nad Orlicí, Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou), České Meziříčí, Čestice (okres Rychnov nad Kněžnou), Dašice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany (okres Rychnov nad Kněžnou), Dobříkov, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Doudleby nad Orlicí, Dříteč, Holice, Horní Jelení, Horní Ředice, Hrobice (okres Pardubice), Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov (okres Rychnov nad Kněžnou), Choceň, Choteč (okres Pardubice), Chvojenec, Jahodov, Janov (okres Rychnov nad Kněžnou), Jaroslav, Javornice, Jílovice (okres Hradec Králové), Koldín, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kostěnice, Kounov (okres Rychnov nad Kněžnou), Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou), Krchleby (okres Rychnov nad Kněžnou), Kunětice, Kvasiny, Lány u Dašic, Ledce (okres Hradec Králové), Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Libišany, Lično, Lípa nad Orlicí, Lukavice (okres Rychnov nad Kněžnou), Lupenice, Mokré, Moravany (okres Pardubice), Němčice (okres Pardubice), Nová Ves (okres Rychnov nad Kněžnou), Očelice, Ohnišov, Olešnice (okres Rychnov nad Kněžnou), Olešnice v Orlických horách, Opatovice nad Labem, Opočno (okres Rychnov nad Kněžnou), Orlické Záhoří, Osečnice, Ostřetín, Pěčín, Plch, Plchovice, Poběžovice u Holic, Podbřezí, Podůlšany, Pohoří (okres Rychnov nad Kněžnou), Polom (okres Rychnov nad Kněžnou), Potštejn, Proruby, Přepychy (okres Rychnov nad Kněžnou), Ráby, Radhošť, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rokytno, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Sezemice (okres Pardubice), Skořenice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Slepotice, Sněžné (okres Rychnov nad Kněžnou), Solnice, Srch, Sruby, Staré Hradiště, Staré Ždánice, Stéblová, Svídnice (okres Rychnov nad Kněžnou), Synkov-Slemeno, Trnov, Trusnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Týnišťko, Uhersko, Úhřetická Lhota, Újezd u Chocně, Újezd u Sezemic, Val (okres Rychnov nad Kněžnou), Vamberk, Veliny, Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou), Vrbice (okres Rychnov nad Kněžnou), Vysoké Chvojno, Vysoký Újezd (okres Hradec Králové), Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí Volební obvod č. 49 Sídlo: Blansko Adamov (okres Blansko), Bedřichov (okres Blansko), Běleč (okres Brno-venkov), Benešov (okres Blansko), Blansko, Borotín (okres Blansko), Bořitov, Boskovice, Brťov-Jeneč, Brumov, Bukovice (okres Brno-venkov), Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Cetkovice, Crhov, Čebín, Černá Hora, Černovice (okres Blansko), Česká, Deštná (okres Blansko), Dlouhá Lhota (okres Blansko), Doubravice nad Svitavou, Drásov (okres Brno-venkov), Drnovice (okres Blansko), Habrůvka, Hluboké Dvory, Hodonín (okres Blansko), Holštejn, Horní Poříčí (okres Blansko), Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Jedovnice, Jinačovice, Kněževes (okres Blansko), Knínice, Kořenec, Kotvrdovice, Kozárov, Krasová, Krhov (okres Blansko), Křetín, Křtěnov, Křtiny, Kulířov, Kunčina Ves, Kunice (okres Blansko), Kuničky, Kunštát, Kuřim, Lazinov, Lažany (okres Blansko), Lelekovice, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lipovec (okres Blansko), Lipůvka, Lomnice (okres Brno-venkov), Lomnička, Louka (okres Blansko), Lubě, Ludíkov, Lysice, Makov (okres Blansko), Malá Lhota, Malá Roudka, Malhostovice, Míchov, Milonice (okres Blansko), Moravské Knínice, Němčice (okres Blansko), Nýrov, Obora (okres Blansko), Ochoz u Tišnova, Okrouhlá (okres Blansko), Olešnice (okres Blansko), Olomučany, Osiky, Ostrov u Macochy, Pamětice, Petrov (okres Blansko), Petrovice (okres Blansko), Prostřední Poříčí, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rašov, Rohozec (okres Brno-venkov), Roubanina, Rozdrojovice, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Rudice (okres Blansko), Sebranice (okres Blansko), Senetářov, Skalice nad Svitavou, Skalička (okres Brno-venkov), Skrchov, Sloup, Spešov, Strhaře, Stvolová, Sudice (okres Blansko), Suchý, Sulíkov, Světlá, Svinošice, Svitávka, Synalov, Šebetov, Šebrov-Kateřina, Šerkovice, Šošůvka, Štěchov, Štěpánovice (okres Brno-venkov), Tasovice (okres Blansko), Uhřice (okres Blansko), Újezd u Boskovic, Újezd u Černé Hory, Unín, Úsobrno, Ústup, Valchov, Vanovice, Vavřinec (okres Blansko), Vážany (okres Blansko), Velenov, Velké Opatovice, Vilémovice (okres Blansko), Vísky (okres Blansko), Voděrady (okres Blansko), Vranov (okres Brno-venkov), Vranová, Všechovice (okres Brno-venkov), Vysočany (okres Blansko), Závist, Zbraslavec, Zhoř (okres Brno-venkov), Žďár (okres Blansko), Žďárná, Železné, Žernovník, Žerůtky (okres Blansko) Volební obvod č. 50 Sídlo: Svitavy Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky (okres Svitavy), Bezděčí u Trnávky, Biskupice (okres Svitavy), Bohuňov (okres Svitavy), Bohuňovice (okres Svitavy), Bor u Skutče, Borová (okres Svitavy), Borušov, Brněnec, Březina (okres Svitavy), Březinky, Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav (okres Svitavy), Bystré (okres Svitavy), Cerekvice nad Loučnou, Čistá (okres Svitavy), Desná (okres Svitavy), Dětřichov (okres Svitavy), Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka (okres Svitavy), Dolní Újezd (okres Svitavy), Gruna, Hartinkov, Hartmanice (okres Svitavy), Hluboká, Horky (okres Svitavy), Horní Újezd (okres Svitavy), Hradec nad Svitavou, Hroubovice, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice (okres Svitavy), Chrast, Chrastavec, Chroustovice, Janov (okres Svitavy), Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník (okres Svitavy), Jedlová, Jenišovice (okres Chrudim), Jevíčko, Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna, Krouna, Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Leština (okres Ústí nad Orlicí), Linhartice, Litomyšl, Lozice, Lubná (okres Svitavy), Luže, Makov (okres Svitavy), Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Morašice (okres Svitavy), Moravská Třebová, Nedvězí, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Nové Hrady (okres Ústí nad Orlicí), Oldřiš, Opatov (okres Svitavy), Opatovec, Osík, Ostrov (okres Chrudim), Otradov, Perálec, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u Litomyšle, Proseč (okres Chrudim), Předhradí, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov (okres Svitavy), Rohozná (okres Svitavy), Rosice (okres Chrudim), Rozhraní, Rozstání (okres Svitavy), Rudná (okres Svitavy), Rychnov na Moravě, Řepníky, Řídký, Sádek (okres Svitavy), Sebranice (okres Svitavy), Sedliště (okres Svitavy), Sklené (okres Svitavy), Skuteč, Slatina (okres Svitavy), Staré Město (okres Svitavy), Stašov (okres Svitavy), Stradouň, Strakov, Střemošice, Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Svratouch, Široký Důl, Študlov (okres Svitavy), Telecí, Trpín, Trstěnice (okres Svitavy), Tržek, Třebařov, Újezdec (okres Svitavy), Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč, Vinary (okres Ústí nad Orlicí), Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká (okres Svitavy), Zderaz, Želivsko Volební obvod č. 51 Sídlo: Žďár nad Sázavou Baliny, Blažkov, Blízkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bohuňov (okres Žďár nad Sázavou), Borovnice (okres Žďár nad Sázavou), Bory, Březejc, Březí (okres Žďár nad Sázavou), Březí nad Oslavou, Březské, Budeč (okres Žďár nad Sázavou), Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj, Černá, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dobrá Voda (okres Žďár nad Sázavou), Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Dolní Rožínka, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec (okres Žďár nad Sázavou), Heřmanov (okres Žďár nad Sázavou), Hodíškov, Horní Libochová, Horní Radslavice, Horní Rožínka, Chlumek, Chlumětín, Chlum-Korouhvice, Jabloňov, Jámy, Javorek, Jimramov, Jívoví, Kadolec, Kadov (okres Žďár nad Sázavou), Karlov, Kněževes (okres Žďár nad Sázavou), Koroužné, Kotlasy, Kozlov (okres Žďár nad Sázavou), Krásné (okres Žďár nad Sázavou), Krásněves, Křídla, Křižánky, Křižanov (okres Žďár nad Sázavou), Křoví, Kuklík, Kundratice, Kyjov (okres Žďár nad Sázavou), Lavičky, Lhotka (okres Žďár nad Sázavou), Lísek, Líšná (okres Žďár nad Sázavou), Malá Losenice, Martinice (okres Žďár nad Sázavou), Matějov, Měřín, Meziříčko (okres Žďár nad Sázavou), Milasín, Milešín, Mirošov (okres Žďár nad Sázavou), Moravec, Moravecké Pavlovice, Netín, Nížkov, Nová Ves (okres Žďár nad Sázavou), Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory (okres Žďár nad Sázavou), Nové Město na Moravě, Nové Sady (okres Žďár nad Sázavou), Nové Veselí, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov, Ořechov (okres Žďár nad Sázavou), Oslavice, Oslavička, Osová Bítýška, Osové, Ostrov nad Oslavou, Otín (okres Žďár nad Sázavou), Pavlínov, Pavlov (okres Žďár nad Sázavou), Petráveč, Pikárec, Písečné (okres Žďár nad Sázavou), Počítky, Poděšín, Podolí (okres Žďár nad Sázavou), Pokojov, Polnička, Prosetín (okres Žďár nad Sázavou), Račice (okres Žďár nad Sázavou), Račín, Radenice, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov (okres Žďár nad Sázavou), Radňoves, Radňovice, Radostín (okres Žďár nad Sázavou), Radostín nad Oslavou, Rodkov, Rosička (okres Žďár nad Sázavou), Rousměrov, Rovečné, Rozseč (okres Žďár nad Sázavou), Rozsochy, Rožná, Ruda (okres Žďár nad Sázavou), Rudolec, Řečice (okres Žďár nad Sázavou), Sázava (okres Žďár nad Sázavou), Sazomín, Sejřek, Sirákov, Sklené (okres Žďár nad Sázavou), Sklené nad Oslavou, Skorotice, Skřinářov, Sněžné (okres Žďár nad Sázavou), Spělkov, Strachujov, Stránecká Zhoř, Strážek, Střítež (okres Žďár nad Sázavou), Sulkovec, Světnov, Sviny (okres Žďár nad Sázavou), Svratka, Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tasov (okres Žďár nad Sázavou), Tři Studně, Ubušínek, Uhřínov, Ujčov, Újezd (okres Žďár nad Sázavou), Unčín, Vatín, Věcov, Věchnov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Meziříčí, Velké Tresné, Vepřová, Věstín, Věžná (okres Žďár nad Sázavou), Vídeň, Vidonín, Vír, Vlachovice (okres Žďár nad Sázavou), Vlkov (okres Žďár nad Sázavou), Vojnův Městec, Vysoké, Záblatí (okres Žďár nad Sázavou), Zadní Zhořec, Znětínek, Zubří (okres Žďár nad Sázavou), Zvole (okres Žďár nad Sázavou), Ždánice (okres Žďár nad Sázavou), Žďár nad Sázavou Volební obvod č. 52 Sídlo: Jihlava Arnolec, Báňovice, Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Bohuslavice (okres Jihlava), Borovná, Boršov, Brtnice, Brtnička, Brzkov, Budeč (okres Jindřichův Hradec), Budíškovice, Cejle, Cerekvička-Rosice, Cizkrajov, Černíč, Červený Hrádek, Čížov, Dačice, Dešná (okres Jindřichův Hradec), Dlouhá Brtnice, Dobrohošť, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč, Doupě, Dudín, Dušejov, Dvorce (okres Jihlava), Dyjice, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Horní Myslová, Horní Slatina, Hostětice, Hrutov, Hříšice, Hubenov, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená, Jihlava, Jihlávka, Jindřichovice (okres Jihlava), Kalhov, Kaliště (okres Jihlava), Kamenice (okres Jihlava), Kamenná (okres Jihlava), Klatovec, Kněžice (okres Jihlava), Knínice, Kostelec (okres Jihlava), Kostelní Myslová, Kostelní Vydří, Kozlov (okres Jihlava), Krahulčí, Krasonice, Lhotka (okres Jihlava), Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Markvartice (okres Jihlava), Měšín, Milíčov, Mirošov (okres Jihlava), Mrákotín (okres Jihlava), Mysletice, Mysliboř, Nadějov, Nevcehle, Nová Říše, Olšany (okres Jihlava), Olší (okres Jihlava), Opatov (okres Jihlava), Ořechov (okres Jihlava), Otín (okres Jihlava), Panenská Rozsíčka, Panské Dubenky, Pavlov (okres Jihlava), Peč, Písečné (okres Jindřichův Hradec), Plandry, Polná, Puklice, Radkov (okres Jihlava), Rančířov, Rantířov, Rohozná (okres Jihlava), Rozseč (okres Jihlava), Růžená, Rybné, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Slavonice, Smrčná, Stáj, Stará Říše, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem, Stonařov, Strachoňovice, Střítež (okres Jihlava), Suchá, Svojkovice (okres Jihlava), Šimanov, Švábov, Telč, Třebětice (okres Jindřichův Hradec), Třešť, Třeštice, Urbanov, Ústí (okres Jihlava), Vanov, Vanůvek, Vápovice, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věžnice (okres Jihlava), Věžnička, Vílanec, Volevčice (okres Jihlava), Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice, Vystrčenovice, Záborná, Zadní Vydří, Zbilidy, Zbinohy, Zdeňkov, Zhoř (okres Jihlava), Zvolenovice, Žatec (okres Jihlava), Ždírec (okres Jihlava), Županovice (okres Jindřichův Hradec) Volební obvod č. 53 Sídlo: Třebíč Babice (okres Třebíč), Bačice, Bačkovice, Benetice, Biskupice-Pulkov, Blatnice (okres Třebíč), Bohušice, Bochovice, Bransouze, Březník, Budišov, Budkov (okres Třebíč), Cidlina, Čáslavice, Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř (okres Třebíč), Dalešice (okres Třebíč), Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Domamil, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice (okres Třebíč), Horní Smrčné, Horní Újezd (okres Třebíč), Horní Vilémovice, Hornice, Hrotovice, Hroznatín, Hvězdoňovice, Chlístov (okres Třebíč), Chlum (okres Třebíč), Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jemnice, Jinošov, Jiratice, Kamenná (okres Třebíč), Kdousov, Kladeruby nad Oslavou, Klučov (okres Třebíč), Kojatice, Kojatín, Kojetice (okres Třebíč), Komárovice, Koněšín, Kostníky, Kouty (okres Třebíč), Kozlany (okres Třebíč), Kožichovice, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín (okres Třebíč), Krhov (okres Třebíč), Krokočín, Kuroslepy, Láz (okres Třebíč), Lesná (okres Třebíč), Lesní Jakubov, Lesonice (okres Třebíč), Lesůňky, Lhánice, Lhotice, Lipník (okres Třebíč), Litohoř, Litovany, Lomy, Loukovice, Lovčovice, Lukov (okres Třebíč), Markvartice (okres Třebíč), Martínkov, Mastník, Menhartice, Meziříčko (okres Třebíč), Mikulovice (okres Třebíč), Mladoňovice (okres Třebíč), Mohelno, Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nimpšov, Nová Ves (okres Třebíč), Nové Syrovice, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov (okres Třebíč), Oponešice, Ostašov, Pálovice, Petrovice (okres Třebíč), Petrůvky, Pokojovice, Police (okres Třebíč), Popůvky (okres Třebíč), Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice (okres Třebíč), Příštpo, Pucov, Pyšel, Rácovice, Račice (okres Třebíč), Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Radotice, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov (okres Třebíč), Sedlec, Slavětice, Slavičky, Slavíkovice, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež (okres Třebíč), Studenec (okres Třebíč), Studnice (okres Třebíč), Sudice (okres Třebíč), Svatoslav (okres Třebíč), Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Trnava (okres Třebíč), Třebelovice, Třebenice (okres Třebíč), Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč (okres Třebíč), Vícenice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka (okres Třebíč), Zárubice, Zašovice, Zvěrkovice, Želetava Volební obvod č. 54 Sídlo: Znojmo Bantice, Běhařovice, Bezkov, Bítov (okres Znojmo), Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice (okres Znojmo), Borotice (okres Znojmo), Boskovštejn, Božice, Branišovice, Břežany (okres Znojmo), Citonice, Ctidružice, Čejkovice (okres Znojmo), Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice (okres Znojmo), Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hluboké Mašůvky, Hnanice, Hodonice (okres Znojmo), Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek (okres Znojmo), Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice (okres Znojmo), Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic, Kadov (okres Znojmo), Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice (okres Znojmo), Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice (okres Znojmo), Lančov, Lechovice, Lesná (okres Znojmo), Lesonice (okres Znojmo), Litobratřice, Loděnice (okres Brno-venkov), Lubnice, Lukov (okres Znojmo), Mackovice, Mašovice, Medlice, Mikulovice (okres Znojmo), Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice (okres Znojmo), Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky (okres Znojmo), Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramkostel, Olbramovice (okres Znojmo), Oleksovice, Onšov (okres Znojmo), Oslnovice, Pavlice, Petrovice (okres Znojmo), Plaveč, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmyče, Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš, Rudlice, Rybníky (okres Znojmo), Skalice (okres Znojmo), Slatina (okres Znojmo), Slup, Stálky, Starý Petřín, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelice (okres Znojmo), Suchohrdly, Suchohrdly u Miroslavi, Šafov, Šanov (okres Znojmo), Šatov, Štítary, Šumice (okres Brno-venkov), Šumná, Tasovice (okres Znojmo), Tavíkovice, Těšetice (okres Znojmo), Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice (okres Znojmo), Tulešice, Tvořihráz, Uherčice (okres Znojmo), Újezd (okres Znojmo), Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice (okres Znojmo), Vracovice (okres Znojmo), Vranov nad Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany (okres Znojmo), Zálesí, Zblovice, Znojmo, Želetice (okres Znojmo), Žerotice, Žerůtky (okres Znojmo) Volební obvod č. 55 Sídlo: Brno-město městské části Brno-Bystrc, Brno-Kníničky, Brno-Žebětín, obce Babice u Rosic, Biskoupky, Borač, Borovník, Braníškov, Bratčice (okres Brno-venkov), Březina (okres Brno-venkov; správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov), Černvír, Čučice, Deblín, Dolní Kounice, Dolní Loučky, Domašov, Doubravník, Drahonín, Hajany (okres Brno-venkov), Heroltice, Hlína, Horní Loučky, Hradčany (okres Brno-venkov), Hrušovany u Brna, Hvozdec (okres Brno-venkov), Chudčice, Ivančice, Javůrek, Kaly, Katov (okres Brno-venkov), Ketkovice, Kratochvilka, Křižínkov, Kupařovice, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky (okres Brno-venkov), Ledce (okres Brno-venkov), Lesní Hluboké, Litostrov, Lubné, Lukovany, Malešovice, Maršov, Medlov (okres Brno-venkov), Mělčany, Modřice, Moravany (okres Brno-venkov), Moravské Bránice, Nebovidy (okres Brno-venkov), Nedvědice, Nelepeč-Žernůvka, Němčičky (okres Brno-venkov), Neslovice, Níhov, Nosislav, Nová Ves (okres Brno-venkov), Nové Bránice, Odrovice, Olší (okres Brno-venkov), Omice, Ořechov (okres Brno-venkov), Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Pernštejnské Jestřabí, Popůvky (okres Brno-venkov), Pravlov, Prštice, Předklášteří, Příbram na Moravě, Přibyslavice (okres Brno-venkov), Přísnotice, Radostice, Rojetín, Rosice (okres Brno-venkov), Rudka, Říčany (okres Brno-venkov), Říčky, Řikonín, Senorady, Sentice, Silůvky, Skryje (okres Brno-venkov), Sobotovice, Stanoviště, Střelice (okres Brno-venkov), Svatoslav (okres Brno-venkov), Syrovice, Tetčice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Trboušany, Troubsko, Újezd u Rosic, Újezd u Tišnova, Unkovice, Úsuší, Veverská Bítýška, Veverské Knínice, Vohančice, Vratislávka, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov (okres Brno-venkov), Žabčice, Žďárec, Želešice Volební obvod č. 56 Sídlo: Břeclav Bavory, Boleradice, Borkovany, Bořetice (okres Břeclav), Brod nad Dyjí, Brumovice (okres Břeclav), Břeclav, Březí (okres Břeclav), Bulhary, Cvrčovice (okres Brno-venkov), Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice, Hrušky (okres Břeclav), Hustopeče, Ivaň (okres Brno-venkov), Jevišovka, Kašnice, Klentnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice (okres Břeclav), Kurdějov, Ladná, Lanžhot, Lednice, Mikulov (okres Břeclav), Milovice (okres Břeclav), Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Morkůvky, Němčičky (okres Břeclav), Nikolčice, Novosedly (okres Břeclav), Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov (okres Břeclav), Perná, Podivín, Pohořelice (okres Brno-venkov), Popice, Pouzdřany, Přibice, Přítluky, Rakvice, Sedlec (okres Břeclav), Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Týnec (okres Břeclav), Uherčice (okres Břeclav), Valtice, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vlasatice, Vranovice (okres Brno-venkov), Vrbice (okres Břeclav), Zaječí Volební obvod č. 57 Sídlo: Vyškov Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Blučina, Bohaté Málkovice, Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Březina (okres Brno-venkov; správní obvod obce s rozšířenou působností Šlapanice), Bučovice, Dražovice (okres Vyškov), Drnovice (okres Vyškov), Drysice, Habrovany (okres Vyškov), Heršpice, Hlubočany, Hodějice, Holasice, Holubice (okres Vyškov), Hostěnice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Hrušky (okres Vyškov), Hvězdlice, Ježkovice, Jiříkovice, Kanice (okres Brno-venkov), Kobeřice u Brna, Kobylnice (okres Brno-venkov), Kojátky, Komořany, Kovalovice, Kozlany (okres Vyškov), Krásensko, Křenovice (okres Vyškov), Křižanovice (okres Vyškov), Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Letonice, Lovčičky, Luleč, Lysovice, Medlovice (okres Vyškov), Měnín, Milešovice, Mokrá-Horákov, Moravské Málkovice, Mouřínov, Moutnice, Němčany, Nemojany, Nesvačilka, Nížkovice, Nové Sady (okres Vyškov), Ochoz u Brna, Olšany (okres Vyškov), Opatovice (okres Brno-venkov), Orlovice, Otmarov, Otnice, Podbřežice, Podivice, Podolí (okres Brno-venkov), Podomí, Ponětovice, Popovice (okres Brno-venkov), Pozořice, Prace, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice, Radslavice (okres Vyškov), Rajhrad, Rajhradice, Rašovice (okres Vyškov), Rebešovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček (okres Vyškov), Řícmanice, Sivice, Slavkov u Brna, Sokolnice, Studnice (okres Vyškov), Šaratice, Šlapanice (okres Brno-venkov), Telnice (okres Brno-venkov), Těšany, Topolany, Tučapy (okres Vyškov), Tvarožná, Újezd u Brna, Vážany (okres Vyškov), Vážany nad Litavou, Velatice, Velešovice, Viničné Šumice, Vojkovice (okres Brno-venkov), Vyškov, Zbýšov (okres Vyškov), Zelená Hora, Žatčany, Židlochovice Volební obvod č. 58 Sídlo: Brno-město městské části Brno-Bohunice, Brno-Černovice, Brno-Chrlice, Brno-jih, Brno-Líšeň, Brno-Maloměřice a Obřany, Brno-Slatina, Brno-Tuřany, Brno-Vinohrady, Brno-Židenice Volební obvod č. 59 Sídlo: Brno-město městské části Brno-Bosonohy, Brno-Kohoutovice, Brno-Nový Lískovec, Brno-Starý Lískovec, Brno-střed Volební obvod č. 60 Sídlo: Brno-město městské části Brno-Ivanovice, Brno-Jehnice, Brno-Jundrov, Brno-Komín, Brno-Královo Pole, Brno-Medlánky, Brno-Ořešín, Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Brno-sever, Brno-Útěchov, Brno-Žabovřesky Volební obvod č. 61 Sídlo: Olomouc Blatec, Bukovany (okres Olomouc), Bystrovany, Daskabát, Dolany (okres Olomouc), Doloplazy (okres Olomouc), Domašov nad Bystřicí, Dub nad Moravou, Grygov, Hlubočky, Hlušovice, Charváty, Jívová, Kozlov (okres Olomouc), Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Majetín, Město Libavá, Mrsklesy, Olomouc, Přáslavice, Samotišky, Suchonice, Svésedlice, Tovéř, Tršice, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany Volební obvod č. 62 Sídlo: Prostějov Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice (okres Prostějov), Bohuslavice (okres Prostějov), Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Brodek u Přerova, Březsko, Budětsko, Buková (okres Prostějov), Císařov, Citov, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice (okres Prostějov), Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy (okres Prostějov), Drahany, Držovice, Dřevnovice, Dzbel, Hačky, Hluchov, Horní Štěpánov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Hvozd (okres Prostějov), Ivaň (okres Prostějov), Jesenec, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kojetín (okres Přerov), Konice, Kostelec na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Křenovice (okres Přerov), Laškov, Lešany (okres Prostějov), Lipová (okres Prostějov), Lobodice, Ludmírov, Malé Hradisko, Měrovice nad Hanou, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice (okres Prostějov), Niva, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz, Olšany u Prostějova, Ondratice, Oplocany, Otaslavice, Otinoves, Pavlovice u Kojetína, Pěnčín (okres Prostějov), Pivín, Plumlov, Polkovice, Polomí, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Rokytnice (okres Přerov), Rozstání (okres Prostějov), Seloutky, Skalka (okres Prostějov), Skřípov, Slatinky, Smržice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Stříbrnice (okres Přerov), Suchdol (okres Prostějov), Šubířov, Tištín, Tovačov, Troubky, Tvorovice, Uhřičice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice (okres Prostějov), Výšovice, Zdětín (okres Prostějov), Želeč (okres Prostějov) Volební obvod č. 63 Sídlo: Přerov Bělotín, Beňov, Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Buk (okres Přerov), Býškovice, Čechy, Čelechovice, Černotín, Dobrčice, Dolní Nětčice, Dolní Těšice, Dolní Újezd (okres Přerov), Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hlinsko (okres Přerov), Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Horní Těšice, Horní Újezd (okres Přerov), Hrabůvka, Hradčany (okres Přerov), Hranice (okres Přerov), Hustopeče nad Bečvou, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jezernice, Jindřichov (okres Přerov), Kladníky, Klokočí (okres Přerov), Kokory, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota (okres Přerov), Lhotka (okres Přerov), Lipník nad Bečvou, Lipová (okres Přerov), Líšná (okres Přerov), Luboměř, Luboměř pod Strážnou, Malhotice, Mankovice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Nahošovice, Nelešovice, Odry, Oldřichov (okres Přerov), Olšovec, Opatovice (okres Přerov), Oprostovice, Osek nad Bečvou, Paršovice, Partutovice, Pavlovice u Přerova, Podolí (okres Přerov), Polom (okres Přerov), Potštát, Prosenice, Provodovice, Přerov, Přestavlky (okres Přerov), Radíkov, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice (okres Přerov), Radvanice (okres Přerov), Rakov, Rouské, Říkovice, Skalička (okres Přerov), Soběchleby, Sobíšky, Spálov, Stará Ves (okres Přerov), Starý Jičín, Střítež nad Ludinou, Suchdol nad Odrou, Sušice (okres Přerov), Šišma, Špičky, Teplice nad Bečvou, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Ústí (okres Přerov), Veselíčko (okres Přerov), Věžky (okres Přerov), Vlkoš (okres Přerov), Vražné, Všechovice (okres Přerov), Výkleky, Zábeštní Lhota, Zámrsky, Žákovice, Želatovice Volební obvod č. 64 Sídlo: Bruntál Andělská Hora (okres Bruntál), Bílčice, Bohušov, Brantice, Bratříkovice, Brumovice (okres Opava), Bruntál, Břidličná, Budišov nad Budišovkou, Býkov-Láryšov, Čaková, Čermná ve Slezsku, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dolní Životice, Dvorce (okres Bruntál), Heřmanovice, Hlavnice, Hlinka, Holasovice, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Hošťálkovy, Jakartovice, Janov (okres Bruntál), Jezdkovice, Jindřichov (okres Bruntál), Jiříkov (okres Bruntál), Karlova Studánka, Karlovice (okres Bruntál), Krasov, Krnov, Kružberk, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lhotka u Litultovic, Lichnov (okres Bruntál), Liptaň, Litultovice, Lomnice (okres Bruntál), Ludvíkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Mladecko, Moravice, Moravskoslezský Kočov, Neplachovice, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Nové Lublice, Oborná, Osoblaha, Petrovice (okres Bruntál), Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Sosnová (okres Opava), Stará Ves (okres Bruntál), Staré Heřminovy, Staré Město (okres Bruntál), Staré Těchanovice, Stěbořice, Svatoňovice, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Velké Heraltice, Vrbno pod Pradědem, Vysoká (okres Bruntál), Zátor Volební obvod č. 65 Sídlo: Šumperk Bělá pod Pradědem, Bernartice (okres Jeseník), Bílá Voda, Bludov (okres Šumperk), Bohdíkov, Bohutín (okres Šumperk), Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Černá Voda, Česká Ves, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hanušovice, Horní Studénky, Hraběšice, Hrabišín, Hradec-Nová Ves, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Javorník (okres Jeseník), Jedlí, Jeseník, Jindřichov (okres Šumperk), Kamenná (okres Šumperk), Kobylá nad Vidnavkou, Kolšov, Kopřivná, Lesnice, Libina, Lipová-lázně, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Mikulovice (okres Jeseník), Nový Malín, Olšany (okres Šumperk), Oskava, Ostružná, Petrov nad Desnou, Písařov, Písečná (okres Jeseník), Postřelmov, Postřelmůvek, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Skorošice, Sobotín, Stará Červená Voda, Staré Město (okres Šumperk), Sudkov, Supíkovice, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Velké Losiny, Vernířovice, Vidnava, Vikantice, Vikýřovice, Vlčice (okres Jeseník), Vyšehoří, Zborov, Zlaté Hory, Žulová Volební obvod č. 66 Sídlo: Litovel Babice (okres Olomouc), Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko (okres Olomouc), Bohuňovice (okres Olomouc), Bohuslavice (okres Šumperk), Bouzov, Bystročice, Červenka, Dlouhá Loučka (okres Olomouc), Domašov u Šternberka, Drahanovice, Drozdov (okres Šumperk), Dubčany, Dubicko, Haňovice, Hlásnice, Hněvotín, Hnojice, Horka nad Moravou, Horní Loděnice, Hoštejn, Hrabová, Hraničné Petrovice, Huzová, Hynčina, Cholina, Jestřebí (okres Šumperk), Klopina, Komárov (okres Olomouc), Kosov, Krchleby (okres Šumperk), Leština (okres Šumperk), Liboš, Lipina, Lipinka, Líšnice (okres Šumperk), Litovel, Loštice, Loučany, Loučka (okres Olomouc), Luběnice, Luká, Lukavice (okres Šumperk), Lutín, Lužice (okres Olomouc), Maletín, Medlov (okres Olomouc), Měrotín, Mírov, Mladeč, Mladějovice, Mohelnice (okres Šumperk), Moravičany, Moravský Beroun, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané, Nemile, Norberčany, Nová Hradečná, Olbramice (okres Olomouc), Palonín, Paseka, Pavlov (okres Šumperk), Pňovice, Police (okres Šumperk), Příkazy, Rájec, Řídeč, Senice na Hané, Senička, Skrbeň, Slatinice, Slavětín (okres Olomouc), Stavenice, Strukov, Střeň, Štarnov, Štěpánov, Šternberk, Šumvald, Těšetice (okres Olomouc), Troubelice, Třeština, Újezd (okres Olomouc), Uničov, Úsov, Ústín, Vilémov (okres Olomouc), Zábřeh, Zvole (okres Šumperk), Želechovice, Žerotín (okres Olomouc) Volební obvod č. 67 Sídlo: Nový Jičín Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov (okres Nový Jičín), Bílovec, Bítov (okres Nový Jičín), Bordovice, Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jistebník, Kateřinice (okres Nový Jičín), Klimkovice, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Lichnov (okres Nový Jičín), Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Olbramice (okres Ostrava-město), Petřvald (okres Nový Jičín), Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina (okres Nový Jičín), Studénka, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka (okres Nový Jičín), Trojanovice, Velké Albrechtice, Veřovice, Vrchy, Vřesina (okres Ostrava-město), Závišice, Zbyslavice, Ženklava, Životice u Nového Jičína Volební obvod č. 68 Sídlo: Opava Bělá (okres Opava), Bohuslavice (okres Opava), Bolatice, Branka u Opavy, Březová (okres Opava), Budišovice, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Hněvošice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Kobeřice, Kravaře (okres Opava), Kyjovice (okres Opava), Melč, Mikolajice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť (okres Opava), Pustá Polom, Radkov (okres Opava), Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov (okres Opava), Služovice, Strahovice, Sudice (okres Opava), Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice (okres Opava), Závada Volební obvod č. 69 Sídlo: Frýdek-Místek Baška, Bílá (okres Frýdek-Místek), Brušperk, Bruzovice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Janovice, Kaňovice (okres Frýdek-Místek), Kozlovice (okres Frýdek-Místek), Krásná (okres Frýdek-Místek), Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka (okres Frýdek-Místek), Malenovice, Metylovice, Nižní Lhoty, Nošovice, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Pržno (okres Frýdek-Místek), Pstruží, Řepiště, Sedliště (okres Frýdek-Místek), Staré Hamry, Staré Město (okres Frýdek-Místek), Staříč, Sviadnov, Vojkovice (okres Frýdek-Místek), Žabeň Volební obvod č. 70 Sídlo: Ostrava-město městské obvody Hošťálkovice, Hrabová, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Petřkovice, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Vítkovice, obce Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Vratimov Volební obvod č. 71 Sídlo: Ostrava-město městské obvody Ostrava-Jih, Polanka nad Odrou, Proskovice Volební obvod č. 72 Sídlo: Ostrava-město městské obvody Krásné Pole, Martinov, Plesná, Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice, obce Čavisov, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Lhota (okres Ostrava-město), Hať, Hlučín, Horní Lhota (okres Ostrava-město), Kozmice (okres Opava), Ludgeřovice, Markvartovice, Šilheřovice, Velká Polom, Vřesina (okres Opava) Volební obvod č. 73 Sídlo: Frýdek-Místek Bocanovice, Bukovec (okres Frýdek-Místek), Bystřice (okres Frýdek-Místek), Český Těšín, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek (okres Frýdek-Místek), Hrčava, Chotěbuz, Jablunkov, Komorní Lhotka, Košařiska, Lučina, Milíkov (okres Frýdek-Místek), Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná (okres Frýdek-Místek), Písek (okres Frýdek-Místek), Raškovice, Ropice, Řeka, Smilovice (okres Frýdek-Místek), Soběšovice, Střítež (okres Frýdek-Místek), Třanovice, Třinec, Vělopolí, Vendryně, Vyšní Lhoty, Žermanice Volební obvod č. 74 Sídlo: Karviná Bohumín, Dolní Lutyně, Havířov, Petřvald (okres Karviná), Rychvald Volební obvod č. 75 Sídlo: Karviná Albrechtice (okres Karviná), Dětmarovice, Doubrava, Horní Suchá, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Stonava, Těrlicko Volební obvod č. 76 Sídlo: Kroměříž Bařice-Velké Těšany, Bezměrov, Blazice, Bořenovice, Brankovice, Brusné, Břest, Bystřice pod Hostýnem, Cetechovice, Dětkovice (okres Vyškov), Dobročkovice, Dřínov (okres Kroměříž), Holešov, Honětice, Horní Lapač, Hoštice (okres Kroměříž), Hulín, Chomýž, Chropyně, Chvalčov, Chvalkovice (okres Vyškov), Chvalnov-Lísky, Ivanovice na Hané, Jankovice (okres Kroměříž), Jarohněvice, Karolín, Komárno, Koryčany, Kostelany, Kostelec u Holešova, Kožušice, Kroměříž, Kunkovice, Kurovice, Kvasice, Kyselovice, Lechotice, Litenčice, Loukov (okres Kroměříž), Lubná (okres Kroměříž), Ludslavice, Lutopecny, Malínky, Martinice (okres Kroměříž), Milonice (okres Vyškov), Míškovice, Morkovice-Slížany, Mrlínek, Němčice (okres Kroměříž), Nemochovice, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Nítkovice, Nová Dědina, Osíčko, Pacetluky, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Podhradní Lhota, Prasklice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy (okres Kroměříž), Rajnochovice, Rataje (okres Kroměříž), Roštění, Roštín, Rusava, Rymice, Skaštice, Slavkov pod Hostýnem, Snovídky, Soběsuky, Střílky, Střížovice (okres Kroměříž), Sulimov, Šelešovice, Švábenice, Troubky-Zdislavice, Třebětice (okres Kroměříž), Uhřice (okres Kroměříž), Uhřice (okres Vyškov), Věžky (okres Kroměříž), Vítonice (okres Kroměříž), Vrbka, Zahnašovice, Záříčí, Zástřizly, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice, Žeranovice Volební obvod č. 77 Sídlo: Vsetín Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Horní Bečva, Hovězí, Huslenky, Hutisko-Solanec, Choryně, Jablůnka, Janová, Jarcová, Karolinka, Kateřinice (okres Vsetín), Kelč, Kladeruby, Krhová, Kunovice (okres Vsetín), Lešná, Lhota u Vsetína, Loučka (okres Vsetín), Malá Bystřice, Mikulůvka, Nový Hrozenkov, Oznice, Podolí (okres Vsetín), Police (okres Vsetín), Poličná, Prostřední Bečva, Pržno (okres Vsetín), Ratiboř (okres Vsetín), Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Střítež nad Bečvou, Ústí (okres Vsetín), Valašská Bystřice, Valašská Senice, Valašské Meziříčí, Velká Lhota, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří (okres Vsetín) Volební obvod č. 78 Sídlo: Zlín Bratřejov, Březová (okres Zlín), Dešná (okres Zlín), Drnovice (okres Zlín), Držková, Fryšták, Horní Lideč, Hostišová, Hošťálková, Hrobice (okres Zlín), Hvozdná, Jasenná (okres Zlín), Kašava, Křekov, Lačnov, Leskovec, Lhotsko, Lidečko, Lípa (okres Zlín), Liptál, Lukov (okres Zlín), Lukoveček, Lutonina, Lužná (okres Vsetín), Machová, Mysločovice, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Neubuz, Ostrata, Podkopná Lhota, Poteč, Pozděchov, Prlov, Racková, Sazovice, Seninka, Slušovice, Střelná, Študlov (okres Vsetín), Tichov, Trnava (okres Zlín), Ublo, Újezd (okres Zlín), Valašská Polanka, Valašské Klobouky, Valašské Příkazy, Veselá (okres Zlín), Vizovice, Vlachova Lhota, Vlčková, Všemina, Vysoké Pole, Zádveřice-Raková, Zlín, Želechovice nad Dřevnicí Volební obvod č. 79 Sídlo: Hodonín Archlebov, Bukovany (okres Hodonín), Bzenec, Čejč, Čejkovice (okres Hodonín), Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín (okres Hodonín), Dražůvky, Dubňany, Hodonín (okres Hodonín), Hovorany, Hýsly, Ježov (okres Hodonín), Josefov (okres Hodonín), Karlín, Kelčany, Kněždub, Kostelec (okres Hodonín), Kyjov (okres Hodonín), Labuty, Lovčice (okres Hodonín), Lužice (okres Hodonín), Mikulčice, Milotice, Moravany (okres Hodonín), Mouchnice, Mutěnice (okres Hodonín), Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Nový Poddvorov, Ostrovánky, Petrov (okres Hodonín), Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Skalka (okres Hodonín), Skoronice, Sobůlky, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Sudoměřice, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Těmice (okres Hodonín), Terezín (okres Hodonín), Tvarožná Lhota, Uhřice (okres Hodonín), Vacenovice, Věteřov, Vlkoš (okres Hodonín), Vnorovy, Vracov, Vřesovice (okres Hodonín), Žádovice, Žarošice, Ždánice (okres Hodonín), Želetice (okres Hodonín), Žeravice Volební obvod č. 80 Sídlo: Zlín Babice (okres Uherské Hradiště), Bánov, Bělov, Bílovice, Biskupice (okres Zlín), Bohuslavice nad Vláří, Bohuslavice u Zlína, Bojkovice, Brumov-Bylnice, Březnice (okres Zlín), Březolupy, Březůvky, Bystřice pod Lopeníkem, Částkov (okres Uherské Hradiště), Dobrkovice, Dolní Lhota (okres Zlín), Doubravy, Drslavice (okres Uherské Hradiště), Halenkovice, Haluzice, Horní Lhota (okres Zlín), Hostětín, Hradčovice, Hřivínův Újezd, Jankovice (okres Uherské Hradiště), Jestřabí, Kaňovice (okres Zlín), Karlovice (okres Zlín), Kelníky, Komárov (okres Zlín), Komňa, Košíky, Kudlovice, Lhota (okres Zlín), Lipová (okres Zlín), Lopeník, Loučka (okres Zlín), Ludkovice, Luhačovice, Napajedla, Nedachlebice, Nezdenice, Oldřichovice, Otrokovice, Pašovice, Petrůvka, Pitín, Podhradí (okres Zlín), Pohořelice (okres Zlín), Pozlovice, Prakšice, Provodov, Rokytnice (okres Zlín), Rudice (okres Uherské Hradiště), Rudimov, Sehradice, Slavičín, Slopné, Spytihněv, Starý Hrozenkov, Sušice (okres Uherské Hradiště), Svárov (okres Uherské Hradiště), Šanov (okres Zlín), Šarovy, Štítná nad Vláří-Popov, Šumice (okres Uherské Hradiště), Tečovice, Tlumačov (okres Zlín), Topolná, Traplice, Uherský Brod, Vápenice, Velký Ořechov, Vlachovice (okres Zlín), Vyškovec, Záhorovice, Zlámanec, Žítková, Žlutava Volební obvod č. 81 Sídlo: Uherské Hradiště Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březová (okres Uherské Hradiště), Buchlovice, Dolní Němčí, Hluk, Horní Němčí, Hostějov, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Huštěnovice, Jalubí, Javorník (okres Hodonín), Kněžpole, Korytná, Kostelany nad Moravou, Kozojídky, Kunovice (okres Uherské Hradiště), Kuželov, Lipov, Louka (okres Hodonín), Malá Vrbka, Medlovice (okres Uherské Hradiště), Mistřice, Modrá, Moravský Písek, Nedakonice, Nivnice, Nová Lhota, Ořechov (okres Uherské Hradiště), Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Podolí (okres Uherské Hradiště), Polešovice, Popovice (okres Uherské Hradiště), Salaš, Slavkov (okres Uherské Hradiště), Staré Hutě, Staré Město (okres Uherské Hradiště), Strání, Stříbrnice (okres Uherské Hradiště), Stupava, Suchá Loz, Suchov, Tasov (okres Hodonín), Tučapy (okres Uherské Hradiště), Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Újezdec (okres Uherské Hradiště), Vážany (okres Uherské Hradiště), Velehrad, Veletiny, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vlčnov, Zlechov, Žeraviny“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 247/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ve volbách vyhlášených před vyhlášením voleb do zastupitelstev obcí v roce 2026, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, se v řízení o registraci kandidátních listin a přihlášek k registraci a při sestavování okrskových volebních komisí a obesílání jejich členů postupuje podle zákona č. 247/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jedná-li se o volby do Senátu, neuvádí se v zápisech o průběhu a výsledku hlasování a v zápisech o výsledku voleb údaj o počtu voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz. 3. Zprávu podle § 59a odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží vláda oběma komorám Parlamentu poprvé v roce 2027. 4. Vláda předloží Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona o změně územního vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu Parlamentu České republiky podle § 59a odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tak, aby změna územního vymezení volebních obvodů mohla nabýt účinnosti poprvé k 1. lednu 2028, přesahuje-li v roce 2027 odchylka od průměrného počtu voličů v některém volebním obvodu 15 %. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů Čl. III Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 38/2019 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „§ 1 (1) Tento zákon upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do zastupitelstev krajů, zvláštní podmínky výkonu volebního práva v těchto volbách a zvláštní pravidla zjišťování výsledků těchto voleb. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb. (2) Volební období zastupitelstev krajů je čtyřleté. Volby do zastupitelstev krajů se konají v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne2). 2) Čl. 102 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje. 2. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Volebním obvodem je území každého vyššího územního samosprávného celku s výjimkou hlavního města Prahy.“. 3. V § 3 odst. 1 větě druhé se slova „uveřejňuje ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“. 4. V § 3 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 5. V § 3 se odstavce 2 a 3 zrušují a současně se zrušuje označení odstavce 1. 6. V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „jsou“ vkládají slova „vedle překážek stanovených zákonem o správě voleb také“. 7. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „odnětí svobody,“ nahrazují slovy „odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence, nebo“ a písmena b) a c) se včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zrušují. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b). 8. V § 5 odst. 1 se text „b)“ nahrazuje slovy „překážka ve výkonu práva být volen“. 9. V části první se hlava II včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9, 10, 12, 12a, 12b a 13 zrušuje. 10. V § 20 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 11. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše o 5 kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva kraje.“. 12. V § 20 se odstavec 3 zrušuje. 13. § 21 až 23 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 14 a 16 zrušují. 14. § 24 včetně nadpisu zní: „§ 24 Hlasovací lístky Hlasovací lístek se zhotovuje pro každou volební stranu zvlášť.“. 15. § 25 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 zrušuje. 16. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Voličský průkaz Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do zastupitelstva kraje hlasovat v kterémkoli volebním okrsku svého volebního obvodu.“. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje. 17. § 26a až 31 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 18a, 19 a 20 zrušují. 18. § 32 včetně nadpisu zní: „§ 32 Způsob hlasování Volič vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.“. 19. § 33 až 38 se včetně nadpisů zrušují. 20. § 39 včetně nadpisu zní: „§ 39 Sčítání hlasů okrskovou volební komisí Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé volební strany, přičemž vyloučí neplatné hlasy voličů z důvodů stanovených zákonem o správě voleb. Dále posoudí a následně sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, jedná se o platný hlas pro volební stranu; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.“. 21. V § 40 se odstavce 1 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 22. V § 40 odst. 1 písm. b) se slova „ze stálého seznamu“ nahrazují slovem „voličů“. 23. V § 40 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 24. V § 40 odst. 1 písm. f) se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“. 25. V § 40 odst. 1 písm. g) se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 26. V § 40 odst. 2 se slova „odstavce 2 písm. f)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. g)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem“. 27. § 41 se včetně nadpisu zrušuje. 28. V § 42 odst. 1 se slova „pracovišti u krajského úřadu“ nahrazují slovy „krajském pracovišti“ a text „(§ 41)“ se zrušuje. 29. V § 42 odst. 3 písm. a) a e) se slova „v kraji“ zrušují. 30. V § 42 odst. 3 písm. b) se slova „ze stálých seznamů v kraji“ nahrazují slovem „voličů“. 31. V § 42 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 32. V § 42 odst. 3 se na začátek písmene e) vkládá slovo „celkový“. 33. V § 42 odst. 3 písm. e) se slova „za kraj celkem“ zrušují. 34. V § 42 odst. 3 písm. f) se slova „politické strany, politická hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 35. V § 42 odst. 3 písm. h) a v § 43 odst. 6, 9 a 10 se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 36. V § 42 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ ; v případě koalice se uvede i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo“. 37. V § 42 odstavec 5 zní: „(5) Krajský úřad zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje a ostatní volební dokumentaci uschová. Druhý podepsaný stejnopis zápisu o výsledku voleb předá neprodleně Českému statistickému úřadu.“. 38. V § 43 odst. 1, 2 a 9 se slova „politickým stranám, politickým hnutím a koalicím“ nahrazují slovy „volebním stranám“. 39. V § 43 odst. 1 se slova „politické strany, politická hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 40. V § 43 odst. 3 se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“ a text „(§ 23)“ se zrušuje. 41. V § 43 odst. 4 se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“ a slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ se nahrazují slovy „volební strany“. 42. V § 43 odst. 5 se slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební straně“. 43. V § 43 odst. 7 se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“. 44. V § 43 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“. 45. V § 44 odstavec 2 zní: „(2) Český statistický úřad předá Státní volební komisi celkové výsledky voleb za všechny kraje. V celkových výsledcích se uvedou i zvolení kandidáti a náhradníci s údajem o volební straně, za kterou kandidovali, a v případě koalice i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.“. 46. § 45 se včetně nadpisu zrušuje. 47. § 46 včetně nadpisu zní: „§ 46 Osvědčení o zvolení Krajský úřad vydá kandidátům zvoleným za člena zastupitelstva kraje osvědčení o zvolení, a to nejpozději do ustavujícího zasedání zastupitelstva. V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá krajský úřad do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 53) osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí podle § 43 odst. 6 až 8.“. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje. 48. Nadpis § 47 zní: „Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování“. 49. V § 47 odst. 2 se slova „dodatečné volby nebo dodatečné hlasování“ nahrazují slovy „opakované volby nebo opakované hlasování“. 50. V § 47 odst. 4 se za slova „volby“ vkládají slova „ , opakované volby“ a slova „dodatečné hlasování“ se nahrazují slovy „opakované hlasování“. 51. V § 47 odst. 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a zákona o správě voleb“. 52. V § 48 odst. 2 písmeno c) zní: „c) dnem konání zasedání zastupitelstva kraje, na kterém se člen zastupitelstva kraje osobně vzdá mandátu; pokud člen zastupitelstva kraje vyjádří vůli vzdát se mandátu k jinému pozdějšímu dni, zaniká mandát tímto dnem; vzdání se mandátu nelze vzít zpět,“. 53. V § 48 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) dnem, kdy je kraji doručeno písemné vzdání se mandátu člena zastupitelstva kraje obsahující úředně ověřený podpis člena zastupitelstva kraje; pokud člen zastupitelstva kraje vyjádří vůli vzdát se mandátu k jinému pozdějšímu dni, zaniká mandát tímto dnem; vzdání se mandátu lze učinit též elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem zasláním na adresu elektronické pošty podatelny kraje; vzdání se mandátu nelze vzít zpět,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 54. V § 48 odst. 4 se slovo „ministr“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“. 55. V § 48 odst. 6 se slovo „ministra“ nahrazuje slovem „Ministerstva“ a text „odst. 2“ se zrušuje. 56. V § 48 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Mandát člena zastupitelstva kraje podle odstavců 3 a 4 zaniká dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu podle § 52, nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo usnesení nebo rozhodnutí podle odstavce 6 zrušeno.“. 57. V § 49 odst. 1 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 58. V § 50 písmeno b) zní: „b) dnem, kdy je kraji doručeno písemné vzdání se postavení náhradníka obsahující úředně ověřený podpis náhradníka; vzdání se postavení náhradníka lze učinit též elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem zasláním na adresu elektronické pošty podatelny kraje; vzdání se postavení náhradníka nelze vzít zpět,“. 59. V § 50 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) V případě, že vzdání se postavení náhradníka je kraji doručeno podle odstavce 1 v den, kdy již náhradníkovi vznikl mandát člena zastupitelstva kraje podle § 49 odst. 1, platí, že jde o vzdání se mandátu člena zastupitelstva kraje.“. 60. V § 51 odst. 2 se slova „ředitel krajského úřadu“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 61. V § 51 odst. 4 se slova „platí ustanovení tohoto zákona“ nahrazují slovy „se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb obdobně“. 62. V § 52 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 22 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 63. V § 52 se slovo „ministra“ nahrazuje slovem „Ministerstva“ a slova „politická strana, politické hnutí a koalice“ se nahrazují slovy „volební strana“. 64. V § 53 odst. 1 se slova „zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku“ nahrazují slovy „příslušející jako volič k volebnímu okrsku“ a slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ se nahrazují slovy „volební strana“. 65. V části první v nadpisu hlavy VIII se slova „Nároky členů okrskových volebních komisí a“ zrušují. 66. § 55 se včetně nadpisu zrušuje. 67. Nadpis § 56 se zrušuje. 68. V § 56a odst. 1, 2 a 5 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany anebo jejího kandidáta“. 69. V § 56a odst. 4 se slova „politických stranách, politických hnutích nebo koalicích“ nahrazují slovy „volebních stranách“. 70. V § 56a odst. 5 a 8 se slova „politické strany, politická hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 71. V § 56a odst. 6 se slova „politických stran, politických hnutí nebo koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 72. V § 56b odst. 1 a v § 56e odst. 1 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny“ nahrazují slovy „volební strana je povinna“. 73. V § 56b odst. 4 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 74. V § 56b odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“. 75. V § 56c odst. 2, § 56d odst. 1, § 56e odst. 1 a 2 a v § 56e odst. 3 písm. c) se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“. 76. V § 56d odst. 2 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“ a slova „politická strana, politické hnutí, koalice nebo jejich kandidát“ se nahrazují slovy „volební strana nebo její kandidát“. 77. V § 56d odst. 3 se slova „politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“ a slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ se nahrazují slovy „volební strany“. 78. V § 56e odst. 3 písm. a) a c) se slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební straně“. 79. V § 56e odst. 3 písm. c) se slovo „zavázaly“ nahrazuje slovem „zavázala“. 80. V § 56e odst. 4 a 5 se slova „politická strana, politické hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strana“. 81. V § 56e odst. 5 se slovo „zašlou“ nahrazuje slovem „zašle“. 82. V § 56g odst. 1 písm. a) se slova „politických stran, politických hnutí, koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 83. V § 56g odst. 1 písm. b) se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 84. V § 56g odst. 1 písm. d) se slova „a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce“ zrušují. 85. V § 56g se odstavce 2 až 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 86. V části první v nadpisu hlavy X se slova „a jiné správní delikty“ zrušují. 87. V nadpisu § 57 se za slovo „Přestupky“ doplňují slova „fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“. 88. V § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „ , právnická nebo podnikající fyzická“. 89. V § 57 odst. 1 písm. b) se slova „politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany nebo jejího kandidáta“. 90. V § 57 odst. 1 písm. c) se za slova „jménem a příjmením“ vkládají slova „nebo názvem a zkratkou“. 91. V § 57 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 92. V § 57 odst. 2 se za slovo „přestupek“ vkládají slova „podle odstavce 1“. 93. Nadpis § 58 zní: „Přestupky politických stran a politických hnutí“. 94. V § 58 se odstavce 1, 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 2 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2. 95. V § 58 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 96. V § 58 odst. 1 písm. d) se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 97. V § 58 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“. 98. V § 58 odst. 2 písm. a) se slova „odstavce 1 nebo“ zrušují. 99. V § 58 odst. 2 písm. a) až d) se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“ a slova „správní delikt“ se nahrazují slovem „přestupek“. 100. § 58a včetně nadpisu zní: „§ 58a Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Úřad, jde-li o přestupky podle § 57 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a § 58 odst. 1, b) krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 57 odst. 1 písm. e). (2) K řízení o přestupku je místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku adresu místa trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou, nebo sídlo, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Nemá-li podezřelý z přestupku, který je fyzickou osobou, místo trvalého pobytu, k řízení o přestupku je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku poslední známé místo pobytu.“. 101. V § 60 se za slova „nových volbách (§ 51)“ vkládají slova „ , opakovaných volbách“. 102. § 59, 61 až 65 a 69a se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 27 zrušují. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 130/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ve volbách vyhlášených před vyhlášením voleb do zastupitelstev obcí v roce 2026, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, se v řízení o registraci kandidátních listin a při sestavování okrskových volebních komisí a obesílání jejich členů postupuje podle zákona č. 130/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí Čl. V Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb. a zákona č. 269/2021 Sb., se mění takto: 1. § 1 zní: „§ 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do zastupitelstev obcí, zvláštní podmínky výkonu volebního práva v těchto volbách a zvláštní pravidla zjišťování výsledků těchto voleb. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb. (2) Volební období zastupitelstev obcí je čtyřleté2). Volby do zastupitelstev obcí se konají ve všech obcích, městských částech a městských obvodech územně členěných statutárních měst, hlavním městě Praze a jeho městských částech v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne.“. Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje. 2. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pravidla stanovená tímto zákonem pro obec a její orgány obdobně též pro městský obvod nebo městskou část územně členěného statutárního města a jejich orgány, hlavní město Prahu a městskou část hlavního města Prahy a jejich orgány.“. 3. V § 3 odst. 1 větě druhé se slova „uveřejňuje ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“. 4. V § 3 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 5. V § 3 se odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 6. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování a nové volby se konají v jednom dni. Hlasování začíná v 7.00 hodin a končí ve 22.00 hodin.“. 7. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Právo volit do zastupitelstva obce má občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let a je v této obci přihlášen k trvalému pobytu, a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, je držitelem osvědčení o registraci k přechodnému pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu a je přihlášen k pobytu v této obci, dosáhl věku nejméně 18 let a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce; do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města anebo městské části hlavního města Prahy má právo volit ten volič, který je přihlášen k pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části.“. Poznámky pod čarou č. 4 až 6 se zrušují. 8. V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „jsou“ vkládají slova „vedle překážek stanovených zákonem o správě voleb také“. 9. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „odnětí svobody,“ nahrazují slovy „odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence, nebo“ a písmena b) a c) se včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 zrušují. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b). 10. V § 5 odst. 1 části věty před středníkem se text „b)“ nahrazuje slovy „překážka ve výkonu práva být volen“. 11. V § 5 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 12. V § 5 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným do obecního úřadu této obce; funkce člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do magistrátu příslušného územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy; funkce člena zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu městského obvodu nebo městské části tohoto města; funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského úřadu. (3) Funkce člena zastupitelstva obce, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná podle odstavce 2 pouze za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části, nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města Prahy nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obce, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části.“. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. 13. V části první se hlava II včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 12 až 14, 16 až 18 a 20 zrušuje. 14. V § 20 odst. 1 se slova „nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů“ nahrazují slovy „nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů“. 15. V § 20 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 16. V § 21 se odstavce 1 až 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4. 17. V § 21 se slova „uveřejní registrační úřad na úřední desce“ nahrazují slovy „registrační úřad zveřejní v informačním systému správy voleb“ a číslo „85“ se nahrazuje číslem „80“. 18. V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) K petici nebo části petice podané po lhůtě pro podání kandidátní listiny se nepřihlíží. Vady v petici nelze zhojit.“. 19. V § 22 odstavec 1 zní: „(1) Obecní úřad oznámí nejpozději 81 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen. Současně tuto informaci zveřejní na úřední desce. Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem v místě obvyklým.“. 20. V § 22 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 21. V § 22 odstavec 3 zní: „(3) Nedosahuje-li souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obce, který má být volen, popřípadě je menší než 5, volby se v této obci nekonají.“. 22. V § 22 se odstavec 4 zrušuje. 23. § 23 a 24 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 zrušují. 24. V § 25 se odstavce 1, 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 25. V § 25 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 26. V § 25 odst. 2 se věty třetí, šestá až devátá a jedenáctá zrušují. 27. V § 25 odst. 3 se věta třetí zrušuje. 28. § 26 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22 a 36 zrušuje. 29. V § 27 odst. 3 se za slovo „popis“ vkládají slova „výčtem volebních okrsků“, slova „starosta do 2 dnů po vytvoření volebních obvodů“ se nahrazují slovy „obecní úřad nejpozději do 81 dnů přede dnem voleb“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a současně tyto údaje oznámí registračnímu úřadu“. 30. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Voličský průkaz Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do zastupitelstva obce hlasovat v kterémkoli volebním okrsku svého volebního obvodu. V územně členěném statutárním městě a v hlavním městě Praze je tímto volebním obvodem vždy volební obvod, v němž volič může volit zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu.“. 31. § 29 a 31 až 33 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 23 až 27 zrušují. 32. V § 30 odst. 3 se slova „i nezávislé kandidáty“ zrušují. 33. V § 34 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5. 34. V § 34 odst. 4 se věta první zrušuje. 35. V § 34 se odstavec 5 zrušuje. 36. § 35 až 39 se včetně nadpisů zrušují. 37. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Sčítání hlasů okrskovou volební komisí (1) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise posoudí hlasy voličů (§ 41), sečte hlasy pro jednotlivé kandidáty a pro jednotlivé volební strany. Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti podle odstavce 2. Hlasuje-li se v okrsku do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a současně do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, hlasovací lístky se před sčítáním rozdělí podle jednotlivých druhů zastupitelstev a poté se sčítají zvlášť. (2) Okrsková volební komise po posouzení hlasu voliče (§ 41) započte platný hlas pro kandidáta takto: a) jsou-li označeni pouze jednotliví kandidáti kterékoliv volební strany, obdrží hlas každý označený kandidát, b) je-li označena pouze volební strana, obdrží hlas každý kandidát této volební strany, nejvýše však tolik kandidátů v pořadí podle hlasovacího lístku, kolik činí počet volených členů zastupitelstva, c) je-li označena volební strana a zároveň jednotliví kandidáti ostatních volebních stran, obdrží nejdříve hlas každý jednotlivě označený kandidát ostatních volebních stran a poté v pořadí podle hlasovacího lístku tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu volených členů zastupitelstva a počtu jednotlivě označených kandidátů.“. 38. V nadpisu § 41 se slova „hlasovacích lístků“ nahrazují slovy „platnosti hlasu voliče“. 39. V § 41 se odstavce 1, 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 40. V § 41 odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) označil-li na hlasovacím lístku křížkem v rámečku před jménem kandidáta více kandidátů, než má být voleno členů zastupitelstva obce, bez ohledu na to, že kandidát se kandidatury vzdal nebo byla jeho kandidatura odvolána, nebo d) je-li pro to důvod stanovený zákonem o správě voleb.“. 41. V § 41 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují. 42. V § 42 se odstavce 1 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 43. V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „ze seznamu“ nahrazují slovem „voličů“. 44. V § 42 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 45. V § 42 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) počet hlasovacích lístků, které jsou platným hlasem voliče,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 46. V § 42 odst. 2 se slova „odstavce 2 písm. e) a f)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. g) a h)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem“. 47. § 43 se včetně nadpisu zrušuje. 48. V § 45 odst. 1 a 3 až 5 se slova „na kandidátní listině“ nahrazují slovy „na hlasovacím lístku“. 49. V § 45 odst. 1 se slova „kandidátní listinu“ nahrazují slovy „volební stranu“, slova „kandidátní listiny“ se nahrazují slovy „volební strany“, slova „kandidátních listin“ se nahrazují slovy „volebních stran“ a slova „kandidátním listinám“ se nahrazují slovy „volebním stranám“. 50. V § 45 odst. 1 větě poslední a v § 45 odst. 2 se slova „kandidátní listina“ nahrazují slovy „volební strana“. 51. V § 45 odst. 1 se text „§ 43“ nahrazuje slovy „zákona o správě voleb“. 52. V § 45 odst. 3 se slova „kandidátní listině na ní uvedeným“ zrušují a za slovo „kandidátům“ se vkládají slova „volební strany“. 53. V § 45 odst. 4 se slova „v kandidátní listině“ nahrazují slovy „na hlasovacím lístku“. 54. V § 45 odst. 5 se slova „kandidátní listina“ nahrazují slovy „volební strana“, za slova „žádný mandát,“ se vkládá slovo „její“ a slova „na ní uvedení“ se zrušují. 55. V § 46 odst. 2 písm. c) se slova „ze seznamů“ nahrazují slovem „voličů“. 56. V § 46 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena f) až j). 57. V § 46 odst. 2 se na začátek písmene f) vkládá slovo „celkový“. 58. V § 46 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) počet hlasovacích lístků, které jsou platným hlasem voliče,“. Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena h) až k). 59. V § 46 odst. 2 se na začátek písmene i) vkládá slovo „celkový“. 60. V § 46 odst. 3 se na začátek písmen a) a b) vkládá slovo „pověřený“. 61. V § 47 se slova „Pověřený obecní“ nahrazují slovem „Registrační“ a slova „ , pro kterou byl registračním úřadem“ se zrušují. 62. V § 48 se odstavce 1 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 63. V § 50 odst. 1 a § 50 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „o“ vkládá slovo „celkovém“. 64. V § 50 odst. 2 písm. e) se text „§ 23 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 3“ a slova „ , a obcí, v nichž bude na základě § 43 odst. 2 vyhlášeno opakované hlasování“ se zrušují. 65. V § 50 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) jména a příjmení kandidátů v členění podle názvu a druhu volebních stran, kteří byli zvoleni do Zastupitelstva hlavního města Prahy, a kandidátů, kteří se stali náhradníky; v případě koalice se v těchto volbách uvede i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.“. 66. V § 50 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Státní volební komise schválí zápis o celkovém výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem. Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. (4) Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o celkovém výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.“. 67. § 51 a 52 se včetně nadpisů zrušují. 68. V § 53 se slovo „prvního“ nahrazuje slovem „ustavujícího“. 69. V § 54 odst. 1 písm. b) se text „§ 23 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 3“. 70. V § 54 odst. 1 písmeno c) zní: „c) nebyl odevzdán ani jeden hlasovací lístek s alespoň jedním platným hlasem pro kandidáta.“. 71. V § 54 odst. 3 se za text „písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“. 72. V § 54 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 73. V § 54 odst. 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a zákona o správě voleb“. 74. V § 55 odst. 2 písmeno b) zní: „b) dnem konání zasedání zastupitelstva obce, na kterém se člen zastupitelstva obce osobně vzdá mandátu; pokud člen zastupitelstva obce vyjádří vůli vzdát se mandátu k jinému pozdějšímu dni, zaniká mandát tímto dnem; vzdání se mandátu nelze vzít zpět,“. 75. V § 55 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) dnem, kdy je obci doručeno písemné vzdání se mandátu člena zastupitelstva obce obsahující úředně ověřený podpis člena zastupitelstva obce; pokud člen zastupitelstva obce vyjádří vůli vzdát se mandátu k jinému pozdějšímu dni, zaniká mandát tímto dnem; vzdání se mandátu lze učinit též elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem zasláním na adresu elektronické pošty podatelny obce; vzdání se mandátu nelze vzít zpět,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 76. V § 55 odst. 4 se slova „ředitel krajského úřadu“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 77. V § 55 odst. 5 se slovo „ředitele“ zrušuje a slovo „ministr“ se nahrazuje slovem „Ministerstvo“. 78. V § 55 odst. 7 se slovo „ředitele“ zrušuje a slovo „ministra“ se nahrazuje slovem „Ministerstva“. 79. V § 55 odst. 7 a 8 se text „odst. 3“ zrušuje. 80. V § 56 odst. 2 se slova „rada obce, města, městské části nebo městského obvodu anebo rada hlavního města Prahy, a není-li zřízena, zastupitelstvo obce“ nahrazují slovy „starosta obce“. 81. V § 57 písmeno b) zní: „b) dnem, kdy je obci doručeno písemné vzdání se postavení náhradníka obsahující úředně ověřený podpis náhradníka; vzdání se postavení náhradníka lze učinit též elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem zasláním na adresu elektronické pošty podatelny obce; vzdání se postavení náhradníka nelze vzít zpět,“. 82. V § 57 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) V případě, že vzdání se postavení náhradníka je obci doručeno podle odstavce 1 v den, kdy již náhradníkovi vznikl mandát člena zastupitelstva obce podle § 56 odst. 1, platí, že jde o vzdání se mandátu člena zastupitelstva obce.“. 83. V § 58 odst. 3 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a zákona o správě voleb“ a slova „s výjimkou vytvoření pracoviště Českého statistického úřadu u krajského úřadu podle § 9 odst. 2 písm. a)“ se zrušují. 84. V § 59 se odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 30 a 31 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3. 85. V § 59 se slovo „ředitele“ zrušuje a slovo „ministra“ se nahrazuje slovem „Ministerstva“. 86. V § 59 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 87. V § 60 odst. 1 se slova „každá osoba zapsaná do seznamu“ nahrazují slovy „každý volič zapsaný“. 88. V § 61 se slova „odst. 2 a 3“ zrušují. 89. V části první v nadpisu hlavy VIII se slova „Nároky členů okrskových volebních komisí a“ zrušují. 90. § 62 se včetně nadpisu zrušuje. 91. Nadpis § 63 se zrušuje. 92. V nadpisu hlavy IX se slova „a jiné správní delikty“ zrušují. 93. § 64 včetně nadpisu zní: „§ 64 Přestupek na úseku voleb do zastupitelstev obcí (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejňovat výsledky předvolebních a volebních průzkumů podle § 30 odst. 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 100 000 Kč.“. Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje. 94. § 65 včetně nadpisu zní: „§ 65 Příslušnost Přestupek podle tohoto zákona projednává krajský úřad, v jehož správním obvodu je podezřelý z přestupku přihlášen k pobytu, je-li fyzickou osobou, nebo má sídlo, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Není-li podezřelý z přestupku, který je fyzickou osobou, na území České republiky přihlášen k pobytu, k řízení o přestupku je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku poslední známé místo pobytu.“. Poznámka pod čarou č. 35 se zrušuje. 95. § 67 až 71a a 74 a 77 se včetně nadpisů zrušují. 96. V § 73 se slovo „obyvatel“ nahrazuje slovem „voličů“. 97. V nadpisu přílohy k zákonu se číslo „4“ nahrazuje číslem „1“. 98. V příloze k zákonu se slova „počtu obyvatel“ nahrazují slovy „počtu voličů do zastupitelstva obce“. 99. V příloze k zákonu se slovo „obyvatel“ nahrazuje slovem „voličů“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 491/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ve volbách vyhlášených před vyhlášením voleb do zastupitelstev obcí v roce 2026, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, se v řízení o registraci kandidátních listin a při sestavování okrskových volebních komisí a obesílání jejich členů postupuje podle zákona č. 491/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V zápisech o průběhu a výsledku hlasování a v zápisech o výsledku voleb se neuvádí počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz, a počet hlasovacích lístků, které jsou platným hlasem voliče. 3. Starosta ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona změnou volebního okrsku odstraní případy, kdy hranice volebního okrsku není shodná s hranicí volebního obvodu pro volby do Senátu; jsou-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vyhlášeny volby, provede starosta změnu po vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu Čl. VII Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb. a zákona č. 282/2020 Sb., se mění takto: 1. § 1 zní: „§ 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do Evropského parlamentu konaných v České republice, zvláštní podmínky výkonu volebního práva v těchto volbách a zvláštní pravidla zjišťování výsledků těchto voleb. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb.“. 2. V § 2 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 1a zrušuje. 3. V § 3 odst. 2, § 32 odst. 1 a v § 59 odst. 7 se slova „na území České republiky“ nahrazují slovy „v České republice“. 4. V § 3 odst. 2 větě druhé se slova „uveřejňuje ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“. 5. V § 3 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 6. V § 3 se odstavec 3 zrušuje. 7. V § 4 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 8. V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Komunikační centrálou pro vzájemnou výměnu informací s jinými členskými státy je Ministerstvo vnitra. Komunikační centrála plní tyto úkoly: a) přijímá od komunikačních centrál jiných členských států informace o voličích, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky a kteří projevili vůli hlasovat nebo kandidovat v jiném členském státě, b) ve lhůtě do 5 pracovních dnů ověřuje pro komunikační centrálu jiného členského státu, zda státní občan České republiky, který kandiduje v tomto jiném členském státě, nebyl zbaven práva být volen, c) zasílá komunikačním centrálám jiných členských států informace o tom, že státní občan příslušného členského státu projevil vůli hlasovat v České republice nebo je uveden na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu podané v České republice. (3) Ministerstvo vnitra oznamuje Evropské komisi kontaktní údaje na komunikační centrálu a jejich změny.“. 9. V § 5 odst. 1 se slova „volit na území České republiky“ nahrazují slovy „volit v České republice“ a slova „(dále jen „volič“)“ se zrušují. 10. V § 5 se odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zrušují a současně se zrušuje označení odstavce 1. 11. V § 6 odst. 1 se slova „být na území České republiky“ nahrazují slovy „být v České republice“, slova „na území České republiky, alespoň druhý“ se nahrazují slovy„ , alespoň druhý“ a slova „volebního práva4)“ se nahrazují slovy „práva být volen“. 12. V části první se hlava II včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5 až 10 zrušuje. 13. § 20 se včetně nadpisu zrušuje. 14. V § 21 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 15. V § 21 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Nejvyšší počet kandidátů, které může volební strana uvést na kandidátní listině, je o jednu třetinu vyšší než počet poslanců Evropského parlamentu volených v České republice. (3) V prohlášení kandidáta kromě náležitostí stanovených zákonem o správě voleb kandidát dále uvede, že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu v jiném členském státě. Je-li kandidátem občan jiného členského státu, uvede v prohlášení dále místo narození a adresu svého posledního místa pobytu v členském státě původu a připojí prohlášení, že v členském státě původu nebyl soudním nebo správním rozhodnutím zbaven práva být volen. Prohlášení kandidáta může být učiněno v českém, anglickém, německém nebo francouzském jazyce. (4) Volební strana připojí ke kandidátní listině doklad o zaplacení poplatku za registraci kandidátní listiny.“. 16. § 22 až 24 včetně nadpisů znějí: „§ 22 Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu (1) Poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je volební strana. (2) Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu registračním úřadem. (3) Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu činí 19 000 Kč. (4) Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu a úrok z peněžních prostředků na účtu správce poplatku vedeném u České národní banky podle § 23 odst. 2 je příjmem státního rozpočtu. (5) Poplatková povinnost k poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu zaniká, pokud kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle soudního řádu správního. Poplatková povinnost zaniká ke dni, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu ve věci odmítnutí registrace kandidátní listiny nebo ke dni, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci. § 23 Správa poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu (1) Správcem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je registrační úřad. (2) Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je splatný při podání kandidátní listiny, nejpozději však 66 dnů přede dnem voleb. Poplatek se platí na účet správce poplatku vedený u České národní banky zřízený nejpozději 72 dnů přede dnem voleb. (3) Nezaplatí-li poplatník poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu ve lhůtě splatnosti, vyzve jej písemně správce poplatku nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby tak učinil do 53 dnů přede dnem voleb. Nezaplatí-li poplatník poplatek ani v této lhůtě, registrační úřad rozhodne o odmítnutí kandidátní listiny. (4) U poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu nevzniká úrok z prodlení a nelze povolit posečkání jeho úhrady, popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky. (5) Správce poplatku vrátí přeplatek na poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu bez žádosti do 1 měsíce od vzniku přeplatku. § 24 Zvláštní pravidla projednání kandidátních listin (1) Kandiduje-li na kandidátní listině státní občan jiného členského státu, Ministerstvo vnitra neprodleně po podání kandidátní listiny zašle komunikační centrále jiného členského státu informaci, že státní občan tohoto jiného členského státu je uveden na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu podané v České republice. Zároveň zašle prohlášení tohoto kandidáta a vyžádá si od komunikační centrály jiného členského státu ověření, zda kandidát nebyl zbaven práva být volen. (2) Ministerstvo vnitra rozhodne o škrtnutí kandidáta, který je státním občanem jiného členského státu, jestliže ve lhůtě stanovené pro škrtnutí kandidátů zákonem o správě voleb obdrží od komunikační centrály členského státu původu informaci, že tento kandidát byl zbaven práva být volen. (3) Obdrží-li Ministerstvo vnitra až po registraci kandidátní listiny od komunikační centrály jiného členského státu informaci, že kandidát, který je státním občanem tohoto členského státu, byl zbaven práva být volen, zůstávají údaje o kandidátovi na kandidátní listině, avšak při zjišťování výsledku hlasování se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Ministerstvo vnitra prostřednictvím krajských úřadů zajistí zveřejnění informace o tom, že kandidát byl zbaven práva být volen, ve všech volebních místnostech, pokud informaci od komunikační centrály jiného členského státu obdrží do 48 hodin před zahájením voleb.“. 17. § 25 se zrušuje. 18. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Hlasovací lístky Hlasovací lístky pro volby do Evropského parlamentu se zhotovují pro každou volební stranu zvlášť.“. 19. V části první nadpis hlavy IV zní: „Zvláštní náležitosti seznamu voličů“. 20. § 27 až 29 včetně nadpisů znějí: „§ 27 Zápisy údajů v seznamu voličů (1) Ministerstvo vnitra provádí v seznamu voličů a) zápis údaje o hlasování občana České republiky ve volbách do Evropského parlamentu v jiném členském státu, b) výmaz údaje o hlasování občana jiného členského státu ve volbách do Evropského parlamentu v České republice. (2) Zápisy a výmazy údajů podle odstavce 1 provádí Ministerstvo vnitra na základě informací od komunikačních centrál jiných členských států. Údaj podle odstavce 1 písm. a) je platný pouze pro volby bezprostředně následující po jeho zápisu a uvádí se ve výpisu voličů. Po dobu platnosti tohoto údaje nemůže volič hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu v České republice. (3) Obecní úřad a zastupitelský úřad provedou na žádost voliče v seznamu voličů zápis a výmaz údaje o hlasování občana jiného členského státu ve volbách do Evropského parlamentu v České republice. Údaj o hlasování ve volbách do Evropského parlamentu v České republice je platný pro všechny volby do Evropského parlamentu až do doby, kdy nastane důvod pro jeho výmaz. § 28 Žádost o zápis údaje o hlasování občana jiného členského státu v České republice do seznamu voličů (1) Občan jiného členského státu, který je veden v seznamu voličů a hodlá hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu v České republice, může nejpozději 39 dnů přede dnem voleb požádat o zápis údaje o hlasování ve volbách do Evropského parlamentu v České republice do seznamu voličů. (2) K žádosti podle odstavce 1 občan jiného členského státu přiloží čestné prohlášení, ve kterém uvede svoji státní příslušnost, místo pobytu, adresu volebního obvodu, kde byl dosud pro volby do Evropského parlamentu veden ve volební evidenci, a to, že bude hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu pouze v České republice. (3) Žádost podle odstavce 1 může volič podat u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu a) osobně, a to i prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče, b) písemně prostřednictvím datové schránky voliče, nebo podepsanou uznávaným elektronickým podpisem voliče, anebo v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem voliče, nebo c) prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná. (4) Obecní úřad nebo zastupitelský úřad žadatele nejpozději 15 dnů přede dnem voleb vyrozumí o tom, jak byla jeho žádost vyřízena. (5) Údaj o hlasování ve volbách do Evropského parlamentu v České republice vymaže obecní úřad nebo zastupitelský úřad na žádost voliče. Na podání žádosti se vztahuje odstavec 3 obdobně. § 29 Voličský průkaz Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do Evropského parlamentu v České republice hlasovat v kterémkoli volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku.“. Poznámky pod čarou č. 14 a 15 se zrušují. 21. § 30 a 31 se včetně nadpisu zrušují. 22. V § 32 odst. 1 se číslo „80“ nahrazuje číslem „60“, slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ se nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“ a slova „v českém jazyce a v pracovních jazycích“ se nahrazují slovy „ve všech úředních jazycích“. 23. V § 32 se odstavce 2 až 6 včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 24. § 33 až 36 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 17 a 18 zrušují. 25. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Volič vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku nemají na jeho posuzování vliv.“. 26. V § 37 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 27. § 38 až 42 se včetně nadpisů zrušují. 28. § 43 včetně nadpisu zní: „§ 43 Sčítání hlasů okrskovou a zvláštní okrskovou volební komisí Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé volební strany, přičemž vyloučí neplatné hlasy voliče z důvodů stanovených zákonem o správě voleb. Dále posoudí a následně sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 2 kandidátům, jedná se o platný hlas pro volební stranu; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.“. 29. V § 44 se odstavce 1 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 30. V § 44 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „komise“ vkládají slova „a zvláštní okrskové volební komise“. 31. V § 44 odst. 1 písm. b) se slova „ve volebním okrsku“ zrušují a slova „ze seznamu pro volby do Evropského parlamentu“ se nahrazují slovem „voličů“. 32. V § 44 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 33. V § 44 odst. 1 písm. f) a v § 48 odst. 2 a 5 se slova „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební stranu“. 34. V § 44 odst. 1 písm. h) se slova „komisi, usnesení, která komise“ nahrazují slovy „komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která“. 35. V § 44 odst. 2 se text „2 písm. f)“ nahrazuje textem „1 písm. g)“ a za slova „okrsková volební komise“ se vkládají slova „nebo zvláštní okrsková volební komise“. 36. V § 44 odst. 2 se za slova „okrskové volební komise“ vkládají slova „nebo zvláštní okrskové volební komise“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem“. 37. § 45 se včetně nadpisu zrušuje. 38. V § 47 odst. 1 se slova „u pověřených obecních úřadů podle § 45“ nahrazují slovy „a zvláštních volebních okrsků“. 39. V § 47 odst. 1 a v § 59 odst. 8 se slova „politické strany, politická hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 40. V § 47 odst. 2 a v § 59d odst. 4 se slova „politická strana, politické hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strana“. 41. V § 48 odst. 1 se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“ a slova „podle § 24“ se zrušují. 42. V § 48 odst. 2, § 54 odst. 1 a 2 a v § 59c odst. 3 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 43. V § 48 odst. 3 a v § 59d odst. 3 písm. a) a c) se slova „politické straně, politickému hnutí nebo koalici“ nahrazují slovy „volební straně“. 44. V § 48 odst. 4 a 7, § 49 odst. 2 písm. e), § 59 odst. 4 a v § 59f odst. 1 písm. b) se slova „politických stran, politických hnutí a koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 45. V § 48 odst. 6, § 57 odst. 3, § 59b odst. 2, § 59c odst. 1, § 59d odst. 1 větě první a v § 59d odst. 2 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strana“. 46. V § 49 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.“. 47. V § 49 odst. 2 písm. a) se slova „ze seznamů pro volby do Evropského parlamentu“ nahrazují slovem „voličů“. 48. V § 49 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 49. V § 49 odst. 2 se na začátek písmene e) vkládá slovo „celkový“ a slova „politickou stranu, politické hnutí a koalici“ se nahrazují slovy „volební stranu“. 50. V § 49 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) seznam volebních stran, které získaly nejméně 1 procento z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení.“. 51. V § 49 se odstavec 3 zrušuje. 52. § 50 se včetně nadpisu zrušuje. 53. V § 52 odst. 3 se za slovo „mandátu“ vkládají slova „z důvodů podle odstavce 1 písm. b), c) a f)“ a slova „mandát zanikl“ se nahrazují slovy „nastal důvod pro zánik mandátu“. 54. V § 52 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Mandát poslance Evropského parlamentu podle odstavce 3 zaniká dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu podle § 57 odst. 3 nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo usnesení podle odstavce 3 zrušeno.“. 55. V § 54 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Náhradník získává mandát dnem bezprostředně následujícím po dni, v němž zanikl mandát poslance Evropského parlamentu, za něhož náhradník nastupuje. Náhradník nastupuje i v případě, kdy soud shledá důvodným návrh na neplatnost volby kandidáta (§ 57 odst. 1).“. 56. V § 54 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 57. § 55 a 56 se zrušují. 58. V § 57 odst. 1 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž“ nahrazují slovy „volební strana, jejíž“. 59. V § 58 odst. 1 se slova „56 a“ zrušují. 60. V § 58 odst. 2 se slova „seznamu voličů, registrace,“ zrušují a slovo „voleb“ se nahrazuje slovy „volby kandidáta“. 61. V části první v nadpisu hlavy IX se slova „ , nároky členů okrskových volebních komisí“ zrušují. 62. V § 59 odst. 1 a 6 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich“ nahrazují slovy „volební strany anebo jejího“. 63. V § 59 odst. 2 se slova „politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta“ nahrazují slovy „volební strany anebo jejího kandidáta“. 64. V § 59 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“)“. 65. V § 59 odst. 5 se slova „ , politických stranách, politických hnutích nebo koalicích“ nahrazují slovy „a volebních stranách“. 66. V § 59 odst. 6 se slova „politické strany, politická hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 67. V § 59 odst. 8 se slova „politickým stranám, politickým hnutím a koalicím“ nahrazují slovy „volebním stranám“. 68. V § 59 odst. 9 se slova „politické strany, politická hnutí, koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 69. V § 59 odst. 10 se za slovo „komisí“ vkládají slova „a zvláštních okrskových volebních komisí“. 70. V § 59a odst. 1 se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny“ nahrazují slovy „volební strana je povinna“. 71. V § 59a odst. 4 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 72. V § 59c odst. 2 se slova „politická strana, politické hnutí, koalice“ nahrazují slovy „volební strana“. 73. V § 59c odst. 3 se slova „politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich“ nahrazují slovy „volební strany anebo jejího“. 74. V § 59d odst. 1 větě druhé a v § 59d odst. 3 písm. c) se slova „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 75. V § 59d odst. 5 se slova „politická strana, politické hnutí a koalice“ nahrazují slovy „volební strany“. 76. V § 59f odst. 1 písm. a) se slova „politických stran, politických hnutí, koalic“ nahrazují slovy „volebních stran“. 77. V § 59f odst. 1 písm. d) se slova „a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce“ zrušují. 78. V § 59f se odstavce 2 až 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 79. § 61 se včetně nadpisu zrušuje. 80. V části první v nadpisu hlavy X se slova „a jiný správní delikt“ zrušují. 81. § 62 až 63a včetně nadpisů znějí: „§ 62 Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 59 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 59 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládána krajem nebo obcí, k volební kampani, c) v rozporu s § 59 odst. 6 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující volební strany anebo jejího kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, d) v rozporu s § 59 odst. 6 neoznačí prostředky volební kampaně jménem a příjmením nebo názvem a zkratkou a evidenčním číslem registrované třetí osoby, e) v rozporu s § 59 odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Evropského parlamentu a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 59e odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 59e odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 59e odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 59e odst. 7 nebo v rozporu s § 59e odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 59e odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 59e odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 59e odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 59e odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 59e odst. 12. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) požádá pro tytéž volby do Evropského parlamentu o zápis do volební evidence ve více než jednom členském státě Evropské unie, nebo b) hlasuje v týchž volbách do Evropského parlamentu více než jednou. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1. § 63 Přestupky politických stran a politických hnutí (1) Kandidující politická strana nebo politické hnutí anebo politická strana nebo politické hnutí zastoupené v koalici se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 59 odst. 6 neoznačí svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaně, b) v rozporu s § 59a odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 59a odst. 2, c) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 59a odst. 3, d) v rozporu s § 59a odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o přestupku týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, e) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 59a odst. 6, f) zruší volební účet v rozporu s § 59a odst. 7, g) v rozporu s § 59b odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 59b odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 59b odst. 4, j) v rozporu s § 59c odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaň pro volby do Evropského parlamentu nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 59c odst. 3 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 59d související se zveřejněním údajů o financování volební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaně nebo zasláním podkladů o účetnictví Úřadu. (2) Za přestupek lze uložit pokutu a) od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo l), b) od 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i) nebo k), c) od 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f) nebo g), d) od 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j). § 63a Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Úřad, jde-li o přestupky podle § 62 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a § 63 odst. 1, b) krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 62 odst. 1 písm. e) a § 62 odst. 2. (2) K řízení o přestupku je místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu a) má podezřelý z přestupku adresu místa trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou, nebo sídlo, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou; nemá-li podezřelý z přestupku, který je fyzickou osobou, místo trvalého pobytu, k řízení o přestupku je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku poslední známé místo pobytu, b) se nachází místo spáchání přestupku podle § 62 odst. 2.“. 82. § 64 se včetně poznámky pod čarou č. 23 zrušuje. 83. § 65 včetně nadpisu zní: „§ 65 Příspěvek na úhradu volebních nákladů (1) Volební straně, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu poskytnut příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 30 Kč. (2) V případě koalice vyplatí Ministerstvo financí příspěvek na úhradu volebních nákladů politickým stranám nebo politickým hnutím, které tvoří koalici, rovným dílem nebo podle dohody o rozdělení příspěvku na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice, byla-li Ministerstvu financí doručena do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin. (3) Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně Ministerstvu financí změnu výsledků voleb na základě soudního přezkumu, pokud má změna vliv na výplatu příspěvku na úhradu volebních nákladů.“. 84. § 66 až 68 se včetně nadpisu zrušují. 85. § 70 se zrušuje. Čl. VIII Přechodné ustanovení Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 62/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o volbě prezidenta republiky Čl. IX Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 38/2019 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy při volbě prezidenta republiky (dále jen „volba prezidenta“), zvláštní podmínky výkonu volebního práva v této volbě a zvláštní pravidla zjišťování výsledku této volby. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb.“. 2. § 2 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 2 zrušuje. 3. V § 3 odst. 1 větě první se slova „uveřejněním rozhodnutí o vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlášením rozhodnutí o vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“. 4. V § 3 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 5. V § 4 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 6. § 5 se včetně nadpisu zrušuje. 7. V části první se hlava II včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5 až 11 zrušuje. 8. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) K zániku mandátu navrhujících poslanců nebo navrhujících senátorů anebo postavení navrhujícího občana, ke kterému došlo po podání kandidátní listiny, se nepřihlíží.“. 9. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Není-li podána žádná nebo pouze 1 kandidátní listina nebo není-li zaregistrována žádná nebo pouze 1 kandidátní listina, koná se nová volba prezidenta. O této skutečnosti Ministerstvo vnitra neprodleně informuje předsedu Senátu, a není-li funkce předsedy Senátu obsazena, předsedu Poslanecké sněmovny.“. 10. § 22 se včetně nadpisu zrušuje. 11. V § 24 odst. 4 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 12. V § 24 odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“. 13. V nadpisu § 25 se slovo „Náležitosti“ nahrazuje slovy „Zvláštní náležitosti“. 14. V § 25 se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 1 až 4. 15. V § 25 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „1“. 16. V § 25 odst. 4 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 17. V § 25 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) K petici nebo části petice podané po lhůtě pro podání kandidátní listiny se nepřihlíží. Vady v petici nelze zhojit.“. 18. § 26 a 27 se včetně nadpisů zrušují. 19. V § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Hlasovací lístky (1) Pro první kolo volby prezidenta republiky jsou všichni kandidáti uvedeni na společném hlasovacím lístku. Pořadí kandidátů stanoví registrační úřad losem. Před jménem každého kandidáta se umístí rámeček. (2) Pro druhé kolo volby prezidenta republiky je každý postupující kandidát uveden na samostatném hlasovacím lístku.“. 20. § 29 až 32 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 13 až 15 zrušují. 21. § 33 včetně nadpisu zní: „§ 33 Voličský průkaz Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbě prezidenta hlasovat v kterémkoli volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku.“. 22. § 34 se včetně nadpisu zrušuje. 23. V § 35 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“)“. 24. V § 35 odst. 7 se slova „podle § 27“ zrušují. 25. V § 38b se odstavce 2 až 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 26. V § 38b písm. d) se slova „a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce“ zrušují. 27. § 39 až 41 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16 až 19 zrušují. 28. § 42 včetně nadpisu zní: „§ 42 Způsob hlasování (1) V prvním kole volby prezidenta republiky volič označí v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje. Hlasovací lístek vloží do úřední obálky. (2) Ve druhém kole volby prezidenta republiky volič vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Tento hlasovací lístek se nijak neupravuje.“. 29. § 43 až 48 se včetně nadpisů zrušují. 30. § 49 včetně nadpisu zní: „§ 49 Sčítání hlasů okrskovou volební komisí a zvláštní okrskovou volební komisí (1) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle toho, kterým kandidátům je udělen hlas, a sečte je, přičemž vyloučí neplatné hlasy voličů z důvodů stanovených zákonem o správě voleb a v odstavci 2. (2) Hlas voliče odevzdaný v prvním kole volby prezidenta republiky je neplatný, jestliže volič a) neoznačil na hlasovacím lístku křížkem v rámečku žádného kandidáta, b) označil na hlasovacím lístku křížkem v rámečku více než jednoho kandidáta, nebo c) označil kandidáta jinak než křížkem v rámečku před jeho jménem.“. 31. § 50 se včetně nadpisu zrušuje. 32. V § 51 se odstavce 1 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 33. V § 51 písm. c) se slova „ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu, nebo ze zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem“ nahrazují slovem „voličů“. 34. V § 51 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h). 35. § 52 se včetně nadpisu zrušuje. 36. V § 53 odst. 1 se slova „na pracovištích u pověřených obecních úřadů a na pracovišti Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí“ a slova „podle § 52“ zrušují. 37. V § 53 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větami „Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.“. 38. V § 53 odst. 3 písm. c) se slova „ze stálých seznamů, ze zvláštních seznamů a ze zvláštních seznamů vedených zastupitelským úřadem“ nahrazují slovem „voličů“. 39. V § 53 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 40. V § 54 se za slova „je zvolen“ vkládají slova „v prvním kole“. 41. V § 56 odst. 3 větě první se za slovo „vzdá“ vkládají slova „a nezůstanou alespoň 2 kandidáti“. 42. V § 56 odst. 4 se slova „uvedené v § 27 odst. 1“ nahrazují slovy „pro vzdání se kandidatury“. 43. V § 56 odstavec 5 zní: „(5) Při tisku hlasovacích lístků pro druhé kolo volby prezidenta se tisknou hlasovací lístky všech kandidátů z prvního kola volby prezidenta s označením „druhé kolo volby prezidenta“. Každý kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku. Okrskové volební komise před zahájením druhého kola volby prezidenta vyberou hlasovací lístky postupujících kandidátů. Pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích zajistí všechny zastupitelské úřady výrobu hlasovacích lístků na základě náhledů hlasovacích lístků v informačním systému správy voleb a dodají je zvláštní okrskové volební komisi nejpozději do 24 hodin před zahájením druhého kola volby.“. 44. V § 56 odst. 6 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a zákona o správě voleb“. 45. V § 57 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 46. § 58 se včetně nadpisu zrušuje. 47. V § 59 odst. 2 až 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a zákona o správě voleb“. 48. § 60 se včetně nadpisu zrušuje. 49. V části první nadpis hlavy VI zní: „Přestupky“. 50. § 62 až 64 včetně nadpisů znějí: „§ 62 Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 35 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 35 odst. 5 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kteréhokoliv kandidáta na funkci prezidenta republiky obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, c) v rozporu s § 35 odst. 5 neoznačí prostředky volební kampaně jménem a příjmením nebo názvem a sídlem a evidenčním číslem registrované třetí osoby, d) v rozporu s § 35 odst. 6 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládána krajem nebo obcí, k volební kampani, e) v rozporu s § 35 odst. 8 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem volby prezidenta a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 38a odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 38a odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 38a odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 38a odst. 7 nebo v rozporu s § 38a odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 38a odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 38a odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 38a odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 38a odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 38a odst. 12. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 100 000 Kč. § 63 Přestupky kandidáta na funkci prezidenta republiky (1) Kandidát na funkci prezidenta republiky se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 24 odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 24 odst. 2, b) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 24 odst. 3, c) v rozporu s § 24 odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o přestupku týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, d) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 24 odst. 6, e) zruší volební účet v rozporu s § 24 odst. 7, f) v rozporu s § 35 odst. 5 neoznačí svým jménem a příjmením jím využité prostředky volební kampaně, g) v rozporu s § 36 odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 36 odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 36 odst. 4, j) v rozporu s § 37 odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaň pro volbu prezidenta nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 37 odst. 3 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 38 související se zveřejněním údajů o financování volební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaně, zasláním podkladů o účetnictví Úřadu nebo o převedení prostředků z volebního účtu. (2) Za přestupek lze uložit pokutu a) od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo l), b) od 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i) nebo k), c) od 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e) nebo g), d) od 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j). § 64 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Úřad, jde-li o přestupky podle § 62 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a § 63 odst. 1, b) krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 62 odst. 1 písm. e). (2) K řízení o přestupku je místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku adresu místa trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou, nebo sídlo, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Nemá-li podezřelý z přestupku, který je fyzickou osobou, místo trvalého pobytu, k řízení o přestupku je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má podezřelý z přestupku poslední známé místo pobytu. (3) Do promlčecí doby přestupku podle § 63 odst. 1 se nezapočítává též doba, po kterou pachatel vykonával funkci prezidenta republiky.“. 51. § 65 se včetně nadpisu zrušuje. 52. V § 66 odst. 1 se slova „občan zapsaný do stálého seznamu, zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem“ nahrazují slovem „volič“. 53. V § 68 se slova „65 a“ zrušují. 54. V části první se hlava VIII včetně nadpisu zrušuje. Čl. X Přechodná ustanovení 1. Pro volbu vyhlášenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 275/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ve volbě vyhlášené před vyhlášením voleb do zastupitelstev obcí v roce 2026, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, se v řízení o registraci kandidátních listin a při sestavování okrskových volebních komisí a obesílání jejich členů postupuje podle zákona č. 275/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Čl. XI Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 170/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 345/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 253/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 19l odst. 2 se věta druhá zrušuje. 2. V § 20 odst. 4 se slova „na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů“ zrušují. 3. V § 20 odst. 9 se slova „nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů“ zrušují. 4. V § 20a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně Ministerstvu financí změnu výsledků voleb na základě soudního přezkumu, pokud má změna vliv na výplatu státních příspěvků.“. 5. V § 20b odst. 1 se slovo „pololetí“ nahrazuje slovem „čtvrtletí“. 6. V § 20b odst. 3 se slova „nebo nastupuje-li náhradník, který kandidoval za jinou stranu nebo hnutí na kandidátní listině sdružení stran nebo hnutí a nezávislých kandidátů než člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který kandidoval na téže kandidátní listině a jehož mandát se uprázdnil,“ zrušují. Čl. XII Přechodné ustanovení Při výplatě státních příspěvků na mandát vzniklý ve volbách vyhlášených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 424/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. XIII V § 3 odst. 1 písm. b) bodu 20 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise a“. Čl. XIV Přechodné ustanovení Při výplatě zvláštních odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise za volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. XV V § 5 odst. 1 písm. t) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise a“. Čl. XVI Přechodné ustanovení Při výplatě zvláštních odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise za volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. XVII Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 278/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 158 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena g) až j). 2. V § 158 odst. 8 se písmeno w) zrušuje. Dosavadní písmena x) až z) se označují jako písmena w) až y). 3. § 158c se zrušuje. Čl. XVIII Přechodné ustanovení Do vytvoření seznamu voličů podle zákona o správě voleb se ohledně údaje o zápisu cizince do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcí nebo do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu použije zákon č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o obcích Čl. XIX V § 68 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb., se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. XX Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 48 se odstavec 3 zrušuje. 2. V § 88 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. ČÁST DVANÁCTÁ Změna soudního řádu správního Čl. XXI Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto: 1. § 88 včetně nadpisu zní: „§ 88 Ochrana ve věcech voličů (1) Jestliže obecní úřad neodstraní chyby nebo nedostatky v seznamu voličů, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla obecního úřadu, který neodstranil chyby nebo nedostatky, s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu voličů. (2) Jestliže obecní úřad nevyhoví žádosti o vydání voličského průkazu, nezaznamená v informačním systému správy voleb údaj o hlasování voliče v jiném volebním okrsku nebo neprovede výmaz údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla obecního úřadu s návrhem na vydání rozhodnutí ke zjednání nápravy. (3) Jestliže zastupitelský úřad nevyhoví žádosti o vydání voličského průkazu, nevyhoví žádosti o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku nebo nezaznamená v informačním systému správy voleb údaj o hlasování v jiném volebním okrsku, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla Ministerstva zahraničních věcí s návrhem na vydání rozhodnutí ke zjednání nápravy. (4) Účastníky řízení jsou navrhovatel a správní orgán uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3. V řízení podle odstavce 1 je účastníkem i Ministerstvo vnitra a obecní úřad, který způsobil v seznamu voličů napadenou chybu nebo nedostatek. (5) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 3 pracovních dnů poté, kdy návrh došel soudu.“. Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje. 2. V § 89 odst. 1 písm. a) se slova „nebo odmítl přihlášku k registraci“ zrušují. 3. V § 89 odst. 1 písm. c) se slova „nebo přihlášku k registraci“ zrušují. 4. V § 89 odst. 2 se slova „politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice (dále jen „politická strana“), nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jestliže podali kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“), nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, anebo při volbě prezidenta republiky nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo kandidát uvedený na kandidátní listině, která byla odmítnuta,“ nahrazují slovy „volební strana, která podala kandidátní listinu, a ve volbě prezidenta i kandidát“ a slova „nebo přihlášku k registraci“ se zrušují. 5. V § 89 odst. 3 se slova „politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo ten, kdo byl rozhodnutím správního orgánu z této kandidátní listiny vyškrtnut,“ nahrazují slovy „volební strana, která podala kandidátní listinu, nebo ten, kdo byl z této kandidátní listiny vyškrtnut,“. 6. V § 89 odst. 4 se slova „politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, anebo při volbě prezidenta republiky nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, nejméně dvaceti poslanců nebo nejméně deseti senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občana, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo zrušení registrace přihlášky jiného kandidáta“ nahrazují slovy „volební strana, která podala kandidátní listinu, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné volební strany“. 7. V § 90 odst. 1 se slova „ , politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů“ nahrazují slovy „nebo volební strana“. 8. V § 90 odst. 2 se slova „politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž“ nahrazují slovy „volební strana, na jejíž“. 9. V § 90 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta zašle soud Státní volební komisi nejpozději do dvou pracovních dnů po nabytí právní moci.“. 10. V § 90 odst. 5 se slova „občan, nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, anebo občan, který navrhl“ nahrazují slovy „volební strana, která navrhla“ a slova „nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, na jimiž podané kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo občan, na jehož“ se nahrazují slovy „volební strana, na jejíž“. 11. V § 91 odst. 1 se slova „politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů, na jejichž“ nahrazují slovy „volební strana, na jejíž“. Čl. XXII Přechodná ustanovení 1. Pro soudní přezkum voleb vyhlášených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Do vytvoření seznamu voličů podle zákona o správě voleb se ohledně ochrany ve věcech seznamů voličů použije zákon č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o místním referendu Čl. XXIII Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 296/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 29 se slova „ze stálého seznamu“ a slova „a dodatku stálého seznamu voličů vedených“ zrušují. 2. Poznámka pod čarou č. 19 zní: „19) Zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb.“. Čl. XXIV Přechodná ustanovení 1. Pro místní referendum vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 22/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Do vytvoření seznamu voličů podle zákona o správě voleb se ohledně výpisu ze stálého seznamu voličů a dodatku ke stálému seznamu voličů pro účely místního referenda použije zákon č. 22/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XXV V § 5 písm. a) bodu 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise a“. Čl. XXVI Přechodné ustanovení Při výplatě zvláštních odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise za volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o základních registrech Čl. XXVII V zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 51/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 429/2022 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se § 21 zrušuje. Čl. XXVIII Přechodné ustanovení Pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o krajském referendu Čl. XXIX Zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 296/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 30 se slova „ze stálého seznamu“ a slovo „vedeného“ zrušují. 2. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb.“. Čl. XXX Přechodná ustanovení 1. Pro krajské referendum vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 118/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Do vytvoření seznamu voličů podle zákona o správě voleb se ohledně výpisu ze stálého seznamu voličů pro účely krajského referenda použije zákon č. 118/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXXI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodu 147, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, b) čl. I bodu 101, jde-li o § 59b, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 107/2024 Sb.	Zákon č. 107/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 4. 2024 10:11:13, datum účinnosti 1. 5. 2024, částka 107/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 107 ZÁKON ze dne 6. března 2024, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. I Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 34/2021 Sb., zákona č. 172/2023 Sb. a zákona č. 1/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 12 se slova „oprávněná k poradenské činnosti“ nahrazují slovy „poskytující poradenskou činnost“, slova „nebo k“ se nahrazují slovy „a v souvisejících otázkách nebo poskytující“ a slova „službám v oblasti fúzí a koupě obchodních závodů9)“ se nahrazují slovy „služby týkající se přeměn společností, převodů obchodních závodů nebo nabytí účasti v obchodní korporaci“. Poznámka pod čarou č. 9 se včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou zrušuje. 2. V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „peněžité, věcné, okamžité anebo číselné loterie, hry bingo nebo“ nahrazují slovy „loterie nebo binga, které nejsou provozovány dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, nebo provozovatele“. 3. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) osoba oprávněná vykonávat činnost insolvenčního správce (dále jen „insolvenční správce“) nebo osoba oprávněná vykonávat činnost restrukturalizačního správce (dále jen „restrukturalizační správce“), o) obchodník s drahými kovy nebo drahými kameny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu při obchodu v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší.“. 4. V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „ve smyslu trestního zákona15)“ nahrazují slovy „podle trestního zákoníku“. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 5. V § 4 se za odstavec 12 vkládá nový odstavec 13, který zní: „(13) Zemí původu se pro účely tohoto zákona rozumí u a) fyzické osoby každý stát, 1. jehož je státním příslušníkem, 2. v němž je přihlášena k trvalému nebo jinému pobytu, nebo 3. v němž má bydliště déle než 1 rok, b) podnikající fyzické osoby každý stát, který je její zemí původu podle písmene a) nebo ve kterém má sídlo, c) právnické osoby stát, ve kterém má sídlo, a každý stát, ve kterém má pobočku nebo provozovnu, d) svěřenského fondu stát, podle jehož práva je založen, a každý stát, který je zemí původu jeho svěřenského správce podle písmen a) až c).“. Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 14. 6. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „pobyt a“ nahrazují slovem „pobyt,“ a za slovo „občanství“ se vkládají slova „a číslo a druh průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který průkaz totožnosti vydal, a dobu jeho platnosti“. 7. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně“ zrušují. 8. V § 8a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „jednající za klienta“ nahrazují slovy „ , která jedná za klienta,“. 9. V § 9 odst. 1 písm. a) bodě 3 se slovo „usazenou“ nahrazuje slovy „se zemí původu“. 10. V § 9 odst. 1 písm. d) se slova „uvedená v § 2“ nahrazují slovy „podle § 2 odst. 1 písm. o),“ a slovo „a“ se nahrazuje slovem „nebo“. 11. V § 9a odst. 2 písm. a) se slovo „usazenou“ nahrazuje slovy „se zemí původu“. 12. Za § 9a se vkládá nový § 9b, který včetně nadpisu zní: „§ 9b Neprovedení kontroly klienta Povinná osoba neprovede kontrolu klienta nebo její dílčí část, jestliže a) by provedení kontroly nebo její dílčí části mohlo vést ke zmaření nebo ohrožení šetření podezřelého obchodu, nebo b) jí Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“) dá pokyn k neprovedení kontroly nebo její dílčí části z důvodu, že by její provedení mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení.“. 13. V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v souvislosti se vznikem obchodního vztahu“ zrušují. 14. V § 11 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „ , s výjimkou povinné osoby podle § 2 odst. 1 písm. c),“ zrušují. 15. V § 11 odst. 7 písm. e) se slova „působící na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“ nahrazují slovy „ , který není veden ve vysoce rizikové třetí zemi“. 16. V § 11 odst. 9 se slova „a 5 až“ nahrazují slovy „ , 7 a“. 17. V § 11 odst. 10 se slovo „usazených“ nahrazuje slovy „se zemí původu“. 18. V § 15a odstavec 4 zní: „(4) Pokud by postup podle odstavců 1 až 3 mohl zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, může Úřad dát povinné osobě pokyn, aby jej neuplatňovala.“. 19. V § 18 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Povinná osoba podá Úřadu oznámení podezřelého obchodu vždy, když neprovede kontrolu nebo její dílčí část podle § 9b písm. a).“. 20. V § 18 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Jestliže je oznámení podle odstavce 2 podáno v souvislosti s neprovedením kontroly klienta podle § 9b písm. a), uvede povinná osoba v oznámení také a) okolnosti a důvody neprovedení kontroly nebo její dílčí části v rozsahu, který umožňuje posouzení vhodnosti tohoto postupu, b) konkrétní postup v rámci kontroly nebo její dílčí části, který neprovedla.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 21. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Forma oznámení podezřelého obchodu Oznámení podezřelého obchodu se podává písemně, a to v listinné podobě doporučeným dopisem nebo elektronicky způsobem zajišťujícím důvěrnost přenášených údajů.“. 22. V § 21 odstavec 8 zní: „(8) Úvěrová instituce, platební instituce, instituce elektronických peněz, právnická osoba, která spravuje majetek způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičního fondu, finanční instituce podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 11, povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. c) a osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem oznámí Úřadu znění systému vnitřních zásad do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou. Oznámení o změnách v systému vnitřních zásad a nové znění systému vnitřních zásad s vyznačením provedených změn oznámí Úřadu do 30 dnů ode dne jejich přijetí. Povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 1 až 4, s výjimkou investičního zprostředkovatele a právnické osoby, která spravuje majetek způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičního fondu, plní tyto povinnosti vůči České národní bance.“. 23. V § 21 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Na oznámení vnitřního předpisu a oznámení o jeho změnách se použije odstavec 8 obdobně.“. 24. V § 21 se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 10 a 11. 25. V § 24a odst. 1 se slova „pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů“ nahrazují slovy „proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“. 26. V § 25 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Úvěrová instituce nebo pojišťovna při provádění opatření ke zjištění původu majetku klienta, který je politicky exponovanou osobou a veřejným funkcionářem podle zákona upravujícího střet zájmů, přednostně využije údaje z oznámení o majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a majetku nabytém v průběhu výkonu funkce podle zákona upravujícího střet zájmů a oznámení o příjmech, darech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů v registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů (dále jen „registr oznámení“). (8) Úvěrová instituce a finanční instituce podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 5 a 14 při postupu podle § 8 odst. 2 pořídí kopii využitého průkazu totožnosti. Je-li při postupu podle § 8 odst. 2 použit digitální stejnopis průkazu, úvěrová instituce a finanční instituce podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 5 a 14 získá elektronický dokument, který obsahuje údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu.“. 27. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu zní: „§ 27a Zvláštní ustanovení o insolvenčních správcích a restrukturalizačních správcích Povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. n) má pouze a) povinnost podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18, b) informační povinnost podle § 24 odst. 1 a 3.“. 28. V § 28 úvodní části ustanovení se za slovo „pásma,“ vkládají slova „povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. o)“. 29. § 29b včetně nadpisu zní: „§ 29b Zvláštní ustanovení o přeshraničních poskytovatelích služeb Povinná osoba podle § 2 odst. 2 písm. b) má pouze informační povinnost podle § 24 odst. 1.“. 30. V § 30 odst. 4 se slova „o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích“ zrušují. 31. V § 35 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou povinných osob podle § 2 odst. 2 písm. b)“. 32. V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) Ministerstvo spravedlnosti u insolvenčního správce a restrukturalizačního správce.“. 33. V § 35 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Pokud Úřad zjistí porušení povinnosti, může povinné osobě uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze a závažnosti porušení a určit přiměřenou lhůtu k jeho splnění. Povinná osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, informuje Úřad o splnění opatření bez zbytečného odkladu poté, kdy k jeho splnění došlo, nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty určené k jeho splnění.“. 34. V § 41 odst. 6 se slova „příloze k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „přímo použitelném předpise Evropské unie47)“. Poznámka pod čarou č. 47 zní: „47) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/776 ze dne 11. května 2021, kterým se zavádí šablony určitých formulářů a technická pravidla pro účinnou výměnu informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící.“. 35. V § 44 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 9b písm. b).“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 36. V § 44 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, nebo b) 1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.“. 37. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní: „§ 47a Nesplnění opatření k nápravě (1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 35 odst. 13, nebo b) neinformuje Úřad o splnění opatření k nápravě podle § 35 odst. 13. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do výše, v jaké lze uložit pokutu za přestupek vztahující se k porušení povinnosti, na základě kterého bylo uloženo opatření k nápravě. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 38. V § 48 odstavec 3 zní: „(3) Povinná osoba, které je podle § 21 odst. 8 nebo 9 uložena povinnost oznámit Úřadu nebo České národní bance znění systému vnitřních zásad, vnitřního předpisu nebo jejich změny, se dopustí přestupku tím, že znění systému vnitřních zásad, vnitřního předpisu nebo jejich změny neoznámí podle § 21 odst. 8.“. 39. V § 48 odst. 8 se slova „1 nebo“ zrušují. 40. V § 48 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10. 41. § 50a včetně nadpisu zní: „§ 50a Přestupek fyzické osoby, která způsobí porušení povinnosti povinnou osobou (1) Přestupku se dopustí fyzická osoba podle § 20 odst. 1 a 2 nebo § 22 odst. 2 a 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která způsobí porušení povinnosti povinnou osobou, které je přestupkem podle a) § 44 odst. 1, § 44a odst. 1 písm. b), § 45 až 48a nebo § 49 odst. 2 až 4, b) § 44a odst. 1 písm. a), c) § 44 odst. 2 nebo § 44a odst. 1 písm. c), nebo d) § 47a odst. 1 písm. a). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit, jde-li o přestupek podle a) odstavce 1 písm. a), pokutu do 1 000 000 Kč, b) odstavce 1 písm. b), pokutu do 100 000 Kč, c) odstavce 1 písm. c), pokutu do 1. 200 000 Kč, nebo 2. 1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu, nebo d) odstavce 1 písm. d), pokutu do 1. 100 000 Kč, jestliže za způsobené porušení povinnosti povinnou osobou, které je přestupkem podle § 47a odst. 1 písm. a), lze uložit pokutu do 100 000 Kč, 2. 200 000 Kč, jestliže za způsobené porušení povinnosti povinnou osobou, které je přestupkem podle § 47a odst. 1 písm. a), lze uložit pokutu do 200 000 Kč, nebo 3. 1 000 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli povinné osoby a výkonu závislé práce vedoucího zaměstnance jakékoli povinné osoby.“. 42. V § 52 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokutu za přestupek podle tohoto zákona, kterou uložil Úřad, vybírá Úřad.“. 43. V § 54 odstavec 5 zní: „(5) Pro účely tohoto zákona se za platbu v hotovosti považuje platba provedená drahým kovem nebo drahým kamenem podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, jinou vysoce hodnotnou komoditou nebo virtuálním aktivem.“. 44. V § 55 odst. 2 se slova „nebo jiného podnětu“ nahrazují slovy „ , jiného podnětu nebo informací získaných při vlastní činnosti“, slova „ , ve kterém postupuje bez zbytečných průtahů“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Úřad nemusí provádět šetření, pokud to s ohledem na zájem chráněný tímto zákonem není účelné.“. 45. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 Drahé kovy a drahé kameny A. Drahé kovy 1. Zlato 2. Stříbro 3. Platina 4. Iridium 5. Osmium 6. Palladium 7. Rhodium 8. Ruthenium B. Drahé kameny 1. Diamant 2. Rubín 3. Safír 4. Smaragd“. 46. V příloze č. 2 bodě 1 písm. b) se slova „klient je usazen“ nahrazují slovy „země původu klienta je“. 47. Poznámky pod čarou č. 12 až 14 se včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou zrušují. 48. Na konci textu poznámky pod čarou č. 39 se doplňují slova „ , v platném znění“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Provozovatel loterie nebo binga, které jsou provozovány dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, má povinnost provést identifikaci a kontrolu klienta podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v souvislosti s obchodním vztahem, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ukončen, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povinná osoba podle § 2 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nemá povinnost zjišťovat číslo a druh průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který průkaz totožnosti vydal, a dobu jeho platnosti u klienta, se kterým navázala obchodní vztah přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který ukončí nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem, má povinnost oznámit do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona systém vnitřních zásad podle § 21 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnou osobou a tento stav ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvá, pokud jej neoznámila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Zahraniční úvěrová nebo finanční instituce, která na území České republiky působí prostřednictvím své pobočky nebo provozovny, má povinnost oznámit vnitřní předpis podle § 21 odst. 9 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnou osobou a tento stav ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvá, pokud jej neoznámila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 21 odst. 8 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije obdobně. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o bankách Čl. III Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 35/2023 Sb., zákona č. 407/2023 Sb. a zákona č. 417/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 38af odst. 1 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 38af se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.“. 3. V § 38af se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou údaje uvedené v oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. IV V zákoně č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 35/2023 Sb., zákona č. 407/2023 Sb. a zákona č. 417/2023 Sb., se za § 7b vkládá nový § 7c, který zní: „§ 7c (1) Družstevní záložna je oprávněna k plnění svých povinností stanovených právním předpisem zřídit a spravovat informační systém, který družstevní záložně umožňuje jeho prostřednictvím využívat údaje vedené v registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů (dále jen „systém pro využívání údajů“). (2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zákona upravujícího střet zájmů. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 jsou údaje uvedené v oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. V Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 324/2023 Sb. a zákona č. 31/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 129 odst. 3 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 129 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.“. 3. V § 129 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. g) jsou údaje uvedené v oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 26, pokud jde o § 25 odst. 8, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 123/2024 Sb.	Zákon č. 123/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 21. 5. 2024 9:38:03, datum účinnosti 1. 1. 2025, částka 123/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o registrovaném partnerství * ČÁST SEDMÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zahraniční službě * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o občanských průkazech * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÉ USTANOVENÍ * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 123 ZÁKON ze dne 19. dubna 2024, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského zákoníku Čl. I Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 374/2022 Sb., zákona č. 429/2022 Sb., zákona č. 414/2023 Sb. a zákona č. 31/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 655 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Partnerství je trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví, který se uzavírá stejným způsobem jako manželství. Nestanoví-li zákon nebo jiný právní předpis jinak, vztahují se na partnerství a práva a povinnosti partnerů ustanovení o manželství, právech a povinnostech manželů, vdovách a vdovcích obdobně.“. 2. V § 778 se za slovo „neprovdané“ vkládají slova „nebo ženě v partnerství“. 3. V § 800 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , nebo se osvojitelem může stát také partner, je-li rodičem dítěte druhý z partnerů“. 4. V § 3020 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení § 776 a 777 se nepoužijí na určování rodičovství lidí v partnerství.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. II Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 278/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 454/2023 Sb. a zákona č. 31/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 158 odst. 1 písm. d) bodu 3 se slovo „smrtí“ nahrazuje slovy „uzavřením partnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datu zániku partnerství smrtí“. 2. V § 158 odst. 8 písm. n) a § 158b odst. 2 písm. h) se slovo „smrtí“ nahrazuje slovy „uzavřením partnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerství smrtí“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. III V § 3 odst. 3 písm. o) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 456/2016 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se slovo „smrtí“ nahrazuje slovy „uzavřením partnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerství smrtí“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení Čl. IV Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb. a zákona č. 414/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1c odst. 1 písm. c), § 1d odst. 3 úvodní části ustanovení a § 1e odst. 3 se slova „a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 2. V § 1f odst. 1 písm. j) se slovo „smrtí“ nahrazuje slovy „uzavřením partnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerství smrtí“. 3. V § 4 odst. 2 a § 4a odst. 2 se slova „ , vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 4. V § 4c odst. 1 písm. a) se slova „ , vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 5. § 13a se zrušuje. 6. V § 20a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 7. V části první hlavě I se v nadpisu dílu 4 slova „a ke vstupu do partnerství“ zrušují. 8. § 32 zní: „§ 32 Snoubenci vyplní před uzavřením manželství předepsaný tiskopis a předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno.“. 9. V § 33 úvodní části ustanovení, § 34 odst. 1 a 2, § 35 odst. 1, 2 a 3 a § 39 odst. 2 se slova „nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství,“ zrušují. 10. V § 33 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Snoubenci, kteří spolu uzavřeli registrované partnerství, nejsou povinni připojit pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení svého partnerství.“ a v § 34 odst. 2 se za text „§ 33“ vkládá text „odst. 1“. 11. V § 35 odst. 1 písm. c) a odstavci 5 se slova „nebo doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 12. V § 35 odst. 1 písm. e) se slova „nebo dokladu o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 13. V § 35 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Snoubenci, kteří spolu uzavřeli registrované partnerství, nejsou povinni připojit pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení svého partnerství.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 14. V § 35 odst. 4 větě první se slova „nebo vznikem partnerství“ zrušují. 15. V § 35 odst. 4 větě druhé a odstavci 6 se slova „nebo vzniku partnerství“ zrušují. 16. V § 35 se odstavec 7 zrušuje. 17. V § 39 odst. 1 úvodní části ustanovení a odstavci 2 se slova „nebo vstupu do partnerství“ zrušují. 18. V § 39 odst. 1 písm. b) se slova „nebo osoby, které chtějí vstoupit do partnerství,“ a slova „a protokol o vstupu do partnerství“ zrušují. 19. § 40a se zrušuje. 20. V části první hlavě I se v nadpisu dílu 6 slova „a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 21. V § 45 a § 46 odst. 1 a 2 se slova „nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 22. V § 45 odst. 1 a 2 se slova „nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 23. V § 46 odst. 1 písm. g) se slova „ , popřípadě ke vstupu do partnerství“ zrušují. 24. V § 46 odst. 3 se slova „nebo osoby, která chce vstoupit do partnerství,“ a slova „nebo k vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 25. V § 46 odst. 4 se slova „nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, o vydání vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 26. V § 46 odstavec 5 zní: „(5) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství se vydává na předepsaném tiskopise a platí 6 měsíců ode dne jeho vydání.“. 27. V § 54 odst. 1 větě první se slova „nebo vstupem do partnerství“, slova „anebo doklad o partnerství“ a slova „anebo vstoupila do partnerství,“ zrušují. 28. V § 60a odst. 1 písm. b) se slova „nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 29. V § 69 odst. 2 se slova „nebo vzniku partnerství“, slova „nebo vznik partnerství“ a slova „nebo vstupu do partnerství“ zrušují. 30. V § 96 odst. 1 písm. f) se slova „a vysvědčením o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. 31. V § 96 odst. 1 písm. i) se slova „a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ zrušují. Čl. V Přechodné ustanovení Při zápisu registrovaných partnerství vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VI Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb., zákona č. 277/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb. a zákona č. 1/2024 Sb., se mění takto: 1. V položce 12 písm. a) a b) se slova „nebo vstup do registrovaného partnerství osobami“ zrušují. 2. V položce 12 písm. d) se slova „nebo vstoupit do registrovaného partnerství“ zrušují. 3. V položce 12 písm. f) se slova „nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství“ zrušují. 4. V položce 12 v části „Poznámky“ bodu 1 se slova „nebo jen od jedné osoby vstupující do registrovaného partnerství“ zrušují. 5. V položce 12 v části „Poznámky“ bodu 2 se slova „nebo povoluje-li se vstup do registrovaného partnerství mimo místo i čas určené matričním úřadem k přijímání prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství“ zrušují. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o registrovaném partnerství Čl. VII V části první zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 312/2013 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 234/2016 Sb., se hlava II včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 2 zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna trestního zákoníku Čl. VIII § 194 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, včetně nadpisu zní: „§ 194 Dvojí manželství a partnerství (1) Kdo za trvání svého manželství nebo partnerství podle občanského zákoníku uzavře jiné manželství nebo jiné partnerství, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Stejně bude potrestán, kdo uzavře manželství nebo partnerství podle občanského zákoníku s osobou, která již je v jiném manželství nebo v jiném partnerství.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o zahraniční službě Čl. IX V § 20 odst. 1 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo partnerství, umožňuje-li to právní řád přijímajícího státu“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o občanských průkazech Čl. X V § 36 odst. 2 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÉ USTANOVENÍ Čl. XI Osoby, které spolu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřely registrované partnerství, mohou uzavřít partnerství podle občanského zákoníku; registrované partnerství tím zaniká. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení části čtvrté čl. IV bodů 1, 2, 4, 22 a 28, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 124/2024 Sb.	Zákon č. 124/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 5. 2024 9:44:06, datum účinnosti 22. 5. 2024, částka 124/2024 * Čl. I - V § 24b odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se slova „podle § 23“ nahrazují slovy „podle § 23, 23a, 23b, 23 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 22. 5. 2024 124 ZÁKON ze dne 17. dubna 2024, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 24b odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se slova „podle § 23“ nahrazují slovy „podle § 23, 23a, 23b, 23c nebo 23d“ a slova „jež byla spácháním přestupku porušena“ se nahrazují slovy „jejímž porušením došlo ke spáchání přestupku“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájené orgány provádějícími dozor nad ochranou spotřebitele přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 125/2024 Sb.	Zákon č. 125/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 21. 5. 2024 9:48:44, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 125/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 125 ZÁKON ze dne 17. dubna 2024, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o základních registrech Čl. I Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 51/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 429/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb. a zákona č. 346/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 52 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Referenčními údaji o právech a povinnostech osob jsou dále údaje o některých právech fyzických a právnických osob k zastupování jiných fyzických a právnických osob v rámci agendy orgánu veřejné moci (dále jen „oprávnění k zastupování“); těmito údaji jsou a) údaje o zástupcích a zastoupených, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa pobytu, datum narození fyzické osoby ve formě referenční vazby na referenční údaj v registru obyvatel, jde-li o fyzickou osobu, a 2. identifikační číslo osoby vedené v registru osob, b) datum zápisu vzniku, změny nebo zániku oprávnění k zastupování, c) vymezení oprávnění k zastupování včetně možnosti jeho postupitelnosti, d) kód agendy, pro kterou je fyzická nebo právnická osoba oprávněna k zastupování, e) kód služby, v rámci které je fyzická nebo právnická osoba oprávněna k zastupování, f) kód úkonu, který je fyzická nebo právnická osoba oprávněna v rámci zastupování vykonat, g) identifikátor oprávnění k zastupování.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 2. V § 52 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Editorem údajů podle odstavce 2 je Agentura, která tyto údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému oprávnění k zastupování.“. 3. V § 52 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Při plnění svých úkolů může Agentura využívat ze základních registrů a agendových informačních systémů údaje o oprávněních k zastupování; správce základního registru nebo agendového informačního systému tyto údaje Agentuře zpřístupní. (6) Údaj o oprávnění k zastupování vedený v registru práv a povinností, který se týká vzniku nebo změny zastoupení nebo pověření vyžadujících uplatnění u příslušného orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu, tento orgán využije, pouze pokud dojde k jeho uplatnění za podmínek podle tohoto jiného právního předpisu.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 7 až 9. 4. V § 52 odst. 7 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 5. V § 52 odst. 8 se za slovo „registrů“ vkládají slova „a informačního systému oprávnění k zastupování“. 6. V § 52 odst. 9 se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“. 7. Za § 52d se vkládá nový § 52e, který včetně nadpisu zní: „§ 52e Informační systém oprávnění k zastupování (1) Informační systém oprávnění k zastupování slouží k zápisu a vedení údajů a) o oprávněních k zastupování a dalších údajů podle tohoto zákona, b) podle odstavce 8. (2) Správcem informačního systému oprávnění k zastupování je Agentura. Informační systém oprávnění k zastupování je agendovým informačním systémem. (3) Editorem údajů podle odstavce 1 je Agentura, která tyto údaje zapisuje podle § 52 odst. 4. Agentura zapisuje tyto údaje také na základě žádosti orgánu veřejné moci vykonávajícího příslušnou agendu, u kterého o zápis oprávnění k zastupování nebo jeho změnu anebo zrušení požádá zastoupený. Orgán veřejné moci určí a způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní informaci o tom, zda a jakým způsobem službu podle předchozí věty poskytuje. (4) V informačním systému oprávnění k zastupování se o všech v něm vedených údajích vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li správci informačního systému oprávnění k zastupování známa. (5) Agentura vede katalog typů oprávnění k zastupování. Agentura na návrh a ve spolupráci s ohlašovateli agend vytváří v katalogu typů oprávnění k zastupování jednotlivé kategorie oprávnění k zastupování včetně jejich parametrů podle agend, služeb a dalších údajů vedených v registru práv a povinností (dále jen „šablona“). Katalog typů oprávnění k zastupování je součástí informačního systému oprávnění k zastupování a slouží ke sjednocení podob jednotlivých typů oprávnění; Agentura jej zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Do informačního systému oprávnění k zastupování je možné zapsat pouze ta oprávnění k zastupování, která lze zařadit do některé z typizovaných kategorií oprávnění k zastupování v katalogu typů oprávnění k zastupování podle odstavce 5. (7) Agentura umožní prvotní zápis údaje o oprávnění k zastupování do registru práv a povinností nejpozději do jednoho roku ode dne zveřejnění šablony. Zápis oprávnění k zastupování vyplývající ze zákona nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci provede Agentura do jednoho roku ode dne zveřejnění šablony. (8) V informačním systému oprávnění k zastupování se dále vedou údaje o certifikátech pro uznávané elektronické podpisy a uznávané elektronické pečetě v rozsahu údajů pro ověřování těchto podpisů a pečetí. Tyto údaje zapíše Agentura na žádost osoby, které byl příslušný certifikát vydán, společně se způsobem podání této žádosti a údaji o úrovni záruky, s jakou byla tato žádost podána. Orgán veřejné moci může využívat tyto údaje pro účely identifikace držitele certifikátu.“. 8. V § 52e se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Žádosti podle odstavců 3 a 8 je zastoupený oprávněn podat rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy v rozsahu stanoveném katalogem typů oprávnění podle odstavce 5. Podání žádosti v zastoupení podle předchozí věty není přípustné.“. 9. V § 69 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) obsah, strukturu a další náležitosti žádostí o zápis do informačního systému oprávnění k zastupování podle § 52e odst. 9, stejně jako způsob vedení evidence agendy, rozsah a dobu uchovávání údajů.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. II Položka 3 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. Za písmeno d) se vkládají nová písmena e) až g), která znějí: „e)\| Přijetí žádosti o zápis oprávnění k zastupování nebo zápis jeho změny na kontaktním místě veřejné správy podle zákona o základních registrech\| Kč 100 ---\|---\|--- f)\| Přijetí žádosti o zápis zániku oprávnění k zastupování na kontaktním místě veřejné správy podle zákona o základních registrech\| Kč 50 g)\| Přijetí žádosti o zápis certifikátu pro uznávaný elektronický podpis nebo uznávanou elektronickou pečeť, zápis změny nebo zrušení takového zápisu na kontaktním místě veřejné správy podle zákona o základních registrech\| Kč 100“. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena h) až l). 2. V části „Poznámky“ se doplňuje bod 4, který zní: „4. Při přijetí žádosti na kontaktním místě veřejné správy podle písmen e) až g) vybírá poplatek kontaktní místo veřejné správy a je jeho příjmem.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. III V § 11 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 205/2019 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 431/2022 Sb. a zákona č. 427/2023 Sb., se za slova „v základním registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností3a),“ vkládají slova „informačním systému oprávnění k zastupování3a),“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 8 a části druhé, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 126/2024 Sb.	Zákon č. 126/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 5. 2024 9:54:10, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 126/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Státním fondu podpory investic * ČÁST DRUHÁ - Změna stavebního zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o oceňování majetku * ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 126 ZÁKON ze dne 17. dubna 2024, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Státním fondu podpory investic Čl. I Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 391/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 61/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 71/2010 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 276/2012 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 113/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 5 zní: „(5) Fond může založit právnickou osobu nebo nabýt podíl v právnické osobě.“. 2. V § 1 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „nebo zaknihované cenné papíry“. 3. V § 1 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Fond může na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s Českou republikou vykonávat kontrolní činnosti v oblasti dodržování podmínek poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, ke kterým by jinak bylo oprávněno ministerstvo. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy se souhlas nadřízeného správního orgánu nevyžaduje.“. 4. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovo „dotace“ vkládají slova „a návratné finanční výpomoci“. 5. V § 2 odst. 1 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) a k), která znějí: „j) plnění z veřejnoprávních smluv uzavřených mezi Českou republikou a Fondem, k) příjmy z účasti v právnických osobách,“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno l). 6. V § 3 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „(1) Peněžní prostředky, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky k podpoře a) rozvoje bydlení za účelem 1. nabytí nemovité věci určené pro výstavbu nebo modernizaci bytu nebo bytového domu a související infrastruktury pro bydlení, 2. výstavby, pořízení, opravy a modernizace bytu nebo bytového anebo rodinného domu a výstavby nebo modernizace související infrastruktury pro bydlení, 3. financování úhrady vybranému dodavateli podle zákona o zadávání veřejných zakázek za provozování a údržbu dostupného a sociálního bydlení, 4. nabytí podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo nájmu bytu nebo rodinného domu, který je ve vlastnictví této právnické osoby, 5. pořízení vybavení bytu, 6. poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu, b) rozvoje veřejné infrastruktury za účelem její výstavby, opravy nebo modernizace, c) výstavby, opravy nebo modernizace staveb sloužících pro poskytování služeb ve veřejném zájmu, včetně pořízení jejich vybavení, d) revitalizace území se starou stavební zátěží, e) rozvoje regionů v oblasti cestovního ruchu, f) územního plánování, architektury a urbanismu za účelem 1. zpracování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů, 2. provádění opatření vyplývajících z Politiky územního rozvoje10), 3. provádění architektonických a urbanistických soutěží, g) přípravy pozemku včetně odstranění stavby nebo zpracování dokumentace pro povolení záměru pro projekty podle písmene a) bodů 2 a 3 a písmen b) až e), h) právního, technického nebo ekonomického poradenství pro zpracování zadávacích podmínek podle zákona o zadávání veřejných zakázek a pro organizaci zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek pro projekty podle písmene a) bodu 2 a písmen b) až e). 10) § 70 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „státu“ zrušuje. 8. V § 3 odst. 2 písmeno d) zní: „d) k úhradě dluhů plynoucích z poskytnutých ručení,“. 9. V § 3 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) k úhradě plnění spojených s nabytím nebo vlastnictvím podílu v právnické osobě,“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j). 10. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) k úhradě splátek, úroků a dalších výdajů z přijatých zápůjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí.“. 11. V § 3 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 12. V § 3 odst. 3 se slova „písm. a), f) a h) až o)“ zrušují. 13. V § 3 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5. 14. V § 3 odstavec 5 zní: „(5) Podporu podle tohoto zákona lze poskytnout formou dotace, úvěru nebo ručení. Podporu formou ručení lze poskytnout jen na část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých úvěrovými institucemi k podpoře podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2.“. 15. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Jde-li o návratnou finanční výpomoc, kterou Fond přijal za účelem poskytování úvěrů, může poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí návratné finanční výpomoci stanovit, že spolu se splátkou jistiny převede Fond do státního rozpočtu rovněž úroky, které získal z poskytnutých úvěrů.“. 16. § 4a včetně nadpisu zní: „§ 4a Informační systém (1) Informační systém Státního fondu podpory investic (dále jen „informační systém“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Fond. Informační systém se využívá pro a) podávání žádostí o poskytnutí podpory, b) podávání žádostí o platbu, změnová hlášení a další úkony související s poskytnutím podpory, c) doručování písemností souvisejících s poskytováním podpory podle tohoto zákona žadateli nebo příjemci, d) přípravu, plánování, řízení, monitorování a podávání zpráv a vyhodnocování podpory v průběhu jejího čerpání, e) plánování a řízení kontroly poskytnuté podpory, f) podávání informací o závazcích příjemce. (2) Uživatel přistupuje do informačního systému s využitím přístupu se zaručenou identitou. (3) Podání žádosti o poskytnutí podpory lze učinit výlučně prostřednictvím informačního systému. (4) Nelze-li písemnost doručit do datové schránky, doručuje Fond písemnost prostřednictvím informačního systému, přičemž platí, že písemnost podle odstavce 1 písm. c) a f) se považuje za doručenou okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k písemnosti. Nepřihlásí-li se do informačního systému žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy do něj byla písemnost vložena, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.“. 17. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Výkon funkce člena výboru nebo člena dozorčí rady je neslučitelný s funkcí ředitele Fondu, s pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem vůči Fondu nebo s členstvím v řídicím nebo kontrolním orgánu právnické osoby, které byla poskytnuta podpora z Fondu nebo která žádá o poskytnutí podpory z Fondu nebo která se smluvně bude podílet na realizaci účelu, pro který je podpora žádána nebo byla poskytnuta.“. 18. V § 9 odst. 1 se věta první nahrazuje větami „O podmínkách poskytnutí podpory Fondem rozhoduje výbor se souhlasem vlády. Ministr předkládá výboru návrh podmínek poskytnutí podpory k účelům podle § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. d) a f). Podmínky poskytnutí podpory mohou obsahovat zacílení podpor.“. 19. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „použití peněžních prostředků“ nahrazují slovy „poskytnutí podpory“. 20. V § 9 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „Podmínky“ vkládají slova „poskytnutí podpory ve formě“. 21. V nadpisu § 9a se slova „peněžních prostředků“ nahrazují slovem „podpory“. 22. V § 9a odst. 1 se věty první a druhá nahrazují větou „Fond zveřejní výzvu k podání žádosti o poskytnutí podpory na svých internetových stránkách po dobu nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání žádosti.“. 23. V § 9a odst. 2 písm. a) se slova „adresu trvalého“ nahrazují slovem „místo“. 24. V § 9a odst. 2 písmeno b) zní: „b) název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li žadatel právnickou osobou, a 1. identifikaci za něj jednající osoby s uvedením, zda jedná jako člen statutárního orgánu, nebo na základě plné moci, 2. údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli, 3. identifikaci všech osob, v nichž má podíl, a výši tohoto podílu,“. 25. V § 9a odst. 2 písm. c) se za slovo „výši“ vkládají slova „nebo rozsah“. 26. V § 9a odst. 2 písmeno f) zní: „f) určení výzvy, na jejímž základě je žádost podávána,“. 27. V § 9a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Podpora se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi Fondem a žadatelem o podporu.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 28. V § 9a odst. 4 se slova „dotaci, úvěr nebo ručení“ nahrazují slovy „poskytnutí podpory“ a text „§ 3 odst. 5“ se nahrazuje slovy „odstavce 3“. 29. V § 9a odst. 5 se slova „prostředků podle § 3 odst. 5“ nahrazují slovy „podpory podle odstavce 3“. 30. V § 9a se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) V souvislosti s poskytnutím podpory podle § 3 odst. 1 si Fond od žadatele vyžádá informace a podklady nezbytné k posouzení jeho schopnosti využít podporu hospodárně k účelu, ke kterému má být poskytnuta. (7) Na poskytnutí podpory není právní nárok.“. 31. V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 11 odst. 1 písm. g) se slovo „finančních“ nahrazuje slovem „peněžních“. 32. V § 11 odst. 1 písm. f) a v § 11 odst. 2 se slovo „prostředků“ nahrazuje slovem „podpory“. 33. V § 11 odst. 2 se slovo „odstacve“ nahrazuje slovem „odstavce“. 34. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11e, které včetně nadpisů znějí: „§ 11a Dostupné nájemní bydlení Dostupným nájemním bydlením se pro účely tohoto zákona rozumí nájem bytu za dostupné nájemné. § 11b Dostupné nájemné (1) Dostupné nájemné nepřevyšuje 90 % výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě nebo obvyklého nájemného obdobných bytů v daném místě vyhlášeného Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení. (2) Je-li dostupné nájemní bydlení poskytované Českou republikou, její příspěvkovou organizací, krajem, obcí nebo jimi zřízenou nebo založenou právnickou osobou, nesmí dostupné nájemné převýšit nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu a zároveň musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě vyhlášené Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení. (3) Maximální výši dostupného nájemného podle odstavců 1 a 2 může pronajímatel každoročně, nejdříve však po 12 měsících od prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení, upravit o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 měsíců předposledního kalendářního roku a zveřejněnou Českým statistickým úřadem, nejvýše však o 4 %, a to i v součtu za více let, ve kterých možnosti ročního zvýšení nevyužil. (4) Postup pro výpočet nájemného podle odstavce 2 stanoví ministerstvo vyhláškou. § 11c Cílové skupiny dostupného nájemního bydlení (1) Dostupné nájemní bydlení lze poskytnout domácnosti, jejíž členové nejsou vlastníky nebo spoluvlastníky nemovité věci určené k bydlení nebo podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo užívat byt a jejíž průměrný čistý příjem nepřesahuje příjem domácností nacházejících se a) v 8. příjmovém decilu všech domácností, nebo b) v 9. příjmovém decilu všech domácností a členové domácnosti dosáhli jednotlivě věku nejvýše 35 let. (2) Dostupné nájemní bydlení lze dále poskytnout domácnosti, jejíž členové nejsou v kraji, ve kterém je dostupné nájemní bydlení poskytováno, vlastníky nebo spoluvlastníky nemovité věci určené k bydlení nebo podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo užívat byt, a jejíž člen je zaměstnancem nebo vykonává činnost v oborech zdravotnictví, školství, zajišťování veřejné bezpečnosti, integrovaného záchranného systému, poskytování sociálních služeb nebo výkonu veřejné správy. (3) Dostupné nájemní bydlení lze rovněž poskytnout domácnosti, jejíž člen a) bydlí s osobou, která se na něm nebo členech domácnosti dopustila činu povahy trestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování, a b) není vlastníkem nebo spoluvlastníkem nemovité věci určené k bydlení ani podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo užívat byt, nebo sice je jejich spoluvlastníkem, ale tuto věc vlastní společně s osobou, která se na něm dopustila činu povahy podle písmene a). § 11d Nájemní smlouva pro dostupné nájemní bydlení (1) Nájemní smlouva, jejímž předmětem je poskytování dostupného nájemního bydlení, se uzavírá na dobu určitou v délce alespoň 1 roku, nejdéle však 2 let. Při prodloužení doby nájmu, nebo dojde-li k uzavření nové nájemní smlouvy s týmž nájemcem, se doba nájmu sjednává na dobu určitou v délce 2 let. (2) Domácnosti podle § 11c odst. 3 lze dostupné nájemní bydlení poskytnout nejdéle po dobu 3 let. (3) Jsou-li všichni členové domácnosti starší 70 let, lze nájemní smlouvu uzavřít na dobu určitou delší než 2 roky nebo na dobu neurčitou. (4) Do 30 dnů od doručení písemné výzvy nájemce doloží pronajímateli, že splňuje podmínky pro poskytnutí dostupného nájemního bydlení podle § 11c. Písemná výzva se zasílá nájemci alespoň 6 měsíců před skončením doby nájmu. § 11e Stanovení odchylných podmínek V podmínkách poskytnutí podpory Fondem podle § 9 lze a) rozšířit okruh osob, které jsou povinny poskytovat dostupné nájemné maximálně ve výši podle § 11b odst. 2, b) stanovit maximální výši dostupného nájemného podle § 11b odst. 2, na kterou Fond poskytne podporu, c) snížit maximální přípustnou výši úpravy nájemného, d) nepřipustit sjednání vyššího než dostupného nájemného pro jednotlivý byt nebo e) zúžit cílové skupiny dostupného nájemního bydlení.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Do dne, kdy bude rozsah přístupu změněn postupem podle § 54 odst. 7 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, je Fond oprávněn k přístupu k údajům vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech v rozsahu a za podmínek, v jakém byl oprávněn k přístupu k nim přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Právní vztahy vzniklé podle zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a právní jednání a následky z nich vzniklé se posuzují podle zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Podmínky použití peněžních prostředků stanovené v nařízeních vlády vydaných podle zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za podmínky poskytnutí podpory stanovené postupem podle tohoto zákona do doby jejich nahrazení postupem podle § 9 zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnu podmínek použití peněžních prostředků podle věty první lze provést jen vydáním nových podmínek poskytnutí podpory postupem podle § 9 zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; takto nově vydané podmínky poskytnutí podpory se použijí i na právní vztahy, které se řídily podmínkami použití peněžních prostředků podle věty první. ČÁST DRUHÁ Změna stavebního zákona Čl. III Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 465/2023 Sb., se mění takto: 1. Na konci § 13 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) domem pro dostupné nájemní bydlení bytový dům, k němuž je uzavřena plánovací smlouva o dostupném nájemním bydlení, nebo který je jako dům pro dostupné nájemní bydlení vymezen v regulačním plánu vydaném obcí, která je stavebníkem.“. 2. V § 34a odst. 2 se za slovo „záměru“ vkládají slova „bytového domu,“, slova „a vodního“ se nahrazují slovem „vodního“, slova „včetně staveb tvořících s nimi soubor staveb“ se nahrazují slovy „a souboru staveb, jehož jsou tyto záměry součástí“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; § 37 odst. 3 se pro určení příslušnosti stavebního úřadu nepoužije“. 3. V § 86 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Regulační plán může vymezit stavbu domu pro dostupné nájemní bydlení, včetně stanovení podílu bytů určených pro dostupné nájemní bydlení.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 4. V § 101 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „podle odstavce 1“. 5. V § 101 odst. 2 větě druhé se slovo „Lhůtu“ nahrazuje slovy „Nejde-li o změnu územního plánu, lhůtu“. 6. V § 101 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 7. V § 101 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Neuplatní-li nadřízený orgán stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2 věty první, nebo ve lhůtě prodloužené, je možné zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 8. V § 103 odst. 3 větě první se číslo „100“ nahrazuje číslem „99“. 9. V § 103 odstavec 5 zní: „(5) Do 15 dnů ode dne konání opakovaného veřejného projednání uplatní stanovisko a) příslušný úřad k podstatné úpravě návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu; pro jeho obsah, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro stanovení kompenzačních opatření se postupuje podle § 100 odst. 2 až 4 obdobně, a b) nadřízený orgán k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje a územního plánu; pro jeho obsah, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro případ upozornění na nedostatky se postupuje podle § 101 odst. 2 až 4 obdobně.“. 10. V § 130 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Obec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj zašlou bezodkladně uzavřenou plánovací smlouvu příslušnému úřadu územního plánování, který zajistí její vložení do národního geoportálu územního plánování. Dojde-li k zániku plánovací smlouvy, sdělí obec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj tuto skutečnost úřadu územního plánování, který zajistí její vypuštění z národního geoportálu územního plánování.“. 11. V části šesté hlavě III se za díl 1 vkládá díl 2, který včetně nadpisů zní: „Díl 2 Zvláštní ustanovení o řízení o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení § 201 Žádost o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení (1) Není-li stavebníkem obec, je součástí žádosti o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení také plánovací smlouva o dostupném nájemním bydlení, jejíž stranou je obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a která obsahuje a) závazek stavebníka poskytovat od právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým se povoluje užívání domu pro dostupné nájemní bydlení, nejméně 20 let alespoň 80 % podlahové plochy sloužící bydlení pro dostupné nájemní bydlení podle zákona o Státním fondu podpory investic, b) závazek stavebníka, že po dobu trvání plánovací smlouvy o dostupném nájemním bydlení bez souhlasu obce bytový dům nezatíží ani nezcizí, c) sjednání výše dostupného nájemného a způsob jeho navyšování v souladu se zákonem o Státním fondu podpory investic, d) ujednání o době trvání plánovací smlouvy, která nesmí skončit před uplynutím 20 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým se povoluje užívání domu pro dostupné nájemní bydlení, e) závazek stavebníka umožnit kontrolu povinností vyplývajících z plánovací smlouvy o dostupném nájemním bydlení, f) závazek stavebníka uhradit smluvní pokutu ve výši dvanáctinásobku maximálního měsíčního dostupného nájemného za 1 m2 vynásobeného počtem m2 podlahové plochy domu pro dostupné nájemní bydlení, za porušení jakéhokoli závazku vyplývajícího z plánovací smlouvy ve vztahu k poskytování dostupného nájemního bydlení, a to za každé jednotlivé porušení, nesjednají-li si smluvní strany smluvní pokutu vyšší. (2) Stavební úřad při povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení ověří, zda plánovací smlouva obsahuje ujednání podle odstavce 1 písm. a), b) a d). § 202 Posuzování záměru domu pro dostupné nájemní bydlení Pro záměr domu pro dostupné nájemní bydlení není potřeba souhlas vlastníka podle § 187.“. 12. V § 316 odst. 4 se slova „ministerstvu nebo“ nahrazují slovy „ministerstvu, krajském úřadu,“ a za slovo „plánování“ se vkládají slova „nebo na obecním úřadu podle § 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.“. 13. V § 323 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Jde-li o návrh nového územního plánu a postupuje-li se podle odstavce 9, lze v tomto návrhu vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 130. Ustanovení § 81 odst. 3 se použije obdobně. V takovém případě jde o podstatnou úpravu, pro kterou se § 53 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. použije obdobně.“. 14. V příloze č. 9 části I. odst. 2 písm. i) se slovo „a“ zrušuje. 15. V příloze č. 9 části I. odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) vymezení staveb domů pro dostupné nájemní bydlení, a“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o oceňování majetku Čl. IV Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 228/2014 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 33 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Ministerstvo financí v případě potřeby zpracovává a vydává pro nemovité věci a určenou část území České republiky cenové mapy nájemného v podobě přehledů výstupních číselných územně lokalizovaných hodnot, případně jejich grafického znázornění v měřítku a podrobnosti odpovídající velikosti určeného území s vyznačením alespoň katastrálních hranic, silniční a uliční sítě, hranic obcí, měst a jim příslušejících názvů. (6) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnosti zpracovávání, vydávání a zveřejňování cenových map nájemného.“. 2. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a Generální finanční ředitelství poskytuje Ministerstvu financí potřebnou součinnost k tvorbě cenové mapy nájemného tím, že předává vybrané údaje a zpracovává podkladová data.“. ČÁST ČTVRTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. V Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 80/2001 Sb., o rozsahu a podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z hypotečních úvěrů poskytnutých fyzickým osobám. 2. Nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů. 3. Nařízení vlády č. 397/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů. 4. Nařízení vlády č. 59/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů, ve znění nařízení vlády č. 397/2002 Sb. 5. Nařízení vlády č. 145/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů, ve znění pozdějších předpisů. 6. Nařízení vlády č. 98/2007 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení. 7. Nařízení vlády č. 322/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 59/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů, ve znění nařízení vlády č. 397/2002 Sb. 8. Nařízení vlády č. 370/2004 Sb., o rozsahu a podmínkách použití finančních prostředků k úhradě úvěrů zajištěných Státním fondem rozvoje bydlení. 9. Nařízení vlády č. 438/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 370/2004 Sb., o rozsahu a podmínkách použití finančních prostředků k úhradě úvěrů zajištěných Státním fondem rozvoje bydlení. 10. Nařízení vlády č. 63/2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s opravami panelového domu. 11. Nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů. 12. Nařízení vlády č. 269/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů. 13. Nařízení vlády č. 144/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů, ve znění nařízení vlády č. 269/2013 Sb. 14. Nařízení vlády č. 209/2013 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení. 15. Nařízení vlády č. 319/2014 Sb., o použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů na obnovu obydlí postiženého živelní pohromou a o změně některých nařízení vlády. 16. Nařízení vlády č. 390/2017 Sb., o použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na regeneraci veřejných prostranství na sídlištích. 17. Nařízení vlády č. 119/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 390/2017 Sb., o použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na regeneraci veřejných prostranství na sídlištích. 18. Nařízení vlády č. 112/2019 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu podpory investic na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů. 19. Nařízení vlády č. 55/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 112/2019 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů. 20. Nařízení vlády č. 108/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 112/2019 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů, ve znění nařízení vlády č. 55/2020 Sb., a nařízení vlády č. 2/2021 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky. 21. Nařízení vlády č. 16/2020 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na energetickou modernizaci bytových domů. 22. Nařízení vlády č. 496/2020 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou podpory poskytované na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) pro jiné než hospodářské využití. 23. Nařízení vlády č. 1/2021 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí. 24. Nařízení vlády č. 464/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 1/2021 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí. 25. Nařízení vlády č. 267/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 1/2021 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí, ve znění nařízení vlády č. 464/2021 Sb. 26. Nařízení vlády č. 2/2021 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky. 27. Nařízení vlády č. 257/2021 Sb., o použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou dotace a úvěru na obnovu obydlí postiženého živelní pohromou dne 24. června 2021. 28. Nařízení vlády č. 262/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 257/2021 Sb., o použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou dotace a úvěru na obnovu obydlí postiženého živelní pohromou dne 24. června 2021. 29. Nařízení vlády č. 276/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 257/2021 Sb., o použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou dotace a úvěru na obnovu obydlí postiženého živelní pohromou dne 24. června 2021, ve znění nařízení vlády č. 262/2021 Sb. 30. Nařízení vlády č. 2/2023 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) financovanou z Nástroje pro oživení a odolnost. 31. Nařízení vlády č. 332/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 2/2023 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) financovanou z Nástroje pro oživení a odolnost. 32. Nařízení vlády č. 107/2023 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru nebo dotace na financování výstavby nájemního bydlení. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 152/2024 Sb.	Zákon č. 152/2024 Sb. Zákon o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění Vyhlášeno 17. 6. 2024 15:50:42, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 152/2024 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Obecná ustanovení * § 3 - Dlužné pojistné * § 4 - Předmět mimořádného zániku odpuštěním * § 5 - Mimořádný zánik neuhrazeného penále a exekučních nákladů odpuštěním * § 6 - Vyloučení mimořádného zániku neuhrazeného penále a exekučních nákladů * § 7 - Rozložení úhrady dlužného pojistného na splátky * § 8 - Důsledky rozložení úhrady dlužného pojistného na splátky * § 9 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2024 152 ZÁKON ze dne 21. května 2024 o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje mimořádný zánik odpuštěním a) penále z pojistnéhopojistného, b) exekučních nákladůexekučních nákladů podle daňového řádu spojených s výkonem exekuceexekuce pojistného spravovaných zdravotními pojišťovnami (dále jen „exekuční nákladyexekuční náklady“). (2) PojistnýmPojistným se pro účely tohoto zákona rozumí pojistnépojistné na veřejné zdravotní pojištění, pokud je jeho plátcem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění fyzická osoba. § 2 Obecná ustanovení (1) Při mimořádném zániku penále z pojistnéhopojistného a exekučních nákladůexekučních nákladů odpuštěním se postupuje podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Příslušnou zdravotní pojišťovnouPříslušnou zdravotní pojišťovnou se rozumí zdravotní pojišťovna, která eviduje nedoplatek na penále z pojistnéhopojistného podle § 4 písm. a) nebo nedoplatek na exekučních nákladechexekučních nákladech podle § 4 písm. b). (3) Rozhodným dnem je 31. prosinec 2023. § 3 Dlužné pojistné Dlužným pojistnýmDlužným pojistným se pro účely tohoto zákona rozumí nezaplacené pojistnépojistné, které je evidováno příslušnou zdravotní pojišťovnoupříslušnou zdravotní pojišťovnou a pro jehož vymožení byla nejpozději k rozhodnému dni nařízena daňová exekuceexekuce podle daňového řádu. § 4 Předmět mimořádného zániku odpuštěním Předmětem mimořádného zániku odpuštěním je a) penále z pojistnéhopojistného, které ke dni doručení žádosti podle § 5 odst. 1 písm. a) nebylo uhrazeno a pro jehož vymožení byla nejpozději k rozhodnému dni nařízena daňová exekuceexekuce podle daňového řádu (dále jen „neuhrazené penáleneuhrazené penále“), b) částka exekučních nákladůexekučních nákladů daňové exekuceexekuce související s vymáháním dlužného pojistnéhodlužného pojistného nebo neuhrazeného penáleneuhrazeného penále, které byly stanoveny exekučním příkazemexekučním příkazem vydaným nejpozději v rozhodný den a které nebyly do dne doručení žádosti podle § 5 odst. 1 písm. a) uhrazeny. § 5 Mimořádný zánik neuhrazeného penále a exekučních nákladů odpuštěním (1) Neuhrazené penáleNeuhrazené penále z dlužného pojistnéhodlužného pojistného a exekuční nákladyexekuční náklady zanikají odpuštěním, pokud a) fyzická osoba písemně požádala příslušnou zdravotní pojišťovnupříslušnou zdravotní pojišťovnu v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. listopadu 2024 o jejich odpuštění a b) došlo k úplnému uhrazení dlužného pojistnéhodlužného pojistného, se kterým toto neuhrazené penáleneuhrazené penále a exekuční nákladyexekuční náklady souvisí, do 31. prosince 2024 nebo do dne splatnosti poslední splátky stanoveného podle § 7 v případě rozložení úhrady dlužného pojistnéhodlužného pojistného na splátky. (2) Exekuční nákladyExekuční náklady zanikají odpuštěním pouze v případě, že došlo k uhrazení nebo zániku všech nedoplatků, pro které byla daňová exekuceexekuce nařízena. (3) Nelze-li žádosti podle odstavce 1 vyhovět, příslušná zdravotní pojišťovnapříslušná zdravotní pojišťovna o tom plátce pojistného vhodným způsobem vyrozumí. § 6 Vyloučení mimořádného zániku neuhrazeného penále a exekučních nákladů Tento zákon se nepoužije na a) pojistnépojistné, penále a exekuční nákladyexekuční náklady vymáhané prostřednictvím soudního exekutora, b) pojistnépojistné a penále u plátce, vůči kterému bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení1). § 7 Rozložení úhrady dlužného pojistného na splátky (1) Úhrada dlužného pojistnéhodlužného pojistného je rozložena na splátky ode dne podání oznámení fyzické osoby o tomto rozložení úhrady, pokud a) je toto oznámení podáno u příslušné zdravotní pojišťovnypříslušné zdravotní pojišťovny v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. listopadu 2024, b) dlužné pojistnédlužné pojistné je vyšší než 5 000 Kč. (2) Výše dlužného pojistnéhodlužného pojistného se pro účely rozložení dlužného pojistnéhodlužného pojistného na splátky zjišťuje ke dni podání oznámení dlužníka o rozložení úhrady dlužného pojistnéhodlužného pojistného ve splátkách a výše jednotlivých splátek se stanoví za kalendářní měsíce. (3) Úhrada dlužného pojistnéhodlužného pojistného podle odstavce 1 nepřesahující výši 50 000 Kč je rozložena do 12 po sobě jdoucích měsíčních splátek. (4) Úhrada dlužného pojistnéhodlužného pojistného podle odstavce 1, které je vyšší než 50 000 Kč, je rozložena do 36 po sobě jdoucích měsíčních splátek. (5) Splatnost první splátky je nejpozději do 31. prosince 2024. Splatnost dalších splátek je nejpozději poslední den příslušného kalendářního měsíce. (6) Výše první až předposlední splátky se stanoví jako podíl dlužného pojistnéhodlužného pojistného a počtu splátek, který se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Poslední splátka činí zbývající část dlužného pojistnéhodlužného pojistného. (7) Příslušná zdravotní pojišťovnaPříslušná zdravotní pojišťovna po podání oznámení podle odstavce 1 bezodkladně informuje dlužníka o výši jednotlivých splátek, o jejich splatnosti, způsobu jejich úhrady a o platebních údajích. (8) Není-li některá ze splátek uhrazena nejpozději v den splatnosti podle odstavce 5 nebo ve výši podle odstavce 6, zaniká možnost zaplatit dlužné pojistnédlužné pojistné ve splátkách a penále z dlužného pojistnéhodlužného pojistného a exekuční nákladyexekuční náklady nezanikají odpuštěním podle tohoto zákona. Příslušná zdravotní pojišťovnaPříslušná zdravotní pojišťovna žadatele o této skutečnosti vhodným způsobem vyrozumí. § 8 Důsledky rozložení úhrady dlužného pojistného na splátky (1) Dosud neuhrazené penáleneuhrazené penále podle § 4 odst. 1 písm. a), které souvisí s dlužným pojistnýmdlužným pojistným, jehož úhrada byla rozložena na splátky podle § 7, nebude po dobu tohoto rozložení na splátky vymáháno. (2) Jsou-li ke dni podání oznámení podle § 7 odst. 1 splněny podmínky podle § 7 odst. 1, příslušná zdravotní pojišťovnapříslušná zdravotní pojišťovna exekuciexekuci vedenou podle daňového řádu odloží. § 9 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r. 1) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 162/2024 Sb.	Zákon č. 162/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 19. 6. 2024 14:28:57, datum účinnosti 19. 7. 2024, částka 162/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o obchodních korporacích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 19. 7. 2024 162 ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev Čl. I Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023, (EU) 2019/1151 a (EU) 2019/2121 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23.“. 2. V § 3 odst. 3 písm. d) se slovo „zahraniční“ zrušuje a slova „členského státu než České republiky“ se nahrazují slovem „státu“. 3. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Kde se v tomto zákoně stanoví o představenstvu akciové společnosti, rozumí se tím i správní rada akciové společnosti.“. 4. V § 10 odst. 2 se za slovo „odštěpením“ vkládají slova „nebo vyčleněním“ a slova „nástupnickou společnost nebo družstvo“ se nahrazují slovy „právního nástupce“. 5. V § 10 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Jako rozhodný den fúze nebo rozdělení nelze stanovit den předcházející dni vzniku zúčastněné společnosti nebo družstva.“. 6. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Společnost nebo družstvo se může účastnit více přeměn majících stejný rozhodný den.“. 7. V § 11 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Konečnou účetní závěrku je ke dni předcházejícímu rozhodnému dni povinna sestavit také nástupnická společnost nebo družstvo při fúzi sloučením nebo rozdělení sloučením, rozdělovaná společnost při rozdělení vyčleněním a zanikající společnost při převodu jmění na společníka. (5) Zahajovací rozvahu je k rozhodnému dni povinna sestavit také rozdělovaná společnost při rozdělení vyčleněním a přejímající společník při převodu jmění na společníka.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 8. V § 11 odst. 6 se slova „Ustanovení odstavců 1 až 3“ nahrazují slovy „Odstavce 1 až 5“. 9. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o povinnosti doplatit rozdíl mezi částkou, na niž byl oceněn nepeněžitý vklad, a jeho reálnou hodnotou při vzniku společnosti nebo družstva nebo při zvýšení základního kapitálu společnosti a o povinnosti uhradit v penězích cenu nepeněžitého vkladu, nepřejde-li na společnost nebo družstvo vlastnické právo k předmětu vkladu, se při přeměně nepoužijí. Ustanovení o těchto povinnostech se však použijí při vzniku společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu společnosti v důsledku vyčlenění.“. 10. V § 13b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „(2) Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění posudkem znalce, lze jej nahradit postupem podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev v případech, ve kterých upravuje výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad posudkem znalce při zvýšení základního kapitálu7). Doba 6 měsíců stanovená zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, se při ocenění provedeném uznávaným nezávislým odborníkem v tomto případě počítá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku. 7) § 468 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 33/2020 Sb.“. 11. V § 15 odst. 1 větě první a v § 26 odst. 2 větě druhé se slova „nebo správní rada“ zrušují. 12. V § 15 odst. 4 písm. a) se slovo „schválen“ nahrazuje slovem „schvalován“. 13. V § 17 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Společníci vlastnící podíly, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mají na valné hromadě právo hlasovat.“. 14. V § 17 odst. 5 se slova „fúze nebo rozdělení“ nahrazují slovem „přeměny“. 15. V § 17 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Podmiňuje-li tento zákon právo společníka hlasováním proti schválení přeměny a nemůže-li společník vykonávat své hlasovací právo, je tato podmínka splněna vyjádřením nesouhlasu s přeměnou na valné hromadě, a v případě rozhodování mimo valnou hromadu, postupem podle § 19 odst. 2. Hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí i projevení nesouhlasu podle věty první.“. 16. V § 18 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Vyžaduje-li se souhlas společníka s přeměnou, může jej společník, který se nezúčastnil valné hromady, projevit dodatečně.“. 17. V § 18 odstavec 2 zní: „(2) Projevení dodatečného souhlasu společníků mimo valnou hromadu oznámí statutární orgán způsobem stanoveným pro svolání valné hromady do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1.“. 18. V § 18 se odstavec 3 zrušuje. 19. V § 19 odst. 1 se věta první zrušuje, ve větě druhé se slovo „Doba“ nahrazuje slovy „Je-li o schválení přeměny rozhodováno mimo valnou hromadu, lhůta“ a slova „2 týdny od doručení návrhu rozhodnutí“ se nahrazují slovy „15 dnů“. 20. V § 19 odst. 2 se slova „společníka vystoupit ze společnosti“ nahrazují slovem „společníka“, slova „projektu přeměny, má právo vystoupit ze společnosti podle tohoto zákona“ se nahrazují slovy „schválení přeměny, má toto právo“ a slova „v době“ se nahrazují slovy „ve lhůtě“. 21. V § 19 odst. 3 se text „§ 377“ nahrazuje slovy „tohoto zákona“. 22. V § 20 odst. 5 se slova „nebo mimo valnou hromadu“ nahrazují slovem „dodatečně“ a za slova „§ 18 nebo“ se vkládají slova „mimo valnou hromadu postupem podle §“. 23. Na konci § 20a se doplňuje věta „Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv se nepoužijí, ledaže jde o hlasovací práva spojená s podílem, který vlastní sama společnost nebo jí ovládaná osoba.“. 24. V § 21 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Rozdělení akciové společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií a převod jmění na akcionáře musí být schváleny alespoň 90 % hlasů všech akcionářů zanikající nebo rozdělované společnosti; ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv se nepoužijí, ledaže jde o hlasovací práva spojená s akciemi, které vlastní sama společnost nebo jí ovládaná osoba.“. 25. V § 21 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Jestliže zanikající nebo rozdělovaná společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se při rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií i souhlas alespoň 90 % hlasů všech akcionářů u každého druhu akcií odděleně.“. 26. V § 21 odst. 5 se slova „rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem podle § 22 odst. 2“ nahrazují slovem „přeměnu“ a slova „popřípadě čísla, druhu, formy a“ se nahrazují slovy „formy, popřípadě čísla, druhu nebo“. 27. V § 21 odst. 6 se slova „fúze nebo rozdělení“ nahrazují slovem „přeměny“ a slova „popřípadě čísla, druhu, formy a“ se nahrazují slovy „formy, popřípadě čísla, druhu nebo“. 28. V § 21 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Podmiňuje-li tento zákon právo akcionáře hlasováním proti schválení přeměny a nemůže-li akcionář vykonávat hlasovací právo, je tato podmínka splněna vyjádřením nesouhlasu s přeměnou na valné hromadě, a v případě rozhodování mimo valnou hromadu, postupem podle § 22 odst. 2. Hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí také projevení nesouhlasu podle věty první. (8) Přiznává-li tento zákon akcionáři právo vystoupit ze společnosti, může ze společnosti vystoupit jen ohledně těch akcií, s nimiž hlasoval proti schválení přeměny.“. 29. § 22 zní: „§ 22 (1) Je-li o schválení přeměny rozhodováno mimo valnou hromadu, lhůta pro vyjádření akcionáře nesmí být kratší než 15 dnů. (2) Jestliže je právo akcionáře podle tohoto zákona podmíněno jeho hlasováním proti schválení přeměny, má toto právo při schvalování přeměny mimo valnou hromadu jen ten akcionář, který vyjádřil svůj nesouhlas s přeměnou ve lhůtě podle odstavce 1; projev vůle nesouhlasícího akcionáře musí mít písemnou formu. (3) Součástí oznámení o nesouhlasu s přeměnou může být i vystoupení akcionáře ze společnosti podle tohoto zákona.“. 30. § 22a se zrušuje. 31. V § 23 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Je-li o schválení přeměny rozhodováno mimo členskou schůzi, lhůta pro vyjádření člena družstva nesmí být kratší než 15 dnů.“. 32. § 25 se zrušuje. 33. V § 27 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 34. V § 27 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) dochází k rozdělení vyčleněním.“. 35. V části první v nadpisu hlavy V se slova „Jmenování, odměňování a odvolávání“ nahrazují slovem „Určení“. 36. § 28 zní: „§ 28 Vyžaduje-li tento zákon ocenění nebo přezkoumání znalcem, musí být znalec vybrán ze seznamu znalců vedeného podle zákona upravujícího činnost znalců.“. 37. § 29 až 32 se zrušují. 38. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Je-li osoba zúčastněná na přeměně zapsána do obchodního rejstříku, uloží do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen „sbírka listin“) alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, a) projekt přeměny a b) upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy na jejich práva podle tohoto zákona.“. 39. V § 33 odstavec 3 zní: „(3) Vedle zveřejnění podle odstavce 1 osoba zúčastněná na přeměně, která zpřístupňuje informace veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy osoby zúčastněné na přeměně (dále jen „internetová stránka“), zpřístupní takto po dobu podle odstavce 1 rovněž upozornění podle odstavce 1 písm. b).“. 40. V § 33a odst. 1 se slova „na jejich práva podle § 35 až 39 způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy osoby zúčastněné na přeměně (dále jen „internetová stránka“),“ nahrazují slovy „ , zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy na jejich práva podle tohoto zákona na internetové stránce“. 41. V § 33a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při postupu podle odstavce 1 každá osoba zúčastněná na přeměně alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, a) zajistí zápis údajů o přeměně podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů a b) uloží do sbírky listin upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy osoby zúčastněné na přeměně na jejich práva podle tohoto zákona.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 42. V § 33a se odstavce 4 a 5 zrušují. 43. V § 33c se slova „povinnosti zveřejnit projekt přeměny podle § 33 nebo jej uveřejnit podle 33a, za porušení povinností uvedených v § 33b nebo za porušení povinnosti oznámit neschválení přeměny, zrušení rozhodnutí o přeměně nebo projektu přeměny na internetové stránce včas“ nahrazují slovy „povinností podle § 33 až 33b“. 44. Za § 33c se vkládá nový § 33d, který zní: „§ 33d Má-li být přeměna schválena mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi, je rozhodným dnem z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33, 33a, 59l, 59o, § 59p odst. 7 a § 59q odst. 4 den předcházející dni, kdy osoba oprávněná svolat valnou hromadu zašle společníkům nebo členům návrh rozhodnutí.“. 45. V § 35 odst. 1 větě první se slova „ , kteří přihlásí své nesplatné pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám,“ zrušují, slova „dostatečné jistoty“ se nahrazují slovy „dostatečného zajištění“ a slovo „pohledávek“ se nahrazuje slovy „dosud nesplatných pohledávek ze závazků vzniklých před zveřejněním projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejněním podle § 33a; to platí obdobně i pro pohledávky budoucí nebo podmíněné“. 46. V § 35 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 47. V § 35 odst. 2 se slova „rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky“ nahrazují slovy „zřídí dostatečné zajištění soud na návrh věřitele, který osvědčí skutečnosti nasvědčující tomu, že přeměna zhorší dobytnost jeho pohledávky“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Soud zřídí dostatečné zajištění podle slušného uvážení s ohledem na druh a výši pohledávky.“. 48. V § 35 odstavec 3 zní: „(3) O zřízení dostatečného zajištění rozhodne soud usnesením. Účinky zajištění nastávají nejdříve dnem, kdy se stal zápis přeměny do obchodního rejstříku účinným vůči třetím osobám.“. 49. V § 35 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Právo na dostatečné zajištění musí být uplatněno u soudu do 3 měsíců ode dne zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a, jinak zaniká. Podání návrhu nebrání zápisu přeměny do obchodního rejstříku.“. 50. V § 36 úvodní části ustanovení se slovo „jistoty“ nahrazuje slovy „dostatečného zajištění“. 51. V § 36 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“. 52. V § 36 se na konci písmene b) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 53. V § 40 odst. 3 se slova „dostatečné jistoty“ nahrazují slovy „dostatečného zajištění“. 54. V § 47 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zahájení řízení o žalobě na právo na dorovnání brání tomu, aby proti téže povinné osobě probíhala u soudu další řízení o žalobách dalších oprávněných osob. Návrhy dalších oprávněných osob se považují za přistoupení k řízení.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 55. V § 47 odst. 5 a 7 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“. 56. V § 47 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 57. V § 47 odst. 9 se slova „5 a 7“ nahrazují slovy „6 a 8“. 58. V § 50 odst. 1, § 54 odst. 1 písm. c), § 54 odst. 2, § 70 odst. 1 písm. f), § 250 odst. 1 písm. g) a v § 361 písm. f) se slova „ , správní rady“ zrušují. 59. V § 54 odst. 3 písm. c) se za slova „akciové společnosti“ vkládají slova „nebo členovi družstva“ a za slovo „hromadu“ se vkládají slova „nebo členskou schůzi“. 60. V § 55 odst. 1 větě první se za slovo „doplatků“ vkládají slova „ , vypořádacího podílu vystupujícího společníka nebo člena“ a za slova „poměru podílů“ se vkládají slova „ , vypořádacího podílu“. 61. V § 55 odst. 1 větě druhé se za slovo „doplatků“ vkládají slova „ , vypořádacího podílu vystupujícího společníka nebo člena“. 62. § 59c se zrušuje. 63. V § 59j se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vypořádání a dorovnání poskytované společníkům při vystoupení českou osobou zúčastněnou na přeměně při přeshraniční fúzi, přeshraničním rozdělení nebo přeshraničním přemístění sídla se řídí tímto zákonem a pro spory týkající se těchto práv jsou příslušné české soudy. Chybí-li podmínky místní příslušnosti nebo je nelze zjistit, je místně příslušným soud, v jehož obvodu měla poslední sídlo česká osoba zúčastněná na přeměně.“. 64. V § 59k se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí v případě přeshraničního rozdělení, kdy se okamžik nabytí účinnosti přeshraniční přeměny určuje podle práva státu, kterým se řídí vnitřní právní poměry rozdělované osoby“. 65. § 59l zní: „§ 59l Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně uloží do sbírky listin podle § 33 odst. 1 a zpřístupní podle § 33 odst. 3 nebo uveřejní na internetové stránce podle § 33a také a) upozornění pro společníky, věřitele a zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance, nemají-li zástupce, že jí mohou doručit připomínky k projektu přeměny, a to nejpozději 5 pracovních dnů přede dnem konání valné hromady nebo členské schůze, která má schválit přeshraniční přeměnu, a b) prohlášení statutárního orgánu přesně zachycující finanční situaci české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně ke dni, který nesmí předcházet dni uložení listin podle § 33 nebo jejich uveřejnění podle § 33a o více než 1 měsíc, v němž uvede, že si není vědom skutečností, pro které by nástupnická, a při rozdělení také rozdělovaná společnost nebo družstvo, anebo společnost nebo družstvo po přemístění sídla do zahraničí, neměly být po nabytí účinnosti přeshraniční přeměny schopny dostát svým dluhům nebo dluhům, které na ně podle projektu přeshraniční přeměny přešly, v době jejich splatnosti.“. 66. § 59m se zrušuje. 67. V § 59o odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , nebo není-li jich, přímo zaměstnancům“. 68. V § 59o odst. 2 se slova „do dne konání“ nahrazují slovy „5 pracovních dnů před konáním“. 69. V § 59p odst. 1 se za slovo „osoba“ vkládají slova „s výjimkou veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; to neplatí v případě přeshraničního rozdělení vyčleněním“. 70. V § 59p se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tím není dotčen odstavec 6.“. 71. V § 59p odstavce 3 až 5 znějí: „(3) Zpráva o přeshraniční přeměně české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně obsahuje vysvětlení a zdůvodnění přeshraniční přeměny z právního a ekonomického hlediska, dopadů na zaměstnance i budoucí podnikání nebo činnost a dále obsahuje oddíl určený pro společníky nebo členy a oddíl určený pro zaměstnance. Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně může namísto jedné zprávy obsahující oba tyto oddíly zpracovat samostatnou zprávu pro společníky nebo členy a samostatnou zprávu pro zaměstnance. (4) Oddíl zprávy o přeshraniční přeměně určený pro společníky nebo členy kromě údajů podle § 24 odst. 2 dále obsahuje a) pravděpodobné dopady přeshraniční přeměny na společníky nebo členy, b) výši vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r a metodu nebo metody použité k jeho určení, c) metodu nebo metody použité k určení výše případného výměnného poměru podílů a d) informace o právu společníků z české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně vystoupit podle § 59r, včetně postupu pro uplatnění tohoto práva, a postupu pro uplatnění práva podle § 45 až 49. (5) Oddíl zprávy o přeshraniční přeměně určený pro zaměstnance obsahuje a) pravděpodobné dopady přeshraniční přeměny na pracovněprávní vztahy a veškerá opatření přijatá k ochraně těchto vztahů, b) veškeré podstatné změny platných pracovněprávních podmínek, místa podnikání nebo činnosti a c) způsob, jakým hlediska podle písmen a) a b) ovlivňují případné dceřiné společnosti.“. 72. V § 59p se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Oddíl zprávy o přeshraniční přeměně určený pro společníky nebo členy nemusí být vypracován, jestliže k tomu všichni společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně udělili souhlas, jde-li o společnost s jediným společníkem nebo o právnickou osobu, která je při přeshraničním převodu jmění přejímajícím společníkem a která nemá společníky nebo členy. Oddíl určený pro zaměstnance nemusí být vypracován, jestliže česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně ani její případné dceřiné právnické osoby nemají žádné zaměstnance kromě těch, kteří jsou současně i členy jejich statutárních orgánů. Jestliže je od vypracování oddílu určeného pro společníky nebo členy upuštěno a vypracování oddílu pro zaměstnance se nevyžaduje, vypracování zprávy o přeshraniční přeměně se nevyžaduje. (7) Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně uveřejní na internetové stránce nebo jiným způsobem elektronicky zpřístupní společníkům a zástupcům zaměstnanců, nebo není-li jich, přímo zaměstnancům, alespoň 6 týdnů před stanoveným dnem konání valné hromady nebo členské schůze, jež má rozhodnout o schválení přeshraniční přeměny, zprávu o přeshraniční přeměně. Jestliže se nemá konat valná hromada nástupnické společnosti při přeshraniční fúzi, použije se přiměřeně § 95b odst. 3 nebo § 120 odst. 1.“. 73. V § 59q odstavec 1 zní: „(1) Znalecká zpráva o přeshraniční přeměně pro společníky nebo členy české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, pokud se vyžaduje, kromě údajů vyžadovaných tímto zákonem pro ten který způsob přeměny dále obsahuje a) stanovisko znalce, zda je výše vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r vhodná a odůvodněná; znalec přihlédne k tržní ceně podílů společnosti před oznámením návrhu přeshraniční přeměny nebo hodnotě společnosti bez účinků navrhované přeshraniční přeměny určené podle obecně uznávaných metod oceňování, b) údaj, podle jaké metody nebo jakých metod byl vypořádací podíl stanoven, c) vyjádření, zda tato metoda nebo tyto metody jsou pro daný případ přiměřené, d) údaj, jaké výše vypořádacího podílu by se dosáhlo při použití každé z metod, jestliže bylo použito více metod; současně znalec uvede stanovisko k tomu, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám při stanovení vypořádacího podílu, a e) informaci, zda a jaké zvláštní obtíže se vyskytly při oceňování.“. 74. V § 59q odstavec 2 zní: „(2) Vypracování znalecké zprávy nebo znaleckých zpráv o přeshraniční fúzi, přeshraničním rozdělení nebo přeshraničním přemístění sídla se vyžaduje vždy; to neplatí, pokud a) všichni společníci nebo členové všech právnických osob zúčastněných na této přeshraniční přeměně souhlasí s tím, že znalecká zpráva nebo znalecké zprávy o přeshraniční přeměně nebudou vypracovány, b) českou právnickou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně je veřejná obchodní společnost, komanditní společnost nebo společnost s jediným společníkem, nebo c) se jedná o přeshraniční rozdělení vyčleněním.“. 75. V § 59q se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Znalecká zpráva o přeshraniční přeměně musí být společníkům nebo členům české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně zpřístupněna uveřejněním na internetové stránce nebo k nahlédnutí v sídle české právnické osoby alespoň 1 měsíc přede dnem konání valné hromady nebo členské schůze, která má schválit přeshraniční přeměnu. Jestliže se nemá konat valná hromada nástupnické společnosti při přeshraniční fúzi, použije se přiměřeně § 95b odst. 3 nebo § 120 odst. 1.“. 76. V části první hlavě XIV se za díl 5 vkládá nový díl 6, který včetně nadpisu zní: „Díl 6 Některá ustanovení o schvalování přeshraniční přeměny § 59qa (1) Přeshraniční přeměnu schvaluje valná hromada nebo členská schůze každé české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Statutární orgán české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně seznámí před hlasováním o schválení přeshraniční přeměny společníky nebo členy se a) zprávou o přeshraniční přeměně podle § 59p, pokud se vyžaduje, b) znaleckou zprávou o přeshraniční přeměně podle § 59q, pokud se vyžaduje, c) stanoviskem zaměstnanců ke zprávě o přeshraniční přeměně podle § 59o, bylo-li doručeno, a d) připomínkami k projektu přeshraniční přeměny podle § 59l písm. a), byly-li doručeny. § 59qb (1) Valná hromada nebo členská schůze české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně si při schvalování přeshraniční přeměny může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické právnické osoby, pokud zákon schválení valnou hromadou nebo členskou schůzí vyžaduje. To neplatí, jestliže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni, a dojde-li ke schválení přeshraniční přeměny, platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců. (2) Je-li způsob a rozsah zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční přeměna. (3) O rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, kterým byl schválen způsob a rozsah zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby, musí být pořízen notářský zápis. (4) Neschválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců má za následek nemožnost zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku. § 59qc Budou-li společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně schvalovat přeshraniční přeměnu mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi postupem podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, činí lhůta pro doručení vyjádření společníka nebo člena 1 měsíc, ledaže zakladatelské právní jednání určí lhůtu delší.“. Dosavadní díly 6 až 9 se označují jako díly 7 až 10. 77. § 59r zní: „§ 59r (1) Právo vystoupit ze společnosti má při přeshraniční fúzi, přeshraničním rozštěpení nebo odštěpení, anebo přeshraničním přemístění sídla každý společník české společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, který s přeshraniční fúzí, přeshraničním rozdělením nebo přeshraničním přemístěním sídla nesouhlasil, jestliže a) byl společníkem ke dni schválení přeshraniční přeměny a b) hlasoval proti schválení přeshraniční přeměny. (2) Vystoupení musí společník společnosti doručit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy byla přeměna schválena valnou hromadou. Je-li o schválení přeshraniční přeměny rozhodováno mimo valnou hromadu a není-li vystoupení součástí oznámení o nesouhlasu společníka s přeshraniční přeměnou podle § 19 odst. 2 a 3 nebo § 22 odst. 2 a 3, běží tato lhůta ode dne, kdy se společník dozvěděl o přijetí rozhodnutí na základě oznámení výsledku hlasování podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev. Vystoupení nelze odvolat. (3) Vystoupení musí mít písemnou formu. Nejpozději v pozvánce na valnou hromadu, která má přeshraniční přeměnu schvalovat, uvede společnost adresu elektronické pošty, na kterou lze zaslat vystoupení v elektronické podobě. (4) Vypořádací podíl je povinna poskytnout nástupnická společnost, v níž měl vystupující společník nabýt podíl. Výše vypořádacího podílu se stanoví ve výši přiměřené reálné hodnotě podílu a vyplácí se v penězích. Vypořádací podíl je splatný uplynutím 2 měsíců ode dne zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku. (5) Není-li výše vypořádacího podílu přiměřená reálné hodnotě podílu ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, mají společníci české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně vůči nástupnické společnosti právo na dorovnání v penězích; ustanovení § 45 odst. 1 věty druhé a § 45 odst. 2 až 4 a § 46, 48 a 49 se použijí obdobně. Právo na dorovnání musí být uplatněno u povinné osoby nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeshraniční přeměny stal účinným vůči třetím osobám, jinak zaniká. (6) Ustanovení § 161 až 163, § 165 a 165a se použijí přiměřeně.“. 78. § 59s až 59u se zrušují. 79. V § 59x odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „na základě žádosti české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně“. 80. V § 59x odstavec 2 zní: „(2) Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně notáři předloží k přezkumu zákonnosti a) projekt přeshraniční přeměny ve znění, v jakém byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a na internetové stránce osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, b) zprávu o přeshraniční přeměně podle § 59p, pokud se vyžaduje, c) případné stanovisko zaměstnanců nebo jejich zástupců podle § 59o, d) znaleckou zprávu o přeshraniční přeměně podle § 59q, pokud se vyžaduje, e) případné připomínky společníků, věřitelů nebo zaměstnanců anebo jejich zástupců podle § 59l písm. a) a f) prvopis nebo úředně ověřenou kopii souhlasu společníků se schválením přeměny, nebo stejnopis anebo úředně ověřený opis notářského zápisu, kterým bylo osvědčeno schválení nebo neschválení přeshraniční přeměny valnou hromadou, členskou schůzí nebo shromážděním delegátů, nebo stejnopis anebo úředně ověřený opis notářského zápisu o rozhodnutí jediného společníka o schválení přeměny, pokud se vyžadují.“. 81. V § 59x se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně k žádosti o vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu připojí písemnosti dokládající splnění dalších zákonem požadovaných formalit, provedení předepsaných jednání a dodržení předepsaných postupů. Seznam těchto písemností stanoví prováděcí právní předpis. (4) Notář vydá osvědčení pro přeshraniční přeměnu ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení žádosti o vydání osvědčení obsahující všechny písemnosti podle odstavců 2 a 3 nebo v této lhůtě českou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně informuje o důvodech, pro které nemohl osvědčení vydat; v takovém případě může poskytnout přiměřenou lhůtu k nápravě. V případě vážného podezření podle odstavce 8 může lhůtu k vydání osvědčení prodloužit, nejvýše však o 3 měsíce. Není-li z důvodu složitosti přeshraniční přeměny možné vydat osvědčení ve stanovené lhůtě, informuje notář před jejím uplynutím o důvodech prodloužení českou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 82. V § 59x odst. 5 písm. g) se slova „k osvědčení“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „podle odstavce 2 a k žádosti o vydání osvědčení připojeny v souladu s odstavcem 3“. 83. V § 59x se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Notář uloží dálkovým přístupem osvědčení pro přeshraniční přeměnu bez zbytečného odkladu po jeho vydání do sbírky listin.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 84. V § 59x se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „anebo jestliže notář zjistí, že přeshraniční přeměna má zneužívající nebo podvodný účel, který směřuje k vyhýbání se nebo obcházení právních předpisů České republiky nebo předpisů Evropské unie anebo k páchání trestné činnosti“. 85. V § 59x se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí: „(8) Má-li notář po přezkumu písemností podle odstavce 2 vážné podezření, že přeshraniční přeměna má zneužívající nebo podvodný účel, který směřuje k vyhýbání se nebo obcházení právních předpisů České republiky nebo předpisů Evropské unie, anebo k páchání trestné činnosti, a je-li to nezbytné k řádnému prošetření stavu věci, může se za účelem posouzení zákonnosti přeshraniční přeměny obrátit na orgán veřejné moci s působností v oblasti dotčené přeshraniční přeměnou a žádat o poskytnutí nezbytné součinnosti; o totéž může žádat také orgán veřejné moci příslušný podle práva jiného členského státu, v němž má mít nástupnická společnost nebo družstvo anebo společnost nebo družstvo po přeshraniční přeměně sídlo. Za tímto účelem se může notář obrátit také na znalce, kterého vybere ze seznamu znalců vedeného podle zákona upravujícího činnost znalců. Náklady znalce hradí česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně; o tom notář tuto osobu předem poučí. (9) Součinnost orgánů veřejné moci podle odstavce 8 spočívá v tom, že tyto orgány poskytnou notáři v rozsahu své působnosti informace a listiny, které jsou nezbytné k vyvrácení vážného podezření podle odstavce 8, nebude-li tím porušena povinnost podle jiného zákona. Tyto orgány poskytnou notáři na jeho žádost součinnost bezplatně a v přiměřené lhůtě. Neposkytnou-li tyto orgány součinnost v přiměřené lhůtě určené notářem, jinak do 30 dnů ode dne doručení žádosti, informuje notář o vážném podezření českou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně a poskytne jí přiměřenou lhůtu k umožnění informace nebo listiny získat, ledaže by to mohlo ohrozit činnost orgánu veřejné moci. Není-li tímto postupem vážné podezření vyvráceno, notář postupem podle notářského řádu odmítne osvědčení pro přeshraniční přeměnu vydat. (10) Za podmínek podle odstavce 9 vět první a druhé poskytnou orgány veřejné moci součinnost také orgánu jiného členského státu pověřenému k vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu, jestliže má mít nástupnická společnost nebo družstvo anebo společnost nebo družstvo po přeshraniční přeměně sídlo v České republice. Žádosti o tuto součinnost se podávají a vyřizují prostřednictvím notáře, který má vydat osvědčení podle § 59z, jenž zabezpečí jejich předání příslušným orgánům veřejné moci v přiměřené lhůtě.“. 86. § 59y se zrušuje. 87. V § 59z odst. 1 se slova „nebo 59y“ zrušují. 88. V § 59z odstavec 2 zní: „(2) Notář vydá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku na základě jemu předložených písemností; jeho vydáním notář osvědčuje, že a) projekt přeshraniční přeměny byl schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, a nevyžaduje-li se schválení, že mají stejné znění, b) byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby, pokud se vyžaduje, a c) byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku.“. 89. V § 59z se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Osoba zúčastněná na přeměně notáři předloží a) projekt přeshraniční přeměny ve všech jazycích, v jakých byl osobami zúčastněnými na přeshraniční přeměně vypracován a schválen, vyžaduje-li se takové schválení, b) osvědčení pro přeshraniční přeměnu podle § 59x nebo osvědčení vydané k tomu příslušným orgánem členského státu, v němž má sídlo právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně, a to za každou osobu jedno osvědčení, c) neupravuje-li právní řád státu, kterým se řídí vnitřní právní poměry právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, vydávání osvědčení podle písmene b), jinou veřejnou listinu vydanou příslušným orgánem tohoto státu, z níž plyne, že právnická osoba splnila požadavky stanovené právním řádem tohoto státu vyžadované pro přeshraniční přeměnu, nebo listinu prokazující zápis přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku a d) písemnosti k doložení splnění dalších zákonem požadovaných formalit, včetně provedení jednání a dodržení postupů, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 90. V § 59z se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Osvědčení pro přeshraniční přeměnu podle § 59x nebo vydané k tomu příslušným orgánem jiného členského státu a zpřístupněné prostřednictvím systému propojení obchodních rejstříků osvědčuje řádné splnění všech formalit, provedení předepsaných jednání a dodržení předepsaných postupů před podáním žádosti o vydání osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku.“. 91. V § 61 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Za fúzi sloučením se též považuje, jestliže se slučuje jedna nebo více zanikajících akciových společností nebo společností s ručením omezeným s nástupnickou akciovou společností nebo společností s ručením omezeným, jestliže jsou společníky všech zúčastněných společností tytéž osoby mající v každé společnosti podíly ve stejném poměru nebo jestliže všechny podíly ve všech zúčastněných společnostech má přímo nebo nepřímo jedna osoba.“. 92. V § 65 odst. 2 se slova „a nejvyšším“ zrušují. 93. V § 70 odst. 1 písm. h) bodě 2, § 158 odst. 1 písm. b), § 317 odst. 1 písm. b) a v § 361 písm. i) bodě 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují. 94. V § 75 odst. 2 písm. b) se slovo „obchodního“ zrušuje. 95. V § 77a se slovo „údaje“ nahrazuje slovem „upozornění“ a slova „zveřejněny nebo uveřejněny podle § 33a“ se nahrazují slovy „nebo § 33a odst. 2 písm. b) zveřejněno“. 96. V § 89 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o fúzi při postupu podle odstavce 1 obsahuje i a) částku zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti a b) částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti, nebo údaj, jaký nový druh podílu s jemu odpovídající výší vkladu vznikne každému ze společníků.“. 97. V § 92 odst. 1 se slovo „podá“ nahrazuje slovem „nechá“ a slova „návrh na jmenování znalce“ se nahrazují slovy „projekt fúze přezkoumat znalcem“. 98. V § 94 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 99. V § 95b odst. 2 se slova „byly zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a údaje“ nahrazují slovy „bylo zveřejněno upozornění“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo § 33a odst. 2 písm. b)“. 100. V § 95b odst. 3 větě první se slova „Údaje uvedené v“ nahrazují slovy „Upozornění podle“, za text „písm. b)“ se vkládají slova „nebo § 33a odst. 2 písm. b)“, slova „zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a“ se nahrazují slovem „zveřejněno“ a věta poslední se zrušuje. 101. V § 95b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Nemá-li se konat pouze valná hromada zanikající společnosti podle odstavců 1 a 2, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 93 nebo 93a zanikající společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 102. § 99b se zrušuje. 103. Za § 101a se vkládá nový § 101b, který zní: „§ 101b Při fúzi splynutím stanovy nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti neobsahuje údaje o správci vkladů, členech statutárního orgánu a dozorčí rady, o počtu upsaných akcií zakladateli, o výši emisního kursu a způsobu a lhůtě pro jeho splacení, byl-li splacen, a údaj o výši splaceného základního kapitálu k okamžiku vzniku společnosti.“. 104. V § 103 odst. 1 se za slovo „druhu“ doplňuje čárka. 105. V § 104 a v § 109a odst. 4 se věta poslední zrušuje. 106. V § 118 úvodní části ustanovení se slovo „Oznámení“ nahrazuje slovem „Upozornění“ a slova „nebo informace uveřejněné podle § 33a“ se nahrazují slovy „nebo § 33a odst. 2 písm. b)“. 107. V § 119 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže má být fúze schválena akcionáři mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty podle odstavce 1 písm. a) až f) a upozornění, že akcionáři mají právo seznámit se v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění podle odstavce 1 písm. g), akcionářům spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.“. 108. V § 120 odst. 1 větě první se za slova „povinností podle §“ vkládají slova „33 nebo 33a, 59l,“. 109. V § 120 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nemá-li se konat valná hromada zanikající společnosti, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l, 118, 119 nebo 119a zanikající společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 110. V § 120 odst. 3 se za slova „povinností podle §“ vkládají slova „33 nebo 33a, 59l,“ a za slovo „den“ se vkládají slova „předcházející dni“. 111. V § 122 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Jestliže má být fúze schválena akcionáři mimo valnou hromadu, je představenstvo povinno zaslat akcionářům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 112. V § 131 odst. 1 větě první se za slovo „jmenovitá“ vkládají slova „nebo účetní“, slova „byly zveřejněny údaje“ se nahrazují slovy „bylo zveřejněno upozornění“ a slova „uveřejněny podle § 33a a 118“ se nahrazují slovy „uveřejněno podle § 33a odst. 2 písm. b) a § 118“. 113. V § 131 odst. 1 větě druhé se za slovo „jmenovitou“ vkládají slova „nebo účetní“. 114. V § 131 odst. 2 se za slovo „jmenovité“ vkládají slova „nebo účetní“. 115. V § 132 odst. 1 písm. a) se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 3“. 116. V § 132 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 117. V § 144 odst. 2 se slova „ani § 119a“ nahrazují slovy „ , § 119a ani § 122 odst. 3 a 4“. 118. V § 155 odst. 5 větě druhé se slova „obchodních“ a „obchodní“ zrušují. 119. V § 159 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 120. V § 160 odst. 1, § 376 odst. 1 a v § 377 se slova „30 dnů“ nahrazují slovy „1 měsíce“. 121. V § 165 odst. 2, § 319 a v § 372 odst. 1 se slova „doby 30 dnů“ nahrazují slovy „1 měsíce“. 122. V § 168 se slovo „Oznámení“ nahrazuje slovem „Upozornění“ a slova „informace uveřejněné podle § 33a“ se nahrazují textem „§ 33a odst. 2 písm. b)“. 123. V § 169 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže má být fúze schválena členy družstva mimo členskou schůzi, zašle družstvo dokumenty podle odstavce 1 členům spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo členskou schůzi.“. 124. V § 171 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Jestliže má být fúze schválena členy družstva mimo členskou schůzi, je představenstvo povinno zaslat členům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo členskou schůzi.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 125. V § 180 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení § 95b a § 129 až 132 se pro přeshraniční fúzi nepoužijí. Ustanovení § 211 tím není dotčeno.“. 126. § 182 a 184 se zrušují. 127. V § 189 odst. 2 se slova „použijí ustanovení § 182, 184, 210 a 213“ nahrazují slovy „§ 213 použije“. 128. V § 191 odst. 1 písm. b) se slova „aktiv a pasiv převáděných“ nahrazují slovy „jmění převáděného“. 129. V § 191 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) údaje o dostatečné jistotě, která má být poskytnuta věřitelům podle § 35, a f) výši vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r.“. 130. V § 191 odst. 2 se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 70 odst. 1 písm. f), jde-li o všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo družstev poskytuje znalci přezkoumávajícímu projekt přeshraniční fúze, ani údaje podle“. 131. V § 197 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 132. V části druhé hlavě IX dílu 1 se oddíly 7 a 10 včetně nadpisů zrušují. 133. § 211 zní: „§ 211 Při přeshraniční fúzi sloučením, slučuje-li se jedna nebo více zanikajících korporací s nástupnickou korporací, která vlastní všechny podíly s hlasovacím právem zanikající korporace, nebo jedna nebo více zanikajících korporací s nástupnickou korporací, jestliže jsou společníky všech zúčastněných korporací tytéž osoby mající v každé korporaci podíly ve stejném poměru nebo jestliže všechny podíly ve všech zúčastněných korporacích má přímo nebo nepřímo jedna osoba, a nedochází-li k výměně podílů, se nevyžaduje a) uvedení údajů podle § 70 odst. 1 písm. b) a d) a § 191 odst. 1 písm. f) v projektu přeshraniční fúze, b) vyhotovení zprávy o přeshraniční fúzi podle § 59p zanikající zúčastněnou korporací, c) pořízení znalecké zprávy o přeshraniční fúzi a d) schválení přeshraniční fúze valnou hromadou, společníky ani jediným společníkem zanikající zúčastněné korporace.“. 134. V části druhé hlavě IX dílu 1 se nadpis oddílu 12 nahrazuje nadpisem „Účinky přeshraniční fúze“. 135. § 212 se zrušuje. 136. V § 215 odst. 3 písm. a) se slova „průměrně více než 500 zaměstnanců a existuje v ní právo vlivu zaměstnanců“ nahrazují slovy „průměrný počet zaměstnanců odpovídající alespoň čtyřem pětinám použitelné prahové hodnoty zakládající právo vlivu podle práva členského státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry fúzující společnosti“. 137. V § 219 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Pokud zúčastněné korporace nepřijmou rozhodnutí podle § 235 odst. 1, že zaměstnanci nástupnické korporace budou mít po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku právo vlivu podle tohoto zákona, zahájí se jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 138. V § 219 odst. 2 se slova „o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací o zahájení jednání vyjednávacího výboru vždy vyrozumí zaměstnance nebo jejich zástupce.“. 139. V § 219 odst. 3 se slovo „Statutární“ nahrazuje slovy „Má-li být zahájeno jednání, přijmou statutární orgány zúčastněných korporací“, za slovo „orgány“ se vkládá slovo „zahraničních“ a slovo „přijmou“ se zrušuje. 140. V § 219 odst. 4 se za slovo „Statutární“ vkládají slova „orgány zúčastněných korporací“ a za slovo „orgány“ se vkládá slovo „zahraničních“. 141. V § 219 odst. 4 písm. a) a b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 142. V § 232 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací vyrozumí zaměstnance nebo jejich zástupce o přijetí rozhodnutí podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 143. V § 232 odst. 5 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 144. V § 233 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací vyrozumí o schválení smlouvy o rozsahu práva vlivu zaměstnance nebo jejich zástupce bez zbytečného odkladu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 145. V § 235 odst. 1 se za slovo „mohou“ vkládají slova „za předpokladu existence práva vlivu alespoň v jedné z nich“, slova „ , a právo vlivu zaměstnanců se řídí ustanovením § 236 až 239“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací vyrozumí zaměstnance nebo jejich zástupce o přijetí takového rozhodnutí.“. 146. V § 242 odst. 1 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a slova „vnitrostátní fúze“ se nahrazují slovy „vnitrostátní nebo přeshraniční přeměny“. 147. V § 242 odst. 2 se slova „vnitrostátní fúze“ nahrazují slovy „vnitrostátní nebo přeshraniční přeměny“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“. 148. V § 242 odst. 3 se slova „vnitrostátní fúze“ nahrazují slovy „vnitrostátní nebo přeshraniční přeměny“. 149. V § 243 odst. 1 písm. a) se na konci bodu 3 slovo „nebo“ zrušuje. 150. V § 243 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) vyčlenění, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nezaniká a vyčleněná část jejího jmění přechází výměnou za podíl nebo podíly, nestanoví-li zákon jinak, 1. na jednu nebo více nově vznikajících společností (dále jen „vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností“), 2. na jednu nebo více již existujících společností (dále jen „vyčlenění sloučením“), nebo 3. kombinací forem podle bodů 1 a 2.“. 151. V § 243 odst. 2 se slovo „i“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „i vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností“. 152. V § 243 odst. 3 se slovo „i“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „i vyčlenění sloučením“. 153. V § 244 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Vyčleněním se vznikem nové nebo nových společností rozdělovaná společnost nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění včetně případných práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nově vznikajících nástupnických společností podle projektu vyčlenění a rozdělovaná společnost se stává jediným společníkem této jedné nebo více nově vznikajících společností. (4) Vyčleněním sloučením rozdělovaná společnost nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění včetně případných práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více již existujících společností a rozdělovaná společnost nabývá podíl nebo podíly v této jedné nebo více již existujících společnostech podle projektu vyčlenění, ledaže projekt vyčlenění v případě, kdy je rozdělovaná společnost jejich jediným společníkem, nabytí podílu vylučuje.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 154. V § 244 odst. 5 se za slovo „jsou“ vkládají slova „při rozštěpení nebo odštěpení“. 155. V § 245 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Při vyčlenění sloučením jsou zúčastněnými společnostmi rozdělovaná společnost i nástupnická společnost nebo nástupnické společnosti.“. 156. V § 247 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o nejnižším počtu zakladatelů společnosti nebo družstva se na osoby, které mají právní postavení zakladatelů podle odstavce 1, nepoužijí.“. 157. V § 248 se za slovo „rozdělení“ vkládají slova „rozštěpením nebo odštěpením“. 158. V § 250 odst. 1 se na začátek písmen e) a f) vkládají slova „při rozštěpení nebo odštěpení“. 159. V § 250 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „nebo vyčlenění“. 160. V § 250 odst. 1 písm. i) a m) a v § 302 písm. b) se za slovo „odštěpení“ vkládají slova „nebo vyčlenění“. 161. V § 250 odst. 1 se na konci písmene l) slovo „a“ zrušuje. 162. V § 250 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) při vyčlenění sloučením údaj o tom, kolik a jakých podílů nabude rozdělovaná společnost na nástupnické nebo nástupnických společnostech, popřípadě údaj o tom, že nové podíly nenabývá v případě, že je rozdělovaná společnost jediným společníkem nástupnické společnosti nebo nástupnických společností.“. 163. V § 250 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li podíl společníků nebo členů při odštěpení stanoven jinak než v rozdělované společnosti nebo družstvu, jde také o nerovnoměrný výměnný poměr.“. 164. V § 250 odst. 4 se za slovo „odštěpení“ vkládají slova „nebo vyčlenění“ a za slova „družstva na“ se vkládají slova „nástupnické nebo“. 165. V § 251 se slovo „rozdělení“ nahrazuje slovy „rozštěpení nebo odštěpení“. 166. V § 251 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Schválení vyčlenění sloučením má dnem zápisu rozdělení do obchodního rejstříku právní účinky přistoupení rozdělované společnosti ke společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovám nástupnické společnosti, nebyla-li dosud rozdělovaná společnost společníkem nástupnické společnosti.“. 167. V § 253 odst. 2 se za slovo „společností“ vkládají slova „nebo vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností“ a za slovo „odštěpovanou“ se vkládají slova „nebo vyčleňovanou“. 168. V § 256 odst. 1 písm. d) se za slovo „společností“ vkládají slova „s výjimkou vyčlenění“. 169. V § 256 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „a“ zrušuje. 170. V § 256 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) při vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností údaj, zda tato částka odpovídá alespoň výši základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, a“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 171. V § 256 odst. 1 písm. f) se za slovo „společnosti“ vkládají slova „nebo v případě vyčlenění na danou rozdělovanou společnost“. 172. V § 257 odst. 1 větě první, § 258, § 261 odst. 3, § 266 odst. 2 a v § 266a odst. 1 se za slovo „odštěpení“ vkládají slova „nebo vyčlenění“. 173. V § 265 odst. 1 se za slovo „společností“ vkládají slova „s výjimkou vyčlenění“. 174. V § 265 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při rozdělení vyčleněním se vznikem nové nebo nových společností nesmí být výše základního kapitálu nástupnické společnosti vyšší než částka ocenění té části jmění rozdělované společnosti, zjištěná z posudku znalce pro ocenění, jež měla podle projektu vyčlenění přejít na danou nástupnickou společnost.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 175. V § 265 odst. 3 se za slova „společníky zanikající nebo rozdělované společnosti“ vkládají slova „ , nebo v případě vyčlenění sloučením připadající na rozdělovanou společnost,“. 176. V § 266 odst. 1 a v § 266a odst. 2 až 4 se za slovo „odštěpením“ vkládají slova „nebo vyčleněním“. 177. V § 268 se slova „údaje uvedené v“ nahrazují slovy „upozornění podle“ a slova „zveřejněny nebo uveřejněny podle § 33a“ se nahrazují slovy „nebo § 33a odst. 2 písm. b) zveřejněno“. 178. V § 281 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 179. V § 281 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) za účelem přiznání nového vkladu a podílu rozdělované společnosti nebo zvýšení dosavadního vkladu rozdělované společnosti při vyčlenění sloučením.“. 180. V § 281 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení musí při postupu podle odstavce 1 obsahovat i a) částku zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti a b) částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti, nebo údaj, jaký druh podílu s jemu odpovídající výší vkladu vznikne každému ze společníků nebo v případě vyčlenění sloučením rozdělované společnosti.“. 181. V § 284 odst. 1 se slovo „podá“ nahrazuje slovem „nechá“ a slova „návrh na jmenování znalce“ se nahrazují slovy „projekt rozdělení přezkoumat znalcem“. 182. V § 284 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí v případě rozdělení vyčleněním.“. 183. V § 286 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 184. V § 287b odst. 1 se slovo „obchodní“ zrušuje. 185. V § 287b odst. 3 se slova „Údaje uvedené v“ nahrazují slovy „Upozornění podle“, za text „písm. b)“ se vkládají slova „nebo § 33a odst. 2 písm. b)“ a slova „zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a“ se nahrazují slovem „zveřejněno“. 186. V § 287b odst. 5 se slova „byly zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a údaje“ nahrazují slovy „bylo zveřejněno upozornění“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo § 33a odst. 2 písm. b)“. 187. V § 287b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Nemá-li se konat pouze valná hromada zanikající nebo rozdělované společnosti podle odstavců 1 a 5, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 285 nebo 285a zanikající nebo rozdělovanou společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti. Mají-li se konat valné hromady nástupnických společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolaná první z těchto valných hromad.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 188. V § 287b se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Je-li při vyčlenění sloučením rozdělovaná společnost jediným společníkem nástupnické nebo nástupnických společností, nevyžaduje se schválení rozdělení jediným společníkem této nástupnické nebo nástupnických společností. V takovém případě je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 285 nebo 285a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada rozdělované společnosti.“. 189. V § 288 se slova „nebo při rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových společností s ručením omezeným“ zrušují. 190. V § 288a odst. 2 větě první se slovo „rozdělení“ nahrazuje slovy „rozštěpení sloučením nebo odštěpení“. 191. V § 289 se slovo „obchodní“ a text „ , 99b“ zrušují. 192. V § 290 odst. 1 se na začátek písmen c), e) a f) vkládají slova „při rozštěpení nebo odštěpení“. 193. V § 290a odst. 2 a v § 295 se slovo „rozdělení“ nahrazuje slovy „rozštěpení sloučením nebo odštěpení“. 194. Za § 290b se vkládá nový § 290c, který zní: „§ 290c Při rozdělení se vznikem nových akciových společností stanovy nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti neobsahuje údaje o správci vkladů, členech představenstva a dozorčí rady nebo správní rady, o počtu upsaných akcií zakladateli, o výši emisního kursu a způsobu a lhůty pro jeho splacení, byl-li splacen, a údaj o výši splaceného základního kapitálu k okamžiku vzniku společnosti.“. 195. V části třetí hlavě VI v nadpisu dílu 3 se slova „na dosavadní akcie“ zrušují. 196. V § 296 se slova „k rozdělení“ nahrazují slovy „k rozštěpení nebo odštěpení“. 197. V § 296 se slova „nebo rozdělení odštěpením sloučením“ zrušují. 198. V § 296 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Jestliže dochází k vyčlenění sloučením, použijí se § 108, 109, 110 a 111 obdobně.“. 199. Za § 296 se vkládá nový § 296a, který včetně nadpisu zní: „§ 296a Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění rozdělované společnosti při vyčlenění sloučením (1) Jestliže se má za účelem získání akcií nástupnické společnosti přiznávaných rozdělované společnosti zvýšit základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění rozdělované společnosti vydáním nových akcií nástupnické společnosti, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení vyčlenění sloučením obsahovat buď pověření pro představenstvo rozhodnout o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií v rozsahu nezbytném pro jejich přiznání rozdělované společnosti, nebo určení druhu, formy, počtu, a nejde-li o kusové akcie, i jmenovité hodnoty akcií, jež budou vydány pro rozdělovanou společnost při zvýšení základního kapitálu ze jmění rozdělované společnosti, a zda tyto akcie budou vydány jako cenný papír, zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír. (2) Rozhodnutí představenstva nástupnické společnosti o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií vydané na základě pověření valné hromady podle odstavce 1 musí obsahovat určení druhu, formy, počtu, a nejde-li o kusové akcie, jmenovité hodnoty akcií, jež budou pro rozdělovanou společnost vydány, a zda tyto akcie budou vydány jako cenný papír, zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír, a musí o něm být pořízen notářský zápis. (3) Na zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu.“. 200. V § 297 se slova „ustanovení § 113 až 117 se použijí obdobně“ nahrazují slovy „to neplatí v případě rozdělení vyčleněním“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Ustanovení § 113 až 117 se použijí obdobně.“. 201. V § 298 se slovo „Oznámení“ nahrazuje slovem „Upozornění“ a slova „informace uveřejněné podle § 33a“ se nahrazují textem „§ 33a odst. 2 písm. b)“. 202. V § 299 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže má být rozdělení schváleno akcionáři mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty podle odstavce 1 písm. a) až f) a upozornění, že akcionáři mají právo seznámit se v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění podle odstavce 1 písm. g), akcionářům spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.“. 203. V § 301 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Jestliže má být rozdělení schváleno akcionáři mimo valnou hromadu, představenstvo zašle akcionářům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 204. V § 303 písm. c) se za slova „akcie nástupnické společnosti“ vkládají slova „nebo nabytí akcií nástupnické společnosti rozdělovanou společností“. 205. V § 304a se text „§ 296 a 109a“ nahrazuje textem „§ 109a, 296 nebo § 296a“. 206. V § 306a odst. 3 se slova „Údaje uvedené v“ nahrazují slovy „Upozornění podle“, za text „písm. b)“ se vkládají slova „nebo § 33a odst. 2 písm. b)“ a slova „zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a“ se nahrazují slovem „zveřejněno“. 207. V § 306a odst. 5 se slova „byly zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a údaje“ nahrazují slovy „bylo zveřejněno upozornění“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo § 33a odst. 2 písm. b)“. 208. V § 306a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Nemá-li se konat pouze valná hromada zanikající nebo rozdělované společnosti podle odstavců 1 a 5, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 299 nebo 299a zanikající nebo rozdělovanou společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti. Mají-li se konat valné hromady nástupnických společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolaná první z těchto valných hromad.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 209. V § 306a se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Je-li při vyčlenění sloučením rozdělovaná společnost jediným akcionářem nástupnické nebo nástupnických společností, nevyžaduje se schválení rozdělení jediným akcionářem této nástupnické nebo nástupnických společností. V takovém případě je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 299 nebo 299a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada rozdělované společnosti.“. 210. V § 314 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje. 211. V § 314 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) kolik akcií určitého druhu, formy, popřípadě jmenovité hodnoty obdrží rozdělovaná společnost s ručením omezeným k podílu při vyčlenění a zda akcie budou vydány jako cenný papír s uvedením lhůty pro její převzetí, nebo jako zaknihovaný cenný papír anebo zda dojde k imobilizaci akcií, nebo d) údaje o tom, jaká bude výše vkladu a podílu, který obdrží rozdělovaná akciová společnost ke svým akciím při vyčlenění.“. 212. V § 314 odst. 2 se slova „při rozdělení“ nahrazují slovy „při rozštěpení sloučením nebo odštěpení“. 213. V § 318 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 214. V § 318a odst. 2 se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 3“. 215. V § 322 se slovo „Oznámení“ nahrazuje slovem „Upozornění“ a slova „podle § 33a“ se nahrazují textem „§ 33a odst. 2 písm. b)“. 216. V § 323 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže má být rozdělení schváleno členy družstva mimo členskou schůzi, zašle družstvo dokumenty podle odstavce 1 členům spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo členskou schůzi.“. 217. V § 325 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Jestliže má být rozdělení schváleno členy družstva mimo členskou schůzi, představenstvo zašle členům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo členskou schůzi.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 218. V § 336a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení § 287b a 306a se pro přeshraniční rozdělení nepoužijí.“. 219. § 336b se zrušuje. 220. V § 336c odst. 1 písm. a) se slova „pokud to vyžaduje právní řád státu, jímž se řídí nebo bude řídit osobní statut nástupnické právnické osoby,“ zrušují. 221. V § 336c odst. 1 písm. b) se slova „aktiv a pasiv převáděných“ nahrazují slovy „jmění, které je převáděno“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a které zůstává rozdělované právnické osobě“. 222. V § 336c odst. 1 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 223. V § 336c odst. 1 písmeno e) zní: „e) údaje o dostatečné jistotě, která má být poskytnuta věřitelům podle § 35,“. 224. V § 336c odst. 1 se doplňují písmena f) až i), která znějí: „f) výši vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r, g) zamýšlený harmonogram přeshraničního rozdělení, h) práva, jež nástupnická právnická osoba poskytne vlastníkům dluhopisů a účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů, se kterými není spojen podíl na základním kapitálu, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována, a i) určení, jakým způsobem se bude nakládat s majetkem nebo dluhem neuvedeným v určení podle § 250 odst. 1 písm. i).“. 225. V § 336c odstavec 2 zní: „(2) Projekt přeshraničního rozdělení neobsahuje údaje podle a) § 250 odst. 1 písm. g), jde-li o všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo nových společností nebo družstev poskytuje znalci přezkoumávajícímu projekt přeshraničního rozdělení, b) § 250 odst. 1 písm. h) a § 290 odst. 1 písm. c), c) odstavce 1 písm. f) a h), jde-li o přeshraniční rozdělení vyčleněním.“. 226. V § 336c odst. 3 se za číslo „290“ doplňuje text „odst. 1“. 227. V § 336d se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 228. V § 336d se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Je-li o schválení přeshraničního rozdělení rozhodováno mimo valnou hromadu české společnosti, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2 den předcházející dni, kdy osoba oprávněná svolat valnou hromadu zašle společníkům nebo členům návrh rozhodnutí. (4) Nemá-li se konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností podle § 306a, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2 všemi zúčastněnými společnostmi den předcházející dni, v němž má být podán návrh na zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku.“. 229. V části třetí hlavě IX se nadpis dílu 3 nahrazuje nadpisem „Některá ustanovení o oceňování jmění a ochraně věřitelů“. 230. § 336e a 336f znějí: „§ 336e Zanikající nebo rozdělovaná právnická osoba je povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění a) část jmění, jež má přejít podle projektu přeshraničního rozdělení na nástupnickou právnickou osobu nebo jednotlivé nástupnické právnické osoby, a b) část jmění, jež podle projektu přeshraničního odštěpení nebo vyčlenění zůstává rozdělované právnické osobě. § 336f (1) Nelze-li z projektu přeshraničního rozštěpení zjistit, jaký majetek a jaké dluhy zaniklé právnické osoby přešly na kterou nástupnickou právnickou osobu, stávají se nástupnické právnické osoby spoluvlastníky tohoto majetku, z těchto pohledávek jsou oprávněny společně a nerozdílně a k plnění těchto dluhů jsou zavázány společně a nerozdílně. (2) Nelze-li z projektu přeshraničního odštěpení nebo vyčlenění zjistit, jaký majetek a jaké dluhy rozdělované právnické osoby přešly na kterou nástupnickou právnickou osobu a které zůstaly rozdělované právnické osobě, stávají se rozdělovaná právnická osoba a nástupnické právnické osoby spoluvlastníky tohoto majetku, z těchto pohledávek jsou oprávněny společně a nerozdílně a k plnění těchto dluhů jsou zavázány společně a nerozdílně. (3) V případech podle odstavce 1 nebo 2 se mezi sebou právnické osoby vypořádají v poměru částek ocenění jmění vyplývajících z posudku znalce pro ocenění jmění.“. 231. V části třetí hlavě IX díl 4 včetně nadpisu zní: „Díl 4 Některá ustanovení o právu vlivu zaměstnanců při přeshraničním rozdělení Oddíl 1 Přeshraniční rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev § 336g (1) Zaměstnanci společnosti nebo družstva, které bude mít po zápisu přeshraničního rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev do obchodního rejstříku sídlo na území České republiky a které má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva, a dále zaměstnanci dceřiné společnosti (§ 217) a zaměstnanci pracující v organizační složce závodu společnosti nebo družstva mají právo vlivu za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem. (2) Na právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi, s výjimkou ustanovení § 214 odst. 1, § 222, 223, § 231 odst. 2 a 3, § 233 odst. 4 a § 236 až 239, není-li dále stanoveno jinak. (3) Statutární orgán rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstva anebo jiný obdobný vedoucí orgán zahraniční rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstva ustaví vyjednávací výbor vždy zvlášť pro každou nástupnickou společnost nebo družstvo v režimu právní úpravy toho členského státu, v němž má mít nástupnická společnost nebo družstvo sídlo. (4) Pokud má mít sídlo na území České republiky více než jedna nástupnická společnost nebo družstvo, může statutární orgán rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstva anebo jiný vedoucí orgán zahraniční rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstva rozhodnout o tom, že pro tyto nástupnické společnosti nebo družstva bude zřízen pouze jediný vyjednávací výbor podle ustanovení tohoto zákona. (5) Smlouva o rozsahu práva vlivu podle § 233 musí zaměstnancům nástupnické společnosti nebo družstva po zápisu přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku přiznávat právo vlivu alespoň v míře a za podmínek jako v rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstvu. (6) Mají-li mít zaměstnanci nástupnické společnosti nebo družstva po zápisu přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku právo vlivu podle tohoto zákona, platí, že mají právo vlivu v míře a za podmínek jako v rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstvu. (7) Pravidla upravující právo vlivu v rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstvu se použijí do doby, než bude možné použít pravidla o právu vlivu sjednaná ve smlouvě o rozsahu práva vlivu podle § 233 anebo pravidla o právu vlivu podle tohoto nebo zvláštního zákona. Oddíl 2 Přeshraniční rozdělení sloučením § 336ga (1) Zaměstnanci společnosti nebo družstva, které bude mít po zápisu přeshraničního rozdělení sloučením do obchodního rejstříku sídlo na území České republiky a které má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva, a dále zaměstnanci dceřiné společnosti (§ 217) a zaměstnanci pracující v organizační složce závodu společnosti nebo družstva mají právo vlivu za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem. (2) Na právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi, s výjimkou § 214 odst. 1. (3) Statutární orgány zúčastněných společností nebo družstev anebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných společností nebo družstev ustaví vyjednávací výbor vždy zvlášť pro každou nástupnickou společnost nebo družstvo v režimu právní úpravy toho členského státu, v němž má mít nástupnická společnost nebo družstvo sídlo. (4) Pokud má mít na území České republiky sídlo více než jedna nástupnická společnost nebo družstvo, mohou statutární orgány zúčastněných společností nebo družstev anebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných společností nebo družstev rozhodnout o tom, že pro tyto nástupnické společnosti nebo družstva bude zřízen pouze jediný vyjednávací výbor podle tohoto zákona.“. 232. V části třetí hlavě IX se díl 5 včetně nadpisu zrušuje. 233. § 336j a 336k se zrušují. 234. V § 336l odst. 3 se za slovo „zanikající“ vkládají slova „nebo rozdělované“. 235. V § 339 se na konci písmene c) slovo „a“ zrušuje. 236. V § 339 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) způsob a dobu pro odevzdání kmenových listů, byly-li v zanikající společnosti s ručením omezeným vydány, nebo akcií anebo zatímních listů, byly-li v zanikající akciové společnosti vydány.“. 237. V § 349 odst. 2 se slovo „obchodním“ zrušuje. 238. V § 359c se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 239. § 359e se zrušuje. 240. V části čtvrté hlavě VI se díly 7 a 8 včetně nadpisů zrušují. 241. V § 361 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) a k), která znějí: „j) způsob a dobu pro odevzdání kmenových listů, mění-li právní formu společnost s ručením omezeným a byly-li vydány, nebo akcií anebo zatímních listů, mění-li právní formu akciová společnost a byly-li vydány, k) mění-li se právní forma na společnost s ručením omezeným a mají-li být vydány kmenové listy, způsob a dobu pro převzetí nově vydaných kmenových listů společníky,“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno l). 242. V § 361 písm. l) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „a způsob a dobu pro převzetí nově vydaných akcií společníky“. 243. V § 363 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže má být změna právní formy schválena akcionáři nebo členy družstva mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi, zašle společnost nebo družstvo dokumenty podle odstavce 1 akcionářům nebo členům spolu s návrhem rozhodnutí o změně právní formy mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi.“. 244. V § 364 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Jestliže se mění právní forma společnosti nebo družstva na akciovou společnost, stanovy nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti neobsahují údaje o správci vkladů, členech statutárního orgánu a dozorčí rady, o počtu upsaných akcií zakladateli, o výši emisního kursu a způsobu a lhůtě pro jeho splacení, byl-li splacen, a údaj o výši splaceného základního kapitálu k okamžiku vzniku společnosti.“. 245. V § 367 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušuje. 246. V § 372 odst. 2 se slova „mění právní formu společnost s ručením omezeným a“ zrušují a slova „společnosti s ručením omezeným“ se nahrazují slovem „společnosti“. 247. V § 376 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 248. V § 379 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 249. V § 382 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 250. V § 384b odst. 2 se slova „jmenovaný soudem“ nahrazují slovem „vybraný“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ze seznamu znalců vedeného podle zákona upravujícího činnost znalců“. 251. V § 384b se odstavec 3 zrušuje. 252. V části páté hlavě V se nadpis dílu 2 nahrazuje nadpisem „Některá ustanovení o právu vlivu zaměstnanců při přemístění sídla do České republiky“. 253. § 384d zní: „§ 384d (1) Zaměstnanci společnosti nebo družstva, které má mít po zápisu přemístění sídla do České republiky do obchodního rejstříku právní formu společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva, a dále zaměstnanci dceřiné společnosti (§ 217) a zaměstnanci pracující v organizační složce závodu společnosti nebo družstva mají právo vlivu za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem. (2) Na právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi s výjimkou § 214 odst. 1, § 222, 223, § 231 odst. 2 a 3, § 233 odst. 4 a § 236 až 239. (3) Smlouva o rozsahu práva vlivu podle § 233 musí zaměstnancům společnosti nebo družstva po zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku přiznávat právo vlivu alespoň v míře a za podmínek jako před jeho zápisem. (4) Mají-li mít zaměstnanci společnosti nebo družstva po zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku právo vlivu podle tohoto zákona, platí, že mají právo vlivu v míře a za podmínek jako před jeho zápisem. (5) Pravidla upravující právo vlivu před zápisem přemístění sídla do obchodního rejstříku zůstávají v platnosti, dokud nebude možné použít pravidla o právu vlivu sjednaná ve smlouvě o rozsahu práva vlivu podle § 233 anebo pravidla o právu vlivu podle tohoto nebo zvláštního zákona.“. 254. V § 384e odst. 1 se slova „nebo dnem výmazu ze zahraničního obchodního rejstříku, pokud s ním zahraniční právní řád, v němž je zahraniční obchodní rejstřík veden, spojuje právní účinky změny právní formy“ zrušují. 255. V § 384e odstavec 2 zní: „(2) Dnem zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku a) veškeré jmění zahraniční právnické osoby, která přemístila sídlo, náleží české právnické osobě, b) společníci nebo členové zahraniční právnické osoby, která přemístila sídlo, zůstávají i nadále společníky nebo členy české právnické osoby, ledaže vystoupili ze společnosti podle § 59r, a c) práva a povinnosti zahraniční právnické osoby, která přemístila sídlo, vyplývající z pracovněprávních vztahů trvajících ke dni nabytí účinnosti přemístění sídla, opravňují nebo zavazují českou právnickou osobu.“. 256. V části páté hlavě V se za díl 3 vkládá nový díl 4, který včetně nadpisu zní: „Díl 4 Přemístění sídla právnické osoby ze třetího státu do České republiky § 384ea (1) Právnická osoba, jejíž vnitřní právní poměry se řídí právem třetího státu nebo má sídlo, skutečné sídlo nebo hlavní provozovnu ve třetím státě (dále jen „právnická osoba ze třetího státu“), může přemístit sídlo do České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby, nezakazují-li to právní předpisy třetího státu, v němž má sídlo, ani právní předpisy státu, kterým se řídí její vnitřní právní poměry, pokud při přemístění sídla změní svou právní formu na českou společnost nebo družstvo a budou-li se po změně právní formy její vnitřní právní poměry řídit českým právním řádem. (2) Na přemístění sídla ze třetího státu do České republiky se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující přemístění sídla z členského státu do České republiky, není-li dále stanoveno něco jiného. (3) K přemístění sídla do České republiky nemůže dojít, je-li právnická osoba ze třetího státu v likvidaci nebo bylo-li vůči ní zahájeno insolvenční řízení nebo obdobné řízení v jakémkoliv státě. (4) Veřejná listina předložená notáři podle § 59z odst. 3 písm. c) musí obsahovat alespoň náležitosti vyžadované pro projekt přemístění sídla podle § 384j odst. 1 písm. a) až c) a musí být opatřena úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Překlad se nevyžaduje, pokud notář vydávající osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku žadateli sdělí, že překlad nevyžaduje. Úřední ověření překladu se nevyžaduje, je-li veřejná listina vyhotovena v úředním jazyce členského státu. (5) Přemístění sídla do České republiky nabývá účinků dnem zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku nebo dnem výmazu ze zahraničního obchodního rejstříku, pokud s ním právní řád třetího státu, v němž je obchodní rejstřík, jiný veřejný rejstřík nebo jemu odpovídající evidence vedena, spojuje právní účinky změny právní formy.“. 257. Na konci textu § 384g se doplňují slova „a § 376 až 382“. 258. Za § 384i se vkládá nový § 384ia, který zní: „§ 384ia (1) Při přemístění sídla společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva do zahraničí se řídí právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu zaměstnanců právními předpisy členského státu, do něhož společnost nebo družstvo přemisťuje sídlo. (2) Ustanovení tohoto zákona upravující právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi se, s výjimkou § 222 a 223, použijí obdobně na postupy, které se řídí tímto zákonem i tehdy, má-li mít nástupnická korporace sídlo mimo území České republiky.“. 259. V § 384j písm. a) se za slova „firmu, sídlo“ vkládají slova „ , právní formu“. 260. V § 384j písmeno b) zní: „b) zamýšlenou novou firmu nebo jméno, sídlo a právní formu,“. 261. V § 384j písm. c) se slova „včetně případné nové firmy nebo jména,“ zrušují. 262. V § 384j písmeno d) zní: „d) údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí společnosti nebo družstva po přemístění sídla do zahraničí,“. 263. V § 384j písmena f) a g) znějí: „f) údaje o dostatečné jistotě, která má být poskytnuta věřitelům podle § 35, g) výši vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r,“. 264. V § 384j se doplňují písmena h) až k), která znějí: „h) práva, jež společnost nebo družstvo po přemístění sídla do zahraničí poskytne vlastníkům dluhopisů a účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů, se kterými není spojen podíl na základním kapitálu, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována, i) všechny zvláštní výhody, které česká společnost nebo družstvo poskytuje členům statutárního orgánu a členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje, j) informaci, zda česká společnost nebo družstvo obdržely v České republice v průběhu 5 let předcházejících datu zveřejnění podle § 33 nebo uveřejnění podle § 33a projektu přeshraničního přemístění sídla jakoukoli veřejnou podporu, a k) pravděpodobné dopady přeshraničního přemístění sídla na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců.“. 265. V § 384j se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Projekt přeshraničního přemístění sídla přezkoumá znalec pro přeshraniční přemístění sídla; ustanovení § 113 odst. 1 a 3, § 115 a 116 se použijí obdobně.“. 266. § 384k se zrušuje. 267. V části páté hlavě VI se díl 3 včetně nadpisu zrušuje. 268. § 384n se zrušuje. 269. V § 384o se věta poslední zrušuje. 270. V § 384o se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Dnem zápisu podle odstavce 1 a) veškeré jmění české právnické osoby, která přemístila sídlo, náleží zahraniční právnické osobě, b) společníci nebo členové české právnické osoby, která přemístila sídlo, zůstávají i nadále společníky nebo členy zahraniční právnické osoby, ledaže vystoupili ze společnosti podle § 59r, a c) práva a povinnosti české právnické osoby, která přemístila sídlo, vyplývající z pracovněprávních vztahů trvajících ke dni nabytí účinnosti přemístění sídla, opravňují nebo zavazují zahraniční právnickou osobu.“. 271. V § 384p odst. 1 se slova „po té“ nahrazují slovem „poté“. 272. V § 384p se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 273. V části páté hlavě VI se za díl 4 vkládá nový díl 5, který včetně nadpisu zní: „Díl 5 Přemístění sídla české společnosti nebo družstva do třetího státu § 384q (1) Česká společnost nebo družstvo může přemístit sídlo do třetího státu, aniž by došlo k zániku a vzniku nové právnické osoby, a změnit při přemístění sídla svou právní formu na takovou, kterou uznávají právní předpisy třetího státu, do kterého má česká společnost nebo družstvo přemístit své sídlo, nezakazují-li to právní předpisy tohoto třetího státu. (2) Na přemístění sídla české právnické osoby do třetího státu se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující přemístění sídla české právnické osoby do členského státu, není-li dále stanoveno něco jiného. (3) Veřejná listina předložená notáři podle § 59z odst. 3 písm. c) musí být opatřena úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Překlad se nevyžaduje, pokud notář vydávající osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku žadateli sdělí, že překlad nevyžaduje. Úřední ověření překladu se nevyžaduje, je-li veřejná listina vyhotovena v úředním jazyce členského státu.“. 274. V § 388 se slova „§ 59x odst. 2 a § 59z odst. 2“ nahrazují slovy „§ 59x odst. 3 a § 59z odst. 3 písm. d)“ a text „ , 59y“ se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Jestliže byl projekt přeměny vypracován podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se přeměna podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže společníci nebo členové nebo orgán společnosti nebo družstva příslušný ke schválení přeměny rozhodne, že se má postupovat podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V řízeních ve věcech přeměn zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 125/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 285/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 462/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 7 závěrečné části ustanovení se za slovo „období“ vkládají slova „ke změně daňového rezidenství poplatníka z České republiky do zahraničí nebo“. 2. § 32d včetně nadpisu zní: „§ 32d Odpisy hmotného majetku odpisovaného v zahraničí Hmotný majetek, který byl odpisovaný v zahraničí před změnou daňového rezidenství poplatníka ze zahraničí do České republiky, nebo před jeho přeřazením do stálé provozovny poplatníka, který je daňovým nerezidentem, umístěné v České republice, poplatník odpisuje po tomto přemístění nebo přeřazení obdobně jako nabyvatel majetku podle § 32c.“. 3. V § 38ma odst. 1 písmeno d) zní: „d) předcházející dni, od kterého poplatník změnil daňové rezidenství z České republiky do zahraničí, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o obchodních korporacích Čl. IV Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 163/2020 Sb. a zákona č. 416/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 234 se věta druhá zrušuje. 2. V § 234 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) V důsledku rozhodnutí o snížení základního kapitálu může dojít také k zániku podílu a jemu odpovídajícímu vkladu společníka, má-li společník ještě jiný podíl, jde-li o uvolněný podíl nebo podíl ve vlastnictví společnosti, anebo prohlásila-li společnost kmenový list za neplatný. (3) Byl-li na podíl ve vlastnictví společnosti vydán kmenový list, společnost jej po účinnosti snížení základního kapitálu zničí.“. 3. V § 276 odst. 3 se slovo „tento“ zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů Čl. V Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 37/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 416/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 55 odst. 1 se za slovo „názvu,“ vkládají slova „právní formy,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; identifikační číslo u zahraniční právnické osoby se zapisuje pouze v případě, že jí bylo přiděleno“. 2. V § 55 odst. 2 se slova „zapíše i údaj o zápisu zahraniční“ nahrazují slovy „u zanikající právnické osoby zapíše i údaj o tom, že zanikla přeshraniční fúzí, a datum zápisu“. 3. V § 56 odst. 1 písm. a) a b) se za slovo „sídlo“ vkládají slova „ , právní forma“. 4. V § 56 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při zápisu přeshraniční fúze se u nástupnické právnické osoby zapíše i údaj o tom, že vznikla přeshraniční fúzí, a číslo zápisu zanikající právnické osoby v zahraničním veřejném rejstříku.“. 5. V § 58 odst. 1 se za slovo „odštěpení“ vkládají slova „nebo vyčlenění“, za slovo „názvu,“ se vkládají slova „právní formy,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; identifikační číslo u zahraniční právnické osoby se zapisuje pouze v případě, že jí bylo přiděleno“. 6. V § 58 odst. 2 se za slova „osoby se“ vkládají slova „u zanikající nebo rozdělované právnické osoby“, za slova „údaj o“ se vkládají slova „tom, že zanikla nebo že část jejího jmění byla odštěpena nebo vyčleněna v důsledku přeshraničního rozdělení, a číslo“ a slova „do zahraničního veřejného rejstříku, včetně čísla tohoto zápisu“ se nahrazují slovy „v zahraničním veřejném rejstříku“. 7. V § 59 úvodní části ustanovení se za slovo „nástupnické“ vkládá slovo „právnické“. 8. V § 59 písmeno a) zní: „a) při rozštěpení se vznikem nových právnických osob, že vznikla rozštěpením, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby, které bylo uvedeno v projektu rozdělení, název, sídlo, právní forma a identifikační číslo právnické osoby, jejímž rozštěpením vznikla, a název, sídlo, právní forma a identifikační číslo ostatních právnických osob, které současně rozštěpením vznikly; to platí obdobně pro odštěpení se vznikem nových právnických osob a vyčlenění se vznikem nových právnických osob a“. 9. V § 59 písm. b) se za slovo „sídlo“ vkládají slova „ , právní forma“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a vyčlenění sloučením“. 10. V § 59 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Identifikační číslo u zahraniční právnické osoby se zapisuje pouze v případě, že jí bylo přiděleno. (3) Při zápisu přeshraničního rozdělení se u nástupnické právnické osoby zapíše i číslo zápisu zanikající právnické osoby v zahraničním veřejném rejstříku a při rozdělení se vznikem nových právnických osob i údaj o tom, že vznikla přeshraničním rozdělením.“. 11. § 60 a 61 včetně nadpisů znějí: „§ 60 Zápis změny právní formy právnické osoby a zápis přeshraničního přemístění sídla (1) Při zápisu změny právní formy právnické osoby se do veřejného rejstříku u právnické osoby, která mění právní formu, zapíše, že změnila právní formu s uvedením původní a nové právní formy, a dále údaje zapisované při vzniku právnické osoby, jejíž právní formu dosavadní právnická osoba nabývá. (2) Při přeshraničním přemístění sídla české právnické osoby do zahraničí se do veřejného rejstříku zapíše, že právnická osoba byla vymazána v důsledku přemístění sídla do zahraničí, název, právní forma a identifikační číslo právnické osoby po přemístění sídla a číslo jejího zápisu v zahraničním veřejném rejstříku. (3) Při přemístění sídla zahraniční právnické osoby do České republiky se do veřejného rejstříku zapíše, že právnická osoba přemístila sídlo ze zahraničí, název, právní forma a identifikační číslo zahraniční právnické osoby před přemístěním sídla, číslo jejího zápisu v zahraničním veřejném rejstříku, a dále údaje zapisované při vzniku právnické osoby. (4) Identifikační číslo u zahraniční právnické osoby se zapisuje pouze v případě, že jí bylo přiděleno. § 61 Zápis údajů o přeměně při uveřejnění projektu přeměny na internetu (1) Využije-li obchodní korporace možnost uveřejnit projekt přeměny na internetových stránkách za podmínek stanovených zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, zapíše se do obchodního rejstříku u této obchodní korporace a) název, právní forma, identifikační číslo a sídlo každé obchodní korporace zúčastněné na přeměně a v případě zahraniční právnické osoby také označení zahraničního veřejného rejstříku, ve kterém je zapsána, a číslo jejího zápisu v zahraničním veřejném rejstříku, b) název, právní forma, identifikační číslo a sídlo každé nové nástupnické společnosti nebo družstva anebo společnosti nebo družstva po přeshraničním přemístění sídla a c) informace o internetové stránce, na které se v takovém případě uveřejňují písemnosti podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev. (2) Spolu se zápisem údajů podle odstavce 1 se do sbírky listin uloží upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy obchodní korporace zúčastněné na přeměně na jejich práva podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev. (3) Identifikační číslo u zahraniční právnické osoby se zapisuje pouze v případě, že jí bylo přiděleno.“. 12. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který zní: „§ 61a (1) Dojde-li k zápisu podle § 61 odst. 1 nebo k uložení projektu přeměny do sbírky listin, zajistí Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím nastavení informačního systému veřejných rejstříků zápis údaje o tom, že se právnická osoba účastní přeměny. (2) Dojde-li k uložení upozornění podle § 61 odst. 2 do sbírky listin, zajistí Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím nastavení informačního systému veřejných rejstříků zápis údaje o této skutečnosti.“. 13. V § 62 odst. 1 se za slova „na zápis“ vkládá slovo „vnitrostátní“ a za slova „nebo zápis“ se vkládá slovo „vnitrostátního“. 14. V § 62 odst. 2 se za slovo „zápis“ vkládá slovo „vnitrostátního“. 15. Za § 62 se vkládají nové § 62a až 62c, které znějí: „§ 62a (1) Není-li zápis proveden podle § 83 a zapisuje-li se v České republice do obchodního rejstříku přeshraniční fúze pouze u zanikající právnické osoby nebo zanikajících právnických osob, návrh na zápis přeshraniční fúze podává zanikající právnická osoba se sídlem na území České republiky nebo společně všechny zanikající právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky. (2) Není-li zápis proveden podle § 83 a zapisuje-li se v České republice do obchodního rejstříku přeshraniční fúze pouze u nástupnické právnické osoby, návrh na zápis přeshraniční fúze podává při a) fúzi sloučením nástupnická právnická osoba se sídlem na území České republiky, b) fúzi splynutím osoba nebo osoby, které budou členem statutárního orgánu nástupnické právnické osoby, která bude mít sídlo na území České republiky. (3) Není-li zápis proveden podle § 83 a zapisuje-li se v České republice přeshraniční fúze u nástupnické právnické osoby, u zanikající právnické osoby nebo zanikajících právnických osob, návrh na zápis přeshraniční fúze podávají společně a) všechny zúčastněné právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, a b) osoba nebo osoby, které budou členem statutárního orgánu nástupnické právnické osoby, která bude mít sídlo na území České republiky. (4) Není-li zápis proveden podle § 83 a zapisuje-li se v České republice do obchodního rejstříku přeshraniční rozdělení pouze u zanikající nebo rozdělované právnické osoby, návrh na zápis podává při a) rozdělení rozštěpením osoba nebo osoby, které byly členem statutárního orgánu zaniklé právnické osoby, která měla sídlo na území České republiky, b) rozdělení odštěpením nebo vyčleněním rozdělovaná právnická osoba, která má sídlo na území České republiky. (5) Není-li zápis proveden podle § 83 a zapisuje-li se v České republice do obchodního rejstříku přeshraniční rozdělení pouze u nástupnické právnické osoby nebo nástupnických právnických osob, návrh na zápis podává při a) přeshraničním rozdělení sloučením tato nástupnická právnická osoba nebo společně všechny nástupnické právnické osoby, které mají mít sídlo na území České republiky, b) rozdělení se vznikem nových právnických osob osoba nebo osoby, které budou členem statutárního orgánu nástupnické právnické osoby nebo nástupnických právnických osob, které budou mít sídlo na území České republiky. (6) Není-li zápis proveden podle § 83 a zapisuje-li se v České republice přeshraniční rozdělení u nástupnické právnické osoby nebo nástupnických právnických osob, u zanikající nebo rozdělované právnické osoby, návrh na zápis přeshraničního rozdělení podávají společně všechny právnické osoby, které mají nebo mají mít sídlo na území České republiky, popřípadě i osoba nebo osoby, které budou členem statutárního orgánu nové právnické osoby, jde-li o rozdělení se vznikem nových právnických osob. § 62b (1) Návrh na zápis přeshraničního převodu jmění podává a) zanikající právnická osoba, která má sídlo na území České republiky, nebo b) přejímající společník, kterým je právnická osoba se sídlem na území České republiky nebo fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky. (2) Není-li proveden zápis podle § 83, návrh na zápis přeshraničního přemístění sídla podává při přemístění sídla a) do České republiky zahraniční právnická osoba, která bude mít sídlo na území České republiky, b) z České republiky právnická osoba, která má sídlo na území České republiky. § 62c Návrh na zápis údajů podle § 61 podává právnická osoba, která se má zúčastnit přeměny a má sídlo na území České republiky.“. 16. V § 64 odst. 2 větě první se za slova „nástupnické právnické osoby“ vkládají slova „ , které mají nebo mají mít sídlo na území České republiky,“ a věta poslední se zrušuje. 17. V § 66 písm. e) se slovo „přeměny;“ nahrazuje slovy „přeměny, přičemž“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , osvědčení pro přeshraniční přeměnu obchodní společnosti nebo družstva a zahajovací rozvahu nástupnické obchodní společnosti nebo družstva“. 18. V § 73 odst. 1 se slova „projekt přeshraniční přeměny“ nahrazují slovy „listiny ukládané do sbírky listin v souvislosti s přeshraniční přeměnou“. 19. V § 83 větě první se slovo „zápis“ nahrazuje slovy „výmaz zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti a zápis jejich“ a slova „u zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti“ se zrušují. 20. V § 83 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Rejstříkový soud provede výmaz zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti a zápis jejich přeshraničního rozdělení se vznikem nových společností podle § 58 na základě zpřístupnění údajů v systému propojení rejstříků o zápisu všech nástupnických společností do zahraničního veřejného rejstříku. Ustanovení § 78 až 81 a 84 se nepoužijí. (3) Rejstříkový soud provede výmaz společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti a zápis přeshraničního přemístění jejich sídla podle § 60 odst. 2 na základě zpřístupnění údajů v systému propojení rejstříků o zápisu přeshraničního přemístění sídla do zahraničního veřejného rejstříku. Ustanovení § 78 až 81 a 84 se nepoužijí.“. 21. V § 91 se slovo „fúze“ za slovem „vnitrostátní“ nahrazuje slovy „nebo přeshraniční přeměny“, číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“, za slova „nezúčastnily přeshraniční fúze,“ se vkládají slova „rozdělení nebo přemístění sídla“ a slovo „jí“ se nahrazuje slovy „některé z těchto přeměn“. 22. V § 100 se slova „podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev“ a slova „ , ledaže postupuje podle § 3a“ zrušují a slova „v němž je“ se nahrazují slovy „ve kterém je nebo má být“. 23. Na konci § 100 se doplňuje věta „Jde-li o přeshraniční přeměnu, které se účastní společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, odešle soud oznámení a informaci bez zbytečného odkladu od provedení zápisu prostřednictvím systému propojení rejstříků.“. 24. V § 111 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis notář dálkovým přístupem vloží do sbírky listin projekt přeměny a další listiny, které se podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev před schválením přeměny ukládají do sbírky listin, nebo provede zápis podle § 61 odst. 1 na základě osvědčení pro zápis a uloží do sbírky listin upozornění podle § 61 odst. 2. (3) Osvědčení pro zápis projektu přeměny obsahuje a) jméno notáře a jeho sídlo, b) místo a datum vyhotovení osvědčení pro zápis, c) údaje identifikující žadatele, d) údaje o skutečnostech zapisovaných do obchodního rejstříku, e) prohlášení notáře o tom, že údaje o skutečnostech, které se do obchodního rejstříku zapisují, vyplývají z písemností, které byly k žádosti o zápis doloženy, f) seznam písemností, které byly notáři předloženy žadatelem a ze kterých vyplývají údaje o skutečnostech zapisovaných do obchodního rejstříku, g) otisk úředního razítka notáře a h) podpis notáře.“. 25. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023, (EU) 2019/1151 a (EU) 2019/2121 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu Čl. VI Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 425/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 251 odst. 1 větě první se za slovo „osoby,“ vkládají slova „u které je uplatňováno opatření k předcházení krizím nebo“ a slova „právního předpisu“ se nahrazují slovem „zákona“. 2. V § 251 odst. 1 větě druhé se slova „fúze nebo přeshraniční fúze“ nahrazují slovy „takové přeměny“. 3. V § 251 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Při přeměně, které se účastní povinná osoba podle odstavce 1, se nepoužijí ve vztahu k této povinné osobě nebo osobě, která se účastní přeměny s touto povinnou osobou, jejich společníkům nebo členům, zaměstnancům a věřitelům ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob o a) určení znalce, b) informaci o přeměně, c) ochraně věřitelů, d) právu na dorovnání, e) právu na odkoupení a vystoupení ze společnosti, f) odpovědnosti za škodu, g) neplatnosti přeměny, h) účasti zaměstnanců a právu zaměstnanců na informace, i) přezkoumání přeměny znalcem, j) osvědčení pro přeshraniční přeměnu a osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a k) podmínkách pro zápis přeměny do obchodního rejstříku. (3) Zpráva o přeměně povinné osoby podle odstavce 1 nebo osoby, která se s touto povinnou osobou účastní přeměny, nemusí být zpracována, nebo může být zpracována ve zkráceném rozsahu.“. 4. V § 251 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Přeměnu schvaluje v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu povinné osoby podle odstavce 1 Česká národní banka. Vypracování projektu přeměny povinné osoby podle odstavce 1 zajistí na náklady povinné osoby Česká národní banka. Projekt přeměny a rozhodnutí České národní banky přijaté v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu povinné osoby podle odstavce 1 o schválení přeměny nemusí mít formu notářského zápisu.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 5. V § 251 odst. 5 se za slovo „osoby“ vkládají slova „podle odstavce 1“. 6. V § 251 odst. 6 se za slovo „přeměně“ vkládají slova „povinné osoby podle odstavce 1 v rozsahu údajů podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Právní účinky přeměny povinné osoby podle odstavce 1 vůči osobám uvedeným v odstavci 2 v takovém případě nastávají dnem uveřejnění informací o přeměně podle věty první; zveřejnění nebo uveřejnění informace o přeměně této povinné osoby podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev se v tomto případě nevyžaduje.“. 7. V § 251 odst. 7 se za slovo „osobě“ vkládají slova „podle odstavce 1“, slovo „ustanoveními“ se zrušuje a slovo „následující“ se nahrazuje číslem „178“. 8. V § 251 odst. 8 se za slovo „přeměnou“ vkládají slova „povinné osoby podle odstavce 1“ a za slovo „dluhu“ se vkládá slovo „této“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 163/2024 Sb.	Zákon č. 163/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 19. 6. 2024 14:37:57, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 163/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 163 ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech Čl. I Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 106/2023 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 2 se na konci textu věty desáté doplňují slova „ , v platném znění“. 2. Na konci textu poznámky pod čarou č. 18 se doplňují slova „ , v platném znění“. 3. V § 11 odstavec 5 zní: „(5) Investiční společnost nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, mohou jako podnikatelé vykonávat pouze činnosti podle odstavce 1, činnost, ke které jim Česká národní banka udělila oprávnění podle jiného právního předpisu, nebo jinou podnikatelskou činnost, ke které udělila Česká národní banka souhlas podle § 508. Provádění jednotlivé činnosti, která zahrnuje obhospodařování nebo administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, investiční společností nebo zahraniční osobou s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, vůči investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu na základě pověření, se považuje za činnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b); tím není dotčen § 6 odst. 1 a § 40 odst. 1.“. 4. V § 11 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „oprávněná přesáhnout rozhodný limit, která má povolení k poskytování investiční služby podle odstavce 1 písm. c), a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která má povolení k poskytování investiční služby podle odstavce 1 písm. c),“ zrušují. 5. V § 11 odst. 6 písm. a) se za slovo „fondem“ vkládají slova „a jehož součástí není investiční nástroj“. 6. V § 11 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Investiční společnost, která má povolení k poskytování investiční služby podle odstavce 1 písm. c), může být jako podnikatel svěřenským správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem a jehož součástí je investiční nástroj. (8) Při výkonu činnosti podle odstavce 7 dodržuje investiční společnost obdobně pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky týkající se poskytování investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Při výkonu činností podle odstavce 6 nebo 7 je investiční společnost povinna držet dodatečný kapitál ve výši 0,02 % z hodnoty majetku obhospodařovaného podle odstavce 6 nebo 7.“. 7. V § 15 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí: „(3) Název osoby podle odstavce 1 obsahuje slovní spojení „osoba rizikového kapitálu“ a neobsahuje označení „fond“, jeho překlady nebo slova od něj odvozená. (4) Osoba podle odstavce 1 může shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci pouze od investora, a) kterému písemně s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytla informace o 1. rizikovosti investice, 2. skutečnosti, že investice není garantovaná a investor může ztratit veškeré investované prostředky, 3. celkové výši a struktuře úplaty, 4. investičním horizontu, 5. investiční strategii a 6. skutečnosti, že osoba podle odstavce 1 nepodléhá dohledu České národní banky, b) který jejím prostřednictvím investuje peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci odpovídající částce alespoň 125 000 EUR a c) o němž se osoba podle odstavce 1 může na základě informací získaných od investora obdobně jako při poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu důvodně domnívat, že tato investice odpovídá jeho finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic, a investor tyto skutečnosti písemně potvrdí. (5) Odstavec 4 písm. a) body 1 až 5 se nepoužijí, jestliže osoba podle odstavce 1 poskytne investorovi sdělení klíčových informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/201424). (6) Osoba podle odstavce 1 může shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci až od 20 investorů, kteří nesplňují podmínku podle odstavce 4 písm. b). Shromažďuje-li tato osoba peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od více než 20 investorů, předloží elektronicky do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího kalendářního roku České národní bance zprávu auditora o ověření dodržení limitu investorů podle věty první. (7) Česká národní banka stanoví vyhláškou formu a způsob podání zprávy auditora podle odstavce 6. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 8. 8. V § 15 se odstavec 8 zrušuje. 9. V části druhé hlavě II dílu 3 se za § 15 vkládá nový § 15a, který zní: „§ 15a (1) Česká národní banka rozhodne o výmazu osoby podle § 15 odst. 1 ze seznamu podle § 596 písm. e), jestliže soud nebo jiný orgán veřejné moci takové osobě uloží zákaz činnosti. (2) Česká národní banka může rozhodnout o výmazu osoby podle § 15 odst. 1 ze seznamu podle § 596 písm. e), jestliže tato osoba závažně nebo opakovaně poruší některou z povinností podle § 15 odst. 3, 4 nebo 6, povinnost podle § 477 ve spojení s § 462, § 463 odst. 2 písm. a) bodem 2 nebo 3, § 475, nebo § 637 nebo povinnost stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/201424) nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821). (3) K opětovnému zápisu osoby podle § 15 odst. 1, která byla vymazána podle odstavce 2, do seznamu podle § 596 písm. e) nemůže dojít dříve než po uplynutí 10 let. (4) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo na tom má oprávněný zájem, zruší právnickou osobu, která není podle odstavce 1 zapsána v příslušném seznamu, a nařídí její likvidaci, popřípadě rozhodne, že správa svěřenského fondu nebo jiného zařízení končí, jde-li o svěřenského nebo jiného správce, který není podle odstavce 1 zapsán v příslušném seznamu. Před vydáním rozhodnutí poskytne soud právnické osobě nebo správci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.“. 10. V § 16 odst. 5 větě druhé se slova „hodnota majetku investičního fondu snížená o hodnotu dluhů investičního fondu“ nahrazují slovy „čistá hodnota aktiv investičního fondu připadající na podílníky, společníky nebo obmyšlené tohoto fondu“. 11. V nadpisech § 21 a 48 se slovo „vybavení“ nahrazuje slovem „zdroje“. 12. V § 21 odst. 1 a v § 48 odst. 1 se slovo „vybavení“ nahrazuje slovem „zdroje“. 13. V § 38 odst. 1 písmeno s) zní: „s) úschova cenných papírů a vedení evidence zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,“. 14. V § 38 odst. 1 se za písmeno s) vkládá nové písmeno t), které zní: „t) nabízení investic do tohoto fondu,“. Dosavadní písmeno t) se označuje jako písmeno u). 15. V § 38 odst. 1 písm. u) se text „s)“ nahrazuje textem „t)“. 16. V § 38 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 17. V § 39 odst. 2 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 18. V § 39 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 19. V § 39 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) K výkonu činnosti podle § 38 odst. 1 písm. s) osobou, která nemá oprávnění k administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, se vyžaduje povolení k poskytování investiční služby úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb nebo povolení vykonávat činnosti podle § 11 odst. 1 písm. d). (4) K výkonu činnosti podle § 38 odst. 1 písm. t) osobou, která nemá oprávnění k administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, se vyžaduje povolení k poskytování investiční služby přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů nebo povolení vykonávat činnosti podle § 11 odst. 1 písm. e).“. 20. V § 39 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to bez ohledu na to, je-li obhospodařovatel jejich administrátorem nebo je obhospodařovatel k těmto činnostem administrátorem pověřen“. 21. V § 39 odst. 5 větě druhé se text „odst. 2 písm. b)“ nahrazuje textem „odst. 1 písm. t)“ a slova „a dodržovat přitom obdobně pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky týkající se poskytování investiční služby přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů“ se zrušují. 22. V § 69 odst. 1 písm. c) bodě 1 a v § 69 odst. 1 písm. d) bodě 3 se slova „kapitálovou přiměřenost“ nahrazují slovy „požadavky na počáteční kapitál“ a slovo „upravujícího“ se nahrazuje slovem „o“. 23. V § 71 odst. 1 písm. b) se slova „a ostatní majetek fondu kolektivního investování, jehož“ nahrazují slovem „ , jejichž“ a za slovo „umožňuje,“ se vkládají slova „a ostatní majetek fondu kolektivního investování, je-li to účelné,“. 24. V § 83 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Fond kvalifikovaných investorů podle § 96 písm. a) nebo b) mít depozitáře nemusí.“. 25. § 112 se včetně nadpisu zrušuje. 26. V § 130 odstavec 2 zní: „(2) Administrátor otevřeného podílového fondu může ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, zajistit jejich vydávání za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, jde-li o podílové listy bez jmenovité hodnoty, a to po dobu stanovenou v tomto statutu, nejdéle však po dobu a) 3 měsíců ode dne, kdy obhospodařovatel zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, jde-li o standardní fond nebo jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostních společnostech, b) 1 roku ode dne, kdy obhospodařovatel zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, který není uveden v písmeni c), nebo jde-li o speciální fond, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, nebo c) 2 let ode dne, kdy obhospodařovatel zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, jde-li o investiční fond kvalifikovaných investorů, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti a jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit.“. 27. V § 130 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Částka podle odstavce 2 může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 28. V § 130 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 29. V § 162 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 30. V § 162 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Vlastníkům investičních akcií bez hlasovacího práva není svolavatel valné hromady povinen zaslat pozvánku na valnou hromadu podle § 406 odst. 1 věty první zákona o obchodních korporacích, ledaže zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev vyžaduje hlasování na valné hromadě podle druhu akcií a vlastník investiční akcie bez hlasovacího práva je oprávněn na valné hromadě hlasovat.“. 31. V části šesté hlavě II se za díl 4 vkládá nový díl 5, který včetně nadpisu zní: „Díl 5 Akciová společnost s fixním základním kapitálem § 169b (1) Akciová společnost s fixním základním kapitálem je investiční fond, který je akciovou společností a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem podle § 154. (2) Obchodní firma akciové společnosti s fixním základním kapitálem může obsahovat označení „investiční fond s fixním základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAF“. (3) Ustanovení § 156 odst. 1 písm. a) až e), § 156 odst. 2 a 3, § 157 odst. 2 a 3, § 165, 166, 168 a 169 se pro akciovou společnost s fixním základním kapitálem použijí obdobně.“. Dosavadní díly 5 a 6 se označují jako díly 6 a 7. 32. V § 170 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Investiční fond, který je komanditní společností na investiční listy, může vytvářet podfondy. (5) Ustanovení § 165 až 169 se pro komanditní společnost na investiční listy, která vytváří podfondy, použijí obdobně; dovolávají-li se tato ustanovení a) akcionáře, rozumí se tím společník, b) investičních akcií, rozumí se tím investiční listy, c) stanov, rozumí se tím společenská smlouva. (6) Společenská smlouva může určit jakékoli dělení zisku a ztráty mezi společnost a komplementáře.“. 33. Za § 187 se vkládá nový § 187a, který včetně nadpisu zní: „§ 187a Zásada rovného zacházení (1) Obhospodařovatel a administrátor investičního fondu zacházejí za stejných podmínek se všemi investory stejně. (2) K právnímu jednání, jehož účelem je nedůvodné zvýhodnění jakéhokoliv investora na úkor investičního fondu nebo jiných investorů, se nepřihlíží, ledaže tento zákon stanoví jinak nebo by to bylo na újmu třetím osobám, které na takové právní jednání v dobré víře spoléhaly.“. 34. V § 189 se za větu první vkládá věta „Vytváří-li investiční fond podfondy, postačí, má-li statut pro každý z těchto podfondů.“. 35. V § 193 odst. 2 písm. c) se slovo „neinvestuje“ nahrazuje slovy „není uveden v písmeni d), nebo jde-li o speciální fond, který investuje“. 36. V § 193 odst. 2 písm. d) se slova „investiční fond“ nahrazují slovy „fond kvalifikovaných investorů“. 37. V § 193 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit“. 38. Za § 193 se vkládá nový § 193a, který včetně nadpisu zní: „§ 193a Vydávání účastnických cenných papírů investičního fondu s právní osobností Pro vydávání účastnických cenných papírů investičním fondem s právní osobností se § 130 odst. 1 až 4 použijí obdobně.“. 39. V § 209 písm. a) se slova „účetní období“ nahrazují slovy „období určené ve statutu“. 40. V nadpisu § 231 se slova „na jeho žádost“ zrušují. 41. V § 247 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Evropský fond dlouhodobých investic může vytvářet strukturu řídícího fondu a podřízených fondů za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím evropské fondy dlouhodobých investic18).“. 42. § 265 se zrušuje. 43. V § 266 odst. 1 se slova „uvedenou v § 265 odst. 1“ nahrazují slovy „ , kterou hodlá obhospodařovatel fondu kolektivního investování nabýt do majetku tohoto fondu nebo prodat z majetku tohoto fondu,“. 44. V § 272 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se slova „a jehož“ nahrazují slovy „nebo jehož“. 45. V § 273 se odstavec 4 zrušuje. 46. V § 284 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 47. V § 295a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a § 325a“. 48. V § 297 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem elektronicky informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o změně okolností, na základě kterých bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 3. (6) Česká národní banka zruší rozhodnutí podle odstavce 3, jestliže zahraniční investiční fond přestane být srovnatelný se speciálním fondem.“. 49. V § 304a odst. 1 písm. a) a v § 314a odst. 1 písm. a) se slova „všem vlastníkům“ nahrazují slovy „každému vlastníkovi“. 50. V § 304a odst. 2 se za slovo „obsahovat“ vkládá slovo „přesný“. 51. V § 306 odst. 1 písm. a) a v § 315a odst. 1 písm. a) se slovo „souvisejících“ zrušuje. 52. V § 306 odst. 1 písm. b) a v § 315a odst. 1 písm. b) se za slovo „pokyny“ vkládají slova „a platby“. 53. V § 314 odst. 3 a v § 331 odst. 3 a 4 se slovo „odmítá“ nahrazuje slovy „obhospodařovatel nesmí takovou změnu provést a že Česká národní banka odmítá“. 54. V § 314a odst. 1 úvodní části ustanovení se číslo „302“ nahrazuje číslem „312“. 55. V § 314a odst. 4 se slovo „standardního“ nahrazuje slovy „investičního fondu nebo zahraničního investičního“. 56. V § 314a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a po dobu 36 měsíců ani předběžně nabízeny“. 57. V § 314a odst. 5 se slovo „standardním“ nahrazuje slovy „investičním fondem nebo zahraničním investičním“. 58. V § 315 odst. 1 větě druhé se text „e)“ nahrazuje textem „d)“. 59. V § 316 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 318 odst. 1, § 318 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 319 odst. 1, § 319 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 320 odst. 1, § 320 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 322 odst. 3 a 4, § 324 odst. 1, § 324 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 325 odst. 1, § 325 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 325 odst. 4 a v § 504 odst. 2 se slova „nebo e)“ zrušují. 60. V § 325a se slova „ode dne, kdy je tento fond zapsán v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d)“ nahrazují slovy „podle § 296 a § 297 odst. 2“. 61. V části jedenácté hlavě III dílu 1 se za § 362d vkládá nový § 362e, který včetně nadpisu zní: „§ 362e Zrušení podfondu investičního fondu s právní osobností Pro zrušení podfondu investičního fondu s právní osobností se ustanovení tohoto zákona o zrušení podílového fondu použijí obdobně; dovolávají-li se tato ustanovení a) podílníka, rozumí se tím vlastník investičních akcií vztahujících se k podfondu, b) podílových listů, rozumí se tím investiční akcie vztahující se k podfondu.“. 62. V § 376 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí: „(3) Jakmile obhospodařovatel podílového fondu dokončí činnosti podle odstavce 1, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo naloženo s majetkem v podílovém fondu. Ke dni vyhotovení této zprávy sestaví administrátor podílového fondu účetní závěrku podle zákona upravujícího účetnictví. (4) Administrátor bez zbytečného odkladu po vyplacení podílů na likvidačním zůstatku podílníkům podá žádost o výmaz ze seznamu podílových fondů České národní bance spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace a účetní závěrkou, které byly vyhotoveny podle odstavce 3. (5) Administrátor zajistí uchování dokumentů podle odstavce 3 po dobu 10 let od zániku investičního fondu. Povinnost uchovávat dokumenty má i právní nástupce administrátora, který zanikl, případně insolvenční správce nebo likvidátor, zanikl-li administrátor bez právního nástupce. (6) Zjistí-li se ještě před zánikem podílového fondu dosud neznámý majetek v podílovém fondu nebo objeví-li se potřeba jiných nezbytných opatření, likvidace neskončí a obhospodařovatel postupuje ve vztahu k tomuto majetku podle odstavců 1 až 5 obdobně nebo provede jiná nezbytná opatření. (7) Zjistí-li se po zániku podílového fondu dosud neznámý majetek v podílovém fondu nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, Česká národní banka na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, rozhodne o zrušení zániku podílového fondu, rozhodne o pokračování likvidace a jmenuje likvidátora, který postupuje podle odstavců 1 až 6 obdobně. Od zrušení zániku podílového fondu se na podílový fond hledí, jako by nikdy nezanikl.“. 63. V § 381 odst. 1 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 64. V § 381 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) převod jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti (dále jen „kapitálová společnost“) do podílového fondu.“. 65. V části jedenácté hlavě IV dílu 2 se za oddíl 6 vkládá nový oddíl 7, který včetně nadpisu zní: „Oddíl 7 Převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu § 432a Přípustnost převodu jmění (1) Připouští se převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu, pokud a) je přejímající podílový fond zapsán podle § 105 ve veřejném rejstříku jako jediný společník zanikající kapitálové společnosti, b) v důsledku převodu jmění nebude porušen statut přejímajícího podílového fondu a c) převodem jmění nebudou poškozeny zájmy podílníků přejímajícího podílového fondu. (2) Účinností převodu jmění se zanikající kapitálová společnost zrušuje bez likvidace a její jmění přechází do přejímajícího podílového fondu. (3) O převodu jmění rozhoduje po předchozím vyjádření depozitáře přejímajícího podílového fondu pouze statutární orgán obhospodařovatele přejímajícího podílového fondu jednající za jediného společníka v působnosti valné hromady zanikající kapitálové společnosti, ledaže toto rozhodnutí patří do působnosti shromáždění podílníků přejímajícího podílového fondu. Neplatnosti takového rozhodnutí se nelze dovolat. (4) K rozhodnutí podle odstavce 3 se nepřihlíží, pokud nejsou splněny podmínky podle odstavce 1 nebo k němu poskytnul nesouhlasné vyjádření depozitář přejímajícího podílového fondu. Depozitář přejímajícího podílového fondu ve svém vyjádření uvede, zda v důsledku převodu jmění nebude porušen statut tohoto fondu. (5) Na převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu se obdobně použijí ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, která upravují vnitrostátní převod jmění na společníka; ustanovení upravující zprávu o přeměně, uveřejnění projektu přeměny před jeho schválením, právo společníků na informace a neplatnost přeměny se nepoužijí. (6) Práva a povinnosti, které zákon o přeměnách obchodních společností a družstev ukládá přejímajícímu společníkovi a jeho orgánům, vykonává a plní obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu. § 432b Projekt převodu jmění (1) Projekt převodu jmění vypracují společně administrátor přejímajícího podílového fondu a zanikající kapitálová společnost. (2) Projekt převodu jmění obsahuje a) označení přejímajícího podílového fondu, jeho obhospodařovatele, administrátora a depozitáře, b) označení zanikající kapitálové společnosti, c) důvody pro převod jmění, d) pravděpodobné dopady převodu jmění na zájmy podílníků přejímajícího podílového fondu a e) rozhodný den převodu jmění. § 432c Povolení České národní banky (1) Je-li přejímajícím podílovým fondem fond kolektivního investování, vyžaduje se k převodu jmění kapitálové společnosti do takového přejímajícího podílového fondu povolení České národní banky. (2) Česká národní banka převod jmění podle odstavce 1 nepovolí, není-li zajištěna ochrana zájmů podílníků přejímajícího podílového fondu. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro převod jmění nemovitostní společnosti do přejímajícího podílového fondu, který investuje do nemovitostí nebo do účastí v nemovitostní společnosti. § 432d Řízení o žádosti o vydání povolení k převodu jmění Českou národní bankou (1) Žádost o povolení převodu jmění podle § 432c odst. 1 podává administrátor přejímajícího podílového fondu bez zbytečného odkladu po přijetí rozhodnutí podle § 432a odst. 3. (2) Účastníky řízení o povolení převodu jmění podle § 432c odst. 1 jsou obhospodařovatel, administrátor a depozitář přejímajícího fondu kolektivního investování. § 432e Povinnost uveřejnění Administrátor přejímajícího podílového fondu má povinnost zveřejnit nebo uveřejnit projekt přeměny a upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, případně zaměstnance a společníky nebo členy na jejich práva podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev. § 432f Povinnosti po právních účincích převodu jmění (1) Obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu zašle depozitáři tohoto fondu informaci o tom, že přijal rozhodnutí podle § 432a odst. 3, že převod jmění proběhl, a kdy nastaly jeho právní účinky, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy tyto právní účinky nastaly. (2) Administrátor přejímajícího podílového fondu kolektivního investování uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu projekt převodu jmění a rozhodnutí České národní banky podle § 432c odst. 1, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy nastaly právní účinky převodu jmění. (3) Administrátor přejímajícího podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, zpřístupní podílníkům tohoto fondu projekt převodu jmění bez zbytečného odkladu poté, kdy nastaly právní účinky převodu jmění.“. Dosavadní oddíl 7 se označuje jako oddíl 8. 66. V nadpisu § 433 se za slovo „zrušení“ vkládají slova „nebo přeměně“. 67. V § 454 odst. 2 části věty před středníkem se za text „431 odst. 1,“ vkládá text „§ 432d odst. 1,“. 68. V § 467 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Obhospodařovatel podílového fondu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu zrušení podílového fondu s likvidací. Česká národní banka tuto skutečnost zapíše do seznamu podle § 597 písm. b).“. 69. V § 469 úvodní části ustanovení se slovo „Administrátor“ nahrazuje slovem „Obhospodařovatel“. 70. V § 479 odst. 1 písmeno f) zní: „f) počáteční kapitál společnosti v minimální výši podle § 29 má průhledný a nezávadný původ, je umístěn v souladu s pravidly pro umístění kapitálu podle § 32 a společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti kapitál ve výši podle § 30 a 31, která umožňuje řádné obhospodařování investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, a tento kapitál má průhledný a nezávadný původ,“. 71. V § 480 odst. 1 písm. g), § 512a odst. 1 a 2, § 599 odst. 1 písm. a), § 604 odst. 1 písm. a) a v § 612 odst. 1 písm. t) se za číslo „2015/760“ vkládají slova „ , v platném znění“. 72. V § 482 písmeno f) zní: „f) počáteční kapitál společnosti v minimální výši podle § 57 má průhledný a nezávadný původ a společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti kapitál ve výši podle § 58, která umožňuje řádnou administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, a tento kapitál má průhledný a nezávadný původ,“. 73. V § 482 se na konci písmene g) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno h) se zrušuje. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h). 74. V § 483 odst. 1 se slova „ , 480 nebo § 481“ nahrazují slovy „až 482“, slovo „která“ se nahrazuje slovem „pokud“ a slova „ani netrpí jinými vadami; je-li to z hlediska náležitého posouzení žádosti nezbytné, prodlužuje se tato lhůta“ se nahrazují slovy „netrpí ani jinými vadami; je-li to z hlediska náležitého posouzení žádosti nezbytné, Česká národní banka prodlouží tuto lhůtu až“. 75. V § 485 odst. 1 písm. c) bodech 5 a 6 se slova „s rozlišením, zda je jejich obhospodařovatel oprávněn přesáhnout rozhodný limit,“ zrušují. 76. V § 485 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno d) se zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 77. § 487 zní: „§ 487 Ve výroku rozhodnutí o udělení povolení podle § 482 Česká národní banka uvede, zda je hlavní administrátor oprávněn provádět administraci a) speciálních fondů a zahraničních investičních fondů srovnatelných se speciálním fondem, nebo b) fondů kvalifikovaných investorů a zahraničních investičních fondů srovnatelných s fondem kvalifikovaných investorů.“. 78. V § 506a odst. 1 písmeno a) zní: „a) o to požádá obhospodařovatel nebo administrátor tohoto fondu, případně likvidátor, jde-li o investiční fond s právní osobností,“. 79. V § 506a odst. 2 písm. b) se slova „zániku podílového fondu nebo“ zrušují a za slovo „přeměny“ se vkládají slova „podílového fondu“. 80. V § 506b odst. 1 se slovo „vedeném“ nahrazuje slovem „vedeného“. 81. V § 506b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti obhospodařovatele podle § 506a odst. 1 písm. a) v plném rozsahu, není proti tomuto rozhodnutí přípustný rozklad. O výmazu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.“. 82. V § 509 odstavec 3 zní: „(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro účast drženou na účet investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který tato investiční společnost obhospodařuje, nebo pro účast na investičním fondu nebo zahraničním investičním fondu s právní osobností drženou nejdéle do 1 roku ode dne udělení povolení k činnosti tohoto fondu nebo zápisu tohoto fondu do seznamu.“. 83. V § 510 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího podání, pokud má předepsané náležitosti a netrpí ani jinými vadami; je-li to z hlediska náležitého posouzení žádosti nezbytné, prodlouží Česká národní banka tuto lhůtu až o 3 měsíce.“. 84. § 532 zní: „§ 532 (1) Žádost o udělení povolení podle § 479 až 482 a § 507, udělení souhlasu podle § 433, 508, 509, 515, 520, 525, 527 a 529, odnětí povolení podle § 551 odst. 1 písm. d) a § 646 odst. 1, změnu povolení podle § 500 a 647 a o zápis do seznamů podle § 596 a 597, jakož i žádost o změnu údajů v těchto seznamech zapsaných, lze podat pouze elektronicky. (2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (3) Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti podle odstavce 1 osvědčující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.“. 85. § 553 se včetně nadpisu zrušuje. 86. V § 597 se čárka na konci písmene c) nahrazuje slovem „a“. 87. V § 597 písm. d) se slovo „veřejně“ a slova „ , nejde-li o případ podle písmene e),“ zrušují. 88. V § 597 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 89. V § 598 se odstavec 5 zrušuje. 90. V § 599 odst. 1 písm. h) a v § 604 odst. 1 písm. h) se slova „vybavení splňovalo“ nahrazují slovy „zdroje splňovaly“. 91. V § 599 odst. 1 písm. p) se za text „§ 467 odst. 5“ vkládají slova „nebo 6“ a za číslo „468,“ se vkládá číslo „469,“. 92. V § 601 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem se dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 297 odst. 5.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 93. V § 601 odst. 7 a 9 se slova „nebo 5“ nahrazují slovy „ , 5 nebo 6“. 94. V § 604 odst. 1 písm. m) se text „ , § 469“ zrušuje. 95. V § 604 odst. 3 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) nepodá žádost o výmaz ze seznamu podílových fondů podle § 376 odst. 4, f) nezajistí uchování dokumentů podle § 376 odst. 5,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h). 96. V § 611 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční osoba s povolením podle § 481 a hlavní administrátor se dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance změnu podle § 467 odst. 1 věty první. (6) Zahraniční osoba s povolením podle § 481 se dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance, že jí bylo uděleno srovnatelné povolení orgánem dohledu jiného členského státu, podle § 467 odst. 1 věty druhé.“ Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 97. V § 611 odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 98. V § 611 odst. 8 se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „ , 4, 5 nebo 6“. 99. V § 614 odst. 1 písm. b) a v § 618 odst. 1 písm. b) se slova „povolení k označení,“ zrušují. 100. V § 614 odst. 1 a v § 618 odst. 1 písmeno e) zní: „e) nabídne investici do fondu kvalifikovaných investorů v rozporu s § 272 odst. 1 nebo 4, čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 nebo čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 nebo aniž jsou splněny požadavky podle čl. 30 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, v platném znění,“. 101. V § 614 odst. 1 a v § 618 odst. 1 se na konci textu písmen k), l), m) a n) doplňují slova „ , jejich překlad nebo slova od nich odvozená“. 102. V § 614 odst. 1 písm. o), § 618 odst. 1 písm. o) a v § 636 odst. 1 se za slovo „investování“,“ vkládají slova „ „SICAV“, „SICAF“, „ELTIF“, „evropský fond dlouhodobých investic“,“. 103. V § 616 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nepředloží České národní bance zprávu auditora podle § 15 odst. 6 věty druhé,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 104. V § 616 odst. 4 písm. c) se text „ , § 463 odst. 2 písm. b)“ zrušuje. 105. V § 616 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „ , b) nebo c)“. 106. V § 616 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „c) nebo d)“ nahrazují slovy „d) nebo e)“. 107. V § 625 odst. 2 se slova „ , 2 a 3“ nahrazují slovy „a 2“. 108. V § 634 se na konci textu odstavců 1 až 3 doplňují slova „ , jejich překlad nebo slova od nich odvozená“. 109. V § 634 odst. 4 se za slovo „fond“ vkládají slova „ , jejich překlad nebo slova od nich odvozená“. 110. V § 640 písmeno k) zní: „k) poskytování informací zpravodajským službám České republiky při plnění jejich povinností podle zákonů upravujících činnost zpravodajských služeb, nebo“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Osoba podle § 15 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsaná v seznamu podle § 596 písm. e) zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a) uvede svoji obchodní firmu do souladu s § 15 odst. 3 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, b) nemusí plnit požadavky podle § 15 odst. 4 písm. b) a odst. 5 a 6 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a c) nemusí plnit požadavky podle § 15 odst. 4 písm. a) a c) zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vůči dosavadním investicím investorů, kteří přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona investovali peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci prostřednictvím této osoby. 2. Likvidace podílového fondu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle § 376 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 462/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 4b odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Je-li osvobození příjmu podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tato podmínka splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob a) použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo b) použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal. (3) Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, oznámí správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.“. 2. V § 6 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno c), které zní: „c) stanovená podle odstavce 17 v případě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona.“. 4. V § 6 odst. 9 se na začátek písmene g) vkládá slovo „nepeněžní“, slova „sportovní nebo kulturní“ se nahrazují slovem „společenské“ a za slovo „akci“ se vkládají slova „ , včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem,“. 5. V § 6 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b).“. 6. V § 6 se doplňuje nový odstavec 17, který zní: „(17) Nepeněžní příjem zaměstnance ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona rodinným příslušníkem tohoto zaměstnance se ocení v místě a čase obvyklou cenou za použití mateřské školy zřízené státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, nebo nejvyšší měsíční úplatou za předškolní vzdělávání podle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání, a to za každý kalendářní měsíc poměrně podle doby používání tohoto zařízení rodinným příslušníkem v daném měsíci. Způsob ocenění podle věty první zvolí zaměstnavatel.“. 7. V § 17 odst. 1 písm. d) se slova „akciové společnosti s proměnným základním kapitálem“ nahrazují slovy „investičního fondu“. 8. V § 17b odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „fond“ vkládají slova „a podfond investičního fondu“ a slovo „jehož“ se nahrazuje slovem „jejichž“. 9. V § 17b odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slovo „fondu“ vkládají slova „nebo podfondu investičního fondu“. 10. V § 17b odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se slova „akciové společnosti s proměnným základním kapitálem“ nahrazují slovy „investičního fondu“. 11. V § 17b odst. 1 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „srovnatelný s fondem“ nahrazují slovy „nebo zahraniční podfond zahraničního investičního fondu srovnatelný s fondem nebo podfondem“. 12. V § 17b odst. 1 písm. d) bodě 3 se slova „srovnatelný s fondem“ nahrazují slovy „nebo zahraniční podfond zahraničního investičního fondu srovnatelný s fondem nebo podfondem“. 13. V § 19 odst. 12 se slova „s proměnným základním kapitálem“ zrušují. 14. V § 23f písm. h) se slova „akciové společnosti s proměnným základním kapitálem“ nahrazují slovy „investičního fondu“. 15. V § 23i odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo před změnou měny účetnictví“. 16. V § 25 odst. 1 písm. h) bodě 1 se za slova „sportovní akce“ vkládají slova „ , společenské akce, včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem,“. 17. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene k) doplňují slova „a nezohledňují se výdaje, které nelze uznat za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely podle jiných ustanovení tohoto zákona“. 18. V § 28 odst. 1 písmeno f) zní: „f) jiný poplatník daně z příjmů právnických osob, který není právnickou osobou a jehož součástí je hmotný majetek,“. 19. V § 28 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 20. V § 37c se slova „s proměnným základním kapitálem“ zrušují. 21. V § 37d se za slovo „listy“ vkládají slova „a její podfondy“. 22. V § 38 odst. 8 písm. c) se slova „obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví“ nahrazují slovy „kurzem použitým v účetnictví, nebo není-li takový kurz, obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání“. 23. V § 38 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Pro účely daně z příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je účetní jednotkou a jehož měnou účetnictví je cizí měna, se vychází z účetnictví, jako by byl účetní jednotkou, jejíž měnou účetnictví je česká měna.“. 24. V § 38bb odst. 1 se za slovo „účtuje,“ vkládají slova „nebo k majetku, dluhu, rezervě vytvářené pro daňové účely nebo jiné položce evidované v měně účetnictví,“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, plynoucí ode dne 1. ledna 2023 se nepoužije § 4b odst. 2 a 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a použije se § 4b odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 4b odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby a u něhož lhůta podle § 4b odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 4 tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 4 tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 4 tohoto zákona použijí § 6 odst. 9 písm. g) a § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodů 4 a 16 tohoto zákona. 4. Na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona se použije § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, lze použít na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý od 1. ledna 2024. 5. Ustanovení § 6 odst. 3 a 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období roku 2024. 7. Ustanovení § 17, § 17b odst. 1 písm. c), § 19 odst. 12, § 23f písm. h), § 23i odst. 3 písm. d), § 37c, 37d, § 38 odst. 8 písm. c) a § 38bb odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Ustanovení § 38 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 23 tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 23 tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 1/2024 Sb. a zákona č. 85/2024 Sb., se mění takto: 1. V položce 65 bodě 9 písmeno d) zní: „d)\| zápis investičního fondu, který není samosprávným investičním fondem ani standardním fondem, nebo zápis údajů o podfondu takového investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy\| Kč\| 2 000“. ---\|---\|---\|--- 2. V položce 65 bodě 9 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f)\| zápis evropského fondu dlouhodobých investic nebo údajů o podfondu evropského fondu dlouhodobých investic podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy \| Kč\| 20 000“. ---\|---\|---\|--- Dosavadní písmena f) až u) se označují jako písmena g) až v). 3. V položce 65 bodě 9 písm. g) se částka „Kč 2 000“ nahrazuje částkou „Kč 35 000“. 4. V položce 65 bodě 9 písmeno j) zní: „j)\| zápis osoby podle § 15 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech do seznamu podle § 596 písm. e) zákona o investičních společnostech a investičních fondech \| Kč\| 10 000“. ---\|---\|---\|--- 5. V položce 65 bodě 9 se písmeno v) zrušuje. 6. V položce 66 bodě 2 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena b) až e). 7. V položce 66 bodě 2 se písmena d) a e) zrušují. 8. V položce 66 se bod 3 zrušuje. Dosavadní body 4 až 10 se označují jako body 3 až 9. 9. V položce 66 se bod 9 zrušuje. 10. V položce 66 části „Osvobození“ bodech 1 a 2 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 11. V položce 66 se část s nadpisem „Poznámka“ včetně nadpisu zrušuje. Čl. VI Přechodné ustanovení Pro poplatkové povinnosti u správního poplatku podle položek 65 a 66 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. VII Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto: 5. V § 116 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „provádějícím“ vkládá slovo „veřejné“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. VIII Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Plnění podle odstavce 1 věty druhé, které bylo zaměstnavatelem zaměstnanci připsáno k dobru v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je jeho zaměstnavatelem nebo která je ve vztahu k tomuto zaměstnavateli mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, nebo opce na nabytí tohoto podílu, se považuje za zúčtovaný příjem v tom kalendářním měsíci, v němž se považuje za zúčtovaný příjem podle § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů; byl-li zaměstnavatelem tento příjem snížen podle § 6 odst. 15 zákona o daních z příjmů, považuje se za zúčtovaný příjem tento snížený příjem.“. 2. V § 9a se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 3. V § 9a se za slovo „přiděleno“ vkládají slova „ , název zdravotní pojišťovny zaměstnance,“. 4. V § 9a se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“. 5. Na konci § 9a se doplňuje věta „Pro plnění povinností zaměstnavatele platí § 9 odst. 2 věta druhá a § 9 odst. 3 obdobně.“. 6. V § 25d odst. 1 písm. b) se slova „§ 9a odst. 3, anebo údaje podle § 9a odst. 1“ nahrazují slovy „údaje podle § 9a“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. IX V § 10 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 123/2005 Sb., písmeno a) zní: „a) nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení provádí do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5; jde-li o pojištěnce podle § 2 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost,“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. X V § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 285/2020 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) Plnění podle odstavce 1 věty druhé, které bylo zaměstnavatelem zaměstnanci připsáno k dobru v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je jeho zaměstnavatelem nebo která je ve vztahu k tomuto zaměstnavateli mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, nebo opce na nabytí tohoto podílu, se považuje za zúčtovaný příjem v tom kalendářním měsíci, v němž se považuje za zúčtovaný příjem podle § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů; byl-li zaměstnavatelem tento příjem snížen podle § 6 odst. 15 zákona o daních z příjmů, považuje se za zúčtovaný příjem tento snížený příjem.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů Čl. XI Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, se mění takto: 1. V čl. XI se body 1 a 5 zrušují. 2. V čl. XVII se body 3, 9, 10 a 18 zrušují. 3. V čl. LXXII se body 2, 3, 4 a 12 zrušují. 4. V čl. LXXIII se bod 1 zrušuje. 5. V čl. CXIV písm. d) se slova „čl. XI, čl. XVII bodů 3, 9, 10, 11, 18 a 19, čl. LXXII bodů 2“ nahrazují slovy „čl. XI bodů 2 až 4, čl. XVII bodů 11 a 19, čl. LXXII bodů 5 až 11 a 13“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení a) čl. III bodu 23 a čl. IV bodu 8 a čl. XI, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, b) čl. III bodů 4, 5 a 16, čl. IV bodů 3 a 4, čl. VIII bodu 1 a čl. X, která nabývají účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, c) čl. VII bodu 5 a čl. IX, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 165/2024 Sb.	Zákon č. 165/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 19. 6. 2024 14:49:57, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 165/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Probační a mediační službě * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 165 ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže Čl. I Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 422/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „se sleduje, aby se na toho, kdo se takového činu dopustil, užilo opatření, které účinně přispěje k tomu, aby se nadále páchání protiprávního činu zdržel“ nahrazují slovy „a ukládáním opatření za tyto protiprávní činy se sleduje, aby ten, kdo se takového činu dopustil, vedl řádný život, zejména aby se zdržel dalšího páchání protiprávních činů“. 2. V § 2 odst. 2 písm. c) se za slovo „zástupci“ vkládají slova „ , státní zastupitelství v návrhové a soudní fázi řízení ve věcech dětí mladších patnácti let“. 3. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Upustí-li soud pro mládež od uložení trestního opatření, může věc vyřídit tím, že mladistvého napomene, anebo může požádat zákonného zástupce, opatrovníka nebo pěstouna mladistvého, jinou osobu, které byl mladistvý svěřen do péče, školu, jejímž je mladistvý žákem, nebo školské zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (dále jen „výchovné zařízení“), v němž žije, aby na mladistvého vhodně výchovně působili použitím výchovných prostředků nebo výchovných opatření podle zvláštních právních předpisů; v takovém případě si soud pro mládež předem vyžádá jejich stanovisko. Osoby a instituce uvedené ve větě první jsou povinny o použitém výchovném prostředku nebo výchovném opatření a o jeho výsledku vyrozumět soud pro mládež.“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 4. V § 17 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Ministerstvo spravedlnosti vede seznam probačních programů, do kterého zapisuje probační programy poskytované Probační a mediační službou a po schválení ministrem spravedlnosti i jiné probační programy.“. 5. V § 17 se odstavce 4 a 5 zrušují. 6. V § 20 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Je-li to účelné a vhodné, může soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce při vyslovení napomenutí s výstrahou současně požádat zákonného zástupce, opatrovníka nebo pěstouna mladistvého, jinou osobu, které byl mladistvý svěřen do péče, školu, jejímž je mladistvý žákem, nebo výchovné zařízení, v němž žije, aby na mladistvého vhodně výchovně působili použitím výchovných prostředků nebo výchovných opatření podle zvláštních právních předpisů; v takovém případě si soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce předem vyžádá jejich stanovisko. Osoby a instituce uvedené ve větě první jsou povinny o použitém výchovném prostředku nebo výchovném opatření a o jeho výsledku vyrozumět soud pro mládež nebo státního zástupce. (3) Pokud soud pro mládež vyslovil mladistvému napomenutí s výstrahou, hledí se na mladistvého, jako by nebyl odsouzen.“. 7. V § 42a odst. 1 písm. a) se slova „jsou proti němu použita opatření podle tohoto zákona nebo provedeny úkony podle trestního řádu“ nahrazují slovy „podává vysvětlení jako podezřelý nebo jsou proti němu jiným než utajovaným způsobem prováděny jiné úkony podle tohoto zákona nebo trestního řádu“ a slova „nelze provedení“ se nahrazují slovy „nelze podání vysvětlení nebo provedení jiného“. 8. V § 44 odst. 2 se za slovo „manžel“ vkládá slovo „ , partner“. 9. V § 46 odst. 2 větě první se za slovo „opatrovníka,“ vkládají slova „pěstouna mladistvého, jinou osobu, které byl mladistvý svěřen do péče,“. 10. V § 54 odst. 1 větě první se za slovo „opatrovník,“ vkládají slova „pěstoun, jiná osoba, které byl mladistvý svěřen do péče,“ a za slovo „manžel“ se vkládá slovo „ , partner“. 11. V § 55 odst. 3 a v § 56 odst. 2 větě druhé se slova „nebo opatrovníka mladistvého“ nahrazují slovy „ , opatrovníka nebo pěstouna mladistvého anebo jinou osobu, které byl mladistvý svěřen do péče“. 12. V § 72 odst. 2 se slovo „a“ nahrazuje slovy „ , partner nebo“. 13. V § 80 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Jakmile se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým byl mladistvému uložen dohled, zašle předseda senátu soudu pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce jeho opis středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu mladistvý bydlí nebo se zdržuje. (2) Probační úředník při výkonu dohledu kontroluje také dodržování výchovných povinností uvedených v § 18 odst. 1 písm. c) a g) a výchovných omezení uvedených v § 19 odst. 1 písm. e), g) a h), pokud byly mladistvému zároveň uloženy, a za tím účelem také pravidelně navštěvuje mladistvého, nad nímž vykonává dohled, v jeho bydlišti a, je-li to účelné, též na pracovišti, ve škole nebo na jiném vhodném místě. Mladistvý je povinen v rámci sledování dodržování uložené výchovné povinnosti nebo výchovného omezení spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, a dostavovat se k němu v jím určených lhůtách.“. 14. V § 80 odst. 4 větě první se slova „jiná uložená výchovná opatření“ nahrazují slovy „probační plán dohledu, nedodržuje-li zároveň uložené výchovné opatření, neposkytne-li probačnímu úředníku součinnost anebo se k němu v jím určené lhůtě nedostaví“. 15. V § 80 odst. 4 větě druhé se slova „stanovených podmínek a výchovných opatření“ zrušují. 16. Za § 80 se vkládá nový § 80a, který včetně nadpisu zní: „§ 80a Výkon probačního programu (1) Dohled nad výkonem probačního programu mladistvým provádí probační úředník. Jakmile se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým byla mladistvému uložena povinnost podrobit se probačnímu programu, zašle předseda senátu soudu pro mládež nebo státní zástupce jeho opis středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu mladistvý bydlí nebo se zdržuje. (2) Neplní-li mladistvý probační program, postupuje probační úředník obdobně podle § 80 odst. 4. (3) O ukončení probačního programu a jeho výsledku podá probační úředník bez zbytečného odkladu zprávu soudu pro mládež nebo státnímu zástupci, kteří mladistvému uložili povinnost podrobit se probačnímu programu.“. 17. V části první se za nadpis hlavy III vkládá označení dílu 1, které včetně nadpisu zní: „Díl 1 Obecná ustanovení“. 18. Pod nadpis dílu 1 se vkládá nový § 88b, který včetně nadpisu zní: „§ 88b Dítě mladší patnácti let (1) Dítě mladší patnácti let není trestně odpovědné. (2) Dopustí-li se dítě mladší patnácti let činu jinak trestného, může mu soud pro mládež uložit opatření potřebná k jeho nápravě, která jsou uvedena v § 93 (dále jen „opatření“).“. 19. § 89 včetně nadpisu zní: „§ 89 Fáze řízení Pro účely řízení ve věcech dětí mladších patnácti let se rozumí a) objasňovací fází řízení odhalení a zjištění skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán čin jinak trestný a že se jej dopustilo dítě mladší patnácti let, b) návrhovou fází řízení ověření, zda je nezbytné, aby státní zastupitelství podalo soudu pro mládež návrh na uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let, a c) soudní fází řízení řízení před soudem pro mládež.“. 20. Za § 89 se vkládají nové § 89a a 89b, které včetně nadpisů znějí: „§ 89a Použití zvláštních právních předpisů (1) Na postup orgánů činných v trestním řízení v objasňovací fázi řízení se použijí přiměřeně § 36, 40, 41, § 42 odst. 1 a 2, § 42 odst. 3 písm. b) až e), § 43, 53, § 55 odst. 1 a 2, § 58 a 59 a trestní řád, nestanoví-li tento zákon jinak. Provádějí-li orgány činné v trestním řízení úkony podle této hlavy, zejména úkony týkající se právního zastoupení dítěte mladšího patnácti let, a není-li stanoveno jinak, postupují přiměřeně podle trestního řádu. (2) Na postup státního zastupitelství v návrhové fázi řízení se použije zákon o státním zastupitelství, nestanoví-li tento zákon jinak; na počítání lhůt a na postup státního zastupitelství při doručování písemností se použije obdobně trestní řád. Na postup státního zástupce při rozhodování o náhradě nákladů právního zastoupení dítěte mladšího patnácti let v návrhové fázi řízení se použije obdobně trestní řád, nestanoví-li tento zákon jinak. Na postup soudu pro mládež v návrhové fázi řízení se použijí právní předpisy upravující občanské soudní řízení, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Na postup státního zastupitelství a soudu pro mládež v soudní fázi řízení se použijí právní předpisy upravující občanské soudní řízení, nestanoví-li tento zákon jinak. § 89b Součinnost (1) Považují-li to orgány činné podle tohoto zákona pro účely řízení podle této hlavy za potřebné, mohou pověřit orgán sociálně-právní ochrany dětí a případně též Probační a mediační službu a) zjištěním osobních, rodinných a jiných poměrů dítěte mladšího patnácti let, nebo b) vypracováním podrobné zprávy o osobních, rodinných a sociálních poměrech dítěte mladšího patnácti let a o jeho aktuální životní situaci. (2) Je-li to vhodné, zapojí orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo Probační a mediační služba do zjištění poměrů dítěte mladšího patnácti let nebo do vypracování zprávy podle odstavce 1 písm. b) zákonného zástupce, opatrovníka nebo pěstouna dítěte anebo jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče. (3) Zpráva podle odstavce 1 písm. b) musí být písemná, pokud orgány činné podle tohoto zákona neurčí jinak, a musí obsahovat zejména věk dítěte mladšího patnácti let, stupeň jeho zralosti, dále jeho postoj k činu jinak trestnému, kterého se mělo dopustit, a jeho ochotu zajistit nápravu způsobených škod nebo odčinění dalších následků, jeho rodinné poměry včetně jeho vztahu k rodičům, stupeň vlivu rodičů na něho a vztah mezi dítětem, jeho širší rodinou a blízkým sociálním okolím, záznamy o školní docházce, jeho chování a prospěchu ve škole, informace o jeho předchozích činech jinak trestných, jsou-li známy, a o opatřeních vůči němu použitých, jakož i popis jejich výkonu, včetně způsobu chování dítěte. (4) Lze-li důvodně předpokládat, že se poměry dítěte mladšího patnácti let nebo jeho aktuální životní situace podstatně změnily, provede se zjištění poměrů dítěte opětovně, aktualizuje se vypracovaná zpráva nebo se vypracuje opětovně. (5) Orgány činné podle tohoto zákona mohou také pověřit Probační a mediační službu prováděním úkonů mediace; považují-li to za potřebné pro účely dalšího postupu v řízení, mohou požádat Probační a mediační službu, aby je v jimi stanovené lhůtě informovala o průběhu úkonů mediace a jejich výsledku.“. 21. Za § 89b se vkládají nové díly 2 a 3, které včetně nadpisů znějí: „Díl 2 Právní zastoupení § 89c Povinné právní zastoupení (1) Dítě mladší patnácti let musí být zastoupeno právním zástupcem již od okamžiku, kdy podává vysvětlení jako dítě, u něhož se zjišťuje a objasňuje, zda spáchalo čin jinak trestný, nebo jsou proti němu jiným než utajovaným způsobem prováděny jiné úkony podle tohoto zákona nebo trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze podání vysvětlení nebo provedení jiného úkonu odložit a vyrozumění právního zástupce o něm zajistit. (2) Dítě mladší patnácti let musí mít právního zástupce do dovršení osmnácti let věku. Považuje-li to státní zástupce, státní zastupitelství nebo soud pro mládež za vhodné s přihlédnutím k dosaženému stupni rozumové a mravní vyspělosti dítěte mladšího patnácti let a okolnostem případu, musí mít dítě právního zástupce až do dovršení jednadvaceti let věku. (3) Nebylo-li zmocnění právního zástupce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak nebo neskončilo-li dovršením věku dítěte mladšího patnácti let podle odstavce 2 nebo již dříve z jiných důvodů, skončí nabytím právní moci rozhodnutí soudu pro mládež o návrhu státního zastupitelství na uložení opatření. I když zmocnění právního zástupce zaniklo, je právní zástupce oprávněn podat za dítě mladší patnácti let dovolání a žalobu pro zmatečnost a zúčastnit se řízení o dovolání a o žalobě pro zmatečnost u Nejvyššího soudu. (4) Skončilo-li zmocnění právního zástupce zastupovat dítě mladší patnácti let z jiného důvodu než z důvodu dovršení věku podle odstavce 2, orgán, který vede řízení, o tom bez zbytečného odkladu vyrozumí právního zástupce, nevyplývá-li tato skutečnost z rozhodnutí, které se právnímu zástupci doručuje. (5) Dítě mladší patnácti let musí být do dovršení osmnácti let věku zastoupeno právním zástupcem také a) v řízení o dovolání, b) je-li nařízeno jednání v řízení o žalobě na obnovu řízení nebo pro zmatečnost a c) je-li nařízeno jednání za účelem rozhodování o uloženém opatření v rámci jeho výkonu. § 89d Volba a ustanovení právního zástupce (1) Dítě mladší patnácti let má právo si právního zástupce zvolit samo, pokud dovršilo patnáctý rok věku. Dítěti mladšímu patnácti let má právo zvolit právního zástupce také jeho zákonný zástupce nebo opatrovník. Neužije-li dítě mladší patnácti let právo zvolit si právního zástupce a nezvolí-li dítěti mladšímu patnácti let právního zástupce ani jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, může mu ho zvolit jeho příbuzný v pokolení přímém, jeho sourozenec nebo osvojitel. Jestliže dítě mladší patnácti let nepřekročilo osmnáctý rok svého věku, mohou tak tyto osoby učinit i proti jeho vůli. (2) Pokud dítě mladší patnácti let nemá právního zástupce, orgán činný v dané fázi řízení určí lhůtu k jeho zvolení. Pokud v této lhůtě nebude právní zástupce zvolen, ustanoví mu jej na dobu, po kterou trvají důvody pro povinné právní zastoupení, v objasňovací fázi řízení soudce, v návrhové fázi řízení soud pro mládež na návrh státního zastupitelství a v soudní fázi řízení soud pro mládež. Orgán, který ustanovil právního zástupce, činí také další úkony související s právním zastoupením dítěte mladšího patnácti let, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Ustanovený právní zástupce je povinen právní zastupování dítěte mladšího patnácti let převzít. Z důležitých důvodů však může být právní zástupce na svou žádost nebo na žádost takového dítěte, pokud dovršilo patnáctý rok věku, nebo na žádost zákonného zástupce anebo opatrovníka dítěte mladšího patnácti let této povinnosti zproštěn a místo něho může být ustanoven jiný právní zástupce. (4) Dítě mladší patnácti let si může místo právního zástupce, který mu byl ustanoven nebo zvolen jinou k tomu oprávněnou osobou, zvolit jiného právního zástupce, pokud dovršilo patnáctý rok věku. Místo ustanoveného právního zástupce může dítěti mladšímu patnácti let zvolit právního zástupce též jiná oprávněná osoba uvedená v odstavci 1. Oznámí-li osoby oprávněné zvolit právního zástupce podle věty první a druhé orgánu činnému v dané fázi řízení změnu právního zástupce tak, aby nově zvolený právní zástupce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, tento orgán ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného právního zástupce. V opačném případě je dosavadní právní zástupce, pokud není z právního zastupování vyloučen, povinen zastupovat dítě mladší patnácti let do doby, než jeho právní zastupování osobně převezme nově zvolený právní zástupce. (5) Jsou-li dítěti mladšímu patnácti let zvoleni 2 nebo více právních zástupců a orgánu činnému v dané fázi řízení takové dítě, pokud dovršilo patnáctý rok věku, nebo zákonný zástupce anebo opatrovník dítěte mladšího patnácti let zároveň neoznámí, kterého z nich zmocnilo k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech řízení, určí jej v objasňovací fázi řízení státní zástupce a v návrhové a soudní fázi řízení soud pro mládež; v návrhové fázi řízení tak činí na návrh státního zastupitelství. Orgán, který určil právního zástupce k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech řízení, oznámí toto rozhodnutí všem zvoleným právním zástupcům. § 89e Způsob ustanovení právního zástupce (1) Právní zástupce se dítěti mladšímu patnácti let ustanoví z pořadníku advokátů vedeného pro účely ustanovení obhájce v trestním řízení soudem, u něhož působí soudce, který právního zástupce ustanovuje v objasňovací fázi řízení, nebo soudem pro mládež, je-li právní zástupce ustanovován v návrhové fázi řízení nebo soudní fázi řízení. Na žádost advokáta se do pořadníku uvede, že se specializuje na řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. (2) Dítěti mladšímu patnácti let se z pořadníku vždy přednostně ustanoví advokát se specializací podle odstavce 1; advokáti se jako právní zástupci jednotlivým dětem mladším patnácti let ustanovují postupně tak, jak za sebou následují jejich příjmení v pořadníku. (3) Není-li možné ustanovit advokáta se specializací podle odstavce 1, advokáti vedení v pořadníku bez této specializace jsou ustanovováni jako právní zástupci jednotlivým dětem mladším patnácti let postupně tak, jak za sebou následují jejich příjmení v pořadníku. (4) Byl-li by způsobem podle odstavce 2 nebo 3 ustanoven advokát, u kterého jsou dány důvody pro vyloučení z právního zastupování, nebo nemohl-li by být advokát ustanoven z jiných důvodů, ustanoví se první následný advokát, u kterého tyto důvody nejsou. Nelze-li ustanovit právního zástupce z pořadníku podle odstavce 1, právní zástupce se ustanoví z pořadníku advokátů nadřízeného soudu. (5) Ustanovením advokáta právním zástupcem pro účely tohoto zákona není dotčeno jeho pořadí pro účely ustanovení obhájcem v trestním řízení. (6) Pokud bylo dítěti mladšímu patnácti let ustanoveno více právních zástupců ve vztahu k činům jinak trestným, ohledně nichž se dále vede jedno řízení, a jedním z právních zástupců je advokát se specializací podle odstavce 1, zruší orgán uvedený v § 89d odst. 2 ustanovení ostatních právních zástupců. Pokud bylo dítěti mladšímu patnácti let ustanoveno více právních zástupců, z nichž žádný není advokát se specializací podle odstavce 1, nebo i po postupu podle věty první má takové dítě více právních zástupců, zruší ustanovení těch právních zástupců, kteří byli ustanoveni později; došlo-li k ustanovení právních zástupců současně, zruší ustanovení těch z nich, kteří byli ustanoveni v řízení o méně závažném činu jinak trestném. § 89f Právní zástupce (1) Právním zástupcem dítěte mladšího patnácti let může být pouze advokát. Advokát se nemůže nechat zastoupit advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem. (2) Právní zástupce dítěte mladšího patnácti let v řízení hájí nejlepší zájem dítěte. Pro účely řízení podle této hlavy plní i funkci kolizního opatrovníka podle § 460 občanského zákoníku a opatrovníka podle § 29 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu. (3) Právním zástupcem dítěte mladšího patnácti let nemůže být ten, kdo současně zastupuje osobu, jejíž zájmy odporují zájmům dítěte, a ten, kdo byl dítěti jako právní zástupce takovou osobou zvolen. Právním zástupcem dítěte mladšího patnácti let nemůže být advokát, který je zúčastněn na trestním řízení vedeném v souvislosti s činem jinak trestným, pro který se vede řízení ve věci dítěte mladšího patnácti let, v postavení, které se neslučuje s řádným zastupováním dítěte, zejména je-li podezřelým, obviněným, zúčastněnou osobou, poškozeným, svědkem, znalcem nebo tlumočníkem. (4) Právní zástupce dítěte mladšího patnácti let je v objasňovací fázi řízení oprávněn za dítě činit návrhy a podávat za ně žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých by se mohl účastnit obhájce podezřelého mladistvého, pokud by se vedlo řízení ve věci mladistvého. V objasňovací fázi řízení je oprávněn nahlížet do trestního spisu ve stejném rozsahu jako obhájce podezřelého mladistvého. (5) Právní zástupce dítěte mladšího patnácti let v návrhové a soudní fázi řízení má stejná práva a povinnosti jako zástupce účastníka řízení na základě plné moci podle občanského soudního řádu. (6) Jestliže dítě mladší patnácti let nepřekročilo osmnáctý rok svého věku, může jeho právní zástupce vykonávat práva uvedená v odstavcích 4 a 5 i proti jeho vůli. § 89g Vyloučení právního zástupce a zproštění povinnosti právního zastoupení (1) Orgán uvedený v § 89d odst. 2 rozhodne na návrh a v objasňovací fázi řízení nebo soudní fázi řízení i bez návrhu o vyloučení zvoleného právního zástupce dítěte mladšího patnácti let z výkonu právního zastoupení a) z důvodů uvedených v § 89f odst. 3, nebo b) jestliže se právní zástupce opakovaně nedostaví k úkonům řízení, při nichž je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových úkonech vyrozuměn. (2) Orgán uvedený v § 89d odst. 2 rozhodne na návrh a v objasňovací fázi řízení nebo soudní fázi řízení i bez návrhu o zproštění ustanoveného právního zástupce dítěte mladšího patnácti let povinnosti je zastupovat z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z důvodu, že právní zástupce delší dobu nevykonává svou povinnost zastupovat takové dítě. (3) Před rozhodnutím podle odstavce 1 nebo 2 orgán uvedený v § 89d odst. 2 umožní dítěti mladšímu patnácti let a právnímu zástupci, aby se k věci vyjádřili, a v rozhodnutí k tomuto vyjádření přihlédne. Rozhodne-li o vyloučení právního zástupce, stanoví zároveň přiměřenou lhůtu pro zvolení jiného právního zástupce. (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 vydanému v objasňovací fázi řízení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 vydanému v návrhové fázi řízení nebo soudní fázi řízení je přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. § 89h Náklady právního zastoupení (1) Právní zástupce, který byl dítěti mladšímu patnácti let ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas podle právního předpisu upravujícího odměny a náhrady advokátů za poskytování právních služeb. Nárok je třeba uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se právní zástupce dozvěděl, že jeho povinnost zastupovat dítě mladší patnácti let skončila, jinak nárok zaniká. Je-li právní zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, jeho nárok se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je povinen z odměny za zastupování, z náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas odvést podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. Ustanovení věty třetí se použije i v případě, kdy právní zástupce je společníkem právnické osoby zřízené podle zákona upravujícího výkon advokacie a plátcem daně je tato právnická osoba, a v případě, kdy je právním zástupcem advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta nebo právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zákona upravujícího výkon advokacie, a plátcem daně je tento zaměstnavatel advokáta. (2) O výši odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas podle odstavce 1 rozhodne na návrh právního zástupce orgán, který vedl řízení v době, kdy právnímu zástupci povinnost zastupovat dítě mladší patnácti let skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne podání návrhu. V případě, kdy tato povinnost skončí v návrhové fázi řízení, rozhodne o náhradě nákladů státní zástupce příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v objasňovací fázi řízení. (3) Pokud bylo dítěti mladšímu patnácti let uloženo opatření, soud pro mládež v odůvodněných případech rozhodne o povinnosti dítěte mladšího patnácti let, jeho zákonného zástupce, opatrovníka, pěstouna nebo jiné osoby, které bylo dítě svěřeno do péče, popřípadě dalších osob, o jejichž právech a povinnostech bylo v řízení jednáno, lze-li to po nich spravedlivě žádat a odůvodňují-li to jejich majetkové poměry, nahradit státu náklady, které mu vznikly zaplacením odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas právnímu zástupci dítěte mladšího patnácti let. Byla-li náhrada nákladů uložena více osobám, jsou ji povinny poskytnout státu společně a nerozdílně. (4) Na návrh právního zástupce může orgán, který vede řízení, rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne podání návrhu, o poskytnutí přiměřené zálohy na odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas, jestliže je to odůvodněno dobou trvání řízení nebo jinými závažnými důvody. V návrhové fázi řízení činí rozhodnutí podle věty první státní zástupce příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v objasňovací fázi řízení. (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 2 a 4 vydanému v objasňovací fázi řízení nebo návrhové fázi řízení je přípustná stížnost podle trestního řádu, která má odkladný účinek. Proti rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 vydanému v soudní fázi řízení je přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. Díl 3 Návrhová fáze řízení § 89i Návrh na uložení opatření Pokud je v objasňovací fázi řízení zjištěno, že se činu jinak trestného mělo dopustit dítě mladší patnácti let a věc je odložena nebo je trestní stíhání zastaveno z důvodu nedostatku věku, státní zastupitelství bez zbytečného odkladu ověří, zda není dán důvod pro postup podle § 89j, a pokud pro takový postup neshledá důvod, bezodkladně podá soudu pro mládež návrh na uložení opatření takovému dítěti. § 89j (1) Státní zastupitelství návrh na uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let podle § 89i nemusí podat, jestliže a) vzhledem k povaze a závažnosti činu jinak trestného, postoji dítěte mladšího patnácti let k jeho spáchání a jeho chování po spáchání takového činu, osobě dítěte, jeho výchovnému prostředí a dosavadnímu způsobu života a případně též vzhledem k době, která uplynula od spáchání činu jinak trestného, je zřejmé, že uložení opatření dítěti není zapotřebí a že již bylo dosaženo účelu tohoto zákona, b) v souvislosti se spácháním činu jinak trestného dítětem mladším patnácti let jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo pěstoun, jiná osoba, které bylo dítě svěřeno do péče, škola, jejímž je žákem, nebo výchovné zařízení, v němž žije, vůči dítěti již použili dostatečné výchovné prostředky nebo výchovná opatření podle zvláštních právních předpisů anebo soud nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí rozhodl o uložení výchovného opatření podle zvláštních právních předpisů a tento postup lze považovat za postačující k dosažení účelu tohoto zákona, c) opatření, jehož uložení by navrhovalo, by bylo zcela bez významu vedle opatření, které pro jiný čin jinak trestný již bylo dítěti mladšímu patnácti let uloženo, nebo které mu podle očekávání bude uloženo, pokud takové opatření postačuje k dosažení účelu tohoto zákona, nebo d) opatření, jehož uložení by navrhovalo, by bylo zcela bez významu vedle opatření, které již bylo dítěti mladšímu patnácti let uloženo za provinění, které spáchalo po dovršení věku patnácti let, nebo které mu podle očekávání bude uloženo, pokud takové opatření postačuje k dosažení účelu tohoto zákona. (2) Pokud lze očekávat, že dojde k použití výchovných prostředků nebo výchovných opatření vůči dítěti mladšímu patnácti let nebo k vydání rozhodnutí o uložení výchovného opatření podle odstavce 1 písm. b) nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy bylo státní zastupitelství vyrozuměno o odložení věci nebo zastavení trestního stíhání dítěte, státní zastupitelství vyčká na výsledek. Za tímto účelem požádá osoby, instituce nebo orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), aby jej neprodleně vyrozuměly o použitých nebo uložených výchovných prostředcích nebo výchovných opatřeních; tyto osoby, instituce a orgány jsou povinny jeho žádosti vyhovět. Pokud marně uplyne lhůta uvedená ve větě první, státní zastupitelství pokračuje v postupu podle této hlavy. (3) O nepodání návrhu na uložení opatření podle odstavce 1 státní zastupitelství bez zbytečného odkladu vyrozumí dítě mladší patnácti let, pokud dovršilo patnáctý rok věku, právního zástupce a zákonného zástupce nebo opatrovníka dítěte mladšího patnácti let, pěstouna dítěte mladšího patnácti let, jinou osobu, které bylo dítě mladší patnácti let svěřeno do péče, orgán sociálně-právní ochrany dětí a Probační a mediační službu, pokud byla ve věci činná.“. 22. Za § 89j se vkládá označení dílu 4, které včetně nadpisu zní: „Díl 4 Soudní fáze řízení“. 23. § 90 až 92 včetně nadpisů znějí: „§ 90 Zahájení soudní fáze řízení (1) Návrh na uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let může podat pouze státní zastupitelství. Návrh, který nepodalo státní zastupitelství, soud pro mládež odmítne. (2) V návrhu na uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let musí být vedle obecných náležitostí uvedeno, jaké konkrétní opatření má být dítěti uloženo. Tímto návrhem není soud pro mládež vázán. § 91 Účastníci řízení Účastníky v soudní fázi řízení jsou dítě mladší patnácti let, kterému se navrhuje uložit opatření, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, státní zastupitelství a orgán sociálně-právní ochrany dětí, jakož i další osoby, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. § 92 Jednání (1) V soudní fázi řízení nemusí být dítě mladší patnácti let vyslechnuto, bylo-li jeho jednání, v němž je spatřován čin jinak trestný, spolehlivě prokázáno jiným způsobem; to neplatí, pokud dítě o výslech výslovně požádá. Jeho názor ve věci musí být vždy zjištěn. (2) Nerozhodne-li soud pro mládež jinak, konají se jednání v soudní fázi řízení s vyloučením veřejnosti; ustanovení § 52 až 54 se použijí obdobně. (3) Upustit od uložení opatření podle § 92a odst. 1 může soud pro mládež i bez jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a dítě mladší patnácti let a státní zastupitelství s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, popřípadě se práva účasti na projednání věci vzdali. (4) V případech povinného právního zastoupení dítěte mladšího patnácti let nelze jednání konat bez účasti právního zástupce dítěte.“. 24. Za § 92 se vkládá nový § 92a, který včetně nadpisu zní: „§ 92a Upuštění od uložení opatření (1) Soud pro mládež může rozhodnout o upuštění od uložení opatření, pokud a) k dosažení účelu tohoto zákona postačuje dosavadní projednání činu dítěte mladšího patnácti let v řízení podle této hlavy, nebo b) shledá, že je dán některý z důvodů uvedených v § 89j odst. 1. (2) Soud pro mládež vyrozumí o upuštění od uložení opatření podle odstavce 1 pěstouna dítěte mladšího patnácti let, jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče, a Probační a mediační službu, pokud byla ve věci činná.“. 25. V § 93 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „mládež“ vkládá slovo „rozsudkem“. 26. V § 93 odstavec 2 zní: „(2) Ochrannou výchovu může soud pro mládež uložit dítěti mladšímu patnácti let, odůvodňuje-li to povaha spáchaného činu jinak trestného, je-li to nezbytně nutné k zajištění jeho řádné výchovy a nepostačuje-li uložení mírnějšího opatření. Soud pro mládež zpravidla uloží ochrannou výchovu dítěti mladšímu patnácti let, které spáchalo čin, za nějž trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu, a které v době spáchání činu dovršilo dvanáctý rok svého věku.“. 27. V § 93 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 3 až 10. 28. V § 93 odst. 3 úvodní části ustanovení se text „(§ 58)“ zrušuje. 29. V § 93 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; na vyšetření duševního stavu se § 58 použije obdobně“. 30. V § 93 odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; přitom přihlíží i k výchovným prostředkům a výchovným opatřením, které byly vůči dítěti mladšímu patnácti let použity nebo mu byly uloženy osobami, institucemi nebo orgány uvedenými v § 89j odst. 1 písm. b) v souvislosti se spáchaným činem jinak trestným“. 31. V § 93 odstavec 9 zní: „(9) Soud pro mládež o uložení opatření vyrozumí pěstouna dítěte mladšího patnácti let nebo jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče.“. 32. V § 93 se odstavec 10 zrušuje. 33. Za § 93 se vkládá nový § 93a, který včetně nadpisu zní: „§ 93a Změna nebo zrušení uloženého opatření (1) Soud pro mládež může po právní moci rozhodnutí o uložení opatření na návrh dítěte mladšího patnácti let, jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka, státního zastupitelství, orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo probačního úředníka, pokud vykonává dohled nebo kontrolu uloženého opatření, anebo i bez takového návrhu rozhodnout o změně nebo zrušení opatření uloženého podle § 93 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e) anebo o nahrazení uloženého opatření jiným opatřením uvedeným v § 93 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e), jestliže vyjde najevo, že a) plnění uloženého opatření je pro dítě mladší patnácti let nemožné nebo je nelze na něm spravedlivě požadovat, nebo b) uložené opatření neplní svůj účel. (2) Soud pro mládež může na návrh osob uvedených v odstavci 1 nebo i bez takového návrhu rozhodnout o zrušení opatření uvedeného v odstavci 1 též tehdy, jestliže dítě mladší patnácti let vede řádný život, plněním svých povinností prokázalo polepšení a lze očekávat, že povede řádný život i bez tohoto opatření; dohled probačního úředníka lze zrušit, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat chování dítěte mladšího patnácti let. O zrušení opatření podle věty první může soud pro mládež rozhodnout nejdříve po uplynutí 6 měsíců jeho trvání. (3) Návrh podle odstavce 2 na zrušení dohledu nebo opatření, jehož kontrolu vykonává Probační a mediační služba, může dítě mladší patnácti let, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka, jinak soud pro mládež o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej navrhovateli s poučením o nutnosti připojit k němu uvedené stanovisko. (4) Byl-li návrh podle odstavce 2 zamítnut, může být další návrh podán až po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, podává-li tento další návrh státní zastupitelství, orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo probační úředník, který vykonává dohled nebo kontrolu uloženého opatření. (5) Soud pro mládež může bez jednání a) odmítnout návrh podle odstavce 2 z důvodu, že dosud neuplynula lhůta uvedená v odstavci 2 nebo 4, nebo b) zrušit se souhlasem státního zastupitelství uložené opatření. (6) V řízení o změně nebo zrušení uloženého opatření anebo o nahrazení uloženého opatření jiným opatřením soud pro mládež rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení. (7) Soud pro mládež o změně nebo zrušení uloženého opatření vyrozumí pěstouna dítěte mladšího patnácti let nebo jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče.“. 34. V § 94 odst. 1 se slova „než patnáct“ nahrazují slovem „patnácti“. 35. § 95 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 36 zrušuje. 36. V § 95a odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Spolu s nařízením výkonu ochranného léčení zašle soud pro mládež i opis rozhodnutí, kterým bylo ochranné léčení uloženo, a znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu dítěte mladšího patnácti let, pokud byly v průběhu řízení opatřeny. Je-li dítě mladší patnácti let, kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečné pro své okolí, zařídí soud pro mládež bezodkladně jeho dodání do zdravotnického zařízení; jinak je vyzve prostřednictvím jeho zákonného zástupce, opatrovníka, pěstouna nebo jiné osoby, které bylo dítě svěřeno do péče, k nástupu do výkonu ochranného léčení v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanoví.“. 37. V § 95a odst. 3 a v § 95a odst. 4 větě druhé se slova „státního zástupce“ nahrazují slovy „státního zastupitelství“. 38. § 96 se včetně nadpisu zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Důkazy získané úkony provedenými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve fázi řízení odpovídající objasňovací fázi řízení podle § 89 písm. a) zákona č. 218/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou použitelné v řízení před soudem, i když dítě mladší patnácti let při jejich provádění nebylo zastoupeno právním zástupcem. 2. Opatrovník ustanovený dítěti mladšímu patnácti let ve fázi řízení odpovídající soudní fázi řízení podle § 89 písm. c) zákona č. 218/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za právního zástupce podle části první hlavy III dílu 2 zákona č. 218/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. III Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 326/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 29/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 151 odstavec 2 zní: „(2) Obhájce, který byl obviněnému ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas podle právního předpisu upravujícího odměny a náhrady advokátů za poskytování právních služeb. Nárok je třeba uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká. Je-li obhájce plátcem daně z přidané hodnoty, jeho nárok se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je povinen z odměny za zastupování, z náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas odvést podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. Ustanovení věty třetí se použije i v případě, kdy obhájce je společníkem právnické osoby zřízené podle zákona upravujícího výkon advokacie a plátcem daně je tato právnická osoba, a v případě, kdy je právním zástupcem advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta nebo právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zákona upravujícího výkon advokacie, a plátcem daně je tento zaměstnavatel advokáta.“. Poznámky pod čarou č. 2, 3 a 3a se zrušují. 2. V § 151 odst. 3 větě první a v § 151 odst. 6 se slova „a náhradě hotových výdajů“ nahrazují slovy „ , náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas“. 3. V § 151 odst. 3 větě třetí a v § 151 odst. 5 se slova „a náhradu hotových výdajů“ nahrazují slovy „ , náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas“. 4. V § 152 odst. 1 písm. b) se slova „odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem“ nahrazují slovy „náklady, které stát vynaložil na úhradu odměny, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas ustanovenému obhájci“. 5. V § 153 odst. 1 větě druhé se slova „odměnu a hotové výdaje“ nahrazují slovy „náklady vynaložené na odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas“. 6. V § 155 odst. 1 se slova „odměny a hotových výdajů uhrazených ustanovenému obhájci státem“ nahrazují slovy „nákladů vynaložených státem na úhradu odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas ustanovenému obhájci“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. IV Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 130/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 51 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) poskytuje právnímu zástupci dítěte činnému v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29) údaje potřebné pro takové řízení.“. 2. V § 51 odst. 5 písm. a) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. orgánům činným v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29) údaje potřebné pro takové řízení,“. Dosavadní body 3 až 9 se označují jako body 4 až 10. 3. V § 51 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a pro řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Probační a mediační službě Čl. V Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Činnost Probační a mediační služby v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let (1) V řízení ve věcech dítěte mladšího patnácti let podle části první hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže Probační a mediační služba vytváří ve vhodných případech předpoklady k tomu, aby věc mohla být skončena před státním zastupitelstvím nebo v soudní fázi řízení mohlo být upuštěno od uložení opatření anebo aby bylo uloženo a vykonáno vhodné opatření. Za tím účelem poskytuje dítěti, které v době spáchání činu jinak trestného nedovršilo patnáctý rok věku (dále jen „dítě mladší patnácti let“) odborné vedení a pomoc a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje. Při výkonu uloženého opatření také sleduje a kontroluje chování dítěte mladšího patnácti let v případech, kdy je k tomu oprávněna, s cílem, aby v budoucnu vedlo řádný život. (2) Probační a mediační služba věnuje dětem mladším patnácti let zvláštní péči, přispívá k ochraně práv osob poškozených činem jinak trestným a pomáhá jim a dalším osobám dotčeným činem při odstraňování následků činu jinak trestného, a přispívá ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s dětmi mladšími patnácti let, zejména jde-li o uživatele omamných a psychotropních látek. (3) V jiné než soudní fázi řízení ve věcech dětí mladších patnácti let vykonává Probační a mediační služba činnost vůči dítěti mladšímu patnácti let pouze na základě pověření orgánu činného v trestním řízení nebo státního zastupitelství. V soudní fázi řízení vykonává Probační a mediační služba úkony probace v případech stanovených zákonem nebo na základě pověření soudu pro mládež, úkony mediace může ve vhodných případech provádět i bez pověření soudu pro mládež. (4) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, na činnost Probační a mediační služby v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let se přiměřeně použijí § 2 a 7.“. 2. Na konci textu nadpisu § 4 se doplňují slova „v trestním řízení“. 3. § 15a se zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních Čl. VI Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 352/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odst. 1 písm. g) se slovo „opatrovníkem“ nahrazuje slovy „právním zástupcem“. 2. V § 23 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena i) až m). 3. V § 24 odst. 2 písm. e) se slova „přenechal postižení mladistvého zařízení, o výsledku přijatých opatření“ nahrazují slovy „požádal zařízení, aby na mladistvého vhodně výchovně působilo, o tom, jaké opatření bylo vůči mladistvému přijato, a o jeho výsledku“. 4. V § 25 větě první se text „n)“ nahrazuje textem „m)“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství Čl. VII V § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, se slova „a náhradě hotových výdajů obhájce a ustanoveného zmocněnce“ nahrazují slovy „ , náhradě hotových výdajů a náhradě za promeškaný čas obhájce nebo ustanoveného zmocněnce anebo právního zástupce dítěte mladšího patnácti let v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 166/2024 Sb.	Zákon č. 166/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 19. 6. 2024 14:55:51, datum účinnosti 1. 1. 2025, částka 166/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 166 ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního zákoníku Čl. I Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 206/2021 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 429/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 123/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 39 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při určování závažnosti trestného činu z hlediska jeho následků soud přihlédne i k prohlášení poškozeného, který je obětí trestného činu podle zákona o obětech trestných činů, o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život, pokud jej učinil.“. 2. V § 88 odst. 4 se slova „pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4,“ nahrazují slovy „sexuálního útoku podle § 185a odst. 3, 4, sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 5, 6, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 2, 3,“. 3. Za § 119 se vkládá nový § 119a, který včetně nadpisu zní: „§ 119a Spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti (1) Trestný čin je spáchán zneužitím bezbrannosti, jestliže pachatel využije toho, že jiná osoba je ve stavu, v němž není schopna utvářet nebo projevit svou vůli nebo je její schopnost utvářet nebo projevit svou vůli podstatně snížena z důvodu bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotního postižení, duševní poruchy, silného ochromujícího stresu, nízkého nebo vysokého věku, překvapení nebo jiného obdobného důvodu. (2) Za bezbranné z důvodu nízkého věku se vždy považuje dítě mladší dvanácti let.“. 4. § 185 včetně nadpisu zní: „§ 185 Znásilnění (1) Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží, kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let. (2) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na dítěti, b) na těhotné ženě nebo takovým činem způsobí těhotenství ženy, c) s další osobou, nebo d) se zbraní. (3) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let, b) spáchá-li takový čin na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. (5) Příprava je trestná.“. 5. Za § 185 se vkládá nový § 185a, který včetně nadpisu zní: „§ 185a Sexuální útok (1) Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná jiný pohlavní styk než uvedený v § 185, kdo jiného donutí k jinému pohlavnímu styku než uvedenému v § 185 s jinou osobou, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo kdo k takovému činu nebo chování zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody až na pět let. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na dítěti, b) s další osobou, nebo c) se zbraní. (3) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let, b) spáchá-li takový čin na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. (5) Příprava je trestná.“. 6. § 186 včetně nadpisu zní: „§ 186 Sexuální nátlak (1) Kdo přiměje jiného k pohlavnímu styku, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování zneužívaje jeho tísně, závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na dítěti, nebo b) s další osobou. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží. (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na dítěti mladším patnácti let, b) na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo c) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží na těhotné ženě nebo takovým činem způsobí těhotenství ženy. (5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží na dítěti mladším patnácti let, b) spáchá-li takový čin souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. (6) Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. (7) Příprava je trestná.“. 7. V § 187 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 8. V § 187 odst. 3 se slovo „osmnáct“ nahrazuje slovem „šestnáct“. 9. V § 367 odst. 1 se za text „(§ 185)“ vkládají slova „ , sexuálního útoku (§ 185a), sexuálního nátlaku (§ 186)“. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. II Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 326/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 29/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , sexuálního útoku podle § 185a odst. 3 trestního zákoníku“. 2. V § 73a odst. 1 větě druhé se slova „pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4“ nahrazují slovy „sexuálního útoku podle § 185a odst. 3, 4 trestního zákoníku, sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 5, 6 trestního zákoníku, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 2, 3“. 3. V § 163 odst. 1 větě první se text „§ 186 odst. 1, 2“ nahrazuje textem „§ 186 odst. 1“ a slova „trestný čin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2“ se nahrazují slovy „trestné činy znásilnění podle § 185 odst. 1 trestního zákoníku a sexuálního útoku podle § 185a odst. 1“. 4. V § 175a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Poškozeného, který má postavení oběti podle zákona o obětech trestných činů, zároveň upozorní na možnost učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život.“. 5. V § 175a odst. 5 se za větu druhou vkládá věta „Má-li poškozený, který je přítomen sjednávání dohody o vině a trestu, postavení oběti podle zákona o obětech trestných činů, státní zástupce mu umožní učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život, a to i v případě, že prohlášení učinil písemně.“. 6. V § 175a odst. 6 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) vyjádření poškozeného k dohodě, byl-li přítomen sjednávání dohody o vině a trestu a učinil-li jej,“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j). 7. V § 206b odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Poškozeného, který je přítomen a který má postavení oběti podle zákona o obětech trestných činů, zároveň upozorní na možnost učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život, a to i v případě, že prohlášení učinil písemně.“. 8. V § 314q odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „Spolu se zasláním návrhu na schválení dohody o vině a trestu předseda senátu poškozeného upozorní, že má právo se ve lhůtě, kterou mu stanoví, k návrhu vyjádřit, pokud tak již neučinil při sjednávání dohody o vině a trestu.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o silniční dopravě Čl. III V § 9 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 304/2017 Sb. a zákona č. 115/2020 Sb., se za slovo „znásilnění,“ vkládají slova „sexuálního útoku,“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 168/2024 Sb.	Zákon č. 168/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 6. 2024 13:51:31, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 168/2024 * Čl. I - Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2024 168 ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 67/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb., zákona č. 284/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 36 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo může bez uznání způsobilosti podle § 34 na základě žádosti a po prokázání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti vydat rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta za účelem nabývání odborných nebo praktických zkušeností v příslušném oboru specializačního vzdělávání nebo v příslušném nástavbovém oboru na dobu určitou pod přímým odborným vedením lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta se specializovanou způsobilostí nebo zubního lékaře pro činnosti, které je možné vykonávat bez specializované způsobilosti, pokud je žadatel pozván do České republiky právnickou osobou vykonávající činnost školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, vysokou školou, výzkumnou institucí, Českou lékařskou komorou, Českou stomatologickou komorou, Českou lékárnickou komorou, nebo pokud je žadatel lékař nebo žadatel farmaceut pozván akreditovaným zařízením podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo d) nebo f), nebo pokud je žadatel zubní lékař pozván akreditovaným zařízením podle § 13 odst. 1 písm. d) nebo f) nebo i), nebo pokud je žadatel zubní lékař pozván krajským úřadem, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž bude odborná praxe zubního lékaře vykonávána, a to a) k výkonu odborné praxe trvající déle než 3 měsíce, maximálně však 1 rok, nebo b) k výkonu odborné praxe trvající maximálně 3 měsíce. Odborná praxe podle věty první pro lékaře nebo farmaceuta může být vykonávána pouze v akreditovaném zařízení, které je akreditováno podle § 13 odst. 1 písm. a) pro základní kmen, ve kterém je možné se vzdělávat ve specializačním oboru, nebo podle § 13 odst. 1 písm. d) pro obor specializačního vzdělávání nebo podle § 13 odst. 1 písm. f) pro nástavbový obor, v němž má být zdravotnické povolání nebo odborná praxe vykonávána a současně má platné oprávnění k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru ve formě lůžkové péče. Odborná praxe pro zubního lékaře podle věty první může být vykonávána v akreditovaném zařízení, které je akreditováno podle § 13 odst. 1 písm. d) pro obor specializačního vzdělávání zubních lékařů nebo podle § 13 odst. 1 písm. f) pro nástavbový obor zubních lékařů nebo podle § 13 odst. 1 písm. i) pro zajištění odborné praxe v rámci praktické části aprobační zkoušky pro zubní lékaře, nebo u poskytovatele zdravotních služeb v oboru zubní lékařství, kde zubní lékař vykonávající funkci školitele nebo odborného zástupce pracuje v oboru zubní lékařství, nebo klinická stomatologie, nebo ortodoncie, nebo orální a maxilofaciální chirurgie alespoň 5 let bez přerušení výkonu povolání zubního lékaře, a tento poskytovatel zdravotních služeb v oboru zubní lékařství, u kterého je odborná praxe vykonávána, má uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb z veřejného zdravotního pojištění v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění a v souladu s dalšími právními předpisy upravujícími zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb minimálně však se třemi zdravotními pojišťovnami, které mají nejvíce pojištěnců s místem trvalého pobytu ve správním obvodu místně příslušného krajského úřadu ke dni podání žádosti o vydání rozhodnutí podle věty první.“. 2. V § 36 odstavci 5 větě druhé se slova „ , zubní lékař“ a slova „ , zubního lékaře“ zrušují. 3. V § 36 odstavci 5 se za větu druhou vkládají věty „Zubní lékař vykonávající přímé odborné vedení může toto přímé odborné vedení vykonávat nejvýše nad třemi zubními lékaři, kterým bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolání zubního lékaře podle odstavce 1 nebo rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe zubního lékaře podle odstavce 2 nebo 3, a může být současně školitelem. Podmínkou výkonu povolání zubního lékaře podle odstavce 1 nebo odborné praxe podle odstavce 2 nebo 3 ve zdravotnickém zařízení je počet stomatologických souprav s křeslem, vyšetřovacích svítidel, plivátek a přívodů stlačeného vzduchu a odsávání, který odpovídá počtu zubních lékařů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolání zubního lékaře podle odstavce 1 nebo rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe zubního lékaře podle odstavce 2 nebo 3, v tomto zdravotnickém zařízení.“. 4. V § 36 odstavci 5 se za větu pátou vkládá věta „V případě, že poskytovatel zdravotních služeb v oboru zubní lékařství není akreditovaným zařízením, určí zubního lékaře oprávněného k výkonu přímého odborného vedení u poskytovatele zdravotních služeb v oboru zubní lékařství, který není akreditovaným zařízením, zubní lékař vykonávající u tohoto poskytovatele zdravotních služeb vedoucí funkci.“. 5. V § 36 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Výkon odborné praxe zubního lékaře podle odstavce 2 lze započítat jako výkon odborné praxe zubního lékaře pod přímým odborným vedením v rámci praktické části aprobační zkoušky, pokud trvá minimálně rok. Rozhodnutí o započtení odborné praxe vydá ministerstvo na základě písemné žádosti účastníka odborné praxe. Ministerstvo vydá rozhodnutí do 90 dní ode dne podání žádosti. V rámci řízení o žádosti účastníka odborné praxe může ministerstvo ověřit splnění podmínek přímo na pracovišti.“. 6. V § 36 odst. 7 větě první se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „stanoví a“ a věta druhá se zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Na právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 169/2024 Sb.	Zákon č. 169/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 6. 2024 14:01:45, datum účinnosti 1. 1. 2025, částka 169/2024 * Čl. I - Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 169 ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 81/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 se za slovo „zápisu“ vkládají slova „nemovité kulturní památky nebo nemovité národní kulturní památky“. 2. V § 7 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 32 znějí: „(3) Památková rezervace, památková zóna a ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny se vedou v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí jako účelové územní prvky32). (4) Editorem údajů o účelovém územním prvku uvedeném v odstavci 3 je odborná organizace státní památkové péče, která údaje o něm do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí zapíše bezodkladně po jeho zápisu do ústředního seznamu. (5) O památkové rezervaci, památkové zóně a ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochrannému pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny přiřazen v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, 2. název a rejstříkové číslo památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, pod kterými jsou vedeny v ústředním seznamu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky a d) údaje o vzniku ochrany nebo údaje o vymezení ochranného pásma, kterými jsou u 1. památkové rezervace nebo památkové zóny údaje o právním aktu, na jehož základě byla ochrana poskytnuta, 2. ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny číslo jednací rozhodnutí nebo jiného opatření, kterým bylo ochranné pásmo vymezeno, a datum nabytí jeho právní moci nebo účinnosti. (6) Prostřednictvím základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí se zprostředkovávají z ústředního seznamu údaje o památkové rezervaci, památkové zóně a ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, které jsou veřejné. 32) § 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 7 až 9. 3. V § 14 odst. 2 a 5, § 29 odst. 2 písm. i), § 35 odst. 1 písm. g) a v § 39 odst. 1 písm. g) se slova „odstranění reklamního zařízení“ nahrazují slovy „odstranění zařízení“ a slova „reklamní zařízení“ se nahrazují slovem „zařízení“. 4. V § 17 odst. 1 se slova „záměr podle stavebního zákona, jehož“ nahrazují slovy „stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž“. 5. V § 21 odstavec 5 zní: „(5) Ministerstvo kultury odejme povolení k provádění archeologických výzkumů, pokud o to oprávněná organizace požádá. Ministerstvo kultury odejme povolení k provádění archeologických výzkumů oprávněné organizaci, pokud a) přestane splňovat potřebné předpoklady podle tohoto zákona a nedojde-li k nápravě v ministerstvem kultury stanovené přiměřené lhůtě nebo nelze-li nápravu zjednat, nebo b) opakovaně v průběhu posledních 2 let nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona.“. 6. V § 23a odst. 2 se za slovo „státní“ vkládá slovo „příspěvkovou“. 7. V § 23a se na začátek odstavce 3 vkládají věty „Oprávněná organizace, která není příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce, státní příspěvkovou organizací nebo organizační složkou státu, oznamuje kraji zahájení archeologického výzkumu v jeho územním obvodu. Oprávněná organizace podle věty první zpracuje movité archeologické nálezy, včetně dokumentace, a předá je kraji.“. 8. V § 23a odst. 3 větě páté se za slovo „státní“ vkládá slovo „příspěvkové“ a za slovo „státních“ se vkládá slovo „příspěvkových“. 9. V § 23a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Kraj může nařízením upravit požadavky na zpracování movitých archeologických nálezů, dokumentace k nim a na způsob jejich předání kraji. V nařízení kraj stanoví způsob plnění oznamovací povinnosti související s prováděním archeologického výzkumu, způsob ošetření movitých archeologických nálezů, způsob jejich evidence, obsahové náležitosti dokumentace o předávaných movitých archeologických nálezech, lhůty pro předání informací o movitých archeologických nálezech, lhůty pro předání movitých archeologických nálezů a místo pro předávání movitých archeologických nálezů. (5) Krajský úřad je oprávněn v průběhu provádění archeologického výzkumu kontrolovat nakládání s movitými archeologickými nálezy.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 10. V § 32 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Odborné organizaci státní památkové péče se za účelem vedení ústředního seznamu a zajištění dalších činností pro výkon odborné činnosti v oboru státní památkové péče podle § 7 a § 32 odst. 2 poskytují údaje z katastru nemovitostí bezúplatně, a to prostřednictvím dálkového přístupu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 11. V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) poruší povinnost stanovenou v nařízení kraje vydaném na základě § 23a odst. 4.“. 12. V § 39 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) poruší povinnost stanovenou v nařízení kraje vydaném na základě § 23a odst. 4.“. 13. V § 45 se text „§ 7 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 9“. 14. V příloze č. 1 úvodní části body 1 a 2 znějí: „1 \\- díla výtvarných umění – malířská umělecká díla 2 \\- díla výtvarných umění – sochařská umělecká díla“. 15. V příloze č. 1 v řádku tabulky označeném kódem 1 se v položce třídníku za slovo „materiálech,“ vkládá slovo „figurální“, za slovo „sgrafita“ se vkládají slova „ , figurální mozaiky“ a za slovo „sochařských“ se vkládá slovo „uměleckých“. 16. V příloze č. 1 v řádku tabulky označeném kódem 3a se v položce třídníku za slova „z kamene,“ vkládá slovo „dřeva,“. 17. V příloze č. 1 v řádku tabulky označeném kódem 3d se v položce třídníku na konci textu doplňují slova „- nefigurální nástěnné malby a nefigurální sgrafita“. 18. V příloze č. 1 v řádku tabulky označeném kódem 3g se v položce třídníku slova „z obecných kovů“ nahrazují slovy „z železných obecných kovů, z neželezných obecných kovů“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Odborná organizace státní památkové péče zapíše údaje o památkových rezervacích, památkových zónách a ochranných pásmech nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny do informačního systému územní identifikace do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s odbornou organizací státní památkové péče zajistí do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provedení kontrol a odstranění nesouladů mezi údaji o vymezení památkových rezervací, památkových zón a ochranných pásem nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny zapsanými do informačního systému územní identifikace a údaji vedenými v katastru nemovitostí. Pokud z provedených kontrol vyplyne, že v katastru nemovitostí jsou zapsány údaje o již zaniklých památkových rezervacích, památkových zónách nebo ochranných pásmech nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, oznámí odborná organizace státní památkové péče příslušnému katastrálnímu úřadu jejich zánik do 27 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Po provedení kontrol a odstranění nesouladů, nejpozději do 32 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Český úřad zeměměřický a katastrální sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí den, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení památkových rezervací, památkových zón a ochranných pásem nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Ustanovení § 7 odst. 2 až 6 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení památkových rezervací, památkových zón a ochranných pásem nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. 4. Povolení k restaurování udělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za povolení k restaurování podle zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Řízení o udělení povolení k restaurování, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 170/2024 Sb.	Zákon č. 170/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 6. 2024 14:09:22, datum účinnosti 1. 1. 2025, částka 170/2024 * Čl. I - Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb., zákona č. 359/2015 Sb., zákona č. 226/2017 Sb., zákona č. 48/2 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 170 ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb., zákona č. 359/2015 Sb., zákona č. 226/2017 Sb., zákona č. 48/2019 Sb., zákona č. 49/2019 Sb., zákona č. 356/2019 Sb. a zákona č. 92/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se za slova „7. duben – Den vzdělanosti,“ vkládají slova „1. květen – Den přistoupení České republiky k Evropské unii,“. 2. V § 4 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , nejsou-li zároveň státním svátkem nebo ostatním svátkem“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 179/2024 Sb.	Zákon č. 179/2024 Sb. Zákon o hromadném občanském řízení soudním Vyhlášeno 24. 6. 2024 13:57:55, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 179/2024 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 12) * ČÁST DRUHÁ - HROMADNÉ ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI (§ 13 — § 76) * ČÁST TŘETÍ - OPRAVNÉ PROSTŘEDKY (§ 77 — § 78) * ČÁST ČTVRTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VÝKONU ROZHODNUTÍ A O VZTAHU K INSOLVENČNÍMU ŘÍZENÍ (§ 79 — § 82) * ČÁST PÁTÁ - UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ A REJSTŘÍK HROMADNÝCH ŘÍZENÍ (§ 83 — § 89) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 90 — § 92) * § 93 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2024 179 ZÁKON ze dne 29. května 2024 o hromadném občanském řízení soudním Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ HLAVA I Základní ustanovení § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje podmínky, za kterých lze v jednom občanském soudním řízení projednat a rozhodnout spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více osob (dále jen „hromadné řízeníhromadné řízení“), postup v tomto řízení a výkon rozhodnutí vydaného v tomto řízení. (2) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1). § 2 Vymezení některých základních pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) hromadnou žalobouhromadnou žalobou návrh na zahájení hromadného řízeníhromadného řízení, kterým se žalobce domáhá splnění povinnosti nebo určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, b) podobným skutkovým a právním základempodobným skutkovým a právním základem rozhodné skutečnosti, které jsou stejné nebo které jsou podobné do té míry, že je účelné, aby práva nebo oprávněné zájmy založené na těchto rozhodných skutečnostech byly projednány a rozhodnuty v hromadném řízeníhromadném řízení, c) skupinouskupinou více osob, které jsou tvrzenými nositeli práv nebo oprávněných zájmů založených na podobném skutkovém a právním základupodobném skutkovém a právním základu, d) zúčastněným členem skupinyzúčastněným členem skupiny člen skupinyskupiny, který se do hromadného řízeníhromadného řízení stanoveným způsobem přihlásil, e) předpokladem členství ve skupiněpředpokladem členství ve skupině vymezení podobného skutkového a právního základupodobného skutkového a právního základu uplatňovaných práv nebo oprávněných zájmů skupinyskupiny, f) individuálním řízenímindividuálním řízením občanské soudní řízení sporné zahájené žalobou podle občanského soudního řádu před soudem nebo řízení před správním orgánem, který podle jiných právních předpisů projednává a rozhoduje spory vyplývající z poměrů soukromého práva, bez ohledu na to, zda se tato řízení týkají práv nebo oprávněných zájmů dvou nebo více osob, g) identifikačními údajiidentifikačními údaji jméno, příjmení, bydliště a datum narození, popřípadě rodné číslo nebo obdobný jedinečný identifikátor, fyzické osoby nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, h) spotřebitelemspotřebitelem fyzická osoba, která vystupuje mimo rámec svého podnikání nebo povolání, i) podnikatelempodnikatelem fyzická nebo právnická osoba, která sama nebo prostřednictvím jiného vystupuje v rámci své obchodní činnosti, podnikání nebo samostatného výkonu svého povolání. (2) Za spotřebitelespotřebitele podle tohoto zákona se považuje i podnikatelpodnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč. § 3 Použití občanského soudního řádu Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na postup podle tohoto zákona občanský soudní řád. HLAVA II Pravomoc a příslušnost soudu § 4 V hromadném řízeníhromadném řízení soudy projednávají a rozhodují spory vyplývající z právních poměrů mezi spotřebitelispotřebiteli a podnikatelempodnikatelem. § 5 Spory v hromadném řízeníhromadném řízení projednávají a rozhodují jen soudy; ustanovení jiných právních předpisů o tom, že spory z poměrů soukromého práva projednává a rozhoduje o nich správní orgán, se pro hromadné řízeníhromadné řízení nepoužijí. § 6 K hromadnému řízeníhromadnému řízení je v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze. HLAVA III Subjekty hromadného řízení Díl 1 Účastníci hromadného řízení § 7 Vymezení účastníků Účastníky hromadného řízeníhromadného řízení jsou žalobce a žalovaný. § 8 Žalobce (1) Žalobcem v hromadném řízeníhromadném řízení může být pouze právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele, nebo společně více takovýchto osob. (2) Splnění podmínky podle odstavce 1 ověří soud při prvním úkonu, který žalobce v hromadném řízeníhromadném řízení učinil. § 9 Postavení žalobce v hromadném řízení (1) Žalobce vystupuje v hromadném řízeníhromadném řízení vlastním jménem v zájmu skupinyskupiny. (2) Je-li žalobců v hromadném řízeníhromadném řízení více, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně hromadné žalobyhromadné žaloby, k jejímu zpětvzetí a k uzavření smíru je třeba souhlasu všech žalobců. Nejedná-li však zjevně některý z žalobců v zájmu skupinyskupiny, může soud změnu hromadné žalobyhromadné žaloby, její zpětvzetí nebo uzavření smíru připustit, i když s nimi tento žalobce nesouhlasí; proti usnesení soudu není odvolání přípustné. (3) Žalobce je povinen v hromadném řízeníhromadném řízení jednat s řádnou péčí, obstarávat podklady a důkazy svědčící ve prospěch ochrany tvrzených práv nebo oprávněných zájmů skupinyskupiny a přijímat a vyřizovat podněty zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny. Díl 2 Zvláštní subjekty hromadného řízení Oddíl 1 Zúčastněný člen skupiny § 10 Postavení zúčastněného člena skupiny Zúčastněný člen skupinyZúčastněný člen skupiny není účastníkem hromadného řízeníhromadného řízení a nemůže se řízení zúčastnit ani jako vedlejší účastník; v hromadném řízeníhromadném řízení mu přísluší jen procesní práva podle § 11. § 11 Procesní práva zúčastněného člena skupiny (1) Zúčastněný člen skupinyZúčastněný člen skupiny má za podmínek stanovených tímto zákonem v hromadném řízeníhromadném řízení a) právo vzít zpět svoji přihlášku, b) právo vyjádřit se k jeho předmětu nebo průběhu, c) právo na informace o jeho průběhu, d) právo nahlížet do spisu, e) právo podávat námitky proti návrhu smíru, návrhu na změnu hromadné žalobyhromadné žaloby nebo návrhu na její zpětvzetí a f) právo vyjádřit se k odvolání. (2) Není-li spis veden elektronicky, může soud v zájmu zajištění rychlosti a účelnosti projednávání věci přijmout organizační nebo jiná vhodná opatření, kterými právo zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny nahlížet do spisu přiměřeným způsobem omezí při zachování podstaty tohoto práva. Oddíl 2 Správní orgán a subjekt mimosoudního řešení sporů § 12 Správní orgán, který by jinak byl příslušný rozhodovat ve sporech vyplývajících z poměrů soukromého práva, které se projednávají v hromadném řízeníhromadném řízení, a subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů mají právo podat soudu vyjádření týkající se věci samé. ČÁST DRUHÁ HROMADNÉ ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI HLAVA I Hromadná žaloba a její přípustnost § 13 Náležitosti hromadné žaloby (1) Hromadná žalobaHromadná žaloba musí kromě náležitostí návrhu na zahájení řízení podle občanského soudního řádu obsahovat také a) označení, že jde o hromadnou žalobuhromadnou žalobu, b) předpoklady členství ve skupiněpředpoklady členství ve skupině, c) uvedení skutečností, které svědčí o splnění podmínek přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby podle § 15, a d) výši odměny, bude-li žalobce požadovat odměnu podle tohoto zákona, a uvedení skutečností, které svědčí o přiměřenosti navržené odměny, popřípadě sdělení, že žalobce tuto odměnu požadovat nebude. (2) Z hromadné žalobyhromadné žaloby musí být patrno, čeho se žalobce ve prospěch členů skupinyskupiny domáhá. Požaduje-li žalobce zaplacení peněžité částky nebo splnění jiné srovnatelné povinnosti, musí v hromadné žaloběhromadné žalobě uvést výši plnění náležejícího jednotlivému členovi skupinyskupiny nebo alespoň způsob, na jehož základě bude možné tuto výši nejpozději v den rozhodnutí soudu o věci samé určit. (3) Výši odměny podle odstavce 1 písm. d) žalobce vyjádří stanovením a) požadovaného procenta, jde-li o odměnu podle § 64 odst. 1, b) peněžité částky, jde-li o odměnu podle § 64 odst. 2. § 14 Zastoupení Žalobce musí být v hromadném řízeníhromadném řízení zastoupen advokátemadvokátem. § 15 Podmínky přípustnosti hromadné žaloby Hromadná žalobaHromadná žaloba je přípustná, jestliže a) žalobce splňuje podmínku podle § 8 odst. 1, b) žalobce jedná v zájmu skupinyskupiny a není ve střetu zájmů, c) skupinaskupina má alespoň 10 členů, d) tvrzená práva nebo oprávněné zájmy členů skupinyskupiny jsou založeny na podobném skutkovém a právním základupodobném skutkovém a právním základu, e) nebyla podána ve zneužívajícím úmyslu, f) není financována třetí osobou, která je konkurentem žalovaného, je na žalovaném závislá nebo která nepřiměřeně ovlivňuje žalobce způsobem, který by poškodil zájmy skupinyskupiny. § 16 Posouzení přípustnosti hromadné žaloby (1) Soud po zahájení hromadného řízeníhromadného řízení nejprve posoudí přípustnost hromadné žalobyhromadné žaloby. (2) Soud umožní žalovanému, aby se před rozhodnutím o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby v soudem stanovené lhůtě ke splnění podmínek přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby vyjádřil. (3) K posouzení podmínek přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby může soud nařídit jednání. (4) Soud rozhoduje o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby usnesením. Soud vydá toto usnesení přednostně, v co nejkratší lhůtě a se zvláštní pozorností. § 17 Zastavení hromadného řízení (1) Jde-li o nedostatek podmínky přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby, který lze odstranit, nebo nedostatek podmínky podle § 14, učiní soud vhodná opatření k jejich odstranění. (2) Nejsou-li splněny takové podmínky přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby, jejichž nedostatek nelze odstranit, nebo nepodařilo-li se odstranit nedostatek podmínek podle odstavce 1, soud hromadné řízeníhromadné řízení zastaví. (3) Žalobce vyrozumí členy skupinyskupiny o tom, že a) mohou zahájit individuální řízeníindividuální řízení, nebo b) se stali ze zákona zúčastněnými členy skupinyzúčastněnými členy skupiny jiného hromadného řízeníhromadného řízení a mohou vzít svoji přihlášku zpět, došlo-li ke změně hromadného řízeníhromadného řízení podle § 27. § 18 Usnesení o přípustnosti hromadné žaloby (1) Soud v usnesení, kterým rozhodl, že je hromadná žalobahromadná žaloba přípustná, také uvede a) předmět hromadného řízeníhromadného řízení a skutkový základ hromadné žalobyhromadné žaloby, b) vymezení skupinyskupiny s uvedením předpokladů členství ve skupiněpředpokladů členství ve skupině tak, aby bylo pro členy skupinyskupiny jejich členství ve skupiněskupině rozpoznatelné a mohli se na základě tohoto vymezení do hromadného řízeníhromadného řízení přihlásit, c) výši odměny, pokud žalobci podle tohoto zákona náleží, d) výzvu a lhůtu pro přihlašování do hromadného řízeníhromadného řízení, kterou určí s ohledem na povahu sporu a velikost skupinyskupiny a která činí alespoň 2 měsíce, nejvýše však 4 měsíce od uveřejnění pravomocného usnesení o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení, a e) způsob uveřejňování informací o probíhajícím hromadném řízeníhromadném řízení v souladu s tímto zákonem. (2) Pro uvedení výše odměny podle odstavce 1 písm. c) se § 13 odst. 3 použije obdobně. § 19 Doručení usnesení (1) Byla-li hromadná žalobahromadná žaloba podána ve sporu vyplývajícím z poměrů soukromého práva, k jejichž rozhodování by jinak byl příslušný správní orgán, doručí soud rozhodnutí podle § 18 také tomuto orgánu. (2) Byla-li hromadná žalobahromadná žaloba pravomocně připuštěna, uveřejní soud hromadnou žalobuhromadnou žalobu a usnesení o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby bez zbytečného odkladu v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení. § 20 Opravné prostředky (1) Odvolací soud vydá rozhodnutí o odvolání přednostně, v co nejkratší lhůtě a se zvláštní pozorností. (2) Proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o připuštění hromadné žalobyhromadné žaloby nebo kterým bylo rozhodnutí tohoto soudu změněno tak, že je hromadná žalobahromadná žaloba přípustná, není dovolání přípustné. HLAVA II Hromadné řízení ve věci samé Díl 1 Zahájení a další vedení hromadného řízení ve věci samé § 21 Hromadné řízeníHromadné řízení ve věci samé je zahájeno dnem, kdy bylo uveřejněno pravomocné usnesení o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení. Oznámení o zahájení hromadného řízení ve věci samé § 22 Žalobce je povinen bez zbytečného odkladu uveřejnit oznámení o zahájení hromadného řízeníhromadného řízení ve věci samé. § 23 Oznámení o zahájení hromadného řízeníhromadného řízení ve věci samé musí být učiněno jasně a srozumitelně a musí vedle odkazu na rejstřík hromadných řízeníhromadných řízení obsahovat alespoň informaci o a) tom, že se člen skupinyskupiny může do hromadného řízeníhromadného řízení přihlásit a jaké má toto přihlášení účinky, s uvedením způsobu, jakým se může člen skupinyskupiny do hromadného řízeníhromadného řízení přihlásit, a lhůty pro přihlašování, b) procesních právech zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny a možnostech jejich výkonu, c) tom, že zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny nemá v případě úspěchu hromadné žalobyhromadné žaloby nárok na náhradu nákladů hromadného řízeníhromadného řízení a že náhradu nákladů hromadného řízeníhromadného řízení v případě neúspěchu ve věci hradí žalobce, d) tom, zda žalobci náleží v případě úspěchu ve věci odměna a uvedení její výše, a e) rozsahu závaznosti rozsudku pro zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny. § 24 (1) Podmínky přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby soud zkoumá kdykoliv v průběhu hromadného řízeníhromadného řízení ve věci samé. (2) Nastanou-li v hromadném řízeníhromadném řízení ve věci samé nové skutečnosti nebo důkazy, z nichž soud zjistí, že některá z podmínek přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby není splněna, a nepodařilo-li se tento nedostatek v soudem stanovené lhůtě odstranit, soud hromadné řízeníhromadné řízení zastaví. (3) Usnesení o zastavení hromadného řízeníhromadného řízení soud bez zbytečného odkladu uveřejní v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení. (4) V případě zastavení řízení vyrozumí žalobce zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny o tom, že a) mohou zahájit individuální řízeníindividuální řízení, nebo b) se stali ze zákona zúčastněnými členy skupinyzúčastněnými členy skupiny jiného hromadného řízeníhromadného řízení a mohou vzít svoji přihlášku zpět, došlo-li ke změně hromadného řízeníhromadného řízení podle § 27. Díl 2 Vztah hromadného řízení k jiným řízením Oddíl 1 Vztah k jinému hromadnému řízení § 25 Mnohost hromadných řízení Uveřejnění pravomocného usnesení o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby nebrání tomu, aby ve sporu o práva nebo oprávněné zájmy členů skupinyskupiny v rozsahu vymezeném v usnesení o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby probíhalo u soudu jiné hromadné řízeníhromadné řízení. § 26 Spojení hromadných řízení (1) Hromadná řízeníHromadná řízení může soud podle § 112 odst. 1 občanského soudního řádu spojit. (2) V případě spojení řízení může soud určit nový den, ke kterému nejpozději mohou účastníci hromadného řízeníhromadného řízení uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání. § 27 Změna hromadného řízení (1) Probíhají-li ohledně týchž práv nebo oprávněných zájmů členů skupinyskupiny dvě hromadná řízeníhromadná řízení a je-li jedno z nich skončeno, aniž by soud rozhodl ve věci samé, stávají se zúčastnění členové skupinyzúčastnění členové skupiny z tohoto hromadného řízeníhromadného řízení ze zákona zúčastněnými členy skupinyzúčastněnými členy skupiny ve druhém hromadném řízeníhromadném řízení, ledaže s tím žalobce v tomto řízení nesouhlasí. (2) Zúčastnění členové skupinyZúčastnění členové skupiny podle odstavce 1 mohou vzít svoji přihlášku zpět do 1 měsíce od uveřejnění informace o změně hromadného řízeníhromadného řízení v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení; § 32 a 36 se použijí obdobně. O tom musí být ve skončeném hromadném řízeníhromadném řízení soudem poučeni. (3) Po uplynutí lhůty podle odstavce 2 zapíše žalobce v pokračujícím hromadném řízeníhromadném řízení nové zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny do seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny; § 38 odst. 2 a 3 se použijí obdobně. (4) Na návrh žalobce může soud stanovit novou lhůtu pro podání návrhu na vyloučení osoby ze seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny, pokud se soud ve skončeném řízení sporem o členství této osoby již nezabýval; § 40 až 42 se použijí obdobně. Soud může také určit nový den, ke kterému nejpozději mohou účastníci hromadného řízeníhromadného řízení uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání. (5) Je-li vedle skončeného hromadného řízeníhromadného řízení ohledně týchž práv nebo oprávněných zájmů členů skupinyskupiny vedeno více hromadných řízeníhromadných řízení, stávají se zúčastnění členové skupinyzúčastnění členové skupiny podle odstavce 1 zúčastněnými členy skupinyzúčastněnými členy skupiny v hromadném řízeníhromadném řízení, které bylo zahájeno jako první. Oddíl 2 Vztah k individuálnímu řízení § 28 (1) Pravomocné usnesení o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby nebrání zahájení nebo vedení individuálních řízeníindividuálních řízení ve sporech o práva nebo oprávněné zájmy členů skupinyskupiny v rozsahu vymezeném v usnesení o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby. Tím není dotčen § 37 odst. 2. (2) Člen skupinyskupiny, který zahájil individuální řízeníindividuální řízení ve sporu o právo nebo oprávněný zájem s podobným skutkovým a právním základempodobným skutkovým a právním základem v rozsahu vymezeném v usnesení o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby, se může do hromadného řízeníhromadného řízení přihlásit podle tohoto zákona. (3) O přihlášení do hromadného řízeníhromadného řízení vyrozumí člen skupinyskupiny bez zbytečného odkladu soud, který vede individuální řízeníindividuální řízení. § 29 (1) Soud, který vede individuální řízeníindividuální řízení, toto řízení přeruší, jakmile byl dotčeným členem skupinyskupiny vyrozuměn o přihlášení podle § 28 odst. 3 nebo jakmile se o této skutečnosti dozví jinak. (2) Bylo-li hromadné řízeníhromadné řízení pravomocně skončeno rozhodnutím ve věci samé nebo schválením smíru, soud, který vede individuální řízeníindividuální řízení, toto řízení zastaví, jakmile se o této skutečnosti dozví. Při rozhodování o nákladech řízení soud vychází z výsledku hromadného řízeníhromadného řízení. (3) Bylo-li hromadné řízeníhromadné řízení pravomocně skončeno jinak než rozhodnutím ve věci samé nebo schválením smíru nebo nebyl-li jimi předmět individuálního řízeníindividuálního řízení zcela vyčerpán, soud, který vede individuální řízeníindividuální řízení, v tomto řízení pokračuje, jakmile se o této skutečnosti dozví. § 30 (1) Rozhoduje-li v individuálním řízeníindividuálním řízení správní orgán, použijí se § 28 odst. 3 a § 29 obdobně. (2) Vyjde-li po právní moci rozhodnutí správního orgánu vydaného v individuálním řízeníindividuálním řízení najevo, že správní orgán rozhodl ve sporu o právo nebo oprávněný zájem zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny, které zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny zároveň uplatnil přihláškou v hromadném řízeníhromadném řízení, a bylo-li zároveň toto hromadné řízeníhromadné řízení pravomocně skončeno rozhodnutím ve věci samé, příslušný správní orgán zahájí přezkumné řízení. (3) Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 7 let od právní moci rozhodnutí ve věci. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 8 let ode dne právní moci rozhodnutí ve věci. (4) Odstavec 2 se nepoužije, nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci před podáním přihlášky zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny do hromadného řízeníhromadného řízení, byla-li podaná přihláška vzata zpět nebo rozhodl-li soud o vyloučení osoby ze seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny. Díl 3 Členství ve skupině Přihláška § 31 (1) Člen skupinyskupiny se může do hromadného řízeníhromadného řízení přihlásit od zahájení hromadného řízeníhromadného řízení podáním hromadné žalobyhromadné žaloby do uplynutí lhůty pro přihlašování přihláškou. (2) Za přihlášku se považuje i udělení písemného souhlasu se zahájením hromadného řízeníhromadného řízení před podáním hromadné žalobyhromadné žaloby; § 33 a 36 se použijí obdobně. Písemný souhlas připojí žalobce k hromadné žaloběhromadné žalobě. § 32 (1) Přihláška se činí oznámením učiněným u žalobce, a to s využitím formuláře, který Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Přihláška je učiněna řádně také tehdy, pokud je ve lhůtě pro přihlašování podána k soudu, který vede hromadné řízeníhromadné řízení v prvním stupni. Soud takto učiněné přihlášky nepřezkoumává a po uplynutí lhůty k přihlašování je bez zbytečného odkladu postoupí žalobci. § 33 (1) Z přihlášky musí být patrno, kdo ji činí, kterého hromadného řízeníhromadného řízení se týká, čeho se člen skupinyskupiny po žalovaném v rozsahu vymezeném žalobcem v hromadné žaloběhromadné žalobě domáhá, a musí být podepsána a datována. (2) Přihláška musí obsahovat též skutková tvrzení a důkazy osvědčující, že člen skupinyskupiny, který se do hromadného řízeníhromadného řízení přihlašuje, splňuje předpoklady členství ve skupiněpředpoklady členství ve skupině. (3) Jde-li o člena skupinyskupiny podle § 28 odst. 2, musí přihláška obsahovat také spisovou značku nebo číslo jednací příslušného individuálního řízeníindividuálního řízení. § 34 Vady přihlášky (1) Není-li přihláška učiněna na předepsaném formuláři nebo neobsahuje-li údaje podle § 33, vyzve žalobce člena skupinyskupiny k opravě a stanoví mu přiměřenou lhůtu. Ve výzvě žalobce člena poučí o následcích, které jsou spojeny s tím, když opravu neprovede. (2) K přihlášce, která nebyla podána za podmínek podle § 31 nebo 32 nebo která nebyla na výzvu žalobce opravena, se nepřihlíží. § 35 Přihláška nad rámec předmětu hromadného řízení (1) Uplatňuje-li člen skupinyskupiny v přihlášce něco jiného nebo více, než čeho se žalobce ve prospěch členů skupinyskupiny v hromadném řízeníhromadném řízení domáhá, postupuje žalobce podle § 34 odst. 1 obdobně. (2) K přihlášce, kterou člen skupinyskupiny na výzvu žalobce neopravil, se nepřihlíží v rozsahu, ve kterém překračuje předmět hromadného řízeníhromadného řízení. § 36 Zpětvzetí přihlášky Přihlášku může zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny vzít zcela nebo zčásti zpět do uplynutí lhůty pro přihlašování, a to na formuláři, který ministerstvo uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup; § 32 se použije obdobně. Jinak se ke zpětvzetí přihlášky nepřihlíží. § 37 Účinky přihlášení (1) Přihlášením do hromadného řízeníhromadného řízení vznikají členovi skupinyskupiny procesní práva zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny. (2) Přihlášení do hromadného řízeníhromadného řízení brání tomu, aby právo nebo oprávněný zájem zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny s podobným skutkovým a právním základempodobným skutkovým a právním základem v rozsahu vymezeném v přihlášce mohly být uplatněny v jiném řízení. (3) Účinky přihlášení do hromadného řízeníhromadného řízení platí i pro právního nástupce zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny. § 38 Seznam zúčastněných členů skupiny (1) Žalobce vytvoří seznam zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny, do kterého zapisuje identifikační údajeidentifikační údaje o každém členovi skupinyskupiny, který se do hromadného řízeníhromadného řízení přihlásil, s uvedením, čeho se tento člen skupinyskupiny po žalovaném domáhá. (2) Jakmile uplyne lhůta pro přihlašování, předloží žalobce soudu seznam zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny a jejich přihlášky. (3) Žalobce doručí seznam zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny účastníkům hromadného řízeníhromadného řízení, popřípadě jejich zástupcům. Byla-li hromadná žalobahromadná žaloba podána ve sporu vyplývajícím z poměrů soukromého práva, k jejichž rozhodování by jinak byl příslušný správní orgán, doručí žalobce seznam zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny také tomuto orgánu. § 39 Minimální počet zúčastněných členů skupiny (1) Je-li na předloženém seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny zapsáno méně než 10 přihlášených členů skupinyskupiny, soud hromadné řízeníhromadné řízení zastaví. (2) Žalobce vyrozumí zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny o tom, že a) mohou zahájit individuální řízeníindividuální řízení, nebo b) se stali ze zákona zúčastněnými členy skupinyzúčastněnými členy skupiny jiného hromadného řízeníhromadného řízení a mohou vzít svoji přihlášku zpět, došlo-li ke změně hromadného řízeníhromadného řízení podle § 27. Spor o členství ve skupině § 40 (1) Má-li žalobce za to, že osoba zapsaná na seznam zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny nesplňuje předpoklady členství ve skupiněpředpoklady členství ve skupině pro účely uplatňování procesních práv zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny, může soudu navrhnout, aby rozhodl o vyloučení této osoby ze seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny. (2) Návrh podle odstavce 1 může žalobce podat ve lhůtě jednoho měsíce ode dne předložení seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny podle § 38 odst. 2. K návrhu podanému po této lhůtě nebo jinou osobou se nepřihlíží. § 41 Soud rozhodne o vyloučení osoby podle § 40 odst. 1 ze seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny, není-li členství této osoby ve skupiněskupině s ohledem na předpoklady členství ve skupiněpředpoklady členství ve skupině alespoň pravděpodobné. Proti usnesení soudu není odvolání přípustné. § 42 (1) Právní mocí usnesení podle § 41 přestává být vyloučená osoba zúčastněným členem skupinyzúčastněným členem skupiny a zanikají účinky jejího přihlášení. (2) Změnu podle odstavce 1 vyznačí soud bez zbytečného odkladu v seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny. Byla-li hromadná žalobahromadná žaloba podána ve sporu vyplývajícím z poměrů soukromého práva, k jejichž rozhodování by jinak byl příslušný správní orgán, doručí soud upravený seznam zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny tomuto orgánu. (3) Usnesení podle § 41 nebrání tomu, aby byla otázka existence práv a povinností nebo oprávněných zájmů vyloučené osoby v jiném řízení posouzena jinak. § 43 Převod nebo přechod práva člena skupiny (1) Nastala-li v průběhu hromadného řízeníhromadného řízení právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva ze zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny na jinou osobu, může zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny se souhlasem jeho právního nástupce tuto skutečnost oznámit soudu na formuláři, který ministerstvo uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup; k oznámení o převodu nebo přechodu práva připojí doklad o právní skutečnosti, na základě které k převodu nebo přechodu došlo. (2) Právní nástupce zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny podle odstavce 1 je povinen převod nebo přechod práva oznámit v souladu s odstavcem 1 nejpozději při prvním úkonu, kterým na místo původního zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny v hromadném řízeníhromadném řízení uplatňuje procesní práva zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny. (3) Změnu podle odstavce 1 vyznačí soud bez zbytečného odkladu v seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Ustanovení § 42 odst. 2 věty druhé se použije obdobně. Díl 4 Postup v hromadném řízení ve věci samé § 44 Plán hromadného řízení (1) Po uplynutí lhůty pro přihlašování a vyjádření žalovaného soud připraví plán hromadného řízeníhromadného řízení, který bez zbytečného odkladu uveřejní v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení. (2) Soud v usnesení, kterým vydává plán hromadného řízeníhromadného řízení, podle toho, v jaké fázi se řízení nachází, zpravidla uvede a) právně významná skutková tvrzení účastníků, jež lze považovat za shodná, b) právně významná skutková tvrzení, jež jsou sporná, c) které z navržených důkazů budou provedeny, d) termíny nejbližších jednání a jejich program nebo e) jednání, na kterých může zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny uplatnit své právo vyjádřit se, způsob jeho výkonu, lhůtu podle § 47 odst. 2 a poučení, že mimo určená jednání může zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny uplatňovat své právo vyjádřit se jen za podmínek § 48. Postup soudu v hromadném řízení § 45 Nastane-li v průběhu hromadného řízeníhromadného řízení skutečnost, která odůvodňuje změnu v postupu soudu, soud změní plán hromadného řízeníhromadného řízení, bez zbytečného odkladu tuto změnu uveřejní v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení a doručí ji účastníkům hromadného řízeníhromadného řízení. § 46 (1) Soud určí s ohledem na konkrétní okolnosti hromadného řízeníhromadného řízení a jeho průběh den, do kterého nejpozději mohou účastníci hromadného řízeníhromadného řízení uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání. Ustanovení § 118a odst. 1 až 3 občanského soudního řádu se použije obdobně. (2) K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout jen, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazů, jestliže nastaly po rozhodném dni, jestliže je účastník bez své viny nemohl včas uvést anebo jestliže je účastník uvedl po výzvě podle § 118a odst. 1 až 3 občanského soudního řádu. (3) Ustanovení občanského soudního řádu o zmeškání přípravného jednání a o povinnosti účastníků uvést rozhodné skutečnosti nebo označit důkazy jen do skončení přípravného jednání, a nebyla-li provedena příprava jednání, do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí dodatečné lhůty, se v hromadném řízeníhromadném řízení nepoužijí. Právo zúčastněného člena skupiny vyjádřit se § 47 (1) Zúčastněný člen skupinyZúčastněný člen skupiny se může vyjádřit na určených jednáních nařízených soudem. (2) Záměr uplatňovat právo vyjádřit se musí zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny sdělit soudu předem ve lhůtě, kterou k tomu soud určil. (3) Nesdělil-li zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny soudu svůj záměr uplatňovat právo vyjádřit se podle odstavce 2, může zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny na určených jednáních uplatňovat své právo vyjádřit se pouze se souhlasem soudu. (4) Výkon práva vyjádřit se nesmí nad míru přiměřenou omezit nebo narušit rychlost a účelnost projednávání věci. § 48 Mimo jednání určená soudem může zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny uplatňovat své právo vyjádřit se pouze prostřednictvím žalobce, nestanoví-li soud jinak. HLAVA III Úkony účastníků ve věci samé Díl 1 Smír § 49 Základní ustanovení (1) Účastníci hromadného řízeníhromadného řízení mohou toto řízení skončit soudním smírem. (2) Předloží-li účastníci soudu návrh smíru, soud jej bez zbytečného odkladu uveřejní v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení, ledaže se účastníci hromadného řízeníhromadného řízení v návrhu smíru dohodli jinak. (3) Pokud si účastníci hromadného řízeníhromadného řízení sjednali, že se návrh smíru neuveřejňuje, žalobce seznámí zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny s jeho obsahem. § 50 Námitka proti návrhu smíru (1) K návrhu smíru může zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny podat ve lhůtě 15 dnů od jeho uveřejnění v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení, a nebyl-li návrh smíru uveřejněn v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení, od okamžiku, kdy byl zúčastněný člen skupinyzúčastněný člen skupiny s návrhem smíru seznámen podle § 49 odst. 3, námitku. (2) K opožděným námitkám a k námitkám, které neobsahují zákonem stanovené náležitosti, soud nepřihlíží. Projednání návrhu smíru a jeho posouzení § 51 Po uplynutí lhůty k uplatňování námitek nařídí soud jednání, jehož předmětem bude projednání návrhu smíru a případných námitek. § 52 Soud posoudí, zda je návrh smíru spravedlivý zejména s ohledem na zájem skupinyskupiny. Při posouzení soud přihlédne k uplatněným námitkám a dále zejména k tomu, zda a) žalobce při vyjednávání s řádnou péčí zastupoval zájem skupinyskupiny, b) návrh smíru nebyl sjednáván způsobem, který zavdává pochybnosti o vzájemné nezávislosti nebo nepropojenosti žalobce a žalovaného, c) právo nebo oprávněný zájem, které jsou v návrhu smíru přiznávány zúčastněným členům skupinyzúčastněným členům skupiny, jsou spravedlivé, při zohlednění 1. nákladů, rizik a délky hromadného řízeníhromadného řízení, 2. účinnosti způsobu vypořádání práv zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny a 3. výše případné navržené odměny pro žalobce a způsobu její výplaty, d) je v návrhu smíru se stejnými nebo obdobnými právy nebo oprávněnými zájmy zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny nakládáno rovnocenným způsobem. § 53 Usnesení o schválení smíru a jeho uveřejnění (1) Po projednání návrhu smíru a jeho posouzení soud rozhodne, zda smír schvaluje; neschválí jej také tehdy, je-li smír zejména s ohledem na zájem skupinyskupiny nespravedlivý. (2) Usnesení o schválení smíru nebo usnesení, kterým smír schválen nebyl, soud uveřejní bez zbytečného odkladu od jeho vydání v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení, ledaže se účastníci hromadného řízeníhromadného řízení v návrhu smíru dohodli jinak. Ustanovení § 49 odst. 3 se použije obdobně. § 54 Účinky schváleného smíru Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku také vůči všem zúčastněným členům skupinyzúčastněným členům skupiny. Díl 2 Změna hromadné žaloby § 55 (1) Změnu hromadné žalobyhromadné žaloby soud nepřipustí také tehdy, je-li změna hromadné žalobyhromadné žaloby nespravedlivá zejména s ohledem na zájem skupinyskupiny. (2) Ustanovení § 49 odst. 2 a 3 a § 50 se pro projednání a rozhodnutí o návrhu na změnu hromadné žalobyhromadné žaloby použijí obdobně. S námitkami zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny se soud vypořádá v odůvodnění rozhodnutí o návrhu na změnu hromadné žalobyhromadné žaloby. (3) Pokud soud změnu žaloby připustí, může určit nový den, ke kterému nejpozději mohou účastníci hromadného řízeníhromadného řízení uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání. Díl 3 Zpětvzetí hromadné žaloby § 56 (1) Zpětvzetí hromadné žalobyhromadné žaloby soud nepřipustí také tehdy, je-li zpětvzetí žaloby nespravedlivé zejména s ohledem na zájem skupinyskupiny. (2) Ustanovení § 49 odst. 2 a 3 a § 50 se pro projednání a rozhodnutí o návrhu na zpětvzetí hromadné žalobyhromadné žaloby použijí obdobně. S námitkami zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny se soud vypořádá v odůvodnění rozhodnutí o návrhu na zpětvzetí hromadné žalobyhromadné žaloby. (3) Je-li hromadné řízeníhromadné řízení zastaveno, vyrozumí žalobce zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny o tom, že mohou zahájit individuální řízeníindividuální řízení. (4) Došlo-li v důsledku zpětvzetí hromadné žalobyhromadné žaloby zcela nebo zčásti k zastavení hromadného řízeníhromadného řízení, k přihláškám zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny se v rozsahu tohoto zastavení dále nepřihlíží, aniž by o tom soud vydával rozhodnutí; o tom musí být zúčastnění členové skupinyzúčastnění členové skupiny v usnesení o zastavení řízení poučeni. Ustanovení § 71 odst. 2 tím není dotčeno. HLAVA IV Přehled zdrojů peněžních prostředků § 57 (1) Soud uloží žalobci na návrh žalovaného nebo v případě pochybností i bez návrhu povinnost, aby doložil přehled zdrojů peněžních prostředků určených na placení nákladů spojených se zahájením a vedením hromadného řízeníhromadného řízení. (2) Proti usnesení podle odstavce 1 není odvolání přípustné. § 58 (1) Je-li v přehledu zdrojů peněžních prostředků uvedeno, že peněžní prostředky na placení nákladů spojených se zahájením a vedením hromadného řízeníhromadného řízení poskytuje právnická osoba, zjistí soud údaje o jejím skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. (2) Je-li právnická osoba podle odstavce 1 zahraniční osobou, doloží žalobce v přehledu zdrojů peněžních prostředků také výpis ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů. Není-li takové evidence, doloží žalobce čestné prohlášení právnické osoby o tom, jaké osoby jsou jejími skutečnými majiteli, s uvedením identifikačních údajůidentifikačních údajů těchto osob a skutečností zakládajících postavení skutečného majitele. (3) Pro peněžní prostředky pocházející ze svěřenského fondu nebo strukturou nebo funkcemi podobného zařízení se odstavce 1 a 2 použijí obdobně. (4) Oprávnění soudu zjistit i z jiných zdrojů skutečné majitele právnické osoby, poskytující peněžní prostředky na placení nákladů spojených se zahájením a vedením hromadného řízeníhromadného řízení, tím není dotčeno. (5) Údaje získané z evidence skutečných majitelů nebo postupem podle odstavce 2 jsou součástí spisu, k jejich obsahu má však přístup pouze soud. § 59 Vyplývá-li z původu zdrojů peněžních prostředků, že podmínky § 15 písm. b), e) nebo f) nejsou splněny, zejména je-li financující osoba závislá na žalovaném nebo se spolu s ním účastní hospodářské soutěže na relevantním trhu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, vyzve soud žalobce k tomu, aby v přiměřené lhůtě peněžní prostředky odmítl nebo ve zdrojích těchto peněžních prostředků provedl změny. Proti usnesení soudu není odvolání přípustné. HLAVA V Předložení důkazních prostředků § 60 Povinnost předložit důkazní prostředky (1) Na návrh účastníka hromadného řízeníhromadného řízení, který navrhl přiměřeně dostupné důkazní prostředky na podporu svých tvrzení a poukázal na důkazní prostředky, které má jiná osoba pod svou kontrolou, může soud této osobě uložit povinnost tyto důkazní prostředky předložit podle § 129 odst. 2 nebo § 130 odst. 1 občanského soudního řádu. (2) Odstavcem 1 není dotčena povinnost mlčenlivosti nebo jiná obdobná povinnost stanovená nebo uznaná zákonem, právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo právem Evropské unie. (3) Nesplní-li některý z účastníků hromadného řízeníhromadného řízení uloženou povinnost předložit důkazní prostředky, aniž pro to má spravedlivý důvod, může soud skutečnost, která měla být důkazními prostředky v neprospěch tohoto účastníka prokázána, pokládat za prokázanou. HLAVA VI Náklady hromadného řízení a odměna žalobce Díl 1 Náklady hromadného řízení a jejich náhrada § 61 (1) Náklady hromadného řízeníhromadného řízení jsou také účelně vynaložené náklady související s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny, náklady na uveřejňování informací o hromadném řízeníhromadném řízení a na předložení důkazních prostředků. (2) Způsob určení účelně vynaložených nákladů souvisejících s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny stanoví prováděcí právní předpis. (3) Výše odměny za zastupování advokátemadvokátem se pro účely náhrady nákladů hromadného řízeníhromadného řízení určuje podle ustanovení o mimosmluvní odměně podle jiného právního předpisu. § 62 (1) Právo na náhradu nákladů hromadného řízeníhromadného řízení lze přiznat a povinnost k náhradě nákladů hromadného řízeníhromadného řízení lze uložit jen účastníkovi hromadného řízeníhromadného řízení nebo státu; tím není dotčeno ustanovení občanského soudního řádu o povinnosti k náhradě nákladů způsobených zaviněním nebo náhodou, která se osobě přihodila. (2) Zúčastněnému členovi skupinyZúčastněnému členovi skupiny může soud uložit, aby nahradil náklady hromadného řízeníhromadného řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobil svým zaviněním. § 63 Je-li v hromadném řízeníhromadném řízení více žalobců, jsou povinni nahradit náklady hromadného řízeníhromadného řízení společně a nerozdílně. Jsou-li tu však důvody zvláštního zřetele hodné, může soud povinnost k náhradě nákladů hromadného řízeníhromadného řízení mezi žalobce rozdělit podle poměru účastenství na věci a na řízení. Díl 2 Odměna žalobce § 64 (1) Směřuje-li hromadná žalobahromadná žaloba k uložení povinnosti něco konat, může žalobce v hromadné žaloběhromadné žalobě navrhnout, aby mu byla vůči žalovanému přiznána peněžitá odměna v procentuální části z přisouzeného plnění; právo zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny z přisouzeného plnění se v odpovídající hodnotě sníží. (2) Vylučuje-li povaha povinnosti něco konat, aby byla její procentuální část poskytnuta žalobci jako odměna v penězích, zejména spočívá-li povinnost v provedení prací a výkonů, může žalobce v hromadné žaloběhromadné žalobě navrhnout, aby mu byla peněžitá odměna přiznána v paušální výši. (3) Aniž by tím bylo dotčeno právo zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny z přisouzeného plnění, žalobce a žalovaný se mohou na podobě odměny žalobce dohodnout odchylně od zákona. § 65 Odměna žalobce musí být určena ve výši, která se zejména vzhledem k očekávané složitosti a délce hromadného řízeníhromadného řízení jeví jako přiměřená; odměna však nesmí přesáhnout 16 % z přisouzeného plnění nebo 2 500 000 Kč, byla-li stanovena paušálně. § 66 (1) Je-li v hromadném řízeníhromadném řízení více žalobců, mohou se písemně dohodnout na tom, jak má být mezi ně odměna rozdělena. (2) Nedohodnou-li se žalobci na způsobu rozdělení odměny, rozdělí soud odměnu mezi žalobce rovným dílem. Jsou-li tu však důvody zvláštního zřetele hodné, může soud odměnu mezi žalobce rozdělit podle poměru účastenství na věci a na řízení. § 67 Přiznáním odměny není dotčeno právo žalobce požadovat náhradu nákladů hromadného řízeníhromadného řízení, včetně odměny za zastupování advokátemadvokátem. HLAVA VII Rozhodnutí v hromadném řízení § 68 Rozhodnutí, kterým se hromadné řízení končí (1) V odůvodnění rozhodnutí, kterým se hromadné řízeníhromadné řízení končí, se soud vypořádá s vyjádřením podle § 12. (2) Ustanovení občanského soudního řádu o rozsudku pro uznání, je-li vydán na základě fikce uznání, a o rozkazním řízení se pro hromadné řízeníhromadné řízení nepoužijí. (3) Byla-li hromadná žalobahromadná žaloba podána ve sporu vyplývajícím z poměrů soukromého práva, k jejichž rozhodování by jinak byl příslušný správní orgán, doručí soud rozhodnutí, kterým se hromadné řízeníhromadné řízení končí, také tomuto orgánu. § 69 Uveřejnění rozhodnutí (1) Rozsudek ve věci nebo jiné rozhodnutí vydané v hromadném řízeníhromadném řízení ve věci samé, kterým se hromadné řízeníhromadné řízení končí, uveřejní soud bez zbytečného odkladu v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení. (2) Bylo-li hromadné žaloběhromadné žalobě alespoň částečně vyhověno, je žalovaný povinen zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny o výsledku řízení vhodným způsobem informovat; v ostatních případech má tuto povinnost žalobce. Při určení vhodného způsobu vychází účastník řízení z § 84 odst. 2 a 3; § 84 odst. 1 věta druhá se použije obdobně. § 70 Obsah rozsudku v hromadném řízení (1) Ve výroku rozsudku vydaného v hromadném řízeníhromadném řízení uvede soud také a) identifikační údajeidentifikační údaje všech zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny s uvedením, zda je jim přiznáno právo nebo oprávněný zájem, a b) u rozsudku, kterým byla žalovanému uložena povinnost něco konat, plnění náležející jednotlivým zúčastněným členům skupinyzúčastněným členům skupiny, způsob splnění povinnosti a lhůtu k plnění. (2) Údaje podle odstavce 1 uvede soud v rozsudku zpravidla odkazem na seznam zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny. Seznam zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny je přílohou rozsudku a považuje se za součást jeho výroku. (3) Ve výroku rozsudku, kterým bylo hromadné žaloběhromadné žalobě alespoň částečně vyhověno, uloží soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci odměnu ve výši odpovídající tomu, jak byla uvedena v usnesení o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby. Jestliže však byla výše odměny stanovena procentem z přisouzeného plnění a toto plnění přesáhne částku 100 000 000 Kč, může soud i bez návrhu procentuální výši odměny až o polovinu snížit, pokud se tato výše vzhledem ke skutečné složitosti a délce hromadného řízeníhromadného řízení již nejeví jako přiměřená. (4) Výrok pravomocného rozsudku vydaného v hromadném řízeníhromadném řízení je závazný pro všechny zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny ke dni vydání rozhodnutí. HLAVA VIII Společná ustanovení § 71 Běh promlčecí lhůty (1) Je-li vedeno hromadné řízeníhromadné řízení, staví se běh promlčecí lhůty podle § 648 věty první občanského zákoníku u práv zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny, která jsou hromadnou žalobouhromadnou žalobou uplatňována, přihlášením do hromadného řízeníhromadného řízení s účinky ke dni podání hromadné žalobyhromadné žaloby u soudu. (2) Vezme-li člen skupinyskupiny svoji přihlášku řádně zpět nebo rozhodne-li soud o vyloučení osoby ze seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny, o zastavení hromadného řízeníhromadného řízení nebo o odmítnutí hromadné žalobyhromadné žaloby, nepromlčí se právo zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny dříve než za 6 měsíců ode dne zpětvzetí přihlášky nebo ode dne, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci. § 72 Pořádková pokuta (1) Tomu, kdo nesplnil povinnost podle tohoto zákona, zejména neuveřejnil informace o zahájení a průběhu hromadného řízeníhromadného řízení nebo nepředložil důkazní prostředky, může soud usnesením uložit pořádkovou pokutu do výše 5 000 000 Kč. (2) Při určení výše pokuty soud přihlíží k významnosti porušené povinnosti, rozsahu a závažnosti jejího porušení a k tomu, aby uložená pokuta neměla ve vztahu k majetkovým poměrům osoby, které se ukládá, likvidační účinky. § 73 Předběžné opatření Pro posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření podaného před zahájením hromadného řízeníhromadného řízení ve věci samé právnickou osobou zapsanou na seznam oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele se použijí § 8, 9, § 13 odst. 1 písm. a) až c), § 14 a 15 obdobně. O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí 14 dnů poté, co byl podán. Procesní nástupnictví § 74 Ztratí-li žalobce v průběhu hromadného řízeníhromadného řízení způsobilost být účastníkem řízení nebo nesplňuje-li již podmínky podle tohoto zákona, nesplňuje-li právní nástupce žalobce podmínky podle tohoto zákona nebo nemá-li právní nástupce žalobce zájem v hromadném řízeníhromadném řízení pokračovat, uveřejní soud tuto skutečnost v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení s poučením, že nevstoupí-li nový žalobce do hromadného řízeníhromadného řízení ve lhůtě 3 měsíců od uveřejnění, soud hromadné řízeníhromadné řízení zastaví. § 75 (1) Zúčastněný člen skupinyZúčastněný člen skupiny může po uveřejnění skutečnosti podle § 74 soudu navrhnout, aby na místo žalobce vstoupil do hromadného řízeníhromadného řízení nový žalobce, který bude v hromadném řízeníhromadném řízení pokračovat. (2) V návrhu podle odstavce 1 musí být uvedena identifikace nově navrhovaného žalobce jako účastníka hromadného řízeníhromadného řízení a musí k němu být připojeno prohlášení navrhovaného žalobce, že se svým vstupem do hromadného řízeníhromadného řízení souhlasí. Podpis nově navrhovaného žalobce na prohlášení musí být úředně ověřen nebo v případě, že dokument obsahující prohlášení je zpracován v digitální podobě, musí k němu být připojen uznávaný elektronický podpis nově navrhovaného žalobce. (3) Splňuje-li navržený žalobce podmínky podle tohoto zákona, soud o jeho vstupu do hromadného řízeníhromadného řízení rozhodne usnesením, proti němuž není odvolání přípustné. Je-li podáno návrhů více, rozhodne soud o vstupu žalobce, který byl navržen jako první. (4) Nesplňuje-li navržený žalobce podmínky podle tohoto zákona nebo bylo-li již o vstupu žalobce rozhodnuto, soud návrh zamítne. (5) Nevstoupí-li nový žalobce do hromadného řízeníhromadného řízení ve lhůtě 3 měsíců od uveřejnění skutečnosti podle § 74 v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení, soud hromadné řízeníhromadné řízení zastaví a poučí zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny o a) možnosti zahájení individuálního řízeníindividuálního řízení, nebo b) tom, že se stali ze zákona zúčastněnými členy skupinyzúčastněnými členy skupiny jiného hromadného řízeníhromadného řízení a mohou vzít svoji přihlášku zpět, došlo-li ke změně hromadného řízeníhromadného řízení podle § 27. § 76 (1) Postup podle § 74 a 75 se nepoužije, pokud je v řízení žalobců více a je-li možné alespoň s jedním z nich v hromadném řízeníhromadném řízení pokračovat. Vůči žalobci, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo který již nesplňuje podmínky podle tohoto zákona, soud hromadné řízeníhromadné řízení zastaví. (2) Usnesení podle odstavce 1 soud uveřejní v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení. Odvolání proti usnesení mohou podat pouze žalobci. ČÁST TŘETÍ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY § 77 Vyjádření zúčastněných členů skupiny k odvolání (1) Jestliže soud návrhu žalobce ve věci samé zcela nevyhověl, je žalobce povinen zúčastněným členům skupinyzúčastněným členům skupiny umožnit, aby se k podání odvolání proti rozsudku vyjádřili ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho uveřejnění v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení. Vyjádření se zasílá žalobci. O právu podle věty první a způsobu jeho výkonu musí být zúčastnění členové skupinyzúčastnění členové skupiny v rozsudku poučeni. (2) Lhůta 15 dnů pro podání odvolání běží ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty podle odstavce 1. (3) Po marném uplynutí lhůty pro podání odvolání žalobce vyrozumí zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny o tom, že odvolání nepodal. § 78 Další opravné prostředky (1) V řízení o dovolání se § 77 použije obdobně. (2) V řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost se § 77 použije přiměřeně. ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VÝKONU ROZHODNUTÍ A O VZTAHU K INSOLVENČNÍMU ŘÍZENÍ HLAVA I Výkon rozhodnutí v hromadném řízení § 79 Obecné ustanovení Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na výkon rozhodnutí soudu podle tohoto zákona ustanovení občanského soudního řádu a exekučního řádu. § 80 (1) Ukládá-li rozhodnutí soudu podle tohoto zákona povinnost, při jejímž nesplnění se podle občanského soudního řádu povinnému ukládá pokuta, uloží mu soud nebo exekutor za porušení této povinnosti přiměřenou pokutu až do výše 5 000 000 Kč. (2) Při určení výše pokuty se přihlíží k významnosti porušené povinnosti, rozsahu a závažnosti jejího porušení a k tomu, aby uložená pokuta neměla ve vztahu k majetkovým poměrům povinného likvidační účinky. HLAVA II Vztah k insolvenčnímu řízení § 81 Úpadek žalovaného Bylo-li v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku žalovaného, vyrozumí žalobce zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny o tom, že mohou uplatnit svá práva v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení podáním přihlášky pohledávky nebo písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. § 82 Úpadek zúčastněného člena skupiny (1) Hromadné řízeníHromadné řízení se nepřerušuje prohlášením konkursu na majetek zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny nebo schválením jeho oddlužení. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny je oprávněn vykonávat práva tohoto zúčastněného člena skupinyzúčastněného člena skupiny v hromadném řízeníhromadném řízení namísto něj v rozsahu, ve kterém nabyl dispozičních oprávnění; o tom, že probíhá insolvenční řízeníinsolvenční řízení, vyrozumí insolvenční správceinsolvenční správce soud písemně bez zbytečného odkladu. ČÁST PÁTÁ UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ A REJSTŘÍK HROMADNÝCH ŘÍZENÍ HLAVA I Uveřejňování informací § 83 Uveřejňování informací soudem (1) Údaje o hromadném řízeníhromadném řízení a písemnosti, o nichž tak stanoví zákon, soud uveřejňuje v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení. (2) Jiné písemnosti vydané v hromadném řízeníhromadném řízení nebo údaje o tomto řízení může soud v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení uveřejnit, je-li to nezbytné k ochraně práv dotčených osob. (3) Není-li možné uveřejňovat údaje a písemnosti podle odstavců 1 a 2 v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení, zajistí ministerstvo jiné vhodné místo, jehož prostřednictvím bude soud tyto údaje a písemnosti uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Uveřejňování informací žalobcem § 84 (1) Žalobce je povinen uveřejňovat informace o zahájení a průběhu hromadného řízeníhromadného řízení ve věci samé způsobem, který určil soud v usnesení o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby. Žalobce je povinen uveřejňovat informace o hromadném řízeníhromadném řízení vždy také na svých internetových stránkách. (2) Způsob, rozsah a formu uveřejňování určí soud tak, aby byla podle okolností případu zajištěna nejvyšší možná informovanost všech členů skupinyskupiny včetně případných členů skupinyskupiny, kteří nemají obvyklý pobyt na území České republiky, a zároveň šetřena práva žalovaného. Je-li při vynaložení rozumného úsilí možné členy skupinyskupiny jednotlivě identifikovat, může soud uložit žalobci povinnost, aby členy skupinyskupiny vyrozuměl jednotlivě. (3) Způsobem uveřejňování informací podle odstavce 2 může být také uveřejňování v celostátních nebo místních médiích, v rozhlasovém a televizním vysílání, na jiných internetových stránkách nebo jiným způsobem v místě obvyklým. § 85 Uveřejňuje-li žalobce informace o průběhu hromadného řízeníhromadného řízení způsobem, který odporuje usnesení soudu o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby a zároveň neoprávněně zasahuje do práv žalovaného, může soud na návrh žalovaného žalobci uložit, aby se takového jednání zdržel nebo aby odstranil závadný stav. HLAVA II Rejstřík hromadných řízení § 86 Základní ustanovení (1) Rejstřík hromadných řízeníhromadných řízení je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo. (2) Rejstřík hromadných řízeníhromadných řízení vedou příslušné soudy. § 87 Údaje a písemnosti uveřejňované v rejstříku hromadných řízení (1) Rejstřík hromadných řízeníhromadných řízení obsahuje chronologický výčet jednotlivých hromadných řízeníhromadných řízení, v nichž bylo rozhodnuto o přípustnosti hromadné žalobyhromadné žaloby. (2) V rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení se u jednotlivých hromadných řízeníhromadných řízení způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňují alespoň a) spisová značka hromadného řízeníhromadného řízení, b) označení soudu, který je k projednání hromadného řízeníhromadného řízení příslušný, c) identifikační údajeidentifikační údaje o účastnících hromadného řízeníhromadného řízení a popřípadě také jejich právních zástupcích, d) předmět hromadného řízeníhromadného řízení a skutkový základ hromadné žalobyhromadné žaloby, e) předpoklady členství ve skupiněpředpoklady členství ve skupině, f) den, kdy byla hromadná žalobahromadná žaloba podána, g) den, kdy bylo zahájeno hromadné řízeníhromadné řízení ve věci samé, a h) písemnosti, u nichž tak stanoví tento zákon, nebo o jejichž uveřejnění rozhodl soud, které se v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení uveřejňují chronologicky s uvedením okamžiku jejich vložení. (3) Součástí rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení je také chronologický výčet řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelůspotřebitelů podle občanského soudního řádu; odstavec 2 písm. a) až d) a f) se použijí obdobně. Postup při uveřejňování § 88 (1) Údaje a písemnosti se v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení uveřejňují bez zbytečného odkladu. Uveřejňuje-li se podle tohoto zákona rozhodnutí soudu, uvede soud v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení bez zbytečného odkladu vždy i den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. (2) Údaje a písemnosti uveřejněné v rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení jsou veřejně přístupné a každý má právo se s nimi seznámit, nestanoví-li jiný právní předpis nebo nerozhodne-li soud z důvodu ochrany zákonem chráněného tajemství, utajovaných informacíutajovaných informací nebo osobních údajů jinak. (3) Obsahuje-li uveřejňovaná písemnost identifikační údajeidentifikační údaje o zúčastněných členech skupinyzúčastněných členech skupiny, je třeba písemnost před jejím uveřejněním upravit tak, aby z jejího textu nebylo možné jednotlivé zúčastněné členy skupinyzúčastněné členy skupiny identifikovat. § 89 Pro postup při uveřejňování údajů a písemností v hromadném řízeníhromadném řízení podle § 83 odst. 3 se § 87 odst. 2 a 3 a § 88 použijí obdobně. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 90 Povinnost spolupráce (1) Ministerstvo oznámí Evropské komisi adresu internetové stránky, na které je přístupný rejstřík hromadných řízeníhromadných řízení. (2) Ministerstvo poskytuje Evropské komisi informace o a) počtu a druhu skončených řízení o hromadných žalobáchhromadných žalobách a žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelůspotřebitelů podle občanského soudního řádu, b) druhu porušení předpisů a stranách řízení o žalobách podle písmene a), c) výsledcích řízení o žalobách podle písmene a). § 91 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou a) náležitosti rejstříku hromadných řízeníhromadných řízení, způsob jeho vedení a správy a rozsah a způsob uveřejňování údajů a písemností, b) náležitosti a datový formát formulářů podle § 32, 36 a 43, c) podrobnosti o způsobu vedení, náležitosti a datový formát seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny podle § 38 a d) způsob určení účelně vynaložených nákladů souvisejících s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupinyzúčastněných členů skupiny. § 92 Přechodné ustanovení (1) Podle tohoto zákona lze projednat a rozhodnout spory o práva nebo oprávněné zájmy, které vznikly po dni 24. listopadu 2020. (2) Individuální řízeníIndividuální řízení zahájené přede dnem 25. června 2023 se dokončí podle dosavadních právních předpisů; § 28 odst. 2 se nepoužije. § 93 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.
Zákon č. 180/2024 Sb.	Zákon č. 180/2024 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadném občanském řízení soudním Vyhlášeno 24. 6. 2024 14:03:07, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 180/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 180 ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadném občanském řízení soudním Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022, zákona č. 105/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 29/2024 Sb. a zákona č. 85/2024 Sb., se mění takto: 1. Za § 50l se vkládá nový § 50m, který včetně nadpisu zní: „§ 50m Doručování na ohlašovnu (1) Doručuje-li se adresátovi písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu místa trvalého pobytu, kterým je sídlo ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu podle zákona o evidenci obyvatel, odesílající soud uloží doručovanou písemnost u sebe a vyvěsí na úřední desce výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její zaslání na jinou adresu. (2) Výzva podle odstavce 1 musí obsahovat a) označení soudu, který písemnost vyhotovil, b) označení doručované písemnosti včetně informace, zda jde o písemnost doručovanou do vlastních rukou či nikoliv, c) označení adresáta a adresy trvalého pobytu adresáta, d) uvedení místa uložení písemnosti a konkrétního dne, do kterého si adresát může písemnost vyzvednout nebo požádat o doručení na jinou adresu, e) poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta. (3) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy podle odstavce 1 nebo nepodá-li ve stejné lhůtě žádost o zaslání písemnosti na jinou adresu, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Adresa, kterou adresát uvedl v žádosti, se považuje za adresu pro doručování podle § 46a odst. 2. (4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí a) pro doručování první písemnosti, která je adresátovi doručována v řízení, b) pro doručování písemností, u kterých je náhradní doručení vyloučeno, c) pro doručování písemností adresátovi v daném řízení, pokud si adresát ve lhůtě podle § 49 odst. 4 nebo § 50 odst. 2 vyzvedl písemnost podle písmene a).“. 2. V § 83 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 3. V § 151 odst. 2 větě první se slova „podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se“ zrušují. 4. V § 173 odst. 1 se slova „ , náhradní doručení je vyloučeno“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.“. 5. V § 174a odst. 1 se slova „a nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 000 000 Kč“ zrušují. 6. § 181 až 194 včetně nadpisu znějí: „Řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů § 181 Ustanovení § 182 až 194 se použijí na návrh na zahájení řízení nebo na nařízení předběžného opatření v oblasti ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů, kterými se právnická osoba k tomu určená členským státem Evropské unie nebo jiným státem, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, domáhá zdržení se protiprávního jednání nebo určení, zda žalovaný svým jednáním porušil právní povinnost (dále jen „žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů“). § 182 (1) Žalobcem v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů může být právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele, nebo společně více takovýchto osob. Splnění této podmínky ověří soud při prvním úkonu, který žalobce v řízení učinil. (2) Žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů musí kromě náležitostí návrhu na zahájení řízení obsahovat také a) označení, že jde o žalobu na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, a b) dostatečný popis dotčených spotřebitelů tak, aby bylo pro spotřebitele rozpoznatelné, že se jich žaloba týká. § 183 K řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů je v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze. § 184 Zahájení řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů brání tomu, aby proti témuž žalovanému bylo zahájeno další řízení o návrzích jiných osob požadujících z téhož jednání nebo stavu stejný nárok. § 185 Spotřebitel není účastníkem řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a nemůže se řízení zúčastnit ani jako vedlejší účastník. § 186 (1) Výrok pravomocného rozsudku v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů je závazný i pro spotřebitele oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu. (2) Odstavec 1 neplatí pro spotřebitele, který a) proti témuž žalovanému zahájil řízení pro nárok z téhož jednání nebo stavu před podáním žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, nebo b) se přihlásil do řízení podle zákona o hromadném občanském řízení soudním zahájeného před podáním žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů proti témuž žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu. § 187 (1) O průběhu řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů je žalobce povinen dotčené spotřebitele informovat v souladu s § 25h zákona o ochraně spotřebitele, popřípadě jakýmkoliv jiným vhodným způsobem tak, aby byla podle okolností případu zajištěna dostatečná informovanost všech dotčených spotřebitelů včetně případných spotřebitelů, kteří nemají obvyklý pobyt na území České republiky. (2) Bylo-li žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů alespoň částečně vyhověno, je žalovaný povinen spotřebitele, kterého se tato žaloba týká, na své náklady o výsledku řízení vhodným způsobem informovat. (3) Způsob, rozsah a formu informování podle odstavce 2 zvolí žalovaný tak, aby byla podle okolností případu zajištěna dostatečná informovanost všech dotčených spotřebitelů včetně případných spotřebitelů, kteří nemají obvyklý pobyt na území České republiky. Je-li při vynaložení rozumného úsilí možné spotřebitele jednotlivě identifikovat, je žalovaný povinen vyrozumět dotčené spotřebitele jednotlivě. Žalovaný je také vždy povinen informovat spotřebitele na svých internetových stránkách. § 188 (1) Soud uveřejňuje informace o průběhu řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů v rejstříku hromadných řízení vedeném podle zákona o hromadném občanském řízení soudním (dále jen „rejstřík hromadných řízení“). (2) Soud v rejstříku hromadných řízení uveřejní alespoň a) spisovou značku řízení a označení soudu, který je k projednání žaloby příslušný, b) identifikační údaje o účastnících řízení a popřípadě také o jejich právních zástupcích, c) předmět řízení a skutkový základ žaloby a d) den, kdy byla žaloba podána. (3) Soud v rejstříku hromadných řízení uveřejní vždy také žalobu na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě končí; to platí pro řízení o opravných prostředcích obdobně. Jiné písemnosti vydané v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů soud v rejstříku hromadných řízení uveřejní, je-li to třeba k ochraně práv dotčených spotřebitelů. Písemnosti se v rejstříku hromadných řízení uveřejňují chronologicky s uvedením okamžiku jejich vložení. § 189 (1) Údaje a písemnosti podle § 188 se v rejstříku hromadných řízení uveřejňují bez zbytečného odkladu. Uveřejňuje-li se podle tohoto zákona rozhodnutí, uvede soud v rejstříku hromadných řízení bez zbytečného odkladu vždy i den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. (2) Údaje a písemnosti uveřejněné v rejstříku hromadných řízení jsou veřejně přístupné a každý má právo se s nimi seznámit, nestanoví-li jiný právní předpis nebo nerozhodne-li soud z důvodu ochrany zákonem chráněného tajemství, utajovaných informací nebo osobních údajů jinak. (3) Obsahuje-li uveřejňovaná písemnost identifikační údaje o spotřebitelích, je třeba písemnost před jejím uveřejněním upravit tak, aby z jejího textu nebylo možné jednotlivé spotřebitele identifikovat. § 190 Není-li možné uveřejňovat údaje a písemnosti v rejstříku hromadných řízení, zajistí Ministerstvo spravedlnosti jiné vhodné místo, jehož prostřednictvím bude soud tyto údaje a písemnosti uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ustanovení § 188 odst. 2 a 3 a § 189 se použijí obdobně. § 191 Nesplní-li v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů některý z účastníků pravomocně uloženou povinnost předložit důkazní prostředky, aniž pro to má spravedlivý důvod, může soud skutečnost, která měla být důkazními prostředky v neprospěch tohoto účastníka prokázána, pokládat za prokázanou. § 192 Nákladem řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů jsou také účelně vynaložené náklady na informování spotřebitelů a na předložení důkazních prostředků. § 193 (1) Tomu, kdo nesplnil povinnost informovat dotčené spotřebitele o průběhu nebo výsledku řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů nebo povinnost předložit důkazní prostředky, může soud usnesením uložit pořádkovou pokutu do výše 5 000 000 Kč. (2) Nesplní-li žalovaný povinnost zdržet se protiprávního jednání, která mu byla v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů uložena vykonatelným rozhodnutím soudu, lze mu v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení uložit přiměřenou pokutu až do výše 5 000 000 Kč. (3) Při určení výše pokuty se přihlíží k významnosti porušené povinnosti, rozsahu a závažnosti jejího porušení a k tomu, aby uložená pokuta neměla ve vztahu k majetkovým poměrům povinného likvidační účinky. § 194 Po dobu řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů neběží promlčecí lhůta u práv, která spotřebitelům, jichž se tato žaloba týká, z protiprávního jednání nebo stavu vznikla. Pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí překážky, neskončí promlčecí lhůta dříve než za 6 měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.“. 7. V § 374a se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). Čl. II Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Ustanovení § 50m zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pouze na řízení zahájená po nabytí jeho účinnosti. 3. V řízeních o zdržení se protiprávního jednání ve věcech ochrany práv spotřebitelů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 83 odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 173 a 174a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ustanovení § 194 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pouze na práva z protiprávního jednání, ke kterému došlo dne 25. června 2023 nebo později. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. III Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 416/2022 Sb., zákona č. 285/2023 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 písm. a) se slovo „opatrovnických“ nahrazuje slovy „opatrovnictví člověka“. 2. V § 11 odst. 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele, v řízeních podle zákona o hromadném občanském řízení soudním nebo v řízeních o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu.“. 3. V příloze položce 22 se za bod 12 vkládá nový bod 13, který zní: „13. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo v hromadném občanském řízení soudním nebo v řízení o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu rozhodnuto ve věci samé, se vybere poplatek podle položky 41. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo v hromadném občanském řízení soudním rozhodnuto o přípustnosti hromadné žaloby, se vybere poplatek podle položky 41 bodu 2.“. Dosavadní body 13 a 14 se označují jako body 14 a 15. 4. Na konci přílohy se doplňuje položka 41, která zní: „Položka 41 1.\| Za návrh na zahájení hromadného občanského řízení soudního, jehož předmětem je peněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 1 nebo 3. Není-li v době vzniku poplatkové povinnosti možné, aby byla výše poplatku stanovena podle věty první, vybere se poplatek podle bodu 2 této položky.\| ---\|---\|--- 2.\| Za návrh na zahájení hromadného občanského řízení soudního, jehož předmětem není peněžité plnění, nebo za návrh na zahájení řízení o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu\| 30 000 Kč“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. IV Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 264/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 179/2019 Sb., zákona č. 164/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 374/2022 Sb., zákona č. 303/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 124/2024 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.“. 2. V § 1 odst. 1 písmeno d) zní: „d) oprávnění podávat zástupné žaloby.“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 3. V § 2 odst. 1 se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) zástupnou žalobou hromadná žaloba a návrh na nařízení předběžného opatření podle zákona o hromadném občanském řízení soudním, žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu a jiný obdobný návrh na zahájení řízení nebo na nařízení předběžného opatření podaný v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v zájmu skupiny spotřebitelů právnickou osobou k tomu určenou tímto státem, vystupuje-li tato právnická osoba v řízení jako žalobce.“. 4. Část osmá včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 58 zní: „ČÁST OSMÁ OPRÁVNĚNÍ PODÁVAT ZÁSTUPNÉ ŽALOBY § 25 Úvodní ustanovení (1) Oprávnění podávat zástupné žaloby má právnická osoba zařazená na seznam oprávněných osob. (2) Seznamem oprávněných osob se rozumí seznam vedený a) Evropskou komisí, na který se na základě seznamů z jednotlivých členských států zařazují osoby oprávněné podávat zástupné žaloby i v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než který je k podávání zástupných žalob určil (dále jen „evropský seznam oprávněných osob“), nebo b) Ministerstvem průmyslu a obchodu podle tohoto zákona (dále jen „český seznam oprávněných osob“). § 25a Český seznam oprávněných osob (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu zapíše do českého seznamu oprávněných osob právnickou osobu, pokud a) byla založena v souladu s právními předpisy České republiky, b) aktivně působí v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů po dobu alespoň 12 měsíců, c) její účel vyplývající ze zakladatelského právního jednání dokládá, že má oprávněný zájem na ochraně zájmů spotřebitelů, d) nebyla založena za účelem vytváření zisku, e) proti ní nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, f) je nezávislá a není ovlivňována jinými osobami, které mají hospodářský zájem na podání zástupné žaloby, s výjimkou spotřebitelů, přičemž má za tímto účelem zavedeny postupy umožňující předcházet takovému vlivu, jakož i střetu zájmů mezi jejími zájmy, zájmy případného poskytovatele financování a zájmy spotřebitelů, a g) na svých internetových stránkách jednoduše a srozumitelně informuje veřejnost o skutečnostech dokládajících splnění podmínek uvedených v písmenech a) až f), o svých zdrojích financování obecně, o své organizační a členské struktuře a o svém účelu a činnostech. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje český seznam oprávněných osob na svých internetových stránkách spolu s odkazem na internetové stránky evropského seznamu oprávněných osob a oznámí Evropské komisi adresu internetové stránky, na které je přístupný český seznam oprávněných osob. § 25b Zápis (1) Zápis do českého seznamu oprávněných osob se provádí na žádost právnické osoby. Žádost se podává písemně a obsahuje také účel právnické osoby vyplývající ze zakladatelského právního jednání a odkaz na její internetové stránky. (2) Splňuje-li žadatel podmínky podle § 25a odst. 1, zapíše Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců ode dne podání žádosti do českého seznamu oprávněných osob o žadateli a) jeho název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) jeho účel vyplývající ze zakladatelského právního jednání a c) odkaz na jeho internetové stránky. (3) O zápisu Ministerstvo průmyslu a obchodu žadatele vyrozumí nejpozději do 7 dnů ode dne jeho provedení. (4) Nejsou-li splněny podmínky podle § 25a odst. 1, Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců ode dne podání žádosti rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje některou z předepsaných podmínek a žadatele do českého seznamu oprávněných osob nezapíše. Toto rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. § 25c Kontaktní místo a kontrola (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je kontaktním místem pro účely prověření trvání existence podmínek podle § 25a odst. 1, pokud jde o právnické osoby zapsané na český seznam oprávněných osob58). (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu alespoň jednou za 5 let zkontroluje, zda právnické osoby uvedené v českém seznamu oprávněných osob splňují podmínky podle § 25a odst. 1 písm. b) až g). Takovou kontrolu ve vztahu k vybrané právnické osobě provede Ministerstvo průmyslu a obchodu také tehdy, navrhne-li to Evropská komise nebo příslušný orgán z jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. § 25d Oznamovací povinnost Zapsaná právnická osoba oznámí bez zbytečného odkladu Ministerstvu průmyslu a obchodu změnu údajů zapsaných v českém seznamu oprávněných osob, nebo že přestala splňovat některou z podmínek podle § 25a odst. 1 písm. b) až g). § 25e Změna zápisu údajů (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu provede změnu zápisu údajů v českém seznamu oprávněných osob, pokud o to zapsaná právnická osoba požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 25b odst. 4 se použije obdobně. (2) Neodpovídá-li stav zapsaný v českém seznamu oprávněných osob skutečnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu provede změnu zápisu údajů. (3) O změně zápisu údajů Ministerstvo průmyslu a obchodu vyrozumí zapsanou právnickou osobu do 7 dnů ode dne jejího provedení. § 25f Výmaz (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu vymaže právnickou osobu z českého seznamu oprávněných osob, pokud zapsaná právnická osoba zanikne nebo pokud tato osoba o výmaz požádá. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodne o výmazu právnické osoby z českého seznamu oprávněných osob, pokud zapsaná právnická osoba nesplňuje některou z podmínek podle § 25a odst. 1 písm. b) až g). (3) Řízení o výmazu právnické osoby z českého seznamu oprávněných osob zahajuje Ministerstvo průmyslu a obchodu z moci úřední. (4) Lze-li důvod pro výmaz právnické osoby z českého seznamu oprávněných osob odstranit, vyzve Ministerstvo průmyslu a obchodu zapsanou právnickou osobu před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne jí k tomu přiměřenou lhůtu. § 25g Informování Evropské komise Ministerstvo průmyslu a obchodu bez zbytečného odkladu informuje Evropskou komisi o zápisu, změně nebo výmazu údajů z českého seznamu oprávněných osob. § 25h Povinnost poskytovat informace o zástupných žalobách Právnická osoba uvedená v českém seznamu oprávněných osob je povinna na svých internetových stránkách veřejně poskytovat informace o své činnosti týkající se podávání zástupných žalob; právnická osoba je zejména povinna informovat o a) zástupných žalobách, které se rozhodla podat, b) stavu řízení o zástupných žalobách, které již u soudu podala, a c) výsledku řízení o jí podaných zástupných žalobách, o nichž bylo již rozhodnuto. 58) Čl. 5 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.“. Poznámky pod čarou č. 15 a 20 se zrušují. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Řízení o návrhu na zahájení řízení o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona osobou k tomu oprávněnou podle § 25 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Ministerstvo průmyslu a obchodu zapíše právnickou osobu, která byla ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazena do seznamu osob oprávněných k podání žalob na zdržení se protiprávního jednání v oblasti ochrany práv spotřebitelů podle § 25 odst. 2 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na seznam českých oprávněných osob, pokud o to tato osoba požádá nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost se podává písemně a obsahuje také účel právnické osoby vyplývající ze zakladatelského právního jednání a odkaz na její internetové stránky. O zápisu Ministerstvo průmyslu a obchodu právnickou osobu vyrozumí nejpozději do 7 dnů ode dne jeho provedení. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 182/2024 Sb.	Zákon č. 182/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 24. 6. 2024 14:14:58, datum účinnosti 1. 8. 2024, částka 182/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna vodního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2024 182 ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna vodního zákona Čl. I Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 3 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 66 zní: „h) k vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky, zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky vznikajících při přípravě jídel, osobní hygieně nebo jako produkt lidského metabolismu při provozu tábora, který je zotavovací akcí nebo jinou podobnou akcí pro děti podle jiného právního předpisu66), pokud 1. počet účastníků ve věku do 15 let nepřesahuje 60, 2. ubytování účastníků je zajištěno výhradně ve stanech a 3. jsou provedena opatření k zamezení ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod. 66) § 8 až 12 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Žádost o vydání povolení k nakládání s vodami obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) základní popis nakládání s vodami, jeho druh, rozsah a účel a b) identifikační údaje o místu nakládání s vodami. (2) Součástí žádosti je a) dokumentace pro povolení stavby, pokud má sloužit k povolovanému nakládání s vodami, b) souhlas vlastníka pozemku nebo stavby vodního díla dotčených povolovaným nakládáním s vodami, není-li žadatel jejich vlastníkem; souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu a musí obsahovat podpis vlastníka pozemku nebo stavby vodního díla a jeho identifikační údaje, kterými jsou u 1. fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště, 2. právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, c) čestné prohlášení o vlastnickém právu ke stavbě vodního díla, pokud má k povolovanému nakládání s vodami sloužit stávající vodní dílo a toto vodní dílo není předmětem evidence v katastru nemovitostí, d) stanovisko správce povodí; to neplatí v případě žádosti o povolení k odběru podzemních vod pro potřeby domácností a o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních pro potřeby domácností, e) vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být povolovaným nakládáním s vodami dotčen vodní tok, f) údaje o průtocích vody ve vodním toku, pokud má být povolovaným nakládáním s vodami dotčen vodní tok, g) návrh minimálního zůstatkového průtoku, místo a způsob jeho měření, pokud povolované nakládání s vodami může mít za následek snížení průtoku vodního toku, h) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud je povolováno nakládání s podzemními vodami, a i) prováděcí projekt sanačních prací, jedná-li se o nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. e).“. 3. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a (1) Žádost o povolení k některým činnostem podle § 14 odst. 1 obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) základní popis činnosti, její rozsah a účel a b) identifikační údaje o místu, na němž se má činnost uskutečnit. (2) Součástí žádosti je a) doklad, jímž se prokazuje právo žadatele k nemovité věci, která má být dotčena povolovanou činností, pokud vodoprávní úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí, b) dokumentace k povolované činnosti, včetně popisu jejích předpokládaných účinků na okolí, c) stanovisko správce povodí a d) vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být povolovanou činností dotčen vodní tok.“. 4. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a (1) Žádost o povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) základní údaje o vypouštění těchto odpadních vod, jeho rozsahu a účelu a b) identifikační údaje o místu vypouštění těchto odpadních vod. (2) Součástí žádosti je a) souhlas vlastníka, popřípadě provozovatele kanalizace a b) doklad o ověření požadovaných vlastností zařízení určeného k čištění nebo zneškodňování odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky v případě, že se účinnost zařízení prokazuje prohlášením o shodě nebo atestem uznávané zkušebny.“. 5. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní: „§ 17a (1) Žádost o souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) základní popis záměru, jeho rozsah a účel a b) identifikační údaje o místu, na němž se má záměr uskutečnit. (2) Součástí žádosti je a) dokumentace stavby, zařízení nebo činnosti, s výjimkou souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. i), b) odborné posouzení vlivu záměru na odtokové poměry, pokud jím mohou být dotčeny, c) stanovisko správce povodí, s výjimkou souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. g) a i) pro potřeby domácností, d) vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být záměrem dotčen vodní tok, a e) projekt geologických prací v případě souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. i).“. 6. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní: „§ 18a (1) Žádost o vyjádření podle § 18 obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) základní popis záměru, jeho rozsah a účel a b) identifikační údaje o místu, na němž se má záměr uskutečnit. (2) Součástí žádosti je stanovisko správce povodí.“. 7. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 67 zní: „§ 19a Registr výpustí (1) Zřizuje se registr výpustí ze zdrojů znečištění do vod povrchových (dále jen „registr výpustí“) jako informační systém veřejné správy, který slouží vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii při zneškodňování havárie, při šetření příčin havárie a pro shromažďování informací o potenciálních zdrojích ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. (2) Správcem registru výpustí je Ministerstvo životního prostředí. (3) Registr výpustí zahrnuje údaje o výpustech a) ke kterým je vydáno povolení k vypouštění odpadních vod nebo vypouštění důlních vod do vod povrchových v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci a které jsou vedeny v evidenci vypouštění odpadních vod a důlních vod podle § 22 odst. 3 písm. b), b) nacházejících se v území v blízkosti provozů s integrovaným povolením67) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, c) nacházejících se na významných vodních tocích, mimo výpustí podle písmen a) a b), nebo d) nacházejících se na drobných vodních tocích, mimo výpustí podle písmen a) a b). (4) Identifikaci výpustí podle odstavce 3 písm. b) a c) pořizují a do registru výpustí předávají příslušní správci povodí. (5) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení registru výpustí, rozsah a způsob stanovení území v blízkosti provozů s integrovaným povolením67) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a rozsah údajů a způsob jejich zjišťování a vkládání do registru výpustí. (6) Vodoprávní úřady průběžně vkládají do registru výpustí údaje o zjištěných výpustech, s výjimkou údajů o objektech důležitých pro obranu státu, v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 5 a předávají je v elektronické podobě Ministerstvu životního prostředí. 67) Zákon č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 23a odst. 8 písm. b) se slovo „nadřazeného“ nahrazuje slovem „převažujícího“. 9. V § 23a se doplňují odstavce 12 a 13, které znějí: „(12) Žádost o udělení výjimky podle odstavce 8 obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) základní popis záměru, jeho rozsah a účel a b) identifikační údaje o místu, na němž se má záměr uskutečnit. (13) Součástí žádosti je a) projektová dokumentace nebo popis záměru, b) údaje o plnění podmínek pro udělení výjimky, c) stanovisko správce povodí a d) správní úkon, z něhož vyplývá, že záměr nelze povolit ani provést bez udělení výjimky podle odstavce 8, byl-li vydán jiným správním orgánem než příslušným k udělení výjimky.“. 10. Za § 23a se vkládá nový § 23b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 68 zní: „§ 23b Zvláštní ustanovení o povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (1) Má se za to, že plánování, výstavba, modernizace a provoz zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k soustavě a související soustava samotná a skladovací zařízení, jsou při posuzování existence převažujícího veřejného zájmu nebo převahy přínosů nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj podle § 23a odst. 8 písm. b) v převažujícím veřejném zájmu a že slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti68). (2) Odstavec 1 se neuplatní v případě plánování a výstavby nových obnovitelných zdrojů využívajících energii vodního toku. 68) Článek 16f směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652.“. 11. V § 25 odst. 1 písm. a) bodě 3 se slova „a návrhů zvláštních cílů ochrany vod“ zrušují. 12. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní: „§ 30a (1) Návrh na stanovení ochranného pásma vodního zdroje obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu základní údaje o navrhovaném ochranném pásmu vodního zdroje, jeho rozsahu a účelu, včetně zdůvodnění konkrétních ochranných opatření. (2) Součástí návrhu je a) popis a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, charakteristika území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje, analýza rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje a návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění, b) záznam podrobného měření změn obsahující geometrické a polohové určení ochranného pásma, pokud jeho hranice není shodná s hranicemi parcel v katastrální mapě, c) seznam nemovitých věcí podle obcí a katastrálních území s uvedením parcelních čísel, na kterých je navrhováno ochranné pásmo, popřípadě pásma, d) povolení stavby vodního díla a povolení užívání vodního díla, pokud má být ochranným pásmem dotčeno stávající vodní dílo, e) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, pokud mají být dotčeny ochranným pásmem, bylo-li vydáno jiným vodoprávním úřadem než příslušným ke stanovení ochranného pásma, f) stanovisko správce povodí a g) vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být ochranným pásmem dotčen vodní tok.“. 13. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 69 zní: „§ 38a Kontinuální sledování znečištění odpadních vod (1) Kdo vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, prioritních nebezpečných látek nebo nebezpečných závadných látek podle části II bodů 1 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových, je povinen v souladu s povolením k jejich vypouštění provádět kontinuální sledování vybraných ukazatelů znečištění odpadních vod. To neplatí, pokud jsou odpadní vody vypouštěny ze zařízení69), ve kterém probíhá pouze průmyslová činnost kategorie 1.1 podle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci bez ohledu na prahovou hodnotu kapacity zařízení. (2) Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví místo, způsob a podmínky kontinuálního sledování včetně způsobu a doby uchování vzorků pro případ následné kontrolní analýzy, přičemž přihlíží k dostupnosti technologií kontinuálního sledování umožňujících s ohledem na složení vypouštěných odpadních vod sledovat ukazatele indikující vznik havárie a k ekonomické únosnosti těchto technologií. Místem kontinuálního sledování se rozumí zejména místo na odtoku z čistírny odpadních vod v rámci areálu znečišťovatele. (3) Znečišťovatel je povinen průběžně zaznamenávat, vyhodnocovat a uchovávat výsledky kontinuálního sledování vypouštěných odpadních vod po dobu 3 kalendářních let. Pokud lze z výsledků kontinuálního sledování usuzovat na možnost vzniku havárie, je znečišťovatel povinen učinit odpovídající opatření k zabránění jejímu vzniku. (4) Znečišťovatel je povinen zajistit a řádně provozovat technické prostředky pro kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod. (5) Náležitosti a způsob provádění kontinuálního sledování, způsob určení a stanovení ukazatelů znečištění kontinuálním sledováním včetně způsobu a doby uchování vzorků pro případ následné kontrolní analýzy, vyhodnocení kontinuálního sledování a náležitosti technických prostředků pro jeho provádění stanoví Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. 69) § 2 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. Za § 38a se vkládá nový § 38b, který zní: „§ 38b (1) Žádost o stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) základní popis vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních, jeho rozsah a účel a b) identifikační údaje o místu jejich vypouštění. (2) Součástí žádosti je a) čestné prohlášení o vlastnickém právu ke stavbě vodního díla, pokud povolení k vypouštění důlních vod souvisí se stávajícím vodním dílem, a toto vodní dílo není předmětem evidence v katastru nemovitostí, b) stanovisko správce povodí, c) vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být povolovaným vypouštěním důlních vod dotčen vodní tok, a d) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud se jedná o vypouštění důlních vod do vod podzemních.“. 15. V § 39 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a po schválení vodoprávním úřadem vloží havarijní plán do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí“. 16. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní: „§ 39a (1) Žádost o stanovení podmínek pro použití závadných látek nebo o povolení výjimky při použití závadných látek obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) základní popis použití závadných látek, jeho rozsah a účel a b) identifikační údaje o místu, na němž mají být závadné látky použity. (2) Součástí žádosti je a) stanovisko správce povodí, b) vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být při použití závadných látek dotčen vodní tok, c) identifikační údaje a bezpečnostní listy závadných látek, jsou-li k dispozici, a zdůvodnění výběru a množství závadných látek ve vztahu k účelu výjimky, d) povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. e), pokud o něj není žádáno současně se žádostí o výjimku, a doklad o tom, že je žadatel oprávněným podle § 8 odst. 2, nebo mu oprávněný umožnil výkon svého povolení, pokud bylo povolení vydáno jiné osobě, e) v případě žádosti o stanovení podmínek pro použití závadných látek podle § 9 odst. 7 nebo povolení výjimky při použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb dále 1. povolení k nakládání s vodami, pokud o něj není žádáno současně se žádostí o výjimku, a doklad o tom, že je žadatel oprávněným podle § 8 odst. 2 nebo mu oprávněný umožnil výkon svého povolení, pokud bylo povolení vydáno jiné osobě, 2. výsledky rozborů vody v rybnících, pokud byly předcházejícím rozhodnutím o výjimce nařízeny a nebyly zasílány krajskému úřadu průběžně, 3. vyjádření krajské hygienické stanice, pokud je nádrž zařazena do seznamu sestaveného podle zákona o ochraně veřejného zdraví48), a 4. předpoklad druhové skladby obsádky rybníka a f) v případě žádosti o udělení výjimky při používání závadných látek v rámci schválených sanačních technologií dále prováděcí projekt sanačních prací, ze kterého bude zřejmé 1. množství závadných látek, které budou aplikovány v jednotlivých etapách a za celou dobu sanace, 2. popis použití závadných látek a 3. identifikace místa použití spočívající v označení aplikačních objektů s uvedením parcelních čísel pozemků.“. 17. V § 40 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Havárií je vždy závažné zhoršení nebo závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami podle části II bodů 1 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, prioritními nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními látkami a radioaktivními odpady nebo zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v ochranném pásmu vodního zdroje. (3) Za součást havárie se považují rovněž technické poruchy a závady zařízení k zachycování, skladování, likvidaci, dopravě nebo odkládání závadných látek, které havárii předcházely a jsou s ní v příčinné souvislosti.“. 18. § 41 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 35 zní: „§ 41 Povinnosti při havárii (1) Ten, kdo způsobí havárii (dále jen „původce havárie“), nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky. (2) Původce havárie je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie (dále jen „zneškodňování havárie“). Přitom se řídí schváleným havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu příslušného podle místa havárie, České inspekce životního prostředí nebo Hasičského záchranného sboru České republiky při provádění záchranných a likvidačních prací. Za místo havárie se považuje místo vzniku havárie nebo, není-li místo vzniku havárie známo, místo, kde byla havárie poprvé zjištěna. (3) Hasičský záchranný sbor České republiky neprodleně informuje o jemu nahlášené havárii vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, správce povodí, Českou inspekci životního prostředí a Policii České republiky. Dojde-li k havárii v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod nebo na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 34, informuje Česká inspekce životního prostředí neprodleně Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li při havárii k ohrožení nebo znečištění zdroje pitné vody, informuje vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie neprodleně příslušnou krajskou hygienickou stanici. (4) Řízení prací při zneškodňování havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie, se kterým spolupracuje Hasičský záchranný sbor České republiky. Záchranné a likvidační práce při havárii35) řídí Hasičský záchranný sbor České republiky. (5) Šetření příčin havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie. Pro účely šetření příčin havárie správce povodí zajistí odběry vzorků havárií zasažené povrchové nebo podzemní vody, včetně příslušných vzorků sedimentů a živých organismů a vypouštěných odpadních vod v havárií zasaženém území, a jejich bezodkladné předání laboratoři s příslušnou akreditací pro rozbor uvedených vzorků; tím není dotčena možnost odběru vzorků orgány nebo osobami uvedenými v odstavci 6. (6) Česká inspekce životního prostředí, správci povodí, Policie České republiky, Vojenská policie a vodoprávní úřady, jejichž správní obvody byly havárií zasaženy, spolupracují při řízení prací při zneškodňování havárie a při šetření příčin havárie, pokud k tomu byly vyzvány Hasičským záchranným sborem České republiky nebo vodoprávním úřadem příslušným podle místa havárie, popřípadě krajským úřadem podle § 107 odst. 1 písm. d). (7) Jde-li o havárii, kterou lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí, Česká inspekce životního prostředí může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárií; odstavce 4 až 6 se použijí obdobně. (8) Původce havárie je povinen na výzvu orgánu nebo osoby uvedené v odstavci 3 při zneškodňování havárie s těmito orgány a osobami spolupracovat. (9) Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie, jsou povinny poskytnout potřebné údaje Hasičskému záchrannému sboru České republiky, vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie a České inspekci životního prostředí, pokud si jejich poskytnutí vyžádají. (10) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah hlášení havárií Hasičskému záchrannému sboru České republiky, jejich zneškodňování, šetření jejich příčin a způsob odběru vzorků. 35) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 42 odst. 1 větě první se slova „závadného stavu (dále jen „opatření k nápravě“), popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci“ nahrazují slovy „spočívající v odstranění následků závadného stavu, popřípadě též v opatření náhradního zdroje vody, pokud to vyžaduje povaha věci“. 20. V § 42 odst. 1 větě poslední se slova „Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany“ nahrazují slovy „základních složek integrovaného záchranného systému“ a slovo „použili“ se nahrazuje slovem „použily“. 21. V § 42 odst. 4 větě druhé se slova „osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů,23)“ nahrazují slovy „nebo podnikající fyzické osobě,“. 22. V § 42 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větami „K účelu úhrady plateb za provedená opatření k nápravě zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč. Obec s rozšířenou působností, jejíž úřad plní funkci vodoprávního úřadu, který provedení opatření k nápravě uložil, požádá příslušný kraj o úhradu platby za provedené opatření k nápravě. Příslušný kraj zašle bez zbytečného odkladu peněžní prostředky v dohodnuté výši obci s rozšířenou působností, která je zašle osobě, která opatření k nápravě provedla.“. 23. V § 47 odst. 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu výpustě v korytech vodních toků v případech, kdy zjistí, že k nim není vydáno platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 8 odst. 1 písm. c).“. 24. V § 55a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „odstranění“ vkládají slova „musí být zohledněno umožnění překonání díla přenesením nebo splutím v místech užívání povrchových vod k rekreační plavbě a“ a za slova „vodního toku“ se vkládají slova „a musí být umožněno jejich překonání v rámci vodní cesty“. 25. V § 55a odst. 2 písm. c) se za slovo „kdy“ vkládají slova „překonání díla nebo“. 26. V § 59 odst. 1 písm. a) se za slovo „obsah“ vkládají slova „provozního řádu vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových nebo“. 27. V § 59 odstavec 2 zní: „(2) Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke schválení provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových nebo manipulační řád vodního díla. Vodoprávní úřad může vlastníkovi vodního díla stanovit podmínky pro zpracování provozního nebo manipulačního řádu a lhůtu k jeho předložení. Dále může vlastníkovi vodního díla uložit, aby provedl doplnění nebo jiné úpravy předloženého provozního nebo manipulačního řádu. Vodoprávní úřad může též vlastníkovi vodního díla uložit, aby provedl změnu schváleného provozního nebo manipulačního řádu a tuto změnu předložil ke schválení. Provozní nebo manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu, která nepřesahuje dobu platnosti povolení k vypouštění odpadních vod.“. 28. V § 59 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Žádost o schválení manipulačního řádu vodního díla obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu základní údaje o vodním díle. (7) Součástí žádosti je a) povolení k nakládání s vodami související s vodním dílem, jehož manipulační řád má být schválen, a, bylo-li povolení vydáno jiné osobě než žadateli, doklad o tom, že mu oprávněný umožnil výkon svého povolení, b) povolení užívání vodního díla, c) manipulační řád, d) stanovisko správce povodí a e) vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud se jedná o manipulační řád vodního díla, kterým má být dotčen vodní tok.“. 29. V § 59a se za slova „strpět za“ vkládá slovo „jednorázovou“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Tato povinnost vázne na pozemku jako služebnost ve prospěch vodního díla, a není-li to možné, tak ve prospěch osoby, která je vlastníkem stavby vodního díla podle § 55 odst. 1 tohoto zákona.“. 30. V § 59a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Katastrální úřad zapíše na základě osvědčení vodoprávního úřadu služebnost podle odstavce 1 na návrh vlastníka vodního díla na dobu jeho trvání do katastru nemovitostí; souhlas vlastníka pozemku se nevyžaduje. (3) Vodoprávní úřad vydá vlastníku vodního díla na jeho žádost osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle odstavce 1 v rozsahu podle vět druhé a třetí na základě předložené dokumentace nebo dokladu, které je vlastník vodního díla povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby podle stavebního zákona. Vodoprávní úřad osvědčí, o jaké vodní dílo, jemuž služebnost svědčí, se jedná, na jakých pozemcích označených podle zvláštního předpisu se toto vodní dílo nachází a okamžik jeho vybudování, případně konstatování, že bylo vybudováno před 1. lednem 2002. Pokud služebnost zatěžuje pouze část pozemku nebo je toho třeba z jiného důvodu, je součástí osvědčení vodoprávního úřadu i geometrický plán předložený vlastníkem vodního díla, kterým je zatížená část pozemku vymezena.“. 31. V § 61 odstavec 13 zní: „(13) Pověření k výkonu činností podle odstavce 10 věty první lze udělit pouze právnické osobě, která má odborné, personální a materiální vybavení a splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon těchto činností. Předpoklady fyzické odborně způsobilé osoby pro kvalifikovaný výkon technickobezpečnostního dohledu jsou a) pro provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly I. kategorie a zpracování posudků pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na vodní hospodářství a vodní stavby nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání a nepřetržitá odborná praxe vykonávaná nejméně posledních 10 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly II. kategorie, b) pro provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly II. kategorie vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na vodní hospodářství a vodní stavby nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání a nepřetržitá odborná praxe vykonávaná nejméně posledních 10 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly III. kategorie, c) pro provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly III. kategorie vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na vodní hospodářství a vodní stavby nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání a odborná praxe nejméně 5 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly IV. kategorie nebo nejméně 8 let při navrhování nebo provozování vodních děl III. nebo vyšší kategorie nebo středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou technického směru s vazbou na vodní díla a odborná praxe nejméně 8 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly IV. kategorie nebo nejméně 10 let odborné praxe při navrhování nebo provozování vodních děl III. nebo vyšší kategorie.“. 32. V § 61 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Žádost o udělení pověření k výkonu technickobezpečnostního dohledu obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) doklad prokazující odborné a personální vybavení, a to 1. doklad o bezúhonnosti členů statutárního orgánu a osoby nebo osob odpovědných za výkon technickobezpečnostního dohledu podle zvláštního právního předpisu, 2. souhlasné prohlášení fyzické odborně způsobilé osoby s jejím určením jako osoby odpovědné za výkon technickobezpečnostního dohledu, nebo zpracování posudků pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu, 3. reference k výkonu technickobezpečnostního dohledu fyzické odborně způsobilé osoby v případě, kdy žadatel žádá o udělení pověření k výkonu technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly I. a II. kategorie, 4. osvědčení odborných předpokladů v oboru bezpečnosti vodních děl, zejména osvědčení o autorizaci, osvědčení o znalecké činnosti, zavedení systému jakosti, b) doklad prokazující materiální a technické vybavení pro specializované činnosti, c) doklad prokazující splnění předpokladů fyzické odborně způsobilé osoby pro kvalifikovaný výkon technickobezpečnostního dohledu.“. Dosavadní odstavce 14 a 15 se označují jako odstavce 15 a 16. 33. V § 77 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy“. 34. V § 77 odst. 2 písm. b) se slovo „stanovené“ nahrazuje slovy „v rozsahu stanoveném“. 35. V § 77 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy“. 36. V § 77 odst. 3 písm. b) se slovo „stanovené“ nahrazuje slovy „v rozsahu stanoveném“. 37. V § 104 odst. 3 se za slova „báňské správě7b)“ vkládají slova „a při povolování záměru podle stavebního zákona“. 38. V § 107 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ ; v případě mimořádné situace přesahující území správního obvodu jednoho krajského úřadu činí opatření ten z krajských úřadů, v jehož správním obvodu mimořádná situace vznikla, nebo není-li známo místo vzniku mimořádné situace, činí opatření ten z krajských úřadů, jehož správní obvod je mimořádnou situací nejvíce zasažen; v případě havárií činí krajský úřad opatření podle § 41 a 42 a s krajským úřadem, který činí tato opatření, spolupracuje krajský úřad, jehož správní obvod byl havárií zasažen“. 39. V § 107 odst. 1 písm. s) se za slovo „schvalovat“ vkládají slova „provozní řády vodních děl pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových a“. 40. V § 107a úvodní části ustanovení se za slova „Stavební úřady“ vkládají slova „ , které podle stavebního zákona vykonávají působnost ve věcech vodních děl“. 41. V § 107a se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) vydávají osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle § 59a odst. 3,“. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena e) až j). 42. V § 108 odst. 2 se za slova „stanoviska k“ vkládají slova „politice územního rozvoje,“. 43. V § 115 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 21 se označují jako odstavce 2 až 20. 44. V § 115 odst. 16 se za slova „vodního díla“ vkládají slova „a provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových“. 45. Za § 115a se vkládá nový § 115b, který včetně poznámky pod čarou č. 70 zní: „§ 115b (1) Žádost podle § 9a, 14a, 16a, 17a, 18a, § 23a odst. 12 a 13, § 38b, 39a, § 59 odst. 6 a 7 nebo návrh podle § 30a se podává na formuláři, který stanoví Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou. (2) Vodoprávní úřad ve výrokové části rozhodnutí, v opatření obecné povahy a v závazné části závazného stanoviska vydávaných podle § 8 odst. 1, § 14 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 23a odst. 8, § 30 odst. 1, § 38 odst. 5, § 39 odst. 7 a § 104 odst. 3 uvede a) název záměrem dotčeného vodního toku a číselný identifikátor vodního toku podle údajů v evidenci vodních toků, číslo hydrologického pořadí povodí, název a kód útvaru povrchových vod a říční kilometr vodního toku (staničení), b) číslo záměrem dotčeného hydrogeologického rajonu a název a kód útvaru podzemních vod a c) polohu záměru, a to orientačně souřadnicemi určenými v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální70). 70) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 159/2023 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů závazných na celém území České republiky, databází geodetických a geografických údajů a státních mapových děl vytvářených pro celé území České republiky a zásadách jejich používání.“. 46. V § 116 odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových bez povolení k jejich vypouštění nebo do vod podzemních,“. Dosavadní písmena l) až u) se označují jako písmena m) až v). 47. V § 116 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), k), n), p), q), r) nebo t), b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), o), s), u) nebo v), c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) až f) nebo h), d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene m), nebo e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene l).“. 48. V § 116 odst. 3 a 4 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“. 49. V § 118 odst. 4 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 50. V § 118 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových.“. 51. V § 119 odst. 4 písm. g) se za slovo „manipulační“ vkládají slova „nebo provozní“. 52. V § 122 odst. 7 písm. c) se slova „ , odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4; je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace, lze uložit pokutu do 500 000 Kč“ nahrazují slovy „písm. b) nebo odstavce 2 písm. b)“. 53. V § 122 odst. 7 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 54. V § 122 odst. 7 písm. e) se částka „200 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“ a za slovo „podle“ se vkládají slova „odstavce 1 písm. a) nebo“. 55. V § 122 odst. 7 písm. f) se částka „500 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“. 56. V § 122 se odstavec 8 zrušuje. 57. V § 123 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že a) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1, b) neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování havárie nebo se při zneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podle § 41 odst. 2, nebo c) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování havárie podle § 41 odst. 8.“. 58. V § 123 odst. 2 písm. a) se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 59. V § 123 odst. 2 písm. b) se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“. 60. V § 125a odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových bez povolení k nakládání s vodami nebo do vod podzemních,“. Dosavadní písmena m) až w) se označují jako písmena n) až x). 61. V § 125a odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), q) nebo r), b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. u), c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j), k), l), o), s), t) nebo w), d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e), h), p) nebo x), e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo v), nebo f) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle 1. odstavce 1 písm. b) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, nebo 2. odstavce 1 písm. d), nebo g) do 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle 1. odstavce 1 písm. m), nebo 2. odstavce 1 písm. n) a pachatel způsobí únik zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových nebo podzemních.“. 62. V § 125a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 63. V § 125a odst. 5 se slova „4 nebo 5“ nahrazují slovy „3 nebo 4“. 64. V § 125c odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 65. V § 125c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) neprovádí kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod podle § 38a.“. 66. V § 125c odst. 5 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 67. V § 125c se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, nebo e) do 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových.“. 68. V § 125c odst. 5 písmeno d) zní: „d) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle 1. odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, nebo 2. odstavce 1 písm. d),“. 69. V § 125c se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), kterým byla způsobena havárie, pokud měl původce havárie v době jejího vzniku současně uloženou povinnost provádění kontinuálního sledování vypouštěných odpadních vod podle § 38a a tuto povinnost řádně neplnil.“. 70. V § 125c se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 71. V § 125c odst. 6 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 72. V § 125c odst. 6 a 7 větě druhé se slova „6 a 7“ nahrazují slovy „5 a 6“. 73. V § 125c odst. 7 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 74. V § 125d odst. 5 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno g) se vkládá nové písmeno h), které zní: „h) nezpracuje nebo nepředloží ke schválení provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 2, nebo“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 75. V § 125d odst. 8 písm. b) se slova „nebo h)“ nahrazují slovy „ , h) nebo i)“. 76. V § 125g odstavec 7 zní: „(7) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6, b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5, c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b), d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, e) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), f) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 3, nebo g) do 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 a způsobí-li pachatel únik zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod podzemních nebo povrchových.“. 77. V § 125g se odstavec 8 zrušuje. 78. § 125h včetně nadpisu zní: „§ 125h Porušení povinností při haváriích (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že a) způsobí havárii podle § 40, nejde-li o havárii způsobenou únikem provozních kapalin po dopravní nehodě na pozemní komunikaci nebo havárii způsobenou porušením povinnosti, na které tento nebo jiný zákon stanoví přísnější správní trest, b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1, c) neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování havárie nebo se při zneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podle § 41 odst. 2, nebo d) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování havárie podle § 41 odst. 8. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 1, b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 9, nebo c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) nebo c), c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo e) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).“. 79. V § 125l odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to se nepoužije pro přestupek podle § 125a odst. 1 písm. m), § 125a odst. 2 písm. g) bodu 2, § 125c odst. 5 písm. e) nebo § 125g odst. 7 písm. g)“. 80. V § 125l odst. 2 větě první se za text „§ 125c odst. 5 písm. e)“ vkládají slova „nebo f)“. 81. V § 126 odst. 5 větě první se za text „§ 39 odst. 2 písm. a)“ vkládají slova „nebo § 59 odst. 2“. 82. V § 126 odst. 8 se za text „§ 56 odst. 5,“ vkládá text „§ 59 odst. 2,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Správní řízení podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nebyla před tímto dnem pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Provozní řády vodních děl pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových zpracované podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2024, se považují za schválené podle § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2024. 3. Údaje o výpustech podle § 19a odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, budou do registru výpustí ze zdrojů znečištění vloženy do 31. prosince 2025. 4. Údaje o výpustech podle § 19a odst. 3 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, budou do registru výpustí ze zdrojů znečištění vloženy do 31. prosince 2029. 5. Havarijní plán schválený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vloží uživatel závadných látek do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, při nejbližší aktualizaci havarijního plánu, nejpozději však do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. V řízení o náhradě za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončeno, určí soud náhradu podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v celkové souhrnné výši do výše odpovídající jednorázové náhradě stanovené podle jiného zákona. 7. Pokud došlo mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle čl. LV zákona č. 303/2013 Sb., nebo bylo o takovém nároku pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo byl takový nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona promlčen, nárok na zaplacení náhrady za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nevzniká. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. III V části sedmé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb. a zákona č. 465/2023 Sb., se za označení „Hlava druhá“ vkládá nový § 82a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 67 a 68 zní: „§ 82a Zvláštní ustanovení o povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (1) Má se za to, že plánování, výstavba, modernizace a provoz zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k soustavě a související soustava samotná a skladovací zařízení jsou v převažujícím veřejném zájmu a že slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti67), a to při poměřování veřejných zájmů pro účely posouzení a) potřebnosti záměru v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti podle § 5b odst. 1, b) existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle § 45i odst. 4 a existence důvodů týkajících se veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti podle § 45i odst. 5, c) převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody podle § 56 odst. 1 a existence zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle § 56 odst. 2 písm. c). (2) Odstavec 1 se uplatní na celém území České republiky, s výjimkou a) evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, b) zvláště chráněných území, c) lokalit výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem68). (3) Odstavec 1 se neuplatní v případě plánování a výstavby nových obnovitelných zdrojů využívajících energii vodního toku. 67) Článek 16f směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652. 68) Bod 36 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Čl. IV Zákon č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se mění takto: 1. V čl. XXV písm. b) se slova „a čl. II bodu 3“ nahrazují slovy „ , čl. II bodu 3 a čl. V bodu 7“. 2. V čl. XXV písm. c) se slova „1, 6 a 7“ nahrazují slovy „1 a 6“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 12, 14, 16, 26, 27, 28, 31, 32, 37, 39, 42, 43, 44, 45, 51, 74, 75, 81 a 82, čl. III a IV, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024, a b) ustanovení čl. I bodů 13, 64, 65, 68, 69 a 80, která nabývají účinnosti prvním dnem dvacátého čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 183/2024 Sb.	Zákon č. 183/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 24. 6. 2024 14:31:06, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 183/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu * ČÁST ŠESTÁ - Změna stavebního zákona * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 183 ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu Čl. I Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 184/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Zemědělský půdní fond je jednou ze složek životního prostředí a nenahraditelným omezeným přírodním zdrojem umožňujícím zemědělskou výrobu. Ochrana produkčních i mimoprodukčních funkcí zemědělského půdního fondu, zlepšování jeho stavu a jeho udržitelné využívání jsou činnosti, kterými je zajišťována ochrana životního prostředí.“. 2. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Součástí zemědělské půdy jsou krajinné prvky podle nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, které se na ní nacházejí41), (dále jen „krajinný prvek“).“. Poznámka pod čarou č. 41 zní: „41) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může na žádost vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem rozhodnout o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu, jde-li o pozemek nebo jeho část, které jsou nebo mohou být s ohledem na svůj charakter zemědělsky obhospodařovány nebo na kterých se nachází krajinný prvek. Má-li být do zemědělského půdního fondu zařazena pouze část pozemku, musí být k žádosti přiložen geometrický plán vymezující tuto část pozemku.“. 4. V § 3 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Každý je povinen dbát o ochranu zemědělské půdy a zabezpečovat její hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dbát o to, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování poškozováním nebo znečišťováním.“. Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 2 až 8. 5. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „Indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem“ zrušují a slova „se zvláštním“ se nahrazují slovy „s jiným“. 6. Poznámka pod čarou č. 28 zní: „28) Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kód R10a přílohy č. 5 k zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech.“. 7. V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „stanovené prováděcím právním předpisem; přípustná míra erozního ohrožení se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy“ zrušují. 8. V § 3 odst. 2 písm. c) se slovo „a“ zrušuje. 9. V § 3 odst. 2 písm. d) se čárka za slovem „vysoušením“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo narušováním erozí.“ se nahrazují čárkou. 10. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňují písmena e) a f), která znějí: „e) vnášet do zemědělské půdy nebo na ni jiné látky nebo přípravky, než umožňují jiné právní předpisy28), a f) používat upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty obsahu rizikové látky nebo rizikového prvku stanovené prováděcím právním předpisem.“. 11. V § 3 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 3 až 6. 12. V § 3 odst. 3 písm. b) se za slovo „uživatele“ vkládá slovo „dílu“. 13. V § 3 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat a volně žijících živočichů při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem. (5) Míra erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy. Míra erozního ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí se stanoví na základě zhodnocení půdních vlastností, stavu povrchu půdy, klimatických a povětrnostních podmínek, délky a uspořádání pozemků a větrných bariér v území. Míra erozního ohrožení se zjišťuje prostřednictvím elektronické aplikace protierozní kalkulačka (dále jen „protierozní kalkulačka“). Přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy, postup jejího výpočtu v protierozní kalkulačce a opatření ke snížení erozního ohrožení stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8. 14. V § 3 odst. 6 se věta druhá zrušuje. 15. V § 3 se odstavce 7 a 8 zrušují. 16. V § 3a odst. 1 větě první, § 3a odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 3a odst. 4 větě první se slova „nádrží a“ nahrazují slovy „nádrží, melioračních kanálů a koryt“. 17. V § 3a odst. 1 větě poslední, § 3a odst. 2 písm. c) a v § 3a odst. 2 písm. f) se slovo „zvláštním“ nahrazuje slovem „jiným“. 18. Poznámka pod čarou č. 29 zní: „29) Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 3a odst. 2 písm. a) se slova „má na nich“ nahrazují slovy „na nich má“ a slova „půdního bloku, popřípadě“ se zrušují. 20. V § 3a odst. 3 větě první se slovo „zvláštním“ nahrazuje slovem „jiným“, slovo „zvláštní“ se nahrazuje slovem „jiný“ a slovo „zvláštního“ se nahrazuje slovem „jiného“. 21. § 3c včetně nadpisu zní: „§ 3c Znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a opatření k nápravě (1) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo poškozování a znečišťování zemědělské půdy a jejímu ohrožování erozí. (2) V případě vzniku závadného stavu jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni činit bezodkladná opatření k jeho nápravě. (3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu jedno nebo více opatření k nápravě k odstranění závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 nebo neplněním podmínek jím vydaného souhlasu, pokud opatření podle odstavce 2 nebyla učiněna nebo pokud nejsou dostačující. Náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu. Původce závadného stavu může orgánu ochrany zemědělského půdního fondu navrhnout konkrétní vhodná opatření k nápravě; orgán ochrany zemědělského půdního fondu k tomuto návrhu při ukládání nápravných opatření přihlédne. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu přecházejí na jeho právního nástupce. (4) Jako opatření k nápravě může orgán ochrany zemědělského půdního fondu původci závadného stavu uložit, aby a) vypracoval plán opatření ke snížení erozního ohrožení, předložil jej orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a postupoval podle něj, přičemž obsah a způsob vyhotovení tohoto plánu stanoví prováděcí právní předpis, b) přijal agrotechnická, meliorační, organizační, technická nebo jiná opatření sledující zlepšení půdních vlastností, použil speciální osevní postupy nebo odčerpal rizikové prvky a rizikové látky, popřípadě obohatil půdu organickými hnojivy, nebo c) provedl změnu druhu pozemku na jiný druh zemědělského pozemku. (5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu oznámí překročení indikačních hodnot ve vztahu k a) požadavku na zdravotní nezávadnost potravin Státní zemědělské a potravinářské inspekci, b) požadavku na zdravotní nezávadnost krmiv Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému, c) veřejnému zdraví vlastníkovi pozemku a krajské hygienické stanici a d) ohrožení zdraví zvířat vlastníkovi pozemku, Státní veterinární správě a příslušnému orgánu státní správy myslivosti. (6) Opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě30). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě orgán ochrany zemědělského půdního fondu přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. (7) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna užívat zemědělskou půdu, k níž se uložené opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původcem závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup na dotčenou zemědělskou půdu a strpět v nezbytném rozsahu omezení obvyklého užívání této půdy.“. 22. Za § 3c se vkládá nový § 3d, který včetně nadpisu zní: „§ 3d Omezení nabývání vlastnického práva k zemědělské půdě (1) Nabývat zemědělskou půdu do vlastnictví nemůže stát, občan státu, fyzická osoba s pobytem nebo právnická osoba se sídlem ve státě, jehož právní pořádek neumožňuje občanu České republiky, fyzickým osobám s pobytem na území České republiky ani právnickým osobám se sídlem v České republice nabývat vlastnictví k zemědělské půdě; to se nevztahuje na případy, kdy k nabytí vlastnictví k zemědělské půdě došlo děděním. (2) Odstavec 1 se nevztahuje na nabývání zemědělské půdy do vlastnictví občana, fyzické osoby s pobytem nebo právnické osoby se sídlem ve státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska ani států, pro které vyplývá něco jiného z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“. 23. V § 4 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách, stavební proluky a plochy získané odstraněním na nich umístěných staveb a zařízení. Určit zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci nebo ji odejmout ze zemědělského půdního fondu je možné pouze v nezbytném odůvodněném případě, přičemž je nutno především a) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech vymezených pro nezemědělské využití v územně plánovací dokumentaci, b) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech navazujících na zastavěné území, c) upřednostňovat zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany, d) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací a ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu, e) určovat zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci a odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků, f) upřednostňovat realizaci kapacit podlažní plochy budov ve více podlažích, g) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace, a h) co nejméně narušovat mimoprodukční funkce půdy v území; mimoprodukční funkce zemědělské půdy jsou zejména funkce filtrační, akumulační a retenční, pufrační, transformační a asanační, funkce transportní, funkce půdy jako biotopu pro rostliny a živočichy, funkce půdy jako prostředí umožňujícího vznik příslušných biocenóz a dále funkce půdy jakožto stabilizační složky mikroklimatu a environmentální stability krajiny. (2) Nezbytnost určení zemědělské půdy k jinému než zemědělskému účelu je posuzována s ohledem na charakter, přínosy, veřejnou prospěšnost, rozsah, umístění a případnou nepřemístitelnost záměru, který se dotýká zemědělského půdního fondu (dále jen „záměr“). Nezbytnost určení je dána zejména v případě neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití ploch uvedených v odstavci 1 na území, které záměr svým významem, charakterem a dopadem ovlivňuje.“. 24. V § 4 odst. 3 se za slovo „lze“ vkládají slova „v územně plánovací dokumentaci určit k jinému než zemědělskému účelu nebo“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „To neplatí, pokud se při změně územně plánovací dokumentace nemění způsob využití plochy v územně plánovací dokumentaci již vymezené.“. 25. V § 4 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 48 znějí: „(4) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského půdního fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha nebo pro záměry energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a. (5) Ustanovení odstavce 3 se neuplatní v případě transformačních a zastavitelných ploch vymezovaných v územně plánovací dokumentaci určených pro umístění strategické investiční stavby48). Ustanovení odstavce 4 se neuplatní v případě záměru podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastuktury48) a záměru, který slouží převážně uživatelům veřejné dopravní infrastruktury a navazuje na ni. 48) Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 26. V § 5 odst. 1 větě první se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovy „jiných právních“. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 27. V § 6 odst. 1 větě první se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovy „jiných právních“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 28. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pro stanovení dobývacího prostoru není vyžadován souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu; dotčené pozemky zůstávají součástí zemědělského půdního fondu.“. 29. V nadpisu § 7 se slovo „umístění“ nahrazuje slovem „povolení“. 30. V § 7 odst. 1 se slova „podle § 9“ nahrazují slovy „podle § 8a, 8b nebo 9“. 31. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby v nezastavěném území mimo plochy a koridory k tomu vymezené územně plánovací dokumentací.“. 32. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) K žádosti o souhlas podle § 9 odst. 6 lze připojit vyjádření obce nebo kraje ohledně přínosů a veřejné prospěšnosti záměru a neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití jiných ploch v dotčeném území podle § 4 odst. 2.“. 33. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „úpravách“ vkládají slova „včetně realizace krajinných prvků“, slovo „popřípadě,“ se nahrazuje slovem „popřípadě“ a slovo „provozující,“ se nahrazuje slovem „provozující“. 34. Za § 8 se vkládají nové § 8a až 8c, které včetně nadpisů znějí: „§ 8a Při realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny (1) Agrovoltaickou výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. Zařízení splňující podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, které je nezbytnou součástí záměru agrovoltaické výrobny elektřiny, se pro účely tohoto zákona považuje za součást agrovoltaické výrobny elektřiny i v případě, že není součástí dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství. (2) K realizaci záměru agrovoltaické výrobny elektřiny je nezbytný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemek, na kterém je záměr realizován, zůstává součástí zemědělského půdního fondu. (3) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 2. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy, informací dokládajících splnění podmínek podle odstavce 1 a předpokládané doby životnosti, b) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí, c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o žadatele, d) plán rekultivace, e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu. (4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a schválí plán rekultivace. Kopii souhlasu zašle orgán ochrany zemědělského půdního fondu Ministerstvu zemědělství. (5) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství zahájení realizace záměru agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní po zahájení realizace. (6) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní od tohoto ukončení. Neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni provést rekultivaci podle plánu rekultivace. (7) Pokud dojde ke změně využití zemědělské půdy na pozemku, na kterém je umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny, způsobem, který je v rozporu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6; to neplatí, podají-li žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Pokud souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle věty první nebude vydán nebo nebude-li vydáno rozhodnutí, pro které je podkladem, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6. Zjistí-li orgány ochrany zemědělského půdního fondu nebo Ministerstvo zemědělství, že nastaly okolnosti podle tohoto odstavce, vzájemně se o tom informují. (8) Agrovoltaická výrobna elektřiny se považuje také za stavbu pro zemědělství podle jiného právního předpisu6). Podmínkou povolení záměru agrovoltaické výrobny elektřiny v nezastavěném území podle jiného právního předpisu6) není jeho soulad s charakterem území. § 8b Při realizaci rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebných k zajišťování zemědělské výroby (1) Rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebná k zajišťování zemědělské výroby podle § 1 odst. 3 lze realizovat na zemědělské půdě se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemky, na kterých jsou tyto záměry realizovány, zůstávají součástí zemědělského půdního fondu. Zásady uvedené v § 4 se použijí obdobně. (2) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 1. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy a předpokládané doby životnosti, b) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí, c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o žadatele, d) plán rekultivace, jedná-li se o dočasný záměr podle odstavce 1, e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu. (3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a v případě dočasného záměru schválí plán rekultivace. § 8c Při využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin (1) Zemědělskou půdu lze využívat jako plantáž dřevin18) nejdéle po dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze takto zemědělskou půdu využívat nejdéle po dobu 30 let; délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let. (2) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni do 1 roku od ukončení využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin odstranit pařezy a rekultivovat ji tak, aby byla způsobilá k dalšímu zemědělskému využití. Po ukončení posledního pěstebního cyklu musí být tato zemědělská půda využívána jiným způsobem nejméně po dobu 3 let. (3) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu výsadbu dřevin, počátek nového pěstebního cyklu a ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin vždy do 15 dnů ode dne výsadby, počátku nového pěstebního cyklu nebo ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin.“. 35. V § 9 odst. 1 větě druhé se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovem „jiných“ a ve větě třetí se za slovo „záměr“ doplňují slova „daný převažujícím účelem záměru“. Poznámka pod čarou č. 32 zní: „32) Například stavební zákon, zákon č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 36. V § 9 odst. 2 písm. b) bodě 1 se slova „mobilních sítí,“ zrušují. 37. V § 9 odst. 2 písm. b) bodě 3 se slova „nebo se stavbou pro rodinnou rekreaci“ zrušují. 38. V § 9 odst. 2 písm. b) se doplňuje bod 4, který zní: „4. základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 100 m2,“. 39. V § 9 odst. 2 se na začátek písmene e) vkládá slovo „pro“ a na konci písmene e) se slovo „nebo“ zrušuje. 40. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.“. 41. V § 9 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 42 zní: „f) pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona42), je-li do 6 měsíců ode dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu, 42) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 42. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňují písmena g) a h), která znějí: „g) pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů, nebo h) pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.“. 43. V § 9 odst. 5 písm. a) a c) se odkaz na poznámku pod čarou č. 33 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 6. Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje. 44. V § 9 odst. 5 písmena e) až g) včetně poznámky pod čarou č. 43 znějí: „e) na plochách vymezených v územním plánu k nezemědělskému využití, f) hornické činnosti ve stanovených dobývacích prostorech nebo v chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry s výjimkou ukládání odpadů v podzemních prostorech, nebo g) geologických prací podle zákona o geologických pracích43). 43) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.“. 45. V § 9 odst. 6 větě první se za slovo „odnětí“ vkládají slova „včetně vymezení cílového záměru“. 46. V § 9 odst. 6 písm. a) se za slovo „pozemkům,“ vkládají slova „a s vyznačením krajinných prvků,“. 47. V § 9 odst. 6 písm. b) se slovo „vyjádření“ nahrazuje slovem „souhlas“ a slova „nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat,“ se zrušují. 48. V § 9 odst. 6 písm. c) se za slova „pro výpočet“ vkládají slova „a informace, zda byla ve výpočtu odvodů použita ekologická váha vlivu“. 49. V § 9 odst. 6 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ ; u záměru energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu se plán rekultivace směřující k navrácení půdy do zemědělského půdního fondu předloží vždy“. 50. V § 9 odst. 6 se na konci textu písmene g) doplňují slova „splňujícího náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem“. 51. V § 9 odst. 6 písm. k) se slovo „zvláštního“ nahrazuje slovem „jiného“ a na konci písmene se doplňují slova „a v případě záměrů podle odstavce 4 část dokumentace potřebné pro povolení záměru podle jiného právního předpisu6), ze které je patrný zákres stavebního pozemku a požadované konečné umístění stavby, a“. 52. V § 9 odst. 6 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno l). 53. V § 9 odst. 8 písmeno d) zní: „d) orientačně vymezí, zda a v jaké výši budou stanoveny odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu; konečná výše odvodů se stanoví podle § 11, a“. 54. V § 9 odstavec 9 zní: „(9) Je-li Ministerstvo životního prostředí příslušné k vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy I. nebo II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu, požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k vhodnosti odnětí z hlediska vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny. Pokud se Ministerstvo zemědělství nevyjádří do 30 dnů ode dne, kdy jej o to Ministerstvo životního prostředí požádá, lze souhlas vydat bez tohoto vyjádření. Přezkum vyjádření Ministerstva zemědělství je vyloučen.“. 55. § 10 zní: „§ 10 (1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, může na žádost změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené. (2) Změna souhlasu pro hornickou činnost ve stanoveném dobývacím prostoru, v chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry nebo pro těžbu nevyhrazených nerostů prováděnou hornickým způsobem z důvodu ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny je možná pouze ve výjimečných případech, a to na základě vyjádření orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody může ve svém vyjádření stanovit podmínky, včetně podmínek rekultivace, které orgán ochrany zemědělského půdního fondu zahrne mezi podmínky změny souhlasu. Změny souhlasu nesmí převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, není-li dále stanoveno jinak. (3) Změny souhlasu pro těžbu nevyhrazených nerostů prováděnou hornickým způsobem podle odstavce 2 mohou převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud orgán ochrany přírody ve svém vyjádření podle odstavce 2 potvrdí vhodnost vymezení zvláště chráněného území nebo registrace významného krajinného prvku. (4) Změny souhlasu pro hornickou činnost ve stanoveném dobývacím prostoru nebo v chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podle odstavce 2 mohou převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud orgán ochrany přírody ve svém vyjádření podle odstavce 2 potvrdí vhodnost vymezení národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky. (5) Pokud změna souhlasu podle odstavce 2, 3 nebo 4 obsahuje podmínky stanovené na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2 je možné vydat pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, ve kterém potvrdí splnění těchto podmínek. (6) Pro náležitosti žádosti o změnu souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu platí přiměřeně § 9 odst. 6. (7) Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu. Nevyžaduje-li záměr povolení podle jiného právního předpisu, souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti, nebyla-li realizace záměru zahájena do 3 let ode dne nabytí jeho právní moci. (8) Jedná-li se o trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí rozhodnutí podle jiného právního předpisu. Nevyžaduje-li záměr povolení podle jiného právního předpisu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí rozhodnutí o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.“. 56. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní: „§ 10a Veřejnoprávní smlouva o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu (1) Na základě veřejnoprávní smlouvy mezi orgánem ochrany zemědělského půdního fondu příslušným k povolení změny souhlasu a oprávněným ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu lze provést změnu souhlasu pro těžbu nerostů ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny v rozsahu větším než 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud a) těžební činnost na ploše, která je předmětem žádosti, byla ukončena nejméně 10 let před podáním žádosti o změnu souhlasu, b) celková plocha rekultivovaného území je menší než 10 ha, c) orgán ochrany přírody ve svém vyjádření potvrdí vhodnost vymezení zvláště chráněného území nebo registrace významného krajinného prvku. (2) Orgán ochrany přírody může ve svém vyjádření podle odstavce 1 písm. c) stanovit podmínky, včetně podmínek rekultivace. (3) Návrh veřejnoprávní smlouvy předloží oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu příslušnému orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Návrh veřejnoprávní smlouvy musí obsahovat a) identifikaci souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, kterého se změna týká, s vyznačením navrhovaných změn tohoto souhlasu, b) vymezení pozemků, kterých se navrhovaná změna souhlasu týká, s vyznačením údajů katastru nemovitostí, vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres pozemků, kterých se navrhovaná změna týká v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence, c) návrh změny dočasného odnětí na trvalé odnětí s vyznačením ploch, kterých se taková změna týká, d) návrh změny rekultivačního plánu, e) návrh podmínek pro dosažení cílového stavu rekultivace v souladu s podmínkami stanovenými ve vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 2, f) závazek převedení peněžitých prostředků ve výši určené podle odstavce 5 na účet obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází. (4) K návrhu veřejnoprávní smlouvy oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu přiloží a) vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 1 písm. c), b) souhlas vlastníka pozemku, není-li vlastník pozemku osobou oprávněnou ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, c) souhlas dalších osob, které by byly účastníky řízení o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. (5) Výše peněžních prostředků podle odstavce 3 písm. f) se stanoví jako částka, kterou by oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musel vynaložit na plnění rekultivačního plánu na pozemcích dotčených změnou souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, pokud by nedošlo k jeho změně na základě veřejnoprávní smlouvy. (6) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 60 dnů ode dne jeho předložení. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uzavře veřejnoprávní smlouvu, pokud shledá, že a) jsou splněny podmínky tohoto zákona pro změnu souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, b) je v souladu s podmínkami stanovenými ve vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 a c) s uzavřením veřejnoprávní smlouvy souhlasí vlastník pozemku, není-li osobou oprávněnou ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, a další osoby, které by byly účastníky řízení o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. (7) Pokud veřejnoprávní smlouva obsahuje podmínky stanovené na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2 je možné vydat pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, ve kterém potvrdí splnění těchto podmínek. (8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti, nedojde-li k převedení prostředků podle odstavce 3 písm. f) do 3 měsíců od účinnosti smlouvy.“. 57. V § 11 odst. 3 se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovem „jiných“ a text „(§ 21)“ se zrušuje. 58. V § 11 odst. 4 písm. a) se slovo „pravomocného“ a text „(§ 21)“ zrušují. 59. V § 11 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 60. V § 11 odstavec 6 zní: „(6) Dojde-li ke změně v osobě, které svědčí oprávnění k záměru, jsou osoba, které svědčilo oprávnění k záměru, a osoba, které nově svědčí oprávnění k záměru, povinny oznámit a doložit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím, a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydá rozhodnutí o odvodech, kterým zruší původní rozhodnutí o odvodech a uloží povinnost k platbě odvodů nově určené osobě povinného; správní řízení lze zahájit také na podnět celního úřadu. Platební povinnost původnímu povinnému k platbě odvodů zaniká, s výjimkou nedoplatků, dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle věty druhé.“. 61. V § 11 odst. 7 se za slovo „vydáno“ vkládá slovo „neprodleně“. 62. V § 11a odst. 1 písm. b) se odkaz na poznámku pod čarou č. 35 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 10. Poznámka pod čarou č. 35 se zrušuje. 63. V § 11a odst. 1 písm. h) se za slova „pozemcích ve“ vkládá text „III.,“. 64. V § 11a se na konci písmene j) slovo „nebo“ zrušuje. 65. V § 11a odst. 1 písm. k) bodě 2 se slova „nebo rybník“ zrušují. 66. V § 11a odst. 1 písmeno l) zní: „l) plochy řešené změnou souhlasu podle § 10 odst. 2, 3 nebo 4 a podle § 10a,“. 67. V § 11a odst. 1 písm. m) se za slova „druhu pozemku“ vkládají slova „ , na kterém se nachází zajištěný lesní porost,“ a slova „se způsobem využití pozemek určený k plnění funkcí lesa, s výjimkou půdy v I. a II. třídě ochrany“ se zrušují. 68. V § 11a odst. 1 písm. n) se slova „a rybníky“ nahrazují slovy „ , rybníky a tůně“. 69. V § 11a odst. 1 písm. o) se za slovo „odvodňování“ vkládá slovo „zemědělských“. 70. V § 11a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) a r), která znějí: „q) kompostárny, r) objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.“. 71. V § 11a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Odstavec 1 se nepoužije, jedná-li se o záměr podle stavebního zákona6), který byl realizován na zemědělské půdě bez příslušného povolení podle stavebního zákona.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 72. V § 11a odst. 4 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“ a text „(§ 21)“ se zrušuje. 73. V § 11b odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Odvody za zemědělskou půdu dočasně odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu rekultivace nebo do zániku povinnosti rekultivace podle odstavce 4.“. 74. V § 11b odst. 4 větě první se slova „(§ 21) s trvalým odnětím“ nahrazují slovy „s trvalým odnětím nebo rozhodnutí o pozemkových úpravách, kterým byl pozemek změněn na nezemědělský“. 75. V § 12 odst. 1 se slova „do třiceti dnů“ nahrazují slovy „třicátý den“. 76. V § 12 odst. 2 se slova „nejpozději do konce“ nahrazují slovy „poslední den“. 77. § 15 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zní: „§ 15 Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) rozhoduje podle § 1 odst. 4 o tom, zda je pozemek součástí zemědělského půdního fondu, b) rozhoduje podle § 1 odst. 5 o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu, c) uděluje podle § 2 souhlas ke změně trvalého travního porostu na ornou půdu, d) ukládá opatření k nápravě závadného stavu podle § 3c odst. 3, e) kontroluje plnění 1. povinností uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) až d), § 3 odst. 3, § 8, § 8a odst. 5 až 7 a § 8c odst. 1 a 2, 2. podmínek jím vydaného souhlasu, včetně provádění rekultivací, a 3. jím uloženého opatření k nápravě, f) uděluje souhlas podle § 3a odst. 1 k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků a vede evidenci jejich použití, g) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy, h) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k regulačním plánům, i) vydává souhlas s realizací záměru podle § 8a nebo 8b, j) přijímá oznámení podle § 8a odst. 5 a 6 a § 8c odst. 3, k) uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře nejvýše 1 ha, l) rozhoduje podle § 11 odst. 2 o odvodech za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, m) projednává přestupky podle tohoto zákona, není-li k jejich projednání příslušná inspekce, n) je dotčeným správním orgánem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře nejvýše 1 ha, o) u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2; místně příslušným je orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož územním obvodu se odňatá zemědělská půda nebo její největší část nachází, p) vykonává státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, není-li podle tohoto zákona příslušný jiný orgán, a q) je dotčeným správním orgánem podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech44). 44) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. 78. V § 16a písm. a) bodě 1 a v § 16a písm. b) se slova „§ 3 odst. 1 písm. a) a v § 3 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 2 písm. a), e) a f)“. 79. V § 16a písmeno c) zní: „c) projednává přestupky podle § 20 odst. 1 písm. a), c), d) a f) a podle § 20a odst. 1 písm. a), c), d) a f); přestupky podle § 20 odst. 1 písm. f) a podle § 20a odst. 1 písm. f) projednává, jestliže se jedná o nesplnění opatření k nápravě uložené inspekcí, a“. 80. V § 17 se na konci písmene j) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) spravuje protierozní kalkulačku.“. 81. Za § 17b se vkládá nový § 17c, který zní: „§ 17c Ministerstvo zemědělství vydává vyjádření podle § 9 odst. 9 k vhodnosti odnětí zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu z hlediska vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny.“. 82. V § 18 odst. 2 se slova „ , která je předmětem žádosti podle odstavce 1,“ zrušují a slova „řízení ve věci“ se nahrazují slovy „vydání rozhodnutí nebo závazného stanoviska podle tohoto zákona“. 83. Poznámka pod čarou č. 37 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 84. V § 19 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při revizi údajů katastru, že došlo ke změně ve způsobu využití nebo druhu pozemku náležejícího do zemědělského půdního fondu, pro kterou není vyžadován souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, uvede po projednání s vlastníkem pozemku a na základě souhlasného vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu evidenční stav do souladu se stavem zjištěným. Vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, ve kterém musí být potvrzeno, že k úpravě evidenčního stavu může v souladu s podmínkami tohoto zákona dojít, se uvede do protokolu o nesouladu nebo do přílohy protokolu o výsledku revize podle jiného právního předpisu18).“. 85. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní: „§ 19a Rozhodnutí o pozemkových úpravách podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech44) nahrazuje v případě pozemků řešených v obvodu pozemkových úprav souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.“. 86. § 20 a 20a včetně nadpisů znějí: „§ 20 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a) znečistí zemědělskou půdu, b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) poškodí fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy, c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) vnese jiné než povolené látky nebo přípravky do zemědělské půdy nebo na ni, d) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. f) použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, u níž došlo k překročení preventivní hodnoty, e) v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve stanovené lhůtě, f) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c odst. 3, g) vykoná stavební, těžební nebo průmyslovou činnost nebo provede terénní úpravy v rozporu s § 8 odst. 1, h) provede geologický nebo hydrogeologický průzkum nebo buduje, opravuje nebo udržuje nadzemní nebo podzemní vedení v rozporu s § 8 odst. 2, i) realizuje záměr podle § 8a nebo 8b bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, j) nesplní některou z podmínek stanovenou rozhodnutím o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 nebo rozhodnutím, pro které byl souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu závazným podkladem, k) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii rozhodnutí ve stanovené lhůtě, l) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměru ve stanovené lhůtě, m) v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené lhůtě, nebo n) v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného k platbě odvodů ve stanovené lhůtě. (2) Vlastník nebo jiná fyzická osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, se dopustí přestupku tím, že a) změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2, b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) způsobí ohrožení zemědělské půdy erozí, c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu, d) v rozporu s § 3 odst. 3 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s charakteristikou druhu pozemku, e) v rozporu s § 3c odst. 2 neučiní bezodkladná opatření k nápravě závadného stavu, f) v rozporu s § 8a odst. 5 neoznámí zahájení realizace stavby agrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě, g) v rozporu s § 8a odst. 6 neoznámí ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě, h) v rozporu s § 8a odst. 6 nezahájí rekultivaci neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny nebo ji neprovede v souladu s plánem rekultivace, i) v rozporu s § 8a odst. 7 neukončí provoz agrovoltaické výrobny elektřiny, j) v rozporu s § 8c odst. 2 neodstraní pařezy nebo neprovede rekultivaci, k) v rozporu s § 8c odst. 2 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo l) neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 8c odst. 3. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), g) nebo j) nebo podle odstavce 2 písm. c) nebo e), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo i) nebo podle odstavce 2 písm. b), h), i), j) nebo k), nebo c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), h), k), l), m) nebo n) nebo podle odstavce 2 písm. a), d), f), g) nebo l). § 20a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a) znečistí zemědělskou půdu, b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) poškodí fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy, c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) vnese jiné než povolené látky nebo přípravky do zemědělské půdy nebo na ni, d) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. f) použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, u níž došlo k překročení preventivní hodnoty, e) v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve stanovené lhůtě, f) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c odst. 3, g) vykoná stavební, těžební nebo průmyslovou činnost nebo provede terénní úpravy v rozporu s § 8 odst. 1, h) provede geologický nebo hydrogeologický průzkum nebo buduje, opravuje nebo udržuje nadzemní nebo podzemní vedení v rozporu s § 8 odst. 2, i) realizuje záměr podle § 8a nebo 8b bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, j) nesplní některou z podmínek stanovenou rozhodnutím o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 nebo rozhodnutím, pro které byl souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu závazným podkladem, k) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii rozhodnutí ve stanovené lhůtě, l) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměru ve stanovené lhůtě, m) v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené lhůtě, nebo n) v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného k platbě odvodů ve stanovené lhůtě. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, dopustí přestupku tím, že a) změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2, b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) způsobí ohrožení zemědělské půdy erozí, c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu, d) v rozporu s § 3 odst. 3 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s charakteristikou druhu pozemku, e) v rozporu s § 3c odst. 2 neučiní bezodkladná opatření k nápravě závadného stavu, f) v rozporu s § 8a odst. 5 neoznámí zahájení realizace stavby agrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě, g) v rozporu s § 8a odst. 6 neoznámí ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě, h) v rozporu s § 8a odst. 6 nezahájí rekultivaci neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny nebo ji neprovede v souladu s plánem rekultivace, i) v rozporu s § 8a odst. 7 neukončí provoz agrovoltaické výrobny elektřiny, j) v rozporu s § 8c odst. 2 neodstraní pařezy nebo neprovede rekultivaci, k) v rozporu s § 8c odst. 2 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo l) neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 8c odst. 3. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), g) nebo j) nebo podle odstavce 2 písm. c) nebo e), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo i) nebo podle odstavce 2 písm. b), h), i), j) nebo k), nebo c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), h), k), l), m) nebo n) nebo odstavce 2 písm. a), d), f), g) nebo l).“. 87. § 21 zní: „§ 21 (1) Souhlas vydaný podle tohoto zákona pro záměr, který nevyžaduje povolení podle jiného právního předpisu, je rozhodnutím vydaným ve správním řízení. (2) Souhlas vydaný podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu je závazným stanoviskem podle správního řádu. (3) Souhlas vydaný podle tohoto zákona formou závazného stanoviska lze změnit formou rozhodnutí, pokud na změnu souhlasu nenavazuje změna rozhodnutí vydaného podle jiného právního předpisu. (4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko40), souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a souhlas podle § 2, § 8a odst. 2 nebo § 8b odst. 1 se nevydávají. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, správa národního parku vydá souhlas podle tohoto zákona jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny.“. 88. V § 22 odst. 1 písmeno d) zní: „d) způsob hodnocení míry erozního ohrožení zemědělské půdy, přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy a postup jejího výpočtu, opatření k jeho snížení a obsah plánu opatření ke snížení erozního ohrožení a způsob jeho vyhotovení,“. 89. V § 22 odst. 1 písm. h) se za slova „pro vyhodnocení“ vkládají slova „a náležitostí pedologického průzkumu“. 90. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou druhy zemědělské kultury evidované podle zákona o zemědělství, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny, a podmínky týkající se podoby nezbytných zařízení agrovoltaické výrobny elektřiny, maximálního výkonu, technického provedení, referenčního výnosu, následné rekultivace, protierozní ochrany, zachování drenáží a závlahových systémů a dalších technických parametrů zajišťujících soulad záměru agrovoltaické výrobny elektřiny se zemědělským obhospodařováním půdy.“. 91. V části A přílohy k tomuto zákonu poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.“. 92. V části B přílohy k tomuto zákonu se ve skupině faktorů A o ekologické váze vlivu 20 slova „I. zóna“ nahrazují slovy „zóna soustředěné péče o přírodu“. 93. V části B přílohy k tomuto zákonu se ve skupině faktorů A o ekologické váze vlivu 15 slova „II. zóna“ nahrazují slovy „zóna kulturní krajiny“ a slova „nebo přírodní památky“ se nahrazují slovy „ , přírodní památky, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti“. 94. V části B přílohy k tomuto zákonu se ve skupině faktorů A o ekologické váze vlivu 10 slova „Národní parky - III. zóna, chráněné“ nahrazují slovem „Chráněné“. 95. V části B přílohy k tomuto zákonu se ve skupině faktorů C slova „platným územním plánem nebo platným regulačním plánem“ nahrazují slovy „územně plánovací dokumentací“. 96. V části B přílohy k tomuto zákonu se za skupinu faktorů D doplňuje nová skupina faktorů E, která včetně poznámky pod čarou č. 45 zní: „E\| Pozemky, které nenavazují na zastavěné území, jsou-li na nich umisťovány stavební záměry pro obchod, výrobu nebo skladování. Pro účely tohoto ustanovení se za výrobu a skladování nepovažují výroba a uskladňování uvedené v energetickém zákoně45), dále se za skladování nepovažuje ukládání podle horního zákona8).\| 10 ---\|---\|--- 45) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 97. V části D bodě 2 přílohy k tomuto zákonu se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 98. V části D bodě 2 přílohy k tomuto zákonu písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 46 a 47 zní: „a) průmyslových zón určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda39); Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá na žádost orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vyjádření, ve kterém posoudí, zda se jedná o takovou průmyslovou zónu a zda je stanovení výše odvodu podle tohoto ustanovení v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie46), 47), nebo 46) Čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie. 47) Například nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.“. 99. V části D bodě 2 písm. b) přílohy k tomuto zákonu se za slovo „sloužit“ vkládá slovo „vlastní“. 100. V části D bodě 4 přílohy k tomuto zákonu se v řádku „I. třída“ číslo „9“ nahrazuje číslem „11“, v řádku „II. třída“ se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“, v řádku „III. třída“ se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a v řádcích „IV. třída“ a „V. třída“ se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 101. Na konci části D přílohy k tomuto zákonu se doplňuje bod 8, který zní: „8. Došlo-li k nezemědělskému využití zemědělské půdy pro záměr podle stavebního zákona6), který byl realizován na zemědělské půdě bez příslušného povolení podle stavebního zákona, celková výše odvodů se násobí hodnotou dvacet.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení a postupy podle zákona č. 334/1992 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Odvody za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se nestanoví, jedná-li se o záměr, pro který se odvody nestanovují podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlas k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu byl vydán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Při rozhodování o odvodech se bod 8 části D přílohy k zákonu č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije, došlo-li k nezemědělskému využití zemědělské půdy pro záměr, jehož realizace byla zahájena bez příslušného povolení po nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Do 1. ledna 2035 lze odejmout zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu pro záměr pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha, pokud je tento záměr umístěn na ploše, která je podle územně plánovací dokumentace platné ke dni 1. ledna 2025 zastavitelnou plochou. Do 1. ledna 2035 lze také odejmout zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu pro záměr pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha, je-li tento záměr umístěn na ploše, která má podle rozhodnutí zastupitelstva o pořízení změny nebo aktualizace územně plánovací dokumentace a o jejím obsahu vydaného přede dnem 1. ledna 2025 navržen způsob využití umožňující povolení záměru pro obchod nebo skladování v souladu s územně plánovací dokumentací. Obdobně se postupuje, rozhodne-li zastupitelstvo do 1. ledna 2026 o pořízení změny nebo aktualizace územně plánovací dokumentace, jejímž obsahem bude změna územní rezervy na zastavitelnou plochu, a bude-li současně záměr pro obchod nebo skladování umístěn na takto vymezené ploše.“. 5. Rozhodnutí, kterým se uděluje souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro záměr podle bodu 4, lze vydat do 1. ledna 2035. Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti, nestal-li se do 1. ledna 2035 součástí rozhodnutí podle jiného právního předpisu, kterým se povoluje záměr podle bodu 4. 6. Souhlas s dočasným odnětím zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu vydaný pro energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu provozované na zemědělské půdě I. nebo II. třídy ochrany ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona lze změnit pouze prodloužením doby, na kterou je zemědělská půda dočasně odňata, a v části týkající se plánu rekultivace. 7. Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném před 1. dubnem 2015, pozbývá platnosti uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se nestal podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu nebo, v případě, kdy záměr nevyžaduje povolení podle jiného právního předpisu, nedošlo k realizaci záměru, pro který byl souhlas vydán. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani z nemovitých věcí Čl. III V § 4 odst. 1 písm. k) bodu 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 364/2019 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se slova „krajinný prvek skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován“ nahrazují slovy „ekologicky významný prvek evidovaný“. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. V V § 15 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 268/2015 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Na silničním pozemku se přípustná vzdálenost stromu od společné hranice se sousedním pozemkem podle občanského zákoníku snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro splnění požadavků podle odstavce 1, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m. Na pozemku přilehlém k veřejně přístupné účelové komunikaci se tato vzdálenost snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro zajištění bezpečnosti užití této komunikace, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury Čl. VI Příloha č. 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění zákona č. 465/2023 Sb., zní: „Příloha č. 3 1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Cheb sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou. 2. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Komořany, Důl Československé armády sloužící zejména pro potřeby datového centra, k výrobě a zpracování druhotných surovin a recyklátů, k robotické výrobě, k výrobě a zpracování vodíku nebo pro potřeby přečerpávací vodní elektrárny. 3. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Prunéřov sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla. 4. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Severní lom sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla. 5. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Lazy sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou. 6. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Bruntál sloužící zejména pro potřeby datového centra, k výrobě a zpracování druhotných surovin a recyklátů nebo k robotické výrobě. 7. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Nad Barborou sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou. 8. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně sloužící zejména k výrobě a skladování bateriových článků a záměrů přímo spojených s elektromobilitou, výrobě technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie nebo výrobě polovodičů. 9. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Staříč II sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou. 10. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Staré Sedlo sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou. 11. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Milovice sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou. 12. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Nymburk sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou. 13. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Mošnov sloužící zejména k realizaci logistického centra pro účely Armády ČR a dále pro výrobní a skladovací účely multimodálního průmyslového parku.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu Čl. VII V § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 229/2019 Sb., zákona č. 481/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 299/2021 Sb., se věta poslední nahrazuje větou „Výši ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, stanoví včetně výrobních oblastí Ministerstvo zemědělství vyhláškou.“. ČÁST ŠESTÁ Změna stavebního zákona Čl. VIII V příloze č. 3 k zákonu č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 465/2023 Sb., písmeno d) zní: „d) strategické investiční stavby podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury,“. Čl. IX Přechodné ustanovení Řízení a jiné postupy podle zákona č. 283/2021 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou čl. I bodu 25, pokud jde o § 4 odst. 4 a § 4 odst. 5 větu druhou, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 196/2024 Sb.	Zákon č. 196/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 6. 2024 14:06:01, datum účinnosti 1. 1. 2025, částka 196/2024 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST TŘETÍ - Změna obecního zřízení * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pedagogických pracovnících * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend * ČÁST JEDENÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 196 ZÁKON ze dne 19. června 2024, kterým se mění zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků Čl. I Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 2 zrušuje. 2. V § 2 odst. 3 se za slovo „úkolů“ vkládají slova „územního samosprávného celku při výkonu veřejné moci a dalších úkolů“, slovo „zvláštních“ se zrušuje a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Správními činnostmi nejsou pomocné, servisní nebo manuální práce ani práce, které výkon těchto prací řídí.“. 3. V § 2 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „ , nestanoví-li zvláštní zákon, že jmenování provede rada územního samosprávného celku“. 4. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Úředníkem se může stát fyzická osoba, která a) je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, popřípadě fyzická osoba, která je cizincem a má v České republice povolen trvalý pobyt4), b) dosáhla věku 18 let, c) je plně svéprávná, d) je bezúhonná, e) ovládá český jazyk a f) splňuje další předpoklady pro výkon správních činností stanovené zvláštním právním předpisem.“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 5. V § 5 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 6. V § 5 odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 7. V § 6 odst. 3 písmeno e) zní: „e) druh a číslo dokladu prokazujícího totožnost a státní občanství a, je-li zájemcem cizinec, který není občanem členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Evropského hospodářského prostoru, též číslo dokladu o povolení k trvalému pobytu,“. 8. V § 6 odst. 4 písm. b) se slova „cizích státních příslušníků“ nahrazují slovem „cizinců“ a za slovo „státem“ se vkládají slova „ne starší než 3 měsíce“. 9. V § 6 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Doklad podle odstavce 4 písm. b) lze při podání přihlášky nahradit čestným prohlášením o bezúhonnosti. Doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání podle odstavce 4 písm. c) lze při podání přihlášky připojit v prosté kopii. Zájemce předloží doklady podle odstavce 4 písm. b) a c) územnímu samosprávnému celku nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9. 10. V § 6 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8. 11. V § 6 odst. 7 písm. b) se slova „nedoplnili náležitosti přihlášky nebo požadované doklady v dodatečné lhůtě“ nahrazují slovy „podali neúplnou přihlášku“. 12. V § 6 odst. 8 se slova „občanský průkaz nebo doklad o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana,4)“ nahrazují slovy „doklad prokazující totožnost a státní občanství a, je-li zájemcem cizinec, který není občanem členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Evropského hospodářského prostoru, též doklad o povolení k trvalému pobytu“. 13. V § 7 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 14. V § 7 odst. 4 písmeno e) zní: „e) druh a číslo dokladu prokazujícího totožnost a státní občanství a, je-li uchazečem cizinec, který není občanem členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Evropského hospodářského prostoru, též číslo dokladu o povolení k trvalému pobytu,“. 15. V § 7 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Doklad podle § 6 odst. 4 písm. b) lze při podání přihlášky nahradit čestným prohlášením o bezúhonnosti. Doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání podle § 6 odst. 4 písm. c) lze při podání přihlášky připojit v prosté kopii. Uchazeč předloží doklady podle § 6 odst. 4 písm. b) a c) územnímu samosprávnému celku nejpozději před jmenováním do funkce vedoucího úřadu nebo vedoucího úředníka nebo před uzavřením pracovní smlouvy. Splnění předpokladů podle § 5 prokazuje uchazeč čestným prohlášením.“. 16. V § 7 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 17. V § 7 odst. 6 se slova „ , případně podle odstavce 6“ zrušují. 18. V § 9 odst. 1 větách první a druhé se text „§ 6 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 5“ a slova „vedoucího úředníka“ se nahrazují slovy „do funkce vedoucího úřadu“. 19. V § 9 odst. 2 písm. c) se text „§ 6 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 5“. 20. V § 10 odst. 1 větě druhé se za slovo „dovolené,“ vkládá slovo „dočasné“ a slova „na základě lékařského posudku“ a slova „ , výkonu civilní nebo vojenské služby“ se zrušují. 21. § 11 se včetně nadpisu zrušuje. 22. V § 12 odst. 1 písmeno b) zní: „b) porušil-li závažným způsobem zákonem stanovenou povinnost v době posledních 6 měsíců před odvoláním z funkce nebo, jde-li o vedoucího úřadu, před podáním návrhu na udělení souhlasu s odvoláním vedoucího úřadu,“. 23. V § 12 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) dopustil-li se nejméně 2 méně závažných porušení zákonem stanovené povinnosti v době posledních 6 měsíců před odvoláním z funkce nebo, jde-li o vedoucího úřadu, před podáním návrhu na udělení souhlasu s odvoláním vedoucího úřadu, nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 24. V § 12 odst. 3 větě poslední se slova „následujícím po“ zrušují. 25. V § 12 odst. 4 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 26. V § 13 odst. 1 se slova „až 4“ nahrazují slovy „a 3“. 27. V § 13 odstavec 3 zní: „(3) Pro účely uvedené v odstavci 2 se započítává pouze doba trvání pracovního poměru úředníka u územního samosprávného celku, který rozváže s úředníkem pracovní poměr způsobem stanoveným v odstavci 1.“. 28. V § 14 větě první se slova „na pracovišti nebo na jiném místě“ zrušují. 29. V § 16 odst. 1 písmeno m) zní: „m) oznámit územnímu samosprávnému celku, že pozbyl některý z předpokladů podle § 4.“. 30. V § 16 odstavec 3 zní: „(3) Úředník nesmí být členem řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byl vyslán územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem. Celkový úhrn odměn vyplacených úředníkovi za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího úředníka též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat, a to podle naposledy úředníkem obsazeného místa, na kterém úředník v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával správní činnost. Úředník je povinen bezodkladně informovat územní samosprávný celek, jehož je zaměstnancem, o každém peněžitém plnění, které mu bylo vyplaceno.“. 31. V § 17 odst. 1 písmeno c) zní: „c) ústřední správní úřad,“. 32. V § 17 odst. 1 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) až f), která znějí: „d) Kancelář Veřejného ochránce práv, e) kraj a hlavní město Praha, nebo f) obec, jíž byla udělena akreditace podle § 30,“. 33. V § 17 odst. 2 se slova „se vzdělávacím programem akreditovaným podle § 31 pro příslušný druh“ nahrazují slovy „s obsahem příslušného druhu“. 34. V § 17 odst. 3 se slova „akreditovaných pro příslušný vzdělávací program“ zrušují. 35. V § 17 odst. 5 větě první se číslo „18“ nahrazuje číslem „9“. 36. V § 18 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje. 37. V § 18 odst. 1 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje slovem „k“. 38. V § 18 odst. 1 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí: „d) zkoušce vstupního vzdělávání a e) zkoušce zvláštní odborné způsobilosti,“. 39. V § 18 odst. 3 se slova „(dále jen „zkouška“)“ zrušují. 40. V § 18 odst. 4 části věty za středníkem se za slovo „zkoušky“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 41. V § 19 odst. 1 písm. c) se slova „znalosti základů“ nahrazují slovy „základní znalosti informačních systémů veřejné správy a“. 42. V § 19 odst. 1 písm. d) se slova „vztahující se k jeho pracovnímu zařazení“ nahrazují slovem „úředníka“. 43. V § 19 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „6“. 44. V § 19 odst. 3 se za slovo „osvědčením“ vkládají slova „o vstupním vzdělávání“. 45. V § 19 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti osvědčení o vstupním vzdělávání. Vzdělávací instituce vede evidenci osvědčení o vstupním vzdělávání, která vydala.“. 46. V § 19 se odstavec 4 zrušuje. 47. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně nadpisu nad označením § 19a znějí: „Zkouška vstupního vzdělávání § 19a (1) Úředník, který vykonává správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, je povinen do 9 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal tyto správní činnosti vykonávat, prokázat znalosti a dovednosti získané vstupním vzděláváním zkouškou vstupního vzdělávání. (2) Vedoucí úředník, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a vedoucí úřadu je povinen prokázat znalosti a dovednosti získané vstupním vzděláváním zkouškou vstupního vzdělávání do 9 měsíců ode dne jmenování do funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu. (3) Zkouška vstupního vzdělávání má formu písemného testu konaného způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Úspěšné vykonání zkoušky vstupního vzdělávání se prokazuje osvědčením o zkoušce vstupního vzdělávání. (5) Územní samosprávný celek je povinen přihlásit úředníka, který vykonává správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, k vykonání zkoušky vstupního vzdělávání do 4 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal tyto správní činnosti vykonávat. Vedoucího úředníka, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a vedoucího úřadu je územní samosprávný celek povinen přihlásit k vykonání zkoušky vstupního vzdělávání do 4 měsíců ode dne jmenování do funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu. § 19b (1) Provádění zkoušky vstupního vzdělávání a vydávání osvědčení o zkoušce vstupního vzdělávání zabezpečuje ministerstvo. Zabezpečením zkoušky vstupního vzdělávání může ministerstvo pověřit jím zřízenou příspěvkovou organizaci. (2) Ministerstvo do 15 dnů ode dne doručení přihlášky úředníkovi zpřístupní možnost vykonat zkoušku vstupního vzdělávání a písemně mu sdělí přístupové údaje k vykonání zkoušky, soubor zkušebních otázek a seznam odborné literatury. (3) Ten, kdo zabezpečuje zkoušku vstupního vzdělávání, může vyloučit z této zkoušky úředníka, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje. (4) Jestliže úředník při zkoušce vstupního vzdělávání nevyhověl, může ji dvakrát opakovat. (5) Je-li při zkoušce vstupního vzdělávání úředník hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“, do 15 dnů ode dne konání zkoušky obdrží od ministerstva osvědčení o zkoušce vstupního vzdělávání. Ministerstvo vede evidenci osvědčení o zkoušce vstupního vzdělávání, která vydalo. (6) Prováděcí právní předpis stanoví způsob přihlašování ke zkoušce vstupního vzdělávání, náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky vstupního vzdělávání a náležitosti osvědčení o zkoušce vstupního vzdělávání. Obsah a rozsah zkoušky vstupního vzdělávání zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 48. V § 20 odst. 1 se za slovo „specializační“ vkládá slovo „odborné“ a slova „úředníků zaměřené na“ se nahrazují slovy „poskytující znalosti a dovednosti nezbytné pro“. 49. V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Průběžné vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů zahrnuje rovněž prohlubující a specializační vzdělávání zaměřené na znalosti a dovednosti v oblasti řízení úředníků.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 50. V § 20 odst. 4 se za slovo „úřadu“ vkládají slova „a, jde-li o vedoucího úřadu, ten, kdo plní úkoly zaměstnavatele vůči vedoucímu úřadu,“. 51. V § 20 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti osvědčení o průběžném vzdělávání.“. 52. V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Vzdělávací instituce vede evidenci osvědčení o průběžném vzdělávání, která vydala.“. 53. V § 21 odst. 1 písm. b) se text „§ 34 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 33“. 54. V § 21 odst. 2 větě první se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 55. V § 21 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „o zvláštní odborné způsobilosti“. 56. V § 21 odst. 3 se věty druhá, třetí a čtvrtá nahrazují větou „Jestliže úředník vykonává 2 nebo více správních činností stanovených prováděcím právním předpisem, je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro každou z těchto správních činností.“. 57. V § 21 odstavec 4 zní: „(4) Jestliže úředník vykonává 2 nebo více správních činností stanovených prováděcím právním předpisem v obci se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, může namísto zvláštní odborné způsobilosti pro každou z těchto správních činností prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti. Zvláštní odborná způsobilost pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon správních činností stanovených prováděcím právním předpisem vykonávaných úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti.“. 58. V § 21 odst. 5 větě první se za slovo „zkoušky“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“ a slova „do 3 měsíců“ se zrušují. 59. V § 21 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Podmínkou vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti je úspěšné vykonání zkoušky vstupního vzdělávání.“. 60. V § 21 odst. 6 se slova „z obecné části a ze zvláštní části“ zrušují. 61. V § 21 odst. 7 se slova „je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost jen z obecné části“ nahrazují slovy „zvláštní odbornou způsobilost neprokazuje“. 62. V § 21 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Prováděcí právní předpis stanoví správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, způsob přihlašování ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti, náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a náležitosti osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti. Obsah a rozsah zkoušky zvláštní odborné způsobilosti zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 63. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní: „§ 21a Zvláštní odborná způsobilost jiné osoby Ministerstvo umožní získat zvláštní odbornou způsobilost podle § 21 osobě, která nemá povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost, pokud dosáhla věku 18 let a je plně svéprávná; náklady na získání zvláštní odborné způsobilosti nese tato osoba. Ustanovení tohoto zákona vztahující se ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti se použijí obdobně. Podmínkou vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti osobou, která nemá povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost, není úspěšné vykonání zkoušky vstupního vzdělávání.“. 64. V nadpisu § 22 se doplňují slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 65. V § 22 odst. 1 se za slovo „zkoušek“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 66. V § 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zabezpečením zkoušky zvláštní odborné způsobilosti může ministerstvo pověřit jím zřízenou příspěvkovou organizaci.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 67. V § 22 odst. 3 se za slovo „přihlášky“ vkládají slova „a nejméně 15 dnů přede dnem konání zkoušky“ a za slova „čas konání zkoušky“ se vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 68. V § 23 odst. 1 větě druhé se slova „obecnou část a z odborníků na zvláštní část“ nahrazují slovy „příslušnou správní činnost“. 69. V § 23 odst. 3 se za slovo „zkoušce“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 70. V § 23 odst. 4 se slovo „uchazeče“ nahrazuje slovy „zvláštní odborné způsobilosti úředníka“. 71. V nadpisu § 24 se doplňují slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 72. V § 24 odst. 1 větě první se za slovo „Zkouška“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 73. V § 24 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 74. V § 24 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 75. V § 24 odst. 3 větě první se za slovo „zkoušky“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 76. V § 24 odst. 3 větě druhé se za slovo „Zkouška“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 77. V § 24 odst. 4 větě druhé se za slovo „zkouška“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“ a slovo „uchazeč“ se nahrazuje slovem „úředník“. 78. V § 24 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Je-li při ústní zkoušce úředník hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“, do 15 dnů ode dne konání ústní zkoušky obdrží od ministerstva osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti. (6) Ministerstvo vede evidenci osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, která vydalo.“. 79. § 25 se včetně nadpisu zrušuje. 80. V § 26 odst. 1 větě druhé se za slovo „je“ vkládají slova „do 15 dnů od jejich doručení“. 81. V § 26 odst. 1 větě třetí se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „po projednání s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem“. 82. V § 26 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 83. V § 26 odst. 2 se za slovo „zkoušky“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 84. V § 26 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „zvláštní odborné způsobilosti“. 85. V § 26 odstavec 4 zní: „(4) Na postup při vyřizování námitek se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu.“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. 86. V § 27 odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti osvědčení o vzdělávání vedoucích úředníků a o vzdělávání vedoucích úřadů.“. 87. V § 27 odstavec 3 zní: „(3) Povinnost účastnit se vzdělávání vedoucích úředníků ze zvláštní části nemá vedoucí úředník v rozsahu přehledu o činnostech stanovených prováděcím právním předpisem vykonávaných podřízenými úředníky, pro které má zvláštní odbornou způsobilost.“. 88. V § 27 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Vzdělávací instituce vede evidenci osvědčení o vzdělávání vedoucích úředníků a o vzdělávání vedoucích úřadů, která vydala.“. 89. V § 28 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Do lhůt uvedených v § 19 odst. 2, § 19a odst. 1, 2 a 5, § 21 odst. 1, 2 a 5 a v § 27 odst. 1 se nezapočítávají doby mateřské dovolené, rodičovské dovolené, otcovské dovolené, dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění, péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění, nařízené karantény nebo izolace, pracovního volna souvisejícího s brannou povinností ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.“. 90. V § 29 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Akreditace vzdělávací instituce se uděluje na dobu neurčitou.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 91. V § 29 odst. 3 větě první se slova „vzdělávací instituce nebo akreditace“ zrušují. 92. V § 29 odst. 3 větě druhé se slova „akreditace vzdělávací instituce nebo“ zrušují. 93. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Při obnovení akreditace vzdělávacího programu se použije § 31 obdobně.“. 94. V § 29 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Žádost o akreditaci vzdělávací instituce a žádost o akreditaci vzdělávacího programu se podává prostřednictvím elektronického formuláře. Ministerstvo uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 95. V § 29 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu zruší, požádá-li o to vzdělávací instituce.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 96. V § 29 odstavec 8 zní: „(8) Odejme-li ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu, může být žádost o akreditaci téže vzdělávací instituce nebo téhož vzdělávacího programu podána nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí akreditace.“. 97. V § 30 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Žádost o akreditaci vzdělávací instituce, je-li žadatel fyzickou osobou, kromě obecných náležitostí žádosti obsahuje též údaje potřebné pro vyžádání výpisu z evidence Rejstříku trestů. (2) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se připojí oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu; oprávnění není třeba prokazovat, pokud je žadatel o akreditaci vzdělávací instituce obcí. (3) Ministerstvo žádost o akreditaci vzdělávací instituce zamítne, jestliže žadatel o akreditaci vzdělávací instituce není bezúhonný.“. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 98. V § 30 se odstavce 4 až 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 4 až 6. 99. V § 30 odst. 6 se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „4 nebo 5“. 100. V § 31 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Vzdělávací program pro přípravu k ověření zvláštní odborné způsobilosti podléhá akreditaci vzdělávacího programu. (2) Odborným lektorem vzdělávacího programu podléhajícího akreditaci vzdělávacího programu může být pouze fyzická osoba, která a) dosáhla vysokoškolského vzdělání nejméně v bakalářském studijním programu a má nejméně tříletou praxi vztahující se k obsahu vzdělávání, nebo b) má nejméně šestiletou praxi vztahující se k obsahu vzdělávání.“. 101. V § 31 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu se připojí vzdělávací program.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 102. V § 31 odst. 4 písm. a) se slova „typ, formu a cíle; typ vzdělávacího programu vyjadřuje druh prohlubování kvalifikace (§ 18 odst. 1 a 2)“ nahrazují slovy „formu a cíle“. 103. V § 31 odst. 4 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , včetně uvedení jména, příjmení a data narození a doložení splnění požadavku vzdělání a praxe podle odstavce 2“. 104. V § 31 odstavce 5 až 7 znějí: „(5) Ministerstvo si vyžádá vyjádření k žádosti o akreditaci vzdělávacího programu od příslušného ministerstva nebo ústředního správního úřadu. (6) Ministerstvo vydá rozhodnutí o akreditaci vzdělávacího programu do 90 dnů od zahájení řízení. (7) Ministerstvo žádost o akreditaci vzdělávacího programu zamítne, jestliže a) vzdělávací program nesplňuje požadavky podle odstavce 4, b) vzdělávací program není v souladu s cílem přípravy k ověření zvláštní odborné způsobilosti, nebo c) odborný lektor pro vzdělávací program nesplňuje požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2.“. 105. § 32 se včetně nadpisu zrušuje. 106. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost nebo povinnost účastnit se vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů nemá úředník, který získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech anebo ve vzdělávacích programech pro vyšší odborné vzdělávání stanovených prováděcím právním předpisem.“. 107. V § 33 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Za rovnocennou zkoušce vstupního vzdělávání se považuje obecná část úřednické zkoušky podle zákona o státní službě. Prováděcí právní předpis může stanovit, že zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný obor státní služby podle zákona o státní službě se považuje za rovnocennou zkoušce zvláštní odborné způsobilosti.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 108. § 34 se zrušuje. 109. V § 35 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až s) se označují jako písmena b) až q). 110. V § 35 odst. 1 písm. b) se slova „pro obecnou část zkoušky“ nahrazují slovy „pro zkoušku vstupního vzdělávání“. 111. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „obecnou a na zvláštní část zkoušky“ nahrazují slovy „příslušnou správní činnost, z nichž jsou jmenováni členové zkušební komise pro zkoušku zvláštní odborné způsobilosti“. 112. V § 35 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až q) se označují jako písmena d) až p). 113. V § 35 odst. 1 písm. d) se text „d)“ nahrazuje textem „c)“. 114. V § 35 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „pro zkoušku zvláštní odborné způsobilosti“. 115. V § 35 odst. 1 písm. e) se text „d)“ nahrazuje textem „c)“. 116. V § 35 odst. 1 písm. f) se slova „podle § 25“ nahrazují slovy „o zkoušce vstupního vzdělávání a osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti“. 117. V § 35 odst. 1 se písmena h) až j) zrušují. Dosavadní písmena k) až p) se označují jako písmena h) až m). 118. V § 35 odst. 1 písmeno h) zní: „h) kontroluje činnost vzdělávacích institucí a poskytování vzdělávání podle tohoto zákona,“. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje. 119. V § 36 písmeno a) zní: „a) poskytují ministerstvu podklady pro stanovení obsahu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti,“. 120. V § 36 písm. b) se slova „zvláštní část zkoušky“ nahrazují slovy „zkoušku zvláštní odborné způsobilosti“. 121. V § 36 písm. c) se slova „na zvláštní část zkoušky“ nahrazují slovy „pro příslušnou správní činnost, z nichž jsou jmenováni členové zkušební komise pro zkoušku zvláštní odborné způsobilosti“. 122. Na konci § 36 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) poskytují ministerstvu na vyžádání součinnost při kontrole činnosti vzdělávacích institucí a poskytování vzdělávání podle tohoto zákona.“. 123. § 37 zní: „§ 37 Nezabezpečí-li vzdělávací instituce vstupní vzdělávání, přípravu k ověření zvláštní odborné způsobilosti nebo vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů, zabezpečí vzdělávání ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady. V takovém případě ministerstvo zajišťuje vstupní vzdělávání a vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů a příslušná ministerstva a další ústřední správní úřady zajišťují přípravu k ověření zvláštní odborné způsobilosti.“. 124. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Přestupky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) nabízí nebo uskutečňuje vzdělávací program jako akreditovaný podle tohoto zákona bez platné akreditace nebo v rozporu s platnou akreditací, b) vydá osvědčení o průběžném vzdělávání nebo o vzdělávání vedoucích úředníků a o vzdělávání vedoucích úřadů, ačkoliv není vzdělávací institucí podle tohoto zákona, nebo c) nabízí nebo uskutečňuje vzdělávání jako akreditovaná vzdělávací instituce podle tohoto zákona bez platné akreditace vzdělávací instituce. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo b) 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c). (3) Přestupky podle odstavce 1 projednává ministerstvo.“. 125. V § 39 větě druhé se slovo „května“ nahrazuje slovem „března“. 126. V § 39 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Nesplní-li vzdělávací instituce povinnost podle odstavce 1, vyzve ji ministerstvo, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci vzdělávací instituce odejme. (3) Vzdělávací instituce sdělí na žádost ministerstva datum, čas a místo poskytování vzdělávání podle tohoto zákona.“. 127. V § 41 odst. 1 větě první se slova „členů výběrové komise na jejím jednání, členů akreditační komise na jejím jednání a“ zrušují, slova „těchto komisí“ se nahrazují slovy „této komise“ a za slovo „pracovní“ se vkládají slova „nebo služební“. 128. V § 41 odst. 1 větě druhé se slova „těchto komisí“ nahrazují slovy „této komise“ a slova „ , nejvýše však 80 Kč za hodinu nebo 680 Kč za jeden den“ se zrušují. 129. V § 41 odst. 1 větě třetí se slova „předseda komise“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 130. V § 41 odst. 2 větě první se slova „ze zájemců“ nahrazují slovy „z uchazečů“ a slova „nebo k žadateli o akreditaci“ se zrušují. 131. V § 41 odst. 2 větě třetí se slova „ , účastník řízení“ zrušují. 132. V § 42 se text „§ 21“ nahrazuje textem „§ 19 odst. 3, § 19b odst. 6, § 20 odst. 5, § 21 odst. 8, § 27 odst. 1“. 133. V § 42 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 33 odst. 2.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pokud došlo k porušení zákonem stanovených povinností vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splnění důvodů pro odvolání vedoucího úředníka a vedoucího úřadu se posuzuje podle zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povinnost vykonat zkoušku vstupního vzdělávání nemají úředník vykonávající správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, vedoucí úředník, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a vedoucí úřadu, kteří ukončili vstupní vzdělávání podle § 19 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo se na ně nevztahovala povinnost absolvovat vstupní vzdělávání podle § 19 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, anebo neměli povinnost účastnit se vstupního vzdělávání podle § 33 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Zvláštní část zvláštní odborné způsobilosti podle zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zvláštní odbornou způsobilost podle zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Úředník, který prokázal zvláštní odbornou způsobilost podle § 21 odst. 4 písm. a) zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu trvání pracovního poměru k témuž územnímu samosprávnému celku považuje za úředníka s prokázanou zvláštní odbornou způsobilostí podle § 21 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Úředník, který má povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost podle § 21 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neprokázal zvláštní odbornou způsobilost podle § 21 odst. 4 písm. a) zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, má povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Platná akreditace vzdělávací instituce udělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za akreditaci vzdělávací instituce udělenou na dobu neurčitou. 7. Platná akreditace vzdělávacího programu udělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pro vzdělávací program, který podle zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepodléhá akreditaci vzdělávacího programu, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části vydaná podle § 34 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. 9. Řízení o vydání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části podle § 34 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Doložení splnění požadavku vzdělání a praxe lektorů pro vzdělávací program podle § 31 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepožaduje v řízení o udělení akreditace vzdělávacího programu nebo v řízení o obnovení akreditace vzdělávacího programu zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. III Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb. a zákona č. 465/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 79a odstavec 2 zní: „(2) Správní činnosti uvedené v odstavci 1 může výjimečně vykonávat i zaměstnanec, který nemá zvláštní odbornou způsobilost, nejdéle však po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru ke správě národního parku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.“. 2. V § 79a odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou zvláštní odborné způsobilosti a prokazuje se osvědčením o vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti.“. 3. V § 79a odstavec 4 zní: „(4) Zkouška zvláštní odborné způsobilosti zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon správní činnosti uvedené v odstavci 1, zvláště znalost působnosti správy národního parku vztahující se k této činnosti, a schopnost jejich aplikace.“. 4. V § 79a odst. 5 se slova „činnosti uvedené“ nahrazují slovy „činnost uvedenou“, za slovo „zkoušky“ se vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“ a slova „do 3 měsíců“ se zrušují. 5. V § 79a odst. 6 větě druhé se za slova „průběhu zkoušky“ vkládají slova „zvláštní odborné způsobilosti“, slovo „dokladu“ se nahrazuje slovem „osvědčení“ a slova „zvláštní odborné způsobilosti úředníků“ se nahrazují slovem „úřednících“. 6. V § 79a odst. 7 se slova „z obecné i zvláštní části“ zrušují, za slovo „nebo“ se vkládají slova „zkoušku zvláštní odborné způsobilosti“ a slova „zvláštní odborné způsobilosti úředníků“ se nahrazují slovem „úřednících“. ČÁST TŘETÍ Změna obecního zřízení Čl. IV Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 175/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 53a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a 53g“. 2. V § 53e odst. 2 se věta první zrušuje a ve větě druhé se slova „přenesené působnosti“ nahrazují slovy „správních činností v přenesené působnosti, kterou podle zákona vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, a v přenesené působnosti“. 3. Za § 53f se vkládá nový § 53g, který zní: „§ 53g (1) Plnění svých úkolů, které nejsou výkonem správní činnosti59), může obec zajišťovat prostřednictvím a) zaměstnance společenství obcí, jehož je obec členem, nebo b) zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí. (2) Plnění svých úkolů může příspěvková organizace nebo školská právnická osoba zřízená obcí zajišťovat prostřednictvím a) zaměstnance společenství obcí, jehož členem je obec, která příspěvkovou organizaci nebo školskou právnickou osobu zřídila, nebo b) zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí. (3) Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců společenství obcí podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) upraví stanovy společenství obcí a dohoda mezi společenstvím obcí a členskou obcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobou. Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) upraví právní jednání, kterým byla tato právnická osoba zřízena nebo založena, a dohoda mezi touto právnickou osobou a členskou obcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobou. (4) Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat práci a dávat k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném podle odstavce 3 a) vůči zaměstnanci podle odstavce 1 starosta nebo jím pověřený zaměstnanec obce a b) vůči zaměstnanci podle odstavce 2 statutární orgán příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby nebo jím pověřený zaměstnanec. (5) Ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči zaměstnanci podle odstavce 1 nebo 2 jeho zaměstnavatel.“. 4. V příloze se číslo „0,491“ nahrazuje číslem „0,184“ a číslo „0,546“ se nahrazuje číslem „0,205“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. V V příloze č. 2 k zákonu č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 418/2023 Sb., se číslo „0,491“ nahrazuje číslem „0,184“ a číslo „0,546“ se nahrazuje číslem „0,205“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pedagogických pracovnících Čl. VI Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 198/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 197/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 379/2015 Sb. a zákona č. 183/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálněpedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu1) (dále jen „přímá pedagogická činnost“), a je a) zaměstnancem právnické osoby vykonávající činnost školy, b) zaměstnancem společenství obcí nebo zaměstnancem právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí, pokud jeho prostřednictvím zajišťuje příspěvková organizace vykonávající činnost školy nebo školská právnická osoba plnění svých úkolů, c) zaměstnancem státu, nebo d) ředitelem školy. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb; písmeno b) se na tohoto zaměstnance vztahuje obdobně.“. 2. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který zní: „§ 32a (1) Výkon činnosti ředitele školy nebo ředitele zařízení sociálních služeb podle § 23 odst. 1 a 2, § 24 odst. 3 a 7 a § 29a odst. 2 vůči pedagogickému pracovníkovi, který je zaměstnancem společenství obcí nebo právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí, přísluší zaměstnavateli tohoto pedagogického pracovníka. (2) U pedagogického pracovníka uvedeného v odstavci 1 se § 23 odst. 3 a § 24a až 24d nepoužijí.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VII Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb., zákona č. 277/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 1/2024 Sb. a zákona č. 85/2024 Sb., se mění takto: 1. V položce 22 se doplňuje písmeno z), které zní: „z) Přijetí žádosti o 1.\| akreditaci vzdělávací instituce podle zákona o úřednících územních samosprávných celků\| Kč\| 5 000 ---\|---\|---\|--- 2.\| akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o úřednících územních samosprávných celků\| Kč \| 2 000 3.\| obnovení akreditace vzdělávacího programu podle zákona o úřednících územních samosprávných celků\| Kč\| 1 000“. 2. V položce 22 se doplňuje část Osvobození, která zní: „Osvobození Od poplatku podle písmene z) jsou osvobozeny příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra jako vzdělávací instituce podle zákona o úřednících územních samosprávných celků a územní samosprávný celek.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o státní službě Čl. VIII Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 49/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 427/2023 Sb. a zákona č. 464/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 25 odst. 1 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) mít potřebnou znalost českého jazyka, není-li státním občanem České republiky.“. 3. V § 25 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 4. V § 26 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. g) se dokládá písemným čestným prohlášením. Výběrová komise podle § 27 odst. 3 nebo bezprostředně nadřízený představený podle § 28a ověří splnění tohoto předpokladu při pohovoru.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 5. V § 27 odst. 1 a § 27 odst. 2 písm. c) se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a 4“ a text „5 písm. b)“ se nahrazuje textem „4 písm. b)“. 6. V § 27 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Součástí pohovoru s žadatelem, který není státním občanem České republiky, je ověření znalosti českého jazyka.“. 7. V § 28a se za větu druhou vkládá věta „U žadatele, který není státním občanem České republiky, ověří bezprostředně nadřízený představený znalost českého jazyka.“ a ve větě předposlední se slova „a druhé“ nahrazují slovy „až třetí“. 8. V § 36 odst. 4 větě první se slova „obecná část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti“ nahrazují slovy „zkouška vstupního vzdělávání“. 9. V § 36 odst. 4 větě druhé se slova „zvláštní část zkoušky“ nahrazují slovem „zkouška“. 10. V § 60 odst. 1 písm. d) a § 61 odst. 1 písm. e) se text „5 písm. b)“ nahrazuje textem „4 písm. b)“. 11. V § 154 se odstavec 3 zrušuje. Čl. IX Přechodná ustanovení 1. Rovnocennost obecné části zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku podle § 36 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rovnocennost zkoušky vstupního vzdělávání úředníka územního samosprávného celku podle § 36 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku podle zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely § 36 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za zkoušku zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku podle zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. X Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 177/2022 Sb. a zákona č. 346/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 22 odst. 1 písm. d) se slova „nebo předseda Státní volební komise“ nahrazují slovy „ , předseda Státní volební komise nebo předseda Národní rozpočtové rady“. 2. V § 22 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „ ; vyžaduje-li rozhodnutí prezidenta republiky ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, podepisuje rozhodnutí prezidenta republiky také předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády“. 3. V § 22 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) předseda Národní rozpočtové rady člena Národní rozpočtové rady,“. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena e) až j). 4. V § 26 odst. 1 písm. b) a c) se slova „31. prosince 2024“ nahrazují slovy „15. ledna 2026“. 5. V § 26 odst. 2 až 4 se slova „1. lednem 2025“ nahrazují slovy „15. lednem 2026“ a slova „1. ledna 2025“ se nahrazují slovy „15. ledna 2026“. 6. V § 26 odst. 5 se slova „1. říjnem 2024“ nahrazují slovy „15. lednem 2025“ a slova „1. října 2024“ se nahrazují slovy „15. ledna 2025“. 7. V § 26 odst. 6 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) akt podle § 3, jenž bude předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2024,“. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g). 8. V § 26 odst. 6 písm. c) se slova „§ 3 nebo“ zrušují a slova „30. června 2024“ se nahrazují slovy „14. ledna 2025“. 9. V § 26 odst. 6 písm. d) se slova „30. září 2024“ nahrazují slovy „14. ledna 2025“. 10. V § 26 odst. 6 písm. e) až g) se slova „31. prosince 2024“ nahrazují slovy „14. ledna 2026“. 11. V § 26 odst. 6 písm. f) a g) se slova „1. ledna 2025“ nahrazují slovy „15. ledna 2026“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. XI V čl. XV zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 177/2022 Sb. a zákona č. 346/2023 Sb., se slova „1. ledna 2025“ nahrazují slovy „15. ledna 2026“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend Čl. XII Zákon č. 346/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend, se mění takto: 1. V čl. VII se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje. 2. V čl. VII písmeno c) zní: „c) čl. III bodu 15, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, a“. 3. V čl. VII se doplňuje písmeno d), které zní: „d) čl. II bodu 3, které nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2026.“. ČÁST JEDENÁCTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XIII Zrušují se: 1. Vyhláška č. 175/2015 Sb., o zkoušce z českého jazyka pro žadatele o přijetí do služebního poměru, kteří nejsou státními občany České republiky. 2. Vyhláška č. 388/2017 Sb., o vzoru služebního průkazu státního zaměstnance. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení čl. IV bodu 4, čl. V, čl. VIII bodů 1 až 7, 10 a 11 a čl. X až XIII, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.

Subsets and Splits