Datasets:

roslein
/

Czech_legal_code

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (1)

train · 3.08k rows

law_id stringlengths 19 56	law_text stringlengths 432 1.27M
Zákon č. 90/2021 Sb.	Zákon č. 90/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 3. 2021, datum účinnosti 26. 5. 2021, částka 36/2021 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 22. 12. 2022 (375/2022 Sb.) 90 ZÁKON ze dne 9. února 2021, kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019, zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb. a zákona č. 501/2020 Sb., se mění takto: 1. V položce 97 bod 3 zní: „3. Přijetí a)\| žádosti o notifikaci nebo prodloužení notifikace sériově vyráběného diagnostického zdravotnického prostředku in vitro nebo příslušenství diagnostického zdravotnického prostředku in vitro uváděného na trh výrobcem nebo zplnomocněným zástupcem\| Kč 500 ---\|---\|--- b)\| ohlášení činnosti výrobce sériově vyráběných diagnostických zdravotnických prostředků in vitro\| Kč 3 000 ---\|---\|--- c)\| ohlášení činnosti zplnomocněného zástupce podle zákona o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro\| Kč 3 000 ---\|---\|--- d)\| ohlášení činnosti distributora diagnostických zdravotnických prostředků in vitro\| Kč 3 000 ---\|---\|--- e)\| ohlášení činnosti osoby provádějící servis diagnostických zdravotnických prostředků in vitro \| Kč 3 000 ---\|---\|--- f)\| ohlášení činnosti dovozce diagnostických zdravotnických prostředků in vitro \| Kč 3 000 ---\|---\|--- g)\| žádosti o vystavení certifikátu volného prodeje na diagnostický zdravotnický prostředek in vitro \| Kč 1 000“. ---\|---\|--- 2. V položce 97 se doplňují body 4 a 5, které znějí: „4.\| Ověření údajů podle čl. 31 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (dále jen „nařízení o zdravotnických prostředcích“) a přidělení jediného registračního čísla podle čl. 31 bodu 2 nařízení o zdravotnických prostředcích výrobci, zplnomocněnému zástupci nebo dovozci\| Kč 3 000 ---\|---\|--- 5. Přijetí a)\| ohlášení o zahájení činnosti výrobce zdravotnických prostředků na zakázku \| Kč 3 000 ---\|---\|--- b)\| ohlášení o zahájení činnosti distributora zdravotnických prostředků \| Kč 3 000 ---\|---\|--- c)\| ohlášení o zahájení činnosti osoby provádějící servis zdravotnických prostředků \| Kč 3 000 ---\|---\|--- d)\| žádosti o obnovení zneplatněných údajů ohlášené osoby v Informačním systému zdravotnických prostředků \| Kč 1 500 ---\|---\|--- e)\| žádosti o povolení klinické zkoušky zdravotnického prostředku \| Kč 1 000 ---\|---\|--- f)\| žádosti o vystavení certifikátu o volném prodeji zdravotnického prostředku \| Kč 1 000“. ---\|---\|--- ČÁST TŘETÍ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. IV Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 202/2015 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova „veterinární léčivé přípravky“ vkládají slova „, na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS.“. 3. § 2a zní: „§ 2a Srovnávací reklama na léčivé přípravky určené k podávání lidem (dále jen „humánní léčivé přípravky“), zdravotní služby, zdravotnické prostředky nebo na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro je při splnění podmínek stanovených občanským zákoníkem přípustná, je-li zaměřena na osoby oprávněné tyto léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo diagnostické zdravotnické prostředky in vitro předepisovat nebo vydávat (dále jen „odborníci“) anebo tyto zdravotní služby poskytovat.“. 4. Za § 5j se vkládají nové § 5k až 5m, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 42 až 44 znějí: „§ 5k Zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (1) Za reklamu na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro se považují také všechny formy informování, průzkumu nebo pobídek, konané za účelem podpory předepisování, výdeje, prodeje nebo používání zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Jedná se zejména o a) návštěvy obchodních zástupců se zdravotnickými prostředky a diagnostickými zdravotnickými prostředky in vitro u osob oprávněných je předepisovat nebo vydávat, b) dodávání vzorků zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, c) podporu předepisování, výdeje nebo prodeje zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pomocí darů, spotřebitelské soutěže a nabídkou nebo příslibem jakéhokoliv prospěchu nebo finanční nebo věcné odměny, d) sponzorování setkání konaných za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo používání zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a navštěvovaných odborníky, nebo e) sponzorování vědeckých kongresů a jiných obdobných setkání s účastí odborníků a úhradu nákladů na dopravu a ubytování souvisejících s jejich účastí. (2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na a) korespondenci nutnou k zodpovězení specifických dotazů na konkrétní zdravotnický prostředek nebo diagnostický zdravotnický prostředek in vitro a případné doprovodné materiály nereklamní povahy, b) prodejní katalogy a ceníky, pokud neobsahují popis vlastností zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, c) údaje o lidském zdraví nebo onemocněních, pokud neobsahují žádný odkaz, a to ani nepřímý, na zdravotnický prostředek nebo diagnostický zdravotnický prostředek in vitro. (3) Předmětem reklamy může být pouze zdravotnický prostředek, který lze uvádět na trh v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který lze uvádět na trh v souladu s jiným právním předpisem upravujícím diagnostické zdravotnické prostředky in vitro43), není-li dále stanoveno jinak. (4) Zdravotnický prostředek, který nesplňuje podmínky pro uvedení na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542), může být prezentován nebo předváděn pouze na veletrzích, výstavách a předváděcích nebo podobných akcích, a to za předpokladu, že je označen v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74544). (5) Diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který nesplňuje podmínky pro uvedení na trh, může být prezentován nebo předváděn pouze na veletrzích, výstavách a předváděcích nebo podobných akcích, a to za předpokladu, že je viditelně označen, že nemůže být uváděn na trh nebo do provozu, dokud nebude uveden do shody. Takový diagnostický zdravotnický prostředek in vitro nesmí být použitý na vzorcích pocházejících od účastníků akce podle věty první. (6) V reklamě na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro nesmí být uvedeny texty, názvy, ochranné známky, vyobrazení a figurativní nebo jiné symboly, které by mohly pacienta uvést v omyl, pokud jde o určený účel, bezpečnost a funkční způsobilost diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, tím, že a) naznačují funkce nebo vlastnosti, které diagnostický zdravotnický prostředek in vitro nemá, b) vyvolávají klamnou představu ohledně léčby nebo diagnózy, funkcí nebo vlastností, které diagnostický zdravotnický prostředek in vitro nemá, c) neinformují uživatele nebo pacienta o pravděpodobném riziku spojeném s používáním diagnostického zdravotnického prostředku in vitro v souladu s jeho určeným účelem, nebo d) navrhují odlišné způsoby použití diagnostického zdravotnického prostředku in vitro než ty, které jsou uvedeny v určeném účelu. (7) Reklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro hrazené plně nebo částečně z veřejného zdravotního pojištění ve formě spotřebitelské soutěže, spočívající v množství předepsaných, vydaných nebo použitých prostředků, je zakázána. (8) Reklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro nesmí jakýmkoliv způsobem odkazovat na konkrétní orgány státní správy. § 5l Reklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro určená široké veřejnosti (1) Předmětem reklamy určené široké veřejnosti nesmí být zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který je podle pokynů výrobce určen pouze pro použití zdravotnickým pracovníkem, a zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který může být vydán pouze na poukaz nebo žádanku vystavené lékařem podle jiných právních předpisů. (2) Poskytování vzorků zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uvedených v odstavci 1 široké veřejnosti se zakazuje. (3) Reklama na zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro určená široké veřejnosti musí a) být formulována tak, aby bylo zřejmé, že výrobek je zdravotnickým prostředkem nebo diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, b) obsahovat obchodní název zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, c) obsahovat určený účel zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro a d) obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamy dobře čitelnou, výzvu k pečlivému pročtení návodu k použití zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro a informací, které se vztahují k jeho bezpečnému používání, pokud musí být ke zdravotnickému prostředku a diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro přiloženy podle jiného právního předpisu. (4) Reklama na zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro určená široké veřejnosti nesmí a) vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo nabídkou léčby na dálku, b) naznačovat, že klinická účinnost zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro je zaručená, je lepší nebo rovnocenná s účinností jiné léčby nebo jiného zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro nebo že použití zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro není spojeno s riziky, c) naznačovat, že nepoužitím zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, d) být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let, e) doporučovat zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit používání zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, f) odkazovat na provedení klinických zkoušek ani jiných procesů, které jsou podmínkou pro uvedení zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro na trh, g) naznačovat, že bezpečnost nebo účinnost zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro je zaručena pouze tím, že je přírodního původu, h) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního průběhu určitého případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy, i) poukazovat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem na možnost uzdravení, j) používat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem vyobrazení změn na lidském těle způsobených nemocí nebo úrazem nebo působením zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro na lidské tělo nebo jeho části. (5) Jestliže je reklama zaměřená na širokou veřejnost zamýšlena jako připomínka zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, nesmí obsahovat jiné údaje než obchodní název zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, popřípadě ochrannou známku. § 5m Reklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro zaměřená na odborníky (1) Reklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro zaměřená na odborníky může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto odborníky, zejména v odborných publikacích, odborném tisku, odborných audiovizuálních pořadech, a musí obsahovat a) dostatečné, doložitelné a objektivní údaje, které umožní odborníkům vytvořit si vlastní názor na klinický přínos konkrétního zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro; údaje převzaté z odborných publikací nebo z odborného tisku musí být přesně reprodukovány a musí být uveden jejich zdroj, b) základní informace obsažené v návodu k použití zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, pokud musí být k prostředku přiložen. (2) V souvislosti s reklamou na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro zaměřenou na odborníky se zakazuje jim nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch, ledaže jsou nepatrné hodnoty a mají vztah k jimi vykonávané odborné činnosti. To neplatí pro poskytování vzorků zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro v množství potřebném pro vyzkoušení zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro v souladu s určeným účelem použití. Takto poskytnutý vzorek zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro musí být viditelně označen nápisem „Neprodejný vzorek“ nebo „Bezplatný vzorek“. (3) Při sponzorování setkání a vědeckých kongresů podle § 5k odst. 1 písm. d) a e) musí sponzorem nebo pořadatelem bezplatně poskytované pohoštění, ubytování a doprava být přiměřené účelu setkání, s ohledem na účel setkání vedlejší, a nesmí být rozšířeno na jiné osoby než odborníky; v takovém případě pro rozsah poskytovaného pohoštění, ubytování a dopravy neplatí zákaz podle odstavce 2. (4) Odborníci nesmí v souvislosti s reklamou na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro vyžadovat ani přijímat výhody zakázané podle odstavce 2, nebo které jsou v rozporu s odstavcem 3. (5) Jestliže je reklama zaměřená na odborníky zamýšlena jako připomínka zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, nesmí obsahovat jiné údaje než obchodní název zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, popřípadě ochrannou známku. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. 43) Zákon č. 268/2014 Sb., o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, v platném znění. 44) Čl. 21 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS.“. 5. Za § 5m se vkládá nový § 5n, který včetně nadpisu zní: „§ 5n Reklama na výrobky cílící na zdraví (1) Zakazuje se reklama na výrobek cílící na zdraví, který není léčivým přípravkem, ani zdravotnickým prostředkem, ani diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, která naznačuje, že výrobek je léčivým přípravkem, zdravotnickým prostředkem nebo diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro. (2) Reklama na výrobek, který není léčivým přípravkem, zdravotnickým prostředkem, diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro nebo jiným výrobkem, u něhož tento zákon stanoví jinak, nesmí a) naznačovat, že používáním výrobku se zlepší nebo zachová zdravotní stav toho, kdo jej užívá, b) naznačovat, že nepoužitím výrobku může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, c) doporučovat výrobek s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit používání výrobku.“. 6. V § 6b odst. 1 se věta třetí zrušuje. 7. V § 7 písm. b) se za slova „tkáně a buňky“ vkládají slova „, na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro“ a na konci textu písmene se čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „Státní ústav pro kontrolu léčiv je dále orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) v rozsahu, v jakém se týká reklamy na zdravotnické prostředky,“. 8. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo u zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle § 5l odst. 2“. 9. V § 8 odst. 1 písmeno i) zní: „i) v rozporu s § 5b odst. 1 nebo § 5m odst. 1 šíří prostřednictvím komunikačních prostředků reklamu na humánní léčivé přípravky nebo na zdravotnické prostředky nebo diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, která je zaměřena na odborníky, aniž by tyto komunikační prostředky byly určeny převážně pro odborníky, jichž se reklama na daný typ produktu týká,“. 10. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „nebo § 5m odst. 2“. 11. V § 8 odst. 1 se na konci písmene n) čárka nahrazuje tečkou a písmeno o) se zrušuje. 12. V § 8 odst. 2 písm. a) a v § 8a odst. 2 písm. a) se slova „nebo § 3 odst. 1“ nahrazují slovy „, § 3 odst. 1 nebo § 5n odst. 1“. 13. V § 8 odst. 2 písm. b) se slova „nebo § 5j“ nahrazují slovy „, § 5j, § 5k odst. 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542)“. 14. V § 8 odst. 3 písm. d) se slova „nebo 5i“ nahrazují slovy „, § 5i, § 5k odst. 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542)“. 15. V § 8 odst. 4 se za text „§ 5b odst. 4“ vkládá text „nebo § 5m odst. 2“ a za text „§ 5b odst. 5“ se vkládá text „nebo § 5m odst. 3“. 16. V § 8 odst. 5 písm. b) se slova „a), m) nebo o)“ nahrazují slovy „a) nebo m)“. 17. V § 8a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo u zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle § 5l odst. 2“. 18. V § 8a odst. 1 písmeno f) zní: „f) v rozporu s § 5b odst. 1 nebo § 5m odst. 1 šíří prostřednictvím komunikačních prostředků reklamu na humánní léčivé přípravky nebo na zdravotnické prostředky nebo diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, která je zaměřena na odborníky, aniž by tyto komunikační prostředky byly určeny převážně pro odborníky, jichž se reklama na daný typ produktu týká,“. 19. V § 8a odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňuje text „nebo § 5m odst. 2“. 20. V § 8a odst. 1 se na konci písmene q) čárka nahrazuje tečkou a písmeno r) se zrušuje. 21. V § 8a odst. 2 písm. d) se slova „5i nebo § 5j“ nahrazují slovy „§ 5i, 5j, § 5k odst. 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542)“. 22. V § 8a odst. 3 písm. d) se slova „5h nebo 5i“ nahrazují slovy „§ 5h, 5i, § 5k odst. 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542).“. 23. V § 8a odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo § 5m odst. 2“. 24. V § 8a odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo § 5m odst. 3“. 25. V § 8a odst. 4 písm. c) se slova „humánních léčivých přípravků“ zrušují, za text „§ 5b odst. 4“ se vkládá text „nebo § 5m odst. 2“ a za text „§ 5b odst. 5“ se vkládá text „nebo § 5m odst. 3“. 26. V § 8a odst. 5 písm. a) se slova „a), p) nebo r)“ nahrazují slovy „a) nebo p)“. Čl. V Přechodné ustanovení Reklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro vytvořená nebo šířená na základě smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle zákona č. 40/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 26. května 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 92/2021 Sb.	Zákon č. 92/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 600/2020 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 Vyhlášeno 1. 3. 2021, datum účinnosti 1. 3. 2021, částka 37/2021 * Čl. I - Zákon č. 600/2020 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2021, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2021 92 ZÁKON ze dne 18. února 2021, kterým se mění zákon č. 600/2020 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 600/2020 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2021, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se číslo „1 488 336 029 790“ nahrazuje číslem „1 385 613 029 790“, číslo „1 808 336 029 790“ se nahrazuje číslem „1 885 613 029 790“, číslo „320 000 000 000“ se nahrazuje číslem „500 000 000 000“ a číslo „301 216 169 129“ se nahrazuje číslem „481 216 169 129“. 2. V § 1 odst. 6 se číslo „156 747 379 625“ nahrazuje číslem „131 747 379 625“. 3. Příloha č. 1 zní: „ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem\| 1 385 613 029 790 Výdaje státního rozpočtu celkem\| 1 885 613 029 790 \| z toho: finanční vztahy k rozpočtům\| \| \| \\- krajů\| 1 660 631 400 \| \| \\- obcí v úhrnech po jednotlivých krajích\| 10 251 683 200 \| \| \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy\| 1 210 478 100 Schodek\| \\- 500 000 000 000 Financování:\| Změna stavu státního dluhu\| 481 216 169 129 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv\| 18 783 830 871 “. 4. Příloha č. 2 zní: „CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy)\| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| z toho \| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| z toho ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- povinné pojistné na důchodové pojištění\| z rozpočtu Evropské unie) 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 0\| 0\| 0\| 3 550 853\| 3 490 853 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 16 000 000\| 0 303\| Senát Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 2 900 000\| 0 304\| Úřad vlády České republiky\| 0\| 0\| 0\| 14 037 558\| 12 537 558 305\| Bezpečnostní informační služba\| 0\| 0\| 0\| 250 000 000\| 0 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 450 000 000\| 0\| 0\| 45 202 172\| 25 202 172 307\| Ministerstvo obrany\| 100 000\| 5 087 696 661\| 4 551 294 138\| 365 716 483\| 43 907 483 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 250 000\| 0\| 0\| 550 000\| 0 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 0\| 0\| 0\| 9 821 000\| 1 071 000 312\| Ministerstvo financí\| 58 400 000\| 798 137 093\| 713 988 453\| 4 691 314 955\| 172 892 380 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 755 000 000\| 545 592 292 707\| 490 278 963 945\| 5 688 525 842\| 5 068 525 842 314\| Ministerstvo vnitra\| 20 000 000\| 9 193 182 269\| 8 202 599 712\| 1 812 051 330\| 1 230 749 380 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 96 067 095\| 0\| 0\| 20 879 719 180\| 6 059 719 180 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 1 500 000\| 0\| 0\| 25 595 217 660\| 25 522 872 130 321\| Grantová agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 169 807 383\| 0\| 0\| 13 448 970 110\| 10 011 058 110 327\| Ministerstvo dopravy\| 185 000 000\| 0\| 0\| 39 742 022 814\| 39 703 022 814 328\| Český telekomunikační úřad\| 28 000 000\| 0\| 0\| 6 406 440 000\| 0 329\| Ministerstvo zemědělství\| 9 000 000\| 0\| 0\| 32 646 513 194\| 28 824 213 194 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 700 000\| 0\| 0\| 13 288 420 099\| 13 143 533 704 334\| Ministerstvo kultury\| 40 000\| 0\| 0\| 438 907 206\| 216 832 095 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 30 000 000\| 0\| 0\| 6 829 800 000\| 1 595 561 651 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 1 134 420 000\| 1 376 324 250\| 1 223 399 334\| 980 038 779\| 57 563 105 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 80 000 000\| 0\| 0\| 162 400 000\| 6 400 000 345\| Český statistický úřad\| 0\| 0\| 0\| 23 316 833\| 22 316 833 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 1 120 000 000\| 0\| 0\| 200 000 000\| 0 348\| Český báňský úřad\| 280 497 567\| 0\| 0\| 2 216 000\| 0 349\| Energetický regulační úřad\| 298 848 000\| 0\| 0\| 20 000 000\| 0 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 3 800 000\| 0\| 0\| 1 700 000\| 0 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 358\| Ústavní soud\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 361\| Akademie věd České republiky\| 0\| 0\| 0\| 209 950\| 209 950 362\| Národní sportovní agentura\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 4 450 000\| 0\| 0\| 1 500 000\| 0 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 0\| 0\| 0\| 40 000 000\| 0 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 234 961 000\| 0\| 0\| 400 000\| 0 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 0\| 71 599 998\| 64 304 633\| 0\| 0 377\| Technologická agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 244 097 432\| 25 700 191 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 0\| 0\| 0\| 400 000\| 0 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 0\| 0\| 0\| 625 517\| 0 396\| Státní dluh\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 397\| Operace státních finančních aktiv\| 1 600 000 000\| 0\| 0\| 731 500 000\| 0 398\| Všeobecná pokladní správa\| 629 365 300 000\| 0\| 0\| 12 983 570 800\| 0 \| CELKEM\| 635 926 141 045\| 562 119 232 978\| 505 034 550 215\| 187 567 655 767\| 131 747 379 625 PŘÍJMY CELKEM\| (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)\| 1 385 613 029 790 ) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet **) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu “. 5. Příloha č. 3 zní: „CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje ---\|---\|--- celkem 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 422 814 860 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 1 438 595 893 303\| Senát Parlamentu\| 635 793 524 304\| Úřad vlády České republiky\| 1 047 452 030 305\| Bezpečnostní informační služba\| 2 297 315 000 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 8 422 642 916 307\| Ministerstvo obrany\| 75 359 896 857 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 293 406 347 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 169 138 006 312\| Ministerstvo financí\| 23 776 770 998 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 714 435 496 869 314\| Ministerstvo vnitra\| 85 897 415 182 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 11 350 123 915 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 29 481 409 227 321\| Grantová agentura České republiky\| 4 380 546 000 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 51 576 114 012 327\| Ministerstvo dopravy\| 115 997 437 890 328\| Český telekomunikační úřad\| 2 236 424 562 329\| Ministerstvo zemědělství\| 55 354 336170 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 239 655 319 850 334\| Ministerstvo kultury\| 15 848 911 330 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 18 038 349 373 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 31 945 115 445 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 168 776 819 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 209 137 712 345\| Český statistický úřad\| 1 929 632 196 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 3 589 692 079 348\| Český báňský úřad\| 169 797 761 349\| Energetický regulační úřad\| 292 164 728 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 253 982 795 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 182 870 322 358\| Ústavní soud\| 236 988 895 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 25 075 531 361\| Akademie věd České republiky\| 6 789 651580 362\| Národní sportovní agentura\| 6 981 874 656 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 32 521 772 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 68 215 095 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 22 311 260 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 2 751 977 074 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 472 914 172 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 469 757 283 377\| Technologická agentura České republiky\| 5 316 456 032 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 427 932 108 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 853 603 711 396\| Státní dluh\| 52 853 880 286 397\| Operace státních finančních aktiv\| 20 445 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| 291 007 989 667 \| CELKEM\| 1 885 613 029 790 “. 6. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí zní: „Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 495 202 172 Výdaje celkem\| 8 422 642 916 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 450 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 45 202 172 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 25 202 172 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 8 422 642 916 v tom:\| transformační spolupráce\| 70 000 000 humanitární pomoc\| 120 000 000 příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí\| 1 760 174 042 podpora českého kulturního dědictví v zahraničí\| 48 000 000 zahraniční vysílání rozhlasu\| 28 500 000 vrcholné návštěvy\| 25 000 000 bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech\| 58 883 000 prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí\| 0 obnova Sýrie\| 50 000 000 stabilizace a rekonstrukce Iráku\| 29 000 000 program aktivit na podporu zdrojových a tranzitních zemí migrace v Africe\| 100 000 000 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 206 293 360 ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 5 926 792 514 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 034 732 093 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 349 739 447 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 20 527 940 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 93 647 796 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 932 749 202 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 31 484 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 31 484 000 v tom: \| institucionální podpora celkem4)\| 31 484 000 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 31 484 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 607 368 172 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 19 900 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 25 202 172 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 25 202 172 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 337 188 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.“. 7. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí zní: „Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 552 035 818 549 Výdaje celkem\| 714 435 496 869 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 755 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 545 592 292 707 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 490 278 963 945 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 55 313 328 762 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 688 525 842 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 068 525 842 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem6)\| 620 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Dávky důchodového pojištění\| 502 800 000 000 Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče\| 51952 254 873 Dávky nemocenského pojištění\| 43 100 000 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi\| 5 658 155 265 Dávky osobám se zdravotním postižením\| 3 000 000 000 Ostatní sociální dávky\| 446 500 000 Podpory v nezaměstnanosti\| 15 500 000 000 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách\| 33 000 000 000 Aktivní politika zaměstnanosti celkem\| 3 803 595 900 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 400 000 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů\| 440 000 000 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením\| 8 500 000 000 Ostatní výdaje organizačních složek státu\| 17 433 809 462 Neinvestiční nedávkové transfery\| 27 369 551 769 Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti\| 1 030 000 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 1 629 600 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 9 017 966 028 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 4 078 070 517 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 179 243 338 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 945 350 570 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 016 816 247 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 83 900 000 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 83 900 000 v tom:\| institucionální podpora celkem4)\| 83 900 000 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 83 600 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 600 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 061 267 850 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 992 742 008 podíl rozpočtu Evropské unie\| 5 068 525 842 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 1 740 763 688 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 6) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 150 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 160 000 000 Kč“. 8. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra zní: „Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 11 025 233 599 Výdaje celkem\| 85 897 415 182 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 20 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 9 193 182 269 v tom: pojistné na důchodové pojištění\| 8 202 599 712 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 990 582 557 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 812 051 330 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 230 749 380 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 46 801 950 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 534 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Policie ČR\| 46 819 620 416 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR\| 11 939 334 098 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu\| 14 315 336 387 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 291 789 801 Dávky důchodového pojištění\| 6 554 115 000 Ostatní sociální dávky\| 5 853 159 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 124 060 480 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 37 471 187 463 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 12 438 631 201 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 742 906 393 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 4 905 874 058 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 30 498 554 012 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 740 891 324 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 751 720 120 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 751 720 120 v tom:\| institucionální podpora celkem4)\| 154 501 120 účelová podpora celkem4)\| 597 219 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 597 219 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 147 501 120 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 64 000 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 65 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 470 822 455 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 240 073 075 podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 230 749 380 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 62 210 590 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 15 408 640 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 46 801 950 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 6 475 906 504 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.“. 9. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí zní: „Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 20 975 786 275 Výdaje celkem\| 11 350 123 915 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 96 067 095 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 879 719 180 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 059 719 180 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 14 820 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Ochrana přírody a krajiny\| 1 076 304 380 Technická ochrana životního prostředí\| 2 311 000 000 Ochrana klimatu a ovzduší\| 3 800 000 000 Ostatní činnosti v životním prostředí\| 4 162 819 535 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 4 888 800 ostatní činnosti\| 4 157 930 735 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 955 719 304 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 323 033 140 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 18 172 510 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 132 869 842 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 775 755 424 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 284 779 695 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 284 779 695 v tom:\| institucionální podpora celkem4)\| 284 779 695 účelová podpora celkem4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 284 366 695 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 4 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 157 825 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 98 105 820 podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 059 719 180 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 7 381 874 495 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.“. 10. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu zní: „Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 13 618 777 493 Výdaje celkem\| 51 576 114 012 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 169 807 383 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 13 448 970 110 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 10 011 058 110 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 437 912 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora podnikání\| 18 315 331 754 Zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu\| 3 595 869 728 v tom:\| výdaje kryté převodem z privatizačního účtu\| 1 291 912 000 ostatní výdaje určené na zahlazování\| 2 303 957 728 Další činnost resortu\| 2 489 881 659 v tom:\| výdaje spojené s další činností resortu\| 2 484 666 939 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 5 214 720 Dotace na obnovitelné zdroje energie\| 26 500 000 000 Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů\| 675 030 871 v tom:\| výdaje kryté převodem z jaderného účtu\| 670 330 871 ostatní výdaje\| 4 700 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 039 069 310 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 349 103 600 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 19 372 822 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 126 762 415 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 847 006 092 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 5 410 061 058 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 410 061 058 v tom:\| institucionální podpora celkem4)\| 547 811 058 účelová podpora celkem4)\| 862 250 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 4 000 000 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 862 250 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 543 311 058 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 10 090 114 358 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 79 056 248 podíl rozpočtu Evropské unie\| 10 011 058 110 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 5 573 370 682 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.“. 11. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy zní: „Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 39 927 022 814 Výdaje celkem\| 115 997 437 890 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 185 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 39 742 022 814 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 39 703 022 814 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 39 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Drážní a kombinovaná doprava\| 10 098 253 514 Pozemní komunikace\| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 95 502 256 970 v tom: \| dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR\| 36 977 256 970 \| dotace na projekty spolufinancované z Evropské investiční banky\| 1 801 390 000 \| ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 56 723 610 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 419 600 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu\| 10 393 507 806 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 557 640 334 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 188 482 440 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 927 210 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 69 725 931 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 476 634 430 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 93 906 600 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 93 906 600 \| v tom:\| institucionální podpora celkem4)\| 93 906 600 \| \| účelová podpora celkem4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 93 906 600 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 4 775 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 39 716 646 369 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 13 623 555 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 39 703 022 814 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 98 237 039 266 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.“. 12. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství zní: „Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 32 655 513 194 Výdaje celkem\| 55 354 336 170 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 9 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 32 646 513 194 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 168 135 573 příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem\| 28 656 077 621 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 822 300 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora agropotravinářského komplexu\| 40 412 016 621 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 37 646 516 621 ostatní výdaje\| 2 765 500 000 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu\| 2 150 000 000 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost\| 1 900 000 000 ostatní dotace\| 250 000 000 Podpora lesního hospodářství\| 2 120 937 175 Podpora vodního hospodářství\| 1 675 000 000 v tom:\| výdaje na projekty spolufinancované z Evropské investiční banky\| 0 ostatní výdaje na vodní hospodářství\| 1 675 000 000 Podpora neziskovým organizacím\| 60 000 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 8 936 382 374 v tom:\| další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 8 933 275 014 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 107 360 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 678 839 116 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 903 713 412 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 52 781 547 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 399 484 673 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 2 239 592 547 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 1 167 989 000 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 167 989 000 v tom:\| institucionální podpora celkem4)\| 567 989 000 účelová podpora celkem4)\| 600 000 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 600 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 562 569 000 Vratký přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně\| 300 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 700 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 210 328 121 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 42 192 548 podíl rozpočtu Evropské unie\| 168 135 573 Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem\| 33 925 016 621 v tom:\| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu\| 21 000 000 000 přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu\| 596 300 000 podpora venkova - ze státního rozpočtu\| 4 500 000 000 podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie\| 7 500 000 000 společná organizace trhu - ze státního rozpočtu\| 172 639 000 společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie\| 156 077 621 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 2 702 842 578 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.“. 13. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury zní: „Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 438 947 206 Výdaje celkem\| 15 848 911 330 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 40 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 438 907 206 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 216 832 095 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 41 700 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 180 375 111 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem\| 526 431 160 Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi\| 3 250 024 266 v tom:\| finanční náhrada\| 2 238 697 166 příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností\| 1 011 327 100 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury\| 409 206 365 v tom:\| rozvoj a obnova materiálně technické základny\| 19 880 000 výdaje na činnost úřadu\| 325 604 525 platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím\| 46 070 000 program pro ochranu měkkých cílů v oblasti kultury\| 17 000 000 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 651 840 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury\| 8 162 616 984 v tom:\| příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím\| 5 722 337 889 program péče o národní kulturní poklad a dědictví\| 1 000 000 000 rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení\| 865 037 000 společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů\| 2 000 000 kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy\| 573 242 095 Kulturní služby, podpora živého umění\| 1 402 761 700 v tom:\| program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 700 000 000 kulturní aktivity\| 664 555 300 veřejné informační služby knihoven\| 38 206 400 Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí\| 766 200 000 v tom:\| programy ochrany a péče o kulturní statky\| 80 200 000 programy na záchranu a obnovu kulturních památek\| 686 000 000 Podpora kultury národnostních menšin\| 33 000 000 v tom:\| podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin\| 31 000 000 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení\| 290 800 000 Státní fond kinematografie\| 1 007 870 855 v tom:\| dotace na filmové pobídky\| 800 000 000 dotace ze státního rozpočtu\| 207 870 855 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 194 508 204 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 65 201 917 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 557 577 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 34 853 187 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 143 025 733 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 526 431 160 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 526 431 160 v tom:\| institucionální podpora celkem4)\| 134 431 160 účelová podpora celkem4)\| 392 000 000 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 392 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 130 088 160 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 316 832 095 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 100 000 000 podíl rozpočtu Evropské unie\| 216 832 095 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 52 000 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 10 300 000 podíl prostředků finančních mechanismů\| 41 700 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 2 813 159 095 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.“. 14. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví zní: „Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 6 859 800 000 Výdaje celkem\| 18 038 349 373 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 30 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 829 800 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 595 561 651 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 4 438 349 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 229 800 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na státní správu\| 2 977 966 356 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 1 629 600 ostatní výdaje na státní správu\| 2 976 336 756 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví\| 1 795 961 518 Lůžková péče\| 2 164 693 715 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví\| 8 391 110 170 Zdravotnické programy\| 1 937 865 077 Ostatní činnosti ve zdravotnictví\| 770 752 537 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 725 904 749 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 541 014 760 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 31 363 778 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 375 120 823 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 272 501 897 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 1 795 961 518 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 795 961 518 v tom:\| institucionální podpora celkem4)\| 753 339 852 účelová podpora celkem4)\| 1 042 621 666 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 1 042 621 666 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)\| 739 670 006 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 3 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 15 000 000 Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky7)\| 14 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 759 778 412 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 164 216 761 podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 595 561 651 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 5 221 588 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 783 239 podíl prostředků finančních mechanismů\| 4 438 349 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 3 392 903 107 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 7) výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády“. 15. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky zní: „Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 244 097 432 Výdaje celkem\| 5 316 456 032 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 244 097 432 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 25 700 191 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 218 397 241 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR\| 252 592 432 Dotace jiným subjektům\| 5 063 863 600 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 81 333 109 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 27 490 591 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 482 334 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 74 116 674 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)\| 5 316 456 032 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 5 072 358 600 v tom:\| institucionální podpora celkem4)\| 218 445 000 účelová podpora celkem4)\| 4 853 913 600 podíl prostředků zahraničních programů3)\| 244 097 432 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)\| 4 853 913 600 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 30 135 204 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 4 435 013 podíl rozpočtu Evropské unie\| 25 700 191 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 256 826 313 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 38 429 072 podíl prostředků finančních mechanismů\| 218 397 241 \| 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.“. 16. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh zní: „Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 52 853 880 286 Financování\| \| Změna stavu státního dluhu\| 481 216 169 129 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv8)\| 18 783 830 871 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Obsluha státního dluhu\| 52 853 880 286 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 8) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění“. 17. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa zní: „Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 642 348 870 800 Výdaje celkem\| 291 007 989 667 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 629 365 300 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 12 983 570 800 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 12 983 570 800 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Vládní rozpočtová rezerva\| 16 454 058 449 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 140 000 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 60 000 000 Stavební spoření\| 4 200 000 000 Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky\| 579 357 000 Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace\| 9 731 840 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5\| 1 660 631 400 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6\| 10 251 683 200 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7\| 1 210 478 100 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 193 495 200 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 129 632 095 424 Ostatní výdaje\| 60 619 350 894 Odvody do rozpočtu Evropské unie\| 54 920 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 355 000 000 Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu\| 0 Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 355 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 121/2021 Sb.	Zákon č. 121/2021 Sb. Zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě Vyhlášeno 5. 3. 2021, datum účinnosti 5. 3. 2021, částka 44/2021 * § 1 - Úvodní ustanovení * Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě * § 2 - (1) Zaměstnanci, kterému podle § 192 až 194 zákoníku práce z důvodu nařízené karantény vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu“), přísluší příspěvek za podmínek stanovených t * § 3 - (1) Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvek ve výši 370 Kč. * § 4 - (1) Příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za příslušné období. * § 5 - Dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci3) a mají podle jiného právního předpisu4) v době nařízené karantény nárok na plat ve snížené výši nebo odměnu ve snížené výši, přísluší příspěvek za podmínek stanovených v § 1 až 4 o * Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatelem * § 6 - (1) Zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc částku, kterou zúčtoval zaměstnancům na příspěvku. * § 7 - Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se ve věcech pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. * Společná ustanovení * § 8 - (1) Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. * § 9 - (1) Zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli částku odečtu podle § 6, pokud zaměstnavatel tento odečet provedl nesprávně v důsledku zaviněného jednání zaměstnance. * § 10 - Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zašle zaměstnavateli na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény zaměstnanci a o jejím trvání nebo ukončení; pro podání žádosti a sdělení informace platí § 116a * § 11 - Přechodné ustanovení * § 12 - Účinnost Aktuální znění od 30. 4. 2021 (182/2021 Sb.) 121 ZÁKON ze dne 4. března 2021 o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon upravuje a) poskytování mimořádného příspěvkupříspěvku při nařízené karanténě (dále jen „příspěvekpříspěvek“) zaměstnanci jeho zaměstnavatelem, b) placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvkupříspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) zaměstnavatelem ve vztahu k poskytnutí příspěvkupříspěvku. (2) Nárok na příspěvekpříspěvek trvá nejdéle do 30. června 2021. (3) Pro účely tohoto zákona se karanténou rozumí též izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví1). Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě § 2 (1) Zaměstnanci, kterému podle § 192 až 194 zákoníku práce z důvodu nařízené karantény vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu“), přísluší příspěvekpříspěvek za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) PříspěvekPříspěvek zaměstnanci nepřísluší, byla-li mu karanténa nařízena v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovních nebo služebních cest. § 3 (1) Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvekpříspěvek ve výši 370 Kč. (2) Pokud součet příspěvkupříspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvekpříspěvek se o tento rozdíl sníží. § 4 (1) PříspěvekPříspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za příslušné období. (2) Při měsíčním vyúčtování mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr2) je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující rovněž údaj o zúčtovaném příspěvkupříspěvku. § 5 Dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci3) a mají podle jiného právního předpisu4) v době nařízené karantény nárok na plat ve snížené výši nebo odměnu ve snížené výši, přísluší příspěvekpříspěvek za podmínek stanovených v § 1 až 4 obdobně. Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatelem § 6 (1) Zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc částku, kterou zúčtoval zaměstnancům na příspěvkupříspěvku. (2) Zaměstnavatel má nárok na odečet podle odstavce 1, jen pokud příspěvekpříspěvek podle tohoto zákona vyplatil nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvekpříspěvek odečetl od pojistného. (3) Nárok na odečet podle odstavce 1 lze uplatnit do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény. (4) Zaměstnavatel uplatňuje odečet podle odstavce 1 na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; na tomto tiskopisu uvádí též údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a úhrn příspěvkůpříspěvků, které od pojistného odečítá. (5) Je-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného podle odstavce 1, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Za žádost o úhradu tohoto rozdílu se považuje podání tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (6) Byla-li z částky pojistného odečtena vyšší částka, než měla být podle odstavce 1 odečtena, nebo provedl-li zaměstnavatel odečet, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Byla-li z částky pojistného odečtena nižší částka, než měla být podle odstavce 1 odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném. § 7 Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se ve věcech pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Společná ustanovení § 8 (1) PříspěvekPříspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. (2) Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů5) výše příjmu, k příspěvkupříspěvku se nepřihlíží. (3) PříspěvekPříspěvek nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucíexekucí. (4) PříspěvekPříspěvek je příjmem podle § 304d odst. 1 občanského soudního řádu. § 9 (1) Zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli částku odečtu podle § 6, pokud zaměstnavatel tento odečet provedl nesprávně v důsledku zaviněného jednání zaměstnance. (2) Kromě ostatních případů uvedených v § 147 odst. 1 zákoníku práce smí zaměstnavatel zaměstnanci srazit i příspěvekpříspěvek poskytnutý podle tohoto zákona k úhradě podle odstavce 1. § 10 Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zašle zaměstnavateli na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény zaměstnanci a o jejím trvání nebo ukončení; pro podání žádosti a sdělení informace platí § 116a zákona o nemocenském pojištění obdobně. Za žádost zaměstnavatele podle věty první se považuje též žádost o sdělení informace o vzniku dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti již podaná podle § 116a zákona o nemocenském pojištění. § 11 Přechodné ustanovení PříspěvekPříspěvek přísluší podle tohoto zákona zaměstnanci i za kalendářní dny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa po 28. únoru 2021. § 12 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 2 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 142 odst. 5 zákoníku práce. 3) § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 128 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. § 72 odst. 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 47 odst. 7 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 53 odst. 7 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 136/2021 Sb.	Zákon č. 136/2021 Sb. Zákon o některých dalších úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s epidemií COVID-19 a o změně některých dalších zákonů Vyhlášeno 19. 3. 2021, datum účinnosti 19. 3. 2021, částka 52/2021 * ČÁST PRVNÍ - NĚKTERÉ DALŠÍ ÚPRAVY V OBLASTI DÁVEK STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY A PŘÍSPĚVKU NA PÉČI V SOUVISLOSTI S EPIDEMIÍ COVID-19 (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 259/2017 Sb. (§ 5 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 164/2019 Sb. (§ 6 — § 6) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 7 — § 7) Aktuální znění od 19. 3. 2021 136 ZÁKON ze dne 17. března 2021 o některých dalších úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s epidemií COVID-19 a o změně některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NĚKTERÉ DALŠÍ ÚPRAVY V OBLASTI DÁVEK STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY A PŘÍSPĚVKU NA PÉČI V SOUVISLOSTI S EPIDEMIÍ COVID-19 § 1 Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních dávek1). § 2 Úprava některých podmínek nároku na přídavek na dítě a jeho výplatu (1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě pro období od 1. dubna 2021 do 30. června 2021, jde-li o přídavek na dítě vyplácený k 31. březnu 2021, a pro stanovení jeho výše se vychází z příjmů a dalších skutečností rozhodných pro nárok na přídavek na dítě, ze kterých byla určena výše přídavku na dítě vypláceného ke dni 31. března 2021, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět druhé až čtvrté § 51 odst. 1 a 2 zákona o státní sociální podpoře se nepoužijí. (2) Dosáhne-li nezaopatřené dítě v období od 1. dubna 2021 do 30. června 2021 věku 26 let nebo v tomto období zemře, přídavek na dítě od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nezaopatřené dítě dosáhlo 26 let věku nebo zemřelo, nenáleží. Nezaopatřenost dítěte se pro účely tohoto zákona posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře2). (3) Pro období od 1. dubna 2021 do 30. června 2021 se ustanovení § 61 odst. 1 a 3 zákona o státní sociální podpoře nepoužijí; to neplatí, postupuje-li se podle odstavce 2. § 3 Úprava některých podmínek nároku na příspěvek na bydlení a na jeho výplatu (1) Pro nárok na výplatu příspěvku na bydlení pro období od 1. dubna 2021 do 30. června 2021, jde-li o příspěvek na bydlení vyplácený k 31. březnu 2021, a pro stanovení jeho výše se vychází z příjmů a dalších skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 31. března 2021, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět třetí až šesté § 51 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře se nepoužijí. (2) Pokud osoba v období od 1. dubna 2021 do 30. června 2021 zemře, příspěvek na bydlení jí od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém osoba, která dosud měla nárok na příspěvek na bydlení, zemřela, nenáleží. (3) Pro období od 1. dubna 2021 do 30. června 2021 se ustanovení § 61 odst. 1 a 3 zákona o státní sociální podpoře nepoužijí; to neplatí, postupuje-li se podle odstavce 2. § 4 Úprava podmínek nároku na zvýšení příspěvku na péči (1) Pro nárok na zvýšení příspěvku na péči pro období od 1. dubna 2021 do 30. června 2021, jde-li o zvýšení příspěvku na péči vyplácené k 31. březnu 2021, se vychází z příjmů a dalších skutečností rozhodných pro nárok na zvýšení příspěvku na péči, ze kterých bylo přiznáno zvýšení příspěvku na péči vyplácené ke dni 31. března 2021. Ustanovení § 12 odst. 4 a § 21 odst. 2 písm. a), c) a e) zákona o sociálních službách se nepoužijí. (2) Pokud osoba v období od 1. dubna 2021 do 30. června 2021 zemře, příspěvek na péči jí od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém osoba, která dosud měla nárok na zvýšení příspěvku na péči, zemřela, nenáleží. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 259/2017 Sb. § 5 Zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb. a zákona č. 164/2019 Sb., se mění takto: 1. V čl. III se body 1, 3, 6 a 21 zrušují. 2. V čl. VII se body 63, 67 a 68 zrušují. 3. V čl. IX se bod 1 zrušuje. 4. V čl. X písmeno f) zní: „f) ustanovení čl. IX bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 164/2019 Sb. § 6 Zákon č. 164/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto: 1. V čl. I se body 22 a 24 zrušují. 2. V čl. VI se na konci písmene a) slovo „ , a“ nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje. Zároveň se zrušuje označení písmene a). ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. 2) § 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 150/2021 Sb.	Zákon č. 150/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 31. 3. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 59/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Vojenském zpravodajství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2021 150 ZÁKON ze dne 17. března 2021, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Vojenském zpravodajství Čl. I V zákoně č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 35/2018 Sb. a zákona č. 205/2019 Sb., se za část třetí vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 19 až 22 zní: „ČÁST ČTVRTÁ ČINNOSTI VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY § 16a Činnosti Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru (1) Vojenské zpravodajství za podmínek stanovených tímto zákonem provádí a) cílenou detekci kybernetických útoků a hrozeb majících původ v zahraničí12) a směřujících proti důležitým zájmům státu, jejichž zajišťování je předmětem obrany České republiky podle zákona o zajišťování obrany České republiky19) (dále jen „detekce“), b) identifikaci a vyhodnocování detekovaných kybernetických útoků a hrozeb a jejich dopadů (dále jen „vyhodnocování“) a c) opatření k odvracení detekovaných kybernetických útoků a hrozeb. (2) Detekce je Vojenským zpravodajstvím prováděna na základě jím stanovených ukazatelů kybernetických útoků a hrozeb umožňujících odhalit v kybernetickém prostoru definované jevy, které v daném čase byly vyhodnoceny jako skutečnosti ohrožující důležité zájmy státu v kybernetickém prostoru. (3) Ukazatele kybernetických útoků a hrozeb jsou Vojenským zpravodajstvím stanovovány na základě a) dat a informací, které Vojenské zpravodajství získává při plnění svých úkolů jako jednotné ozbrojené zpravodajské služby České republiky, b) dat a informací předaných ostatními zpravodajskými službami, Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a dalšími státními orgány, nebo c) dalších skutečností způsobilých ohrozit plnění funkce státu v oblasti zajišťování jeho obrany, které jsou mu předány. § 16b Spolupráce Vojenského zpravodajství při provádění činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru (1) Při provádění činností a opatření vykonávaných v souvislosti se zajišťováním obrany státu v kybernetickém prostoru spolupracuje Vojenské zpravodajství s ostatními zpravodajskými službami a s dalšími státními orgány, ozbrojenými silami České republiky, bezpečnostními sbory a právnickými a fyzickými osobami, pokud působí v oblasti zajišťování kybernetické bezpečnosti nebo obrany státu. (2) Při zajišťování detekce Vojenské zpravodajství spolupracuje s právnickými nebo fyzickými osobami zajišťujícími veřejnou komunikační síť nebo poskytujícími veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, a to na základě písemné dohody o spolupráci. Dohodou o spolupráci nelze sjednat předávání metadat ve větším rozsahu, než je upraveno v § 16d odst. 2. (3) Dohoda o spolupráci uzavřená podle odstavce 2 musí obsahovat a) technické a organizační podmínky nezbytné pro realizaci detekce, b) způsob předávání metadat o zachyceném útoku nebo hrozbě a c) způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů. § 16c Součinnost při detekci Pokud Vojenské zpravodajství nemá s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uzavřenu dohodu o spolupráci podle § 16b odst. 2 a hrozilo by nebezpečí z prodlení, je oprávněno si vyžádat od této osoby po nezbytně nutnou dobu součinnost při cíleném vyhledávání konkrétního kybernetického útoku nebo hrozby pomocí ukazatelů v rozsahu bezpečnostních opatření, která tato osoba již provádí. § 16d Nástroje detekce a podmínky jejich provozování (1) Vojenské zpravodajství může využívat vlastní nástroje detekce, které jsou umisťovány pouze pro účely detekce na určených bodech veřejných komunikačních sítí, pokud to vyžaduje důležitý zájem obrany státu a a) nelze ani s vynaložením potřebného úsilí dosáhnout uzavření ani změny dohody o spolupráci pro zajišťování detekce podle § 16b odst. 2, nebo b) zajišťování detekce na základě dohody o spolupráci uzavřené podle § 16b odst. 2 není účinné. (2) Nástroj detekce zaznamenává metadata a) popisující informace a souvislosti nezbytné pro přenos dat, jejich strukturu a čas o zachyceném provozu veřejných komunikačních sítí a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to pouze v rozsahu souvisejícím s detekovaným kybernetickým útokem nebo hrozbou na základě stanovených ukazatelů; součástí není obsah přenášených dat, b) provozu nástroje detekce a c) o manipulaci s konfigurací nástroje detekce pro potřeby auditu činností vykonávaných Vojenským zpravodajstvím. (3) Vojenské zpravodajství nesmí využívat nástroje detekce podle odstavce 1 pro provádění odposlechů nebo pro záznam zpráv podle zákona o elektronických komunikacích nebo k aktivnímu zásahu podle § 16f odst. 3. (4) Vojenské zpravodajství provádí detekci výlučně způsobem, který zaručuje, že a) je zachována důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob při poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, integrita veřejných komunikačních sítí a dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací a b) není zasahováno nebo ovlivňováno plnění povinností právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací vůči uživatelům sítě, včetně kvality poskytovaných služeb, jinak, než v rozsahu odpovídajícím veřejnému zájmu na zajišťování obrany státu. § 16e Zajištění podmínek detekce (1) Ministerstvo obrany požaduje pro účely podle § 16d odst. 1 od právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby zřídila a zabezpečila v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě rozhraní pro připojení nástroje detekce. (2) Základní charakteristiky veřejných komunikačních sítí využitelných pro umístění nástrojů detekce z hlediska zajištění důležitých zájmů státu stanoví vláda v ústředním plánu obrany státu20). (3) K plnění povinnosti podle odstavce 1 vydá Ministerstvo obrany na základě návrhu Vojenského zpravodajství vypracovaného jako opatření k zajištění závěrů jím plněných povinností stanovených v § 16a odst. 1 a 2 rozhodnutí, jímž právnické nebo podnikající fyzické osobě zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uloží povinnost zřídit a zabezpečit rozhraní pro připojení nástrojů detekce v určeném bodě veřejné komunikační sítě a povinnost strpět umístění a provozování těchto nástrojů. (4) Rozhodnutí podle odstavce 3 musí vedle náležitostí stanovených správním řádem obsahovat také a) určení doby, po kterou má být nástroj detekce v určeném bodě provozován, a b) lhůtu, ve které je právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě zřídit rozhraní pro připojení nástroje detekce. (5) Doba podle odstavce 4 písm. a) nesmí být delší než 12 měsíců; Ministerstvo obrany ji může na návrh Vojenského zpravodajství prodloužit, a to nejvýše o 6 měsíců. (6) Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (7) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 je Vojenské zpravodajství povinno posoudit, zda připojení nástroje detekce samo o sobě není bezpečnostním rizikem, popřípadě zda je možné důsledky takového bezpečnostního rizika přijmout jako akceptovatelné vzhledem k účelu připojení konkrétního nástroje detekce. Dokument obsahující závěry takového posouzení je podkladem pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3. (8) Před vydáním rozhodnutí o prodloužení lhůty podle odstavce 5 je Ministerstvo obrany povinno vždy posoudit, zda jsou splněny podmínky podle § 16d. Rozhodnutí o prodloužení lhůty obsahuje určení doby, po kterou má být nástroj detekce v určeném bodě dále provozován. § 16f Opatření k odvracení detekovaných kybernetických útoků a hrozeb (1) Vojenské zpravodajství na základě výsledku vyhodnocování přijme opatření k odvrácení detekovaných kybernetických útoků a hrozeb podle odstavce 2 nebo 3. (2) V případě, že identifikuje konkrétní kybernetický útok nebo hrozbu, pro jejichž odvrácení nejsou naplněny podmínky pro provedení aktivního zásahu podle § 16g, předá neprodleně zjištěné informace k provedení dalších opatření příslušným státním orgánům. Zjištěné informace v nezbytně nutném rozsahu může předat také provozovateli národního CERT21), pokud vyhodnotí, že je to pro účely zajištění kybernetické bezpečnosti státu účelné. V případech hodných zvláštního zřetele může předat informace v nezbytně nutném rozsahu také další osobě, která s jejich využitím může provést opatření směřující proti kybernetickému útoku či hrozbě. (3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, provede Vojenské zpravodajství za podmínek stanovených v § 16g aktivní zásah k neprodlenému odvrácení detekovaného kybernetického útoku či hrozby. § 16g Oprávnění provést aktivní zásah v kybernetickém prostoru (1) Vojenské zpravodajství je oprávněno provést aktivní zásah výlučně v případě, že a) skutečnosti jím zjištěné v kybernetickém prostoru svědčí o existenci ohrožení důležitých zájmů státu ve značném rozsahu, b) kybernetický útok nebo hrozba směřující proti důležitým zájmům státu trvají nebo bezprostředně hrozí a c) kybernetický útok nebo hrozbu směřující proti důležitým zájmům státu nelze odvrátit v součinnosti s ozbrojenými silami České republiky a aktivní zásah byl vyhodnocen jako jediný možný účinný způsob jejich odvrácení. (2) K provedení aktivního zásahu je Vojenské zpravodajství oprávněno pouze po předchozím souhlasu ministra obrany. (3) O zahájení aktivního zásahu Vojenské zpravodajství bezodkladně informuje vládu, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ostatní zpravodajské služby. (4) Vojenské zpravodajství o provedení aktivního zásahu bezodkladně po jeho provedení informuje ministra obrany a jeho prostřednictvím a) vládu, b) náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, c) ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a d) ostatní zpravodajské služby. (5) Pro obsah předávané informace podle odstavce 4 se využije § 16h odst. 2 obdobně. (6) Jestliže nedojde k ohrožení důležitého zájmu státu, může být v nutném rozsahu informován i provozovatel národního CERT21). (7) Vojenské zpravodajství poskytne v souvislosti s jím prováděnými činnostmi a opatřeními, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, v této oblasti působnosti součinnost Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Policii České republiky, pokud o to v individuálních případech výlučně pro účely jimi zajišťované bezpečnosti České republiky v kybernetickém prostoru požádají; tím není dotčena součinnost výkonu veškerých činností Vojenského zpravodajství prováděných podle této části vůči ozbrojeným silám České republiky při zajišťování obrany státu. § 16h Záznamy o předání dat a informací nebo aktivním zásahu a jejich uchovávání (1) Pokud Vojenské zpravodajství v rámci zajištění součinnosti pro provádění činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, předává data a informace, které jsou výstupem jím prováděné detekce a vyhodnocování, zpracuje o tomto předání záznam obsahující charakteristiku předávaných dat a informací v rozsahu skutečností uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) a e), účel předání dat a informací a dále údaje o době předání dat a informací a identifikační údaje adresáta jejich předání v rozsahu: a) název adresáta, b) adresa, na kterou byly data a informace předány, c) časový údaj předání dat a informací s přesností na sekundy, d) časový údaj o potvrzení převzetí dat a informací s přesností na sekundy. (2) Vojenské zpravodajství je povinno o každém provedeném aktivním zásahu provést záznam, a to minimálně v rozsahu: a) charakteristika identifikovaného útoku nebo hrozby směřující proti důležitým zájmům státu, b) závěry posouzení útoku nebo hrozby směřující proti důležitým zájmům státu, c) závěry posouzení přípustnosti provedení aktivního zásahu, d) údaje o zdroji útoku nebo hrozby směřující proti důležitým zájmům státu, e) časový údaj o provedení opatření směřujících k zastavení nebo odvrácení útoku anebo odstranění hrozby s přesností na sekundy, f) způsob provedení zásahu a popis využitých organizačních a technických opatření, g) další skutečnosti charakterizující provedení aktivního zásahu. (3) Záznamy podle odstavců 1 a 2 Vojenské zpravodajství uchovává po dobu 10 let od data jejich zpracování. § 16i Zprávy o činnostech Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru (1) Vojenské zpravodajství předkládá prezidentu republiky a vládě prostřednictvím ministra obrany jednou ročně podrobnou zprávu o činnostech a opatřeních Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, a vyhodnocení jejich účinnosti. (2) Vojenské zpravodajství předkládá ministru obrany neprodleně po ukončení kalendářního pololetí písemnou zprávu o stavu jím plněných úkolů, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, za toto období. § 16j Nepřípustnost použití dat a informací k jiným účelům Data a informace získané Vojenským zpravodajstvím při provádění detekce nesmí být použity pro jiné účely než zabezpečování činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 16k Inspektor pro kybernetickou obranu (1) Vláda České republiky jmenuje a odvolává na návrh ministra obrany inspektora pro kybernetickou obranu; návrh je vládě České republiky překládán po jeho projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti. (2) Inspektor pro kybernetickou obranu je jmenován na dobu 5 let. (3) Inspektor pro kybernetickou obranu je vojákem z povolání nebo zaměstnancem zařazeným ve Vojenském zpravodajství a je podřízen přímo ministrovi obrany, nestanoví-li tento zákon jinak. (4) Ve věcech služebního nebo pracovního poměru inspektora pro kybernetickou obranu činí právní úkony jménem České republiky ministr obrany. (5) Inspektor pro kybernetickou obranu je při plnění úkolů podle § 16l odst. 1 písm. a) a b) nezávislý a je vázán pouze právním řádem České republiky; je povinen svou funkci vykonávat nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při jejím výkonu všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost a profesionalitu. (6) Vojenské zpravodajství je povinno zajistit, aby byl inspektor pro kybernetickou obranu náležitě, včas a v potřebném rozsahu zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s činnostmi Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany České republiky v kybernetickém prostoru, zejména mu poskytuje veškeré potřebné informace o provádění detekce a vyhodnocování. Vojenské zpravodajství zároveň zabezpečuje materiální a personální podmínky výkonu funkce inspektora pro kybernetickou obranu. (7) Inspektor pro kybernetickou obranu předává ministru obrany vždy neprodleně po ukončení kalendářního pololetí zprávu o jím zjištěných nedostatcích v oblasti zajišťování ochrany dat a informací zpracovávaných Vojenským zpravodajstvím při výkonu činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru; zpráva obsahuje rovněž návrhy opatření na zkvalitnění ochrany soukromí a osobních údajů. V případě zjištění závažného nedostatku zprávu předává inspektor pro kybernetickou obranu ministru obrany bezodkladně po jeho zjištění, a to včetně návrhů na jeho odstranění a přijetí preventivních opatření. § 16l Úkoly inspektora pro kybernetickou obranu (1) Inspektor pro kybernetickou obranu vykonává tyto úkoly: a) prověřuje správnost postupů Vojenského zpravodajství při činnostech, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, pokud se týkají zabezpečení ochrany dat a informací, b) ověřuje účinnost opatření přijatých Vojenským zpravodajstvím za účelem zajišťování ochrany dat a informací zpracovávaných při činnostech, jimiž se Vojenské zpravodajství podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, podílí se na jejich zavádění do činnosti Vojenského zpravodajství a navrhuje jejich případnou aktualizaci, c) při činnostech Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, poskytuje na vyžádání poradenskou podporu příslušníkům Vojenského zpravodajství v oblasti ochrany dat a informací, d) za účelem zajištění účinnosti opatření přijímaných k ochraně práv spolupracuje se subjekty, u nichž byly umístěny nástroje detekce podle § 16e. (2) Právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se mohou obracet na inspektora pro kybernetickou obranu ve všech záležitostech souvisejících se zajištěním jejich práv, pokud jsou nebo by mohly být ohroženy činností Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru. (3) Inspektor pro kybernetickou obranu podnět prošetří a na základě zjištěných skutečností vypracuje zprávu, se kterou seznámí Poslaneckou sněmovnu a osobu, která podnět podala. § 16m Kontrola činností, jimiž se Vojenské zpravodajství podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, a prověřování souvisejících opatření (1) Provádí-li vláda, Poslanecká sněmovna nebo orgán nezávislé kontroly22) kontrolu činností a opatření Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, je Vojenské zpravodajství povinno kontrolujícímu předložit zejména a) záznamy podle § 16h a b) další zprávy, které jsou nezbytné pro zjištění skutečného stavu v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly. (2) Kontrolující podle odstavce 1 jsou oprávněni požádat o a) přístup k auditním záznamům provozu nástroje detekce, b) přístup ke spisové dokumentaci vedené ve věci rozhodování o umístění nástroje detekce, nebo c) poskytnutí dalších dat a informací souvisejících s předmětem kontroly. (3) Kontrolující je při provádění kontroly povinen šetřit práva a oprávněné zájmy Vojenského zpravodajství, stejně jako třetích osob, kterým byly v souvislosti s prováděním činností Vojenského zpravodajství podle této části uloženy povinnosti. (4) Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství podle této části nepoužije. (5) Na prověřování opatření přijímaných Vojenským zpravodajstvím v zájmu zabezpečování činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, Ministerstvem obrany se použije ustanovení § 41 zákona o zajišťování obrany České republiky obdobně. § 16n Náhrada škody nebo nemajetkové újmy (1) Každý, komu vznikla škoda nebo nemajetková újma v souvislosti s činnostmi Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu, má právo na jejich náhradu. (2) Fyzické nebo právnické osobě se nahrazuje také škoda nebo nemajetková újma, která jí vznikla v důsledku realizace opatření přijatých Vojenským zpravodajstvím v zájmu provedení aktivního zásahu směřujícího k odstranění kybernetického útoku nebo hrozby v rámci zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru. (3) Povinnost státu k náhradě škody nebo nemajetkové újmy podle odstavců 1 a 2 nevznikne, pokud se jedná o škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě, která vyvolala útok nebo hrozbu. (4) Za škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou Vojenským zpravodajstvím odpovídá stát. Náhradu škody nebo nemajetkové újmy poskytuje v zastoupení státu Ministerstvo obrany. 19) § 2 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 20) § 2 písm. a) nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu. 21) § 17 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti. 22) § 12 zákona č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní části čtvrtá až šestá se označují jako části pátá až sedmá. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. II Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 205/2019 Sb. a zákona č. 227/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 10 a 11 zní: „(2) Vojenské zpravodajství se v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem o Vojenském zpravodajství10) podílí11) na zajišťování obrany České republiky v kybernetickém prostoru. 10) Část čtvrtá zákona č. 289/2005 Sb., ve znění zákona č. 150/2021 Sb. 11) Čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.“. 2. V § 12 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; kontrole kontrolujícími podléhá rovněž činnost Vojenského zpravodajství, kterou se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru podle zákona o Vojenském zpravodajství10)“. 3. V § 12e odst. 1 se věta druhá zrušuje. 4. V § 12e odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje slovem „a“. 5. V § 12e odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. III Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 311/2019 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto: 1. Za § 98 se vkládá nový § 98a, který včetně poznámek pod čarou č. 70 až 72 zní: „§ 98a (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na základě rozhodnutí vydaného Ministerstvem obrany podle zákona o Vojenském zpravodajství70) zřídit a zabezpečit v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě rozhraní pro připojení nástroje detekce umožňujícího provádět cílenou detekci jevů nasvědčujících existenci kybernetického útoku nebo hrozby a jejich identifikaci podle zákona o Vojenském zpravodajství71). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytne neprodleně na vyžádání součinnost při cíleném vyhledávání kybernetického útoku nebo hrozby pomocí ukazatelů podle zákona o Vojenském zpravodajství72) v rozsahu a prostřednictvím bezpečnostních opatření, které tato osoba již provádí. (3) Osoba uvedená v odstavci 1 není bez souhlasu Vojenského zpravodajství oprávněna zasáhnout do jím připojeného nástroje detekce nebo jakkoliv omezit jeho funkčnost; to neplatí, pokud provedení zásahu do nástroje detekce nebo omezení jeho funkčnosti je nutné vzhledem k tomu, že v souvislosti s jeho připojením a provozováním je vyvolán stav ohrožující samotný provoz veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo ohrožující zdraví anebo životy fyzických osob, hrozí-li nebezpečí z prodlení. (4) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna umožnit Vojenskému zpravodajství na požádání přístup k nástroji detekce umístěnému na jí zajišťované veřejné komunikační síti, přičemž Vojenské zpravodajství musí postupovat tak, aby jeho činností nebyly porušovány podmínky výkonu povinností této osobě uložené zákonem. (5) Za plnění povinností podle odstavce 1 náleží právnické nebo podnikající fyzické osobě od Vojenského zpravodajství úhrada efektivně vynaložených nákladů. Způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů, postup jejich uplatnění a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis. (6) Osoba uvedená v odstavci 1, jakož i jiné osoby podílející se na plnění povinnosti podle odstavců 1 a 2, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech souvisejících s prováděním detekce a s připojením a užíváním nástroje detekce. Tato povinnost trvá i poté, kdy tato osoba přestane být osobou podle odstavce 1 nebo osobou podílející se na plnění povinnosti podle věty první. (7) Povinnost zachovávat mlčenlivost podle odstavce 6 se nevztahuje na podávání informací kontrolujícím, kteří provádějí kontrolu činností Vojenského zpravodajství podle části čtvrté zákona o Vojenském zpravodajství. 70) § 16e zákona č. 289/2005 Sb., ve znění zákona č. 150/2021 Sb. 71) § 16a odst. 2 zákona č. 289/2005 Sb., ve znění zákona č. 150/2021 Sb. 72) § 16c zákona č. 289/2005 Sb., ve znění zákona č. 150/2021 Sb.“. 2. V § 118 se za odstavec 22 vkládá nový odstavec 23, který zní: „(23) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo veřejně dostupnou službu elektronických komunikací dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 98a odst. 1 nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě rozhraní pro připojení nástroje detekce podle rozhodnutí vydaného Ministerstvem obrany, b) v rozporu s § 98a odst. 2 neposkytne součinnost, c) neumožní Vojenskému zpravodajství přístup k nástroji detekce, d) neoprávněně zasáhne do nástroje detekce nebo omezí jeho funkčnost, nebo e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 98a odst. 6.“. Dosavadní odstavec 23 se označuje jako odstavec 24. 3. V § 118 odst. 24 písm. a) se slova „nebo odstavce 14 písm. ae)“ nahrazují slovy „ , odstavce 14 písm. ae) nebo odstavce 23 písm. e)“. 4. V § 118 odst. 24 písm. b) se slova „nebo odstavce 15“ nahrazují slovy „ , odstavce 15 nebo odstavce 23 písm. b), c) anebo d)“. 5. V § 118 odst. 24 písm. c) se slova „nebo 22“ nahrazují slovy „ , 22 nebo 23 písm. a)“. 6. V § 119 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Fyzická osoba podílející se na plnění povinností právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 98a odst. 6.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 7. V § 119 odst. 8 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 8. V § 150 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ministerstvo obrany ve spolupráci s Úřadem vydá vyhlášku k provedení § 98a odst. 5.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. IV Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 285/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být občan ve výjimečných případech povolán do služebního poměru, i když nesplňuje kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro služební místo ve Vojenském zpravodajství, na které má být služebně zařazen.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník Vojenského zpravodajství ve výjimečných případech služebně zařazen na služební místo, i když nesplňuje požadovanou kvalifikaci.“. 3. V § 6a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení o rozhodné době se nevztahují na příslušníky Vojenského zpravodajství.“. 4. V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) podrobit se na pokyn služebního orgánu vyšetření na polygrafu, když je příslušníkem Vojenského zpravodajství.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 151/2021 Sb.	Zákon č. 151/2021 Sb. Zákon o provádění zvláštních režimů v oblasti zahraničního obchodu Vyhlášeno 31. 3. 2021, datum účinnosti 15. 4. 2021, částka 59/2021 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Zvláštní režimy v oblasti zahraničního obchodu * § 3 - Působnost ministerstva * § 4 - Generální ředitelství cel * § 5 - Opatření k nápravě * Přestupky * § 6 - (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 2271/96, která provádí operace v mezinárodním obchodu nebo pohybu kapitálu a související obchodní činnosti mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, se dopustí přestup * § 7 - Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. * § 8 - Účinnost Aktuální znění od 15. 4. 2021 151 ZÁKON ze dne 17. března 2021 o provádění zvláštních režimů v oblasti zahraničního obchodu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) působnost a pravomoci orgánů k provádění zvláštních režimů v oblasti zahraničního obchoduzvláštních režimů v oblasti zahraničního obchodu. § 2 Zvláštní režimy v oblasti zahraničního obchodu Zvláštními režimy v oblasti zahraničního obchoduZvláštními režimy v oblasti zahraničního obchodu se pro účely tohoto zákona rozumí systémy kontroly obchodu podle nařízení Rady (ES) č. 2271/96 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821. § 3 Působnost ministerstva Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a) je příslušným orgánem k uplatňování nařízení Rady (ES) č. 2271/96, b) je příslušným orgánem k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821, c) je orgánem odpovědným za zajištění jednotného a účinného provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 podle čl. 10 odst. 3 tohoto nařízení, d) provádí následné kontroly podle čl. 3 odst. 2 a čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 (dále jen „kontroly“), e) ukládá opatření k nápravě podle § 5, f) spravuje veřejný seznam kontrol dostupný na internetových stránkách ministerstva, g) informuje Evropskou komisi a příslušné orgány členských států o nedostatcích zjištěných kontrolami podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821, h) předkládá Evropské komisi zprávu o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821. § 4 Generální ředitelství cel (1) Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu na jeho žádost do 30 dnů ode dne jejího obdržení v souvislosti s plněním úkolů uvedených v § 3 písm. b) až h) následující informace: a) identifikační údaje unijního dovozce2) (dále jen „dovozce“) a odesílatele nerostných surovin nebo kovů uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 (dále jen „nerostná surovina nebo kov“), a to 1. jméno, případně jména, a příjmení, místo pobytu, případně místo podnikání, obchodní firmu nebo název a adresu sídla, 2. identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) popis nerostné suroviny nebo kovu, obchodní název a druh podle jeho zařazení v kombinované nomenklatuře, případně dělení na TARIC kódy, c) množství dovezené nerostné suroviny nebo kovu vyjádřené v kilogramech, d) hodnotu dovezené nerostné suroviny nebo kovu a e) zemi odeslání a zemi původu nerostné suroviny nebo kovu. (2) Poskytnutí informací podle odstavce 1 není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. § 5 Opatření k nápravě (1) Zjistí-li ministerstvo na základě provedené kontroly nedostatky v provádění povinností dovozce stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821, uloží mu za účelem nápravy zjištěných nedostatků opatření k nápravě, která spočívají zejména v a) poskytnutí dodatečných úplných interních záznamů, materiálů nebo dokumentů, b) dodání, doplnění nebo aktualizaci zprávy o auditu splňující požadavky čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821, c) aktualizaci údajů o celoročním dovozu příslušných nerostných surovin nebo kovů, nebo d) uvedení vnitřních systémů řízení do souladu s povinnostmi dovozce podle čl. 4 až 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821. (2) Dovozce předloží ministerstvu do 30 dnů ode dne doručení výzvy k provedení opatření k nápravě časově konkrétní a s ohledem na povahu tohoto opatření k nápravě přiměřený plán jejich provádění. (3) Ministerstvo po ukončení kontroly zveřejní ve veřejném seznamu kontrol dostupném na internetových stránkách ministerstva po dobu 3 let název a identifikační číslo právnické osoby nebo jméno, případně jména, a příjmení, případně obchodní firmu a identifikační číslo podnikající fyzické osoby a výsledek kontrolyvýsledek kontroly. Výsledkem kontrolyVýsledkem kontroly se rozumí údaj „dovozce splnil povinnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821“ nebo „dovozce nesplnil povinnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821“. (4) Ministerstvo uchovává záznamy o kontrolách po dobu 5 let od ukončení kontroly. Přestupky § 6 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 2271/96, která provádí operace v mezinárodním obchodu nebo pohybu kapitálu a související obchodní činnosti mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, se dopustí přestupku tím, že a) neuvědomí Evropskou komisi nebo ministerstvo o skutečnostech uvedených v čl. 2 nařízení Rady (ES) č. 2271/96 nebo neposkytne Evropské komisi nebo ministerstvu všechny související informace, nebo b) poruší povinnost uvedenou v čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 2271/96. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 150 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) 450 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b). § 7 Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. § 8 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. Nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících, v platném znění. 2) Čl. 2 písm. l) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821.
Zákon č. 152/2021 Sb.	Zákon č. 152/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 3. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 59/2021 * Čl. I - Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2020 152 ZÁKON ze dne 17. března 2021, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 85/2015 Sb., zákona č. 264/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „(2) Základními měřicími jednotkami7) jsou a) jednotka času - sekunda (s), b) jednotka délky - metr (m), c) jednotka hmotnosti - kilogram (kg), d) jednotka elektrického proudu - ampér (A), e) jednotka termodynamické teploty - kelvin (K), f) jednotka látkového množství - mol (mol), g) jednotka svítivosti - kandela (cd). 7) Směrnice Komise (EU) 2019/1258 ze dne 23. července 2019, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku příloha směrnice Rady 80/181/EHS, pokud jde o definice základních jednotek SI.“. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Základní měřicí jednotky7) jsou definovány takto: a) sekunda je definována stanovením pevné číselné hodnoty frekvence ∆νCs, přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133 nacházejícího se v klidovém stavu, která je rovna 9 192 631 770, je-li vyjádřena v jednotce Hz, která je rovna s-1; b) metr je definován stanovením pevné číselné hodnoty rychlosti světla ve vakuu c, která je rovna 299 792 458, je-li vyjádřena v jednotce m/s, kde sekunda je definována prostřednictvím ∆νCs; c) kilogram je definován stanovením pevné číselné hodnoty Planckovy konstanty h, která je rovna 6,626 070 15 × 10-34, je-li vyjádřena v jednotce J s, která je rovna kg m2 s-1, kde metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím c a ∆νCs; d) ampér je definován stanovením pevné číselné hodnoty elementárního náboje e, která je rovna 1,602 176 634 × 10-19, je-li vyjádřena v jednotce C, která je rovna A s, kde sekunda je definována prostřednictvím ∆νCs; e) kelvin je definován stanovením pevné číselné hodnoty Boltzmannovy konstanty k, která je rovna 1,380 649 × 10-23, je-li vyjádřena v jednotce J K-1, která je rovna kg m2 s-2 K-1, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím h, c a ∆νCs; f) jeden mol obsahuje přesně 6,022 140 76 × 1023 elementárních entit; toto číslo je pevná číselná hodnota Avogadrovy konstanty (NA), je-li vyjádřena v jednotce mol-1, a nazývá se Avogadrovo číslo; látkové množství (n) systému je mírou počtu specifikovaných elementárních entit; elementární entitou může být atom, molekula, iont, elektron, jakákoli jiná částice nebo specifikované seskupení částic; g) kandela je definována stanovením pevné číselné hodnoty světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540 × 1012 Hz (Kcd), která je rovna 683, je-li vyjádřena v jednotce lm W-1, která je rovna cd sr W-1 nebo cd sr kg-1 m-2 s3, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím h, c a ∆νCs.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. června 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 153/2021 Sb.	Zákon č. 153/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 3. 2021, datum účinnosti 1. 4. 2021, částka 59/2021 * Čl. I - Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2021 153 ZÁKON ze dne 18. března 2021, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 168/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 495/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 se slova „Veterinární a farmaceutická univerzita Brno“ nahrazují slovy „Veterinární univerzita Brno“ a slova „Janáčkova akademie múzických umění v Brně“ se nahrazují slovy „Janáčkova akademie múzických umění“. 2. V příloze č. 2 se slova „Univerzita obrany v Brně“ nahrazují slovy „Univerzita obrany“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 155/2021 Sb.	Zákon č. 155/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 3. 2021, datum účinnosti 31. 3. 2021, částka 61/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 38/2021 Sb. * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 191/2020 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 3. 2021 155 ZÁKON ze dne 31. března 2021, kterým se mění zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 38/2021 Sb. Čl. I V části čtvrté čl. VI zákona č. 38/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, se slova „1. dubna“ nahrazují slovy „1. července“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 191/2020 Sb. Čl. II Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 601/2020 Sb. a zákona č. 94/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 1 se slova „31. ledna“ nahrazují slovy „30. června“. 2. V § 27 odst. 1 se slova „28. února“ nahrazují slovy „30. června“. Čl. III Přechodné ustanovení V řízeních o výkonu rozhodnutí a v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se § 23 zákona č. 191/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije, byl-li udělen příklep přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. března 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 160/2021 Sb.	Zákon č. 160/2021 Sb. Zákon o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2021 Vyhlášeno 9. 4. 2021, datum účinnosti 10. 4. 2021, částka 65/2021 * § 1 - Kompenzace osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby * § 2 - Vyúčtování zdravotních služeb hrazených zdravotní pojišťovnou poskytnutých v roce 2021 * § 3 - Výjimky z pravidel pro hospodaření zdravotních pojišťoven * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 10. 4. 2021 160 ZÁKON ze dne 31. března 2021 o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2021 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Kompenzace osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby (1) Zdravotní pojišťovny vyplatí poskytovatelům zdravotních služeb, s nimiž mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a poskytovatelům sociálních služeb, s nimiž mají uzavřenou zvláštní smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, (dále jen „poskytovatel“), kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „epidemie COVID-19“) v roce 2021 (dále jen „kompenzace“). Kompenzaci zdravotní pojišťovna poskytovateli vyplatí v rámci vyúčtování zdravotních služeb hrazených zdravotní pojišťovnou z veřejného zdravotního pojištění (dále jen „hrazené služby“) poskytnutých v roce 2021 nebo formou záloh na kompenzaci před provedením tohoto vyúčtování. (2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou způsob zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021, přičemž zohlední zejména předpokládané snížení objemu hrazených služeb poskytnutých v roce 2021, ke kterému došlo v souvislosti s epidemií COVID-19, a dále náklady vzniklé poskytovatelům v roce 2021 v důsledku péče o osoby zdravotně pojištěné podle zákona o veřejném zdravotním pojištění s onemocněním COVID-19; způsob zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021 zahrnuje stanovení kompenzačních hodnot bodu, kompenzační výše úhrad za hrazené služby, kompenzačních regulačních omezení a výše záloh na kompenzaci. (3) Poskytovatel a zdravotní pojišťovna se mohou do 30. dubna 2022 dohodnout ohledně způsobu kompenzace odlišně od vyhlášky podle odstavce 2. Dohodu podle věty první zdravotní pojišťovna zveřejní obdobně podle § 17 odst. 9 vět první, páté a šesté zákona o veřejném zdravotním pojištění; dohoda nabývá účinnosti dnem tohoto zveřejnění. Účinná dohoda podle věty první se při postupu podle § 2 použije místo vyhlášky podle odstavce 2 v rozsahu, v němž byla uzavřena. § 2 Vyúčtování zdravotních služeb hrazených zdravotní pojišťovnou poskytnutých v roce 2021 (1) Vyúčtování hrazených služeb poskytnutých v roce 2021 zahrnující kompenzace provede zdravotní pojišťovna u poskytovatelů poskytujících pouze ambulantní hrazené služby nebo hrazené služby poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta do 30. června 2022 a u ostatních poskytovatelů do 31. srpna 2022. (2) V rámci vyúčtování podle odstavce 1 zdravotní pojišťovna vypočítá finanční nárok poskytovatele na úhradu za hrazené služby poskytnuté v roce 2021 (dále jen „finanční nárok poskytovatele“) podle a) zákona o veřejném zdravotním pojištění a b) tohoto zákona, přičemž ve věcech neupravených tímto zákonem při výpočtu použije zákon o veřejném zdravotním pojištění. (3) Zdravotní pojišťovna provede vyúčtování podle odstavce 1 podle toho z výpočtů podle odstavce 2 písm. a) a b), ze kterého vyplývá vyšší finanční nárok poskytovatele. (4) Výše kompenzace odpovídá rozdílu mezi finančním nárokem poskytovatele vypočítaným podle tohoto zákona a finančním nárokem poskytovatele podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, přičemž k záporné výši kompenzace se nepřihlíží. § 3 Výjimky z pravidel pro hospodaření zdravotních pojišťoven Při postupu podle tohoto zákona se neuplatní povinnost zdravotní pojišťovny hospodařit v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem nebo provizoriem stanoveným podle jiného právního předpisu. § 4 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 161/2021 Sb.	Zákon č. 161/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 9. 4. 2021, datum účinnosti 10. 4. 2021, částka 65/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 10. 4. 2021 161 ZÁKON ze dne 31. března 2021, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. I V zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb. a zákona č. 540/2020 Sb., se za § 28c vkládá nový § 28d, který zní: „§ 28d Lhůta pro podání přehledu podle § 24 odst. 2 stanovená osobám samostatně výdělečně činným v § 24 odst. 2 se pro podání tohoto přehledu za rok 2020 nepoužije. Přehled podle § 24 odst. 2 za rok 2020 je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 2. srpna 2021.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. II Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 206/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 2. V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pro účely podpory testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro pro sebetestování nebo prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, pro který bylo Ministerstvem zdravotnictví podle zákona upravujícího diagnostické zdravotnické prostředky in vitro povoleno jeho použití laickou osobou, Pojišťovna nad rámec zdrojů uvedených v odstavci 2 větě čtvrté jako další zdroj fondu prevence použije finanční prostředky základního fondu. Příděl finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence v takovém případě Pojišťovna provede vždy do 60 dnů po skončení kalendářního měsíce, a to ve výši finančních prostředků, které byly v tomto kalendářním měsíci z fondu prevence vynaloženy na podporu testování podle věty první. Za zaměstnance podle věty první se považují také dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce a další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 3. V § 23b odst. 1 písm. c) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. III Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 233/2018 Sb. a zákona č. 206/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely podpory testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro pro sebetestování nebo prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, pro který bylo Ministerstvem zdravotnictví podle zákona upravujícího diagnostické zdravotnické prostředky in vitro povoleno jeho použití laickou osobou, zaměstnanecká pojišťovna nad rámec zdrojů uvedených v § 16 odst. 4 větě čtvrté jako další zdroj fondu prevence použije finanční prostředky základního fondu. Příděl finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence v takovém případě zaměstnanecká pojišťovna provede vždy do 60 dnů po skončení kalendářního měsíce, a to ve výši finančních prostředků, které byly v tomto kalendářním měsíci z fondu prevence vynaloženy na podporu testování podle věty první. Za zaměstnance podle věty první se považují také dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce a další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 22e odst. 1 písm. e) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 173/2021 Sb.	Zákon č. 173/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 4. 2021, datum účinnosti 23. 4. 2021, částka 70/2021 * Čl. I - Zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 23. 4. 2021 173 ZÁKON ze dne 21. dubna 2021, kterým se mění zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se slova „bodu 1“ nahrazují slovy „bodů 1 a 2“. 2. V § 3 odst. 1 se na konci písmene b) středník nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno c), které včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 zní: „c) nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona, jde-li o dítě se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem4), kterému bylo vydáno doporučení školského poradenského zařízení za účelem stanovení podpůrných opatření pro jeho vzdělávání5) (dále jen „dítě se speciálními vzdělávacími potřebami“), jestliže nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii; 4) § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 5) § 15 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 3 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“. 4. V § 4 odst. 4 se číslo „70“ nahrazuje číslem „80“. 5. V § 5 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Nárok na výplatu ošetřovného v případě uvedeném v § 3 odst. 1 písm. c) se dále osvědčuje potvrzením školy s uvedením, že jde o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c).“. 6. V § 5 odst. 2 větě poslední se za slovo „pojištění,“ vkládají slova „jde-li o potvrzení o uzavření zařízení podle věty první,“. 7. V § 5 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Škola je povinna na žádost zaměstnance potvrdit pro účely ošetřovného, že se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c). Porušení povinnosti podle věty první a podle § 6 věty první se považuje za porušení povinnosti podle § 106 zákona o nemocenském pojištění.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ošetřovné náleží za kalendářní dny v období ode dne 1. března 2021 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve výši podle § 4 odst. 4 zákona č. 438/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ošetřovné vyplacené za kalendářní dny v období ode dne 1. března 2021 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v nižší výši, než je výše ošetřovného stanovená podle § 4 odst. 4 zákona č. 438/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se doplatí bez žádosti nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za které ošetřovné náleží. 3. Nárok na ošetřovné z důvodu péče o dítě podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 438/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká ode dne 1. března 2021. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 174/2021 Sb.	Zákon č. 174/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 4. 2021, datum účinnosti 12. 5. 2021, částka 71/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 174 ZÁKON ze dne 13. dubna 2021, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích Čl. I Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 18 se věty první a devátá zrušují. 2. Poznámka pod čarou č. 19 zní: „19) Nařízení Rady (EHS) č. 2136/89 ze dne 21. června 1989 o stanovení společných obchodních norem pro konzervované sardinky a obchodních názvů pro konzervované sardinky a výrobky typu sardinek, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89 ze dne 18. července 1989 o zvláštních podmínkách pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace. Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 ze dne 9. června 1992, kterým se stanoví společné obchodní normy pro konzervované pravé a nepravé tuňáky. Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 ze dne 26. listopadu 1996 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění. Rozhodnutí Komise 2005/1/ES ze dne 27. prosince 2004, kterým se schvalují metody třídění jatečně upravených těl prasat v České republice, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 37/2005 ze dne 12. ledna 2005 o sledování teplot v přepravních prostředcích, úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1635/2006 ze dne 6. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1882/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v některých potravinách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 445/2007 ze dne 23. dubna 2007, kterým se stanovují některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2991/94, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky, a nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 543/2008 ze dne 16. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 566/2008 ze dne 18. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 589/2008 ze dne 23. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 733/2008 ze dne 15. července 2008 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004. Nařízení Komise (ES) č. 450/2009 ze dne 29. května 2009 o aktivních a inteligentních materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 115/2010 ze dne 9. února 2010, kterým se stanoví podmínky použití aktivovaného oxidu hlinitého pro odstranění fluoridů z přírodních minerálních vod a pramenitých vod. Rozhodnutí Komise č. 2010/791/EU ze dne 20. prosince 2010, kterým se stanoví seznam produktů uvedených v bodě III odst. 1 druhém pododstavci přílohy XII nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 931/2011 ze dne 19. září 2011 o požadavcích na sledovatelnost stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 pro potraviny živočišného původu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1333/2011 ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví obchodní normy pro banány, pravidla pro dodržování těchto obchodních norem a požadavky na oznamování v odvětví banánů, v platném znění. Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/884/EU ze dne 22. prosince 2011 o mimořádných opatřeních týkajících se nepovolené geneticky modifikované rýže v produktech z rýže pocházejících z Číny a o zrušení rozhodnutí 2008/289/ES. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 29/2012 ze dne 13. ledna 2012 o obchodních normách pro olivový olej, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 208/2013 ze dne 11. března 2013 o požadavcích na sledovatelnost u klíčků a semen určených k produkci klíčků. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 579/2014 ze dne 28. května 2014, kterým se stanoví odchylka od některých ustanovení přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, pokud jde o námořní přepravu tekutých olejů a tuků, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/949 ze dne 19. června 2015, kterým se schvalují předvývozní kontroly prováděné některými třetími zeměmi u některých potravin, pokud jde o přítomnost některých mykotoxinů, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1184, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ze dne 20. prosince 2017, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/456 ze dne 19. března 2018 o procedurálních krocích konzultačního postupu pro určování statusu nových potravin v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/574 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro zavedení a provoz systému sledovatelnosti tabákových výrobků. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/576 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro bezpečnostní prvky používané na tabákové výrobky. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/775 ze dne 28. května 2018, kterým se stanoví pravidla pro použití čl. 26 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jde o pravidla pro uvádění země původu nebo místa provenience primární složky potraviny.“. 3. V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „s výjimkou pitné vody, kterou provozovatel potravinářského podniku uvádí na trh nebo kterou používá v jakékoli fázi výroby, zpracování nebo distribuce potravin podle čl. 3 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002“. 4. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „doplňující odborný posudek“ nahrazují slovy „vypracování druhého odborného stanoviska“. 5. V § 2 odst. 1 písm. o) se slova „a maso krokodýlů“ nahrazují slovy „ , maso krokodýlů a hmyz určený k lidské spotřebě a výrobky získané zpracováním tohoto hmyzu nebo dalším zpracováním takto zpracovaných výrobků“. 6. V § 2 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno za), které zní: „za) nikotinovým sáčkem bez obsahu tabáku výrobek bez tabáku obsahující nikotin pro orální užití, který není upraven přímo použitelným předpisem Evropské unie74).“. Poznámka pod čarou č. 74 zní: „74) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“. 7. Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) Čl. 11 nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění.“. 8. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a dodržet zvláštní podmínky dovozu pro vybrané potraviny, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zvláštní podmínky dovozu61)“. Poznámka pod čarou č. 61 zní: „61) Například nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1660 ze dne 7. listopadu 2018, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz některých potravin jiného než živočišného původu z některých třetích zemí z důvodu rizika kontaminace rezidui pesticidů, kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009 a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 885/2014, prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/186 ze dne 2. února 2017, kterým se stanoví zvláštní podmínky použitelné pro vstup zásilek z některých třetích zemí do Unie v důsledku mikrobiologické kontaminace a kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009, prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175 ze dne 5. února 2015, kterým se ukládají zvláštní podmínky použitelné na dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny, prováděcí rozhodnutí Komise 2011/884/EU.“. 9. V § 3 odst. 1 písmeno i) zní: „i) oznámit příslušnému orgánu dozoru v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat zahájení, změny nebo ukončení výkonu předmětu činnosti podle tohoto zákona nejpozději v den, kdy tyto skutečnosti nastaly, a dále v oznámení uvést a ke dni změny aktualizovat 1. své jméno, příjmení nebo obchodní firmu, sídlo a adresu provozovny, jde-li o osobu fyzickou, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a adresu provozovny, jde-li o osobu právnickou, 2. identifikační číslo osoby, 3. předmět činnosti nebo podnikání a 4. konkrétní činnosti, které jako provozovatel potravinářského podniku provozuje; tyto údaje se při poskytování stravovacích služeb oznamují příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, který je neprodleně předává ostatním orgánům dozoru uvedeným v § 16,“. 10. V § 3 odst. 1 písm. l) se za slova „bezpečnosti potraviny“ vkládají slova „ , zaznamenat datum rozbalení potraviny“. 11. V § 3 odst. 1 písm. q) úvodní části ustanovení se za slovo „trh“ vkládají slova „ , odděleně umístit a připojit informaci o vyřazení,“. 12. V § 3 odst. 1 písm. q) bodě 1 se text „e)“ nahrazuje slovy „f) a potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, které nejsou bezpečné“. 13. V § 3 odst. 1 písm. q) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „nebo do obalů, které nechrání potraviny před znehodnocením“. 14. V § 3 odst. 1 se písmeno s) zrušuje. Dosavadní písmeno t) se označuje jako písmeno s). 15. V § 3 odst. 4 písm. b) se slova „určená místa vstupu nebo určená místa dovozu stanovená prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „stanoviště hraniční kontroly62) určená Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) nebo přes jiná kontrolní místa, než jsou stanoviště hraniční kontroly podle čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 62 zní: „62) Čl. 3 odst. 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 16. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) v případě potravin podle čl. 47 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 vyplnit a předat příslušnému orgánu dozoru část společného zdravotního vstupního dokladu podle čl. 56 tohoto nařízení.“. 17. V § 3d odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvu“. 18. V § 3d odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 63 zní: „(3) Provozovatel potravinářského podniku, který v místě určení přijímá potraviny vymezené prováděcím právním předpisem z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země, je povinen informovat orgán dozoru příslušný podle § 16 odst. 4 nebo 5 o jejich příchodu podle prováděcího právního předpisu, který na základě analýzy rizika podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol stanoví druh potraviny, termín, rozsah a způsob informování63). 63) Vyhláška č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Žádost podle odstavce 3 obsahuje kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu a) jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu odpovědného zástupce fyzické osoby, je-li ustanoven, b) jméno, příjmení a místo pobytu osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, c) adresu ozařovny a úředně ověřený podpis žadatele, d) předmět a rozsah činnosti, pro kterou je schválení žádáno, a způsob jejího zabezpečení, e) zdůvodnění technologické potřeby ozařování potravin, f) analýzu rizik a kritických kontrolních bodů možného porušení zdravotní nezávadnosti potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění, a g) specifikaci zdrojů ionizujícího záření, sanitační řád a dokumentaci podle odstavce 2 písm. b). Státní zemědělská a potravinářská inspekce si k žádosti podle odstavce 3 vyžádá od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost kopii povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření a kopii rozhodnutí o schválení typu zdroje ionizujícího záření, je-li vyžadováno.“. 20. V § 4 odstavec 8 zní: „(8) Potraviny ozářené ionizujícím zářením v členských státech Evropské unie, které nejsou určeny konečnému spotřebiteli ani provozovateli potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, musí být při uvádění na trh v České republice doprovázeny dokumentací obsahující jméno a adresu schválené ozařovny, která ozáření provedla, nebo údaji o referenčním čísle a způsobu ozáření jednotlivých druhů potravin.“. 21. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1184.“. 22. V § 6 odst. 2 se slova „Symbol „e“ pro označení množství potraviny lze uvést na obalu“ nahrazují slovy „Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 může uvést symbol „e“ na obalu pro označení množství potraviny“. 23. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, jde-li o potravinu nabízenou k prodeji samoobslužným způsobem.“. 24. V § 9a odst. 1 písm. d) se za slovo „použitelnosti“ vkládají slova „nebo o datu minimální trvanlivosti“. 25. V § 9b odst. 1 písm. a) se za slovo „prvovýroba48),“ vkládají slova „narození, chov,“ a na konci písmene se slovo „nebo“ zrušuje. 26. V § 9b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) jde o potravinu stanovenou prováděcím právním předpisem, jejíž výroba proběhla na území České republiky.“. 27. Za § 9b se vkládá nový § 9c, který zní. „§ 9c (1) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci o jejím výrobci výrazem „výrobce:“ nebo výrazem, který má pro spotřebitele stejný význam, pokud za touto informací následuje jméno a příjmení nebo název anebo obchodní firma a adresa provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil. (2) Pokud se sídlo provozovatele potravinářského podniku podle odstavce 1 a jeho provozovna, ve které byla potravina vyrobena, nacházejí v různých zemích, uvede se také název země, ve které se nachází provozovna, a to uvozený výrazem: „provozovna:“.“. 28. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která včetně poznámky pod čarou č. 64 znějí: „f) obsahující látky v rozporu s požadavky na složení doplňků stravy nebo látky zakázané při výrobě potravin podle vyhlášky o doplňcích stravy a složení potravin64) a g) zdánlivě totožné s potravinou uváděnou na trh v jiných členských státech Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má podstatně odlišné složení nebo vlastnosti, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi a pokud není potravina opatřena snadno přístupnou a dostatečnou informací o tomto odlišném složení nebo vlastnostech. 64) Vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin.“. 29. V § 11 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Tato povinnost se nevztahuje na nápoje s obsahem alkoholu nad 0,5 % objemových.“. 30. V § 11 odst. 2 a 3 se slova „humanitárním nebo charitativním organizacím“ nahrazují slovy „veřejně prospěšným právnickým osobám“. 31. V § 11 odst. 2 větě první a odst. 3 větě první se slova „klientům sociálních služeb“ zrušují. 32. V § 11 odst. 2 a 3 se slova „určené klientům sociálních služeb“ nahrazují slovy „podle věty první“. 33. V § 11 odst. 2 a 3 se za slovo „tyto“ vkládá slovo „neziskové“. 34. V § 11 odst. 4 písm. c) se slova „klientovi sociálních služeb“ nahrazují slovy „osobě, které je potravina poskytována“. 35. V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při distribuci potravin je zakázána propagace jiné osoby než neziskové organizace, provozovatele potravinářského podniku poskytujícího bezplatně potraviny nebo veřejně prospěšné právnické osoby podle odstavců 2 a 3.“. 36. V § 12c odstavec 1 zní: „(1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků jsou povinni a) požádat v případech uvedených v čl. 9, 10, 14, 16 a 18 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 Státní tiskárnu cenin, s. p., (dále jen „Státní tiskárna cenin“) o přidělení jedinečného identifikátoru, jedinečného identifikátoru na úrovni skupinových balení a identifikačního kódu hospodářského subjektu, zařízení a stroje a b) zajistit, aby jednotkové balení cigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno jedinečným identifikátorem vydaným Státní tiskárnou cenin způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“. 37. V § 12c odst. 3 se za slovo „identifikátorem“ vkládají slova „vydaným Státní tiskárnou cenin a“. 38. V § 12c se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Výrobce a dovozce tabákových výrobků poskytnou vzorky tabákových výrobků, které jsou uváděny na trh, Státní zemědělské a potravinářské inspekci na základě její žádosti. Vzorky musí být poskytnuty ve formátu jednotkových balení a musí obsahovat použitý bezpečnostní prvek. Státní zemědělská a potravinářská inspekce zaplatí za poskytnuté vzorky náhradu; postupuje při tom podle § 11 odst. 2 a 3 kontrolního řádu. (6) Dojde-li k ohrožení integrity ověřovacího elementu bezpečnostního prvku podle čl. 6 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/576, ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce nařídí nahrazení nebo změnu bezpečnostního prvku výrobci tabákových výrobků, dovozci tabákových výrobků a poskytovateli bezpečnostního prvku. Nařízení náhrady nebo změny bezpečnostního prvku může být prvním úkonem v řízení.“. 39. V § 12h odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo vnějším“ nahrazují slovy „a vnějším“. 40. V § 12h odst. 2 písm. a) se slova „až d)“ nahrazují slovy „a c); čisté množství může být uvedeno i v ml“. 41. V § 12h odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „obsahovala“ vkládá slovo „přiložený“. 42. V § 12h odst. 7 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 43. V § 12i odst. 3 se slovo „může“ nahrazuje slovy „nebo krajské hygienické stanice jsou oprávněny“. 44. Za § 12j se vkládá nový § 12k, který včetně nadpisu zní: „§ 12k Nikotinové sáčky bez obsahu tabáku (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabáku jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky splňovaly požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabáku jsou povinni způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem zajistit na jednotkovém balení uvedení a) údajů podle § 12d odst. 1 písm. a) až d), b) seznamu všech složek obsažených ve výrobku, c) obsahu nikotinu ve výrobku, d) množství nikotinu v dávce, e) čísla šarže nebo rovnocenného údaje, který umožní určit místo a dobu výroby, f) údaje o uchování výrobku mimo dosah osob mladších 18 let a g) zdravotního varování. (3) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabáku jsou povinni zajistit, aby jejich jednotková balení obsahovala a) návod k použití a skladování výrobku, b) informaci o tom, že výrobek se nedoporučuje používat nekuřáky, c) informace o kontraindikacích, d) varování pro specifické rizikové skupiny, e) informaci o možných nepříznivých účincích, f) informace o návykovosti a toxicitě, g) kontaktní údaje výrobce nebo dovozce a h) údaje o právnické nebo fyzické kontaktní osobě mající sídlo ve členském státě Evropské unie. (4) Výrobce a dovozce nikotinových sáčků bez obsahu tabáku oznámí v elektronické podobě dálkovým přenosem dat ve lhůtách a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem Ministerstvu zdravotnictví a) informace o nikotinových sáčcích bez obsahu tabáku, které hodlá uvést na trh nebo dovézt, a b) informace o trhu s nikotinovými sáčky bez obsahu tabáku. (5) Při každé podstatné změně výrobku se předkládá nové oznámení podle odstavce 4 písm. a). (6) Výrobce, dovozce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabáku jsou povinni a) zavést a udržovat systém pro shromažďování informací o všech podezřeních na nepříznivé účinky těchto výrobků na lidské zdraví, b) neprodleně přijmout nápravné opatření nezbytné pro dosažení souladu výrobku s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, popřípadě pro jeho stažení z trhu, pokud lze důvodně předpokládat, že nikotinové sáčky bez obsahu tabáku, které drží a které byly nebo mají být uvedeny na trh, nejsou bezpečné nebo odpovídající jakosti nebo jsou jinak v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, c) v případě podle písmene b) okamžitě informovat v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Ministerstvo zdravotnictví s uvedením podrobností zejména ohledně rizika pro lidské zdraví a bezpečnost a ohledně přijatého nápravného opatření a jeho výsledku.“. 45. § 13e včetně nadpisu zní: „§ 13e Uvádění tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky na trh (1) Je-li tabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobky nebo nikotinový sáček bez obsahu tabáku uváděn na trh na území České republiky, uvádějí se údaje podle § 12d až 12f, § 12h odst. 2 a 3, § 12g odst. 1 a 3, § 12j odst. 2 a § 12k odst. 2 a 3 v českém jazyce. (2) V případě tabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku musí být před dokončením nákupu poskytnuty konečnému spotřebiteli všechny údaje podle § 12d odst. 1 písm. a) až d) a f) až h), § 12e písm. a) a b), § 12f písm. a) a b), § 12h odst. 2 písm. a) až d), f) a g), § 12h odst. 3, § 12j odst. 2 písm. a) a b) a § 12k odst. 2 písm. a) až d).“. 46. Nad označení § 13f se vkládá nadpis, který zní: „Sledovatelnost tabákových výrobků“. 47. Nadpis § 13f se zrušuje. 48. V § 13f odst. 1, 2 a 7 se slova „dovozce a distributor“ nahrazují slovy „dovozce, distributor a maloobchodní prodejce“. 49. V § 13f odst. 4 písm. a) se slova „dovozcům a distributorům“ nahrazují slovy „dovozcům, distributorům a maloobchodním prodejcům“. 50. V § 13f se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Povinnosti maloobchodního prodejce tabákových výrobků podle odstavců 1, 2 a 7 a povinnost výrobce tabákových výrobků vůči maloobchodnímu prodejci tabákových výrobků podle odstavce 4 písm. a) se nevztahují na místo maloobchodního prodeje tabákových výrobků, kde uvádí tabákové výrobky na trh. (9) Výrobce a dovozce tabákových výrobků na žádost Státní zemědělské a potravinářské inspekce poskytnou plný přístup k záznamu ověřovacího postupu vytvořeného prostředkem k ověření neoprávněné manipulace podle čl. 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574.“. 51. Za § 13f se vkládá nový § 13g, který zní: „§ 13g (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je národním správcem úložiště dat pro účely sledovatelnosti tabákových výrobků podle čl. 25 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (2) Státní tiskárna cenin je podle čl. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 na území České republiky jediným vydavatelem a) jedinečného identifikátoru na úrovni jednotkového balení podle čl. 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, b) jedinečného identifikátoru na úrovni skupinového balení podle čl. 10 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, c) identifikačního kódu hospodářského subjektu podle čl. 14 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, d) identifikačního kódu zařízení podle čl. 16 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 a e) identifikačního kódu stroje podle čl. 18 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je oprávněna uzavírat další dohody o úrovni služeb s poskytovatelem sekundárního úložiště podle čl. 27 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (4) V případě odesílání a překládky jednotkových nebo skupinových balení tabákových výrobků s celkovou hmotností nižší než 10 kg určených mimo Evropskou unii lze povinnosti podle čl. 32 odst. 1 písm. c) až e) prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 splnit poskytnutím přístupu k záznamům systému sledování zásilek, který patří provozovateli logistických nebo poštovních služeb. (5) Nezávislá třetí strana, která dodala a nainstalovala prostředek k ověření neoprávněné manipulace, předloží po jeho instalaci bez zbytečného odkladu Státní zemědělské a potravinářské inspekci a Evropské komisi prohlášení podle čl. 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (6) V případě zjištění vážného porušení požadavků na výrobu, dovoz, distribuci nebo uvádění tabákových výrobků na trh stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie rozhodne ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce o deaktivaci a) identifikačního kódu hospodářského subjektu podle čl. 15 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, b) identifikačního kódu zařízení podle čl. 17 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, nebo c) identifikačního kódu stroje podle čl. 19 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 a Státní tiskárna cenin identifikační kód podle písmene a), b) nebo c) neprodleně deaktivuje a o deaktivaci kódu informuje Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. (7) Státní zemědělská a potravinářská inspekce s uvedením důvodů informuje o deaktivaci kódu podle odstavce 6 písm. a) a b) výrobce, dovozce, distributora, maloobchodního prodejce nebo provozovatele první maloobchodní prodejny, jehož kód byl deaktivován, a o deaktivaci kódu podle odstavce 6 písm. c) informuje výrobce nebo dovozce tabákových výrobků. (8) Rozhodnutí podle odstavce 6 může být prvním úkonem v řízení.“. 52. Poznámka pod čarou č. 52 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 53. V § 15 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ministerstvo předá a aktualizuje kontaktní údaje styčných míst podle čl. 103 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 Evropské komisi a členským státům Evropské unie.“. 54. V § 15 odstavec 7 zní: „(7) Ministerstvo je kontaktním místem, koordinuje přípravu, zpracování a zveřejnění a zajistí předložení víceletého vnitrostátního plánu kontrol podle čl. 109 až 111 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a výroční zprávy o prováděných kontrolách podle čl. 113 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 55. V § 15 odst. 8 písmeno d) zní: „d) o určení statusu nových potravin podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283,“. 56. Poznámka pod čarou č. 15c se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 57. V § 15 odst. 12 se na konci písmene b) doplňují slova „výrobců, dovozců, maloobchodních prodejců a distributorů tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a“. 58. V § 15 odst. 13 se na konci textu věty první doplňují slova „včetně informování o potravinách jiných než bezpečných, jiných než jakostních a o potravinách falšovaných, jejichž charakteristiky jsou upraveny v neprospěch spotřebitele a které jsou uváděné na trh klamavým způsobem“. 59. V § 15a odst. 1 písm. a) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 60. V § 15a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až s), která znějí: „e) určí na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 stanoviště hraniční kontroly postupem podle čl. 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, f) zruší na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 určení stanoviště hraniční kontroly podle čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, g) uvědomí podle čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie o tom, že určení stanoviště hraniční kontroly bylo zrušeno, a o důvodech tohoto zrušení, h) pozastaví na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 určení stanoviště hraniční kontroly, o této skutečnosti uvědomí Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie, vyznačí pozastavení v seznamu stanovišť hraniční kontroly na území České republiky a za stanovených podmínek toto pozastavení zruší v souladu s čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, i) zveřejní na svých internetových stránkách aktualizovaný seznam stanovišť hraniční kontroly na území České republiky podle čl. 60 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a informuje Evropskou komisi o kontaktních údajích včetně jejich zpřístupnění podle čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, j) určí na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 národní referenční laboratoř a zajistí naplnění požadavků podle čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, k) zpracuje a ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra aktualizuje pohotovostní plány pro potraviny podle čl. 115 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, l) informuje Evropskou komisi podle čl. 124 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o kontrolách, které plánuje třetí země provést v České republice, m) určuje status nových potravin podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a je příslušným orgánem při procedurálních krocích podle tohoto nařízení a při provádění konzultačního postupu pro určování statusu nových potravin podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/456, n) podává Evropské komisi žádost o určení statusu nových potravin podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a předkládá Evropské komisi odůvodněné námitky, které se týkají bezpečnosti, proti uvedení tradiční potraviny na trh v Evropské unii podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283, o) vydává osvědčení o odborné způsobilosti k provádění klasifikace jatečných zvířat podle § 4a a přijímá opatření pro klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla podle čl. 10 a přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1308/2013, p) je příslušným orgánem pro povolování automatizovaných metod klasifikace jatečně upravených těl skotu a ovcí a pro informování Evropské komise podle čl. 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182, sděluje Evropské komisi metody klasifikace jatečně upravených těl prasat pro účely jejich schválení a použití v České republice podle čl. 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 a oznamuje Evropské komisi informace podle čl. 25 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182, q) zajistí informování výrobců a dovozců tabákových výrobků o kombinacích ověřovacích elementů a typech ověřovacích elementů bezpečnostních prvků podle čl. 3 a 4 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) č. 2018/576, r) je ve vztahu k poskytovateli ověřovacích elementů bezpečnostního prvku tabákového výrobku příslušným orgánem podle čl. 8 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/576 a s) podává podle čl. 6 prováděcího rozhodnutí Komise 2011/884/EU Evropské komisi zprávu o výsledcích analytických zkoušek týkajících se kontroly zásilek produktů z rýže, které pocházejí nebo byly zaslány z Číny.“. 61. V § 15b se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Ministerstvo oznámí Evropské komisi jmenování vydavatele jedinečného identifikátoru, identifikačního kódu hospodářského subjektu, identifikačního kódu zařízení a identifikačního kódu stroje podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 na území České republiky a údaje o něm zveřejní podle čl. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (7) Státní zemědělská a potravinářská inspekce v návaznosti na § 12c odst. 6 informuje výrobce tabákových výrobků, dovozce tabákových výrobků a poskytovatele bezpečnostního prvku o ohrožení bezpečnostního prvku podle čl. 6 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/576. (8) Generální ředitelství cel bezodkladně informuje Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci o narušení integrity tabákové nálepky.“. 62. V § 16 odst. 6 se slova „za účelem zjišťování souladu potravin a tabákových výrobků“ nahrazují slovy „ , nakládání s kontrolními vzorky a posouzení výsledků zkoušek kontrolních vzorků za účelem zjišťování souladu potravin, tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“ a za slova „Evropské unie“ se vkládají slova „ , tímto zákonem, zvláštním právním předpisem“. 63. V § 16 odstavec 7 zní: „(7) Pokud kontrolovaná osoba požádá o vzorek pro druhé odborné stanovisko a jsou splněny podmínky podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, orgán dozoru připraví kontrolní vzorek tak, že jej rozdělí na vzorek nebo vzorky pro úřední kontrolu a vzorek pro druhé odborné stanovisko. Zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko lze provést pouze v laboratořích určených příslušným orgánem dozoru podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. K výsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko orgán dozoru přihlíží pouze tehdy, pokud a) byl předložen orgánu dozoru do 30 dnů ode dne sdělení výsledku zkoušky vzorku určeného pro úřední kontrolu kontrolované osobě, b) bylo při nakládání s ním a při jeho rozboru postupováno v souladu s právními předpisy, s využitím rovnocenných metod zkoušení vhodných pro zamýšlený účel a c) orgán dozoru posoudí výsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko jako vyhovující.“. 64. V § 16 odstavec 8 zní: „(8) V případě kontroly prodeje na dálku, kontroly mikrobiologických požadavků, nebo je-li prováděno hodnocení na místě, a v dalších případech, kdy nejsou splněny podmínky podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a kontroly tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo na získání druhého odborného stanoviska, které opravňuje kontrolovanou osobu požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 65. V § 16 odst. 10 se slova „laboratoře jiného orgánu dozoru nebo orgánu dozoru“ nahrazují slovy „zkoušky poskytnutý jiným orgánem dozoru nebo orgánem dozoru“ a na konci textu odstavce 10 se doplňují slova „nebo výsledek zkoušky z jiné kontroly, kterou orgán dozoru provedl u jiné kontrolované osoby“. 66. V § 16 se na konci odstavce 10 doplňuje věta „Při kontrole navazující na výsledek zkoušky podle věty první u jiné kontrolované osoby se odběr kontrolního vzorku neprovádí.“. 67. Poznámky pod čarou č. 15g a 15h znějí: „15g) Čl. 34 až 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 15h) Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 68. V § 16 odst. 11 větě první se za slovo „dozoru“ vkládají slova „při dodatečné kontrole“ a slova „ve stanovené lhůtě“ se zrušují. 69. V § 16 odst. 11 větě druhé se za slovo „nákladů“ vkládají slova „pro účely výpočtu nákladů“ a na konci textu věty se doplňují slova „podle čl. 82 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. 70. V § 16 odst. 13 se slova „, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách15j)“ nahrazují slovy „pro účely výpočtu nákladů, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí podle čl. 47 odst. 1 písm. d), e) nebo f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dovoz některých potravin ze třetích zemí24)“. Poznámka pod čarou č. 15j se zrušuje. 71. V § 16 odst. 14 se za větu první vkládá věta „V případě kontroly dovozu spočívající výhradně v kontrole dokladů v souladu s čl. 3 bodem 41 a čl. 79 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, která trvá nejvýše 1 hodinu, se náklady nehradí.“. 72. V § 16b se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je příslušným orgánem pro postupy podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/779 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví jednotná pravidla k postupům pro určení toho, zda má tabákový výrobek charakteristickou příchuť.“. 73. V § 17 odst. 1 písm. p) až r) se za slovo „potraviny“ vkládají slova „nebo odděleně neumístí nebo nepřipojí informaci o vyřazení potravin“. 74. V § 17 odst. 1 se písmeno t) zrušuje. Dosavadní písmena u) až z) se označují jako písmena t) až y). 75. V § 17 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo § 9c“. 76. V § 17 odstavec 4 zní: „(4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny z třetích zemí, se dále dopustí přestupku tím, že a) dováží potraviny v rozporu s § 3 odst. 4 nebo § 4 odst. 7 písm. c), b) dováží potraviny v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na dovoz potravin, které se týkají bezpečnosti potravin, nebo c) jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a) nebo b), nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na dovoz potravin.“. 77. V § 17b odst. 6 písm. b) se za slovo „fázi“ vkládají slova „jejich výroby, přípravy nebo uvádění na trh“. 78. V § 17c odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo 3“. 79. V § 17c odst. 2 se na konci textu písmene j) doplňují slova „nebo 4“. 80. V § 17c odst. 2 písm. m) se slovo „nebo“ zrušuje. 81. V § 17c se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až r), která znějí: „o) neprovede záznamy podle § 13f odst. 1, p) nevede záznamy o veškerém nakládání s tabákovými výrobky podle § 13f odst. 2, q) neuchovává údaje podle § 13f odst. 7, nebo r) jiným jednáním poruší povinnost stanovenou prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/574.“. 82. V § 17c odst. 3 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 83. V § 17c se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) neposkytne vzorky tabákových výrobků podle § 12c odst. 5, nebo g) neposkytne na žádost Státní zemědělské a potravinářské inspekce plný přístup k záznamu ověřovacího postupu podle § 13f odst. 9.“. 84. V § 17c odst. 4 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) nezajistí, aby elektronické cigarety nebo náhradní náplně do nich splňovaly některý z požadavků podle prováděcího právního předpisu upravujícího složení, vzhled, jakost a vlastnosti elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). 85. V § 17c odst. 6 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 86. V § 17c se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) nezajistí, aby bylinné výrobky určené ke kouření splňovaly požadavky podle prováděcího právního předpisu upravujícího složení, vzhled, jakost a vlastnosti elektronických cigaret, náhradních náplní do nich a bylinných výrobků určených ke kouření.“. 87. V § 17d odstavec 5 zní: „(5) Nezávislá třetí strana se dopustí přestupku tím, že a) neumožní plný přístup k zařízení pro uchovávání údajů Evropské komisi, Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebo externímu odborníkovi podle § 13f odst. 5, nebo b) nepředloží Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebo Evropské komisi prohlášení podle § 13g odst. 5.“. 88. V § 17d odstavec 6 zní: „(6) Výrobce tabákových výrobků, dovozce tabákových výrobků nebo poskytovatel bezpečnostního prvku se dopustí přestupku tím, že nenahradí nebo nezmění bezpečnostní prvek na základě rozhodnutí podle § 12c odst. 6.“. 89. § 17f zní: „§ 17f Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. g), h) nebo w), § 17 odst. 2 písm. d), § 17 odst. 4 písm. a), § 17 odst. 5, § 17a odst. 1, § 17a odst. 2 písm. a) nebo b), § 17a odst. 3, 4 nebo 5, § 17b odst. 1 písm. d), § 17c odst. 2 písm. n), § 17c odst. 3 písm. a), b), e), f) nebo g), § 17c odst. 5 písm. a), d) nebo e), § 17d odst. 1 nebo 2, § 17d odst. 4 písm. a) nebo § 17e, b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. f), k), l), q), s), t) nebo y), § 17 odst. 3, § 17a odst. 2 písm. c), § 17b odst. 1 písm. a), b) nebo c), § 17c odst. 1 písm. c) nebo d), § 17c odst. 2 písm. o), p) nebo q), § 17c odst. 3 písm. c) nebo d), § 17c odst. 5 písm. b) nebo c), § 17d odst. 3 písm. a), c) nebo d), § 17d odst. 4 písm. b) nebo § 17d odst. 5, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. a), b), d), e), j), m), n), o), r), u) nebo v), § 17 odst. 2 písm. c), g), h), i) nebo j), § 17 odst. 4 písm. c), § 17a odst. 6, § 17b odst. 2, 3, 4 nebo 5, § 17b odst. 6 písm. a) nebo b), § 17c odst. 1 písm. a) nebo b), § 17c odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l), m) nebo r), § 17c odst. 4 nebo 6 nebo § 17d odst. 3 písm. b) nebo e) nebo § 17d odst. 6, nebo d) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. c), i), p) nebo x), § 17 odst. 2 písm. a), b), e) nebo f), § 17 odst. 4 písm. b) nebo § 17b odst. 6 písm. c).“. 90. V § 17i odst. 1 písm. c) se slova „v), x) a y)“ nahrazují slovy „u), w) a x)“. 91. V § 18 odst. 1 písm. m) bodu 3 se za slovo „na“ vkládají slova „nakládání s kontrolními vzorky a“. 92. V § 18 odst. 1 písm. m) se doplňuje bod 4, který zní: „4. způsob posouzení výsledků zkoušek kontrolních vzorků,“. 93. V § 18 odst. 1 písmeno n) zní: „n) seznam potravin podle § 9b odst. 1 písm. c),“. 94. V § 18 odst. 1 se písmeno q) zrušuje. Dosavadní písmena r) až u) se označují jako písmena q) až t). 95. V § 19 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) nikotinové sáčky bez obsahu tabáku 1. požadavky na jejich složení, vzhled, jakost a vlastnosti, 2. požadavky na jejich označování, včetně zakázaných prvků a rysů, 3. způsob, lhůty a rozsah oznamovací povinnosti.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Potraviny uvedené na trh nebo označené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které jsou v souladu s požadavky zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejsou v souladu s požadavky zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být prodávány do vyčerpání zásob. 2. Nikotinové sáčky bez obsahu tabáku, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými zákonem č. 110/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a byly vyrobeny nebo uvedeny na trh nejpozději do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být nabízeny k prodeji a prodávány nejdéle do 31. prosince 2021. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. III Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Inspektorát neprojedná ve společném řízení přestupek, k jehož projednání je podle tohoto zákona příslušný jiný inspektorát, ani k takovému přestupku nepřihlédne při určení druhu a výměry správního trestu.“. 2. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní: „§ 1a Při uvádění na trh nebo do oběhu potravin, zemědělských výrobků nebo tabákových výrobků prostřednictvím prodeje na dálku je dána územní působnost inspektorátu, v jehož územní působnosti podle § 1 odst. 2 písm. a) až g) má provozovatel sídlo; není-li sídlo provozovatele známo nebo je mimo území České republiky, je dána územní působnost inspektorátu, jehož inspektor ve věci učinil úkon předcházející kontrole nebo kontrolní úkon podle kontrolního řádu jako první.“. 3. V § 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 4. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , který je určen ke konzumaci člověkem nebo u něhož lze důvodně předpokládat, že ho člověk bude konzumovat“. 5. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „mezinárodními smlouvami“ nahrazují slovy „vyhlášenými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“)“. 6. V § 3 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 46 zní: „b) přijímá opatření podle čl. 137 odst. 2 a 3 nebo čl. 138 odst. 2 nebo 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/62546), popřípadě dalšími opatřeními podle § 4c odst. 1 nebo 2 nebo § 5 odst. 1 ukládá povinnosti a stanovuje lhůty k jejich splnění, a to i v průběhu kontroly, 46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“. 7. V § 3 odst. 3 písm. b) úvodní části ustanovení a v bodě 3 se slova „doplňující odborný posudek“ nahrazují slovy „vypracování druhého odborného stanoviska“. 8. V § 3 odst. 3 písm. b) bodech 1 a 3 se slova „pověřených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách31)“ nahrazují slovy „určených podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“ a slova „v přímo použitelném předpisu Evropské unie o úředních kontrolách32)“ se nahrazují slovy „v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámky pod čarou č. 31 a 32 se zrušují. 9. V § 3 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje. 10. V § 3 odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a bod 4, který zní: „4. vzorků odebraných obalů a obalových materiálů určených pro styk s potravinami a obalů a obalových materiálů určených pro styk s potravinami, které již jsou ve styku s potravinami, v laboratořích určených podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, které splňují podmínky pro provoz laboratoří stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,“. 11. V § 3 odst. 3 písm. f) se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“. 12. V § 3 odst. 3 písmeno n) zní: „n) určuje úřední laboratoře podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a zrušuje jejich určení podle čl. 39 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, ověřuje způsobilost laboratoří pověřených prováděním rozborů pro své potřeby, organizuje audity úředních laboratoří podle čl. 39 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, navrhuje ministerstvu národní referenční laboratoře a vede seznam externích určených úředních laboratoří, který zveřejní na svých internetových stránkách,“. 13. V § 3 odst. 3 písm. p) se slovo „předpisu,3)“ nahrazuje slovy „předpisu3) (dále jen „rozhodnutí o schválení ozařovny“),“. 14. V § 3 odst. 3 písm. q) se slovo „odebrání“ nahrazuje slovem „zrušení“. 15. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene t) doplňují slova „ , přičemž je oprávněna využívat postupy a opatření uvedené v hlavě II kapitole V oddílu III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 14b se zrušuje včetně odkazu na poznámku pod čarou. 16. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 47 a 48 zní: „(4) Inspekce při plnění úkolů podle tohoto zákona a podle zvláštních zákonů3) dále a) neposkytuje informace, jejichž zveřejnění by narušilo účel kontrol, b) provádí jiné úřední činnosti podle čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, c) je oprávněna zveřejnit informace o ratingu jednotlivých provozovatelů v souladu s požadavky podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625; pravidla ratingu zveřejní na svých internetových stránkách, d) rozhoduje o nahrazení nebo změně bezpečnostního prvku podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích47) a e) rozhoduje o deaktivaci identifikačního kódu podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích48). 47) § 12c odst. 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 48) § 13g odst. 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 4 až 12 se označují jako odstavce 5 až 13. 17. V § 3 odst. 6 se slova „ve výši ceny, za kterou byl nevyhovující vzorek při kontrolním nákupu zakoupen“ zrušují a za větu první se vkládají věty „Pokud vzorek odebraný při kontrolním nákupu splňuje kontrolované požadavky právních předpisů, jeho povaha to umožňuje, je neporušený a již není potřebný k provedení kontroly, lze od smlouvy uzavřené jednáním při kontrolním nákupu odstoupit. Inspekce rozhodne, že kontrolovaná osoba uhradí náklady za kontrolní nákup ve výši, za kterou byl vzorek při kontrolním nákupu zakoupen, poté co kontrolovaná osoba vrácený předmět kontrolního nákupu převzala nebo měla možnost jej převzít.“. 18. V § 3 odst. 8 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách14j)“ nahrazují slovy „čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 14j se zrušuje. 19. V § 3 odst. 9 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách14l)“ nahrazují slovy „čl. 79 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 14l se zrušuje. 20. Poznámka pod čarou č. 14m zní: „14m) Například nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/186 ze dne 2. února 2017, kterým se stanoví zvláštní podmínky použitelné pro vstup zásilek z některých třetích zemí do Unie v důsledku mikrobiologické kontaminace a kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009, prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175 ze dne 5. února 2015, kterým se ukládají zvláštní podmínky použitelné na dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1660 ze dne 7. listopadu 2018, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz některých potravin jiného než živočišného původu z některých třetích zemí z důvodu rizika kontaminace rezidui pesticidů, kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009 a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 885/2014.“. 21. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a Bylo-li potřebné pro účely kontroly nebo správního řízení, ve kterých bylo zjištěno porušení právního předpisu, provést úřední překlad shromážděných podkladů, které inspekce obdržela od orgánu dozoru z jiného členského státu, rozhodne inspekce o tom, že kontrolovaná osoba uhradí náklady úředního překladu. Náhrada nákladů úředního překladu je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji inspektorát, který ji uložil.“. 22. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) využívat zastírání skutečné totožnosti, je-li to nezbytné k provedení kontrolních úkonů.“. 23. V § 4 odst. 6 se slova „která nabízí nebo prodává zboží či služby nebo provozuje reklamu na potraviny prostřednictvím internetových stránek nebo jiného elektronického prostředku“ nahrazují slovy „u níž lze mít za to, že je kontrolovanou nebo povinnou osobou podle kontrolního řádu“. 24. Za § 4 se vkládají nové § 4a až 4c, které včetně poznámky pod čarou č. 49 znějí: „§ 4a (1) Pokud inspektor provádí kontrolní úkony na místě nebo na místě doručuje písemnost, činí úkony jménem kontrolované osoby též člen jejího statutárního orgánu, zaměstnanec kontrolované osoby nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované osoby související s předmětem kontroly. (2) Zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko podle § 16 odst. 7 zákona o potravinách a tabákových výrobcích lze provést pouze v laboratořích určených inspekcí podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a to v rozsahu úkolů určených inspekcí. Pokud není možné provést zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko v rámci rozsahu určení podle věty první, lze jej provést v laboratořích určených inspekcí podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 i mimo rozsah úkolů určených inspekcí. Pokud není možné provést zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko v laboratoři určené inspekcí, lze jej provést v jiné vhodné laboratoři, která splňuje podmínky pro provoz laboratoří stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nezbytnost zadání zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko v jiné než určené laboratoři prokazuje kontrolovaná osoba. § 4b (1) Osoba, které je uloženo opatření, je povinna je splnit. Povinnost uložená opatřením trvá i po lhůtě v něm stanovené do splnění uložené povinnosti nebo do vydání souhlasu podle § 5a odst. 1 nebo 2. (2) Je zakázáno porušit pečeť umístěnou v průběhu kontroly na základě § 4 odst. 1 písm. a). (3) Provozovatel, který provozuje poštovní službu nebo jinou doručovací službu, je povinen předat inspektorovi zásilku, kterou inspektor objednal s využitím zastírání skutečné totožnosti podle § 4 odst. 1 písm. h). Inspektor je povinen se tomuto provozovateli prokázat průkazem inspekce a listinou, která dokládá zastření jeho skutečné totožnosti. § 4c (1) Inspektor vydá opatření, kterým poskytovateli služby informační společnosti49) uloží povinnost zřetelně zobrazovat varování pro spotřebitele při přístupu k on-line rozhraní, pokud je obsah internetových stránek v rozporu s požadavky právních předpisů, k jejichž kontrole je inspekce příslušná. Toto opatření se vydává jako první úkon v řízení. (2) Dochází-li prostřednictvím internetových stránek k uvádění nebezpečné potraviny na trh nebo pokud obsah internetových stránek závažným způsobem porušuje požadavky stanovené právními předpisy, k jejichž kontrole je inspekce příslušná, a není-li možné nebo účelné dosáhnout odstranění protiprávního stavu prostřednictvím kontrolované osoby, inspektor vydá opatření, kterým poskytovateli služby informační společnosti uloží povinnost pozastavit fungování internetových stránek nebo jejich části. Souhlas s obnovením fungování internetové stránky nebo její části vydává inspektor postupem podle § 5a odst. 1. (3) Pro podání odvolání proti opatření podle odstavců 1 a 2 a pro jeho vyřízení platí § 5 odst. 4 a 5 obdobně. Ustanovení § 5 odst. 8 a § 5a odst. 4 se použijí obdobně. (4) Opatření podle odstavců 1 a 2 lze uložit i opatřením obecné povahy postupem podle § 5 odst. 6. Ustanovení § 5 odst. 7 a 8 a § 5a odst. 5 se použijí obdobně. 49) § 2 písm. d) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).“. 25. V § 5 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“ a bod 6, který zní: „6. vstup do prostor potravinářského podniku, kde se manipuluje s potravinami, osobám, které přicházejí do přímého styku s potravinami a v rozporu se zákonem o ochraně veřejného zdraví nemají zdravotní průkaz, a to v rámci podniku, pro který vykonávají práci,“. 26. V § 5 odst. 1 písmeno e) zní: „e) pozastaví 1. uvádění zemědělských výrobků nebo potravin na trh anebo distribuci nebo uvádění tabákových výrobků na trh při podezření, že nejsou bezpečné36), 2. vstup do prostor potravinářského podniku, kde se manipuluje s potravinami, nebo manipulaci s potravinami osobám, které přicházejí do přímého styku s potravinami, při podezření, že došlo k nedodržení požadavku na osobní hygienu osob manipulujících s potravinami podle přílohy II kapitoly VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o hygieně potravin, a to v rámci podniku, pro který vykonávají práci, nebo 3. fungování internetových stránek nebo jejich části, které provozuje nebo využívá, jestliže nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami,“. 27. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 28. V § 5 odst. 1 písm. g) bodě 1 se za slova „tabákových výrobků“ vkládají slova „ , nevyhovujících stěrů z míst, zařízení a předmětů anebo obalů a obalových materiálů přicházejících do styku s potravinami“ a slova „nebo tabákové výrobky“ se nahrazují slovy „ , tabákové výrobky nebo obaly a obalové materiály přicházející do styku s potravinami“. 29. V § 5 odst. 1 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 14q zní: „h) v případě zjištění protiprávního jednání14q), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, takové jednání zakáže nebo uloží jinou povinnost, která povede k nápravě protiprávního stavu, 14q) Čl. 105 a 106 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/625.“. Poznámka pod čarou č. 14r se zrušuje. 30. V § 5 odst. 1 písmeno i) zní: „i) při zjištění nesouladu uloží povinnost k zajištění souladu s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem3), přímo použitelným předpisem Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7),“. Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje. 31. V § 5 odst. 1 písm. k) se slova „§ 23a zákona upravujícího ochranu spotřebitele“ nahrazují slovy „zákona upravujícího ochranu spotřebitele50)“. Poznámka pod čarou č. 50 zní: „50) Například § 23a zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) nařídí 1. stažení zemědělských výrobků nebo potravin z trhu anebo tabákových výrobků z distribuce nebo trhu, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem3), přímo použitelným předpisem Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7), nebo 2. převzetí zpět od spotřebitelů zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem3), přímo použitelným předpisem Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7), a o důvodu převzetí zpět spotřebitele účinně a přesně informovat.“. 33. V § 5 odst. 2 se za slovo „orgánu“ vkládají slova „ , fyzické osobě podnikající“ a slova „vyznačí se tyto skutečnosti do stejnopisu“ se nahrazují slovy „učiní se o této skutečnosti záznam do spisu“. 34. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Kontrolovanou osobu není nutno o vydaném opatření informovat způsobem podle věty třetí, pokud bylo opatření oznámeno přímo členovi statutárního orgánu kontrolované osoby nebo kontrolované podnikající fyzické osobě.“. 35. V § 5 odst. 4 se slovo „poslední“ nahrazuje slovem „třetí“. 36. V § 5 odst. 5 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 37. V § 5a odstavec 2 zní: „(2) Inspektor vydá souhlas s uváděním na trh zemědělských výrobků nebo potravin, jejichž uvádění na trh bylo pozastaveno podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 1, s distribucí nebo uváděním na trh tabákových výrobků, jejichž distribuce nebo uvádění na trh bylo pozastaveno podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 1, nebo se vstupem nebo s manipulací s potravinami u osob, kterým byly vstup nebo manipulace s potravinami pozastaveny podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 2, nebo s fungováním internetových stránek nebo jejich části, které byly pozastaveny podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 3, a to a) neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy kontrolovaná osoba prokáže, že výrobky nebo potraviny jsou bezpečné nebo že osoba, které byl vstup nebo manipulace s potravinami pozastaveny, splňuje požadavky na osobní hygienu podle přílohy II kapitoly VIII bodu 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie o hygieně potravin nebo že internetové stránky splňují požadavky právních předpisů, nebo b) pokud inspekce shromáždí podklady odůvodňující vydání souhlasu.“. 38. V § 5a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Pokud kontrolovaná osoba neprokáže ve lhůtě 6 měsíců ode dne oznámení opatření podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 1, že pozastavené potraviny, zemědělské výrobky nebo tabákové výrobky jsou bezpečné, nebo inspekce neshromáždí podklady odůvodňující vydání souhlasu, nelze tyto potraviny nebo zemědělské výrobky uvádět na trh nebo tyto tabákové výrobky distribuovat nebo uvádět na trh. (4) Inspektor může vydané opatření změnit, byl-li podán kontrolovanou osobou podnět k prodloužení lhůty ke splnění uložené povinnosti, nebo z vlastního podnětu, jsou-li důvody pro změnu lhůty ke splnění uložené povinnosti nebo je-li opatření zapotřebí změnit z jiného důvodu. Prvním úkonem v řízení o změně opatření je vydání opatření postupem podle § 5 odst. 2. Pro podání odvolání a pro jeho vyřízení platí § 5 odst. 4 a 5 obdobně.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 39. V § 5b odst. 6 se slova „V odůvodněných případech může inspektor zajistit zničení nebezpečných zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků“ nahrazují slovy „Inspektor může zajistit zničení nebo znehodnocení zemědělských výrobků, potravin, tabákových výrobků nebo výrobků z révy vinné“. 40. V § 6 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 51 zní: „(3) Inspektorát vydá rozhodnutí o schválení ozařovny podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích51) a přidělí schválené ozařovně registrační číslo. Inspektorát může rozhodnutí o schválení ozařovny pozastavit nebo zrušit podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích. 51) § 4 odst. 5 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 41. § 7 zní: „§ 7 (1) Inspektorát na základě výsledku provedené kontroly vydá závazné stanovisko k zemědělským výrobkům, potravinám nebo tabákovým výrobkům, jejichž propuštění do celního režimu volného oběhu bylo celním úřadem pozastaveno, a to ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení sdělení celního úřadu o pozastavení jejich propuštění. Pokud není výsledek kontroly v této lhůtě znám, uvědomí inspektorát v této lhůtě místně příslušný celní úřad o prováděných kontrolních úkonech a závazné stanovisko vydá bezodkladně po dokončení kontrolních úkonů. Kontrola je zahájena doručením sdělení celního úřadu inspekci o pozastavení propuštění zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků podle věty první do celního režimu volného oběhu. Je-li provedena pouze kontrola dokladů, nahrazuje závazné stanovisko protokol o kontrole. (2) Inspekce v případě potravin, u kterých jsou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 prováděny úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly, zaznamená do společného zdravotního vstupního dokladu výsledek provedených úředních kontrol a opatření přijatých na jejich základě. Je-li provedena pouze kontrola dokladů, nahrazuje záznam inspekce do společného zdravotního vstupního dokladu protokol o kontrole. Kontrola je zahájena doručením oznámení kontrolované osoby o příchodu zásilky inspekci zadáním společného zdravotního vstupního dokladu do Systému pro správu informací o úředních kontrolách.“. Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje. 42. V § 8 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ústřední inspektorát postupuje podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/779 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví jednotná pravidla k postupům pro určení toho, zda má tabákový výrobek charakteristickou příchuť, a rozhoduje podle tohoto nařízení.“. 43. Za § 9 se vkládá nový § 10, který zní: „§ 10 (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce může od banky a zahraniční banky vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky (dále jen „banka“) požadovat poskytnutí údaje o a) číslech účtů a jiných jedinečných identifikátorech a b) majitelích účtu a zmocněncích, kteří jsou oprávněni nakládat s peněžními prostředky na účtu, (dále jen „klient banky“), přičemž toto oprávnění se vztahuje na údaje, u kterých lze důvodně předpokládat, že přispějí ke ztotožnění osoby odpovědné za protiprávní jednání, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo jen s vynaložením neúměrného úsilí. (2) Žádost o poskytnutí údajů podle odstavce 1 podává Státní zemědělská a potravinářská inspekce prostřednictvím ministerstva. Žádost obsahuje odůvodnění, v němž je popsáno splnění podmínek podle odstavce 1. Státní zemědělská a potravinářská inspekce odpovídá za správnost údajů uvedených v jí podané žádosti. (3) Ministerstvo ověří, zda žádost splňuje podmínky podle odstavců 1 a 2. V případě splnění těchto podmínek předá ministerstvo žádost bance. Banka poskytne údaje podle odstavce 1 Státní zemědělské a potravinářské inspekci. (4) Státní zemědělská a potravinářská inspekce do 24 měsíců ode dne podání žádosti vyrozumí klienta banky, že o něm požadovala údaje podle odstavce 1.“. 44. V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „zákaz podle § 5 odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „povinnost podle § 4b odst. 1 splnit opatření“. 45. V § 11 odst. 1 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c). 46. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) jako provozovatel poštovní služby nebo jiné doručovací služby nepředá inspektorovi zásilku podle § 4b odst. 3.“. 47. V § 11 odst. 2 se slova „která nabízí nebo prodává zboží či služby nebo provozuje reklamu na potraviny prostřednictvím internetových stránek nebo jiného elektronického prostředku“ nahrazují slovy „u níž lze mít za to, že je kontrolovanou nebo povinnou osobou podle kontrolního řádu“. 48. V § 11 odst. 3 písm. a) se slova „písm. a), b), c) nebo e)“ nahrazují slovy „písm. a), c) nebo d)“. 49. V § 11 odst. 3 písm. b) se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. b)“. 50. V § 11c se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 52 zní: „(3) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném inspekcí v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání získané nejméně v magisterském nebo bakalářském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo na veřejné, soukromé nebo státní vysoké škole v České republice nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na veřejné, soukromé nebo státní vysoké škole v České republice nezařazeným do oblasti vzdělávání. Oprávněná úřední osoba s vysokoškolským vzděláním v bakalářském studijním programu podle věty první musí dále prokázat odbornou způsobilost zkouškou odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích provedenou u Ministerstva vnitra52) nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy začala provádět úkony správního orgánu v řízení o přestupku. 52) § 111 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.“. 51. V § 14 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. Čl. IV Přechodné ustanovení Ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) zákona č. 146/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje i na informace o skutečnostech vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o bankách Čl. V Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 338/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 5a odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 2. V § 5a odst. 6 písm. d) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 3. V § 36e odst. 5 písm. d) se slova „3 až 5 a 7“ nahrazují slovy „3 až 6 a 8“. 4. V § 36g odst. 1 písm. l) se slova „3 až 5 a 7“ nahrazují slovy „3 až 6 a 8“. 5. V § 36h odst. 3 písm. l) se slova „3 až 5 a 7“ nahrazují slovy „3 až 6 a 8“. 6. V § 38 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 39 zní: „(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout Státní zemědělské a potravinářské inspekci na písemné vyžádání za podmínek stanovených zákonem o Státní zemědělské a potravinářské inspekci39) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vede, a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem tohoto účtu, a zmocněnci, který je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu. 39) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 7 až 12. 7. V § 38 odst. 10 se slova „2 až 8“ nahrazují slovy „2 až 9“ a slova „1 až 8 a 11“ se nahrazují slovy „1 až 9 a 12“. 8. V § 39 odst. 1 se slova „2 až 5 a 7“ nahrazují slovy „2 až 6 a 8“. 9. V § 41b se slova „2 až 5 a 7“ nahrazují slovy „2 až 6 a 8“ a text „§ 38 odst. 6“ se nahrazuje textem „§ 38 odst. 7“. 10. V § 41f odst. 9 se slova „2 až 5 a 7“ nahrazují slovy „2 až 6 a 8“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zadávání veřejných zakázek Čl. VI V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 309/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 543/2020 Sb., se za § 37 vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 53 zní: „§ 37a Podmínka účasti v zadávacím řízení na dodávku potravin Veřejný zadavatel může v zadávacím řízení na dodávku potravin stanovit jako podmínku účasti v zadávacím řízení dodání a) místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce, b) potraviny splňující certifikovaná schémata kvality nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin53), nebo c) potraviny produkované v systému ekologického zemědělství. 53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, v platném znění.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. VII Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 5n odst. 1 se za slova „ani diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro,“ doplňují slova „ani potravinou pro zvláštní lékařské účely,“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a na konci věty se doplňují slova „nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely“. 2. V § 5n odst. 2 se za slova „diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro“ doplňují slova „, potravinou pro zvláštní lékařské účely“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 10 a 11, která nabývají účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, b) čl. I bodů 25 a 27, která nabývají účinnosti prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, a c) části čtvrté, čl. VI, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 182/2021 Sb.	Zákon č. 182/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě Vyhlášeno 30. 4. 2021, datum účinnosti 30. 4. 2021, částka 76/2021 * Čl. I - V § 1 odst. 2 zákona č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, se slovo „dubna“ nahrazuje slovem „června“. * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 30. 4. 2021 182 ZÁKON ze dne 28. dubna 2021, kterým se mění zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 1 odst. 2 zákona č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, se slovo „dubna“ nahrazuje slovem „června“. Čl. II Přechodné ustanovení Mimořádný příspěvek při nařízené karanténě podle zákona č. 121/2021 Sb. přísluší zaměstnanci i za kalendářní dny v období ode dne 1. května 2021 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 183/2021 Sb.	Zákon č. 183/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 4. 2021, datum účinnosti 30. 4. 2021, částka 76/2021 * Čl. I - Zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 30. 4. 2021 183 ZÁKON ze dne 28. dubna 2021, kterým se mění zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se závěrečná část ustanovení zrušuje a středník před závěrečnou částí se nahrazuje tečkou. 2. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že nezaopatřené dítě nebo osoba podle odstavce 1 nebo dítě mladší 10 let, jde-li o ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění, žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě péče o toto dítě nebo o tuto osobu jejím příbuzným v linii přímé nebo v linii vedlejší podle § 772 občanského zákoníku.“. 3. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní: „§ 5a Zaměstnanec prokazuje splnění podmínky podle § 3 odst. 6 čestným prohlášením.“. Čl. II Přechodné ustanovení Pro účely stanovení nároku na ošetřovné v případech podle § 3 odst. 6 zákona č. 438/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za den vzniku potřeby péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 zákona č. 438/2020 Sb. považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v tento den tato potřeba péče trvá; to neplatí, trvá-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na ošetřovné, který zaměstnanci vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona při splnění podmínky podle § 3 odst. 1 závěrečné části ustanovení zákona č. 438/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 39 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 189/2021 Sb.	Zákon č. 189/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 5. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 80/2021 * Čl. I - Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášen * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2021 189 ZÁKON ze dne 29. dubna 2021, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 195/2010 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 59/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 72/2018 Sb., zákona č. 38/2019 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 49/2021 Sb., se mění takto: 1. § 48 až 51 včetně nadpisů znějí: „§ 48 Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích (1) Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků a zvláštních volebních okrsků u pověřených obecních úřadů podle § 43 zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice, a vydělí ho počtem volených poslanců podle § 24. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem. (2) Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům. (3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los. § 49 Postup politických stran, politických hnutí a koalic do prvního skrutinia (1) Český statistický úřad zjistí, a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů, b) které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů, c) které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů. (2) Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k politickým stranám, politickým hnutím a koalicím podle odstavce 1 a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží. (3) Český statistický úřad zjistí, zda do skrutinia postupují alespoň a) 2 koalice, b) 1 koalice a 1 politická strana nebo politické hnutí, nebo c) 2 politické strany nebo politická hnutí. (4) Pokud do skrutinia nepostupují politické strany, politická hnutí nebo koalice v počtu podle odstavce 3, Český statistický úřad sníží u a) politických stran nebo politických hnutí hranici 5 procent na hranici 4 procent z celkového počtu platných hlasů, b) koalic podle odstavce 1 písm. b) hranici 8 procent na hranici 7 procent z celkového počtu platných hlasů, c) koalic podle odstavce 1 písm. c) hranici 11 procent na hranici 10 procent z celkového počtu platných hlasů. (5) Nebude-li ani postupem podle odstavce 4 dosaženo postupu do skrutinia v počtu podle odstavce 3, sníží Český statistický úřad hranici o další procento. § 50 První skrutinium (1) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů. (2) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, politická hnutí a koalice, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny, zvětšeným o dvě; číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je krajským volebním číslem. (3) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana, politické hnutí nebo koalice v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně, politickému hnutí nebo koalici se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická strana, politické hnutí nebo koalice získala. (4) Bylo-li takto rozděleno více mandátů, než se mělo přidělit podle § 48 odst. 2, odečtou se přebývající mandáty postupně těm politickým stranám, politickým hnutím nebo koalicím, které ve volebním kraji vykázaly nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los. (5) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. (6) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi. (7) V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 6 a politická strana, politické hnutí nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 6, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 6, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. (8) Neměla-li některá politická strana, politické hnutí nebo koalice tolik kandidátů na hlasovacím lístku, kolik jí podle výsledků prvního skrutinia přísluší mandátů, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo. § 51 Druhé skrutinium (1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvním skrutiniu, se přikáží ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic pro ně odevzdaných, a nedostala-li politická strana, politické hnutí nebo koalice v prvním skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané. (2) Ve druhém skrutiniu se sečtou zbytky hlasů jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic. Tento součet se vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvním skrutiniu přikázány, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě se přikáže každé politické straně, politickému hnutí a koalici tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici. (3) Nebyly-li tímto způsobem přikázány všechny mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně těm politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které vykazují největší zbytek dělení podle odstavce 2; při rovnosti zbytků se přikáže mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která má větší součet zbytků hlasů převáděných do druhého skrutinia. Jsou-li tyto součty zbytků hlasů stejné, přikáže se mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která obdržela větší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže politická strana, politické hnutí nebo koalice má pro druhé skrutinium méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá. (4) Bylo-li takto přikázáno o jeden mandát více, než se mělo podle odstavce 2 přikázat, odečte se přebývající mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los. (5) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty přikázané politické straně, politickému hnutí nebo koalici kandidáti podle pořadí volebních krajů určeného podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu; při rovnosti zbytků dělení rozhodne los. Mandát je přikázán postupně vždy prvnímu kandidátovi politické strany, politického hnutí nebo koalice, který neobdržel mandát v prvním skrutiniu, podle upraveného pořadí na hlasovacím lístku pro daný volební kraj. (6) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvním, ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto politických stran, politických hnutí a koalic se postupuje obdobně podle § 50 odst. 5 až 7.“. 2. V § 52 odst. 1 větě první se slovo „skrutinia“ nahrazuje slovem „skrutinií“. 3. V § 52 odst. 2 písmeno d) zní: „d) jména a příjmení kandidátů v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic, kteří byli zvoleni v prvním skrutiniu, a kandidátů v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování.“. 4. V § 53 odst. 2 se číslo „51“ nahrazuje číslem „50“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 190/2021 Sb.	Zákon č. 190/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury Vyhlášeno 12. 5. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 80/2021 * Čl. I - V § 9 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 129/2016 Sb., se doplňuje odstavec 7, který zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2022 190 ZÁKON ze dne 28. dubna 2021, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 9 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 129/2016 Sb., se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Členové dozorčí rady mohou být přítomni na všech jednáních Výboru.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 191/2021 Sb.	Zákon č. 191/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 5. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 80/2021 * Čl. I - Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2021 191 ZÁKON ze dne 28. dubna 2021, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 337/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 19 písm. a) se text „§ 39 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 39 odst. 6“. 2. V § 27 odst. 2 písmeno b) zní: „b) výcvik v řízení vozidla netrval déle než 4 vyučovací hodiny denně u jednoho žadatele; v případě výcviku žadatele o získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2, A, B1 nebo B nesmí v první a druhé etapě výcviku podle přílohy č. 3 trvat výcvik v řízení vozidla déle než 2 vyučovací hodiny denně,“. 3. V § 27 odst. 2 písm. c) se za slova „kteří se podrobují výcviku,“ vkládají slova „osoba, která se účastní základního školení pro získání profesního osvědčení,“. 4. Na konci textu § 29a se doplňují slova „ ; takto smí učitel výcviku doprovázet pouze 1 žadatele o řidičské oprávnění a doprovodné vozidlo nesmí řídit jiný žadatel o řidičské oprávnění“. 5. V § 32 odst. 2 se za text „§ 39 odst. 2“ doplňuje text „nebo 3“. 6. V § 38 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy“. 7. V § 39 odstavec 2 zní: „(2) Výsledek každé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Jestliže žadatel o řidičské oprávnění neprospěl v některé zkoušce, může tuto zkoušku nejvýše dvakrát opakovat. Každá opakovaná zkouška může být provedena nejdříve za 5 pracovních dní ode dne konání neúspěšné zkoušky. Neuspěje-li žadatel ani při druhé opakované zkoušce, musí se před další zkouškou podrobit a) nové výuce podle § 20 odst. 2, jde-li o zkoušku podle odstavce 1 písm. a), b) nové výuce podle § 20 odst. 2 písm. b), jde-li o zkoušku podle odstavce 1 písm. b), c) novému výcviku podle § 20 odst. 3 písm. a), jde-li o zkoušku podle odstavce 1 písm. c).“. 8. V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Po absolvování výuky nebo výcviku podle odstavce 2 smí žadatel o řidičské oprávnění zkoušku, ve které neuspěl, opakovat nejvýše třikrát. Neuspěje-li ani při těchto opakovaných zkouškách, je povinen před další zkouškou absolvovat novou výuku a výcvik v plném rozsahu. Další zkouška se provede podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 9. V § 39 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“ a za slovo „zkoušky“ se vkládají slova „navazující na absolvování výuky a výcviku v plném rozsahu“. 10. V § 39 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 11. V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Neprokáže-li žadatel o řidičské oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A základní znalosti v první části zkoušky, je hodnocen stupněm „neprospěl“ a nesmí pokračovat ve druhé části zkoušky. Neprokáže-li žadatel o řidičské oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A základní znalosti ve druhé části zkoušky, je hodnocen stupněm neprospěl“ a opakovaná zkouška se provede pouze v rozsahu druhé části zkoušky.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 12. V § 42 odst. 5 se slova „odstavci 3“ nahrazují slovy „odstavci 4“. 13. § 45 včetně nadpisu zní: „§ 45 Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Na přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona2a) se použijí obdobně ustanovení o zkoušce z odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění. Náklady zkoušky hradí žadatel.“. 14. V § 62 se text „§ 42 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 42 odst. 6“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy. 2. Na opakování zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, při kterých byl žadatel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona hodnocen stupněm „neprospěl“, se použije zákon č. 247/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 192/2021 Sb.	Zákon č. 192/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 5. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 80/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2021 192 ZÁKON ze dne 28. dubna 2021, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského zákoníku Čl. I Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb. a zákona č. 163/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 32 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí, pokud třetí osoba věděla, že si zástupci odporují“ a věta druhá se zrušuje. 2. V § 36 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) I když je nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, způsobilý jednat v určité záležitosti samostatně, lze podmínit, že následky právního jednání nastanou až souhlasem zákonného zástupce nezletilého uděleným v určené lhůtě, jinak ve lhůtě dvou týdnů od vyžádání; to neplatí pro právní jednání osobní povahy a právní jednání podle § 33.“. 3. V § 898 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „třeba zejména“ nahrazují slovy „vždy třeba“. 4. V § 898 odst. 2 písmena a) až d) znějí: „a) nabývá, zcizuje nebo zatěžuje nemovitou věc nebo podíl na ní, b) zcizuje nebo zatěžuje majetek jako celek, ledaže jeho hodnota nepřevyšuje částku odpovídající dvacetinásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, nebo nabývá, zcizuje nebo zatěžuje majetek v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, c) uzavírá dohodu dědiců o výši dědických podílů nebo rozdělení pozůstalosti, odmítá dědictví nebo prohlašuje, že nechce odkaz, nebo d) uzavírá smlouvu 1. zavazující k trvajícímu nebo opětovnému plnění nebo smlouvu týkající se jeho bydlení na dobu delší než tři roky nebo na dobu trvající i po nabytí zletilosti dítětem, nebo 2. úvěrovou nebo obdobnou.“. 5. V § 898 odstavec 3 zní: „(3) Je-li to v zájmu dítěte, může soud zúžit okruh právních jednání, která podléhají souhlasu soudu.“. 6. V § 898 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jednal-li rodič za dítě bez souhlasu soudu, lze právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li dítěti újmu.“. 7. Za § 899 se vkládá nový § 899a, který zní: „§ 899a (1) Splnění peněžitého dluhu z právního jednání nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, lze vymoci pouze z majetku, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetku, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti; to neplatí pro peněžitý dluh vzniklý při výdělečné činnosti podle § 33. (2) Za peněžitý dluh dítěte, který vznikl z právního jednání učiněného před nabytím plné svéprávnosti, ručí rodič, který za dítě jednal nebo mu k právnímu jednání udělil souhlas; tím není dotčen § 876 odst. 3. Ručitel nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání tohoto dluhu.“. 8. V § 1932 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a věřitel s tím souhlasí“. 9. V § 1932 odstavec 2 zní: „(2) Je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.“. 10. V § 2048 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) K ujednání, kterým se zavázal k plnění smluvní pokuty nezletilý, který v době ujednání nedovršil patnácti let, se nepřihlíží.“. 11. V § 2279 odst. 4 se část věty za středníkem nahrazuje slovy „tomu, kdo nemůže jednat bez zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka, skončí tato lhůta uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy zákonného zástupce získal nebo kdy se opatrovník nebo poručník ujal funkce“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Dnem dojití oznámení pronajímateli její nájem zaniká.“. 12. Za § 2282 se vkládá nový § 2282a, který zní: „§ 2282a (1) Přejde-li nájem na nezletilého, který ke dni smrti nájemce nenabyl plné svéprávnosti, lze splnění dluhu z nájmu vymoci pouze z majetku podle § 899a odst. 1; to platí i tehdy, je-li jako člen nájemcovy domácnosti zavázán z dluhů, které z nájmu vznikly před jeho smrtí. (2) Zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník, který za nezletilého nájem neukončil, ač mohl rozumně předpokládat, že povinnosti vyplývající z nájmu nebude nezletilý schopen plnit, ručí za dluh z nájmu vzniklý ode dne, kdy se ujal funkce, pokud s nezletilým v bytě po přechodu nájmu žil. Ručitel nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání tohoto dluhu.“. 13. V § 2920 odst. 1 a 2 se za slova „který“ vkládají slova „dovršil třinácti let a“. 14. V § 2920 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Škodu způsobenou nezletilým mladším třinácti let nahradí ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Nedošlo-li ke škodě v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu nezletilý, způsobil-li ji činem povahy úmyslného trestného činu nebo je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného.“. 15. V § 2921 odst. 1 větě první se za slovo „škůdcem“ vkládají slova „ , je-li jím nezletilý, který dovršil třinácti let, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou,“. 16. V § 2921 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Není-li nezletilý škůdce povinen k náhradě a ke škodě nedošlo v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu ten, kdo má a vůči dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Na právní poměry osoby, která dovršila dvacátý první rok věku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy. 2. Na plnění dluhu z právního jednání učiněného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 1932 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Právo na plnění smluvní pokuty nebo penále, které vzniklo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Vymoci splnění tohoto dluhu lze však z majetku osoby, která dovršila dvacátý první rok věku nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze v rozsahu podle § 899a odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Došlo-li k porušení povinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posoudí se právo na náhradu škody podle dosavadních právních předpisů. 5. Prominutí, upuštění od vymáhání nebo jiný úkon věřitele směřující k zániku nebo snížení dobytnosti dluhu vzniklého přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona osobě, která v době vzniku tohoto dluhu nenabyla plné svéprávnosti, se nepovažuje za porušení povinností spojených se správou majetku. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. III Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb. a zákona č. 38/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 50b odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; nezletilému účastníku, který dovršil patnácti let, se doručuje také tehdy, je-li zastoupen zákonným zástupcem podle § 22“. 2. V § 114b se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti“. 3. V § 114c odst. 6 se za text „2),“ vkládají slova „nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti,“. 4. V § 153b odst. 3 se slova „nebo došlo-li“ nahrazují slovem „došlo-li“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti“. 5. V § 172 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.“. 6. § 176 zní: „§ 176 Ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno.“. 7. Za § 262b se vkládá nový § 262c, který zní: „§ 262c (1) Má-li být výkonem rozhodnutí uspokojena peněžitá pohledávka ze závazku povinného vzniklého v době, kdy byl nezletilým, který nenabyl plné svéprávnosti, lze výkonem rozhodnutí postihnout pouze majetek, který povinný nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetek, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti; to neplatí pro peněžité pohledávky vzniklé při samostatném provozování obchodního závodu nebo jiné obdobné výdělečné činnosti podle zvláštního právního předpisu. (2) Je-li výkonem rozhodnutí v rozporu s odstavcem 1 postižen majetek, který nelze výkonem rozhodnutí postihnout, může se povinný domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Ustanovení § 262c zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li povinným osoba, která dovršila dvacátý první rok věku nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. O možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí podle § 262c zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poučí soud povinného v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, bylo-li toto usnesení vydáno nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zvláštních řízeních soudních Čl. V Za § 22 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu zní: „§ 22a Opis z evidence Rejstříku trestů Pro potřeby řízení ve věcech opatrovnictví člověka, ve věcech osvojení a ve věcech péče soudu o nezletilé se soudu na jeho žádost vydá opis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 218/2021 Sb.	Zákon č. 218/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 9. 6. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 92/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna notářského řádu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST SEDMÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST OSMÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2022 218 ZÁKON ze dne 25. května 2021, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. I Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017, zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2, § 30 odst. 3 a v § 34 odst. 3 se slovo „čekatelé“ nahrazuje slovem „kandidáti“. 2. V § 7 odst. 2 se za slova „nestanoví-li předseda příslušného soudu“ vkládají slova „v jednotlivých odůvodněných případech“. 3. Za § 36a se vkládá nový § 37, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 37 Ve věcech evropského příkazu k obstavení účtů13) je místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 1. 13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech.“. 4. V § 40 odst. 1 se část věty za středníkem nahrazuje slovy „každý soudce se zařadí alespoň do jednoho soudního oddělení“. 5. V § 42d odst. 1 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)“. 6. V § 42e se za slova „přidělí se“ vkládají slova „přerozdělené insolvenční věci nebo některé z těchto věcí“, slova „přerozdělené insolvenční věci nebo některé z těchto věcí“ se nahrazují slovy „nebo po skončení dočasného přidělení“ a slova „původně přiděleny“ se nahrazují slovy „přiděleny před přerozdělením“. 7. V § 43 odst. 1 se slovo „čekatele“ nahrazuje slovem „kandidáty“ a slova „přípravné služby“ se nahrazují slovy „odborné přípravy“. 8. V § 43 odst. 2 se slovo „čekatele“ nahrazuje slovem „kandidáta“. 9. V § 44 se slovo „čekateli“ nahrazuje slovem „kandidátovi“. 10. V § 60 odst. 3 se za slovem „republice“ nahrazuje slovo „a“ čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „a úspěšné absolvování výběrového řízení na funkci soudce“. 11. V § 83 odst. 1 se slova „justičních a“ nahrazují slovy „justičních kandidátů,“. 12. V § 83 odst. 2 se za slovo „exekutorů,“ vkládají slova „insolvenčních správců,“. 13. V § 85 se za slovo „majetku“ vkládají slova „včetně členství v orgánech bytových družstev, společenství vlastníků jednotek a jiných právnických osob, jejichž hlavní předmět činnosti je zaměřen na uspokojování bytových potřeb svých členů,“, za slovem „publicistické“ se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „umělecké“ se vkládají slova „ , aktivního sportovce“. 14. V § 85 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Soudce nesmí ode dne jmenování do funkce až do zániku funkce soudce zastávat funkci ve statutárním, řídícím a kontrolním orgánu podnikající právnické osoby a nesmí být svěřenským správcem nebo další osobou určenou k dohledu nad správou svěřenského fondu, jehož účelem je provozování obchodního závodu. (3) Výkon funkce soudce je neslučitelný s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.“. 15. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní: „§ 85a (1) Soudce je povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku oznámení o své výdělečné činnosti podle § 85 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, a to s výjimkou správy vlastního majetku. Oznámení o výdělečné činnosti je podáváno předsedovi příslušného soudu. Soudce v oznámení uvede informace týkající se předmětu a způsobu vykonávané činnosti, subjektu, pro který byla tato činnost vykonávána, místa výkonu činnosti a časového rozsahu této činnosti. (2) Oznámení soudce nepodává v případě, že nevykonává výdělečnou činnost podle § 85 odst. 1 nebo pokud výše celkového hrubého ročního příjmu z této činnosti nepřesáhne 20 % jeho ročního platu soudce za předchozí kalendářní rok podle odstavce 1.“. 16. V § 88 odst. 5 se za slovo „dne“ vkládá slovo „kalendářního“ a za slovo „dni“ se vkládá slovo „nabytí“. 17. V § 93 odst. 4 se za slovo „jednání“ vkládá slovo „přiměřená“. 18. V § 94 písm. b) se slovo „zjištěno“ nahrazuje slovem „rozhodnuto“. 19. § 105a zní: „§ 105a (1) Předsedu soudu nelze opakovaně jmenovat do funkce předsedy téhož soudu. Předsedu vrchního a krajského soudu lze opakovaně jmenovat do funkce předsedy jiného soudu téhož stupně až po uplynutí 5 let ode dne zániku funkce předsedy. (2) Místopředsedu soudu nelze jmenovat opakovaně do funkce místopředsedy téhož soudu dvě po sobě jdoucí funkční období.“. 20. Za § 105a se vkládají nové § 105b až 105e, které znějí: „§ 105b (1) Předsedou a místopředsedou soudu může být jmenován soudce, který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce. (2) Předpokladem pro jmenování předsedou a místopředsedou soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 5 let. (3) Předseda a místopředseda vrchního, krajského a okresního soudu absolvuje odborný vzdělávací program Justiční akademie zaměřený na oblast řízení soudu, a to nejpozději do 2 let ode dne jmenování do funkce předsedy nebo místopředsedy. § 105c (1) Návrh na jmenování do funkce předsedy vrchního a krajského soudu podává ministr spravedlnosti podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení. (2) Návrh na jmenování do funkce předsedy okresního soudu podává předseda krajského soudu podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení. (3) Návrh na jmenování místopředsedy musí být odůvodněný. § 105d (1) Ve výběrovém řízení se posuzují předpoklady pro výkon funkce předsedy soudu, záměry uchazeče spojené s výkonem funkce, cíle, kterých chce ve funkci dosáhnout, a konkrétní opatření, která navrhuje k jejich dosažení. (2) Ve výběrovém řízení se zhodnotí také dosavadní rozhodovací činnost soudce, komunikační a organizační dovednosti a přihlédne se ke stážím u soudů vyššího stupně a k případným proběhlým kárným řízením. (3) Pro účely výběrového řízení vypracuje a) předseda soudu nebo jím pověřený místopředseda hodnocení soudce a roční statistický výkaz jeho činnosti, b) soudcovská rada soudu, ke kterému je uchazeč přidělen, stanovisko a c) soudcovská rada soudu, u kterého je funkce obsazována, stanovisko. (4) Postup při vyhlašování výběrového řízení, náležitosti přihlášky a postup při podávání přihlášky, postup při zajišťování stanovisek, výkazu a hodnocení činnosti soudce a jejich náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. § 105e (1) Komise pro výběrové řízení na funkci předsedy má 5 členů. (2) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy vrchního a krajského soudu jsou náměstek ministra spravedlnosti pro řízení sekce, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého není funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda Nejvyššího soudu. (3) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy okresního soudu jsou náměstek ministra spravedlnosti pro řízení sekce, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, místopředseda krajského soudu, předseda nebo jím pověřený místopředseda okresního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda jiného okresního soudu. (4) Ve výběrovém řízení na funkci předsedy krajského a okresního soudu je předseda soudu, u kterého není funkce obsazována, určován losem. (5) Formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 21. V § 108 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Funkce místopředsedy soudu zaniká rovněž uplynutím 3 měsíců ode dne jmenování nového předsedy soudu; v případě tohoto způsobu zániku funkce místopředsedy soudu se pravidlo pro zákaz opakovaného jmenování do funkce místopředsedy téhož soudu neuplatní.“. 22. V části první hlavě II díl 5 včetně nadpisů zní: „Díl 5 Justiční kandidáti a výběrové řízení na funkci soudce Odborná justiční zkouška § 109 (1) Odborná justiční zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze soudců, zaměstnanců ministerstva a případně dalších odborníků právní teorie a praxe. Soudci mají ve zkušební komisi většinu. (2) Seznam osob, ze kterých ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise, zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. (3) Odborná justiční zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je zaměřena především na odvětví práva, která soudy aplikují při výkonu své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci soudů a k postavení a povinnostem soudců. (4) Postup a způsob oznamování termínu odborné justiční zkoušky, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku odborné justiční zkoušky stanoví ministerstvo vyhláškou. § 110 (1) Ministerstvo umožní asistentovi soudce vykonat odbornou justiční zkoušku, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. (2) Podmínkou podání žádosti je výkon právní praxe po dobu 3 let, z toho nejméně po dobu 1 roku výkon funkce asistenta soudce. (3) Do doby právní praxe se započítává doba výkonu funkce asistenta soudce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudce Ústavního soudu, praxe advokátního koncipienta, notářského kandidáta, notářského koncipienta, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta, vyššího soudního úředníka, činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů, a asistenta Veřejného ochránce práv. Ministerstvo výjimečně může na žádost započítat do doby právní praxe dobu jiné právnické činnosti, a to nejdéle v rozsahu 2 let, jestliže asistent získal při výkonu právní praxe zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce. (4) Ten, kdo při odborné justiční zkoušce neuspěl, může požádat o její opakování nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ministerstvo umožní opakování odborné justiční zkoušky do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. Požádat o opakování odborné justiční zkoušky lze nejpozději do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ten, kdo neuspěl ani při opakované odborné justiční zkoušce nebo nepožádal o opakování odborné justiční zkoušky do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky, může podat novou žádost o vykonání odborné justiční zkoušky po uplynutí 3 let ode dne konání opakované odborné justiční zkoušky nebo po uplynutí 5 let ode dne konání neúspěšné odborné justiční zkoušky, nepožádal-li o její opakování. § 111 (1) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku vyššímu soudnímu úředníkovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, a soudci Ústavního soudu; § 110 se použije obdobně. (2) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku občanovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, je státním zaměstnancem ve služebním poměru v oboru služby legislativa a právní činnost, je zařazen ve 13. a vyšší platové třídě, vykonává právní praxi v tomto oboru služby a služebním zařazení minimálně 5 let, v posledním služebním hodnocení dosáhl vynikajících výsledků a zaplatil poplatek za konání odborné justiční zkoušky; § 110 odst. 1 a 4 se použijí obdobně. (3) Poplatníkem poplatku za konání odborné justiční zkoušky je státní zaměstnanec, který žádá o její konání. Předmětem poplatku je konání odborné justiční zkoušky státním zaměstnancem. Výše poplatku činí 5 000 Kč. Poplatek je splatný při podání žádosti. Správcem poplatku je ministerstvo a poplatek je příjmem státního rozpočtu. Justiční kandidát § 112 (1) Výběrové řízení na pozici justičního kandidáta vyhlašuje předseda krajského soudu se souhlasem ministerstva. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části a z psychologického vyšetření. (2) Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce. (3) Výběrová komise má 5 členů a skládá se ze soudců a zaměstnanců ministerstva. Soudci mají ve výběrové komisi většinu. (4) Seznam soudců a zaměstnanců ministerstva, ze kterých předseda krajského soudu jmenuje členy komise, zveřejní předseda soudu na internetových stránkách soudu. (5) Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou. § 113 (1) Justičním kandidátem se může stát jen ten, kdo uspěje ve výběrovém řízení, složí do rukou předsedy krajského soudu slib a splní předpoklady pro výkon funkce soudce s výjimkou věku a výběrového řízení na funkci soudce. (2) Slib justičního kandidáta zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že se budu svědomitě připravovat na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky.“ § 114 (1) Odborná příprava justičního kandidáta trvá 1 rok. Odborná příprava se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s justičním kandidátem uzavírá a v pracovněprávních vztazích s justičním kandidátem jedná krajský soud. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr justičního kandidáta zákoníkem práce. (2) Pracovní poměr se sjedná na dobu určitou v trvání 14 měsíců. Nedosáhne-li doba odborné přípravy v době trvání pracovního poměru délky 1 roku, lze se souhlasem justičního kandidáta pracovní poměr prodloužit o dobu potřebnou k dosažení této délky odborné přípravy, nejdéle však o 6 měsíců. Pracovní poměr s justičním kandidátem se prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl doby odborné přípravy v trvání 1 roku pro nepřítomnost v práci z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. (3) Justiční kandidát je povinen i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudce. Zprostit této povinnosti ho může ze závažných důvodů předseda krajského soudu. (4) Do doby odborné přípravy justičního kandidáta se v případě omluvené nepřítomnosti nebo z důvodu překážek v práci na jeho straně započítává nejvýše 70 pracovních dnů. (5) Pracovní poměr justičního kandidáta, který uspěl ve výběrovém řízení na funkci soudce, může být s jeho souhlasem změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou. § 115 (1) Justiční kandidát vykonává svoji činnost v souladu se zákonem a s pokyny, které mu udělí předseda senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonává odbornou přípravu. Justiční kandidát je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu upravující postavení vyšších soudních úředníků. (2) V závěru odborné přípravy vyhotoví předseda krajského soudu hodnocení justičního kandidáta. Podkladem pro hodnocení justičního kandidáta je stanovisko předsedy senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonával odbornou justiční přípravu. (3) Obsahovou náplň odborné přípravy, způsob a postup při hodnocení justičního kandidáta stanoví ministerstvo vyhláškou. Výběrové řízení na funkci soudce § 116 (1) Výběrové řízení na funkci soudce vyhlašuje ministr spravedlnosti. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části. V případě, že u uchazeče nebylo provedeno psychologické vyšetření ve výběrovém řízení na funkci justičního kandidáta, je součástí výběrového řízení také psychologické vyšetření. (2) Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce. (3) Výběrová komise má 5 členů. Ministr spravedlnosti jmenuje 2 členy z odborníků z řad zaměstnanců ministerstva nebo orgánů a osob spadajících do okruhu působnosti ministerstva podle zvláštního zákona, 2 členy z řad soudců na návrh příslušného předsedy krajského soudu, a to tak, aby byl jeden ze soudců z okresního soudu a druhý z krajského soudu, a 1 člena z řad soudců na společný návrh předsedy Nejvyššího soudu a předsedy Nejvyššího správního soudu. § 117 (1) Předpokladem pro přihlášení do výběrového řízení je ukončení odborné přípravy justičního kandidáta v posledních 5 letech předcházejících okamžiku podání přihlášky do výběrového řízení. Tato doba se prodlužuje o dobu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. (2) Stejné účinky jako odborná příprava justičního kandidáta má při splnění ostatních předpokladů pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 3 s výjimkou úspěšného absolvování výběrového řízení na funkci soudce a) výkon funkce státního zástupce, praxe advokáta, notáře, soudního exekutora a soudce Ústavního soudu po dobu 5 let, b) výkon právní praxe nebo vědecké, případně pedagogické činnosti po dobu 10 let v právním odvětví souvisejícím s rozhodovací činností soudů, nebo c) výkon právní praxe ve služebním poměru v oboru legislativa a právní činnost ve 13. a vyšší platové třídě po dobu 15 let; do této praxe se započítává rovněž výkon právní praxe ve státní správě před 1. červencem 2015 ve 13. a vyšší platové třídě s náplní práce, která odpovídá stávajícímu oboru služby legislativa a právní činnost. (3) Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou. § 117a Výběr soudců na funkci soudců nejvyšších soudů (1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu zveřejní na internetových stránkách příslušného soudu po projednání se shromážděním všech soudců pravidla pro výběr kandidátů na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. Tato pravidla stanoví postup při výběru kandidátů a způsob hodnocení kandidátů. (2) Pravidla podle odstavce 1 mohou stanovit v návaznosti na předpoklady pro ustanovení soudcem, pro přihlášení do výběrového řízení na funkci soudce, pro přidělení nebo přeložení k příslušnému soudu a provedení psychologického vyšetření podle § 116 odst. 2 další požadavky, které musí splňovat kandidát na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.“. 23. Za § 118 se vkládá nový § 118a, který zní: „§ 118a (1) Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém veřejné správy Databáze rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů (dále jen „Databáze“). Databáze je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Okresní, krajské a vrchní soudy zveřejňují v Databázi pravomocná rozhodnutí, jejichž kategorie, postup při jejich zveřejnění a rozsah, ve kterém se tato rozhodnutí zveřejní, stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 24. V § 123 odst. 1 písmeno f) zní: „f) řídí a organizuje odbornou přípravu justičních kandidátů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních kandidátů,“. 25. V § 123 odst. 1 písm. g) se slova „(§ 114 až 117)“ zrušují. 26. V § 123 odst. 1 se písmeno l) včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušuje. Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena l) až n). 27. V § 123 odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) organizuje, řídí a kontroluje zveřejňování soudních rozhodnutí,“. Dosavadní písmena m) a n) se označují jako písmena n) a o). 28. V § 125 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 29. V § 126 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a zajišťuje pravidelné vzdělávání asistentů soudců“. 30. V § 126 odst. 1 písm. f) se slova „s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie“ zrušují a slovo „čekatelů“ se nahrazuje slovem „kandidátů“. 31. V § 126 odst. 1 písm. g) se slova „přípravnou službu justičních čekatelů“ nahrazují slovy „odbornou přípravu justičních kandidátů“. 32. V § 126 odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až o) se označují jako písmena k) až n). 33. V § 126 odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí,“. Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena m) až o). 34. V § 127 odst. 1 písm. b) se slova „přípravnou službu justičních čekatelů“ nahrazují slovy „odbornou přípravu justičních kandidátů“. 35. V § 127 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí,“. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena i) až k). 36. V § 129 odst. 2 větě první se slova „justičních a“ nahrazují slovy „justičních kandidátů,“, za slova „právních čekatelů“ se vkládají slova „ , asistentů soudců“ a za větu první se vkládá věta „Justiční akademie může dále zabezpečovat vzdělávací akce pro osoby, které spolupracují s justicí, zejména policejní orgány a orgány sociálně-právní ochrany dětí.“. 37. V § 130 odst. 2 větě první se slovo „čekatelů“ nahrazuje slovem „kandidátů“ a ve větě druhé se slova „učitelů právnických fakult vysokých škol“ nahrazují slovy „akademických pracovníků“. 38. V § 132 písm. a) se za slovo „justiční“ vkládá slovo „kandidáty“, slovo „nebo“ se nahrazuje slovem „kandidáta,“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo soudce“. 39. § 175h zní: „§ 175h Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.“. 40. Za § 175h se vkládá nový § 175i, který zní: „§ 175i Z údajů podle § 175a až 175h lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Přihlášky k odborné justiční zkoušce, které ministerstvo obdrží přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ten, kdo při odborné justiční zkoušce neuspěl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může o její opakování požádat nejpozději do 2 let po nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Justiční čekatelé přijatí do přípravné služby podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí přípravnou službu podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Oprávnění takto přijatých justičních čekatelů vykonávat úkony soudu se řídí zákonem č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pro účely výběrového řízení na funkci soudce se za odbornou přípravu justičního kandidáta považuje přípravná služba justičního čekatele podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a doba výkonu funkce asistenta soudce, pokud asistent soudce vykonal úspěšně odbornou justiční zkoušku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a v posledních 5 letech předcházejících dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával funkci asistenta soudce alespoň 1 rok. Předpoklady pro přihlášení do výběrového řízení podle § 117 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí i na přípravnou službu. 5. Výběrová řízení na funkci soudce vyhlášená předsedou krajského soudu, která proběhla přede dnem nabytí platnosti tohoto zákona, přičemž uchazeč, který uspěl, nebyl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona soudcem jmenován, se považují za výběrová řízení na funkci soudce podle § 116 a 117 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Předpoklad úspěšného absolvování výběrového řízení na funkci soudce podle § 60 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na justiční čekatele přijaté do přípravné služby podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří přede dnem nabytí platnosti tohoto zákona složili odbornou justiční zkoušku a nejméně 1 rok vykonávali pracovní poměr justičního čekatele nebo vyššího soudního úředníka podle § 116 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Pravidla pro zánik funkce místopředsedy soudu se v případě místopředsedů soudů jmenovaných do funkce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Bylo-li ve věcech evropského příkazu k obstavení účtů zahájeno řízení nebo provedeny úkony přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se takové řízení nebo úkony podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. III Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb. a zákona č. 192/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 374 odst. 1 písm. a) se slovo „čekatelé“ nahrazuje slovem „kandidáti“. 2. V § 374 odst. 2 se slovo „čekatelům“ nahrazuje slovem „kandidátům“. 3. V § 374 odst. 3 se slovo „čekatel“ nahrazuje slovem „kandidát“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Čl. IV V § 1 odst. 4 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, se za slova „justičního čekatele,“ vkládají slova „justičního kandidáta,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna notářského řádu Čl. V V § 7 odst. 2 větě druhé zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 308/2006 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se za slova „justičního čekatele,“ vkládají slova „justičního kandidáta,“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. VI Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 5 se slova „a justičních“ zrušují a za slovo „čekatelů“ se vkládají slova „ , justičních kandidátů“. 2. V § 33 odst. 2 větě první se slova „a justičního čekatele“ nahrazují slovy „ , justičního čekatele, justičního kandidáta“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. VII V § 31 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, se na konci textu písmene a) doplňují slova „a justičního kandidáta“. ČÁST SEDMÁ Změna exekučního řádu Čl. VIII V § 9 odst. 2 větě druhé zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 183/2009 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb., se za slova „justičního čekatele,“ vkládají slova „justičního kandidáta,“. ČÁST OSMÁ Změna soudního řádu správního Čl. IX V § 121 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se slova „přípravné služby a“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „a odborné přípravy“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. X V § 33 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se za slova „justičního čekatele“ vkládají slova „ , justičního kandidáta“. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 23, 27, 28, 33 a 35, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 219/2021 Sb.	Zákon č. 219/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 6. 2021, datum účinnosti 1. 8. 2021, částka 92/2021 * Čl. I - Změna zákona o České národní bance * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2021 219 ZÁKON ze dne 25. května 2021, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o České národní bance Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 89/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 192/2020 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 2 odst. 2 písm. a) se za slovo „určuje“ vkládají slova „a provádí“. 3. V § 2 odst. 2 písm. e) se za slova „odolnosti finančního systému“ vkládají slova „ , omezování nárůstu systémových rizik“. 4. V § 2 odst. 3 se za slova „mezinárodními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem“ vkládají slova „a s dalšími zahraničními a mezinárodními orgány, které plní obdobné úkoly jako Česká národní banka,“. 5. Na konci textu § 23 se doplňují slova „ , a určuje druhy těchto obchodů a protistrany České národní banky v nich“. 6. V § 25 se slova „dvojnásobku průměrné lombardní sazby v období, po které měla povinné minimální rezervy udržovat“ nahrazují slovy „průměrné lombardní sazbě v období, po které měla povinné minimální rezervy udržovat, zvýšené o 5 procentních bodů, nejméně však ve výši 5 %“. 7. § 27 až 29a se včetně nadpisu nad označením § 27 zrušují. 8. Nadpis nad označením § 32 se zrušuje. 9. § 32 včetně nadpisu zní: „§ 32 Obchody na volném trhu a úvěrové operace (1) Česká národní banka je oprávněna k plnění svých úkolů provádět obchody na finančním trhu, zejména a) vést účty bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev a přijímat jejich vklady, b) obchodovat s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, devizovými hodnotami, drahými kovy, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínovaných obchodů, c) provádět úvěrové operace. (2) Při provádění úvěrových operací Česká národní banka vyžaduje dostatečné zajištění. (3) Česká národní banka může výjimečně poskytnout bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu v zájmu zachování jejich likvidity krátkodobý úvěr při odpovídajícím zajištění nebo uzavřít repo obchod, a to na dobu nejvýše 3 měsíců.“. 10. § 33a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 43 zní: „§ 33a Poskytnutí nouzové likvidity Garančnímu systému finančního trhu (1) V naléhavém případě, kdy Garanční systém finančního trhu nemá dostatek volných finančních prostředků za účelem plnění svých úkolů vyplývajících z právní úpravy pojištění pohledávek z vkladů43) a taková situace by mohla ohrozit stabilitu na finančním trhu, může mu Česká národní banka na základě žádosti poskytnout krátkodobý úvěr nebo s ním uzavřít repo obchod, a to na dobu nejvýše 3 měsíců. (2) Krátkodobý úvěr musí být zajištěný státními dluhopisy nebo jinými cennými papíry se státní zárukou ve vlastnictví Garančního systému finančního trhu. (3) Předmětem repo obchodu mohou být pouze cenné papíry podle odstavce 2. 43) Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V poznámce pod čarou č. 27 se za text „Čl. 123“ vkládá text „odst. 1“. 12. V § 34a odst. 2 se odkaz na poznámku pod čarou č. 29 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 44. Poznámka pod čarou č. 44 zní: „44) Čl. 123 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).“. 13. V nadpisu části sedmé se za slovo „PRAVOMOC“ vkládají slova „A ČINNOST“. 14. V § 35 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) je oprávněna provádět platební styk se zahraničím.“. 15. § 36 se zrušuje. 16. V § 40 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) K podpoře plnění svých úkolů může Česká národní banka založit právnickou osobu nebo v ní nabýt účast.“. 17. V § 41 odst. 1 písm. a) se slova „na základě jednotné licence“ zrušují. 18. Poznámky pod čarou č. 30 až 32 znějí: „30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění. 31) Čl. 5 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, v platném znění. 32) Například nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2013/33), v platném znění, nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34), v platném znění, nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (přepracované znění) (ECB/2013/38), nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (přepracované znění) (ECB/2013/40), nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1409/2013 ze dne 28. listopadu 2013 o statistice platebního styku (ECB/2013/43), nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (ECB/2018/2).“. 19. Poznámka pod čarou č. 34 zní: „34) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění. Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013, v platném znění.“. 20. V § 43b se slovo „úkolů“ nahrazuje slovem „úkolů45)“. Poznámka pod čarou č. 45 zní: „45) Čl. 2a nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění.“. 21. Poznámka pod čarou č. 35 zní: „35) Čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.“. 22. V poznámce pod čarou č. 36 se slova „ve znění nařízení Rady (ES) č. 951/2009“ nahrazují slovy „v platném znění“. 23. V § 43e větě první se slova „jinak použity a aby tyto údaje sloužily jen pro statistické účely“ nahrazují slovem „zneužity“. 24. V § 43f odst. 1 písm. f) se slovo „nebo“ zrušuje. 25. V § 43f se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 46 zní: „h) v případě, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie46). 46) Například čl. 8 a 8a nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění.“. 26. V § 44 odst. 3 se slova „zákony upravujícími finanční konglomeráty, činnost bank a činnost v pojišťovnictví9f)“ nahrazují slovy „jinými právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie“. Poznámka pod čarou č. 9f se zrušuje. 27. V § 44b se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil.“. 28. V § 45 odst. 2 se slovo „blízkou11a)“ nahrazuje slovy „blízkou podle občanského zákoníku“. Poznámka pod čarou č. 11a se zrušuje. 29. § 45a až 45c včetně nadpisu nad označením § 45a a poznámky pod čarou č. 47 znějí: „Úvěrové ukazatele § 45a (1) Osoba oprávněná poskytovat spotřebitelský úvěr47) nesmí poskytnout spotřebitelský úvěr zajištěný obytnou nemovitostí, pokud by tím došlo k překročení horní hranice 1 nebo více úvěrových ukazatelů, je-li tato hranice stanovena Českou národní bankou opatřením obecné povahy podle § 45b. To neplatí, pokud k takovému překročení dojde u spotřebitelských úvěrů poskytnutých v běžném kalendářním čtvrtletí představujících nejvýše 5 % celkového objemu spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí, které tato osoba poskytla v předcházejícím kalendářním čtvrtletí s tím, že tyto úvěry již od jejich poskytnutí ve své evidenci vede jako úvěry nesplňující podmínku podle věty první a řádně odůvodní jejich poskytnutí z hlediska zajištění jejich návratnosti. Při výpočtu úvěrových ukazatelů postupuje tato osoba v souladu s vyhláškou podle odstavce 6. (2) Spotřebitelským úvěrem zajištěným obytnou nemovitostí se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelský úvěr, který je zajištěný obytnou nemovitostí ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky41) nebo je zajištěný věcným právem k této obytné nemovitosti. Spotřebitelský úvěr zajištěný obytnou nemovitostí se pro účely tohoto zákona považuje za poskytnutý uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. (3) Odstavec 1 se nevztahuje na spotřebitelský úvěr zajištěný obytnou nemovitostí, který je poskytnut na splacení 1 nebo více spotřebitelských úvěrů zajištěných stejnou obytnou nemovitostí, pokud výše poskytnutého úvěru nepřekračuje k okamžiku jeho poskytnutí součet zůstatků jistin spotřebitelských úvěrů, které mají být tímto úvěrem splaceny. (4) Porušení povinnosti podle odstavce 1 nemá za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. (5) Úvěrovým ukazatelem je ukazatel, který vyjadřuje poměr a) celkové výše dluhů spotřebitele ze spotřebitelských úvěrů zajištěných stejnou obytnou nemovitostí k hodnotě zajištění (dále jen „ukazatel LTV“), b) výdajů spotřebitele vyplývajících z celkové výše dluhů spotřebitele k jeho příjmům (dále jen „ukazatel DSTI“) a c) celkové výše dluhů spotřebitele k jeho příjmům (dále jen „ukazatel DTI“). (6) Česká národní banka stanoví vyhláškou způsob a pravidla výpočtu úvěrových ukazatelů včetně vymezení jednotlivých položek, které jsou součástí výpočtu. § 45b (1) Česká národní banka je oprávněna v návaznosti na rozpoznání systémových rizik souvisejících s poskytováním spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí vydat opatření obecné povahy, kterým stanoví horní hranici 1 nebo více úvěrových ukazatelů podle § 45a odst. 5 s tím, že pokud tak učiní, pak pro tyto úvěry určené k financování pořízení obytné nemovitosti k vlastnímu bydlení žadatele, který k okamžiku poskytnutí úvěru nedosáhl věku 36 let, anebo žadatelů žijících v manželství nebo registrovaném partnerství, z nichž alespoň jeden k okamžiku poskytnutí úvěru nedosáhl věku 36 let, stanoví vyšší horní hranici ukazatele nebo ukazatelů než pro ostatní žadatele, a to u a) ukazatele LTV o 10 procentních bodů, b) ukazatele DSTI o 5 procentních bodů a c) ukazatele DTI o jednoroční násobek čistých příjmů. (2) Česká národní banka při stanovení horní hranice úvěrových ukazatelů přihlíží k faktorům zakládajícím systémová rizika podle odstavce 1, zejména k a) vývoji celkového objemu spotřebitelských úvěrů, b) vývoji objemu nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí, c) vývoji realizovaných cen obytných nemovitostí, d) vývoji poměru celkového objemu spotřebitelských úvěrů k příjmům spotřebitelů, e) vývoji poměru cen obytných nemovitostí k příjmům spotřebitelů, f) souhrnnému makroekonomickému vývoji v České republice a g) dopadu na spotřebitele a na poskytovatele úvěru. (3) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy a nabývá účinnosti 4 měsíce ode dne jeho zveřejnění na úřední desce České národní banky, nestanoví-li se v něm pozdější den nabytí účinnosti. Pokud toto opatření obecné povahy zvyšuje nebo ruší horní hranici stanoveného úvěrového ukazatele, nabývá tato změna účinnosti dnem následujícím po dni zveřejnění, nestanoví-li se v něm pozdější den nabytí účinnosti. (4) Česká národní banka nejméně jedenkrát za 6 měsíců přezkoumává důvody pro vydání opatření obecné povahy a posoudí je vzhledem k existenci a předpokládanému dalšímu vývoji faktorů podle odstavce 2. Pokud došlo k podstatné změně těchto faktorů, vydá Česká národní banka nové opatření obecné povahy nebo vydané opatření obecné povahy změní nebo zruší. § 45c (1) Česká národní banka může osobě, která v rozporu s § 45a odst. 1 poskytne spotřebitelský úvěr, uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku. Pro odstranění zjištěného nedostatku určí této osobě přiměřenou lhůtu. (2) Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí určené lhůty. 47) § 7 zákona č. 257/2016 Sb.“. 30. V § 46 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Osoba oprávněná poskytovat spotřebitelský úvěr47) se dopustí přestupku tím, že a) poskytne spotřebitelský úvěr v rozporu s § 45a odst. 1, b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě podle § 45c odst. 1, nebo c) neinformuje Českou národní banku o odstranění nedostatku podle § 45c odst. 2.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 31. V § 46 odstavec 5 zní: „(5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) nebo b), b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b), nebo c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. a) nebo c), odstavce 3 nebo odstavce 4 písm. c).“. 32. § 46a včetně nadpisu zní: „§ 46a Uveřejnění rozhodnutí o přestupku (1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 1 bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou ze spáchání přestupku, jestliže by uveřejnění a) ohrozilo stabilitu finančního trhu, b) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo c) způsobilo osobě uznané vinnou ze spáchání přestupku nepřiměřenou újmu. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 zůstane uveřejněno do konce pátého kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo uveřejněno.“. 33. V § 47 odst. 3 větě druhé se slova „České národní banky“ nahrazují slovy „a vedoucích zaměstnanců České národní banky v přímé řídící působnosti bankovní rady“. 34. V § 48 odst. 3 se slovo „zveřejní“ nahrazuje slovy „uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup“. 35. V § 48 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Česká národní banka každoročně uveřejňuje výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Česká národní banka uveřejňuje dekádní výkaz o své finanční pozici způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 36. V § 50 odst. 2 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „ , v ostatních případech“. 37. V § 50 odst. 3 větě první se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „nebo zastávat funkce ve statutárních a jiných orgánech jakékoli obchodní společnosti“ se zrušují. 38. V § 50 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 39. V § 50 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Zaměstnanci České národní banky nemohou zastávat funkce ve statutárním nebo jiném orgánu obchodní korporace, ledaže je takovou funkcí Česká národní banka pověřila. Zákaz se nevztahuje na funkci v orgánu obchodní korporace zajišťující bydlení pro daného zaměstnance České národní banky nebo pro osobu jemu blízkou. (5) Zaměstnanci České národní banky jsou povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo zneužití informací získaných při výkonu jejich funkce v České národní bance.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 40. V části čtrnácté se za § 50a vkládá nový § 50b, který zní: „§ 50b Ustanovení tohoto zákona vztahující se na cenné papíry se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha nebo tento zákon.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Informaci o mzdách vedoucích zaměstnanců České národní banky v přímé řídící působnosti bankovní rady podle § 47 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede Česká národní banka poprvé v roční zprávě o výsledku svého hospodaření za rok následující po roce, ve kterém tento zákon nabude účinnosti. 2. Zaměstnanci České národní banky, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zastávají funkce ve statutárním nebo jiném orgánu obchodní korporace, jsou povinni do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést své působení v takovém orgánu do souladu s § 50 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 220/2021 Sb.	Zákon č. 220/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 9. 6. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 92/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Probační a mediační službě * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o výkonu vazby * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o obětech trestných činů * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2024 220 ZÁKON ze dne 25. května 2021, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 333/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písmeno c) zní: „c) za dovršení nápravy odsouzeného, který vykonává trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti, trest zákazu držení a chovu zvířat nebo trest zákazu pobytu; v těchto případech se zájmové sdružení občanů může připojit k návrhu odsouzeného na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat anebo zákazu pobytu a za tím účelem se se souhlasem odsouzeného může informovat o jeho chování a dosavadním průběhu výkonu trestu.“. 2. V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Orgány činné v trestním řízení ve vhodných případech spolupracují s Probační a mediační službou, které mohou předávat informace pro plnění úkolů v rámci její působnosti.“. 3. § 27b včetně nadpisu zní: „§ 27b Probační úředník Úředník Probační a mediační služby (dále jen „probační úředník“) provádí v trestním řízení úkony probace a mediace, zjišťuje informace o osobě podezřelého nebo obviněného a jeho rodinných a sociálních poměrech a vytváří podmínky pro rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, podmíněném zastavení trestního stíhání nebo pro schválení narovnání, a to na základě pověření vydaného orgánem činným v trestním řízení Probační a mediační službě nebo, stanoví-li tak tento nebo jiný zákon, i bez takového pověření.“. 4. V § 30 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Z rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, který ve věci rozhodoval v původním řízení.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 5. V § 88d odst. 2 větě druhé se za slovo „pověření“ vkládají slova „vydaného Probační a mediační službě“. 6. V § 142 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podal-li návrh podle věty první probační úředník, právo podat stížnost mu nepřísluší.“. 7. V § 152 odst. 1 písm. c) a v § 152 odst. 2 se slova „při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a při nahrazení vazby“ zrušují. 8. Za § 154 se vkládá nový § 154a, který zní: „§ 154a Povinnost uhradit náklady uvedené v § 152 odst. 1, nejde-li o náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody, § 153 odst. 1 a § 154 odst. 3 zaniká, jestliže o ní soud nerozhodl ve lhůtě tří let ode dne, kdy tak mohl poprvé učinit.“. 9. V § 155 odstavec 3 zní: „(3) O povinnosti odsouzeného hradit náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému v jiných případech než uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne předseda senátu soudu, který vydal rozhodnutí, jehož výkon byl kontrolován prostřednictvím elektronického kontrolního systému, a to po ukončení výkonu elektronické kontroly nebo v jejím průběhu.“. 10. V § 158 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Je-li úřední záznam podepsán osobou podávající vysvětlení, bude jí na žádost poskytnuta jeho kopie.“. 11. V § 179g odst. 2 písm. a) a v § 307 odst. 2 písm. a) se slova „v souvislosti s níž se“ nahrazují slovy „která může spočívat i v držení a chovu zvířat a péči o ně, pokud se v souvislosti s ní“. 12. V § 179g odstavec 3 zní: „(3) V rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání se stanoví zkušební doba na šest měsíců až dva roky, v případě rozhodnutí podle odstavce 2 na šest měsíců až pět let; zkušební doba počíná běžet právní mocí tohoto rozhodnutí. Zkušební doba může být stanovena delší, než je doba, po kterou se podezřelý zavázal zdržet se určité činnosti podle odstavce 2 písm. a).“. 13. V § 179g se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Do doby, po kterou se podezřelý zavázal zdržet se určité činnosti podle odstavce 2 písm. a), se započítává doba, po kterou mu bylo před právní mocí rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání oprávnění k činnosti, která je předmětem závazku, v souvislosti s trestným činem odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě rozhodnutí nebo opatření orgánu veřejné moci nesměl již tuto činnost vykonávat.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 14. V § 179g odst. 6 větě první se slova „musí obsahovat též výši peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti nebo určení činnosti, které se podezřelý během zkušební doby zavazuje zdržet“ nahrazují slovy „písm. a) musí obsahovat též určení činnosti, které se podezřelý během zkušební doby zavazuje zdržet, a dobu trvání tohoto závazku; rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání podle odstavce 2 písm. b) též výši peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti“. 15. V § 179g se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „ ; zaváže-li se podezřelý, že se během zkušební doby zdrží řízení motorových vozidel, lze mu též uložit povinnost podrobit se terapeutickému programu podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích (dále jen „terapeutický program pro řidiče“)“. 16. V § 179g se na konci odstavce 7 doplňují věty „Státní zástupce může též stanovit nad podezřelým dohled; na výkon dohledu se použijí obdobně § 49 až 51 trestního zákoníku. Jde-li o podezřelého ve věku blízkém věku mladistvých, může státní zástupce v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.“. 17. V § 179h se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí: „(1) O započtení doby podle § 179g odst. 4 rozhodne státní zástupce ihned po právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání; v rozhodnutí uvede předpokládané datum ukončení doby trvání závazku zdržet se určité činnosti. (2) Státní zástupce může na návrh podezřelého, který se zavázal zdržet se držení a chovu zvířat a péče o ně, stanovit přiměřenou lhůtu k zajištění péče o zvíře, které drží, chová nebo o které pečuje a které je předmětem závazku podle § 179g odst. 2 písm. a); tato lhůta se do doby trvání závazku nezapočítává. Tuto lhůtu může státní zástupce na návrh podezřelého opakovaně prodloužit.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 3 až 6. 18. V § 179h odst. 3 se slova „prodloužit zkušební dobu až o jeden rok; zkušební doba však nesmí překročit pět let. Povinnost nahradit způsobenou škodu, vydat bezdůvodné obohacení a jiná povinnost, k jejímuž splnění se podezřelý zavázal, i další uložená omezení trvají i v průběhu prodloužené zkušební doby“ zrušují. 19. V § 179h se na konci odstavce 3 tečka zrušuje a doplňují se písmena a) až f), která znějí: „a) stanovit nad podezřelým dohled, b) prodloužit zkušební dobu až o dva roky, přičemž celková délka zkušební doby nesmí překročit pět let, c) stanovit podezřelému dosud neuložené přiměřené omezení nebo přiměřenou povinnost směřující k tomu, aby vedl řádný život, d) stanovit podezřelému dosud neuložené výchovné opatření směřující k tomu, aby vedl řádný život, je-li ve věku blízkém věku mladistvých, e) uložit podezřelému, aby složil na účet státního zastupitelství stanovenou peněžitou částku určenou státu na pomoc obětem trestné činnosti, nebo f) přijmout závazek nebo prodloužení závazku zdržet se určité činnosti podle § 179g odst. 2 písm. a).“. 20. V § 179h odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) uložit podezřelému, který se zavázal, že se během zkušební doby zdrží řízení motorových vozidel, dosud neuloženou povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 21. V § 179h odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; státní zástupce zároveň může uložit podezřelému povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče“. 22. V § 179h se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Rozhodnutím podle odstavce 3 není dotčena povinnost podezřelého nahradit způsobenou škodu, vydat bezdůvodné obohacení a plnit přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření, které bylo uloženo v rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, anebo jinou povinnost, k jejímuž splnění se zavázal.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 23. V § 179h odst. 5 se číslo „1“ nahrazuje číslem „3“. 24. V § 179h odst. 6 se číslo „2“ nahrazuje číslem „5“. 25. V § 179h odstavec 7 zní: „(7) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 může podezřelý podat stížnost; stížnost proti rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 má odkladný účinek.“. 26. Za § 179h se vkládá nový § 179i, který zní: „§ 179i (1) Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání za současného stanovení dohledu, probační úředník nemůže při výkonu dohledu podezřelému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo o jejichž uložení rozhodl státní zástupce. Považuje-li to státní zástupce za vhodné, požádá zároveň o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. Na výkon dohledu se jinak přiměřeně použije § 350k. (2) Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání za současného stanovení přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření, použijí se na postup při výkonu kontroly přiměřeně § 329 a 350l; zavázal-li se podezřelý zdržet se držení a chovu zvířat a péče o ně, použije se na postup při výkonu kontroly přiměřeně § 350ab. (3) Jestliže podezřelý vede ve zkušební době řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může státní zástupce na návrh podezřelého uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, anebo může zrušit uložený dohled, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může státní zástupce učinit nejdříve po uplynutí jedné třetiny zkušební doby, nejméně však po šesti měsících jejího trvání. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena. (4) Podezřelý může podat návrh na zrušení uloženého přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti nebo výchovného opatření, jejichž kontrolou byla pověřena Probační a mediační služba, anebo návrh na zrušení uloženého dohledu, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka; není-li stanovisko k návrhu připojeno, státní zástupce o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej podezřelému s poučením o nutnosti takové stanovisko k němu připojit. Byl-li návrh podezřelého zamítnut, může jej opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, byl-li zamítnut pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v odstavci 3. (5) Po uplynutí poloviny doby, po kterou se podezřelý zavázal zdržet se určité činnosti podle § 179g odst. 2 písm. a), může státní zástupce na návrh podezřelého rozhodnout, že zbytek závazku nebude vykonán, pokud podezřelý v době trvání tohoto závazku prokázal způsobem svého života, že jeho dalšího výkonu není třeba. Přitom státní zástupce může zohlednit, zda se podezřelý úspěšně podrobil vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy nebo psychologického poradenství zaměřeného na činnost, na kterou se vztahoval jeho závazek podle § 179g odst. 2 písm. a). (6) Současně s rozhodnutím podle odstavce 5 může státní zástupce prodloužit zkušební dobu podmíněného odložení podání návrhu na potrestání až o dva roky, přičemž celková délka zkušební doby nesmí překročit pět let. (7) Proti rozhodnutí podle odstavců 3 a 5 může podezřelý podat stížnost, která má odkladný účinek.“. 27. V § 179i odst. 5 větě druhé se za slovo „podrobil“ vkládají slova „terapeutickému programu pro řidiče,“. 28. V § 181 odst. 3 větě první se slova „probačního úředníka“ nahrazují slovy „Probační a mediační služby“. 29. V § 184 odst. 2 se slova „probační a mediační služba vykonávaná probačními úředníky“ nahrazují slovy „Probační a mediační služba prostřednictvím probačních úředníků“. 30. V § 184 odst. 3 se slova „vytváří probační“ nahrazují slovy „vytváří Probační“ a slova „podle pokynu předsedy senátu probační úředník“ se nahrazují slovy „na základě pověření předsedy senátu Probační a mediační služba“. 31. V § 232 se slova „tam, kde to zákon výslovně stanoví“ nahrazují slovy „v případech, ve kterých to zákon výslovně stanoví nebo ve kterých to považuje předseda senátu z důležitého důvodu za potřebné“. 32. V § 265b odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy,“. Dosavadní písmena g) až l) se označují jako písmena h) až m). 33. V § 265b odst. 1 písm. m) se text „k)“ nahrazuje textem „l)“. 34. V § 265f odst. 1 se text „l)“ nahrazuje textem „m)“. 35. V § 278 odst. 1 větě druhé se slova „6 a 7“ nahrazují slovy „7 a 8“. 36. V § 278 odst. 2 větě první a v § 278 odst. 3 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „6“. 37. V § 307 odstavec 3 zní: „(3) Jestliže obviněný již udělil souhlas s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání, považuje se tento souhlas i za souhlas obviněného s podmíněným zastavením trestního stíhání.“. 38. V § 307 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) V rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání se stanoví zkušební doba na šest měsíců až dva roky, v případě rozhodnutí podle odstavce 2 na šest měsíců až pět let; zkušební doba počíná běžet právní mocí tohoto rozhodnutí. Zkušební doba může být stanovena delší, než je doba, po kterou se obviněný zavázal zdržet se určité činnosti podle odstavce 2 písm. a). (5) Do doby, po kterou se obviněný zavázal zdržet se určité činnosti podle odstavce 2 písm. a), se započítává doba, po kterou mu bylo před právní mocí rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání oprávnění k činnosti, která je předmětem závazku, v souvislosti s přečinem odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě rozhodnutí nebo opatření orgánu veřejné moci nesměl již tuto činnost vykonávat.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 6 až 9. 39. V § 307 odst. 7 větě první se slova „musí obsahovat též výši peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti nebo určení činnosti, které se obviněný během zkušební doby zavazuje zdržet“ nahrazují slovy „písm. a) musí obsahovat též určení činnosti, které se obviněný během zkušební doby zavazuje zdržet, a dobu trvání tohoto závazku; rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání podle odstavce 2 písm. b) též výši peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti“. 40. V § 307 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „; zaváže-li se obviněný, že se během zkušební doby zdrží řízení motorových vozidel, lze mu též uložit povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče“. 41. V § 307 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Soud a v přípravném řízení státní zástupce může též stanovit nad obviněným dohled; na výkon dohledu se použijí obdobně § 49 až 51 trestního zákoníku. Jde-li o obviněného ve věku blízkém věku mladistvých, může soud a v přípravném řízení státní zástupce v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.“. 42. V § 308 se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí: „(1) O započtení doby podle § 307 odst. 5 rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ihned po právní moci rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání; v rozhodnutí uvede předpokládané datum ukončení doby trvání závazku zdržet se určité činnosti. (2) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může na návrh obviněného, který se zavázal zdržet se držení a chovu zvířat a péče o ně, stanovit přiměřenou lhůtu k zajištění péče o zvíře, které drží, chová nebo o které pečuje a které je předmětem závazku podle § 307 odst. 2 písm. a); tato lhůta se do doby trvání závazku nezapočítává. Tuto lhůtu může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného opakovaně prodloužit.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 3 až 6. 43. V § 308 odst. 3 větách první a třetí, § 324a odst. 2 větě první, § 324a odst. 3 větě třetí, § 324a odst. 4, § 327 odst. 2, § 334f odst. 2, § 350a odst. 4 větě druhé a v § 350h odst. 4 větě první se slovo „soud“ nahrazuje slovy „předseda senátu“. 44. V § 308 odst. 3 se slova „prodloužit zkušební dobu až o jeden rok; zkušební doba však nesmí překročit pět let. Povinnost nahradit způsobenou škodu, vydat bezdůvodné obohacení a jiná povinnost, k jejímuž splnění se obviněný zavázal, i další uložená omezení trvají i v průběhu prodloužené zkušební doby“ zrušují. 45. V § 308 se na konci odstavce 3 tečka zrušuje a doplňují se písmena a) až f), která znějí: „a) stanovit nad obviněným dohled, b) prodloužit zkušební dobu až o dva roky, přičemž celková délka zkušební doby nesmí překročit pět let, c) stanovit obviněnému dosud neuložené přiměřené omezení nebo přiměřenou povinnost směřující k tomu, aby vedl řádný život, d) stanovit obviněnému dosud neuložené výchovné opatření směřující k tomu, aby vedl řádný život, je-li ve věku blízkém věku mladistvých, e) uložit obviněnému, aby složil na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství stanovenou peněžitou částku určenou státu na pomoc obětem trestné činnosti, nebo f) přijmout závazek nebo prodloužení závazku zdržet se určité činnosti podle § 307 odst. 2 písm. a).“. 46. V § 308 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) uložit obviněnému, který se zavázal, že se během zkušební doby zdrží řízení motorových vozidel, dosud neuloženou povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 47. V § 308 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zároveň může uložit obviněnému povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče“. 48. V § 308 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Rozhodnutím podle odstavce 3 není dotčena povinnost obviněného nahradit způsobenou škodu, vydat bezdůvodné obohacení a plnit přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření, které bylo uloženo v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, anebo jinou povinnost, k jejímuž splnění se zavázal.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 49. V § 308 odst. 5 se číslo „1“ nahrazuje číslem „3“. 50. V § 308 odst. 6 se číslo „2“ nahrazuje číslem „5“. 51. V § 308 odstavec 7 zní: „(7) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 může obviněný podat stížnost; stížnost proti rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 má odkladný účinek. Učiní-li takové rozhodnutí předseda senátu, má toto právo též státní zástupce.“. 52. Za § 308 se vkládá nový § 308a, který zní: „§ 308a (1) Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání za současného stanovení dohledu, probační úředník nemůže při výkonu dohledu obviněnému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo o jejichž uložení rozhodl soud a v přípravném řízení státní zástupce. Považuje-li to předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce za vhodné, požádá zároveň o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. Na výkon dohledu se jinak přiměřeně použije § 350k. (2) Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání za současného stanovení přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření, použijí se na postup při výkonu kontroly přiměřeně § 329 a 350l; zavázal-li se obviněný zdržet se držení a chovu zvířat a péče o ně, použije se na postup při výkonu kontroly přiměřeně § 350ab. (3) Jestliže obviněný vede ve zkušební době řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, anebo může zrušit uložený dohled, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce učinit nejdříve po uplynutí jedné třetiny zkušební doby, nejméně však po šesti měsících jejího trvání. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena. (4) Obviněný může podat návrh na zrušení uloženého přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti nebo výchovného opatření, jejichž kontrolou byla pověřena Probační a mediační služba, anebo návrh na zrušení uloženého dohledu, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka; není-li stanovisko k návrhu připojeno, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej obviněnému s poučením o nutnosti takové stanovisko k němu připojit. Byl-li návrh obviněného zamítnut, může jej opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, byl-li zamítnut pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v odstavci 3. (5) Po uplynutí poloviny doby, po kterou se obviněný zavázal zdržet se určité činnosti podle § 307 odst. 2 písm. a), může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného rozhodnout, že zbytek závazku nebude vykonán, pokud obviněný v době trvání tohoto závazku prokázal způsobem svého života, že jeho dalšího výkonu není třeba. Přitom předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může zohlednit, zda se obviněný úspěšně podrobil vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy nebo psychologického poradenství zaměřeného na činnost, na kterou se vztahoval jeho závazek podle § 307 odst. 2 písm. a). (6) Současně s rozhodnutím podle odstavce 5 může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce prodloužit zkušební dobu podmíněného zastavení trestního stíhání až o dva roky, přičemž celková délka zkušební doby nesmí překročit pět let. (7) Proti rozhodnutí podle odstavců 3 a 5 může obviněný podat stížnost, která má odkladný účinek. Učiní-li takové rozhodnutí předseda senátu, má toto právo též státní zástupce.“. 53. V § 308a odst. 5 větě druhé se za slovo „podrobil“ vkládají slova „terapeutickému programu pro řidiče,“. 54. V § 314c odst. 5 větě první se za text „c)“ vkládají slova „ , nejde-li o rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti,“. 55. V § 314e odst. 5 se za slovo „svobody“ vkládají slova „a náhradním trestem odnětí svobody za trest domácího vězení“. 56. V § 320 odst. 2 se za slova „tohoto trestu“ vkládá slovo „okresní“. 57. V § 322 odstavec 5 zní: „(5) Jestliže bylo podle odstavce 4 rozhodnuto o odložení výkonu trestu odnětí svobody za současného a) vyslovení dohledu, použijí se na postup při výkonu dohledu přiměřeně § 330a a 350k, b) uložení přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření, použijí se na postup při výkonu kontroly přiměřeně § 329 a 350l, c) rozhodnutí, aby se odsouzená ve stanovené části doby, na kterou byl výkon trestu odnětí svobody odložen, zdržovala ve stanovené době v určeném obydlí nebo jeho části, použijí se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně § 334b až 334e.“. 58. V § 324 odst. 1 se slovo „žádost“ nahrazuje slovem „návrh“ a slova „podnětu okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává“ se nahrazují slovy „návrhu předseda senátu“. 59. V § 324a odst. 1 větě první se slova „okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává“ nahrazují slovy „předseda senátu“. 60. V § 324a odst. 2 větě druhé se slova „soud učinit též v neveřejném zasedání“ nahrazují slovy „předseda senátu učinit mimo veřejné zasedání“. 61. V § 324a odst. 3 větě první, § 327 odst. 1 a 3 a v § 334f odst. 1 a 3 se slovo „Soud“ nahrazuje slovy „Předseda senátu“. 62. V § 325 odstavec 4 zní: „(4) Jestliže bylo podle odstavce 3 rozhodnuto o přerušení výkonu trestu odnětí svobody za současného a) vyslovení dohledu, použijí se na postup při výkonu dohledu přiměřeně § 330a a 350k, b) uložení přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření, použijí se na postup při výkonu kontroly přiměřeně § 329 a 350l, c) rozhodnutí, aby se odsouzená ve stanovené části doby, na kterou byl výkon trestu odnětí svobody přerušen, zdržovala ve stanovené době v určeném obydlí nebo jeho části, použijí se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně § 334b až 334e.“. 63. § 329 až 331 včetně nadpisů znějí: „Podmíněné odsouzení § 329 (1) Předseda senátu pravidelně, nejméně jednou za šest měsíců, zjišťuje, zda podmíněně odsouzený vede řádný způsob života a dodržuje uložené přiměřené omezení nebo přiměřenou povinnost anebo výchovné opatření; to neplatí pro přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření, jehož kontrolou byla pověřena Probační a mediační služba, a pro uloženou povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části. (2) Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném odsouzení za současného rozhodnutí, aby se podmíněně odsouzený zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, použijí se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně § 334b až 334e. (3) Zájmové sdružení občanů činné na pracovišti odsouzeného nebo v jeho bydlišti může předseda senátu požádat o výchovné spolupůsobení, pokud nabídlo záruku za převýchovu odsouzeného. § 330 (1) O tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, zruší se uložené přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost anebo výchovné opatření, ponechá se podmíněné odsouzení v platnosti nebo se trest vykoná, rozhodne předseda senátu na návrh odsouzeného, státního zástupce nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání; zamítnout návrh pouze z důvodu, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření, může též předseda senátu mimo veřejné zasedání. Návrh na zrušení uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření může odsouzený podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka, vykonává-li kontrolu tohoto přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti nebo výchovného opatření; jinak předseda senátu o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej odsouzenému s poučením o nutnosti připojit k němu uvedené stanovisko probačního úředníka. (2) Byl-li návrh odsouzeného na zrušení uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření zamítnut, může jej odsouzený opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, byl-li zamítnut pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření. (3) Rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený osvědčil, a rozhodnutí, kterým se zruší uložené přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost anebo výchovné opatření, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu mimo veřejné zasedání. Při rozhodování o osvědčení podmíněně odsouzeného se předseda senátu opírá též o vyjádření zájmového sdružení občanů. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. § 330a (1) Při výkonu dohledu nelze podmíněně odsouzenému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo z odsuzujícího rozsudku. (2) Považuje-li to předseda senátu za vhodné, požádá o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. (3) Na rozhodnutí o tom, zda se podmíněně odsouzený, u něhož byl vysloven dohled, osvědčil, zruší se uložený dohled, uložené přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost anebo výchovné opatření, ponechává se podmíněné odsouzení s dohledem v platnosti nebo se trest vykoná, se obdobně použije § 330. (4) Návrh na zrušení uloženého dohledu může odsouzený podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka; jinak předseda senátu o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej odsouzenému s poučením o nutnosti připojit k němu uvedené stanovisko probačního úředníka. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Podmíněné propuštění § 331 (1) O podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody rozhoduje soud na návrh odsouzeného, státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. Odsouzený, který vykonává trest odnětí svobody, může návrh na podmíněné propuštění podat pouze prostřednictvím věznice, jinak mu předseda senátu návrh vrátí s poučením o nutnosti podat jej tímto způsobem. Předseda senátu vyrozumí o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody uloženého pro zločin i poškozeného, který o to požádal (§ 228 odst. 4). (2) Návrh na podmíněné propuštění podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku může odsouzený podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko ředitele věznice, že odsouzený prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba. (3) Navrhne-li podmíněné propuštění ředitel věznice, v níž odsouzený vykonává trest, nebo se k takovému návrhu připojí, může rozhodnutí o tom, že se odsouzený podmíněně propouští, učinit se souhlasem státního zástupce též předseda senátu mimo veřejné zasedání. (4) K návrhu odsouzeného na podmíněné propuštění se může připojit též zájmové sdružení občanů, pokud nabídne převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného. Souhlasí-li s tím odsouzený, může zájmové sdružení občanů před připojením se k návrhu odsouzeného požádat ředitele věznice, v níž se vykonává trest, aby mu sdělil stav převýchovy odsouzeného. (5) Byl-li návrh odsouzeného na podmíněné propuštění zamítnut nebo vzat zpět, může ho odsouzený opakovat až po uplynutí šesti měsíců od právní moci zamítavého rozhodnutí nebo ode dne, kdy bylo zpětvzetí návrhu doručeno soudu; to neplatí, byl-li návrh zamítnut nebo vzat zpět pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné propuštění.“. 64. Za § 331 se vkládá nový § 331a, který zní: „§ 331a (1) Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění za současného a) vyslovení dohledu, použijí se na postup při výkonu dohledu přiměřeně § 330a a 350k, b) uložení přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření, použijí se na postup při výkonu kontroly přiměřeně § 329 a 350l, c) rozhodnutí, aby se podmíněně propuštěný ve stanovené části zkušební doby zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, použijí se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně § 334b až 334e, d) rozhodnutí, aby podmíněně propuštěný ve zkušební době vykonal práce ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací, použijí se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně § 336 až 339, e) rozhodnutí, aby podmíněně propuštěný složil na účet soudu částku určenou na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, může předseda senátu na žádost odsouzeného z důležitých důvodů 1. odložit složení této částky, a to na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, nebo 2. povolit splácení této částky v měsíčních splátkách tak, aby byla celá zaplacena nejpozději do konce stanovené zkušební doby. (2) Považuje-li soud výchovné spolupůsobení zájmového sdružení občanů za prospěšné, postupuje přiměřeně podle § 329 odst. 3.“. 65. V § 332 odstavec 1 zní: „(1) Na rozhodnutí o tom, zda se podmíněně propuštěný osvědčil, zruší se uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled, anebo zda se zbytek trestu vykoná nebo se ponechává podmíněné propuštění v platnosti, se použijí obdobně § 330 a 330a. Proti rozhodnutím podle věty první je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“. 66. V § 333 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „O návrhu na podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody rozhoduje soud; zamítnout návrh pouze z důvodu, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné propuštění, může též předseda senátu mimo veřejné zasedání.“, ve větě druhé se slova „nebo žádosti“ a slovo „jejich“ zrušují a ve větě třetí se slovo „soud“ nahrazuje slovy „předseda senátu soudu“. 67. V § 333 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „a uložení dohledu anebo jiných opatření uvedených v § 89 odst. 2 trestního zákoníku“. 68. V § 333 odst. 3 větě druhé se slova „a 332“ zrušují. 69. § 333b se včetně nadpisu zrušuje. 70. V § 334b odst. 1 se slova „Ministerstvo spravedlnosti nebo jím k výkonu elektronické kontroly zřízená organizační složka státu ve spolupráci s Probační a mediační službou prostřednictvím elektronického kontrolního systému umožňujícího detekci pohybu odsouzeného nebo Probační a mediační služba“ nahrazují slovy „Probační a mediační služba prostřednictvím elektronického kontrolního systému umožňujícího detekci pohybu odsouzeného nebo“, slova „orgánu zajišťujícímu kontrolu“ se nahrazují slovy „probačnímu úředníkovi“ a slova „orgánem zajišťujícím kontrolu“ se nahrazují slovy „probačním úředníkem“. 71. § 334c včetně nadpisu zní: „§ 334c Kontrola podmínek výkonu trestu domácího vězení (1) Pokud bylo odsouzenému zároveň s trestem domácího vězení uloženo přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost uvedené v § 48 odst. 4 písm. b), d) nebo h) trestního zákoníku anebo výchovné opatření uvedené v § 18 odst. 1 písm. c) nebo g) nebo § 19 odst. 1 písm. e), g) nebo h) zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kontroluje jejich dodržování Probační a mediační služba; odsouzený je povinen v rámci sledování dodržování uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, a dostavovat se k němu v jím určených lhůtách. (2) Nedodržuje-li odsouzený stanovené podmínky domácího vězení a uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření anebo nevede-li řádný život, sdělí tuto skutečnost probační úředník bezodkladně soudu, který výkon trestu nařídil; při méně závažném porušení upozorní probační úředník odsouzeného na zjištěné nedostatky a poučí jej, že v případě opakování nebo závažnějšího nedodržení stanovených podmínek domácího vězení nebo uloženého přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření bude informovat předsedu senátu.“. 72. § 334e včetně nadpisu zní: „§ 334e Změna trestu domácího vězení (1) Probační úředník může se souhlasem odsouzeného z důležitých důvodů stanovit jiné místo výkonu trestu domácího vězení nebo doby, kdy se zde má odsouzený zdržovat; přitom se nesmí změnit počet hodin v týdnu, po které se má odsouzený v obydlí nebo jeho části zdržovat. O změně místa výkonu trestu domácího vězení nebo doby, kdy se zde má odsouzený zdržovat, informuje probační úředník bez zbytečného odkladu soud, který trest domácího vězení uložil. Jiné místo výkonu trestu domácího vězení se stanoví zejména po vykázání ze společného obydlí podle jiného právního předpisu. (2) Nesouhlasí-li odsouzený se změnou místa výkonu trestu domácího vězení nebo doby, kdy se zde má odsouzený zdržovat, anebo nesouhlasí-li předseda senátu se změnami podle odstavce 1, rozhodne o změně na návrh odsouzeného, státního zástupce nebo probačního úředníka nebo i bez takového návrhu předseda senátu soudu, který trest domácího vězení uložil. (3) Na návrh odsouzeného, státního zástupce nebo probačního úředníka nebo i bez takového návrhu rozhodne předseda senátu z důležitých důvodů o změně přiměřených omezení a přiměřených povinností nebo výchovných opatření uložených odsouzenému; přitom nesmí v neprospěch odsouzeného změnit rozsah přiměřených omezení, přiměřených povinností a výchovných opatření. (4) Na rozhodnutí o tom, zda se zruší přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled uložený odsouzenému, kterému byl uložen trest domácího vězení, se obdobně použijí § 330 a 330a. (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“. 73. § 334g včetně nadpisu zní: „§ 334g Rozhodnutí o výkonu náhradního trestu odnětí svobody (1) O výkonu náhradního trestu odnětí svobody, jakož i o ponechání trestu domácího vězení v platnosti rozhodne předseda senátu na návrh státního zástupce, probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. O tomto rozhodnutí předseda senátu vyrozumí příslušné středisko Probační a mediační služby. Proti rozhodnutí podle věty první je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. (2) Výkon trestu domácího vězení se přerušuje vyhlášením rozhodnutí o výkonu náhradního trestu odnětí svobody, a to do dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nebo rozhodnutí o ponechání trestu domácího vězení v platnosti; v případě ponechání tohoto trestu v platnosti se přiměřeně postupuje podle § 334a. O tom musí být odsouzený poučen. (3) Pokud byl trest domácího vězení ponechán v platnosti při uložení dalších dosud neuložených přiměřených omezení nebo přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4 písm. b), d) nebo h) trestního zákoníku anebo výchovných opatření uvedených v § 18 odst. 1 písm. c) nebo g) nebo § 19 odst. 1 písm. e), g) nebo h) zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kontroluje jejich dodržování Probační a mediační služba; odsouzený je povinen v rámci sledování dodržování uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, a dostavovat se k němu v jím určených lhůtách.“. 74. Nadpis nad § 336 se zrušuje. 75. § 336 zní: „§ 336 (1) Jakmile se stane vykonatelným rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně prospěšných prací, předseda senátu zašle jeho opis středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Pokud bylo odsouzenému zároveň uloženo přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost uvedené v § 48 odst. 4 písm. b), d) nebo h) trestního zákoníku anebo výchovné opatření uvedené v § 18 odst. 1 písm. c) nebo g) nebo § 19 odst. 1 písm. e), g) nebo h) zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kontroluje jejich dodržování Probační a mediační služba; odsouzený je povinen v rámci sledování dodržování uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, a dostavovat se k němu v jím určených lhůtách. (2) Považuje-li soud výchovné spolupůsobení zájmového sdružení občanů za prospěšné, postupuje přiměřeně podle § 329 odst. 3.“. 76. Za § 336 se vkládá nový § 336a, který včetně nadpisu zní: „§ 336a Stanovení podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací (1) Odsouzený je povinen dostavit se na výzvu probačního úředníka v jím stanoveném termínu na středisko Probační a mediační služby k projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací. Ve výzvě probační úředník odsouzeného upozorní na následky nesplnění této povinnosti. (2) Po projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací stanoví probační úředník se souhlasem odsouzeného druh a místo výkonu tohoto trestu, poskytovatele obecně prospěšných prací a den nástupu výkonu tohoto trestu; pokud má být trest obecně prospěšných prací vykonáván mimo obvod okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, informuje o tom soud, který trest obecně prospěšných prací uložil. Probační úředník odsouzeného poučí o povinnosti nastoupit ve stanovený den k výkonu trestu obecně prospěšných prací ke stanovenému poskytovateli obecně prospěšných prací a upozorní jej na následky nesplnění této povinnosti. (3) Při stanovení druhu a místa výkonu trestu obecně prospěšných prací, poskytovatele obecně prospěšných prací a dne nástupu výkonu tohoto trestu vychází probační úředník z potřeby výkonu těchto prací v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, a přihlíží ke zdravotnímu stavu odsouzeného a k tomu, aby odsouzený trest vykonával co nejblíže místu svého bydliště; přitom postupuje v součinnosti s poskytovatelem obecně prospěšných prací, u něhož budou obecně prospěšné práce vykonávány, a pokud má být trest obecně prospěšných prací vykonáván mimo obvod okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, též v součinnosti se střediskem Probační a mediační služby v obvodu soudu, ve kterém má být trest obecně prospěšných prací vykonáván. (4) Nesouhlasí-li odsouzený s podmínkami výkonu trestu obecně prospěšných prací, rozhodne o nich na návrh probačního úředníka předseda senátu soudu, který trest obecně prospěšných prací uložil. V rozhodnutí předseda senátu odsouzeného poučí o jeho povinnosti dostavit se na výzvu probačního úředníka v jím stanoveném termínu na středisko Probační a mediační služby za účelem projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací a o jeho povinnosti dostavit se v den stanovený probačním úředníkem ke stanovenému poskytovateli obecně prospěšných prací; zároveň jej upozorní na následky nesplnění těchto povinností. Návrh podle věty první podá probační úředník i v případě, nestanoví-li pro nesouhlas odsouzeného druh a místo výkonu obecně prospěšných prací, poskytovatele obecně prospěšných prací a den nástupu výkonu tohoto trestu do jednoho měsíce od doručení opisu rozhodnutí podle odstavce 1 příslušnému středisku Probační a mediační služby. (5) Na změnu druhu nebo místa výkonu trestu obecně prospěšných prací anebo poskytovatele obecně prospěšných prací se přiměřeně použijí odstavce 1 až 4.“. 77. § 337 a 338 znějí: „§ 337 (1) Při výkonu kontroly trestu obecně prospěšných prací postupuje probační úředník v součinnosti s poskytovatelem obecně prospěšných prací, u něhož jsou obecně prospěšné práce vykonávány. (2) Nesplní-li odsouzený povinnosti stanovené v § 336a odst. 1, 2 a 4, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest, nedodržuje přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření, pokud bylo zároveň uloženo, nebo jinak maří výkon tohoto trestu anebo nevede řádný život, probační úředník nebo jeho prostřednictvím poskytovatel obecně prospěšných prací, u něhož jsou obecně prospěšné práce vykonávány, tuto skutečnost bezodkladně sdělí soudu, který trest obecně prospěšných prací uložil; při méně závažném porušení upozorní probační úředník odsouzeného na zjištěné nedostatky a poučí jej, že v případě opakování nebo závažnějšího porušení sjednaných podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací, nevykonávání uloženého trestu ve stanovené době nebo nedodržení přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření bude informovat předsedu senátu. Probační úředník soudu bez odkladu sdělí, kdy odsouzený uložený trest obecně prospěšných prací vykonal. § 338 (1) Poskytovatelé obecně prospěšných prací sdělují své požadavky na vykonání obecně prospěšných prací středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém mají být obecně prospěšné práce prováděny. Zároveň jsou povinni mu sdělit každou podstatnou změnu týkající se takového požadavku. Probační a mediační služba informuje soud na jeho žádost o potřebě obecně prospěšných prací v požadovaném obvodu. (2) Při získávání požadavků na provedení obecně prospěšných prací vhodných pro odsouzené a při výkonu trestu obecně prospěšných prací Probační a mediační služba spolupracuje s poskytovateli obecně prospěšných prací.“. 78. Za § 338 se vkládá nový § 338a, který zní: „§ 338a Na rozhodnutí o tom, zda se zruší přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost anebo výchovné opatření uložené odsouzenému, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací, se obdobně použije § 330.“. 79. V § 340b odst. 1 větě první se slova „výchovných omezení“ nahrazují slovy „výchovných opatření“ a slova „probačního úředníka pověřeného kontrolou nad výkonem tohoto trestu nebo na návrh obecního úřadu nebo instituce, u nichž“ se nahrazují slovy „státního zástupce, probačního úředníka, poskytovatele, u něhož“. 80. V § 340b se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Výkon trestu obecně prospěšných prací se přerušuje vyhlášením rozhodnutí o přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody, a to do dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nebo rozhodnutí o ponechání trestu obecně prospěšných prací v platnosti; v případě ponechání tohoto trestu v platnosti se přiměřeně postupuje podle § 336. O tom musí být odsouzený poučen. (3) Pokud byl trest obecně prospěšných prací ponechán v platnosti při uložení dalších dosud neuložených přiměřených omezení nebo přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4 písm. b), d) nebo h) trestního zákoníku anebo výchovných opatření uvedených v § 18 odst. 1 písm. c) nebo g) nebo § 19 odst. 1 písm. e), g) nebo h) zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kontroluje jejich dodržování Probační a mediační služba; odsouzený je povinen v rámci sledování dodržování uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, a dostavovat se k němu v jím určených lhůtách.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 81. § 350 včetně nadpisu zní: „§ 350 Výkon trestu zákazu činnosti (1) Předseda senátu rozhodne ihned po právní moci rozsudku, jímž byl odsouzenému uložen trest zákazu činnosti, o započtení doby, po kterou bylo odsouzenému před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat anebo ji nemohl vykonávat, protože se k tomu zavázal pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, do doby výkonu uloženého trestu zákazu činnosti. (2) O podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti rozhoduje předseda senátu na návrh odsouzeného ve veřejném zasedání; zamítnout návrh pouze z důvodu, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, může též předseda senátu mimo veřejné zasedání. Zájmové sdružení občanů se může připojit k návrhu odsouzeného, nabídne-li převzetí záruky za dovršení jeho nápravy. Byl-li návrh odsouzeného zamítnut, může jej opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, byl-li zamítnut pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. (3) Rozhodnutí o tom, že se podmíněně upouští od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu mimo veřejné zasedání. (4) Na rozhodnutí o tom, zda se odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, osvědčil, ponechá se podmíněné upuštění v platnosti nebo se zbytek trestu zákazu činnosti vykoná, se obdobně použije § 330. (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost jen proti výroku o stanovení délky zkušební doby.“. 82. V § 350a odst. 4 větě první se slova „činnou vojenskou“ nahrazují slovy „vojenskou činnou“. 83. V § 350a odst. 5 se slova „užije ustanovení § 331 až 333“ nahrazují slovy „použije § 350. Na rozhodnutí o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost anebo výchovné opatření, se obdobně použije § 330“. 84. V § 350aa odst. 1 větě první se za slovo „pečovat,“ vkládají slova „nebo je nemohl držet nebo chovat anebo o ně pečovat, protože se k tomu zavázal pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání,“. 85. V § 350aa odst. 3 se slova „použijí přiměřeně § 331 až 333“ nahrazují slovy „obdobně použije § 350“. 86. V § 350e se slova „Jestliže soud“ nahrazují slovy „Jestliže se“, za slovo „vyrozumí“ se vkládají slova „předseda senátu“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 87. § 350i zní: „§ 350i (1) Jakmile rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, nabude právní moci, předseda senátu zašle jeho opis středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, a nemá-li stálé bydliště, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. (2) Odsouzený je povinen dostavit se na výzvu probačního úředníka v jím stanoveném termínu na příslušné středisko Probační a mediační služby za účelem projednání podmínek výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Ve výzvě jej upozorní i na následky nesplnění této povinnosti. (3) Probační úředník stanoví se souhlasem odsouzeného podmínky výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Považuje-li za potřebné stanovit odsouzenému povinnost dostavovat se podle jeho pokynů k určenému útvaru Policie České republiky, stanoví konkrétní podmínky po dohodě s Policií České republiky. Při stanovení a kontrole podmínek výkonu tohoto trestu postupuje probační úředník v součinnosti s příslušným útvarem Policie České republiky, k němuž se má odsouzený v určené době dostavovat. Probační úředník poučí odsouzeného o povinnosti dostavovat se podle jeho pokynů na středisko Probační a mediační služby nebo k určenému útvaru Policie České republiky a upozorní ho na následky nesplnění této povinnosti. (4) Nesouhlasí-li odsouzený s podmínkami výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, rozhodne o nich na návrh probačního úředníka předseda senátu soudu, který trest uložil. V rozhodnutí předseda senátu odsouzeného poučí o jeho povinnosti dostavit se na výzvu probačního úředníka v jím stanoveném termínu na středisko Probační a mediační služby nebo k určenému útvaru Policie České republiky; zároveň ho upozorní na následky nesplnění této povinnosti.“. 88. V § 350j se slova „užijí ustanovení § 331 až 333“ nahrazují slovy „použije § 350“. 89. V části třetí hlavě dvacáté první nadpis oddílu šestého zní: „Výkon dohledu a kontrola chování odsouzeného probačním úředníkem“. 90. § 350k včetně nadpisu zní: „§ 350k Výkon dohledu prováděný probačním úředníkem (1) Jakmile se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým byl odsouzenému uložen dohled, zašle předseda senátu jeho opis středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu odsouzený bydlí, pracuje nebo se zdržuje. (2) Pokud bylo odsouzenému zároveň uloženo přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost uvedené v § 48 odst. 4 písm. b), d) nebo h) trestního zákoníku anebo výchovné opatření uvedené v § 18 odst. 1 písm. c) nebo g) nebo v § 19 odst. 1 písm. e), g) nebo h) zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kontroluje jejich dodržování Probační a mediační služba; odsouzený je povinen v rámci sledování dodržování uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, a dostavovat se k němu v jím určených lhůtách. (3) Považuje-li to předseda senátu za potřebné, požádá Probační a mediační službu, aby v pravidelných termínech, které předseda senátu stanoví, probační úředník vykonávající dohled informoval soud o průběhu výkonu dohledu, dodržování uložených podmínek, probačního plánu, přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti nebo výchovného opatření odsouzeným a o jeho poměrech. (4) Pokud odsouzený, kterému byl uložen dohled, poruší závažným způsobem nebo opakovaně podmínky dohledu nebo probační plán, nedodržuje přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření, jejichž kontrolu vykonává Probační a mediační služba, neposkytne probačnímu úředníku součinnost anebo se k němu v jím určené lhůtě nedostaví, informuje o tom probační úředník bez zbytečného odkladu předsedu senátu. Při méně závažném porušení upozorní probační úředník odsouzeného na zjištěné nedostatky a poučí jej, že v případě opakování nebo závažnějšího porušení uložených podmínek nebo probačního plánu, nedodržení přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti nebo výchovného opatření, neposkytnutí součinnosti nebo nedostavení se k němu bude informovat předsedu senátu. (5) Shledá-li probační úředník, že jsou dány podmínky pro rozhodnutí o osvědčení, zrušení uloženého přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti, výchovného opatření nebo dohledu, přeměně trestu nebo jeho zbytku, výkonu náhradního trestu odnětí svobody, nařízení výkonu trestu nebo jeho zbytku anebo o tom, zda se odsouzenému, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, ukládá trest, podá soudu návrh na vydání takového rozhodnutí.“. 91. Za § 350k se vkládá nový § 350l, který včetně nadpisu zní: „§ 350l Kontrola přiměřených omezení, přiměřených povinností a výchovných opatření probačním úředníkem (1) Jakmile se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým bylo odsouzenému uloženo přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost uvedené v § 48 odst. 4 písm. b), d) nebo h) trestního zákoníku anebo výchovné opatření uvedené v § 18 odst. 1 písm. c) nebo g) anebo v § 19 odst. 1 písm. e), g) nebo h) zákona o soudnictví ve věcech mládeže, může předseda senátu zaslat jeho opis středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu odsouzený bydlí, pracuje nebo se zdržuje, považuje-li to s ohledem na způsob jejich kontroly za vhodné. (2) Předseda senátu zároveň pověří Probační a mediační službu sledováním dodržování uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření, a může požádat, aby v pravidelných termínech, které zároveň stanoví, informoval probační úředník soud o dodržování uloženého přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti nebo výchovného opatření; odsouzený je povinen v rámci sledování dodržování uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, a dostavovat se k němu v jím určených lhůtách. (3) Pokud odsouzený závažným způsobem nebo opakovaně nedodržuje přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření, jejichž kontrolou byla pověřena Probační a mediační služba, neposkytne probačnímu úředníku součinnost anebo se k němu v jím určené lhůtě nedostaví, informuje o tom probační úředník bez zbytečného odkladu předsedu senátu. Při méně závažném porušení upozorní probační úředník odsouzeného na zjištěné nedostatky a poučí jej, že v případě opakování nebo závažnějšího nedodržení přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti nebo výchovného opatření, neposkytnutí součinnosti nebo nedostavení se k němu bude informovat předsedu senátu. (4) Shledá-li probační úředník, který sleduje dodržování uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření, že jsou dány podmínky pro rozhodnutí o osvědčení, zrušení uloženého přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti nebo výchovného opatření, přeměně trestu nebo jeho zbytku, nařízení výkonu trestu nebo jeho zbytku anebo o tom, zda se odsouzenému, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, ukládá trest, podá soudu návrh na vydání takového rozhodnutí. (5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí, byl-li rozhodnutím uvedeným v odstavci 1 zároveň uložen dohled, trest domácího vězení nebo trest obecně prospěšných prací.“. 92. V části třetí hlavě dvacáté první se za oddíl šestý vkládá nový oddíl sedmý, který včetně nadpisu zní: „Oddíl sedmý Promlčení výkonu trestu § 350m O promlčení výkonu trestu rozhoduje na návrh odsouzeného nebo i bez takového návrhu předseda senátu. Proti tomuto rozhodnutí může státní zástupce podat stížnost, která má odkladný účinek; proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu může podat stížnost též odsouzený.“. Dosavadní oddíly sedmý a osmý se označují jako oddíly osmý a devátý. 93. V § 351 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Spolu s nařízením výkonu ochranného léčení zašle předseda senátu i opis rozhodnutí, kterým bylo ochranné léčení uloženo, a znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu osoby, které bylo uloženo ochranné léčení, pokud byly v průběhu trestního řízení opatřeny.“. 94. V § 351 odst. 2 se slova „u níž“ nahrazují slovem „které“. 95. V § 351 odstavec 5 zní: „(5) O započetí výkonu ochranného léčení vyrozumí předseda senátu okresní soud, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, a zašle mu písemnosti uvedené v odstavci 1.“. 96. V § 351 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Předseda senátu okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, může nařídit jeho výkon jinému zdravotnickému zařízení; zdravotnickému zařízení, v němž bude ochranné léčení nadále vykonáváno, zašle písemnosti uvedené v odstavci 1 a sdělí mu, jaká část doby uvedené v § 99 odst. 6 větě druhé trestního zákoníku již uplynula. Nařídil-li předseda senátu výkon ochranného léčení podle věty první mimo obvod okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení dosud vykonává, zašle okresnímu soudu, v jehož obvodu má být ochranné léčení dále vykonáváno, informace uvedené v odstavci 1 a případně další písemnosti, které mají význam pro běh lhůty podle § 99 odst. 6 trestního zákoníku a pro další rozhodování o ochranném léčení. O nařízení výkonu ochranného léčení podle věty první informuje soud, který ochranné léčení uložil.“. 97. V § 351a odst. 1 větě první se slova „nebo státního zástupce“ nahrazují slovy „ , státního zástupce nebo i bez takového návrhu“. 98. V § 351a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Dojde-li ke změně způsobu výkonu ochranného léčení nebo změně ochranného léčení na zabezpečovací detenci, informuje o tom předseda senátu soud, který ochranné léčení uložil.“. 99. V § 353 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Předseda senátu vyrozumí o propuštění z ochranného léčení nebo o jeho ukončení soud, který uložil ochranné léčení nebo který uložil zabezpečovací detenci, která byla změněna na ochranné léčení.“. 100. V § 354 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Spolu s nařízením výkonu zabezpečovací detence zašle předseda senátu i opis rozhodnutí, kterým byla zabezpečovací detence uložena, a znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu osoby, které byla uložena zabezpečovací detence, pokud byly v průběhu trestního řízení opatřeny.“. 101. V § 354 odst. 4 větě druhé se za slovo „vykonává,“ vkládají slova „byla podávána v jím stanovených lhůtách zpráva o průběhu a výsledcích výkonu zabezpečovací detence, se zaměřením na hlediska uvedená v § 100 odst. 4 trestního zákoníku, a aby mu“. 102. V § 354 odstavec 5 zní: „(5) O započetí výkonu zabezpečovací detence vyrozumí předseda senátu okresní soud, v jehož obvodu se zabezpečovací detence vykonává, a zašle mu písemnosti uvedené v odstavci 1; jedná-li se o započetí výkonu zabezpečovací detence, na kterou bylo změněno ochranné léčení, zašle mu případně i další písemnosti, které mají význam pro další rozhodování o zabezpečovací detenci.“. 103. V § 357 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Předseda senátu vyrozumí o propuštění ze zabezpečovací detence soud, který uložil zabezpečovací detenci nebo který uložil ochranné léčení, které bylo změněno na zabezpečovací detenci.“. 104. V § 359 odstavec 1 zní: „(1) Na návrh odsouzeného rozhodne předseda senátu ve veřejném zasedání o upuštění od přiměřeného omezení spočívajícího ve zdržení se řízení motorových vozidel, které bylo uloženo pro trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), pokud odsouzený uhradil dlužné výživné; odůvodňují-li vyhovění návrhu odsouzeného podklady a důkazy obsažené ve spise, může předseda senátu rozhodnout mimo veřejné zasedání.“. 105. V § 359a větě první se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „zruší se uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled, anebo“ a slova „přiměřeně užije ustanovení § 330a“ se nahrazují slovy „použijí přiměřeně § 330 a 330a“. 106. V § 360a odst. 1 se slova „Ministerstvo spravedlnosti nebo jím k tomuto účelu zřízená organizační složka státu ve spolupráci s Probační a mediační službou“ nahrazují slovy „Probační a mediační služba“ a slova „orgánu zajišťujícímu elektronickou kontrolu“ se nahrazují slovy „středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje“. 107. V § 360a odst. 2 se slova „umožnit orgánu zajišťujícímu elektronickou kontrolu“ nahrazují slovy „umožnit probačnímu úředníkovi“, slova „orgánem zajišťujícím kontrolu“ se nahrazují slovy „probačním úředníkem“ a slova „jinak orgánu zajišťujícímu kontrolu“ se nahrazují slovy „jinak mu“. 108. V § 360a odst. 3 se slova „orgán zajišťující elektronickou kontrolu“ nahrazují slovy „probační úředník“ a slova „Orgán zajišťující elektronickou kontrolu“ se nahrazují slovy „Probační úředník“. 109. V § 362 odst. 1 se slova „ , předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zajistí, aby složená peněžitá částka byla vrácena obviněnému“ nahrazují slovy „anebo trestní stíhání obviněného, v němž se pokračovalo, protože se obviněný neosvědčil ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání, neskončilo vyslovením jeho viny, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zajistí, aby mu složená peněžitá částka byla vrácena“. 110. V § 362 odst. 2 se slova „opis rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého pobytu obviněného; nemá-li obviněný trvalý pobyt na území České republiky, zašle opis tohoto rozhodnutí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností se sídlem v sídle soudu nebo státního zastupitelství. Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uvedenému ve větě první rovněž opis rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci, kterým se rozhodlo, že se obviněnému ponechává podmíněné zastavení trestního stíhání v platnosti a prodlužuje se zkušební doba, a opis rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci, kterým se rozhodlo, zda se obviněný ve zkušební době osvědčil, nebo mu oznámí, ke kterému dni se má za to, že se osvědčil“ nahrazují slovy „bezodkladně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého pobytu obviněného a nemá-li obviněný trvalý pobyt na území České republiky, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v sídle soudu nebo státního zastupitelství, opis pravomocného rozhodnutí o“. 111. V § 362 se na konci odstavce 2 tečka zrušuje a doplňují se písmena a) až f), která znějí: „a) podmíněném zastavení trestního stíhání; zavázal-li se obviněný zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání řízení motorových vozidel, zašle předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce i informaci o předpokládaném datu ukončení doby trvání tohoto závazku, nepřichází-li v úvahu postup podle § 308 odst. 1, b) započtení doby, po kterou bylo obviněnému před rozhodnutím o podmíněném zastavení trestního stíhání oprávnění k řízení motorových vozidel v souvislosti s trestným činem odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě opatření orgánu veřejné moci nesměl již tuto činnost vykonávat, c) tom, že zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání řízení motorových vozidel nebude vykonán, d) ponechání podmíněného zastavení trestního stíhání v platnosti, e) přijetí prodloužení závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání řízení motorových vozidel nebo o přijetí takového nového závazku, nebo f) neosvědčení se ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání.“. 112. V § 368 větě druhé se za slovo „rozhodnutí“ vkládá slovo „okresní“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 30 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní na rozhodování o návrzích na povolení obnovy řízení, které byly podány po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna trestního zákoníku Čl. III Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb. a zákona č. 336/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 33 se za slova „poškození geodetického bodu (§ 278)“ vkládají slova „ , nedovoleného ozbrojování (§ 279)“. 2. V § 34 odst. 3 písm. c) se za slovo „oblasti“ vkládají slova „anebo trestného činu svádění k pohlavnímu styku (§ 202)“. 3. V § 42 písmeno h) zní: „h) spáchal trestný čin vůči dítěti, osobě blízké, těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí a ohrozil tím jejich život nebo zdraví, způsobil jim škodu, újmu na zdraví nebo jinou újmu anebo se na jejich úkor bezdůvodně obohatil,“. 4. V § 42 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní: „o) spáchal trestný čin s další osobou,“. Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena p) a q). 5. V § 48 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Jestliže pachatel, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, vede ve zkušební době řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, anebo může zrušit uložený dohled, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí šesti měsíců uložené zkušební doby. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 6. V § 48 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 7. V § 51 odst. 1 větě první se slova „předsedy senátu směřující“ nahrazují slovy „ , které dal předseda senátu Probační a mediační službě a které směřují“. 8. V § 51 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 9. § 57a se včetně nadpisu zrušuje. 10. V § 60 odst. 1 písm. b) se za slovo „obydlí“ vkládají slova „nebo jeho části“. 11. V § 60 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Soud může nad pachatelem na dobu výkonu trestu domácího vězení vyslovit dohled; na výkon dohledu se použijí obdobně § 49 až 51.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 12. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který včetně nadpisu zní: „§ 60a Zrušení dohledu nebo přiměřených omezení, přiměřených povinností a výchovných opatření Jestliže odsouzený, kterému byl uložen trest domácího vězení, vede řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, anebo může zrušit uložený dohled, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po výkonu jedné třetiny uloženého trestu domácího vězení, nejméně však po šesti měsících výkonu tohoto trestu.“. 13. § 61 včetně nadpisu zní: „§ 61 Náhradní trest odnětí svobody (1) Ukládá-li soud trest domácího vězení, stanoví pro případ, že by se pachatel vyhýbal nástupu výkonu tohoto trestu, bez závažného důvodu porušil sjednané podmínky jeho výkonu, zaviněně nevykonával ve stanoveném časovém období uložený trest či jinak mařil výkon tohoto trestu nebo nevedl řádný život, náhradní trest odnětí svobody až na jeden rok; náhradní trest odnětí svobody nesmí přesahovat horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody. O výkonu náhradního trestu odnětí svobody může soud rozhodnout i během doby stanovené pro výkon trestu domácího vězení; rozhodne-li o výkonu náhradního trestu odnětí svobody, stanoví zároveň i způsob jeho výkonu. (2) Pokud odsouzený zavdal příčinu k rozhodnutí o tom, že se náhradní trest odnětí svobody vykoná, po výkonu poloviny uloženého trestu domácího vězení, soud délku náhradního trestu odnětí svobody stanovenou podle odstavce 1 zkrátí na polovinu. (3) Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat trest domácího vězení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k rozhodnutí o výkonu náhradního trestu odnětí svobody, a a) stanovit nad odsouzeným na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku dohled, b) prodloužit dobu výkonu tohoto trestu až o jeden rok, přičemž nesmí překročit nejvyšší výměru tohoto trestu stanovenou v § 60 odst. 1, c) stanovit odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku dosud neuložené přiměřené omezení nebo přiměřenou povinnost podle § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život, nebo d) stanovit odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku některé z výchovných opatření podle § 60 odst. 7, je-li ve věku blízkém věku mladistvých. (4) Na výkon dohledu se použijí obdobně § 49 až 51.“. 14. V § 62 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 15. V § 62 odst. 3 větě první se slova „spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají“ nahrazují slovy „ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací, kterým může být stát, kraj, obec nebo právnická osoba, která se zabývá“ a na konci textu věty první se doplňují slova „a která tuto činnost vykonává k veřejně prospěšnému účelu“. 16. V § 65 odst. 1 větě první se slova „ , kdy soud nařídil výkon tohoto trestu“ nahrazují slovy „stanoveného jako den nástupu výkonu tohoto trestu“. 17. V § 65 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jestliže odsouzený, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací, vede řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne stanoveného jako den nástupu výkonu tohoto trestu.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 18. V § 65 odst. 4 úvodní části ustanovení se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 19. V § 68 odst. 3 větě druhé se za slova „trestem odnětí svobody“ vkládají slova „a náhradním trestem odnětí svobody za trest domácího vězení“. 20. V § 73 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pachateli, který se trestného činu dopustil v souvislosti s řízením motorového vozidla, může soud uložit povinnost podrobit se terapeutickému programu podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích (dále jen „terapeutický program pro řidiče“).“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 21. V § 74 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „anebo ji nemohl vykonávat, protože se k tomu zavázal pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání“. 22. V § 74b se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo je nemohl držet nebo chovat anebo o ně pečovat, protože se k tomu zavázal pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání“. 23. V § 75 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Jestliže odsouzený, kterému byl uložen trest zákazu pobytu, vede po dobu jeho výkonu řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po výkonu jedné třetiny uloženého trestu zákazu pobytu, nejméně však po šesti měsících výkonu tohoto trestu.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 24. V § 82 odst. 1 a v § 85 odst. 1 se za slovo „let“ vkládají slova „ , nikoliv však na dobu kratší, než je délka podmíněně odloženého trestu odnětí svobody“. 25. V § 82 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při podmíněném odsouzení může soud pachateli uložit, aby se ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části. Celková doba trvání pobytu podmíněně odsouzeného v určeném obydlí nebo jeho části nesmí přesáhnout jeden rok, a to i v případě stanovení delší zkušební doby.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 26. V § 82 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „ ; uloží-li soud znovu povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, započítává se do doby trvání této povinnosti doba, po kterou odsouzený tuto povinnost řádně vykonával“. 27. Za § 82 se vkládá nový § 82a, který včetně nadpisu zní: „§ 82a Zrušení přiměřených omezení, přiměřených povinností a výchovných opatření Jestliže podmíněně odsouzený vede řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí jedné třetiny zkušební doby, nejméně však po šesti měsících jejího trvání. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena.“. 28. V § 83 odst. 1 písm. b) a v § 86 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 29. V § 83 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) stanovit dosud neuložená výchovná opatření podle § 82 odst. 4, je-li ve věku blízkém věku mladistvých, nebo e) stanovit, aby se podmíněně odsouzený zdržoval v určeném obydlí nebo jeho části podle § 82 odst. 2.“. 30. V § 85 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při podmíněném odsouzení s dohledem může soud pachateli uložit, aby se ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části. Celková doba trvání pobytu podmíněně odsouzeného v určeném obydlí nebo jeho části nesmí přesáhnout jeden rok, a to i v případě stanovení delší zkušební doby.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 31. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který včetně nadpisu zní: „§ 85a Zrušení dohledu nebo přiměřených omezení, přiměřených povinností a výchovných opatření Jestliže podmíněně odsouzený, kterému byl uložen dohled, vede ve zkušební době řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, anebo může zrušit uložený dohled, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí jedné třetiny uložené zkušební doby, nejméně však po šesti měsících jejího trvání. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena.“. 32. V § 86 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) stanovit dosud neuložená výchovná opatření podle § 85 odst. 4, je-li ve věku blízkém věku mladistvých, nebo e) stanovit, aby se podmíněně odsouzený zdržoval v určeném obydlí nebo jeho části podle § 85 odst. 2.“. 33. V § 87 se slova „ , do nové zkušební doby podle § 82 odst. 4“ nahrazují slovy „nebo řádně vykonával povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, do nové zkušební doby nebo do doby trvání této povinnosti, je-li uložena znovu, podle § 82 odst. 5“. 34. V § 89 odst. 1 větě druhé se slova „v určené době ve svém“ nahrazují slovy „ve stanoveném časovém období v určeném“. 35. V § 89 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Jde-li o podmíněně propuštěného ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.“. 36. V § 89 odst. 2 větě třetí se slova „ve zkušební době“ nahrazují slovy „ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby,“, slova „ve svém“ se nahrazují slovy „v určeném“ a slova „obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí“ se nahrazují slovy „poskytovatelů obecně prospěšných prací“. 37. V § 89 odst. 3 větě první se slovo „obydlí“ nahrazuje slovy „určeném obydlí nebo jeho části“. 38. V § 89 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže podmíněně propuštěný vede ve zkušební době řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud uložené přiměřené omezení, přiměřenou povinnost nebo výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez nich, anebo může zrušit uložený dohled, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může soud učinit nejdříve po uplynutí jedné třetiny uložené zkušební doby, nejméně však po šesti měsících jejího trvání. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena.“. 39. V § 90 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při rozhodování o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti může soud zohlednit, zda se odsouzený úspěšně podrobil vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy nebo psychologického poradenství zaměřeného na činnost, která je předmětem zákazu.“. 40. V § 90 odst. 1 větě druhé se za slovo „podrobil“ vkládají slova „terapeutickému programu pro řidiče,“. 41. V § 90 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel může soud uložit odsouzenému též povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.“. 42. V § 91 odst. 1 písm. a) se slova „dosud neuložený“ zrušují. 43. V § 91 odst. 1 písm. b) se slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou. 44. V § 91 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) uložit odsouzenému, který se dopustil trestného činu v souvislosti s řízením motorového vozidla, dosud neuloženou povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.“. 45. V § 91 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Na výkon dohledu se použijí obdobně § 49 až 51.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 46. V § 175 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) spáchá-li takový čin na těhotné ženě,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 47. V § 193b se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 48. V § 202 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Stejně bude potrestán, kdo vykoná pohlavní styk s dítětem nebo se účastní jeho pohlavního sebeukájení, obnažování nebo jiného srovnatelného chování za účelem vlastního pohlavního uspokojení, jestliže tomuto dítěti nebo jinému byla za to nabídnuta, slíbena nebo poskytnuta úplata, výhoda nebo prospěch.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 49. V § 202 odst. 3 písm. a) se za slova „odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“. 50. V § 260 odst. 1 se slova „nebo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje anebo zatají doklady nebo podstatné údaje“ nahrazují slovy „ , uvede nepravdivé, nesprávné nebo neúplné údaje anebo zatají doklady nebo údaje“. 51. Za § 403 se vkládají nové § 403a a 403b, které včetně nadpisů znějí: „§ 403a Šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (1) Kdo ve větším rozsahu vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného vytvoří dílo, které vyobrazuje, zachycuje nebo jinak znázorňuje symboly, zejména loga, vlajky, odznaky, uniformy a jejich části, hesla, výroky, prohlášení, slogany a formy pozdravů, představitele nebo projevy představitelů hnutí uvedeného v § 403 odst. 1, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, peněžitým trestem nebo propadnutím věci. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, a) jako člen organizované skupiny, b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo c) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až šest let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. § 403b Zvláštní ustanovení o beztrestnosti Podle § 403a není trestný ten, kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného vytvoří takové dílo za účelem vzdělávání, výzkumu, umění, podávání zpráv o aktuálních nebo historických událostech nebo k obdobným účelům.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Probační a mediační službě Čl. IV Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 165/2020 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže“. 3. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Probací se pro účely tohoto zákona rozumí a) organizování a vykonávání dohledu nad podezřelým nebo nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným (dále jen „obviněný“), b) kontrola výkonu trestů nebo trestních opatření (dále jen „trest“) nespojených s odnětím svobody, c) kontrola výkonu omezení a povinností uložených podezřelému nebo obviněnému v souvislosti s podmíněným upuštěním od potrestání, podmíněným odložením podání návrhu na potrestání, podmíněným zastavením trestního stíhání, nahrazením vazby jiným opatřením, podmíněným odsouzením, odkladem nebo přerušením výkonu trestu odnětí svobody, podmíněným propuštěním nebo výkonem jiných trestů a d) individuální pomoc podezřelému nebo obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám, a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů.“. 4. V § 2 odst. 2 větě první a v § 4 odst. 2 písm. b) se za slovo „mezi“ vkládají slova „podezřelým nebo“. 5. V § 2 odst. 2 větě druhé se za slovo „souhlasem“ vkládají slova „podezřelého nebo“. 6. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Probační a mediační služba vytváří ve vhodných případech předpoklady k tomu, aby věc mohla být projednána v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, vazba mohla být nahrazena jiným opatřením, mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody, mohl být těhotné ženě nebo matce pečující o dítě do jednoho roku věku odložen nebo přerušen výkon trestu odnětí svobody uložený za zvlášť závažný zločin, mohlo být uloženo a vykonáno vhodné přiměřené omezení, přiměřená povinnost nebo jiné opatření při podmíněném propuštění anebo mohl být odsouzený podmíněně propuštěn. Za tím účelem poskytuje podezřelému nebo obviněnému odborné vedení a pomoc, sleduje a kontroluje jeho chování a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje, s cílem, aby v budoucnu vedl řádný život.“. 7. V § 4 odst. 2 písm. a) a v § 4 odst. 8 se za slovo „osobě“ vkládají slova „podezřelého nebo“. 8. V § 4 odst. 2 písm. b) se za slova „rozhodnutí o“ vkládají slova „podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, odstoupení od trestního stíhání,“. 9. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , anebo pro uložení výchovných opatření“. 10. V § 4 odst. 2 písm. d) se slovo „obviněného“ nahrazuje slovy „podezřelého nebo obviněného“, za slovo „uložených“ se vkládají slova „podezřelému nebo“ a slova „odnětím svobody,“ se nahrazují slovy „odnětím svobody a“. 11. V § 4 odst. 2 písmeno e) zní: „e) v zabezpečování a poskytování probačních a resocializačních programů.“. 12. V § 4 odstavec 7 zní: „(7) Probační a mediační služba vykonává svou působnost v případech stanovených zákonem nebo na základě pověření orgánů činných v trestním řízení. Před zahájením trestního stíhání provádí Probační a mediační služba v rámci své působnosti úkony pouze na základě pověření orgánu činného v trestním řízení. Po zahájení trestního stíhání může ve vhodných případech provádět úkony mediace i bez pověření orgánu činného v trestním řízení, a to zejména z podnětu obviněného a poškozeného; o tom neprodleně informuje příslušný orgán činný v trestním řízení, který může rozhodnout, že se věc k mediaci nepředává a mediace proto dále prováděna nebude.“. 13. V § 4 odst. 9 se slova „stíhání nebo místo něj“ nahrazují slovem „řízení“. 14. V § 5 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Probační a mediační služba při výkonu své působnosti spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení a soudy pro mládež v řízení podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže.“. Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6. 15. V § 5 odst. 3 se slovo „úzce“ zrušuje. 16. V § 5 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 17. V § 5 odst. 6 větě první se slova „Je-li vedeno trestní řízení proti obviněnému“ nahrazují slovy „Je-li osoba, vůči níž směřuje úkon probace nebo mediace,“, ve větě druhé se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „jejího“ a slova „obviněného ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody“ se nahrazují slovy „této osoby“, ve větě třetí se slovo „obviněný“ nahrazuje slovy „tato osoba“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovem „ji“ a ve větě poslední se slovo „obviněné“ nahrazuje slovem „osoby“. 18. V § 7 odst. 1 větě první se slova „předsedy senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce“ nahrazují slovy „dané předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem Probační a mediační službě“ a ve větě poslední se slova „věc úředníkovi Probační a mediační služby odejmout“ nahrazují slovy „učinit opatření, aby věc byla přidělena jinému úředníkovi Probační a mediační služby“. 19. V § 7 odst. 2 větě první se slova „obviněného k“ nahrazují slovy „podezřelého nebo obviněného k podmíněnému odložení podání návrhu na potrestání, k“, slova „ , k uložení trestu obecně prospěšných prací nebo k uložení jiného“ se nahrazují slovy „nebo k uložení“ a za slova „narovnání, zjišťovat stanovisko“ se vkládají slova „podezřelého nebo“. 20. V § 7 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Před zahájením trestního stíhání je úředník Probační a mediační služby oprávněn zjišťovat stanovisko podle věty první pouze na základě pověření orgánu činného v trestním řízení vydaného Probační a mediační službě.“. 21. V § 7 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 22. V § 7 odst. 5 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 23. § 8 zní: „§ 8 (1) Úředník i asistent Probační a mediační služby jsou vyloučeni z provádění úkonů probace a mediace z obdobných důvodů, které zákon stanoví pro vyloučení orgánů činných v trestním řízení. Jakmile se úředník nebo asistent dozví o skutečnostech, pro které by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně svému přímému nadřízenému, který posoudí, zda jsou dány důvody vyloučení. Do doby tohoto posouzení může úředník nebo asistent provádět v řízení jen takové úkony, které nesnesou odkladu. (2) Shledá-li přímý nadřízený, že jsou dány důvody pro vyloučení úředníka nebo asistenta Probační a mediační služby, přidělí věc jinému úředníkovi nebo asistentovi.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 24. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní: „§ 15a Ustanovení § 2, 4 a 7 se použijí přiměřeně i v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o výkonu vazby Čl. V Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb. a zákona č. 165/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ , pokud tento zákon nestanoví jinak“. 2. V § 16 odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Výživné na dítě, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze výslovně určené na úhradu potřeb dítěte zaslané obviněné těhotné ženě nebo matce, která má ve výkonu vazby u sebe dítě, musí být uloženy na zvláštním účtu; tyto peníze lze čerpat pouze na úhradu potřeb dítěte.“. 3. V § 17 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ředitel věznice může v odůvodněných případech, zejména za účelem vzdělávání, obviněnému umožnit používání výpočetní techniky na zařízeních poskytnutých věznicí a pod její kontrolou.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. VI V § 8 odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 193/2012 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se za slovo „stíhání,“ vkládají slova „o započtení doby, po kterou bylo obviněnému před právní mocí rozhodnutí oprávnění k činnosti, která je předmětem závazku, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštního právního předpisu nebo na základě rozhodnutí nebo opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat, do doby, po kterou se zavázal zdržet se určité činnosti, o tom, že zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti nebude vykonán,“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody Čl. VII Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 58/2017 Sb. a zákona č. 165/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Odsouzení uvedení v § 67, 69 a 70 a příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci z povolání a strážníci obecní policie, byť jejich služební nebo obdobný poměr již netrvá, vykonávají na základě doporučení odborných zaměstnanců trest ve specializovaných oddílech věznic zřízených generálním ředitelem Vězeňské služby. (3) Na žádost odsouzeného může být trest vykonáván ve specializovaném oddílu věznice, který zřizuje pro jinou skupinu odsouzených než uvedenou v odstavci 2 se souhlasem ministra generální ředitel Vězeňské služby.“. 2. V § 9 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Po umístění odsouzeného do věznice podle věty první lze přemístit odsouzeného na dobu nikoliv přechodnou do jiné věznice stejného typu a stupně zabezpečení věznice s ostrahou na žádost odsouzeného nebo jiné osoby, ke které se odsouzený připojil, nebo i bez takové žádosti; k žádosti podané do tří měsíců od vyřízení předchozí žádosti se nepřihlíží, o čemž se žadatel vyrozumí. Přemístit odsouzeného podle věty druhé lze na základě a) rozhodnutí generálního ředitelství Vězeňské služby z důvodů hodných zvláštního zřetele v zájmu zabezpečení plnění účelu výkonu trestu nebo zabezpečení plnění úkolů Vězeňské služby anebo z důvodu poskytnutí potřebných zdravotních služeb, nebo b) vzájemné dohody ředitelů věznic uplatňujících obdobné programy zacházení s odsouzenými za účelem prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu.“. 3. V § 17 odst. 3 se na konci věty první doplňují slova „ ; ustanovení § 73 tím není dotčeno“. 4. V § 25 odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „Na zvláštní účet odlišný od zvláštního účtu podle věty třetí musí být uloženo výživné na dítě, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze výslovně určené na úhradu potřeb dítěte zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce, která má ve výkonu trestu u sebe dítě; tyto peníze lze čerpat pouze na úhradu potřeb dítěte.“. 5. V § 25 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a čtvrté“. 6. V § 26 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 7. V § 34 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; za tímto účelem může ředitel věznice těmto odsouzeným umožnit používání výpočetní techniky na zařízeních poskytnutých věznicí a pod její kontrolou“. 8. V § 58 se odstavec 3 zrušuje. 9. V části první nadpis hlavy V zní: „PODMÍNĚNÉ PROPUŠTĚNÍ A PROPUŠTĚNÍ Z VÝKONU TRESTU“. 10. § 73 včetně nadpisu zní: „§ 73 Podmíněné propuštění (1) Návrh odsouzeného na podmíněné propuštění zašle věznice do deseti pracovních dnů po jeho přijetí okresnímu soudu, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává; k návrhu připojí stanovisko ředitele věznice, vyhodnocení průběhu a účinnosti programu zacházení s odsouzeným, zhodnocení průběhu a úspěšnosti výkonu ochranného léčení, pokud bylo odsouzenému uloženo, a uvede i další skutečnosti, které mohou mít význam pro rozhodnutí soudu. (2) Pokud ředitel věznice nevydá kladné stanovisko k návrhu odsouzeného na podmíněné propuštění podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku, postup podle odstavce 1 se neuplatní a návrh se odsouzenému vrátí. (3) Pokud by byl návrh odsouzeného na podmíněné propuštění postupem podle odstavce 1 podán soudu před uplynutím lhůty stanovené pro podmíněné propuštění, na tuto skutečnost věznice odsouzeného bez zbytečného odkladu upozorní. Trvá-li odsouzený i nadále na podání tohoto návrhu, zašle jej věznice do 5 pracovních dnů ode dne oznámení odsouzeného, že na podání návrhu trvá, okresnímu soudu, v jehož obvodu se věznice nachází; doklady podle odstavce 1 k návrhu nepřipojí. (4) O zaslání návrhu na podmíněné propuštění soudu podle odstavců 1 a 3 věznice odsouzeného informuje.“. 11. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní: „§ 73a Důvody propuštění Věznice propustí odsouzeného z výkonu trestu, jestliže a) uplynula doba trestu stanovená v pravomocném a vykonatelném rozhodnutí soudu a Vězeňské službě nebylo doručeno nařízení soudu k výkonu dalšího trestu, b) obdržela písemný příkaz, aby odsouzený byl propuštěn na svobodu, vydaný soudem na základě jeho rozhodnutí, c) propuštění nařídil státní zástupce při výkonu dozoru nad výkonem trestu, nebo d) o propuštění rozhodl prezident republiky při udělování milosti nebo ministr při výkonu svých oprávnění podle trestního řádu.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. VIII Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 115/2020 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 82 odst. 1 písmeno h) zní: „h) nevykonává závazek zdržet se řízení motorových vozidel, ke kterému se zavázala pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání.“. 2. V § 87a odst. 3 písm. d) se slova „v průběhu jehož zkušební doby se zavázala zdržet se řízení motorových vozidel“ nahrazují slovy „pro jehož účely se zavázala zdržet se řízení motorových vozidel“. 3. V § 94a odstavec 1 zní: „(1) Držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým a) mu byl soudem uložen trest nebo příslušným správním úřadem uložen správní trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, b) mu bylo v trestním řízení uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo c) bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, pro jehož účely se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet se řízení motorových vozidel, nebo kterým bylo rozhodnuto o přijetí nového závazku zdržet se řízení motorových vozidel během zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání.“. 4. V § 102 odstavec 1 zní: „(1) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle § 94a, o jeho vrácení po a) výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, b) upuštění nebo podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, c) výkonu trestu nebo po uplynutí zkušební doby podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo po rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení, d) rozhodnutí o neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, e) uplynutí doby závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo f) rozhodnutí o tom, že zbytek závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebude vykonán.“. 5. V § 102 odst. 2 písmeno d) zní: „d) datum 1. ukončení výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, 2. nabytí právní moci rozhodnutí o upuštění nebo o podmíněném upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu nebo správního trestu, 3. ukončení výkonu trestu, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení, 4. nabytí právní moci rozhodnutí o osvědčení ve zkušební době podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo datum, ke kterému se má za to, že došlo k osvědčení, 5. nabytí právní moci rozhodnutí o neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo 6. ukončení doby trvání závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že zbytek tohoto závazku nebude vykonán,“. 6. V § 102 odst. 3 písmeno b) zní: „b) doklad spočívající v 1. rozhodnutí, kterým byl žadateli uložen správní trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo rozhodnutí, kterým bylo upuštěno od výkonu zbytku tohoto správního trestu, 2. rozhodnutí, kterým byl žadateli uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo trest, v jehož rámci bylo žadateli uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, rozhodnutí, kterým bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo rozhodnutí, kterým bylo upuštěno nebo podmíněně upuštěno od výkonu zbytku tohoto trestu nebo od přiměřeného omezení spočívajícího ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo 3. rozhodnutí o neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebo rozhodnutí o tom, že zbytek závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebude vykonán, a v případě, že toto rozhodnutí nebylo vydáno, rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání,“. 7. V § 102 odst. 5 a v § 102 odst. 6 písm. c) se slova „v průběhu jehož zkušební doby“ nahrazují slovy „pro jehož účely“. 8. V § 102 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Žadatel, kterému byl uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu nejméně 18 měsíců, který se v rámci podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení návrhu na potrestání zavázal, že po dobu nejméně 18 měsíců nebude takovou činnost vykonávat, nebo kterému byl uložen správní trest zákazu činnosti za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. d), musí prokázat též absolvování terapeutického programu podle § 102a. Prokázat absolvování terapeutického programu musí žadatel též v případě, bylo-li státním zástupcem nebo soudem uloženo jeho absolvování podle zvláštního právního předpisu.“. 10. V § 119 odst. 2 písm. j) se slova „zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, pokud se řidič zavázal zdržet se řízení motorových vozidel během této zkušební doby“ nahrazují slovy „závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání“. 11. V § 123d odst. 3 větě druhé se za slovo „žadatel“ vkládá slovo „úspěšně“. 12. V § 123e odst. 3 se slova „ve zkušební době“ nahrazují slovy „po dobu výkonu závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely“ a slova „ , během které se řidič zavázal zdržet se řízení motorových vozidel,“ se zrušují. 13. V § 124 odst. 5 písm. o) bodě 1 se slova „během zkušební doby“ nahrazují slovy „pro účely“. 14. V § 124 odst. 5 písm. o) bodě 2 se slova „během zkušební doby tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání zdržet se řízení motorových vozidel, pokud nebyl příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vyrozuměn o tom, zda se tato osoba ve zkušební době osvědčila, nebo o tom, že se má za to, že se osvědčila“ nahrazují slovy „zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, která byla podána v průběhu výkonu tohoto závazku“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže Čl. IX Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb. a zákona č. 333/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže mladistvý, u něhož bylo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatření, vede ve zkušební době řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud pro mládež uložené výchovné opatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez něj, nebo již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může soud pro mládež učinit nejdříve po uplynutí šesti měsíců uložené zkušební doby. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 2. V § 14 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Na výkon dohledu se použije obdobně § 16.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 3. V § 14 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 4. V § 15 se na konci odstavce 5 doplňují věty „V ostatních případech může soud pro mládež zrušit uložené výchovné opatření nejdříve po uplynutí jedné třetiny doby, na kterou bylo uloženo, nejdříve však po uplynutí šesti měsíců jeho trvání. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty druhé nedotčena.“. 5. V § 17 odst. 4 větě první se slova „probačního úředníka“ nahrazují slovy „Probační a mediační službu“. 6. V § 22 na konci odstavce 3, § 23 na konci odstavce 1 a v § 49 na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Na výkon dohledu se použije obdobně § 16.“. 7. V § 23 nadpis zní: „Podmíněné umístění mimo zařízení pro výkon ochranné výchovy“. 8. V § 23 odst. 1 větě první se slova „ochrannou výchovu přeměnit v ústavní výchovu, nebo může“ zrušují. 9. V § 23 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 10. V § 26 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Náhradní trestní opatření odnětí svobody stanoví soud pro mládež až na šest měsíců, náhradní trestní opatření odnětí svobody však nesmí přesahovat horní hranici trestní sazby snížené podle § 31.“. 11. V § 26 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Rozhodne-li soud pro mládež o ponechání trestního opatření domácího vězení v platnosti, může prodloužit dobu výkonu tohoto trestního opatření až o šest měsíců, přičemž celková délka trestního opatření domácího vězení nesmí převyšovat jeden rok.“. 12. V § 27 odst. 4 a v § 63 odst. 2 se za slovo „svobody“ vkládají slova „a náhradním trestním opatřením odnětí svobody za trestní opatření domácího vězení“. 13. V § 33 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , nikoliv však na dobu kratší, než je délka podmíněně odloženého trestního opatření odnětí svobody“. 14. V § 33 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Stanoví-li soud pro mládež, aby se mladistvý ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, celková doba trvání pobytu mladistvého v určeném obydlí nebo jeho části nesmí přesáhnout šest měsíců, a to i v případě stanovení delší zkušební doby.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 15. V § 33 odst. 3 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 16. V § 33 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) stanovit, aby se mladistvý zdržoval v určeném obydlí nebo jeho části podle odstavce 2.“. 17. V § 61 odst. 1 větě druhé se slova „pověřen probační úředník, který také může být požádán“ nahrazují slovy „pověřena Probační a mediační služba, která může být také požádána“. 18. V § 69 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; zkušební dobu v případě ponechání podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání v platnosti lze prodloužit až o jeden rok, přičemž celková délka zkušební doby nesmí překročit tři roky“. 19. V § 74 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ve vykonávacím řízení může být Probační a mediační služba pověřena předsedou senátu soudu pro mládež zjišťováním potřebných údajů o osobě mladistvého a jeho poměrech.“. 20. § 75 se včetně nadpisu zrušuje. 21. V § 77 odst. 2, § 79 odst. 1 větách první a třetí a v § 83 odst. 1 se slovo „soud“ nahrazuje slovy „předseda senátu soudu“. 22. V § 78 odstavec 2 zní: „(2) Délka zkušební doby při podmíněném propuštění podle odstavce 1 u odsouzených za provinění, které trestní zákoník označuje za přečin, se stanoví až na tři roky a u odsouzených za provinění, které trestní zákoník označuje za zločin, až na pět let. Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění mladistvého za současného vyslovení dohledu, použije se na výkon dohledu obdobně § 16.“. 23. V § 78 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud je při podmíněném propuštění mladistvému uložena povinnost zdržovat se v určeném obydlí nebo jeho části, vykonat práce ve prospěch poskytovatelů obecně prospěšných prací nebo složit částku určenou na pomoc obětem trestné činnosti, nesmí její rozsah převyšovat polovinu výměry stanovené v § 89 odst. 3 trestního zákoníku.“. 24. V § 80 odstavec 1 zní: „(1) Výkonem dohledu pověří předseda senátu soudu pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce Probační a mediační službu; dohled vykonává probační úředník střediska Probační a mediační služby, v jehož obvodu mladistvý bydlí nebo se zdržuje.“. 25. V § 80 odst. 2 se slova „ , na pracovišti a ve škole“ nahrazují slovy „a, je-li to účelné, též na pracovišti, ve škole či na jiném vhodném místě“. 26. V § 80 odstavec 5 zní: „(5) Považuje-li to předseda senátu soudu pro mládež nebo v přípravném řízení státní zástupce, který dohled uložil, za potřebné, požádá Probační a mediační službu, aby jej probační úředník vykonávající dohled v pravidelných termínech, které stanoví, informoval o průběhu výkonu dohledu nad mladistvým, o plnění uložených výchovných opatření mladistvým a o jeho osobních, rodinných a sociálních poměrech a aktuální životní situaci.“. 27. V § 80 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) O tom, zda se zruší uložený dohled, rozhodne na návrh mladistvého, státního zástupce, probačního úředníka nebo i bez takového návrhu předseda senátu soudu pro mládež ve veřejném zasedání; zamítnout návrh pouze z důvodu, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení dohledu probačního úředníka, může též předseda senátu tohoto soudu mimo veřejné zasedání. Byl-li dohled uložen v přípravném řízení, rozhodnutí podle věty první činí státní zástupce. Návrh na zrušení uloženého dohledu může mladistvý podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka; jinak předseda senátu soudu pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej mladistvému s poučením o nutnosti připojit k němu uvedené stanovisko probačního úředníka. Proti rozhodnutí podle věty první je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Rozhodnutí o tom, že se zruší uložený dohled, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu soudu pro mládež mimo veřejné zasedání. (7) Byl-li návrh mladistvého na zrušení uloženého dohledu zamítnut, může jej mladistvý opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, byl-li zamítnut pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení dohledu probačního úředníka.“. 28. § 81 včetně nadpisu zní: „§ 81 Kontrola a změna výchovných opatření (1) Předseda senátu soudu pro mládež pravidelně, nejméně jednou za šest měsíců, zjišťuje, zda mladistvý, kterému bylo uloženo výchovné opatření, vede řádný způsob života a dodržuje uložené výchovné opatření; to neplatí pro opatření, jehož kontrolou byla pověřena Probační a mediační služba. (2) Jakmile se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým byla mladistvému uložena výchovná povinnost uvedená v § 18 odst. 1 písm. c) nebo g) nebo výchovné omezení uvedené v § 19 odst. 1 písm. e), g) nebo h), může předseda senátu soudu pro mládež zaslat jeho opis středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu mladistvý bydlí nebo se zdržuje, považuje-li to s ohledem na způsob jejich kontroly za vhodné; ustanovení § 350l odst. 2 až 4 trestního řádu se použijí přiměřeně. (3) O změně nebo zrušení výchovných opatření rozhoduje ve veřejném zasedání předseda senátu soudu pro mládež, který výchovné opatření uložil, a to na návrh mladistvého, státního zástupce, probačního úředníka, příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí anebo i bez takového návrhu; zamítnout návrh pouze z důvodu, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení výchovného opatření, může též předseda senátu tohoto soudu mimo veřejné zasedání. Návrh na zrušení nebo změnu uloženého výchovného opatření může mladistvý podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka, vykonává-li kontrolu tohoto opatření; jinak předseda senátu soudu pro mládež o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej mladistvému s poučením o nutnosti připojit k ní uvedené stanovisko probačního úředníka. Byl-li návrh mladistvého na zrušení uloženého výchovného opatření zamítnut, může jej opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, byl-li zamítnut pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení uloženého výchovného opatření. (4) Rozhodnutí, kterým se zruší výchovné opatření, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu soudu pro mládež mimo veřejné zasedání. (5) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. (6) O změně nebo zrušení výchovných opatření rozhodne předseda senátu soudu pro mládež do 30 dnů od zahájení řízení.“. 29. V § 83 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodnutí o tom, že se upouští od výkonu ochranné výchovy před jejím započetím, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu soudu pro mládež mimo veřejné zasedání.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 30. V § 84 odst. 1, § 85 odst. 1 a v § 86 odst. 1 se slova „okresní soud“ nahrazují slovy „předseda senátu okresního soudu“. 31. V § 84 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí o tom, že se mladistvý propouští z ochranné výchovy, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu soudu pro mládež mimo veřejné zasedání. Při rozhodování o propuštění z ochranné výchovy se předseda senátu soudu pro mládež opírá též o vyjádření výchovného zařízení.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 32. V § 85 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodnutí o tom, že se mladistvý umísťuje mimo výchovné zařízení, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu soudu pro mládež mimo veřejné zasedání. Při rozhodování o umístění mladistvého mimo výchovné zařízení se předseda senátu soudu pro mládež opírá též o vyjádření výchovného zařízení.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 33. § 87 se zrušuje. 34. V § 88a odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) bylo rozhodnuto o výkonu náhradního trestního opatření odnětí svobody za nevykonané trestní opatření domácího vězení,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 35. V § 88a odst. 4 písm. c) se slova „trestní opatření domácího vězení,“ zrušují. 36. V § 90 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Pro účely podání návrhu podle věty první nebo považuje-li to za nezbytné pro další postup v řízení, může státní zastupitelství pověřit Probační a mediační službu zjištěním podkladů k osobě dítěte a jeho osobním, rodinným a jiným poměrům; na tento postup se použijí přiměřeně § 55 a 56.“. 37. V § 92 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí, pokud dítě o výslech výslovně požádá“. 38. V § 92 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při zjišťování informací o dítěti nezbytných pro další postup v řízení a pro uložení nejvhodnějšího opatření se použijí přiměřeně § 55 a 56.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 39. V § 93 odst. 6 větě první se slova „ , 3, 4 a 5“ nahrazují slovy „a 3 až 7“ a ve větě druhé se slova „ve škole“ nahrazují slovy „ , je-li to účelné, též ve škole či na jiném vhodném místě“. 40. V § 93 odst. 7 větě první se za slovo „ukládání“ vkládají slova „a výkon“ a slova „ , 19 a 20“ se nahrazují slovy „až 20 a § 81“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství Čl. X Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 163/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 224/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 12 písm. b) se za slovo „provozu,“ vkládají slova „příkazu k uchování dat nebo k znemožnění přístupu k nim,“. 2. V § 12 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) rozhodování o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled.“. 3. V § 16 odst. 1 písm. f) se za slova „o tom,“ vkládají slova „zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled, o tom,“. 4. V § 16 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) přípravou podkladů pro rozhodnutí, zda zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti nebude vykonán, a zpracováním návrhu písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí,“. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena i) až k). 5. V § 16 odst. 1 písm. i) se za slova „o tom,“ vkládají slova „zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled, o tom,“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o specifických zdravotních službách Čl. XI V § 89e odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 65/2017 Sb., se ve větě první za slovo „služba,“ vkládají slova „Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči28),“. Poznámka pod čarou č. 28 zní: „28) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních Čl. XII V § 314 odst. 1 písm. a) zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 333/2020 Sb., se za slova „trestu odnětí svobody“ vkládají slova „ , o výkonu náhradního trestu odnětí svobody za nevykonaný trest domácího vězení“ a slova „trestu domácího vězení,“ se zrušují. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek Čl. XIII Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 81/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci textu písmene m) doplňují slova „nebo úředníkem Probační a mediační služby“. 2. V § 20 odst. 1 písm. e) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 3. V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) které byl soudem uložen trest obecně prospěšných prací nebo které bylo soudem nebo státním zástupcem uloženo vykonat společensky prospěšnou činnost anebo zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek.“. 4. V § 21 odst. 1 větě první a v § 22 odst. 1 se za slovo „služby,“ vkládají slova „úředník Probační a mediační služby, pracovník zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči12), který je k tomu písemně pověřen ředitelem takového zařízení,“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 24 odst. 1 a v § 24 odst. 3 větě druhé se za slovo „služba,“ vkládají slova „Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči12),“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o obětech trestných činů Čl. XIV V § 2 odst. 4 písm. c) zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, ve znění zákona č. 56/2017 Sb., se za slova „(§ 168 trestního zákoníku)“ vkládají slova „ , trestného činu znásilnění (§ 185 trestního zákoníku), trestného činu týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku)“. ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XV (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodu 10, čl. III bodů 2 až 4 a 47 až 50, čl. V bodů 1 a 2, čl. VII bodů 2 a 4 až 6 a čl. XIV, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2021, a b) ustanovení čl. I bodů 15, 20, 21, 27, 40, 46, 47 a 53, čl. III bodů 20, 40, 41, 43 a 44 a čl. VIII bodu 8, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2024. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 221/2021 Sb.	Zákon č. 221/2021 Sb. Zákon o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon) Vyhlášeno 9. 6. 2021, datum účinnosti 1. 12. 2021, částka 92/2021 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Zahrádkářská činnost * § 3 - Veřejná prospěšnost zahrádkářské činnosti * § 4 - Kulturní hodnoty zahrádkářské činnosti a jejich zachování * § 5 - Zahrádkářská osada * § 6 - Smlouva o pachtu nebo nájmu pozemku pro zahrádkářskou činnost * § 7 - Zakázaná ujednání * § 8 - Působnost orgánů veřejné správy při podpoře zahrádkářské činnosti * § 9 - Přechodná ustanovení * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2021 221 ZÁKON ze dne 25. května 2021 o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje zahrádkářskou činnostzahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, stanoví způsob přenechání pozemků k zahrádkářské činnostizahrádkářské činnosti a působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při její podpoře. § 2 Zahrádkářská činnost Zahrádkářskou činnostíZahrádkářskou činností se rozumí veřejně prospěšná činnost zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úprava. Zahrádkářská činnostZahrádkářská činnost se podílí na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, přispívá k zadržování vody, zmírnění dopadu klimatických změn a podporuje druhovou rozmanitost v krajině, má výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace. Podílí se na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu. § 3 Veřejná prospěšnost zahrádkářské činnosti Zahrádkářským spolkem je veřejně prospěšný spolek1), který vykonává zahrádkářskou činnostzahrádkářskou činnost podle tohoto zákona prostřednictvím svých členů zpravidla v zahrádkářské osadězahrádkářské osadě v souladu se svými stanovami a přispívá svou činností k dosahování obecného blaha (dále jen „spolek“). Tím není dotčeno ustanovení § 146 občanského zákoníku. § 4 Kulturní hodnoty zahrádkářské činnosti a jejich zachování Tradiční pěstování v České republice nepůvodních rostlinných druhů, specifikovaných v § 2 a 3, je součástí životního stylu pěstitelů a má nesporný celospolečenský význam. Vytvořené kolekce rostlin patří mezi kulturní hodnoty vytvořené na území České republiky ze soukromých zdrojů, které je potřeba chránit pro budoucí generace. Existuje nadnárodní celospolečenský zájem na zachování genetických zdrojů. Pěstování rostlin tohoto charakteru je společensky odůvodněné. Rostliny nepůvodních rostlinných druhů jsou vždy považovány za kulturní, uměle pěstované rostliny bez nutnosti prokazovat v České republice jejich původ. § 5 Zahrádkářská osada Zahrádkářskou osadouZahrádkářskou osadou je pozemek nebo více pozemků v užívání nebo požívání spolku, které umožňuje jejich individuální užívání nebo požívání alespoň 3 členy tohoto spolku. § 6 Smlouva o pachtu nebo nájmu pozemku pro zahrádkářskou činnost (1) Na pacht pozemku pro zahrádkářskou činnostzahrádkářskou činnost se použijí ustanovení občanského zákoníku o pachtu, nestanoví-li se v tomto zákoně jinak. Ustanovení občanského zákoníku o zemědělském pachtu se nepoužijí. (2) Pachtovní smlouva vyžaduje písemnou formu a obsahuje a) uvedení předmětu a účelu pachtu, kterým je zahrádkářská činnostzahrádkářská činnost, b) sjednání výše a splatnosti pachtovného, c) uvedení doby, na kterou se pacht sjednává. (3) Spolku lze pozemek pro zahrádkářskou činnostzahrádkářskou činnost propachtovat pouze na dobu určitou, a to nejméně na dobu 2 let. Je-li propachtovatelem obecobec nebo stát, lze pacht ujednat nejméně na dobu 10 let. (4) Je-li smlouva uzavřena v rozporu s odstavcem 3, platí za ujednanou doba trvání pachtu uvedená v odstavci 3. (5) Uplynutím ujednané doby pacht nezanikne, pokud propachtovatel nebo pachtýř nejméně 3 měsíce před uplynutím ujednané doby trvání pachtu druhé straně nesdělí, že nemá zájem na jeho dalším trvání. Nezanikne-li pacht a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byl ujednán. (6) Spolek je oprávněn pozemek, který mu byl propachtován k zahrádkářské činnostizahrádkářské činnosti, propachtovat členovi spolku k provozování zahrádkářské činnostizahrádkářské činnosti i bez souhlasu propachtovatele. (7) Pacht lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době tak, aby skončil koncem kalendářního roku. To neplatí, má-li strana podle občanského zákoníku právo vypovědět pacht bez výpovědní doby. (8) Přestane-li spolek využívat pozemek pro zahrádkářskou činnostzahrádkářskou činnost, oznámí to bez zbytečného odkladu propachtovateli. Propachtovatel může pacht z tohoto důvodu vypovědět v tříměsíční výpovědní době. (9) V případě skončení pachtu se vyrovná propachtovatel se spolkem, jestliže spolek se souhlasem propachtovatele provedl na jemu propachtovaném pozemku terénní úpravy nebo stavbu podle jiného právního předpisu2). Má se za to, že trvalé porosty vysazené se souhlasem propachtovatele pozemek zhodnocují. Vysazené trvalé porosty se při ukončení pachtu považují za zhodnocení propachtovaného pozemku. (10) Ustanovení odstavců 1 až 9 se vztahují na nájem pozemku pro zahrádkářskou činnostzahrádkářskou činnost spolku obdobně. § 7 Zakázaná ujednání K ujednání, které se odchyluje od tohoto zákona v neprospěch spolku, se nepřihlíží. § 8 Působnost orgánů veřejné správy při podpoře zahrádkářské činnosti (1) Ministerstvo zemědělství v rámci své působnosti podporuje zahrádkářskou činnostzahrádkářskou činnost a zastupuje zájmy zahrádkářských spolků při projednávání dotčené problematiky v rámci České republiky a Evropské unie. (2) ObecObec ve své samostatné působnosti přispívá k rozvoji zahrádkářské činnostizahrádkářské činnosti tím, že a) vytváří předpoklady pro vznik, rozvoj a provozování zahrádkářské činnostizahrádkářské činnosti v rámci územního plánování2), přitom může vymezit plochy k zahrádkářské činnostizahrádkářské činnosti v územně plánovací dokumentaci dle jiného právního předpisu2), b) umožňuje v rozsahu a způsobem stanoveným jiným právním předpisem3) přenechat spolku do užívání nebo požívání vhodný pozemek, a to i dočasně nevyužívaný, k zahrádkářské činnostizahrádkářské činnosti, c) spolupracuje se spolky při plnění úkolů zejména v oblasti ochrany přírody4) a zmírnění klimatických změn. (3) Státní pozemkový úřad podporuje zahrádkářskou činnostzahrádkářskou činnost zejména tím, že podle jiného právního předpisu5) přenechává spolku k užívání nebo požívání pozemek pro zahrádkářskou činnostzahrádkářskou činnost. (4) ObecObec a Státní pozemkový úřad zohledňují při sjednávání výše pachtovného nebo nájemného veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnostizahrádkářské činnosti. § 9 Přechodná ustanovení (1) Zahrádkové a zahrádkářské osadyzahrádkářské osady zřízené před účinností tohoto zákona se považují za zahrádkářské osadyzahrádkářské osady podle tohoto zákona. (2) Ustanovení § 6 odst. 7 až 9 tohoto zákona se použije i na nájem a pacht pozemku pro zahrádkářskou činnostzahrádkářskou činnost vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik nájmu nebo pachtu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. § 10 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 2) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 248/2021 Sb.	Zákon č. 248/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 6. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 106/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST TŘETÍ - Změna zákoníku práce * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2022 248 ZÁKON ze dne 9. června 2021, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb. a zákona č. 285/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 39 odstavec 3 zní: „(3) O podpoře v nezaměstnanosti vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí, jestliže a) se podpora v nezaměstnanosti nepřiznává, b) podpora v nezaměstnanosti se přiznává podle § 50 odst. 3 věty druhé, c) jsou důvodné pochybnosti o době posledního zaměstnání uchazeče o zaměstnání podle § 39 odst. 1 písm. a), d) uchazeč o zaměstnání nedoložil řádně průměrný měsíční čistý výdělek (§ 50) nebo jsou o jeho výši důvodné pochybnosti, e) rozhoduje o námitkách podle § 39a odst. 3, f) je dán důvod pro zastavení správního řízení.“. 2. Za § 39 se vkládají nové § 39a a 39b, které včetně nadpisu znějí: „§ 39a Oznámení a námitky (1) Rozhoduje-li krajská pobočka Úřadu práce o podpoře v nezaměstnanosti v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinna uchazeči o zaměstnání doručit písemné oznámení o podpoře v nezaměstnanosti a její výši. Toto písemné oznámení se doručuje do vlastních rukou. (2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 15 dnů ode dne doručení oznámení námitky. K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží. (3) Námitky se podávají písemně u krajské pobočky Úřadu práce, která podporu v nezaměstnanosti poskytuje. Krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí byly námitky doručeny, rozhodnutí o podpoře v nezaměstnanosti. § 39b Ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu se v případě oznámení o podpoře v nezaměstnanosti podle § 39a nepoužije.“. 3. V § 42 odst. 2 větě první části věty před středníkem se za slovo „zaměstnanosti“ vkládají slova „ , pokud si tyto skutečnosti nemůže Úřad práce podle odstavce 3 zjistit sám“. 4. V § 42 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Úřad práce je oprávněn získávat údaje rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti podle odstavce 2 z informačních systémů vedených Českou správou sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění, a to údaj o a) druhu zaměstnání, b) době trvání zaměstnání, c) době důchodového pojištění, d) výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů, e) výši nároku na odstupné, odbytné, odchodné, včetně informace, zda bylo vyplaceno, a f) způsobu a důvodu skončení zaměstnání.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 104 odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g). 6. § 115 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 98 a 99 zrušuje. 7. V § 118 odst. 5 se slova „nebo porušení dohody o poskytnutí příspěvku podle § 115“ zrušují. 8. V § 119 odst. 2 se písmena i) a j) zrušují. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno i). 9. V části páté se za hlavu VI vkládá nová hlava VII, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 108 a 109 zní: „HLAVA VII PŘÍSPĚVEK V DOBĚ ČÁSTEČNÉ PRÁCE § 120a (1) Příspěvek v době částečné práce se poskytuje zaměstnavateli za účelem udržení úrovně zaměstnanosti při splnění stanovených podmínek po dobu stanovenou nařízením vlády podle § 120b. Doba poskytování příspěvku činí nejvýše 12 měsíců. (2) Příspěvek v době částečné práce nelze poskytnout zaměstnavateli uvedenému v § 109 odst. 3 zákoníku práce. (3) Příspěvek v době částečné práce se poskytuje zaměstnavateli na zaměstnance, jehož pracovní poměr ke dni podání oznámení zaměstnavatele podle § 120e odst. 1 trvá alespoň 3 měsíce. (4) Zaměstnavatel je povinen před podáním oznámení podle § 120e odst. 1 písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na straně zaměstnavatele, na základě které bude zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce (§ 120c). § 120b Aktivace poskytování příspěvku v době částečné práce (1) Poskytování příspěvku v době částečné práce stanoví vláda po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody nařízením v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem, z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie108) nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci. (2) Nařízení vlády vydané podle odstavce 1 může omezit poskytování příspěvku v době částečné práce na část území České republiky nebo na odvětví ekonomiky. (3) Nařízení vlády vydané podle odstavce 1 může dále omezit poskytování příspěvku v době částečné práce na určitý okruh zaměstnavatelů, a to stanovením závazných ukazatelů zaměstnavatele. V takovém případě nařízení vlády určí a) způsob posouzení naplnění závazných ukazatelů, b) státní orgán, který bude oprávněn k posouzení, kontrole a vydání stanoviska o naplnění závazných ukazatelů, c) lhůtu pro vydání stanoviska podle písmene b). (4) Nařízení vlády vydané podle odstavce 1 stanoví dobu, po kterou bude příspěvek v době částečné práce poskytován, s určením dne jejího počátku, a dále stanoví v rámci rozpětí uvedeného v § 120c odst. 1 písm. b) rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém zaměstnavatel není schopen přidělovat zaměstnancům práci. Nařízením vlády může být doba, po kterou bude příspěvek v době částečné práce poskytován, poprvé stanovena maximálně na 6 měsíců a může být opakovaně prodloužena, vždy však maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání její délky stanovené v § 120a odst. 1. § 120c (1) Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne za celý kalendářní měsíc, ve kterém jeho zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207 až 209 zákoníku práce, která u zaměstnavatele nastala v přímé souvislosti s některým z důvodů, pro který bylo vydáno nařízení vlády podle § 120b odst. 1, pokud zaměstnavatel a) těmto zaměstnancům vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku a b) nepřiděluje zaměstnancům práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % jejich týdenní pracovní doby rozvržené podle § 84 zákoníku práce na příslušný kalendářní měsíc z důvodu uvedených překážek v práci, přičemž tato podmínka se posuzuje souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele. Za zaměstnance části tohoto zaměstnavatele se podmínka posuzuje tehdy, člení-li se zaměstnavatel na části a nepřidělování práce zaměstnavatelem se týká této části zaměstnavatele. (2) Příspěvek v době částečné práce se neposkytne na zaměstnance za dobu, po kterou bylo u tohoto zaměstnance uplatněno konto pracovní doby podle § 86 a 87 zákoníku práce. (3) Příspěvek v době částečné práce se dále zaměstnavateli neposkytne a) za kalendářní měsíc, za který zaměstnavatel nepodal měsíční přehled ve lhůtě uvedené v § 120e odst. 7, b) po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty zaměstnavateli za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. § 120d Výše příspěvku v době částečné práce (1) Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne pouze za tu část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a to ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci podle § 120c odst. 1 písm. a), a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, které podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník tohoto pojistného, a pojistného na veřejné zdravotní pojištění vypočteného z této části náhrady mzdy, které podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je zaměstnavatel povinen hradit za své zaměstnance. (2) Maximální výše příspěvku v době částečné práce činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení podle § 120e odst. 1. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. § 120e (1) Příspěvek v době částečné práce zaměstnavateli poskytuje Úřad práce na základě písemného oznámení zaměstnavatele podaného elektronicky podle zvláštního právního předpisu109), a to v české měně. (2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele, a bližší označení částí zaměstnavatele, člení-li se zaměstnavatel na části, c) počet zaměstnanců částí zaměstnavatele, člení-li se zaměstnavatel na části, a celkový počet zaměstnanců zaměstnavatele, nečlení-li se zaměstnavatel na části, d) důvod poskytnutí příspěvku v době částečné práce, včetně závazných ukazatelů, jsou-li podle § 120b odst. 3 stanoveny, e) předpokládané období čerpání příspěvku v době částečné práce, f) předpokládaný počet zaměstnanců, na které má být příspěvek v době částečné práce poskytnut, g) prohlášení zaměstnavatele, že 1. se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek v době částečné práce poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, a to po dobu, za kterou je tento příspěvek poskytován, a dále po dobu počínající dnem následujícím po dni, k němuž bylo poskytování příspěvku v době částečné práce ukončeno, jejíž délka odpovídá polovině počtu kalendářních měsíců, za které byl příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnut, zaokrouhlenou na celé měsíce nahoru, 2. na základě dohody uzavřené s Úřadem práce umožní zaměstnancům, na které bude příspěvek v době částečné práce poskytnut, účastnit se aktivit zabezpečovaných, zprostředkovávaných nebo doporučených Úřadem práce jako zájemcům o zaměstnání vedeným v evidenci zájemců o zaměstnání Úřadu práce nebo účastnit se rekvalifikace zaměstnanců (§ 110), 3. v období poskytování příspěvku v době částečné práce nebude čerpat na stejný účel jiné prostředky poskytované ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, vyšších územních samosprávných celků, evropských strukturálních a investičních fondů nebo z jiných programů a projektů Evropské unie, ani z jiných veřejných zdrojů, 4. v kalendářním měsíci předcházejícím nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 120b odst. 1 nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů nebo zápůjček, a že tak neučiní ani v období poskytování příspěvku v době částečné práce a ani v době 12 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém dojde k ukončení poskytování tohoto příspěvku. (3) K oznámení podle odstavce 1 zaměstnavatel připojí doklad o účtu zaměstnavatele v peněžním ústavu vedeném na území České republiky. Úřad práce může vyžadovat další doklady osvědčující skutečnosti uvedené v oznámení. (4) Oznámení podle odstavce 1 se podává v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (5) Zaměstnavatel, který podal oznámení podle odstavce 1, je pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce povinen za příslušný kalendářní měsíc předložit elektronicky podle zvláštního právního předpisu109) Úřadu práce měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců s uvedením a) identifikačních údajů všech zaměstnanců, na které má být příspěvek v době částečné práce poskytnut, s uvedením výše náhrady mzdy za příslušný kalendářní měsíc, b) dne vzniku pracovního poměru a délky týdenní pracovní doby jednotlivých zaměstnanců, včetně informace, že se jedná o pracovní poměr trvající po dobu neurčitou nebo po dobu určitou a dobu jeho trvání, c) výše příspěvku v době částečné práce u jednotlivých zaměstnanců, d) počtu rozvržených hodin jednotlivým zaměstnancům podle § 84 zákoníku práce, e) počtu hodin trvání překážky v práci u jednotlivých zaměstnanců podle § 120c odst. 1, f) evidence odpracované doby jednotlivých zaměstnanců podle § 96 zákoníku práce, g) výše průměrného výdělku u jednotlivých zaměstnanců. (6) Zaměstnavatel připojí další doklady osvědčující skutečnosti uvedené v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, pokud je Úřad práce bude vyžadovat. (7) Měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců musí být zaměstnavatelem předložen Úřadu práce nejpozději do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který se příspěvek v době částečné práce poskytuje. § 120f (1) Příspěvek v době částečné práce se poskytuje měsíčně a je splatný do 8 kalendářních dnů ode dne doručení úplného a řádně vyplněného přehledu podle § 120e odst. 5 příslušné krajské pobočce Úřadu práce. (2) O poskytnutí příspěvku v době částečné práce vydá Úřad práce oznámení. (3) Poskytnutý příspěvek v době částečné práce na jednotlivé zaměstnance nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen vrátit, jestliže a) mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, nebo b) nesplnil závazek vyplývající z jeho prohlášení podle § 120e odst. 2 písm. g). (4) Lhůta ke splnění povinnosti podle odstavce 3 činí 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy Úřadu práce k vrácení příspěvku v době částečné práce nebo jeho poměrné části zaměstnavateli. Nevrácení příspěvku v době částečné práce nebo jeho poměrné části ve stanovené lhůtě je porušením rozpočtové kázně a bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu46). (5) Příspěvek v době částečné práce se nepovažuje za dotaci podle zvláštního právního předpisu46). (6) Příspěvek v době částečné práce poskytnutý zaměstnavateli podle odstavce 1 nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí vedenou proti zaměstnavateli jako povinnému. 108) Čl. 50 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. 109) Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. Za § 147b se vkládá nový § 147ba, který zní: „§ 147ba Zaměstnavatel, který oznamuje příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem podle § 94 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení též údaje podle § 42 odst. 3 způsobem podle § 94 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání tohoto zaměstnance.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. III Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb. a zákona č. 300/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 94 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Součástí oznámení podle odstavce 1 o dni skončení doby zaměstnání se zaměstnancem jsou též údaje podle § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, týká-li se toto oznámení zaměstnaných osob.“. 2. V § 116 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Česká správa sociálního zabezpečení sděluje na žádost orgánům poskytujícím podporu v nezaměstnanosti údaje podle § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, které obdržela podle § 147ba zákona o zaměstnanosti.“. 3. V § 116 odst. 4 se slova „odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavce 2 a odstavce 3 věty první“. 4. V § 116 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Údaje podle odstavce 3 věty poslední se sdělují způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 5. V § 122 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) V registru pojištěnců, jehož správcem je Česká správa sociálního zabezpečení, se vedou též údaje podle § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti sdělené zaměstnavatelem podle § 94 odst. 5, a to po dobu 15 let následujících po roce, v němž byly tyto údaje zapsány do registru pojištěnců.“. 6. V § 131 odst. 1 písm. f) se za slova „okresní správě sociálního zabezpečení“ vkládají slova „pro účely pojištění“. ČÁST TŘETÍ Změna zákoníku práce Čl. IV V § 209 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se slova „(částečná nezaměstnanost)“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. V V části čtyřicáté osmé čl. XLIX novelizačním bodě 1 zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, se slova „a v § 114 odst. 2 větě poslední“ nahrazují slovy „ , § 114 odst. 2 větě poslední a v § 120d odst. 2“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou části čtvrté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, a čl. I bodů 3, 4 a 10 a části druhé, které nabývají účinnosti prvním dnem desátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 249/2021 Sb.	Zákon č. 249/2021 Sb. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast realitního zprostředkování a o změně zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 106/2021 * ČÁST PRVNÍ - NĚKTERÁ OPATŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ DOPADU EPIDEMIE KORONAVIRU OZNAČOVANÉHO JAKO SARS COV-2 NA OBLAST REALITNÍHO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o realitním zprostředkování (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 3 — § 3) Aktuální znění od 1. 7. 2021 249 ZÁKON ze dne 10. června 2021 o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast realitního zprostředkování a o změně zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NĚKTERÁ OPATŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ DOPADU EPIDEMIE KORONAVIRU OZNAČOVANÉHO JAKO SARS COV-2 NA OBLAST REALITNÍHO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ § 1 U podnikatele, jehož oprávnění k poskytování realitního zprostředkování podle § 25 zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), ve znění zákona č. 190/2020 Sb., zaniklo a který hodlá činnost realitní zprostředkování obnovit, nebude výkon realitního zprostředkování považován za neoprávněný, pokud podnikatel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona neprodleně ohlásí živnostenskému úřadu vázanou živnost „Realitní zprostředkování“ a nejpozději do 31. prosince 2021 doloží živnostenskému úřadu doklady prokazující splnění podmínky odborné způsobilosti pro provozování této vázané živnostiživnosti, uvedené v jiném právním předpisu1). Marným uplynutím lhůty pro doložení této odborné způsobilosti živnostenskému úřadu živnostenské oprávnění k provozování realitního zprostředkování podnikateli zaniká. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o realitním zprostředkování § 2 V § 23 zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), se doplňují body 3 a 4, které včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 znějí: „3. Podnikatel, který je fyzickou osobou a který ke dni nabytí účinnosti zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), nebyl oprávněn k provozování realitního zprostředkování na základě oprávnění k provozování živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona“, tuto živnost ohlásí živnostenskému úřadu až po nabytí účinnosti tohoto zákona a zahájí činnost realitní zprostředkování podle tohoto zákona, avšak nedoloží splnění podmínky odborné způsobilosti pro provozování živnosti vázané „Realitní zprostředkování“ podle jiného právního předpisu2), je oprávněn provozovat činnost realitní zprostředkování na základě živnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona“ uvedené v jiném právním předpisu3), avšak výhradně na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, a pouze jménem takové osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové osoby, a to nejdéle do 31. prosince 2021. 4. Podnikatel poskytující realitní zprostředkování podle bodu 3 není oprávněn poskytovat úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy ani za podmínek uvedených v § 4 odst. 2. Poskytuje-li tento podnikatel úschovu peněžních prostředků podle věty první, dopustí se přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše dle § 21 odst. 2 písm. a). 2) Příloha č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Příloha č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Příloha č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2021 Sb.	Zákon č. 250/2021 Sb. Zákon o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů Vyhlášeno 30. 6. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 106/2021 * ČÁST PRVNÍ - BEZPEČNOST PROVOZU VYHRAZENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ (§ 1 — § 25) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky (§ 26 — § 26) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o inspekci práce (§ 26 — § 26) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 27 — § 27) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 28 — § 28) Aktuální znění od 1. 7. 2022 250 ZÁKON ze dne 9. června 2021 o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ BEZPEČNOST PROVOZU VYHRAZENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a ochranu zdraví při práci po celou dobu používání vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení; v případě určených druhů již provozovaných vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení stanoví i požadavky na jejich montážmontáž a uvádění do provozu, b) výkon státní správy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, c) práva a povinnosti osob, které u vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení provádějí jejich obsluhu, montážmontáž, údržbuúdržbu, kontrolu, revizerevize, opravyopravy, plnění nádob plyny nebo je provozují, d) předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních a předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím. (2) Tento zákon se nevztahuje na a) posuzování shody výrobků před jejich uvedením na trh nebo do provozu, u nichž jsou požadavky na jejich ověření stanoveny jiným právním předpisem2), b) činnost, pracoviště a technická zařízení, podléhající dozoru orgánu veřejné správy podle jiných právních předpisů. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vyhrazeným technickým zařízenímvyhrazeným technickým zařízením tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, b) revizním technikemrevizním technikem odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná provádět revizerevize a zkoušky vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, která má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané podle tohoto zákona, c) revizírevizí posouzení provozní a technické bezpečnosti vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného, při kterém se prohlídkou, zkouškou nebo měřením ověřuje, zda zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3), popřípadě posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy, d) montážímontáží činnost, při které jsou jednotlivé dílčí části spojovány v technologický celek, jeho část, nebo je jeho část spojována s pevnou nebo pohyblivou částí; montážímontáží se rozumí i demontážmontáž a zpětná montáž, e) opravouopravou zásah do již provozovaného vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení, kterým je odstraňován jeho poruchový stav nebo opotřebení, při němž může dojít k výměně, demontážimontáži a zpětné montáži funkčních částí s cílem obnovit jeho použitelný stav beze změny základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, f) údržbouúdržbou činnost prováděná na vyhrazeném technickém zařízenívyhrazeném technickém zařízení nebo jeho částech za účelem zajištění bezpečného a provozuschopného stavu tohoto zařízení, pokud se nejedná o opravuopravu nebo montážmontáž vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení, g) průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení, h) provozní dokumentacíprovozní dokumentací soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizíchrevizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opraváchopravách a údržběúdržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízenívyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3), i) rekonstrukcírekonstrukcí nahrazení stávající nevyhovující části již provozovaného vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení novou nebo modernější částí zařízení, přičemž dojde ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace. § 3 Vyhrazená technická zařízení (1) Vyhrazená technická zařízeníVyhrazená technická zařízení se zařazují podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, do tříd, skupin a podskupin. (2) Vyhrazená technická zařízeníVyhrazená technická zařízení s nejvyšší mírou rizika se zařazují do I. třídy; vyhrazená plynová zařízení se podle své základní technologické funkce zařazují do skupin. (3) Zvýšená míra rizika vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení je určena podle míry ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob při provozu tohoto zařízení. (4) Základní technologická funkce vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení se určuje podle účelu jeho použití, přičemž se zohledňuje míra rizika vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení v závislosti na jeho fyzikálních a technických vlastnostech, závažnosti možných následků nehodové události pro život, zdraví a bezpečnost fyzických osob nebo podle počtu fyzických osob v ohrožení. (5) Stav vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení se při jejich kontrole, zkouškách nebo revizíchrevizích až do doby jejich rekonstrukcerekonstrukce posuzuje podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3) platných a účinných v době uvedení těchto zařízení do provozu. Výkon státní správy § 4 Státní správu v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení vykonává Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. § 5 (1) K plnění úkolů v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení podle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení může ministerstvo zřídit státní příspěvkovou organizaci (dále jen „pověřená organizacepověřená organizace“). Ministerstvo vydá zřizovací listinu pověřené organizacepověřené organizace. Zřizovací listina musí obsahovat tyto údaje: a) název, sídlo a identifikační číslo pověřené organizacepověřené organizace, b) vymezení účelu, pro který se pověřená organizacepověřená organizace zřizuje, c) předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti, d) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury pověřené organizacepověřené organizace, e) vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje pověřené organizacipověřené organizaci při jejím zřízení. (2) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem pověřené organizacepověřené organizace. (3) Statutární orgán pověřené organizacepověřené organizace jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. (4) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení pověřené organizacepověřené organizace. V rozhodnutí stanoví den jejího zániku a zároveň určí způsob vypořádání práv a povinností vykonávaných pověřenou organizacípověřenou organizací; nestane-li se tak, přecházejí práva a povinnosti rušené pověřené organizacepověřené organizace na ministerstvo. Zrušení pověřené organizacepověřené organizace oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. § 6 Pověřená organizace (1) Pověřená organizacePověřená organizace při výkonu činnosti v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a) podává na vyžádání odborná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, montážimontáži, provozu, obsluze, opraváchopravách, údržběúdržbě a revizirevizi vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, b) provádí u vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení I. třídy prohlídky a zkoušky nebo se na těchto zařízeních zúčastňuje zkoušek, na základě kterých vydává osvědčení, zda vyhrazená technická zařízenívyhrazená technická zařízení splňují požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3), a potvrzuje úspěšné výsledky zkoušek; u vyhrazených tlakových zařízení po opraváchopravách, a to parních a kapalinových kotlů s pracovním nebo nejvyšším dovoleným tlakem 16 bar a vyšším a tlakových nádob s pracovním nebo nejvyšším dovoleným tlakem 25 bar a vyšším provádí prohlídky a zkoušky nebo se zúčastňuje zkoušek na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních bez ohledu na zařazení do třídy, c) prověřuje odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny a vydává jim k tomu oprávnění podle § 8, d) prověřuje odbornou způsobilost fyzické osoby k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím a zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a uděluje o tom osvědčení podle § 11, e) prověřuje odbornou způsobilost obsluhy jako topiče parních a kapalinových kotlů, f) vede evidenci právnických osob a podnikajících fyzických osob, které získaly oprávnění podle § 8, a poskytuje tyto informace pro potřeby jiných orgánů podle jiných právních předpisů a veřejnosti, g) vede evidenci revizních technikůrevizních techniků a poskytuje tyto informace pro potřeby jiných orgánů podle jiných právních předpisů a veřejnosti. (2) Zaměstnanci pověřené organizacepověřené organizace jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem činnosti podle tohoto zákona, a nezneužívat takto získaných informací. Povinnost mlčenlivosti zaměstnance pověřené organizacepověřené organizace trvá i po skončení jeho pracovněprávního vztahu. Zaměstnanci pověřené organizacepověřené organizace jsou této povinnosti zproštěni jen z důvodů stanovených jiným zákonem, nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká. Této povinnosti mohou být zaměstnanci pověřené organizacepověřené organizace zproštěni ve veřejném zájmu statutárním orgánem pověřené organizacepověřené organizace. Ustanovení jiných zákonů o zproštění povinnosti mlčenlivosti tím nejsou dotčena. (3) Činnosti pověřené organizacepověřené organizace podléhají poplatku podle tohoto zákona. Ve věcech správy poplatků za odbornou činnost pověřené organizacepověřené organizace spadajících do její působnosti je pověřená organizacepověřená organizace podřízena ministerstvu. (4) Není-li pověřená organizacepověřená organizace zřízena, vykonává činnosti podle odstavce 1 ministerstvo. § 7 Odborná způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny (1) MontážMontáž, opravyopravy, revizerevize, zkoušky vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost. To platí i pro podnikající fyzickou osobu, která sama nesplňuje požadavky na odbornou způsobilost. (2) Činnosti na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle odstavce 1 mohou vykonávat právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou držiteli oprávnění podle § 8 a 9. § 8 Vydání oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny (1) Žádost o vydání oprávnění k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny se podává pověřené organizacipověřené organizaci; žádost musí být písemná. Součástí žádosti je označení toho, kdo žádost podává, a rozsah požadovaného oprávnění. K žádosti se připojují doklady o splnění všech předpokladů pro stanovení, zda je žadatel odborně způsobilý pro požadovaný rozsah činností na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních. (2) Podmínkou pro vydání oprávnění k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny je a) určení jedné nebo více fyzických osob, které splňují předpoklady odborné způsobilosti pro požadovaný rozsah činností na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních4) a které budou odpovídat za řádný výkon montážemontáže, opravoprav, revizírevizí, zkoušek vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny u žadatele (dále jen „odpovědná odborná osoba“), b) zajištění výkonu jednotlivých činností při montážimontáži, opraváchopravách, revizíchrevizích, zkouškách vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny odborně způsobilou osobou, c) potřebné technické vybavení k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím a zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny. (3) Pověřená organizacePověřená organizace prověří, zda jsou splněny podmínky pro řádné zajištění činnosti v požadovaném rozsahu podle odstavce 2. (4) Splňuje-li žadatel podmínky pro řádné zajištění činnosti v požadovaném rozsahu, rozhodne pověřená organizacepověřená organizace o tom, že právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě vydá oprávnění. Platnost oprávnění je 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání oprávnění. (5) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které bylo vydáno oprávnění k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení nebo k plnění nádob plyny, je povinna oznámit pověřené organizacipověřené organizaci změny údajů uváděných v evidenci odborně způsobilých osob podle § 10 bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od jejich vzniku; tyto osoby jsou dále povinny pověřené organizacipověřené organizaci oznámit všechny skutečnosti a změny související s plněním podmínek vydaného oprávnění. (6) Dojde-li ke změně údajů uvedených v oprávnění, vydá pověřená organizacepověřená organizace nové rozhodnutí. § 9 Oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny (1) Náležitosti rozhodnutí o vydání oprávnění podle § 8 jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědné odborné osoby podle § 8 odst. 2 písm. a), její bydliště nebo místo trvalého pobytu a datum narození, b) činnosti, pro které se oprávnění vydává, jejich rozsah a podmínky organizačně-technického výkonu, c) doba platnosti oprávnění. (2) K zániku oprávnění dochází dnem, a) kdy držitel oprávnění oznámí pověřené organizacipověřené organizaci, že ukončil jakoukoli činnost v rozsahu oprávnění k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení nebo k plnění nádob plyny, b) kdy držitel oprávnění zanikne, popřípadě podnikající fyzická osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou, nedojde-li k pokračování živnostiživnosti, c) kdy dojde ke zrušení živnostenského oprávnění k jakékoli činnosti v rozsahu oprávnění k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení nebo k plnění nádob plyny, d) k němuž uplyne doba platnosti oprávnění, nebo e) kdy nabude právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění. Den zániku oprávnění, stejně tak jako skutečnost, že došlo k odnětí nebo omezení oprávnění podle jiného právního předpisu5), včetně dne, kdy k odnětí došlo, pověřená organizacepověřená organizace bezodkladně vyznačí v evidenci odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny. § 10 Evidence odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny (1) Pověřená organizacePověřená organizace vede evidenci odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny, jejímž účelem je vedení údajů o počtu a odbornosti právnických osob a podnikajících fyzických osob s oprávněním k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny a bezplatné poskytování těchto informací pro potřeby jiných orgánů podle jiných právních předpisů a veřejnosti. Tato evidence je informačním systémem veřejné správy. Správcem a provozovatelem evidence je pověřená organizacepověřená organizace. (2) Do evidence odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny se zapisují tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, c) sídlo podnikatele, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědné odborné osoby podle § 8 odst. 2 písm. a), e) evidenční číslo, činnosti a rozsah oprávnění s datem jeho zániku. (3) Údaje podle odstavce 2 jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup u pověřené organizacepověřené organizace; údaje se v evidenci odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny uchovávají po dobu platnosti oprávnění stanovené v § 8 odst. 4. Po skončení platnosti oprávnění je pověřená organizacepověřená organizace povinna uchovávat evidované údaje v neveřejné evidenci po dobu 20 let. (4) Pověřená organizacePověřená organizace v evidenci odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny bezodkladně vyznačí změny údajů oznamovaných podle § 8 odst. 5. § 11 Odborná způsobilost fyzických osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních (1) Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby provádějící revizerevize a zkoušky vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, montážmontáž, opravyopravy vyhrazených plynových zařízení nebo obsluhu vyhrazených tlakových zařízení – parních a kapalinových kotlů je a) dosažení věku 18 let a plná svéprávnost, b) zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem, c) odborné vzdělání v oboru a stupni podle míry rizika a činnosti vykonávané na vyhrazeném technickém zařízenívyhrazeném technickém zařízení, d) odborná praxe v délce, oboru a stupni vzdělání podle míry rizika a činnosti vykonávané na vyhrazeném technickém zařízenívyhrazeném technickém zařízení, e) osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních, provádějí-li revizerevize a zkoušky vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, montážmontáž, opravyopravy vyhrazených plynových zařízení nebo obsluhu vyhrazených tlakových zařízení – parních a kapalinových kotlů. (2) Žadatelem o vykonání zkoušky z odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních (dále jen „zkouška z odborné způsobilosti“) může být fyzická osoba splňující předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. a) až d) a požadavky stanovené pro jednotlivé druhy vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, na nichž bude činnosti vykonávat. Splnění předpokladů podle věty první ověří pověřená organizacepověřená organizace s ohledem na druh a rozsah požadovaného osvědčení před zahájením zkoušky z odborné způsobilosti. (3) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních je udělováno na základě úspěšného prověření odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních zkouškou u pověřené organizacepověřené organizace. Platnost osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních je 5 let ode dne jeho udělení. (4) Náležitosti osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, b) identifikační číslo fyzické osoby, pokud bylo přiděleno, c) adresa bydliště nebo místo trvalého pobytu, d) evidenční číslo osvědčení a rozsah odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních, e) datum úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti, f) doba platnosti osvědčení. (5) Ke skončení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních dochází rovněž dnem, a) kdy držitel osvědčení oznámí pověřené organizacipověřené organizaci, že ukončil činnost v rozsahu osvědčení k revizímrevizím a zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, montážimontáži, opravámopravám vyhrazených plynových zařízení nebo obsluze vyhrazených tlakových zařízení – parních a kapalinových kotlů, b) kdy držitel osvědčení zemře nebo je prohlášen za mrtvého, c) k němuž uplyne doba platnosti osvědčení, nebo d) kdy nabude právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení. Den skončení platnosti osvědčení, jakož i skutečnost, že došlo k odnětí osvědčení podle jiného právního předpisu5), vyznačí pověřená organizacepověřená organizace bezodkladně v evidenci revizních technikůrevizních techniků. (6) Odborně způsobilá fyzická osoba, které bylo uděleno osvědčení podle odstavce 3, nebo které byla uznána odborná kvalifikace podle odstavce 7, je povinna oznámit pověřené organizacipověřené organizaci změny údajů uváděných v evidenci revizních technikůrevizních techniků podle § 18 bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od jejich vzniku. (7) Při uznávání odborné kvalifikace, kterou fyzická osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem je ministerstvo. Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území České republiky fyzickou osobou, která je oprávněna vykonávat obdobnou činnost v členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, ministerstvo její odbornou kvalifikaci ověří6). § 12 Zkouška z odborné způsobilosti (1) Zkouška z odborné způsobilosti se vykonává u pověřené organizacepověřené organizace nejpozději do 30 dnů od podání přihlášky k provedení této zkoušky a je veřejná. Celkový výsledek zkoušky podle věty první se hodnotí stupni vyhověl nebo nevyhověl a je sdělen žadateli bez zbytečného odkladu po vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. (2) Zkouška z odborné způsobilosti probíhá před zkušební komisí, která má nejméně 3 členy s odbornou způsobilostí pro činnosti na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních v rozsahu požadovaného osvědčení, přičemž předsedou komise je vždy zaměstnanec pověřené organizacepověřené organizace. Bližší podmínky pro činnost zkušební komise stanoví statut a jednací řád pověřené organizacepověřené organizace. (3) Zkouška z odborné způsobilosti se skládá z písemné a ústní části. Obsah a rozsah zkoušky podle věty první je stanoven podle rozsahu požadovaného osvědčení. Písemná část zkoušky se hodnotí samostatně, a to stupni vyhověl nebo nevyhověl, a žadatel musí pro stupeň vyhověl dosáhnout nejméně 80 % správných odpovědí. K ústní části zkoušky lze přistoupit pouze tehdy, byla-li písemná část zkoušky hodnocena stupněm vyhověl. V ústní části zkoušky z odborné způsobilosti musí žadatel odpovědět správně nejméně na 80 % položených otázek. (4) Žadateli, který je v písemné i ústní části zkoušky z odborné způsobilosti hodnocen stupněm vyhověl, je uděleno osvědčení v příslušném rozsahu. O průběhu a výsledku této zkoušky je sepsán protokol, jehož jedno vyhotovení náleží žadateli a jedno pověřené organizacipověřené organizaci. (5) Pokud je žadatel u zkoušky z odborné způsobilosti celkově hodnocen stupněm nevyhověl, může se opakovaně dostavit ke zkoušce z odborné způsobilosti, ne však dříve než 15 dnů po neúspěšném vykonání zkoušky. Počet opakování zkoušky z odborné způsobilosti není omezen. § 13 Předmět a subjekt poplatku (1) Předmětem poplatku je odborná činnost pověřené organizacepověřené organizace související s a) vydáním odborného stanoviska podle tohoto zákona o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, montážimontáži, provozu, obsluze, opraváchopravách, údržběúdržbě a revizirevizi vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení splněny požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3), a zpracováváním tohoto stanoviska, b) provedením prohlídek, řízení a vyhodnocení zkoušek, kterými se osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízenívyhrazená technická zařízení a materiály použité k jejich zhotovení splňují požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3), a ve stanovených případech s potvrzením úspěšných výsledků zkoušek podle tohoto zákona, c) prověřením odborné způsobilosti právnických osob a podnikajících fyzických osob k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím a zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny podle tohoto zákona, d) vydáním oprávnění k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny podle tohoto zákona, e) změnou oprávnění k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny za účelem rozšíření rozsahu oprávnění podle tohoto zákona, f) změnou údajů v oprávnění k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím, zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny podle tohoto zákona, g) prověřením odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizímrevizím, opravámopravám a montážímmontážím pro jeden druh, třídu nebo skupinu vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení podle tohoto zákona, h) prověřením odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizímrevizím, opravámopravám a montážímmontážím pro jeden druh, třídu nebo skupinu vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení podle tohoto zákona po uplynutí 5 let platnosti ode dne udělení osvědčení, i) prověřením odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizímrevizím, opravámopravám a montážímmontážím vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení pro druhý a každý jeden další druh, třídu nebo skupinu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení podle tohoto zákona za účelem rozšíření rozsahu osvědčení, nebo po uplynutí 5 let platnosti ode dne udělení osvědčení, j) udělením osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizímrevizím, opravámopravám a montážímmontážím vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení podle tohoto zákona, k) změnou údajů v osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizímrevizím, opravámopravám, montážímmontážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení podle tohoto zákona, l) prověřením odborné způsobilosti fyzických osob k obsluze vyhrazených tlakových zařízení – kotlů (dále jen „kotel“) a udělením osvědčení za základní zkoušku včetně příslušné zkoušky doplňkové podle tohoto zákona, a to pro 1., 2., 3. a 4. třídu kotlů, a doplňkovou zkouškou pro jinou třídu kotlů, m) doplňkovou zkouškou na jiné palivo než uvedené v osvědčení, n) prověřením odborné způsobilosti fyzických osob k obsluze kotlů a udělením osvědčení podle tohoto zákona po uplynutí 5 let platnosti ode dne udělení osvědčení za základní zkoušku včetně příslušné zkoušky doplňkové, a to pro 1., 2., 3. a 4. třídu kotlů, o) vydáním každé stránky opisu stanoviska, osvědčení nebo oprávnění podle tohoto zákona. (2) Poplatníkem poplatku za odbornou činnost pověřené organizacepověřené organizace je osoba, která požaduje provedení odborné činnosti pověřenou organizacípověřenou organizací. § 14 Sazba poplatku (1) Sazba poplatku činí v případě odborné činnosti pověřené organizacepověřené organizace podle a) § 13 odst. 1 písm. a) za 1. vydání odborného stanoviska podle tohoto zákona o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, montážimontáži, provozu, obsluze, opraváchopravách, údržběúdržbě a revizirevizi vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení splněny požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3) nejvýše 2 500 Kč, 2. zpracování stanoviska dle bodu 1 nejvýše 1 600 Kč za každou započatou hodinu, b) § 13 odst. 1 písm. b) nejvýše 1 600 Kč za každou započatou hodinu, c) § 13 odst. 1 písm. c) nejvýše 1 600 Kč za každou započatou hodinu, d) § 13 odst. 1 písm. d) nejvýše 3 800 Kč, e) § 13 odst. 1 písm. e) nejvýše 900 Kč, f) § 13 odst. 1 písm. f) nejvýše 200 Kč, g) § 13 odst. 1 písm. g) nejvýše 4 300 Kč, h) § 13 odst. 1 písm. h) nejvýše 2 000 Kč, i) § 13 odst. 1 písm. i) nejvýše 1 000 Kč, j) § 13 odst. 1 písm. j) nejvýše 300 Kč, k) § 13 odst. 1 písm. k) nejvýše 200 Kč, l) § 13 odst. 1 písm. l) 1. pro 1. třídu kotlů nejvýše 5 700 Kč, 2. pro 2. třídu kotlů nejvýše 4 900 Kč, 3. pro 3. třídu kotlů nejvýše 3 500 Kč, 4. pro 4. třídu kotlů nejvýše 2 500 Kč, 5. pro jinou třídu kotlů za doplňkovou zkoušku ve výši rozdílu poplatků jednotlivých tříd kotlů podle bodů 1 až 4, m) § 13 odst. 1 písm. m) nejvýše 900 Kč, n) § 13 odst. 1 písm. n) 1. pro 1. třídu kotlů nejvýše 2 300 Kč, 2. pro 2. třídu kotlů nejvýše 1 900 Kč, 3. pro 3. třídu kotlů nejvýše 1 400 Kč, 4. pro 4. třídu kotlů nejvýše 1 100 Kč, o) § 13 odst. 1 písm. o) nejvýše 200 Kč. (2) Je-li požadováno více odborných činností, činí sazba poplatku součet příslušných sazeb podle § 13 odst. 1. § 15 Splatnost poplatku Poplatek za odbornou činnost pověřené organizacepověřené organizace podle § 13 odst. 1 je splatný v den uplatnění požadavku na provedení odborné činnosti pověřenou organizacípověřenou organizací. § 16 Správce poplatků a rozpočtové určení poplatků (1) Správu poplatků za odbornou činnost vykonává pověřená organizacepověřená organizace. (2) Poplatek za odbornou činnost pověřené organizacepověřené organizace je příjmem pověřené organizacepověřené organizace. (3) Rozpočet pověřené organizacepověřené organizace se pro účely správy poplatku za odbornou činnost považuje za veřejný rozpočet. § 17 Revize ReviziRevizi smí provádět výhradně revizní technikrevizní technik, který je držitelem osvědčení v rozsahu odpovídajícím revidovanému vyhrazenému technickému zařízenívyhrazenému technickému zařízení; provádí-li revizní technikrevizní technik revizirevizi jako živnostživnost podle jiného právního předpisu, musí být též držitelem oprávnění podle § 7 odst. 2. § 18 Evidence revizních techniků (1) Pověřená organizacePověřená organizace vede evidenci revizních technikůrevizních techniků, jejímž účelem je vedení údajů o jejich počtu a odbornosti a bezplatné poskytování těchto informací pro potřeby jiných orgánů podle jiných právních předpisů a veřejnosti. Tato evidence je informačním systémem veřejné správy. Pověřená organizacePověřená organizace je správcem a provozovatelem evidence. (2) Do evidence revizních technikůrevizních techniků se zapisují tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení revizního technikarevizního technika, b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, c) adresa bydliště nebo místo trvalého pobytu, d) evidenční číslo a rozsah osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních, e) datum skončení platnosti osvědčení. (3) V případě fyzické osoby, jíž byla odborná kvalifikace uznána ve smyslu § 11 odst. 7, se do evidence revizních technikůrevizních techniků zapisují tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, c) evidenční číslo a rozsah osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních, pokud je jeho držitelem, d) adresa bydliště nebo místo trvalého pobytu, e) datum úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti, pokud je osoba držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních, f) číslo jednací rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 11 odst. 7. (4) Evidence revizních technikůrevizních techniků je veřejná, s výjimkou údajů podle odstavce 2 písm. c) a odstavce 3 písm. d). Údaje podle odstavce 2 písm. a) až b), d) a e) a odstavce 3 písm. a) až c), e) a f) jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup u pověřené organizacepověřené organizace. (5) Pověřená organizacePověřená organizace v evidenci revizních technikůrevizních techniků bezodkladně vyznačí změny údajů oznamovaných podle § 11 odst. 6. (6) Údaje v evidenci revizních technikůrevizních techniků uvedené v odstavcích 2 a 3 je pověřená organizacepověřená organizace povinna uchovávat po dobu 20 let od skončení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních. § 19 Odborná způsobilost k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím (1) Pro účely odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím rozeznáváme osoby znalé, osoby poučené a osoby školené (seznámené), které nejsou znalé ani poučené a jsou školené ve smyslu jiného právního předpisu7). Za osoby znalé se považují osoby pro samostatnou činnost, osoby pro řízení činnosti a revizní technicirevizní technici. Odbornou způsobilost revizních technikůrevizních techniků a její nabývání stanovuje § 11. (2) Osoba znalá pro samostatnou činnost a osoba znalá pro řízení činnosti a) je povinna splňovat tyto předpoklady odborné způsobilosti: 1. dosažení věku 18 let a plná svéprávnost, 2. zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem, 3. odborné vzdělání v elektrotechnickém oboru nebo ukončené vzdělání v jiném oboru, který obsahově splňuje požadavky na elektrotechnické vzdělání, nebo doklad o úspěšném složení zkoušky z příslušné úplné profesní kvalifikace zveřejněné v Národní soustavě kvalifikací pod oborem kvalifikace „Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika“ podle jiného právního předpisu8); v případě osoby znalé pro samostatnou činnost je přípustná i profesní kvalifikace zveřejněná v Národní soustavě kvalifikací pod oborem kvalifikace „Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika“ podle jiného právního předpisu8), a to na základě posouzení rizik pro konkrétní činnosti na elektrickém zařízení, které provede právnická nebo podnikající fyzická osoba, pro kterou jsou tyto činnosti vykonávány, 4. odborná praxe v délce, dle oboru a stupně vzdělání, míry rizika a činnosti vykonávané na elektrickém zařízení, 5. úspěšné složení zkoušky z odborné způsobilosti fyzické osoby k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím (dále jen „zkouška z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice“), b) je držitelkou dokladu o úspěšném složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice; doklad podle věty první má platnost 3 roky ode dne vydání a je získán složením zkoušky po příslušném zaškolení na danou odbornou činnost. Zaškolení a rozsah zkoušky odpovídá rozsahu požadované způsobilosti k vykonávaným činnostem v elektrotechnice. Osoba znalá pro řízení činnosti je oprávněna provádět veškeré činnosti jako osoba znalá pro samostatnou činnost a projektování vyhrazených elektrických zařízení, které není předmětem autorizace podle zvláštního zákona9), c) skládá písemnou a ústní část zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice. Výsledek zkoušky podle věty první se hodnotí stupni vyhověl nebo nevyhověl. K ústní části zkoušky lze přistoupit pouze tehdy, byla-li písemná část hodnocena stupněm vyhověl. V každé části zkoušky musí žadatel pro stupeň vyhověl dosáhnout nejméně 80 % správných odpovědí. Za provedení zkoušek a správnost vydaného dokladu o úspěšném složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice odpovídá předseda komise. O průběhu a výsledku zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice se vydá doklad podle písmena b), jehož jedno vyhotovení náleží zkoušené osobě a jedno právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, pro niž jsou činnosti vykonávány. Jestliže je žadatel o vykonání zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice celkově hodnocen stupněm nevyhověl, může se opakovaně dostavit ke zkoušce z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice, ne však dříve než 15 dnů po neúspěšném vykonání zkoušky. Počet opakování zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice není omezen. (3) Osoba poučená a) je povinna splňovat tyto předpoklady odborné způsobilosti: 1. plná svéprávnost, 2. zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem, 3. provedení poučení a ověření znalostí pověřenou osobou znalou, b) je držitelkou dokladu o provedení poučení a ověření znalostí v rozsahu osoby poučené. Dokladem o provedení poučení a ověření znalostí v rozsahu osoby poučené je zápis, který podepíše osoba poučená spolu s osobou znalou, která provedla poučení a ověření znalostí. V zápise bude rovněž stanovena lhůta ne delší než 3 roky, ve které je nutno poučení a ověření znalostí opakovat. Lhůta bude stanovena osobou znalou, která poučení a ověření znalostí provedla. Ověření znalostí se hodnotí stupni vyhověl nebo nevyhověl, pro stupeň vyhověl je nutno dosáhnout 80 % správných odpovědí při ověřování znalostí. Za ověření znalostí a správnost vydaného zápisu odpovídá osoba znalá, která poučení a ověření znalostí provedla. (4) Zkoušky z odborné způsobilosti, poučení a ověřování znalostí k výkonu činností v elektrotechnice zajišťují právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby pro fyzické osoby, které pro ně vykonávají obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny zajistit zkoušky z odborné způsobilosti samy pro sebe. Je-li zkouška z odborné způsobilosti zajišťována externí právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, musí tato mít v předmětu podnikání zajišťování školení a zkoušení nebo ověřování znalostí. Fyzické osoby provádějící přezkoušení musí splňovat odbornou způsobilost podle tohoto zákona a příslušného prováděcího předpisu. Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob § 20 (1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, která provádí montážmontáž, opravyopravy, revizerevize a zkoušky vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, plnění nádob plyny, musí při těchto činnostech postupovat v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3) tak, aby se vyhrazené technické zařízenívyhrazené technické zařízení nestalo příčinou ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí. To platí i pro právnickou osobu a podnikající fyzickou osobu provozující vyhrazená technická zařízenívyhrazená technická zařízení (dále jen „provozovatel“). (2) Osoby podle odstavce 1 zajistí, aby a) při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení byla provedena bezpečnostní opatření, prohlídky, kontroly, revizerevize a zkoušky, b) prohlídky a zkoušky podle § 6 odst. 1 písm. b) byly provedeny před uvedením vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení do provozu zaměstnanci pověřené organizacepověřené organizace nebo za jejich přítomnosti, c) montážmontáž, opravyopravy, revizerevize a zkoušky vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, plnění nádob plyny byly prováděny právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami a jsou držiteli oprávnění k těmto činnostem, d) zkoušky, revizerevize, montážmontáž, opravyopravy nebo obsluhu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a ve stanovených případech byly též držiteli osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních. (3) Provozovatel je povinen zajistit, aby bylo vyhrazené technické zařízenívyhrazené technické zařízení používáno pouze, pokud je vyloučen stav ohrožující bezpečnost práce a provozu. Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení se považuje a) provoz vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení, u něhož není doložena zpráva o provedené revizirevizi, která byla provedena ve stanovených lhůtách a v rozsahu, nebo není doložen ve stanovených případech souhlas, vydaný pověřenou organizacípověřenou organizací, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu, b) provoz vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentacíprovozní dokumentací, c) chybí-li průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace nebo provozní dokumentaceprovozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízenívyhrazenému technickému zařízení, pokud byla vydána. (4) Není-li průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace nebo provozní dokumentaceprovozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízenívyhrazenému technickému zařízení k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení provozovatel místním provozním předpisem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (5) Provozovatel je povinen zajistit, aby u jím provozovaného vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení byly odstraněny závady ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz zjištěné při revizirevizi nebo kontrole bez zbytečného odkladu po vyhotovení revizní zprávy, záznamu o kontrole, nebo po provedení kontroly. Ostatní závady musí být odstraněny v závislosti na míře jejich závažnosti v termínech uložených v opatření orgánu inspekce práce na základě jeho kontroly, není-li takové kontroly v termínech stanovených provozovatelem. (6) Po rekonstrukcirekonstrukci musí provozovatel ověřit bezpečnost vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení včetně provedení zkoušek a výchozí revizerevize. (7) Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení. (8) Minimální požadavky na bezpečný provoz technického zařízení stanovené jinými právními předpisy10) nejsou dotčeny. § 21 (1) Na elektrickém zařízení, které je součástí přenosové a distribuční soustavy držitele licence na přenos elektřiny a držitele licence na distribuci elektřiny podle jiného právního předpisu11) a u elektrických přípojek provozovaných držitelem licence na distribuci elektřiny, nemusí být prováděny pravidelné revizerevize, pokud je bezpečnost elektrických zařízení zajišťována pravidelnými kontrolami a údržbouúdržbou podle řádu preventivní údržbyúdržby. Řád preventivní údržbyúdržby obsahuje minimálně a) specifikaci vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, na které se vztahuje, b) specifikaci minimálních kvalifikačních požadavků osob provádějících činnosti a úkony podle řádu preventivní údržbyúdržby, c) pracovní postupy pro jednotlivé skupiny vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, na které se vztahuje, d) lhůty pro provádění jednotlivých pracovních postupů, e) specifikaci záznamů o provedených úkonech a způsob jejich archivace, f) členění závad podle stupně jejich závažnosti, g) lhůty pro odstranění závad. (2) U zařízení přepravní soustavy nebo distribuční soustavy plynu držitele licence na přepravu plynu nebo držitele licence na distribuci plynu podle jiného právního předpisu11) a u plynovodních přípojek provozovaných držitelem licence na distribuci plynu nemusí být prováděny pravidelné provozní revizerevize a kontroly, pokud a) na základě technického stavu vyhrazeného plynového zařízení plánuje a provádí kontroly, údržbuúdržbu a všechny další činnosti na vyhrazeném plynovém zařízení, v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3), b) o stavu vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení a o všech činnostech na zařízení vede průběžně evidenci doplňovanou o aktuální informace o všech rozhodných skutečnostech majících dopad na bezpečnost provozu vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení a ochranu zdraví zaměstnanců, c) provozuje systém nepřetržitého dispečerského sledování a řízení provozu příslušné přepravní nebo distribuční soustavy plynu a příjmu informací o poruchových stavech zařízení, včetně informací od veřejnosti, systém nepřetržité pohotovostní služby, pro řešení poruchových stavů vyhrazených plynových zařízení v rámci územní působnosti provozovatele, vede evidenci úniků a údajů o jejich odstranění, d) vyhodnocuje informace o stavu vyhrazeného technického zařízenívyhrazeného technického zařízení získané z činností provedených podle písmen a) až c) a v případě zjištění nevyhovujícího stavu stanoví a realizuje odpovídající opatření k nápravě, e) zajistí havarijní plán a provádí jednou ročně jeho aktualizaci, nebo f) zajistí zpracování metrologického řádu. § 22 Hlášení vzniku havárie Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa, kde k havárii došlo, vznik mimořádné, částečně nebo zcela neovladatelné, časově a prostorově ohraničené události, v jejímž důsledku došlo ke škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 000 000 Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, nebo kdy jsou příčinou vzniku této události vyhrazená technická zařízenívyhrazená technická zařízení. § 23 Zmocňovací ustanovení Vláda stanoví nařízením a) jaká tlaková, zdvihací, elektrická a plynová vyhrazená technická zařízenívyhrazená technická zařízení představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a jejich zařazení do tříd, skupin a podskupin, b) požadavky kladené na bezpečnost provozu, umístění, montážmontáž, opravyopravy, provoz, prohlídky, revizerevize, zkoušky a provozní dokumentaciprovozní dokumentaci vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, c) kdy pověřená organizacepověřená organizace provádí prohlídky a zkoušky nebo se zúčastňuje zkoušek na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních, na základě kterých uděluje osvědčení, zda tato zařízení splňují požadavky o zajištění bezpečnosti vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení nebo vydává potvrzení o výsledcích zkoušek na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních, d) způsob a obsah zkoušky z odborné způsobilosti, jakož i způsob následného prověřování odborné způsobilosti, e) způsob a obsah zkoušky z odborné způsobilosti a náležitosti dokladu o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice, f) požadavky kladené na 1. způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení, 2. odborné způsobilosti, jakož i na odbornou způsobilost fyzických osob, které pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby činnosti na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních vykonávají, g) požadavky kladené na fyzické osoby, které zajišťují odborný výkon činností na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle jednotlivých druhů, pokud jde o jejich montážmontáž, opravyopravy, revizerevize nebo plnění nádob plyny v rozsahu oprávnění podle § 8 odst. 2 vůči příslušnému vyhrazenému technickému zařízenívyhrazenému technickému zařízení, h) požadavky kladené na odbornou způsobilost 1. fyzických osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle § 11, 2. k výkonu některých činností fyzických osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím podle § 19 včetně stupně, popřípadě oboru odborného vzdělání a délky a oboru odborné praxe a nejnižšího vzdělání a nejnižší délky praxe v příslušném oboru, i) sazby poplatků za odbornou činnost pověřené organizacepověřené organizace pro jednotlivé činnosti. § 24 Přechodná ustanovení (1) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení podle tohoto zákona a zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána. (2) Platnost oprávnění vydaných Institutem technické inspekce Praha organizacím a podnikajícím fyzickým osobám přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skončí nejpozději uplynutím 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; oprávnění vydaná Technickou inspekcí České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána, nejvýše však po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Technická inspekce České republiky podle opatření Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. listopadu 2009 č. j. 2009/83749 o provedení změny a vydání úplného znění zřizovací listiny státní příspěvkové organizace „Institut technické inspekce Praha“ organizace státního odborného dozoru IČO 00638919 se považuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za pověřenou organizacipověřenou organizaci podle § 5 a 6. (4) Do vydání prováděcího právního předpisu k provedení § 21 písm. a) a b) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se postupuje podle a) částí první, čtvrté, osmé, desáté a čtrnácté vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb., vyhlášky č. 207/1991 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhlášky č. 192/2005 Sb., a b) vyhlášky č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. § 25 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. 2. Čl. III zákona č. 575/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky. 3. Zákon č. 159/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona České národní rady č. 575/1990 Sb. 4. Čl. II a III a příloha k zákonu č. 47/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. 5. Část třetí zákona č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. 6. Čl. I a III zákona č. 124/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7. Část devatenáctá zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního. 8. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 9. Část pátá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti. 10. Část první zákona č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce. 11. Část osmnáctá zákona č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 12. Část první zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb. 13. Část třetí zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. 14. Část druhá zákona č. 264/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona. 15. Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. 16. Části sedmá, devátá a jedenáctá vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. 17. Vyhláška č. 98/1982 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. 18. Vyhláška č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. 19. Vyhláška č. 112/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnost organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. 20. Vyhláška č. 461/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnost organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 112/2005 Sb. 21. Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení. 22. Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti. 23. Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti. 24. Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti. 25. Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických zařízeních). ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ozbrojených silách České republiky § 26 Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 253/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 46/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 11 se za slova „Určená technická zařízení“ doplňují slova „podléhající státnímu odbornému dozoru ministerstva“. 2. V § 2 odst. 11 se slovo „provozována“ nahrazuje slovem „používána“. 3. V § 7 odst. 1 písm. d) větě první se za slova „jejich provozu“ doplňují slova „u ozbrojených sil a právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany“. 4. V § 7 odst. 1 písm. d) bodě 4 se za slova „odborné způsobilosti“ vkládají slova „právnických a podnikajících fyzických osob“. 5. V § 7 odst. 1 písm. d) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „, k plnění nádob plyny a vydávání a odebírání oprávnění k těmto činnostem“. 6. V § 7 odst. 1 písm. d) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „a vydávání a odebírání osvědčení k těmto činnostem“. 7. V části šesté hlavě druhé dílu 2 oddíly 4 a 5 včetně nadpisů zní: „Oddíl 4 Určená technická zařízení § 36 Předpoklady odborné způsobilosti k činnostem s určenými technickými zařízeními (1) Montáž, opravy, revize, zkoušky určených technických zařízení a plnění nádob plyny jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost. To platí i pro podnikající fyzickou osobu, která sama nesplňuje požadavky na odbornou způsobilost. (2) Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních jsou a) dosažení věku 18 let a plná svéprávnost, b) zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem, c) odborné vzdělání v oboru a stupni podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení, d) odborná praxe v délce, oboru a stupni vzdělání podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení a potřebné technické vybavení, e) osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na určených technických zařízeních, provádějí-li revize a zkoušky určených technických zařízení, montáž, opravy určených plynových zařízení nebo obsluhu určených tlakových zařízení - parních a kapalinových kotlů. § 36a Náležitosti oprávnění a osvědčení (1) Náležitosti oprávnění a osvědčení jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, c) sídlo žadatele, d) evidenční číslo oprávnění nebo osvědčení přidělené ministerstvem, e) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědné odborné osoby a dalších osob splňujících předpoklady odborné způsobilosti pro požadovaný rozsah činností na určených technických zařízeních, které budou odpovídat za řádný výkon montáže, oprav, revizí a zkoušek určených technických zařízení, f) činnosti, pro které se oprávnění vydává, a jejich rozsah, g) doba platnosti oprávnění nebo osvědčení. (2) Oprávnění a osvědčení k činnostem na určených technických zařízeních podle § 7 odst. 1 písm. d) bodů 4 a 5 se vydávají na základě písemné žádosti a mají platnost 5 let ode dne vydání. § 36b Kontrola Ministerstvo je oprávněno a) vykonávat kontrolu plnění opatření v oblasti státního dozoru podle § 7 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví osoby provádějící kontrolu, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou, b) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat kontrolované osobě provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí, c) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění; může rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik. § 36c Zánik oprávnění a osvědčení K zániku oprávnění nebo osvědčení dochází dnem a) kdy držitel oprávnění oznámí ministerstvu, že ukončil jakoukoli činnost v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených technických zařízení, b) kdy držitel oprávnění nebo osvědčení zanikne, popřípadě podnikající fyzická osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou, nedojde-li k pokračování živnosti, c) kdy dojde ke zrušení živnostenského oprávnění k jakékoli činnosti v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených technických zařízení, d) k němuž uplyne doba platnosti oprávnění, nebo e) odebrání oprávnění nebo osvědčení ministerstvem, pokud jeho držitel přestane plnit podmínky, za kterých bylo oprávnění nebo osvědčení vydáno. § 36d Ministerstvo stanoví vyhláškou a) vymezení určených technických zařízení používaných s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech, b) pravidla provádění zkoušek určených technických zařízení, c) požadavky na bezpečnost, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci určených technických zařízení, d) případy, ve kterých a kdy provádí prohlídky a zkoušky nebo se zúčastňuje zkoušek na určených technických zařízeních, na základě kterých vydává stanoviska, zda tato zařízení splňují požadavky na zajištění bezpečnosti určených technických zařízení, e) způsob provádění zkoušky z odborné způsobilosti, její obsah a náležitosti dokladu o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti, f) požadavky na 1. způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení, 2. odborné způsobilosti podle jednotlivých druhů určených technických zařízení, jakož i na odbornou způsobilost fyzických osob, které pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby činnosti na určených technických zařízeních vykonávají, g) požadavky kladené na fyzické osoby, které zajišťují odborný výkon činností na určených technických zařízeních podle jednotlivých druhů, pokud jde o jejich montáž, opravy, revize nebo plnění nádob plyny v rozsahu oprávnění ministerstva vůči příslušnému určenému technickému zařízení, h) požadavky kladené na odbornou způsobilost 1. fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních podle § 36 odst. 2, 2. k výkonu některých činností fyzických osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických určených technických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím včetně stupně, popřípadě oboru odborného vzdělání a délky a oboru odborné praxe a nejnižšího vzdělání a nejnižší délky praxe v příslušném oboru. Oddíl 5 Schvalování technické způsobilosti vojenských zbraní a munice a jejich evidence § 36e (1) Technickou způsobilost vojenských zbraní a munice, které byly konstruovány, vyrobeny nebo upraveny pro plnění úkolů ozbrojených sil, schvaluje ministerstvo. (2) Technické prohlídky a zkoušky vojenských zbraní a munice, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, se provádějí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem. (3) Ministerstvo eviduje vojenské zbraně a munici, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, ve vojenském centrálním registru zbraní a munice. Vojenský centrální registr zbraní a munice není veřejně přístupný.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o inspekci práce § 26 Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 285/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. i) a j) a § 5 odst. 1 písm. k) se slova „nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f)“ nahrazují slovy „, zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) nebo odnětí či omezení podle § 7 odst. 1 písm. g)“. 2. V § 7 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) vydat rozhodnutí o odnětí nebo omezení oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, pokud jeho držitel neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku ve stanoveném rozsahu,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 3. V § 8 písm. b) se text „f)“ nahrazuje textem „f) a g)“. 4. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tím, že a) neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku v souvislosti s uváděním do provozu nebo provozem vyhrazených technických zařízení, b) bez oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení provede prohlídku, revizi nebo zkoušku vyhrazeného technického zařízení, pro které je nezbytné být držitelem tohoto osvědčení, c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.“. Poznámky pod čarou č. 64 a 65 se zrušují. 5. V § 20 odst. 2 písm. c) se slova „, jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru“ zrušují. 6. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku vyhrazených technických zařízení tím, že a) neprovede řádně prohlídku, revizi, montáž, opravy nebo zkoušku v souvislosti s uváděním do provozu nebo provozem vyhrazených technických zařízení, b) bez oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení provede prohlídku, revizi, montáž, opravy, rekonstrukci nebo zkoušku vyhrazeného technického zařízení, pro které je nezbytné být držitelem tohoto oprávnění nebo osvědčení, c) v rozporu s § 20 odst. 5 zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nezajistí odstranění zjištěných závad na vyhrazeném technickém zařízení, d) v rozporu s § 20 odst. 2 písm. d) zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nezajistí řádnou obsluhu vyhrazených technických zařízení, e) jako provozovatel vyhrazeného technického zařízení neohlásí havárii v rozporu s § 22 zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.“. 7. V § 33 odst. 2 písm. a) se text „c)“ nahrazuje textem „c) a d)“. 8. V § 33 odst. 2 písm. c) se za text „písm. a)“ vkládá text „a e)“ a slova „, jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru“ se zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci § 27 Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 225/2012 Sb. a zákona č. 88/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo může osvědčení odejmout v případě, že nebylo vydáno v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy. Za vydání osvědčení podle věty první ministerstvo zruší akreditaci akreditované osobě, která takové osvědčení vydala.“. 2. V § 10a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V případě fyzické osoby, jíž byla odborná kvalifikace uznána ve smyslu § 10 odst. 5, se do evidence odborně způsobilých osob zapisují tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, b) adresa bydliště nebo místo trvalého pobytu, c) datum úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušky, pokud je osoba držitelem osvědčení podle § 10 odst. 3, d) číslo osvědčení s datem skončení platnosti osvědčení, pokud je jeho držitelem, e) číslo jednací rozhodnutí o uznání odborné způsobilosti podle § 10 odst. 5.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 3. V § 10a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a odstavce 4 písm. b) a c)“. 4. V § 10a odst. 6 se slova „odstavci 3“ nahrazují slovy „odstavcích 3 a 4“. 5. V § 11 odst. 1 se za slova „technických zařízeních“ doplňují slova „stanovených prováděcím právním předpisem“ a slova „která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců,“ se zrušují. 6. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení § 10 odst. 5 platí obdobně.“. 7. V § 11 se odstavce 4 a 5 zrušují. 8. V § 20 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Ministerstvo zruší akreditaci též v případech, kdy je činnost akreditované podnikající fyzické nebo právnické osoby podle odstavce 1 vykonávána v rozporu s vydaným rozhodnutím o akreditaci, o jeho změně nebo prodloužení, nebo v rozporu s dobrými mravy.“. 9. V § 21 písm. b) bodě 1 se slova „představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců“ nahrazují slovy „vyžadují zvláštní odbornou způsobilost podle § 11“ a na konci textu bodu se slova „vyžadující zvláštní odbornou způsobilost“ zrušují. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 28 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). 2) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu. 5) § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. 6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnic 2006/100/ES, 2013/25/EU, 2013/55/EU, ve znění nařízení č. 1430/2007, č. 755/2008, č. 1137/2008, č. 279/2009, č. 213/2011, č. 623/2012 a ve znění rozhodnutí Komise 2016/790 a 2017/2113. 7) § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb. 8) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. 11) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 251/2021 Sb.	Zákon č. 251/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 6. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 107/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o krajích * ČÁST PÁTÁ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o finanční kontrole * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o registru smluv * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí * ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 20. 6. 2023 (151/2023 Sb.) 251 ZÁKON ze dne 17. června 2021, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje Čl. I Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 66/2007 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 253/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 34/2020 Sb. a zákona č. 113/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a koordinaci využívání fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise“. 2. V § 5 se za slovo „regionů,“ vkládají slova „měst a venkova,“. 3. V § 11 se na začátek vkládá věta „Ministerstvo koordinuje územní zaměření finanční podpory regionálního rozvoje v souladu se Strategií regionálního rozvoje.“. 4. V § 11 větě druhé a v § 13 se slova „finanční prostředky“ nahrazují slovy „peněžní prostředky“. 5. V § 12 odstavec 3 zní: „(3) Strategii rozvoje územního obvodu kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Podléhá-li návrh strategie rozvoje územního obvodu kraje posuzování vlivů koncepce na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, schvaluje ji zastupitelstvo kraje na základě stanoviska k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.“. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje. 6. § 16 až 17 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6a až 6f zrušují. 7. Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17f, které včetně nadpisů znějí: „§ 17a (1) Ministerstvo zabezpečuje spolupráci České republiky s orgány Evropské unie a koordinuje činnosti řídicích orgánů při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské politiky s výjimkou společné zemědělské politiky Evropské unie (dále jen „oblast podpory“) a v oblasti územní spolupráce. Ministerstvo dále koordinuje věcné překryvy a návaznosti při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie. (2) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány v oblasti podpory předkládá vládě ke schválení návrh jednotného národního rámce, kterým se metodicky sjednocují postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním programů těchto fondů. (3) Ministerstvo v oblasti podpory ve spolupráci s řídicími orgány a) navrhuje vládě strategický rámec a priority rozvoje České republiky, b) zajišťuje přípravu, provádění, sledování a vyhodnocování dohody o partnerství uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou komisí o čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblasti podpory (dále jen „Dohoda o partnerství“), c) navrhuje vládě systém pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie, který zahrnuje vymezení operačních programů, řídicích orgánů a věcných rozhraní a návazností mezi operačními programy, d) koordinuje efektivní využívání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a naplňování podmínek a sleduje dodržování průřezových povinností pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, e) identifikuje a vyhodnocuje rizika čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a navrhuje vládě vhodná opatření. (4) Ministerstvo v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise na národní úrovni a v součinnosti s národními kontaktními místy a) sleduje a vyhodnocuje využívání fondů, programů a nástrojů, prosazuje zájmy České republiky v Evropské komisi a navrhuje opatření ke zlepšení využívání fondů, programů a nástrojů, b) navrhuje opatření k harmonizaci pravidel pro poskytování podpory a sleduje a vyhodnocuje věcné překryvy a návaznosti ve spolupráci s řídicími orgány, c) poskytuje metodickou, vzdělávací, informační a propagační podporu při využívání fondů, programů a nástrojů. (5) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány15) v oblasti podpory vydává řídicí akty závazné pro řídicí orgány operačních programů, kterými metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním těchto programů. V případě, že po projednání s řídicími orgány operačních programů v oblasti podpory nebude dosaženo shody mezi Ministerstvem a řídicími orgány operačních programů, rozhodne o rozporech vláda na návrh Ministerstva. § 17b Rada pro fondy Evropské unie (1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu pro fondy Evropské unie (dále jen „Rada“). Předsedou Rady je člen vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda. (2) Rada projednává zejména a) zajištění souladu realizace programů v oblasti podpory s Dohodou o partnerství a se strategickými dokumenty České republiky a Evropské unie, b) přínosy politiky soudržnosti a rybářské politiky Evropské unie pro účely plnění priorit financování Dohody o partnerství, c) věcné překryvy a návaznosti mezi programy spolufinancovanými fondy v oblasti podpory se zaměřením na zajištění synergických efektů, d) návrhy řešení závažných problémů a řízení rizik v programech, systémová opatření nutná pro řádnou a efektivní realizaci politiky soudržnosti a rybářské politiky, e) aktualizace Dohody o partnerství a informace o změnách programů v oblasti podpory spojených se změnami platného rozdělení peněžních prostředků mezi programy, f) opatření v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise podle § 17a odst. 4. (3) Rozdělení peněžních prostředků v oblasti podpory mezi operačními programy a návrhy případných změn platného rozdělení peněžních prostředků schvaluje vláda na návrh Ministerstva po předchozím projednání v Radě. § 17c Řídicí orgán a zprostředkující subjekt (1) V oblasti podpory je poskytovatelem dotace nebo návratné finanční výpomoci z fondů Evropské unie podle zvláštních právních předpisů17) řídicí orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), nebo jiná řídicím orgánem písemně pověřená právnická osoba nebo organizační složka státu. (2) Řídicí orgány podle odstavce 1 poskytují Ministerstvu na jeho výzvu podklady potřebné pro naplňování cílů Dohody o partnerství. (3) V oblasti podpory řídicí orgán vydává řídicí akty, kterými stanovuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, kontrolou, monitorováním a vyhodnocením operačního programu. Tyto řídicí akty jsou pro zprostředkující subjekt13) závazné. § 17d (1) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Zlín a hlavní město Praha zpracovávají a provádějí územní strategie a mohou za tímto účelem uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo. (2) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha zpracovávají a naplňují udržitelné městské strategie18). Za tímto účelem mohou uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo. (3) Řídicí orgán15), s výjimkou řídicího orgánu Operačního Programu Praha - pól růstu, pověří města uvedená v odstavci 2 funkcí zprostředkujícího subjektu. Funkci zprostředkujícího subjektu vykonávají města uvedená v odstavci 2 v přenesené působnosti. Věcná působnost při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu je vázána vždy na udržitelnou městskou strategii18), za jejíž provádění je každé z pověřených měst uvedených v odstavci 2 odpovědné, a zahrnuje výběr operací. O výběru operací vydává pro účely řízení o poskytnutí dotace závazné stanovisko. (4) K pověření měst podle odstavce 3 dochází uzavřením veřejnoprávní smlouvy20), která upraví také vztahy mezi řídicím orgánem a městem pověřeným výkonem funkce zprostředkujícího subjektu včetně způsobu financování. K souhlasu s uzavřením každé z těchto smluv a k řešení sporů z nich vzniklých je příslušný ministr stojící v čele ministerstva pověřeného řízením operačního programu, které je stranou této smlouvy. (5) Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odstavce 3. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu. § 17e Monitorovací systém (1) Monitorovací systém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16) (dále jen „monitorovací systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Ministerstvo. Monitorovací systém slouží v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce pro vzájemnou komunikaci subjektů implementační struktury a pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s a) přípravou a naplňováním Dohody o partnerství, b) přípravou a uplatňováním finančních, programových, popřípadě jiných nástrojů vymezených metodickými dokumenty Ministerstva. (2) Monitorovací systém se využívá v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce také pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících s a) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním operačních programů, b) vyhlašováním výzev k podávání žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, c) podáváním žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů, d) doručováním rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jakož i dalších dokumentů, které se doručují žadateli nebo příjemci, e) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním projektů v průběhu jejich celého životního cyklu včetně vymezené doby udržitelnosti, f) plánováním a řízením kontrol programů a projektů. (3) Monitorovací systém se nevyužívá pro oblast Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s výjimkou strategií komunitně vedeného místního rozvoje. (4) Dokument podle odstavce 2 písm. d) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup k dokumentu. (5) Nepřihlásí-li se do monitorovacího systému žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do monitorovacího systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li zvláštní právní předpis náhradní doručení. (6) Původcem dokumentů v monitorovacím systému podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu je oprávněný uživatel systému. Monitorovací systém je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v monitorovacím systému za splněnou. Správce monitorovacího systému vykonává povinnosti původce při provádění výběru archiválií podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, pokud se týká dokumentů uložených v monitorovacím systému. Výběr archiválií provádí Národní archiv. § 17f Pro účely sledování osob podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie je zřízen informační systém Evropského sociálního fondu, který je veřejným informačním systémem veřejné správy, a jehož správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje o osobách podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jsou z informačního systému Evropského sociálního fondu předávány do monitorovacího systému.“. 8. § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, c) datum narození, d) pohlaví, e) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, f) rodné číslo, g) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození, d) rodné číslo, e) pohlaví, f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky. (4) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby. (5) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro potřeby vedení evidence podpořených osob v informačním systému Evropského sociálního fondu podle § 17f využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů. (6) Z údajů podle odstavců 1 až 5 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. 9. V nadpisu § 18h se slovo „finančními“ nahrazuje slovem „peněžními“. 10. V § 18h se slovo „finančních“ nahrazuje slovem „peněžních“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava a Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko se zrušují uplynutím dne 31. prosince 2021. Jejich právním nástupcem je Česká republika. 2. Veškerý majetek a všechna práva a povinnosti Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen „Regionální rada“) uvedených v bodu 1 přecházejí dnem následujícím po dni jejich zrušení na Českou republiku. Dnem následujícím po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1 vstupuje Česká republika do všech práv a povinností z právních vztahů Regionálních rad uvedených v bodu 1. Hospodaření s majetkem, který na Českou republiku přešel podle věty první, přísluší Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“). V právních vztazích, do nichž vstoupila Česká republika podle věty druhé, jedná jejím jménem Ministerstvo. 3. Jsou-li součástí majetku Regionální rady uvedené v bodu 1 nemovité věci evidované v katastru nemovitostí nebo věcná práva k nim, zapíše se změna těchto práv do katastru nemovitostí na základě prohlášení Ministerstva, které obsahuje označení práv, která na Českou republiku přešla, a označení nemovitých věcí, kterých se tato práva týkají, údaji podle katastrálního zákona. Současně Ministerstvo ohlásí svou příslušnost hospodařit s nemovitými věcmi podle bodu 2 věty třetí nebo oprávnění jednat jménem České republiky v právních vztazích podle bodu 2 věty poslední. 4. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce v Regionální radě uvedené v bodu 1 přecházejí dnem následujícím po dni jejího zrušení z Regionální rady uvedené v bodu 1 na Českou republiku a výkon těchto práv a povinností přechází na Ministerstvo. 5. Pro vznik služebního poměru zaměstnanců Regionální rady uvedené v bodu 1 podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o státní službě“) se použijí § 190 až 195, § 196 a 197, § 200 a 201 zákona o státní službě obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne následujícího po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1 a že bude použita aktuální systemizace pro příslušný kalendářní rok. Ke dni vzniku služebního poměru příslušný služební orgán rozhodne o výši platu podle části deváté zákona o státní službě. Pro účely započítání praxe, s výjimkou odměňování, zaměstnanců Regionální rady uvedené v bodu 1 podle zákona o státní službě se použije § 17 odst. 7 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona. 6. Česká republika vstupuje namísto Regionálních rad uvedených v bodu 1 do všech soudních, správních a jiných řízení zahájených přede dnem jejich zrušení. V řízeních, do nichž vstoupila Česká republika podle věty první, jedná jménem České republiky Ministerstvo, nestanoví-li jiný zákon jinak. 7. Finanční kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, u příjemců dotace z Regionálního operačního programu v programovém období 2007–2013 vykonává od prvního dne následujícího po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1 Ministerstvo. 8. Působnost Regionálních rad uvedených v bodu 1 podle § 16 odst. 3 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona, přechází dnem následujícím po dni jejich zrušení na Ministerstvo. 9. Pro účely sestavení účetní závěrky Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené ke dni jejího zrušení se podpisovým záznamem statutárního orgánu Regionální rady uvedené v bodu 1 připojovaného k účetní závěrce rozumí podpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni. 10. Účetní závěrku Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavenou ke dni jejího zrušení a Pomocný analytický přehled sestavený ke dni 31. prosince 2021 předá Ministerstvo do centrálního systému účetních informací státu do 25. února 2022. 11. Schvalování účetní závěrky Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené ke dni jejího zrušení provede Ministerstvo prostřednictvím nejméně tříčlenného orgánu do 30. dubna 2022. Informaci o schválení nebo neschválení účetní závěrky Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené ke dni jejího zrušení, včetně souvisejících informací, předá Ministerstvo do centrálního systému účetních informací státu do 31. května 2022. 12. Při výkonu působnosti Regionální rady vykonávané hlavním městem Prahou podle § 16 odst. 6 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona. Působnost rady hlavního města Prahy a zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 16e odst. 1 a 3 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona, zůstává zachována i po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1. 13. Právní vztahy vzniklé podle § 18 odst. 14 až 17 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2021, a právní jednání a následky z nich vzniklé, se posuzují podle zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 7 tohoto zákona. 14. Finanční výkazy za Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené k 31. prosinci 2021 předá Ministerstvo do centrálního systému účetních informací státu v termínu stanoveném vyhláškou č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů. 15. Roční údaje o poskytnutých garancích za Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené ke dni 31. prosince 2021 předá Ministerstvo do centrálního systému účetních informací státu v termínu stanoveném zákonem č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění pozdějších předpisů. 16. Pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Ministerstvo zpracuje podklad za Regionální rady uvedené v bodu 1 za kalendářní rok 2021 podle vyhlášky č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů. 17. Řídicí orgán odpovědný za provádění Programu rozvoje venkova v programovém období 2014–2020 postupuje podle zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o účetnictví Čl. III V § 1 odst. 3 větě poslední zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se slova „Regionální rady regionů soudržnosti,“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. IV Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 39/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 1 písm. f) se slova „příjem České národní banky,“ zrušují. 2. V § 19 odst. 1 písmeno u) zní: „u) příjem České národní banky,“. Poznámka pod čarou č. 124 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 3. V § 19b odst. 2 písm. b) bodu 3 se slovo „institucí,“ nahrazuje slovy „institucí nebo“ a slova „nebo Regionální radou regionu soudržnosti“ se zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o krajích Čl. V V § 35 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 231/2002 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 99/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až x) se označují jako písmena f) až w). ČÁST PÁTÁ Změna rozpočtových pravidel Čl. VI Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb. zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. h) bodu 6 se slovo „závodního“ zrušuje. 2. V § 3 písm. h) se bod 12 zrušuje. Dosavadní body 13 až 18 se označují jako body 12 až 17. 3. V § 7 odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až z) se označují jako písmena k) až y). 4. V § 7 odst. 2 se slova „l) až n)“ nahrazují slovy „k) až m)“. 5. V § 7 odst. 5 úvodní části ustanovení se text „w)“ nahrazuje textem „v)“. 6. V § 8 odst. 1 se slova „ , Regionálními radami regionů soudržnosti“ zrušují. 7. V § 8 odst. 3 větě druhé se slova „ , Regionální rady regionů soudržnosti“ zrušují. 8. V § 14 odst. 7 se slova „nebo Regionální rady regionu soudržnosti“, „nebo Regionální rada regionu soudržnosti“, „nebo Regionální radu regionu soudržnosti“ a „nebo Regionální radě regionu soudržnosti“ zrušují. 9. V nadpisu hlavy IV se slova „ , DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A REGIONÁLNÍCH RAD REGIONŮ SOUDRŽNOSTI“ nahrazují slovy „A DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ“. 10. V nadpisu § 20 se slova „ , dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti“ nahrazují slovy „a dobrovolných svazků obcí“. 11. V § 20 odst. 1 větě druhé se slova „ , Regionálních rad regionů soudržnosti“ zrušují. 12. V § 20 odst. 4 větě první se slova „Regionální rady regionů soudržnosti,“ zrušují, ve větě třetí se slovo „fondy,“ nahrazuje slovy „fondy a“ a slova „a Regionální rady regionů soudržnosti“ se zrušují a ve větě páté se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a Regionální rady regionů soudržnosti“ se zrušují. 13. V § 29 odst. 3 se slova „Regionálních rad regionů soudržnosti,“ zrušují. 14. V § 30 odst. 1 větě první se slova „ , Regionálními radami regionů soudržnosti“ zrušují. 15. V § 30 odst. 2 větě první se slova „ , Regionální rady regionů soudržnosti“ zrušují a ve větě třetí se slova „ , hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti“ nahrazují slovy „a hlavní město Praha“. 16. V § 30 odst. 3 se slova „ , Regionálních rad regionů soudržnosti“ zrušují. 17. V § 33 odst. 7 se slova „15, 17 a 18“ nahrazují slovy „14, 16 a 17“. 18. V § 33 odst. 8 větě první se slova „14 a 16“ nahrazují slovy „13 a 15“, ve větě druhé se slova „15, 17 a 18“ nahrazují slovy „14, 16 a 17“ a ve větě třetí se slova „17 a 18“ nahrazují slovy „16 a 17“. 19. V § 33 odst. 9 větě první se slova „14 a 16“ nahrazují slovy „13 a 15“. 20. V § 33 odst. 11 větě první se slova „14 a 16 až 18“ nahrazují slovy „13 a 15 až 17“ a ve větě poslední se slova „17 a 18“ nahrazují slovy „16 a 17“. 21. V § 36 odstavec 8 zní: „(8) Státní dluh tvoří státní finanční pasiva uvedená v odstavci 7 písm. a) až d) zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. Státní dluh v cizí měně se oceňuje kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro daný výkazní den, avšak s výjimkou státního dluhu, s nímž souvisí úhrada jmenovité hodnoty nebo jistiny finančních derivátů, kdy korunová hodnota tohoto dluhu musí odpovídat smluvnímu měnovému kurzu.“. 22. V § 44 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) neuhrazení peněžních prostředků, které byly za příjemce dotace uhrazeny ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie; za den, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, se považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu státního rozpočtu.“. 23. V § 44 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) prostředky uhrazené ze státního rozpočtu za příjemce dotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie,“. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k). 24. V § 44 odst. 3 písm. c) se text „i)“ nahrazuje textem „j)“. 25. V § 44 odst. 3 písm. d) se text „j)“ nahrazuje textem „k)“. 26. V § 44a odst. 1 písm. a) bodu 1 se text „i)“ nahrazuje textem „j)“. 27. V § 44a odst. 3 písm. a) se text „písm. j)“ nahrazuje textem „písm. k)“ a slova „nebo j)“ se nahrazují slovy „ , j) nebo k)“. 28. V § 44a odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) v případě podle § 44 odst. 1 písm. l) částku, která odpovídá výši peněžních prostředků, které byly uhrazeny ze státního rozpočtu za příjemce dotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 29. V § 44a se na konci textu odstavce 12 doplňují slova „nebo odvodu peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. i)“. 30. V § 44a odst. 13 písmeno a) zní: „a) podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení,“. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Pro státní závěrečný účet za rok 2021 se použije § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části páté čl. VI tohoto zákona. 2. Údaje pro vypracování státního závěrečného účtu za rok 2021 předloží za Regionální rady regionů soudržnosti Ministerstvo pro místní rozvoj. 3. Samostatné běžné účty závodního stravování se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za samostatné běžné účty stravování. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. VIII Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se odstavec 4 zrušuje. 2. V § 10 odst. 1 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje. 3. § 11a a 17a se včetně nadpisů zrušují. 4. V § 22 odst. 11 písmeno b) zní: „b) v případě peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti finanční úřad.“. 5. V § 22 odst. 12 se věta druhá zrušuje. 6. V § 22 odstavec 14 zní: „(14) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň, v případě odvodu a penále uloženého a) podle odstavce 9 a odstavce 11 písm. a) orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl; o prominutí nebo částečném prominutí rozhoduje poskytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků25), b) podle odstavce 11 písm. b) Generální finanční ředitelství; žádost o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále se podává prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil.“. 7. V § 22 se za odstavec 14 vkládá nový odstavec 15, který zní: „(15) Žádost o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne a) podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení, b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení, c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.“. Dosavadní odstavce 15 a 16 se označují jako odstavce 16 a 17. 8. V § 22 se doplňuje odstavec 18, který zní: „(18) Orgán Finanční správy České republiky poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti.“. 9. V § 22a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ , městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti“ nahrazují slovy „nebo městská část hlavního města Prahy“. 10. V § 22a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 11. V § 22a odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 12. V § 22b odst. 2 se slova „Regionální rada regionu soudržnosti,“ zrušují. 13. V § 28 odst. 13 větě první se slova „ , z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti“ zrušují. 14. V § 28 odst. 15 se slova „ , k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti“ zrušují. Čl. IX Přechodná ustanovení 1. Řízení nebo jiné postupy při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně v případě dotace poskytnuté z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti, které byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2022, se dokončí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2022. 2. Řízení nebo jiné postupy podle bodu 1 zahájené u úřadu Regionální rady regionu soudržnosti dokončí finanční úřad. 3. Řízení nebo jiné postupy podle bodu 1 vztahující se k prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně a penále zahájené u úřadu Regionální rady regionu soudržnosti dokončí Generální finanční ředitelství. 4. Řízení nebo jiné postupy podle bodu 1 zahájené u Ministerstva financí dokončí Ministerstvo financí i v případech, kdy jeho působnost přechází ode dne 1. ledna 2022 na orgány Finanční správy České republiky. Pokud je proti rozhodnutí Ministerstva financí, které vzešlo z řízení nebo jiných postupů podle věty první, podána žaloba, je žalovaným Ministerstvo financí. Pokud soud toto rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení, dokončí řízení Ministerstvo financí. Pokud je proti rozhodnutí soudu vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva financí podle věty druhé podána kasační stížnost, je účastníkem řízení o kasační stížnosti Ministerstvo financí. Přezkoumání rozhodnutí Ministerstva financí podle věty druhé nařídí úřední osoba stojící v čele Ministerstva financí na základě návrhu jí ustanovené komise; přezkoumání rozhodnutí provede Ministerstvo financí jako správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni. 5. Spisy úřadu Regionální rady regionu soudržnosti vztahující se ke správě odvodů za porušení rozpočtové kázně v případě dotace poskytnuté z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti převezme Ministerstvo pro místní rozvoj. 6. Jsou-li v rozhodnutích nebo jiných písemnostech vydaných při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně v případě dotace poskytnuté z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti uvedeny úřad Regionální rady regionu soudržnosti nebo Ministerstvo financí, rozumí se jimi orgány Finanční správy České republiky nebo Ministerstvo financí, příslušné ode dne 1. ledna 2022. 7. Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejní veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci z rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti a jejich dodatky způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud ke dni 31. prosince 2021 nebyla dodržena doba 3 let podle § 10d odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o finanční kontrole Čl. X V § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 138/2006 Sb., se slova „ , Regionálních rad regionů soudržnosti“ zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí Čl. XI Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „ , dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti“ nahrazují slovy „a dobrovolných svazků obcí“. 2. V § 11 se slova „ , u dobrovolného“ nahrazují slovy „a u dobrovolného“ a slova „a u Regionální rady regionu soudržnosti s jejím předsedou“ se zrušují. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákoníku práce Čl. XII Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb. a zákona č. 285/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 109 odst. 3 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“. 2. V § 109 odst. 3 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 109 odst. 3 se písmeno f) zrušuje. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. XIII V § 4 odst. 3 písm. c) a v § 10 odst. 3 písm. a) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, se slova „ , hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti“ nahrazují slovy „a hlavního města Prahy“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o státní službě Čl. XIV Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 54 odst. 3 se za slovo „radě“ vkládají slova „regionu soudržnosti (dále jen „regionální rada“)“. 2. V § 55 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f). 3. V § 57 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f). ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o registru smluv Čl. XV Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 249/2017 Sb., zákona č. 177/2019 Sb. a zákona č. 484/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena g) až m). 2. V § 3 odst. 2 písm. e) a v § 5 odst. 6 se slova „k), l), m) nebo n)“ nahrazují slovy „j), k), l) nebo m)“. 3. V § 3 odst. 2 písm. q) a v § 7 odst. 3 větách první a druhé se slova „k) nebo n)“ nahrazují slovy „j) nebo m)“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti Čl. XVI Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 207/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena j) až l). 2. V § 7 odst. 2 se text „l)“ nahrazuje textem „k)“. 3. V § 7 odst. 3 větě první a v § 19 odst. 3 se text „m)“ nahrazuje textem „l)“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí Čl. XVII Zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena h) až j). 2. V § 3 odst. 1 se text „j)“ nahrazuje textem „i)“. 3. V § 4 odst. 1, § 7 odst. 1 větě druhé a v § 8 odst. 2 se text „k)“ nahrazuje textem „j)“. 4. V § 5 odst. 1 větě první se slova „h) a k)“ nahrazují slovy „g) a j)“. 5. V § 6 odst. 1 větě první se slova „g), i) a k)“ nahrazují slovy „h) a j)“. 6. V § 8 odst. 1 se text „j)“ nahrazuje textem „i)“. 7. V § 8 odst. 3 se slova „b) a f) až h)“ nahrazují slovy „b), f), g) a j)“. 8. V § 8 odst. 4 se slova „g) a i)“ nahrazují slovy „h) a j)“. ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2021, s výjimkou části první čl. I bodu 6 a částí druhé až čtrnácté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 252/2021 Sb.	Zákon č. 252/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 108/2021 * Čl. I - Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb., zákona č. 140/2016 S * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2022 252 ZÁKON ze dne 1. června 2021, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb., zákona č. 140/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 301/2017 Sb. a zákona č. 228/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 2 se slova „10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky, nejméně však“ zrušují. 2. V § 10 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „vozidla“ vkládají slova „ , není-li dále stanoveno jinak,“. 3. V § 10 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Bylo-li motorové vozidlo zakoupeno před podáním žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku a cena, za kterou bylo zakoupeno, byla nižší, než by byla výše příspěvku na zvláštní pomůcku určená podle odstavce 5, stanoví krajská pobočka Úřadu práce výši příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla ve výši ceny, za kterou bylo motorové vozidlo zakoupeno.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 4. V § 22 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zletilou osobu může v řízení o nároku podle tohoto zákona zastupovat člen domácnosti, který je k tomu oprávněn podle občanského zákoníku.“. 5. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní: „§ 24a Rozhodnutí o zastavení nebo obnovení výplaty příspěvku na mobilitu (1) O rozhodnutí o zastavení nebo obnovení výplaty příspěvku na mobilitu podle § 15 odst. 4 se učiní pouze záznam do spisu a oprávněná osoba se o něm písemně vyrozumí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu. (2) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bude vyhotoveno písemně a oznámeno oprávněné osobě, jestliže o to požádá ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno písemné vyrozumění podle odstavce 1. Nepožádá-li oprávněná osoba o vyhotovení písemného rozhodnutí podle věty první, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty.“. 6. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na zvláštní pomůcku, popřípadě zvláštní příjemce je povinen a) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce skutečnosti rozhodné pro stanovení povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle § 12, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne vzniku této skutečnosti, b) na výzvu krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro posouzení vzniku povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle § 12, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta. Nebudou-li na základě výzvy tyto skutečnosti prokázány, vzniká povinnost příspěvek na zvláštní pomůcku vrátit; ustanovení § 12 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena.“. 7. V § 35 odst. 3 věta první zní: „Pro účely řízení o přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením požádá krajská pobočka Úřadu práce příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace podle § 34b odst. 1 žadatele o tento průkaz; při rozhodování o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením vychází krajská pobočka Úřadu práce z tohoto posudku.“. 8. V § 35 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro účely vydání průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavce 6, u žadatelů, kterým na něj vznikl trvalý nárok, pouze z důvodu skončení doby jeho platnosti jako veřejné listiny podle odstavce 7, se posouzení okresní správy sociálního zabezpečení dle věty první nevyžaduje.“. 9. V § 35 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Bez časového omezení se u osob starších 18 let věku vydávají rozhodnutí v případech uvedených v příloze č. 4 prováděcího předpisu30), a to v bodě 1 písm. b), v bodě 2 písm. a), b), d), e), j), k) a l) a v bodě 3 písm. a), b), c), e), j), k), l), m) a n). To nevylučuje vydání rozhodnutí bez časového omezení také u jiných zdravotních stavů uvedených v příloze č. 4 prováděcího předpisu30).“. Poznámka pod čarou č. 30 zní: „30) Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 35 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Krajská pobočka Úřadu práce 90 dní před koncem platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny písemně informuje jeho držitele o končící platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením.“. 11. V příloze v části I. se na konci bodu 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) těžká demence s neschopností chůze a odkázaností na mechanický vozík, pokud byl vozík osobě předepsán příslušným lékařem a schválen revizním lékařem zdravotní pojišťovny, nebo těžká demence provázená těžkým syndromem geriatrické křehkosti a imobility prokázané geriatrickým vyšetřením.“. 12. V příloze v části I. se na konci bodu 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými závažnými a objektivně prokázanými projevy autoagrese nebo heteroagrese přetrvávajícími i přes zavedenou léčbu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 261/2021 Sb.	Zákon č. 261/2021 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci Vyhlášeno 9. 7. 2021, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 113/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní památkové péči * ČÁST TŘETÍ - Změna horního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o geologických pracích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o právu petičním * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o místních poplatcích * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o obecní policii * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o Státním fondu kultury České republiky * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna notářského řádu * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o užitných vzorech * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o Ústavním soudu * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o dráhách * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o neperiodických publikacích * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o státní statistické službě * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna lesního zákona * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o advokacii * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna veterinárního zákona * ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona o zajišťování obrany České republiky * ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o cestovních dokladech * ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o Veřejném ochránci práv * ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna tiskového zákona * ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o námořní plavbě * ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury * ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy * ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy * ČÁST ŠEDESÁTÁ - Změna zákona o obcích * ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o krajích * ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna plemenářského zákona * ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o ochraně průmyslových vzorů * ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o Státním fondu podpory investic * ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ - Změna krizového zákona * ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu * ČÁST SEDMDESÁTÁ - Změna zákona o Probační a mediační službě * ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení * ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna energetického zákona * ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí * ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o podpoře sportu * ČÁST OSMDESÁTÁ - Změna zákona o veřejných sbírkách * ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna exekučního řádu * ČÁST OSMDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže * ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 196/2009 Sb. * ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna vodního zákona * ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o pohřebnictví * ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna knihovního zákona * ČÁST OSMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o finanční kontrole * ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o myslivosti * ČÁST DEVADESÁTÁ - Změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení * ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o obalech * ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o církvích a náboženských společnostech * ČÁST DEVADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o integrované prevenci * ČÁST DEVADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o zbraních * ČÁST DEVADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST DEVADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském * ČÁST DEVADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o válečných veteránech * ČÁST DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o finančním arbitrovi * ČÁST STÁ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní * ČÁST STO PRVNÍ - Změna transplantačního zákona * ČÁST STO DRUHÁ - Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin * ČÁST STO TŘETÍ - Změna zákona o zoologických zahradách * ČÁST STO ČTVRTÁ - Změna zákona o Antarktidě * ČÁST STO PÁTÁ - Změna zákona o ochranných známkách * ČÁST STO ŠESTÁ - Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace * ČÁST STO SEDMÁ - Změna zákona o místním referendu * ČÁST STO OSMÁ - Změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty * ČÁST STO DEVÁTÁ - Změna zákona o rybářství * ČÁST STO DESÁTÁ - Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy * ČÁST STO JEDENÁCTÁ - Změna zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory * ČÁST STO DVANÁCTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST STO TŘINÁCTÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě * ČÁST STO ČTRNÁCTÁ - Změna školského zákona * ČÁST STO PATNÁCTÁ - Změna branného zákona * ČÁST STO ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST STO SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST STO OSMNÁCTÁ - Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích * ČÁST STO DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti * ČÁST STO DVACÁTÁ - Změna zákona o ověřování * ČÁST STO DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí * ČÁST STO DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST STO DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST STO DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o střetu zájmů * ČÁST STO DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST STO DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o vyvlastnění * ČÁST STO DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST STO DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory * ČÁST STO TŘICÁTÁ - Změna zákona o léčivech * ČÁST STO TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí * ČÁST STO TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě * ČÁST STO TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů * ČÁST STO TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST STO TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST STO TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST STO TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití * ČÁST STO TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o krajském referendu * ČÁST STO TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání * ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu * ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením * ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o evropské občanské iniciativě * ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů * ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o audiovizi * ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu * ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o obětech trestných činů * ČÁST STO PADESÁTÁ - Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních * ČÁST STO PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o státním občanství České republiky * ČÁST STO PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna katastrálního zákona * ČÁST STO PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o kybernetické bezpečnosti * ČÁST STO PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST STO PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o prevenci závažných havárií * ČÁST STO PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o hazardních hrách * ČÁST STO PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST STO PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich * ČÁST STO PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna atomového zákona * ČÁST STO ŠEDESÁTÁ - Změna zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce * ČÁST STO ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení * ČÁST STO ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 424/2010 Sb. * ČÁST STO ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o elektronické identifikaci * ČÁST STO ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST STO ŠEDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o právu na digitální služby * ČÁST STO ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 47/2020 Sb. * ČÁST STO ŠEDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o odpadech * ČÁST STO ŠEDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů * ČÁST STO ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST STO SEDMDESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 261 ZÁKON ze dne 1. června 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. I V zákoně č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 264/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se § 13a zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státní památkové péči Čl. II V zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se § 43a zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna horního zákona Čl. III V zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 88/2021 Sb., se § 42 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. IV V zákoně č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 451/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 91/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se § 46a zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o geologických pracích Čl. V V zákoně č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se § 18 zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o právu petičním Čl. VI V zákoně č. 85/1990 Sb., o právu petičním, se za § 6 vkládá nový § 6a, který zní: „§ 6a (1) Ministerstvo vnitra umožní k sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu využít jím vytvořený nástroj pro sestavování elektronických petic (dále jen „nástroj“). (2) Podpis občana pod peticí se v nástroji nahrazuje prohlášením o podpoře petice potvrzeným občanem s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná. (3) Údaje vedené v nástroji o petici a o počtu podpisů občanů pod peticí jsou veřejně přístupné. (4) Ministerstvo vnitra umožní tomu, kdo petici v nástroji sestavil, obstarat si elektronický výpis ze zápisu o petici obsaženého v nástroji. Elektronický výpis obsahuje údaje o občanech, kteří petici svým podpisem podpořili, stanovené v ustanovení § 4 odst. 1 a údaje stanovené pro podpisové archy v ustanovení § 4 odst. 2. (5) Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že petice sestavená v nástroji odporuje ustanovení § 1 odst. 3 nebo 4, neumožní další využití nástroje k opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu a vyrozumí o tom prostřednictvím nástroje toho, kdo petici v nástroji sestavil.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd Čl. VII V zákoně č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 211/2013 Sb., se § 23c zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích Čl. VIII V zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 207/2000 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 196/2017 Sb., se § 64 včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o místních poplatcích Čl. IX V zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 174/2012 Sb., zákona č. 266/2015 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 278/2019 Sb., zákona č. 543/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se § 16 zrušuje. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích Čl. X V zákoně č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 544/1991 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 345/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 15a zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa Čl. XI V zákoně č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 1a zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky Čl. XII Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 367/2017 Sb. a zákona č. 113/2018 Sb., se mění takto: 1. § 1a se zrušuje. 2. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „§ 4a (1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona10), a to v rozsahu a) jméno a příjmení či název příjemce, b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, c) obec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu, d) výše poskytnutých prostředků a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena, e) účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu, f) datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků, g) informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení výplaty, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká. (2) Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí prostředků, nevydává-li se rozhodnutí, pak do 7 dnů od účinnosti právního jednání, kterým se prostředky poskytují. V případě podle odstavce 1 písm. g) se informace zveřejní do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. (3) Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní. 10) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.“. Čl. XIII Přechodné ustanovení Fond je povinen do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona zveřejnit způsobem uvedeným v § 4a informace o všech finančních prostředcích poskytnutých po 1. lednu 2018. Tyto informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Čl. XIV Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 170/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 345/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 303/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 8 se odstavec 8 zrušuje. 2. V § 9 odst. 3 písm. a) se část věty za středníkem včetně středníku a včetně poznámky pod čarou č. 1 zrušuje. 3. § 19m se zrušuje. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Čl. XV V zákoně č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného v částce 116/ 1992 Sb., zákona č. 254/1995 Sb., zákona č. 422/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb., se § 9a zrušuje. ČÁST PATNÁCTÁ Změna živnostenského zákona Čl. XVI V § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 289/2017 Sb., se odstavce 11 až 16 zrušují. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků Čl. XVII V zákoně č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 196/2017 Sb., se § 16a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o obecní policii Čl. XVIII Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 248/2017 Sb. a zákona č. 261/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 11a odst. 1 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno d). 2. V § 11a se odstavce 3 až 7 zrušují. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 12 odst. 1 se za slovo „přiděleno,“ vkládá slovo „a“ a slova „a v případě potřeby také sdělení dalších údajů podle § 11a odst. 2 až 5“ se zrušují. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. XIX Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb. a zákona č. 540/2020 Sb., se mění takto: 1. § 11a se zrušuje. 2. V § 85 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy“. 3. V § 85 odst. 4 úvodní části ustanovení se na konci textu věty první doplňují slova „ ; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o bankách Čl. XX Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb. a zákona č. 174/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 38ae se odstavce 2 a 4 až 7 zrušují. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 2. V § 38af odst. 2 písm. f) se slova „elektronicky čitelných“ zrušují. 3. V § 38af se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) číslo a platnost oprávnění k pobytu, l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.“. 4. V § 38af se odstavce 7 a 8 zrušují. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. XXI V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se § 75a zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o Státním fondu kultury České republiky Čl. XXII Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 188/2016 Sb., se mění takto: 1. § 6a se zrušuje. 2. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „§ 11a (1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona5), a to v rozsahu a) jméno a příjmení či název příjemce, b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, c) obec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu, d) výše poskytnutých prostředků a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena, e) účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu, f) datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků, g) informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení výplaty, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká. (2) Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí prostředků, nevydává-li se rozhodnutí, pak do 7 dnů od účinnosti právního jednání, kterým se prostředky poskytují. V případě podle odstavce 1 písm. g) se informace zveřejní do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. (3) Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní. 5) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.“. Čl. XXIII Přechodné ustanovení Fond je povinen do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona zveřejnit způsobem uvedeným v § 11a informace o všech finančních prostředcích poskytnutých po 1. lednu 2018. Tyto informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu Čl. XXIV V zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 184/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se § 18b zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna notářského řádu Čl. XXV Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 7/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb., se mění takto: 1. Nadpis části desáté zní: „OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ“. 2. V části desáté se oddíl 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zrušuje. Dosavadní oddíly 2 a 3 se označují jako oddíly 1 a 2. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o užitných vzorech Čl. XXVI V zákoně č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 196/2017 Sb., se § 20b včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Čl. XXVII V § 23a zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 157/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se odstavce 7 až 10 a 12 a 13 zrušují. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 7 a dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 8. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. XXVIII V zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 161/2021 Sb., se § 27a zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů Čl. XXIX V zákoně č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění zákona č. 157/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se § 7a včetně poznámky pod čarou č. 16a zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Čl. XXX Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 104/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 461/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 15 se odstavce 4 a 5 včetně poznámek pod čarou č. 10d až 10f zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 4 až 7. 2. V § 15 odst. 5 se číslo „6“ nahrazuje číslem „4“. 3. § 15a se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o Ústavním soudu Čl. XXXI Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 173/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 25a odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , rodné příjmení“. 2. V § 25a odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) pohlaví,“. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h). 3. V § 25a odst. 2 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí: „h) omezení svéprávnosti, i) rodinný stav nebo registrované partnerství,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno j). ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. XXXII Ustanovení § 12j zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 293/2013 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., zní: „§ 12j Pro účely zákona o základních registrech se Úřad evropského veřejného žalobce považuje za orgán veřejné moci, vůči němuž plní roli ústředního správního úřadu ministerstvo; údaje v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností, které mají být vyjádřeny referenční vazbou, se ve vztahu k Úřadu evropského veřejného žalobce takto uvádějí pouze tehdy, jsou-li v základních registrech uvedeny.“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. XXXIII V zákoně č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 45b zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty Čl. XXXIV V zákoně č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 80/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 5a zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o silniční dopravě Čl. XXXV V zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se § 34c zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o dráhách Čl. XXXVI V zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 313/2019 Sb., zákona č. 367/2019 Sb. a zákona č. 115/2020 Sb., se § 54a zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. XXXVII Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 42/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 261/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto: 1. § 2a se zrušuje. 2. V § 11aa se odstavec 3 zrušuje. 3. V § 15a odst. 3 se slova „uvedených v § 2a“ zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o neperiodických publikacích Čl. XXXVIII V zákoně č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 5b zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o státní statistické službě Čl. XXXIX Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 332/2020 Sb., se mění takto: 1. § 9a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5e, 5g, 5h a 5j zrušuje. 2. V § 19a odst. 3 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 8a zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o vnitrozemské plavbě Čl. XL V zákoně č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 135/2019 Sb. a zákona č. 44/2020 Sb., se § 48a zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XLI Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 580/2020 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 63 odst. 3 se věty druhá a třetí včetně poznámek pod čarou č. 3a, 19a a 60 zrušují. 2. V § 63 odst. 3 se slova „Státní orgány a další právnické“ nahrazují slovem „Právnické“. 3. V § 63 se odstavce 5 až 11 zrušují. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 5. ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna lesního zákona Čl. XLII V § 47 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 62/2017 Sb., se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o advokacii Čl. XLIII Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se mění takto: 1. § 25a zní: „§ 25a (1) Prohlášením o pravosti podpisu (dále jen „prohlášení“) advokát prohlašuje, že jednající osoba dokument před ním vlastnoručně podepsala nebo elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní. Prohlášení se provádí na žádost jednající osoby a má stejné účinky jako úřední ověření podpisu. (2) Prohlášení musí být vyhotoveno na listině nebo na listu pevně s ní spojeném. Jde-li o elektronický podpis, prohlášení se vyhotoví v elektronické podobě a s elektronicky podepsaným dokumentem se spojí tak, aby nedošlo k porušení integrity dokumentu, na němž je elektronický podpis jednající osoby. (3) Prohlášení obsahuje a) běžné číslo, pod kterým je prohlášení zapsáno v knize o prohlášeních o pravosti podpisu, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození jednající osoby, c) adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa pobytu na území České republiky anebo adresu bydliště mimo území České republiky jednající osoby, je-li v předloženém dokladu uvedena; pokud předložený doklad tento údaj neobsahuje, zapíše se údaj na základě ústního prohlášení jednající osoby, d) označení dokladu, na jehož základě byly údaje podle písmen b) a c) zjištěny, e) údaj o tom, že jednající osoba dokument před advokátem podepsala, nebo že elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní, f) datum a místo, kde bylo prohlášení advokátem učiněno, g) jméno, popřípadě jména a příjmení advokáta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátů; je-li advokát zastoupen advokátním koncipientem, obsahuje prohlášení rovněž jméno a příjmení advokátního koncipienta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátních koncipientů a jeho podpis s dodatkem „v zastoupení“, h) kvalifikovaný elektronický podpis advokáta a jeho kvalifikované elektronické časové razítko, jde-li o prohlášení o pravosti elektronického podpisu. (4) Advokát je povinen vést evidenci o všech učiněných prohlášeních formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou Komora vydá advokátovi za úplatu poté, co advokát předloží úředně ověřený vzor svého podpisu. (5) Advokát se může při prohlášení nechat zastoupit advokátním koncipientem, který Komoře předložil úředně ověřený vzor svého podpisu. (6) Podrobnosti o povinnostech advokáta a advokátního koncipienta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.“. 2. V § 25c se slova „V souvislosti s poskytováním právních služeb může advokát“ nahrazují slovy „Advokát je oprávněn“. 3. V § 52d odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nabízí poskytnutí právních služeb, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, b) poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo c) použije označení „advokát“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení, nebo jiným způsobem vyvolá klamavý dojem, že jde o advokáta. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 200 000 Kč.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti Čl. XLIV V zákoně č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se § 10f zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. XLV V zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 543/2020 Sb., se § 41a zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. XLVI Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 569/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 40 se odstavce 12 až 14 zrušují. Dosavadní odstavce 15 a 16 se označují jako odstavce 12 a 13. 2. V § 40 odst. 13 se číslo „15“ nahrazuje číslem „12“. 3. § 41 se zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. XLVII Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 85g se odstavce 2 až 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 2 a 3. 2. V § 85k odst. 2 se číslo „7“ nahrazuje číslem „2“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o zemědělství Čl. XLVIII Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 371/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 208/2019 Sb. a zákona č. 484/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2fb se odstavce 3 až 8 zrušují. 2. V § 3a se odstavce 3 až 8 zrušují. Dosavadní odstavce 9 až 14 se označují jako odstavce 3 až 8. 3. V § 3a odst. 4 se číslo „9“ nahrazuje číslem „3“. 4. V § 3a odst. 5 písm. d) se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“. 5. V § 3a odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“. 6. § 3r se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu Čl. XLIX V zákoně č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 204/2019 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se § 13a zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. L Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. V § 5 odst. 2 písm. c) se za slova „orgánu veřejné moci“ vkládají slova „a úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci,“. 3. V § 5 odst. 4 se za slova „uvedených v“ vkládají slova „odstavci 1 písm. b) a c) a“. 4. V § 5 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 3a zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 5. V § 5 odst. 5 se slova „s výjimkami uvedenými v tomto zákoně může zveřejnit i další informace“ nahrazují slovy „může zveřejnit i další informace, nestanoví-li zákon jinak“. 6. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní: „§ 5a Informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup (1) Povinné subjekty, které na základě zákona vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informace, které jsou na základě zákona každému přístupné (dále jen „registr“), jsou povinny tyto informace zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup. (2) Povinné subjekty zveřejňují informace obsažené v registrech, s výjimkou dokumentů ze sbírky listin, jsou-li součástí registru, rovněž jako otevřená data. Podle věty první se nezveřejní jméno a příjmení, datum narození s výjimkou roku narození, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště s výjimkou názvu obce; to neplatí, jsou-li tyto údaje uvedeny v registrech v souvislosti s podnikáním nebo jinou obdobnou výdělečnou činností nebo v souvislosti s členstvím fyzické osoby ve statutárním nebo jiném orgánu právnické osoby nebo s výkonem funkce statutárního orgánu nebo v souvislosti s postavením skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.“. 7. V § 5a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Státní orgány, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností zveřejňují metadata informací zveřejněných způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich úředních deskách a metadata těchto úředních desek jako otevřená data.“. 8. V § 21 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. Čl. LI Přechodné ustanovení Povinné subjekty zveřejní dosud vedené registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informace, které jsou na základě zákona každému přístupné, jako otevřená data podle § 5a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném od patnáctého dne ode dne vyhlášení tohoto zákona, do 31. prosince 2023. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna veterinárního zákona Čl. LII V § 57 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 48/2006 Sb. a zákona č. 308/2011 Sb., se odstavce 3 až 8 zrušují. ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona o zajišťování obrany České republiky Čl. LIII Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „v rozsahu údajů stanovených tímto zákonem“ zrušují. 2. Část jedenáctá se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. LIV Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 165/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 160 odst. 2 písm. a) se číslo „15“ nahrazuje číslem „50“. 2. V § 165a se odstavce 5 až 8 včetně poznámky pod čarou č. 24b zrušují. 3. V § 167 se odstavce 5 až 8 zrušují. ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o cestovních dokladech Čl. LV Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 159/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 4. V § 29a odst. 3 úvodní části ustanovení se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 3“. 7. V § 30b odst. 1 úvodní části ustanovení se text „§ 30 odst. 10“ nahrazuje textem „§ 30 odst. 7“. 8. V § 30b odst. 1 závěrečné části ustanovení se text „§ 30 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 30 odst. 3“. ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o Veřejném ochránci práv Čl. LVI V zákoně č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 198/2017 Sb. a zákona č. 365/2017 Sb., se § 16a zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. LVII V § 53a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 401/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se odstavce 5 až 11 zrušují. ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna tiskového zákona Čl. LVIII V zákoně č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 305/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se § 17a zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o námořní plavbě Čl. LIX V zákoně č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 339/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se § 80a zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury Čl. LX V zákoně č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona 129/2016 Sb., zákona č. 308/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb. a zákona č. 190/2021 Sb., se za § 12 vkládá nový § 13, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 13 (1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona13), a to v rozsahu a) jméno a příjmení či název příjemce, b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, c) obec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu, d) výše poskytnutých prostředků a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena, e) účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu, f) datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků, g) informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení výplaty, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká. (2) Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí prostředků, nevydává-li se rozhodnutí, pak do 7 dnů od účinnosti právního jednání, kterým se prostředky poskytují. V případě podle odstavce 1 písm. g) se informace zveřejní do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. (3) Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní. 13) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.“. Čl. LXI Přechodné ustanovení Fond je povinen do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona zveřejnit způsobem uvedeným v § 13 informace o všech finančních prostředcích poskytnutých po 1. lednu 2018. Tyto informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy Čl. LXII V zákoně č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 197/2017 Sb., zákona č. 100/2019 Sb. a zákona č. 50/2021 Sb., se § 10a zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy Čl. LXIII V zákoně č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 483/2004 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 15a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ Změna zákona o obcích Čl. LXIV V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 175/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se § 149a zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o krajích Čl. LXV V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se § 94a zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. LXVI V zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se § 119b zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. LXVII Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 2. V § 10 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „V případě, že je oprávněná osoba současně vlastníkem objektu podle věty druhé, nepostupuje se podle věty druhé.“. 3. V § 10 odst. 11 se slova „ověřenými podpisy9)“ nahrazují slovy „ověřeným podpisem zmocnitele9)“. 4. V § 13b se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 5. V § 13b odst. 5 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 6. § 23a se včetně poznámky pod čarou č. 21 zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna plemenářského zákona Čl. LXVIII V § 23b zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 32/2011 Sb. a zákona č. 60/2017 Sb., se odstavce 6 a 9 až 14 zrušují. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o ochraně průmyslových vzorů Čl. LXIX V zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 474/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 196/2017 Sb., se § 41 včetně nadpisu zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o Státním fondu podpory investic Čl. LXX V zákoně č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 391/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 61/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 71/2010 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 276/2012 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 113/2020 Sb., se za § 10 vkládá nový § 11, který včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 11 (1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona9), a to v rozsahu a) jméno a příjmení či název příjemce, b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, c) obec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu, d) výše poskytnutých prostředků nebo záruk a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena, e) účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu, f) datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků, g) informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká. (2) Informace podle odstacve 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků, a v případě informace podle odstavce 1 písm. g) do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. (3) Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní. 9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.“. Čl. LXXI Přechodné ustanovení Fond je povinen do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona zveřejnit způsobem uvedeným v § 11 informace o všech finančních prostředcích poskytnutých po 1. lednu 2018. Tyto informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. LXXII V zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb. a zákona č. 118/2020 Sb., se § 64a zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ Změna krizového zákona Čl. LXXIII V § 15 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb., se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 41 až 45 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu Čl. LXXIV Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 242/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 208/2019 Sb. a zákona č. 314/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých dotacích jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona47), a to v rozsahu a) jméno a příjmení či název příjemce, b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, c) obec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu, d) výše přiznané dotace a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena, e) účel, na který je poskytovaná částka určena, f) datum vydání rozhodnutí či uzavření dohody o poskytnutí dotace, g) informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, včetně částky, kterou byl příjemce povinen vrátit, odvést či která nebyla vyplacena. (7) Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí či uzavření dohody o poskytnutí dotace, v případě informace podle odstavce 1 písm. g) do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.“. 2. V § 12 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.“. 3. § 12b se včetně nadpisu zrušuje. Čl. LXXV Přechodné ustanovení Státní zemědělský intervenční fond je povinen do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona zveřejnit způsobem uvedeným v § 12 odst. 6 až 8 informace o všech finančních prostředcích poskytnutých po 1. lednu 2018. Tyto informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. ČÁST SEDMDESÁTÁ Změna zákona o Probační a mediační službě Čl. LXXVI V zákoně č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013, zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se § 5a zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. LXXVII Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se mění takto: 1. § 47b se včetně poznámky pod čarou č. 36a zrušuje. 2. V § 48 odst. 1 se slova „ , které mu byly poskytnuty podle § 47b“ nahrazují slovy „vedené v informačních systémech veřejné správy, které může využívat k výkonu působnosti podle tohoto zákona“. ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení Čl. LXXVIII Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 84 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. § 84a, 84b, 84d a 84e se zrušují. ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o silničním provozu Čl. LXXIX Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto: 7. V § 47 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ; záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-li jej účastníci elektronickým podpisem51)“. Poznámka pod čarou č. 51 zní: „51) § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 10. § 122a se zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. LXXX Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 99/2019 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. a) až p), v § 4 odst. 1 písm. a) až f), v § 4 odst. 2 písm. b) až i) a v § 5 odst. 2 písm. a) až e) se středník nahrazuje čárkou. 2. V § 2 písm. b) se na konci textu věty první doplňují slova „nebo plnění jiných funkcí státu anebo dalších veřejnoprávních korporací“ a za slovo „dále“ se vkládají slova „technické a programové prostředky, případně jiné“. 3. V § 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) rozvojem informačních systémů veřejné správy proces zlepšování vlastností informačních systémů veřejné správy nebo zlepšování služeb informačních systémů veřejné správy, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění; rozvojem je i modernizace technických nebo programových prostředků anebo jiných nástrojů umožňujících výkon informační činnosti nebo částečná anebo úplná náhrada technických nebo programových prostředků anebo jiných nástrojů umožňujících výkon informační činnosti za účelem zlepšení vlastností informačních systémů veřejné správy nebo zlepšení služeb informačních systémů veřejné správy,“. Dosavadní písmena g) až u) se označují jako písmena h) až v). 4. V § 2 písm. k) se slova „vybavení, programové vybavení“ nahrazují slovy „a programové prostředky“. 5. V § 2 písm. t) se za slova „dokumentace informačního systému veřejné správy“ vkládají slova „nebo centrálního místa služeb komunikační infrastruktury veřejné správy (dále jen „centrální místo služeb“)“ a za slova „vlastnosti informačního systému veřejné správy“ se vkládají slova „nebo centrálního místa služeb“. 6. V § 2 se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) až z), která znějí: „w) bezpečnostní úrovní cloud computingu bezpečnostní úroveň pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost, x) cloud computingem způsob zajištění provozu informačního systému veřejné správy nebo jeho části prostřednictvím dálkového přístupu k sdílenému technickému nebo programovému prostředku, který je zpřístupněný poskytovatelem cloud computingu a nastavitelný správcem informačního systému veřejné správy, y) poptávkou cloud computingu úkon orgánu veřejné správy, 1. jehož předmětem je projev vůle využít cloud computing poskytovaný osobou nebo její součástí, které jsou odlišné od tohoto orgánu veřejné správy, pro potřebu tohoto nebo jiného orgánu veřejné správy a mimo rámec vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, 2. obsahující charakteristiku poptávaného cloud computingu, 3. předcházející úkonu tohoto nebo jiného orgánu veřejné správy podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, má-li být cloud computing zadán podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, z) nabídkou cloud computingu úkon poskytovatele cloud computingu, 1. jehož předmětem je projev vůle poskytnout cloud computing orgánu veřejné správy mimo rámec vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, 2. obsahující charakteristiku nabízeného cloud computingu, 3. předcházející úkonu tohoto poskytovatele cloud computingu podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, má-li být cloud computing zadán podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek.“. 7. V § 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) rozhoduje o projektech určených informačních systémů spravovaných státními orgány v případě nesouhlasného vyjádření ministerstva k těmto projektům.“. 8. V § 4 odst. 1 písm. c) a d) se slova „budování nebo přetváření“ nahrazují slovy „vytváření nebo rozvoj“. 9. V § 4 odst. 1 písm. c) a d), v § 4 odst. 2 písm. g) a v § 5 odst. 2 písm. c) se slovo „výlučně“ zrušuje. 10. V § 4 odst. 2 písm. d) se slova „pravidla pro vazby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní“ nahrazují slovy „a ve Věstníku ministerstva zveřejní pravidla užívání referenčního rozhraní“. 11. V § 4 odst. 2 písm. h) se za slovo „předpisy“ vkládají slova „upravujícími informační nebo komunikační technologie“, za slovo „dokumentací“ se vkládá čárka a na konci textu písmene h) se doplňují slova „týkajícími se informačních nebo komunikačních technologií“. 12. V § 4 odst. 2 písm. l) se slova „komunikační infrastruktury veřejné správy (dále jen „centrální místo služeb“)“ zrušují. 13. V § 5 odst. 2 písm. c) se za slova „informačního systému veřejné správy“ vkládají slova „jimi spravovaným“, za slovo „předpisy“ se vkládají slova „upravujícími informační nebo komunikační technologie“, za slovo „dokumentací“ se vkládá čárka a za slova „usneseními vlády“ se vkládají slova „týkajícími se informačních nebo komunikačních technologií“. 14. V § 5 odst. 2 písmeno f) zní: „f) předložit ministerstvu k vyjádření a v případě určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu samostatné působnosti, na vědomí projekty určených informačních systémů; část věty před středníkem se nepoužije v případě technického zhodnocení určeného informačního systému spočívajícího jen ve změnách nemajících vliv na vnitřní vazby tohoto určeného informačního systému nebo na vazby na jiné informační systémy veřejné správy.“. 15. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí: „g) uskutečnit programy obsahující pořízení nebo technické zhodnocení určených informačních systémů, jejichž návrhy dokumentace jsou povinny předložit ministerstvu k vyjádření, investiční záměry akcí pořízení nebo technického zhodnocení určených informačních systémů, které jsou povinny předložit ministerstvu k vyjádření, a projekty určených informačních systémů, které jsou povinny předložit ministerstvu k vyjádření, až po souhlasném vyjádření ministerstva nebo souhlasném rozhodnutí vlády, h) provádět hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu jimi spravovaných informačních systémů veřejné správy, i) provádět před pořízením informačního systému veřejné správy nebo v rámci technického zhodnocení anebo rozvoje jimi spravovaného informačního systému veřejné správy hodnocení ekonomické výhodnosti jeho provozu.“. 16. V § 5 odst. 2 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí: „h) oznámit ministerstvu zahájení zkušebního provozu určeného informačního systému souvisejícího s jeho pořízením nebo technickým zhodnocením před tím, než tato skutečnost nastane, vést záznam o průběhu zkušebního provozu a zpřístupnit záznam ministerstvu dálkovým přístupem; část věty před středníkem se nepoužije v případě zkušebního provozu souvisejícího s technickým zhodnocením určeného informačního systému spočívajícím jen ve změnách nemajících vliv na vnitřní vazby tohoto určeného informačního systému nebo na vazby na jiné informační systémy veřejné správy, i) zahájit poskytování služby informačního systému veřejné správy jím spravovaným určeným informačním systémem až po vyjádření ministerstva, že určený informační systém splňuje požadavky kladené na něj právními předpisy, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací, a jde-li o informační systém veřejné správy spravovaný orgánem veřejné správy, pro něhož jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády týkajícími se informačních systémů veřejné správy; část věty před středníkem se nepoužije na službu informačního systému veřejné správy, která se týká výlučně výkonu samostatné působnosti,“. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena j) a k). 17. V § 5 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Orgány veřejné správy mohou při zkušebním provozu informačního systému veřejné správy využívat v nezbytném rozsahu údaje, které se v informačním systému veřejné správy vedou nebo povedou nebo které jsou nebo budou v souvislosti s poskytováním služby informačního systému veřejné správy využívány.“. 18. V § 5a odst. 1 se za slovo „pořizování,“ vkládají slova „technického zhodnocení,“, slovo „a“ za slovem „správy“ se nahrazuje čárkou a za slovo „provozování“ se vkládají slova „ , užívání a rozvoje“. 19. V § 5a odstavec 2 zní: „(2) Orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají informační koncepci orgánu veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. V informační koncepci orgánu veřejné správy orgány veřejné správy stanoví své dlouhodobé cíle v oblasti řízení spravovaných informačních systémů veřejné správy a vymezí obecné principy pořizování, technického zhodnocení, vytváření, správy, provozování, užívání a rozvoje svých informačních systémů veřejné správy. V případě orgánů téhož územního samosprávného celku se vytváří jedna informační koncepce pro všechny orgány územního samosprávného celku. Orgány veřejné správy předkládají informační koncepci orgánu veřejné správy do 3 měsíců ode dne jejího vydání nebo aktualizace ministerstvu. Strukturu a náležitosti informační koncepce orgánu veřejné správy, jakož i postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání a při vyhodnocování jejího dodržování, požadavky na řízení informačních systémů veřejné správy, včetně bezpečnostních úrovní a dekomponování informačních systémů veřejné správy, technické požadavky na informační systémy veřejné správy, pravidla pro strukturování dat v informačních systémech veřejné správy a bezpečnostní požadavky na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy spravovaných orgány veřejné správy, které nejsou orgány nebo osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, stanoví prováděcí právní předpis.“. 20. V § 5a odst. 3 se slova „Obsah a strukturu“ nahrazují slovy „Strukturu a náležitosti“. 21. V § 5b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Orgány veřejné správy při využívání cloud computingu postupují podle bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby cloud computingu podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost.“. 22. V § 5c se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a v případě nedostatku v podobě nesouladu informační koncepce orgánu veřejné správy s informační koncepcí České republiky 3 měsíce“. 23. V § 6b odst. 1 se text „písm. n)“ nahrazuje textem „písm. m)“. 24. V § 6b odst. 2 písm. a) se text „písm. q)“ nahrazuje textem „písm. r)“. 25. V § 6h odst. 1 se slova „technického a programového vybavení“ nahrazují slovy „technických a programových prostředků“ a za slovo „poskytovány“ se vkládají slova „nebo využívány“. 26. V § 6h se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Správce centrálního místa služeb vytváří a vydá provozní dokumentaci centrálního místa služeb, uplatňuje ji v praxi a vyhodnocuje její dodržování.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 27. V § 6h odst. 4 se slova „Správci informačních systémů veřejné správy poskytují služby informačních systémů veřejné správy“ nahrazují slovy „Orgány veřejné správy zajistí, aby jimi spravované informační systémy veřejné správy“ a za slova „až d)“ se vkládají slova „uskutečňovaly vazbu mezi informačními systémy veřejné správy na informační systémy veřejné správy spravované jinými orgány veřejné správy nebo na informační systémy soukromoprávních uživatelů údajů“. 28. V § 6h odst. 5 se slova „Orgány veřejné správy využívají“ nahrazují slovy „Poskytují-li nebo využívají-li orgány veřejné správy služby informačních systémů veřejné správy s využitím“ a za slovo „komunikací“ se vkládají slova „ , zajistí, aby se tak stalo“. 29. V § 6h se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Správce centrálního místa služeb a správce referenčního rozhraní zajistí, aby přístup k referenčnímu rozhraní byl možný výlučně prostřednictvím centrálního místa služeb.“. 30. Hlava VI včetně nadpisu zní: „HLAVA VI VYUŽÍVÁNÍ CLOUD COMPUTINGU ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY § 6i Působnost v oblasti využívání cloud computingu orgány veřejné správy (1) Vláda a) pověřuje osobu nebo jiné právní uspořádání, které jsou zřízené nebo založené státem a které splňují požadavky podle § 6m odst. 1, poskytováním cloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „poskytovatel státního cloud computingu“), b) schvaluje plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu orgánům veřejné správy, včetně rozpočtového výhledu na 5 let. (2) Ministerstvo a) koordinuje využívání cloud computingu orgány veřejné správy, b) vydává metodické pokyny pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy, c) zpracovává plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu orgánům veřejné správy, včetně rozpočtového výhledu na 5 let a předkládá ho vládě, d) navrhuje opatření k zajištění dlouhodobě udržitelného financování využívání cloud computingu orgány veřejné správy, e) kontroluje, zda cloud computing poskytovaný orgánům veřejné správy splňuje požadavky podle § 6n a kvalitu tohoto cloud computingu, f) spravuje informační systém cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „informační systém cloud computingu“), g) vede katalog cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „katalog cloud computingu“), h) vykonává působnost správního orgánu příslušného k uplatňování, regulaci a kontrole cen podle právního předpisu upravujícího ceny v případě cen za poskytování cloud computingu orgánům veřejné správy. (3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost kontroluje, zda cloud computing poskytovaný orgánům veřejné správy splňuje požadavky podle § 6n, v případě, že je využíván k provozování informačního systému veřejné správy, který je informačním nebo komunikačním systémem kritické informační infrastruktury, významným informačním systémem nebo informačním systémem základní služby podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost. (4) Orgán veřejné správy poskytne na žádost ministerstva podklady pro zpracování plánu zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu orgánům veřejné správy. § 6j Informační systém cloud computingu (1) Zřizuje se informační systém cloud computingu, který je informačním systémem veřejné správy sloužícím k podpoře řízení využívání cloud computingu orgány veřejné správy. (2) Správcem informačního systému cloud computingu je ministerstvo. (3) Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovat službu dynamického nákupního systému podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek. (4) Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovat službu elektronického nástroje podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek. § 6k Katalog cloud computingu (1) Katalog cloud computingu je seznam, ve kterém se vedou údaje o poptávkách cloud computingu, poskytovatelích cloud computingu, nabídkách cloud computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy. (2) Údaji vedenými v katalogu cloud computingu o a) poptávkách cloud computingu jsou 1. údaje identifikující poptávku cloud computingu, 2. údaje identifikující orgán veřejné správy, který cloud computing poptává, 3. údaje charakterizující poptávaný cloud computing, včetně údajů o základních parametrech poptávaného cloud computingu a požadované bezpečnostní úrovni, b) poskytovatelích cloud computingu jsou údaje identifikující poskytovatele cloud computingu, c) nabídkách cloud computingu jsou 1. údaje identifikující nabídku cloud computingu, 2. údaje identifikující poskytovatele cloud computingu, který cloud computing nabízí, 3. údaje charakterizující nabízený cloud computing, včetně údajů o základních parametrech nabízeného cloud computingu a jeho bezpečnostní úrovni a údaje o předpokládaném místu zpracování informací orgánu veřejné správy a předpokládané době, předpokládaném rozsahu a předpokládaném účelu zpracování informací orgánu veřejné správy v tomto místě, případně o tom, že nabízený cloud computing vyžaduje dlouhodobé uložení informací orgánu veřejné správy mimo území Evropské unie, d) využívaném cloud computingu jsou 1. údaje identifikující využívaný cloud computing, 2. údaje identifikující orgán veřejné správy, který cloud computing využívá, 3. údaje identifikující poskytovatele cloud computingu, který cloud computing poskytuje, 4. údaje charakterizující využívaný cloud computing, včetně údajů o základních parametrech využívaného cloud computingu, jeho bezpečnostní úrovni a finančním objemu nákladů vynaložených v souvislosti s využíváním cloud computingu. (3) Údaje podle odstavce 2 jsou veřejné s výjimkou údajů charakterizujících poptávaný, nabízený nebo využívaný cloud computing, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit kybernetickou bezpečnost a které určí u konkrétního cloud computingu ministerstvo na základě požadavku orgánu veřejné správy, který cloud computing poptává nebo využívá. Po jejich vymazání z katalogu cloud computingu ministerstvo uchová údaje po dobu 5 let v informačním systému cloud computingu. (4) Katalog cloud computingu je součástí informačního systému cloud computingu. § 6l Základní pravidla využívání cloud computingu orgánem veřejné správy (1) Orgán veřejné správy může využívat pouze cloud computing, který splňuje požadavky podle § 6n a je poskytovaný a) poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu na základě nabídky cloud computingu tohoto poskytovatele zapsané v okamžiku jejího přijetí orgánem veřejné správy v katalogu cloud computingu, b) v rámci vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo c) v rámci obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek. (2) Přestane-li cloud computing využívaný orgánem veřejné správy splňovat podmínky podle odstavce 1, orgán veřejné správy ukončí jeho využívání nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl. (3) Orgán veřejné správy využívá cloud computing poskytovaný poskytovatelem cloud computingu na základě písemné smlouvy o poskytování cloud computingu orgánu veřejné správy. (4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí v případě cloud computingu, který slouží výlučně a) ke správě a řešení technických potíží nebo diagnostice programových anebo technických prostředků, případně k zabezpečení nebo přenosu s tím souvisejících signálů, b) ke správě nebo využívání prostředků pro elektronickou identifikaci využívajících vícefaktorové autentizace, c) k aktualizaci nebo opravě programového prostředku, nebo d) ke shromažďování nebo výměně provozních údajů, e) ke zkušebnímu provozu informačního systému veřejné správy, pokud při něm nebudou využity údaje, které se v informačním systému veřejné správy vedou nebo povedou anebo které jsou nebo budou v souvislosti s poskytováním služby informačního systému veřejné správy využívány. (5) Je-li poskytování cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu závislé na využití cloud computingu jiného poskytovatele cloud computingu, použijí se na toto využití ustanovení tohoto zákona o využívání cloud computingu orgány veřejné správy. § 6m Požadavky na poskytovatele cloud computingu poskytujícího cloud computing orgánu veřejné správy (1) Poskytovatelem cloud computingu poskytujícím cloud computing orgánu veřejné správy může být pouze osoba nebo jiné právní uspořádání, které jsou a) způsobilé zajistit základní úroveň ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací orgánu veřejné správy, b) bezúhonné v rozsahu bezúhonnosti požadované po kvalifikovaném správci kvalifikovaného systému elektronické identifikace, c) způsobilé pro poskytnutí cloud computingu orgánu veřejné správy z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob. (2) Poskytovatelem cloud computingu poskytujícím orgánu veřejné správy cloud computing zařazený do nejvyšší bezpečnostní úrovně může být pouze poskytovatel státního cloud computingu. § 6n Požadavky na cloud computing využívaný orgánem veřejné správy Orgán veřejné správy může využívat a poskytovatel cloud computingu může orgánu veřejné správy nebo poskytovateli státního cloud computingu poskytovat pouze cloud computing, a) který umožňuje splnění požadavků kladených na informační systém veřejné správy informační koncepcí České republiky, b) který umožňuje dosažení alespoň základní úrovně ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací orgánu veřejné správy, c) který umožňuje orgánu veřejné správy postupovat podle bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby cloud computingu podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost, d) jehož bezpečnostní úroveň je stejná nebo vyšší než bezpečnostní úroveň informačního systému veřejné správy nebo jeho části, k zajištění jehož provozu je využíván, e) který v případě, že je jeho poskytování závislé na jiném cloud computingu, je poskytovaný s využitím cloud computingu splňujícího požadavky podle písmen b) až d) a poskytovaného poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu; část věty před středníkem se nepoužije v případě cloud computingu poskytovaného podle § 6l odst. 1 písm. c), f) u něhož v případě, že je jeho poskytování závislé na více poskytovatelích cloud computingu, je každý poskytovatel cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu; část věty před středníkem se nepoužije v případě cloud computingu poskytovaného podle § 6l odst. 1 písm. c). § 6o Zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu (1) Ministerstvo zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě požadavku orgánu veřejné správy, který poptává poskytnutí cloud computingu, a to do 15 dnů ode dne uplatnění požadavku. Ministerstvo dále zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy. (2) Orgán veřejné správy uplatňuje požadavek elektronicky ve strojově čitelném formátu. (3) Orgán veřejné správy uvede v požadavku údaje o poptávce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o poptávce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu. (4) Orgán veřejné správy připojí k požadavku hodnocení ekonomické výhodnosti využití poptávaného cloud computingu. (5) Odpovídá-li poptávka cloud computingu zapsaná v katalogu cloud computingu charakteristikou poptávaného cloud computingu jiné poptávce cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu, ministerstvo tyto poptávky sdruží. § 6p Výmaz poptávky cloud computingu z katalogu cloud computingu (1) Ministerstvo vymaže z katalogu cloud computingu poptávku cloud computingu, a) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě požadavku tohoto orgánu veřejné správy, a to do 15 dnů ode dne uplatnění požadavku, b) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, po uplynutí doby 1 roku ode dne, kdy byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, c) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě zápisu cloud computingu, který je předmětem poptávky cloud computingu, do katalogu cloud computingu podle § 6x, d) kterou zapsalo do katalogu cloud computingu podle § 6o odst. 1 věty druhé, na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy. (2) Ministerstvo vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu orgán veřejné správy, na základě jehož požadavku byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu poptávky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a b). Zápis poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu § 6q (1) Ministerstvo rozhodne o zápisu poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě jeho žádosti, splňuje-li poskytovatel cloud computingu požadavky podle § 6m odst. 1. O žádosti rozhodne ministerstvo do 45 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí o žádosti není rozklad přípustný. (2) Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu. O zápisu do katalogu cloud computingu ministerstvo vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal. (3) Poskytovatel cloud computingu podává žádost elektronicky ve strojově čitelném formátu. (4) Poskytovatel cloud computingu uvede v žádosti a) údaje o sobě v rozsahu údajů, které se o poskytovateli cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu, b) adresu svého sídla, má-li jej mimo území České republiky. (5) Poskytovatel cloud computingu k žádosti připojí a) doklad vydaný orgánem státu, v němž má sídlo, obsahující identifikační údaje osob, které jsou jeho skutečným majitelem; část věty před středníkem se nepoužije, má-li poskytovatel cloud computingu sídlo na území České republiky, b) doklad o svých zkušenostech s poskytováním cloud computingu za posledních 5 let, c) doklad o tom, že splňuje požadavky pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, d) doklad o své bezúhonnosti, nelze-li bezúhonnost potvrdit postupem podle § 12 zákona o Rejstříku trestů; ustanovení právního předpisu upravujícího elektronickou identifikaci o dokladech prokazujících bezúhonnost kvalifikovaného správce kvalifikovaného systému elektronické identifikace se použijí obdobně, e) doklad vydaný orgánem státu, v němž má sídlo, a doklad vydaný orgánem státu, na jehož území předpokládá dlouhodobé uložení informací orgánu veřejné správy, že nemá evidován nedoplatek vůči žádnému z orgánů těchto států; část věty před středníkem se ve vztahu k dokladu vydanému orgánem státu, v němž má poskytovatel cloud computingu sídlo, nepoužije, má-li poskytovatel cloud computingu sídlo na území České republiky. (6) Nevydává-li orgán státu doklad podle odstavce 5 písm. a) nebo e), poskytovatel cloud computingu jej může nahradit čestným prohlášením. § 6r (1) Ministerstvo si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavků podle § 6m odst. 1 písm. a) závazné stanovisko Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá závazné stanovisko do 3 měsíců od jeho vyžádání. (2) Ministerstvo si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavku podle § 6m odst. 1 písm. c) informace o tom, zda poskytovatel cloud computingu nemá evidovaný nedoplatek u a) orgánu Finanční správy České republiky, b) orgánu Celní správy České republiky, c) orgánu sociálního zabezpečení na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a d) zdravotní pojišťovny na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění. (3) Pro rozsah údajů poskytnutých podle odstavce 2 se přiměřeně použijí ustanovení daňového řádu o rozsahu údajů v potvrzení o stavu osobního daňového účtu. Poskytnutí těchto údajů není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. (4) Ministerstvo si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavku podle § 6m odst. 1 písm. c) údaje o skutečném majiteli poskytovatele cloud computingu z evidence údajů o skutečných majitelích; pro tento účel umožní Ministerstvo spravedlnosti ministerstvu dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle právního předpisu upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. (5) Ministerstvo je oprávněno si vyžádat pro účely posouzení splnění požadavku podle § 6m odst. 1 písm. c) informace Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Policie České republiky, zpravodajské služby nebo jiného orgánu. (6) Po dobu od vyžádání vyjádření nebo informace podle odstavců 2, 4 a 5 do jejich poskytnutí lhůta podle § 6q odst. 1 neběží, nejdéle však po dobu 3 měsíců. (7) Dokumenty týkající se posuzování splnění požadavků podle § 6m odst. 1, které obsahují utajované informace nebo jiné informace, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, se uchovávají odděleně mimo spis. § 6s Výmaz poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu (1) Ministerstvo rozhodne o výmazu poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu, a) požádá-li o to poskytovatel cloud computingu, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti, nebo b) zjistí-li, že poskytovatel cloud computingu přestal splňovat požadavek podle § 6m odst. 1 písm. a) a nezjednal-li nápravu ve lhůtě stanovené ministerstvem, která nesmí být kratší než 30 dnů, nebo zjistí-li, že poskytovatel cloud computingu přestal splňovat požadavek podle § 6m odst. 1 písm. b) nebo c). (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není rozklad přípustný. (3) Ministerstvo vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu o výmazu poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu orgán veřejné správy, který využívá cloud computing tohoto poskytovatele cloud computingu; ve vyrozumění uvede datum výmazu a jeho důvody. (4) Ustanovení § 6r se na výmaz poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu použijí obdobně. Zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu § 6t (1) Ministerstvo rozhodne o zápisu nabídky cloud computingu zařazeného do jiné než nejnižší bezpečnostní úrovně do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele státního cloud computingu nebo poskytovatele cloud computingu zapsaného v katalogu cloud computingu, splňuje-li nabízený cloud computing požadavky podle § 6n písm. a), b), d) a f) a požadavek podle § 6n písm. e), pokud jde o požadavky podle § 6n písm. b) a d) a požadavek na poskytování podpůrného cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu. Ministerstvo rozhodne o zápisu nabídky cloud computingu zařazeného do nejnižší bezpečnostní úrovně do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele podle věty první, splňuje-li nabízený cloud computing požadavky podle § 6n písm. a) a f) a požadavek podle § 6n písm. e), pokud jde o požadavek na poskytování podpůrného cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu. O žádosti podle vět první a druhé rozhodne ministerstvo do 30 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí o žádosti není rozklad přípustný. (2) Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu. Ministerstvo o zápisu do katalogu cloud computingu vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal. (3) Poskytovatel cloud computingu podává žádost elektronicky ve strojově čitelném formátu. (4) Poskytovatel cloud computingu může v žádosti uvést pouze jednu nabídku jednoho cloud computingu nebo jednu nabídku více cloud computingů zařazených do stejné bezpečnostní úrovně. (5) Poskytovatel cloud computingu uvede v žádosti a) údaje o nabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu, b) údaj, zda je poskytování nabízeného cloud computingu závislé na využití jiného cloud computingu, identifikaci tohoto cloud computingu a jeho poskytovatele a popis využití jiného cloud computingu, včetně rozsahu využití, c) údaj, zda je poskytování nabízeného cloud computingu závislé na více poskytovatelích cloud computingu, identifikaci těchto poskytovatelů cloud computingu a popis jejich zapojení do poskytování nabízeného cloud computingu, včetně rozsahu zapojení. (6) Poskytovatel cloud computingu k žádosti připojí a) seznam svých dodavatelů, u kterých předpokládá zpracovávání informací orgánu veřejné správy, b) doklad o tom, že nabízený cloud computing splňuje požadavky pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, c) dokumentaci nabízeného cloud computingu, d) zprávu o provedení penetračního testu nabízeného cloud computingu, pokud je požadována právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, e) plán zajištění kontinuity provozu nabízeného cloud computingu a plán na obnovu poskytování nabízeného cloud computingu po havárii, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost; namísto plánů lze připojit auditní zprávu osvědčující jejich existenci, f) doklad o zhodnocení zdrojů rizik nabízeného cloud computingu, pokud je požadován právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, g) podklady k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací nabízeným cloud computingem, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost. (7) Je-li poskytování nabízeného cloud computingu závislé na využití jiného cloud computingu a není-li jiný cloud computing ke dni podání žádosti předmětem nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu, poskytovatel cloud computingu k žádosti dále připojí a) smlouvu s poskytovatelem cloud computingu, který poskytuje cloud computing, na jehož využití je závislé poskytování nabízeného cloud computingu, (dále jen „podpůrný cloud computing“), b) seznam dodavatelů poskytovatele podpůrného cloud computingu, u kterých poskytovatel podpůrného cloud computingu předpokládá zpracovávání informací orgánu veřejné správy, c) doklad o tom, že podpůrný cloud computing splňuje požadavky pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podpůrným cloud computingem, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, d) dokumentaci podpůrného cloud computingu, e) zprávu o provedení penetračního testu podpůrného cloud computingu, pokud je požadována právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, f) plán zajištění kontinuity provozu podpůrného cloud comutingu a plán na obnovu poskytování podpůrného cloud computingu po havárii, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost; namísto plánů lze připojit auditní zprávu osvědčující jejich existenci, g) doklad o zhodnocení zdrojů rizik podpůrného cloud computingu, pokud je požadován právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost, h) podklady k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podpůrným cloud computingem, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost. (8) Je-li poskytování nabízeného cloud computingu závislé na více poskytovatelích cloud computingu, poskytovatel cloud computingu k žádosti dále připojí a) smlouvu o poskytování nabízeného cloud computingu s těmito poskytovateli cloud computingu, b) seznam dodavatelů těchto poskytovatelů cloud computingu, u kterých tito poskytovatelé cloud computingu předpokládají zpracovávání informací orgánu veřejné správy. § 6u (1) Ministerstvo si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavků podle § 6n písm. b) a e) závazné stanovisko Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost; část věty před středníkem se nepoužije v případě žádosti o zápis nabídky cloud computingu zařazeného do nejnižší bezpečnostní úrovně. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá závazné stanovisko podle věty první do 30 dnů od jeho vyžádání. (2) Ustanovení § 6r odst. 7 se na zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu použije obdobně. § 6v Aktualizace nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu (1) Ministerstvo rozhodne o zápisu aktualizace nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele cloud computingu, který požádal o její zápis do katalogu cloud computingu, je-li splněna podmínka podle odstavce 4. O žádosti rozhodne ministerstvo do 30 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí o žádosti není rozklad přípustný. (2) Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu aktualizace nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu. O zápisu do katalogu cloud computingu ministerstvo vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal. (3) Poskytovatel cloud computingu uvede v žádosti údaje o nabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu a které jsou aktualizací dotčeny. Poskytovatel cloud computingu k žádosti připojí podklady podle § 6t odst. 6 až 8, v nichž jsou vyjádřeny skutečnosti, jež jsou aktualizací dotčeny. (4) Podmínkou aktualizace nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu je, že a) nabízený cloud computing bude po aktualizaci nadále splňovat podmínky pro zápis do katalogu cloud computingu, b) aktualizace se nedotýká údajů charakterizujících nabízený cloud computing s výjimkou objemu, rámcové ceny nebo názvu konkrétní cloudové služby. (5) Ustanovení § 6r odst. 7 a § 6u odst. 1 se na aktualizaci nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu použijí obdobně. § 6w Výmaz nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu (1) Ministerstvo rozhodne o výmazu nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu, a) požádá-li o výmaz poskytovatel cloud computingu, o jehož nabídku se jedná, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti, b) zjistí-li, že nabízený cloud computing přestal splňovat požadavky podle § 6n a nezjednal-li poskytovatel cloud computingu nápravu ve lhůtě stanovené ministerstvem, která nesmí být kratší než 15 dnů, c) uplyne-li doba 3 let ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, pokud poskytovatel cloud computingu nepotvrdil ministerstvu, že nabídka cloud computingu je stále platná, nebo uplyne-li doba 3 let ode dne, kdy poskytovatel cloud computingu naposledy potvrdil ministerstvu, že nabídka cloud computingu je stále platná; ministerstvo vyzve prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovatele cloud computingu, aby potvrdil platnost nabídky cloud computingu po uplynutí doby 30 měsíců ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, a dále vždy po uplynutí doby 30 měsíců ode dne, kdy mu poskytovatel cloud computingu potvrdil, že nabídka cloud computingu je stále platná, d) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal poskytovatel cloud computingu, u něhož došlo k výmazu z katalogu cloud computingu, a to současně s výmazem poskytovatele cloud computingu; je-li poskytování nabízeného cloud computingu závislé na více poskytovatelích cloud computingu zapsaných do katalogu cloud computingu, postačí výmaz kteréhokoliv z těchto poskytovatelů cloud computingu, e) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal poskytovatel cloud computingu, a u níž došlo k výmazu poskytovatele podpůrného cloud computingu z katalogu cloud computingu, a to současně s výmazem poskytovatele podpůrného cloud computingu. (2) Týká-li se žádost o výmaz nabídky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a), zjištění podle odstavce 1 písm. b) nebo potvrzení platnosti nabídky cloud computingu podle odstavce 1 písm. c) nabídky cloud computingu obsahující více cloud computingů zařazených do stejné bezpečnostní úrovně, ministerstvo vymaže z katalogu cloud computingu u nabídky cloud computingu pouze cloud computing, jehož se žádost, zjištění nebo potvrzení platnosti týká. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není rozklad přípustný. (4) Ministerstvo vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu o výmazu nabídky cloud computingu nebo její části z katalogu cloud computingu orgán veřejné správy, který využívá cloud computing, který je předmětem nabídky; ve vyrozumění uvede datum výmazu a jeho důvody. (5) Ustanovení § 6r odst. 7 se na výmaz nabídky cloud computingu nebo její části z katalogu cloud computingu použije obdobně. § 6x Zápis využívaného cloud computingu do katalogu cloud computingu Orgán veřejné správy zapíše cloud computing, který využívá, do katalogu cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne nabytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingu. Věta první se nepoužije v případě cloud computingu poskytovaného podle § 6l odst. 1 písm. c). § 6y Poskytování informací a podkladů týkajících se poskytovatelů cloud computingu, nabídky cloud computingu nebo využívaného cloud computingu (1) Dojde-li v době, kdy je cloud computing předmětem nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu nebo kdy je poskytován orgánu veřejné správy, ke změně údajů vedených v katalogu cloud computingu, které poskytuje poskytovatel cloud computingu, anebo skutečností vyjádřených v podkladech podle § 6q odst. 5 nebo § 6t odst. 6 až 8, poskytovatel cloud computingu o této změně bezodkladně vyrozumí ministerstvo a současně mu předloží aktuální podklady. (2) Poskytovatel cloud computingu předkládá po dobu, kdy je cloud computing předmětem nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu nebo kdy je poskytován orgánu veřejné správy, v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem ministerstvu doklady o splnění požadavku pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6q odst. 5 písm. c), § 6t odst. 6 písm. b) a § 6t odst. 7 písm. c) a zprávu o provedení penetračního testu podle § 6t odst. 6 písm. d) a § 6t odst. 7 písm. e). (3) Orgán veřejné správy zapíše do katalogu cloud computingu vždy do 3 měsíců od skončení rozpočtového období údaje o finančním objemu nákladů vynaložených v souvislosti s využívaním cloud computingu za uplynulé rozpočtové období za každý informační systém veřejné správy, pro který orgán veřejné správy využívá nebo využíval cloud computing. § 6z Výmaz využívaného cloud computingu z katalogu cloud computingu Orgán veřejné správy vymaže cloud computing, jehož využívání ukončil, z katalogu cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingu.“. 31. V § 7 odst. 2 písm. b) se slova „způsobilost žadatele o atestaci (§ 6b) k realizaci vazeb informačního systému veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní nebo“ zrušují. 32. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova „na způsobilost k realizaci vazeb informačního systému veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní nebo“ zrušují. 33. V části první se za hlavu VII vkládá nová hlava VIII, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VIII ÚČINKY PODPISU § 8 Úkon, jehož náležitostí má být podpis toho, kdo jej činí, učiněný prostřednictvím informačního systému veřejné správy se považuje za podepsaný, umožňuje-li informační systém veřejné správy prokázání totožnosti toho, kdo úkon činí, s využitím elektronické identifikace, autorizaci úkonu tím, kdo úkon činí, a zpětné prokázání projevu vůle toho, kdo úkon činí.“. Dosavadní hlavy VIII až X se označují jako hlavy IX až XI. 34. V § 8a odst. 2 písm. f) se slova „a Hospodářská komora České republiky“ nahrazují slovy „ , Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky“. 35. V § 8a odst. 2 písm. g) a v § 8b odst. 1 se slova „zákona o elektronických komunikacích“ nahrazují slovy „právního předpisu upravujícího elektronické komunikace“. 36. V § 8a odst. 3 se za slovo „republiky“ vkládají slova „ , Agrární komora České republiky“. 37. V § 8a odst. 3 se slova „zákoně o správních poplatcích“ nahrazují slovy „právním předpisu upravujícím správní poplatky“. 38. Za § 9d se vkládá označení a nadpis hlavy XI, které znějí: „HLAVA XI SOUČINNOST PROVOZOVATELE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY“. Dosavadní hlava XI se označuje jako hlava XII. 39. V § 9e odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Provozovatel informačního systému veřejné správy postupuje při likvidaci kopií dat a provozních údajů týkajících se provozovaného informačního systému veřejné správy podle pravidel stanovených právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost pro likvidaci dat, provozních údajů, informací a jejich kopií správci a provozovateli významného informačního systému.“ a na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „ , nevylučuje-li to způsob provozování informačního systému veřejné správy“. 40. V § 9e se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 41. § 12 zní: „§ 12 (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) požadavky na strukturu a náležitosti hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu informačních systémů veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. i), hodnocení ekonomické výhodnosti provozu informačního systému veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. j) a hodnocení ekonomické výhodnosti využití poptávaného cloud computingu podle § 6o odst. 4 a postup při jejich provádění, b) požadavky na strukturu a náležitosti informační koncepce orgánu veřejné správy, postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání, při vyhodnocování jejího dodržování, požadavky na řízení informačních systémů veřejné správy, včetně bezpečnostních úrovní a dekomponování informačních systémů veřejné správy, technické požadavky na informační systémy veřejné správy, pravidla pro strukturování dat v informačních systémech veřejné správy a bezpečnostní požadavky na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy spravovaných orgány veřejné správy, které nejsou orgány nebo osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, podle § 5a odst. 2, c) požadavky na strukturu a náležitosti provozní dokumentace podle § 5a odst. 3 a na rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci podle § 5a odst. 4, d) postupy atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy podle § 6d odst. 1 písm. b), e) údaje o poptávkách cloud computingu, poskytovatelích cloud computingu, nabídkách cloud computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy podle § 6k odst. 2, f) požadavky na náležitosti smlouvy o poskytování cloud computingu orgánu veřejné správy podle § 6l odst. 3, g) požadavky na náležitosti dokladu o zkušenostech poskytovatele cloud computingu s poskytováním cloud computingu podle § 6q odst. 5 písm. b), h) požadavky na strukturu a náležitosti dokumentace nabízeného cloud computingu podle § 6t odst. 6 písm. c) a dokumentace podpůrného cloud computingu podle § 6t odst. 7 písm. d), i) seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřadů městských částí hlavního města Prahy podle § 8a odst. 2 písm. d). (2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost stanoví vyhláškou a) požadavky na zajištění základní úrovně ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací orgánu veřejné správy podle § 6m odst. 1 písm. a) a § 6n písm. b), b) seznam certifikací a auditů pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6q odst. 5 písm. c), § 6t odst. 6 písm. b) a § 6t odst. 7 písm. c), doklady o jejich splnění a intervaly pro předkládání těchto dokladů podle § 6y odst. 2, c) požadavky na strukturu a náležitosti zprávy o provedení penetračního testu podle § 6t odst. 6 písm. d) a § 6t odst. 7 písm. e) a intervaly pro její předkládání, d) požadavky na náležitosti auditní zprávy osvědčující existenci plánu zajištění kontinuity provozu nabízeného cloud computingu a plánu na obnovu poskytování nabízeného cloud computingu po havárii podle § 6t odst. 6 písm. e) a § 6t odst. 7 písm. f), e) požadavky na strukturu a náležitosti dokladu o zhodnocení zdrojů rizik podle § 6t odst. 6 písm. f) a § 6t odst. 7 písm. g), f) požadavky na strukturu a náležitosti podkladů k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6t odst. 6 písm. g) a § 6t odst. 7 písm. h).“. 42. V § 12 odst. 1 písm. a) se slova „§ 5 odst. 2 písm. i)“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 2 písm. j)“ a slova „§ 5 odst. 2 písm. j)“ se nahrazují slovy „§ 5 odst. 2 písm. k)“. Čl. LXXXI Přechodná ustanovení 1. Státní orgán a orgán územního samosprávného celku (dále jen „orgán veřejné správy“) může využívat cloud computing, jehož využívání započal před prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona a který nesplňuje požadavky podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, a cloud computing, který může využívat na základě smlouvy uzavřené před prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona nebo smlouvy uzavřené na základě této smlouvy a který nesplňuje požadavky podle zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, do 31. prosince 2023. 2. Orgán veřejné správy může využívat cloud computing, který je obsažený v nabídce cloud computingu zapsané do katalogu cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „katalog cloud computingu“) před prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona nebo zapsané na základě řízení podle bodu 3 a který nesplňuje požadavky podle § 6n zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, do 31. prosince 2023. 3. Řízení podle části první hlavy VI zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, zahájená před prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. 4. Orgán veřejné správy může v období od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona do 31. ledna 2022 zahájit využívání cloud computingu, který nesplňuje požadavky podle § 6n zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, a který je poskytovaný poskytovatelem cloud computingu, který nesplňuje požadavky podle § 6m zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona. § 6l zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném od prvního dne druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, se na využití cloud computingu podle věty první nepoužije. Orgán veřejné správy může využívat cloud computing podle věty první do 31. prosince 2022. ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o hospodaření energií Čl. LXXXII V zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 3/2020 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se § 10h včetně nadpisu zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ Změna energetického zákona Čl. LXXXIII V zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 a zákona č. 609/2020 Sb., se § 17a zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. LXXXIV Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb. a zákona č. 543/2020 Sb., se mění takto: 1. § 4a se zrušuje. 2. V § 5 odst. 4 písm. a) se za slovo „provozovatele“ vkládají slova „a vlastníka“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , nebo k ověření údajů z osvědčení o registraci vozidla podle jiného právního předpisu28)“. 3. V § 5 odst. 5 písmeno a) zní: „a) podle § 4 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 3 písm. b), h) a i) a § 4 odst. 4 písm. a) provozovateli systému elektronického mýtného pro účely vymáhání dlužného mýtného,“. 4. V § 72a se odstavec 3 zrušuje. 5. V § 79a odst. 4 se slova „ , § 4a odst. 1 až 6“ zrušují. ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. LXXXV V zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 326/2017 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se § 20a zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o podpoře sportu Čl. LXXXVI V zákoně č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 178/2019 Sb., se § 3f včetně nadpisu zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ Změna zákona o veřejných sbírkách Čl. LXXXVII V zákoně č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 120/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se § 27a zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ Změna exekučního řádu Čl. LXXXVIII V § 131 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb. a zákona č. 38/2021 Sb., se na konci textu písmene e) doplňují slova „a poskytování a užití údajů z ní“. ČÁST OSMDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže Čl. LXXXIX V zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 155/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 293/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 262/2017 Sb., se § 21i včetně nadpisu zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. XC V zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se § 67b zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 196/2009 Sb. Čl. XCI V části první čl. II zákona č. 196/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, se doplňují body 9 a 10, které znějí: „9. V případě, že vláda nevydá usnesení o přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání do doby tří let před datem zániku transformační licence podle bodu 5 písm. a), transformační licence k datu uvedenému v bodě 5 písm. a) nezanikne. Transformační licence současně nezanikne podle tohoto bodu ani podle bodu 5 písm. a) dříve, než uplynutím tří let ode dne přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání podle usnesení vlády. 10. Nastane-li případ uvedený v bodě 9, nevztahuje se na vydávání licencí k rozhlasovému vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů analogově omezení podle bodu 6. Licence k rozhlasovému vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů analogově však vždy zaniká nejpozději společně se zánikem transformačních licencí podle bodu 9.“. ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ Změna vodního zákona Čl. XCII V § 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 481/2020 Sb. a zákona č. 544/2020 Sb., se odstavce 3 až 8 zrušují. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 3. ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o pohřebnictví Čl. XCIII V zákoně č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb., zákona č. 67/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 202/2015 Sb., zákona č. 193/2017 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se § 5b včetně nadpisu zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ Změna knihovního zákona Čl. XCIV V zákoně č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 341/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 23a zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o finanční kontrole Čl. XCV V zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 298/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 126/2019 Sb., se § 23a zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o myslivosti Čl. XCVI V zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 357/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 314/2019 Sb., se § 60a zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ Změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení Čl. XCVII V zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 375/2007 Sb., zákona č. 256/2011 Sb., zákona č. 196/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se § 13a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o obalech Čl. XCVIII V zákoně č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 149/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 545/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se § 31a zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o církvích a náboženských společnostech Čl. XCIX V zákoně č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb. a zákona č. 303/2017 Sb., se § 27a zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. C Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017, zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 175a se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , rodné příjmení“. 2. V § 175a se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) pohlaví,“. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h). 3. V § 175a se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí: „h) omezení svéprávnosti, i) rodinný stav nebo registrované partnerství,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno j). ČÁST DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o integrované prevenci Čl. CI V zákoně č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 541/2020 Sb., se § 28a zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o zbraních Čl. CII Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 13/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 2. V § 73a odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Správce centrálního registru zbraní umožní přístup do centrálního registru zbraní držiteli zbrojní licence nebo obecné muniční licence, a to do 2 pracovních dnů ode dne vydání zbrojní licence. Držitel zbrojní licence nebo obecné muniční licence může požádat správce centrálního registru zbraní o umožnění nebo zabránění přístupu do centrálního registru zbraní pro jím určené osoby. (6) Držitel zbrojní licence nebo obecné muniční licence a jím pověřená osoba do centrálního registru zbraní přistupuje prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou s využitím občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem nebo jiným prostředkem pro elektronickou identifikaci, pokud centrální registr zbraní využití takového jiného prostředku umožňuje.“. 3. § 73b se včetně nadpisu zrušuje. Čl. CIII Přechodné ustanovení Držitel zbrojní licence nebo obecné muniční licence a jím pověřená osoba může do centrálního registru zbraní přistupovat s využitím přístupových údajů vydaných podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění účinném před patnáctým dnem po vyhlášení tohoto zákona, a to nejdéle do uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. CII bodu 2 tohoto zákona. ČÁST DEVADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. CIV V zákoně č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 174/2021 Sb., se § 9 zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském Čl. CV V zákoně č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., se § 8a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o válečných veteránech Čl. CVI V zákoně č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb., zákona č. 70/2007 Sb., zákona č. 308/2008 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 88/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se § 8a včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o finančním arbitrovi Čl. CVII Ustanovení § 12a zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 378/2015 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., zní: „§ 12a Arbitr je oprávněn využívat k plnění úkolů podle tohoto zákona údaje z katastru nemovitostí bezplatně.“. ČÁST STÁ Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní Čl. CVIII V zákoně č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 253/2017 Sb., se § 21e včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO PRVNÍ Změna transplantačního zákona Čl. CIX Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 100/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 97/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 se slova „podle § 19“ zrušují. 2. § 19 se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO DRUHÁ Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Čl. CX V § 26 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 62/2017 Sb., se odstavce 3 až 8 zrušují. ČÁST STO TŘETÍ Změna zákona o zoologických zahradách Čl. CXI V zákoně č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění zákona č. 141/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 19a zrušuje. ČÁST STO ČTVRTÁ Změna zákona o Antarktidě Čl. CXII V zákoně č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se § 25a zrušuje. ČÁST STO PÁTÁ Změna zákona o ochranných známkách Čl. CXIII V zákoně č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 196/2017 Sb. a zákona č. 286/2018 Sb., se § 45a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO ŠESTÁ Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace Čl. CXIV Ustanovení § 28a zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 126/2016 Sb., zní: „§ 28a Ministerstvo na žádost uznávacího orgánu, zpracovávajícího žádost o vydání evropského profesního průkazu, prostřednictvím systému IMI ověří údaje, které využívá ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence občanských průkazů a informačního systému cestovních dokladů.“. ČÁST STO SEDMÁ Změna zákona o místním referendu Čl. CXV V § 12 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 58/2014 Sb., se odstavce 6 až 9 zrušují. ČÁST STO OSMÁ Změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Čl. CXVI V zákoně č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 371/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 27a zrušuje. ČÁST STO DEVÁTÁ Změna zákona o rybářství Čl. CXVII V § 19 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se odstavce 2 až 7 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST STO DESÁTÁ Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy Čl. CXVIII V zákoně č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 467/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 25a zrušuje. ČÁST STO JEDENÁCTÁ Změna zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory Čl. CXIX V zákoně č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 236/2012 Sb., zákona č. 104/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 5a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO DVANÁCTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. CXX Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb. a zákona č. 388/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písm. b) bodu 4 se text „(§ 147c)“ zrušuje. 2. § 147c se zrušuje. ČÁST STO TŘINÁCTÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě Čl. CXXI Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) atestací elektronického systému spisové služby posouzení souladu elektronického systému spisové služby s požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „národní standard“).“. 2. V § 37 se odstavce 4 až 9 zrušují. Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 4 až 7. 3. V § 38 odst. 1 písm. c) se slova „odst. 11 a 12“ nahrazují slovy „odst. 5 a 6“. 4. § 38a se zrušuje. 5. V § 40 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Podpis potvrzení shody na digitálním archivem nebo Národním archivem pořízené replice archiválie v digitální podobě lze nahradit kvalifikovanou elektronickou pečetí.“. 6. V § 44 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) až x), která znějí: „v) stanoví a zveřejňuje ve Věstníku ministerstva postup atestačního střediska pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „atestační středisko“) při provádění atestace elektronického systému spisové služby (dále jen „atestace“), podmínky provádění atestace a výši úplaty za provedení atestace, w) vede seznam atestačních středisek a seznam platných atestů elektronického systému spisové služby (dále jen „atest“), x) kontroluje atestační střediska.“. 7. V § 63 odst. 3 se slova „uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až d), i), k) a m), kraje a hlavní město Praha“ zrušují. 8. V § 63 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Veřejnoprávní původci mohou využívat pouze elektronické systémy spisové služby, které splňují požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu a u kterých je splnění těchto požadavků potvrzeno atestem. Ustanovení věty druhé se nepoužije v případě, kdy došlo ke změně požadavků tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 nebo národního standardu a ode dne nabytí účinnosti změny neuplynul 1 rok, a výlučně ve vztahu k požadavku, který byl změněn.“. 9. V § 63 odst. 4 se slova „uvedení v odstavci 3 větě první“ a slova „pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „národní standard“)“ zrušují. 10. V § 64 odst. 4 se za slova „pomůcce a“ vkládají slova „případně i o“ a na konci textu věty první a věty poslední se doplňují slova „a u nichž původce shledal potřebu jejich vedení ve jmenném rejstříku“. 11. V § 64 odst. 4 se slova „Vykonávají-li určení původci spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby,“ nahrazují slovy „Určení původci“. 12. V § 64 odst. 4 se slova „v elektronické podobě“ a věta poslední zrušují. 13. V § 64 odst. 5 úvodní části ustanovení a v § 64 odst. 6 se za slovo „týká“ vkládají slova „a u níž určený původce shledal potřebu jejího vedení ve jmenném rejstříku“. 14. V § 64 odst. 5 písm. e) se slovo „a“ zrušuje. 15. V § 64 odst. 5 písm. f) se slova „ , pokud byl určeným původcem přidělen“ zrušují. 16. V § 64 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) odkaz na dokument, jehož je osoba odesílatelem, adresátem nebo se jí jinak týká a u něhož určený původce shledal potřebu vedení odkazu, případně odkaz na spis, jehož je takový dokument součástí.“. 17. V § 64 odstavec 7 zní: „(7) Určený původce vymaže údaje o fyzické osobě vedené ve jmenném rejstříku v elektronické podobě nejpozději po uplynutí tří let ode dne předání dokumentů a spisů, ke kterým se údaje o fyzické osobě vztahovaly, archivu nebo jejich zničení.“. 18. V § 64 odst. 7 se slova „v elektronické podobě“ zrušují. 19. V § 64 se odstavec 8 zrušuje. 20. V § 65 odst. 8 se slova „vykonávající spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby podle § 63 odst. 4“ zrušují. 21. Za § 69a se vkládají nové § 69b až 69e, které včetně skupinového nadpisu znějí: „Atestace § 69b (1) Atestaci provádí atestační středisko. (2) Atestačním střediskem je a) osoba nebo jiné právní uspořádání určení podle odstavce 3, b) ministerstvo, nejsou-li žádná osoba nebo jiné právní uspořádání určení podle odstavce 3. (3) Ministerstvo může určit atestačním střediskem osobu nebo jiné právní uspořádání, a) jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát, b) u nichž lze předpokládat, že mají odbornou a technickou způsobilost k provádění atestace, c) které se samy nezúčastní hospodářské soutěže v oblasti elektronických systémů spisových služeb a nemají žádný zájem na výsledku atestace. (4) Nevykonává-li ministerstvo vůči osobě nebo jinému právnímu uspořádání úkoly zřizovatele nebo zakladatele, může je určit atestačním střediskem pouze v dohodě s ústředním správním úřadem, který vůči nim vykonává úkoly zřizovatele nebo zakladatele. (5) Určení atestačním střediskem nelze převést na jinou osobu nebo jiné právní uspořádání. § 69c (1) Atestační středisko provede atestaci na základě objednávky a postupem, za podmínek a za úplatu stanovených ministerstvem. (2) Atestační středisko provede atestaci do 3 měsíců ode dne objednání atestu. Není-li možné provést atestaci v této lhůtě, atestační středisko o tom ještě před uplynutím lhůty vyrozumí toho, kdo atestaci objednal, a sdělí mu, do kdy bude atestace provedena. (3) Splňuje-li elektronický systém spisové služby požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, vydá atestační středisko tomu, kdo atestaci objednal, písemný atest. Atestační středisko současně zveřejní atest na svých internetových stránkách a zašle jej ministerstvu, které oznámí jeho vydání ve Věstníku ministerstva. (4) Nesplňuje-li elektronický systém spisové služby požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, vyrozumí o tom atestační středisko toho, kdo atestaci objednal, a ministerstvo a sdělí jim důvody nesplnění požadavků. § 69d (1) Atest platí 2 roky ode dne jeho vydání. (2) Změní-li se v průběhu platnosti atestu požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 nebo národního standardu, atest nadále platí, nejvýše však po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti změny požadavků. Atestační středisko zneplatní po uplynutí doby podle věty první atest, zveřejní informaci o zneplatnění atestu na svých internetových stránkách a zašle ji ministerstvu, které ji zveřejní ve Věstníku ministerstva, a tomu, kdo atestaci objednal. (3) Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti, zda elektronický systém spisové služby splňuje v době platnosti atestu požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, a nejde-li o situaci podle odstavce 2, uloží atestačnímu středisku provést na náklady atestačního střediska revizi atestu. Na revizi atestu se použijí ustanovení tohoto zákona o postupu, podmínkách a lhůtách provedení atestace obdobně. (4) Splňuje-li elektronický systém spisové služby nadále požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, atestační středisko o této skutečnosti vyrozumí ministerstvo. (5) Nesplňuje-li již elektronický systém spisové služby požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, atestační středisko vyrozumí ministerstvo a toho, kdo atestaci objednal, o této skutečnosti a sdělí jim důvody nesplnění požadavků. Atestační středisko současně zneplatní atest, zveřejní informaci o zneplatnění atestu na svých internetových stránkách a zašle ji ministerstvu, které ji zveřejní ve Věstníku ministerstva, a tomu, kdo atestaci objednal. (6) Veřejnoprávní původce může vykonávat spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby, u kterého bylo revizí atestu zjištěno, že nesplňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, nejvýše 1 rok ode dne zveřejnění informace o zneplatnění atestu ve Věstníku ministerstva. § 69e Zakazuje se nabízet nebo dodávat veřejnoprávním původcům elektronický systém spisové služby, který nesplňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu a u kterého není splnění těchto požadavků potvrzeno atestem.“. 22. V § 74 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 69e nabízí nebo dodává veřejnoprávnímu původci elektronický systém spisové služby, který nesplňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu a u kterého není splnění těchto požadavků potvrzeno atestem.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12. 23. V § 74 odst. 12 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 11,“. Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f). 24. V § 78 odst. 3 se za slovo „archiváliích“ vkládají slova „a v metadatech archiválií v digitální podobě“. 25. Za § 78b se vkládá nový § 78c, který zní: „§ 78c Ustanovení § 3 až 13, § 15, 16, 46, 49, 50, 53, 57a, 64, § 66 až 68a, § 69, 70, § 72 až 74, § 79 a příloha č. 2 týkající se dokumentu se použijí na spis obdobně, ledaže to vylučuje jeho povaha.“. 26. V příloze č. 2 se za bod 13 vkládá nový bod 14, který zní: „14. Transakční protokol“. Dosavadní body 14 až 19 se označují jako body 15 až 20. 27. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.“. Čl. CXXII Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 44 písm. v) až x) a § 69b zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění čl. CXXI bodů 6 a 21 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2022. 2. Ustanovení § 69c a 69d zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodu 21 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2023. 3. Ustanovení § 74 odst. 11 a 12 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodů 22 a 23 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2025. Do 30. června 2025 se použije ustanovení § 74 odst. 11 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022. 4. Ustanovení § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodů 11, 12, 18 a 20 tohoto zákona, se použijí od 1. ledna 2027. Do 31. prosince 2026 se použijí ustanovení § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022. 5. Ministerstvo vnitra stanoví a ve Věstníku Ministerstva vnitra zveřejní postup atestačního střediska pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „atestační středisko“) při provádění atestace elektronického systému spisové služby (dále jen „atestace“), podmínky provádění atestace a výši úplaty za provedení atestace do 31. ledna 2023. 6. K objednávkám atestací podaným atestačnímu středisku před 1. červencem 2023 se nepřihlíží. 7. K atestacím provedeným atestačním střediskem před 1. červencem 2023 se nepřihlíží. 8. Úplatu za atestaci, kterou uhradil objednatel atestačnímu středisku v souvislosti s objednávkou uvedenou v bodě 6 nebo atestací uvedenou v bodě 7, atestační středisko vrátí objednateli. ČÁST STO ČTRNÁCTÁ Změna školského zákona Čl. CXXIII V § 183a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb. a zákona č. 101/2017 Sb., se odstavce 3 až 8 a 10 až 12 včetně poznámky pod čarou č. 49c zrušují. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 3. ČÁST STO PATNÁCTÁ Změna branného zákona Čl. CXXIV Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 294/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 31b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“. 2. § 31b se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. CXXV V položce 4 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 428/2012 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se písmeno d) zrušuje. ČÁST STO SEDMNÁCTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. CXXVI V zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 311/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 150/2021 Sb., se § 134 a 134a včetně poznámek pod čarou č. 50 až 52 zrušují. ČÁST STO OSMNÁCTÁ Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích Čl. CXXVII V zákoně č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb., se § 11a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO DEVATENÁCTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Čl. CXXVIII V zákoně č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 256/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se § 138a zrušuje. ČÁST STO DVACÁTÁ Změna zákona o ověřování Čl. CXXIX Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 279/2019 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) vykonává metodickou a kontrolní činnost na úseku vidimace a legalizace vůči újezdním úřadům, držiteli poštovní licence a Hospodářské komoře České republiky.“. 2. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „(2) Legalizaci na dokumentu v elektronické podobě provádí z obecních úřadů pouze ty, které jsou kontaktními místy veřejné správy20). 20) § 8a odst. 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.“. 3. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Legalizací se ověřuje, že žadatel před ověřující osobou a) listinu vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní, nebo b) elektronický podpis na dokumentu v elektronické podobě uznal za vlastní.“. 4. V § 11 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 5. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a (1) Legalizace se na dokumentu v elektronické podobě provede připojením ověřovací doložky. (2) Formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést legalizaci, a postup při provádění legalizace na dokumentu v elektronické podobě stanoví prováděcí právní předpis.“. 6. V § 12 písm. f) se slovo „dokument“ nahrazuje slovem „listinu“ a slovo „dokumentu“ se nahrazuje slovy „listině, popřípadě elektronický podpis na dokumentu v elektronické podobě,“. 7. Na konci textu § 12 se doplňují slova „ , nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a kvalifikovaný elektronický podpis ověřující osoby, která legalizaci provedla, a kvalifikované elektronické časové razítko, jde-li o legalizaci na dokumentu v elektronické podobě“. 8. V § 13 písm. g) se za slovo „podobě“ vkládají slova „ , nebo dokumentu v elektronické podobě, který není ve formátu nebo nemá náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem“. 9. V § 15 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; při legalizaci na dokumentu v elektronické podobě má ověřovací doložka formu dokumentu v elektronické podobě“. 10. V § 15 odstavec 3 zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví a) vzor ověřovací doložky, b) způsob vyznačení ověřovací doložky na listině, způsob provádění oprav v ověřovací doložce vyznačené na listině a způsob spojení ověřovací doložky s listinou, c) způsob připojení ověřovací doložky k dokumentu v elektronické podobě.“. 11. V § 16 odst. 2 písm. e) se slova „listiny, která je vidimována nebo na které je legalizován“ nahrazují slovy „dokumentu, který je vidimován nebo na kterém je legalizován“. 12. V § 21 se za text „§ 11 odst. 3“ vkládá text „ , § 11a odst. 2“. ČÁST STO DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí Čl. CXXX Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 14 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 3 až 7. 2. V § 16 odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“. ČÁST STO DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. CXXXI Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb. a zákona č. 47/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 30 se odstavce 3 až 9 zrušují. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 33 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při poskytování sociálních služeb lze ty činnosti, u nichž to je možné a vhodné, poskytovat v distanční formě. Poskytováním činnosti v distanční formě se rozumí poskytování činnosti zajišťující potřeby osoby bez přímého vzájemného kontaktu zaměstnanců poskytovatele sociálních služeb a osoby, zejména prostřednictvím elektronických nebo zásilkových služeb.“. ČÁST STO DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. CXXXII V zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 367/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 309/2018 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., se § 53 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 39a zrušuje. ČÁST STO DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o střetu zájmů Čl. CXXXIII Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 112/2018 Sb., zákona č. 263/2019 Sb. a zákona č. 149/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 7 se slova „v rozsahu stanoveném v § 14c“ nahrazují slovy „ , ke kterým má přístup“. 2. § 14c se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO DVACÁTÁ PÁTÁ Změna insolvenčního zákona Čl. CXXXIV Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 420 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Při zápisu osoby do insolvenčního rejstříku soud přidělí bezvýznamový klientský identifikátor insolvenčního rejstříku.“. 2. V § 420 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Sdílení bezvýznamového klientského identifikátoru insolvenčního rejstříku nebo jeho užití k jiným účelům než k úkonům souvisejícím s identifikací osoby v insolvenčním rejstříku je zakázáno.“. 3. V § 432 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 75 zní: „(5) Do 31. prosince 2022 je možné získávat informace o dlužnících z insolvenčního rejstříku zadáním kombinace jména, příjmení, bydliště a rodného čísla fyzické osoby, a nemá-li rodné číslo, datem narození; po tomto datu již není možné získat informace s využitím rodného čísla. Ministerstvo zajistí nejpozději od 1. ledna 2023 službu a) dálkového získávání informace o dlužnících vedených v insolvenčním rejstříku zadáním kombinace jména, příjmení, bydliště, data narození a bezvýznamového klientského identifikátoru insolvenčního rejstříku nebo bezvýznamového směrového identifikátoru75); termín zpřístupnění služby zveřejní ministerstvo 30 dnů předem, b) dálkového zpřístupnění údajů o dlužnících vedených v insolvenčním rejstříku v datové sadě podle jména, příjmení a bezvýznamového klientského identifikátoru insolvenčního rejstříku. 75) § 12a zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů.“. ČÁST STO DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o vyvlastnění Čl. CXXXVI V zákoně č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se § 30a zrušuje. ČÁST STO DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. CXXXVII V části páté hlavě IV dílu 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 92/2018 Sb., se oddíl 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 60 zrušuje. ČÁST STO DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory Čl. CXXXVIII V zákoně č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 104/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se § 2a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO TŘICÁTÁ Změna zákona o léčivech Čl. CXXXIX V zákoně č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 36/2018 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb. a zákona č. 89/2021 Sb., se § 19b včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí Čl. CXL V zákoně č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 255/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 541/2020 Sb., se § 8a zrušuje. ČÁST STO TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě Čl. CXLI V zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 98/2019 Sb., se § 16a zrušuje. ČÁST STO TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Čl. CXLII Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „a soudních exekutorů“ nahrazují slovy „ , soudních exekutorů a insolvenčních správců“. 3. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Datovou schránku podnikající fyzické osobě, advokátu, statutárnímu auditorovi, daňovému poradci, insolvenčnímu správci, znalci, soudnímu tlumočníku a soudnímu překladateli zřídí ministerstvo bezplatně a bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence nebo rejstříku.“. 4. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Podnikající fyzická osoba, advokát, statutární auditor, daňový poradce, insolvenční správce, znalec, soudní tlumočník a soudní překladatel mají nárok na zřízení jedné datové schránky podnikající fyzické osoby, advokáta, statutárního auditora, daňového poradce, insolvenčního správce, znalce, soudního tlumočníka a soudního překladatele.“. 5. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Datovou schránku právnické osoby zřídí ministerstvo bezplatně právnické osobě zapsané v registru osob bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejím zapsání do registru osob.“. 6. V § 5 odst. 2 a v § 6 odst. 2 se slova „do 3 pracovních dnů ode dne“ nahrazují slovy „bezodkladně po“. 7. V § 6 odst. 4 se za text „písm. d)“ vkládá slovo „výlučně“ a za slovo „rukou“ se vkládá slovo „adresáta“. 8. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) K přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby nebo člen statutárního orgánu právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena.“. 9. V § 8 odst. 6 písmeno b) zní: „b) u datové schránky právnické osoby fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jím stanoveném,“. 14. V § 10 odst. 3 se za slovo „osobě“ vkládá slovo „výlučně“ a na konci textu odstavce 3 se doplňuje slovo „adresáta“. 16. V § 11 odst. 6 se slova „nejpozději třetím pracovním dnem následujícím po dni“ nahrazují slovy „bezodkladně po“. 17. V § 11 odst. 7 se slova „do 3 pracovních dnů od“ nahrazují slovy „bezodkladně po“. 18. V § 12 odst. 1 se za slovo „osobě“ vkládá slovo „výlučně“ a za slovo „rukou“ se vkládá slovo „adresáta“. 19. V § 12 odst. 3 se slova „ , vedoucímu organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, přestane-li být vedoucím organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku,“ a slova „novým vedoucím organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku,“ zrušují. 20. V § 12 odst. 3 se slova „ , novému vedoucímu organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku,“ nahrazují slovem „nebo“. 21. V § 12 odst. 3 se za slova „nové přístupové údaje“ vkládá slovo „výlučně“ a na konci textu odstavce 3 se doplňuje slovo „adresáta“. 22. V § 12 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje. 23. V § 13 písm. c) se slova „nebo organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, které nemají právního nástupce“ zrušují a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejího“. 24. V § 14 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „vedou“ vkládá slovo „alespoň“. 25. V § 14 odst. 3 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až m) se označují jako písmena h) až l). 26. V § 14b odst. 3 písm. c) se bod 3 zrušuje. 28. § 18a včetně nadpisu zní: „§ 18a Dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob (1) Informační systém datových schránek umožňuje dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do zpřístupněné datové schránky jiné osoby. Datovou schránku fyzické osoby může držitel datové schránky znepřístupnit pro dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby.“. (2) Dokument dodaný podle odstavce 1 věty první je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. (3) Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 2 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. (4) Za dodání dokumentu podle odstavce 1 věty první náleží provozovateli informačního systému datových schránek odměna, kterou stanoví cenový orgán podle cenových předpisů5). Odměnu hradí fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, z jejíž datové schránky byl dokument odeslán. Tato osoba může určit, že bude hradit i dodání dokumentu, který je odpovědí na dokument dodaný podle předchozí věty. Odměnu podle věty první může za fyzickou osobu, podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, z jejíž datové schránky byl dokument odeslán, s jejím souhlasem hradit rovněž jiná fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba.“. 29. V § 20 odst. 3 větě druhé se za slova „formáty datové zprávy“ vkládají slova „ , včetně jejích příloh,“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „ , včetně jejich příloh“. 30. V § 24 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) ověří integritu vstupu, je-li zajištěna jiným způsobem než podle písmene b) a lze-li tuto skutečnost ze vstupu zjistit a ověření provést.“. 31. V § 24 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o legalizovaný dokument v elektronické podobě“. 32. V § 24 odst. 4 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) v případě porušení integrity dokumentu obsaženého v datové zprávě,“. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena i) a j). 33. V § 25 odst. 1 písm. d) a § 25 odst. 2 písm. d) se slovo „listů“ nahrazuje slovem „stran“. 34. V § 25 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) název datového souboru, v němž je obsažen vstup,“. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i). 35. V § 25 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) údaj o tom, zda integrita vstupu byla zajištěna jiným způsobem než podle § 24 odst. 1 písm. b), a byl-li při zajištění integrity vstupu užit způsob založený na certifikátu, identifikaci tohoto způsobu alespoň v rozsahu identifikačního čísla certifikátu, údajů identifikujících vydavatele certifikátu a údajů identifikujících osobu, pro kterou byl certifikát vydán, lze-li tyto skutečnosti ze vstupu zjistit,“. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena i) a j). 36. V § 25 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) údaj o tom, zda vstupem byl dokument obsažený v datové zprávě odeslané z datové schránky, a údaje o jejím odeslání z datové schránky umožňující alespoň identifikaci datové zprávy, datové schránky odesílatele a datové schránky adresáta a datum a čas dodání datové zprávy do datové schránky adresáta.“. 37. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Evidence provedených konverzí (1) Ministerstvo vede evidenci provedených konverzí. (2) V evidenci provedených konverzí se vedou tyto údaje o provedené konverzi: a) pořadové číslo, pod kterým je konverze vedena v evidenci provedených konverzí, b) datum provedení konverze, c) konkrétní označení vstupu a datum jeho sepsání, je-li datum ve vstupu obsaženo, d) údaj o uhrazení správního poplatku nebo odměny notáře (uvedení čísla dokladu, kterým byl uhrazen) nebo údaj o osvobození od správního poplatku s odkazem na právní předpis. (3) Zapisovatelem údaje podle odstavce 2 písm. a) je ministerstvo. Zapisovatelem údaje podle odstavce 2 písm. b) až d) je subjekt provádějící konverzi. (4) Ministerstvo umožní subjektu provádějícímu konverzi dálkový přístup k údajům o jím provedené konverzi. (5) Údaje podle odstavce 2 jsou v evidenci provedených konverzí uchovávány po dobu 10 let od provedení konverze.“. 42. V § 28 se slova „s výjimkou opětovného vydání přístupových údajů“ zrušují. 43. V § 30 odstavec 1 zní: „(1) Konverzi na žádost provádí fyzická osoba, která složila zkoušku; složení zkoušky se nevyžaduje, splňuje-li fyzická osoba požadavky pro provádění vidimace a legalizace9).“. 44. V § 30 odst. 5 se slova „Neuspěl-li zaměstnanec“ nahrazují slovy „Neuspěla-li fyzická osoba“ a slova „zaměstnanec neuspěl“ se nahrazují slovy „fyzická osoba neuspěla“. 45. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní: „§ 30a Hovoří-li se v tomto zákoně o právnické osobě, rozumí se tím rovněž jiné právní uspořádání.“. Čl. CXLIII Přechodná ustanovení 1. Ministerstvo vnitra zřídí nejpozději do 31. března 2023 datovou schránku orgánu veřejné moci fyzické nebo právnické osobě, která je k 1. lednu 2023 insolvenčním správcem. Má-li fyzická nebo právnická osoba, která je k 1. lednu 2023 insolvenčním správcem, zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby k výkonu činnosti insolvenčního správce nebo datovou schránku právnické osoby, Ministerstvo vnitra takovou datovou schránku k okamžiku zřízení datové schránky orgánu veřejné moci znepřístupní; tím není do 30. června 2023 dotčeno právo osoby oprávněné k přístupu do datové schránky podnikající fyzické osoby nebo datové schránky právnické osoby přistupovat k datovým zprávám uloženým v datové schránce. 3. Ministerstvo vnitra zřídí nejpozději do 31. března 2023 datovou schránku podnikající fyzické osoby podle § 4 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2023, podnikající fyzické osobě, která je k 1. lednu 2023 podnikající fyzickou osobou zapsanou v zákonem stanovené evidenci nebo rejstříku, a nemá zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby. Větou první není dotčeno právo podnikající fyzické osoby požádat si v době od 1. ledna 2023 do zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby podle věty první o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby. 4. Ministerstvo vnitra zřídí nejpozději do 31. března 2023 datovou schránku právnické osoby podle § 5 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2023, právnické osobě, která k 1. lednu 2023 existuje, je zapsána v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci a nemá zřízenu datovou schránku právnické osoby. Větou první není dotčeno právo právnické osoby požádat si v době od 1. ledna 2023 do zřízení datové schránky právnické osoby podle věty první o zřízení datové schránky právnické osoby. 5. Ministerstvo vnitra umožní nejpozději do 1. března 2022, aby do datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, která je k 1. lednu 2022 zřízena a zpřístupněna, mohly být dodávány dokumenty podle § 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2022. Větou první není dotčeno právo fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby požádat Ministerstvo vnitra o znemožnění dodávání dokumentů podle § 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2022. 6. Osoba, která nesplňuje podmínky podle § 30 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2022, a která není osobou provádějící autorizovanou konverzi dokumentů na žádost u držitele poštovní licence, Hospodářské komory České republiky nebo osoby, které byla Ministerstvem vnitra udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, může provádět autorizovanou konverzi dokumentů na žádost do 31. prosince 2022. 7. Subjekty provádějící autorizovanou konverzi dokumentů uchovají evidenci provedených autorizovaných konverzí vedenou podle § 26 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2022, do 31. prosince 2032. ČÁST STO TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o auditorech Čl. CXLIV V zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se § 12e zrušuje. ČÁST STO TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o základních registrech Čl. CXLV Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 51/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 88/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písmeno c) zní: „c) stanovuje podmínky pro sdílení údajů mezi základními registry navzájem, základními registry a agendovými informačními systémy, základními registry a informačními systémy soukromoprávních uživatelů údajů umožňujícími využívání údajů ze základních registrů nebo agendových informačních systémů (dále jen „soukromoprávní systém pro využívání údajů“), agendovými informačními systémy navzájem a mezi agendovými informačními systémy a soukromoprávními systémy pro využívání údajů.“. 2. V § 2 písm. c) se za slovo „exekutor“ vkládají slova „ , insolvenční správce“. 3. V § 2 písm. d) se slova „není orgánem veřejné moci a“ zrušují a na konci textu písmene d) se doplňují slova „ , pro působení, které není působením orgánu veřejné moci“. 4. V § 2 písm. e) se slovo „působnosti“ nahrazuje slovem „působení“. 5. V § 2 písmena g) a h) znějí: „g) informačním systémem základních registrů informační systém veřejné správy, který je součástí referenčního, sdíleného a bezpečného rozhraní informačních systémů veřejné správy54) (dále jen „referenční rozhraní“) a jehož prostřednictvím je zajišťováno sdílení údajů mezi základními registry navzájem, základními registry a agendovými informačními systémy, základními registry a soukromoprávními systémy pro využívání údajů, agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů, a jinými agendovými informačními systémy a mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů, a soukromoprávními systémy pro využívání údajů, správa oprávnění přístupu k údajům a další činnosti podle tohoto zákona, h) informačním systémem sdílené služby informační systém veřejné správy, který je součástí referenčního rozhraní a jehož prostřednictvím je zajišťováno sdílení údajů mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, navzájem, a mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, a soukromoprávními systémy pro využívání údajů, správa oprávnění přístupu k údajům a další činnosti podle tohoto zákona,“. 6. V § 4 odst. 2 se za slova „základě jsou“ vkládá slovo „referenční“ a slovo „zpracovávaných“ se nahrazuje slovy „zapisovaných referenčních“. 7. V § 4 odst. 3 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 8. V § 4 odst. 6 a 7 se slova „vedeného v základním registru“ zrušují. 9. V § 4 odst. 7 se slova „takový zápis“ a slova „tento zápis“ nahrazují slovy „referenční údaj“ a za slova „prokáže, že“ se vkládá slovo „referenční“. 10. V § 5 odst. 5 větě druhé se za slovo „údajům“ vkládají slova „vedeným v agendovém informačním systému“. 11. V § 5a odstavec 3 zní: „(3) Soukromoprávní uživatel údajů využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému podle odstavců 1 a 2 prostřednictvím agendového informačního systému určeného ohlašovatelem agendy, a nebyl-li agendový informační systém ohlašovatelem agendy určen, prostřednictvím soukromoprávního systému pro využívání údajů. Ustanovení § 58 až 59 a ustanovení o oprávnění osoby poskytnout s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v základním registru nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v základním registru není veden, anebo údaje vedené o ní v základním registru podle zákona o informačních systémech veřejné správy nejsou větou první dotčeny. Soukromoprávní uživatel údajů zajistí, aby soukromoprávní systém pro využívání údajů umožnil využívání služeb informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby.“. 12. V § 5b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „z agendového informačního systému“ nahrazují slovy „vedené v agendovém informačním systému“. 13. V § 7 odst. 2 písm. c) se za slovo „systémy“ vkládají slova „nebo soukromoprávními systémy pro využívání údajů“. 14. V § 7 odst. 2 písm. d) se za slova „jinými agendovými informačními systémy“ vkládají slova „nebo soukromoprávními systémy pro využívání údajů“. 15. V § 7 odst. 2 písm. e) se za slovo „registrů,“ vkládají slova „navzájem nebo mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, a soukromoprávními systémy pro využívání údajů“. 16. V § 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) poskytování centrální služby pro vyrozumívání o změnách údajů, které se vedou v informačním systému veřejné správy o subjektu údajů vedeném v registru obyvatel nebo o subjektu údajů vedeném v registru osob.“. 17. V § 7 odstavce 4 až 7 znějí: „(4) Správa základních registrů vede pro účely správy informačního systému sdílené služby záznam o využívání údajů vedených v agendových informačních systémech, nejde-li o využívání údajů veřejně přístupných, a uchovává jej po dobu 2 let; záznam obsahuje a) označení agendového informačního systému nebo soukromoprávního systému pro využívání údajů, jejichž prostřednictvím byly údaje využity, kód agendy, uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role, a označení subjektu, pro jehož účely se údaje využívají, b) roli podle § 51 odst. 6 písm. c), ve které fyzická osoba údaje využila, c) výčet údajů, které byly využity, d) datum a čas využití údajů, e) důvod a konkrétní účel využití údajů. (5) Správa základních registrů vydá na žádost osoby, o níž se vedou údaje v agendových informačních systémech, záznam o využívání těchto údajů. Záznam se vydává rovněž v podobě ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy. (6) Správa základních registrů není oprávněna k využívání údajů vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech s výjimkou využívání v rámci agendy, pro jejíž výkon byla zaregistrována. (7) Má-li Správa základních registrů důvodnou pochybnost, že orgán veřejné moci nebo soukromoprávní uživatel údajů neoprávněně využívá osobní údaje, informuje neprodleně Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“).“. 18. V § 8 odstavec 6 zní: „(6) Správce agendového informačního systému zajistí vyrozumění o změně údaje, který se vede v agendovém informačním systému o subjektu údajů vedeném v registru obyvatel nebo o subjektu údajů vedeném v registru osob, s využitím služby podle § 7 odst. 2 písm. k).“. 19. V § 8 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Správce agendového informačního systému zavede mechanismus opravy nesprávného údaje vedeného v agendovém informačním systému.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 20. V § 8 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Správce agendového informačního systému zajistí vyrozumění o změně údaje, který se vede v agendovém informačním systému o jiném subjektu údajů, s využitím vlastní služby pro vyrozumívání o změnách údajů vedených v agendovém informačním systému.“. 21. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a (1) Soukromoprávní uživatel údajů zajišťuje realizaci vazby mezi soukromoprávním systémem pro využívání údajů a informačním systémem základních registrů za účelem využívání údajů. (2) Soukromoprávní uživatel údajů zajišťuje realizaci vazeb mezi soukromoprávním systémem pro využívání údajů a agendovými informačními systémy prostřednictvím informačního systému základních registrů nebo informačního systému sdílené služby za účelem využívání údajů. (3) Soukromoprávní uživatel údajů zajistí používání kódu agendy při komunikaci soukromoprávního systému pro využívání údajů s informačním systémem základních registrů nebo informačním systémem sdílené služby. (4) Soukromoprávní uživatel údajů používá vlastní identifikátory fyzických osob a právnických osob a za účelem komunikace s informačním systémem základních registrů nebo informačním systémem sdílené služby používá agendové identifikátory fyzických osob a identifikátory právnických osob vedené v registru osob.“. 22. V § 9 odst. 1 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „registru“ se vkládají slova „nebo soukromoprávním systému pro využívání údajů“ a slova „a kódu agendy“ se nahrazují slovy „ , kódu agendy a v případě soukromoprávního systému pro využívání údajů rovněž z identifikátoru soukromoprávního uživatele údajů“. 23. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „přístupu k osobním údajům vedeným v základních registrech a v jiných informačních systémech veřejné správy“ nahrazují slovy „využívání údajů vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech“, za slovo „moci“ se vkládají slova „nebo soukromoprávní uživatel údajů“ a slova „a základních registrů s agendovými informačními systémy“ se nahrazují slovy „ , základních registrů s agendovými informačními systémy nebo soukromoprávními systémy pro využívání údajů, agendových informačních systémů navzájem a agendových informačních systémů se soukromoprávními systémy pro využívání údajů“. 24. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě agendy vykonávané soukromoprávním uživatelem údajů může být fyzická osoba identifikována agendovými identifikátory fyzické osoby jednoznačně přiřazenými záznamu o fyzické osobě v jednotlivých soukromoprávních systémech pro využívání údajů.“. 25. V § 10 odst. 6 větě první se za slovo „moci“ vkládají slova „nebo soukromoprávní uživatel údajů“ a slova „ , v němž“ se nahrazují slovy „nebo soukromoprávního systému pro využívání údajů, v nichž“. 26. V § 10 odst. 6 větě druhé se za slova „informačního systému“ vkládají slova „nebo soukromoprávního systému pro využívání údajů“ a za slova „informačním systému“ se vkládají slova „nebo soukromoprávním systému pro využívání údajů“. 27. V § 10 odst. 7 se za slovo „systému“ vkládají slova „nebo soukromoprávního systému pro využívání údajů“. 28. V § 11 odst. 1 písm. b) se za slova „jiné agendě“ vkládají slova „a převod mezi agendovými identifikátory fyzické osoby v rámci agendy vykonávané soukromoprávním uživatelem údajů“. 29. V nadpisu § 14 se za slovo „výstupů“ vkládají slova „ , záznamů a výpisů“. 30. V § 14 odst. 2 a v § 14 odst. 4 větě první se za slovo „údajů“ vkládá slovo „vedených“. 31. V § 14 odst. 3 se slova „údaje ze základního registru“ nahrazují slovy „záznam o využívání údajů vedených v základním registru“. 32. V § 14 odst. 4 se slova „o využívání údajů v základním registru“ zrušují. 33. V § 14 odst. 5 a 6 se slova „v základním registru“ zrušují. 34. V § 17 písm. e) se za slovo „nichž“ vkládají slova „to vyžaduje“ a slova „vyžaduje agendový identifikátor fyzické osoby a stanoví, že tyto fyzické osoby budou vedeny v registru obyvatel“ se zrušují. 35. V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „údaje“ zrušuje. 36. V § 18 odst. 1 písm. d) se slova „nebo dodávací schránky nebo“ nahrazují slovy „ , dodávací schránky nebo poštovním směrovacím číslu místa pobytu anebo“. 37. V § 18 odst. 1 písm. j), § 21 a v § 56a odst. 3 písm. a) bodu 3 se slova „elektronicky čitelných“ zrušují. 38. V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) data potřebná pro elektronickou identifikaci a autentizaci, včetně případného požadavku na doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím těchto dat, jde-li o subjekt údajů uvedený v § 17 písm. a), o) datum a čas zablokování a odblokování dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci, jde-li o subjekt údajů uvedený v § 17 písm. a).“. 39. V § 18 odst. 3, § 58 odst. 4 písm. c), § 58 odst. 5, § 58a odst. 3 písm. c) a v § 59 odst. 2 písm. d) bodu 3 se slova „elektronicky čitelného“ zrušují. 40. V § 18 odst. 3 se slova „Bezpečnostní osobní kód elektronicky čitelného identifikačního dokladu15) je“ nahrazují slovy „Data potřebná pro elektronickou identifikaci a autentizaci jsou“ a slova „zašifrované podobě“ se nahrazují slovy „jednosměrně šifrované podobě, která neumožňuje přístup k jeho hodnotě,“. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 41. V § 18 odst. 5 písm. a) se slovo „z“ nahrazuje slovy „vedených v“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „nebo soukromoprávních systémů pro využívání údajů“. 42. V § 18 odst. 5 písm. b) se slovo „výdeje“ nahrazuje slovem „poskytnutí“. 43. V § 19 odst. 1 se text „§ 18 odst. 1 písm. j)“ nahrazuje slovy „§ 18 odst. 1 písm. j), § 18 odst. 1 písm. n), jde-li o data potřebná pro elektronickou identifikaci a autentizaci, § 18 odst. 1 písm. o)“. 44. V § 19 odst. 3 a 6 se slovo „agendového“ zrušuje. 45. V § 19 odst. 5 písmeno a) zní: „a) kód agendy, kód agendového informačního systému nebo soukromoprávního systému pro využívání údajů, prostřednictvím kterých byly údaje využity, uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role, které je neveřejné, a označení subjektu, který údaje využil nebo kterému byly poskytnuty,“. 46. V § 19 odst. 5 písm. b) se slovo „využívání“ nahrazuje slovem „využití“. 47. V § 19 odst. 5 písm. e) se slova „přístupu do registru obyvatel“ nahrazují slovy „využití nebo poskytnutí údajů“. 48. V § 19 odst. 7 se slova „§ 18 odst. 1 písm. l) a m)“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 1 písm. l) a m) a v § 18 odst. 1 písm. n), jde-li o požadavek na doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci,“ a na konci textu odstavce 7 se doplňují slova „na základě požadavku subjektu údajů uplatněného prostřednictvím portálu veřejné správy“. 49. V § 23 odst. 2 se slova „z agendového“ nahrazují slovem „z“. 50. V § 24 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a Ministerstvo vnitra, jde-li o údaj podle § 26 odst. 2 písm. w)“. 51. V § 25 písm. d) a § 51 odst. 1 písm. c) se slovo „působnost“ nahrazuje slovy „oblast působení“. 52. V § 26 odst. 2 písm. i) až n) se za slovo „příjmení“ vkládají slova „ , datu narození“. 53. V § 26 odst. 2 písm. p) se za slovo „osoby“ vkládají slova „ , případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu52); uvedené adresy jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace; v případě adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu52), se vede i údaj o identifikaci poštovní přihrádky, dodávací schránky nebo poštovním směrovacím číslu osoby anebo adresa, která je mimo území České republiky a které nebyl přidělen kód adresního místa v registru územní identifikace“. 54. V § 26 odst. 2 písm. t) se za slovo „provozovny“ vkládají slova „ , případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu52); uvedené adresy jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace; v případě adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu52), se vede i údaj o identifikaci poštovní přihrádky, dodávací schránky nebo poštovním směrovacím číslu osoby anebo adresa, která je mimo území České republiky a které nebyl přidělen kód adresního místa v registru územní identifikace“. 55. V § 26 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty pro zasílání zvoleného okruhu informací.“. 56. V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až v) jsou referenčními údaji.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 57. V § 38 odst. 1 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „využití“ se vkládají slova „a měsíci a roku dokončení“. 58. V § 38 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) technickoekonomické atributy stavebního objektu s číslem popisným nebo evidenčním,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 59. V § 39 odst. 1 se slova „veřejné správy“ zrušují. 60. V § 48 písm. b) se slova „k přístupu k referenčním údajům v základních registrech nebo k údajům v agendových informačních systémech“ nahrazují slovy „k využívání údajů vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech“. 61. V § 50 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Správce registru práv a povinností umožní Českému statistickému úřadu vést v registru práv a povinností číselníky vydávané podle zákona upravujícího státní statistickou službu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 62. V § 50 odst. 4 se za číslo „1“ vkládají slova „a 2“. 63. V § 51 odst. 1 písm. b) se slova „vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob“ nahrazují slovy „ ; jde-li o orgán veřejné moci vedený v registru obyvatel nebo registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr obyvatel nebo registr osob“. 64. V § 51 odst. 1 písm. e) se slova „vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo registr osob“ nahrazují slovy „ ; jde-li o orgán veřejné moci vedený v registru obyvatel nebo registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr obyvatel nebo registr osob“. 65. V § 51 odst. 1 písm. f), § 51 odst. 6 písm. b) a § 51 odst. 7 písm. b) se slova „vykonává svoji působnost“ nahrazují slovem „působí“. 66. V § 51 odst. 1 písm. h) se slova „vyjádřená referenční vazbou na registr obyvatel nebo registr osob“ nahrazují slovy „ ; jde-li o orgán veřejné moci vedený v registru obyvatel nebo registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr obyvatel nebo registr osob, jinak se vede ve formě referenční vazby na registr územní identifikace“. 67. V § 51 odst. 1 písm. j) se slova „vykonává působnost“ nahrazují slovem „působí“. 68. V § 51 odst. 1 písm. k) a § 52b odst. 2 se slova „výkonu působnosti“ nahrazují slovem „působení“. 69. V § 51 odst. 3 písm. b) se slova „vyjádřený referenční vazbou na registr osob“ nahrazují slovy „ ; jde-li o soukromoprávního uživatele údajů vedeného v registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr osob“. 70. V § 51 odst. 3 písm. d) se slova „vyjádřené referenční vazbou na registr osob“ nahrazují slovy „ ; jde-li o soukromoprávního uživatele údajů vedeného v registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr osob“. 71. V § 51 odst. 3 písm. g) se slova „vyjádřená referenční vazbou na registr osob“ nahrazují slovy „ ; jde-li o soukromoprávního uživatele údajů vedeného v registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr osob, jinak se vede ve formě referenční vazby na registr územní identifikace“. 72. V § 51 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) výčet a popis soukromoprávních systémů pro využívání údajů.“. 73. V § 51 odst. 6 písm. b) se slova „ze základních registrů nebo agendových informačních systémů“ nahrazují slovy „vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech“. 74. V § 51 odst. 6 písm. c) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 75. V § 51 odst. 6 písm. d) se slova „není orgánem“ nahrazují slovy „v postavení adresáta těchto úkonů nepůsobí jako orgán“. 76. V § 51 odst. 6 písm. d) se slova „a forma úkonu“ nahrazují slovy „ , forma úkonu a požadavek na prokázání totožnosti subjektu při provádění úkonu a možnost doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci“. 77. V § 51 odst. 6 písm. e) se slova „není orgánem“ nahrazují slovy „při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán“. 78. V § 51 odst. 6 písm. e) se slova „a forma úkonu“ nahrazují slovy „ , forma úkonu a požadavek na prokázání totožnosti subjektu při provádění úkonu, včetně úrovně záruky prostředku pro elektronickou identifikaci, umožňuje-li se prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace, a možnosti doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci“. 79. V § 51 odst. 6 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) popis úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, podle písmene e),“. Dosavadní písmena g) až n) se označují jako písmena h) až o). 80. V § 51 odst. 6 písm. j) se slova „ , které byly pro výkon agendy zaregistrovány“ nahrazují slovy „a soukromoprávních uživatelů údajů, kteří byli pro výkon agendy zaregistrováni“ a na konci textu písmene j) se doplňují slova „nebo identifikátor soukromoprávního uživatele údajů“. 81. V § 51 odst. 6 písm. k) se za slova „v rámci agendy“ vkládají slova „ , přístupnost jednotlivých údajů veřejnosti a v případě, že údaj není přístupný veřejnosti, číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě není údaj přístupný veřejnosti, číselníky pro vymezení možných hodnot údajů, byly-li vydány,“. 82. V § 51 odst. 6 písm. l) a m), § 54 odst. 1 písm. d), § 54 odst. 2 a v § 54a odst. 5 se slova „přístupu k těmto údajům“ nahrazují slovy „využívání těchto údajů“. 83. V § 51 odst. 6 písm. o) se za slova „úkon podle písmene d)“ vkládají slova „nebo vůči kterému lze vykonat úkon podle písmene e)“. 84. V § 51 odst. 8 se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písm. f) a g)“. 85. V § 51 odst. 10 písm. a) se slova „a f) bodu 1“ nahrazují slovy „ , písm. f) bodu 1 a písm. k)“. 86. V § 51 odst. 10 písm. a) se text „i)“ nahrazuje textem „j)“. 87. V § 51 odst. 10 písm. b) se slova „h) a písm. j) až m)“ nahrazují slovy „i) a písm. k) až n)“. 88. V § 51 odst. 10 písm. c) se text „n)“ nahrazuje textem „o)“. 89. V § 51 odst. 11 se za číslo „7“ vkládají slova „a číselníky podle § 50 odst. 2“. 90. V § 51a odst. 1 se za slovo „údaj“ vkládají slova „ , který není veřejnosti přístupný,“. 91. V § 52 odst. 1 písm. h) se slova „přístup k referenčním údajům“ nahrazují slovy „oprávnění k využívání referenčního údaje“. 92. V § 52a odst. 1 se slova „ , a agendových“ nahrazují slovy „ , agendových“ a za slovo „systémech“ se vkládají slova „a soukromoprávních systémech pro využívání údajů“. 93. V § 52b odst. 4 se slova „a) a d)“ nahrazují slovy „a), d) a k)“. 94. Na konci nadpisu § 52c se doplňují slova „a soukromoprávních systémů pro využívání údajů“. 95. V § 52c odst. 1 se za slovo „správy“ vkládají slova „a soukromoprávních systémů pro využívání údajů“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a § 51 odst. 3 písm. k)“. 96. V § 52c odst. 2 se za slovo „správy,“ vkládají slova „nebo soukromoprávní uživatel údajů, který je správcem soukromoprávního systému pro využívání údajů,“ a za slova „spravovaném informačním systému veřejné správy“ se vkládají slova „nebo soukromoprávním systému pro využívání údajů“. 97. V § 52c odst. 3 se za slova „informačním systému veřejné správy“ vkládají slova „nebo soukromoprávním systému pro využívání údajů“, za slova „informačnímu systému veřejné správy“ se vkládají slova „nebo soukromoprávnímu systému pro využívání údajů“ a za slova „systémů veřejné správy“ se vkládají slova „a soukromoprávních systémů pro využívání údajů“. 98. V § 52c se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a soukromoprávních systémů pro využívání údajů“. 99. V § 54 odst. 1 písm. a) se slova „i) a n)“ nahrazují slovy „j) a o)“. 100. V § 54 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; je-li pro údaj podle § 51 odst. 6 písm. k) veden v registru práv a povinností číselník, ohlašovatel agendy jej uvede s využitím tohoto číselníku, v opačném případě vytvoří ohlašovatel agendy číselník postupem podle otevřené formální normy“. 101. V § 54 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) výčet údajů vedených v základních registrech nebo v jiných agendových informačních systémech, které jsou přístupné veřejnosti a které budou využívány pro výkon agendy,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 102. V § 54 odst. 1 písm. d) se za slovo „které“ vkládají slova „nejsou přístupné veřejnosti a které“ a za slova „anebo v jiných agendových informačních systémech“ se vkládají slova „ , které nejsou přístupné veřejnosti,“. 103. V § 54 odst. 2 a § 54a odst. 5 se slova „nejsou orgánem“ nahrazují slovy „při výkonu agendy nepůsobí jako orgán“. 104. V § 54 odst. 2 se text „c)“ nahrazuje textem „d)“ a slova „přístupu k tomuto údaji“ se nahrazují slovy „využívání tohoto údaje“. 105. V § 54 odst. 4 se slova „do něhož je požadován přístup“ nahrazují slovy „ve kterých se vedou údaje, které nejsou přístupné veřejnosti a které ohlašovatel agendy požaduje zpřístupnit pro výkon agendy“. 106. V § 54 odst. 6 se text „c)“ nahrazuje textem „e)“, slova „d) až f)“ se nahrazují slovy „f) a g)“ a slova „i) až k)“ se nahrazují slovy „j) až l)“. 107. V § 54a odst. 3 a 4 se slovo „využití“ nahrazuje slovem „zpřístupnění“. 108. V nadpisu nad označením § 55 se slova „orgánu veřejné moci“ zrušují. 109. V § 55 odst. 1 a v § 55 odst. 3 se za slova „Orgán veřejné moci“ vkládají slova „nebo soukromoprávní uživatel údajů“. 110. V § 55 odst. 2 písm. a) se za slovo „moci“ vkládají slova „nebo obchodní firmu nebo název anebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a identifikátor soukromoprávního uživatele údajů“. 111. V § 55 odst. 2 písm. c) a v § 57 odst. 4 se za slovo „moci“ vkládají slova „nebo soukromoprávní uživatel údajů“. 112. V § 55 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo označení soukromoprávního systému pro využívání údajů“. 113. V § 55 odst. 2 písm. e) se za slova „úkon podle § 51 odst. 6 písm. d)“ vkládají slova „nebo vůči kterému lze vykonat úkon podle § 51 odst. 6 písm. e)“. 114. V § 55 odst. 4 a 5 a v § 56 odst. 2 se za slovo „moci“ vkládají slova „nebo soukromoprávního uživatele údajů“. 115. V § 56 odst. 1 se za slovo „agendy,“ vkládají slova „nebo soukromoprávnímu uživateli údajů, který oznámil vykonávání agendy,“ a za slova „orgán veřejné moci“ se vkládají slova „nebo soukromoprávní uživatel údajů“. 116. V § 56 odst. 2 se text „i)“ nahrazuje textem „j)“. 117. V § 56 odst. 3 písm. b) se slova „přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech a k údajům vedeným v základních registrech“ nahrazují slovy „využívání údajů vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech“. 118. V § 56 odst. 3 písm. c) se slova „přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech a k údajům vedeným v základních registrech“ nahrazují slovy „využívání údajů vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „ , využívají-li soukromoprávní uživatelé údajů tyto údaje prostřednictvím jím spravovaného agendového informačního systému“. 119. V § 56 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Soukromoprávní uživatel údajů, který byl zaregistrován pro výkon agendy, odpovídá za a) určení fyzických osob, které jsou nositeli rolí, a za provádění změn v těchto určeních, b) uplatnění odpovídajících opatření, která zabrání neoprávněnému využívání údajů vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech v souvislosti s oprávněním soukromoprávního uživatele údajů k jejich využívání.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 120. V § 56 odst. 5 se slova „v základních registrech a k údajům v agendových informačních systémech“ nahrazují slovy „vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech“. 121. V § 56 odst. 6 se slova „orgánu veřejné moci“ zrušují. 122. V § 56a odst. 1 se za slovo „agendy,“ vkládají slova „nebo soukromoprávní uživatel údajů, který byl zaregistrován pro výkon agendy,“ a za slova „§ 56 odst. 3 písm. b) a c)“ se vkládají slova „a § 56 odst. 4 písm. b)“. 123. V § 56a odst. 4 se slova „přístupu k údajům vedeným v základních registrech“ nahrazují slovy „využití údajů vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech“. 124. V § 56a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Soukromoprávní uživatel údajů, který byl zaregistrován pro výkon agendy a který využívá k autentizaci fyzické osoby, která je nositelem role, autentizační informační systém, využívá pro účely autentizace fyzické osoby, která je nositelem role, z registru obyvatel údaje a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) čísla identifikačních dokladů, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum úmrtí.“. 125. V § 57 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy, nebo soukromoprávní uživatel údajů, který byl zaregistrován pro výkon agendy, vede záznamy o využívání údajů vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech, nejde-li o využívání údajů veřejně přístupných, a uchovává je po dobu 2 let; záznam obsahuje a) uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role, a označení subjektu, pro jehož účely se údaje využívají, b) roli podle § 51 odst. 6 písm. c), ve které fyzická osoba údaje využila, c) výčet údajů, které byly využity, d) datum a čas využití údajů, e) důvod a konkrétní účel využití údajů. (2) Ministerstvo vnitra vede pro účely správy autentizačního informačního systému záznamy o využívání údajů vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech, nejde-li o využívání údajů veřejně přístupných, a uchovává je po dobu 2 let; záznam obsahuje a) označení agendového informačního systému nebo soukromoprávního systému pro využívání údajů, jejichž prostřednictvím byly údaje využity, kód agendy, uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role, a označení subjektu, pro jehož účely se údaje využívají, b) roli podle § 51 odst. 6 písm. c), ve které fyzická osoba údaje využila, c) výčet údajů, které byly využity, d) datum a čas využití údajů, e) důvod a konkrétní účel využití údajů.“. 126. V § 57 odst. 3 se za slova „základním registru“ vkládají slova „nebo agendovém informačním systému“ a za slova „základního registru“ se vkládají slova „nebo agendového informačního systému“. 127. V § 57 odst. 4 se za slova „systému základních registrů“ vkládají slova „ , informačního systému sdílené služby, agendových informačních systémů“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo výkonem kontroly“. 128. V § 57 odst. 5 se slova „přístupu k údaji o uživatelském jménu“ nahrazují slovy „využití uživatelského jména“, slova „učinila přístup“ se nahrazují slovy „využila údaj ze základního registru nebo agendového informačního systému“ a za slova „mu orgán veřejné moci“ se vkládají slova „nebo soukromoprávní uživatel údajů“. 129. V § 58 odst. 5 se slova „a autentizuje se pomocí bezpečnostního osobního kódu, má-li ho zadán a je-li to technicky umožněno“ zrušují. 130. V § 58 odst. 7 písm. b) se slova „jejíž svéprávnost byla omezena rozhodnutím soudu tak, že“ nahrazují slovem „která“. 131. V § 60 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „povinností“ vkládají slova „ , agendového informačního systému“. 132. V § 60 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slovo „nebo“ za slovem „subjektům“ nahrazuje čárkou a za slova „orgánům veřejné moci“ se vkládají slova „nebo záznamu o poskytnutí služby agendového informačního systému podle zákona o informačních systémech veřejné správy dalším subjektům nebo jiným orgánům veřejné moci“. 133. V § 60 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „záznam o poskytnutí údajů“ nahrazují slovem „záznamy“, slova „tohoto záznamu“ se zrušují a slova „tomuto záznamu“ se nahrazují slovem „záznamům“. 134. V § 60 odst. 2 se za slova „osob, registru práv a povinností“ vkládají slova „ , agendového informačního systému“ a za slova „správci registru práv a povinností“ se vkládají slova „ , správci agendového informačního systému“. 135. V § 60 odst. 2 se slova „záznamu o využití údajů“ nahrazují slovem „záznamů“. 136. V § 61 odstavec 1 zní: „(1) Referenční údaje vedené o osobách podle § 26 odst. 2 písm. a), d) až t) a v), údaj vedený o osobě podle § 26 odst. 2 písm. w) a provozní údaje podle § 26 odst. 4 písm. a) až d) jsou veřejné.“. 137. V § 61 odst. 2 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „moci“ se vkládají slova „nebo soukromoprávního uživatele údajů“. 138. V § 61 odst. 3 se text „§ 14 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 14 odst. 3“. 139. V § 62a se slova „Referenční údaje“ nahrazují slovem „Údaje“. 140. Za § 62c se vkládá nový § 62d, který zní: „§ 62d (1) Ministerstvo vnitra kontroluje u orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů dodržování povinností stanovených tímto zákonem. (2) Zjistí-li Ministerstvo vnitra při kontrole podle odstavce 1 nedostatky, vyzve orgán veřejné moci nebo soukromoprávního uživatele údajů, aby v jím stanovené lhůtě zjednal nápravu. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců. (3) Ministerstvo vnitra může v případě, že soukromoprávní systém pro využívání údajů ohrožuje referenční rozhraní, základní registr nebo agendový informační systém, znemožnit využití služby referenčního rozhraní, základního registru nebo agendového informačního systému soukromoprávním systémem pro využívání údajů.“. 141. V § 66 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Technickoekonomické atributy stavebního objektu zapsané podle odstavce 1 může správce registru územní identifikace doplnit nebo opravit i po uplynutí lhůty podle odstavce 3, pokud tyto údaje získá z dalších vhodných zdrojů.“. 142. V § 69 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a soukromoprávního systému pro využívání údajů podle § 51 odst. 3 písm. k)“. 143. V § 69 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) osnovu popisu úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, podle § 51 odst. 6 písmene g).“. 144. V § 69 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) data potřebná pro elektronickou identifikaci a autentizaci podle § 18 odst. 1 písm. n).“. 145. V § 69 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup otevřenou formální normu pro vytvoření číselníku ohlašovatelem agendy podle § 54 odst. 1 písm. a).“. Čl. CXLVI Přechodné ustanovení Ohlašovatel agendy oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 6 písm. g) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění účinném od prvního dne prvního kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení. ČÁST STO TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. CXLVII Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 129 odst. 4 písm. f) se slova „elektronicky čitelných“ zrušují. 2. V § 129 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) číslo a platnost oprávnění k pobytu, l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.“. 3. V § 129 se odstavce 9, 10, 12 a 14 až 17 zrušují. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 9 a dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 10. ČÁST STO TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití Čl. CXLVIII V zákoně č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 254/2020 Sb., se § 7a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o krajském referendu Čl. CXLIX V § 12 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 58/2014 Sb., se odstavce 6 až 8 zrušují. ČÁST STO TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Čl. CL V zákoně č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se § 18a zrušuje. ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu Čl. CLI V zákoně č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb. a zákona č. 195/2016 Sb., se § 7a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Čl. CLII V § 30 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, se odstavce 2 až 7 zrušují. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 2. ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. CLIII Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. § 69b se včetně nadpisu zrušuje. 2. V § 120 se slova „§ 69b odst. 2,“ zrušují. ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. CLIV V zákoně č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se § 17 zrušuje. ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o evropské občanské iniciativě Čl. CLV Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě, ve znění zákona č. 57/2014 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě.“. 2. V § 1 se slova „občanské iniciativy“ nahrazují slovy „evropské občanské iniciativy (dále jen „občanská iniciativa“)“. 3. § 2 až 5 se včetně skupinového nadpisu nad § 2 a poznámky pod čarou č. 2 zrušují. 4. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1799 ze dne 22. října 2019, kterým se stanoví technické specifikace pro individuální online systémy sběru prohlášení o podpoře podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 o evropské občanské iniciativě.“. 5. V § 7 se slovo „organizátorům“ nahrazuje slovy „skupině organizátorů“ a za slovo „žádosti“ se vkládá slovo „skupiny“. 6. § 8 se zrušuje. 7. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Další činnosti na úseku občanské iniciativy Ministerstvo vnitra plní úkoly kontaktního místa, které skupinám organizátorů občanské iniciativy poskytuje bezplatně informace a pomoc na úseku občanské iniciativy.“. 8. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „Organizátor“ nahrazuje slovy „Člen skupiny organizátorů“. Čl. CLVI Přechodná ustanovení 1. Žádost o pověření posuzováním elektronického systému sběru prohlášení o podpoře občanské iniciativy podle zákona č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě, ve znění účinném od patnáctého dne po vyhlášení tohoto zákona, lze podat nejpozději do 31. ledna 2023. 2. Výzvu k uzavření smlouvy o posouzení elektronického systému sběru prohlášení o podpoře občanské iniciativy podle zákona č. 191/2012 Sb., ve znění účinném od patnáctého dne po vyhlášení tohoto zákona, lze podat nejpozději do 31. května 2023. ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. CLVII V zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 172/2018 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se § 31 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zrušuje. ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Čl. CLVIII V zákoně č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 1/2020 Sb., se § 28 včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o audiovizi Čl. CLIX Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění zákona č. 139/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. Za § 24a se vkládá nový § 24b, který včetně poznámky pod čarou č. 52 zní: „§ 24b (1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona52), a to v rozsahu a) jméno a příjmení či název příjemce, b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, c) obec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu, d) výše přiznané dotace a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena, e) účel, na který je poskytovaná částka určena, včetně odkazu na úplnou dokumentaci dotačního programu, je-li dotace poskytnuta v rámci programu, f) datum vydání rozhodnutí či uzavření dohody o poskytnutí dotace, g) informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, včetně částky, kterou byl příjemce povinen vrátit, odvést či která nebyla vyplacena. (2) Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí či uzavření dohody o poskytnutí dotace, v případě informace podle odstavce 1 písm. g) do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. (3) Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní. 52) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.“. 2. § 57 se zrušuje. Čl. CLX Přechodné ustanovení Fond je povinen do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona zveřejnit způsobem uvedeným v § 24b informace o všech dotacích poskytnutých po 1. lednu 2018. Tyto informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu Čl. CLXI V zákoně č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 229/2019 Sb. a zákona č. 481/2020 Sb., se § 3a zrušuje. ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o obětech trestných činů Čl. CLXII V zákoně č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 56/2017 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se § 32a včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO PADESÁTÁ Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních Čl. CLXIII Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 333/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 9 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 29 odstavec 3 zní: „(3) Národní člen Eurojustu je pro účely plnění úkolů v Eurojustu oprávněn získávat informace ze základních registrů a agendových informačních systémů ve stejném rozsahu a stejným způsobem, jako je získává státní zástupce pro účely trestního řízení.“. 3. V § 29 se odstavec 4 zrušuje. ČÁST STO PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o státním občanství České republiky Čl. CLXIV V části první hlavě V zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), ve znění zákona č. 279/2019 Sb., se díl 3 včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO PADESÁTÁ DRUHÁ Změna katastrálního zákona Čl. CLXV V § 32 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 318/2015 Sb., se odstavce 3 až 8 zrušují. ČÁST STO PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o kybernetické bezpečnosti Čl. CLXVI Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 5 zní: „(5) Orgány veřejné moci jsou povinny před uzavřením smlouvy s poskytovatelem služeb cloud computingu zařadit poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně s ohledem na povahu dotčeného informačního nebo komunikačního systému podle prováděcího právního předpisu a zajistit, že budou dodržována bezpečnostní pravidla pro poskytování služeb cloud computingu stanovená Úřadem a že budou mít na základě své žádosti bez zbytečného odkladu k dispozici informace a data, která pro ně poskytovatel služeb cloud computingu uchovává včetně možnosti kontroly uchovávaných informací a dat v reálném čase.“. 2. V § 4 odst. 6 se slova „orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g), které jsou orgány veřejné moci,“ nahrazují slovy „orgán veřejné moci“. 3. § 22b se zrušuje. 4. V § 25 odst. 3, § 25 odst. 4, § 25 odst. 5, § 25 odst. 6, § 25 odst. 7 a v § 25 odst. 8 písmeno c) zní: „c) jako orgán veřejné moci v rozporu s § 4 odst. 5 nezařadí poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně, nezajistí dodržení bezpečnostních pravidel pro poskytování služeb cloud computingu nebo dodržení podmínek dostupnosti anebo uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 6,“. 5. V § 25 odst. 9 písmeno a) zní: „a) jako orgán veřejné moci v rozporu s § 4 odst. 5 nezařadí poptávaný cloud computing do bezpečnostní úrovně, nezajistí dodržení bezpečnostních pravidel pro poskytování služeb cloud computingu nebo dodržení podmínek dostupnosti anebo uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 6,“. 6. V § 30 úvodní části ustanovení se slova „a d)“ nahrazují slovy „ , d) a f)“. 7. V § 30 se na konci textu písmen a) a c) doplňují slova „nebo určení infomačního systému infomačním systémem základní služby“. 8. V § 30 písm. b) se za slovo „infrastrukturou“ vkládají slova „nebo určení infomačního systému infomačním systémem základní služby“. ČÁST STO PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o státní službě Čl. CLXVII Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 180 odst. 3, v § 181 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 182 odst. 1 a 3 se za slovo „zaměstnanců“ vkládají slova „a zaměstnanců ve služebních úřadech“. 2. V § 181 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) pohlaví,“. Dosavadní písmena c) až x) se označují jako písmena d) až y). 3. V § 181 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, jímž je obsazeno služební místo, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul, b) datum narození, c) pohlaví, d) státní občanství, e) evidenční číslo zaměstnance, f) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem, g) den vzniku pracovního poměru, h) den obsazení služebního místa v pracovním poměru na dobu určitou a doba jeho trvání, i) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, j) obor služby, k) služební působiště, l) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána, m) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance, n) platové zařazení, o) den skončení pracovního poměru na služebním místě. (3) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul, b) datum narození, c) pohlaví, d) státní občanství, e) evidenční číslo zaměstnance, f) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem, g) den vzniku pracovního poměru, h) údaj o tom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou; v případě pracovního poměru na dobu určitou rovněž doba jeho trvání, i) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, j) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána, k) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance, l) zařazení podle katalogu prací ve veřejných službách a správě, m) den skončení pracovního poměru.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 4. V § 182 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; údaj podle § 181 odst. 2 a 3 je dále přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušnému členu vlády, vedoucímu Úřadu vlády nebo vedoucímu služebního úřadu, popřípadě tomu, koho zmocnil“. 5. V § 182 odst. 1 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 6. V § 182 odst. 2 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 4“. 7. V § 182 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , popřípadě ten, koho zmocnil“. 8. V § 182 odst. 2 větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „6“. 9. V § 182 odst. 3 se za text „odst. 1“ vkládají slova „až 3“. 10. V § 182 odst. 3 se za slovo „zaměstnance“ vkládají slova „ , pracovního poměru zaměstnance, jímž je obsazeno služební místo, nebo pracovního poměru zaměstnance“. 11. V § 182 odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 12. § 183 zní: „§ 183 (1) Zřizuje se portál vzdělávání jako informační systém veřejné správy, jehož účelem je zajištění vzdělávání v elektronické podobě a vedení evidence o absolvovaném vzdělávání státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru ve služebních úřadech. (2) Správcem portálu vzdělávání je Ministerstvo vnitra. (3) Portál vzdělávání obsahuje identifikační údaje státního zaměstnance a zaměstnance v pracovním poměru, který absolvoval vzdělávání, a údaje o absolvovaném vzdělávání. (4) Portál vzdělávání je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup státnímu zaměstnanci a zaměstnanci v pracovním poměru v rozsahu údajů, které se jej týkají, a služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil; identifikační údaje zaměstnance v pracovním poměru a údaje o jeho absolvovaném vzdělávání jsou dále přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušnému členu vlády, vedoucímu Úřadu vlády nebo vedoucímu služebního úřadu, popřípadě tomu, koho zmocnil. (5) Údaje vedené v portálu vzdělávání zapisuje příslušný služební orgán, popřípadě ten, koho zmocnil, a ten, kdo organizuje vzdělávání. (6) Údaje vedené v portálu vzdělávání jsou vedeny po dobu trvání služebního poměru státního zaměstnance, pracovního poměru zaměstnance, jímž je obsazeno služební místo, nebo pracovního poměru zaměstnance, jehož se týká, a 10 let od jeho skončení.“. ČÁST STO PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o prevenci závažných havárií Čl. CLXVIII V zákoně č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se § 50 včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o hazardních hrách Čl. CLXIX Ustanovení § 132 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 527/2020 Sb., včetně nadpisu zní: „§ 132 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Ministerstvo může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti žádat od správce informačního systému veřejné správy nebo jeho provozovatele poskytnutí údajů a) ze základního registru obyvatel, b) z informačního systému evidence obyvatel, c) z informačního systému cizinců, d) z rejstříku vedeného Ministerstvem práce a sociálních věcí, e) z insolvenčního rejstříku vedeného Ministerstvem spravedlnosti. (2) Správce informačního systému veřejné správy nebo jeho provozovatel je povinen žádosti o poskytnutí údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezúplatné. (3) Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Správce informačního systému veřejné správy nebo jeho provozovatel je povinen poskytnout též údaje o změně údajů.“. ČÁST STO PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. CLXX V § 29 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se číslo „2022“ nahrazuje číslem „2023“. ČÁST STO PADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Čl. CLXXI V zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 173/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 54/2020 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 325/2020 Sb., se § 109 včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna atomového zákona Čl. CLXXII V zákoně č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se § 226 včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO ŠEDESÁTÁ Změna zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce Čl. CLXXIII Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „§ 4a (1) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, a g) čísla a druhy identifikačních dokladů. (2) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby. (3) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se subjekt údajů narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa pobytu na území České republiky, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat z informačního systému evidence občanských průkazů údaje v rozsahu a) číslo občanského průkazu, b) datum vydání občanského průkazu, c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, a d) datum skončení platnosti občanského průkazu. (6) Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy, elektronické pečetě nebo autentizaci internetových stránek je oprávněn k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat z informačního systému evidence cestovních dokladů v rozsahu a) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, b) datum vydání cestovního dokladu, c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal. (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců, informačního systému evidence občanských průkazů nebo informačního systému evidence cestovních dokladů, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (8) Z údajů uvedených v odstavcích 1 až 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné. (9) Informační systém, jehož prostřednictvím kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru využívá údaje podle odstavce 1, musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle jiného právního předpisu3). 3) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 4a odst. 3 písm. h) se slova „jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka,“ zrušují. 3. V § 4a odst. 3 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka,“. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k). 4. V § 4a odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , popřípadě série občanského průkazu“. 5. V § 4a odst. 5 písm. c) se slovo „úřadu“ nahrazuje slovy „správního orgánu“. 6. V § 4a odst. 5 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 7. V § 4a odst. 5 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) datum skončení platnosti občanského průkazu,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 8. V § 4a odst. 5 písm. e) se za slovo „datum“ vkládá slovo „skutečného“ a za slovo „platnosti“ se vkládá slovo „neplatného“. 9. V § 4a se odstavce 7 a 8 zrušují. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7. 10. V § 5 úvodní části ustanovení se slova „právně jedná,“ zrušují. 11. V § 5 se na začátek písmene a) vkládají slova „činí úkon nebo právně jedná“. 12. V § 5 písm. a) se za slova „zřízenou zákonem“ vkládají slova „nebo jejich orgán anebo jiná jejich součást“. 13. V § 5 se na začátek písmene b) vkládají slova „činí úkon“. 14. V § 6 odst. 1 se slova „právně jedná“ nahrazují slovy „činí úkon“. 15. V § 7 se slova „nebo § 6 odst. 1“ zrušují. 16. V § 8 se za slova „jako náležitost“ a za slovo „povahy“ vkládají slova „úkonu nebo“. 17. V § 8 se slovo „jedná-li“ nahrazuje slovy „činí-li úkon“. 18. V § 9 odst. 1 se slova „právně jedná“ nahrazují slovy „činí úkon“. 19. V § 10 se slova „nebo § 9 odst. 1“ zrušují. 20. V § 11 odst. 1 se za slova „podepsal elektronický dokument, kterým“ vkládají slova „činí úkon nebo“ a slova „podepsala elektronický dokument, kterým právně jedná“ se nahrazují slovy „podepsala elektronický dokument, kterým činí úkon“. 21. V § 11 odst. 2 se za slova „zapečetil elektronický dokument, kterým“ vkládají slova „činí úkon nebo“ a slova „zapečetila elektronický dokument, kterým právně jedná“ se nahrazují slovy „zapečetila elektronický dokument, kterým činí úkon“. ČÁST STO ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení Čl. CLXXIV V zákoně č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 333/2020 Sb., se § 14 včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO ŠEDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona č. 424/2010 Sb. Čl. CLXXV Zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 304/2013 Sb., zákona č. 297/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb. a zákona č. 370/2019 Sb., se mění takto: 1. V části osmé čl. IX bodě 2 se číslo „2021“ nahrazuje číslem „2023“. 2. V části osmé čl. IX bodě 4 úvodní části ustanovení se číslo „2022“ nahrazuje číslem „2024“. ČÁST STO ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o elektronické identifikaci Čl. CLXXVI Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění zákona č. 12/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 2 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 19 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) je kvalifikovaným správcem, který vydává prostředek pro elektronickou identifikaci.“. 3. V § 24 odst. 2 písm. e) se slovo „a“ zrušuje. 4. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až k), která znějí: „g) rodné číslo, h) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, i) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, j) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera a k) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo dítěte.“. 5. V § 24 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Správa základních registrů využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence občanských průkazů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení a zkrácená podoba jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud jsou zapsané v občanském průkazu, b) datum, místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, c) pohlaví, d) rodné číslo, e) státní občanství, f) adresa místa trvalého pobytu, včetně označení tohoto údaje jako adresy úřadu, je-li takto označen v informačním systému evidence obyvatel, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, g) rodinný stav nebo registrované partnerství, pokud jsou zapsané v občanském průkazu, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti, i) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu, j) datum vydání a datum převzetí občanského průkazu, k) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, l) datum skončení platnosti a datum skartace občanského průkazu, m) digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu, n) titul nebo vědeckou hodnost občana, pokud jsou zapsané v občanském průkazu, o) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, p) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení nebo zničení občanského průkazu. (6) Správa základních registrů využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence cestovních dokladů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení a zkrácená podoba jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud jsou zapsané v cestovním dokladu, rodné příjmení, b) rodné číslo držitele, c) datum, místo a okres narození, u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození, d) pohlaví, e) státní občanství, f) rodinný stav nebo registrované partnerství, datum uzavření manželství, g) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti, h) adresa místa trvalého pobytu, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, j) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, k) datum vydání cestovního dokladu, l) datum skončení platnosti cestovního dokladu, m) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, n) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele podle § 21a odst. 2 zákona o cestovních dokladech, o) prodloužení doby platnosti cestovního dokladu, p) číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 6. V § 24 odst. 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 7. V § 24 odstavec 5 zní: „(5) Správa základních registrů využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence občanských průkazů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení a zkrácená podoba druhého jména nebo složeného příjmení, pokud jsou uvedeny v občanském průkazu, b) pohlaví, c) státní občanství, d) datum narození, e) místo a okres narození; u osoby, která se narodila v cizině, místo a stát, kde se narodila, f) adresa místa trvalého pobytu, včetně označení tohoto údaje jako adresy úřadu, je-li takto označen v informačním systému evidence obyvatel, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, g) rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, pokud jsou uvedeny v občanském průkazu, h) digitální zpracování podoby a podpisu uvedené v občanském průkazu, i) rodné číslo, j) datum úmrtí, nebo, je-li vydáno rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který osoba prohlášená za mrtvou nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, k) datum nabytí právní moci rozhodnutí o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti, l) číslo, popřípadě série občanského průkazu, m) datum vydání občanského průkazu, n) datum převzetí občanského průkazu, o) označení správního orgánu, který občanský průkaz vydal, p) datum skončení platnosti občanského průkazu, q) číslo, popřípadě série neplatného občanského průkazu, r) datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. ČÁST STO ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. CLXXVII V čl. LXVI zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, se číslo „2022“ nahrazuje číslem „2023“. ČÁST STO ŠEDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o právu na digitální služby Čl. CLXXVIII Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 36/2021 Sb., se mění takto: 1. Nad označení § 12 se vkládá nadpis „Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci“. 2. V § 12 se nadpis zrušuje. 3. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí: „(2) Uživatel služby má právo, aby před osobním provedením úkonu, pro který je v katalogu služeb uvedena možnost doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci, orgán veřejné moci vyžadoval autentizaci jako podmínku provedení digitálního úkonu. Orgán veřejné moci vystaví na žádost uživatele služby, který provedl autentizaci, potvrzení o autentizaci. (3) Uživatel služby uplatní požadavek na vyžadování autentizace podle odstavce 2 u ministerstva. Ministerstvo zveřejní elektronický formulář k uplatnění požadavku na portálu veřejné správy. (4) Ministerstvo spravuje elektronickou aplikaci pro autentizaci podle odstavce 2. Ministerstvo umožní využít aplikaci i při fyzickém prokazování totožnosti pomocí identifikačního dokladu vůči fyzické osobě nebo právnické osobě. (5) Umožní-li fyzická osoba nebo právnická osoba doplnění fyzického prokázání totožnosti pomocí identifikačního dokladu autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci spojených s identifikačním dokladem, vystaví na žádost toho, kdo provedl autentizaci, potvrzení o autentizaci.“. 4. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní: „§ 12a (1) Uživatel služby má právo na informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které mu o sobě poskytla fyzická osoba nebo které obdržel od jiné osoby na základě prokazatelného právního vztahu, který měl právo uzavřít, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel. (2) Právo podle odstavce 1 uplatní uživatel služby u správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci. (3) Uživatel služby je povinen při uplatnění práva podle odstavce 1 prokázat správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci svou totožnost a sdělit mu kombinaci poskytnutých identifikačních údajů v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum narození a e) čísla a druhy identifikačních dokladů. (4) Údaj podle odstavce 3 písm. c), d) nebo e) lze sdělit pouze společně s údaji podle odstavce 3 písm. a) a b). (5) V případě, že kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vydá uživateli služby bezvýznamový směrový identifikátor fyzické osoby. V opačném případě správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vyrozumí uživatele služby, že shoda kombinací údajů nebyla nalezena anebo odpovídá více fyzickým osobám. (6) Uživatel služby nesmí získaný bezvýznamový směrový identifikátor sdělovat třetím osobám s výjimkou orgánu veřejné moci. (7) Informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, podá správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci rovněž na základě sdělené kombinace poskytnutých identifikačních údajů vedených jako referenční údaje, jsou-li poskytnuté identifikační údaje ve tvaru předcházející současný stav a jsou-li vedeny v informačním systému evidence obyvatel, informačním systému cizinců, informačním systému evidence občanských průkazů nebo informačním systému evidence cestovních dokladů. S identifikačními údaji lze dále poskytnout údaj o rodném čísle, je-li veden v informačním systému evidence obyvatel nebo informačním systému cizinců. (8) Právní nástupce uživatele služby má právo požádat o vytvoření nových bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby na základě předání seznamu bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby svého právního předchůdce správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci.“. 5. § 12a zní: „§ 12a (1) Uživatel služby má právo na informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které mu o sobě poskytla fyzická osoba nebo které obdržel od jiné osoby na základě prokazatelného právního vztahu, který měl právo uzavřít, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel. (2) Právo podle odstavce 1 uplatní uživatel služby u správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci. (3) Uživatel služby je povinen při uplatnění práva podle odstavce 1 prokázat správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci svou totožnost a sdělit mu kombinaci poskytnutých identifikačních údajů v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum narození a e) čísla a druhy identifikačních dokladů. (4) Údaj podle odstavce 3 písm. c), d) nebo e) lze sdělit pouze společně s údaji podle odstavce 3 písm. a) a b). (5) V případě, že kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vydá uživateli služby bezvýznamový směrový identifikátor fyzické osoby. V opačném případě správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vyrozumí uživatele služby, že shoda kombinací údajů nebyla nalezena anebo odpovídá více fyzickým osobám. (6) Uživatel služby nesmí získaný bezvýznamový směrový identifikátor sdělovat třetím osobám s výjimkou orgánu veřejné moci. (7) Informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, podá správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci rovněž na základě sdělené kombinace poskytnutých identifikačních údajů vedených jako referenční údaje, jsou-li poskytnuté identifikační údaje ve tvaru předcházející současný stav a jsou-li vedeny v informačním systému evidence obyvatel, informačním systému cizinců, informačním systému evidence občanských průkazů nebo informačním systému evidence cestovních dokladů. (8) Právní nástupce uživatele služby má právo požádat o vytvoření nových bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby na základě předání seznamu bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby svého právního předchůdce správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci.“. 6. V § 14 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Příslušný orgán veřejné moci může poskytovat úkon podle věty první též jako digitální službu nebo jej může umožnit provádět též jako digitální úkon i před uplynutím 5 let od účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li jiný zákon jinak.“. 7. V § 17 bodech 2 a 3 se slova „3 let“ nahrazují slovy „41 měsíců“. 8. V § 22 se body 31, 52, 54 až 56 a 119 zrušují. 9. V § 27 písm. a) se slova „§ 5 až 8 a“ nahrazují slovy „§ 5, 7 a 8,“ a za text „§ 20“ se vkládají slova „bodu 11“. 10. V § 27 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 11. V § 27 písmeno d) zní: „d) § 6 a § 20 bodů 1 až 10, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022.“. ČÁST STO ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona č. 47/2020 Sb. Čl. CLXXIX V části šesté čl. VIII zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se na konci textu doplňují slova „a s výjimkou ustanovení části čtvrté, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022“. ČÁST STO ŠEDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o odpadech Čl. CLXXX V zákoně č. 541/2020 Sb., o odpadech, se § 149 včetně nadpisu zrušuje. ČÁST STO ŠEDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů Čl. CLXXXI Zákon č. 36/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, se mění takto: 1. V čl. IV bodu 1 se v § 5 odst. 2 písm. b) za slova „orgánu veřejné moci“ vkládají slova „a úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci,“. 2. V čl. IV se bod 2 zrušuje. ČÁST STO ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. CLXXXII Zrušují se: 1. Vyhláška č. 52/2007 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní. 2. Vyhláška č. 53/2007 Sb., o technických a funkčních náležitostech uskutečňování vazeb mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní (vyhláška o referenčním rozhraní). ČÁST STO SEDMDESÁTÁ ÚČINNOST Čl. CLXXXIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2022, s výjimkou a) ustanovení čl. CLXXVIII bodů 6, 7, 9 a 11, která nabývají účinnosti prvním dnem po vyhlášení tohoto zákona, b) ustanovení čl. L bodů 1 až 6 a 8, čl. LI, čl. XCI, čl. CII bodu 2, čl. CIII, čl. CXXI bodů 5, 10, 13 až 17, 19, 24, 26 a 27, čl. CXXIV bodu 1, čl. CXXXIV bodu 3, čl. CLV bodů 1, 2, 4, 5, 7 a 8, čl. CLVI, čl. CLXXIII bodů 1 a 10 až 21, čl. CLXXV a čl. CLXXVI bodů 1 až 6, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení tohoto zákona, c) ustanovení čl. CXLV bodů 3, 4, 34, 51, 65, 67, 68, 75, 77, 79, 83, 84, 86 až 88, 99, 103, 106, 113, 116 a 143, čl. CXLVI a čl. CLXXIX, která nabývají účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, d) ustanovení čl. LXXX bodů 1 až 15, 17 až 33, 35 a 37 až 41, čl. LXXXI, čl. CXLV bodů 38, 40, 43, 48, 76, 78, 129 až 134 a 144, čl. CLXVI, čl. CLXXIII bodů 2 až 8, čl. CLXXVI bodu 7 a čl. CLXXXII, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, e) ustanovení čl. CLXX, čl. CLXXVII a čl. CLXXXI, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2021, f) ustanovení čl. LXXX bodů 34 a 36, čl. LXXXVIII, čl. CXXV, čl. CXXXIV bodů 1 a 2, čl. CXLII bodů 22, 28, 29, 43 a 44 a čl. CXLIII bodů 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022, g) ustanovení čl. CLXXVIII bodů 8 a 10, která nabývají účinnosti dnem 31. ledna 2022, h) ustanovení čl. XLIII bodů 1 a 2, čl. CXXIX a čl. CXLII bodů 30 až 37, čl. CXLIII bodu 7 a čl. CLXXVIII bodů 1 až 4, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022, i) ustanovení čl. CXLII bodů 1 až 21, 23 až 27, 38 až 42 a 45, čl. CXLIII bodů 1 až 4 a čl. CXLV bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, j) ustanovení čl. CXXXV a čl. CLV bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023, k) ustanovení čl. CXLV bodů 19 a 20 a čl. CLXXVIII bodu 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 269/2021 Sb.	Zákon č. 269/2021 Sb. Zákon o občanských průkazech Vyhlášeno 19. 7. 2021, datum účinnosti 2. 8. 2021, částka 117/2021 * ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - OBČANSKÝ PRŮKAZ (§ 2 — § 41) * ČÁST TŘETÍ - DOČASNÝ OBČANSKÝ PRŮKAZ (§ 42 — § 53) * ČÁST ČTVRTÁ - EVIDENCE OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ (§ 54 — § 64) * ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 65 — § 66) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 67 — § 72) * § 73 - Zrušovací ustanovení * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 74 — § 74) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (123/2024 Sb.) 269 ZÁKON ze dne 1. července 2021 o občanských průkazech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY § 1 Tento zákon upravuje práva, povinnosti a působnost na úseku občanských průkazů a navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie1). ČÁST DRUHÁ OBČANSKÝ PRŮKAZ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 2 Občanský průkaz (1) Občanský průkaz je veřejná listinaveřejná listina, kterou osoba, jíž je občanský průkaz vydán, (dále jen „držitel občanského průkazu“) prokazuje svou totožnost a skutečnosti v ní uvedené. (2) Občanský průkaz je dále prostředkem umožňujícím uložení nebo užití dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci držitele občanského průkazu nebo pro jiné elektronické úkony (dále jen „data pro elektronické využití občanského průkazu“). § 3 Povinnost mít občanský průkaz (1) Státní občan České republiky, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky, má povinnost mít občanský průkaz, není-li dále stanoveno jinak. (2) Státní občan České republiky, který je omezen ve svéprávnosti, nemá povinnost mít občanský průkaz. § 4 Právo mít občanský průkaz Státní občan České republiky má právo mít občanský průkaz, pokud a) je mladší 15 let, b) je omezen ve svéprávnosti, nebo c) nemá trvalý pobyt na území České republiky. HLAVA II NÁLEŽITOSTI OBČANSKÉHO PRŮKAZU § 5 Údaje a data v občanském průkazu (1) V občanském průkazu se uvedou a) údaje o držiteli občanského průkazu, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. pohlaví, 3. státní občanství, 4. datum narození, 5. místo a okres narození, narodil-li se na území České republiky, a to podle stavu ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu, 6. kód státu narození podle statistického číselníku vytvořeného Českým statistickým úřadem, narodil-li se mimo území České republiky, a to podle stavu ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu, 7. adresa místa trvalého pobytu, je-li hlášen k trvalému pobytu na území České republiky, včetně označení tohoto údaje jako adresy úřadu, je-li takto označen v informačním systému evidence obyvatel, 8. rodné číslo, 9. podoba, 10. podpis a 11. biometrické údaje; biometrickými údaji se rozumí zobrazení obličeje a otisky prstů rukou pořízené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157, b) úřední záznam, který obsahuje nezkrácenou podobu jména nebo složeného příjmení držitele občanského průkazu, jsou-li v rámci údajů o držiteli občanského průkazu uvedeny ve zkrácené podobě podle § 7 odst. 2, c) údaje o občanském průkazu, kterými jsou 1. číslo, 2. kód dokladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157, 3. datum vydání, 4. datum skončení platnosti, 5. označení správního orgánu, který jej vydal, a 6. kód České republiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 a d) údaje umožňující kontrolu údajů uvedených ve strojově čitelné podobě. (2) V občanském průkazu se na žádost žadatele o vydání občanského průkazu uvede rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství. (3) V občanském průkazu se uloží data pro elektronické využití občanského průkazu stanovená prováděcím právním předpisem. Hovoří-li se v tomto zákoně o uložení dat pro elektronické využití občanského průkazu, rozumí se tím rovněž jejich spojení s občanským průkazem. (4) V občanském průkazu se na žádost držitele občanského průkazu uloží data pro elektronické využití občanského průkazu stanovená prováděcím právním předpisem nebo tato data může uložit sám držitel občanského průkazu. Způsob uvedení údajů a uložení dat v občanském průkazu § 6 (1) Údaje podle § 5 odst. 1 písm. a) bodů 1 až 10, § 5 odst. 1 písm. b), § 5 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 3 až 5 a § 5 odst. 2 se uvedou v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem; lze je uvést rovněž ve strojově čitelné podobě v nosiči dat. (2) Údaje podle § 5 odst. 1 písm. c) bodů 2 a 6 a § 5 odst. 1 písm. d) se uvedou v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem anebo ve strojově čitelné podobě v nosiči dat. (3) Biometrické údajeBiometrické údaje se uvedou ve strojově čitelné podobě v nosiči dat. (4) Data podle § 5 odst. 3 a 4 se uloží v nosiči dat. § 7 (1) V občanském průkazu vydaném osobě mladší 12 let se v nosiči dat, v němž jsou uvedeny biometrické údajebiometrické údaje, namísto otisků prstů rukou uvede záznam o tom, že tento biometrický údajbiometrický údaj v občanském průkazu není uveden. Věta první se použije obdobně v případě občanského průkazu vydaného osobě, u níž je fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou. (2) Nelze-li z důvodu nedostatku místa v občanském průkazu uvést druhé jméno držitele občanského průkazu, uvede se jeho první jméno uvedené v základním registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) a místo druhého jména se uvede první písmeno druhého jména s tečkou. Věta první se použije obdobně v případě složeného příjmení. HLAVA III VYDÁNÍ OBČANSKÉHO PRŮKAZU Díl 1 Žádost o vydání občanského průkazu § 8 Žadatel o vydání občanského průkazu (1) Občanský průkaz se vydá na žádost osoby, která má povinnost nebo právo mít občanský průkaz. Občanský průkaz se vydá rovněž na žádost podanou osobou podle § 67, která jedná za osobu mladší 15 let, nebo osobou podle § 68, která jedná za osobu, která dosáhla věku 15 let. (2) K podání žádosti o vydání občanského průkazu nelze zmocnit jinou osobu. § 9 Správní orgán příslušný k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu (1) Správním orgánem příslušným k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy (dále jen „pověřený úřad“). (2) Správním orgánem příslušným k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu je dále a) Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“), jde-li o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 24 hodin nebo 5 pracovních dnů (dále jen „zrychlený režim“), nebo b) organizační útvar Ministerstva zahraničních věcí zřízený za účelem plnění úkolů služby v zahraničí a určený tímto ministerstvem (dále jen „pověřený zastupitelský úřad“), nejde-li o vydání občanského průkazu ve zrychleném režimu. § 10 Způsob podání žádosti o vydání občanského průkazu (1) Žadatel o vydání občanského průkazu je povinen podat žádost o vydání občanského průkazu na pracovišti správního orgánu příslušného k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu (dále jen „podací místo“). Podává-li žádost za žadatele jiná osoba, vyžaduje se při podání žádosti rovněž osobní přítomnost žadatele. K žádosti podané jiným způsobem se nepřihlíží. (2) Žádost o vydání občanského průkazu se vyhotovuje na pracovišti podacího místa za asistence úřední osoby a s využitím formuláře vydaného ministerstvem. (3) Nemůže-li se žadatel o vydání občanského průkazu z důvodu omezení na osobní svobodě, z dlouhodobých zdravotních důvodů nebo z jiného závažného důvodu dostavit k podání žádosti o vydání občanského průkazu na pracoviště podacího místa, podací místo, v jehož správním obvodu se žadatel zdržuje, umožní žadateli na základě jeho požadavku podání žádosti i mimo své pracoviště. Věta první se nepoužije v případě žádosti o vydání občanského průkazu ve zrychleném režimu a žádosti podané pověřenému zastupitelskému úřadu. § 11 Lhůty pro podání žádosti o vydání občanského průkazu Žadatel o vydání občanského průkazu, který má povinnost mít občanský průkaz, je povinen podat žádost o vydání občanského průkazu nejpozději do a) 30 dnů ode dne, ve kterém 1. dosáhl věku 15 let, 2. nabyl plné svéprávnosti poté, co byla jeho svéprávnost omezena rozhodnutím soudu, nebo 3. ohlásil změnu místa trvalého pobytu po ukončení pobytu v cizině, b) 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jeho dosavadního občanského průkazu podle § 34 odst. 1 písm. a) až c), § 34 odst. 2 nebo 4 anebo, je-li v dosavadním občanském průkazu uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, podle § 34 odst. 3, nebo c) 60 dnů ode dne, ve kterém nabyl státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením. Postup při podání žádosti o vydání občanského průkazu § 12 (1) Žadatel o vydání prvního občanského průkazu je povinen při podání žádosti o vydání občanského průkazu předložit a) rodný list, a vzniknou-li důvodné pochybnosti o jeho státním občanství České republiky, rovněž doklad o státním občanství České republiky, nebo b) cestovní pas České republiky se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údajibiometrickými údaji (dále jen „cestovní pas“). (2) Žadatel o vydání prvního občanského průkazu, který před podáním žádosti o vydání občanského průkazu nabyl státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením, je povinen při podání žádosti předložit rodný list a doklad o státním občanství České republiky. (3) Žadatel o vydání prvního občanského průkazu, který ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu nemá trvalý pobyt na území České republiky, je povinen při podání žádosti předložit a) rodný list a doklad o státním občanství České republiky, nebo b) cestovní pas. (4) Žadatel o vydání prvního občanského průkazu, který je omezen ve svéprávnosti, avšak způsobilý k podání žádosti o vydání občanského průkazu, je povinen při podání žádosti předložit rovněž rozhodnutí o omezení svéprávnosti. (5) Osoba, která za žadatele podle odstavce 1, 2 nebo 3 podává žádost o vydání občanského průkazu, je povinna při podání žádosti předložit a) rodný list žadatele, a vzniknou-li důvodné pochybnosti o státním občanství České republiky žadatele, rovněž doklad o jeho státním občanství České republiky, nebo cestovní pas žadatele, b) rozhodnutí o omezení svéprávnosti žadatele, je-li svéprávnost žadatele omezena tak, že není způsobilý k podání žádosti, c) vlastní občanský průkaz nebo cestovní doklad, včetně cestovního dokladu vydaného cizozemským orgánem, a d) veřejnou listinuveřejnou listinu, která zakládá nebo potvrzuje její oprávnění podat žádost za žadatele. § 13 (1) Žadatel o vydání nového občanského průkazu je povinen při podání žádosti o vydání občanského průkazu předložit dosavadní občanský průkaz. (2) Žadatel o vydání nového občanského průkazu, který nemůže při podání žádosti o vydání občanského průkazu předložit dosavadní občanský průkaz, je povinen při podání žádosti předložit a) rodný list, a vzniknou-li důvodné pochybnosti o jeho státním občanství České republiky, rovněž doklad o státním občanství České republiky, nebo b) průkaz totožnostiprůkaz totožnosti; průkazem totožnostiprůkazem totožnosti se rozumí doklad, který je veřejnou listinouveřejnou listinou a ve kterém jsou uvedeny údaje o žadateli, včetně jeho podoby a státního občanství České republiky, umožňující identifikovat tohoto žadatele. (3) Žadatel o vydání nového občanského průkazu, který ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu nemá trvalý pobyt na území České republiky, je povinen při podání žádosti předložit a) rodný list a doklad o státním občanství České republiky, nebo b) průkaz totožnostiprůkaz totožnosti. (4) Žadatel o vydání nového občanského průkazu, který nemůže při podání žádosti o vydání občanského průkazu předložit doklady podle odstavce 1, 2 nebo 3, je povinen prokázat svou totožnost jiným hodnověrným způsobem. (5) Žadatel o vydání nového občanského průkazu, který je omezen ve svéprávnosti, avšak způsobilý k podání žádosti o vydání občanského průkazu, je povinen při podání žádosti předložit rovněž rozhodnutí o omezení svéprávnosti. (6) Osoba, která za žadatele podle odstavce 1, 2 nebo 3 podává žádost o vydání občanského průkazu, je povinna při podání žádosti předložit a) dosavadní občanský průkaz žadatele, nebo, nelze-li předložit dosavadní občanský průkaz žadatele, rodný list žadatele, a vzniknou-li důvodné pochybnosti o státním občanství České republiky žadatele, rovněž doklad o jeho státním občanství České republiky, anebo cestovní pas žadatele, b) rozhodnutí o omezení svéprávnosti žadatele, je-li svéprávnost žadatele omezena tak, že není způsobilý k podání žádosti, c) vlastní občanský průkaz nebo cestovní doklad, včetně cestovního dokladu vydaného cizozemským orgánem, a d) veřejnou listinuveřejnou listinu, která zakládá nebo potvrzuje její oprávnění podat žádost za žadatele. § 14 Žadatel o vydání občanského průkazu, který před podáním žádosti o vydání občanského průkazu ukončil pobyt v cizině, je povinen při podání žádosti předložit a) rodný list a doklad o státním občanství, nebo b) cestovní pas. § 15 Žadatel o vydání občanského průkazu, který má vydán dočasný občanský průkaz, je povinen při podání žádosti o vydání občanského průkazu předložit dočasný občanský průkaz a rodný list. § 16 (1) Požaduje-li žadatel o vydání občanského průkazu, aby mu byl občanský průkaz předán jiným správním orgánem, než je správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu, je povinen uvést v žádosti o vydání občanského průkazu jím zvolený správní orgán příslušný k předání občanského průkazu. Věta první se nepoužije v případě, kdy žadatel požádá, aby mu byl občanský průkaz vydán ve lhůtě do 24 hodin. (2) Požaduje-li žadatel o vydání občanského průkazu, který podává žádost o vydání občanského průkazu pověřenému zastupitelskému úřadu, aby mu byl občanský průkaz předán pověřeným úřadem, který je správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu, je povinen uvést v žádosti tento pověřený úřad. (3) Požaduje-li žadatel o vydání občanského průkazu v občanském průkazu uvést rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, je povinen uvést v žádosti o vydání občanského průkazu tuto skutečnost. (4) Požaduje-li žadatel o vydání občanského průkazu, aby mu byl občanský průkaz vydán ve zrychleném režimu, je povinen uvést v žádosti o vydání občanského průkazu tuto skutečnost. (5) Požaduje-li žadatel o vydání občanského průkazu, aby byl vyrozuměn o možnosti převzetí občanského průkazu u správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, je povinen uvést v žádosti o vydání občanského průkazu tuto skutečnost, způsob vyrozumění a kontaktní údaje, vyžaduje-li to způsob vyrozumění a nejsou-li správnímu orgánu příslušnému k vydání občanského průkazu známy nebo mu nejsou dostupné. O vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu nelze požádat, požaduje-li žadatel převzetí občanského průkazu u pověřeného zastupitelského úřadu. § 17 (1) Podací místo porovná při vyhotovování žádosti o vydání občanského průkazu údaje poskytnuté žadatelem o vydání občanského průkazu s údaji vedenými v informačních systémech veřejné správy. (2) Zjistí-li podací místo při vyhotovování žádosti o vydání občanského průkazu rozpory mezi údaji uvedenými v žádosti a údaji vedenými v informačních systémech veřejné správy, vyzve žadatele o vydání občanského průkazu, aby předložil doklady osvědčující skutečnosti potřebné k odstranění těchto rozporů, a žádost do jejich předložení neumožní podat. Podací místo vystaví žadateli na základě jeho požadavku potvrzení o této skutečnosti; o možnosti požadovat toto potvrzení žadatele poučí. § 18 Žadatel o vydání občanského průkazu je povinen osobně se podepsat na žádost o vydání občanského průkazu před úřední osobou podacího místa digitalizovaným podpisemdigitalizovaným podpisem pro účely uvedení jeho podpisu v občanském průkazu. Digitalizovaným podpisemDigitalizovaným podpisem se rozumí vlastní rukou provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení, na podpisové zařízení. Digitalizovaný podpisDigitalizovaný podpis žadatele se nevyžaduje, pokud mu v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka; podací místo uvede tuto skutečnost v žádosti. § 19 (1) Podací místo pořídí biometrické údajebiometrické údaje žadatele o vydání občanského průkazu. Podací místo pořízené zobrazení obličeje žadatele digitalizuje pro účely jeho vedení v informačním systému evidence občanských průkazů (dále jen „evidence občanských průkazů“) a uvedení podoby žadatele v občanském průkazu. (2) V případě žadatele o vydání občanského průkazu mladšího 12 let se pořídí pouze zobrazení obličeje. Podací místo uvede tuto skutečnost v žádosti o vydání občanského průkazu. Věty první a druhá se použijí obdobně v případě žadatele o vydání občanského průkazu, u něhož je fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou. § 20 Podací místo předloží žadateli o vydání občanského průkazu vyhotovenou žádost o vydání občanského průkazu ke kontrole. Žadatel je povinen žádost zkontrolovat a podepsat ji digitalizovaným podpisemdigitalizovaným podpisem. Digitalizovaný podpisDigitalizovaný podpis žadatele se nevyžaduje, pokud mu v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka; podací místo uvede tuto skutečnost v žádosti. § 21 Podanou žádost o vydání občanského průkazu nelze vzít zpět. Díl 2 Vyřízení žádosti o vydání občanského průkazu § 22 Správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu (1) Byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému úřadu, správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu je tento pověřený úřad. (2) Byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému zastupitelskému úřadu, správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu je a) pověřený úřad, v jehož správním obvodu má žadatel o vydání občanského průkazu místo trvalého pobytu, b) pověřený úřad, v jehož správním obvodu měl žadatel o vydání občanského průkazu naposledy místo trvalého pobytu, nemá-li žadatel místo trvalého pobytu, nebo c) Magistrát města Brna, neměl-li žadatel o vydání občanského průkazu nikdy místo trvalého pobytu nebo nelze-li místo jeho trvalého pobytu zjistit. (3) Byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána ministerstvu a je-li ministerstvo příslušné k přijetí žádosti, správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu je ministerstvo. (4) Ministerstvo se pro účely elektronické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu považuje za správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu. § 23 Lhůty pro vydání občanského průkazu (1) Občanský průkaz se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání občanského průkazu, byla-li žádost podána a) pověřenému úřadu a jako správní orgán příslušný k předání občanského průkazu je v žádosti uveden pověřený úřad, nebo b) pověřenému zastupitelskému úřadu a jako správní orgán příslušný k předání občanského průkazu je v žádosti uveden pověřený úřad, který je správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu. (2) Občanský průkaz se vydá ve lhůtě do 24 hodin nebo 5 pracovních dnů ode dne podání žádosti o vydání občanského průkazu, požádá-li o to žadatel o vydání občanského průkazu v žádosti. V případě vydání občanského průkazu ve lhůtě do 24 hodin tato lhůta neběží ve dnech pracovního klidu. (3) Občanský průkaz se vydá ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání občanského průkazu, byla-li žádost podána a) pověřenému úřadu a jako správní orgán příslušný k předání občanského průkazu je v žádosti uveden pověřený zastupitelský úřad, nebo b) pověřenému zastupitelskému úřadu a jako správní orgán příslušný k předání občanského průkazu je v žádosti uveden tentýž pověřený zastupitelský úřad. § 24 Výroba občanského průkazu a jeho kontrola před předáním (1) Ministerstvo zajistí výrobu občanského průkazu a jeho předání správnímu orgánu příslušnému k předání občanského průkazu nebo, má-li být občanský průkaz převzat u pověřeného zastupitelského úřadu, správnímu orgánu příslušnému k vydání občanského průkazu. (2) Správní orgán příslušný k předání občanského průkazu nebo, má-li být občanský průkaz převzat u pověřeného zastupitelského úřadu, správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu zkontroluje po převzetí vyrobeného občanského průkazu, zda je občanský průkaz způsobilý k předání, a ověří funkčnost nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údajebiometrické údaje. (3) Nezjistí-li správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu nezpůsobilost občanského průkazu k předání nebo nefunkčnost nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údajebiometrické údaje, zajistí předání občanského průkazu prostřednictvím ústředí Ministerstva zahraničních věcí pověřenému zastupitelskému úřadu, u něhož má být občanský průkaz převzat. (4) Zjistí-li správní orgán příslušný k předání občanského průkazu nebo, má-li být občanský průkaz převzat u pověřeného zastupitelského úřadu, správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu nezpůsobilost občanského průkazu k předání nebo nefunkčnost nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údajebiometrické údaje, vyrozumí o této skutečnosti ministerstvo a v součinnosti s ministerstvem zajistí, s výjimkou občanského průkazu vydávaného ve zrychleném režimu, výrobu nového občanského průkazu. Ministerstvo předá nový občanský průkaz správnímu orgánu příslušnému k předání občanského průkazu nebo, má-li být občanský průkaz převzat u pověřeného zastupitelského úřadu, správnímu orgánu příslušnému k vydání občanského průkazu. Díl 3 Převzetí občanského průkazu § 25 Vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu (1) Ministerstvo vyrozumí žadatele o vydání občanského průkazu, který o to požádal v žádosti o vydání občanského průkazu, že občanský průkaz je připraven k převzetí. (2) Ministerstvo vyrozumí žadatele o vydání občanského průkazu způsobem uvedeným v žádosti o vydání občanského průkazu. § 26 Správní orgán příslušný k předání občanského průkazu (1) Správním orgánem příslušným k předání občanského průkazu vydávaného ve lhůtě do 30 dnů, byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému úřadu, je pověřený úřad. (2) Správním orgánem příslušným k předání občanského průkazu vydávaného ve lhůtě do 30 dnů, byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému zastupitelskému úřadu, je a) pověřený úřad, v jehož správním obvodu má žadatel o vydání občanského průkazu místo trvalého pobytu, b) pověřený úřad, v jehož správním obvodu měl žadatel o vydání občanského průkazu naposledy místo trvalého pobytu, nemá-li žadatel místo trvalého pobytu, nebo c) Magistrát města Brna, neměl-li žadatel o vydání občanského průkazu nikdy místo trvalého pobytu nebo nelze-li místo jeho trvalého pobytu zjistit. (3) Správním orgánem příslušným k předání občanského průkazu vydávaného ve lhůtě do 120 dnů je pověřený zastupitelský úřad, kterému byla podána žádost o vydání občanského průkazu. (4) Správním orgánem příslušným k předání občanského průkazu vydávaného ve lhůtě do 120 dnů, byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému úřadu, je pověřený zastupitelský úřad. (5) Správním orgánem příslušným k předání občanského průkazu vydávaného ve lhůtě do 5 pracovních dnů je pověřený úřad, kterému byla podána žádost o vydání občanského průkazu, nebo ministerstvo. (6) Správním orgánem příslušným k předání občanského průkazu vydávaného ve lhůtě do 24 hodin je ministerstvo. § 27 Způsob převzetí občanského průkazu (1) Žadatel o vydání občanského průkazu je povinen převzít občanský průkaz na pracovišti správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu. (2) Nemůže-li se žadatel o vydání občanského průkazu z důvodu omezení na osobní svobodě, z dlouhodobých zdravotních důvodů nebo z jiného závažného důvodu dostavit k převzetí občanského průkazu na pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, správní orgán, v jehož správním obvodu se žadatel zdržuje, umožní žadateli na základě jeho požadavku převzetí občanského průkazu i mimo své pracoviště. V případě občanského průkazu, který má být vydán ve zrychleném režimu, se jeho předání mimo pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu provede ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání občanského průkazu. Věta první se nepoužije v případě převzetí občanského průkazu u pověřeného zastupitelského úřadu. (3) Nemůže-li se žadatel o vydání občanského průkazu z důvodu podle odstavce 2 dostavit k převzetí občanského průkazu na pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, může za něj občanský průkaz převzít jeho zmocněnec. Zmocní-li žadatel k převzetí občanského průkazu jinou osobu, je zmocněnec povinen při převzetí občanského průkazu předložit zvláštní plnou moc s úředně ověřeným podpisem žadatele. Postup při převzetí občanského průkazu § 28 Žadatel o vydání občanského průkazu je povinen při převzetí občanského průkazu prokázat svou totožnost. Věta první se nepoužije v případě, kdy správní orgán příslušný k předání občanského průkazu ověří totožnost žadatele pomocí občanského průkazu připraveného k převzetí. § 29 (1) Správní orgán příslušný k předání občanského průkazu zkontroluje při předání občanského průkazu žadateli o vydání občanského průkazu, který dosáhl věku 10 let, zda je občanský průkaz způsobilý k předání, a ověří funkčnost nosiče dat. Předává-li občanský průkaz žadateli mladšímu 10 let, zkontroluje, zda je občanský průkaz způsobilý k předání, a ověří funkčnost nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údajebiometrické údaje. Věty první a druhá se nepoužijí v případě převzetí občanského průkazu mimo pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu. (2) Žadatel o vydání občanského průkazu, který dosáhl věku 10 let, je povinen seznámit se s výsledkem ověření funkčnosti nosiče dat, popřípadě i kapacity nosiče dat. Žadatel mladší 10 let je povinen seznámit se s výsledkem ověření funkčnosti nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údajebiometrické údaje. Věty první a druhá se nepoužijí v případě převzetí občanského průkazu mimo pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu. (3) Zjistí-li správní orgán příslušný k předání občanského průkazu při předání občanského průkazu žadateli o vydání občanského průkazu nezpůsobilost občanského průkazu k předání, vyrozumí o této skutečnosti ministerstvo a v součinnosti s ministerstvem zajistí výrobu nového občanského průkazu. Ministerstvo předá nový občanský průkaz správnímu orgánu příslušnému k předání občanského průkazu. (4) Zjistí-li správní orgán příslušný k předání občanského průkazu při předání občanského průkazu žadateli o vydání občanského průkazu, který dosáhl věku 10 let, že má občanský průkaz nefunkční nosič dat, a uvede-li žadatel, že potřebuje používat občanský průkaz bezprostředně po jeho vydání, správní orgán mu předá občanský průkaz, jinak o takovém občanském průkazu vyrozumí ministerstvo a v součinnosti s ministerstvem zajistí výrobu nového občanského průkazu. Věta první se použije obdobně v případě zjištění, že občanský průkaz, který je předáván žadateli mladšímu 10 let, má nefunkční nosič dat, v němž jsou uvedeny biometrické údajebiometrické údaje. (5) Zjistí-li správní orgán příslušný k předání občanského průkazu při předání občanského průkazu vydávaného ve zrychleném režimu žadateli o vydání občanského průkazu, který dosáhl věku 10 let, nezpůsobilost občanského průkazu k předání nebo nefunkčnost nosiče dat, zvolí další postup po dohodě s žadatelem. Věta první se použije obdobně v případě zjištění, že občanský průkaz, který je předáván žadateli mladšímu 10 let, je nezpůsobilý k předání nebo má nefunkční nosič dat, v němž jsou uvedeny biometrické údajebiometrické údaje. § 30 Žadatel o vydání občanského průkazu je povinen při převzetí občanského průkazu podepsat digitalizovaným podpisemdigitalizovaným podpisem potvrzení o převzetí občanského průkazu. Digitalizovaný podpisDigitalizovaný podpis žadatele se nevyžaduje, pokud mu v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka; správní orgán příslušný k předání občanského průkazu uvede tuto skutečnost v žádosti o vydání občanského průkazu. § 31 Žadatel o vydání občanského průkazu je povinen při převzetí občanského průkazu odevzdat dosavadní občanský průkaz. Správní orgán příslušný k předání občanského průkazu odevzdaný občanský průkaz znehodnotí. Požádá-li o to žadatel, správní orgán mu znehodnocený občanský průkaz ponechá; to neplatí v případě padělaného nebo pozměněného občanského průkazu. Nepožádá-li žadatel o ponechání znehodnoceného občanského průkazu, správní orgán znehodnocený občanský průkaz zlikviduje. § 32 Žadatel o vydání občanského průkazu, který dosáhl věku 15 let, má právo při převzetí občanského průkazu za asistence úřední osoby provést aktivaci nebo jinou správu dat pro elektronické využití občanského průkazu, která jsou v občanském průkazu uložena z moci úřední (dále jen „státní data pro elektronické využití občanského průkazu“). Věta první se nepoužije v případě převzetí občanského průkazu mimo pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu a v případě, kdy občanský průkaz přebírá za žadatele jiná osoba nebo jeho zmocněnec. HLAVA IV PLATNOST OBČANSKÉHO PRŮKAZU § 33 Doba platnosti občanského průkazu Občanský průkaz platí a) 1 rok ode dne vydání, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 12 let, u níž je dočasně fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou, b) 5 let ode dne vydání, je-li vydán osobě mladší 15 let, c) 10 let ode dne vydání, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 15 let, do dovršení jejích 70 let, nebo d) 35 let ode dne vydání, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 70 let. Skončení platnosti občanského průkazu § 34 (1) Platnost občanského průkazu skončí a) uplynutím doby v něm uvedené, b) ohlášením jeho ztráty, odcizení, zničení nebo nebezpečí zneužití, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, d) ohlášením ukončení trvalého pobytu na území České republiky, e) pozbytím státního občanství České republiky, f) úmrtím nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, g) převzetím nového občanského průkazu, nebo h) odevzdáním nalezeného občanského průkazu, pokud jeho platnost neskončila podle písmene b). (2) Platnost občanského průkazu skončí uplynutím 45 dnů ode dne a) ohlášení změny místa trvalého pobytu, b) nabytí právní moci rozhodnutí o změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, c) nabytí právní moci rozhodnutí o změně rodného čísla, nebo d) změny pohlaví. (3) Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, skončí uplynutím 45 dnů ode dne a) uzavření manželství nebo vzniku registrovaného partnerství, b) úmrtí manžela nebo partnera, nebo c) nabytí právní moci rozhodnutí o 1. rozvodu manželství nebo zrušení registrovaného partnerství, 2. zdánlivosti manželství nebo neexistenci registrovaného partnerství, 3. prohlášení manželství nebo registrovaného partnerství za neplatné, nebo 4. prohlášení manžela nebo partnera za mrtvého. (4) Platnost občanského průkazu skončí dnem nabytí právní moci rozhodnutí o skončení platnosti občanského průkazu podle § 35 odst. 1 nebo 2. § 35 (1) Pověřený úřad, pověřený zastupitelský úřad nebo ministerstvo rozhodne z moci úřední o skončení platnosti občanského průkazu, pokud se skončením platnosti souhlasí držitel občanského průkazu a občanský průkaz je poškozen, obsahuje neoprávněně provedené změny nebo nesprávné údaje, s výjimkou údaje podle § 36, nebo došlo k podstatné změně podoby držitele občanského průkazu. (2) Pokud držitel občanského průkazu se skončením platnosti občanského průkazu nesouhlasí, rozhodne z moci úřední o skončení platnosti občanského průkazu z důvodu podle odstavce 1 pověřený úřad, v jehož správním obvodu má držitel občanského průkazu místo trvalého pobytu. Nemá-li držitel občanského průkazu místo trvalého pobytu, rozhodne o skončení platnosti občanského průkazu pověřený úřad, v jehož správním obvodu měl naposledy místo trvalého pobytu; neměl-li nikdy místo trvalého pobytu nebo nelze-li místo jeho trvalého pobytu zjistit, rozhodne o skončení platnosti občanského průkazu Magistrát města Brna. (3) Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí podle odstavce 1 se pouze učiní záznam do spisu, proti rozhodnutí se nelze odvolat. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 nemá odkladný účinek. § 36 Vyznačení změny skutečnosti mající vliv na údaj uvedený v občanském průkazu (1) Nastane-li u držitele občanského průkazu změna skutečnosti mající vliv na údaj uvedený v občanském průkazu, oddělí se vyznačená část občanského průkazu. (2) Vyznačenou část občanského průkazu oddělí a) orgán veřejné moci nebo orgán církve a náboženské společnosti, který je oprávněn k uzavírání manželství, jde-li o změnu rodinného stavu sňatkem, b) pověřený úřad nebo matriční úřad, jde-li o 1. změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, 2. změnu rodinného stavu zánikem manželství z důvodu rozhodnutí o rozvodu manželství, zdánlivosti manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, z důvodu úmrtí jednoho z manželů nebo z důvodu rozhodnutí o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého, 3. zánik registrovaného partnerství z důvodu rozhodnutí o zrušení registrovaného partnerství, neexistenci registrovaného partnerství nebo prohlášení registrovaného partnerství za neplatné, z důvodu úmrtí jednoho z partnerů nebo z důvodu rozhodnutí o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého, nebo 4. změnu rodného čísla, nebo c) obecní úřad, jde-li o změnu místa trvalého pobytu. (3) Oddělení vyznačené části občanského průkazu podle odstavce 1 se nepovažuje za poškození nebo zničení občanského průkazu. HLAVA V NAKLÁDÁNÍ S OBČANSKÝM PRŮKAZEM A PŮSOBNOST A ÚKOLY ORGÁNŮ VEŘEJNÉ MOCI NA ÚSEKU OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ § 37 Práva a povinnosti držitele občanského průkazu (1) Držitel občanského průkazu, který dosáhl věku 15 let, má právo na elektronické využití občanského průkazu. (2) Držitel občanského průkazu, který dosáhl věku 15 let, má právo za asistence úřední osoby pověřeného úřadu nebo pověřeného zastupitelského úřadu provést aktivaci nebo jinou správu státních dat pro elektronické využití občanského průkazu, pokud tak neučinil při převzetí občanského průkazu. Právo podle věty první nemá osoba, která jedná za držitele občanského průkazu, nebo jeho zmocněnec. (3) Držitel občanského průkazu má právo na vydání nového občanského průkazu v případě nesprávnosti údajů uvedených v občanském průkazu nebo nefunkčnosti nosiče dat. (4) Držitel občanského průkazu má právo na zablokování státních dat pro elektronické využití občanského průkazu, která jsou potřebná pro jeho elektronickou identifikaci a autentizaci. (5) Držitel občanského průkazu je povinen a) chránit občanský průkaz s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo nebezpečím zneužití, b) ohlásit neprodleně pověřenému úřadu nebo, pokud u něj současně podá žádost o vydání občanského průkazu ve zrychleném režimu, ministerstvu poškození, zničení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, k němuž došlo na území České republiky, s výjimkou nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu, c) ohlásit neprodleně pověřenému úřadu, Policii České republiky (dále jen „policie“) nebo, pokud u něj současně podá žádost o vydání občanského průkazu ve zrychleném režimu, ministerstvu ztrátu nebo odcizení občanského průkazu, k němuž došlo na území České republiky, d) ohlásit neprodleně pověřenému zastupitelskému úřadu poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, k němuž došlo v zahraničí, s výjimkou nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu, e) odevzdat nebo, má-li zájem si občanský průkaz ponechat a nejde-li o padělaný nebo pozměněný občanský průkaz, předložit k znehodnocení pověřenému úřadu nebo pověřenému zastupitelskému úřadu občanský průkaz, a to do 15 dnů ode dne skončení jeho platnosti, a f) odevzdat neprodleně k znehodnocení pověřenému úřadu, pověřenému zastupitelskému úřadu nebo policii občanský průkaz, který ohlásil jako ztracený nebo odcizený a který po ohlášení nalezl, nebo, má-li zájem si tento občanský průkaz ponechat a nejde-li o padělaný nebo pozměněný občanský průkaz, jej předložit neprodleně k znehodnocení pověřenému úřadu nebo pověřenému zastupitelskému úřadu. (6) Držitel občanského průkazu je povinen ohlásit poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, s výjimkou nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu, osobně, prostřednictvím své datové schránky nebo na adresu elektronické pošty příslušného správního orgánu. (7) Držitel občanského průkazu může ohlásit ztrátu, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, s výjimkou nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu, rovněž prostřednictvím elektronické aplikace pro ohlašování ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu. (8) Za držitele občanského průkazu může poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu ohlásit jeho zmocněnec, kterému držitel občanského průkazu udělil k tomuto účelu zvláštní plnou moc se svým úředně ověřeným podpisem. § 38 Povinnosti jiných osob (1) Každý, kdo nalezne občanský průkaz vydaný jiné osobě, je povinen jej neprodleně odevzdat pověřenému úřadu, pověřenému zastupitelskému úřadu nebo policii. (2) Každý, kdo má v držení občanský průkaz vydaný osobě, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou, který není úředně znehodnocen, je povinen jej neprodleně odevzdat pověřenému úřadu nebo pověřenému zastupitelskému úřadu. (3) Každý, kdo je oprávněn k uložení dat podle § 5 odst. 4 v občanském průkazu, je povinen při ukládání dat zkontrolovat funkčnost nosiče dat a správnost uložených dat a o kontrole vydat držiteli občanského průkazu písemné potvrzení. Věta první se nepoužije v případě držitele občanského průkazu. § 39 Nedovolené nakládání s občanským průkazem Zakazuje se a) odebírat občanský průkaz při vstupu do objektů nebo na pozemky, b) přijímat občanský průkaz jako zástavu, c) pořizovat kopii občanského průkazu bez souhlasu držitele občanského průkazu, d) zpracovávat údaje uvedené v občanském průkazu a data pro elektronické využití občanského průkazu bez souhlasu držitele občanského průkazu; část věty před středníkem se nepoužije pro nahlédnutí do občanského průkazu v souvislosti s ověřováním totožnosti, které vyžaduje nebo umožňuje právní předpis, a e) provádět v občanském průkazu zápisy, změny nebo opravy, s výjimkou uložení dat podle § 5 odst. 3 nebo 4. § 40 Omezení využití biometrických údajů Biometrické údajeBiometrické údaje uvedené v nosiči dat lze použít pouze pro účely ověření pravosti občanského průkazu a totožnosti držitele občanského průkazu při překračování státních hranic. Tímto postupem nejsou dotčeny pravomoci orgánů jiných členských států Evropské unie nebo orgánů Evropské unie. § 41 Působnost a úkoly orgánů veřejné moci na úseku občanských průkazů (1) Ministerstvo a) je kontaktním místem k provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157, b) spolupracuje v případě potřeby s informačními a asistenčními službami na úrovni Evropské unie, c) vede seznam orgánů, které mají přístup k biometrickým údajůmbiometrickým údajům uvedeným v nosiči dat, a předkládá každoročně tento seznam Evropské komisi, d) kontroluje výkon působnosti pověřených úřadů na úseku občanských průkazů, e) spravuje elektronickou aplikaci pro správu dat pro elektronické využití občanského průkazu držitelem občanského průkazu, f) spravuje elektronickou aplikaci pro ohlašování ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, g) spravuje elektronickou aplikaci pro elektronickou identifikaci a autentizaci držitele občanského průkazu pomocí státních dat pro elektronické využití občanského průkazu, která jsou potřebná pro elektronickou identifikaci a autentizaci, h) poskytne na základě požadavku držitele občanského průkazu součinnost při správě státních dat pro elektronické využití občanského průkazu, i) zveřejní na svých internetových stránkách elektronický formulář pro podání žádosti o poskytnutí údajů o držiteli občanského průkazu, které jsou o něm vedeny v evidenci občanských průkazů, a elektronický formulář pro podání žádosti o poskytnutí digitálního zpracování podoby držitele občanského průkazu po jeho úmrtí, j) vyrozumí držitele občanského průkazu, jehož telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty jsou vedeny v registru obyvatel, nebo který má zpřístupněnu datovou schránku, 60 dnů před skončením platnosti občanského průkazu z důvodu podle § 34 odst. 1 písm. a) textovou zprávou, prostřednictvím elektronické pošty nebo prostřednictvím datové schránky o skončení platnosti jeho občanského průkazu, k) zadrží neplatný občanský průkaz nebo občanský průkaz, o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 35 odst. 1 nebo 2, a vystaví osobě, které občanský průkaz zadrželo, potvrzení o tomto zadržení, které obsahuje datum a důvod zadržení, a l) zašle nalezený nebo zadržený občanský průkaz, u něhož lze mít pochybnosti o jeho pravosti, policii k dalšímu opatření spolu s informací o zjištěných skutečnostech. (2) Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní na svých internetových stránkách seznam pověřených zastupitelských úřadů. (3) Pověřený úřad nebo pověřený zastupitelský úřad a) ověří na základě požadavku držitele občanského průkazu funkčnost nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údajebiometrické údaje, a správnost uvedení biometrických údajůbiometrických údajů v nosiči dat, b) ověří na základě požadavku držitele občanského průkazu funkčnost, obsah a volnou kapacitu nosiče dat, na který se na žádost držitele občanského průkazu uloží data pro elektronické využití občanského průkazu nebo na který může tato data uložit sám držitel občanského průkazu, c) poskytne na základě požadavku držitele občanského průkazu součinnost při správě státních dat pro elektronické využití občanského průkazu, d) zadrží neplatný občanský průkaz nebo občanský průkaz, o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 35 odst. 1 nebo 2, a vystaví osobě, které občanský průkaz zadržel, potvrzení o tomto zadržení, které obsahuje datum a důvod zadržení, e) zlikviduje zadržený neplatný občanský průkaz a f) zašle nalezený nebo zadržený občanský průkaz, u něhož lze mít pochybnosti o jeho pravosti, policii k dalšímu opatření spolu s informací o zjištěných skutečnostech. (4) Pověřený úřad přijímá prohlášení držitele občanského průkazu, kterým zakazuje poskytnutí digitálního zpracování své podoby vedené v evidenci občanských průkazů podle § 61 nebo tento zákaz odvolává. (5) Policie a) zadrží neplatný občanský průkaz nebo občanský průkaz, o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 35 odst. 1 nebo 2, vystaví osobě, které občanský průkaz zadržela, potvrzení o tomto zadržení, které obsahuje datum a důvod zadržení, a zadržený občanský průkaz zašle 1. pověřenému úřadu, v jehož správním obvodu má držitel občanského průkazu místo trvalého pobytu, 2. pověřenému úřadu, v jehož správním obvodu měl držitel občanského průkazu naposledy místo trvalého pobytu, nemá-li držitel občanského průkazu místo trvalého pobytu, nebo 3. Magistrátu města Brna, neměl-li držitel občanského průkazu nikdy místo trvalého pobytu nebo nelze-li místo jeho trvalého pobytu zjistit, b) zašle nalezený občanský průkaz příslušnému správnímu orgánu podle písmene a) a c) v případě, že lze mít pochybnost o pravosti zasílaného občanského průkazu, na tuto pochybnost upozorní příslušný správní orgán podle písmene a). (6) Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“) a) zajišťuje elektronickou identifikaci a autentizaci držitele občanského průkazu pomocí státních dat pro elektronické využití občanského průkazu, která jsou potřebná pro elektronickou identifikaci a autentizaci, a b) zablokuje na základě telefonické žádosti držitele občanského průkazu a po ověření jeho totožnosti státní data pro elektronické využití občanského průkazu, která jsou potřebná pro elektronickou identifikaci a autentizaci; ustanovení zákona upravujícího elektronickou identifikaci se na ověření totožnosti nepoužijí. ČÁST TŘETÍ DOČASNÝ OBČANSKÝ PRŮKAZ § 42 Úvodní ustanovení Nestanoví-li se v této části jinak, použijí se na dočasný občanský průkaz ustanovení částí druhé, páté a šesté. § 43 Důvody pro vydání dočasného občanského průkazu (1) Dočasný občanský průkaz je občanský průkaz, který se vydá a) z důvodu technické závady na zařízení zabezpečujícím zpracování a přenos dat potřebných k vydání občanského průkazu podle části druhé nebo na výrobní technologii potřebné k vydání občanského průkazu podle části druhé, která trvá déle než 7 dnů, nebo b) v důsledku přírodní katastrofy nebo jiné mimořádné události, kdy nelze vydat občanský průkaz podle části druhé. (2) Dočasný občanský průkaz se vydá rovněž na žádost osoby, která nabyla státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením, pokud o něj požádá do 2 měsíců ode dne nabytí státního občanství České republiky prohlášením nebo udělením. (3) Ministerstvo, pověřený úřad a pověřený zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce, pokud ji zřizuje, informaci o tom, že občanský průkaz podle části druhé nelze vydat z důvodu podle odstavce 1. § 44 Vlastnosti a náležitosti dočasného občanského průkazu (1) Dočasný občanský průkaz není prostředkem pro uložení nebo užití dat pro elektronické využití občanského průkazu. (2) Podpis a biometrické údajebiometrické údaje osoby, jíž je dočasný občanský průkaz vydán, se v dočasném občanském průkazu neuvedou. (3) Údaje se v dočasném občanském průkazu uvedou pouze v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem. § 45 Správní orgán příslušný k přijetí žádosti o vydání dočasného občanského průkazu Správním orgánem příslušným k přijetí žádosti o vydání dočasného občanského průkazu je pověřený úřad. § 46 Způsob podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu Žadatel o vydání dočasného občanského průkazu je povinen podat žádost o vydání dočasného občanského průkazu v listinné podobě na pracovišti správního orgánu příslušného k přijetí žádosti. Podává-li žádost za žadatele jiná osoba, vyžaduje se při podání žádosti rovněž osobní přítomnost žadatele. K žádosti podané jiným způsobem se nepřihlíží. § 47 Postup při podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu (1) Žadatel o vydání dočasného občanského průkazu je povinen při podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu předložit 2 stejné fotografie, které zobrazují jeho podobu. (2) Žadatel o vydání dočasného občanského průkazu je povinen žádost o vydání dočasného občanského průkazu zkontrolovat a podepsat ji vlastnoručním podpisemvlastnoručním podpisem. Vlastnoručním podpisemVlastnoručním podpisem se rozumí vlastní rukou provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení. Vlastnoruční podpisVlastnoruční podpis žadatele se nevyžaduje, pokud mu v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka; správní orgán příslušný k přijetí žádosti uvede tuto skutečnost v žádosti. (3) Žadatel o vydání dočasného občanského průkazu nemá při podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu právo požadovat, aby byl vyrozuměn o možnosti převzetí dočasného občanského průkazu u správního orgánu příslušného k předání dočasného občanského průkazu. § 48 Uchování žádosti o vydání dočasného občanského průkazu Správní orgán příslušný k přijetí žádosti o vydání dočasného občanského průkazu uchová žádost po dobu 10 let ode dne jejího podání. § 49 Správní orgán příslušný k vydání dočasného občanského průkazu Správním orgánem příslušným k vydání dočasného občanského průkazu je pověřený úřad, kterému byla podána žádost o vydání dočasného občanského průkazu. § 50 Lhůta pro vydání dočasného občanského průkazu Dočasný občanský průkaz se vydá ve lhůtě do 5 pracovních dnů ode dne podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu. § 51 Správní orgán příslušný k předání dočasného občanského průkazu Správním orgánem příslušným k předání dočasného občanského průkazu je pověřený úřad, kterému byla podána žádost o vydání dočasného občanského průkazu. § 52 Postup při převzetí dočasného občanského průkazu Žadatel o vydání dočasného občanského průkazu je povinen při převzetí dočasného občanského průkazu podepsat vlastnoručním podpisemvlastnoručním podpisem potvrzení o převzetí dočasného občanského průkazu. Vlastnoruční podpisVlastnoruční podpis žadatele se nevyžaduje, pokud mu v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka; správní orgán příslušný k předání dočasného občanského průkazu uvede tuto skutečnost v potvrzení. § 53 Platnost dočasného občanského průkazu Dočasný občanský průkaz platí a) 5 měsíců ode dne vydání, je-li vydán z důvodu podle § 43 odst. 1, nebo b) 2 měsíce ode dne vydání, je-li vydán z důvodu podle § 43 odst. 2. ČÁST ČTVRTÁ EVIDENCE OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ HLAVA I EVIDENCE OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ A JEJÍ OBSAH Evidence občanských průkazů § 54 (1) Evidence občanských průkazů je informačním systémem veřejné správy, který obsahuje údaje o držitelích občanských průkazů, údaje o občanských průkazech a údaje související s právy, povinnostmi a působností na úseku občanských průkazů. (2) Správcem evidence občanských průkazů je ministerstvo. (3) Evidence občanských průkazů je neveřejnou evidencí. § 55 (1) Evidence občanských průkazů plní ve vztahu k dokumentům v ní vedeným úlohu elektronického systému spisové služby podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. (2) Národní standard pro elektronické systémy spisové služby se na evidenci občanských průkazů nepoužije; to neplatí v případě transakčního protokolu. (3) Evidence občanských průkazů musí umožňovat a) předávání dat ve výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu a b) označení dokumentu v ní vedeném spisovým znakem, skartačním znakem a skartační lhůtou podle spisového a skartačního plánu. (4) Číslo žádosti o vydání občanského průkazu se považuje za spisovou značku. § 56 Obsah evidence občanských průkazů (1) V evidenci občanských průkazů se o držiteli občanského průkazu vedou a) agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu občanských průkazů, b) jméno, popřípadě jména, příjmení a zkrácená podoba druhého jména nebo složeného příjmení, pokud jsou uvedeny v občanském průkazu, c) pohlaví, d) státní občanství, e) datum narození, f) místo a okres narození podle stavu ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu; u osoby, která se narodila v cizině, místo a stát, kde se narodila, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně označení tohoto údaje jako adresy úřadu, je-li takto označen v informačním systému evidence obyvatel, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, h) rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, pokud jsou uvedeny v občanském průkazu, i) digitální zpracování podoby a podpisu uvedené v občanském průkazu, popřípadě důvod nepořízení podpisu, j) rodné číslo, k) datum úmrtí, nebo, je-li vydáno rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který osoba prohlášená za mrtvou nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, l) datum nabytí právní moci rozhodnutí o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti, m) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození nebo název a sídlo opatrovníka a datum nabytí právní moci rozhodnutí o jmenování opatrovníkem, n) typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, o) biometrické údajebiometrické údaje, p) digitalizovaný podpisdigitalizovaný podpis pořízený při převzetí občanského průkazu, popřípadě důvod nepořízení digitalizovaného podpisudigitalizovaného podpisu, a q) zákaz poskytnutí digitálního zpracování podoby po jeho úmrtí. (2) V evidenci občanských průkazů se o občanském průkazu vedou a) číslo, popřípadě série, b) datum vydání, c) datum převzetí, d) datum skončení platnosti, e) označení správního orgánu, který jej vydal, f) údaje o nosiči dat a g) data pro jeho elektronické využití nebo údaje o těchto datech. (3) V evidenci občanských průkazů se o neplatném občanském průkazu vedou a) číslo, popřípadě série, b) datum skutečného skončení platnosti, c) důvod skončení platnosti a d) datum znehodnocení a údaj o jeho ponechání nebo odevzdání. (4) V evidenci občanských průkazů se dále vedou a) číslo žádosti o vydání občanského průkazu, b) žádost o vydání občanského průkazu v elektronické podobě, c) údaje potřebné pro vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu u správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, pokud je žadatel o vydání občanského průkazu uvedl v žádosti o vydání občanského průkazu, d) záznam o skončení platnosti občanského průkazu v elektronické podobě, e) ohlášení poškození, zničení, ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, s výjimkou nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu, v elektronické podobě a f) poznámky k předání občanského průkazu. (5) V evidenci občanských průkazů se jako provozní údaje vedou alespoň záznamy o využití údajů vedených v evidenci občanských průkazů, které obsahují a) uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role podle zákona upravujícího základní registry, a označení subjektu, který údaje využil, b) agendový identifikátor fyzické osoby, jejíž údaje byly využity, pro agendu občanských průkazů, c) výčet údajů, které byly využity, d) datum a čas využití údajů a e) důvod a konkrétní účel využití údajů. § 57 Doba vedení údajů v evidenci občanských průkazů (1) Údaje se v evidenci občanských průkazů vedou po dobu 15 let ode dne skončení platnosti občanského průkazu, s výjimkou údajů podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 56 odst. 2 písm. a), které se v evidenci občanských průkazů vedou po dobu 75 let ode dne úmrtí držitele občanského průkazu. (2) Údaj podle § 56 odst. 2 písm. g) se v evidenci občanských průkazů vede výlučně po dobu od jeho pořízení do doby jeho zápisu do registru obyvatel. (3) Údaje podle § 56 odst. 1 písm. o) se v evidenci občanských průkazů vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do doby převzetí občanského průkazu žadatelem o vydání občanského průkazu, nejdéle však do uplynutí 90 dnů ode dne vydání občanského průkazu. (4) Údaje podle § 56 odst. 4 písm. c) se v evidenci občanských průkazů vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí 90 dnů ode dne vydání občanského průkazu. § 58 Zapisovatel údajů vedených v evidenci občanských průkazů (1) Zapisovatelem údajů vedených v evidenci občanských průkazů je ministerstvo. (2) Zapisovatelem údajů vedených v evidenci občanských průkazů, s výjimkou údajů podle § 56 odst. 5, je rovněž pověřený úřad. (3) Zapisovatelem údajů vedených v evidenci občanských průkazů podle § 56 odst. 1 písm. p), § 56 odst. 2 písm. c) a d), § 56 odst. 3 a § 56 odst. 4 písm. d) až f) je rovněž pověřený zastupitelský úřad. (4) Zapisovatelem čísla, popřípadě série občanského průkazu, který jí byl ohlášen jako ztracený nebo odcizený, a data skončení jeho platnosti, je policie. (5) Zapisovatel údajů vedených v evidenci občanských průkazů zapíše údaj do evidence občanských průkazů nebo jeho změnu neprodleně poté, co se o vzniku nebo o změně skutečnosti, kterou údaj popisuje, dozví. HLAVA II POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ Z EVIDENCE OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ Poskytování údajů o držiteli občanského průkazu § 59 (1) Pověřený úřad nebo ministerstvo poskytne na písemnou žádost držitele občanského průkazu údaje, které se o něm vedou v evidenci občanských průkazů, s výjimkou údajů podle § 56 odst. 1 písm. a) a o). (2) Pověřený úřad nebo ministerstvo poskytne údaje podle § 56 odst. 5 písm. a), c) a e) za období posledních 2 let předcházejících dni podání žádosti o poskytnutí údajů. § 60 (1) Žádost o poskytnutí údajů lze podat rovněž na elektronickém formuláři podle § 41 odst. 1 písm. i). (2) Žádost o poskytnutí údajů musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu a) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu nebo cestovního dokladu, včetně cestovního dokladu vydaného cizozemským orgánem, žadatele o poskytnutí údajů a b) rozsah požadovaných údajů. (3) Podává-li za držitele občanského průkazu žádost o poskytnutí údajů jiná osoba, uvede v žádosti rovněž číslo, popřípadě sérii svého občanského průkazu nebo cestovního dokladu, včetně cestovního dokladu vydaného cizozemským orgánem. (4) Podává-li za držitele občanského průkazu žádost o poskytnutí údajů zmocněnec, je povinen předložit zvláštní plnou moc s úředně ověřeným podpisem držitele občanského průkazu. (5) Žadatel o poskytnutí údajů, který podává žádost o poskytnutí údajů osobně na pracovišti pověřeného úřadu nebo ministerstva, je povinen ji podepsat před úřední osobou pověřeného úřadu nebo ministerstva vlastnoručním podpisemvlastnoručním podpisem a současně prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem, včetně cestovního dokladu vydaného cizozemským orgánem. (6) Žádost o poskytnutí údajů, kterou žadatel o poskytnutí údajů podává prostřednictvím držitele poštovní licence, musí být opatřena úředně ověřeným podpisem žadatele. (7) Požaduje-li žadatel o poskytnutí údajů, aby mu byly požadované údaje zaslány do vlastních rukou nebo do datové schránky anebo aby mu byly požadované údaje poskytnuty na technickém nosiči dat, je povinen uvést způsob poskytnutí údajů v žádosti o poskytnutí údajů. Neuvede-li žadatel způsob poskytnutí údajů, poskytnou se mu požadované údaje způsobem, jakým podal žádost. (8) Nesplňuje-li žádost o poskytnutí údajů požadavky podle odstavců 2 až 6, pověřený úřad nebo ministerstvo údaje neposkytne a o této skutečnosti žadatele o poskytnutí údajů vyrozumí. Poskytování digitálního zpracování podoby držitele občanského průkazu po jeho úmrtí § 61 Ministerstvo poskytne na písemnou žádost osoby, která je rodičem, prarodičem, sourozencem, dítětem, vnoučetem, manželem nebo partnerem podle zákona o registrovaném partnerství držitele občanského průkazu, který zemřel, digitální zpracování podoby tohoto držitele občanského průkazu vedené v evidenci občanských průkazů, ledaže takové poskytnutí za svého života zakázal. § 62 (1) Žádost o poskytnutí digitálního zpracování podoby lze podat rovněž na elektronickém formuláři podle § 41 odst. 1 písm. i). (2) Žádost o poskytnutí digitálního zpracování podoby musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, o jejíž digitální zpracování podoby se žádá, b) datum narození osoby, o jejíž digitální zpracování podoby se žádá, c) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu nebo cestovního dokladu, včetně cestovního dokladu vydaného cizozemským orgánem, žadatele o poskytnutí digitálního zpracování podoby a d) údaj o vztahu žadatele o poskytnutí digitálního zpracování podoby k osobě, o jejíž digitální zpracování podoby se žádá. (3) Žadatel o poskytnutí digitálního zpracování podoby, který podává žádost o poskytnutí digitálního zpracování podoby osobně na pracovišti ministerstva, je povinen ji podepsat před úřední osobou ministerstva vlastnoručním podpisemvlastnoručním podpisem a současně prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem, včetně cestovního dokladu vydaného cizozemským orgánem. (4) Žádost o poskytnutí digitálního zpracování podoby, kterou žadatel o poskytnutí digitálního zpracování podoby podává prostřednictvím držitele poštovní licence, musí být opatřena úředně ověřeným podpisem žadatele. (5) Požaduje-li žadatel o poskytnutí digitálního zpracování podoby, aby mu bylo digitální zpracování podoby zasláno do vlastních rukou nebo do datové schránky anebo aby mu bylo digitální zpracování podoby poskytnuto na technickém nosiči dat, je povinen uvést způsob poskytnutí digitálního zpracování podoby v žádosti o poskytnutí digitálního zpracování podoby. Neuvede-li žadatel způsob poskytnutí digitálního zpracování podoby, poskytne se mu digitální zpracování podoby způsobem, jakým podal žádost. (6) Nesplňuje-li žádost o poskytnutí digitálního zpracování podoby požadavky podle odstavců 2 až 4 nebo zakázala-li osoba, o jejíž digitální zpracování podoby se žádá, za svého života takové poskytnutí, ministerstvo digitální zpracování podoby neposkytne a o této skutečnosti žadatele o poskytnutí digitálního zpracování podoby vyrozumí. § 63 Poskytování údajů jiným subjektům (1) Správce evidence občanských průkazů poskytne údaje vedené v evidenci občanských průkazů jinému subjektu za podmínek a v rozsahu stanovených jiným právním předpisem nebo na jeho základě. (2) Správce evidence občanských průkazů neposkytne agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu občanských průkazů. (3) Ministerstvo může zveřejnit údaje vedené o neplatných občanských průkazech v evidenci občanských průkazů na svých internetových stránkách. § 64 Poskytování údajů s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci (1) Oprávnění osoby, o které se vedou údaje v evidenci občanských průkazů, obstarat si s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace výpis ze zápisu vedeného o této osobě v elektronické podobě v evidenci občanských průkazů nebo potvrzení o tom, že určitý údaj o této osobě není v evidenci občanských průkazů veden, podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy, není § 59, 60 a § 63 odst. 1 dotčeno. (2) Odstavec 1 se použije obdobně na oprávnění osoby, o které se vedou údaje v evidenci občanských průkazů, poskytnout jinému subjektu s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace výpis ze zápisu vedeného o této osobě v elektronické podobě v evidenci občanských průkazů nebo potvrzení o tom, že určitý údaj o této osobě není v evidenci občanských průkazů veden, anebo údaje vedené o ní v evidenci občanských průkazů podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy. ČÁST PÁTÁ PŘESTUPKY § 65 (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně poškodí, zničí, odcizí nebo zneužije občanský průkaz, b) poruší zákaz odebírat občanský průkaz při vstupu do objektů nebo na pozemky podle § 39 písm. a), c) poruší zákaz přijímat občanský průkaz jako zástavu podle § 39 písm. b), d) poruší zákaz pořizovat kopii občanského průkazu bez souhlasu držitele občanského průkazu podle § 39 písm. c), nebo e) poruší zákaz provádět v občanském průkazu zápisy, změny nebo opravy podle § 39 písm. e). (2) Osoba, která má povinnost mít občanský průkaz, se dopustí přestupku tím, že nepožádá o vydání občanského průkazu ve lhůtě podle § 11 nebo si občanský průkaz nepřevezme. (3) Držitel občanského průkazu, osoba podle § 67, která jedná za osobu mladší 15 let, nebo osoba podle § 68, která jedná za osobu, která dosáhla věku 15 let, se dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost chránit občanský průkaz podle § 37 odst. 5 písm. a), nebo b) neodevzdá nebo nepředloží občanský průkaz ke znehodnocení podle § 31 nebo § 37 odst. 5 písm. e) nebo f). (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 3, nebo b) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2. § 66 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává pověřený úřad. (2) Místně příslušným k projednání přestupku je a) pověřený úřad, v jehož správním obvodu má pachatel přestupku místo trvalého pobytu, b) pověřený úřad, v jehož správním obvodu měl pachatel přestupku naposledy místo trvalého pobytu, nemá-li pachatel přestupku místo trvalého pobytu, nebo c) Magistrát města Brna, neměl-li pachatel přestupku nikdy místo trvalého pobytu nebo nelze-li místo jeho trvalého pobytu zjistit. (3) Přestupky podle § 65 odst. 1 písm. a) a § 65 odst. 2 a 3 může příkazem na místě projednat rovněž pověřený úřad, pověřený zastupitelský úřad nebo ministerstvo, kterému žadatel o vydání občanského průkazu podal žádost o vydání občanského průkazu. Projednal-li pověřený úřad, pověřený zastupitelský úřad nebo ministerstvo přestupek příkazem na místě podle věty první, oznámí tuto skutečnost pověřenému úřadu místně příslušnému k řízení o přestupku podle odstavce 2. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 67 Jednání za osobu mladší 15 let (1) Za osobu mladší 15 let jedná při postupech podle tohoto zákona a vykonává práva a povinnosti podle tohoto zákona její zákonný zástupce. (2) Je-li osobě mladší 15 let jmenován poručník nebo opatrovník nebo je-li osoba mladší 15 let svěřena do pěstounské péče, svěřena do osobní péče osoby odlišné od jejího zákonného zástupce, umístěna v zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo umístěna v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jedná při postupech podle tohoto zákona a vykonává práva a povinnosti podle tohoto zákona poručník, opatrovník, pěstoun, osoba, které byla osoba mladší 15 let svěřena do osobní péče, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. § 68 Jednání za osobu, která dosáhla věku 15 let (1) Za osobu, která dosáhla věku 15 let, které byl jmenován opatrovník z důvodu, že jí její zdravotní stav působí obtíže při hájení jejích práv, může jednat při postupech podle tohoto zákona a vykonávat práva a povinnosti podle tohoto zákona tento opatrovník. Opatrovník může jednat podle věty první, pouze umožňuje-li to rozsah jeho působnosti. (2) Za osobu, která dosáhla věku 18 let, které brání duševní porucha samostatně právně jednat, může jednat při postupech podle tohoto zákona a vykonávat práva a povinnosti podle tohoto zákona člen domácnosti, jehož oprávnění zastupovat bylo schváleno příslušným orgánem veřejné moci. § 69 Povinnost mlčenlivosti (1) Státní zaměstnanci vykonávající státní službu na služebních místech v ministerstvu, Agentuře nebo pověřeném zastupitelském úřadu, zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce v ministerstvu, Agentuře nebo pověřeném zastupitelském úřadu, příslušníci policie nebo zaměstnanci vykonávající práci v policii, zaměstnanci vykonávající práci v pověřeném úřadu, jakož i osoby, které zabezpečují výrobu občanských průkazů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při své činnosti v souvislosti s prováděním zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost jim trvá i po skončení služebního poměru, pracovněprávního vztahu nebo jiného právního vztahu. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 mohou být zproštěny povinnosti mlčenlivosti pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. Větou první není dotčena oznamovací povinnost podle jiného právního předpisu. § 70 Přenesená působnost Působnost stanovená tímto zákonem pověřenému úřadu nebo Magistrátu města Brna je výkonem přenesené působnosti. § 71 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou a) vzor občanského průkazu, b) data pro elektronické využití občanského průkazu, c) údaje podle § 6 odst. 1, které se v občanském průkazu uvedou rovněž ve strojově čitelné podobě v nosiči dat, d) způsob uvedení údajů podle § 6 odst. 2 v občanském průkazu, e) nosiče dat, jimiž se občanský průkaz opatří, požadavky na ně, data podle písmene b), která se uloží v jednotlivých nosičích dat, údaje podle písmene c) a údaje podle písmene d), u kterých bude stanoveno jejich uvedení v občanském průkazu ve strojově čitelné podobě v nosiči dat, které se uvedou v jednotlivých nosičích dat, f) pravidla uvedení, uložení, správy, využití a výmazu údajů a dat v nosiči dat, g) vzor formuláře pro podání žádosti o vydání občanského průkazu, h) způsob vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu u správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu a kontaktní údaje, které jsou nezbytné pro využití tohoto způsobu vyrozumění, i) technické podmínky a postup při pořízení a zpracování biometrických údajů, j) požadavky na pořízení podoby osoby, jíž je občanský průkaz vydáván, k) způsob oddělení vyznačené části občanského průkazu a způsob znehodnocení občanského průkazu, l) požadavky na provedení fotografie pro vydání dočasného občanského průkazu, m) údaje o nosiči dat, které se vedou v evidenci občanských průkazů, popřípadě účel vedení těchto údajů v evidenci občanských průkazů, a n) státní data pro elektronické využití občanského průkazu nebo údaje o těchto datech, které se vedou v evidenci občanských průkazů, popřípadě účel vedení těchto dat nebo údajů v evidenci občanských průkazů. § 72 Přechodná ustanovení (1) Občanský průkaz vydaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstává v platnosti po dobu v něm uvedenou, s výjimkou občanského průkazu vydaného do 30. června 2000, který pozbývá platnosti dnem 2. srpna 2026. (2) Informační systém evidence občanských průkazů podle zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidenci občanských průkazů podle tohoto zákona. (3) Ministerstvo zneplatní ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zadaný bezpečnostní osobní kód podle zákona č. 328/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Žádost o vydání občanského průkazu podle zákona č. 328/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze podat u orgánu příslušného k jeho vydání nejpozději do 28. července 2021. (5) V době od 30. července 2021 do 1. srpna 2021 nelze převzít občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem podle zákona č. 328/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v době od 29. července 2021 do 1. srpna 2021 může žadatel o vydání občanského průkazu požádat o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů podle zákona č. 328/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s dobou platnosti 1 měsíc. (6) V případě, že se v občanském průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem podle zákona č. 328/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaném přede dnem 2. srpna 2021 zjistí po tomto datu vada, která vyžaduje vydání nového občanského průkazu, vydá se občanský průkaz podle tohoto zákona, a to na základě žádosti o vydání občanského průkazu podle tohoto zákona. (7) Řízení podle zákona č. 328/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni neskončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (8) Nakládání se žádostmi podle zákona č. 328/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podanými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. (9) Ustanovení tohoto zákona se ve vztahu k pověřeným zastupitelským úřadům použijí od 1. ledna 2025. § 73 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Ustanovení § 1 až 17a, § 18 až 18b a § 20 až 28 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. 2. Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. 3. Část pátá zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. 4. Část padesátá osmá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 5. Část šestá zákona č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel. 6. Část první zákona č. 559/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 395/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. 8. Část sedmá zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování). 9. Část čtrnáctá zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. 10. Část pátá zákona č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů. 11. Část čtyřicátá pátá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony. 12. Část osmá zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů. 13. Část pátá zákona č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím. 14. Část osmdesátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 15. Část osmá zákona č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony. 16. Část dvanáctá zákona č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů. 17. Část třináctá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 18. Část dvacátá osmá zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. 19. Část dvacátá pátá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. 20. Část druhá zákona č. 318/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 21. Část dvacátá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 22. Část čtvrtá zákona č. 456/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 23. Část sedmdesátá šestá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 24. Část první zákona č. 195/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 25. Část druhá zákona č. 251/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronické identifikaci. 26. Část osmá zákona č. 270/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o občanských průkazech. 27. Nařízení vlády č. 612/2004 Sb., kterým se stanoví lhůty pro výměnu občanských průkazů bez strojově čitelných údajů. 28. Vyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech. 29. Vyhláška č. 76/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech. 30. Vyhláška č. 321/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění vyhlášky č. 76/2014 Sb. 31. Vyhláška č. 386/2015 Sb., o náležitostech kryptografických klíčů a autentizačního certifikátu. 32. Vyhláška č. 107/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 74 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 2. srpna 2021, s výjimkou a) ustanovení § 72 odst. 4 a 5, která nabývají účinnosti prvním dnem po jeho vyhlášení, b) ustanovení § 73 bodů 2 a 26, která nabývají účinnosti dnem 1. února 2022, c) ustanovení § 37 odst. 7 a § 41 odst. 1 písm. f) a j), která nabývají účinnosti dnem 2. srpna 2023, d) ustanovení § 41 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu.
Zákon č. 270/2021 Sb.	Zákon č. 270/2021 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o občanských průkazech Vyhlášeno 19. 7. 2021, datum účinnosti 2. 8. 2021, částka 117/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna notářského řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Ústavním soudu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o cestovních dokladech * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o ověřování * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o státním občanství * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci * ČÁST DEVATENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 270 ZÁKON ze dne 1. července 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o občanských průkazech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna živnostenského zákona Čl. I V § 45 odst. 2 písm. i) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 169/2012 Sb., se slova „zapisované do občanského průkazu podle zákona o občanských průkazech (dále jen „titul nebo vědecká hodnost“)“ zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. II V § 123e odst. 1 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 195/2017 Sb., se slova „se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna notářského řádu Čl. III Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 7/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 109d úvodní části ustanovení se slova „jejich držitelích“ nahrazují slovy „osobách, jimž je občanský průkaz vydán,“. 2. V § 109d písm. f) se slovo „úřadu“ nahrazuje slovy „správního orgánu“. 3. V § 109d písmeno h) zní: „h) číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Ústavním soudu Čl. IV Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 173/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 25a odst. 5 písm. c) se slova „občan prohlášený za mrtvého nepřežil“ nahrazují slovy „osoba prohlášená za mrtvou nepřežila“. 2. V § 25a odst. 5 písmena d) a e) znějí: „d) datum skončení platnosti občanského průkazu, datum znehodnocení neplatného občanského průkazu a údaj o jeho ponechání nebo odevzdání, e) číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. V Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 42/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2a odst. 5 písm. f) se slovo „úřadu“ nahrazuje slovy „správního orgánu“. 2. V § 2a odst. 5 písmeno h) zní: „h) číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. 3. V § 2a odst. 5 se písmeno i) zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o vnitrozemské plavbě Čl. VI V § 48a odst. 6 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 135/2019 Sb., se slova „občana a jeho podpisu“ nahrazují slovy „osoby, jíž je občanský průkaz vydán, a jejího podpisu uvedené v občanském průkazu“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o zemědělství Čl. VII V § 2f odst. 3 písm. i) zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 208/2019 Sb., se slova „zapisované do občanského průkazu podle zákona o občanských průkazech (dále jen „titul nebo vědecká hodnost“)“ zrušují. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o cestovních dokladech Čl. IX Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 159/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 se text „§ 17 odst. 11“ nahrazuje textem „§ 17 odst. 9“. 2. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě o provedení změn v něm zapsaných údajů nebo o jejich doplnění může podat občan starší 15 let. Pokud je občan nezletilý, je součástí žádosti písemný souhlas zákonného zástupce, poručníka, opatrovníka, pěstouna, osoby, které je nezletilý občan svěřen do osobní péče, ředitele zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podepsaný jejich úředně ověřeným podpisem.“. 3. V § 17 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, poručník, opatrovník, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“. 4. V § 17 se odstavce 4 a 5 včetně poznámek pod čarou č. 7 až 9 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 13 se označují jako odstavce 4 až 11. 5. V § 17 odst. 5, 8 a 10 se slova „nebo 4“ zrušují. 6. V § 17 odstavec 6 zní: „(6) Za občana staršího 15 let, kterému soud jmenoval opatrovníka z důvodu, že mu jeho zdravotní stav působí obtíže při hájení jeho práv, může podat žádost opatrovník, umožňuje-li to rozsah jeho působnosti. Za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může podat žádost člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem.“. Poznámky pod čarou č. 27 a 28 se zrušují. 7. V § 17 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „; v případě žádosti o vydání cestovního pasu vyjádří oprávněná osoba svůj souhlas podepsáním žádosti svým digitalizovaným podpisem. Digitalizovaným podpisem se rozumí vlastní rukou provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení, na podpisové zařízení“. 8. V § 17 odst. 9 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „6“. 9. V § 17 odst. 10 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „, poručníka, opatrovníka, pěstouna, osoby, které byl nezletilý občan svěřen do osobní péče, ředitele zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“. 10. V § 19 odst. 1 se za slova „Žádost o vydání cestovního dokladu“ vkládají slova „, s výjimkou cestovního pasu,“. 11. V § 19 odst. 1 se text „§ 20 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 20 odst. 9“. 12. V § 19 odst. 1 se text „§ 20 odst. 9“ nahrazuje textem „§ 20 odst. 8“. 13. V § 19 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Žádost o vydání cestovního pasu se vyhotovuje a podává s využitím speciálního aplikačního programu, který zajišťuje sběr dat pro potřeby výrobce k personalizaci dokladů.“. 14. V § 20 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „žádá o vydání cestovního dokladu“ vkládají slova „, s výjimkou cestovního pasu“. 15. V § 20 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 16. V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Žádost o vydání cestovního pasu obsahuje údaje podle odstavce 1. Občan, jemuž má být cestovní pas vydán, je povinen podepsat žádost o vydání cestovního pasu digitalizovaným podpisem; digitalizovaný podpis občana se nevyžaduje, pokud mu v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Žádá-li občan o vydání dalšího pasu, musí žádost obsahovat i odůvodnění žádosti o další cestovní pas. Povinnost předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního pasu se na občana nevztahuje.“. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10. 17. V § 20 odst. 3 se za slovo „je“ vkládají slova „digitalizovaný podpis nebo“. 18. V § 20 odst. 4 se za slovo „žádost“ vkládají slova „o vydání diplomatického nebo služebního pasu“. 19. V § 20 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Správnost a úplnost žádosti o vydání cestovního pasu občan stvrdí digitalizovaným podpisem.“. 20. V § 20 odst. 5 se slova „§ 20 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 20 odst. 3 a 4“. 21. V § 20 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9. 22. V § 20 odst. 7 se slova „jeho jména i“ nahrazují slovy „vlastního jména, popřípadě jmen, a“. 23. V § 21 odst. 1 se slova „§ 17 odst. 2 až 9“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 2 až 7“. 24. V § 21 odst. 1 se text „§ 20 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 20 odst. 4“. 25. V § 21c se text „§ 17 odst. 13“ nahrazuje textem „§ 17 odst. 11“. 26. V § 22 odst. 1 písm. b) se za slovo „zástupce“ vkládají slova „, poručník, opatrovník“ a za slovo „do“ se vkládá slovo „osobní“. 27. V § 22 odst. 1 písmeno c) zní: „c) opatrovník jmenovaný soudem občanovi z důvodu, že mu jeho zdravotní stav působí obtíže při hájení jeho práv, umožňuje-li to rozsah jeho působnosti,“. 28. V § 22 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, bylo schváleno soudem,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 29. V § 22 odst. 1 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“. 30. V § 22 odst. 1 písm. f) se za slovo „základě“ vkládá slovo „zvláštní“. 31. V § 22 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, popřípadě digitalizovaným podpisem“. 32. V § 22 odst. 4 se slova „§ 17 odst. 3 až 8“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 3 až 6“. 33. V § 26 se slova „§ 17 odst. 2 až 9“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 2 až 7“. 34. V § 28 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „kterýkoliv orgán příslušný k vydání cestovního dokladu; pokud cestovní pas vydalo ministerstvo, rozhodne o skončení platnosti kterýkoliv obecní úřad obce s rozšířenou působností, jestliže“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností, ministerstvo nebo zastupitelský úřad, a v případě diplomatického nebo služební pasu Ministerstvo zahraničních věcí, jestliže držitel se skončením platnosti cestovního dokladu souhlasí a“. 35. V § 28 odst. 2 se na začátek písmen a) a b) vkládají slova „cestovní doklad“. 36. V § 28 odst. 2 písm. c) se text „§ 20 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 20 odst. 6“. 37. V § 28 odst. 2 písm. c) se text „§ 20 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 20 odst. 5“. 38. V § 28 odst. 2 se závěrečná část ustanovení zrušuje. 39. V § 28 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) V případě skončení platnosti cestovního dokladu podle odstavce 2 se namísto písemného vyhotovení rozhodnutí pouze učiní záznam do spisu; proti rozhodnutí se nelze odvolat. (4) Pokud držitel se skončením platnosti cestovního dokladu z důvodu podle odstavce 2 nesouhlasí, o skončení platnosti cestovního dokladu rozhodne obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho trvalého pobytu. Není-li držitel hlášen k trvalému pobytu na území České republiky, rozhodne obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky; neměl-li trvalý pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, rozhodne Magistrát města Brna. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Skončení platnosti cestovního dokladu se bezodkladně uvede do evidence cestovních dokladů.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 6 až 8. 40. V § 29 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) poznámky k předání cestovního pasu.“. 41. V § 29 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Evidence cestovních dokladů dále obsahuje a) záznam o skončení platnosti cestovního pasu v elektronické podobě, b) žádost o vydání cestovního pasu v elektronické podobě a c) oznámení o ztrátě nebo odcizení cestovního pasu v elektronické podobě.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 42. V § 29 odst. 4 úvodní části ustanovení se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 3“. 43. V § 29 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „a 7“ zrušují. 44. V § 29 odst. 6 se slova „písm. a) až r) bodech 1 a 2 a v odstavci 2 písm. s), t) a v) a v odstavci 3“ nahrazují slovy „písm. a) až q), písm. r) bodech 1 a 2 a písm. s), t), v), x) a y) a v odstavcích 3 a 4“ a za slovo „dokladu“ se vkládají slova „, údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a k) se vedou ještě 75 let ode dne úmrtí občana“. 45. V § 30 odst. 2 se text „§ 29 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 29 odst. 4“. 46. V § 30 se odstavce 3 až 5 a 12 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 3 až 8 a dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 9. 47. V § 30 odst. 4 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno l), které zní: „l) zbavení rodičovské odpovědnosti, včetně data nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zbavení rodičovské odpovědnosti, čísla jednacího tohoto rozhodnutí a označení soudu, který o zbavení rodičovské odpovědnosti rozhodl, a datum nabytí právní moci zrušení rozhodnutí soudu o zbavení rodičovské odpovědnosti.“. 48. V § 30 odst. 5 písm. b) se slovo „občana“ nahrazuje slovy „osoby, jíž je občanský průkaz vydán“. 49. V § 30 odst. 5 písmeno e) zní: „e) číslo, popřípadě sérii a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. 50. V § 30 se odstavce 7 a 8 zrušují. Dosavadní odstavce 9 až 15 se označují jako odstavce 7 až 13. 51. V § 30a odst. 1 se slova „§ 29 odst. 3 písm. e) a f)“ nahrazují slovy „§ 29 odst. 4 písm. e) a f)“. 52. V § 30a odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Žádost o poskytnutí údajů za občana mladšího 15 let může podat jeho zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (5) Žádost o poskytnutí údajů za občana staršího 15 let může podat zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo opatrovník jmenovaný soudem občanovi z důvodu, že mu jeho zdravotní stav působí obtíže při hájení jeho práv, umožňuje-li to rozsah jeho působnosti. Žádost o poskytnutí údajů za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může dále podat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem.“. 53. § 30b se včetně poznámky pod čarou č. 19d zrušuje. 54. V § 31 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 55. V § 31 odst. 1 písm. b) se čárka nahrazuje slovem „a“. 56. V § 31 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 57. V § 31 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 58. V § 31 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí: „(4) Evidence cestovních dokladů plní ve vztahu k dokumentům v ní vedeným úlohu elektronického systému spisové služby podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. (5) Národní standard pro elektronické systémy spisové služby se na evidenci cestovních dokladů nepoužije; to neplatí v případě transakčního protokolu. (6) Evidence cestovních dokladů musí umožňovat a) předávání dat ve výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu a b) označení dokumentu v ní vedeném spisovým znakem, skartačním znakem a skartační lhůtou podle spisového a skartačního plánu. (7) Číslo žádosti o vydání cestovního dokladu se považuje za spisovou značku.“. 59. V § 32 odst. 2 se slova „a současně oznámí tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal“ zrušují. 60. V § 32 odst. 2 se za větu třetí vkládá věta „Matriční úřad nebo policie současně oznámí tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal.“. 61. V § 32 odst. 3 se slova „a současně bezodkladně oznámí tuto skutečnost v rozsahu uvedeném v odstavci 2 orgánu příslušnému k vydání cestovního dokladu“ zrušují. 62. V § 32 odst. 4 se text „§ 28 odst. 2“ nahrazuje slovy „§ 28 odst. 2 nebo 4“ a slova „a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu, který cestovní doklad vydal, s uvedením důvodu jeho zadržení“ se zrušují. 63. V § 32 odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Policie současně bezodkladně zašle cestovní doklad orgánu, který cestovní doklad vydal, s uvedením důvodu jeho zadržení.“. 64. V § 32 odst. 4 a v § 34 odst. 1 se slova „orgán, který jej zadržel,“ nahrazují slovem „policie“. 65. V § 33 odst. 2 se slova „a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení“ zrušují. 66. V § 33 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Policie současně bezodkladně zašle cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.“. 67. V § 34 odst. 1 se slova „a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení“ zrušují. 68. V § 34 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Policie bezodkladně zašle cestovní doklad obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal, s uvedením důvodu jeho zadržení.“. 69. V § 34a odst. 3 se slova „u něhož občan“ nahrazují slovy „ministerstvo a zastupitelský úřad, pokud u nich občan“. 70. V § 34a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Obecní úřad obce s rozšířenou působností, ministerstvo nebo zastupitelský úřad, který projednal přestupek podle věty první příkazem na místě, oznámí tuto skutečnost elektronicky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle vět první až třetí.“. Čl. X Přechodná ustanovení 1. V době od 29. července 2021 do 1. srpna 2021 nelze podat žádost o vydání cestovního pasu podle zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V době od 30. července 2021 do 1. srpna 2021 nelze převzít cestovní pas podle zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. XI Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 písm. i) se slova „jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka,“ a slova „ ; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, vede se datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud opatrovníkovi byl přidělen; uvedené místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí; je-li opatrovníkem ustanovena právnická osoba, vede se název a adresa sídla; tyto údaje jsou vedeny ve formě referenčních vazeb na referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci“ zrušují. 2. V § 3 odst. 3 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) a k), která včetně poznámek pod čarou č. 30 a 31 znějí: „j) o opatrovnictví údaje v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, a agendový identifikátor fyzické osoby, je-li přidělen, opatrovníka, který je fyzickou osobou; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, vede se datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil; místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, 2. název a adresa sídla opatrovníka, který je právnickou osobou; údaje jsou vedeny ve formě referenčních vazeb na referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, 3. datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka30), číslo jednací tohoto rozhodnutí a označení soudu, který o jmenování opatrovníka rozhodl, datum nabytí právní moci zrušení rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka, k) zbavení rodičovské odpovědnosti, včetně data nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zbavení rodičovské odpovědnosti31), čísla jednacího a označení soudu, který o zbavení rodičovské odpovědnosti rozhodl, a datum nabytí právní moci zrušení rozhodnutí soudu o zbavení rodičovské odpovědnosti, 30) § 465 až 471 občanského zákoníku. 31) § 865 až 879 občanského zákoníku.“. Dosavadní písmena j) až v) se označují jako písmena l) až x). 3. V § 3 odst. 3 písm. s) se číslo „12“ nahrazuje číslem „10“. 4. V § 3 odst. 3 písm. x) se slova „a) až u)“ nahrazují slovy „a) až w)“. 5. V § 3a odst. 1 písm. a) se slova „§ 3 odst. 3 písm. a) až f) a k) až o)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 3 písm. a) až f) a m) až q)“. 6. V § 3a odst. 4, § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 3 se slova „§ 3 odst. 3 písm. p) a q)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 3 písm. r) a s)“. 7. V § 4 odst. 1 se slova „§ 3 odst. 3 písm. k) až o)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 3 písm. m) až q)“. 8. V § 4a se slova „§ 3 odst. 3 písm. a) až f), písm. k) až p) a písm. r) a t)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 3 písm. a) až f), m) až r), t) a v)“. 9. V § 5 odst. 2 se text „§ 3 odst. 3 písm. j)“ nahrazuje textem „§ 3 odst. 3 písm. l)“. 10. V § 6 se slova „§ 3 odst. 3 písm. i) a j), § 3 odst. 3 písm. l) a m)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 3 písm. i) až l), n) a o)“ a slova „§ 3 odst. 3 písm. s) a t)“ se nahrazují slovy „§ 3 odst. 3 písm. u) a v)“. 11. V § 8 odst. 3 se text „§ 3 odst. 3 písm. q)“ nahrazuje textem „§ 3 odst. 3 písm. s)“, text „§ 3 odst. 3 písm. p)“ se nahrazuje textem „§ 3 odst. 3 písm. r)“ a text „§ 3 odst. 3 písm. r), s) a t)“ se nahrazuje textem „§ 3 odst. 3 písm. t) až v)“. 12. V § 8 odst. 5 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému lze podat i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy; v tomto případě musí občan provést svoji autentizaci pomocí občanského průkazu. Údaje poskytuje subjekt, u kterého byla žádost osobně podána.“. Poznámky pod čarou č. 8b a 8c se zrušují. 13. V § 8 odst. 8 se věta první nahrazuje větami „Za obyvatele mladšího 15 let žádá o poskytnutí údajů jeho zákonný zástupce. Za obyvatele, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle odstavců 3 až 6, žádá o poskytnutí údajů opatrovník.“. 14. V § 8 se odstavce 10, 11 a 13 až 15 včetně poznámek pod čarou č. 9a až 9c zrušují. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 10 a dosavadní odstavce 16 až 18 se označují jako odstavce 11 až 13. 15. V § 8 odst. 10 se slova „až 10“ nahrazují slovy „a 9“. 16. V § 8 se odstavce 11 až 13 včetně poznámky pod čarou č. 9d zrušují. 17. V § 10 odst. 10 se slova „nebo fyzická osoba, které bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím soudu“ nahrazují slovy „, poručník, opatrovník, pěstoun nebo osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče“. 18. V § 10 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou „Za občana, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle odstavců 5 a 6, ohlásí změnu místa trvalého pobytu opatrovník.“. 19. V § 10 odst. 11 se za slova „Za občana“ vkládají slova „staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat,“. 20. V § 10 odst. 12 se za větu čtvrtou vkládají věty „Za občana mladšího 15 let sdělí ukončení trvalého pobytu na území České republiky jeho zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun nebo osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče. Za občana, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle věty první, sdělí ukončení trvalého pobytu na území České republiky opatrovník.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení Čl. XII Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 69 odst. 2 se slova „ , jde-li o a) cizinku, b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo d) občanku, která je jiné než české národnosti“ zrušují. 2. V § 69 odst. 3 se slova „ , je-li dítě a) cizincem, b) občanem, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo d) občanem, který je jiné než české národnosti“ zrušují. 3. V § 69a odst. 1 se slova „ , jde-li o a) cizinku, b) občanku, která má trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo d) občanku, která je jiné než české národnosti“ zrušují. 4. V § 69a odst. 2 se slova „ , je-li dítě a) cizincem, b) občanem, který má trvalý pobyt v cizině, c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo d) občanem, který je jiné než české národnosti“ zrušují. 5. V § 84d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „jejich držitelích“ nahrazují slovy „osobách, jimž je občanský průkaz vydán,“. 6. V § 84d odst. 1 písm. f) se slovo „úřadu“ nahrazuje slovy „správního orgánu“. 7. V § 84d odst. 1 písmeno h) zní: „h) číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. XIII Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017, zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 175d úvodní části ustanovení se slova „jejich držitelích“ nahrazují slovy „osobách, jimž je občanský průkaz vydán,“. 2. V § 175d písm. f) se slovo „úřadu“ nahrazuje slovy „správního orgánu“. 3. V § 175d písmena g) a h) znějí: „g) datum skončení platnosti občanského průkazu, datum znehodnocení neplatného občanského průkazu a údaj o jeho ponechání nebo odevzdání, h) číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu,“. 4. V § 175d se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 5. V § 175d písm. i) se slova „občan prohlášený za mrtvého nepřežil“ nahrazují slovy „osoba prohlášená za mrtvou nepřežila“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XIV Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V položce 3 v části „Poznámky“ se doplňuje bod 3, který zní: „3. V případě vydání ověřeného výstupu provozních údajů vedených v základním registru obyvatel se poplatek za další i započatou stránku podle písmene d) této položky nevybere za druhou stránku tohoto ověřeného výstupu.“. 2. Položka 8 včetně nadpisu zní: „Položka 8 1.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 24 hodin pracovního dne osobám, které dosáhly věku 15 let\| \| ---\|---\|---\|--- \| a) při podání žádosti a převzetí u Ministerstva vnitra\| Kč\| 1 000 b) při podání žádosti u obecního úřadu obce s rozšířenou působností\| Kč\| 500 c) při převzetí u Ministerstva vnitra, pokud byla žádost podána u obecního úřadu obce s rozšířenou působností\| Kč\| 500 2.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 24 hodin pracovního dne osobám mladším 15 let \| a) při podání žádosti a převzetí u Ministerstva vnitra\| Kč\| 500 b) při podání žádosti u obecního úřadu obce s rozšířenou působností\| Kč\| 250 c) při převzetí u Ministerstva vnitra, pokud byla žádost podána u obecního úřadu obce s rozšířenou působností\| Kč\| 250 3.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 5 pracovních dnů osobám, které dosáhly věku 15 let \| a) při podání žádosti a převzetí u Ministerstva vnitra\| Kč\| 500 b) při podání žádosti u obecního úřadu obce s rozšířenou působností\| Kč\| 250 c) při převzetí u Ministerstva vnitra, pokud byla žádost podána u obecního úřadu obce s rozšířenou působností\| Kč\| 250 d) při podání žádosti a převzetí u stejného obecního úřadu obce s rozšířenou působností\| Kč\| 500 4.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 5 pracovních dnů osobám mladším 15 let \| a) při podání žádosti a převzetí u Ministerstva vnitra\| Kč\| 300 b) při podání žádosti u obecního úřadu obce s rozšířenou působností\| Kč\| 200 c) při převzetí u Ministerstva vnitra, pokud byla žádost podána u obecního úřadu obce s rozšířenou působností\| Kč\| 100 d) při podání žádosti a převzetí u stejného obecního úřadu obce s rozšířenou působností\| Kč\| 300 5.\| Přijetí žádosti o vydání dočasného občanského průkazu bezprostředně po nabytí státního občanství České republiky \| a) osobám, které dosáhly věku 15 let\| Kč\| 200 \| b) osobám mladším 15 let\| Kč\| 100 6.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu osobě mladší 15 let\| Kč\| 100 7.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu osobě, která dosáhla věku 15 let a nemá trvalý pobyt na území České republiky\| Kč\| 200 8.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu za občanský průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený, zneplatněný z důvodu nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu nebo obsahující neoprávněně provedené zápisy\| Kč\| 200 9.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu z jiného osobního důvodu v době delší než půl roku před uplynutím platnosti dosavadního občanského průkazu\| Kč\| 200 10.\| Umožnění převzetí občanského průkazu u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který osoba uvedla v žádosti\| Kč\| 100 11.\| Přijetí žádosti o vydání osvědčení o státním občanství České republiky\| Kč\| 100 12.\| Přijetí žádosti o vydání potvrzení o národnosti\| Kč\| 100 13.\| Přijetí žádosti o udělení státního občanství České republiky zletilé fyzické osobě\| Kč\| 2 000 14.\| Přijetí žádosti o udělení státního občanství České republiky nezletilé fyzické osobě\| Kč\| 500 15.\| Přijetí žádosti o udělení státního občanství České republiky azylantovi\| Kč\| 500 16.\| Přijetí prohlášení o nabytí státního občanství České republiky podle § 31, 32, 35 a 36 zákona o státním občanství České republiky\| Kč\| 500 17.\| Poskytnutí součinnosti při správě státních dat pro elektronické využití občanského průkazu obecním úřadem obce s rozšířenou působností\| Kč\| 100 Osvobození Od poplatku za vydání občanského průkazu je osvobozena osoba, u níž nebylo prokázáno, že nefunkčnost nosiče dat byla způsobena okolnostmi, o nichž osoba, jíž je občanský průkaz vydán, prokazatelně věděla, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat. Předmětem poplatku není 1.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu náhradou za občanský průkaz, ve kterém správní úřad uvedl nesprávné zápisy nebo vydal průkaz s výrobní vadou. 2\\. \| Přijetí žádosti o vydání osvědčení o státním občanství pro účely vydání prvního občanského průkazu. 3\\. \| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu z jiného osobního důvodu v době delší než půl roku před uplynutím platnosti dosavadního občanského průkazu, jestliže dosavadní občanský průkaz má dobu platnosti delší než 10 let. 4\\. \| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu namísto občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem vydaného přede dnem 1. července 2018. 5\\. \| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů podle zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, s dobou platnosti 1 měsíc, o který bylo požádáno v době od 29. července 2021 do 1. srpna 2021. Zmocnění Správní úřad může z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit poplatek podle bodu 13 této položky až na částku 500 Kč a poplatky podle bodů 14 a 15 této položky až na částku 100 Kč. Poznámka Při podání žádosti o vydání občanského průkazu, i když se k danému úkonu vztahuje více správních poplatků, se vždy vybere pouze jediný, a to nejvyšší správní poplatek.“. 3. Položka 157 včetně nadpisu zní: „Položka 157 1.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu u zastupitelského úřadu s převzetím u stejného zastupitelského úřadu\| \| ---\|---\|---\|--- \| a) u osob, které dosáhly věku 15 let\| Kč\| 500 \| b) u osob mladších 15 let\| Kč\| 300 2.\| Přijetí žádosti o vydání občanského průkazu u zastupitelského úřadu s převzetím u obecního úřadu obce s rozšířenou působností \| a) u osob, které dosáhly věku 15 let\| Kč\| 300 \| b) u osob mladších 15 let\| Kč\| 200 3.\| Umožnění převzetí občanského průkazu u zastupitelského úřadu, pokud byla žádost podána u obecního úřadu obce s rozšířenou působností \| a) u osob, které dosáhly věku 15 let\| Kč\| 200 \| b) u osob mladších 15 let\| Kč\| 100 4.\| Poskytnutí součinnosti při správě státních dat pro elektronické využití občanského průkazu zastupitelským úřadem\| Kč\| 100 5.\| Vydání cestovního pasu ---\|--- \| a) osobám, které dosáhly věku 15 let\| Kč\| 1 200 \| b) osobám mladším 15 let\| Kč\| 400 6.\| Vydání cestovního průkazu, cestovního průkazu totožnosti nebo náhradního cestovního dokladu EU\| Kč\| 400 7.\| Změna údaje o časové platnosti cestovního průkazu\| Kč\| 150 8.\| Vydání průvodního listu pro přepravu tělesných pozůstatků člověka\| Kč\| 200 Předmětem poplatku není 1.\| Vydání cestovního dokladu náhradou za doklad, v němž správní úřad uvedl nesprávné zápisy, vydal doklad s výrobní vadou nebo jehož certifikát pravosti byl zneplatněn. 2.\| Vydání cestovního dokladu z moci úřední. Zmocnění V případech nouze správní úřad upustí od vybrání poplatku podle bodu 6 této položky. Nouzí se pro účely tohoto zákona rozumí pozbytí cestovních dokladů bez vlastního zavinění.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XV Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 311/2019 Sb., zákona č. 150/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 134a odst. 1 písm. a) se slovo „občana“ nahrazuje slovy „osoby, jíž je občanský průkaz vydán,“, za slovo „podobu“ se vkládá slovo „druhého“, slova „, popřípadě jmen a“ se nahrazují slovy „nebo složeného“ a slovo „zapsané“ se nahrazuje slovem „uvedeny“. 2. V § 134a odst. 1 písm. b) se slova „občana, který se narodil“ nahrazují slovy „osoby, která se narodila“ a slova „občan narodil“ se nahrazují slovy „osoba narodila“. 3. V § 134a odst. 1 písm. g) se slovo „registrované“ nahrazuje slovy „údaj o registrovaném“ a slovo „zapsané“ se nahrazuje slovem „uvedeny“. 4. V § 134a odst. 1 písm. k) se slovo „úřadu“ nahrazuje slovy „správního orgánu“. 5. V § 134a odst. 1 písmeno l) zní: „l) datum skončení platnosti občanského průkazu, datum znehodnocení neplatného občanského průkazu a údaj o jeho ponechání nebo odevzdání,“. 6. V § 134a odst. 1 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmena n) a o) se označují jako písmena m) a n). 7. V § 134a odst. 1 písm. m) se slova „občan prohlášený za mrtvého, nepřežil“ nahrazují slovy „osoba prohlášená za mrtvou nepřežila“. 8. V § 134a odst. 1 písmeno n) zní: „n) číslo, popřípadě sérii a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o ověřování Čl. XVI Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 18b úvodní části ustanovení se slova „jejich držitelích“ nahrazují slovy „osobách, jimž je občanský průkaz vydán,“. 2. V § 18b písm. f) se slovo „úřadu“ nahrazuje slovy „správního orgánu“. 3. V § 18b písmeno h) zní: „h) číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XVII V § 162 odst. 1 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 195/2017 Sb., se slova „se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem“ zrušují. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o státním občanství Čl. XVIII Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), ve znění zákona č. 207/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 60 úvodní části ustanovení se slova „jejich držitelích“ nahrazují slovy „osobách, jimž je občanský průkaz vydán,“. 2. V § 60 písm. f) se slovo „úřadu“ nahrazuje slovy „správního orgánu“. 3. V § 60 písm. g) se slovo „doba“ nahrazuje slovy „datum skončení“. 4. V § 60 písmeno h) zní: „h) číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci Čl. XIX Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, se mění takto: 1. V dosavadním čl. LV se body 1 až 3, 5 a 6 zrušují. 2. V dosavadním čl. LXVII se bod 1 zrušuje. ČÁST DEVATENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 2. srpna 2021, s výjimkou a) čl. X a čl. XIV bodu 2, pokud jde o část upravující, co není předmětem poplatku podle bodu 5, které nabývají účinnosti prvním dnem po jeho vyhlášení, b) čl. XII bodů 1 až 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022, c) čl. XIX, který nabývá účinnosti dnem 31. ledna 2022, d) čl. IX bodů 12, 21, 37, 42 a 46 a čl. XI bodu 16, které nabývají účinnosti dnem 1. února 2022, a e) čl. XIV bodu 3, pokud jde o části týkající se přijetí žádosti o vydání občanského průkazu, část týkající se umožnění převzetí občanského průkazu a část týkající se poskytnutí součinnosti podle bodů 1 až 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 274/2021 Sb.	Zákon č. 274/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 23. 7. 2021, datum účinnosti 2. 8. 2021, částka 120/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o azylu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o dočasné ochraně cizinců * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 2. 8. 2021 274 ZÁKON ze dne 13. července 2021, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. I Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V souladu s částí druhou Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „výstupová dohoda“) se ustanovení tohoto zákona vztahující se na a) občana Evropské unie použijí i na občana Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, který na území oprávněně pobýval ke dni 31. prosince 2020, (dále jen „občan Spojeného království“) a b) rodinného příslušníka občana Evropské unie podle 1. § 15a odst. 1 použijí i na rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b odst. 1, který splňuje podmínku uvedenou v § 15b odst. 3 písm. a), nebo 2. § 15a odst. 3 použijí i na rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b odst. 2, který splňuje podmínku uvedenou v § 15b odst. 3 písm. b).“. 3. Pod označení § 15a se vkládá nadpis „Rodinný příslušník občana Evropské unie“. 4. V § 15a odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se dále rozumí cizinec, který je ke státnímu občanu České republiky přihlášenému k trvalému pobytu na území ve vztahu uvedeném v odstavci 1 písm. a) až d). (3) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se dále rozumí cizinec, který a) je příbuzným občana Evropské unie nebo státního občana České republiky přihlášeného k trvalému pobytu na území a 1. je v zemi, z níž pochází, osobou vyživovanou tímto občanem Evropské unie nebo státním občanem České republiky, 2. je v zemi, z níž pochází, členem domácnosti tohoto občana Evropské unie nebo státního občana České republiky, nebo 3. u kterého vážné zdravotní důvody naléhavě vyžadují osobní péči tohoto občana Evropské unie nebo státního občana České republiky, nebo b) má s občanem Evropské unie nebo se státním občanem České republiky přihlášeným k trvalému pobytu na území řádně doložený trvalý partnerský vztah.“. 5. Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 63 zní: „§ 15b Rodinný příslušník občana Spojeného království podle výstupové dohody (1) Rodinným příslušníkem občana Spojeného království se pro účely § 1 odst. 4 písm. b) rozumí jeho a) manžel, b) rodič, jde-li o občana Spojeného království mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje, c) potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Spojeného království, d) potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Spojeného království, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Spojeného království nebo jeho manželem nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, a e) příbuzný, jehož přítomnost na území je potřebná proto, aby občan Spojeného království nebyl zbaven práva přechodného nebo trvalého pobytu na území, které má podle části druhé výstupové dohody. (2) Rodinným příslušníkem občana Spojeného království se dále rozumí cizinec, který není rodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a nebo rodinným příslušníkem občana Spojeného království podle odstavce 1 a který a) je příbuzným občana Spojeného království a v zemi, z níž pochází, jím byl vyživován nebo je členem jeho domácnosti nebo vážné zdravotní důvody tohoto cizince naléhavě vyžadují osobní péči tohoto občana Spojeného království, nebo b) má s občanem Spojeného království řádně doložený trvalý partnerský vztah. (3) Postavení uvedené v § 1 odst. 4 písm. b) náleží cizinci uvedenému v a) odstavci 1, pokud 1. oprávněně pobýval na území ke dni 31. prosince 2020, 2. při podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území následuje občana Spojeného království, pokud ke dni 31. prosince 2020 nepobýval na území, a příbuzenský vztah podle odstavce 1 k tomuto občanu existoval ke dni 31. prosince 2020, nebo 3. se po dni 31. prosince 2020 stal narozením nebo osvojením potomkem rodičů, kteří jsou oba občany Spojeného království, 1 rodič je občanem Spojeného království a druhý je státním občanem České republiky nebo 1 z rodičů je občanem Spojeného království a má výhradní nebo společná práva péče o dítě63), zejména právo určit místo bydliště dítěte, nebo b) odstavci 2 1. písm. a), pokud oprávněně pobýval na území ke dni 31. prosince 2020 nebo přede dnem 1. ledna 2021 podal žádost o povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu, nebo 2. písm. b), pokud při podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území žil v trvalém partnerském vztahu podle odstavce 2 písm. b), který byl trvalý již ke dni 31. prosince 2020. 63) Čl. 2 bod 9 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, v platném znění.“. 6. V § 18 písm. d) bodě 7, § 87o odst. 1, § 87o odst. 3 větě první, § 87p odst. 1, § 87p odst. 2 větách první až třetí a v § 169t odst. 7 písm. c) se slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie“ zrušují. 7. V § 18 písm. d) bodě 7 se slovo „průkazu“ nahrazuje slovem „karty“. 8. V § 18 písm. e), § 87b odst. 2 větě druhé a v § 87h odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „občana Evropské unie“ vkládají slova „podle § 15a odst. 1 nebo 2“. 10. V § 20 odst. 4 se za slova „příslušník občana Evropské unie“ vkládají slova „podle § 15a odst. 1 nebo 2“. 11. V § 20 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Rodinný příslušník občana Evropské unie uvedený v § 15a odst. 3 je k žádosti o udělení krátkodobého víza na zastupitelském úřadu povinen předložit veškeré náležitosti a podpůrné doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie27). Zastupitelský úřad krátkodobé vízum neudělí z důvodů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie27). Na udělení krátkodobého víza, je-li žadatel rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a odst. 3, není právní nárok.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 12. V § 33 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, kterému bylo doručeno rozhodnutí o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti.“. 13. V § 42f se odstavec 5 zrušuje. 14. V § 48 písm. c) se slova „na území,“ nahrazují slovy „na území, nebo“. 15. V § 48 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmena e) a f) se zrušují. 16. V § 87a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 87a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 87b odst. 3 písm. c), § 87d odst. 1 úvodní části ustanovení, § 87v odst. 1, § 87w větě první, § 87aa odst. 1 úvodní části ustanovení, § 87aa odst. 2 úvodní části ustanovení, § 87aa odst. 3 větě první, § 103 písm. b), § 107 odst. 1, § 119a odst. 6 větě první, § 169r odst. 1 písm. b), § 169r odst. 4 úvodní části ustanovení, § 169r odst. 4 písm. d), § 169r odst. 5, § 169t odst. 7 písm. b) a v § 169t odst. 8 písm. c) se slova „potvrzení o přechodném pobytu na území“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci“. 17. V § 87a odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 18. V § 87a odst. 3 se slova „ , s výjimkou náležitosti podle odstavce 2 písm. b)“ zrušují. 19. V § 87b odst. 3 písm. a) se slova „písm. a), c), d) a e)“ zrušují. 20. V § 87b odst. 3 se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje. 21. V § 87b se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) jako rodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 3 dále doklad 1. podle § 42b odst. 1 písm. d) a 2. o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 180j odst. 4.“. 22. V § 87b odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie povolení k přechodnému pobytu formou a) pobytové karty, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle 1. § 15a odst. 1, s výjimkou rodinného příslušníka občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 a rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b, nebo 2. § 15a odst. 2, který následuje nebo doprovází státního občana České republiky zpět na území a pokud společně dlouhodobě pobývali v jiném členském státě Evropské unie, nebo b) průkazu o povolení k pobytu podle § 117a s dobou platnosti nejdéle na 3 roky v ostatních případech.“. 23. V § 87c odst. 1 se slovo „přechodném“ zrušuje. 24. V § 87c odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Toto povolení vydá Ministerstvo zahraničních věcí formou identifikačního průkazu podle § 180b.“. 25. V nadpisu § 87d se slova „potvrzení o přechodném pobytu na území“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci“. 26. V § 87e odst. 1 písmeno a) zní: „a) žadatel 1. není rodinným příslušníkem občana Evropské unie, 2. o vydání povolení k přechodnému pobytu žádá v rozporu s podmínkami uvedenými v § 87b odst. 1 nebo 2, nebo 3. nepředloží náležitosti uvedené v § 87b odst. 3,“. 27. V § 87e odst. 1 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje. 28. V § 87e se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) žadatel, který není rodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, v době podání této žádosti 1. není podle tohoto zákona oprávněn pobývat na území, 2. setrvává na území na základě výjezdního příkazu, nebo 3. je držitelem krátkodobého víza; to neplatí pro držitele krátkodobého víza vydaného podle § 20.“. 29. V § 87e odst. 2 se za slovo „se“ vkládají slova „v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2“. 30. V § 87f odst. 1 větě druhé se za text „§ 15a“ vkládají slova „nebo v § 87b odst. 1“. 31. V § 87f odst. 2 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „uvedeného v § 15a odst. 2 písm. b)“ zrušují. 32. V § 87h se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 33. V § 87h odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 34. V § 87h odst. 3 písm. c) se za slova „odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“. 35. V § 87h odst. 4 větě druhé se text „písm. a)“ zrušuje. 36. V § 87h odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Do doby nepřetržitého pobytu se dále započítává i doba, po kterou pobýval v zahraničí manžel diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka Ministerstva zahraničních věcí doprovázející tohoto pracovníka při výkonu služby nebo práce v zahraničí podle zvláštního právního předpisu64).“. Poznámka pod čarou č. 64 zní: „64) § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).“. 37. V § 87h odst. 4 větě čtvrté se slova „podle odstavce 1 písm. a) nebo b)“ zrušují. 38. V § 87i odst. 1 písm. b) se za text „§ 87h odst. 1“ vkládají slova „nebo 2“. 39. V § 87i odst. 1 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 40. V § 87i se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71 odst. 1, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3.“. 41. V § 87j odstavec 1 zní: „(1) Pokud ministerstvo žádosti vyhoví, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí a) průkaz trvalého pobytu12a), jde-li o občana Evropské unie, b) kartu trvalého pobytu12a), jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle 1. § 15a odst. 1, s výjimkou rodinného příslušníka občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 a rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b, nebo 2. § 15a odst. 2, který následuje nebo doprovází státního občana České republiky zpět na území a pokud společně dlouhodobě pobývali v jiném členském státě Evropské unie, nebo c) průkaz o povolení k pobytu podle § 117a s dobou platnosti na 10 let, kterou lze opakovaně prodloužit o dalších 10 let, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie neuvedeného v písmeni b).“. 42. V části první hlavě IVa nadpis dílu 3 zní: „Osvědčení a další doklady“. 43. Nadpis § 87n zní: „Osvědčení o registraci“. 44. V § 87n odst. 1 se slova „Potvrzení o přechodném pobytu na území“ nahrazují slovy „Osvědčení o registraci“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a vyhotovuje se v jazyce českém a jeho název se dále uvádí alespoň v jednom cizím jazyce podle mezinárodních zvyklostí“. 45. V § 87n odst. 2 se slova „Potvrzením o přechodném pobytu na území“ nahrazují slovy „Osvědčením o registraci“ a slova „a další skutečnosti týkající se přechodného“ se nahrazují slovy „ , datum a místo vydání a druh“. 46. Nadpis § 87o zní: „Pobytová karta“. 47. V § 87o odst. 1 se slova „vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí“ nahrazují slovy „vydává se jako samostatný doklad k přechodnému pobytu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65) a obsahuje dále údaje uvedené v § 117a odst. 3 písm. a) bodech 2, 3 a 7“. Poznámka pod čarou č. 65 zní: „65) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pobytu.“. 48. V § 87o se odstavce 2 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 49. V nadpisu § 87p se slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkazu o povolení k pobytu pro cizince“ zrušují. 50. V § 87p odst. 1 se text „d), e)“ nahrazuje textem „c) a d)“. 51. V § 87p odst. 3 se slova „průkazu o povolení k pobytu pro cizince se odstavce 1 a 2 použijí“ nahrazují slovy „pobytové karty se § 87u použije“. 52. V § 87p se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V případě žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného podle § 87b odst. 4 písm. b) se odstavce 1 až 3 použijí obdobně; rodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 3 je však povinen k této žádosti dále předložit náležitosti podle § 87b odst. 3 písm. d).“. 53. V nadpisu § 87r se slova „o povolení k trvalému“ nahrazují slovy „trvalého pobytu a karta trvalého“. 54. V § 87r odstavec 1 zní: „(1) Průkaz trvalého pobytu a karta trvalého pobytu jsou veřejnými listinami.“. 55. V § 87r odst. 2, § 87r odst. 3 větě první, § 87s odst. 1, § 87z odst. 1 úvodní části ustanovení, § 87z odst. 2 úvodní části ustanovení, § 103 písm. d) v části věty za prvním středníkem a v § 107 odst. 1 se slova „o povolení k trvalému“ nahrazují slovem „trvalého“. 56. V § 87r odst. 2 se slova „a další skutečnosti týkající se“ nahrazují slovy „ , datum a místo vydání a druh“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; vyhotovuje se v jazyce českém a jeho název se dále uvádí alespoň v jednom cizím jazyce podle mezinárodních zvyklostí“. 57. V § 87r se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Karta trvalého pobytu se vydává jako samostatný doklad k trvalému pobytu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65) a obsahuje dále údaje uvedené v § 117a odst. 3 písm. b) bodech 1 až 3 a 7.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 58. V § 87r odst. 4 větě první se za slovo „pobytu“ vkládají slova „a karta trvalého pobytu“ a ve větě druhé se za slovo „průkazu“ vkládají slova „a karty“. 59. V nadpisu § 87s se slova „o povolení k trvalému“ nahrazují slovy „trvalého pobytu a karty trvalého“. 60. V § 87s odst. 1, § 87z odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 87z odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „pobytu“ vkládají slova „nebo karty trvalého pobytu“. 61. V § 87s odst. 1 se slova „skončení platnosti průkazu“ nahrazují slovy „skončení platnosti vydaného dokladu“. 62. V § 87s odstavec 3 zní: „(3) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu je občan Evropské unie povinen předložit cestovní doklad, a pokud došlo ke změně jeho podoby, dále fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.“. 63. V § 87s se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Na prodloužení doby platnosti karty trvalého pobytu se použije obdobně § 87u.“. 64. § 87t včetně nadpisu zní: „§ 87t Doklady vydávané občanu Spojeného království a jeho rodinnému příslušníku (1) Občanu Spojeného království a rodinnému příslušníku občana Spojeného království podle § 15b se osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu vydává formou průkazu o povolení k pobytu podle § 117a. (2) Pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je občan Spojeného království a rodinný příslušník občana Spojeného království podle § 15b povinen se ve stanovené lhůtě dostavit na ministerstvo k pořízení biometrických údajů a následně k převzetí průkazu o povolení k pobytu. V případě nesplnění některé z povinností uvedených ve větě první ministerstvo řízení o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu zastaví. (3) Průkaz o povolení k pobytu se osobám podle odstavce 1 vydává s dobou platnosti na 5 let, jde-li o osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému pobytu, nebo na 10 let, jde-li o povolení vydané k trvalému pobytu na území; cizinci mladšímu 15 let s dobou platnosti na 5 let. Platnost vydaného průkazu lze opakovaně, o stejnou dobu, prodloužit. (4) Na průkazy o povolení k pobytu vydané podle odstavců 1 až 3 se použijí obdobně § 117b odst. 1 a 3, § 117f odst. 2 písm. d) a § 117g.“. 65. § 87u zní: „§ 87u (1) Rodinný příslušník občana Evropské unie podle § 87b odst. 4 písm. a) a § 87j odst. 1 písm. b) je povinen dostavit se na ministerstvo a) za účelem vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu ke zpracování údajů nezbytných pro vydání tohoto dokladu, a to včetně pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka, a b) ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, k převzetí pobytové karty nebo karty trvalého pobytu. (2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 platí obdobně i pro cizince, kterému má být doklad podle této hlavy vydán formou průkazu o povolení k pobytu podle § 117a. (3) Pokud rodinný příslušník nesplní některou z povinností uvedených v odstavci 1 nebo 2, ministerstvo řízení o vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu zastaví. (4) Na vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu se použije obdobně § 117a odst. 2 a 4 až 8. V uvedených dokladech ministerstvo vyznačí záznam podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65). (5) Kromě údajů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie40) obsahují pobytová karta a karta trvalého pobytu dále druh pobytu, rodné číslo, záznam o omezení svéprávnosti a digitální zpracování podpisu. Karta trvalého pobytu obsahuje dále i místo hlášeného pobytu na území. (6) Jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu trvalého pobytu nebo v kartě trvalého pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo v kartě trvalého pobytu, včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu. (7) Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vyznačí tuto skutečnost ministerstvo do osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu.“. 66. V § 87v odst. 1, § 87aa odst. 1 písm. d), § 87aa odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 87aa odst. 3 větě první se slovo „potvrzení“ nahrazuje slovem „osvědčení“. 67. V § 87v odst. 2 větě první a v § 87w větě první se slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému“ nahrazují slovy „ , průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého“. 68. V § 87v odst. 2 větě první, § 87v odst. 3 větě první a v § 87z odst. 2 písm. a) a b) se slovo „průkaz“ nahrazuje slovem „doklad“. 69. V § 87v odst. 2 větě první se slova „vydání průkazu“ nahrazují slovy „vydání dokladu“. 70. V § 87v odst. 2 větě druhé, § 87z odst. 2 písm. c), § 87z odst. 3 větě první a v § 165 písm. f) se slovo „průkazu“ nahrazuje slovem „dokladu“. 71. V § 87v odst. 3 větě první se za slova „změny v“ vkládají slova „osvědčení o registraci,“, slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému“ se nahrazují slovy „ , průkazu trvalého pobytu nebo kartě trvalého“ a za slovo „provedena,“ se vkládá slovo „fotografie“. 72. V § 87v odst. 3 se věty druhá a třetí zrušují. 73. V § 87w větě první se slova „platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k pobytu pro cizince“ nahrazují slovy „jejich platnosti“. 74. V § 87x odstavec 1 zní: „(1) Žádost o vydání osvědčení o registraci a povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu nebo o prodloužení doby platnosti pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu je žadatel oprávněn podat ministerstvu.“. 75. V § 87x odst. 2 úvodní části ustanovení se věta první nahrazuje větou „Žádost podle odstavce 1 se podává na úředním tiskopisu.“. 76. § 87y zní: „§ 87y (1) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie nebo se státním občanem České republiky, je oprávněn pobývat na území do a) dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, nebo b) dne, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí ministerstva o jeho žádosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3. (2) Po dobu podle odstavce 1 se pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie považuje za pobyt přechodný. (3) Oprávnění pobývat na území podle odstavce 1 neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, trestu vyhoštění, ukončení přechodného pobytu nebo o zrušení trvalého pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo jde-li o opakovaně podanou žádost, v níž nejsou uvedeny nové skutečnosti, které rodinný příslušník občana Evropské unie nemohl uplatnit v řízení o předchozí žádosti. (4) Oprávnění pobývat na území podle odstavce 1 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající době, kdy se předpokládá skončení doby podle odstavce 1 písm. a) nebo b); to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká dnem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b).“. 77. Nadpis § 87z zní: „Skončení platnosti pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu“. 78. V § 87z odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 87z odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo“ nahrazují čárkou. 79. Nadpis § 87aa zní: „Skončení platnosti osvědčení o registraci“. 80. § 91 zní: „§ 91 (1) Policie umožní občanu Evropské unie, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie nebo státu podle § 1 odst. 3, nebo průkaz trvalého pobytu. (2) Policie umožní rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, pobytovou kartu, kartu trvalého pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu obsahující záznam podle § 117b odst. 9.“. 81. V § 98 odst. 1 se věta první nahrazuje větami „Cizinec, kterému byla vydána pobytová karta, rodinný příslušník cizince uvedeného v § 1 odst. 3, kterému byl vydán průkaz o povolení k pobytu podle § 117a, a občan Evropské unie, kterému bylo vydáno osvědčení o registraci nebo mu byl na území povolen trvalý pobyt, jsou povinni hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny ministerstvu. Občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu.“. 82. V § 103 písm. b) se slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k pobytu pro cizince nebo průkaz o povolení k trvalému“ nahrazují slovy „ , průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého“. 83. V § 103 písm. d) se slova „dokladu, průkazu“ nahrazují slovy „dokladu, dokladu“, slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k pobytu pro cizince anebo průkazu o povolení k trvalému“ se nahrazují slovy „nebo karty trvalého“ a slova „nebo průkaz“ se zrušují. 84. V § 103 písm. o) se za slovo „příslušníka“ vkládají slova „podle § 15a odst. 1 nebo 2 s povoleným přechodným pobytem“. 87. V § 107 odst. 1 se slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkaz o povolení k pobytu pro cizince,“ nahrazují slovy „nebo kartu trvalého pobytu“. 88. V § 108 odst. 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje. 89. V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 59 zní: „i) evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí59) (dále jen „evropský cestovní doklad pro návrat“). 59) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1953 ze dne 26. října 2016, kterým se zavádí evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a zrušuje doporučení Rady ze dne 30. listopadu 1994.“. 90. Za § 115a se vkládá nový § 115b, který včetně nadpisu zní: „§ 115b Evropský cestovní doklad pro návrat (1) Namísto cestovního průkazu totožnosti může ministerstvo nebo policie pro účely vycestování cizinci v případech uvedených v § 114 odst. 3, 4 a 6 z moci úřední vydat evropský cestovní doklad pro návrat. (2) Evropský cestovní doklad pro návrat se vydává s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění vycestování. (3) Evropský cestovní doklad pro návrat může ministerstvo nebo policie vydat i pro účely vycestování podle zákona o azylu.“. 91. Poznámka pod čarou č. 40 zní: „40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1954 ze dne 25. října 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí.“. 92. V § 117a odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „druh a“ zrušují. 93. V § 117a odst. 3 písm. b) se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 až 8 se označují jako body 1 až 7. 94. V § 117b se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Ministerstvo v rubrice druh povolení v průkazu o povolení k pobytu vydaném podle a) § 87b odst. 4 písm. b) vyznačí záznam 1. „PŘECHODNÝ POBYT – RP“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, nebo 2. „PŘECHODNÝ POBYT“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3, b) § 87j odst. 1 písm. a) a § 87t odst. 1 vyznačí záznam „TRVALÝ POBYT“, jde-li o občana Spojeného království, nebo c) § 87j odst. 1 písm. c) vyznačí záznam „TRVALÝ POBYT - RP“. (10) Ministerstvo v průkazu o povolení k pobytu vydaném občanu Spojeného království vyznačí záznam „článek 50 Smlouvy o EU“, jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 1 záznam „RP UK - článek 50 Smlouvy o EU“ a jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 2 záznam „ostatní - článek 50 Smlouvy o EU.“. 95. V § 118 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pro účely této hlavy se za rodinného příslušníka občana Evropské unie nepovažuje osoba uvedená v § 15a odst. 3, která pobývá na území přechodně.“. 96. V § 156 odst. 1 písm. c) se text „§ 87o odst. 3“ nahrazuje textem „§ 87o odst. 2“. 97. V § 158 odst. 1 písm. a) bod 2 zní: „2. žádosti o vydání osvědčení o registraci a povolení k přechodnému pobytu nebo k trvalému pobytu podle § 87x,“. 98. V § 158 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ , pobytové karty nebo karty trvalého pobytu“. 99. V § 158a odst. 1 písm. a) se slova „potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k pobytu pro cizince (§ 87x)“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu podle § 87x odst. 2“. 100. V § 160 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Biometrické údaje vedené v informačním systému cizinců, které byly pořízeny v souvislosti s vydáním pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, se uchovávají výlučně po dobu od jejich pořízení do doby převzetí pobytové karty nebo karty trvalého pobytu cizincem, nejpozději však do uplynutí lhůty 90 dnů ode dne vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu; poté se neprodleně zlikvidují.“. 101. V § 163 odst. 1 písm. i) se za text „apod.)“ vkládají slova „ , vydává evropský cestovní doklad pro návrat“. 103. V § 164 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a vydává evropský cestovní doklad pro návrat“. 104. V § 165 písm. c) se za slova „rozhoduje o“ vkládají slova „přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti,“. 105. V § 165 písm. g) se za slova „§ 113 odst. 1 a 2“ vkládají slova „ , pobytové karty nebo karty trvalého pobytu“. 106. V § 165 písm. h) se slova „a v“ nahrazují slovem „ , v“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a vydává evropský cestovní doklad pro návrat“. 107. V § 165a odst. 1 písm. a) se slova „5a) v souvislosti s vydáním cizineckého pasu“ nahrazují textem „66)“. Poznámka pod čarou č. 66 zní: „66) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157.“. 108. V § 165a odst. 7 písm. d) se slovo „doba“ nahrazuje slovy „datum skončení“. 109. V § 165a odst. 7 písm. e) se slova „občana a jeho podpisu“ nahrazují slovy „osoby, jíž je občanský průkaz vydán, a jejího podpisu uvedené v občanském průkazu“. 110. V § 165a odst. 7 písmeno f) zní: „f) číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. 111. V § 165a odst. 7 se písmeno g) zrušuje. 112. V § 166 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 60 zní: „(3) Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů ve Vízovém informačním systému60), které do systému vkládá. 60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS). Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS), v platném znění. Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů, v platném znění.“. 113. V § 167 odst. 7 písm. e) se slova „občana a jeho podpisu“ nahrazují slovy „osoby, jíž je občanský průkaz vydán, a jejího podpisu uvedené v občanském průkazu“. 114. V § 167 odst. 7 písmeno f) zní: „f) číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.“. 115. V § 167 odst. 7 se písmeno g) zrušuje. 116. Za § 167 se vkládá nový § 167a, který včetně poznámek pod čarou č. 61 a 62 zní: „§ 167a (1) Policie plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů ve Vízovém informačním systému60), které do systému vkládá. (2) Policie plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů v Systému vstupu/výstupu61). (3) Policie je správcem osobních údajů zpracovávaných orgány České republiky v rámci EUROSUR ve smyslu čl. 89 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/189662). 61) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011, v platném znění. 62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624.“. 117. V § 168 odst. 1 se za text „41,“ vkládají slova „§ 42g odst. 7 až 11, § “ a za text „52,“ se vkládá text „117,“. 118. V § 168 odst. 3 se slovo „nabývá“ nahrazuje slovy „a rozhodnutí ministerstva podle § 155b odst. 4 nabývají“, slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a nelze proti nim podat odvolání“. 120. V § 169r odst. 1 písm. b) se slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo povolení k trvalému“ nahrazují slovy „ , průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého“. 121. V § 169t odst. 7 úvodní části ustanovení a v § 169t odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince a povolení“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo“. 122. V § 169t odst. 7 písm. c) se slova „pro cizince“ nahrazují slovy „podle § 87b odst. 4“. 123. V § 169t odst. 7 písm. d) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a slova „o povolení k trvalému“ se nahrazují slovy „trvalého pobytu nebo karty trvalého“. 124. V § 169t odst. 8 písm. c) se slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince a průkazu o povolení k trvalému“ nahrazují slovy „ , průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého“. 125. Za § 170c se vkládá nový § 170d, který včetně nadpisu zní: „§ 170d Řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti (1) Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužijí ustanovení správního řádu o doručování adresátům zdržujícím se v cizině, o úřední desce, o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat, a o ustanovení zástupce pro doručování, a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům, o ústním jednání, o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka, o lhůtách pro vydání rozhodnutí, ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu, ustanovení o přezkumném řízení, o obnově řízení a novém rozhodnutí. (2) Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužije § 169 až 170c s výjimkou § 169j a 169l. (3) Řízení se usnesením zastaví, jestliže se cizinec bez závažného důvodu nedostavil k výslechu nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. (4) Ministerstvo žadateli o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván, má-li důvody se domnívat, že je přítomnost tlumočníka nezbytná. (5) Rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců od podání žádosti. Tuto lhůtu lze prodloužit až o 6 měsíců, jde-li o věcně nebo právně složitý případ; o tomto se cizinec písemně na žádost vyrozumí. (6) Rozhodnutí ministerstva nabývá právní moci dnem doručení účastníku řízení a nelze proti němu podat odvolání.“. 127. V § 173 se slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k pobytu pro cizince“ nahrazují čárkou, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a slova „o povolení k trvalému“ se nahrazují slovy „trvalého pobytu nebo karta trvalého“. 128. V § 180j se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vstupuje-li cizinec na území s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1, je povinen nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území uzavřít cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 6.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9. 129. V § 180j odst. 6 se slova „a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu odstavce 7“ nahrazují slovy „a jejímž jediným společníkem je zdravotní pojišťovna, a to pouze v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu odstavců 8 až 10.“. 130. V § 180j se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Pojišťovna je povinna garantovat poskytnutí zdravotní péče podle odstavce 8 prostřednictvím své sítě poskytovatelů zdravotních služeb, se kterými má uzavřené přímé individuální smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, které jsou navázány na Metodiku vyúčtování vydávanou pověřenou zdravotní pojišťovnou a jež je tvořena Metodikou pro pořizování a předávání dokladů, Pravidly pro vyhodnocování dokladů a platného Datového rozhraní pro vyúčtování poskytnuté zdravotní péče. Za garanci zdravotní péče se považuje smlouva s minimálně 10 % poskytovatelů zdravotních služeb zapsaných do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb zabezpečujících ambulantní péči a smlouva s minimálně 60 % poskytovatelů zdravotních služeb zapsaných do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb zabezpečujících akutní lůžkovou péči. (10) Odměna za zprostředkování pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče nesmí v jednom roce trvání pojištění přesáhnout 10 % ročního pojistného.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 11. 131. V § 180j se na konci textu odstavce 11 doplňují slova „a zároveň seznam pojišťoven, které splňují podmínky smluvní sítě poskytovatelů zdravotních služeb podle odstavce 9.“. 132. V § 180j se doplňují odstavce 12 a 13, které znějí: „(12) Ministerstvo dále pak vede veřejný seznam pojišťoven oprávněných poskytovat cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 6. (13) Cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 6 je po přechodnou dobu 5 let od nabytí účinnosti zákona oprávněna poskytovat výhradně Pojišťovna VZP, a.s.“. 135. V § 182b větě první se slova „cizineckých pasů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o povolení k pobytu, pobytových karet rodinných příslušníků občanů Evropské unie, průkazů o povolení k pobytu pro cizince a průkazů o povolení k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „dokladů vydaných podle tohoto zákona“ a věta druhá se zrušuje. 136. Za § 184a se vkládá nový § 184b, který zní: „§ 184b Práva a povinnosti vzniklé z pojistných smluv týkajících se pojištění podle § 180j odst. 6, včetně práv a povinností z porušení takových smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy až do konce pojistné doby v nich sjednané.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení podle zákona č. 326/1999 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posoudí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Žádosti a jiná podání podle části první hlavy IVa zákona č. 326/1999 Sb. podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o nichž nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, Ministerstvo vnitra posoudí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; pokud má Ministerstvo vnitra na základě žádosti nebo podání podaných podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydat nový doklad podle zákona č. 326/1999 Sb., postupuje při vydání dokladu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Oprávnění cizince pobývat na území České republiky uvedené v § 87y zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Žádost o prodloužení doby platnosti dokladu vydaného podle části první hlavy IVa zákona č. 326/1999 Sb. a žádost o provedení změny v takovém dokladu, o kterých nebylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se považují za žádost o vydání dokladu podle a) § 87b odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě přechodného pobytu žadatele, nebo b) § 87j odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě trvalého pobytu žadatele. 5. Převzetím dokladu vydaného na základě žádosti podle bodu 4 zaniká platnost dříve vydaného dokladu. 6. Potvrzení o přechodném pobytu na území vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona platné se považuje za osvědčení o registraci. 7. Průkaz o povolení k trvalému pobytu vydaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona občanu Evropské unie nebo cizinci uvedenému v § 1 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona platný, se považuje za průkaz trvalého pobytu podle § 87r zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Platnost potvrzení o přechodném pobytu na území a průkazu o povolení k trvalému pobytu vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona občanům Evropské unie a cizincům uvedeným v § 1 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb. skončí uplynutím doby platnosti těchto dokladů. 9. Platnost pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince a průkazu o povolení k trvalému pobytu vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skončí uplynutím doby platnosti těchto dokladů, nejpozději dne 3. srpna 2023. 10. Cizinec, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem platné pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo platného průkazu o povolení k pobytu pro cizince a je rodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu platnosti tohoto dokladu, nejpozději však do 31. srpna 2022, považuje za rodinného příslušníka podle § 15a odst. 1 nebo 2 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Cizinec podle bodu 10, který v době platnosti své pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo svého průkazu o povolení k pobytu pro cizince, nejpozději však do 31. srpna 2022, požádá Ministerstvo vnitra o vydání nového dokladu o povolení k přechodnému pobytu podle § 87b odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dále považuje za rodinného příslušníka podle § 15a odst. 1 nebo 2 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 87f zákona č. 326/1999 Sb. tím není dotčeno. Ministerstvo vnitra cizinci podle věty první vydá povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 117a zákona č. 326/1999 Sb., ve kterém vyznačí v rubrice druh povolení záznam „PŘECHODNÝ POBYT – RP“; převzetím tohoto průkazu zaniká platnost pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k pobytu pro cizince. 12. Občan Spojeného království Velké Británie a Severního Irska podle § 1 odst. 4 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen do 31. srpna 2022 požádat Ministerstvo vnitra o vydání průkazu o povolení k pobytu podle § 117a zákona č. 326/1999 Sb.; převzetím tohoto průkazu zaniká platnost potvrzení o přechodném pobytu na území nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu. 13. Cizinec, kterému bylo přede dnem 31. prosince 2020 vydáno povolení k přechodnému pobytu na základě skutečnosti, že na území České republiky doprovázel nebo následoval občana Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, a kterému v souladu s § 87f odst. 1 větou druhou nebo s § 87f odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. nebyl jeho přechodný pobyt ukončen, se považuje za rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Rodinný příslušník občana Spojeného království Velké Británie a Severního Irska podle § 15b zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kterému byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydány pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu, je povinen do 31. srpna 2022 požádat Ministerstvo vnitra o výměnu tohoto dokladu za průkaz o povolení k pobytu podle § 117a zákona č. 326/1999 Sb.; převzetím tohoto průkazu zaniká platnost pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu. 15. Držitel platného dokladu vydaného na základě části první hlavy IVa zákona č. 326/1999 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je oprávněn požádat Ministerstvo vnitra o vydání nového dokladu v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne, kdy jemu vydaný doklad pozbyde svoji platnost. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o azylu Čl. III Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 466/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., a zákona č. 176/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 8 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 24 zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 2. V § 15a odst. 1 písm. d) se za slovo „nebezpečí“ vkládají slova „pro společnost nebo“. 3. V § 17 odst. 1 písm. j) se slova „bezpečnost státu“ nahrazují slovem „společnost“. 4. V § 32 odst. 2 větě první se za text „g),“ vkládají slova „žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 2,“. 5. V § 32 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Kasační stížnost je nepřípustná a) v případě další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, b) jde-li o rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. a), nebo c) pokud žalobce v době běhu lhůty pro její podání nemá povolen vstup na území.“. 6. V § 53c se slova „poskytování zdravotních služeb a“ zrušují. 7. V § 74 odst. 5 větě první se slova „nebo kasační stížnost“ a slova „nebo kasační stížnosti“ zrušují a věta druhá se zrušuje. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení podle zákona č. 325/1999 Sb. a řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve věci rozhodnutí vydaného podle zákona č. 325/1999 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o silničním provozu Čl. V V § 92 odst. 4 písm. d) bodě 1 a v § 109 odst. 8 písm. f) bodě 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 297/2011 Sb. a zákona č. 199/2017 Sb., se slova „potvrzení o přechodném pobytu“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. VI Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 388/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 8a odst. 1 písm. m) se slova „potvrzení o přechodném pobytu na území“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci“. 2. V § 139 odst. 1 na konci textu písmene i) a v § 140 odst. 1 na konci textu písmene g) se doplňují slova „nebo výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VII Příloha zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V položce 116 se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní: „5.\| Přijetí žádosti o vydání osvědčení o registraci, povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu občanu Evropské unie a jeho rodinnému příslušníku bez ohledu na státní příslušnost, o prodloužení doby platnosti nebo provedení změny těchto dokladů\| Kč 200“. ---\|---\|--- Dosavadní body 5 až 7 se označují jako body 6 až 8. 2. V položce 116 bod 6 zní: „6.\| Přijetí žádosti o vydání osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu o povolení k pobytu, průkazu nebo karty trvalého pobytu náhradou za doklad poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený nebo za doklad, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, občanu Evropské unie a jeho rodinnému příslušníku bez ohledu na státní příslušnost\| Kč 300“. ---\|---\|--- 3. V položce 116 v části „Osvobození“ se bod 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 2 a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“. 4. V položce 116 v části „Předmětem poplatku není“ bodě 4 se slova „průkazu o povolení k pobytu“ nahrazují slovy „dokladu uvedeného v bodě 4 nebo 6“ a slovo „průkaz“ se nahrazuje slovem „doklad“. 5. V položce 116 v části „Poznámky“ bodě 2 se slova „podle této položky“ zrušují. 6. V položce 116 v části „Poznámky“ bodě 3 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“, slova „bylo vydáno povolení k“ se nahrazují slovy „byl vydán průkaz nebo karta trvalého“ a slovo „průkazu“ se nahrazuje slovem „dokladu“. 7. V položce 116 v části „Poznámky“ bod 4 zní: „4. Poplatek za přijetí žádosti o provedení změny podle bodu 3 nebo 5 této položky se vybírá pouze jednou bez ohledu na počet současně prováděných změn.“. 8. V položce 116 v části „Poznámky“ se doplňuje bod 5, který zní: „5. Poplatek podle bodů 5 a 6 této položky se dále vybírá, jde-li o občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, nebo občana Spojeného království Velké Británie a Severního Irska podle části druhé Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii a jejich rodinné příslušníky bez ohledu na státní příslušnost.“. 9. V položce 162 se doplňuje písmeno e), které zní: „e)\| Přijetí žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu občanu Evropské unie, státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, a jeho rodinnému příslušníku bez ohledu na státní příslušnost\| Kč 200“. ---\|---\|--- 10. V položce 162 v části „Osvobození“ se bod 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 2. 11. V položce 162 se za část „Osvobození“ doplňuje část „Poznámka“, která včetně nadpisu zní: „Poznámka Poplatek podle písmene e) se vybírá, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a zákona o pobytu cizinců na území České republiky, občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, bez ohledu na jeho státní příslušnost.“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Přijetí žádosti o vydání nového dokladu za doklad vydaný podle části první hlavy IVa zákona č. 326/1999 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nepodléhá správnímu poplatku. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. IX Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 161/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 3c se vkládá nový § 3d, který zní: „§ 3d Vyměřovacím základem pro osobu, která se na území České republiky narodila matce pobývající na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, je dvojnásobek minimální mzdy za rozhodné období.“. 2. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) U osoby uvedené v § 3d je rozhodným obdobím období ode dne jejího narození do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku.“. 3. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Odvod pojistného za děti cizinců Za osoby uvedené v § 3d platí pojistné zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník na účet příslušné zdravotní pojišťovny jednorázově za celé rozhodné období. Pojistné je splatné od prvního do posledního dne rozhodného období.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. X Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 277/2020, zákona č. 538/2020, zákona č. 540/2020, zákona č. 569/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 69 zní: „(1) Pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud 1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, 2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu, 3. jí byl udělen azyl na území České republiky, 4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky, 5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje, 6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby, 7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná, 8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49), nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), 9. se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, nebo 10. se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu. 69) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.“. 2. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Vznik a zánik zdravotního pojištění (1) Zdravotní pojištění vzniká a) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky narozením, dnem narození, b) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky povolením trvalého pobytu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu, c) osobě, které vzniklo oprávnění trvale pobývat na území České republiky rozhodnutím příslušného orgánu o svěření do náhradní výchovy, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je tato osoba svěřena, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je tato osoba umístěna, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření do náhradní výchovy, nebo d) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem 1. nástupu do zaměstnání, 2. nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, 3. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, 4. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, 5. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo dnem, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, 6. vykonatelnosti předběžného opatření nebo usnesení soudu o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče, 7. kdy se Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, stala příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49), nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), 8. přihlášení občana České republiky k trvalému pobytu na území České republiky po předchozím pobytu v cizině, 9. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, nebo 10. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10, nebo dnem, kdy byla za tuto osobu podána žádost o povolení k trvalému pobytu. (2) Zdravotní pojištění zaniká a) smrtí pojištěnce, b) skončením trvalého pobytu na území České republiky, c) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky 1. dnem ukončení zaměstnání, 2. dnem skončení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, 3. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí azylu nebo dnem zániku azylu, 4. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo dnem zániku doplňkové ochrany, 5. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, dnem zániku tohoto oprávnění nebo dnem, od něhož již není považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou69), 6. dnem zrušení nebo zániku předběžného opatření nebo rozhodnutí o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče, 7. dnem, kdy Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, přestala být příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49) nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), 8. posledním dnem měsíce, v němž osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 dosáhla 60 dnů věku, nebo 9. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později.“. 3. V § 5 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) je osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9.“. 4. V § 7 odst. 1 písm. a) se za slovo „děti“ vkládají slova „ , s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9“. 5. V § 7 odst. 1 písmeno o) zní: „o) osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 5 a 10, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,“. 6. Poznámka pod čarou č. 16a se zrušuje. 7. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a Zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 je plátcem pojistného za tuto osobu.“. 8. V § 8 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. d);“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 9. V § 8 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Povinnost zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka platit pojistné za osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 vzniká narozením této osoby a zaniká koncem kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku.“. 10. V § 10 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Narození pojištěnce uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) bodu 9 nebo 10 je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit do 8 dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození; není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. Nejsou-li rodiče zdravotně pojištěni podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.“. 11. Za § 41a se vkládá nový § 41b, který zní: „§ 41b (1) Pro účely vedení registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu sdělí správci tohoto registru den, kdy a) bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo byla prodloužena doba jeho platnosti včetně doby platnosti tohoto povolení, b) nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, c) nabylo právní moci rozhodnutí o udělení azylu, den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, a den zániku azylu, d) nabylo právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jejím odnětí, a den zániku doplňkové ochrany, e) nabylo právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, den zániku tohoto oprávnění, den, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou na území69), a den, od něhož již není považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou, f) nabylo právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo den, kdy nabylo právní moci zrušení tohoto rozhodnutí, nebo g) byla podána žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10. (2) Pro účely vedení registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění orgán, který vydal předběžné opatření o umístění osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 6, rozhodnutí o umístění osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo předběžné opatření nebo rozhodnutí o svěření osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 6 nebo v § 3 odst. 1 písm. c) do péče fyzické osoby, bez zbytečného odkladu sdělí správci tohoto registru den, kdy se toto předběžné opatření stalo vykonatelným, den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a den, kdy bylo předběžné opatření nebo rozhodnutí zrušeno nebo zaniklo.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o dočasné ochraně cizinců Čl. XI V § 32 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XII 1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 2. srpna 2021, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 9, 85, 86, 102, 119, 126, 133 a 134, která nabývají účinnosti dnem zprovoznění Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) stanoveným Evropskou komisí podle čl. 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240. 2. Ministerstvo vnitra vyhlásí sdělením ve Sbírce zákonů den zprovoznění Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) stanovený Evropskou komisí podle čl. 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 285/2021 Sb.	Zákon č. 285/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 7. 2021, datum účinnosti 28. 7. 2021, částka 125/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 28. 7. 2021 285 ZÁKON ze dne 13. července 2021, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 se slova „za měsíce červenec a srpen“ zrušují. 2. V § 5 odst. 1 písm. b) se bod 9 zrušuje. Dosavadní bod 10 se označuje jako bod 9. 3. V § 5 odst. 3 písm. a) se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“. 4. V § 5 odst. 8 písmeno a) zní: „a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem nezaopatřeného dítěte, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,“. 5. V § 17 se číslo „2,70“ nahrazuje číslem „3,40“. 6. V § 18 odst. 1 písm. a) se částka „500 Kč“ nahrazuje částkou „630 Kč“. 7. V § 18 odst. 1 písm. b) se částka „610 Kč“ nahrazuje částkou „770 Kč“. 8. V § 18 odst. 1 písm. c) se částka „700 Kč“ nahrazuje částkou „880 Kč“. 9. V § 18 odst. 3 písm. a) se částka „800 Kč“ nahrazuje částkou „1130 Kč“. 10. V § 18 odst. 3 písm. b) se částka „910 Kč“ nahrazuje částkou „1270 Kč“. 11. V § 18 odst. 3 písm. c) se částka „1 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 380 Kč“. 12. V § 30a odstavec 1 zní: „(1) Rodič, kterému zanikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině, nebo z důvodu vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství na další nejmladší dítě v rodině, má nárok na jednorázovou výplatu částky, která nebyla vyčerpána z celkové částky rodičovského příspěvku na dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině. Podmínkou je, že alespoň jednomu z rodičů lze k datu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině stanovit denní vyměřovací základ nebo že je některý z rodičů k tomuto datu osobou, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou. Jednorázová výplata částky se rodiči vyplatí po narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v kalendářním měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, v kterém rodič ohledně narození nejmladšího dítěte v rodině splnil ohlašovací povinnost podle § 61 odst. 1.“. 13. V § 62 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to v případech, kdy není nárok na jednorázovou výplatu částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1“. 14. V § 66 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 77 zní: „(2) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, a) místem, kde oprávněná osoba na území České republiky bydlí, b) nelze-li místo určit podle písmene a), jiným místem, kde je hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních právních předpisů77). 77) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 67 odst. 2 se za text „§ 30 odst. 6“ vkládá text „a § 30a odst. 1“. 16. V § 68 odst. 2 písm. a) bodu 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“. 17. V § 69 odst. 1 písm. c) se za text „§ 30 odst. 6,“ vkládá text „§ 30a odst. 1,“. 18. V § 70 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu upraví částky přídavku na dítě podle § 18 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez žádosti. O změně výše přídavku na dítě se učiní záznam do spisu. 2. Přídavek na dítě náležející za měsíce předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se poskytuje podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i když řízení o přídavku na dítě bylo zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo nebylo pravomocně dokončeno do tohoto dne. 3. Přídavek na dítě podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží poprvé od splátky náležející za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyde účinnosti. 4. Podle § 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje v případech, kdy se další nejmladší dítě v rodině narodí nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) doručí v období od 1. července 2021 do 30. září 2021 dosavadním příjemcům přídavku na dítě a rodičovského příspěvku písemné sdělení o změně místní příslušnosti krajských poboček Úřadu práce podle tohoto zákona a zároveň je vyzve, aby v případě, kdy je místo jejich skutečného pobytu odlišné od místa, kde jsou hlášeni k trvalému pobytu, tuto skutečnost písemně oznámili krajské pobočce Úřadu práce, která jim přídavek na dítě nebo rodičovský příspěvek vyplácí; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. 6. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do dne oznámení změny místa skutečného pobytu příjemce přídavku na dítě a rodičovského příspěvku příslušné krajské pobočce Úřadu práce podle bodu 5 vyplácí tyto dávky krajská pobočka Úřadu práce, která jim tyto dávky naposledy vyplácela přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při změně místní příslušnosti postupuje krajská pobočka Úřadu práce podle § 58 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. obdobně. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 35c odst. 1 se částka „19 404 Kč“ nahrazuje částkou „22 320 Kč“ a částka „24 204 Kč“ se nahrazuje částkou „27 840 Kč“. 2. V § 35d odst. 4 se slova „, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně“ zrušují. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2021. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 se použije § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 35d odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 283/2021 Sb.	Zákon č. 283/2021 Sb. Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 14) * ČÁST DRUHÁ - ORGANIZACE A VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY (§ 15 — § 37) * ČÁST TŘETÍ - ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ (§ 38 — § 136a) * ČÁST ČTVRTÁ - STAVEBNÍ PRÁVO HMOTNÉ (§ 137 — § 169) * ČÁST PÁTÁ - VYVLASTNĚNÍ (§ 170 — § 170) * ČÁST ŠESTÁ - STAVEBNÍ ŘÁD (§ 171 — § 266) * ČÁST SEDMÁ - INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY (§ 267 — § 275) * ČÁST OSMÁ - VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH INSPEKTORŮ (§ 276 — § 286) * ČÁST DEVÁTÁ - KONTROLA A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ (§ 287 — § 300) * ČÁST DESÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 301 — § 304) * ČÁST JEDENÁCTÁ - SOUDNÍ PŘEZKUM (§ 305 — § 310) * ČÁST DVANÁCTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 311 — § 334b) * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 335 — § 335) č. 1 k zákonu č. 283/2021 Sb. č. 2 k zákonu č. 283/2021 Sb. č. 3 k zákonu č. 283/2021 Sb. č. 4 k zákonu č. 283/2021 Sb. č. 5 k zákonu č. 283/2021 Sb. č. 6 k zákonu č. 283/2021 Sb. č. 7 k zákonu č. 283/2021 Sb. č. 8 k zákonu č. 283/2021 Sb. č. 9 k zákonu č. 283/2021 Sb. Aktuální znění od 21. 12. 2024 (437/2024 Sb.) 283 ZÁKON ze dne 13. července 2021 stavební zákon Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje působnost orgánů stavební správy, orgánů územního plánování a orgánů územní samosprávy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, stanoví cíle, úkoly a nástroje územního plánování, požadavky na výstavbu a stavební řád. (2) Tento zákon dále upravuje podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování stavebstaveb a výstavbě, povinnosti osob při přípravě a provádění stavebstaveb, podmínky pro projektovou činnost a provádění stavebstaveb, některé účely vyvlastnění, oprávnění autorizovaných inspektorů a výkon kontroly. (3) Účelem stavebního zákona je zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality vystavěného prostředívystavěného prostředí, architektury a stavební kultury. § 2 Dotčené orgány (1) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem, vyjádřením nebo závazným stanoviskem, které vydal jako podklad pro úkony podle tohoto zákona. (2) Při pořizování navazující územně plánovací dokumentace se nepřihlíží ke stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje a vydání nadřazené územně plánovací dokumentace. (3) Při postupech podle části šesté se nepřihlíží k vyjádření nebo závaznému stanovisku ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v územně plánovací dokumentaci nebo v územním opatření. § 3 Změna podmínek (1) Nové stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán v téže věci uplatňovat pouze v rozsahu nově zjištěných skutečností, které nemohly být zjištěny dříve, nebo na základě změny právních předpisů, a pokud se jimi změnily podmínky, za kterých bylo stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko vydáno, a to jen v rozsahu změny podmínek. (2) Nové stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán vydat také tehdy, pokud původní bylo vydáno na základě údajů nepravdivých, neúplných nebo zkreslených. (3) Nové stanovisko k územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci může dotčený orgán uplatnit také na základě skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořizované územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, nebo na základě výsledku řešení rozporů. HLAVA II POJMY § 4 Záměr (1) ZáměremZáměrem se v tomto zákoně rozumí stavbastavba, soubor stavebsoubor staveb, zařízení, údržba dokončené stavbystavby, změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma. (2) ZáměremZáměrem EIA se v tomto zákoně rozumí záměrzáměr podle odstavce 1, který podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. § 5 Stavba (1) StavbouStavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbustavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavbystavby. (2) StavbyStavby jsou a) drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, b) jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, c) vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a d) ostatní. (3) Souborem stavebSouborem staveb se v tomto zákoně rozumí vzájemně související stavbystavby, jimiž se v rámci jednoho záměruzáměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem. (4) Stavbou hlavní souboru stavebStavbou hlavní souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní. (5) Dočasnou stavbouDočasnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. (6) Používá-li se v tomto zákoně pojem stavba, rozumí se tím podle okolností také její část nebo změna dokončené stavby. § 6 Změna a údržba dokončené stavby (1) Změnou dokončené stavbystavby se v tomto zákoně rozumí a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavboustavbou, a c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavbystavby. (2) Změnou dokončené stavbystavby se v tomto zákoně rozumí také změna v užívání stavbystavby spočívající ve změně v a) způsobu užívání stavbystavby, b) provozním zařízení stavbystavby, c) způsobu výroby nebo podstatném rozšíření výroby, d) činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo e) době trvání dočasné stavbydočasné stavby, anebo změně dočasné stavbydočasné stavby na stavbustavbu trvalou. (3) Údržbou dokončené stavbystavby se v tomto zákoně rozumí udržovací práce, jimiž se zabezpečuje dobrý stavebně technický stav stavbystavby tak, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí výskytu závady nebo havárie stavbystavby a nedocházelo ke znehodnocení stavbystavby. § 7 Zařízení (1) Zařízením se v tomto zákoně rozumí technické zařízení nebo reklamní zařízení, pokud nejde o stavbustavbu, které vzniká za účelem užívání na určitém místě. (2) Reklamním zařízením se v tomto zákoně rozumí panel, tabule, deska nebo konstrukce, které slouží k šíření reklamy nebo jiných informací. Reklamní zařízení o celkové plošeploše větší než 8 m2 se považuje za stavbustavbu. § 8 Terénní úprava Terénní úpravouTerénní úpravou se v tomto zákoně rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejde-li o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem. § 9 Staveniště (1) StaveništěmStaveništěm se v tomto zákoně rozumí místo, na kterém se provádí stavbastavba, zařízení, terénní úpravaterénní úprava nebo udržovací práce anebo na kterém se stavbastavba, zařízení nebo terénní úpravaterénní úprava odstraňuje. (2) StaveništěStaveniště zahrnuje stavební pozemekstavební pozemek nebo jeho část anebo část stavbystavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavbystavby potřebné pro provedení nebo odstranění stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy. § 10 Veřejná infrastruktura (1) Veřejnou infrastrukturouVeřejnou infrastrukturou se v tomto zákoně rozumí pozemky, stavbystavby a zařízení sloužící veřejné potřebě, a to a) dopravní infrastrukturadopravní infrastruktura, kterou jsou zejména stavbystavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých stavebstaveb a s nimi související stavbystavby a zařízení, b) technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro akumulaci energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady, c) zelená infrastruktura, kterou je plánovaný, převážně spojitý systém plochploch a jiných prvků vegetačních, vodních a pro hospodaření s vodou, přírodního a polopřírodního charakteru, které svým cílovým stavem umožňují nebo významně podporují plnění široké škály ekosystémových služeb a funkcí; součástí zelené infrastruktury je také územní systém ekologické stability krajiny, d) občanské vybaveníobčanské vybavení, kterým jsou stavbystavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva, e) veřejná prostranstvíveřejná prostranství1). (2) Sítí technické infrastruktury se v tomto zákoně rozumí liniové nebo prostorové vedení inženýrské sítě, včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení a jeho koncových prvků, zabezpečující napojení na jednotlivé druhy využívaných médií. (3) Sítě technické infrastruktury jsou podle účelu zejména energetické, vodovodní a kanalizační, elektronických komunikací a produktovody. § 11 Veřejně prospěšná stavba a opatření (1) Veřejně prospěšnou stavboustavbou se v tomto zákoně rozumí stavbastavba nebo zařízení pro veřejnou infrastrukturuveřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obceobce, kraje nebo státu vymezená v územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci a stavbystavby a zařízení s ní související nebo podmiňující její realizaci. (2) Veřejně prospěšným opatřením se v tomto zákoně rozumí opatření nestavební povahy sloužící ke snižování nebezpečí v území, vytváření prvků územního systému ekologické stability2) a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené v územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci. § 12 Základní pojmy územního plánování V tomto zákoně se rozumí a) změnou v územízměnou v území změna jeho funkčního využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování stavebstaveb nebo jejich změn, b) stavebním pozemkemstavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený a určený k zastavění, c) zastavěným stavebním pozemkemzastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastrukatastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a prostorový celek se stavbamistavbami majícími určující funkci v tomto souvislém celku, d) plochou část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částmi, která je vymezena v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánuúzemním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech, s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití nebo její význam, e) koridoremkoridorem území vymezené pro zpravidla liniový záměrzáměr dopravní nebo technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy, f) plochou nebo koridorem celostátního významuplochou nebo koridorem celostátního významu plochaplocha nebo koridorkoridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více krajů nebo států, g) plochou nebo koridorem nadmístního významuplochou nebo koridorem nadmístního významu plochaplocha nebo koridorkoridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcíobcí; v případě hlavního města Prahy se za plochu nebo koridor nadmístního významuplochu nebo koridor nadmístního významu považují plochaplocha nebo koridorkoridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více městských částí, h) zastavěným územímzastavěným územím území vymezené samostatným postupem podle tohoto zákona (dále jen „vymezení zastavěného územízastavěného území“) nebo územním plánemúzemním plánem, i) zastavitelnou plochouzastavitelnou plochou plochaplocha určená k zastavění vymezená v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánuúzemním plánu, j) nezastavěným územímnezastavěným územím území nezahrnuté do zastavěného územízastavěného území nebo do zastavitelné plochyzastavitelné plochy, k) transformační plochoutransformační plochou plocha určená k vytvoření zcela nového charakteru území nebo k obnově znehodnoceného, nebo zanedbaného území za účelem jeho opětovného využití vymezená územním rozvojovým plánem, zásadami územního rozvoje nebo v zastavěném územízastavěném území územním plánem, l) plochou změny v krajině plochaplocha určená ke změně stávajícího využití na jiné využití nezastavěného územínezastavěného území vymezená v nezastavěném územínezastavěném území územním plánemúzemním plánem, m) uliční čarouuliční čarou hranice mezi pozemky a veřejným prostranstvímveřejným prostranstvím, n) stavební čaroustavební čarou rozhraní mezi stavboustavbou a nezastavěnou částí pozemku, která určuje polohu hrany stavbystavby ve výši rostlého nebo upraveného terénu; stavební čárastavební čára může být 1. uzavřená, která stanoví rozhraní souvisle zastavěné, v celé délce stavbystavby, nebo 2. otevřená, která stanoví rozhraní přerušované stavebními mezerami, o) stavební prolukoustavební prolukou nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění, p) nadřazenou územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací se pro 1. regulační plán rozumí územní plánúzemní plán, zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán, 2. územní plánúzemní plán rozumí zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán, 3. zásady územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán, q) navazující územně plánovací dokumentacínavazující územně plánovací dokumentací se pro 1. politiku územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán, 2. územní rozvojový plán rozumí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán, 3. zásady územního rozvoje rozumí územní plán a regulační plán, 4. územní plán rozumí regulační plán, r) limitem využití územílimitem využití území omezení změn v územízměn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů, nebo stanovené na základě jiných právních předpisů, nebo vyplývající z vlastností území, s) schématemschématem výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku menším, než je stanoveno pro jednotlivé územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, t) vystavěným prostředímvystavěným prostředím prostředí vytvořené nebo upravené člověkem zahrnující stavbystavby a volná prostranství veřejná i neveřejná, u) asanacíasanací soubor opatření sloužících k ozdravění území, které vykazuje závady, zejména z důvodů hospodářských změn anebo postižení živelní pohromou nebo závažnou havárií, v) architektonickou soutěžíarchitektonickou soutěží postup hledání nejlepšího architektonického řešení stavby anebo zhotovitele projektové dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy architektonického řešení stavby, w) urbanistickou soutěžíurbanistickou soutěží postup hledání nejlepšího urbanistického řešení území anebo zhotovitele územní studie nebo územně plánovací dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy urbanistického řešení území. Základní pojmy stavebního řádu § 13 V tomto zákoně se dále rozumí a) budovoubudovou nadzemní stavbastavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) bytovým domembytovým domem stavbastavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochypodlahové plochy slouží bydlení, c) rodinným domemrodinným domem stavbastavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochypodlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné bytybyty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovybudovy orientované k uliční čářeuliční čáře alespoň o 2 metry, d) přístupnostípřístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) stavbou ubytovacího zařízenístavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízenístavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, f) stavbou pro obchodstavbou pro obchod stavba s prodejní plochou, g) stavbou pro výrobu a skladovánístavbou pro výrobu a skladování stavba pro průmyslovou, řemeslnou nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování uvedených v písmenu h), h) stavbou pro zemědělstvístavbou pro zemědělství stavba pro hospodářská zvířata, doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, stavba pro rostlinnou výrobu a pro posklizňovou úpravu, stavba pro zemědělské stroje, stavba pro skladování produktů rostlinné výroby, minerálních hnojiv, přípravků a prostředků na ochranu rostlin, i) bytembytem soubor místnostímístností, popřípadě jedna obytná místnostobytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení, j) bytem zvláštního určeníbytem zvláštního určení bytbyt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením, k) místnostímístností prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí střechy a pevnými stěnami, l) obytnou místnostíobytnou místností část bytubytu, která je určena k bydlení, splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, denního osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochupodlahovou plochu nejméně 8 m2; kuchyň se za obytnou místnostobytnou místnost považuje, pokud má podlahovou plochupodlahovou plochu nejméně 12 m2; tvoří-li bytbyt jediná obytná místnostobytná místnost, musí být její podlahová plochapodlahová plocha nejméně 16 m2, m) pobytovou místnostípobytovou místností místnostmístnost, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky na to, aby se v ní zdržovaly osoby, n) podlahovou plochoupodlahovou plochou součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí jednotlivých místnostímístností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých popřípadě odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí podlahová plochapodlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu vodorovné nosné konstrukce, o) zastavěnou plochou stavbyzastavěnou plochou stavby plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy lodžií a arkýřů se započítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny; u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny, p) zastavěnou plochou pozemkuzastavěnou plochou pozemku součet všech zastavěných plochploch jednotlivých stavebstaveb, q) domem pro dostupné nájemní bydlenídomem pro dostupné nájemní bydlení bytový důmbytový dům, k němuž je uzavřena plánovací smlouva o dostupném nájemním bydlení, nebo který je jako dům pro dostupné nájemní bydlenídům pro dostupné nájemní bydlení vymezen v regulačním plánu vydaném obcíobcí, která je stavebníkemstavebníkem. § 14 V tomto zákoně se dále rozumí a) stavebníkemstavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání povolení záměruzáměru nebo odstranění stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy, a dále osoba, která provádí nebo odstraňuje stavbustavbu, zařízení nebo terénní úpravuterénní úpravu, pokud nejde o stavebního podnikatelestavebního podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti, b) projektantemprojektantem fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona ke zpracování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentaceprojektové dokumentace, c) hlavním projektantemhlavním projektantem projektantprojektant pověřený koordinací při zpracování dokumentace, d) stavebním podnikatelemstavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona, e) zhotovitelemzhotovitelem stavebníkstavebník v případě svépomocné formy výstavby, nebo stavební podnikatelstavební podnikatel, f) stavbyvedoucímstavbyvedoucím fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona k odbornému vedení provádění nebo odstraňování stavbystavby, g) stavebním dozoremstavebním dozorem odborný dozor nad prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení anebo terénní úpravy svépomocí, h) dozorem projektantadozorem projektanta průběžný odborný dozor nad souladem realizace dokumentace pro provádění záměru s dokumentací o povolení záměru a nad prováděním záměru v souladu s dokumentací pro provedení záměru. ČÁST DRUHÁ ORGANIZACE A VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY HLAVA I STAVEBNÍ SPRÁVA § 15 Obecné ustanovení Působnost podle tohoto zákona vykonávají vláda, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), orgány územního plánování, stavební úřady, obceobce, a kraje. § 16 Obec a kraj ObecObec a kraj soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně plánovací dokumentace a vyhodnocují je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, pořídí změnu příslušné územně plánovací dokumentace. § 17 Dopravní a energetický stavební úřad (1) Dopravní a energetický stavební úřad je správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu podřízený Ministerstvu dopravy. (2) Sídlem Dopravního a energetického stavebního úřadu je Praha. (3) Územní pracoviště Dopravního a energetického stavebního úřadu stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou. (4) V čele Dopravního a energetického stavebního úřadu stojí ředitel. Pro účely zákona o státní službě je Ministerstvo dopravy bezprostředně nadřízeným správním úřadem Dopravního a energetického stavebního úřadu. (5) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě. § 18 Součinnost orgánů veřejné správy (1) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů. (2) Stavební úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná vyjádření a závazná stanoviska. Za účelem projednání vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může stavební úřad svolat společné jednání s dotčenými orgány. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem. Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke společnému jednání stavebníka a ostatní účastníky řízení. V takovém případě nařídí stavební úřad společné jednání jako ústní jednání. (3) Nedojde-li postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu. (4) Stanoví-li dotčené orgány ve svém vyjádření nebo závazném stanovisku podmínky, které se staly součástí rozhodnutí stavebního úřadu, kontrolují v součinnosti se stavebním úřadem jejich dodržování. HLAVA II PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § 19 Obecná ustanovení (1) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního plánování, kterými jsou a) ministerstvo, b) Ministerstvo obrany, c) úřady územního plánování a d) obecní úřad, který získal potvrzení o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. (2) Úřady územního plánování jsou obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a krajské úřady. (3) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají dále zastupitelstvo obceobce, zastupitelstvo kraje, rada obceobce a rada kraje. § 20 Vláda Vláda a) schvaluje politiku architektury a stavební kultury, b) rozhoduje o pořízení politiky územního rozvoje, c) schvaluje politiku územního rozvoje, d) projednává a schvaluje zprávu o plnění politiky územního rozvoje a politiky architektury a stavební kultury, e) vydává územní rozvojový plán, f) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního rozvojového plánu, g) vydává územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu, h) vydává územní opatření o asanaciasanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více krajů nebo států. § 21 Ministerstvo (1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajských úřadů jako úřadů územního plánování. (2) Ministerstvo a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování, b) pořizuje politiku architektury a stavební kultury, c) pořizuje politiku územního rozvoje, d) pořizuje územní rozvojový plán, e) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu, popřípadě pro plnění dalších svých úkolů, f) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu, g) pořizuje územní opatření o asanaciasanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více krajů nebo států, h) vede národní geoportál územního plánování a vkládá do něj data, i) zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků vědy a techniky a metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury, j) vykonává další činnosti podle tohoto zákona. § 22 Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů a) pořizuje a vydává územní plánúzemní plán a regulační plán, b) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánůúzemních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost Ministerstva obrany, c) vkládá data do národního geoportálu územního plánování. § 23 Krajský úřad (1) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností jako úřadů územního plánování a obecních úřadů podle § 26. (2) Krajský úřad jako úřad územního plánování a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování, b) pořizuje zásady územního rozvoje, c) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně plánovací činnost kraje, d) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území nadmístního významu, e) pořizuje územní opatření o asanaciasanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více obcíobcí, f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování, g) vydává potvrzení o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací činnosti, h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona. § 24 Zastupitelstvo kraje a rada kraje (1) Zastupitelstvo kraje a) rozhoduje o pořízení zásad územního rozvoje, b) schvaluje zadání zásad územního rozvoje, c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu zásad územního rozvoje, d) vydává zásady územního rozvoje, e) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje. (2) Rada kraje a) uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje sousedního kraje, b) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření, který pořizuje ministerstvo a dotýká se území kraje, c) rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a asanaciasanaci území, k jejichž pořízení je příslušný krajský úřad, d) vydává územní opatření o stavební uzávěře a asanaciasanaci území, k jejichž pořízení je příslušný krajský úřad, e) podává podnět k pořízení změny politiky územního rozvoje, změny územního rozvojového plánu, změny územního plánu nebo změny regulačního plánu. § 25 Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování a) pořizuje územní plánúzemní plán a regulační plán, b) pořizuje územní plán, regulační plán a územní opatření na žádost obceobce, c) pořizuje územně plánovací podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánůúzemních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost obcíobcí, d) pořizuje a vydává vymezení zastavěného územízastavěného území, e) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaciasanaci území pro území obceobce, f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování, g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona. § 26 Obecní úřad Obecní úřad, který získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, může vykonávat v přenesené působnosti působnost podle § 25 písm. a), e) a f) a pořizovat územní studii. § 27 Zastupitelstvo obce a rada obce (1) Zastupitelstvo obceobce a) rozhoduje o pořízení územního plánuúzemního plánu a regulačního plánu, b) schvaluje zadání územního plánuúzemního plánu a regulačního plánu, c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu územního plánuúzemního plánu a regulačního plánu, d) vydává územní plánúzemní plán a regulační plán, e) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního plánuúzemního plánu. (2) Rada obceobce a v obcíchobcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obceobce a) uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu sousední obceobce, b) uplatňuje připomínky k návrhu vymezení zastavěného územízastavěného území pro území obceobce, c) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření o asanaciasanaci území a územního opatření o stavební uzávěře, které pořizuje krajský úřad jako úřad územního plánování, nebo ministerstvo, a dotýkají se území obceobce, d) rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a o asanaciasanaci území pro území obceobce, e) vydává územní opatření o stavební uzávěře a o asanaciasanaci území pro území obceobce, f) rozhoduje o podání žádosti podle § 25 písm. b) anebo rozhoduje o uzavření smlouvy s osobou splňující předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti podle § 46 odst. 2 písm. c), g) rozhoduje o podání žádosti podle § 48 odst. 3. § 28 Působnost na území hlavního města Prahy (1) Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, vykonává působnost krajského úřadu ministerstvo. (2) Pořizuje-li územní plánúzemní plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části, vykonává působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy. § 29 Ústav územního rozvoje (1) Ústav územního rozvoje se sídlem v Brně je organizační složkou státu a účetní jednotkou, pro kterou plní funkci zřizovatele ministerstvo. (2) Ústav územního rozvoje a) provádí výzkum, publikační činnost a řeší koncepční otázky teorie a praxe v oboru územního plánování a stavebního řádu, stavební kultury a vystavěného prostředívystavěného prostředí, urbanismu a architektury, b) zpracovává návrh politiky architektury a stavební kultury, c) zpracovává návrh politiky územního rozvoje, jejích změn a úplné znění politiky územního rozvoje po její poslední změně, d) zpracovává návrh územního rozvojového plánu, jeho změn a úplné znění územního rozvojového plánu po jeho změně, e) zpracovává návrh územně plánovacích podkladů pro území státu, f) vykonává další činnosti, kterými ho pověří ministerstvo. HLAVA III PŮSOBNOST VE VĚCECH STAVEBNÍHO ŘÁDU § 30 Obecná ustanovení (1) Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají stavební úřady, kterými jsou a) ministerstvo, b) Ministerstvo dopravy, c) Ministerstvo průmyslu a obchodu, d) Dopravní a energetický stavební úřad, e) krajské stavební úřady, f) obecní stavební úřady a g) jiné stavební úřady3). (2) Krajskými stavebními úřady jsou krajské úřady. (3) Obecními stavebními úřady jsou a) obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a b) pověřené obecní úřady a obecní úřady, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (4) Správní obvody obecních stavebních úřadů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Stanovení obecního stavebního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu jeho správního obvodu, lze provést pouze k počátku kalendářního roku. (5) Dojde-li ke stanovení obecního stavebního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě ke změně jeho správního obvodu, stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu, který obecní stavební úřad dokončí neskončená správní řízení, a provede spisovou rozluku s rušeným obecním stavebním úřadem. (6) Jinými stavebními úřady jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti. § 30a Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu (1) Krajské stavební úřady a obecní stavební úřady vykonávají činnost na úseku stavebního řádu prostřednictvím úředníků6) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu. (2) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu splňuje fyzická osoba, která a) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost stavební řád a vyvlastnění podle jiného právního předpisu7), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je stavební řád, b) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona a c) splňuje kvalifikační požadavky praxe podle tohoto zákona. (3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání8) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije. (4) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2 písm. b) a c) splňuje a) autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor architektura nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zákona, b) autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik, kterému byla udělena autorizace pro obor pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, statika a dynamika staveb nebo městské inženýrství, c) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura, stavebnictví nebo právo, d) fyzická osoba, která má vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 1 rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě, nebo e) fyzická osoba, která má střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 1 rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě. (5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat činnost stavebního úřadu na úseku stavebního řádu, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu, nejvýše však po dobu 3 let. § 31 Metodická činnost (1) Ministerstvo metodicky sjednocuje výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu. (2) Ministerstvo dopravy metodicky sjednocuje u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti požadavků na výstavbu. § 32 Ministerstvo (1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Dopravní a energetický stavební úřad. (2) Ministerstvo a) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se závady nebo havárie staveb, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování, b) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně, c) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením, d) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku, e) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku, f) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu, g) vykonává kontrolu nad činností autorizovaných inspektorů. (3) Ministerstvo může a) vyhradit si zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů, b) pověřit vedením systému stavebně technické prevence Ústav územního rozvoje. (4) Ministerstvo nevykonává působnost podle tohoto zákona v rozsahu, v jakém ji vykonává Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu. § 32a Ministerstvo dopravy (1) Ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu. (2) Ministerstvo dopravy ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb a) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně, b) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením, c) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku, d) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku, e) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu. § 32b Ministerstvo průmyslu a obchodu (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech a) vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 písm. d) až p) k tomuto zákonu, včetně staveb souvisejících, b) staveb uvedených v § 34 písm. a) bodu 3, c) staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb podle odstavce 1 a) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně, b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu. § 33 Dopravní a energetický stavební úřad (1) Dopravní a energetický stavební úřad je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu ve věcech staveb a) silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, b) uvedených v § 34 písm. a) bodu 3, c) technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace. (2) Dopravní a energetický stavební úřad a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb, b) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech staveb souvisejících s vyhrazenými stavbami, jež by jinak byly v působnosti krajského stavebního úřadu nebo obecního stavebního úřadu, c) vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a d) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu. (3) K přechodu související stavby do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání. § 34 Krajský stavební úřad Krajský stavební úřad a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech 1. záměrů EIA, 2. silnic I. třídy, 3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, 4. vodních děl na hraničních vodách, 5. čistíren odpadních vod sloužících k vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více, 6. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti, 7. vodních děl sloužících k vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových a k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle jiného právního předpisu, 8. vodních děl sloužících k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, 9. staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV, 10. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině 4 až 40 barů včetně souvisejících technologických objektů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad nebo jiný stavební úřad, b) vydává rámcové povolení pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu, včetně staveb souvisejících, a c) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu. § 34a Obecní stavební úřad (1) Obecní stavební úřad a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad, krajský stavební úřad nebo jiný stavební úřad, b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu. (2) Působnost stavebního úřadu ve věcech záměruzáměru bytového domubytového domu, silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, a souboru stavebsouboru staveb, jehož jsou tyto záměryzáměry součástí, vykonává obecní stavební úřad obceobce s rozšířenou působností; § 37 odst. 3 se pro určení příslušnosti stavebního úřadu nepoužije. § 35 Jiné stavební úřady (1) Ministerstvo obrany vykonává působnost stavebního úřadu pro území vojenských újezdů a u záměrů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu5), realizovaných Ministerstvem obrany, jím zřízenou nebo založenou právnickou osobou nebo, u staveb a záměrů, které slouží nebo mají sloužit k plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, s výjimkou vydání rámcového povolení. (2) Ministerstvo vnitra vykonává působnost stavebního úřadu u záměrůzáměrů pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavbystavby sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra nebo jím zřízené organizační složky státu, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu, s výjimkou stavebstaveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační. Do výkonu působnosti podle věty první nenáleží vydání rámcového povolení. (3) Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu u záměrůzáměrů stavebstaveb pro účely Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek, s výjimkou vydání rámcového povolení. (4) K přechodu stavby podle odstavců 1 až 3 do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání. HLAVA IV VYMEZENÁ ÚZEMÍ § 36 (1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vymezí opatřením obecné povahy území, v němž v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu a) vydává závazné stanovisko pro účely povolení záměru, b) vydává vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, dotýká-li se vymezeného území, a c) může se vyjádřit k nezbytným úpravám u již zřízených staveb nebo uplatnit požadavky na nezbytné úpravy. (2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. (3) Náklady spojené s požadavky na nezbytné úpravy podle odstavce 1 písm. c) nese ministerstvo, které je uplatnilo. HLAVA V SPOLEČNÉ USTANOVENÍ § 37 (1) Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a obecnímu úřadu je přenesenou působností. (2) V pochybnostech, který stavební úřad je příslušný ve věcech týkajících se záměru, určí příslušný stavební úřad nadřízený stavební úřad. (3) U souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru stavby hlavní souboru stavebstavby hlavní souboru staveb. Stavební úřad je příslušný k provedení všech úkonů, postupů a vydání rozhodnutí podle tohoto zákona pro všechny stavby souboru staveb. ČÁST TŘETÍ ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ HLAVA I CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § 38 Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovovat zásady jeho plošného a prostorového uspořádání a vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území a za tímto účelem vyhodnocuje potenciál rozvoje území a prognózy jeho dalšího vývoje. (3) Cílem územního plánování je také zvyšovat kvalitu vystavěného prostředívystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel. (4) Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného územízastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného územínezastavěného území a ochranu a rozvoj zelené infrastruktury. Zastavitelné plochyZastavitelné plochy se vymezují s ohledem na možnosti rozvoje území a míru využití zastavěného územízastavěného území. (5) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné zájmy v území a podněty na provedení změn v územízměn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících z tohoto zákona a jiných právních předpisů. § 39 Úkoly územního plánování Úkolem územního plánování je ve veřejném zájmu zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat s ohledem na podmínky a hodnoty území koncepci využití a rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje veřejné infrastruktury a ochrany volné krajiny a stanovení podmínek prostupnosti území, c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v územízměn v území, jejich přínosy, problémy a rizika s ohledem na ochranu veřejných zájmů a hospodárné využívání území, d) stanovovat urbanistické, architektonické, estetické a funkční požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na míru využití území, umístění, uspořádání a řešení stavebstaveb a kvalitu veřejných prostranstvíveřejných prostranství, e) vytvářet předpoklady pro hospodárné využívání území, zejména důsledným využíváním zastavěného územízastavěného území sídel prostřednictvím cílené revitalizace znehodnocených nebo zanedbaných ploch, f) s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí vyhodnocovat a, je-li to účelné, vymezovat vhodné plochy pro výrobu; plochy pro výrobu elektřiny, plynu a tepla včetně ploch pro jejich výrobu z obnovitelných zdrojů vymezovat rovněž s ohledem na cíle energetické koncepce67) a klimatické cíle státu, g) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, h) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty v území a na využitelnost navazujícího území, tyto změny navrhovat a stanovovat podmínky pro jejich provedení, i) stanovovat pořadí provádění změn v území, j) koordinovat veřejné zájmy a podněty na provedení změn v území, k) vymezovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, l) vytvářet a stanovovat podmínky pro snižování nebezpečí v území, zejména před účinky povodní, sucha, erozních jevů a extrémních teplot, m) uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu, n) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, o) vytvářet v území podmínky pro zajištění obrany a bezpečnosti státu a civilní ochrany, p) vytvářet v území podmínky pro odstraňování následků náhlých hospodářských změn zejména prověřováním a případným vymezováním zastavitelných ploch nebo transformačních plochtransformačních ploch, q) určovat nutné asanační a rekultivační zásahy do území, r) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních a nerostných zdrojů, vytvářet a stanovovat podmínky pro jejich využití, s) vytvářet podmínky pro ochranu území podle jiných právních předpisů před významnými negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud tak stanoví jiný právní předpis. § 40 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (1) Úkolem územního plánování je také posoudit vlivy politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Za tímto účelem se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen „vyhodnocení vlivů“). (2) Vyhodnocení vlivů se zpracovává k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li vyžadováno posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. (3) Součástí vyhodnocení vlivů je vyhodnocení vlivů na a) hospodářský rozvoj, b) soudržnost společenství obyvatel území a c) životní prostředí. (4) Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí je i posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je-li to vyžadováno podle jiného právního předpisu. (5) Ve vyhodnocení vlivů se určí, popíší a posoudí možné významné vlivy podle odstavce 3 vyplývající z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím k cílům posuzovaných dokumentů. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, nadřazené územně plánovací dokumentace nesmí obsahovat podrobnosti, které náleží vyhodnocení vlivů navazující územně plánovací dokumentace. (6) Obsah a struktura vyhodnocení vlivů a vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Náležitosti vyhodnocení vlivů na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti jsou stanoveny jiným právním předpisem. § 41 Charakter území Charakter území se určuje zejména podle funkčního využití, struktury a typu zástavby, uspořádání veřejných prostranstvíveřejných prostranství, dalších prvků prostorového uspořádání a urbanistických, architektonických, estetických, kulturních a přírodních hodnot území, včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb, a to především vymezením v územně plánovací dokumentaci. HLAVA II OBECNÁ A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Díl 1 Obecná ustanovení § 42 Oprávněný investor (1) Oprávněným investorem se v tomto zákoně rozumí vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury. (2) Oprávněný investor může požadovat, aby byl o úkonech orgánu územního plánování při projednání návrhů územně plánovací dokumentace a územních opatření vyrozuměn jednotlivě. Za tímto účelem se zřizuje seznam oprávněných investorů, který vede a spravuje ministerstvo. (3) Ministerstvo zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných investorů na základě žádosti. V žádosti oprávněný investor kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede a) seznam obcíobcí, popřípadě krajů, kterých se vyrozumění týká, a b) doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na území uvedených obcíobcí, popřípadě krajů. (4) Je-li žádost podle odstavce 3 úplná, zaznamená ministerstvo oprávněného investora do 14 dnů ode dne obdržení žádosti do seznamu oprávněných investorů. Seznam oprávněných investorů zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup na národním geoportálu územního plánování. (5) Záznam v seznamu oprávněných investorů je veden po dobu 5 let ode dne jeho zveřejnění. Žádost podle odstavce 3 lze podávat opakovaně. Změní-li se údaje poskytnuté oprávněným investorem podle odstavce 3, je oprávněný investor povinen o této skutečnosti neprodleně vyrozumět ministerstvo, které údaje v seznamu oprávněných investorů upraví. § 43 Zveřejňování a ukládání dokumentů (1) Pořizovatel musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit možnost seznámit se s návrhy zadání územně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentace nebo zprávy o jejím uplatňování, územních opatření a vymezení zastavěného územízastavěného území ode dne vyvěšení návrhu veřejnou vyhláškou. (2) Příslušný pořizovatel zveřejňuje zadání územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, zprávu o uplatňování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci, zastavěné územízastavěné území, územní studii a územní opatření a jejich návrhy v národním geoportálu územního plánování. (3) Politiku územního rozvoje, včetně dokladů o jejím pořizování, územní rozvojový plán a územní opatření, které vydala vláda, včetně spisu k územnímu rozvojovému plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře, ukládá ministerstvo. (4) Zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán a územní opatření, včetně spisu, ukládá pořizovatel u kraje nebo obceobce, pro něž byly pořízeny. (5) Vymezení zastavěného územízastavěného území, včetně spisu, a územně plánovací podklady, včetně dokladů o jejich pořizování, ukládá příslušný pořizovatel. Díl 2 Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti § 44 Kvalifikační požadavky (1) Úřady územního plánování vykonávají územně plánovací činnost podle § 23 a 25 prostřednictvím úředníků6) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. (2) Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje fyzická osoba, která a) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování podle jiného právního předpisu7), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování, b) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona a c) splňuje kvalifikační požadavky praxe podle tohoto zákona. (3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání8) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije. (4) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2 písm. b) a c) splňuje a) autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zákona, nebo autorizovaný inženýr pro obor městské inženýrství, b) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě, nebo c) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura a urbanismus, stavebnictví nebo geografie a nejméně 24 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě. (5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně plánovací činnost úřadu územního plánování, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 3 let. § 45 Výjimka z kvalifikačních požadavků (1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání ministerstvo udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, který vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy, splňuje kvalifikační požadavky praxe a má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu7). (2) Při posuzování žádosti ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel, a z příloh žádosti uvedených v odstavci 3 písm. b) a c). (3) Součástí žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání je a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců, včetně výčtu územně plánovacích dokumentacíúzemně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích podkladů, na jejichž pořízení se žadatel osobně podílel, s uvedením rozsahu svého podílu, b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace a úkonů pořizovatele při pořizování návrhu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo její změny, anebo stanoviska krajského úřadu k návrhu územního plánuúzemního plánu, na kterých se žadatel osobně podílel, c) posudek o pracovní činnosti9) nebo jiný doklad prokazující kvalitu práce žadatele, d) kopie osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování. Díl 3 Pořizovatelská činnost Oddíl 1 Pořizovatel a určený zastupitel § 46 Pořizovatel (1) Pořizovatelem se v tomto zákoně rozumí a) ministerstvo, b) Ministerstvo obrany, c) úřad územního plánování a d) obecní úřad na základě potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. (2) Pořizovatel vykonává územně plánovací činnost prostřednictvím a) státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru a zařazen na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného k výkonu v oboru státní služby, jehož součástí je územní plánování, b) úředníka územního samosprávného celku splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nebyla-li mu z nich udělena výjimka, nebo c) osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti ministerstvem (dále jen „zástupce pořizovatele“), jde-li o pořizovatele podle odstavce 1 písm. d). (3) Výkon územně plánovací činnosti osobami podle odstavce 2 a činnost projektantaprojektanta jsou vzájemně neslučitelné. § 47 Územně plánovací činnost vykonávaná obecním úřadem (1) Obecní úřad může vykonávat územně plánovací činnost podle § 26 pouze na základě potvrzení vydaného krajským úřadem o tom, že zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. (2) V žádosti o vydání potvrzení obecní úřad uvede a) své identifikační údaje, b) informaci o tom, jakou územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci, popřípadě územní studii hodlá pořizovat, c) doklad, že bude vykonávat územně plánovací činnost prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. (3) Krajský úřad do 30 dnů od obdržení žádosti podle odstavce 2 přezkoumá, zda obecní úřad bude územně plánovací činnost vykonávat prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, a vydá obecnímu úřadu potvrzení nebo mu sdělí, že potvrzení nelze vydat. Součástí potvrzení je stanovení rozsahu výkonu územně plánovací činnosti obecním úřadem. Potvrzení zašle krajský úřad současně ministerstvu a úřadu územního plánování. (4) Ministerstvo zajistí obecnímu úřadu přístup do národního geoportálu územního plánování v rozsahu potvrzení podle odstavce 3. § 48 Překážky výkonu územně plánovací činnosti (1) Nemůže-li obecní úřad v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace nebo územní studie zajistit výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, pořizování neprodleně přeruší a sdělí tuto skutečnost ministerstvu a krajskému úřadu. Krajský úřad na základě oznámení podle věty první zruší obecnímu úřadu potvrzení podle § 47 odst. 3. (2) Ve sdělení podle odstavce 1 obecní úřad uvede, zda a) předloží zastupitelstvu návrh na ukončení pořizování, b) požaduje, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obceobce s rozšířenou působností, nebo c) učiní kroky, aby zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. (3) Požaduje-li obecobec, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obceobce s rozšířenou působností, předá krajský úřad tuto žádost příslušnému úřadu územního plánování. Požadavek podle věty první se považuje za žádost obceobce podle § 25 písm. b). (4) Je-li obsahem sdělení údaj podle odstavce 2 písm. c), postupuje se podle § 47 obdobně. § 49 Určený zastupitel (1) Zastupitelstvo obceobce a zastupitelstvo kraje určí člena zastupitelstva, který při pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace obceobce nebo kraje spolupracuje s pořizovatelem (dále jen „určený zastupitel“). (2) Pořizovatel při pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace postupuje v součinnosti s určeným zastupitelem. (3) Nedojde-li mezi pořizovatelem a určeným zastupitelem ke shodě, je pro pokračování v pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace z hlediska souladu návrhu s nadřazenou územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací, s právními předpisy a se stanovisky nadřízeného orgánu územního plánování a dotčených orgánů rozhodující řešení navržené pořizovatelem, v ostatních případech řešení navržené určeným zastupitelem. (4) Je-li pro obecobec pořizována úřadem územního plánování územní studie, která je podmínkou pro rozhodování v území podle § 81 odst. 4, může zastupitelstvo určit zastupitele, který při jejím pořizování spolupracuje s pořizovatelem; ustanovení o určeném zastupiteli se použijí přiměřeně. Oddíl 2 Zástupce pořizovatele § 50 Obecná ustanovení (1) Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti osobě, která a) je plně svéprávná, b) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost v územním plánování, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování, c) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle § 44 odst. 4, d) je bezúhonná, e) vykonávala územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy; při posuzování ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace, na níž se osobně podílel. (2) Seznam zástupců pořizovatele vede ministerstvo a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup v národním geoportálu územního plánování. § 51 Bezúhonnost (1) Za bezúhonnou se pro účely udělení oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti nepovažuje osoba, a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čintrestný čin spáchán v souvislosti s výkonem územně plánovací činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena, nebo b) které bylo Českou komorou architektů pravomocně uloženo disciplinární opatření ve formě pozastavení nebo odnětí autorizace. (2) Osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo státem posledního pobytu. Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie. (3) Pro ověření bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z Rejstříku trestů, včetně přílohy obsahující cizozemská odsouzení. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Česká komora architektů bezodkladně uvědomí ministerstvo o pravomocném uložení disciplinárního opatření spočívajícího v pozastavení nebo odnětí autorizace zástupce pořizovatele. § 52 Žádost o udělení oprávnění (1) Součástí žádosti o udělení oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti je a) doklad o dosaženém vzdělání podle § 44 odst. 3, nebo doklad o udělení výjimky podle § 45 odst. 1, b) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, c) kopie osvědčení zvláštní odborné způsobilosti v územním plánování, nebo kopie osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky podle zákona o státní službě, d) výčet žadatelem pořizované územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, na níž se osobně podílel, s uvedením rozsahu jeho podílu. (2) Ministerstvo může požádat krajský úřad o vyjádření, zda v posledních 3 letech před podáním žádosti u územně plánovací dokumentace, u které vykonával žadatel činnost pořizovatele, neučinil opatření při kontrole ve věcech územního plánování. § 53 Udělení a zánik oprávnění (1) Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti se uděluje na dobu 5 let. Tato doba se na žádost zástupce pořizovatele prodlouží o 5 let, a to i opakovaně, splňuje-li podmínky § 50 odst. 1. (2) Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti zaniká a) dnem doručení písemného prohlášení zástupce pořizovatele o ukončení činnosti ministrovi pro místní rozvoj, b) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost zástupce pořizovatele, d) ztrátou bezúhonnosti, nebo e) zrušením oprávnění podle odstavce 3. (3) Ministerstvo zruší oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti, pokud zástupce pořizovatele a) poruší opakovaně nebo hrubým způsobem právní předpisy při výkonu územně plánovací činnosti, nebo b) přestal splňovat podmínky pro výkon funkce. (4) Osoba, které zaniklo oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti, o této skutečnosti bezodkladně informuje obecní úřad, pro který tuto činnost vykonává, a předloží mu návrh dalšího postupu pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo územní studie. Díl 4 Dotčené orgány v procesu územního plánování § 54 Stanoviska a vyjádření dotčených orgánů (1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, která nejsou rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, územních opatření nebo vymezení zastavěného územízastavěného území, není-li při řešení rozporů stanoveno jinak. Ustanovení § 149 odst. 2 správního řádu se použije pro obsah stanovisek obdobně. (2) Dotčené orgány uplatňují vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, vyhodnocení vlivů, návrhu zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace a návrhu zadání změny územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. (3) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán posuzuje každou variantu samostatně. (4) Jsou-li v rámci procesu pořizování nástrojů územního plánování stanoveny lhůty pro uplatnění stanovisek nebo vyjádření a dotčený orgán v této lhůtě stanovisko nebo vyjádření neuplatní, k později uplatněnému stanovisku nebo vyjádření se nepřihlíží. § 55 Řešení rozporů Orgány územního plánování projednávají protichůdná stanoviska dotčených orgánů. Dojde-li k rozporu mezi pořizovatelem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu. Díl 5 Společná ustanovení § 56 Územní rezerva (1) Územní rezervou se v tomto zákoně rozumí plochaplocha nebo koridorkoridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit. (2) Při vymezení územní rezervy se v územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci stanoví její uvažované budoucí využití, popřípadě podmínky pro jeho prověření. (3) Změnit územní rezervu na plochuplochu nebo koridorkoridor umožňující stanovené využití lze jen změnou územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. (4) Územní rezerva se neposuzuje z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí, na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ani z hlediska předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa; uvedené vlivy se posuzují až při změně územně plánovací dokumentace, která má umožnit stanovené využití. (5) V územní rezervě jsou zakázány změny v územízměny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. (6) Účelnost dalšího trvání vymezení územní rezervy pořizovatel vždy vyhodnotí podle § 107 odst. 2 písm. a). Úplné znění a koordinační výkres § 57 (1) Úplným zněním územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného územízastavěného území (dále jen „úplné znění“) se rozumí účinné znění územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného územízastavěného území se zapracovanými pozdějšími změnami. Úplné znění obsahuje textovou a grafickou část. (2) Zpracování úplného znění zajistí pořizovatel změny územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného územízastavěného území. (3) Koordinačním výkresem se rozumí výkres zahrnující navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území. (4) Úplné znění se po vydání změny územně plánovací dokumentace opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje a) označení správního orgánu, který poslední změnu vydal, b) pořadové číslo poslední změny, c) datum nabytí účinnosti poslední změny, d) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka. § 58 (1) Dojde-li při vyhotovení úplného znění k pochybení, pořizovatel chybu bezodkladně odstraní nebo zajistí její odstranění; případné vady při vyhotovení úplného znění nemají vliv na účinnost změny územně plánovací dokumentace. (2) Za padělání nebo pozměňování úplného znění se nepovažuje změna způsobu grafického vyjádření. § 59 Jednotný standard (1) Územně plánovací dokumentaceÚzemně plánovací dokumentace, její změna a úplné znění, územní studie, vymezení zastavěného územízastavěného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření se vyhotovují v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu10), včetně prostorových dat11), rovněž ve vektorové formě. (2) Vybrané části územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, její změny a úplné znění, vymezení zastavěného územízastavěného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření se zpracovávají v jednotném standardu. (3) Jednotný standard územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného územízastavěného území a územního opatření stanoví jejich standardizované části a požadavky na a) geodetický referenční systém, b) strukturu standardizovaných částí, c) grafické vyjádření standardizovaných částí, d) výměnný formát dat a e) metadata. (4) Podrobný obsah jednotného standardu včetně stanovení vybraných částí územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného územízastavěného území a územního opatření, které se zpracovávají v jednotném standardu, a požadavky na strojově čitelný formát stanoví prováděcí právní předpis. § 60 Mapové a další podklady pro územně plánovací činnost (1) Mapovými podklady pro územně plánovací činnost (dále jen „mapové podklady“) jsou katastrální mapakatastrální mapa a základní státní mapová díla; mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území. (2) Mapovým podkladem jsou dále základní báze geografických dat a tematická státní mapová díla. (3) Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území; záznam o provedeném doplnění se ukládá u pořizovatele. (4) Při územně plánovací činnosti se jako další podklad používají digitální technická mapa kraje, digitální technická mapa obceobce, je-li k dispozici, a digitální mapa veřejné správy podle jiného právního předpisu14). HLAVA III NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Díl 1 Obecné ustanovení § 61 Druhy nástrojů územního plánování Nástroji územního plánování jsou a) územně plánovací podklady, kterými jsou územně analytické podklady a územní studie, b) politika územního rozvoje, c) územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, kterými jsou územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plánúzemní plán a regulační plán, d) vymezení zastavěného územízastavěného území, e) územní opatření, kterými jsou územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaciasanaci území. Díl 2 Územně plánovací podklady Oddíl 1 Územně analytické podklady § 62 (1) Územně analytické podklady slouží zejména jako odborný podklad pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovacích dokumentací, územních studií, územních opatření, vymezení zastavěného územízastavěného území a pro rozhodování v území. (2) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití územílimitů využití území, záměrůzáměrů na provedení změn v územízměn v území, zjišťování a vyhodnocování podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci. (3) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis. § 63 Údaje o území (1) Údaji o území jsou informace nebo data o stavu území a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavběstavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, a dále informace nebo data o záměrechzáměrech na provedení změny v územízměny v území; součástí údaje o území jsou také metadata. (2) Údaje o území poskytuje pořizovateli poskytovatel údajů o území, kterým je a) orgán veřejné správy, s jehož působností údaje o území souvisejí, nebo právnická osoba, jejímž zřizovatelem je stát nebo územní samosprávný celek, b) vlastník dopravní nebo technické infrastruktury, c) provozovatel stavebstaveb a zařízení, z jejichž provozu vznikají omezení v území podle jiného právního předpisu15). § 64 Poskytování údajů o území (1) Poskytovatel údajů o území poskytuje údaje v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom odpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost, a to v rozsahu charakteristik přesnosti uvedených v rámci metadat. Údaje o území se poskytují ve formátech a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Povinnost poskytnutí údajů o území je splněna jejich vložením do digitální technické mapy kraje16), do národního geoportálu územního plánování nebo do registru územní identifikace, adres a nemovitostí17). (2) Údaje o území mohou být použity pouze pro činnost orgánů veřejné správy a pro činnost projektantaprojektanta územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace a územní studie. (3) Vlastník dopravní nebo technické infrastruktury má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli. Náklady hradí pořizovatel na základě žádosti vlastníka dopravní nebo technické infrastruktury. (4) Poskytovatel údajů o území, který nesplní povinnost podle odstavce 1, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na změny územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, územní studie a na aktualizaci územně analytických podkladů a odpovídá za škodu vzniklou v důsledku toho, že údaje o území neposkytl nebo je poskytl nesprávné. § 65 Pořizování a aktualizace územně analytických podkladů (1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace pořizuje pořizovatel na základě průzkumů území, údajů o území a dalších dostupných informací. Pořizovatel zohledňuje také prognózy dalšího vývoje území, aby získal představu o jeho budoucím stavu a vývoji. (2) Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů je i digitální technická mapa kraje nebo obceobce, je-li k dispozici. (3) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady a nejpozději do 4 let od jejich poslední úplné aktualizace pořídí návrh nové úplné aktualizace. § 66 Projednání územně analytických podkladů (1) Územně analytické podklady pro správní obvod obceobce s rozšířenou působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacíchúzemně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemiobcemi ve svém správním obvodu. (2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady pro správní obvod obceobce s rozšířenou působností podle výsledku projednání a bezodkladně je vloží do národního geoportálu územního plánování. (3) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich úplnou aktualizaci předkládá pořizovatel k projednání radě kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem. (4) Krajský úřad vloží územně analytické podklady pro území kraje do národního geoportálu územního plánování do 10 dnů od jejich projednání podle odstavce 3. Oddíl 2 Územní studie § 67 Účel (1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat jeho využití a uspořádání. (2) Územní studie slouží jako odborný podklad pro a) rozhodování v území, a to pouze v těch částech, v nichž je v souladu s územně plánovací dokumentací, b) pořizování územně plánovací dokumentace, a to pouze v těch částech, v nichž není v rozporu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací, c) pořizování politiky územního rozvoje. § 68 Pořízení (1) Pořizovatel pořizuje územní studii a) v případech, kdy je to požadováno územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací, b) z vlastního podnětu, nebo c) z jiného podnětu. (2) Náklady na zpracování územní studie požadované územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací hradí orgán, který územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci vydal. Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit úhradou nákladů na zpracování územní studie od toho, kdo tento podnět podal. (3) V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Pořizovatel může stanovit, že ten, kdo hodlá změnu v území realizovat, zajistí zpracování územní studie na své náklady. (4) Jedná-li se o územní studii, jejíž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka pro rozhodování v území, předloží pořizovatel její návrh k projednání zastupitelstvu obceobce, které územní plán schválilo. Neprojedná-li zastupitelstvo obceobce návrh územní studie ve lhůtě 90 dnů ode dne jeho předložení zastupitelstvu obceobce pořizovatelem, platí, že s návrhem souhlasí. (5) Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu územní studie a vloží ji do 7 dnů ode dne, kdy schválil možnost jejího využití do národního geoportálu územního plánování; toto vložení je podmínkou využití územní studie. § 69 Prověření územní studie (1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování a následně vždy do 8 let prověří její aktuálnost a v případě kladného výsledku prověření zajistí vložení dat o této skutečnosti do národního geoportálu územního plánování, jinak územní studii z národního geoportálu územního plánování vypustí. (2) Nedojde-li ke vložení dat o prověření aktuálnosti územní studie ani k vypuštění územní studie z národního geoportálu územního plánování pořizovatelem ve lhůtě podle odstavce 1, vypustí ministerstvo, nebo jím pověřená organizační složka státu, do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1 územní studii z národního geoportálu územního plánování. Díl 3 Politika územního rozvoje § 70 Politika územního rozvoje (1) Politika územního rozvoje je strategickým dokumentem, který určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v celostátních, přeshraničních a mezinárodních souvislostech a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje se zpracovává pro celé území státu. (2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a změny územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území celostátního významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci. (3) Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a její zveřejnění v národním geoportálu územního plánování. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání územně plánovací dokumentace dnem následujícím po dni uveřejnění sdělení podle věty první. § 71 Obsah (1) Politika územního rozvoje a) stanoví celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území České republiky, b) stanoví koncepci sídelní struktury České republiky, c) vymezí oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které jsou mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „rozvojové oblastirozvojové oblasti“), a území s vazbou na kapacitní dopravní infrastrukturu propojující rozvojové oblastirozvojové oblasti a významná centra osídlení (dále jen „rozvojové osyrozvojové osy“), d) vymezí oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „specifické oblastispecifické oblasti“), e) vymezí záměry dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a celostátního významu nebo záměry dopravní a technické infrastruktury, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a f) stanoví úkoly podle § 70 odst. 2. (2) K návrhu politiky územního rozvoje ministerstvo zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40. (3) Obsah a struktura politiky územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 5 k tomuto zákonu. § 71a Návrh (1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. (2) Ministerstvo životního prostředí na žádost ministerstva ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení návrhu obsahu politiky územního rozvoje stanoví požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 10 dní před uplynutím lhůty podle věty první. (3) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo na základě a) územně plánovacích podkladů, b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje, c) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a celostátních souvislostech vliv na využívání území státu, d) zprávy o stavu životního prostředí a e) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu rozvoji. § 71b Projednání návrhu (1) Ministerstvo zveřejní návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů v národním geoportálu územního plánování a současně návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů zašle a) ministerstvům, b) jiným ústředním správním úřadům a c) krajům. (2) Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obceobce a veřejnost mohou písemně uplatnit své připomínky do 60 dnů od zveřejnění návrhu politiky územního rozvoje. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. (3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním politiky územního rozvoje významně ovlivněno a nabídne jim konzultace. Projeví-li sousední stát o konzultace zájem, ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní. (4) Ministerstvo v návrhu politiky územního rozvoje zohlední připomínky, výsledky vyhodnocení vlivů a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací. § 71c Stanovisko k návrhu koncepce (1) Ministerstvo zašle návrh vyhodnocení uplatněných připomínek, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Nejedná-li se o změnu politiky územního rozvoje, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. (3) Neuplatní-li Ministerstvo životního prostředí stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez tohoto stanoviska; v takovém případě ministerstvo zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací. (4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle § 54 odst. 1. § 71d Schválení a uplatňování (1) Ministerstvo předkládá návrh politiky územního rozvoje ke schválení vládě. (2) Ministerstvo nejpozději do 4 let od schválení politiky územního rozvoje a poté nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování politiky územního rozvoje. (3) Za účelem vyhodnocení uplatňování politiky územního rozvoje zpracuje ministerstvo ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji zprávu o plnění politiky územního rozvoje (dále jen „zpráva o plnění“), která obsahuje zejména a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje, b) problémy k řešení v politice územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů, c) posouzení vlivu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje, podkladů a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování politiky územního rozvoje, d) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyplývajících z uplatňování politiky územního rozvoje z hlediska možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci, e) vyhodnocení potřeby pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje. (4) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 3 písm. e) potřeba pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje, obsahuje zpráva o plnění dále zejména a) návrhy na změnu politiky územního rozvoje včetně jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na pořízení nového návrhu politiky územního rozvoje, b) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, c) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě kritérií podle přílohy č. 8 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí, d) návrh opatření, která je nutné provést v územně plánovací činnosti krajů a obcíobcí a v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů. (5) Ministerstvo zveřejní návrh zprávy o plnění v národním geoportálu územního plánování a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcíobcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. (6) Návrh zprávy o plnění předloží ministerstvo vládě, která a) vezme zprávu o plnění na vědomí, není-li vyžadována změna nebo pořízení nové politiky územního rozvoje, nebo b) schválí zprávu o plnění a rozhodne o změně politiky územního rozvoje nebo o pořízení návrhu nové politiky územního rozvoje. § 71e Změna (1) Změna politiky územního rozvoje se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Pro zpracování a projednání změny politiky územního rozvoje se § 71a až 71c použijí obdobně. (2) Vyhodnocení vlivů změny politiky územního rozvoje se zpracovává pouze v případě, stanoví-li tak Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku podle § 71d odst. 4 písm. c). (3) Ministerstvo zajistí vyhotovení úplného znění politiky územního rozvoje po její změně. Změnu politiky územního rozvoje a úplné znění politiky územního rozvoje po její změně ministerstvo zveřejní v národním geoportálu územního plánování. (4) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda na návrh rozhodnout o změně politiky územního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o plnění. V takovém případě vláda může rozhodnout o zkrácení lhůt uvedených v § 71b odst. 2 a § 71c odst. 2. (5) Návrh na změnu politiky územního rozvoje z důvodu naléhavého veřejného zájmu může podat ústřední orgán státní správy nebo rada kraje a obsahuje a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, b) obsah změny politiky územního rozvoje, c) důvody pro pořízení změny, včetně uvedení naléhavého veřejného zájmu, d) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a e) stanovisko Ministerstva životního prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí. (6) Vláda může v odůvodněných případech rozhodnout o souběžném pořízení změny politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu nebo jeho změny. Díl 4 Územně plánovací dokumentace Oddíl 1 Účel a základní obsahové náležitosti územně plánovací dokumentace § 72 Společná ustanovení (1) Územně plánovací dokumentaceÚzemně plánovací dokumentace nesmí obsahovat podrobnosti, které náležejí svým obsahem navazující územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí. (2) Územně plánovací dokumentace a její odůvodnění obsahuje textovou část a grafickou část. Obsah a struktura územně plánovací dokumentace a obsah odůvodnění územně plánovací dokumentace jsou stanoveny v přílohách č. 6 až 9 k tomuto zákonu. (3) Územně plánovací dokumentacíÚzemně plánovací dokumentací se rozumí i změna územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. (4) Pro obsah územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace vojenského újezdu se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně. Návrh územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace vojenského újezdu se podle tohoto zákona projednává jen v rozsahu vlivů přesahujících hranice vojenského újezdu. § 73 Forma a závaznost územně plánovací dokumentace (1) Územně plánovací dokumentaceÚzemně plánovací dokumentace se vydává formou opatření obecné povahy. (2) Územně plánovací dokumentace je závazná pro rozhodování v území a další změny v území. Drobné stavby lze realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací. (3) Nadřazená územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace je závazná pro obsah navazující územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. K části navazující územně plánovací dokumentacenavazující územně plánovací dokumentace, která je v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací, se nepřihlíží. (4) Je-li to účelné, navazující územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace zpřesňuje rozsah plochploch a koridorůkoridorů vymezených v nadřazené územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci. (5) Zpřesněním podle odstavce 4 se rozumí vymezení ploch a koridorů v území zahrnutém do plochy nebo koridoru vymezeného v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Zpřesněním plochy nebo koridoru se upřesňuje také území, k němuž se vztahují podmínky stanovené v nadřazené územně plánovací dokumentaci pro zpřesňovanou plochu nebo koridor. Územní rozvojový plán § 74 (1) Územní rozvojový plán zpřesňuje záměry vymezené v politice územního rozvoje v souladu s cíli a úkoly územního plánování, vymezuje další záměry, zohledňuje požadavky vyplývající ze strategických koncepcí České republiky a mezinárodních závazků a přispívá k jejich naplňování. (2) Územní rozvojový plán vymezuje a) zastavitelné plochy, transformační plochytransformační plochy a koridory určené pro umístění záměrů dopravní a technické infrastruktury mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým významem území jednoho kraje, vymezené politikou územního rozvoje a stanovuje účel jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území, b) zastavitelné plochy, transformační plochytransformační plochy, plochy a koridory pro další záměry mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým významem území jednoho kraje, které nejsou vymezeny v politice územního rozvoje a o kterých tak rozhodne vláda, a stanovuje účel jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území, c) územní systém ekologické stability nadregionálního významu a d) veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaciasanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. § 75 (1) Územní rozvojový plán může vymezit plochu nebo koridor územní rezervy. (2) Územní rozvojový plán může stanovit pořadí provádění změn v území. (3) K podrobnějšímu prověření navrženého řešení může územní rozvojový plán ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie. § 76 (1) Územní rozvojový plán se pořizuje a vydává pro celé území státu. (2) K návrhu územního rozvojového plánu ministerstvo zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40. Zásady územního rozvoje § 77 (1) Zásady územního rozvoje jsou základním koncepčním dokumentem kraje k usměrňování jeho územního rozvoje a ochrany hodnot jeho území. (2) Zásady územního rozvoje a) stanoví koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury kraje, se zohledněním koncepce sídelní struktury státu obsažené v politice územního rozvoje, b) zpřesňují vymezení rozvojových oblastírozvojových oblastí a rozvojových osrozvojových os obsažených v politice územního rozvoje a, je-li to účelné, vymezí rozvojové oblastirozvojové oblasti a rozvojové osyrozvojové osy nadmístního významu, c) zpřesňují vymezení specifických oblastíspecifických oblastí obsažených v politice územního rozvoje a, je-li to účelné, vymezí specifické oblastispecifické oblasti nadmístního významu, d) přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují věcná řešení obsažená v územním rozvojovém plánu, zejména zastavitelné plochy, transformační plochytransformační plochy a koridory a územní systém ekologické stability nadregionálního významu, e) vymezují zastavitelné plochy, transformační plochytransformační plochy a koridory nadmístního významu, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ploch pro těžbu nerostů, územního systému ekologické stability regionálního významu, stanoví účel, pro který jsou vymezeny, a požadavky na jejich využití, f) vymezují krajiny a stanoví jejich cílové kvality podle Evropské úmluvy o krajině18), včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení, g) přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaciasanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, obsažené v územním rozvojovém plánu, h) vymezují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaciasanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, i) stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcíobcí a na řešení v územně plánovacích dokumentacích obcíobcí, a to i s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře a obnovitelným a druhotným zdrojům energie. § 78 (1) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem a určují strategii pro jejich naplňování. (2) Je-li to účelné, zásady územního rozvoje stanoví podrobnější řešení obsažené v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu a řeší další záležitosti, které přesahují svým významem nebo rozsahem území obceobce; přitom mohou obsahovat řešení vybraného území, koridoru nebo plochy v podrobnějším měřítku. (3) Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochuplochu nebo koridorkoridor územní rezervy. (4) Zásady územního rozvoje mohou stanovit pořadí provádění změn v územízměn v území. (5) K podrobnějšímu prověření navrženého řešení mohou zásady územního rozvoje ve vybraných územích nebo koridorechkoridorech uložit pořízení územní studie. § 79 (1) Zásady územního rozvoje se pořizují a vydávají pro celé území kraje. (2) Záležitosti celostátního významu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, mohou být součástí zásad územního rozvoje, nevyloučí-li to nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101 z důvodů potřeby jejich nadregionální koordinace. (3) K návrhu zásad územního rozvoje pořizovatel zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40. (4) Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy řeší záležitosti celoměstského významu; přitom se ustanovení stanovící obsah zásad územního rozvoje týkající se rozvojových oblastírozvojových oblastí, rozvojových osrozvojových os, specifických oblastíspecifických oblastí a sídelní struktury použijí přiměřeně. Územní plán § 80 (1) Územní plánÚzemní plán je základním koncepčním dokumentem obceobce k usměrňování územního rozvoje a ochrany hodnot jejího území. (2) Územní plánÚzemní plán a) vymezí zastavěné územízastavěné území a stanoví datum, k němuž je vymezeno, b) stanoví základní koncepci rozvoje území obceobce, vyjádřenou zejména v cílech zlepšování jeho dosavadního stavu a požadavcích na rozvoj a ochranu jeho hodnot, c) stanoví urbanistickou koncepci, jejíž součástí je i urbanistická kompozice, vymezení ploch podle stávajícího nebo nově požadovaného způsobu využití (dále jen „plocha s rozdílným způsobem využití“), vymezení zastavitelných ploch, transformačních plochtransformačních ploch, systému veřejných prostranstvíveřejných prostranství a systému sídelní zeleně, d) stanoví koncepci veřejné infrastrukturyveřejné infrastruktury, jejíž součástí je i stanovení podmínek pro její umisťování, vymezení plochploch a koridorůkoridorů pro veřejnou infrastrukturuveřejnou infrastrukturu, včetně stanovení podmínek pro jejich využití, e) stanoví koncepci uspořádání krajiny, jejíž součástí je i vymezení plochploch s rozdílným způsobem využití, plochploch změn v krajině a stanovení podmínek pro jejich využití, vymezení a stanovení podmínek pro zelenou infrastrukturu včetně územního systému ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi a suchem, rekreaci a dobývání ložisek nerostných surovin, f) stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního využití, pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a charakteru území, g) vymezí veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaciasanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. (3) Územní plán přebírá věcná řešení zásad územního rozvoje, zejména plochy a koridory a, je-li to účelné, zpřesňuje je. Nezohlednily-li zásady územního rozvoje dosud věcná řešení obsažená v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, územní plán tato řešení přebírá a, je-li to účelné, zpřesňuje je. § 81 (1) Územní plánÚzemní plán může vymezit plochyplochy a koridorykoridory územních rezerv a členit území podle převažujícího charakteru na lokality. (2) Územní plán může vymezit zastavitelné území. Do zastavitelného území se zahrne zastavěné územízastavěné území, zastavitelné plochy a transformační plochytransformační plochy. (3) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě územní plán stanoví základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti. (4) Územní plánÚzemní plán může ve vybraných plocháchplochách nebo koridorechkoridorech uložit pořízení územní studie nebo vydání regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování v území a stanoví základní podmínky pro pořízení územní studie a základní podmínky pro pořízení regulačního plánu nebo zadání regulačního plánu a lhůtu pro vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování nebo pro nabytí účinnosti regulačního plánu, která nesmí být v obou případech delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánuúzemního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti. (5) Územní plán může vymezit plochu nebo koridor, v nichž je rozhodování v území podmíněno architektonickou nebo urbanistickou soutěžíurbanistickou soutěží. Architektonickou nebo urbanistickou soutěžurbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obecobec, jejíž zastupitelstvo územní plán vydalo. Architektonickou nebo urbanistickou soutěžurbanistickou soutěž může namísto obceobce zajistit na své náklady ten, kdo hodlá v této ploše nebo koridoru záměr realizovat. (6) Územní plán může stanovit pořadí provádění změn v území. § 82 (1) Územní plánÚzemní plán se pořizuje a vydává, rozhodne-li tak zastupitelstvo obceobce, a to pro celé území obceobce, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (2) Územní plán může být pořízen a vydán i pro část území hlavního města Prahy. V takovém případě obsahuje územní plán vymezení řešeného území. Územní plán hlavního města Prahy se považuje za nadřazenou územně plánovací dokumentaci. (3) Územní plánÚzemní plán může pro celé území obceobce nebo pro jeho část obsahovat prvky regulačního plánu, stanoví-li tak zastupitelstvo obceobce v zadání územního plánuúzemního plánu nebo v zadání změny územního plánuúzemního plánu. § 83 (1) K návrhu územního plánuúzemního plánu pořizovatel zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40. (2) Územní plánÚzemní plán může vymezit architektonicky nebo urbanisticky významné stavbystavby19). (3) Poskytování veřejných prostředkůveřejných prostředků podle jiných právních předpisů na provedení změn v územízměn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánemúzemním plánem. § 84 Záležitosti nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánuúzemního plánu, nevyloučí-li to nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101 z důvodů potřeby jejich nadmístní koordinace. Regulační plán § 85 (1) Regulační plán v řešeném území stanoví podrobné podmínky pro a) vymezení a využití pozemků, b) umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, a urbanistických a architektonických podmínek, c) umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu. (2) Regulační plán dále zpravidla stanoví a) uliční a stavební čárystavební čáry, b) vzájemné odstupy stavebstaveb a odstupy stavebstaveb od hranice pozemku, c) půdorysnou velikost stavbystavby, výšku, objem a tvar stavbystavby, d) základní údaje o kapacitě stavbystavby, e) určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, nebo zastavitelnost pozemku dalšími stavbamistavbami, f) základní podmínky pro požární ochranu, g) podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability. § 86 (1) Regulační plán se pořizuje a vydává pro řešené území, rozhodne-li tak zastupitelstvo obceobce. (2) Regulační plán může vymezit veřejně prospěšné stavbystavby nebo veřejně prospěšná opatření, stavbystavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pozemky pro asanaciasanaci, pro která lze práva k pozemkům a stavbámstavbám vyvlastnit. (3) V regulačním plánu lze vymezit záměrzáměr, pro který je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování v území. V takovém případě obsahuje základní podmínky pro uzavření plánovací smlouvy a lhůtu pro uzavření plánovací smlouvy, která nesmí být delší než 4 roky. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti. (4) Regulační plán může vymezit záměr, pro který je provedení architektonické nebo urbanistické soutěžeurbanistické soutěže podmínkou pro rozhodování v území. Architektonickou nebo urbanistickou soutěžurbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obecobec, jejíž zastupitelstvo regulační plán vydalo, není-li dohodnuto jinak. Architektonickou nebo urbanistickou soutěžurbanistickou soutěž může namísto obceobce zajistit na své náklady ten, kdo hodlá tento záměr realizovat. (5) Regulační plán může vymezit stavbustavbu domu pro dostupné nájemní bydlenídomu pro dostupné nájemní bydlení, včetně stanovení podílu bytůbytů určených pro dostupné nájemní bydlení. (6) Regulační plán může stanovit pořadí provádění změn v územízměn v území nebo architektonicky nebo urbanisticky významné stavbystavby19). Oddíl 2 Pořízení územně plánovací dokumentace § 87 Rozhodnutí o pořízení a návrh zadání (1) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán příslušný k jejímu vydání (dále jen „schvalující orgán“) z a) vlastního podnětu, nebo b) podnětu podle § 109 odst. 1, jedná-li se o regulační plán nebo změnu územně plánovací dokumentace. (2) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územně plánovací dokumentace (dále jen „návrh zadání“) na základě rozhodnutí podle odstavce 1, a územně plánovacích podkladů. Jako podklad pro zpracování návrhu zadání lze využít i doplňující průzkumy a rozbory. (3) V návrhu zadání se stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, v případě regulačního plánu a územního plánuúzemního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy se vymezí řešené území. (4) Náležitosti obsahu a strukturu zadání zásad územního rozvoje, zadání územního plánu a zadání regulačního plánu stanoví prováděcí právní předpis. Projednání a schválení návrhu zadání § 88 (1) Pořizovatel bezodkladně zveřejní návrh zadání v národním geoportálu územního plánování a toto zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou. Pořizovatel oznámí zveřejnění jednotlivě dotčeným orgánům a a) ministerstvu, územním samosprávným celkům v řešeném území a s řešeným územím přímo sousedícím v případě zásad územního rozvoje, b) nadřízenému orgánu územního plánování a územním samosprávným celkům s řešeným územím přímo sousedícím v případě územního plánuúzemního plánu. (2) Územní samosprávný celek, pro který má být územně plánovací dokumentace pořizována, zveřejní návrh zadání na své úřední desce. Návrh zadání územního rozvojového plánu zveřejní na své úřední desce ministerstvo. § 89 (1) Pořizovatel zašle bezodkladně návrh zadání územního rozvojového plánu, zpracovává-li se, zásad územního rozvoje a územního plánu příslušnému úřadu20) a současně orgánu ochrany přírody. (2) Orgán ochrany přírody doručí pořizovateli a příslušnému úřadu do 20 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. (3) Příslušný úřad uplatní u pořizovatele do 30 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 uvede v případě a) územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje podrobnější požadavky podle jiného právního předpisu21), b) změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje a územního plánuúzemního plánu a jeho změny, zda má být jejich návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle jiného právního předpisu21). (4) Požadavky podle odstavce 3 nesmí vyžadovat podrobnosti náležející svým obsahem navazující územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí. (5) Do 30 dnů od doručení oznámení podle § 88 odst. 1 může pořizovateli písemně doručit a) dotčený orgán a nadřízený orgán vyjádření, b) každý podněty. (6) Vyplyne-li ze stanoviska orgánu uvedeného v odstavci 3, že návrh územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánuúzemního plánu má být posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, doplní pořizovatel v souladu s § 40 do návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů. § 90 (1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem upraví návrh zadání na základě výsledků projednání a předloží jej ke schválení schvalujícímu orgánu. (2) Schvalující orgán v odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu uloží v zadání zpracování variantního řešení návrhu územně plánovací dokumentace. Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem zadání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a k novému projednání, nebo návrh zamítne. (3) Schválené zadání pořizovatel do 7 dnů od jeho obdržení od schvalujícího orgánu zveřejní v národním geoportálu územního plánování. Úhrada nákladů při pořizování územně plánovací dokumentace § 91 (1) Náklady na mapové podklady, na zpracování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo její změny projektantemprojektantem, na vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, na vyhotovení úplného znění územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace po její změně, na změnu navazující územně plánovací dokumentacenavazující územně plánovací dokumentace a náklady na náhradu za změnu v územízměnu v území hradí u a) územního rozvojového plánu ministerstvo, b) zásad územního rozvoje kraj, c) územního plánuúzemního plánu a u regulačního plánu obecobec, d) územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace pro území vojenského újezdu Ministerstvo obrany. (2) Náklady spojené s pořizováním územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace neuvedené v odstavci 1 hradí pořizovatel. § 92 (1) Vyplývá-li pořízení změny územně plánovací dokumentace ze změny politiky územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, uhradí náklady uvedené v § 91 odst. 1 na žádost ministerstvo, jedná-li se o politiku územního rozvoje nebo územní rozvojový plán, nebo územní samosprávný celek, který vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci. (2) Odstavec 1 se nepoužije, byla-li příslušná část politiky územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, která změnu vyvolala, vydána na základě výhradní potřeby obceobce nebo kraje, nebo je-li ve prospěch rozvoje obceobce nebo kraje příslušných ke schválení navazující územně plánovací dokumentace. (3) Je-li pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo pořízení regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou toho, kdo dal ke změně podnět, může schvalující orgán podmínit jejich pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů uvedených v odstavci 1 a v § 91 odst. 1 tím, kdo podnět dal. § 93 Návrh územně plánovací dokumentace (1) Schválené zadání předá pořizovatel bezodkladně projektantoviprojektantovi územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, který zajistí zpracování návrhu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. Je-li vyžadováno zpracování vyhodnocení vlivů, zajistí jeho zpracování pořizovatel. (2) Po obdržení návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem bez zbytečného odkladu vyhodnotí zejména jejich úplnost, soulad s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, soulad se zadáním a soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací. (3) Nesplňuje-li návrh územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace požadavky uvedené v odstavci 2, zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem pokyny k jeho dopracování. Pořizovatel pokyny předá projektantoviprojektantovi do 7 dnů od jejich zpracování a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich zapracování. Po obdržení dopracovaného návrhu se postup podle odstavce 2 a tohoto odstavce použije přiměřeně. (4) Pro vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, se postup podle odstavce 3 použije obdobně. (5) Pořizovatel do 7 dnů po kladném vyhodnocení podle odstavce 2 a) zveřejní návrh územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí, b) oznámí místo a dobu konání společného jednání a c) veřejnou vyhláškou oznámí místo a dobu konání veřejného projednáníveřejného projednání a místa, kde je možné do návrhu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, nahlédnout. § 94 Společné jednání (1) Pořizovatel oznámí místo, dobu konání společného jednání a adresu uložení návrhu územně plánovací dokumentace v národním geoportálu územního plánování jednotlivě dotčeným orgánům a dále v případě a) územního rozvojového plánu krajům, b) zásad územního rozvoje ministerstvu, sousedním krajům, a obcímobcím v řešeném území a s řešeným územím sousedícím, c) územního plánu obciobci, pro kterou je územní plán pořizován, krajskému úřadu, Ministerstvu obrany, je-li územní plán zpracováván pro obecobec sousedící s vojenským újezdem a sousedním obcímobcím, d) regulačního plánu obciobci, pro kterou je regulační plán pořizován. (2) Společné jednání se koná nejdříve 15 dnů, nejpozději však 30 dnů od oznámení podle § 93 odst. 5. (3) Dotčené orgány uplatní do 15 dnů ode dne konání společného jednání svá stanoviska k návrhu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace a vyjádření k vyhodnocení vlivů. Ve stejné lhůtě mohou orgány a osoby uvedené v odstavci 1 uplatnit připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží. § 95 Přeshraniční konzultace (1) Je-li ve vyhodnocení vlivů zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu, pořizovatel prostřednictvím Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zahraničních věcí zašle návrh územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů příslušnému orgánu sousedního státu22), jehož území může být uplatňováním územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace významně ovlivněno, a nabídne mu konzultace. (2) Projeví-li příslušný orgán sousedního státu o konzultace zájem, pořizovatel přizve k účasti příslušný orgán sousedního státu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo životního prostředí, určeného zastupitele a ministerstvo, není-li pořizovatelem projednávané územně plánovací dokumentace. § 96 Veřejné projednání (1) Veřejným projednánímVeřejným projednáním se rozumí prezentace návrhu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, veřejnosti se zajištěním odborného výkladu, který zajistí pořizovatel ve spolupráci s projektantemprojektantem, a umožnění dotazů veřejnosti. (2) Veřejné projednáníVeřejné projednání nařizuje pořizovatel po dohodě s určeným zastupitelem postupem podle § 93 odst. 5 písm. c). Je-li to účelné, nařídí pořizovatel více veřejných projednáníveřejných projednání na jím určených místech nebo konání veřejného projednáníveřejného projednání formou dálkového přístupu. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den konání posledního veřejného projednáníveřejného projednání. (3) Veřejné projednáníVeřejné projednání se koná nejpozději třicátý den ode dne doručení veřejné vyhlášky podle § 93 odst. 5. (4) Z průběhu veřejného projednáníveřejného projednání pořizovatel pořídí písemný záznam. § 97 Připomínky (1) Do 15 dnů ode dne veřejného projednáníveřejného projednání může každý uplatnit písemně své připomínky k návrhu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se. K připomínkám uplatněným po stanovené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží. (2) Připomínka musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat odůvodnění a vymezení území dotčeného připomínkou. (3) Obsahuje-li návrh územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace varianty řešení, uplatňují se připomínky ke každé variantě samostatně. (4) Proti návrhu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nelze podat námitky podle části šesté správního řádu. § 98 Vyhodnocení výsledků projednání (1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněná stanoviska a zajistí řešení případných rozporů. (2) S ohledem na cíle a úkoly územního plánování zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentace, včetně jeho odůvodnění, je-li navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně. Věcně související připomínky lze vyhodnotit společně. (3) Návrh vyhodnocení připomínek nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací. (4) Obsahuje-li návrh územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace varianty řešení, pořizovatel v součinnosti s projektantemprojektantem a určeným zastupitelem na základě uplatněných připomínek a stanovisek, vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, popřípadě na základě výsledků řešení rozporů, navrhne s ohledem na cíle a úkoly územního plánování výběr nejvhodnější varianty. (5) Pořizovatel zašle bezodkladně návrh vyhodnocení připomínek a návrh výběru nejvhodnější varianty dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Neuplatní-li dotčený orgán stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. (6) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněná stanoviska podle odstavce 5 a, je-li to nezbytné, zajistí řešení případných rozporů. § 99 Informování zastupitelstva (1) Určený zastupitel může předložit zastupitelstvu návrh výběru nejvhodnější varianty a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace k projednání. (2) Předloží-li určený zastupitel návrhy podle odstavce 1 na jednání zastupitelstva, zastupitelstvo je projedná ve lhůtě 60 dnů. Neprojedná-li zastupitelstvo návrhy ve lhůtě podle věty první, platí, že s nimi souhlasí. (3) Nesouhlasí-li zastupitelstvo s návrhy podle odstavce 1, vrátí je určenému zastupiteli se svými pokyny k úpravě, v opačném případě je vezme na vědomí. (4) Pokyny zastupitelstva nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s nadřazenou územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací. (5) Určený zastupitel předá pokyny k úpravě návrhů podle odstavce 1 bezodkladně pořizovateli. Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zajistí úpravu návrhů podle pokynů zastupitelstva. § 100 Stanovisko k návrhu koncepce (1) Zpracovává-li se vyhodnocení vlivů, pořizovatel bezodkladně zašle návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení uplatněných stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty příslušnému úřadu jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (2) Příslušný úřad uplatní stanovisko k návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li předmětem posuzování, do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Stanovisko podle věty první není stanoviskem podle § 54 odst. 1. Nejde-li o změnu územního plánu, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Příslušný úřad vyrozumí bezodkladně pořizovatele o prodloužení lhůty. (3) Neuplatní-li příslušný úřad stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je možné územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje nebo územní plánúzemní plán vydat i bez jeho stanoviska; v takovém případě pořizovatel zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací. (4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje nebo územní plánúzemní plán mají významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení nadřazené územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku. § 101 Stanovisko nadřízeného orgánu (1) Pořizovatel zásad územního rozvoje a územního plánu zašle návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty nadřízenému orgánu. (2) Nadřízený orgán zašle pořizovateli stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje nebo územního plánuúzemního plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací ve lhůtě 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Nejde-li o změnu územního plánuúzemního plánu, lhůtu podle věty první lze ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Nadřízený orgán vyrozumí bezodkladně pořizovatele o prodloužení lhůty. (3) Neuplatní-li nadřízený orgán stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2 věty první, nebo ve lhůtě prodloužené, je možné zásady územního rozvoje nebo územní plánúzemní plán vydat i bez jeho stanoviska. (4) Upozorní-li nadřízený orgán ve svém stanovisku pořizovatele na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 2, lze návrh předložit schvalujícímu orgánu ke schválení až na základě potvrzení nadřízeného orgánu o odstranění nedostatků. Úprava návrhu a opakované projednání § 102 (1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vypracuje pokyny pro úpravu návrhu územně plánovací dokumentace v souladu s vyhodnocením výsledků projednání, stanoviskem k návrhu koncepce a se stanoviskem nadřízeného orgánu a předá je projektantovi. Obsahoval-li návrh varianty řešení, je součástí pokynů výběr nejvhodnější varianty. (2) ProjektantProjektant na základě pokynů podle odstavce 1 upraví návrh územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. Obsahoval-li návrh varianty řešení, doplní odůvodnění o schémaschéma variant a zdůvodnění výběru nejvhodnější varianty. § 103 (1) Dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územně plánovací dokumentace, při němž jsou nově negativně dotčeny veřejné zájmy nebo v případě územního plánu nebo regulačního plánu negativně dotčeno vlastnictví pozemků a staveb a dotčený orgán ani vlastník neměli možnost k upravené dokumentaci uplatnit stanovisko nebo připomínku (dále jen „podstatná úpravapodstatná úprava“), nařídí pořizovatel bez zbytečného odkladu nové projednání v rozsahu podstatné úpravypodstatné úpravy. Za podstatnou úpravupodstatnou úpravu se nepovažuje zúžení návrhu na nejvhodnější variantu ani jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat. (2) Pořizovatel si k podstatné úpravěpodstatné úpravě návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu vyžádá stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny a stanovisko příslušného úřadu, ve kterém bude stanoveno, zda je nutné vyhodnocení vlivů upravit nebo zda vyžaduje podstatná úpravapodstatná úprava doplnit posouzení vlivů na životní prostředí. Stanovisko příslušný úřad vydá do 20 dnů od doručení žádosti pořizovatele. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko pořizovateli a příslušnému úřadu nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty podle věty druhé. (3) Podstatná úpravaPodstatná úprava se projednává v rozsahu měněných částí postupem podle § 93 odst. 5, § 94 až 99 a podle odstavců 1 a 2; společné jednání a veřejné projednáníveřejné projednání lze při splnění požadavků kladených na obě jednání spojit. Stanoviska, připomínky a vyjádření je možné uplatnit jen k podstatné úpravěpodstatné úpravě, jinak se k nim nepřihlíží. (4) Vyhodnocení vlivů, které sloužilo jako podklad pro projednání návrhu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, se s výjimkou případu, kdy tak stanoví příslušný úřad podle odstavce 2, neupravuje. (5) Do 15 dnů ode dne konání opakovaného veřejného projednáníveřejného projednání uplatní stanovisko a) příslušný úřad k podstatné úpravěpodstatné úpravě návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánuúzemního plánu; pro jeho obsah, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro stanovení kompenzačních opatření se postupuje podle § 100 odst. 2 až 4 obdobně, a b) nadřízený orgán k podstatné úpravěpodstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje a územního plánuúzemního plánu; pro jeho obsah, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro případ upozornění na nedostatky se postupuje podle § 101 odst. 2 až 4 obdobně. (6) Vyžaduje-li návrh územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace na základě výsledku projednání podstatné úpravypodstatné úpravy další úpravy, postupuje se přiměřeně podle § 102, a je-li to nezbytné, obdobně podle odstavců 1 až 5. Vydání územně plánovací dokumentace § 104 (1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem bezodkladně předloží schvalujícímu orgánu návrh územně plánovací dokumentace s odůvodněním. Obsahoval-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, je součástí předkládaného návrhu také návrh výběru nejvhodnější varianty podle § 98 odst. 4. Návrh územně plánovací dokumentace musí být v souladu a) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, b) se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a c) s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací. (2) Schvalující orgán schválí výběr nejvhodnější varianty, obsahuje-li ji předložený návrh, a vydá územně plánovací dokumentaci po ověření, že není v rozporu s požadavky uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b) a nadřazenou územně plánovací dokumentací. Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem, schválí pokyny k úpravě územně plánovací dokumentace, které předá pořizovateli, nebo návrh zamítne a ukončí tím její pořizování. (3) Nevyvolají-li pokyny k úpravě podstatnou úpravupodstatnou úpravu, pořizovatel zajistí úpravu návrhu územně plánovací dokumentace a poté jej předloží schvalujícímu orgánu k vydání. Vyvolají-li pokyny k úpravě podstatnou úpravupodstatnou úpravu, postupuje pořizovatel obdobně podle § 103. § 105 (1) Pořizovatel po vydání územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace zajistí její vložení do národního geoportálu územního plánování. (2) Územně plánovací dokumentaciÚzemně plánovací dokumentaci a adresu jejího uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace účinnosti. (3) Územně plánovací dokumentaceÚzemně plánovací dokumentace se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje a) označení orgánu, který územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci vydal, b) datum nabytí účinnosti územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka. Oddíl 3 Vyhodnocování územně plánovací dokumentace § 106 Vyhodnocování uplatňování územně plánovací dokumentace (1) Pořizovatel nejpozději do 4 let od vydání územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, s výjimkou regulačního plánu, a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. (2) Za účelem vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje a územního plánuúzemního plánu zastupitelstvo na žádost pořizovatele určí určeného zastupitele, není-li určen na celé volební období. § 107 Zpráva o uplatňování (1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zpracuje návrh zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, s výjimkou regulačního plánu, (dále jen „zpráva o uplatňování“). (2) Zpráva o uplatňování obsahuje zejména a) vyhodnocení uplatňování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, b) problémy k řešení v územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci vyplývající z územně analytických podkladů, c) vyhodnocení souladu územně plánovací dokumentace s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací, d) vyhodnocení vlivů uplatňování územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území z hlediska jejich možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci, e) vyhodnocení potřeby pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo nové územně plánovací dokumentace, f) vyhodnocení podnětů na změnu územně plánovací dokumentace, g) podnět na změnu nadřazené územně plánovací dokumentace nebo politiky územního rozvoje. (3) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 2 písm. e) potřeba pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo nové územně plánovací dokumentace, je součástí zprávy o uplatňování návrh zadání změny územně plánovací dokumentace (dále jen „zadání změny“) nebo návrh zadání. Na projednání a schválení návrhu zprávy o uplatňování, návrhu zadání změny nebo návrhu zadání, jsou-li jejím obsahem, se použijí § 88 až 90 obdobně. (4) Při pořizování nové územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace navazující na schválené zadání podle odstavce 3 se dále postupuje podle § 91 až 105. (5) Při pořizování změny územně plánovací dokumentace navazující na schválené zadání změny podle odstavce 3 se postupuje podle § 111 odst. 5 obdobně. Oddíl 4 Změna územně plánovací dokumentace § 108 Obecná ustanovení (1) Změna územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. (2) Pořizovatel po vydání změny územně plánovací dokumentace zajistí zpracování úplného znění a změnu územně plánovací dokumentace i její úplné znění vloží do národního geoportálu územního plánování. (3) Změnu územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, úplné znění územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna účinnosti. (4) Jedná-li se o změnu územního plánuúzemního plánu, lze další zastavitelné plochyzastavitelné plochy touto změnou vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných plochzastavitelných ploch. § 109 Rozhodnutí o změně (1) Nejde-li o změnu územního rozvojového plánu pořizovanou na základě změny politiky územního rozvoje nebo nejde-li o změnu pořizovanou na základě zprávy o uplatňování, schvalující orgán rozhoduje o pořízení změny z vlastního podnětu nebo z podnětu a) oprávněného investora, b) ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo rady kraje v případě územního rozvojového plánu, není-li změna podmíněna změnou politiky územního rozvoje, c) orgánu veřejné správy v případě zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu, d) organizace podle horního zákona, v případě zásad územního rozvoje, e) občana obceobce nebo osoby, která má vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě na území obceobce v případě územního plánu nebo regulačního plánu. (2) Podnět na pořízení změny podle odstavce 1 se podává v případě územního rozvojového plánu u ministerstva, v ostatních případech u příslušného schvalujícího orgánu a obsahuje a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele podnětu, včetně uvedení skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat podnět na pořízení změny územně plánovací dokumentace, b) název územně plánovací dokumentace, kterou navrhuje změnit, c) předmět změny a důvody pro její pořízení, d) návrh úhrady nákladů uvedených v § 91 odst. 1 a § 92. (3) Podnět může dále obsahovat návrh zadání změny a nejde-li o změnu regulačního plánu také a) stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, b) stanovisko příslušného úřadu k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle písmene a) uvede, zda má být návrh změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (4) Obsahové náležitosti zadání změny územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace stanoví prováděcí právní předpis. (5) Obsahuje-li podnět na pořízení změny náležitosti podle odstavce 3, předá jej schvalující orgán bezodkladně pořizovateli, v ostatních případech se podnět vyhodnotí postupem podle § 107 odst. 2 písm. f). § 110 Posouzení podnětu (1) Pořizovatel posoudí nejpozději do 30 dnů od jeho obdržení podnět podle § 109 z hlediska jeho úplnosti a souladu návrhu zadání změny a) s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy, b) se stanovisky podle § 109 odst. 3, a c) s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací. (2) Není-li podnět úplný nebo vykazuje-li nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1 a ten, kdo podnět dal, ani na výzvu pořizovatele nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, pořizovatel podnět odloží a informuje o tom toho, kdo podnět dal, a schvalující orgán. § 111 Zpracování a projednání změny (1) Je-li změna pořizována z vlastního podnětu a neobsahoval-li tento podnět návrh zadání změny, zpracuje návrh zadání změny pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem obdobně podle § 87 odst. 2 a 3 a dále postupuje obdobně podle § 89 odst. 1 až 4 a 6. (2) Pořizovatel bez zbytečného odkladu předloží návrh zadání změny se svým vyjádřením k projednání schvalujícímu orgánu. (3) Souhlasí-li schvalující orgán s návrhem zadání změny, rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace a schválí její zadání. Nesouhlasí-li schvalující orgán s návrhem, vrátí jej pořizovateli se svými pokyny k úpravě, nebo jej zamítne. (4) Schvalující orgán může podmínit pořízení změny územně plánovací dokumentace úhradou nákladů podle § 91 odst. 1 a § 92 tím, kdo dal ke změně podnět. Schvalující orgán může rozhodnout o sloučení společného jednání a veřejného projednání. Veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky tohoto zákona na společné jednání. (5) Při pořizování změny územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace se dále postupuje podle § 93 až 104, § 105 odst. 3 a § 108 obdobně. Oddíl 5 Společná ustanovení § 112 Zvláštní postupy (1) Kraj a obecobec jsou povinny bez zbytečného odkladu územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci, kterou vydaly, uvést do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací. Vyhodnocení vlivů změny územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace se při uvedení navazující územně plánovací dokumentacenavazující územně plánovací dokumentace do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací nezpracovává. (2) Znemožňuje-li územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace kraje nebo obceobce nebo její část realizaci záměruzáměru obsaženého v nadřazené územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci, tato část navazující územně plánovací dokumentacenavazující územně plánovací dokumentace se pro rozhodování v území ani pro pořizování navazující územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nepoužije a rozhoduje se podle nadřazené územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. § 113 Zrušení územně plánovací dokumentace schvalujícím orgánem (1) Územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje a územní plánúzemní plán může schvalující orgán zrušit pouze současně s vydáním nového územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánuúzemního plánu. (2) Zastupitelstvo může zrušit regulační plán v případě, že se změnily podstatně podmínky, za kterých byl pořízen a vydán a není-li řešení v něm obsažené již aktuální. (3) Návrh na zrušení regulačního plánu se projednává obdobně podle § 94, 96, 97 a § 98 odst. 1 až 3; ustanovení o vyhodnocení vlivů a variant řešení se nepoužijí. (4) Zastupitelstvo obceobce může zrušit regulační plán, je-li to v souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů. Odůvodnění opatření obecné povahy vždy obsahuje prokázání podmínky uvedené ve větě první a vyhodnocení připomínek. (5) Zrušení regulačního plánu pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou; dnem jejího doručení nabývá zrušení regulačního plánu účinnosti. (6) Do 7 dnů po nabytí účinnosti zrušení regulačního plánu pořizovatel v národním geoportálu územního plánování a) oznámí zrušení regulačního plánu, b) vypustí zrušený regulační plán. § 114 Následky zrušení územně plánovací dokumentace (1) Dojde-li ke zrušení územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo její části nadřízeným orgánem územního plánování v přezkumném řízení nebo soudem, schvalující orgán bezodkladně rozhodne o a) pokračování v pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, přičemž pořizovatel naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením dotčen, b) pořízení nové územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo její změny, nebo c) zastavení pořizování v případě regulačního plánu nebo změny územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. (2) Při zrušení změny územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace platí územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace ve znění před touto změnou. Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu úplného znění. (3) ObecObec nebo kraj zašlou ministerstvu rozhodnutí soudu o tom, že byla zrušena jimi vydaná územně plánovací dokumentace nebo její část. Ministerstvo bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí soudu v národním geoportálu územního plánování. (4) Ministerstvo a krajský úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí o zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části v přezkumném řízení v národním geoportálu územního plánování. (5) Dojde-li ke zrušení územního plánu, považuje se zastavěné územízastavěné území vymezené tímto územním plánem za zastavěné územízastavěné území vymezené podle tohoto zákona do doby vydání nového územního plánu nebo vymezení zastavěného územízastavěného území, nejdéle však po dobu 5 let. To neplatí, byla-li důvodem zrušení územního plánu také nezákonnost vymezení zastavěného územízastavěného území. Úřad územního plánování ve lhůtě 3 měsíců vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného územízastavěného území postupem podle § 121 a zajistí jeho vydání postupem podle § 120. § 115 Souběžné pořizování územně plánovací dokumentace (1) Je-li k vydání různých územně plánovacích dokumentacíúzemně plánovacích dokumentací příslušný tentýž schvalující orgán, může rozhodnout o souběžném pořízení navazující územně plánovací dokumentacenavazující územně plánovací dokumentace a změny nadřazené územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. Umožňuje-li to povaha projednávané územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, může se projednání obou územně plánovacích dokumentacíúzemně plánovacích dokumentací konat souběžně v jednom projednání. (2) Při souběžném pořizování územně plánovacích dokumentací nemusí být navazující územně plánovací dokumentace v souladu s částmi nadřazené územně plánovací dokumentace, které mají být změněny souběžně pořizovanou změnou; vydání nadřazené územně plánovací dokumentace je podmínkou pro vydání navazující územně plánovací dokumentace. (3) Je-li vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí, zpracovává se při postupu podle odstavců 1 a 2 vyhodnocení vlivů jen pro navazující územně plánovací dokumentaci a v podrobnosti, která této navazující dokumentaci odpovídá, je-li řešené území vyžadující posouzení shodné a byl-li stanoviskem orgánu ochrany přírody vyloučen vliv nadřazené a navazující územně plánovací dokumentace nebo její změny na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. (4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, je-li navazující územně plánovací dokumentací regulační plán nebo jeho změna. Díl 5 Vymezování zastavěného území Oddíl 1 Zastavěné území § 116 (1) Na území obceobce se vymezuje jedno, popřípadě více zastavěných územízastavěných území. Hranici jednoho zastavěného územízastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. (2) Při vymezení zastavěného územízastavěného území se vychází z posledního účinného územního plánu. Nemá-li obecobec územní plán, je podkladem pro vymezení zastavěného územízastavěného území vymezení pozemků v zastavěné části obceobce vymezené k 1. září 1966 vyznačené v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilánintravilán“), ze kterého se vyjmou a) vinice, b) chmelnice, c) lesní pozemky a d) zemědělské pozemky přiléhající k hranici intravilánuintravilánu netvořící stavební proluku. (3) Do zastavěného územízastavěného území se dále vždy zahrnou a) zastavěné stavební pozemky, b) stavební proluky, c) další oplocené proluky mezi zastavěnými stavebními pozemky, d) veřejná prostranstvíveřejná prostranství, e) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného územízastavěného území a dráhy v části procházející intravilánemintravilánem a ostatními pozemky zastavěného územízastavěného území, f) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného územízastavěného území, s výjimkou pozemků vinic a chmelnic. (3) Zastavěné územíZastavěné území se vymezuje v územním plánuúzemním plánu a aktualizuje se jeho změnou. Oddíl 2 Vymezení zastavěného území § 117 Obecná ustanovení (1) Není-li vydán územní plán, pořizovatel zajistí bezodkladně v souladu s § 116 odst. 1 až 3 zpracování návrhu vymezení zastavěného územízastavěného území. (2) Při vymezení zastavěného územízastavěného území se v něm vyznačí pozemky, které jsou nezastavitelné do doby vydání územního plánuúzemního plánu (dále jen „nezastavitelný pozemeknezastavitelný pozemek“), a to a) pozemek veřejné zeleně a parku tvořící veřejné prostranstvíveřejné prostranství1), b) v intravilánuintravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha, c) pozemek zbořeniště, není-li obklopen zastavěnými stavebními pozemky. (3) Na nezastavitelných pozemcíchnezastavitelných pozemcích lze do doby vydání územního plánuúzemního plánu povolit jen nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturu neznemožňující jejich dosavadní využití. (4) Vymezení zastavěného územízastavěného území vydává formou opatření obecné povahy úřad územního plánování pro celé území obceobce. (5) Vymezení zastavěného územízastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánuúzemního plánu. § 118 Obsah (1) Vymezení zastavěného územízastavěného území obsahuje textovou část a grafickou část. (2) Textová část obsahuje zejména datum, k němuž je zastavěné územízastavěné území vymezeno. (3) Grafická část obsahuje výkres vymezení zastavěného územízastavěného území, který se zpracovává nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapykatastrální mapy a vydává se v měřítku katastrální mapykatastrální mapy nebo 1 : 5 000, a který obsahuje vyznačení hranic a) zastavěného územízastavěného území a b) nezastavitelných pozemkůnezastavitelných pozemků. (4) Odůvodnění vymezení zastavěného územízastavěného území obsahuje zejména a) stručný popis postupu pořízení vymezení zastavěného územízastavěného území, b) vyhodnocení souladu s § 116 odst. 2 a 3 a vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů, c) vyhodnocení připomínek a d) posouzení souladu vymezení zastavěného územízastavěného území s jednotným standardem. § 119 Pořízení (1) Pořizovatel zajistí zpracování návrhu vymezení zastavěného územízastavěného území, který zveřejní v národním geoportálu územního plánování a vystaví jej u obceobce k nahlédnutí. Místa, kde je možné do návrhu vymezení zastavěného územízastavěného území nahlédnout, pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou. (2) Do 15 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky může každý uplatnit k návrhu vymezení zastavěného územízastavěného území u pořizovatele písemně své připomínky. K připomínkám, kterými je požadována úprava zastavěného územízastavěného území na základě skutečností, které nastaly po datu, k němuž je zastavěné územízastavěné území vymezeno, se nepřihlíží. Proti návrhu vymezení zastavěného územízastavěného území nelze podat námitky podle části šesté správního řádu. (3) Pořizovatel svolá místní šetření za účasti obceobce a dotčených orgánů hájících veřejné zájmy na úseku a) ochrany přírody, b) ochrany zemědělského půdního fondu, c) ochrany lesa, d) státní památkové péče, a e) pozemních komunikací. (4) Místo a dobu konání místního šetření oznámí pořizovatel nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány uplatní svá stanoviska a příslušná obecobec své připomínky nejpozději do 15 dnů ode dne místního šetření. (5) Pořizovatel bezodkladně vyhodnotí výsledky projednání návrhu vymezení zastavěného územízastavěného území, zpracuje návrh vyhodnocení připomínek a zajistí řešení případných rozporů. Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu návrhu vymezení zastavěného územízastavěného území v souladu s výsledky projednání. (6) Dojde-li na základě projednání k podstatné úpravěpodstatné úpravě návrhu vymezení zastavěného územízastavěného území, pořizovatel zajistí zveřejnění, vystavení a oznámení upraveného návrhu obdobně podle odstavce 1; v rozsahu upravených částí se postupuje podle odstavců 2 až 5. § 120 Vydání (1) Vymezení zastavěného územízastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s výsledky projednání. Pořizovatel zajistí vložení vymezení zastavěného územízastavěného území do národního geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání. (2) Vymezení zastavěného územízastavěného území a adresu jeho uložení v národním geoportálu územního plánování pořizovatel bezodkladně oznámí veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá vymezení zastavěného územízastavěného území účinnosti. (3) Vymezení zastavěného územízastavěného území se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje a) označení správního orgánu, který vymezení zastavěného územízastavěného území vydal, b) datum nabytí účinnosti vymezení zastavěného územízastavěného území, c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka. (4) Dojde-li ke zrušení vymezení zastavěného územízastavěného území nebo jeho části soudem, zveřejní pořizovatel rozsudek v národním geoportálu územního plánování. § 121 Změna (1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vydání vymezení zastavěného územízastavěného území a poté pravidelně nejméně jednou za 8 let vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného územízastavěného území. (2) Vymezení zastavěného územízastavěného území se aktualizuje jeho změnou. Je-li na území obceobce vymezeno více zastavěných územízastavěných území, aktualizují se jen ta, která aktualizaci vyžadují. (3) Změnu vymezení zastavěného územízastavěného území lze pořídit také na základě podnětu dotčené obceobce. (4) Pro pořízení změny vymezení zastavěného územízastavěného území se použijí § 117 až 120 v rozsahu měněných částí obdobně. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným k neměněným částem se nepřihlíží. (5) Změnu vymezení zastavěného územízastavěného území, úplné znění vymezení zastavěného územízastavěného území a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou. Dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna vymezení zastavěného územízastavěného území účinnosti. Oddíl 3 Nezastavěné území § 122 (1) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem povolovat záměry pro a) veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, b) vodní hospodářství, c) vyhledávání, průzkum a těžbu nerostů a zvláštní zásahy do zemské kůry, d) snižování nebezpečí havárií, ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, e) zemědělství a lesnictví, f) ochranu přírody a krajiny a g) zlepšení podmínek jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra, h) zázemí lesních mateřských škol a výdejen lesních mateřských škol, jedná-li se o drobnou stavbu. (2) U stavebstaveb a zařízení podle odstavce 1 není doplňková funkce bydlení nebo pobytové rekreace přípustná. (3) StavbyStavby a zařízení podle odstavce 1 lze v nezastavěném územínezastavěném území povolit pouze v případě, že je územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Díl 6 Územní opatření Oddíl 1 Územní opatření o stavební uzávěře § 123 Podmínky vydání (1) Územním opatřením o stavební uzávěře se omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho budoucí využití podle připravované územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí nebo opatření v území, jímž se upravuje využití území. (2) Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, kdy je zrušena územně plánovací dokumentace nebo její část. (3) Územní opatření o stavební uzávěře, kterým se omezuje nebo zakazuje stavební činnost, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, se vydává na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší než 6 let. (4) Územní opatření o stavební uzávěře dále pozbývá účinnosti jeho zrušením. (5) Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce. Územním opatřením o stavební uzávěře dále nelze omezit nebo zakázat realizaci veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury a stanovení dobývacího prostoru vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje. § 124 Obsah (1) Územní opatření o stavební uzávěře obsahuje a) vymezení území s uvedením katastrálního územíkatastrálního území a parcelních čísel pozemků podle katastrukatastru nemovitostí, pro které platí omezení nebo zákaz stavební činnosti, b) rozsah a obsah omezení nebo zákazu stavební činnosti, c) popřípadě další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů, d) dobu trvání omezení nebo zákazu stavební činnosti, e) stanovení podmínek pro povolování výjimek. (2) Součástí územního opatření o stavební uzávěře je výkres na podkladu katastrální mapykatastrální mapy s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra. (3) Týká-li se územní opatření o stavební uzávěře zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj podle odstavce 1 písm. a) popisem hranice dotčeného území, pro které platí omezení nebo zákaz stavební činnosti. Oddíl 2 Územní opatření o asanaci území § 125 Podmínky vydání (1) Územní opatření o asanaciasanaci území se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejichž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území, je-li nezbytné pro postižené území stanovit podmínky pro odstranění jejich dopadů a pro další využití území. (2) Územní opatření o asanaciasanaci území lze vydat i pro území, ve kterém jsou závadné stavbystavby, kontaminovaná místa nebo staré ekologické zátěže, a to z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, a u nichž je ve veřejném zájmu nebo z důvodu ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značné újmy nutné nařídit úpravy, odstranění stavebstaveb, sanaci, rekultivaci kontaminovaných míst nebo starých ekologických zátěží. (3) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaciasanaci území pozbývá v dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace v rozsahu podle § 126 odst. 2. (4) Územní opatření o asanaciasanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území. (5) Územní opatření o asanaciasanaci území dále pozbývá účinnosti jeho zrušením. § 126 Obsah (1) Územní opatření o asanaciasanaci území obsahuje a) vymezení území s uvedením katastrálního územíkatastrálního území a parcelních čísel pozemků a stavebstaveb na nich podle katastrukatastru nemovitostí, pro které platí územní opatření o asanaciasanaci území, b) seznam pozemků, které musí být upraveny nebo zabezpečeny s uvedením způsobu provedení, c) seznam stavebstaveb a zařízení, které musí být odstraněny, zabezpečeny nebo upraveny s uvedením způsobu provedení, d) stanovení územních, stavebně technických a bezpečnostních podmínek pro provádění asanaceasanace, sanace nebo rekultivace území, e) stanovení územních, architektonických a urbanistických podmínek pro budoucí využití území, f) případné další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů. (2) V územním opatření o asanaciasanaci území se označí územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, která v dotčeném území pozbývá účinnosti, a vymezí území, ve kterém pozbývá účinnosti. (3) Součástí územního opatření o asanaciasanaci území je výkres na kopii katastrální mapykatastrální mapy nebo na kopii jiného státního mapového díla vhodného měřítka s vyznačením území, kterého se územní opatření o asanaciasanaci týká. (4) Týká-li se územní opatření o asanaciasanaci území zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj podle odstavce 1 písm. a) popisem hranice dotčeného území, kterého se opatření o asanaciasanaci území týká. Oddíl 3 Pořizování a vydávání územních opatření § 127 Pořízení (1) O pořízení územního opatření rozhodne vláda, rada kraje nebo rada obceobce z a) vlastního podnětu, b) podnětu oprávněného investora, c) podnětu orgánu veřejné správy, d) podnětu rady kraje, je-li příslušná k jeho vydání vláda, nebo e) podnětu rady obceobce, je-li příslušná k jeho vydání rada kraje. (2) Návrh územního opatření připraví pořizovatel na základě průzkumu a vyhodnocení dotčeného území, nástrojů územního plánování a v případě územního opatření o stavební uzávěře v souladu s cíli a úkoly územního plánování. (3) V případě územního opatření o asanaciasanaci území postupuje pořizovatel bezodkladně a při přípravě návrhu zohlední rovněž vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska ohrožení života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie. (4) Návrh územního opatření pořizovatel zveřejní v národním geoportálu územního plánování, zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou a návrh písemně projedná s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska. (5) Každý může k návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaciasanaci území uplatnit připomínky. Stanoviska a připomínky se uplatňují u pořizovatele písemně do 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Na vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu se použije § 98 odst. 2 obdobně s tím, že návrh vyhodnocení připomínek zpracuje pořizovatel samostatně. Proti návrhu územního opatření nelze podat námitky podle části šesté správního řádu. (6) Lhůtu podle odstavce 5 může pořizovatel v případě územního opatření o asanaciasanaci území z důležitých důvodů zkrátit. Návrh územního opatření o stavební uzávěře musí být dohodnut s dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, není-li v rámci řešení rozporu stanoveno jinak. § 128 Vydání (1) Územní opatření se vydává formou opatření obecné povahy. (2) Pořizovatel zajistí vložení územního opatření do národního geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání. Územní opatření a adresu jeho uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územní opatření účinnosti. (3) Územní opatření se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje a) označení správního orgánu, který územní opatření vydal, b) datum nabytí účinnosti územního opatření, c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka. (4) ObecObec nebo kraj zašlou bezodkladně ministerstvu rozhodnutí soudu o tom, že bylo zrušeno jimi vydané územní opatření nebo jeho část. Ministerstvo bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí soudu podle věty první v národním geoportálu územního plánování. (5) Ministerstvo a krajský úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zrušení územního opatření nebo jeho části v přezkumném řízení, v národním geoportálu územního plánování. § 129 Výjimky Ministerstvo, rada obceobce a v obcíchobcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obceobce, nebo rada kraje, které územní opatření o stavební uzávěře vydaly, mohou na žádost povolit výjimku z podmínek, omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel stavební uzávěry. Proti rozhodnutí o žádosti o výjimku se nelze odvolat. Díl 7 Úprava vztahů v území Oddíl 1 Plánovací smlouvy § 130 Úvodní ustanovení (1) Plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcíobcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. (2) Plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého práva. Se souhlasem všech stran může být plánovací smlouva postoupena; ustanovení občanského zákoníku o postoupení smlouvy se použijí přiměřeně. (3) ObecObec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj zašlou bezodkladně uzavřenou plánovací smlouvu příslušnému úřadu územního plánování, který zajistí její vložení do národního geoportálu územního plánování. Dojde-li k zániku plánovací smlouvy, sdělí obecobec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj tuto skutečnost úřadu územního plánování, který zajistí její vypuštění z národního geoportálu územního plánování. § 131 Obsah plánovací smlouvy (1) V plánovací smlouvě se obecobec, městská část hlavního města Prahy, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že a) poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru, b) obecobec nebo kraj učiní kroky k vydání územně plánovací dokumentace, v případě, že záměr nelze uskutečnit bez předchozího vydání územně plánovací dokumentace, c) po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru, d) po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy. (2) V plánovací smlouvě se obecobec, městská část hlavního města Prahy, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že a) pozemky nebo stavby potřebné k realizaci záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí, b) se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění záměru, c) od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví, d) učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva. (3) StavebníkStavebník se může v plánovací smlouvě zavázat zejména k a) účasti na výstavbě veřejné infrastrukturyveřejné infrastruktury nebo jiných stavebstaveb nebo opatření vyvolaných záměremzáměrem, b) převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastrukturyveřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných stavebstaveb nebo opatření vyvolaných záměremzáměrem, c) účasti na asanaciasanaci území dotčeného záměremzáměrem, d) účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném záměremzáměrem, e) poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace; v plánovací smlouvě lze sjednat i jeho účel. § 132 Uzavírání a přezkum plánovací smlouvy (1) Plánovací smlouvu uzavíranou obcíobcí, krajem nebo hlavním městem Prahou schvaluje zastupitelstvo obceobce, zastupitelstvo kraje nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy. Plánovací smlouvu uzavíranou městskou částí hlavního města Prahy schvaluje zastupitelstvo městské části. (2) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené obcíobcí s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný krajský úřad. K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené městskou částí hlavního města Prahy s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný Magistrát hlavního města Prahy. (3) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené krajem nebo hlavním městem Prahou s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušné ministerstvo. Oddíl 2 Náhrady za změnu v území § 133 Oprávněné osoby (1) Vlastníkovi pozemku nebo stavbystavby a osobě, která má jiné věcné právo k pozemku nebo stavběstavbě (dále jen „oprávněná osoba“) a které vznikla škoda v důsledku zrušení nebo významného omezení zastavitelnosti pozemku na základě změny územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo vydáním nové územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, náleží náhrada škody spočívající v nákladech vynaložených na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo za snížení hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu. (2) Oprávněné osobě náleží dále náhrada, byla-li její práva k pozemku nebo stavběstavbě významně omezena územním opatřením o stavební uzávěře a byla-li jí tím způsobena škoda. (3) Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti pozemku stanoveného územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací. (4) Náhrada oprávněné osobě dále nenáleží, nabylo-li právní moci povolení záměruzáměru, pro který bylo zastavění příslušnou územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací určeno, a toto povolení je platné nebo pozbylo platnosti. § 134 Povinné osoby (1) Povinnost poskytnout náhradu za změnu v územízměnu v území má obecobec, kraj nebo stát, jejichž orgány vydaly územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci nebo její změnu nebo územní opatření o stavební uzávěře. (2) Náhrada se poskytne na základě písemné žádosti oprávněné osoby obsahující prokázání škody. § 135 Způsob náhrady (1) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout oprávněné osobě jiný pozemek nebo stavbustavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavbystavby tím není dotčeno. (2) Dojde-li k následné změně územního plánuúzemního plánu anebo změně nebo zrušení regulačního plánu a pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do původního nebo jiného režimu umožňujícího zastavění, je ten, komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu v plné výši vrátit tomu, kdo ji poskytl, do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této povinnosti. Byl-li místo peněžité náhrady poskytnut oprávněné osobě jiný pozemek nebo stavbastavba, je povinna vrátit náhradu v té výši, která by jí jinak náležela. (3) Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí účinnosti změny územního plánuúzemního plánu anebo změny nebo zrušení regulačního plánu, na jejichž základě nárok na náhradu vznikl. § 136 Regresní náhrada (1) Uhradí-li obecobec nebo kraj náhradu za změnu v důsledku územně plánovací činnosti, může požadovat regresní náhradu od správního orgánu, na základě jehož požadavku došlo k omezení vlastnického práva vlastníka, popřípadě od kraje nebo státu, pokud došlo ke změně územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace obceobce nebo kraje v důsledku jejího uvedení do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací. (2) ObecObec nebo kraj uplatní požadavek na regresní náhradu do 3 měsíců od uhrazení náhrady, jinak jejich právo zaniká. Regresní náhrada musí být uhrazena do 3 měsíců od doručení požadavku obceobce nebo kraje, který tuto náhradu uhradil. HLAVA IV POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY § 136a (1) Politika architektury a stavební kultury je strategickým dokumentem s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí. (2) Politika architektury a stavební kultury rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje, který není závazný. (3) Ministerstvo zajistí zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena politika architektury a stavební kultury, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcíobcí a v téže lhůtě zveřejní politiku architektury a stavební kultury způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Ministerstvo nejpozději do 6 let od schválení politiky architektury a stavební kultury a poté nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o plnění politiky architektury a stavební kultury. Vláda může na jejím základě uložit ministerstvu pořídit aktualizaci nebo novou politiku architektury a stavební kultury. ČÁST ČTVRTÁ STAVEBNÍ PRÁVO HMOTNÉ HLAVA I POŽADAVKY NA VÝSTAVBU Díl 1 Obecná ustanovení § 137 (1) Požadavky na výstavbu se rozumí a) požadavky na vymezování pozemků, b) požadavky na umisťování stavebstaveb, c) technické požadavky na stavbystavby. (2) Při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování stavebstaveb je každý povinen dodržovat cíle a úkoly územního plánování a dodržovat požadavky na výstavbu stanovené tímto zákonem, prováděcím právním předpisem nebo jinými právními předpisy. (3) Požadavky na výstavbu se považují za splněné splněním požadavků, které stanoví tento zákon, jeho prováděcí právní předpisy a další právní předpisy. (4) V rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem nevylučují, uplatní se požadavky na výstavbu rovněž u a) změny dokončené stavby, b) údržby dokončené stavby, c) změny v užívání stavby, d) dočasné stavbydočasné stavby, e) zařízení staveniště, f) pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně. § 138 Výjimky z požadavků na výstavbu a odchylné řešení (1) Výjimku z požadavků na výstavbu lze povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavbystavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného požadavky na výstavbu stanovenými tímto zákonem. (2) V regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu, lze stanovit požadavky na vymezování pozemků a požadavky na umisťování staveb odchylně od těch ustanovení prováděcího právního předpisu, která to umožňují, a to i pro část území; podmínky podle odstavce 1 se použijí přiměřeně. Díl 2 Požadavky na vymezování pozemků § 139 Obecné požadavky (1) Pozemky se vymezují a podmínky pro jejich využití se stanovují v souladu s územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací, a nebyla-li vydána, s cíli a úkoly územního plánování, s ohledem na charakter území, urbanistickou, architektonickou, kulturně historickou, přírodní a archeologickou hodnotu území a kvalitu vystavěného prostředívystavěného prostředí. Pozemky se vždy vymezují tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním umožňovaly využití pro navrhovaný účel. (2) V zastavěném územízastavěném území obceobce, která nemá územní plánúzemní plán, lze vymezovat pozemky a povolovat stavbystavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, stavbystavby občanského vybaveníobčanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením nebo rekreací, stavbystavby pro dopravní a technickou infrastrukturu a pozemky veřejných prostranstvíveřejných prostranství. Vymezování jiných pozemků a umisťování dalších stavebstaveb na nich je možné, jen pokud jsou tyto stavbystavby v souladu s charakterem území a nesnižují kvalitu životního prostředí stanovenou jinými právními předpisy. (3) Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranstvíveřejných prostranství odpovídajících charakteru území, zejména uličního prostranství. § 140 Požadavky na vymezování stavebních pozemků (1) Pozemky nesmí být děleny tak, aby bylo vyloučeno jejich účelné využití. Pozemky, jejichž součástí je stavbastavba, nesmí být děleny tak, aby tím došlo k oddělení části stavbystavby, kterou nelze samostatně užívat; obdobně se postupuje při dělení pozemků, které jsou zatíženy právem stavbystavby. (2) Stavební pozemekStavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavbystavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci23). (3) Stavební pozemekStavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno a) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání stavebstaveb na něm umístěných, b) nakládání s odpady a zneškodňování odpadních vod podle jiných právních předpisů24), které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním stavebstaveb na něm umístěných, c) hospodaření se srážkovými vodami jejich 1. akumulací a následným využitím, vsakováním nebo výparem, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožňují a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavbystavby nebo pozemky, 2. odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace, pokud jejich vsakování ani akumulace s následným využitím není možná, nebo 3. regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových. (4) Při vymezování stavebního pozemkustavebního pozemku nebo při změně využití zastavěného stavebního pozemkuzastavěného stavebního pozemku lze prokázat splnění požadavků odstavců 2 a 3 regulačním plánem nebo dokumentací pro vydání povolení záměruzáměru též s využitím dalších pozemků. § 141 Veřejné prostranství (1) Pozemky tvořící veřejné prostranstvíveřejné prostranství se vymezují tak, aby vytvářely prostupný spojitý systém odpovídající charakteru území a potřebám života lidí, přispívaly obytné kvalitě a významu místa a omezovaly dopady oteplování a sucha, zejména možností vsakování vody a výsadby stromů a další veřejné zeleně. (2) Uspořádání veřejných prostranstvíveřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro užití chodci a podle možností též bezmotorovou dopravou. (3) Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy jako součást veřejných prostranstvíveřejných prostranství musí splňovat požadavky na přístupnostpřístupnost. § 142 Uliční prostranství (1) Uliční prostranství tvoří část veřejného prostranstvíveřejného prostranství a vytváří základní síť obsluhy a prostupnosti území; je vymezeno zejména uličními čarami. (2) Pozemky tvořící uliční prostranství se vymezují tak, aby svými vlastnostmi, zejména svou šířkou, umožňovaly předpokládané využití v souladu s charakterem území. (3) Je-li to technicky možné a není-li to v rozporu s charakterem území, vymezují se v nově zakládaných uličních prostranstvích a při celkových stavebních úpravách stávajících uličních prostranství pozemky tvořící výsadbový pás pro stromy nebo jinou veřejnou zeleň. Díl 3 Požadavky na umisťování staveb § 143 Obecné požadavky (1) StavbyStavby se umisťují v souladu s územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací, a nebyla-li vydána, s cíli územního plánování. StavbyStavby se umisťují též s ohledem na charakter území, urbanistickou, architektonickou, kulturně historickou, přírodní a archeologickou hodnotu území a kvalitu vystavěného prostředívystavěného prostředí. (2) StavbyStavby se podle druhu a potřeby umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo přístup požární techniky a provedení jejího zásahu mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení. Připojení stavebstaveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání stavebstaveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích25). Podle druhu a charakteru stavbystavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost a parkování. (3) Změnou stavbystavby nesmí být narušeny kulturně historické, přírodní, urbanistické a architektonické hodnoty daného místa nebo nesmí dojít k narušení architektonické jednoty celku. (4) Mimo stavební pozemekstavební pozemek lze umístit jen stavbystavby zařízení staveništěstaveniště a připojení stavebstaveb na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace. § 144 Odstupy staveb (1) Vzájemné odstupy stavebstaveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické a požadavky stanovené prováděcím právním předpisem a jinými právními předpisy. (2) Vzájemné odstupy stavebstaveb musí umožňovat údržbu stavebstaveb. Díl 4 Technické požadavky na stavby § 145 Základní požadavky na stavby (1) StavbaStavba musí být navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a po celou dobu trvání plnila při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů základní požadavky na stavbystavby, kterými jsou a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost26), c) ochrana zdraví27), d) ochrana životního prostředí28), e) bezpečnost a přístupnostpřístupnost při užívání, provozu a údržbě, f) úspora energie29), g) udržitelné využívání přírodních zdrojů30). (2) Při projektové činnosti, při povolování, provádění a užívání staveb v působnosti jiných stavebních úřadů nebo u staveb jaderného zařízení a staveb v areálu jaderného zařízení, které jsou jaderným zařízením31), se technické požadavky na stavbu stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy použijí přiměřeně tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti, ochrany zdraví a života osob nebo zvířat a životního prostředí. § 146 Požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu stavby (1) StavbaStavba musí být navržena a provedena tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým je vystavena během výstavby a užívání, neměly za následek a) náhlé nebo postupné zřícení stavbystavby nebo její části, b) nepřípustné deformace, které mohou narušit stabilitu stavbystavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavbystavby nebo její části, c) poškození částí stavbystavby nebo technických zařízení anebo instalovaného vybavení v důsledku deformace nosné konstrukce, d) poškození stavbystavby v míře nepřiměřené původní příčině, e) ohrožení provozuschopnosti dopravní a technické infrastruktury v dosahu stavbystavby nebo staveništěstaveniště, f) poškození stavbystavby vlivem nepříznivých účinků podzemních vod nebo dynamickými účinky povodňových průtoků, popřípadě hydrostatickým vztlakem při zaplavení, g) ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, popřípadě údolních profilů mostů a propustků. (2) StavbyStavby umístěné v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seizmických účinků se navrhují též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seizmické činnosti na povrchu. § 147 Požadavky na požární bezpečnost StavbaStavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru a) byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukcí, b) byl uvnitř stavbystavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, c) bylo omezeno šíření požáru na sousední stavbystavby, d) uživatelé mohli stavbustavbu opustit nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni, e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek. § 148 Požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí (1) StavbaStavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala bezpečnost, život nebo zdraví osob nebo zvířat, aby byl hluk v chráněném prostoru stavbystavby udržován na úrovni, která neohrozí zdraví jejích uživatelů, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedních pozemcích a stavbáchstavbách, ani neměla nepřípustný negativní vliv na kvalitu životního prostředí nebo na klima, a to během výstavby, užívání i odstraňování, zejména následkem a) nedostatečných tepelně izolačních, zvukoizolačních nebo světelně technických vlastností, b) uvolňování toxických plynů, nebezpečných látek, těkavých organických sloučenin, skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo venkovního prostředí, c) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb, d) emisí nebezpečného záření a světla, e) uvolňování nebezpečných látek do vody nebo půdy, f) vypouštění odpadních vod, emisí odpadních plynů, nebo g) narušení podloží s následkem trvalé změny proudění podzemních vod nebo jiným nepřípustným dopadem na úroveň hladiny podzemní vody. (2) StavbaStavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby nezpůsobila a) nadměrný úhyn rostlin a zranění nebo úhyn živočichů nebo ničení jejich biotopů, nebo b) zhoršení prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy. § 149 Požadavky na bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě StavbaStavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání, údržbě nebo provozu a) nevznikalo nebezpečí nehod nebo poškození zdraví osob nebo zvířat, b) byla zohledněna přístupnostpřístupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, zejména u 1. stavebstaveb pozemních komunikací a veřejných prostranstvíveřejných prostranství32), 2. stavebstaveb občanského vybaveníobčanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, 3. společných prostor a domovního vybavení bytového domubytového domu, 4. bytu zvláštního určeníbytu zvláštního určení, 5. staveb pro výkon práce více než 25 osob, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. § 150 Požadavky na úsporu energie StavbaStavba a její technické zařízení pro vytápění, chlazení, osvětlení a větrání musí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby při jejich užívání, údržbě nebo provozu byla spotřeba energie co nejnižší s ohledem na účel užívání a na místní klimatické podmínky. StavbaStavba musí být rovněž energeticky účinná. § 151 Požadavky na udržitelné využití přírodních zdrojů (1) Stavba musí být navržena, provedena a odstraněna takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů zejména opětovným využitím nebo recyklovatelností materiálů a konstrukcí z odstraněné stavby nebo použitím surovin nebo druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě. (2) Udržitelné využití přírodních zdrojů může být zajištěno opětovným použitím materiálů a konstrukcí nebo stavebních výrobků, které vznikly při realizaci nebo odstraňování záměru, nebo využitím vedlejších produktů nebo stavebních výrobků, které přestaly být odpadem. Díl 5 Společná ustanovení § 152 Podrobné vymezení požadavků na výstavbu (1) Prováděcí právní předpis stanoví podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování stavebstaveb a technické požadavky na stavbystavby. (2) Územní samosprávné celky, které jsou k tomu tímto zákonem zmocněny, mohou s výjimkou požadavků na výstavbu staveb dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb stanovit prováděcím právním předpisem podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby s výjimkou požadavků na stavby technické infrastruktury odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1. (3) Prováděcí právní předpis podle odstavce 1 nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle odstavce 2 jinak. (4) Určí-li prováděcí právní předpis územního samosprávného celku podle odstavce 2 závazné technické normy ve stavebnictví odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1, zajistí územní samosprávný celek bezplatný přístup k těmto určeným technickým normám a vede jejich seznam. HLAVA II POŽADAVKY NA VÝROBKY PRO STAVBY § 153 (1) Pro stavbystavby mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavbystavby pro navržený účel zaručují, že stavbastavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavbystavby33). (2) Výrobky pro stavbystavby, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavbystavby a které by mohly ve zvýšené míře ohrozit život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, jsou stanoveny a posuzovány podle jiných právních předpisů34). HLAVA III SYSTÉM STAVEBNĚ TECHNICKÉ PREVENCE § 154 (1) V systému stavebně technické prevence se evidují závažné nebo opakující se vady nebo havárie staveb, a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech osob nebo zvířat, k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, k ohrožení bezpečnosti stavbystavby nebo ke značným škodám. (2) Rozsah a obsah systému stavebně technické prevence stanoví prováděcí právní předpis. (3) Veřejnoprávní smlouva může upravit spolupráci při předávání informací o skutečnostech, které mají vliv na stavebně technickou prevenci, majících souvislost s havárií nebo mimořádnou událostí, při nichž došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám. Veřejnoprávní smlouvu může uzavřít ministerstvo s jiným ústředním orgánem státní správy, veřejnoprávní korporací nebo právnickou osobou zřízenou zákonem. Ve veřejnoprávní smlouvě se určí rozsah předávaných informací a četnost jejich poskytování a doba jejího trvání. HLAVA IV ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ § 155 Vybrané činnosti Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, může vykonávat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k jejich výkonu podle jiného právního předpisu35). Vybranými činnostmi jsou a) zpracování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentaceprojektové dokumentace, b) odborné vedení provádění stavbystavby nebo její změny anebo odstraňování stavbystavby, c) ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě36), d) výkon dozoru projektantadozoru projektanta. § 156 Projektová činnost (1) Územně plánovací dokumentaceÚzemně plánovací dokumentace, územní studie a projektová dokumentaceprojektová dokumentace musí být zpracovány projektantemprojektantem. (2) Dokumentaci jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a dokumentaci stávajícího stavu stavby (dále jen „pasport stavbypasport stavby“) může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. (3) ProjektantoviProjektantovi se poskytují údaje z neveřejné části digitální technické mapy kraje v rozsahu nezbytném pro projektovou činnost. § 157 Projektová dokumentace a dokumentace pro povolení záměru (1) Projektovou dokumentacíProjektovou dokumentací se rozumí dokumentace pro a) povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací (dále jen „dokumentace pro povolení stavby“), s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, b) rámcové povolení, c) povolení změny využití území, d) provádění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, e) odstranění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu. (2) Dokumentací pro povolení záměruDokumentací pro povolení záměru se rozumí dokumentace pro a) povolení stavbystavby, b) rámcové povolení, c) povolení změny využití území. § 158 Obsah dokumentace (1) Dokumentace pro povolení stavbystavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů. Dokumentace pro povolení změny využití území obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci. Dokumentace pro rámcové povolení obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu a situační výkresy. Dokumentace pro povolení záměruDokumentace pro povolení záměru stanovená prováděcím právním předpisem musí obsahovat urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměruzáměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí. (2) Dokumentace pro provádění stavbystavby a dokumentace pro odstranění stavbystavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení. (3) Dokumentace jednoduchých stavebstaveb a pasport stavbypasport stavby obsahují průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci. V případě výrobku, který plní funkci stavbystavby, lze příslušné části dokumentace nahradit dokladem podle jiného právního předpisu34) prokazujícím shodu vlastností výrobku plnícího funkci stavbystavby s požadavky podle § 153, dokumentací výrobce nebo dovozce, popřípadě dalšími doklady, ze kterých je možné ověřit dodržení požadavků na stavbystavby. (4) K projektové dokumentaci a dokumentaci jednoduchých staveb se přikládá dokladová část, která obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů, dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů a závěry povinných průzkumů, které stanoví prováděcí právní předpis. (5) Podrobnosti obsahu projektové dokumentace, dokumentace jednoduchých staveb, pasportu stavbypasportu stavby a rozsah povinných průzkumů včetně druhu staveb, k jejichž projektové dokumentaci se závěry povinných průzkumů přikládají, stanoví prováděcí právní předpis. § 159 Provádění a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav (1) StavbyStavby, zařízení a terénní úpravyterénní úpravy musí být prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelemstavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavbystavby stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. (2) Svépomocí může stavebníkstavebník provádět a) drobné stavby uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11 a 12 této přílohy, jakož i stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umisťovány v odstupové vzdálenosti méně než 2 m od hranic pozemků, b) jednoduché stavbystavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud zajistí stavební dozorstavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbustavbu pro bydlení nebo změnu stavbystavby, která je kulturní památkou, je stavebníkstavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavbystavby stavbyvedoucím. (3) Svépomocí může stavebník odstraňovat drobné stavby, s výjimkou drobných staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11 a 12 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jakož i stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umístěny v odstupové vzdálenosti méně než 2 m od hranic pozemků, pokud zajistí stavební dozorstavební dozor. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím. HLAVA V POVINNOSTI OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ, PROVÁDĚNÍ, UŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A TERÉNNÍCH ÚPRAV Stavebník § 160 (1) StavebníkStavebník je povinen pro účely projednání záměruzáměru podle tohoto zákona opatřit stanovenou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentaceprojektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebníkstavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentaceprojektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám. (2) StavebníkStavebník je v případě stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy podléhající povolení podle tohoto zákona povinen a) před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, b) před zahájením stavbystavby opatřit souhlas orgánu státního požárního dozoru k dokumentaci pro provádění stavbystavby, je-li vyžadován jiným právním předpisem26), c) oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení provádění nebo odstraňování stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy, název a sídlo stavebního podnikatelestavebního podnikatele, který je bude provádět nebo odstraňovat, u stavbystavby prováděné nebo odstraňované svépomocí jméno a příjmení stavbyvedoucího, nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozorstavební dozor, a změny v těchto skutečnostech oznámit neprodleně stavebnímu úřadu, d) před zahájením provádění nebo odstraňování stavbystavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveništěstaveniště štítek obsahující identifikační údaje o stavběstavbě a ponechat jej tam až do dokončení stavbystavby, popřípadě do vydání kolaudačního rozhodnutí, nebo do jejího odstranění; rozsáhlé stavbystavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku, e) zajistit, aby na stavběstavbě nebo na staveništistaveništi byla k dispozici ověřená dokumentace pro povolení stavbystavby a dokumentace pro provádění stavbystavby, popřípadě ověřená dokumentace pro odstranění stavbystavby, a všechny doklady týkající se prováděné nebo odstraňované stavbystavby, popřípadě jejich kopie, f) ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby stanovené v podmínkách povolení za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit, g) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu, h) při výstavbě, nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, pokud jiný právní předpis37) nestanoví jinak, opatřit průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem37). § 161 (1) Od zahájení stavbystavby do jejího dokončení je stavebníkstavebník povinen zabezpečit uchování všech povinných dokladů a dokumentací uvedených v § 167 písm. c) a d), a není-li současně vlastníkem stavbystavby, je povinen je předat vlastníku stavbystavby nejpozději po dokončení nebo kolaudaci stavbystavby. (2) U stavby financované z veřejných prostředkůveřejných prostředků, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona. Zpracoval-li projektovou dokumentaci pro tuto stavbu projektant, zajistí stavebník dozor projektantadozor projektanta; to neplatí pro stavby sítí technické infrastruktury. (3) Při provádění vyhrazených stavebstaveb je stavebníkstavebník povinen vždy zajistit dozor projektantadozor projektanta. (4) Obsahové náležitosti štítku stanoví prováděcí právní předpis. § 162 Projektant (1) Projektant je při projektové činnosti povinen respektovat veřejné zájmy chráněné na základě tohoto nebo jiného právního předpisu, požadavky vyplývající z cílů a úkolů územního plánování a požadavky na výstavbu a jednat v součinnosti s dotčenými orgány. Při zpracování územně plánovací dokumentace a územní studie je dále povinen jednat v součinnosti s orgánem územního plánování a při zpracování projektové dokumentace se stavebním úřadem. (2) ProjektantProjektant je povinen zpracovat a) územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci a územní studii v souladu s právními předpisy, b) projektovou dokumentaciprojektovou dokumentaci v souladu s právními předpisy; statické a jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly přezkoumatelné. (3) Není-li projektantprojektant způsobilý některou část projektové dokumentaceprojektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. (4) ProjektantProjektant neodpovídá za odchylky od projektové dokumentaceprojektové dokumentace, ke kterým došlo při provádění stavbystavby a které neschválil. (5) Na zpracovatele dokumentace jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a v odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu se vztahují odstavce 1 až 4 obdobně. (6) Projektant je povinen zajistit zpracování příslušných částí územně plánovací dokumentace nebo územní studie a podkladů pro zpracování projektové dokumentace prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiných právních předpisů38). Projektant územně plánovací dokumentaci zpracovává a pořizovateli ji předává v jednotném standardu. § 163 Zhotovitel (1) ZhotovitelZhotovitel je povinen a) dbát na řádnou přípravu a provádění stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy; přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku i šetrnost k sousedství, b) zajistit vytyčení prostorové polohy stavbystavby v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení záměrudokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavbystavby, c) zajistit při provádění nebo odstraňování stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy stavbyvedoucího nebo stavební dozorstavební dozor, d) zajistit při provádění nebo odstraňování stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy, e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavběstavbě, zařízení nebo terénní úpravěterénní úpravě, které ohrožují životy a zdraví osob nebo zvířat anebo bezpečnost stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy, f) zajistit při provádění nebo odstraňování stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy provedení a vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy. (2) ZhotovitelZhotovitel je při provádění nebo odstraňování stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy podléhajícím povolení podle tohoto zákona dále povinen a) provádět nebo odstraňovat stavbustavbu, zařízení nebo terénní úpravuterénní úpravu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu, ověřenou dokumentací pro povolení záměrudokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavbystavby nebo dokumentací pro odstranění stavbystavby, b) zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících z jiných právních předpisů, c) zajistit, aby práce na stavběstavbě, jejím odstranění nebo terénní úpravěterénní úpravě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění39), vykonávaly pouze osoby, které jsou držiteli takového oprávnění, d) vést stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavběstavbě. § 164 Stavbyvedoucí (1) Stavbyvedoucí je povinen a) odborně vést provádění nebo odstraňování stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy, b) řídit provádění nebo odstraňování stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací pro povolení záměrudokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavbystavby nebo dokumentací pro odstranění stavbystavby, c) zajistit řádné uspořádání staveništěstaveniště a provozu na něm, d) zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících z jiných právních předpisů, e) zajistit dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy, f) zajistit vytyčení tras technické infrastruktury na staveništistaveništi. (2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad vzniklých při provádění nebo odstraňování stavby nebo terénní úpravyterénní úpravy a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavbystavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavbystavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníkastavebníka nebo dozor projektantadozor projektanta, pokud jsou určeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci40), působí-li na staveništistaveništi. § 165 Stavební dozor (1) Stavební dozorStavební dozor může vykonávat pouze fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebstavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. (2) Osoba vykonávající stavební dozorstavební dozor zajistí spolu se stavebníkemstavebníkem a) provádění nebo odstraňování stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací pro povolení záměrudokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavbystavby nebo dokumentací pro odstranění stavbystavby, b) dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy. (3) Osoba vykonávající stavební dozorstavební dozor sleduje způsob a postup provádění nebo odstraňování stavbystavby, zejména bezpečnost provádění a provozu technických zařízení na staveništistaveništi, vhodnost použití a správnost ukládání stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí na staveništistaveništi a způsob vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavběstavbě; působí k odstranění závad vzniklých při provádění stavbystavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu. § 166 Stavební deník (1) Při provádění nebo odstraňování stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy, která vyžaduje povolení podle tohoto zákona, musí být veden stavební deník v českém jazyce. Do stavebního deníku se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění nebo odstraňování stavbystavby, zařízení nebo terénní úpravyterénní úpravy. Při provádění nebo odstraňování jednoduchých stavebstaveb, s výjimkou jednoduchých stavebstaveb uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, postačí vedení jednoduchého záznamu o stavběstavbě. (2) Záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavběstavbě jsou oprávněni provádět stavebníkstavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozorstavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavbystavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických činností. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníkastavebníka nebo dozor projektantadozor projektanta, jsou-li takové dozory vykonávány, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništistaveništi, a další osoby, které mohou vykonávat kontrolu podle jiných právních předpisů. (3) Po dokončení nebo odstranění stavbystavby předá zhotovitelzhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavběstavbě stavebníkovistavebníkovi; v případě jejich vedení v elektronické formě je zhotovitelzhotovitel předá ve strojově čitelném formátu nebo je uchová a zajistí k nim stavebníkovistavebníkovi a jím určeným osobám přístup po dobu 10 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavbystavby, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje. (4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavběstavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis. (5) U stavbystavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, musí být stavební deník veden v elektronické formě. § 167 Vlastník stavby a zařízení Vlastník stavbystavby a zařízení je povinen a) provádět údržbu stavbystavby nebo zařízení po celou dobu jejich existence, b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavběstavbě nebo zařízení, které ohrožují životy, zdraví osob nebo zvířat, c) uchovávat stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavběstavbě nebo zařízení po dobu 10 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavbystavby nebo zařízení, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje, d) uchovávat po celou dobu trvání stavbystavby ověřenou projektovou dokumentaciprojektovou dokumentaci, dokumentaci pro provádění stavbystavby, dokumentaci stavbystavby, došlo-li k odchylce od dokumentace pro povolení stavbystavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavbystavby, včetně její geodetické části, nebo pasport stavbypasport stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se stavbystavby nebo zařízení; dokumentaci lze uchovávat i v elektronické formě, e) zajistit do 1. ledna 2025 instalaci alespoň 1 dobíjecí stanice, a to pokud je vlastníkem jiné stavby než stavby pro bydlení s více než 20 parkovacími stáními, za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, f) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2025 instalaci systémů automatizace a kontroly budov, za podmínek stanovených jiným právním předpisem67), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem 1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW nebo 2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW. § 168 Vlastník technické infrastruktury Vlastník technické infrastruktury je povinen a) vést evidenci technické infrastruktury, která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové umístění, b) sdělit bezplatně každému na žádost údaje o podmínkách napojení, o ochranných a bezpečnostních pásmech a o základních podmínkách provádění činnosti v nich, pokud nejde o technickou infrastrukturu, s níž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra. § 169 Oznámení závad a havárií staveb (1) StavebníkStavebník, zhotovitelzhotovitel, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozorstavební dozor, dozor projektantadozor projektanta, technický dozor stavebníkastavebníka, autorizovaný inspektor a vlastník stavbystavby jsou povinni bezodkladně oznamovat stavebnímu úřadu prostřednictvím systému stavebně technické prevence výskyt závažné a opakující se závady nebo havárie stavbystavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám. Oznámení musí obsahovat místo, čas, popis oznamované události a jejích důsledků, povahu stavbystavby, popřípadě další okolnosti důležité pro správné posouzení příčin. (2) Obsahové náležitosti oznámení výskytu závady nebo havárie a výsledku šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST PÁTÁ VYVLASTNĚNÍ § 170 Účely vyvlastnění (1) Práva k pozemkům a stavbámstavbám lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny v územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci a jde-li o a) uskutečnění veřejně prospěšné stavbystavby, b) uskutečnění veřejně prospěšného opatření, c) realizaci stavbystavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, nebo d) asanaciasanaci území. (2) Právo k pozemku nebo stavběstavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku nebo stavběstavbě, a pro řádné užívání veřejně prospěšné stavbystavby nebo veřejně prospěšného opatření. (3) Odejmutí nebo omezení práva podle odstavce 1 se vztahuje také na plochyplochy nezbytné k zajištění výstavby nebo k uskutečnění veřejně prospěšného opatření a vytvoření ochranného pásma, jde-li o ochranné pásmo podle zákona. ČÁST ŠESTÁ STAVEBNÍ ŘÁD HLAVA I OBECNÁ A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 171 ZáměrZáměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných stavebstaveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon. § 172 Způsob a forma podání a žádosti (1) Podání podle této části je možné učinit také prostřednictvím portálu stavebníkastavebníka. (2) Žádost nebo návrh podle této části se podává na stanoveném formuláři elektronicky prostřednictvím portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Formulář žádosti a formulář návrhu stanoví prováděcí právní předpis. (3) Na elektronický dokument vedený v evidenci elektronických dokumentací nebo v evidenci řízení a jiných postupů stavebních úřadů a dotčených orgánů (dále jen „evidence stavebních postupů“) může žadatel v žádosti odkázat namísto jeho přiložení k žádosti jako její součást. (4) Nejpozději s podáním žádosti vloží stavebníkstavebník projektovou dokumentaciprojektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměrudokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. Dokumentaci pro povolení záměruDokumentaci pro povolení záměru, která nemusí být zpracovaná projektantemprojektantem, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, neučiní-li tak spolu s podáním žádosti stavebníkstavebník. § 173 Evidence a doručování (1) Stavební úřad eviduje veškeré úkony a vkládá veškeré písemnosti do evidence stavebních postupů. (2) Stavební úřad a dotčený orgán si doručují písemnosti navzájem prostřednictvím evidence stavebních postupů. Písemnost je doručena dnem, kdy ji stavební úřad nebo dotčený orgán vloží do evidence stavebních postupů. (3) Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli. HLAVA II ÚKONY PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ Díl 1 Předběžná informace § 174 (1) Stavební úřad poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci a) o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, b) o nezbytnosti povolení záměruzáměru a jeho kolaudace, c) o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení záměruzáměru a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět, d) o dotčených orgánech ve vztahu k záměruzáměru. (2) Dotčený orgán poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci a) o nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu, b) o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. (3) Ten, kdo o předběžnou informaci žádá, kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede konkrétní požadavky na předběžnou informaci a konkrétní údaje o záměruzáměru, zejména jeho umístění, účel a technické provedení záměruzáměru. Díl 2 Vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu § 175 Vyjádření (1) Vyjádření dotčeného orgánu obsahuje závěr a odůvodnění. V závěru dotčený orgán uvede, zda je záměrzáměr z hlediska jím chráněných veřejných zájmů přípustný. V odůvodnění dotčený orgán stručně uvede důvody, o které opírá svůj závěr, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je závěr založen. (2) Je-li to nezbytné pro ochranu jím chráněných veřejných zájmů, dotčený orgán uvede v závěru též podmínky přípustnosti záměruzáměru. Dotčený orgán je povinen dbát, aby podmínky byly ve vzájemném souladu. § 176 Koordinované vyjádření a koordinované závazné stanovisko (1) Je-li dotčeným orgánem podle jiného právního předpisu tentýž orgán veřejné správy, vydá namísto jednotlivých vyjádření koordinované vyjádření a namísto jednotlivých závazných stanovisek koordinované závazné stanovisko. Ustanovení správního řádu o společném řízení a ustanovení o řešení rozporů se použijí přiměřeně. (2) Koordinované vyjádření nebo koordinované závazné stanovisko zahrnuje požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které orgán veřejné správy hájí podle jiných právních předpisů. (3) Koordinované závazné stanovisko nezahrnuje a) závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a b) jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku, vydává-li se současně jako závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (4) V závěru koordinovaného vyjádření nebo koordinovaného závazného stanoviska orgán veřejné správy souhrnně uvede, zda je záměr z hlediska všech jím chráněných veřejných zájmů přípustný. Ustanovení § 175 odst. 2 se použije obdobně. (5) Koordinované závazné stanovisko je platné 5 let ode dne jeho vydání. Zahrnuje-li koordinované závazné stanovisko jednotné environmentální závazné stanovisko, použijí se ustanovení o platnosti jednotného environmentálního závazného stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku pro koordinované závazné stanovisko obdobně. § 177 Žádost (1) Žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu dokumentaci, identifikační údaje o záměru a popřípadě další náležitosti podle jiných právních předpisů. (2) Nemá-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko stanovené náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve dotčený orgán žadatele k jejich odstranění nejpozději do 10 dnů od jejího podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků žádosti. (3) Neodstraní-li žadatel vady žádosti, dotčený orgán písemně sdělí žadateli, že vyjádření nebo závazné stanovisko nemůže být vydáno. Po dobu odstraňování vad žádosti lhůta pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska neběží. Ode dne odstranění vad žádosti počne běžet nová lhůta pro jejich vydání. § 178 Lhůta pro vydání (1) Dotčený orgán vydá do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem vyjádření nebo závazné stanovisko k záměru z hlediska jím chráněných veřejných zájmů. (2) Lhůtu podle odstavce 1 může dotčený orgán prodloužit až o 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Lhůtu podle odstavce 1 může dotčený orgán prodloužit také z důvodu, pro který lze prodloužit lhůtu pro vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku, jde-li o koordinované závazné stanovisko, které zahrnuje jednotné environmentální stanovisko. O prodloužení lhůty vydá dotčený orgán usnesení, které se pouze poznamená do spisu. (3) Nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. (4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije na a) závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, b) jednotné environmentální stanovisko vydané podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku namísto závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo správního úkonu orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterým se 1. posuzuje splnění podmínek pro stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků, 2. vyslovuje souhlas k zásahům, které by mohly vést k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropského stanoviště nebo stanoviště evropsky významných druhů, 3. uděluje souhlas k činnostem v ptačích oblastech, 4. posuzuje splnění podmínek pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropské unie, 5. uděluje souhlas k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území, která byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit. § 179 Nové vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu (1) Nebyly-li v případě uvedeném v § 178 odst. 3 splněny předpoklady pro vydání souhlasného vyjádření nebo závazného stanoviska bez podmínek, vydá nadřízený správní orgán nové vyjádření nebo závazné stanovisko, kterým se vyjádření nebo závazné stanovisko ruší. (2) Nové vyjádření nebo závazné stanovisko lze vydat do 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí, pro které bylo vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem. § 179a Přezkum závazného stanoviska v přezkumném řízení Zahájit přezkumné řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko sloužící jako podklad pro řízení podle tohoto zákona, lze do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem. Závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po uplynutí 9 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem. Díl 3 Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury § 180 Žádost (1) Žádost o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury z hlediska možnosti a způsobu napojení záměruzáměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměruzáměru. (2) Žádost o vyjádření lze podat prostřednictvím portálu stavebníka, pokud má vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury zřízenu datovou schránku nebo přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka. (3) Součástí žádosti je vždy dokumentace pro povolení záměrudokumentace pro povolení záměru. § 181 Lhůta a způsob doručení (1) Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury vydá vyjádření k záměruzáměru do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti. (2) Má se za to, že žádost podaná prostřednictvím portálu stavebníkastavebníka je vlastníkovi veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který má zřízen přístup k datovému rozhraní portálu stavebníkastavebníka, doručena okamžikem jejího odeslání. (3) Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který má zřízen přístup k datovému rozhraní portálu stavebníkastavebníka, doručí své vyjádření jeho vložením do evidence stavebních postupů. Vyjádření je doručeno okamžikem jeho vložení do evidence stavebních postupů. (4) Za vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury činí úkony její správce nebo provozovatel v rozsahu, v jakém plní editační povinnost správce technické infrastruktury podle seznamu editorů digitálních technických map krajů vedeného na základě zákona o zeměměřictví. HLAVA III ŘÍZENÍ O POVOLENÍ ZÁMĚRU Díl 1 Obecná ustanovení o řízení § 182 Účastníci řízení Účastníky řízení jsou a) stavebníkstavebník, b) obecobec, na jejímž území má být záměrzáměr uskutečněn, c) vlastník pozemku nebo stavbystavby, na kterých má být záměrzáměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavběstavbě, d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbámstavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměruzáměru přímo dotčeno, e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon. § 183 Společenství vlastníků jednotek Je-li stavebníkemstavebníkem společenství vlastníků jednotek41), je zástupcem vlastníků jednotek, kteří jsou účastníky řízení. Oznámí-li zastoupený vlastník jednotky stavebnímu úřadu, že nadále nechce být zastupován společenstvím vlastníků jednotek, jeho zastoupení zaniká okamžikem, kdy toto oznámení dojde stavebnímu úřadu. § 184 Žádost (1) Žádost o povolení záměruzáměru obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) základní údaje o záměruzáměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, b) identifikační údaje o pozemku nebo stavběstavbě, na nichž se má záměrzáměr uskutečnit, c) dobu trvání u dočasné stavbydočasné stavby a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. (2) Součástí žádosti je a) dokumentace pro povolení záměrudokumentace pro povolení záměru, b) plánovací smlouva, je-li uzavřena, c) souhlas vlastníka, d) souhlas účastníků řízení se záměremzáměrem, pokud stavebníkstavebník žádá o vydání povolení ve zrychleném řízení, e) vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo náležitosti žádosti podle § 177, není-li vyjádření nebo závazné stanovisko součástí žádosti, f) vyjádření vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury uvedených v digitální technické mapě, g) závěr zjišťovacího řízení, že záměrzáměr nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, byl-li vydán, h) specifikace výjimky z obecných požadavků na výstavbu požadované k realizaci záměru a její odůvodnění a vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu, který hájí zájmy podle jiných právních předpisů, kterých se výjimka z obecných požadavků týká, i) další podklad vyžadovaný jinými právními předpisy. (3) Není-li součástí žádosti vyjádření nebo závazné stanovisko vyžadované tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného orgánu; to neplatí pro závazné stanovisko k ověření změn záměru podle § 9a odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (4) Vyžádáním podle odstavce 3 se běh lhůty pro vydání rozhodnutí staví do doby vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, nejpozději však do dne, kdy nastane skutečnost podle § 178 odst. 3. § 185 Vady žádosti (1) Při výzvě k odstranění vad žádosti postupuje stavební úřad tak, aby mohly být všechny vady odstraněny najednou, je-li to možné. (2) Stavební úřad vyzve stavebníka k doplnění žádosti a odstranění vad žádosti nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení a řízení usnesením přeruší; usnesení se doručuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. (3) Stavební úřad žádost neprojedná a usnesením ji odloží, a) není-li součástí žádosti dokumentace pro povolení záměrudokumentace pro povolení záměru, b) není-li projektová dokumentaceprojektová dokumentace nebo její část zpracována projektantemprojektantem, nebo c) nevloží-li stavebníkstavebník projektovou dokumentaciprojektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměrudokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. (4) Usnesení o odložení žádosti se oznamuje pouze stavebníkovistavebníkovi. § 186 Závěr zjišťovacího řízení (1) V případě záměruzáměru, pro který byl vydán závěr zjišťovacího řízení podle jiného právního předpisu42), že záměrzáměr nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí, stavební úřad ověří, zda nedošlo ke změnám záměruzáměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. Stavební úřad zejména ověří, zda nedošlo ke zvýšení kapacity a rozsahu záměruzáměru nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání43). (2) Dojde-li stavební úřad na základě ověření podle odstavce 1 k závěru, že došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, vyzve stavebníka k předložení závěru zjišťovacího řízení podle odstavce 1 k takto změněnému záměru. V takovém případě stavební úřad řízení přeruší a postupuje podle ustanovení jiného právního předpisu. § 187 Souhlas vlastníka (1) Je-li stavebníkstavebník vlastníkem pozemku nebo stavbystavby, na nichž má být záměrzáměr uskutečněn, nebo je-li oprávněn k realizaci záměruzáměru z práva stavbystavby nebo ze služebnosti, ověří stavební úřad tuto skutečnost v katastrukatastru nemovitostí. Vlastnické právo ke stavběstavbě, která není předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, doloží stavebníkstavebník čestným prohlášením. (2) Není-li stavebník vlastníkem pozemku, na němž má být záměr uskutečněn, a není-li ani oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, dokládá stavebník souhlas vlastníka pozemku, který je zapsán v katastrukatastru nemovitostí ke dni podání žádosti. To platí obdobně i v případě, že stavebník není vlastníkem stavby, která není součástí pozemku. Souhlas vlastníka pozemku nebo stavby nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Dojde-li po podání žádosti k podstatné změně záměru, lze záměr povolit, jen doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem. (3) Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo stavbystavby, na nichž má být záměrzáměr povolen, nebo oprávněného k realizaci záměruzáměru z práva stavbystavby nebo ze služebnosti. Identifikačními údaji jsou u a) fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště, b) právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. (4) K souhlasu vlastníka pozemku nebo stavbystavby, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, je třeba souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků podle výše jejich podílů; v případě bytového spoluvlastnictví postačí pouze souhlas společenství vlastníků jednotek, nebo správce, pokud společenství vlastníků jednotek nevzniklo. (5) Souhlas není potřeba, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavběstavbě pro záměrzáměr stanoven zákonem účel vyvlastnění. § 188 Vyrozumění o zahájení řízení (1) Bezodkladně, nejpozději do 7 dnů od zahájení řízení doručením bezvadné žádosti nebo od odstranění vad žádosti vyrozumí stavební úřad účastníky řízení, dotčené orgány a hlavního projektantahlavního projektanta o zahájení řízení. Ve vyrozumění uvede, jakým způsobem se mohou účastníci řízení se záměremzáměrem seznámit a zda, popřípadě kdy bude ve věci nařízeno ústní jednání anebo veřejné ústní jednání, a zda bude ústní jednání spojeno s ohledáním na místě. (2) Vyrozumění o zahájení řízení obsahuje také poučení o podmínkách pro uplatňování námitek účastníků řízení, popřípadě připomínek veřejnosti. (3) Účastníci řízení podle § 182 písm. d) se ve vyrozumění o zahájení řízení s velkým počtem účastníků a v dalších písemnostech v řízení identifikují označením pozemků a stavebstaveb evidovaných v katastrukatastru nemovitostí. (4) V řízení s velkým počtem účastníků se vyrozumění o zahájení řízení doručuje účastníkům řízení podle § 182 písm. a), b) a c) jednotlivě. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obciobci, na jejímž území má být záměrzáměr uskutečněn, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí ve vyrozumění o zahájení řízení. Při doručování do ciziny se písemnost doručuje na adresu uvedenou v katastrukatastru nemovitostí a za den doručení se považuje třicátý den od předání písemnosti k poštovní přepravě. (5) U záměruzáměru zasahujícího do území několika obcíobcí se vyrozumění o zahájení řízení a další úkony v řízení oznamují rovněž vyvěšením na úředních deskách všech těchto obcíobcí. § 189 Ústní jednání (1) Nařídí-li stavební úřad ústní jednání, vyrozumí účastníky řízení a dotčené orgány o termínu jeho konání nejméně 15 dnů předem. Nebude-li nařízeno ústní jednání, stavební úřad ve vyrozumění o zahájení řízení určí lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, do kdy mohou účastníci řízení podat námitky. (2) V případě záměru v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad vždy veřejné ústní jednání. V případech záměrů EIA v území, ve kterém byl vydán územní plán, může stavební úřad nařídit veřejné ústní jednání. Konání veřejného ústního jednání se veřejnosti oznamuje veřejnou vyhláškou a může být stanoveno nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou; po tuto dobu stavební úřad umožní každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. § 190 Námitky účastníků řízení (1) Námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, popřípadě při veřejném ústním jednání, a nebylo-li nařízeno, ve lhůtě stanovené ve vyrozumění o zahájení řízení. K později uplatněným námitkám stavební úřad přihlédne a vypořádá je pouze tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit námitku dříve. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží. (2) Účastníci řízení mohou uplatňovat námitky směřující k hájení jejich procesních práv; další námitky pouze v rozsahu uvedeném v odstavci 3. K námitkám, které přesahují rozsah odstavce 3, stavební úřad nepřihlíží. Stavební úřad dále nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení. (3) ObecObec jako účastník řízení může uplatňovat námitky pouze v rozsahu své samostatné působnosti. Účastník řízení podle § 182 písm. c) a d) může uplatňovat námitky pouze v rozsahu možného přímého dotčení svých práv. Účastník řízení podle § 182 písm. e) může uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém se projednávaný záměrzáměr dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona. Účastník řízení je povinen v námitce uvést důvody podání námitky. (4) Shledá-li stavební úřad námitku důvodnou, umožní stavebníkovi se k ní vyjádřit, k čemuž mu poskytne přiměřenou lhůtu. Výzvu k vyjádření stavebníka může stavební úřad spojit s jiným úkonem v řízení. § 191 Námitky o existenci nebo rozsahu věcných práv (1) Námitky týkající se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv posoudí stavební úřad podle údajů v katastrukatastru nemovitostí. Svědčí-li vlastnické nebo jiné věcné právo stavebníkovistavebníkovi, stavební úřad k námitce nepřihlíží. (2) Zakládají-li údaje v katastrukatastru nemovitostí pochybnosti o existenci nebo rozsahu vlastnického nebo jiného věcného práva, stavební úřad řízení přeruší a vyzve účastníka řízení, který takovou námitku uplatnil, aby ji uplatnil ve stanovené lhůtě u soudu. (3) Nebylo-li ve stanovené lhůtě zahájeno soudní řízení, návrh byl soudem odmítnut nebo bylo řízení zastaveno, stavební úřad k námitce nepřihlíží. § 192 Připomínky veřejnosti (1) Je-li nařízeno veřejné ústní jednání, může každý uplatnit připomínky, a to nejpozději na tomto jednání. K připomínkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, se nepřihlíží. (2) K později uplatněným připomínkám stavební úřad přihlédne a vyhodnotí je pouze tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit připomínku dříve. (3) Vyhodnocení připomínek veřejnosti se uvede jako součást odůvodnění rozhodnutí o povolení záměru. § 193 Posuzování záměru (1) Stavební úřad posuzuje, zda je záměrzáměr v souladu s a) územně plánovací dokumentací, územními opatřeními a vymezením zastavěného územízastavěného území, b) cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území, nemá-li obecobec vydán územní plánúzemní plán, c) požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, d) požadavky jiných právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy, e) požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu, f) ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení, které hodnotí a poměřuje ve vzájemných souvislostech. (2) Při posuzování souladu záměru s požadavky jiných právních předpisů vychází stavební úřad z vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu nebo z výsledků řešení rozporů. Na vyžádání stavebního úřadu vydá dotčený orgán do 5 dnů sdělení k návrhům, námitkám, vyjádřením nebo návrhům důkazů účastníků řízení, které se týkají jím chráněného veřejného zájmu. § 195 Rozhodnutí o záměru Jsou-li splněny podmínky podle § 193 nebo lze-li jejich splnění zajistit stanovením podmínek v rozhodnutí o povolení záměruzáměru, stavební úřad vydá povolení záměruzáměru; v opačném případě žádost o povolení záměruzáměru zamítne. § 196 Lhůta pro vydání rozhodnutí (1) Stavební úřad rozhodne o žádosti nejpozději do a) 30 dnů ode dne zahájení řízení v případě jednoduché stavbystavby, b) 60 dnů ode dne zahájení řízení v ostatních případech. (2) Lhůty podle odstavce 1 může stavební úřad před jejich uplynutím usnesením prodloužit a) až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech nebo je-li nařízeno ústní jednání, nebo b) až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny. (3) V usnesení o prodloužení lhůty stavební úřad uvede, z jakých důvodů nelze rozhodnout ve lhůtách podle odstavce 1 nebo 2; toto usnesení stavební úřad pouze poznamená do spisu a vyrozumí o prodloužení lhůty pouze stavebníka. (4) Lhůta pro vydání rozhodnutí se v případě přerušení řízení z důvodu vad žádosti přerušuje a začne znovu běžet od počátku po jejich odstranění. § 197 Povolení (1) Ve výrokové části povolení záměruzáměru stavební úřad a) povolí záměrzáměr, b) vymezí pozemky pro realizaci záměruzáměru, popřípadě stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a stanoví podmínky pro jeho umístění a provedení, a pokud je to třeba, i pro jeho užívání, c) stanoví podmínky, kterými bude zabezpečeno dodržování požadavků podle § 193 odst. 1, zejména podmínky k zabezpečení ochrany veřejných zájmů, dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických norem, a požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu. (2) V případě záměruzáměru na kulturní památce nebo záměruzáměru na nemovité věci, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, může stavební úřad ve výrokové části povolení záměruzáměru stanovit okruh dílčích prací, jejichž provedení bude podmíněno rozhodnutím orgánu státní památkové péče. (3) Po nabytí právní moci povolení stavební úřad zašle stavebníkovistavebníkovi oznámení o ověření projektové dokumentaceprojektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavběstavbě. Oznámení o ověření projektové dokumentaceprojektové dokumentace zašle stavební úřad také vlastníkovi stavbystavby, pokud není stavebníkemstavebníkem. Současně o vydání povolení vyrozumí hlavního projektantahlavního projektanta. § 198 Platnost povolení (1) Povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší, nejdéle však 5 let. Bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, prodlužuje se doba platnosti na 10 let ode dne právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení. (2) Povolení pozbývá platnosti také dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníkastavebníka o tom, že od provedení svého záměruzáměru upouští. Jde-li o vyhrazené stavbystavby, včetně stavebstaveb souvisejících, povolení nepozbývá platnosti, bylo-li provádění stavbystavby zahájeno v době jeho platnosti. (3) Dobu platnosti povolení může stavební úřad prodloužit na základě žádosti stavebníkastavebníka podané před jejím uplynutím, a to i opakovaně, nejdéle však vždy o další 2 roky. Platnost povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto. (4) Stavební úřad v řízení o prodloužení platnosti povolení zkoumá, zda nedošlo ke změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno. Doplnění podkladů si stavební úřad vyžádá od stavebníkastavebníka pouze v rozsahu změněných podmínek. Dojde-li stavební úřad k závěru, že od vydání povolení nedošlo k takové změně podmínek, která by vyžadovala doplnění podkladů, může prodloužit dobu platnosti povolení rozhodnutím jako prvním úkonem stavebního úřadu v řízení. (5) Na řízení o prodloužení platnosti povolení se použijí ustanovení o řízení o povolení záměruzáměru přiměřeně. § 199 Přechod povolení (1) O přechodu práv a povinností z povolení vyrozumí právní nástupce stavebníkastavebníka stavební úřad. (2) Na žádost právního nástupce stavebníkastavebníka vydá stavební úřad nový štítek obsahující identifikační údaje o stavběstavbě. § 200 Změna a zrušení povolení (1) Povolení lze změnit na základě žádosti stavebníkastavebníka nebo vlastníka stavbystavby. Platnost povolení není dotčena, pokud není současně na žádost stavebníkastavebníka rozhodnuto o změně doby jeho platnosti. (2) Povolení lze změnit nebo zrušit na žádost stavebníkastavebníka nebo z moci úřední v řízení o povolení veřejně prospěšné stavbystavby nebo veřejně prospěšného opatření. Povolení nelze změnit nebo zrušit, pokud bylo se stavboustavbou započato. (3) Na řízení o změně nebo zrušení povolení se přiměřeně použijí ustanovení o řízení o povolení záměruzáměru. Změnu povolení projedná stavební úřad v rozsahu této změny. Díl 2 Zvláštní ustanovení o řízení o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení § 201 Žádost o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení (1) Není-li stavebníkemstavebníkem obecobec, je součástí žádosti o povolení záměruzáměru domu pro dostupné nájemní bydlenídomu pro dostupné nájemní bydlení také plánovací smlouva o dostupném nájemním bydlení, jejíž stranou je obecobec, na jejímž území má být záměrzáměr uskutečněn, a která obsahuje a) závazek stavebníkastavebníka poskytovat od právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým se povoluje užívání domu pro dostupné nájemní bydlenídomu pro dostupné nájemní bydlení, nejméně 20 let alespoň 80 % podlahové plochypodlahové plochy sloužící bydlení pro dostupné nájemní bydlení podle zákona o Státním fondu podpory investic, b) závazek stavebníkastavebníka, že po dobu trvání plánovací smlouvy o dostupném nájemním bydlení bez souhlasu obceobce bytový důmbytový dům nezatíží ani nezcizí, c) sjednání výše dostupného nájemného a způsob jeho navyšování v souladu se zákonem o Státním fondu podpory investic, d) ujednání o době trvání plánovací smlouvy, která nesmí skončit před uplynutím 20 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým se povoluje užívání domu pro dostupné nájemní bydlenídomu pro dostupné nájemní bydlení, e) závazek stavebníkastavebníka umožnit kontrolu povinností vyplývajících z plánovací smlouvy o dostupném nájemním bydlení, f) závazek stavebníkastavebníka uhradit smluvní pokutu ve výši dvanáctinásobku maximálního měsíčního dostupného nájemného za 1 m2 vynásobeného počtem m2 podlahové plochypodlahové plochy domu pro dostupné nájemní bydlenídomu pro dostupné nájemní bydlení, za porušení jakéhokoli závazku vyplývajícího z plánovací smlouvy ve vztahu k poskytování dostupného nájemního bydlení, a to za každé jednotlivé porušení, nesjednají-li si smluvní strany smluvní pokutu vyšší. (2) Stavební úřad při povolení záměruzáměru domu pro dostupné nájemní bydlenídomu pro dostupné nájemní bydlení ověří, zda plánovací smlouva obsahuje ujednání podle odstavce 1 písm. a), b) a d). § 202 Posuzování záměru domu pro dostupné nájemní bydlení Pro záměrzáměr domu pro dostupné nájemní bydlenídomu pro dostupné nájemní bydlení není potřeba souhlas vlastníka podle § 187. Díl 3 Povolení stavby nebo zařízení a zrychlené řízení § 211 Povolení stavby nebo zařízení (1) Povolení stavbystavby nebo zařízení obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 také a) druh a účel povolované stavbystavby nebo zařízení, b) katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastrukatastru nemovitostí, na nichž se stavbastavba nebo zařízení umisťuje, c) umístění stavbystavby nebo zařízení na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních stavebstaveb, d) určení prostorového řešení stavbystavby nebo zařízení, zejména půdorysnou velikost, maximální výšku a tvar a základní údaje o kapacitě, e) podmínky pro provedení stavbystavby nebo zařízení, f) vymezení území dotčeného vlivem stavbystavby nebo zařízení. (2) Stavební úřad v povolení stanoví podle okolností také a) u dočasné stavbydočasné stavby dobu trvání, lhůtu pro její odstranění a způsob jejího odstranění a následné úpravy území, b) u jednoduché stavbystavby účel užívání a případné další podmínky užívání, c) opatření na sousedním pozemku z důvodů realizace stavbystavby nebo zařízení, d) fáze výstavby za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby, e) další požadavky podle jiných právních předpisů. (3) K ověření funkčnosti stavbystavby nebo zařízení může stavební úřad zároveň s povolením uložit provedení zkušebního provozu na dobu nejvýše 1 roku. § 212 Zrychlené řízení (1) Povolení stavbystavby nebo zařízení je vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení, pokud stavebníkstavebník o vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení požádal a a) obecobec, na jejímž území má být stavbastavba nebo zařízení uskutečněna, má vydán územní plánúzemní plán, b) nejde o záměrzáměr EIA, c) nejde o záměrzáměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny, d) stavbastavba splňuje požadavky uvedené v § 193 a e) stavebník doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace. (2) Povolení stavbystavby nebo zařízení vydané ve zrychleném řízení se vedle oznámení účastníkům řízení zveřejňuje také na úřední desce stavebního úřadu po dobu 15 dnů ode dne vydání. (3) Nejsou-li splněny podmínky pro vydání povolení ve zrychleném řízení, stavební úřad postupuje podle obecných ustanovení o řízení o povolení záměruzáměru. Díl 4 Nestavební záměr Oddíl 1 Změna využití území § 213 Změny vyžadující povolení Povolení změny využití území vyžadují a) terénní úpravaterénní úprava, b) stanovení prostoru pro dobývání ložisek nerostů, pro která se nestanoví dobývací prostor podle horního zákona, c) odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plochaplocha, d) pohřebiště, e) změna druhu pozemku48), nebo způsobu využití pozemku49), pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami, f) úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody. § 214 Změny nevyžadující povolení (1) Povolení změny využití území nevyžadují a) terénní úpravaterénní úprava do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemku, který nemá společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvímveřejným prostranstvím, b) odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plochaplocha do 300 m2, která neslouží pro skladování hořlavých látek nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí, nebo se zvláště nebezpečnými a nebezpečnými látkami podle vodního zákona, c) změna druhu pozemku48) nebo způsobu využití pozemků49) o výměře do 300 m2, d) terénní úprava v přirozeném korytu vodního toku a na pozemcích sousedících s ním, kterou se podstatně nemění přirozené koryto vodního toku, pokud se neprovádí ve stanoveném záplavovém území, e) úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody, provedená na pozemku stavbystavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu s územně plánovací dokumentacíúzemně plánovací dokumentací a plochaplocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím provedení bude nejméně 50 % z celkové plochyplochy pozemku stavbystavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, f) plochaplocha určená k ničení výbušnin, pokud není stavboustavbou. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud jde o a) území, pro které je vydán plán území s archeologickými nálezy, b) záměryzáměry EIA, c) záměrzáměr ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, d) záměrzáměr v chráněném ložiskovém území. § 215 Povolení změny využití území (1) V povolení změny využití území stavební úřad určí nový způsob užívání pozemku a stanoví podmínky jeho využití. (2) Povolení změny využití území obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 také a) katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla a druh pozemku podle katastrukatastru nemovitostí, kterého se změna využití týká, b) plošné vymezení a určení nového využití území. (3) Povolení změny využití území lze vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Ustanovení § 212 se použije obdobně. Oddíl 2 Dělení nebo scelení pozemků § 216 Podmínky (1) Povolení dělení nebo scelení pozemků může stavební úřad vydat pouze na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků. Ustanovení § 187 se na souhlas vlastníků dotčených pozemků použije obdobně. V případě veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření lze povolení dělení nebo scelení pozemků vydat i na základě žádosti stavebníka; v takovém případě se vždy nařídí veřejné ústní jednání. (2) K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapykatastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. (3) Vydání povolení dělení nebo scelení pozemků je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, pokud jsou podmínky pro dělení nebo scelení pozemků dány územním plánemúzemním plánem, regulačním plánem nebo rozhodnutím podle jiného právního předpisu. Povolení dělení nebo scelování pozemků se nevydává, pokud je dělení nebo scelování schváleno pozemkovými úpravami. (4) K žádosti o dělení nebo scelení pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci. V rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci. § 217 Povolení dělení nebo scelování pozemků (1) V povolení dělení nebo scelování pozemků stavební úřad stanoví podmínky pro dělení nebo scelení pozemků. (2) Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelení pozemků, je vydání povolení dělení nebo scelení pozemků prvním úkonem stavebního úřadu v řízení. (3) Povolení dělení nebo scelení pozemků obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu také a) katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastrukatastru nemovitostí, jichž se dělení nebo scelení týká, b) určení nových hranic pozemků s vyznačením přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace ke každému pozemku. (4) Povolení dělení nebo scelení pozemků platí na dobu neurčitou. Povolení pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníkastavebníka o tom, že od provedení svého záměruzáměru upouští. Oddíl 3 Stanovení ochranného pásma § 218 Podmínky (1) K ochraně stavbystavby nebo zařízení před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí stavbystavby nebo zařízení před negativními účinky stavbystavby nebo zařízení může stavební úřad stanovit ochranné pásmo rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, týká-li se ochranné pásmo blíže neurčeného okruhu osob. (2) Stavební úřad ochranné pásmo nestanoví, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny jiným právním předpisem nebo na jeho základě. Vznik ochranného pásma podle jiného právního předpisu tím není dotčen. (3) Stavební úřad na návrh stavebníkastavebníka nebo vlastníka stavbystavby v zájmu ochrany povolované nebo dokončené stavbystavby nebo zařízení stanoví ochranné pásmo stavbystavby nebo zařízení. (4) Stavební úřad z moci úřední stanoví ochranné pásmo dokončené nebo povolované stavby nebo zařízení, pokud je to nezbytné k ochraně okolí před negativními účinky stavby nebo zařízení. (5) V ochranném pásmu stavební úřad zakáže nebo omezí podle charakteru nebo negativních účinků chráněné stavbystavby nebo zařízení povolování a provádění některých stavebstaveb nebo některé činnosti. Zakázat nebo omezit povolování a provádění některých stavebstaveb nebo některé činnosti lze z důvodů ochrany života a zdraví osob nebo zvířat nebo ochrany životního prostředí před negativními účinky stavebstaveb nebo zařízení na okolí nebo z důvodu ochrany stavebstaveb nebo zařízení před negativními vlivy okolí. § 219 Návrh opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma (1) K návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma uplatňují dotčené orgány, které hájí veřejné zájmy podle jiných právních předpisů, kterých se ochrana stavbystavby nebo zařízení nebo jejich okolí dotýká, vyjádření do 30 dnů ode dne doručení návrhu. K později uplatněným vyjádřením se nepřihlíží. (2) Připomínky a námitky k návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma lze uplatnit ve lhůtě 30 dnů od jeho zveřejnění, koná-li se veřejné projednáníveřejné projednání, lze uplatnit připomínky a námitky nejpozději na tomto veřejném projednáníveřejném projednání. (3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat, kromě osob uvedených v § 172 odst. 5 správního řádu, také osoby, kterým jsou v návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma stanoveny povinnosti. (4) Stavební úřad vydá opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma ve lhůtě 90 dnů ode dne zveřejnění návrhu ochranného pásma. § 220 Opatření obecné povahy nebo rozhodnutí o stanovení ochranného pásma (1) Opatření obecné povahy nebo výroková část rozhodnutí o stanovení ochranného pásma obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu také a) označení chráněné stavbystavby nebo zařízení, anebo označení stavbystavby nebo zařízení, před jejichž negativními účinky ochranné pásmo chrání okolí, b) katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastrukatastru nemovitostí, na nichž se ochranné pásmo zřizuje, c) stanovení zákazů nebo omezení povolování a provádění stavebstaveb nebo činností, d) dobu platnosti opatření obecné povahy nebo rozhodnutí, pokud je možno ji předem stanovit, e) grafickou přílohu obsahující celkovou situaci v měřítku katastrální mapykatastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných stavebstaveb, zařízení a pozemků; u ochranných pásem liniových stavebstaveb delších než 1 000 m a stavebstaveb zvlášť rozsáhlých se doplní uvedené údaje na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000. (2) Opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma nabývá účinnosti nejdříve dnem právní moci kolaudačního rozhodnutí, jde-li o stavbustavbu, která jej vyžaduje. U stavbystavby, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí, nebo v případě zařízení stanoví den nabytí účinnosti opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma stavební úřad. (3) Zřizuje-li se ochranné pásmo k povolované stavběstavbě nebo zařízení, je povolení vykonatelné nejdříve dnem vydání opatření obecné povahy o ochranném pásmu této stavbystavby. (4) Nestanoví-li stavební úřad dobu platnosti opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma, platí po dobu trvání stavby nebo zařízení. (5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se na rozhodnutí o stanovení ochranného pásma použijí obdobně. (6) Opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma lze změnit nebo zrušit na podnět toho, komu z něj vyplývá ochrana nebo povinnost, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem; rozhodnutí o stanovení ochranného pásma lze změnit nebo zrušit na žádost toho, komu z něj vyplývá ochrana nebo povinnost, nebo z moci úřední, vyžaduje-li to veřejný zájem. Z opatření obecné povahy nebo rozhodnutí o stanovení ochranného pásma může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost, povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s účelem ochranného pásma. Díl 5 Rámcové povolení § 221 Obecná ustanovení (1) Stavební úřad vydá na žádost stavebníkastavebníka rámcové povolení a) v případě staveb jaderného zařízení a staveb souvisejících, nacházejících se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, nebo b) u záměrůzáměrů v působnosti jiného stavebního úřadu. (2) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro řízení o vydání rámcového povolení ustanovení této hlavy s výjimkou ustanovení dílů 3, 6 a 8 a ustanovení hlav I, II, IV a V této části. Při posuzování záměru se ochrana veřejných zájmů uplatní pouze v rozsahu rámcového povolení. (3) Rámcové povolení neumožňuje provedení záměru. Požadavky tohoto zákona související s provedením a provozem záměru se pro rámcové povolení nepoužijí. Provedení záměru se povolí povolením záměru, které lze vydat jen za podmínek a v souladu s rámcovým povolením stavebního úřadu. Jiný stavební úřad může povolit stavbu pouze na základě rámcového povolení vydaného krajským úřadem. Stavby podle odstavce 1 písm. a) může Dopravní a energetický stavební úřad povolit i bez předchozího rámcového povolení. Rámcové povolení pro záměry na území vojenských újezdů se nevydává. (4) Účastníky řízení o povolení záměruzáměru, pro který bylo vydáno rámcové povolení, a který slouží nebo má sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nebo pro účely Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a jejích organizačních složek, jsou osoby uvedené v § 182 odst. 1 písm. a), c) a d). (5) Záměry, které se nacházejí v areálech dokončených staveb a nepřekračují stávající prostorové parametry, zejména výškovou hladinu stávajících staveb nebo odstupové vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb, lze povolit i bez předchozího rámcového povolení. Účastníky řízení o povolení záměru pro záměry podle věty první jsou osoby uvedené v § 182 odst. 1 písm. a), c) a d). (6) Na stanovení doby platnosti rámcového povolení se použije přiměřeně § 198. Platnost rámcového povolení nezaniká, pokud je v době jeho platnosti vydáno povolení záměru. § 222 Rozsah povolení (1) Rámcovým povolením stavební úřad pouze vymezí stavební pozemek a v jeho rámci stanoví skladbu, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech, zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu a limitní hodnoty pro vstupy a výstupy. (2) Rámcovým povolením pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a nenachází se v areálech dokončených staveb, stavební úřad pouze vymezí stavební pozemek a stanoví účel staveb. § 223 Obsah rámcového povolení (1) Rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu ve výrokové části obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) vymezení areálu jako stavebního pozemku, b) katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastrukatastru nemovitostí, na nichž se soubor staveb umisťuje, c) stanovení skladby, druhu a účelu staveb, d) stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb umisťovaných od hranice areálu, popřípadě od sousedních staveb mimo areál, e) vymezení maximální výměry zastavěných ploch pro umístění staveb v areálu jaderného zařízení a maximálního výškového omezení staveb uvnitř areálu jaderného zařízení, f) stanovení rámcových podmínek napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, zejména míst napojení a kapacit, limitních požadavků na vstupy a výstupy nezbytné pro realizaci a provoz areálu, a to kapacitních a časových maxim povolených vstupů, například vody, energie a skladovaného paliva, a kapacitních a časových maxim povolených výstupů, například odpadních vod, odpadů, emisí a imisí, g) vymezení území dotčeného vlivy stavby, h) podle potřeby stanovení dalších podmínek pro projektovou přípravu stavby, i) u dočasných stavebdočasných staveb stanovení lhůty pro jejich odstranění. (2) U záměrůzáměrů v působnosti jiného stavebního úřadu, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, obsahuje rámcové povolení ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) vymezení stavebního pozemkustavebního pozemku, b) katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastrukatastru nemovitostí, c) stanovení účelu stavebstaveb. Díl 6 Změna záměru před dokončením § 224 (1) Změna záměru před jeho dokončením je změna v záměru oproti jeho povolení nebo oproti dokumentaci pro povolení stavby ověřené stavebním úřadem. (2) Změnu záměruzáměru před dokončením lze realizovat jen na základě povolení. O žádosti stavebníkastavebníka o změnu záměruzáměru před dokončením rozhodne stavební úřad, který záměrzáměr povolil. (3) Nepodstatné odchylky od ověřené projektové dokumentaceprojektové dokumentace podle § 157 písm. a), c) a d), při kterých se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavbystavby, nezasahuje do nosných konstrukcí stavbystavby, nemění se způsob užívání stavbystavby a nedochází k ovlivnění požární bezpečnosti, se nepovažují za změnu stavbystavby a projednávají se v kolaudačním řízení. (4) V žádosti o změnu záměru před dokončením stavebník kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede popis změn a připojí dokumentaci pro povolení záměru s vyznačením zamýšlených změn a připojí vyjádření, závazná stanoviska a rozhodnutí dotčených orgánů v rozsahu, v jakém se změna záměru dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem. (5) Nedotýká-li se změna záměruzáměru práv účastníků řízení, s výjimkou stavebníkastavebníka, ani chráněných veřejných zájmů a nepodléhá-li posouzení vlivu na životní prostředí, může stavební úřad vydat povolení jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Díl 7 Řízení o odvolání § 225 (1) Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí vydané v řízení o žádosti je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. (2) Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtě podle § 196. (3) Není-li v tomto díle stanoveno jinak, na řízení o odvolání se použijí ustanovení dílu 1 s výjimkou ustanovení o zrychleném řízení. § 226 Postup odvolacího orgánu (1) Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas s povolením záměruzáměru, odvolací správní orgán nepřihlíží k části obsahu odvolání, která směřuje proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil. (2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel uplatnit dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je účastníkem řízení podle § 182 písm. e), v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr nedotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona. (3) Podkladem pro vydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu je také vyjádření Ministerstva zdravotnictví a v případě vyhrazených staveb uvedených v písmenech m) a n) přílohy č. 3 k tomuto zákonu i Českého báňského úřadu, ve kterém posoudí splnění podmínek pro ochranu veřejných zájmů v jejich působnosti v rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu. Díl 8 Kontrolní prohlídka § 227 (1) Stavební úřad může v povolení záměru, povolení odstranění stavby, rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, v zakazujícím opatření nebo v opatření k nápravě stanovit povinnost strpět provedení kontrolních prohlídek, pokud je to nezbytné pro zjištění, zda stavebník při výstavbě nebo odstraňování postupuje v souladu s povolením nebo rozhodnutím. (2) Na výzvu stavebního úřadu jsou povinny se kontrolní prohlídky zúčastnit též další osoby uvedené v § 292 odst. 3; ustanovení § 292 odst. 4 a 5 se použije obdobně. (3) O průběhu kontrolní prohlídky pořídí stavební úřad protokol, který kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje též skutková zjištění. Protokol obdrží všichni účastníci kontrolní prohlídky. (4) Ustanovení § 62 správního řádu platí obdobně. Při kontrolní prohlídce se nepostupuje podle kontrolního řádu, pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí ustanovení § 293 obdobně. (5) Podrobnosti rozsahu kontrolní prohlídky stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA IV ŘÍZENÍ O VÝJIMCE Z POŽADAVKŮ NA VÝSTAVBU § 228 Rozhodování o výjimce a žádost (1) Je-li k povolení záměruzáměru nezbytná výjimka z požadavků na výstavbu, rozhoduje o výjimce stavební úřad v řízení o povolení záměruzáměru. (2) Žádost o výjimku z požadavků na výstavbu je součástí žádosti o povolení záměruzáměru a obsahuje uvedení, o jakou výjimku se žádá, a její odůvodnění. HLAVA V NÁHRADA ZA ŠKODU § 229 (1) Vlastníkovi pozemku, stavbystavby nebo zařízení, jehož práva k pozemku, stavběstavbě nebo zařízení byla stanovením ochranného pásma omezena a byla mu tím způsobena škoda, náleží náhrada. (2) Náhradu za omezení práv k pozemku, stavběstavbě nebo zařízení stanovením ochranného pásma je povinen poskytnout vlastník stavbystavby nebo zařízení, pro kterou bylo ochranné pásmo stanoveno. (3) Vlastníkovi pozemku, stavbystavby nebo zařízení, kterému vznikla škoda v důsledku zrušení nebo změny rozhodnutí o povolení záměruzáměru stavebním úřadem z moci úřední v řízení o povolení veřejně prospěšné stavbystavby nebo veřejně prospěšného opatření, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu záměruzáměru v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu. (4) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 3 má obecobec, kraj nebo stát, jejichž orgány daly podnět ke zrušení nebo změně rozhodnutí o povolení záměruzáměru z moci úřední postupem podle § 200 odst. 2 a 3. (5) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout vlastníkovi jiný pozemek nebo stavbustavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavbystavby tím není dotčeno. HLAVA VI ŘÍZENÍ O UŽÍVÁNÍ Díl 1 Kolaudační řízení § 230 Kolaudace (1) StavbuStavbu, která vyžaduje povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí a jen k účelu vymezenému v tomto rozhodnutí. (2) Kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a odstavci 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu. (3) StavbuStavbu, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí, lze užívat ihned po dokončení, a to pouze v souladu s účelem vymezeným v povolení stavbystavby. Dokončení stavbystavby je stavebníkstavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. V oznámení stavebníkstavebník uvede a) číslo geometrického plánu, pokud je stavbastavba předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, b) identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavběstavbě obsahem digitální technické mapy kraje50). (4) Drobnou stavbustavbu lze užívat jen k účelu, ke kterému je určena svým charakterem. (5) Vznikla-li stavba, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí a která musí být podle jiného právního předpisu označena číslem, stavební úřad po oznámení dokončení stavby podle odstavce 3 vyzve příslušnou obecobec k přidělení čísla. § 231 Účastníci řízení Účastníky kolaudačního řízení jsou stavebníkstavebník a vlastník stavbystavby. § 232 Žádost (1) Žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační číslo stavbystavby, předpokládaný termín dokončení stavbystavby a popis odchylek od dokumentace pro povolení stavbystavby. (2) Součástí žádosti je a) dokumentace pro povolení stavbystavby s vyznačením odchylek, došlo-li k nepodstatné odchylce oproti ověřené projektové dokumentaciprojektové dokumentaci, b) údaj o poloze definičního bodu stavbystavby, a jde-li o budovubudovu51), údaj o adresním místě17), c) číslo geometrického plánu, pokud je stavbastavba předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení nebo scelení pozemku, d) vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, e) vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy, f) vyhodnocení zkušebního provozu, pokud byl nařízen nebo povolen, g) geodetická část dokumentace skutečného provedení stavbystavby technické a dopravní infrastrukturydopravní infrastruktury nebo identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje, nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavběstavbě obsahem digitální technické mapy kraje, h) průkaz energetické náročnosti budovybudovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem29). § 233 Posuzování žádosti (1) V kolaudačním řízení stavební úřad posoudí, zda skutečné provedení stavbystavby, popřípadě její části, kterou lze užívat samostatně, je v souladu s povolením. (2) Stavební úřad posoudí nepodstatné odchylky od ověřené projektové dokumentaceprojektové dokumentace pro povolení stavbystavby. Nemění-li se jimi půdorysný ani výškový rozsah stavbystavby, nezasahuje-li se do nosných konstrukcí stavbystavby, nemění-li se způsob užívání stavbystavby a nedochází-li k negativnímu ovlivnění požární bezpečnosti, stavební úřad k těmto odchylkám nepřihlíží. (3) Dojde-li během provádění stavbystavby ke změně technických norem nebo jiných technických předpisů, posuzuje se stavbastavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace pro povolení stavbystavby ověřena stavebním úřadem. § 234 Závěrečná kontrolní prohlídka (1) V kolaudačním řízení stavební úřad provede závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné pro ověření skutečného provedení stavby. Závěrečná kontrolní prohlídka se neprovádí u podzemní stavby energetických sítí technické infrastruktury s výjimkou kolektorů a rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona52). Závěrečná kontrolní prohlídka musí být provedena do 30 dnů od podání úplné žádosti nebo ode dne doplnění nebo odstranění vad žádosti, neobsahovala-li žádost všechny povinné náležitosti nebo trpěla-li vadami. O termínu závěrečné kontrolní prohlídky musí být účastníci řízení vyrozuměni nejméně 10 dnů přede dnem jejího konání. O konání závěrečné kontrolní prohlídky vyrozumí stavební úřad i hlavního projektanta. (2) Je-li k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu skutečného provedení stavbystavby s jejím povolením a její způsobilosti k užívání, stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky. (3) Vznikla-li realizací stavbastavba, která musí být podle jiného zákona54) označena číslem, stavební úřad po provedení závěrečné kontrolní prohlídky vyzve příslušnou obecobec k přidělení čísla. § 235 Kolaudační rozhodnutí (1) Jsou-li splněny podmínky podle § 233, stavební úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky vydá kolaudační rozhodnutí, kterým povolí užívání stavbystavby k určenému účelu. (2) Kolaudační rozhodnutí obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 a) druh, účel stavbystavby, číslo popisné nebo evidenční, b) místo stavbystavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního územíkatastrálního území podle katastrukatastru nemovitostí, c) datum a číslo jednací povolení stavbystavby, na základě kterého byla stavbastavba provedena, d) údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavbystavby, e) datum konání a výsledek závěrečné kontrolní prohlídky, f) vymezení účelu užívání stavbystavby. (3) Je-li to nezbytné, kolaudační rozhodnutí ve výrokové části dále obsahuje a) podmínky pro užívání stavbystavby, b) podmínky pro odstranění drobných nedostatků zjištěných při kolaudačním řízení, včetně určení přiměřené lhůty k jejich odstranění, nebo c) podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů. (4) Neprovádí-li stavební úřad závěrečnou kontrolní prohlídku, vydá kolaudační rozhodnutí jako první úkon stavebního úřadu v řízení do 15 dnů od podání žádosti. Kolaudační rozhodnutí se doručuje účastníkům řízení a dotčeným orgánům. (5) Kolaudační rozhodnutí lze vydat i pro část stavbystavby, lze-li ji užívat samostatně, pokud to neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. Díl 2 Předčasné užívání a zkušební provoz § 236 Předčasné užívání (1) Před dokončením stavbystavby může stavební úřad povolit předčasné užívání stavbystavby nejdéle na dobu 1 roku, lze-li ji užívat a pokud to neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. (2) O předčasném užívání stavbystavby rozhoduje stavební úřad na žádost stavebníkastavebníka, ve které stavebníkstavebník doloží, že nedokončená stavbastavba je předčasně uživatelná. (3) Žádost o povolení předčasného užívání stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění žádosti. Součástí žádosti jsou podklady podle § 232 odst. 2 v rozsahu podle charakteru stavby. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. (4) Účastníkem řízení o povolení předčasného užívání stavbystavby je stavebníkstavebník a vlastník stavbystavby. (5) Po dokončení stavby se postupuje podle § 230 až 235 a 237 obdobně. § 237 Zkušební provoz (1) Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost dokončené stavbystavby. (2) Zkušební provoz stavební úřad povolí na žádost stavebníkastavebníka nebo nařídí z moci úřední. (3) Žádost o povolení zkušebního provozu obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění. Součástí žádosti je vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. (4) Stavební úřad nařídí zkušební provoz, pokud byla tato podmínka stanovena v povolení. Stavebník je povinen písemně oznámit stavebnímu úřadu dokončení stavby; součástí oznámení je vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. (5) Účastníkem řízení o povolení nebo nařízení zkušebního provozu je stavebníkstavebník a vlastník stavbystavby. (6) Po ukončení zkušebního provozu podá stavebníkstavebník žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí. § 238 Povolení předčasného užívání a zkušebního provozu (1) Rozhodnutí o povolení předčasného užívání a zkušebního provozu obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 a) druh, účel stavbystavby, číslo popisné nebo evidenční, b) místo stavbystavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního územíkatastrálního území podle katastrukatastru nemovitostí, c) datum a číslo jednací povolení stavbystavby, na základě kterého byla stavbastavba provedena, d) dobu trvání předčasného užívání nebo zkušebního provozu, e) podmínky pro předčasné užívání stavbystavby, nebo podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do běžného užívání, f) další podmínky podle zvláštních právních předpisů. (2) V rozhodnutí o zkušebním provozu stavební úřad určí dobu trvání zkušebního provozu, nejdéle na dobu 1 roku. (3) Stavební úřad, který předčasné užívání nebo zkušební provoz povolil, může na žádost stavebníka, v případě zkušebního provozu i z moci úřední, rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, stanovenou dobu předčasného užívání, nebo dobu trvání zkušebního provozu, prodloužit před jejím uplynutím i opakovaně, v takovém případě nesmí doba předčasného užívání nebo zkušebního provozu přesáhnout 3 roky. V případě vyhrazených staveb nesmí doba předčasného užívání nebo zkušebního provozu přesáhnout 10 let. Díl 3 Rekolaudace § 239 Změna v užívání stavby (1) Změnu v užívání stavbystavby nebo její části lze na žádost vlastníka stavbystavby povolit povolením změny v užívání stavbystavby, pokud taková změna není podmíněna úpravou stavbystavby vyžadující povolení. (2) Žádost o povolení změny v užívání stavbystavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavbystavby a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. (3) Součástí žádosti je a) dokumentace stavbystavby s vyznačením změn vyvolaných změnou v užívání a b) vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. (4) Účastníky řízení jsou vlastník stavby, vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, u které bude prováděna změna v užívání, osoby, jejichž jiné věcné právo ke stavbě může být přímo dotčeno, a osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením změny užívání přímo dotčeno. § 240 Povolení změny v užívání stavby Povolení změny v užívání stavbystavby obsahuje ve výrokové části kromě náležitosti kolaudačního rozhodnutí také a) dosavadní účel užívání stavbystavby, b) nový účel užívání stavbystavby. § 241 Zrychlené řízení o změně v užívání stavby (1) Stavební úřad může vydat povolení změny v užívání stavbystavby jako první úkon stavebního úřadu v řízení, jde-li o změnu v užívání stavbystavby, která a) se nedotýká práv třetích osob, b) nevyžaduje vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení, c) nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, d) nevyžaduje zkušební provoz, e) nevyžaduje stanovení podmínek pro užívání nebo podmínek k zajištění ochrany veřejných zájmů, nebo f) nezpůsobí změnu kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva stavby podle jiného právního předpisu. (2) Součástí žádosti je dokumentace stavby s vyznačením změn vyvolaných změnou v užívání a vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. (3) Účastníkem řízení je vlastník stavbystavby. § 242 (1) Dnem nabytí právní moci povolení o změně v užívání stavbystavby se kolaudační rozhodnutí v rozsahu povolené změny ruší. (2) Je-li změna v užívání stavby podmíněna stavební úpravou vyžadující povolení, postupuje se podle § 172 až 181, 189 až 193, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188 a 194 přiměřeně. § 243 Změna v užívání drobné a jednoduché stavby (1) Změnit užívání jednoduché stavby nebo její části s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu a jednoduchých staveb uvedených odstavci 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu nebo jejich části lze jen na žádost vlastníka stavby povolením o změně v užívání jednoduché stavby, pokud taková změna není podmíněna stavební úpravou záměru vyžadující povolení. To platí také pro drobné stavby, pokud změnou v užívání pozbývají charakteru drobné stavby. (2) Při povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavbystavby se použije § 239 a 241 obdobně. § 244 Povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby Povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavbystavby obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 a) druh, účel stavbystavby, číslo popisné nebo evidenční, b) místo stavbystavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního územíkatastrálního území podle katastrukatastru nemovitostí, c) dosavadní účel užívání stavbystavby, d) nový účel užívání stavbystavby, e) podmínky pro užívání stavbystavby. § 245 Pasport stavby (1) Vlastník stavbystavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavbystavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy se dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu a stavbastavba byla povolena nebo povolení podle právních předpisů platných při provedení stavbystavby nevyžadovala, je vlastník stavbystavby povinen pořídit pasport stavbypasport stavby. (2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavbastavba povolena, platí, že stavbastavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním určena. (3) Neplní-li vlastník stavbystavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil pasport stavbypasport stavby. Rozhodnutí o nařízení pořízení pasportu stavbypasportu stavby se vydává jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Není-li třeba pasport stavbypasport stavby doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad jej ověří. Díl 4 Společná ustanovení § 246 Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se při vydání kolaudačního rozhodnutí podle § 172 až 181, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188, 190 a 194 přiměřeně, při vydání povolení změny v užívání stavby nebo povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby podle § 172 až 181, 189 až 193, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188 a 194 přiměřeně. HLAVA VII ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB A TERÉNNÍCH ÚPRAV Díl 1 Řízení o povolení odstranění § 247 Podmínky odstraňování staveb (1) StavbuStavbu, která podléhá povolení nebo obsahuje azbest, je možné odstranit pouze na základě povolení odstranění stavbystavby. (2) Účastníkem řízení o povolení odstranění je vlastník pozemku, na němž se odstraňovaná stavbastavba nachází, vlastník stavbystavby a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavběstavbě mohou být odstraňováním stavbystavby přímo dotčena. (3) Nejde-li o stavbu v památkové rezervaci, památkové zóně nebo o stavbu, v níž je obsažen azbest, a zároveň se žádost nedotýká vlastnických nebo jiných věcných práv k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo stavbám na něm, a vlastnických nebo jiných věcných práv k sousedním pozemkům nebo sousedním stavbám, které by mohly být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčeny a není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad na základě úplné žádosti vydá povolení odstranění jako první úkon stavebního úřadu v řízení. § 248 Žádost o povolení odstranění stavby (1) Žádost o povolení odstranění stavbystavby kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) předpokládaný termín započetí a ukončení bouracích prací a způsob jejich provádění, b) identifikaci sousedních pozemků a stavebstaveb nezbytných k provedení bouracích prací a c) informaci o tom, zda jde o stavbustavbu, v níž je obsažen azbest nebo lze přítomnost azbestu očekávat. (2) Součástí žádosti je dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. § 249 Povolení odstranění stavby (1) Povolení odstranění stavbystavby obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) druh, účel stavbystavby, parcelní číslo a katastrální územíkatastrální území, ve kterém se stavbastavba nachází, číslo popisné nebo evidenční, pokud bylo přiděleno, b) lhůtu pro odstranění stavbystavby, c) postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních stavebstaveb, včetně stavebstaveb technické infrastruktury, a provozu na přilehlých komunikacích, d) podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů, e) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatelestavebního podnikatele, který bude práce provádět, nebo jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresu bydliště osoby, která bude vykonávat stavební dozorstavební dozor při svépomocném provádění bouracích prací u stavbystavby, která nevyžaduje povolení, f) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky, g) úpravu pozemku po odstranění stavbystavby, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení zeleně. (2) Rozhodnutí o povolení odstranění stavbystavby může být součástí rozhodnutí o povolení záměruzáměru. Díl 2 Nařízení odstranění Oddíl 1 Řízení o nařízení odstranění stavby § 250 Obecné ustanovení (1) Stavební úřad nařídí stavebníkovistavebníkovi nebo vlastníkovi stavbystavby odstranit stavbustavbu, pokud a) svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav, nejde-li o kulturní památku, b) je prováděna nebo byla provedena bez povolení podle tohoto zákona anebo v rozporu s ním, c) je prováděna nebo byla provedena na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno, d) nevyžaduje povolení, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy, e) jde o stavbustavbu, u které uplynula stanovená doba trvání, aniž byla do skončení této doby podána žádost o prodloužení doby trvání stavbystavby, f) jde o stavbustavbu, která nebyla dokončena v době platnosti povolení, g) jde o stavbu, která nebyla obnovena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu nebo do 10 let ode dne nabytí právní moci povolení obnovy stavby, h) je prováděna nebo byla provedena v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací. (2) Účastníkem řízení o nařízení odstranění je vlastník stavby a stavebník (dále jen „povinný“), vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, osoba, která má jiná věcná práva k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo ke stavbám na něm, obecobec, na jejímž území se stavba, která má být odstraňována, nachází, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčena. § 251 Oznámení o zahájení řízení (1) Stavební úřad oznámí zahájení řízení o odstranění stavby a vyzve povinného k předložení dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazného stanoviska nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, jsou-li vyžadována tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, nejde-li o opakované řízení a nové povolení stavby. (2) Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě dokumentaci pro odstranění stavby, stavební úřad ji opatří na jeho náklady; o tom musí být povinný poučen. Po předložení dokumentace pro odstranění stavby, včetně vyjádření, závazného stanoviska a rozhodnutí dotčeného orgánu, nebo po jejím opatření stavebním úřadem, stavební úřad oznámí zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ostatním účastníkům řízení a stanoví lhůtu pro podání námitek. § 252 Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby (1) Rozhodnutí o nařízení odstranění stavbystavby ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 obsahuje a) druh, účel stavbystavby, číslo popisné nebo evidenční, b) místo stavbystavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního územíkatastrálního území podle katastrukatastru nemovitostí, c) postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních stavebstaveb, včetně stavebstaveb technické infrastruktury, a provozu na přilehlých komunikacích, d) podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů, e) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatelestavebního podnikatele, který bude práce provádět, f) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky, g) povinnost zajistit úpravu pozemku po odstranění stavbystavby podle jeho původního účelového určení, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení zeleně, h) lhůtu pro odstranění stavbystavby. (2) V rozhodnutí může stavební úřad též uložit povinnému předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavbystavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení nebo ke kompenzaci případných negativních důsledků na zájmy chráněné podle zákona nebo jiných právních předpisů. Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě návrh technologického postupu prací při odstraňování stavbystavby, stavební úřad jej opatří na náklady povinného; o tom musí být povinný poučen. (3) O nařízení odstranění stavební úřad vyrozumí nájemce bytůbytů a nebytových prostor informací umístěnou na místě stavbystavby před provedením odstranění. § 253 Obnovení předcházejícího stavu stavby a odstranění stavby na základě rozhodnutí soudu (1) Je-li třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavbystavby, u které byly bez povolení anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy, postupuje stavební úřad podle tohoto dílu přiměřeně. (2) Rozhodl-li o odstranění stavbystavby soud, může stavební úřad z moci úřední nebo na žádost toho, komu soud odstranění stavbystavby uložil, stanovit podmínky pro odstranění stavbystavby; rozhodnutí, kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení. (3) Náklady na odstranění nese povinný nebo ten, komu soud odstranění stavbystavby uložil. Oddíl 2 Postupy související s řízením o nařízení odstranění stavby § 254 Obecné ustanovení (1) StavbuStavbu provedenou bez povolení nebo v rozporu s ním může stavební úřad dodatečně povolit v případě, že povinný o dodatečné povolení požádal a splnil podmínky pro jeho vydání. (2) StavbuStavbu provedenou na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno, stavební úřad povolí novým rozhodnutím v opakovaném řízení v případě, že povinný splní podmínky pro jeho vydání. (3) StavbuStavbu nevyžadující povolení, ale prováděnou nebo provedenou v rozporu s právními předpisy stavební úřad nenařídí odstranit, pokud povinný uvedl stavbustavbu do souladu s právními předpisy. (4) U stavbystavby, u které uplynula stanovená doba trvání, může stavební úřad prodloužit dobu trvání stavbystavby, pokud do skončení doby trvání stavbystavby nebo do 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavbystavby byla podána žádost o prodloužení doby trvání stavbystavby a povinný splní podmínky pro vydání povolení prodloužení doby trvání stavbystavby. (5) Účastníkem řízení podle odstavců 1, 2 a 4 je povinný, osoba, která má vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo stavbám na něm, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Dodatečné povolení § 255 (1) V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby stavební úřad poučí povinného o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. V případě, že ve stanovené lhůtě nebude žádost podána, nelze stavbu dodatečně povolit. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, platí, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení zamítnuta, nelze podat žádost o vydání nového rozhodnutí. (2) Žádost o dodatečné povolení stavbystavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu náležitosti stanovené v § 184 odst. 1 a 2 v rozsahu jako k povolení stavbystavby. (3) V řízení o dodatečném povolení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně. (4) Řízení o dodatečném povolení stavbystavby je součástí řízení o nařízení odstranění stavbystavby. § 256 (1) Stavbu lze dodatečně povolit, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193 a a) stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu, b) stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu a c) povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena. (2) Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně. (3) Dodatečné povolení obsahuje náležitosti povolení stavby nebo zařízení. Je-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví v povolení podmínky pro její dokončení. (4) Je-li předmětem dodatečného povolení dokončená stavba, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného podanou společně se žádostí o dodatečné povolení současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje. Stavební úřad vydá dodatečné povolení a kolaudační rozhodnutí jako společné rozhodnutí. § 257 Nelze-li stavbustavbu dodatečně povolit, stavební úřad žádost o dodatečné povolení zamítne a nařídí odstranění stavbystavby. Opakované řízení a nové povolení § 258 (1) Za žádost o nové povolení stavbystavby se považuje žádost, na základě které bylo vydáno následně zrušené povolení; doplnění podkladů stavební úřad požaduje pouze v rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavbystavby. (2) V opakovaném řízení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně. (3) Lhůta pro vydání rozhodnutí v opakovaném řízení začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí. Stavební úřad, který rozhodl v posledním stupni, uvědomí stavební úřad, který rozhodl v prvním stupni, o zrušení rozhodnutí o povolení stavbystavby. (4) Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavbastavba povolena, stavební úřad žádost zamítne a nařídí odstranění stavbystavby. § 259 (1) StavbaStavba se v opakovaném řízení povolí, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193. Nejsou-li tyto podmínky splněny, povolí se stavbastavba, pokud povinný jednal v dobré víře a pokud by nařízením odstranění stavbystavby vznikla třetím osobám nebo veřejnému zájmu újma, která by byla ve zjevném nepoměru k újmě vzniklé nenařízením odstranění stavbystavby. (2) Nové povolení obsahuje náležitosti povolení stavbystavby. (3) Je-li předmětem nového povolení rozestavěná stavbastavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení. (4) Je-li předmětem nového povolení dokončená stavbastavba, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavbastavba takové rozhodnutí vyžaduje. (5) Je-li předmětem nového povolení dokončená stavbastavba, pro kterou bylo před zrušením povolení vydáno kolaudační rozhodnutí, vydá stavební úřad současně po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného nové kolaudační rozhodnutí; původní kolaudační rozhodnutí pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci nového kolaudačního rozhodnutí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavbystavby v případě, že nové povolení nelze vydat. § 260 Povolení prodloužení doby trvání stavby (1) Žádost o povolení prodloužení doby trvání stavbystavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu náležitosti stanovené v § 184 odst. 1 a 2. (2) V řízení o povolení prodloužení doby trvání stavby se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně. (3) Prodloužení doby trvání stavbystavby lze povolit, pokud povinný prokáže, že splnil podmínky podle § 193. (4) Povolení prodloužení doby trvání stavbystavby obsahuje náležitosti povolení stavbystavby. (5) Nelze-li vydat povolení o prodloužení doby trvání stavbystavby, stavební úřad žádost o povolení zamítne a nařídí odstranění stavbystavby. Díl 3 Společná ustanovení § 261 (1) Pro terénní úpravy a zařízení se ustanovení této hlavy použijí obdobně. (2) Ministerstvo může na žádost stavebního úřadu uhradit účelně vynaložené náklady vzniklé při provedení náhradního výkonu rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo terénní úpravy, pokud stavební úřad usnesením podle § 119 odst. 4 správního řádu uložil povinnému zaplatit předem potřebné náklady na provedení exekuceexekuce a povinný tyto náklady nezaplatil. (3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje a) rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, b) exekuční příkazexekuční příkaz, na jehož základě stavební úřad pověřil jinou osobu odstraněním stavby nebo terénní úpravy, c) usnesení podle § 119 odst. 4 správního řádu, kterým stavební úřad uložil povinnému zaplatit potřebné náklady na provedení exekuceexekuce, a d) daňový doklad o výši nákladů na odstranění stavby nebo terénní úpravy. (4) Uhradilo-li ministerstvo účelně vynaložené náklady podle odstavce 2, uloží po provedení náhradního výkonu rozhodnutí povinnému zaplatit ministerstvu úhradu těchto nákladů. § 262 Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se v řízení o povolení odstranění stavby podle § 172, 174, 185, 188, 189, 191, 192, 194, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 190 a 200 přiměřeně. V řízení o nařízení odstranění stavby se postupuje podle § 173, 175, 176, 178 až 181, 189, 191, 192, 225 a 226 obdobně a podle § 190 přiměřeně. HLAVA VIII MIMOŘÁDNÉ POSTUPY § 263 Mimořádné opatření (1) Je-li při bezprostředně hrozící živelní pohromě nebo závažné havárii (dále jen „mimořádná událost“) třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, lze se od postupů stanovených tímto zákonem odchýlit v mezích ustanovení této hlavy. (2) Mimořádné opatření na stavběstavbě nebo pozemku spočívající podle okolností i v provádění stavebstaveb, terénních úpravterénních úprav nebo odstraňování stavebstaveb, jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům mimořádné události, čelí jejím účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, může být zahájeno bez předchozího povolení podle tohoto zákona. (3) StavebníkStavebník neprodleně oznámí stavebnímu úřadu, že provádí mimořádné opatření. (4) Je-li nutné pro zmírnění následků nebo odvrácení dopadů mimořádné události provést nebo odstranit stavbustavbu nebo terénní úpravuterénní úpravu, může stavební úřad na základě oznámení podle odstavce 3 rozhodnout o tom, že a) upouští od vydání povolení stavbystavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění, b) omezuje obsah žádosti o povolení stavbystavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění a jejích příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro povolení, c) lze některé podklady pro vydání povolení o povolení stavbystavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění předložit dodatečně, a to ve lhůtě stanovené stavebním úřadem. (5) Rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 264 Obnova (1) Stavbu nebo terénní úpravu zničenou nebo poškozenou mimořádnou událostí lze obnovit podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, na základě oznámení stavebníka nebo na základě povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy. Pokud o to stavebník nebo vlastník stavby nebo pozemku požádá, stavební úřad mu kopii původního povolení a dokumentace bezodkladně poskytne, má-li ji k dispozici. (2) StavebníkStavebník oznámí stavebnímu úřadu obnovu stavbystavby nebo terénní úpravyterénní úpravy podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, do 6 měsíců ode dne, kdy došlo ke zničení nebo poškození stavbystavby nebo terénní úpravyterénní úpravy. V oznámení stavebníkstavebník uvede údaje o stavběstavbě nebo terénní úpravěterénní úpravě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací a osobu, která bude činnost provádět. Po oznámení obnovy stavbystavby nebo terénní úpravyterénní úpravy může stavebníkstavebník započít s pracemi směřujícími k obnově stavbystavby nebo terénní úpravyterénní úpravy. (3) Vyžaduje-li obnovení stavby nebo terénní úpravy stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů, vyrozumí stavební úřad stavebníka do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že obnova vyžaduje povolení. V takovém případě se oznámení považuje za žádost o povolení obnovy. Stavební úřad vydá povolení obnovy stavby nebo zařízení do 30 dnů od oznámení stavebníka, jinak lze obnovu provést na základě oznámení, pokud s ní bude započato do 2 let ode dne oznámení; obnova musí být provedena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu. Odvolání proti povolení nemá odkladný účinek. (4) Je-li obnova v rozporu s požadavky jiných právních předpisů, stavební úřad zakáže stavebníkovi obnovu provést. (5) Povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy platí 2 roky ode dne nabytí jeho právní moci. Bylo-li s prováděním obnovy stavby nebo terénní úpravy započato v době platnosti povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy, prodlužuje se doba platnosti povolení na 10 let ode dne právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení, byla-li doba platnosti povolení prodloužena. Ustanovení § 198 odst. 3 se na prodloužení doby platnosti povolení obnovy použije obdobně. § 265 Společná ustanovení (1) Podle ustanovení o mimořádných postupech nelze postupovat v případě, kdy má mimořádná událost původ v zaviněném konání nebo opomenutí stavebníkastavebníka nebo vlastníka pozemku nebo stavbystavby. (2) Dokončení stavebstaveb, terénních úpravterénních úprav a prací provedených podle této hlavy je stavebníkstavebník povinen bezodkladně oznámit stavebstavebnímu úřadu; ustanovení o užívání staveb tím nejsou dotčena. HLAVA IX NÁLEZ § 266 (1) Nepředvídaný archeologický nebo paleontologický nález nebo nález kulturně cenného předmětu, detailu stavbystavby nebo chráněné části přírody je stavebníkstavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu a zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, práce v místě nálezu přerušit a zaznamenat do stavebního deníku čas a okolnosti nálezu, datum oznámení stavebnímu úřadu a popis provedených opatření. (2) Stavební úřad do 30 dnů od oznámení nálezu a v dohodě s dotčeným orgánem rozhodnutím vydaným na místě nebo rozhodnutím vydaným jako první úkon v řízení stanoví podmínky k ochraně nálezu. Současně může stavební úřad provést ohledání na místě. (3) Na základě oznámení nálezu může stavební úřad v součinnosti s dotčeným orgánem ve veřejném zájmu provést nové řízení a vydat nové povolení záměruzáměru. (4) Ministerstvo kultury může z podnětu dotčeného orgánu státní památkové péče rozhodnout, že jde o nález mimořádného významu, a z moci úřední jej prohlásí za kulturní památku. Ministerstvo kultury do 30 dnů od podání podnětu informuje stavební úřad o svém postupu, a popřípadě stanoví požadavky na změnu nebo zrušení vydaného rozhodnutí o povolení stavbystavby. (5) StavebníkStavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v důsledku postupu podle odstavce 3 u dotčeného orgánu nebo v důsledku postupu podle odstavce 4 u Ministerstva kultury, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok na jejich náhradu zaniká. ČÁST SEDMÁ INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY § 267 Základní ustanovení (1) Ministerstvo je správcem informačních systémů veřejné správy55), které umožňují dálkový přístup a slouží k poskytování digitálních služeb56) podle tohoto zákona. (2) Informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu (dále jen „informační systém stavební správyinformační systém stavební správy“) jsou a) portál stavebníkastavebníka, b) národní geoportál územního plánování, c) evidence stavebních postupů, d) evidence elektronických dokumentací, e) informační systém identifikačního čísla stavbystavby a f) informační systém stavebního řízení. (3) Informační systémy stavební správyInformační systémy stavební správy neslouží k výkonu působnosti jiného stavebního úřadu s výjimkou působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra jako dotčených orgánů. Dotčené orgány v případě záměrůzáměrů v působnosti jiných stavebních úřadů nevyužívají k výkonu své působnosti informační systémy stavební správyinformační systémy stavební správy. Údaje o stavbáchstavbách v areálu jaderného zařízení a záměrechzáměrech v působnosti jiného stavebního úřadu a řízeních s nimi souvisejících se s výjimkou národního geoportálu územního plánování v informačních systémech stavební správyinformačních systémech stavební správy neevidují. (4) V národním geoportálu územního plánování se údaje podle odstavce 3 vedou a zobrazují v rozsahu údajů poskytnutých Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami České republiky, Policií České republiky, Hasičským záchranným sborem České republiky, Národním bezpečnostním úřadem, Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost a Generální inspekcí bezpečnostních sborů, s ohledem na zajištění obrany, bezpečnosti a utajení jejich činnosti. (5) Informační systémy stavební správyInformační systémy stavební správy zajišťují informování účastníků řízení podle části šesté a dotčených osob při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona o změně údajů v nich vedených. Způsob a podmínky informování účastníků řízení a dotčených osob při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona stanoví prováděcí právní předpis. § 268 Portál stavebníka (1) Portál stavebníkastavebníka umožňuje zejména a) činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, b) podávat žádosti vlastníku veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a poskytovat vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, c) vkládat údaje a dokumenty do národního geoportálu územního plánování, do evidence stavebních postupů, do evidence elektronických dokumentací a do digitální mapy veřejné správy57), poskytovat je a odkazovat na ně. (2) Ministerstvo zřídí vlastníku veřejné dopravní a technické infrastruktury přístup k datovému rozhraní portálu stavebníkastavebníka na základě jeho žádosti. (3) Podrobnosti provozu a datového rozhraní portálu stavebníkastavebníka stanoví prováděcí právní předpis. § 269 Národní geoportál územního plánování (1) Národní geoportál územního plánování, který je agendovým informačním systémem, slouží pro a) zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti, b) zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti, c) sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, d) poskytování prostorových dat k plánovanému využití území, e) zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisí s územním plánováním a územním rozvojem a která určí ministerstvo, a f) další činnosti vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů. (2) Při výkonu územně plánovací činnosti lze na elektronický dokument vedený v národním geoportálu územního plánování odkázat namísto jeho přiložení. (3) V národním geoportálu územního plánování jsou v jednotných standardech zveřejňovány vybrané části územně plánovacích dokumentacíúzemně plánovacích dokumentací a vymezení zastavěného územízastavěného území, popřípadě dalších nástrojů územního plánování. (4) Ministerstvo obrany vkládá do národního geoportálu územního plánování data vztahující se k jeho působnosti v elektronické podobě ve strojově čitelném formátu. (5) Orgán územního plánování eviduje jednotlivé úkony v národním geoportálu územního plánování a vkládá do něj veškeré písemnosti. Data z vlastní územně plánovací činnosti vkládá v elektronické podobě i ve strojově čitelném formátu, včetně prostorových dat ve vektorové formě, a to bezodkladně po jejich vzniku. (6) Přístup k datům zveřejněným v národním geoportálu územního plánování lze omezit nebo odepřít, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů nebo by jejich zpřístupněním byla porušena ochrana práv třetích osob plynoucích z jiných právních předpisů; pro omezení nebo odepření přístupu k datům zveřejněným v národním geoportálu územního plánování se použije obdobně § 11d zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. (7) Náležitosti obsahu národního geoportálu územního plánování, podrobnosti formy a způsobu vkládání a poskytování údajů v něm vedených stanoví prováděcí právní předpis. § 270 Evidence stavebních postupů (1) Evidence stavebních postupů slouží stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, k ukládání a) podání a jiných písemností, b) rozhodnutí a jiných úkonů stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu, c) informací o oprávněné úřední osobě nebo osobách. (2) Evidence stavebních postupů dále slouží vlastníkovi dopravní nebo technické infrastruktury k doručování vyjádření z hlediska možnosti a způsobu napojení záměruzáměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) údaje, které se vkládají do evidence stavebních postupů, b) způsob zaznamenávání úkonů a vkládání písemností, včetně přípustných formátů, c) metadata náležející k úkonu nebo písemnosti a d) dobu uchování údajů v evidenci stavebních postupů. § 271 Evidence elektronických dokumentací (1) Do evidence elektronických dokumentací se vkládá dokumentace pro povolení záměrudokumentace pro povolení záměru, projektová dokumentaceprojektová dokumentace s výjimkou projektové dokumentaceprojektové dokumentace pro provádění stavbystavby a výsledky zeměměřických činností, včetně souvisejících informací, za účelem plnění povinností podle tohoto zákona. (2) Žadatel vloží projektovou dokumentaciprojektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměrudokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací prostřednictvím portálu stavebníkastavebníka. Není-li elektronické podání, jehož přílohou je dokumentace pro povolení záměrudokumentace pro povolení záměru, která nemusí být zpracována projektantemprojektantem, učiněno prostřednictvím portálu stavebníkastavebníka, vloží dokumentaci pro povolení záměrudokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací stavební úřad nebo dotčený orgán, vůči kterému bylo podání učiněno. (3) Stavební úřad dále vkládá do evidence elektronických dokumentací projektovou dokumentaciprojektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměrudokumentaci pro povolení záměru ověřenou stavebním úřadem po nabytí právní moci rozhodnutí. (4) Podrobnosti formy a způsobu vkládání projektové dokumentaceprojektové dokumentace a dokumentace pro povolení záměrudokumentace pro povolení záměru, vedení evidence elektronických dokumentací, datovou strukturu, požadované formáty projektové dokumentaceprojektové dokumentace, formy a podmínky poskytování údajů z evidence elektronických dokumentací, dobu uchovávání údajů v evidenci elektronických dokumentací a datové rozhraní pro přístup do ní stanoví prováděcí právní předpis. § 272 Přístup do evidencí (1) Právo na přístup k údajům a elektronickým dokumentům v evidenci stavebních postupů a v evidenci elektronických dokumentací má ten, kdo má podle správního řádu právo nahlížet do spisu. (2) Právo na přístup k projektové dokumentaciprojektové dokumentaci má dále ten, kdo se k ní má vyjádřit podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, a projektantprojektant. (3) Právo na přístup k projektové dokumentaciprojektové dokumentaci ve strojově čitelném formátu má ten, kdo předloží souhlas stavebníkastavebníka nebo vlastníka stavbystavby, které se tato dokumentace týká. (4) Právo na přístup k vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury v evidenci stavebních postupů má rovněž ten, kdo prostřednictvím portálu stavebníkastavebníka o vyjádření požádal. (5) Osoba oprávněná k přístupu do evidencí má právo na dálkový přístup, včetně strojového vyhledávání informací, a pořizování výpisů a kopií. § 273 Informační systém identifikačního čísla stavby (1) Informační systém identifikačního čísla stavbystavby slouží k evidenci popisných údajů o stavbáchstavbách a zařízeních a přidělování jedinečného identifikátoru stavbystavby nebo zařízení, který umožňuje identifikovat stavbustavbu nebo zařízení v informačních systémech stavební správyinformačních systémech stavební správy. (2) Stavební úřad bez zbytečného odkladu po zahájení řízení přidělí stavběstavbě nebo zařízení identifikační číslo stavbystavby a vloží údaje o stavběstavbě nebo zařízení do informačního systému identifikačního čísla stavbystavby; po vydání rozhodnutí ve věci stavební úřad bez zbytečného odkladu aktualizuje údaje vedené o stavběstavbě nebo zařízení v informačním systému identifikačního čísla stavbystavby. (3) Způsob členění stavebstaveb a zařízení pro účely jejich evidence v informačním systému identifikačního čísla stavbystavby, zapisované údaje o nich a způsob přidělování identifikačního čísla stavbystavby nebo zařízení stanoví prováděcí právní předpis. § 274 Informační systém stavebního řízení Informační systém stavebního řízení je agendový informační systém, který slouží k výkonu působnosti a) stavebních úřadů, b) dotčených orgánů, činí-li úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, c) ústředních správních úřadů při výkonu kontroly působnosti orgánů stavební správy. § 275 Spisová služba a nahlížení do spisu (1) Orgány územního plánování a stavební správy vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. Při výkonu spisové služby mohou odkazovat na údaje a dokumenty uložené v národním geoportálu územního plánování, evidenci stavebních postupů a evidenci elektronických dokumentací. (2) U stavebstaveb v působnosti jiného stavebního úřadu lze z důvodů ochrany zájmů podle jiných právních předpisů odepřít nahlížení do části spisu, která obsahuje projektovou dokumentaciprojektovou dokumentaci a dokumentaci pro povolení záměrudokumentaci pro povolení záměru. (3) Informační systém stavební správyInformační systém stavební správy je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v informačním systému stavební správyinformačním systému stavební správy za splněnou. ČÁST OSMÁ VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH INSPEKTORŮ § 276 (1) Autorizovaný inspektor vydává odborné posudky pro účely kolaudace staveb. (2) Autorizovaný inspektor vydává na žádost stavebníka posudek pro účely posouzení souladu projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a s jejími změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě s technickými předpisy a technickými normami. § 277 Podmínky výkonu činnosti (1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora udělí ministerstvo fyzické osobě, která a) je plně svéprávná, b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru, c) je autorizovanou osobou, d) má nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu58), e) je bezúhonná, f) prokázala odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministerstvo. (2) Za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), c), e) a f) a po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být oprávnění k činnosti autorizovaného inspektora uděleno i odborníkovi z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje stanovenou praxi. § 278 Žádost o udělení oprávnění Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu údaje a doklady osvědčující splnění podmínek pro výkon činnosti autorizovaného inspektora. Podrobnosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis. § 279 Bezúhonnost (1) Za bezúhonnou se pro účely udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora nepovažuje osoba, a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, a b) které bylo Komorou pravomocně uloženo disciplinární opatření ve formě pozastavení nebo odnětí autorizace, nebylo-li na návrh autorizované osoby zrušeno. (2) Ustanovení § 51 odst. 2 a 3 se použije obdobně. (3) Komora bezodkladně uvědomí ministerstvo o pravomocném uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi spočívajícího v pozastavení nebo odnětí autorizace. § 280 Doba platnosti a zánik oprávnění (1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora se uděluje s působností pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o 10 let, a to i opakovaně, jestliže autorizovaný inspektor svou činnost soustavně vykonával. (2) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora zaniká a) dnem doručení písemného prohlášení autorizovaného inspektora o ukončení činnosti ministerstvu, b) uplynutím doby podle odstavce 1, c) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena jeho svéprávnost, nebo d) ztrátou bezúhonnosti. § 281 Zrušení oprávnění (1) Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora, jestliže a) při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit, nebo b) se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora. (2) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora též pro jeho nečinnost trvající déle než 3 roky. Výkon činnosti autorizovaného inspektora § 282 (1) Právnická osoba může se souhlasem ministerstva vykonávat činnost autorizovaného inspektora, pokud je bezúhonná a zabezpečí výkon činnosti autorizovaným inspektorem; ustanovení § 51 odst. 2 a 3 se použije obdobně. Veřejná obchodní společnost, jejímiž společníky jsou výlučně autorizovaní inspektoři, může činnost autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva. (2) Vykonávají-li autorizovaní inspektoři činnost ve společnosti, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky společnosti mohou být výlučně autorizovaní inspektoři. Společníci společnosti jsou povinni vykonávat činnost ve společném sídle podnikání. § 283 (1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou smlouvou. (2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své činnosti. Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu. Pojištěním musí být kryta škoda, která může být způsobena výkonem činnosti autorizovaného inspektora. Na požádání osoby, se kterou autorizovaný inspektor uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky, na kterou je pojištěn. (3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a uchovávat ji po dobu nejméně 5 let. (4) Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u stavebstaveb, na kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner, b) obchodní společnost, ve které je společníkem, c) družstvo, jehož je členem, d) osoba, se kterou je ve vztahu pracovním nebo služebním. § 284 Práva a povinnosti autorizovaného inspektora (1) Autorizovaný inspektor je v rozsahu oboru, popřípadě specializace své autorizace, oprávněn vydávat odborné posudky autorizovaného inspektora. Odborný posudek autorizovaného inspektora pro účely kolaudace musí obsahovat minimálně a) identifikační údaje stavebníkastavebníka, b) druh, účel stavbystavby, číslo popisné nebo evidenční u změny dokončené stavbystavby, c) údaje o oprávnění provést stavbustavbu, d) údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavbystavby, e) datum ověření splnění podmínek vydání odborného posudku, f) výsledek ověření splnění podmínek vydání odborného posudku, g) jméno a příjmení, podpis, otisk razítka autorizovaného inspektora a datum vystavení odborného posudku. (2) Odborný posudek autorizovaného inspektora pro účely kolaudace dokládá, že skutečné provedení stavbystavby nebo její části, kterou lze samostatně užívat, je v souladu s ověřenou dokumentací nebo jejími povolenými změnami, umožňuje povolený účel užívání a splňuje požadavky na výstavbu. (3) Odborný posudek pro účely kolaudace je autorizovaný inspektor oprávněn vydat pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 2. (4) Odborný posudek autorizovaného inspektora k dokumentaci pro provádění stavby dokládá, že dokumentace pro provádění stavby je v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení stavby nebo s jejími povolenými změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami. (5) Odborný posudek k dokumentaci pro provádění stavby je autorizovaný inspektor oprávněn vydat pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 4. (6) Odborný posudek autorizovaného inspektora nemůže být vydán pro stavby sloužící přípravě, otvírce a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, stavby sloužící jako sklady výbušnin a pro stavby vodních děl. (7) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost. § 285 Příprava a provádění zkoušek (1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související organizačně zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného postupu podle věty první zřizují komory společný koordinační orgán schvalovaný na jejich návrh ministerstvem. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese uchazeč. (2) Koordinační orgán na základě pověření Komory zajišťuje koordinační, organizační a administrativní záležitosti a odborné vzdělávání potřebné k jednotnému postupu při výkonu činnosti autorizovaných inspektorů. (3) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradě nákladů spojených s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku je shodná s příspěvkem určeným členům Komory. (4) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu, jeho činnost, přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis. § 286 Působnost ministerstva Ministerstvo kontroluje přípravu ke zkoušce, osnovy a postup při provádění zkoušek, spočívající v ověření odborných znalostí autorizovaného inspektora, podklady pro jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů, činnost Komory a výkon agendy s tím související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též kontrolu činnosti autorizovaných inspektorů. ČÁST DEVÁTÁ KONTROLA A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ HLAVA I KONTROLA VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § 287 Působnost (1) Kontrolu ve věcech územního plánování vykonávají ministerstvo a krajský úřad. (2) Ministerstvo vykonává kontrolu a) orgánů krajů, b) orgánů hlavního města Prahy a c) zástupců pořizovatele. (3) Krajský úřad vykonává kontrolu a) orgánů obcíobcí a b) zástupců pořizovatele. (4) Kontrola ve věcech územního plánování zahrnuje v případě orgánů obcíobcí, hlavního města Prahy a krajů kontrolu nad výkonem přenesené i samostatné působnosti. § 288 Předmět kontroly (1) Při výkonu kontroly ve věcech územního plánování ministerstvo a krajský úřad kontrolují dodržování tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona, jakož i dodržování usnesení vlády, směrnic ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatých při kontrole výkonu přenesené působnosti. (2) Kontrola se vztahuje i na usnesení, rozhodnutí a jiná opatření přijatá v samostatné i přenesené působnosti. (3) Kontrola může být vykonána i v průběhu pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace. § 289 Nápravná opatření (1) Byly-li při kontrole zjištěny nedostatky, vyzve ministerstvo nebo krajský úřad, se zřetelem na jejich charakter a následky, nebo možné následky, ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě; přitom může do doby zjednání nápravy zcela nebo zčásti pozastavit výkon činnosti, při níž dochází k porušování povinností. (2) Je-li podle odstavce 1 pozastaveno pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, může námitky proti kontrolním zjištěním podat i kraj nebo obecobec, pro které je územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace pořizována. (3) Bylo-li pozastaveno pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace, lze v jejím pořizování pokračovat až po potvrzení kontrolního orgánu o zjednání nápravy. (4) Je-li pořizovatel nečinný, stanoví mu kontrolní orgán přiměřenou lhůtu, ve které má úkon učinit. § 290 Kontrola výkonu samostatné působnosti Při kontrole usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcíobcí, hlavního města Prahy a krajů v samostatné působnosti ve věcech územního plánování se ustanovení hlavy šesté a hlavy sedmé části první zákona o obcích, hlavy desáté a hlavy jedenácté části první zákona o hlavním městě Praze a hlav šesté a sedmé zákona o krajích použijí obdobně. HLAVA II KONTROLA VE VĚCECH STAVEBNÍHO ŘÁDU Díl 1 Stavební kontrola § 291 Obecné ustanovení Stavební úřady kontrolují plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona, jiných právních předpisů v mezích jejich působnosti a z rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona. § 292 Kontrola (1) Stavební úřad provádí kontrolu za účelem zajištění ochrany veřejných zájmů chráněných tímto zákonem. Na podnět dotčeného orgánu zahájí stavební úřad kontrolu vždy. Obsahuje-li povolení záměru podmínky k ochraně veřejných zájmů stanovené na základě vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu, je dotčený orgán příslušný ke kontrole jejich dodržování; stavební úřad poskytne součinnost potřebnou ke kontrole těchto podmínek. (2) Je-li na základě kontroly zahájeno správní řízení, doručuje se stejnopis protokolu účastníkům řízení a dotčeným orgánům spolu s oznámením o zahájení řízení nebo s rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení. (3) Na výzvu stavebního úřadu je povinen se kontroly zúčastnit stavebníkstavebník, a je-li to nezbytné, též vlastník stavbystavby, hlavní projektanthlavní projektant, projektantprojektant, zhotovitelzhotovitel, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozorstavební dozor. Výzva musí být písemná a doručuje se do vlastních rukou s nejméně pětidenním předstihem. Ve výzvě musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví. (4) Stavební úřad může v rámci kontroly ústně vyzvat kontrolovanou osobu k odstranění zjištěných nedostatků a stanovit jí k tomu přiměřenou lhůtu, což zaznamená v protokolu. Nebudou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, postupuje stavební úřad podle § 294 nebo 295. Výzva obsahuje poučení o následcích spojených s neodstraněním zjištěných nedostatků. (5) Pověření ke kontrole podle tohoto zákona lze vydat i ve formě průkazu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. § 293 Vstup na pozemek a do stavby (1) Kontrolující může při výkonu kontroly vstupovat v nezbytné míře na pozemek, na stavbustavbu a do stavbystavby pouze s vědomím jejich vlastníků; uvědomění vlastníka nevyžaduje písemnou formu. (2) Kontrolující může vstoupit na pozemek nebo do stavbystavby i bez vědomí jejich vlastníka v případě důvodného podezření na a) bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob nebo zvířat, nebo b) porušení povinností vyplývajících ze zákona za podmínky, že se kontrolujícímu nepodařilo vlastníka pozemku nebo stavbystavby uvědomit. (3) O vstupu podle odstavce 2 a jeho důvodech musí kontrolující vlastníka bez zbytečného odkladu písemně informovat. (4) Kontrolující může vstoupit do obydlí bez souhlasu vlastníka nebo uživatele, jen pokud je to nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Je-li obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, může kontrolující za účelem kontroly podle tohoto zákona vstoupit do obydlí vždy. Vlastník a uživatel obydlí jsou v uvedených případech povinni kontrolujícímu vstup do obydlí umožnit. Vlastník je povinen umožnit vykonání nezbytných zkoušek a měření použitím nezbytných technických zařízení či prostředků. Pokud je to třeba, přizve kontrolující i další osoby, postup podle odstavce 3 se použije přiměřeně. (5) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a jde-li o některý z důvodů podle odstavce 2 nebo 4, může si stavební úřad zjednat přístup na pozemek nebo do stavbystavby. Policie České republiky poskytne stavebnímu úřadu na jeho žádost ochranu a součinnost podle zákona o Policii České republiky. (6) Pokud vlastník pozemku nebo stavby brání vstupu kontrolujícímu nebo jím přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 294 Zakazující opatření (1) Stavební úřad může i bez provedené kontroly zakázat a) stavební nebo montážní činnost, je-li prováděna v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, b) odstraňování záměruzáměru, pokud je odstraňován v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, c) užívání záměruzáměru, je-li užíván v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy. (2) Stavební úřad může postupovat v řízení na místě. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem stavebního úřadu v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) V rozhodnutí o zakazujícím opatření může stavební úřad uložit další opatření, je-li to vzhledem k povaze a následkům činnosti, která se zakazuje, nezbytné, a stanovit lhůtu k jejich provedení. § 295 Opatření k nápravě (1) Je-li to nezbytné k ochraně zákonem chráněného veřejného zájmu, stavební úřad může i bez provedené kontroly nařídit opatření k nápravě, které spočívá v povinnosti a) provést udržovací práce, zejména v případě nedostatečné údržby stavbystavby, b) provést nezbytné úpravy stavby, zejména 1. při výskytu hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních nebo jiných závad, včetně nesplnění požadavků na přístupnostpřístupnost, 2. v případě, že stavba nebo její užívání ohrožuje životní prostředí, 3. pro ochranu kulturně historických, archeologických, architektonických a urbanistických hodnot, 4. v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, 5. za účelem vyhovění požadavkům obrany a bezpečnosti státu uplatněným Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra, 6. pro připojení stavby na technickou infrastrukturu, nebo vybavení sociálním nebo jiným hygienickým zařízením, 7. pro zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod, k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky, 8. zakonzervování rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno, c) provést nutné zabezpečovací práce, zejména v případě, že jsou záměremzáměrem ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat, d) neodkladně odstranit záměrzáměr, zejména v případě, že jsou záměremzáměrem ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat, a záměrzáměr hrozí zřícením nebo sesuvem nebo e) vyklidit stavbustavbu v případě, že jsou závadami na stavběstavbě ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat, anebo má být nařízeno opatření k nápravě podle písmene c) nebo d). (2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 se nařizuje vlastníku stavbystavby nebo pozemku, na němž se záměrzáměr nachází. Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. e) se nařizuje též všem osobám, které stavbustavbu užívají nebo se ve stavběstavbě zdržují. (3) V rozhodnutí o nařízení opatření k nápravě stavební úřad stanoví zejména rozsah, způsob a podmínky jeho provedení a lhůtu k jeho provedení. (4) Vyžaduje-li provedení opatření k nápravě projektovou dokumentaciprojektovou dokumentaci nebo jiné podklady, stavební úřad nařídí jejich obstarání vlastníku záměruzáměru nebo pozemku, na němž se záměrzáměr nachází, a stanoví lhůtu k jejich předložení. Nesplní-li vlastník nařízenou povinnost, obstará tyto podklady stavební úřad, který následně rozhodnutím uloží vlastníku povinnost uhradit náklady na jejich obstarání; na tuto povinnost stavební úřad vlastníka předem písemně upozorní. (5) Při nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. c), d) a e) může stavební úřad postupovat v řízení na místě. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem stavebního úřadu v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. V případě ústního vyhlášení rozhodnutí se písemné potvrzení uvede jako součást protokolu o kontrole. Písemné potvrzení obsahuje náležitosti rozhodnutí podle § 68 správního řádu; ustanovení § 67 odst. 3 správního řádu se nepoužije. (6) Rozhodnutí o nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. e) doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavbystavby, vyklizující osobě a obciobci; v případě ústního vyhlášení rozhodnutí písemné potvrzení o vydání tohoto rozhodnutí doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavbystavby, vyklizující osobě a obciobci bez zbytečného odkladu. Osoby, které se ve stavběstavbě zdržují, ale nejsou stavebnímu úřadu známy, se o vydaném rozhodnutí vyrozumí informací umístěnou na místě stavbystavby před provedením vyklizení. (7) U nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou nájemci bytůbytů a nebytových prostor účastníky řízení, pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena plněním povinností nařízených stavebním úřadem. § 296 Provedení opatření k nápravě (1) Hrozí-li u provedení opatření k nápravě podle § 295 odst. 1 písm. c), d) nebo e) nebezpečí z prodlení, zajistí provedení nařízeného opatření k nápravě stavební úřad prostřednictvím osoby, která je podle jiného právního předpisu oprávněna k provedení nařízených prací; při stanovení této osoby se zákon o zadávání veřejných zakázek nepoužije. Této osobě může stavební úřad provedení opatření k nápravě nařídit rozhodnutím, které může být vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení. (2) Náklady na provedení opatření k nápravě je povinen uhradit vlastník stavbystavby nebo pozemku, na němž se záměrzáměr nachází. Nedošlo-li mezi osobou, prostřednictvím které stavební úřad zajišťuje provedení nařízeného opatření k nápravě, a vlastníkem k dohodě o zaplacení, stavební úřad uhradí náklady na provedení opatření k nápravě a rozhodnutím uloží vlastníkovi povinnost náklady uhradit stavebnímu úřadu. § 297 Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (1) Je-li nezbytné pro provedení nařízeného opatření k nápravě, aby vlastník sousedního pozemku nebo stavbystavby, nebo osoba, která má k sousednímu pozemku nebo stavběstavbě jiné věcné právo, strpěli nezbytné omezení, a nedošlo-li mezi dotčenými osobami k dohodě, stavební úřad může z moci úřední nebo na žádost vlastníka stavbystavby nebo pozemku, na němž se záměrzáměr nachází, uložit opatření na sousedním pozemku nebo stavběstavbě přiměřené okolnostem. (2) Stavební úřad v rozhodnutí o opatření na sousedním pozemku nebo stavběstavbě stanoví a) účel uloženého opatření, b) jakého pozemku nebo stavbystavby nebo jejich části se opatření týká, c) vymezení prováděné činnosti na sousedním pozemku nebo stavběstavbě a d) podmínky omezení, zejména časové rozmezí provádění činnosti. (3) Účastníkem řízení o opatření na sousedním pozemku nebo stavběstavbě je ten, o jehož povinnosti je řízení vedeno, a ten, jehož právo má být opatřením na sousedním pozemku nebo stavběstavbě založeno nebo jehož konání nebo opomenutí bylo důvodem pro zahájení řízení o uložení opatření k nápravě. (4) Nerozhodne-li stavební úřad jinak, odvolání proti rozhodnutí o opatření na sousedním pozemku nebo stavběstavbě nemá odkladný účinek. (5) Při postupu podle uloženého opatření na sousedním pozemku nebo stavběstavbě je každý povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedního pozemku nebo stavbystavby a aby prováděnými pracemi nevznikla škoda, které je možno zabránit. (6) Po skončení prací je povinen ten, jehož právo bylo opatřením na sousedním pozemku nebo stavběstavbě založeno, uvést sousední pozemek nebo stavbustavbu do předchozího stavu. Díl 2 Kontrola výkonu působnosti stavebních úřadů § 298 Působnost (1) Kontrolu výkonu působnosti a) Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb a staveb souvisejících vykonává Ministerstvo dopravy, b) Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb, u nichž vykonává působnost nadřízeného správního orgánu Ministerstvo průmyslu a obchodu, a ve věcech staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace, výroben obnovitelných zdrojů energie a staveb souvisejících vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu, c) krajských stavebních úřadů ve věcech staveb silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace a staveb obnovitelných zdrojů energie vykonává Dopravní a energetický stavební úřad, d) krajských stavebních úřadů s výjimkou staveb uvedených v písmenu c) a obecních stavebních úřadů vykonává ministerstvo, e) obecních stavebních úřadů vykonává krajský stavební úřad. (2) Ministerstvo, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dopravní a energetický stavební úřad a krajský stavební úřad kontrolují dodržování tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaných na základě tohoto zákona, jakož i dodržování usnesení vlády a směrnic ústředních správních úřadů. § 299 Nápravná opatření Ministerstvo, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dopravní a energetický stavební úřad a krajský stavební úřad mohou při výkonu kontroly ukládat opatření k odstranění nebo prevenci zjištěných nedostatků v přiměřené lhůtě; do doby zjednání nápravy mohou pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti. HLAVA III KONTROLA VÝKONU PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ PROVÁDĚCÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU § 300 Při kontrole vydávání a obsahu prováděcího právního předpisu vydaného územním samosprávným celkem se ustanovení hlavy šesté části první zákona o obcích použijí obdobně s tím, že namísto krajského úřadu provede kontrolu ministerstvo. ČÁST DESÁTÁ PŘESTUPKY § 301 Přestupky osob (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) provede záměrzáměr bez povolení, které je podle tohoto zákona vyžadováno, b) provede záměrzáměr v rozporu s povolením podle tohoto zákona, c) užívá záměrzáměr vyžadující povolení bez tohoto povolení, d) v rozporu s § 230 odst. 1 užívá stavbustavbu bez kolaudačního rozhodnutí, e) v rozporu s § 230 odst. 3 užívá nedokončenou stavbustavbu, f) v rozporu s § 230 odst. 2 užívá jednoduchou stavbustavbu bez kolaudačního rozhodnutí, g) užívá stavbustavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, h) užívá jednoduchou stavbustavbu v rozporu s povolením stavebního úřadu nebo užívá jednoduchou stavbustavbu v rozporu s rozhodnutím o změně v užívání podle § 244, i) užívá stavbustavbu v rozporu s povolením předčasného užívání podle § 236, j) provede zkušební provoz bez rozhodnutí podle § 237, k) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 237, l) v rozporu s § 247 odst. 1 odstraní stavbustavbu, která podléhá povolení, bez povolení odstranění stavbystavby, m) v rozporu s § 247 odst. 1 odstraní stavbustavbu, která obsahuje azbest, bez povolení odstranění stavbystavby, nebo n) odstraní stavbustavbu v rozporu s povolením odstranění stavbystavby nebo rozhodnutím o nařízení odstranění stavbystavby. (2) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší zakazující opatření podle § 294 nebo neplní uložená opatření k nápravě podle § 295. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h), i), j), k), l) nebo n), nebo odstavce 2, c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), e) nebo m), nebo d) do 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), jestliže se jedná o záměrzáměr ve zvláště chráněném území podle zákona o ochraně přírody a krajiny, v ochranném pásmu, na nezastavitelném pozemkunezastavitelném pozemku, v nezastavěném územínezastavěném území, o záměrzáměr EIA nebo o záměrzáměr vyžadující vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení. § 302 Přestupky vybraných osob (1) StavebníkStavebník se dopustí přestupku tím, že a) poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1 a 2 nebo podle § 161 odst. 1 až 3, b) poruší některou z povinností v souvislosti s nálezem podle § 266 odst. 1 nebo 2, nebo c) nesplní oznamovací povinnost podle § 263 odst. 3. (2) ZhotovitelZhotovitel se dopustí přestupku tím, že a) provede nebo odstraní stavbustavbu v rozporu § 163 odst. 2 písm. a), b) poruší některou z povinností podle § 163 odst. 1 nebo § 163 odst. 2 písm. b) nebo c), nebo c) v rozporu s § 163 odst. 2 písm. d) nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavběstavbě. (3) Vlastník stavby nebo zařízení se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 167 písm. a) až f). (4) Vlastník technické nebo dopravní infrastrukturydopravní infrastruktury nebo provozovatel stavebstaveb a zařízení, z jejichž provozu vznikají omezení v území podle jiného právního předpisu, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 63 odst. 2 písm. b) nebo c). (5) Vlastník technické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 168 písm. a) nebo b) nebo § 181 odst. 1. (6) ZhotovitelZhotovitel, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozorstavební dozor, dozor projektantadozor projektanta, technický dozor stavebníkastavebníka, stavebníkstavebník, autorizovaný inspektor nebo vlastník stavbystavby se dopustí přestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 169. (7) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), nebo odstavce 2 písm. c) anebo odstavců 3 až 6, b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a), nebo d) do 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), jestliže jde o záměrzáměr v chráněném území podle zvláštních právních předpisů, v ochranném pásmu, na nezastavitelném pozemkunezastavitelném pozemku, v nezastavěném územínezastavěném území, o záměrzáměr EIA nebo o záměrzáměr vyžadující vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení. § 303 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 155 provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle autorizačního zákona. (2) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 164. (3) Fyzická osoba vykonávající stavební dozorstavební dozor se dopustí přestupku tím, že nevykonává řádně odborný dozor nad prováděním stavbystavby svépomocí tím, že poruší některou z povinností podle § 165. (4) Fyzická osoba se jako projektant územně plánovací dokumentace dopustí přestupku tím, že neodevzdá územně plánovací dokumentaci v jednotném standardu podle § 162 odst. 6. (5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 400 000 Kč. § 304 Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává úřad příslušný podle § 32 až 35; přestupky podle § 302 odst. 4 a § 303 odst. 4 projednává krajský úřad. (2) Přestupkem podle tohoto zákona není porušení takových podmínek rozhodnutí, které stavební úřad převzal do svého rozhodnutí na základě jednotného environmentálního stanoviska. (3) Stavbou se pro účely této části rozumí též terénní úprava. ČÁST JEDENÁCTÁ SOUDNÍ PŘEZKUM § 305 Postavení stavebníka a vlastníka stavby Není-li stavebník nebo vlastník stavby v řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu žalobcem, je osobou zúčastněnou na řízení. § 306 Lhůta pro podání žaloby (1) Žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. (2) Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno. § 307 Nepřípustnost (1) Žaloba proti rozhodnutí stavebního úřadu je nepřípustná, obsahuje-li pouze skutkové a právní důvody, které žalobce neuplatnil v řízení o odvolání, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o žalobu proti rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení zahájeném z moci úřední, anebo kterým byla povolena stavbastavba podléhající posouzení vlivů na životní prostředí. (2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je také nepřípustný, obsahuje-li pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí. § 308 Odkladný účinek Přizná-li soud žalobě odkladný účinek, projedná žalobu a rozhodne o ní přednostně s nejvyšším urychlením. § 309 Rozhodnutí o žalobě (1) Nebrání-li tomu vady napadeného rozhodnutí nebo řízení, které předcházelo jeho vydání, přezkoumá soud všechny přípustné žalobní body. (2) Je-li žaloba důvodná, bez dalšího dokazování je zcela zřejmé, jak by v případě jeho zrušení a vrácení stavebnímu úřadu k dalšímu řízení musel stavební úřad rozhodnout a navrhl-li takový postup žalobce nebo osoba zúčastněná na řízení, může soud rozsudkem napadené rozhodnutí změnit. (3) Proti částem rozhodnutí stavebního úřadu, která byla změněna rozsudkem, není přípustné vést přezkumné řízení podle správního řádu. Obnova řízení podle správního řádu je přípustná pouze tehdy, bylo-li rozhodnutí stavebního úřadu dosaženo trestným činemtrestným činem. § 310 Přezkum územního rozvojového plánu K řízení o zrušení územního rozvojového plánu nebo jeho části je příslušný Nejvyšší správní soud. ČÁST DVANÁCTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 311 Vztah ke správnímu řádu (1) K přezkumu opatření obecné povahy podle správního řádu vydaného orgány obceobce je příslušný krajský úřad. K přezkumu opatření obecné povahy podle správního řádu vydaného orgány kraje je příslušné ministerstvo. (2) Územně plánovací dokumentaciÚzemně plánovací dokumentaci nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu. (3) Územní rozvojový plán nelze přezkoumat v přezkumném řízení podle správního řádu. HLAVA II PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Díl 1 Přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům § 312 (1) Na Dopravní a energetický stavební úřad přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru a z pracovněprávních vztahů státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru, zařazených nebo jmenovaných na služební nebo pracovní místo v ministerstvech a jiných správních úřadech a zajišťujících podle dosavadních právních předpisů výkon úkolů a činností spadajících podle tohoto nebo jiného zákona do působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu. Přechodem státních zaměstnanců ve služebním poměru na dobu neurčitou podle tohoto odstavce platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku pro příslušný obor státní služby, v němž budou úkoly a činnosti vykonávat v Dopravním a energetickém stavebním úřadu. (2) Podle odstavce 1 se však nepostupuje, pokud dotčení zaměstnanci zajišťují v ministerstvech a jiných správních úřadech v převažujícím rozsahu výkon úkolů a činností, které nespadají do působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu podle tohoto nebo jiného zákona. (3) Práva a povinnosti z pracovního poměru zaměstnanců krajů zařazených k výkonu práce do krajských úřadů přecházejí z těchto krajů na stát v případech, kdy činnosti zajišťované těmito zaměstnanci přecházejí do působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu podle tohoto nebo jiného zákona. Obdobně se postupuje v případě zaměstnanců hlavního města Prahy. (4) Podmínkou přechodu práv a povinností z pracovního poměru zaměstnanců podle odstavce 3 na stát je předchozí písemná dohoda mezi Dopravním a energetickým stavebním úřadem, zaměstnancem a územním samosprávným celkem. (5) Dosavadní zaměstnanci krajů podle odstavce 3 se stávají zaměstnanci státu zařazenými k výkonu práce do Dopravního a energetického stavebního úřadu. (6) Dosavadní zaměstnanci Magistrátu hlavního města Prahy podle odstavce 3 se stávají zaměstnanci státu zařazenými k výkonu práce do Dopravního a energetického stavebního úřadu. (7) První systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst v Dopravním a energetickém stavebním úřadu se stanoví s účinností od 1. července 2023. § 313 (1) Na služební místo ředitele sekce obsazené zaměstnancem podle § 312 odst. 5 a 6 vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 18 měsíců od účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. Na služební místo ředitele odboru a vedoucího oddělení obsazené zaměstnanci podle § 312 odst. 5 a 6 vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 24 měsíců od účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají státní službu na služebním místě ve stejném oboru státní služby, který je stanoven pro služební místo představeného, které má být obsazeno. Osoba, která byla jmenována na služební místo představeného na dobu určitou, se po dobu 3 let od uplynutí této doby považuje za osobu splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení. (2) Pro vznik služebního poměru zaměstnanců podle § 312 odst. 5 a 6 se použijí § 190 až 197, s výjimkou § 190 odst. 1 písm. d), § 191, 195a a 196 zákona o státní službě a dále § 200 a 201 zákona o státní službě obdobně s tím, že lhůty a doby tam stanovené se počítají ode dne nabytí účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. Ke dni vzniku služebního poměru rozhodne příslušný služební orgán o výši platu podle části deváté zákona o státní službě. Dnem vzniku služebního poměru těmto zaměstnancům platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku; služební orgán jim o tom vystaví osvědčení. (3) Ztratí-li zaměstnanec podle odstavce 1 a § 312 odst. 5 a 6 přechodem funkci vedoucího zaměstnance, má po dobu 12 měsíců od vzniku služebního poměru nárok na výplatu zadostiučinění ve výši příplatku za vedení, která mu byla naposledy určena jako vedoucímu zaměstnanci, v pravidelných výplatních termínech. Pokud však byl dotčený zaměstnanec na základě výběrového řízení jmenován na služební místo představeného a začal opět pobírat příplatek za vedení ještě před uplynutím doby 12 měsíců od vzniku služebního poměru, vyplatí se mu zadostiučinění snížené o částku příplatku za vedení, který mu nově náleží. (4) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti stavebního úřadu na úseku stavebního řádu podle § 30a splňuje úředník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost obecného nebo speciálního stavebního úřadu a splňuje kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném nebo speciálním stavebním úřadu podle dosavadní právní úpravy. § 314 Při provedení spisové rozluky v souvislosti s činnostmi, které přecházejí na orgány státní stavební správy podle tohoto nebo jiného zákona, se postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předají správní orgány, které vykonávaly působnost podle dosavadních předpisů, u vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb do 1. února 2024, v ostatních případech do 1. srpna 2024. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na jiné stavební úřady. § 315 (1) Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným organizačními složkami státu přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Dopravní a energetický stavební úřad, pokud byl tento majetek užíván výhradně k zajišťování úkolů a činností, které přecházejí podle tohoto nebo jiného zákona na Dopravní a energetický stavební úřad. (2) Rozpočtované prostředky v rozpočtech organizačních složek, které souvisejí s výkonem působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Dopravní a energetický stavební úřad, se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Dopravní a energetický stavební úřad. (3) Nároky z nespotřebovaných výdajů vzniklé za roky předcházející roku nabytí účinnosti tohoto zákona, které souvisejí s výkonem působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Dopravní a energetický stavební úřad, se stávají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nároky z nespotřebovaných výdajů Dopravního a energetického stavebního úřadu. Díl 2 Přechodná ustanovení k územnímu plánování § 316 Obecná ustanovení (1) Ústav územního rozvoje zřízený podle zákona č. 183/2006 Sb. se považuje za Ústav územního rozvoje zřízený podle tohoto zákona. (2) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o pořízení územního plánu, regulačního plánu, nebo jejich změny nebo vymezení zastavěného územízastavěného území, nebo zahájeno zpracování územní studie a pořizovatelem je obecní úřad podle § 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. na základě smluvního vztahu s osobou splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti podle dosavadních právních předpisů, pohlíží se na tuto osobu do doby vydání této územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného územízastavěného území jako na zástupce pořizovatele. Jedná-li se o územní studii, považuje se za rozhodný moment vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti. (3) Výjimka z kvalifikačních požadavků vzdělání udělená podle dosavadních právních předpisů se považuje za výjimku z kvalifikačních požadavků vzdělání udělenou podle tohoto zákona. (4) Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje státní zaměstnanec nebo úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně plánovací činnost na ministerstvu, krajském úřadu, úřadu územního plánování nebo na obecním úřadu podle § 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. a má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu vydané přede dnem 1. ledna 2007. (5) Seznam oprávněných investorů, který vede příslušný krajský úřad podle § 23a zákona č. 183/2006 Sb., se považuje za seznam oprávněných investorů podle tohoto zákona. Ministerstvo ve spolupráci s příslušným krajským úřadem a Magistrátem hlavního města Prahy zajistí zveřejnění seznamu oprávněných investorů na národním geoportálu územního plánování do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 317 Územně plánovací podklady (1) Územně analytické podklady pořízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za územně analytické podklady podle tohoto zákona. (2) Území vymezená Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra podle dřívějších právních předpisů v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za vymezená území podle tohoto zákona do doby jejich nového vymezení postupem podle § 36. (3) Údaje o urbanistických studiích, územních generelech a územních prognózách, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v evidenci územně plánovací činnosti, ministerstvo nebo jím pověřená organizační složka státu z této evidence vypustí do 3 měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Územní studie, o nichž byly údaje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v evidenci územně plánovací činnosti, se považují za územní studie podle tohoto zákona. (5) U územních studií, o nichž byly údaje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v evidenci územně plánovací činnosti, běží lhůta pro prověření aktuálnosti jejich řešení ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a činí 4 roky. (6) Činnosti při pořizování územně plánovacích podkladů ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. § 318 Politika územního rozvoje a politika architektury a stavební kultury (1) Politika územního rozvoje schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za politiku územního rozvoje podle tohoto zákona. (2) Části politiky územního rozvoje schválené podle zákona č. 183/2006 Sb., které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z politiky územního rozvoje vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které se vztahuje k původní politice územního rozvoje, se neupravuje. (3) Bylo-li zahájeno pořizování zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nedošlo-li k předložení návrhu zprávy o uplatňování ke schválení vládě podle § 35 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., dokončí se pořizování i předložení vládě podle dosavadních právních předpisů. Zpráva o uplatňování schválená vládou podle § 35 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. se považuje za zprávu o plnění podle tohoto zákona a dále se postupuje podle tohoto zákona. (4) Bylo-li zahájeno pořizování aktualizace politiky územního rozvoje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nedošlo-li k předložení návrhu ke schválení vládě podle § 34 zákona č. 183/2006 Sb., zajistí ministerstvo uvedení návrhu této aktualizace do souladu s tímto zákonem. V rozsahu provedených úprav se dále postupuje podle § 71b a 71c a § 71d odst. 1. (5) Politika architektury a stavební kultury schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za politiku architektury a stavební kultury podle tohoto zákona. § 319 Územní rozvojový plán (1) Ministerstvo pořídí první územní rozvojový plán, který bude obsahovat pouze nadregionální územní systém ekologické stability vymezený v zásadách územního rozvoje, u kterého marně uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního, a záměry dopravní a technické infrastruktury vymezené v zásadách územního rozvoje a obsažené v politice územního rozvoje, které dosud nebyly dokončeny a u kterých marně uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního. (2) Vymezení záměrů podle odstavce 1 převezme ministerstvo ze zásad územního rozvoje tak, že textová část vymezení záměru bude obsahovat pouze výčet obcíobcí dotčených tímto záměrem bez stanovení podmínek pro rozhodování v území, pořadí změn v území a kompenzační opatření podle § 100 odst. 4 tohoto zákona. (3) Záměry přebírané do prvního územního rozvojového plánu podle odstavce 1 nepodléhají projednání a posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území podle § 40 tohoto zákona. Soulad s politikou územního rozvoje se neposuzuje. (4) Dotčenými orgány při pořizování územního rozvojového plánu podle tohoto přechodného ustanovení jsou pouze Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, které mohou záměry podle odstavce 1 vyloučit. (5) Pro první územní rozvojový plán se § 73 odst. 2 a 3 tohoto zákona nepoužije do doby vydání změny, která jej uvede do souladu s požadavky podle tohoto zákona. § 320 Zásady územního rozvoje (1) Zásady územního rozvoje vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za zásady územního rozvoje podle tohoto zákona. Při nejbližší změně, jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se zásady územního rozvoje uvedou do souladu s ustanoveními tohoto zákona o obsahu zásad územního rozvoje. (2) Do doby uvedení zásad územního rozvoje do souladu s ustanoveními tohoto zákona o obsahu zásad územního rozvoje nejsou záměryzáměry na změny v územízměny v území obsažené v zásadách územního rozvoje, které jsou v rozporu s územním rozvojovým plánem, závazné pro pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace obcíobcí a pro rozhodování v území. § 321 Územní plán a regulační plán (1) Územní plányÚzemní plány vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za územní plányúzemní plány podle tohoto zákona. (2) Regulační plány vydané od 1. ledna 2007 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za regulační plány vydané podle tohoto zákona. (3) Při nejbližší změně regulačních plánů, jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se tyto regulační plány uvedou do souladu s ustanoveními tohoto zákona o obsahu regulačního plánu. (4) Regulační plán pořízený na žádost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se po dobu jeho platnosti, nejdéle však do 31. prosince 2025, považuje za regulační plán vydaný podle tohoto zákona. Jeho změny lze pořizovat pouze na podnět toho, komu přísluší vykonávat práva z něj vyplývající. § 322 Územně plánovací dokumentace schválené přede dnem 1. ledna 2007 (1) Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obceobce a regulační plán, schválené přede dnem 1. ledna 2007, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti nové územně plánovací dokumentace, která je nahrazuje, nejpozději však 31. prosince 2028. Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část této územně plánovací dokumentace, se považují za opatření obecné povahy, které je závazné pro navazující územně plánovací dokumentaci a pro rozhodování v území. Části územně plánovací dokumentace schválené přede dnem 1. ledna 2007, které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí. (2) Zastupitelstvo obceobce může opatřením obecné povahy ukončit platnost územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obceobce a regulačního plánu, schválených přede dnem 1. ledna 2007. Pro vydání opatření obecné povahy podle věty první se použije § 113 odst. 2 až 6 obdobně. (3) U územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obceobce a regulačního plánu, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, lze změnu vydat do 31. prosince 2028, jinak se pořizování zastaví. (4) Rozhodne-li zastupitelstvo obceobce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o pořízení změny územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obceobce a regulačního plánu, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, a současně již bylo zastupitelstvem obceobce rozhodnuto o pořízení nového územního plánu nebo regulačního plánu, dokončí se pořizování této změny podle dosavadních právních předpisů. Požadavky na jednotný standard podle § 20a zákona č. 183/2006 Sb. se neuplatní. (5) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obceobce a regulační plán, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, nelze upravit podle § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. a v rozsahu těchto úprav projednat a vydat, nebylo-li zahájeno společné jednání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona při pořizování úpravy podle § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. zahájeno společné jednání, dokončí se pořizování podle dosavadních právních předpisů. Takto upravenou dokumentaci lze vydat do 31. prosince 2025, jinak se pořizování zastaví. § 323 Pořizování územně plánovací dokumentace (1) Činnosti při pořizování územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. (2) Bylo-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednání zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje nebo územního plánuúzemního plánu, dokončí se její projednání a schválení podle dosavadních právních předpisů. Obsahuje-li zpráva pokyny pro zpracování nové územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo její aktualizace nebo změny, považují se tyto pokyny za zadání změny podle tohoto zákona; požadavky obsažené v pokynech, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí. (3) Bylo-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednání zadání územního plánuúzemního plánu, regulačního plánu nebo jejich změny, dokončí se projednání a schválení zadání podle dosavadních právních předpisů a toto zadání se považuje za zadání územního plánuúzemního plánu, regulačního plánu, nebo za zadání změny podle tohoto zákona; požadavky, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí. (4) Zadání územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo její změny, schválené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zadání územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace nebo její změny podle tohoto zákona; požadavky, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí. (5) Obsah změny územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace obceobce schválený zastupitelstvem obceobce současně s rozhodnutím o pořízení její změny zkráceným postupem se považuje za zadání změny podle tohoto zákona; požadavky, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí. (6) Pořizovatel zajistí úpravu návrhu územně plánovací dokumentace, u kterého nebylo zahájeno projednání ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem. (7) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednávání návrhu územního rozvojového plánu, jeho aktualizace, nebo aktualizace zásad územního rozvoje, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. (8) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno společné jednání o návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se činnosti zakončené úpravou návrhu po společném jednání podle dosavadních právních předpisů. Při úpravě se zajistí soulad obsahu uvedené územně plánovací dokumentace s tímto zákonem. Veřejné projednání se bez nového projednávání vyhodnocení vlivů uskuteční v rozsahu vyžadovaném tímto zákonem. Dotčené orgány uplatní stanoviska k částem, které byly od společného jednání změněny. (9) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. (10) Jde-li o návrh nového územního plánuúzemního plánu a postupuje-li se podle odstavce 9, lze v tomto návrhu vymezit plochuplochu nebo koridorkoridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 130. Ustanovení § 81 odst. 3 se použije obdobně. V takovém případě jde o podstatnou úpravupodstatnou úpravu, pro kterou se § 53 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. použije obdobně. § 324 Nepoužití některých částí územně plánovací dokumentace Části územně plánovací dokumentace vydané podle zákona č. 183/2006 Sb., které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z této dokumentace vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů, které se vztahuje k původní územně plánovací dokumentaci, se neupravuje. § 325 Zastavěné území (1) Úřad územního plánování pořídí a vydá vymezení zastavěného územízastavěného území postupem podle tohoto zákona pro obecobec, která nemá územní plán nebo vymezené zastavěné územízastavěné území, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první se nepoužije v případě obcíobcí, ve kterých před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodlo zastupitelstvo obceobce o pořízení územního plánu. (2) Do doby vymezení zastavěného územízastavěného území územním plánemúzemním plánem nebo postupem podle tohoto zákona se u obceobce, která nemá územní plánúzemní plán nebo vymezené zastavěné územízastavěné území, považuje za zastavěné územízastavěné území intravilánintravilán. (3) Zastavěné územíZastavěné území vymezené územním plánemúzemním plánem se při nejbližší změně územního plánuúzemního plánu, jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví v souladu s tímto zákonem; do nabytí účinnosti této změny se zastavěné územízastavěné území vymezené v územním plánuúzemním plánu považuje za zastavěné územízastavěné území vymezené podle tohoto zákona. (4) Zastavěné územíZastavěné území vymezené na území obceobce, která nemá územní plán, úřad územního plánování vyhodnotí a v případě potřeby pořídí a vydá jeho změnu podle § 121 nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se zastavěné územízastavěné území vymezené podle dosavadních právních předpisů považuje za zastavěné územízastavěné území podle tohoto zákona. (5) Dojde-li k pozbytí účinnosti územně plánovací dokumentaceúzemně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánuúzemního plánu obceobce nebo regulačního plánu marným uplynutím lhůty podle § 322 odst. 1, považuje se současně zastavěné územízastavěné území obceobce nebo zastavěné územízastavěné území obceobce vymezené touto územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územním plánuúzemním plánu obceobce nebo regulačním plánu za zastavěné územízastavěné území obceobce vymezené podle tohoto zákona. Úřad územního plánování ve lhůtě 3 měsíců vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného územízastavěného území a případně zajistí jeho aktualizaci postupem podle tohoto zákona. § 326 Územní opatření (1) Stavební uzávěry vydané podle zákona č. 50/1976 Sb. z důvodu zamezení možnosti ztížení nebo znemožnění budoucího využití území podle připravované územně plánovací dokumentace pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení. (2) Stavební uzávěry vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejde-li o stavební uzávěry podle odstavce 1, prověří příslušný úřad územního plánování z hlediska jejich aktuálnosti a souladu s požadavky tohoto zákona nejpozději do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti a informaci o prověření vloží do národního geoportálu územního plánování, jinak pozbývají platnosti; nejsou-li splněny požadavky na aktuálnost a soulad s tímto zákonem a neuplynula-li lhůta 1 roku, postupuje se podle § 123 odst. 4. Ustanovení § 123 odst. 3 se na stavební uzávěry vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije obdobně. (3) Obsahují-li územní opatření o stavební uzávěře omezení, která nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se k těmto omezením při rozhodování nepřihlíží. (4) Výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle § 99 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. povoluje po dni nabytí účinnosti tohoto zákona rada obceobce, a v obcíchobcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obceobce, nebo rada kraje postupem podle § 129. (5) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení § 123 odst. 3 se použije obdobně. § 327 Úprava vztahů k území (1) Plánovací smlouvy uzavřené podle zákona č. 183/2006 Sb. se posuzují podle dosavadních právních předpisů. (2) Předkupní právo vymezené v územně plánovací dokumentaciúzemně plánovací dokumentaci podle dosavadních právních předpisů zaniká účinností změny územního plánuúzemního plánu, kterou bylo jeho vymezení vypuštěno nebo nahrazeno vymezením veřejně prospěšné stavbystavby nebo veřejně prospěšného opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, nejpozději však uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po zániku předkupního práva zajistí osoba oprávněná z předkupního práva jeho výmaz z katastrukatastru nemovitostí. Listinou, na jejímž základě má být právo z katastrukatastru nemovitostí vymazáno, je potvrzení o zániku práva podle katastrální vyhlášky. (3) Dohody o parcelaci uzavřené podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti a lze je měnit nebo zrušit jen se souhlasem všech, kterým přísluší vykonávat práva a povinnosti z dohody vyplývající. § 328 Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Díl 3 Přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím § 329 (1) Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů, jde-li o a) projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro ohlášení stavby, b) dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, doplněnou o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení zpracované podle prováděcího právního předpisu k tomuto zákonu, c) dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení, d) projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení nebo dokumentaci pro vydání společného povolení, nebo e) dokumentaci pro vydání společného povolení, kterým se umisťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury podle liniového zákona, zpracovanou v omezeném rozsahu. (2) Jako součást žádosti o povolení změny využití území podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona také předložit dokumentaci pro vydání rozhodnutí o změně využití území zpracovanou podle dosavadních právních předpisů. (3) Bude-li provádění stavby zahájeno do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů. (4) Jako součást žádosti o povolení odstranění stavby podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit také dokumentaci bouracích prací zpracovanou podle dosavadních právních předpisů. (5) Stavební úřad v řízení podle tohoto zákona přezkoumává dokumentaci podle odstavců 1 až 4 podle dosavadních právních předpisů. Díl 4 Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu § 330 (1) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají záměrůzáměrů, u nichž není vyžadováno povolení záměruzáměru, jiné rozhodnutí nebo úkon podle tohoto zákona, stavební úřad usnesením zastaví; proti tomuto usnesení se nelze odvolat. (3) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona. Územní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Společné územní a stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který se stal podle tohoto zákona příslušným k vedení řízení o povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, je-li vyhrazená stavba stavbou hlavní, v ostatních případech dokončí řízení stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede u záměrů povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební úřad, na který přešla působnost k povolení záměru podle tohoto zákona. Jde-li o stavbu související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu, změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede stavební úřad, který tuto stavbu povolil. (5) U řízení zahájených podle tohoto zákona do konce kalendářního roku, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, se lhůty pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona prodlužují na dvojnásobek. (6) Pravomocné územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí anebo ve zjednodušeném územním řízení, účinný územní souhlas, účinná veřejnoprávní smlouva a vydaný regulační plán nahrazující územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí o umístění stavby se považují za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Pravomocné územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení anebo ve zjednodušeném územním řízení a účinný územní souhlas a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí o umístění stavby se považují za povolení podle tohoto zákona, pokud tyto záměry nevyžadovaly podle dosavadních právních předpisů stavební povolení nebo ohlášení. (7) Účinný společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměruzáměru, pravomocné stavební povolení, společné povolení, společné povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, oznámení s certifikátem stavebního inspektora stavebního záměruzáměru a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební územní rozhodnutí a stavební povolení se považují za povolení záměruzáměru podle tohoto zákona. (8) Pravomocné územní rozhodnutí o změně využití území se považuje za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměruzáměru podle tohoto zákona, pokud jím byl umístěn záměrzáměr vyžadující povolení podle tohoto zákona; v opačném případě se považuje za povolení podle tohoto zákona. Územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků nebo územní rozhodnutí o ochranném pásmu se považují za rozhodnutí o povolení nestavebního záměruzáměru podle tohoto zákona. (9) Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za podklady pro vydání rozhodnutí v řízeních podle tohoto zákona. Tyto podklady stavební úřad nepřezkoumává a jimi chráněné veřejné zájmy znovu neposuzuje. V řízeních o opravných prostředcích, jakož i při dalších postupech souvisejících s přezkumem správnosti a zákonnosti nebo změnou závazného stanoviska orgánu územního plánování podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb. se postupuje podle dosavadních právních předpisů. (10) Kolaudační souhlas se považuje za kolaudační rozhodnutí podle tohoto zákona. (11) Osoba, která vykonávala činnost autorizovaného inspektora ke dni 31. prosince 2023, je oprávněna vykonávat činnost podle tohoto zákona do doby, která končí uplynutím 10 let ode dne jmenování ministrem pro místní rozvoj, nebo do doby prodloužené. § 331 Soudní řízení Soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Díl 5 Přechodné ustanovení k obecným stavebním úřadům § 332 (1) Obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecního stavebního úřadu podle tohoto zákona, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení činnosti stavebního úřadu veškeré doklady týkající se neukončených správních řízení a jiných postupů vedených podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, stavebním úřadům, na která přešla působnost podle tohoto zákona, a o předání sepsat protokol. (2) Při provedení spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti stavebního úřadu se postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Díl 6 Přechodné ustanovení k prováděcím právním předpisům § 332a Do doby vydání prováděcích právních předpisů podle § 152 tohoto zákona, nejpozději však do 1. července 2027, se postupuje podle prováděcích právních předpisů k provedení § 194 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu jejich zrušení tímto zákonem. Části prováděcích právních předpisů podle věty první, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí. HLAVA III ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ § 333 (1) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 18 odst. 4, § 30 odst. 3 a 4, § 59 odst. 4, § 62 odst. 3, § 64 odst. 1, § 66 odst. 3, § 87 odst. 4, § 109 odst. 4, § 152 odst. 1, § 154 odst. 2, § 158 odst. 5, § 161 odst. 4, § 166 odst. 4, § 169 odst. 2, § 172 odst. 2, § 227 odst. 5, § 267 odst. 5, § 268 odst. 3, § 269 odst. 7, § 270 odst. 3, § 271 odst. 4, § 273 odst. 3, § 278, § 285 odst. 4 a § 292 odst. 5. (2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 3, § 152 odst. 1 a § 158 odst. 5, kterou stanoví technické požadavky na stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby a rozsah a obsah projektové dokumentace k těmto stavbám. (3) Hlavní město Praha, statutární město Brno a statutární město Ostrava mohou v přenesené působnosti vydat nařízení k provedení § 152 odst. 2. HLAVA IV ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 334 Zrušují se: 1. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 2. Zákon č. 68/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 3. Zákon č. 191/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. 4. Část třicátá čtvrtá zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb. 5. Zákon č. 345/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6. Zákon č. 379/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7. Část sto osmdesátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 8. Část sedmnáctá zákona č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony. 9. Část sto sedmdesátá druhá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 10. Část čtyřicátá první zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. 11. Část dvacátá sedmá zákona č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů. 12. Část třicátá druhá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 13. Část první zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. 14. Část šestá zákona č. 257/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí. 15. Část čtvrtá zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 16. Část čtvrtá zákona č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 17. Část čtyřicátá devátá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18. Část desátá zákona č. 264/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona. 19. Část sto sedmdesátá pátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 20. Část čtvrtá zákona č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů. 21. Část devátá zákona č. 205/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., a některé další zákony. 22. Část devátá zákona č. 193/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 23. Část první zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 24. Část pátá zákona č. 169/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 25. Část padesátá čtvrtá zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. 26. Část první zákona č. 312/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 27. Část druhá zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 28. Část dvacátá první zákona č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 29. Část sto dvacátá šestá zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. 30. Část druhá zákona č. 19/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 31. Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla. 32. Vyhláška č. 367/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla. 33. Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech. 34. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. 35. Vyhláška č. 62/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. 36. Část první vyhlášky č. 405/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., a vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. 37. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. 38. Vyhláška č. 458/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. 39. Vyhláška č. 13/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. 40. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 41. Vyhláška č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 42. Vyhláška č. 22/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. 43. Vyhláška č. 20/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. 44. Vyhláška č. 431/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. 45. Vyhláška č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. 46. Vyhláška č. 164/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. 47. Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu. 48. Vyhláška č. 63/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. 49. Vyhláška č. 66/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. 50. Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. 51. Vyhláška č. 251/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. 52. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. 53. Vyhláška č. 20/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. 54. Vyhláška č. 323/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. 55. Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. 56. Vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa. 57. Vyhláška č. 418/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 164/2022 Sb. 58. Nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy). 59. Nařízení hlavního města Prahy č. 14/2018 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy). HLAVA V ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POUŽITELNOSTI ZÁKONA V PŘECHODNÉM OBDOBÍ § 334a (1) Přechodným obdobím se rozumí pro účely odstavců 2 a 3 období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 a pro účely odstavce 4 období od 1. července 2022 do 30. června 2023. (2) Ve věcech týkajících se územního plánování se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního řízení týkajícího se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související, které v přechodném období nelze zahájit. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024. (3) Ve věcech týkajících se záměrů podle tohoto zákona se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů s výjimkou věcí týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024. Ve věcech týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb se postupuje podle tohoto zákona s výjimkou § 172, 173, § 185 odst. 3 písm. c) a části sedmé. (4) V přechodném obdobípřechodném období vykonává působnost Nejvyššího stavebního úřaduNejvyššího stavebního úřadu jako služebního úřadu Ministerstvo pro místní rozvoj a působnost stanovenou předsedovi Nejvyššího stavebního úřaduNejvyššího stavebního úřadu jako služebnímu orgánu státní tajemník v Ministerstvu pro místní rozvoj. § 334b Použití informačních systémů stavební správy v přechodném období (1) Přechodným obdobím se pro účely odstavce 2 rozumí období do 31. prosince 2027 a pro účely odstavců 3 až 9 období do 30. června 2025. (2) V přechodném období se ve věcech stavebního řádu § 173, § 180 odst. 2, § 181 odst. 2 a 3, § 267 odst. 5, § 272 odst. 3 až 5 a § 273 odst. 2 nepoužijí. (3) V přechodném období se ve věcech územního plánování § 22 písm. c), § 23 odst. 2 písm. f), § 25 písm. f), § 105 odst. 2, § 108 odst. 3, § 113 odst. 6, § 128 odst. 2 věta druhá, § 130 odst. 3, § 267 odst. 5, § 269 odst. 4 a 5 a § 303 odst. 4 nepoužijí. (4) K výkonu působnosti orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených orgánů lze v přechodném období použít vedle informačních systémů stavební správy i jiné informační systémy. Orgán územního plánování, stavební úřad a dotčený orgán zajistí, aby na žádost ministerstva mohla být data z jiného informačního systému, která vznikla při výkonu jejich působnosti v přechodném období, předána ministerstvu za účelem jejich přenosu do informačních systémů stavební správy. (5) Seznamy podle § 42 odst. 4 a § 50 odst. 2 zveřejňuje ministerstvo v přechodném období způsobem umožňujícím dálkový přístup namísto jejich zveřejnění v národním geoportálu územního plánování. (6) Stanoví-li tento zákon, že ministerstvo nebo pořizovatel vkládá dokument do národního geoportálu územního plánování nebo zveřejňuje dokument v národním geoportálu územního plánování, je tato povinnost v přechodném období splněna, pokud je ministerstvo nebo pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup s uvedením data jeho uveřejnění. Adresu zveřejnění zašle pořizovatel nadřízenému orgánu. V přechodném období nelze povinnost podle § 64 odst. 1 splnit vložením údajů o území do národního geoportálu územního plánování. Lhůta podle § 69 odst. 1 počíná běžet ode dne zveřejnění územní studie způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Stanoví-li tento zákon, že ministerstvo nebo pořizovatel odkazuje na dokument vložený do národního geoportálu územního plánování, lze v přechodném období odkázat na dokument zveřejněný postupem podle odstavce 6. (8) Územně analytické podklady, územní studie, územně plánovací dokumentace, její úplné znění, vymezení zastavěného území, změna vymezení zastavěného území, úplné znění vymezení zastavěného území po jeho změně, územní opatření a informace o prověření stavební uzávěry podle § 326 se v přechodném období namísto jejich vložení do národního geoportálu územního plánování zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pořizovatel vloží dokumenty podle věty první do národního geoportálu územního plánování do 31. prosince 2025. (9) Ministerstvo zajišťuje v přechodném období evidenci územně plánovací činnosti. Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou metadata o územně plánovací dokumentaci, zastavěném území, územním opatření a územní studii včetně průběhu jejich pořizování. Data do evidence vkládá příslušný pořizovatel. Součástí metadat je i údaj o adrese zveřejnění dokumentů podle odstavce 8 způsobem umožňujícím dálkový přístup. (10) Řízení a jiné postupy s výjimkou postupů podle části třetí zahájené od 1. července 2024 do konce přechodného období se dokončí podle odstavců 2 až 8. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST § 335 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení a) § 36, 319, § 322 odst. 1 a 3, § 324 a § 326 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, b) § 15 až 18, § 312 odst. 1 a 7, § 313 odst. 1 a 2 a § 315 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022, c) § 312 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 283/2021 Sb. Drobné stavby (1) Drobnými stavbamistavbami jsou a) stavbystavby nebo zařízení a jejich údržba, a to 1. stavbastavba do 40 m2 zastavěné plochyplochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domurodinného domu nebo stavbystavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde o stavbustavbu pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plochaplocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochyplochy pozemku rodinného domurodinného domu nebo stavbystavby pro rodinnou rekreaci, 2. skleník do 40 m2 zastavěné plochyplochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m2 zastavěné plochyplochy na zastavěném stavebním pozemkuzastavěném stavebním pozemku rodinného domurodinného domu nebo stavbystavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, 3. stavbastavba do 40 m2 zastavěné plochyplochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměruzáměru, územním plánemúzemním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako zahrádkářská osada, a nejde o stavbustavbu pro bydlení, pro rodinnou rekreaci a pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plochaplocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochyplochy pozemku, 4. stavba, včetně základové konstrukce, do 55 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku, 5. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném územízastavěném území nebo v zastavitelné ploše, 6. dočasné stavbydočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, která slouží ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení anebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů, 7. reklamní zařízení o celkové plošeploše do 0,6 m2; plochaplocha oboustranných panelů se započítává pouze jednou, 8. oplocení lesních školek a obor59), oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy, 9. stavbystavby pro hospodaření v lesích a stavbystavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochyplochy a do 5 m výšky bez podsklepení, 10. doplnění vlastní telekomunikační sítě60) k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, ke stávající energetické síti technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, 11. výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, 12. výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, 13. povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla, 14. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochyplochy a do 4 m výšky, 15. podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích, nejde-li o portálové konstrukce, 16. sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovité věci61), 17. nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy a přejezdy přes chodníky, 18. propustky na neveřejných účelových komunikacích, 19. stavbystavby mostních vah, 20. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely a body seismické monitorovací sítě, 21. stožáry pro vlajky do výšky 8 m, 22. antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 8 m, umisťované samostatně na pozemku nebo na budováchbudovách, 23. běžný dobíjecí bod62), 24. zařízení sloužící k odběru povrchových nebo podzemních vod v případech ohrožujících život, zdraví nebo majetek těmito vodami, 25. stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo v území vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra stanoveném v nařízení vlády, 26. přípolože63) k existující stavbě dopravní či technické infrastruktury, 27. zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy o celkové zastavěné ploše všech staveb do 55 m2, s výjimkou hygienického zařízení, bez podsklepení, s nejvýše jedním nadzemním podlažím, 28. připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení a zařízení stávající distribuční soustavy, zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, 29. plynovodní přípojky o tlakové úrovni do 4 bar v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy, s níž vyslovil provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, souhlas, 30. vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 m od stávajícího vodovodního řadu nebo stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, 31. stání pro obytné automobily a obytné přívěsy, 32. stavbystavby veřejné technické infrastruktury a přístřešky, vždy o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné plochyplochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné nebo pobytové místnostipobytové místnosti nebo hygienická zařízení, a které neslouží k ustájení nebo chovu zvířat a neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů, a jsou-li umisťovány v zastavěném územízastavěném území mimo veřejná prostranstvíveřejná prostranství, b) součásti a příslušenství drobných stavebstaveb, pokud nepřekročí parametry stavebstaveb uvedených v písmenu a), c) změny drobných stavebstaveb uvedených v písmenu a), při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů, d) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavbystavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavběstavbě, která je kulturní památkou, e) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavbystavby, nemění se vzhled stavbystavby ani způsob užívání stavbystavby, jejich provedení nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavbystavby a nejde o stavební úpravy stavbystavby, která je kulturní památkou, f) stavební úpravy pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny, a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou, g) udržovací práce nebo stavební úpravy pozemních komunikací, a to 1. zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů na dálnici nebo silnici I. třídy, 2. výměna mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech, 3. technická zařízení a jejich součásti určené k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace mimo portálové konstrukce, 4. zřízení obrub k vozovce, 5. zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub, 6. zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu, 7. stavební úpravy dálnice, silnice a místní komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná vedení nebo 10 cm u ostatních komunikací anebo 6 cm v případě krátkých příčných prahů prováděných formou stavební úpravy, 8. stavební úpravy vozovek a krajnic v rozsahu běžné a souvislé údržby64), h) udržovací práce nebo stavební úpravy staveb dráhy, a to 1. odvodnění nástupišť, přejezdů nebo tunelů, 2. stavební úpravy svršku železničních a tramvajových tratí, 3. výměna kolejí, kolejových polí, pražců a výhybek a jejich součástí, 4. výměna nenosných částí mostů, 5. zařízení pro ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím, 6. zařízení pro ochranu před účinky bludných proudů elektrické trakce, 7. zařízení dálkového ovládání elektroenergetických zařízení, 8. zařízení protikorozní ochrany, zařízení ochrany proti rušení telekomunikačních systémů a zařízení zamezující vlivu vysokého napětí, 9. zařízení dálkového ovládání, regulace a měření, 10. sdělovací a informační zařízení drah, 11. zařízení elektrické požární signalizace. (2) Za drobné stavbystavby se nepovažují a) stavby pro bydlení, b) stavby pro rodinnou rekreaci s výjimkou stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 4, c) stavbystavby garáží, d) trafostanice, e) stavbystavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin, f) stavbystavby pro civilní obranu a požární ochranu, g) stavbystavby uranového průmyslu a stavbystavby v areálu jaderného zařízení, h) sklady a skládky nebezpečných odpadů, i) stavbystavby vodních děl s výjimkou stavebstaveb podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12, j) výměna vedení a sítí technické infrastruktury, nejde-li o výměnu sítí technické infrastruktury podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12, k) důlní díla a důlní stavbystavby pod povrchem, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů, l) záměryzáměry EIA. Příloha č. 2 k zákonu č. 283/2021 Sb. Jednoduché stavby (1) Jednoduchými stavbamistavbami jsou stavbystavby nebo zařízení a terénní úpravyterénní úpravy, a to a) stavbystavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží, b) podzemní stavbystavby do 300 m2 zastavěné plochyplochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavbystavby technické infrastruktury, c) stavbystavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, d) reklamní zařízení a stavbystavby pro reklamu, e) opěrné zdi nebo oplocení, pokud nejde o drobnou stavbu, f) stavby pro zemědělstvístavby pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné, g) stavby pro zemědělstvístavby pro zemědělství nad 60 m2 zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné, h) stavby pro hospodářská zvířata do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, i) přípojky sítí technické infrastruktury, pokud nejde o drobnou stavbu, j) výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu, k) zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze, l) dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu, m) stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, n) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch od 300 m2 do 1000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí, o) stavby zařízení staveniště, p) stavba pro bydlení do 80 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí. (2) Dále se pro účely tohoto zákona jednoduchými stavbamistavbami rozumí a) součásti a příslušenství jednoduchých stavebstaveb, pokud nepřekročí parametry stavebstaveb uvedených v odstavci 1, b) změny jednoduchých stavebstaveb uvedených v odstavci 1, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů, c) udržovací práce neuvedené v příloze č. 1, d) stavební úpravy pro změny v užívání části stavbystavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavbystavby a nemění se její vzhled, e) větší změny dokončené budovybudovy podle jiného právního předpisu s celkovou energeticky vztažnou plochouplochou větší než 350 m2, f) terénní úpravyterénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvímveřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady, g) terénní úpravyterénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 v nezastavěném územínezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací, h) změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 m2. (3) Za jednoduché stavbystavby se nepovažují a) stavbystavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin, b) stavbystavby pro civilní obranu a požární ochranu, c) stavbystavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, d) stavby důležité pro obranu a bezpečnost státu, e) stavby vodních děl neuvedené v odstavci 1 a 2 nebo v příloze č. 1, f) záměry EIA. Příloha č. 3 k zákonu č. 283/2021 Sb. Vyhrazené stavby Vyhrazenými stavbamistavbami jsou a) stavbystavby dálnic, b) stavbystavby drah, c) civilní letecké stavby, d) strategické investiční stavbystavby podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, e) stavbystavby a zařízení přenosové soustavy, f) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, g) stavbystavby a zařízení přepravní soustavy, h) výrobny plynu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů a zásobníky plynu, i) stavby a zařízení produktovodů65), včetně skladovacích zařízení, která jsou součástí technické infrastruktury produktovodů, j) stavbystavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, k) stavbystavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy, l) stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, m) stavbystavby určené k nakládání s výbušninami, n) stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a úložná místa pro těžební odpad, o) výrobna z obnovitelných zdrojů energie s výjimkou vodních děl, a to 1. výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření s celkovým instalovaným elektrickým výkonem výrobny elektřiny nad 5 MW, 2. výrobna elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 1 MW, nejde-li o výrobnu elektřiny podle bodu 1, 3. výrobna tepla z obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným tepelným příkonem výrobny tepla nad 10 MW, 4. zařízení na energetické využívání odpadů, p) stavbystavby a zařízení rozvodného tepelného zařízení o dimenzi potrubí DN 300 a více, q) stavbystavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavbystavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého. Příloha č. 4 k zákonu č. 283/2021 Sb. I. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území Hodnotí se vlivy, které lze rozumně předpokládat, a to v rozsahu, podrobnosti a míře konkrétnosti, jakou má pořizovaná politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. Vlivy se stanoví odborným odhadem. 1. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu nebo zásad územního rozvoje na životní prostředí, zpracované podle části II. této přílohy, nebo pokud příslušný úřad uplatnil u změny politiky územního rozvoje nebo změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje nebo u územního plánu nebo jeho změny požadavek na toto vyhodnocení. 2. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací dokumentace na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody nevyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí66). 3. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací dokumentace na hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. 4. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území, které spočívá v posouzení vztahu a zlepšování podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území a posouzení naplnění priorit územního plánování. 5. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska vyváženosti vlivů na životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území (udržitelný rozvoj území). II. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. 2. Zhodnocení vztahu posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní, unijní a vnitrostátní úrovni. 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna posuzovaná politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. 4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality a ptačí oblasti. 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace nebo jejího invariantního návrhu, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví, včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu, včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení nebo podle invariantního řešení ve srovnání se současným stavem a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení, včetně jejich omezení. 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných významných záporných vlivů na životní prostředí. 9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní, unijní nebo národní úrovni do posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru řešení, včetně případného výběru nejvhodnější varianty. 10. Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace na životní prostředí. 11. Souhrnné vypořádání požadavků uplatněných ve stanovisku příslušného úřadu k návrhu zadání nebo k návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace nebo stanovisku podle § 71a odst. 2, § 71d odst. 4 písm. c) nebo § 71e odst. 5 písm. e). 12. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace na životní prostředí. 13. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. 14. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Příloha č. 5 k zákonu č. 283/2021 Sb. Obsah a struktura politiky územního rozvoje (1) Politika územního rozvoje obsahuje a) celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, b) koncepci sídelní struktury České republiky, c) vymezení rozvojových oblastírozvojových oblastí a rozvojových osrozvojových os, d) vymezení specifických oblastíspecifických oblastí, e) vymezení záměrů dopravní infrastruktury, f) vymezení záměrů technické infrastruktury, g) další úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady, a h) úkoly pro územní plánování. (2) Politika územního rozvoje je doplněna schématy, zejména schématem a) sídelní struktury České republiky, b) rozvojových oblastírozvojových oblastí a rozvojových osrozvojových os, c) specifických oblastíspecifických oblastí, d) záměrů dopravní infrastruktury, e) záměrů technické infrastruktury a f) vztahu sídelní struktury, rozvojových oblastírozvojových oblastí, rozvojových osrozvojových os a specifických oblastíspecifických oblastí. (3) Je-li to účelné, lze schéma záměrů dopravní infrastruktury a schéma záměrů technické infrastruktury členit na samostatná schémata. (4) Spolu s návrhem politiky územního rozvoje se zpracuje a) zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující vyhodnocení připomínek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, krajů, obcíobcí a veřejnosti, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování, b) výsledek vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a d) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení. Příloha č. 6 k zákonu č. 283/2021 Sb. Obsah a struktura územního rozvojového plánu I. Územní rozvojový plán (1) Textová část územního rozvojového plánu obsahuje a) vymezení zastavitelných ploch, transformačních plochtransformačních ploch a koridorů a stanovení účelu a požadavků na jejich využití, popřípadě podmínek pro rozhodování v nich, b) vymezení ploch a koridorů nadregionálního územního systému ekologické stability, c) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaciasanaci, d) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena. (2) Je-li to účelné, textová část územního rozvojového plánu dále obsahuje a) vymezení územních rezerv, b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií, c) stanovení pořadí provádění změn v území a d) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech. (3) Grafická část územního rozvojového plánu obsahuje a) výkres ploch a koridorů, včetně územního systému ekologické stability nadregionálního významu, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanacíasanací, c) je-li to účelné, výkres vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií, a d) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území. (4) Výkresy grafické části se vydávají v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy. Je-li to účelné, lze výkres ploch a koridorů dále členit na samostatné výkresy. II. Odůvodnění územního rozvojového plánu (1) Textová část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména a) stručný popis postupu pořízení územního rozvojového plánu, b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona, c) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje, d) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů, e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny nebo požadavku podle § 71 odst. 1 písm. h), f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty, j) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované zastavitelné plochy a koridory a k) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění. (2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního rozvojového plánu s jednotným standardem. (3) V případě změny územního rozvojového plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn. (4) Grafická část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména a) koordinační výkres v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a b) je-li to účelné, schémaschéma širších vztahů dokumentující vazby na území sousedních států. Příloha č. 7 k zákonu č. 283/2021 Sb. Obsah a struktura zásad územního rozvoje I. Zásady územního rozvoje (1) Textová část zásad územního rozvoje obsahuje a) koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury, b) zpřesnění vymezení rozvojových oblastírozvojových oblastí a rozvojových osrozvojových os vymezených v politice územního rozvoje a vymezení nadmístních rozvojových oblastírozvojových oblastí a nadmístních rozvojových osrozvojových os, c) zpřesnění vymezení specifických oblastíspecifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení specifických oblastíspecifických oblastí nadmístního významu, d) přebíraná věcná řešení územního rozvojového plánu, zejména zastavitelné plochy, transformační plochytransformační plochy a koridory a, je-li to účelné, jejich zpřesnění, e) vymezení zastavitelných ploch, transformačních plochtransformačních ploch a koridorů nadmístního významu, včetně stanovení jejich účelu a požadavků na jejich využití, f) vymezení plochploch a koridorůkoridorů regionálního územního systému ekologické stability a, je-li to účelné, zpřesnění vymezení plochploch a koridorůkoridorů nadregionálního územního systému ekologické stability, g) vymezení ploch pro těžbu nerostů, h) stanovení cílových kvalit krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení, i) přebírané vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaceasanace z územního rozvojového plánu a, je-li to účelné, jejich zpřesnění, j) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaceasanace, k) stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcíobcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcíobcí s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře, a l) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena. (2) Je-li to účelné, textová část zásad územního rozvoje dále obsahuje a) vymezení plochploch a koridorůkoridorů územních rezerv, b) vymezení plochploch a koridorůkoridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií, c) je-li to účelné, stanovení pořadí provádění změn v území a d) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech. (3) Grafická část zásad územního rozvoje obsahuje a) výkres uspořádání území kraje obsahující zejména rozvojové oblastirozvojové oblasti a rozvojové osyrozvojové osy, specifické oblastispecifické oblasti a sídelní strukturu, b) výkres plochploch a koridorůkoridorů, včetně územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu, c) výkres krajin, pro které se stanovují cílové kvality, d) výkres veřejně prospěšných stavebstaveb, opatření a asanacíasanací, e) je-li to účelné, výkres oblastí, plochploch a koridorůkoridorů, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií a f) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v územízměn v území. (4) Výkresy se vydávají v měřítku 1 : 50 000 nebo v odůvodněných případech 1 : 100 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území. V případě potřeby lze výkresy uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) dále členit na samostatné výkresy nebo vybranou problematiku řešit samostatným výkresem v měřítku 1 : 25 000. Grafická část může být doplněna schématyschématy. II. Odůvodnění zásad územního rozvoje (1) Textová část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména a) stručný popis postupu pořízení zásad územního rozvoje, b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona, c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů, d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem, e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny, f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty, j) výčet záležitostí týkajících se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, s odůvodněním potřeby jejich vymezení, k) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochyplochy a koridorykoridory a l) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění. (2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu zásad územního rozvoje s jednotným standardem. (3) V případě změny zásad územního rozvoje je součástí odůvodnění text s vyznačením změn. (4) Grafická část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména a) koordinační výkres v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 500 000. Příloha č. 8 k zákonu č. 283/2021 Sb. Obsah a struktura územního plánu I. Územní plánÚzemní plán (1) Textová část územního plánuúzemního plánu obsahuje a) vymezení zastavěného územízastavěného území, b) základní koncepci rozvoje území obceobce, c) urbanistickou koncepci, d) koncepci veřejné infrastrukturyveřejné infrastruktury, e) koncepci uspořádání krajiny, f) podmínky pro využití a prostorové uspořádání vymezených plochploch s rozdílným způsobem využití, g) vymezení veřejně prospěšných stavebstaveb, veřejně prospěšných opatření, stavebstaveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochploch pro asanaciasanaci, h) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena a i) v případě územního plánuúzemního plánu pro část území hlavního města Prahy vymezení řešeného území. (2) Je-li to účelné, textová část územního plánuúzemního plánu dále obsahuje a) členění území podle převažujícího charakteru na lokality, b) vymezení zastavitelného území, c) vymezení plochploch a koridorůkoridorů územních rezerv, d) vymezení plochploch a koridorůkoridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v územízměnách v území podmíněno plánovací smlouvou, e) vymezení plochploch a koridorůkoridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v územízměnách v území podmíněno zpracováním územní studie, f) vymezení plochploch a koridorůkoridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v územízměnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, g) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování v území podmíněno realizací architektonické nebo urbanistické soutěžeurbanistické soutěže, h) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků, i) stanovení pořadí provádění změn v území, j) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu u části území obceobce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu, a k) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech. (3) Grafická část územního plánuúzemního plánu obsahuje a) výkres základního členění území, který obsahuje vyznačení 1. hranice řešeného území, 2. hranice zastavěného územízastavěného území, 3. zastavitelných plochzastavitelných ploch, transformačních plochtransformačních ploch a plochploch změn v krajině, 4. koridorůkoridorů dopravní a technické infrastruktury, 5. plochploch a koridorůkoridorů územních rezerv, 6. ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy, zpracováním územní studie vydáním regulačního plánu nebo realizací architektonické nebo urbanistické soutěžeurbanistické soutěže, 7. části území obceobce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu, b) hlavní výkres, který obsahuje 1. vyznačení hranice zastavěného územízastavěného území, 2. základní koncepci rozvoje území obceobce, 3. urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných plochzastavitelných ploch a transformačních plochtransformačních ploch, 4. koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení zelené infrastruktury a územního systému ekologické stability a vymezení plochploch změn v krajině, 5. koncepci veřejné infrastrukturyveřejné infrastruktury, včetně vymezení plochploch a koridorůkoridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu, 6. vymezení plochploch s rozdílným způsobem využití, 7. je-li to účelné, vymezení plochploch a koridorůkoridorů pro územní rezervy, 8. je-li to účelné, hranici lokalit a hranici zastavitelného území a 9. je-li to účelné, vyznačení lokalit a zastavitelného území, c) výkres veřejně prospěšných stavebstaveb, opatření a asanacíasanací, d) je-li to účelné, samostatný výkres územního plánuúzemního plánu s prvky regulačního plánu a e) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v územízměn v území. (4) Je-li to účelné, lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastrukturyveřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech. (5) Výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánuúzemního plánu, se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapykatastrální mapy nebo v měřítku 1 : 5 000 a vydávají se v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000. Pro zvlášť rozsáhlá území lze výkres základního členění území a samostatné výkresy koncepce uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastrukturyveřejné infrastruktury vydat v měřítku 1 : 25 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématyschématy. (6) Je-li územní plánúzemní plán s prvky regulačního plánu zpracován pro vymezenou část území obceobce, lze tuto část územního plánuúzemního plánu vydat jako samostatný výkres v měřítku katastrální mapykatastrální mapy nebo v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 500. (7) Výkresy územního plánuúzemního plánu vojenského újezdu se zpracovávají nad Státní mapou v měřítku 1 : 5 000 a vydávají v měřítku, které stanoví Ministerstvo obrany v zadání územního plánuúzemního plánu. II. Odůvodnění územního plánuúzemního plánu (1) Textová část odůvodnění územního plánuúzemního plánu obsahuje zejména a) stručný popis postupu pořízení územního plánuúzemního plánu, b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona, c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů, d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací, e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny, f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty a vyloučení záměrů podle § 122 odst. 3, j) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení, k) vyhodnocení účelného využití zastavěného územízastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných plochzastavitelných ploch, l) výčet prvků regulačního plánu, případně s odchylně stanovenými požadavky na výstavbu s odůvodněním jejich vymezení, m) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa a n) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění. (2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního plánuúzemního plánu s jednotným standardem. (3) V případě změny územního plánuúzemního plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn. (4) Grafická část odůvodnění územního plánuúzemního plánu obsahuje zejména a) koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000, b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000. Příloha č. 9 k zákonu č. 283/2021 Sb. Obsah a struktura regulačního plánu I. Regulační plán (1) Textová část regulačního plánu obsahuje a) vymezení řešeného území, b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání stavebstaveb, d) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání stavebstaveb veřejné infrastrukturyveřejné infrastruktury, e) podrobné podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu. (2) Je-li to účelné, textová část regulačního plánu dále obsahuje a) podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, b) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaciasanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, c) stanovení pořadí změn v území (etapizaci), d) podmínky pro požární ochranu, e) podmínky pro ochranu veřejného zdraví, f) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu, g) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků, h) vymezení záměrů, pro které je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování, i) vymezení záměrůzáměrů, pro které je realizace architektonické nebo urbanistické soutěžeurbanistické soutěže podmínka pro rozhodování, j) vymezení stavebstaveb domů pro dostupné nájemní bydlenídomů pro dostupné nájemní bydlení, a k) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech. (3) Grafická část regulačního plánu obsahuje a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochyplochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání stavebstaveb, b) výkres veřejně prospěšných stavebstaveb, opatření a asanacíasanací a c) je-li to účelné, výkres pořadí změn v územízměn v území (etapizace). (4) Je-li to účelné, lze graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání stavebstaveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, zpracovat v samostatných výkresech. (5) Výkresy, které jsou součástí grafické části regulačního plánu, se zpracovávají a vydávají zpravidla v měřítku 1 : 1 000, popřípadě 1 : 2 000 nebo 1 : 500, s výjimkou výkresu veřejně prospěšných stavebstaveb, opatření a asanacíasanací, který se zpracovává a vydává v měřítku katastrální mapykatastrální mapy. Výkres širších vztahů se zpracovává a vydává v měřítku hlavního výkresu územního plánuúzemního plánu. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématyschématy. II. Odůvodnění regulačního plánu (1) Textová část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména a) stručný popis postupu pořízení regulačního plánu, b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona, c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů, d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací, e) vyhodnocení souladu se zadáním nebo zadáním změny, f) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty, g) odůvodnění stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu, h) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a i) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění. (2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu regulačního plánu s jednotným standardem. (3) V případě změny regulačního plánuje součástí odůvodnění text s vyznačením změn. (4) Grafická část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména a) koordinační výkres v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000, b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000 a c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000. 1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 3) Čl. 15 a 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, v platném znění. 5) § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 34 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb. 9) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 3 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 2 písm. e) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 4b až 4d zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 4b odst. 7 a 8 zákona č. 200/1994 Sb. 17) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 18) Evropská úmluva o krajině, vyhlášená pod č. 12/2017 Sb. m. s. 19) § 17 písm. d) a § 18 písm. a) a b) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. 20) § 3 písm. f) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. 21) § 10i zákona č. 100/2001 Sb. 22) Zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 261/2021 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 26) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. 27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. 28) Například zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. 30) Zákon č. 541/2020 Sb. Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 31) § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 32) Zákon č. 128/2000 Sb. 33) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění. 34) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 36) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 406/2000 Sb. 38) Například zákon č. 200/1994 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). 39) Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb. 40) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. 41) § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 42) § 7 zákona č. 100/2001 Sb. § 45h až 45i zákona č. 114/1992 Sb. 43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. 48) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 49) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. 50) § 4b zákona č. 200/1994 Sb. 51) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. 52) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 54) § 31 zákona č. 128/2000 Sb. 55) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 56) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů. 57) § 4d zákona č. 200/1994 Sb. 58) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb. 59) § 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 60) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 61) § 10 zákona č. 13/1997 Sb. 62) § 2 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů. 63) § 1 odst. 6 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon). 64) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 65) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. 66) Vyhláška č. 142/2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny. 67) § 3 a 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 67) Vyhláška č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání.
Zákon č. 284/2021 Sb.	Zákon č. 284/2021 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o požární ochraně * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní památkové péči * ČÁST ČTVRTÁ - Změna horního zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o geologických pracích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o zeměměřictví * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o dráhách * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna lesního zákona * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o oceňování majetku * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna veterinárního zákona * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o nouzových zásobách ropy * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o zajišťování obrany České republiky * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna energetického zákona * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o pohřebnictví * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o státních hranicích * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna lázeňského zákona * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna vodního zákona * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o myslivosti * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o integrované prevenci * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o pozemkových úpravách * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o vyvlastnění * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pohonných hmotách * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem * ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací * ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu * ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pyrotechnice * ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o prevenci závažných havárií * ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna celního zákona * ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna atomového zákona * ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací * ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o odpadech * ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (149/2023 Sb., 349/2023 Sb., 465/2023 Sb.) 284 ZÁKON ze dne 13. července 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o požární ochraně Čl. II Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto: 1. Za § 7 se vkládají nové § 8 a 9, které znějí: „§ 8 (1) Zařízení sociálních služeb, které poskytuje služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, musí být v části stavby, v níž je služba poskytována, vybaveno a) elektrickou požární signalizací, je-li ubytovací kapacita tohoto zařízení nad 50 osob, b) zařízením autonomní detekce a signalizace, je-li ubytovací kapacita tohoto zařízení 50 osob nebo nižší, pokud není vybaveno podle písmene a). (2) Pokud je ve stavbě provozováno více zařízení sociálních služeb, která poskytují služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, a součet ubytovací kapacity těchto zařízení je nad 50 osob, postupuje se podle odstavce 1 písm. a). (3) Na žádost provozovatele elektrické požární signalizace v části stavby, kde je poskytována sociální služba podle odstavce 1, hasičský záchranný sbor kraje připojí elektrickou požární signalizaci podle odstavce 1 písm. a) prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje, po splnění podmínek pro toto připojení. (4) Hasičský záchranný sbor kraje žádost podle odstavce 3 posoudí a písemně žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje. § 9 (1) Nemovitou národní kulturní památku, která je vybavena elektrickou požární signalizací, lze na žádost provozovatele elektrické požární signalizace připojit prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje. (2) Hasičský záchranný sbor kraje žádost posoudí a písemně žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje. (3) Nemovitou kulturní památku uvedenou v dohodě uzavřené mezi Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitelství“) a Ministerstvem kultury lze připojit na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje za obdobných podmínek jako nemovitou národní kulturní památku.“. 2. V § 17 odst. 4 se slova „podle § 35“ zrušují. 3. V § 24 odst. 1 písm. t) se slova „v společném územním a stavebním řízení“ zrušují. 4. V § 26 odst. 1 se slova „hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitelství“)“ zrušují. 6. V § 31 odst. 1 písmeno e) zní: „e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností a schválením dokumentace zdolávání požárů,“. 7. V § 31 odstavec 3 zní: „(3) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona.“. 8. V § 31 odst. 4 se slova „v listinném vyhotovení“ nahrazují slovy „ve stejné formě jako žádost podle stavebního zákona“. 9. V § 31 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Posuzování podle odstavce 1 písm. b) se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu13) nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb nebo zařízení, u kterých je vykonáván státní požární dozor. (6) Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 3 hasičským záchranným sborem kraje je u stavby a) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. c) ředitel hasičského záchranného sboru kraje, b) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. d) generální ředitelství.“. 10. V části druhé se doplňuje oddíl třetí, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15 zní: „Oddíl třetí Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti § 39 (1) Z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva se stavba člení na a) stavbu kategorie 0, nepředstavující zvláštní nebezpečí, b) stavbu kategorie I, představující mírné nebezpečí, c) stavbu kategorie II, představující vyšší nebezpečí, d) stavbu kategorie III, představující vysoké nebezpečí. (2) Prováděcí právní předpis stanoví kritéria a charakteristiku stavby pro její zařazení do kategorie podle odstavce 1. Charakteristikou stavby je stavebně technický parametr stavby a její umístění. Kritériem se rozumí a) požadavek na stavbu z hlediska podmínek evakuace, b) rizikovost stavby, v níž je hořlavá nebo požárně nebezpečná látka nebo jiná obdobně nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a c) ochrana jiného veřejného zájmu významného z hlediska zařazení stavby do příslušné kategorie. § 40 (1) Státní požární dozor se v rozsahu podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) nevykonává u stavby kategorie 0 a I. (2) Pro stavbu uvedenou v § 39 odst. 1 písm. b), c) nebo d) se zpracovává požárně bezpečnostní řešení podle zvláštního právního předpisu13). V požárně bezpečnostním řešení jeho zpracovatel prokazuje shodu navrhovaného záměru stavby s technickými podmínkami požární ochrany pro navrhování staveb stanovenými prováděcím právním předpisem15). (3) K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I a II je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu12). (4) K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie III je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu12) a které k tomuto současně byla udělena specializace v rámci tohoto oboru podle zvláštního právního předpisu12). 15) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.“. 11. V § 99 se za slova „bezpečnost staveb12)“ vkládají slova „ , který splňuje podmínky podle § 40 odst. 4“. 12. V § 101 písm. a) se za text „§ 31a,“ vkládá text „§ 39 odst. 2,“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Zařízení sociálních služeb poskytující služby sociální péče formou pobytových služeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona musí zajistit splnění povinnosti podle § 8 odst. 1 a 2 do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Další požadavky na požární bezpečnost tímto nejsou dotčeny. 4. Zařízení sociálních služeb poskytující služby sociální péče formou pobytových služeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona musí být v části stavby, v níž je služba poskytována, vybaveno elektrickou požární signalizací, pokud je ve stavbě poskytována obdobná sociální péče dalším provozovatelem a součet ubytovací kapacity je nad 50 osob. 5. Osoba, která splňuje podmínky podle § 40 odst. 3 zákona o požární ochraně, je oprávněna po dobu 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat požárně bezpečnostní řešení stavby kategorie III a aplikovat odlišný postup podle § 99 zákona o požární ochraně. 6. Osoba, která je oprávněna ke zpracování požárně bezpečnostního řešení podle dosavadní právní úpravy, je oprávněna po dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat požárně bezpečnostních řešení stavby kategorie I a II. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní památkové péči Čl. IV Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 6a odst. 1 se slova „orgánem územního plánování“ nahrazují slovy „úřadem územního plánování“ a za slovo „předem“ se vkládají slova „rozhodnutí nebo“. 2. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“. 3. V § 6a odst. 2 se věta první zrušuje. 4. V § 6a odst. 5 se slova „podání návrhu podle § 17 odst. 5“ nahrazují slovy „podnět k postupu podle § 17 odst. 4“. 6. V § 11 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 7. Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 8. V § 14 odst. 1 se za slovo „vyžádat“ vkládají slova „rozhodnutí nebo“ a za slovo „památku,“ se vkládají slova „rozhodnutí nebo“. 9. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, je povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénní úpravě, umístění nebo odstranění reklamního zařízení, umístění nebo odstranění reklamního nebo informačního poutače, pokud nejde o reklamní zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovací práci na této nemovitosti si předem vyžádat rozhodnutí nebo závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a).“. 10. V § 14 odst. 3 větě první se za slovo „V“ vkládají slova „rozhodnutí nebo“ a slovo „základní“ se zrušuje a ve větě druhé se slova „Základní podmínky“ nahrazují slovem „Podmínky“. 11. V § 14 se odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 4 až 8. 12. V § 14 odst. 4 větě první se za slovo „vydá“ vkládají slova „rozhodnutí nebo“ a za slovo „tohoto“ se vkládají slova „rozhodnutí nebo“ a ve větě poslední se za slovo „vydá“ vkládají slova „rozhodnutí nebo“. 13. V § 14 odst. 5 větě první se slova „Přípravnou a projektovou dokumentaci“ nahrazují slovem „Dokumentaci“, slova „terénních úprav, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravy dřevin nebo udržovacích prací“ se nahrazují slovy „terénní úpravy, umístění nebo odstranění reklamního zařízení, umístění nebo odstranění reklamního či informačního poutače, pokud nejde o reklamní zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravy dřevin nebo udržovací práce“, slova „nebo projektant“ se zrušují, za slovo „podmínek“ se vkládají slova „rozhodnutí nebo“ a věta druhá se zrušuje. 14. V § 14 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Orgán státní památkové péče vydává závazné stanovisko podle odstavce 1 nebo 2 v případech, navazuje-li na jeho postup rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona; v ostatních případech vydává orgán státní památkové péče rozhodnutí.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 15. V § 15 odst. 4 větě druhé se slova „udržovacích prací nebo nezbytných úprav nebo k nařízení neodkladných zabezpečovacích prací podle zvláštních předpisů“ nahrazují slovy „opatření k nápravě“ a věta poslední se zrušuje. 16. V § 17 odstavec 1 zní: „(1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny nebo jejich prostředí, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče opatření obecné povahy o ochranném pásmu. V ochranném pásmu může obecní úřad obce s rozšířenou působností omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může současně v opatření obecné povahy určit, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost posouzení zájmů státní památkové péče podle § 17a odst. 1; tato povinnost je vyloučena vždy, jde-li o záměr podle stavebního zákona, jehož provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu této nemovitosti.“. 17. V § 17 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 18. V § 17 odst. 3 se slova „1, 2 a 3“ nahrazují slovy „1 a 2“. 19. V § 17 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 20. V § 17 odst. 4 se slova „pravomocné rozhodnutí vydané podle odstavce 1 nebo 3“ nahrazují slovy „opatření obecné povahy podle odstavce 1“. 22. V § 22 odst. 2 větě první se slovo „stavby“ nahrazuje slovy „záměru podle stavebního zákona, odstranění stavby nebo odstranění terénní úpravy“. 23. V § 23 odstavec 5 zní: „(5) Dojde-li v souvislosti s uskutečňováním záměru podle stavebního zákona, s odstraněním stavby nebo s odstraněním terénní úpravy podle stavebního zákona k archeologickému nálezu, postupuje se podle stavebního zákona.“. 24. V § 25 odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a stavební úřady“. 25. V § 26 odst. 2 písmeno c) zní: „c) uplatňuje stanovisko při pořizování územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, stanovisko při pořizování další územně plánovací dokumentace a při vymezení zastavěného území, pokud je jimi řešeno území, ve kterém se nachází památková rezervace nebo nemovitá věc nebo soubor nemovitých věcí zapsaných na Seznamu světového dědictví18b), včetně pořizování změny takové územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území,“. 26. V § 26 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území, ve kterém se nachází památková rezervace, její ochranné pásmo nebo nemovitá věc nebo soubor nemovitých věcí zapsaných na Seznamu světového dědictví18b) nebo jejich ochranné pásmo,“. Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena e) až l). 27. V § 26 odst. 3 se slova „ve společném územním a stavebním řízení“ nahrazují slovy „v řízení podle stavebního zákona“. 29. Za § 27a se vkládá nový § 27b, který včetně nadpisu zní: „§ 27b Kancelář prezidenta republiky (1) Na území národní kulturní památky Pražský hrad vykonává na úseku státní památkové péče působnost krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, s výjimkou působnosti orgánů státní památkové péče na úseku územního plánování, Kancelář prezidenta republiky. V případech, kdy tento zákon stanoví krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností povinnost vyžádat si vyjádření odborné organizace státní památkové péče, může si Kancelář prezidenta republiky takovéto vyjádření rovněž vyžádat. (2) Nadřízeným orgánem Kanceláře prezidenta republiky na úseku státní památkové péče je ministerstvo kultury. (3) Archeologický výzkum na území uvedeném v odstavci 1 provádí Archeologický ústav.“. 31. V § 28 odst. 2 písmena c) a d) znějí: „c) uplatňuje stanovisko při pořizování územního plánu, regulačního plánu a při vymezení zastavěného území, pokud je jimi řešeno území, ve kterém se nachází národní kulturní památka nebo památková zóna, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury, a je dotčeným orgánem při pořizování změny takové územně plánovací dokumentace, d) uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území, ve kterém se nachází národní kulturní památka, její ochranné pásmo, památková zóna nebo její ochranné pásmo, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury,“. 32. V § 28 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaného archeologického nálezu, nálezu kulturně cenného předmětu nebo detailu stavby, k němuž došlo při přípravě nebo provádění obnovy národní kulturní památky podle stavebního zákona,“. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h). 33. Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 34. V § 28 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Krajský úřad se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče.“. 35. V § 29 odst. 2 písm. b) se slovo „rezervaci,“ nahrazuje slovy „rezervaci nebo“ a slova „nebo v ochranném pásmu (§ 17)“ se zrušují. 37. V § 29 odst. 2 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí: „d) uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře a územního opatření o asanaci území, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury nebo krajský úřad, e) je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaného archeologického nálezu, nálezu kulturně cenného předmětu nebo detailu stavby, k němuž došlo při přípravě nebo provádění obnovy kulturní památky podle stavebního zákona nebo k němuž došlo při přípravě nebo provádění prací podle stavebního zákona na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci nebo památkové zóně,“. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena f) až k). 38. V § 29 odst. 2 písmeno i) zní: „i) vykonává z hlediska státní památkové péče dozor při obnově kulturních památek a při stavbě, změně stavby, terénní úpravě, umístění nebo odstranění reklamního zařízení, umístění nebo odstranění reklamního poutače, pokud nejde o reklamní zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci nebo v památkové zóně,“. 40. V § 32 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) má pro účely postupů podle tohoto zákona právo na přístup do evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací podle stavebního zákona,“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k). 42. V § 35 odst. 1 písm. d) se za slovo „bez“ vkládají slova „rozhodnutí nebo“ a za slovo „tomto“ se vkládají slova „rozhodnutí nebo“. 43. V § 35 odst. 1 písmeno f) zní: „f) provádí stavbu, změnu stavby, terénní úpravu, umístění nebo odstranění reklamního zařízení, umístění nebo odstranění reklamního poutače, pokud nejde o reklamní zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravu dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci nebo památkové zóně, bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 14 odst. 2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto rozhodnutí nebo závazném stanovisku, nejde-li o případ vyloučení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si rozhodnutí nebo závazné stanovisko.“. 45. V § 35 odst. 3 písm. b) se za slovo „bez“ vkládají slova „rozhodnutí nebo“ a za slovo „tomto“ se vkládají slova „rozhodnutí nebo“. 46. V § 35 odst. 5 se slova „provádění archeologických výzkumů“ nahrazují slovem „výzkumům“. 48. V § 35 odst. 6 písm. b) se číslo „2“ nahrazuje slovy „3, 4 nebo 5“. 54. V § 39 odst. 1 písm. d) se za slovo „bez“ vkládají slova „rozhodnutí nebo“ a za slovo „tomto“ se vkládají slova „rozhodnutí nebo“. 55. V § 39 odst. 1 písmeno f) zní: „f) provádí stavbu, změnu stavby, terénní úpravu, umístění nebo odstranění reklamního zařízení, umístění nebo odstranění reklamního poutače, pokud nejde o reklamní zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravu dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci nebo památkové zóně, bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 14 odst. 2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto rozhodnutí nebo závazném stanovisku, nejde-li o případ vyloučení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si rozhodnutí nebo závazné stanovisko,“. 57. V § 39 odst. 3 písm. b) se za slovo „bez“ vkládají slova „rozhodnutí nebo“ a za slovo „tomto“ se vkládají slova „rozhodnutí nebo“. 58. V § 39 odst. 5 se slova „provádění archeologických výzkumů“ nahrazují slovem „výzkumům“. 60. V § 39 odst. 6 písm. b) se číslo „2“ nahrazuje slovy „3, 4 nebo 5“. 65. V § 43a odst. 1 úvodní části ustanovení, v § 43a odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 43a odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „působností,“ vkládají slova „stavební úřad,“. 66. V § 44a odstavec 3 zní: „(3) Souhlas podle § 18 odst. 1, je-li vydán krajským úřadem ve věci, o které není příslušný rozhodovat stavební úřad podle zvláštního právního předpisu, je rozhodnutím ve správním řízení, jinak je závazným stanoviskem.“. 68. § 45 zní: „§ 45 Ministerstvo kultury vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 6, § 6 odst. 2, § 6a odst. 6, § 7 odst. 5, § 8 odst. 5, § 10 odst. 3, § 14 odst. 9, § 16 odst. 3, § 17 odst. 5, § 20 odst. 5, § 23 odst. 4, § 23b odst. 5, § 27 odst. 5, § 29 odst. 4 a § 31 odst. 6.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Při změně ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, které bylo vymezeno podle dosavadních právních předpisů, se postupuje podle § 17 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna horního zákona Čl. VI Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb, zákona č. 88/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 se slovo „zpracovatelé“ nahrazuje slovem „projektanti“ a za slovo „republiky“ se vkládají slova „zejména prostřednictvím územně analytických podkladů“. 2. V § 15 odst. 2 větě první se slova „politice územního rozvoje,“ zrušují. 3. V § 17 odstavec 5 zní: „(5) Hranice chráněného ložiskového území vyznačí projektant územně plánovací dokumentace v koordinačním výkresu.“. 4. V § 18 odst. 1 se slova „závazného stanoviska8) dotčeného orgánu“ nahrazují slovy „vyjádření obvodního báňského úřadu“. Poznámka pod čarou č. 8 ve znění „§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“ se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 8 ve znění „Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.“ se zrušuje. 5. V § 19 odst. 1 se slova „závazného stanoviska8) orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem“ nahrazují slovy „vyjádření obvodního báňského úřadu“. 6. V § 19 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 7. Nadpis § 23 zní: „Důlní díla a důlní stavby“. 8. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Důlní díla a důlní stavby pod povrchem povoluje orgán státní báňské správy.“. 9. V § 23 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „staveb uvedených v odstavci 1“ nahrazují slovy „důlních děl a důlních staveb pod povrchem“. 10. V § 23 odst. 2 písm. g) se slovo „zájmům,5)“ nahrazuje slovem „zájmům,“. 11. V § 23 odstavec 3 zní: „(3) Stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, nebo úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i jejich změnu, užívání, změnu užívání nebo odstranění povoluje na žádost nebo v případech stanovených stavebním zákonem nařizuje z moci úřední stavební úřad na základě vyjádření obvodního báňského úřadu.“. 12. V § 23 se odstavce 4 až 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 4 a 5. Poznámka pod čarou č. 26 se zrušuje. 13. V § 23 odst. 4 se slova „Důlní díla a stavby“ nahrazují slovem „Stavby“ a slova „3 a 4, jakož i stavby skladů výbušnin,“ se nahrazují slovy „1 a 3“. 14. V § 23 odst. 5 se za slovo „stanoví“ vkládají slova „postupem podle stavebního zákona“. 15. V § 26 odstavec 3 zní: „(3) Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí projektant územně plánovací dokumentace v koordinačním výkresu.“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. 16. V § 28 odst. 5 větě poslední se slova „při územním řízení podle zvláštních předpisů.14)“ nahrazují slovy „v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona.“. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. 17. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 24a zní: „§ 32a Úprava území a územních struktur dotčených těžbou Organizace a právnické a fyzické osoby, které žádají o stanovení dobývacího prostoru, o povolení otvírky, přípravy a dobývání nebo povolení likvidace důlních děl a lomů, prověřují možnost rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území24a). 24a) § 3 odst. 1 písm. w) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 37 odst. 7 se slova „stavebního povolení“ nahrazují slovy „rozhodnutí o umístění stavby, územního souhlasu, stavebního povolení, certifikátu autorizovaného inspektora nebo rozhodnutí o povolení záměru“ a slova „ve stavebním“ se nahrazují slovy „v tomto“. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. VIII Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 451/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 91/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 19 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Organizace a právnické a fyzické osoby, které žádají o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, prověřují možnost rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území.“. 2. V § 20 odst. 1 větě poslední se slova „závazná stanoviska“ nahrazují slovem „vyjádření“. 3. § 30 zní: „§ 30 (1) Stavba pro skladování výbušnin (dále jen „sklad výbušnin“), není-li důlní stavbou pod povrchem, jakož i stavba určená k výzkumu, vývoji, výrobě, zpracování, zkoušení, ničení nebo zneškodňování výbušnin, popřípadě plocha určená k těmto účelům, musí být povolena k tomuto účelu podle stavebního zákona; současně musí splňovat požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu při nakládání s výbušninami a bezpečnost okolí těchto staveb. (2) Český báňský úřad stanoví vyhláškou požadavky na bezpečnost staveb a ploch podle odstavce 1, kterými se rozumí a) požadavky na zajištění výbušnin proti jejich odcizení nebo zneužití, b) požadavky na bezpečné únikové cesty, c) požadavky na ochranu před nebezpečnými účinky vnějších vlivů a d) požadavky na minimalizaci následků a předcházení nežádoucím událostem při nakládání s výbušninami. (3) Stavby a plochy podle odstavce 1, jakož i jejich změnu, užívání, změnu užívání nebo odstranění povoluje na žádost nebo v případech stanovených stavebním zákonem nařizuje z moci úřední stavební úřad po vyjádření obvodního báňského úřadu; stavební úřad může též v případech stanovených stavebním zákonem nařídit z moci úřední nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy, provedení udržovacích prací, vyklizení nebo odstranění uvedených staveb. (4) K dokumentaci skladu výbušnin, který je důlní stavbou pod povrchem, se přikládá situační náčrt umístění skladu výbušnin s vyznačením sousedních povrchových objektů a důlních děl, systému větrání a ochrany před požárem, výbuchem a projevy horských tlaků. (5) Organizace je povinna poskytovat orgánu územního plánování údaje o ochraně okolí podle odstavce 2 písm. d), pokud jde o bezpečnostní vzdálenosti.“. 4. § 31 a 32 se zrušují. 5. V § 40 odst. 6 písm. i) se slova „politice územního rozvoje,“ zrušují. 6. V § 41 odst. 2 písmeno j) zní: „j) vydávají vyjádření podle tohoto zákona a stanoviska k územním plánům a regulačním plánům,“. Čl. IX Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o geologických pracích Čl. X Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 2. V § 13 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 23 zrušuje. Čl. XI Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. XII Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992, zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. b) se za slovo „odkryvy“ vkládají slova „a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 5“. 2. V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „ . Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata (písmeno f)“ zrušují. 3. V § 3 odst. 1 písm. i) se slova „lesní půdní fond“ nahrazují slovy „lesní pozemky“. 4. Poznámka pod čarou č. 1b zní: „1b) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně hodnotných ekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému vývoji, popřípadě pomocí citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště chráněné druhy organismů.“. 10. V § 5 odst. 3 větě první se slova „ , lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách“ nahrazují slovy „a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství“, slova „k nadměrnému“ se nahrazují slovy „ke zbytečnému“ a za slovo „biotopů,“ se vkládají slova „včetně narušení migračních tras živočichů,“. 11. V § 8 se odstavec 6 zrušuje. 12. V § 16 odst. 2 písm. b) se slovo „umisťovat,“ zrušuje a slova „mimo staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo územní souhlas a“ se nahrazují slovy „mimo záměrů nevyžadujících povolení podle stavebního zákona“. 13. V § 16 odst. 2 písm. c) se slova „staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo územní souhlas a“ nahrazují slovy „záměrů nevyžadujících povolení podle stavebního zákona“. 14. V § 26 odst. 1 písm. b) se za slovo „mimo“ vkládají slova „zastavěná území obcí a“ a slova „se souhlasem orgánu“ se nahrazují slovem „orgánem“. 15. V § 26 odst. 2 písm. a) se slova „umisťovat a povolovat“ nahrazují slovy „povolovat nebo provádět“. 16. V § 29 písmeno b) zní: „b) povolovat nebo provádět stavby, měnit druh nebo způsob využití pozemků, měnit způsob užívání staveb a vymezovat zastavitelné plochy obcí,“. 17. V § 33 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Využívání přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová nebo zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.“. 18. V § 34 odst. 1 písmeno c) zní: „c) povolovat nebo provádět stavby, měnit druh nebo způsob využití pozemků, měnit způsob užívání staveb a vymezovat zastavitelné plochy obcí,“. 19. V § 37 odst. 2 se slovo „umisťování,“ zrušuje. 20. V § 37 odst. 4 se slova „ , k nimž není třeba povolení správního orgánu podle jiného právního předpisu,“ zrušují a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Orgán ochrany přírody souhlas podle odstavců 2 a 3 vydá, pokud se prokáže, že nedojde k ohrožení zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy z okolí nebo zachování příznivého stavu předmětu ochrany dotčeného zvláště chráněného území.“. 21. § 44 včetně nadpisu zní: „§ 44 Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněných územích (1) Bez souhlasu orgánu ochrany přírody nelze povolit stavbu, její užívání, kolaudaci nebo odstranění podle stavebního zákona, vydat povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti. (2) K provádění staveb, k terénním úpravám, výkopovým pracím, pracím prováděným hornickým způsobem a k změnám vodního režimu pozemků nebo vodních toků ve zvláště chráněném území, pokud k nim nebyl vydán souhlas podle odstavce 1 a pokud se nejedná o činnosti zakázané podle tohoto zákona, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. (3) Souhlas podle odstavců 1 a 2 se nevydává, jde-li o záměry podle stavebního zákona prováděné a) v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti, b) v zastavěném území, zastavitelné ploše nebo v jejich částech, pokud byly v tomto území, ploše nebo v jejich částech územním plánem stanoveny prvky regulačního plánu, nebo byl pro ně vydán regulační plán. (4) V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti a zásahy, jejichž provádění je vázáno na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. (5) Souhlas k činnostem podle odstavců 1, 2 a 4 vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, nebo opatřením obecné povahy. Orgán ochrany přírody souhlas podle odstavců 1, 2 a 4 vydá, pokud se prokáže, že navrhovaný způsob využití, zásah nebo činnost neohrozí zachování příznivého stavu předmětu ochrany předmětného zvláště chráněného území.“. 22. § 44b se včetně nadpisu zrušuje. 23. V § 45a odst. 1 písm. a) se slovo „udržení“ nahrazuje slovem „zachování“. 24. V § 45a odst. 2 písm. c) se slova „včetně ochranných pásem“ zrušují. 25. V § 45g se za slova „účelu tohoto zákona“ vkládají slova „a povolovaná činnost neovlivní dosahování cílů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí“. 26. V § 45h odst. 1 větě poslední se za slovo „péče“ vkládají slova „a zásady péče“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a na souhrny doporučených opatření podle § 45c odst. 3 a § 45e odst. 6“. 29. V § 45i se odstavce 3 až 7 zrušují. Dosavadní odstavce 8 až 13 se označují jako odstavce 3 až 8. 30. V § 45i odst. 3 větě první se číslo „9“ nahrazuje číslem „4“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „5“. 31. V § 45i odst. 4 větě první se číslo „11“ nahrazuje číslem „6“. 32. V § 45i odst. 5 větě poslední se číslo „9“ nahrazuje slovy „4 a 6“. 33. V § 45i odstavec 6 zní: „(6) Kompenzační opatření podle odstavce 4 pro účely koncepce, včetně návrhu opatření k jejich zajištění, stanoví v případě existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle odstavce 4 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle odstavce 5 orgán ochrany přírody. Tato kompenzační opatření musí být zahrnuta do koncepce před jejím schválením. Kompenzační opatření podle odstavce 4 pro účely záměru, včetně způsobu a doby sledování nezbytných pro vyhodnocení jejich účinnosti, stanoví v případě existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle odstavce 4 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle odstavce 5 rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě podnětu orgánu příslušného ke schválení záměru. Ode dne odeslání podnětu do doby uložení kompenzačních opatření orgánem ochrany přírody lhůty v příslušných řízeních neběží.“. 34. V § 45i se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Uložená kompenzační opatření musí být zajištěna před realizací záměru. Zajištění kompenzačních opatření potvrdí vyjádřením orgán ochrany přírody, který je stanovil. Uložení kompenzačních opatření je důvodem pro stanovení odkladu vykonatelnosti rozhodnutí, kterým se záměr schvaluje, a to ke dni vydání vyjádření orgánu ochrany přírody, kterým bude zajištění kompenzačních opatření potvrzeno.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 35. V § 45i odst. 8 se za slovo „uložených“ vkládají slova „nebo stanovených“. 36. Poznámky pod čarou č. 19b a 19c znějí: „19b) § 3 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19c) § 3 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 37. Za § 45i se vkládá nový § 45j, který zní: „§ 45j (1) Posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 mohou provádět pouze fyzické osoby, které jsou držiteli zvláštní autorizace (dále jen „autorizace“). Podmínkou pro udělení autorizace je písemná žádost, bezúhonnost, vysokoškolské vzdělání odpovídajícího zaměření a úspěšné vykonání zkoušky odborné způsobilosti. Autorizaci uděluje, prodlužuje a odnímá Ministerstvo životního prostředí. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a lze ji opakovaně prodloužit o dalších 5 let za podmínek stanovených v odstavci 4. Obsah a formu zkoušky a obsah přezkoušení podle odstavce 4, náležitosti přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti a náležitosti žádosti o udělení autorizace nebo její prodloužení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (2) Vysokoškolským vzděláním odpovídajícího zaměření podle odstavce 1 se rozumí vysokoškolské vzdělání získané v magisterském nebo doktorském studijním programu se zaměřením na ekologii a ochranu životního prostředí, botaniku, fytocenologii, zoologii, hydrobiologii nebo biogeografii a ve vztahu k hodnocení podle § 67 rovněž krajinářství a péči o krajinu. Dosažení tohoto vzdělání se prokazuje příslušným dokladem o vysokoškolském vzdělání a údaji o náplni absolvovaného studijního programu nebo obdobného vysokoškolského vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání. (3) Držitel autorizace je povinen zpracovávat posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 v plném rozsahu z hlediska posuzovaného dotčení zákonem chráněných zájmů a působících vlivů, odborně a objektivně. (4) Autorizaci lze prodloužit na základě písemné žádosti podané nejméně 6 měsíců před skončením stávající platnosti autorizace. Ministerstvo do 60 dnů od obdržení žádosti ověří, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení autorizace podle odstavce 1, a nařídí přezkoušení odborné způsobilosti žadatele, došlo-li ke změně skutečností rozhodných pro posouzení jeho odborné způsobilosti. Podmínkou pro prodloužení autorizace je splnění podmínek pro udělení autorizace stanovených v odstavci 1, zpracovávání dosavadních hodnocení v souladu s odstavcem 3 a úspěšné vykonání přezkoušení odborné způsobilosti, bylo-li nařízeno. Nesplňuje-li žadatel některou z podmínek stanovených pro prodloužení autorizace, nevyhověl-li při přezkoušení nebo je-li naplněna některá z podmínek pro odnětí autorizace, Ministerstvo životního prostředí žádost o prodloužení autorizace zamítne. (5) Důvody pro odnětí autorizace jsou: a) opakované nebo závažné porušení tohoto zákona nebo dalších právních předpisů souvisejících s výkonem činnosti autorizované osoby, b) autorizace byla vydána na podkladě nesprávných údajů, c) autorizovaná osoba přestane splňovat některou z podmínek požadovaných k udělení autorizace v odstavci 1, nebo d) autorizovaná osoba nezpracovává posouzení v souladu s odstavcem 3, zejména zkreslí výsledky a závěry hodnocení uvedením nepravdivých skutečností, nebo neuvede anebo nezohlední skutečnosti rozhodné pro výsledky nebo závěry hodnocení, které v době zpracování posouzení nebo hodnocení prokazatelně nastaly nebo byly známy. (6) Fyzická osoba, které byla autorizace odňata, může o její udělení znovu požádat nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí autorizace. (7) Bezúhonnost podle odstavce 1 se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce. Osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo státem posledního pobytu. Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie. Pro ověření bezúhonnosti je Ministerstvo životního prostředí oprávněno vyžádat si podle jiného právního předpisu výpis z Rejstříku trestů včetně přílohy obsahující cizozemská odsouzení. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Autorizace zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla vydána, b) doručením oznámení o vzdání se autorizace autorizovanou osobou, c) smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou. (9) Při posuzování odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle jiného právního předpisu19e). V souladu s jiným právním předpisem19g) se autorizace podle odstavce 1 nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, pokud písemně prokáže, že a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a b) je oprávněna k výkonu činností uvedených v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. (10) O nesplnění požadavků podle odstavce 9 písm. a) a b) vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady podle odstavce 9 písm. a) a b). (11) Nebylo-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 10, činnosti podle odstavce 1 mohou být vykonávány nejdéle po dobu jednoho roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí. Autorizace vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. (12) Při zpracovávání posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 je osoba podle odstavce 9 povinna postupovat v souladu s odstavcem 3. O nesplnění požadavku podle tohoto odstavce vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí. (13) V případě, že osoba podle odstavce 9 naplňuje některou ze skutečností uvedených v odstavci 5, její oprávnění ke zpracování posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 na území České republiky zaniká. O zániku oprávnění vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí.“. 38. V § 56 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 39. V § 56 odst. 6 větách první a druhé se slova „nebo 6“ zrušují a věta poslední se zrušuje. 40. V § 71 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Obce dále v samostatné působnosti ve svém územním obvodu vedou a) přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2, b) přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách podle § 63 odst. 1.“. 42. V § 75 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h). 53. V § 77 odst. 2 se slova „mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a ochranných pásem národních parků“ nahrazují slovy „ , není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody“. 54. V § 77 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , zákona o lesích, zákona o rybářství, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, horního zákona a zákona o geologických pracích, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody“. 55. V § 77 odst. 4 se slova „ , nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma anebo o vojenské újezdy,“ zrušují. 56. V § 77a odst. 3 se za slova „chráněných území“ vkládají slova „a na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí“, slova „obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, a“ se zrušují a slova „podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí“ se nahrazují slovy „příslušný jiný orgán ochrany přírody“. 66. V § 77a odst. 6 se slova „mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území“ nahrazují slovy „ , není-li podle tohoto zákona příslušný stavební úřad, Agentura, správa národní parku, újezdní úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí“. 80. V § 79 odst. 4 se slova „ve společném územním a stavebním“ nahrazují slovem „v“. 88. Za § 83 se vkládá nový § 83a, který včetně nadpisu zní: „§ 83a Obsah žádosti v řízení ve věcech ochrany přírody (1) Kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem žadatel k žádosti dále přiloží projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládá v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména: a) údaje o přesném umístění a rozsahu záměru, o investorovi a osobě, která projektovou dokumentaci záměru zpracovala, b) podrobný popis technického a technologického řešení, spočívající zejména v popisu charakteru záměru, zdůvodnění umístění záměru z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, popřípadě odmítnutí, z hlediska ochrany přírody a krajiny, c) informace o termínu zahájení provádění záměru a jeho dokončení, délce provozu a termínu případné likvidace záměru, d) informace o vstupech a výstupech a z nich vyplývajících předpokládaných vlivech záměru na okolní přírodu a krajinu v době provádění, provozu a případné likvidace záměru, e) posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. 1 tohoto zákona, a hodnocení vlivů zamýšleného zásahu podle § 67, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány, f) technické výkresy a mapovou dokumentaci. (2) V žádosti žadatel dále uvede následující údaje o záměru, pokud již nejsou součástí projektové dokumentace podle odstavce 1: a) charakteristiku stavu přírody a krajiny v dotčeném území, které budou záměrem pravděpodobně významně ovlivněny, zejména strukturu a ráz krajiny, její geomorfologii a hydrologii, ekosystémy a jejich složky, biotopy druhů, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, ochranná pásma zvláště chráněných území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ptáky nebo zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, b) charakteristiku možných vlivů a odhad jejich významnosti z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti, c) návrh opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na přírodu a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné, d) výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem.“. 90. V § 88a větě první se za slovo „inspekcí,“ vkládají slova „stavebním úřadem,“ a ve větě čtvrté se za slovo „parku“ vkládají slova „ , stavebním úřadem“. Čl. XIII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu Čl. XIV Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 184/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Při odejmutí zemědělské půdy musí být zohledněna a provedena vhodná opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.“. 2. V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Odstavec 4 se použije také při posuzování ploch, které jsou již vymezeny jako zastavitelné v platné územně plánovací dokumentaci. Odstavec 3 se nepoužije při posuzování ploch vymezených jako zastavitelné nebo jako plochy územní rezervy v platné územně plánovací dokumentaci.“. 4. V § 7 odst. 2 se slovo „platnými“ zrušuje a slovo „platným“ se zrušuje. 5. V § 7 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 6. V § 7 se odstavce 4 až 6 zrušují. 7. V § 9 odst. 2 písm. b) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „s rodinným domem nebo se stavbou pro rodinnou rekreaci; toto ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1 000 m2“. 8. V § 9 odst. 5 písm. c) a d) se slova „platných zásadách územního rozvoje“ nahrazují slovy „územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje“. 9. V § 9 odst. 5 písm. e) se za slova „na zastavitelné ploše“ vkládají slova „nebo ploše územní rezervy“. 10. V § 9 odst. 6 písm. d) se slova „či zřízením vodní plochy“ nahrazují slovy „ , zřízením vodní plochy či přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území“. 11. V § 9 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) plán vhodných opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.“. 12. V § 9 odst. 8 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině“. 14. V § 10 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Změna souhlasu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru či prostoru územního rozhodnutí pro těžbu z důvodu ochrany přírody je možná pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody o záměru vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku nebo přechodně chráněné plochy, anebo za účelem umožnění či usnadnění přírodě blízké obnovy těžbou narušeného území.“. 15. V § 10 odst. 2 větě čtvrté se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. 16. V § 10 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě přírodě blízké obnovy těžbou narušeného území stanoví účinnost změny souhlasu orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“. 21. V § 11a odst. 1 písm. j) se slova „souladu s platnými zásadami územního rozvoje nebo s platným územním plánem, nebo“ nahrazují slovy „ploše nebo koridoru pro ně vymezeném v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu,“. 22. V § 11a odst. 1 písm. k) bodu 2 se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 23. V § 11a odst. 1 písm. l) se slova „nebo přechodně chráněnou plochu“ nahrazují slovy „ , přechodně chráněnou plochu nebo přírodě blízkou obnovu těžbou narušeného území“. 25. V § 11b odstavec 3 zní: „(3) Je-li zemědělská půda trvale odňata ze zemědělského půdního fondu pro těžbu nerostných surovin a mají-li být dotčené pozemky po ukončení účelu odnětí rekultivovány podle schváleného plánu rekultivace zalesněním, zřízením vodní plochy či přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, odvody se platí jako u dočasného odnětí.“. 27. V § 15 písm. h) se slova „s výjimkou regulačních plánů pořizovaných na základě zásad územního rozvoje“ zrušují. 28. V § 15 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena i) až m). 31. V § 17 písm. a) se slovo „samostatné“ zrušuje a za slova „zastavěného území“ se vkládají slova „samostatným postupem pro území“. 32. V § 17 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až o) se označují jako písmena c) až n). 35. V § 17 se na konci písmene j) doplňují slova „a vyjádření“. 36. V § 17 se na konci písmene l) čárka nahrazuje tečkou a písmena m) a n) se zrušují. 37. V § 17a písm. a) se slovo „samostatné“ zrušuje a za slova „vymezení zastavěného území“ se vkládají slova „samostatným postupem“. 38. V § 17a se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena c) až h). 41. V § 17b písm. b) se za slovo „inspekci“ vkládají slova „a vlastníka nemovité věci“. Čl. XV Přechodná ustanovení 1. Byl-li vydán souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 formou závazného stanoviska pro záměr, který vyžadoval rozhodnutí nebo jiný úkon podle stavebního zákona ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne se nestal závaznou součástí rozhodnutí nebo jiného úkonu podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí činnosti tohoto zákona, přičemž tento záměr nevyžaduje povolení podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má toto závazné stanovisko účinky pravomocného rozhodnutí. Za okamžik nabytí právní moci se považuje okamžik nabytí právní účinnosti souhlasu s odnětím. 2. U souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který se stal před tímto dnem závaznou součástí rozhodnutí nebo jiného úkonu podle stavebního zákona, a) kontroluje plnění podmínek daných tímto souhlasem, včetně provádění rekultivace, b) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek daných tímto souhlasem a c) vydává potvrzení o ukončení rekultivace schválené podle tohoto souhlasu podle § 11b odst. 2 orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který tento souhlas vydal. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o dani z nemovitých věcí Čl. XVI Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se mění takto: 2. V § 4 odst. 1 písm. k) bodě 3 se za slovo „obce“ vkládají slova „podle stavebního zákona“. 3. V § 4 odst. 1 písm. o) se slova „nebo kolaudačním souhlasem stavebního úřadu“ nahrazují slovy „podle stavebního zákona“. 6. V § 9 odst. 1 písm. j) se slova „nebo kolaudačním souhlasem stavebního úřadu“ nahrazují slovy „podle stavebního zákona“. 8. V § 9 odst. 1 písm. p) se slova „vydání kolaudačního souhlasu“ nahrazují slovy „právní moci kolaudačního rozhodnutí podle stavebního zákona“. Čl. XVII Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Čl. XVIII Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 153/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 459/2016 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 47/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci názvu zákona se doplňují slova „(autorizační zákon)“. 2. V § 1 písm. d) se slova „(dále jen „Komora“)“ zrušují. 3. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Autorizace uvedená v odstavci 2 písm. a) opravňuje vykonávat činnosti podle § 17 písm. b), c), e) až n) tohoto zákona. Autorizace uvedená v odstavci 2 písm. b) opravňuje vykonávat činnosti podle § 17 písm. a), b), g), h), m) a n) tohoto zákona. Autorizace uvedená v odstavci 2 písm. c) opravňuje vykonávat činnosti podle § 17 písm. d), g), h), l) až n) tohoto zákona. Podrobnosti o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech stanoví autorizační řád vydaný Českou komorou architektů.“. 4. V § 4 se odstavec 4 zrušuje. 5. V § 5 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Podrobnosti o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech stanoví autorizační řád vydaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.“. 6. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „Komora“ nahrazuje slovy „Česká komora architektů nebo Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“)“. 7. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 7 odst. 2 se za slovo „písemné“ vkládají slova „nebo elektronické“. 8. V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „autorizaci“ nahrazuje slovy „veškeré udělené autorizace“. 9. V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „ , pro kterou jí byla autorizace udělena“ nahrazují slovy „autorizované osoby“. 10. V § 12 odst. 1 větě první se slova „vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace“ nahrazují slovy „veškerých odborných činností poskytovaných v souvislosti s udělenou autorizací, za porušení obecně závazných právních předpisů při výkonu takových činností a za porušení vnitřních předpisů Komory“. 11. V § 17 písm. a) se slova „včetně územně plánovacích podkladů“ nahrazují slovy „s výjimkou řešení územního systému ekologické stability“. 12. V § 17 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vypracovávat územní studii,“. Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena c) až m). 13. V § 17 písmena c) a d) znějí: „c) vypracovávat dokumentaci pro povolení stavby s výjimkou staveb inženýrských, dokumentaci pro rámcové povolení, dokumentaci pro povolení změny využití území a vypracovávat architektonicko-stavební řešení v příslušné části dokumentace pro provádění stavby, d) vypracovávat dokumentaci zahradních a krajinářských úprav včetně příslušné územní studie a příslušné části územně plánovací dokumentace,“. 14. V § 17 písm. e) se slova „projektové dokumentace“ nahrazují slovy „dokumentace pro povolení“. 15. V § 17 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) koordinovat vypracování projektové dokumentace,“. Dosavadní písmena f) až m) se označují jako písmena g) až n). 16. V § 17 písm. i) se slovo „projektovou“ zrušuje. 17. V § 17 písm. j), v § 18 písm. j) a v § 19 písm. e) se slovo „autorský“ nahrazuje slovy „dozor projektanta“ a za slovo „dozor“ se vkládá slovo „stavebníka“. 18. V § 17 písmeno k) zní: „k) odborně vést provádění jednoduché stavby nebo její změny v pozici stavbyvedoucího,“. 19. V § 17 písm. m) a v § 18 písm. k) se slova „při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení“ nahrazují slovy „v řízení podle stavebního zákona“. 20. V § 18 písm. a) se slova „dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch“ nahrazují slovy „dokumentaci pro povolení stavby s výjimkou“, slovo „předpisů,9)“ se nahrazuje slovem „předpisů,“ a doplňují se slova „vypracovávat dokumentaci pro rámcové povolení, dokumentaci pro povolení změny využití území, dokumentaci pro provádění stavby a dokumentaci pro odstranění stavby,“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. 21. V § 18 písm. b) se slova „projektové dokumentace“ nahrazují slovy „dokumentace pro povolení“. 22. V § 18 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) koordinovat vypracování projektové dokumentace,“. Dosavadní písmena c) až l) se označují jako písmena d) až m). 23. V § 18 písm. f) se za slovo „technické“ vkládá slovo „ , geotechnické“. 24. V § 18 písmeno i) zní: „i) odborně vést provádění stavby nebo její změny v pozici stavbyvedoucího,“. 25. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb, městské inženýrství nebo stavby pro plnění funkce lesa je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace nebo projektové dokumentace, tedy části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb. Zvláštní právní předpis upravující povinnosti autorizované osoby ani § 12 odst. 6 nejsou dotčeny.“. 26. V § 19 písm. a) se slova „dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a“ zrušují a slova „dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo“ se zrušují. 27. V § 19 písm. b) se za slovo „nebo“ vkládají slova „projektové dokumentace zpracované“. 28. V § 19 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) koordinovat vypracování projektové dokumentace,“. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i). 29. V § 19 písmeno e) zní: „e) odborně vést provádění stavby nebo její změny v pozici stavbyvedoucího,“. 30. V § 19 písm. h) se slova „při stavebním nebo kolaudačním řízení“ nahrazují slovy „v řízení podle stavebního zákona“. 31. V § 20 odst. 1 písm. b) se částka „50 000 Kčs“ nahrazuje částkou „300 000 Kč“. Čl. XIX Přechodná ustanovení 1. Osoby, kterým byla udělena autorizace se všeobecnou působností přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osoby autorizované v oborech architektura, územní plánování a krajinářská architektura. Tyto osoby jsou povinny do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit České komoře architektů osvědčení o autorizaci a autorizační razítko k výměně za nová osvědčení o autorizaci a nová autorizační razítka, na nichž budou uvedena oprávnění pro obory architektura, územní plánování a krajinářská architektura. Původní osvědčení o autorizaci a autorizační razítko pozbývají platnosti uplynutím 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Osoby, kterým byla udělena autorizace v oboru architektura přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osoby autorizované v oborech architektura a územní plánování. Tyto osoby jsou povinny do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit České komoře architektů osvědčení o autorizaci a autorizační razítko k výměně za nová osvědčení o autorizaci a nová autorizační razítka, na nichž budou uvedena oprávnění pro obory architektura a územní plánování. Původní osvědčení o autorizaci a autorizační razítko pozbývají platnosti uplynutím 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XX Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 38l odst. 1 písm. c) se slova „stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo ohlášením stavby“ nahrazují slovy „povolením podle stavebního zákona“. 2. V § 38l odst. 1 písm. d) se slova „stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo ohlášením stavby“ nahrazují slovy „povolením podle stavebního zákona“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o zeměměřictví Čl. XXI V § 4d odst. 3 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 47/2020 Sb., se slova „§ 161 odst. 1 věty druhé“ nahrazují textem „§ 168 písm. b)“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o dráhách Čl. XXII Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 313/2019 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se slova „územním rozhodnutím nebo společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“ nahrazují slovy „rozhodnutím o povolení záměru“. 2. V § 5a odst. 2 větě druhé a v § 5a odst. 4 se slovo „speciálního“ zrušuje. 3. V § 5a odst. 2 větě poslední se slovo „speciální“ zrušuje a slova „podle zvláštního zákona.2a)“ se nahrazují slovy „zákona o vyvlastnění.“. 4. Nadpis pod označením § 7 se zrušuje. 5. V § 7 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 6. V § 7 odst. 1 větě druhé se slova „drážní správní úřad ve stavebním povolení nebo společném povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“ nahrazují slovy „Specializovaný a odvolací stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru“. 7. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) V rozhodnutí o povolení záměru a v kolaudačním rozhodnutí stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění bezpečného a plynulého provozu dráhy a její ochrany. Pokud by stavbou mohl být znemožněn či narušen bezpečný a plynulý provoz dráhy a její ochrana a ani stanovením podmínek podle věty první není možné toto riziko odstranit, stavební úřad žádost o povolení záměru nebo žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí zamítne.“. 8. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „(2) V ochranném pásmu dráhy lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu20). 20) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 9. V § 49b odst. 2 větě první se slova „Drážní správní“ nahrazují slovy „Specializovaný a odvolací stavební“. 10. V § 56 písm. d) se slova „politice územního rozvoje a“ zrušují. 11. V § 56 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se včetně poznámky pod čarou č. 13 ve znění „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/ /2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“ zrušuje. 12. V § 56a odst. 1 se slova „Obecní úřady uplatňují“ nahrazují slovy „Krajský stavební úřad uplatňuje“. 13. V § 57 odst. 2 písm. f) se slovo „speciálního“ zrušuje. 14. § 64 se včetně nadpisu zrušuje. Čl. XXIII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o vnitrozemské plavbě Čl. XXIV Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 44/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 větě druhé se slova „k politice územního rozvoje a“ zrušují. 2. § 5a se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST PATNÁCTÁ Změna lesního zákona Čl. XXV Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 62/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 90/2019 Sb., zákona č. 314/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 9 písm. a) a b) se slova „vydaným“ zrušují. 2. V § 4 odst. 9 písm. a) se za slovo „stavby“ vkládají slova „nebo povolení záměru“. 3. V § 13 odst. 1 se na konci textu věty poslední doplňují slova „ , pokud jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem plnění funkcí lesa“. 4. V § 13 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo aby na nich mohla probíhat přírodě blízká obnova těžbou narušeného území“. 9. V § 16 odst. 1 větě poslední se slovo „území“ nahrazuje slovy „správním obvodu“. 11. V § 16 odst. 3 se slova „stavební povolení nebo jiné“ zrušují a slova „zvláštních předpisů“ se nahrazují slovy „jiného právního předpisu“. 13. V § 17 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Je-li půda trvale odnímána za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivace rekultivovány zřízením vodní plochy nebo přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, poplatek se platí jako u dočasného odnětí.“. 14. V § 47 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) stavební úřady,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 19. V § 48a odst. 2 písm. a) se slova „pokud tato dokumentace umisťuje“ nahrazují slovy „vymezuje-li tato územně plánovací dokumentace plochy pro“. 21. V § 48a odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena d) až j). 24. V § 49 odst. 3 písm. c) se slova „politice územního rozvoje,“ zrušují. 25. V § 49 odst. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až r) se označují jako písmena e) až q). 26. V § 49 se odstavec 5 zrušuje. 27. V § 58 odst. 2 větě poslední se slova „politice územního rozvoje a“ zrušují. 28. V § 58 se odstavec 5 zrušuje. Čl. XXVI Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. XXVII Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 se slova „územím zastavěným nebo zastavitelným“ nahrazují slovy „zastavěným územím nebo zastavitelnými plochami“. 2. V § 8 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 3. V § 10 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Souvisí-li připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci, vyžadující povolení podle tohoto zákona, se záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne o povolení připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci, jakož i úpravě takového připojení nebo jeho zrušení stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona. (5) K žádosti o povolení připojení podle odstavce 4 žadatel připojí také vyjádření vlastníka dotčené pozemní komunikace a jedná-li se o dálnici vyjádření Ministerstva dopravy, v ostatních případech vyjádření Policie České republiky. Nevydá-li vlastník dotčené komunikace vyjádření do 30 dnů od doručení žádosti, která má všechny náležitosti potřebné pro posouzení připojení, platí, že k připojení nemá připomínky a s připojením souhlasí.“. 4. V § 11 odst. 2 se slova „území zastavěné nebo zastavitelné“ nahrazují slovy „zastavěné území nebo zastavitelné plochy“. 5. V § 11 odst. 5 se slova „souvisle zastavěné území obcí“ nahrazují slovy „zastavěné území“. 6. § 16 zní: „§ 16 (1) Jsou-li záměry pozemních komunikací povolovány podle stavebního zákona, posoudí stavební úřad v řízení o povolení záměru také požadavky na plynulost a bezpečnost provozu na pozemní komunikaci. K žádosti o povolení záměru stavby pozemní komunikace stavebník připojí kromě náležitostí stanovených stavebním zákonem také vyjádření Policie České republiky ohledně bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci, které je podkladem v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. (2) K žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona, kterým je stavba tunelu nad 500 m, stavebník kromě náležitostí stanovených stavebním zákonem připojí také bezpečnostní dokumentaci podle § 12a tohoto zákona obsahující bezpečnostní požadavky na tunely nad 500 m a vyjádření Ministerstva dopravy k této dokumentaci, které je podkladem v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. (3) Prováděcí předpis stanoví obecné technické požadavky pro stavbu dálnice, silnice a místní komunikace.“. 7. Poznámky pod čarou č. 4 a 5 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 8. V § 18 větě druhé se slova „Speciální stavební“ nahrazují slovem „Stavební“. 9. V § 25 odst. 6 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f). 10. V § 25 odst. 7 písm. d) se slova „souvisle“ zrušují a slova „obce“ se zrušují. 11. V § 26 odst. 2 se slovo „obce“ zrušuje. 12. V § 30 odst. 1 větě první se slovo „souvisle“ zrušuje a ve větě poslední se slova „umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje.“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona.“. 13. § 32 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní: „§ 32 (1) V silničních ochranných pásmech lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu40). (2) Vlastník pozemní komunikace je vždy účastníkem řízení o povolení stavby nebo činnosti v ochranném pásmu. 40) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“. 14. V § 35 odst. 3 větě první a v § 36 odst. 4 větě první se slovo „obce“ zrušuje. 15. V § 37 odst. 3 se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovem „vyjádření“ a na konci odstavce 3 se doplňují věty „Souvisí-li přejezd vyžadující povolení podle tohoto zákona se záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne o něm stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona. Podkladem v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona jsou vyjádření uvedená ve větě první.“. 16. V § 37 odst. 5 písm. b) se slovo „souvisle“ zrušuje a slovo „obcí“ se zrušuje. 17. V § 38 odst. 2 se slova „stavební povolení, popřípadě schválení podle zvláštních předpisů“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“. 18. V § 38 odst. 3 větě první se slovo „stanoviska“ nahrazuje slovem „vyjádření“ a ve větě poslední se slova „zaujmout stanovisko“ nahrazují slovy „vydat vyjádření“. 19. V § 40 odst. 1 se za slova „celní úřad“ vkládají slova „ , stavební úřad“. 20. V § 40 odst. 2 písm. c) se slova „speciálního stavebního úřadu“ zrušují. 21. V § 40 odst. 2 písm. f) se slova „politice územního rozvoje“ nahrazují slovy „územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy“. 22. V § 40 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena g) až i). 23. V § 40 odst. 2 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se včetně poznámky pod čarou č. 38 zrušuje. 24. V § 40 odst. 3 písm. d) se slova „a speciálního stavebního úřadu“ zrušují. 25. V § 40 odst. 3 písm. f) se slova „územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním řízení“ nahrazují slovy „zásadám územního rozvoje, územnímu plánu, regulačnímu plánu“. 26. V § 40 odst. 4 písm. a) se slova „a speciálního stavebního úřadu“ zrušují a slova „ , a působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací“ se zrušují. 27. V § 40 odst. 4 písmeno d) zní: „d) uplatňuje stanovisko k územnímu plánu, regulačnímu plánu z hlediska řešení místních a účelových komunikací.“. 28. V § 40 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Ve věcech týkajících se připojení pozemních komunikací podle § 10, s výjimkou případů, kdy o něm rozhoduje stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona, je příslušný Specializovaný a odvolací stavební úřad, pokud jde o připojení týkající se dálnice nebo úpravy či zrušení takového připojení, v ostatních případech krajský stavební úřad.“. 29. V § 44 odst. 1 větě první se slova „politice územního rozvoje a“ zrušují a věta poslední se zrušuje. 30. V § 46 odst. 2 se text „§ 16 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 16 odst. 3“. Čl. XXVIII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. XXIX Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 35 ve znění „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“ zrušuje. 2. V § 35 odst. 1 se slovo „územním“ zrušuje. 3. V § 36 odstavec 2 zní: „(2) Specializovaný a odvolací stavební úřad v kolaudačním řízení podle stavebního zákona posoudí také způsobilost letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.“. 4. V § 36 se odstavec 3 zrušuje. 5. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo zřídí stavební úřad opatřením obecné povahy podle stavebního zákona po projednání s úřadem územního plánování a s Úřadem. V opatření obecné povahy stavební úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb.“. 6. § 40 včetně poznámky pod čarou č. 38 zní: „§ 40 (1) V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu38). V případech, kdy stavba nebo nestavební záměr nepodléhají vydání povolení podle stavebního zákona, vydá příslušný stavební úřad povolení k činnostem v ochranném pásmu letecké stavby, nebude-li stavba nebo zařízení bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem. (2) V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět činnosti a provozovat zařízení jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li činnost nebo zařízení bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost. 38) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“. 8. V § 84d odst. 1 písm. b) se slova „územním rozhodnutí“ nahrazují slovy „rozhodnutí o povolení záměru“. 9. V § 88 odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena k) až m). 10. V § 88 odst. 1 písm. k) se slova „politice územního rozvoje a“ zrušují. 13. V § 92 odst. 1 písm. e) a v § 93 odst. 1 písm. c) se slovo „zřídí“ nahrazuje slovem „provozuje“. 16. V § 92 odst. 4 písm. c) se slova „i) nebo n)“ nahrazují slovy „h) nebo m)“. 17. V § 92 odst. 4 písm. d) se slova „ , f) nebo h)“ nahrazují slovy „nebo g)“. 22. V § 93 odst. 5 písm. b) se text „1 písm. g)“ nahrazuje textem „1 písm. f)“. 23. V § 93 odst. 5 písm. d) se slova „d), e) nebo h)“ nahrazují slovy „d) nebo g)“. Čl. XXX Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o oceňování majetku Čl. XXXI Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 228/2014 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 237/2020 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 větě druhé se za slova „uvedeným v“ vkládají slova „rozhodnutí o povolení záměru,“. 2. V § 9 odst. 2 písm. a) bodu 2 se za slovo „vydaným“ vkládají slova „rozhodnutím o povolení záměru,“. 3. Poznámky pod čarou č. 6 a 26 se včetně odkazů na poznámky pod čarou zrušují. 4. V § 33 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo financí má bezplatný dálkový přístup k údajům a informacím o stavbách vedeným v informačních systémech veřejné správy podle § 267 odst. 2 písm. a) až e) stavebního zákona.“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna veterinárního zákona Čl. XXXII Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 1 písm. g) se za slovo „posudky“ vkládají slova „a vyjádření podle § 56“. 2. V § 49 odst. 1 písmena i) a j) znějí: „i) vydává závazné posudky a vyjádření podle § 56 pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí a osvědčuje splnění požadavků a podmínek stanovených pro zacházení se živočišnými produkty, j) uplatňuje stanoviska k zásadám územního rozvoje, územním plánům a regulačním plánům z hlediska veterinární péče,“. 3. Nadpis pod označením § 56 zní: „Závazný posudek a vyjádření“. 4. V § 56 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Závazný posudek Státní veterinární správy je podkladem pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí, jde-li o stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, které podléhají schválení a registraci, schválení nebo povolení, s výjimkou zařízení stravovacích služeb. Orgán příslušný rozhodnout ve věci nemůže rozhodnout v rozporu s tímto posudkem. Závazný posudek se považuje za závazné stanovisko podle správního řádu. (2) Vyjádření Státní veterinární správy je podkladem pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí, a) jde-li o stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru v souladu s tímto zákonem, nejde-li o stavby nebo zařízení podle odstavce 1, b) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež budou používány jako útulek pro zvířata, anebo k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, nebo c) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež budou používány pro chov druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6).“. Poznámka pod čarou č. 29 se zrušuje. 5. V § 56 odst. 3 a 4 se slova „Závazné posudky na“ nahrazují slovy „Vyjádření pro“. 6. V § 56 se na konci odstavců 3 a 4 doplňuje věta „Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně.“. 7. V § 76 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „Závazné posudky Státní veterinární správy vydávané podle § 56 jsou závazným stanoviskem podle správního řádu36a).“. 8. § 77a zní: „§ 77a Závazný posudek a vyjádření Státní veterinární správy podle § 56 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“. Čl. XXXIII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o nouzových zásobách ropy Čl. XXXIV Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 161/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 53/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 větě třetí se slova „územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje anebo vydáním územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů“ nahrazují slovy „povolení stavby podle stavebního zákona, pokud stavba povolení nepodléhá“ a ve větě poslední se slovo „zaniklo“ nahrazuje slovem „existuje“. 2. V § 3 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , ohrožení života, zdraví a majetku osob a k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií“. 3. V § 3 odst. 7 větě první se za slovo „udělí“ vkládají slova „na žádost stavebníka“, slovo „umisťováním“ se nahrazuje slovy „povolením a prováděním“ a na konci textu věty poslední se doplňují slova „ ; bez souhlasu nelze činnosti podle věty první uskutečnit“. Čl. XXXV Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o zajišťování obrany České republiky Čl. XXXVI Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písm. h) se slova „politice územního rozvoje a“ zrušují. 2. V § 31 odst. 1 větě první se za slovo „správu“ vkládají slova „s výjimkou pravomocí podle stavebního zákona“. 3. V § 33 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až k) se označují jako písmena a) až j). 4. V § 33 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „ , s výjimkou pravomocí podle stavebního zákona“. 5. § 43 včetně nadpisu zní: „§ 43 Zvláštní stavby Na stavby určené ke speciálnímu využití, popřípadě na jiné stavby, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu, u nichž výkon vlastnického práva státu přísluší ministerstvu nebo právnické osobě jím zřízené nebo založené, se přiměřeně vztahují zvláštní právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení s výjimkou územních požadavků. Právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení se však v plném rozsahu vztahují na stavby určené ke stálému ubytování příslušníků ozbrojených sil, školy a stavby obdobného charakteru. Při výstavbě a provozu těchto staveb a zařízení přísluší ministerstvu vykonávat správní činnosti, které by jinak vykonávaly správní úřady příslušné k těmto činnostem podle zvláštních právních předpisů.“. 7. § 47 zní: „§ 47 Příslušným k vyvlastnění nemovité věci ve zkráceném řízení je krajský stavební úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Nachází-li se nemovitost v obvodu několika stavebních úřadů, podá se návrh nejbližšímu společnému nadřízenému dotčených stavebních úřadů, který určí, který stavební úřad vyvlastnění uskuteční.“. 8. V § 49 odst. 1 se slova „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovem „úřadu“. 9. V § 49 odst. 2 větě první a v § 49 odst. 3 větě první se slova „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Příslušný úřad“. 10. V § 51 odst. 1 se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovem „úřadu“. 11. V § 51 odst. 2 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „stavební úřad“. Čl. XXXVII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o integrovaném záchranném systému Čl. XXXVIII Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 písmeno h) zní: „h) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu z hlediska ochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné události, je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury28) a uplatňuje vyjádření pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska ochrany obyvatelstva,“. 2. V § 7 odst. 2 písm. i) se slova „Ministerstvem pro místní rozvoj“ nahrazují slovy „Nejvyšším stavebním úřadem“. 4. V § 33 odst. 1 se za text „§ 28“ vkládají slova „a řízení o náhradě podle § 29 a 30“. 5. V § 35 odst. 1 a 2 se text „odst. 7“ nahrazuje textem „odst. 8“. 6. V § 35 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo vnitra vydá po projednání s Nejvyšším stavebním úřadem vyhlášku k provedení § 7 odst. 8 písm. h).“. Čl. XXXIX Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. XL Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 94/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 31 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Opatření obecné povahy ke zřízení ochranného hlukového pásma vydá stavební úřad po vyjádření krajské hygienické stanice, nebo Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské letiště.“. 4. V § 77 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 5. V § 77 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Žadatel o vydání rozhodnutí o záměru stavby bytového domu, rodinného domu, stavby pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hluku do území zatíženého zdrojem hluku předloží stavebnímu úřadu měření hluku provedené podle § 32a nebo hlukovou studii a návrh opatření k ochraně před hlukem. (4) Neprovede-li žadatel o vydání rozhodnutí o povolení záměru do území zatíženého nadlimitním zdrojem hluku dostatečná opatření k ochraně před tímto nadlimitním hlukem, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení hluku ze zdroje hluku oproti naměřeným hodnotám hluku nebo hodnotám hluku vypočteným v hlukové studii, které byly předloženy v rámci žádosti podle odstavce 3. Za prokazatelné navýšení hluku se považuje navýšení větší než o 2 dB; toto navýšení se posuzuje postupem stanoveným prováděcím právním předpisem.“. 7. V § 80 odst. 1 se písmeno z) zrušuje. Dosavadní písmeno za) se označuje jako písmeno z). 8. Za § 82a se vkládá nový § 82b, který včetně nadpisu zní: „§ 82b Stavební úřady Stavební úřady rozhodnutím o záměru rozhodují o povoleních vydávaných podle tohoto zákona a nahrazují závazná stanoviska, stanoviska, vyjádření a jiné úkony vydávané podle tohoto zákona, pokud se týkají záměru povolovaného podle stavebního zákona.“. 9. V § 94 odst. 1 větě první se slova „politice územního rozvoje a“ zrušují a ve větě poslední se slova „nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby“ zrušují. Čl. XLI Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o hospodaření energií Čl. XLII Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 3/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 6 se slova „politiku územního rozvoje“ nahrazují slovy „územní rozvojový plán“. 2. V § 7 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie podle prováděcího právního předpisu. Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy dokládá stavebník průkazem energetické náročnosti budov v průběhu provádění stavby na vyžádání kontrolního orgánu podle tohoto zákona a k žádosti o kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona. (2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu. Plnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu dokládá stavebník a ostatní osoby podle věty první průkazem energetické náročnosti budovy v průběhu provádění větší změny dokončené budovy na vyžádání kontrolního orgánu podle tohoto zákona a v případech stanovených prováděcím právním předpisem.“. 3. V § 7 odst. 3 se slova „se dokládají“ nahrazují slovy „jsou hodnoceny“, slova „to doloží kopií“ se nahrazují slovem „kopie“ a slova „a které“ se zrušují. 4. V § 7 odst. 5 písm. f) se slova „prokáže energetickým auditem“ nahrazují slovy „zajistí energetický audit, který prokáže“. 5. V § 7 odst. 7 se slova „pro nové budovy“ zrušují. 6. V § 7 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Změna způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou energií může být provedena pouze na základě povolení podle stavebního zákona a za podmínky, že nedojde ke zvýšení její energetické náročnosti; to neplatí, pokud stávající způsob vytápění není možné nadále využívat. Splnění podmínky podle věty předchozí dokládá stavebník průkazem energetické náročnosti budov. V případě budovy s více bytovými jednotkami, která je připojena na soustavu zásobování tepelnou energií, lze změnu způsobu vytápění povolit pouze pro celou budovu.“. 7. V § 7a odst. 4 písm. b) se slovo „dokumentace14)“ nahrazuje slovy „dokladů předkládaných stavebníkem ke kolaudaci stavby“. 8. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 9. V § 7a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) obsahovat posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování tepelnou energií a tepelného čerpadla (dále jen „alternativní systém dodávek energie“).“. 10. V § 9a odst. 3 písmeno c) zní: „c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d), součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle jiného právního předpisu; to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.“. 11. V § 11 odst. 1 písm. j) se slova „politice územního rozvoje,“ zrušují. 12. V § 12 odst. 1 písm. f) a v § 12a odst. 1 písm. h) se slova „některou z povinností“ nahrazují slovem „povinnost“. 14. V § 13 odst. 2 větě první se slova „politiky územního rozvoje a územní“ nahrazují slovem „územně“ a slovo „umisťují“ se nahrazuje slovy „se jí vymezují plochy nebo pozemky“ a ve větě poslední se slova „pořizování územní“ nahrazují slovy „pořizování územně“. 15. V § 13 odst. 3 a 4 se slova „závazná stanoviska“ nahrazují slovem „vyjádření“ a slova „ve věcech územního plánování a stavebního řádu“ se zrušují. 16. V § 13 odst. 4 se slova „podle stavebního zákona27)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje. 17. V § 13 odst. 5 se slova „Závazná stanoviska podle odstavce 1 a stanoviska podle odstavce 2“ nahrazují slovy „Stanoviska a vyjádření“. Čl. XLIII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna energetického zákona Čl. XLIV Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 16 písm. g) se slova „politice územního rozvoje,“ zrušují. 2. V § 16 písm. o) se slova „a Nařízením, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě30)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje. 3. V § 16 se písmeno x) zrušuje. Dosavadní písmena y) a z) se označují jako písmena x) a y). 4. V § 30a odstavec 5 zní: „(5) Autorizace není podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení záměru ani jiného rozhodnutí podle stavebního zákona nebo podle jiného právního předpisu.“. 5. V § 30b odst. 1 písm. a) se slova „umístění stavby, stavebního povolení“ nahrazují slovy „povolení záměru“ a slovo „souhlasu“ se nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 6. V § 30d odst. 1 písm. a) a c) se slova „územního rozhodnutí podle zvláštního“ nahrazují slovy „rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního“. 7. V § 30d odst. 1 písmeno b) zní: „b) v případě zastavení řízení o povolení záměru nebo zamítnutí žádosti na vydání rozhodnutí o povolení záměru dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí,“. 8. V § 30d odstavec 3 zní: „(3) Pro účely odstavce 1 písm. a) je v případě podle § 30c odst. 4 rozhodující údaj o maximálním instalovaném výkonu stanovený v rozhodnutí o udělení autorizace. Odstavec 1 písm. a) se nepoužije v případě, že držitel autorizace požádal o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona již před nabytím právní moci rozhodnutí o udělení autorizace.“. 9. V § 46 odstavec 1 zní: „(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.“. 10. V § 46 odstavec 5 zní: „(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách krajního kabelu vedení, která činí od krajního kabelu vedení na obě jeho strany: a)\| u podzemního vedení o napětí do 110 kV \| 1 m ---\|---\|--- b)\| u podzemního vedení o napětí nad 110 kV \| 3 m ---\|---\|--- c)\| u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence \| 0,5 m.“. ---\|---\|--- 11. V § 46 odst. 16 se slova „na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem33)“ zrušují. 12. Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 13. V § 68 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.“. 14. V § 68 odst. 2 písm. g) se slova „a vlastní telekomunikační sítě držitele licence“ zrušují. 15. V § 68 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) u vlastní telekomunikační sítě držitele licence umístěné v zastavěném území obce 0,5 m na obě strany a umístěné mimo zastavěné území obce 1 m na obě strany.“. 16. V § 69 odstavec 1 zní: „(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu.“. 17. V § 77 odstavec 5 zní: „(5) Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení změny způsobu dodávky nebo změny způsobu vytápění a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení zahrnují rovněž zůstatkovou cenu tepelné přípojky a předávací stanice evidovanou v účetnictví dodavatele tepelné energie ke dni odpojení od rozvodného tepelného zařízení, pokud slouží k dodávce tepelné energie výhradně tomu, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.“. 18. V § 87 odstavec 1 zní: „(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu.“. 19. V § 87 odst. 4 větě poslední se slova „návrhu regulačního plánu nebo návrhu“ nahrazují slovem „žádosti“, slova „územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu“ se nahrazují slovy „rozhodnutí o povolení záměru“ a slova „regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu“ se nahrazují slovy „rozhodnutí o povolení záměru“. 20. V § 87 odst. 7 se slova „na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem“ zrušují. 21. V § 98 odst. 10 se slova „požádá o územní rozhodnutí“ nahrazují slovy „podá žádost na vydání rozhodnutí o povolení záměru“. Čl. XLV Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o pohřebnictví Čl. XLVI Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb., zákona č. 67/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 202/2015 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 4 větě první se slovo „stanovisko“ nahrazuje slovem „vyjádření“, ve větě druhé se slovo „Stanovisko“ nahrazuje slovem „Vyjádření“ a slova „rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu“ se nahrazují slovy „povolení záměru“ a ve větě poslední se slova „výčet dotčených orgánů a“ nahrazují slovy „posouzení záměru z hlediska ochrany veřejného zdraví a ochrany podzemních vod a pro“. 4. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“. Čl. XLVII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o státních hranicích Čl. XLVIII Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích, ve znění zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 8 písmeno l) zní: „l) je dotčeným orgánem při pořizování územního plánu pro obec, jejíž území sousedí se státními hranicemi, a v řízení o povolení záměru, týká-li se toto řízení stavby v bezprostřední blízkosti státních hranic.“. 2. § 17 zní: „§ 17 (1) Ministerstvo je dotčeným orgánem při pořizování územního plánu pro obec, jejíž území sousedí se státními hranicemi. Ministerstvo pro tyto účely vydává stanovisko podle stavebního zákona. (2) Ministerstvo je dotčeným orgánem v řízení o povolení záměru, týká-li se toto řízení stavby v bezprostřední blízkosti státních hranic. Ministerstvo pro tyto účely vydává vyjádření podle stavebního zákona.“. Čl. XLIX Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. L Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 326/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 3. V § 3 písm. g) bod 1 zní: „1. řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, není-li vedeno řízení o povolení záměru s posouzením vlivů,“. 4. V § 3 písm. g) se body 2 až 5 zrušují. Dosavadní body 6 až 14 se označují jako body 2 až 10. 5. V § 3 písm. g) bodu 9 se slova „až 12“ nahrazují slovy „až 8“. 6. V § 3 písm. g) bodu 10 a v § 3 písm. m) se číslo „13“ nahrazuje číslem „9“. 7. V § 3 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí: „o) řízením o povolení záměru podle stavebního zákona řízení o povolení, řízení o rámcovém povolení, řízení o odstranění i dodatečné povolení stavebního i nestavebního záměru ve smyslu stavebního zákona, p) řízením o povolení záměru s posouzením vlivů podle stavebního zákona řízení podle § 201 až 206 stavebního zákona.“. 8. V § 4 odst. 1 písm. d) se slovo „hodnoty,“ nahrazuje slovy „hodnoty a“ a slova „a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení“ se zrušují. 9. V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení“ zrušují. 10. V § 6 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 2 až 6. 11. V § 6 odst. 2 větě druhé se slova „podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), f) a g)“ zrušují. 12. V § 6 odst. 3 se slova „nebo 10“ zrušují. 13. V § 6 odst. 5 větě první se slova „4 a 6“ nahrazují slovy „2 a 4“. 14. V § 7 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) případným výsledkům jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů.“. 15. V § 7 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a informací obsažených v bodě D.4 přílohy č. 3 k tomuto zákonu“ a na konci textu věty čtvrté se doplňují slova „a dotčené územní samosprávné celky“. 16. V § 7 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Je-li výsledkem zjišťovacího řízení závěr, že posouzení vlivů záměru na životní prostředí podléhá jen některá z předložených variant záměru, vydá se závěr zjišťovacího řízení, který obsahuje výroky podle odstavce 5 i 6; při zveřejňování i doručování tohoto závěru zjišťovacího řízení se postupuje podle odstavce 6.“. 17. V § 7 odst. 9 větě první se za slovo „řízení“ vkládají slova „podle odstavce 6“. 18. V § 8 odst. 1 větě první se text „§ 6 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 6 odst. 3“ a text „odst. 8“ se nahrazuje textem „odst. 6“. 19. V § 8 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům“. 20. V § 9a odst. 2 se slovo „správním“ zrušuje. 24. V § 9b odst. 1 písm. a) se slova „posuzování podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „posouzení vlivů na životní prostředí“. 25. V § 9b odst. 5 se slova „popřípadě oznámení,“ zrušují. 26. § 10 se zrušuje. 27. V § 10d odst. 2 se za slovo „zveřejnění“ vkládají slova „informace o“. 28. V § 10g odst. 4 větě poslední se slova „Schvalující orgán“ nahrazují slovem „Předkladatel“ a slova „schvalující orgán“ se nahrazují slovem „předkladatel“. 29. V § 10h odst. 2 se slova „se schvalujícím orgánem“ nahrazují slovy „s předkladatelem“. 39. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „internetu“ vkládá slovo „trvale“. 40. V § 16 se odstavec 3 zrušuje. 41. V § 17 odst. 6 se slovo „správním“ zrušuje. 42. V § 19 odst. 1 větě první se slova „ , oznámení předkládané podle § 6 odst. 5 věty první“ zrušují a ve větě třetí se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 43. V § 19 odst. 2 se text „3a,“ zrušuje. 52. V § 22 písmeno a) zní: „a) zajišťují posuzování záměrů a jejich změn podle § 4 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) uvedených v příloze č. 1 sloupci KÚ a záměrů podle § 4 odst. 1 písm. f),“. 54. V § 22 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) a e) se zrušují. 59. § 23a se zrušuje. 62. V příloze č. 1 text bodu 12 ve sloupci „Záměr“ zní: „Zařízení určená pro a) konečné uložení vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů, b) konečné zneškodnění vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů nebo c) dlouhodobé skladování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány, plánované na více než 10 let.“. 96. Příloha č. 3a se zrušuje. 97. V příloze č. 6 části II bodu 5 se slovo „Vypořádání“ nahrazuje slovem „Shrnutí“. 98. V příloze č. 8 se doplňuje bod 4, který zní: „4. Vztah k jiným koncepcím či jejich změnám, včetně těch, jejichž provedení je zamýšleno, a které jsou příslušnému úřadu známy.“. Čl. LI Přechodná ustanovení 1. Zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vedené o záměru a zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí správní orgán, který se stal příslušným k jeho vedení po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí správní orgán, který se stal příslušným k jeho vedení po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Platnost stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je 7 let. 4. Pro podlimitní záměr podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro který bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno sdělení příslušného úřadu, že nebude podléhat zjišťovacímu řízení, a ke kterému bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Pro podlimitní záměr podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro který bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předloženo oznámení podlimitního záměru a nebylo doposud vydáno sdělení příslušného úřadu, zda záměr bude nebo nebude podléhat zjišťovacímu řízení, se použije zákon č. 100/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna lázeňského zákona Čl. LII Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 205/2020 Sb., se mění takto: 3. V § 35 odst. 2 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 4. V § 35 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Stavební úřad vykonává dozor nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, pokud se týkají záměrů podle § 37 odst. 3.“. 5. Nadpis pod označením § 37 zní: „Závazná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí k některým činnostem“. 6. V § 37 odst. 1 se slova „politiky územního rozvoje a“ zrušují a slova „a v územním řízení22)“ se zrušují. 7. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 8. V § 37 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovem „jiných“. 9. V § 37 odst. 2 písm. e) a v § 43 odst. 4 se slovo „zvláštního“ nahrazuje slovem „jiného“. 10. V § 37 odst. 2 písm. f) se slova „stavbami uvedenými“ nahrazují slovy „záměrem uvedeným“ a text „písm. b)“ se nahrazuje slovy „nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona“. 12. V § 37 odst. 4 se slova „závazného stanoviska“ nahrazují slovy „rozhodnutí ministerstva nebo závazného stanoviska v případech, kdy stanovisko slouží jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu nebo vyjádření“ a za slovo „ministerstva“ se vkládají slova „v případech, kdy je vyjádření ministerstva podkladem podle jiného právního předpisu,“. 13. V § 37 odst. 6 větě první se slova „V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se závazné“ nahrazují slovem „Závazné“, za slova „f) a“ se vkládají slova „vyjádření ministerstva podle“ a za číslo „4“ se vkládá slovo „se“. 14. V § 38 se slova „vázat závazné stanovisko“ nahrazují slovy „ve vyjádření, závazném stanovisku nebo rozhodnutí“ a slova „na splnění podmínek jimi určených“ se nahrazují slovy „uvést podmínky“. 15. V § 43 odstavec 2 zní: „(2) Správní řád se nepoužije na postup uvedený v § 18 odst. 2 a 3. Vyjádření vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu, vyjma případů, kdy neslouží jako podklad pro jiné rozhodnutí, v takových případech jsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Vyjádření podle § 37 odst. 3 a 4 jsou vyjádřeními podle části čtvrté správního řádu.“. 16. V § 43 odst. 3 se slovo „zvláštní“ nahrazuje slovem „jiné“, slovo „zvláštního“ se nahrazuje slovem „jiného“ a slovo „zvláštních“ se nahrazuje slovem „jiných“. Čl. LIII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ Změna vodního zákona Čl. LIV Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 9 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9. 3. V § 9 odstavec 9 zní: „(9) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru tohoto vodního díla podle zvláštního zákona. Povolení k nakládání s vodami pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci povolení záměru podle zvláštního zákona.“. 4. V § 9 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Jde-li o záměr povolovaný podle stavebního zákona, který nelze provést bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8, rozhodne o výjimce vodoprávní úřad. Vydání rozhodnutí o výjimce je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru podle stavebního zákona.“. 5. § 15 až 15c se včetně nadpisů zrušují. 7. V § 18 odst. 1 se slova „umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může“ nahrazují slovy „provádět činnosti, které mohou“. 8. V § 23 odst. 2 větě poslední se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova „a řízení o návrhu na povolení záměru podle zvláštního zákona“. 9. V § 28a odst. 1 větě první se slova „Politice územního rozvoje a v“ zrušují. 10. V § 28a odst. 2 větě poslední se slova „politiky územního rozvoje18a) a“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 18a se zrušuje. 11. V § 38 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 15 se označují jako odstavce 7 až 14. 12. V § 54 odst. 4 větě druhé se slova „pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), k ohlášení vodních děl (§ 15a)“ nahrazují slovy „pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla (§ 55a)“. 13. V § 54 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona, poskytnou správci povodí stanovisko podle odstavce 4 do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti o stanovisko; tato lhůta běží ode dne doručení úplné žádosti. Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru. Součástí žádosti je vždy dokumentace pro povolení záměru. Ustanovení § 181 odst. 1 a 2 stavebního zákona se použije obdobně.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 14. § 55a zní: „§ 55a (1) Při povolování záměru vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být součástí žádosti podle zvláštního zákona stanovisko správce povodí. To neplatí v případě studní individuálního zásobování vodou a čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel pro potřeby jednotlivých osob (domácností). (2) Při povolování záměru vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech, a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží, b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů. (3) Povolení záměru podle zvláštního zákona nevyžaduje výměna vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa. (4) Spolu s žádostí o vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, které jsou součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu53), předloží žadatel povolení k jejich provozování54). (5) Stavební úřad může v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla uložit stavebníkovi povinnost předložit provozní řád vodního díla spolu s žádostí o vydání kolaudačního rozhodnutí. (6) Stavební úřad v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit. Stavební úřad může v rozhodnutí o žádosti o povolení vodního díla uložit předložení provozního řádu vodního díla nejpozději spolu s žádostí o vydání kolaudačního rozhodnutí. (7) Stavební úřad může vyzvat žadatele o vydání rozhodnutí o povolení záměru vodního díla k předložení výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál. (8) Zanikne-li povolení vydané podle § 8 odst. 1 nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne stavební úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami. (9) Stavební úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. (10) V případě podle § 126 odst. 5 se rozhodnutí o žádosti o povolení nebo změnu záměru vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně záměru vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci.“. 15. Za § 55a se vkládají nové § 55b a 55c, které včetně nadpisu znějí: „§ 55b Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění. § 55c Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků (1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku, vybudovaného před rokem 2002, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu, lze za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku odstranit na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby. (2) Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí drobného vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním. (3) Oznámení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje: a) náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona4), b) souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce vodního toku vlastníkem vodního díla, c) vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2. (4) Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve stavební úřad vlastníka vodního díla k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. (5) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné, nebo je-li nutné stanovit podmínky pro odstranění vodního díla, rozhodne usnesením o zahájení řízení o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Stavební úřad vydá usnesení o zahájení řízení do 30 dnů ode dne doručení oznámení, jinak platí, že s odstraněním vodního díla souhlasí a vodní dílo lze odstranit na základě oznámení o odstranění vodního díla. (6) Jestliže stavební úřad povolil odstranění vodního díla nebo došlo k odstranění vodního díla na základě oznámení, považuje se koryto drobného vodního toku v jeho místě za přirozené koryto drobného vodního toku.“. 16. V § 58 odst. 3 větě první se slovo „Vodoprávní“ nahrazuje slovem „Stavební“ a slovo „umísťování“ se nahrazuje slovem „povolování“. 17. V § 59 odst. 1 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje. 18. V § 59 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 19. V § 59 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 22. V § 61 odst. 9 se slovo „Vodoprávní“ nahrazuje slovem „Stavební“. 23. V § 61 odst. 13 úvodní části ustanovení se slova „Vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Stavební úřad“. 24. V § 67 odst. 1 se slovo „umísťovat,“ zrušuje. 25. V § 104 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) stavební úřady,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 27. V § 104 odst. 3 větě první se slova „a dále při postupu podle stavebního zákona při umisťování, povolování, užívání a odstraňování staveb“ zrušují. 29. V § 107 odst. 1 se písmena g) a h) zrušují. Dosavadní písmena i) až z) se označují jako písmena g) až w). 30. V § 107 odst. 1 se písmeno r) zrušuje. Dosavadní písmena s) až w) se označují jako písmena r) až v). 31. V § 107 odst. 1 písmeno r) zní: „r) stanovovat ochranná pásma vodních zdrojů, v případě, že do jeho působnosti patří povolovat nakládání s vodami z nich,“. 32. V § 107 odst. 1 písm. s) se za slovo „že“ vkládají slova „do jeho působnosti patří povolení k nakládání s vodami“, za slovo „alespoň“ se vkládá slovo „pro“ a slova „ , patří do jeho působnosti“ se zrušují. 33. V § 107 odst. 1 se písmeno t) zrušuje. Dosavadní písmena u) a v) se označují jako písmena t) a u). 35. V § 108 odst. 2 se slova „politice územního rozvoje,“ zrušují. 36. V § 108 se odstavec 6 zrušuje. 37. V § 110 odst. 5 větě první se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské“ nahrazují slovem „Stavební“. 38. V § 115 odst. 2 se slova „závazné stanovisko vydané v rámci společného územního a stavebního řízení, kolaudační souhlas, stanovení ochranného pásma vodního díla,“ zrušují, slova „nebo vyjádření k ohlášení,“ se zrušují, slova „závazných stanovisek pro účely společného územního a stavebního řízení,“ se zrušují, slova „a vyjádření,“ se nahrazují slovy „ , vyjádření a závazných stanovisek“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nejvyšší stavební úřad stanoví prováděcím právním předpisem, ve kterých případech a které doklady je třeba předložit k žádosti o rozhodnutí o povolení záměru vodního díla, o vydání kolaudačního rozhodnutí vodního díla, o stanovení ochranného pásma vodního díla.“. 39. V § 115 odst. 5 se za slovo „je“ vkládá slovo „též“. 40. V § 115 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a která vznikla alespoň 3 roky před dnem oznámení o zahájení řízení podle tohoto zákona nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob na podporující listině, může požádat vodoprávní úřad, aby ji informoval o zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem. Na podporující listině uvede každá osoba své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis. (7) Právnická osoba podle odstavce 5 je účastníkem řízení, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 5 písemně oznámí svou účast v řízení vodoprávnímu úřadu. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení právnické osobě nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce vodoprávního úřadu.“. 41. V § 115 se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 13 až 21 se označují jako odstavce 12 až 20. 43. V § 115 odst. 18 větě první se za slovo „vodoprávních“ vkládají slova „nebo stavebních“ a za slovo „vodoprávní“ se vkládají slova „nebo stavební“, ve větě poslední se slova „nebo vodního díla“ zrušují a slova „leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných pásem souvisí“ se nahrazují slovy „se vodní zdroj nachází“ a na konci odstavce 18 se doplňuje věta „Místně příslušným stavebním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního díla je stavební úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo.“. 45. V § 115 se doplňuje odstavec 21, který zní: „(21) Žádost o vydání povolení, souhlasu nebo vyjádření v případě vodního díla vyžadujícího povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.“. 46. V § 119 odst. 4 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 47. V § 119 odst. 7 písm. a) se text „i),“ zrušuje. 48. V § 125d odst. 5 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 49. V § 125d odst. 8 písm. a) se text „h),“ zrušuje a v odstavci 8 písm. b) se text „i),“ zrušuje. 51. V § 126 odst. 5 se věta poslední zrušuje. 52. V § 126 se odstavec 9 zrušuje. Čl. LV Přechodná ustanovení 1. Povinnost provést technickou revizi vodního díla podle § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na vodní díla ohlášená podle § 15a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. Při udělování pověření k provádění technické revize vodního díla podle věty první a druhé se postupuje podle § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích Čl. LVI Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 8 se slovo „Obecní“ nahrazuje slovem „Stavební“ a slova „v přenesené působnosti“ se zrušují. 2. V § 3a odst. 2 větě první se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“ a věta poslední se zrušuje. 3. V § 3a se odstavce 4 a 5 zrušují. 4. V § 4 odst. 3 se slova „politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu a ze zásad územního rozvoje příslušného kraje podle zvláštního právního předpisu7),“ nahrazují slovy „územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje příslušného kraje a“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 5. V § 4 odst. 4 větě poslední se slovo „souhlasů“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 6. V § 4 odst. 5 větě první se slovo „vodoprávním“ nahrazuje slovem „stavebním“. 7. V § 4 odst. 6 se slova „politiky územního rozvoje a“ zrušují a slova „podle zvláštního právního předpisu“ se zrušují. 8. V § 4 odst. 7 větě poslední se slova „politiku územního rozvoje a“ zrušují. 9. V § 5 odst. 3 se slovo „vodoprávnímu“ nahrazuje slovem „stavebnímu“. 10. V § 5 odst. 4 se slovo „Vodoprávní“ nahrazuje slovem „Stavební“. 11. V § 6 se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu je nutným podkladem pro vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů a čistíren odpadních vod.“. 12. V § 7 odst. 3 se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“. 13. V § 8 odst. 3 větě poslední se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 14. V § 12 odst. 2 větě poslední se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“ a za slovo „úřad“ se vkládají slova „rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona“. 15. V § 14 odst. 3 větě první se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“, za větu první se vkládá věta „Kanalizační řád schvaluje vodoprávní úřad.“ a věty třetí a čtvrtá se nahrazují větou „Schválený kanalizační řád je vlastník kanalizace povinen předložit stavebnímu úřadu spolu s návrhem na vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu kanalizace.“. 16. V § 14 odst. 4 se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“ a slova „současně s vydáním stavebního povolení nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“ se nahrazují slovy „v rozhodnutí o povolení záměru“. 17. V § 23 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 18. V § 23 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 4, souhlas podle odstavce 4, může požádat stavební úřad o povolení k těmto činnostem. Stavební úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení. Přitom přihlédne k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. Souvisí-li činnost se záměrem stavby nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne stavební úřad o povolení této činnosti ve výrokové části rozhodnutí o povolení záměru. (6) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 4 nařídí stavební úřad obnovit předešlý stav.“. 19. V § 24 odst. 5 se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 20. V § 25 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) stavební úřady,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 21. V § 26 odst. 1 písm. a) se slova „závazné části“ zrušují. 22. V § 26 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 23. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní: „§ 28a Stavební úřady a) rozhodují o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 8, b) rozhodují o změně v užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace podle § 3a odst. 2 a 3, c) rozhodují o rozsahu oprávnění podle § 7 odst. 3, d) rozhodují o povolení k činnostem v ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky podle 23 odst. 5 a o nařízení obnovy předešlého stavu podle § 23 odst. 6, e) provádějí kontrolu a projednávají přestupky v případech, kdy jim o věci přísluší rozhodovat podle písmen a) až d).“. 24. V § 29 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) kontroluje plnění povinností podle toho zákona vlastníky a provozovateli vodovodů nebo kanalizací, zjistí-li závady, může uložit nápravná opatření k jejich odstranění.“. 25. V § 29 se odstavec 7 zrušuje. 26. V § 32 odst. 6 se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 27. V § 33 odst. 8 se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 28. V § 34 odst. 2 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „stavební úřad“. 29. V § 37 odst. 1 se za slovo „působností“ vkládají slova „ , krajské úřady, stavební úřady“ a za slovo „vykonávají“ se vkládají slova „v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem“. 30. V § 37 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. Čl. LVII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o myslivosti Čl. LVIII Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 357/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 314/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 větě poslední se slova „zvláštních právních předpisů9)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. 2. V § 58 odst. 2 se na konci písmene n) čárka nahrazuje tečkou a písmeno o) se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o integrované prevenci Čl. LIX Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „ , v elektronické podobě.“, písmena a) a b) se zrušují a závěrečná část ustanovení se zrušuje. 2. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Přílohy žádosti mohou být předkládány v listinné podobě, pokud k tomu jsou technické či ekonomické důvody.“. 3. V § 3 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 3 a 4. 4. V § 3 odst. 3 větě první se číslo „20“ nahrazuje číslem „10“ a věta poslední se zrušuje. 5. V § 3 odst. 4 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 6. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „a p)“ nahrazují slovy „ , p) a q)“. 7. V § 4 odst. 1 se na konci písmene q) čárka nahrazuje tečkou a písmeno r) se zrušuje. 8. V § 5a odst. 4 se na začátek písmene a) vkládají slova „žádost a“. 9. V § 5a odst. 4 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) až o) se označují jako písmena b) až m). 10. V § 5a odst. 4 písmeno b) zní: „b) vyjádření v rámci odborné podpory výkonu státní správy v řízení o vydání integrovaného povolení (§ 11),“. 11. V § 5a odst. 4 písm. i) se za slovo „kontrolách“ vkládají slova „a informace o přezkumech“ a za číslo „9“ se vkládají slova „a § 18 odst. 12“. 12. § 6 až 6b se včetně skupinového nadpisu zrušují. 13. V § 7 odst. 1 písmeno e) zní: „e) územní samosprávný celek, jehož území, životní prostředí nebo obyvatelstvo by mohly být ovlivněny provozem zařízení, pokud do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 písemně oznámí úřadu svou účast v řízení,“. 14. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňují písmena f) a g), která znějí: „f) hospodářské komory a zaměstnavatelské svazy, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů12), pokud do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 písemně oznámí úřadu svou účast v řízení, g) právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob, pokud do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 písemně oznámí úřadu svou účast v řízení.“. 15. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Splnění podmínky podpory nejméně 200 osob podle odstavce 1 písm. g) prokazuje právnická osoba předložením podporující podpisové listiny. V záhlaví podporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede alespoň a) identifikační údaje právnické osoby, na jejíž podporu je podporující podpisová listina určena, b) skutečnost, že listina je určena na podporu účasti právnické osoby ve správním řízení, týkajícím se zařízení, v němž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, c) název zařízení podle písmene b), d) číslo jednací a datum vydání oznámení o zahájení řízení podle písmene b). (3) Každá osoba podporující právnickou osobu podle odstavce 1 písm. g) uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis. Doba platnosti podporující podpisové listiny je 1 rok od data uvedeného v záhlaví podporující podpisové listiny.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 16. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „do 7 dnů ode dne, kdy“ nahrazují slovy „neprodleně, jakmile“. 17. V § 8 odst. 2 větě první se za slovo „zveřejnění“ vkládají slova „žádosti a“, slova „do žádosti“ se zrušují, za slovo „nahlížet“ se vkládají slova „do příloh žádosti, které nejsou dostupné v elektronické podobě, a“ a slovo „ní“ se nahrazuje slovem „nich“ a ve větě poslední se za slovo „zveřejnil“ vkládají slova „žádost a“. 18. V § 9 odst. 3 se za slovo „řízení“ vkládají slova „podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) a § 7 odst. 2“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Účastníci řízení podle § 7 odst. 1 písm. e) až g) mohou zaslat úřadu svá vyjádření pouze zároveň s písemným ohlášením své účasti.“. 19. V § 9 odst. 4 se slova „po lhůtě uvedené v odstavci 1“ nahrazují slovy „po lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 3“. 20. V nadpisu § 11 se slova „odborně způsobilé osoby“ zrušují. 21. V § 11 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 22. V § 11 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „odborně způsobilé osoby“ nahrazují slovy „v rámci odborné podpory výkonu státní správy“. 23. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Agentura zašle odborné vyjádření úřadu do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržela. Úřad jej neprodleně po jeho obdržení zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 15 dnů.“. 24. V § 11 se odstavec 4 zrušuje. 25. § 12 se včetně nadpisu zrušuje. 26. V § 13 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 27. V § 18 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Informaci o provedení přezkumu úřad zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence.“. 28. V § 19a odst. 7 větě první se slova „Na žádost provozovatele zařízení“ nahrazují slovy „Zároveň s rozhodnutím“ a věta třetí se zrušuje. 29. V § 19b se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Omezení nebo zastavení provozu musí trvat do zjednání nápravy.“. 30. V § 29 se písmeno r) zrušuje. Dosavadní písmena s) až v) se označují jako písmena r) až u). 31. V § 30 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 32. V § 31 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 33. V § 33 se na konci písmene n) čárka nahrazuje tečkou a písmeno o) se zrušuje. 34. V nadpisu § 37 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“. 35. V § 37 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 36. V § 37 odst. 5 písm. a) se slova „až 3“ nahrazují slovy „a 2“. 37. V § 37 odst. 5 písm. b) se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a 4“. 38. V § 38 odst. 2 větě třetí se slova „ , jde-li o přestupek podle § 37 odst. 3, nebo“ zrušují. 39. V § 45 se odstavce 1 a 2 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3. 40. V § 45 se věta poslední zrušuje. 41. V § 46 se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 1 až 3. Čl. LX Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o pozemkových úpravách Čl. LXI Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb. a zákona č. 481/2020 Sb., se mění takto: 2. V § 12 odst. 3 se slova „ , vydání rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o změně využití území a rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků“ nahrazují slovy „a nevyžaduje se vydání rozhodnutí o povolení záměru“. 3. V § 19 písm. k) se slova „v územním a stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení“ nahrazují slovy „podle žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona“ a na konci textu písmene k) se doplňují slova „a zda není v rozporu se schválenou rezervou pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 4. V § 19 se na konci písmene p) čárka nahrazuje tečkou a písmeno q) se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna soudního řádu správního Čl. LXII Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 4 větě první se slova „K řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je“ nahrazují slovy „Ve věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Nejvyšší stavební úřad nebo Specializovaný a odvolací stavební úřad, je k řízení“. 2. V § 44 odst. 1 větě první se za slovo „přednes,“ vkládají slova „nebo učiní podání, které sleduje zjevné zneužití práva,“. 3. V § 68 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) sleduje-li zjevné zneužití práva.“. 4. V § 75 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost napadeného rozhodnutí, se nepřihlíží.“. 5. V § 101d odst. 1 se doplňuje věta „K vadám řízení o vydání opatření obecné povahy, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost napadeného opatření obecné povahy, se nepřihlíží.“. 6. V § 101d odst. 2 větě první se slovo „dnem“ nahrazuje slovy „v nezbytně nutném rozsahu, a to dnem právní moci rozsudku, nebo k pozdějšímu dni“. 7. V § 101d se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ke zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části přihlédne soud vždy při přezkumu rozhodnutí a jiných úkonů správních orgánů, při jejichž vydání bylo opatření obecné povahy užito, byť byly vydány před tímto zrušením.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. Čl. LXIII Přechodná ustanovení 1. Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. LXIV Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 2 písm. a) a b) a v § 48 odst. 5 písm. a) a b) se slova „právních předpisů upravujících katastr nemovitostí“ nahrazují slovy „stavebního zákona“. 2. V § 48 odst. 4 se slovo „jednotlivá“ nahrazuje slovem „jedna“, slova „odpovídají požadavkům“ se nahrazují slovy „splňují požadavky“ a za slovo „účelu“ se vkládá slovo „užívání“. 3. V § 56 odst. 2 písm. b) se slova „podle stavebního povolení, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena“ nahrazují slovy „na základě povolení podle stavebního zákona umístěna“. 4. V § 56 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „prvního kolaudačního souhlasu nebo“ zrušují. 5. V § 56 odst. 3 písm. a) bodě 2 se slova „kolaudačního souhlasu nebo“ zrušují. 6. V § 56 odst. 3 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „kolaudační souhlas nebo“ zrušují. 7. V § 56 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slovo „byl“ nahrazuje slovem „bylo“ a slova „vydán kolaudační souhlas nebo“ se nahrazují slovem „vydáno“. 8. V § 56a odst. 3 písm. a) se slova „právních předpisů upravujících katastr nemovitostí“ nahrazují slovy „stavebního zákona“. 9. Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje. Čl. LXV Přechodná ustanovení 1. Na poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o rodinný dům podle § 48 odst. 2 písm. b) nebo § 48 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní první snížená sazba daně podle § 48 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na poskytnutí stavebních nebo montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, pokud se jedná o rodinný dům podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní první snížená sazba daně podle § 49 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Na poskytnutí stavebních nebo montážních prací, kterými se stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení, pokud se jedná o rodinný dům podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní první snížená sazba daně podle § 49 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Rodinný dům podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely § 49 odst. 3 písm. a) až c) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za rodinný dům podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. LXVII Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. V položce 17 se bod 1 včetně poznámek pod čarou č. 14 a 15 zrušuje. Dosavadní body 2 až 6 se označují jako body 1 až 5. 2. V položce 17 bodu 1 se slova „rozhodnutí o změně“ nahrazují slovy „povolení změny“. 3. V položce 17 bodu 2 se slova „rozhodnutí o“ nahrazují slovem „povolení“. 4. V položce 17 bod 3 zní: „3. Stanovení ochranného pásma“. 5. V položce 17 se bod 5 zrušuje. 6. V položce 17 se ustanovení „Osvobození“ zrušuje. 7. V položce 17 ustanovení „Poznámka“ zní: „Poznámka Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i jiný stavební úřad podle § 35 stavebního zákona.“. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje. 8. Položka 18 zní: „Položka 18 1\\. Vydání povolení záměru\| \| ---\|---\|--- a) ke stavbě pro bydlení s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro rodinnou rekreaci \| Kč\| 4 000 b) ke stavbě pro bydlení s více než 3 byty\| Kč\| 10 000 c) ke stavbě rodinného domu\| Kč\| 800 d) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže\| Kč\| 500 e) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží, vinných sklepů\| Kč\| 800 a 400 Kč za čtvrté a každé další stání, nejvýše Kč\| 5 000 f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e)\| Kč\| 10 000 g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel\| Kč\| 300 h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g)\| Kč\| 3 000 i) ke stavbě technické infrastruktury\| Kč\| 1 000 2\\. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení\| Kč\| 1 000 3\\. Vydání povolení změny záměru před dokončením\| Kč\| 1 000 4\\. Vydání kolaudačního rozhodnutí\| Kč\| 1 000 5\\. Vydání povolení předčasného užívání \| Kč\| 1 000 6\\. Vydání rozhodnutí o zkušebním provozu\| Kč\| 1 000 7\\. Vydání povolení odstranění\| Kč\| 500 8\\. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z požadavků na výstavbu\| Kč\| 5 000 9\\. Ověření dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověření zjednodušené dokumentace skutečného provedení stavby (pasportu)\| Kč\| 500 10\\. Přijetí žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem\| Kč\| 10 000 11\\. Přijetí žádosti právnické osoby o souhlas s vykonáváním činnosti autorizovaného inspektora\| Kč\| 10 000 Osvobození Od poplatku je osvobozeno vydání povolení ke změně stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu. Od poplatku je osvobozeno vydání povolení záměru v případě staveb pozemních komunikací a veřejně prospěšných staveb realizovaných státem nebo územním samosprávným celkem. Předmětem poplatku není Ověření dokumentace skutečného provedení stavby pořizované z důvodu, že se nedochovala bez zavinění vlastníka. Poznámky Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i jiný stavební úřad podle § 35 stavebního zákona.“. 9. V položce 20 v ustanovení „Předmětem poplatku není“ bodu 1 se slova „stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona“ nahrazují slovy „podle stavebního zákona“. 10. V položce 20 v ustanovení „Předmětem poplatku není“ se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3. 11. V položce 20 v ustanovení „Předmětem poplatku není“ bodu 2 se slova „kontrolní prohlídka stavby při oznámení záměru započít s užíváním stavby anebo závěrečná kontrolní prohlídka stavby pro vydání kolaudačního souhlasu“ nahrazují slovy „závěrečná kontrolní prohlídka před vydáním kolaudačního rozhodnutí“. 12. V položce 20 v ustanovení „Poznámky“ se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 až 5 se označují jako body 1 až 4. 13. V položce 20 v ustanovení „Poznámky“ bodu 1 se slovo „stavby“ nahrazuje slovem „záměru“. 14. V položce 20 v ustanovení „Poznámky“ se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. LXVIII Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 311/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 101 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 2. V § 101 odst. 1 větě první se slova „podle odstavce 1“ zrušují. 3. V § 101 odst. 4 se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „2 a 3“. 4. V § 102 odst. 1 větě první se slova „umístění stavby, nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“ a ve větě druhé se slova „ani jedno z uvedených“ zrušují. 5. V § 102 odst. 5 větě první se slova „vydaného podle zvláštního právního předpisu43),44)“ nahrazují slovy „o povolení záměru podle stavebního zákona“. 6. Poznámky pod čarou č. 43 a 44 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 7. V § 104 odst. 1 se slova „vydaném podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „o povolení záměru podle stavebního zákona“. 8. V § 108 odst. 1 písm. cc) se slovo „spektra,“ nahrazuje slovem „spektra.“ a písmeno cc) ve znění „je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury67) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska své působnosti.“ se včetně poznámky pod čarou č. 67 ve znění „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“ zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. LXIX V § 4 odst. 2 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se včetně poznámky pod čarou č. 78 ve znění „78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“ zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o vyvlastnění Čl. LXX Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 4. V § 18 odst. 3 písm. b) se slovo „územní“ zrušuje, za slovo „rozhodnutí“ se vkládají slova „o povolení záměru“ a slova „zvláštní právní předpis2) nebo společné povolení podle zvláštního právního předpisu2)“ se nahrazují slovy „stavební zákon“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Čl. LXXI V § 14 odst. 6 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), se slova „stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního právního předpisu22)“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o pohonných hmotách Čl. LXXII V § 5 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 91/2011 Sb., zákona č. 152/2017 Sb. a zákona č. 48/2020 Sb., se slova „rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Čl. LXXIII Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 větě první se za slovo „překladateli“ vkládají slova „ , autorizovanému architektovi, autorizovanému inženýrovi a autorizovanému technikovi, úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi,“ a ve větě druhé se za slovo „překladatele“ vkládají slova „ , autorizované architekty, autorizované inženýry, autorizované techniky, úředně oprávněné zeměměřické inženýry“. Čl. LXXIV Přechodná ustanovení 1. Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Český úřad zeměměřický a katastrální a Ministerstvo obrany zašle Ministerstvu vnitra údaje vedené v seznamu autorizovaných architektů, seznamu autorizovaných inženýrů, seznamu autorizovaných techniků a seznamu fyzických osob s úředním oprávněním, jež jsou platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a jež jsou nezbytně nutné pro zřízení datové schránky autorizovaného architekta, autorizovaného inženýra, autorizovaného technika a úředně oprávněného zeměměřického inženýra, do 45 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ministerstvo vnitra zřídí datovou schránku autorizovanému architektovi, autorizovanému inženýrovi, autorizovanému technikovi a úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 24 odst. 1 a 2 správního řádu se při doručení prvních přístupových údajů nepoužijí; lhůta stanovená v § 23 odst. 4 správního řádu činí v tomto případě 90 dnů. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o základních registrech Čl. LXXV V § 42 odst. 4 větě první zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 424/2010 Sb., se slova „stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu“ nahrazují slovy „povolení stavebního úřadu“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem Čl. LXXVI Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 168/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „důlní stavba“ nahrazují slovem „plocha“, slovo „stavby“ se nahrazuje slovem „plochy“ a slova „hráz nebo jiný dílčí objekt“ se nahrazují slovy „stavba hráze nebo jiná dílčí stavba“. 2. V § 2 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) provozem úložného místa veškeré činnosti při nakládání s těžebním odpadem na úložném místě v rozsahu schváleného plánu podle § 5.“. 3. V nadpisu § 6 se slovo „stavbu“ nahrazuje slovem „zřízení“. 4. V § 6 odst. 1 větě druhé se slova „stavby úložného místa, pokud její povolení nebude spojeno s řízením o umístění úložného místa“ nahrazují slovy „záměru podle stavebního zákona“. 5. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Záměr zřízení úložného místa, jakož i s ním související stavby, povoluje stavební úřad na základě vyjádření obvodního báňského úřadu.“. Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje. 6. V § 6 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8. 7. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „stavbu úložného místa“ nahrazují slovy „úložné místo“. 8. V § 6 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Provozovatel je povinen“. 9. V § 6 odst. 5 a v § 6 odst. 6 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 10. V § 6 odst. 7 větě první se za slova „oznámit příslušnému“ vkládají slova „stavebnímu a“ a slova „ , u odkališť rovněž příslušnému vodoprávnímu úřadu,“ se zrušují. 11. V § 8 odst. 1 větě první se slova „Stavbu úložného místa“ nahrazují slovy „Úložné místo“ a ve větě druhé se slova „s jeho umístěním a povolením“ nahrazují slovy „povolením záměru stavebním úřadem“. 12. V § 8 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) souhlasné vyjádření stavebního úřadu s povolením provozu úložného místa,“. Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena c) až k). 13. V § 8 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena e) až i). 14. V § 14 odst. 2 písm. d) a v § 20 odst. 2 písm. d) se slovo „stavbu“ nahrazuje slovem „zřízení“. 15. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) stavební úřady.“. 16. V § 17 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena e) a f). 17. V § 17 odst. 3 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) vydávají vyjádření podle § 6 odst. 2.“. 18. V § 17 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Stavební úřady vydávají vyjádření k žádosti o povolení provozu úložného místa.“. 19. V § 24 odst. 2 se slovo „stavby“ nahrazuje slovem „provozu“. Čl. LXXVII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací Čl. LXXVIII Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 větě první se slovo „ , umisťování“ zrušuje a slova „umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech“ se nahrazují slovy „povolování a následný soudní přezkum“. 2. V § 1 odst. 2 písm. c) se slova „platné politice územního rozvoje“ nahrazují slovy „územním rozvojovém plánu“. 3. V § 1 odst. 3 písm. a) se slova „platné politice územního rozvoje“ nahrazují slovy „územním rozvojovém plánu“ a slovo „ní“ se nahrazuje slovem „ním“. 4. V § 1 odst. 4 se slova „platnou politikou územního rozvoje,“ zrušují. 5. V § 1 odst. 5 se slova „komunikační vedení veřejné komunikační sítě“ nahrazují slovy „stavba komunikačního vedení veřejné komunikační sítě jako technické infrastruktury elektronických komunikací“. 6. V § 2 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o řízení podle stavebního zákona“. 7. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.“. 8. V § 2 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 9. V § 2 odst. 4 větě druhé se slova „85 odst. 2 písm. a), § 94k písm. c) a d) a § 109 písm. b) až d)“ nahrazují textem „182 písm. c)“ a slova „ , je-li účastníkem řízení“ se zrušují. 10. V § 2 odst. 5 se číslo „60“ nahrazuje číslem „30“. 11. V § 2 se odstavce 6 a 7 zrušují. 12. V § 2a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 2a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „územního rozhodnutí o umístění stavby“ nahrazují slovy „rozhodnutí o povolení záměru“ a slova „územního řízení“ se nahrazují slovy „řízení o povolení záměru“. 13. V § 2a se odstavec 3 zrušuje. 14. § 2b zní: „§ 2b V zastavěném území se elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší umisťují nad zem. Při výměně nadzemních vedení o napěťové hladině 110 kV prováděné podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodů 11 a 12 stavebního zákona lze v zastavěném území zachovat jejich umístění nad zemí.“. 15. § 2c a 2e se včetně nadpisů zrušují. 16. V § 2f větě první se slovo „vlastníkem“ nahrazuje slovem „stavebníkem“, odkaz na poznámku pod čarou č. 14 se zrušuje a slova „umisťuje nebo povoluje, nebo řízení, kterým se stavba umisťuje a“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. 17. V § 2i odst. 1 se slova „umístění stavby ani územní souhlas“ nahrazují slovy „povolení záměru“. 18. V § 2i odst. 2 větě první se slova „kolaudační souhlas ani“ zrušují. 19. V § 2i odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „územní rozhodnutí ani územní souhlas“ nahrazují slovem „povolení“, odkaz na poznámku pod čarou č. 21 se zrušuje a za slovo „stanovisko“ se vkládají slova „nebo rozhodnutí“. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje. 20. V § 2j odst. 1 větě první se slova „přikládanou k žádosti o vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury“ nahrazují slovy „záměru, která se přikládá k žádosti o povolení záměru stavby dopravní infrastruktury“ a ve větě druhé se slova „průvodní zprávu“ nahrazují slovy „průvodní list“. 21. V § 3b odst. 2 se věta poslední zrušuje. 22. V § 3b odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Oprávněný investor je oprávněn nechat vyhotovit jediný znalecký posudek pro více pozemků či staveb určených pro stavbu dopravní infrastruktury, tak aby znalecký posudek pokryl celé území dotčené stavbou nebo některou jeho část. (4) Cena určená ve znaleckém posudku vyhotoveném podle odstavců 2 a 3 se pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv dohodou, považuje za cenu ve výši obvyklé ceny8), a to po dobu a) 3 let ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě pozemků s výjimkou stavebních pozemků a b) 1 roku ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě stavebních pozemků a staveb.“. 23. V § 4c odst. 1 se slova „vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury uvedená“ nahrazují slovy „povolení záměru stavby dopravní infrastruktury uvedené“. 24. V § 4c odst. 2 se slova „obdobně podle § 3b s tím, že cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy nejdříve ke dni podání žádosti podle odstavce 1“ nahrazují slovy „podle § 3b, který není ke dni podání žádosti podle odstavce 1 starší 6 měsíců“. 25. V § 4c odst. 3 větě první se slova „žádosti o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury uvedená“ nahrazují slovy „povolení záměru stavby dopravní infrastruktury uvedené“. 26. V § 4d odst. 1 větě první se slova „o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba energetické infrastruktury uvedená v § 1 odst. 4 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „o povolení záměru vybrané stavby energetické infrastruktury podle § 1 odst. 4“. 27. V § 5a se vkládají nové odstavce 1 a 2, které včetně poznámek pod čarou č. 17 a 18 znějí: „(1) Nejvyšší stavební úřad je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie17). (2) Specializovaný a odvolací stavební úřad (dále jen „úřad“) je příslušný ve věcech staveb projektů společného zájmu energetické infrastruktury, včetně posuzování jejich zralosti18). 17) Čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, v platném znění. 18) Čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 3, 4 a 6 a čl. 10 odst. 1 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, v platném znění.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 3 a 4. 28. V § 5a odst. 3 úvodní části ustanovení větě první se slova „Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „úřadu“. 29. V § 5a odst. 3 písm. b) se slova „politikou územního rozvoje a“ zrušují. 30. V § 5a odst. 3 písm. d) se slova „souboru staveb“ nahrazují slovem „záměru“. 31. V § 5b odst. 1 se slova „K projednání oznámení nařídí ministerstvo“ nahrazují slovy „Je-li oznámení úplné, nařídí úřad“, za slovo „orgány“ se vkládají slova „k vyjádření k oznámení projektu,“, za slova „materiálu a“ se vkládají slova „úrovně podrobnosti“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „ , k zajištění chybějících vyjádření dotčených orgánů podle jiných právních předpisů anebo k jejich koordinaci v případě, kdy jsou vyjádření protichůdná“. 32. V § 5b odstavec 2 zní: „(2) Bylo-li nařízeno společné jednání, dotčené orgány uplatní svá vyjádření podle odstavce 1 nejpozději do 15 dnů ode dne konání společného jednání. V případě, že jejich vyjádření nebudou uplatněna ani v této lhůtě, má se za to, že s oznámením a zralostí projektu souhlasí a úřad si učiní úsudek o rozsahu materiálu a úrovně podrobnosti informací sám, přičemž přihlédne k požadavkům uvedeným v příslušných zvláštních právních předpisech.“. 33. V § 5b odst. 3 větách první a poslední a v § 5b odst. 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „úřad“. 34. V § 5b odst. 4 se slova „v součinnosti s příslušným úřadem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, podléhá-li záměr posuzování vlivů na životní prostředí, a“ zrušují. 35. V § 5b odst. 5 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“. 36. V § 5c se slovo „aktualizace“ nahrazuje slovem „změny“, slova „k návrhu na pořízení změny“ se zrušují a slova „dokumentace změny“ se zrušují. 37. § 5d se zrušuje. Čl. LXXIX Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o vyvlastnění zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a vedená krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy však dokončí tento úřad. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. LXXX V § 18 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 14/2017 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) informační systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. LXXXI V § 9 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., písmeno b) zní: „b) je v řízení o povolení záměru týkajícího se pozemku nebo stavby, které jsou ve svobodném pásmu, dotčeným orgánem příslušným k vydání vyjádření,“. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. LXXXII Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 172/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 větě poslední se za slovo „zákona“ vkládají slova „ , stavební úřad při výkonu působnosti podle jiného právního předpisu s dopadem na ovzduší“. 2. V § 4 odst. 2 písm. b), v § 4 odst. 3 větě poslední, v § 4 odst. 9, v § 6 odst. 3 větě poslední, v § 11 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení, v § 11 odst. 1 písm. c) bodu 3, v § 13 odst. 2, v § 16 odst. 6 větě první, v § 25 odst. 1 písm. e), v příloze č. 2 bodu 3 a v příloze č. 7 úvodní části se text „d)“ nahrazuje textem „c)“. 7. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 26. V § 15 odst. 5 se věty první a druhá nahrazují větou „Poplatek za znečišťování se vypočte jako součin základu poplatku, sazby a koeficientu úrovně emisí uvedeného v příloze č. 9 bodu 2 k tomuto zákonu, stanoveného podle nejvyšší dosažené denní průměrné hodnoty koncentrace dané znečišťující látky v celém poplatkovém období, zjištěné na základě kontinuálního měření emisí.“. 27. V § 15 odst. 6 písm. a) se za slova „s rokem 2010,“ doplňuje slovo „nebo“. 28. V § 15 odst. 6 písmeno b) zní: „b) stacionární zdroj dosahuje podle údajů z kontinuálního měření emisí v celém poplatkovém období nižší emisní koncentrace nežli 50 % hodnoty specifického emisního limitu.“. 29. V § 15 odst. 6 se písmeno c) zrušuje. 30. V § 15 se na konci textu odstavce 6 doplňuje věta „Splnění podmínky uvedené v písmenu b) se prokazuje prostřednictvím denních průměrných hodnot koncentrací dané znečišťující látky, zjištěných postupem stanoveným prováděcím právním předpisem.“. 32. V § 27 odst. 4 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušuje. 34. V § 30 odst. 1 písm. g) se slova „politice územního rozvoje, zásadám územního rozvoje, územním plánům a regulačním plánům“ nahrazují slovy „územně plánovací dokumentaci“. 36. V příloze č. 7 bodu 1.3 se slova „stavebního nebo jiného řízení“ nahrazují slovy „řízení o povolení záměru“. 37. V příloze č. 9 bod 2 zní: „2. Koeficienty úrovně emisí vztažené k dosahovanému procentu specifického emisního limitu <50 %\| 50-60 %\| > 60-70 %\| > 70-80 %\| > 80-90 %\| > 90 % ---\|---\|---\|---\|---\|--- 0\| 0,2\| 0,4\| 0,6\| 0,8\| 1 “. Čl. LXXXIII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Poplatek za znečišťování za kalendářní rok 2021 se vypočte podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2021. ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu Čl. LXXXIV V § 21 odst. 4 větě první zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb. a zákona č. 229/2019 Sb., se za slovo „povoluje“ vkládají slova „nebo rozhodnutí o povolení stavby“. ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o pyrotechnice Čl. LXXXVI V § 26 odst. 2 větě druhé a v § 28 větě první zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), se slova „jiného právního předpisu13)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o prevenci závažných havárií Čl. LXXXVII Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odstavec 3 zní: „(3) Krajský úřad stanoví zpracovateli posudku přiměřenou lhůtu pro zpracování posudku. Lhůta stanovená pro zpracování posudku se nezapočítává do lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1.“. 2. V § 19 odst. 1 se věta první zrušuje. 4. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Rozhodnutí podle věty první zašle po nabytí právní moci krajský úřad na vědomí stavebnímu úřadu.“. 5. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“. 6. V § 31 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Při zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie se postupuje podle § 18 a 19 obdobně.“. 7. V § 32 odst. 2 větě první se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 9. V § 47 odstavec 1 zní: „(1) Český báňský úřad zajišťuje koordinaci mezi obvodními báňskými úřady a ostatními orgány integrované inspekce a jako dotčený orgán na úseku prevence závažných havárií vydává vyjádření v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury.“. Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje. 15. V § 49 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) povolování nových stavebních záměrů situovaných v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B.“. 17. V příloze č. 1 bodu 7 se věty druhá a poslední zrušují. 18. V příloze č. 1 bod 8 zní: „8. Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek U objektů, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo směs v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím, se používá následující pravidlo pro zjištění, zda se na objekt vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona: N=SUMAi=1n–––––Qiqi, kde: qi = množství nebezpečné látky i umístěné v objektu, Qi = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné v sloupci 2 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 3 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II, n = počet nebezpečných látek, N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi. Toto pravidlo se používá při posuzování nebezpečnosti pro zdraví, fyzikální nebezpečnosti a nebezpečnosti pro životní prostředí. Musí se proto použít k sečtení jmenovitě vybraných nebezpečných látek uvedených v tabulce II, které a) spadají do třídy akutní toxicita, kategorii 1, 2 nebo 3 (inhalační cesta expozice) nebo toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice kategorie 1, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu H tříd H1 až H3 podle tabulky I; b) jsou výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, hořlavé kapaliny, samovolně reagující látky a směsi, organické peroxidy, samozápalné kapaliny a tuhé látky, oxidující kapaliny a tuhé látky, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu P tříd P1 až P8 podle tabulky I; c) spadají mezi nebezpečné pro vodní prostředí, akutně kategorie 1, chronicky kategorie 1 nebo chronicky kategorie 2, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu E tříd E1 a E2 podle tabulky I. Výpočet se provádí zvlášť pro každé z písmen a) až c). Pro použití pravidla sčítání se použijí příslušná kvalifikační množství pro každou kategorií v písmenech a), b) a c) odpovídající příslušné kvalifikaci, pro jmenovitě vybranou nebezpečnou látku se vždy použije kvalifikační množství uvedené v tabulce II. Příslušná ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro výpočet a), b) nebo c) je větší než nebo roven 1. Provozovatel zařadí objekt do a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 3 tabulky I nebo tabulky II.“. 19. V příloze č. 1 tabulce I se slova „(viz poznámka 8)“ nahrazují slovy „(viz poznámka 2)“. Čl. LXXXVIII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna celního zákona Čl. LXXXIX Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „závazného stanoviska při umisťování a povolování staveb“ nahrazují slovy „vyjádření k žádosti o povolení záměru týkajícího se nemovité věci, která je ve svobodném pásmu“. 2. V § 69 odstavec 3 zní: „(3) Stavební úřad v řízení o povolení záměru týkajícího se pozemku nebo stavby, které jsou ve svobodném pásmu, vydá povolení po předchozím vyjádření správce cla vydaném na základě posouzení rizik pro provádění celního dohledu a souladu s opatřením obecné povahy podle odstavce 1 a rozhodnutím podle odstavce 2. Správce cla může ve vyjádření uvést podmínky k ochraně zájmů stanovených v odstavci 2.“. Čl. XC Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna atomového zákona Čl. XCI Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 98 odst. 1 se slova „navrhuje umístění“ nahrazují slovy „žádá o povolení“. 2. V § 98 odst. 2 se slova „ohlašuje nebo“ zrušují. 3. V § 208 písm. n) se slova „politice územního rozvoje a“ zrušují. 4. V § 208 písm. p) se slova „závazné stanovisko k územnímu rozhodnutí ke stavbě“ nahrazují slovy „vyjádření v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona“, slova „v závazném stanovisku vyjádří“ se nahrazují slovy „ve vyjádření posoudí“ a slovo „stanoví“ se nahrazuje slovem „uvede“. 5. V § 208 písm. q) a v § 228 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovem „vyjádření“ a slova „a jiné úkony“ se zrušují. 6. V § 228 odstavec 2 zní: „(2) Vyjádřením v řízení podle stavebního zákona Úřad posoudí, zda lze záměr z hlediska zájmu na zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem provést, a uvede v něm podmínky zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem, za kterých lze záměr provést.“. 7. V § 228 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. Čl. XCII Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací Čl. XCIII Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. i) se slova „koncového bodu sítě rozhraní veřejné komunikační sítě“ nahrazují slovy „bodu vstupu komunikačního vedení do budovy nebo na pozemek, kde je umístěn koncový bod sítě, k nejbližšímu rozhraní veřejné komunikační sítě koncového bodu sítě k rozhraní veřejné komunikační sítě“. 2. § 15 se zrušuje. 3. V § 22 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o odpadech Čl. XCIV Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 21 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Žádost o povolení provozu zařízení, které vyžaduje povolení podle stavebního zákona, lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.“. 2. V § 22 odst. 5 se slova „nebo dnem nabytí právních účinků kolaudačního souhlasu nebo souhlasu se změnou v užívání stavby“ zrušují a slovo „vyžadovány“ se nahrazuje slovem „vyžadována“. 3. V § 22 odst. 6 se slova „kolaudační souhlas,“ zrušují, slova „souhlas nebo“ se zrušují a za slovo „změně“ se vkládá slovo „v“. 4. V § 30 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Žádost o povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona, jde-li o provozovnu nebo zařízení, které vyžadují povolení podle stavebního zákona.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 5. V § 31 odst. 1 písmeno a) zní: „a) v zařízení ke skladování odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona a“. 6. V § 32 odst. 1 písmeno a) zní: „a) v zařízení ke sběru odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona, nebo v mobilním zařízení ke sběru odpadu, které je označeno způsobem stanoveným vyhláškou ministerstva, a“. 7. V § 33 odst. 1 písmeno a) zní: „a) v zařízení k úpravě odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona, nebo v mobilním zařízení k úpravě odpadu a“. 8. V § 34 odst. 1 písmeno a) zní: „a) v zařízení k využití odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona, v zařízení na použití upravených kalů nebo v mobilním zařízení k využití odpadu a“. 9. V § 36 odst. 1 písmeno a) zní: „a) v zařízení k odstranění odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona a“. 10. V § 37 odst. 1 písmeno a) zní: „a) v zařízení k odstranění odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona,“. 11. V § 38 odst. 2 se slova „byl vydán“ nahrazují slovy „bylo vydáno“ a slova „kolaudační souhlas nebo“ se zrušují. 12. V § 117 odst. 2 písm. e) a v § 121 odst. 3 písm. r) se text „odst. 1“ zrušuje. 13. V § 127 písm. i) se slova „politice územního rozvoje“ nahrazují slovy „územnímu rozvojovému plánu“. 16. V § 155 odst. 6 se text „§ 16 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 16 odst. 2“ a text „§ 18 odst. 3“ se nahrazuje textem „§ 18 odst. 2“. 17. V příloze č. 4 bodu 9 se za řádek s textem „07 02 13 Plastový odpad“ vkládá nový řádek s textem „15 01 02 Plastové obaly“. 18. V příloze č. 4 bodu 9 se text „17 01 03“ nahrazuje textem „17 02 03“. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XCV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení čl. XIV bodů 1, 2, 9, 11 a 12 a čl. L bodů 8 až 10, 13 až 15, 18, 42, 43 a 62 a čl. LI bodů 4 a 5, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení čl. XLII bodu 6, čl. XLIV bodu 17 a čl. LXXXII bodů 26 až 30 a 37, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 286/2021 Sb.	Zákon č. 286/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 30. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 126/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna notářského řádu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o mezinárodním právu soukromém * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 286 ZÁKON ze dne 7. července 2021, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 192/2021 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 238 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o zproštění od složení zálohy nebo odejmutí zproštění od složení zálohy podle exekučního řádu.“. 2. V § 252 se odstavce 3 a 5 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 252 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „odstavci 3“ nahrazují slovy „§ 511 zákona o zvláštních řízeních soudních“. 4. V § 260 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 5. V § 260 odst. 1 se slova „zahraniční instituce elektronických peněz“ nahrazují slovy „pobočky zahraniční instituce elektronických peněz“ a slova „zahraniční platební instituce“ se nahrazují slovy „pobočky zahraniční platební instituce“. 6. V § 260b odst. 1 se za číslo „260“ vkládají slova „nebo podle § 513 zákona o zvláštních řízeních soudních“. 7. Za § 265 se vkládá nový § 265a, který zní: „§ 265a (1) Výtěžek dosažený výkonem rozhodnutí k uspokojení pohledávky, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, se započte nejprve na náklady soudu na výkon rozhodnutí, pak na jistinu, pak na úroky, pak na úroky z prodlení, a nakonec na náklady oprávněného. (2) Náklady výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 se rozumí i náklady exekuce podle zákona upravujícího exekuční řízení.“. 8. V § 266 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Soud může na návrh rozhodnout, že zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3, § 313 odst. 1 a 3 a v § 320d odst. 1 písm. b) po dobu odkladu neplatí, pokud je to potřebné k dosažení účelu odkladu a oprávněný by tím nebyl vážně poškozen.“. 9. V § 270 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.“. 10. V § 271 se za slovo „účastníkům“ vkládají slova „nebo plátci mzdy“. 11. V § 279 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.“. 12. V § 279 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena g) až k). 13. V § 289 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy odečte před jejich vyplacením paušálně stanovenou náhradu nákladů.“. 14. V § 290 odstavec 1 zní: „(1) Vyjde-li v řízení najevo, že povinný po dobu 2 let nepobírá mzdu, soud nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví. Nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví soud i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že povinný nepobíral po dobu 3 let mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Návrh na zastavení může podat i plátce mzdy.“. 15. V § 291 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Plátce mzdy poté, co byl vyrozuměn o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek, které mají být vyplaceny nebo zaslány podle odstavce 1.“. 16. V § 293 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Nový plátce mzdy poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí podle § 294 odst. 3, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek před jejich vyplacením nebo zasláním.“. 17. V § 299 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „platu,“ vkládají slova „ze služebního příjmu, ze služebního platu,“ a za slovo „celků“ se vkládají slova „ , z výživného“. 18. V § 299 odst. 1 písm. f) se slova „a podpora při rekvalifikaci“ nahrazují slovy „ , podpora při rekvalifikaci a kompenzace“. 19. V § 299 odst. 1 písmeno l) včetně poznámky pod čarou č. 107 zní: „l) mzdové nároky podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele107). 107) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 20. V § 299 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 108 zní: „(2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z důchodu platí úhradu nákladů za poskytování sociální služby poskytované v pobytové formě, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu nákladů za poskytování sociální služby a částka rovnající se povinnému zůstatku z příjmu fyzické osoby podle zákona o sociálních službách108). 108) § 73 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 301 se za slova „Pokud se“ vkládají slova „v § 270 odst. 2, § 271 a“ a za slovo „osobu“ se vkládají slova „nebo orgán veřejné moci“. 22. V § 301 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Osoba nebo orgán veřejné moci, vůči kterým má povinný nárok na dávky státní sociální podpory nebo pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nebo na příjmy podle § 299 odst. 1 písm. b) až d) a f) až l), nemají nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které jim vznikly při provádění výkonu rozhodnutí srážkami z těchto příjmů.“. 23. V § 304 odstavec 3 zní: „(3) Povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství; to neplatí v případě platby, jejímž účelem je plnění vymáhané povinnosti, na účet oprávněného nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu, jehož číslo je uvedeno v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.“. 24. V § 312 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Výkon rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nelze provést přikázáním pohledávky.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 25. V § 317 odst. 2 se za slovo „bydlení“ vkládají slova „ , příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich“. 26. V § 320f se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při zastavení výkonu rozhodnutí se § 338zo odst. 4 použije přiměřeně.“. 27. V § 320f odst. 3 se slova „plody a užitky“ nahrazují slovy „užitky v penězích“. 28. V § 320f odst. 5 se slova „Nejsou-li užitky podle odstavce 3 v penězích, odevzdají se soudu“ nahrazují slovy „Plody nebo užitky z nemovité věci, které nejsou v penězích, se odevzdají soudu“. 29. V § 320h odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „vzniklé státu“. 30. V § 320h odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) odměna správce a jeho hotových výdajů,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 31. V § 320h odst. 2 písm. f) se slovo „nemovitostí“ nahrazuje slovy „nemovitých věcí“. 32. V § 338ma se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při zastavení výkonu rozhodnutí se § 338zo odst. 4 použije přiměřeně.“. 33. V § 374a písmeno e) zní: „e) výši odměny správců závodu, způsob jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů a výši odměny správců nemovité věci, způsob jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů,“. 34. V § 374a se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) výši a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Ustanovení § 265a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na výtěžky dosažené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výkonem rozhodnutí anebo plnění poskytnutá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona k uspokojení pohledávek, pro které byl výkon rozhodnutí nařízen. 3. Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, se použijí ustanovení § 270 odst. 2, § 271, § 279 odst. 1, § 289 odst. 2, § 291 odst. 3, § 293 odst. 1 a § 301 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 279 odst. 2 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Do dob podle § 290 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává doba podle § 290 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud povinný během této doby přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nepobíral mzdu nebo nepobíral mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být prováděny srážky. 6. V řízeních o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z kompenzace nebo mzdových nároků podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z kompenzace nebo mzdových nároků podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. V řízeních o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z kompenzace nebo mzdových nároků podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, řízení pokračuje podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako řízení o výkonu rozhodnutí srážkami z kompenzace nebo mzdových nároků podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. ČÁST DRUHÁ Změna exekučního řádu Čl. III Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 větě první se slova „§ 76a a“ nahrazují textem „§ 76a,“, slovo „nebo“ se nahrazuje slovy „a § 75 odst. 2 a“ a čárka za slovem „účtu“ se zrušuje a ve větě druhé se slovo „i“ nahrazuje slovy „z vlastního podnětu nebo“. 2. V § 7 odst. 3 písm. f) se za slovo „nebo“ vkládají slova „podle § 75 odst. 2 anebo“. 3. V § 7a odst. 2 se slova „kandidáta nebo koncipienta, kteří jsou jeho zaměstnanci“ nahrazují slovy „jeho zaměstnanců“. 4. V § 8 písm. b) se slova „či zvyšuje“ zrušují a slova „jejich případnou změnu“ se nahrazují slovy „zřizuje a ruší exekutorské úřady; zrušit lze pouze exekutorský úřad, který nebyl obsazen nebo byl uvolněn“. 5. V § 8 písmeno c) zní: „c) může rozhodnout o výměně sídla exekutorů, kteří byli jmenováni do obvodu různých okresních soudů, a to na návrh Komory a se souhlasem těchto exekutorů; výměnou sídla exekutorů není dotčeno pověření podle § 43a,“. 6. V § 8 písm. e) se číslo „2“ nahrazuje slovy „6 a 7“. 7. § 10 zní: „§ 10 (1) Komora vyhlásí výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění exekutorského úřadu nebo, jde-li o zřízení nového exekutorského úřadu, do 1 měsíce poté, kdy ministerstvo Komoře zřízení exekutorského úřadu oznámí. Komora může vyhlásit výběrové řízení i tehdy, není-li exekutorský úřad obsazen z jiného důvodu. (2) Komora vyhlásí opakované výběrové řízení do 6 měsíců od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 6 měsíců poté, co je jí oznámeno zřízení exekutorského úřadu, případně od vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 1 věty druhé, nejdříve však poté, co bylo způsobem podle odstavce 3 písm. b) ukončeno výběrové řízení podle odstavce 1. (3) Výběrové řízení podle odstavců 1 a 2 je ukončeno a) vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady pro své jmenování, b) vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, že ve výběrovém řízení neuspěl žádný uchazeč z důvodu, že nesplnil předpoklady pro své jmenování, c) marným uplynutím lhůty k doručení přihlášky do výběrového řízení nebo d) vyřazením přihlášek všech přihlášených účastníků z výběrového řízení. (4) Návrh na jmenování exekutora podává na základě výběrového řízení ministrovi Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení podle odstavce 3 písm. a). Ministr jmenuje exekutora do exekutorského úřadu na návrh Komory do 1 měsíce od doručení návrhu na jmenování exekutora, a to do obvodu okresního soudu. Rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d) zašle Komora ministerstvu do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení. (5) Nepodá-li Komora návrh na jmenování exekutora nebo nezašle-li Komora rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d) ve lhůtách podle odstavce 4, může ministerstvo vyzvat Komoru ke splnění povinnosti podle odstavce 4 a určit jí přiměřenou dodatečnou lhůtu. (6) Ministr může vyhlásit výběrové řízení a na jeho základě jmenovat exekutora i bez návrhu Komory, a) nevyhlásí-li Komora výběrové řízení nebo opakované výběrové řízení ve stanovené lhůtě, b) nepodá-li Komora ministrovi návrh na jmenování exekutora v dodatečné lhůtě určené ve výzvě ministerstva, ačkoliv ve výběrovém řízení bylo rozhodnuto podle odstavce 3 písm. a), nebo c) nezašle-li Komora ministerstvu v dodatečné lhůtě určené ve výzvě ministerstva rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d). (7) Do výběrového řízení se může v lhůtě určené tím, kdo výběrové řízení vyhlásil, přihlásit každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.“. 8. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Sídlem exekutora je sídlo exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován.“. 9. V § 15 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „; žádost o ukončení výkonu exekutorského úřadu zašle exekutor bez zbytečného odkladu na vědomí Komoře“. 10. V § 15 odstavec 5 zní: „(5) Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i další činnost. Účastníky exekučního řízení o tom informuje nejpozději při prvním úkonu exekutora v řízení a oprávněného poučí, že může navrhnout změnu exekutora nebo požádat o změnu exekutora. Exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, případně jeho zástupce, zajistí bez zbytečného odkladu předání spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel podle § 103 odst. 1; vlastnické právo exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, k technickým zařízením či nosičům dat tím není dotčeno. Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, není právním nástupcem exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu.“. 11. V § 15 odst. 6 se za slova „jmenovaného exekutora“ vkládají slova „nebo exekutora, který převzal řízení podle odstavce 7 nebo 9,“. 12. V § 15 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Nebyl-li do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, jmenován exekutor do 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo byl-li exekutorský úřad zrušen a je-li zástupce exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, exekutorem, vyzve Komora bez zbytečného odkladu poté, co uplynul 1 rok od uvolnění exekutorského úřadu nebo bez zbytečného odkladu poté, co byl exekutorský úřad zrušen, zástupce, aby Komoře do 1 měsíce sdělil, že nesouhlasí s převzetím spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu. Nesdělí-li zástupce nejpozději do 1 měsíce od doručení výzvy Komory, že nesouhlasí s převzetím, platí, že převzal věci podle věty první. Odstavec 5 věty první a druhá se použijí přiměřeně. (8) Komora vyrozumí okresní soud, v jehož obvodu je sídlo exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl nebo který byl zrušen, o tom, že a) zástupce vyslovil nesouhlas podle odstavce 7, a to do 1 měsíce od vyslovení nesouhlasu, b) zástupce je kandidátem a do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, nebyl jmenován exekutor do 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo že exekutorský úřad byl zrušen, a to do 2 měsíců od uplynutí 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 2 měsíců od zrušení exekutorského úřadu, c) nebylo možno postupovat podle odstavce 7, a to do 2 měsíců od uplynutí 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 2 měsíců od zrušení exekutorského úřadu. (9) Předseda okresního soudu rozvrhne exekuční řízení vedená v úřadu, jehož výkon zanikl nebo který byl zrušen, rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do jeho obvodu; není-li do obvodu soudu jmenován žádný exekutor, předseda okresního soudu řízení rozvrhne rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do obvodu soudu, který má společnou hranici s tímto obvodem a který patří do obvodu stejného krajského soudu. Na žádost poskytne zástupce předsedovi okresního soudu údaje potřebné pro rozvržení exekučních řízení. O předání exekučních řízení sepíše předseda okresního soudu, zástupce a exekutor, který řízení převzal, protokol. Odstavec 5 se použije přiměřeně.“. 13. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Po jmenování exekutora do exekutorského úřadu mu Komora ustanoví na jeho návrh zástupce pro případ nemoci, dovolené, pozastavení nebo zániku výkonu exekutorského úřadu a nebo z jiných vážných důvodů, pro které nemůže vykonávat svůj úřad po dobu delší než 1 měsíc. Nenavrhne-li exekutor svého zástupce do 1 měsíce od svého jmenování, ustanoví mu zástupce Komora. Zastupovaný exekutor a zástupce si dohodnou podíl zástupce na odměně zastupovaného exekutora. Nebude-li dohoda doručena Komoře do dvou měsíců od ustanovení zástupce, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.“. 14. V § 16 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může být zástupce ustanoven z řad exekutorů jmenovaných mimo obvod příslušného krajského soudu nebo jejich kandidátů.“. 15. V § 16 odstavec 3 zní: „(3) Exekutor je povinen bez zbytečného odkladu oznámit vznik či zánik skutečností podle odstavce 1 písemně Komoře a svému ustanovenému zástupci. Oznámení o vzniku skutečností podle odstavce 1 obsahuje zejména důvod a den, od kterého exekutor nemůže vykonávat svůj úřad. Oznámení o zániku skutečností podle odstavce 1 obsahuje důvod a den, od kterého exekutor může vykonávat svůj úřad. Zastupování začíná dnem, kdy se zástupce dozví o skutečnosti podle odstavce 1, a končí dnem, kdy zástupce obdrží písemné oznámení o zániku skutečnosti podle odstavce 1. Došlo-li k zániku výkonu exekutorského úřadu, končí zastupování dnem, kdy zástupce obdrží písemné oznámení o tom, že nově jmenovaný exekutor otevřel v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář, a je připraven vykonávat exekuční činnost. Bez zbytečného odkladu po dni ukončení zastupování se provede vyrovnání mezi zástupcem a zastupovaným exekutorem, popřípadě jeho dědici nebo odkazovníky, a to ke dni ukončení zastupování.“. 16. V § 16 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Zastupovaný exekutor, případně zástupce zastupovaného exekutora zajistí bez zbytečného odkladu svému zástupci, případně novému zástupci přístup ke spisům, plněním vymoženým v exekuci, zajištěným věcem, exekutorským úschovám a registrům, případně souvisejícím datům, technickým zařízením nebo nosičům dat, a je-li to třeba, i razítkům a pečetidlům.“. 17. V § 16 odstavec 6 zní: „(6) Ustanovený zástupce může být na svoji žádost nebo na žádost zastupovaného exekutora uvolněn z funkce zástupce pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných.“. 18. V § 16 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 19. V § 17 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Zástupce zastupuje exekutora při výkonu exekuční činnosti. Pokud zastupování trvá, nemůže zastupovaný exekutor vykonávat exekuční činnost. Byl-li exekutorovi pozastaven výkon exekutorského úřadu, nebo pokud mu výkon exekutorského úřadu zanikl, zastupuje ho zástupce při výkonu exekuční i další činnosti.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 20. V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo byl pozastaven“. 21. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Do doby exekutorské praxe koncipienta se započítává dovolená čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li koncipient exekutorskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby exekutorské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 22. V § 29 odst. 5 se věta poslední zrušuje. 23. V § 29 odst. 7 se slovo „nejpozději“ zrušuje. 24. V § 29 odst. 11 se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „b) a c)“. 25. V § 33 odst. 4 se slova „zahraniční instituce elektronických peněz“ nahrazují slovy „pobočky zahraničních institucí elektronických peněz“ a slova „zahraniční platební instituce“ se nahrazují slovy „pobočky zahraničních platebních institucí“. 26. V § 33 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10. 27. V § 34 odst. 1 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 28. V § 34 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.“. 29. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Exekutor požádá plátce mzdy na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis, o sdělení údajů podle § 33 odst. 5, případně o sdělení jiných údajů potřebných k vedení exekuce, jejichž potřebnost v žádosti odůvodní. Plátce mzdy poskytne exekutorovi požadované údaje na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis a který je součástí formuláře podle věty první. Doručuje-li exekutor žádost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, požádá plátce mzdy o údaje podle § 33 odst. 5 i elektronicky datovým souborem. Plátce mzdy, jehož celkový roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející žádosti o součinnost dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru (dále jen „kvalifikovaný plátce mzdy“), údaje podle § 33 odst. 5 elektronicky datovým souborem poskytne. Kvalifikovaný plátce mzdy není povinen poskytnout exekutorovi údaje podle § 33 odst. 5, není-li žádost o tyto údaje podána elektronicky datovým souborem na formuláři podle věty první nebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datového souboru.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 30. V § 34 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Nebrání-li to účelu exekuce, použije exekutor v exekučním řízení údaje, které mu byly poskytnuty v rámci součinnosti v jiných exekučních řízeních vedených proti témuž povinnému.“. 31. V § 35 odst. 2 se za slovo „dnem“ vkládají slova „ , hodinou a minutou“. 32. V § 35 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Současně s exekučním návrhem může být podán i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání došel exekutorovi. Nestanoví-li se dále jinak, je k rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání příslušný exekuční soud.“. 33. V § 35a se na konci odstavce 3 doplňují věty „Ministerstvo je oprávněno využívat údaje z rejstříku zahájených exekucí pro výkon své působnosti. Exekutorovi poskytuje ministerstvo údaje o jím vykonávané nebo vykonané exekuční činnosti a údaje podle § 35b odst. 1 písm. l) a m) týkající se exekuční činnosti, kterou vykonává nebo vykonával jiný exekutor.“. 34. V § 35a odst. 4 se text „i)“ nahrazuje textem „n)“. 35. V § 35b odst. 1 písm. c) se za slovo „značkou“ vkládá slovo „exekutora“. 36. V § 35b odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) označení exekučního soudu a spisovou značku exekučního soudu,“. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena e) až j). 37. V § 35b odst. 1 písm. i) se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“. 38. V § 35b odst. 1 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) až m), která znějí: „j) údaj o výši zálohy na náklady exekuce nebo zálohy na další vedení exekuce nebo o zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce, k) datum složení zálohy na náklady exekuce nebo zálohy na další vedení exekuce, l) údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuce prodejem movitých věcí, nejde-li o exekuci podle § 67 odst. 2, a den sepsání movité věci, m) údaj o skončení exekuce prodejem movitých věcí podle písmene l) nebo o tom, že exekuce je vedena po skončení odkladu exekuce podle § 54 odst. 9,“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno n). 39. V § 35b odst. 1 písm. n) se slovo „exekuce“ nahrazuje slovy „exekučního řízení“. 40. V § 35b odst. 2 se slova „b), h) a i)“ nahrazují slovy „b), d), i) až n)“. 41. V § 35b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Údaj podle odstavce 1 písm. l) zapíše exekutor bez zbytečného odkladu po sepsání movité věci, údaj podle odstavce 1 písm. m) exekutor zapíše do 3 dnů poté, co se dozvěděl o skončení exekuce prodejem movitých věcí nebo poté, co skončil odklad exekuce podle § 54 odst. 9.“. 42. V § 37 odstavec 2 zní: „(2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.“. 43. V § 37 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Oprávněný nemůže podat exekuční návrh, je-li exekučním titulem a) rozhodnutí o péči o nezletilé děti, není-li v odstavci 4 písm. a) stanoveno jinak, b) rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí, c) rozhodnutí orgánů Evropské unie, nebo d) cizí rozhodnutí nebo cizí rozhodčí nález, není-li v odstavci 4 písm. b) nebo c) stanoveno jinak. (4) Oprávněný může podat exekuční návrh, má-li být exekuce vedena podle a) rozhodnutí o výživném na nezletilé dítě, b) cizího rozhodnutí, 1. u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, nebo 2. které je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vykonatelné, aniž je požadováno prohlášení vykonatelnosti, nebo c) cizího rozhodnutí nebo cizího rozhodčího nálezu, u nichž bylo rozhodnuto o uznání.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7. 44. V § 37 odst. 6 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 45. V § 38 odst. 2 se slova „ledaže exekuční titul vydal exekuční soud“ nahrazují slovy „a případně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“. 46. V § 39 odstavec 1 zní: „(1) Neobsahuje-li exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve exekutor oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést; exekutor vyzve oprávněného k opravení nebo doplnění návrhu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu došel exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání.“. 47. V § 39 odst. 2 se za slova „exekuční návrh“ vkládají slova „ , případně i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání“. 48. V § 39 odst. 3 se text „44 odst. 1“ nahrazuje textem „43a odst. 1“. 49. V § 39 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení stanovené zákonem, exekutor exekuční řízení usnesením zastaví. (5) Byl-li současně s exekučním návrhem podán i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání, exekutor rozhodne o zamítnutí exekučního návrhu nebo o zastavení exekučního řízení pouze na základě pokynu soudu podle § 43a odst. 6.“. 50. V § 43 odst. 1 se slova „postupovat podle § 44“ nahrazují slovy „vydat pověření podle § 43a“. 51. V § 43a odst. 1 větě druhé se slova „návrh oprávněného“ nahrazují slovy „exekuční návrh, případně návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání“ a ve větě poslední se slova „a) a c) až g)“ nahrazují slovy „a), c) a e) až h)“. 52. V § 43a odst. 2 větě třetí se slova „a) a c) až g)“ nahrazují slovy „a), c) a e) až h)“ a ve větě čtvrté se za slova „exekuční návrh“ vkládají slova „ , případně návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání“. 53. V § 43a se na konci odstavce 3 doplňují věty „Byl-li soudu s žádostí o pověření zaslán návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání, vydá soud pověření poté, kdy rozhodl o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. O prohlášení vykonatelnosti nebo o uznání rozhodne exekuční soud bez jednání. Usnesení či rozsudek o prohlášení vykonatelnosti nebo o uznání musí být odůvodněný.“. 54. V § 43a odst. 4 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 55. V § 43a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Spolu s pověřením nebo pokynem podle odstavce 6 doručí exekuční soud exekutorovi rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. Exekutor doručí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání účastníkům spolu s vyrozuměním o zahájení exekuce, případně, nebylo-li mu vydáno pověření, s rozhodnutím o odmítnutí nebo zamítnutí exekučního návrhu nebo o zastavení exekučního řízení.“. 56. V § 44 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , případně kopii rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které tvoří přílohu exekučního návrhu“. 57. V § 44 odst. 3 písmeno h) zní: „h) poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 5 a 6, § 44a odst. 1, § 54, § 55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 a 2, poučení o podmínkách doručování podle § 56a a § 56b, a případně poučení o možnosti podat návrh na zastavení exekuce z důvodu, ze kterého lze odepřít výkon rozhodnutí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, a další informace týkající se exekučního řízení a postupu v tomto řízení.“. 58. V § 44a odst. 2 se text „odst. 7“ nahrazuje textem „odst. 8“. 59. V § 44b odst. 1 se za větu první vkládá věta „Navrhne-li změnu exekutora oprávněný podle § 15 odst. 5, není souhlasu exekutora, který vede exekuci, třeba.“. 60. V § 44b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora podle § 15 odst. 5, exekuční soud rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí.“. 61. V § 44b odst. 4 se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „b) a c)“. 62. V § 44b odst. 5 se za text „odstavce 1“ vkládají slova „ , nejde-li o změnu exekutora podle § 15 odst. 5,“. 63. Za § 44b se vkládá nový § 44c, který zní: „§ 44c (1) Exekutor vyrozumí oprávněného na jeho žádost, že vymožené plnění postačuje, případně majetek postižitelný v exekuci by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce. Nepostačuje-li vymožené plnění nebo majetek postižitelný v exekuci alespoň ke krytí nákladů exekuce a obsahuje-li žádost souhlas oprávněného se zastavením exekuce pro tento případ, exekutor exekuci zastaví. (2) Byla-li exekuce zastavena podle odstavce 1, náklady exekuce do výše složené zálohy na náklady exekuce hradí oprávněný.“. 64. V § 46 odst. 2 se slovo „provedení“ nahrazuje slovem „vedení“. 65. V § 46 odstavec 4 zní: „(4) Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí po odpočtu nákladů exekuce oprávněnému, nedohodl-li se s ním na jiné lhůtě či jiné částce, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Ze zvláštního účtu podle odstavce 5 vyplatí exekutor peněžní prostředky z vymoženého plnění s úrokem, pokud přirostl, za dobu ode dne připsání vymožených peněžních prostředků na zvláštní účet podle odstavce 5 do dne předcházejícího dni jejich odepsání ze zvláštního účtu. Za vymožené plnění se považuje plnění a) získané prováděním exekuce způsobem podle § 59 odst. 1, b) získané provedením exekuce podle odstavce 6, nebo c) hrazené na vymáhanou povinnost od doručení vyrozumění o zahájení exekuce povinnému do skončení exekuce, nebylo-li získáno podle písmene a) nebo b).“. 66. V § 46 odst. 5 se za slovo „plnění“ vkládají slova „ , zálohy na náklady exekuce, zálohy podle § 55 odst. 8 a zaplacené jistoty“, za slovo „banky“ se vkládají slova „ , pobočky zahraniční banky“ a na konci odstavce 5 se doplňuje věta „Jde-li o bezhotovostní převod, peněžitá plnění na vymáhanou povinnost, zálohy na náklady exekuce, zálohy podle § 55 odst. 8 a jistoty se exekutorovi hradí na zvláštní účet.“. 67. V § 46 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , a uvede informace týkající se postupu v exekučním řízení“. 68. V § 46 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Na žádost zašle exekutor oprávněnému, který je orgánem sociálního zabezpečení, neprodleně oznámení o dni, ve kterém zanikla vymáhaná povinnost.“. 69. V § 47 odst. 1 se slova „co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí“ nahrazují slovy „kdy soud vydal pověření podle § 43a“. 70. V § 47 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) právní mocí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 71. V § 47 odst. 2 písm. d) se text „h)“ nahrazuje textem „i)“. 72. V § 47 odst. 3 se text „d)“ nahrazuje textem „e)“. 73. V § 48 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor dále uvede informace týkající se postupu v exekučním řízení.“. 74. V § 49 odst. 1 písm. a) se za slova „(plátce mzdy)“ vkládají slova „ , případně uložení povinnosti k úhradě nákladů plátce mzdy“. 75. V § 49 odst. 2 se slova „údaj podle § 48 písm. e)“ nahrazují slovy „pořadí vymáhané pohledávky“. 76. V § 49 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Nestanoví-li se v odstavci 2 jinak, je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a), je-li plátci mzdy doručováno prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v těchto písemnostech. Po obdržení datového souboru podle věty předchozí kvalifikovaný plátce mzdy bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 77. V § 49 odst. 4 se za text „§ 52 odst. 3,“ vkládají slova „nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b),“. 78. V § 49 odst. 4 se slova „čísla účtů a výši peněžních prostředků, na něž se vztahují zákazy podle § 304 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, a údaj podle § 48 písm. e)“ nahrazují slovy „pořadí vymáhané pohledávky“. 79. V § 49 odst. 5 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „2 až 4“. 80. V § 49 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Exekuční příkaz obsahuje i poučení podle § 54 odst. 7, 9 a 10 a § 67, jde-li o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech.“. 81. V § 50 odst. 2 se slova „ , a k prohlášení o majetku povinného“ zrušují. 82. V § 51 úvodní části ustanovení se slova „Oprávnění k vedení exekuce“ nahrazují slovy „Pověření podle § 43a“. 83. V § 52 odst. 3 písm. b) se slovo „a“ zrušuje. 84. V § 52 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) právní moc rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 85. § 53 zní: „§ 53 Exekutor je povinen zaznamenat ve formě zvukového záznamu všechna volání uskutečněná prostřednictvím veřejně dostupné telefonní služby a telefonního čísla exekutorského úřadu, které je určeno pro komunikaci s účastníky řízení, třetími osobami nebo veřejností, týkají-li se jím vedeného exekučního řízení, a evidovat v exekučním spisu údaje o těchto záznamech. Povinnost podle věty první se týká telefonních čísel používaných soudním exekutorem i zaměstnanci soudního exekutora. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí exekučního spisu.“. 86. V § 54 odst. 1 se za slovo „exekutor“ vkládají slova „do 7 dnů“. 87. V § 54 odstavec 2 zní: „(2) Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor a) nezajišťuje majetek povinného ani exekuci neprovede, je-li u něj složena jistota a podal-li povinný návrh na zastavení exekuce podle odstavce 6, b) exekuci neprovede, jde-li o návrh na odklad exekuce podle odstavce 5 nebo 7 anebo podle § 266 občanského soudního řádu.“. 88. V § 54 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Odstavec 2 písm. b) se nepoužije, jde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva nebo uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto. Exekutor o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu povinného vyrozumí.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 89. V § 54 odst. 4 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje. 90. V § 54 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Je-li exekuce odložena podle odstavce 6, exekutor nezjišťuje ani nezajišťuje majetek povinného ani exekuci neprovede. Po dobu odkladu exekuce podle odstavce 5 a 7 nebo podle § 266 občanského soudního řádu exekutor exekuci neprovede; § 289 odst. 1 občanského soudního řádu tím není dotčen. Po dobu odkladu exekuce nelze zajistit sepsané movité věci.“. 91. V § 54 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 10, které znějí: „(7) Není-li dále stanoveno jinak, exekutor odloží i bez návrhu provedení exekuce k vymožení peněžité povinnosti prodejem movitých věcí a) vedené proti povinnému neuvedenému v § 67 odst. 1, proti kterému je zároveň vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů pro jiné pohledávky než podle § 279 odst. 2 občanského soudního řádu a v této exekuci jsou prováděny srážky, sdělí-li mu povinný písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuci prodejem movitých věcí každý kalendářní měsíc peněžní prostředky ve výši druhé třetiny zbytku čisté mzdy z exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů ve výši vypočtené v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářnímu měsíci, v němž byl exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů doručen plátci mzdy nebo jiných příjmů, nejméně však ve výši 1 500 Kč, b) vedené proti povinnému, který je fyzickou osobou, neuvedenému v písmeni a) a § 67 odst. 1, sdělí-li mu povinný písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat každý kalendářní měsíc na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuci prodejem movitých věcí peněžní prostředky nejméně ve výši 1 500 Kč. (8) Exekutor vyzve povinného k zasílání peněžních prostředků ve výši podle odstavce 7 na zvláštní účet bez zbytečného odkladu poté, co byla exekuce odložena. Povinný zašle peněžní prostředky ve výši podle odstavce 7 do 10 dnů od doručení výzvy podle věty první, v následujících kalendářních měsících povinný na zvláštní účet převádí peněžní prostředky ve výši podle odstavce 7 do konce příslušného kalendářního měsíce. (9) Na nesplnění povinnosti podle odstavce 8 věty druhé exekutor povinného upozorní a určí mu přiměřenou dodatečnou lhůtu pro její splnění. Uplynutím lhůty podle věty první odklad exekuce skončí. (10) Exekutor exekuci podle odstavce 7 neodloží, návrh na odklad exekuce podle odstavce 7 zamítne, případně vydá usnesení o tom, že se v exekuci odložené podle odstavce 7 pokračuje, přesáhne-li zjištěná cena všech movitých věcí povinného pojatých do soupisu zjevně třicetišestinásobek částky zasílané povinným exekutorovi podle odstavce 7 písm. a) nebo b). Při výpočtu zjištěné ceny dle věty předchozí se nepřihlíží k věcem, jejichž hodnota není zjevně vyšší než 1 000 Kč, a k souboru věcí určených ke společnému zpeněžení, jehož hodnota není zjevně vyšší než 2 000 Kč. V téže exekuci prodejem movitých věcí se odstavce 7 až 9 použijí nejvýše jednou. Odstavce 7 až 9 se nepoužijí v exekuci vedené na věci vymezené v § 67 odst. 1 úvodní části ustanovení. Odstavce 7 až 9 se nepoužijí v exekuci podle § 67 odst. 2.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 11 a 12. 92. V § 54 odst. 12 se za slovo „spisem“ vkládají slova „v této lhůtě“. 93. V § 55 odstavec 6 zní: „(6) Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví.“. 94. V § 55 se doplňují odstavce 7 až 13, které včetně poznámky pod čarou č. 33 znějí: „(7) Nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuci zastaví. (8) Nesouhlasil-li oprávněný, který není zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 9, se zastavením exekuce podle odstavce 7, vyzve ho exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuce. Ve výzvě exekutor oprávněného poučí o možnosti podat návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 10, o postupu podle věty třetí a o postupu podle odstavce 10 věty poslední. Nepodal-li oprávněný návrh na zproštění od složení zálohy na náklady exekuce, je povinen složit zálohu do 30 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy na náklady exekuce. Nesloží-li oprávněný zálohu na další vedení exekuce ve lhůtě podle věty třetí, exekutor exekuci zastaví. Výši zálohy na další vedení exekuce stanoví prováděcí právní předpis. (9) Oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, jde-li o exekuci k vymožení pohledávky na výživné pro nezletilé dítě, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona, nebo pokud by zastavení exekuce odporovalo dobrým mravům. (10) Na návrh podaný do 10 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy podle odstavce 8 oprávněnému může exekutor výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, rozhodnout, že oprávněný je zproštěn od složení zálohy na náklady exekuce, zejména odůvodňují-li to poměry oprávněného. K návrhu oprávněný připojí potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které se podává na formuláři. O návrhu na zproštění od složení zálohy na náklady exekuce rozhodne exekutor do 10 dnů ode dne jeho doručení. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno. K návrhu podanému později se nepřihlíží. Kdykoli za řízení může exekuční soud nebo exekutor i bez návrhu přiznané zproštění oprávněnému odejmout, jestliže se do skončení řízení ukáže, že poměry oprávněného osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Nebyl-li oprávněný od složení zálohy na náklady exekuce zproštěn rozhodnutím exekutora nebo bylo-li mu zproštění odňato, je povinen složit zálohu na náklady exekuce do 15 dnů od doručení rozhodnutí, jímž byl návrh na zproštění od složení zálohy na náklady exekuce odmítnut nebo zamítnut nebo jímž mu bylo přiznané zproštění odňato; jinak exekutor exekuci zastaví. (11) Složením zálohy podle odstavce 8 nebo jde-li o oprávněného, který byl zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, se lhůta podle odstavce 7 prodlužuje o další 3 roky. Prodloužit lhůtu podle věty první je možné nejvýše dvakrát. Po uplynutí lhůty podle odstavce 7 prodloužené o dobu podle věty první a druhé exekutor exekuci zastaví. Celková doba po vyznačení doložky provedení exekuce, po kterou nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce, nesmí v nepřerušeném trvání překročit po sobě následujících 12 let od vyznačení doložky provedení exekuce nebo posledního vymoženého plnění, nastalo-li později; do této lhůty se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 12. Dojde-li v rozhodné době k částečnému vymožení povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce, běží lhůta uvedená v odstavci 7 větě první znovu od počátku ode dne následujícího po dni, v němž naposledy došlo k částečnému vymožení povinnosti. Po dobu, po kterou trvá prodloužení exekuce, soud nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost zamítne. Jde-li o oprávněného podle odstavce 9, věty druhá až čtvrtá se nepoužijí. (12) Lhůta podle odstavců 7 a 11 neběží a) je-li předmětem exekuce nepeněžité plnění, b) po dobu, po kterou probíhalo řízení o návrhu na zastavení exekuce, námitce podjatosti, návrhu na odklad, odvolání nebo jiném podání účastníka řízení či trval odklad exekuce části majetku, během něhož nelze exekuci provést, c) po dobu, po kterou byla jako celek exekuce odložena, nebo ji není možné podle zvláštního právního předpisu provést33). (13) Zastavením exekuce podle odstavce 7, 8, 10 nebo 11 nejsou dotčeny účinky již provedených úkonů a již vymožená plnění. Byla-li exekuce zastavena podle odstavce 7, 8, 10 nebo 11, určí se náklady bezvýsledné exekuce ve výši minimální odměny a paušální náhrady hotových výdajů podle zvláštního předpisu; je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady exekuce o daň z přidané hodnoty. Náklady exekuce podle věty druhé se uspokojují ze zálohy na náklady exekuce nebo ze zálohy na další vedení exekuce. Přesahuje-li výše nákladů exekuce podle věty druhé výši složené zálohy na náklady exekuce nebo výši složené zálohy na další vedení exekuce, právo soudního exekutora na náklady exekuce v části přesahující výši složené zálohy zaniká. 33) § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 95. Za § 56 se vkládají nové § 56a a 56b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 34 až 40 znějí: „§ 56a Doručování na ohlašovnu (1) Doručuje-li exekutor fyzické osobě písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, a je-li adresou pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu34) účastníka řízení nebo jeho zástupce místo trvalého pobytu, které se nachází v sídle ohlašovny35), namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu. (2) Výzva podle odstavce 1 obsahuje a) označení soudního exekutora, který písemnost doručuje, b) označení doručované písemnosti, c) číslo jednací doručované písemnosti, d) informaci o tom, zda jde o písemnost doručovanou do vlastních rukou či nikoliv, e) jméno, příjmení a datum narození adresáta, f) adresu trvalého pobytu adresáta včetně označení ohlašovny, v níž se trvalý pobyt adresáta nachází, g) místo uložení písemnosti a konkrétní den, do kterého si adresát může písemnost vyzvednout nebo požádat o doslání na jinou adresu, h) poučení o následcích nevyzvednutí písemnosti či nepodání žádosti o doslání na jinou adresu, i) informaci o možnosti zřízení datové schránky36). (3) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy podle odstavce 1 nebo nedoručil-li exekutorovi adresát písemnosti ve stejné lhůtě žádost o zaslání písemnosti na jinou adresu, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Adresa, kterou adresát uvedl v žádosti podle předchozí věty, se považuje za adresu pro doručování pro dané řízení podle § 46a odst. 2 občanského soudního řádu. (4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí a) pro doručování písemností podle § 44 odst. 1 věty druhé povinnému či manželovi povinného, b) pro doručování vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44 odst. 1 věty první oprávněnému, c) pro doručování písemností v daném řízení oprávněnému, povinnému či manželovi povinného, pokud si v úložní době vyzvedli některou z písemností podle písmena a) nebo b), d) pro doručování písemností, u kterých je vyloučeno doručení podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu, e) pro doručování exekučního příkazu dlužníkovi povinného. § 56b Doručování ve zvláštních případech (1) Byla-li v řízení adresátovi exekutorem doručena písemnost do vlastních rukou, která a) byla vrácena z důvodu, že v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu37), nebo b) byla vrácena z důvodu, že v místě doručování není schránka pro vhození písemnosti, nebylo-li současně vhození do schránky vyloučeno38), doručuje exekutor další písemnosti v řízení doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, je-li adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu39) adresáta stejná jako v případě zásilky vrácené podle písmena a) nebo b) tak, že namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu. (2) V případě jiné písemnosti doručené adresátovi a vrácené exekutorovi z důvodu, že jinou písemnost nebo oznámení nebylo možné vhodit do schránky40), se odstavec 1 použije obdobně. 34) § 46b občanského soudního řádu. 35) § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. 36) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 37) § 49 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu. 38) § 49 odst. 4 věta třetí občanského soudního řádu. 39) § 46b občanského soudního řádu. 40) § 50 odst. 2 občanského soudního řádu.“. 96. V části první hlavě IV se díl 1 včetně nadpisu zrušuje. 97. § 65 se zrušuje. 98. V části první hlavě IV díl 3 včetně nadpisu zní: „Díl 3 Exekuce správou nemovité věci § 65a Náklady exekuce se uspokojují jako náklady správy nemovité věci ve skupině uvedené v § 320h odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu.“. 99. V § 66 se vkládají nové odstavce 1 až 3, které znějí: „(1) Zjistí-li exekutor, že ke dni vydání exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí není proti povinnému, který je fyzickou osobou, vedena exekuce prodejem movitých věcí, sepíše všechny movité věci, kterých se může týkat exekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu. Zjistí-li exekutor z rejstříku zahájených exekucí, že proti povinnému již je vedena exekuce prodejem movitých věcí, může povinnému a exekutorovi, který vede tuto exekuci, doručit exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí; § 325 odst. 1 občanského soudního řádu se nepoužije. Věta druhá se použije přiměřeně, zjistí-li exekutor, že movité věci povinného již byly sepsány jinak. Na doručení exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí v řízení podle věty druhé povinnému se hledí jako na sepsání věci, která byla sepsána v exekučním řízení podle věty první. (2) Do skončení exekuce podle odstavce 1 věty první jiný exekutor exekuci prodejem movitých věcí vůči povinnému, který je fyzickou osobou a proti němuž je vedena exekuce podle odstavce 1 věty první, neprovádí, movité věci nesepisuje ani nezajišťuje. Po skončení exekuce podle odstavce 1 věty první může být ohledně movitých věcí, kterých se může týkat exekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu, prováděna proti témuž povinnému, který je fyzickou osobou, zároveň pouze jedna exekuce prodejem movitých věcí podle odstavce 1 věty druhé až čtvrté. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, a) jde-li o exekuci podle § 67 odst. 2, nebo b) jde-li o exekuci vedenou po skončení odkladu exekuce podle § 54 odst. 9.“. Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 4 až 10. 100. V § 66 odst. 6 se text „328b odst. 4“ nahrazuje textem „329 odst. 1“. 101. V § 66 odst. 10 se za slovo „jako“ vkládají slova „náklady prodeje movitých věcí podle občanského soudního řádu nebo jako“. 102. § 67 včetně nadpisu zní: „§ 67 Zvláštní ustanovení o exekuci prodejem movitých věcí (1) Exekuce prodejem movitých věcí se může týkat pouze věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela a jejichž počet nebo hodnota neodpovídá obvyklým majetkovým poměrům, a) má-li povinný nárok na výplatu starobního důchodu ve výši nepřesahující základní sazbu minimální mzdy za měsíc pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin podle právních předpisů upravujících minimální mzdu, b) je-li povinný invalidní ve druhém nebo třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo c) je-li v exekuci vymáhána pohledávka vzniklá před dosažením 18 let věku povinného. (2) Odstavec 1 se nepoužije a) v exekuci, v níž je vymáhána pohledávka na výživném, pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona, pohledávka náhrady újmy způsobené ublížením na zdraví, pohledávka náhrady újmy způsobené trestným činem nebo přestupkem nebo pohledávka náhrady újmy způsobené úmyslným protiprávním jednáním, b) jde-li o soupis podle § 327a občanského soudního řádu, c) jde-li o věci, které má oprávněný u sebe nebo k nimž má oprávněný nebo další věřitel povinného zástavní právo, zajišťovací převod práva nebo zadržovací právo, d) věci ušlé z dlužníkova majetku neúčinným právním jednáním a věci, které dlužník zatajil nebo zcizil v rozporu s § 44a odst. 1, e) jde-li o prodej věcí podle § 342 občanského soudního řádu, nebo f) jde-li o věci, jejichž prodej navrhne povinný.“. 103. V § 68 odst. 7 se text „odst. 1“ nahrazuje textem „odst. 4“. 104. § 69 se zrušuje. 105. V § 70 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Na náklady exekuce při správě závodu se § 65a použije obdobně.“. 106. § 71 a 73 se zrušují. 107. V § 73a odst. 3 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Vyrozumění o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva obsahuje namísto poučení podle § 37 odst. 5 a 6, § 44a odst. 1, § 54, § 87 odst. 2 poučení podle odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35 odst. 6, § 35b odst. 1 písm. i) až m), § 37 odst. 5 až 7, § 43a odst. 3 věty druhé až čtvrté, § 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 44c, § 47 odst. 6, § 50, § 54, § 55 odst. 6 až 12, § 58 až 72 se nepoužijí.“. 108. V § 73a odst. 8 se za slova „zástavního práva“ vkládají slova „a exekuci zastaví“. 109. V § 74 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 41 zní: „(1) Exekutor v rámci další činnosti a) poskytuje právní pomoc oprávněnému nebo povinnému po vydání exekučního titulu, jakož i v souvislosti s exekuční činností a další činností, b) provádí autorizovanou konverzi dokumentů podle zvláštního právního předpisu41), c) sepisuje listiny a vykonává jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon. 41) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.“. 110. V § 75 odst. 1 se slovo „může“ zrušuje a slovo „přijímat“ se nahrazuje slovem „přijímá“. 111. V § 75 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Jsou-li předmětem úschovy peněžní prostředky, je exekutor povinen je vést odděleně od vlastních peněžních prostředků na zvláštním účtu31) u banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice; § 46 odst. 5 věty druhá a třetí se použijí obdobně.“. 112. V § 76a se za slova „zajištění a“ vkládají slova „na základě pověření orgánu činného v trestním řízení“ a slova „takového majetku“ se nahrazují slovy „majetku zajištěného v trestním řízení“. 113. V části první se v nadpisu hlavy VII slova „A NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO“ nahrazují slovy „ , NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO A NÁKLADY PLÁTCE MZDY“. 114. V § 87 odst. 1 se za slova „správce závodu“ vkládají slova „a správce nemovité věci“. 115. V § 87 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Náklady exekuce, které byly uspokojeny ze zálohy, se stávají nákladem oprávněného; to neplatí, byla-li náhrada nákladů exekuce uložena oprávněnému. Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času, která není nákladem exekuce, se nestává nákladem oprávněného.“. 116. V § 87 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 117. V § 88 odst. 2 písm. e) se slova „povinnosti, která má být exekucí vymožena“ nahrazují slovy „vymáhané povinnosti“. 118. V § 88 odst. 2 písm. f) se za slovo „nákladů“ vkládají slova „exekuce a nákladů oprávněného“. 119. V § 88 odst. 2 písm. g) se slova „a její vyúčtování“ nahrazují slovy „ , případně její vyúčtování a odůvodnění vyúčtování“. 120. V § 88 odst. 2 písm. h) se slova „a poučení o námitkách“ nahrazují slovy „ , poučení o námitkách a další informace týkající se postupu v exekučním řízení“. 121. V § 89 se za slovo „účastníků“ vkládají slova „ , případně paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy“. 122. V § 90 odstavec 3 zní: „(3) Nejde-li o exekuci k vymožení pohledávky oprávněného podle § 55 odst. 9 nebo nesplňuje-li oprávněný podmínky osvobození od soudních poplatků podle § 138 občanského soudního řádu, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Je-li exekuce vedena pro pohledávku, při jejímž vymáhání již byla jednou exekuce zastavena, nebo k vymožení nákladů řízení z exekuce, která byla zastavena a náklady řízení nebyly zaplaceny, požádá exekutor oprávněného o přiměřenou zálohu na náklady exekuce.“. 123. V § 94 odst. 1 se slova „ , které nejsou uloženy v archivu exekutora,“ zrušují. 124. V § 94 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Na základě písemné žádosti oprávněných osob zpřístupní exekutor elektronicky kopii celého spisu vedeného v elektronické podobě nebo ji zašle na datovém nosiči oprávněné osobě. Požádá-li o to oprávněná osoba, zašle ji k jinému exekutorovi určenému v písemné žádosti, u nějž si oprávněná osoba může tuto kopii vyzvednout, nebo na adresu určenou oprávněnou osobou v této žádosti. Za opakovanou žádost o zaslání kopie spisu může exekutor požadovat úhradu nákladů. (4) Spis, nezpřístupňuje-li se elektronicky, se doručuje do vlastních rukou. Vhození zásilky se spisem do schránky se vylučuje. Je-li zásilka se spisem vrácena doručujícím orgánem zpět exekutorovi, sdělení na úřední desce exekutora se nevyvěšuje. Postup podle § 56a a § 56b se nepoužije.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 125. V § 94 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Exekutor zašle jednou za kalendářní rok, nedohodne-li se s účastníkem řízení jinak, účastníku řízení na jeho žádost informaci o výši vymoženého plnění a o datu, kdy k vymožení došlo. Informace podle věty první se zašle elektronicky, nevysloví-li s tím účastník řízení v žádosti nesouhlas.“. 126. V § 102 odst. 4 se slovo „osmé“ nahrazuje slovem „deváté“. 127. V § 110 odst. 7 písm. a) se za slova „Komory z řad exekutorů“ vkládají slova „a jejich náhradníky“. 128. V § 110 odst. 7 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) stanoví podrobnosti k plnění povinnosti pořizovat a uchovávat záznamy podle § 53,“. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno m). 129. V § 112 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámek pod čarou č. 42 a 43 zní: „f) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Komory vydaných ve správním řízení42); ustanovení o rozkladových komisích se použije obdobně43). 42) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 43) § 152 a násl. správního řádu.“. 130. V § 113 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a 3 náhradníky; klesne-li počet členů revizní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je revizní komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové“. 131. V § 114 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Kárná komise má 3 náhradníky z řad exekutorů; klesne-li počet členů kárné komise z řad exekutorů pod počet stanovený tímto zákonem, je kárná komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.“. 132. V části první hlavě X se za § 115a vkládá nový § 115b, který zní: „§ 115b (1) Komora bezplatně poskytne ministerstvu na jeho žádost v přiměřené lhůtě určené ministerstvem údaje v podobě statistických informací týkající se činnosti exekutorů nebo údaje týkající se činnosti Komory, lze-li je zjistit bez nepřiměřených obtíží. (2) Exekutor je povinen bezplatně poskytnout Komoře na její žádost v přiměřené lhůtě určené Komorou anonymizované údaje týkající se jeho činnosti, lze-li je zjistit bez nepřiměřených obtíží. (3) Jestliže Komora neposkytne ministerstvu údaje, které je povinna poskytnout podle odstavce 1, v přiměřené lhůtě určené ministerstvem, upozorní ji ministerstvo na porušení této povinnosti a určí jí lhůtu k nápravě.“. 133. V § 122 odstavec 2 zní: „(2) Exekutorovi je pozastaven výkon exekutorského úřadu od zveřejnění rozhodnutí o jeho úpadku v insolvenčním rejstříku do skončení insolvenčního řízení.“. 134. V § 122 odst. 3 se slova „exekutorskou činnost“ nahrazují slovy „exekuční ani další činnost podle tohoto zákona“. 135. V § 124 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 44 zní: „(3) Ohlašovnou se pro účely tohoto zákona rozumí obecní úřady a v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, které vykonávají státní správu podle zákona o evidenci obyvatel44). 44) § 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel.“. 136. V části první se nadpis hlavy XIII nahrazuje nadpisem „PŘESTUPKY“. 137. V § 124a odst. 1 písm. b) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 138. V § 124a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) jako exekutor, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, v rozporu s § 15 odst. 5 nebo 9 nezajistí bez zbytečného odkladu 1. předání spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat nově jmenovanému exekutorovi, nebo 2. předání razítek, průkazů a pečetidel Komoře, e) jako exekutor, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, v rozporu s § 15 odst. 9 neposkytne předsedovi soudu údaje potřebné pro rozvržení exekučních řízení.“. 139. V § 124a odst. 2 se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „ , b), d) nebo e)“. 140. V § 124c odst. 1 písm. e) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 141. V § 124c odst. 1 písm. l) se slovo „nebo“ zrušuje. 142. V § 124c odst. 1 se na konci písmene m) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) ani ve lhůtě podle § 115b odst. 3 nesplní povinnost stanovenou v § 115b odst. 1.“. 143. V § 124c odst. 2 písm. c) se slova „nebo f)“ nahrazují slovy „ , f) nebo n)“. 144. V § 125 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) výzvy ke splnění vymáhané povinnosti podle § 46 odst. 6,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 145. V § 125 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) exekuční příkazy k provedení exekuce prodejem movitých věcí.“. 146. V § 125 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Do centrální evidence exekucí se zapisuje a) rodné číslo povinného, bylo-li přiděleno; tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se neuvádí ve výpisu podle odstavce 10, b) údaj o tom, zda exekuční řízení byla spojena, c) údaj o tom, že došlo k zániku pověření soudního exekutora s uvedením důvodu zániku; vede-li po zániku pověření exekuci jiný soudní exekutor, zapíše se do centrální evidence exekucí i tento exekutor, d) celková výše vymáhaného peněžitého plnění ke dni provedení zápisu údajů z písemností podle odstavce 1 písm. a) a b) do centrální evidence exekucí, e) údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuce prodejem movitých věcí, nejde-li o exekuci podle § 67 odst. 2, případně o tom, že exekuce je vedena po skončení odkladu exekuce podle § 54 odst. 9. (3) Údaje o oprávněném se poskytují pouze povinnému z téhož exekučního řízení nebo se uvádějí ve výpisu podle odstavce 10, který je vydáván povinnému z téhož exekučního řízení. Vstoupil-li po vydání výzvy ke splnění vymáhané povinnosti namísto dosavadního oprávněného do řízení jeho právní nástupce, zapíší se do centrální evidence exekucí údaje o tom, kdo vstoupil do řízení namísto dosavadního oprávněného. Údaj podle odstavce 2 písm. d) se aktualizuje vždy k 31. prosinci, došlo-li v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně celkové výše vymáhaného peněžitého plnění bez nákladů exekuce a nákladů oprávněného.“. 147. V § 125 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Centrální evidence exekucí je veřejným seznamem v části tvořené zapsanými údaji, které nebyly vymazány, a neveřejným seznamem v části tvořené vymazanými údaji. Komora zveřejňuje údaje z centrální evidence exekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup; na písemnou žádost soudu nebo orgánů činných v trestním řízení poskytne Komora informace z neveřejné části. (5) Centrální evidence exekucí je vedena, provozována a spravována Komorou.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 6 až 10. 148. V § 125 odst. 7 se za slovo „údajů“ vkládají slova „a uchovávání vymazaných údajů“. 149. V § 125 odst. 8 se za slova „údajů z“ vkládají slova „veřejné části“. 150. V § 125 odst. 9 úvodní části ustanovení se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“. 151. V § 125 odst. 9 písm. a) se slova „c) a d)“ nahrazují slovy „d) a e)“. 152. V § 125 se doplňují odstavce 11 a 12, které včetně poznámky pod čarou č. 45 znějí: „(11) Komora nejméně jednou za tři měsíce bezplatně zveřejňuje aktuální statistická data z centrální evidence exekucí jako otevřená data45), a to nejméně v následujícím věcném rozsahu: a) počet exekucí vedených jednotlivými exekutorskými úřady, b) počet fyzických osob v exekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcích, c) celkový počet exekucí vůči fyzickým osobám s trvalým pobytem v jednotlivých obcích a anonymizovaný údaj o počtu exekucí vedených vůči jednotlivým fyzickým osobám v dané obci, d) celková výše vymáhaného peněžitého plnění od fyzických osob s trvalým pobytem v jednotlivých obcích, e) průměr a medián vymáhaného peněžitého plnění na jednu osobu v exekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcích, f) údaj o věkové kategorii fyzických osob v exekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcích; věkové kategorie jsou rozděleny v pětiletých intervalech. (12) Pokud by zveřejněním údajů podle odstavce 11 písm. d), e) a f) došlo k zjevně nepřiměřenému zásahu do práv na ochranu osobnosti, soukromí a osobních údajů fyzických osob, Komora před zveřejněním osobní údaje anonymizuje tak, aby vyloučila tento následek a zároveň zachovala v maximální míře informační hodnotu zveřejněných dat. Součástí zveřejněných dat musí být poznámka o tomto postupu. 45) § 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. 153. Za § 125 se vkládá nový § 125a, který včetně nadpisu zní: „§ 125a Centrální úřední deska (1) Komora vede veřejně přístupnou centrální úřední desku, na níž se způsobem umožňujícím dálkový přístup vyvěšují výzvy k vyzvednutí písemností podle § 56a a 56b. (2) Výzvy podle odstavce 1 na centrální úřední desku vyvěšuje elektronicky dálkovým přístupem exekutor, který je pověřen exekucí. Výzva podle odstavce 1 se z centrální desky svěsí po uplynutí 60 dnů ode dne vyvěšení. (3) Na centrální úřední desce se k jednotlivým písemnostem podle odstavce 1 zveřejňuje a) datum vyvěšení výzvy, b) iniciály a rok narození adresáta, c) datum podle § 56a odst. 2 písm. g), d) předpokládané datum svěšení výzvy podle odstavce 2 věty druhé.“. 154. V § 131 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a výši a způsob určení odměny správců nemovité věci a náhrady jejich hotových výdajů“. 155. V § 131 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) výši a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 156. V § 131 písm. f) se za slovo „údajů“ vkládají slova „a uchovávání vymazaných údajů“. 157. V § 131 písm. g) se za slovo „zákona“ vkládají slova „ , náležitosti a vzor formuláře žádosti exekutora určené plátci mzdy o sdělení údajů, náležitosti a vzor formuláře sdělení požadovaných údajů plátcem mzdy exekutorovi podle § 34 odst. 4, včetně formátu a struktury datových souborů, a náležitosti formuláře potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“. 158. V § 131 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech uveřejní ministerstvo a Komora způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba není zpoplatněna.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, dokončí se exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Drobné nedostatky v činnosti nebo drobné poklesky v chování jiného zaměstnance než exekutorského kandidáta nebo exekutorského koncipienta, k nimž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze podle § 7a odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, exekutorovi vytknout. 3. Výběrové řízení do exekutorského úřadu, který byl uvolněn nebo nebyl obsazen z jiného důvodu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo výběrové řízení vyhlášené v případě, že Komoře bylo oznámeno zvýšení počtu exekutorských úřadů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 120/2001 Sb., účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li na návrh Komory podle § 10 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jmenován exekutor, postupuje se podle § 10 odst. 2 až 7 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Došlo-li k uvolnění exekutorského úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, doba od uvolnění exekutorského úřadu do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona se do lhůty podle § 15 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nezapočítává. 5. Ustanovení § 24 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na zápočet překážek v práci na straně exekutorského koncipienta nebo jeho omluvené nepřítomnosti v práci, k nimž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Ustanovení § 265a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na plnění vymožené v exekuci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. V exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 29, § 33 odst. 4 a 5, § 34 odst. 3, 4 a 7, § 35a, § 35b odst. 1 písm. c), d) a k), § 35b odst. 2, § 39 odst. 3 a 4, § 43 odst. 1, § 43a odst. 1 a 2, § 44c, § 46 odst. 2, 4 až 6 a 8, § 47 odst. 1, § 48 odst. 2, § 49 odst. 2 až 5, § 53, § 65a, § 66 odst. 6 a 10, § 70 odst. 4, § 73a odst. 8, § 87 odst. 1 a 2, § 88 odst. 3 písm. h), § 94 odst. 6 a § 125 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na zálohy na náklady exekuce a jistoty zaplacené exekutorovi přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 46 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. V exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 44b odst. 1, 2 a 5 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepostupoval-li oprávněný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 15 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinný předvolán a vyzván k prohlášení o majetku povinného, použije se v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona § 50 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Na řízení o návrhu na odklad podaném v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 54 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Nestanoví-li se dále jinak, v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona začne běžet lhůta podle § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla vyznačena doložka provedení exekuce, se do lhůty podle § 55 odst. 7 a 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává doba, v níž nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a exekucí nebyla postižena nemovitá věc; § 55 odst. 12 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije obdobně. V řízení podle věty druhé lhůta podle § 55 odst. 7 a 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplyne dříve než uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro účely postupu podle § 55 odst. 7 až 13 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyznačením doložky provedení exekuce rozumí též nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce. 12. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, se použijí § 49 odst. 1 písm. a), § 87 odst. 3 a § 89 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. V řízeních, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl povinnému zaslán první exekuční příkaz, se použije § 88 odst. 1 až 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. V exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 279 odst. 2 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. V exekučních řízeních, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byl vydán exekuční příkaz k přikázání pohledávky z kompenzace nebo mzdových nároků podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, se exekuce na tyto příjmy ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provádí podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako exekuce srážkami z kompenzace nebo mzdových nároků podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Účinky vydaného exekučního příkazu zůstávají zachovány. 16. Na úschovy, které exekutor přijal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 75 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 17. Na rozhodování o odvolání proti rozhodnutím Komory vydaným ve správním řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 18. V exekučních řízeních vedených podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve kterých usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci nebo ve kterých nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona před více než 3 lety přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž předmětem byla ke dni nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo dni, ke kterému nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pohledávka oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a ve kterých v posledních třech letech přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo nic vymoženo, exekutor do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyzve oprávněného ke složení zálohy na náklady exekuce ve výši stanovené prováděcím právním předpisem, kterou oprávněný složí ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Nesloží-li oprávněný ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. Složí-li oprávněný zálohu na náklady exekuce podle věty první, soud po dobu 3 let od složení zálohy na náklady exekuce nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost bez návrhu a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost podaný před složením zálohy na náklady exekuce podle věty první, o kterém do složení zálohy na náklady exekuce podle věty první nebylo rozhodnuto, nebo podaný po dobu 3 let od složení zálohy na náklady exekuce podle věty první zamítne. Pro účely ustanovení bodů 18 až 24 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo. 19. Výzva ke složení zálohy se nezašle a exekutor exekuci nezastaví, probíhá-li proti povinnému insolvenční řízení nebo pokud jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy. 20. Skončí-li insolvenční řízení podle bodu 19 jinak než osvobozením dlužníka od placení neuspokojených pohledávek, postupuje exekutor podle bodu 18. Lhůta tří měsíců podle bodu 18 věty první běží od skončení insolvenčního řízení. 21. Oprávněnému za exekuci zastavenou podle bodu 18 a 20 náleží náhrada ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství. Bylo-li na jistinu pohledávky v řízení před zastavením exekuce něčeho vymoženo, pak se náhrada snižuje o výši uhrazené částky. O přiznání náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Tato náhrada je poskytována formou slevy na dani z příjmů. Při zastavení exekuce podle bodu 18 a 20 nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. 22. Za úkony spojené se zastavením exekuce podle bodů 18 až 21 náleží exekutorovi paušální náhrada nákladů ve výši 30 % paušálních hotových výdajů podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb., hrazená státem. Je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k náhradě nákladů podle věty první částka odpovídající této dani, kterou je exekutor povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Tuto náhradu vyplatí exekutorovi stát prostřednictvím exekučního soudu. O přiznání náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Další náklady exekuce není možné povinnému uložit. 23. Zastavil-li exekutor více exekucí proti témuž povinnému, náleží mu náhrada podle bodu 22 nejvýše za 5 exekucí. 24. Je-li exekuce zastavena podle bodu 18 nebo 20 věty druhé, nelze pro pohledávku, která byla předmětem zastavené exekuce po skončení řízení podle tohoto zákona podat exekuční návrh a nemůže být uplatněna před soudem ani jiným orgánem. Závazek, z něhož měl oprávněný vůči povinnému pohledávku vymáhanou v zastavené exekuci, zaniká ke dni právní moci usnesení o zastavení exekuce v rozsahu, v jakém byla oprávněnému přiznána náhrada podle bodu 21. 25. (1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterých je povinným fyzická osoba a oprávněným je a) Česká republika, b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, c) státní příspěvková organizace, d) státní fond, e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, f) dobrovolný svazek obcí, g) regionální rada regionu soudržnosti, h) příspěvková organizace územního samosprávného celku, i) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, j) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem, k) státní podnik nebo národní podnik, l) zdravotní pojišťovna, m) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (dále jen „veřejnoprávní oprávnění“) exekutor i bez souhlasu oprávněného a bez návrhu exekuci zastaví, pokud 1. uhradí povinný do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, nebo 2. byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob. Nebyla-li exekuce ještě nařízena, exekutor zastaví exekuční řízení. Je-li exekuce vedena jen pro část jistiny, postupuje se podle ustanovení tohoto bodu přiměřeně a povinný může doplatit pouze nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny vymáhané v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty. Je-li exekuce vedena jen pro vymožení příslušenství vzniklého podle hmotného práva, má se za to, že celá jistina byla vymožena a postupuje se podle ustanovení tohoto bodu přiměřeně. Ustanovení tohoto odstavce se vztahují přiměřeně i na pohledávky veřejnoprávních oprávněných, kteří jsou dalšími oprávněnými, zástavními věřiteli nebo přihlášenými věřiteli v exekučním řízení. (2) Částka 750 Kč se považuje za paušální výši nákladů exekuce zahrnující odměnu exekutora i jeho hotové výdaje. (3) Po zaplacení jistiny vymáhané v exekučním řízení a nákladů exekuce ve výši 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, vydá exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, a povinným zaplacenou jistinu vyplatí oprávněnému, dalšímu oprávněnému, věřiteli ze zástavního práva anebo přihlášenému věřiteli podle toho, čí jistinu povinný zaplatil. Vymožené, avšak oprávněnému nevyplacené plnění, se použije na úhradu nezaplacených anebo nezaniklých pohledávek dalších oprávněných, pohledávek zajištěných zástavním právem a pohledávek přihlášených do exekuce podle pravidel pro rozvrh. Není-li jich, vyplatí se vymožené, avšak nevyplacené plnění, povinnému. S rozhodnutím o osvobození od placení spojí exekutor i bez návrhu rozhodnutí o zastavení exekuce v rozsahu zaplacených anebo zaniklých pohledávek, ledaže jsou do exekuce přihlášeny další pohledávky, které postupem podle tohoto odstavce nebo jinak nezanikly a exekuce tak k jejich vymožení trvá. Veškeré dosud vymožené a vyplacené plnění na jakýkoliv nárok, byť by přesahovalo vymáhanou jistinu v exekučním řízení, přísluší tomu, komu již bylo vyplaceno. Vymáhané příslušenství pohledávky, od jehož placení je dlužník osvobozen, zaniká právní mocí usnesení exekutora o osvobození od placení. (4) Je-li vymáhaných jistin veřejnoprávních oprávněných v postavení oprávněného, dalšího oprávněného, věřitelů ze zástavního práva anebo přihlášených věřitelů v jednom exekučním řízení více, použije se ustanovení odstavce 1 na každou jistinu vymáhanou v exekučním řízení zvlášť s tím, že v případě zaplacení jen některých jistin vymáhaných v exekučním řízení zanikají pouze pohledávky, které jsou příslušenstvím zaplacené jistiny. O osvobození od placení a zastavení exekuce rozhodne exekutor pouze v rozsahu, v němž pohledávky zanikly. (5) Osvobození podle odstavců 3 a 4 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči povinnému pro tyto pohledávky právo postihu. (6) Proti rozhodnutí, jímž exekutor přizná povinnému osvobození podle odstavce 3 anebo 4, se může odvolat pouze oprávněný, další oprávněný, věřitel ze zástavního práva a přihlášený věřitel, v případě, že jejich pohledávka na jistině vymáhaná v exekučním řízení vůči povinnému nebyla v exekučním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození povinnému. (7) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují obdobně i na pohledávky dalších oprávněných, pohledávky zajištěné zástavním právem anebo pohledávky přihlášené do exekučního řízení, jde-li o pohledávky veřejnoprávních oprávněných. (8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce, které byly dlužníku uloženy v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. V Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 35 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 2. V § 35 odst. 5 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 4“. 3. V § 38g odst. 3 větě druhé se slova „podle § 35ba“ zrušují. 4. V § 38h odst. 6 se za slova „dani podle“ vkládají slova „§ 35 odst. 4 a“. 5. V § 38j odst. 2 písm. d) se za slova „slevy na dani podle“ vkládají slova „§ 35 odst. 4 a“. 6. V § 38j odst. 3 se slova „podle § 35ba“ zrušují. 7. V nadpisu pod označením § 38k se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 35 odst. 4 a“. 8. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se za slova „dani podle“ vkládají slova „§ 35 odst. 4 a“. 9. V § 38k se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) v jaké výši mu byla přiznána náhrada za zastavenou exekuci.“. 10. V nadpisu pod označením § 38l se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 35 odst. 4 a“. 11. V § 38l odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 35 odst. 4 a“. 12. V § 38l se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) usnesením o zastavení exekuce, uplatňuje-li slevu za zastavenou exekuci.“. 13. V § 38l odst. 5 se za slova „dani podle“ vkládají slova „§ 35 odst. 4 nebo“. ČÁST ČTVRTÁ Změna notářského řádu Čl. VI V § 22 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Do doby notářské praxe koncipienta se započítává dovolená čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li koncipient notářskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby notářské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. Čl. VII Přechodné ustanovení Ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na zápočet překážek v práci na straně notářského koncipienta nebo jeho omluvené nepřítomnosti v práci, k nimž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém Čl. VIII Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 161/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 1 se slova „řízení, pro které se odstavec 2 použije obdobně“ nahrazují slovy „zvláštního řízení podle odstavce 4“. 2. V § 16 odst. 2 se slova „na základě zvláštního rozhodnutí“ nahrazují slovy „ve zvláštním řízení podle odstavce 4“ a věty druhá až čtvrtá se zrušují. 3. V § 16 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Cizí rozhodnutí lze na návrh uznat ve zvláštním řízení podle odstavce 4 i v případě, kdy se toto rozhodnutí uznává bez dalšího řízení. (4) Ve zvláštním řízení o uznání rozhoduje soud o uznání rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 4. V § 63 odst. 1 se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“. 5. V § 122 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Cizí rozhodčí nález lze na návrh uznat zvláštním rozhodnutím. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Soud o uznání rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. IX Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 161/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 1 větě první se slova „ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala“ zrušují. 2. V § 18 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. X Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb. a zákona č. 540/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 2. V § 20 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu Čl. XI Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 601/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb. a zákona č. 155/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní: „§ 24a (1) Odměna nebo jiné obdobné plnění poskytnuté zaměstnanci nebo příslušníku složky integrovaného záchranného systému nebo kritické infrastruktury za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního nebo služebního úkolu, který souvisel s plněním úkolů stanovených krizovými opatřeními a mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví v době epidemie COVID-19, podléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuci pouze z jedné poloviny. (2) Ten, kdo vyplatil plnění podle odstavce 1, je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost, zda plnění je poskytnuté za splnění úkolu uvedeného v odstavci 1.“. 2. V § 25 odst. 1 a 2 se text „§ 23 a 24“ nahrazuje textem „§ 23, 24 a 24a“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou a) ustanovení části druhé čl. III bodu 29 a bodů 75 až 79, která nabývají účinnosti prvním dnem třicátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, b) ustanovení části druhé čl. III bodů 54 a 85, která nabývají účinnosti prvním dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, c) ustanovení části druhé čl. III bodu 147, pokud jde o § 125 odst. 4, a bodu 152, která nabývají účinnosti prvním dnem osmnáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, d) ustanovení části druhé čl. IV bodu 25, které nabývá účinnosti devadesátým dnem ode dne jeho vyhlášení, e) ustanovení části osmé čl. XI, které nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Ústavní zákon č. 295/2021 Sb.	Ústavní zákon č. 295/2021 Sb. Ústavní zákon, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Vyhlášeno 13. 8. 2021, datum účinnosti 1. 10. 2021, částka 131/2021 * Čl. I - V čl. 6 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky, se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní j * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2021 295 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 21. července 2021, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. I V čl. 6 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky, se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“. Čl. II Účinnost Tento ústavní zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 296/2021 Sb.	Zákon č. 296/2021 Sb. Zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 a o změně některých zákonů Vyhlášeno 13. 8. 2021, datum účinnosti 14. 8. 2021, částka 131/2021 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o místním referendu (§ 29 — § 29) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o krajském referendu (§ 30 — § 30) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 31 — § 31) Aktuální znění od 17. 12. 2022 (411/2022 Sb.) 296 ZÁKON ze dne 21. července 2021 o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o místním referendu § 29 V § 5 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 38/2019 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Odstavec 2 se nepoužije, jestliže má místní referendum probíhat společně s volbami, které se i v době krizového stavu konají.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o krajském referendu § 30 V § 5 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 38/2019 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Odstavec 2 se nepoužije, jestliže má krajské referendum probíhat společně s volbami, které se i v době krizového stavu konají.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 31 Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 297/2021 Sb.	Zákon č. 297/2021 Sb. Zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 13. 8. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 131/2021 * ČÁST PRVNÍ - POSKYTNUTÍ JEDNORÁZOVÉ PENĚŽNÍ ČÁSTKY OSOBÁM STERILIZOVANÝM V ROZPORU S PRÁVEM (§ 1 — § 12) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudních poplatcích (§ 13 — § 13) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 14 — § 14) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu (§ 15 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 16 — § 16) Aktuální znění od 1. 1. 2022 297 ZÁKON ze dne 22. července 2021 o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POSKYTNUTÍ JEDNORÁZOVÉ PENĚŽNÍ ČÁSTKY OSOBÁM STERILIZOVANÝM V ROZPORU S PRÁVEM § 1 Předmět zákona Tento zákon upravuje podmínky poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a stanoví některé podrobnosti řízení o poskytnutí této částky a některé úkoly Ministerstvu zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). § 2 Oprávněné osoby Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je fyzická osoba, která se podrobila v období od 1. července 1966 do 31. března 2012 (dále jen „rozhodné období“) ve zdravotnickém zařízení na území, které je součástí území České republiky, sterilizaci v rozporu s právemsterilizaci v rozporu s právem. § 3 Sterilizace v rozporu s právem (1) Sterilizací v rozporu s právemSterilizací v rozporu s právem se pro účely tohoto zákona rozumí zdravotní výkon zabraňující plodnosti, k jehož provedení oprávněná osobaoprávněná osoba neudělila souhlas, nebo souhlas udělila při takovém porušení právních předpisů upravujících v rozhodném období provedení zdravotního výkonu zabraňujícího plodnosti anebo za takových okolností, jež vylučují nebo vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu. (2) Porušením právních předpisů a okolnostmi podle odstavce 1 se rozumí zejména působení na oprávněnou osobouoprávněnou osobou v podobě jakéhokoli nátlaku, donucení či přesvědčování, aby se zdravotnímu výkonu zabraňujícímu plodnosti podrobila, jakož i skutečnost, že oprávněná osobaoprávněná osoba nebyla srozumitelným způsobem a v dostatečném rozsahu informována o svém zdravotním stavu a o účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaného zdravotního výkonu a o jiných možnostech řešení zdravotního stavu, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích. (3) Má se za to, že podmínky podle odstavce 1 jsou splněny, pokud v souvislosti s provedením zdravotního výkonu zabraňujícího plodnosti byla oprávněné osoběoprávněné osobě poskytnuta dávka podle předpisů o sociálním zabezpečení, jejíž poskytnutí bylo vázáno na podstoupení zdravotního výkonu zabraňujícího plodnosti1). § 4 Jednorázová peněžní částka (1) Oprávněná osobaOprávněná osoba má nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky ve výši 300 000 Kč (dále jen „nárok“). (2) Nárok je třeba uplatnit u ministerstva nejpozději do tří let od účinnosti tohoto zákona, jinak zaniká. (3) Přiznání nároku nevylučuje uplatnění práv příslušejících oprávněné osoběoprávněné osobě z důvodu zásahu do integrity podle obecných předpisů občanského práva. Přiznaný nárok se na případnou náhradu škody či přiměřené zadostiučinění započte. Řízení o nároku § 5 (1) O přiznání nároku rozhoduje ministerstvo. (2) Na řízení o přiznání nároku se použije správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) V řízení podle tohoto zákona činí lhůta pro vydání rozhodnutí nejdéle 60 dnů. § 6 (1) Žádost o přiznání nároku musí kromě obecných náležitostí obsahovat a) vylíčení rozhodných skutečností případu, zejména označení zdravotnického zařízení, v němž ke zdravotnímu výkonu zabraňujícímu plodnosti došlo, datum, kdy byl tento zdravotní výkon proveden, a vylíčení okolností, za nichž k tomuto zdravotnímu výkonu došlo, b) značení listin a jiných důkazních prostředků, jichž se oprávněná osobaoprávněná osoba na podporu svého práva dovolává, c) bankovní účet, na který má ministerstvo poukázat přiznanou peněžní částku. (2) Státní orgány, jakož i právnické a fyzické osoby jsou povinny na výzvu ministerstva poskytnout nezbytnou součinnost potřebnou ke zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností, zejména předložit listiny či jiné důkazní prostředky. Výzva má formu usnesení, které se doručuje pouze státnímu orgánu nebo osobám, které jsou povinny poskytnout součinnost. § 7 (1) Osoby oprávněné k provádění úkonů správního orgánu v řízení2) jsou při výkonu působnosti podle tohoto zákona oprávněny v rozsahu nezbytném pro splnění účelu tohoto zákona nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o oprávněných osobáchoprávněných osobách a činit si z ní výpisy či kopie. (2) Osoba, která vede zdravotnickou dokumentaci o oprávněné osoběoprávněné osobě, je povinna ji zaslat ministerstvu do 15 dnů ode dne doručení písemné žádosti. Po dobu běhu lhůty pro předložení zdravotnické dokumentace lhůta pro vydání rozhodnutí neběží. § 8 V případě přiznání nároku provede ministerstvo jeho výplatu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o přiznání nároku. § 9 Soudní přezkum (1) Proti rozhodnutí ministra zdravotnictví o rozkladu lze podat žalobu ve správním soudnictví. (2) Oprávněná osobaOprávněná osoba může být v řízení o žalobě zastoupena též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana lidských práv a základních svobod a poskytování právní pomoci v souvislosti s touto ochranou; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie3). § 10 Po dobu 10 let od účinnosti tohoto zákona neběží v případě dokumentů, jejichž obsah by mohl být významný k prokázání nároku oprávněných osob podle tohoto zákona, skartační lhůty podle právních předpisů o archivnictví. Po stejnou dobu nelze rovněž vyřadit a zničit zdravotnickou dokumentaci obsahující záznamy vztahující se k provedení zdravotního výkonu zabraňujícího plodnosti v období uvedeném v § 2. § 11 Ministerstvo je oprávněno zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů podle tohoto zákona. § 12 (1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona je ministerstvo oprávněno ze základního registru obyvatel využívat tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona je ministerstvo oprávněno z informačního systému evidence obyvatel využívat tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona je ministerstvo oprávněno z informačního systému cizinců využívat tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudních poplatcích § 13 V § 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) žalob o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů § 14 V § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 386/2020 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., se za bod 4 doplňuje bod 5, který zní: „5. jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu § 15 V § 7 odst. 2 písm. h) bodu 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., se slova „a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy“ nahrazují slovy „ , finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy a jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 16 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou ustanovení § 10, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Například § 35 vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 3) § 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
Zákon č. 298/2021 Sb.	Zákon č. 298/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 13. 8. 2021, datum účinnosti 14. 8. 2021, částka 131/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o platebním styku * ČÁST ČTVRTÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 298 ZÁKON ze dne 22. července 2021, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu Čl. I Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňují slova „ , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879“. 2. Na konci textu poznámky pod čarou č. 2 se doplňují slova „ , v platném znění“. 3. V § 1 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene f) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) povinnosti při prodeji podřízených způsobilých závazků.“. 4. V § 2 odst. 1 písm. a) se text „§ 82a,“ zrušuje, slova „a konverze“ se nahrazují slovy „nebo konverze odepisovatelných“, číslo „128“ se nahrazuje číslem „126“, číslo „137“ se nahrazuje číslem „138“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „a 164a“. 5. V § 2 odst. 1 písmena e) a f) znějí: „e) významnou ovládanou osobou významný dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 135 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) ovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. 6. V § 2 odst. 1 písmena p) až r) znějí: „p) osobou podléhající řešení krize právnická osoba se sídlem v členském státě, vůči které skupinový plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, nebo instituce, která není součástí skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, vůči které plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, q) skupinou podléhající řešení krize osoba podléhající řešení krize a jí ovládané osoby, které nejsou 1. osobami podléhajícími řešení krize, 2. osobami ovládanými jinou osobou podléhající řešení krize, nebo 3. osobami se sídlem v jiném než členském státě, které nejsou podle plánu řešení krize součástí skupiny podléhající řešení krize, a jimi ovládanými osobami, r) strategií řešení krize soubor opatření k řešení krize, která jsou stanovena v plánu řešení krize nebo ve skupinovém plánu řešení krize,“. 7. V § 2 odst. 1 písm. t) se slova „správní rada, “zrušují. 8. V § 2 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 1 písm. d) bodě 3, § 52 odst. 1, § 60 písm. b), § 62 odst. 1, § 63 odst. 1, § 63 odst. 2, § 64 odst. 3, § 65 odst. 1, § 166 odst. 2, § 222 odst. 1, § 228 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 228 odst. 2, § 228 odst. 3, § 228 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 229 odst. 1, § 249 a § 250 odst. 1 se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „a vnitroskupinových způsobilých závazků“. 9. V § 2 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) kmenovým kapitálem tier 1 kapitál vypočtený podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. Dosavadní písmena h) až q) se označují jako písmena i) až r). 10. V § 2 odst. 2 se za písmeno l) vkládají nová písmena m) až o), která znějí: „m) způsobilým závazkem závazek splňující podmínky podle § 128 nebo 130, n) vnitroskupinovým způsobilým závazkem způsobilý závazek splňující podmínky podle § 130 včetně závazků nesplňujících podmínku minimální splatnosti závazku podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o) podřízeným způsobilým závazkem způsobilý závazek splňující podmínky podle čl. 72b odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. Dosavadní písmena m) až r) se označují jako písmena p) až u). 11. V § 2 odst. 2. písm. q) se za slovo „licence“ vkládají slova „a schválení finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby“. 12. V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí a) konsolidovaným základem konsolidovaná situace podle čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) orgánem příslušným k řešení krize orgán, který byl pověřen k výkonu pravomocí k řešení krize na finančním trhu, c) orgánem příslušným k řešení krize skupiny orgán příslušný k řešení krize v členském státě, jehož orgán dohledu je orgánem příslušným k dohledu na konsolidovaném základě nad touto skupinou, d) globální systémově významnou institucí globální systémově významná instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 133 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) kombinovanou kapitálovou rezervou kombinovaná kapitálová rezerva podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, f) požadavkem na podřízenost požadavek, aby osoba podléhající řešení krize plnila část minimálního požadavku prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků ovládané osoby podle § 128a, g) rizikem nadměrné páky riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 13. V § 4 odst. 1 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „právními předpisy4)“ nahrazují slovem „předpisy4)“ a slova „právními akty5)“ se nahrazují slovy „dalšími akty5)“. 14. V § 5 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 29 znějí: „(5) V seznamu podle odstavce 4 jsou uvedeny alespoň instituce, finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby a dále povinné osoby, které povinná osoba označila jako člena konsolidačního celku v příslušném výkazu předkládaném povinnou osobou České národní bance podle zákona o České národní bance29). (6) Česká národní banka může za účelem přípravy řešení krize rozhodnutím uložit instituci, aby oslovila za podmínek stanovených v § 97 odst. 1 a 2 potenciální nabyvatele. 29) § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 6 odst. 2 se číslo „26“ nahrazuje textem „26a“, slova „až 79“ se nahrazují slovy „a 78“, za text „§ 81“ se vkládají slova „až 81b“ a za číslo „98,“ se vkládají slova „128b, 128c, 129 až 129d, 131 až 131c, 137,“. 16. V § 8 odst. 1 větě první se za slovo „možný“ vkládají slova „výrazně nepříznivý“, slovo „systém“ se nahrazuje slovem „trhy“ a slova „včetně podmínek jejich financování a hospodářství jako celek“ se nahrazují slovy „ , jakož i na financování nebo na hospodářství jako celek“. 17. V § 17 odst. 4 a v § 22 odst. 1 se slova „a Fondu pojištění vkladů“ zrušují. 18. V § 17 odst. 5 písm. j) se za slovo „rámci“ vkládá slovo „strategie“. 19. V § 17 odst. 5 písm. o) se slova „minimálních požadavcích podle § 129 a případných smluvních nástrojích podle § 137“ nahrazují slovy „minimálním požadavku nebo o vnitřním minimálním požadavku“. 20. V § 17 odst. 5 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní: „p) lhůtu ke splnění požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c,“. Dosavadní písmena p) až r) se označují jako písmena q) až s). 21. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Plán řešení krize musí být aktualizován rovněž po uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Při aktualizaci plánu řešení krize Česká národní banka stanoví lhůtu podle § 17 odst. 5 písm. o) a p) se zohledněním lhůty pro splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu podle jiného právního předpisu6).“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 22. V § 18 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 23. V § 18 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 24. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Plán řešení krize evropské finanční skupiny (dále jen „skupinový plán řešení krize“) obsahuje opatření, která mají být uplatněna vůči evropské ovládající osobě a jí ovládaným osobám se sídlem na území členských států. Skupinový plán řešení krize může zahrnovat opatření, která mají být uplatněna vůči ovládaným osobám se sídlem na území jiného než členského státu. Skupinový plán řešení krize vypracovává orgán příslušný k řešení krize skupiny ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, rovněž ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize významných poboček, v rámci kolegia pro řešení krize a po konzultaci s orgánem dohledu na konsolidovaném základě, orgány dohledu nad ovládanými osobami a orgány dohledu nad významnými pobočkami.“. 25. V § 19 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Skupinový plán řešení krize určí pro každou evropskou finanční skupinu osoby podléhající řešení krize a skupiny podléhající řešení krize; § 17 odst. 2, 4 až 6 a § 18 odst. 1, 2, 4 až 6 se na skupinový plán řešení krize použijí obdobně; skupinový plán řešení krize popisuje“. 26. V § 19 odst. 2 písmeno a) zní: „a) opatření k řešení krize, která by měla být uplatněna vůči osobě podléhající řešení krize, a dopady těchto opatření na jednotlivé členy evropské finanční skupiny; pokud evropská finanční skupina zahrnuje více skupin podléhajících řešení krize, popisuje skupinový plán opatření k řešení krize, která by měla být uplatněna vůči jednotlivým osobám podléhajícím řešení krize, a dopady těchto opatření na ostatní členy skupiny podléhající řešení krize a ostatní skupiny podléhající řešení krize, které jsou součástí stejné evropské finanční skupiny,“. 27. V § 19 odst. 2 písm. b) se za slova „skupiny, jejích členů“ vkládají slova „nebo členů skupiny podléhající řešení krize“. 28. V § 19 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , a důsledky pro řešení krize v Evropské unii“. 29. V § 19 odst. 2 písm. e) se slova „v souvislosti se skupinovým řešením krize, a to i nad rámec opatření upravených tímto zákonem“ nahrazují slovy „vůči členům každé skupiny podléhající řešení krize“. 30. V § 19 odst. 3 se věta první nahrazuje větami „Součástí skupinového plánu řešení krize je posouzení způsobilosti evropské finanční skupiny k řešení krize. Zahrnuje-li evropská finanční skupina více skupin podléhajících řešení krize, je součástí skupinového plánu i posouzení způsobilosti každé skupiny podléhající řešení krize.“ a ve větě poslední se slova „a systémů pojištění vkladů“ zrušují. 31. V § 20 odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 32. V § 20 odst. 5 se slova „minimálních požadavků podle § 129“ nahrazují slovy „minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku“. 33. V § 21 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , a popřípadě určit osobu podléhající řešení krize“. 34. V § 21 odst. 3 se slova „minimálních požadavků podle § 120“ nahrazují slovy „minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku“. 35. V § 22 odst. 1 větě první se za slova „zákona nebo“ vkládají slova „uplatněním opatření k řešení krize“ a za slova „tohoto zákona“ se vkládá čárka. 36. V § 22 odst. 2 větě první se slova „nebo postupy“ nahrazují slovy „nebo uplatněním opatření k řešení krize vůči příslušné osobě podléhající řešení krize“ a ve větě druhé se slova „a Fondu pojištění vkladů nebo obdobných systémů pojištění vkladů jiného členského státu“ zrušují. 37. V § 22 odst. 3 se slovo „vymezuje“ nahrazuje slovem „stanoví“ a slovo „unie27)“ se nahrazuje slovy „unie upravující posouzení způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize27)“. Na konci textu poznámky pod čarou č. 27 se doplňují slova „ , v platném znění“. 38. V § 23 odst. 1 větě čtvrté se za slovo „navrhnout“ vkládají slova „České národní bance“ a věta poslední se zrušuje. 39. V § 23 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Instituce navrhne ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 České národní bance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a splnění kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění zohledňující důvody vzniku podstatných překážek způsobilosti k řešení krize, jestliže tyto podstatné překážky jsou důsledkem toho, že instituce a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), ale nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, nebo b) nesplňuje požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek. (3) Česká národní banka posoudí, zda opatření podle odstavce 1 nebo 2 navržená institucí mohou vést k odstranění překážek způsobilosti instituce k řešení krize.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 4 až 8. 40. V § 23 odst. 5 se věta druhá zrušuje. 41. V § 23 odst. 6 písm. b) se slovo „angažovanost“ nahrazuje slovem „expozici“. 42. V § 23 odst. 6 písm. h) se za slovo „založit“ vkládají slova „tuzemskou nebo evropskou“. 43. V § 23 odst. 6 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) nebo osobě podle § 3 písm. b) nebo c), aby předložily plán splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, plán splnění kombinované kapitálové rezervy nebo plán splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkové míře expozice,“. Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena j) až l). 44. V § 23 odst. 6 písm. j) se slovo „odepisovatelné“ nahrazuje slovem „způsobilé“ a slova „minimálních požadavků podle § 129“ se nahrazují slovy „minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku“. 45. V § 23 odst. 6 písm. k) se slova „minimálních požadavků podle § 130“ nahrazují slovy „minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku“. 46. V § 23 odst. 6 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) změnit profil splatnosti kapitálových nástrojů a způsobilých závazků,“. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno m). 47. V § 23 odst. 6 písm. m) se za slovo „instituci“ vkládají slova „nebo jinému členovi skupiny,“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovem „skupiny“ . 48. V § 23 odst. 8 se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „6 a 7“. 49. V § 24 odst. 1 se za slovo „provede“ vkládají slova „v rámci kolegia k řešení krize“ a za slova „skupiny k řešení krize“ se vkládají slova „ , a zahrnuje-li evropská finanční skupina více skupin podléhajících řešení krize, posouzení způsobilosti každé skupiny podléhající řešení krize“. 50. V § 24 odst. 3 se za slova „oblasti bankovnictví7)“ vkládají slova „a po konzultaci s dotčenými orgány dohledu“, za slova „finanční skupiny“ se vkládají slova „a každé skupiny podléhající řešení krize náležející k téže evropské finanční skupině “a za slovo „návrhy“ se vkládají slova „cílených a přiměřených“. 51. V § 24 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V této analýze Česká národní banka zohlední model podnikání skupiny.“. 52. V § 24 odstavec 5 zní: „(5) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny informuje o návrhu opatření podle odstavce 4 Evropský orgán pro bankovnictví, orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, orgány příslušné k řešení krize významných poboček. Česká národní banka vyvíjí úsilí, aby po konzultaci s dotčenými orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krize významných poboček a s ohledem na možný dopad ve všech členských státech, ve kterých dotčená skupina působí, bylo dosaženo dohody o odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob ve lhůtě 4 měsíců ode dne sdělení návrhu podle odstavce 4, nebo ve lhůtě 5 měsíců ode dne předložení analýzy podle odstavce 3, pokud ke sdělení návrhu podle odstavce 4 nedojde v určené lhůtě.“. 53. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní: „§ 24a (1) Je-li překážka způsobilosti evropské finanční skupiny k řešení krize způsobena tím, že u člena skupiny jsou dány okolnosti uvedené v § 23 odst. 2, posoudí Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny tuto překážku a po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize dotčené osoby podléhající řešení krize a orgánů příslušných k řešení krize institucí ovládaných touto osobou podléhající řešení krize oznámí své posouzení evropské ovládající osobě. (2) Evropská ovládající osoba ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení oznámení navrhne České národní bance opatření zajišťující splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, splnění kombinované kapitálové rezervy nebo splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkové míře expozice a jejich časový harmonogram, ve kterém evropská ovládající osoba zohlední důvody vedoucí ke vzniku překážky způsobilosti k řešení krize. (3) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny informuje o návrhu opatření podle odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví, orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, orgány příslušné k řešení krize významných poboček. Česká národní banka vyvíjí úsilí, aby po konzultaci s dotčenými orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krize významných poboček bylo dosaženo dohody o odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob ve lhůtě 2 týdnů ode dne sdělení návrhu opatření podle odstavce 2, a to s ohledem na možný dopad ve všech členských státech, ve kterých dotčená skupina působí.“. 54. V § 25 odst. 1 se za text „§ 24 odst. 5“ vkládají slova „nebo podle § 24a odst. 3“ a za slova „ovládající osobě“ se vkládají slova „ , osobě podléhající řešení krize“. 55. V § 25 odst. 2 větě první se za slova „ovládající osobě“ vkládají slova „ , osobě podléhající řešení krize“ a za větu první se vkládá věta „Takové opatření je Česká národní banka oprávněna uložit i tehdy, pokud je překážka způsobilosti k řešení krize způsobena tím, že u člena skupiny jsou dány okolnosti uvedené v § 23 odst. 2, a není-li dosaženo dohody do 2 týdnů ode dne sdělení návrhu opatření podle § 24a odst. 2.“. 56. V § 25 odst. 3 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“ a text „k)“ se nahrazuje textem „m)“. 57. V § 26 odst. 1 větě druhé se za slovo „uložení“ vkládají slova „cílených a přiměřených“ a na konci textu věty se doplňují slova „a zohlední možný dopad ve všech členských státech, ve kterých dotčená skupina působí“. 58. V § 26 odstavec 3 zní: „(3) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby, která není osobou podléhající řešení krize, samostatně rozhodne o uložení opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči členům skupiny se sídlem na území České republiky, není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán příslušný k řešení krize skupiny předložil České národní bance návrh alternativních opatření k odstranění překážek vypracovaný evropskou ovládající osobou. Nesdělí-li evropská ovládající osoba orgánu příslušnému k řešení krize skupiny návrh alternativních opatření, Česká národní banka samostatně rozhodne ve lhůtě 5 měsíců ode dne, kdy jí orgán příslušný k řešení krize skupiny předložil analýzu podstatných překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny spolu s návrhy opatření k jejich odstranění. Je-li překážka způsobilosti k řešení krize způsobena tím, že u člena skupiny jsou dány okolnosti uvedené v § 23 odst. 2, a není-li dosaženo dohody ve lhůtě 2 týdnů ode dne, kdy evropská ovládající osoba orgánu příslušnému k řešení krize skupiny navrhne opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize a časový harmonogram k jejich provedení, Česká národní banka rozhodne samostatně. Rozhodnutí musí vzít v úvahu stanoviska a výhrady ostatních orgánů příslušných k řešení krize. Rozhodnutí Česká národní banka oznámí orgánu příslušnému k řešení krize skupiny, orgánu příslušnému k řešení krize osoby podléhající řešení krize a osobě podléhající řešení krize.“. 59. V § 26 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby, která je osobou podléhající řešení krize, samostatně rozhodne o uložení opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči této osobě podléhající řešení krize a dalším členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky, není-li dohody dosaženo ve lhůtách podle odstavce 3. Česká národní banka v rozhodnutí zohlední stanoviska a výhrady orgánu příslušného k řešení krize skupiny a orgánů příslušných k řešení krize ostatních členů dotčené skupiny podléhající řešení krize. Rozhodnutí oznámí orgánu příslušnému k řešení krize skupiny.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 60. V § 26 odst. 5 větě první se slova „lhůty uvedené v odstavci 3“ nahrazují slovy „lhůt podle odstavců 3 a 4“, číslo „4“ se nahrazuje číslem „6“ a text „k)“ se nahrazuje textem „m)“ a ve větě druhé se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „nebo 4“. 61. V § 26 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Opatření podle § 23 odst. 6 lze k dosažení účelu podle odstavců 2 až 5 a § 25 odst. 1 až 3 uložit obdobně také povinné osobě podle § 3 písm. b) a c), která je členem příslušné evropské finanční skupiny.“. 62. V části druhé hlavě III se doplňuje díl 5, který včetně nadpisu zní: „Díl 5 Omezení související s porušením kombinované kapitálové rezervy § 26a (1) Povinná osoba, která má povinnost splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu, neprodleně oznámí České národní bance, že a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6) a b) nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice. (2) Pokud povinná osoba oznámí České národní bance skutečnosti podle odstavce 1 nebo tyto skutečnosti Česká národní banka zjistí jinak, může povinné osobě zakázat rozdělení poměrné části zisku po zdanění, přičemž zohlední a) důvod, dobu trvání a rozsah neplnění kombinované kapitálové rezervy podle odstavce 1 a jeho dopad na způsobilost povinné osoby k řešení krize, b) vývoj finanční situace povinné osoby a pravděpodobnost, že by v dohledné době mohla povinná osoba selhávat, c) předpoklad, že povinná osoba v přiměřené lhůtě bude splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu, d) skutečnost, zda důvody, pro které není povinná osoba schopna nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti podle § 128 nebo 130, jsou individuální povahy nebo následkem širší nerovnováhy na trhu, a e) skutečnost, zda je zákaz rozdělení poměrné části zisku po zdanění nejvhodnějším a přiměřeným opatřením k řešení situace povinné osoby, přičemž přihlédne k dopadu zákazu na finanční situaci a způsobilost k řešení krize povinné osoby. (3) Nezakáže-li Česká národní banka rozdělení poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 2, alespoň jednou za měsíc přezkoumá, zda jsou splněny podmínky pro uložení tohoto zákazu. (4) Česká národní banka zakáže povinné osobě rozdělení poměrné části zisku po zdanění, pokud podle odstavce 1 nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu po dobu 9 měsíců od oznámení podle odstavce 1 nebo od okamžiku, kdy Česká národní banka tyto skutečnosti zjistí; Česká národní banka rozdělení poměrné části zisku nezakáže, jsou-li splněny alespoň 2 z těchto podmínek: a) povinná osoba nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu z důvodu vážného narušení fungování finančního trhu, které způsobuje rozsáhlé napětí napříč několika sektory finančního trhu, b) narušení fungování finančního trhu podle písmene a) má za následek částečné nebo úplné uzavření trhů, které neumožňuje povinné osobě vydat nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje nebo způsobilé závazky, přičemž za částečné nebo úplné uzavření trhů se nepovažuje pouhé zvýšení pohybu ceny nástrojů kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků vydaných povinnou osobou nebo zvýšení nákladů povinné osoby, c) částečným nebo úplným uzavřením trhu podle písmene b) jsou dotčeny i další povinné osoby, d) narušení fungování finančního trhu podle písmene a) neumožňuje povinné osobě vydat nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje nebo způsobilé závazky v dostatečné výši ke splnění kombinované kapitálové rezervy, e) zákaz rozdělení poměrné části zisku po zdanění by negativně ovlivnil část bankovního sektoru, a tím by mohl narušit finanční stabilitu. (5) Nezakáže-li Česká národní banka rozdělení poměrné částky zisku po zdanění podle odstavce 4, alespoň jednou za měsíc přezkoumá, zda jsou i nadále splněny alespoň 2 podmínky podle odstavce 4. (6) Rozhodne-li Česká národní banka o zákazu rozdělení poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 2 nebo 4, povinná osoba nesmí rozdělit částku vyšší, než je nejvyšší částka k možnému rozdělení vypočtena podle vzorce uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (7) Rozdělením částky podle odstavce 6 se rozumí a) přijetí rozhodnutí o rozdělení kmenového kapitálu tier 1, b) převzetí závazku výplaty pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo vyplacení pohyblivé složky odměny, pokud povinnost k její výplatě vznikla v době, kdy povinná osoba nesplňovala kombinovanou kapitálovou rezervu, a c) provedení výplaty související s nástroji vedlejšího kapitálu tier 1.“. 63. V § 27 odst. 1 větě první se text „§ 35“ nahrazuje textem „§ 37“, ve větě druhé se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „zajištění“ se vkládají slova „ , nebo jakékoli kombinace těchto forem finanční podpory v jedné nebo více transakcích, včetně transakcí mezi příjemcem podpory a třetí stranou“. 64. V § 30 odstavec 1 zní: „(1) Obdrží-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou, která je stranou smlouvy o skupinové podpoře, od příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě kopii žádosti o schválení smlouvy o skupinové podpoře, vyvíjí úsilí, aby bylo ve lhůtě 4 měsíců ode dne přijetí žádosti orgánem dohledu na konsolidovaném základě dosaženo dohody ohledně souladu smlouvy o vnitroskupinové podpoře s podmínkami podle § 28 a 32 s přihlédnutím k možným dopadům takového rozhodnutí, včetně fiskálních následků poskytnutí plnění podle smlouvy o skupinové podpoře v členských státech, ve kterých dotčená skupina působí.“. 65. V § 39 odst. 1 větě první se za slova „činnosti a“ vkládá slovo „uplatnění“ a slova „nebyla nebo nejsou realizována“ se nahrazují slovy „by nebylo dostatečné k nápravě nedostatků“. 66. V § 51 odst. 5 se slova „konzultací podle odstavce“ nahrazují slovy „konzultací podle § 50 odst.“. 67. V § 56 odst. 1 a 2 se číslo „136“ nahrazuje číslem „135“. 68. V § 57 odst. 1 větě první se za slovo „banka“ vkládají slova „za účelem vykázání ztrát spojených s aktivy v účetnictví povinné osoby “a slova „podle § 45 odst. 1“ se zrušují a ve větě druhé se za slova „Toto ocenění“ vkládají slova „je podkladem pro vydání rozhodnutí podle odstavců 2, 3 a 6 a“. 69. V § 57 odst. 6 se text „§ 114 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 114 odst. 5“. 70. Na konci nadpisu části páté se doplňují slova „A VNITROSKUPINOVÝCH ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ“. 71. V § 59 odst. 1, § 60 úvodní části ustanovení a v § 70 odst. 2 se za slovo „nástroje“ vkládají slova „a vnitroskupinové způsobilé závazky“. 72. V § 59 odst. 2 větě první se za slovo „nástroje“ vkládají slova „ani vnitroskupinové způsobilé závazky“. 73. V § 59 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Česká národní banka není povinna postupovat podle odstavců 1 a 2, pokud s ohledem na ocenění nebo předběžný odhad podle § 52 odst. 1 má za to, že v důsledku opatření k řešení krize podle ustanovení tohoto zákona o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci nebo osobu pro správu aktiv neponesou věřitelé ztrátu ani nedojde ke konverzi jejich pohledávek. (4) Je-li osoba podléhající řešení krize vlastníkem odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo věřitelem z vnitroskupinových způsobilých závazků nepřímo prostřednictvím povinné osoby náležející do stejné skupiny podléhající řešení krize, Česká národní banka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky na úrovni této povinné osoby současně s odpisem nebo konverzí kapitálových nástrojů nebo vnitroskupinových způsobilých závazků na úrovni jí ovládané osoby tak, aby ztráty ovládané osoby byly účinně přeneseny na osobu podléhající řešení krize a aby byla povinná osoba účinně rekapitalizována. (5) Jestliže Česká národní banka odepíše nebo konvertuje kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky nezávisle na opatření k řešení krize, použije se § 76 písm. e) obdobně.“. 74. V části páté se na konci textu nadpisů hlav II až IV doplňují slova „A VNITROSKUPINOVÝCH ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ“. 75. V § 62 odst. 1 se za slovo „opatřením“ vkládají slova „soukromého sektoru včetně opatření institucionálního systému ochrany, opatřením k nápravě podle jiného právního předpisu6), opatřením včasného zásahu podle § 37 nebo odpisem a konverzí kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků“. 76. V § 63 odst. 2 se za slovo „konverzi“ vkládá slovo „odepisovatelných“. 77. V § 64 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a do“ nahrazují slovy „nebo do“, za slovo „základě,“ se vkládají slova „nebo která podléhá vnitřnímu minimálnímu požadavku,“ a slova „oznámí to bez zbytečného odkladu“ se nahrazují slovy „do 24 hodin po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize dotčené osoby podléhající řešení krize oznámí tuto skutečnost“. 78. V § 64 odst. 1 písm. a) se slovo „a“ zrušuje, na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) orgánům příslušným k řešení krize osob, které jsou členy stejné skupiny podléhající řešení krize a které přímo nebo nepřímo nabyly odepisovatelné kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby.“. 79. V § 64 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Poté, kdy Česká národní banka učiní oznámení podle odstavce 1, posoudí po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b), zda by opatření včasného zásahu podle § 37, opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), rozhodnutí podle jiného právního předpisu6) o uložení povinnosti udržovat kapitál nad minimální úroveň požadavku na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo převod prostředků nebo kapitálu od ovládající osoby, provedené samostatně nebo společně s jiným opatřením, v přiměřené době odvrátilo její selhání. Poté, kdy Česká národní banka učiní oznámení podle odstavce 2, provede po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 2 písm. a) a b) posouzení podle věty první obdobně.“. 80. Na konci textu nadpisu § 67 se doplňují slova „a vnitroskupinových způsobilých závazků“. 81. V § 67 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nepostačuje-li odpis podle odstavce 2 k plnému uhrazení ztráty povinné osoby, odepíše Česká národní banka za účelem úhrady této ztráty vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby. Nepostačuje-li konverze podle odstavce 2 k dosažení účelu řešení krize, konvertuje Česká národní banka vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby nebo se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize její ovládající osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 této ovládající osoby v rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu řešení krize.“. 82. V § 68 odst. 1 větě první se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „nebo vnitroskupinových způsobilých závazků“, ve větě druhé se slova „nebo nástroj “ nahrazují slovy „ , nástroj nebo závazek“ a ve větě třetí se slova „nebo nástroje“ nahrazují slovy „ , nástroje nebo závazky“. 83. V § 69 odst. 1 se za slova „kapitálového nástroje“ vkládají slova „nebo věřiteli z vnitroskupinového způsobilého závazku“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo závazku“. 84. V § 69 odst. 2 větě první se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „nebo vnitroskupinových způsobilých závazků“ a ve větě druhé se za slova „Pro odepisovatelný kapitálový nástroj“ vkládají slova „nebo vnitroskupinový způsobilý závazek“ a za slova „pro odepisovatelný kapitálový nástroj“ se vkládají slova „nebo závazek“. 85. V § 70 odst. 1 písm. b) a c) se za slovo „nástroje“ vkládají slova „nebo vnitroskupinové způsobilé závazky“. 86. V § 70 odst. 2 se slovo „a“ nahrazuje čárkou, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo závazků“. 87. V § 71 odst. 1 se za slova „odepisovatelným kapitálovým nástrojům“ vkládají slova „nebo vnitroskupinovým způsobilým závazkům“, slovo „kapitálové“ se zrušuje, za slovo „nástroje“ se vkládá slovo „účasti“, za slovo „odpovídají“ se vkládá slovo „odepisovatelným“ a slova „nebo odepisovatelným“ se nahrazují slovy „nebo vnitroskupinovým způsobilým“. 88. V § 71 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 89. V § 72 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „nástroje“ vkládají slova „nebo vnitroskupinového způsobilého závazku“. 90. V § 72 odst. 1 písm. a) se za slovo „nástroje“ vkládají slova „nebo závazku,“. 91. V § 72 odst. 1 písm. b) se za slova „konvertovaného nástroje“ vkládají slova „nebo závazku“. 92. V § 72 odst. 2 se za slovo „nástroje“ vkládají slova „nebo závazku“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo závazek“. 93. V § 73 odst. 1 se za slova „kapitálového nástroje“ vkládají slova „nebo vnitroskupinového způsobilého závazku“ a za slova „kapitálový nástroj“ se vkládají slova „nebo vnitroskupinový způsobilý závazek“. 94. V § 74 úvodní části ustanovení, § 250 odst. 2 a v § 250 odst. 3 se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „a vnitroskupinových způsobilých závazků“. 95. V § 74b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Česká národní banka může rozhodnutím určit, že § 74a odst. 1 se neuplatní vůči povinné osobě, u které je minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek roven částce pro úhradu ztráty. Odepisovatelné kapitálové nástroje, na jejichž smluvní dokumentaci by se jinak vztahovala povinnost podle § 74a odst. 1, nelze použít pro plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. Pravomoc podle věty první vůči blíže neurčenému okruhu povinných osob provede Česká národní banka opatřením obecné povahy.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 96. V § 75 odst. 1 písm. b) se slova „a předcházet ohrožení nebo narušení finanční stability“ nahrazují slovy „významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém“ a slovo „omezením“ se nahrazuje slovem „zamezením“. 97. V § 75 odst. 1 písm. c) se slova „objem veřejné podpory, která by mohla být zapotřebí pro řešení krize“ nahrazují slovy „spoléhání na mimořádnou veřejnou podporu,“ a slovo „tímto“ se nahrazuje slovem „tím“. 98. V § 76 písm. c) se slova „investičním nebo jiným službám13)“ nahrazují slovy „hlavním investičním službám“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. 99. V § 78 odst. 1 písm. b) se slova „jiné opatření než opatření k řešení krize odvrátilo“ nahrazují slovy „opatření soukromého sektoru včetně opatření institucionálního systému ochrany, opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), opatření včasného zásahu podle § 37 nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků v přiměřené lhůtě odvrátily“. 100. V § 81 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4. 101. V § 81 odst. 2 úvodní části ustanovení se za text „písm. c)“ vkládají slova „ , která je osobou podléhající řešení krize,“. 102. V § 81 odst. 2 písm. a) se za slovo „instituci“ vkládají slova „ , která není osobou podléhající řešení krize a“. 103. V § 81 odst. 2 písm. b) se slovo „skupiny, “nahrazuje slovy „skupiny podléhající řešení krize“. 104. V § 81 odst. 2 písm. c) se slova „jinou instituci nebo“ zrušují a za slovo „skupinu“ se vkládají slova „podléhající řešení krize“. 105. V § 81 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 106. V § 81 odstavec 3 zní: „(3) Je-li instituce přímo nebo nepřímo ovládaná současně smíšenou holdingovou osobou a finanční holdingovou osobou a je-li tato finanční holdingová osoba ovládána touto smíšenou holdingovou osobou, plán řešení krize nemůže určit smíšenou holdingovou osobu jako osobu podléhající řešení krize. Opatření k řešení krize nelze uplatnit ve vztahu ke smíšené holdingové osobě.“. 107. V části šesté se za hlavu I vkládá nová hlava II, která včetně nadpisu zní: „HLAVA II MORATORIUM PŘEDCHÁZEJÍCÍ ŘEŠENÍ KRIZE § 81a (1) Česká národní banka může pozastavit povinnost plnění povinné osoby ze smlouvy na dobu ne delší než nezbytně nutnou k dosažení účelu pozastavení, nejdéle však po dobu od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení postupem podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, pokud a) zjistí, že povinná osoba selhává, b) s přihlédnutím ke všem okolnostem nelze důvodně předpokládat, že by opatření soukromého sektoru v přiměřené lhůtě odvrátilo její selhání, c) pozastavení povinnosti plnění je nutné k zabránění dalšímu zhoršení finanční situace povinné osoby a d) pozastavení povinnosti plnění je nezbytné k určení, zda je řešení krize ve veřejném zájmu, ke zvolení vhodných opatření k řešení krize nebo k zajištění jejich účinného uplatnění. (2) Podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. Povinnosti plnění protistrany z této smlouvy se současně pozastaví na stejnou dobu. (3) Nastane-li povinnost plnění ze smlouvy během doby, na kterou byla pozastavena podle odstavce 1, platí, že nastala ihned po jejím uplynutí. (4) Česká národní banka posoudí dopad pozastavení podle odstavce 1 na řádné fungování finančních trhů a zohlední případný dopad na práva věřitelů, a to zejména pro případ, že po uplatnění pozastavení podle odstavce 1 Česká národní banka neshledá veřejný zájem na řešení krize. (5) Pozastavení povinnosti podle odstavce 1 se nevztahuje na plnění povinnosti vůči a) platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, zahraničním platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání, zahraničním vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání a provozovatelům těchto systémů, b) ústředním protistranám, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, a ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, c) ústředním bankám. (6) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určené povinnosti ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených povinností nebo smluv nebo ve vztahu ke všem povinnostem nebo smlouvám dotčené povinné osoby. Česká národní banka posoudí vhodnost rozšíření pozastavení podle odstavce 1 na pojištěné pohledávky z vkladů, zejména na kryté pohledávky z vkladů fyzických osob a velmi malých, malých a středních podniků. (7) O uplatnění pozastavení podle odstavce 1 Česká národní banka neprodleně a vždy před případným přijetím opatření k řešení krize informuje osoby a orgány uvedené v § 175 odst. 1. Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách informaci o uplatnění pozastavení podle odstavce 1. Ustanovení § 176 se použije obdobně. § 81b (1) Po dobu pozastavení povinnosti plnění povinné osoby ze smlouvy podle § 81a může Česká národní banka pozastavit výkon práva věřitelů povinné osoby na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou; přitom posoudí dopad pozastavení na finanční trh. Ustanovení § 84 se použije obdobně. (2) Po dobu pozastavení povinnosti plnění povinné osoby ze smlouvy podle § 81a může Česká národní banka pozastavit výkon práva smluvní strany na odstoupení, vypořádání nebo započtení nebo práva, jehož uplatněním dojde nebo může dojít ke splatnosti dluhu nebo k závěrečnému vyrovnání, nebo práva, v důsledku kterého dojde nebo může dojít ke vzniku, změně, pozastavení nebo zániku jiných práv a povinností smluvních stran, pokud je takové právo stanoveno ve smlouvě s povinnou osobou nebo jiným právním předpisem a váže se ke smluvně nebo jinak určené právní skutečnosti (dále jen „právo na ukončení závazku“), a pokud trvá plnění povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění; přitom posoudí dopad pozastavení na finanční trh. Ustanovení § 85 se použije obdobně. § 81c (1) Povinná osoba zajistí, aby finanční smlouva, kterou uzavírá a která se řídí právem jiného než členského státu, obsahovala uznání skutečnosti, že tato finanční smlouva může podléhat pravomoci České národní banky pozastavit nebo omezit práva a povinnosti podle § 81a, 81b a 83 až 85, a dále uznání skutečnosti, že smluvní strany jsou vázány požadavky uvedenými v § 168 a 169. (2) Odstavec 1 se použije na finanční smlouvu, která přiznává právo na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou nebo právo na ukončení, na která by se použil § 81a, 81b, 83 až 85 nebo 168, pokud by se finanční smlouva neřídila právem jiného než členského státu. (3) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na pravomoc České národní banky uplatnit ve vztahu k dotčené finanční smlouvě pravomoci podle § 81a, 81b, 83 až 85 a 168.“. Dosavadní hlavy II a III se označují jako hlavy III a IV. 108. § 82a se zrušuje. 109. V § 83 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „na“ vkládají slova „plnění povinnosti vůči“. 110. V § 83 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 111. V § 83 odst. 3 písm. a) se slova „dluhy vůči“ a slova „ústředním protistranám a ústředním bankám,“ zrušují. 112. V § 83 odst. 3 písmeno b) zní: „b) ústředním protistranám, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, a ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a“. 113. V § 83 odst. 3 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) ústředním bankám.“. 114. V § 83 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určené povinnosti ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených povinností nebo smluv nebo ve vztahu ke všem povinnostem nebo smlouvám dotčené povinné osoby. Česká národní banka posoudí vhodnost rozšíření pozastavení podle odstavce 1 na pojištěné pohledávky z vkladů, zejména na kryté pohledávky z vkladů fyzických osob a velmi malých, malých a středních podniků. (5) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81a, nevykoná Česká národní banka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle odstavce 1.“. 115. V § 84 odst. 2 se za slovo „protistranám“ vkládají slova „ , které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012“. 116. V § 84 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určenému právu ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených práv nebo smluv nebo ve vztahu ke všem právům nebo smlouvám dotčené povinné osoby. (5) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81b odst. 1, nevykoná Česká národní banka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle odstavce 1.“. 117. V § 85 odst. 1 se slova „na odstoupení, vypořádání nebo započtení, nebo práva, jehož uplatněním dojde nebo může dojít ke splatnosti dluhu nebo k závěrečnému vyrovnání, nebo práva, v důsledku kterého dojde nebo může dojít ke vzniku, změně, pozastavení nebo zániku jiných práv a povinností smluvních stran, pokud je takové právo stanoveno ve smlouvě s povinnou osobou nebo právním předpisem a váže se ke smluvně nebo jinak určené právní skutečnosti (dále jen „právo na ukončení závazku“)“ nahrazují slovy „na ukončení závazku“. 118. V § 85 odst. 5 se za slovo „protistrany“ vkládají slova „ , které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, ústřední protistrany uznané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012“. 119. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní: „§ 85a (1) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81b odst. 2, nevykoná Česká národní banka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle § 85 odst. 1 a 2. (2) Rozsah pozastavení podle § 85 odst. 1 lze určit ve vztahu k individuálně určenému právu ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených práv nebo smluv nebo ve vztahu ke všem právům nebo smlouvám dotčené povinné osoby.“. 120. V § 92 odst. 1 se na konci textu věty poslední doplňují slova „a z jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s účelem řešení krize“. 121. V § 93 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Zvláštní správce je povinen provést veškerá opatření, která jsou v souladu s účelem řešení krize, a která mohou zahrnovat navýšení kapitálu, změnu vlastnické struktury nebo převzetí jinou institucí. Při provádění těchto opatření není vázán povinnostmi vedoucích orgánů vyplývajícími ze zakladatelského právního jednání nebo z jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s účelem řešení krize.“. 122. V § 97 odst. 2 se text „596/2014“ nahrazuje textem „596/201430)“. Poznámka pod čarou č. 30 zní: „30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, v platném znění.“. 123. V § 101 větě druhé se slova „není dotčeno “nahrazují slovy „nejsou dotčeny“ a slova „a § 171 až 173 a § 177“ se nahrazují slovy „podle § 96 odst. 6, postup podle § 171 až 173 a právo na dorovnání podle § 177“. 124. V § 105 odst. 2 větě první se slovo „Nabylo-li“ nahrazuje slovem „Je-li“ a slovo „vykonatelnosti“ se nahrazuje slovem „vykonatelné“. 125. V § 105 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 126. V § 105 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Je-li rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 vykonatelné, může Česká národní banka rozhodnout o přechodu nástroje účasti nebo majetku nebo dluhů nebo jejich části, které na překlenovací instituci přešly, na třetí osobu. (4) Při postupu podle odstavce 2 nebo 3 se § 96, pokud jde o postup při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, použije přiměřeně.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 127. V § 105 odst. 6 se za slovo „osobu“ vkládají slova „nebo jejího právního nástupce a o zpětném přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na původní vlastníky nebo jejich právní nástupce“. 128. V § 108 odst. 1 větě druhé se slova „není dotčeno“ nahrazují slovy „nejsou dotčeny“ a slova „a § 171 až 173 a § 175“ se nahrazují slovy „podle § 103 odst. 5, postup podle § 171 až 173 a právo na dorovnání podle § 177“. 129. V § 118 odst. 1 větě druhé se slova „není dotčeno“ nahrazují slovy „nejsou dotčeny“ a slova „přiměřené protiplnění a § 171 až 173 a § 175“ se nahrazují slovy „dorovnání podle § 177 a postup podle § 171 až 173“. 130. V § 122 písm. e) se slova „tomto systému “nahrazují slovy „těchto systémech, a dále vůči ústřední protistraně, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, nebo ústřední protistraně uznané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012“. 131. V § 122 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene h) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) dluhu vůči ovládané povinné osobě nebo obdobné osobě podle srovnatelného zahraničního právního předpisu, která není osobou podléhající řešení krize a je členem téže skupiny podléhající řešení krize, bez ohledu na jeho splatnost, s výjimkou dluhu, který odpovídá pohledávce uspokojované podle insolvenčního zákona po pohledávkách nezajištěných věřitelů.“. 132. V § 123 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka s ohledem na zajištění efektivního uplatnění upřednostňované strategie řešení krize vždy posoudí, zda z odpisu nebo konverze vyloučí podle odstavce 1 dluhy vůči ovládaným osobám, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize a jsou členem téže skupiny podléhající řešení krize, pokud tyto dluhy nesplňují výjimku podle § 122 písm. i).“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 133. V § 125 odst. 1, § 125 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 125 odst. 3 a v § 158 odst. 1 písm. d) se slovo „pasiv“ nahrazuje slovy „kapitálu a celkových závazků“. 134. V § 125 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Je-li vůči povinné osobě přijato opatření k řešení krize, částka, o kterou byly sníženy, odepsány nebo konvertovány položky kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje a vnitroskupinové způsobilé závazky, se započítává pro účely posouzení splnění podmínky podle odstavce 1.“. 135. V části šesté hlavě II dílu 6 oddíl 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 31 zní: „Oddíl 2 Požadavky na kapitál a způsobilé závazky Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 127 Základní ustanovení (1) Instituce se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, průběžně udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuální úrovni alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku. (2) Osoba podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, průběžně udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě na úrovni skupiny podléhající řešení krize alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku. (3) Instituce, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku. (4) Povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize ani institucí a je ovládaná osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, jestliže jí Česká národní banka vnitřní minimální požadavek určí. (5) Evropská ovládající osoba, která není osobou podléhající řešení krize a jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státu, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku. (6) Pokud Česká národní banka postupuje podle § 131a odst. 2 nebo § 131b odst. 2, povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku. § 127a Minimální požadavek a vnitřní minimální požadavek (1) Minimální požadavek určí Česká národní banka podle pododdílu 2 a rozumí se jím požadovaný poměr součtu kapitálu a způsobilých závazků vyjádřený jako procentní podíl na celkovém objemu a) rizikové expozice příslušné povinné osoby určeném podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a b) expozic příslušné povinné osoby určeném podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Vnitřní minimální požadavek určí Česká národní banka podle pododdílu 3 a rozumí se jím požadovaný poměr součtu kapitálu a způsobilých závazků vyjádřený jako procentní podíl na celkovém objemu a) rizikové expozice příslušné povinné osoby určeném podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a b) expozic příslušné povinné osoby určeném podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 127b Určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku (1) Při určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku povinné osobě přihlédne Česká národní banka k a) potřebě zajistit, aby krize skupiny podléhající řešení krize byla řešitelná uplatněním opatření k řešení krize, včetně případného uplatnění odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků, vůči osobě podléhající řešení krize způsobem, kterým lze dosáhnout účelů řešení krize, b) potřebě zajistit, aby osoba podléhající řešení krize a jí ovládané povinné osoby, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize, měly dostatek kapitálu a způsobilých závazků k tomu, aby při odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků mohla být uhrazena ztráta a celkový kapitálový poměr a případně pákový poměr mohl být obnoven na úroveň nezbytnou ke splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti a pokračování v činnostech, k jejichž výkonu jsou na základě těchto povolení k činnosti oprávněny, c) potřebě zajistit, aby osoba podléhající řešení krize měla v případě, že plán řešení krize určuje, že skupina způsobilých závazků může být vyloučena z odpisu nebo konverze nebo přejít na jiného, dostatečný kapitál a další způsobilé závazky k uhrazení ztráty a obnově celkového kapitálového poměru a případně pákového poměru v rozsahu nezbytném k tomu, aby splňovala podmínky pro udělení povolení k činnosti a pokračování v činnostech, k jejichž výkonu je na základě tohoto povolení k činnosti oprávněna, d) velikosti, obchodnímu modelu, modelu financování a rizikovému profilu povinné osoby a e) rozsahu, v němž by selhání povinné osoby mohlo mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu, včetně případů šíření nákazy vzhledem k propojení povinné osoby s jinými osobami nebo se zbytkem finančního systému. (2) Pokud plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize nebo odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, je minimální požadavek a vnitřní minimální požadavek roven částce dostatečné k zajištění toho, že a) očekávané ztráty povinné osoby budou plně uhrazeny (dále jen „částka pro úhradu ztráty“) a b) osoba podléhající řešení krize a jí ovládané povinné osoby, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize, budou rekapitalizovány v rozsahu nezbytném ke splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti a zachování výkonu povolených činností (dále jen „částka k rekapitalizaci“) po přiměřenou dobu, která nepřesáhne 1 rok. (3) Pokud plán řešení krize předpokládá, že selhání povinné osoby bude řešeno likvidací nebo postupem podle insolvenčního zákona, Česká národní banka zejména s ohledem na odstavec 1 písm. e) posoudí možnost určit povinné osobě minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek ve výši částky pro úhradu ztráty. (4) Předpokládá-li Česká národní banka, že skupina způsobilých závazků bude zčásti nebo zcela vyloučena podle § 123 z odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků nebo přejde na jiného, určí minimální požadavek tak, aby a) výše vyloučených způsobilých závazků byla pokryta kapitálem a dalšími způsobilými závazky a b) byly splněny podmínky uvedené v odstavci 2. § 127c Prodej podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům (1) Prodávajícím podřízeného způsobilého závazku se rozumí osoba, která podřízený závazek vydává, jiná osoba, která uzavírá obchod, jehož předmětem je podřízený způsobilý závazek, a osoba, která je oprávněna takový obchod uzavřít pro zastoupeného. Prodávající je při prodeji podřízeného způsobilého závazku povinen postupovat podle odstavců 2 až 6. Prodejem podřízeného způsobilého závazku se rozumí vydání a prodej podřízeného závazku nebo uzavření obchodu, jehož předmětem je podřízený způsobilý závazek. (2) Prodávajícím podřízeného způsobilého závazku osobě, která není profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „neprofesionální zákazník“), může být pouze a) osoba podléhající minimálnímu nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, o jejíž podřízený způsobilý závazek se jedná, nebo srovnatelná osoba se sídlem na území jiného členského státu, b) osoba, která je na základě povolení k činnosti uděleného Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu oprávněna v České republice poskytovat alespoň hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. a), b), d) nebo e) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu upravujícího poskytování investičních služeb, nebo c) jiná osoba, jestliže prodej podřízených způsobilých závazků neprovádí jako svou hlavní činnost, jednu z hlavních činností ani podnikatelsky. (3) Prodej podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi prodávajícím podle odstavce 2 písm. a) nebo b) je přípustný, pouze pokud a) prodávající podřízeného způsobilého závazku provede vyhodnocení informací podle § 15h odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu v rozsahu podle § 15h odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a na základě tohoto vyhodnocení nabude přesvědčení, že podřízený způsobilý závazek je pro neprofesionálního zákazníka vhodný, b) prodávající podřízeného způsobilého závazku poskytne neprofesionálnímu zákazníkovi prohlášení o vhodnosti podle § 15e odst. 3 nebo 4 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, c) celková investovaná částka do podřízených způsobilých závazků nepřesáhne 10 % investičního portfolia neprofesionálního zákazníka, jehož investiční portfolio nepřesahuje částku odpovídající 500 000 EUR, a d) počáteční investice neprofesionálního zákazníka, jehož investiční portfolio nepřesahuje částku odpovídající 500 000 EUR, do jednoho nebo více podřízených způsobilých závazků odpovídá částce nejméně 10 000 EUR. (4) Neprofesionální zákazník poskytne pro účely odstavce 3 prodávajícímu podřízeného způsobilého závazku pravdivé a přesné informace o výši a složení svého investičního portfolia, včetně informace o výši svých investic do podřízených způsobilých závazků. (5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí ve vztahu k podřízeným způsobilým závazkům splňujícím podmínky uvedené v čl. 72a odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Investičním portfoliem neprofesionálního zákazníka se pro účely odstavců 3 a 4 rozumí jeho peněžní prostředky a investiční nástroje s výjimkou investičních nástrojů, které mu byly poskytnuty jako předmět zajištění. Pododdíl 2 Požadavky na kapitál a způsobilé závazky osoby podléhající řešení krize § 128 Způsobilé závazky ke splnění minimálního požadavku (1) Za způsobilý závazek se pro účely dodržování minimálního požadavku považuje a) odepisovatelný závazek, pokud splňuje podmínky stanovené v čl. 72a až 72c, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. d), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) nástroj kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností nejméně 1 rok, který není považován za položku kapitálu tier 2 podle čl. 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pro účely plnění části minimálního požadavku podle § 129d odst. 1, která odpovídá požadavku podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se za způsobilý závazek považuje závazek podle čl. 72k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Strukturovaný dluhopis nebo jiný závazek vyplývající z dluhového nástroje s vloženým derivátem, který splňuje podmínky podle odstavce 1 kromě podmínky podle čl. 72a odst. 2 písm. l) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se považuje za způsobilý závazek pro účely dodržování minimálního požadavku, pouze pokud a) jistina dluhopisu nebo jiného dluhového nástroje je známa již v okamžiku vzniku závazku, je fixní nebo rostoucí, není ovlivněna vloženým derivátem a celková hodnota závazku se dá určit alespoň jednou denně podle výsledků aktivního a likvidního dvoustranného trhu se stejným nástrojem bez úvěrového rizika podle čl. 104 a 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) smluvní dokumentace dluhopisu nebo jiného dluhového nástroje obsahuje ujednání stanovující, že v případě řešení úpadku osoby, která jej vydala, v insolvenčním řízení nebo v případě uplatnění opatření k řešení krize vůči této osobě, je výše závazku fixní nebo rostoucí a není vyšší než původně poskytnuté protiplnění. (4) Závazek podle odstavce 3 včetně vloženého derivátu nesmí být předmětem dohody o započtení nebo závěrečného vyrovnání a pro účely dodržování minimálního požadavku se zahrnuje pouze ve výši, která odpovídá částce jistiny podle odstavce 3 písm. a) nebo fixní nebo rostoucí částce závazku podle odstavce 3 písm. b). (5) Souhlas se snížením nástrojů způsobilých závazků podle čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 uděluje Česká národní banka na žádost instituce za podmínek a postupem podle čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 128a Způsobilé závazky ovládané osoby Závazek ovládané osoby se sídlem na území členského státu, která je součástí stejné skupiny podléhající řešení krize jako osoba podléhající řešení krize, vůči stávajícímu společníkovi ovládané osoby, který není součástí stejné skupiny podléhající řešení krize, může být zahrnutý mezi způsobilé závazky dotčené osoby podléhající řešení krize určené pro plnění minimálního požadavku, pouze pokud a) splňuje podmínky uvedené v § 130 a b) celková výše všech takto zahrnutých závazků nepřekročí výši vnitřního minimálního požadavku ovládané osoby sníženou o součet výše nástrojů kmenového kapitálu tier 1 a odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných podle § 130a a výši způsobilých závazků pro plnění vnitřního minimálního požadavku, ze kterých je přímým nebo nepřímým věřitelem osoba podléhající řešení krize. § 128b Požadavek na podřízenost způsobilých závazků (1) Česká národní banka může rozhodnout, že osoba podléhající řešení krize plní požadavek na podřízenost, pokud a) nepodřízené způsobilé závazky mají stejné nebo dřívější pořadí uspokojování v řízení podle insolvenčního zákona než závazky splňující výjimku podle § 122 nebo závazky, které mají být vyloučené z odpisu nebo konverze podle § 123, b) existuje riziko, že v důsledku plánem řešení krize předpokládanému odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků nebudou věřitelé z nepodřízených odepisovatelných závazků uspokojeni alespoň v takové míře, v jaké by byli uspokojeni v řízení podle insolvenčního zákona, a c) výše podřízených závazků a kapitálu není dostatečná pro zajištění uspokojení věřitelů podle písmene b) alespoň v takové míře, v jaké by byli uspokojeni v řízení podle insolvenčního zákona. (2) Ke splnění požadavku na podřízenost podle odstavce 1 vyjádřeného podle § 127a odst. 1 písm. b) může osoba podléhající řešení krize využít i kmenový kapitál tier 1, který udržuje pro splnění kombinované kapitálové rezervy. (3) Požadavek na podřízenost nesmí být vyšší než a) 8 % kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize a b) součet 1. dvojnásobku výše požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. dvojnásobku výše požadavku na kapitál uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a 3. výše kombinované kapitálové rezervy. (4) Jestliže by závazky splňující výjimku podle § 122 a závazky, které mají být vyloučeny z odpisu nebo konverze podle § 123, byly uspokojovány v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako způsobilé závazky a zároveň představují více než 10 % celkové výše všech závazků uspokojovaných v daném pořadí, Česká národní banka vždy posoudí riziko uvedené v odstavci 1 písm. b). § 128c Požadavek na podřízenost způsobilých závazků globálně systémově významné instituce a významné osoby podléhající řešení krize (1) Osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí, členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nebo významnou osobou podléhající řešení krize podle odstavce 6, plní požadavek na podřízenost ve výši 8 % kapitálu a závazků. Ustanovení § 128b odst. 2 a § 128d odst. 3 se použijí obdobně. (2) Doloží-li osoba uvedená v odstavci 1 v žádosti České národní bance splnění podmínek uvedených v čl. 72b odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní banka této osobě povolit, aby plnila požadavek na podřízenost ve výši nižší než 8 % jejího kapitálu a závazků, nejméně však ve výši vypočtené podle vzorce uvedeného v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (3) Nepostupuje-li Česká národní banka podle odstavce 4 a převyšuje-li požadavek podle odstavce 1 nebo 2 hodnotu 27 % celkového objemu rizikové expozice významné osoby podléhající řešení krize podle odstavce 6 písm. a), Česká národní banka zváží dopad takové výše požadavku na obchodní model dotčené významné osoby podléhající řešení krize a sníží požadavek na hodnotu 27 %, pokud a) plán řešení krize nepředpokládá použití prostředků Fondu pro řešení krize, nebo b) výši kapitálu a způsobilých závazků udržovanou ve výši odpovídající minimálnímu požadavku považuje Česká národní banka za dostatečnou k zajištění splnění podmínek pro použití prostředků Fondu pro řešení krize stanovených v § 125 odst. 1 nebo 2. (4) Česká národní banka může rozhodnout, že osoba uvedená v odstavci 1 plní požadavek na podřízenost, který nesmí být vyšší než vyšší z hodnot rovnající se 8 % kapitálu a závazků a částky vypočtené podle § 128b odst. 3 písm. b), pokud a) při posouzení způsobilosti k řešení krize byly zjištěny podstatné překážky způsobilosti k řešení krize a osoba uvedená v odstavci 1 ve stanovené lhůtě neprovedla opatření k jejich odstranění uložená Českou národní bankou podle § 23 až 26, b) při posouzení způsobilosti k řešení krize byly zjištěny podstatné překážky způsobilosti k řešení krize, které nelze odstranit postupem podle § 23 až 26, a rozhodnutí, že část minimálního požadavku musí osoba uvedená v odstavci 1 plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, by vedlo k částečnému nebo úplnému odstranění těchto překážek, c) Česká národní banka považuje proveditelnost a věrohodnost upřednostňované strategie řešení krize za nedostatečnou s ohledem na velikost, propojení s jinými osobami, povahu, rizikovost a složitost vykonávaných činností, právní povahu a vlastnickou strukturu osoby uvedené v odstavci 1 nebo d) osoba podle odstavce 1 patří s ohledem na výši požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) mezi 20 % nejrizikovějších institucí, pro které Česká národní banka stanoví minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek; počet institucí, které patří mezi 20 % nejrizikovějších institucí, se zaokrouhlí nahoru na nejbližší celé číslo. (5) Osoba uvedená v odstavci 1 může k plnění části minimálního požadavku podle odstavce 4 vyjádřené podle § 127a odst. 1 písm. b) využít i kmenový kapitál tier 1, který udržuje pro splnění kombinované kapitálové rezervy. (6) Významnou osobou podléhající řešení krize se pro účely tohoto zákona rozumí osoba podléhající řešení krize, která není globálně systémově významnou institucí ani členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a a) je součástí skupiny podléhající řešení krize s celkovou výší aktiv odpovídající částce nejméně 100 000 000 000 EUR nebo b) byla jako významná osoba podléhající řešení krize určena rozhodnutím České národní banky z důvodu, že by v případě svého selhání mohla s přiměřenou pravděpodobností představovat systémové riziko; při určení osoby jako významné osoby podléhající řešení krize Česká národní banka přihlédne k 1. převaze vkladů a absenci dluhových nástrojů v rámci jejího modelu financování, 2. rozsahu, v jakém je přístup k obchodování se způsobilými závazky na kapitálovém trhu omezen, a 3. rozsahu, v jakém dotčená osoba plní minimální požadavek prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1. § 128d Skutečnosti zohledňované při rozhodování o požadavku na podřízenost (1) Při přijímání rozhodnutí podle § 128b odst. 1 a § 128c odst. 4 Česká národní banka zohlední a) hloubku trhu pro nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje a podřízené způsobilé závazky osoby podléhající řešení krize, způsob stanovení ceny těchto nástrojů a dobu potřebnou k provedení operací nezbytných ke splnění povinností uložených rozhodnutím, b) celkovou hodnotu podřízených způsobilých závazků se zbývající splatností kratší než 1 rok ke dni rozhodnutí, c) dostupnost a výši nepodřízených způsobilých závazků, d) skutečnost, zda výše závazků splňujících výjimku podle § 122 a závazků, které mají být vyloučené z odpisu nebo konverze podle § 123 a kterým podle insolvenčního zákona odpovídá pohledávka stejného nebo pozdějšího pořadí jako nejdříve uspokojovaným pohledávkám odpovídajícím způsobilým závazkům, je ve srovnání s kapitálem a způsobilými závazky osoby podléhající řešení krize významná, e) obchodní model, model financování, rizikový profil a stabilitu osoby podléhající řešení krize a její přínos pro hospodářství a f) dopad nákladů případné restrukturalizace osoby podléhající řešení krize na její rekapitalizaci. (2) Za významnou výši podle odstavce 1 písm. d) se považuje, pokud výše závazků splňujících výjimku podle § 122 a vyloučených závazků přesahuje 5 % výše kapitálu a způsobilých závazků osoby podléhající řešení krize. Česká národní banka vždy posoudí významnost výše nad tuto hodnotu. (3) Při zahrnutí závazků vyplývajících z derivátů do kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize za účelem stanovení požadavku na podřízenost se zohlední právo protistrany provést započtení nebo závěrečné vyrovnání. § 129 Určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny (1) Česká národní banka určí postupem podle § 132a osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 1 písm. a) jako součet částky a) pro úhradu ztráty osoby podléhající řešení krize, která odpovídá požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize a požadavku na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), a b) k rekapitalizaci, která umožní osobě podléhající řešení krize, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize požadavek na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a současně požadavek na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uložený osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6). (2) Česká národní banka určí postupem podle § 132a osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. b) jako součet částky a) pro úhradu ztráty osoby podléhající řešení krize, která odpovídá požadavku na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě na úrovni skupiny podléhající řešení krize, a b) k rekapitalizaci umožňující osobě podléhající řešení krize, aby po přijetí opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Při určování minimálního požadavku podle odstavce 2 Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 a 2 a § 158 odst. 1 písm. d). (4) Při určování částky k rekapitalizaci podle odstavců 1 a 2 Česká národní banka použije poslední vykázané hodnoty celkového objemu rizikové expozice a příslušné celkové míry expozic, které upraví s ohledem na změny vyplývající z opatření k řešení krize předvídaného v plánu řešení krize. (5) Při určování částky k rekapitalizaci podle odstavců 1 a 2 Česká národní banka s ohledem na očekávaný dopad opatření k řešení krize, které je předvídané v plánu řešení krize, upraví požadavek na kapitál, který osoba podléhající řešení krize bude udržovat v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo na základě opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6). (6) Není-li osoba podléhající řešení krize povinna plnit požadavek na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uložený v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), Česká národní banka určí minimální požadavek podle odstavce 1 podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 45c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU. (7) Při určování minimálního požadavku Česká národní banka zohlední, zda se selhání ovládaných osob se sídlem na území jiného než členského státu má podle skupinového plánu řešení krize řešit odděleně. § 129a Určení minimálního požadavku instituci mimo evropskou finanční skupinu (1) Česká národní banka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. a) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), a b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a současně požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6). (2) Česká národní banka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. b) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a b) k rekapitalizaci umožňující instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Při určování minimálního požadavku podle odstavce 2 písm. b) Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 a 2 a § 158 odst. 1 písm. d). (4) Ustanovení § 129 odst. 4 a 5 se použije obdobně. § 129b Rezerva pro zajištění důvěry (1) Rezervou pro zajištění důvěry se rozumí částka rovnající se hodnotě kombinované kapitálové rezervy snížené o hodnotu proticyklické kapitálové rezervy, kterou by osoba podléhající řešení krize měla plnit po uplatnění opatření k řešení krize. (2) Česká národní banka může částku k rekapitalizaci podle § 129 odst. 1 písm. b) a § 129a odst. 1 písm. b) zvýšit o rezervu pro zajištění důvěry za účelem zajištění dostatečné důvěry účastníků finančního trhu po dobu nepřesahující 1 rok v osobu podléhající řešení krize, vůči které bylo uplatněno opatření pro řešení krize. (3) Česká národní banka sníží rezervu pro zajištění důvěry, pokud nižší hodnota proveditelně a věrohodně zajistí dostatečnou důvěru účastníků finančního trhu, zachování zásadních činností osoby podléhající řešení krize a její přístup k financování bez potřeby poskytnutí veřejné podpory, vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize, po uplatnění opatření k řešení krize. (4) Česká národní banka zvýší rezervu pro zajištění důvěry, pokud je nedostatečná k zajištění důvěry účastníků finančního trhu, zachování zásadních činností osoby podléhající řešení krize nebo zachování jejího přístupu k financování bez potřeby poskytnutí veřejné podpory, vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize. (5) Není-li osoba podléhající řešení krize povinna splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize, Česká národní banka určí rezervu pro zajištění důvěry v souladu s pravidly stanovenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 45c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU. § 129c Určení minimálního požadavku významné osobě podléhající řešení krize (1) Minimální požadavek významné osoby podléhající řešení krize nesmí být nižší než 13,5 % celkového objemu rizikové expozice určeného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a 5 % celkového objemu expozice určeného podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Významná osoba podléhající řešení krize plní požadavek na podřízenost ve výši alespoň 13,5 % celkového objemu rizikové expozice určeného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a alespoň 5 % celkového objemu expozice určeného podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Ustanovení § 128b a 128c tím nejsou dotčena. § 129d Určení minimálního požadavku globálně systémově významné instituci (1) Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, minimální požadavek odpovídající součtu požadavku podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a dodatečného minimálního požadavku. (2) Česká národní banka určí osobě uvedené v odstavci 1 dodatečný minimální požadavek tak, aby celkový minimální požadavek splňoval podmínky uvedené v § 127a, 127b, 128c a 129 až 129b. Pododdíl 3 Požadavky na kapitál a způsobilé závazky povinné osoby jiné než osoby podléhající řešení krize § 130 Způsobilé závazky ke splnění vnitřního minimálního požadavku Za způsobilý závazek pro účely dodržování vnitřního minimálního požadavku se považuje odepisovatelný závazek povinné osoby, která není osobou podléhající řešení krize, pokud a) je věřitelem z pohledávky odpovídající odepisovatelnému závazku 1. osoba podléhající řešení krize přímo nebo nepřímo prostřednictvím jí ovládaných osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, nebo 2. stávající společník povinné osoby, který nenáleží do téže skupiny podléhající řešení krize, a to pokud výkon odpisu nebo konverze nemá vliv na ovládání povinné osoby osobou podléhající řešení krize, b) splňuje podmínky podle čl. 72a s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b), c), k), l) a m) a čl. 72b odst. 3 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) má v řízení podle insolvenčního zákona pozdější pořadí než závazky, které nesplňují podmínku podle písmene a) a nejsou způsobilé pro plnění požadavků na kapitál, d) odpis nebo konverze takového odepisovatelného závazku je v souladu se strategií řešení krize dané skupiny podléhající řešení krize a zejména neovlivní ovládání povinné osoby osobou podléhající řešení krize, e) nabytí způsobilého závazku není přímo ani nepřímo financováno povinnou osobou, f) smluvní dokumentace ani jiná ustanovení, kterými se závazek řídí, výslovně ani implicitně neuvádí, že by závazek mohl být povinnou osobou předčasně vypovězen, umořen, splacen nebo zpětně odkoupen, vyjma případů prohlášení úpadku povinné osoby nebo jejího vstupu do likvidace, a povinná osoba to ani jinak neuvádí nebo nenaznačuje, g) smluvní dokumentace ani jiná ustanovení, kterými se závazek řídí, nedávají věřiteli právo na urychlení splacení výnosů nebo jistiny závazku, vyjma případů prohlášení úpadku povinné osoby nebo jejího vstupu do likvidace, a h) výše výnosu ze závazku se nemění na základě úvěrového hodnocení povinné osoby nebo její ovládající osoby. § 130a Pro účely udržování kapitálu a způsobilých závazků alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku se přihlédne k nástrojům kmenového kapitálu tier 1 a k odepisovatelným kapitálovým nástrojům, pouze pokud jsou nabyty a) osobou náležející do stejné skupiny podléhající řešení krize, nebo b) jinou osobou, pokud výkon odpisu nebo konverze nemá vliv na ovládání povinné osoby, která nástroj kmenového kapitálu tier 1 nebo odepisovatelný kapitálový nástroj vydala, osobou podléhající řešení krize. § 131 Určení vnitřního minimálního požadavku (1) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. a) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), a b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po uplatnění opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila požadavek na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a současně požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6). (2) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. b) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na pákový poměr instituce podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a b) k rekapitalizaci umožňující instituci, aby po výkonu odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po přijetí opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila kapitálový požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Při určování vnitřního minimálního požadavku podle odstavce 2 Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 a 2 a v § 158 odst. 1 písm. d). (4) Evropské ovládající osobě, která není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě na úrovni evropské finanční skupiny. (5) Česká národní banka může určit povinné osobě, která není institucí ani osobou podléhající řešení krize a je členem evropské finanční skupiny, minimální vnitřní požadavek podle odstavců 1 a 2. (6) Ustanovení § 129 odst. 4 a 5 a § 129b se použijí obdobně. § 131a Výjimka z vnitřního minimálního požadavku (1) Česká národní banka může rozhodnout, že ovládané osobě neurčí vnitřní minimální požadavek, jestliže a) ovládaná osoba a osoba podléhající řešení krize mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize, b) osoba podléhající řešení krize udržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši minimálního požadavku, c) neexistuje ani se nepředpokládá podstatná faktická nebo právní překážka urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek osobou podléhající řešení krize ovládané osobě, u které jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, zejména pokud by bylo vůči osobě podléhající řešení krize uplatněno opatření k řešení krize, d) osoba podléhající řešení krize splňuje požadavky ohledně obezřetného řízení ovládané osoby a se souhlasem České národní banky se zaváže, že ručí za dluhy ovládané osoby, nebo jsou rizika ovládané osoby zanedbatelná, e) postupy hodnocení, měření a kontroly rizik používané osobou podléhající řešení krize se vztahují i na ovládanou osobu a f) osoba podléhající řešení krize disponuje více než 50 % hlasovacích práv v ovládané osobě nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu ovládané osoby. (2) Česká národní banka může dále rozhodnout, že ovládané osobě neurčí vnitřní minimální požadavek, jestliže a) ovládaná a ovládající osoba mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize, b) ovládající osoba udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku, c) neexistuje ani se nepředpokládá podstatná faktická nebo právní překážka urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek ovládající osobou ovládané osobě, u které jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, zejména pokud by bylo vůči ovládající osobě uplatněno opatření k řešení krize nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, d) ovládající osoba splňuje požadavky ohledně obezřetného řízení ovládané osoby a se souhlasem České národní banky se zaváže, že ručí za dluhy ovládané osoby, nebo jsou rizika ovládané osoby zanedbatelná, e) postupy hodnocení, měření a kontroly rizik používané ovládající osobou se vztahují i na ovládanou osobu a f) ovládající osoba disponuje více než 50 % hlasovacích práv v ovládané osobě nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu ovládané osoby. § 131b Plnění vnitřního minimálního požadavku prostřednictvím závazku k plnění (1) Česká národní banka může ovládané osobě povolit, aby vnitřní minimální požadavek plnila zcela nebo zčásti prostřednictvím závazku k plnění osoby podléhající řešení krize, pokud a) ovládaná osoba a osoba podléhající řešení krize mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize, b) osoba podléhající řešení krize udržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši minimálního požadavku, c) závazek k plnění je poskytnut alespoň ve výši odpovídající části vnitřního minimálního požadavku, který nahrazuje, d) právo ovládané osoby na plnění a povinnost osoby podléhající řešení krize plnit vznikne v okamžiku, kdy ovládaná osoba není schopna hradit své splatné dluhy nebo kdy splňuje podmínky pro uplatnění odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, podle toho, která událost nastane dříve, e) alespoň do výše 50 % je závazek k plnění zajištěn finančním zajištěním, f) finanční kolaterál plní požadavky podle čl. 197 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečný k zajištění části závazku podle písmene e), g) finanční kolaterál není zatížen právy třetích stran, zejména není použit k zajištění jiných závazků k plnění, h) sjednaná doba trvání finančního zajištění, jakož i splatnost předmětu finančního zajištění splňuje podmínky podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a i) neexistují žádné právní, regulatorní ani provozní překážky, které by ovládané osobě bránily uspokojit se z finančního kolaterálu, včetně situací, kdy by bylo vůči osobě podléhající řešení krize přijato opatření k řešení krize. (2) Česká národní banka může ovládané osobě povolit, aby vnitřní minimální požadavek plnila zcela nebo zčásti prostřednictvím závazku k plnění ovládající osoby, pokud a) ovládaná osoba a ovládající osoba mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize, b) ovládající osoba udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku, c) závazek k plnění je poskytnut alespoň ve výši odpovídající části vnitřního minimálního požadavku, který nahrazuje, d) právo ovládané osoby na plnění a povinnost ovládající osoby plnit vznikne v okamžiku, kdy ovládaná osoba není schopna hradit své splatné dluhy nebo kdy splňuje podmínky pro uplatnění odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, podle toho, která událost nastane dříve, e) alespoň do výše 50 % je závazek k plnění zajištěn finančním zajištěním, f) finanční kolaterál plní požadavky podle čl. 197 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečný k zajištění části závazku podle písmene e), g) finanční kolaterál není zatížen právy třetích stran, zejména není použit k zajištění jiných závazků k plnění, h) sjednaná doba trvání finančního zajištění, jakož i splatnost předmětu finančního zajištění splňuje podmínky podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a i) neexistují žádné právní, regulatorní ani provozní překážky, které by ovládané osobě bránily uspokojit se z finančního kolaterálu, včetně situací, kdy by bylo vůči ovládající osobě přijato opatření k řešení krize nebo uplatněn odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. (3) Česká národní banka může požadovat, aby jí osoba podléhající řešení krize, ovládající osoba nebo ovládaná osoba předložila písemné, odůvodněné a nezávislé právní posouzení splnění podmínky podle odstavce 1 písm. i) nebo odstavce 2 písm. i), nebo aby jinak doložila splnění této podmínky. § 131c Určení požadavku významné ovládané osobě, která je povinnou osobou ovládanou globálně systémově významnou institucí se sídlem na území jiného než členského státu Česká národní banka určí významné ovládané osobě, která je povinnou osobou ovládanou globálně systémově významnou institucí se sídlem na území jiného než členského státu a současně není osobou podléhající řešení krize, vnitřní minimální požadavek odpovídající součtu požadavku podle čl. 92b a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a dodatečného vnitřního minimálního požadavku; § 128 odst. 2 a § 129d odst. 2 se použijí obdobně. Pododdíl 4 Postup při určování minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku § 132 Určení minimálního požadavku (1) Instituci, která není členem evropské finanční skupiny, určí minimální požadavek Česká národní banka. (2) Osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, určí minimální požadavek Česká národní banka, je-li orgánem příslušným k řešení krize všech členů této evropské finanční skupiny. Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby podléhající řešení krize § 132a (1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby podléhající řešení krize, která je součástí evropské finanční skupiny, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní, orgánem příslušným k řešení krize skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize ohledně určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize a vnitřního minimálního požadavku ostatním členům skupiny podléhající řešení krize. (2) Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek v souladu s dohodou podle odstavce 1. (3) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně, ledaže Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Při samostatném určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1. (4) Požádá-li Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně. Přitom přihlédne ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1. (5) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, může Česká národní banka před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Česká národní banka nepožádá o urovnání sporu ohledně vnitřního minimálního požadavku člena skupiny podléhající řešení krize, splňuje-li vnitřní minimální požadavek určený dotčeným orgánem příslušným k řešení krize podmínky uvedené v § 131 a neliší se od minimálního požadavku o více než 2 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Česká národní banka oznámí rozhodnutí o minimálním požadavku evropské ovládající osobě. § 132b (1) Je-li Česká národní banka orgánem příslušným k řešení krize osoby podléhající řešení krize, která je členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, pro kterou je určena nejméně jedna další osoba podléhající řešení krize, vypočte ve spolupráci s orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize a) součet dodatečných minimálních požadavků podle § 129d určených osobám podléhajícím řešení krize, které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a b) dodatečný minimální požadavek podle § 129d pro evropskou ovládající osobu, jako by evropská ovládající osoba byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globální systémově významnou institucí. (2) Je-li rozdíl mezi součtem minimálních požadavků určených všem osobám podléhajícím řešení krize, které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a minimálním požadavkem, který by byl určen evropské ovládající osobě, pokud by byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globální systémově významnou institucí, způsoben rozdíly ve výpočtu celkového objemu rizikových expozic v členských státech, upraví podle čl. 72e nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 Česká národní banka po dohodě s orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny pro řešení krize minimální požadavek určený osobě uvedené v odstavci 1. Úpravu minimálního požadavku Česká národní banka neuplatní za účelem odstranění rozdílů vyplývajících ze vzájemných expozic mezi skupinami řešícími krizi v rámci téže skupiny, která je globální systémově významnou institucí. (3) Součet minimálních požadavků určených všem osobám podléhajícím řešení krize, které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nesmí být nižší než minimální požadavek, který by byl určen evropské ovládající osobě, pokud by byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globálně systémově významnou institucí. § 133 Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby, která není osobou podléhající řešení krize (1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby, která není osobou podléhající řešení krize, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní, orgánem příslušným k řešení krize skupiny, orgánem příslušným k řešení krize osoby podléhající řešení krize a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize ohledně určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize a vnitřního minimálního požadavku ostatním členům skupiny podléhající řešení krize. (2) Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek v souladu s dohodou podle odstavce 1. (3) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně, ledaže Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Při samostatném určení vnitřního minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1. (4) Požádá-li Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o určení vnitřního minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně. Přitom přihlédne ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1. (5) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, může Česká národní banka před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). § 134 Rozhodnutí o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku (1) Česká národní banka vydá rozhodnutí o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku v souvislosti s přípravou nebo aktualizací plánu řešení krize. (2) Rozhodnutí o určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku Česká národní banka pravidelně přezkoumává a v případě podstatné změny okolností vydá nové rozhodnutí. § 135 Určení odepisovatelného závazku z derivátu (1) Pro účely určení hodnoty odepisovatelného závazku z derivátu se u derivátu, který podléhá dohodě o vzájemném započtení pohledávek smluvních stran, určí odepisovatelné závazky povinné osoby vyplývající z tohoto derivátu, jako by bylo provedeno toto započtení, a takto určený odepisovatelný závazek povinné osoby je pak předmětem určení hodnoty odepisovatelného závazku z takového derivátu. (2) Česká národní banka nebo oceňovatel při určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z derivátové smlouvy postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU31), a použije vhodné postupy pro a) určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z dané třídy derivátů včetně derivátů podléhajících dohodám o vzájemném započtení pohledávek, b) stanovení okamžiku, ke kterému je hodnota odepisovatelného závazku povinné osoby vyplývajícího z derivátu zjišťována, c) srovnání poklesu hodnoty pohledávek a dluhů vyplývajících z derivátu, který by nastal v důsledku provedení vzájemného započtení pohledávek smluvních stran v souladu s ujednáním o závěrečném vyrovnání a zahrnutí výsledného odepisovatelného závazku do odpisu nebo konverze, s hodnotou, o kterou by byla snížena ztráta, kdyby odepisovatelný závazek vyplývající z derivátu byl zahrnut do odpisu nebo konverze závazků. Pododdíl 5 Podávání zpráv a informační povinnost § 136 Podávání zpráv pro účely dohledu (1) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku, podává České národní bance informace o a) výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené v absolutních částkách a o výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené podle § 127a, po případném uplatnění odpočtů podle čl. 72e až 72j nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a b) výši jiných odepisovatelných závazků. (2) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, podává České národní bance informace o a) výši kapitálu splňujícího podmínky podle § 130a a způsobilých závazků splňujících podmínky podle § 130, vyjádřené v absolutních částkách, a o výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené podle § 127a, a b) výši jiných odepisovatelných závazků. (3) Povinná osoba uvede u všech položek podle odstavců 1 a 2 jejich složení včetně profilu splatnosti, pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a informace, zda se řídí právem jiného než členského státu. Řídí-li se právem jiného než členského státu, uvede také, zda jsou splněny požadavky na obsah smluvní dokumentace podle § 74a, 148 a dále čl. 52 odst. 1 písm. p) a q) a čl. 63 písm. n) a o) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (4) Povinná osoba podává informace uvedené v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 písm. a) nejméně jednou za 6 měsíců a informace uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b) a odstavci 3 nejméně jednou ročně. Česká národní banka může vyžadovat častější podávání informací. (5) Informaci o výši jiných odepisovatelných závazků podle odstavce 1 nebo 2 nemusí podat povinná osoba, která ke dni vzniku povinnosti podat informaci udržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši alespoň 150 % minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku vypočítané podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a). (6) Informaci podle odstavce 1 nebo 2 nemusí podat povinná osoba, u které plán řešení krize stanoví, že její selhání bude řešeno likvidací nebo postupem podle insolvenčního zákona. § 136a Povinnost uveřejňování (1) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup alespoň jednou ročně a) výši kapitálu a způsobilých závazků, b) složení položek uvedených v písmeni a) včetně jejich profilu splatnosti a pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a c) minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 1. (2) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup alespoň jednou ročně a) výši kapitálu splňujícího podmínky podle § 130a a způsobilých závazků splňujících podmínky podle § 130, b) složení položek uvedených v písmeni a) včetně jejich profilu splatnosti a pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a c) vnitřní minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 2. (3) Uveřejňovat informace podle odstavce 1 nebo 2 nemusí povinná osoba, u které plán řešení krize stanoví, že její selhání bude řešeno likvidací nebo postupem podle insolvenčního zákona. (4) Pokud bylo provedeno opatření k řešení krize nebo došlo k odpisu nebo konverzi podle části páté, povinnost zveřejnit informace podle odstavce 1 nebo 2 vznikne uplynutím lhůty pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. § 136b Informační povinnost Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o minimálním požadavku nebo vnitřním minimálním požadavku, které určila pro jednotlivé povinné osoby. Pododdíl 6 Následky porušení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku § 137 (1) Pokud povinná osoba neudržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní banka uplatní a) opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle § 23 až 26, b) pravomoc uložit omezení podle § 26a, c) opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), d) pravomoc uložit povinnost udržovat kapitál nad rámec požadavku podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) opatření včasného zásahu podle § 37, nebo f) sankce nebo opatření k nápravě podle části jedenácté. (2) Při porušení povinnosti podle odstavce 1 může Česká národní banka rovněž provést posouzení, zda povinná osoba selhává podle § 4. Pododdíl 7 Přechodné období pro splnění minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku § 137a (1) Významná osoba podléhající řešení krize nemusí splňovat požadavek na podřízenost podle § 129c po dobu 2 let ode dne, kdy byl vůči ní uplatněn odpis nebo konverze odepisovatelných závazků nebo odpis a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. (2) Povinná osoba nemusí plnit požadavky podle § 128c a 129c po dobu 3 let ode dne, kdy povinná osoba nebo skupina, jejíž je povinná osoba členem, byla určena globálně systémově významnou institucí nebo se stala nebo byla určena významnou osobou. (3) Česká národní banka stanoví povinné osobě, vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo pravomoc k odpisu a konverzi podle § 60, vhodné přechodné období pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a požadavku na podřízenost. (4) Česká národní banka sdělí povinné osobě očekávání ohledně výše kapitálu a způsobilých závazků pro každé období v délce 1 roku v rámci přechodného období s cílem usnadnit postupné navyšování její schopnosti absorbovat ztráty a rekapitalizace. (5) Při určení přechodného období podle odstavce 3 Česká národní banka zohlední a) převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování, b) přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a c) rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku. (6) Pravomoc České národní banky následně přezkoumat délku přechodného období nebo očekávání ohledně výše kapitálu a způsobilých závazků ani pravomoc vydat v této věci nové rozhodnutí není odstavci 1 až 5 dotčena. 31) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů, v platném znění.“. 136. V § 148 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy určit, že odstavec 1 se neuplatní vůči povinným osobám, u nichž je minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek roven částce pro úhradu ztráty. Odepisovatelné závazky, na jejichž smluvní dokumentaci by se jinak vztahovala povinnost podle odstavce 1, nelze použít pro plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 137. Za § 149 se vkládá nový § 149a, který zní: „§ 149a (1) Zjistí-li povinná osoba, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je právně nebo fakticky neuskutečnitelné, oznámí tuto skutečnost České národní bance včetně kategorie příslušného odepisovatelného závazku a odůvodnění neproveditelnosti; to neplatí, jedná-li se o závazek, který vyplývá z dluhového nástroje nebo kterému odpovídá pohledávka, která je v řízení podle insolvenčního zákona uspokojována v pozdějším pořadí, než v jakém jsou uspokojovány pohledávky ostatních nezajištěných věřitelů. Povinná osoba poskytne bez zbytečného odkladu na žádost České národní banky veškeré informace potřebné k posouzení dopadů tohoto zjištění na způsobilost k řešení krize podle § 22. Od okamžiku obdržení oznámení o neuskutečnitelnosti požadavku podle § 148 odst. 1 Českou národní bankou se § 148 odst. 1 nepoužije ve vztahu k odepisovatelnému závazku, ohledně kterého bylo oznámení učiněno. (2) Česká národní banka oznámení podle odstavce 1 posoudí bez zbytečného odkladu. Dojde-li Česká národní banka k závěru, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je proveditelné, uloží povinné osobě smluvní dokumentaci v přiměřené lhůtě doplnit o uznání skutečností podle § 148 odst. 1. Česká národní banka může povinné osobě uložit změnu postupů týkajících se uplatňování výjimek z požadavků podle § 148 odst. 1. (3) Česká národní banka může opatřením obecné povahy v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 55 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU upřesnit kategorie závazků, u kterých může povinná osoba rozhodnout, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je neuskutečnitelné. (4) Pokud Česká národní banka při posuzování způsobilosti k řešení krize povinné osoby zjistí, že skupina odepisovatelných závazků povinné osoby je tvořena v souhrnu z více než z 10 % závazky, které nezahrnují smluvní podmínku podle § 148 odst. 1 nebo jsou vyloučeny z uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků podle § 122 nebo 123, vyhodnotí dopad této skutečnosti na způsobilost k řešení krize povinné osoby včetně posouzení možného dopadu na věřitele. (5) Dojde-li Česká národní banka k závěru, že závazky, které nezahrnují smluvní uznání skutečnosti podle § 148 odst. 1, tvoří podstatnou překážku způsobilosti instituce k řešení krize, zahájí řízení o opatřeních k odstranění překážek podle § 23. (6) Závazky instituce, které nezahrnují smluvní podmínku podle § 148 odst. 1 nebo na které se podle tohoto ustanovení tato podmínka nevztahuje, se nezapočítávají do minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku.“. 138. V § 152 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Česká národní banka plán reorganizace podnikatelské činnosti posoudí ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení.“. 139. V § 164 písm. b) se slova „nebo oficiálním trhu“ zrušují. 140. Za § 164 se vkládá nový § 164a, který zní: „§ 164a Česká národní banka může odložit nejdéle o 18 měsíců, a to i opakovaně, splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných povinnou osobou nebo odepisovatelných závazků povinné osoby podle § 122, včetně splatnosti úroku sjednaného v souvislosti s takovým nástrojem nebo závazkem, nebo změnit výši úroku sjednaného v souvislosti s takovými nástroji nebo závazky, je-li to nezbytné k uplatnění opatření k řešení krize podle ustanovení tohoto zákona o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci, osobě pro správu aktiv nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných závazků.“. 141. V § 165 písm. b) se text „§ 82a“ nahrazuje textem „§ 83“. 142. V § 166 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu o uložení povinnosti poskytnout provozní služby nebo zařízení nezbytné k provádění činnosti v souvislosti s předmětem přechodu povinné osobě nebo členovi skupiny povinné osoby včetně těch, u kterých bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo jejichž úpadek je řešen v řízení podle insolvenčního zákona, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto jiného členského státu.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 143. V § 166 odst. 4 větě první se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „ , 2 nebo 3“ a ve větě druhé se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“. 144. V § 167 odst. 1 písm. c) se číslo „165“ nahrazuje číslem „178“. 145. V § 168 odst. 1 a v § 168 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „krize“ vkládají slova „ , opatření podle § 81a a 81b“. 146. V § 168 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „právních předpisů“ a za slovo „krizím“ se vkládají slova „ , opatření podle § 81a a 81b“. 147. V § 168 odst. 5 se slovo „zákona“ nahrazuje slovy „jiných právních předpisů“ a za slovo „krizím“ se vkládají slova „ , opatření podle § 81a a 81b“. 148. V § 169 odst. 1 se za slovo „ujednání“ vkládají slova „ani ustanovení jiných právních předpisů“ a za slovo „krizím“ se vkládají slova „ , opatření podle § 81a a 81b“. 149. V § 169 odst. 2 se text „§ 82a“ nahrazuje slovy „§ 81a, 81b a 83“. 150. V § 171 odst. 4 se slovo „zajištěné“ nahrazuje slovem „zajištění“. 151. V § 171 odst. 7 úvodní části ustanovení a v § 171 odst. 7 písm. a) se text „až 3“ nahrazuje textem „až 6“. 152. V § 172 písm. a) se číslo „68“ nahrazuje číslem „115“. 153. V § 176 odst. 6 se číslo „136“ nahrazuje číslem „127“. 154. V § 177 odst. 1 a 2 písm. b) se za slova „kapitálových nástrojů“ vkládají slova „a vnitroskupinových způsobilých závazků,“. 155. V § 180 odst. 3 písm. i) se slova „minimálních požadavků na individuální a skupinové úrovni“ nahrazují slovy „minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku“. 156. V § 183 odst. 1 větě první se za slova „Mají-li instituce“ vkládají slova „nebo evropské ovládající osoby“. 157. V § 183 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Při stanovení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku zohledňují členové evropského kolegia případnou globální strategii řešení krize přijatou orgány jiného než členského státu. (3) Pokud členové evropského kolegia souhlasí s globální strategií řešení krize, podle které ovládaná osoba se sídlem v členském státě nebo evropská ovládající osoba a jí ovládané osoby nejsou osobami podléhajícími řešení krize, splní ovládaná osoba se sídlem v členském státě nebo na konsolidovaném základě evropská ovládající osoba ovládaná osobou se sídlem na území jiného než členského státu vnitřní minimální požadavek tím, že své ovládající osobě se sídlem na území jiného než členského státu nebo jí ovládaným osobám se sídlem na území stejného státu nebo jiným osobám za podmínek stanovených v § 130 odst. 1 a v § 130a písm. b) vydají kapitálové nástroje a způsobilé závazky ke splnění vnitřního minimálního požadavku. (4) Česká národní banka předsedá evropskému kolegiu, pokud všechny ovládané osoby se sídlem v členském státě ovládané osobou se sídlem v jiném než členském státě ovládá evropská ovládající osoba se sídlem na území České republiky. Česká národní banka předsedá evropskému kolegiu i tehdy, pokud ovládané osoby se sídlem v členském státě ovládané osobou se sídlem v jiném než členském státě ovládá více než jedna evropská ovládající instituce a Česká národní banka je orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby s nejvyšší bilanční sumou.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7. 158. V § 183 se odstavce 6 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 19 zrušují. 159. V § 188 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Není-li dosaženo dohody všemi dotčenými orgány příslušnými k řešení krize, může Česká národní banka uzavřít dohodu jen s orgány příslušnými k řešení krize, které s dohodou souhlasí.“. 160. V § 189 se za slova „skupinové řešení krize“ vkládají slova „nebo není-li dosaženo dohody podle § 188 odst. 2“. 161. V § 196 odst. 2 se text „82a“ nahrazuje číslem „83“. 162. V § 197 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodne-li Česká národní banka o uplatnění opatření k řešení krize ve vztahu k pobočce instituce se sídlem na území jiného než členského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky, přihlédne k účelu řešení krize a postupuje přiměřeně podle zásad řešení krize.“. 163. V § 214 odst. 6 větě druhé se slova „a jiným účelům použití majetku Fondu pro řešení krize“ zrušují. 164. V § 221 odst. 3 se za slovo „vkladů“ vkládají slova „je placena v peněžních prostředcích a“ a za slovo „nelze“ se vkládá slovo „ji“. 165. V § 222 odst. 1 větě první se za slovo „krize,“ vkládají slova „pozastavení plnění ze smlouvy podle § 81a, pozastavení výkonu práva na zajištění podle § 81b odst. 1, pozastavení práva na ukončení závazku podle § 81b odst. 2,“. 166. V § 223 odst. 1 a 2 se text „82a“ nahrazuje textem „81a“. 167. V § 223 odst. 1 větě první se slova „a 164“ nahrazují slovy „ , 164 a 164a“. 168. V § 224 odst. 2 větě první se text „§ 131 odst. 1, § 132 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 132a odst. 2, § 133 odst. 2“. 169. V § 227 odst. 2 se text „§ 131 odst. 1, § 132 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 132a odst. 1, § 133 odst. 1“. 170. V § 231 odst. 3 části věty za středníkem se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, slova „ , a to až na dobu 5 let“ se nahrazují slovy „nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která neplní uvedené povinnosti “a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a to až na dobu 5 let“. 171. V § 233 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b) které zní: „b) v rozporu s § 127c odst. 2 prodává podřízené způsobilé závazky neprofesionálním zákazníkům,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 172. V § 233 odst. 8 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. a) až e)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a) až f)“. 173. V § 235 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) v rozporu s § 127c odst. 2 prodává podřízené způsobilé závazky neprofesionálním zákazníkům,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 174. V § 235 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která může být prodávajícím podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi, se dopustí přestupku tím, že nesplní v souvislosti s prodejem podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi některou z povinností stanovených v § 127c odst. 3.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 175. V § 235 odst. 9 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. a) až e)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a) až f)“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „ , nebo odstavce 8“. 176. V § 237 odst. 1 písm. a) se za číslo „3,“ vkládá text „§ 26a odst. 1, § 136,“. 177. V § 237 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) neuveřejní údaje podle § 136a,“. Dosavadní písmena b) až v) se označují jako písmena c) až w). 178. V § 237 odst. 1 se písmeno o) zrušuje. Dosavadní písmena p) až w) se označují jako písmena o) až v). 179. V § 237 odst. 1 písmeno o) zní: „o) nesplní v souvislosti s prodejem podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi některou z povinností stanovených v § 127c odst. 3,“. 180. V § 237 odst. 2 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až k), která znějí: „i) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření k odstranění překážek způsobilosti podle § 23 odst. 1, j) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění podle § 23 odst. 2, k) neuplatní opatření uložená Českou národní bankou podle § 23 odst. 4,“. Dosavadní písmena i) až o) se označují jako písmena l) až r). 181. V § 237 odst. 2 písm. l) se text „23 odst. 3“ nahrazuje textem „23 odst. 5“. 182. V § 237 odst. 2 písm. m) se text „23 odst. 5“ nahrazuje textem „23 odst. 7“. 183. V § 237 odst. 2 se písmeno o) zrušuje. Dosavadní písmena p) až r) se označují jako písmena o) až q). 184. V § 237 odst. 5 písmeno e) zní: „e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření zajišťující splnění minimálního požadavku, vnitřního minimálního požadavku nebo kombinované kapitálové rezervy podle § 24a odst. 2, nebo“. 185. V § 237 odst. 6 písmena a) a b) znějí: „a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, nebo b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho osoba neuvedená v písmeni a); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období.“. 186. Za § 237 se vkládají nové § 237a a 237b, které včetně nadpisů znějí: „§ 237a Přestupky povinné osoby související s porušením minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku (1) Instituce se sídlem v České republice, která není členem evropské finanční skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku podle § 127 odst. 1. (2) Osoba podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku na konsolidované úrovni podle § 127 odst. 2. (3) Instituce se sídlem v České republice, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku a) podle § 127 odst. 3, nebo b) na konsolidovaném základě podle § 127 odst. 6. (4) Povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize ani institucí a je ovládána osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku a) podle § 127 odst. 4, nebo b) na konsolidovaném základě podle § 127 odst. 6. (5) Evropská ovládající osoba, která není osobou podléhající řešení krize a jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku na konsolidované úrovni podle § 127 odst. 5. (6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, nebo b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho osoba neuvedená v písmeni a); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období. § 237b Přestupky osoby podléhající řešení krize související s porušením požadavku na podřízenost (1) Osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí, členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nebo významnou osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 128c odst. 1 nebo s rozhodnutím České národní banky podle § 128c odst. 2, 3 nebo 4 neplní požadavek na podřízenost. (2) Osoba podléhající řešení krize neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky podle § 128b odst. 1 neplní požadavek na podřízenost. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého osobou podléhající řešení krize za bezprostředně předcházející účetní období.“. 187. V § 241 větě první se slova „povinným osobám“ zrušují, text „§ 237“ se nahrazuje slovy „§ 233 až 237b“ a ve větě druhé se slova „povinným osobám“ zrušují a text „§ 233“ se nahrazuje slovy „tohoto zákona“. 188. V § 244 odst. 1 písm. h) se za slovo „nabyvatelé,“ vkládají slova „které oslovila instituce za účelem řešení krize podle § 5 odst. 6 nebo“. 189. V § 250 odst. 1 se slova „změnách výše “nahrazují slovem „výši“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a jejích změnách“. 190. V příloze č. 1 se v písmeni e) slovo „odepisovatelných“ nahrazuje slovem „způsobilých“. 191. V příloze č. 2 se v bodě 1 písm. q) slovo „odepisovatelných“ nahrazuje slovem „způsobilých“. 192. Doplňují se přílohy č. 3 a 4, které znějí: „Příloha č. 3 k zákonu č. 374/2015 Sb. Výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení Povinná osoba vypočte poměrnou část zisku po zdanění podle vztahu MDA = (A+B−C) * D, kde A označuje zisk za běžné účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který byl vytvořen od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle § 26a odst. 1 písm. a), b) nebo c), B označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který byl vytvořen od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle § 26a odst. 1 písm. a), b) nebo c), C označuje daň, která by byla splatná, pokud by zisky A a B nebyly rozděleny, a D označuje multiplikační faktor. Multiplikační faktor D se stanoví tak, že pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92a odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu, vyjádřeným v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nachází a) v prvním (nejnižším) intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0, b) ve druhém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,2, c) ve třetím intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,4, nebo d) ve čtvrtém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak D = 0,6. Dolní hranice a horní hranice každého intervalu se vypočte podle vztahů áááDhQ=kombinovanákapitálovárezerva4×Qn–1 áááHhQ=kombinovanákapitálovárezerva4×Qn kde Dh Q označuje dolní hranici každého intervalu, Hh Q označuje horní hranici každého intervalu, kombinovaná kapitálová rezerva označuje celkovou kombinovanou kapitálovou rezervu, kterou má povinná osoba udržovat, vyjádřenou v českých korunách, a Qn označuje pořadové číslo příslušného intervalu a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4. Příloha č. 4 k zákonu č. 374/2015 Sb. Vzorec pro výpočet požadavku na podřízenost Část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, se vypočte podle vzorce MP=1–x1x2*8% kde MP označuje část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, X1 představuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a X2 představuje součet 18 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kombinované kapitálové rezervy.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 81c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční smlouvu uzavřenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tomto dni došlo k její podstatné změně. 2. Ustanovení § 127c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na prodej podřízených způsobilých závazků vydaných před 28. prosincem 2020. 3. Česká národní banka stanoví povinné osobě vhodné přechodné období pro splnění minimálního požadavku podle § 127a odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřního minimálního požadavku podle § 127a odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to tak, aby skončilo nejpozději 31. prosince 2023. 4. Delší přechodné období pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a požadavku na podřízenost, než je uvedeno v bodě 3, může Česká národní banka povinné osobě stanovit, je-li to vhodné s ohledem na převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování povinné osoby, její přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku; přitom vezme v úvahu a) vývoj finanční situace povinné osoby, b) pravděpodobnost, že povinná osoba bude v přiměřené lhůtě schopna plnit minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek a požadavek na podřízenost, a c) skutečnost, zda je povinná osoba schopna nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti nebo splatnosti stanovená v čl. 72b a 72c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a § 128 nebo 130 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pokud není, zda je tato okolnost individuální povahy nebo je způsobena narušením na úrovni celého trhu. 5. Česká národní banka stanoví mezitímní cílovou úroveň pro splnění minimálního požadavku podle § 127a odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřního minimálního požadavku podle § 127a odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které musí povinná osoba splnit do 1. ledna 2022. 6. Stanoví-li Česká národní banka povinné osobě přechodné období podle bodu 4, které končí po 1. lednu 2024, nemusí povinná osoba do konce přechodného období uveřejňovat informace podle § 136a zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Česká národní banka sdělí povinné osobě plánovaný minimální požadavek podle § 127a odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro každé období 1 roku v rámci přechodného období stanoveného podle bodu 3 nebo 4 s cílem usnadnit postupné navyšování její schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace. 8. Při určení přechodného období podle bodu 3 nebo 4 Česká národní banka zohlední a) převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování, b) přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a c) rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku. 9. Česká národní banka může kdykoli následně přezkoumat přechodné období stanovené podle bodu 3 nebo 4, jakož i jakýkoli plánovaný minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek, který povinné osobě sdělila podle bodu 7. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. III Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 83 písmeno c) zní: „c) ústřední protistranou ústřední protistrana podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,“. 2. V § 83 písm. d) a e) se text „m“ nahrazuje textem „n“. 3. V § 84 odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,“. Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena m) a n). 4. V § 84 odst. 1 písm. n) se text „l)“ nahrazuje textem „m)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o platebním styku Čl. IV Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 5/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 2. V § 111 odst. 1 písm. j) se za slovo „protistrana“ vkládají slova „podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/201216)“. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.“. 3. V § 111 odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,“. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno n). ČÁST ČTVRTÁ Změna insolvenčního zákona Čl. V Za § 374b zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 307/2018 Sb., se vkládá nový § 374c, který včetně nadpisu zní: „§ 374c Pohledávky z odepisovatelných kapitálových nástrojů Pohledávky z odepisovatelných kapitálových nástrojů podle § 2 odst. 2 písm. l) zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu jsou uspokojovány po ostatních podřízených pohledávkách.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 135, pokud jde o § 136a, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 299/2021 Sb.	Zákon č. 299/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 13. 8. 2021, datum účinnosti 1. 10. 2021, částka 131/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o hnojivech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 16. 7. 2022 299 ZÁKON ze dne 21. července 2021, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o hnojivech Čl. I Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 263/2014 Sb., zákona č. 61/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu zákona se slova „pomocných rostlinných přípravcích“ nahrazují slovy „rostlinných biostimulantech“. 2. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a 1107/2009 a zrušuje nařízení ES č. 2003/2003, v platném znění.“. 3. V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „pomocných rostlinných přípravků“ nahrazují slovy „rostlinných biostimulantů“. 4. V § 1 odst. 2 písm. a) a b), § 1 odst. 4 a v § 3 odst. 3 se slova „pomocné rostlinné přípravky“ nahrazují slovy „rostlinné biostimulanty“. 5. V § 1 odst. 5 se slova „Na hnojiva ES se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie o hnojivech2)“ nahrazují slovy „Na hnojivé výrobky EU se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti hnojivých výrobků EU2)“. 6. V § 2 písmeno j) zní: „j) rostlinným biostimulantem látka podle čl. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009,“. 7. V § 2 písm. l) se slova „pomocných rostlinných přípravků“ nahrazují slovy „rostlinných biostimulantů“. 8. V § 2 písm. p) se slova „pomocný rostlinný přípravek“ nahrazují slovy „rostlinný biostimulant“. 9. V § 2 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až s), která znějí: „q) technologickými vodami samostatně skladované a používané pomocné půdní látky, které vznikají při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů a obsahují maximálně 1,5 % sušiny a 0,1 % dusíku, r) digestátem organické hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu, s) příkrmištěm část hospodářství na zemědělské půdě pod širým nebem, kde kromě pastvy dochází i k další chovatelské péči, zejména přikrmování, s větším soustředěním hospodářských zvířat na plochu než při pastvě.“. 10. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „a hnojiva ES“ zrušují. 11. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „[odstavec 2 písm. c)]“ zrušují. 12. V § 3 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 13. V § 3 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) obsahující přípravek na ochranu rostlin21).“. 14. V § 3 odst. 3 se slova „(dále jen „pomocné látky“)“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Technologické vody, které vznikají při jednoduchém zpracování rostlinných produktů, nesmí obsahovat žádné přidané látky kromě základní suroviny a vody.“. 15. V § 3 odst. 4, § 3a odst. 1, § 3a odst. 2 písm. b) a v § 3a odst. 4 písm. a) se slova „nebo pomocné látky“ nahrazují slovy „ , pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátu“. 16. V § 3 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Odchylky pro jednotlivé živiny ani pro celkový obsah živin nesmí být překročeny.“. 17. V § 3 odst. 5, § 7 odst. 7 a 8 a v § 9 odst. 10 písm. a) a c) se slova „a pomocných látek“ nahrazují slovy „ , pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů“. 18. V nadpisech § 3a a 7 se slova „a pomocných látek“ nahrazují slovy „ , pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů“. 19. V § 3a odst. 1, § 3a odst. 2 písm. c), § 3a odst. 3, § 3a odst. 4 úvodní části ustanovení, § 3b odst. 1 a v § 14a odst. 2 písm. a) až f) se slova „nebo pomocnou látku“ nahrazují slovy „ , pomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát“. 20. V § 3a odst. 2 písm. d) se slova „nebo pomocná látka“ nahrazují slovy „ , pomocná půdní látka, rostlinný biostimulant nebo substrát“. 21. V § 3b odst. 1 a v § 8 odst. 1 písm. d) se slova „nebo pomocných látek“ nahrazují slovy „ , pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů nebo substrátů“. 22. V § 4 odst. 2 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce 2 se tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) provozní řád, je-li žadatelem provozovatel zařízení na využívání odpadů podle zákona o odpadech.“. 23. V § 4 odst. 8, § 5 odst. 8, § 6 odst. 4, § 7 odst. 6, § 12 odst. 2 a v § 13 odst. 5 se slova „pomocné látky“ nahrazují slovy „pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty“. 24. V § 4 odstavec 9 zní: „(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů, závazné postupy pro odběr vzorků hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů, a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů.“. 25. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Registrovaná, ohlášená a ohlášená vzájemně uznaná hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty se zapisují do registru hnojiv (dále jen „registr“), který vede ústav.“. 26. V § 7 odst. 1 písm. c) se za slovo „chemické“ vkládá slovo „ , biologické“ a za slovo „jejich“ se vkládají slova „obsah v procentech hmotnosti jako celé číslo nebo na jedno desetinné místo,“. 27. V § 7 odst. 2 se za slovo „označující“ vkládají slova „nebo propagující“. 28. V § 7 odstavec 4 zní: „(4) Balená hnojiva uváděná do oběhu musí mít označení uvedené na obalu nebo s obalem spojené. Hnojiva, která mohou být uváděna do oběhu z bezpečnostních důvodů pouze balená, stanoví vyhláška. U volně ložených hnojiv a velkých balení nad 50 kg může být stanovené označení uvedeno jen v průvodní dokumentaci.“. 29. V § 7 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Obal nesmí negativně ovlivňovat vlastnosti hnojiv a musí být uzavřen tak, aby otevřením byl obal nebo uzávěr obalu neopravitelně poškozen.“. 30. V § 8 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substráty, je povinen hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty“. 31. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojiv. Ustanovení odstavce 1 písm. a) až c) se nevztahuje na statková hnojiva a organická hnojiva vyrobená zemědělským podnikatelem pro vlastní potřebu.“. 32. V § 8 odst. 4 se za slovo „skladována“ vkládají slova „a příkrmiště musí být provozováno“. 33. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Tuhé organické hnojivo kompost, separát digestátu a statkové hnojivo, včetně separátu kejdy, mohou být uloženy na zemědělské půdě nejdéle 24 měsíců na místech vhodných k jejich uložení schválených v havarijním plánu podle vodního zákona. Na stejném místě lze tato hnojiva uložit opakovaně nejdříve po 3 letech.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 34. V § 8 odstavec 6 zní: „(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů, kapacitu skladovacích prostor a podmínky pro provozování příkrmiště.“. 35. V nadpisu § 9 se slova „pomocných látek“ nahrazují slovy „pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů“. 36. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni používat hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu12b). Hnojivy, pomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty, substráty a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis12c). Hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a sedimenty musí být používány tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod, k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek. Pro určování potřeby hnojení se vychází z koeficientů odběru živin rostlinami. Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.“. 37. V § 9 odst. 2 a 6 se slova „a pomocné látky“ nahrazují slovy „ , pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty“. 38. V § 9 odst. 2 písm. b) se za slovo „použití“ vkládají slova „není v souladu s údaji uvedenými v jejich označení nebo“. 39. V § 9 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Zemědělský podnikatel musí používat sedimenty v souladu se souhlasem o použití sedimentů na zemědělské půdě uděleným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštního právního předpisu24).“. Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) § 3a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.“. 40. V § 9 odst. 4 a v § 14a odst. 2 písm. g) a h) se slova „nebo pomocné látky“ nahrazují slovy „ , pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substráty“. 41. V § 9 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly a sedimenty na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.“. 42. V § 9 odstavec 5 zní: „(5) Digestáty smějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze, pokud jsou registrovány podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobeny výhradně ze statkových hnojiv nebo krmiv.“. 43. V § 9 odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Zemědělští podnikatelé jsou povinni vést evidenci o a) hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy, b) upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě a c) výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu s výjimkou trvalých travních porostů podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Tato evidence se vede o množství, druhu a době jejich použití podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů. (8) Zemědělští podnikatelé hospodařící na výměře větší než 20 ha podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů jsou povinni vést evidenci podle odstavce 7 v elektronické formě a do konce ledna za předešlý kalendářní rok ji předávat ústavu v elektronické podobě ve stanoveném formátu.“. 44. V § 9 odst. 9 se slova „pomocné látky“ nahrazují slovy „pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu, substrátu“. 45. V § 9 odst. 10 písm. b) a v § 10 odst. 1 písm. a) se slova „pomocných látek“ nahrazují slovy „pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů“. 46. V § 9 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) způsob vedení evidence o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu, údaje o průměrném odběru živin ve sklizených produktech a způsob a formu elektronického předávání evidence a e) limity pro vnos rizikových prvků hnojivy, pomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty a substráty při jejich použití na zemědělské půdě.“. 47. V § 9 odst. 11 se za slova „o použití sedimentů,“ vkládají slova „způsob hlášení o používání sedimentů,“. 48. Poznámka pod čarou č. 12d zní: „12d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“. 49. V § 11 odst. 3, § 14 odst. 2 a v § 14a odst. 1 písm. d) se slova „nebo podnájemce“ nahrazují slovy „ , podnájemce nebo pachtýř“. 50. V § 11 odst. 4 se slova „nebo podnájemce“ nahrazují slovy „ , podnájemce nebo pachtýře“ a slova „nebo podnájmu“ se nahrazují slovy „ , podnájmu nebo pachtu“. 51. V § 12 odst. 1 písm. c) se text „§ 3 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 3a“. 52. V poznámce pod čarou č. 16b se věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění.“ nahrazuje větou „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a 1107/2009 a zrušuje nařízení ES č. 2003/2003, v platném znění.“. 53. Nadpis nad označením § 14 se zrušuje. 54. V § 14a odst. 1 písm. a) se slova „pomocné látky“ nahrazují slovy „pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „nebo prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 9 odst. 10 nebo 11“. 55. V § 14a odst. 1 písmeno b) zní: „b) v rozporu s § 9 odst. 7 a 8 nevede, nepředloží na požádání ústavu nebo po dobu 7 let neuchovává evidenci o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů, upravených kalů a sedimentů nebo evidenci o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu podle jednotlivých pozemků, plodin a let,“. 56. V § 14a odst. 1 písm. c) a e) se za slovo „vlastník“ vkládají slova „ , nájemce, podnájemce nebo pachtýř“. 57. V § 14a odst. 1 písm. d) se slova „vlastností, nebo“ nahrazují slovem „vlastností,“. 58. V § 14a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) neohlásí ústavu použití upravených kalů nebo sedimentů podle § 9 odst. 4, g) nepředá ústavu evidenci podle § 9 odst. 7 ve lhůtě a způsobem stanoveným v § 9 odst. 8, nebo h) neprovede záznam o použití hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátu, upraveného kalu nebo sedimentu ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 9.“. 59. V § 14a odst. 2 písm. a) se za slovo „registrovány“ vkládá slovo „ , ohlášeny“. 60. V § 14a odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) uvede do oběhu hnojivo, pomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát, které obsahují přípravek na ochranu rostlin21),“. Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena h) až k). 61. V § 14a odst. 2 písm. i) se za slovo „substráty“ vkládají slova „ , nebo provozuje příkrmiště“. 62. V § 14a odst. 3 písm. a) se slova „c) nebo d)“ nahrazují slovy „až d) nebo f) až h)“. 63. V § 14a odst. 3 písm. b) se slova „h) nebo j)“ nahrazují textem „k)“. 64. V § 14a odst. 3 písm. c) se slova „ , g), i) nebo j)“ nahrazují slovy „až j) nebo k)“. 65. V § 14a odst. 3 písm. d) se slova „nebo j)“ nahrazují slovy „nebo k)“. Čl. II Přechodné ustanovení Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 156/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh Čl. III V části druhé hlavě I zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění zákona č. 265/2017 Sb. a zákona č. 526/2020 Sb., se za oddíl 5 vkládá nový oddíl 6, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18 zní: „Oddíl 6 Hnojivé výrobky EU § 27e (1) Úřad je v České republice orgánem odpovědným za oznámené subjekty ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti hnojivých výrobků EU18). (2) Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti hnojivých výrobků EU na jazyk určený nebo požadovaný členským státem, je tímto jazykem v České republice český jazyk. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a 1107/2009 a zrušuje nařízení ES č. 2003/2003.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu Čl. IV V § 4 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 295/2017 Sb. a zákona č. 229/2019 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Státní pozemkový úřad pořizuje výstavbou nebo nabytím do majetku státu hlavní závlahová zařízení, hlavní odvodňovací zařízení a stavby k ochraně pozemků před erozní činností vody. S majetkem státu podle věty první je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) části první čl. I bodu 43, pokud jde o § 9 odst. 7 písm. c) a § 9 odst. 8, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022, a b) části první čl. I bodů 2, 5 a 52, která nabývají účinnosti dnem 16. července 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 300/2021 Sb.	Zákon č. 300/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 8. 2021, datum účinnosti 1. 9. 2021, částka 131/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna notářského řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 2. 2022 300 ZÁKON ze dne 22. července 2021, kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna notářského řádu Čl. I Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012, zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 7/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu § 4 se doplňují slova „; to platí i pro provádění zápisů do evidence podle zvláštního právního předpisu“. 2. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Notářské listiny podle tohoto zákona se sepisují v listinné podobě; stanoví-li tak tento zákon, lze je sepsat také v elektronické podobě. Veřejné listiny sepisované notářem podle zvláštního právního předpisu lze sepsat v listinné nebo elektronické podobě, s výjimkou sepisování veřejných listin podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“. 3. V § 11 písm. h) se za slovo „slibu“ vkládají slova „nebo ode dne jeho jmenování, složil-li slib před svým jmenováním,“. 4. V § 14 odst. 1 se slova „příslušná notářská komora“ nahrazují slovy „notářská komora, jejímž je členem,“ a slova „jeho podílu“ se nahrazují slovy „podílu zástupce“. 5. V § 14 odstavce 2 až 5 znějí: „(2) Notářská komora ustanoví zástupce z řad kandidátů v pracovním poměru u notáře, nejsou-li, z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo notáře, jemuž je zástupce ustanovován, nebo kandidátů u nich v pracovním poměru, a nejsou-li, anebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich nebo není souhlas podle věty třetí k ustanovení žádného kandidáta, tak z řad jiných notářů, kteří jsou členy notářské komory. K ustanovení zástupce je třeba jeho písemného souhlasu. K ustanovení zástupce z řad kandidátů je třeba také písemného souhlasu notáře, u něhož je kandidát v pracovním poměru. (3) Notářská komora ustanoví notáři zástupce bez zbytečného odkladu na jeho návrh, je-li podán před uplynutím doby podle odstavce 1; není-li podán, tak bez návrhu, jakmile se dozví, že notář činnost notáře po dobu podle odstavce 1 nevykonává. (4) Jestliže notář zemřel nebo byl odvolán, notářská komora, jejímž byl členem, nebo Komora v případě postupu podle odstavce 5 ustanoví na dobu, kdy je notářský úřad uvolněn, náhradníka notáře (dále jen „náhradník“). Náhradník se ustanoví obdobně na dobu pozastavení výkonu činnosti notáře podle § 10. K ustanovení náhradníka je třeba jeho písemného souhlasu. (5) Náhradníka ustanoví notářská komora z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo uvolněného notářského úřadu; nejsou-li nebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich, z řad jiných notářů, kteří jsou jejími členy. Nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný takový notář, ustanoví náhradníkem kteréhokoli notáře Komora.“. 6. V § 14 se odstavce 6 a 7 zrušují. 7. V § 35a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „zástav“ vkládají slova „, Sbírku dokumentů“. 8. V § 35a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) Evidenci ověřených podpisů.“. 9. V § 35a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Při zápisu, změně nebo výmazu údajů do Rejstříku zástav, Sbírky dokumentů, evidencí a seznamů podle odstavce 1 Komora a notáři využívají údaje vedené v základních registrech, popřípadě údaje vedené v agendových informačních systémech. S výjimkou údajů zapsaných ve Sbírce dokumentů a Evidenci ověřených podpisů vede Komora zapsané údaje aktualizované podle stavu vedeného v základních registrech. (3) Údaje ze základních registrů a údaje z agendových informačních systémů mohou notáři využívat také prostřednictvím informačního systému, který vede, spravuje a provozuje Komora.“. Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 4 až 12. 10. V § 35a odst. 4 se za slova „Rejstřík zástav,“ vkládají slova „Sbírku dokumentů,“. 11. V § 35a odst. 4 a odst. 11 a § 109i odst. 1 se slova „seznamu nebo Rejstříku zástav“ nahrazují slovy „seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů“. 12. V § 35a se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) V předpisu o Evidenci ověřených podpisů Komora stanoví zejména a) postup a způsob zápisu údajů, b) postup a způsob nahlížení do evidence. (11) V předpisu o Sbírce dokumentů Komora stanoví zejména a) postup a způsob založení dokumentu a zápisu, změny nebo výmazu údajů o dokumentu, b) jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se o dokumentu evidují, c) kdo zapisuje údaje podle písmen a) a b) do Sbírky dokumentů, d) postup a způsob nahlížení do Sbírky dokumentů, e) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.“. Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 12 až 14. 13. V § 35a odst. 12 se za slovo „zástav“ vkládají slova „, Sbírce dokumentů“, slova „uvedeném v § 35a odst. 1 písm. a) a d)“ se nahrazují slovy „uvedených v odstavci 1 písm. a), d) a e)“ a slova „uvedeného v § 35a odst. 1“ se nahrazují slovy „uvedené v odstavci 1“. 14. V § 35e odst. 2 se slovo „bydliště“ nahrazuje slovy „adresa místa pobytu7), není-li, tak bydliště (dále jen „pobyt“)“. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 35f odst. 1 písm. c), § 80b odst. 1 písm. g), § 80ga odst. 2 písm. f) a § 94c odst. 1 písm. d) se slovo „bydliště“ nahrazuje slovem „pobytu“. 16. V § 35j odst. 3 písm. a), § 63 odst. 1 písm. c), § 80b odst. 1 písm. f), § 80ga odst. 2 písm. e), § 80gc odst. 2 písm. e), § 80gd odst. 2 písm. f), § 82 odst. 1 písm. b), § 83 odst. 1 písm. a), § 84 odst. 2 písm. b), § 86 odst. 1 písm. a), § 94c odst. 1 písm. b) a c) a § 94d odst. 1 písm. b) a c) bodech 1, 2 a 4 se slovo „bydliště“ nahrazuje slovem „pobyt“. 17. Za § 35l se vkládají nové § 35m až 35o, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 8 znějí: „Evidence ověřených podpisů § 35m (1) Jde-li o legalizaci vlastnoručního podpisu, jsou v Evidenci ověřených podpisů evidovány tyto údaje: a) pořadové číslo přidělené evidencí, b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, jejíž podpis byl legalizován, c) číslo a druh průkazu, kterým byla prokázána totožnost osoby uvedené v písmenu b), nebo jiný způsob, jak byla prokázána její totožnost, d) údaj o tom, že osoba uvedená v písmenu b) listinu před notářem vlastnoručně podepsala nebo že uznala podpis na listině za vlastní, e) stručné označení listiny s legalizovaným podpisem nebo podpisy, včetně počtu vyhotovení takové listiny, případně počtu legalizovaných podpisů stejné osoby na jedné listině, f) datum legalizace, g) jméno, příjmení a funkce ověřujícího. (2) Jde-li o uznání elektronického podpisu za vlastní, jsou v Evidenci ověřených podpisů evidovány tyto údaje: a) pořadové číslo přidělené evidencí, b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, jejíž podpis byl legalizován, c) číslo a druh průkazu, kterým byla prokázána totožnost osoby uvedené v písmenu b), nebo jiný způsob, jak byla prokázána její totožnost, d) údaj o tom, že osoba uvedená v písmenu b) prohlásila, že dokument sama podepsala k němu připojeným elektronickým podpisem, který uznává za vlastní, e) stručné označení dokumentu, na němž došlo k legalizaci podpisu, f) datum legalizace, g) jméno, příjmení a funkce ověřujícího. (3) Každý si po zadání pořadového čísla evidence, jména a příjmení a data narození osoby, jejíž podpis byl legalizován, může prostřednictvím dálkového přístupu ověřit, který notář v České republice legalizaci provedl a označení listiny nebo jiného dokumentu s legalizovaným podpisem nebo podpisy. Pro ověření lze použít i kód rychlé reakce (QR kód), pokud jej ověřovací doložka obsahuje. Sbírka dokumentů § 35n (1) Ve Sbírce dokumentů se evidují a ukládají a) dokumenty vzniklé převedením notářských zápisů sepsaných v listinné podobě do elektronické podoby, opatřené kvalifikovaným elektronickým podpisem notáře, který notářský zápis sepsal, b) notářské zápisy sepsané v elektronické podobě, (dále jen „uložené dokumenty“). (2) Každému uloženému dokumentu je v okamžiku jeho uložení přiděleno pořadové číslo, toto číslo se vyznačí na notářském zápisu. (3) Uložené dokumenty jsou ve Sbírce dokumentů uchovávány tak, aby byla zajištěna jejich integrita, autenticita, neměnnost, pravost a důvěryhodnost po celou dobu jejich uchování. Sbírka dokumentů je vedena a provozována tak, aby byla zachována důkazní hodnota v ní uložených dokumentů bez toho, aby bylo vyžadováno obnovení podpisu správcem. (4) Dokument podle odstavce 1 písm. a) se ukládá do Sbírky dokumentů převedený do elektronické podoby prostřednictvím skenovacího zařízení a ve strojově čitelné podobě pro textové části notářského zápisu. (5) Dokument podle odstavce 1 písm. a) uložený ve Sbírce dokumentů a zobrazující vyhotovený notářský zápis se považuje za veřejnou listinu a je rovnocenný s notářským zápisem vyhotoveným v listinné podobě. V případě rozporu mezi obsahem notářského zápisu sepsaného v listinné podobě a obsahem dokumentu podle odstavce 1 písm. a) uloženého ve Sbírce dokumentů platí, že rozhodující je obsah notářského zápisu sepsaného v listinné podobě. Byl-li notářský zápis sepsaný v listinné podobě vybrán za archiválii nebo byl-li na základě provedeného výběru archiválií zničen podle zvláštního právního předpisu8), je rozhodující obsah dokumentu uloženého ve Sbírce dokumentů. Byl-li namítnut nebo zjištěn rozpor podle věty druhé před zničením notářského zápisu sepsaného v listinné podobě, nelze zničení provést. (6) Sbírka dokumentů obsahuje také rejstřík o uložených dokumentech. Notář v den sepsání notářského zápisu uloží do Sbírky dokumentů dokument podle odstavce 1 písm. a) nebo notářský zápis podle odstavce 1 písm. b) a zapíše o něm do rejstříku tyto údaje: a) údaje o účastníkovi uvedené v § 63 odst. 1 písm. c), a není-li ho, tytéž údaje o žadateli, b) datum sepsání notářského zápisu, c) předmět úkonu. (7) Uložení dokumentu do Sbírky dokumentů a zápis údajů do rejstříku podle odstavce 6 se provádí elektronickým přenosem dat, a to zabezpečenou komunikací. (8) Každý si po zadání pořadového čísla sbírky a data sepsání notářského zápisu může prostřednictvím dálkového přístupu vyhledat, který notář v České republice notářský zápis sepsal a údaje uvedené v odstavci 6, nejde-li o notářský zápis o právních jednáních evidovaných v Evidenci právních jednání pro případ smrti. Pro ověření lze použít i kód rychlé reakce (QR kód), pokud jej stejnopis notářského zápisu obsahuje. Ověřování veřejných listin ve vztahu k cizině § 35o (1) Veřejné listiny vydávané nebo ověřované notáři ověřuje Komora postupem podle Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin. (2) Komora provádí činnost uvedenou v odstavci 1 ve svém sídle a v sídlech notářských komor uvedených v § 29 odst. 1. (3) Komoře náleží za činnost uvedenou v odstavci 1 odměna. Výši odměny stanoví ministerstvo vyhláškou. 8) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 37 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) až x), která znějí: „v) přijímá předpis o Evidenci ověřených podpisů, w) přijímá předpis o Sbírce dokumentů, x) přijímá předpis o ověřování veřejných listin ve vztahu k cizině.“. 19. V § 37 odst. 4 se text „u)“ nahrazuje textem „x)“. 20. V § 45 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a podle § 35o“. 21. V § 51a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „a financování“ vkládá slovo „terorismu“ 22. V § 59 odst. 2 se za slovo „lhůt“ vkládají slova „k plnění“. 23. V § 59 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; tím není dotčeno ustanovení § 61a odst. 2 a 3“. 24. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 61a (1) Pro notářské zápisy sepsané v elektronické podobě a jejich náležitosti se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující notářské zápisy sepsané v listinné podobě, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (2) Notářský zápis sepsaný v elektronické podobě obsahuje údaj o tom, že byl sepsán v elektronické podobě, a dále: a) namísto vlastnoručního podpisu notáře jeho kvalifikovaný elektronický podpis a kvalifikované elektronické časové razítko, b) namísto vlastnoručních podpisů účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků, tlumočníků a dalších osob, které podle ustanovení tohoto zákona notářský zápis podepisují, jejich uznávané elektronické podpisy9). (3) Je-li notářský zápis sepsán v elektronické podobě, nevyžaduje se otisk úředního razítka notáře a tlumočníka. (4) Bylo-li při sepisování notářského zápisu v elektronické podobě postupováno podle § 64a odst. 1 a 2, uvede se tato skutečnost v notářském zápisu a notářský zápis v tomto případě neobsahuje: a) údaj o místu právního jednání, jde-li o notářský zápis o právním jednání, nebo b) údaj o místu sepsání notářského zápisu, jde-li o notářský zápis sepsaný podle ustanovení části šesté oddílu druhého. (5) Pro notářské zápisy sepsané v elektronické podobě je vyloučen postup podle § 62 odst. 2. (6) Pro veřejné listiny sepisované notářem podle zvláštního právního předpisu, jsou-li sepsány v elektronické podobě, platí odstavce 2 a 3 obdobně. 9) § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 25. V § 63 odst. 1 písm. d) se za slovo „účastníků,“ vkládají slova „kteří jsou fyzickými osobami,“. 26. Za § 64 se vkládá nový § 64a, který včetně poznámek pod čarou č. 10 až 12 zní: „§ 64a (1) Prokázání totožnosti účastníků, svědků úkonu, důvěrníků nebo tlumočníků a zjištění obsahu projevu vůle o tom, co má být pojato do notářského zápisu, lze provést i bez jejich fyzické přítomnosti, a to spojením prostřednictvím videokonference se současným využitím prostředků pro elektronickou identifikaci. (2) Při postupu podle odstavce 1 lze použít pouze takový prostředek pro elektronickou identifikaci, který splňuje a) technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci10) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci11), nebo b) podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank12). (3) Prokázání totožnosti svědky totožnosti postupem podle § 64 odst. 1 věty první a odst. 2 se vylučuje. 10) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. 11) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. 12) § 38ac zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 49/2020 Sb.“. 27. V § 65 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě notářského zápisu sepisovaného v elektronické podobě se schopností vlastnoručně se podepsat rozumí schopnost připojit k dokumentu svůj uznávaný elektronický podpis9).“. 28. V § 70 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis do veřejného rejstříku, lze jej sepsat i v elektronické podobě.“. 29. V § 70a odst. 1 písm. b) se slovo „, nebo“ nahrazuje slovem „a“. 30. V nadpisu § 74 se za slovo „pravosti“ vkládá slovo „vlastnoručního“. 31. V § 74 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „; tím není dotčen postup podle § 74a“. 32. V § 74 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) pořadové číslo přidělené Evidencí ověřených podpisů, b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, u níž je prováděna legalizace,“. 33. V § 74 odst. 2 písm. c) se slova „byla totožnost žadatele“ nahrazují slovy „totožnost osoby uvedené v písmenu b) byla“. 34. V § 74 odst. 2 písm. d) se slova „uvedená osoba“ nahrazují slovy „osoba uvedená v písmenu b)“. 35. V § 74 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „(3) Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, ověřovací doložka obsahuje také údaj o tom, že tato osoba je ke dni vyhotovení ověřovací doložky zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob podle zvláštního právního předpisu13) jako člen statutárního orgánu právnické osoby oprávněný právnickou osobu zastupovat, a také způsob jeho jednání za právnickou osobu zapsaný v takovém veřejném rejstříku. O právnické osobě se uvedou údaje podle § 63 odst. 1 písm. c). 13) § 1 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 36. V § 74 odst. 5 se slova „Neovládá-li notář“ nahrazují slovy „Neovládá-li notář nebo jeho pracovník“. 37. V § 74 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, notář vyhotoví ověřovací doložku také v některém z úředních jazyků členského státu Evropské unie, pokud takový jazyk notář nebo jeho pracovník ovládá.“. 38. Za § 74 se vkládá nový § 74a, který včetně nadpisu zní: „§ 74a Ověřování pravosti elektronického podpisu (1) Legalizovat lze také elektronický podpis. V takovém případě se ověřovací doložka vyhotoví v elektronické podobě, otisk úředního razítka se nevyžaduje. Ověřovací doložka se opatří kvalifikovaným elektronickým podpisem ověřujícího a s elektronicky podepsaným dokumentem se spojí tak, aby nedošlo k porušení integrity dokumentu, na němž je elektronický podpis legalizován. Pro postup při prokazování totožnosti osoby, jejíž elektronický podpis je legalizován, platí § 64 odst. 1 a 3 a § 64a obdobně. (2) Osoba, jejíž podpis je legalizován podle odstavce 1, před připojením ověřovací doložky prohlásí, že dokument sama podepsala k němu připojeným elektronickým podpisem, který uznává za vlastní. Ověřovací doložka obsahuje údaj, že prohlášení podle věty první bylo učiněno. Ustanovení § 74 odst. 2 písm. a), b), c) a e) a odst. 3 až 6 se použijí obdobně. (3) Ověření pravosti elektronického podpisu se neprovede, pokud notář nebude moci obsah elektronicky podepsaného dokumentu zobrazit v důsledku poškození dokumentu, technické nekompatibility nebo absence příslušného software. (4) Formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést legalizaci, a postup při provádění legalizace na dokumentu v elektronické podobě stanoví prováděcí právní předpis.“. 39. V § 80a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Notářský zápis lze sepsat i v elektronické podobě.“. 40. V § 80b odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, případně údaj o tom, že bylo hlasováno orgánem právnické osoby s využitím technických prostředků“. 41. V § 80b odst. 1 písm. j) se slovo „rozhodného“ a slovo „rozhodný“ zrušují. 42. V § 80ga se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Notářský zápis o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím uděleném mimo zasedání orgánu právnické osoby lze sepsat i v elektronické podobě.“. 43. V § 80gc se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Notářský zápis o návrhu rozhodnutí lze sepsat i v elektronické podobě.“. 44. V § 80gd se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Notářský zápis o rozhodování per rollam lze sepsat i v elektronické podobě.“. 45. V § 80h se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Notářský zápis o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku lze sepsat i v elektronické podobě.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 46. V § 80h se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Notářský zápis o osvědčení požadavků pro zápis do evidence svěřenských fondů lze sepsat i v elektronické podobě.“. 47. V § 86 odst. 1 písm. a) se za slovo „číslo“ vkládají slova „právnické osoby“. 48. V § 90 odst. 2 se text „§ 35a“ nahrazuje textem „§ 35b“. 49. V § 90 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; to neplatí v případě notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě“. 50. V § 92 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jde-li o stejnopis notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě, obsahuje doložka také údaje o jménu a příjmení osob, které notářský zápis elektronicky podepsaly.“. 51. V § 101 odst. 1 se slova „závěti nebo o dovětku“ nahrazují slovy „právním jednání pro případ smrti uvedeném v § 35b odst. 1 písm. a), s výjimkou dědické smlouvy, a v písm. b) a c)“. 52. V § 101 odst. 3 písm. f) se za slovo „zákoníku“ vkládají slova „právní jednání pro případ smrti“ a slova „závěť nebo dovětek v jeho formě pořízené“ se zrušují. 53. V § 101 odst. 6 se slova „údajů o závěti nebo dovětku a o pořizovateli“ nahrazují slovy „všech údajů o této listině“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 54. V § 104 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 14 odst. 5 se použije obdobně.“. 55. V části desáté v nadpisu oddílu 1 se slova „základního registru obyvatel“ nahrazují slovy „základních registrů“. 56. V § 109a úvodní části ustanovení a § 109b odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „využívá“ nahrazuje slovy „a notář nebo Komora pro potřeby zápisu, změny nebo výmazu údajů z Rejstříku zástav, Sbírky dokumentů, evidencí a seznamů podle § 35a odst. 1 využívají“. 57. V § 109a se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , rodné příjmení“. 58. V § 109a se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí: „g) omezení svéprávnosti, h) rodinný stav nebo registrované partnerství, i) sériové číslo, vydavatel a platnost kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.“. 59. Za § 109a se vkládá nový § 109aa, který zní: „§ 109aa Notář pro potřeby úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2) nebo pro notářskou činnost, a notář nebo Komora pro potřeby zápisu, změny nebo výmazu údajů z Rejstříku zástav, Sbírky dokumentů, evidencí a seznamů podle § 35a odst. 1 využívají z registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci tyto referenční údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční fyzické osoby, b) adresu místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční fyzické osoby.“. 60. V § 109b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Notář nebo Komora pro potřeby zápisu, změny nebo výmazu údajů z Rejstříku zástav, Sbírky dokumentů, evidencí a seznamů podle § 35a odst. 1 využívají z informačního systému evidence obyvatel údaje podle odstavce 1 písm. a) až h) a j) až l).“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 61. V § 109c odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) obrazový záznam,“. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k). 62. V § 109c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Notář nebo Komora pro potřeby zápisu, změny nebo výmazu údajů z Rejstříku zástav, Sbírky dokumentů, evidencí a seznamů podle § 35a odst. 1 využívají z informačního systému cizinců údaje podle odstavce 1 písm. a) až e) a g) až i). Komora dále využívá údaj podle odstavce 1 písm. f) při postupu podle § 35a odst. 3.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 63. V § 109d úvodní části ustanovení a § 109e úvodní části ustanovení se slova „nebo pro notářkou činnost“ nahrazují slovy „pro notářskou činnost nebo pro potřeby zápisu, změny nebo výmazu údajů z Rejstříku zástav, Sbírky dokumentů, evidencí a seznamů podle § 35a odst. 1“. 64. V § 109d se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) digitální zpracování podoby občana,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 65. V § 109d a 109e se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Komora využívá údaj podle odstavce 1 písm. h) při postupu podle § 35a odst. 3.“. 66. V § 109e odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) digitální zpracování fotografie držitele,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). Čl. II Přechodné ustanovení Notářská komora České republiky zajistí aktualizaci údajů vedených do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v Evidenci právních jednání pro případ smrti, Evidenci listin o manželském majetkovém režimu, Seznamu prohlášení o určení opatrovníka a Seznamu listin o manželském majetkovém režimu ke stavu vedenému v základních registrech do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a dále zajistí aktualizaci údajů vedených do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v Rejstříku zástav k zástavnímu právu ke stavu vedenému v základních registrech při provádění změny takovéhoto zástavního práva. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb. a zákona č. 274/2021 Sb., se mění takto: 1. V Položce 5 písm. b) se částka „100“ nahrazuje částkou „300“. 2. V Položce 5 se doplňuje písmeno d), které zní: „d)\| Ověření úředního podpisu nebo úředního otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu za účelem jejího použití v zahraničí\| Kč 100 ---\|---\|--- \| za každý podpis nebo otisk razítka“. 3. V části Osvobození u Položky 5 se v bodech 1, 2 a 3 za text „a)“ vkládá text „a d)“. 4. V Položce 5 se slovo „Poznámka:“ nahrazuje slovem „Poznámky“. 5. V části Poznámky u Položky 5 se dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňuje se bod 2, který zní: „2. Zahrnuje-li úkon uvedený v písmenech a), c) a d) současné ověření podpisu a otisku razítka, vybírá se poplatek jen jednou.“. 6. V Položce 150 písm. e) se částka „100“ nahrazuje částkou „300“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2021, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 57 a 58, která nabývají účinnosti dnem 1. února 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 323/2021 Sb.	Zákon č. 323/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 9. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 143/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 323 ZÁKON ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb. a zákona č. 540/2020 Sb., se mění takto: 2. V § 32 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud dítě zemřelo po dosažení 5 let věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečovala o dítě od jeho narození do jeho úmrtí; ustanovení vět první a druhé tím nejsou dotčena.“. 3. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní: „§ 34a (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3 nebo podle § 31, se na žádost zvyšuje ode dne, od něhož se tento důchod přiznává, za každé dítě, které pojištěnec vychoval. (2) Zvýšení za 1 vychované dítě činí od 1. ledna 2023 částku 500 Kč měsíčně. Částka zvýšení za 1 vychované dítě se zvyšuje od 1. ledna kalendářního roku tak, že částka zvýšení za 1 vychované dítě platná od 1. ledna předchozího kalendářního roku se zvýší o tolik procent, o kolik se zvyšuje procentní výměra vypláceného starobního důchodu podle § 67 odst. 8 nebo odst. 9. Pokud v předchozím kalendářním roce došlo k mimořádnému zvýšení vyplácených důchodů, přičte se k počtu procent podle věty druhé ještě tolik procent, o kolik se zvýšila procentní výměra vypláceného starobního důchodu podle § 67 odst. 10. Částka zvýšení za 1 vychované dítě se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (3) Dítě se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1 (dále jen „zvýšení za vychované dítě“) považuje za vychované, jsou-li splněny podmínky výchovy dítěte podle § 32 odst. 4; tyto podmínky platí i v případě, že o dítě osobně pečuje nebo pečoval muž. Výchovu téhož dítěte nelze pro účely zvýšení za vychované dítě současně započítat více osobám; vychovávalo-li dítě více osob, přihlíží se k výchově dítěte jen u té osoby, která o dítě osobně pečovala v největším rozsahu. Při zvýšení za vychované dítě se přihlíží jen k výchově toho dítěte, které jako vychované pojištěnec uvedl v žádosti o přiznání starobního důchodu; není-li tato podmínka splněna, zvýšení za vychované dítě nenáleží. (4) Zvýšení za vychované dítě nenáleží, pokud se pojištěnec vůči dítěti dopustil jako pachatel, spolupachatel nebo účastník úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů podle dříve platných právních předpisů.“. 5. V § 56 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Byla-li procentní výměra starobního důchodu snížena o částku zvýšení za vychované dítě pro neposkytnutí součinnosti ke zjištění, která osoba osobně pečovala o dítě v největším rozsahu, a zjistí-li se, že pojištěnec o dítě v největším rozsahu a) nepečoval, zvýšení za vychované dítě se odejme ode dne, od něhož byla procentní výměra starobního důchodu z tohoto důvodu snížena, b) pečoval, procentní výměra starobního důchodu se znovu upraví o zvýšení za vychované dítě a část důchodu, která nebyla vyplacena, se doplatí.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 6. § 57 zní: „§ 57 Zjistí-li se, že procentní výměra starobního důchodu byla zvýšena za vychované dítě neprávem, neboť o dítě pečovala ve větším rozsahu jiná osoba, nebo o dítě pojištěnec nepečoval v rozsahu potřebném pro splnění podmínky výchovy dítěte, starobní důchod se sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Procentní výměra starobního důchodu se podle věty první sníží o částku zvýšení za vychované dítě platnou ke dni, od něhož se toto snížení provádí.“. 7. Za § 67b se vkládá nový § 67c, který zní: „§ 67c (1) Při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2022 se k částce zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 přičte částka 300 Kč. (2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dodatečná částka zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).“. 8. V § 107 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) výši částky zvýšení za 1 vychované dítě podle § 34a odst. 2 pro kalendářní rok,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 9. V § 108 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). Čl. II Přechodná ustanovení 1. Starobní důchody přiznané ode dne, který spadá do období před 1. lednem 2023, se zvýší o 500 Kč měsíčně za každé dítě, které pojištěnec vychoval, od splátky důchodu splatné v lednu 2023, jsou-li splněny podmínky stanovené v bodech 3 až 5; toto zvýšení náleží k procentní výměře starobního důchodu. 3. Podmínky výchovy dítěte se pro účely zvýšení podle bodu 1 posuzují u všech pojištěnců podle právních předpisů účinných ke dni, od něhož byl starobní důchod přiznán, pokud se dále nestanoví jinak; tyto podmínky platí i v případě, že o dítě osobně pečoval muž. Výchovu téhož dítěte nelze pro účely zvýšení podle bodu 1 současně započítat více osobám. Vychovávalo-li totéž dítě více osob, přihlíží se k výchově dítěte jen u té osoby, která o dítě osobně pečovala v největším rozsahu; to platí i v případě, že u téhož dítěte byla jeho výchova zohledněna při stanovení důchodového věku ženy. Zvýšení starobního důchodu podle bodu 1 nenáleží, pokud se pojištěnec vůči dítěti dopustil jako pachatel, spolupachatel nebo účastník úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů podle dříve platných právních předpisů. 4. Pokud byl důchodový věk stanoven se zohledněním vychovaných dětí, zvýší se starobní důchod podle bodu 1 bez žádosti; za vychované dítě se pro účely zvýšení podle bodu 1 považuje dítě, k jehož výchově bylo přihlédnuto při stanovení důchodového věku. Jde-li o ženu, které vznikl nárok na důchod podle § 61a odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2023, zvýší se starobní důchod podle bodu 1 bez žádosti; za vychované dítě se pro účely zvýšení podle bodu 1 považuje dítě ženy, které má uvedeno v základních registrech. O tomto zvýšení se nevydává písemné rozhodnutí; poživatel důchodu obdrží o tomto zvýšení písemné oznámení s tím, že ustanovení § 86 odst. 2 věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije obdobně. 5. Nejedná-li se o případ uvedený v bodě 4 větě první nebo druhé, zvýší se starobní důchod podle bodu 1 na základě písemné žádosti podané na předepsaném tiskopisu. V této žádosti se uvádějí údaje o vychovaných dětech a o době a rozsahu osobní péče o dítě a čestné prohlášení, že osoba pečovala o dítě v největším rozsahu a že nenastala překážka pro zvýšení starobního důchodu uvedená v bodě 3 větě poslední; údaje o vychovaných dětech lze doložit rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti. Tento tiskopis obsahuje též poučení o důsledcích uvedení nepravdivých údajů. Žádost se podává v případě starobních důchodů přiznaných před 1. lednem 2023 nejpozději do 31. prosince 2024; žádost lze podat nejdříve 1. září 2022 s tím, že pro žádosti podané před tímto dnem se použije obdobně ustanovení § 83b odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebyla-li žádost podána ve lhůtě uvedené ve větě čtvrté, zvýšení starobního důchodu podle bodu 1 nenáleží. Podává-li se po 31. prosinci 2022 žádost o přiznání starobního důchodu ode dne, který spadá do období před 1. lednem 2023, zvyšuje se starobní důchod podle bodu 1 jen za výchovu toho dítěte, které pojištěnec uvedl v žádosti o přiznání starobního důchodu, s tím, že věta druhá platí obdobně; není-li tato podmínka splněna, zvýšení starobního důchodu podle bodu 1 nenáleží. 6. Vyplácí-li se procentní výměra starobního důchodu v upravené výši podle § 61 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví se obdobně též zvýšení za vychované dítě náležející podle bodu 1. 7. Byl-li starobní důchod zvýšen podle bodu 1 a zjistí-li se, že o dítě, k jehož výchově bylo přihlédnuto při stanovení důchodového věku, osobně pečovala ve větším rozsahu jiná osoba, která požádala o zvýšení starobního důchodu podle bodu 1 nebo podle § 34a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, z důvodu, že vychovala totéž dítě v největším rozsahu, zvýšení starobního důchodu za vychované dítě podle bodu 1 nenáleží a starobní důchod se sníží; přitom se postupuje podle § 57 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Částka zvýšení za 1 vychované dítě se podle § 34a odst. 2 věty druhé zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zvýší poprvé od 1. ledna 2024. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 4 písm. a) bod 14 včetně poznámky pod čarou č. 86 zní: „14. ve sporu o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte86) osobně pečovala o dítě v největším rozsahu; tento spor vzniká, má-li být na základě žádosti pojištěnce zvýšena procentní výměra starobního důchodu za vychované dítě, k jehož výchově již bylo nebo má být přihlédnuto při zvýšení procentní výměry starobního důchodu u jiného pojištěnce, který trvá na tom, že o dítě pečoval v největším rozsahu, 86) § 34a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Čl. II body 1 a 3 zákona č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) místem trvalého pobytu, popřípadě jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, osoby, na základě jejíž žádosti vznikl spor uvedený v § 6 odst. 4 písm. a) bodě 14.“. 3. V § 16c odst. 2 se za písmeno v) vkládá nové písmeno w), které zní: „w) jméno, příjmení, rodné číslo a datum narození dítěte, které se považuje za vychované, s údaji o osobě, u níž se toto dítě považuje za vychované, v rozsahu uvedeném v písmenech a) až c), e), f) a h),“. Dosavadní písmeno w) se označuje jako písmeno x). 4. V § 53 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Okresní správa sociálního zabezpečení je v případě sporu o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte osobně pečovala o dítě v největším rozsahu, oprávněna vyzvat osobu, které byla nebo má být zvýšena procentní výměra starobního důchodu za vychované dítě, aby poskytla potřebnou součinnost ke zjištění osoby osobně pečující o dítě v největším rozsahu, zejména aby poskytla potřebná vysvětlení, doložila rozhodné skutečnosti nebo sdělila, že souhlasí s tím, že o dítě osobně pečovala v největším rozsahu jiná osoba; tato osoba je povinna výzvě vyhovět ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne obdržení výzvy. Neposkytne-li tato osoba součinnost podle věty první, může být procentní výměra starobního důchodu snížena o částku odpovídající zvýšení za výchovu dítěte, pokud byla ve výzvě na tento následek upozorněna.“. 5. V § 83 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V žádosti o přiznání starobního důchodu je občan povinen uvést, zda žádá o zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte podle § 34a zákona o důchodovém pojištění.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 6. Za § 84 se vkládá nový § 84a, který včetně nadpisu zní: „§ 84a Prokazování výchovy dítěte Výchova dítěte se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu86) prokazuje čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti, a to při sepsání žádosti o důchod. Čestné prohlášení se podává na předepsaném tiskopise; v čestném prohlášení se uvádějí údaje podle § 85 odst. 4, prohlášení, že osoba pečovala o dítě v největším rozsahu, a prohlášení, že nenastala překážka pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle § 34a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. Tento tiskopis obsahuje též poučení o důsledcích uvedení nepravdivých údajů.“. 7. V § 110 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; ustanovení § 83 odst. 4 platí obdobně“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení čl. II bodu 5, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2022, a ustanovení čl. I bodu 7 a čl. III bodu 3, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 324/2021 Sb.	Zákon č. 324/2021 Sb. Zákon o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů Vyhlášeno 8. 9. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 143/2021 * ČÁST PRVNÍ - JEDNORÁZOVÉ ODŠKODNĚNÍ SUBJEKTŮ DOTČENÝCH MIMOŘÁDNOU UDÁLOSTÍ V AREÁLU MUNIČNÍCH SKLADŮ VLACHOVICE-VRBĚTICE (§ 1 — § 12) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 13 — § 13) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o životním a existenčním minimu (§ 14 — § 14) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) Aktuální znění od 16. 6. 2022 (183/2022 Sb.) 324 ZÁKON ze dne 18. srpna 2021 o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ JEDNORÁZOVÉ ODŠKODNĚNÍ SUBJEKTŮ DOTČENÝCH MIMOŘÁDNOU UDÁLOSTÍ V AREÁLU MUNIČNÍCH SKLADŮ VLACHOVICE-VRBĚTICE § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky poskytnutí a výši jednorázového odškodnění územních samosprávných celků a fyzických osob v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice. § 2 Rozhodné období (1) Rozhodným obdobím pro přiznání nároku na poskytnutí jednorázového odškodnění je období od 16. října 2014 do 13. října 2020. (2) Rozhodné období se pro účely stanovení výše jednorázového odškodnění oprávněných osob dále člení na a) období od 16. října 2014 do 12. prosince 2014, b) období od 13. prosince 2014 do 23. prosince 2015 a c) období od 24. prosince 2015 do 13. října 2020. § 3 Oprávněné subjekty (1) Oprávněným krajem je Zlínský kraj. (2) Oprávněnou obcíobcí je tato obecobec nacházející se na území Zlínského kraje: a) Bohuslavice nad Vláří, b) Haluzice, c) Lipová, d) Slavičín, e) Vlachovice. (3) Oprávněnou osobou je a) fyzická osoba, která byla v rozhodném období v obciobci uvedené v odstavci 2, (4) Nárok na přiznání jednorázového odškodnění nepřechází na dědice oprávněné osoby, a to ani v případě, že oprávněná osoba zemře po uplatnění nároku. § 4 Jednorázové odškodnění územních samosprávných celků (1) Jednorázové odškodnění se stanoví ve výši 59 000 000 Kč pro Zlínský kraj. (2) Jednorázové odškodnění se stanoví ve výši a) 36 568 000 Kč pro obecobec Bohuslavice nad Vláří, b) 15 976 000 Kč pro obecobec Haluzice, c) 36 064 000 Kč pro obecobec Lipová, d) 104 290 000 Kč pro obecobec Slavičín, e) 116 560 000 Kč pro obecobec Vlachovice. § 5 (1) Jednorázové odškodnění Zlínskému kraji a oprávněné obciobci poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. (2) Jednorázové odškodnění Zlínskému kraji a obciobci poukáže Ministerstvo financí do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona na účet kraje a obceobce vedený u České národní bankybanky. (3) Jednorázové odškodnění podle § 4 není účelově určeno a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem. § 6 Jednorázové odškodnění oprávněných osob (1) Oprávněná osoba má za období podle § 2 odst. 2 písm. a) nárok na poskytnutí jednorázového odškodnění ve výši 300 Kč za každý kalendářní den pobytu, s výjimkou oprávněné osoby s pobytem na území obceobce Slavičín, kde je tento nárok přiznán pouze oprávněné osobě s pobytem na území části obceobce Divnice. (2) Oprávněná osoba má za období podle § 2 odst. 2 písm. b) nárok na poskytnutí jednorázového odškodnění ve výši 100 Kč za každý kalendářní den pobytu. (3) Oprávněná osoba má za období podle § 2 odst. 2 písm. c) nárok na poskytnutí jednorázového odškodnění ve výši 20 Kč za každý kalendářní den pobytu. (4) Nárok oprávněné osoby s pobytem na území obceobce Slavičín, s výjimkou oprávněné osoby s pobytem na území části obceobce Divnice, se stanovuje ve výši 20 % sazeb určených podle odstavců 2 a 3. § 7 Nárok je nutné uplatnit nejpozději do 30. června 2022, jinak nárok zaniká. § 8 (1) K řízení o poskytnutí jednorázového odškodnění oprávněným osobám a k jeho výplatě je příslušné Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“). (2) Řízení o poskytnutí jednorázového odškodnění se zahajuje na písemnou žádost oprávněné osoby. Žádost kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) číslo a druh identifikačního dokladu oprávněné osoby, b) číslo účtu příslušného poskytovatele platebních služeb, pokud oprávněná osoba požaduje výplatu jednorázového odškodnění tímto způsobem. § 9 (1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o poskytnutí jednorázového odškodnění do 90 dnů ode dne zahájení řízení. (2) Splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro poskytnutí jednorázového odškodnění, ministerstvo namísto písemného vyhotovení rozhodnutí učiní záznam do spisu, který obsahuje náležitosti uvedené v § 67 odst. 2 správního řádu. Záznamem do spisu rozhodnutí o poskytnutí jednorázového odškodnění nabývá právní moci. Ministerstvo vyplatí jednorázové odškodnění do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (3) Nesplňuje-li žadatel podmínky pro poskytnutí jednorázového odškodnění, ministerstvo vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti. (4) Proti rozhodnutí ministerstva není přípustný rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu. § 10 (1) Jednorázové odškodnění se vyplácí v české měně převodem na účet příslušného poskytovatele platebních služeb podle určení oprávněné osoby, nebo poštovním poukazem. (2) Náklady na jednorázové odškodnění hradí stát. (3) Státní orgány, právnické i fyzické osoby jsou povinny na žádost ministerstva poskytnout bezplatně podklady nezbytné k prokázání nároku a vyvinout potřebnou součinnost. § 11 (1) Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) omezení svéprávnosti, g) čísla a druhy identifikačních dokladů. (2) Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, e) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, f) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který subjekt údajů nepřežil, i) u nezletilých dětí jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo, popřípadě datum narození otce a matky, j) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo, popřípadě datum narození dítěte. (3) Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) místo a stát, kde se subjekt údajů narodil; v případě, že se subjekt údajů narodil na území České republiky, místo a okres narození, d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, e) číslo a platnost oprávnění k pobytu na území České republiky, f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky, g) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence občanských průkazů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) číslo, popřípadě série občanského průkazu, d) datum vydání občanského průkazu, e) datum skončení platnosti občanského průkazu, f) čísla, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu. (5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. § 12 Společné ustanovení Uspokojením nároků podle tohoto zákona zanikají oprávněným subjektům nároky na náhradu škody uplatňované v souladu s účelem uvedeným v § 1 podle jiných právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů § 13 V § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se doplňuje bod 6, který zní: „6. jednorázového odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o životním a existenčním minimu § 14 V § 7 odst. 2 písm. h) bodu 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., se za slovo „pohromy“ vkládají slova „ , jednorázového odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 325/2021 Sb.	Zákon č. 325/2021 Sb. Zákon o elektronizaci zdravotnictví Vyhlášeno 8. 9. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 143/2021 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6) * ČÁST DRUHÁ - INTEGROVANÉ DATOVÉ ROZHRANÍ (§ 7 — § 37) * ČÁST TŘETÍ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI ELEKTRONIZACE ZDRAVOTNICTVÍ (§ 38 — § 39) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘESTUPKY (§ 40 — § 41) * ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 42 — § 45) Aktuální znění od 1. 1. 2025 325 ZÁKON ze dne 18. srpna 2021 o elektronizaci zdravotnictví Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje elektronické zdravotnictvíelektronické zdravotnictví za použití telekomunikačních a informačních technologií a stanoví podmínky pro bezpečné sdílení dat v jeho rámci. (2) Tento zákon dále upravuje a) práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, zdravotních pojišťoven a dalších osob v oblasti elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví a b) působnost Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) při výkonu státní správy v oblasti elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví. Základní pojmy § 2 (1) Elektronickým zdravotnictvímElektronickým zdravotnictvím se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování a využívání služeb a informačních systémů Integrovaného datového rozhraní zdravotnictví (dále jen „Integrované datové rozhraní“), služeb napojených na Integrované datové rozhraníslužeb napojených na Integrované datové rozhraní a informačních systémů poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb poskytujících zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách1) (dále jen „poskytovatel zdravotních služeb nebo sociálních služeb“) sloužících k vedení nebo předávání zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, včetně systémů umožňujících dálkový přístup pro pacienta, podle tohoto zákona. (2) Identifikátorem pacientaIdentifikátorem pacienta se rozumí jedinečný bezvýznamový identifikátor sloužící pro identifikaci pacienta v elektronickém zdravotnictvíelektronickém zdravotnictví při poskytování zdravotních služeb a ve zdravotnické dokumentaci. (3) Identifikátorem zdravotnického pracovníkaIdentifikátorem zdravotnického pracovníka se rozumí jedinečný bezvýznamový identifikátor sloužící pro identifikaci zdravotnického pracovníka v elektronickém zdravotnictvíelektronickém zdravotnictví při poskytování zdravotních služeb a ve zdravotnické dokumentaci. (4) Kmenovým údajemKmenovým údajem se rozumí údaj vedený v kmenových zdravotnických registrech. (5) Službami napojenými na Integrované datové rozhraníSlužbami napojenými na Integrované datové rozhraní se rozumí služby využívající centrální služby elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví na základě jiného právního předpisu2). (6) Standardy elektronického zdravotnictvíStandardy elektronického zdravotnictví se rozumí standardy definující strukturu, obsah a formát datových souborů a datových zpráv, rozhraní pro vedení a předávání zdravotnické dokumentace v elektronické podobě a jejich zabezpečení, klasifikace, nomenklatury a terminologie pro jejich použití. § 3 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zapisující osobouzapisující osobou právnická, fyzická nebo podnikající fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační složka územního samosprávného celku zapisující údaje do kmenových zdravotnických registrů, b) oprávněnou osobouoprávněnou osobou právnická, fyzická nebo podnikající fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační složka územního samosprávného celku, která je oprávněna využívat služby Integrovaného datového rozhraní v rozsahu podle tohoto zákona, c) pověřeným pracovníkempověřeným pracovníkem fyzická osoba, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k oprávněné osoběoprávněné osobě a která má přidělena oprávněnou osobouoprávněnou osobou přístupová práva do informačního systému oprávněné osobyoprávněné osoby využívajícího Integrované datové rozhraní, d) třetí osoboutřetí osobou právnická, fyzická nebo podnikající fyzická osoba, které pacient udělil souhlas k výkonu práv v jeho zastoupení podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů. Postavení oprávněných a zapisujících osob § 4 Poskytovatel zdravotních služeb nebo sociálních služeb je jako oprávněná osobaoprávněná osoba povinen a) dodržovat standardy elektronického zdravotnictvístandardy elektronického zdravotnictví vydané ministerstvem podle § 38 odst. 2 písm. c); standardy elektronického zdravotnictvístandardy elektronického zdravotnictví se považují za dodržené, pokud je namísto nich postupováno podle jiných právních předpisů, b) využívat kmenové údajekmenové údaje a řídit se jimi za účelem stanoveným tímto zákonem, c) ve svém informačním systému evidovat 1. identifikátory zdravotnických pracovníkůidentifikátory zdravotnických pracovníků, kteří u něj vykonávají zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, a 2. identifikátory pacientůidentifikátory pacientů, kterým poskytuje nebo poskytoval zdravotní služby, a d) ve svém informačním systému zaznamenávat činnosti všech pověřených pracovníkůpověřených pracovníků přihlášených do jeho informačního systému, který využívá Integrované datové rozhraní. § 5 Oprávněné osobyOprávněné osoby a zapisující osobyzapisující osoby, s výjimkou pacienta, jsou povinny a) určit pověřené pracovníkypověřené pracovníky a 1. ověřit jejich totožnost, a to před přidělením přístupových údajů do svých informačních systémů využívajících Integrované datové rozhraní; je-li pověřeným pracovníkempověřeným pracovníkem zdravotnický pracovník, ověřit jeho údaje v Kmenovém registru zdravotnických pracovníků, a 2. přidělovat, měnit a rušit jim přístupové údaje do svého informačního systému v souladu s provozní dokumentací Integrovaného datového rozhraní podle § 10 a b) zajistit, aby jejich informační systémy určené k využívání Integrovaného datového rozhraní s ním byly plně kompatibilní a odpovídaly specifikaci uveřejněné v provozní dokumentaci Integrovaného datového rozhraní podle § 10. § 6 (1) Ministerstvo pro účely plnění jeho úkolů podle tohoto zákona v oblasti elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví využívá a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců, d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenu b) nebo c). (2) Údaji využívanými podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) rodné příjmení, c) jméno, popřípadě jména, d) adresa místa pobytu3), popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu4); uvedené adresy jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace; v případě adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu4), se vede i údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa, která je mimo území České republiky a které nebyl přidělen kód adresního místa v registru územní identifikace; v případě adresy místa pobytu3) je tento údaj označen jako adresa úřadu, pokud je stejným způsobem označen v informačním systému evidence obyvatel nebo informačním systému cizinců, e) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, g) státní občanství, popřípadě více státních občanství, h) telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty pro zasílání zvoleného okruhu informací a i) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů. (3) Údaji využívanými podle odstavce 1 písm. b) jsou a) příjmení, b) rodné příjmení, c) jméno, popřípadě jména, d) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, včetně počátku trvalého pobytu, popřípadě data zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo data ukončení trvalého pobytu na území České republiky, e) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, g) rodné číslo, h) pohlaví, i) omezení svéprávnosti, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, k) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, a příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození, l) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte a m) údaje o osvojenci v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 2. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození a 3. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení. (4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (5) Údaji využívanými podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné příjmení, c) rodné číslo, d) datum narození, e) adresa místa pobytu, f) pohlaví, g) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, h) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manželem nebo registrovaným partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení manžela a datum jeho narození, i) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození, a j) údaje o osvojenci v rozsahu 1. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 2. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození, a 3. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení. (6) Údajem využívaným podle odstavce 1 písm. d) je údaj o rodném čísle. ČÁST DRUHÁ INTEGROVANÉ DATOVÉ ROZHRANÍ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 7 (1) Integrované datové rozhraní je informační systém veřejné správy, jehož vzájemně propojené součásti tvoří tyto informační systémy a služby: a) kmenové zdravotnické registry, b) služby vytvářející důvěru, c) centrální služby elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví a d) žurnál činností. (2) Správcem Integrovaného datového rozhraní je ministerstvo, provozovatelem je Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „statistický ústav“). Statistický ústav je pro potřeby vedení kmenových zdravotnických registrů zpracovatelem osobních údajů podle právních předpisů upravujících zpracování osobních údajů5). (3) Integrované datové rozhraní bezúplatně zabezpečuje a) oprávněným osobámoprávněným osobám bezprostřední sdělení 1. identifikátoru zdravotnického pracovníkaidentifikátoru zdravotnického pracovníka vedeného v Kmenovém registru zdravotnických pracovníků podle § 21 odst. 1 písm. a), 2. identifikátoru pacientaidentifikátoru pacienta vedeného v Kmenovém registru pacientů podle § 23 odst. 1 písm. a), 3. identifikačního čísla osoby (dále jen „identifikační číslo“) poskytovatele zdravotních služeb vedeného v Kmenovém registru poskytovatelů zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. a) a 4. identifikačního čísla poskytovatele sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách1) (dále jen „poskytovatel sociálních služeb poskytující zdravotní služby“) vedeného v Kmenovém registru poskytovatelů zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. a), b) nepřetržitý přístup oprávněných osoboprávněných osob, s výjimkou pacienta, ke službám vytvářejícím důvěru podle § 26 odst. 1, c) nepřetržitý přístup oprávněných osoboprávněných osob k údajům vedeným v kmenových zdravotnických registrech podle § 16 odst. 1, d) přístup pacientů ke všem údajům o nich vedeným v Integrovaném datovém rozhraní a e) přístup poskytovatele zdravotních služeb nebo sociálních služeb do Kmenového registru poskytovatelů zdravotních služeb za účelem zápisu podle § 19 odst. 3 písm. b) a d), poskytovatele zdravotních služeb do Kmenového registru pacientů za účelem zápisu podle § 23 odst. 2 písm. c) a pacienta za účelem zápisu podle § 23 odst. 2 písm. d). § 8 (1) Ministerstvo prostřednictvím kmenových zdravotnických registrů v Integrovaném datovém rozhraní zpracovává kmenové údajekmenové údaje a) poskytovatele zdravotních služeb nebo sociálních služeb a osoby usazené nebo se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „jiný členský stát“) poskytující zdravotní služby na území České republiky bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách (dále jen „osoba usazená nebo se sídlem v jiném členském státě poskytující zdravotní služby“) v rozsahu vedeném v Kmenovém registru poskytovatelů zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 a 2, b) zdravotnického pracovníka v rozsahu vedeném v Kmenovém registru zdravotnických pracovníků podle § 21 odst. 1 a c) pacienta v rozsahu vedeném v Kmenovém registru pacientů podle § 23 odst. 1. (2) Ministerstvo jako správce Integrovaného datového rozhraní eviduje v žurnálu činností podle § 37 činnosti provedené oprávněnými a zapisujícími osobamizapisujícími osobami v Integrovaném datovém rozhraní. (3) Ministerstvo uchovává a) kmenové údajekmenové údaje v Kmenovém registru poskytovatelů zdravotních služeb po dobu 10 let ode dne zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb, b) kmenové údajekmenové údaje v Kmenovém registru zdravotnických pracovníků po dobu 10 let ode dne úmrtí zdravotnického pracovníka, o němž jsou vedeny, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, c) kmenové údajekmenové údaje v Kmenovém registru pacientů po dobu 50 let ode dne úmrtí pacienta nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a d) záznamy v žurnálu činností po dobu 2 let ode dne jejich vytvoření. § 9 Integrované datové rozhraní není veřejně přístupné, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 10 Statistický ústav vytváří a zveřejňuje provozní dokumentaci Integrovaného datového rozhraní na Portálu elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví. Tato dokumentace stanoví a) postup, popis rozhraní a podmínky pro komunikaci oprávněných a zapisujících osobzapisujících osob s Integrovaným datovým rozhraním, b) formu identifikátoru zdravotnického pracovníkaidentifikátoru zdravotnického pracovníka, ve které je tento údaj z Kmenového registru zdravotnických pracovníků poskytován oprávněným osobámoprávněným osobám, c) formu identifikátoru pacientaidentifikátoru pacienta, ve které je tento údaj z Kmenového registru pacientů poskytován oprávněným osobámoprávněným osobám, d) proces vydávání resortních certifikátů pro zaručené elektronické podpisy a resortních systémových a osobních certifikátů pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní pro poskytovatele zdravotních služeb, e) popis služby zajišťující a poskytující resortní elektronická časová razítka a služby vzdáleného pečetění, f) postup, způsob, strukturu a formu zápisu osobních a dalších údajů do kmenových zdravotnických registrů a g) charakteristiku nástroje pro řízení identit pověřených pracovníkůpověřených pracovníků, včetně pravidel pro přidělování, změnu a rušení přístupových údajů pověřených pracovníkůpověřených pracovníků podle § 5 písm. a) bodu 2. HLAVA II PŘÍSTUP K INTEGROVANÉMU DATOVÉMU ROZHRANÍ § 11 (1) K Integrovanému datovému rozhraní přistupuje oprávněná nebo zapisující osobazapisující osoba, s výjimkou pacienta a třetí osobytřetí osoby, která je a) právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, prostřednictvím svého informačního systému, který byl vybaven resortním systémovým certifikátem pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní automatizovaně nebo prostřednictvím pověřeného pracovníkapověřeného pracovníka, b) fyzickou osobou, pomocí vzdáleného přístupu s využitím prostředků elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci6) prostřednictvím Portálu elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví, c) zdravotnickým pracovníkem, prostřednictvím osobních přístupových certifikátů pro zajištění přístupu zdravotnických pracovníků k Integrovanému datovému rozhraní. (2) Pověřený pracovníkPověřený pracovník přistupuje k Integrovanému datovému rozhraní prostřednictvím informačního systému oprávněné nebo zapisující osobyzapisující osoby, která mu přidělila přístupové údaje do svého informačního systému. § 12 (1) Pacient a třetí osobatřetí osoba přistupují k Integrovanému datovému rozhraní pomocí vzdáleného přístupu s využitím elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci6) prostřednictvím Portálu elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví. (2) Pacient a třetí osobatřetí osoba jsou v souvislosti s využitím Integrovaného datového rozhraní povinni prokázat svoji totožnost. HLAVA III IDENTIFIKACE ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ A PACIENTŮ § 13 (1) Identifikátor zdravotnického pracovníkaIdentifikátor zdravotnického pracovníka přiděluje ministerstvo při zápisu zdravotnického pracovníka do Kmenového registru zdravotnických pracovníků. (2) Identifikátor pacientaIdentifikátor pacienta přiděluje ministerstvo při zápisu pacienta do Kmenového registru pacientů. (3) Každý zdravotnický pracovník je identifikován pouze jedním identifikátorem zdravotnického pracovníkaidentifikátorem zdravotnického pracovníka. Každý pacient je identifikován pouze jedním identifikátorem pacientaidentifikátorem pacienta. Identifikátor zdravotnického pracovníkaIdentifikátor zdravotnického pracovníka nesmí být shodný s identifikátorem pacientaidentifikátorem pacienta. (4) Identifikátor zdravotnického pracovníkaIdentifikátor zdravotnického pracovníka a identifikátor pacientaidentifikátor pacienta nelze po přidělení měnit, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 14 (1) Byl-li stejný identifikátor přidělen zdravotnickému pracovníkovi a pacientovi anebo dvěma nebo více zdravotnickým pracovníkům nebo pacientům, ministerstvo všem dotčeným zdravotnických pracovníkům a pacientům původní identifikátor zruší a přidělí jim nový. (2) V případě přidělení 2 nebo více identifikátorů zdravotnického pracovníkaidentifikátorů zdravotnického pracovníka nebo pacienta jednomu zdravotnickému pracovníkovi nebo pacientovi se postupuje obdobně podle odstavce 1. § 15 (1) Ministerstvo přidělí nový identifikátor zdravotnického pracovníkaidentifikátor zdravotnického pracovníka nebo nový identifikátor pacientaidentifikátor pacienta na základě a) žádosti zdravotnického pracovníka, jde-li o identifikátor zdravotnického pracovníkaidentifikátor zdravotnického pracovníka, nebo pacienta, jde-li o identifikátor pacientaidentifikátor pacienta, a to v případě zneužití identifikátoru nebo podezření na zneužití identifikátoru, nebo b) z moci úřední v případě postupu podle § 14 nebo pokud ministerstvo vyhodnotí vysoké riziko zneužití identifikátoru v rámci zjištěného kybernetického bezpečnostního incidentu. (2) Ministerstvo přidělí nový identifikátor zdravotnického pracovníkaidentifikátor zdravotnického pracovníka nebo identifikátor pacientaidentifikátor pacienta ve lhůtě a) do 30 dní ode dne obdržení žádosti podle odstavce 1 písm. a) nebo b) bez zbytečného odkladu, jde-li o změnu identifikátoru zdravotnického pracovníkaidentifikátoru zdravotnického pracovníka nebo identifikátoru pacientaidentifikátoru pacienta z moci úřední podle odstavce 1 písm. b). (3) Žádost podle odstavce 1 písm. a) obsahuje a) identifikační údaje zdravotnického pracovníka nebo pacienta, b) identifikátor nebo identifikátory zdravotnického pracovníkaidentifikátory zdravotnického pracovníka nebo pacienta, jejichž změna je požadována, a c) odůvodnění požadované změny identifikátoru. (4) K žádosti podle odstavce 1 písm. a) žadatel přiloží doklady, z nichž je zřejmé, kdo identifikátor zdravotnického pracovníkaidentifikátor zdravotnického pracovníka nebo idenifikátor pacienta a jakým způsobem zneužil. Nelze-li takové doklady připojit, žadatel k žádosti přiloží popis skutečností, které ho vedou k domněnce, že identifikátor zdravotnického pracovníkaidentifikátor zdravotnického pracovníka nebo identifikátor pacientaidentifikátor pacienta byl zneužit. (5) Žádost podle odstavce 1 písm. a) je možné podat v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup, kdy se žádost podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu7). (6) Ministerstvo v případě změn nebo zrušení identifikátoru zdravotnického pracovníkaidentifikátoru zdravotnického pracovníka nebo identifikátoru pacientaidentifikátoru pacienta zajistí spárování historických údajů, které se vážou ke změněnému nebo zrušenému identifikátoru zdravotnického pracovníkaidentifikátoru zdravotnického pracovníka nebo pacienta, s nově přiděleným identifikátorem zdravotnického pracovníkaidentifikátorem zdravotnického pracovníka nebo pacienta v Integrovaném datovém rozhraní. HLAVA IV SOUČÁSTI INTEGROVANÉHO DATOVÉHO ROZHRANÍ Díl 1 Kmenové zdravotnické registry § 16 (1) Kmenovými zdravotnickými registry jsou a) Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb, b) Kmenový registr zdravotnických pracovníků a c) Kmenový registr pacientů. (2) Kmenové zdravotnické registry slouží k a) vedení jednoznačných a správných údajů o poskytovatelích zdravotních služeb nebo sociálních služeb, zdravotnických pracovnících a pacientech a b) identifikaci poskytovatelů zdravotních služeb nebo sociálních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů. (3) Součástí kmenových zdravotnických registrů jsou služby zajišťující vazby na základní registry podle zákona o základních registrech8). (4) Kmenový údajKmenový údaj využívá oprávněná osobaoprávněná osoba, aniž by ověřovala jeho správnost. § 17 (1) Kmenový údajKmenový údaj je považován za správný, pokud není prokázán opak nebo pokud nevznikne oprávněná pochybnost o jeho správnosti. V případě oprávněné pochybnosti o správnosti údaje zapisující osobazapisující osoba označí tento údaj bez zbytečného odkladu za nesprávný. Toto označení zapisující osobazapisující osoba odstraní neprodleně poté, co ověří správnost údaje. (2) Kmenový údajKmenový údaj označený za nesprávný má po dobu, po kterou je takto označen, pouze informativní povahu. (3) Má se za to, že oprávněná osobaoprávněná osoba, která vychází z kmenového údajekmenového údaje, je v dobré víře, že stav údaje odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže věděla nebo měla vědět o jeho nesprávnosti. (4) Proti tomu, kdo jedná v důvěře ve správnost kmenového údajekmenového údaje, nemůže ten, jehož se takový údaj týká, namítat, že tento údaj neodpovídá skutečnosti, ledaže prokáže, že údaj je nesprávný a že jeho nesprávnost nezpůsobil. § 18 (1) Zapisující osobaZapisující osoba zapíše kmenový údajkmenový údaj nebo provede jeho změnu nebo opravu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo o změně skutečnosti, kterou údaj popisuje, dozví, není-li dále stanoveno jinak. Změny kmenových údajůkmenových údajů zdravotnických pracovníků a pacientů prováděné cestou základních registrů zapíše do dotčeného kmenového registru ministerstvo. (2) Oprávněná osobaOprávněná osoba, která není zapisující osobouzapisující osobou, jestliže při své činnosti zjistí nesoulad kmenového údajekmenového údaje se skutečným stavem, anebo vznikne-li u ní oprávněná pochybnost o správnosti kmenového údajekmenového údaje, uvědomí o tom neprodleně prokazatelným způsobem zapisující osobuzapisující osobu dotčeného údaje do příslušného kmenového zdravotnického registru, nebo není-li mu známa zapisující osobazapisující osoba dotčeného údaje, uvědomí ministerstvo. (3) Zjistí-li ministerstvo při kontrole nebo při výkonu jiné činnosti v rámci své působnosti podle tohoto zákona nesoulad kmenového údajekmenového údaje se skutečným stavem, anebo vznikne-li u něho oprávněná pochybnost o správnosti kmenového údajekmenového údaje, uvědomí o tom neprodleně prokazatelným způsobem zapisující osobuzapisující osobu dotčeného údaje do příslušného kmenového zdravotnického registru. Ministerstvo, v případě, kdy obdrží informaci podle odstavce 2, postupuje podle věty první obdobně. (4) Zapisující osobaZapisující osoba, která byla uvědoměna podle odstavce 2 nebo 3, prověří správnost údaje a zjistí-li, že údaj je neúplný nebo nesprávný, tak ho doplní nebo opraví. Zapisující osobaZapisující osoba odpovídá za to, že jí zapsaný kmenový údajkmenový údaj je v souladu s údajem uvedeným v dokladech, na jejichž základě byl kmenový údajkmenový údaj zapsán. (5) Integrované datové rozhraní automaticky oznámí oprávněné nebo zapisující osobězapisující osobě změny v zapsaných kmenových údajíchkmenových údajích, které tyto osoby využívají nebo zapisují. Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb § 19 (1) V Kmenovém registru poskytovatelů zdravotních služeb se vedou tyto kmenové údajekmenové údaje o poskytovatelích zdravotních služeb: a) identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, a to identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a název, b) údaj o tom, že jde o poskytovatele zdravotních služeb, c) telefonní číslo, adresa elektronické pošty a adresa internetových stránek, jsou-li zřízeny, d) datum zahájení poskytování zdravotních služeb, e) datum zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb, f) datum přerušení poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách9), g) datum pozastavení poskytování zdravotních služeb, h) datum pokračování v poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, i) provozní a ordinační doba, a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb, j) adresa sídla poskytovatele zdravotních služeb a adresa místa nebo míst poskytování zdravotních služeb a jejich identifikátor, k) forma zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče nebo název zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb, l) počet lůžek podle formy a oboru zdravotní péče, popřípadě druhu zdravotní péče uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, m) zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem zdravotních služeb při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro jejich dostupnost, včetně adresy zdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny, a to v rozsahu údajů vedených v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, a n) označení výměnné sítě využívané pro předávání zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, jejích samostatných částí či výpisů z ní. (2) V Kmenovém registru poskytovatelů zdravotních služeb se dále vedou kmenové údajekmenové údaje a) o poskytovatelích sociálních služeb poskytujících zdravotní služby, a to 1. údaj, že jde o poskytovatele sociálních služeb, a 2. údaje podle odstavce 1 písm. a), c), d) a i) až k), b) o osobách usazených nebo se sídlem v jiném členském státě poskytujících zdravotní služby, a to 1. údaj o tom, že jde o osobu usazenou nebo se sídlem v jiném členském státě poskytující zdravotní služby, 2. údaje uvedené v dokladu prokazujícím jejich oprávnění poskytovat zdravotní služby v jiném členském státě, 3. označení státu, který vydal doklad uvedený v bodě 2, 4. datum zahájení a ukončení poskytování zdravotních služeb na území České republiky, 5. zákaz poskytování zdravotních služeb na území České republiky a doba jeho trvání, 6. kontaktní adresa a 7. údaje podle odstavce 1 písm. c) a j). (3) Zapisující osobouZapisující osobou kmenových údajůkmenových údajů podle a) odstavce 1 písm. a), b), d) až h), j) a k) je správní orgán, který udělil poskytovateli zdravotních služeb oprávnění k poskytování zdravotních služeb; údaje podle odstavce 1 písm. c) správní orgán zapisuje, pokud jsou mu známé, b) odstavce 1 písm. c), i) a l) až n) je poskytovatel zdravotních služeb, c) odstavce 2 je krajský úřad, jemuž bylo oznámeno poskytování zdravotních služeb bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb, d) odstavce 1 písm. a), c), i) a j) je poskytovatel sociálních služeb poskytující zdravotní služby, jde-li o údaje vedené o tomto poskytovateli. (4) Zapisující osobyZapisující osoby podle odstavce 3 zapisují kmenové údajekmenové údaje prostřednictvím Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb. Zápis údaje nebo jeho změnu vyplývající z rozhodnutí o změně, pozastavení nebo odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách zapisující osobazapisující osoba zapíše do registru nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. § 20 Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami využívajícími kmenové údajekmenové údaje z Kmenového registru poskytovatelů zdravotních služeb v plném rozsahu jsou a) správní orgán, který poskytovateli zdravotních služeb udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, nebo krajský úřad, jemuž bylo podle zákona o zdravotních službách oznámeno poskytování zdravotních služeb bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví, b) zdravotní pojišťovny, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění, c) Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora a Česká lékárnická komora, a to za účelem výkonu činností stanovených zákonem upravujícím činnost těchto komor10), d) ministerstvo, a to za účelem výkonu státní správy podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, e) poskytovatelé zdravotních služeb nebo sociálních služeb při poskytování zdravotních služeb nebo k plnění povinností podle jiných právních předpisů, f) Státní ústav pro kontrolu léčiv, a to za účelem výkonu státní správy podle zákona o léčivech nebo jiných právních předpisů11), g) Česká správa sociálního zabezpečení a služební orgány nemocenského pojištění, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění, h) provozovatel Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictvíelektronické zdravotnictví (dále jen „Národní kontaktní místo“), a to za účelem výkonu činností podle zákona o zdravotních službách, i) orgány ochrany veřejného zdraví, a to za účelem výkonu státní správy podle zákona o ochraně veřejného zdraví12), a j) statistický ústav, a to za účelem výkonu činností podle tohoto zákona a zákona o zdravotních službách. Kmenový registr zdravotnických pracovníků § 21 (1) V Kmenovém registru zdravotnických pracovníků se vedou tyto kmenové údajekmenové údaje o zdravotnických pracovnících: a) identifikátor zdravotnického pracovníkaidentifikátor zdravotnického pracovníka, údaj o ztotožnění a číslo a druh identifikačního dokladu, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, akademický titul, vědecká hodnost a vědecko-pedagogický titul, c) datum a místo narození, d) pohlaví, e) státní občanství, f) údaj o zařazení zdravotnického pracovníka do specializačního vzdělávání ve specializačním oboru nebo v nástavbovém oboru s uvedením oboru, data zařazení a vzdělávacího zařízení, které o zařazení rozhodlo, g) údaj o absolvování základního kmene specializačního vzdělávání s uvedením oboru, data ukončení, čísla certifikátu a vzdělávacího zařízení, které certifikát vydalo, h) označení odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti, číslo diplomu, a datum jejich získání podle jiných právních předpisů13); v případě uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů13), označení způsobilosti a datum jejího uznání, i) identifikační údaj uznávacího orgánu v případě uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů, j) identifikační údaje 1. každého poskytovatele zdravotních služeb, k němuž je zdravotnický pracovník v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, nebo 2. každého poskytovatele sociálních služeb poskytujícího zdravotní služby, u něhož zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, k) obor, druh a forma zdravotní péče, ve kterém zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání u poskytovatele uvedeného v písmenu j), l) záznamy o 1. pravomocných rozhodnutích o zákazu výkonu zdravotnického povolání, 2. zápisu do seznamu členů České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory a vyloučení z České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory, jde-li o člena komory, m) adresa místa trvalého pobytu zdravotnického pracovníka, jde-li o cizince, adresa hlášeného pobytu, pokud je zdravotnický pracovník sdělil, n) údaj, zda jde o hostující nebo usazenou osobu, o) v případě hostující osoby datum oznámení, na základě kterého může vykonávat zdravotnické povolání, a p) kontaktní údaje zdravotnického pracovníka, zejména telefonní číslo a adresa elektronické pošty. (2) Zapisující osobouZapisující osobou kmenových údajůkmenových údajů podle a) odstavce 1 písm. a) a m) je ministerstvo, b) odstavce 1 písm. b) až h) je 1. ministerstvo, nebo 2. vzdělávací zařízení, akreditované zařízení nebo pověřená organizace, které podle zákona o zdravotních službách jsou osobou předávající údaje do Národního registru zdravotnických pracovníků, c) odstavce 1 písm. i), n) a o) je 1. ministerstvo, nebo 2. pověřená organizace, která podle zákona o zdravotních službách je osobou předávající údaje do Národního registru zdravotnických pracovníků, d) odstavce 1 písm. j) a k) je poskytovatel zdravotních služeb nebo sociálních služeb, e) odstavce 1 písm. l) bodu 1 je soud, který pravomocné rozhodnutí o zákazu výkonu zdravotnického povolání vydal, f) odstavce 1 písm. l) bodu 2 je Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora, g) odstavce 1 písm. p) je zdravotnický pracovník, pokud se tento zdravotnický pracovník rozhodne tyto kmenové údajekmenové údaje zapsat. (3) Zapisující osobyZapisující osoby podle odstavce 2 zapisují kmenové údajekmenové údaje prostřednictvím Národního registru zdravotnických pracovníků. Zápis údaje nebo jeho změnu vyplývající z rozhodnutí zapisující osobazapisující osoba zapíše do registru nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (4) Není-li zdravotnický pracovník veden v registru obyvatel, zapíše jej po ověření jeho totožnosti prostřednictvím identifikačního dokladu ministerstvo. § 22 (1) Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami využívajícími kmenové údajekmenové údaje v Kmenovém registru zdravotnických pracovníků jsou a) krajský úřad, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a Ministerstvo spravedlnosti, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví, b) zapisující osobazapisující osoba uvedená v § 21 odst. 2 písm. b) a c) v rozsahu údajů podle § 21 odst. 1 písm. a) až i), n) a o), c) poskytovatel zdravotních služeb nebo sociálních služeb v rozsahu údajů podle § 21 odst. 1 o jeho zaměstnancích, včetně hostujících osob, a to za účelem zajištění poskytování zdravotních služeb a ověřování plnění požadavků na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, d) zdravotní pojišťovna v rozsahu údajů podle § 21 odst. 1 písm. a), b), f) až m), o) a p), a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění, e) Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora a Česká lékárnická komora v rozsahu údajů vedených o jejích členech podle § 21 odst. 1, a to za účelem výkonu činností stanovených zákonem upravujícím činnost těchto komor10), f) ministerstvo v rozsahu údajů podle § 21 odst. 1, a to za účelem výkonu státní správy podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, g) Státní ústav pro kontrolu léčiv v rozsahu údajů podle § 21 odst. 1 písm. a) až c), h), j), l), m), o) a p), a to za účelem výkonu státní správy podle zákona o léčivech nebo jiných právních předpisů11), h) provozovatel Národního kontaktního místa podle § 21 odst. 1 písm. a), b), h), j) až l) a n) až p), a to za účelem výkonu činností podle zákona o zdravotních službách, a i) statistický ústav, a to za účelem plnění úkolů podle tohoto zákona nebo zákona o zdravotních službách. (2) Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami využívajícími kmenové údajekmenové údaje v Kmenovém registru zdravotnických pracovníků v rozsahu údajů o nich zpracovávaných jsou a) osoba usazená nebo se sídlem v jiném členském státě poskytující zdravotní služby a b) zdravotnický pracovník. Kmenový registr pacientů § 23 (1) V Kmenovém registru pacientů se vedou tyto kmenové údajekmenové údaje o pacientech: a) identifikátor pacientaidentifikátor pacienta a údaj o ztotožnění v registru obyvatel, b) rodné číslo, pokud je přiděleno, c) číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo, d) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné příjmení, e) adresa pobytu3), popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu4); uvedené adresy jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace; v případě adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu4), se vede i údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa, která je mimo území České republiky a které nebyl přidělen kód adresního místa v registru územní identifikace; v případě adresy místa pobytu3) je tento údaj označen jako adresa úřadu, pokud je stejným způsobem označen v informačním systému evidence obyvatel nebo informačním systému cizinců, f) identifikační číslo registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a identifikační číslo pracoviště, bylo-li zdravotní pojišťovnou přiděleno, na kterém je pacient zaregistrován, g) kontaktní údaje, zejména telefonní číslo a adresa elektronické pošty, h) datum a místo narození, i) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který pacient nepřežil, j) preferovaný jazyk nebo jiný způsob komunikace, k) pohlaví, l) o zdravotní pojišťovně pacienta, jíž je pojištěncem, a datum vzniku a zániku veřejného zdravotního pojištění, m) o svéprávnosti a n) o zákonném zástupci. (2) Zapisující osobouZapisující osobou kmenových údajůkmenových údajů podle a) odstavce 1 písm. a), e), m) a n) je ministerstvo, b) odstavce 1 písm. b) až f), h), i), k) a l) je zdravotní pojišťovna o pacientech, kteří jsou jejími pojištěnci, prostřednictvím svého informačního systému; údaj podle odstavce 1 písm. e) zapisuje zdravotní pojišťovna pouze v případě, že se jedná o neztotožněného pacienta v registru obyvatel; změna údaje o zdravotní pojišťovně pacienta, jíž je pojištěncem, se zapisuje do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k této změně došlo, c) odstavce 1, jde-li o novorozence, je poskytovatel zdravotních služeb v rozsahu údajů, které jsou mu známy, prostřednictvím služeb zápisu podle § 29; údaj podle odstavce 1 písm. e) zapisuje poskytovatel zdravotních služeb jako místo trvalého pobytu matky, d) odstavce 1 písm. g) a j) je pacient prostřednictvím služeb zápisu podle § 29, pokud se tento pacient rozhodne tyto kmenové údajekmenové údaje zapsat. § 24 Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami využívajícími kmenové údajekmenové údaje z Kmenového registru pacientů jsou a) poskytovatel zdravotních služeb nebo sociálních služeb v rozsahu údajů vedených o pacientovi, kterému poskytuje nebo poskytoval zdravotní služby, a to v rozsahu nezbytném pro poskytování zdravotních služeb nebo v přímé souvislosti s nimi, b) zdravotničtí pracovníci, kteří jsou k poskytovateli zdravotních služeb nebo sociálních služeb uvedenému v písmenu a) v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, v rozsahu údajů o pacientovi, c) Česká správa sociálního zabezpečení a služební orgány nemocenského pojištění, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění, d) zdravotní pojišťovna, jíž je nebo byl pacient pojištěncem, za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění, e) pacient v rozsahu údajů o něm vedených a třetí osobytřetí osoby v rozsahu určeném pacientem, f) Státní ústav pro kontrolu léčiv za účelem výkonu státní správy podle zákona o léčivech nebo jiných právních předpisů11), g) ministerstvo za účelem výkonu státní správy podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, h) provozovatel Národního kontaktního místa, a to za účelem výkonu činností podle zákona o zdravotních službách, i) orgány ochrany veřejného zdraví, a to za účelem výkonu státní správy podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a j) statistický ústav za účelem výkonu činností podle tohoto zákona nebo zákona o zdravotních službách. § 25 Služby zajišťující vazbu na základní registry (1) Kmenové zdravotnické registry poskytují služby zajišťující vazbu na základní registry prostřednictvím služeb informačního systému základních registrů. (2) Kmenové zdravotnické registry zajišťují pro oprávněné osobyoprávněné osoby překlad hodnot identifikátoru zdravotnického pracovníkaidentifikátoru zdravotnického pracovníka nebo identifikátoru pacientaidentifikátoru pacienta na agendový identifikátor fyzické osoby v konkrétní agendě podle zákona o základních registrech a překlad agendového identifikátoru v konkrétní agendě na identifikátor zdravotnického pracovníkaidentifikátor zdravotnického pracovníka nebo identifikátor pacientaidentifikátor pacienta. (3) Služby zajišťující vazbu na základní registry podle zákona o základních registrech probíhají automatizovaně. Díl 2 Služby vytvářející důvěru § 26 (1) Službami vytvářejícími důvěru v oblasti elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví jsou tyto služby: a) systém zajišťující a poskytující resortní zaručená elektronická časová razítka, b) systém zajišťující a poskytující služby vzdáleného použití resortní zaručené elektronické pečetě, c) služby vydávání resortních podpisových certifikátů pro zaručený elektronický podpis, d) služby vydávání resortních systémových certifikátů pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní a e) služby vydávání resortních osobních přístupových certifikátů pro zajištění autentizace zdravotnických pracovníků ke službám elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví. (2) Poskytovatel zdravotních služeb nebo sociálních služeb je a) oprávněn využívat služby vytvářející důvěru podle odstavce 1 písm. a) a b), a to pro vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, předávání zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, jejích částí nebo informace z ní podle zákona o zdravotních službách, a b) povinen využívat služby vytvářející důvěru podle odstavce 1 písm. d) pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní. (3) Pověřený pracovníkPověřený pracovník poskytovatele zdravotních služeb nebo sociálních služeb je oprávněn využívat služby vytvářející důvěru podle a) odstavce 1 písm. c), a to pro vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, b) odstavce 1 písm. c), a to pro předávání zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, jejích částí nebo informace z ní podle zákona o zdravotních službách, a c) odstavce 1 písm. e) pro přístup k informačnímu systému poskytovatele zdravotních služeb nebo sociálních služeb, který mu přidělil přístupová práva a kterému byl vydán resortní přístupový certifikát pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní. (4) Oprávněná nebo zapisující osobazapisující osoba, s výjimkou pacienta a třetí osobytřetí osoby, je povinna využívat služby vytvářející důvěru podle odstavce 1 písm. d) pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní. (5) Ministerstvo vede evidenci a) resortních podpisových certifikátů pro zaručený elektronický podpis, b) resortních systémových certifikátů pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní a resortních osobních přístupových certifikátů pro zajištění autentizace zdravotnických pracovníků ke službám elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví a c) oprávněných a zapisujících osobzapisujících osob, kterým byl vydán resortní podpisový certifikát pro zaručený elektronický podpis nebo resortní systémový certifikát pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní. (6) Využíváním služeb podle odstavce 1 není dotčena možnost využívat služby vytvářející důvěru podle jiného právního předpisu14). (7) Služby vytvářející důvěru podle odstavce 1 jsou poskytovány bezúplatně. Díl 3 Centrální služby elektronického zdravotnictví § 27 (1) Centrálními službami elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví jsou tyto služby: a) služby nahlížení na kmenové údajekmenové údaje v kmenových zdravotnických registrech, b) služby zápisu do Kmenového registru pacientů, c) služby výměnné sítě, d) systém správy souhlasů, e) Portál elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví a f) katalog služeb elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví. (2) Centrální službou elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví jsou dále služby Národního kontaktního místa podle zákona o zdravotních službách. (3) Centrální služby elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví jsou poskytovány bezúplatně. Služby nahlížení na kmenové údaje v kmenových zdravotnických registrech a služby zápisu do kmenových zdravotnických registrů § 28 Služby nahlížení na kmenové údajekmenové údaje vedené v kmenových zdravotnických registrech zajišťují nahlížení na kmenové údajekmenové údaje v kmenových zdravotnických registrech pro oprávněné osobyoprávněné osoby v rozsahu stanoveném tímto zákonem. § 29 Služby zápisu do kmenových zdravotnických registrů zajišťují pro oprávněné osobyoprávněné osoby v rozsahu stanoveném tímto zákonem zápis do příslušného kmenového zdravotnického registru. Služby výměnné sítě § 30 Služby výměnné sítě zajišťují bezpečné předávání zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, jejích částí nebo informací z ní mezi poskytovateli zdravotních služeb nebo sociálních služeb podle zákona o zdravotních službách nebo mezi těmito poskytovateli a zdravotními pojišťovnami podle jiného právního předpisu15) prostřednictvím bezpečného šifrovaného komunikačního kanálu. § 31 (1) Součástí služeb výměnné sítě je dočasné úložiště, které je určeno k dočasnému uložení zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, její části nebo informace z ní určené k předání (dále jen „zásilka“) na základě požadavku odesílajícího poskytovatele zdravotních služeb nebo sociálních služeb nebo zdravotní pojišťovny (dále jen „odesílatel“) a jejímu vyzvednutí poskytovatelem zdravotních služeb nebo sociálních služeb nebo zdravotní pojišťovnou, kterému byly určeny (dále jen „adresát“). (2) K přístupu do dočasného úložiště a vyzvednutí zásilky je oprávněn jen adresát. (3) Zásilka se v dočasném úložišti uloží do doby jejího vyzvednutí adresátem, nejdéle však na dobu 30 dnů ode dne jejího uložení. Po uplynutí této doby bude zásilka z dočasného úložiště nevratně vymazána. (4) Služby výměnné sítě zabezpečují a) vložení zásilky do dočasného úložiště na základě požadavku odesílatele, b) vyrozumění adresáta, že zásilka byla dodána do dočasného úložiště, c) oznámení odesílateli o uložení zásilky do dočasného úložiště a o jejím vyzvednutí adresátem, d) vedení údajů o jiné využívané síti pro zásilky, e) vedení technických parametrů pro zajištění komunikace a f) další služby určené ministerstvem. Systém správy souhlasů § 32 (1) Systém správy souhlasů zajišťuje a) evidenci pacientem udělených souhlasů třetím osobámtřetím osobám a odvolaných souhlasů, b) službu ověření přístupu třetích osobtřetích osob ke službám elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví na základě souhlasu uděleného pacientem a c) evidenci vysloveného nesouhlasu pacienta s předáváním pacientského souhrnu, nebo části zdravotnické dokumentace jiné než pacientský souhrn (dále jen „část zdravotnické dokumentace“) prostřednictvím Národního kontaktního místa do jiného členského státu podle zákona o zdravotních službách. (2) Souhlas udělený pacientem třetí osobětřetí osobě nebo jeho odvolání eviduje v systému správy souhlasů ministerstvo. Ministerstvo rovněž třetí osobětřetí osobě na základě uděleného souhlasu pacientem nebo jeho odvolání zřizuje nebo odebírá službu přístupu k Integrovanému datovému rozhraní. § 33 (1) Souhlas udělený třetí osobětřetí osobě k výkonu práv podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů nebo jeho odvolání nebo vyslovení nesouhlasu s předáváním pacientského souhrnu nebo částí zdravotnické dokumentace prostřednictvím Národního kontaktního místa do jiného členského státu pacient podává ministerstvu v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím podle § 12 odst. 1 vzdálený přístup. (2) Podání podle odstavce 1 v listinné podobě musí obsahovat identifikační údaje pacienta, a to jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, a být opatřeno úředně ověřeným podpisem. (3) Souhlas udělený třetí osobětřetí osobě nebo jeho odvolání podle odstavce 1 musí obsahovat identifikační údaje třetí osobytřetí osoby, a to a) jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, jde-li o fyzickou osobu, nebo b) název, sídlo, identifikační číslo, jméno, příjmení a datum narození statutárního zástupce, jde-li o právnickou osobu. (4) Ze souhlasu uděleného pacientem třetí osobětřetí osobě podle odstavce 1 musí být zřejmé a) rozsah oprávnění třetí osobytřetí osoby k úkonům podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, nejvýše však v rozsahu oprávnění pacienta, a b) doba, na kterou se souhlas třetí osobětřetí osobě uděluje, pokud jej uděluje na dobu určitou. (5) Pacient může kdykoliv svůj souhlas udělený třetí osobětřetí osobě nebo vyslovení nesouhlasu s předáváním pacientského souhrnu nebo části zdravotnické dokumentace prostřednictvím Národního kontaktního místa do jiného členského státu odvolat. (6) Vyslovuje-li pacient nesouhlas s předáváním pacientského souhrnu nebo části zdravotnické dokumentace prostřednictvím Národního kontaktního místa do jiného členského státu podle odstavce 1 na dobu určitou, musí být z tohoto nesouhlasu zřejmá doba, pro kterou se vyslovuje. § 34 Poskytovatel zdravotních služeb nebo sociálních služeb je povinen využívat systém správy souhlasů pro využití svých informačních systémů umožňujících dálkový přístup pro pacienta. § 35 Portál elektronického zdravotnictví (1) Portál elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví je internetový portál, jehož prostřednictvím ministerstvo zajišťuje a) přístup oprávněných a zapisujících osobzapisujících osob k Integrovanému datovému rozhraní, b) nabídku služeb elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví a informace o něm a c) zveřejňování webových a mobilních aplikací. (2) Portál elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví pro zajištění přístupu oprávněných a zapisujících osobzapisujících osob zajišťuje a) prověření jednoznačné totožnosti oprávněných a zapisujících osobzapisujících osob a b) funkce k zajištění naplnění práv a povinností oprávněných a zapisujících osobzapisujících osob podle tohoto zákona. (3) Podmínky zveřejnění nabídky služeb elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví a webových a mobilních aplikací na Portálu elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví zveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. § 36 Katalog služeb elektronického zdravotnictví Katalog služeb elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví eviduje a) centrální služby elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví podle § 27 odst. 1 písm. a) až e), b) služby webových a mobilních aplikací evidované a zveřejňované ministerstvem na Portálu elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví a c) služby elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví spravované poskytovatelem zdravotních služeb nebo sociálních služeb. Díl 4 Žurnál činností § 37 (1) Žurnál činností poskytuje interní provozní a bezpečnostní služby zaznamenávající, uchovávající a předávající informace o činnostech provedených v Integrovaném datovém rozhraní oprávněnými a zapisujícími osobamizapisujícími osobami, včetně poskytnutí resortního elektronického časového razítka podle § 26 odst. 1 písm. a) a služby vzdáleného použití zaručené elektronické pečetě podle § 26 odst. 1 písm. b). (2) Pacient nebo zdravotnický pracovník může nahlížet prostřednictvím služeb žurnálu činností na evidenci činností podle odstavce 1 vztahující se k jeho osobě, zejména na údaje o času a typu činnosti a jejím účelu a identifikaci původce činnosti. Žurnál činností dále poskytuje pacientům službu upozornění na provedenou činnost podle odstavce 1 umístěnou na Portálu elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví. ČÁST TŘETÍ VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI ELEKTRONIZACE ZDRAVOTNICTVÍ § 38 Ministerstvo (1) Státní správu v oblasti elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví vykonává ministerstvo. (2) Ministerstvo v oblasti elektronizace zdravotnictví a) provádí koncepční, strategické a programové řízení elektronizace zdravotnictví, b) zajišťuje řízení procesů standardizace elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví, c) stanovuje a vydává standardy elektronického zdravotnictvístandardy elektronického zdravotnictví a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na internetových stránkách ministerstva, d) vydává resortní podpisové certifikáty pro zaručené elektronické podpisy a resortní systémové certifikáty pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní a osobní certifikáty pro zajištění autentizace zdravotnických pracovníků ke službám elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví a e) provádí kontrolní činnost. (3) Ministerstvo je členem sítě pro elektronické zdravotnictvíelektronické zdravotnictví, jež spojuje orgány členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace odpovědné za elektronické zdravotnictvíelektronické zdravotnictví16). (4) Ministerstvo může pověřit výkonem své působnosti podle části druhé a podle odstavce 2 písm. d) statistický ústav. § 39 Kontrola (1) Ministerstvo při výkonu kontrolní činnosti kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Ministerstvo je při výkonu kontrolní činnosti oprávněno a) ukládat k odstranění zjištěných nedostatků nápravná opatření, b) stanovit lhůty, v nichž je třeba nápravné opatření splnit, a c) kontrolovat splnění nápravných opatření. (3) Nápravným opatřením může být uloženo zejména a) přijetí věcných, technických a personálních opatření k zajištění plnění povinností podle tohoto zákona, b) odstranění zjištěných nedostatků při porušení povinnosti dodržovat standardy elektronického zdravotnictvístandardy elektronického zdravotnictví, c) doplnění chybějícího údaje do evidence Integrovaného datového rozhraní podle tohoto zákona nebo d) oprava nebo doplnění neúplného nebo nesprávného údaje vedeného v Integrovaném datovém rozhraní podle tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ PŘESTUPKY § 40 (1) Oprávněná nebo zapisující osobazapisující osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle a) ustanovení § 5 písm. a), nebo b) ustanovení § 5 písm. b). (2) Zapisující osobaZapisující osoba uvedená v § 19 odst. 3 písm. a) nebo c), § 21 odst. 2 písm. b) bodu 2, § 21 odst. 2 písm. c) bodu 2, § 21 odst. 2 písm. f) nebo g) nebo § 23 odst. 2 písm. b) se dopustí přestupku tím, že a) nezapíše nebo neprovede změnu nebo opravu údaje v kmenovém zdravotnickém registru ve lhůtě podle § 18 odst. 1, nebo b) v rozporu s § 18 odst. 4 zapíše do kmenového zdravotnického registru nesprávné údaje. (3) Poskytovatel zdravotních služeb nebo sociálních služeb se jako oprávněná osobaoprávněná osoba dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 písm. a) nedodržuje standardy elektronického zdravotnictvístandardy elektronického zdravotnictví, b) v rozporu s § 4 písm. c) 1. bodem 1 neeviduje identifikátory zdravotnických pracovníkůidentifikátory zdravotnických pracovníků, nebo 2. bodem 2 neeviduje identifikátory pacientůidentifikátory pacientů. (4) Poskytovatel zdravotních služeb nebo sociálních služeb se jako zapisující osobazapisující osoba dopustí přestupku tím, že nevloží údaje do kmenových zdravotnických registrů podle § 19 odst. 3 písm. b) nebo d), § 21 odst. 2 písm. d) nebo § 23 odst. 2 písm. c). (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 25 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 4, nebo b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 nebo 3. § 41 Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. ČÁST PÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 42 Společná ustanovení (1) Oprávněné nebo zapisující osoby, které jsou správci informačních systémů přistupujících k Integrovanému datovému rozhraní, zajišťují, aby se jejich informační systém vůči Integrovanému datovému rozhraní autentizoval prostřednictvím resortního systémového certifikátu pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní. (2) Výpisy z Integrovaného datového rozhraní ověřují a ověřené výstupy z něj na žádost pacienta nebo oprávněné osobyoprávněné osoby po prokázání jejich totožnosti vydávají kontaktní místa veřejné správy vedená podle zákona o informačních systémech veřejné správy17). (3) Působnost stanovená tímto zákonem krajským úřadům je výkonem přenesené působnosti. § 43 Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti (1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Vojenské policie, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a ozbrojených sil České republiky a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků a vojáků v činné službě lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem. (2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít a) příslušníci 1. zpravodajské služby České republiky, 2. Policie České republiky, 3. Celní správy České republiky, 4. Generální inspekce bezpečnostních sborů, 5. Hasičského záchranného sboru České republiky, 6. Vojenské policie a 7. ozbrojených sil České republiky, b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Vojenská policie, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičský záchranný sbor České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a ozbrojené síly České republiky, c) poskytovatelé zdravotních služeb zřizovaní orgány uvedenými v písmenu b) a d) zdravotní pojišťovny ve smluvním vztahu s poskytovateli zdravotních služeb zřizovanými orgány uvedenými v písmenu b). (3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda usnesením. § 44 Přechodná ustanovení (1) Ministerstvo ke dni 1. ledna 2023 zřídí a) kmenové zdravotnické registry podle § 16 odst. 1, b) služby vytvářející důvěru podle § 26 odst. 1, c) centrální služby elektronického zdravotnictvíelektronického zdravotnictví podle § 27 odst. 1 a d) žurnál činností podle § 37. (2) Statistický ústav předá údaje uvedené v § 19 odst. 1 a 2 z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb vedeného podle zákona o zdravotních službách do Kmenového registru poskytovatelů zdravotních služeb ke dni zřízení Kmenového registru poskytovatelů zdravotních služeb. (3) Statistický ústav předá údaje uvedené v § 21 odst. 1 z Národního registru zdravotnických pracovníků vedeného podle zákona o zdravotních službách do Kmenového registru zdravotnických pracovníků ke dni zřízení Kmenového registru zdravotnických pracovníků. (4) Zdravotní pojišťovna předá ze svého informačního systému údaje uvedené v § 23 odst. 1 písm. b) až f), h), i), k) a l) o svých pojištěncích do Kmenového registru pacientů ke dni zřízení Kmenového registru pacientů. (5) Statistický ústav předá do Kmenového registru pacientů údaje uvedené v § 71c odst. 1 a v § 71c odst. 2 písm. c) zákona o zdravotních službách ke dni jeho zřízení. (6) Po dobu užívání rodného čísla jako kmenového údajekmenového údaje je součástí kmenového registru pacientů rovněž číslo pojištěnce, není-li tímto číslem rodné číslo pacienta. § 45 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou a) ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) a h), která nabývají účinnosti dnem 1. února 2022, b) ustanovení § 7 odst. 3, § 8, § 10 až 15, § 16 odst. 1 až 3, § 18, § 19 odst. 3 a 4, § 20, § 21 odst. 2 až 4, § 22, § 23 odst. 2, § 24, § 26 až 37 a § 41, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, c) ustanovení § 5, § 16 odst. 4 a § 17, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023, d) ustanovení § 4 písm. b) až d), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026, a e) ustanovení § 4 písm. a), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 11 odst. 2 a 8 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 2) Například zákon č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Například § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. 6) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 26 zákona č. 372/2011 Sb. 10) Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 378/2007 Sb. a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Například zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 48/1997 Sb. 16) Čl. 3 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 ze dne 22. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro zřízení, řízení a fungování sítě vnitrostátních orgánů odpovědných za elektronické zdravotnictví a zrušuje prováděcí rozhodnutí 2011/890/EU, v platném znění. 17) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/2021 Sb.	Zákon č. 326/2021 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví Vyhlášeno 8. 9. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 143/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o léčivech * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 326 ZÁKON ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. I V § 10 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 297/2008 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se slova „a zdravotnický informační systém,“ nahrazují slovy „ , zdravotnický informační systém a elektronické zdravotnictví,“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě Čl. II Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 39 zní: „(7) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií pro poskytovatele zdravotních služeb, kteří jsou veřejnoprávními nebo soukromoprávními původci, v případě zdravotnické dokumentace stanoví jiné právní předpisy upravující vedení a uchovávání zdravotnické dokumentace39). 39) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 63 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „s výjimkou poskytovatelů zdravotních služeb, jde-li o vedení zdravotnické dokumentace39),“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. III V § 117 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 164/2019 Sb., odstavec 7 zní: „(7) Za účelem ověřování identity ošetřujícího lékaře jsou Česká správa sociálního zabezpečení a služební orgány oprávněny využívat resortní systémové přístupové certifikáty poskytovatelů zdravotních služeb vydávané Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví za tímto účelem poskytuje orgánům uvedeným ve větě první potřebné údaje.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Přístupový certifikát poskytovatele zdravotních služeb vydaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv do 31. prosince 2022 lze po tomto datu využívat podle § 117 odst. 7 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za účelem ověřování identity ošetřujícího lékaře nejdéle po dobu jeho platnosti. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o léčivech Čl. V Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 36/2018 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 89/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 4 písm. b) se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „a služebním orgánům nemocenského pojištění“. 2. V § 13 se odstavec 4 zrušuje. 3. V § 81a odst. 1 větě první se za slova „přístupových údajů a“ vkládají slova „resortního systémového“ a za slova „poskytovatele zdravotních služeb“ se vkládají slova „podle zákona o elektronizaci zdravotnictví“. 4. V § 81a odst. 1 větě poslední se slova „a certifikátů“ zrušují. 5. V § 81a odst. 6 se slovo „technické“ nahrazuje slovem „provozní“. Čl. VI Přechodné ustanovení Přístupový certifikát poskytovatele zdravotních služeb vydaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle § 81a odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 31. prosince 2022, lze po tomto datu používat pro přístup k systému eRecept a jeho součástem nejdéle po dobu jeho platnosti. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. VII Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 4 větě druhé a v § 25 odst. 4 se číslo „15“ nahrazuje slovy „3 pracovních“. 2. V § 27 odst. 4 se za text „odst. 4“ vkládá tečka a slova „a provede o vydání osvědčení záznam“ se nahrazují slovy „Příslušný správní orgán vydání osvědčení zaznamená do 3 pracovních dnů ode dne jeho vydání“. 3. V § 53 odst. 2 písm. a) se za slova „datum narození,“ vkládají slova „identifikátor pacienta přidělený podle zákona o elektronizaci zdravotnictví (dále jen „identifikátor pacienta“),“. 4. Za § 54 se vkládá nový § 54a, který zní: „§ 54a Poskytovatel zdravotnickou dokumentaci vedenou v elektronické podobě nebo její části, popřípadě informace z ní, které předává v souladu s § 45 odst. 2 písm. f) nebo g), opatří a) resortním zaručeným elektronickým časovým razítkem nebo kvalifikovaným časovým razítkem a resortní zaručenou nebo uznávanou elektronickou pečetí poskytovatele, nebo b) resortním zaručeným elektronickým časovým razítkem nebo kvalifikovaným časovým razítkem a uznávaným nebo resortním elektronickým podpisem zdravotnického pracovníka, který ji vyhotovil, pokud je podpis vytvořen na základě certifikátu obsahující identifikaci poskytovatele zdravotních služeb.“. 5. § 56a včetně nadpisu nad označením § 56a zní: „Pacientský souhrn a komunikace prostřednictvím Národního kontaktního místa § 56a (1) Pacientský souhrn je samostatnou částí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, ve kterém se zaznamenávají základní údaje vedené ve zdravotnické dokumentaci o zdravotním stavu pacienta a jemu poskytnutých zdravotních službách Účelem vedení pacientského souhrnu je poskytnutí základních údajů o zdravotním stavu pacienta v rozsahu vymezeném podle prováděcího právního předpisu podle § 69, a to pro potřeby poskytnutí zdravotních služeb podle odstavce 3. O vedení pacientského souhrnu rozhoduje poskytovatel. (2) Poskytovatel, který vede pacientský souhrn, zajistí a) zpracování pacientského souhrnu a jeho vložení do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, jde-li o 1. lůžkovou péči, při příjmu pacienta do lůžkové péče; pacientský souhrn se aktualizuje při ukončení hospitalizace, 2. ambulantní péči, při příjmu pacienta do ambulantní péče; pacientský souhrn se aktualizuje při každém dalším poskytnutí zdravotní péče, pokud došlo ke změně základních údajů vedených v pacientském souhrnu, b) ohlášení vedení pacientského souhrnu v souladu s § 69c Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví (dále jen „Národní kontaktní místo“), c) předání pacientského souhrnu k zajištění postupu podle odstavce 3 Národnímu kontaktnímu místu, na základě požadavku jiného poskytovatele nebo právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 3. (3) Pacientský souhrn lze předat k poskytnutí zdravotních služeb a) poskytovateli, v jehož péči se pacient, o němž je pacientský souhrn veden, nachází a který prostřednictvím Národního kontaktního místa o pacientský souhrn požádá, nebo b) právnické nebo fyzické osobě, která má v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci obdobné postavení poskytovatele (dále jen „poskytovatel jiného státu Evropské unie“), v jejíž péči se pacient, o němž je pacientský souhrn veden, nachází a která o pacientský souhrn prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „národní kontaktní místo státu Evropské unie“) požádá.“. 6. V § 56b odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Poskytovatel, který vede zdravotnickou dokumentaci o pacientovi v elektronické podobě, může za účelem zajištění návaznosti zdravotní péče prostřednictvím Národního kontaktního místa předat a) poskytovateli, v jehož péči se pacient, o němž je zdravotnická dokumentace vedena, nachází, 1. tuto zdravotnickou dokumentaci nebo 2. její část jinou než pacientský souhrn, nebo b) poskytovateli jiného státu Evropské unie, v jehož péči se pacient, o němž je tato zdravotnická dokumentace vedena, nachází, její jinou část než pacientský souhrn, o níž tak stanoví prováděcí právní předpis podle § 69, pokud o to poskytovatel uvedený v písmenu a) prostřednictvím Národního kontaktního místa nebo v písmenu b) prostřednictvím národního kontaktního místa státu Evropské unie požádá. (2) Při ohlášení vedení zdravotnické dokumentace o pacientovi v elektronické podobě nebo její části jiné než pacientský souhrn za účelem postupu podle odstavce 1 a při předávání Národnímu kontaktnímu místu se postupuje podle § 56a odst. 2 písm. b) a c) obdobně.“. 7. V § 56b se odstavec 3 zrušuje. 8. Za § 56b se vkládají nové § 56c a 56d, které znějí: „§ 56c (1) Vedením pacientského souhrnu, jeho předáváním a předáváním zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi v elektronické podobě nebo její části jiné než pacientský souhrn Národnímu kontaktnímu místu nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele podle § 45 odst. 2 písm. f) nebo g). (2) Pacient nebo jiná k tomu oprávněná osoba může s předáváním pacientského souhrnu podle § 56a odst. 3 písm. b) nebo části zdravotnické dokumentace jiné než pacientský souhrn podle § 56b odst. 1 písm. b) při přijetí do péče nebo kdykoliv během péče vyslovit nesouhlas. Vyslovení nesouhlasu podle věty první lze kdykoliv odvolat. Vyslovení nesouhlasu nebo jeho odvolání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. (3) Pacient nebo jiná k tomu oprávněná osoba může rovněž nesouhlas s předáváním pacientského souhrnu podle § 56a odst. 3 písm. b) nebo části zdravotnické dokumentace jiné než pacientský souhrn podle § 56b odst. 1 písm. b) vyslovit prostřednictvím Systému správy souhlasů podle zákona o elektronizaci zdravotnictví. § 56d (1) Z požadavku o pacientský souhrn, zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovi v elektronické podobě nebo její část jinou než pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa musí být zřejmé, který poskytovatel nebo poskytovatel jiného státu Evropské unie a který jejich zdravotnický pracovník o příslušný dokument vedený o pacientovi nacházejícím se v jeho péči, žádá. Požadavek podle věty první musí dále obsahovat takové údaje pacienta, na základě kterých ho lze jednoznačně identifikovat. (2) Pokud z požadavku podle odstavce 1 není možné jednoznačně identifikovat pacienta nebo není zřejmé, který poskytovatel nebo poskytovatel jiného státu Evropské unie anebo který jejich zdravotnický pracovník o příslušný dokument vedený o pacientovi nacházejícím se v jeho péči, žádá, Národní kontaktní místo požadavek nepřijme.“. 9. V § 65 odst. 2 písmeno p) zní: „p) jde-li o pacientský souhrn nebo část zdravotnické dokumentace jinou než pacientský souhrn, pracovníci poskytovatele jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa státu Evropské unie, a to za účelem poskytnutí zdravotních služeb pacientovi, který se nachází v péči poskytovatele jiného státu Evropské unie a o němž jsou pacientský souhrn nebo část zdravotnické dokumentace jiná než pacientský souhrn, vedeny, pokud pacient, popřípadě jiná k tomu oprávněná osoba, nevyslovil nesouhlas podle § 56c odst. 2 nebo 3.“. 10. V § 66 odst. 4 se slovo „pouze“ zrušuje. 11. V § 69 písm. b) bodě 2 se za slovo „souhrn“ vkládají slova „nebo části zdravotnické dokumentace jiné než pacientský souhrn“. 12. V § 69 se na konci písmene b) doplňuje bod 3, který zní: „3. části zdravotnické dokumentace jiné než pacientský souhrn, které lze prostřednictvím Národního kontaktního místa předat národnímu kontaktnímu místu státu Evropské unie,“. 13. V § 69 písm. e) se slova „formát identifikátoru záznamu, podmínky kladené na formát identifikátoru záznamu a podmínky kladené“ nahrazují slovem „požadavky“. 14. § 69a včetně nadpisu zní: „§ 69a Národní kontaktní místo (1) Národní kontaktní místo je centrální službou Integrovaného datového rozhraní zdravotnictví podle zákona o elektronizaci zdravotnictví. Národní kontaktní místo komunikuje s národními kontaktními místy států Evropské unie, umožňuje poskytovatelům a poskytovatelům jiných států Evropské unie předávání pacientského souhrnu podle § 56a odst. 3 nebo zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi v elektronické podobě nebo její části jiné než pacientský souhrn podle § 56b odst. 1. (2) Služby Národního kontaktního místa podle odstavce 1 jsou oprávněny využívat poskytovatelé a poskytovatelé jiného státu Evropské unie. (3) Národní kontaktní místo dále slouží pro zajištění komunikace s národními kontaktními místy států Evropské unie při předávání informací nutných pro výdej léčivého přípravku a) v České republice na základě elektronického receptu vystaveného v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci a b) v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci na základě elektronického receptu vystaveného v České republice. Při předávání informací prostřednictvím Národního kontaktního místa při výdeji léčivých přípravků se postupuje podle zákona o léčivech. (4) Správcem Národního kontaktního místa je ministerstvo.“. 15. § 69c zní: „§ 69c (1) Správce Národního kontaktního místa zajistí pro poskytovatele uvedeného v § 56a odst. 2 přístup do Národního kontaktního místa za účelem ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů o pacientech, jejichž zdravotnickou dokumentaci vede. Přístup do Národního kontaktního místa správce rovněž zajistí poskytovateli uvedenému v § 56b odst. 1, jde-li o poskytování zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi v elektronické podobě nebo její části jiné než pacientský souhrn prostřednictvím Národního kontaktního místa. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení a poskytování pacientského souhrnu poskytovatelem prostřednictvím Národního kontaktního místa a b) způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě nebo její části jiné než pacientský souhrn za účelem jejich poskytování prostřednictvím Národního kontaktního místa.“. 16. V § 70 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , a dále ke zpracování národních statistických ukazatelů o resortu zdravotnictví (dále jen „resortní referenční statistiky“)“. 17. V § 70 odst. 2 písm. a) bodě 1 se za slova „rodné číslo,“ vkládají slova „identifikátor pacienta,“. 18. V § 70 odst. 3 se slova „vláda na návrh ministra“ nahrazují slovem „ministr“. 19. V § 70 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) jsou povinny zajistit správnost údajů předávaných do Národního zdravotnického informačního systému.“. 20. V § 70 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) V Národním zdravotnickém informačním systému se v případech stanovených tímto zákonem vede za účelem identifikace subjektu údajů a) identifikátor pacienta, b) identifikátor zdravotnického pracovníka přidělený podle zákona o elektronizaci zdravotnictví (dále jen „identifikátor zdravotnického pracovníka“), a c) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený podle zákona upravujícího informační systém základních registrů18); agendový identifikátor fyzické osoby předává, pokud tento zákon nestanoví jinak, do Národního informačního systému, statistický ústav. (8) Pokud statistický ústav zjistí při kontrole podle odstavce 5 písm. b) nebo při plnění úkolů v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému nesprávné nebo neúplné údaje, tyto údaje v Národním zdravotnickém informačním systému označí za nesprávné nebo neúplné a informaci o tom předá bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy nesprávnost nebo neúplnost údaje zjistí, osobě, která tyto údaje do Národního zdravotnického informačního systému předala, k prověření a nápravě, anebo v uvedené lhůtě neúplný údaj doplní nebo nesprávný údaj opraví, pokud je schopen jej ověřit z jiných zdrojů podle tohoto zákona. Osoba, které byla předána informace podle věty první, údaj označený za neúplný doplní nebo údaj označený za nesprávný opraví bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy jí byla informace předána.“. 21. V § 71 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů, h) typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.“. 22. § 71c se včetně poznámky pod čarou č. 59 zrušuje. 23. V § 72 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zdravotní registry uvedené v odstavci 1 písm. b) vždy obsahují a) identifikátor pacienta a b) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený k pacientovi podle zákona upravujícího informační systémy základních registrů18).“. 24. V § 73 odst. 1 písm. f) se za slovo „pro“ vkládají slova „resortní referenční statistiky,“. 25. V § 73 odst. 2 písmeno b) zní: „b) oprávněný zdravotnický pracovník poskytovatele, který 1. poskytuje pacientovi zdravotní služby, které jsou sledovány ve zdravotnickém registru, jde-li o registry uvedené v § 72 odst. 1 písm. b), e) nebo f), 2. je zdravotnickou záchrannou službou, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c), a to pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě.“. 26. V § 73 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) oprávněný pracovník orgánu ochrany veřejného zdraví, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c) a d), a to pro účely plnění úkolů podle zákona o ochraně veřejného zdraví,“. 27. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který zní: „§ 73a (1) Statistický ústav zpracovává a zveřejňuje resortní referenční statistiky v oblastech, kterými jsou a) makroekonomické charakteristiky zdravotnictví, b) místní, časová a kapacitní dostupnost zdravotních služeb, jejich personální zabezpečení a technické a věcné vybavení, c) ukazatele kvality zdravotních služeb, d) ukazatele výkonnosti poskytovatelů, e) ukazatele zdravotního stavu obyvatel a f) ukazatele kvality a výkonnosti preventivních programů. (2) Statistický ústav zpracovává referenční statistiky podle odstavce 1 v rozsahu seznamu konkrétních referenčních statistik stanoveného prováděcím právním předpisem podle § 78 písm. f). Statistický ústav ke konkrétním referenčním statistikám zveřejní metodiku výpočtu, včetně určení zdroje údajů a základní interpretace konkrétní resortní referenční statistiky. (3) Statistický ústav zveřejňuje resortní referenční statistiky, včetně metodiky podle odstavce 2, a podmínky použití datových sad na svých internetových stránkách.“. 28. V § 74 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „ , a údaje o obsazenosti lůžek vymezených podle formy nebo oboru zdravotní péče, popřípadě též podle jejich vybavení, stanovených prováděcím právním předpisem podle § 78“. 29. V § 74 odst. 1 písm. n) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „zvláštní odborné“ se vkládají slova „a zvláštní specializované“. 30. V § 74 odst. 1 písmeno p) zní: „p) stejnopis 1. rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a rozhodnutí týkající se jeho změn, odejmutí, pozastavení nebo zániku podle § 25 odst. 4, 2. písemného oznámení poskytovatele o přerušení poskytování zdravotních služeb podle § 26 odst. 2 a písemného oznámení o pokračování v poskytování zdravotních služeb po tomto přerušení podle § 26 odst. 4, 3. osvědčení o pokračování zdravotních služeb podle § 27 odst. 4 a 4. dokumentu potvrzujícího sloučení nebo splynutí nejméně dvou poskytovatelů, kteří jsou právnickými osobami,“. 31. V § 74 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno q), které zní: „q) technické údaje pro komunikaci podle zákona o elektronizaci zdravotnictví.“. 32. V § 74 odst. 3 písm. a) bod 2 zní: „2. stejnopisů dokumentů uvedených v odstavci 1 písm. p),“. 33. V § 74 odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje bod 4, který zní: „4. údajů o obsazenosti lůžek podle odstavce 1 písm. m),“. 34. V § 74 odst. 3 písm. b) se slova „přístupný poskytovateli, poskytovateli sociálních služeb“ nahrazují slovy „přístupný oprávněnému pracovníkovi poskytovatele, poskytovatele sociálních služeb a“. 35. V § 74 odst. 3 písm. f) se slova „přístupný komoře“ nahrazují slovy „přístupný oprávněnému pracovníkovi komory“. 36. V § 74 odst. 3 písm. g) se slova „přístupný ministerstvu“ nahrazují slovy „přístupný oprávněnému zaměstnanci ministerstva“. 37. V § 74 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až k), která znějí: „h) přístupný oprávněnému zaměstnanci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a to za účelem plnění úkolů Státního ústavu pro kontrolu léčiv podle zákona o léčivech, i) přístupný oprávněnému zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení nebo služebním orgánům nemocenského pojištění, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění, j) přístupný oprávněnému pracovníkovi zdravotnické záchranné služby, a to za účelem plnění úkolů zdravotnické záchranné služby podle tohoto zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě, k) přístupný oprávněnému pracovníkovi orgánu ochrany veřejného zdraví, a to za účelem plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.“. 38. V § 75 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , s tím, že další kontaktní údaje podle § 74 odst. 1 písm. c) předává, pokud jsou mu známé“. 39. V § 75 odst. 1 písm. c) se za slova „až o)“ vkládají slova „a q)“. 40. V § 75 odst. 1 písm. d) se slova „a j) až n)“ nahrazují slovy „ , j) až n) a q)“. 41. V § 75 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Osoby uvedené v odstavci 1 předávají údaje do Národního registru poskytovatelů nebo jejich změny, s výjimkou údajů podle § 74 odst. 1 písm. o), bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku údaje nebo jeho změně dozví. Tím není dotčen postup podle § 26 odst. 2 nebo 4.“. 42. V § 76 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) údaj o zařazení zdravotnického pracovníka do specializačního vzdělávání ve specializačním oboru nebo v nástavbovém oboru s uvedením oboru, data zařazení a vzdělávacího zařízení, které o zařazení rozhodlo, g) údaj o absolvování základního kmene specializačního vzdělávání s uvedením oboru, data ukončení, čísla certifikátu a vzdělávacího zařízení, které certifikát vydalo,“. Dosavadní písmena f) až m) se označují jako písmena h) až o). 43. V § 76 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která znějí: „p) identifikátor zdravotnického pracovníka, q) označení funkce zdravotnického pracovníka, který je vedoucím pracoviště poskytovatele, včetně požadavků na toto pracoviště vymezené ve smlouvě o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb uzavřené mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.“. 44. V § 76 odst. 2 písm. a) se slova „a g)“ nahrazují slovy „až i)“. 45. V § 76 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a p)“. 46. V § 76 odst. 2 písm. b) se slova „l) až m)“ nahrazují slovy „n) až o)“. 47. V § 76 odst. 2 písm. d) se slova „a), b), f), g), i), j) a l)“ nahrazují slovy „a), b), d, f) až i), k) až o)“. 48. V § 76 odst. 2 písm. f) se slova „a), b), f) a g) až m)“ nahrazují slovy „a), b), f) až o)“. 49. V § 76 odst. 2 písm. b), d) a f) se slova „až o)“ nahrazují slovy „až p)“. 50. V § 76 odst. 2 písm. g) se slova „a), b), f), j) a l)“ nahrazují slovy „a), b), h), j), l) a n)“. 51. V § 76 odst. 2 písm. g) se slova „a n)“ nahrazují slovy „ , n) a p)“. 52. V § 76 odst. 2 písm. j) se za slovo „věcí“ vkládají slova „ , České správě sociálního zabezpečení a služebním orgánům nemocenského pojištění“. 53. V § 77 odst. 1 písm. a) se slova „ , f), g) a j)“ nahrazují slovy „až j) a l)“. 54. V § 77 odst. 1 písm. c) se slova „g) až j)“ nahrazují slovy „i) až k)“. 55. V § 77 odst. 1 písm. d) se text „j), k)“ nahrazuje textem „l)“. 56. V § 77 odst. 1 písm. e) se text „l)“ nahrazuje textem „n)“. 57. V § 77 odst. 1 písm. f) se text „m)“ nahrazuje textem „o)“ a slova „nebo příslušný správní orgán“ se zrušují. 58. V § 77 odst. 1 písm. g) se text „m)“ nahrazuje textem „o)“. 59. V § 77 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) písm. p) statistický ústav.“. 60. V § 77 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až d), f) a g) předávají údaje do Národního registru zdravotnických pracovníků nebo jejich změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku údaje nebo o jeho změně dozví.“. 61. V § 77a odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje bod 3, který zní: „3. v rozsahu identifikátor zdravotnického pracovníka uvedeného ve smlouvě o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb uzavřené mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,“. 62. V § 77a se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb rovněž předává údaje poskytovatel, který provedl vyžádaná laboratorní vyšetření a tuto zdravotní službu vykázal zdravotní pojišťovně, a to a) výsledky laboratorních odborných hematologických, odborných biochemických nebo mikrobiologických vyšetření, b) výsledky jiných laboratorních odborných vyšetření než uvedených v písmenu a), pokud si takové laboratorní vyšetření vyžádalo centrum vysoce specializované péče, c) identifikační údaje zdravotní pojišťovny, které byla úhrada zdravotních služeb podle písmene a) nebo b) vykázána, d) identifikační údaje poskytovatele, včetně identifikace pracoviště, který laboratorní vyšetření podle písmene a) nebo b) provedl. (5) Obsah Národního registru hrazených zdravotních služeb je přístupný zdravotní pojišťovně v rozsahu údajů o zdravotních službách, které uhradila, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění. (6) Osobní údaje vedené v Národním registru hrazených zdravotních služeb se po uplynutí 50 let od roku úmrtí subjektu údajů nebo jeho prohlášení za mrtvého anonymizují.“. 63. V § 77a odst. 2 písmeno d) zní: „d) údaje o personálním zabezpečení včetně identifikátorů zdravotnických pracovníků, prostřednictvím kterých poskytovatel poskytuje zdravotní služby, a uvedených ve smlouvě o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb uzavřené mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a pokud je nemá k dispozici, tak včetně jejich rodných čísel, a věcném a technickém vybavení poskytovatele, k jejichž zajištění se zavázal zdravotní pojišťovně ve smlouvě o poskytování a úhradě zdravotních služeb uzavřené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,“. 64. V § 77a odst. 4 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo identifikátor pacienta“. 65. Za § 77a se vkládá nový § 77b, který zní: „§ 77b Lhůta pro zápis údaje, popřípadě jeho změny, který vyplývá z rozhodnutí, do příslušného zdravotnického registru, počíná běžet dnem následujícím po dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“. 66. V § 78 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , a dále vymezení lůžek podle formy nebo oboru poskytované zdravotní péče, popřípadě též podle jejich vybavení, u nichž se oznamuje do Národního registru poskytovatelů údaj o jejich obsazenosti“. 67. V § 78 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , pokud tento zákon nestanoví jinak“. 68. V § 78 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) seznam konkrétních resortních referenčních statistik, lhůty jejich zveřejnění a případy, kdy lze v dané referenční statistice označit konkrétního poskytovatele nebo zdravotní pojišťovnu.“. 69. Nad označení § 119 se vkládá nadpis, který zní: „Společná ustanovení“. 70. Nadpis § 119 se zrušuje. 71. Za § 119 se vkládá nový § 119a, který včetně nadpisu zní: „§ 119a Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti (1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Vojenské policie, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a ozbrojených sil České republiky a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků a vojáků v činné službě lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů souvisejících a) s předáváním údajů do zdravotnických registrů podle § 72 odst. 1 a jejich zpracováním v těchto registrech, včetně přístupu k nim, b) s vedením, zpracováním, ohlášením a předáváním pacientského souhrnu podle § 56a a zdravotnické dokumentace nebo jejich částí podle § 56b. (2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít a) příslušníci 1. zpravodajské služby České republiky, 2. Policie České republiky, 3. Celní správy České republiky, 4. Generální inspekce bezpečnostních sborů, 5. Hasičského záchranného sboru České republiky, 6. Vojenské policie a 7. ozbrojených sil České republiky, b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Vojenská policie, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičský záchranný sbor České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a ozbrojené síly České republiky, c) poskytovatelé zdravotních služeb zřizovaní orgány uvedenými v písmenu b) a d) zdravotní pojišťovny ve smluvním vztahu s poskytovateli zdravotních služeb zřizovanými orgány uvedenými v písmenu b). (3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda usnesením.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Poskytovatel podle § 53 odst. 2 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, doplní do zdravotnické dokumentace identifikátor pacienta, o němž zdravotnickou dokumentaci vede, nejpozději při prvním poskytnutí zdravotní péče tomuto pacientovi po dni 31. ledna 2023. 2. Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podána Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky žádost podle § 71c zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyřizování žádosti se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavuje. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022 s výjimkou ustanovení a) čl. III a IV, čl. V bodů 2 až 4, čl. VI a čl. VII 1. bodu 7, 2. bodu 8, pokud jde o § 56c odst. 3, 3. bodu 17, 4. bodu 20, pokud jde o § 70 odst. 7 písm. a) a b), 5. bodu 22, 6. bodu 23, pokud jde o § 72 odst. 3 písm. a), 7. bodu 43, pokud jde o § 76 odst. 1 písm. p), a 8. bodů 42, 49, 51, 59, 61 a 63, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, a b) čl. VII bodů 3 a 64, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 327/2021 Sb.	Zákon č. 327/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb. Vyhlášeno 8. 9. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 143/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o některých přestupcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 327 ZÁKON ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. I Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 367/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 309/2018 Sb., zákona č. 588/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 48 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , není-li dále stanoveno jinak“. 2. V § 50 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 6, které znějí: „(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností informuje příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o všech přestupcích podle § 51a odst. 2 písm. a) a b), době jejich spáchání a správních sankcích za ně pravomocně uložených. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností informuje příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o jím uložené a včas nezaplacené pokutě za přestupek podle § 51a odst. 2 písm. c) až f), jestliže shledá80), že v období posledních 12 měsíců od jeho spáchání jeho pachatel spáchal nejméně 2 jiné přestupky podle § 51a odst. 2, a o době spáchání všech těchto přestupků. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností informuje příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o jím uložené a včas nezaplacené pokutě za přestupek podle § 51a odst. 2 písm. c) až f) a době jeho spáchání též tehdy, má-li důvody domnívat se, že pokuta je jiným postupem než postupem podle § 51a nevymožitelná a existují-li současně vážné pochybnosti o způsobilosti pachatele k nápravě; důvody postupu podle tohoto odstavce je povinen odůvodnit tak, aby tento postup byl přezkoumatelný. (5) Pokud orgán pomoci v hmotné nouzi obdrží od obecního úřadu s rozšířenou působností informaci uvedenou v odstavci 2 a v daném případě nelze použít postup podle § 51a, bezodkladně, nejpozději však ve lhůtě 20 dnů ode dne, kdy obdržel informaci podle odstavce 2, o této skutečnosti obecní úřad s rozšířenou působností informuje. Obdobně orgán pomoci v hmotné nouzi postupuje v případech, kdy postup podle § 51a zahájí, ale po změně skutečností postup podle § 51a již nebude možno použít, a v případech, kdy postup podle § 51a zahájí, ale srážky na úhradu pokut nelze provést bezodkladně. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností se zdrží vymáhání jím uložené pokuty od okamžiku, kdy učinil oznámení podle odstavců 2 až 4, do doby, než obdrží informaci podle odstavce 5.“. Poznámka pod čarou č. 80 zní: „80) § 12 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.“. 3. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který včetně nadpisu zní: „§ 51a Srážky na příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení na úhradu pokut za přestupky (1) Z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení lze provádět srážky na úhradu pravomocně uložených pokut za přestupky uvedené v odstavci 2 spáchané fyzickou osobou, která není mladistvým81) a která je příjemcem příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení nebo osobou s ním společně posuzovanou, jestliže od jeho spáchání neuplynuly více jak 3 roky a od pravomocného uložení pokuty neuplynul víc než jeden rok82). Ustanovení o nepostižitelnosti dávky exekucí v tomto případě neplatí. (2) Přestupky, u kterých se postupuje podle odstavce 1, jsou tyto přestupky: a) nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce83), b) zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka84), c) proti veřejnému pořádku85), d) proti občanskému soužití86), e) proti majetku87) a f) v porušení povinností stanovených obecně závaznou vyhláškou obce88) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku89). (3) O srážkách podle odstavce 1 rozhoduje orgán pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Přednost před srážkami podle tohoto ustanovení mají srážky podle § 51. Po provedení srážky z dávky, je-li mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené dítě, musí dávka zůstat nejméně ve výši jeho životního minima, a to pro každé nezaopatřené dítě z okruhu společně posuzovaných osob. (4) Orgán pomoci v hmotné nouzi částky sražené z dávek podle odstavců 1 až 3 poukazuje bezodkladně na účet určený obecním úřadem s rozšířenou působností, který pokutu uložil.“. Poznámky pod čarou č. 81 až 89 znějí: „81) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů. 82) § 40 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 83) § 182a odst. 1 písm. a) body 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 178/2016 Sb. 84) § 182a odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 178/2016 Sb. 85) § 5 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb. 86) § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 251/2016 Sb. 87) § 8 odst. 1 a 3 zákona č. 251/2016 Sb. 88) § 4 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb. 89) § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.“. 4. V § 75 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo srážky podle § 51a“. Čl. II Přechodné ustanovení Tento zákon se nepoužije pro pokuty za vybrané přestupky, uvedené v § 51a zákona č. 111/2006 Sb., ve znění tohoto zákona, spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; to neplatí pro přestupky, ve kterých je pokračováno nebo trvají1) i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o některých přestupcích Čl. III Ustanovení § 12 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, včetně nadpisu zní: „§ 12 Evidence přestupků Do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se zapisují pravomocná rozhodnutí o přestupku podle a) § 5, 7 a 8, s výjimkou rozhodnutí o přestupku podle § 5 odst. 1 písm. h) a § 5 odst. 2 písm. d), b) § 4 odst. 2 spočívajícího v porušení povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku1).“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 7 a 8 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Zákon č. 328/2021 Sb.	Zákon č. 328/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 9. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 143/2021 * Čl. I - Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2022 328 ZÁKON ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 47/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 písmeno c) zní: „c) 13 900 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),“. 2. V § 11 odst. 1 písmeno d) zní: „d) 19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).“. 3. V § 11 odst. 2 písmeno c) zní: „c) 12 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),“. 4. V § 11 odst. 2 písmeno d) zní: „d) 19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o příspěvku na péči zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu upraví částky příspěvku na péči podle § 11 odst. 1 písm. c) a d) a § 11 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez žádosti. O změně výše příspěvku na péči se učiní záznam do spisu. Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu doručí příjemcům příspěvku na péči nejpozději do dne výplaty příspěvku na péči písemné sdělení o změně výše příspěvku na péči podle věty první; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 329/2021 Sb.	Zákon č. 329/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 8. 9. 2021, datum účinnosti 1. 10. 2021, částka 143/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2024 329 ZÁKON ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině Čl. I Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za slova „služby péče o dítě v dětské skupině“ vkládají slova „ , podmínky financování služby péče o dítě v dětské skupině“. 2. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Služba péče o dítě v dětské skupině Službou péče o dítě v dětské skupině se pro účely tohoto zákona rozumí nevýdělečná činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od 6 měsíců věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo domácnost dítěte ve skupině dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte, jeho výchovu a rozvoj schopností, kulturních, hygienických a sociálních návyků dítěte.“. 3. V § 3 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(1) Službu péče o dítě v dětské skupině může poskytovat pouze osoba, která má oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle § 4 (dále jen „poskytovatel“). Poskytovatel poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině rodiči, jehož je zaměstnavatelem. Za rodiče se považuje též jiná osoba, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů1). 1) § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 3 odst. 2 písm. c) se za slovo „založenou“ vkládají slova „nebo zřízenou“. 5. V § 3 odst. 2 písm. f) se slovo „nebo“ zrušuje. 6. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) veřejnou výzkumnou institucí, nebo i) pečující osobou poskytující službu péče o dítě v dětské skupině o kapacitě nejvýše 4 dětí.“. 7. V § 3 odst. 3 se slova „jinému rodiči“ nahrazují slovy „ostatním rodičům“. 8. V § 3 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 zní: „(4) Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí též organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce nebo státní zaměstnanci ve služebním poměru, a útvar, složka nebo jiná organizační část bezpečnostního sboru, která vyplácí příslušníkům bezpečnostních sborů2) služební příjem, Ministerstvo obrany pro ozbrojené síly České republiky, které tvoří vojáci v činné službě a občanští zaměstnanci3), popřípadě organizační složka státu nebo právnická osoba, do nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání. 2) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 3 odst. 3 a 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Oprávnění poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině (1) Poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině podle tohoto zákona je možné jen na základě oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině (dále jen „oprávnění“). (2) Evidenci poskytovatelů vede Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).“. 10. § 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5 až 9 a 15 zní: „§ 5 Podmínky poskytování služby péče o dítě v dětské skupině (1) Podmínkami pro udělení oprávnění, které musí poskytovatel splňovat po celou dobu poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, jsou a) bezúhonnost osoby, která má být nebo je poskytovatelem, a jde-li o právnickou osobu, též bezúhonnost členů jejího statutárního orgánu, b) právo osoby, která má být nebo je poskytovatelem, k užívání prostor, v nichž má být nebo je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, c) zajištění hygienických požadavků na prostory, v nichž má být nebo je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, a hygienických požadavků na provoz služby péče o dítě v dětské skupině, d) zajištění technických požadavků na stavby a požadavků požární ochrany15), e) dosažení věku 18 let a plná svéprávnost, jde-li o fyzickou osobu, která má být nebo je poskytovatelem, f) u organizační složky státu souhlas správce kapitoly státního rozpočtu podle rozpočtových pravidel, jíž je příslušná organizační složka státu součástí, s žádostí o udělení oprávnění; správci kapitoly státního rozpočtu se tento souhlas neuděluje, g) u státní příspěvkové organizace nebo příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem souhlas zřizovatele nebo toho, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele podle rozpočtových pravidel, s žádostí o udělení oprávnění a h) pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. (2) Poskytovatel je povinen zajistit poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a) jen rodičům dětí, kterým je služba péče o dítě v dětské skupině podle § 2 určena, b) rodiči dítěte ve věku od 6 do 12 měsíců jen ve skupině nejvýše 4 dětí mladších 4 let věku, c) v rozsahu nejméně 6 hodin během provozního dne; provozním dnem se pro účely tohoto zákona rozumí den v týdnu, po který je poskytovatelem poskytována služba péče o dítě v dětské skupině. (3) Poskytovatel je povinen zajistit při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, aby činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2, byla vykonávána odborně způsobilou, zletilou a plně svéprávnou pečující osobou; pečující osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která je s poskytovatelem v základním pracovněprávním vztahu, není-li zároveň poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině podle § 3 odst. 2 písm. i). (4) Odbornou způsobilostí pečující osoby je a) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, praktické sestry, dětské sestry, porodní asistentky, zdravotně-sociálního pracovníka, zdravotnického záchranáře, psychologa ve zdravotnictví nebo specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa5), b) odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka nebo odborná způsobilost pracovníka v sociálních službách se středním vzděláním s maturitní zkouškou6), c) odborná kvalifikace učitele mateřské školy, učitele prvního stupně základní školy, asistenta pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících, speciálního pedagoga nebo vychovatele7), d) profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky8), e) profesní kvalifikace chůvy pro děti v dětské skupině, nebo f) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře9). (5) Poskytovatel je povinen v názvu služby péče o dítě v dětské skupině použít označení „dětská skupina“. Slova „dětská skupina“ smí v názvu služby péče o dítě používat jen poskytovatel. 5) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 5 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Poskytovatel je povinen zajistit při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, aby činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2, byla vykonávána alespoň 1 pečující osobou s odbornou způsobilostí podle odstavce 4 písm. a), e) nebo f). (6) Poskytovatel je povinen zajistit při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině rodiči dítěte ve věku ode dne 1. září po dosažení 3 let, aby činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2, byla vykonávána alespoň 1 pečující osobou s odbornou způsobilostí podle odstavce 4 písm. c), a to nejméně v rozsahu 20 hodin týdně.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7. 12. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4 a 16 znějí: „§ 5a Bezúhonnost (1) Poskytovatel je povinen zajistit při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, aby činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2, byla vykonávána bezúhonnou pečující osobou. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činnosti péče o dítě nebo činností s ní srovnatelných, anebo pro trestný čin proti rodině a dětem, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost k výkonu péče o dítě, nebo které nebyl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uložen správní trest za spáchání přestupku podle § 22 odst. 1 písm. d). (3) Není-li bezúhonnost známa ministerstvu z jeho úřední činnosti, dokládá se výpisem z evidence Rejstříků trestů. Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá podle zákona o Rejstříku trestů výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříků trestů se předává v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Cizinec nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí doloží bezúhonnost také dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem; v případě, že stát výpis obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, učiní cizinec nebo příslušný orgán právnické osoby se sídlem v zahraničí čestné prohlášení před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Výpis z Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. § 5b Zdravotní způsobilost pečující osoby (1) Poskytovatel je povinen zajistit při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, aby činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2, byla vykonávána pečující osobou, která je zdravotně způsobilá k práci a zdravotně způsobilá k péči o dítě v dětské skupině (dále jen „zdravotní způsobilost pečující osoby“); to neplatí u pečující osoby, která je poskytovatelem podle § 3 odst. 2 písm. i), u které se prokazuje jen zdravotní způsobilost k péči o dítě v dětské skupině. (2) Pečující osoba dokládá svou zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který platí 2 roky ode dne jeho vystavení. (3) Zdravotní způsobilost pečující osoby posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a u zaměstnanců poskytovatel pracovnělékařských služeb4) nebo poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nemá-li posuzovaná osoba registrujícího poskytovatele. (4) Dojde-li ke změně zdravotní způsobilosti pečující osoby v době platnosti lékařského posudku, předloží pečující osoba poskytovateli bezodkladně nový lékařský posudek. (5) Poskytovatel je povinen uchovávat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti pečující osoby po dobu jeho platnosti a dále ještě po dobu 3 let. § 5c Další vzdělávání pečující osoby (1) Poskytovatel je povinen zajistit pečující osobě další vzdělávání v oblasti péče o dítě v rozsahu nejméně 8 hodin za kalendářní rok a v rámci dalšího vzdělávání má povinnost zajistit pečující osobě absolvování kurzu první pomoci zaměřeného na dětský věk alespoň jednou za 2 kalendářní roky. (2) Formy dalšího vzdělávání jsou a) účast v kurzu zaměřeném na rozvoj odborné způsobilosti pečující osoby ve vzdělávacím zařízení nebo na pracovišti zaměstnavatele, nebo b) odborná stáž na základě písemné smlouvy mezi poskytovatelem a zařízením zajišťujícím odbornou stáž. (3) Účast na dalším vzdělávání podle odstavce 2 se považuje za prohlubování kvalifikace podle jiného právního předpisu16). (4) Pečující osoba je povinna doložit poskytovateli absolvování dalšího vzdělávání dokladem vydaným zařízením nebo osobou, které další vzdělávání zajišťovaly. (5) Poskytovatel je povinen uchovávat doklad podle odstavce 4 po dobu 3 let ode dne jeho vystavení. § 5d Standardy kvality péče (1) Kvalita služby péče o dítě v dětské skupině se ověřuje pomocí standardů kvality péče, které je poskytovatel povinen dodržovat. Standardy kvality péče jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím se posuzuje úroveň kvality poskytování služby péče o dítě v dětské skupině v oblasti péče o dítě a naplňování potřeb dítěte a personálního a provozního zabezpečení. Plnění standardů kvality péče se hodnotí systémem bodů. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) v oblasti péče o dítě a naplňování potřeb dítěte obsah těchto kritérií: 1. kvalita plánu výchovy a péče, 2. postup při adaptaci dítěte na pobyt v dětské skupině, 3. sledování vývoje dítěte, 4. komunikace s rodiči dítěte o potřebách a vývoji dítěte, b) v oblasti personálního zabezpečení obsah těchto kritérií: 1. péče o zaměstnance, 2. kvalita dalšího vzdělávání pečujících osob, c) v oblasti provozního zabezpečení obsah těchto kritérií: 1. dodržování vnitřních pravidel, 2. zajištění bezpečnosti dětí, 3. řešení mimořádných situací, d) bodové hodnocení a nejnižší počet bodů potřebných pro plnění standardů kvality péče. 4) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 230 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 5a odst. 2 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“. 14. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Služba péče o dítě v dětské skupině je poskytována bez úhrady nákladů nebo s částečnou nebo plnou úhradou nákladů; to neplatí v případech, ve kterých je financování této služby zajišťováno s využitím příspěvku na provoz dětské skupiny na kapacitní místo obsazené dítětem ve věku od 6 měsíců věku do dne 31. srpna po dosažení 3 let věku, kdy je služba péče o dítě v dětské skupině poskytována za úhradu nákladů rodičem v maximální výši 4 000 Kč. Vláda zvýší nařízením maximální výši úhrady rodiče podle věty první části za středníkem v pravidelném termínu od 1. ledna, a to podle skutečného růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnost celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo od počátku měsíce nabytí účinnosti právní úpravy stanovující platnou výši této úhrady do září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém dojde ke zvýšení této úhrady, za podmínky, že v tomto období dojde k růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnost celkem zjištěného Českým statistickým úřadem alespoň o 5 %.“. 15. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Poskytovatel podle § 3 odst. 2 písm. i) poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině za odměnu, která se pro účely tohoto zákona považuje za úhradu nákladů.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 16. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Počet dětí a nejnižší počet pečujících osob v dětské skupině (1) Nejvyšší možná kapacita dětské skupiny je 24 dětí. (2) Je-li 1 kapacitní místo obsazeno během dne po dobu, která je kratší než celková doba, po kterou je služba péče o dítě v dětské skupině během dne poskytována, může se toto kapacitní místo ve zbývající době obsadit dalším dítětem. (3) Poskytovatel je povinen při stanovení počtu pečujících osob v dětské skupině zohlednit zdravotní stav dětí, dobu pobytu dětí v dětské skupině a věk dětí, zejména počet dětí ve věku do 2 let. (4) Do nejvyšší možné kapacity dětské skupiny se započítává též dítě, jehož rodičem je poskytovatel podle § 3 odst. 2 písm. i) a o něž tento poskytovatel pečuje v době poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. (5) Počet dětí současně přítomných v dětské skupině nesmí přesáhnout její kapacitu zapsanou v evidenci poskytovatelů. (6) Počet pečujících osob, který je poskytovatel povinen v dětské skupině zajistit, činí nejméně a) 1 pečující osoba v dětské skupině, je-li současně přítomno nejvýše 6 dětí, b) 2 pečující osoby v dětské skupině, je-li současně přítomno 7 až 12 dětí, c) 3 pečující osoby v dětské skupině, je-li současně přítomno 13 až 24 dětí.“. 17. V § 8 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o dítě ve věku od 6 do 12 měsíců, kterému zajišťuje stravu rodič“. 18. V § 10 odst. 1 písmeno b) zní: „b) název dětské skupiny a její kapacitu,“. 19. V § 10 odst. 1 písm. e) se text „§ 6 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 6 odst. 3“. 20. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) provozní dny.“. 21. § 11 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 zní: „§ 11 Evidence dětí v dětské skupině (1) Poskytovatel je povinen vést evidenci dětí, která obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa pobytu dítěte, b) jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů a adresu místa pobytu alespoň jednoho z rodičů, liší-li se od adresy místa pobytu dítěte, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu osoby, která na základě pověření rodiče může pro dítě docházet, d) dny v týdnu a dobu v průběhu dne, po kterou dítě v dětské skupině pobývá, e) údaj týkající se úhrady nákladů za službu péče o dítě v dětské skupině, f) údaj o zdravotní pojišťovně dítěte, g) telefonní, popřípadě jiný kontakt na rodiče a na osobu uvedenou v písmeni c), h) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti dítěte, a to včetně dokladu, že se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo že je proti nákaze imunní anebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci17); lékařský posudek a doklad vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nemá-li dítě registrujícího poskytovatele, i) žádá-li poskytovatel o příspěvek na provoz dětské skupiny, doklad o existenci základního pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru rodiče, denní formě studia rodiče, evidenci rodiče jako uchazeče o zaměstnání nebo o povinnosti rodiče, který je osobou samostatně výdělečně činnou, platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle jiného právního předpisu. (2) Rodič je povinen doložit poskytovateli nejpozději v den zahájení docházky dítěte do dětské skupiny lékařský posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a doklad podle odstavce 1 písm. h). Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost do doby změny zdravotní způsobilosti dítěte. Dojde-li ke změně zdravotní způsobilosti dítěte, je rodič povinen doložit nový lékařský posudek do 10 dnů ode dne zániku platnosti původního lékařského posudku. (3) Rodič je povinen doložit poskytovateli nejpozději v den zahájení docházky dítěte do dětské skupiny doklady podle odstavce 1 písm. i). Rodič je povinen oznámit a doložit všechny změny skutečností uvedených v dokladech podle odstavce 1 písm. i) do 10 dnů ode dne jejich vzniku. (4) Dokladem podle odstavce 1 písm. i) je a) pracovní smlouva nebo jiný dokument prokazující existenci základního pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru rodiče, b) dokládá-li se denní forma studia rodiče, potvrzení o studiu, c) dokládá-li se evidence rodiče jako uchazeče o zaměstnání, potvrzení Úřadu práce - krajské pobočky Úřadu práce nebo pobočky Úřadu práce pro hlavní město Prahu o tom, že rodič je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, d) dokládá-li se povinnost rodiče, který je osobou samostatně výdělečně činnou, platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, čestné prohlášení rodiče, který je osobou samostatně výdělečně činnou, o povinnosti platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (5) Součástí evidence dětí je i smlouva o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. (6) Poskytovatel je povinen uchovat údaje a dokumenty obsažené v evidenci dětí o konkrétním dítěti po dobu 10 let od ukončení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině rodiči tohoto dítěte. 17) § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 22. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině Přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je poskytovatel povinen oznámit rodiči nejpozději 1 měsíc před prvním dnem přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Není-li možné přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině rodiči oznámit ve lhůtě podle věty první, oznámí poskytovatel rodiči přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině bezodkladně poté, co se o důvodu přerušení dozví. Oznámení o přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině poskytovatel zveřejní též v prostorách dětské skupiny, které jsou přístupné rodiči.“. 23. § 15 včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 15 (1) Služba péče o dítě v dětské skupině může být poskytována jen v prostorách uvedených v evidenci poskytovatelů. Prostory určené pro denní pobyt a odpočinek dětí musí svou kapacitou odpovídat potřebám a kapacitě dětské skupiny. Prostory, ve kterých je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí být uzpůsobeny tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví nebo života. (2) Prostory uvedené v evidenci poskytovatelů musí být během provozní doby dětské skupiny využívány jen k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. (3) V případě, že je služba péče o dítě v dětské skupině poskytována ve více dětských skupinách jednoho poskytovatele, musí být prostory určené pro denní pobyt a odpočinek dětí jednotlivých dětských skupin stavebně odděleny. Ostatní prostory určené pro více dětských skupin jednoho poskytovatele nemusí být stavebně odděleny a části těchto prostor vyhrazené jednotlivým dětským skupinám musí odpovídat kapacitě jednotlivých dětských skupin. (4) Prostory, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, mohou být mimo provozní dobu dětské skupiny užívány k jiným činnostem, pokud neohrožují zdraví nebo život nebo nemají negativní vliv na provoz dětské skupiny. Poskytovatel zajistí ihned po ukončení těchto jiných činností úklid prostor. (5) Poskytovatel je povinen zajistit, aby byly splněny provozní podmínky a hygienické požadavky na prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí pro venkovní prostory, místnost pro denní pobyt a odpočinek dětí, šatnu, hygienická zařízení, úklid a nakládání s prádlem. (6) Provozní podmínky a hygienické požadavky na prostory podle odstavce 5 a rozsah úklidu prostor, který je poskytovatel povinen zajistit podle odstavce 4 věty druhé, stanoví ministerstvo vyhláškou. (7) Výjimky z hygienických požadavků stanovených prováděcím právním předpisem pro dětskou skupinu do 12 dětí je možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost poskytovatele krajská hygienická stanice. (8) Hygienické požadavky na prostory a provoz dětské skupiny nad 12 dětí stanoví právní předpisy upravující hygienické požadavky na prostory a provoz13). 13) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů.“. 24. § 16 včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „§ 16 (1) Ministerstvo udělí osobě na základě její žádosti oprávnění, pokud splní podmínky stanovené v § 5 odst. 1 a § 12. (2) Žádost o udělení oprávnění lze podat také prostřednictvím elektronické aplikace ministerstva, která je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Osoba v žádosti o udělení oprávnění uvede a) název dětské skupiny a její požadovanou kapacitu, b) adresu místa poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, c) předpokládaný den započetí poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. (4) Součástí žádosti o udělení oprávnění je a) doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo prostorám, z něhož vyplývá oprávnění tento objekt nebo prostory užívat k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, b) doklad prokazující splnění požadavků požární ochrany20) zpracovaný osobou, které byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb podle jiného právního předpisu, c) závazné stanovisko krajské hygienické stanice o splnění hygienických požadavků na stravování, prostory a provoz, v nichž bude poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, d) smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu nebo potvrzení o uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, které vystaví pojišťovna, e) doklad o bezúhonnosti osoby podle § 5a odst. 3, f) rámcový popis majetkového zajištění a financování poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. 20) § 41 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.“. 25. V § 17 odstavec 1 zní: „(1) Rozhodnutí o udělení oprávnění se písemně nevyhotovuje. Ministerstvo zapíše žadatele do evidence poskytovatelů a o provedení zápisu ho vyrozumí. Oprávnění vzniká dnem zápisu.“. 26. V § 17 odst. 2 a § 19 odst. 7 se slovo „zápis“ nahrazuje slovy „udělení oprávnění“. 27. § 18 zní: „§ 18 (1) Poskytovatel je povinen ministerstvu oznámit všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro žádost o udělení oprávnění, a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku. (2) Oznámení poskytovatele o změně kapacity dětské skupiny, místa poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a názvu dětské skupiny podle odstavce 1 se považuje za žádost o změnu oprávnění zapsaného v evidenci poskytovatelů. Rozhodnutí o změně oprávnění se písemně nevyhotovuje. Ministerstvo zapíše změnu oprávnění do evidence poskytovatelů a poskytovatele o provedeném zápisu vyrozumí. Změna oprávnění vzniká dnem zápisu.“. 28. V § 19 odst. 2 písm. a) se text „§ 5 odst. 1“ nahrazuje slovy „§ 5 odst. 1 písm. a) a e)“. 29. V § 19 odst. 2 písmeno d) zní: „d) mu poskytovatel oznámí ukončení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině; oznámení musí být ministerstvu doručeno nejpozději 3 měsíce přede dnem ukončení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.“. 30. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo pozastaví oprávnění na žádost poskytovatele nebo v případě, že poskytovatel poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu s § 5 odst. 1 písm. b), c) nebo d), § 11 odst. 1, § 12 nebo 13.“. 31. V § 19 odst. 4 se slova „oprávnění vykonávat“ nahrazují slovy „na základě oprávnění poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině“. 32. V § 19 odst. 7 se slova „nejdříve 2“ nahrazují slovy „nejdříve 3“. 33. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní: „§ 19a (1) Ministerstvo může nařídit rozhodnutím na místě okamžité přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině v případě porušení povinnosti podle tohoto zákona způsobem, který může ohrozit život nebo zdraví dětí nebo pečujících osob. (2) Písemné potvrzení o ústním vyhlášení obsahuje uvedení důvodu přerušení a přiměřenou lhůtu pro odstranění závadného stavu. (3) Rozhodnutí lze s účinky oznámení poskytovateli ústně vyhlásit komukoliv, kdo na místě vykonává nebo zabezpečuje poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. (4) Je-li odstraněn závadný stav, na základě kterého došlo k přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, rozhodne ministerstvo na žádost poskytovatele bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo odstranění závadného stavu prokázáno, o obnovení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.“. 34. V § 20 odst. 2 písmeno d) zní: „d) název dětské skupiny,“. 35. V § 20 odst. 2 písmeno f) zní: „f) údaj o počtu dětských skupin a jejich kapacitě,“. 36. V § 20 odstavec 4 zní: „(4) Neveřejná část evidence poskytovatelů obsahuje doklady, které jsou podle § 16 odst. 4 součástí žádosti o udělení oprávnění.“. 37. V části první se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 18 a 19 zní: „HLAVA V PŘÍSPĚVEK NA PROVOZ DĚTSKÉ SKUPINY § 20a (1) Poskytovatel má nárok na příspěvek na provoz dětské skupiny, který se vyplácí ze státního rozpočtu a který je určen na pokrytí těchto výdajů spojených s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině, a to a) mezd a platů, náhrad mezd a platů, odměn za pracovní pohotovost, odměn za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupného, výdajů na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, přídělů do fondu kulturních a sociálních potřeb, ostatních nákladů vyplývajících ze základních pracovněprávních vztahů a služebních poměrů a odměn osob pečujících podle § 3 odst. 2 písm. i), b) nákladů spojených se zajištěním povinného dalšího vzdělávání pečujících osob, c) nákladů na stravování dětí, které je zajišťováno poskytovatelem a které se řídí výživovými normami podle jiného právního předpisu18), není-li dále stanoveno jinak; výživové normy pro děti do 3 let věku stanoví ministerstvo vyhláškou, d) dalších provozních nákladů. (2) Příspěvek na provoz dětské skupiny náleží poskytovateli za kalendářní rok, v němž poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině, na kapacitní místo, které je alespoň 3 souvislé hodiny během provozního dne obsazeno dítětem, jehož rodič, který uzavírá smlouvu o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, je zaměstnán, studuje v denní formě studia, je evidován jako uchazeč o zaměstnání nebo je osobou samostatně výdělečně činnou, která má povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, (dále jen „obsazené kapacitní místo“), za předpokladu, že má oprávnění a žádost o příspěvek na provoz dětské skupiny, byla podána nejdříve dne 1. ledna kalendářního roku, na který poskytovatel žádá o příspěvek na provoz dětské skupiny, a nejpozději dne 31. ledna kalendářního roku, na který poskytovatel žádá o příspěvek na provoz dětské skupiny. (3) Obsazenost kapacitního místa se prokazuje na základě smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině uzavřené mezi poskytovatelem a rodičem dítěte, jímž je místo obsazeno. Poskytovatel je povinen uchovávat smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině během kalendářního roku, za který příspěvek na provoz dětské skupiny náleží, a dále ještě po dobu 10 let. § 20b (1) Příspěvek na provoz dětské skupiny nenáleží poskytovateli, kterým je organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace. Je-li poskytovatelem příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, příspěvek na provoz dětské skupiny se poskytuje prostřednictvím kraje příspěvkové organizaci zřízené územním samosprávným celkem, mimo finanční vztahy stanovené zřizovatelem. (2) Příspěvek na provoz dětské skupiny nenáleží, pokud by jeho poskytnutí bylo v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě. (3) Příspěvek na provoz dětské skupiny poskytovateli náleží, jen poskytuje-li službu péče o dítě v dětské skupině o kapacitě alespoň 3 kapacitních míst. (4) Poskytovatel podle § 3 odst. 2 písm. i) nemá nárok na příspěvek na provoz dětské skupiny za kapacitní místo, které je obsazeno dítětem, jehož je rodičem. § 20c (1) Pokud poskytovatel poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině ve více dětských skupinách, stanoví se příspěvek na provoz dětské skupiny pro jednotlivé dětské skupiny zvlášť. (2) Nejde-li o okamžité přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle § 19a, nemá přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, které není během příslušného kalendářního roku v součtu delší než pětinásobek počtu provozních dnů v jednom kalendářním týdnu, na nárok na příspěvek na provoz dětské skupiny a jeho výši vliv. Přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, které je během příslušného kalendářního roku v součtu delší než pětinásobek provozních dnů v jednom kalendářním týdnu, nemá na nárok na příspěvek na provoz dětské skupiny a jeho výši vliv, pokud tak stanoví ministerstvo z důvodů zvláštního zřetele hodných. (3) Poskytovatel je povinen oznámit přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině prostřednictvím elektronické aplikace podle § 20j do pátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, během kterého došlo k přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. § 20d (1) Příspěvek na provoz dětské skupiny, není-li dále stanoveno jinak, náleží na 1 plně obsazené kapacitní místo v denní výši stanovené a) jako část denního objemu běžných výdajů podle § 20a odst. 1 písm. a), b) a d), je-li kapacitní místo obsazené dítětem ve věku od 6 měsíců věku do dne 31. srpna po dosažení 3 let věku, normativem ve výši dané podílem 1,7násobku normativu pro soukromé mateřské školy nebo třídy s celodenním provozem, který je stanoven Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 4 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, a koeficientu 261, b) jako část denního objemu běžných výdajů podle § 20a odst. 1 písm. a), b) a d), je-li kapacitní místo obsazené dítětem ode dne 1. září po dosažení 3 let věku do dne zahájení povinné školní docházky, normativem ve výši dané podílem normativu pro soukromé mateřské školy nebo třídy s celodenním provozem, který je stanoven Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 4 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, a koeficientu 261, c) jako část denního objemu běžných výdajů podle § 20a odst. 1 písm. c), je-li kapacitní místo obsazené dítětem ve věku od 6 měsíců věku do dne 31. srpna po dosažení 3 let věku, normativem ve výši dané podílem 1,7násobku normativu pro školní jídelnu - výdejnu pro dítě v mateřské škole, který je stanoven Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 4 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, a koeficientu 261, d) jako část denního objemu běžných výdajů podle § 20a odst. 1 písm. c), je-li kapacitní místo obsazené dítětem ode dne 1. září po dosažení 3 let věku do dne zahájení povinné školní docházky, normativem ve výši dané podílem normativu pro školní jídelnu - výdejnu pro dítě v mateřské škole, který je stanoven Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 4 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, a koeficientu 261. (2) Za plně obsazené kapacitní místo se považuje kapacitní místo obsazené alespoň 5 hodin během provozního dne. Je-li kapacitní místo obsazeno méně než 5 hodin během provozního dne, náleží příspěvek na provoz dětské skupiny na jedno obsazené kapacitní místo v denní výši stanovené polovinou normativů podle odstavce 1. § 20e (1) Příspěvek na provoz dětské skupiny se vyplácí zálohově vždy na jednotlivé třetiny kalendářního roku, nejpozději 25. února, jde-li o výplatu zálohy na první třetinu kalendářního roku, 25. května, jde-li o výplatu zálohy na druhou třetinu kalendářního roku, a 25. září, jde-li o výplatu zálohy na třetí třetinu kalendářního roku. (2) Výše zálohy na jednotlivé třetiny kalendářního roku se stanoví jako součin celkového počtu obsazených kapacitních míst, který je veden v elektronické aplikaci podle § 20j za všechny provozní dny v měsíci lednu příslušného kalendářního roku, jde-li o zálohu na první třetinu kalendářního roku, nebo za všechny provozní dny v měsíci dubnu nebo srpnu příslušného kalendářního roku, jde-li o zálohu na druhou nebo třetí třetinu kalendářního roku, počtu kalendářních měsíců příslušné třetiny kalendářního roku, na které poskytovatel o příspěvek na provoz dětské skupiny zažádal, a a) normativu podle § 20d odst. 1 písm. a) nebo b), nebo b) součtu normativů podle § 20d odst. 1 písm. a) a c) nebo b) a d), žádá-li poskytovatel o příspěvek na provoz dětské skupiny též na pokrytí výdajů spojených s náklady na stravování dětí. (3) Poskytovatel je povinen do pátého dne následujícího kalendářního měsíce ministerstvu oznámit prostřednictvím elektronické aplikace podle § 20j celkový počet obsazených kapacitních míst za všechny provozní dny předchozího kalendářního měsíce. (4) Po uplynutí příslušné třetiny kalendářního roku se provede zúčtování příspěvku na provoz dětské skupiny, a to tak, že se posoudí nárok na výplatu příspěvku na provoz dětské skupiny za příslušnou třetinu kalendářního roku, a je-li rozdíl mezi vyplacenou výší zálohy na příspěvek na provoz dětské skupiny na příslušnou třetinu kalendářního roku a výší příspěvku na provoz dětské skupiny na příslušnou třetinu kalendářního roku a) kladný, jde o přeplatek, o který se poskytovateli poníží záloha na příspěvek na provoz dětské skupiny na následující třetinu kalendářního roku, nebo jde-li o vyúčtování zálohy příspěvku na provoz dětské skupiny za třetí třetinu kalendářního roku, poskytovatel přeplatek vrátí na příjmový účet ministerstva do 31. ledna následujícího kalendářního roku, b) záporný, jde o nedoplatek, který je poskytovateli vyplacen společně se zálohou na příspěvek na provoz dětské skupiny na následující třetinu kalendářního roku, nebo jde-li o nedoplatek za třetí třetinu kalendářního roku, je poskytovateli nedoplatek vyplacen nejpozději 15. února následujícího kalendářního roku. § 20f (1) Příspěvek na provoz dětské skupiny neprávem přiznaný v nižší částce, než v jaké náleží, nevyplacený nebo vyplacený v nižší částce, než v jaké náleží, odepřený nebo přiznaný od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož příspěvek na provoz dětské skupiny nebo jeho zvýšení náleží, a to pokud byl nárok na příspěvek na provoz dětské skupiny uplatněn do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, za který příspěvek na provoz dětské skupiny náleží. (2) Příspěvek na provoz dětské skupiny neprávem přiznaný, vyplácený, nebo vyplácený ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to ode dne, od něhož příspěvek na provoz dětské skupiny nebo jeho snížení náleží. Ustanovení odstavců 4 až 6 nejsou dotčena. (3) Je-li zrušeno nebo pozastaveno oprávnění během kalendářního roku, výplata příspěvku na provoz dětské skupiny se zastaví ke dni zrušení nebo pozastavení oprávnění a provede se k pátému dni kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němž tato skutečnost nastala, zúčtování příspěvku na provoz dětské skupiny za příslušnou třetinu kalendářního roku. Bylo-li oprávnění zrušeno, příspěvek na provoz dětské skupiny na třetinu kalendářního roku, na kterou ještě nebyl vyplacen, se odejme. Není-li dále stanoveno jinak, při zúčtování příspěvku na provoz dětské skupiny se postupuje obdobně podle § 20e odst. 4. Přeplatek je poskytovatel povinen vrátit na výdajový účet ministerstva. (4) Pokud poskytovatel přijal příspěvek na provoz dětské skupiny nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že příspěvek na provoz dětské skupiny byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. Poskytovatel přeplatek vrátí na výdajový účet ministerstva, nabyde-li rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek právní moci do konce příslušného kalendářního roku; nabyde-li rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek právní moci po skončení příslušného kalendářního roku, vrátí poskytovatel přeplatek na příjmový účet ministerstva. (5) Nárok na vrácení příspěvku na provoz dětské skupiny poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 10 let ode dne, kdy byl příspěvek na provoz dětské skupiny vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě a po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí. (6) O povinnosti vrátit příspěvek na provoz dětské skupiny nebo jeho část podle odstavců 4 a 5 rozhoduje ministerstvo. § 20g (1) O příspěvku na provoz dětské skupiny a o zálohách na příspěvek na provoz dětské skupiny rozhoduje a vyplácí je ministerstvo. (2) Příspěvek na provoz dětské skupiny a zálohy na příspěvek na provoz dětské skupiny se vyplácí v české měně převodem na účet vedený v České republice u poskytovatele platebních služeb určený poskytovatelem, který o přiznání příspěvku na provoz dětské skupiny požádal. § 20h (1) Řízení o přiznání příspěvku na provoz dětské skupiny a o záloze na příspěvek na provoz dětské skupiny na první třetinu kalendářního roku se zahajuje na základě žádosti o přiznání příspěvku na provoz dětské skupiny (dále jen „žádost o příspěvek“). (2) Řízení o změně již přiznaného příspěvku na provoz dětské skupiny, o zastavení jeho výplaty nebo o jeho odnětí se zahajuje na žádost poskytovatele nebo z moci úřední. (3) Žádosti podle odstavců 1 a 2 se podávají prostřednictvím elektronické aplikace podle § 20j. (4) V žádosti o příspěvek poskytovatel uvede a) jméno fyzické osoby, která je jménem právnické osoby, která je žadatelem, oprávněna jednat, b) označení dětské skupiny, pro kterou žádá o příspěvek na provoz dětské skupiny, a její kapacitu, c) období, na které se o příspěvek na provoz dětské skupiny žádá, d) provozní dny, e) údaj o tom, zda čerpá podporu de minimis podle přímo použitelných předpisů Evropské unie a v jaké výši. § 20i (1) Rozhodnutí ve věcech příspěvku na provoz dětské skupiny se písemně vyhotovuje jen v případě, že a) příspěvek na provoz dětské skupiny nebyl přiznán nebo nebyl přiznán v požadovaném rozsahu, b) příspěvek na provoz dětské skupiny byl odejmut, c) výplata příspěvku na provoz dětské skupiny byla zastavena nebo d) vznikl přeplatek. (2) Nevyhotovuje-li se rozhodnutí ve věcech příspěvku na provoz dětské skupiny písemně, učiní se o něm pouze záznam do spisu a poskytovatel se o něm písemně vyrozumí. Rozhodnutí podle věty první nabývají vykonatelnosti provedením záznamu do spisu. Rozhodnutí o záloze na příspěvek na provoz dětské skupiny na druhou třetinu kalendářního roku, rozhodnutí o záloze na příspěvek na provoz dětské skupiny na třetí třetinu kalendářního roku a rozhodnutí o nedoplatku v rámci vyúčtování za třetí třetinu kalendářního roku je prvním úkonem v řízení. (3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 bude vyhotoveno písemně a oznámeno poskytovateli, jestliže o to požádá do 15 dnů ode dne doručení písemného vyrozumění podle odstavce 2. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty. (4) Rozhodnutí o příspěvku na provoz dětské skupiny a o záloze na příspěvek na provoz dětské skupiny na první třetinu kalendářního roku vydá ministerstvo do 20. února kalendářního roku, na který se o příspěvek žádá. § 20j (1) Ministerstvo zajišťuje elektronickou aplikaci pro podávání žádosti o příspěvek, žádostí o změnu přiznaného příspěvku na provoz dětské skupiny, o zastavení jeho výplaty nebo o jeho odnětí, oznámení o celkovém počtu obsazených kapacitních míst za všechny provozní dny v kalendářním měsíci, oznámení změn skutečností rozhodných pro vznik nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny, čestných prohlášení podle odstavců 4 a 5, oznámení přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a pro vyúčtování příspěvku na provoz dětské skupiny. (2) Ministerstvo poskytne elektronickou aplikaci podle odstavce 1 poskytovatelům zapsaným v evidenci poskytovatelů, kterým zřídí přístup do elektronické aplikace ke dni zápisu poskytovatele do evidence poskytovatelů. (3) Podání žádosti o příspěvek na provoz dětské skupiny a dalších podání učiněné prostřednictvím elektronické aplikace podle odstavce 1, která je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup, má právní účinky vlastnoručního podpisu poskytovatele. (4) Poskytovatel je povinen prostřednictvím elektronické aplikace podle odstavce 1 podat oznámení změn skutečností rozhodných pro vznik nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny včetně oznámení o celkovém počtu obsazených kapacitních míst za všechny provozní dny kalendářního měsíce do pátého dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce. (5) Pro účely prokázání obsazenosti kapacitního místa prostřednictvím elektronické aplikace podle odstavce 1 lze předložení smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle § 20a odst. 3 nahradit čestným prohlášením poskytovatele. Poskytovatel je povinen v čestném prohlášení podle věty první uvést tyto údaje ze smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte, b) dny v týdnu a dobu v průběhu dne, po kterou dítě v dětské skupině pobývá, c) dobu trvání právních vztahů vzniklých ze smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, d) zda je stravování dítěte zajištěno poskytovatelem za dodržení výživových norem, je-li žádáno o příspěvek na provoz dětské skupiny na pokrytí nákladů spojených se stravováním. (6) Poskytovatel dokládá čestným prohlášením prostřednictvím elektronické aplikace podle odstavce 1 též skutečnost, že mu rodič dítěte, jímž je kapacitní místo obsazeno, doložil doklad podle § 11 odst. 4, a jde-li o poskytovatele podle § 3 odst. 2 písm. i), skutečnost, že není rodičem dítěte, jemuž službu péče o dítě v dětské skupině poskytuje. (7) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od orgánu sociálního zabezpečení údaj o vzniku a trvání povinnosti osoby samostatně výdělečně činné platit zálohy na pojistné důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. § 20k Poskytovatel je povinen vést účetní záznamy týkající se čerpání příspěvku na provoz dětské skupiny odděleně od ostatních účetních záznamů. § 20l Na příspěvek na provoz dětské skupiny se nevztahují ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech o dotacích. 18) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 4 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní hlavy V a VI se označují jako hlavy VI a VII. 38. § 21 zní: „§ 21 (1) Plnění povinnosti poskytovatele zajistit hygienické požadavky na prostory, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, a hygienické požadavky na provoz služby péče o dítě v dětské skupině podle § 5 odst. 1 písm. c), plnění podmínky zdravotní způsobilosti pečující osoby podle § 5b, plnění povinnosti uchovávat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti pečující osoby podle § 5b odst. 5, plnění hygienických požadavků na stravování podle § 8, plnění povinnosti poskytovatele podle § 11 odst. 1 písm. h) a plnění hygienických požadavků na prostory a provoz podle § 15 kontrolují krajské hygienické stanice. (2) Dodržování standardů kvality péče poskytovatelem a financování poskytování služby péče o dítě v dětské skupině prostřednictvím příspěvku na provoz dětské skupiny kontroluje ministerstvo. Nedodržuje-li poskytovatel standardy kvality péče, je ministerstvo oprávněno uložit poskytovateli opatření k nápravě zjištěných nedostatků; poskytovatel je povinen ve stanovené lhůtě plnit uložené opatření k nápravě. Lhůtu stanoví ministerstvo s ohledem na závažnost zjištěných nedostatků a časovou náročnost na jejich odstranění; lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. (3) Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce a krajské hygienické stanice doloží ministerstvu všechna jimi vydaná pravomocná rozhodnutí o porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona, anebo stanovených jiným právním předpisem, pokud jde o povinnosti související s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině, do 30 dnů ode dne nabytí jejich právní moci. (4) Zaměstnanec nebo státní zaměstnanec v krajské hygienické stanici je oprávněn vstupovat do prostor, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, za účelem kontroly splnění hygienických požadavků na stravování, prostory a provoz.“. 39. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Přestupky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu s § 5 odst. 2 písm. a) nebo b), § 5 odst. 3 nebo § 5a, b) poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu s § 5 odst. 1 písm. c) nebo § 5b, c) v rozporu s § 5c nezajistí další vzdělávání pečující osoby, d) v rozporu s § 21 odst. 2 nesplní opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole dodržování standardů kvality péče, e) v rozporu s § 7 1. překročí nejvyšší možnou kapacitu dětské skupiny, nebo 2. nedodrží stanovený počet pečujících osob, f) poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu s § 8 odst. 2 nebo 3, g) v rozporu s § 10 odst. 2 nezpracuje plán výchovy a péče, h) v rozporu s § 11 odst. 1 písm. h) nevede v evidenci dětí lékařský posudek o zdravotní způsobilosti dítěte nebo doklad o tom, že se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo že je proti nákaze imunní anebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, i) v rozporu s § 15 1. poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v jiných prostorách, než které jsou stanovené v evidenci poskytovatelů, nebo prostory dětské skupiny neodpovídají potřebám a kapacitě dětské skupiny, 2. využívá prostory uvedené v evidenci poskytovatelů k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině během provozní doby dětské skupiny k jiným činnostem, 3. nezajistí, aby byly prostory pro denní pobyt a odpočinek dětí jednotlivých dětských skupin stavebně odděleny od prostor pro denní pobyt a odpočinek jiných dětských skupin, 4. nezajistí, aby části ostatních prostor využívané více dětskými skupinami jednoho poskytovatele vyhrazené jednotlivým dětským skupinám odpovídaly kapacitě jednotlivých dětských skupin, 5. využívá mimo provozní dobu dětské skupiny prostory, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, k činnostem, které ohrožují zdraví nebo život nebo které mají negativní vliv na provoz dětské skupiny, nebo nezajistí úklid prostor, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, jsou-li tyto prostory využívány k jiným činnostem, než je poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, ihned po ukončení těchto činností v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise, nebo 6. nezajistí, aby byly splněny provozní podmínky nebo hygienické požadavky na prostory a provoz dětské skupiny upravené prováděcím právním předpisem, j) v rozporu s § 18 neoznámí všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro žádost o udělení oprávnění, nebo do 15 dnů ode dne vzniku změn týkajících se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro žádost o udělení oprávnění, nepředloží doklady o těchto změnách, k) uvede v elektronické aplikaci podle § 20j nepravdivé údaje o počtu obsazených kapacitních míst, l) v rozporu s § 20c odst. 3 neoznámí přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d), e) nebo l), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene k), c) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen a) až c), f) až j).“. 40. V § 22 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) v rozporu s § 5 odst. 7 1. nepoužívá v názvu služby péče o dítě v dětské skupině označení „dětská skupina“, 2. používá v názvu služby péče o dítě označení „dětská skupina“, aniž je poskytovatelem,“. Dosavadní písmena c) až l) se označují jako písmena d) až m). 41. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene e), f) nebo m), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene l), c) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen a), b), d) a g) až k), d) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c).“. 42. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává oblastní inspektorát práce nebo Státní úřad inspekce práce, pokud se v odstavcích 2 a 3 nestanoví jinak. (2) Přestupky podle § 22 odst. 1 písm. d), k) a l) projednává ministerstvo. (3) Přestupky podle § 22 odst. 1 písm. b), f), h) a i) projednává krajská hygienická stanice.“. 43. V § 23 odst. 2 se slova „písm. d), k) a l)“ nahrazují slovy „písm. c), e), l) a m)“. 44. V § 23 odst. 3 se slova „f), h) a i)“ nahrazují slovy „g), i) a j)“. 45. § 26 se včetně nadpisu zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, který byl zapsán do evidence poskytovatelů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí podle § 5 odst. 1 písm. c) a § 5 odst. 5 zákona č. 247/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. října 2021, není-li dále stanoveno jinak. 2. Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, který byl zapsán do evidence poskytovatelů přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, je povinen splnit podmínky podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) a předložit Ministerstvu práce a sociálních věcí doklad podle § 16 odst. 4 písm. b) zákona č. 247/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, který byl zapsán do evidence poskytovatelů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen splnit podmínky podle § 5 odst. 3, 4 a 5 zákona č. 247/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do dne 1. října 2024. 4. Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, který byl zapsán do evidence poskytovatelů nejpozději ke dni 30. září 2021, je povinen splnit podmínky podle § 5 odst. 3, 4, 5 a 7 zákona č. 247/2014 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2022, nejpozději do dne 1. října 2024. 5. Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, který byl zapsán do evidence poskytovatelů nejpozději ke dni 30. září 2021, je povinen splnit podmínku podle § 5 odst. 6 zákona č. 247/2014 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2022, nejpozději do dne 1. října 2026. 6. Organizační složka státu, která byla zapsána do evidence poskytovatelů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí mít souhlas správce kapitoly státního rozpočtu podle rozpočtových pravidel, jíž je příslušná organizační složka státu součástí, se zápisem do evidence poskytovatelů. Státní příspěvková organizace nebo příspěvková organizace zřízené územním samosprávným celkem, které byly zapsány do evidence poskytovatelů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí mít souhlas zřizovatele nebo toho, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele podle rozpočtových pravidel, se zápisem do evidence poskytovatelů. 7. Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 16 zákona č. 247/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne pravomocně neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 247/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, který byl zapsán do evidence poskytovatelů na základě řízení uvedeného ve větě první, je povinen zajistit požadavky požární ochrany podle § 5 odst. 1 písm. d) a předložit Ministerstvu práce a sociálních věcí doklad podle § 16 odst. 4 písm. b) zákona č. 247/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Nárok na příspěvek na provoz dětské skupiny ze státního rozpočtu podle zákona č. 247/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká nejdříve za kalendářní rok 2022. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 297/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 35bb odst. 6 písmeno b) zní: „b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo obdobné zařízení v zahraničí a“. 2. V § 35bb odst. 6 písm. c) bod 1 zní: „1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, nebo“. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2021, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 11 a ustanovení části první čl. II bodů 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022, a ustanovení části první čl. I bodů 13, 40, 41, 43 a 44, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2024. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 330/2021 Sb.	Zákon č. 330/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 8. 9. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 143/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o obcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o krajích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST OSMÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 330 ZÁKON ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. I Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „člena domácnosti nebo péče o něj“ nahrazují slovy „jiné fyzické osoby nebo péče o ni“. 2. V § 3 písm. l) se slova „člena domácnosti“ nahrazují slovy „fyzickou osobu v případech uvedených v § 39“. 3. V § 38a odstavec 3 zní: „(3) Otcovská náleží, pokud nástup na otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Jde-li o narozené dítě, období podle věty první se prodlužuje o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, a které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte; za den hospitalizace se považuje též den přijetí dítěte do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení.“. 4. V § 38b odst. 1 se slova „1 týden“ nahrazují slovy „2 týdny“. 5. V § 38b odstavec 2 zní: „(2) Podpůrčí doba u otcovské začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí v období podle § 38a odst. 3. Jestliže hospitalizace dítěte vznikla nebo trvá v den dosažení šestého týdne ode dne narození dítěte, nástup na otcovskou nastává též dnem, který pojištěnec určí v období počínajícím propuštěním dítěte z hospitalizace; délka tohoto období odpovídá počtu dnů hospitalizace, které připadly do období 6 týdnů ode dne narození dítěte. Nastoupit na otcovskou podle věty druhé lze nejdéle do jednoho roku věku dítěte.“. 6. V § 39 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „jiného člena domácnosti, jehož“ nahrazují slovy „jiné fyzické osoby, jejíž“ a slova „členky domácnosti“ se nahrazují slovem „ženy“. 7. V § 39 odst. 2 se slova „dítě mladší 10 let rodičem“ nahrazují slovy „příbuzného v linii přímé88) a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance“. Poznámka pod čarou č. 88 zní: „88) § 772 občanského zákoníku.“. 8. V § 41a odst. 2 písm. a) se slova „7 kalendářních dnů po sobě jdoucích“ nahrazují slovy „4 kalendářní dny po sobě jdoucí“. 9. V § 41a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného dále rozumí fyzická osoba v inkurabilním stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí; v tomto případě se podmínka hospitalizace nevyžaduje.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 10. V § 41a odst. 5 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a slova „odstavci 3“ se nahrazují slovy „odstavci 4“. 11. V § 41a odst. 8 se slova „5 a 6“ nahrazují slovy „6 a 7“. 12. V § 43 odst. 2 písm. b) se slova „jiného člena domácnosti“ nahrazují slovy „jinou fyzickou osobu“. 13. V části čtvrté se v nadpisu hlavy IV za slova „PENĚŽITÉ POMOCI V MATEŘSTVÍ,“ vkládá slovo „OTCOVSKÉ,“. 14. V části čtvrté hlavě IV se za díl 1 vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu zní: „Díl 2 Posuzování zdravotního stavu pro účely otcovské § 67a Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče je povinen a) na žádost pojištěnce nebo matky dítěte potvrdit na předepsaném tiskopise dobu hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte; v tomto potvrzení je povinen vyznačit den přijetí a den propuštění dítěte z hospitalizace, b) plnit povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 odst. 1 písm. t) a w).“. Dosavadní díly 2 až 4 se označují jako díly 3 až 5. 15. V § 72b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li ošetřovanou osobou osoba v inkurabilním stavu, potřeba dlouhodobé péče vzniká dnem, v němž ji ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb, který pro uvedený stav poskytuje ošetřované osobě zdravotní služby, zjistil.“. 16. V § 72b se na konci odstavce 2 doplňují věty „Nebylo-li rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče vydáno v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, rozhodne ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče o vzniku potřeby dlouhodobé péče do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti. Žádost lze podat do 8 dnů po dni propuštění ošetřované osoby z hospitalizace; k později podaným žádostem se nepřihlíží. Je-li ošetřovanou osobou osoba v inkurabilním stavu, rozhodne o vzniku potřeby dlouhodobé péče na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb, který pro inkurabilní stav poskytuje ošetřované osobě zdravotní služby.“. 17. V § 72b odst. 3 se za slova „lůžkové péče“ vkládají slova „nebo poskytovatel zdravotních služeb, který pro inkurabilní stav poskytuje ošetřované osobě zdravotní služby,“. 18. V § 72d odst. 2 písm. b) a v odstavci 3 se text „72g“ nahrazuje textem „§ 72g odst. 1“. 19. V § 72f písm. a) a v § 138a odst. 1 písm. u) se slova „v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace“ nahrazují slovy „podle § 72b odst. 2“. 20. V § 72f písm. b) se slova „v den propuštění z hospitalizace“ nahrazují slovy „podle § 72b odst. 2“. 21. V § 72g písm. a) se za slova „ošetřovaných osob,“ vkládají slova „u nichž rozhodl o vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo“. 22. V § 72g písm. i) se za slova „díl tiskopisu“ vkládají slova „o vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo“ a za slovo „rozhodnutí“ se vkládají slova „o vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo“. 23. V § 72g se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče, který pro inkurabilní stav poskytuje ošetřované osobě zdravotní služby, je dále povinen a) na žádost ošetřované osoby v inkurabilním stavu, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou rozhodnout o vzniku potřeby dlouhodobé péče a na rozhodnutí o vzniku této potřeby vyznačit den vzniku potřeby dlouhodobé péče podle § 72b odst. 1 věty druhé, statistickou značku diagnózy, která je příčinou potřeby dlouhodobé péče, údaj, že se jedná o inkurabilní stav, místo trvalého pobytu5) ošetřované osoby, a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu6) v České republice nebo obdobného pobytu v cizině a termín příští lékařské kontroly, b) předat ošetřované osobě v inkurabilním stavu, jejímu zákonnému zástupci, opatrovníkovi nebo osobě určené ošetřovanou osobou rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče a příslušné díly rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, a to v den, kdy byly vydány.“. 24. V § 74 odst. 1 písm. b) se za slova „pracovní neschopnosti“ vkládá slovo „ , otcovské“. 25. V § 74 odst. 2 se za slova „pro kontrolu posuzování“ vkládá slovo „otcovské,“. 26. V § 83 odst. 2 písm. d) se za slovo „lékaře,“ vkládají slova „jde-li o potvrzení doby hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte pro účely otcovské, nebo“. 27. V § 84 odst. 2 písm. u) se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“. 28. V § 84 odst. 3 písm. a), v § 95 odst. 1 písm. d) a v § 158 písm. b) se slova „člena domácnosti“ nahrazují slovy „fyzické osoby v případech uvedených v § 39“. 29. V § 109 odst. 6 se slova „odst. 3 nebo odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 4 nebo odst. 5“. 30. V § 109 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Pro výplatu otcovské v případě uvedeném v § 38b odst. 2 větě druhé je třeba na předepsaném tiskopise osvědčit dobu hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte a den propuštění dítěte z hospitalizace, které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte.“. 31. V § 138 odst. 1 písm. a), b), c), h), p), q) a r) a v § 138a odst. 1 písm. b), g), i) a w) se text „§ 72g“ nahrazuje textem „§ 72g odst. 1“. 32. V § 138a odst. 1 písm. r) se za text „§ 67 písm. c)“ vkládají slova „nebo § 67a písm. b)“. 33. V § 138a odst. 1 písm. u) se za text „§ 72f písm. a)“ vkládají slova „nebo § 72g odst. 2 písm. a)“. 34. V § 138a odst. 1 se na konci písmene w) doplňují slova „anebo § 72g odst. 2 písm. b)“. 35. V § 138a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) v rozporu s § 67a písm. a) nepotvrdí na předepsaném tiskopise dobu hospitalizace dítěte, nebo nevyznačí v tomto potvrzení den přijetí a den propuštění dítěte z hospitalizace.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Při uplatňování nároku na dávku otcovské poporodní péče, vystavování příslušných dokladů a při kontrole se postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i tehdy, pokud se dítě narodilo v období 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jestliže podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče skončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a v den, v němž tento zákon nabyl účinnosti, ještě neuplynulo období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče, náleží tato dávka ještě v délce jednoho týdne, pokud tento další nástup na otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. 2. Za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče na žádost pojištěnce nebo matky dítěte potvrdí na předepsaném tiskopise dobu hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte a vyznačí den přijetí a den propuštění dítěte z hospitalizace, jde-li o období 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Při nesplnění nebo porušení povinnosti podle bodu 2 se postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Vznikla-li potřeba ošetřování nebo péče přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na ošetřovné zaměstnanci nevznikl pouze z důvodu nesplnění podmínky uvedené v § 39 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká nárok na ošetřovné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v tento den potřeba ošetřování nebo péče trvá, a pokud je splněna podmínka uvedená v § 39 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podpůrčí doba počíná od prvního dne vzniku potřeby ošetřování nebo péče a rozhodné období se určuje ke dni vzniku potřeby ošetřování nebo péče. Orgán nemocenského pojištění rozhodne o nároku zaměstnance na ošetřovné v případech podle věty první až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Podle § 41a odst. 2 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje i tehdy, pokud v den nabytí účinnosti tohoto zákona trvala hospitalizace ošetřované osoby aspoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí. 6. Podle § 72b odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje i tehdy, pokud den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího prostředí spadá do období 15 kalendářních dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III V § 37 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 148/2017 Sb. a zákona č. 310/2017 Sb., se slova „jiného člena domácnosti“ nahrazují slovy „ošetřování jiné fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. IV V § 16 odst. 4 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 361/2011 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 148/2017 Sb. a zákona č. 310/2017 Sb., se slova „jiného člena domácnosti“ nahrazují slovy „ošetřování jiné fyzické osoby“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o obcích Čl. V V § 72 odst. 6 zákona č. 128/2000 Sb., obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 99/2017 Sb., se slova „člena domácnosti nebo péče o něj“ nahrazují slovy „fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o krajích Čl. VI V § 47 odst. 6 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 99/2017 Sb., se slova „člena domácnosti nebo péče o něj“ nahrazují slovy „fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. VII V § 53 odst. 6 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 99/2017 Sb., se slova „člena domácnosti nebo péče o něj“ nahrazují slovy „fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. VIII Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 66 odst. 5 se slova „ošetřuje-li nemocného člena rodiny“ nahrazují slovy „ošetřuje nebo pečuje o fyzickou osobu v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění“ a slova „ošetřování nemocného člena rodiny“ se nahrazují slovy „ošetřování fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění“. 2. V § 70 odst. 2 písm. f) se slova „jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho“ nahrazují slovy „jiné fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, jestliže její“. 3. V § 71 odst. 2 se slova „nemocného člena rodiny“ nahrazují slovy „fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění“. ČÁST OSMÁ Změna zákoníku práce Čl. IX Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 47, § 53 odst. 1 písm. f), § 191 a 363 se slova „jiného člena domácnosti“ nahrazují slovy „jiné fyzické osoby“. 2. V § 219 odst. 1 se slova „nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny“ nahrazují slovy „ , ošetřuje-li nebo pečuje-li o fyzickou osobu v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění“ a slova „ošetřování nemocného člena rodiny“ se nahrazují slovy „ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 353/2021 Sb.	Zákon č. 353/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 30. 9. 2021, datum účinnosti 1. 10. 2021, částka 155/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o směnárenské činnosti * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o spotřebitelském úvěru * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o centrální evidenci účtů * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o platebním styku * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 353 ZÁKON ze dne 14. září 2021, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb. a zákona č. 174/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU. Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843 a (EU) 2019/878. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.“. 2. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.“. 3. Za § 3a se vkládají nové § 3b a 3c, které včetně nadpisu zní: „§ 3b Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) institucí instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) úvěrovou institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) investičním podnikem investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) podnikem pomocných služeb podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) společností spravující aktiva společnost spravující aktiva podle čl. 4 odst. 1 bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) ovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) ovládanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) tuzemskou ovládající bankou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, j) evropskou ovládající úvěrovou institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, k) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, m) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, n) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, p) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, q) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, r) tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s) evropským ovládajícím investičním podnikem osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, t) pojišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, u) zajišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) účastí účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) ovládáním kontrola podle čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) konsolidovanou situací konsolidovaná situace podle čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) subkonsolidovaným základem subkonsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě orgán podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) orgánem příslušným k řešení krize orgán příslušný k řešení krize podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, j) skupinou skupina podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, k) skupinou z jiného než členského státu skupina, jejíž ovládající osoba má sídlo nebo bydliště v jiném než členském státě, l) skupinou podléhající řešení krize osoba podléhající řešení krize a jí ovládané osoby, které nejsou osobami 1. podléhajícími řešení krize, 2. ovládanými jinou osobou podléhající řešení krize, nebo 3. se sídlem v jiném než členském státě, které nejsou podle plánu řešení krize součástí skupiny podléhající řešení krize, a jimi ovládanými osobami, m) osobou podléhající řešení krize právnická osoba se sídlem v členském státě, vůči které skupinový plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, nebo instituce, která není součástí skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, vůči které plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, n) úvěrovými obchody činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk, o) finančním nástrojem finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, p) kmenovým kapitálem tier 1 kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, q) kapitálem tier 1 kapitál tier 1 podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, r) centrální bankou Evropského systému centrálních bank centrální banka Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 3c Tento zákon se nepoužije na obchodníky s cennými papíry, kteří nejsou uvedeni v § 8a odst. 1 až 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.“. 4. V § 4 odst. 3 se slova „bankami, obchodníky s cennými papíry“ nahrazují slovy „úvěrovými institucemi, investičními podniky“. 5. V § 4 odst. 5 písm. d) se text „(§ 17a odst. 3)“ zrušuje. 6. V § 4 odst. 5 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ ; statutárním orgánem, správní radou a dozorčí radou se pro účely tohoto zákona rozumí také jiný orgán, jemuž přísluší obdobná působnost, a to v závislosti na právní formě této osoby“. 7. V § 4 odst. 5 písm. f) se slovo „funkční“ nahrazuje slovem „účinný“ a na konci textu písmene f) se doplňují slova „a organizační uspořádání banky včetně údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách ve skupině“. 8. V § 4 odst. 5 písm. g) se za slovo „banky“ vkládá slovo „je“ a za slovo „kalkulacemi“ se vkládají slova „a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má banka v úmyslu provozovat“. 9. V § 4 odst. 5 písm. i) a j), § 5 odst. 2, § 5 odst. 4 písm. g) a h), § 25 odst. 5, § 25a odst. 2, § 25a odst. 3 písm. a) a c), § 25a odst. 4 úvodní části ustanovení, § 25a odst. 5 a 6, § 25a odst. 11, § 36c odst. 3 písm. b), § 36h odst. 3 písm. l), § 38c odst. 1 větě první, § 38d odst. 2 úvodní části ustanovení, § 38f odst. 1 větách první a poslední, § 38f odst. 3 větě první, § 38g, § 38ha odst. 1 a 4, § 38j odst. 1 písm. c) a v § 38j odst. 2 se slovo „bankovního“ zrušuje. 10. V § 4 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 11. V § 5 odst. 2 a v § 25a odst. 1 se slovo „bankovní“ zrušuje. 12. V § 5 odst. 4 písm. d) se slovo „funkční“ nahrazuje slovem „účinný“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a organizační uspořádání pobočky včetně údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách ve skupině“. 13. V § 5 odst. 4 písm. e) se za slovo „pobočky“ vkládá slovo „je“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má pobočka v úmyslu provozovat“. 14. V § 5 odst. 4 písm. j) se slovo „bankovním“ zrušuje. 15. V § 5a odst. 7 se slova „tvořících konsolidační celek, jehož“ nahrazují slovy „ve skupině, jejímž“. 16. V § 5n odstavec 2 zní: „(2) O svém záměru označit pobočku banky z členského státu, která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka příslušný orgán dohledu domovského státu úvěrové instituce, která působí v České republice prostřednictvím pobočky. Pokud je ta ovládána evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou, evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo evropským ovládajícím investičním podnikem, informuje Česká národní banka o svém záměru označit pobočku této úvěrové instituce za významnou orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou s ohledem na kritéria podle odstavce 3.“. 17. V § 5n odst. 6 písm. a) se za slova „domovského státu“ vkládají slova „podle odstavce 2“. 18. V § 5o odst. 4 větě druhé se text „§ 26c odst. 7“ nahrazuje textem „§ 26e odst. 1“ a ve větě poslední se text „4 a 5“ nahrazuje textem „5 a 6“. 19. V § 8 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) byly evidovány údaje o úvěrových obchodech s členem jejího statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady nebo osobou s takovým členem spřízněnou tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní bance; spřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena statutárního orgánu, správní nebo dozorčí rady nebo právnická osoba, ve které má člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady.“. 20. V § 8 odst. 6 písmeno a) zní: „a) skupiny,“. 21. V § 8 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Odstavce 3 až 9 se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11. 22. V § 8b odst. 1 písm. a) se bod 4 zrušuje. 23. V § 8b odst. 1 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene e) se tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které 1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu, 2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a 3. v případě člena statutárního orgánu, člena správní rady, člena dozorčí rady a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil banky (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby.“. 24. V § 8b odstavec 4 zní: „(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě má a) evropská ovládající úvěrová instituce, b) tuzemská ovládající banka, c) finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, d) určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 1 písm. c), nebo e) osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2.“. 25. V § 8b odstavec 5 zní: „(5) Evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, které mají podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jimi ovládaná osoba, jiná než instituce, zavedla na individuálním základě zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 nezbytné pro plnění povinnosti podle odstavce 4. Z povinnosti stanovené v předchozí větě jim může Česká národní banka na základě jejich žádosti udělit v nezbytném rozsahu výjimku, pokud tato ovládající osoba prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právními předpisy země sídla ovládané osoby v jiném než členském státě.“. 26. V § 8b se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Požadavky podle odstavce 1 písm. f) bodu 3 a § 8c odst. 1 písm. c) se nevztahují na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě na osobu ovládanou osobou podle odstavce 4, má-li sídlo v a) členském státě a podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, nebo b) jiném než členském státě a podléhala by zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, jestliže by měla sídlo v členském státě. (7) Odstavec 6 se nepoužije na pracovníka ovládané osoby, pokud je tato ovládaná osoba společností spravující aktiva nebo osobou poskytující investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. b) až d), h) a i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo osobou poskytující investiční služby podle práva jiného členského státu a činnosti vykonávané daným pracovníkem mají vliv na rizikový profil nebo činnosti institucí v dané skupině.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 8 až 10. 27. V § 8b odstavec 8 zní: (8) Osoba, která má podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 používané ovládanými osobami byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely výkonu dohledu.“. 28. V § 8b odst. 9 se slovo „bank“ a slovo „banky“ zrušují a za slovo „konsolidovaném“ se vkládají slova „nebo subkonsolidovaném“. 29. V § 8d písm. a) se za slova „zásad odměňování“ vkládá slovo „uveřejněné“ a za text „č. 575/2013“ se vkládají slova „ , jakož i informace poskytnuté bankou o rozdílech v odměňování mužů a žen,“. 30. V § 8d písm. b) se slova „ , kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují. 31. V § 8d písm. c) se slova „ ; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují. 32. V § 9a odstavec 1 zní: „(1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle odstavce 2.“. Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje. 33. § 11a včetně nadpisu zní: „§ 11a Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu (1) Za účelem poskytnutí úplného a pravdivého obrazu o všech podstupovaných rizicích a jejich míře uveřejňuje pobočka banky z jiného než členského státu údaje o a) sobě a své činnosti, b) bance, jejíž je pobočkou, a její činnosti a c) plnění pravidel obezřetného podnikání. (2) Pobočka banky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit informaci o plnění pravidel obezřetného podnikání, pokud jsou splněny podmínky podle čl. 432 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Pobočka banky z jiného než členského státu každoročně uveřejňuje informace o nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1. (4) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů, b) formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 3. (5) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje vnitřní postupy a zásady pro a) plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě, b) hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, jejich ověřování a frekvence uveřejňování a c) posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.“. 34. Nadpis § 11b zní: „Uveřejňování informací bankami a dalšími osobami“. 35. V § 11b odst. 1 se slova „konsolidačního celku, jehož“ nahrazují slovy „skupiny, jejíž“. 36. V § 11b odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Banka, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě“ nahrazují slovy „Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě“ a za slovo „informace“ se vkládají slova „na konsolidovaném základě“. 37. V § 11b odst. 2 písm. a) se slova „mezi členy konsolidačního celku“ nahrazují slovy „v rámci skupiny“. 38. V § 11b odst. 2 písm. b) se slova „řídicím a kontrolním systému“ nahrazují slovy „nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů“ a text „e),“ se nahrazuje slovy „f) a“. 39. V § 11b odst. 2 písmeno c) zní: „c) dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a b), ovládanými osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.“. 40. V § 11b odst. 3 se slova „Banka splní povinnost“ nahrazují slovem „Povinnost“ a za slova „odstavce 2“ se vkládají slova „je splněna“. 41. V § 11b odst. 4 se slova „než roční“ zrušují a za slova „informací bankami“ se vkládají slova „ , než je stanoveno“. 42. V § 11b odst. 6 se za slovo „uveřejňuje“ vkládá slovo „každoročně“ a slova „řídicí a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup“ se nahrazují slovy „správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí podle § 11c a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5“. 43. V § 11b odst. 7 písm. a) se slovo „rozsah“ nahrazuje slovem „obsah“ a slova „odstavců 1 až 3“ se nahrazují slovy „odstavce 1“. 44. V § 11b odst. 7 písm. c) se slova „rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 6, jakož i“ a slova „ , strukturu, periodicitu“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „podle odstavců 2 a 6“. 45. V § 12a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně pákový poměr minimálně ve výši 3 %. Pákovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkové míře expozic.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 46. V § 12a se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) pravidla pro výpočet pákového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu pro účely pákového poměru a pravidla pro určení celkové míry expozic.“. 47. V § 12c se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 25d odst. 2“. 48. V § 12c odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má na individuálním základě banka, která a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, b) neovládá instituci, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo c) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 má tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo dočasně označená osoba podle § 31 odst. 2.“. 49. V § 12c se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 38 zní: „(5) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základě má banka, která je ovládající osobou, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES38), nebo v ní drží účast. 38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2006/48/ES, 2008/25/ES, 2009/138/ES, 2010/78/EU, 2011/89/EU a 2013/36/EU.“. 50. V § 12m odstavec 1 zní: „(1) Banka, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2 průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě.“. 51. V § 12m se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Osoba podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 52. V § 12m se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 53. V § 12m se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, osoba podle odstavce 1 nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši.“. 54. V § 12m odst. 4 větě druhé se slovo „banka“ nahrazuje slovy „osoba podle odstavce 1“ a slova „nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění“ se nahrazují slovy „dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1“. 55. V § 12m odst. 5 se slova „plánu banka“ nahrazují slovy „plánu osoba podle odstavce 1“. 56. V § 12m odst. 6 písm. a) se číslo „1“ nahrazuje slovy „1 a 2“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“. 57. V § 12m odst. 6 písmeno b) zní: „b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4,“. 58. § 12n včetně nadpisu zní: „§ 12n Bezpečnostní kapitálová rezerva Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 59. V § 12o se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou osobu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. Dosavadní odstavce 1 až 8 se označují jako odstavce 2 až 9. 60. V § 12o odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „(4) Česká národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka přihlíží k“. 61. V § 12o odst. 4 písm. a) a v § 12o odst. 8 písm. c) se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „2 a 3“. 62. V § 12o odst. 5 větě první se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a ve větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 63. V § 12o odst. 6 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 64. V § 12o odst. 6 písm. b), § 12p odst. 3 písm. c) a v § 12q odst. 6 písm. c) se slova „jsou banky povinny používat“ nahrazují slovy „osoba podle § 12m odst. 1 použije“. 65. V § 12o odst. 7 a v § 12o odst. 8 písm. a), d) a f) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 66. V § 12o odst. 8 písm. e) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 67. V § 12o odst. 9 se za slova „příslušnými orgány“ vkládá slovo „dohledu“. 68. V § 12p odst. 1, § 12p odst. 2 větě druhé, § 12q odst. 1, § 12q odst. 2 větě druhé, § 12q odst. 3 větě druhé a v § 12q odst. 4 větě druhé se slovo „Banka“ nahrazuje slovy „Osoba podle § 12m odst. 1“. 69. V § 12p odst. 1 a v § 12p odst. 2 větě první se za slova „příslušný orgán“ vkládá slovo „dohledu“. 70. V § 12q odst. 1 až 4 se za slovo „orgán“ vkládá slovo „dohledu“. 71. V § 12r odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby osoby, skupina druhově určených osob nebo jednotlivá osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 72. V § 12r se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na a) expozice umístěné v České republice, b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči 1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti, 3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1, 4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2, c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4, d) expozice umístěné v jiných členských státech, e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t, f) expozice umístěné v jiném než členském státě.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 73. V § 12r odst. 3 větě první se slova „expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ nahrazují slovy „všechny expozice nebo podmnožinu expozic“ a slova „ , přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě“ se zrušují. 74. V § 12r odst. 4 písm. a) se slova „podle odstavců 1 a 2“ zrušují. 75. V § 12r odst. 4 písm. b) se slovo „banky“ nahrazuje slovy „osoby podle § 12m odst. 1“. 76. V § 12r odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 77. V § 12r odst. 4 písm. d) se slova „je dotčená banka povinna sazbu podle písmene a) používat“ nahrazují slovy „dotčená osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a)“. 78. § 12s a 12t znějí: „§ 12s (1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, oznámí Česká národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1, c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státě, d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko, g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (3) Pokud hodlá Česká národní banka uložit osobě podle § 12m odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci. (4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4. Do kombinované sazby kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle § 12t. (5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (7) Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje kombinovaná sazba podle odstavce 5, požádá Česká národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví. (8) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy s výjimkou sazby podle § 12t. (9) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku. § 12t (1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 4 tuto sazbu stanovit. (2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv. (3) Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu. (4) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika.“. 79. V § 12u odst. 1 se slova „ , aby banka, která byla označena jako globální systémově významná instituce, průběžně udržovala“ nahrazují slovy „o povinnosti globální systémově významné instituce průběžně udržovat“ a slova „ , a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu“ se zrušují. 80. V § 12u odst. 2 se slova „evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba“ nahrazují slovy „skupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1“ a slova „evropskou ovládající institucí“ se nahrazují slovy „evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem,“. 81. V § 12u odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 39 zní: „(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího metodiku určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí39). 39) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 ze dne 8. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí, v platném znění.“. 82. V § 12u odstavce 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 40 znějí: „(5) Česká národní banka může v odůvodněných případech rozhodnout o zařazení a) globální systémově významné instituce do kategorie s vyšší systémovou významností, b) instituce, která nebyla určena jako systémově významná, do některé z kategorií systémové významnosti, c) globální systémově významné instituce do kategorie s nižší systémovou významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupiny prováděným v rámci zúčastněných členských států podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/201440). (6) Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. 40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, v platném znění.“. 83. V § 12v odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka může stanovit, aby jiná systémově významná instituce průběžně udržovala na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci.“. 84. V § 12v odst. 2 se slovo „konsolidovaném“ nahrazuje slovy „individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném“ a slova „evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba“ se nahrazují slovy „skupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, skupina, v jejímž čele je tuzemská ovládající banka, tuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1,“. 85. V § 12v odst. 4 větě první se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“ a za větu druhou se vkládá věta „Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.“. 86. V § 12v odst. 5 se slova „Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví,“ a slova „a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 87. V § 12v se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.“. 88. V § 12v odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „evropskou ovládající bankou“ nahrazují slovy „institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba,“, slova „podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ se zrušují a slova „být vyšší než vyšší“ se nahrazují slovy „přesáhnout nižší“. 89. V § 12v odst. 7 písmena a) a b) znějí: „a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 4.“. 90. V § 12w se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituce zařazeny, a uvede důvody, pro které tak činí.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 91. V § 12w odst. 2 větě druhé se slova „ , Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví“ zrušují. 92. V § 12w odst. 3 se slova „byly určeny“ nahrazují slovy „určila“ a slova „byla globální systémově významná instituce zařazena“ se nahrazují slovy „globální systémově významnou instituci zařadila“. 93. Za § 12x se vkládá nový § 12y, který včetně nadpisu zní: „§ 12y Kapitálová rezerva k pákovému poměru pro globální systémově významnou instituci (1) Globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 není oprávněna rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové rezervy k pákovému poměru pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností. (3) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru ve stanovené lhůtě splní. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 14 nebo § 26 odst. 2 písm. g). (4) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem a b) náležitosti plánu na obnovení kapitálu.“. 94. V § 13 odst. 1 se za slovo „dodržuje“ vkládají slova „pravidla pro převod rizik a“. 95. V § 15 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „4“ a text „odst. 4“ se nahrazuje textem „odst. 5“. 96. V § 17 odst. 1 písm. c) se slova „konsolidačního celku, jehož“ nahrazují slovy „skupiny, jejímž“ a slova „konsolidačního celku“ se nahrazují slovem „skupiny“. 97. V § 17a se odstavce 1 až 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 1 až 8. 98. V § 17a odst. 3 až 5 se slovo „účasti“ nahrazuje slovy „majetkového podílu“. 99. V § 17a odst. 6 a 7 se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „4 nebo 5“. 100. V § 17a odst. 7 písm. a) se slova „7 písm. b) nebo odstavcem 8“ nahrazují slovy „4 písm. b) nebo odstavcem 5“. 101. V § 17a se odstavec 8 zrušuje. 102. V § 18 odst. 2 se slova „poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků“ nahrazují slovy „provádí úvěrové obchody s osobami podle odstavce 1“ a slova „poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků“ se nahrazují slovy „provádí úvěrové obchody s osobami podle odstavce 1“. 103. V § 19b se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 104. V § 19b odst. 3 se slova „až 3“ nahrazují slovy „a 2“. 105. V § 20 odst. 3 závěrečné části ustanovení se za slovo „nabytou“ vkládá slovo „kvalifikovanou“. 106. V § 20 odst. 4 větě třetí se za slova „má být tato“ vkládá slovo „kvalifikovaná“. 107. V § 20 odst. 5 se slova „Evropské unie“ zrušují, slovo „banka“ se nahrazuje slovy „úvěrová instituce“ a slova „poskytovatel investičních služeb“ se nahrazují slovy „investiční podnik“. 108. V § 20 odst. 6 písm. b) se slova „Evropské unie“ zrušují, slovo „bankami“ se nahrazuje slovy „úvěrovými institucemi“ a slova „poskytovateli investičních služeb“ se nahrazují slovy „investičními podniky“. 109. V § 20 odst. 9 písm. b) se čárka za slovem „orgánu“ nahrazuje slovem „a“ a slova „ , členy dozorčí rady a osoby ve vrcholném vedení banky“ a slova „a jsou odpovědné vedení banky za její každodenní řízení,“ se zrušují. 110. V § 20 odst. 9 písm. e) se slova „konsolidačního celku, do kterého má být banka zahrnuta“ nahrazují slovy „skupiny, jejíž součástí má banka být“, za slova „dohledu nad bankou“ se vkládají slova „a dohledu na konsolidovaném základě“, slova „ , který vykonává dohled nad finančním trhem,“ se zrušují, slova „nad tímto konsolidačním celkem“ se nahrazují slovy „při dohledu na konsolidovaném základě“ a slova „zahrnutými do tohoto konsolidačního celku“ se nahrazují slovy „v této skupině“. 111. V § 20 odst. 13 se slovo „účastech“ nahrazuje slovy „majetkových podílech“ a za slovo „nabytou“ se vkládá slovo „kvalifikovanou“. 112. V § 20 odst. 14 písm. a) se za slovo „nabytí“ vkládá slovo „kvalifikované“. 113. V § 20 se za odstavec 14 vkládá nový odstavec 15, který zní: „(15) Posuzuje-li Česká národní banka žádost podle odstavce 3 spolu s žádostí o schválení podle § 28, koordinuje činnost v závislosti na daném případě s příslušným orgánem dohledu z jiného členského státu, určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem dohledu v členském státě, v němž má osoba žádající podle § 28 sídlo. V takovém případě se běh lhůty podle odstavce 7 staví až do dne právní moci rozhodnutí o žádosti o schválení podle § 28 nebo o žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29.“. Dosavadní odstavce 15 až 18 se označují jako odstavce 16 až 19. 114. V § 20 odst. 17 se číslo „15“ nahrazuje číslem „16“ a za slovo „tato“ se vkládá slovo „kvalifikovaná“. 115. V § 20 odst. 18 se číslo „15“ nahrazuje číslem „16“. 116. V § 20 odst. 19 se za slovo „těchto“ vkládá slovo „kvalifikovaných“. 117. V § 22 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 118. V § 22 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Česká národní banka může nařídit bance změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.“. 119. V § 24 odst. 2 větě první se za slovo „podklady,“ vkládají slova „včetně informací potřebných pro celkové sledování činnosti pobočky,“. 120. Nadpis části šesté zní: „DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI“. 121. V § 25 odst. 1 větách první a druhé se slovo „bankovnímu“ a věta poslední zrušují. 122. V § 25a odst. 3 písm. c) se slova „nebo na řešení krize“ nahrazují slovy „ , na řešení krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“. 123. V § 25a odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , přičemž při poskytnutí informací podle písmene e) mohou být takové informace poskytnuty pouze po předchozím sdělení jmen a přesného vymezení úkolů osob, jimž mají být tyto informace předány“. 124. V § 25a odst. 6 se slova „a dále“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny“. 125. V § 25a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru, b) Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu, c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10. 126. V § 25a odst. 8 se slova „a 6“ nahrazují slovy „ , 6 a 7“. 127. V § 25a se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Poskytnutí informací podle odstavce 7 je dále možné, pouze pokud a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky, b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání, d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a e) žadatel podle odstavce 7 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.“. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11. 128. V § 25c odst. 1 větě druhé se slova „rizika, která může banka představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika,“ zrušují. 129. V § 25c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c).“. 130. V § 25c odst. 3 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje. 131. V § 25c odst. 4 písmeno b) zní: „b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud 1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu banky o více než 15 % kapitálu tier 1, nebo 2. u banky v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,“. 132. V § 25c odst. 4 písm. c) se slova „nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise“ zrušují. 133. V § 25c se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky je přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 134. V § 25d odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka může u bank s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele.“. 135. V § 25e odst. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 136. V § 25e odst. 4 písm. f) se část věty za středníkem včetně středníku a tečky nahrazuje slovy „za podmínek podle § 25f a 25g,“. 137. V § 25e odst. 4 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b), h) uložit opatření uvedená v § 26 odst. 2 písm. a) bodech 2 až 10 a v § 26 odst. 2 písm. b).“. 138. V § 25e se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení § 26aa platí pro opatření podle odstavce 4 obdobně. Ustanovení § 26ab se neuplatní.“. 139. Za § 25e se vkládají nové § 25f až 25j, které včetně nadpisu nad označením § 25f, nadpisu § 25h a poznámky pod čarou č. 41 znějí: „Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování § 25f (1) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že a) banka je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241), b) banka nesplňuje požadavky podle § 8b, § 12c odst. 1 a 2, právních předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci, c) úpravy ocenění podle § 25c odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné k tomu, aby bance umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát, d) neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně k nedostatečným kapitálovým požadavkům, e) banka opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného podle § 25h, nebo f) jiná situace specifická pro banku je nebo by mohla být zdrojem významného rizika. (2) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných bankou v důsledku její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil banky. (3) Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) pouze v případě, že požadavky na objem, druh a strukturu kapitálu, který Česká národní banka považuje za přiměřený při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c, jsou přísnější než požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241). (4) Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní banka s ohledem na rizikový profil banky rizika, jimž je banka vystavena, včetně rizik a prvků rizik specifických pro banku, a) jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) nebo nejsou těmito požadavky přímo pokryty, a b) u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241). (5) Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) hrozí podcenění, se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné alespoň v případech podle § 25c odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní banka při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně. § 25g (1) Česká národní banka určí výši požadavku na kapitál podle § 25f v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí a) jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241), b) rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. a) určený Českou národní bankou kapitálem splňujícím tyto podmínky: a) nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1 a b) nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový kapitál tier 1. (3) Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankou kapitálem tier 1. (4) Česká národní banka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní situaci banky, stanovit, aby banka plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3. (5) Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. (6) Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. (7) Česká národní banka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného posouzení všech prvků podle § 25f a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle § 25f odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu není dostatečné. § 25h Pokyn k držení dodatečného kapitálu (1) Česká národní banka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c. (2) Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí bance pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní banky se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní banka považuje za vhodnou. (3) Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta. (4) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, banka nepoužije ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. (5) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky banka nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. (6) Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle § 12m odst. 4 nebo § 12y odst. 2. § 25i Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného k řešení krize, pokud uloží bance požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo pokud bance sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle § 25h. § 25j Ustanovení § 25c až 25i se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, určenou úvěrovou instituci podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo osobu dočasně označenou podle § 31 odst. 2. 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012.“. 140. V § 26 odst. 2 písm. a) se na konci textu bodu 7 doplňují slova „ , včetně činností, jejichž výkonem banka pověřila jinou osobu“. 141. V § 26 odst. 2 písm. a) bodě 8 se slova „a) bodě 4“ nahrazují slovy „f) bodě 3“. 142. V § 26 odst. 2 písm. a) bodě 10 se slova „rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk“ nahrazují slovy „nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby“. 143. V § 26 odst. 2 písm. a) se doplňuje nový bod 14, který zní: „14. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,“. 144. V § 26 odst. 2 písm. b) se slova „a likviditních pozicích“ nahrazují slovy „ , likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi“. 145. V § 26 odst. 2 písm. c) se čárka za slovy „podnikání banky“ nahrazuje slovem „a“ a slova „ , a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky“ se zrušují. 146. V § 26 odst. 2 písm. f) se slova „rozdělení zisku po zdanění“ nahrazují slovy „týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1“. 147. V § 26 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12y odst. 2, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 148. V § 26 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8. 149. V § 26 odstavec 4 zní: „(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84 směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia.“. 150. V § 26 odst. 5 písm. d) se slova „stejného konsolidačního celku“ nahrazují slovy „stejné skupiny“. 151. V § 26 odst. 7 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 152. V § 26bb odst. 2 písm. a) se slova „11 až 24 nebo v § 26f“ nahrazují slovy „8b, 11 až 24, z dodržování povinnosti poskytovat informace a dokumenty podle § 26g odst. 1“. 153. Část osmá včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 42 zní: „ČÁST OSMÁ DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ § 26c Orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě (1) Je-li banka tuzemskou ovládající bankou nebo evropskou ovládající úvěrovou institucí, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. (2) Je-li banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry ovládán tuzemskou finanční holdingovou osobou nebo tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. (3) Ovládá-li tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba více institucí z členských států, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud a) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo je jedinou úvěrovou institucí z členského státu ve skupině, b) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí z členského státu ve skupině, nebo c) ve skupině není žádná úvěrová instituce z členského státu a obchodník s cennými papíry má nejvyšší bilanční sumu z investičních podniků ve skupině. (4) Je-li podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 požadována konsolidace, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud a) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině z členských států, nebo b) ve skupině není žádná úvěrová instituce z členského státu a obchodník s cennými papíry má nejvyšší bilanční sumu z investičních podniků ve skupině. (5) Česká národní banka je orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je-li součet bilančních sum bank a spořitelních a úvěrních družstev z členských států ve skupině vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí ve skupině, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán dohledu; v takovém případě se nepoužije odstavec 3 písm. b) a odstavce 4 a 8. (6) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, i když nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8, nebo upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě, i když jsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8, jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu, pokud považují použití kritéria podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8 jako nevhodné s ohledem na dotčené instituce a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech. V takovém případě si Česká národní banka před uzavřením dohody s příslušným orgánem dohledu vyžádá stanovisko evropské ovládající úvěrové instituce, evropského ovládajícího investičního podniku, evropské finanční holdingové osoby, evropské smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce s nejvyšší bilanční sumou. (7) Je-li obchodník s cennými papíry tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry nebo evropským ovládajícím investičním podnikem a neovládá žádnou úvěrovou instituci z členského státu, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. (8) Ovládá-li tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry nebo evropský ovládající investiční podnik jednu nebo více úvěrových institucí, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo a) je jedinou úvěrovou institucí z členského státu ve skupině, nebo b) má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině, z členských států. (9) Česká národní banka je orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je-li součet bilančních sum obchodníků s cennými papíry ve skupině vyšší než součet bilančních sum investičních podniků ve skupině, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán dohledu; v takovém případě se odstavec 3 písm. c) nepoužije. (10) Je-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo určenou úvěrovou institucí podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo uloží-li Česká národní banka opatření podle § 31 odst. 2, je Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. § 26d Posouzení rovnocennosti dohledu na konsolidovaném základě v jiných než členských státech (1) Pokud banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, který je ovládán institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jiném než členském státě, nepodléhá dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném Českou národní bankou nebo jiným příslušným orgánem, pak Česká národní banka posoudí, zda tato banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry podléhá ze strany orgánu dohledu z jiného než členského státu dohledu na konsolidovaném základě, který je rovnocenný dohledu na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, a požadavkům části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Česká národní banka provádí posouzení podle odstavce 1, pokud by byla jinak orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo na žádost ovládající osoby nebo na žádost osoby zahrnuté do doplňkového dohledu na základě zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo obdobné zahraniční osoby z členského státu. Česká národní banka přitom konzultuje ostatní dotčené příslušné orgány dohledu. (3) Při posouzení podle odstavce 1 Česká národní banka přihlíží k obecným pokynům vydaným Evropským bankovním výborem42) a konzultuje Evropský orgán pro bankovnictví. (4) Pokud Česká národní banka na základě posouzení podle odstavce 1 zjistí, že nad bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry není vykonáván rovnocenný dohled na konsolidovaném základě, použije na banku obdobně ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo uplatní jiné přiměřené postupy dohledu, které zabezpečí cíle dohledu na konsolidovaném základě. Tyto postupy Česká národní banka přijme po konzultaci s ostatními dotčenými příslušnými orgány dohledu a poté je oznámí dotčeným příslušným orgánům dohledu, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské komisi. (5) Přiměřené postupy dohledu podle odstavce 4 mohou zejména zahrnovat povinnost zřídit finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem v členském státě a uplatňovat tento zákon, právní předpis jej provádějící nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidovanou situací této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. § 26e Dohody o koordinaci a spolupráci (1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s ostatními příslušnými orgány dohledu za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu. Vykonává-li Česká národní banka dohled na individuálním základě nad členem skupiny, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu. (2) V rámci dohod podle odstavce 1 lze orgánu určenému k výkonu dohledu na konsolidovaném základě svěřit další úkoly a upřesnit postupy pro rozhodování a spolupráci s ostatními příslušnými orgány dohledu. (3) Česká národní banka je oprávněna vyjmout z dohledu banku, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry a delegovat na základě dohody v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 výkon dohledu na orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v jiném členském státě nad osobou ovládající tuto banku, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry. (4) Odstavec 3 se použije obdobně v případě, kdy je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad osobou ovládající zahraniční úvěrovou instituci nebo investiční podnik a v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 přejímá výkon dohledu nad touto zahraniční úvěrovou institucí nebo investičním podnikem od příslušného orgánu dohledu v jiném členském státě. (5) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 má sídlo v jiném členském státě, uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci uvedené v odstavci 1 s příslušným orgánem v členském státě, v němž má dotčená finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo. (6) Česká národní banka uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci podle odstavce 5 s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v případě, že finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba má sídlo v České republice. § 26f Ustanovení týkající se smíšených holdingových osob (1) Ovládá-li smíšená holdingová osoba jednu nebo více bank, spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníků s cennými papíry, je Česká národní banka oprávněna požadovat informace významné pro účely dohledu nad těmito osobami po smíšené holdingové osobě a jí ovládaných osobách. (2) Česká národní banka je oprávněna provádět kontrolu na místě nebo nechat provádět kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce 1 třetí osobou. Pokud je smíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osoba pojišťovnou, lze postupovat obdobně podle § 26n odst. 3. Pokud smíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osoba se sídlem v jiném členském státě ovládá banku, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry, pak se na kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce 1 použije § 25 odst. 2. (3) Aniž je dotčena část čtvrtá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vykonává Česká národní banka dohled nad operacemi uvnitř skupiny mezi ovládanou bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry a smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami, pokud smíšená holdingová osoba ovládá banku, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry. § 26g Další povinnosti osob při výkonu dohledu na konsolidovaném základě (1) Osoby zahrnuté do skupiny jsou povinny pro účely dohledu na konsolidovaném základě poskytovat České národní bance informace a dokumenty, vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů a umožnit provedení kontroly podle § 26n odst. 2. (2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry, evropský ovládající investiční podnik, tuzemská finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osoba předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit jí ovládaných osob. (3) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění plnění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou. (4) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba je povinna informovat Českou národní banku o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob. Fyzická osoba, která je navrhovaná za člena orgánu, je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. (5) Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, je povinna splnit povinnost podle odstavce 4 do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou. Neučiní-li tak, má se za to, že jednotliví členové statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady. (6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby, která je členem statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná. (7) Není-li ovládaná osoba, která je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní banka požádat ovládající osobu o informace, které jí mohou usnadnit dohled nad touto ovládanou osobou. (8) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může požádat osoby ovládané bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, obchodníkem s cennými papíry, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, které nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, o informace podle § 26f; § 26f se použije obdobně. § 26h Opatření k nápravě ve vztahu k některým osobám zahrnutým do konsolidace (1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, je oprávněna ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě schválené podle § 27 odst. 1, určené úvěrové instituci podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo označené finanční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě nebo instituci podle § 31 odst. 2 a smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí skupiny, na náklady ovládající osoby, c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejné skupiny. (2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, která není bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, obchodníkem s cennými papíry, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se rozumí a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, obdobných zahraničních právních předpisů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a přímo použitelných předpisů Evropské unie, b) provádění obchodů v rámci skupiny nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, členů spořitelního a úvěrního družstva nebo zákazníků obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu. (3) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může uložit bance, která je ovládající osobou, ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry, finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě při zjištění nedostatku v činnosti této osoby opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodů 1, 13 a 14 a podle § 26 odst. 2 písm. c). § 26i Koordinace činností dohledu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě (1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, plní vedle úkolů stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 rovněž tyto úkoly: a) koordinuje ve vztahu k příslušným orgánům dohledu jiných členských států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací, b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v jiných než naléhavých situacích v rámci výkonu dohledu, včetně výkonu dohledu na konsolidovaném základě, c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států a s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na naléhavé situace a během nich, včetně nepříznivého vývoje v bance, spořitelním a úvěrním družstvu, obchodníku s cennými papíry nebo na finančních trzích, a využívá pokud možno stávajících způsobů komunikace na podporu krizového řízení. (2) Plánování a koordinace podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro naléhavé situace, informování veřejnosti a ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle § 38ha odst. 2 písm. d) a § 38i odst. 1 písm. b), ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů. (3) Česká národní banka může upozornit Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010, pokud a) příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou nespolupracuje v míře dostačující k řádnému plnění jejích úkolů podle odstavce 1, nebo b) orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu neplní úkoly podle čl. 112 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. § 26j Informační povinnost České národní banky při dohledu na konsolidovaném základě při naléhavých situacích (1) Nastane-li naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, v němž osoba, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo v němž má sídlo osoba ovládaná osobou, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, sdělí Česká národní banka bez zbytečného odkladu všechny nezbytné informace a) Evropskému orgánu pro bankovnictví, b) Evropské radě pro systémová rizika a centrálním bankám Evropského systému centrálních bank a c) orgánům veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací. (2) Zjistí-li Česká národní banka, že nastala naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a dotčené příslušné orgány. (3) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon dohledu na konsolidovaném základě, u kterých lze předpokládat, že již byly poskytnuty jinému příslušnému orgánu, přednostně požádá o takové informace tento orgán. § 26k Opatření ke kapitálu a likviditě po dohodě s dotčenými příslušnými orgány dohledu (1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je příslušná, po dohodě s příslušnými orgány dohledu jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, uložit opatření podle § 25e odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle § 25h všem osobám v dotčené skupině a také na konsolidovaném základě. (2) Česká národní banka předem informuje dotčené příslušné orgány o záměru uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávy o posouzení krytí rizik kapitálem, držení dodatečného kapitálu a rizika likvidity. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila dotčeným příslušným orgánům dohledu zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, zprávu o držení dodatečného kapitálu a zprávu o posouzení rizika likvidity. (3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě podle odstavce 2, je Česká národní banka příslušná uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí. (4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a Českou národní bankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinou, nebo zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny, je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle § 25h; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí. (5) Česká národní banka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůt podle odstavců 3 a 4 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. Pokud Česká národní banka nebo příslušné orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny podle odstavce 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření nebo sdělení pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví. (6) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si však toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka je vázána právním názorem v něm vysloveným, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje. (7) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 nejméně jednou za rok postupem podle odstavců 1 až 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na základě odůvodněného písemného podnětu příslušného orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto podnětu. (8) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní a plnit zvláštní požadavky na likviditu, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným po dohodě s Českou národní bankou příslušným orgánem jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. (9) Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí bance příslušný orgán jiného členského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě po dohodě s Českou národní bankou. § 26l Kolegium nad skupinou (1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26i, § 26j odst. 1 a 2 a § 26k. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými příslušnými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti podle § 25a a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost příslušných orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie. (2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26e odst. 1 a 2, § 26i odst. 1 písm. a), b) a c) a § 26j odst. 1 a 2 i v případě, že všechny osoby ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou mají skutečné sídlo v jiném než členském státě za předpokladu, že příslušné orgány dohledu v jiném než členském státě podléhají požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle § 25a. Odstavec 1 věta druhá platí obdobně. (3) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky, Evropského orgánu pro bankovnictví a ostatních dotčených příslušných orgánů dohledu při a) výměně informací mezi nimi a Evropským orgánem pro bankovnictví v souladu s čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010, b) uplatňování ujednání podle § 26e, je-li to účelné, c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 25c, d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26j odst. 3, § 38ha odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie, f) plánování a koordinaci činností podle § 26i odst. 1 písm. c) a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny. (4) Členy kolegia jsou a) Česká národní banka, b) příslušný orgán dohledu členského státu, kde má evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 sídlo, c) příslušné orgány vykonávající dohled nad osobami z dotčené skupiny, d) příslušné orgány dohledu hostitelských států, v nichž osoby z dotčené skupiny vykonávají činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, e) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné, f) příslušné orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle shodného posouzení všech dotčených příslušných orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie. (5) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností podle § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech. (6) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti. (7) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 25a tím není dotčeno. § 26m Výběr příslušné právní úpravy v případě smíšené finanční holdingové osoby (1) Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, může Česká národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou, stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí pouze ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty. (2) Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, může Česká národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po dohodě s příslušným orgánem dohledu nad skupinou v pojišťovnictví stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty. (3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem. (4) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad skupinou v pojišťovnictví a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem. § 26n Výměna informací, kontrola a spolupráce (1) Pro účely dohledu na konsolidovaném základě je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace a dokumenty od osob podle § 26g odst. 1 a je oprávněna k výměně informací s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech. (2) Česká národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách podle § 26g odst. 1 nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dohledu nad kontrolovanou osobou. (3) Je-li banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba osobou ovládající jednu nebo více ovládaných osob, které jsou pojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení, Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace pro účely výkonu dohledu s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech a orgány pověřenými dohledem nad pojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení. (4) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a součástí skupiny je smíšená finanční holdingová osoba, přičemž Česká národní banka není koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, spolupracuje s koordinátorem pro účely uplatňování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. Za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby s koordinátorem uzavřela písemnou dohodu o koordinaci a spolupráci. (5) Nachází-li se ovládající osoba a jí ovládané instituce v různých členských státech, Česká národní banka si s příslušnými orgány dohledu těchto členských států vyměňuje veškeré významné informace k umožnění nebo usnadnění dohledu na konsolidovaném základě. (6) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může vyzvat příslušný orgán dohledu v jiném členském státě, v němž se nachází ovládající osoba, aby požádal tuto osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předal je České národní bance. (7) Má-li ovládající osoba sídlo nebo bydliště v České republice a Česká národní banka není orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pak na základě žádosti příslušného orgánu dohledu z jiného členského státu určeného k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad touto osobou, Česká národní banka požádá takovou ovládající osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předá je žádajícímu příslušnému orgánu dohledu. (8) Sběr ani držení informací vyměňovaných podle odstavce 5 nezakládá příslušnost České národní banky k výkonu dohledu ve vztahu k samotným finančním holdingovým osobám, smíšeným holdingovým osobám, finančním institucím nebo podnikům pomocných služeb, kterých se takové informace týkají. (9) Sběr ani držení informací vyměňovaných podle § 26f nezakládá příslušnost České národní banky k výkonu dohledu nad smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami, které nejsou bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, nebo nad ovládanými osobami podle odstavce 5. § 26o Zprostředkující ovládající osoba v členském státě (1) Pokud osoba z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, ovládá 2 a více institucí v jednom nebo více členských státech, má povinnost zřídit zprostředkující ovládající osobu v členském státě, ledaže celková hodnota aktiv skupiny připadající na členské státy je nižší než 40 miliard EUR. (2) Česká národní banka povolí osobě z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, aby měla za splnění podmínek v odstavci 1 dvě zprostředkující ovládající osoby v členském státě, pokud by zřízení jediné zprostředkující osoby v členském státě a) bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který ukládají pravidla nebo příslušné orgány dohledu z jiného než členského státu, kde má ovládající osoba, která není ovládána jinou osobou, skupiny z jiného než členského státu sídlo, nebo b) vedlo podle posouzení České národní banky jako orgánu pro řešení krize zprostředkující ovládající osoby k tomu, že by způsobilost k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu byla méně účinná než v případě dvou zprostředkujících ovládajících osob v členských státech. (3) Zprostředkující ovládající osobou v členském státě může být pouze úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo srovnatelného ustanovení právního předpisu jiného členského státu. Pokud žádná z institucí podle odstavce 1 není úvěrovou institucí, nebo pokud v souvislosti s odstavcem 2 písm. a) musí být zřízena druhá zprostředkující ovládající osoba v členském státě, může být zprostředkující ovládající osoba v členském státě investičním podnikem. (4) Česká národní banka sdělí Evropskému orgánu pro bankovnictví název a a) celkovou hodnotu aktiv institucí podléhajících dohledu České národní banky, které patří do skupiny z jiného než členského státu, b) celkovou hodnotu aktiv poboček institucí z jiného než členského státu a druhy činností, které mají tyto pobočky povoleny vykonávat, a c) typ zprostředkujících ovládajících osob se sídlem v České republice a identifikaci skupiny z jiného než členského státu, které jsou součástí. (5) Při výkonu dohledu nad zprostředkujícími ovládajícími osobami v členských státech Česká národní banka spolupracuje s příslušnými orgány dohledu nad institucemi a finančními institucemi v zahraničí a vyměňuje si s těmito orgány informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno. (6) Pro účely odstavce 1 se celkovou hodnotou aktiv skupiny připadající na členské státy rozumí součet celkové hodnoty aktiv a) institucí z členských států ve skupině vyplývajících z jejich konsolidovaných rozvah nebo z individuálních rozvah, nejsou-li konsolidované rozvahy institucí sestavovány, a b) poboček institucí z jiných než členských států ve skupině v členském státě povolených v souladu s právním předpisem dotčeného členského státu. 42) Čl. 147 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. Poznámky pod čarou č. 17, 18, 23 a 24 se zrušují. 154. Část devátá včetně nadpisu zní: „ČÁST DEVÁTÁ SCHVALOVÁNÍ NĚKTERÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SMÍŠENÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SOUVISEJÍCÍ USTANOVENÍ § 27 Osoby podléhající povinnosti schválení (1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, povinnost získat její schválení má tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osoba. Jiná finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba, která je ovládána osobou podle věty první, má povinnost získat schválení České národní banky, pokud by měla mít povinnost dodržovat ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základě. (2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou také tehdy, pokud osoba podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po vzniku povinnosti podle odstavce 1 požádá o schválení podle § 28 nebo o výjimku z povinnosti schválení podle § 29; to platí pouze, pokud se jedná o první řízení o žádosti podle § 28 nebo 29 vedené s touto osobou a toto řízení nebylo zastaveno. § 28 Žádost o schválení, její náležitosti a rozhodnutí České národní banky (1) Žádost o schválení podá osoba podle § 27 odst. 1 České národní bance a předloží v ní informace o a) organizačním uspořádání skupiny, jíž je součástí, s uvedením ovládaných osob a ovládajících osob a o umístění a druzích činnosti každé osoby ve skupině, b) alespoň 2 fyzických osobách, které ji skutečně řídí, a o splnění povinností podle § 8 odst. 10 a § 26g odst. 3, c) splnění podmínek podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j) a § 20 odst. 9, je-li jí ovládanou osobou banka, nebo o splnění obdobných podmínek podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, je-li jí ovládanou osobou spořitelní a úvěrní družstvo, a d) vnitřních systémech, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny. (2) Osoba podle § 27 odst. 1 předkládá informace podle odstavce 1 vždy také příslušnému orgánu dohledu v členském státě, v němž má tato osoba sídlo, není-li tímto orgánem Česká národní banka. (3) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. Nevyhovění žádosti nevylučuje současné uložení opatření podle § 31 odst. 1 a 2. (4) Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud a) vnitřní systémy, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny jsou přiměřené pro účely plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě a zejména účinně 1. koordinují činnost všech osob ovládaných osobou podle § 27 odst. 1, a to i prostřednictvím přiměřeného rozdělení úkolů mezi ovládané instituce, je-li to nezbytné, 2. předcházejí konfliktům uvnitř skupiny nebo je řeší a 3. prosazují celoskupinové zásady stanovené ovládající osobou podle § 27 odst. 1, b) organizační uspořádání skupiny, jíž je osoba podle § 27 odst. 1 součástí, nebrání účinnému dohledu nad ovládanými institucemi nebo ovládajícími institucemi, pokud jde o jejich povinnosti na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě; při posuzování této podmínky se zohlední zejména 1. postavení osoby podle § 27 odst. 1 ve víceúrovňové skupině, 2. vlastnická struktura a 3. úloha osoby podle § 27 odst. 1 ve skupině, a c) jsou splněny podmínky podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j), § 8 odst. 10, § 20 odst. 9 a požadavky podle § 26g odst. 3. (5) Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 29 odst. 1, stačí, aby podmínky podle § 29 odst. 2 splnila až ke dni vyhovění žádosti. Vyhověním žádosti podle § 29 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti. § 29 Žádost o výjimku z povinnosti schválení, její náležitosti a rozhodnutí České národní banky (1) Žádost o výjimku z povinnosti schválení podá osoba podle § 27 odst. 1 České národní bance a předloží v ní informace podle § 28 odst. 1 a informace nezbytné k posouzení podmínek podle odstavce 2. (2) Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud a) hlavní činností žádající osoby je nabývání podílů v ovládaných osobách, pokud je finanční holdingovou osobou, nebo v případě smíšené finanční holdingové osoby je nabývání podílů v ovládaných osobách její hlavní činností ve vztahu k institucím nebo finančním institucím, b) žádající osoba není označena jako osoba podléhající řešení krize v žádné ze skupin podléhajících řešení krize v dané skupině v souladu se strategií řešení krize určenou relevantním orgánem příslušným k řešení krize, c) úvěrová instituce ovládaná žádající osobou je určena jako osoba, jejíž povinností je zajistit soulad skupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném základě a je nadána veškerými nezbytnými prostředky a rozhodovací pravomocí, aby tyto povinnosti účinně naplnila, d) žádající osoba se nepodílí na přijímání řídicích, provozních ani finančních rozhodnutí ovlivňujících skupinu nebo jí ovládané osoby, které jsou institucemi nebo finančními institucemi, a e) neexistuje překážka bránící účinnému dohledu České národní banky nad skupinou na konsolidovaném základě. (3) Pokud k podání žádosti o rozhodnutí podle odstavce 1 došlo po podání žádosti o schválení podle § 28, pak Česká národní banka řízení podle § 28 přeruší do vydání rozhodnutí. (4) Osoba podle § 27 odst. 1, jejíž schválení se na základě rozhodnutí České národní banky podle odstavce 1 nevyžaduje, není vyjmuta z konsolidace stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (5) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. (6) Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 28 odst. 1, stačí, aby podmínky podle § 28 odst. 4 splnila až kde dni vyhovění žádosti. Vyhověním žádosti podle § 28 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti. § 30 Soustavné plnění povinností osob podléhajících povinnosti schválení a pravomoci České národní banky (1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, sleduje, zda jsou soustavně dodržovány podmínky podle § 28 odst. 4 a § 29 odst. 2. (2) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si od osoby podle § 27 odst. 1 informace potřebné k soustavnému sledování organizačního uspořádání skupiny a dodržování podmínek podle § 28 odst. 4 a § 29 odst. 2. Osoba podle § 27 odst. 1 je povinna vyžádané informace bez zbytečného odkladu poskytnout České národní bance. (3) V případě neplnění podmínky podle § 28 odst. 4 nebo § 29 odst. 2 oznámí osoba podle § 27 odst. 1 tuto skutečnost České národní bance bez zbytečného odkladu. (4) Osoba, která přestala být osobou podle § 27 odst. 1, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance. (5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu na konsolidovaném základě podle odstavce 2, 3 nebo 4 sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu z členského státu, v němž má evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba sídlo. § 31 Ukládání opatření a opatření k nápravě osobám podléhajícím povinnosti schválení (1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může uložit osobě schválené podle § 28 k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie opatření spočívající zejména v a) pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly v ovládaných institucích, b) uložení povinnosti převést svoje podíly v jí ovládaných institucích na své akcionáře nebo společníky, c) omezení nebo zakázání rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům nebo společníkům, d) uložení povinnosti snížit výši svého podílu v instituci nebo jiné osobě působící na finančním trhu nebo povinnosti převést svůj podíl v této osobě na jinou osobu, e) uložení povinnosti předložit plán zajišťující neprodlené obnovení souladu s tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo jiným přímo použitelným předpisem Evropské unie. (2) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může k zajištění nebo obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie uložit opatření spočívající v dočasném označení jiné finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce ve skupině určené jako odpovědné za zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie. (3) Česká národní banka může rovněž uložit opatření podle odstavců 1 a 2, pokud osoba podle § 27 odst. 1 bez zbytečného odkladu nepodá žádost podle § 28 odst. 1 a zároveň nebyla schválena žádost podle § 29 odst. 1. (4) Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 smíšené finanční holdingové osobě podle § 27 odst. 1 zohlední Česká národní banka zejména dopady na finanční konglomerát. (5) Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 se § 26aa použije obdobně. Ustanovení § 26ab se nepoužije. (6) Česká národní banka může rovněž uložit osobě podle § 27 odst. 1 opatření k nápravě podle § 26 odst. 1 až 4 a 8. § 32 Společná rozhodnutí příslušných orgánů dohledu a souhlas koordinátora (1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a má-li osoba podle § 27 odst. 1 sídlo v jiném členském státě, Česká národní banka spolupracuje a konzultuje s příslušným orgánem dohledu v tomto členském státě za účelem rozhodnutí o a) žádosti o schválení podle § 28, b) žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29, c) opatřeních podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3. (2) V rámci spolupráce s příslušným orgánem dohledu podle odstavce 1 je Česká národní banka povinna provést posouzení podmínek podle § 28 odst. 4 nebo § 29 odst. 2 nebo předpokladů pro uložení opatření podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3, předat výsledky tohoto posouzení příslušnému orgánu dohledu a dále postupovat tak, aby po dohodě s příslušným orgánem dohledu rozhodla do 2 měsíců od předání výsledků posouzení; odstavce 5 a 6 tím nejsou dotčeny. (3) Nedojde-li k dohodě mezi Českou národní bankou a příslušným orgánem dohledu podle odstavce 2, Česká národní banka postoupí věc podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19) Evropskému orgánu pro bankovnictví nejpozději do 2 měsíců od předání posouzení podle odstavce 2 nebo do vydání rozhodnutí. (4) Není-li Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a osoba podle § 27 odst. 1 má sídlo v České republice, Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní a příslušným orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě pro účely vydání rozhodnutí. Odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně. (5) Není-li Česká národní banka v případě evropské smíšené finanční holdingové osoby koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je pro účely rozhodnutí o vyhovění žádosti podle § 28 odst. 1 a § 29 odst. 2 nebo rozhodnutí o uložení opatření podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3 vyžadován souhlas zahraničního koordinátora. (6) Nedá-li zahraniční koordinátor souhlas podle odstavce 5, požádá Česká národní banka o urovnání sporu příslušný evropský orgán dohledu, a to Evropský orgán pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění31). Rozhodnutím přijatým podle tohoto odstavce nejsou dotčeny povinnosti podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo zákona upravujícího činnost pojišťoven.“. 155. V § 34 odst. 2 písm. b) se text „j), k), m), n), o)“ nahrazuje textem „k), l) a m)“ a text „b), d) a e)“ se nahrazuje textem „c), e) a f)“. 156. V § 34 odst. 2 písm. f) se za slova „Rady (EU) č. 575/2013,“ vkládají slova „s výjimkou požadavků stanovených v čl. 92a a 92b tohoto nařízení, nebo nesplňuje požadavky stanovené na základě“ a za slova „nebo v § 26 odst. 2 písm. c)“ se doplňují slova „nebo již není schopna plnit své závazky vůči věřitelům“. 157. V § 34 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud neexistuje veřejný zájem na řešení krize banky, Česká národní banka odejme licenci bance, i když tato banka splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. 158. V § 36a odst. 1 písm. e) bodě 2 a v § 36c odst. 1 písm. f) bodě 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „16“. 159. V § 36c odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „jako osoba zahrnutá do konsolidačního celku“ nahrazují slovy „podle § 26g odst. 1“, v písmenu a) se slovo „nesdělí“ nahrazuje slovem „neposkytne“ a slovo „sdělí“ se nahrazuje slovem „poskytne“, v písmenu b) se za slovo „informací“ vkládají slova „a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů“ a na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) neumožní provedení kontroly podle § 26n odst. 2.“. 160. V § 36c se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako ovládající osoba podle § 17a odst. 4 nebo 5 se dopustí přestupku tím, že na vyžádání České národní banky nedoloží bez zbytečného odkladu skutečnosti podle § 17a odst. 7.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 161. V § 36c odst. 8 písm. d) se slova „nebo 5“ nahrazují slovy „ , 5 nebo 7“. 162. V § 36d se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 163. V § 36d se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry a evropský ovládající investiční podnik se dopustí přestupku tím, že předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2. (4) Ovládající obchodník s cennými papíry se dopustí přestupku tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 164. V § 36d se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Dočasně označená instituce ve skupině určená podle § 31 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základě podle 1. § 8 odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo 2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 165. V § 36d odst. 7 písm. a) se slova „odstavce 1 písm. a) nebo b),“ zrušují a slova „2 nebo 3“ se nahrazují slovy „1, 2 nebo 3“. 166. V § 36d odst. 7 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 167. V § 36d se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Za přestupek podle odstavce 4 nebo 6 lze uložit pokutu do výše a) dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, b) 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.“. 168. Za § 36d se vkládají nové § 36da a 36db, které včetně nadpisů znějí: „§ 36da Přestupky finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob (1) Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí plnění povinností podle § 8 odst. 10, b) předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2, c) nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady nebo člen její dozorčí rady splňoval požadavky podle § 26g odst. 3 nebo nezajistí výměnu těchto osob podle § 26g odst. 6, d) v rozporu s § 26g odst. 4 předem neinformuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží podklady, e) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3, nebo f) nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, která je dočasně označenou osobou podle § 31 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základě podle 1. § 8 odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo 2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1. (3) Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, která je osobou uvedenou v § 12c odst. 5, se dopustí přestupku tím, že na subkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c. (4) Osoba podle § 27 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3, b) nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na individuálním, subkonsolidovaném nebo konsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím nebo rozhodnutím o výjimce podle § 8b, c) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c, d) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem, e) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1 nebo § 31 odst. 6, f) neposkytne České národní bance informace podle § 30 odst. 2, g) nesplní oznamovací povinnost podle § 30 odst. 3 nebo 4, h) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 31 odst. 1, i) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f), g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, nebo j) nemá schválení podle § 27. (5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do výše a) dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, b) 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. § 36db Přestupky smíšených holdingových osob (1) Smíšená holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní informační povinnost podle § 26f odst. 1, nebo b) nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu podle § 26h odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“. 169. V § 36e odst. 2 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 170. V § 36e odst. 2 písm. d) se text „čl. 99 odst. 1“ nahrazuje slovy „části sedmé A“. 171. V § 36e odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena f) až n). 172. V § 36e odst. 2 písmeno f) zní: „f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240240),“. 173. V § 36e odst. 2 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až n) se označují jako písmena h) až m). 174. V § 36e odst. 2 písm. i) se slova „čl. 431 odst. 1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1“ nahrazují slovy „v části osmé“. 175. V § 36e odst. 2 písm. j) se slova „část zisku po zdanění“ nahrazují slovy „kmenový kapitál tier 1“. 176. V § 36e odst. 2 písm. k) se text „17 nebo 18“ nahrazuje textem „3, 18 nebo 19“. 177. V § 36e odst. 3 písm. b) se slova „anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují. 178. V § 36e odst. 3 písm. c) se slovo „podle“ nahrazuje slovy „podmínek v opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d vydaném na základě“ a slovo „nebo“ na konci písmene se zrušuje. 179. V § 36e odst. 3 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty.“. 180. V § 36e odst. 4 písm. d) se na konci bodu 2 doplňuje slovo „nebo“. 181. V § 36e odst. 4 písm. d) se bod 4 zrušuje. 182. V § 36e odst. 4 písm. k) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“ a na konci textu písmene k) se doplňují slova „nebo neplní zvláštní požadavky na likviditu podle § 26k odst. 8“. 183. V § 36e odst. 6 písm. c) se za text „d)“ vkládají slova „nebo e)“. 184. V § 36e odst. 6 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) 126 650 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 185. § 36f včetně nadpisu zní: „§ 36f Přestupky banky na konsolidovaném a subkonsolidovaném základě (1) Banka, která je ovládající osobou, se dopustí přestupku tím, že a) na subkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c, b) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3, nebo c) nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Tuzemská ovládající banka nebo evropská ovládající úvěrová instituce se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem jej provádějícím, b) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c, c) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem, d) nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle čl. 11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2, f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f), g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, nebo g) nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c) se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3, b) nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem jej provádějícím, c) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c, d) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem, e) nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle čl. 11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do a) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, b) výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, c) výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a spáchala-li přestupek podle odstavce 3 ovládaná banka.“. 186. V § 36h odst. 1 se v písmenu j) číslo „7“ nahrazuje číslem „5“. 187. V § 36h odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) neudržuje průběžně pákový poměr podle § 12a odst. 4,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 188. V § 36h odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) provede obchody v rozporu s § 19a nebo 19b.“. Dosavadní písmena c) až o) se označují jako písmena d) až p). 189. V § 36h odst. 4 písm. b) se text „l)“ nahrazuje textem „m)“ a v písmenu c) se slova „a) až k), m), n) nebo o)“ nahrazují slovy „a) až l), n), o) nebo p)“. 190. V § 38c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled nad institucí nebo pobočkou úvěrové instituce z jiného než členského státu, úzce spolupracuje s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad institucemi, jež jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státu, a to za účelem a) zajištění uceleného dohledu nad činnostmi takové skupiny z jiného než členského státu v Evropské unii, b) zabránění obcházení požadavků tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, vztahujících se na skupiny z jiného než členského státu a c) předcházení nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Evropské unie.“. 191. V § 38d odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce banky z členského státu postup podle § 26, b) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a c) smlouvách a písemných ujednáních podle § 26e.“. 192. V § 38d odst. 2 písm. b) se za slova „udělených a odňatých licencích“ vkládá středník. 193. V § 38d odst. 2 písm. c) se slova „podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3“ nahrazují slovy „a písemných ujednáních podle § 26e“. 194. V § 38d odst. 2 písm. e) se za slova „smíšených finančních holdingových osobách“ vkládají slova „zahrnutých do konsolidace“ a text „čl. 11“ se nahrazuje slovy „části první hlavy druhé kapitoly 2“. 195. V § 38d odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , a identifikaci skupiny, pokud je zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě součástí skupiny“. 196. V § 38d odst. 2 písm. h) se slova „konsolidačního celku“ nahrazují slovem „skupiny“. 197. V § 38d odst. 2 písm. k) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 198. V § 38d odst. 2 písm. m) se slova „ , 4 a 5“ nahrazují slovy „a 4“. 199. V § 38d odst. 2 se na konci textu písmene o) doplňují slova „ , jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen“. 200. V § 38d odst. 2 písm. t) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“, za text „§ 36e odst. 2 písm. a),“ se vkládá text „c),“ a slova „k), m), n) a o)“ se nahrazují slovy „i), k) až m)“. 201. V § 38d odst. 2 písmena u) a v) znějí: „u) celkových aktivech a pasivech povolených poboček zahraničních bank, které mají sídlo v jiném než členském státě, podle pravidelných výkazů, v) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika, a to bez zbytečného odkladu; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení.“. 202. V § 38d se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 203. V § 38d odstavec 4 zní: „(4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 4 a údajích uvedených v § 12o odst. 8.“. 204. V § 38d odst. 5 se slova „ , 4 a 5“ nahrazují slovy „a 4“. 205. V § 38e odst. 1 písm. a) se slova „konsolidačních celcích“ nahrazují slovem „skupinách“. 206. V § 38f odst. 2 se slova „ve kterém má banka nebo banka“ nahrazují slovy „v němž mají tyto“. 207. V § 38ha odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „zahraniční banky“ vkládají slova „ , obchodníka s cennými papíry“. 208. V § 38ha odst. 2 písm. a) se slova „konsolidačního celku“ nahrazují slovem „skupiny“ a slova „tomto konsolidačním celku“ se nahrazují slovy „této skupině“. 209. V § 38ha odst. 2 písm. b) se za slovo „bank“ vkládají slova „ , spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníků s cennými papíry“ a slova „v konsolidačním celku“ se nahrazují slovy „ve skupině“. 210. V § 38ha odst. 2 písm. c) se za slovo „bance“ vkládají slova „ , spořitelním a úvěrním družstvu nebo obchodníku s cennými papíry“, slova „v konsolidačním celku“ se nahrazují slovy „ve skupině“ a za slovo „banky“ se vkládají slova „ , spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry“. 211. V § 38ha odst. 2 písm. d) se slovo „zejména“ nahrazuje slovy „spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníku s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to zejména o“, za slovo „kapitálu“ se vkládá čárka a slova „podle § 26 odst. 2 písm. a), a“ se zrušují. 212. V § 38ha odst. 2 písm. e) se za slova „smíšených finančních holdingových osobách“ vkládají slova „zahrnutých do konsolidace“ a text „čl. 11“ se nahrazuje slovy „části první hlavy druhé kapitoly 2“. 213. V § 38ha odst. 3 se slova „vykonávající dohled“ nahrazují slovy „určený k výkonu dohledu“, slova „konsolidačního celku“ se nahrazují slovem „skupiny“, za slovo „Rovněž“ se vkládají slova „v případě evropské ovládající úvěrové instituce, evropského ovládajícího investičního podniku, evropské finanční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby“ a slova „nad evropskou ovládající bankou“ se nahrazují slovy „z jiného členského státu“. 214. V § 38ha odst. 4 se za slovo „bankovnictví“ vkládají slova „nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy43)“. Poznámka pod čarou č. 43 zní: „43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).“. 215. Za § 38ha se vkládá nový § 38hb, který včetně poznámky pod čarou č. 44 zní: „§ 38hb Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce s Finančním analytickým úřadem, příslušnými orgány dohledu členských států a finančními zpravodajskými jednotkami členských států, a to včetně výměny informací, jež jsou relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí a zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/84944), pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajících trestních či správních řízení. 44) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.“. 216. V § 38i odst. 1 závěrečné části ustanovení se slovo „dohledu“ zrušuje a slova „nad konsolidačním celkem, jehož“ se nahrazují slovy „v případě skupiny, jejímž“. 217. V § 38j odst. 1 písm. c) se za slovo „banky“ vkládají slova „ , včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti,“. 218. V § 38j odst. 1 písm. e) se slova „nad skupinou finanční holdingové osoby“ zrušují, text „§ 26e odst. 3“ se nahrazuje textem „§ 26c odst. 9“, slova „nad členem skupiny evropské ovládající banky nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby“ se nahrazují slovy „nad bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry“ a text „§ 26c odst. 8 a 9“ se nahrazuje textem „§ 26e odst. 3“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Osoba podle § 27 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, existující ke dni 27. června 2019 podá České národní bance žádost o schválení podle § 28 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo žádost o výjimku z povinnosti schválení podle § 29 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 28. června 2021. 2. Osoba z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry splňující podmínky podle § 26o odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má povinnost zřídit zprostředkující ovládající osobu podle § 26o odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 30. prosince 2023, jestliže ke dni 27. června 2019 působila na území členských států prostřednictvím více než jedné instituce nebo pobočky a jejíž celková hodnota aktiv k tomuto dni dosahovala nejméně 40 miliard EUR. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. III Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 338/2020 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843 a (EU) 2019/878. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.“. 2. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.“. 3. V § 1 odst. 5 písm. e) se slova „obchodníkem s cennými papíry“ nahrazují slovy „investičním podnikem“. 4. V § 1 se odstavec 10 zrušuje. 5. § 1a včetně nadpisu zní: „§ 1a Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) institucí instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) úvěrovou institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) investičním podnikem investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) podnikem pomocných služeb podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) ovládáním kontrola podle čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) ovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) ovládanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) tuzemskou ovládající bankou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, k) evropskou ovládající úvěrovou institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, m) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, n) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, r) evropským ovládajícím investičním podnikem osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s) skupinou skupina podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, t) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, u) orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě příslušný orgán podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor, w) finančním nástrojem finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, x) kmenovým kapitálem tier 1 kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, y) kapitálem tier 1 kapitál tier 1 podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 6. V § 2a odst. 4 písmeno d) zní: „d) reálnost obchodního plánu, organizační struktury družstevní záložny a schopnost bezpečného rozvoje družstevní záložny s ohledem na obecné znalosti a zkušenosti, včetně údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách ve skupině,“. 7. V § 2a odst. 4 písm. i) se text „g)“ nahrazuje textem „h)“. 8. V § 2b odst. 5 se slovo „banka“ nahrazuje slovy „úvěrová instituce“ a slova „poskytovatel investičních služeb“ se nahrazují slovy „investiční podnik“. 9. V § 2b odst. 6 písm. b) se slova „Evropské unie“ zrušují, slovo „bankami“ se nahrazuje slovy „úvěrovými institucemi“ a slova „poskytovateli investičních služeb“ se nahrazují slovy „investičními podniky“. 10. V § 2b odst. 9 písm. b) se slova „ , členy kontrolní komise“, slova „a osoby ve vrcholném vedení družstevní záložny“ a slova „a jsou odpovědné vedení družstevní záložny za její každodenní řízení“ zrušují. 11. V § 2b odst. 9 písm. d) a v § 7a odst. 5 se slova „na individuálním i konsolidovaném základě“ zrušují. 12. V § 2b odst. 9 písmeno e) zní: „e) struktura skupiny, jejíž součástí má družstevní záložna být, nebrání účinnému dohledu nad družstevní záložnou a dohledu na konsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a příslušným orgánem dohledu jiného členského státu nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých příslušných orgánů dohledu při dohledu na konsolidovaném základě a nad osobami v této skupině, a“. 13. V § 2j odst. 1 se slova „obchodníky s cennými papíry“ nahrazují slovy „investičními podniky“. 14. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „úvěry“ vkládají slova „nebo záruky“. 15. V § 7 odst. 1 písm. a) a b) se za slovo „úvěr“ vkládají slova „nebo záruku“. 16. V § 7 odst. 4 se za slovo „úvěrů“ vkládají slova „nebo záruk“. 17. V § 7a odst. 1 písm. a) se bod 4 zrušuje. 18. V § 7a odst. 1 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene e) se tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které 1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu, 2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a 3. v případě člena představenstva, člena kontrolní komise a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil družstevní záložny (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby.“. 19. V § 7a odst. 4 se ve větě první slova „na individuálním základě“ a věta druhá zrušují. 20. V § 7a se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5. 21. V § 7aa odst. 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) byly evidovány údaje o úvěrech a zárukách poskytnutých členovi jejího představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise nebo osobě s takovým členem spřízněné tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní bance; spřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise nebo právnická osoba, ve které má člen představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo v této právnické osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady.“. 22. V § 7aa odst. 4 písmeno a) zní: „a) skupiny,“. 23. V § 7ac se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , jakož i informace poskytnuté družstevní záložnou o rozdílech v odměňování mužů a žen“. 24. V § 7ac písm. b) se slova „ , kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují. 25. V § 7ac písm. c) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 26. V § 7ae odstavec 1 zní: „(1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže členská schůze družstevní záložny rozhodne podle odstavce 2.“. Poznámka pod čarou č. 47 se zrušuje. 27. V § 7b odst. 1 se slova „konsolidačního celku, jehož“ nahrazují slovy „skupiny, jejíž“. 28. V § 7b se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 2 až 8. 29. V § 7b odst. 2 se slova „než roční“ zrušují a za slova „družstevními záložnami“ se vkládají slova „než je stanoveno“. 30. V § 7b odst. 4 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“ a slova „ , nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky“ se zrušují. 31. V § 7b odst. 5 se věta druhá zrušuje. 32. V § 7b se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 33. V § 7b odst. 6 se za slova „Družstevní záložna uveřejňuje“ vkládá slovo „každoročně“ a slova „řídicí a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup“ se nahrazují slovy „správu a řízení společnosti, představenstvo, kontrolní komisi jako celek a jednotlivé členy jejího představenstva a kontrolní komise, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5“. 34. V § 7b odst. 7 písm. a) se slovo „rozsah“ nahrazuje slovem „obsah“ a slova „odstavců 1 až 3“ se nahrazují slovy „odstavce 1“. 35. V § 7b odst. 7 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „2“. 36. V § 7b odst. 7 písm. c) se slova „rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 9, jakož i“ a slova „ , strukturu, periodicitu“ zrušují a na konci textu se doplňují slova „podle odstavce 6“. 37. V § 7b odst. 7 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 38. V § 8a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 21b odst. 2“. 39. V § 8a odst. 3 písm. a) se slovo „bankou12a)“ nahrazuje slovem „bankou“. Poznámka pod čarou č. 12a se zrušuje. 40. V § 8a odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“ a písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b). 41. V § 8a se odstavec 4 zrušuje. 42. V § 8aj odstavec 1 zní: „(1) Družstevní záložna průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. 43. V § 8aj odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 44. V § 8aj se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 45. V § 8aj se na začátek odstavce 3 vkládá věta „Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, družstevní záložna nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši.“. 46. V § 8aj odst. 3 větě druhé se slova „nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění“ nahrazují slovy „dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1“. 47. V § 8aj odst. 4 větě první a v § 8aj odst. 5 písm. c) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 48. V § 8aj odst. 5 písmeno b) zní: „b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 3,“. 49. § 8ak včetně nadpisu zní: „§ 8ak Bezpečnostní kapitálová rezerva Družstevní záložna průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 50. V § 8al se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Družstevní záložna průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou družstevní záložnu na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. Dosavadní odstavce 1 až 8 se označují jako odstavce 2 až 9. 51. V § 8al odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „(4) Česká národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka přihlíží k“. 52. V § 8al odst. 4 písm. a) a v § 8al odst. 8 písm. c) se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „2 a 3“. 53. V § 8al odst. 5 větě první se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a ve větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 54. V § 8al odst. 6 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 55. V § 8al odst. 7 a § 8al odst. 8 písm. a), d) a f) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 56. V § 8al odst. 8 písm. e) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 57. V § 8al odst. 9 se za slova „příslušnými orgány“ vkládá slovo „dohledu“. 58. V § 8am odst. 1 a 2 a § 8an odst. 1 až 4 se za slova „příslušný orgán“ vkládá slovo „dohledu“. 59. V § 8ao odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby družstevní záložny, skupina druhově určených družstevních záložen nebo jednotlivá družstevní záložna průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 60. V § 8ao se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na a) expozice umístěné v České republice, b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči 1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí nemovitost podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti, 3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1, 4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2, c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4, d) expozice umístěné v jiných členských státech, e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t, f) expozice umístěné v jiném než členském státě.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 61. V § 8ao odst. 3 větě první se slova „expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ nahrazují slovy „všechny expozice nebo podmnožinu expozic“ a slova „ , přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě“ se zrušují. 62. V § 8ao odst. 4 písm. a) se slova „podle odstavců 1 a 2“ zrušují. 63. V § 8ao odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 64. § 8ap a 8aq včetně poznámky pod čarou č. 49 znějí: „§ 8ap (1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li družstevní záložna, na jejíž expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě, oznámí Česká národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státě, d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko, g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (3) Pokud hodlá Česká národní banka uložit družstevní záložně povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci. (4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4. Do kombinované sazby kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle § 8aq. (5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (7) Je-li družstevní záložna, na jejíž expozice se vztahuje sazba podle odstavce 5, ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě, požádá Česká národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví49). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví. (8) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy s výjimkou sazby podle § 8aq. (9) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku. § 8aq (1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 8ao odst. 4 tuto sazbu stanovit. (2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 8ao, použije se vyšší z kapitálových rezerv. (3) Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu. (4) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika. 49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.“. 65. § 8ar se včetně nadpisu zrušuje. 66. V § 8as odst. 1 se slova „a konsolidovaném“ a slova „ , a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu“ zrušují. 67. V § 8as odst. 2 větě první se za slovo „určení“ vkládají slova „družstevní záložny jako“, slovo „konsolidovaném“ se nahrazuje slovem „individuálním“ a věta druhá se zrušuje. 68. V § 8as odst. 3 písm. a) až d) se slova „instituce nebo skupiny“ zrušují. 69. V § 8as odst. 4 větě první se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“ a za větu druhou se vkládá věta „Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.“. 70. V § 8as odst. 5 se slova „Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví,“ a slova „a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 71. V § 8as se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.“. 72. V § 8as odstavec 7 zní: „(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot: a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 4.“. 73. V § 8at se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí označených jako jiné systémově významné a uvede důvody, pro které tak činí.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 74. V § 8at odst. 2 se slova „globálních systémově významných institucí a“, slova „a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti“ a slova „ , Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví“ zrušují. 75. V § 8at odst. 3 se slova „byly určeny jako globální systémově významné nebo“ nahrazují slovem „určila“ a slova „ , a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově významná instituce zařazena“ se zrušují. 76. V § 8b odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 77. V § 8b se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Česká národní banka může nařídit družstevní záložně změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.“. 78. V § 21 odst. 7 se slovo „bankovního“ zrušuje. 79. V § 21 odst. 8 písmena b) a c) znějí: „b) osoby náležející k družstevní záložně, c) osoby, která byla družstevní záložnou pověřena výkonem činnosti.“. 80. V § 21 odst. 8 se písmena d) až f) zrušují. 81. V § 21 se odstavec 10 zrušuje. 82. V § 21a odst. 1 větě druhé se slova „ , rizika, která může družstevní záložna představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika“ zrušují. 83. V § 21a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 28i odst. 1 písm. c).“. 84. V § 21a odst. 3 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje. 85. V § 21a odst. 4 písmeno b) zní: „b) expozice družstevní záložny vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud 1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu družstevní záložny o více než 15 % kapitálu tier 1, nebo 2. u družstevní záložny v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,“. 86. V § 21a odst. 4 písm. c) se slova „nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise“ zrušují. 87. V § 21a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany družstevní záložny je přiměřené a že družstevní záložna není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 88. V § 21b odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka může u družstevních záložen s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele.“. 89. V § 21c odst. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 90. V § 21c odst. 4 písm. f) se část věty za středníkem včetně středníku a tečky nahrazuje slovy „za podmínek podle § 21d a 21e,“. 91. V 21c odst. 4 se doplňují písmena g) a h), která znějí: „g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání družstevní záložny, a k uspořádáním, postupům a mechanismům družstevní záložny, zejména podle § 7a odst. 1 písm. b), h) uložit opatření podle § 28 odst. 2 písm. a) bodů 2 až 10 a § 28 odst. 2 písm. b).“. 92. V § 21c se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení § 28a se použije pro opatření podle odstavce 4 obdobně. Ustanovení § 28aa se nepoužije.“. 93. Za § 21c se vkládají nové § 21d až 21g, které včetně nadpisu nad označením § 21d, nadpisu § 21f a poznámky pod čarou č. 50 znějí: „Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování § 21d (1) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že a) družstevní záložna je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), b) družstevní záložna nesplňuje požadavky podle § 7a, § 8a odst. 1 a 2, právních předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci, c) úpravy ocenění podle § 21a odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné k tomu, aby družstevní záložně umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát, d) neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně k nedostatečným kapitálovým požadavkům, e) družstevní záložna opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného podle § 21f, nebo f) jiná situace specifická pro družstevní záložnu je nebo by mohla být zdrojem významného rizika. (2) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných družstevní záložnou v důsledku její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil družstevní záložny. (3) Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250) pouze v případě, že požadavky na objem, druh a strukturu kapitálu, který Česká národní banka považuje za přiměřený při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu podle § 8a, jsou přísnější než požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250). (4) Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní banka s ohledem na rizikový profil družstevní záložny rizika, jimž je družstevní záložna vystavena, včetně rizik a prvků rizik specifických pro družstevní záložnu, a) jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250) nebo nejsou těmito požadavky přímo pokryty, a b) u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250). (5) Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250) hrozí podcenění, se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné alespoň v případech podle § 21a odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní banka při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany družstevní záložny přiměřené a že družstevní záložna není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně. § 21e (1) Česká národní banka určí výši požadavku na kapitál podle § 21d v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí a) jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 21d, a příslušnými kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), b) rizika nadměrné páky, jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 21d, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Družstevní záložna plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankou kapitálem splňujícím tyto podmínky: a) nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1 a b) nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový kapitál tier 1. (3) Družstevní záložna plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankou kapitálem tier 1. (4) Česká národní banka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní situaci družstevní záložny, stanovit, aby družstevní záložna plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3. (5) Družstevní záložna udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. (6) Družstevní záložna udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 21f, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. (7) Česká národní banka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného posouzení všech prvků podle § 21d a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle § 21d odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu není dostatečné. § 21f Pokyn k držení dodatečného kapitálu (1) Česká národní banka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 8a. (2) Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí družstevní záložně pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní banky se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní banka považuje za vhodnou. (3) Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta. (4) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, družstevní záložna nepoužije ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. (5) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky družstevní záložna nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. (6) Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle § 8aj odst. 4 nebo § 8av odst. 3. § 21g Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného k řešení krize, pokud uloží družstevní záložně požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo pokud družstevní záložně sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle § 21f. 50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012.“. 94. V § 22 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě.“. 95. V § 22 odst. 2 se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) až v) se označují jako písmena c) až t). 96. V § 22 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až t) se označují jako písmena e) až s). 97. V § 22 odst. 2 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až s) se označují jako písmena i) až r). 98. V § 22 odst. 2 se na konci textu písmene k) doplňují slova „jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen,“. 99. V § 22 odst. 2 písm. p) se slova „m), o) až q)“ nahrazují slovy „i), k) až m)“. 100. V § 22 odst. 2 se na konci písmene p) čárka nahrazuje tečkou a písmena q) a r) se zrušují. 101. V § 22 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení.“. 102. V § 22 odstavec 4 zní: „(4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 8al odst. 4 a údajích podle § 8al odst. 8.“. 103. V § 22 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 43 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 104. V § 22 se na konci textu odstavce 5 doplňuje slovo „dohledu“. 105. V § 22 se odstavec 7 zrušuje. 106. § 22aa se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zrušuje. 107. V § 22b odstavec 3 zní: „(3) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto státu informace o a) vývoji v družstevní záložně nebo jiné osobě ve skupině, který může vážně ohrozit finanční situaci družstevní záložny ve skupině, b) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených družstevní záložně podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a), a o neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu, c) výsledcích procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, d) posouzení rizik skupiny podle § 25k odst. 2, e) rozhodnutí o opatření k nápravě, které družstevní záložně uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.“. 108. V § 22b odst. 5 se slova „uvedených v odstavcích 3 a 4, § 22a a v § 22aa“ nahrazují slovy „podle odstavců 3 a 4 a § 22a“ a slova „ujednáních podle § 25d odst. 7“ se nahrazují slovy „ujednáních o koordinaci a spolupráci podle zákona upravujícího činnost bank“. 109. V § 22b odst. 5 se věta poslední zrušuje. 110. V § 22b se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění povinností jí stanovených podle odstavců 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech. (7) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 8 a 9. 111. V § 22b odst. 9 se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“. 112. V § 25a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „ , přičemž při poskytnutí informací podle odstavce 4 písm. e) mohou být takové informace poskytnuty pouze po předchozím sdělení jmen a přesného vymezení úkolů osob, jimž mají být tyto informace předány“. 113. V § 25a se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „ , a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny“. 114. V § 25a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru, b) Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu, c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 115. V § 25a odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“ a slova „tohoto zákona“ se nahrazují slovy „ , jaký je požadován právem Evropské unie“. 116. V § 25a se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Poskytnutí informací podle odstavce 7 je dále možné, pouze pokud a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky, b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání, d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a e) žadatel podle odstavce 7 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10. 117. § 25d až 25h se včetně poznámek pod čarou č. 26, 27, 28 a 35 zrušují. 118. V § 25i odst. 1 závěrečné části ustanovení se slovo „dohledu“ zrušuje a slova „nad konsolidačním celkem, jehož“ se nahrazují slovy „v případě skupiny, jejímž“. 119. V § 25k odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a Českou národní bankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní bankou družstevní záložně ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem skupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinou, nebo zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny, je Česká národní banka příslušná uvedené družstevní záložně uložit samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základě opatření podle § 21c odst. 4 písm. f) nebo g) nebo sdělit pokyn podle § 21f; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů určených k výkonu dohledu nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí. (2) Česká národní banka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010; pokud Česká národní banka nebo příslušné orgány určené k výkonu dohledu nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření nebo sdělení pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.“. 120. V § 25k se odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 36 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 3 až 5. 121. V § 25k odst. 3 se ve větě první číslo „3“ nahrazuje číslem „1“, věta druhá se zrušuje a ve větě poslední se slova „3 nebo 4“ nahrazují číslem „1“. 122. V § 25k odst. 4 se slova „ , 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a)“ zrušují, slova „odstavcích 1, 2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci 5“ se nahrazují slovy „odstavcích 1 a 2“, ve větě druhé se slovo „návrh“ nahrazuje slovem „podnět“ a ve větě třetí se slovo „návrhu“ nahrazuje slovem „podnětu“. 123. V § 25k odst. 5 se slova „na individuálním nebo konsolidovaném základě“ zrušují a za slovo „úrovní“ se vkládají slova „a plnit zvláštní požadavky na likviditu“. 124. V § 25k se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí družstevní záložně příslušný orgán jiného členského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě po dohodě s Českou národní bankou.“. 125. § 25l a 26 se zrušují. 126. V § 27a se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9. 127. V § 27a odst. 9 písm. c) se slova „ , 4 nebo 8“ nahrazují slovy „nebo 4“. 128. V § 27a odst. 9 písm. d) se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 129. V § 27b odst. 2 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 130. V § 27b odst. 2 písm. d) se text „čl. 99 odst. 1“ nahrazuje slovy „části sedmé A“. 131. V § 27b odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až q) se označují jako písmena f) až p). 132. V § 27b odst. 2 písmeno f) zní: „f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250),“. 133. V § 27b odst. 2 se písmena h) až j) zrušují. Dosavadní písmena k) až p) se označují jako písmena h) až m). 134. V § 27b odst. 2 písm. i) se slova „čl. 431 odst. 1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1“ nahrazují slovy „v části osmé“. 135. V § 27b odst. 2 písm. j) se slova „část zisku po zdanění“ nahrazují slovy „kmenový kapitál tier 1“. 136. V § 27b odst. 3 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena l) až n). 137. V § 27b odst. 3 písm. l) se slova „anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují. 138. V § 27b odst. 3 písm. m) se slovo „nebo“ zrušuje. 139. V § 27b odst. 3 se na konci písmene n) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) nesplní některou z povinností podle § 7aa odst. 1.“. 140. V § 27b odst. 4 písm. a) se text „n)“ nahrazuje textem „m)“. 141. V § 27b odst. 4 písm. b) se slova „nebo o)“ nahrazují slovy „ , n) nebo o)“. 142. V § 27b odst. 4 písm. c) se text „a), b), d) e)“ nahrazuje textem „a), b), d), e)“ a slova „h), j), k), l) nebo m)“ se nahrazují slovy „h), j), k) nebo l)“. 143. V § 27b odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) 126 650 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 144. V § 27c se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 145. V § 27c odst. 5 písm. a) se slova „nebo 5“ zrušují. 146. § 27d a 27f se zrušují. 147. V § 28 odst. 2 písm. a) se na konci textu bodu 7 doplňují slova „ , včetně činností, jejichž výkonem družstevní záložna pověřila jinou osobu“. 148. V § 28 odst. 2 písm. a) bodě 8 se slova „a) bodě 4“ nahrazují slovy „f) bodě 3“. 149. V § 28 odst. 2 písm. a) bodě 10 se slova „rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk“ nahrazují slovy „nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby“. 150. V § 28 odst. 2 písm. b) se slova „a likviditních pozicích“ nahrazují slovy „ , likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi“. 151. V § 28 odst. 2 písm. c) se čárka za slovy „podnikání družstevní záložny“ nahrazuje slovem „a“ a slova „ , a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky“ se zrušují. 152. V § 28 odst. 2 písm. f) se slova „rozdělení zisku po zdanění“ nahrazují slovy „týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1“, číslo „4“ se nahrazuje číslem „3“ a na konci textu písmene se tečka nahrazuje čárkou. 153. V § 28 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 154. V § 28 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84 směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 155. V § 28 odst. 5 písm. f) se slova „stejného konsolidačního celku“ nahrazují slovy „stejné skupiny“. 156. V § 28g odst. 2 písm. b) se slova „ j), k), l), m), o), p) nebo q),“ nahrazují slovy „k), l) nebo m)“. 157. V § 28g odst. 2 písm. e) se za slova „Rady (EU) č. 575/2013,“ doplňují slova „s výjimkou požadavků podle čl. 92a a 92b tohoto nařízení, nebo nesplňuje požadavky stanovené na základě“ a za slova „nebo v § 28 odst. 2 písm. c)“ se doplňují slova „nebo již není schopna plnit své závazky vůči věřitelům“. 158. V § 28g se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud neexistuje veřejný zájem na řešení krize družstevní záložny, Česká národní banka odejme povolení družstevní záložně, i když tato družstevní záložna splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. 159. V § 28i odst. 1 písm. a) se slova „na individuálním a konsolidovaném základě“ zrušují. 160. V § 28i odst. 1 písm. c) se za slovo „banky“ vkládají slova „ , včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti,“. 161. V § 28i odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. IV Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES, 2010/78/EU a 2019/879 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a č. 909/2014. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, 2003/71/ES, 2004/109/ES a 2005/1/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU. Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU a 2017/828. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843 a (EU) 2019/878. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/1034. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.“. 2. V poznámce pod čarou č. 2 větě čtvrté se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „v platném znění.“. 3. V § 2 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Dále se v tomto zákoně rozumí a) institucí instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) úvěrovou institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) investičním podnikem investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) podnikem pomocných služeb podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) ovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) ovládanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, i) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, k) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, m) evropským ovládajícím investičním podnikem osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, n) ovládajícím obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry ovládající instituci, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, o) tuzemskou ovládající bankou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, p) evropskou ovládající úvěrovou institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, q) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, r) ovládáním kontrola podle čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s) orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě orgán podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, t) skupinou skupina podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, u) Evropským orgánem pro bankovnictví Evropský orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) podle čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.“. 4. V § 5 odst. 2 se za text „9au,“ vkládá text „9b,“, za text „10a,“ se vkládá text „12b“, text „135a, 135b, 135c, 135d“ se nahrazuje slovy „135a až 135i“, slova „a 150 až 156,“ se nahrazují slovy „a § 152b,“ a slova „podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ se zrušují. 5. V § 9a odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 135c odst. 2“. 6. V § 9a odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má na individuálním základě pouze obchodník s cennými papíry, který a) není ovládán tuzemskou ovládající bankou, tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, b) neovládá instituci, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo c) není zahrnut do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 má tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry a evropský ovládající investiční podnik.“. 7. V § 9a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základě má ovládající obchodník s cennými papíry, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES, nebo v ní drží majetkový podíl.“. 8. V § 9aj odstavec 1 zní: „(1) Obchodník s cennými papíry, tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry a evropský ovládající investiční podnik, který má povolení k poskytování investičních služeb podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo h), jehož průměrný počet zaměstnanců dosahuje alespoň počtu 250 a který má podle poslední účetní závěrky roční úhrn čistého obratu odpovídající částce alespoň 50 000 000 EUR nebo jehož aktiva celkem odpovídají částce alespoň 43 000 000 EUR, průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „kmenový kapitál tier 1“) ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě.“. 9. V § 9aj se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených mu v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 10. V § 9aj se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 11. V § 9aj se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši.“. 12. V § 9aj odst. 4 větě druhé se slova „nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění“ nahrazují slovy „dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1“. 13. V § 9aj odst. 6 písm. a) se číslo „1“ nahrazuje slovy „1 a 2“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“. 14. V § 9aj odst. 6 písmeno b) zní: „b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4 a“. 15. § 9ak včetně nadpisu zní: „§ 9ak Bezpečnostní kapitálová rezerva Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 16. V § 9al se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušného obchodníka s cennými papíry na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. Dosavadní odstavce 1 až 8 se označují jako odstavce 2 až 9. 17. V § 9al odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „(4) Česká národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka přihlíží k“. 18. V § 9al odst. 4 písm. a) a v § 9al odst. 8 písm. c) se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „2 a 3“. 19. V § 9al odst. 5 větě první se slova „odstavce 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ nahrazují slovy „odstavce 4“, za text „čl. 92 odst. 3“ se vkládají slova „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ a ve větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 20. V § 9al odst. 6 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 21. V § 9al odst. 7 a v § 9al odst. 8 písm. a), d) a f) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 22. V § 9al odst. 8 písm. e) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 23. V § 9al odst. 9 se za slova „příslušnými orgány“ vkládá slovo „dohledu“. 24. V § 9am odst. 1 a 2 a v § 9an odst. 1 až 4 se za slova „příslušný orgán“ vkládá slovo „dohledu“. 25. V § 9ao odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, skupina druhově určených obchodníků s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 nebo jednotlivý obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 průběžně udržovali pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 26. V § 9ao se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na a) expozice umístěné v České republice, b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči 1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti, 3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1, 4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2, c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4, d) expozice umístěné v jiných členských státech Evropské unie, e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě Evropské unie, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t, f) expozice umístěné ve státě, který není členským státem Evropské unie.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 27. V § 9ao odst. 3 větě první se slova „expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ nahrazují slovy „všechny expozice nebo podmnožinu expozic“ a slova „ , přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie“ se zrušují. 28. V § 9ao odst. 4 písm. a) se slova „podle odstavců 1 a 2“ zrušují. 29. V § 9ao odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 30. § 9ap a 9aq včetně poznámky pod čarou č. 68 znějí: „§ 9ap (1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, na jehož expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, ovládán osobou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, oznámí Česká národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu Evropské unie. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) údaje nutné k identifikaci obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, který je povinen udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných ve státě, který není členským státem Evropské unie, d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko a g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (3) Pokud hodlá Česká národní banka uložit obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci. (4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 4. Do kombinované sazby kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle § 9aq. (5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (7) Je-li obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, na jehož expozice se vztahuje sazba podle odstavce 5, ovládán osobou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, požádá Česká národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu Evropské unie nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví68). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví. (8) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech Evropské unie, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy Evropské unie s výjimkou sazby podle § 9aq. (9) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států Evropské unie vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku. § 9aq (1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu Evropské unie stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 9ao odst. 4 tuto sazbu stanovit. (2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 9ao, použije se vyšší z kapitálových rezerv. (3) Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu. (4) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika. 68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.“. 31. V § 9ar odst. 1 se slova „ , aby obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, který byl označen jako globální systémově významná instituce, průběžně udržoval“ nahrazují slovy „o povinnosti globální systémově významné instituce průběžně udržovat“ a slova „ , a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu“ se zrušují. 32. V § 9ar odst. 2 se slova „evropský ovládající obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba“ nahrazují slovy „skupina, v jejímž čele je evropský ovládající investiční podnik podle § 9aj odst. 1,“ a slova „evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“ se nahrazují slovy „evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 33. V § 9ar odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 69 zní: „(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího metodiku určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních a systémově významných institucí69). 69) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 ze dne 8. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí, v platném znění.“. 34. V § 9ar se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 70 zní: „(5) Česká národní banka v odůvodněných případech může rozhodnout o zařazení a) globální systémově významné instituce do kategorie s vyšší systémovou významností, b) instituce, která nebyla určena jako systémově významná, do některé z kategorií systémové významnosti, c) globální systémově významné instituce do kategorie s nižší systémovou významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupiny prováděným v rámci zúčastněných členských států podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/201470). 70) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, v platném znění.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 35. V § 9ar odstavec 6 zní: „(6) Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 36. V § 9ar se odstavec 7 zrušuje. 37. V § 9as odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka může stanovit, aby jiná systémově významná instituce průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 38. V § 9as odst. 2 větě první se slovo „konsolidovaném“ nahrazuje slovy „individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném“ a ve větě druhé se slova „označen evropský ovládající obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba“ nahrazují slovy „označena skupina, v jejímž čele stojí evropský ovládající investiční podnik podle § 9aj odst. 1, skupina, v jejímž čele stojí tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1“. 39. V § 9as odst. 3 písm. c) se slovo „aktivit“ nahrazuje slovem „činností“. 40. V § 9as odst. 4 větě první se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“ a za větu druhou se vkládá věta „Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.“. 41. V § 9as odst. 5 se slova „Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví,“ a slova „a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 42. V § 9as se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.“. 43. V § 9as odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „evropskou ovládající úvěrovou institucí“ nahrazují slovy „institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba,“ slova „podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ se zrušují a slova „být vyšší než vyšší“ se nahrazují slovy „přesáhnout nižší“. 44. V § 9as odst. 7 písmena a) a b) znějí: „a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 7.“. 45. V § 9at se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituce zařazeny, a uvede důvody, pro které tak činí.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 46. V § 9at odst. 2 větě druhé se slova „ , Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví“ zrušují. 47. V § 9at odst. 3 se slova „byly určeny“ nahrazují slovem „určila“ a slova „byla globální systémově významná instituce zařazena“ se nahrazují slovy „globální systémově významnou instituci zařadila“. 48. V § 9au odst. 1 a 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 49. § 9b včetně nadpisu zní: „§ 9b Kapitálová rezerva k pákovému poměru pro globální systémově významnou instituci (1) Globální systémově významná instituce podle § 9ar odst. 2 není oprávněna rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud globální systémově významná instituce podle § 9ar odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové rezervy k pákovému poměru pod požadovanou výši a předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností. (3) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu globální systémově významná instituce podle § 9ar odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru ve stanovené lhůtě splní. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 písm. s) nebo § 136 odst. 2 písm. t). (4) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem a b) náležitosti plánu na obnovení kapitálu.“. 50. V § 10 odst. 3 se na konci písmene e) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene f) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) byly evidovány údaje o úvěrech a zárukách poskytnutých členovi jeho vedoucího orgánu nebo osobě s takovým členem spřízněné tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní bance; spřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena vedoucího orgánu nebo právnická osoba, ve které má člen vedoucího orgánu nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo je v této právnické osobě členem vrcholného vedení nebo členem jejího vedoucího orgánu.“. 51. V § 10 odst. 6 úvodní části ustanovení se slovo „Pro“ nahrazuje slovy „Aniž je dotčena povinnost člena vedoucího orgánu věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro“. 52. V § 10 odst. 6 písmeno a) zní: „a) skupiny,“. 53. V § 10b odst. 3 se slova „podle čl. 4 odst. 1 bodu 1“ a slova „podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují. 54. V § 10d odst. 6 písmeno e) zní: „e) struktura skupiny, jejíž součástí má obchodník s cennými papíry být, nebrání účinnému dohledu nad obchodníkem s cennými papíry a dohledu na konsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých příslušných orgánů určených k výkonu dohledu na konsolidovaném základě při dohledu na konsolidovaném základě a nad osobami v této skupině,“. 55. V § 12a odst. 1 písm. h) bodě 2 se slova „a členové jejich vedoucího orgánu“ nahrazují slovy „ , včetně členů jejího vedoucího orgánu,“. 56. V § 12a odst. 1 písmeno n) zní: „n) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které 1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu, 2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a 3. v případě člena vedoucího orgánu a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil obchodníka s cennými papíry (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby.“. 57. V § 12b odst. 2 se ve větě první slova „Obchodník s cennými papíry, který má povinnost podle odstavce 1,“ nahrazují slovy „Evropský ovládající investiční podnik“, za slovo „zavedla“ se vkládají slova „na individuálním základě“, ve větě druhé se za slovo „povinnosti“ vkládá slovo „mu“, slova „obchodník s cennými papíry“ se zrušují a na konci textu se doplňují slova „v jiném než členském státě“. 58. V § 12b odst. 3 se slova „členy konsolidačního celku“ nahrazují slovy „ovládanými osobami“ a slova „v rámci konsolidačního celku“ se nahrazují slovy „ve skupině“. 59. V § 12b se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Požadavky podle § 12a písm. n) bodu 3 a § 12g odst. 1 písm. c) se nepoužijí na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě na osobu ovládanou osobou podle § 9a odst. 4, má-li sídlo v a) členském státě a podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, nebo b) jiném než členském státě a podléhala by zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, jestliže by měla sídlo v členském státě. (5) Odstavec 4 se nepoužije na pracovníka ovládané osoby, pokud je tato ovládaná osoba společností spravující aktiva nebo osobou poskytující investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. b) až d), h) a i) nebo osobou poskytující obdobné investiční služby podle práva jiného členského státu a činnosti vykonávané daným pracovníkem mají vliv na rizikový profil nebo činnosti institucí v dané skupině.“. 60. V § 12h se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , jakož i informace poskytnuté obchodníkem s cennými papíry o rozdílech v odměňování mužů a žen“. 61. V § 12h písm. c) se slova „ ; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují. 62. V § 12j odstavec 1 zní: „(1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada obchodníka s cennými papíry rozhodne podle odstavce 2.“. 63. V § 16 odst. 4 písm. d) a e) se slova „konsolidačního celku, jehož“ nahrazují slovy „skupiny, jejíž“. 64. V § 16 odst. 4 písm. e) se slovo „něj“ nahrazuje slovem „ní“. 65. V § 16 odst. 4 písm. f) se slovo „odpovědnou“ zrušuje. 66. V § 16a odst. 1 se slova „konsolidačního celku, jehož“ nahrazují slovy „skupiny, jejíž“. 67. V § 16a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „kterému jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě“ nahrazují slovy „který má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, vedoucí orgán jako celek a jednotlivé členy vedoucího orgánu a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě“ a za slova „uveřejňuje každoročně informace“ se vkládají slova „na konsolidovaném základě“. 68. V § 16a odst. 2 písm. a) se slova „mezi členy konsolidačního celku“ nahrazují slovy „v rámci skupiny“. 69. V § 16a odst. 2 písm. b) se slova „řídicím a kontrolním systému“ nahrazují slovy „nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů“. 70. V § 16a odst. 2 písmeno c) zní: „c) dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a b), ovládanými osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.“. 71. V § 16a odst. 8 se za slova „cennými papíry uveřejňuje“ vkládá slovo „každoročně“ a slova „řídicí a kontrolní systém, na svých internetových stránkách“ se nahrazují slovy „správu a řízení společnosti, vedoucí orgán jako celek a jednotlivé členy vedoucího orgánu, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 7“. 72. V § 16a se odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 9. 73. V § 16a odst. 9 písm. a) se slovo „rozsah“ nahrazuje slovem „obsah“ a slova „odstavců 1 až 3“ se nahrazují slovy „odstavce 1“. 74. V § 16a odst. 9 písm. c) se slova „rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 8, jakož i“ a slova „ , strukturu, periodicitu“ zrušují a na konci textu písmene c) se doplňují slova „podle odstavců 2 a 8“. 75. V § 16a odst. 9 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 76. V § 19 odst. 1 se slova „dohledu, který vykonává“ nahrazují slovem „vykonávající“ a slova „nad konsolidačním celkem, jehož“ se nahrazují slovy „v případě skupiny, jejímž“. 77. V § 24a odstavec 2 zní: „(2) O svém záměru označit pobočku zahraničního obchodníka s cennými papíry za významnou informuje Česká národní banka příslušný orgán dohledu domovského státu zahraničního obchodníka s cennými papíry. Pokud je zahraniční obchodník s cennými papíry ovládán evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou, evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo evropským ovládajícím investičním podnikem, informuje Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku za významnou orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu za významnou s ohledem na kritéria podle odstavce 3.“. 78. V § 24b odstavec 2 zní: „(2) Pokud obchodník s cennými papíry poskytuje investiční služby v hostitelském státě prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka příslušným orgánům dohledu hostitelského státu informace o a) vývoji v obchodníkovi s cennými papíry nebo jiné osobě ve skupině, který může vážně ohrozit finanční situaci obchodníka s cennými papíry ve skupině, b) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených obchodníkovi s cennými papíry podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 136 odst. 2 písm. a) a neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu, c) výsledcích procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, d) posouzení rizik skupiny podle § 152b odst. 1, e) rozhodnutí o opatření k nápravě, které obchodníkovi s cennými papíry uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.“. 79. V § 24b odst. 4 se slova „podle § 152a odst. 8“ nahrazují slovy „o koordinaci a spolupráci podle zákona upravujícího činnost bank“ a věta poslední se zrušuje. 80. V § 24b se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění povinností jí stanovených podle odstavců 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech. (6) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 81. V § 24b odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje slovy „6 a 8“. 82. V § 50d písm. a) se slova „podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují. 83. V § 135a odst. 4 se slovo „bankovního“ zrušuje. 84. V § 135a odstavec 5 zní: „(5) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od a) obchodníka s cennými papíry, b) osoby náležející k obchodníkovi s cennými papíry, c) osoby, která byla obchodníkem s cennými papíry pověřena výkonem činnosti.“. 85. V § 135a se odstavec 7 zrušuje. 86. V § 135b odst. 1 se slova „ , který není bankou,“ zrušují, za text „9au,“ se vkládá text „9b,“, za text „10a,“ se vkládá text „12b,“, text „135a, 135b, 135c, 135d“ se nahrazuje slovy „135a až 135i“, slova „a 150 až 156“ se nahrazují slovy „a § 152b“ a slova „ rizika, která může obchodník s cennými papíry představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika“ se zrušují. 87. V § 135b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 198a odst. 1 písm. c).“. 88. V § 135b odst. 3 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje. 89. V § 135b odst. 4 písmeno b) zní: „b) expozice obchodníka s cennými papíry vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud 1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu obchodníka s cennými papíry o více než 15 % kapitálu tier 1, nebo 2. u obchodníka s cennými papíry v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,“. 90. V § 135b odst. 4 písm. c) se slova „nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise“ zrušují. 91. V § 135b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany obchodníka s cennými papíry je přiměřené a že obchodník s cennými papíry není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystaven nadměrně.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 92. V § 135c odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka může u obchodníků s cennými papíry s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele.“. 93. V § 135d odst. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 94. V § 135d se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 za podmínek podle § 135f a 135g, g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu obchodnímu modelu obchodníka s cennými papíry, a k uspořádáním, postupům a mechanismům obchodníka s cennými papíry, zejména podle § 12a odst. 1 písm. c), h) uložit opatření uvedená v § 136 odst. 2 písm. b) až o).“. 95. Za § 135e se vkládají nové § 135f až 135i, které včetně nadpisu nad označením § 135f, nadpisu § 135h a poznámky pod čarou č. 71 znějí: „Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování § 135f (1) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že a) obchodník s cennými papíry je vystaven rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240271), b) obchodník s cennými papíry nesplňuje požadavky podle § 9a odst. 1 a 2, § 12a, právních předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci, c) úpravy ocenění podle § 135b odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné k tomu, aby obchodníkovi s cennými papíry umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát, d) neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně k nedostatečným kapitálovým požadavkům, e) obchodník s cennými papíry opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného podle § 135h, nebo f) jiná situace specifická pro obchodníka s cennými papíry je nebo by mohla být zdrojem významného rizika. (2) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných obchodníkem s cennými papíry v důsledku jeho činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil obchodníka s cennými papíry. (3) Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240271) pouze v případě, že požadavky na objem, druh a strukturu kapitálu, který Česká národní banka považuje za přiměřený při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu podle § 9a, jsou přísnější než požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240271). (4) Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní banka s ohledem na rizikový profil obchodníka s cennými papíry rizika, jimž je obchodník s cennými papíry vystaven, včetně rizik a prvků rizik specifických pro obchodníka s cennými papíry, a) jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240271) nebo nejsou těmito požadavky přímo pokryty, a b) u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240271). (5) Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků stanovených v částech třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240271) hrozí podcenění, se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240271). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné alespoň v případech podle § 135b odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní banka při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany obchodníka s cennými papíry přiměřené a že obchodník s cennými papíry není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystaven nadměrně. § 135g (1) Česká národní banka určí výši požadavku na kapitál podle § 135f v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí a) jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 135f, a příslušnými kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240271), b) rizika nadměrné páky, jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 135f, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Obchodník s cennými papíry plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. a) určený Českou národní bankou kapitálem splňujícím tyto podmínky: a) nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1 a b) nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový kapitál tier 1. (3) Obchodník s cennými papíry plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankou kapitálem tier 1. (4) Česká národní banka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní situaci obchodníka s cennými papíry, stanovit, aby obchodník s cennými papíry plnil požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3. (5) Obchodník s cennými papíry udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 135h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. (6) Obchodník s cennými papíry udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 135h, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. (7) Česká národní banka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného posouzení všech prvků podle § 135f a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle § 135f odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu není dostatečné. § 135h Pokyn k držení dodatečného kapitálu (1) Česká národní banka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 9a. (2) Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí obchodníkovi s cennými papíry pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní banky se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240271), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní banka považuje za vhodnou. (3) Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta. (4) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, obchodník s cennými papíry nepoužije ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. (5) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky obchodník s cennými papíry nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a ani požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. (6) Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle § 9aj odst. 4 nebo § 9b odst. 2. § 135i Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného k řešení krize, pokud uloží obchodníkovi s cennými papíry požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo pokud obchodníkovi s cennými papíry sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle § 135h. 71) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012.“. 96. V § 136 odst. 2 se v úvodní části ustanovení čárka za slovy „investiční podniky50)“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocení podle § 135b“ se zrušují. 97. V § 136 odst. 2 písm. a) se slova „a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona“ zrušují. 98. V § 136 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , včetně činností, jejichž výkonem obchodník s cennými papíry pověřil jinou osobu“. 99. V § 136 odst. 2 písm. i) se slova „rozdělení zisku nebo nerozdělit zisk“ nahrazují slovy „nebo zakázat rozdělení kapitálu nebo úrokové platby“. 100. V § 136 odst. 2 písm. m) se slova „a likviditních pozicích“ nahrazují slovy „ , likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi“. 101. V § 136 odst. 2 písm. n) se čárka za slovy „obchodníka s cennými papíry“ nahrazuje slovem „a“ a slova „ , a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky“ se zrušují. 102. V § 136 odst. 2 písm. r) se slova „rozdělení zisku“ nahrazují slovy „týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1“. 103. V § 136 odst. 2 se za písmeno r) vkládají nová písmena s) a t), která znějí: „s) ve stanovené lhůtě navýšit kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu, t) přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 9b odst. 2, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,“. Dosavadní písmeno s) se označuje jako písmeno u). 104. V § 136 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 105. V § 136 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Česká národní banka může obchodníkovi s cennými papíry uložit, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použil standardizovanou metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84 směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 106. V § 145 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) která je povinnou osobou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, a která splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu vyjma existence veřejného zájmu na řešení krize povinné osoby.“. 107. § 150 až 152a se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 37 a 29 zrušují. 108. V § 152b odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a Českou národní bankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní bankou obchodníkovi s cennými papíry ovládanému evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem skupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinou, nebo zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny, je Česká národní banka příslušná uvedenému obchodníkovi s cennými papíry uložit samostatně opatření podle § 135d odst. 4 písm. f) nebo g) nebo sdělit pokyn podle § 135h; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů určených k výkonu dohledu nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí. (2) Česká národní banka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010; pokud Česká národní banka nebo příslušné orgány určené k výkonu dohledu nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření nebo sdělení pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.“. 109. V § 152b se odstavce 3 až 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 3 až 5. 110. V § 152b odst. 3 se číslo „3“ a slova „3 nebo 4“ nahrazují číslem „1“ a věta druhá se zrušuje. 111. V § 152b odst. 4 větě první se slova „1, 3 nebo 5“ nahrazují číslem „1“ a slova „odstavcích 1, 2, 3, 5, 7“ se nahrazují slovy „odstavcích 1 a 2“, ve větě druhé se slovo „návrh“ nahrazuje slovem „podnět“ a ve větě poslední se slova „ , 3 nebo 4“ zrušují a slovo „návrhu“ se nahrazuje slovem „podnětu“. 112. V § 152b odst. 5 se za slovo „úrovní“ vkládají slova „a plnit zvláštní požadavky na likviditu“ a slova „vykonávajícím dohled“ se nahrazují slovy „určeným k výkonu dohledu“. 113. V § 152b se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí obchodníkovi s cennými papíry příslušný orgán jiného členského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě po dohodě s Českou národní bankou.“. 114. § 152c až 155b se včetně nadpisu zrušují. 115. V § 155c odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až o) se označují jako písmena a) až n). 116. V § 155c odst. 1 písm. c) se slova „až 5“ nahrazují slovy „až 6“. 117. V § 155c odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až n) se označují jako písmena e) až m). 118. V § 155c odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen“. 119. V § 155c odst. 1 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno l). 120. V § 155c odst. 1 písmeno l) zní: „l) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení.“. 121. V § 155c se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 122. V § 155c odstavec 3 zní: „(3) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 9al odst. 4 a údajích uvedených v § 9al odst. 8.“. 123. V § 155c se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 48 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 124. V § 155c se odstavec 6 zrušuje. 125. § 156 se včetně nadpisu zrušuje. 126. V § 164 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „uvedeným v čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují. 127. V § 164 odst. 2 písm. b) se slova „část zisku po zdanění“ nahrazují slovy „kmenový kapitál tier 1“ a slova „§ 9aj odst. 4“ se nahrazují slovy „tímto zákonem“. 128. V § 164 odst. 2 písm. e) se slova „členů konsolidačního celku“ nahrazují slovy „jím ovládaných osob“. 129. V § 164 odst. 2 se na konci písmene g) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene h) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje. 130. § 173 se včetně nadpisu zrušuje. 131. V § 175 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo poruší opatření obecné povahy České národní banky vydané na základě § 199 odst. 5“. 132. V § 198a odst. 1 písm. c) se za slovo „banky“ vkládají slova „ , včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti,“. 133. V § 198a odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 134. V § 199 odst. 2 se text „§ 9ar odst. 5“ zrušuje a text „§ 16a odst. 10“ se nahrazuje textem „§ 16a odst. 9“. 135. V § 199 odst. 7 se text „§ 134a,“ nahrazuje textem „§ 9al, 9am, 9an, 9ao, 134a,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o České národní bance Čl. V V § 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 219/2021 Sb., se na konci písmene e) slovo „a“ zrušuje a za písmeno e) se vkládá nové písmeno f), které zní: „f) finančními holdingovými osobami a smíšenými finančními holdingovými osobami podléhajícími schválení podle zákona upravujícího činnost bank, a“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). ČÁST PÁTÁ Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Čl. VI Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 104/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 461/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se slovo „bankovnímu“ zrušuje. 2. V § 15 odst. 8 se slovo „bankovního“ zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. VII V § 7 odst. 7 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se slovo „bankovního“ zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o směnárenské činnosti Čl. VIII V § 17 odst. 4 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, se slovo „bankovního“ zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna zákona o spotřebitelském úvěru Čl. IX V § 137 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se slovo „bankovního“ zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o centrální evidenci účtů Čl. X V § 12 odst. 2 zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, se slovo „bankovního“ zrušuje. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o platebním styku Čl. XI V § 239 odst. 1 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, se slovo „bankovního“ zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XII Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se za písmeno zk) vkládá nové písmeno zl), které zní: „zl) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,“. Dosavadní písmeno zl) se označuje jako písmeno zm). 2. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zn), které zní: „zn) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy nebo z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.“. Čl. XIII Přechodné ustanovení Ustanovení § 4 odst. 1 písm. zl) a § 19 odst. 1 písm. zn) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí na dluhopisy s datem emise ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 93, 143 a 147 a čl. IV bodů 49 a 103 a části jedenácté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 355/2021 Sb.	Zákon č. 355/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 9. 2021, datum účinnosti 1. 10. 2021, částka 156/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST DRUHÁ - Změna celního zákona * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2021 355 ZÁKON ze dne 14. září 2021, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. I Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 54/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2019/1995 ze dne 21. listopadu 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o ustanovení týkající se prodeje zboží na dálku a určitých domácích dodání zboží.“. 2. V § 4 odst. 1 písmeno e) zní: „e) uskutečněným plněním dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková,“. 3. V § 4 odst. 1 písm. g) se za slovo „osoba“ vkládají slova „povinná k dani“ a slova „místo pobytu“ se nahrazují slovem „provozovnu“. 4. V § 4 odst. 1 písmeno n) zní: „n) provozovatelem elektronického rozhraní osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní, zejména elektronického tržiště, platformy, portálu nebo obdobného prostředku, usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e).“. 5. V § 4 odst. 6 písm. a) se slova „zasílání zboží“ nahrazují slovy „prodeje zboží na dálku“. 6. V § 4 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Prodejem zboží na dálku se pro účely tohoto zákona rozumí dodání zboží, pokud a) je zboží odesláno nebo přepraveno z členského státu odlišného od členského státu ukončení jeho odeslání nebo přepravy 1. osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo 2. třetí osobou, zasahuje-li podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), osoba povinná k dani, která zboží dodává, do tohoto odeslání nebo přepravy, b) je zboží dodáno osobě, pro kterou pořízení zboží není v členském státě ukončení jeho odeslání nebo přepravy předmětem daně, a c) nejde o dodání nového dopravního prostředku ani o dodání zboží s instalací nebo montáží. (10) Prodejem dovezeného zboží na dálku se pro účely tohoto zákona rozumí prodej zboží na dálku s tím, že je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země na území Evropské unie.“. 7. V § 6c odst. 1 se slova „zasílání zboží“ nahrazují slovy „prodej zboží na dálku nebo prodej dovezeného zboží na dálku“. 8. Za § 6f se vkládá nový § 6fa, který zní: „§ 6fa (1) Provozovatel elektronického rozhraní, který uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží podle § 13a s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou vybraného plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa, je plátcem ode dne uskutečnění tohoto zdanitelného plnění. (2) Zahraniční osoba, která uskuteční dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 s místem plnění v tuzemsku, je plátcem ode dne dodání tohoto zboží.“. 9. § 6j zní: „§ 6j (1) Osoba povinná k dani, která není plátcem a která bude uskutečňovat vybraná plnění v rámci režimu Evropské unie nebo dovozního režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, je identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována, pokud a) má v tuzemsku sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo, b) je v tuzemsku zahájeno odeslání nebo přeprava zboží, pokud je dodání tohoto zboží vybraným plněním, nebo c) má v Norském království sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo ani provozovnu. (2) Osoba povinná k dani, která není plátcem, má v tuzemsku sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo, a která bude jako zprostředkovatel plnit jménem a na účet osoby uskutečňující vybraná plnění povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu, je identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.“. 10. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Odstavec 3 se nepoužije na dodání zboží podle § 13a.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9. 11. V § 7 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 12. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Místo plnění při prodeji zboží na dálku (1) Místem plnění při prodeji zboží na dálku je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. (2) Místem plnění při prodeji zboží na dálku je místo, kde se zboží nachází v době, kdy jeho odeslání nebo přeprava začíná, pokud a) osoba povinná k dani, která zboží prodává, má sídlo 1. v členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech, nebo 2. mimo území Evropské unie a provozovnu pouze v jednom členském státě, b) zboží je odesláno nebo přepraveno do členského státu odlišného od členského státu, ve kterém má osoba, která zboží prodává, sídlo nebo provozovnu, a c) celková hodnota příslušných plnění bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 10 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně při použití směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou pro den 5. prosince 2017 (dále jen „ekvivalent v jiné měně“); celkovou hodnotou příslušných plnění se pro účely určení místa plnění rozumí hodnota 1. zboží prodaného na dálku, pokud jsou splněny podmínky podle písmen a) a b), a 2. telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby poskytnutých osobě nepovinné k dani, pokud jsou splněny podmínky podle § 10i odst. 3. (3) Místem plnění při prodeji zboží na dálku, kterým celková hodnota příslušných plnění bez daně překročila částku 10 000 EUR nebo její ekvivalent v jiné měně, je místo plnění podle odstavce 1. (4) Osoba, která prodává zboží na dálku podle odstavce 2, se může rozhodnout, že místo plnění se určí podle odstavce 1. V takovém případě je povinna tak postupovat alespoň do konce druhého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla. (5) Rozhodnutí podle odstavce 4 se považuje rovněž za rozhodnutí o určení místa plnění podle § 10i odst. 5.“. 13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Místo plnění při prodeji dovezeného zboží na dálku Místem plnění při prodeji dovezeného zboží na dálku je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy, pokud je a) zboží odesláno nebo přepraveno do členského státu odlišného od členského státu dovozu, nebo b) na tento prodej použit dovozní režim zvláštního režimu jednoho správního místa.“. 14. V § 10i odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Odstavec 1 se nepoužije na poskytnutí služby, pokud a) osoba povinná k dani, která službu poskytuje, má sídlo 1. v členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech, nebo 2. mimo území Evropské unie a provozovnu pouze v jednom členském státě, b) místo příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), je v členském státě odlišném od členského státu, ve kterém má osoba poskytující službu sídlo nebo provozovnu, a c) celková hodnota příslušných plnění bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 10 000 EUR nebo její ekvivalent v jiné měně. (4) Místem plnění při poskytnutí služby, kterým celková hodnota příslušných plnění bez daně překročila částku 10 000 EUR nebo její ekvivalent v jiné měně, osobě nepovinné k dani, je místo plnění podle odstavce 1.“. 15. V § 10i odst. 5 větě druhé se slova „do konce kalendářního roku bezprostředně“ nahrazují slovy „alespoň do konce druhého kalendářního roku“. 16. V § 10i se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 se považuje rovněž za rozhodnutí o určení místa plnění podle § 8 odst. 4.“. 17. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní (1) Prodej dovezeného zboží na dálku, jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR, který usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní, se považuje za a) dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní uskutečněné bez odeslání nebo přepravy a b) prodej dovezeného zboží na dálku provozovatelem elektronického rozhraní. (2) Dodání zboží zahraniční osobou osobě nepovinné k dani na území Evropské unie, které usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní, se považuje za a) dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní uskutečněné bez odeslání nebo přepravy a b) prodej zboží na dálku provozovatelem elektronického rozhraní nebo dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní osobě nepovinné k dani uskutečněné s odesláním nebo přepravou.“. 18. V § 16 odst. 3 písm. b) se slova „povinnou k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku,“ zrušují. 19. V § 16 odst. 4 písm. a) bod 3 zní: „3. prodává na dálku,“. 20. V § 19 odst. 6 větě druhé se za slovo „osoba“ vkládají slova „ , která není plátcem, nebo identifikovanou osobou,“. 21. V § 21 odst. 4 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje. 22. V § 21 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) dnem přijetí úplaty určeným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), v případě 1. dodání zboží podle § 13a, 2. prodeje dovezeného zboží na dálku, na který je použit dovozní režim zvláštního režimu jednoho správního místa.“. 23. V § 21 odst. 8 písm. b) se za text „b)“ vkládají slova „nebo k)“. 24. V § 28 odst. 1 písm. b) se slova „zasílání zboží“ nahrazují slovy „prodeje zboží na dálku“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ ; to neplatí pro prodej zboží na dálku, na který je použit zvláštní režim jednoho správního místa“. 25. V § 30 odst. 2 písm. b) se slova „zasílání zboží“ nahrazují slovy „prodeje zboží na dálku nebo prodeje dovezeného zboží na dálku“. 26. V § 36 odst. 5 větě druhé se slova „úplaty při platbě v hotovosti“ nahrazují slovy „výše úplaty“. 27. V § 37 písm. b) bodě 1 se za slova „§ 36 odst. 6, která je včetně daně“ vkládá čárka a slova „úplaty při platbě v hotovosti,“ se nahrazují slovy „výše úplaty podle § 36 odst. 5“. 28. V § 42 se odstavec 13 zrušuje. 29. V § 43 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 30. V § 45 odst. 3 se číslo „8“ nahrazuje číslem „11“. 31. V § 46 odst. 1 písm. a) a b) se za slova „exekučním řízení“ vkládají slova „vedeném proti dlužníkovi“. 32. V § 46 odst. 3 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“. 33. V § 46 odst. 3 se na konci písmene g) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. 34. V § 46 odst. 7 se slova „plátce, který přijal“ nahrazují slovy „osoba, která jako plátce přijala“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a jejíž povinnost poskytnout úplatu za toto zdanitelné plnění nezanikla“. 35. V § 46b odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 46b odst. 2 se slovo „určené“ nahrazuje slovem „určenou“. 36. V § 46e odst. 2 písm. a) se slova „určené kvalifikovaným odhadem,“ nahrazují slovy „určenou kvalifikovaným odhadem,“. 37. V § 63 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „71g“ nahrazuje textem „71h“. 38. V § 63 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní (§ 71h).“. 39. V § 65 písm. b) se za slovo „byl“ vkládají slova „v každém případě“ a za slovo „daně“ se vkládají slova „podle § 71 odst. 1 až 7“. 40. V § 65 písm. c) se slovo „má“ nahrazuje slovy „by měl v každém případě“ a slovo „až“ se nahrazuje slovy „a 82b, nebo podle §“. 41. V § 70 větě třetí se slova „povinnou k dani“ zrušují. 42. V § 71 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f). 43. V § 71 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud je a) daň při prodeji dovezeného zboží na dálku přiznána v dovozním režimu zvláštního režimu jednoho správního místa a b) v celním prohlášení ve věci propuštění tohoto zboží do celního režimu volného oběhu uvedeno daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu zvláštního režimu jednoho správního místa.“. 44. V § 71g odst. 2 písm. b) se slova „písemném rozhodnutí celního úřadu o“ nahrazují slovy „celním prohlášení ve věci“. 45. Za § 71g se vkládá nový § 71h, který včetně nadpisu zní: „§ 71h Osvobození při dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní Od daně je osvobozeno dodání zboží zahraniční osobou provozovateli elektronického rozhraní, pokud jde o dodání zboží podle § 13a odst. 2 písm. a).“. 46. V § 74a odstavec 1 zní: „(1) Pokud se dlužník, který je plátcem, dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, ve lhůtě pro daný způsob opravy základu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit.“. 47. V § 74a odst. 3 se za slova „je dlužník“ vkládají slova „ , který je plátcem,“. 48. V § 74a odst. 5 se slova „ode dne, kdy“ nahrazují slovy „od konce zdaňovacího období, ve kterém“. 49. V § 79a odst. 1 se slova „nárok na“ a slova „nebo jeho část“ zrušují. 50. V § 79a odst. 2 se slova „nároku na odpočet“ nahrazují slovem „odpočtu“. 51. V § 79a odst. 3 se slova „nároku na odpočet“ nahrazují slovem „odpočtu“ a slova „nárok na“ se zrušují. 52. V § 79b a v § 79c úvodní části ustanovení se slova „nárok na“ a slova „nebo jeho část“ zrušují. 53. V § 79d odst. 1 se slova „povinná k dani“ zrušují a slova „uplatněný nárok na“ se nahrazují slovem „uplatněný“. 54. Za § 79d se vkládá nový § 79e, který zní: „§ 79e (1) Při zrušení registrace je dlužník povinen snížit odpočet daně uplatněný u přijatého zdanitelného plnění, pokud a) za toto plnění neposkytl úplatu nebo její část, b) je dluh za přijaté zdanitelné plnění splatný a nedošlo k jeho zániku, c) nenastaly podmínky pro postup podle § 74a odst. 1 a d) od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, uplynuly méně než 3 roky. (2) Snížení odpočtu daně se provede ve výši daně stanovené z neposkytnuté úplaty za zdanitelné plnění, a to nejvýše do výše původně uplatněného odpočtu. Pokud byl odpočet daně snížen podle § 79a nebo 79b, vychází se při výpočtu výše snížení odpočtu daně z odpočtu daně sníženého podle § 79a nebo 79b. (3) Dlužník je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavce 1 za poslední zdaňovací období registrace; to neplatí pro osobu spravující pozůstalost při ukončení registrace zemřelého plátce podle § 106 odst. 6 písm. b), pokud dědic pokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci. (4) Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně podle odstavce 1, je oprávněn opětovně zvýšit uplatněný odpočet daně, pokud do 3 let od zrušení registrace dodatečně splní svůj dluh nebo jeho část, a to a) v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace a b) ve výši daně stanovené z dodatečně poskytnuté úplaty nebo její části za zdanitelné plnění, nejvýše však do výše původně uplatněného odpočtu. (5) Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně podle odstavce 1 nebo zvýšení odpočtu daně podle odstavce 4, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání nebo dodatečnému daňovému přiznání seznam provedených změn odpočtu daně obsahující údaje o přijatém zdanitelném plnění, o původně uplatněném odpočtu daně a veškerých jeho následných změnách. Seznam musí ve vztahu ke každé provedené změně odpočtu daně obsahovat alespoň a) označení věřitele, b) daňové identifikační číslo věřitele, c) informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to 1. den jeho uskutečnění, 2. základ daně a sazbu daně, 3. den splatnosti, 4. evidenční číslo daňového dokladu a 5. den a výši doposud poskytnuté úplaty, d) doposud provedené opravy odpočtu daně podle § 74 nebo 74a včetně údajů podle § 45 odst. 1 písm. f) a h) až k), e) výši uplatněného odpočtu a f) den a výši dodatečně poskytnuté úplaty.“. 55. V § 81 odst. 3 větě druhé se slova „zahraniční osoby, která podává“ nahrazují slovy „osoby, která nemá na území Evropské unie sídlo ani místo pobytu, nebo osoby nepovinné k dani, která má sídlo nebo místo pobytu v jiném členském státě; tyto osoby podávají“. 56. V § 81 odst. 7 se slova „zahraniční osoba“, slova „zahraniční osoby“ a slova „zahraniční osobou“ nahrazují slovy „třetí země“. 57. V § 82a odst. 1 písm. c) bodě 4 se slova „poskytnutí služby, na které použila“ nahrazují slovy „vybraného plnění, na které byl použit“. 58. V § 82a odstavec 11 zní: „(11) V žádosti o vrácení daně za dané období pro vrácení daně lze uplatnit nárok na vrácení daně, pokud v tomto období pro vrácení daně a) nastal den uskutečnění přijatého zdanitelného plnění nebo den vystavení daňového dokladu za přijaté zdanitelné plnění, jichž se nárok na vrácení daně týká, a to ten den, který nastal později, nebo b) nastal den uskutečnění přijatého zdanitelného plnění při dovozu zboží.“. 59. V § 82a se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní: „(12) Žádost o vrácení daně se může vztahovat i na daňové doklady nebo daňové doklady při dovozu zboží, které nebyly zahrnuty v předchozích žádostech o vrácení daně, pokud se tyto doklady a) týkají přijatých zdanitelných plnění, která se uskutečnila v kalendářním roce, ke kterému se žádost o vrácení daně vztahuje, nebo b) k přijatým zdanitelným plněním dostaly do dispozice žadatele až v období pro vrácení daně, ke kterému se žádost o vrácení daně vztahuje.“. Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 13 a 14. 60. V § 82a se odstavec 14 zrušuje. 61. V nadpisu § 83 se slova „povinným k dani“ zrušují. 62. V § 83 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „povinnou k dani, která nemá provozovnu na území Evropské unie,“ zrušují. 63. V § 83 odst. 1 písm. e) se slova „poskytnutí služby, na kterou se použije“ nahrazují slovy „vybrané plnění, na které je použit“. 64. V § 83 odst. 2 se slova „poskytnutí vybrané služby, na kterou“ nahrazují slovy „uskutečnění vybraného plnění, na které“. 65. V § 90 odst. 12 větě první se slova „do jiného členského státu, nepoužije se § 8 a 64“ nahrazují slovy „mezi členskými státy, nepoužijí se § 8, 8a a 64“. 66. § 93 včetně nadpisu zní: „§ 93 Správa daně celními úřady (1) Celní úřad vykonává správu daně a) ve věci povolení k prodeji za ceny bez daně, b) při dovozu zboží s výjimkou případů, kdy povinnost přiznat daň při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 2 až 4, c) ve zvláštním režimu při dovozu zboží nízké hodnoty. (2) Při správě daně podle odstavce 1 písm. b) a c) se použijí právní předpisy upravující správu cel.“. 67. § 97a včetně nadpisu zní: „§ 97a Dobrovolná registrace identifikované osoby Osoba podle § 6j až 6l může podat přihlášku k registraci.“. 68. V § 100a odst. 1 se slovo „hodnotu“ nahrazuje slovy „údaj o hodnotě“. 69. V § 100a odstavec 2 zní: „(2) Osoba, která uskutečňuje prodej zboží na dálku z tuzemska, je povinna vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaj o hodnotě zboží prodaného na dálku v členění podle jednotlivých jiných členských států, popřípadě o volbě podle § 8 odst. 4.“. 70. Za § 100a se vkládá nový § 100b, který včetně nadpisu zní: „§ 100b Zvláštní ustanovení o evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vedené provozovatelem elektronického rozhraní (1) Provozovatel elektronického rozhraní je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), vztahující se k dodání zboží nebo poskytnutí služby, která usnadňuje. (2) Provozovatel elektronického rozhraní je povinen údaje podle odstavce 1 a) uchovávat po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno, a b) poskytnout na žádost správce daně nebo správce daně příslušného jiného členského státu elektronicky.“. 71. V § 101 odst. 1 písm. d) se text „g)“ nahrazuje textem „h)“. 72. V § 101 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Plátce nebo identifikovaná osoba, kterým vznikla povinnost podat daňové přiznání ve zvláštním režimu jednoho správního místa, přiznají daň pouze v daňovém přiznání podle § 110zc, a to i pokud se jedná o daň za zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku. To platí i v případě, že povinnost podat daňové přiznání ve zvláštním režimu jednoho správního místa vznikla jejich zprostředkovateli. (7) Plátce, kterému vznikla povinnost podat daňové přiznání ve zvláštním režimu jednoho správního místa nebo jehož zprostředkovateli vznikla povinnost podat takové daňové přiznání, uvede v daňovém přiznání i základ daně z vybraného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa.“. 73. V § 102 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „jí vznikla povinnost přiznat“ nahrazují slovem „uskutečnila“. 74. V § 104 odst. 8 písm. d) se slova „poskytnutí vybrané služby“ nahrazují slovy „uskutečnění vybraného plnění“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo uskutečnění zdanitelného plnění v rámci použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty“. 75. V § 106b odst. 2 písmeno a) zní: „a) za 6 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou 1. zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno, 2. dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem, 3. vybraného plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa, nebo“. 76. V § 108 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , pokud není na toto zboží použit zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty“. 77. V § 108 odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) osoba povinná k dani, která používá zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, pokud je na zboží použit tento režim, a to ve zvláštním doplňkovém celním prohlášení,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 78. V § 108 odst. 4 písm. e) se slova „poskytuje vybrané služby“ nahrazují slovy „uskutečňuje vybrané plnění nebo je zprostředkovatelem“. 79. V § 108 odstavec 5 zní: „(5) Zaplatit daň jsou povinny a) osoba, která není plátcem, na jejíž účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká povinnost zaplatit daň podle § 23 odst. 1 písm. a) a § 23 odst. 5 a na které není použit zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, b) osoba, na jejíž účet je jednáno ve zvláštním režimu při dovozu zboží nízké hodnoty, pokud jde o daň při dovozu zboží ve výši rozdílu daně nově zjištěné a částky odpovídající dani zaplacené podle § 109f písm. b) osobě povinné k dani, která používá tento režim, c) osoba, u které vzniká povinnost zaplatit daň podle § 23 odst. 1 písm. b) až e), d) osoba uskutečňující vybraná plnění, která byla uvedena v registraci zprostředkovatele a které vzniká povinnost zaplatit daň podle § 110zx.“. 80. Za § 109a se vkládají nové § 109aa a 109ab, které včetně nadpisů znějí: „§ 109aa Ručení osoby povinné k dani, která dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní (1) Osoba povinná k dani, která podle § 13a dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, ručí za nezaplacenou daň ze zdanitelného plnění, které provozovatel elektronického rozhraní uskutečnil podle § 13a, pokud nejpozději ke dni uskutečnění zdanitelného plnění provozovatelem elektronického rozhraní tato osoba věděla nebo vědět měla a mohla, že daň nebude provozovatelem elektronického rozhraní zaplacena. (2) Osoba povinná k dani, která podle § 13a dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, může využít zvláštní způsob zajištění daně; využije-li této možnosti, hledí se pro účely zvláštního způsobu zajištění daně na a) osobu povinnou k dani, která podle § 13a dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, jako na příjemce zdanitelného plnění, b) provozovatele elektronického rozhraní jako na poskytovatele zdanitelného plnění. § 109ab Změna odpovědnosti za úhradu daně (1) Pokud provozovatel elektronického rozhraní, který uskutečnil dodání zboží podle § 13a, prokáže, že jsou splněny všechny podmínky podle čl. 5c přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), správce daně vydá rozhodnutí o změně odpovědnosti za úhradu daně, ve kterém stanoví část daně, za jejíž úhradu odpovídá namísto provozovatele elektronického rozhraní osoba povinná k dani, která podle § 13a dodala zboží tomuto provozovateli. (2) Příjemci rozhodnutí o změně odpovědnosti za úhradu daně jsou provozovatel elektronického rozhraní a osoba povinná k dani, která podle § 13a dodala zboží tomuto provozovateli. (3) V rozsahu, ve kterém na osobu povinnou k dani, která podle § 13a dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, přešla povinnost k úhradě daně podle odstavce 1, na ni přechází rovněž povinnost hradit případný úrok z prodlení. (4) Daň podle odstavce 1 je splatná v náhradní lhůtě do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o změně odpovědnosti za úhradu daně. (5) K doměření daně z moci úřední provozovateli elektronického rozhraní může dojít také, zjistí-li správce daně na základě řízení o změně odpovědnosti za úhradu daně, že poslední známá daň není ve správné výši. (6) Na řízení o změně odpovědnosti za úhradu daně podle odstavce 1 se pro účely běhu lhůty pro stanovení daně hledí jako na řízení o stanovení daně provozovateli elektronického rozhraní.“. 81. Dosavadní § 110 se označuje jako § 109b. 82. V části první hlavě V se za díl 1 vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 76 zní: „Díl 2 Zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty § 109c Úvodní ustanovení (1) Zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která a) podává v tuzemsku na účet jiné osoby celní prohlášení ve věci propuštění zboží do celního režimu volného oběhu týkající se zboží, 1. které není předmětem spotřební daně, 2. jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR a 3. jehož odeslání nebo přeprava je ukončena v tuzemsku, a b) je držitelem povolení k použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty. (2) Zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty nelze použít, je-li dovoz tohoto zboží osvobozen od daně podle § 71 odst. 8. (3) Celní úřad pro Středočeský kraj je místně příslušným ve věci a) povolení k použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty, b) týkající se zvláštního doplňkového celního prohlášení, c) zrušení platnosti celního prohlášení podle odstavce 1 písm. a). § 109d Povolení k použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty Podmínkou pro vydání povolení k použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty je zajištění daně poskytnutím jistoty podle právních předpisů upravujících správu cel. § 109e Zvláštní ustanovení o evidenci pro účely daně z přidané hodnoty (1) Osoba povinná k dani, která používá zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, je povinna vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje vztahující se ke zdanitelným plněním, na která tento režim použila. (2) Osoba povinná k dani, která používá zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, je povinna údaje podle odstavce 1 a) uchovávat po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo zdanitelné plnění uskutečněno, b) poskytnout na žádost správce daně elektronicky. § 109f Povinnost vybrat a zaplatit daň Pokud je na zboží použit zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, má a) osoba povinná k dani, která používá tento režim, povinnost vybrat částku odpovídající dani za toto zboží od osoby, na jejíž účet jedná, b) osoba, na jejíž účet je jednáno, povinnost zaplatit částku odpovídající dani za toto zboží osobě povinné k dani, která používá tento režim. § 110 Zvláštní doplňkové celní prohlášení (1) Osoba povinná k dani, která používá zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, je povinna podat nejpozději do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce zvláštní doplňkové celní prohlášení za tento kalendářní měsíc, a to souhrnně za všechny osoby, na jejichž účet jedná. (2) Zvláštní doplňkové celní prohlášení podle odstavce 1 se podává elektronicky datovou zprávou prostřednictvím systému automatizovaného zpracování dat podle prováděcího rozhodnutí Evropské komise76). (3) Daň je splatná šestnáctý den po skončení kalendářního měsíce, za který se podává zvláštní doplňkové celní prohlášení. 76) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu.“. Dosavadní díl 2 se označuje jako díl 3. 83. V části první hlavě V díl 3 včetně nadpisu zní: „Díl 3 Zvláštní režim jednoho správního místa Oddíl 1 Základní ustanovení § 110a Úvodní ustanovení (1) Zvláštním režimem jednoho správního místa je a) režim mimo Evropskou unii, b) režim Evropské unie, c) dovozní režim. (2) Zvláštní režim jednoho správního místa může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která uskutečňuje vybrané plnění a splňuje v tuzemsku podmínky pro použití zvláštního režimu jednoho správního místa. (3) V případě zvláštního režimu jednoho správního místa je místně příslušným Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. (4) Ustanovení o příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se v případě zvláštního režimu jednoho správního místa nepoužijí. § 110b Vymezení základních pojmů (1) Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa se rozumí a) daní peněžité plnění spravované v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, b) osobou uskutečňující vybraná plnění osoba povinná k dani, která uskutečňuje vybraná plnění, c) státem spotřeby členský stát, ve kterém je místo plnění uskutečňovaného vybraného plnění, d) státem identifikace členský stát, ve kterém se osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel registrují ve zvláštním režimu jednoho správního místa, e) uživatelem osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel, kteří jsou v tuzemsku registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa. (2) Vybraným plněním se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí v případě a) režimu mimo Evropskou unii poskytnutí služby osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie, b) režimu Evropské unie 1. poskytnutí služby osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie, 2. prodej zboží na dálku, 3. dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 písm. b), c) dovozního režimu prodej dovezeného zboží na dálku, 1. které není předmětem spotřební daně a 2. jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR. (3) Za provozovnu se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa považuje i ta organizační složka osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat plnění, která jsou uskutečňována pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje. (4) Rozpočet, jehož příjmem je peněžité plnění podle odstavce 1 písm. a), se považuje za veřejný rozpočet. § 110c Zprostředkovatel a pověřující osoba (1) Zprostředkovatelem se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí osoba povinná k dani, která a) má sídlo nebo provozovnu na území Evropské unie a b) je pověřena osobou uskutečňující vybraná plnění, aby jejím jménem a na její účet plnila povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu. (2) Pověřující osobou se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí osoba uskutečňující vybraná plnění, která je uvedena v registraci zprostředkovatele, nebo je k němu obdobně přiřazena podle právních předpisů jiného členského státu. (3) Zprostředkovatel plní povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu za každou pověřující osobu samostatně. (4) Pověřující osoba nemůže plnit povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu svým jménem a na svůj účet ani prostřednictvím zástupce. (5) Povinnosti vyplývající z vybraných plnění uskutečněných pověřující osobou se považují za povinnosti zprostředkovatele. Oddíl 2 Obecná ustanovení o správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku § 110d Zastupování Plnou moc lze udělit pouze v rozsahu opravňujícím k zastupování ve všech úkonech, řízeních nebo jiných postupech v rámci daného režimu zvláštního režimu jednoho správního místa; to platí i pro zprostředkovatele pověřeného více pověřujícími osobami. § 110e Doručování (1) Správce daně doručuje písemnost elektronicky, a to prostřednictvím a) datové schránky, nebo b) veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlášce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku. (2) Upomínka upozorňující na nesplnění povinnosti se doručuje pouze prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlášce k registraci. (3) Písemnost, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně prostřednictvím elektronického portálu. § 110f Evidence pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa (1) Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni k uskutečněným vybraným plněním vést evidenci obsahující údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e). (2) Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni údaje podle odstavce 1 a) uchovávat po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno, b) poskytnout na žádost správce daně nebo správce daně příslušného státu spotřeby elektronicky. § 110g Poslední známá daň (1) Poslední známou daní se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí daň ve výši, ve které byla naposledy za příslušné zdaňovací období a) tvrzena osobou uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatelem, kteří jsou registrováni k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v daňovém přiznání, nebo b) správcem daně pravomocně doměřena z moci úřední. (2) Je-li místo plnění v jiném členském státě, rozumí se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa poslední známou daní výsledná daň, jak byla dosud stanovena podle právních předpisů jiného členského státu. § 110h Způsob placení daně (1) Daň se platí správci daně v eurech. (2) Daň se platí na příslušný účet správce daně vedený v eurech, a to bezhotovostním převodem. (3) Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni uvést, na kterou daň je platba určena, a označit platbu referenčním číslem příslušného daňového přiznání. § 110i Přeplatek (1) Přeplatek správce daně nepřevede na vymáhaný nedoplatek nebo na neuhrazenou částku zajištěné daně. Vznikne-li tak vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí ve lhůtě pro jeho vrácení poté, co provede jeho započtení na úhradu vymáhaného nedoplatku nebo neuhrazené částky zajištěné daně. Za den úhrady vymáhaného nedoplatku se považuje den, kdy k tomuto započtení došlo. (2) Za dobu, po kterou nebylo možné převést přeplatek, který byl započten podle odstavce 1, na úhradu vymáhaného nedoplatku nebo neuhrazené částky zajištěné daně, nevzniká osobě uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovateli v tomto rozsahu úrok z prodlení. (3) Vratitelný přeplatek nižší než 10 EUR se nevrací. (4) Úrok z vratitelného přeplatku se nepřizná, nepřesahuje-li 40 EUR. § 110j Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku (1) Správce daně vrátí vratitelný přeplatek v eurech bez žádosti do 30 kalendářních dnů od vzniku vratitelného přeplatku. (2) V tuzemsku jako státě spotřeby počíná lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku běžet ode dne, kdy tuzemský správce daně obdrží informace potřebné pro předepsání daně. (3) Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku se přerušuje a) vydáním výzvy k podání dodatečného daňového přiznání, b) vydáním výzvy k odstranění pochybností, c) sdělením výsledku postupu k odstranění pochybností, v rámci něhož nedošlo k odstranění pochybností, nebo d) vydáním oznámení o zahájení daňové kontroly. (4) Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku přerušená podle odstavce 3 začne znovu běžet ode a) dne, ve kterém správce daně v tuzemsku jako státě spotřeby obdrží informace potřebné pro předepsání daně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání včas podaném na základě výzvy k podání dodatečného daňového přiznání nebo výzvy k odstranění pochybností, b) dne sdělení výsledku postupu k odstranění pochybností, v rámci něhož došlo k odstranění pochybností, nebo c) dne pravomocného ukončení doměřovacího řízení. (5) Vydá-li správce daně oznámení o zahájení daňové kontroly po uplynutí lhůty pro vrácení vratitelného přeplatku vzniklého v důsledku stanovení daně, která je předmětem této daňové kontroly, počne dnem následujícím po vydání tohoto oznámení běžet nová lhůta pro vrácení tohoto vratitelného přeplatku. Tato lhůta končí třicátým dnem po pravomocném ukončení doměřovacího řízení. Oddíl 3 Zvláštní ustanovení o správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku jako státě identifikace Pododdíl 1 Podmínky použití jednotlivých režimů § 110k Podmínky použití režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku (1) Režim mimo Evropskou unii může v tuzemsku použít osoba uskutečňující vybraná plnění, která a) nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu a b) nepoužívá v jiném členském státě režim mimo Evropskou unii. (2) Režim mimo Evropskou unii se v tuzemsku použije na všechna vybraná plnění uskutečněná osobou, která používá tento režim. § 110l Podmínky použití režimu Evropské unie v tuzemsku (1) Režim Evropské unie může v tuzemsku použít osoba uskutečňující vybraná plnění, pokud a) v tuzemsku 1. má sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo, nebo 2. je zahájeno odeslání nebo přeprava zboží, nemá-li tato osoba na území Evropské unie sídlo ani provozovnu, b) je plátcem nebo identifikovanou osobou a c) nepoužívá v jiném členském státě režim Evropské unie. (2) Režim Evropské unie se v tuzemsku použije na všechna vybraná plnění uskutečněná osobou, která používá tento režim, s výjimkou a) služeb 1. s místem plnění v členském státě, ve kterém má tato osoba sídlo nebo provozovnu, nebo 2. v případě, že tato osoba nemá sídlo ani provozovnu na území Evropské unie, a b) prodeje zboží na dálku s místem plnění v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží. § 110m Podmínky použití dovozního režimu v tuzemsku (1) Dovozní režim může v tuzemsku použít osoba uskutečňující vybraná plnění, a) která 1. má v tuzemsku sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo, 2. je plátcem nebo identifikovanou osobou a 3. nepoužívá v jiném členském státě dovozní režim, nebo b) která nepoužívá v žádném členském státě dovozní režim a která pověřila zprostředkovatele, který je uživatelem, aby jejím jménem a na její účet plnil povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu. (2) Zprostředkovatelem v dovozním režimu v tuzemsku může být osoba povinná k dani, která a) má v tuzemsku sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo, b) je plátcem nebo identifikovanou osobou a c) nepoužívá v jiném členském státě jako zprostředkovatel dovozní režim. (3) Pokud jsou odeslání nebo přeprava zboží zahájeny v Norském království, může dovozní režim v tuzemsku použít také osoba uskutečňující vybraná plnění, která a) má v Norském království sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo ani provozovnu, b) je plátcem nebo identifikovanou osobou a c) nepoužívá v žádném členském státě dovozní režim. (4) Dovozní režim se v tuzemsku použije na všechna vybraná plnění uskutečněná osobou, která používá tento režim. V případě použití dovozního režimu podle odstavce 3 se dovozní režim v tuzemsku použije na všechna vybraná plnění, u kterých byly odeslání nebo přeprava zboží zahájeny v Norském království. § 110n Omezení použití zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku (1) Osoba uskutečňující vybraná plnění nemůže v tuzemsku použít zvláštní režim jednoho správního místa po dobu 2 let od konce zdaňovacího období, v němž došlo ke zrušení její registrace jako osoby uskutečňující vybraná plnění z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa. (2) Osoba uskutečňující vybraná plnění, která má v tuzemsku provozovnu, nemůže v tuzemsku použít režim Evropské unie nebo dovozní režim po dobu 2 let od konce kalendářního roku, ve kterém začala používat daný režim v jiném členském státě; to neplatí v případě, že dojde k přemístění sídla do tuzemska nebo ke zrušení její registrace v daném režimu v jiném členském státě z důvodu zrušení provozovny v jiném členském státě. (3) Osoba uskutečňující vybraná plnění, která nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu, nemůže v tuzemsku použít režim Evropské unie po dobu 2 let od konce kalendářního roku, ve kterém začala používat tento režim v jiném členském státě z důvodu zahájení odeslání nebo přepravy zboží v tomto jiném členském státě. (4) Osoba povinná k dani nemůže být v tuzemsku registrována jako zprostředkovatel po dobu 2 let od konce zdaňovacího období, v němž došlo ke zrušení její registrace jako zprostředkovatele z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně v dovozním režimu. (5) Osoba povinná k dani, která má v tuzemsku provozovnu, nemůže být v tuzemsku registrována jako zprostředkovatel po dobu 2 let od konce kalendářního roku, ve kterém začala používat tento režim v jiném členském státě; to neplatí v případě, že dojde k přemístění jejího sídla do tuzemska nebo ke zrušení její registrace jako zprostředkovatele z důvodu zrušení provozovny v jiném členském státě. Pododdíl 2 Podání § 110o (1) Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni činit podání v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, která určí správce daně, elektronicky prostřednictvím elektronického portálu. Jiná podání v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa lze činit prostřednictvím elektronického portálu, pokud tak určí správce daně. (2) Přihlášku k registraci lze podat datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to v případě a) režimu mimo Evropskou unii potvrzenou prostřednictvím registračních údajů, b) režimu Evropské unie nebo dovozního režimu 1. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, 2. s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo 3. prostřednictvím daňové informační schránky. (3) Správce daně na základě přihlášky k registraci podané v režimu mimo Evropskou unii přidělí přístupové údaje. (4) Přístup k elektronickému portálu je možný prostřednictvím přihlášení a) pomocí přístupových údajů v případě režimu mimo Evropskou unii, b) způsobem, kterým lze podat přihlášku k registraci v případě režimu Evropské unie nebo dovozního režimu. (5) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) podmínky a postup pro přihlášení se na elektronický portál, b) podání, která je osoba povinná k dani povinna činit elektronicky prostřednictvím elektronického portálu, a podání, která lze činit prostřednictvím elektronického portálu, c) formát a strukturu, kterou musí mít datová zpráva podávaná prostřednictvím elektronického portálu, d) skutečnost, že je technicky vybaven k přijetí datové zprávy s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. (6) Osoba oprávněná k přístupu na elektronický portál je povinna zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití. (7) Podání vyhotovené v anglickém jazyce nemusí být předložené současně v překladu do jazyka českého. Pododdíl 3 Registrace osoby uskutečňující vybraná plnění § 110p Přihláška k registraci (1) Hodlá-li osoba uskutečňující vybraná plnění používat v tuzemsku některý z režimů zvláštního režimu jednoho správního místa a splňuje-li v tuzemsku podmínky jeho použití, je povinna podat přihlášku k registraci osoby uskutečňující vybraná plnění. (2) Přihláška k registraci se podává a) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, od něhož hodlá osoba uskutečňující vybraná plnění používat režim mimo Evropskou unii nebo režim Evropské unie, nebo b) do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém 1. osoba uskutečňující vybraná plnění uskutečnila vybrané plnění, na které hodlá v tuzemsku použít režim mimo Evropskou unii nebo režim Evropské unie, aniž by byla v daném režimu registrována; v přihlášce k registraci tato osoba uvede den uskutečnění prvního vybraného plnění, 2. došlo ke splnění podmínek pro používání režimu Evropské unie nebo dovozního režimu v tuzemsku, pokud osoba uskutečňující vybraná plnění hodlá používat režim Evropské unie nebo dovozní režim v tuzemsku a přestane používat režim Evropské unie nebo dovozní režim v jiném členském státě, protože přemístí sídlo nebo přestane mít v jiném členském státě provozovnu, nebo 3. došlo ke splnění podmínek pro používání režimu Evropské unie v tuzemsku, pokud osoba uskutečňující vybraná plnění hodlá používat režim Evropské unie v tuzemsku a přestane používat tento režim v jiném členském státě, protože přestane uskutečňovat dodání zboží, jehož odeslání nebo přeprava jsou zahájeny v jiném členském státě. (3) Odstavce 1 a 2 se pro pověřující osobu nepoužijí. § 110q Oznamovací povinnost osoby používající zvláštní režim jednoho správního místa (1) Dojde-li ke změně údajů, které je osoba uskutečňující vybraná plnění povinna uvádět při registraci ve zvláštním režimu jednoho správního místa, je povinna tuto změnu oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém nastala. (2) Přestane-li osoba uskutečňující vybraná plnění uskutečňovat vybraná plnění v daném režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém přestala tato plnění uskutečňovat. § 110r Rozhodnutí o registraci (1) Správce daně zaregistruje osobu uskutečňující vybraná plnění, která podala přihlášku k registraci ve zvláštním režimu jednoho správního místa, pokud a) splňuje podmínky použití daného režimu zvláštního režimu jednoho správního místa a b) není pověřující osobou. (2) Osoba uskutečňující vybraná plnění je v tuzemsku registrována ve zvláštním režimu jednoho správního místa a) od prvního dne zdaňovacího období následujícího po podání přihlášky k registraci v režimu mimo Evropskou unii nebo v režimu Evropské unie, b) ode dne uskutečnění vybraného plnění, který uvedla v přihlášce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů v režimu mimo Evropskou unii nebo v režimu Evropské unie, c) ode dne oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována v dovozním režimu, d) ode dne, ve kterém došlo ke splnění podmínek pro použití režimu Evropské unie nebo dovozního režimu v tuzemsku tím, že přemístila sídlo nebo přestala mít v jiném členském státě provozovnu, a tím přestala splňovat podmínky, na základě kterých používala daný režim v jiném členském státě, nebo e) ode dne, ve kterém došlo ke splnění podmínek pro použití režimu Evropské unie tím, že přestala uskutečňovat dodání zboží, jehož odeslání nebo přeprava jsou zahájeny v jiném členském státě, a tím přestala splňovat podmínky, na základě kterých používala režim Evropské unie v jiném členském státě. (3) V rozhodnutí o registraci správce daně přidělí namísto daňového identifikačního čísla v případě a) režimu mimo Evropskou unii daňové evidenční číslo pro účely režimu mimo Evropskou unii, b) dovozního režimu daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu. (4) Na daňové evidenční číslo se přiměřeně použijí ustanovení o daňovém identifikačním čísle. § 110s Zrušení registrace na žádost Správce daně zruší registraci na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém osoba uskutečňující vybraná plnění žádá o zrušení registrace, k poslednímu dni zdaňovacího období, který následuje nejdříve 15 dnů po podání tohoto oznámení. § 110t Zrušení registrace z moci úřední (1) Správce daně zruší registraci z moci úřední, pouze pokud osoba uskutečňující vybraná plnění a) oznámí, že přestala v daném režimu zvláštního režimu jednoho správního místa uskutečňovat vybraná plnění, b) neuskuteční v daném režimu zvláštního režimu jednoho správního místa vybrané plnění po dobu 2 let, c) nesplňuje některou z podmínek použití daného režimu zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku, na jejichž základě byla registrována, d) soustavně porušuje povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa, nebo e) je pověřující osobou; správce daně zruší pouze registraci v dovozním režimu. (2) Registrace je zrušena k poslednímu dni zdaňovacího období, v němž bylo rozhodnutí o zrušení registrace vydáno. (3) Pokud osoba uskutečňující vybraná plnění a) přestala splňovat některou z podmínek pro použití 1. režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku tím, že začala mít na území Evropské unie sídlo nebo provozovnu, je jí registrace zrušena ke dni, ve kterém přestala splňovat tuto podmínku, 2. režimu Evropské unie nebo dovozního režimu v tuzemsku tím, že přemístila sídlo z tuzemska nebo přestala mít v tuzemsku provozovnu, je jí registrace zrušena ke dni, ve kterém přestala splňovat tuto podmínku, nebo 3. režimu Evropské unie v tuzemsku tím, že přestala uskutečňovat dodání zboží, jehož odeslání nebo přeprava jsou zahájeny v tuzemsku, je jí registrace zrušena ke dni, ve kterém přestala splňovat tuto podmínku, b) soustavně porušuje povinnosti vztahující se ke správě daně v dovozním režimu, je jí registrace zrušena ke dni, ve kterém je vydáno rozhodnutí o zrušení registrace, nebo c) je pověřující osobou, je jí registrace zrušena ke dni předcházejícímu dni, od kterého je uvedena v registraci zprostředkovatele nebo k němu obdobně přiřazena. Pododdíl 4 Registrace zprostředkovatele § 110u Přihláška k registraci (1) Hodlá-li osoba povinná k dani v tuzemsku plnit jako zprostředkovatel jménem a na účet osoby uskutečňující vybraná plnění povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu a splňuje-li podmínky, za kterých může být v tuzemsku zprostředkovatelem, je povinna podat přihlášku k registraci zprostředkovatele. (2) Přihláška k registraci se podává do 10 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo ke splnění podmínek, za kterých může být osoba povinná k dani v tuzemsku zprostředkovatelem, pokud přestane jako zprostředkovatel používat dovozní režim v jiném členském státě, protože přemístí sídlo nebo přestane mít v jiném členském státě provozovnu. § 110v Oznamovací povinnost (1) Dojde-li ke změně údajů, které je zprostředkovatel povinen uvádět při registraci zprostředkovatele, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém nastala. (2) Přestane-li pověřující osoba uskutečňovat vybraná plnění v dovozním režimu, je zprostředkovatel, v jehož registraci je uvedena, povinen tuto skutečnost oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém tato osoba přestala vybraná plnění uskutečňovat. § 110w Rozhodnutí o registraci (1) Správce daně zaregistruje osobu povinnou k dani, která podala přihlášku k registraci zprostředkovatele, pokud splňuje podmínky pro registraci zprostředkovatele. (2) Osoba povinná k dani je v tuzemsku registrována jako zprostředkovatel a) ode dne oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována v dovozním režimu, b) ode dne, ve kterém došlo ke splnění podmínek pro registraci v dovozním režimu jako zprostředkovatele v tuzemsku tím, že přemístila sídlo nebo přestala mít v jiném členském státě provozovnu, a tím přestala splňovat podmínky, na základě kterých byla jako zprostředkovatel registrována v dovozním režimu v jiném členském státě. (3) V rozhodnutí o registraci zprostředkovatele v tuzemsku správce daně přidělí namísto daňového identifikačního čísla daňové evidenční číslo zprostředkovatele pro účely dovozního režimu. (4) Na daňové evidenční číslo se přiměřeně použijí ustanovení o daňovém identifikačním čísle. § 110x Změna registrace na žádost (1) Správce daně změní rozhodnutím registraci zprostředkovatele na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém zprostředkovatel žádá o změnu registrace spočívající v doplnění osoby uskutečňující vybraná plnění do jeho registrace nebo ve vynětí pověřující osoby z této registrace, k poslednímu dni zdaňovacího období, který následuje nejdříve 15 dnů po podání tohoto oznámení. (2) V rozhodnutí o změně registrace zprostředkovatele správce daně přidělí každé osobě uskutečňující vybraná plnění doplněné do registrace zprostředkovatele daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu. § 110y Změna registrace z moci úřední (1) Správce daně rozhodne z moci úřední o změně registrace zprostředkovatele spočívající ve vynětí pověřující osoby z registrace zprostředkovatele, pouze pokud a) zprostředkovatel oznámí, že pověřující osoba přestala uskutečňovat vybraná plnění v dovozním režimu, b) pověřující osoba po dobu 2 let neuskuteční vybrané plnění v dovozním režimu, c) pověřující osoba nesplňuje některou z podmínek použití dovozního režimu v tuzemsku, na jejichž základě byla uvedena v registraci zprostředkovatele, d) pověřující osoba soustavně porušuje povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa, nebo e) zprostředkovatel oznámí, že již není pověřující osobou pověřen, aby plnil povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu jejím jménem a na její účet. (2) Pověřující osoba přestane být uvedena v registraci zprostředkovatele a) k poslednímu dni zdaňovacího období, v němž bylo rozhodnutí o změně registrace vydáno, nebo b) ke dni, ve kterém je vydáno rozhodnutí o změně registrace z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa. § 110z Zrušení registrace na žádost Správce daně zruší registraci zprostředkovatele na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém zprostředkovatel žádá o zrušení registrace, k poslednímu dni zdaňovacího období, který následuje nejdříve 15 dnů po podání této žádosti. § 110za Zrušení registrace z moci úřední (1) Správce daně zruší registraci zprostředkovatele z moci úřední, pouze pokud zprostředkovatel a) po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních čtvrtletí neměl ve své registraci uvedenou žádnou pověřující osobu, b) nesplňuje některou z podmínek, na jejichž základě byl jako zprostředkovatel registrován, nebo c) soustavně porušuje povinnosti zprostředkovatele vztahující se ke správě daně v dovozním režimu v tuzemsku. (2) Registrace zprostředkovatele je zrušena a) k poslednímu dni zdaňovacího období, v němž bylo rozhodnutí o zrušení registrace vydáno, b) ke dni, ve kterém zprostředkovatel přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě byl jako zprostředkovatel registrován, tím, že přemístil sídlo z tuzemska nebo přestal mít v tuzemsku provozovnu, nebo c) ke dni, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o zrušení registrace z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně v dovozním režimu. Pododdíl 5 Daňové přiznání a placení daně § 110zb Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa a) kalendářní čtvrtletí v případě režimu mimo Evropskou unii a režimu Evropské unie, b) kalendářní měsíc v případě dovozního režimu. § 110zc Daňové přiznání (1) Uživatel je povinen podat daňové přiznání do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, a to i v případě, že za příslušné zdaňovací období neuskutečnil vybrané plnění. (2) Připadne-li poslední den lhůty podle odstavce 1 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den. § 110zd Dodatečné daňové přiznání (1) Pokud uživatel zjistí, že daň má být vyšší nebo nižší než poslední známá daň, a je povinen provést opravu daně, nebo využije svého oprávnění provést opravu daně, uvede ji nejpozději v dodatečném daňovém přiznání, které je součástí daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uživatel dozvěděl o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu; důvody pro uvedení opravy daně a den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani se neuvádí. (2) Podání dodatečného daňového přiznání z jiných důvodů, než jsou důvody podle odstavce 1, není přípustné. (3) Opravu daně podle odstavce 1 nelze v dodatečném daňovém přiznání uvést po uplynutí lhůty pro opravu daně ve státě identifikace, která činí 3 roky; lhůta pro opravu daně počne běžet dnem, ve kterém uplynula lhůta pro podání původního daňového přiznání. (4) Připadne-li poslední den lhůty pro opravu daně ve státě identifikace na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den. (5) Daň dodatečně tvrzená uživatelem je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, která je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání, ve kterém uživatel uvedl příslušnou opravu daně. § 110ze Vyčíslení daně (1) Daň se vyčíslí v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování. (2) Pro účely vyčíslení daně v eurech se pro přepočet použije směnný kurz a) Evropské centrální banky zveřejněný pro 1. poslední den zdaňovacího období, nebo 2. nejbližší následující den, pokud pro poslední den zdaňovacího období není kurz zveřejněn, nebo b) použitý u původního plnění v případě vyčíslení daně, pokud jde o podání dodatečného daňového přiznání. § 110zf Předepsání a stanovení daně Správce daně na základě podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání předepíše do evidence daní výši tvrzené daně nebo rozdílu a daň nestanoví. § 110zg Postoupení daňového přiznání a platby Správce daně postoupí správci daně státu spotřeby v odpovídajícím rozsahu a) údaje z podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání a b) poukázanou platbu nejvýše do výše tvrzené daně. § 110zh Platba bez dostatečného označení Pokud uživatel neuvede, na kterou daň je platba určena, nebo neoznačí platbu referenčním číslem příslušného daňového přiznání, použijí se obdobně ustanovení daňového řádu o platbách vykonaných bez dostatečného označení daně. Neodpoví-li uživatel ve lhůtě stanovené správcem daně, vrátí mu správce daně tuto platbu. Oddíl 4 Zvláštní ustanovení o správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku jako státě spotřeby § 110zi Základní ustanovení (1) Povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa plní prostřednictvím správce daně státu identifikace a) osoba uskutečňující vybraná plnění, která je registrována ve zvláštním režimu jednoho správního místa a uskutečňuje vybraná plnění s místem plnění v tuzemsku, b) zprostředkovatel, který je registrován v dovozním režimu a plní povinnosti vyplývající z uskutečnění vybraných plnění s místem plnění v tuzemsku. (2) Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel podle odstavce 1 jsou povinni plnit povinnosti podle odstavce 1, s výjimkou podání činěných prostřednictvím elektronického portálu, vůči správci daně v tuzemsku jako státu spotřeby od okamžiku, kdy vůči nim tento správce daně učiní úkon za účelem stanovení, vybírání, zajištění nebo vymáhání daně, při němž těmto osobám oznámí vznik této povinnosti. (3) Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel podle odstavce 1 jsou daňovými subjekty. § 110zj Postup k odstranění pochybností (1) Výzva k odstranění pochybností u daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání nezahajuje doměřovací řízení z moci úřední. Nevyhoví-li osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel této výzvě nebo nepodají-li ve lhůtě uvedené ve výzvě dodatečné daňové přiznání, je doměřovací řízení zahájeno uplynutím této lhůty. (2) Lhůta podle odstavce 1 nesmí být, a to ani v důsledku jejího prodloužení, delší než lhůta, ve které jsou osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel povinni uvést opravu daně v dodatečném daňovém přiznání. (3) Nedošlo-li k odstranění pochybností u daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, k němuž byla vydána výzva k odstranění pochybností podle odstavce 1, a nedošlo-li dosud k zahájení doměřovacího řízení, je doměřovací řízení zahájeno sdělením výsledku postupu k odstranění pochybností. Správce daně o této skutečnosti osobu uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatele vyrozumí v rámci tohoto sdělení. (4) Došlo-li k odstranění pochybností u daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, k němuž byla vydána výzva k odstranění pochybností podle odstavce 1, aniž by bylo podáno dodatečné daňové přiznání, sdělí správce daně tento výsledek osobě uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovateli. § 110zk Předepsání daně Správce daně předepíše poslední známou daň do evidence daní. § 110zl Samovyměření a samodoměření daně (1) Daň tvrzená osobou uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatelem, kteří jsou registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené. (2) V případě, že osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel, kteří jsou registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa, nepodají daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 EUR. (3) Daň tvrzená osobou uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatelem, kteří jsou registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani. (4) Pokud je daň tvrzená v a) daňovém přiznání nižší než nula, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 EUR, b) dodatečném daňovém přiznání ve výši, v důsledku které by daň za původní zdaňovací období měla být nižší než nula, odstavec 3 se nepoužije. § 110zm Oprava základu daně a výše daně (1) Při opravě základu daně postupují osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel obdobně podle § 42 odst. 1, 2, 4, 5 a 7 až 9. (2) Pokud osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel využijí svého oprávnění provést opravu výše daně, postupují obdobně podle § 43 odst. 1 až 4. § 110zn Zvláštní ustanovení o doměření daně z moci úřední K doměření daně z moci úřední může dojít také, pokud správce daně zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známá daň není ve správné výši. § 110zo Výzva k podání dodatečného daňového přiznání Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni na základě výzvy k podání dodatečného daňového přiznání podat toto dodatečné daňové přiznání nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém je jim tato výzva oznámena. Tuto lhůtu nelze prodloužit. § 110zp Podání dodatečného daňového přiznání správci daně státu spotřeby (1) Po uplynutí lhůty pro opravu daně ve státě identifikace uvedou osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel opravy daně v samostatném dodatečném daňovém přiznání; v tomto dodatečném daňovém přiznání se uvádí i důvody pro uvedení opravy daně a den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani. (2) Dodatečné daňové přiznání podle odstavce 1 není formulářovým podáním. (3) Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel činí podání podle odstavce 1 vůči správci daně státu spotřeby; § 110o odst. 1 se nepoužije. (4) Dodatečné daňové přiznání není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně. § 110zq Pořadí úhrady daně Platba se použije přednostně na úhradu daně tvrzené v daňovém přiznání, jehož referenčním číslem je tato platba označena. § 110zr Placení daně státu spotřeby Daň lze uhradit i přeplatkem na jiné dani. § 110zs Příslušenství daně (1) Úroky a penále vznikají v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování. (2) Za nepodání daňového přiznání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně. (3) Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 40 EUR. (4) Úrok z posečkané částky se nepředepíše, nepřesahuje-li 40 EUR. (5) V případě režimu mimo Evropskou unii a režimu Evropské unie úrok z prodlení nevzniká po dobu zdaňovacího období, za které se podává daňové přiznání, od něhož je odvozena náhradní lhůta splatnosti daně. (6) Správce daně může na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední prominout až 100 % penále. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu. § 110zt Vymáhání daně (1) Při přepočtu nedoplatku na českou měnu nebo na eura pro účely vymáhání daně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den stanovení daně. Výsledná částka se zaokrouhlí na jednotky nahoru. (2) Neuhrazená část nedoplatku zaniká, pokud a) není nedoplatek plně uhrazen pouze v důsledku kurzového rozdílu a b) nepřesahuje 20 EUR. (3) Přeplatek vzniklý pouze v důsledku kurzového rozdílu, který nepřesahuje 20 EUR, zaniká. § 110zu Insolvenční řízení Na zdaňovací období a lhůtu pro podání daňového přiznání se nepoužijí zvláštní ustanovení o insolvenčním řízení. Oddíl 5 Zvláštní ustanovení o správě daně po zrušení registrace ve zvláštním režimu jednoho správního místa § 110zv Postup po zrušení registrace v dovozním režimu nebo vynětí pověřující osoby z registrace zprostředkovatele Přidělené daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu lze po dobu 2 měsíců ode dne zrušení registrace osoby uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatele anebo ode dne změny registrace zprostředkovatele spočívající ve vynětí pověřující osoby z registrace zprostředkovatele používat pro dovoz zboží, které bylo dodáno přede dnem zrušení nebo změny registrace, pokud je tento dovoz zboží vybraným plněním; to neplatí, pokud zrušení nebo změna registrace byly provedeny z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně v dovozním režimu. § 110zw Oprava daně po zrušení registrace ve zvláštním režimu jednoho správního místa Na opravu daně, která nebyla uvedena nejpozději v dodatečném daňovém přiznání, které je součástí daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace ve zvláštním režimu jednoho správního místa, se použije § 110zp obdobně. § 110zx Placení daně nezaplacené zprostředkovatelem Osoba uskutečňující vybraná plnění, která byla uvedena v registraci zprostředkovatele, je povinna zaplatit daň z vybraného plnění, které uskutečnila a na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, pokud a) byla registrace zprostředkovatele zrušena a b) tato daň nebyla zprostředkovatelem ani při vymáhání zaplacena, nebo je zřejmé, že by její vymáhání bylo prokazatelně bezvýsledné. § 110zy Zvláštní ustanovení o daňových povinnostech zprostředkovatele (1) Daňové povinnosti zprostředkovatele týkající se vybraných plnění uskutečněných pověřující osobou nezanikají smrtí nebo zánikem zprostředkovatele. (2) Daňové povinnosti podle odstavce 1 vzniklé ode dne skončení řízení o pozůstalosti zprostředkovatele, nebo ode dne zániku zprostředkovatele plní osoba, která uskutečnila vybraná plnění podle odstavce 1, s výjimkou daňových povinností zprostředkovatele, který je právnickou osobou s právním nástupcem; tyto povinnosti plní právní nástupce.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé před 1. červencem 2021, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Osoba povinná k dani, která má k 10. červenci 2021 zřízen přístup k elektronickému portálu ve zvláštním režimu jednoho správního místa prostřednictvím datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle § 110j odst. 2 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může tímto způsobem k elektronickému portálu přistupovat do 20. července 2024. 3. Osoba povinná k dani, která byla registrována ve zvláštním režimu jednoho správního místa nejpozději za poslední zdaňovací období před 1. červencem 2021, uvede od 21. července 2024 opravy daně za zdaňovací období před 1. červencem 2021 v samostatném dodatečném daňovém přiznání; v tomto dodatečném daňovém přiznání uvede i důvody pro uvedení opravy daně a den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani. Toto dodatečné daňové přiznání není formulářovým podáním a činí se vůči správci daně státu spotřeby; § 110o odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije. 4. U provozovatele vysílání ze zákona podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání se při výpočtu odpočtu daně v poměrné výši do 31. prosince 2024 použije § 75 odst. 1 věta poslední zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 80/2019 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna celního zákona Čl. III V § 70 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) náležitosti a vzor zvláštního doplňkového celního prohlášení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,“. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 362/2021 Sb.	Zákon č. 362/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 8. 10. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 160/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna energetického zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2022 362 ZÁKON ze dne 14. září 2021, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna energetického zákona Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty třetí a čtvrtá zrušují. 2. V poznámce pod čarou č. 1a se věty čtvrtá a pátá zrušují a na konci poznámky pod čarou se na samostatné řádky doplňují věty „Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou.“. 3. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) podnikem ve skupině podnik, který má právo kontroly nad jiným podnikem nebo který je kontrolován jiným podnikem.“. 4. V § 2 odst. 2 písm. a) bodě 1 se za slova „35 kV“ vkládají slova „provozovaný držitelem licence na distribuci elektřiny a“. 5. V § 2 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují body 31 až 33, které znějí: „31. mezinárodní pomocí v krizových situacích v plynárenství situace, kdy Česká republika přijímá nebo poskytuje solidární opatření podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938, 32. skladovacím rokem časový úsek, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího kalendářního roku, 33. službou přeshraničního využití zásobníku plynu, využití zásobníku plynu k předání plynu mezi plynárenskou soustavou České republiky a zahraniční plynárenskou soustavou; toto není považováno za přepravu plynu.“. 6. V § 3 odst. 1 se slova „plynem a“ nahrazují slovem „plynem,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích“. 7. V § 3 odst. 4 písm. a) se slovo „biometanu,“ zrušuje. 8. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) na výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích.“. 9. V § 3 odstavec 6 zní: „(6) Zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích mohou vykonávat osoby pouze na základě oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích (dále jen „zprostředkovatel“) udělovaného Energetickým regulačním úřadem. Tím není dotčeno právo držitele licence jednat jako zástupce zákazníka při změně nebo zrušení závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, je-li k tomu zákazníkem zmocněn.“. 10. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích se rozumí činnost vykonávaná ve prospěch držitele licence, spotřebitele, podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh, spočívající v a) obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto odstavce, nebo b) sjednání smlouvy podle písmene a), nebo c) provádění přípravných jednání a prací směřujících k činnostem podle písmen a) a b).“. 11. V § 3 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích není jednorázové bezúplatné jednání zmocněnce jednajícího mimo rámec podnikání, jehož účelem je uzavření, změna nebo ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na základě vystavené plné moci.“. 12. V § 5 odst. 4 písm. c) a v § 17 odst. 1 se slovo „energetice“ nahrazuje slovy „energetických odvětvích“. 13. V § 9 odst. 6 se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 1 písm. c)“. 14. V § 10 odst. 3 písm. b) se slova „nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele licence nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,“ zrušují. 15. V § 11 odst. 1 se na začátku písmene f) vkládá slovo „bezplatně“ a na konci textu písmene f) se doplňují slova „a poskytovat bezplatně informace o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energie“ a v § 11 odst. 1 písm. o), § 17 odst. 7 písm. e) a v § 96 odst. 2 se slova „zákazníka v postavení“ zrušují. 16. V § 11 se doplňují odstavce 5, 6 a 7, které znějí: „(5) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen umožnit zákazníkovi platit za dodávku elektřiny nebo plynu způsobem, který jej nediskriminuje. (6) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem nebo dodavatel tepelné energie stanoví zálohové platby na dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období. (7) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie je povinen nabízet zákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě. Pokud si zákazník nezvolí poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb nebo informací o vyúčtování v listinné podobě, je držitel licence povinen poskytovat zákazníkovi vyúčtování nebo informace o vyúčtování v elektronické podobě; to neplatí, pokud zákazník ani na písemnou výzvu nesdělí držiteli licence elektronický kontakt pro doručování vyúčtování nebo informací o vyúčtování.“. 17. § 11a včetně nadpisu zní: „Některá opatření na ochranu zákazníka § 11a (1) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách a) podmínky dodávek plynu a ceny za dodávku plynu pro 1. spotřebitele, 2. podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh, b) podmínky dodávek elektřiny a ceny za dodávku elektřiny pro 1. spotřebitele, 2. podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí. (2) Zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen prokazatelně a adresně oznámit spotřebiteli a podnikající fyzické osobě uvedené v odstavci 1 nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 4. (3) Nebude-li změna oznámena podle odstavce 2, nevyvolá právní účinky. (4) Nesouhlasí-li spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba uvedená v odstavci 1 se zvýšením ceny nebo se změnou jiných smluvních podmínek, jsou oprávněni bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu den účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. (5) Právo vypovědět závazek ze smlouvy nevzniká, je-li důvodem změny podmínek a) zvýšení regulované složky ceny, daní nebo poplatků, b) změna právního předpisu.“. 18. Za § 11a se vkládají nové § 11b až 11o, které včetně nadpisů znějí: „§ 11b (1) Spotřebitel je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. (2) Odstavcem 1 není dotčeno právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory podle občanského zákoníku, přičemž čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy běží ode dne jejího uzavření. (3) Je na držiteli licence, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence. § 11c Uzavře-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou, ve které je sjednáno prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy bez jeho výslovného souhlasu, je oprávněn závazek ze smlouvy bez postihu vypovědět kdykoliv až do dvacátého dne před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy s účinností ke dni uplynutí sjednané doby trvání závazku ze smlouvy. § 11d Uzavře-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou a přesahuje-li doba dodávky elektřiny nebo plynu včetně případného prodloužení smlouvy 36 měsíců, považuje se smlouva po uplynutí této doby za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. § 11e Zaniklo-li zákazníkovi odebírajícímu elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. § 11f Podmínky pro činnost zprostředkovatele (1) Energetický regulační úřad udělí oprávnění k činnosti zprostředkovatele a zapíše do registru zprostředkovatelů žadatele, který a) je plně svéprávný, b) je bezúhonný podle § 5 odst. 4, c) je spolehlivý a d) má ukončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynem nebo ustanovil odpovědného zástupce, který splňuje tuto podmínku. (2) Za spolehlivého se nepovažuje ten, kdo byl v posledních 3 letech před podáním žádosti pravomocně uznán vinným z přestupku podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně spotřebitele. (3) Na osobu, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy tato právnická osoba spáchala čin, pro který neplní podmínku bezúhonnosti nebo spolehlivosti, se pro účely posouzení podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) hledí, jako by také nebyla bezúhonná nebo spolehlivá. (4) Je-li žadatelem o oprávnění k činnosti zprostředkovatele právnická osoba, musí splnit podmínky podle odstavce 1 písm. b) a c). Podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) musí splnit též členové statutárního orgánu této právnické osoby; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splnit fyzická osoba, která ji zastupuje. (5) Právnická osoba je dále povinna ustanovit odpovědného zástupce, který jí odpovídá za řádný výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích a je k ní ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než 4 zprostředkovatele. Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele podle odstavce 1 písm. a) až c) a mít dokončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynem. Ustanovení § 6 odst. 6 se použije obdobně. § 11g Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele (1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele se podává na formuláři a obsahuje vedle náležitostí stanovených správním řádem též údaje o splnění podmínek pro činnost zprostředkovatele stanovených tímto zákonem. (2) Splnění podmínky plné svéprávnosti a spolehlivosti se dokládá písemným prohlášením. Splnění podmínky požadovaného vzdělání a odborné praxe se prokazuje dokladem o dosaženém vzdělání a dokumenty, které osvědčují formu, obsah a dobu vykonávané odborné praxe. (3) Splnění podmínky bezúhonnosti se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Energetický regulační úřad si za účelem ověření, zda je podmínka bezúhonnosti splněna, může vyžádat od Rejstříku trestů výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost se podává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rejstřík trestů poskytne na žádost Energetického regulačního úřadu výpis z evidence Rejstříku trestů. Splnění podmínky bezúhonnosti osoby, která není státním občanem České republiky nebo nemá sídlo na území České republiky, se osvědčuje též obdobným dokladem, který nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným státem, jehož je tato osoba státním občanem nebo ve kterém sídlí, jakož i státy, v nichž tato osoba v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců pobývala nebo sídlila (dále jen „domovský stát“), a doloženým úředním překladem do českého jazyka; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením. (4) Vyhoví-li Energetický regulační úřad žádosti podle odstavce 1, zapíše žadatele do registru zprostředkovatelů a zašle mu osvědčení o registraci, které obsahuje jeho jméno a příjmení nebo název, registrační číslo, datum registrace, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce a dobu platnosti oprávnění. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu do registru zprostředkovatelů a písemně se nevyhotovuje. (5) Oprávnění se uděluje na dobu 5 let ode dne zápisu zprostředkovatele do registru zprostředkovatelů. § 11h Prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele (1) Platnost oprávnění k činnosti zprostředkovatele lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně. (2) Žádost o prodloužení platnosti oprávnění lze podat nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dnů před uplynutím doby jeho platnosti. Ustanovení § 11g odst. 1 až 3 se použijí obdobně. (3) Energetický regulační úřad při rozhodování o žádosti postupuje obdobně jako při rozhodování o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele. § 11i Oznamovací povinnost zprostředkovatele Zprostředkovatel je povinen bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu, že a) přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele, nebo b) došlo ke změně údajů uvedených v žádosti. § 11j Zánik a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele (1) Oprávnění k činnosti zprostředkovatele zaniká a) smrtí fyzické osoby nebo jejím prohlášením za mrtvou, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti zprostředkovatele, d) uplynutím doby platnosti oprávnění, e) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o odejmutí oprávnění, nebo f) uložením trestu zákazu činnosti. (2) Energetický regulační úřad oprávnění k činnosti zprostředkovatele odejme, pokud jeho držitel a) přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele, b) při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích závažným způsobem porušil tento zákon nebo jiný právní předpis s touto činností související, nebo c) uvedl v žádosti o udělení nebo o prodloužení oprávnění nepravdivé údaje. (3) Bylo-li oprávnění odňato, je možné podat opětovnou žádost o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí lhůty 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění. § 11k Registr zprostředkovatelů (1) Energetický regulační úřad vede elektronický registr zprostředkovatelů, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru zprostředkovatelů se zapisuje a) registrační číslo a datum registrace, b) jméno a příjmení nebo název osoby, c) adresa sídla, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, e) jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce, f) doba platnosti oprávnění a g) datum zániku oprávnění. (2) Údaje podle odstavce 1 se z registru zprostředkovatelů vymažou po uplynutí doby 3 let ode dne zániku oprávnění. (3) Údaje uvedené v registru zprostředkovatelů zveřejňuje Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách. § 11l Povinnosti zprostředkovatele Zprostředkovatel je povinen a) informovat spotřebitele o skutečnosti, že s ním jedná jako zprostředkovatel, a to již od prvního kontaktu s ním, zejména prokázat se osvědčením a sdělit mu svou totožnost, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a registrační číslo, b) provozovat svou činnost poctivě a s odbornou péčí, c) zohledňovat při své činnosti účinně práva a oprávněné zájmy spotřebitele a dávat jim přednost před zájmy vlastními, zejména včas respektovat projevenou vůli spotřebitele a bez zbytečného odkladu jej pravdivě informovat o všech podstatných skutečnostech včetně hrozící škody. § 11m Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem (1) Smlouvou o zprostředkování v energetických odvětvích se zprostředkovatel zavazuje vykonat zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích pro spotřebitele. (2) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem musí mít písemnou formu a zprostředkovatel musí její vyhotovení předat spotřebiteli v listinné podobě. V elektronické podobě může být předána jen tehdy, udělil-li písemně spotřebitel k tomu souhlas. (3) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem musí obsahovat a) jméno a příjmení nebo název zprostředkovatele, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a jeho registrační číslo, b) výši odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelem; pokud není výše odměny v okamžiku uzavření smlouvy známa, uvede se způsob jejího výpočtu, c) splatnost odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelem, d) obsah smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, o jejíž uzavření má spotřebitel zájem, a to alespoň 1. zda se týká dodávky elektřiny nebo plynu, 2. zda se jedná o smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou, 3. celkovou cenu, kterou je spotřebitel ochoten platit za dodávku elektřiny nebo plynu, e) obsah dohody o zastoupení, zmocnil-li spotřebitel zprostředkovatele k obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu pro zákazníka nebo sjednání takové smlouvy na účet zákazníka nebo držitele licence nebo provádění přípravných prací směřujících k obstarání příležitosti nebo uzavření smlouvy, f) informaci o právu spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy a případně o právu odvolat zmocnění podle § 11o, g) dobu, na kterou byla uzavřena, h) podmínky ukončení závazku a i) informaci o právu spotřebitele odstoupit od smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích. (4) Zmocní-li spotřebitel zprostředkovatele nebo držitele licence k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy, zmocnění zanikne nejpozději do 12 měsíců ode dne uzavření dohody o zastoupení. Tím není dotčeno právo zmocnitele novým právním jednáním udělit téže osobě novou plnou moc s týmž obsahem. Je-li obsah dohody o zastoupení včetně dne jejího uzavření uveden v plné moci, postačí, aby byla v písemné formě udělena plná moc. (5) Zprostředkovatel je povinen předat spotřebiteli písemné vyhotovení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou za něho uzavřel, bezodkladně, nejpozději do 14 dnů od jejího uzavření, ne však později než ke dni zahájení dodávky dle takové smlouvy. (6) Při zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích se na zprostředkovatele vztahují povinnosti podle § 11 odst. 1 písm. g), j) a k) a m) obdobně. Při zprostředkovatelské činnosti se na držitele licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu a obchod s plynem vztahují povinnosti podle odstavců 2 až 5 a § 11l obdobně. § 11n Spotřebitel je oprávněn kdykoliv bez postihu a finančního plnění a) vypovědět bez výpovědní doby závazek ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích, nebo b) odvolat zmocnění k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy. Za finanční plnění se pro účely věty první nepovažuje odměna zprostředkovatele uvedená ve zprostředkovatelské smlouvě podle § 11m odst. 3 písm. b) nebo její poměrná část za již poskytnutou službu. § 11o Uzavřel-li zprostředkovatel za spotřebitele smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, je spotřebitel oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. § 11p Regulace nařízením obce Obec může nařízením obce53) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory jsou při výkonu licencované činnosti držitelem licence nebo při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích dle tohoto zákona v obci nebo v její části zakázány. § 11q (1) Spotřebitel je oprávněn podat Energetickému regulačnímu úřadu návrh na řešení sporu o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích. (2) Na řešení sporů před Energetickým regulačním úřadem podle odstavce 1 se použije postup podle části čtvrté zákona o ochraně spotřebitele obdobně. (3) Zprostředkovatel je povinen Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení výzvy Energetického regulačního úřadu poskytnout vyjádření ke skutečnostem uvedeným spotřebitelem. Zprostředkovatel je povinen úzce spolupracovat a poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu řešení sporu. 53) § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 16 úvodní části ustanovení se slovo „energetiku“ nahrazuje slovy „energetická odvětví“. 20. V § 16 se na konci písmene d) doplňuje bod 13, který zní: „13. opatřeních k řešení nedostatku zdrojů pro výrobu elektřiny v České republice,“. 21. V § 16 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až y) se označují jako písmena i) až x). 22. V § 16 písm. l) se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovem „vyjádření“. 23. Poznámka pod čarou č. 21 zní: „21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938.“. 24. V § 16 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) vykonává působnost České republiky při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).“. 25. V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 48 zní: „(2) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví2) dále a) přijímá nebo podává sousedním členským státům Evropské unie žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství, b) přejímá nebo předává sousedním členským státům Evropské unie a účastníkům trhu s plynem za úplatu plyn poskytnutý při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem, c) rozhoduje o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy a o určení zásobníku plynu, který má být vyhrazen, a době vyhrazení zásobníku plynu a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu i o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu, d) vykonává působnost členského státu Evropské unie a je příslušným orgánem podle nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky48); provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, může ministerstvo přenést na provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy. 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941.“. 26. V § 17 odst. 6 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 49 zní: „d) regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49), 49) Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.“. 27. V § 17 odst. 7 písm. i) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 28. V § 17 odst. 7 písm. j) bodě 1 se slovo „zákazníka“ nahrazuje slovem „spotřebitele“. 29. V § 17 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) až v), která znějí: „t) zapisuje žadatele do registru zprostředkovatelů, u) vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu, v) na návrh spotřebitele řeší spory o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích.“. 30. V § 17 odstavec 9 zní: „(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje cenová rozhodnutí a metodiku cenové regulace. Energetický regulační úřad zveřejňuje Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění v Energetickém regulačním věstníku je den vydání příslušné částky Energetického regulačního věstníku.“. 31. V § 17 odstavec 11 zní: „(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice, související službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu49) a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie. 32. V § 17b odstavec 1 zní: „(1) V čele Energetického regulačního úřadu je pětičlenná Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“). Jeden ze členů Rady je předsedou Rady. Předseda Rady řídí činnost Energetického regulačního úřadu s výjimkou výkonu pravomocí, které jsou vyhrazeny Radě, organizuje činnost Rady a vystupuje jejím jménem. Předsedu Rady zastupuje v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený člen Rady.“. 33. V § 17b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát za sebou.“. 34. V § 17b odst. 3 písm. c) se slova „oboru energetiky“ nahrazují slovy „energetických odvětvích“, slovo „oblasti“ se zrušuje a za slovo „teplem“ se vkládají slova „ , činnost akademického pracovníka50)“. Poznámka pod čarou č. 50 zní: „50) § 70 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“. 35. V § 17b odst. 3 písm. f) se slova „oboru energetiky“ nahrazují slovy „energetických odvětvích“. 36. V § 17b odst. 6 se slova „oblasti energetiky“ nahrazují slovy „energetických odvětvích“ a slova „ , pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Energetického regulačního úřadu“ se zrušují. 37. V § 17b odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených v odstavci 6 nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena Rady. (8) Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady, jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Rady. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Rady.“. 38. V § 17b odst. 10 písm. a) bodě 2 se slova „návrh rozpočtu“ nahrazují slovem „rozpočet“. 39. V § 17b odst. 10 písm. a) bodě 3 se slova „organizační, spisový a podpisový řád Energetického regulačního úřadu,“ zrušují. 40. V § 17b odst. 10 písm. a) body 5 až 7 znějí: „5. vyhlášky Energetického regulačního úřadu, 6. metodiku cenové regulace, 7. cenová rozhodnutí,“. 41. V § 17b odst. 10 písm. c) se za slovo „jmenuje“ vkládají slova „a odvolává“. 42. V § 17b se odstavec 11 zrušuje. Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 11 až 13. 43. V § 17b odst. 12 větě druhé se slovo „a“ nahrazuje slovy „ , náhradu výdajů a na“, ve větě třetí se slova „Předseda a další členové Rady mají“ nahrazují slovy „Člen Rady má“, slovo „jim“ se nahrazuje slovem „mu“ a ve větě poslední se slova „předseda nebo“ zrušují. 44. V § 17b odstavec 13 zní: „(13) Předseda Rady se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést na jiného člena Rady. Předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Rady jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.“. 45. V § 17d odst. 4 se slova „stanoví jako násobek“ nahrazují slovy „stanoví jako dvanáctinásobek“, slova „odebírajících elektřinu pro odvětví elektroenergetiky“ se nahrazují slovy „v elektroenergetice“, slova „celkové spotřeby plynu pro odvětví plynárenství“ se nahrazují slovy „celkového množství plynu spotřebovaného v České republice a dodaného plynárenskou soustavou“ a slova „ , za kterou účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu“ se zrušují. 46. V § 17d odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 47. V § 17e odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 48. V § 17e se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) metodiku cenové regulace.“. 49. V § 17e odst. 2 písm. a) a v § 17e odst. 7 až 11 se slovo „zásad“ nahrazuje slovem „metodiky“. 50. V § 17e odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a dále návrh metodik a postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie“. 51. V § 17e odst. 2 písm. d) se za slovo „rozvoje“ vkládají slova „přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje“. 52. V § 17e odst. 7 se za slovo „se“ vkládá slovo „dále“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije“. 53. V § 17e odst. 10 se slova „odstavce 9“ nahrazují slovy „odstavců 8 a 9“ a slova „odstavci 9“ se nahrazují slovy „odstavcích 8 a 9“. 54. Za § 17g se vkládají nové § 17h a 17i, které včetně nadpisů znějí: „§ 17h Námitka proti návrhu metodiky cenové regulace (1) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být metodikou cenové regulace dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu proti návrhu metodiky cenové regulace podat písemnou námitku. Podmínky a postup podání a vyřízení námitky se řídí tímto zákonem. (2) Námitka musí obsahovat označení toho, kdo ji podává, uvedení jeho oprávněného zájmu, který může být návrhem metodiky cenové regulace dotčen, vymezení předmětu námitky a odůvodnění, v čem podle stěžovatele nesprávnost nebo nezákonnost návrhu metodiky cenové regulace spočívá. (3) Námitka se podává ve lhůtě do 60 dnů od zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace. Námitku lze doplňovat nebo měnit pouze ve lhůtě pro její podání. (4) Námitka, která po uplynutí určené lhůty nesplňuje předepsané náležitosti, nebo námitku podanou opožděně Energetický regulační úřad vyřídí jako nepřípustnou. (5) Byla-li námitka shledána důvodnou, Energetický regulační úřad provede opatření k nápravě, jinak námitku vyřídí jako nedůvodnou. (6) O způsobu vyřízení námitky a o opatřeních k nápravě vyrozumí Energetický regulační úřad písemně toho, kdo námitku podal. § 17i Změna návrhu metodiky cenové regulace Dojde-li k podstatné změně návrhu metodiky cenové regulace, může Energetický regulační úřad provést jeho opakovanou konzultaci.“. 55. V § 18b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Šetření na místě v obchodních prostorách se provádí na základě písemného pověření předsedou Rady nebo jím pověřeného člena Rady. Pověření musí obsahovat alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále ustanovení právního předpisu, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor osoby, u níž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Energetického regulačního úřadu, případně dalších Energetickým regulačním úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 56. V § 19a odst. 1 se slova „se zásadami“ nahrazují slovy „s metodikou“. 57. V § 19a odstavec 3 zní: „(3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu, nebo cena za službu přeshraničního využití zásobníku plynu, kterou se rozumí vyrovnání slevy za službu přepravy plynu poskytnuté na vstupních a výstupních bodech zásobníků plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49). 58. V § 19a odst. 6 se slova „cen za činnosti operátora trhu a“ zrušují. 59. V § 19a odst. 9 se slovo „Zásady“ nahrazuje slovem „Metodika“, za slova „distribuční soustavy“ se vkládají slova „ , povinně vykupujícího“ a slovo „zásady“ se nahrazuje slovem „metodiku“. 60. Za § 19a se vkládají nové § 19b a 19c, které včetně nadpisů znějí: „§ 19b Metodika cenové regulace (1) Energetický regulační úřad stanoví pro regulační období metodiku cenové regulace, a to nejpozději do 28. února před začátkem regulačního období. (2) V metodice cenové regulace stanoví Energetický regulační úřad metody, podmínky a postupy regulace cen pro celé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětvích elektroenergetiky a plynárenství. (3) Energetický regulační úřad v metodice cenové regulace alespoň a) popíše aktuální regulační období, b) stanoví a odůvodní délku regulačního období, c) stanoví a odůvodní základní východiska a obecné principy cenové regulace v regulačním období včetně vazby na předcházející regulační období, d) stanoví metody cenové regulace, e) stanoví a popíše parametry cenové regulace, jejich složky a rozdělení na parametry pro regulační období a na parametry pro regulovaný rok, f) stanoví způsob určení výchozích hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek a pravidla a postupy změn hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek v průběhu regulačního období, g) stanoví a odůvodní druhy nákladů, které nelze vzhledem k charakteru činností vykonávaných příslušnými držiteli licencí zahrnout do ekonomicky oprávněných nákladů, a h) stanoví způsob vypořádání regulačního rozdílu. (4) Změna metodiky cenové regulace je v průběhu regulačního období možná jen v případě a) změny právní úpravy, která na ni má vliv, nebo b) mimořádné změny na trhu s elektřinou nebo na trhu s plynem nebo jiné mimořádné změny v národním hospodářství hodné zvláštního zřetele. (5) V případě změny metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad postupuje podle § 17e odst. 8 a 9. § 19c Hodnoty parametrů cenové regulace související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství (1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství stanoví Energetický regulační úřad hodnoty parametrů pro regulační období a hodnoty parametrů pro regulovaný rok pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele regionální distribuční soustavy a pro operátora trhu a na jejich základě následně vydává cenové rozhodnutí. (2) Při stanovení hodnot parametrů postupuje Energetický regulační úřad v souladu s metodikou cenové regulace. Hodnoty parametrů stanoví Energetický regulační úřad do 30. září; v případě provozovatele přepravní soustavy se hodnoty parametrů stanoví ve lhůtě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49).“. 61. Poznámka pod čarou č. 9a zní: „9a) § 25 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.“. 62. V § 20a odst. 4 se na konci textu písmene p) doplňují slova „a bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje“. 63. V § 20a odstavec 5 zní: „(5) Operátor trhu je dále povinen a) na výzvu ministerstva zahájit činnosti jménem České republiky a na její účet dodávat subjektům zúčtování nebo od nich odebírat za úplatu plyn, a to v případě, že Česká republika na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21) přijme nebo poskytne mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem, b) na základě rozhodnutí ministerstva vyplácet finanční kompenzace nepřímých nákladů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.“. 64. V § 22 odstavec 3 zní: „(3) Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit cenu za systémové služby, cenu za činnosti operátora trhu a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie i v případě, kdy není uzavřena smlouva o zajištění služby distribuční soustavy, za množství elektřiny odebrané pro svoji konečnou spotřebu z jím provozované distribuční soustavy.“. 65. V § 24 odst. 10 písm. j) se slova „v rozsahu podle § 58k odst. 3“ a část věty za středníkem včetně středníku zrušují. 66. V § 24 odst. 10 se na konci textu písmene o) doplňují slova „ , a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem“. 67. V § 24 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámky pod čarou č. 51 zní: „(11) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen a) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přenosové soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině a b) zajišťovat, aby chráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou nebo provozovateli distribuční soustavy, c) bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel přenosové soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců. 51) Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.“. 68. V § 25 odst. 10 se na konci textu písmene n) doplňují slova „ , a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem“. 69. V § 25 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí: „u) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině, v) bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel distribuční soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců.“. 70. V § 26 odstavce 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 52 znějí: „(5) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav jsou v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a po využití dostupných tržních mechanismů provozovatelem přenosové soustavy oprávněny za účelem odstraňování nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části, nebo za účelem řízení přetížení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52) při dispečerském řízení v nezbytné míře dočasně měnit výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla může být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky tepelné energie. (6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, jehož technický dispečink změnil při dispečerském řízení, prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze, výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny, je povinen poskytnout a) příslušnému výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je příjemcem podpory podle jiného právního předpisu28), při omezení výroby elektřiny náhradu za neodebranou elektřinu ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby, nebo b) příslušnému výrobci elektřiny náhradu za změnu výroby elektřiny z výrobny elektřiny, s výjimkou případů podle písmene a), ve výši sjednané ve smlouvě nebo stanovené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52). V případě sporu o výši náhrady rozhoduje Energetický regulační úřad. 52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou.“. 71. V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) na bezplatné vyúčtování dodávky elektřiny a související služby v elektroenergetice.“. 72. V § 30 odst. 1 písm. b) se za slovo „výrobu“ vkládá slovo „elektřiny“ a za slovo „obchod“ se vkládají slova „s elektřinou“. 73. V § 30 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) vykonávat činnost agregátora, který sdružuje zatížení sítě nebo vyrobenou elektřinu od více zákazníků nebo výrobců elektřiny za účelem účasti na trhu s elektřinou, trhu s podpůrnými službami nebo pro řízení odchylek, v odběrných nebo předávacích místech účastníků trhu s elektřinou, s nimiž má uzavřenu smlouvu, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo odběr elektřiny.“. 74. V § 30 odst. 2 písmeno m) zní: „m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi dobu trvání závazku ze smlouvy, případný postih a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle směřující k ukončení závazku ze smlouvy, včetně jednoznačně vymezeného data ukončení závazku ze smlouvy,“. 75. V § 47 odstavec 2 zní: „(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy nebo zařízení distribuční soustavy zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, není-li dohodnuto jinak. V zastavěném území podle zvláštního právního předpisu4d) nese náklady na provedení přeložky zařízení nízkého napětí provozovatel distribuční soustavy, pokud provedení přeložky vyplývá z rozhodnutí o odstranění stavby, na níž je zařízení distribuční soustavy umístěno, nebo technický stav zařízení distribuční soustavy nedovoluje jeho bezpečné provozování nebo poškozuje stavbu, pokud vlastník zařízení distribuční soustavy nezajistí nápravu.“. 76. V § 47 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady po jednotlivých položkách na její provedení.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 77. V § 49 odst. 2 až 4 a 6 se slovo „ , provozovatele“ nahrazuje slovem „ , provozovatelé“. 78. V § 50 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) je-li zákazníkem spotřebitel, ujednání o možnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsob oznámení těchto změn; smlouva musí být uzavřena písemně.“. 79. V § 50 odst. 2 se za slova „nebo výrobce“ vkládá slovo „elektřiny“, za slovo „příkon“ se vkládají slova „nebo výkon“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.“. 80. V § 50 odst. 3 se za slova „měřicího zařízení“ vkládají slova „a způsob měření včetně jeho typu“ a slova „zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě a smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu elektřiny k distribuční soustavě“ se zrušují. 81. V § 52 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Při neoprávněné dodávce nemá účastník trhu s elektřinou nárok na úhradu neoprávněně dodané elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy.“. 82. Poznámka pod čarou č. 10a zní: „10a) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.“. 83. V § 58 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy a plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie“. 84. V § 58 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21)“. 85. V § 58 odst. 1 písm. j) se za slovo „soustavy“ vkládají slova „a pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy“. 86. V § 58 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se náhrada škody poskytuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).“. 87. V § 58 odst. 8 se na konci textu písmene r) doplňují slova „a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem“. 88. V § 58 odst. 8 písm. w) se za slova „v souladu s“ vkládá slovo „desetiletým“. 89. V § 58 odst. 8 se na konci písmene z) čárka nahrazuje tečkou a písmena aa) až dd) se zrušují. 90. V § 58 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen a) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přepravu plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přepravní soustavy stává registrovaným účastníkem trhu, b) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu, c) hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem, d) registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu, e) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přepravní soustavě při prodeji nebo nákupu plynu realizovaným podnikem ve skupině a f) zajišťovat, aby chráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci plynu, obchodníkovi s plynem, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10. 91. V § 58d odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „nebo nebo“ nahrazují slovem „nebo“. 92. V § 58e se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Dozorčí rada se skládá z členů zastupujících vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele a z nezávislých odborníků z členů zastupujících podílníky třetích osob.“. 93. V § 58j odst. 6 písm. i) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 94. V § 59 odst. 1 písm. j) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21)“. 95. V § 59 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se náhrada škody poskytuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).“. 96. V § 59 odst. 8 se na konci textu písmene v) doplňují slova „a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem“. 97. V § 59 odst. 8 se na konci písmene z) čárka nahrazuje tečkou a písmena aa) až ee) se zrušují. 98. V § 59 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen a) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu, b) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu, c) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity souborů předávacích míst mezi distribuční a přepravní soustavou v členění potřebném pro zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy, d) hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem, e) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek a f) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavě při prodeji nebo nákupu plynu realizovaným podnikem ve skupině.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10. 99. V § 60 odst. 1 písmeno h) zní: „h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku plynu, prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem a nakupovat a prodávat plyn pro účely poskytování služby uskladňování plynu v množství stanoveném prováděcím právním předpisem; toto není považováno za obchod s plynem,“. 100. V § 60 odst. 8 se na konci textu písmene n) doplňují slova „a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem“. 101. V § 60 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) až y), která znějí: „v) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k zásobníku plynu při prodeji nebo nákupu zemního plynu realizovaným podnikem ve skupině, w) vypracovávat denní, měsíční a roční bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje, a předávat ji operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy, x) vybrat od účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzické či právnické osoby cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu stanovenou podle § 19a odst. 3 a uhradit ji provozovateli přepravní soustavy, byla-li účastníkovi trhu s plynem nebo zahraniční fyzické či právnické osobě provozovatelem zásobníku plynu poskytnuta služba přeshraničního využití zásobníku plynu, y) v případě zásobníku plynu umožňujícího službu přeshraničního využití zásobníku plynu zajišťovat měření plynu na vstupu a výstupu z tohoto zásobníku plynu, včetně vyhodnocování a předávání těchto dat spolu s agregovanými denními stavy účtů zásobníku plynu pro jednotlivé tržní zóny operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy.“. 102. Za § 60a se vkládá nový § 60b, který včetně nadpisu zní: „§ 60b Vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy (1) V případě, že je pro zajištění spolehlivého a bezpečného zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy nezbytné, aby výstupní kapacita přepravní soustavy byla doplněna těžbou ze zásobníku plynu, rozhodne ministerstvo na základě odůvodněné písemné žádosti podané společně provozovatelem přepravní soustavy a dotčeným provozovatelem zásobníku plynu o vyhrazení tohoto zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy. Žádost musí být podána nejpozději 2 měsíce před začátkem skladovacího roku, pro nějž je požadováno vyhrazení. Účastníky řízení jsou provozovatel přepravní soustavy a provozovatel zásobníku plynu. (2) V rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy určí ministerstvo konkrétní zásobník plynu, který bude vyhrazen, stanoví dobu jeho vyhrazení, která bude nejvýše 3 skladovací roky, a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu stanoví cenu za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i způsob nákupu a prodeje plynu. (3) Závazné stanovisko vydá Energetický regulační úřad ve lhůtě 20 dnů od doručení žádosti ministerstva. Závazné stanovisko musí obsahovat stanovení ceny za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i stanovení způsobu nákupu a prodeje plynu. Při jeho zpracování postupuje Energetický regulační úřad tak, aby cena za využívání vyhrazeného zásobníku plynu byla alespoň nákladová, přičemž se posuzují údaje ve vztahu k vyhrazenému zásobníku.“. 103. V § 61 odst. 2 písmeno m) zní: „m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi dobu trvání závazku ze smlouvy, případný postih a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle směřující k ukončení závazku ze smlouvy včetně jednoznačně vymezeného data ukončení závazku ze smlouvy,“. 104. V § 62 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) na bezplatné vyúčtování dodávky plynu a související služby v plynárenství.“. 105. V § 62 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena g) až i). 106. V § 62 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně přípojek umožnit změnu místa připojení, změnu tlakové hladiny části distribuční soustavy včetně instalace regulátoru tlaku plynu za hlavní uzávěr plynu, změnu umístění hlavního uzávěru plynu a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; po provedených změnách se plynové zařízení za hlavním uzávěrem plynu považuje za odběrné plynové zařízení v majetku vlastníka nemovitosti; náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy.“. 107. V § 69 odst. 4 se za stávající text vkládá nová věta, která zní: „Rozsah bezpečnostních pásem uvedený v příloze tohoto zákona se nevztahuje na plynová zařízení sloužící pro zkapalněný zemní plyn nebo zkapalněný biometan, pro které se provádí na posouzení rizik podle technických norem.“. 108. V § 72 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) je-li zákazníkem spotřebitel, ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné; smlouva musí být uzavřena písemně.“. 109. V § 72 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.“. 110. V § 73 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Stav nouze nastává také v případě, oznámí-li písemně ministerstvo provozovateli přepravní soustavy, že sousední členský stát Evropské unie přijal nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, ale poskytnutí pomoci není možné zajistit na základě tržních opatření.“. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10. 111. V § 73 odst. 4 písm. b) a v § 73 odst. 5 písm. b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 112. V § 73 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „ , s výjimkou vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství“. 113. Za § 73a se vkládají nové § 73b a 73c, které včetně nadpisů znějí: „§ 73b Přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství (1) Ministerstvo žádá po předchozím stanovisku provozovatele přepravní soustavy sousední členské státy Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21) a následně na základě rozhodnutí vlády sděluje sousedním členským státům Evropské unie, zda jejich nabídku přijímá nebo odmítá. (2) Žádat o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství je možné pouze ve výjimečných případech, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21). (3) O poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství lze požádat pouze na dobu 24 hodin; o poskytnutí této pomoci lze žádat opakovaně. (4) Plyn poskytnutý sousedními členskými státy Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství přijímá a hradí Česká republika, která jej za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet dále poskytuje subjektům zúčtování, které ke dni vyhlášení krizové situace mají v systému operátora trhu registrováno alespoň 1 odběrné místo, za které převzaly odpovědnost za odchylku, pro dodávky plynu zákazníkům podle odstavce 7; toto není považováno za obchod s plynem. (5) V rámci úplaty, za níž je přejímán plyn od sousedních členských států Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, hradí ministerstvo i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21). (6) Účastníci trhu s plynem jsou bez ohledu na uzavřené smlouvy za přijetí plynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství povinni uhradit stejnou cenu za jednotku dodané energie, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům Evropské unie. Neprodleně po rozhodnutí vlády o přijetí nabídky podle odstavce 1 ministerstvo zveřejní cenu za jednotku dodávané energie způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách. (7) Plynem poskytnutým v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství za cenu podle odstavce 6 je možné zásobovat pouze zákazníky chráněné v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21). § 73c Poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství (1) Ministerstvo přijímá žádosti sousedních členských států Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21) a po projednání vládou zasílá na tyto žádosti odpověď, ve které je uveden rozsah a cena možného poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství ze strany České republiky, včetně kompenzace tuzemským zákazníkům, jejichž odběr plynu by byl omezen kvůli vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, a dotčeným držitelům licence. (2) Mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství lze poskytnout pouze na dobu 24 hodin. Tuto pomoc lze poskytnout opakovaně. (3) V případě, že sousední členský stát Evropské unie přijme buď v plném, nebo v částečném rozsahu nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, jsou, pokud plnění této nabídky nebude možné zajistit od subjektů zúčtování na základě tržních opatření, všichni účastníci trhu s plynem s výjimkou zákazníků chráněných v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství a provozovatelem přenosové soustavy určených kriticky důležitých výroben elektřiny povinni podřídit se omezení spotřeby plynu na základě vyhlášení stavu nouze. (4) Česká republika poskytuje za úplatu plyn sousedním členským státům Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Tento plyn přejímá od subjektů zúčtování za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet; toto není považováno za obchod s plynem. (5) Úplata, za níž je poskytován sousedním členským státům Evropské unie plyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, zahrnuje i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21). (6) Ministerstvo bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, a zároveň uhradí náklady vynaložené v souvislosti s poskytováním mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství dotčeným držitelům licence. (7) Obchodníci s plynem jsou povinni plyn pořízený za účelem zásobování těch svých zákazníků, kteří se podle odstavce 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynu, poskytnout za úplatu ministerstvu.“. 114. V § 77 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Zákazník má právo na bezplatné vyúčtování dodávky tepelné energie.“. 115. V § 78 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Instalované měřicí zařízení musí umožňovat provedení odečtu naměřených hodnot bez nutnosti přístupu k měřicímu zařízení (dále jen „měřicí zařízení s dálkovým přenosem údajů“).“. 117. V § 90 odst. 1 písm. b) a v § 91a odst. 1 písm. c) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 118. V § 90 odst. 1 písm. r) a v § 91a odst. 1 písm. v) se text „§ 73 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 73 odst. 6“. 119. V § 90 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) vykoná zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích v rozporu s § 3 odst. 6.“. 120. V § 90 odst. 4 se text „c)“ nahrazuje slovy „c) nebo k)“. 121. V § 91 odst. 1 písm. d) se slova „a ve stanovené lhůtě“ zrušují a slova „neznevýhodňující výběr způsobu platby za dodanou elektřinu nebo plyn podle § 11a odst. 6“ se nahrazují slovy „zákazníkovi platit za dodávku elektřiny nebo plynu způsobem uvedeným v § 11 odst. 5“. 122. V § 91 odst. 1 písm. l) a v § 91a odst. 4 písm. d) se text „§ 11a odst. 7“ nahrazuje textem „§ 11 odst. 6“. 123. V § 91 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo v § 24 odst. 11 písm. a) nebo b)“. 124. V § 91 odst. 3 písm. h) a v § 91 odst. 4 písm. k) se slova „potřebu přeložky vyvolal“ nahrazují slovy „nese náklady na provedení přeložky“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“. 125. V § 91 odst. 6 písm. l) a § 91 odst. 10 písm. j) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 126. V § 91 odst. 6 písm. m), § 91 odst. 7 písm. n), § 91 odst. 9 písm. q) a v § 91 odst. 10 písm. k) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „9“. 127. V § 91 odst. 7 písm. d) se slova „aa) až dd)“ nahrazují slovy „v § 58 odst. 9“. 128. V § 91 odst. 7 písm. m) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 129. V § 91 odst. 7 písm. o) a v § 91 odst. 9 písm. r) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 130. V § 91 odst. 7 se na konci písmene q) slovo „nebo“ zrušuje. 131. V § 91 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) neplní rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy podle § 60b odst. 2.“. 132. V § 91 odst. 9 písm. d) se slova „y) nebo z) až ff)“ nahrazují slovy „z) nebo v § 59 odst. 9“. 133. V § 91 odst. 9 písm. p) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 134. V § 91 odst. 10 písm. c) se text „u)“ nahrazuje textem „y)“. 135. V § 91 odst. 10 se na konci písmene m) slovo „nebo“ zrušuje. 136. V § 91 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) neplní rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy podle § 60b odst. 2.“. 137. V § 91 odst. 11 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje. 138. V § 91 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) v rozporu s § 73c odst. 7 neposkytne ministerstvu plyn pořízený za účelem zásobování zákazníků, kteří se podle § 73c odst. 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynu.“. 139. V § 91 odst. 12 písm. d) se text „§ 78 odst. 1“ nahrazuje slovy „§ 78 odst. 1 a 6“. 141. V § 91 odst. 14 písm. b) se za text „l)“ vkládají slova „nebo n)“. 142. V § 91 odst. 14 písm. b) se za text „p)“ vkládají slova „nebo s)“. 143. V § 91a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) vykoná zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích v rozporu s § 3 odst. 6.“. 144. V § 91a odst. 4 písm. e) se text „§ 78 odst. 1“ nahrazuje slovy „§ 78 odst. 1 a 6“. 146. Za § 91b se vkládá nový § 91c, který včetně nadpisu zní: „§ 91c Přestupky držitele oprávnění k činnosti zprostředkovatele (1) Zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že a) poruší mlčenlivost o skutečnostech podle § 11 odst. 1 písm. g), b) neuvede pravdivé a úplné informace podle § 11 odst. 1 písm. j), c) poruší povinnost zdržet se všech činností podle § 11 odst. 1 písm. k), d) bezodkladně neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu skutečnosti podle § 11i, e) poruší povinnost informovat spotřebitele podle § 11l odst. 1 písm. a), f) poruší povinnost provozovat činnost poctivě a s odbornou péčí podle § 11l odst. 1 písm. b), g) poruší povinnost zohledňovat práva a oprávněné zájmy spotřebitele podle § 11l odst. 1 písm. c), h) nepředá spotřebiteli vyhotovení smlouvy podle § 11m odst. 2, nebo i) bezodkladně nepředá spotřebiteli písemné vyhotovení smlouvy podle § 11m odst. 5, j) neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu potřebnou součinnost nebo neposkytne vyjádření ve lhůtě podle § 11p odst. 3. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. d) nebo j), nebo b) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i).“. 147. V § 96 odst. 5 se slova „nebo obchodního“ zrušují. 148. V § 96 se odstavec 8 ve znění „(8) Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitostem vzniklo.“ označuje jako odstavec 9. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12. 149. V § 97a odst. 3 a 4 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 150. V § 98a odst. 1 písm. a) se za slovo „instalace“ vkládají slova, „způsoby a typy měření, podmínky odběru bez měřicího zařízení, údaje z měření, předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání, technické a další podmínky měření, minimální funkční a technické požadavky na měřicí zařízení, postup a podmínky instalace inteligentního měření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52), požadavky na kybernetickou bezpečnost měřicích zařízení“. 151. V § 98a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , rozsah chráněných zákazníků včetně způsobu určení jejich spotřeby plynu, jejichž dodavatelé mají povinnost plnit bezpečnostní standard dodávky plynu, a opatření a postupy vykonávané při přijímání a poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství“. 152. V § 98a odst. 2 písm. i) se doplňuje bod 15, který zní: „15. pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu,“. 153. V § 98a odst. 2 písm. i) se doplňuje bod 16, který zní: „16. množství plynu, které je provozovatel zásobníku oprávněn koupit nebo prodat pro účely poskytování služby uskladňování plynu.“. 154. V § 98a odst. 2 písmeno j) zní: „j) rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství, a rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energie, a termíny poskytování informací o vyúčtování,“. 155. V § 98a odst. 2 písmeno o) zní: „o) vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.“. 156. Poznámky pod čarou č. 1f, 3, 4a a 23 se zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ten, kdo je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích k 30. červnu 2022 podle zvláštního zákona, může tuto činnost vykonávat bez oprávnění k činnosti zprostředkovatele podle tohoto zákona nejdéle do 31. prosince 2023, pokud podá žádost o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele podle tohoto zákona do 30. září 2022, přičemž do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o oprávnění k činnosti zprostředkovatele podle tohoto zákona se podmínky podnikání zprostředkovatele a kontrola jejich dodržování řídí dosavadními právními předpisy. 3. Žádost o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy je v roce nabytí účinnosti tohoto zákona možné podat nejpozději do 30. června příslušného kalendářního roku, ve kterém je vyhrazení požadováno. 4. Ustanovení § 11m odst. 6 a 7 a § 11n zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na smlouvu, jejímž předmětem je výkon zprostředkovatelské činnosti podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Nebude-li smlouva se spotřebitelem, jejímž obsahem je zprostředkování v energetických odvětvích, která byla uzavřena podle dosavadních právních předpisů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dána do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do souladu s požadavky uvedenými v § 11m zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, závazek ze smlouvy zanikne marným uplynutím této lhůty. 6. Na smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu uzavřenou se spotřebitelem na dobu určitou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 11d zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba dodávky elektřiny nebo plynu stanovená v § 11d zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Zmocnění podle ustanovení § 11m odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikne nejpozději uplynutím doby 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, nedojde-li k jeho zániku dříve. 8. Měřicím zařízením bez dálkového přenosu údajů, které bylo instalováno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může dodavatel tepelné energie zajišťovat měření dodávky tepelné energie podle § 78 odst. 1 a 6 ve znění účinném ode dne nabytí účinností tohoto zákona, nejpozději však do 1. ledna 2027. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. III V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č. 115/2020 Sb., se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., se v položce 23 doplňují písmena f) a g), která znějí: „f)\| Přijetí žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích\| Kč 10 000 ---\|---\|--- g)\| Přijetí žádosti o prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích\| Kč 5 000“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hospodaření energií Čl. V V § 7 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 3/2020 Sb., se doplňují odstavce 10 až 12, které včetně poznámek pod čarou č. 28 a 29 znějí: „(10) Požadavky podle odstavce 4 písm. e) nemusí být splněny v případě a) budov, kde je instalován sálavý systém vytápění s konstrukcí podlahového, stropního nebo stěnového vytápění a existují technické překážky k instalaci a vhodnému používání přístrojů registrujících dodávku tepelné energie nebo regulujících takový systém vytápění, b) budov, kde je instalováno ústřední vytápění ze zdroje tepelné energie s násypným kotlem na tuhá paliva, a to za podmínky, že není instalována regulace podle zvláštního právního předpisu28), c) víceúčelových staveb, kde jednotlivé využívané prostory nejsou od sebe ani od společných prostor budovy uzavřeny pevnou stavební konstrukcí, která by pro potřeby vytápění jednotlivé prostory uživatelů vymezovala a tím omezovala dodávku tepelné energie pouze do vymezeného prostoru, nebo kde je v budově instalováno několik technických systémů budovy, d) budov, kdy ukazatel energetické náročnosti budovy celkové dodané energie nebo primární energie z neobnovitelných zdrojů energie je zařazen do klasifikační třídy mimořádně úsporná podle zvláštního právního předpisu29). (11) Veškerá stanovená měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) instalovaná po účinnosti tohoto zákona musí být dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly a dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Veškerá stávající místa osazená stanovenými měřidly nebo přístroji registrujícími dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) musí být osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie do 1. ledna 2027 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (12) Dálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energie se rozumí takové stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie nelze považovat stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, který byl instalován před datem účinnosti tohoto zákona a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaven na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost se prokazuje technickou dokumentací daného stanoveného měřidla nebo přístroje registrujícího dodávku tepelné energie. 28) Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů. 29) Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022 s výjimkou ustanovení a) části první článku I bodu 9, bodu 18, pokud jde o § 11f až 11k, bodu 29, pokud jde o § 17 odst. 7 písm. t) a v), bodů 119, 120, 143, 146, části druhé a části třetí, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022, a b) části první článku I bodů 116, 140 a 145, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 363/2021 Sb.	Zákon č. 363/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 8. 10. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 161/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o místních poplatcích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních * ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 363 ZÁKON ze dne 9. září 2021, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. I Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 588/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 nadpis zní: „Předmět úpravy“. 2. V § 1 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Tento zákon upravuje sociálně-právní ochranu dětí a zaopatření zletilých nebo plně svéprávných fyzických osob po zániku pěstounské péče nebo ústavní výchovy.“. Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4. 3. V § 1 odst. 4 se za slovo „péče“ vkládají slova „nebo zaopatřovacího příspěvku“. 4. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte fyzická osoba, které bylo dítě svěřeno do osobní péče rozhodnutím soudu, a to ode dne vykonatelnosti takového rozhodnutí, b) osobou v evidenci fyzická osoba, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu, c) osobou pečující fyzická osoba, 1. které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, pěstounské péče po přechodnou dobu nebo předpěstounské péče, 2. která osobně pečuje o dítě v průběhu řízení o svěření dítěte do její pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo o jejím jmenování poručníkem dítěte, pokud bylo zahájeno z moci úřední, 3. která osobně pečuje o dítě, podala-li návrh na svěření dítěte do její pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo návrh na její jmenování poručníkem dítěte a není-li tato osobní péče o toto dítě zjevně bezdůvodná, 4. která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, d) nezaopatřeným dítětem nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, e) ústavním zařízením zařízení pro péči o děti nebo mládež poskytující plné přímé zaopatření, f) poskytováním plného přímého zaopatření je poskytování stravování, ubytování a ošacení.“. 5. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost v oblasti sociálněprávní ochrany, není-li působnost svěřena jinému orgánu sociálně-právní ochrany.“. 6. § 4a se včetně nadpisu, poznámky pod čarou č. 56 a odkazů na poznámku pod čarou zrušuje. 7. V § 10 odst. 4 větě třetí se slova „Zřizovatel zařízení uvedeného v § 39 odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „Osoba provozující ústavní zařízení“. 12. V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) na zrušení pěstounské péče, m) na odvolání poručníka.“. 13. V § 14 odst. 3 písm. b) se slova „písm. c) až i) a k)“ nahrazují slovy „písm. c) až i) a k) až m)“. 14. V § 16a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává na žádost osoby podle § 2a písm. c) bodu 2 nebo 3 pro účely rozhodování o dávkách pěstounské péče a pro účely uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče vyjádření, v němž uvede, jde-li o osobu a) podle § 2a písm. c) bodu 2, zda tato osoba o dítě osobně pečuje, nebo b) podle § 2a písm. c) bodu 3, zda tato osoba o dítě osobně pečuje a zda péče této osoby o dítě je nebo není zjevně bezdůvodná. (4) Pro účely tohoto zákona se osobní péče o dítě považuje vždy za zjevně bezdůvodnou, pokud a) o dítě může osobně pečovat některý z rodičů nebo poručník, b) o péči o dítě bylo rozhodnuto a nedošlo k podstatné změně poměrů, c) je jí sledován nepoctivý úmysl, d) jde o péči osoby, která dítě protiprávně zadržuje, nebo e) je zjevným zneužitím práva.“. 15. Za § 16a se vkládá nový § 16b, který včetně nadpisu zní: „§ 16b Souhlas s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, s poskytováním sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením a služeb v dětském domově pro děti do 3 let věku (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje na základě žádosti o vydání souhlasu s a) poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42a, b) prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen „smlouva o poskytování ochrany a pomoci“) o další 3 měsíce podle § 42a odst. 4, c) poskytováním sociální služby dítěti do 15 let věku v domově pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona o sociálních službách na základě smlouvy, d) poskytováním služeb v dětském domově pro děti do 3 let věku podle § 43 zákona o zdravotních službách na základě smlouvy. (2) Žádost o vydání souhlasu podle odstavce 1 písm. a), c) a d) musí být podána nejpozději třetí pracovní den následující po dni přijetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, domova pro osoby se zdravotním postižením nebo dětského domova pro děti do 3 let věku. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá souhlas podle odstavce 1 písm. a) a b), je-li zde důvod, pro který je poskytována ochrana a pomoc dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1. (4) Souhlas podle odstavce 1 písm. a) a b) se vydává na dobu, na kterou lze uzavřít smlouvu o poskytování ochrany a pomoci podle § 42a odst. 4. Je-li to v zájmu dítěte, lze souhlas vydat na dobu kratší. (5) Změní-li se po vydání souhlasu podle odstavce 1 podstatným způsobem okolnosti rozhodné pro jeho vydání, zejména poměry na straně dítěte, rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí z moci úřední řízení o zrušení souhlasu. V tomto řízení posoudí, zda trvá důvod pro poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1 nebo poskytování sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona o sociálních službách nebo poskytování služeb v dětském domově pro děti do 3 let věku podle § 43 zákona o zdravotních službách.“. 16. V § 19 odst. 4 se slova „ , a to na základě zvláštního oprávnění vydaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností, v němž je uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jeho další osobní údaje a vymezena činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat“ zrušují. 17. V § 21 odst. 4 písmeno a) zní: „a) osobní údaje, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo trvalého pobytu nebo místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince1a);“. 18. V § 21 odst. 4 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 21 zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). 19. V § 21 odst. 4 písmeno e) zní: „e) vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a individuální plán ochrany dítěte.“. 20. V § 21 odst. 5 písmeno a) zní: „a) žádost, ve které jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo trvalého pobytu nebo místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince1a);“. 21. V § 21 odst. 5 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j). 22. V § 21 odst. 5 písm. h) se za slovo „souhlas“ vkládají slova „žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha, který žije s žadatelem v rodinné domácnosti,“. 23. V § 22 odst. 4 a v § 22 odst. 9 písm. b) se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. f)“. 24. V § 24c odst. 3 se text „písm. k)“ nahrazuje textem „písm. j)“. 25. V § 24c se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče, jehož zprostředkování bylo zajištěno krajským úřadem, je krajský úřad povinen bez zbytečného odkladu oznámit Úřadu.“. 26. V § 25 odst. 4 písm. a) se slovo „dítě,“ zrušuje. 27. V § 25 odst. 4 písmeno c) zní: „c) dítě, 1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, 2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, nebo 3. požádá-li o to orgán nebo organizace podle odstavce 2 písm. b).“. 28. V § 27a odst. 3 písm. b) se slova „f) a i)“ nahrazují slovy „e) a h)“. 29. V § 27a odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou „Pro vedení evidence, zařazení žadatele do evidence, přerušení vedení v evidenci a vyřazení z evidence se použijí § 22 až 24c obdobně.“. 30. V § 27a se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Osoba v evidenci zajišťuje neodkladnou péči o dítě též na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností v případech podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 a § 37 odst. 1, a to zpravidla po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na nařízení předběžného opatření13).“. 31. V § 29 odst. 1 se slova „ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy26), v domovech pro osoby se zdravotním postižením a v dětských domovech pro děti do 3 let věku28) a v obdobných ústavech (zařízeních), umožňují-li zvláštní právní předpisy, aby byly zřízeny právnickými nebo fyzickými osobami, (dále jen „ústavní zařízení“)“ nahrazují slovy „v ústavních zařízeních“. Poznámka pod čarou č. 26 se zrušuje. 32. V § 29 odst. 1 se za slovo „umístěni“ vkládá slovo „společně“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let, ledaže je společné umístění se sourozenci v nejlepším zájmu dítěte do dovršení 3 let z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.“. 33. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je povinen a) nejméně jednou za 3 měsíce navštívit dítě, které bylo do péče ústavního zařízení svěřeno rozhodnutím soudu nebo kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení, b) nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče dítěte, které bylo do péče ústavního zařízení svěřeno rozhodnutím soudu nebo kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení, c) navštívit dítě uvedené v § 10a odst. 1 bezodkladně poté, kdy se o něm dozví, a dále podle potřeb dítěte.“. 34. V § 29 odst. 7 větě druhé se slova „a pro povinnost mít zvláštní oprávnění k návštěvě ústavního zařízení platí obdobně odstavec 2“ zrušují. 35. V § 29 odst. 7 se věta poslední zrušuje. 36. V § 31 odst. 3 se věty druhá a třetí zrušují. 37. V § 34 odst. 5 se věta poslední zrušuje. 38. V § 35 odst. 2 písmena a) a b) včetně poznámky pod čarou č. 73 znějí: „a) vykonává funkci přijímacího a odesílajícího orgánu a funkci ústředního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie73), podle mezinárodní smlouvy a pro účely prohlášení o vzájemnosti, b) vykonává funkci opatrovníka dítěte v řízeních se vztahem k cizině, 73) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000. Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.“. Poznámky pod čarou č. 33a a 34 se zrušují. 39. V § 35 odst. 2 písmeno k) včetně poznámky pod čarou č. 74 zní: „k) vydává souhlas s umístěním dítěte pro účely postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie74), 74) Čl. 56 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000. Čl. 82 odst. 5 nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.“. Poznámka pod čarou č. 34c se zrušuje. 40. V § 35 odst. 2 se písmeno l) včetně poznámky pod čarou č. 58 zrušuje. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno l). 41. V § 35 odst. 4 se slova „a l)“ zrušují. 42. V § 38 odst. 1 se slovo „zřizuje“ nahrazuje slovy „může zřídit“. 43. V § 38 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e). 44. V § 38 odst. 2 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 45. V § 39 odstavec 2 zní: „(2) Zřizovatelem zařízení sociálně-právní ochrany se rozumí pověřená osoba provozující zařízení sociálně-právní ochrany na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany podle § 48 odst. 2 písm. c).“. 46. V § 42 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Ochrana a pomoc se poskytují po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí.“. 47. V § 42 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Ochrana a pomoc podle odstavce 1 se poskytuje v rozsahu těchto činností a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo zajištění podmínek pro osobní hygienu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) zajištění výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, h) zajištění sociálně terapeutických činností, i) zajištění zdravotních služeb, psychologické a jiné obdobné péče. (3) Nezaopatřenému dítěti se v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytuje osobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby s přihlédnutím k jeho potřebám. Osobním vybavením se rozumí zejména prádlo, šatstvo a obuv; některými službami se rozumí stříhání vlasů, holení a pedikúra. (4) Při poskytování pomoci a ochrany dítěti podle odstavce 1 je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno spolupracovat s rodinou dítěte a poskytovat této rodině pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, zajištovat členům rodiny dítěte terapii, nácvik rodičovských a dalších dovedností, které rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nezbytně potřebuje pro péči o dítě a výchovu dítěte, a to v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte zpracovaným orgánem sociálně-právní ochrany.“. 48. § 42a včetně nadpisu zní: „§ 42a Smlouva o poskytování ochrany a pomoci (1) O poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc uzavírá dítě s osobou provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc smlouvu o poskytování ochrany a pomoci, která vyžaduje písemnou formu a obsahuje tyto náležitosti: a) bližší vymezení důvodů pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1, b) rozsah poskytování ochrany a pomoci, včetně způsobu zajištění zdravotních služeb a psychologické a jiné obdobné péče dítěti, c) místo a čas poskytování ochrany a pomoci, d) způsob a výši úhrady za poskytnutí ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s tím, že výše této úhrady může být sjednána nejvýše v částce podle § 42c, a způsob jejího vyúčtování; to neplatí, uzavírá-li smlouvu o poskytování ochrany a pomoci za dítě obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo nezaopatřené dítě, jemuž je ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytována na jeho žádost, e) prohlášení o zdravotním stavu dítěte a identifikační údaje zdravotní pojišťovny, u které je dítě pojištěno, jsou-li známy, f) výši přiznaného příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách65), má-li dítě na příspěvek na péči nárok, g) ujednání o dodržování vnitřních pravidel pro poskytování ochrany a pomoci dítěti, h) výpovědní důvody a výpovědní doby, i) dobu platnosti smlouvy, j) ujednání o kapesném, jde-li o nezaopatřené dítě starší 7 let. (2) K ujednání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zkracujícím práva dítěte nebo rozšiřujícím jeho povinnosti oproti právům a povinnostem stanoveným pro výkon soudních rozhodnutí podle § 42aa se nepřihlíží. (3) K poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci se vyžaduje souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16b, nejde-li o smlouvu o poskytování ochrany a pomoci uzavřenou za dítě obecním úřadem obce s rozšířenou působností. (4) Smlouvu o poskytování ochrany a pomoci lze uzavřít nejvýše na dobu 3 měsíců po sobě jdoucích. Trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci lze prodloužit nejvýše o další 3 měsíce po sobě jdoucí pouze se souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na základě dohody s ním, byla-li smlouva o poskytování ochrany a pomoci uzavřena za dítě obecním úřadem obce s rozšířenou působností. (5) Po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci trvá závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu. (6) Závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zanikne dnem následujícím po dni, kdy nabude právní moci a) rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, b) rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání souhlasu s prodloužením trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nebo c) usnesení o zastavení řízení o žádostech podle § 16b odst. 1 písm. a) nebo b), d) rozhodnutí o zrušení souhlasu podle § 16b odst. 5.“. 49. Za § 42a se vkládají nové § 42aa a 42ab, které včetně nadpisů znějí: „§ 42aa Výkon soudních rozhodnutí v zařízení (1) V zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může být vykonáváno a) výchovné opatření podle § 13a, b) předběžné opatření podle § 924 občanského zákoníku, nebo c) ústavní výchova podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku. (2) Pro výkon rozhodnutí soudu podle odstavce 1 platí s ohledem na specifické potřeby svěřených dětí obdobně ustanovení zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních o a) právech a povinnostech dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, b) právu ředitele školského zařízení pro výkon ústavní výchovy 1. povolit dítěti pobyt mimo zařízení, 2. zakázat nebo přerušit návštěvu osob odpovědných za výchovu dítěte nebo jiných osob v takovém zařízení, 3. být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem, 4. převzít od dítěte do dočasné úschovy cenné předměty, peníze nebo předměty ohrožující výchovu, zdraví nebo bezpečnost dítěte, 5. zastoupit dítě v běžných záležitostech, c) povinnosti ředitele školského zařízení pro výkon ústavní výchovy 1. seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi, 2. dát příslušnému soudu podnět ke zrušení ústavní výchovy, pominuly-li důvody pro její nařízení, 3. podat informace o dítěti zákonným zástupcům nebo opatrovníkovi a orgánu sociálněprávní ochrany na jejich žádost, 4. projednat předem opatření zásadní důležitosti se zákonnými zástupci nebo opatrovníkem dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, 5. informovat o nadcházejícím propuštění dítěte ze zařízení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, d) nároku na kapesné a jeho výši. (3) Práva podle odstavce 2 písm. b) vykonává a povinnosti podle odstavce 2 písm. c) plní v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nadřízeným správním orgánem ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc při rozhodování ve věcech podle odstavce 2 písm. b) je krajský úřad, v jehož obvodu je provozováno zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. § 42ab Základní provozní a personální standardy (1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno poskytovat služby a zajistit jeho provoz nepřetržitě. (2) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může vykonávat činnost jen v objektu nebo prostorách, které umožňují přijetí dítěte, ubytování a přípravu dětí na školní vyučování, stravování, zájmovou a další činnost ve volném čase. (3) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nelze zřídit v budově nebo v jednom areálu společně s jiným ústavním zařízením. (4) Nejvyšší možná kapacita zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je 20 dětí. Tento počet může být překročen v případě, že toto zařízení je umístěno ve více budovách, v případě, že do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou svěřeni sourozenci, a v případě poskytování ochrany a pomoci dítěti v případech podle § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1 po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na vydání předběžného opatření13). (5) Počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesmí přesáhnout nejvýše přípustnou kapacitu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanovenou v rozhodnutí o pověření k výkonu činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno. (6) Jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může současně zajišťovat osobní péči nejvýše o 4 děti svěřené do péče tohoto zařízení. V případě sourozenecké skupiny nebo krizového lůžka může jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc po dobu nezbytně nutnou pečovat maximálně o 5 dětí svěřených do péče tohoto zařízení.“. 50. § 42b až 42e včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 75 znějí: „Úhrada nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc § 42b (1) Úhrada nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rozsahu úhrady za stravu, péči a, nejde-li o nezaopatřené dítě, též úhrady za ubytování (dále jen „úhrada“), se hradí ve výši sjednané ve smlouvě o poskytování ochrany a pomoci. (2) Úhradu hradí osoba povinná úhradou na základě písemné smlouvy o úhradě, pokud a) smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, b) smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena s nezaopatřeným dítětem, nebo c) dítě bylo do zařízení umístěno rozhodnutím soudu podle § 42aa. (3) Osobou povinnou úhradou v případech podle odstavce 2 jsou a) rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do péče, jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, popřípadě jiná fyzická osoba povinná výživou dítěte, nebo b) nezletilý rodič umístěný společně s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (4) Rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte se na úhradě podle odstavce 3 písm. a) podílejí rovným dílem, bylo-li dítě před svým umístěním v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ve společné péči rodičů nebo bylo-li svěřeno do společné péče jiných osob odpovědných za výchovu. Na úhradu jinou fyzickou osobou povinnou výživou dítěte, se věta první použije obdobně. (5) Smlouva o úhradě podle odstavce 2 obsahuje způsob a výši úhrady a způsob jejího vyúčtování. (6) Výše úhrady může být ve smlouvě o úhradě podle odstavce 2 sjednána nejvýše v částce podle § 42c. § 42c (1) Nejvyšší výši úhrady za péči o dítě, které nemá nárok na příspěvek na péči, nejvyšší výši úhrady za stravu a nejvyšší výši úhrady za ubytování dítěte, které není nezaopatřené, stanoví prováděcí právní předpis. (2) Výše úhrady za péči o dítě, které má nárok na příspěvek na péči, se stanoví jako součet úhrady za péči podle odstavce 1 a poměrné části výše přiznaného příspěvku na péči odpovídající počtu dnů poskytnuté ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v období, na které je příspěvek na péči vyplácen. (3) Pokud se zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vyplácí přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu39d), snižuje se o jeho výši úhrada. (4) Výše úhrady nezletilého rodiče dítěte umístěného společně s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc činí za kalendářní měsíc 10 % z výše rodičovského příspěvku poskytovaného tomuto rodiči podle zákona upravujícího státní sociální podporu75). (5) Oboustranně osiřelé dítě je od hrazení úhrady osvobozeno. (6) Výše úhrady dítěte, které není nezaopatřeným dítětem, činí za kalendářní měsíc nejvýše 75 % jeho příjmu. Příjmem dítěte, které není nezaopatřeným dítětem, se pro účely úhrady rozumí příjem podle zákona o životním a existenčním minimu39f), s výjimkou příspěvku na péči. (7) Úhrada náleží zřizovateli zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc od prvního dne pobytu dítěte v zařízení. Úhrada se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. § 42d (1) Výše úhrady se nevyžaduje nebo se sníží, jestliže by po jejím zaplacení příjem osoby povinné úhradou nebo osob společně s ní posuzovaných poklesl pod součet částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu39f) a částky normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. (2) Úhrada se rovněž nevyžaduje, jestliže a) je osoba povinná úhradou nebo osoba s ní společně posuzovaná příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zvláštního právního předpisu39g), b) by po snížení její výše podle odstavce 1 byla výše úhrady nižší než 100 Kč. (3) Nastanou-li po sjednání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo smlouvy o úhradě skutečnosti, pro které se výše úhrady podle odstavce 1 nebo 2 nevyžaduje nebo sníží, je osoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinna stanovit novou výši úhrady podle těchto skutečností, a to od kalendářního měsíce, ve kterém osoba povinná úhradou tyto skutečnosti oznámila a doložila podle odstavce 4, a oznámit novou výši úhrady druhé smluvní straně. (4) Osoby povinné úhradou jsou povinny bezodkladně oznámit a doložit osobě provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc změnu ve výši svých příjmů nebo příjmů osob společně posuzovaných pro snížení nebo nevyžadování úhrady podle odstavce 1 nebo 2. Dále jsou tyto osoby povinny bezodkladně oznámit a doložit skutečnost, že osoba povinná úhradou nebo osoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zvláštního právního předpisu39g). (5) Kdo se rozumí společně posuzovanými osobami a co se rozumí příjmy osoby povinné úhradou nebo osob společně posuzovaných stanoví zákon o životním a existenčním minimu39f). § 42e (1) Úhrada za příslušný kalendářní měsíc musí být zaplacena nejpozději do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce. (2) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc provede vyúčtování přeplatků a nedoplatků do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k ukončení pobytu dítěte v zařízení. Výsledky vyúčtování písemně oznámí osobě povinné úhradou. 75) § 30 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 51. § 42f se zrušuje. 52. § 42g včetně nadpisu nad označenín § 42g zní: „Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc § 42g (1) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má nárok na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v tomto zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti podle § 42a. (2) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen využít státní příspěvek pouze pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž je dítě umístěno, a pouze na poskytování ochrany a pomoci dítěti v rozsahu činností uvedených v § 42 odst. 2. (3) Státní příspěvek a) náleží měsíčně za každé dítě ve výši 36 000 Kč, b) se snižuje o jednu třicetinu za každý den, v němž dítě pobývá mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pobyt mimo toto zařízení trvá po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních dnů, c) náleží i po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy dítěte umístěného dosud v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jestliže je dítěti nadále poskytována péče v tomto zařízení, a to až do dne přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy sjednaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle § 28.“. 53. V § 42k se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Vrácené a vymožené peníze podle odstavce 3 jsou příjmem státního rozpočtu.“. 54. V § 42l odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e). 55. V § 42l odst. 3 písm. a) se slova „je-li zřizovatelem zařízení pověřená osoba,“ zrušují. 56. V § 42l odst. 3 písmeno d) zní: „d) seznam dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které zakládají zřizovateli nárok na státní příspěvek; seznam musí obsahovat jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, místo trvalého pobytu, datum přijetí a datum ukončení pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, byl-li pobyt ukončen, a jméno, příjmení a adresu zákonného zástupce dítěte nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte,“. 57. V § 42l odst. 3 písm. e) se slova „žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo žádost zákonného zástupce podle § 42 odst. 2 písm. c) a vyjádření o důvodnosti podle § 42g odst. 1“ nahrazují slovy „smlouvy o poskytování ochrany a pomoci a rozhodnutí o vydání souhlasu podle § 16b“. 58. V § 42l odst. 4 se slova „písm. c), e) a f)“ nahrazují slovy „písm. b), d) a e)“. 59. V § 42n odst. 2 se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. d)“ a text „písm. f)“ se nahrazuje textem „písm. e)“. 60. V § 47a odstavec 1 zní: „(1) Pro účely části páté se považuje za a) pěstounskou péči osobní péče poskytovaná osobou pečující, b) zprostředkovanou pěstounskou péči 1. pěstounská péče poskytovaná dítěti osobou pečující po doručení oznámení o vhodnosti této osoby stát se pěstounem tohoto dítěte podle § 24 odst. 2 písm. a) a odst. 3, 2. pěstounská péče na přechodnou dobu, 3. pěstounská péče poskytovaná sourozenci dítěte svěřeného do pěstounské péče podle bodu 1, je-li poskytována toutéž osobou pečující, c) nezprostředkovanou pěstounskou péči pěstounská péče, která není zprostředkovanou pěstounskou péčí podle písmene b).“. 61. V § 47b odst. 1 se slova „ , v jehož obvodu má trvalý pobyt osoba pečující nebo osoba v evidenci,“ a slova „této osobě“ nahrazují slovy „osobě pečující nebo osobě v evidenci“. 62. V § 47b odst. 2 se slova „ , v jehož obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt,“ nahrazují slovy „z moci úřední“. 63. V § 47b odst. 3 větě první se slova „nebo osoby v evidenci“ a slova „ , pokud byl zpracován“ zrušují. 64. V § 47b odstavec 4 zní: „(4) Pokud není dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena s místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, může dohodu o výkonu pěstounské péče se souhlasem místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností uzavřít s osobou pečující nebo osobou v evidenci obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, který není místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče podle odstavce 1, krajský úřad nebo pověřená osoba. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který není místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče podle odstavce 1, obecní úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba o této skutečnosti bezodkladně informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností podle odstavce 1 a zašle tomuto obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností opis dohody o výkonu pěstounské péče.“. 65. V § 47b odst. 5 se věta druhá zrušuje. 66. V § 47b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Uzavřely-li obecní úřad obce s rozšířenou působností, který není místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, obecní úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba dohodu o výkonu pěstounské péče, zpracuje nejméně jednou za 6 měsíců a při zániku dohody o výkonu pěstounské péče zprávu o průběhu výkonu pěstounské péče a naplňování dohody o výkonu pěstounské péče, kterou předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má trvalý pobyt dítě svěřené do pěstounské péče této osobě pečující nebo osobě v evidenci, a to do 15 dnů ode dne vypracování této zprávy.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 67. V § 47c odstavec 1 zní: „(1) Není-li dále stanoveno jinak, dohoda o výkonu pěstounské péče trvá po dobu, po kterou je osoba osobou pečující nebo osobou v evidenci.“. 68. V § 47c odst. 2 písmeno a) zní: „a) pro závažné nebo opakované porušování povinností, ke kterým se druhá smluvní strana zavázala v dohodě o výkonu pěstounské péče nebo které jí ukládá § 47a odst. 2,“. 69. V § 47c odstavce 4 až 7 znějí: „(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který není místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, obecní úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba, které uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče, bez zbytečného odkladu informují o zániku dohody o výkonu pěstounské péče obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče. (5) Nejde-li o zrušení dohody o výkonu pěstounské péče podle § 167 správního řádu, může dohoda o výkonu pěstounské péče zaniknout jen k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byla dohoda o výkonu pěstounské péče vypovězena nebo ve kterém bylo dohodnuto její zrušení. (6) Výpověď dohody o výkonu pěstounské péče musí být druhé smluvní straně doručena nejpozději 30 dnů před koncem kalendářního pololetí. Výpovědní doba skončí k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byla dohoda o výkonu pěstounské péče smluvní stranou vypovězena. Bude-li výpověď doručena druhé smluvní straně později než 30 dnů před koncem kalendářního pololetí, skončí výpovědní doba k poslednímu dni kalendářního pololetí následujícího po doručení výpovědi. (7) Pokud osoba pečující nebo osoba v evidenci neuzavře bezprostředně po zániku dohody o výkonu pěstounské péče novou dohodu, obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu zahájí řízení o vydání rozhodnutí, které upraví podrobnosti výkonu práv a povinností upravených v § 47a.“. 70. V § 47d odst. 2 písm. a) se částka „48 000 Kč“ nahrazuje částkou „54 000 Kč“. 71. V § 47d odst. 3 písm. b), § 53a odst. 7 písm. a), j) a n), § 53a odst. 8 písm. a), l), m) a q) a v § 53a odst. 9 písm. a) se slova „ , popřípadě jména,“ nahrazují slovem „a“. 72. V § 47d se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Uzavře-li obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo pověřená osoba v tomtéž kalendářním roce opětovně dohodu o výkonu pěstounské péče s toutéž osobou pečující nebo osobou v evidenci, zohlední se při rozhodování o přiznání státního příspěvku na výkon pěstounské péče výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče, která již byla v příslušném kalendářním roce přiznána, a státní příspěvek na výkon pěstounské péče se přizná ve výši jedné dvanáctiny z částky podle odstavce 2 písm. a), a to za každý kalendářní měsíc v rámci příslušného kalendářního roku, za nějž nebyl dosud příspěvek na výkon pěstounské péče přiznán a v němž trvala dohoda o výkonu pěstounské péče. Totéž platí pro trvání správních rozhodnutí o právech a povinnostech podle § 47b odst. 2.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 73. V § 47d odst. 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 74. V § 47d se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče je povinen do 31. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byl státní příspěvek vyplacen, předložit krajské pobočce Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, přehled čerpání státního příspěvku náležejícího za kalendářní rok. Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče zároveň do 31. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byl státní příspěvek vyplacen, vrátí případnou část státního příspěvku, kterou nevyčerpal k účelu podle odstavce 1, na účet krajské pobočky Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala.“. 75. V § 47e písmeno e) zní: „e) příspěvek při pěstounské péči.“. 76. V § 47f odstavec 1 zní: „(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující nebo do péče fyzické osoby podle § 953 občanského zákoníku. Je-li nezletilé nezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno do péče různých osob pečujících, vyplácí se příspěvek na úhradu potřeb dítěte osobě pečující, která o dítě pečuje po delší část měsíce. Pokud péče různých osob pečujících, kterým je nezletilé nezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno, trvala stejnou dobu, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku na úhradu potřeb dítěte rozhoduje, které z těchto osob se bude příspěvek na úhradu potřeb dítěte vyplácet.“. 77. V § 47f odst. 2 větě první se slovo „Nárok“ nahrazuje slovy „Nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok“. 78. V § 47f se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 79. V § 47g odst. 1 větě první se slova „zařízení pro péči o děti nebo mládež“ nahrazují slovy „ústavního zařízení“, za slova „nebo v“ se vkládá slovo „osobní“ a slova „na základě rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů“ se zrušují. 80. V § 47g se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jde-li o nezaopatřené dítě svěřené do péče jiné osoby, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší než výživné stanovené soudem na toto dítě, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a výživným.“. 81. § 47h se zrušuje. 82. V § 47i odstavec 1 zní: „(1) Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující, která poskytuje dítěti zprostředkovanou pěstounskou péči, a osoba v evidenci. Nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok na odměnu pěstouna má i fyzická osoba, která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo osobně pečujícím poručníkem poskytujícím dítěti zprostředkovanou pěstounskou péči, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu pěstouna má fyzická osoba podle věty druhé též tehdy, jestliže nezaopatřené dítě, které jí bylo svěřeno do péče, nemá po dosažení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než tento příspěvek.“. 84. V § 47i se na konci odstavce 2 doplňují věty „Jestliže manželům, kteří jsou oba osobou pečující, nebo dvěma společným poručníkům vznikne nárok na odměnu pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. d) nebo podle § 47j odst. 4, mohou manželé nebo oba poručníci společně požádat krajskou pobočku Úřadu práce o přiznání odměny pěstouna oběma manželům nebo oběma poručníkům. Krajská pobočka Úřadu práce v takovém případě přizná každému z obou manželů nebo každému z obou poručníků odměnu pěstouna ve výši poloviny částky odměny.“. 85. § 47j zní: „§ 47j (1) U osoby pečující, která zároveň není osobou v evidenci, činí odměna pěstouna za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak, a) 1násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 1 dítě, b) 1,2násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), c) 1,5násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 2 děti, d) 2násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 3 děti nebo o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost). (2) Výše odměny pěstouna osoby v evidenci za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak, činí a) 1,8násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o osobu v evidenci, která není zároveň osobou pečující, anebo je-li zároveň osobou pečující, které je do péče svěřeno 1 dítě, b) 2násobek minimální mzdy za měsíc, je-li osoba v evidenci zároveň osobou pečující, které je do péče svěřeno 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), c) 2,2násobek minimální mzdy za měsíc, je-li osoba v evidenci zároveň pečující osobou, které je do péče svěřeno 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost). (3) Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. b) a d) zvyšuje o 0,5násobek minimální mzdy za měsíc nebo o 0,7násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost). (4) Za každé další dítě svěřené do péče osoby v evidenci se odměna pěstouna podle odstavce 2 zvyšuje o 0,3násobek minimální mzdy za měsíc nebo o 0,5násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislosti) nebo ve stupni IV (úplná závislost). (5) Odměna pěstouna se poskytuje i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby pečující nebo osoby v evidenci, nejdéle však do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo ve kterém byla nařízena karanténa. Je-li dítě svěřené osobě pečující v plném přímém zaopatření ústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osoby, odměna pěstouna za péči o tyto děti nenáleží. (6) Odměna pěstouna nenáleží osobě v evidenci po dobu, po kterou je přerušeno vedení v evidenci osob, které mohou poskytovat pěstounskou péči po přechodnou dobu.“. 86. Za § 47j se vkládá nový § 47ja, který včetně nadpisu zní: „§ 47ja Příspěvek při pěstounské péči (1) Nárok na příspěvek při pěstounské péči má osoba pečující poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči. Nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok na příspěvek při pěstounské péči má i fyzická osoba, která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo osobně pečujícím poručníkem poskytujícím dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na příspěvek při pěstounské péči má fyzická osoba podle věty druhé též tehdy, jestliže nezaopatřené dítě, které jí bylo svěřeno do péče, nemá po dosažení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než tento příspěvek. (2) Není-li dále stanoveno jinak, výše příspěvku při pěstounské péči za kalendářní měsíc za každé svěřené dítě je dána součinem částky životního minima jednotlivce a koeficientu 2,3. (3) Má-li osoba pečující vůči dítěti vyživovací povinnost, výše příspěvku při pěstounské péči za kalendářní měsíc za každé jí svěřené dítě je dána součinem částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,8. (4) Výše příspěvku při pěstounské péči za kalendářní měsíc za dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), III (těžká závislost) nebo IV (úplná závislost), je dána součinem částky životního minima jednotlivce a koeficientu 5,5. Ustanovení odstavce 3 se v případě stanovení výše příspěvku při pěstounské péči podle věty první neuplatní.“. 88. V § 47l se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Převzala-li osoba pečující dítě do pěstounské péče po přechodnou dobu, nesmí součet příspěvků při převzetí dítěte u této osoby pečující přesáhnout 40 000 Kč v období posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem podání žádosti o tento příspěvek.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 89. V § 47n se na konci textu věty první doplňují slova „ , nejde-li o případ uvedený v § 47i odst. 2 větách třetí a čtvrté“ a věta poslední se nahrazuje větou „Totéž platí i v případě, kdy je dítě soudem svěřeno do osobní péče 2 pěstounům společně nebo kdy jsou soudem dítěti jmenováni 2 poručníci, kteří o dítě osobně pečují.“. 90. V § 47p odst. 2 se slova „na základě vykonatelnosti rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,“ zrušují. 91. V § 47p odst. 3 úvodní části ustanovení a v § 47r odst. 2 se text „a) a b)“ nahrazuje textem „a), b) a e)“. 92. V § 47q odstavec 2 zní: „(2) Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná, vyplácená, nebo vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to ode dne následujícího po dni, kdy uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena; § 47z tím není dotčen.“. 93. V § 47q odst. 3 písmeno b) zní: „b) odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, kdy uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena.“. 94. V § 47q odst. 3 se písmeno c) zrušuje. 95. V § 47r odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „c), d) a e)“ nahrazují slovy „c) a d)“. 96. V § 47r odst. 3 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 97. V § 47t odst. 1 se slova „a odměna pěstouna“ nahrazují slovy „ , odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči“. 98. V § 47u odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Namísto nezletilé oprávněné osoby je příjemcem dávky pěstounské péče osoba pečující.“. 99. V § 47u odstavec 2 zní: „(2) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce dávek pěstounské péče, jestliže oprávněná osoba nemůže dávky pěstounské péče přijímat. Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce příspěvku na úhradu potřeb dítěte, jestliže osoba pečující nemůže dávku přijímat nebo nevyužívá příspěvek na úhradu potřeb dítěte v jeho prospěch k úhradě jeho potřeb. S ustanovením zvláštního příjemce podle věty první musí oprávněná osoba souhlasit; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat. Zvláštním příjemcem nemůže být ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby. Pro účely rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle věty druhé si krajská pobočka Úřadu práce vyžádá vyjádření příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.“. 100. V § 47u odst. 4 větě první se slova „Jiná fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,“ nahrazují slovy „Osoba pečující“. 101. V § 47v odst. 4 se slova „nebo osoba v evidenci“ zrušují. 102. V § 47w písm. b) se slova „pěstounské péče nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem“ nahrazují slovy „péče jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte“ a slova „ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje“ se nahrazují slovy „svěření dítěte do pěstounské péče, předpěstounské péče nebo o jmenování poručníkem dítěte“. 103. V § 47w písmeno c) zní: „c) doklad prokazující stupeň závislosti dítěte na pomoci jiné fyzické osoby, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f, o nárok na odměnu pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. b) a d), odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 a 4, nebo o nárok na příspěvek při pěstounské péči podle § 47ja odst. 4.“. 104. V § 47w se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která znějí: „f) čestné prohlášení podle odstavce 2, g) rozhodnutí krajského úřadu o zařazení osoby do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu podle § 27a odst. 1 až 3, jedná-li se o osobu v evidenci, h) vyjádření podle § 16a odst. 3, jde-li o žádost osoby podle § 2a písm. c) bodu 2 nebo 3, i) oznámení o vhodnosti podle § 24 odst. 2 písm. a) a odst. 3, jde-li o nárok na odměnu pěstouna.“. 105. V § 47w se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Počáteční datum osobní péče o dítě se dokládá čestným prohlášením osoby, která podala návrh na svěření dítěte do její pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo návrh na její jmenování poručníkem dítěte, nebo osoby, která osobně pečuje o dítě v průběhu řízení o svěření dítěte do její pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo o jejím jmenování poručníkem dítěte, pokud bylo zahájeno z moci úřední. Čestné prohlášení se podává na tiskopise předepsaném ministerstvem, který obsahuje a) jméno a příjmení dítěte, datum narození a místo trvalého pobytu dítěte, b) jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu osoby, která podala návrh na svěření dítěte do pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo návrh na její jmenování poručníkem dítěte, nebo osoby, která osobně pečuje o dítě v průběhu řízení o svěření dítěte do její pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo o jejím jmenování poručníkem dítěte, pokud bylo zahájeno z moci úřední, c) počáteční datum osobní péče o dítě.“. 106. § 47x včetně nadpisu zní: „§ 47x Vydávání rozhodnutí a opravné prostředky (1) Rozhodnutí se písemně vyhotovuje jen v případě, že a) dávka nebyla přiznána nebo nebyla přiznána v požadovaném rozsahu, b) dávka byla odejmuta, c) dávka byla snížena, d) výplata dávky byla zastavena, e) jde o přeplatek na dávce, f) přichází v úvahu více oprávněných osob nebo příjemců a krajská pobočka Úřadu práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, nebo g) je ustanoven zvláštní příjemce. (2) Nevyhotovuje-li se rozhodnutí písemně, učiní se o něm pouze záznam do spisu a oprávněná osoba se o něm písemně vyrozumí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu. (3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 bude vyhotoveno písemně a oznámeno oprávněné osobě, jestliže o to požádá do 15 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne výplaty její první splátky. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty. (4) O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek.“. 107. V § 49 odst. 1 se slova „ , pokud není k rozhodování o pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a)“ zrušují. 108. V § 49 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ ; v případě, že je zařízení provozováno ve více objektech nebo prostorách, prokazuje se zajištění hygienických podmínek pro každý objekt nebo prostor samostatným posudkem“. 109. V § 49 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) splnění základních provozních a personálních standardů podle § 42ab, jde-li o pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.“. 110. V § 49 odst. 3 větě první a v § 49 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „nebo komise“ zrušují. 111. V § 49 odst. 4 se na konci písmene b) doplňují slova „ , bylo-li jí přiděleno, místo narození a rodné příjmení“. 112. V § 49 odst. 4 písmeno c) zní: „c) rozsah poskytování sociálně-právní ochrany, podrobný popis činností, na které se žádá o vydání pověření, a je-li žádáno o pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kapacitu zařízení,“. 113. V § 49 odst. 5 větě poslední se slova „a adresa sídla“ nahrazují slovy „zařízení a místo, kde se nachází objekt nebo prostory“. 114. V § 49 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „V pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se uvede údaj o nejvyšší přípustné kapacitě zařízení.“. 115. V § 49 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) jestliže pověřená osoba požádá o zvýšení nebo snížení nejvýše přípustné kapacity zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanovené v pověření, d) která spočívá ve snížení nejvýše přípustné kapacity zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jestliže pověřená osoba přestane splňovat podmínky pro vydání pověření podle odstavce 2 v rozsahu odpovídajícím nejvýše přípustné kapacitě zařízení stanovené v pověření.“. 116. V § 49 odstavec 7 zní: „(7) Hodlá-li pověřená osoba zřídit nové zařízení sociálně-právní ochrany nebo zvýšit nebo snížit nejvýše přípustnou kapacitu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, rozhoduje krajský úřad o změně pověření nebo o vydání nového pověření k výkonu sociálně-právní ochrany na základě vyhodnocení potřeb poskytování sociálně-právní ochrany na území kraje. Vyhodnocení krajského úřadu musí být odůvodněno zejména potřebami poskytování sociálněprávní ochrany v jednotlivých typech zařízení sociálně-právní ochrany na území kraje s přihlédnutím k dalším zařízením určeným pro poskytování péče a pomoci dětem na území kraje. Na vydání pověření o rozšíření nebo změně výkonu sociálně-právní ochrany se vztahují odstavce 2 až 4 obdobně.“. 117. V § 49 odst. 8 větě druhé se slova „nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud je k rozhodování o pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a),“ zrušují. 118. V § 49 odst. 11 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a jde-li o pověření k zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, též kapacitu tohoto zařízení“. 119. V § 49 se odstavec 12 zrušuje. 120. Za § 49a se vkládá nový § 49b, který včetně nadpisu zní: „§ 49b Kontrola výkonu sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (1) Krajský úřad, který rozhodl o vydání pověření, nebo krajský úřad, v jehož obvodu pověřená osoba vykonává sociálně-právní ochranu (dále jen „kontrolní orgán“), kontroluje plnění podmínek pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 a 4 a § 49 odst. 10 písm. a), c) a d). Tím není dotčen výkon kontroly prováděný podle zákona o ochraně veřejného zdraví. (2) Krajský úřad, v jehož obvodu má sídlo zařízení sociálně-právní ochrany nebo v jehož obvodu vykonává pověřená osoba činnost související se sociálně-právní ochranou, je povinen sdělit skutečnosti zjištěné při kontrole krajskému úřadu, který rozhodl o vydání pověření. (3) Kontrolní orgán je oprávněn ukládat pověřeným osobám opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole. Pověřená osoba je povinna splnit uložená opatření ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.“. 121. V § 50 odst. 1 písmeno e) zní: „e) přestala-li pověřená osoba splňovat podmínky pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 písm. c) až f) a h).“. 122. V § 50 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) shledá-li zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jako nepotřebné; § 49 odst. 7 se použije obdobně.“. 123. V § 50a větě první se slova „krajská pobočka Úřadu práce“ nahrazují slovem „ministerstvo“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „a plnění povinností pověřených osob podle § 8, 9, § 49 odst. 9 a § 49 odst. 10 písm. b)“. 124. Za část sedmou se vkládá nová část osmá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 76 až 78 zní: „ČÁST OSMÁ ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK § 50b Podmínky nároku na opakující se zaopatřovací příspěvek (1) Zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek“) a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, 2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci. (2) Byla-li osoba podle odstavce 1 (dále jen „mladý dospělý“) svěřena do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek z důvodu jejího oboustranného osiření, podmínka podle odstavce 1 písm. a) se nevyžaduje. (3) Byl-li mladý dospělý svěřen do pěstounské péče, která nebyla zprostředkována orgánem sociálně-právní ochrany, z důvodu prohlášení jeho rodičů za nezvěstné, pobytu rodiče ve zdravotnickém zařízení, pobytu rodiče v pobytovém zařízení sociálních služeb, vzetí rodiče do vazby nebo nástupu rodiče do výkonu trestu odnětí svobody, má nárok na zaopatřovací příspěvek, pokud je splněna podmínka podle odstavce 1 písm. a) bodu 2. Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) tím nejsou dotčena. (4) Podmínka podle odstavce 1 písm. a) je splněna také tehdy, došlo-li v době podle odstavce 1 písm. a) ke změně osoby pečující nebo ke změně poskytovatele služeb v zařízení ústavní výchovy nebo byl-li mladý dospělý bezprostředně před svěřením do pěstounské péče v ústavní výchově alespoň po dobu 12 měsíců po sobě jdoucích. Podmínka podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 je splněna také tehdy, byl-li mladý dospělý bezprostředně před nařízením ústavní výchovy nepřetržitě alespoň 1 rok v pěstounské péči a následně nařízená ústavní výchova trvala alespoň 6 měsíců po sobě jdoucích. Doby, po které trvala péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek, se pro účely splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2 sčítají, pokud navazovaly jednotlivé druhy péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek bezprostředně na sebe. (5) Doba, po kterou byl mladý dospělý svěřen do pěstounské péče na základě usnesení soudu o nařízení předběžného opatření nebo po kterou byl v plném přímém zaopatření ústavního zařízení na základě usnesení soudu o předběžné úpravě poměrů dítěte nebo o výchovném opatření podle § 13a, a která bezprostředně předcházela dni, ke kterému se stalo rozhodnutí soudu o péči zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 písm. a) vykonatelným, se započítává do doby, po kterou musí péče podle odstavce 1 písm. a) trvat. (6) Mladý dospělý, který není nezaopatřeným dítětem, protože je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně, má nárok na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 při splnění ostatních podmínek pro vznik nároku na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do dovršení 26 let věku. Co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, stanoví zákon o státní sociální podpoře76). (7) Generální ředitelství Úřadu práce České republiky může na základě písemné a odůvodněné žádosti mladého dospělého o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech zvláštního zřetele hodných prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a). (8) Za dobu čerpání příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 2, odměny pěstouna podle § 47i odst. 1 věty druhé nebo příspěvku při pěstounské péči podle § 47ja odst. 1 věty druhé nebo za dobu, po kterou mladý dospělý zůstává v plném přímém zaopatření školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, mu zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 nenáleží. § 50c Podmínky nároku na jednorázový zaopatřovací příspěvek (1) Byl-li mladý dospělý ke dni, který bezprostředně předcházel dni nabytí jeho zletilosti nebo dni nabytí jeho plné svéprávnosti, v péči zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek, a není-li ke dni nabytí plné svéprávnosti nezaopatřeným dítětem nebo přestal-li splňovat podmínky pro vznik nároku na opakující se zaopatřovací příspěvek podle § 50b, náleží mu jednorázový zaopatřovací příspěvek ve výši podle § 50e odst. 2. (2) Za dobu čerpání příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 2, odměny pěstouna podle § 47i odst. 1 věty druhé nebo příspěvku při pěstounské péči podle § 47ja odst. 1 věty druhé nebo za dobu, kdy mladý dospělý zůstává v plném přímém zaopatření školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, mu zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 nenáleží. (3) Zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 mladému dospělému nenáleží, byla-li mu poskytnuta věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek podle § 33 zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy77). § 50d Individuální plán mladého dospělého (1) Individuální plán mladého dospělého vypracovává zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu, který vykonává činnost sociálního kurátora, (dále jen „sociální kurátor“) za součinnosti mladého dospělého a je-li to účelné, za součinnosti a) obce v samostatné i přenesené působnosti, b) pověřených osob, c) poskytovatelů sociálních služeb, d) krajské pobočky Úřadu práce, nebo e) osoby, která byla vůči mladému dospělému osobou pečující nebo poskytovatelem služeb v zařízení pro výkon ústavní výchovy, pokud o mladého dospělého pečovala do dne vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek podle § 50b. (2) Individuální plán mladého dospělého obsahuje alespoň a) stanovení rozsahu spolupráce mladého dospělého a sociálního kurátora, b) vymezení způsobu přípravy na budoucí povolání a samostatné hospodaření, c) vymezení způsobu pomoci při hledání bydlení a zaměstnání, d) přípravu na partnerský a rodinný život. (3) Při určování obsahu individuálního plánu mladého dospělého se vychází ze zdravotního stavu, možností a schopností mladého dospělého. (4) Individuální plán mladého dospělého se vypracovává před podáním žádosti o zaopatřovací příspěvek podle § 50b. Požádat o vypracování tohoto individuálního plánu může dítě nejdříve 6 měsíců před dosažením plné svéprávnosti. (5) Je-li individuální plán mladého dospělého vypracováván před dosažením plné svéprávnosti dítěte, poskytuje součinnost při jeho vypracování také orgán sociálně-právní ochrany, který dítě vede v evidenci podle § 54. (6) Orgán sociálně-právní ochrany je povinen informovat sociálního kurátora o ukončení péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek nejméně 6 měsíců před tímto ukončením a poskytnout mu informace pro zajištění návazné sociální práce s mladým dospělým. (7) Sociální kurátor je povinen nejméně jednou za 6 měsíců ode dne vydání potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého nebo ode dne poslední aktualizace individuálního plánu mladého dospělého tento individuální plán vyhodnotit a v případě potřeby jej aktualizovat. (8) Mladý dospělý je povinen poskytnout obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností součinnost při vypracování individuálního plánu mladého dospělého, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených obecním úřadem obce s rozšířenou působností, a plnit podmínky v něm stanovené. Krajská pobočka Úřadu práce si vyžádá od obecního úřadu obce s rozšířenou působností potvrzení o součinnosti mladého dospělého při vyhodnocování a aktualizaci individuálního plánu mladého dospělého, a to nejméně jednou za 6 měsíců ode dne vydání potvrzení o vypracování individuálního plánu nebo ode dne vydání posledního potvrzení o součinnosti mladého dospělého při vyhodnocování a aktualizaci tohoto individuálního plánu. § 50e Výše zaopatřovacího příspěvku (1) Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b činí 15 000 Kč za kalendářní měsíc. Splňuje-li mladý dospělý podmínky vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží mu příspěvek ve výši, v jaké mu náleží za celý kalendářní měsíc. (2) Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50c činí 25 000 Kč. (3) Jestliže se mladému dospělému vyplácí důchod z důchodového pojištění, náleží mu zaopatřovací příspěvek podle § 50b jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi zaopatřovacím příspěvkem a důchodem. § 50f Oprávněná osoba (1) Nárok na zaopatřovací příspěvek má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně pouze mladý dospělý, jestliže je a) na území České republiky hlášen k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu61), jde-li o státního občana České republiky, b) na území České republiky oprávněn k přechodnému nebo trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu62), jde-li o cizince, c) cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62), d) rodinným příslušníkem cizince uvedeného v písmenech b) a c), kterému bylo vydáno povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62), e) cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu63) udělena mezinárodní ochrana nebo žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, pokud není ubytován v azylovém zařízení Ministerstva vnitra, f) cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu64) přiznána dočasná ochrana nebo který je žadatelem o přiznání dočasné ochrany, pokud není ubytován v humanitárním středisku, nebo g) osobou, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie78), nebo osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení nebo rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisů Evropské unie78). (2) Nárok na zaopatřovací příspěvek má mladý dospělý, jestliže má na území České republiky bydliště; to neplatí v případě podle odstavce 1 písm. g). Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi39g). § 50g Vznik nároku na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu (1) Nárok na zaopatřovací příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu zaopatřovacího příspěvku vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na zaopatřovací příspěvek a pro jeho výplatu a podáním žádosti o jeho přiznání. § 50h Změna nároku na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu (1) Zaopatřovací příspěvek neprávem přiznaný v nižší částce, než v jaké náleží, nevyplacený nebo vyplacený v nižší částce, než v jaké náleží, odepřený nebo přiznaný od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož zaopatřovací příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o zaopatřovacím příspěvku zjistil nebo ode dne, kdy o zvýšení zaopatřovacího příspěvku nebo o přiznání zaopatřovacího příspěvku oprávněná osoba požádala. (2) Zaopatřovací příspěvek neprávem přiznaný, vyplácený nebo vyplácený ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se jeho výplata zastaví nebo se jeho výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen; § 50t tím není dotčen. (3) Změní-li se v období, na něž byl zaopatřovací příspěvek podle § 50b přiznán, skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek nebo jeho výši, posoudí se nově nárok na zaopatřovací příspěvek nebo jeho výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo, a zaopatřovací příspěvek se a) přizná, vyplatí nebo se zvýší od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala, b) odejme, jeho výplata se zastaví nebo se sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen; § 50t tím není dotčen. § 50i Zánik nároku na zaopatřovací příspěvek a na jeho výplatu (1) Nárok na zaopatřovací příspěvek zaniká tehdy, kdy mladý dospělý třikrát bez vážného důvodu změní obor studia; to neplatí, pokud je změna oboru studia následkem podstatné změny zdravotního stavu mladého dospělého, v jejímž důsledku je pokračování ve studiu nemožné nebo značně ztížené, nebo pokud by byla znemožněna nebo značně ztížena možnost pracovního uplatnění v takovém oboru. (2) Nárok na výplatu zaopatřovacího příspěvku zaniká též uplynutím 1 roku ode dne, od kterého mladému dospělému nárok na zaopatřovací příspěvek náleží. § 50j Přechod nároku na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu (1) Nárok na zaopatřovací příspěvek nelze postoupit ani dát do zástavy. (2) Zemřel-li mladý dospělý po uplatnění nároku na zaopatřovací příspěvek, nabývají nárok na částky zaopatřovacího příspěvku, na které vznikl nárok do dne smrti mladého dospělého, postupně manžel nebo registrovaný partner mladého dospělého, jeho děti a osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti mladého dospělého jeho osobou pečující, jestliže žili s mladým dospělým v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. (3) Byl-li zaopatřovací příspěvek přiznán před smrtí mladého dospělého, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti mladého dospělého, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 2. (4) Nárok na zaopatřovací příspěvek není předmětem dědictví. (5) Zaopatřovací příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuce a nemůže být předmětem dohody o srážkách. § 50k Výplata zaopatřovacího příspěvku (1) Zaopatřovací příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o zaopatřovacím příspěvku. (2) Zaopatřovací příspěvek se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Nejpozději se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o jeho přiznání nabylo právní moci. (3) Zaopatřovací příspěvek se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky. Požádá-li příjemce zaopatřovacího příspěvku o změnu způsobu výplaty této dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla taková žádost doručena. (4) Zaopatřovací příspěvek se nevyplácí do ciziny. (5) Zaopatřovací příspěvek se považuje za vyplacený dnem odepsání příslušné částky z účtu Úřadu práce České republiky. § 50l Příjemce, jiný příjemce a zvláštní příjemce zaopatřovacího příspěvku (1) Příjemcem zaopatřovacího příspěvku je mladý dospělý, není-li dále stanoveno jinak. (2) Namísto mladého dospělého je příjemcem zaopatřovacího příspěvku opatrovník mladého dospělého, pokud byla svéprávnost mladého dospělého v tomto rozsahu omezena. (3) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce zaopatřovacího příspěvku, jestliže mladý dospělý nebo jeho opatrovník nemůže zaopatřovací příspěvek přijímat. S ustanovením zvláštního příjemce musí mladý dospělý, popřípadě jiný příjemce zaopatřovacího příspěvku souhlasit; to neplatí, jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento souhlas dát. (4) Zvláštním příjemcem může být ustanovena jen osoba, která se svým ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen používat zaopatřovací příspěvek ve prospěch mladého dospělého. Zvláštní příjemce používá zaopatřovací příspěvek podle pokynů mladého dospělého; to neplatí, nemůže-li mladý dospělý vzhledem ke svému zdravotnímu stavu tyto pokyny udělovat. (5) Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Krajská pobočka Úřadu práce rovněž zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže zvláštní příjemce neplní své povinnosti, a ustanoví zvláštním příjemcem jinou osobu. § 50m Řízení o zaopatřovacím příspěvku (1) O zaopatřovacím příspěvku podle tohoto zákona rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. (2) O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek. § 50n Účastníci řízení Účastníkem řízení je žadatel o zaopatřovací příspěvek nebo osoba, na kterou přešel nárok na zaopatřovací příspěvek v případě smrti mladého dospělého po uplatnění nároku na zaopatřovací příspěvek. § 50o Zahájení řízení Řízení o přiznání zaopatřovacího příspěvku se zahajuje na žádost mladého dospělého. Řízení o změně výše zaopatřovacího příspěvku, jeho odnětí nebo o zastavení jeho výplaty se zahajuje na návrh mladého dospělého nebo z moci úřední. § 50p Náležitosti žádosti Žádost o zaopatřovací příspěvek kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, b) rozhodnutí soudu, kterým byl mladý dospělý svěřen do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek, c) rozhodnutí soudu, na jehož základě byla mladému dospělému přiznána svéprávnost, je-li nezletilý, d) doklady prokazující nezaopatřenost mladého dospělého, e) údaj o tom, zda pěstounská péče, do které byl mladý dospělý svěřen před nabytím zletilosti nebo plné svéprávnosti, byla nebo nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany podle tohoto zákona, f) údaj o tom, zda důvodem svěření mladého dospělého do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek byla některá ze skutečností podle § 50b odst. 2 a 3 a g) potvrzení obecního úřadu obce s rozšířenou působností o zpracování individuálního plánu mladého dospělého. § 50q Povinnosti žadatele o zaopatřovací příspěvek Žadatel o zaopatřovací příspěvek je povinen a) prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek, jeho výši nebo výplatu a b) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o zaopatřovacím příspěvku změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o zaopatřovací příspěvek, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala. § 50r Povinnosti příjemce zaopatřovacího příspěvku Mladý dospělý, jiný příjemce zaopatřovacího příspěvku a zvláštní příjemce, jsou povinni a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu a b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata zaopatřovacího příspěvku zastavena, příspěvek může být odejmut nebo nepřiznán, jestliže mladý dospělý, jiný příjemce a zvláštní příjemce byli ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněni. § 50s Doložení bezúhonnosti Za účelem doložení podmínky bezúhonnosti podle § 50b odst. 1 písm. c) si krajská pobočka Úřadu práce vyžádá podle zákona o Rejstříku trestů výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříků trestů se předává v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Cizinec doloží bezúhonnost také dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, státem, na jehož území v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem nebo ve kterém v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. V případě, že stát výpis obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, učiní cizinec nebo příslušný orgán právnické osoby se sídlem v zahraničí čestné prohlášení před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Výpis z Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců. § 50t Přeplatky (1) Příjemce zaopatřovacího příspěvku, který jej přijal, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než mu náležel, nebo jinak způsobil, že byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit. (2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl zaopatřovací příspěvek vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo po dobu, po kterou jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky ze zaopatřovacího příspěvku nebo příjmu nebo po kterou jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. (3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která zaopatřovací příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela. (4) Vrácené a vymožené peníze podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu. (5) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč. § 50u Přechod práva na výživné (1) Náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. (2) Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce. 76) § 14 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 77) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.“. Dosavadní části osmá až jedenáctá se označují jako části devátá až dvanáctá. 125. V § 50b odst. 8 a v § 50c odst. 2 se slova „čerpání příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 2, odměny pěstouna podle § 47i odst. 1 věty druhé nebo příspěvku při pěstounské péči podle § 47ja odst. 1 věty druhé nebo za dobu“ zrušují. 126. V § 51 odst. 4 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) poskytuje soudem jmenovanému opatrovníkovi dítěte z řad advokátů údaje potřebné pro soudní řízení ve věcech dítěte.“. 127. V § 51 odst. 5 písm. a) bodě 4 se za slovo „potřebné“ vkládají slova „pro rozhodování o dávkách pěstounské péče a zaopatřovacím příspěvku a“. 128. V § 52 se odstavec 3 zrušuje. 129. Za § 52 se vkládá nový § 52a, který včetně nadpisu zní: „§ 52a Služební průkaz (1) Zaměstnanci zařazení k výkonu práce v orgánech sociálně-právní ochrany, kteří nejsou státními zaměstnanci, se při plnění úkolů orgánů sociálně-právní ochrany a výkonu oprávnění podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem. Služební průkaz je u zaměstnanců podle věty první, kteří jsou pověřeni výkonem kontrolních činností, pověřením ke kontrole podle kontrolního řádu. (2) Služební průkaz vystaví zaměstnanci zařazenému k výkonu práce v orgánu sociálněprávní ochrany ten orgán sociálně-právní ochrany, v němž je tento zaměstnanec k výkonu práce zařazen. Služební průkaz obsahuje a) fotografii zaměstnance, b) jméno a příjmení, popřípadě i akademický titul zaměstnance, c) evidenční číslo zaměstnance, d) označení úřadu, v němž je zaměstnanec zařazen, e) číslo služebního průkazu, f) datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu. (3) Služební průkaz může dále obsahovat kontaktní elektronický čip nebo jiný nosič informací. Do kontaktního elektronického čipu nebo jiného nosiče informací lze nahrát pouze elektronické prostředky využívané při plnění úkolů nebo výkonu oprávnění uvedených v odstavci 1 nebo v souvislosti s nimi.“. 130. V § 53a odst. 7 písm. l) se slova „popřípadě jména, příjmení manžela“ nahrazují slovem „příjmení“. 131. V § 53a odst. 8 písmeno n) zní: „n) jméno a příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno a příjmení a datum narození,“. 132. V § 53a odst. 8 písm. r) úvodní části ustanovení se slova „ , popřípadě příjmení,“ zrušují. 133. V § 53a odst. 8 písm. r) bod 5 zní: „5. rodiče nezletilého cizince a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno a příjmení a datum narození.“. 134. V § 55 odstavce 2 až 5 znějí: „(2) O dětech zařazených v evidenci podle § 54 písm. b) se vede zvláštní spisová dokumentace. V případě, že je opatrovníkem dítěte jmenován advokát, obecní úřad obce s rozšířenou působností na jeho žádost písemně sdělí informace o nezletilém dítěti vztahující se k výkonu opatrovnictví nezletilého. (3) Spisová dokumentace obsahuje zejména osobní údaje dětí, jejich rodičů, údaje o výchovných poměrech těchto dětí, záznamy o výsledcích šetření v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo jinými osobami, kopie podání soudům a jiným státním orgánům, písemná vyhotovení rozhodnutí soudů, orgánů činných v trestním řízení a správních orgánů. (4) Spisovou dokumentaci mohou tvořit záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba uchovat originál nebo úředně ověřenou kopii listiny. (5) Kromě spisové dokumentace vede obecní úřad obce s rozšířenou působností i další písemnosti tvořící podklad pro zpracování spisové dokumentace. Tyto písemnosti se nevydávají žádnému orgánu, fyzické nebo právnické osobě. Lze je předložit jen soudu a státnímu zastupitelství v případě, že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání.“. 135. V § 55 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti podle odstavce 1, nejde-li o část týkající se správního řízení, činit si z ní výpisy a pořizovat za úhradu kopie spisové dokumentace nebo její části je oprávněn na základě odůvodněné písemné žádosti a) rodič dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost, nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základě písemně udělené plné moci; b) dítě starší 15 let bez zastoupení rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, je-li to přiměřené jeho věku a rozumové vyspělosti. Bylo-li soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do spisové dokumentace až po nabytí plné svéprávnosti; c) osvojenec, a to pouze v případě spisové dokumentace týkající se osvojení; bylo-li soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, umožní to obecní úřad obce s rozšířenou působností osvojenci až po nabytí plné svéprávnosti. Nevidomé osobě bude obsah spisové dokumentace přečten a obecní úřad obce s rozšířenou působností umožní na požádání této osoby, aby do spisu nahlížel její doprovod. Na nahlížení do spisové dokumentace se nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím50b).“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 136. V § 57 odst. 2 se slova „zařízeními sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovy „pověřenými osobami“. 137. V § 58 odstavec 1 zní: „(1) Obcím s rozšířenou působností se ze státního rozpočtu poskytuje náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany, s výjimkou nákladů na zřízení a provoz zařízení sociálně-právní ochrany.“. 138. V § 58 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 80 znějí: „(5) Obec nebo kraj může poskytnout pověřeným osobám ze svého rozpočtu účelové dotace podle zvláštního zákona k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálněprávní ochrany. Obce a kraje zajistí soulad poskytnuté dotace s předpisy Evropské unie o veřejné podpoře nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě80). (6) Ze státního rozpočtu mohou být pověřeným osobám podle zvláštního právního předpisu a v souladu s předpisy Evropské unie o veřejné podpoře nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě80) poskytovány účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálně-právní ochrany. Dotace poskytuje ministerstvo. Na poskytnutí dotace není právní nárok. (7) Dotaci podle odstavce 6 lze poskytnout a) na podporu poskytování sociálně-právní ochrany, která má celostátní nebo nadregionální charakter, b) v případě krizového stavu a mimořádných situací; mimořádnou situací se rozumí zejména živelní pohroma, požár, ekologická nebo průmyslová havárie, epidemie nebo pandemie infekčního onemocnění. 80) Čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.“. 139. V § 58b odst. 1 se za slovo „péče,“ vkládají slova „částku státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, částku státního příspěvku na výkon pěstounské péče a částky jednorázového a opakujícího se zaopatřovacího příspěvku,“ a za slovo „dávek“ se vkládají slova „ , státních příspěvků a zaopatřovacích příspěvků“. 140. V § 58b se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až g), která znějí: „e) rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností uvedených v § 42 odst. 2, f) nejvyšší výši úhrady za péči o dítě, které nemá nárok na příspěvek na péči, nejvyšší výši úhrady za stravu a nejvyšší výši úhrady za ubytování zaopatřeného dítěte podle § 42c odst. 1, g) vzor služebního průkazu podle § 52a.“. 141. V § 59 odst. 1 písm. h) a se slovo „nebo“ zrušuje. 142. V § 59 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) nezachová mlčenlivost o údajích, se kterými se seznámila při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany nebo pověřenými osobami podle § 57 odst. 2.“. 143. V § 59 odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) až j) nebo podle odstavců 2 a 3 lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 200 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit též zákaz činnosti.“. 144. V § 59e odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) nepodá informace o dítěti zákonným zástupcům, opatrovníkovi nebo orgánům sociálněprávní ochrany dětí na jejich žádost podle § 42aa odst. 2 písm. c) bodu 3, d) neprojedná předem se zákonnými zástupci dítěte nebo opatrovníkem opatření zásadní důležitosti podle § 42aa odst. 2 písm. c) bodu 4,“. 145. V § 59e odst. 1 se písmena e), f) a j) zrušují. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena e) až g). 146. V § 59e odst. 1 se na konci písmene g) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou. 147. V § 59e odst. 2 se slova „až d)“ nahrazují slovy „a b)“ a slova „e) až j)“ se nahrazují slovy „c) až g)“. 148. V § 59f odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až p) se označují jako písmena a) až o). 149. V § 59f odst. 1 se na konci písmene n) slovo nebo zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která znějí: „p) nesplní ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole výkonu sociálně-právní ochrany podle § 49b odst. 3, nebo q) v rozporu s § 47d odst. 10 nepředloží ve lhůtě zákonem požadovaný přehled čerpání státního příspěvku za příslušný kalendářní rok nebo nepřevede nevyčerpanou část státního příspěvku na účet krajské pobočky Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala.“. 150. V § 59f odst. 2 větě první se slova „nebo b)“ zrušují, slova „c) až p)“ se nahrazují slovy „b) až q)“ a ve větě druhé se slova „b), i), j) a p)“ nahrazují slovy „h), i) a o)“. 151. § 59g zní: „§ 59g (1) Osoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby počet dětí umístěných v jednom zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc soustavně nebo opakovaně nepřekračoval nejvýše povolený počet dětí podle § 42ab odst. 4 a 5, b) nezajistí, aby počet dětí, o které současně osobně pečuje 1 zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, soustavně nebo opakovaně nepřekračoval nejvýše povolený počet dětí podle § 42ab odst. 6, c) odmítne přijmout dítě do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc bez vážného důvodu, jedná-li se o dítě, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo bez péče přiměřené jeho věku, o dítě, jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy, o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané nebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho práva, d) uzavře smlouvu o poskytování ochrany a pomoci, která neobsahuje náležitosti podle 42a odst. 1, e) nezajistí nepřetržitý provoz a nepřetržité poskytování služeb zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, f) nezajistí, aby smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena nejdéle na dobu podle § 42a odst. 4, g) nezajistí, aby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ohlásilo přijetí dítěte do tohoto zařízení neprodleně příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí, h) opakovaně nezabezpečí plné přímé zaopatření dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, i) nezajistí poskytnutí zdravotních služeb, psychologické nebo jiné obdobné péče dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, j) neřídí se standardy kvality při výkonu sociálně-právní ochrany dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, k) opakovaně nezajistí, aby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytovalo ochranu a pomoc dítěti v rozsahu podle § 42 odst. 2 písm. c) až h), l) neprovede vyúčtování přeplatku nebo nedoplatku úhrady nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42e odst. 2, nebo m) nevyužije státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém je umístěno dítě, za které byl zřizovateli státní příspěvek vyplacen, nebo použije tento státní příspěvek na jiné účely než na poskytování ochrany a pomoci dítěti v rozsahu činností podle § 42 odst. 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) nebo l), b) 50 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), j), k), nebo m), c) 200 000 Kč nebo zákaz činnosti do 1 roku, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), e), h), nebo i).“. 152. V § 59h odst. 1 písm. b) se slova „nebo pokud by byla k vydání pověření příslušná komise, obecní úřad obce s rozšířenou působností, jejíž starosta komisi zřídil,“ zrušují. 153. V § 59h odst. 1 písm. d) se text „i)“ nahrazuje textem „j)“. 154. § 59h odst. 1 písmeno e) zní: „e) krajský úřad, který vydal pověření, nebo krajský úřad, v jehož obvodu má sídlo zařízení sociálně-právní ochrany provozované pověřenou osobou, jde-li o přestupek podle § 59e odst. 1, § 59f odst. 1 písm. a) až l) nebo § 59f odst. 1 písm. n) až p) nebo § 59g odst. 1,“. 155. V § 59h odst. 1 písm. f) se text „n),“ nahrazuje slovy „m) a q), nebo“. 156. V § 60 odstavec 1 zní: „(1) Žádosti podle § 16b odst. 1, § 21 odst. 2, § 42l odst. 2, § 47v odst. 2, § 49 odst. 2 písm. a) a § 50p se podávají na tiskopisu předepsaném ministerstvem.“. 157. V § 61 odst. 2 písmeno c) zní: „c) místem, kde se nachází objekt nebo prostory, ve kterých je nebo má být provozováno zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o vydání, změnu nebo odnětí pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo o státní příspěvek pro zřizovatele tohoto zařízení,“. 158. V § 61 odst. 2 se na konci písmene d) doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o vydání, změnu nebo odnětí pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“. 159. V § 61 odst. 3 písm. c) se za slova „uvedené v“ vkládají slova „§ 16a nebo v“. 160. V § 61 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, kterým byl tento obecní úřad obce s rozšířenou působností jmenován nebo ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem podle § 17, jde-li o výkon opatrovnictví nebo poručenství dítěte, f) místem trvalého pobytu osoby pečující nebo osoby v evidenci, jde-li o vydání vyjádření podle § 47j odst. 5.“. 161. V § 61 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 162. V § 61 odst. 5 se slova „příspěvek při ukončení pěstounské péče“ nahrazují slovy „zaopatřovací příspěvek“ a slova „a v § 47o odst. 2“ se nahrazují slovy „ , § 47o odst. 2 a v § 50f“. 163. V 61 odst. 5 se slova „příspěvek na úhradu potřeb dítěte nebo“ zrušují. 164. V § 61 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 79 zní: „(6) Jde-li o cizince, rozumí se místem trvalého pobytu dítěte nebo jiné fyzické osoby místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince79); nemá-li dítě nebo jiná fyzická osoba místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince79), řídí se místní příslušnost posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky. 79) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 165. § 64 zní: „§ 64 (1) Účastníkem řízení v řízení o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je pouze žadatel. (2) Účastníky řízení o vydání souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16b odst. 1 jsou pouze dítě a osoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, domov pro osoby se zdravotním postižením nebo dětský domov pro děti do 3 let věku. Pokud je žádost o vydání souhlasu podána jen jedním z účastníků řízení, není třeba druhého účastníka řízení vyrozumět o zahájení řízení. V řízení o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 může být prvním úkonem správního orgánu vydání rozhodnutí, je-li zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. (3) Pro vydání rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů podle § 22 odst. 5 a 6 a § 25 odst. 3 se lhůty podle správního řádu pro vydání rozhodnutí nepoužijí. V řízení o vydání souhlasu s osvojením dítěte do ciziny podle § 35 odst. 2 písm. i) nejsou rodiče dítěte účastníky řízení, pokud by jimi nebyli ani v řízení o osvojení. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen rozhodnout o žádosti o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 do 8 dnů od dne podání žádosti. Účastníkovi řízení o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 nemusí být před vydáním rozhodnutí ve věci samé dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. (5) Je-li žádost o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 podána opožděně, obecní úřad obce s rozšířenou působností řízení o této žádosti zastaví. (6) Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o žádosti o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1, předá obecní úřad obce s rozšířenou působností spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 10 dnů od dne doručení odvolání, pokud podanému odvolání plně nevyhoví. Odvolací správní orgán rozhodne o odvolání proti rozhodnutí do 15 dnů od předložení spisu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Písemné dohody uzavřené podle § 42 odst. 8 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pravidla upravující nejvyšší počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která byla zřízena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle § 42 odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která byla zřízena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provozovat v budově zdravotnického nebo školského ústavního zařízení nebo v jednom areálu společně s takovým ústavním zařízením. 4. Řízení o příspěvku na úhradu pobytu a péče poskytovaných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42b až 42f zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 5. Nárok na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. 6. Zánik nároku na dávku pěstounské péče podle § 47h zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který nastal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. 7. Řízení o dávkách pěstounské péče podle § 47f odst. 2, § 47h a § 47i odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2022, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem 1. ledna 2022 se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem 1. ledna 2022. 8. Řízení o dávkách pěstounské péče podle § 47f odst. 2, § 47i odst. 1 věty druhé a § 47ja odst. 1 věty druhé zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2022 do dne 31. prosince 2027, zahájená a pravomocně neskončená do dne 31. prosince 2027 se dokončí podle právních předpisů účinných do dne 31. prosince 2027. 9. Nárok na dávky pěstounské péče podle § 47f odst. 2, § 47h a § 47i odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2022, který vznikl přede dnem 1. ledna 2022 a o němž nebylo zahájeno řízení o dávkách pěstounské péče přede dnem 1. ledna 2022, se na žádost oprávněné osoby posoudí a přiznané dávky se vyplatí i po 1. lednu 2022 podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2022. 10. Nárok na dávky pěstounské péče podle § 47f odst. 2, § 47i odst. 1 věty druhé a § 47ja odst. 1 věty druhé zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2022 do dne 31. prosince 2027, který vznikl přede dnem 1. ledna 2028 a o němž nebylo zahájeno řízení o dávkách pěstounské péče přede dnem 1. ledna 2028, se na žádost oprávněné osoby posoudí a přiznané dávky se vyplatí i po 1. lednu 2028 podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2022. 11. Nároky, práva a povinnosti vyplývající z právní úpravy dávek pěstounské péče v tom rozsahu, v jakém se tímto zákonem zrušují, se posoudí a řízení o nich se provede podle právních předpisů účinných v době, v nichž vznikly. 12. Výkon práv a povinností ze služebního poměru státních zaměstnanců zařazených k výkonu státní služby nebo zaměstnanců zařazených k výkonu práce v Úřadu práce České republiky - krajské pobočce nebo v pobočce pro hlavní město Prahu, kteří přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plnili úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálně-právní ochrany dětí, přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo práce a sociálních věcí. 13. Inspekce poskytování sociálně-právní ochrany dětí zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Úřadem práce České republiky - krajskými pobočkami a pobočkou pro hlavní město Prahu, dokončí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvo práce a sociálních věcí. 14. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu předají do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvu práce a sociálních věcí spisy a dokumenty související s výkonem inspekce sociálně-právní ochrany dětí. 15. Řízení o žádostech o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, pokud fyzická nebo právnická osoba žádá pouze o pověření ke zřízení a provozování zařízení sociálně-právní ochrany, se dokončí podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 16. Ten, komu bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajským úřadem vydáno pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, je povinen podat ke krajskému úřadu, který pověření vydal, žádost o změnu pověření, a to nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V žádosti o změnu pověření uvede nejvýše přípustnou kapacitu všech zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc provozovaných pověřenou osobou, na kterou žádá vydat rozhodnutí o změně pověření. Jestliže pověřená osoba nepodá tuto žádost do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, krajský úřad, který pověření vydal, z moci úřední zahájí řízení o změně pověření z důvodu stanovení nejvýše přípustné kapacity zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterých je pověřenou osobou vykonávána sociálně-právní ochrana. 17. Pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí vydaná komisí pro sociálně právní ochranu dětí podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 18. Ke kontrole výkonu sociálně-právní ochrany dětí poskytované na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k odnětí pověření a ke změně pověření je příslušný krajský úřad, který vydal pověření, nebo krajský úřad, v jehož obvodu se nachází objekt nebo prostory zařízení sociálně-právní ochrany provozovaného pověřenou osobou. 19. Komise pro sociálně-právní ochranu dětí předá do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona krajskému úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby spisovou dokumentaci týkající se jí vydaného pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 20. V zařízeních uvedených v § 42 lze poskytovat pobytové služby dětem do dovršení 3 let nejdéle do 31. prosince 2024. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. III V § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. a zákona č. 123/2005 Sb., se za písmeno e) vkládá písmeno f), které zní: „f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. IV V § 5 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 188/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 39/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb. a zákona č. 588/2020 Sb., písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 77 zní: „g) rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek77), 77) § 50b zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy Čl. V Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 352/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „ , a to zpravidla“ zrušují a číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“. 2. V § 12 odst. 3 se slovo „zpravidla“ zrušuje, číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „pro tyto děti neplatí omezení podle věty první“. 3. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let, ledaže je společné umístění se sourozenci v nejlepším zájmu dítěte do dovršení 3 let z důvodu zachování sourozeneckých vazeb,“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. VI Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., zákona č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 274/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odstavec 16 zní: „(16) Z rozpočtu zřizovatele se hradí zdravotnická záchranná služba, s výjimkou zdravotních výkonů podle § 28.“. 2. V § 16a odst. 2 písm. a) se slova „v dětských domovech pro děti do 3 let věku53),“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 53 se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. VII Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 2. V § 46 odst. 4 se slova „do dětských domovů pro děti do 3 let věku,“ a slova „poskytovatelé zdravotních služeb, jde-li o fyzickou osobu umístěnou do dětského domova pro děti do 3 let věku,“ zrušují. 3. V § 79 odst. 1 písm. a) se za slova „mladistvé a studenty“ vkládá slovo „nebo“ a slova „nebo označení dětského domova pro děti do 3 let věku“ se zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. VIII V § 48 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 36/2010 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., zákona č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena h) až k). ČÁST OSMÁ Změna zákona o místních poplatcích Čl. IX V § 10g písm. b) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 485/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 174/2012 Sb., zákona č. 266/2015 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 278/2019 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se slova „dětského domova pro děti do 3 let věku,“ zrušují. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákoníku práce Čl. X Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 333/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 358/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 589/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 198 odst. 2 se slova „kojeneckého nebo jiného“ zrušují. 2. V § 198 odst. 3 se slova „jakož i zaměstnankyni nebo zaměstnanci, jejichž dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných než zdravotních důvodů,“ zrušují. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XI Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 84 odst. 2 se slova „kojeneckého nebo jiného“ zrušují. 2. V § 84 odst. 3 se slova „nebo je-li jejich dítě v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných než zdravotních důvodů,“ zrušují. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. XII Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 47/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 se za slova „podle § 85 odst. 1,“ vkládají slova „zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69)“. Poznámka pod čarou č. 69 zní: „69) Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 11 odst. 1 písm. c) bodě 1, § 11 odst. 1 písm. d) bodě 1, § 11 odst. 2 písm. c) bodě 1, § 11 odst. 2 písm. d) bodě 1 a v § 16 odst. 1 větě první se za číslo „52“ vkládají slova „ , zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69)“. 3. V § 21 odst. 2 písm. d) a v § 29 odst. 1 písm. b) se za text „§ 85 odst. 1,“ vkládají slova „zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc69)“. 4. V § 21a odst. 1 se za slovo „služby,“ vkládají slova „zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69)“. 5. V § 21a odst. 2 se za slovo „typu“ vkládají slova „ , zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69)“. 6. V § 48 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Osobám mladším 4 let se pobytové služby podle odstavce 1 poskytují pouze v případě, že se považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III a IV nebo za osoby, u nichž lze po dosažení 1 roku věku předpokládat naplnění podmínek závislosti na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III a IV, a orgán sociálně-právní ochrany dětí písemně potvrdí, že potřebnou péči nelze zajistit v rodinné nebo náhradní rodinné péči. Podmínka podle věty první se považuje za splněnou i tehdy, je-li podána žádost o přiznání příspěvku na péči a neposkytnutí pomoci by podle posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb ohrozilo život nebo zdraví zájemce o službu, a to do skončení tohoto řízení.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 7. V § 91 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) K poskytování služby domov pro osoby se zdravotním postižením na základě smlouvy dětem do 15 let věku se vyžaduje souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16b zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu trvá závazek ze smlouvy o poskytování sociální služby, nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu.“. 8. V § 107 odst. 4 se za slova „podle § 52,“ vkládají slova „zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69),“. Čl. XIII Přechodné ustanovení Smlouvy o poskytování sociální služby dětem do 15 let věku v domově pro osoby se zdravotním postižením, které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. XIV V § 9 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 367/2016 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 80 zní: „d) 100 % opakujícího se zaopatřovacího příspěvku80). 80) § 50b zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. XV Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 165/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 43 odst. 1 větě první se za slova „zpravidla do 3 let věku,“ vkládají slova „jejichž zdravotní stav vyžaduje poskytování zdravotní péče ve formě lůžkové péče a“ a dále se slova „ohroženým ve vývoji nevhodným sociálním prostředím“ zrušují. 2. V § 44 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) K poskytování služeb dětským domovem pro děti do 3 let věku na základě smlouvy se vyžaduje souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16b zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu trvá závazek ze smlouvy o poskytování služeb dětského domova pro děti do 3 let věku, nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu.“. Čl. XVI Přechodné ustanovení Smlouvy o poskytování služeb dětským domovem pro děti do 3 let věku, které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o zvláštních řízeních soudních Čl. XVII Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb. a zákona č. 192/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 452 odst. 1 se slova „na nezbytně nutnou dobu“ zrušují. 2. V § 452 odst. 2 se za větu první vkládá věta „U dětí do dovršení 3 let je vhodným výchovným prostředím pouze péče fyzické osoby.“. 3. V § 452 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení tohoto pododdílu o trvání a prodloužení doby trvání předběžného opatření se použijí i na předběžné opatření podle občanského soudního řádu, jímž má být účastníku uloženo, aby odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče osoby dítěti příbuzné nebo blízké.“. 4. V § 454 odst. 1 se za slovo „opatření“ vkládají slova „ , jímž má být nařízeno umístění dítěte mimo péči rodičů nebo péči osoby dítěti příbuzné nebo blízké,“. 5. V § 456 se slova „ , nejpozději do 24 hodin od jeho podání“ zrušují a na konci § 456 se doplňuje věta „Rozhodne-li soud po uplynutí 24 hodin od zahájení řízení, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné rozhodnout dříve.“. 6. V § 457 se na konci textu věty první doplňují slova „ , není-li určen pozdější okamžik“. 7. § 459 včetně nadpisu zní: „§ 459 Trvání předběžného opatření Trvání předběžného opatření určí soud na nezbytně nutnou dobu v délce nepřesahující 3 měsíce od jeho vykonatelnosti.“. 8. V § 460 odst. 1 větě první se text „odst. 1“ a slova „na dobu nejvýše 1 měsíce“ zrušují. 9. V § 460 odst. 1 větě druhé se slovo „dobu“ zrušuje, dále se za slovo „výjimečně“ vkládá slovo „opakovaně“ a za slovo „prodloužit“ se vkládají slova „na nezbytně nutnou dobu v délce nepřesahující 3 měsíce“. 10. V § 460 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Účinky předběžného opatření zaniknou nejpozději uplynutím 1 roku od jeho vykonatelnosti.“. 11. Za § 468a se vkládá nový § 468b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 468b Přenesení příslušnosti na soud jiného členského státu Evropské unie Soud může řízení přerušit, jestliže dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k přenesení příslušnosti na soud jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie9). 9) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000. Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.“. ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 78, 125 a 163, ustanovení části první čl. II bodů 8 a 10, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028, a dále s výjimkou části první čl. I bodu 32 a části čtvrté až desáté čl. V až čl. XI, dále části jedenácté čl. XII bodu 6 a dále části čtrnácté čl. XVII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 364/2021 Sb.	Zákon č. 364/2021 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů Vyhlášeno 8. 10. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 162/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání * ČÁST TŘETÍ - Změna lesního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna vodního zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o myslivosti * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o rybářství * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o rostlinolékařské péči * ČÁST OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 364 ZÁKON ze dne 14. září 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. I Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) prevencí a regulací zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů (dále jen „invazní nepůvodní druh“) do krajiny v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014“), m) stanovením podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře v návaznosti na nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, (dále jen „nařízení Rady (ES) č. 708/2007“).“. 2. V § 3 odst. 1 písm. b) se za slova „část přírody“ vkládají slova „vymezená v písmeni h)“ a slova „(písmeno f)“ se zrušují. 3. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , semena nebo jiná vývojová stádia a jejich části“. 4. V části druhé se pod nadpis části druhé vkládá označení a nadpis hlavy první, které znějí: „HLAVA PRVNÍ OBECNÁ ÚZEMNÍ A DRUHOVÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY, OCHRANA DŘEVIN, JESKYNÍ A PALEONTOLOGICKÝCH NÁLEZŮ“. 5. V § 4 odst. 3 se číslo „17“ nahrazuje číslem „24“. 6. V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Orgán ochrany přírody posuzuje v rámci závazného stanoviska podle odstavce 3 dotčení zájmů chráněných podle částí druhé až páté tohoto zákona. Navrhované využití nepůvodních druhů dřevin v rámci lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů; v případě modřínu opadavého a douglasky tisolisté se jejich využití v lesích mimo území chráněná podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona řídí jiným právním předpisem21c).“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 7. V § 5 odst. 2 se za slova „nevztahuje na“ vkládají slova „invazní nepůvodní druhy a nepůvodní druhy, pro které byla stanovena opatření k regulaci podle odstavce 6, a na“. 8. V § 5 odst. 4 se slova „geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha“ nahrazují slovy „nepůvodního druhu“, na konci textu věty první se doplňují slova „ , pokud jsou vysazovány v zastavěném území obce a při využití vybraných nepůvodních druhů ryb stanovených nařízením vlády vydaným podle zákona o rybářství54)“ a věta poslední se nahrazuje větou „Platnost povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajiny zaniká zařazením příslušného druhu na unijní seznam.“. Poznámka pod čarou č. 54 zní: „54) § 12 odst. 6 zákona č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 5 odst. 5 se za slovo „živočichů“ vkládají slova „(dále jen „kříženec“)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; to neplatí pro křížence druhů rostlin, pokud je vysazován v zastavěném území obce“. 10. V § 5 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: „(6) Orgán ochrany přírody může stanovit opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, je-li to s ohledem na místní dopady na přírodu a krajinu nezbytné. V opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence stanoví také podmínky jeho provádění. Opatřením k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence není dotčeno opatření stanovené podle jiného právního předpisu55). 55) Například zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 5 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 9, které včetně poznámky pod čarou č. 56 znějí: „(7) Pro účely vydání povolení podle odstavce 4 nebo 5 anebo stanovení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 si orgán ochrany přírody v případě, že vydaným povolením nebo stanoveným opatřením mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá závazné stanovisko příslušného orgánu státní správy podle jiného právního předpisu56). (8) Opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 provádí v rámci běžné péče o pozemek jeho nájemce nebo jiný uživatel, uživatel honitby nebo rybářského revíru (dále jen „uživatel pozemku“). Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 vlastník pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6, neprovede-li je v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit, nelze-li to na něm spravedlivě požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany přírody; ustanovení § 68 odst. 4 se použije obdobně. (9) Vyžaduje-li provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za účelem zajištění provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle § 68 odst. 2. 56) Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 10 až 14. 12. V § 5 odst. 13 se číslo „8“ nahrazuje číslem „12“. 13. V § 5b odst. 4 se slova „Ministerstvo životního prostředí“ nahrazují slovy „orgán ochrany přírody“ a věta poslední se zrušuje. 14. V § 5b se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „prostřednictvím evidence druhové ochrany“. 15. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 57 zní: „(2) Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na nepůvodní druhy dřevin při provádění opatření k jejich regulaci podle § 5 odst. 6 a na invazní nepůvodní druhy dřevin při kácení a dalších zásazích nezbytných k předcházení nebo omezení jejich šíření podle § 13d až 13l. Ochrana podle odstavce 1 se dále nevztahuje na případy kácení prováděného v rámci úředních opatření nebo mimořádných rostlinolékařských opatření k předcházení šíření nebo k vyhubení škodlivých organismů rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči57). 57) § 75 a 76 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 16. V § 13 odst. 1 se slova „svým rozhodnutím“ nahrazují slovy „opatřením obecné povahy“ a slovo „rozhodnutí“ se nahrazuje slovy „opatření obecné povahy“. 17. V části druhé se za hlavu první vkládá nová hlava druhá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 58 až 60 zní: „HLAVA DRUHÁ POUŽÍVÁNÍ CIZÍCH A MÍSTNĚ SE NEVYSKYTUJÍCÍCH DRUHŮ V AKVAKULTUŘE A OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY PŘED INVAZNÍMI NEPŮVODNÍMI DRUHY Díl 1 Používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře § 13a (1) Žádost uvedenou v čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu (dále jen „přesun“) podává žadatel u orgánu ochrany přírody. (2) Pro účely vydání povolení k přesunu si orgán ochrany přírody k žádosti podle odstavce 1 vyžádá a) vyjádření podle čl. 6 odst. 2 a čl. 7 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 od společné meziresortní komise pro nepůvodní a invazní nepůvodní druhy (dále jen „společná komise“), b) vyjádření k délce doby sledování podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 od společné komise a c) závazné stanovisko krajské veterinární správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského uvádějící, zda jsou naplněny požadavky čl. 13 nebo 19 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 z hlediska jeho souladu s jinými právními předpisy58). (3) V případě výjimečného přesunu stanoví orgán ochrany přírody lhůtu, v níž je žadatel povinen předložit posouzení rizik pro životní prostředí zpracované v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Náklady spojené s posouzením rizik pro životní prostředí nese žadatel. K předloženému posouzení rizik pro životní prostředí si orgán ochrany přírody vyžádá vyjádření společné komise o riziku pro životní prostředí zpracované podle přílohy II nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Je-li riziko spojené s navrhovaným výjimečným přesunem na základě vyjádření společné komise střední nebo vysoké, navrhne společná komise opatření k jeho zmírnění. Navržená opatření ke zmírnění rizika stanoví orgán ochrany přírody jako podmínky povolení výjimečného přesunu. Do doby předložení posouzení rizik pro životní prostředí a vydání vyjádření společné komise může orgán ochrany přírody řízení o žádosti přerušit. (4) Orgán ochrany přírody na základě závazného stanoviska krajské veterinární správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podle odstavce 2 písm. c) rozhodne o provedení pokusného vypuštění. V rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění stanoví orgán ochrany přírody v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 délku sledování a určí osobu odpovědnou za toto sledování. O povolení k přesunu rozhodne orgán ochrany přírody na základě výsledků pokusného vypuštění. Podkladem pro rozhodnutí orgánu ochrany přírody je také vyjádření společné komise podle čl. 18 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, které se zveřejňuje prostřednictvím evidence druhové ochrany. (5) O provedení pokusného vypuštění může orgán ochrany přírody rozhodnout také na základě vyjádření společné komise, není-li v rozporu se závazným stanoviskem krajské veterinární správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. (6) V rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění nebo v povolení výjimečného přesunu stanoví orgán ochrany přírody délku trvání karantény. Umístění cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře do karantény může orgán ochrany přírody na základě vyjádření společné komise jako podmínku povolení uložit také v případě rutinního přesunu podle čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. (7) V případě výjimečného přesunu a pokusného vypuštění předloží žadatel orgánu ochrany přírody ke schválení rovněž pohotovostní plán zpracovaný podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Výrok o schválení pohotovostního plánu je součástí povolení výjimečného přesunu a rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění. Náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. § 13b (1) Orgán ochrany přírody rozhodne o žádosti ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. (2) Jedná-li se o přesun s možným vlivem na sousední členský stát Evropské unie, který je na základě závazného stanoviska krajské veterinární správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podle § 13a odst. 2 písm. c) a vyjádření společné komise možné povolit, postoupí orgán ochrany přírody žádost k rozhodnutí Ministerstvu životního prostředí, které zajistí projednání navrženého přesunu s příslušnými orgány dotčených členských států Evropské unie a Komisí postupem podle čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Ministerstvo životního prostředí přeruší řízení o žádosti do doby vyjádření Komise. § 13c (1) Provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 zajistí ten, kdo cizí nebo místně se nevyskytující druh v akvakultuře využívá; neučiní-li tak, vyzve jej orgán ochrany přírody k nápravě, a je-li to nezbytné, provedení opatření uloží rozhodnutím. (2) Nastanou-li skutečnosti uvedené v čl. 12 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, orgán ochrany přírody vydané povolení k přesunu zruší. (3) Pro účely vydání rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 si orgán ochrany přírody vyžádá závazné stanovisko orgánu státní správy rybářství podle zákona o rybářství59). (4) Platnost povolení k přesunu zaniká zařazením příslušného cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře na unijní seznam. Díl 2 Ochrana přírody a krajiny před invazními nepůvodními druhy § 13d Využívání invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu (1) Povolení k využívání invazního nepůvodního druhu s významným dopadem na Evropskou unii, který byl zařazen na unijní seznam (dále jen „invazní nepůvodní druh na unijním seznamu“), podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 vydává orgán ochrany přírody na žádost. Z žádosti musí být patrné, že činnost, pro kterou má být povolení vydáno, splňuje podmínky uvedené v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. V povolení orgán ochrany přírody stanoví na základě čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 podmínky využívání invazního nepůvodního druhu; součástí povolení je také výrok o schválení pohotovostního plánu. Náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. (2) Povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu může být uděleno také zařízením, která invazní nepůvodní druh na unijním seznamu využívají pro vědeckou produkci a následné léčebné účely ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. (3) Orgán ochrany přírody si k obdržené žádosti vyžádá závazné stanovisko krajské veterinární správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského z hlediska splnění podmínek uvedených v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. (4) V případech uvedených v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 musí žádost obsahovat všechny údaje požadované podle čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení. Jsou-li dány důvody a splněny podmínky uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, podá orgán ochrany přírody Komisi žádost o udělení oprávnění k provádění činností, které nejsou uvedeny v čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení. Bez oprávnění vydaného Komisí nelze vydat povolení podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Do doby udělení oprávnění Komisí orgán ochrany přírody řízení o žádosti o povolení přeruší. Proti rozhodnutí, kterým byla žádost o povolení podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 zamítnuta z toho důvodu, že Komisí nebylo uděleno oprávnění, nelze podat opravný prostředek podle správního řádu. (5) Dozví-li se orgán ochrany přírody skutečnosti uvedené v čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, může vydané povolení zrušit. (6) Orgán ochrany přírody je oprávněn provádět průběžné kontroly v zařízení, v němž probíhá využívání invazního nepůvodního druhu na základě vydaného povolení nebo na základě čl. 31 nebo 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, z hlediska dodržování podmínek stanovených tímto nařízením nebo vydaným povolením. (7) Úřední kontroly podle čl. 15 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 provádějí orgány Celní správy České republiky, krajská veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský; informace o výsledcích úředních kontrol předávají do evidence druhové ochrany. § 13e Mimořádná opatření (1) V případech uvedených v čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 vláda nařízením stanoví, mění a ruší mimořádná opatření. V nařízení vláda stanoví, jaká z omezení uvedených v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 mají být vůči invaznímu nepůvodnímu druhu, jehož výskyt byl na území České republiky zjištěn nebo jehož zavlečení nebo vysazení na území České republiky bezprostředně hrozí, uplatňována a v jakém rozsahu. Podkladem pro stanovení, změnu nebo zrušení mimořádných opatření je odborné vyjádření společné komise. (2) Ministerstvo životního prostředí a) v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 poskytne Komisi a ostatním členským státům Evropské unie informaci o přijatých mimořádných opatřeních a b) v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 zajistí provedení posouzení rizik. § 13f Sledování výskytu a způsobu šíření invazních nepůvodních druhů (1) Sledování invazních nepůvodních druhů a vyhodnocení míry jejich rozšíření na území České republiky zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „Agentura“). Zjistí-li orgány státní správy nebo pověřená osoba podle lesního zákona60) při své činnosti výskyt invazního nepůvodního druhu, bez zbytečného odkladu o tom informují Agenturu. Agentura ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody shromažďuje informace o výskytu invazního nepůvodního druhu také od odborných institucí a veřejnosti. Informace o výskytu a rozšíření invazního nepůvodního druhu Agentura zveřejňuje na svých internetových stránkách. (2) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími ústředními orgány státní správy zajistí na území České republiky analýzu způsobů šíření invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu. V souladu s čl. 13 odst. 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 zpracuje a v souladu s čl. 13 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 následně aktualizuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími dotčenými ústředními orgány státní správy Akční plán zaměřený na způsoby šíření invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu (dále jen „akční plán“). Podkladem pro zpracování akčního plánu je odborné vyjádření společné komise. Akční plán schvaluje vláda. Schválený akční plán Ministerstvo životního prostředí bez zbytečného odkladu zašle Komisi. § 13g Opatření při včasném zjištění výskytu invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu (1) Dojde-li na území České republiky k včasnému zjištění zavlečení, vysazení nebo výskytu invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, poskytne Ministerstvo životního prostředí Komisi a ostatním členským státům Evropské unie informaci podle čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 bez zbytečného odkladu. Ministerstvo životního prostředí rovněž informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie, hrozí-li vážné riziko, že se invazní nepůvodní druh na unijním seznamu, který se vyskytuje na území České republiky, rozšíří na území jiného členského státu Evropské unie. (2) Ministerstvo životního prostředí v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení nebo výskyt byl včas zjištěn. Za podmínek uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 může Ministerstvo životního prostředí stanovit, že opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož výskyt na území České republiky byl včasně zjištěn, nebudou uplatňována; v takovém případě stanoví, jaká izolační opatření mají být přijata. Ministerstvo životního prostředí bez zbytečného odkladu informuje o svém postupu Komisi. § 13h Regulace značně rozšířených invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu (1) Za účelem regulace invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, který je na území České republiky značně rozšířen, vypracuje Ministerstvo životního prostředí zásady regulace značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu (dále jen „zásady regulace“). Podkladem pro zpracování zásad regulace je odborné vyjádření společné komise. Součástí zásad regulace je stanovení postupů regulace a vymezení prioritních území, v nichž je potřeba regulace s ohledem na výskyt a šíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu zvlášť naléhavá. Zásady regulace se aktualizují na základě výsledků sledování podle § 13f odst. 1, dostupných poznatků o způsobech regulace nebo v souvislosti se změnami unijního seznamu. (2) Bližší podmínky uplatňování zásad regulace stanoví v rozsahu své územní působnosti příslušný orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy. V opatření obecné povahy orgán ochrany přírody upřesní zejména priority postupu regulace podle podmínek daného území, jednotlivá opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu a, je-li to potřebné, lhůty pro jejich provedení. (3) Komerční využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu je možné jen na základě povolení orgánu ochrany přírody a za splnění podmínek stanovených v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. V žádosti o povolení je žadatel povinen uvést způsob navrhovaného využití a opatření k zabránění šíření tohoto invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu ve všech fázích nakládání s ním. § 13i Náhrada nákladů Náhradu nákladů, které orgán ochrany přírody vynaložil na opatření nezbytná k prevenci, minimalizaci nebo zmírnění nepříznivých dopadů na životní prostředí, zdraví nebo majetek, vzniklých v důsledku úniku a volného rozšiřování invazního nepůvodního druhu způsobeného porušením povinnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 nebo tímto zákonem, včetně náhrady nákladů na obnovu poškozených ekosystémů, je povinna příslušnému orgánu ochrany přírody uhradit osoba, která stanovenou povinnost porušila. Výši náhrady nákladů stanoví orgán ochrany přírody rozhodnutím. Společná ustanovení o invazních nepůvodních druzích § 13j (1) Pro účely vydání povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 si orgán ochrany přírody v případě, že vydaným povolením mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá k obdržené žádosti závazné stanovisko příslušného orgánu státní správy podle jiného právního předpisu56). Pokud opatřením obecné povahy podle § 13h odst. 2 mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, je příslušný orgán státní správy podle jiného právního předpisu56) dotčeným orgánem k projednání návrhu tohoto opatření obecné povahy. (2) Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu je povinen pro účely prokázání toho, že jej měl v držení již před zařazením tohoto druhu na unijní seznam, zaregistrovat tohoto jedince prostřednictvím evidence druhové ochrany. Registraci je nutno provést do 1 roku ode dne zařazení druhu na unijní seznam. (3) Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat, je oprávněn umístit jej do zařízení určeného k tomu Ministerstvem životního prostředí. Umístěním do zařízení přechází vlastnické právo k jedinci invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu na zařízení. (4) Opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 provádí v rámci běžné péče o pozemek uživatel pozemku. Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení těchto opatření vlastník pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, tato opatření, neprovede-li je v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit, nelze-li to na něm spravedlivě požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany přírody; ustanovení § 68 odst. 4 se použije obdobně. (5) Vyžaduje-li provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za účelem zajištění provedení těchto opatření uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle § 68 odst. 2. (6) Po provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2, opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 nebo jiného zajištění invazního nepůvodního druhu je vlastník nebo uživatel pozemku povinen postupovat tak, aby nedošlo k jeho opětovnému rozšíření. Orgán ochrany přírody může, je-li to účelné, vlastníka nebo uživatele pozemku vyzvat, aby sám nebo ve spolupráci s orgánem ochrany přírody zajistil provedení opatření k obnově dotčených ekosystémů podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014; k provedení těchto opatření může orgán ochrany přírody uzavřít s vlastníkem nebo uživatelem pozemku písemnou dohodu podle § 68 odst. 2. Jedince invazního nepůvodního druhu, který byl odchycen nebo jinak odebrán z přírody a krajiny, nelze do přírody a krajiny znovu vypustit nebo využít způsobem, který by vedl k opětovnému rozšíření invazního nepůvodního druhu. § 13k (1) Návrh akčního plánu a zásad regulace zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí na své úřední desce. K návrhu akčního plánu nebo zásad regulace může Ministerstvu životního prostředí každý zaslat písemné připomínky. Lhůta pro zaslání připomínek činí 60 dnů ode dne zveřejnění návrhu akčního plánu nebo zásad regulace na úřední desce Ministerstva životního prostředí; k připomínkám zaslaným po lhůtě se nepřihlíží. Vyhodnocení zaslaných připomínek Ministerstvo životního prostředí zveřejní na svých internetových stránkách; v případě, že připomínce nebylo vyhověno, zveřejní rovněž důvod. (2) Na internetových stránkách dotčených obcí a krajů a způsobem v místě obvyklým se zveřejňují informace o a) včasném zjištění zavlečení, vysazení nebo výskytu invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, b) opatřeních, která mají být přijata k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení nebo výskyt byl včas zjištěn, podle § 13g odst. 2, c) vyhlášení opatření obecné povahy, kterým se stanoví bližší podmínky uplatňování zásad regulace, a d) opatřeních k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, který je na území České republiky značně rozšířen, podle § 13h odst. 2. § 13l (1) V případech, kdy Česká republika bude vyzvána ke spolupráci týkající se invazního nepůvodního druhu, který byl zařazen na vnitrostátní seznam invazních nepůvodních druhů některého členského státu Evropské unie a který tento členský stát určil jako druh vyžadující posílenou regionální spolupráci podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, vláda nařízením stanoví tento druh jako invazní nepůvodní druh vyžadující regionální spolupráci. V nařízení může vláda stanovit, která z omezení uvedených v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 mají být vůči tomuto invaznímu nepůvodnímu druhu uplatňována a v jakém rozsahu. (2) Ustanovení § 13f až 13h se použijí obdobně na a) invazní nepůvodní druh vyžadující regionální spolupráci stanovený v nařízení vlády podle odstavce 1 a b) invazní nepůvodní druh, který určí Komise prováděcím aktem vydaným na základě čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. (3) Ustanovení § 13f se použije obdobně na druh, který je a) na území České republiky původní, b) zařazen na vnitrostátní seznam invazních nepůvodních druhů některého členského státu Evropské unie a c) členským státem Evropské unie uvedeným v písmeni b) určen jako druh vyžadující posílenou regionální spolupráci podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. 58) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 59) Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 60) § 28a zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 16 odst. 1 písm. f), § 18a odst. 1 písm. a), § 26 odst. 1 písm. d), § 29 písm. e) a v § 34 odst. 1 písm. d) se slovo „geograficky“ zrušuje. 19. V § 18a odst. 1 písm. a) se na konci textu písmene doplňují slova „a cizím a místně se nevyskytujícím druhům v akvakultuře“. 20. V § 26 odst. 1 písm. d), § 29 písm. e) a v § 34 odst. 1 písm. d) se na konci textu písmene doplňují slova „a cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře“. 21. V § 42 odst. 2 se slova „v přítomnosti pověřeného pracovníka nebo“ a věta druhá zrušují. 22. V § 42 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 23. V § 45c odst. 2 se za slova „neplatí-li pro ně“ vkládá slovo „přísnější“. 24. V § 45f odst. 1 a v § 79 odst. 3 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „10“. 25. V § 45h odst. 2 se text „§ 4 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 5“ 26. V § 50 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Zákaz držení a dopravy se nevztahuje na mrtvé jedince zvláště chráněného druhu živočicha, jeho části nebo výrobku z něho, dovezeného do České republiky, pakliže držitel prokáže zákonný původ jedince v souladu s § 54 odst. 1 tohoto zákona. Tyto zákazy se rovněž nevztahují na mrtvé jedince zvláště chráněného druhu živočicha odebraného z přírody na území České republiky před datem přistoupení k Evropské unii, pakliže držitel prokáže zákonný původ jedince v souladu s právní úpravou platnou v době jeho nabytí.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 27. V § 61 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „na základě potvrzení o vzniku předkupního práva, které vydá Ministerstvo životního prostředí a ve kterém uvede výčet pozemků označených údaji katastru nemovitostí, ke kterým má Česká republika předkupní právo, podle jednotlivých katastrálních území a důvod vzniku předkupního práva“. 28. V § 66 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Orgán ochrany přírody může ve zvláště chráněném území, s výjimkou národních parků, v ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti nebo v jejich částech rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy omezit nebo zakázat provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky z důvodů umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek anebo biotopů, které jsou citlivé a zranitelné působením rušivých vlivů spojených s těmito činnostmi.“. 29. Za § 72 se vkládají nové § 72a až 72d, které včetně nadpisů znějí: „Evidence chráněných území v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí § 72a (1) Účelovými územními prvky, o nichž se vedou údaje v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“), jsou a) zvláště chráněná území, b) zóny ochrany přírody národních parků, c) zóny odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí, d) klidová území národních parků, e) ochranná pásma zvláště chráněných území, f) evropsky významné lokality, g) ptačí oblasti, h) památné stromy, i) ochranná pásma památných stromů, j) smluvně chráněná území, k) smluvně chráněné památné stromy. (2) Editorem údajů o účelových územních prvcích uvedených v odstavci 1 je Agentura. § 72b (1) O zvláště chráněném území se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je zvláště chráněnému území přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo zvláště chráněného území, pod kterým je vedeno v ústředním seznamu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zvláště chráněného území, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o právním předpisu, kterým bylo zvláště chráněné území vyhlášeno. (2) O zónách ochrany přírody národního parku se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je zónám ochrany přírody národního parku přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo národního parku, o jehož zóny ochrany se jedná, pod kterým je tento národní park veden v ústředním seznamu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zón ochrany přírody národního parku, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o právním předpisu, kterým byly zóny ochrany přírody národního parku vyhlášeny. (3) O zónách odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je zónám odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo chráněné krajinné oblasti, o jejíž zóny odstupňované ochrany se jedná, pod kterým je tato chráněná krajinná oblast vedena v ústředním seznamu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zón odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o právním předpisu, kterým byly zóny odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti vyhlášeny. (4) O klidovém území národního parku se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je klidovému území národního parku přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo národního parku, o jehož klidové území se jedná, pod kterým je tento národní park veden v ústředním seznamu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod klidového území národního parku, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o opatření obecné povahy, kterým bylo klidové území národního parku vyhlášeno. (5) O ochranném pásmu zvláště chráněného území se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je ochrannému pásmu zvláště chráněného území přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo zvláště chráněného území, o jehož ochranné pásmo se jedná, pod kterým je toto zvláště chráněné území vedeno v ústředním seznamu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ochranného pásma zvláště chráněného území, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o právním předpisu, kterým bylo ochranné pásmo zvláště chráněného území vyhlášeno. (6) O evropsky významné lokalitě se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je evropsky významné lokalitě přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo evropsky významné lokality, pod kterým je vedena v ústředním seznamu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod evropsky významné lokality, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o právním předpisu, kterým byla evropsky významná lokalita vyhlášena. (7) O ptačí oblasti se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je ptačí oblasti přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo ptačí oblasti, pod kterým je vedena v ústředním seznamu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ptačí oblasti, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o právním předpisu, kterým byla ptačí oblast vyhlášena. (8) O památném stromu se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je památnému stromu přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo památného stromu, pod kterým je veden v ústředním seznamu, b) lokalizační údaj, kterým je definiční bod památného stromu, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o rozhodnutí o vyhlášení památného stromu. (9) O ochranném pásmu památného stromu se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je ochrannému pásmu památného stromu přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo památného stromu, o jehož ochranné pásmo se jedná, pod kterým je tento památný strom veden v ústředním seznamu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ochranného pásma památného stromu, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma památného stromu. (10) O smluvně chráněném území se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je smluvně chráněnému území přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo smluvně chráněného území, pod kterým je vedeno v ústředním seznamu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod smluvně chráněného území, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o smlouvě, kterou byla ochrana tohoto území zřízena. (11) O smluvně chráněném památném stromu se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou 1. kód, který je smluvně chráněnému památnému stromu přiřazen v registru územní identifikace, 2. název a evidenční číslo smluvně chráněného památného stromu, pod kterým je veden v ústředním seznamu, b) lokalizační údaj, kterým je definiční bod smluvně chráněného památného stromu, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, d) údaje o smlouvě, kterou byla ochrana památného stromu zřízena. § 72c (1) Orgány ochrany přírody předávají dokumentaci o účelových územních prvcích uvedených v § 72a odst. 1 Agentuře. Zjistí-li Agentura, že předaná dokumentace obsahuje chybné technické údaje, které neumožňují provedení evidence v registru územní identifikace, vyzve příslušný orgán ochrany přírody, aby do 30 dnů zjednal nápravu. Do doby zjednání nápravy nelze evidenci provést. (2) O údajích ústředního seznamu o vzniku a poloze účelových územních prvků uvedených v § 72a odst. 1 se má za to, že jsou zapsány v souladu se skutečným právním stavem a že jsou úplné. § 72d Informační systém ochrany přírody (1) Zřizuje se informační systém ochrany přírody. Informační systém ochrany přírody je informačním systémem veřejné správy. Správcem a provozovatelem informačního systému ochrany přírody je Agentura. (2) Informační systém ochrany přírody je jednotný celostátní informační systém určený ke zpracování údajů o ochraně přírody a krajiny vedený především za účelem a) podpory výkonu státní správy, b) podávání zpráv a informací vyžadovaných právními předpisy Evropské unie Komisi, c) tvorby politik v oblasti ochrany přírody a krajiny, d) poskytování údajů o území pořizovatelům územně analytických podkladů, e) poskytování informací v oblasti ochrany přírody a krajiny, f) podpory vědy a výzkumu, g) podpory péče o přírodu a krajinu. (3) Součástí informačního systému ochrany přírody jsou a) nálezová databáze ochrany přírody, která slouží k ukládání dat a publikaci výsledků o rozšíření a stavu druhů, zejména zvláště chráněných, invazních nepůvodních a evropsky významných druhů a přírodních stanovišť, b) evidence druhové ochrany, jejímž prostřednictvím orgány ochrany přírody plní informační povinnosti podle § 5b odst. 5 a § 56 odst. 7, zajišťují evidenci osvědčení podle § 54 odst. 4 a vedou informace stanovené čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 a čl. 24 odst. 1 písm. f) a h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014; prostřednictvím evidence druhové ochrany rovněž vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu provádí jeho registraci podle § 13j odst. 2, c) ústřední seznam, který slouží k evidenci údajů stanovených v § 42 a 47, d) jednotná evidence speleologických objektů, která slouží k evidenci krasových a pseudokrasových jevů na území České republiky a shromažďuje základní, polohové, měřické a popisné údaje o jednotlivých lokalitách, dokumentaci, přehled o významu lokalit, jejich využití a stavu, možnosti ohrožení a výsledky výzkumu a průzkumu lokalit, e) evidence opatření péče o přírodu a krajinu, která slouží k evidenci opatření ke zlepšení stavu přírody a krajiny realizovaných z veřejných finančních zdrojů a jako podklad pro jejich plánování a vedení informací podle čl. 24 odst. 1 písm. d), e), g) a i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.“. 30. V § 77 odst. 1 písmeno e) zní: „e) vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, do krajiny podle § 5 odst. 4 nebo 5,“. 31. V § 77 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 6, g) zajišťují provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 8,“. Dosavadní písmena f) až q) se označují jako písmena h) až s). 32. V § 77 odst. 1 písm. i) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 33. V § 77 odst. 1 písmeno m) zní: „m) vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z jiného důvodu, než je ochrana zájmu chráněného v části páté tohoto zákona,“. 34. V § 77a odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z důvodu ochrany zájmu chráněného v části páté tohoto zákona,“. Dosavadní písmena c) až x) se označují jako písmena d) až y). 36. V § 77a odst. 4 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní: „u) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3,“. Dosavadní písmena u) až y) se označují jako písmena v) až z). 37. V § 77a odst. 5 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až i), která znějí: „c) vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování křížence zvláště chráněného druhu do krajiny podle § 5 odst. 5, d) stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 6, e) zajišťují provedení opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 8, f) vydávají opatření obecné povahy, kterým se stanoví odchylný postup při ochraně ptáků, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, podle § 5b odst. 4, g) vydávají opatření obecné povahy, kterým stanoví bližší podmínky uplatňování zásad regulace podle § 13h odst. 2, h) rozhodují o povolení komerčního využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, i) zajišťují provedení opatření k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13j odst. 4 a spolupracují na provedení opatření k obnově dotčených ekosystémů podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,“. Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena j) až r). 38. V § 77a odst. 5 písmeno r) zní: „r) rozhodují o odebrání nedovoleně držených jedinců podle § 89.“. 39. V § 78 odst. 3 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3.“. 40. V § 78 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Agentura dále na celém území České republiky poskytuje finanční příspěvky ze státního rozpočtu k zajištění ochrany přírody a krajiny podle § 2 odst. 2 v rozsahu požadavků stanovených Ministerstvem životního prostředí.“. 41. V § 78 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování, projednávají a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38.“. 42. V § 78 se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území. Správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území. (10) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 a) rozhodují o 1. povolení k přesunu, 2. provedení pokusného vypuštění podle § 13a odst. 4 a 5, 3. umístění do karantény podle § 13a odst. 6, 4. uložení provedení opatření podle § 13c odst. 1 a 5. zrušení vydaného povolení k přesunu podle § 13c odst. 2, b) schvalují pohotovostní plán podle § 13a odst. 7 a c) zajišťují provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2.“. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 11 až 13. 43. V § 78a odst. 2 písm. e) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 44. V § 79 odst. 3 písm. c) se slova „8 až 11“ nahrazují slovy „11 až 14“. 45. V § 79 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) rozhoduje o povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13d odst. 1, podává Komisi žádost o udělení oprávnění podle § 13d odst. 4 a rozhoduje o zrušení povolení podle § 13d odst. 5,“. Dosavadní písmena d) až v) se označují jako písmena e) až w). 46. V § 79 odst. 3 písmeno f) zní: „f) oznamuje a projednává záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území,“. 47. V § 79 odst. 3 písm. h) se slovo „vyhlášky“ nahrazuje slovy „opatření obecné povahy“ a slova „ , vymezují nebo mění zóny ochrany přírody národního parku podle § 18 odst. 5 nebo zóny ochrany přírody chráněné krajinné oblasti podle § 27 odst. 2“ se zrušují. 48. V § 79 odst. 3 písm. j) se slova „zajišťuje zpracování“ nahrazují slovem „projednává“ a slova „a zajišťuje jejich realizaci ve spolupráci s Agenturou a se správami národních parků“ se zrušují. 49. V § 79 odst. 3 písm. l) se slova „ , dále přírodních památek a přírodních rezervací nebo jejich ochranných pásem na území národních parků a jejich ochranných pásem“ a slova „a dále přírodních památek a přírodních rezervací nebo jejich ochranných pásem na území národních parků a jejich ochranných pásem“ zrušují a na konci textu písmene l) se doplňují slova „podle § 42“. 51. V § 79 odst. 3 se na začátek písmene q) vkládají slova „vydává potvrzení o vzniku předkupního práva státu, podává na jeho základě návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí a“. 52. V § 79 odst. 5 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) stanoví náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu podle § 13a odst. 7 a § 13d odst. 1,“. Dosavadní písmena f) až w) se označují jako písmena g) až x). 53. V § 79 odst. 5 písm. g) se za slovo „vymezují“ vkládají slova „nebo mění“ a text „§ 17 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 18 odst. 5“. 54. V § 79 odst. 5 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na pozemcích, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu, není-li příslušné Ministerstvo obrany nebo Agentura“. 56. V § 79 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy odpovědným za provádění nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Ministerstvo životního prostředí plní úkoly příslušného orgánu pověřeného uplatňováním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. (7) Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ústřední veterinární správou Státní veterinární správy z hlediska ochrany zvířat a požadavků veterinární péče určí zařízení, do nichž lze umisťovat jedince invazního nepůvodního druhu živočicha, který byl zařazen na unijní seznam, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat. Určit lze pouze zařízení, která splňují podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Ministerstvo životního prostředí vede evidenci určených zařízení a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách. (8) Ministerstvo životního prostředí jako svůj poradní orgán v oblasti prevence a zmírnění nepříznivých vlivů invazních nepůvodních druhů zřizuje společnou komisi. Předsedu a členy společné komise jmenuje ministr životního prostředí po dohodě s ministrem zemědělství ze zástupců obou ministerstev a z dalších odborníků v oblasti invazních nepůvodních druhů navržených z řad pracovníků dalších dotčených orgánů státní správy, vědeckých a jiných odborných pracovišť. Další podrobnosti o složení společné komise stanoví její statut, její činnost se řídí jednacím řádem; statut i jednací řád společné komise vydává Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství. Společná komise plní úkoly poradního výboru podle čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.“. 57. V § 80 odst. 1 se za slova „právních předpisů“ vkládají slova „ , přímo použitelných předpisů Evropské unie,“ a slova „odebírat nedovoleně držené jedince“ se nahrazují slovy „rozhodnout o odebrání nedovoleně držených jedinců“. 58. V § 80 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Inspekce provádí průběžné kontroly podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře podle nařízení Rady (ES) č. 708/2007, využívání invazních nepůvodních druhů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a poskytuje odbornou podporu orgánům státní správy vykonávajícím úřední kontroly podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 59. V § 81 odst. 7 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) zastavit ve zvláště chráněném území, ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, mimo dálnice, silnice a místní komunikace, motorové vozidlo a obytný přívěs, jiné vozidlo nebo loď, je-li důvodné podezření, že byl porušen zákaz vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů, zákaz vjezdu jiných vozidel nebo zákaz splouvání stanovený tímto zákonem, nebo je-li důvodné podezření, že došlo k vjezdu motorového vozidla a obytného přívěsu, jiného vozidla nebo lodě, který je vázán na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 60. V § 87 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) zavleče, vysadí nebo šíří invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.“. 61. V § 87 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až m), která znějí: „j) úmyslně rozšíří do krajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení orgánu ochrany přírody podle § 5 odst. 4 nebo 5 nebo v rozporu s ním, k) neprovede opatření proti nepříznivým účinkům uložená rozhodnutím vydaným na základě § 13c odst. 1, l) provede přesun bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním, nebo m) v případě nepředvídané události s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace nepostupuje podle pohotovostního plánu vypracovaného podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.“. 62. V § 87 odst. 3 písm. f) a § 88 odst. 2 písm. h) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 63. V § 87 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí: „p) úmyslně poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, q) poruší podmínky povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo nepostupuje podle pohotovostního plánu v případě úniku nebo rozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo r) poruší omezení stanovené nařízením vlády podle § 13e odst. 1.“. 64. V § 88 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až s), která znějí: „o) rozšíří do krajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení orgánu ochrany přírody podle § 5 odst. 4 nebo 5 nebo v rozporu s ním, p) neprovede opatření proti nepříznivým účinkům uložená rozhodnutím vydaným na základě § 13c odst. 1, q) provede přesun bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním, r) v případě nepředvídané události s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace nepostupuje podle pohotovostního plánu vypracovaného podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, nebo s) zavleče, vysadí nebo šíří invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.“. 65. V § 88 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až s), která znějí: „q) poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, r) poruší podmínky povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo nepostupuje podle pohotovostního plánu v případě úniku nebo rozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo s) poruší omezení stanovené nařízením vlády podle § 13e odst. 1.“. 66. Na konci textu nadpisu § 89 se doplňují slova „a jedinců invazních nepůvodních druhů“. 67. V § 89 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Orgán ochrany přírody může odebrat jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu, pokud, a) jde-li o jedince v zájmovém chovu, 1. vlastník nesplňuje podmínky stanovené v čl. 31 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 pro to, aby si jej mohl ponechat v držení do konce jeho přirozeného života, nebo 2. při jeho přepravě na území Evropské unie neprokáže jeho vlastník, že jej měl v držení již v době před zařazením druhu na unijní seznam, nebo b) jde-li o jedince v chovu pro obchodní účely, 1. jeho držitel nepřijme opatření uvedená v čl. 32 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo 2. jeho držitel jej neprodá nebo nepředá do některého ze zařízení uvedených v čl. 32 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, případně jej neutratí či neusmrtí ve stanovené lhůtě.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 68. V § 89 odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení § 71 odst. 3 se pro řízení o odebrání nedovoleně drženého jedince zvláště chráněného druhu rostlin, živočichů a ptáků a jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu nepoužije.“. 69. V § 89 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Převádí-li stát odebranou věc podle odstavce 1 na nového nabyvatele, posoudí Ministerstvo životního prostředí při uzavírání smlouvy o převodu odebrané věci podle odstavce 1, je-li dán důvod k udělení výjimky ze zákazů podle § 56 odst. 1. Je-li důvod k udělení výjimky ze zákazů podle § 56 odst. 1 dán, ve smlouvě o převodu odebrané věci podle odstavce 1 smluvní strany vymezí podmínky, které ve svém rozsahu nahrazují výjimku ze zákazů podle § 56 odst. 1.“. 70. V § 90 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vydává-li Ministerstvo životního prostředí opatření obecné povahy podle tohoto zákona pro celé území České republiky nebo pro území více krajů, vyvěsí veřejnou vyhlášku, kterou se doručuje návrh opatření obecné povahy, a veřejnou vyhlášku, kterou se opatření obecné povahy oznamuje, pouze na své úřední desce a na úředních deskách krajských úřadů, jichž se opatření obecné povahy týká. Při projednávání takového návrhu opatření obecné povahy mají krajské úřady postavení dotčeného orgánu podle správního řádu.“. Dosavadní odstavce 5 až 18 se označují jako odstavce 6 až 19. 71. V § 90 se na konci textu odstavce 15 doplňují slova „ , a to včetně dálkového přístupu k nim“. 72. V § 90 se za odstavec 18 vkládají nové odstavce 19 až 23, které znějí: „(19) Ochrana podle § 5a odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 2 a 3, § 16 až 16d, § 26, 29 a 34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3, § 44 odst. 3, § 46 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2 se nevztahuje na činnosti prováděné pracovníky orgánů ochrany přírody v zájmu ochrany přírody v rámci a) opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany ve zvláště chráněných územích, b) opatření na zabezpečení zvláště chráněných území před nepříznivými vlivy okolí v jejich ochranných pásmech, c) zjišťování údajů o dosavadním stavu a vývoji předmětů ochrany ve zvláště chráněných územích a d) provádění opatření ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech z některého z důvodů stanovených v § 56 odst. 2. (20) Ochrana podle § 5a odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 2 a 3, § 16 až 16d, § 26, 29, 34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3, § 44 odst. 3, § 46 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2 se dále nevztahuje na činnosti prováděné v rámci a) zásahů orgánu ochrany přírody prováděných na základě § 68 odst. 3 prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby a b) dohod uzavíraných s jinými fyzickými nebo právnickými osobami k provádění činností uvedených v § 77a odst. 4 písm. e) a k) a § 78 odst. 5, 10 a 11. (21) Činnosti podle odstavců 19 a 20 mohou být prováděny jen tehdy, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, prováděné činnosti neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhů z hlediska ochrany a jsou v souladu s cíli ochrany zvláště chráněných území. (22) Uzavře-li orgán ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemku dohodu k provádění péče o pozemky podle § 68 odst. 2 a v rámci této dohody prověří a, vyžaduje-li to zájem na ochraně přírody a krajiny, stanoví podmínky odchylného postupu u ochrany ptáků podle § 5b odst. 1, povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1, výjimky podle § 10 odst. 2, povolení podle § 10 odst. 3, souhlasu podle § 37 odst. 1 až 3, výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 odst. 1, souhlasu podle § 44 odst. 3 nebo § 44b, souhlasu podle § 45c odst. 2, souhlasu podle § 46 odst. 2 nebo 3, souhlasu podle § 50 odst. 3, povolení podle § 51 odst. 2, souhlasu podle § 54 odst. 3 nebo výjimky podle § 56 odst. 1, nahrazuje tato dohoda vydání příslušného odchylného postupu, povolení, souhlasu nebo výjimky. (23) Je-li to z důvodu zajištění péče o rostliny, živočichy, přírodní stanoviště, zvláště chráněná území podle § 38 nebo 38a nebo v rámci provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence nezbytné, jsou orgány ochrany přírody oprávněny provádět vypalování porostů. Při vypalování jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Vypalování porostů včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky.“. Dosavadní odstavec 19 se označuje jako odstavec 24. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Opatření obecné povahy vydaná Ministerstvem životního prostředí na základě § 5b odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu v nich stanovenou; k jejich změně nebo zrušení jsou oprávněné orgány ochrany přírody příslušné k jejich vydání podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Registraci podle § 13j odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o jedince invazního nepůvodního druhu živočicha, který byl zařazen na unijní seznam přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provede jeho vlastník nebo držitel do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro zápis předkupních práv, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána. 4. Pokud v dokumentaci o zvláště chráněných územích, zónách ochrany přírody národních parků, zónách odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí, klidových územích národních parků, ochranných pásmech zvláště chráněných území, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech, památných stromech a jejich ochranných pásmech, smluvně chráněných územích a smluvně chráněných památných stromech (dále jen „chráněná lokalita“) předané do ústředního seznamu ochrany přírody (dále jen „ústřední seznam“) orgánem ochrany přírody podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou obsaženy a) seznam souřadnic v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální podle nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb., vrcholů uzavřených geometrických obrazců s přímými stranami s uvedením způsobu určení souřadnic a přesnosti, kterými jsou stanoveny hranice zvláště chráněných území, zón ochrany přírody národních parků, zón odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí, klidových území národních parků, ochranných pásem zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, ptačích oblastí, smluvně chráněných území nebo ochranných pásem památných stromů anebo poloha definičního bodu památného stromu nebo smluvně chráněného památného stromu, nebo b) kopie katastrální mapy platné v době vyhlášení s vyznačením hranic zvláště chráněných území, zón ochrany přírody národních parků, zón odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí, klidových území národních parků, ochranných pásem zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, ptačích oblastí, smluvně chráněných území nebo ochranných pásem památných stromů anebo poloha definičního bodu památného stromu nebo smluvně chráněného památného stromu, převezme Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „Agentura“) do ústředního seznamu katastrální mapu, která tvoří přílohu příslušného plánu péče o zvláště chráněné území, zpracovaného v souladu s prováděcím právním předpisem k zákonu č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Není-li pro zvláště chráněné území zpracován plán péče, jehož přílohu tvoří katastrální mapa, vyzve Agentura do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný orgán ochrany přírody k dodatečnému předání alespoň jednoho z dokumentů podle písmene a) nebo b) do ústředního seznamu. Příslušný orgán ochrany přírody předá na základě výzvy jím ověřený dokument podle písmene a) nebo b) do ústředního seznamu nejpozději do 18 měsíců ode dne obdržení výzvy. 5. Zvláště chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, památné stromy, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy, u kterých nebude do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dokumentace uložená v ústředním seznamu obsahovat dokumenty uvedené v bodě 4, zanikají dnem následujícím po dni, kterým uplyne tato lhůta. To neplatí, nebude-li dokumentace uložená v ústředním seznamu obsahovat dokumenty uvedené v bodě 4 pouze v případě zón ochrany přírody národních parků, zón odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí, klidových území národních parků, ochranných pásem zvláště chráněných území nebo ochranných pásem památných stromů. 6. Agentura zapíše údaje o chráněné lokalitě do informačního systému územní identifikace nejpozději do 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajistí Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Agenturou provedení kontrol a odstranění nesouladů mezi údaji o chráněné lokalitě zapsanými do informačního systému územní identifikace a údaji vedenými v katastru nemovitostí. Pokud z provedených kontrol vyplyne, že v katastru nemovitostí jsou zapsány údaje o již zaniklých chráněných lokalitách, oznámí Agentura příslušnému katastrálnímu úřadu jejich zánik do 37 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po provedení kontrol a odstranění nesouladů, nejpozději do 38 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Český úřad zeměměřický a katastrální sdělením ve Sbírce zákonů vyhlásí den, kdy dojde k zápisu údajů o chráněné lokalitě do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. ČÁST DRUHÁ Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání Čl. III Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 501/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 2. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 36 zní: „k) provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu zvířete nebo opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu zvířete, který byl zařazen na unijní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii36) stanovených podle jiného právního předpisu4c). 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.“. 3. V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavce 1 písm. f), j), k) a l) a zákaz odchytu pomocí sítí a smyček se nevztahuje na provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu zvířete a opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu zvířete, který byl zařazen na unijní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii24) stanovených podle jiného právního předpisu4c), pokud je přitom zabezpečeno, že účinek opatření se bude vztahovat cíleně na stanovený druh zvířete a nezpůsobí utrpení jiným zvířatům.“. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10. 4. V § 27 odst. 1 písm. j) a v § 27a odst. 1 písm. h) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 5. V § 27a odst. 20 se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“. ČÁST TŘETÍ Změna lesního zákona Čl. IV Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 62/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 90/2019 Sb., zákona č. 314/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 1 se slovo „geograficky“ zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Závazné stanovisko ústřední orgán státní správy ochrany přírody nevydá v případě zavádění modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich zavádění na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny.“. 2. V § 27 odst. 1 se za větu druhou vkládají věty „V rámci schvalování lesních hospodářských plánů orgán státní správy lesů posuzuje navrhované využití modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich využití na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny. Navrhované využití vybraných nepůvodních druhů dřevin posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů.“. 3. Za § 28 se vkládají nové § 28a a 28b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 41 znějí: „§ 28a Pověřená osoba (1) Pro účely tohoto zákona se pověřenou osobou rozumí organizační složka státu nebo právnická osoba pověřená ministerstvem prováděním odborných činností stanovených v odstavci 3. (2) Pověřenou osobou může být organizační složka státu zřízená podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích podléhající dohledu a kontrole ministerstva nebo právnická osoba, která má nejméně 10 let praxe s prováděním inventarizace lesů a která je způsobilá a) v rámci inventarizace lesů sledovat výskyt invazního nepůvodního druhu dřeviny a získané údaje zpracovávat, b) sledovat nepříznivé dopady působené invazním nepůvodním druhem dřeviny na stav a vývoj lesních ekosystémů, c) vyhodnocovat účinnost opatření k regulaci značně rozšířených invazních nepůvodních druhů dřeviny podle zákona o ochraně přírody a krajiny41) realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny, d) vést přehled o výskytu a šíření invazních nepůvodních druhů dřevin rostoucích v lesích na území České republiky a o dalších nepůvodních druzích dřevin, u kterých je vzhledem k jejich vlastnostem možné očekávat rozvoj invazního chování, a tento přehled každoročně poskytovat Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky, a e) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky shromažďovat a zpracovávat odborné údaje; praxe v této nebo obdobné spolupráci činí nejméně 5 let. (3) Pověřená osoba a) shromažďuje, zpracovává a poskytuje údaje o výsledcích sledování výskytu invazního nepůvodního druhu dřeviny, b) zajišťuje aktuálnost, bezpečnost a ochranu údajů vedených v rámci přehledu podle odstavce 2 písm. d) před jejich poškozením, zneužitím nebo ztrátou, c) vyhodnocuje dopady invazního nepůvodního druhu dřeviny na stav a vývoj lesních ekosystémů, d) vyhodnocuje účinnost regulačních opatření realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny, e) přijímá oznámení orgánů státní správy a vlastníků lesů o výskytu a nepříznivých dopadech invazního nepůvodního druhu dřeviny a o účinnosti regulačních opatření realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny, f) předává údaje a poznatky získané v rámci výkonu své činnosti Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky a g) v případě zrušení nebo zániku pověření předá veškeré údaje a doklady ministerstvu a o tomto předání provede zápis. § 28b (1) Ministerstvo zruší pověření pověřené osobě, jestliže pověřená osoba a) opakovaně poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně, b) změní-li se okolnosti rozhodné pro její pověření, nebo c) ukončí-li pověřená osoba provádění odborných činností podle § 28a odst. 3. (2) Pověření pověřené osoby zaniká zánikem organizační složky státu nebo právnické osoby. 41) § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 39 odstavec 2 zní: „(2) Lesní stráž je při své činnosti oprávněna a) zastavit dopravní prostředek, je-li důvodné podezření, že osoba užívající dopravní prostředek porušuje ustanovení tohoto zákona, b) v souvislosti s výkonem dohledu dle § 39 odst. 1 písm. b) požadovat předložení souhlasu nebo výjimky vlastníka lesa pro příslušnou činnost, c) zjistit totožnost osoby, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona, d) pořídit zvukový, obrazový nebo jiný záznam osob a věcí nacházejících se na veřejně přístupném místě a zvukový, obrazový nebo jiný záznam o průběhu úkonu, je-li to nezbytné pro plnění jejího úkolu, e) projednat příkazem na místě přestupky podle § 53 tohoto zákona, f) zadržet osobu, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona, nelze-li jinak zjistit její totožnost, a bezodkladně přivolat orgán Policie České republiky nebo zadrženou osobu bezodkladně orgánu Policie České republiky předvést, g) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.“. 5. V § 48 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) oznamují pověřené osobě podle § 28a nově zjištěná místa s výskytem invazního nepůvodního druhu dřeviny.“. 6. V § 48a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňují se písmena l) a m), která včetně poznámek pod čarou č. 42 až 44 znějí: „l) oznamuje pověřené osobě podle § 28a zjištěný výskyt invazního nepůvodního druhu dřeviny, jeho šíření a dopady na hospodaření v lesích, m) je dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny 1. při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se povoluje rozšíření nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu do krajiny42), 2. při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu43), a 3. při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu44). 42) § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 43) § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44) § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 49 odst. 3 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která včetně poznámky pod čarou č. 45 znějí: „h) rozhoduje o pověření osoby podle § 28a odst. 1 a o zrušení pověření pověřené osoby podle § 28b odst. 1, i) podílí se spolu s Ministerstvem životního prostředí na shromažďování informací o invazních nepůvodních druzích dřevin a hodnocení jejich dopadů na stav a vývoj lesních ekosystémů, j) je dotčeným orgánem při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení anebo výskyt byl včas zjištěn, podle zákona o ochraně přírody a krajiny45), 45) § 13g odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena h) až r) se označují jako písmena k) až u). ČÁST ČTVRTÁ Změna vodního zákona Čl. V Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 544/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 35 odst. 3 se slovo „nepůvodních,“ zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě nepůvodních druhů se postupuje podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a).“. 2. V § 116 odst. 1 písm. j) a v § 125a odst. 1 písm. j) se slovo „nepůvodních,“ zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o myslivosti Čl. VI Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 357/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 314/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písmeno j) zní: „j) podmínky usmrcování živočichů, kteří nejsou zvěří a vyžadují regulaci (dále jen „živočich vyžadující regulaci“),“. 2. V § 2 písm. c) se za slova „(Lynx lynx),“ vkládají slova „tchoř stepní (Mustela eversmannii),“. 3. V § 2 písm. d) se slova „ondatra pižmová (Ondatra zibethica),“ a slova „ , tchoř stepní (Mustela eversmannii)“ zrušují. 4. V § 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) živočichem vyžadujícím regulaci živočich, jehož druh je vymezen prováděcím právním předpisem.“. 5. V § 3 odst. 2 se slova „ , a zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří“ zrušují. 6. V § 3 odst. 4 se slova „nadměrného poškozování lesních ekosystémů zvěří,“ a slova „a způsob vymezení oblastí chovu“ zrušují. 7. V § 4 odst. 2 se věta druhá a poslední nahrazují větami „K dovozu a vypouštění nepůvodních druhů37) živočichů za účelem mysliveckého hospodaření je nutné také povolení orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny38) a dodržení veterinárních předpisů5). V souhlasu k dovozu a vypouštění nepůvodního druhu živočicha stanoví orgán státní správy myslivosti podmínky pro myslivecké hospodaření s tímto druhem.“. Poznámky pod čarou č. 37 a 38 znějí: „37) Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. 38) § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V nadpisu § 11 se za slovo „Povinnosti“ vkládají slova „a oprávnění“. 9. V § 11 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Uživatel honitby je v rámci mysliveckého hospodaření oprávněn usmrcovat živočichy vyžadující regulaci.“. 10. V § 14 odst. 1 písmeno f) zní: „f) usmrcovat živočichy vyžadující regulaci,“. 11. V § 35 odst. 4 písm. e) se slova „další zvířata škodlivá myslivosti“ nahrazují slovy „živočichy vyžadující regulaci“. 12. § 36 včetně nadpisu zní: „§ 36 Vypracování plánu (1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání. (2) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěře. (3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti. (4) Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo. (5) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. (6) Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.“. 13. § 37 včetně nadpisu zní: „§ 37 Změny a plnění plánu Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.“. 14. V nadpisu § 41 se za slova „Povolení lovu“ vkládají slova „zvěře a usmrcování jiných živočichů“. 15. V § 41 odst. 1 větě první se slova „(například zdivočelých holubů ve městech)“ zrušují, za slova „povolí lov“ se vkládají slova „zvěře nebo usmrcování jiných živočichů“, ve větě třetí se za slova „Provedením lovu“ vkládají slova „nebo usmrcením“, za slova „ ; ulovená zvěř“ se vkládají slova „nebo jiný usmrcený živočich“, na konci textu věty třetí se doplňují slova „ , není-li jejich držení upraveno zákonem o ochraně přírody a krajiny nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě“ a ve větě čtvrté se za slova „provedení lovu“ vkládají slova „nebo usmrcení“. 16. V § 41 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Neprovádí-li uživatel honitby, popřípadě uživatel nejbližší honitby, nebo osoba pověřená podle odstavce 1 lov nebo usmrcování v souladu s uděleným pověřením, pověří orgán státní správy myslivosti prováděním lovu nebo usmrcováním jiného uživatele honitby nebo jinou osobu, která má lovecký lístek. Pro pověření platí odstavec 1 věta čtvrtá obdobně.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 17. V § 42 odst. 1 se slova „rozhodne o odlovu živočichů, kteří nejsou zvěří“ nahrazují slovy „stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence39) nebo povolí usmrcení jiného živočicha, který není zvěří“, slova „tento odlov“ se nahrazují slovy „usmrcení živočichů, kteří nejsou zvěří, v rámci těchto opatření nebo povolení“ a slova „(držitel loveckého lístku)“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 39 zní: „39) § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 44 odst. 2 se slova „po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů“ nahrazují slovy „s povolením“. 19. V § 45 odst. 1 písm. a) se slova „chytat ondatry do vrší,“ zrušují. 20. V § 45 odst. 1 se za písmeno s) vkládá nové písmeno t), které zní: „t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,“. Dosavadní písmena t) až v) se označují jako písmena u) až w). 21. V § 46 odst. 1 se za slova „loví zvěř“ vkládají slova „nebo usmrcuje jiného živočicha“ a za slova „při lovu“ se vkládají slova „nebo usmrcování“. 22. V § 46 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Uživatel honitby může povolenku k lovu vydat také k usmrcování živočichů vyžadujících regulaci a umožnit celoroční usmrcování těchto živočichů i jiným osobám oprávněným podle tohoto zákona než myslivecké stráži a mysliveckému hospodáři.“. 23. V § 59 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 40 až 42 zní: „(3) Krajský úřad je dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny a) při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se povoluje rozšíření nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu do krajiny40), b) při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu41), a c) při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu42). 40) § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 24. V § 62 odst. 1 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje. 25. V § 62 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) zařízení pro selektivní lov a odchyt dalších živočichů vyžadujících regulaci.“. 26. V § 64 odst. 3 písm. d) se za slova „mysliveckého hospodaření,“ vkládají slova „pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře,“. 27. V § 64 odst. 3 písm. e) se text „§ 36 odst. 3“ nahrazuje slovy „§ 36 odst. 2 a 3“. 28. V § 68 se za text „§ 2 písm. k)“ vkládají slova „a p)“. 29. V § 68 se text „§ 35 odst. 8, § 36 odst. 12, § 37 odst. 6,“ nahrazuje textem „§ 35 odst. 7, § 36 odst. 6,“. 30. V § 68 se slova „a v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhlášku k provedení § 14 odst. 1 písm. f)“ zrušují. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o rybářství Čl. VII Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 104/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 237/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se písmeno s) zrušuje. Dosavadní písmena t) a u) se označují jako písmena s) a t). 2. V § 8 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pokud se rozhodnutí o povolení výkonu rybářského práva vztahuje také na vysazování nepůvodních druhů, vyžádá si příslušný rybářský orgán k žádosti závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 3. V § 9 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Není-li rybářským orgánem příslušným k povolení výkonu rybářského práva ve výběrovém řízení Ministerstvo životního prostředí, podmínky v oznámení o povolení výkonu rybářského práva týkající se vysazování nepůvodních druhů stanoví příslušný rybářský orgán po dohodě s orgánem ochrany přírody.“. Dosavadní odstavce 9 až 15 se označují jako odstavce 10 až 16. 4. V § 9 odst. 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 5. V § 9 odst. 14 se číslo „12“ nahrazuje číslem „13“. 6. V § 9 odst. 16 se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“. 7. V § 11 odst. 2 se za slova „druhu ryb“ vkládají slova „ , z důvodu provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence druhů nebo opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu s významným dopadem na Evropskou unii, který byl zařazen na unijní seznam36) (dále jen „invazní nepůvodní druh na unijním seznamu“),“. Poznámka pod čarou č. 36 zní: „36) § 5 odst. 6, § 13g odst. 2 a § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 12 odstavec 6 zní: „(6) Vláda nařízením stanoví vybrané nepůvodní druhy ryb, k jejichž vysazování v rybářském revíru se nevyžaduje povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny10). Vysazování vybraných nepůvodních druhů ryb musí být v souladu s platným rozhodnutím nebo oznámením o povolení výkonu rybářského práva. V případě zařazení některého z vybraných nepůvodních druhů ryb mezi invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu se postupuje podle zákona o ochraně přírody a krajiny.“. 9. V § 13 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) vrátit po ulovení zpět do vody invazní nepůvodní druh na unijním seznamu, e) za nástražní rybu použít invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.“. 10. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V rybářských revírech se osobám provádějícím lov zakazuje přisvojit si v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, více ryb, než stanoví denní limit počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb. Tento zákaz se nevztahuje na lov hromadně účinnou metodou lovu, který je prováděn na základě výjimky povolené příslušným orgánem státní správy rybářství podle odstavce 6 nebo § 11 odst. 2. Prováděcí právní předpis stanoví denní limity počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb.“. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 5 až 12. 11. V § 13 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo je-li stanoveno opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle zákona o ochraně přírody a krajiny“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ministerstvo může na základě žádosti uživatele rybářského revíru povolit, v nezbytném rozsahu a nelze-li požadovaného účelu dosáhnout jinak, také výjimku ze zákazu podle odstavce 3 písm. c).“. 12. V § 13 odst. 6 se slova „z odstavce 2 písm. b) a c) a z odstavce 3 písm. a) a b), k chovu ryb, jejich záchraně při mimořádných situacích, k vědeckým účelům“ nahrazují slovy „ , v nezbytném rozsahu a nelze-li požadovaného účelu dosáhnout jiným způsobem, z odstavce 1 a ze zákazů podle odstavce 2 písm. b) a c), odstavce 3 písm. a), b), d), f), g), i) až k) a odstavce 4 z důvodu chovu ryb nebo jiných vodních organismů, jejich záchrany při mimořádných situacích, údržby a stavebních úprav plavebních komor, přehrad nebo rybích přechodů, k vědeckým účelům, pro účely provádění monitoringu, včetně sledování účinnosti rybích přechodů, k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu“. 13. V § 13 odst. 8 se slova „4 nebo 5“ nahrazují slovy „5 nebo 6“. 14. V § 13 odst. 10 se slova „a hmotnost ulovených ryb“ nahrazují slovy „ , hmotnost ulovených ryb a údaje o úlovku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu uloveného v rámci provádění opatření k jeho odstranění, izolaci nebo regulaci stanovených podle zákona o ochraně přírody a krajiny“. 15. V § 21 odst. 2 písm. d), § 22 odst. 3 písm. d), § 23 odst. 1 písm. e) a v § 24 odst. 3 písm. d) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“. 16. V § 21 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámek pod čarou č. 37 a 38 zní: „h) je dotčeným orgánem v řízení o uložení provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/200737) a o zrušení povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře podle zákona o ochraně přírody a krajiny38). 37) Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění. 38) § 13c odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 17. V § 21 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 39 až 42 zní: „(4) Krajský úřad je v obvodu své působnosti dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny a) v řízení o vydání povolení k rozšiřování nepůvodního druhu nebo křížence druhů rostlin nebo živočichů do krajiny39), b) při stanovení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence druhů rostlin nebo živočichů40), c) v řízení o vydání povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu41) a d) při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu42). 39) § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40) § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) § 13d odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 18. V § 22 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) je dotčeným orgánem v řízení o uložení provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/200737) a o zrušení povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře podle zákona o ochraně přírody a krajiny38).“. 19. V § 22 odst. 4 písmeno b) zní: „b) povoluje výjimky podle § 13 odst. 5.“. 20. V § 22 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo předává Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky údaje z evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářství a při výkonu rybářského práva v rybářských revírech v České republice týkající se invazních nepůvodních druhů na seznamu.“. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11. 21. V § 22 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 až 10, které znějí: „(8) Ministerstvo vede evidenci rybářských revírů a rybníkářství. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob vedení evidence rybářských revírů a rybníkářství. (9) Ministerstvo může vedením evidence podle odstavce 8 pověřit organizační složku státu, která a) má k vedení evidence podle odstavce 8 odbornou a technickou způsobilost a b) podléhá dohledu a kontrole ministerstva. (10) Za účelem vedení evidence podle odstavce 8 ministerstvo využívá nebo poskytuje pověřené osobě podle odstavce 9 nezbytné údaje z evidence podle odstavce 7 a údaje o invazních nepůvodních druzích z evidence podle odstavce 5.“. Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 11 až 14. 22. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) je dotčeným orgánem v řízení o uložení provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/200737) a o zrušení povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře podle zákona o ochraně přírody a krajiny38).“. 23. V § 24 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) je dotčeným orgánem v řízení o uložení provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/200737) a o zrušení povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře podle zákona o ochraně přírody a krajiny38).“. 24. V § 30 odst. 1 písm. c) a d) se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“. 25. V § 30 odst. 1 písm. f) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 26. V § 30 odst. 1 písm. g) a § 31 odst. 1 písm. d) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 27. V § 30 odst. 1 písm. h) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 28. V § 32 se text „§ 8 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 8 odst. 8“, slova „§ 13 odst. 5 a 11“ se nahrazují slovy „§ 13 odst. 4, 6 a 12“ a text „§ 22 odst. 9“ se nahrazuje slovy „§ 22 odst. 8 a 13“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o rostlinolékařské péči Čl. VIII Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 369/2019 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 54a odst. 3 písm. g) se slova „Ministerstva životního prostředí“ nahrazují slovy „Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky“. 2. V § 72 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 104 zní: „f) vydává závazné stanovisko, v němž pro účely řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny posuzuje splnění požadavků rostlinolékařské péče104). 104) § 13a odst. 2 písm. c), § 13a odst. 4, § 13b odst. 2 a § 13d odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Čl. IX V zákoně č. 314/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část třetí, Změna zákona o myslivosti, zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou ustanovení čl. VI bodů 5, 6, 12, 13, 20, 24, 26, 27 a 29 a části osmé, která nabývají účinnosti dnem 28. listopadu 2021, a s výjimkou ustanovení čl. I bodů 22 a 43, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 365/2021 Sb.	Zákon č. 365/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 10. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 162/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 365 ZÁKON ze dne 15. září 2021, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o silničním provozu Čl. I Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 274/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 47 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2020/612 ze dne 4. května 2020, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.“. 2. V § 9 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Přepravovaná osoba, která se může aktivně podílet na jízdě vozidla (zejména šlapáním, bržděním, negativním ovlivňováním rovnováhy vozidla a obdobným způsobem), nesmí během jízdy a bezprostředně před jejím zahájením požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku nebo zahájit jízdu v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro posouzení ovlivnění přepravované osoby dle této věty jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b) obdobně. Přepravovaná osoba podle předchozí věty je povinna podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou.“. 3. V § 17 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Při předjíždění cyklisty je řidič motorového vozidla povinen dodržet bezpečný boční odstup. Bezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklisty se rozumí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidla, přípojného vozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m. V místě s nejvyšší dovolenou rychlostí nepřevyšující 30 km.h-1 je vzdálenost bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty podle věty druhé nejméně 1 m.“. 4. V § 18 odst. 3 se za text „3 500 kg“ vkládají slova „ , vozidla základní složky integrovaného záchranného systému“. 5. V § 57 odst. 1 se na konci textu doplňují slova „v daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích“. 6. V § 67 odst. 1 se slova „nebo označení vozidla lékaře konajícího návštěvní službu“ nahrazují slovy „ , označení vozidla lékaře konajícího návštěvní službu nebo označení vozidla poskytovatele domácí zdravotní péče“. 7. V § 67 odst. 5 se slova „a lékaři konající návštěvní službu podle odstavce 1,“ nahrazují slovy „ , lékaři konající návštěvní službu a řidiči vozidla poskytovatele domácí zdravotní péče podle odstavce 1“. 8. V § 80a odst. 1 písmeno a) zní: „a) AM jsou zařazena 1. dvoukolová motorová vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h-1 a nepřevyšující 45 km.h-1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidel kategorie L1e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L50), 2. tříkolová motorová vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h-1 a nepřevyšující 45 km.h-1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidel kategorie L2e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L50), a 3. čtyřkolová motorová vozidla s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h-1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidel kategorie L6e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L50),“. Poznámka pod čarou č. 50 zní: „50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění.“. 9. V § 80a odst. 1 písm. e) se slova „s výjimkou vozidel uvedených v písmeni a), jejichž výkon nepřevyšuje 15 kW a hmotnost v nenaloženém stavu nepřevyšuje 400 kg nebo 550 kg u vozidel určených k přepravě zboží“ nahrazují slovy „ , jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidel kategorie L7e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L50), s výjimkou vozidel uvedených v písmeni a)“. 10. V § 81 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a T“. 11. V § 90 odst. 2 písm. b) se slova „C, C+E, D nebo D+E“ nahrazují slovy „B+E, C, C+E, C1, C1+E, D, D+E, D1 nebo D1+E“. 12. V § 124 odst. 13 písm. b) se slovo „nebo“ za čárkou zrušuje. 13. V § 124 odst. 13 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) užitím vyhrazeného jízdního pruhu v rozporu s § 14 odst. 1 nebo nesplněním povinností stanovených v § 14 odst. 2,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 14. V § 124 odst. 13 se doplňuje písmeno e), které zní: „e) porušením povinnosti přepravované osoby, která se může aktivně podílet na jízdě vozidla, během jízdy nebo bezprostředně před jejím zahájením nepožít alkoholický nápoj nebo neužít jinou návykovou látku nebo nezahájit jízdu v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.“. 15. V § 125g se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Doba, po kterou se v případě uvedeném v § 125f odst. 5 písm. b) vedlo řízení o přestupku řidiče, se nezapočítává do promlčecí doby u přestupku provozovatele vozidla. (3) Doba, po kterou se vedlo řízení o přestupku provozovatele vozidla, v němž došlo ke zproštění odpovědnosti podle § 125f odst. 6, se nezapočítává do promlčecí doby u přestupku řidiče.“. 16. V § 125h odst. 3 se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“. 17. V příloze k zákonu č. 361/2000 Sb. se na koneci doplňuje položka, která zní: „neoprávněné stání s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo neoprávněné použití parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením při stání nebo při jízdě“.\| 2 ---\|--- Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řidičské oprávnění pro skupinu vozidel AM nebo B1 udělené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstává zachováno v rozsahu, jaký mělo podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; toto řidičské oprávnění opravňuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rovněž k řízení motorových vozidel, která jsou do příslušné skupiny vozidel nově zařazena tímto zákonem. 2. Ustanovení § 125g odst. 2 a 3 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na přestupky spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. III Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 19c se doplňují slova „nebo obcí“. 2. V § 19c odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) na návrh obce, na jejímž území se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, povinnost vrak odstavený na této veřejně přístupné účelové komunikaci odstranit a odstavit mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci.“. 3. V § 19c odst. 2 se slova „vlastník pozemní komunikace“ nahrazují slovy „navrhovatel podle odstavce 1“. 4. V § 19d odst. 1 se za slova „Vlastník pozemní komunikace“ vkládají slova „ , v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází,“. 5. V § 19d odst. 2 se slova „vlastník pozemní komunikace oprávněn“ nahrazují slovy „osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna“. 6. V § 19d odst. 4 větě první se slova „vlastníka pozemní komunikace“ nahrazují slovy „osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1,“. 7. V § 19d odst. 4 větě třetí se slova „vlastník pozemní komunikace, ze které bylo odstraněno, oprávněn“ nahrazují slovy „osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna“. 8. V § 19d odst. 5 větě první se slova „vlastník pozemní komunikace, který“ nahrazují slovy „osoba, která je oprávněna učinit výzvu podle odstavce 1 a která“ a slovo „oprávněn“ se nahrazuje slovem „oprávněna“. 9. V § 19d odst. 5 větě druhé se slova „vlastník pozemní komunikace“ nahrazují slovy „tato osoba“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „její“. 10. V § 19d odst. 5 větě páté se slova „vlastník pozemní komunikace“ nahrazují slovy „osoba, která požádala o ohledání vozidla“ a slova „vlastníku pozemní komunikace“ se nahrazují slovy „osobě, která požádala o ohledání vozidla,“. 11. V § 19d odst. 5 větě poslední se slova „vlastníka pozemní komunikace“ nahrazují slovy „osobu, která požádala o ohledání vozidla“. 12. V § 29 odst. 1 se slova „a místní komunikace“ nahrazují slovy „ , místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace“. 13. V § 42a odst. 8 písm. i) se číslo „30 000“ nahrazuje číslem „100 000“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 366/2021 Sb.	Zákon č. 366/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 10. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 162/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o návykových látkách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o léčivech * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních * ČÁST PÁTÁ - TECHNICKÝ PŘEDPIS * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 366 ZÁKON ze dne 14. září 2021, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o návykových látkách Čl. I Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 106/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno a) zní: „a) návykovými látkami omamné látky a psychotropní látky přírodního nebo syntetického původu, které mají psychoaktivní účinky a současně jsou uvedeny v některé z příloh č. 1 až 7 nařízení vlády o seznamu návykových látek, s výjimkou látky konopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů a splňuje podmínku bezpečnosti podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků,“. 2. V § 2 písm. b) se slova „podle zákona o léčivech“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „s výjimkou roztoku nebo směsi s obsahem látky konopí extrakt a tinktura, který obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů; látku konopí extrakt a tinktura musí roztok nebo směs obsahovat v takovém množství, že tuto látku nelze z roztoku nebo směsi zneužít nebo snadno dostupnými nebo hospodárnými prostředky extrahovat. Takovýto roztok nebo směs musí splňovat podmínku bezpečnosti podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků,“. 3. V § 2 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) až h), která včetně poznámky pod čarou č. 2f znějí: „e) konopím pro léčebné použití konopí, které je výrobcem určeno k terapeutickému účelu u lidí nebo ke zpracování za tímto účelem, f) rostlinou konopí pro léčebné použití rostlina z rodu konopí, která je pěstována za účelem produkce konopí pro léčebné použití, g) rostlinou technického konopí rostlina z rodu konopí, ze které lze získat konopí s obsahem nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů nebo pochází z osiva odrůd uvedených ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin2f), a technickým konopím konopí z rostliny technického konopí, h) produkcí konopí proces, který spočívá v získávání konopí z rostliny konopí, 2f) Směrnice Rady č. 2002/53/ES o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady č. 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena i) a j). 4. V § 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 2g zní: „k) extraktem z konopí pro léčebné použití extrakt, který je vyroben z konopí pro léčebné použití určeného pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku2g) v podmínkách správné výrobní praxe výrobců léčivých látek podle zákona o léčivech, 2g) Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, ve znění vyhlášky č. 307/2020 Sb.“. 5. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Prováděcí právní předpis pro extrakty z konopí pro léčebné použití stanoví metody výroby extraktu z konopí pro léčebné použití, použité analytické metody testování účinných látek, podmínky označování a skladování extraktu z konopí pro léčebné použití, jakož i způsob jeho zpracování coby vstupní suroviny při přípravě individuálně připravovaných léčivých přípravků podle zákona o léčivech.“. 6. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a produkce konopí“. 7. V § 5 odst. 1 písm. c) se slovo „lékárníci“ nahrazuje slovem „farmaceuti“ a slovo „lékárníka“ se nahrazuje slovem „farmaceuta“. 8. V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „nebo osoby provozující zařízení poskytující pobytové sociální služby“ zrušují. 9. V § 5 odst. 2 písm. c) se slova „ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytujících sociální služby“ zrušují. 10. V § 5 odst. 2 písmeno f) zní: „f) připravovat a vydávat farmaceuti v lékárně na základě lékařského předpisu,“. 11. V § 5 odst. 2 písm. g) se slovo „lékárníci“ nahrazuje slovem „farmaceuti“ a slovo „lékárníka“ se nahrazuje slovem „farmaceuta“. 12. V § 5 odst. 2 písmeno h) zní: „h) pro vlastní potřebu 1. nabývat, a to i v zastoupení, na základě receptu vystaveného podle zákona o léčivech (dále jen „recept“) fyzické osoby, 2. nabývat na základě vybavení poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o léčivech fyzické osoby, 3. nabývat v případě registrovaných léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1 za podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci fyzické osoby, 4. uchovávat a používat podle vydaného receptu nebo podle pokynu lékaře fyzické osoby,“. 13. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) skladovat osoby provozující zařízení poskytující pobytové sociální služby.“. 14. V § 5 odstavec 5 zní: „(5) Povolení k zacházení se nevyžaduje k zacházení s rostlinami technického konopí, nebo s technickým konopím, zejména k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým.“. 15. V § 5 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Přípravky obsahující návykové látky uvedené v příloze č. 2, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamu návykových látek mohou bez povolení k zacházení vydávat farmaceutičtí asistenti v lékárně na základě žádanky vystavené lékařem podle zákona o léčivech (dále jen „žádanka“).“. 16. V § 8 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo zamýšlený účel zacházení s návykovými látkami nebo přípravky je v rozporu s § 3 odst. 2 nebo v rozporu s veřejným zájmem chráněným tímto zákonem anebo v rozporu s mezinárodní smlouvou upravující zacházení s návykovými látkami, jíž je Česká republika vázána“. 17. V § 8 odst. 5 se za slovo „nebo“ a za slovo „pokud“ vkládá slovo „podnikající“ a slovo „- podnikatel“ se zrušuje. 18. V § 8 odst. 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „je-li předmětem žádosti zacházení s návykovými látkami obsaženými v léčivých přípravcích a léčivých látkách podle zákona o léčivech6),“. 19. V § 8 odst. 6 písm. g) se za slovo „způsobilosti“ vkládají slova „odpovědné osoby“ a text „§ 18“ se nahrazuje textem „§ 9 odst. 4“. 20. V § 8 odst. 6 písm. h) se za slovo „způsobilosti“ vkládají slova „odpovědné osoby“. 21. V § 8 odst. 9 písm. b) se slovo „v“ a slova „a identifikačního čísla osoby“ zrušují. 22. V § 8 odst. 10 se věta první zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují věty „Držitel povolení k zacházení, které bylo odňato, může požádat o nové povolení k zacházení nejdříve po uplynutí dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k zacházení. To platí obdobně pro právnickou osobu, jejímž statutárním orgánem je osoba, která byla statutárním orgánem držitele povolení k zacházení, v době, kdy platnost povolení k zacházení byla odňata.“. 23. V § 8a odst. 1 se za slova „pouze bezúhonné“ vkládá slovo „podnikající“, slova „ , která má trvalý pobyt na území České republiky,“ se nahrazují slovy „se sídlem v České republice“, slova „trvalého pobytu nebo“ a slova „povolení k trvalému pobytu nebo bydliště,“ se zrušují, čárka za slovem „správu“ se nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo organizační složku“ se zrušují. 24. V § 8a odst. 3 písm. a) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „ ; k výpisu musí být přiložena příloha podle zákona o Rejstříku trestů“. 25. Nadpis § 13 zní: „Předepisování a výdej léčivých přípravků s obsahem vysoce návykových látek“. 26. V § 13 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „(1) Léčivý přípravek obsahující návykovou látku uvedenou v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek, která současně není uvedena v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek, může být lékařem předepsán a farmaceutem vydán v lékárně pouze na a) recept vytvářený v elektronické podobě (dále jen „elektronický recept“) s označením „vysoce návyková látka“, b) recept s modrým pruhem vystavený v listinné podobě, a to ve výjimečných případech, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem o léčivech17) pro vystavení receptu v listinné podobě; na recept s modrým pruhem nemůže být předepsán a vydán léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití, nebo c) žádanku s modrým pruhem vystavenou v listinné podobě. 17) § 81f zákona č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 6a se zrušuje. 27. V § 13 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Lékař při předepisování léčivého přípravku a farmaceut při výdeji v lékárně jsou v případě podle odstavce 1 písm. a) nebo b) povinni poučit pacienta nebo osobu zastupující pacienta vhodným způsobem o skutečnosti, že je předepisován a vydáván léčivý přípravek obsahující vysoce návykovou látku. (3) Léčivý přípravek, který obsahuje návykovou látku uvedenou v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek, která současně není uvedena v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek, pro léčbu zvířat může být předepsán veterinárním lékařem výhradně pro poskytování veterinární péče a farmaceutem vydán v lékárně pouze na a) recept s modrým pruhem vystavený v listinné podobě, nebo b) žádanku s modrým pruhem vystavenou v listinné podobě.“. Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 4 až 13. 28. V § 13 se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Recepty a žádanky s modrým pruhem jsou vydávány ve formě tiskopisů.“. 29. V § 13 odst. 6 se za slovo „distribuci“ vkládá slovo „tiskopisů“. 30. V § 13 odstavec 11 zní: „(11) Prováděcí právní předpis stanoví a) vzor receptu s modrým pruhem, který se vystavuje v listinné podobě, a vzor žádanky s modrým pruhem, která se vystavuje v listinné podobě, b) údaje uváděné na receptu s modrým pruhem, který se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 1, dobu jeho platnosti a pravidla pro jeho používání, c) údaje uváděné na žádance s modrým pruhem, která se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 1, dobu její platnosti a pravidla pro její používání, d) pravidla a způsob distribuce, vedení evidence, vracení a likvidace tiskopisů receptů a žádanek s modrým pruhem, e) údaje uváděné na receptu s modrým pruhem, který se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 3, dobu jeho platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na něm lze předepsat, a pravidla pro jeho používání, f) údaje uváděné na žádance s modrým pruhem, která se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 3, dobu její platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na ní lze předepsat, a pravidla pro její používání.“. Poznámka pod čarou č. 6b se zrušuje. 31. V § 13 se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 12. 32. V § 13 odst. 12 se slova „a Ministerstvo financí vydávají“ nahrazují slovem „vydává“, slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“, slovo „příslušného“ se zrušuje, slova „2 až 8“ se nahrazují slovy „4 až 10“ a slova „nebo Ministerstvo financí“ se zrušují. 33. V § 14 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „To neplatí pro rostlinný odpad vzniklý při zacházení s rostlinami technického konopí a s technickým konopím.“. 34. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Osoba zacházející s konopím pro léčebné použití na základě povolení k zacházení nebo osoba zacházející s konopím pro léčebné použití na základě § 5 je povinna konopí pro léčebné použití zneškodnit v souladu s odstavci 1 a 2 nejpozději do 4 měsíců ode dne, kdy se stalo nepoužitelné; to neplatí pro zacházení s konopím pro léčebné použití ve formě referenčních vzorků za podmínek stanovených zákonem o léčivech. Konopí pro léčebné použití se stává nepoužitelným dnem následujícím po uplynutí lhůty použitelnosti stanovené výrobcem nebo dnem, kdy došlo k události, která způsobila, že konopí pro léčebné použití nelze použít k zákonem povoleným účelům.“. 35. V § 20 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; to neplatí pro léčivé přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1, které jsou látkou uvedenou v kategorii 4 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vývoz prekursorů drog do třetích zemí18); v takovém případě se vyžaduje vývozní povolení podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie18); při vydání vývozního povolení se postupuje podle zákona upravujícího činnosti s prekursory drog“. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v platném znění.“. 36. V § 20 odst. 2 písmeno e) zní: „e) k vývozu rostlin technického konopí a technického konopí.“. 37. V § 20 odstavec 5 zní: „(5) Při vývozu návykových látek a přípravků z území České republiky do jiného než členského státu Evropské unie musí být jeden stejnopis vývozního povolení předán celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění zboží v zásilce do navrženého celního režimu. Tento celní úřad na stejnopisu vývozního povolení vyznačí údaje o zboží v zásilce a zašle jej Ministerstvu zdravotnictví.“. 38. V § 21 odst. 2 písmeno d) zní: „d) k dovozu rostlin technického konopí a technického konopí,“. 39. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Při dovozu návykových látek a přípravků na území České republiky z jiného než členského státu Evropské unie vyznačí celní úřad, který rozhoduje o propuštění zboží v zásilce, na stejnopisu dovozního povolení údaje o zboží v zásilce a datum propuštění a zašle jej Ministerstvu zdravotnictví.“. 40. V § 22 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Při vývozu návykových látek a přípravků z území České republiky do jiného než členského státu Evropské unie se celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu vývozu předkládá podle § 20 odst. 5 včetně vývozního povolení, pokud musí být podle tohoto zákona vydáno. (6) Při dovozu návykových látek a přípravků na území České republiky z jiného než členského státu Evropské unie se celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu volného oběhu nebo zvláštního celního režimu předkládá podle § 21 odst. 3 tohoto zákona včetně dovozního povolení, pokud musí být podle tohoto zákona vydáno.“. 41. V § 22 odst. 7 písm. a) se slova „mezinárodních smluv, kterými“ nahrazují slovy „mezinárodní smlouvy, jíž“. 42. V § 24 odst. 1 písm. a) se za slovo „pěstovat“ vkládá slovo „jiné“ a slova „které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů,“ se nahrazují slovy „než jsou rostliny technického konopí“. 43. V § 24 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „zákaz se nevztahuje na pěstování pro výzkumné a pokusné účely, pro šlechtění nových odrůd rostlin a pro zachování genetické rozmanitosti rostlin vědeckými a výzkumnými pracovišti, jakož i pro okrasné účely botanickými zahradami a arborety,“. 44. V § 24 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , jakož i pro okrasné účely botanickými zahradami a arborety“. 45. § 24a a 24b včetně nadpisů znějí: „§ 24a Konopí pro léčebné použití Konopí pro léčebné použití musí splňovat podmínky stanovené pro jeho použití pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití podle právního předpisu upravujícího podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. § 24b Pěstování rostlin konopí pro léčebné použití (1) Pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití může jen právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem a) licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití a b) povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použití. (2) Licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití uděluje Státní ústav pro kontrolu léčiv na základě žádosti při splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (3) Žádost podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat a) celkovou plochu pěstírny; pěstírnou se pro účely této části zákona rozumí kryté prostory, ve kterých probíhá pěstování, produkce a veškeré činnosti související s pěstováním, b) číslo parcely a název katastrálního území pozemku, na kterém se nachází pěstírna, a c) rozlohu plochy v pěstírně určené k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití. (4) Součástí žádosti podle odstavce 2 jsou a) prohlášení o splnění podmínek správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, b) doklad prokazující právní důvod užívání pěstírny, c) doklad obsahující souhlas vlastníka pěstírny s činnostmi uvedenými v žádosti v případě, že žadatel není vlastníkem pěstírny, d) doklad o bezúhonnosti žadatele a osob oprávněných za žadatele jednat podle § 8a odst. 3 a e) doklad o složení zálohy na náhradu výdajů za odborné úkony prováděné na žádost podle § 24g. (5) Součástí žádosti podle odstavce 2 dále jsou a) vnitřní předpis pro činnosti týkající se pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, který obsahuje alespoň 1. určení osob, které mají do pěstírny přístup a za jakých podmínek, 2. způsob přístupu do pěstírny, 3. způsob zacházení s klíči či jinými prostředky umožňujícími vstup do pěstírny, 4. způsob zacházení s rostlinami konopí pro léčebné použití a rostlinným odpadem; rostlinným odpadem se pro účely této části zákona rozumí odpad vzniklý při pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, rostliny konopí pro léčebné použití, pokud nebyly použity k produkci konopí, nebo konopí pro léčebné použití, které nesplnilo požadavky jakosti podle právního předpisu upravujícího podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, b) dokumenty prokazující připravenost žadatele k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, a to alespoň dokumentaci obsahující technický popis 1. zařízení používaného pro pěstování, sklízení a zpracování rostlin konopí pro léčebné použití, 2. systému zabezpečení pěstírny a 3. konstrukce pěstírny zajištující ochranu před ptáky, hmyzem, hlodavci a domácími zvířaty, a c) fotodokumentaci místností pěstírny a zařízení určených k pěstování, skladování a zpracování rostlin konopí pro léčebné použití v rozsahu nejméně jedné fotografie každé místnosti a jeden vnější pohled. (6) Žadatel musí již v době podání žádosti disponovat pěstírnou připravenou k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití; tato pěstírna musí obsahovat alespoň a) zařízení používané pro řádné pěstování, sklízení a zpracování rostlin konopí pro léčebné použití, které odpovídá pravidlům správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, a b) vybavení pro zabezpečení pěstírny v souladu s pravidly správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použití. (7) Pravidla správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použití stanoví prováděcí právní předpis. (8) Státní ústav pro kontrolu léčiv zamítne žádost o udělení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití podanou žadatelem, kterému byla licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv odňata, pokud ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence neuplynul nejméně 1 rok.“. 46. Za § 24b se vkládají nové § 24c až 24g, které včetně nadpisů znějí: „§ 24c Licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití (1) Licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití uděluje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Rozhodnutí o udělení licence lze vydat až po ohledání pěstírny provedeném Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Rozhodnutí o žádosti o udělení licence musí být vydáno ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti. Kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle správního řádu musí rozhodnutí o udělení licence obsahovat údaje podle § 24b odst. 3. (2) Licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití se uděluje na dobu 5 let. Platnost licence lze prodloužit. Licence nepřechází na právního nástupce. (3) Pokud chce osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, jejíž platnost končí, pokračovat v pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, musí podat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv žádost o prodloužení platnosti udělené licence nejpozději 6 měsíců přede dnem skončení platnosti licence. Součástí této žádosti jsou příloha podle § 24b odst. 4 písm. e) a čestné prohlášení, že nedošlo k žádným změnám ve vztahu k podmínkám, za nichž byla licence udělena. Platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití může být Státním ústavem pro kontrolu léčiv prodloužena nejvýše o 5 let, a to opakovaně. (4) Jakékoliv změny údajů uvedených v licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití je osoba, které byla licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití udělena, povinna neprodleně písemně sdělit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. (5) V případě změny údajů uvedených v licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití týkající se a) uvedené celkové plochy pěstírny, b) parcely nebo katastrálního území pozemku, na kterém se nachází pěstírna, c) rozlohy plochy v pěstírně určené k pěstování nebo d) názvu, sídla nebo právní formy, musí osoba, které byla licence udělena, podat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv žádost o změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití týkající se uvedené změny, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Žádost o změnu licence musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaje, které mají být v licenci změněny. Součástí žádosti o změnu licence jsou přílohy podle § 24b odst. 4 a 5, které prokazují požadovanou změnu. Doba platnosti měněné licence není rozhodnutím o změně licence dotčena. V případě údajů podle písmen a) až c) se rozhodnutí o změně licence vydá až po provedeném ohledání podle odstavce 1, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti. Činnost v rozsahu změn obsažených v žádosti o změnu licence je oprávněn držitel licence vykonávat až po nabytí právní moci rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv o změně licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití. (6) Skutečnosti, o nichž se Státní ústav pro kontrolu léčiv dozvěděl v souvislosti s řízením o udělení, prodloužení, změně, odnětí nebo zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, nesmí být bez souhlasu žadatele zpřístupněny jiným osobám, a to ani podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím. Informaci o tom, že byla podána žádost o udělení, prodloužení nebo změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, lze zveřejnit před ukončením řízení pouze se souhlasem žadatele. (7) Zanikne-li platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití podle § 24e odst. 4 písm. c), může osoba, která byla držitelem licence, požádat o novou licenci pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použití nejdříve po uplynutí dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence. To platí obdobně pro právnickou osobu, jejímž statutárním orgánem je osoba, která byla statutárním orgánem držitele licence pro pěstování konopí pro léčebné použití, v době, kdy platnost licence zanikla podle § 24e odst. 4 písm. c). § 24d Povinnosti držitele licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití Osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, je povinna a) zajistit pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, produkci konopí a další činnosti související s pěstováním v pěstírně uvedené v licenci, b) zajistit zabezpečení pěstírny zavedením bezpečného skladování, kamerového systému a jiných bezpečnostních opatření, a to nejméně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, c) zajistit, aby veškerá činnost v souvislosti s pěstováním, sklizní a zpracováním rostlin konopí pro léčebné použití a zneškodněním rostlinného odpadu podle písmene e) byla zaprotokolována a evidována; způsob a rozsah protokolování a evidence stanoví prováděcí právní předpis, d) pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití v souladu se správnou pěstitelskou praxí pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, e) zajistit, aby veškerý rostlinný odpad byl uchováván způsobem stanoveným v § 10 odst. 1 až 3 obdobně a zneškodněn na vlastní náklady této osoby způsobem stanoveným v § 14 odst. 3 nejpozději do 120 dnů ode dne, kdy došlo ke vzniku rostlinného odpadu, f) se při zacházení s rostlinami konopí pro léčebné použití řídit § 17, 18 a § 19 odst. 2 obdobně. § 24e Zánik licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití (1) Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o odnětí licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití nebo o zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti licence, pokud byl držitel licence pravomocně uznán vinným z přestupku podle tohoto zákona, za který je horní hranice pokuty stanovena ve výši 10 000 000 Kč, nebo ze spáchání více přestupků podle tohoto zákona nebo z opakovaného spáchání přestupku podle tohoto zákona. Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o odnětí licence, pokud byl držitel licence pravomocně odsouzen za úmyslný nebo nedbalostní trestný čin, jehož skutková podstata souvisí se zacházením s návykovými látkami nebo přípravky. (2) Přestane-li osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, vykonávat činnost pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, oznámí tuto skutečnost do 15 dnů ode dne ukončení této činnosti Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití zruší. Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití také v případě, kdy ukončení činnosti pěstování rostlin konopí pro léčebné použití zjistí u držitele licence v rámci své činnosti. (3) Rozhodne-li Státní ústav pro kontrolu léčiv o odnětí nebo zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, anebo o zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti licence, je osoba, které byla licence odňata, zrušena nebo jí byla zamítnuta žádost o prodloužení licence, povinna na své náklady pěstební materiál a rostlinný odpad zneškodnit způsobem stanoveným v § 14 odst. 3 nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo v případě zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti licence do 30 dnů ode dne konce platnosti licence. (4) Platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití zaniká a) uplynutím 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence k pěstování konopí pro léčebné použití, pokud v této lhůtě držitel licence neobdrží pravomocné rozhodnutí o povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použití, b) uplynutím doby, na kterou byla vydána, c) nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, e) zánikem nebo úmrtím osoby, které byla licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití udělena, f) zánikem platnosti povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použití. (5) Zanikne-li platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití podle odstavce 4 písm. b) nebo f), je osoba, jež byla držitelem této licence, povinna na své náklady pěstební materiál a rostlinný odpad zneškodnit způsobem stanoveným v § 14 odst. 3 nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy uplynula doba platnosti licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, nebo v případě zániku povolení k zacházení ode dne, kdy povolení k zacházení zaniklo. Náhrada výdajů za provedení odborných úkonů § 24f (1) Za provedení odborných úkonů Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle odstavce 2 je žadatel povinen Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv uhradit náhradu výdajů. (2) Za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv se považují úkony prováděné v souvislosti s řízením o žádostech podle § 24b odst. 2 a § 24c odst. 3 a 5; těmito úkony se rozumí posouzení a) zajištění procesů ovlivňujících jakost propouštěných šarží rostlin konopí pro léčebné použití stanovenou podle právního předpisu upravujícího podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, b) kvalitativních a kvantitativních parametrů jakosti konopí pro léčebné použití včetně deklarovaného obsahu účinných látek, c) vhodnosti prostor a zařízení, která jsou používána pro řádné pěstování, sklízení a zpracování, včetně jejich technických parametrů, a technického vybavení pro zabezpečení pěstírny, d) navrhovaných nebo zavedených opatření proti znehodnocení a kontaminaci konopí pro léčebné použití těžkými kovy, mikroorganismy, pesticidy a dalšími kontaminanty a e) dodržování pravidel správné pěstitelské praxe. (3) Bližší specifikaci odborných úkonů podle odstavce 2, způsob stanovení výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností, maximální výši náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností a výši záloh náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností stanoví prováděcí právní předpis. Výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností se stanoví tak, aby pokryla výdaje na provedení těchto odborných úkonů v nezbytné výši. § 24g (1) Osoba, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, je povinna Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv předem složit zálohu na náhradu výdajů, je-li zřejmé, že odborné úkony budou provedeny. V případě odborných úkonů podle § 24f odst. 2 Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejňuje na svých internetových stránkách obvyklou časovou náročnost jednotlivých úkonů. (2) Státní ústav pro kontrolu léčiv vrátí žadateli na jeho žádost náhradu výdajů a) v plné výši, pokud žadatel zaplatil náhradu výdajů, aniž k tomu byl povinen, b) v plné výši, pokud požadovaný odborný úkon nebyl zahájen, nebo c) ve výši odpovídající poměrné části zaplacené náhrady výdajů za odborné úkony, které nebyly provedeny. (3) Žadatel doplatí rozdíl mezi zálohou na úhradu výdajů podle odstavce 1 a skutečnou výší úhrady výdajů v případě, že skutečná výše úhrady výdajů převyšuje zálohu, a to ve lhůtě stanovené Státním ústavem pro kontrolu léčiv ve výzvě k úhradě doplatku na úhradu výdajů. (4) Náhrady výdajů podle § 24f nejsou příjmem státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu, jsou příjmem Státního ústavu pro kontrolu léčiv a jsou vedeny na zvláštním účtu, který je součástí rezervního fondu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Státní ústav pro kontrolu léčiv používá tyto prostředky pro zajištění své činnosti prováděné podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů. (5) Rozhodne-li tak vláda, převede Státní ústav pro kontrolu léčiv z prostředků účtu vedeného podle odstavce 4 na příjmový účet státního rozpočtu České republiky zřízený pro Ministerstvo zdravotnictví částku ve výši stanovené vládou.“. 47. V § 25 odst. 2 se slova „mezinárodních smluv, kterými“ nahrazují slovy „mezinárodní smlouvy, jíž“. 48. Nadpis § 29 zní: „Ohlašovací povinnost osob pěstujících mák setý“. 49. V § 29 úvodní části ustanovení se slova „nebo konopí“ zrušují. 50. V § 29 písm. a) bodě 1 se slova „nebo konopím“ a v bodě 2 slova „nebo konopí“ zrušují. 51. V § 29 písm. b) se slova „nebo konopí“ zrušují. 52. V § 29 písm. c) bodě 1 se slova „nebo konopí“ zrušují. 53. V § 29 písm. c) bodě 2 se slovo „ , konopí,“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a semene konopí“ se zrušují. 54. V § 29 písm. c) bodě 3 se slova „nebo konopí prodaného nebo jinak převedeného“ nahrazují slovy „prodané nebo jinak převedené“. 55. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní: „§ 29a Ohlašovací povinnost osob pěstujících rostliny konopí pro léčebné použití Osoby pěstující rostliny konopí pro léčebné použití podle § 24b jsou povinny předat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstvu zdravotnictví hlášení o množství sklizených rostlin konopí pro léčebné použití vypěstovaných na základě licence a o množství veškerého vyprodukovaného a zneškodněného odpadu z pěstování rostlin konopí pro léčebné použití za uplynulý kalendářní rok do konce února následujícího kalendářního roku.“. 56. Za § 29a se vkládá nový § 29b, který včetně nadpisu zní: „§ 29b Ohlašovací povinnost osob pěstujících rostliny technického konopí Osoby pěstující rostliny technického konopí na celkové ploše větší než 100 m2 jsou povinny předat hlášení místně příslušnému celnímu úřadu podle místa pěstování, písemně nebo v elektronické podobě a) do jednoho měsíce od osevu nebo výsadby 1. výměru pozemků osetých či osázených rostlinami technického konopí, včetně názvu použité odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území10h), nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy10i), 2. odhad výměry pozemků, na nichž budou pěstovány rostliny technického konopí v příštím pěstebním cyklu, b) v průběhu vegetace a sklizně nebo při zneškodňování rostlin technického konopí údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění rostlin technického konopí, rostlin technického konopí ponechaných na pozemku nebo sklizených, včetně názvu použité registrované odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území10h) nebo identifikačního čísla půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, evidence půdy10i), a to nejpozději do 5 dnů před provedením sklizně nebo zneškodnění, c) do konce prosince příslušného kalendářního roku 1. výměru pozemků, které byly v příslušném kalendářním roce oseté či osázené rostlinami technického konopí, výměru pozemků, ze kterých byly sklizeny rostliny technického konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území10h), nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy10i), 2. množství v příslušném kalendářním roce sklizeného technického konopí a semene konopí.“. 57. V § 31 odst. 1 se za text „§ 27“ vkládají slova „a § 29a“ a slovo „vydávaných“ se nahrazuje slovem „vydaných“. 58. V § 31 odst. 1 se za slova „hlášení podle § 29“ vkládají slova „a 29b“. 59. V § 31 odst. 2 se slova „mák setý nebo konopí (§ 29)“ nahrazují slovy „mák setý podle § 29 a rostliny technického konopí podle § 29b“. 60. V § 34 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „zacházení s konopím pro léčebné použití“ nahrazují slovy „pěstování rostlin konopí pro léčebné použití“. 61. V § 34 odst. 1 písm. b) bodě 2 se za slova „setého a“ vkládá slovo „rostlin“. 62. V § 34 odst. 8 se za slovo „nebo“ vkládá slovo „rostlin“. 63. V § 36 odst. 1 písm. m) se text „č. 1, 2, 3“ nahrazuje textem „č. 1, 3, 4“. 64. V § 36 odst. 1 písm. o) se text „§ 13 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 13 odst. 8“. 65. V § 36 odst. 1 písm. p) se text „§ 13 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 13 odst. 9“. 66. V § 36 odst. 1 písm. q) se text „§ 14 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 14“ a na konci textu písmene q) se doplňují slova „ , nebo zneškodnění neprovede stanoveným způsobem“. 67. V § 36 odst. 1 písmeno x) zní: „x) poruší zákaz pěstovat druhy nebo odrůdy rostliny konopí (rod Cannabis) podle § 24 odst. 1 písm. a), nebo“. 68. V § 36 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „nebo konopí“ zrušují. 69. V § 36 odstavec 6 zní: „(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 24c odst. 4 neoznámí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv změnu údaje uvedeného v licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, b) v rozporu s § 24c odst. 5 nepožádá o změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, c) v rozporu s § 24d písm. a) nezajistí, aby pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, produkce konopí a další činnosti související s pěstováním byly vykonávány v pěstírně, d) nezajistí zabezpečení pěstírny způsobem stanoveným v § 24d písm. b), e) v rozporu s § 24d písm. c) nezajistí protokolování a evidenci činností v souvislosti s pěstováním, sklizní a zpracováním rostlin konopí pro léčebné použití, a zneškodněním rostlinného odpadu, nebo nezajistí protokolování a evidenci stanoveným způsobem, f) pěstuje rostliny konopí pro léčebné použití v rozporu s § 24d písm. d), g) nezajistí uchovávání rostlinného odpadu způsobem stanoveným v § 24d písm. e), h) nezajistí zneškodnění rostlinného odpadu v souladu s § 24d písm. e) nebo nezajistí jeho zneškodnění způsobem stanoveným v § 24d písm. e), i) při zacházení s rostlinami konopí pro léčebné použití jednala v rozporu s § 24d písm. f), a to tak, že nesplnila požadavky uvedené 1. v § 17, 2. v § 18, nebo 3. v § 19 odst. 2, j) v rozporu s § 24e odst. 2 neoznámí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv ukončení činnosti pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, k) po odnětí licence nezneškodní pěstební materiál a rostlinný odpad v souladu s § 24e odst. 3, l) po zániku platnosti licence nezneškodní pěstební materiál a rostlinný odpad v souladu s § 24e odst. 5, nebo m) v rozporu s § 29a nesplní ohlašovací povinnost, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje.“. 70. V § 36 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která pěstuje rostliny technického konopí na celkové ploše větší než 100 m2, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 29b nesplní ohlašovací povinnost, nebo b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29b.“. 71. V § 37 odstavec 6 zní: „(6) Za přestupek podle § 36 odst. 6 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen a), b), h), j) až m), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d) nebo e), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), f), g) nebo i).“. 72. V § 37 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Za přestupek podle § 36 odst. 7 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).“. 73. V § 39 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo konopí“ zrušují. 74. V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Fyzická osoba se jako osoba zacházející s léčivy dopustí přestupku tím, že předepíše léčivý přípravek v rozporu s § 13 odst. 1 nebo 3.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 75. V § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Fyzická osoba pěstující rostliny technického konopí na celkové ploše větší než 100 m2 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní ohlašovací povinnosti podle § 29b, b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29b.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 76. V § 39 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.“. 77. V § 39 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 4 písm. b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč. Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 4 uložit pokutu do 5 000 Kč.“. 78. V § 43 odstavec 3 zní: „(3) Orgány Celní správy České republiky jsou povinny předávat Policii České republiky jednotlivá hlášení osob pěstujících mák setý nebo rostliny technického konopí takto: a) hlášení podle § 29 písm. a) do 10. června příslušného kalendářního roku, b) hlášení podle § 29 písm. b) neprodleně, c) hlášení podle § 29b písm. a) do 10 dnů od jeho obdržení, d) hlášení podle § 29b písm. b) neprodleně.“. 79. V § 43 odstavec 4 zní: „(4) Celní úřady jsou povinny předávat Generálnímu ředitelství cel jednotlivá hlášení osob pěstujících mák setý nebo rostliny technického konopí takto: a) hlášení podle § 29 písm. a) do 10. června příslušného kalendářního roku, b) hlášení podle § 29 písm. b) neprodleně, c) hlášení podle § 29 písm. c) do 31. března za uplynulý kalendářní rok, d) hlášení podle § 29b písm. a) do 40 dnů od jeho obdržení, e) hlášení podle § 29b písm. b) neprodleně, f) hlášení podle § 29b písm. c) do 31. března za uplynulý kalendářní rok.“. 80. V § 43 odstavec 5 zní: „(5) Generální ředitelství cel sděluje Ministerstvu zemědělství údaje a) podle § 29 písm. a) do 20. června příslušného kalendářního roku, b) podle § 29 písm. b) do 31. března za uplynulý kalendářní rok, c) podle § 29 písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zemědělství, d) podle § 29b písm. a) do 50 dnů od jejich obdržení, e) podle § 29b písm. b) do 31. března za uplynulý kalendářní rok, f) podle § 29b písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zemědělství.“. 81. V § 43 odstavec 6 zní: „(6) Generální ředitelství cel sděluje Ministerstvu zdravotnictví údaje a) podle § 29 písm. a) do 20. června příslušného kalendářního roku, b) podle § 29 písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví, c) podle § 29b písm. a) do 50 dnů od jejich obdržení, d) podle § 29b písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví.“. 82. V § 43 odst. 8 písm. b) se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 1 a 2. 83. V § 43 odst. 8 písm. b) bodě 1 se za slovo „udělených“ vkládají slova „a zaniklých“ a za slovo „pěstování“ se vkládá slovo „rostlin“. 84. V § 43 odst. 8 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 85. V § 43 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Ministerstvo zdravotnictví bezodkladně informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv o zániku platnosti povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použití u držitele licence k pěstování konopí pro léčebné použití.“. 86. V § 43a odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „Úřady“ nahrazuje slovem „Orgány“. 87. V § 43a odst. 4 písm. a) se za slovo „pěstování“ vkládá slovo „rostlin“. 88. V § 43a odst. 4 písmena b) až d) znějí: „b) kontroluje soulad pěstování rostlin konopí pro léčebné použití s podmínkami stanovenými podle § 24c a soulad zpracování a skladování konopí pro léčebné použití s pravidly správné výrobní praxe a kontroluje zabezpečení konopí pro léčebné použití proti krádeži a zneužití v rámci ochrany veřejného zdraví, a to u každého jednotlivého držitele licence pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použití alespoň jednou za 18 měsíců, c) rozhoduje o udělení, změně, odnětí a zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití a o prodloužení její platnosti, d) provádí odborné úkony podle § 24f odst. 2.“. 89. V § 43a odst. 4 se písmena e) a f) zrušují. 90. V § 44 se za slova „k dovozu makoviny“ vkládají slova „a o odnětí licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití“. 91. V § 44c odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „nařízením“ vkládají slova „seznam návykových látek, ve kterém uvede“. 92. V § 44c odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „recept nebo žádanku označené“ nahrazují slovy „elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“ nebo na recept označený modrým pruhem vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na žádanku označenou“ a slova „směřujícím z levého dolního rohu do pravého horního rohu“ se zrušují. 93. V § 44c odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „recept nebo“ nahrazují slovy „elektronický recept nebo na recept vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na“. 94. V § 44c odst. 1 písm. e) bodě 2 se slova „recept nebo žádanku označené“ nahrazují slovy „elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“ nebo na recept označený modrým pruhem vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na žádanku označenou“ a slova „směřujícím z levého dolního rohu do pravého horního rohu“ se zrušují. 95. V § 44c odst. 1 písm. g) bodě 2 se slova „recept nebo“ nahrazují slovy „elektronický recept nebo na recept vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na“. 96. V § 44c se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 13 odst. 11 písm. e) a f). (5) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 2, § 13 odst. 11 písm. a) až d), § 24b odst. 7, § 24d písm. b) a c) a § 24f odst. 3.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Licence k pěstování konopí pro léčebné použití udělená podle § 24a zákona č. 167/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je platná po dobu, na niž byla udělena. 2. Osoba, které byla udělena licence k pěstování konopí pro léčebné použití podle § 24a zákona č. 167/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje po dobu platnosti této licence podle zákona č. 167/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu platnosti licence k pěstování konopí pro léčebné použití udělené podle § 24a zákona č. 167/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může držitel této licence podat žádost o licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití podle § 24b zákona č. 167/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v tomto případě se podle věty první nepostupuje. 3. Smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v souvislosti s konopím pro léčebné použití podle § 24b zákona č. 167/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. 4. Povolení k zacházení vztahující se ke zpracování konopí pro léčebné použití vydané podle zákona č. 167/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vztahuje také na produkci konopí pro léčebné použití. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o léčivech Čl. III Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 36/2018 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 89/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 326/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 se na konci písmene a) doplňuje bod 11, který zní: „11. rozhodnutí o zápisu internetové stránky do seznamu nelegálních internetových stránek a rozhodnutí o výmazu internetové stránky ze seznamu nelegálních internetových stránek,“. 2. V § 13 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) vede seznam internetových stránek nabízejících léčivé přípravky v rozporu s tímto zákonem (dále jen „seznam stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků“) a zveřejňuje ho na svých internetových stránkách.“. 3. V § 77 odst. 7 se slovo „Ústavu“ nahrazuje slovem „agentuře“. 4. V § 79a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „možno“ vkládají slova „v souladu se zákonem o návykových látkách“ a slova „a to pouze na elektronický recept,“ se zrušují. 5. V § 79a odst. 1 písm. b) se za slovo „výdeje“ vkládají slova „a použití“. 6. Za § 79a se vkládají nové § 79b a 79c, které včetně nadpisu znějí: „§ 79b (1) Před zahájením přípravy individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití na základě žádanky s modrým pruhem farmaceut ověří, že množství konopí pro léčebné použití v jedné jednotce předepsané lékové formy nepřekračuje množstevní omezení na jeden den stanovené právním předpisem upravujícím podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. (2) Ošetřující lékař je při poskytování zdravotních služeb konkrétnímu pacientovi při hospitalizaci povinen zajistit, že použitím individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití nebude překročeno množstevní omezení na jeden den stanovené právním předpisem upravujícím podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. § 79c Záznam o provedení očkování konkrétního pacienta (1) Lékař, který provedl očkování konkrétního pacienta, o tom bezodkladně učiní elektronický záznam prostřednictvím systému eRecept (dále jen „záznam o očkování“). (2) Pro účely záznamu o očkování podle odstavce 1 se provedením očkování konkrétního pacienta rozumí provedení pravidelného, zvláštního, mimořádného nebo dobrovolného očkování, při kterém je lékařem pacientovi aplikován humánní imunologický léčivý přípravek.“. 7. V § 80 odst. 1 písm. c) se za slovo „podobě“ vkládají slova „podle § 81f“ a slova „na léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky“ se zrušují. 8. V § 80 odst. 1 písm. e) se slova „na léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky“ zrušují. 9. V § 80 odst. 5 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h). 10. V § 80 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámek pod čarou č. 119 a 120 zní: „(8) Léčivý přípravek s obsahem návykové látky119) nebo uvedené látky kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog120) nelze předepsat na elektronický recept nebo na recept vystavený v listinné podobě tak, aby na jeho základě byl umožněn opakovaný výdej předepsaného počtu balení léčivého přípravku. 119) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 120) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, v platném znění.“. 11. V § 80a odst. 1 písm. b) se slova „na léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky“ zrušují. 12. V § 80a odst. 1 písm. d) se slova „na léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky“ nahrazují slovy „v souladu se zákonem o návykových látkách“. 13. V § 80a odstavec 3 zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah údajů uváděných na receptu a žádance, dobu jejich platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na nich lze předepsat, a pravidla pro jejich používání.“. 14. V § 81 odst. 1 písmeno a) zní: „a) centrálního úložiště 1. elektronických receptů (dále jen „centrální úložiště elektronických receptů“), 2. záznamů o očkování (dále jen „centrální úložiště záznamů o očkování“),“. 15. V § 81 odst. 1 písm. c) se za slovo „pacienta“ vkládají slova „nebo v souvislosti s očkováními provedenými konkrétnímu pacientovi“. 16. V § 81 odst. 3 písm. g) se za slova „podle § 81d“ vkládají slova „odst. 3 a 4“. 17. V § 81 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ , a k záznamům o očkování provedeném jejím pojištěncům, bylo-li očkování pojištěncům hrazeno z veřejného zdravotního pojištění“. 18. V § 81 odst. 3 se na konci textu písmene i) doplňují slova „ , a k záznamům o očkování provedeném osobám, za které hradí zdravotní služby stát, bylo-li očkování za tyto osoby státem uhrazeno“. 19. V § 81 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která včetně poznámky pod čarou č. 121 znějí: „n) přístup krajskému úřadu k elektronickým receptům, jejichž prostřednictvím byl předepsán léčivý přípravek s obsahem návykových látek119), za účelem kontroly prováděné podle jiných právních předpisů121), o) přístup orgánům ochrany veřejného zdraví k záznamům o očkování za účelem výkonu státní správy v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. 121) Zákon č. 167/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 20. V § 81 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo na záznamu o očkování“. 21. V § 81 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) údaje uvedené v záznamu o očkování.“. 22. V § 81a odstavec 2 zní: „(2) K systému eRecept dále přistupuje prostřednictvím autentizačního informačního systému podle jiného právního předpisu109) a) Ústav, b) Ministerstvo zdravotnictví, c) Ústav zdravotnických informací a statistiky za účelem výkonu statistické činnosti, d) krajské úřady za účelem výkonu kontrolní činnosti, a e) orgány ochrany veřejného zdraví za účelem výkonu státní správy v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví.“. 23. V § 81a odst. 3 se za slova „§ 81d odst. 3“ vkládají slova „a 4“. 24. V § 81d odst. 1 se za slova „elektronických receptů,“ vkládají slova „a na údaje o provedeném očkování konkrétního pacienta, které jsou obsažené v centrálním úložišti záznamů o očkování,“. 25. V § 81d se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Lékový záznam pacienta rovněž umožňuje nahlížet v centrálním úložišti záznamů o očkování na a) informace o provedených očkováních konkrétního pacienta, včetně informací o aplikovaných humánních imunologických léčivých přípravcích, a b) identifikační údaje lékaře a poskytovatele zdravotních služeb, v rámci jehož činnosti lékař provedl očkování pacienta, a to v rozsahu podle odstavce 3 písm. c).“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 26. V § 81d odst. 5 se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „a 4“. 27. V § 81d odst. 9 se slova „5 až 7“ nahrazují slovy „6 až 8“. 28. V § 81d se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Systém eRecept rovněž umožní nahlížet podle odstavců 6 až 8 prostřednictvím lékového záznamu na údaje pacienta podle odstavce 4 po dobu, po kterou jsou tyto údaje uchovávány v centrálním úložišti záznamů o očkování.“. 29. V § 81e odst. 1 se za slova „§ 81d odst. 3“ vkládají slova „a 4“, za slova „s možností nahlížet“ se vkládají slova „na údaje zobrazující se prostřednictvím“ a slovo „do“ se zrušuje. 30. V § 81e odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo 4“. 31. V § 81e odst. 6 se za slova „§ 81d odst. 3“ vkládají slova „nebo 4“. 32. V § 81f odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 33. Za § 81f se vkládají nové § 81fa a 81fb, které včetně nadpisů znějí: „§ 81fa Centrální úložiště záznamů o očkování (1) Centrální úložiště záznamů o očkování je v rámci systému eRecept zřízeno ke a) shromažďování a ukládání záznamů o očkování, b) shromažďování a ukládání informací týkajících se zacházení se záznamem o očkování. (2) Systém eRecept zabezpečuje bezúplatné zasílání informací z centrálního úložiště záznamů o očkování pacientům prostřednictvím a) datové zprávy zaslané na adresu elektronické pošty pacienta, nebo b) textové zprávy zaslané na mobilní telefonní přístroj pacienta. (3) Ústav uchovává informace vedené v centrálním úložišti záznamů o očkování po dobu 1 roku od úmrtí pacienta. Po uplynutí této doby se z centrálního úložiště záznamů o očkování odstraní všechny informace související s takovým pacientem. § 81fb Záznam o očkování (1) Záznam o očkování je vytvářen, měněn nebo rušen v systému eRecept na základě požadavku lékaře uvedeného v § 79b odst. 1, který obsahuje údaje potřebné pro vytvoření, změnu nebo zrušení záznamu o očkování. (2) V případě, že požadavek podle odstavce 1 na vytvoření záznamu o očkování obsahuje všechny stanovené údaje, systém eRecept vytvoří záznam o očkování a obratem lékaři potvrdí jeho vytvoření. (3) Lékař nebo farmaceut, který splňuje podmínky tohoto zákona pro nahlížení prostřednictvím lékového záznamu na údaje pacienta podle § 81d odst. 4, vydá na žádost pacienta prostřednictvím systému eRecept výpis provedených očkování v listinné nebo elektronické podobě. (4) Výpis provedených očkování podle odstavce 3 může být pacientovi vystaven v elektronické podobě také přímo systémem eRecept prostřednictvím webové aplikace pro pacienty podle § 81 odst. 1 písm. f). (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob zasílání požadavků na vytvoření, změnu a zrušení záznamu o očkování, b) rozsah údajů potřebných pro vytvoření, změnu a zrušení záznamu o očkování, c) rozsah údajů uváděných ve výpisu provedených očkování podle odstavce 4 a jeho formu.“. 34. V § 81g se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Léčivé přípravky se vydávají na platný lékařský předpis, pokud není rozhodnutím o registraci stanoveno jinak.“. Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6. 35. V § 81g odst. 2 písm. b) a d) se slovo „platný“ zrušuje. 36. V § 81g odst. 2 písm. c) se za slovo „podobě“ vkládají slova „podle § 81f“ a slova „na léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky“ se zrušují. 37. V § 81g odst. 3 se slova „obsahující omamné nebo psychotropní látky, které mohou být vydány pouze na recept s modrým pruhem v souladu se zákonem o návykových látkách,“ nahrazují slovy „s obsahem návykové látky uvedené v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek120)“. Poznámka pod čarou č. 120 zní: „120) Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.“. 38. V § 81g odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Při výdeji léčivého přípravku na základě receptu s modrým pruhem obsahuje elektronický záznam podle věty první také údaj o výdeji vysoce návykové látky.“. 39. V § 99 odst. 1 se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) až o) se označují jako písmena c) až m). 40. V § 99 odst. 1 písm. c) se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 až 8 se označují jako body 2 až 7. 41. V § 99 odst. 1 písm. c) se bod 3 zrušuje. Dosavadní body 4 až 7 se označují jako body 3 až 6. 42. V § 99 odst. 1 písm. d) se bod 3 zrušuje. Dosavadní body 4 až 6 se označují jako body 3 až 5. 43. V § 99 odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena f) až l). 44. V § 99 odst. 1 se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje. 45. V § 99 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Ústav zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném datovém formátu na svých internetových stránkách a) seznam léčivých přípravků v členění podle kódu přiděleného Ústavem, které lze podle tohoto zákona uvádět na trh v České republice, s uvedením identifikace držitelů rozhodnutí o jejich registraci nebo držitelů povolení souběžného dovozu, a s uvedením klasifikace těchto léčivých přípravků pro výdej nebo prodej podle § 39, b) souhrnné údaje o léčivých přípravcích dodávaných na trh v České republice, zpracované z údajů nahlášených podle § 33 odst. 2 věty čtvrté, s uvedením identifikace léčivého přípravku kódem přiděleným Ústavem, názvem a doplňkem názvu, bez uvedení nahlášené ceny, dále s uvedením identifikace držitele rozhodnutí o registraci, počtu balení léčivého přípravku s rozlišením, zda byl dodán distributorovi nebo lékárně nebo zda byl vrácen distributorem nebo lékárnou, c) souhrnné údaje nahlášené podle § 33 odst. 2 věty první o uvedení, přerušení nebo ukončení uvádění léčivého přípravku na trh v České republice, d) souhrnné anonymizované údaje o léčivých přípravcích distribuovaných v České republice, zpracované z údajů nahlášených podle § 77 odst. 1 písm. f) o léčivých přípravcích, které distributor distribuoval do lékáren, dalším poskytovatelům zdravotních služeb, jiným distributorům, prodejcům vyhrazených léčiv, veterinárním lékařům a držitelům rozhodnutí o registraci, s uvedením identifikace distribuovaného léčivého přípravku kódem přiděleným Ústavem, názvem a doplňkem názvu, počtu balení, ceny původce a s označením, jakému typu oprávněných osob byl léčivý přípravek distribuován, aniž by byl identifikován distributor, který hlášení podal, nebo osoba, které byl léčivý přípravek distribuován, e) souhrnné údaje o léčivých přípravcích vydávaných pouze na lékařský předpis distribuovaných mimo trh v České republice, zpracované z údajů nahlášených podle § 77 odst. 1 písm. f) o léčivých přípravcích, které distributor distribuoval jiným osobám za účelem distribuce nebo výdeje mimo Českou republiku, s uvedením identifikace distributora, identifikace distribuovaného léčivého přípravku kódem přiděleným Ústavem, názvem a doplňkem názvu, počtu balení, ceny původce a s označením, jakému typu odběratelů byl léčivý přípravek distribuován, aniž by byla identifikována osoba, které byl léčivý přípravek distribuován, f) souhrnné anonymizované agregované údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných na elektronický recept, obsažené v systému eRecept, s uvedením celkového množství balení v jednotlivých kalendářních měsících pro každý předepsaný nebo vydaný léčivý přípravek s rozlišením podle okresu zdravotnického zařízení, ve kterém byl léčivý přípravek předepsán nebo vydán, g) souhrnné anonymizované agregované údaje o vydaných léčivých přípravcích, zpracované z údajů nahlášených podle § 82 odst. 3 písm. d), s uvedením celkového množství balení vydaných v jednotlivých kalendářních měsících pro každý léčivý přípravek identifikovaný kódem přiděleným Ústavem, názvem a doplňkem názvu, s rozlišením způsobu výdeje, a váženého průměru jeho ceny zohledňujícího množství balení v jednotlivých kalendářních měsících pro každý vydaný léčivý přípravek, h) registr zprostředkovatelů podle § 77b s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení, adresy místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou, nebo názvu, adresy sídla, jde-li o osobu právnickou, identifikačního čísla zprostředkovatele a nahlášených kontaktních údajů, i) seznam distributorů podle § 75 odst. 3 a distributorů podle § 75 odst. 4 včetně jejich skladů, s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení, adresy místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou, nebo názvu, adresy sídla, jde-li o osobu právnickou, identifikačního čísla distributora, nahlášených kontaktních údajů a s uvedením kvalifikované osoby distributora a j) seznam lékáren a jejich provozovatelů, s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení, adresy místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou, nebo názvu, adresy sídla, jde-li o osobu právnickou, identifikačního čísla provozovatele, nahlášených kontaktních údajů a s uvedením vedoucího lékárníka pro každou lékárnu, a dále s uvedením informace, zda lékárna zajišťuje i zásilkový výdej nebo zda lékárna zajišťuje pohotovostní lékárenskou službu. (3) Veterinární ústav zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam veterinárních léčivých přípravků registrovaných v České republice a v rámci Evropské unie s rozlišením, zda jde o veterinární léčivé přípravky s omezením výdeje na lékařský předpis, s možností výdeje bez lékařského předpisu nebo o vyhrazené léčivé přípravky, se zajištěním dostupnosti příslušných souhrnů údajů o veterinárním přípravku a příbalových informací, spotřeby veterinárních léčivých přípravků s rozlišením podle léčivé látky, která je v nich obsažena, a podle cesty podání, seznam distributorů podle § 75 odst. 4, seznam osob podle § 77 odst. 5 písm. a) bodů 1 až 3 a informace o uděleném povolení souběžného dovozu veterinárního léčivého přípravku.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 4 až 10. 46. V § 99 odst. 4 písmeno a) zní: „a) informace o vydaných povoleních k činnosti a certifikátech a další informace týkající se léčiv a zacházení s nimi, pokud nebyly zveřejněny podle odstavce 1, 2 nebo 3,“. 47. V § 99 odst. 4 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena e) až i). 48. V § 99 odst. 7 se za slova „poskytují a zveřejňují“ vkládají slova „pouze způsobem podle odstavce 2 nebo 3 a“. 49. Za § 101 se vkládají nové § 101a až 101c, které včetně nadpisů znějí: „§ 101a Seznam stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků Seznam stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků obsahuje a) adresu internetové stránky, b) den zápisu internetové stránky do seznamu nelegálních internetových stránek, popřípadě den výmazu zápisu internetové stránky z tohoto seznamu. § 101b Zápis do seznamu stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků (1) Ústav rozhoduje o zápisu internetových stránek do seznamu stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků z moci úřední. (2) Ústav rozhoduje o výmazu internetových stránek ze seznamu stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků z moci úřední, pominou-li důvody pro jejich zápis do tohoto seznamu a dozví-li se o této skutečnosti. (3) V řízení podle odstavce 1 se účastníkovi řízení doručuje písemnost veřejnou vyhláškou a účastníkovi řízení známého pobytu nebo sídla se písemnost zašle rovněž na vědomí na tuto adresu. (4) Ústav je povinen neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu nebo výmazu provést zápis internetové stránky do seznamu stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků nebo výmaz internetové stránky ze seznamu stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků. § 101c Blokace nelegálních internetových stránek Poskytovatel připojení k internetu na území České republiky je povinen zamezit v přístupu k internetovým stránkám uvedeným v seznamu stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků, a to do 15 dnů ode dne zveřejnění internetové stránky v seznamu stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků.“. 50. V § 103 odst. 9 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 51. V § 103 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) v rozporu s § 81fb odst. 1 nezajistí provedení záznamu o očkování lékařem.“. 52. V § 103 se doplňuje odstavec 22, který zní: „(22) Poskytovatel připojení k internetu na území České republiky se dopustí přestupku tím, že neučiní ve stanovené lhůtě opatření k zamezení v přístupu k internetovým stránkám uvedeným v seznamu stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků.“. 53. V § 107 odst. 1 písm. c) se slova „§ 103 odst. 20 nebo 21“ nahrazují slovy „§ 103 odst. 20 až 22,“. 54. V § 108 odst. 1 písm. j) se slova „§ 81d odst. 5, 6 nebo 7“ nahrazují slovy „§ 81d odst. 6, 7 nebo 8“. 55. V § 108 odst. 2 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 56. V § 108 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí: „g) předepíše léčivý přípravek s obsahem návykové látky nebo uvedené látky kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog v rozporu s § 80 odst. 8, h) při poskytování zdravotních služeb postupuje v rozporu s § 79b, nebo i) neučiní záznam o očkování podle § 81fb odst. 1.“. 57. V § 108 odst. 9 písm. a) se za slova „odstavce 1 písm. i), k) nebo m),“ vkládají slova „odstavce 2 písm. i),“. 58. V § 108 odst. 9 písm. c) se za slova „přestupek podle“ vkládají slova „odstavce 2 písm. g) nebo h),“. 59. V § 114 odst. 1 se slova „§ 81e odst. 6 a § 81g odst. 5“ nahrazují slovy „§ 81e odst. 6, § 81fb odst. 5, § 81g odst. 5,“. Čl. IV Přechodné ustanovení Ustanovení zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, týkající se záznamů o očkování se nepoužijí do prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni zveřejnění sdělení o zprovoznění centrálního úložiště záznamů o očkování. Sdělení o zprovoznění centrálního úložiště záznamů o očkování uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V Položka 99A přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 50/2013 Sb., zní: „Položka 99A a) Přijetí žádosti o udělení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití59)\| Kč\| 2 000 ---\|---\|--- b) Přijetí žádosti o prodloužení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití59)\| Kč\| 2 000 c) Přijetí žádosti o změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití59)\| Kč\| 2 000“. Poznámka pod čarou č. 76, která zní: „76) § 24a zákona č. 167/1998 Sb., ve znění zákona č. 50/2013 Sb.“, se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních Čl. VI V § 58 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 201/2017 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podmínkou zahájení specializačního vzdělávání v oboru adiktolog je kromě získání odborné způsobilosti podle § 21a také absolvování akreditovaného magisterského studia v oboru adiktologie.“. ČÁST PÁTÁ TECHNICKÝ PŘEDPIS Čl. VII Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 367/2021 Sb.	Zákon č. 367/2021 Sb. Zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 10. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 162/2021 * ČÁST PRVNÍ - OPATŘENÍ K PŘECHODU ČESKÉ REPUBLIKY K NÍZKOUHLÍKOVÉ ENERGETICE (§ 1 — § 11) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA O PODPOROVANÝCH ZDROJÍCH ENERGIE (§ 12 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 13 — § 13) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (465/2023 Sb.) 367 ZÁKON ze dne 15. září 2021 o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OPATŘENÍ K PŘECHODU ČESKÉ REPUBLIKY K NÍZKOUHLÍKOVÉ ENERGETICE § 1 Předmět a účel úpravy (1) Tento zákon upravuje a) práva a povinnosti spojené s přechodem České republiky k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím zajištění výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnáchnízkouhlíkových výrobnách a její dodávky do elektrizační soustavy České republiky a b) opatření k zajištění běžně přijatelné vnitřní míry návratnosti investic do nízkouhlíkových výrobennízkouhlíkových výroben vynaložených oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobnyoprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny. (2) Účelem tohoto zákona je a) v zájmu ochrany klimatu přispět k dekarbonizaci výroby elektřiny a b) zajistit energetickou bezpečnost České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnáchnízkouhlíkových výrobnách na území České republiky a zvýšit podíl elektřiny z nízkouhlíkových výrobennízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě energie v České republice při současném zohlednění zájmu zákazníků na minimalizaci dopadů opatření na ceny energií pro zákazníky v České republice. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) nízkouhlíkovou výrobnounízkouhlíkovou výrobnou výrobna elektřiny1) na území České republiky s jaderným reaktorem s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 MW připojená po roce 2030 do elektrizační soustavy2), jejíž výstavba a údržba není přímo či nepřímo závislá na technologiích od dodavatele, který je státním příslušníkem státu, který nepřistoupil k Dohodě Světové obchodní organizace o vládních zakázkách, nebo od osob takového dodavatele ovládajících nebo jím ovládaných, b) smlouvou o výkupusmlouvou o výkupu smlouva uzavřená mezi Českou republikou zastoupenou Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobnyoprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny upravující vzájemná práva a povinnosti k zajištění výroby a dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky a k zajištění návratnosti investic do nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny vynaložených oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobnyoprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny, c) oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny osoba, která je držitelem státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona, a výhradně pro účely ustanovení § 9b také osoba, která podala žádost o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona nebo takovou žádost připravuje d) realizační cenou cena za elektřinu vyrobenou v nízkouhlíkové výrobněnízkouhlíkové výrobně a dodanou do elektrizační soustavy České republiky, kterou obdrží oprávněný investor nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny od ministerstva na základě smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu, e) smlouvou o vyrovnávacím režimu smlouva uzavřená mezi Českou republikou zastoupenou ministerstvem, operátorem trhu a oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny upravující podmínky pro výplatu vyrovnávací platby a upravující vzájemná práva a povinnosti k zajištění výroby a dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky, f) vyrovnávacím režimem podmínky vyrovnání rizik spojených s výstavbou, provozem a ukončením provozu nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny formou vyrovnávací platby nebo záporné vyrovnávací platby a způsob stanovení a realizace této platby na základě tohoto zákona, g) vyrovnávací cenou cena za elektřinu vyrobenou v nízkouhlíkové výrobněnízkouhlíkové výrobně a dodanou do elektrizační soustavy České republiky, která bude garantována oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny na základě smlouvy o vyrovnávacím režimu, h) vyrovnávací platbou platba oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny za účelem dosažení vyrovnávací ceny podle smlouvy o vyrovnávacím režimu oproti referenční ceně elektřiny, i) vyrovnávacím obdobím pro účely vyrovnávacího režimu období stanovené ve smlouvě o vyrovnávacím režimu, j) zápornou vyrovnávací platbou platba oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny ministerstvu v případě vyšší referenční ceny elektřiny než vyrovnávací ceny a k) referenční cenou elektřiny cena elektřiny, jejíž metodiku určení stanoví smlouva o vyrovnávacím režimu. § 2a Podpora energetické bezpečnosti České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách (1) Podporu energetické bezpečnosti České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnáchnízkouhlíkových výrobnách na území České republiky a zvýšení podílu elektřiny z nízkouhlíkových výrobennízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě energie v České republice lze zajistit prostřednictvím smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu nebo smlouvy o vyrovnávacím režimu. (2) Způsob podpory energetické bezpečnosti České republiky podle odstavce 1 stanoví nařízením vláda na návrh ministerstva do 4 let ode dne vydání rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona v nízkouhlíkové výrobněnízkouhlíkové výrobně. § 3 Smlouva o výkupu (1) Pokud vláda nařízením podle § 2a stanoví způsob podpory prostřednictvím smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu, ministerstvo předloží oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny návrh na uzavření smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu nejpozději do 4 let ode dne vydání rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona. (2) Účelem smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu je a) úprava vzájemných práv a povinností k zajištění výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny, b) zajištění dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky a c) zajištění podpory příjmů oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnyoprávněného investora nízkouhlíkové výrobny během provozní fáze nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny s cílem dosáhnout návratnosti investic vynaložených tímto investorem. (3) Smlouva o výkupuSmlouva o výkupu vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat alespoň a) identifikační údaje oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnyoprávněného investora nízkouhlíkové výrobny, b) povinnost České republiky zajistit výkup elektřiny od oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnyoprávněného investora nízkouhlíkové výrobny z jím provozované nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny za realizační cenurealizační cenu po stanovenou dobu, c) zajišťovací mechanismy pro případ jejího neplnění, pravidla pro její změnu a ukončení, d) povinnost oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnyoprávněného investora nízkouhlíkové výrobny zajišťovat výrobu a dodávku elektřiny z jím provozované nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky po stanovenou dobu, e) výši a způsob stanovení realizační cenyrealizační ceny, pravidla prověření její přiměřenosti ministerstvem nejpozději do 5 let od začátku dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky a poté pravidelně nejméně jednou za 5 let, f) povinnost oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnyoprávněného investora nízkouhlíkové výrobny zajistit do stanoveného termínu v jím provozované nízkouhlíkové výrobněnízkouhlíkové výrobně dosažení instalované kapacity v určené výši, nejméně však 100 MW, g) povinnosti oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnyoprávněného investora nízkouhlíkové výrobny v případě změny vlastnictví jím provozované nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny, h) stanovení odpovědnosti za odchylku v předávacím místě připojení nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny k přenosové soustavě, i) stanovení základního časového úseku pro výkup elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny, j) stanovení základního časového úseku pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny a k) smluvní pokuty za nedodržení povinností podle písmen b), d), f) a g). (4) Smlouva o výkupuSmlouva o výkupu se uzavírá nejméně na dobu 30 let s možností jejího prodloužení o nejméně 10 let, a to i opakovaně, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny. K uzavření smlouvy se vyžaduje schválení vládou. (5) Práva a povinnosti ze smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu může Česká republika přenést na jinou osobu, která bude vytvořena na základě zákona. (6) Ministerstvo návrh na uzavření smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnyoprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny nepředloží, pokud by plnění smlouvy mohlo ohrozit bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem České republiky. Při posuzování této otázky si ministerstvo vyžádá závazná stanoviska od Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Vojenského zpravodajství, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. V případě nesouhlasného závazného stanoviska nejméně jedné výše jmenované instituce vláda předloží plný text návrhu na uzavření smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu k vyslovení souhlasu současně Poslanecké sněmovně a Senátu. Není-li souhlas oběma komorami Parlamentu dán do 60 dnů poté, kdy jim byl návrh na uzavření smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu předložen, nelze takový návrh předložit oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnyoprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny. (7) Smlouva o výkupuSmlouva o výkupu není veřejnoprávní smlouvou. V otázkách smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu se ministerstvem rozumí Česká republika zastoupená ministerstvem. § 3a Smlouva o vyrovnávacím režimu (1) Pokud vláda stanoví nařízením podle § 2a způsob podpory prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu, ministerstvo předloží operátorovi trhu a oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny návrh na uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu nejpozději do 6 let ode dne vydání rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona. (2) Účelem smlouvy o vyrovnávacím režimu je úprava vzájemných práv a povinností k zajištění podpory příjmů oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny s cílem dosáhnout návratnosti investic vynaložených tímto investorem. (3) Smlouva o vyrovnávacím režimu vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat alespoň a) identifikační údaje oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny, b) podmínky vyrovnávacího režimu, včetně metodiky pro určení referenční ceny elektřiny, c) zajišťovací mechanismy pro případ jejího neplnění, pravidla pro její změnu a ukončení, d) počáteční výši vyrovnávací ceny a důvody pro následné změny výše vyrovnávací ceny, pravidla prověření její přiměřenosti ministerstvem nejpozději do 5 let od začátku dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky a poté pravidelně nejméně jednou za 5 let, e) stanovení vyrovnávacího období pro vyrovnávací režim pro nízkouhlíkovou výrobnunízkouhlíkovou výrobnu, f) stanovení pravidel, termínů a lhůt pro vyhodnocování a zúčtování podpory výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny, včetně lhůty pro výpočet vyrovnávací platby a záporné vyrovnávací platby, lhůty pro úhradu vyrovnávací platby, lhůty pro úhradu záporné vyrovnávací platby a g) specifikaci provozních údajů nutných pro řádné plnění smlouvy a rozsah podkladů předkládaných ministerstvu. (4) Smlouva o vyrovnávacím režimu se uzavírá nejméně na dobu 30 let s možností jejího prodloužení o nejméně 10 let, a to i opakovaně, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny. K uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu nebo jejímu prodloužení se vyžaduje schválení vládou. Sjednaná ustanovení v uzavřené smlouvě o vyrovnávacím režimu nebudou dotčena případnými změnami tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, nedohodnou-li se smluvní strany písemně jinak. (5) Ministerstvo zajišťuje slučitelnost vyrovnávacího režimu s pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory. (6) Ministerstvo návrh smlouvy o vyrovnávacím režimu oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny nepředloží, pokud by plnění smlouvy o vyrovnávacím režimu mohlo ohrozit bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem České republiky. Při posuzování této otázky si ministerstvo vyžádá závazné stanovisko od Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Vojenského zpravodajství, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. V případě nesouhlasného závazného stanoviska nejméně jedné výše jmenované instituce vláda předloží plný text návrhu na uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu k vyslovení souhlasu současně Poslanecké sněmovně a Senátu. Není-li souhlas oběma komorami Parlamentu dán do 60 dnů poté, kdy jim byl návrh na uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu předložen, nelze takový návrh předložit oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny. (7) Nárok na vyrovnávací platbu za příslušné vyrovnávací období vznikne oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny za podmínek stanovených smlouvou o vyrovnávacím režimu. (8) Ministerstvo a operátor trhu jsou vůči oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny zavázáni společně a nerozdílně. Vyrovnávací platbu je ministerstvo povinno uhradit oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny, a to nejpozději ve lhůtě stanovené ve smlouvě o vyrovnávacím režimu. Svou povinnost k úhradě vyrovnávací platby je ministerstvo oprávněno splnit prostřednictvím operátora trhu. (9) Zápornou vyrovnávací platbu za příslušné vyrovnávací období je oprávněný investor nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny povinen uhradit ministerstvu na zvláštní účet ministerstva vedený u České národní bankybanky, a to nejpozději ve lhůtě stanovené ve smlouvě o vyrovnávacím režimu. (10) Vláda nařízením stanoví pravidla, termíny a lhůty pro poskytování dotace operátorovi trhu na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu podle § 9a. (11) Smlouva o vyrovnávacím režimu není veřejnoprávní smlouvou. V otázkách smlouvy o vyrovnávacím režimu se ministerstvem rozumí Česká republika zastoupená ministerstvem. § 4 Financování výstavby nízkouhlíkové výrobny (1) Na základě žádosti oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnyoprávněného investora nízkouhlíkové výrobny může být poskytnuta ze státního rozpočtu z kapitoly ministerstva návratná finanční výpomoc na výstavbu nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny. Ministerstvo nevyhlašuje výzvu k podávání žádostí o poskytnutí návratné finanční výpomoci. Návratná finanční výpomoc může být poskytnuta v korunách českých, v měně euro, případně v jiné měně, ve které bude stanovena realizační cenarealizační cena. (2) Výroková část rozhodnutí o poskytnutí návratné finanční výpomoci obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem a zákonem upravujícím rozpočtová pravidla také určení výše úrokové sazby návratné finanční výpomoci pro období ode dne nabytí právní moci povolení podle § 9 odst. 1 písm. f) atomového zákona, přičemž po dobu výstavby nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny úrok nevzniká. Roční úroková sazba je určena jako fixní do dne splatnosti návratné finanční výpomoci ve výši nákladů na financování státního dluhu stanovené v procentním vyjádření Ministerstvem financí v daném roce a navýšené o 1 procentní bod, přičemž roční úroková sazba bude určena minimálně ve výši 2 %. (3) Splátky jistiny návratné finanční výpomoci jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly ministerstva. Úroky z návratné finanční výpomoci vypočtené podle odstavce 2 placené oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobnyoprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly Státní dluh. (4) Cizoměnové platby ze státního rozpočtu a do něj, spojené s poskytnutím a splácením návratné finanční výpomoci jsou zprostředkovány účty Ministerstva financí pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankáchbankách nebo v bankáchbankách v zahraničí vedené v měně euro, případně v dalších měnách podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla. (5) Pro účely zprostředkování cizoměnové platby ze státního rozpočtu za účelem poskytnutí návratné finanční výpomoci se použije kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankoubankou platný pro 30. červen roku předcházejícího roku, ve kterém dojde k zahájení poskytování návratné finanční výpomoci. Pro účely zprostředkování cizoměnové platby do státního rozpočtu za účelem splácení návratné finanční výpomoci se použije stejný kurz jako pro platbu ze státního rozpočtu pro účely poskytnutí návratné finanční výpomoci. (6) K financujícím operacím v cizích měnách pro poskytnutí návratné finanční výpomoci se k omezení z nich plynoucích měnových rizik nesjednávají obchody s investičními nástroji, včetně derivátů. (7) Peněžní prostředky, které jsou oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnyoprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny poskytovány ze státního rozpočtu, přijímá oprávněný investor nízkouhlíkové výrobnyoprávněný investor nízkouhlíkové výrobny na své účty podřízené státní pokladně a vedené u České národní bankybanky podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla. Na těchto účtech podřízených státní pokladně Česká národní bankabanka vede i další peněžní prostředky, které na tyto účty oprávněný investor nízkouhlíkové výrobnyoprávněný investor nízkouhlíkové výrobny převede nebo na ně přijme. (8) Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle odstavce 7 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně a oprávněný investor nízkouhlíkové výrobnyoprávněný investor nízkouhlíkové výrobny nemůže tyto peněžní prostředky ukládat nebo investovat do finančních nástrojů na finančním trhu. § 5 Pravidla stanovení realizační ceny a její změna (1) Realizační cenaRealizační cena se určí tak, aby pokrývala ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného, potřebného a efektivního výkonu licencované činnosti výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny a nákladů spojených s vyřazováním nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny z provozu, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující v dotyčném odvětví v souladu s běžně přijatelnou vnitřní mírou přiměřenou míru návratnosti návratnost realizovaných investic do nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny podle smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu. Realizační cenaRealizační cena se určí na základě rozpočtové ceny výstavby nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny. (2) Změna realizační cenyrealizační ceny je možná v případě zjištění její nepřiměřenosti při prověření podle § 3 odst. 3 písm. e) nebo po vzájemné dohodě ministerstva a oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnyoprávněného investora nízkouhlíkové výrobny i dříve. § 5a Pravidla pro stanovení vyrovnávací ceny a vyrovnávací platby (1) Vyrovnávací cena se stanoví tak, aby pokrývala ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného, potřebného a efektivního výkonu licencované činnosti výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny a náklady spojené s vyřazováním nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny z provozu, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující v dotyčném odvětví v souladu s běžně přijatelnou vnitřní mírou návratnosti stanovenou ve smlouvě o vyrovnávacím režimu přiměřenou míru návratnosti realizovaných investic do nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. Smlouva o vyrovnávacím režimu stanoví počáteční výši vyrovnávací ceny s přihlédnutím zejména k rozpočtové ceně výstavby nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny a důvody pro následné změny výše vyrovnávací ceny. (2) Stanovení vyrovnávací platby a záporné vyrovnávací platby se provádí na základě pravidel stanovených ve smlouvě o vyrovnávacím režimu. § 6 Podmínky výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny (1) Ministerstvo pověří právnickou osobu se 100% majetkovou účastí státu, která je držitelem licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona, (dále jen „pověřená osoba“) plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o výkupu a povinností podle tohoto zákona s tím souvisejících. (2) Vyúčtování elektřiny vykoupené z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny se provádí na základě hodnot naměřených v souladu s právními předpisy3), evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. § 7 Předávání a evidence naměřených hodnot množství elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a dalších nezbytných údajů (1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen předávat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty množství elektřiny dodané oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky v předávacím místě připojení nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny k přenosové soustavě podle prováděcího právního předpisu5) a vést jejich evidenci. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů, termíny a způsob předávání a evidence naměřených hodnot elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny. (3) V případě podpory prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu je oprávněný investor nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny povinen v rozsahu stanoveném smlouvou o vyrovnávacím režimu provést registraci v systému operátora trhu a předávat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v členění podle předávacích míst nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny elektřiny a jejich evidenci a údaje týkající se identifikace oprávněného investora nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny a nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny elektřiny a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů; způsob registrace, předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví smlouva o vyrovnávacím režimu. (4) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „Úřad“) na písemnou žádost v přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona. § 8 Složka ceny služby přenosové soustavy a složka ceny služby distribuční soustavy (1) Pověřená osoba účtuje v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny ve výši, v jaké je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen tyto složky účtovat účastníkům trhu s elektřinou a následně hradit pověřené osobě. (2) Operátor trhu účtuje v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu provozovateli regionální distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny, v jaké je povinen ji vyúčtovat provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy a provozovatel regionální distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy je povinen ji hradit operátorovi trhu. (3) Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) stanoví v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu vyhláškou způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny mezi pověřenou osobou a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav. (4) Úřad stanoví v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav. § 9 Financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o výkupu (1) Náklady na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu jsou hrazeny prostřednictvím ministerstva z peněžních prostředků, které jsou tvořeny a) tržbami pověřené osoby z prodeje elektřiny vykoupené z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny, b) tržbami provozovatele přenosové soustavy z plateb složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny, c) tržbami provozovatele distribuční soustavy z plateb složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny a d) příspěvkem z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 9. (2) Úřad stanoví cenovým rozhodnutím složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny pro a) předávací místo s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení podle energetického zákona; rezervovaný příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst připojení tvořících dané předávací místo a b) předávací místo s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě; pokud předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jisticího prvku. (3) Při stanovení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny zohlední Úřad kladný nebo záporný rozdíl mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenourealizační cenou; bude-li rozdíl kladný, kdy očekávaná tržní cena elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích bude vyšší než realizační cenarealizační cena, bude takovýto kladný rozdíl použit na pokrytí nákladů na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice, přičemž o výši takového kladného rozdílu bude ponížena složka ceny služby distribuční soustavy a složka ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie. (4) Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy nebo jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých předávacích místech nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě. (5) Provozovatel lokální distribuční soustavy4) hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, nad rámec plateb vybraných od účastníků trhu s elektřinou za odběrné nebo předávací místo připojené k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny ve výši rozdílu plateb odpovídající hodnotě sjednaného příkonu v předávacím místě lokální distribuční soustavy a souhrnu plateb složky ceny služby distribuční soustavy hrazených účastníky trhu s elektřinou za odběrná a předávací místa připojená k této lokální distribuční soustavě. (6) V případě, že odběrné místo zákazníka připojené k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se pro stanovení výše platby složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jisticího prvku. (7) Složka ceny služby přenosové soustavy a složka ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny se účtuje v poměru počtu dní, kdy je odběrné místo nebo nízkouhlíková výrobnanízkouhlíková výrobna v daném měsíci připojena, k počtu dní v kalendářním měsíci. (8) Peněžní prostředky určené na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu vede Česká národní bankabanka pověřené osobě odděleně na zvláštním účtu podřízeném státní pokladně podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla. (9) Vláda stanoví nařízením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí příspěvku určeného na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí příspěvku se stanoví na základě peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané peněžní prostředky na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice. (10) Vláda stanoví nařízením nejvyšší přípustnou výši složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny v případě záporného rozdílu mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenourealizační cenou nejpozději do 31. prosince 2035. (11) Pověřená osoba uhradí operátorovi trhu nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku kladný rozdíl mezi celkovými příjmy pověřené osoby a náklady na krytí podpory nízkouhlíkové elektřiny za poslední účetně ukončený kalendářní rok stanovený Úřadem. § 9a Financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu (1) Náklady na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu jsou hrazeny z peněžních prostředků, které jsou tvořeny a) zápornými vyrovnávacími platbami, b) tržbami provozovatele přenosové soustavy z plateb složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny, c) tržbami provozovatele distribuční soustavy z plateb složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny a d) příspěvkem z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 11. (2) Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na výplatu vyrovnávací platby a s ní spojených nákladů před její výplatou oprávněnému investorovi. Tím nejsou dotčeny povinnosti ministerstva a operátora trhu podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. (3) Úřad stanoví cenovým rozhodnutím složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny pro a) předávací místo s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení podle energetického zákona; rezervovaný příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst připojení tvořících dané předávací místo a b) předávací místo s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě; pokud předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jisticího prvku. (4) Při stanovení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny zohlední Úřad rozdíl mezi referenční cenou elektřiny a vyrovnávací cenou elektřiny. (5) Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy nebo jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých předávacích místech tvořených hlavními vedeními nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny podle odstavce 3, hradí zákazník za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny podle věty první stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny. (6) Provozovatel lokální distribuční soustavy4) hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena (dále jen „nadřazená distribuční soustava“), platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny od účastníků trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele. Provozovatel lokální distribuční soustavy dále hradí provozovateli nadřazené distribuční soustavy platby ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti souhrnu sjednaného rezervovaného příkonu ve všech předávacích místech tvořených hlavními vedeními lokální distribuční soustavy s nadřazenou distribuční soustavou a souhrnu plateb hrazených účastníky trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k této lokální distribuční soustavě. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny podle odstavce 3, hradí provozovatel lokální distribuční soustavy za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny podle vět první a druhé stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny. (7) Je-li zařízení účastníka trhu s elektřinou připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě hlavním i záložním vedením, použije se pro vyhodnocení maximální platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny podle odstavců 5, 6 a 11 součet množství elektřiny odebraného prostřednictvím hlavních a záložních vedení v daném zúčtovacím období. (8) Pokud ve smlouvě o připojení6) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě, ale pouze rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny součet sjednaných rezervovaných příkonů hlavních vedení na jedné napěťové hladině. Pokud ve smlouvě o připojení6) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě ani rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny místo sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě výše sjednaného rezervovaného příkonu na jednotlivých napěťových hladinách. (9) Platba složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny se účtuje v poměru počtu dní, kdy existuje dané předávací místo v kalendářním měsíci, k počtu dní v kalendářním měsíci. (10) Peněžní prostředky určené na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu vede operátor trhu odděleně na zvláštních účtech u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky na území České republiky nebo České národní bankybanky. (11) V případě, kdy výše finančních prostředků podle odstavce 1 písm. a) až c) v daném kalendářním roce nepostačuje k úhradě vyrovnávací platby oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny podle § 3a a s ní spojených nákladů, má operátor trhu právo na úhradu zbývající výše dotací ze státního rozpočtu, a to před úhradou vyrovnávací platby oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny. Tím nejsou dotčeny povinnosti ministerstva a operátora trhu podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu. (12) Vláda stanoví nařízením nejvyšší přípustnou výši složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny do 31. prosince 2035. § 9b Zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky v souvislosti s výstavbou a údržbou nízkouhlíkové výrobny nebo její části (1) Oprávněný investor nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny je povinen před zahájením výběru dodavatele nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny nebo její části informovat ministerstvo o předpokládaném průběhu výběru dodavatele nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny nebo její části a uzavřít s Českou republikou zastoupenou ministerstvem smlouvu, ve které se na dobu do dokončení výstavby a údržby nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny zaváže zajistit dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky, které mu budou sděleny podle odstavce 2, a poskytovat ministerstvu informace potřebné pro stanovení a kontrolu dodržení takových požadavků. Uzavření smlouvy podle předchozí věty je podmínkou pro uzavření smlouvy o výkupusmlouvy o výkupu nebo smlouvy o vyrovnávacím režimu nebo poskytnutí návratné finanční výpomoci podle tohoto zákona. (2) Požadavky na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky stanoví vláda a oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobnynízkouhlíkové výrobny je sdělí ministerstvo. (3) Stanovení a dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky podle tohoto ustanovení nepředstavuje narušení hospodářské soutěže bez ospravedlnitelného důvodu. § 10 Kontrola Kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona provádí Úřad. § 11 Přestupek (1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy se dopustí přestupku tím, že nepředá naměřené hodnoty množství elektřiny nebo nevede jejich evidenci podle § 7 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. (3) Přestupek podle odstavce 1 projednává Úřad. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA O PODPOROVANÝCH ZDROJÍCH ENERGIE § 12 V zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 541/2020 Sb., se v § 28 odst. 1 na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) kladným rozdílem mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenou podle § 9 odst. 3 zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 13 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 2 odst. 2 písm. a) bod 18 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 odst. 2 písm. a) bod 4 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 2 odst. 1 písm. w) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 371/2021 Sb.	Zákon č. 371/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 12. 10. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 164/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zdravotnické záchranné službě * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta * ČÁST DEVÁTÁ - Změna katastrálního zákona * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 371 ZÁKON ze dne 14. září 2021, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 274/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písm. a) bodě 7 se slova „při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky“ nahrazují slovy „nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů“. 2. V § 5 písmeno b) zní: „b) je osobou samostatně výdělečně činnou, kterou se pro účely zdravotního pojištění rozumí 1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, 2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení,“. 3. V § 10 odst. 6 se věta poslední zrušuje. 4. V § 10 se odstavec 7 zrušuje. 5. V § 11 odst. 1 písmeno j) zní: „j) na vystavení dokladu o zaplacení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo částečně hrazené potraviny pro zvláštní lékařské účely poskytovatelem lékárenské péče, za poskytnutí částečně hrazeného zvlášť účtovaného léčivého přípravku poskytnutého poskytovatelem zdravotních služeb nebo za vydání částečně hrazeného zdravotnického prostředku osobou oprávněnou vydávat zdravotnické prostředky podle zákona o zdravotnických prostředcích,“. 6. V § 11a odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.“. 7. V § 12 písm. o) se slova „avšak invalidní důchod mu nebyl přiznán pro nesplnění podmínky doby pojištění podle zvláštního právního předpisu42h)“ nahrazují slovy „ale není poživatelem invalidního důchodu z jiných důvodů“. Poznámka pod čarou č. 42h se zrušuje. 8. V § 15 odst. 3 písm. a) a b) se slova „třicátého devátého“ nahrazují slovem „čtyřicátého“. 9. V § 15 odst. 5 se za slova „péče léčivé přípravky“ vkládají slova „ , včetně léčivých přípravků pro moderní terapie a zvlášť účtovaných léčivých přípravků,“ a slova „transfúzní přípravky, léčivé přípravky pro moderní terapii a tkáně a buňky“ se nahrazují slovy „transfúzní přípravky, tkáně a buňky a individuálně vyráběné léčivé přípravky pro moderní terapii s udělenou výjimkou umožňující použití neregistrovaného léčivého přípravku pro moderní terapii ve zdravotnickém zařízení poskytujícím lůžkovou péči podle zákona o léčivech“. 10. V § 15 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „první“ vkládají slova „a třetí“, za slovo „pokud“ se vkládá slovo „jim“ a slovo „rozhodnutím“ se zrušuje. 11. V § 15 odst. 6 se na začátek písmen c) a d) vkládá slovo „které“. 12. V § 15 odst. 6 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 13. V § 15 odst. 6 písm. e) se slova „který byl podle zákona o léčivech registrován jako biologický léčivý přípravek nebo generikum,“ zrušují, slova „trh po“ se nahrazují slovy „trh v případě existující poptávky po celou“ a na konci písmene se doplňuje slovo „nebo“. 14. V § 15 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Jde-li o léčivé přípravky určené k léčbě vzácného onemocnění podle § 39da, účelnou terapeutickou intervencí se rozumí zdravotní služby poskytované k prevenci nebo léčbě vzácného onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby, pokud farmakoterapeutické ovlivnění tohoto onemocnění má celospolečenský význam a finanční dopad do systému zdravotního pojištění (dále jen „dopad do rozpočtu“) je v souladu s veřejným zájmem podle § 17 odst. 2.“. 15. V § 15 odst. 8 se věta poslední nahrazuje větami „Výše dopadu do rozpočtu se stanoví jako rozdíl nákladů na léčbu daného onemocnění spojenou s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které by byly hrazeny z prostředků zdravotního pojištění, a nákladů na léčbu s použitím jiného léčivého přípravku, potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo léčebného postupu, který již je hrazen z prostředků zdravotního pojištění. Dopad do rozpočtu musí být v souladu s veřejným zájmem podle § 17 odst. 2.“. 16. V § 15 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Pokud předpokládaný dopad do rozpočtu spojený s úhradou léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely vykazuje zvýšení výdajů ze systému zdravotního pojištění, vyžaduje se předložení hodnocení nákladové efektivity a analýzy dopadu do rozpočtu u stanovení nebo změny výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo v hloubkové revizi podle § 39l v případě, že účastník řízení nově ve srovnání se stavem před zahájením takového řízení navrhuje a) úhradu vyšší, než je výše úhrad ostatních v zásadě terapeuticky zaměnitelných přípravků při zohlednění rozdílů v dávkování a velikosti balení, b) úhradu vyšší, než by odpovídala úhradě vypočtené ze základní úhrady stanovené podle § 39c odst. 2 až 5, c) znění preskripčního nebo indikačního omezení odlišné od v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, d) stanovení další zvýšené úhrady podle § 39b odst. 11, nebo e) stanovení nebo změnu výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které nejsou v zásadě terapeuticky zaměnitelné s žádným jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely hrazenými ze zdravotního pojištění.“. Dosavadní odstavce 9 až 16 se označují jako odstavce 10 až 17. 17. V § 15 odst. 10 písm. e) se slovo „o“ zrušuje. 18. V § 15 odst. 10 písm. f) se slova „základní úhradě“ nahrazují slovy „stanovení, změně a zrušení základní úhrady“. 19. V § 15 odst. 13 písmeno b) zní: „b) úpravy a opravy zdravotnických prostředků a individuální terapeutické úpravy předmětů osobní potřeby pojištěnců v rozsahu a za podmínek stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu.“. 20. V § 15 odst. 16 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“ a slova „seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami25)“ se nahrazují slovy „vyhláškou vydanou podle § 17 odst. 4“. Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje. 21. V § 16 odst. 1 se za slovo „hradí“ vkládají slova „postupem podle § 19 odst. 1 písm. a)“ a slova „zdravotní pojišťovnou“ se nahrazují slovy „ze zdravotního pojištění“. 22. V § 16 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 23. V § 16b odst. 1 větě první se slova „avšak invalidní důchod jim nebyl přiznán pro nesplnění podmínky doby pojištění podle zvláštního právního předpisu42h)“ nahrazují slovy „ale nejsou poživateli invalidního důchodu z jiných důvodů“. 24. V § 16b odst. 2 se částka „50 Kč“ nahrazuje částkou „200 Kč“ a slova „posledního kalendářního čtvrtletí v kalendářním roce“ se nahrazují slovy „čtvrtletí, ve kterém byl v součtu s touto částkou limit podle odstavce 1 překročen nejméně o 200 Kč“. 25. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem se řídí rámcovou smlouvou. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně 6 měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytovaných hrazených služeb, práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování hrazených služeb, podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality poskytovaných hrazených služeb a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, ustanovení o rozhodčím řízení. Rámcová smlouva je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Dohodovací řízení může vyvolat kterákoliv z jeho stran nebo Ministerstvo zdravotnictví. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen „veřejný zájem“), a poté je vydá jako vyhlášku. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do 6 měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, stanoví obsah rámcové smlouvy podle věty druhé až čtvrté Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Smlouva podle odstavce 1 se řídí touto vyhláškou.“. 26. V § 17 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Seznam zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb, s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování (dále jen „seznam zdravotních výkonů“) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Seznam zdravotních výkonů se použije při vykazování zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb a vykazují se za účelem provádění úhrad poskytovatelům a dalším subjektům poskytujícím hrazené služby, zajištění návaznosti hrazených služeb pro pojištěnce nebo vyhodnocování efektivity poskytování hrazených služeb (dále jen „výkon s bodovou hodnotou“). Poskytovatel nebo jiný subjekt poskytující hrazené služby a zdravotní pojišťovna si mohou dohodnout jiný způsob vykazování. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Svolavatelem dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 30. 6. příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnotu bodu, výši úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v termínu do 31. října kalendářního roku. Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezeních jinak.“. 27. V § 17 odst. 7 písm. a) bodě 2 se slova „individuálně zhotovované zdravotnické prostředky“ nahrazují slovy „zdravotnické prostředky na zakázku“. 28. V § 17 odst. 7 písm. a) bod 3 zní: „3. očním optikám, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela za tímto účelem smlouvu, pouze zdravotnické prostředky pro léčbu šilhavosti u dětí, zdravotnické prostředky pro slabozraké a zdravotnické prostředky pro korekci zraku podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu,“. 29. V § 17 odst. 9 se slova „smlouvy podle věty první“ nahrazují slovy „takové dohody“. 30. § 17b zní: „§ 17b (1) Zařazení, změnu nebo vyřazení výkonu s bodovou hodnotou ze seznamu zdravotních výkonů navrhují Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovna nebo příslušná odborná společnost, kterou se rozumí příslušná odborná společnost sdružená v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, profesní organizace nebo odborná společnost, která sdružuje fyzické osoby s odbornou nebo specializovanou způsobilostí vykonávající zdravotnické povolání. (2) Součástí návrhu podle odstavce 1 musí být návrh registračního listu, který obsahuje alespoň název výkonu s bodovou hodnotou, zdůvodnění návrhu, popis výkonu s bodovou hodnotou a jeho provedení, pravidla pro jeho vykazování a podklady pro výpočet jeho bodové hodnoty. Při návrhu na zařazení nového výkonu s bodovou hodnotou je součástí registračního listu rovněž posouzení účinnosti výkonu s bodovou hodnotou a porovnání s prokázaným léčebným přínosem existujících postupů ve stejné nebo podobné indikaci, je-li takové porovnání možné. Vzor návrhu registračního listu, pokyny pro jeho vyplnění a kalkulační vzorec pro výpočet bodové hodnoty výkonu s bodovou hodnotou zveřejní Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách. Na svých internetových stránkách dále Ministerstvo zdravotnictví zveřejní vlastní i podané návrhy, a to nejméně po dobu 30 dnů. (3) Pro hodnocení návrhu z odborného hlediska zřizuje ministr zdravotnictví jako svůj poradní orgán pracovní skupinu k seznamu zdravotních výkonů. Pracovní skupina k seznamu zdravotních výkonů vydává k jednotlivým návrhům stanoviska. (4) Členy pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. K jednání pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů je vždy přizván také zástupce příslušné odborné společnosti, která návrh podala. Činnost pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů se řídí jednacím řádem, který uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. (5) Ministerstvo zdravotnictví průběžně provádí revize výkonů s bodovými hodnotami obsažených v seznamu zdravotních výkonů, aby výkony s bodovými hodnotami odpovídaly vývoji v poskytování zdravotních služeb a vývoji nákladovosti. Shledá-li Ministerstvo zdravotnictví postupem podle věty první, že výkon s bodovou hodnotou neodpovídá vývoji v poskytování zdravotních služeb a vývoji nákladovosti, postupuje podle odstavců 1 a 2. (6) Registrační listy výkonů s bodovými hodnotami uvedených v seznamu zdravotních výkonů a data všech provedených revizí jednotlivých výkonů s bodovými hodnotami podle odstavce 5 zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách.“. 31. Za § 17b se vkládá nový § 17c, který zní: „§ 17c (1) Sdružení poskytovatelů zastupující poskytovatele v dohodovacích řízeních podle § 17 odst. 2 a 5 poskytnou do 5 pracovních dnů od zahájení příslušného dohodovacího řízení Ministerstvu zdravotnictví seznam všech poskytovatelů, které v dohodovacím řízení zastupují, a data udělení plných mocí. (2) Účastníci dohodovacího řízení poskytnou do 5 pracovních dnů od jeho ukončení Ministerstvu zdravotnictví protokol o výsledku dohodovacího řízení, ze kterého je zřejmé, kdo a za jakého účastníka dohodovacího řízení byl na jednání přítomen, o jakých návrzích se jednalo a zda a jaká usnesení byla o jednotlivých návrzích přijata. (3) Ministerstvo zdravotnictví údaje podle odstavců 1 a 2 po jejich obdržení neprodleně zveřejní na svých internetových stránkách.“. 32. V § 18 odstavec 1 zní: „(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené služby jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři, pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce (dále jen „ošetřující lékař“); to neplatí, jde-li o porodní asistentky, jedná-li se o fyziologický porod ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, a v případě klinických psychologů a farmaceutů.“. 33. V § 18 odst. 2 písm. d) se slova „se specializovanou způsobilostí“ zrušují. 34. § 19 a 20 včetně nadpisu nad označením § 19 a poznámky pod čarou č. 25 znějí: „Rozhodování o poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených ze zdravotního pojištění § 19 (1) Zdravotní pojišťovna posuzuje před poskytnutím zdravotních služeb naplnění podmínek nároku pojištěnce na jejich poskytnutí jako hrazených v případě a) zdravotních služeb jinak ze zdravotního pojištění nehrazených podle § 16, b) pobytu průvodce pojištěnce staršího 6 let podle § 25, c) ve stanovených případech lůžkové léčebně rehabilitační péče podle § 33, d) zdravotní péče poskytované v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách podle § 34 s výjimkou přeložení pojištěnce z hospitalizace do dětské odborné léčebny, e) nezbytné letecké dopravy podle § 36 odst. 3 písm. a), f) léčivých přípravků, u kterých byla tato podmínka úhrady stanovena v řízení podle části šesté, g) vyjmenovaných zdravotních výkonů podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, h) vyjmenovaných zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, i) vyjmenovaných stomatologických výrobků podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, j) léčivého přípravku s obsahem léčebného konopí, pokud překračuje limit stanovený v § 32b odst. 1. (2) Zdravotní služby podle odstavce 1 písm. a) a f) poskytne poskytovatel i bez předchozího posouzení zdravotní pojišťovnou v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. O této skutečnosti poskytovatel bezodkladně informuje příslušnou zdravotní pojišťovnu. Zdravotní pojišťovna takto poskytnuté zdravotní služby uhradí poskytovateli, pokud byly splněny podmínky stanovené pro jejich úhradu s výjimkou předchozího posouzení zdravotní pojišťovnou. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, podává návrh na posouzení naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených (dále jen „návrh na posouzení nároku“) k tomu příslušný poskytovatel, nebo pojištěnec, jehož nárok má být posuzován. (4) Vyhoví-li zdravotní pojišťovna plně návrhu na posouzení nároku, vydá bezodkladně souhlas s poskytnutím zdravotních služeb jako hrazených a oznámí jej tomu, kdo návrh podal. Zdravotní služby lze poskytnout jako hrazené dnem vydání souhlasu. Souhlas není správním rozhodnutím. (5) Nevyhoví-li zdravotní pojišťovna návrhu na posouzení nároku postupem podle odstavce 4 nebo nevydá-li souhlas do 15 dnů ode dne doručení návrhu na posouzení nároku, rozhodne ve správním řízení. Tuto skutečnost oznámí zdravotní pojišťovna pojištěnci a tomu, kdo návrh podal. Řízení se považuje za zahájené dnem podání návrhu na posouzení nároku. (6) Účastníkem řízení je pojištěnec, o jehož nároku se rozhoduje. Poskytovatel, který pojištěnci poskytuje zdravotní služby, je povinen pojištěnci a zdravotní pojišťovně poskytnout součinnost za účelem vedení řízení. (7) Rozhodnutí oznamuje zdravotní pojišťovna rovněž poskytovateli, který návrh podal. Proti rozhodnutí, kterým zdravotní pojišťovna plně vyhověla návrhu na posouzení nároku, nejsou přípustné odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení. (8) Zdravotní pojišťovna v rámci vydaného souhlasu podle odstavce 4 nebo výroku rozhodnutí podle odstavce 5 stanoví, že se vztahuje i na případy opakované potřeby poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených, jsou-li pro to v návrhu na posouzení nároku uvedeny důvody, nebo prokáží-li se tyto důvody v řízení. Spolu s tím zdravotní pojišťovna stanoví dobu, po kterou mohou být zdravotní služby opakovaně poskytovány jako hrazené. § 20 (1) Zdravotní pojišťovna zřizuje alespoň jednu revizní komisi. Revizní komise má 4 členy jmenované ředitelem příslušné zdravotní pojišťovny a 1 člena jmenovaného ministrem zdravotnictví. Nejvíce 2 členové revizní komise mohou být zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny v pracovním poměru. Člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu právo a právní věda nebo musí mít způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle jiného právního předpisu25). Alespoň jeden člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu všeobecné lékařství a alespoň jeden člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu právo a právní věda. (2) Revizní komise rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny ve věci týkající se a) udělení předchozího souhlasu podle § 14b, b) vydání povolení podle koordinačních nařízení, c) náhrady nákladů podle koordinačních nařízení, d) náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4, e) návrhu na posouzení nároku podle § 19. (3) Revizní komise volí předsedu, který vede řízení, není-li dále stanoveno jinak. (4) Usnesení, s výjimkou usnesení o zastavení řízení, jakož i úkon, který není rozhodnutím, může předseda, případně předsedou pověřený člen revizní komise, vydat nebo provést samostatně. (5) K přijetí rozhodnutí revizní komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Souhlas či nesouhlas s návrhem rozhodnutí vyjadřuje člen revizní komise do protokolu o hlasování, do nějž je při nahlížení do spisu vyloučeno nahlížet. (6) Pro činnost revizní komise se použije § 134 odst. 4 a 5 správního řádu. (7) Za výkon funkce může být členu revizní komise poskytnuta odměna, o které rozhoduje Správní rada zdravotní pojišťovny. 25) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“. 35. V § 22 úvodní části ustanovení se slova „Hrazenými službami“ nahrazují slovy „Hrazenou službou“. 36. V § 22 písmeno a) zní: „a) domácí péče, pokud je poskytována na základě doporučení 1. lékaře registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 3 měsíců; doporučit ji lze i opakovaně, 2. lékaře poskytovatele ambulantní péče neuvedeného v bodě 1, který pojištěnce ošetřoval, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, 3. lékaře poskytovatele poskytujícího lékařskou pohotovostní službu, který pojištěnce ošetřoval, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, 4. lékaře poskytovatele poskytujícího zdravotní služby na urgentním příjmu, který pojištěnce ošetřoval, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, 5. ošetřujícího lékaře poskytovatele lůžkové péče, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, nebo 6. ošetřujícího lékaře, jde-li o paliativní péči o pojištěnce v terminálním stavu, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 3 měsíců; doporučit ji lze i opakovaně,“. 37. V § 22 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) zdravotní péče o pojištěnce s duševní poruchou nebo poruchou chování, pokud je poskytována lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo dětská psychiatrie nebo na základě jeho doporučení, nelze-li takovou péči poskytnout podle písmene a).“. 38. V § 25 odstavec 1 zní: „(1) Je-li při hospitalizaci pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče po celý den přítomen průvodce, je pobyt průvodce pojištěnce do dovršení šestého roku věku doprovázeného pojištěnce včetně hrazenou službou; pobyt průvodce pojištěnce staršího 6 let je hrazenou službou jen se souhlasem zdravotní pojišťovny.“. 39. V § 30 odst. 2 písm. b) bodě 4 se za slovo „chřipce“ vkládají slova „u zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví,“ a slova „u pojištěnců nad 65 let věku, u pojištěnců po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk,“ se zrušují. 40. V § 30 odst. 2 písm. b) se bod 6 zrušuje. Dosavadní body 7 a 8 se označují jako body 6 a 7. 41. V § 30 odst. 2 písm. b) bodě 6 se za slova „(hyposplenismus nebo asplenie)“ vkládají slova „nebo pojištěnců s indikovanou nebo provedenou splenektomií“, slova „po autologní“ se nahrazují slovy „s provedenou autologní“ a slovo „transplantaci“ se nahrazuje slovem „transplantací“. 42. V § 30 odst. 2 písm. b) bodě 7 se slova „šestého měsíce věku“ nahrazují slovy „dvanáctého měsíce věku nebo od dovršení čtrnáctého do dovršení patnáctého roku věku“ a slova „v druhém roce života“ se nahrazují slovy „od dovršení prvního do dovršení druhého roku věku nebo od dovršení čtrnáctého do dovršení patnáctého roku věku pojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce,“. 43. V § 30 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje bod 8, který zní: „8. proti klíšťové encefalitidě u pojištěnců nad 50 let věku,“. 44. V § 30 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti lidskému papilomaviru, je-li očkování zahájeno od dovršení třináctého do dovršení čtrnáctého roku věku pojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůty stanovené v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů, i) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování pojištěnců nad 65 let věku proti chřipce; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů.“. 45. V § 32 odst. 4 se za slova „léčivé přípravky“ vkládají slova „nebo zdravotnické prostředky a smluvní výdejce“, za slova „léčivého přípravku“ se vkládají slova „nebo zdravotnického prostředku“, slova „vázaného na lékařský předpis,“ se zrušují a slova „z veřejného zdravotního pojištění,“ se nahrazují slovy „ze zdravotního pojištění“. 46. V § 32 se odstavec 5 zrušuje. 47. V § 32a se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Jde-li o poskytnutí zdravotnického prostředku v režimu cirkulace podle odstavce 2 nebo 3 druhému a každému dalšímu pojištěnci, může zdravotní pojišťovna tomuto pojištěnci poskytnout i s předepsaným zdravotnickým prostředkem v zásadě zaměnitelný zdravotnický prostředek, který není zařazen do úhradové skupiny, pokud tento zdravotnický prostředek byl hrazen z prostředků zdravotního pojištění před 31. prosincem 2018 a byl v této době poskytnut prvnímu pojištěnci, nebo pokud byl zařazen v úhradové skupině v době jeho poskytnutí prvnímu pojištěnci. (6) Zdravotnický prostředek nelze v režimu cirkulace podle odstavce 2, 3 nebo 5 poskytnout druhému a každému dalšímu pojištěnci, pokud jde o zdravotnický prostředek, který byl stažen z oběhu z důvodu jeho nepřijatelného rizika pro zdraví a bezpečnost osob.“. 48. V § 32b odst. 3 se slova „Revizní lékař“ nahrazují slovy „Zdravotní pojišťovna“. 49. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Hrazenou službou je léčebně rehabilitační péče, poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a schválila zdravotní pojišťovna. Návrh na poskytnutí léčebně rehabilitační péče jako hrazené ze zdravotního pojištění podává lékař registrujícího poskytovatele, lékař ambulantního poskytovatele, který ji doporučil, nebo ošetřující lékař při hospitalizaci; jde-li o poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče, návrh obsahuje též určení pořadí naléhavosti. Schválení zdravotní pojišťovnou se nevyžaduje v případě ambulantní léčebně rehabilitační péče, akutní lůžkové léčebně rehabilitační péče a při přímém překladu z akutní lůžkové péče k poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo poskytovateli následné léčebně rehabilitační péče.“. 50. V § 33 odst. 4 se slova „od data vystavení návrhu, případně“ nahrazují slovy „ode dne schválení návrhu zdravotní pojišťovnou, není-li v příloze č. 5 k tomuto zákonu stanoveno jinak, případně“, slovo „ , revizního“ se zrušuje a slova „dne vystavení návrhu“ se nahrazují slovy „dne schválení návrhu zdravotní pojišťovnou, není-li v příloze č. 5 k tomuto zákonu stanoveno jinak“. 51. V § 33 odst. 5 se slova „revizní lékař“ nahrazují slovy „zdravotní pojišťovna“. 52. V § 33 odst. 6 se slova „revizní lékař“ nahrazují slovy „zdravotní pojišťovna“. 53. V § 33 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Opakovaný léčebný pobyt je hrazen po schválení zdravotní pojišťovnou.“. 54. V § 33 odst. 10 a 11 se věta druhá nahrazuje větou „Prodloužení léčebného pobytu a jeho délku schvaluje příslušná zdravotní pojišťovna.“. 55. V § 34 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Hrazenou službou je zdravotní péče poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu dětem a mladistvým do 18 let v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách.“, slova „na formuláři zdravotní pojišťovny“ se zrušují a věta třetí se zrušuje. 56. V § 34 odst. 3 se slova „revizním lékařem zdravotní pojišťovny“ nahrazují slovy „zdravotní pojišťovnou“ a slova „revizního lékaře“ se nahrazují slovy „zdravotní pojišťovny“. 57. V § 36 odst. 3 písm. a) se slova „hradí zdravotní pojišťovna na základě indikace ošetřujícím lékařem a schválení revizního lékaře i nezbytnou leteckou dopravu“ nahrazují slovy „se na základě indikace ošetřujícího lékaře a schválení zdravotní pojišťovnou hradí i nezbytná letecká doprava“. 58. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní: „§ 38a Ze zdravotního pojištění se hradí metody a postupy, při kterých dochází k odběru zárodečných buněk, k manipulaci s nimi a jejich uchovávání po dobu nejdéle 10 let, a to pro zachování možnosti umělého oplodnění, pokud má pojištěnec podstoupit indikovanou léčbu, která může ohrozit plodnost pojištěnce. V případě, že pojištěnec do 1 roku od odběru zárodečných buněk podle věty první nepodstoupí léčbu, která způsobí neplodnost pojištěnce, nehradí se ze zdravotního pojištění po uplynutí této doby další uchovávání odebraných zárodečných buněk.“. 59. V § 39a odst. 2 písm. a) se slovo „Německa,“ zrušuje. 60. V § 39a odst. 2 písm. c) se slova „její nejnižší cena výrobce“ nahrazují slovy „nejnižší cena výrobce nejbližší velikosti balení“. 61. V § 39a odstavec 5 zní: „(5) Ústav vypočte maximální cenu prvního podobného přípravku v referenční skupině podle odstavce 4 a dále tuto cenu sníží o a) 30 % v případě, že jde o biologický léčivý přípravek, v situaci, kdy je v systému úhrad ze zdravotního pojištění (dále jen „systém úhrad“) pouze 1 podobný biologický přípravek, b) 40 % v případě, že jde o generikum podle zákona o léčivech v situaci, kdy je v systému úhrad pouze 1 podobný přípravek, který není generikem, c) 15 % v případě, že nejde o generikum podle zákona o léčivech v situaci, kdy je v systému úhrad pouze 1 podobný přípravek, který není generikem.“. 62. V § 39a odst. 7 se slova „hloubkové revize podle § 39l“ nahrazují slovy „zkrácené revize podle § 39p“. 63. V § 39b odst. 2 písmeno c) zní: „c) účastníkem řízení předložené hodnocení nákladové efektivity a dopadu do rozpočtu, s vyjádřením nákladů na 1 pacienta a odhadovaný počet pacientů léčených za rok, a to v případech uvedených v § 15 odst. 9,“. 64. V § 39b odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „výši“ vkládají slova „a podmínky“, za slovem „podobný“ se čárka nahrazuje tečkou, a slova „v případě, že“ se nahrazují slovy „Má se za to, že podobné přípravky splňují podmínky účelné terapeutické intervence podle § 15 odst. 6 písm. d) a Ústav je neposuzuje, vyjma případů, kdy je Ústavu z úřední činnosti známa existence smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, který je posuzovanému přípravku podobný, a tato smlouva byla rozhodná pro přiznání úhrady léčivému přípravku, který je posuzovanému přípravku podobný. To platí, jestliže“. 65. V § 39b odst. 5 písm. a) se slova „a podmínek“ zrušují. 66. V § 39b odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) žadatel v žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady podobného přípravku požádá o stanovení stejných podmínek úhrady jako má léčivý přípravek, který je posuzovanému přípravku podobný, nebo požádá o stanovení více omezujících podmínek úhrady, avšak pouze za účelem zabránění rozporu se souhrnem údajů o posuzovaném přípravku,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 67. V § 39b se na konci odstavce 6 doplňuje věta „To neplatí u léčivého přípravku složeného ze 2 a více léčivých látek.“. 68. V § 39b odst. 7 se slova „podle odstavce 6“ nahrazují slovy „způsobem stanoveným v § 39a odst. 5“ a na konci odstavce se doplňuje věta „To neplatí u léčivého přípravku složeného ze 2 a více léčivých látek.“. 69. V § 39b odst. 12 písm. d) a v § 39b odst. 13 písm. a) se za slova „léčivý přípravek“ vkládají slova „dostupný na trhu v České republice“. 70. V § 39b se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Pro posouzení dostupnosti podle odstavců 12 a 13 se použije § 39c odst. 2 písm. a) obdobně.“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15. 71. V § 39c odst. 2 písmeno a) zní: „a) nejnižší ceny výrobce připadající na denní terapeutickou dávku léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupiny, zjištěné v kterékoliv zemi Evropské unie pro léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely dostupné v České republice; léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely dostupnou na trhu v České republice se rozumí léčivý přípravek, jehož podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků, obsahujících tutéž léčivou látku, činil v rozhodném období nejméně 3 %, nebo potravina pro zvláštní lékařské účely, jejíž podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných potravin pro zvláštní lékařské účely vypočtený z údajů, které Ústav obdržel z oznámení podle § 39m, činil v rozhodném období nejméně 3 %, nejde-li o první podobný přípravek v léčivé látce v pořadí podle okamžiku podání žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady, nebo léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, o jejichž nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání; takové léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely se považují za dostupné na trhu v České republice po dobu 12 měsíců ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady prvního podobného přípravku nebo ode dne účinnosti písemného ujednání,“. 72. V § 39c odst. 2 písm. c) se text „§ 39q odst. 1 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 44 odst. 3 písm. b)“. 73. V § 39c odst. 2 písm. d) se text „§ 39q odst. 1 písm. c)“ nahrazuje textem „§ 44 odst. 3 písm. b)“. 74. V § 39c odstavec 9 zní: „(9) V případě, že byla v souladu s § 39b odst. 6 nebo 7 stanovena úhrada prvního podobného přípravku v referenční skupině, který a) je generikem, snižuje se základní úhrada stanovená podle odstavce 7 o 40 %, b) není generikem, snižuje se základní úhrada stanovená podle odstavce 7 o 15 %, c) je biologický léčivý přípravek, snižuje se základní úhrada podle odstavce 7 o 30 %.“. 75. § 39d včetně nadpisu zní: „§ 39d Zásady pro úhradu vysoce inovativních léčivých přípravků (1) Je-li to ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2, Ústav v řízení na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) rozhodne o výši a podmínkách dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku. Účastníkem řízení jsou osoby uvedené v § 39f odst. 2. Řízení lze samostatně vést také ohledně vysoce inovativního léčivého přípravku, který je hrazený ze zdravotního pojištění v jiné indikaci a je pro něj současně vedeno řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, nebo hloubková nebo zkrácená revize. (2) Za vysoce inovativní lze označit léčivý přípravek určený pro léčbu vysoce závažného onemocnění, kterým se rozumí onemocnění vyžadující trvalou nebo dlouhodobou hospitalizaci, onemocnění vedoucí k častým opakovaným hospitalizacím po dobu několika let nebo k invaliditě, onemocnění, které má za následek trvalé závažné poškození zdraví, úplnou nebo téměř úplnou ztrátu zraku, sluchu, řeči nebo pohybu, nebo onemocnění, které zkracuje předpokládanou délku života více než o 20 %. Dostupné údaje o takovém vysoce inovativním léčivém přípravku musí dostatečně průkazně odůvodnit jeho přínos pro léčbu vysoce závažného onemocnění, a to tím, že a) primární klinicky významný cíl v klinické studii prokázal, že v hodnoceném parametru, který má dopad na kvalitu života, došlo alespoň k 30% zlepšení oproti hrazené léčbě, nebo b) se prokáže prodloužení střední doby celkového přežití alespoň o 30 % oproti hrazené léčbě, nejméně však o 3 měsíce. (3) Výši a podmínky dočasné úhrady stanoví Ústav na dobu 3 let a lze ji znovu stanovit, nejvýše však na další 2 roky. Dočasnou úhradu Ústav stanoví podle § 39c odst. 2; ustanovení § 39c odst. 7 a 8 se nepoužijí. Pro stanovení dočasné úhrady se nevyžaduje splnění podmínky nákladové efektivity jako jedné z podmínek účelné terapeutické intervence podle § 15 odst. 7. Při stanovení druhé dočasné úhrady Ústav posuzuje, zda léčivý přípravek nadále splňuje podmínky podle odstavce 2 a zda v době platnosti rozhodnutí o stanovení první dočasné úhrady byly splněny závazky podle odstavců 6 a 7. Žádost o stanovení druhé dočasné úhrady je nutno podat nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby platnosti rozhodnutí o stanovení první dočasné úhrady. Spolu se stanovením výše a podmínek druhé dočasné úhrady Ústav u posuzovaného přípravku rozhodne o změně maximální ceny. Mezi podmínkami úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku je vždy jeho použití na specializovaném pracovišti. (4) Pokud Ústav v rozhodnutí o stanovení první nebo druhé dočasné úhrady uvede, jaké údaje o účinnosti léčivého přípravku, účelnosti terapeutické intervence nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi nejsou dostatečně známé či prokázané, avšak jsou nezbytné pro stanovení trvalé úhrady podle § 39h, je specializované pracoviště, na kterém se v souladu se smlouvou podle § 15 odst. 11 používá vysoce inovativní léčivý přípravek, povinno na žádost a za úhradu prokazatelně vynaložených nákladů zajistit poskytnutí těchto údajů zdravotní pojišťovně a v anonymizované podobě držiteli rozhodnutí o registraci tohoto léčivého přípravku; úhradu prokazatelně vynaložených nákladů provádí zdravotní pojišťovna způsobem a ve výši dohodnuté s příslušným poskytovatelem podle § 17 odst. 1 nebo stanovené ve vyhlášce vydané podle § 17 odst. 5. Specializované pracoviště je dále povinno na žádost a za úhradu prokazatelně vynaložených nákladů předávat tyto údaje v anonymizované podobě také odborným institucím za účelem jejich zpracování v rámci vědecké a výzkumné činnosti a vytváření doporučených postupů léčby. S údaji podle věty první poskytuje specializované pracoviště také údaje o léčbě související s používáním vysoce inovativního léčivého přípravku a výsledcích této léčby; základní strukturu těchto údajů stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. Postup podle věty první není klinickým hodnocením ani neintervenční poregistrační studií léčivého přípravku podle zákona o léčivech. (5) Žádost o stanovení dočasné úhrady musí vedle náležitostí stanovených správním řádem splňovat náležitosti podle § 39f odst. 1 a 5 a § 39f odst. 6. (6) Náklady z prostředků zdravotního pojištění vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku poskytovaného pojištěncům po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady nesmí přesáhnout výši uvedenou v analýze dopadu do rozpočtu, která byla podkladem pro rozhodnutí Ústavu. V opačném případě je držitel rozhodnutí o registraci povinen zajistit úhradu částky, o kterou náklady přesáhly částku podle analýzy dopadu do rozpočtu. Za tímto účelem uzavírá každá zdravotní pojišťovna smlouvu s držitelem rozhodnutí o registraci, která obsahuje ujednání o způsobu kompenzace nákladů, které by zdravotním pojišťovnám vznikly v případě, že náklady vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku během doby platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady převýší předpokládanou výši. Držitel rozhodnutí o registraci je povinen uzavřít smlouvu podle věty třetí s každou zdravotní pojišťovnou, která ho o uzavření smlouvy požádala, a to do 50 dnů ode dne takové žádosti. Smlouva podle věty třetí obsahuje pouze vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, které přímo souvisejí s výpočtem a způsobem případné kompenzace. (7) V případě, že po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady nebude vysoce inovativní léčivý přípravek hrazený z prostředků zdravotního pojištění podle rozhodnutí Ústavu vydaného podle § 39h, má pojištěnec, kterému byl vysoce inovativní léčivý přípravek poskytnut v době platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, právo být tímto léčivým přípravkem doléčen na náklady držitele rozhodnutí o registraci, a to v rozsahu předpokládaném souhrnem údajů o přípravku a indikačním a preskripčním omezením platným po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, a to do převedení pojištěnce na srovnatelně účinnou a bezpečnou léčbu hrazenou ze zdravotního pojištění a vhodnou pro takového pojištěnce, maximálně však po dobu 24 měsíců. Toto právo má i pojištěnec, kterému byl vysoce inovativní léčivý přípravek poskytnut v době platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, avšak rozhodnutím Ústavu podle § 39h po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady bylo tomuto léčivému přípravku změněno indikační omezení tak, že pojištěnec by již neměl nárok na úhradu tohoto léčivého přípravku z prostředků zdravotního pojištění. Držitel rozhodnutí o registraci vysoce inovativního léčivého přípravku je povinen zajistit úhradu nákladů na léčivý přípravek po uplynutí nebo zrušení platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, a to dle své volby a) poskytováním léčivého přípravku zdarma pro konkrétního pojištěnce či poskytovatele, který konkrétnímu pojištěnci podával vysoce inovativní léčivý přípravek, nebo b) kompenzováním nákladů na léčivý přípravek vzniklých zdravotní pojišťovně, která by po dohodě s držitelem rozhodnutí o registraci pokračovala v úhradě léčivého přípravku poskytovateli i po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady. (8) V řízení o stanovení výše a podmínek úhrady podle § 39g po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady se § 39c odst. 8 nepoužije a Ústav stanoví úhradu podle § 39c odst. 2. (9) Pokud se vede řízení o stanovení dočasné úhrady u léčivého přípravku, který je již v jiné terapeutické indikaci hrazen z prostředků zdravotního pojištění na základě rozhodnutí Ústavu podle § 39h, pak Ústav stanoví výši dočasné úhrady nejvýše do výše úhrady stanovené rozhodnutím Ústavu podle § 39h. To neplatí, je-li takový léčivý přípravek rozhodnutím Ústavu podle § 39h zařazen do referenční skupiny nebo jiné skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků, ve které jsou již zařazeny jiné léčivé přípravky. Pokud má dočasnou úhradu stanovenou rovněž jiný vysoce inovativní léčivý přípravek s obdobným klinickým využitím a obdobnou nebo blízkou účinností, stanoví Ústav výši dočasné úhrady posuzovaného léčivého přípravku nejvýše do výše dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku s obdobným klinickým využitím a obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností, a to při zohlednění rozdílů v dávkování a velikosti balení. (10) Pokud po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku Ústav rozhodne o stanovení úhrady v řízení podle § 39g jiného léčivého přípravku, který má obdobné klinické využití, Ústav neprodleně zahájí správní řízení z moci úřední, jehož účelem je vyhodnocení, zda vysoce inovativní léčivý přípravek se stanovenou dočasnou úhradou splňuje podmínky podle odstavce 2. To neplatí, pokud by jinak platnost rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku uplynula za méně než 12 měsíců. (11) V případě, že se v řízení podle odstavce 10 prokáže, že vysoce inovativní léčivý přípravek splňuje podmínky podle odstavce 2, Ústav ponechá rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady v platnosti. Pokud však léčivý přípravek nesplňuje podmínky podle odstavce 2, Ústav rozhodne o zrušení dočasné úhrady; v takovém případě se podle odstavce 7 nepostupuje. Ustanovení § 39h odst. 3 se nepoužije a rozhodnutí podle věty druhé je vykonatelné vydáním nejbližšího seznamu podle § 39n odst. 1 po uplynutí 6 kalendářních měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí podle věty druhé. Odvolání proti rozhodnutí podle věty druhé nemá odkladný účinek. Je-li rozhodnutí podle věty druhé napadeno odvoláním, je předběžně vykonatelné podle věty třetí obdobně.“. 76. Za § 39d se vkládá nový § 39da, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 64 a 65 zní: „§ 39da Zásady pro úhradu léčivých přípravků určených k léčbě vzácných onemocnění (1) Je-li to ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 a není-li podána pro stejnou indikaci žádost o stanovení dočasné úhrady podle § 39d ani žádost o stanovení výše a podmínek úhrady v řízení podle § 39g, Ústav rozhodne o výši a podmínkách úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění. Za léčivý přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění se považuje léčivý přípravek, který byl stanoven jako takový podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění64). Řízení lze samostatně vést také ohledně léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, u kterého je pro jinou indikaci vedeno současně řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, nebo hloubková nebo zkrácená revize. (2) Žádost o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění mohou podat držitel rozhodnutí o registraci takového léčivého přípravku nebo zdravotní pojišťovna. Na náležitosti žádosti podané držitelem rozhodnutí o registraci se použije § 39f odst. 1, 5 a 6. Na náležitosti žádosti podané zdravotní pojišťovnou se použije § 39f odst. 1 a 5; k žádosti dále přiloží základní údaje o nákladech stávající léčby, odhad dopadů posuzovaného léčivého přípravku na prostředky zdravotního pojištění, odhad spotřeby léčivého přípravku a odhad počtu pacientů. Účastníkem řízení jsou zdravotní pojišťovny a držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění. Účastníkem řízení je také příslušná odborná společnost, sdružující odborníky zabývající se léčbou onemocnění, které může být posuzovaným přípravkem ovlivněno, a pacientská organizace podle zákona o zdravotních službách sdružující pacienty s onemocněním, jejichž léčba může být posuzovaným přípravkem ovlivněna, (dále jen „příslušná pacientská organizace“). (3) V řízení o stanovení výše a podmínek úhrady se u léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění posuzují a) jeho terapeutická účinnost a bezpečnost, b) závažnost onemocnění, k jehož léčbě je určen, c) jeho nahraditelnost jinými léčebnými postupy hrazenými z prostředků zdravotního pojištění, d) celospolečenský význam možnosti terapeutického ovlivnění onemocnění, k jehož léčbě je určen, a dopady léčby na systém zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, e) jeho prokazatelný přínos na zlepšení kvality života pacienta, f) reálné možnosti pro zajištění poskytování úspěšné a efektivní léčby v síti poskytovatelů zdravotních služeb, g) doporučené postupy odborných institucí a příslušných odborných společností, h) podmínky jeho úhrady z prostředků zdravotního pojištění navržené v žádosti, včetně případných smluv uzavřených držitelem rozhodnutí o registraci a zdravotními pojišťovnami omezujících dopad na prostředky zdravotního pojištění nebo upravujících sdílení rizik souvisejících s účinností tohoto léčivého přípravku v podmínkách klinické praxe, i) analýza nákladové efektivity, avšak bez zohlednění jejího výsledku v podobě poměru inkrementálních nákladů a přínosů, a j) předpokládaný dopad do rozpočtu zohledňující veřejný zájem podle § 17 odst. 2. (4) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení řízení. Ústav do 110 dnů ode dne zahájení řízení vydá hodnotící zprávu, ve které shrne zejména dostupné poznatky o účinnosti a bezpečnosti léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, o onemocnění, k jehož léčbě je určen, o dosavadním způsobu léčby daného onemocnění, a o dopadech léčby léčivým přípravkem určeným k léčbě vzácného onemocnění na kvalitu života pacienta a systémy zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Za tím účelem je Ústav oprávněn vyžádat si potřebné informace od Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „Ústav zdravotnických informací“), Českého statistického úřadu, zdravotních pojišťoven, příslušných orgánů sociálního zabezpečení65), příslušných odborných institucí, příslušných odborných společností a příslušných pacientských organizací. V hodnotící zprávě zároveň uvede návrh výše maximální ceny vypočtené podle § 39a, návrh výše úhrady vypočtené podle § 39c a upravené podle § 39b a návrh podmínek úhrady. (5) Účastníci řízení mají právo vyjádřit se k hodnotící zprávě ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího doručení. V řízení lze žádat o změnu obsahu žádosti podle § 41 odst. 8 správního řádu jen do uplynutí lhůty pro vyjádření k hodnotící zprávě. Ústav může na základě vyjádření účastníků řízení hodnotící zprávu upravit a poté ji spolu se souhrnem vyjádření účastníků řízení postoupí Ministerstvu zdravotnictví k vydání závazného stanoviska podle § 149 správního řádu. Ministerstvo zdravotnictví za účelem vytvoření odůvodněného podkladu pro závazné stanovisko a posouzení veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 na stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění před vydáním závazného stanoviska zřídí poradní orgán pro úhradu léčiv určených k léčbě vzácných onemocnění (dále jen „poradní orgán“), který posoudí žádost, hodnotící zprávu a kritéria stanovená v odstavci 3. Členy poradního orgánu jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, odborných lékařských společností a pacientských organizací podle zákona o zdravotních službách tak, aby jejich zastoupení bylo stejné. Funkční období člena poradního orgánu je tříleté. Funkci člena poradního orgánu je možno vykonávat opakovaně. Člen poradního orgánu se nemůže zúčastnit jednání o stanovení, změně nebo zrušení úhrady léčivého přípravku určeného pro léčbu vzácného onemocnění, pokud by mohlo dojít ke střetu se zájmy osobními nebo profesními nebo ke zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem funkce člena poradního orgánu ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. (6) K projednání žádosti nařídí Ministerstvo zdravotnictví ústní jednání. Oznámení o konání ústního jednání se doručuje podle § 39o. Předmětem ústního jednání je diskuze o hodnotící zprávě a souhrnu vyjádření účastníků řízení postoupené Ústavem podle odstavce 5 a naplnění kritérií uvedených v odstavci 3 včetně různých variant a okolností, které mohou mít vliv na nákladovou efektivitu nebo dopad do rozpočtu. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů se nepřihlíží. Informace, které jsou předmětem obchodního tajemství podle § 39f odst. 12, se projednávají pouze za účasti členů poradního orgánu a osob, které podle § 39f odst. 12 mají právo být s těmito informacemi seznámeni. Na základě projednání věci před poradním orgánem vydá Ministerstvo zdravotnictví závazné stanovisko do 30 dnů ode dne postoupení žádosti spolu s hodnotící zprávou a postoupí věc zpět Ústavu. Závazným stanoviskem Ministerstvo zdravotnictví a) vysloví souhlas se stanovením úhrady z prostředků zdravotního pojištění ve výši a za podmínek navržených v hodnotící zprávě, b) stanoví úhradu z prostředků zdravotního pojištění v jiné výši nebo za jiných podmínek než jsou uvedeny v hodnotící zprávě, které uvede, nebo c) vysloví nesouhlas se stanovením úhrady z prostředků zdravotního pojištění. (7) Pokud Ministerstvo zdravotnictví vydá závazné stanovisko podle odstavce 6 písm. b), Ústav vyzve žadatele k vyjádření, zda s navrhovanými podmínkami souhlasí. Pokud žadatel s podmínkami navrhovanými závazným stanoviskem nesouhlasí, Ústav úhradu z prostředků zdravotního pojištění nepřizná. Pokud Ministerstvo zdravotnictví vydá závazné stanovisko podle odstavce 6 písm. a) nebo c), nebo žadatel souhlasí s podmínkami navrhovanými závazným stanoviskem podle odstavce 6 písm. b), Ústav rozhodne v souladu se závazným stanoviskem. Mezi podmínkami úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění je vždy jeho podání na specializovaném pracovišti; ustanovení § 39d odst. 4 se použije obdobně. (8) Je-li podle odstavce 6 písm. a) nebo b) stanovena úhrada léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění na žádost držitele rozhodnutí o registraci, je tento povinen uhradit zdravotním pojišťovnám náklady vynaložené na úhradu léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění převyšující náklady uvedené v analýze dopadu do rozpočtu, která byla podkladem pro rozhodnutí Ústavu. Ustanovení § 39d odst. 6 se použije obdobně. Náklady na léčbu léčivým přípravkem určeným k léčbě vzácného onemocnění, které byly vynaloženy k léčbě v indikacích, které neodpovídají podmínkám úhrady podle odstavce 6 nebo 7, se do nákladů podle věty první nezapočítávají. (9) V případě, že Ministerstvo zdravotnictví vyslovilo závazným stanoviskem podle odstavce 6 nesouhlas se stanovením úhrady z prostředků zdravotního pojištění, je žadatel oprávněn podat novou žádost o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne pravomocného ukončení správního řízení. (10) Nejpozději do 3 let ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění Ústav z moci úřední zahájí správní řízení o změně maximální ceny podle § 39i. Ustanovení § 39l a 39p se použijí obdobně. (11) Na základě žádosti zdravotní pojišťovny, kterou lze podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo z moci úřední Ústav zahájí řízení, jehož účelem je přehodnocení rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, pokud dopad do rozpočtu zásadně převýšil odhady, na základě kterých bylo o úhradě rozhodnuto, nebo terapeutická účinnost nebo bezpečnost léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění při používání v klinické praxi nesplnila předpoklady, na základě kterých bylo o úhradě rozhodnuto, nebo se změnila klinická praxe nebo doporučené postupy léčby vzácného onemocnění. V řízení se postupuje podle odstavců 1 až 9 obdobně. (12) Pokud Ústav v řízení podle odstavce 11 úhradu zruší, je zdravotní pojišťovna povinna zajistit úhradu nákladů na doléčení pojištěnce, kterému byl léčivý přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění poskytnut v době platnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, a to po dobu nejvýše 12 měsíců v rozsahu předpokládaném souhrnem údajů o přípravku a indikačním a preskripčním omezením platným po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady stanovené podle odstavce 7. Nejpozději 4 měsíce před koncem této doby je zdravotní pojišťovna povinna informovat poskytovatele poskytujícího jejím pojištěncům léčivý přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění podle věty první o zrušení úhrady tohoto léčivého přípravku a o možnostech posouzení naplnění podmínek nároku pojištěnce podle § 19. 64) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění, v platném znění. 65) § 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 77. V § 39e odst. 6 se text „§ 39q odst. 1 písm. d)“ nahrazuje textem „§ 44 odst. 3 písm. c)“. 78. V § 39e odst. 22 se text „§ 39q“ nahrazuje textem „§ 44 odst. 3 písm. c)“. 79. V § 39f odst. 3 se slova „písm a) a b). Osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) mohou žádost podat pouze v případě, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely podléhá regulaci maximální cenou a jeho stanovená maximální cena je vyšší, než cena vypočtená podle § 39a odst. 2, nebo maximální cena nebyla stanovena“ zrušují. 80. V § 39f odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „výše“ vkládají slova „a podmínek“. 81. V § 39f odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , identifikační údaje zmocněnce, byl-li stanoven“. 82. V § 39f odst. 5 písm. b) se slova „je-li léčivý přípravek registrován,“ nahrazují slovy „nebo název potraviny pro zvláštní lékařské účely,“. 83. V § 39f odst. 5 písmeno d) zní: „d) u potraviny pro zvláštní lékařské účely text označení na jejím obalu,“. 84. V § 39f odst. 5 písm. g) se za slovo „počet“ vkládá slovo „definovaných“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , pokud byly stanoveny“. 85. V § 39f odst. 5 písm. h) se slova „na jednu terapeutickou denní dávku,“ nahrazují slovy „za balení a“ a slovo „další“ se zrušuje. 86. V § 39f odst. 5 písm. i) se slova „kalkulaci ceny v případě, že cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je usměrněna podle cenových předpisů,“ zrušují, za slova „popřípadě navrhovanou“ se vkládá slovo „nejvyšší“ a slova „cenově regulován“ se nahrazují slovy „regulován maximální cenou“. 87. V § 39f se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) potvrzení o zaplacení náhrady výdajů za odborné úkony podle odstavce 14, k) kód přidělený Ústavem a název léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný, pokud je žádáno o stanovení výše a podmínek úhrady postupem podle § 39g odst. 9.“. 88. V § 39f odst. 6 písm. a) se slova „ , farmakoekonomických hodnocení, zejména analýzy nákladové efektivity a analýzy dopadu na finanční prostředky zdravotního pojištění (dále jen „analýza dopadu“)“ zrušují. 89. V § 39f odst. 6 písmeno b) zní: „b) analýzu nákladové efektivity,“. 90. V § 39f odst. 6 písmeno d) zní: „d) analýzu dopadu do rozpočtu,“. 91. V § 39f odst. 8 se slova „a e)“ nahrazují slovy „až f)“, slova „pokud posuzovaný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely je podobným přípravkem k léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely“ se nahrazují slovy „pokud posuzovaný léčivý přípravek je podobným přípravkem k léčivému přípravku“, za větu první se vkládají věty „To platí i pro potravinu pro zvláštní lékařské účely, pokud je v zásadě terapeuticky zaměnitelná s jinou potravinou pro zvláštní lékařské účely, jíž již byla stanovena úhrada, a žadatel nežádá zvýšení základní úhrady nebo úhradu v odlišných indikacích. Žadatel o stanovení výše a podmínek úhrady není povinen předložit podklady uvedené v odstavci 5 písm. f) a v odstavci 6 písm. b), pokud se podle § 15 odst. 9 nepožaduje předložení hodnocení nákladové efektivity.“ a za slovo „indikace,“ se vkládají slova „nebo se jedná o léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, který není v zásadě terapeuticky zaměnitelný s žádným jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely,“. 92. V § 39f odst. 9 se slova „a i)“ nahrazují slovy „ , i) a j)“. 93. V § 39f odst. 10 se slova „d) až f)“ nahrazují slovy „e) a f)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě, že smluvní ujednání se zdravotními pojišťovnami podle odstavce 6 písm. f) bude uzavřeno v průběhu řízení o stanovení nebo změně maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jsou povinny smluvní strany předložit ho Ústavu bez zbytečného odkladu.“. 94. V § 39f odst. 11 písm. f) se slova „ , farmakoekonomických hodnocení, zejména analýzy nákladové efektivity a analýzy dopadu podle odstavce 6“ zrušují. 95. V § 39f odst. 11 písmeno h) zní: „h) písemné ujednání uzavřené podle § 39a odst. 2 písm. b) nebo § 39c odst. 2 písm. c) nebo d).“. 96. V § 39f odst. 11 se písmena i) a j) zrušují. 97. V § 39f odstavec 12 zní: „(12) Za předmět obchodního tajemství lze označit vybrané části smluvních ujednání uzavřených mezi osobami podle odstavce 2, které upravují limitaci dopadu úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění nebo které mohou mít vliv na nákladovou efektivitu či dopad do rozpočtu, včetně údajů uvedených v odstavci 6 písm. f). Obchodní tajemství podle věty první a podle odstavce 11 může být známo pouze Ústavu, Ministerstvu zdravotnictví a účastníkům řízení, kteří jsou smluvními stranami smluvních ujednání. Znepřístupnění obchodního tajemství pro veřejnost provede Ústav před vložením písemnosti, která obchodní tajemství obsahuje, do správního spisu.“. 98. V § 39f se doplňují odstavce 13 až 18, které znějí: „(13) Žadatel je povinen spolu s podáním žádosti uhradit Ústavu náhradu výdajů za provedení odborných úkonů; to neplatí, pokud je žadatelem osoba uvedená v odstavci 2 písm. b) nebo c), nebo pokud jde o léčivé přípravky zařazené do registru přípravků pro vzácná onemocnění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 141/2000/ES o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění. (14) Ústav vybírá náhradu výdajů za a) provedení odborných úkonů na žádost v souvislosti s podáním žádosti o stanovení nebo změnu maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, b) provedení dalších odborných úkonů souvisejících s řízeními, které Ústav vede ve věci maximálních cen nebo výší a podmínek úhrad, c) poskytnutí odborné konzultace související s řízením podle části šesté, je-li o ni požádán. (15) Specifikaci odborných úkonů souvisejících s řízením podle části šesté, výši náhrady výdajů za provedení odborných úkonů souvisejících s řízením podle části šesté a způsob stanovení výše náhrady výdajů za poskytnutí odborných konzultací souvisejících s řízením podle části šesté stanoví prováděcí právní předpis. Výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů a poskytnutí odborných konzultací se stanoví tak, aby pokryla výdaje za provedení těchto odborných úkonů a konzultací v nezbytné výši. Odbornou konzultaci lze poskytovat pouze před zahájením správního řízení ve věci samé. Odborná konzultace je předběžnou informací podle § 139 správního řádu. (16) Ústav vrátí žadateli náhradu výdajů a) v plné výši, pokud žadatel zaplatil náhradu výdajů, aniž k tomu byl povinen, b) v plné výši, pokud požadovaný odborný úkon nebyl zahájen nebo odborná konzultace nebyla poskytnuta, nebo c) ve výši odpovídající poměrné části zaplacené náhrady výdajů za odborné úkony, které nebyly provedeny. (17) Náhrady výdajů nejsou příjmem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla, jsou příjmem Ústavu a jsou vedeny na zvláštním účtu, který je součástí rezervního fondu této organizační složky státu. Ústav používá tyto prostředky výhradně pro zajištění své činnosti prováděné podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů. (18) Rozhodne-li tak vláda, převede Ústav z prostředků účtu vedeného podle odstavce 15 na příjmový účet státního rozpočtu České republiky zřízený pro Ministerstvo zdravotnictví částku ve výši stanovené vládou.“. 99. V § 39g se na konci odstavce 5 doplňují věty „O změnu obsahu žádosti podle § 41 odst. 8 správního řádu lze požádat v průběhu správního řízení pouze dvakrát. Toto omezení se neuplatní, nepožaduje-li se změnou obsahu žádosti úprava podmínek úhrady, ale požaduje se buď snížit navrženou výši maximální ceny pod výši vypočtenou podle § 39a odst. 2 až 6, nebo snížit navrženou výši úhrady pod výši vypočtenou podle § 39c a upravenou podle § 39b.“. 100. V § 39g odst. 7 se za slova „stanovení výše a podmínek úhrady,“ vkládají slova „v hloubkové nebo zkrácené revizi,“. 101. V § 39g se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Zdravotní pojišťovna a osoba uvedená v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) mohou ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 za účelem zvýšení a zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče uzavřít písemné ujednání snižující nejvyšší možnou cenu pro konečného spotřebitele pro pojištěnce této zdravotní pojišťovny (dále jen „smluvní cena zdravotní pojišťovny“). Takové ujednání se musí vztahovat na všechny dodávky předmětného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely smluvním poskytovatelům zdravotní pojišťovny, která uzavřela písemné ujednání. Smluvní cena zdravotní pojišťovny je pro účely účtování výše úhrady zdravotní pojišťovně pro smluvního poskytovatele závazná, pokud mu byla řádně oznámena.“. 102. V § 39h odstavec 1 zní: „(1) Ústav rozhodnutím stanoví maximální cenu nebo stanoví výši a podmínky úhrady, jsou-li splněny podmínky pro jejich stanovení podle tohoto zákona. Léčivý přípravek je hrazen ve výši určené součtem stanovené úhrady, maximální výše obchodních přirážek a daně z přidané hodnoty (dále jen „nejvyšší možná úhrada pro konečného spotřebitele“), maximálně však do výše skutečně uplatněné ceny pro konečného spotřebitele. Stanovená výše a podmínky úhrady se nepoužije, pokud zdravotní pojišťovna postupuje podle § 39c odst. 6. Zvlášť účtovaný léčivý přípravek, který je předepsán na žádanku, a který k úhradě účtuje zdravotní pojišťovně smluvní poskytovatel zdravotních služeb spolu s příslušným zdravotním výkonem, je hrazen ve výši a) nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitele, b) nejvyšší možné ceny pro konečného spotřebitele, je-li nižší než úhrada pro konečného spotřebitele podle písmene a), c) smluvní ceny zdravotní pojišťovny, je-li nižší, než úhrada pro konečného spotřebitele podle písmene a) a cena pro konečného spotřebitele podle písmene b).“. 103. V § 39h odst. 2 se za slovo „osoba“ vkládá čárka. 104. V § 39i odst. 2 se slova „jestliže po vyhodnocení stanovených maximálních cen podle § 39l zjistí, že stanovená maximální cena je vyšší než maximální cena, kterou by Ústav stanovil podle § 39a, nebo“ zrušují. 105. V § 39j odst. 3 se text „§ 39q odst. 1“ nahrazuje textem „§ 44 odst. 3“ a slova „§ 39d odst. 3 nebo nesplní povinnost uvedenou v § 39m odst. 1 písm. a) nebo b) nebo v § 39m odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 39d odst. 6 nebo 7“. 106. V § 39j se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „ , nebo nabytím právní moci rozhodnutí o nepřiznání výše a podmínek úhrady podle § 15 odst. 6, pokud byla žádost o stanovení maximální ceny předložena spolu s žádostí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a zároveň není vedeno jiné správní řízení o stanovení výše a podmínek úhrady takového léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Maximální cena léčivého přípravku také zaniká uplynutím doby, na kterou byla stanovena dočasná úhrada podle § 39d, pokud léčivý přípravek nemá stanovenu trvalou úhradu podle § 39h a zároveň není vedeno jiné správní řízení o stanovení výše a podmínek úhrady takového léčivého přípravku“. 107. V nadpisu § 39l se slova „systému maximálních cen nebo“ zrušují. 108. V § 39l odstavec 1 zní: „(1) Hloubkovou revizí se rozumí revize referenční skupiny, ve které se přezkoumává a v případě potřeby mění výše základní úhrady, soulad výší úhrad všech v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely se základní úhradou, jednotnost a účelnost stanovených podmínek úhrady a soulad stanovené výše a podmínek úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely s tímto zákonem, a to zejména splnění očekávaných výsledků a důvodů farmakoterapie a nákladové efektivity.“. 109. V § 39l odstavec 2 zní: „(2) Hloubkovou revizi provádí Ústav z moci úřední. Účastníkem řízení jsou osoby uvedené v § 39f odst. 2.“. 110. V § 39l odst. 3 se slova „maximální ceny nebo“ zrušují. 111. V § 39l odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Hloubková revize se provádí ve společném řízení o léčivých přípravcích nebo potravinách pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupiny.“ a slova „maximální ceny nebo“ se zrušují. 112. V § 39l se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) První hloubkovou revizi Ústav zahájí do 3 let ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady prvního léčivého přípravku zařazeného do dané referenční skupiny.“. 113. § 39m zní: „§ 39m (1) Po nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady potravině pro zvláštní lékařské účely oznámí její dovozce nebo tuzemský výrobce Ústavu datum jejího skutečného uvedení na trh v České republice, a to nejpozději do 2 měsíců po jejím skutečném uvedení na tento trh; stejným způsobem rovněž oznámí Ústavu nejméně 2 měsíce předem přerušení nebo ukončení uvádění potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh v České republice, a to včetně důvodů takového přerušení nebo ukončení. V případě výjimečných okolností lze učinit takové oznámení nejpozději současně s přerušením nebo ukončením uvádění potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh v České republice. Dojde-li k obnovení uvádění potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh, je její dovozce nebo tuzemský výrobce povinen oznámit neprodleně tuto skutečnost Ústavu. Oznámení podle vět první až třetí podává dovozce nebo tuzemský výrobce Ústavu elektronicky na formuláři zveřejněném na internetových stránkách Ústavu s rozlišením jednotlivých variant potravin pro zvláštní lékařské účely podle kódu Ústavu, který byl potravině pro zvláštní lékařské účely přidělen v rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady. (2) Dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely, která je hrazena ze zdravotního pojištění, je povinen zajistit při dodávkách této potraviny pro zvláštní lékařské účely evidenci a ukládat ji po dobu 5 let. Dovozce nebo tuzemský výrobce oznamuje Ústavu elektronicky úplné a správné údaje o objemu dodávek potravin pro zvláštní lékařské účely na trh v České republice. Toto oznámení dále obsahuje identifikaci dovozce nebo tuzemského výrobce, identifikaci potraviny pro zvláštní lékařské účely kódem přiděleným Ústavem a informaci o tom, zda byla dodána poskytovateli zdravotních služeb, distributorovi nebo jiné osobě. Strukturu, způsob, formu a časový interval poskytování těchto údajů prostřednictvím elektronického hlášení stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.“. 114. V § 39n odst. 6 se za číslo „11“ vkládají slova „nebo 12“. 115. V § 39n odst. 7 se za slovo „pouze“ vkládají slova „Ministerstvu zdravotnictví a“. 116. V nadpisu § 39p se slovo „systému“ zrušuje. 117. V § 39p odstavec 1 zní: „(1) Ústav provádí zkrácenou revizi, ve které přezkoumává a v případě potřeby mění výši maximálních cen, výši základní úhrady a soulad výší úhrad všech v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely se základní úhradou. Zkrácenou revizi úhrad Ústav provádí z moci úřední anebo na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. c) v případě, že předpokládaná úspora finančních prostředků zdravotního pojištění v referenční skupině je vyšší než 30 000 000 Kč ročně, nebo 5 000 000 Kč ročně v případě výše úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku. Zkrácenou revizi maximálních cen Ústav provádí z moci úřední nejméně jedenkrát za 3 roky za účelem ověření, zda stanovené maximální ceny nepřekračují omezení stanovená tímto zákonem.“. 118. V § 39p odst. 2 se za slovo „revizi“ vkládá slovo „úhrad“. 119. V § 39p odst. 3 se za slovo „revizi“ vkládá slovo „úhrad“ a za slovo „úspora“ se vkládá slovo „finančních“. 120. V § 39p se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) situaci, kdy základní úhrada referenční skupiny byla stanovena ve výši nejvyšší ceny výrobce nebo úhrady obsažené v písemném ujednání podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo d), avšak ani po 12 měsících ode dne nabytí účinnosti písemného ujednání nebyl léčivý přípravek, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo takové písemné ujednání uzavřeno, na trhu v případě existující poptávky dostupný podle § 39c odst. 2 písm. a).“. 121. V § 39p odst. 5 větě třetí se slova „systému maximálních cen nebo úhrad“ zrušují a věty čtvrtá a pátá se nahrazují větami „Zkrácená revize úhrad podle § 39c odst. 9 se provádí přepočtem ze základní úhrady stanovené podle § 39c odst. 7. Ve zkrácené revizi úhrad nelze měnit podmínky úhrady stanovené léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely v posledním vykonatelném rozhodnutí o výši a podmínkách jeho úhrady.“. 122. V § 39p se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Zkrácenou revizi úhrad podle odstavců 1 až 4 a podle § 39c odst. 9 je možné uskutečnit pouze u referenční skupiny, ve které proběhla alespoň jedna hloubková revize; v opačném případě Ústav provede hloubkovou revizi podle § 39l. To neplatí u skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely obsahujících shodnou léčivou látku nebo podobnou biologickou léčivou látku a shodnou lékovou formu.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 123. V § 39p odst. 7 se věta první nahrazuje větami „Zkrácená revize úhrad se provádí ve společném řízení o léčivých přípravcích nebo potravinách pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupiny. Zkrácená revize maximálních cen se provádí ve společném řízení s léčivými přípravky obsahujícími stejnou léčivou látku a cestu podání nebo s potravinami pro zvláštní lékařské účely podle jejich zařazení do referenčních skupin.“. 124. § 39q se včetně nadpisu zrušuje. 125. V nadpisu části sedmé se za slovo „KATEGORIZACE“ vkládají slova „A CENOVÁ“. 126. V § 39r odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Výrobce zdravotnického prostředku, zplnomocněný zástupce výrobce zdravotnického prostředku usazeného ve třetí zemi, anebo osoba písemně pověřená výrobcem zdravotnického prostředku nebo zplnomocněným zástupcem výrobce zdravotnického prostředku usazeného ve třetí zemi k jednání podle této části, avšak vždy pouze jedna z těchto osob, (dále jen „ohlašovatel“) elektronicky ohlásí Ústavu zařazení, vyřazení nebo změnu zařazení zdravotnického prostředku do úhradové skupiny, popřípadě do skupiny zaměnitelných prostředků, pokud byla Ústavem vytvořena.“. 127. V § 39r odst. 4 se slova „Individuálně zhotovované zdravotnické prostředky“ nahrazují slovy „Zdravotnické prostředky na zakázku“. 128. V § 39r odst. 5 písm. b) se slova „úředně ověřeného“ zrušují a slovo „od“ se nahrazuje slovy „s úředně ověřeným podpisem osoby oprávněné jednat za“. 129. V § 39r odst. 5 písm. c) se za slovo „číslo“ vkládají slova „nebo jediné registrační číslo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie42g)“ a slova „Ústavem“ a „v Registru zdravotnických prostředků“ se zrušují. 130. V § 39r odst. 5 písmeno f) zní: „f) primární identifikátor modelu ohlašovaného zdravotnického prostředku (UDI-DI) v systému jedinečné identifikace zdravotnického prostředku UDI podle čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích42g), byl-li přidělen,“. 131. V § 39r odst. 5 písm. g) se slovo „a“ nahrazuje slovem „ , popřípadě“. 132. V § 39r odst. 5 písm. h) se slovo „dodáván“ nahrazuje slovy „uváděn nebo poprvé dodáván v rámci distribučního řetězce“ a slovo „výrobce“ se nahrazuje slovem „původce“. 133. V § 39r odst. 5 písm. i) se za slova „zákonu; předpokládanou výši úhrady“ vkládají slova „včetně daně z přidané hodnoty“. 134. V § 39r se na konci odstavce 6 doplňuje věta „V případě ohlášení zvýšení ceny původce je ohlašovatel povinen přiložit přílohu podle odstavce 8 písm. e) v elektronické podobě.“. 135. V § 39r odst. 7 se za slovo „být“ vkládá slovo „neprodleně“. 136. V § 39r odst. 8 písm. a) se slova „a nemá-li jej Ústav již k dispozici v Registru zdravotnických prostředků“ zrušují. 137. V § 39r odst. 8 písm. b) a c) se slova „a jeho překlad do českého jazyka, nemá-li je Ústav již k dispozici v Registru zdravotnických prostředků“ nahrazují slovy „v českém nebo anglickém jazyce“. 138. V § 39r odst. 8 písm. d) se slova „ , nemá-li je Ústav již k dispozici v Registru zdravotnických prostředků“ zrušují. 139. V § 39r odst. 8 písm. e) se slova „výrobce zdravotnického prostředku“ nahrazují slovy „ , za kterou je ohlašovaný zdravotnický prostředek uváděn na trh Evropské unie,“. 140. V § 39r odst. 8 písm. f) se za slovo „efektivity“ vkládají slova „a dopadu na finanční prostředky zdravotního pojištění způsobeného používáním zdravotnického prostředku, s vyčíslením nákladů na 1 pojištěnce a odhadovaného počtu pojištěnců za rok,“. 141. V § 39s odst. 1 se slova „včetně jejich příloh“ a slova „přílohy podle § 39r odst.“ zrušují a věta druhá se nahrazuje větami „Ústav spolu s ohlášením zveřejňuje všechny jeho přílohy s výjimkou příloh podle § 39r odst. 8 písm. d) a e). K přílohám podle § 39r odst. 8 písm. d) a e) Ústav zajistí elektronický přístup zdravotním pojišťovnám.“. 142. V § 39s se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ústav vydá oznámení o zařazení do úhradové skupiny.“. 143. V § 39s odst. 4 písmeno e) zní: „e) zdravotnický prostředek nelze dále uvádět a dodávat na trh, protože byl stažen z trhu nebo z oběhu nebo bylo zahájeno bezpečnostní nápravné opatření,“. 144. V § 39s odst. 4 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 145. V § 39s odst. 4 písm. f) se za slovo „pozastaven“ vkládají slova „nebo pozbyl platnosti nebo v případě zdravotnického prostředku rizikové třídy I není ve shodě s právními předpisy upravujícími požadavky na zdravotnické prostředky,“ a slovo „zrušen.“ se zrušuje. 146. V § 39s se na konci odstavce 4 doplňuje písmeno g), které zní: „g) zjistí, že ohlášení nebylo podáno v souladu s § 39r odst. 5, že doložené přílohy nejsou v souladu s § 39r odst. 8 nebo že došlo ke zvýšení ceny původce, které nebylo ohlášeno v souladu s § 39r odst. 6.“. 147. V § 39s odst. 6 se slovo „patnáctého“ nahrazuje slovem „desátého“ a slovo „patnáctém“ se nahrazuje slovem „desátém“. 148. V § 39s se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá odkladný účinek. Je-li takové rozhodnutí napadeno odvoláním, je předběžně vykonatelné podle odstavce 6 obdobně.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 149. V § 39t odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „k dvacátému“ nahrazují slovy „ke dvacátému čtvrtému“ a slova „seznam obsahující výčet všech hrazených zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz“ se nahrazují slovy „seznam všech zdravotnických prostředků hrazených na základě předepsání na poukaz“. 150. V § 39t odst. 1 písm. a) a b) se slova „identifikační údaje“ nahrazují slovy „kódové označení“. 151. V § 39t odst. 1 písm. c) se slovo „číselné“ nahrazuje slovem „kódové“. 152. V § 39t odst. 1 písm. d) se za slovo „úhrady“ vkládají slova „včetně daně z přidané hodnoty“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“. 153. V § 39t odst. 1 písmeno i) zní: „i) maximální konečnou cenu, která zahrnuje cenu původce, maximální obchodní přirážku a daň z přidané hodnoty,“. 154. V § 39t se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ústav zveřejňuje na elektronické úřední desce k patnáctému dni kalendářního měsíce návrh seznamu podle odstavce 1. Do dvacátého druhého dne kalendářního měsíce se lze k návrhu seznamu vyjádřit. Ústav vyjádření vyhodnocuje a provádí opravy. O vyhodnocení návrhu na opravu seznamu Ústav toho, kdo návrh podal, neinformuje.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 155. V § 39t se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Právní účinky opravného seznamu nastávají prvním pracovním dnem následujícím po dni jeho vydání.“. 156. V § 39t odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „ohlášené ceny výrobce přepočtené podle technických parametrů obsažených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, k níž se připočítá obchodní přirážka a daň“ nahrazují slovy „skutečně uplatněné konečné ceny včetně obchodní přirážky a daně“. 157. V § 39v odst. 1 se za slova „cena bez“ vkládají slova „obchodní přirážky a“. 158. V § 39v odst. 4 se slova „a statistiky České republiky (dále jen „Ústav zdravotnických informací“)“ zrušují. 159. V § 39v odst. 9 se text „§ 39za odst. 1 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 44 odst. 1 písm. b)“. 160. V § 39y odst. 3 se text „§ 39za odst. 2“ nahrazuje textem „§ 44 odst. 2“. 161. § 39za se včetně nadpisu zrušuje. 162. V § 40 odst. 10 písm. b) se za slova „výkonu podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami“ vkládají slova „ , včetně dokladů o dosažené kvalifikaci“. 163. V § 40 se doplňuje odstavec 17, který zní: „(17) Poskytovateli je zdravotní pojišťovna povinna na jeho žádost sdělit informaci o tom, u kterého registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru gynekologie a porodnictví je pojištěnec registrován.“. 164. Za § 40a se vkládá nový § 40b, který zní: „§ 40b Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s výkonem působnosti podle zákona o Veřejném ochránci práv. Poskytnutí informací není porušením povinnosti mlčenlivosti zaměstnanců zdravotní pojišťovny.“. 165. V § 42 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ministerstvo zdravotnictví poskytuje revizním lékařům a odborným pracovníkům ke splnění úkolů uvedených v odstavcích 1 až 3 údaje vedené v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a to na základě jejich žádosti. Žádost a údaje předávané na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 166. V § 43 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při změně zdravotní pojišťovny je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna do 3 měsíců ode dne změny zdravotní pojišťovny podle § 11a bezplatně předat nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o čerpání hrazených služeb, u nichž je zákonem nebo rozhodnutím Ústavu stanoven množstevní limit nebo jiné podmínky nároku pojištěnce, pokud tento limit nebo podmínky mohou mít vliv na poskytnutí hrazených služeb pojištěnci po změně zdravotní pojišťovny.“. 167. § 44 včetně nadpisu zní: „§ 44 Přestupky (1) Ohlašovatel se dopustí přestupku tím, že a) poruší závazek dodávat zdravotnické prostředky podle § 39v odst. 1, nebo b) poruší povinnost uloženou v rozhodnutí Ústavu podle § 39v odst. 3. (2) Ohlašovatel, který se stal výhercem, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v rozhodnutí o výši přijaté aukční hodnoty podle § 39x odst. 7. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší a) závazek dodávat léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na český trh podle § 15 odst. 6 písm. e), b) písemné ujednání o nejvyšší možné ceně výrobce podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo ujednání o úhradě podle § 39c odst. 2 písm. d), c) závazek z úhradové soutěže podle § 39e, d) povinnost uzavřít smlouvu o kompenzaci nákladů vynaložených na úhradu léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění podle § 39da odst. 8, nebo e) povinnost poskytovat léčivý přípravek zdarma podle § 39d odst. 7 nebo povinnost kompenzovat náklady vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 39d odst. 6 nebo 7 nebo § 39da odst. 8. (4) Poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky nebo smluvní výdejce se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz podle § 32 odst. 4. (5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se při poskytování hrazených služeb prokáže průkazem pojištěnce zdravotní pojišťovny, přestože v té době jejím pojištěncem nebyla. (6) Zdravotní pojišťovna se dopustí přestupku tím, že a) nezveřejní smlouvu nebo zvláštní smlouvu anebo dodatky k nim podle § 17 odst. 9, § 17a odst. 2 nebo § 39v odst. 6, b) v rozporu s § 40 odst. 10 písm. a) nevede nebo nezveřejní seznam smluvních poskytovatelů, c) nevede přehled zdravotnických pracovníků podle § 40 odst. 10 písm. b), d) v rozporu s § 43 odst. 3 nepředá nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o čerpání hrazených služeb, e) nezajistí svým pojištěncům poskytování hrazených služeb podle § 46 odst. 1, nebo f) v rozporu s § 52 odst. 2 uzavře smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb s uchazečem bez doporučení. (7) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5, b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b), c) nebo d), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. f) nebo odstavce 4, d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo odstavce 6 písm. a) nebo e), e) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, f) výše třetiny ročního obratu v rámci předmětné léčivé látky a lékové formy v České republice, nejvýše však do 100 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c), g) výše trojnásobku celkové výše nákladů vynaložených všemi zdravotními pojišťovnami na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo do 1 000 000 Kč, pokud žádné náklady nevznikly, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. d), nebo h) výše trojnásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu odpovídajícího výši kompenzace nákladů vynaložených na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo do 1 000 000 Kč, je-li výše nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší než 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e).“. 168. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní: „§ 44a (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Ústav, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 1 až 4, b) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 6, c) zdravotní pojišťovna, jejímž průkazem pojištěnce se fyzická osoba prokázala, jde-li o přestupek podle § 44 odst. 5. (2) Pokuty za přestupky vybírá a vymáhá celní úřad, s výjimkou pokut za přestupky podle § 44 odst. 5 a 6, které vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut za přestupky je příjmem státního rozpočtu, s výjimkou příjmu z pokut za přestupek podle § 44 odst. 5, který je příjmem zdravotní pojišťovny, která je uložila. (3) Zdravotní pojišťovna, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.“. 169. Za § 44a se vkládá nový § 44b, který zní: „§ 44b (1) Za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 odst. 1, 3, 4 nebo 5 může příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. Při nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem uloží pokutu pouze zaměstnavateli. (2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna. (3) Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. (4) Při porušení povinnosti podle § 12 písm. k) může příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (5) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.“. 170. § 45a se zrušuje. 171. V § 53 odstavec 1 zní: „(1) Zdravotní pojišťovny rozhodují a) ve věcech týkajících se sporných případů o naplnění podmínek pro účast ve zdravotním pojištění podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů zahájených na návrh pojištěnce, b) ve věcech udělení předchozího souhlasu podle § 14b, c) ve věcech vydání povolení podle koordinačních nařízení, d) ve věcech náhrady nákladů podle koordinačních nařízení, e) ve věcech náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4, f) ve věcech přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného, g) ve věcech posuzování naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených podle § 19, h) ve věcech zřízení zástavního práva podle § 53d, i) ve sporných případech ve věcech placení pojistného a penále platebními výměry; odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek, j) ve sporných případech ve věcech vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné, k) ve sporných případech o hrazení částek podle § 16b; k návrhu pojištěnec přiloží doklady o zaplacení doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b, ze kterých vyplývá, že limit podle § 16b byl překročen.“. 172. V § 53 odstavec 3 zní: „(3) Vydání výkazu nedoplatků je prvním úkonem v řízení. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem jeho doručení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr. Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.“. 173. V § 53 odstavec 6 zní: „(6) Zjistí-li zdravotní pojišťovna, že údaje o výši nedoplatků obsažené ve výkazu nedoplatků jsou nesprávné, může výkaz nedoplatků zrušit z vlastního podnětu do 3 let ode dne vykonatelnosti výkazu nedoplatků.“. 174. V § 53 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 13 se označují jako odstavce 7 až 12. 175. V § 53 odst. 7 se slova „Vykonatelná rozhodnutí ve věcech uvedených v odstavci 1 a“ zrušují a slovo „vykonatelné“ se nahrazuje slovem „Vykonatelné“. 176. V § 53 odst. 9 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „ , s výjimkou rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podle § 14b, rozhodnutí o vydání povolení podle koordinačních nařízení, rozhodnutí o náhradě nákladů podle koordinačních nařízení, rozhodnutí o náhradě nákladů podle § 14 odst. 2 až 4 a rozhodnutí o naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených podle § 19,“ a za větu první se vkládá věta „Rozhodčí orgán dále rozhoduje o odvolání v řízení o přestupku projednávaném zdravotní pojišťovnou podle § 44 odst. 5.“. 177. V § 53 se odstavce 11 a 12 zrušují. 178. V § 53a odst. 1 se částka „20 000 Kč“ nahrazuje částkou „30 000 Kč“. 179. V § 53a odst. 2 se slova „uložení pokuty,“ zrušují a částka „20 000 Kč“ se nahrazuje částkou „30 000 Kč“. 180. V § 53a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „O odstranění“ nahrazují slovy „Žádosti o odstranění“ a slovo „rozhodnout“ se nahrazuje slovem „vyhovět“. 181. V § 53a odst. 3 písm. a) se slovo „pokuty,“ zrušuje. 182. V § 53a odst. 4 se slovo „pokuty,“ a slova „uložena pokuta,“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě žádosti o prominutí penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může být žádost podána do 8 dnů ode dne vykonatelnosti výkazu nedoplatků.“. 183. V § 53a odstavec 5 zní: „(5) Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je prvním úkonem v řízení. Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.“. 184. V nadpisu § 53b se slova „veřejnou vyhláškou“ zrušují. 185. V § 53b odst. 1 se slova „se účastník řízení nezdržuje na místě svého pobytu, sídla nebo adrese pro doručování, které pojišťovně oznámil“ nahrazují slovy „nebyly splněny podmínky pro doručení písemnosti uplynutím úložní doby“. 186. V § 53b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Doručení písemností, které se doručují do vlastních rukou nebo jejichž převzetí má být potvrzeno adresátem, potvrdí doručující řádně vyplněnou doručenkou, která je veřejnou listinou.“. 187. Za § 53c se vkládá nový § 53d, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 66 a 67 zní: „§ 53d Zástavní právo (1) Zdravotní pojišťovna může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném nebo penále zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku dlužníka, který má u zdravotní pojišťovny dluh na pojistném nebo penále, za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hodnota zástavy nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. (2) Řízení o zřízení zástavního práva se zahajuje z moci úřední a vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva je prvním úkonem v řízení. Rozhodnutí o zřízení zástavního práva obsahuje ve výroku kromě náležitostí podle § 68 správního řádu i výši nedoplatku na pojistném nebo penále a označení zástavy. (3) Týká-li se řízení o zřízení zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zdravotní pojišťovna vyrozumí o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušný katastrální úřad, který zapíše k nemovitosti poznámku66). Rozhodnutí o zřízení zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc nebo právo k ní po zápisu poznámky informující o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva. (4) Je-li zástavou nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, podá zdravotní pojišťovna návrh na zápis zástavního práva do katastru nemovitostí neprodleně poté, co se rozhodnutí stane vykonatelným. Společně s podáním návrhu na vklad zástavního práva podá zdravotní pojišťovna návrh na výmaz poznámky o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva a návrh na zápis poznámek podle odstavce 6. (5) Zdravotní pojišťovna pro účely zřízení zástavního práva k majetku dlužníka využívá bezúplatně dálkovým přístupem údaje z katastru nemovitostí67). (6) Je-li zástavní právo zřízeno rozhodnutím zdravotní pojišťovny, hledí se na toto právo tak, jako by se vlastník zástavy zavázal, že a) zástavním právem zapsaným ve výhodnějším pořadí nezajistí nový dluh; tato skutečnost se zapíše do příslušného veřejného seznamu, nebo b) neumožní zápis nového zástavního práva namísto starého zástavního práva zapsaného ve výhodnějším pořadí než zástavní právo zřízené rozhodnutím zdravotní pojišťovny; tato skutečnost se zapíše do příslušného veřejného seznamu. (7) Zástavní právo zřízené rozhodnutím zdravotní pojišťovny zaniká rovněž nabytím právní moci rozhodnutí, kterým zdravotní pojišťovna ruší zástavní právo. Je-li zástavou nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, podá zdravotní pojišťovna návrh na výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí neprodleně poté, co se rozhodnutí stane vykonatelným. Společně s podáním návrhu na výmaz zástavního práva podá zdravotní pojišťovna návrh na výmaz poznámek podle odstavce 6. 66) § 23 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 67) § 13 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.“. 188. V § 55 odst. 2 se za slova „státní zastupitelství“ vkládají slova „ , obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí projednávající přestupky podle zvláštního právního předpisu68)“. Poznámka pod čarou č. 68 zní: „68) Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.“. 189. V § 55 odst. 4 se slova „smrtelných, těžkých a hromadných“ zrušují. 190. V příloze č. 1 v tabulce Seznam použitých zkratek a symbolů se slova „povolení revizním lékařem“ nahrazují slovy „schválení zdravotní pojišťovny“ a slova „schválení revizním lékařem“ se nahrazují slovy „schválení zdravotní pojišťovny“. 191. V příloze č. 1 v tabulce Seznam zdravotních výkonů z veřejného zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek se za bod 27 vkládají nové body 28 až 41, které znějí: „28.\| 015\| Diagnostika ortodontických anomálií\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). ---\|---\|---\|---\|--- 29.\| 015\| Zahájení léčby ortodontických anomálií fixním ortodontickým aparátem na jeden zubní oblouk\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál fixního ortodontického aparátu není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 30.\| 015\| Kontrola léčby ortodontických anomálií s použitím fixního ortodontického aparátu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál fixního ortodontického aparátu není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 31.\| 015\| Kontrola léčby ortodontických anomálií jinými postupy než s použitím fixního ortodontického aparátu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 32.\| 015\| Ukončení léčby ortodontických anomálií s použitím fixního ortodontického aparátu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 33.\| 015\| Kontrola ve fázi retence nebo aktivní sledování ve fázi růstu a vývoje\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 34.\| 015\| Stanovení fáze růstu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 35.\| 015\| Analýza telerentgenového snímku lbi\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 36.\| 015\| Analýza ortodontických modelů\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 37.\| 015\| Diagnostická přestavba ortodontického modelu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, ode dne dosažení 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 38.\| 015\| Nasazení prefabrikovaného intraorálního oblouku\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 39.\| 015\| Nasazení extraorálního tahu nebo obličejové masky\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 40.\| 015\| Navázání parciálního oblouku\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 41.\| 015\| Zahájení léčby ortodontických anomálií malým fixním ortodontickým aparátem na jeden zubní oblouk\| W\| Plná úhrada do 10 let věku. Materiál fixního ortodontického aparátu není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry).“. Dosavadní body 28 až 58 se označují jako body 42 až 72 a dosavadní body 60 až 70 se označují jako body 73 až 83. 192. V příloze č. 1 v tabulce Seznam zdravotních výkonů z veřejného zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek se slova „souhlasu revizního lékaře“ nahrazují slovy „schválení zdravotní pojišťovny“. 193. Přílohy č. 3 a 4 znějí: „Příloha č. 3 k zákonu č. 48/1997 Sb. KATEGORIZACE ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ PŘEDEPISOVANÝCH NA POUKAZ ODDÍL A Tabulka č. 1 Seznam skupin --- 01 - ZP krycí 02 - ZP pro inkontinentní pacienty 03 - ZP pro pacienty se stomií 04 - ZP ortopedicko-protetické a ortopedická obuv 05 - ZP pro pacienty s diabetem a s jinými poruchami metabolismu 06 - ZP pro kompresivní terapii 07 - ZP pro pacienty s poruchou mobility 08 - ZP pro pacienty s poruchou sluchu 09 - ZP pro pacienty s poruchou zraku 10 - ZP respirační, inhalační a pro aplikaci enterální výživy 11 - ZP nekategorizované Tabulka č. 2 Zvláštní zkratky --- J4 - lékař specializovaného pracoviště pro léčbu dědičných poruch metabolismu J16 - lékař specializovaného pracoviště angiologického a lymfologického Tabulka č. 3 Seznam odborností lékařů pro preskripční omezení (odbornost zahrnuje všechny podobory a nástavbové odbornosti)\| Zkratka ---\|--- alergolog a klinický imunolog\| ALG anesteziolog a intenzivista\| ANS dermatovenerolog\| DER dětský lékař; praktický lékař pro děti a dorost\| PED diabetolog a endokrinolog\| DIA foniatr\| FON geriatr\| GER gynekolog a porodník\| GYN chirurg\| CHI internista\| INT kardiolog\| KAR klinický onkolog\| ONK klinický osteolog\| OST lékař se specializací v oboru ortodoncie\| ORD lékař se specializací v oboru ortopedické protetiky\| ORP lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v popáleninové medicíně\| POP angiolog, lymfolog a flebolog\| ANG nefrolog\| NEF neonatolog\| NEO neurolog\| NEU oftalmolog\| OPH ortoped\| ORT otorinolaryngolog\| ORL plastický chirurg\| PLA pneumolog\| PNE praktický lékař\| PRL psychiatr\| PSY rehabilitační lékař\| REH revmatolog\| REV tělovýchovný lékař\| TVL traumatolog\| TRA urolog\| URN Tabulka č. 4 Seznam odborností sester pro preskripční omezení (odbornost zahrnuje všechny podobory a nástavbové odbornosti)\| Zkratka ---\|--- všeobecná nebo dětská sestra se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí, v rozsahu stanoveném ošetřujícím lékařem v doporučení domácí péče (sestra v domácí péči)\| SDP všeobecná nebo dětská sestra se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí, pokud je nositelem výkonů podle vyhlášky stanovící seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování podle § 17 odst. 4 u poskytovatele, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb v lékařské odbornosti požadované pro předepsání příslušného zdravotnického prostředku preskripčním omezením uvedeným v ODDÍLU C (sestra v lékařských oborech)\| SLO ODDÍL B Definice stupňů aktivity --- Stupeň aktivity I – interiérový typ uživatele. Uživatel má schopnost používat protézu pro pohyb na rovném povrchu a při pomalé konstantní rychlosti chůze. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze jsou vzhledem ke zdravotnímu stavu uživatele výrazně limitovány. Terapeutický cíl: zabezpečení stoje v protéze, využití protézy pro chůzi v interiéru. Stupeň aktivity II – limitovaný exteriérový typ uživatele. Uživatel má schopnost používat protézu i pro překonávání malých přírodních nerovností a bariér (nerovný povrch, schody apod.) a to při pomalé konstantní rychlosti chůze. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze jsou vzhledem ke zdravotnímu stavu uživatele limitovány. Terapeutický cíl: využití protézy pro chůzi v interiéru a omezeně v exteriéru. Stupeň aktivity III – nelimitovaný exteriérový typ uživatele. Uživatel má schopnost používat protézu i při střední a vysoké poměrné rychlosti chůze. Typické je překonávání většiny přírodních nerovností a bariér a provozování pracovních, terapeutických nebo jiných pohybových aktivit, přičemž technické provedení protézy není vystaveno nadprůměrnému mechanickému namáhání. Požadavkem je dosažení střední a vysoké mobility pacienta a případně také zvýšená stabilita protézy. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze jsou ve srovnání s člověkem bez postižení pouze nepatrně limitovány. Terapeutický cíl: využití protézy pro chůzi v interiéru a exteriéru téměř bez omezení. Stupeň aktivity IV – nelimitovaný exteriérový typ uživatele se zvláštními požadavky. Uživatel má schopnosti jako uživatel stupně III. Navíc se zde vzhledem k vysoké aktivitě uživatele protézy vyskytuje výrazné rázové a mechanické zatížení protézy. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze nejsou ve srovnání s člověkem bez postižení limitovány. Typickým příkladem je dítě nebo vysoce aktivní dospělý uživatel nebo sportovec. Terapeutický cíl: využití protézy pro chůzi a pohyb v interiéru a exteriéru zcela bez omezení. Nejedná se o speciální sportovní protézy. ODDÍL C Tabulka č. 1 Číselný kód\| Kategorizační strom\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhradový limit bez DPH\| Možnost cirkulace ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 01\| ZP krycí\| \| \| \| \| \| 01.01\| ZP pro klasické hojení ran\| \| \| \| \| \| 01.01.01\| gázy\| \| \| \| \| \| 01.01.01.01\| gáza skládaná - sterilní\| min. 8 vrstev, min. 17 vláken na 1 cm2\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0174 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.01.02\| gáza skládaná - nesterilní\| min. 8 vrstev, min. 17 vláken na 1 cm2\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02\| netkané textilie\| \| \| \| \| \| 01.01.02.01\| netkaná textilie - sterilní\| min. 4 vrstvy\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0174 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.02\| netkaná textilie - nesterilní\| min. 4 vrstvy\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.03\| kombinované savé kompresy - bez superabsorbentu\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0695 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.04\| kombinované savé kompresy - se superabsorbentem\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,3913 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.05\| hypoalergenní fixace\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.02\| ZP pro vlhké hojení ran\| \| \| \| \| \| 01.02.01\| obvazy neadherentní\| \| \| \| \| \| 01.02.01.01\| obvazy kontaktní neadherentní\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,3478 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.02\| obvazy kontaktní neadherentní - se savým jádrem\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,5217 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.03\| obvazy kontaktní neadherentní silikonové\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině, možnost výměny po více dnech ev. pomoc při formování jizev ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.04\| antiseptické neadherentní krytí\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině, s efektem antimikrobiálním\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,96 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.05\| krytí kontaktní neadherentní s lipidokoloidní kontaktní vrstvou\| obsahuje lipidokoloidní technologii\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,26 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.02\| krytí s aktivním uhlím\| \| \| \| \| \| 01.02.02.01\| krytí s aktivním uhlím\| krytí se schopností adsorpce zápachu, čištění rány, ke snížení sekrece\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,96 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.02.02\| krytí s aktivním uhlím - s aktivní látkou\| krytí se schopností adsorpce zápachu, čištění rány, ke snížení sekrece, k managementu infekce v ráně\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,04 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.03\| hydrogelové krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.03.01\| hydrogelové krytí - plošné\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro defekty plošné, povrchové\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,78 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.03.02\| hydrogelové krytí - amorfní\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro plošné povrchové i hluboké defekty\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 21,70 Kč / 1 g 21,70 Kč / 1 ml\| ne 01.02.03.03\| hydrogelové krytí - na textilním nosiči\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro plošné povrchové i hluboké defekty\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,30 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.03.04\| hydrogely amorfní s aktivní látkou\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro plošné povrchové i hluboké defekty, ovlivňující spodinu dle aktivní látky, v případě antimikrobiální aktivity musí obsahovat prokazatelně antimikrobiální složku\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 9,74 Kč / 1 g 9,74 Kč / 1 ml\| ne 01.02.04\| alginátové krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.04.01\| alginátové krytí - plošné\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,56 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.02\| alginátové krytí - plošné s aktivní látkou\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně, ovlivnění infekce v ráně\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.03\| provazce, tampony\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně, s výhodou do dutin a podminovaných ran\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,56 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.04\| provazce, tampony - s aktivní látkou\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně, ovlivnění infekce v ráně, s výhodou do dutin a podminovaných ran\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.05\| alginátová krytí amorfní - s aktivní látkou\| amorfní alginátová matrix s vazbou na aktivní látku, která je aktivní po kontaktu s exsudátem\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 10,13 Kč / 1 g 10,13 Kč / 1 ml\| ne 01.02.05\| hydrokoloidní krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.05.01\| hydrokoloidy bez okraje\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,30 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.05.02\| hydrokoloidy s okrajem\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny se schopností se přichytit k okolí rány\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,08 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.05.03\| pasty\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny - dutin\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 11,30 Kč / 1 g\| ne 01.02.05.04\| zásypy\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 9,56 Kč / 1 g\| ne 01.02.06\| hydrovlákna\| \| \| \| \| \| 01.02.06.01\| hydrovlákna\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, lze i do hlubokých ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,48 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.06.02\| hydrovlákna - s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, lze i do hlubokých ran, obsahuje prokazatelně antimikrobiální složku\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.06.03\| hydrovlákna - provazce, tampony\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, do hlubokých ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,74 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.06.04\| hydrovlákna - provazce, tampony - s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, do hlubokých ran, obsahuje prokazatelně antimikrobiální složku\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,35 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07\| hydropolymery, polyuretany a pěny\| \| \| \| \| \| 01.02.07.01\| hydropolymery, polyuretany a pěny - plošné\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.02\| hydropolymery, polyuretany a pěny - plošné s okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí, s lepícími schopnostmi ke kůži\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,00 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.03\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,74 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.04\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem a okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí, s lepícími schopnostmi ke kůži, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou, s lepícími schopnostmi ke kůži\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.05\| hydropolymery, polyuretany a pěny - do dutin\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány - k výplni dutiny\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.06\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.07\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s aktivní látkou a okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.08\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem a aktivní látkou\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,50 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.09\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem a okrajem a s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou, s lepícími schopnostmi ke kůži\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.10\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s gelem\| management exsudátu, zvlhčení spodiny, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,74 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.11\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s gelem s okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.12\| hydropolymery, polyuretany a pěny - se silikonem a aktivní látkou k odvodu exsudátu\| odvádí exsudát, obsahuje prokazatelně antimikrobiální složku a silikonovou kontaktní vrstvu\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,60 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.08\| filmové obvazy\| \| \| \| \| \| 01.02.08.01\| filmové obvazy - plošné\| krytí k ochraně rány, ochraně okolí před macerací a sekundární krytí\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,43 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.08.02\| filmové obvazy - plošné se silikonem\| krytí k ochraně rány, ochraně okolí před macerací\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,87 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.08.03\| filmové obvazy - tampony\| krytí k ochraně rány a ochraně okolí před macerací\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 13,26 Kč / 1 ml\| ne 01.02.08.04\| filmové obvazy - spreje\| krytí k ochraně rány a ochraně okolí před macerací\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 7,83 Kč / 1 ml\| ne 01.02.09\| bioaktivní obvazy\| \| \| \| \| \| 01.02.09.01\| bioaktivní obvazy - plošné\| krytí vstupující aktivně do procesu hojení, pro dlouhodobě stagnující defekty\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 6,09 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.09.02\| bioaktivní obvazy - v tubě\| krytí vstupující aktivně do procesu hojení, pro dlouhodobě stagnující defekty\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 14,78 Kč / 1 g\| ne 01.02.09.03\| bioaktivní obvazy - na síťovině\| krytí vstupující aktivně do procesu hojení, pro dlouhodobě stagnující defekty\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,30 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.10\| čistící obvazy\| \| \| \| \| \| 01.02.10.01\| čistící obvazy - plošné\| vhodné k vyčištění spodiny rány, k odstranění povlaků\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,43 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.10.02\| čistící obvazy - aktivní\| vhodné k vyčištění spodiny rány, k odstranění povlaků\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 3,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.10.03\| čistící obvazy - k mechanickému čištění\| vhodné k vyčištění spodiny rány, k odstranění povlaků pomocí mechanického debridementu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,22 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.11\| čistící roztoky aktivní\| \| \| \| \| \| 01.02.11.01\| čistící roztoky aktivní\| aseptické roztoky sloužící k obkladům a oplachům, podpora autolytických aktivit v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,70 Kč / 1 ml\| ne 01.02.11.02\| čistící gely aktivní\| aseptické gely pro podporu autolytických aktivit v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 13,04 Kč / 1 g 13,04 Kč / 1 ml\| ne 01.02.12\| dermoepidermální náhrady\| \| \| \| \| \| 01.02.12.01\| xenotransplantáty\| náhrada kožního krytu, podpora epitelizace\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 6,96 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.12.02\| syntetické kožní náhrady\| náhrada kožního krytu, podpora epitelizace\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 6,52 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13\| ostatní krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.13.01\| kolagenové krytí\| -\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 3,48 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.02\| krytí obsahující hyaluronan - plošné\| krytí podporující čištění, granulaci, aktivuje hojící procesy\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.03\| krytí obsahující hyaluronan - roztok, gel\| krytí podporující čištění, granulaci, aktivuje hojící procesy\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 5,52 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.04\| krytí obsahující hyaluronan - sprej\| krytí podporující čištění, granulaci, aktivuje hojící procesy\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 11,30 Kč / 1 ml\| ne 01.02.13.05\| krytí obsahující med - plošné\| materiály k podpoře hojení, čistící a antibakteriální efekt\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.06\| krytí obsahující med - gel, pasta\| materiály k podpoře hojení, čistící a antibakteriální efekt\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 13,04 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.07\| hydrobalanční krytí\| management exsudátu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,35 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.08\| nanokrystalické stříbro - plošné\| management infekce v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,43 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.09\| nanokrystalické stříbro - sprej\| management infekce v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 3,48 Kč / 1 ml\| ne 01.02.13.10\| biokeramické krytí\| management exsudátu u sekretujících ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,782 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.11\| maltodextrin\| materiály k podpoře hojení a čistění rány\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| \| 3,30 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.12\| kadexomer s jodem - plošný\| management exsudátu a infekce\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,91 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.13\| kadexomer s jodem - zásyp\| management exsudátu a infekce\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 14,78 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.14\| kadexomer s jodem - mast\| management exsudátu a infekce\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 14,78 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.15\| samolepící silikonové krytí na jizvy\| -\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,61 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.16\| superabsorpční krytí\| krytí k managementu exsudátu, s vysokou absorpční kapacitou díky superabsorpčním částicím, které jsou součástí jádra a váží pevně a bezpečně exsudát\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.17\| prostředky pro lokální kyslíkovou terapii\| krytí k podpoře hojení, managementu exsudátu a čištění ran na principu lokálního dodávání kyslíku\| DIA; DRV; GER; CHR; INT; J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžké a nehojící se žilní nebo arteriální ulcerace, včetně ulcerací u diabetes mellitus, které nedosáhly zhojení do 8 týdnů při použití standardních léčebných postupů, včetně chirurgických\| 24 ml / 1 rok / 1 lokalizace\| 228,00 Kč / 1 ml\| ne 01.03\| obinadla a náplasti\| \| \| \| \| \| 01.03.01\| obinadla fixační\| \| \| \| \| \| 01.03.01.01\| obinadla fixační - elastická\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0044 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.01.02\| obinadla fixační - elastická, kohezivní\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0174 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.01.03\| obinadla fixační - neelastická\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0026 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.02\| obinadla hadicová\| \| \| \| \| \| 01.03.02.01\| obinadla hadicová - podpůrná\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0522 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.02.02\| obinadla hadicová - podkladová\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.02.03\| obinadla hadicová - fixační\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,1043 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.03.\| náplasti\| \| \| \| \| \| 01.03.03.01\| samolepící krytí\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,225 Kč / 1 cm2\| ne 01.04\| savé prostředky\| \| \| \| \| \| 01.04.01\| vata buničitá\| \| \| \| \| \| 01.04.01.01\| vata buničitá\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| 1000 g / měsíc\| 0,0869 Kč / 1 g\| ne 01.04.01.02\| vata buničitá - dělená\| -\| DIA\| -\| 300 ks / měsíc\| 0,0261 Kč / 1 ks\| ne 02\| ZP pro inkontinentní pacienty\| \| \| \| \| \| 02.01\| ZP absorpční\| \| \| \| \| \| 02.01.01\| ZP absorpční\| \| \| \| \| \| 02.01.01.01\| vložky, kapsy, intravaginální tampony, vložné pleny, fixační kalhotky, plenkové kalhotky\| Všechny typy výrobků: • absorpční jádro z celulózy popř. superabsorbentu • neutralizátor zápachu Intravaginální tampony Vložné pleny • postranní pásky proti protečení • indikátor výměny zdravotního prostředku Plenkové kalhotky - zalepovací • postranní pásky proti protečení • opakovaně aplikovatelná lepítka • indikátor výměny zdravotního prostředku Plenkové kalhotky - s pásem • postranní pásky proti protečení • fixace pomocí pásu s opakovaným zapínáním • indikátor výměny zdravotního prostředku Plenkové kalhotky - natahovací • prodyšný elastický materiál Fixační kalhotky • bezešvé\| GER; GYN; CHI; NEF; NEU; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| inkontinence I. stupně (mimovolní únik moči nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) inkontinence II. stupně (mimovolní únik moči nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) + fekální inkontinence inkontinence III. stupně (mimovolní únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin) + smíšená inkontinence\| maximálně 150 kusů / měsíc\| při kombinaci se ZP pro sběr moči - 174,00 Kč / měsíc pro jakýkoli stupeň inkontinence, spoluúčast 5 % od prvního ks\| ne inkontinence I. stupně (mimovolní únik moči nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) - 391,00 Kč / měsíc, spoluúčast 15 % od prvního ks\| inkontinence II. stupně (mimovolní únik moči nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) + fekální inkontinence - 783,00 Kč / měsíc, spoluúčast 5 % od prvního ks inkontinence III. stupně (mimovolní únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin) + smíšená inkontinence - 1.478,00 Kč / měsíc, spoluúčast 2 % od prvního ks 02.01.01.02\| podložky\| se superabsorbentem i bez superabsorbentu\| GER; GYN; CHI; NEF; NEU; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| inkontinence III. stupně + smíšená inkontinence\| maximálně 30 kusů / měsíc\| inkontinence III. stupně + smíšená inkontinence - 191,00 Kč / měsíc, spoluúčast 25 % od prvního ks\| ne 02.02\| ZP pro sběr moči\| \| \| \| \| \| 02.02.01\| urinální kondomy\| \| \| \| \| \| 02.02.01.01\| urinální kondomy\| samolepící nebo s lepícím proužkem, ochrana proti zalomení, kompatibilní se standardně používanými sběrnými urinálními sáčky\| GER; CHI; NEF; NEU; PED; PRL; URN; INT\| inkontinence u mužů, únik moči nad 100 ml za 24 hodin, kombinace možná pouze s vložkami nebo kapsami\| 30 ks / měsíc\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.02\| sběrné urinální sáčky výpustné\| \| \| \| \| \| 02.02.02.01\| sběrné urinální sáčky - jednokomorové\| -\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 15 ks / měsíc; 20 ks pro pacienty s nefrostomií; pro děti do 6 let bez limitu\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.02.02\| sběrné urinální sáčky - vícekomorové\| komory pro rovnoměrnou distribuci moči, konektor kompatibilní se standardně používanými cévkami a urostomickými sáčky, potažené textilií, uzavíratelný výpustný ventil\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 15 ks / měsíc; 20 ks pro pacienty s nefrostomií; pro děti do 6 let bez limitu\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.03\| přídržné příslušenství\| \| \| \| \| \| 02.02.03.01\| přídržné pásky\| měkká textilie, upravitelná velikost, kompatibilní se sběrnými sáčky\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 8 ks / rok\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.03.02\| držáky sáčků\| kompatibilní pro upevnění sběrných sáčků, omyvatelný materiál\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 2 ks / rok\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03\| ZP pro vyprazdňování\| \| \| \| \| \| 02.03.01\| urologické katetry pro intermitentní katetrizaci\| \| \| \| \| \| 02.03.01.01\| katetr sterilní - nepotahovaný\| sterilní nepotahovaný močový katetr k jednorázovému cévkování močového měchýře\| NEF; URN\| -\| 210 ks / měsíc\| 8,70 Kč / 1 ks\| ne 02.03.01.02\| katetr sterilní - potahovaný, s nutností aktivace\| potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru, aktivace vodou\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním\| 210 ks / měsíc\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.01.03\| katetr sterilní - potahovaný, ihned k použití\| sterilní kompaktní potahovaný močový katetr bez obsahu ftalátů, ihned k použití, s bezdotykovou technikou při zavádění; potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním\| 210 ks / měsíc\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.02\| urologické sety pro intermitentní katetrizaci s integrovaným sáčkem\| \| \| \| \| \| 02.03.02.01\| sety sterilní s potahovaným katetrem - s nutností aktivace\| potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru, aktivace vodou\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním - nelze kombinovat s katétry sterilními v rámci jednoho měsíce\| 210 ks / měsíc\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.02.02\| sety sterilní s potahovaným katetrem - ihned k použití\| sterilní kompaktní uzavřený systém potahovaného močového katetru bez obsahu ftalátů a kalibrovaného sběrného sáčku s antirefluxní chlopní a možností výpustě, ihned k použití, s bezdotykovou technikou při zavádění; potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním - nelze kombinovat s katétry sterilními v rámci jednoho měsíce\| 210 ks / měsíc\| 52,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.03\| proplachové systémy pro permanentní urologický katetr\| \| \| \| \| \| 02.03.03.01\| proplachové systémy\| uzavřený sterilní systém pro gravitační proplach permanentních močových katetrů a močového měchýře s obsahem aktivní látky k prevenci a léčbě neprůchodnosti katetru\| NEF; URN\| porucha průchodnosti permanentního močového katetru způsobená patologickou příměsí moči, s frekvencí častější než 1 x týdně po dobu 1 měsíce při správné péči\| 15 ks / měsíc\| 35,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.04\| dilatany\| \| \| \| \| \| 02.03.04.01\| dilatany anální\| -\| lékař\| stenóza análního kanálu; stenóza stomie\| 1 balení / 10 let\| 607,00 Kč / 1 balení\| ne 02.03.05\| urologické lubrikační gely\| \| \| \| \| \| 02.03.05.01\| urologické lubrikační gely\| -\| NEF; URN\| pouze pro nepotahované katetry\| 750 ml / 1 měsíc\| 2,60 Kč / 1 ml\| ne 03\| ZP pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.01\| stomické systémy - jednodílné\| \| \| \| \| \| 03.01.01\| sáčky - jednodílné, výpustné\| \| \| lze kombinovat se sáčky uzavřenými do příslušného finančního limitu stanoveného množstevním limitem dané kategorie\| \| \| 03.01.01.01\| potažené sáčky s plochou podložkou - s výpustí s mechanickou svorkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; nekomplikovaná stomie\| 30 ks / měsíc\| 57,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.02\| potažené sáčky s plochou podložkou - s integrovanou bezpečnostní výpustí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže; píštěl\| 30 ks / měsíc\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.01.01.03\| potažené sáčky s konvexní podložkou - s integrovanou bezpečnostní výpustí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; měkké břicho - plovoucí podkoží; stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie; komplikovaná píštěl\| 30 ks / měsíc\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.04\| potažené sáčky jednodílné univerzální, s plochou podložkou, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.05\| potažené sáčky jednodílné univerzální, s konvexní podložkou, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.06\| potažené sáčky výpustné velkoobjemové - s velkoplošnou podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; poškozená peristomální kůže; vícečetné píštěle\| 30 ks / měsíc\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02\| sáčky - jednodílné, uzavřené\| \| \| lze kombinovat se sáčky výpustnými do příslušného finančního limitu stanoveného množstevním limitem dané kategorie\| \| \| 03.01.02.01\| potažené sáčky s plochou podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| 60 ks / měsíc\| 70,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 120 ks / měsíc 03.01.02.02\| potažené sáčky s konvexní podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; měkké břicho - plovoucí podkoží; stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie\| 60 ks / měsíc\| 109,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.03\| potažené sáčky uzavřené velkoobjemové - s velkoplošnou podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; poškozená peristomální kůže\| 60 ks / měsíc\| 130,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.04\| krytky\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; pravidelné vyprazdňování; irigující stomici; bez nároku na současné předepsání sáčků\| 60 ks / měsíc\| 52,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.05\| zátky\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; pravidelné vyprazdňování; irigující stomici; bez nároku na současné předepsání sáčků\| 60 ks / měsíc\| 87,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.06\| krycí lepení se savou vrstvou a nepropustným povrchem\| savé hypoalergenní jádro, které lze přiložit na sliznici střeva; hypoalergenní lepicí okraj\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| stomie s minimální produkcí stolice; střevní mukózní píštěl; irigující stomici; bez nároku na současné předepsání sáčků; krytí nefrostomií, epycystostomií, trvalých drenáží\| 60 ks / měsíc\| 28,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.03\| sáčky - jednodílné, urostomické\| \| \| \| \| \| 03.01.03.01\| potažené sáčky s plochou podložkou - s integrovaným antirefluxním ventilem\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| urostomie; nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže; píštěl; drén\| 30 ks / měsíc\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.01.03.02\| potažené sáčky s konvexní podložkou - s integrovaným antirefluxním ventilem\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| urostomie nebo píštěl v komplikovaném terénu; měkké břicho - plovoucí podkoží; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie; drén\| 30 ks / měsíc\| 252,00 Kč / 1 ks\| ne 03.02\| stomické systémy - dvoudílné - adhezivní technologie\| \| \| \| \| \| 03.02.01\| podložky\| \| \| \| \| \| 03.02.01.01\| podložky ploché\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže; dobrá jemná motorika rukou (stříhání podložky)\| 10ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 139,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 20 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl 30 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.02.01.02\| podložky konvexní\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; měkké břicho - plovoucí podkoží; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 183,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.02.01.03\| podložky velkoplošné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva blízko sebe; axiální stomie; poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.02.02\| sáčky - výpustné\| \| \| \| \| \| 03.02.02.01\| sáčky s integrovanou bezpečnostní výpustí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| řídká stolice; píštěl\| 30 ks / měsíc\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.02.02.02\| sáčky velkoobjemové\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| průměr stomie nad 50 mm; masivně secernující píštěl; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva; axiální stomie; velké odpady ze střeva nebo píštěle\| 30 ks / měsíc\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne 03.02.02.03\| sáčky univerzální, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne 03.02.03\| sáčky - uzavřené\| \| \| \| \| \| 03.02.03.01\| sáčky uzavřené\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| formovaná stolice\| 60 ks / měsíc\| 70,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 120 ks / měsíc 03.02.04\| sáčky - urostomické\| \| \| \| \| \| 03.02.04.01\| sáčky s integrovaným antirefluxním ventilem\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| urostomie; píštěl; drén\| 30 ks / měsíc\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.03\| stomické systémy - dvoudílné - mechanické\| \| \| \| \| \| 03.03.01\| podložky\| \| \| \| \| \| 03.03.01.01\| podložky ploché\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| nekomplikovaná stomie; nekomplikovaná píštěl; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 183,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 20 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl 30 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.01.02\| podložky tvarovatelné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; manžeta stomie nad úrovní kůže; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 20 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl 30 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.01.03\| podložky konvexní\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; píštěl v komplikovaném nebo nerovném terénu; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vícečetné píštěle\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.01.04\| podložky velkoplošné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva blízko sebe; axiální stomie; poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 252,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.02\| sáčky - výpustné\| \| \| \| \| \| 03.03.02.01\| sáčky s integrovanou bezpečnostní výpustí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; píštěl\| 30 ks / měsíc\| 87,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě\| 60 ks / měsíc střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe 03.03.02.02\| sáčky velkoobjemové\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| průměr stomie nad 50 mm; masivně secernující píštěl; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva; axiální stomie; velké odpady ze střeva nebo píštěle\| 30 ks / měsíc\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 03.03.02.03\| sáčky univerzální, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 03.03.03\| sáčky - uzavřené\| \| \| \| \| \| 03.03.03.01\| sáčky uzavřené\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice\| 60 ks / měsíc\| 48,00 Kč / 1 ks\| ne včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny,\| 120 ks / měsíc chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe 03.03.04\| sáčky - urostomické\| \| \| \| \| \| 03.03.04.01\| sáčky s integrovaným antirefluxním ventilem\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| urostomie; píštěl; drén\| 30 ks / měsíc\| 113,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém);\| 60 ks / měsíc stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe 03.04\| stomické systémy - pro dočasnou kontinenci stomie\| \| \| \| \| \| 03.04.01\| systémy pro dočasnou kontinenci stomie\| \| \| \| \| \| 03.04.01.01\| systémy pro dočasnou kontinenci stomie\| sada podložek, sáčků a zařízení pro dočasnou kontinenci stomie\| GER; CHI; INT; ONK; PED; PRL\| kolostomie s formovanou stolicí\| -\| 6.957,00 Kč / 1 měsíc\| ne 03.05\| stomické systémy - s malou lepicí plochou\| \| \| \| \| \| 03.05.01\| stomické systémy - s malou lepicí plochou - jednodílné\| \| \| \| \| \| 03.05.01.01\| potažené sáčky výpustné s plochou nebo konvexní podložkou\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 30 ks / měsíc; pro děti do 6 let 60 ks / měsíc v indikovaných případech\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.01.02\| potažené sáčky uzavřené s plochou nebo konvexní podložkou\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 60 ks / měsíc; pro děti do 6 let 120 ks / měsíc v indikovaných případech\| 48,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.01.03\| potažené sáčky urostomické s integrovaným antirefluxním ventilem s plochou nebo konvexní podložkou\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 30 ks / měsíc; pro děti do 6 let 60 ks / měsíc v indikovaných případech\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.02\| stomické systémy - s malou lepicí plochou - dvoudílné - adhesivní technologie\| \| \| \| \| \| 03.05.02.01\| podložky ploché nebo konvexní\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl; pro děti do 6 let 20 ks / měsíc v indikovaných případech\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie; pro děti do 6 let 30 ks / měsíc v indikovaných případech 03.05.02.02\| potažené sáčky uzavřené\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 60 ks / měsíc; pro děti do 6 let 120 ks / měsíc v indikovaných případech\| 130,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.02.03\| potažené sáčky výpustné\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 30 ks / měsíc; pro děti do 6 let 60 ks / měsíc v indikovaných případech\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 03.06\| ZP drenážní systémy\| \| \| \| \| \| 03.06.01\| sáčky drenážní\| \| \| \| \| \| 03.06.01.01\| sáčky drenážní - jednodílné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| zavedený drén; píštěl do orgánu nebo tělní dutiny; mnohočetné píštěle\| 30 ks / měsíc\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 03.07\| ZP k irigaci do stomie\| \| \| \| \| \| 03.07.01\| irigační soupravy\| \| \| \| \| \| 03.07.01.01\| irigační soupravy - gravitační\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| irigace defekační - kolostomie na distální části tlustého střeva; irigace léčebná - opakovaná aplikace léčebné látky do tenkého nebo tlustého střeva\| 2 sady / rok\| 2.174,00 Kč / 1 sada\| ne 03.07.01.02\| irigační soupravy - sáčky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| irigace defekační - kolostomie na distální části tlustého střeva; irigace léčebná - opakovaná aplikace léčebné látky do tenkého nebo tlustého střeva\| 300 ks / rok\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08\| ZP pro pacienty se stomií - stomické příslušenství - péče o kůži - prevence a léčba\| \| \| \| \| \| 03.08.01\| vyplňovací a vyrovnávací ZP\| \| \| \| \| \| 03.08.01.01\| vkládací kroužky\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 60 ks / měsíc, lze předepsat pouze s podložkou nebo se sáčky jednodílného systému\| 78,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.01.02\| pásky vyrovnávací\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 120 ks / měsíc, lze předepsat pouze s podložkou nebo se sáčky jednodílného systému\| 70,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.01.03\| adhesivní pasty a gely\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 1 ks / měsíc\| 7,80 Kč / 1 g\| ne 03.08.01.04\| destičky a roušky\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| -\| 0,40 Kč / 1 cm2\| ne 03.08.01.05\| těsnící manžety\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 60 ks / měsíc, lze předepsat pouze s podložkou\| 96,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.02\| pásy a přídržné prostředky\| \| \| \| \| \| 03.08.02.01\| stomické pásky - přídržné\| kompatibilní s jednodílným nebo dvoudílným stomickým systémem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| pacienti s jednodílným nebo dvoudílným stomickým systémem, který má ouška pro uchycení přídržného pásku; potřeba mechanické podpory pásku pro dobrou adhezi prostředku k tělu; prevence podtékání\| 2 ks / rok\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.02.02\| stomické břišní pásy\| s otvorem nebo bez otvoru\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| všechny typy stomie\| 2 ks / rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.02.03\| nízkotlaké adaptéry pro dvoudílný systém\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| všechny typy stomie; pacienti používající dvoudílný mechanický systém, kterým onemocnění, stav stomie a peristomálního okolí nedovoluje tlak na břišní stěnu; časné pooperační období - do 3 měsíců od operace\| 10 ks / měsíc - uzavřený systém\| 113,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - výpustný systém 03.08.03\| prostředky zahušťovací\| \| \| \| \| \| 03.08.03.01\| prostředky zahušťovací\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| ileostomie; kolostomie s řídkou nebo vodnatou stolicí\| -\| 313,00 Kč / měsíc\| ne 03.08.04\| odstraňovače stomické podložky\| \| \| \| \| \| 03.08.04.01\| odstraňovače stomické podložky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| pacienti používající stomický nebo drenážní systém na stomii, píštěl nebo drenáž; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| -\| 261,00 Kč / měsíc\| ne 03.08.04.02\| odstraňovače stomické podložky - silikonové\| rouška nebo sprej\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| pacienti používající stomický nebo drenážní systém na stomii, píštěl nebo drenáž; poškozená peristomální kůže; alergická reakce na jiný odstraňovač; kožní choroba v peristomální oblasti\| -\| 435,00 Kč / měsíc\| ne 03.08.05\| pohlcovače pachu\| \| \| \| \| \| 03.08.05.01\| pohlcovače pachu\| neutralizuje zápach ve stomickém sáčku (aplikuje se do sáčku před nasazením)\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| zvyšují kompenzační funkci stomického prostředku\| -\| 304,00 Kč / měsíc\| ne 03.09\| ochranné a čistící prostředky pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.09.01\| ochranné prostředky pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.09.01.01\| zásypové pudry, ochranné krémy, ochranné filmy, přídržné proužky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| pacienti používající stomický nebo drenážní systém na stomii, píštěl nebo drenáž; ochrana a prevence poškození kůže v peristomální oblasti; léčba poškozené kůže; onkologická léčba; zajištění plné adheze stomického systému\| -\| 870,00 Kč / měsíc\| ne 03.09.01.02\| protektivní kroužky\| ochranná hydrokoloidní nebo silikonová vrstva se lepí na kůži a nepropustná, omyvatelná a nelepivá vrstva je navrch\| GER; CHI; INT; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| výživné stomie, trvalé drenáže, nefrostomie, ureterostomie, epicystostomie\| 30 ks / měsíc\| 104,00 Kč / 1 ks\| ne 03.09.02\| čistící prostředky pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.09.02.01\| čistící roztoky, čisticí pěny, tělové čisticí ubrousky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| -\| -\| 261,00 Kč / měsíc\| ne 03.10\| sběrné sáčky se širokou hadicí\| \| \| \| \| \| 03.10.01\| sběrné sáčky se širokou hadicí\| pevné sběrné sáčky, které pojmou alespoň 1500 - 2000 ml stolice; široká a dlouhá hadice, kterou projde kašovitá stolice; možnost zavěšení na lůžko\| GER; CHI; INT; ONK; PRL\| pacienti se stomií s odpady nad 2000 ml / 24 hod; používají jednodílný nebo dvoudílný systém s univerzálním sáčkem\| 15 ks / měsíc\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 04\| ZP ortopedicko - protetické a ortopedická obuv\| \| \| \| \| \| 04.01\| ZP ortopedicko - protetické - pro hlavu a krk\| \| \| \| \| \| 04.01.01\| krční ortézy\| \| \| \| \| \| 04.01.01.01\| krční ortézy\| vícedílné pevné nebo stavitelné tvarové krční ortézy s výraznou prostorově tvarovanou plošnou podporou v oblasti dolní čelisti a týlu hlavy (např. límce typ Philadelphia), nepatří sem vícedílné ortézy s anatomickým tvarem bez celoplošné podpory (např. stavitelné límce z obvodových výztuh)\| CHI; NEU; ORP; ORT; OST; REH; REV; TRA; TVL\| dlouhodobější pooperační nebo poúrazová fixace krční páteře v případě těžkého cervikálního a cervikobrachiálního syndromu, lehčí subluxace, jednoduché stabilní zlomeniny, těžké spondylartrózy, degenerativní změny\| 1 ks / 1 rok\| 739,00 Kč / 1 ks\| ne 04.01.02\| fixační límce\| \| \| \| \| \| 04.01.02.01\| fixační límce - zpevněné\| • vícedílné ortézy s anatomickým tvarem bez celoplošné podpory (např. stavitelné límce z obvodových výztuh) • ortézy s anatomickým tvarem a vnitřní nebo vnější výztuhou z pevných materiálů • výrazně anatomicky tvarované plastové límce bez výztuhy, které díky použitému materiálu vykazují vysokou míru fixace\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| akutní i chronické případy cervikálního syndromu, osteochondrózy a spondylartrózy, lehké poúrazové subluxace, revmatických obtíží, degenerativních změn\| 1 ks / 1 rok\| 296,00 Kč / 1 ks\| ne 04.01.02.02\| fixační límce - měkké\| měkké límce s anatomickým tvarem bez výztuh\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; POP; PRL\| velmi lehké případy tortikolis, spondylóz, revmatických onemocnění, blokových postavení krční páteře, akutních poranění měkkých tkání, degenerativních onemocnění, jizevnaté kontraktury krku dojednoho roku po úrazu\| 1 ks / 1 rok\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 04.01.03\| ochranné přilby\| \| \| \| \| \| 04.01.03.01\| ochranné přilby\| ochrana hlavy s anatomickým tvarem, bavlněná podšívka, různé velikosti\| NEU; PSY; REH\| pooperační, poúrazová nebo preventivní ochrana hlavy při epilepsii, sebepoškozování nebo postižení nervové soustavy\| 1 ks / 2 roky\| 2.125, - Kč\| ne 04.02\| ZP ortopedicko protetické - pro trup\| \| \| \| \| \| 04.02.01\| rigidní fixace klíční kosti\| \| \| \| \| \| 04.02.01.01\| rigidní fixace klíční kosti\| pro rigidní fixaci klíční kosti, nepatří sem upomínací nebo podpůrné elastické bandáže\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA\| pooperační a poúrazové stavy fraktur klíční kosti, poranění ramenního kloubu.\| 1 ks / 1 rok\| 304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.02\| žeberní a hrudní pásy pro fixaci\| \| \| \| \| \| 04.02.02.01\| žeberní a hrudní pásy pro fixaci\| elastické pásy a bandáže pro fixaci v oblasti hrudníku\| CHI; NEU; ORP; ORT; OST; REH; REV; TRA; TVL\| poškození a poranění v oblasti hrudníku\| 1 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.03\| kombinované korzety pro stabilizaci a fixaci páteře\| \| \| \| \| \| 04.02.03.01\| kombinované korzety pro stabilizaci a fixaci páteře\| kombinace pružného nebo pevného textilu s pevnými materiály (kov, plast), které výrazně stabilizují a fixují páteř v Th - L rozsahu, charakteristickým znakem korzetu je kombinace základního bederního pasu s ostatními podpůrnými příp. korekčními prvky - např. podpažní berličky, prostorová výztužná konstrukce, dlouhá tvarovaná celoplošná pelota s ramenními tahy nebo hrudním pasem apod., nepatří sem bederní pasy s výztuhami (plošné peloty, dlahy, výztuhy apod.), které nemají další přídavný podpůrný nebo korekční prvek\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační stavy (zlomeniny, stabilizační operace), chronické degenerativní poruchy (osteoporóza, spondylartróza, osteochondróza, olistéza)\| 1 ks / 1 rok\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.04\| bederní ortézy\| \| \| \| \| \| 04.02.04.01\| bederní ortézy\| pružné, příp. pevné textilní materiály nebo neopren, zpevňujícího účinkuje dosaženo pomocí pelot, výztuh, tahů, šněrování\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační stavy v oblasti bederní páteře, lumbalgie, chronické bolestivé stavy páteře, ledvinové obtíže\| 1 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.05\| bederní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.05.01\| bederní pásy elastické - bez výztuh\| pružné materiály bez přídavných tahů, výztuh nebo pelot\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH; REV; TRA; TVL\| lehká poškození zad, hlavním terapeutickým účinkem je mírná elastická fixace\| 1 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.06\| břišní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.06.01\| břišní pásy elastické - bez výztuh\| pružné materiály bez přídavného zpevnění\| CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH; REV\| oslabení břišní stěny, kde hlavním terapeutickým účinkem je mírná elastická fixace\| 1 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.06.02\| břišní pásy elastické - s výztuhami\| pružné materiály; zpevňujícího účinkuje dosaženo pomocí tahů, šněrování, podpínek, výztuh, pelot apod., nepatří sem kýlní pasy\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| pooperační stavy v oblasti břicha, zpevnění břicha pro konzervativní terapii, podpora břišního lisu\| 1 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.06.03\| břišní pásy elastické - těhotenské s výztuhami\| pružné materiály; zpevňujícího účinkuje dosaženo pomocí pelot, výztuh, tahů nebo šněrování apod.\| GYN; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| propadávání dělohy a bolesti zad způsobené posturálními změnami během gravidity\| 1 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.07\| kýlní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.07.01\| kýlní pásy - pupeční\| kýlní pásy výhradně určené pro kýly v oblasti pupku; součástí těchto pásů jsou peloty nebo podpínky s umístěním v oblasti kýly\| CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH;REV\| konzervativní léčba, předoperační období\| 1 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.07.02\| kýlní pásy - ostatní\| součástí těchto pásů jsou peloty nebo podpínky s umístěním v oblasti kýly\| CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH;REV\| konzervativní léčba, předoperační období\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.08\| pánevní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.08.01\| pánevní pásy\| pro zpevnění a fixaci pánve, příp. kyčelních kloubů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV;TRA\| akutní nebo chronické stavy pánve, v těhotenství, po porodu (symphyseolýza), po úraze (ruptura), při dysfunkci kyčelních kloubů, kyčelní dysplazii, repozicích kyčle, při pooperační léčbě fraktur pánve, artrózy SI skloubení\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03\| ZP ortopedicko protetické - pro horní končetiny\| \| \| \| \| \| 04.03.01\| ortézy a dlahy prstů horních končetin\| \| \| \| \| \| 04.03.01.01\| ortézy prstů horních končetin - rigidní fixace\| ortézy z pevných tvrdých materiálů (plast, kov) nebo bandáže z textilního materiálu nebo neoprenu, které jsou vybavené pevnou dlahou (kov, plast); zabezpečují rigidní fixaci\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| akutní a chronické stavy prstů horní končetiny (zlomeniny a luxace, akutní šlachové poškození, artróza, revmatická onemocnění), neurologické postižení\| 1 ks / 1 rok\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.01.02\| ortézy prstů horních končetin - dynamické\| zhotovené z pevných tvrdých materiálů (plast, kov) a vybavené dynamickými prvky (spirály, pružiny, elastické tahy apod.), které umožňují přesně určený dynamický pohyb prstů zejm. pro rehabilitační účely; nepatří sem bandáže s pružnými výztuhami, pelotami, dlahami apod.\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy prstů horní končetiny do 3 měsíců od operace / úrazu, kde je nezbytná postupná rehabilitace\| 1 ks / 1 rok\| 417,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.02\| ortézy zápěstní\| \| \| \| \| \| 04.03.02.01\| ortézy zápěstní - rigidní fixace\| ortézy z pevných tvrdých materiálů (plast, kov) nebo bandáže z textilního materiálu, neoprenu nebo kůže; bandáže musí být vybaveny pevnou dlahou (kov), která zabezpečí zcela rigidní fixaci\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| akutní a chronické stavy zápěstí, pooperační a poúrazové případy fraktur, distorzí, luxací, artróza, paréza, revmatická onemocnění, neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.02.02\| ortézy zápěstní - zpevňující\| elastické zápěstní ortézy bez pevné dlahy, bandáž ortézy z elastického materiálu, elastickou fixaci dále zabezpečuje pomocí dopínacích tahů, pružných dlah (spirál) a výztuh (pelot)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| pooperační a poúrazové případy, distorze, luxace, artróza, entezopatie, revmatická onemocnění, neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03\| ortézy loketní\| \| \| \| \| \| 04.03.03.01\| ortézy loketní s kloubovou dlahou - s limitovaným rozsahem pohybu\| loketní ortézy s krátkou kloubovou dlahou s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; dlaha je zhotovena z pevných materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy loketního kloubu, (zlomeniny, poranění vazů a kloubních pouzder, chronické instability, kontraktury)\| 1 ks / 1 rok\| 2.087,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03.02\| ortézy loketní s kloubovou dlahou - elastické\| loketní ortézy s kloubovou dlahou, z kovu nebo pevného plastu; kloubová dlaha nemá plně stavitelný rozsah pohybu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy loketního kloubu, (zlomeniny, poranění vazů a kloubních pouzder, chronické instability), revmatická onemocnění\| 1 ks / 1 rok\| 696,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03.03\| ortézy loketní - zpevňující - elastické\| loketní ortézy bez kloubové dlahy, bandáž ortézy je zhotovena z elastického materiálu a elastickou fixaci, zabezpečena pomocí dopínacích tahů nebo pružných nekloubových dlah (spirál) nebo výztuh (pelot)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| pooperační a poúrazové stavy loketního kloubu, bolestivé stavy při artrózách, epikondylitidě, revmatická onemocnění\| 1 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03.04\| epikondylární pásky\| epikondylární pásky nebo velmi krátké ortézy, bandáže, funkčně určené pouze jako epikondylární pásky\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| radiální nebo ulnární epikondylitidy\| 1 ks / 1 rok\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04\| ortézy ramenní\| \| \| \| \| \| 04.03.04.01\| ortézy ramenní - stavitelné\| kombinace kovových materiálů, plastů a textilních materiálů; rigidní fixaci ramenního a loketního kloubu v požadované poloze\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy pletence ramenního, zlomeniny horního konce kosti pažní a velkého hrbolu humeru, léčení luxace a omezení hybnosti ramenního kloubu\| 1 ks / 1 rok\| 3.913,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04.02\| ortézy ramenní - nestavitelné\| z pevného pěnového plastu nebo nafukovacího válcového vaku, potažená textilním obalem s fixačními a upínacími textilními pásy; fixace ramenního a loketního kloubu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy pletence ramenního, zlomeniny horního konce kosti pažní a velkého hrbolu humeru, léčení luxace a omezení hybnosti ramenního kloubu\| 1 ks / 1 rok\| 2.174,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04.03\| ortézy ramenní - rigidní\| textilních materiál, rigidní fixace ramenního kloubu, náhrada Desaultova obvazu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| subluxace a luxace ramenního kloubu, dráždivé stavy a přetížení ramenního kloubu, záněty měkkých tkání ramenního kloubu, distorze, zlomeniny pažní a klíční kosti\| 1 ks / 1 rok\| 500,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04.04\| ortézy ramenní - zpevňující, elastické\| z pružných materiálů zabezpečující elastickou fixaci s mírným omezením pohyblivosti v ramenním kloubu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| subluxace ramenního kloubu, dráždivé stavy a přetížení ramenního kloubu, záněty, neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.05\| závěsy paže - zpevňující\| \| \| \| \| \| 04.03.05.01\| závěsy paže - zpevňující\| jednoduché závěsy a pásky pro zavěšení a odlehčení horní končetiny\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| odlehčení horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 235,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04\| ZP ortopedicko protetické - pro dolní končetiny\| \| \| \| \| \| 04.04.01\| ortézy hlezenní\| \| \| \| \| \| 04.04.01.01\| ortézy hlezenní - stavitelné\| vybavené kloubovou dlahou s nastavitelným rozsahem pohybu; kombinací pevných plastových a textilních materiálů; dlaha ortézy je kovová\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy v oblasti hlezna a nohy; poškození Achillovy šlachy\| 1 ks / 1 rok\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.02\| ortézy hlezenní - rigidní\| fixace je plnohodnotnou náhradou sádrové fixace; umožňují chůzi\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy v oblasti hlezna a nohy; poškození Achillovy šlachy; syndrom diabetické nohy\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.03\| ortézy hlezenní - zpevňující\| kombinace pevných a textilních materiálů; bez kloubových dlah; zpevnění je zajištěno pomocí dopínacích tahů, pružných nekloubových dlah (spirál) a výztuh (pelot); ortéza není určena pro chůzi bez opory\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| lehká instabilita přednoží a hlezenního kloubu; revmatická onemocnění; stavy po distorzi hlezna; syndrom diabetické nohy\| 1 ks / 1 rok\| 652,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.04\| ortézy hlezenní - peroneální\| pevné materiály; fixace správného postavení chodidla a hlezna v sagitálním směniv případě poškození peroneálního nervu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| peroneální paréza při nedostatečné kompenzaci poruchy chůze peroneálním tahem\| 1 ks / 1 rok\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.05\| peroneální tahy\| textilní materiál, udržení správného postavení chodidla v případě poškození peroneálního nervu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| peroneální paréza\| 1 ks / 1 rok\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02\| ortézy kolene\| \| \| \| \| \| 04.04.02.01\| ortézy kolene - pro instability - pevné rámy\| pevný rám s kloubovou dlahou; vysoká stabilita; plně funkční rozsah pohybu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy\| 1 ks / 1 rok\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.02\| ortézy kolene - s limitovaným rozsahem pohybu - pevné materiály\| dlouhá kloubová dlaha s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; pevné materiály; bandáž a dopínací tahy z pevných textilních materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy kolenního kloubu s cílem zajistit limitovaný rozsah pohybu a jeho stabilizaci v sagitální rovině; neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 2.783,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.03\| ortézy kolene - s limitovaným rozsahem pohybu - elastické materiály\| krátká kloubová dlaha s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; pevné materiály; bandáž z elastického materiálu; dopínací tahy jsou zhotoveny z pevných nebo elastických materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy kolenního kloubu s cílem zajistit určitý limitovaný rozsah pohybu a jeho mírnou stabilizaci v sagitální rovině\| 1 ks / 1 rok\| 1.913,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.04\| ortézy kolene - s konstantní flexí\| dočasná imobilizace kolenního kloubu v pevné flexi; plnohodnotná náhrada sádrové fixace; bandáž z pevných nebo textilních materiálů; ortéza je vybavena pevnou dlahou zabezpečující požadovanou flexi\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy v oblasti kolenního kloubu s cílem zajistit plnohodnotnou rigidní fixaci\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.05\| ortézy kolene - elastické - kloubové dlahy\| ortéza s kloubovou dlahou; z kovu nebo pevného plastu; nemá plně stavitelný rozsah pohybu; bandáž z elastických materiálů; s vysokou elastickou fixací\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| stabilizace pohybu kolenního kloubu v případě instabilit, artróz, artritid, poškození menisků\| 1 ks / 1 rok\| 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.06\| ortézy kolene - elastické - zpevňující\| ortéza bez kloubové dlahy; bandáž z elastického materiálu; elastická fixace je zajištěna dopínacími tahy nebo pružnými nekloubovými dlahami (spirály) nebo výztuhami (peloty)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| instability kolenního kloubu, stabilizace pately, bolestivé stavy při chronických nebo revmatických onemocnění\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.07\| infrapatelární pásky\| krátké ortézy nebo bandáže funkčně určené pouze jako infrapatelární pásky\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| stabilizace pately, femoropatelární artróza, afekce lig. Patellae proprium\| 1 ks / 1 rok\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.03\| ortézy kyčle\| \| \| \| \| \| 04.04.03.01\| ortézy kyčle - s limitovaným rozsahem pohybu\| ortéza s kloubovou dlahou; s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; dlaha z pevných materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| pooperační a poúrazové stavy kyčelního kloubu\| 1 ks / 1 rok\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.03.02\| ortézy kyčle - zpevňující\| ortéza bez kloubové dlahy; bandáž z elastického materiálu; elastická fixace je zabezpečena pomocí dopínacích tahů, pružných nekloubových dlah (spirál) a výztuh (pelot)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| pooperační a poúrazové stavy kyčelního kloubu; zánětlivé stavy\| 1 ks / 1 rok\| 365,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.03.03\| ortézy kyčle - abdukční\| zajištění správného postavení kyčelního kloubu v abdukci; možnost nastavitelných třmenů, abdukčních peřinek nebo ortéz se stavitelnou vzpěrou\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| kyčelní dysplasie, subluxace\| 1 ks / 1 rok 2 ks / 1 rok u dětí do 2 let\| 391,00 Kč / 1 ks\| ne 04.05\| ZP ortopedicko - protetické ochranné, korekční a stabilizační\| \| \| \| \| \| 04.05.01\| návleky pahýlové\| \| \| \| \| \| 04.05.01.01\| návleky pahýlové - kompresivní\| kompresní návleky tvarované pro amputační pahýl\| CHI; ORP; ORT; REH; TRA\| kompresní terapie pahýlu do 6 měsíců po amputaci, objemově nestabilní pahýl končetin\| 1 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.05.01.02\| návleky pahýlové - k protézám horních končetin nebo dolních končetin\| ochrana pahýlu a kompenzace objemových změn v průběhu dne\| CHI; ORP; ORT; REH; TRA\| kombinace s protézami, které vyžadují využití pahýlových návleků\| 8 ks / 1 rok\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 04.06\| ZP kompenzační\| \| \| \| \| \| 04.06.01\| epitézy mammární + příslušenství\| \| \| \| \| \| 04.06.01.01\| epitézy mammární - pooperační (dočasné)\| -\| GYN; CHI; ONK\| onkologická onemocnění; po operaci\| 1 ks\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.06.01.02\| epitézy mammární - trvalé\| -\| GYN; CHI; ONK; PRL\| onkologická onemocnění; asymetrické vývojové vady prsu\| 1 ks / 2 roky\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 04.06.01.03\| epitézy mammární - trvalé - samolepící nebo odlehčené\| -\| CHI; J16; ONK, GYN\| lymfedém, nadměrná velikost, onemocnění páteře\| 1 ks / 2 roky\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.07\| terapeutická obuv\| \| \| \| \| \| 04.07.01\| obuv pooperační a odlehčovací\| \| \| \| \| \| 04.07.01.01\| obuv pooperační a odlehčovací\| -\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; POP\| dočasné řešení objemových změn nohy po operaci; syndrom diabetické nohy\| 1 ks na jednu končetinu / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.07.02\| obuv dětská terapeutická\| \| \| \| \| \| 04.07.02.01\| obuv dětská terapeutická\| pevné vedení paty\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| do 18 let věku; neurologická postižení\| 2 páry / 1 rok\| 1.044,00 Kč / 1 pár\| ne 04.07.03\| obuv pro diabetiky\| \| \| \| \| \| 04.07.03.01\| obuv pro diabetiky\| obuv s dostatečným prostorem v prstové části, uzavřeného střihu, bez funkčních švů na nártu, s uzávěrem na suchý zip nebo šněrování; zpevňující části (tužinka a opatek) kryté podšívkou\| DIA; ORT; REH; ORP; CHI; ANG; REV\| diabetik s neuropatií či se speciálními zdravotními požadavky na obutí\| 1 pár / 2 rok\| 870,00 Kč / 1 pár\| ne 05\| ZP pro pacienty s diabetem a s jinými poruchami metabolismu\| \| \| \| \| \| 05.01\| ZP pro odběr kapilární krve\| \| \| \| \| \| 05.01.01\| pera lancetová\| \| \| \| \| \| 05.01.01.01\| pera lancetová\| -\| DIA; J4; PRL; INT\| diabetes mellitus; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie, kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) - včetně odběru suchých krevních kapek\| 1 ks / 5 let\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 05.01.02\| lancety pro lancetová pera\| \| \| \| \| \| 05.01.02.01\| lancety pro lancetová pera\| -\| DIA; J4; PRL; INT\| diabetes mellitus; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie, kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) - včetně odběru suchých krevních kapek\| -\| 261,00 Kč / 1 rok\| ne 05.02\| ZP pro stanovení glukózy\| \| \| \| \| \| 05.02.01\| glukometry\| \| \| \| \| \| 05.02.01.01\| glukometry\| možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA; PRL; INT\| diabetes mellitus při léčbě perorálními antidiabetiky\| 1 ks / 6 let\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne DIA, INT\| diabetes mellitus při léčbě inzulínem DIA\| diabetes mellitus při léčbě injekčními neinzulínovými antidiabetiky; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie, kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) 05.02.01.02\| glukometry - pro stanovení ketolátek\| možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA\| diabetes mellitus do 18 let včetně; diabetes mellitus v těhotenství; léčba inzulínovou pumpou při anamnéze diabetické ketoacidózy\| 1 ks / 6 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.01.03\| glukometry s hlasovým výstupem\| možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA\| diabetes mellitus při léčbě intenzifikovanou inzulínovou terapií s praktickou slepotou\| 1 ks / 6 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.01.04\| glukometry s integrovaným bolusovým kalkulátorem a komunikací s chytrým zařízením\| bolusový kalkulátor nastavuje lékař; po jeho nastavení systém doporučuje dávku inzulínu; možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA\| diabetes mellitus při léčbě intenzifikovanou inzulínovou terapií (léčba inzulínovými pery); při flexibilním dávkování inzulínu\| 1 ks / 6 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.02\| diagnostické proužky pro testování krve\| \| \| \| \| \| 05.02.02.01\| diagnostické proužky pro stanovení glukózy z krve\| \| DIA; PRL; INT\| diabetes mellitus při léčbě perorálními antidiabetiky\| 100 ks / 1 rok\| 5,22 Kč / 1 ks\| ne DIA, INT\| diabetes mellitus při léčbě inzulínem\| 400 ks / 1 rok DIA\| diabetes mellitus při léčbě injekčními neinzulínovými antidiabetiky; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie)\| 400 ks / 1 rok DIA\| diabetes mellitus při léčbě intenzifikovanou inzulínovou terapií (léčba inzulínovými pery nebo pumpou)\| 1.500 ks / 1 rok DIA\| diabetes mellitus do 18 let včetně; diabetes mellitus v těhotenství; nediabetická hypoglykémie (kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) u dětí do 10 let včetně\| 2.500 ks / 1 rok 05.02.02.02\| diagnostické proužky pro stanovení ketolátek z krve\| \| DIA\| diabetes mellitus do 18 let včetně; diabetes mellitus v těhotenství; léčba inzulínovou pumpou\| 50 ks / 1 rok\| 5,20 Kč / 1 ks\| ne 05.02.03\| diagnostické proužky pro testování moči\| \| \| \| \| \| 05.02.03.01\| diagnostické proužky pro vizuální testování moči\| \| DIA; PRL\| diabetický pacient léčený inzulínem\| 50 ks / 1 rok\| 1,70 Kč / 1 ks\| ne 05.02.04\| přístroje pro okamžitou monitoraci glukózy (FGM = Flash Glucose Monitoring)\| \| \| \| \| \| 05.02.04.01\| přijímač pro okamžité monitorování glukózy (FGM = Flash Glucose Monitoring)\| data získává ze senzoru bezdrátovým přenosem a zobrazuje je na displeji; zařízení lze propojit s počítačem za účelem zpracování reportů z naměřených dat\| DIA\| diabetes mellitus I. typu; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínové pero nebo pumpa); nelze předepsat současně s glukometrem a přístroji pro kontinuální monitoraci glukózy; po dobu používání FGM lze předepsat současně s max. 100 ks / 1 rok a u dětí do 18 let včetně max. 300 ks / 1 rok diagnostických proužků pro stanovení glukózy z krve, nelze předepsat současně s glukometry a glukometry - pro stanovení ketolátek\| 1 ks / 4 roky\| 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.04.02\| senzory pro okamžité monitorování glukózy (FGM = Flash Glucose Monitoring)\| senzor zavedený v podkoží; informace o koncentraci glukózy až po přiložení speciální čtečky k povrchu senzoru; zobrazení aktuální hodnoty i s trendovými šipkami a retrospektivně načte průběh předchozích glykémií; přesnost systému definovaná hodnotou MARD (Mean Absolute Relative Difference) < 15%\| DIA\| diabetes mellitus I. typu; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínové pero nebo pumpa); na dobu 3 měsíců; další preskripce jen u dětí do 18 let včetně a pacientů od 19 let po zlepšení kompenzace (objektivní spolupráce při léčbě - 10 a více skenů za den); nelze předepsat současně s přístroji pro kontinuální monitoraci glukózy; lze předepsat současně s max. 100 ks / 1 rok a u dětí do 18 let včetně max. 300 ks / 1 rok diagnostických proužků pro stanovení glukózy z krve, nelze předepsat současně s glukometry a glukometry - pro stanovení ketolátek\| 26 ks / 1 rok\| 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.05\| přístroje pro kontinuální monitoraci glukózy (CGM = Continuous Glucose Monitoring)\| \| \| \| \| \| 05.02.05.01\| systém pro kontinuální monitoraci glukózy (CGM) - senzory, vysílače a případně přijímač, který není "SMART" zařízením\| data o hladině glukózy jsou bezdrátově přenášena do přijímače; voděodolnost vysílače; minimální doba použitelnosti senzoru 6 dní\| DIA; první preskripce po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus I. typu; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií se syndromem porušeného vnímání hypoglykémie (Clarkova metoda nebo Gold score > 4) a / nebo s častými hypoglykémiemi (> 10 % času stráveného v hypoglykemickém rozmezí při předchozí monitoraci u dospělých pacientů a > 5 % času u dětských pacientů) a / nebo labilním diabetem (vysoká glykemická variabilita určená směrodatnou odchylkou > 3,5 mmol / 1) a / nebo závažnými hypoglykémiemi (2 a více závažných hypoglykémií v průběhu posledních 12 měsíců) a dobrou spoluprací; pacientky s diabetem I. typu v těhotenství a v šestinedělí; dále pacienti po transplantaci slinivky a / nebo ledvin; pacienti s glykovaným hemoglobinem < 60 mmol / mol, kteří nesplňují jiná indikační kritéria a po 3 a / nebo 6 měsících od zahájení monitorace prokáží objektivizovatelné zlepšení kompenzace\| -\| 52.174,00 Kč / 1 rok\| ne 05.03\| ZP pro aplikaci léčiva\| \| \| \| \| \| 05.03.01\| aplikační pera\| \| \| \| \| \| 05.03.01.01\| inzulínová pera\| -\| DIA\| diabetes mellitus (1 a / nebo 2 dávky inzulínu)\| 1 ks / 3 roky\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne diabetes mellitus; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií (3 a více dávek inzulínu denně); při souběžné aplikaci 2 druhů inzulínu\| 2 ks / 3 roky 05.03.02\| injekční inzulínové stříkačky\| \| \| \| \| \| 05.03.02.01\| injekční inzulínové stříkačky\| -\| DIA; PRL\| aplikace inzulínu\| 200 ks / 1 rok\| 2,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03\| inzulínové pumpy\| \| \| \| \| \| 05.03.03.01\| inzulínové pumpy bez možnosti kontinuální monitorace\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií a neuspokojivou kompenzací diabetů a dobrou spoluprací včetně; dále prekoncepční péče a těhotenství\| 1 ks / 4 roky\| 70.435,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03.02\| inzulínové pumpy s možností kontinuální monitorace\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus (včetně těhotných diabetiček a diabetických dětí do 18 let včetně) léčený intenzifikovaným inzulínovým režimem, s častými hypoglykémiemi a / nebo labilním diabetem a dobrou spoluprací; pacienti po transplantaci Langerhansových ostrůvků\| 1 ks / 4 roky\| 73.043,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03.03\| inzulínové pumpy - s napojením na kontinuální monitoraci glukózy a automatickou odezvou na blížící se hypoglykémii a / nebo hyperglykémii\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus (včetně těhotných diabetiček, žen v prekoncepci a diabetických dětí do 18 let včetně) se syndromem nerozpoznané hypoglykémie a / nebo závažnými hypoglykémiemi a dobrou spoluprací; pacienti po transplantaci; děti s prokázaným zvýšeným rizikem nerozpoznaných hypoglykémii\| 1 ks / 4 roky\| 79.130,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03.04\| náplasťové inzulínové pumpy\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií a neuspokojivou kompenzací diabetů a dobrou spoluprací včetně; dále prekoncepční péče a těhotenství; předpoklad kratší doby využití pumpy; není možný souběh s jiným typem inzulínové pumpy\| 1 ks (pro pacienty, kteří systém použijí "krátkodobě" - do 1 roku, např. gestační diabetes)\| 71.304,00 Kč / 1 rok (včetně veškerého příslušenství a baterií na 1 rok provozu)\| ne 1 ks / 4 roky\| 1\\. rok 71.304,00 Kč; 2. - 4. rok 65.217,00 Kč / 1 rok léčby (včetně veškerého příslušenství a baterií) 05.03.04\| ZP pro subkutánní a intravenózní aplikaci léčiva\| \| \| \| \| \| 05.03.04.01\| infúzní jehly pro subkutánní aplikaci léčiv\| -\| ALG\| subkutánní aplikace léčiv v souladu s indikačním omezením léčivého přípravku u syndromu primární imunodeficience\| 150 ks / 1 rok\| 215,00 Kč / 1 ks\| ne \| \| \| \| \| facilitovaná subkutánní infúze v souladu s indikačním omezením léčivého přípravku u syndromu primární imunodeficience\| 48 ks / 1 rok 05.03.04.02\| infuzní pumpy pro kontinuální intravenózní podávání léčiva\| kontinuální podávání infúze; rychlost průtoku 1 až 3.000 ml denně; programování v ml 24 hod. denně\| KAR; po schválení zdravotní pojišťovnou\| plicní arteriální hypertenze\| 2 ks / 2 roky\| 100 %\| ano 05.03.05\| příslušenství pro ZP pro aplikaci léčiva\| \| \| \| \| \| 05.03.05.01\| jehly k neinzulínovým perům\| -\| DIA\| -\| 100 ks / 1 rok\| 1,70 Kč / 1 ks\| ne 05.03.05.02\| jehly k inzulínovým perům\| -\| DIA\| diabetes mellitus; léčba inzulínem\| 500 ks / 1 rok\| 1,70 Kč / 1 ks\| ne \| \| \| \| \| \| \| 05.03.05.04\| zásobníky inzulínu pro inzulínové pumpy - 1,6 - 2 ml\| -\| DIA\| diabetes mellitus; diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínová pumpa)\| 150 ks / 1 rok\| 61,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.05.05\| zásobníky inzulínu pro inzulínové pumpy 3 - 4 ml\| -\| DIA\| diabetes mellitus; diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínová pumpa)\| 130 ks / 1 rok\| 91,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.05.06\| infuzní sety s kovovou jehlou\| -\| DIA\| diabetický pacient léčený intenzifikovaným inzulínovým režimem (inzulínová pumpa)\| 180 setů / 1 rok\| 139,00 Kč / 1 set\| ne 05.03.05.07\| infuzní sety s teflonovou jehlou\| -\| DIA\| diabetický pacient léčený intenzifikovaným inzulínovým režimem (inzulínová pumpa)\| 130 setů / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 set\| ne 05.03.05.08\| zásobníky k infuzním pumpám pro kontinuální intravenózní podávání léčiva\| objem 50 nebo 100 ml\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 40 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.09\| infuzní linky k infuzním pumpám pro kontinuální intravenózní podávání léčiva\| infuzní linky s nesavou chlopní\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 20 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.10\| jehla injekční pro přípravu infuzního roztoku\| 1,2x40 mm nebo 0,9 x 40 mm\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 80 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.11\| stříkačka injekční dvoudílná\| 5 ml nebo 10 ml\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 40 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.12\| stříkačka injekční dvoudílná\| 50 ml\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 40 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 06\| ZP pro kompresivní terapii\| \| \| \| \| \| 06.01\| ZP pro kompresivní terapii - sériově vyrobené\| \| \| \| \| \| 06.01.01\| kompresivní obinadla\| \| \| \| \| \| 06.01.01.01\| kompresivní elastická obinadla - krátkotažná\| tažnost 40 % - 100 %\| GER; DER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH; DIA; ORT\| -\| -\| 0,0086 Kč / 1 cm2\| ne 06.01.01.02\| kompresivní elastická obinadla - středně, dlouhotažná\| tažnost 101 % - 200 %\| GER; DER; CHI; INT; PRL; SDP; SLO; REH; ANG; DIA; ORT\| -\| -\| 0,0086 Kč / 1 cm2\| ne 06.01.01.03\| kompresivní elastická obinadla - krátkotažná, vysoký tlak pod bandáží\| \| DER; ANG\| lymfedém; flebolymfedém; kontaktní přecitlivělost\| -\| 0,0260 Kč / 1 cm2\| ne 06.01.02\| kompresivní punčochy - lýtkové\| \| \| \| \| \| 06.01.02.01\| kompresivní punčochy - lýtkové, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH; DIA\| -\| 2 páry / 1 rok\| 357,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.02.02\| kompresivní punčochy - lýtkové, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; DIA\| -\| 2 páry / 1 rok\| 391,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.02.03\| kompresivní punčochy - lýtkové, zdravotní - IV. kompresní třída\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 páry / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.02.04\| systémy komprese pro léčbu UCV - set - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| GER; DER; CHI; INT; ANG\| bércový vřed žilního původu, nelze předepsat současně s kompresivními punčochami\| 1 set / 1 rok / 1 končetina\| 783,00 Kč / 1 set\| ne 06.01.03\| kompresivní punčochy - polostehenní\| \| \| \| \| \| 06.01.03.01\| kompresivní punčochy - polostehenní, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 2 páry / 1 rok\| 391,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.03.02\| kompresivní punčochy - polostehenní, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; ANG; LYM\| -\| 2 páry / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04\| kompresivní punčochy - stehenní\| \| \| \| \| \| 06.01.04.01\| kompresivní punčochy - stehenní, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH\| -\| 2 páry / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04.02\| kompresivní punčochy - stehenní, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 páry / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04.03\| kompresivní punčochy - stehenní, zdravotní - IV. kompresní třída\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 páry / 1 rok\| 1.130,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04.04\| kompresivní punčochy - stehenní s uchycením v pase, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 2 ks / lrok / 1 končetina\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.04.05\| kompresivní punčochy - stehenní s uchycením v pase, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 ks / lrok / 1 končetina\| 304,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.05\| kompresivní punčochové kalhoty - dámské\| \| \| \| \| \| 06.01.05.01\| kompresivní punčochové kalhoty - dámské, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.05.02\| kompresivní punčochové kalhoty - dámské, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.06\| kompresivní punčochové kalhoty - těhotenské\| \| \| \| \| \| 06.01.06.01\| kompresivní punčochové kalhoty - těhotenské, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GYN; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.06.02\| kompresivní punčochové kalhoty - těhotenské, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; GYN; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 1.043,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.07\| kompresivní punčochové kalhoty - pánské\| \| \| \| \| \| 06.01.07.01\| kompresivní punčochové kalhoty - pánské, zdravotní - II. kompresní třída\| II. K.T. 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.07.02\| kompresivní punčochové kalhoty - pánské, zdravotní - III. kompresní třída\| III. K.T. 3446 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.08\| ZP pro navlékání kompresivních punčoch\| \| \| \| \| \| 06.01.08.01\| ZP pro navlékání kompresivních punčoch s otevřenou i uzavřenou špičkou - textilní\| -\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.08.02\| ZP pro navlékání kompresivních punčoch a návleků s uzavřenou i otevřenou špičkou - kovové\| -\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 3 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09\| pažní návleky\| \| \| \| \| \| 06.01.09.01\| pažní návleky - II. kompresní třída\| II. K.T. 23 - 32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09.02\| pažní návleky - s rukavicí bez prstů - II. kompresní třída\| II. K.T. 23 - 32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 313,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09.03\| pažní návleky - III. kompresní třída\| III. K.T. 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK\| -\| 2 ks / 1 rok\| 204,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09.04\| pažní návleky - s rukavicí bez prstů - III. kompresní třída\| III. K.T. 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK\| -\| 2 ks / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.10\| kompresivní podprsenky\| \| \| \| \| \| 06.01.10.01\| kompresivní podprsenky\| -\| GYN; CHI; J16; ONK\| lymfatický otok\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.11\| ZP pro mobilizaci podkožních tkání\| \| \| \| \| \| 06.01.11.01\| mobilizační bandáže\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém nebo flebolymfedém\| 2 ks / 6 měsíců\| 0,1729 Kč / cm2\| ne 06.01.11.02\| návlek\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém s fibrotizací podkoží\| 2 ks / 6 měsíců\| 518,80 Kč / 1 ks\| ne 06.01.11.03\| rukavička bez prstů\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém s fibrotizací podkoží\| 2 ks / 6 měsíců\| 518,80 Kč / 1 ks\| ne 06.01.11.04\| rukavička s prsty\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém s fibrotizací podkoží\| 2 ks / 6 měsíců\| 518,80 Kč / 1 ks\| ne 06.02\| ZP pro přístrojovou lymfodrenáž\| \| \| \| \| \| 06.02.01\| přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž + příslušenství\| \| \| \| \| \| 06.02.01.01\| přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfatický otok; vrozené postižení mízního systému vyžadující soustavnou fyzikální antiedematózní terapii; získané postižení mízního systému vyžadující soustavnou fyzikální antiedematózní terapii (např. po operacích prsu, po úrazech, při zánětlivých onemocnění); podmínkou úhrady je stabilizace stavu, absolvování komplexní protiotokové léčby na specializovaném pracovišti během minimálně čtyřtýdenní terapie a vyčerpání všech dalších léčebných možností (autotechniky lymfodrenážní a používání kompresních elastických návleků); v případech, kdy zdravotní stav vyžaduje soustavnou aplikaci přístrojové antiedematózní terapie častěji než 3x týdně po dobu delší než 1 měsíc; v lokalitách, kde pravidelná doprava k léčbě do zdravotnického zařízení je obtížně dostupná, možno zvolit zapůjčení i na kratší dobu\| 1 ks / 5 let\| 12.609,00 Kč / 1 ks\| ano 06.02.01.02\| masážní návleky - na horní končetinu\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.03\| masážní návleky - na horní končetinu, s axilou\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.652,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.04\| masážní návleky - na dolní končetinu\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.652,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.05\| masážní návleky - na dolní končetiny, kalhotové\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 4.696,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.06\| masážní návleky - na bedra, hýždě\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.07\| masážní návleky - speciální\| masážní návleky - pro hlavu, trup, genitál - atypické\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 75%\| ne 06.03\| ZP pro kompresivní terapii - popáleninové\| \| \| \| \| \| 06.03.01\| návleky na popáleniny\| \| \| \| \| \| 06.03.01.01\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - kukla plná\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 365,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.02\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - na horní končetinu\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.03\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - rukavice\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 313,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.04\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - na dolní končetinu\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 330,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.05\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - separátor prstů\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.06\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - vesta\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 1.000,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.07\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - kalhoty\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 1.261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.08\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - návlek na chodidlo\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 313,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04\| kompresní systémy na suchý zip\| \| \| \| \| \| 06.04.01\| horní končetiny\| \| \| \| \| \| 06.04.01.01\| kompresní systémy na suchý zip - paže\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.01.02\| kompresní systémy na suchý zip - ruka\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.01.03\| kompresní systémy na suchý zip - paže a ruka\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.478,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02\| dolní končetiny\| \| \| \| \| \| 06.04.02.01\| kompresní systémy na suchý zip - chodidlo\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1,043,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.02\| kompresní systémy na suchý zip - lýtková část\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.522,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.03\| kompresní systémy na suchý zip - lýtková část a chodidlo\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.565,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.04\| kompresní systémy na suchý zip - stehenní část\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.05\| kompresní systémy na suchý zip - stehenní část a chodidlo\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 3.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07\| ZP pro pacienty s poruchou mobility\| \| \| zdravotní stav, který limituje mobilitu při každodenních činnostech\| \| \| 07.01\| vozíky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.01.01\| mechanické vozíky\| -\| \| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci, pro trvalé použití při postižení obou dolních končetin, které neumožňuje pojištěnci samostatnou lokomoci při zachované funkční schopnosti horních končetin\| \| \| 07.01.01.01\| mechanické vozíky - základní\| nosnost minimálně 120 kg; odnímatelné či odklopné bočnice; odnímatelné výškově nastavitelné podnožky; nelze doplnit o příslušenství\| DIA; GER; INT; REH; NEU; ORT; PED; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| dále pro zajištění těchto schopností druhou osobou; pro dočasné použití při postižení jedné dolní končetiny (nutné vyznačení počtu měsíců pro další medicínské řešení)\| 1 ks / 5 let\| 6.957,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.02\| mechanické vozíky - základní, variabilní\| nosnost minimálně 120 kg; odnímatelné či odklopné bočnice; odnímatelné výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací osy; volba bočnic; možnost doplnit příslušenstvím\| DIA; GER; INT; NEU; ORT; PED; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozí úhradové skupiny\| 1 ks / 5 let\| 7.826,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.03\| mechanické vozíky - základní, odlehčené\| konstrukce z lehkých slitin; nosnost minimálně 100 kg; odnímatelné nebo odklopné bočnice; výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací zadní kola; hmotnost vozíku do 16 kg v základním provedení\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnických prostředků\| 1 ks / 5 let\| 10.435,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.04\| mechanické vozíky - odlehčené, částečně variabilní\| konstrukce z lehkých slitin; nosnost minimálně 100 kg; odnímatelné nebo odklopné bočnice; výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací zadní kola; možnost změny těžiště; nastavení sklonu sedačky; nastavení výšky sedu; hmotnost vozíku do 16 kg v základním provedení\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku\| 1 ks / 5 let\| 12.174,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.05\| mechanické vozíky - odlehčené, variabilní\| konstrukce z lehkých slitin; nosnost minimálně 120 kg; odnímatelné nebo odklopné bočnice; výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací zadní kola; možnost změny těžiště; nastavení sklonu sedačky; nastavení výšky sedu; hmotnost vozíku do 16 kg v základním provedení; volba variability područek; volba zadních a předních kol; volba výšky zad i hloubky sedu\| INT; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku\| 1 ks / 5 let\| 17.391,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.06\| mechanické vozíky - aktivní\| vozík v základním provedení do 12 kg; volba šíře a hloubky sedu; volba výšky zad; volitelný úhel zádové opěry; volitelná výška sedačky vpředu i vzadu; volba typu bočnic; volba úhlu rámu nebo podnožek; volba stupaček, velikosti předních i zadních kol; možnost změny těžiště; rychloupínací osy kol\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce horních končetin a pro vysoce aktivního uživatele\| 1 ks / 5 let\| 39.130,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.07\| mechanické vozíky - dětské, odlehčené, variabilní\| nastavitelná hloubka sedu; nastavitelné područky nebo blatníčky; bezpečnostní kolečka a kryty kol v základní výbavě\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| osoby malého vzrůstu; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku nebo pro zajištění těchto schopností druhou osobou\| 1 ks / 5 let\| 19.130,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.08\| mechanické vozíky - dětské, aktivní\| nastavitelná hloubka sedu; nastavitelné područky nebo blatníčky; bezpečnostní kolečka a kryty kol v minimální výbavě; hmotnost vozíku do 11 kg v minimální výbavě\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| osoby malého vzrůstu; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku a pro vysoce aktivního uživatele\| 1 ks / 5 let\| 34.783,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.09\| mechanické vozíky - speciální, nadměrné\| nosnost minimálně 160 kg nebo nadměrné rozměry; odnímatelné či odklopné bočnice; odnímatelné výškově nastavitelné podnožky; možnost doplnit příslušenstvím, hmotnost vozíku do 20 kg v základním provedení\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce horních končetin (nebo zajištění těchto schopností druhou osobou); pacienti nad 120 kg nebo pacienti s abnormálními proporcemi\| 1 ks / 5 let\| 13.043,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.10\| mechanické vozíky - speciální, jednopákové\| nosnost min. 120 kg, odnímatelné či odklopné bočnice, odnímatelné výškové nastavitelné podnožky\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce jedné horní končetiny; specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky\| 1 ks / 5 let\| 27.826,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.11\| mechanické vozíky - speciální, dvouobručové\| nosnost min. 120 kg, odnímatelné či odklopné bočnice, odnímatelné výškové nastavitelné podnožky\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce jedné horní končetiny; specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky\| 1 ks / 5 let\| 20.870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.12\| mechanické vozíky - speciální, vertikalizační\| konstrukce z lehkých slitin, nosnost min. 110 kg, vertikalizační funkce do úplného stoje\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky z předchozích úhradových skupin a současně k zajištění potřebné osové zátěže dolních končetin a trupu a zlepšení funkce respirační, gastrointestinálního a uropoetického traktu, nelze předepsat současně s vertikalizačním stojanem\| 1 ks / 5 let\| 52.174,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.13\| mechanické vozíky - speciální, multifunkční\| ergonomicky tvarovaný sed i zádová opěrka; výškově nastavitelné bočnice; polohovací podnožky výškově nastavitelné, mechanické polohování sedačky a zádové opěrky; bubnové brzdy, opěrka hlavy; bezpečnostní kolečka\| INT; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky z předchozích úhradových skupin\| 1 ks / 5 let\| 43.478,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.14\| mechanické vozíky - speciální, multifunkční - dětské\| anatomicky tvarovaný sed i zádová opěrka; výškově nastavitelné bočnice; polohovací podnožky výškově nastavitelné, mechanické polohování sedačky a zádové opěrky; opěrka hlavy; bezpečnostní kolečka\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| osoby malého vzrůstu, specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky z předchozích úhradových skupin\| 1 ks / 5 let\| 56.522,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02\| elektrické vozíky\| max. rychlost 6 km / hod.\| \| dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití elektrického vozíku, trvalé těžké nebo trvalé úplné omezení chůze na krátké vzdálenosti, k zajištění samostatné mobility v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž a využití mechanického vozíku\| \| \| 07.01.02.01\| elektrické vozíky - převážně interiérové, základní\| nosnost minimálně 100 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie s kapacitou minimálně 300 nabíjecích cyklů; bez možnosti příslušenství\| INT; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 65.217,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.02\| elektrické vozíky - převážně interiérové, variabilní\| nosnost 120 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie s minimálně 300 nabíjecích cyklů; částečně nastavitelný sed; odklopný držák elektroniky; bezpečnostní pás\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozí úhradové skupiny\| 1 ks / 7 let\| 100.000,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.03\| elektrické vozíky - převážně exteriérové, variabilní\| nosnost 130 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopné područky; bezúdržbové baterie s kapacitou minimálně 400 nabíjecích cyklů; částečně nastavitelný sed a sklon zádové opěrky; bezpečnostní pás; vozík musí mít osvětlení v rozsahu nezbytném pro provoz na pozemních komunikacích; vhodnost jízdy v exteriéru je dána vyšším výkonem motorů nebo velikostí kol a zároveň odpruženým nebo kyvným uložením alespoň jedné nápravy\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem do finančního limitu 17.391 Kč / bez DPH / 1 ks / 7 let včetně příslušenství při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv; určení vlastnictví mechanického invalidního vozíku se řídí § 32 odst. 3\| 1 ks / 7 let\| 108.696,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.04\| elektrické vozíky - převážně exteriérové, variabilní s anatomickým sedem\| nosnost 130 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; volitelná nebo nastavitelná hloubka sedačky a výška zádové opěrky; nastavitelné nebo volitelné anatomické prvky sedu; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie, minimálně 400 nabíjecích cyklů a 60 Ah; částečně nastavitelný sed a sklon zádové opěrky; bezpečnostní pás; vozík musí mít osvětlení v rozsahu nezbytném pro provoz na pozemních komunikacích; vhodnost jízdy v exteriéru je dána vyšším výkonem motorů nebo velikostí kol a zároveň odpruženým nebo kyvným uložením alespoň jedné nápravy; řídící elektronika i pro elektrické funkce\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem do finančního limitu 17.391,00 Kč / bez DPH / 1 ks / 7 let včetně příslušenství při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv; určení vlastnictví mechanického invalidního vozíku se řídí § 32 odst. 3\| 1 ks / 7 let\| 123.478,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.05\| elektrické vozíky - speciální, vertikalizační\| nosnost 120 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie s kapacitou minimálně 400 nabíjecích cyklů a 60 Ah; částečně nastavitelný sed a sklon zádové opěrky; bezpečnostní pás; vozík musí mít osvětlení v rozsahu nezbytném pro provoz na pozemních komunikacích; elektricky ovládaná vertikalizace pacienta; řídící elektronika i pro elektrické funkce\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin, k zajištění potřebné osové zátěže dolních končetin a trupu a zlepšení funkce respirační, gastrointestinálního a uropoetického traktu, nelze předepsat současně s vertikalizačním stojanem\| 1 ks / 7 let\| 121.739,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.03\| příslušenství k vozíkům\| \| \| \| \| \| 07.01.03.01\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k mechanickým vozíkům\| -\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / dle limitu vozíku\| 90%\| ano - dle vozíku 07.01.03.02\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k elektrickým vozíkům\| -\| REH; ORT; NEU; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 90%\| ano - dle vozíku 07.01.03.03\| přídavné elektropohony k mechanickým vozíkům\| přídavný elektropohon lze použít ke každému vozíku ze skupiny částečně variabilních, variabilních a aktivních\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| k zajištění samostatné mobility; v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž a plné využití mechanického vozíku, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž a plné využití mechanického vozíku, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv\| 1 ks / 5 let\| 90%\| ano - dle vozíku 07.01.03.04\| elektrické polohování zádové opěrky\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.03, 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nedostačuje mechanické polohování, nelze řešit pomocí elektrického vozíku, který má toto příslušenství v základu\| 1 ks / 7 let\| 95%\| ano - dle vozíku 07.01.03.05\| elektrické polohování sedu\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.03, 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nedostačuje mechanické polohování, nelze řešit pomocí elektrického vozíku, který má toto příslušenství v základu\| 1 ks / 7 let\| 95%\| ano - dle vozíku 07.01.03.06\| elektrické polohování dolních končetin\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.03, 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nedostačuje mechanické polohování, nelze řešit pomocí elektrického vozíku, který má toto příslušenství v základu\| 1 ks / 7 let\| 95%\| ano - dle vozíku 07.01.03.07\| joystick ovládaný ústy, bradou, dechem, sáním, foukáním, jazykem, nohou a pro pacienty s minimální svalovou silou horních končetin\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| při neschopnosti klienta ovládat elektrický vozík rukou pomocí joysticku\| 1 ks / 7 let\| 98%\| ano - dle vozíku 07.02\| zdravotní kočárky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.02.01\| zdravotní kočárky - nepolohovací\| \| \| \| \| \| 07.02.01.01\| zdravotní kočárky - nepolohovací\| pro krátkodobé použití, nastavitelná podnožka, bezpečnostní pás a kolečka v minimální výbavě; hmotnost kočárku do 15 kg v minimální výbavě\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 12.174,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.02\| zdravotní kočárky - částečně polohovací\| \| \| \| \| \| 07.02.02.01\| zdravotní kočárky - částečně polohovací\| pro krátkodobé použití, nastavitelná podnožka, nastavitelná zádová opěrka v rozsahu minimálně 45 stupňů, případně nastavitelná hloubka sedu, bezpečnostní pás a kolečka v minimální výbavě; hmotnost kočárku do 16 kg v minimální výbavě, možno doplnit příslušenstvím\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, nutnost částečného polohování a fixace, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 13.913,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.03\| zdravotní kočárky - plně polohovací\| \| \| \| \| \| 07.02.03.01\| zdravotní kočárky - plně polohovací\| pro dlouhodobé použití, minimální nosnost 40 kg, nastavení sedačky po a proti směru jízdy, nastavení záklonu celé sedačky, nastavitelná podnožka, nastavitelná vyztužená zádová opěrka v rozsahu minimálně 65 stupňů, nastavitelná hloubka sedu, bezpečnostní pás a kolečka v minimální výbavě; hmotnost kočárku do 25 kg v minimální výbavě, možno doplnit příslušenstvím\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, těžce postižení pacienti s nutností plného polohování a fixace, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 26.087,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.04\| podvozky pro sedací ortézy\| \| \| \| \| \| 07.02.04.01\| podvozky pro sedací ortézy\| -\| ORP; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| v kombinaci s ortézou trupu na zakázku pro sed; stavy, které nelze kompenzovat kočárkem nebo vozíkem\| 1 ks / 5 let\| 18.261,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.05\| příslušenství ke zdravotním kočárkům\| \| \| \| \| \| 07.02.05.01\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné\| -\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 90%\| ne 07.02.05.02\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k podvozkům pro sedací ortézy\| -\| ORP; REH; ORT; NEU; po schválení zdravotní pojišťovnou\| po přidělení ortézy trupu na zakázku pro sed; stavy, které nelze kompenzovat kočárkem nebo vozíkem\| 1 ks / 5 let\| 90%\| ne 07.03\| podpůrné ZP pro lokomoci\| \| \| \| \| \| 07.03.01\| berle\| \| \| \| \| \| 07.03.01.01\| berle - podpažní\| opěrka pevná či vyměnitelná, nastavitelná výška rukojeti a délka berle\| DIA; INT; TRA; GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; SLO; REH; REV\| omezený pohyb dolních končetin\| 1 pár / 2 roky\| 348,00 Kč / 1 pár\| ne 07.03.01.02\| berle - předloketní\| pevná, neměkčená rukojeť, nastavitelná délka berle a nenastavitelná opera předloktí\| DIA; INT; TRA; GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; SLO; REH; REV\| omezený pohyb dolních končetin\| 2 ks / 2 roky\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.01.03\| berle - předloketní, speciální\| berle s vyměkčenou ergonomicky tvarovanou rukojetí nebo dvojitě stavitelné (s nastavitelnou výškou berle i opěrky předloktí)\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; SLO; REH; REV\| trvale omezený pohyb dolních končetin\| 1 ks nebo 1 pár / 2 roky\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02\| chodítka\| \| \| nemožnost, omezení nebo významné zhoršení jedné nebo více každodenních činností, deficit nelze řešit pomocí hole či berle\| \| \| 07.03.02.01\| chodítka - 2kolová\| pevný nebo skládací rám s možností výškového nastavení úchopových madel v rozsahu alespoň 10 cm, použití převážně v interiéru, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH; REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.02\| chodítka - 3kolová\| rám s možností složení, úchopová madla výškově stavitelná v rozsahu alespoň 10 cm, použití v interiéru i exteriéru, průměr kol minimálně 150 mm, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH; REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 2.522,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.03\| chodítka - 4kolová\| rám s možností složení, úchopová madla výškově stavitelná v rozsahu alespoň 10 cm, použití převážně v exteriéru, průměr kol minimálně 180 mm, nosnost minimálně 120 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH;REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 3.043,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.04\| chodítka - 4bodová\| pevný rám s možností výškového nastavení, nebo volby varianty výšky, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH;REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.217,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.05\| chodítka - 4bodová kloubová\| rám s možností složení, možnost výškového nastavení v rozsahu alespoň 10 cm, pevné nebo reciproční krokování, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH;REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.06\| chodítka - s podpůrnými prvky, kolová\| předloketní opěrky, podpažní opěrky nebo předloketní deska s možností výškového nastavení minimálně 20 cm. Nastavitelná úchopová madla, použití převážně v interiéru, nosnost minimálně 120 kg\| GER; NEU; ORP; ORT; REH; REV;\| -\| 1 ks / 5 let\| 4.522,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.07\| chodítka - dětská\| různé verze technického provedení dle věku a postižení dítěte. Pevný nebo skládací rám konstrukce s opěrnými body nebo kolečky, reverzní chodítka\| ORP; CHI; NEU; ORT; REH\| do 18 let včetně\| 1 ks / 5 let\| 6.087,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.03\| opěrné kozičky\| \| \| nemožnost, omezení nebo významné zhoršení jedné nebo více každodenních činností, deficit nelze řešit pomocí hole či berle či chodí tka\| \| \| 07.03.03.01\| opěrné kozičky\| vícebodové pevné opory při chůzi určené k přenášení jednou rukou\| GER; NEU; ORP; ORT; REH;REV\| omezený pohyb dolních končetin a snížená stabilita\| 1 ks / 5 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.04\| prostředky pro zvýšení soběstačnosti při vlastní hygieně\| \| \| \| \| \| 07.04.01\| nástavce na WC\| \| \| \| \| \| 07.04.01.01\| nástavce na WC\| -\| GER; NEU; ORT; PRL; REH;REV\| porucha funkce pohybu dolních končetin; obtíže v udržení pozice těla ve stoje v měnění pozice v sedě; stavy po operaci páteře a kyčlí\| 1 ks / 3 roky\| 826,00 Kč / 1 ks\| ne 07.04.02\| vanové zvedáky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.04.02.01\| vanové zvedáky - elektrické\| zvedák umístěný v koupací vaně; rozsah zdvihu minimálně v rozsahu 25 - 45 cm; sklopná zádová opěrka; fixace na dně vany; nosnost minimálně 120 kg\| GER; NEU; ORT; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pro prevenci poranění u těžce imobilních osob (osoby s parézou nebo plegií končetin, poruchou vestibulárního aparátu, těžkým stupněm artrózy nosných kloubů, amputací končetin a funkčně obdobným velmi těžkým postižením motorických funkcí) k zajištění bezpečného přesunu a vykonání základních hygienických úkonů\| 1 ks / 5 let\| 14.783,00 Kč / 1 ks\| ano 07.04.02.02\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k vanovým zvedákům - elektrickým\| přesouvací, fixační, stabilizační příslušenství\| GER; NEU; ORT; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pro prevenci poranění u těžce imobilních osob (osoby s parézou nebo plegií končetin, poruchou vestibulárního aparátu, těžkým stupněm artrózy nosných kloubů, amputací končetin a funkčně obdobným velmi těžkým postižením motorických funkcí) k zajištění bezpečného přesunu a vykonání základních hygienických úkonů\| 1 ks / 5 let\| 90%\| ano 07.05\| ZP pro ležící pacienty\| \| \| \| \| \| 07.05.01\| polohovací lůžka\| \| \| \| \| \| 07.05.01.01\| polohovací lůžka - elektrická, s hrazdou a hrazdičkou, pojízdná\| lůžko s ložnou plochou minimálně 85x200 cm s lamelovým nebo kovovým roštem; polohování trupu, stehen, lýtek (čtyřdílná ložná plocha s třemi díly polohovatelný mi), elektricky nastavitelná výška ložné plochy v rozsahu minimálně 30 cm, nosnost minimálně 130 kg; součástí hrazda s madlem; pacientské ovládání; bočnice s možností spuštění nebo odejmutí\| GER; NEU; INT; ORT; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| dlouhodobé až trvalé stavy s těžkými obtížemi v mobilitě na lůžku - změna základní pozice těla vleže a vsedě a přemisťování - přesun vleže a vsedě, k zajištění dlouhodobé péče v domácím prostředí, pacient schopen bezpečně ovládat ovládací jednotku a sám se polohovat, anebo je toho schopna pečující osoba\| 1 ks / 10 let\| 23.478,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.01.02\| polohovací lůžka elektrická - dětská\| lůžko pro potřeby péče o dítě s ložnou plochou úměrnou věku dítěte; možnost polohování mechanického či elektrického, možnost nastavení výšky ložné plochy, zábrany proti pádu\| NEU; PED; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| dlouhodobé až trvalé stavy s těžkými obtížemi v mobilitě - změna základní pozice těla vleže a sedě, přemisťování - přesun vleže a vsedě nebo změny v prostorové orientaci v důsledku základního onemocnění, pacient není bezpečně zajištěn v běžném lůžku, zajištění dlouhodobé péče v domácím prostředí\| 1 ks / 7 let\| 20.870,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02\| polohovací zařízení + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.05.02.01\| polohovací zařízení - pro sezení\| v základním vybavení jsou polohovatelné stupačky, nastavitelná zádová opera; polohování zádové opěry; opěry rukou (područky); hlavová opera; interiérový podvozek\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžké obtíže v udržení pozice těla vsedě nebo těžká porucha psychomotorických funkcí nebo těžká porucha svalového tonu trupu a dolních končetin, úplné obtíže v chůzi na krátké vzdálenosti\| 1 ks / 7 let\| 22.609,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02.02\| polohovací zařízení - pro sezení, s odděleným polohováním hrudníku, pánve a dolních končetin\| v základním vybavení jsou polohovatelné stupačky, pánevní pás, nastavitelná sakrální pelota, nastavitelná zádová opera; polohování sklonu sedu (náklonu); polohování zádové opěry; individuálně nastavitelná délka zavěšení polohovatelné podnožky, opěry rukou (područky); hlavová opera; interiérový podvozek\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžké obtíže v udržení pozice těla vsedě nebo těžká porucha psychomotorických funkcí nebo těžká porucha svalového tonu trupu a dolních končetin, úplné obtíže v chůzi na krátké vzdálenosti, ke korekci těžké funkční až strukturální deformity (těžké skoliózy, těžké asymetrie pánve a dolních končetin); nelze předepsat současně s trupovou ortézou pro sed\| 1 ks / 7 let\| 60.870,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02.03\| polohovací zařízení - vertikalizační\| v základním provedení umožňuje mechanické nastavení úhlu vertikalizace s možností plynulého přechodu, obsahuje úhlově nastavitelné podnožky, výškově nastavitelné pánevní a hrudní fixační pásy, interiérový podvozek\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojištovnou\| těžké obtíže v udržení pozice těla ve stoje nebo těžká porucha psychomotorických funkcí nebo těžká porucha svalového tonu trupu a dolních končetin, úplné obtíže v chůzi na krátké vzdálenosti, k zajištění potřebné osové zátěže dolních končetin a trupu a zlepšení funkce respirační, gastrointestinálníh o a uropoetického traktu, pro pacienty s potřebou buď pronační nebo supinační vertikalizace\| 1 ks / 7 let\| 52.174,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02.04\| příslušenství medicínsky odůvodněné k polohovacím zařízením\| -\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 90%\| ano 07.05.03\| pojízdné zvedáky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.05.03.01\| pojízdné zvedáky\| elektrický bateriový zvedák s rozsahem zdvihu minimálně 120 cm; minimálně dvoubodové zavěšení; rozevřené ližiny alespoň 100 cm; motor s možností nouzového spuštění; možnost zdvihu osoby, v kombinaci s vhodným závěsem i ze země; nosnost minimálně 120 kg\| GER; NEU; ORT; REH; INT; po schválení zdravotní pojišťovnou\| stavy s těžkými obtížemi v mobilitě na lůžku - změna základní pozice těla vleže a vsedě, a přemisťování - přesun vleže a vsedě; trvalé těžké nebo úplné obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti; v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu, nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž\| 1 ks / 10 let\| 24.348,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.03.02\| závěsy k pojízdným zvedákům\| závěsy k použití s pojízdnými zvedáky; nosnost minimálně 120 kg;různá provedení\| PRL; GER; NEU; ORT; REH; INT; po schválení zdravotní pojišťovnou\| stavy s těžkými obtížemi v mobilitě na lůžku - měnění základní pozice těla vleže a vsedě, a přemisťování - přesun vleže a vsedě; trvalé těžké nebo úplné obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti; v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu, nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž, v kombinaci s pojízdnými zvedáky\| 1 ks / 3 roky\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 07.05.04\| příslušenství k ZP pro ležící pacienty\| \| \| \| \| \| 07.05.04.01\| hrazdy s hrazdičkou - samostatně stojící\| -\| PRL; GER; NEU; ORT; REH; INT\| těžké obtíže v mobilitě na lůžku - měnění základní pozice těla vleže a vsedě a přemisťování - přesun vleže a vsedě; nelze předepsat současně s polohovacím lůžkem\| 1 ks / 10 let\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06\| ZP antidekubitní\| \| \| \| \| \| 07.06.01\| antidekubitní matrace + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.06.01.01\| antidekubitní matrace s potahem - při nízkém riziku vzniku dekubitů\| prořezávaný povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 10 cm, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 19 - 16 (modifikovaná škála) nebo těžké obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.01.02\| antidekubitní matrace s potahem - při středním riziku vzniku dekubitů\| prořezávaný povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 14 cm, vyměkčené části nebo vrstvy, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 16 - 14 (modifikovaná škála) nebo funkční změny vedoucí k asymetrii pánve a těžká porucha hybnosti dolních končetin a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.01.03\| antidekubitní matrace s potahem - při vysokém riziku vzniku dekubitů\| prořezávaný povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 14 cm, materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 14 až 12 (modifikovaná škála) nebo těžká až úplná ztráta (porucha) čití v sedací oblasti - hýždě, zadní strana stehen; hráz nebo strukturální změny vedoucí k asymetrii pánve + těžká porucha hybnosti dolních končetin, mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 6.957,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.01.04\| antidekubitní matrace s potahem - při velmi vysokém riziku vzniku dekubitů\| speciálně upravený povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 14 cm, materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost min. 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; INT; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| imobilní pacienti s vysokým rizikem dekubitů s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 12 (modifikovaná škála)\| 1 ks / 3 roky\| 10.435,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02\| antidekubitní podložky sedací a zádové do vozíků\| \| \| \| \| \| 07.06.02.01\| antidekubitní podložky - sedací, při nízkém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg,\| GER; NEU; ORT; REH; PRL\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 19 - 16 (modifikovaná škála) nebo těžké obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02.02\| antidekubitní podložky - sedací, při středním riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg,\| GER; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 16 - 14 (modifikovaná škála) nebo funkční změny vedoucí k asymetrii pánve a těžká porucha hybnosti dolních končetin a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 1.913,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02.03\| antidekubitní podložky - sedací, při vysokém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, výška minimálně 6 cm a v případě nafukovací podložky minimálně 5 cm, různé rozměry, nosnost minimálně 100 kg,\| GER; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 14 (modifikovaná škála) nebo těžká až úplná ztráta (porucha) čití v sedací oblasti - hýždě, zadní strana stehen; hráz nebo strukturální změny vedoucí k asymetrii pánve + těžká porucha hybnosti dolních končetin, mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 6.522,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02.04\| antidekubitní podložky - zádové, při vysokém riziku vzniku dekubitů\| -\| GER; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 14; dlouhodobá, anebo trvalá mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 1.435,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.03\| antidekubitní podložky ostatní\| \| \| \| \| \| 07.06.03.01\| antidekubitní podložky při nízkém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení rozkládající tlak, k podložení pat, loktů, lůžkové podložky apod.\| GER; NEU; ORT; REH\| imobilní pacienti s nízkým rizikem dekubitů s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 19 - 16 (modifikovaná)\| 1 ks / 3 roky\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.03.02\| antidekubitní podložky - při středním a vysokém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení rozkládající tlak, k podložení pat, loktů, zad, lůžkové podložky apod.\| GER; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| imobilní pacienti s vysokým rizikem dekubitů nebo s již vzniklým dekubitem s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 16 (modifikovaná škála)\| 1 ks / 3 roky\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.04\| antidekubitní podložky polohovací\| \| \| \| \| \| 07.06.04.01\| antidekubitní podložky polohovací - při středním a vysokém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení umožňující polohování a odlehčení pacienta\| GER; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| imobilní pacienti s vysokým rizikem dekubitů nebo s již vzniklým dekubitem s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 16 (modifikovaná škála)\| 1 ks / 3 roky\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 08\| ZP pro pacienty s poruchou sluchu\| \| \| \| \| \| 08.01\| sluchadla\| \| \| \| \| \| 08.01.01\| sluchadla pro vzdušné vedení\| \| \| \| \| \| 08.01.01.01\| sluchadla pro vzdušné vedení pro monoaurální korekci - dětská - jednostranná nebo oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT na postiženém uchu\| sluchadlo dětské (do 18 let včetně) musí splňovat tyto požadavky: a) digitální zpracování signálu; b) min. 5 kanálů; c) softwarové nastavení pro dětský zvukovod; d)je vybaveno dětským hákem; e)je kompatibilní s bezdrátovým přenosem zvuku\| FON\| do 18 let včetně\| 1 ks / 5 let\| 8.696,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.01.02\| sluchadla pro vzdušné vedení pro binaurální korekci - dětská - oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT\| sluchadlo dětské (do 18 let včetně) musí splňovat tyto požadavky: a) digitální zpracování signálu; b) min. 5 kanálů; c) softwarové nastavení pro dětský zvukovod; d)je vybaveno dětským hákem; e) je kompatibilní s bezdrátovým přenosem zvuku\| FON\| do 18 let včetně\| 2 ks / 5 let\| 8.696,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.01.03\| sluchadla pro vzdušné vedení pro monoaurální korekci - od 19 let - jednostranná nebo oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT\| sluchadlo pro vzdušné vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) digitální zpracování signálu nejméně ve 4 kanálech; b) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty; c) manažer zpětné vazby\| FON; ORL\| od 19 let\| 1 ks / 5 let\| 6.087,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.01.04\| sluchadla pro vzdušné vedení pro binaurální korekci - od 19 let - oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT\| sluchadlo pro vzdušné vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) digitální zpracování signálu nejméně ve 4 kanálech; b) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty; c) manažer zpětné vazby\| FON; ORL\| od 19 let: 1) byla indikována kompenzace binaurální korekce do 18 let včetně 2) tinnitus + oboustranná získaná nedoslýchavost 3) hluchoslepí pacienti\| 2 ks / 5 let\| 6.087,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.02\| sluchadla na kostní vedení\| \| \| \| \| \| 08.01.02.01\| sluchadla na kostní vedení včetně kompletního příslušenství po dobu životnosti sluchadla\| sluchadlo, náhlavní pružina, kostní vibrátor; sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) kapesní či podobný typ; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty\| FON\| do 18 let včetně; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení\| 1 ks / 5 let\| 9.130,00 Kč / 1 ks\| ne FON; ORL\| od 19 let; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení 08.01.02.02\| brýlová sluchadlá na kostní vedení jedno nebo oboustranné\| sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) brýlový typ sluchadla; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty\| FON\| do 18 let včetně; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení\| 1 ks / 5 let\| 10.435,00 Kč / 1 ks\| ne FON; ORL\| od 19 let; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení 08.01.02.03\| vibrační sluchadla s přítlakovým systémem (např. náhlavní páskou) - neimplantabilní systém\| sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) vibrační sluchadlo; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty d) v kompletu s přítlakovým systémem (např. náhlavní páskou)\| FON\| do 10 let včetně; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení; při jednostranné hluchotě\| 1 ks / 5 let\| 17.391,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.02.04\| zevní části implantabilního systému kostního sluchadla\| sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) vibrační modul sluchadla; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty d) v kompletu s přítlakovým systémem (např. náhlavní páskou)\| FON; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 11 let; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických a neurochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení; při jednostranné hluchotě\| 1 ks / 10 let\| 86.957,00 Kč / 1 ks\| ne 08.02\| řečové procesory\| \| \| \| \| \| 08.02.01\| řečové procesory\| \| \| \| \| \| 08.02.01.01\| řečové procesory - výměna zevní části implantabilního systému\| plná kompatibilita s vnitřním implantátem, funkce zpracování signálu pro optimalizaci rozumění řeči v šumu\| FON; po schválení zdravotní pojišťovnou\| stav po implantaci kochleárního implantátu - plně aktivní uživatel - užívá 6 a více h / den a současně CAP* 5 - 7\| 1 ks / 7 let / 1 ucho\| 190.000,00 Kč / 1 ks\| ne stav po implantaci kochleárního implantátu - částečný uživatel - užívá méně než 6 h / den nebo CAP* 0 - 4 *CAP = Category of Auditory Performance dle Nottinghamské stupnice (0=nedetekuje zvuky okolí, l=vnímá zvuky okolí, 2=reaguje na zvuky okolí, 3=identifikuje zvuky okolí, 4=diskriminuje zvuky řeči, 5=rozumění běžným frázím bez odezírání, 6=rozumění řeči bez odezírání, 7=telefonování)\| 156.522,00 Kč / 1 ks 09\| ZP pro pacienty s poruchou zraku\| \| \| \| \| \| 09.01\| ZP pro léčbu šilhavosti dětí\| \| \| \| \| \| 09.01.01\| okluzory\| \| \| \| \| \| 09.01.01.01\| okluzory - náplasťové\| -\| OPH\| do 14 let včetně\| 400 ks / 1 rok\| 3,04 Kč / 1 ks\| ne 09.03\| ZP pro slabozraké\| \| \| \| \| \| 09.03.01\| dalekohledové systémy + příslušenství\| \| \| \| \| \| 09.03.01.01\| dalekohledové systémy - do dálky + příslušenství\| -\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 4.348,00 Kč / 1 systém\| ne 09.03.01.02\| dalekohledové systémy - na blízko + příslušenství\| -\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 4.348,00 Kč / 1 systém\| ne 09.03.02\| asférické lupy\| \| \| \| \| \| 09.03.02.01\| asférické lupy - zvětšující 4x a více\| -\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.218,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04\| ZP kompenzační pro zrakově postižené\| \| \| \| \| \| 09.04.01\| lékařské mluvící teploměry - pro nevidomé\| \| \| \| \| \| 09.04.01.01\| lékařské mluvící teploměry - pro nevidomé\| \| PED; PRL\| těžce slabozrací a nevidomí pacienti\| 1 ks / 7 let\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.02\| indikátory světla a hladiny\| \| \| \| \| \| 09.04.02.01\| indikátory světla a hladiny\| -\| OPH; PED; PRL\| těžce slabozrací a nevidomí pacienti\| 1 ks / 2 roky\| 1.044,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.03\| bílé hole\| \| \| \| \| \| 09.04.03.01\| bílé hole - opěrné\| -\| OPH; PED; PRL\| těžce slabozrací a nevidomí pacienti\| 3 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.03.02\| bílé hole - signalizační a orientační\| -\| OPH; PED; PRL\| slabozrací a nevidomí pacienti\| 3 ks / 1 rok\| 807,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.04\| červenobílé hole\| \| \| \| \| \| 09.04.04.01\| červenobílé hole - pro hluchoslepé\| -\| OPH; PED; PRL\| hluchoslepí\| 3 ks / 1 rok\| 807,00 Kč / 1 ks\| ne 10\| ZP respirační, inhalační a pro aplikaci enterální výživy\| \| \| \| \| \| 10.01\| ZP pro prevenci a léčbu inhalací\| \| \| \| \| \| 10.01.01\| inhalátory + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.01.01.01\| inhalátory - nízko výkonné včetně příslušenství\| výdej min: 400 mg / min; MMD menší < 4 μm; podíl částic pod 5 μm nad 60 %; výstupní tlak 300 kPa, výstupní průtok 61 l / min.\| ALG; ORL; PED; PNE\| -\| 1 ks / 5 let\| 3.044,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.02\| inhalátory - vysoce výkonné (MMD < 4,5 μm, respirabilní frakce > 60 %, výdej > 0,5 ml / min < 0,65 ml / min)\| výdej min: 600 mg / min; MMD menší < 3,5 μm; podíl částic pod 5 μm nad 65 %\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| primární ciliární dyskineze (PCD) či jiné formy bronchiektázií; cystická fibróza\| 1 ks / 5 let\| 6.000,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.03\| inhalátory - vysoce výkonné (MMD < 4,5 μm, respirabilní frakce > 60 %, výdej > 0,65 ml / min)\| mesh membránové; výdej min: 600 mg / min; MMD 3,5 až 4,5 μm; Podíl částic pod 5 μm nad 65 %\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 3 let cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD)\| 1 ks / 5 let\| 21.217,40 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.04\| nebulizátory k nízkovýkonným inhalátorům\| -\| ALG; ORL; PNE\| recidivující a chronická onemocnění horních a dolních dýchacích cest\| 1 ks / 2 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.05\| nebulizátory k vysokovýkonným inhalátorům\| -\| PNE\| cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD) či jiné formy bronchiektázií\| 1 ks / 2 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.06\| nebulizátory s membránou k vysoce výkonným inhalátorům\| -\| PNE\| cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD)\| 1 ks / 2 roky\| 2.560,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.07\| membrány k vysoce výkonným inhalátorům\| -\| lékař\| cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD)\| 4 ks / 1 rok\| 1.530,43 Kč / 1 ks\| ne 10.01.02\| objemové nástavce k dávkovacím aerosolům\| \| \| \| \| \| 10.01.02.01\| objemové nástavce k dávkovacím aerosolům - spacery, včetně náustku nebo masky\| -\| ALG; ORL; PED; PNE; PRL\| -\| 1 ks / 2 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 10.02\| rehabilitační respirační ZP\| \| \| \| \| \| 10.02.01\| PIP zdravotnické prostředky\| \| \| \| \| \| 10.02.01.01\| nádechové rehabilitační ventily\| -\| ALG; PED; PNE; NEU; REH\| astma; CHOPN; bronchiektázie; stavy po pneumoniích; intersticiální plicní procesy; neuromuskulární onemocnění; cystická fibróza\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.02.02\| PEP zdravotnické prostředky\| \| \| \| \| \| 10.02.02.01\| výdechové rehabilitační ventily\| -\| ALG; PED; PNE; NEU; REH\| astma; CHOPN; bronchiektázie; stavy po pneumoniích; intersticiální plicní procesy; neuromuskulární onemocnění; cystická fibróza\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.02.02.02\| expektorační zdravotnické prostředky\| -\| ALG; PED; PNE; NEU; REH\| chronická postižení dolních dýchacích cest vyžadující trvalou fyzioterapii a dechovou rehabilitaci\| 1 ks / 2 roky\| 1.217,00 Kč / 1 ks\| ne 10.03\| ZP pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii\| \| \| \| \| \| 10.03.01\| koncentrátory\| \| \| 1) Pa02 7,3 - 8,0 kPa + prokazatelná hypertrofie pravé komory a plicní hypertenze a / nebo sekundární polyglobulie (Htk > 55 %), a / nebo desaturace v průběhu spánku, prokázané neinvazivním nočním monitorováním Sp02, při minimálně 30 % doby spánku pod 90 % a / nebo zátěžové desaturace při standardní spiroergometrii (rampovým protokolem) na úrovni 60 % vrcholové spotřeby kyslíku (peakV02) nebo 0,5 W / kg, prokázaná odběrem arterializované krve z ušního boltce s poklesem P02 pod 7,3 kPa oproti výchozí hodnotě a zároveň alespoň o 0,7 kPa 2) Pa02 < 7,3kPa\| \| \| 10.03.01.01\| koncentrátory kyslíku - stacionární\| koncentrace kyslíku 87 - 96 % v rozsahu nastavení průtoku 0,5 - 5 l / min; max. hlučnost 43 dBA.\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacient málo mobilní\| -\| 49,59 Kč / 1 den\| ne 10.03.01.02\| koncentrátory kyslíku - mobilní\| koncentrace kyslíku 87 - 96 %; - hmotnost do 9 kg; max. hlučnost 48 dBA nutnost uvádět objemy bolusů (v ml) jednotlivých kroků nastavení pulsních režimů (průtok = dechová frekvence krát 1 bolus)\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výdej do 2 l / min při zátěži - pacient na elektrickém vozíku nebo pacient mobilní - 6minutový test chůze: vzdálenost chůze bez inhalace kyslíku z původně stanovené minimální 130 metrů na rozpětí od 130 do 199 metrů a s odpovídajícím průtokem kyslíku dojde k navýšení vzdálenosti o 25 a více % a v 6. minutě testu s kyslíkem musí být Sp02 alespoň 85 %; v kombinaci s koncentrátorem kyslíku - stacionárním\| -\| 123,97 Kč / 1 den\| ne 10.03.01.03\| koncentrátory kyslíku - vysokoprůtokový\| -\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| při potřebě průtoku kyslíku od 5 do 10 litrů\| -\| 54,55 Kč / 1 den\| ne 10.03.02\| systémy k aplikaci kapalného kyslíku\| \| \| \| \| \| 10.03.02.01\| systémy k aplikaci kapalného kyslíku\| systém plněn medicinálním kyslíkem\| NEO; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| mobilní pacient 6 minutový test chůze: 1) vzdálenost bez inhalace kyslíku, kterou pacient ujde - 200 metrů a více 2) procentuálního navýšení vzdálenosti při inhalaci kyslíku na 50 % a více % a v 6. minutě testu s kyslíkem musí být Sp02 alespoň 85%; pacienti středně mobilní vyžadující průtok kyslíku více než 2 litry; pacienti málo mobilní vyžadující průtok kyslíku více než 10 litrů; při bronchopulmonální dysplasii nedonošeného dítěte se závislostí na kyslíku (Sp02 < 92%), bez rizika retinopatie, přetrvávající po 40. týdnu postkoncepčního věku; pacient zařazený do programu transplantace plic na základě kyslíkového testu\| -\| 290,91 Kč / 1 den\| ne 10.04\| ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| \| \| \| \| \| 10.04.01\| přístroje CPAP\| \| \| \| \| \| 10.04.01.01\| přístroje CPAP s poklesem tlaku ve výdechu a sledující zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku; zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; léčebné tlaky do 8 mbar; zbytkový nález AHI při titraci s nutností pravidelných kontrol AHI a compliance\| 1 ks / 7 let\| 30.435,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.01.02\| přístroje CPAP s poklesem tlaku ve výdechu, sledující zbytkový AHI a telemetrické připojení\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku; zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; léčebné tlaky do 8 mbar; zbytkový nález AHI při titraci s nutností pravidelných kontrol AHI a compliance\| 1 ks / 7 let\| 30.435,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02\| přístroje BPAP\| \| \| \| \| \| 10.04.02.01\| přístroje BPAP S sledující zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP\| 1 ks / 7 let\| 39.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02.02\| přístroje BPAP ST sledující zbytkový AHI\| režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a se záložní frekvencí dýchání, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP a tam, kde základní onemocnění vyžaduje nastavení záložní frekvence; u hypoventilace při prokázaném dostatečném efektu léčby\| 1 ks / 7 let\| 51.304,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02.03\| přístroje BPAP S sledující zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, s možností dálkového přenosu dat, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP + zbytkový nález AHI při titraci s nutností pravidelných kontrol AHI a compliance\| 1 ks / 7 let\| 39.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02.04\| přístroje BPAP ST sledující zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a se záložní frekvencí dýchání, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP; tam, kde základní onemocnění vyžaduje nastavení záložní frekvence; u hypoventilace při prokázaném dostatečném efektu léčby\| 1 ks / 7 let\| 51.304,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03\| přístroje autoadaptivní\| \| \| \| \| \| 10.04.03.01\| přístroje APAP s poklesem tlaku ve výdechu a sledujícím zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O s automatickým nastavením terapeutického tlaku, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 a intolerance léčby CPAP, syndrom spánkové apnoe s vazbou na polohu či REM spánek\| 1 ks / 7 let\| 33.913,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.02\| přístroje ABPAP sledující zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením terapeutických tlaků, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 27 db, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 a prokázaný nedostatečný efekt léčby CPAP a BPAP\| 1 ks / 7 let\| 49.565,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.03\| přístroje ABPAP s proměnlivou objemovou podporou\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| hypoventilační syndrom; neinvazivní domácí ventilace či těžký syndrom spánkové apnoe při prokázané nutnosti objemové podpory\| 1 ks / 7 let\| 77.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.04\| autoadaptivní servoventilátory s proměnnou tlakovou podporou\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým sledováním dechového vzorce a automatickým nastavením terapeutického tlaku, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| centrální a komplexní spánková apnoe; periodické dýchání\| 1 ks / 7 let\| 90.870,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.05\| přístroje APAP s poklesem tlaku ve výdechu a sledujícím zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O s automatickým nastavením terapeutického tlaku, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; intolerance léčby CPAP, SAS s vazbou na polohu či REM spánek\| 1 ks / 7 let\| 33.913,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.06\| přístroje ABPAP sledující zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; prokázaný nedostatečný efekt léčby CPAP a BPAP\| 1 ks / 7 let\| 49.565,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.07\| přístroje ABPAP s proměnlivou objemovou podporou s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nestabilní pacient s nutností časté změny ventilačního režimu, hypoventilační syndrom; neinvazivní domácí ventilace či těžký syndrom spánkové apnoe při prokázané nutnosti objemové podpory\| 1 ks / 7 let\| 77.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.08\| autoadaptivní servoventilátory s proměnnou tlakovou podporou s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým sledováním dechového vzorce a automatickým nastavením terapeutického tlaku, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nestabilní pacient s nutností časté změny ventilačního režimu, centrální a komplexní spánková apnoe; periodické dýchání\| 1 ks / 7 let\| 90.870,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.04\| příslušenství k CPAP, BPAP, APAP, autoadaptivním přístrojům\| \| \| \| \| \| 10.04.04.01\| masky nosní ventilované silikonové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.02\| masky nosní ventilované silikonové odlehčené\| -\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 2.174,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.03\| masky nosní ventilované gelové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozích úhradových skupin; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 3.044,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.04\| masky celoobličejové ventilované silikonové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2) a bezpečnostní klapkou (zajištění přívodu vzduchu při vypnutém přístroji)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.05\| masky celoobličejové ventilované silikonové odlehčené\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2) a bezpečnostní klapkou (zajištění přívodu vzduchu při vypnutém přístroji)\| ANS do 18 let včetně; ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při nočním použití\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 3.478,00 Kč / 1 ks\| ne pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při celodenním použití\| 2 ks / 1 rok 10.04.04.06\| masky celoobličejové ventilované gelové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2) a bezpečnostní klapkou (zajištění přívodu vzduchu při vypnutém přístroji)\| ANS do 18 let včetně; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při nočním použití\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 3.913,00 Kč / 1 ks\| ne pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při celodenním použití\| 2 ks / 1 rok 10.04.04.07\| masky nízkokontaktní ventilované - nosní polštářky\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: špatná tolerance léčby PAP pomocí nosní masky základní\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 2.452,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.08\| hadice, délka do 60 cm včetně\| zdravotně nezávadné materiály\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá tolerance léčby PAP\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 348,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.09\| hadice, délka nad 60 cm\| zdravotně nezávadné materiály\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá tolerance léčby PAP\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 783,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.10\| vyhřívané hadice - k vyhřívaným zvlhčovačům\| zdravotně nezávadné materiály\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.11\| výhřevné zvlhčovače\| s regulovatelným nastavením intenzity vyhřívání.\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 1 ks / 4 roky\| 90 %; maximálně 5.217,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.12\| filtry\| vstupní filtry přístroje CPAP / BPAP\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 2 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 304,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.13\| ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku - výměnná komora zvlhčovače integrovaného v přístroji\| samostatně dodávaná komora zvlhčovače pro typy přístrojů s integrovaným zvlhčovačem\| ANS, INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 1 ks / 2 roky\| 2.173,91 Kč / ks\| ne 10.05\| ZP tracheostomické\| \| \| \| \| \| 10.05.01\| tracheostomické kanyly + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.05.01.01\| tracheostomické kanyly - jednorázové, s vnitřním průměrem < 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 2 ks / 1 měsíc\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.02\| tracheostomické kanyly - jednorázové, s vnitřním průměrem > 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 2 ks / 1 měsíc\| 391,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.03\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, s vnitřním průměrem < 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 6 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.04\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, s vnitřním průměrem > 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 6 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.05\| laryngektomické kanyly - pro opakované použití\| -\| FON; ORL; PNE\| totální laryngektomie\| 6 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.06\| tracheostomické kanyly - z kovu, pro dlouhodobě tracheostomované\| -\| FON; ORL; PNE\| do 14 let včetně; provedená tracheostomie; zužující se ústí průdušnice\| 3 ks / 2 roky\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne od 15 let; provedená tracheostomie; zužující se ústí průdušnice\| 2 ks / 2 roky\| \| 10.05.01.07\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, s měkkou nafukovací manžetou pro krátkodobé utěsnění\| -\| FON; ORL; PNE\| tracheostomovaní pacienti, kteří při jídle aspirují a vyžadují přechodné utěsnění průdušnice při každém jídle\| 6 ks / 1 rok\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.08\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, mluvící, s chlopní\| -\| FON; ORL; PNE\| trvalí kanylonosiči se zachovalými hlasivkami\| 6 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.09\| mluvící adaptéry (mluvící chlopně) - se standardním 15 mm konektorem\| -\| FON; ORL; PNE\| trvalí kanylonosiči se zachovalými hlasivkami\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.10\| zvlhčovače (umělé nosy) pro kanyly se standardním 15 mm konektorem\| -\| FON; ORL; PNE\| provedené tracheostomie; trvalé dráždění ke kašli pro tvorbu krust v průdušnici\| 30 ks / 1 měsíce\| 13,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.11\| sady ke kanylám tracheostomickým pro trvalé kanylonosiče\| 365 roušek a 25 fixačních pásek; sprchový chránič, sada na čištění kanyl (kartáček, dezinfekční prášek, dóza), tracheostomický fix\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie; trvalí kanylonosiči\| 1 sada / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 kompletní sada\| ne 10.05.01.12\| příslušenství k tracheostomickým kanylám - ochranné roláky\| sada min. 3 ks\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie; trvalí kanylonosiči se zvýšenou citlivostí kůže krku vyžadující zvýšenou ochranu; tracheostomie déle než 2 měsíce\| 3 sady / 2 roky\| 1.130,00 Kč / 1 kompletní sada\| ne 10.05.01.13\| příslušenství k tracheostomickým kanylám - molitanové roušky pro ochranu stomatu, lepící\| sada min. 30 ks\| FON; ORL; PNE\| pacienti po totální laryngektomii se zvýšeným rizikem aspirace nečistot, pro danou lokalitu nelze předepsat současně se ZP ze skupiny 01.02\| 1 sada / 1 měsíc\| 522,00 Kč / 1 kompletní sada\| ne 10.06\| ZP pro odsávání z dýchacích cest\| \| \| \| \| \| 10.06.01\| odsávačky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.06.01.01\| odsávačky\| -\| FON; ORL; PNE; PRL\| provedená tracheostomie; obtížná toileta dolních dýchacích cest; stagnace sekretu v dolních dýchacích cestách s nebezpečím bronchopneumonie\| 1 ks / 5 let\| 2.174,00 Kč / 1 ks\| ne 10.06.01.02\| odsávací cévky\| -\| FON; ORL; PNE; PRL\| provedená tracheostomie a obtížná toileta dolních dýchacích cest a stagnace sekretu v dolních dýchacích cestách s nebezpečím bronchopneumonie\| 400 ks / 1 rok\| 2,40 Kč / 1 ks\| ne 10.07\| ZP k rehabilitaci hlasu (náhradní hlasové mechanismy)\| \| \| \| \| \| 10.07.01\| hlasové protézy\| \| \| \| \| \| 10.07.01.01\| příslušenství k hlasovým protézám\| sada minimálně 90 stomafiltrů, kazety filtru, kartáček, zátka atd.\| FON; ORL\| totální laryngektomie; voperována hlasová protéza\| 2 balení / 6 měsíců\| 10.435,00 Kč / 1 balení\| ne 10.07.01.02\| samolepící fixační pomůcky filtrů HME\| samolepící fixační pomůcka (kroužek) s objímkou pro fixaci zvlhčovacího filtru HME\| FON; ORL\| totální laryngektomie; implantovaná hlasová protéza\| nelze předepsat současně se zdravotnickými prostředky ze skupiny 01.02\| \| \| 1 ks / 1 den\| 101,88 Kč / 1 ks\| ne 10.07.02\| elektrolaryngy + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.07.02.01\| elektrolaryngy\| včetně akumulátorů na 2 roky provozu\| FON; ORL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| onkologičtí pacienti a totální laryngektomie nebo rekonstrukční operace hltanu a spodiny ústní a nelze použít náhradní jícnovou řeč\| 1 ks / 10 let\| 12.609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.08\| ZP pro domácí umělou plicní ventilaci\| \| \| \| \| \| 10.08.01\| domácí plicní ventilace\| \| \| \| \| \| 10.08.01.01\| přístrojové vybavení pro neinvazivní plicní ventilaci (ventilátor, ventilovaná maska nosní nebo celoobličejová, ambuvak)\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů, provoz na interní baterii min. 4 hod., včetně základního příslušenství, ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| chronické respirační selhání s potřebou domácí neinvazivní ventilace k zajištění optimální ventilace bez desaturací a hypoventilace, kdy parametry ventilační podpory neumožňují použití přístrojů BPAP ST nebo ABPAP s proměnlivou objemovou podporou\| -\| 459,20 Kč / 1 den\| ne 10.08.01.02\| přístrojové vybavení pro plicní ventilaci MPV (Mouthpiece ventilace) - 2 ventilátory, pulzní oxymetr, ventilovaná maska nosní nebo celoobličejová, náustek, ambuvak\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů včetně MPV, provoz na interní baterii min. 4 hod., včetně základního příslušenství, ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| potřeba dlouhodobé umělé neinvazivní plicní ventilace realizovatelné v domácím prostředí, kdy je splněna jedna z následujících situací: a) nutnost užití ventilační podpory více než 12 hodin denně se záložním přístrojem pro zajištění ventilační podpory b) pacient s vysokou dependencí na ventilační podpoře více než 12 hodin denně se zachovanou možností sedu a schopností užívat techniku MPV\| -\| 641,79 Kč / 1 den\| ne 10.08.01.03\| přístrojové vybavení pro invazivní domácí umělou plicní ventilaci (ventilátor, odsávačka, pulzní oxymetr, manometr, ambuvak)\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů, s měřením vydechovaného objemu, možnost prohlubované ventilace, provoz na interní baterii min. 4 hod, ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg, včetně základního příslušenství, spotřebního materiálu, pravidelných prohlídek, servisních činností, helpdesk a školení\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| potřeba dlouhodobé umělé plicní ventilace realizovatelné v domácím prostředí; potřeba UPV po převažující část dne, přes omezenou hybnost a závislost na ventilátoru je pacient schopen spolupráce, potřeba běžné ošetřovatelské péče\| -\| 772,81 Kč / 1 den\| ne 10.08.01.04\| přístrojové vybavení pro invazivní domácí umělou plicní ventilaci (2 ventilátory, odsávačka, pulzní oxymetr, manometr, ambuvak)\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů, s měřením vydechovaného objemu, možnost prohlubované ventilace, provoz na interní baterii min. 4 hod., ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg, včetně základního příslušenství, spotřebního materiálu, pravidelných prohlídek, servisních činností, helpdesk a školení\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| potřeba dlouhodobé umělé plicní ventilace realizovatelné v domácím prostředí; potřeba UPV je trvalá, pacient je imobilní či s výrazně omezenou hybností, nespolupracuje či spolupráce pacienta je výrazně omezena, potřeba zvýšené ošetřovatelské péče\| -\| 940,50 Kč / 1 den\| ne 10.09\| mechanický insuflátor / exsuflátor\| \| \| \| \| \| 10.09.01\| mechanický insuflátor / exsuflátor\| \| \| \| \| \| 10.09.01.01\| mechanický insuflátor / exsuflátor\| zdravotnický prostředek pro respirační fyzioterapie včetně technik zaměřených na hygienu dýchacích cest a podporu expektorace, zabránění stagnace hlenů\| ANS; INT; ALG; PED; PNE; NEU; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| základní PCF < 160 l / min, spinální svalová atrofie, muskulární dystrofie, myopatie, dětská mozková obrna, transversální míšní leze, amyotrofická laterální skleróza, ostatní vzácná onemocnění spojená s poruchou expektorace (např. poruchy metabolismu, Charcot Marie Tooth, Huntingtonova choroba)\| -\| 86,78 Kč / 1 den\| ne 11\| nekategorizované zdravotnické prostředky\| \| dle písemného souhlasu ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j), anebo dle smlouvy o sdílení rizik\| dle písemného souhlasu ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j), anebo dle smlouvy o sdílení rizik\| dle písemného souhlasu ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j), anebo dle smlouvy o sdílení rizik\| 50 % s písemným souhlasem ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j) 100 % v případě uzavření smlouvy o sdílení rizik ve smyslu § 39r odst. 5 písm. k)\| ne Tabulka č. 2 \| Kategorizační strom\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhradový limit bez DPH ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| ZP na zakázku\| \| \| \| \| 1\| ZP ortopedicko - protetické - pro hlavu a krk - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1\| ortézy pro hlavu a krk - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1.1\| ortézy pro hlavu a krk - od 19 let - na zakázku\| ortéza (CTLO, CTO, CO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; mechanická ochrana, stabilizace, fixace, korekce v daném segmentu těla; ne pro lehká postižení\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 1.1.2\| ortézy pro hlavu a krk - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (CTLO, CTO, CO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; prevence vzniku získaných deformit plynoucích z asymetrického růstu a nerovnoměrného přetěžování\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 1.1.3\| ortézy kraniální remodelační - na zakázku\| ortéza kraniální remodelační navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| polohové deformity dětské lebky; děti do 1 roku včetně\| 1 ks\| 95 % 1.1.4\| ortézy pro hlavu a krk - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLO, CTO, CO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; mechanická ochrana, stabilizace, fixace, korekce v daném segmentu těla; ne pro lehká postižení\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 1.1.5\| ortézy pro hlavu a krk - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLO, CTO, CO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; NCH; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; mechanická ochrana, stabilizace, fixace, korekce v daném segmentu těla; ne pro lehká postižení\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 2\| ZP ortopedicko - protetické - pro trup - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1\| ortézy trupu - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1.1\| ortézy trupu - od 19 let - na zakázku\| ortéza (CTLSO, DTLSO, TLSO, DLSO, LSO, SO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 2.1.2\| ortézy trupu - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (CTLSO, DTLSO, TLSO, DLSO, LSO, SO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; vrozené a získané deformity trupu; neuromuskulární postižení; oslabení břišní stěny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 2.1.3\| ortézy trupu - od 19 let - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLSO, TLSO, LSO, SO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou při překročení úhradového limitu\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / 1 rok\| 95 %; 3.478,00 Kč / 1 ks 2.1.4\| ortézy trupu - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLSO, TLSO, LSO, SO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 2.1.5\| tříbodový stavebnicový korzet - dětský do 18 let včetně\| trupová ortéza aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / lrok\| 100 %; maximální úhrada 3.478,00 Kč / 1 ks 2.1.6\| tříbodový stavebnicový korzet - od 19 let\| trupová ortéza aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomoci stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / lrok\| 95 %; maximální úhrada 3.478,00 Kč / 1 ks 2.2\| ortézy trupu - kompenzační - na zakázku - pro sed\| \| \| \| \| 2.2.1\| ortézy trupu - kompenzační - na zakázku - pro sed\| ortéza (CTLSO, TLSO, LSO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, pro těžkou nedostatečnost postury při postižení stability pacienta vsedě; poruchy statiky a rovnováhy u neuromoskulárních postižení\| 1 ks / 1 rok\| 100 %; maximální úhrada 21.739 Kč / 1 ks 2.3\| bandáže trupu - na zakázku\| \| \| \| \| 2.3.1\| bandáže trupu - od 19 let - na zakázku\| bandáž (TLSO, LSO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, algické syndromy páteře spojené s nestabilitou; oslabení břišní stěny při rozsáhlých kýlách; stomie břišní\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 2.3.2\| bandáže trupu - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| bandáž (TLSO, LSO, SO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, deformity trupu; neuromuskulární postižení; oslabení břišní stěny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 3\| ZP ortopedicko - protetické - pro horní končetiny - na zakázku\| \| \| \| \| 3.1\| ortézy horních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 3.1.1\| ortézy horních končetin - od 19 let - na zakázku\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu ve více segmentech horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 3.1.2\| ortézy horních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu v jednom nebo ve více segmentech horní končetiny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 3.1.3\| ortézy horních končetin - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice dle individuálního postižení\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu v jednom nebo ve více segmentech horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 3.1.4\| ortézy horních končetin - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice dle individuálního postižení\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu v jednom nebo ve více segmentech horní končetiny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 3.2\| protézy horních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 3.2.1\| protézy horních končetin - prvovybavení - na zakázku\| protézy HK vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH\| v době stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % 3.2.2\| protézy horních končetin - od 19 let - pasivní - na zakázku\| protézy HK neumožňující aktivní úchop, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH\| pro uživatele, kteří nejsou schopni aktivního ovládání zdravotnického prostředku\| 1 ks / 2 roky\| 99 % 3.2.3\| protézy horních končetin - od 19 let - ovládané vlastní silou - na zakázku\| protézy HK umožňující aktivní pohyb mechanicky např. pomocí tahů, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pro uživatele, se schopností aktivního ovládání zdravotnického prostředku; pokud nelze aplikovat protézu myoelektrickou\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 3.2.4\| protézy horních končetin - myoelektrické - na zakázku\| protézy HK využívající pro svoji funkci autonomní zdroj energie, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacienti s oboustrannou amputací horní končetiny nebo jednostrannou ztrátou horní končetiny a funkčním postižením úchopu druhostranné končetiny; u vrozených defektů horních končetin s jednostranným postižením\| 1 ks / 5 let u dětí do 15 let 1 ks / 3 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 3.2.5\| protézy horních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| protézy HK zaměřené na motorický rozvoj dítěte, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacienti s vrozenou nebo získanou ztrátou nebo deformitou horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 100 % 4\| ZP ortopedicko - protetické - pro dolní končetiny - na zakázku\| \| \| \| \| 4.1\| ortézy dolních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 4.1.1\| ortézy dolních končetin - od 19 let - na zakázku\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; nutnost stabilizace a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny (u onemocnění snižujících nosnou nebo svalovou funkci dolní končetiny vedoucí k nestabilitě kloubů); syndrom diabetické nohy\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 4.1.2\| ortézy dolních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; nutnost stabilizace, fixace, korekce a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny v dětském věku\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 4.1.3\| ortézy dolních končetin - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| nutnost stabilizace a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny (u onemocnění snižujících nosnou nebo svalovou funkci dolní končetiny vedoucí k nestabilitě kloubů)\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 4.1.4\| ortézy dolních končetin - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie (např. Denis Brownovy dlahy, Mitchelův přístroj, SWASH ortézy apod.)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nutnost stabilizace a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny (u onemocnění snižujících nosnou nebo svalovou funkci dolní končetiny vedoucí k nestabilitě kloubů)\| 2 ks / lrok\| 100 % 4.2\| protézy dolních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 4.2.1\| protézy pro transtibiální amputace a níže - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| v době stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.2\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity I. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA I, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.3\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity II. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA II, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.4\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity III. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA III, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.5\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity IV. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA IV, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni TV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.6\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojištovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| v době stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.7\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity I - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA I, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.8\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity II - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA II, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.9\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity III - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA III, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.10\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity IV - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA IV, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni IV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.11\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK transfemorální, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| po dobu stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu a adaptace na prostředek, k základnímu nácviku chůze\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.12\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity I. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA I, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.13\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity II. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA II, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojištovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.14\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity III. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA III, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.15\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity IV. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA IV, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni IV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.16\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu.\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| po dobu stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.17\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity I. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA I, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.18\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity II. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA II, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.19\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity III. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA III, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.20\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity IV. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA IV, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni IV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.21\| protézy dolních končetin - bionický kloub - stupeň aktivity III. a IV. - na zakázku\| protézy DK s využitím bionického kolenního kloubu; chodidla nebo kombinací obou; vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA III a IV, dle individuálního postižení\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| 1\\. exartikulace v kyčelním kloubu (aktivita odpovídající stupni III až IV) 2. stehenní amputace nebo exartikulace v kolenním kloubu s dosaženým stupněm aktivity III a s předpokladem dosažení stupně aktivity IV a zároveň splnění alespoň jedné z následujících podmínek: a) postižení horní končetiny - amputace, postižení neurologické znemožňující úchop a využití berlí b) amputace kontralaterální končetiny ve stehně a níže c) motorické postižení pahýlu prakticky znemožňující stabilní stojnou fázi d) motorické postižení kontralaterální dolní končetiny prakticky znemožňující stabilní stojnou fázi 3. stehenní amputace s dosaženým stupněm aktivity IV\| 1 ks / 6 let\| 99 % při doplatku maximálně 4 150,00 Kč / 1 ks; doplatek 4.150,00 Kč / 1 ks 4.2.22\| protézy dolních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| protézy DK vyrobené na základě individuálního návrhu a specifických potřeb pacienta\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacienti s vrozenou nebo získanou ztrátou nebo deformitou dolní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 100 % 5\| ortopedická obuv - na zakázku\| \| \| \| \| 5.1\| obuv ortopedická - na zakázku\| \| \| \| \| 5.1.1\| obuv ortopedická - jednoduchá - na zakázku\| obuv vyžadující výběr tvaru obuvnického kopyta podle objemových poměrů nohy pacienta; nevyžaduje korekce\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; REV\| lehčí kombinovaná postižení tří a více uvedených vad (kladívkové prsty, zkřížené prsty, vbočené palce, ztuhlý palec, podélně a příčně plochá noha při realizovaném vyrovnání dolní končetiny do 2 cm); syndrom diabetické nohy\| 2 páry / 1 rok do 18 let včetně\| 50 % 5.1.2\| 2 páry / 3 roky od 19 let 5.1.3\| obuv ortopedická - středně složitá - na zakázku\| obuv vyžadující úpravu obuvnického kopyta korekcí a výběr vadě odpovídajícího materiálu\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; REV; J16; POP\| středně složité kombinované postižení tří a více uvedených vad (těžké kladívkové deformity prstů, zkřížené prsty velkého rozsahu, vbočené palce nad 45°, ztuhlý deformovaný palec, fixovaná podélně příčná noha); dále pak u pooperačních a poúrazových stavů s větším rozsahem postižení; dále u podstatně porušené funkce a anatomických poměrů nohy; u artritických deformací nohy; u edémů různé etiologie; při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny od 2 do 4 cm; syndrom diabetické nohy; Charcotovy osteoartropatie\| 2 páry / 1 rok do 18 let včetně\| 90 % 5.1.4\| 2 páry / 3 roky od 19 let 5.1.5\| obuv ortopedická - velmi složitá - na zakázku\| obuv, pro kterou je nezbytná vlastní stavba ortopedického kopyta, popřípadě přestavba obuvnického kopyta na individuální ortopedické\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; REV; POP\| velmi složité vady (deformovaná noha svislá, kososvislá, svislá, vbočená, hákovitá, lukovitá, kontrahovaná, revmatické deformity velkého rozsahu, rozštěpy a vrozené deformity nohy těžkého charakteru; u amputací všech prstů po hlavičky metatarzů a při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny od 4 do 6 cm); syndrom diabetické nohy; Charcotovy osteoartropatie\| 2 páry / 1 rok do 18 let včetně\| 90 % 5.1.6\| 2 páry / 3 roky od 19 let 5.2\| obuv ortopedická - přímá součást protetického zdravotnického prostředku nebo obuv nahrazující přístroj - na zakázku\| \| \| \| \| 5.2.1\| obuv ortopedická - přímá součást protetického zdravotnického prostředku nebo obuv nahrazující přístroj - na zakázku\| obuv, pro kterou je nezbytná vlastní stavba ortop. kopyta podle modelu nohy;se zapracováním výztuh, popř. dalších komponent sloužících k napojení ortézy dolní končetiny; obuv přes vnitřní sandál, přes štítovou protézu; ortopedická obuv jako součást vybavení končetinovými ortézami, při aplikaci vnitřního sandálu nebo třmenu k ortéze; obuv charakteru nosné ortézy či protézy a obuv při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny nad 6 cm\| DIA; ORP; ORT; REH; CHI; POP; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžší postižení vyžadující stavbu ortopedického kopyta podle modelu; vrozená malformace nebo amputace nohy v metatarzech a výše; při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny nad 6 cm; anatomické poměry vyžadující stavbu ortopedického kopyta podle modelu; syndrom diabetické nohy; Charcotovy osteoartropatie\| 2 páry / 1 rok\| 99 % 5.3\| vložky ortopedické - na zakázku\| \| \| \| \| 5.3.1\| vložky ortopedické - speciální - na zakázku\| vložky dle sejmutých měrných podkladů ev. s korekcí pro složité vady, lodičkové, jazýčkové, s klínky, se zarážkami, plastické, regulační, extenční a další technická řešení\| DIA; ORP; ORT; REH; TRA; REV\| pro složité vady nebo kombinaci více deformit; syndrom diabetické nohy\| 2 páry / 1 rok\| 80 % 5.3.2\| vložky ortopedické - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| vložky dle sejmutých měrných podkladů\| ORP; ORT; REH; REV\| pro ortopedická lehčí postižení dětské nohy; neurologicky podmíněné deformity nohy\| 2 páry / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 pár 6\| ZP kompenzační - na zakázku\| \| \| \| \| 6.1\| epitézy - na zakázku\| \| \| \| \| 6.1.1\| epitézy končetinové - na zakázku\| epitézy DK a HK, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů, dle individuálního postižení\| CHI; ORP; ORT; PLA; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ztráta horní končetiny nebo dolní končetiny, parciální amputace ruky nebo chodidla, devastující postižení kožního krytu\| 1 ks / 2 rok\| 95 % 6.1.2\| epitézy obličejové - na zakázku\| epitézy obličeje, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů, dle individuálního postižení\| CHI; ORP; ORL; PLA; POP; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ztrátové postižení části tváře nos, ušní boltec, očnice, oko, vlasatá část hlavy a tvář\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 7\| ZP pro kompresní terapii - na zakázku\| \| \| \| \| 7.1\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.1.1\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 pár 7.1.2\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.1.3\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 957,00 Kč / 1 pár 7.1.4\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 pár 7.1.5\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 2.087,00 Kč / 1 pár 7.2\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.2.1\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.2.2\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.2.3\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 1.043,00 Kč / 1 pár 7.2.4\| kompresivní elastické punčochy polostehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 pár 7.2.5\| kompresivní elastické punčochy polostehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 2.435,00 Kč / 1 pár 7.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.3.1\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.3.2\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 957,00 Kč / 1 pár 7.3.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 1.130,00 Kč / 1 pár 7.3.4\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 pár / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 pár 7.3.5\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 pár / 1 rok\| 2.609,00 Kč / 1 pár 7.4\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.4.1\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 453,00 Kč / 1 ks 7.4.2\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 870,00 Kč / 1 ks 7.4.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 957,00 Kč / 1 ks 7.4.4\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks 7.4.5\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks 7.5\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.5.1\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks 7.5.2\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 1.043,00 Kč / 1 ks 7.5.3\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 1.130,00 Kč / 1 ks 7.5.4\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení,\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok\| 2.174,00 Kč / 1 ks 7.5.5\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení,\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok\| 3.304,00 Kč / 1 ks 7.6\| kompresivní pažní návleky - atypické rozměry - technologie kruhové pletení\| \| \| \| \| 7.6.1\| kompresivní pažní návleky - II. kompresní třída atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks 7.6.2\| kompresivní pažní návleky s rukavicí bez prstů - II. kompresní třída - atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks 7.6.3\| kompresivní pažní návleky - III. kompresní třída atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks 7.6.4\| kompresivní pažní návleky s rukavicí bez prstů - III. kompresní třída - atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks 7.7\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.7.1\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.522,00 Kč / 1 ks 7.7.2\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.652,00 Kč / 1 ks 7.7.3\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.652,00 Kč / 1 ks 7.8\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.8.1\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.870,00 Kč / 1 ks 7.8.2\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks 7.8.3\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks 7.9\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.9.1\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks 7.9.2\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.348,00 Kč / 1 ks 7.9.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.348,00 Kč / 1 ks 7.10\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.10.1\| kompresivní elastické punčochy stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.957,00 Kč / 1 ks 7.10.2\| kompresivní elastické punčochy stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 3.043,00 Kč / 1 ks 7.10.3\| kompresivní elastické punčochy stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 3.130,00 Kč / 1 ks 7.11\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.11.1\| kompresivní elastické punčochové kalhoty dámské - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.565,00 Kč / 1 ks 7.11.2\| kompresivní elastické punčochové kalhoty dámské - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.652,00 Kč / 1 ks 7.11.3\| kompresivní elastické punčochové kalhoty dámské - atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.913,00 Kč / 1 ks 7.11.4\| kompresivní elastické punčochové kalhoty pánské - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.087,00 Kč / 1 ks 7.11.5\| kompresivní elastické punčochové kalhoty pánské - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.913,00 Kč / 1 ks 7.11.6\| kompresivní elastické punčochové kalhoty pánské - atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.087,00 Kč / 1 ks 7.12\| kompresivní elastické návleky na chodidlo s prsty - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.12.1\| kompresivní elastické návleky na chodidlo s prsty - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.522,00 Kč / 1 ks 7.12.2\| kompresivní elastické návleky na chodidlo s prsty - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.522,00 Kč / 1 ks 7.13\| kompresivní rukavice - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.13.1\| kompresivní rukavice - bez prstů, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 783,00 Kč / 1 ks 7.13.2\| kompresivní rukavice - s prsty, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.435,00 Kč / 1 ks 7.13.3\| kompresivní rukavice - bez prstů, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 870,00 Kč / 1 ks 7.13.4\| kompresivní rukavice - s prsty, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.261,00 Kč / 1 ks 7.13.5\| kompresivní prodloužená rukavice AE k lokti, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.565,00 Kč / 1 ks 7.14\| kompresivní pažní návlek - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.14.1\| kompresivní pažní návlek - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks 7.14.2\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí bez prstů, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.435,00 Kč / 1 ks 7.14.3\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí s prsty, atypické rozměry - II. kompresivní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 4.174,00 Kč / 1 ks 7.14.4\| kompresivní pažní návleky - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.913,00 Kč / 1 ks 7.14.5\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí bez prstů, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.957,00 Kč / 1 ks 7.14.6\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí s prsty, atypické rozměry - III. kompresivní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 4.435,00 Kč / 1 ks 7.14.7\| kompresivní pažní návleky - s popruhem nebo úchytem k podprsence, atypické rozměry - II. kompresivní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 4.130,00 Kč / 1 ks 7.15\| kompresivní hrudní návleky - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.15.1\| kompresivní hrudní návleky - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 3.739,00 Kč / 1 ks 7.15.2\| kompresivní hrudní návleky - včetně ramen, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 4.783,00 Kč / 1 ks 7.15.3\| kompresivní hrudní návleky - včetně ramen a jednoho rukávu, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.087,00 Kč / 1 ks 7.15.4\| kompresivní hrudní návleky - včetně ramen a obou rukávů, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.522,00 Kč / 1 ks 7.15.5\| kompresivní body - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.522,00 Kč / 1 ks 7.16\| návleky na popáleniny - na zakázku\| \| \| \| \| 7.16.1\| elastické návleky na popáleniny - na zakázku\| elastické návleky pro popálené pacienty vyrobené na základě individuálních měrných podkladů.\| POP; CHI; PLA; ORT; DER; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizace\| pokud nelze použít návleky sériově vyrobené; stav po popálení kterékoliv části těla II. a III. stupně\| 6 kusy / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 99 % 7.17\| ZP pro kompresní terapii - na zakázku - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.17.1\| návleky a punčochy - na zakázku - technologie kruhového pletení\| detailní položková kalkulace použitého materiálu a prováděných úkonů\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 99 % 7.18\| ZP pro kompresní terapii - na zakázku - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.18.1\| návleky a punčochy - na zakázku - technologie plochého pletení\| detailní položková kalkulace použitého materiálu a prováděných úkonů\| J16; po schválení zdravotní pojištovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 99 % 8\| ZP pro přístrojovou lymfodrenáž - na zakázku - masážní návleky\| \| \| \| \| 8.1\| masážní návleky - na zakázku\| \| \| \| \| 8.1.1\| masážní návleky - na zakázku\| detailní položková kalkulace použitého materiálu a prováděných úkonů\| J16; REH; ORT; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 1 ks / 2 roky\| 99 % 9\| příslušenství ke sluchadlům - na zakázku\| \| \| \| \| 9.1\| tvarovky ušní a skořepiny - na zakázku\| \| \| \| \| 9.1.1\| skořepiny ke sluchadlům se sluchátkem ve zvukovodu - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka či šálka na základě individuálně provedeného otisku zvukovodu\| FON\| do 18 let včetně\| 2 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks 9.1.2\| skořepiny ke sluchadlům se sluchátkem ve zvukovodu - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka či šálka na základě individuálně provedeného otisku zvukovodu\| FON; ORL\| od 19 let\| 2 ks / 5 let\| 435,00 Kč / 1 ks 9.1.3\| tvarovky ušní k závěsným sluchadlům - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka\| FON\| do 18 let včetně\| 2 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks 9.1.4\| tvarovky ušní k závěsným sluchadlům - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka\| FON; ORL\| od 19 let\| 2 ks / 5 let\| 304,00 Kč / 1 ks 9.1.5\| tvarovky ušní - ochranné (ochrana před vniknutím vody do středouší) - na zakázku\| měkká hmota na základě otisku zvukovodu, bez zvukového otvoru s úchytkami\| FON; ORL\| do 18 let včetně; stavy s otevřeným středouším\| 1 ks / 2 roky / 1 ucho\| 217,00 Kč / 1 ks 10\| ZP pro korekci zraku - na zakázku\| \| \| \| \| 10.1\| brýle - na zakázku\| \| \| \| \| 10.1.1\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 609,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 609,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 348,00 Kč / 1 ks 10.1.2\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 783,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně \| 1 ks / 12 měsíců \| 783,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 522,00 Kč / 1 ks 10.1.3\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.130,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.130,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 870,00 Kč / 1 ks 10.1.4\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 696,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 696,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 435,00 Kč / 1 ks 10.1.5\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 870,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 870,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 609,00 Kč / 1 ks 10.1.6\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.478,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.478,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.217,00 Kč / 1 ks 10.1.7\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do+- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.217,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.217,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 957,00 Kč / 1 ks 10.1.8\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.565,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.565,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.304,00 Kč / 1 ks 10.1.9\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do+- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.478,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.478,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.217,00 Kč / 1 ks 10.1.10\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.826,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.826,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.565,00 Kč / 1 ks 10.1.11\| brýle - na zakázku - obruba + čočky bifokální\| obruba, brýlová skla bifokální\| OPH\| do 5 let včetně\| afakie; strabismus; snížená možnost výměny brýlí (poruchy hybnosti primární následkem přímého poškození nebo sekundární v důsledku jiné nemoci, upřesnění čerpáno z vyjádření WHO z r. 2001 Mezinárodní klasifikaci funkčnosti, postižení a zdraví (International Classification of Functioning, Disability and Health))\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.304,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.304,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.043,00 Kč / 1 ks 10.1.12\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla hyperokulární + matnice\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| do 14 let včetně a pokles zrakové ostrosti do blízka včetně s optimální možnou korekcí pod 0,5 na lepším oku\| 1 ks / 6 měsíců\| 2.000,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně a pokles zrakové ostrosti do blízka včetně s optimální možnou korekcí pod 0,5 na lepším oku\| 1 ks / 6 měsíců\| 1.739,00 Kč / 1 ks od 18 let a pokles zrakové ostrosti do blízka včetně s optimální možnou korekcí pod 0,5 na lepším oku\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.739,00 Kč / 1 ks 10.2\| čočka kontaktní - na zakázku\| \| \| \| \| 10.2.1\| čočka kontaktní měkká okluzní\| -\| OPH\| do 5 let včetně\| při intoleranci náplasťového okluzoru\| 1 ks / 1 oko / 12 měsíců\| 852,00 Kč / 1 ks 10.2.2\| čočka kontaktní měkká\| -\| OPH\| \| nad +- 10 dpt; anizometropie 3 dpt a více\| 1 ks / 1 oko / 6 měsíců\| 870,00 Kč / 1 ks 10.2.3\| čočka kontaktní sférická pevná tvrdá plynopropustná (RGP)\| -\| OPH\| \| keratokonus; rohovkové dystrofie s nesnášenlivostí měkkých k. č.; stav po keratoplastice\| 1 ks / 1 oko / 24 měsíců\| 2.609,00 Kč / 1 ks 10.2.4\| čočka kontaktní torická pevná tvrdá plynopropustná (RGP)\| -\| OPH\| \| keratokonus; rohovkové dystrofie s nesnášenlivostí měkkých k. č.; stav po keratoplastice\| 1 ks / 1 oko / 24 měsíců\| 4.783,00 Kč / 1 ks 10.3\| samostatné čočky\| \| \| \| \| 10.3.1\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.1\| 174,00 Kč / 1 ks 10.3.2\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.2\| 261,00 Kč / 1 ks 10.3.3\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| -\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.3\| 435,00 Kč / 1 ks 10.3.4\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.4\| 217,00 Kč / 1 ks 10.3.5\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.5\| 304,00 Kč / 1 ks 10.3.6\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| -\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.6\| 609,00 Kč / 1 ks 10.3.7\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.7\| 478,00 Kč / 1 ks 10.3.8\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.8\| 652,00 Kč / 1 ks 10.3.9\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.9\| 609,00 Kč / 1 ks 10.3.10\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.10\| 783,00 Kč / 1 ks 10.3.11\| samostatné čočky - čočky bifokální\| bifokální\| OPH\| afakie; strabismus; snížená možnost výměny brýlí (poruchy hybnosti primární následkem přímého poškození nebo sekundární v důsledku jiné nemoci, upřesnění čerpáno z vyjádření WHO z r. 2001 v Mezinárodní klasifikaci funkčnosti, postižení a zdraví (International Classification of Functioning, Disability and Health))\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.11\| 522,00 Kč / 1 ks 10.4\| individuální přizpůsobení čoček\| \| \| \| \| 10.4.1\| individuální přizpůsobení čoček - absorpční vrstva\| -\| OPH\| do 5 let včetně\| afakie; pseudoafakie; choroby a vady provázené světloplachostí\| 1 pár / 4 měsíce\| 130,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 pár / 12 měsíců\| 130,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 pár / 36 měsíců\| 130,00 Kč / 1 ks 10.4.2\| individuální přizpůsobení čoček - fólie prismatická\| -\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 1 oko / 4 měsíce / 1 oko\| 452,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 1 oko / 12 měsíců / 1 oko\| 452,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 1 oko / 36 měsíců / 1 oko\| 452,00 Kč / 1 ks 11\| ZP kompenzační pro zrakově postižené - na zakázku\| \| \| \| \| 11.1\| oční protézy - na zakázku\| \| \| \| \| 11.1.1\| oční protézy - skleněné - na zakázku\| -\| OPH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 696,00 Kč / 1 ks 11.1.2\| oční protézy - akrylátové - na zakázku\| -\| OPH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 ks Tabulka č. 3 \| Členění úprav a oprav\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhradový limit bez DPH ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| úpravy a opravy ZP ortopedicko-protetických - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1\| úpravy a opravy ortéz - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1.1\| úpravy ortéz - na zakázku\| přizpůsobení již zhotoveného zdravotnického prostředku novým okolnostem vyvolanými změnami na těle pacienta, výměna součástí, které svou životností nedosahují frekvenčního limitu zdravotnického prostředku\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně při změnách zdravotního stavu a v medicínsky zdůvodněných případech\| -\| 100 % 1.1.2\| opravy ortéz - na zakázku\| uvedení ortézy do bezpečného funkčního stavu\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| -\| 75 % 1.2\| úpravy a opravy protéz - na zakázku\| \| \| \| \| 1.2.1\| úpravy protéz - na zakázku\| přizpůsobení již zhotoveného zdravotnického prostředku novým okolnostem vyvolanými změnami na těle pacienta, výměna součástí, které svou životností nedosahují frekvenčního limitu zdravotnického prostředku\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně při změnách zdravotního stavu a v medicínsky zdůvodněných případech\| maximálně 2x za rok\| 100 % 1.2.2\| opravy protéz - na zakázku\| uvedení protézy do bezpečného funkčního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| maximálně 2x za rok\| 75 % 1.2.3\| opravy myoelektrických protéz - na zakázku\| uvedení protézy do bezpečného funkčního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| maximálně 2x za rok\| 99 % 2\| úpravy a opravy obuvi ortopedické - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1\| úpravy a opravy obuvi ortopedické - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1.1\| úpravy ortopedické obuvi - na zakázku\| přizpůsobení již zhotoveného zdravotnického prostředku novým okolnostem vyvolanými změnami na těle pacienta, výměna součástí, které svou životností nedosahují frekvenčního limitu zdravotnického prostředku\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně při změnách zdravotního stavu a v medicínsky zdůvodněných případech\| maximálně 2x za rok\| 100 % 2.1.2\| opravy terapeutické části ortopedické obuvi - na zakázku\| opravy terapeutických částí obuvi; uvedení ortopedické obuvi do funkčního stavu\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| -\| 75 % 3\| úpravy a opravy ZP pro pacienty s poruchou mobility\| \| \| \| \| 3.1\| úpravy a opravy vozíků\| \| \| \| \| 3.1.1\| opravy vozíků - mechanických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného vozíku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného vozíku; 90 %, maximální úhrada 8.696,00 Kč / 5 let při poskytnutí necirkulovaného vozíku do vlastnictví pojištěnce 3.1.2\| opravy vozíků - elektrických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného vozíku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného vozíku; 90 %, maximální úhrada 12.174,00 Kč / 7 let při poskytnutí necirkulovaného vozíku do vlastnictví pojištěnce 3.1.3\| úpravy vozíků - mechanických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.1.4\| úpravy vozíků - elektrických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.2\| úpravy zdravotních kočárků\| \| \| \| \| 3.2.1\| úpravy zdravotních kočárků\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.3\| opravy vanových zvedáků\| \| \| \| \| 3.3.1\| oprava vanových zvedáků\| úhrada pouze u zvedáků ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zvedáku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zvedáku 3.4\| opravy a úpravy nebo úpravy polohovacích lůžek\| \| \| \| \| 3.4.1\| opravy polohovacích lůžek\| úhrada pouze u lůžek ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného lůžka; 95 % při poskytnutí cirkulovaného lůžka 3.4.2\| úpravy polohovacích lůžek - prodloužení\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.5\| opravy polohovacích zařízení\| \| \| \| \| 3.5.1\| opravy polohovacích zařízení - pro sezení\| úhrada pouze u polohovacích zařízení ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zařízení; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zařízení 3.5.2\| opravy polohovacích zařízení - vertikalizačních\| úhrada pouze u polohovacích zařízení ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zařízení; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zařízení 3.6\| opravy pojízdných zvedáků\| \| \| \| \| 3.6.1\| opravy pojízdných zvedáků - mechanických\| úhrada pouze u zvedáků ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zvedáku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zvedáku 3.6.2\| opravy pojízdných zvedáků - elektrických\| úhrada pouze u zvedáků ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zvedáku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zvedáku 4\| opravy ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| \| \| \| \| 4.1\| opravy ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| \| \| \| \| 4.1.1\| opravy ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| úhrada pouze u ZP ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| do 18 let včetně; ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % od 19 let; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou 5\| opravy přístrojů pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| \| \| \| \| 5.1\| opravy přístrojů pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| \| \| \| \| 5.1.1\| opravy přístrojů pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| úhrada pouze u ZP ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| J16; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfatický edém\| -\| 90 % 6\| opravy ZP kompenzačních\| \| \| \| \| 6.1\| opravy epitéz - na zakázku\| \| \| \| \| 6.1.1\| opravy epitéz obličejových - na zakázku\| uvedení obličejové epitézy do bezpečného funkčního stavu\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| 2 ks / 1 rok\| 75 % 7\| individuální terapeutické úpravy předmětů osobní potřeby pojištěnců\| \| \| \| \| 7.1\| individuální terapeutické úpravy obuvi\| \| \| \| \| 7.1.1\| individuální terapeutické úpravy sériově vyrobené obuvi\| ortopedické úpravy a přestavby standardní obuvi (zejména zvýšení podešve, vystavění podešve, zabudování vnitřních korektorů a další)\| ORP; ORT; REH, po schválení zdravotní pojišťovnou\| zkrat dolní končetiny; deformity nohy; kombinované vady nohy; preskripce není možná se souběhem ortopedické obuvi na zakázku\| 1 pár / 6 měsíců\| 80% 8\| opravy a úpravy ZP pro pacienty s diabetem a s jinými poruchami metabolismu\| \| \| \| \| 8.1\| opravy a úpravy inzulínových pump\| \| \| \| \| 8.1.1\| výměna baterie k inzulínové pumpě\| -\| DIA\| pacienti používající inzulinovou pumpu\| -\| 1.113,00 Kč / 1 rok 9\| opravy a úpravy ZP respiračních, inhalačních a pro aplikaci enterální výživy\| \| \| \| \| 9.1\| opravy elektrolaryngů\| \| \| \| \| 9.1.1\| výměna akumulátoru k elektrolaryngu\| sada 2 baterií k elektrolaryngu\| FON; ORL\| pacienti používající elektrolarynx, nejdříve po uplynutí 24 měsíců od výdeje elektrolaryngu\| 1 sada / 2 roky\| 522,00 Kč / 1 sada 1. Je-li v oddílu C stanovena procentní výše úhrady nebo spoluúčasti, rozumí se tím procentní výše úhrady nebo spoluúčasti ze skutečně uplatněné ceny pro konečného spotřebitele. 2. Je-li v oddílu C stanoven doplatek pojištěnce, hradí část skutečně uplatněné ceny zdravotnického prostředku pro konečného spotřebitele přesahující doplatek pojištěnce zdravotní pojišťovna. Příloha č. 4 k zákonu č. 48/1997 Sb. STOMATOLOGICKÉ VÝROBKY HRAZENÉ ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A ROZSAH A PODMÍNKY JEJICH ÚHRADY Tabulka č. 1 Seznam odborností zubních lékařů pro preskripční omezení\| Zkratka ---\|--- zubní lékař\| STO ortodontista\| ORD Tabulka č. 2 Symbol \| Význam ---\|--- I\| plná úhrada ze zdravotního pojištění C\| částečná úhrada ze zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovna hradí částku uvedenou u symbolu C za dvojtečkou Z\| plná úhrada ze zdravotního pojištění jen za určitých podmínek po schválení revizním lékařem Tabulka č. 3 Kategorie\| Rozlišovací kritéria ---\|--- a\| rozštěpy rtu, čelisti a patra, vrozené celkové vady a systémová onemocnění s ortodontickými projevy, mnohočetné hypodoncie (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). b\| hypodoncie čtyř a více stálých zubů v jedné čelisti mimo zuby moudrosti obrácený skus řezáků i jednotlivých protruzní vady s incizálním schůdkem devět a více milimetrů otevřený skus v rozsahu všech stálých řezáků dva a více milimetrů retence, palatinální poloha a ageneze stálého špičáku, nedostatek místa pro stálý špičák, 5 milimetrů a více retence stálého horního řezáku, retence prvního stálého moláru hluboký skus s traumatizací gingivy zkřížený skus s nuceným vedením dolní čelisti nonokluze nejméně dvou párů antagonistů, mimo zuby moudrosti, v jednom laterálním segmentu c\| ostatní anomálie zubů a skusu Pro zařazení do kategorie postačí, je-li naplněno jedno z rozlišovacích kritérií. Zařazení do kategorie se provede podle stavu ke dni zahájení ortodontické léčby. Tabulka č. 4 položka\| název\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhrada ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Skusové šablony\| \| \| \| \| 1.1.\| skusové šablony\| rekonstrukce mezičelistních vztahů skusovými šablonami -\| STO\| hrazeno zvlášť jen tehdy, jde-li o nezbytnou samostatnou výrobní fázi fixního výrobku plně hrazeného ze zdravotního pojištění\| -\| I 2\| Inleje\| \| \| \| \| 2.1.\| inlej kořenová\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let věku úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| plně hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| C: 300 Kč 3\| Korunky (samostatné i pilířové)\| \| \| \| \| 3.1.\| korunka plášťová celokovová samostatná\| úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| hrazeno jen při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I 3.2.\| korunka plášťová celokovová pilířová\| -\| STO\| -\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 1200 3.3.\| korunka estetická plášťová z kompozitního plastu\| korunka plášťová z kompozitního plastu na zubu se schůdkovou preparací\| STO\| hrazeno jen při použití na stálém řezáku nebo stálém špičáku\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 4 roky\| I 3.4.\| korunka estetická plášťová fazetovaná kompozitním plastem\| úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| plně hrazeno jen při použití u pacientů do dne dosažení 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I -\| částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 300 Kč 3.5.\| korunka estetická plášťová z keramiky\| -\| STO\| plně hrazeno po schválení revizním lékařem jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let na stálém zubu při diagnóze dentinogenesis a amelogenesis imperfecta\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| Z částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 300 Kč 3.6.\| korunka estetická ostatní\| -\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 300 Kč 3.7.\| provizorní korunka\| -\| STO\| plně hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x do zhotovení finálního výrobku\| I částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| C: 200 Kč 4\| Mezičleny\| \| \| \| \| 4.1.\| člen můstku celokovový\| -\| STO\| -\| ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 200 Kč 4.2.\| člen můstku estetický fazetovaný kompozitním plastem\| úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| plně hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let\| ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I -\| částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 200 Kč 4.3.\| člen můstku estetický ostatní\| -\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 200 Kč 4.4.\| člen můstku provizorní\| -\| STO\| -\| ve stejné lokalizaci 1x do zhotovení finálního výrobku\| C: 100 Kč 5\| Adhezivní náhrady\| \| \| \| \| 5.1.\| adhezivní náhrada z kompozitního plastu a kovu\| -\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let\| 1x / 5 let\| C: 1500 Kč 6\| Částečné snímatelné náhrady\| \| \| \| \| 6.1.\| částečná snímatelná náhrada základní\| částečná snímatelná náhrada s pryskyřičným tělem se zabudovanými jednoduchými opěrnými a retenčními prvky zajišťujícími alespoň dentomukózní přenos žvýkacího tlaku a stabilitu náhrady v ústech. Úhrada zahrnuje zhotovení výztuže, otisk čelisti v individuální lžíci, je-li třeba, a cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata.\| STO\| -\| 1x / 4 roky\| I 6.2.\| částečná snímatelná náhrada ostatní\| částečná snímatelná náhrada ostatní s dentálním nebo dentomukózním přenosem žvýkacího tlaku zhotovená za použití jiných konstrukčních prvků, technologických postupů a materiálů než u částečné snímatelné náhrady základní\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| 1x / 4 roky\| C: 2500 Kč 6.3.\| částečná dětská snímatelná náhrada\| částečná dětská snímatelná náhrada v dočasném a smíšeném chrupu bez kotevních prvků.\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let\| -\| I 7\| Celkové snímatelné náhrady\| \| \| \| \| 7.1.\| celková snímatelná náhrada základní\| celková snímatelná náhrada s bazí z jednobarevné metylmetakrylátové pryskyřice a s pryskyřičnými zuby\| STO\| -\| 1x / 4 roky\| I 7.2.\| celková snímatelná náhrada ostatní\| celková snímatelná náhrada ostatní zhotovená za použití jiných technologických postupů, materiálů a konstrukčních prvků než u celkové snímatelné náhrady základní\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| 1x / 4 roky\| C: 4500 Kč 8\| Rekonstrukční a pooperační náhrady\| \| \| \| \| 8.1.\| krycí deska\| -\| STO\| -\| -\| I 8.2.\| pooperační náhrada\| -\| STO\| -\| -\| I 8.3.\| obturátor\| -\| STO\| -\| -\| I 8.4.\| nákusná dlaha\| -\| STO\| hrazeny jsou jen pooperační a poúrazové nákusné dlahy\| -\| I hrazeno jen při onemocnění temporomandibulárního kloubu\| 1x / 2 roky\| C: 1000 Kč 9\| Dentální slitiny\| \| \| \| \| 9.1\| dentální slitiny zlata\| výrobní ztráta z čisté váhy výrobku do 8%\| STO\| hrazeno pouze v případě prokázané alergie na ostatní dentální kovy\| -\| Z 10\| Opravy, úpravy a rebaze náhrad\| \| \| \| \| 10.1.\| oprava prasklé nebo zlomené snímatelné náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let 1x / 6 měsíců\| C: 200 Kč u pojištěnců od 18 let 1x / 2 roky, ne dříve než 2 roky od zhotovení náhrady 10.2.\| oprava vypadlého zubu z náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let 1x / 6 měsíců\| C: 150 Kč u pojištěnců od 18 let 1x / 2 roky, ne dříve než 2 roky od zhotovení náhrady 10.3.\| oprava retenčních prvků náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let 1x / 6 měsíců\| C: 350 Kč u pojištěnců od 18 let 1x / 2 roky, ne dříve než 1 rok od zhotovení náhrady 10.4.\| úprava - rozšíření baze náhrady včetně retenčních prvků\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let bez limitu\| C: 550 Kč u pojištěnců od 18 let 3x / 1 náhrada, ne dříve než 1 rok od zhotovení náhrady 10.5.\| rebaze částečné a celkové náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| 1x / 2 roky, ne dříve než 2 roky od zhotovení náhrady\| C: 800 Kč Tabulka č. 5 položka\| název\| Kategorie\| Popis\| Preskripční omezeni\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhrada ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 11.1.\| ortodontický diagnostický a dokumentační model\| a\| 1 ks = 1 pár\| ORD\| -\| 2 ks / 1 rok, 6 ks za život\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let c 11.2\| funkční snímací aparát\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 4 roky\| C: 1875 Kč c\| C: 1250 Kč 11.3.\| složitý funkční snímací aparát (Klammt, Balters, Fränkel, Bimler, Lehman, Hansaplatte)\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 4 roky\| C: 3000 Kč c\| C: 2000 Kč 11.4.\| jednoduchý deskový nebo foliový snímací aparát – do 4 prvků (drát, 1 šroub)\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 1 ks / 2 roky / 1 čelist\| C: 1275 Kč c\| C: 850 Kč 11.5.\| složitý deskový snímací aparát\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 4 roky\| C: 1 950 Kč c\| C: 1300 Kč 11.6.\| clona, skluzná stříška\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 5 let\| C: 1 125 Kč c\| C: 750 Kč 11.7.\| pevný aparát k rozšíření patrového švu\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 10 let\| C: 2 025 Kč c\| C: 1 350 Kč 11.8.\| laboratorně zhotovený intraorální oblouk\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 5 let\| C: 1 110 Kč c\| C: 740 Kč 11.9.\| oprava poškozeného snímacího aparátu (lom a podobná poškození)\| a\| -\| ORD\| -\| \| C:668 Kč b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 1 / 1 rok, ne dříve než 6 měsíců od zhotovení výrobku c 11.10.\| plánovaná úprava - modifikace snímacího aparátu v laboratoři\| a\| -\| ORD\| -\| \| I b\| ortodontický šroub se při úpravě snímacího aparátu nehradí\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 1 x / 6 měsíců\| C: 1200 Kč c\| C: 800 Kč“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují hloubkové revize systému maximálních cen nebo úhrad vedené podle § 39l zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném od 1. prosince 2011 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v těchto řízeních nedošlo k vydání rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv, které nabylo právní moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí pro rozhodnutí vrácená odvolacím orgánem Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv k novému projednání věci a pro první hloubkové revize systému maximálních cen nebo úhrad prováděné v referenční skupině. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují správní řízení zahájená podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném do dne 30. listopadu 2011, která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena. 2. Správní řízení zahájená podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Dostupnost prvního podobného přípravku a přípravků, o jejichž nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání podle § 39c odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje dle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Zdravotnický prostředek předepsaný na poukaz podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který byl u osoby oprávněné vydávat zdravotnické prostředky podle zákona o zdravotnických prostředcích uplatněn přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je hrazen ve výši a za podmínek stanovených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Zdravotnický prostředek předepsaný na poukaz podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který byl u osoby oprávněné vydávat zdravotnické prostředky podle zákona o zdravotnických prostředcích uplatněn po nabytí účinnosti tohoto zákona, je hrazen ve výši a za podmínek stanovených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Zdravotnické prostředky zařazené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do úhradových skupin 10.08.01.01 a 10.08.01.02 podle přílohy č. 3 Oddíl C tabulky č. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze předepisovat na poukaz k úhradě z veřejného zdravotního pojištění ještě po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Zdravotnické prostředky předepsané ve lhůtě podle bodu 5 nebo předepsané na poukaz k úhradě z veřejného zdravotního pojištění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jsou hrazeny ve výši a za podmínek stanovených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Zdravotnické prostředky zařazené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do úhradových skupin 10.08.01.01 a 10.08.01.02 podle přílohy č. 3 Oddíl C tabulky č. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem účinnosti tohoto zákona, zveřejňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv po dobu jejich úhrady podle bodu 6 v seznamu všech zdravotnických prostředků hrazených na základě předepsání na poukaz vydávaném podle § 39t zákona č. 48/1997 Sb. 8. Stomatologický výrobek podle přílohy č. 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který byl poskytovatelem zdravotních služeb příslušné zdravotní pojišťovně vykázán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je hrazen v rozsahu a za podmínek stanovených v příloze č. 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Stomatologický výrobek podle přílohy č. 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na jehož poskytnutí se poskytovatel zdravotních služeb s pojištěncem dohodli a poskytovatel o tom provedl záznam ve zdravotnické dokumentaci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který byl poskytovatelem zdravotních služeb příslušné zdravotní pojišťovně vykázán do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je hrazen v rozsahu a za podmínek stanovených v příloze č. 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Stomatologický výrobek podle přílohy č. 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který byl poskytovatelem zdravotních služeb příslušné zdravotní pojišťovně vykázán po nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž nebyly splněny podmínky podle věty první, je hrazen v rozsahu a za podmínek stanovených v příloze č. 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Stomatologický výrobek uvedený v položce 11.4. přílohy č. 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je do dne 31. prosince 2022 v kategorii b a c částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na věk pojištěnce, je-li poskytován pojištěnci v rámci retenční fáze léčby ortodontických anomálií fixním ortodontickým aparátem na jeden zubní oblouk zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Zdravotní výkony č. 30, 32, 33 a 40 podle přílohy č. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou do dne 31. prosince 2023 plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na věk pojištěnce, jsou-li poskytovány pojištěnci v rámci léčby ortodontických anomálií fixním ortodontickým aparátem na jeden zubní oblouk zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Zdravotní výkon č. 31 podle přílohy č. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je do dne 31. prosince 2023 plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na věk pojištěnce, je-li poskytován pojištěnci v rámci léčby ortodontických anomálií jinými postupy než s použitím fixního ortodontického aparátu zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. III Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 161/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 2 větě první se za slova „Přeplatek pojistného“ vkládají slova „ , činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku nejméně 200 Kč,“. 2. V § 15 odst. 1 se částka „50 Kč“ nahrazuje částkou „200 Kč“. 3. V § 20 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Při změně zdravotní pojišťovny podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna bezplatně předat nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o spotřebě léčivých přípravků pojištěnce potřebné pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladových skupin. Rozsah, způsob a lhůty předávání těchto údajů stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.“. 4. V § 20a odst. 2 písm. d) se za slovo „přípravků“ vkládají slova „ , a pokud nemá léčivý přípravek přiřazen údaj o počtu obvyklých denních terapeutických dávek v seznamu vydávaném podle § 39n odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, použije se údaj o počtu definovaných denních dávek podle tohoto seznamu (dále jen „obvyklá denní terapeutická dávka“),“. 5. V § 21 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 6. V § 21 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) v případě, že došlo oproti předchozímu kalendářnímu roku ke změně nastavitelných parametrů přerozdělování podle § 20a odst. 2 písm. a), b) nebo d), v kalendářním měsíci lednu počty pojištěnců podle písmene a), platné k prvnímu dni kalendářních měsíců října, listopadu a prosince předchozího kalendářního roku tak, jak byly známy příslušné zdravotní pojišťovně v těchto měsících, v jednotlivých věkových skupinách, farmaceuticko-nákladových skupinách a kombinacích těchto skupin v případech, kdy se na tyto kombinace vztahují platné korekce pro souběh skupin, účinných ke dni tohoto sdělení.“. 7. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Správce zvláštního účtu vypočítá rozdíly mezi počty pojištěnců sdělenými podle odstavce 1 písm. d) a počty pojištěnců známými příslušné pojišťovně v kalendářním měsíci o 3 měsíce předcházejícím příslušné přerozdělování a sdělenými správci zvláštního účtu podle odstavce 1 písm. b) a a) podle odstavce 1 písm. e), pokud byly takto sděleny, a b) podle odstavce 1 písm. a) v ostatních případech. O rozdíly podle věty první upraví správce zvláštního účtu počty pojištěnců sdělené příslušnou pojišťovnou v kalendářním měsíci podle odstavce 1 písm. a) a b).“. 8. V § 21d odst. 3 se za slova „poskytnutých podle“ vkládají slova „§ 20 odst. 8 a“. 9. V § 21e odstavec 1 zní: „(1) Zdravotní pojišťovna se dopustí přestupku tím, že a) při kontrole podle § 21d odst. 3 neposkytne Dozorčímu orgánu potřebnou součinnost, nebo b) nepředá nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o spotřebě léčivých přípravků pojištěnce potřebné pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladových skupin.“. 10. V § 21e odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládá text „písm. a)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Přestupek podle odstavce 1 písm. b) projednává Ministerstvo zdravotnictví.“. 11. § 26b se včetně nadpisu zrušuje. 12. § 26d se včetně nadpisu zrušuje. 13. V § 28c odst. 2 větě první se slova „ , které je příslušenstvím pojistného“ zrušují a čárka před slovem „se“ se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. IV Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 47 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) U služeb spočívajících v opravě nebo úpravě zdravotnických prostředků podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu se uplatňuje první snížená sazba daně.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10. 2. V příloze č. 2 se položky „Opravy zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu.“ a „33.17.19 Opravy invalidních vozíků.“ zrušují. 3. V příloze č. 3 se položka „01-96 - Zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pokud se jedná o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do skupin uvedených v oddíle A přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo které jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, s výjimkou zdravotnických prostředků, které jsou zahrnuty v těchto druzích (typech) zdravotnických prostředků oddílů B a C přílohy č. 3: - všechny druhy (typy) zdravotnických prostředků uvedené v oddílu B - tampóny vinuté - vata buničitá - prostředky stomické - deodorační - paruka.“ nahrazuje položkou 01-96, která zní: „01-96\| – Zdravotnické prostředky nebo příslušenství zdravotnických prostředků podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu nemocných nebo zdravotně postižených k léčení nemoci, zdravotního postižení nebo ke zmírnění jejich důsledků a které lze zařadit do – úhradové skupiny v tabulce č. 1 oddílu C přílohy č. 3 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, pokud se nejedná o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do úhradové skupiny „Nekategorizované zdravotnické prostředky“, vatu buničitou nebo náplast s výjimkou hypoalergenní náplasti, – přílohy č. 4 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění.“. ---\|--- 4. V příloze č. 3 položce „01-96 Zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pokud se jedná o zdravotnické prostředky zhotovené podle předpisu kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, kterým tento pracovník vydává individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku určeného k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta.“ se za slova „Zdravotnické prostředky“ vkládají slova „nebo příslušenství zdravotnických prostředků“ a slova „zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho“ se nahrazují slovy „nemocných nebo zdravotně postižených k léčení nemoci, zdravotního postižení nebo ke zmírnění jejich“. 5. V příloze č. 3 položce 90 se za slova „pouze zdravotnické prostředky“ vkládají slova „nebo příslušenství zdravotnických prostředků“ a slova „zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho“ se nahrazují slovy „nemocných nebo zdravotně postižených k léčení nemoci nebo zdravotního postižení nebo ke zmírnění jejich“. 6. V příloze č. 3 položce 48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91 se slova „ke zmírnění následků nemocí, jež není zdravotnickým prostředkem podle zvláštních právních předpisů“ nahrazují slovy „nebo zdravotně postiženými k léčení nemoci nebo zdravotního postižení nebo ke zmírnění jejich důsledků, jež není zdravotnickým prostředkem nebo příslušenstvím zdravotnických prostředků podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky“. Čl. V Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VI Položka 99 části VI přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto: 1. Bod 2 zní: „2.\| Přijetí žádosti o stanovení nebo změnu maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely58a)\| Kč 2 000“. ---\|---\|--- 2. Body 3 a 4 se zrušují. 3. V ustanovení „Předmětem poplatku není“ se v bodě 1 slova „bodech 2, 3 a 4“ nahrazují slovy „bodě 2“ a v bodě 2 se slova „bodu 2 písm. a), b), c) nebo d)“ nahrazují slovy „bodě 2“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. VII Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 47/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 328/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odst. 1 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) centra duševního zdraví.“. 2. V § 35 odst. 3 se číslo „70“ nahrazuje textem „70a“. 3. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který včetně nadpisu zní: „§ 70a Centrum duševního zdraví (1) Centrum duševního zdraví poskytuje osobám s duševní poruchou nebo poruchou chování, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci, sociální služby podle odstavce 3 a zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zdravotních službách (dále jen „služby centra duševního zdraví“). (2) Služby centra duševního zdraví jsou poskytovány prostřednictvím pracovníků uvedených v § 115 odst. 1 písm. a), b) a e) a zdravotnických pracovníků centra duševního zdraví podle zákona o zdravotních službách a v jejich úzké součinnosti. (3) Služby centra duševního zdraví jsou poskytovány v terénní nebo ambulantní formě, přičemž obsahují tyto základní činnosti: a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, e) sociálně terapeutické činnosti.“. 4. V § 72 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) sociální služby center duševního zdraví (§ 70a).“. 5. V § 79 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) u centra duševního zdraví oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách v oborech zdravotní péče pro centrum duševního zdraví.“. 6. V § 79 odst. 5 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) u centra duševního zdraví rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách v oborech zdravotní péče pro centrum duševního zdraví.“. 7. V § 100a odst. 2 se slova „nebo § 69“ nahrazují slovy „ , 69 nebo § 70a“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Za centrum duševního zdraví podle § 70a zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje též poskytovatel sociálních služeb, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytoval sociální služby alespoň v rozsahu podle § 70 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zároveň zdravotní služby alespoň v rozsahu podle § 44c odst. 1 a 3 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podal žádost o registraci centra duševního zdraví podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. IX Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014, zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 326/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 se slova „školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školská zařízení pro preventivně-výchovnou péči“ nahrazují slovy „školy a školská zařízení zapsaná do rejstříku škol a školských zařízení, s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování,“. 2. V § 11 odstavec 5 zní: „(5) Zdravotní služby mohou být poskytovány pouze ve zdravotnických zařízeních v místech uvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud dále není stanoveno jinak. Mimo zdravotnické zařízení lze poskytovat a) konzultační služby, b) preventivní péči podle § 11a, c) zdravotní péči poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacienta, d) zdravotnickou dopravní službu a přepravu pacientů neodkladné péče, e) přednemocniční neodkladnou péči poskytovanou v rámci zdravotnické záchranné služby, f) zdravotní služby poskytované za krizových situací a při zdravotnickém zabezpečení vojenského výcviku v mobilních zařízeních ozbrojených sil určených k poskytování zdravotních služeb za takových situací, g) prohlídku těla zemřelého mimo zdravotnická zařízení podle § 84 odst. 2 písm. a) nebo b) nebo h) převoz těla zemřelého na pitvu a z pitvy podle zákona o pohřebnictví. Konzultační služby mimo zdravotnické zařízení lze poskytovat prostřednictvím dálkového přístupu nebo ve vlastním sociálním prostředí pacienta, popřípadě v jiném místě jeho aktuálního výskytu. Poskytovatel, který poskytuje pouze domácí péči nebo pouze prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení, musí mít kontaktní pracoviště.“. 3. V § 11 odst. 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) zdravotní služby poskytované centrem duševního zdraví podle § 44b,“. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i). 4. V § 11a odst. 3 se věta první zrušuje a za slovo „povolení“ se vkládají slova „a době trvání jeho platnosti“. 5. V § 14 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu požádat o změnu oprávnění k poskytování zdravotních služeb.“. 6. V § 18 odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „ ; jde-li pouze o provádění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení nebo jde-li o hospic, uvede se tato skutečnost“. 7. V § 18 odst. 1 písm. a) bodě 5 a písm. b) bodě 4 se za slovo „adresu“ vkládají slova „sídla a“ a slova „a v případě poskytování domácí péče“ se nahrazují slovy „ ; jde-li o poskytovatele, který je povinen podle § 11 odst. 5 mít kontaktní pracoviště,“. 8. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; jde-li pouze o provádění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení, uvede se tato skutečnost; jde-li o hospic, uvádí se rovněž tato skutečnost“. 9. V § 19 odst. 1 písm. c) se za slovo „adresu“ vkládají slova „sídla a“ a slova „ , a v případě poskytování domácí péče,“ se nahrazují slovy „ ; jde-li o poskytovatele, který je povinen podle § 11 odst. 5 mít kontaktní pracoviště,“. 10. Za § 20 se vkládají nové § 20a a 20b, které znějí: „§ 20a (1) Žádost o změnu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podá příslušnému správnímu orgánu poskytovatel v případě zamýšlené změny a) rozsahu zdravotních služeb týkající se formy, oboru, druhu nebo názvu zdravotní péče nebo zdravotní služby, včetně provádění pouze prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení, uvedeným v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. b), b) adresy sídla a místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, adresy místa pracoviště poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče nebo adresy místa kontaktního pracoviště uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. c), nebo c) doby platnosti oprávnění k poskytování zdravotních služeb uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. d). (2) Žádost podle odstavce 1 poskytovatel příslušnému správnímu orgánu rovněž podá v případě, kdy dojde ke změně v osobě odborného zástupce uvedeného v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) nebo odst. 3 písm. d). § 20b Žádost podle § 20a kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje údaj o požadované změně oprávnění a doklady podle § 18 odst. 2 prokazující splnění podmínek pro poskytování zdravotních služeb po změně oprávnění, a to v rozsahu odpovídajícím požadované změně.“. 11. V § 20a odstavec 2 zní: „(2) Žádost podle odstavce 1 poskytovatel příslušnému správnímu orgánu rovněž podá v případě, kdy a) dojde ke změně v osobě odborného zástupce uvedeného v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) nebo odst. 3 písm. d), nebo b) se stane centrem duševního zdraví podle § 44d.“. 12. Na konci § 20b se doplňuje věta „Jde-li o centrum duševního zdraví, poskytovatel k žádosti rovněž přiloží rozhodnutí o registraci centra duševního zdraví podle zákona o sociálních službách.“. 13. V § 21 odst. 1 větě první se za slovo „povinen“ vkládají slova „ , nejde-li o postup podle § 20a,“ a slova „orgánu všechny změny“ se nahrazují slovy „orgánu změny“. 14. V § 21 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 15. V § 21 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Rozhodnutí o změně oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle věty druhé může být prvním úkonem v řízení.“. 16. V § 39 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). 17. V § 39 odst. 1 písm. e) se slova „podávané parenterálně“ zrušují a slova „vhodné k omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb, pokud se nejedná o léčbu na žádost pacienta nebo soustavnou léčbu psychiatrické poruchy“ se nahrazují slovy „podány pacientovi silou za účelem zvládnutí chování pacienta“. 18. V § 39 odst. 1 písm. f) se slova „až f)“ nahrazují slovy „až e)“. 19. V § 40 odst. 1 písm. b) se slova „b) až g)“ nahrazují slovy „b) až f)“. 20. V části čtvrté se za hlavu III vkládá hlava IV, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 62 zní: „HLAVA IV CENTRUM DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ § 44b (1) Centrum duševního zdraví poskytuje pacientům s duševní poruchou nebo poruchou chování a osobám s prokazatelným rizikem rozvoje duševní poruchy nebo poruchy chování (dále jen „pacient s duševní poruchou nebo poruchou chování“) zdravotní služby podle § 44c a sociální služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o sociálních službách (dále jen „služby centra duševního zdraví“). (2) Služby centra duševního zdraví jsou poskytovány prostřednictvím zdravotnických pracovníků a pracovníků vykonávajících odbornou činnost v sociálních službách podle zákona o sociálních službách62) a v jejich úzké součinnosti. (3) Centrum duševního zdraví poskytuje pomoc a podporu i osobám blízkým pacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování. § 44c (1) Centrum duševního zdraví poskytuje zdravotní služby formou ambulantní péče a péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta, popřípadě též formou jednodenní péče nebo lůžkové péče. Součástí zdravotních služeb poskytovaných centrem duševního zdraví je vždy dispenzární péče. (2) Centrum duševního zdraví rovněž poskytuje zdravotní služby v místě aktuálního výskytu pacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování nebo při podezření na tuto poruchu, a to v případě, kdy pacient není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen přijmout zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení nebo ve svém vlastním sociálním prostředí anebo nemá-li takové prostředí. Zdravotní služby v místě aktuálního výskytu pacienta se poskytují zejména za účelem ovlivnění zdravotního stavu pacienta a jeho funkčních schopností tak, aby byl schopen přijmout zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení nebo ve vlastním sociálním prostředí, má-li takové prostředí. (3) Centrum duševního zdraví poskytuje zdravotní služby v oborech a) psychiatrie, dětská a dorostová psychiatrie, gerontopsychiatrie nebo návykové nemoci, b) ošetřovatelská péče v psychiatrii nebo ošetřovatelská péče v dětské a dorostové psychiatrii, a c) klinická psychologie, psychoterapie nebo adiktologie. Centrum duševního zdraví může poskytovat zdravotní služby i v dalších oborech. § 44d Centrem duševního zdraví může být pouze poskytovatel, který je držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejméně v oborech uvedených v § 44c odst. 3 a zároveň je držitelem registrace k poskytování sociálních služeb centra duševního zdraví podle zákona o sociálních službách. Poskytovatel se stává centrem duševního zdraví dnem nabytí právní moci rozhodnutí o registraci centra duševního zdraví podle zákona o sociálních službách. § 44e Za porušení povinné mlčenlivosti podle tohoto zákona se nepovažuje sdílení údajů o zdravotním stavu pacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování zdravotnickými pracovníky se sociálními pracovníky, v jejichž úzké součinnosti je poskytována péče centra duševního zdraví, a to v nezbytném rozsahu pro poskytnutí této péče. Za sdílení údajů podle věty první se nepovažuje nahlížení do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi s duševní poruchou nebo poruchou chování. 62) § 70a zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 84 odst. 2 písm. b) se slova „nebo lékař, se kterým má kraj pro tyto účely uzavřenu smlouvu“ nahrazují slovy „ , se kterým kraj uzavřel za účelem zajišťování prohlídky těl zemřelých smlouvu“. 22. V § 110 odst. 1 písm. b) se slovo „lékařů“ nahrazuje slovy „poskytovatelů zajišťujících prohlídky těl zemřelých“. 23. Za § 113 se vkládají nové § 113a až 113e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 63 znějí: „§ 113a Centrum vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním (1) Poskytovatel získává statut centra vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním (dále jen „centrum pro vzácná onemocnění“) získáním plného členství v Evropské referenční síti63) příslušné pro dané vzácné onemocnění. Tento statut má centrum pro vzácná onemocnění po dobu plného členství v síti podle věty první. Poskytovatel uvedený ve větě první získání členství v síti podle věty první a jeho zrušení oznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu. (2) Centra pro vzácná onemocnění tvoří Národní síť center vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním. (3) Činnost Národní sítě center pro vzácná onemocnění koordinuje ministerstvo. (4) Ministerstvo uveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví seznam poskytovatelů tvořících Národní síť center vysoce specializované péče o pacienty se vzácným onemocněním. § 113b Urgentní příjem (1) Urgentní příjem je specializované pracoviště s nepřetržitým provozem, které zajišťuje příjem a poskytování intenzivní akutní lůžkové péče a specializované ambulantní péče pacientům s náhle vzniklým závažným postižením zdraví, pacientům v přímém ohrožení života a pacientům s náhlou změnou zdravotního stavu nebo zhoršením průběhu onemocnění. (2) Urgentní příjem zřizuje poskytovatel akutní lůžkové péče se statutem centra vysoce specializované traumatologické péče, nebo se statutem centra vysoce specializované péče v jiném oboru péče, a to jako urgentní příjem typu I. (3) Urgentní příjem může dále zřídit poskytovatel akutní lůžkové péče, který nemá statut centra vysoce specializované péče, ale poskytuje zdravotní péči alespoň v oborech interní lékařství, chirurgie, gynekologie a porodnictví a anesteziologie a resuscitace, a dále má zajištěn nepřetržitý provoz v oboru klinická biochemie a radiologie a zobrazovací metody, a to jako urgentní příjem typu II. Screeningové pracoviště § 113c (1) Screening v rámci screeningového programu může provádět pouze poskytovatel, kterému byl udělen statut screeningového pracoviště. Screeningové programy za účelem předcházení závažných onemocnění vyhlašuje ministerstvo. Screeningové programy a jejich případné zrušení ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. (2) Ministerstvo může statut screeningového pracoviště udělit poskytovateli na jeho žádost podanou na základě výzvy ministerstva podle § 113d odst. 1, pokud tento poskytovatel splňuje požadavky na technické a věcné vybavení a na personální zabezpečení screeningového pracoviště a je schopen daný screening v rámci screeningového programu provádět v rozsahu stanoveném ve výzvě. § 113d (1) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví výzvu s požadavky na poskytovatele ucházející se o statut screeningového pracoviště pro daný screening. Výzva ministerstva pro podání žádosti o udělení statutu screeningového pracoviště obsahuje a) místo, kam se žádosti předkládají, b) lhůtu pro předložení žádostí, c) název screeningového programu, v jehož rámci se daný screening provádí, d) požadavky na technické a věcné vybavení screeningového pracoviště, e) požadavky na personální zabezpečení screeningového pracoviště, včetně kvalifikačních požadavků, f) dobu, na kterou se statut screeningového pracoviště uděluje, g) další nezbytné údaje potřebné k posouzení zajištění poskytování screeningových vyšetření, například údaje o počtu léčených pacientů a o provedených zdravotních výkonech ve vymezeném časovém období na screeningovém pracovišti. (2) Žádost o udělení statutu screeningového pracoviště obsahuje a) identifikační údaje uchazeče o udělení statutu, b) údaje o technickém a věcném vybavení pracoviště uchazeče, v němž má být screening prováděn, a o personálním zabezpečení tohoto pracoviště, c) další údaje a doklady uvedené ve výzvě. (3) Ministerstvo po posouzení žádostí jednotlivých uchazečů o statut screeningového pracoviště vyřadí ty uchazeče, kteří nevyhověli požadavkům uvedeným ve výzvě. O této skutečnosti uchazeče uvědomí bez zbytečného odkladu. (4) Ministerstvo zveřejní seznam screeningových pracovišť na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; v seznamu uvede identifikační údaje poskytovatele, jemuž byl udělen statut screeningového pracoviště, prováděný screening a dobu platnosti statutu. (5) Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut screeningového pracoviště udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. § 113e (1) Statut screeningového pracoviště zaniká a) zrušením screeningového programu, b) uplynutím doby, na kterou byl screeningový program vyhlášen, c) odejmutím statutu nebo d) dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb. (2) Ministerstvo odejme statut, jestliže poskytovatel a) o to požádal, nebo b) přestal splňovat některou z podmínek pro udělení statutu. 63) Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči.“. 24. Za část dvanáctou se vkládá nová část třináctá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST TŘINÁCTÁ PACIENTSKÁ ORGANIZACE § 113f (1) Pacientskou organizací se rozumí zapsaný spolek, jehož hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů a jehož členy jsou zpravidla osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním postižením, jejich osoby blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku, přičemž tyto osoby mají rozhodující vliv na jeho řízení. Pacientskou organizací se rozumí též spolek, jehož členy jsou spolky, které splňují podmínky podle věty první a které volí členy jeho statutárního orgánu. (2) Pacientské organizace, které jsou zapsány v seznamu pacientských organizací podle odstavce 3, mohou zastupovat za podmínek stanovených tímto zákonem v řízeních a procesech pacientskou veřejnost, pokud tak stanoví zákon nebo pokud je orgán veřejné moci, který vede řízení, přizve. Pacientskou veřejností se rozumí osoby, které mohou být v rámci daného řízení nebo procesu dotčeny ve svých právech nebo povinnostech souvisejících s jejich zdravotním stavem nebo poskytováním zdravotních služeb. (3) Ministerstvo zapíše pacientskou organizaci do seznamu pacientských organizací do 30 dnů ode dne obdržení její žádosti podle odstavce 4, jestliže a) splňuje podmínky uvedené v odstavci 1, b) členové statutárního a nejvyššího orgánu, není-li tento orgán členskou schůzí, jsou voleni členy spolku, kterými jsou zpravidla osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním postižením, jejich osoby blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku, anebo spolky podle odstavce 1 věty druhé, c) zveřejňuje na svých internetových stránkách svou účetní závěrku a zdroje financování a d) provozuje činnost v oblasti pomoci pacientské veřejnosti a ochrany jejich práv a zájmů po dobu nejméně 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu podání žádosti. (4) Pacientská organizace v písemné žádosti uvede svůj název, identifikační číslo a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. K žádosti přiloží čestné prohlášení o počtu členů spolku a v jakém poměru se jedná o pacienty, osoby blízké nebo jiné osoby, stanovy spolku, výroční zprávu za předchozí kalendářní rok s účetní závěrkou, nejsou-li tyto dokumenty vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a nejsou-li ministerstvu zpřístupněné pro výkon agendy. (5) Ministerstvo vydá pacientské organizaci o jejím zapsání do seznamu pacientských organizací osvědčení, a to do 7 pracovních dnů ode dne jejího zapsání. V případě nesplnění podmínek uvedených v odstavci 3 vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne obdržení žádosti podle odstavce 4 rozhodnutí o zamítnutí žádosti. (6) Přestane-li pacientská organizace splňovat podmínky uvedené v odstavci 3, ministerstvo rozhodne o vyřazení organizace ze seznamu pacientských organizací. (7) Pacientskou organizací může být rovněž ústav či obecně prospěšná společnost, jejichž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů, a kde pacienti, osoby jim blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku mají prokazatelně rozhodující vliv na řízení. Ustanovení odstavců 3 a 4 se použijí přiměřeně. (8) Ministerstvo vede seznam pacientských organizací podle odstavce 3 a uveřejňuje ho na svých internetových stránkách.“. Dosavadní části třináctá až patnáctá se označují jako části čtrnáctá až šestnáctá. Čl. X Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 20a, 20b a 21 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí obdobně v případě osob, které jsou oprávněny provozovat nestátní zdravotnické zařízení na základě rozhodnutí o registraci podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. 2. Za centrum duševního zdraví podle § 44d zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje též poskytovatel zdravotních služeb, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytoval zdravotní služby alespoň v rozsahu podle § 44c odst. 1 a 3 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zároveň sociální služby alespoň v rozsahu podle § 70 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podal žádost o registraci centra duševního zdraví podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o zdravotnické záchranné službě Čl. XI V § 6 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. ČÁST OSMÁ Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta Čl. XII Zákon č. 95/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. zákona č. 67/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb., zákona č. 284/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 21e odst. 4 se na konci textu věty šesté doplňují slova „ , není-li dále stanoveno jinak“. 2. V § 34 odst. 5 se slovo „čtyřikrát“ nahrazuje slovem „pětkrát“. 3. V § 34 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Do této lhůty se započítává i doba, na kterou se řízení přeruší podle odstavce 4.“. 4. V § 36 se na konci odstavce 2 doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní: „Odborná praxe podle věty první může být vykonávána pouze v akreditovaném zařízení, které je akreditováno podle § 13 odst. 1 písm. a) pro základní kmen, ve kterém je možné se vzdělávat ve specializačním oboru nebo podle § 13 odst. 1 písm. d) pro obor specializačního vzdělávání nebo podle § 13 odst. 1 písm. f) pro nástavbový obor, v němž má být zdravotnické povolání nebo odborná praxe vykonávána a současně má platné oprávnění k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru ve formě lůžkové péče“. 5. V § 36 odst. 4 se slova „2 let“ nahrazují slovy „3 let“. 6. V § 36 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ , po celou dobu výkonu zdravotnického povolání žadatele podle odstavce 1 nebo odborné praxe podle odstavce 2 nebo 3“ a na konci textu věty třetí se doplňují slova „nebo v případě, že v akreditovaném zařízení není garant příslušného oboru stanoven, lékař nebo zubní lékař vykonávající vedoucí funkci18) v příslušném akreditovaném zařízení“. 7. V § 43b se na konci odstavce 1 text „nebo § 23 odst. 3“ nahrazuje textem „ , § 23 odst. 3 nebo § 44a odst. 2“. 8. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní: „§ 44a (1) Do vzdělávání v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 37 odst. 1 písm. g) lze na základě výjimky uvedené v § 21e odst. 4 větě čtvrté započíst nejvýše tři čtvrtiny stanovené délky vzdělávání v tomto nástavbovém oboru. (2) Lékaři, kteří získali osvědčení Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví o splnění předpokladů pro udělení funkční specializace v systematické psychoterapii před 31. prosincem 2009 nebo kteří v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2018 získali certifikát o absolvování certifikovaného kurzu v systematické psychoterapii, mohou požádat ministerstvo nebo pověřenou organizaci o přiznání zvláštní specializované způsobilosti v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 37 odst. 1 písm. g). Ministerstvo nebo pověřená organizace vydá na základě písemné žádosti lékaře rozhodnutí o přiznání zvláštní specializované způsobilosti v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 37 odst. 1 písm. g) do 60 dnů ode dne podání žádosti. K žádosti žadatel přiloží ověřenou kopii dokladu uvedeného ve větě první.“. Čl. XIII Přechodná ustanovení 1. Do celkového počtu podaných žádostí o uznání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o vykonání aprobační zkoušky podle § 34 odst. 5 zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítají žádosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 34 odst. 4 zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě, že počet žádostí o uznání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o vykonání aprobační zkoušky, které uchazeč podal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, převyšuje maximální počet stanovený v § 34 odst. 5 zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může uchazeč po dni nabytí účinnosti tohoto zákona podat ještě jednu žádost. 2. Výkon odborné praxe lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta za účelem nabývání odborných nebo praktických zkušeností podle § 36 odst. 2, který se uskutečňuje na základě rozhodnutí, které nabylo právní moci přede dnem účinnosti tohoto zákona, se uskuteční podle § 36 zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Správní řízení o žádosti o povolení k výkonu odborné praxe lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta za účelem nabývání odborných nebo praktických zkušeností podle § 36 odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla ukončena vydáním pravomocného rozhodnutí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují, o čemž správní orgán účastníka řízení informuje. 4. Do celkové doby odborné praxe podle § 36 odst. 4 zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí tohoto zákona, se započítá i doba vykonané odborné praxe povolené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 36 odst. 4 zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVÁTÁ Změna katastrálního zákona Čl. XIV V § 23 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 163/2020 Sb. a zákona č. 481/2020 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva zdravotní pojišťovnou.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o specifických zdravotních službách Čl. XV V § 28 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 202/2017 Sb., se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno d) se vkládá písmeno e), které zní: „e) za účelem novorozeneckého laboratorního screeningu vrozených a dědičných onemocnění, nebo“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou ustanovení části druhé čl. III bodů 3, 8 a 9, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, ustanovení části páté a části šesté čl. IX bodů 3, 11, 12 a 20 a čl. X bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, a s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 165 a části osmé, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 374/2021 Sb.	Zákon č. 374/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 18. 10. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 166/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o požární ochraně * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Českém rozhlasu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o poštovních službách * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o zdravotnické záchranné službě * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o Hasičském záchranném sboru * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST SEDMNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2022 374 ZÁKON ze dne 15. září 2021, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. I Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 311/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „podnikání“ vkládají slova „ , podmínky výkonu komunikační činnosti“. 2. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele. Směrnice Komise 2002/77/ES o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací. Směrnice 2014/53/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91.“. 3. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 70 a 71 zní: „§ 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu o poskytování těchto služeb, b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, c) koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejnou komunikační síť nebo veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, d) operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky, e) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění, f) vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby elektronických komunikací na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu, nebo skupina podnikatelů, podléhají-li jejich vzájemné vztahy působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie70), kteří zajišťují síť elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu, g) neziskovou organizací veřejně prospěšná právnická osoba, která podle svého zakladatelského právního jednání nerozděluje zisk ani jiné vlastní zdroje mezi své členy. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) přiřazenými prostředky přiřazené služby, prostředky fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují budovy nebo vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně, b) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, bez ohledu na to, zda jsou založeny na trvalé infrastruktuře nebo jsou centralizovaně kapacitně řízené, nebo nikoli, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí okruhově nebo paketově komutovaných včetně internetu, mobilních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace, c) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln, d) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, e) rozhraním 1. koncový bod veřejné komunikační sítě, 2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo 3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními, a jejich technické specifikace, f) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je koncovému uživateli poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka, g) sítí s velmi vysokou kapacitou síť elektronických komunikací, která se zcela sestává z optických prvků alespoň do distribučního bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou přenosovou rychlost pro stahování a vkládání dat, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání; výkonnost sítě lze považovat za podobnou bez ohledu na to, zda se vnímání ze strany koncového uživatele liší kvůli odlišným vlastnostem vyplývajícím z podstaty média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítě. (3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb: 1. službu přístupu k internetu71), 2. interpersonální komunikační službu, 3. služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro rozhlasové a televizní vysílání, b) interpersonální komunikační službou služba obvykle poskytovaná za úplatu, která prostřednictvím sítí elektronických komunikací umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi konečným počtem osob, kdy osoby, které komunikaci zahajují nebo se jí účastní, určují příjemce informace, a která nezahrnuje služby, jež interpersonální a interaktivní komunikaci umožňují pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou, c) interpersonální komunikační službou založenou na číslech interpersonální komunikační služba, která je spojena s přidělenými čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, nebo která umožňuje komunikaci s číslem nebo čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, d) interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech interpersonální komunikační služba, která není spojena s přidělenými čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, nebo která neumožňuje komunikaci s číslem nebo čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, e) veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen, f) hlasovou komunikační službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací pro uskutečňování a přijímání, a to přímo nebo nepřímo, národních nebo mezinárodních volání prostřednictvím jednoho nebo více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu, g) univerzální službou soubor služeb podle § 38, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem spotřebitelům na celém území státu za dostupnou cenu; dostupnou cenou se rozumí cena zohledňující úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel, h) radiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá v přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln, i) voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné interpersonální komunikační služby, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci, j) službami úplné konverzace služby multimediální konverzace v reálném čase, které umožňují obousměrný symetrický přenos pohyblivého obrazu, textu a hlasu mezi uživateli na dvou nebo více místech, k) sdíleným využíváním rádiového spektra přístup dvou nebo více subjektů k využívání týchž kmitočtových pásem 1. podle stanoveného mechanismu sdílení určeného na základě všeobecného oprávnění, přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů anebo jejich kombinace, včetně regulačních přístupů jako například sdílení přístupu k rádiovým kmitočtům, který má usnadnit sdílené využívání kmitočtového pásma, nebo 2. na základě dohody zúčastněných subjektů v souladu s pravidly pro sdílení uvedenými ve všeobecném oprávnění, individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo přídělu rádiových kmitočtů, aby byly pro všechny subjekty zajištěny předvídatelné a spolehlivé mechanismy sdílení, a aniž by bylo dotčeno právo hospodářské soutěže, l) přiřazenou službou služba související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, která umožňuje nebo podporuje poskytování, samoobslužnou nebo automatickou aktivaci služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo je toho schopna a zahrnuje systémy převodu čísel, nebo systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti. (4) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) škodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační služby provozované v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii nebo jiné mezinárodní organizaci, b) integritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením, c) interoperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživateli nebo mezi koncovým uživatelem a podnikatelem poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikací, d) regulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických komunikací, včetně ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací, vydáváním rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto zákona a v jeho mezích, e) tísňovou komunikací komunikace pomocí interpersonálních komunikačních služeb mezi koncovým uživatelem a centrem tísňové komunikace, jejímž cílem je požadovat a získat od tísňových služeb pomoc při mimořádných událostech, f) tísňovou službou složka integrovaného záchranného systému, g) centrem tísňové komunikace místo, kde je jako první přijata tísňová komunikace, h) nejvhodnějším centrem tísňové komunikace předem určené centrum tísňové komunikace, které má vyřizovat tísňovou komunikaci z určité oblasti nebo tísňovou komunikaci určitého typu, i) rádiovým spektrem elektromagnetické vlny o kmitočtu nižším než 3 000 GHz šířené prostorem bez umělého vedení, j) harmonizovaným rádiovým spektrem rádiové spektrum, pro jehož dostupnost a efektivní využívání byly stanoveny harmonizované podmínky prostřednictvím technických prováděcích opatření v souladu s článkem 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru). 70) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků. 71) Čl. 2 druhý pododstavec bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2120.“. 4. Poznámky pod čarou č. 19, 31, 35, 37b, 43 až 45 a 63 se včetně odkazů na ně zrušují. 5. Poznámka pod čarou č. 53, která zní: „Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.“, poznámka pod čarou č. 62, která zní: „§ 57 občanského zákoníku.“, poznámka pod čarou č. 65, která zní: „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.“, poznámka pod čarou č. 66, která zní: „Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1203/2012 ze dne 14. prosince 2012 o odděleném prodeji regulovaných maloobchodních roamingových služeb v Unii.“ a poznámka pod čarou č. 67, která zní: „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“, se zrušují. 6. V § 5 odst. 2 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která znějí: „b) upřednostňují účinné, efektivní a mezi členskými státy koordinované využívání rádiového spektra a podporují sdílené využívání rádiového spektra v souladu s pravidly hospodářské soutěže, c) přijímají opatření k usnadnění rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací v Evropské unii, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupu, je-li to namístě, d) postupují předvídatelně a konzistentně při udílení, obnovení, změně, omezování nebo odnímání práv na užívání rádiového spektra s cílem podporovat dlouhodobé investice,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena e) a f). 7. V § 5 odst. 2 písm. f) se za text „BEREC“),“ vkládají slova „Skupinou pro politiku rádiového spektra RSPG (dále jen „Skupina RSPG“)“ a slova „Komisí Evropské unie“ se nahrazují slovy „Evropskou komisí“. 8. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) podporují kulturní a jazykovou rozmanitost, jakož i mediální pluralitu, h) podporují přístup koncových uživatelů k sítím s velmi vysokou kapacitou.“. 9. V § 5 odst. 4 písmena c) a d) znějí: „c) při zachování hospodářské soutěže na trhu a dodržování zásady nediskriminace podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury nebo výstavby nové infrastruktury, včetně sítí s velmi vysokou kapacitou, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s přístupem k infrastruktuře nebo propojením řádně zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která usiluje o přístup nebo propojení, aby se investiční rizika rozložila, d) zohledňují různé podmínky týkající se infrastruktury, hospodářské soutěže, koncových uživatelů a spotřebitelů, které existují v různých geografických oblastech České republiky, včetně místní infrastruktury spravované fyzickými osobami bez nároku na zisk,“. 10. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Úřad v rámci správy harmonizovaného rádiového spektra zajistí předvídatelnost regulačních opatření pro držitele přídělů rádiových kmitočtů s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, která je závislá na využívání rádiového spektra. Pro držitele přídělu rádiových kmitočtů pro bezdrátové vysokorychlostní služby elektronických komunikací zajistí Úřad předvídatelnost regulačních opatření po dobu nejméně 20 let.“. 12. V § 8 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky může za podmínek stanovených tímto zákonem osoba, která splňuje obecné podmínky. Oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, vzniká této osobě dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13. (3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí u a) fyzické osoby její zletilost, plná svéprávnost a bezúhonnost, b) právnické osoby její bezúhonnost.“. 13. V § 8 odstavec 5 zní: „(5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž každý člen statutárního orgánu.“. 14. V § 8 odst. 6 se věta šestá nahrazuje větou „Fyzická osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu.“. 15. V § 8 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Podmínky pro vznik oprávnění k poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech upravuje živnostenský zákon.“. 16. V § 9 odst. 1 se za slova „rádiových kmitočtů“ vkládají slova „a k využívání čísel“. 17. V § 9 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a k využívání čísel“. 18. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Všeobecné oprávnění se nevztahuje na poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.“. 19. § 10 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 72 a 73 zní: „§ 10 Podmínky stanovené všeobecným oprávněním (1) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit podmínky týkající se a) ochrany osobních údajů a soukromí specifické pro odvětví elektronických komunikací, a to po projednání s Úřadem pro ochranu osobních údajů, b) informace poskytované Úřadu podle tohoto zákona, jiných právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie, c) zajištění odposlechu podle § 97 odst. 1, d) komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof, a to po projednání s Ministerstvem vnitra, e) využívání sítí a služeb elektronických komunikací za krizové situace72) nebo válečného stavu za účelem zajištění komunikace mezi tísňovými službami a úřady, f) povinnosti poskytnout přístup k síti podle tohoto zákona, g) plnění povinnosti podle § 62, h) povinnosti transparentnosti vztahující se na provozovatele veřejné sítě elektronických komunikací a poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací k zajištění spojení mezi koncovými body sítě a v nezbytných a přiměřených případech i přístup příslušných orgánů k těmto informacím nezbytný pro ověření jejich přesnosti, i) kritérií a postupů pro ukládání zvláštních povinností podle § 11, j) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen „krizový stav“). (2) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit zvláštní podmínky pro zajišťování sítí elektronických komunikací týkající se a) propojení sítí podle tohoto zákona, b) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72, c) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací8), d) zachování integrity veřejných sítí elektronických komunikací včetně podmínek pro zabránění elektromagnetickému rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací, e) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1, f) využívání rádiového spektra, s ohledem na účelné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci; s výjimkou případů, kdy rádiové kmitočty nelze využívat na základě všeobecného oprávnění, g) oznamování zahájení využívání rádiového spektra podle písmene f), h) sdíleného využívání rádiových kmitočtů, i) podmínek pro označování přístrojů a jejich signálů za účelem zjištění jejich provozovatele. (3) Úřad všeobecným oprávněním může stanovit zvláštní podmínky při poskytování služeb elektronických komunikací týkající se a) interoperability služeb, b) dostupnosti čísel z národního číslovacího plánu a univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel (UIFN) a čísel z číslovacích plánů ostatních členských států, pokud je to technicky proveditelné, pro koncové uživatele, a další podmínky podle tohoto zákona, c) ochrany spotřebitelů specifické pro odvětví elektronických komunikací, d) omezení ve vztahu k přenášení nedovoleného nebo škodlivého obsahu podle jiných právních předpisů73). 72) Zákon č. 240/2000 Sb. 73) Zákon č. 231/2001 Sb. Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů.“. 20. V § 11 odstavec 1 zní: „(1) Zvláštními povinnostmi při zajišťování sítí elektronických komunikací se rozumí povinnosti a) spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy, b) podle § 51 odst. 6 až 8, 14 a 15, c) týkající se přístupu k síti a propojení podle § 78, 79, 79a, 80 a 84, d) týkající se systému podmíněného přístupu podle § 83, e) podle § 69a.“. 21. V § 12 písm. b) se za slova „České republiky“ vkládají slova „v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo“. 22. V § 13 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit Úřadu, a to na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení.“. 23. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nesplňuje-li oznámení podnikání podle odstavce 1 obsahové náležitosti podle odstavců 3 až 5 nebo není-li doloženo splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k odstranění vad oznámení ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Nedojde-li k odstranění vad oznámení podnikání ani po uplynutí této lhůty, nevznikne této osobě oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích a Úřad jí tuto skutečnost sdělí; neúplné oznámení podnikání není překážkou výkonu komunikační činnosti.“. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10. 24. V § 13 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a adresu její internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje“. 25. V § 13 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vykonává-li fyzická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.“. 26. V § 13 odstavec 4 zní: „(4) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby a adresu své internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li právnická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.“. 27. V § 13 odst. 5 písm. a) se slova „a územního rozsahu“ a „včetně údajů o síti, jejímž prostřednictvím bude služba poskytována,“ zrušují. 28. V § 13 odst. 5 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují. 29. V § 13 odst. 6 větě první se za slovo „poplatku“ vkládají slova „za vydání osvědčení podle § 14 odst. 1“ a ve větě druhé se slova „v obchodním“ nahrazují slovy „ve veřejném“. 30. V § 13 odst. 7 větě první se za slovo „oznámení“ vkládají slova „na elektronickém formuláři podle odstavce 1“. 31. V § 13 odst. 9 se za slovo „propojení“ vkládají slova „na území České republiky“. 32. V § 14 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě podle § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3.“ a věty třetí a čtvrtá se zrušují. 33. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede a) tyto identifikační údaje: 1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. u právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) vymezení druhu sítě elektronických komunikací nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104, c) podmínky, za kterých podnikatel, který zajišťuje sítě elektronických komunikací nebo poskytuje služby elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, může požádat o práva na instalování zařízení, sjednat propojení a získat přístup nebo propojení, aby byl usnadněn výkon těchto práv například na jiných úrovních státní správy nebo vůči jiným podnikatelům.“. 34. V § 14 odst. 3 se věty první a druhá nahrazují větami „Úřad vede v elektronické podobě databázi osob, kterým vzniklo oprávnění podle § 8 odst. 2. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v oznámení podnikání podle § 13.“. 35. V § 14 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 36. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie a se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích.“. 37. V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro účely zajištění koordinace rádiových kmitočtů a pásem může Úřad uzavřít veřejnoprávní smlouvu s právnickou osobou vybranou postupem podle § 163 odst. 4 správního řádu za účelem spolupráce v oblasti zajišťování vnitrostátní kmitočtové koordinace.“. 38. V § 15 se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Veřejnoprávní smlouva obsahuje alespoň a) vymezení předmětu smlouvy, b) podmínky spolupráce smluvních stran, c) výpovědní dobu a výpovědní důvody, d) ujednání o povinnosti zachovávat mlčenlivost ohledně informací získaných v souvislosti s výkonem činnosti podle písmene a).“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 39. V § 15 odst. 5 se slova „a krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným oprávněním“ nahrazují slovy „ , krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, popřípadě všeobecným oprávněním“. 40. V § 15 odst. 6 úvodní části ustanovení větě třetí se za text „§ 18,“ vkládají slova „pokud je držitel fyzickou osobou,“. 41. V § 15 odst. 6 písm. d) se slova „a justiční stráži“ zrušují. 42. V § 15 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí: „g) Celní správě České republiky, h) Generální inspekci bezpečnostních sborů, i) Úřadu pro zahraniční styky a informace.“. 43. V § 15 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 9, které včetně poznámky pod čarou č. 74 znějí: „(7) K části databáze vedené Úřadem podle odstavce 6 Úřad zřizuje a provozuje informační portál (dále jen „portál“), jehož prostřednictvím zpřístupní informace o využívání rádiových kmitočtů v pevné, pohyblivé a rozhlasové radiokomunikační službě v sítích elektronických komunikací v rozsahu těchto údajů: a) osoba držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18, b) název a geografické souřadnice stanoviště rádiových stanic, c) nadmořská výška stanoviště rádiových stanic, d) vyzářený výkon rádiové stanice nebo výkon přivedený do antény, e) přidělený rádiový kmitočet nebo kanál a jeho šířka. (8) Je-li to nezbytné pro zajištění správy a účelného využívání rádiového spektra může Úřad opatřením obecné povahy vyloučit ze zpřístupnění některé údaje podle odstavce 7. Úřad může tyto údaje rovněž vyloučit ze zpřístupnění na základě podnětu držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, a to z důvodu zajištění bezpečnosti sítí elektronických komunikací nebo informací podle jiných právních předpisů74). (9) Přístup veřejnosti k údajům v portálu, jejichž zpřístupnění nebylo vyloučeno podle odstavce 8, je umožněn bezplatně po ověření totožnosti tazatele. Úřad může k tomu účelu zpracovávat osobní údaje osob, kterým byly prostřednictvím portálu zpřístupněny údaje podle odstavce 7, a v nezbytném rozsahu předávat tyto údaje držitelům individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. 74) Zákon č. 181/2014 Sb. Zákon č. 240/2000 Sb. Zákon č. 412/2005 Sb.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 10 až 12. 44. V § 15 odst. 11 větě první se slovo „efektivního“ nahrazuje slovem „účelného“ a ve větě druhé se za text „§ 22 odst. 2“ vkládají slova „a 3“. 45. V § 15 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Za účelem podpory strategického plánování a koordinace přístupů k politice rádiového spektra v Evropské unii Úřad spolupracuje s Komisí a ostatními příslušnými regulačními orgány v souladu s odstavcem 1, prostřednictvím Skupiny RSPG a na vyžádání i s Evropským parlamentem a Radou Evropské unie, na a) vypracovávání osvědčených postupů o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem, b) usnadňování koordinace mezi členskými státy a přispívání k rozvoji vnitřního trhu, c) koordinaci svých přístupů k přidělování rádiového spektra a vydávání oprávnění k jeho využívání, a to formou zveřejňování zpráv nebo stanovisek o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem.“. 46. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní: „§ 15a (1) Úřad spolupracuje s úřady jiných členských států stejně jako se zeměmi, které nejsou členy Evropské unie, pro předcházení přeshraniční škodlivé interferenci v harmonizovaném rádiovém spektru a při řešení sporů v rámci přeshraniční koordinace. (2) Úřad může požádat Skupinu RSPG o konzultaci nebo vydání stanoviska za účelem řešení problému nebo sporu v souvislosti s přeshraniční koordinací nebo přeshraniční škodlivou interferencí v harmonizovaném rádiovém spektru. (3) Úřad může požádat Komisi o poskytnutí podpory za účelem vyřešení problémů s koordinací harmonizovaného rádiového spektra se zeměmi sousedícími s Evropskou unií, včetně kandidátských a přistupujících zemí. (4) Nebyl-li problém nebo spor vyřešen opatřeními podle odstavců 1 a 2, může Úřad podat žádost Komisi o vydání prováděcího aktu ve věci přeshraniční škodlivé interference v harmonizovaném rádiovém spektru. Souhlasí-li Komise s vydáním tohoto prováděcího aktu, Úřad rozhodne v této věci až po nabytí účinnosti tohoto prováděcího aktu.“. 47. V § 16 odst. 6 větě poslední se za slova „Ministerstvu obrany“ vkládá slovo „výhradně“. 48. V § 16 odstavec 8 zní: „(8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby, třídy osob obsluhujících stanice amatérské radiokomunikační služby a kvalifikační požadavky na tyto osoby, typy stanic a podmínky jejich provozování, včetně omezení pro obsah komunikace, stanoví prováděcí právní předpis.“. 49. V § 16 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) V plánu využití rádiového spektra může Úřad stanovit alternativní využívání rádiového spektra v harmonizovaném rádiovém spektru, pokud a) je zjištění nedostatečné tržní poptávky po užívání takového pásma, včetně posouzení budoucí tržní poptávky, založeno na veřejné konzultaci podle § 130, b) toto alternativní využívání neznemožňuje ani neztěžuje dostupnost nebo užívání takového pásma v jiných členských státech a c) zohlední dlouhodobou dostupnost nebo využívání harmonizovaného rádiového spektra v Evropské unii a úspory z rozsahu pro vybavení vyplývající z využívání harmonizovaného rádiového spektra v Evropské unii. (11) Úřad provádí přezkum plánu využití rádiového spektra podle odstavce 10 každé 3 roky od jeho vydání nebo na základě podnětu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího veřejnou komunikační síť, který vyjádří zájem o alternativní využívání harmonizovaného rádiového spektra, nebo orgánů podle § 15 odst. 6. Úřad následně informuje Komisi a regulační orgány ostatních členských států o závěru tohoto přezkumu, včetně odůvodnění, a popřípadě i o změně plánu využití rádiového spektra.“. 50. V § 17 odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 51. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) zajištění využívání dotčeného rádiového spektra z důvodu jeho specifických vlastností.“. 52. V § 17 odst. 3 písmeno a) zní: „a) je-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,“. 53. V § 17 odst. 5 písm. a) se slova „smlouvou s držitelem takové licence“ nahrazují slovy „souhlasem držitele takové licence“. 54. V § 17 odst. 5 písm. c) se slova „v obchodním“ nahrazují slovy „ve veřejném“. 55. V § 17 odst. 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo rozhodnutím vydaným podle zákona o civilním letectví v případě letadla způsobilého létat bez pilota“. 56. V § 17 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) osvědčením o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy.“. 57. V § 17 odstavec 7 zní: „(7) Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání stejných rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění podle pořadí došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů o povolení k provozu stanic amatérské radiokomunikační služby, s výjimkou oprávnění pro amatérský převáděč a amatérský maják.“. 58. V § 17 odst. 9 se slova „a justiční stráže“ zrušují a slova „a celních orgánů15)“ se nahrazují slovy „ , Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů“. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 59. V § 17 odstavec 10 zní: „(10) Kmitočtová pásma, ve kterých nejsou radiokomunikační služby sdíleně využívány, a jsou vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) výhradně Ministerstvu obrany pro vojenské účely, mohou být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.“. 60. V § 17 odst. 11 písm. a) se za slovo „vyžaduje“ vkládají slova „obrana nebo“. 61. V § 17 odst. 11 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje. 62. V § 17 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) by vedlo udělení oprávnění k využívání požadovaných rádiových kmitočtů k jejich neúčelnému využívání, nebo j) by požadované podmínky využívání rádiových kmitočtů byly v rozporu s podmínkami uvedenými v přídělu rádiových kmitočtů.“. 63. V § 18 odst. 1 písmeno a) zní: „a) byla-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, a identifikační číslo bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,“. 64. V § 18 odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje. 65. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) sdíleného využívání rádiových kmitočtů.“. 66. V § 18 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 67. V § 18 odst. 3 větě druhé se za slova „podle § 22“ vkládají slova „nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání vydané podle jiného právního předpisu11)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo dobu platnosti příslušné licence“. 68. V § 18 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely, zejména pro účely vojenského cvičení, přesunu nebo pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, může být stanovena pouze na dobu trvání takového účelu.“. 69. V § 18 odst. 5 se za slovo „využívání“ vkládá slovo „rádiových“. 70. V § 18 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Je-li před vydáním rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nutné provést mezinárodní kmitočtovou koordinaci rádiových kmitočtů se zahraničním orgánem odpovědným za její provedení, lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neběží po dobu potřebnou k provedení mezinárodní kmitočtové koordinace. Lhůta pro vydání rozhodnutí se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou je vyžadována součinnost žadatele o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za účelem provedení vnitrostátní koordinace rádiových kmitočtů. (7) Podmínky podle odstavce 2 může Úřad stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění s výjimkou podmínky podle odstavce 2 písm. e) nebo jiný právní předpis, a pokud o těchto podmínkách žadatele předem informoval.“. 71. V § 19 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „může rozhodnout“ nahrazují slovem „rozhodne“. 72. V § 19 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 73. V § 19 odst. 1 písm. c) se za slovo „nezbytně“ vkládají slova „obrana nebo“. 74. V § 19 odst. 1 se na začátek písmene d) vkládají slova „změna přídělu rádiových kmitočtů,“. 75. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace, g) naplnění podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo h) výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11.“. 76. V § 19 odst. 3 větě druhé se za slova „až c)“ vkládají slova „a f),“ slova „ , nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění“ se nahrazují slovy „za podmínek podle § 18 odst. 3“ a věta třetí se nahrazuje větou „Jsou-li předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu nebo licence.“. 77. V § 19 odst. 4 písm. c) se za slova „vyžaduje-li to“ vkládají slova „obrana nebo“. 78. V § 19 odst. 4 písm. d) se za slova „byly přiděleny“ vkládají slova „ , nebo přidělené rádiové kmitočty využíval neúčelně vzhledem ke geografickému rozsahu jejich přidělení“. 79. V § 19 odst. 4 písm. e) se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „přičemž je oprávněn požádat o odnětí oprávnění k určitému datu,“. 80. V § 19 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) to vyžaduje výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace, nebo h) to vyžaduje výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11.“. 81. V § 19 odst. 6 se na konci písmene d) doplňují slova „dnem uvedeným v takovém rozhodnutí, podle toho, která z těchto skutečností nastane později,“. 82. V § 19 odst. 6 písm. e) se za text „§ 23“ vkládají slova „ ; to neplatí, pokud nový držitel přídělu rádiových kmitočtů vysloví souhlas podle § 22 odst. 8“. 83. V § 19 odst. 6 písm. f) se za slova „podle § 22c“ vkládají slova „s výjimkou § 22c odst. 1 písm. d)“. 84. V § 19 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) V případě změny přídělu rádiových kmitočtů na základě rozhodnutí podle § 22a postupem podle § 122 odst. 5 stanoví předseda Rady dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v tomto rozhodnutí.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 85. V § 19 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 písm. c) nemá odkladný účinek.“. 86. V § 19a odst. 1, 2 a 4 se za slovo „udělení“ vkládají slova „přídělu rádiových kmitočtů nebo“. 87. V § 19b odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „ , s výjimkou časově a územně omezených pilotních projektů zavádění nových technologií“. 88. V § 19b odst. 5 se věta třetí nahrazuje větami „V případě, že žadatelem o vydání oprávnění pro experimentální účely je příjemce podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, lze oprávnění pro experimentální účely udělit nejvýše na dobu 54 měsíců. Dobu platnosti oprávnění pro experimentální účely lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců.“. 89. V § 19b odstavce 8 a 9 znějí: „(8) Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobovanou ostatními rádiovými zařízeními a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenci vůči ostatním rádiovým zařízením. (9) V případě, že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči ostatním rádiovým zařízením, je držitel oprávnění pro experimentální účely povinen bezprostředně podniknout na vlastní náklady takové kroky, které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtů přidělených pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.“. 90. V § 19b odstavec 14 zní: „(14) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout na výzvu Úřadu ve stanovené lhůtě informaci o průběhu a výsledcích experimentu v rozsahu specifikovaném v podmínkách tohoto oprávnění. Lhůta pro poskytnutí informace nesmí být kratší než 30 dnů.“. 91. V § 20 odst. 3 větách druhé a čtvrté se slova „zrušení přídělu“ nahrazují slovy „odnětí přídělu“, ve větách třetí a čtvrté se slova „zrušeného přídělu“ nahrazují slovy „odňatého přídělu“ a na konci odstavce se doplňují věty „Úřad v rámci přezkumu podle věty první zároveň zvažuje, zda nelze v daném kmitočtovém pásmu udělit další příděl rádiových kmitočtů nebo zrušit omezení počtu práv, a tak umožnit využívání rádiových kmitočtů také na základě oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. V případě, že k takovému závěru Úřad dojde, informuje o tom v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu a změní plán využití rádiového spektra. Je-li možné udělit v daném kmitočtovém pásmu další příděl rádiových kmitočtů, zahájí Úřad výběrové řízení podle § 21.". 92. V § 20 odst. 4 větě první se slova „18 měsíců“ nahrazují slovy „2 let“ a za větu první se vkládají věty „Úřad je rovněž povinen provést přezkum podle odstavce 3 nejdříve 5 let před koncem platnosti tohoto přídělu, pokud o to držitel přídělu požádá. Přezkum podle odstavce 3 Úřad neprovede v případě, že byla možnost prodloužení platnosti přídělu vyloučena již v okamžiku jeho udělení.“. 93. V § 20 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která znějí: „f) zachování veřejného pořádku, g) provedení opatření přijatého podle článku 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES, h) zefektivnění využití rádiového spektra s ohledem na technologický nebo tržní vývoj, i) potřebu zabránit závažnému narušení poskytování služeb elektronických komunikací.“. 94. V § 20 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Jde-li o příděl rádiových kmitočtů udělený v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad dále posoudí plnění podmínek podle § 21 odst. 12. (6) Úřad neprodlouží dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, pokud by to nebylo v souladu s § 21 odst. 12 písm. c), d) nebo e) nebo pokud byla držiteli přídělu rádiových kmitočtů během doby jeho platnosti pravomocně uložena pokuta za spáchání přestupku neplnění některých podmínek, převzatých závazků nebo povinností uvedených v rozhodnutí o tomto přídělu podle § 118 odst. 23 nebo za opakované spáchání přestupku v rozporu s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů v daném kmitočtovém pásmu podle § 118 odst. 2 písm. a) a § 119 odst. 2 písm. a) anebo z důvodů uvedených v § 22 odst. 6. Dojde-li Úřad na základě přezkumu k závěru, že dobu platnosti přídělu nelze prodloužit informuje o tom, a to nejpozději 12 měsíců před koncem doby platnosti dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtů. Neprodlouží-li Úřad dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů, vyhlásí výběrové řízení podle § 21.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 95. V § 20 odstavec 7 zní: „(7) V případě, že na základě výsledků přezkumu podle odstavce 4 bude mít Úřad za to, že je a) třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, včetně doby případného prodloužení přídělu v případě přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, a to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu; po konzultaci podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu rádiových kmitočtů, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu k podání žádosti o udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu; o žádosti Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21, b) možné prodloužit dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku a po konzultaci podle § 130, která nesmí být kratší než 3 měsíce a která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti přídělu podle závěrů přezkumu.“. 96. V § 20 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Úřad při rozhodování o udělení nového přídělu rádiových kmitočtů zohlední veškeré připomínky a informace z veřejné konzultace o poptávce jiných podnikatelů na trhu, než jsou držitelé přídělu rádiových kmitočtů v dotčeném kmitočtovém pásmu.“. 97. V § 21 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 7, které znějí: „(2) V případě, že se výběrové řízení podle odstavce 1 týká rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad nejpozději ke dni zahájení veřejné konzultace informuje Skupinu RSPG o záměru vyhlášení výběrového řízení a uvede, zda požaduje svolání fóra pro vzájemné hodnocení, popřípadě v jakém termínu, a zda požaduje přijetí zprávy zohledňující názory vyjádřené na zasedání Skupiny RSPG. V průběhu fóra Úřad poskytne Skupině RSPG vysvětlení, jakým způsobem navrhované podmínky výběrového řízení a) podporují rozvoj vnitřního trhu, přeshraniční poskytování služeb, jakož i hospodářskou soutěž, maximalizují výhody pro spotřebitele a dosahují sledovaných cílů, b) zajišťují účelné a efektivní využívání rádiového spektra a c) zajišťují stabilní a předvídatelné investiční podmínky pro stávající i potenciální podnikatele využívající rádiové spektrum při zavádění sítí pro poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou závislé na rádiovém spektru. (3) V návaznosti na jednání fóra pro vzájemné hodnocení může Úřad požádat Skupinu RSPG o přijetí stanoviska k výběrovému řízení. (4) Úřad může spolupracovat s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu a Skupinou RSPG při zohlednění případného zájmu vyjádřeného dotčenými subjekty tím, že stanoví společné podmínky a způsob provedení výběrových řízení a ve stejné době povedou výběrová řízení za účelem udělení práv k využívání harmonizovaných rádiových kmitočtů. (5) Při stanovení společných podmínek a způsobů provedení výběrového řízení podle odstavce 4 Úřad zohlední a) společně dohodnutý harmonogram, b) společně dohodnuté podmínky a postupy, c) společné nebo srovnatelné podmínky spojené s přídělem rádiových kmitočtů. (6) Zahájení postupu podle odstavce 4 až do provedení výběrového řízení nebrání dalším příslušným regulačním úřadům jiného členského státu navázat spolupráci na jeho tvorbě. (7) Úřad informuje dotčené subjekty v případě, že navzdory jimi vyjádřenému zájmu nejedná společně s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu podle odstavce 4, a odmítnutí této spolupráce odůvodní.“. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 8 až 15. 98. V § 21 odst. 11 písm. d) se za slovo „včetně“ vkládají slova „případných podmínek, které mají zajistit přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám a“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , včetně doby a podmínek pro případné prodloužení doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů“. 99. V § 21 odst. 11 písm. e) a f) se číslo „3“ nahrazuje číslem „9“. 100. V § 21 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) způsobu úhrady ceny za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů.“. 101. V § 21 se za odstavec 11 vkládají nové odstavce 12 a 13, které znějí: „(12) Podmínkou podle odstavce 11 písm. d) je v případě výběrového řízení na udělení přídělu rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby zejména a) zajištění účinného a efektivního využívání příslušné části harmonizovaného rádiového spektra, b) stanovení pokrytí území a obyvatelstva bezdrátovým vysokorychlostním připojením nebo pokrytí hlavních vnitrostátních a evropských dopravních cest, včetně transevropské dopravní sítě, c) usnadnění rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupu, d) plnění cílů obecného zájmu týkající se zajištění bezpečnosti života, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo obrany, e) zajištění hospodářské soutěže. (13) Výše vyvolávací ceny za příděl rádiových kmitočtů se stanoví mimo jiné i se zohledněním nákladů souvisejících s podmínkami udělení přídělu rádiových kmitočtů. V případě přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru, který má být využíván podle § 16 odst. 10 k alternativním účelům, výše vyvolávací ceny zohlední hodnotu takového alternativního využívání.“. Dosavadní odstavce 12 až 15 se označují jako odstavce 14 až 17. 102. V § 21 odst. 15 větě druhé se slovo „týká“ nahrazuje slovy „může týkat“. 103. V § 21 odstavce 16 a 17 znějí: „(16) Na základě výsledku výběrového řízení Úřad zamítne žádosti neúspěšných žadatelů, a to do 2 měsíců po skončení výběrového řízení. Po právní moci těchto rozhodnutí o zamítnutí a zaplacení ceny nebo její poměrné části v případě jejího hrazení formou dílčích úhrad úspěšným žadatelem, vydá Úřad rozhodnutí podle § 22. Stanoví-li podmínky výběrového řízení, že cena za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů musí být zaplacena jednorázově, a úspěšný žadatel tak v dané lhůtě neučiní, Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se doručuje pouze úspěšnému žadateli. (17) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu.“. 104. V § 22 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , nebo pokud tak stanoví zákon“. 105. V § 22 odst. 2 písm. c) se slovo „popřípadě“ nahrazuje slovy „včetně sdílení využívání rádiových kmitočtů, popřípadě stanovení“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ ; při tom předseda Rady zohlední zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury a výsledky zeměpisného mapování podle § 115a“. 106. V § 22 odst. 2 písm. f) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 107. V § 22 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) výši dílčích úhrad a splátkový kalendář pro uhrazení ceny za příděl rádiových kmitočtů v případě, že byl stanoven způsob úhrady ve splátkách v podmínkách výběrového řízení.“. 108. V § 22 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V případě, že tržně motivované budování infrastruktury naráží na nepřekonatelné ekonomické a fyzické překážky v dané oblasti, v jejichž důsledku má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje, může předseda Rady v rozhodnutí o přídělu uvést a) podmínky sdílení fyzické infrastruktury využívající rádiové kmitočty včetně aktivních prvků sítě, b) rámcové podmínky a pravidla obchodních dohod o roamingu, c) podmínky koordinace stavebních prací za účelem budování sítí elektronických komunikací využívajících rádiové kmitočty a d) podmínky související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu nebo možnost Úřadu stanovit takové podmínky rozhodnutím podle § 79a. (4) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 3 a) potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele, b) zajištění účinného využití rádiového spektra, c) technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek, d) stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb, e) technologické inovace, f) převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl, g) ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7. 109. V § 22 odst. 5 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“. 110. V § 22 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru je nejméně 15 let. Tuto dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů lze prodloužit na základě přezkumu podle § 20 odst. 4 tak, aby celková doba platnosti tohoto prodlouženého přídělu dosáhla alespoň 20 let. Předseda Rady může v přídělu rádiových kmitočtů uděleném v harmonizovaném rádiovém spektru stanovit dobu platnosti tak, aby zajistil souběžné uplynutí doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů v jednom, nebo více kmitočtových pásmech harmonizovaného rádiového spektra.“. 111. V § 22 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) V případě harmonizovaného rádiového spektra pro bezdrátové vysokorychlostní služby může předseda Rady udělit příděl rádiových kmitočtů na dobu odlišnou od odstavce 5 věty druhé, jde-li o jeho využití pro a) určité zeměpisné oblasti, ve kterých je přístup k vysokorychlostním sítím omezen, nebo neexistuje, je-li to nezbytné k naplnění cílů podle § 5, b) specifické krátkodobé projekty, c) experimentální účely, d) sdílené využívání rádiových kmitočtů nebo e) alternativní využívání rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 112. V § 22a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „rozhodnout“ vkládají slova „po konzultaci podle § 130“. 113. V § 22a odst. 2 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje. 114. V § 22a odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) je nutné stanovit konkrétní podmínky plnění povinností podle § 22 odst. 3.“. 115. V § 22a odst. 4 se za slova „vyžaduje-li to“ vkládají slova „obrana nebo“. 116. V § 22a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a 3“. 117. V § 22b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „rozhodne“ vkládají slova „po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131“. 118. V § 22b odst. 1 písm. c) se slova „b) nebo d)“ nahrazují slovy „a) až d) a f) až h)“ a slovo „nebo“ se zrušuje. 119. V § 22b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) držitel přídělu požádal podle § 19 odst. 4 písm. e) o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a současně do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci, nepožádal o vydání nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje; to neplatí, pokud neuplynula lhůta pro zahájení využívání podle odstavce 2, nebo f) tak stanoví tento zákon.“. 120. V § 22b odst. 2 větě první se za slova „rádiové kmitočty“ vkládají slova „v plném rozsahu“, ve větě druhé se za slovo „využívat“ vkládá slovo „přidělené“ a za slova „rádiové kmitočty“ se vkládají slova „v plném rozsahu a“. 121. V § 22b odst. 4 písm. a) se za slova „vyžaduje-li to“ vkládají slova „obrana nebo“. 122. V § 22c odst. 1 písm. b) a c), § 22d odst. 1 a 3 a § 23 odst. 4 se text „§ 22 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 7“. 123. V § 22c odst. 1 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno e) se zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 124. V § 23 odst. 5 větě druhé se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „předseda Rady“. 125. Za § 23a se vkládá nový § 23b, který zní: „§ 23b (1) Předseda Rady může v rozhodnutí o udělení, změně nebo prodloužení doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů a) stanovit omezení rozsahu rádiového spektra, b) stanovit povinnost velkoobchodního přístupu anebo celostátního nebo regionálního roamingu, c) vyhradit určité rádiové spektrum pro nové operátory, je-li to vhodné a odůvodněné s ohledem na specifickou situaci na vnitrostátním trhu, d) odmítnout udělení nových práv na užívání rádiového spektra nebo povolení nových využití rádiového spektra v určitých pásmech nebo spojení udělení nových práv na užívání rádiového spektra či povolení nových využití rádiového spektra s podmínkami s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže, ke kterému by došlo přidělením, převodem nebo hromaděním práv na užívání, e) stanovit podmínky zakazující převod práv na užívání rádiového spektra, jež nepodléhají kontrole fúzí v České republice ani v Evropské unii, nebo uložit podmínky pro jejich převod, pokud by tyto převody pravděpodobně měly za následek významné narušení hospodářské soutěže, f) změnit stávající práva v souladu s tímto zákonem za účelem nápravy narušení hospodářské soutěže, k němuž došlo převodem nebo hromaděním práv na užívání rádiového spektra. (2) Předseda Rady návrh rozhodnutí podle odstavce 1 předloží ke stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (3) Předseda Rady při rozhodování podle odstavce 1 zohledňuje tržní podmínky a dostupné referenční hodnoty a vychází ze stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a a) objektivního a do budoucna zaměřeného posouzení podmínek hospodářské soutěže na trhu, b) posouzení, zda jsou opatření podle odstavce 1 nezbytná k udržení nebo dosažení účinné hospodářské soutěže, c) pravděpodobného účinku takových opatření na stávající a budoucí investice tržních subjektů, zejména v případě zavádění sítí. (4) Úřad provede zkoumání dotčeného trhu podle odstavce 3 písm. a) obdobně jako při postupu provádění analýz relevantních trhů.“. 126. V § 24 odst. 2 písm. a) se slovo „kanál“ nahrazuje slovy „úsek rádiového spektra o šířce nejvýše 5 MHz“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ ; v případě kmitočtového úseku širšího než 5 MHz je horní hranice výše poplatku proporčně vyšší“. 127. V 24 odst. 2 písm. b) až f) se slovo „kanál“ nahrazuje slovy „úsek rádiového spektra“. 128. V § 24 odst. 2 písm. f) se číslo „9 600“ nahrazuje číslem „250 000“. 129. V § 24 odst. 3 se slova „a pro leteckou pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti“ nahrazují slovy „ , pro leteckou pohyblivou službu a pro námořní pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti, která není vykonávána za účelem dosažení zisku, pokud jsou rádiové kmitočty využívány Ministerstvem obrany pro vojenské účely nebo pokud jsou rádiové kmitočty využívány zahraniční osobou na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky“. 130. V § 24 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V případě poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely se dolní mez podle odstavce 2 nepoužije. Poplatek za využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nižší než 100 Kč se nehradí.“. 131. V § 25 odst. 6 se za slovo „nevyhoví“ vkládají slova „ani v části“. 132. V § 26 odst. 5 se za slovo „zkoušek“ vkládají slova „ , náležitosti zkušebního řádu pro provádění zkoušek“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zkušební řád pro provádění zkoušek vydává předseda Rady.“. 133. Za § 26 se vkládají nové § 26a až 26c, které včetně nadpisu znějí: „Registrace družicové sítě nebo soustavy a podmínky využívání rádiových kmitočtů § 26a (1) Registrací družicové sítě nebo soustavy se rozumí postup při provádění předběžné ohlášky, kmitočtové koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR). Registrace družicové sítě nebo soustavy se považuje za řízení o předběžné otázce pro řízení o žádosti o udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo o vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy. (2) Registraci družicové sítě nebo soustavy, jakož i jejích jednotlivých částí uvedených v odstavci 1, zahajuje Úřad na základě žádosti uchazeče o registraci. Úřad v procesu registrace družicové sítě nebo soustavy provádí veškeré úkony související s touto registrací družicové sítě nebo soustavy v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Při vyřizování žádosti uchazeče o registraci se postupuje pouze podle částí první a čtvrté správního řádu. (3) Uchazeč o registraci podle odstavce 2 je v průběhu celého procesu registrace družicové sítě nebo soustavy povinen ve vztahu k předmětu jeho žádosti sledovat případné vzájemné kolize či provozní neslučitelnosti s ostatními družicovými sítěmi nebo soustavami. V případě zjištění možnosti vzniku takové kolize či neslučitelnosti je uchazeč o registraci povinen o tom bezodkladně informovat Úřad. Uchazeč o registraci je povinen Úřad bezodkladně informovat i o jakékoliv změně vztahující se k procesu registrace družicové sítě nebo soustavy a postupu kmitočtové koordinace, pokud je vedena. Uchazeč o registraci je povinen poskytnout Úřadu veškerou součinnost potřebnou pro vyřízení žádosti a postupovat v souladu s výzvami Úřadu. Dojde-li v důsledku nesplnění výzvy Úřadu k zastavení procesu registrace družicové sítě nebo soustavy, Úřad uchazeče o registraci o této skutečnosti vyrozumí. (4) Nebude-li z důvodů na straně uchazeče o registraci některá část procesu registrace družicové sítě nebo soustavy dokončena ve lhůtách vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky z členství v mezinárodních organizacích, zápis do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) se neprovede a Úřad uchazeče o registraci o této skutečnosti vyrozumí. (5) O úspěšném dokončení jednotlivých částí procesu registrace družicové sítě nebo soustavy, včetně provedení zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), Úřad vydá uchazeči o registraci osvědčení. § 26b (1) Uchazeč o registraci je povinen nahradit Úřadu veškeré vynaložené náklady, které jsou s jednotlivými částmi procesu registrace družicové sítě nebo soustavy spojeny a jsou Úřadu účtovány na základě závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Tyto náklady je uchazeč o registraci povinen uhradit Úřadu i v případě, že některá z částí procesu registrace družicové sítě nebo soustavy nebude úspěšně dokončena a současně vznikla České republice povinnost k úhradě těchto nákladů. V případě, že uchazeč o registraci neuhradí náklady řádně a včas, Úřad zastaví proces registrace družicové sítě nebo soustavy. (2) Úřad může po uchazeči o registraci rovněž požadovat náhradu nákladů účelně vynaložených Úřadem na účast jeho zástupců na koordinačních jednáních, pokud si uchazeč o registraci účast zástupců Úřadu na jednáních vyžádal. (3) Výši nákladů podle odstavců 1 a 2 Úřad určí rozhodnutím. Tyto náklady vybírá a vymáhá Úřad. (4) K zajištění povinnosti nahradit náklady podle odstavce 1 je uchazeč o registraci povinen složit peněžitou záruku, jejíž výši určí Úřad v závislosti na předběžném odhadu nákladů. Peněžitou záruku je uchazeč o registraci povinen složit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení sdělení Úřadu o její výši, jinak Úřad neprovede uchazečem o registraci požadovaný úkon. (5) Peněžitá záruka se použije na náhradu nákladů podle odstavce 1. Případný rozdíl mezi složenou peněžitou zárukou a nahrazenými náklady podle odstavce 1 Úřad vrátí uchazeči o registraci. Uchazeč o registraci nemá nárok na úroky ze složené peněžité záruky. V případě, že uchazečem o registraci složená peněžitá záruka nebude postačovat k náhradě nákladů podle odstavce 1, je uchazeč o registraci povinen zbývající část nákladů složit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení sdělení Úřadu o její výši. (6) Úřad může na základě žádosti uchazeče o registraci nerozhodnout o výši náhrady nákladů podle odstavce 1. Tohoto oprávnění může Úřad využít pouze jednou v kalendářním roce. Je-li za daný kalendářní rok podáno více takových žádostí, Úřad o nich rozhodne podle pořadí jejich podání. V případě, kdy je uchazečem o registraci Česká republika nebo organizační složka státu, platí, že tento uchazeč o registraci podal žádost jako první. Úspěšnému uchazeči o registraci Úřad vrátí složenou peněžitou záruku podle odstavce 4. § 26c (1) Mají-li být práva k využívání rádiových kmitočtů pro družicovou síť nebo soustavu využívána na základě přídělu rádiových kmitočtů (§ 16 odst. 4), uděluje se tento příděl bez výběrového řízení (§ 22 odst. 1) držiteli osvědčení o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) podle § 26a odst. 5. (2) Dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy Úřad stanoví v souladu s dobou platnosti zápisu příslušné družicové sítě nebo soustavy v Základním mezinárodním rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), nejdéle však na dobu 15 let. (3) Příděl rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy a oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy pozbývá platnosti ke dni výmazu příslušného zápisu družicové sítě nebo soustavy ze Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR). (4) Pro oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy se ustanovení § 19 odst. 4 písm. d) a § 19 odst. 5 nepoužije. (5) Držitel osvědčení o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) je povinen sledovat po celou dobu platnosti zápisu u jeho registrované družicové sítě nebo soustavy případné vzájemné kolize či provozní neslučitelnosti s ostatními družicovými sítěmi nebo soustavami. V případě zjištění možnosti vzniku takové kolize či neslučitelnosti, je držitel osvědčení povinen bezodkladně informovat Úřad. Vznik kolize či neslučitelnosti může být důvodem ke změně nebo odnětí uděleného přídělu rádiových kmitočtů nebo vydaného oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.“. 134. V § 27 odst. 1 se za slova „§ 19 odst. 1 písm. a) až c)“ vkládají slova „ , § 19 odst. 4 písm. c) a g)“. 135. V § 27 odst. 2 písm. b) se za slovo „výpočetní“ vkládají slova „a měřicí“. 136. V § 27 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) realizaci veřejnoprávní smlouvy podle § 15 odst. 2.“. 137. V § 27 odst. 5 se věta poslední zrušuje. 138. V § 29 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a stanoví výjimky z využívání čísel na základě oprávnění k využívání čísel podle § 30“. 139. V § 29 odst. 2 větě první se slovo „volání“ nahrazuje slovy „interpersonální komunikační služby založené na číslech“ a ve větě druhé se slova „veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“ nahrazují slovy „interpersonální komunikační služby založené na číslech“. 140. V § 30 odst. 1 větě první se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo číslovacího plánu“. 141. V § 30 odst. 2 větě druhé se za slova „komunikačním sítím“ vkládají slova „a zkrácených telefonních čísel“ a ve větě poslední se slovo „nepodnikající“ zrušuje. 142. V § 30 odstavec 3 zní: „(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat a) je-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání, c) požadovanou dobu využívání čísel, d) doložení schopnosti spravovat požadovaná čísla a plnit zákonné požadavky v případě osob, které nejsou podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací.“. 143. V § 30 odst. 4 se slova „v obchodním“ nahrazují slovy „ve veřejném“. 144. V § 30 odst. 8 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) žadatel nedoloží schopnost spravovat požadovaná čísla a plnit zákonné požadavky podle odstavce 3 písm. d).“. 145. V § 30 odstavec 11 zní: „(11) Ke změně držitele oprávnění k využívání čísel může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel stanoveno jinak. Změna držitele oprávnění k využívání čísel se uskutečňuje prostřednictvím udělení nového oprávnění k využívání čísel podle § 32 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání čísel a dosavadního držitele oprávnění k využívání čísel. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použije § 32. Oprávnění dosavadního držitele k využívání čísel pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání čísel. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34.“. 146. Za § 30 se vkládá nový § 31, který včetně nadpisu zní: „§ 31 Udělování oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty (1) Úřad může, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130, rozhodnout, zda oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty udělí podle pořadí došlých žádostí nebo za účelem udělení oprávnění provede výběrové řízení. Čísly zvláštní ekonomické hodnoty se rozumí čísla symetrická nebo lehce zapamatovatelná. (2) Na výběrové řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty se přiměřeně použije § 21. (3) Lhůtu pro vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 5 může Úřad prodloužit, je-li to nezbytné k zajištění řádného a transparentního průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nejvýše však o 3 týdny.“. 147. V § 32 odst. 1 písmeno a) zní: „a) byla-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,“. 148. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) zvláštní podmínky využívání čísel pro poskytování služeb mimo území České republiky.“. 149. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Úřad dále může v oprávnění k využívání čísel uložit podmínky týkající se a) účelného využívání čísel, b) změny držitele oprávnění k využívání čísel z podnětu jeho držitele a podmínek pro takovou změnu, c) povinností vyplývajících z mezinárodních dohod týkajících se využívání čísel, d) zvláštní podmínky na úseku ochrany spotřebitele v případě využívání čísel podle § 29 odst. 2, e) výčtu závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nebo f) požadavků na přenositelnost čísel.“. 150. V § 32 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zanikne-li podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací oprávnění k využívání čísel týkající se číselné řady podle číslovacího plánu obsahující čísla, která byla přenesena podle § 34, a nedošlo ke změně držitele oprávnění ani nebyla podána žádost o udělení oprávnění k využívání předmětných čísel splňující podmínky podle § 30, Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání dotčené číselné řady jednomu z podnikatelů, kteří poskytují na číslech z této číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Při rozhodování Úřad zohlední zejména možné dopady na koncové uživatele, ekonomické postavení podnikatelů, kteří poskytují na číslech z předmětné číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a zájem na zajištění účelného využívání čísel.“. 151. § 33 včetně nadpisu zní: „§ 33 Tísňová komunikace (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu je povinen poskytovat všem svým koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených uživatelů a uživatelů veřejných telefonních automatů, přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na tísňová čísla s centrem tísňové komunikace, který je bezplatný a který nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku. Tento podnikatel je povinen zajistit přístup zdravotně postižených uživatelů k tísňovým službám, který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním uživatelům. Tísňovými čísly jsou jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňová čísla 150, 155, 158, popřípadě další čísla stanovená v číslovacím plánu. Tísňová čísla slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. (2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací umožňující koncovým uživatelům volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníka tísňové komunikace při komunikaci na tísňová čísla. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů. (3) Podnikatel zajišťující připojení centra tísňové komunikace k veřejné pevné komunikační síti, je povinen a) zřídit a vést aktuální databázi údajů podle odstavce 2 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech; tyto údaje lze využívat jen pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, a b) zajistit bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze podle písmene a) centru tísňové komunikace způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze. (4) Podnikateli podle odstavce 3 náleží úhrada účelně vynaložených nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace. Účelně vynaložené náklady se stanoví jako součet výše odpisů majetku a provozních nákladů vynaložených na zřízení a vedení databáze. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké veškeré odpisy majetku a provozní náklady se považují za účelně vynaložené náklady, období, za které podnikateli náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, způsob jejich úhrady a způsob výpočtu měsíční výše jejich úhrady. (5) Podnikatel podle odstavce 1 poskytující služby v mobilní veřejné komunikační síti je povinen pro každou tísňovou komunikaci bezodkladně a bezplatně zpřístupnit centru tísňové komunikace lokalizační údaje (§ 91) a jiné údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, včetně údajů generovaných telekomunikačním koncovým zařízením. Jsou-li v souvislosti s tísňovou komunikací telekomunikačním koncovým zařízením, z něhož je komunikace uskutečněna, automaticky vytvářeny a centru tísňové komunikace odesílány informace obsahující údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, není k tomu třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají. (6) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání tísňových čísel, a jejich vlastnostech zajišťujících dostupnost, jakož i o automatickém vytváření a odesílání informací obsahujících údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy nebo v místech umístění veřejných telefonních automatů. Informace podnikatel poskytuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve formátu zajišťujícím dostupnost těchto informací i pro zdravotně postižené osoby, s ohledem na různé druhy zdravotního postižení. (7) Podnikatel podle odstavce 1 nese veškeré náklady související s přenosem tísňové komunikace a informace o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos tísňové komunikace ze sítí jiných podnikatelů. (8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, může Úřad rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto přístupu a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací umožňující volání v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace. (9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5, včetně kritérií přesnosti a spolehlivosti poskytovaných údajů po konzultaci se Sdružením BEREC, stanoví prováděcí právní předpis. (10) Uskutečňuje-li účastník, popřípadě uživatel, zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla, je podnikatel, v jehož síti byla tato komunikace započata, povinen na žádost subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace, znemožnit ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého je tato komunikace uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů, k veřejné komunikační síti. Taková žádost musí být učiněna v elektronické podobě. Centrum tísňové komunikace může dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého bylo uskutečňováno opakované zlomyslné volání nebo jiná zlomyslná komunikace. (11) O opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka. Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání a jiné zlomyslné komunikace. (12) Zlomyslným voláním nebo jinou zlomyslnou komunikací na tísňová čísla se rozumí volání nebo jiná komunikace na tato čísla za jiným účelem, než podle odstavce 1. (13) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen tísňovou komunikaci směrovat na nejvhodnější centrum tísňové komunikace. (14) Tísňová komunikace zahrnuje a) volání, b) zasílání zpráv SMS, c) další způsoby komunikace podle odstavce 15, pokud jimi bude dosaženo účelu tísňové komunikace podle tohoto zákona. (15) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem, Ministerstvem zdravotnictví a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů tísňové komunikace včetně zajištění rovnocenného přístupu zdravotně postižených uživatelů k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace a zohledňují pokyny Sdružení BEREC. (16) Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem přijímají vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením z jiných členských států měli při cestách na území České republiky přístup k tísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelé, je-li to možné, a to bez předchozí registrace. (17) Ministerstvo vnitra může stanovit vyhláškou požadavky na formu a způsob tísňové komunikace podle odstavce 14. (18) Poskytuje-li podnikatel neuvedený v odstavci 1 přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, použijí se na něj odstavce 2, 5 až 7, 10 a 13 až 15 obdobně.“. 152. V § 33a větě první se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“. 153. Za § 33a se vkládá nový § 33b, který včetně nadpisu zní: „§ 33b Systém veřejné výstrahy (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou mobilní interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen bezplatně předávat dotčeným koncovým uživatelům v určité územní oblasti veřejné výstrahy týkající se bezprostředně hrozících nebo nastalých mimořádných událostí, krizových situací a jiných závažných událostí ohrožujících život a zdraví osob. Tomuto podnikateli náleží náhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů za zajištění předávání veřejných výstrah koncovým uživatelům. (2) Pravidla pro aktivaci systému, rozsah předávaných informací podle odstavce 1, iniciátora předávání těchto informací, formu a způsob jejich předávání a výši a způsob určení výše nákladů za jejich předávání stanoví prováděcí právní předpis. (3) Systém veřejné výstrahy zahrnuje alespoň službu zasílání zpráv SMS. (4) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů realizace systému veřejné výstrahy podle tohoto ustanovení.“. 154. § 34 včetně nadpisu zní: „§ 34 Přenositelnost čísel (1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl bezplatně ponechat své číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě geografických čísel na určeném území a v případě negeografických čísel kdekoli na území státu. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na přenositelnost mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4. (3) Geografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování komunikace na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační sítě. (4) Negeografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména číslo pro přístup ke službám na účet volaného, ke službám s vyjádřenou cenou a účastnické číslo veřejné mobilní komunikační sítě. (5) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, a zásady pro účtování ceny v souvislosti s přenositelností čísel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis rovněž stanoví požadavky na změnu poskytovatele služby přístupu k internetu podle § 34a odst. 9 a podrobnosti pro realizaci přenesení čísla a změny poskytovatele služby přístupu k internetu za využití vzdáleného přístupu, pokud účastník nepožaduje jinak a je to technicky proveditelné. (6) Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout 1 pracovní den. (7) Účastník, který hodlá uzavřít smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti s jiným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, než se kterým má uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti (dále jen „přejímající poskytovatel služby“), může zároveň přejímajícího poskytovatele služby, který proces přenesení čísla vede, požádat o zajištění přenesení čísla. V žádosti uvede alespoň a) své identifikační údaje, b) identifikační údaje podnikatele doposud zajišťujícího účastníkovi veřejnou komunikační síť nebo poskytujícího účastníkovi veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „opouštěný poskytovatel služby“), c) číslo, o jehož přenesení žádá, d) ověřovací kód účastníka pro přenesení čísla vydaný opouštěným poskytovatelem služby a e) den, ke kterému má přenos čísla proběhnout; přejímající poskytovatel služby neprodleně po splnění podmínek přenositelnosti čísla zajistí provedení úkonů potřebných k přenesení čísla a informuje účastníka o dni, ke kterému má přenos čísla proběhnout a který je zároveň dnem zániku závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby. (8) Přejímající poskytovatel služby je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o přenesení čísla; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o přenesení čísla nepožádal. (9) Přejímající poskytovatel služby do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 7 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby o žádosti účastníka o přenesení čísla, včetně ověřovacího kódu účastníka, a okamžiku zániku závazku ze smlouvy podle § 63b odst. 10. (10) Opouštěný poskytovatel služby na žádost spotřebitele využívajícího předplacené služby podanou nejpozději do 30 dnů ode dne zániku závazku ze smlouvy vrátí zbývající zůstatek předplatného. Je-li to ujednáno ve smlouvě, má opouštěný poskytovatel služby právo na náhradu nákladů ve výši, které mu prokazatelně vznikly vrácením zůstatku předplatného. (11) Účastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde k přenesení čísla se zpožděním nebo dojde ke zneužití přenosu v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísla nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno. (12) Opouštěný poskytovatel služby je povinen zajistit, aby účastník, jehož závazek ze smlouvy skončil výpovědí ze strany účastníka, si mohl přenést číslo k jinému poskytovateli po dobu nejméně 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy, pokud se tohoto práva výslovně nevzdá. (13) Přenesení čísla a jeho následná aktivace se provede v nejkratší možné lhůtě a k datu výslovně ujednanému s účastníkem podle odstavce 7. Účastník, který podal žádost o přenesení čísla k novému poskytovateli, musí mít v každém případě toto číslo aktivované do 1 pracovního dne od data, které s ním bylo ujednáno. (14) V případě selhání procesu přenesení čísla musí opouštěný poskytovatel služby znovu aktivovat číslo a službu účastníkovi, a to za stejných podmínek sjednaných s ním ve smlouvě, a to až do doby, než dojde k úspěšnému přenesení čísla a aktivaci služeb přejímajícího poskytovatele služby. (15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší číslo, nesmí bránit procesu přenosu čísla.“. 155. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní: „§ 34a Změna poskytovatele služby přístupu k internetu (1) Poskytovatel služby přístupu k internetu je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, mohl změnit poskytovatele služby přístupu k internetu tak, aby byla zajištěna kontinuita poskytovaných služeb, pokud je to technicky možné. (2) V případě, že se účastník rozhodne změnit poskytovatele služby přístupu k internetu, je každý poskytovatel služby přístupu k internetu dotčený touto změnou povinen poskytnout mu před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace. (3) Poskytovatel služby přístupu k internetu, se kterým hodlá účastník uzavřít smlouvu (dále jen „přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu“), poskytovatel služby přístupu k internetu, který doposud poskytuje účastníkovi službu přístupu k internetu (dále jen „opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu“), a ostatní dotčení podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat na zajištění změny poskytovatele služby přístupu k internetu. (4) Účastník, který hodlá změnit poskytovatele služby přístupu k internetu, může požádat přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu o zajištění změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Postup změny poskytovatele služby přístupu k internetu vede přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu. (5) Účastník v žádosti podle odstavce 4 uvede alespoň a) své identifikační údaje, b) identifikační údaje opouštěného poskytovatele služby přístupu k internetu, c) identifikaci služeb, které mají být předmětem změny poskytovatele služby přístupu k internetu, d) den, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupu k internetu proběhnout, a e) ověřovací kód pro změnu poskytovatele služby přístupu k internetu vydaný opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu. (6) Přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 5 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby přístupu k internetu o žádosti účastníka o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu, sdělí mu všechny náležitosti nutné pro provedení změny poskytovatele služby přístupu k internetu a informace o dni, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupu k internetu proběhnout, a společně neprodleně ověří možnost provedení změny poskytovatele služby přístupu k internetu. (7) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu nepožádal. (8) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu zajistí, aby k aktivaci služeb došlo v nejkratší možné době, nebo ve lhůtě dohodnuté s účastníkem. Opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu je povinen poskytovat své služby za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele služby přístupu k internetu nesmí přesáhnout 1 pracovní den. (9) Technické a organizační podmínky pro realizaci změny poskytovatele služby přístupu k internetu mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 34 odst. 5. (10) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší služba přístupu k internetu, nesmí bránit procesu přenosu této služby. (11) Účastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde ke změně poskytovatele služby přístupu k internetu se zpožděním nebo dojde ke zneužití změny v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů změny poskytovatele nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis podle § 34 odst. 11, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno. (12) Nezbytné úkony související se změnou poskytovatele služby přístupu k internetu provádí přejímající nebo opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu na své náklady. Pokud existuje systém určený pro komunikaci mezi přejímajícím a opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu a pro provádění nezbytných úkonů souvisejících se změnou poskytovatele služby přístupu k internetu, musí být přístup k takovému systému nediskriminační a případná úhrada za přístup musí pokrývat pouze účelně a efektivně vynaložené náklady na pořízení a provoz systému.“. 156. V § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „technicky proveditelné a“ zrušují. 157. V § 35 odst. 1 písm. b) se slova „ , čísel patřících do Evropského telefonního číslovacího prostoru“ zrušují. 158. V § 36 odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slova „jim lhůtu“ vkládá slovo „alespoň“ a za slova „tuto lhůtu“ se vkládají slova „z důvodu mimořádných okolností“. 159. V § 36 odst. 3 větě druhé se slova „uvedenou v oprávnění“ nahrazují slovy „podle § 32 odst. 4“. 160. V § 36 se na konci odstavce 8 doplňují věty „To neplatí v případě, že z přidělené číselné řady byla čísla přenesena podle § 34. V takovém případě je držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce povinen informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který využívá přenesená čísla, o okamžiku skončení platnosti oprávnění, a to nejpozději 1 měsíc před tímto okamžikem; pokud to není možné, bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděl.“. 161. V § 37 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Využívání tísňových čísel se nezpoplatňuje.“. 162. V § 38 odst. 1 větě první se slova „koncových uživatelů“ nahrazují slovem „spotřebitelů“, slova „zajišťujících veřejně dostupné sítě a poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací“ se nahrazují slovy „poskytujících služby uvedené v odstavcích 2 a 3“ a ve větě druhé se slova „koncové uživatele“ nahrazují slovem „spotřebitele“. 163. V § 38 odstavec 2 zní: „(2) V rámci univerzální služby může Úřad uložit podnikateli povinnost poskytovat tyto dílčí služby: a) přiměřený přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby, b) přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby, c) přístup zdravotně postižených osob k dílčím službám podle písmen a) a b) poskytovaných nejen v pevném místě, rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní spotřebitelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených koncových zařízení, d) doplňkové služby k dílčím službám podle písmen a) a b), kterými jsou 1. podrobný rozpis účtů, 2. bezplatné selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv, nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou, 3. systémy předplatného, 4. postupné splácení ceny za připojení, 5. zvláštní opatření při neplacení účtů, 6. poradenství ohledně sazeb, 7. kontrola nákladů, 8. deaktivace vyúčtování třetích stran.“. 164. V § 38 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Podnikatelům poskytujícím dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami podle § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za běžných obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby podle odstavce 2 písm. a) a b) (dále jen „zvláštní ceny“), a to nejen v pevném místě.“. 165. V § 38 odst. 3 větě čtvrté se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b)“ a text „§ 43 odst. 5“ se nahrazuje slovy „odstavce 8“. 166. V § 38 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 75 zní: „(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 nebo osobou s nízkými příjmy. Osobou s nízkými příjmy se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, a) jejíž započitatelný příjem75) za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, jde-li o jednotlivce, nebo b) která žije v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího započitatelného příjmu a započitatelných příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti. 75) § 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.“. 167. V § 38 odst. 5 se slova „poskytující veřejně dostupnou telefonní službu“ zrušují. 168. V § 38 odst. 7 se slova „poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „a to nejpozději do 30 dní od chvíle, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděla“. 169. V § 38 odst. 8 se slova „poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu“ zrušují, slova „náležitosti seznamů“ se nahrazují slovy „vzor čestného prohlášení, kterým osoba s nízkými příjmy prokazuje splnění podmínky podle odstavce 4 písm. a) nebo b), náležitosti seznamu“ a slova „těchto seznamů“ se nahrazují slovy „tohoto seznamu“. 170. V § 38 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Vzor čestného prohlášení, včetně postupu pro jeho vyplnění s aktuálními částkami životního minima, Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 171. V § 38 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Na žádost spotřebitele může být připojení potřebné pro využívání dílčích služeb omezeno tak, aby podporovalo pouze hlasovou komunikační službu.“. 172. V § 39 úvodní části ustanovení se za text „§ 130“ vkládají slova „s přihlédnutím k výsledkům zeměpisného mapování podle § 115a“. 173. V § 39 odst. 2 se za slovo „dílu“ vkládají slova „nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky“. 174. V § 39 odst. 3 větě první se za slovo „dílu“ vkládají slova „nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky“ a ve větě druhé se slova „alespoň jednou za dva roky“ nahrazují slovy „jednou za 3 roky“. 175. V § 39 odst. 9 se slova „v kterémkoliv pevném místě“ zrušují a slova „koncové uživatele“ se nahrazují slovem „spotřebitele“. 176. V § 39 odst. 11 se slovo „obchodní“ zrušuje a slovo „obchodního“ se nahrazuje slovem „občanského“. 177. V § 39 odst. 14 větě první se slova „připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě“ nahrazují slovy „přístupu k internetu v pevném místě a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě“. 178. V § 39 odst. 15 se slova „připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a poskytování veřejně dostupné telefonní služby“ nahrazují slovy „přístupu k internetu v pevném místě a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě“. 179. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Přístup k internetu a přístup k hlasové komunikační službě (1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelů na přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby. (2) Službou přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě se rozumí pro účely univerzální služby služba, která umožňuje využívat nejméně tyto služby: a) elektronická pošta, b) vyhledávače umožňující vyhledávat a nacházet všechny druhy informací, c) základní on-line nástroje pro odbornou přípravu a vzdělávání, d) on-line noviny nebo zprávy, e) on-line nakupování nebo objednávání zboží nebo služeb, f) hledání zaměstnání a nástroje pro hledání zaměstnání, g) navazování profesních kontaktů, h) internetové bankovnictví, i) využívání služeb elektronické veřejné správy (eGovernment), j) sociální média a zasílání rychlých zpráv (instant messaging), k) volání a videohovory ve standardní kvalitě. (3) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelů na přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby. (4) Připojením potřebným pro využívání služby podle odstavců 1 a 3 se rozumí zřízení a provozování koncového bodu sítě. (5) Přístup k internetu v pevném místě a přístup v pevném místě k hlasové komunikační službě musí umožnit spotřebitelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu, s ohledem na technologie užívané většinou spotřebitelů a technickou proveditelnost. (6) Nemůže-li poskytovatel univerzální služby podle odstavců 1 a 3 z důvodů na jeho straně vyhovět přiměřenému požadavku ve lhůtě stanovené podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních cílů stanovených prováděcím právním předpisem podle § 47 odst. 3, je povinen písemně sdělit spotřebiteli do 1 měsíce od obdržení požadavku tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a současně o této situaci informovat Úřad. (7) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiky přiměřených požadavků na poskytování služeb podle odstavců 1 a 3.“. 180. § 41 a 42 se včetně nadpisů zrušují. 181. V § 43 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací tak, aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný přístup, který využívají ostatní spotřebitelé, včetně přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a konverzních služeb. (2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám zejména a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení, a b) nabídnout speciální tarif odpovídající jejich potřebám s ohledem na druh jejich zdravotního postižení.“. 182. V § 43 odst. 4 písm. c) a d) se slovo „účastník“ nahrazuje slovem „spotřebitel“. 183. V § 43 se odstavec 5 zrušuje. 184. § 44 včetně nadpisu zní: „§ 44 Doplňkové služby (1) Podrobným rozpisem účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 1 se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby. Neobsahuje položky za volání, která spotřebitel neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání, a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období. (2) Selektivním blokováním podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 2 se rozumí bezplatně poskytovaná služba, která spotřebiteli umožňuje na jeho žádost zamezit odchozí volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv, je-li to technicky proveditelné, nebo přístup k jiným podobným službám se zvýšenou cenou anebo zamezit volání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel. (3) Systémem předplatného podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 3 se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitel může předplatit přístup k veřejné komunikační síti a využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby. (4) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebiteli postupné splácení ceny za připojení k veřejné komunikační síti podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 4. (5) Zvláštními opatřeními při neplacení účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 5 se rozumí opatření, která řeší problematiku neplacení účtů za poskytnuté služby tak, aby spotřebitel byl předem upozorněn na všechny důsledky neplacení účtů. (6) Poradenstvím ohledně sazeb podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 6 se rozumí možnost spotřebitelů požádat o informace o případných alternativních výhodnějších sazbách. (7) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebiteli přiměřenou úroveň kontroly nákladů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 7, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, s cílem předcházet bezdůvodnému odpojení služeb spotřebitelům, kteří na ni mají nárok, včetně vhodného mechanismu pro kontrolu toho, zda zájem o využívání dané služby nadále trvá. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby elektronických komunikací, které má vliv na náklady spotřebitele. (8) Deaktivací vyúčtování třetích stran podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 8 se rozumí služba, s jejíž pomocí může spotřebitel deaktivovat možnost, aby třetí strany využívaly vyúčtování poskytovatele služby přístupu k internetu nebo poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací k vyúčtování svých produktů nebo služeb. (9) Technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování jednotlivých doplňkových služeb stanoví prováděcí právní předpis.“. 185. V § 45 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li to pro splnění této povinnosti nezbytné, poskytne Ministerstvo, Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí či Český statistický úřad Úřadu na jeho žádost potřebnou součinnost.“. 186. V § 46 se text „g)“ nahrazuje textem „d)“ a slovo „účastník“ se nahrazuje slovem „spotřebitel“. 187. V § 47 odst. 2 se slova „a současně Úřadu předkládat“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“. 188. V § 47 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 189. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje. 190. V § 51 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při provádění analýzy relevantních trhů podle odstavce 1 Úřad zvažuje možný budoucí vývoj na tomto trhu v případě absence regulace uložené na příslušném relevantním trhu a zohlední a) tržní vývoj ovlivňující pravděpodobnost toho, že relevantní trh bude směřovat k účinné hospodářské soutěži, b) veškeré relevantní konkurenční tlaky na velkoobchodní i maloobchodní úrovni, bez ohledu na to, zda jsou za zdroje těchto tlaků považovány sítě elektronických komunikací, služby elektronických komunikací, nebo jiné druhy služeb nebo aplikací, jež jsou z pohledu koncového uživatele srovnatelné, a bez ohledu na to, zda jsou tyto tlaky součástí relevantního trhu, c) jiné druhy regulace nebo uložených opatření, které mají v průběhu relevantního období vliv na relevantní trh nebo související maloobchodní trh nebo trhy, mimo jiné včetně povinností uložených podle § 79 a 79a, a d) regulaci uloženou na jiných relevantních trzích.“. Dosavadní odstavce 2 až 13 se označují jako odstavce 3 až 14. 191. V § 51 odst. 3 větě první se slova „v intervalu 1 až 3 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým podniku s významnou tržní silou uložil povinnosti podle odstavce 5, popřípadě“ nahrazují slovy „nejpozději do 5 let“, slova „kterou byl“ se nahrazují slovy „kterou nebyl“, ve větě druhé se slova „3 roky“ nahrazují slovy „1 rok“ a za slovo „Komisi“ se vkládají slova „nejpozději 4 měsíce před uplynutím této lhůty“. 192. V § 51 odst. 4 se slovo „trzích23)“ nahrazuje slovy „trzích produktů a služeb23)“ a slovo „dvou“ se nahrazuje číslem „3“. Poznámka pod čarou č. 23 zní: „23) Čl. 64 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972.“. 193. V § 51 odst. 5 se slova „5, 6 nebo 12“ nahrazují slovy „6, 7 nebo 14“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , přičemž v souladu se zásadou proporcionality zvolí nejméně zatěžující způsob nápravy problémů zjištěných v analýze trhu“. 194. V § 51 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „a uloží mu“ nahrazují slovy „a popřípadě mu uloží“. 195. V § 51 odst. 6 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 196. V § 51 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) vyhovět přiměřeným žádostem o přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání podle § 84 odst. 2 písm. k).“. 197. V § 51 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 198. V § 51 odst. 8 se slova „5 a 6“ nahrazují slovy „6 a 7“. 199. V § 51 odst. 9 se slova „5, 6, 7 a 12“ nahrazují slovy „6, 7, 8 a 14“. 200. V § 51 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Úřad průběžně sleduje, vyhodnocuje a zvažuje dopady nového vývoje na relevantním trhu ovlivňujícího dynamiku hospodářské soutěže, například ve vztahu k obchodním dohodám, včetně dohod o společných investicích. Nejsou-li tyto dopady dostatečně významné, aby vyžadovaly novou analýzu relevantního trhu, Úřad posoudí, zda je nezbytné přezkoumat povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou a rozhodnout o zachování, změně, zrušení těchto povinností, nebo uložení nových povinností podle odstavců 6, 7, 8 a 14.“. Dosavadní odstavce 10 až 14 se označují jako odstavce 11 až 15. 201. V § 51 odst. 11 se slova „5, 6, 7 a 12“ nahrazují slovy „6, 7, 8 a 14“ a na konci odstavce se doplňují věty „Úřad o rozhodnutí informuje dotčené subjekty v dostatečném předstihu před nabytím právní moci tohoto rozhodnutí, aby byl zajištěn udržitelný přechod pro příjemce těchto povinností a koncové uživatele a pro výběr koncových uživatelů, a mezi potřebou, aby regulace nepokračovala nad rámec nezbytné doby. Při tom může Úřad stanovit zvláštní podmínky a výpovědní doby ve vztahu ke stávajícím dohodám o přístupu.“. 202. V § 51 odst. 12 se slova „5 až 13“ nahrazují slovy „6 až 11 a 13 až 15“. 203. V § 51 odstavec 13 zní: „(13) V případě nadnárodních trhů Úřad provádí analýzu relevantního trhu společně s dotčenými národními regulačními úřady a popřípadě koordinovaným postupem stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou na daném trhu a rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinností podle odstavců 6, 7, 8 a 14. O tomto rozhodnutí Úřad informuje Komisi podle § 131. Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh určený rozhodnutím Komise, který pokrývá území Evropské unie nebo jeho podstatnou část a nachází se v České republice a nejméně v jednom dalším členském státě. Úřad společně s jedním nebo více dotčenými národními regulačními úřady může požádat Sdružení BEREC o provedení analýzy při zjišťování potenciálního nadnárodního trhu.“. 204. V § 51 odst. 14 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 205. V § 51 odst. 14 písmeno d) zní: „d) bránění vstupu na trh a omezování hospodářské soutěže stanovením predátorských cen.“. 206. V § 51 odst. 15 se slova „5 písm. a) až c) a f)“ nahrazují slovy „6 písm. a) až c) a e)“ a číslo „12“ se nahrazuje číslem „14“. 207. V § 51 se doplňuje odstavec 16, který zní: „(16) Neprovede-li Úřad analýzu relevantního trhu určeného v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb ve lhůtě podle odstavce 3 nebo 4 nebo domnívá-li se, že ji v této lhůtě neprovede, může požádat o pomoc při provedení a dokončení analýzy relevantního trhu a návrhu nápravných opatření Sdružení BEREC. Úřad do 6 měsíců od konce lhůty podle odstavce 3 nebo 4 oznámí Komisi návrh těchto nápravných opatření.“. 208. V § 52 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Úřad zohlední rovněž výsledky zeměpisného mapování provedeného podle § 115a.“. 209. V § 52 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Úřad při vymezení relevantního trhu musí ověřit, zda jsou kumulativně splněna tato kritéria: a) přítomnost značných a nikoli dočasných strukturálních, právních nebo regulačních překážek vstupu na trh, b) existence struktury trhu, která v daném časovém horizontu nesměřuje k účinné hospodářské soutěži, a to s ohledem na stav hospodářské soutěže z pohledu infrastruktury a dalších faktorů, které stojí za překážkami vstupu, a c) právo hospodářské soutěže je samo o sobě nedostatečné k tomu, aby adekvátně řešilo zjištěná selhání trhu. (4) Při analýze relevantních trhů uvedených v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb se má za to, že kritéria pro vymezení relevantního trhu podle odstavce 3 jsou splněna, pokud Úřad na základě jejich vyhodnocení nedospěje k závěru, že jedno nebo více těchto kritérií splněno není.“. 210. Za § 52 se vkládá nový § 52a, který zní: „§ 52a (1) Úřad společně s jedním nebo více dotčenými regulačními úřady může podat odůvodněnou žádost Sdružení BEREC o provedení analýzy nadnárodní poptávky ze strany koncových uživatelů po produktech a službách, jež jsou v Evropské unii poskytovány na jednom nebo více trzích uvedených v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, pokud na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. Analýzou Sdružení BEREC není dotčeno případné určení nadnárodních trhů podle § 51 odst. 13 ani případná určení relevantních trhů na celostátním nebo nižším základě učiněná Úřadem podle § 52. (2) Úřad společně s jedním nebo více dotčenými regulačními úřady může oznámit návrh opatření týkajících se analýzy relevantního trhu a případných regulačních povinností rovněž v případě absence nadnárodních trhů, pokud se domnívají, že tržní podmínky ve všech těchto členských státech jsou dostatečně srovnatelné.“. 211. V § 53 odstavec 4 zní: „(4) Při posuzování, zda mají 2 nebo více subjektů na relevantním trhu společnou významnou tržní sílu, postupuje Úřad v souladu s pokyny Komise pro analýzu relevantních trhů a posuzování významné tržní síly23).“. 212. V § 54 odst. 1 písm. b) se slovo „formě“ nahrazuje slovem „podobě“. 213. V § 54 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 214. V § 55 odst. 1 se slova „a podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který je povinen poskytovat službu podle § 70,“ zrušují. 215. V § 55 se odstavec 3 zrušuje. 216. V § 57 odst. 1 se slova „3 písm. a) až c) a f)“ nahrazují slovy „6 písm. a) až d) a f)“. 217. V § 57 odstavec 3 zní: „(3) Při uplatnění regulace cen podle odstavců 1 a 2 vůči podniku s významnou tržní silou je Úřad povinen v rozhodnutí o ceně zohlednit potřebu podpory hospodářské soutěže a dlouhodobé zájmy koncových uživatelů související se zaváděním a využíváním vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Za účelem podpory investic dotčeného podniku, především do sítí nové generace, a především do sítí s velmi vysokou kapacitou, přihlédne Úřad k investicím provedeným operátorem a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím ke všem rizikům specificky spojeným s investičním projektem. Dále Úřad při uplatnění regulace cen podle odstavce 1 zohlední rovněž přínosy předvídatelných a stabilních velkoobchodních cen při zajišťování účinného vstupu a dostatečných pobídek pro všechny operátory, aby zaváděli nové a zdokonalené sítě.“. 218. V § 57 se odstavec 4 zrušuje. 219. V § 61 odst. 3 se slova „číslům tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňovým číslům“. 220. V § 61 odst. 4 větě první se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“ a slova „veřejně dostupné telefonní služby“ se nahrazují slovy „hlasové komunikační služby“. 221. V § 61 odst. 6 větě první se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“. 222. V § 61 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Podnikatel poskytující službu ukončení volání je povinen uplatňovat jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Evropské unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Evropské unii maximálně ve výši stanovené předpisem vydaným Komisí podle čl. 75 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972. Úřad každoročně informuje Sdružení BEREC a Komisi o plnění této povinnosti. (8) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neuplatní vůči koncovému uživateli z důvodů týkajících se jeho státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa jeho usazení žádné diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby elektronických komunikací, pokud k takovému odlišnému zacházení nejsou dány objektivní důvody.“. 223. V § 62 odst. 1 se slova „Podnikatel zajišťující sítě elektronických komunikací, nebo poskytující služby elektronických komunikací je povinen“ nahrazují slovy „Osoba vykonávající komunikační činnost je povinna“, za slovo „interoperability“ se vkládají slova „a bezpečnosti“ a za slovo „služeb“ se vkládají slova „ , spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel“. 224. § 63 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 76 až 79 zní: „§ 63 Informační povinnosti u smluv (1) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji, poskytne spotřebiteli před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, vedle informací podle § 1811 a 1820 občanského zákoníku také informace a) stanovené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v rozsahu, v jakém se vztahují k poskytované službě, a b) o právu na paušální náhradu podle § 34 odst. 11 a § 34a odst. 11. (2) Informace podle odstavce 1 se poskytují jasně a srozumitelně v textové podobě nebo ve formě dokumentu, který zpřístupní poskytovatel podle odstavce 1, ve snadno dostupné elektronické verzi. Poskytovatel podle odstavce 1 spotřebitele výslovně upozorní, že daný dokument je k dispozici a že je důležité si jej stáhnout pro účely dokumentace, pozdějšího použití a reprodukce v nezměněné podobě. (3) Informace podle odstavce 1 se poskytují na žádost ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb76). (4) Informace podle odstavců 1, 2, 5 a 9 se poskytují též koncovému uživateli, kterým je mikropodnik77), malý podnik77) nebo nezisková organizace, ledaže se výslovně vzdal všech, nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Koncový uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, včetně informace, zda se zříká takového práva. (5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, je povinen poskytnout spotřebitelům také stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy odpovídající šabloně pro shrnutí smlouvy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie78). Toto shrnutí obsahuje alespoň a) u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího přístup k veřejné komunikační síti jméno, popřípadě jména, příjmení, sídlo, obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a v případě, že se liší, kontaktní údaje pro vytýkání vad vyúčtování ceny nebo poskytované veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „reklamace“), b) hlavní znaky každé poskytované služby elektronických komunikací, c) ceny za aktivaci služeb elektronických komunikací a jakékoli pravidelné platby související s jejím používáním v případě, že je služba poskytována za přímou peněžní platbu, d) délku trvání smlouvy a podmínky pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy, e) rozsah, v němž jsou produkty a služby určeny pro koncové uživatele se zdravotním postižením, f) přehled informací požadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu79), jde-li o služby přístupu k internetu. (6) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen řádně vyplnit požadované informace do šablony pro shrnutí smlouvy podle odstavce 5 a poskytnout jej spotřebiteli bezplatně před uzavřením smlouvy, a to i u smluv uzavíraných distančním způsobem. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytovatel povinen jej poskytnout neprodleně poté a smlouva nabývá účinnosti v okamžiku, kdy spotřebitel po obdržení shrnutí smlouvy potvrdí svůj souhlas se smlouvou. (7) Údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak. (8) Smlouva musí také obsahovat ověřovací kód podle § 34 odst. 6 písm. d) a § 34a odst. 5 písm. e) a identifikační údaje účastníka, kterými jsou, je-li uživatelem a) podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, b) podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno. (9) Je-li služba přístupu k internetu nebo veřejně dostupná interpersonální komunikační služba účtována na základě času nebo objemu spotřeby, je její poskytovatel povinen nabízet spotřebiteli funkci sledování a kontroly využívání každé z účtovaných služeb. Tato funkce zahrnuje včasný přístup k informacím o úrovni spotřeby služeb zahrnutých do plánu sazeb. Poskytovatel je povinen informovat spotřebitele před dosažením limitu spotřeby, jak jej stanovil Úřad podle odstavce 10, a který je zahrnut v jeho cenovém plánu, jakož i při úplném vyčerpání určité služby zahrnuté v jeho cenovém plánu. (10) Úřad může stanovit náležitosti informační povinnosti poskytovatele o úrovni spotřeby a dočasném přerušení dalšího využívání příslušných služeb, je-li dosažen Úřadem stanovený finanční nebo objemový limit, a to a) opatřením obecné povahy v případě neplnění informační povinnosti podle odstavce 9 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo b) rozhodnutím v případě nedodržení informační povinnosti podle odstavce 9 poskytovatelem. (11) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služby komunikace mezi stroji, nebo zajišťujícímu připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem, prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu, se zákonem o ochraně spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele24a), nebo s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti elektronických komunikací. (12) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo připojení k veřejné komunikační síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo zajištující připojení k veřejné komunikační síti povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout spotřebiteli nebo koncovému uživateli, který je podnikající fyzickou osobou, informace podle odstavce 1 písemně, a to v listinné nebo elektronické podobě. Lhůta pro odstoupení spotřebitele nebo koncového uživatele, který je podnikající fyzickou osobou, od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo obchodní prostory nebo při použití prostředků komunikace na dálku začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací. 76) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb. 77) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků. 78) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2243 ze dne 17. prosince 2019, kterým se stanoví šablona shrnutí smlouvy, kterou mají použít poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972. 79) Článek 4 odst. 1 písm. d) a e) nařízení (EU) 2015/2120.“. 225. Za § 63 se vkládají nové § 63a až 63e, které včetně nadpisů znějí: „§ 63a Transparentnost a zveřejňování informací (1) V případě, že poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby podmiňuje poskytování této služby určitými podmínkami, zveřejní přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem a ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb76) tyto informace: a) své kontaktní údaje, b) popis nabízených služeb, a to 1. rozsah nabízených služeb a hlavní znaky každé poskytované služby, včetně případných minimálních úrovní kvality služby, je-li nabízena, a případných omezení využívání poskytnutého koncového zařízení stanovených poskytovatelem, 2. ceny za nabízené služby, včetně informací o objemech komunikace (například datová omezení, počet minut hlasových volání, počet zpráv) v rámci zvláštních cenových plánů a o použitelných cenách za dodatečné jednotky komunikace, číslech a službách, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky, platbách za přístup a údržbu, všech druzích plateb za provoz, zvláštních a cílených systémech sazeb a o jakýchkoli dalších platbách a nákladech souvisejících s koncovým zařízením, 3. nabízené poprodejní služby, služby údržby a služby asistence pro zákazníky, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat, 4. standardní smluvní podmínky, včetně doby trvání závazku ze smlouvy, plateb při předčasném zániku závazku ze smlouvy, práv souvisejících s ukončením závazku ze smlouvy k balíčku nebo jeho části a postupů a přímých plateb za přenositelnost čísel, 5. v případě poskytovatele interpersonální komunikační služby založené na číslech informace o přístupu k tísňovým službám a údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace nebo jakákoliv omezení těchto informací; v případě poskytovatele interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech informace o tom, do jaké míry může být přístup k tísňovým službám podporován nebo nikoliv, 6. podrobnosti o produktech a službách, včetně všech funkcí, praktik, politik a postupů a změn ve fungování služeb specificky určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb84), c) existující mechanismy řešení sporů. (2) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen pravidelně aktualizovat informace podle odstavce 1. (3) Úřad může vyhláškou stanovit formu, jakou se informace podle odstavce 1 zveřejňují. Tyto informace je poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost před jejich zveřejněním. § 63b Doba trvání závazku ze smlouvy a jeho zánik (1) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech a přenosovou službu používanou pro poskytování služeb mezi stroji, nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců, jinak se smlouva považuje za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. To platí i v případě uživatele, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se práva plynoucího z tohoto odstavce výslovně nevzdal. Uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. (2) Odstavec 1 se nepoužije na dobu trvání smluv o splátkách, ve kterých spotřebitel ve zvláštní smlouvě souhlasil se splátkovými platbami výhradně za zavedení fyzického připojení, zejména k sítím pro připojení s velmi vysokou kapacitou. Tyto smlouvy o zavedení fyzického připojení nezahrnují koncová zařízení, jako jsou routery a modemy, a nesmí bránit spotřebitelům v uplatnění jejich práv podle odstavce 1. (3) Jestliže smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech a přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, uzavřená na dobu určitou umožňuje automatické prodloužení závazku za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byla smlouva uzavřena, má účastník po takovémto automatickém prodloužení právo závazek ze smlouvy kdykoli bezplatně vypovědět s nejvýše jednoměsíční výpovědní dobou. Poskytovatel služby prokazatelně informuje účastníka v textové podobě jasně a srozumitelně nejméně 1 měsíc před tímto automatickým prodloužením závazku ze smlouvy o jeho konci a o způsobech, jak lze závazek ze smlouvy vypovědět. Dále tento poskytovatel služby účastníka informuje o nejvýhodnějších cenách za jím poskytované služby. (4) Informaci podle odstavce 3 věty poslední poskytne účastníkům poskytovatel služby také alespoň jednou ročně. (5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než je interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, může změnit smluvní podmínky, je-li to ujednáno a jestliže v textové podobě jasným a srozumitelným způsobem informoval účastníka o veškerých změnách smluvních podmínek nejpozději 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy a zároveň ho informoval o jeho právu vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, jestliže s novými podmínkami nesouhlasí. Právo vypovědět závazek ze smlouvy je možné uplatnit do 1 měsíce po doručení oznámení. Účastník má právo bezplatně vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, pouze v případě, nejsou-li pro něj navrhované změny výhradně přínosné, nejsou-li čistě administrativní povahy a s neutrálními dopady, nebo pokud smlouva nebyla změněna na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle § 63 odst. 11. (6) Je-li skutečné poskytování služby elektronických komunikací, jiné než služby přístupu k internetu a interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, narušeno jakoukoli významnou trvající nebo často se opakující odchylkou od plnění uvedeného ve smlouvě, může účastník, který je spotřebitelem, vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 7. (7) V případě, kdy má podle odstavce 3, 5 nebo 6 anebo podle § 63c odst. 2 účastník právo vypovědět závazek ze smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, před koncem původně sjednaného období, neukládá se mu žádná úhrada, kromě úhrady za dotované koncové zařízení, pokud si ho ponechá. V takovém případě výše úhrady nesmí překročit poměrnou část hodnoty tohoto zařízení dohodnutou v okamžiku uzavření smlouvy, nebo části ceny za služby, kterou zbývá uhradit do zániku závazku ze smlouvy, podle toho, která z těchto 2 částek je nižší. Bylo-li omezeno využívání dotovaného koncového zařízení v jiných sítích, poskytovatel toto omezení bezplatně odstraní nejpozději v okamžiku zaplacení úhrady. (8) V případě zániku závazku ze smlouvy výpovědí, nebo dohodou smluvních stran před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, z jiných důvodů než podle odstavce 7, smí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo koncovým uživatelem, který je podnikající fyzickou osobou, úhrada požadována pouze, pokud smlouva skončí do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, a nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou, vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny. V případě dotovaného koncového zařízení se postupuje podle odstavce 7. (9) Jde-li o přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, může práv podle odstavců 5 až 8 požívat pouze účastník, který je spotřebitelem, mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací. (10) Využije-li účastník právo podle § 34 odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy nejpozději počátkem prvního pracovního dne následujícího po uplynutí doby 2 pracovních dnů, která začne běžet, jakmile přejímající poskytovatel služby vyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 9, pokud se nedohodnou jinak. Tato doba se neuplatní, pokud doba zbývající do zániku závazku ze smlouvy je kratší, k přenesení čísla nedošlo nebo na žádost účastníka. (11) Využije-li účastník právo podle § 34a odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy dnem, kdy došlo k ukončení postupu změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Na žádost účastníka může být okamžik zániku závazku ze smlouvy stanoven odlišně. Zánik závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu v důsledku změny poskytovatele služby může být důvodem pro ukončení této služby v rámci smluvního vztahu na velkoobchodní úrovni. (12) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro zánik závazku ze smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, nemají právní účinky. § 63c Nabídky balíčků (1) Jestliže balíček služeb nebo balíček služeb a koncového zařízení nabízený spotřebiteli obsahuje službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech, použijí se § 34 a 34a, je-li to technicky proveditelné, a § 63 odst. 5 a 6, § 63a a 63b na všechny služby balíčku, jako jsou služby elektronických komunikací nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání, popřípadě jiné služby informační společnosti, a obdobně i na ty služby, na které by se uvedená ustanovení jinak nevztahovala. (2) Má-li spotřebitel právo ukončit závazek ze smlouvy ke kterékoli složce balíčku podle odstavce 1 před koncem ujednaného období z důvodu vadného plnění nebo jiného porušení smlouvy, má právo ukončit závazek ze smlouvy ke všem složkám balíčku. (3) Uzavření smlouvy týkající se doplňkových služeb nebo koncového zařízení, které poskytuje nebo distribuuje tentýž poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, neprodlužuje původní dobu trvání smlouvy, k níž se služby nebo koncové zařízení přidávají, pokud s tím spotřebitel při uzavírání smlouvy o doplňkových službách nebo koncovém zařízení výslovně nevyjádřil svůj souhlas. (4) Odstavce 1 a 3 se použijí rovněž na účastníka, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se výslovně nevzdal všech nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Účastník, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, doloží tuto skutečnost prohlášením v okamžiku uplatnění práva podle odstavců 1 a 3. § 63d Úřad pro potřeby spotřebitele sbírá, zpracovává a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup vysvětlující informace a postupy týkající se parametrů poskytování služeb elektronických komunikací, včetně informací, které usnadní využívání služeb elektronických komunikací osobami se zdravotním postižením. § 63e (1) Ustanovení § 33, 33b, 34, 34a, 38, 43, 63 až 63d, 69b a 71 se nepoužijí na mikropodnik poskytující interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, ledaže poskytuje i jiné služby elektronických komunikací. (2) Mikropodnik, na který se vztahuje výjimka podle odstavce 1, má povinnost o této skutečnosti informovat vhodným způsobem koncové uživatele před uzavřením smlouvy.“. 226. V § 64 odstavec 2 zní: „(2) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen v elektronické podobě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby, nebo souhrnné vyúčtování ceny za poskytnuté služby jednou položkou. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncový uživatel, popřípadě uživatel, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.“. 227. V § 64 odst. 3 se slova „písm. g) bodu 3“ nahrazují slovy „písm. d) bod 1“. 228. V § 64 odst. 5 se slovo „formě“ nahrazuje slovem „podobě“. 229. V § 64 odst. 6 se slova „veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“ nahrazují slovy „službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech“. 230. V § 64 odst. 8 se věta poslední nahrazuje větami „Vydání tohoto rozhodnutí může být prvním úkonem Úřadu v řízení. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Pro doručování v řízení o odkladném účinku se ustanovení zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58) použijí obdobně.“. 231. V § 64 odst. 10 se věta první nahrazuje větou „Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace.“. 232. V § 65 odst. 1 větě první se slovo „telefonních“ zrušuje. 233. V § 65 odst. 2 větě druhé se slova „uskutečňování volání na čísla tísňového volání“ nahrazují slovy „přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace“. 234. § 66 včetně nadpisu zní: „§ 66 Informační a operátorské služby (1) Poskytovatel interpersonální komunikační služby založené na číslech, který přiděluje čísla podle číslovacího plánu účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, jí předat osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle a v rozsahu § 95. Tento poskytovatel je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá osobě, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a za cenu, která je nákladově orientovaná a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník výslovně uvedl, že si přeje být kontaktován za účelem marketingu. Není-li v účastnickém seznamu tato informace uvedena nebo v něm nejsou uvedeny žádné osobní a identifikační údaje účastníka, anebo tyto údaje nebyly předány, má se za to, že si účastník kontakt za účelem marketingu nepřeje. (2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit všem účastníkům přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech. (3) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen zajistit přístup k informační službě o účastnických číslech kterémukoliv podnikateli usazenému v Evropské unii.“. 235. Pod označení § 66a se vkládá nadpis „Srovnávací nástroj“. 236. V § 66a odst. 2 písm. b) se za slovo „údaje“ vkládají slova „vlastníka a“. 237. V § 66a odst. 4 se za slova „služby elektronických komunikací“ vkládají slova „zahrnuté ve srovnávacím nástroji“. 238. V § 66a odstavec 5 zní: „(5) Druhy veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 4, rozsah, formu a způsob předávání informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. Veřejně dostupné interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech mohou být zahrnuty do srovnávacího nástroje, pouze pokud je to pro naplnění účelu podle odstavce 1 případné.“. 239. § 67 včetně nadpisu zní: „§ 67 Identifikace zlomyslné nebo obtěžující komunikace (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen na žádost a na náklady svého účastníka zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace. (2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace. (3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o osobách podle § 95 odst. 3, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 95 odst. 4.“. 240. § 68 se včetně nadpisu zrušuje. 241. § 69 až 69b znějí: „§ 69 Poskytovatel služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech je povinen poskytovat bezplatně koncovému uživateli, je-li to technicky možné, službu a) identifikace volajícího, b) přeposílání elektronické pošty nebo přístup k elektronické poště po přiměřenou dobu i po zániku závazku ze smlouvy s poskytovatelem služby přístupu k internetu. § 69a (1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit poskytovatelům služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech podmínky týkající se povinnosti poskytovat spotřebitelům doplňkové služby podle § 38 odst. 2 písm. d). (2) Úřad podmínky ve všeobecném oprávnění podle odstavce 1 nestanoví, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno. (3) Úřad po veřejné konzultaci může stanovit podmínky podle odstavce 1 jen na část území České republiky. § 69b (1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 43 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé. (2) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad rozhodnout, aby poskytovatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami, poskytoval službu za cenu odlišnou, než je poskytována za běžných tržních podmínek. Ztráty vzniklé tomuto poskytovateli v souvislosti s poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně. (3) Úřad může rozhodnout za podmínek podle odstavce 2 o uplatňování jednotné ceny na území celého státu, která bude stanovena například průměrnou cenou v rámci poskytování služby za běžných tržních podmínek. (4) V případě, že by povinnosti uložené podle odstavců 2 a 3 všem poskytovatelům veřejně dostupné služby elektronických komunikací prokazatelně vedly k nadměrné administrativní nebo finanční zátěži, může Úřad rozhodnutím podle odstavců 2 a 3 určit pouze některé poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací za účelem snížení administrativního nebo finančního zatížení ve srovnání se situací, pokud by tato povinnost byla určena všem těmto poskytovatelům. (5) Při určování poskytovatelů podle odstavce 4 Úřad přihlédne k tomu, aby tito poskytovatelé byli schopni zajistit služby pro všechny spotřebitele se zvláštními sociálními potřebami. (6) Služba podle odstavce 2 musí být poskytována s dostatečnou dobou dostupnosti čísla a musí bránit neodůvodněnému odpojení služby. (7) Poskytovatelé veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytující zvláštní sazby nebo balíčky spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami informují Úřad bez zbytečného odkladu o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně. (8) Úřad může uložit změnu nebo zrušení nabídky podle odstavce 7, pokud by nebyla zajištěna transparentnost nebo nediskriminace. (9) Úřad sbírá a zveřejňuje informace pro osoby se zvláštními sociálními potřebami a v rámci svých kompetencí podporuje využívání specifických zařízení a specifických služeb zdravotně postiženým osobám, které zvyšují rovnocenný přístup, a to zejména za účelem využívání služeb úplné konverzace a konverzních služeb nebo využívání tísňové komunikace.“. 242. § 70 se včetně nadpisu zrušuje. 243. § 71 a 72 včetně nadpisů znějí: „§ 71 Kvalita služby (1) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, který řídí alespoň některé prvky sítě buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné dohody o úrovni služeb, je povinen zveřejňovat úplné, srovnatelné, spolehlivé, uživatelsky vstřícné a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb a o opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele. Tyto informace je povinen zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup a na žádost Úřadu poskytnout před jejich zveřejněním. (2) Poskytovatel veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen informovat spotřebitele o tom, zda kvalita služeb, které poskytuje, závisí na vnějších faktorech, jako je například kontrola nad přenosem signálu či připojení k síti. Poskytovatel je dále povinen tyto informace zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup u všech svých služeb. (3) Opatření zaměřená na kvalitu služeb musí splňovat požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu69). (4) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 66a. (5) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné postupy pro vyhodnocování kvality, včetně případných mechanismů certifikace kvality, může Úřad stanovit opatřením obecné povahy v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo rozhodnutím v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 poskytovatelem služeb. (6) Úřad může stanovit opatřením obecné povahy nebo rozhodnutím požadavky na zajištění minimální kvality služeb pro poskytování služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb. § 72 Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu (1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, nebo podnikateli, který poskytuje služby elektronických komunikací používané pro veřejné šíření rozhlasového nebo televizního vysílání, pokud tyto sítě a služby využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání, může z důvodu veřejného zájmu rozhodnutím uložit povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související doplňkové služby, aby byl umožněn vhodný přístup koncovým uživatelům se zdravotním postižením ke službám televize s internetem a elektronických programových průvodců. (2) Úřad povinnost podle odstavce 1 uloží jen na základě zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.“. 244. V § 72a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo podnikatelem zajišťujícím sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání“. 245. V § 72a odst. 2 a 3 se za slova „šíření rozhlasového a televizního vysílání“ vkládají slova „nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání“. 246. V § 72b odst. 1 se za slova „šíření rozhlasového a televizního vysílání“ vkládají slova „nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání“. 247. V § 73 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Rádiovým zařízením se rozumí elektrický nebo elektronický výrobek, který záměrně vysílá nebo přijímá rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování, nebo elektrický nebo elektronický výrobek, který je třeba doplnit příslušenstvím, například anténou, aby mohl záměrně vysílat nebo přijímat rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování. (4) Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí zařízení přímo nebo nepřímo připojené k rozhraní veřejné komunikační sítě, které může vysílat, zpracovávat nebo přijímat informace bez ohledu na použitou technologii. Připojení je nepřímé, jestliže je mezi rozhraní sítě a koncové zařízení připojeno další zařízení. Za telekomunikační koncové zařízení se rovněž považuje družicová pozemská stanice.“. 248. V § 74 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Úřad může za mimořádných okolností, pokud provozovatel přístroje není Úřadem zjištěn, znemožnit provozování přístroje, jestliže dochází k porušování povinností a podmínek podle § 114 odst. 1.“. 249. V § 75 odst. 1 a 3 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“. 250. V části první hlavě IV se díl 3 včetně nadpisu zrušuje. 251. V § 78 odstavec 2 zní: „(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných sítí elektronických komunikací užívaných týmž nebo jiným podnikatelem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikatelem, pokud tyto služby poskytují zúčastněné strany nebo jiné strany, které mají přístup k síti.“. 252. V § 78 odst. 4 se slova „koncového bodu“ nahrazují slovy „využívající signály elektronických komunikací spojující koncový bod“. 253. § 79 zní: „§ 79 (1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen sjednat propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen nabídnout přístup a propojení jinému podnikateli, který podle § 13 oznámil podnikání, za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými Úřadem podle § 51 odst. 6, § 72, 78, § 79 odst. 2, § 80, 83, 85, 85a, 86 a 86e. (2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 v odůvodněných případech rozhodnutím uložit a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti, včetně povinnosti umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, včetně propojení sítí, b) operátoru povinnost v případě zabezpečení přístupu koncových uživatelů ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání a souvisejícím doplňkovým službám umožnit přístup k rozhraní pro aplikační programy (API) a elektronickému programovému průvodci (EPG), c) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb, d) podnikateli, který poskytuje interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které dosahují významné úrovně pokrytí a využívání koncovými uživateli, povinnost zajistit spojení mezi koncovými body koncových uživatelů s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb. (3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek. (4) Povinnost podle odstavce 2 písm. d) lze uložit pouze a) v míře nezbytné k zajištění interoperability interpersonálních komunikačních služeb, přičemž mohou zahrnovat přiměřené povinnosti pro poskytovatele těchto služeb zveřejnit a povolit používání, změny a další šíření relevantních informací příslušnými orgány a dalšími poskytovateli nebo povinnost používat normy nebo specifikace podle § 62, a b) pokud Komise po konzultaci se Sdružením BEREC a při nejvyšším možném zohlednění jeho stanoviska zjistila zřetelnou hrozbu pro spojení mezi koncovými body koncových uživatelů v celé Evropské unii nebo v alespoň 3 členských státech a přijala prováděcí opatření specifikující povahu a rozsah veškerých povinností, které mohou být uloženy.“. 254. Za § 79 se vkládá nový § 79a, který zní: „§ 79a (1) Nejsou-li žádnému podnikateli zpřístupněny žádné funkční a podobné alternativní prostředky pro přístup ke koncovým uživatelům za spravedlivých a přiměřených podmínek, může Úřad za podmínky, že je to přímo nezbytné pro místní poskytování služeb, které využívají rádiové spektrum, uložit podnikatelům, kteří zajišťují nebo jsou oprávněni zajišťovat sítě elektronických komunikací, povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu. (2) Úřad může povinnosti podle odstavce 1 uložit za předpokladu, že tato možnost byla podnikateli jednoznačně stanovena v přídělu rádiových kmitočtů a pokud jsou odůvodněny tím, že v oblasti, která je předmětem těchto povinností, naráží tržně motivované zavádění infrastruktury pro poskytování sítí nebo služeb závislých na užívání rádiového spektra na nepřekonatelné ekonomické nebo fyzické překážky, a proto má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje. Za podmínek, kdy přístup a sdílení pasivní infrastruktury k vyřešení této situace samy o sobě nestačí, může Úřad uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury. (3) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 1 a) potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele, b) zajištění účinného využití rádiového spektra, c) technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek, d) stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb, e) technologické inovace, f) převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl. (4) V případě řešení sporů může Úřad oprávněnému z povinnosti sdílení nebo přístupu uložit povinnost sdílet rádiové spektrum s operátorem poskytujícím přístup k infrastruktuře v příslušné oblasti. Při ukládání povinnosti sdílet rádiové spektrum je třeba zohlednit zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury. (5) V případě uložení povinnosti podle odstavců 1, 7 nebo 8 anebo podle § 79 odst. 2 Úřad do 5 let ode dne jejich uložení provede přezkum a po konzultaci podle § 130 a 131 vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností. Uvedené orgány oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy podle tohoto zákona. (6) Úřad může po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitou věc podle § 104, sdílet své síťové prvky, přiřazené prostředky nebo svůj majetek, jejichž prostřednictvím je cizí nemovitá věc využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost může Úřad uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí. (7) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky, kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo distribuční bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by jejich zdvojení bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo vlastníkovi přiřazených prostředků, nebo kabelového rozvodu, který nezajišťuje veřejnou komunikační síť. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení přiřazených prostředků, kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení síťových prvků, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje. (8) Neřeší-li povinnosti uložené podle odstavce 7 dostatečně fungování hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, může Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti zajištění přístupu za první soustřeďovací nebo distribuční bod až po bod, který je schopen zajistit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byl pro subjekty usilující o účinný přístup z komerčního hlediska životaschopný, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední příslušné pokyny Sdružení BEREC. Úřad může v odůvodněných případech z technického nebo ekonomického hlediska uložit povinnosti přístupu nebo virtuálního přístupu. (9) Úřad povinnosti podle odstavce 8 neuloží, pokud a) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť poskytuje jakémukoli podnikateli za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek schůdné a podobné alternativní prostředky pro spojení s koncovými uživateli prostřednictvím přístupu k síti s velmi vysokou kapacitou, b) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nabízí za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek přístup k síti s velmi vysokou kapacitou, nebo c) uložení povinností by z ekonomického nebo finančního hlediska narušilo zavádění nových sítí, zejména menšími místními projekty. (10) Úřad může podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který splňuje podmínky podle odstavce 9 písm. a) a b), uložit povinnosti podle odstavce 7, pokud byla tato síť financována z veřejných prostředků.“. 255. V § 80 odst. 4 a 5 se slovo „podnikatel“ nahrazuje slovem „operátor“. 256. V § 80 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pokyny a postupy nutné k získání přístupu a propojení, aby z uložených povinností měly prospěch malé a střední podniky a operátoři s omezeným zeměpisným dosahem.“. 257. V § 81 odst. 2 větě druhé se slova „Při nakládání s takto předanými nebo uloženými informacemi“ nahrazují slovy „Při zpracování takto předaných nebo uložených informací“. 258. V § 82 odstavec 1 zní: „(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace ceny, technické specifikace, síťové charakteristiky a jejich očekávaný vývoj, smluvní podmínky pro zajišťování a využívání sítě, včetně podmínek omezujících přístup, ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, zejména s ohledem na přechod ze starší infrastruktury.“. 259. V § 82 odstavec 4 zní: „(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a podle § 84 odst. 4 a její rozsah a formu stanoví Úřad prováděcím právním předpisem, přičemž může specifikovat klíčové ukazatele výkonnosti, jakož i příslušné úrovně služeb.“. 260. V § 83 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarové rozhraní mezi aplikacemi, poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize, určené pro digitální televizní a rozhlasové služby. (2) Zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb.“. 261. V § 83 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Poskytovatel služby šíření digitálního televizního vysílání, který svým koncovým uživatelům poskytuje digitální televizní zařízení, je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné, aby toto digitální televizní zařízení bylo možné použít i u jiných poskytovatelů.“. 262. § 84 včetně nadpisu zní: „§ 84 Přístup k prostředkům a sdílení kapacit (1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejnou komunikační síť povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů. (2) V případě, že Úřad usoudí, že odepření přístupu nebo přístup poskytnutý za nepřiměřených podmínek, které mají podobný účinek, by zabránily vzniku udržitelného konkurenčního trhu a nebyly by v zájmu koncového uživatele, může Úřad rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a umožnit jim jejich využívání, včetně zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku, b) poskytovat přístup třetím stranám k některým aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům a službám, c) poskytnutý přístup k prostředkům dodatečně nerušit, d) poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami, e) poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí, f) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků, g) poskytovat služby potřebné k zajištění interoperability služeb pro uživatele spočívající ve spojení od koncového bodu ke koncovému bodu nebo k zajištění roamingu ve veřejných komunikačních sítích, h) poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb, i) propojovat sítě nebo síťová zařízení, j) poskytovat přístup k přiřazeným službám, k) poskytovat přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání, včetně budov, nebo vstupů do budov, kabelů v budovách včetně vnitřních kabelových rozvodů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, stožárů, sloupů, kabelovodů, potrubí, inspekčních komor, vstupních šachet a rozvodných skříní, a to bez ohledu na to, zda jsou aktiva dotčená touto povinností součástí relevantního trhu v souladu s analýzou trhu. (3) V rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu podle odstavce 2 písm. a) až i) může Úřad stanovit k těmto povinnostem podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti. (4) Podnik s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost podle odstavců 2 a 3, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 82 odst. 4. (5) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 2 zejména zohlední, zda by k řešení zjištěného problému v zájmu koncových uživatelů nebyly postačující jiné formy přístupu pro velkoobchodní vstupy na stejném nebo na souvisejícím velkoobchodním trhu. Toto posouzení zahrnuje nabídky obchodního přístupu, regulovaný přístup podle § 79 a 79a nebo stávající nebo plánovaný regulovaný přístup k jiným velkoobchodním vstupům. Úřad posoudí zejména tyto faktory: a) technickou a ekonomickou životaschopnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu nebo propojení, včetně možnosti využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce, b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu, c) očekávaný technologický vývoj ovlivňující koncepci a správu sítě, d) počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím ke všem investicím a rizikům této investice se zvláštním ohledem na investice do sítí s velmi vysokou kapacitou a míru rizika spojenou s těmito sítěmi, e) potřebu zajistit technologickou neutralitu, která umožní dotčeným stranám koncipovat a spravovat vlastní sítě, f) potřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže se zaměřením na ekonomicky účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury, a inovativní obchodní modely, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž jako ty založené na společných investicích do sítí, g) práva duševního vlastnictví, h) poskytování celoevropských služeb. (6) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě. (7) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 6 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od odmítnutí tohoto návrhu smlouvy požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí. (8) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 4 může na základě posouzení z hlediska podpory hospodářské soutěže a ochrany zájmů koncových uživatelů rozhodnout o uložení povinnosti pouze podle § 51 odst. 6 písm. f).“. 263. V § 85 se odstavec 6 zrušuje. 264. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní: „§ 85a (1) Podnik s významnou tržní silou může nabídnout závazky podle § 86c s cílem otevřít společným investicím zavádění nových sítí s velmi vysokou kapacitou sestávajících z optických prvků až do prostor koncových uživatelů nebo k základnové stanici, například nabídkou společného investování nebo dlouhodobého sdílení rizika prostřednictvím spolufinancování nebo prostřednictvím dohod o nákupu opravňujících k nabytí specifických práv strukturální povahy ze strany jiných poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací. (2) Úřad rozhodne o závaznosti nabídky podle odstavce 1, splňuje-li nabídka společných investic tyto podmínky: a) je otevřena kdykoli po celou dobu životnosti sítě všem poskytovatelům služeb a sítí elektronických komunikací, b) umožní ostatním spoluinvestorům, kteří jsou poskytovateli služeb nebo sítí elektronických komunikací, dlouhodobě účinně a trvale udržitelně konkurovat na navazujících trzích, v nichž je podnik s významnou tržní silou aktivní, za podmínek, které zahrnují 1. spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky nabízené potenciálním spoluinvestorům umožňujícím přístup k plné kapacitě sítě v rozsahu, v němž jsou předmětem společných investic, 2. flexibilitu z hlediska hodnoty a načasování účasti každého spoluinvestora, 3. možnost navýšení takovéto účasti v budoucnu a 4. vzájemná práva udělená spoluinvestory po zavedení spoluinvestované infrastruktury, c) je provozovatelem zveřejněna v dostatečném předstihu a, pokud provozovatel nesplňuje kritéria podle § 86d, nejméně 6 měsíců před zahájením zavádění nové sítě; toto období může být Úřadem vhodně prodlouženo, d) žadatelům o přístup, kteří se neúčastní společných investic, je od počátku dostupná stejná kvalita, rychlost, podmínky a pokrytí koncového uživatele, jaké byly k dispozici před zavedením, spolu s mechanismem přizpůsobení v průběhu času potvrzeným vnitrostátním regulačním orgánem s ohledem na vývoj na souvisejících maloobchodních trzích, který zachovává pobídky pro účast na společných investicích; takový mechanismus zajistí, aby zájemci o přístup měli přístup k prvkům sítě s velmi vysokou kapacitou současně a na základě transparentních a nediskriminačních podmínek, jež patřičně odrážejí stupně rizika podstoupeného příslušnými spoluinvestory v různých stadiích zavádění a zohledňují situaci v oblasti hospodářské soutěže na maloobchodních trzích, a e) splňuje minimálně kritéria uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu a je provedena v dobré víře. (3) Na síť s velmi vysokou kapacitou, která je předmětem závazné nabídky se neuplatní povinnosti podle § 51, pokud podnik s významnou tržní silou, který nabídku zveřejnil, uzavřel alespoň jednu dohodu, jejíž předmět je obsahem závazné nabídky podle odstavce 2 písm. a) až e). Toto neplatí v případě, že subjekt, se kterým podnik dohodu uzavřel, splňuje podmínky podle § 86d odst. 1 písm. a) a b). (4) Úřad průběžně monitoruje dodržování podmínek podle odstavce 2 a pro tyto účely mu podnik s významnou tržní silou jednou za rok předkládá zprávu o dodržování podmínek podle odstavce 2. (5) Úřad může v odůvodněných případech uložit povinnosti podle § 51 odst. 6 podniku s významnou tržní silou v rozporu s odstavcem 3, pokud jde o zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, s cílem řešit závažné problémy s hospodářskou soutěží na trhu, u nichž zjistí, že vzhledem k specifickým charakteristikám tohoto trhu by tyto problémy s hospodářskou soutěží jinak nemohly být řešeny.“. 265. V § 86 odst. 7 věta druhá zní „Úřad může takové informace uveřejnit v souladu s pravidly pro ochranu obchodního tajemství.“. Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje. 266. V § 86 odst. 9 se slova „na něhož se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu33)“ nahrazují slovy „který není obchodní korporací podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev“. 267. § 86b včetně nadpisu zní: „§ 86b Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě (1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo jejich podstatnou část na jinou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo založit oddělenou hospodářskou jednotku, která bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i svým vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informuje o tom alespoň 3 měsíce předem Úřad tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Současně informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu oddělení. (2) Úřad následně postupem podle § 51 provede analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k dotčené přístupové síti, a na základě posouzení dopadu zamýšlené transakce, popřípadě společně s nabízenými závazky, na stávající regulační povinnosti rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51. Úřad rozhodne, že všechny nebo některé závazky podle odstavce 4 jsou závazné po celou dobu, po kterou jsou nabízeny. (3) Jsou-li nabízené závazky podle odstavce 4 nedostatečné pro splnění cílů podle § 4 až 6, právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností podle § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila. (4) Podnikatel podle odstavce 1 může nabízet závazky týkající se podmínek přístupu, které se budou uplatňovat na jeho síť v průběhu období realizace a po realizaci navržené formy oddělení, s cílem zajistit účinný a nediskriminační přístup třetích stran. Nabídka musí být dostatečně podrobná a zahrnovat kromě jiného načasování realizace a dobu trvání, která může být delší než 5 let. (5) Úřad rovněž zohlední případné závazky podle odstavce 4, zejména s ohledem na cíle podle § 4 až 6, a uskuteční veřejnou konzultaci podle § 130, přičemž osloví zejména subjekty, které jsou zamýšleným oddělením podle odstavce 1 přímo dotčeny. (6) Úřad monitoruje plnění závazků, o jejichž závaznosti rozhodl, a po uplynutí doby, pro kterou byly původně nabídnuty, rozhodne o jejich případném prodloužení.“. 268. Za § 86b se vkládají nové § 86c až 86e, které znějí: „§ 86c (1) Podniky s významnou tržní silou mohou navrhnout Úřadu závazky týkající se podmínek přístupu nebo společných investic, které se budou vztahovat na jejich sítě, a to mimo jiné v souvislosti s a) dohodami o spolupráci týkajícími se posouzení přiměřených a vhodných povinností podle § 51, b) společnými investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou podle § 85a, nebo c) účinným a nediskriminačním přístupem pro třetí strany podle § 86b, a to jak v průběhu prováděcího období dobrovolného oddělení vertikálně integrovaného podniku, tak po zavedení navrhované formy oddělení. (2) Návrh závazků musí být dostatečně podrobný, včetně časového rozvrhu a rozsahu provádění a trvání, aby Úřad mohl provést své posouzení podle odstavce 3. Tyto závazky mohou trvat déle než lhůty pro provedení analýzy trhu podle § 51 odst. 3 a 4. (3) Za účelem posuzování návrhů závazků nabízených podnikem podle odstavce 1 provede Úřad, s výjimkou případů, kdy tyto nabídky jednoznačně nesplňují jednu nebo více příslušných podmínek nebo kritérií, tržní test, zejména ve vztahu k nabízeným podmínkám, prostřednictvím konzultace podle § 130. Potenciální spoluinvestoři nebo zájemci o přístup mohou poskytnout názory na soulad nabízených závazků s podmínkami podle § 51, 85a a 86b, a popřípadě mohou navrhnout změny této nabídky. (4) Úřad při posuzování nabízených závazků zohlední a) důkazy týkající se spravedlivého a přiměřeného charakteru navrhovaných závazků, b) otevřenosti závazků vůči všem účastníkům trhu, c) včasnou dostupnost přístupu za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně přístupu k sítím o velmi vysoké kapacitě, před zahájením poskytování souvisejících maloobchodních služeb, d) celkovou přiměřenost nabízených závazků s cílem umožnit udržitelnou hospodářskou soutěž na navazujících trzích a usnadnit spolupráci při zavádění a využívání sítí o velmi vysoké kapacitě v zájmu koncových uživatelů. (5) Úřad podniku s významnou tržní silou oznámí své předběžné závěry, zda závazky splňují cíle, kritéria a postupy podle § 51, 85a a 86b, a za jakých podmínek může zvážit stanovení závaznosti těchto závazků. Podnik může revidovat svou počáteční nabídku tak, aby zohlednil předběžné závěry Úřadu a s ohledem na splnění kritérií podle § 51, 85a a 86b. (6) Úřad může vydat rozhodnutí, jímž stanoví, že závazky jsou zcela nebo zčásti závazné. Úřad může stanovit, že některé nebo všechny závazky jsou závazné pro konkrétní období, přičemž se může jednat o celé období, pro které jsou nabízeny, a v případě závazků ke společné investici, které byly učiněny závaznými, stanoví jejich závaznost na dobu alespoň 7 let. (7) Stanovil-li Úřad závaznost závazků, posoudí důsledky takového rozhodnutí pro vývoj trhu a vhodnost případných povinností, které již uložil nebo které by bez uvedených závazků jinak měl v úmyslu uložit. Při oznamování příslušného návrhu opatření podle § 51 při postupu podle § 131 připojí Úřad k oznamovanému návrhu opatření rozhodnutí o závazcích. (8) Úřad sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování závazků nabízených podnikateli, které učinil závaznými, stejným způsobem, jakým sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování povinností uložených podle § 51, a zváží jejich prodloužení v okamžiku uplynutí doby, po kterou byly původně nabízeny. § 86d (1) Označí-li Úřad jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo několika velkoobchodních trzích takový podnik, který zároveň není přítomen na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací, posoudí, zda má tento podnik tyto vlastnosti: a) všechny organizační jednotky a obchodní útvary v rámci daného podniku, všechny společnosti, jež jsou kontrolovány, avšak nikoli nezbytně zcela vlastněny stejným skutečným majitelem, a každý akcionář, který je s to tento podnik kontrolovat, mají činnosti - stávající a plánované do budoucna - pouze na velkoobchodních trzích se službami elektronických komunikací, a nemají proto činnosti na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům v Evropské unii, b) není vázán exkluzivní dohodou nebo dohodou, která fakticky představuje exkluzivní dohodu, k obchodování s jediným a odděleným podnikem vykonávajícím činnost na navazujících trzích, jenž je aktivní na jakémkoli maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům. (2) Jsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, Úřad uloží uvedenému podniku povinnosti pouze podle § 81, § 84 odst. 1 až 4, s výjimkou povinnosti podle § 84 odst. 2 písm. k), nebo povinnosti související se spravedlivým a přiměřeným stanovením cen, pokud jsou opodstatněny na základě analýzy trhu zahrnující prognostické posouzení očekávaného chování tohoto podniku s významnou tržní silou. (3) Úřad provede přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, dojde-li k závěru, že podmínky podle odstavce 1 tohoto článku již nejsou splněny, přičemž Úřad může uložit povinnosti podle § 51. (4) Dotčené podniky informují Úřad bez zbytečného odkladu o každé změně okolností týkajících se odstavce 1 písm. a) a b). (5) Úřad provede rovněž přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, pokud na základě doložených podmínek, které daný podnik nabízí svým zákazníkům na navazujících trzích, dojde k závěru, že vznikly nebo pravděpodobně vzniknou soutěžní problémy poškozující koncové uživatele, jež vyžadují uložení jedné nebo více povinností podle § 51 odst. 6 písm. a), c), e) nebo f) nebo změnu povinností podle odstavce 2. (6) Úřad postupuje při ukládání povinností a jejich přezkumu podle odstavců 1 až 5 s tím, že postupuje podle § 130 a 131. § 86e (1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích má v úmyslu vyřadit z provozu části sítě, na něž se vztahují nápravná opatření, včetně starší infrastruktury, nezbytné k provozu kovové sítě, nebo nahradit novou infrastrukturou části sítě, informuje o tom Úřad v dostatečném časovém předstihu. (2) Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 uloží po konzultaci podle § 130 a 131 podnikateli podle odstavce 1 povinnost zajistit, aby proces vyřazení z provozu nebo nahrazení zahrnoval transparentní harmonogram a podmínky, mimo jiné včetně vhodné výpovědní doby a přechodného období, a stanoví dostupnost alternativních produktů alespoň srovnatelné kvality poskytujících přístup k modernizované síťové infrastruktuře, která nahrazuje vyřazované prvky. (3) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o zrušení povinností podle § 51, 56, 57, 81, 82, 84 a 85a až 86d, pokud poskytovatel přístupu a) prokazatelně vytvořil vhodné podmínky pro migraci, včetně zpřístupnění alternativního přístupového produktu alespoň srovnatelné kvality umožňujícího pokrytí týchž koncových uživatelů, jak tomu bylo za použití starší infrastruktury, a b) dodržel podmínky a proces, které oznámil Úřadu podle odstavce 1. (4) Ustanovení § 51 zůstává u modernizované síťové infrastruktury v rámci regulovaných produktů nedotčeno.“. 269. V § 87 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 270. V § 87 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 271. V § 88 odst. 1 písm. a) se za slovo „zajistit“ vkládají slova „popřípadě, pokud sám nezajišťuje veřejnou komunikační síť, na základě písemné dohody v součinnosti s příslušným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť,“ a slova „ ; pokud je to nutné, ochranu zajistí po písemné dohodě i v součinnosti s podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť“ se zrušují. 272. V § 88 odstavec 4 zní: „(4) V případě porušení zabezpečení osobních údajů se postupuje podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů.“. 273. V § 88 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 274. V § 88 odst. 5 se slova „ochrany podle odstavce 4“ nahrazují slovy „zabezpečení osobních údajů“ a slova „porušení ochrany údajů“ se nahrazují slovy „tomto porušení“. 275. V § 88 odst. 6 se slovo „ochrany“ nahrazuje slovem „zabezpečení“. 276. V § 89 odst. 3 se slova „je povinen tyto účastníky nebo uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a účelu jejich zpracování a je povinen nabídnout jim možnost takové zpracování odmítnout“ nahrazují slovy „získá od těchto účastníků nebo uživatelů předem prokazatelný souhlas s rozsahem a účelem jejich zpracování“. 277. V § 90 odst. 5 se číslo „64“ nahrazuje číslem „65“. 278. V § 92 odst. 1, 4 a 5 se slova „veřejně dostupnou telefonní komunikační službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“. 279. V § 92 odst. 4 písmeno b) zní: „b) při tísňové komunikaci, a to i přes dočasný zákaz nebo neexistenci souhlasu dotčeného účastníka.“. 280. § 93 včetně nadpisu zní: „§ 93 Zneužití účastnického čísla a elektronické adresy odesílatele (1) Použít účastnické číslo nebo obdobný identifikátor ke své identifikaci bez souhlasu oprávněného účastníka nebo uživatele služeb elektronických komunikací je zakázáno. Tento zákaz platí i pro použití čísla, které není přiděleno podle § 32 nebo neexistuje. (2) Použít adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy třetí osobě bez souhlasu držitele této adresy elektronické pošty je zakázáno.“. 281. V § 94 odst. 1 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“. 282. V § 95 odst. 1 písm. b) se slova „údajů podle § 41 odst. 5“ nahrazují slovy „a identifikačních údajů“, slovo „nepřejí“ se nahrazuje slovem „přejí“ a slovo „nepřeje“ se nahrazuje slovem „přeje“. 283. V § 95 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Osobními údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě pseudonym, adresa bydliště, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se osobní údaje doplňují o adresu sídla podnikání. Identifikačními údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou obchodní firma nebo název právnické osoby, adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty. (4) Součástí účastnického seznamu mohou být pouze osobní nebo identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 3. Na základě smlouvy lze v seznamu uveřejnit i další údaje účastníka. Osobní a identifikační údaje o účastnících, kteří k jejich uveřejnění nedali souhlas, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění, oprava, ověření a odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu je pro dotčeného účastníka bezplatné. (5) Za vytvoření účastnického seznamu se považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel. Účastnickým seznamem je rovněž seznam telefonních čísel bez jiných identifikačních údajů nebo seznam, ve kterém se uvádí telefonní čísla či osobní nebo identifikační údaje účastníků, kteří neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu.“. 284. V § 96 odst. 1 se slova „uvedli, že si nepřejí“ nahrazují slovy „neuvedli, že si přejí“. 285. V § 96 odst. 2 se za slovo „využívat“ vkládají slova „účastnické seznamy podle § 95,“. 286. V § 97 odst. 5 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“ a slova „veřejně dostupné telefonní služby“ se nahrazují slovy „hlasové komunikační služby“. 287. V § 97 se odstavce 10 až 12 zrušují. 288. V § 98 odstavec 1 zní: „(1) Osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je tato osoba zejména povinna přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad bezpečnostních incidentů na uživatele a na sítě a služby. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat s dostatečnou spolehlivostí veškerým zásahům, které narušují dostupnost, hodnověrnost, integritu nebo důvěrnost této sítě a služby, uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo souvisejících služeb, které tato síť nebo služba elektronických komunikací nabízí nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné. Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, která má skutečný nepříznivý dopad na bezpečnost sítí nebo služeb elektronických komunikací.“. 289. V § 98 odst. 2 se za slovo „zajištění“ vkládají slova „bezpečnosti a“. 290. V § 98 odst. 3 se slovo „podnikatel“ nahrazuje slovem „osoba“, za slovo „bezpečnosti“ se vkládají slova „sítě a služby“ a slova „číslům tísňového volání“ se nahrazují slovy „tísňovým číslům“. 291. V § 98 odst. 4 se za slovo „bezpečnosti“ vkládají slova „sítě a služby“, slovo „podnikatel“ se nahrazuje slovem „osoba“, slova „pracoviště pro příjem tísňového volání“ se nahrazují slovy „centra tísňové komunikace“, věta druhá se nahrazuje větou „Kritéria určení závažného narušení bezpečnosti sítě a služby a ztrátu integrity sítě a rozsah a formu předávání informací stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.“ a za slovo „veřejnost“ se vkládají slova „nebo povinnost zveřejnění těchto informací uložit osobě zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Je-li to vhodné, informuje Úřad také příslušné orgány v jiných členských státech a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).“. 292. V § 98 odst. 6 se slova „Podnikateli zajišťujícímu“ nahrazují slovy „Osobě zajišťující“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , včetně podkladů k bezpečnostní politice“. 293. V § 98 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) V případě, že Úřad identifikoval významnou hrozbu pro bezpečnost a integritu veřejné komunikační sítě nebo služby elektronických komunikací, rozhodne o povinnosti dotčené osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací provést opatření, včetně lhůt k jejich provedení, k řešení bezpečnostního incidentu, anebo k zabránění jeho vzniku. Toto rozhodnutí je prvním úkonem ve věci. Nepodaří-li se rozhodnutí adresátovi doručit do vlastních rukou do 3 dnů ode dne jeho vydání, doručí se mu tak, že se vyvěsí na úřední desce Úřadu a tímto okamžikem je vykonatelné. Rozhodnutí může Úřad vydat i v řízení na místě podle správního řádu. Rozklad podaný proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. O výsledku přijatých opatření dotčená osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací informuje bez zbytečného odkladu Úřad. (8) Má-li se opatření k řešení hrozby pro bezpečnost a integritu veřejné komunikační sítě nebo služby elektronických komunikací týkat blíže neurčeného okruhu osob zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, vydá je Úřad formou opatření obecné povahy.“. 294. V § 99 odstavec 3 zní: „(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen při nebezpečí vzniku krizové situace na žádost Ministerstva vnitra a za krizového stavu39) poskytovat přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací účastníkům krizové komunikace podle krizového zákona. Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou a musí být zachován přístup k tísňovým číslům.“. Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje. 295. V § 100 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; to neplatí v případě rušení podle odstavce 13“. 296. V § 100 odst. 9 větě páté se slova „zvláštního právního předpisu41)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“. Poznámka pod čarou č. 41 se zrušuje. 297. V § 100 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Za rušení provozu se považuje i provozování vysílacího rádiového zařízení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje příjem přístroje, který je určen pouze k příjmu rádiových vln k zajištění obrany nebo bezpečnosti státu. Provozovatel rušeného přístroje je povinen vyzvat provozovatele rušícího vysílacího rádiového zařízení k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran Úřad; úhrada nákladů podle § 27 tímto není dotčena. Odstavce 1 až 12 se při odstraňování rušení použijí přiměřeně.“. 298. V § 102 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona.“. 299. § 103 včetně nadpisu zní: „§ 103 Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitých věcí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.“. 300. Za § 103 se vkládá nový § 103a, který zní: „§ 103a V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrovacího spoje je Úřad dotčeným orgánem.“. 301. V § 104 odst. 1 se slova „zvláštního právního předpisu43)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“. 302. V § 104 odst. 3 se slova „nemovitosti“ nahrazují slovy „nemovité věci“ a za slova „se stanoví“ se vkládají slova „jako cena zjištěná“. 303. V § 104 se na konci odstavce 3 doplňují věty „V případě, že vlastníkem dotčené nemovité věci je stát nebo územní samosprávný celek, který je zároveň vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen zajistit, aby výkon činností spojených s provozováním veřejné komunikační sítě nebo poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací byl účinně strukturálně oddělen od výkonu pravomocí týkajících se oprávnění podle odstavců 1 a 2.“. 304. V § 104 odst. 4 se slova „nemovitosti“ nahrazují slovy „nemovité věci“, za slova „o zřízení služebnosti“ se vkládají slova „nebo smlouvy o zřízení služebnosti“ a za slovo „předpisu44a)“ se vkládají slova „nejpozději do 6 měsíců“. 305. V § 104 odst. 8 se slova „zvláštního právního předpisu41)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“. 306. V § 104 odst. 16 úvodní části ustanovení se za slova „nebo nebytového prostoru“ vkládají slova „ , nebo podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru“ a věta poslední se nahrazuje větou „Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo podnikatelem zajištujícím veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu práv a těchto povinností dle tohoto odstavce, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu Úřad.“. 307. V § 104 se na konci odstavce 17 doplňuje věta „Stavebník stavby dopravní infrastruktury je na základě předchozí písemné dohody s vlastníkem sítě elektronických komunikací oprávněn zajistit investorskou přípravu nebo provedení překládky sítě elektronických komunikací vlastním zhotovitelem s odpovídající kvalifikací.“. 308. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 70a zní: „§ 104a Oprávnění k využívání cizích nemovitostí ve vlastnictví státu (1) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, vzniká na základě pravomocného územního rozhodnutí, či územního souhlasu na pozemcích ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace a státního fondu ve veřejném zájmu oprávnění: a) zřizovat a provozovat podzemní vedení veřejné komunikační sítě včetně vytyčovacích bodů a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky, b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách, modernizaci nebo odstraňování vedení veřejné komunikační sítě včetně souvisejících elektronických komunikačních zařízení, c) provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející veřejné komunikační síti. (2) Oprávnění podle odstavce 1 jsou služebnostmi váznoucími na dotčených pozemcích. Tato oprávnění ve vztahu k jednotlivým pozemkům vznikají na základě pravomocného územního rozhodnutí, či územního souhlasu. Návrh na zápis těchto služebností do katastru nemovitostí po dokončení stavby veřejné komunikační sítě podává podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť. (3) Za zřízení služebnosti dle odstavce 1 poskytne oprávněný vlastníkovi pozemku jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné dle zákona upravujícího oceňování majetku70a), a to na základě žádosti vlastníka pozemku. (4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy byla dokončena stavba na pozemku, jinak nárok zaniká. Na základě podané žádosti podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nechá vypracovat odhad, který stanoví výši náhrady za služebnost, kterou uhradí vlastníkovi pozemku do 6 měsíců od podání žádosti. (5) Vlastník pozemku podle odstavce 3 má právo ve veřejném zájmu nepožadovat po podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť jednorázovou náhradu za zřízení služebnosti podle odstavce 1, nebo má právo ve veřejném zájmu požadovat jednorázovou náhradu nižší, než stanoví odhad. (6) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 přecházejí na právní nástupce podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť. (7) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 zanikají do 5 let od dne jejich vzniku, a to za podmínky, že nedojde k zahájení stavby na pozemku a dále v případě, že veřejná komunikační síť bude trvale odstraněna z pozemku, přičemž oprávněný ze služebnosti zajistí bez zbytečného odkladu její výmaz z katastru nemovitostí. (8) Ustanovení § 104 tohoto zákona týkající se práv a povinností ze služebností se použijí obdobně.“. 70a) § 16b zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.“. 309. V § 105 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). 310. V § 106 odst. 2 se slovo „formě“ nahrazuje slovem „podobě“. 311. V § 107 odst. 3 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávný“. 312. V § 107 odst. 5 písm. e) se slova „způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávnosti“. 313. V § 107 odst. 6 se za slovo „odvolat“ vkládá slovo “pouze“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a za slovo „měsíců“ se vkládají slova „nebo pokud přestal splňovat podmínky pro jmenování členem Rady platné v době jeho jmenování“. 314. V § 107 odst. 7 se slova „v okamžiku“ nahrazují slovy „pouze v případě“, slova „zveřejní v den zániku funkce“ se nahrazují slovy „vláda v den zániku funkce zveřejní“ a slova „odvolaného předsedy Rady“ se nahrazují slovy „dosavadního předsedy Rady“. 315. V § 107 odstavec 12 zní: „(12) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.“. Poznámka pod čarou č. 46a se zrušuje. 316. V § 108 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „včetně evidence vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky v mezinárodních organizacích,“. 317. V § 108 odst. 1 písm. h) se za slova „informací (ENISA),“ vkládají slova „Severoatlantickou aliancí (NATO),“. 318. V § 108 odst. 1 písm. z) se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“. 319. V § 108 odst. 1 se na konci písmene z) čárka nahrazuje tečkou a písmena aa) až cc) se zrušují. 320. V § 108 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 80 zní: „(2) Úřad dále a) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě, b) provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra, c) zpřístupňuje informace o udělených právech k využívání rádiových kmitočtů a o využívání rádiového spektra, d) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury80) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska své působnosti, e) posuzuje a sleduje otázky formování trhu a hospodářské soutěže z hlediska přístupu k otevřenému internetu69). 80) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 321. V § 108 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Úřad dále při výkonu své působnosti může zohlednit stanovisko vydané skupinou RSPG podle § 15a.“. 322. V § 109 odst. 2 se slova „za dobu výkonu funkce“ nahrazují slovy „za předchozí kalendářní čtvrtletí před koncem výkonu funkce“. 323. V § 110 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Výroční zpráva obsahuje informace o personálních záležitostech Úřadu, zejména s ohledem na zajištění nezávislosti rozhodování, a dále informace o budoucích plánech Úřadu.“. 324. V § 111 odst. 1 se za slova „doručení návrhu Úřadu” vkládají slova „nebo po sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že se jedná o zvlášť složitý případ, do 3 měsíců ode dne doručení návrhu Úřadu“. 325. V § 112 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 326. V § 112 odst. 2 písm. c) se slova „o provozovaných vysílacích rádiových zařízeních“ nahrazují slovy „o rádiových kmitočtech využívaných“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „včetně jejich technických parametrů“. 327. V § 112 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „s uvedením počtu obyvatel s bydlištěm na tomto území“. 328. V § 112 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Úřad spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání v oblasti kulturní a mediální politiky, jazykové rozmanitosti a plurality médií.“. 329. Za § 112 se vkládá nový § 112a, který včetně nadpisu zní: „§ 112a Spolupráce s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (1) Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající. (2) Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při plnění úkolů vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o dosažení shody těchto stanovisek.“. 330. V § 113 odst. 2 se slovo „státní“ zrušuje. 331. V § 113 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Je-li při řešení případů neoprávněného využívání rádiových kmitočtů nebo při zjišťování zdroje rušení, v jejichž důsledku dochází k ohrožení kritické infrastruktury, zdraví nebo majetku osob, pro rozhodnutí Úřadu o zahájení výkonu kontroly nezbytné provedení úkonů měření a nelze-li je zajistit systematickým monitorováním rádiového spektra podle tohoto zákona, je osoba pověřená Úřadem výkonem kontroly oprávněna po prokazatelném informování majitele vlastníka nemovité věci, a to nejpozději při zahájení kontroly, v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitou věc. Při výkonu tohoto oprávnění je povinna co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí. Právo na ochranu obydlí není tímto oprávněním dotčeno.“. 332. V § 114 odst. 2 se slova „podnikatelům poskytujícím služby“ nahrazují slovy „osobám vykonávajícím komunikační činnost“. 333. V § 114 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Úřad rozhodne o přerušení nebo ukončení zajišťování sítě elektronických komunikací nebo poskytování služby elektronických komunikací, pokud povinná osoba v případě závažného nebo opakovaného porušení povinností a podmínek podle odstavce 1 nezjednala nápravu v Úřadem stanovené lhůtě.“. 334. V § 115 odst. 1 se slovo „formě“ nahrazuje slovem „podobě“ a na konci odstavce se doplňují věty „Nepostačují-li informace poskytnuté povinnou osobou k tomu, aby mohly Úřad, příslušné orgány veřejné moci a Sdružení BEREC vykonávat své povinnosti v oblasti regulace podle právních předpisů nebo práva Evropské unie, mohou být o tyto informace požádány Úřadem jiné příslušné osoby působící v odvětví elektronických komunikací nebo v odvětví, jež s odvětvím elektronických komunikací úzce souvisí. Pro účely poskytnutí informací pro účely zeměpisného mapování podle § 115a může Úřad požádat o informace i orgán veřejné moci.“. 335. V § 115 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 81 znějí: „(2) Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad pravidelný sběr informací. Úplné a pravdivé informace pro provádění analýz trhů za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu, pro mezinárodní vykazování, státní statistickou službu a pro zeměpisné mapování podle § 115a podle stavu k 30. červnu a 31. prosinci je podnikatel, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, povinen pravidelně předávat Úřadu prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři, a to za podmínek podle odstavce 3 a ve lhůtě nebo termínu stanoveném v elektronickém formuláři; doba pro splnění povinnosti nesmí být kratší než 30 dnů. (3) Nestanoví-li Úřad v žádosti podle odstavce 1 jinak, je osoba podle odstavce 1 povinna předávat Úřadem požadované informace prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři dostupném v této aplikaci. Vzory formulářů Úřad uveřejňuje na své internetové stránce. Žádost o přístup do programové aplikace lze podat v listinné nebo elektronické podobě. Podpis na žádosti o přístup do programové aplikace v listinné podobě musí být úředně ověřen. Žádost o přístup do programové aplikace v elektronické podobě musí být podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu81). Úřad stanoví prováděcím právním předpisem technické a organizační podmínky používání programové aplikace a elektronického formuláře, zejména požadavky na registraci osoby podle odstavce 1 pro přístup do programové aplikace a na určení oprávněné osoby pro předávání požadovaných údajů, a odkaz na internetovou stránku pro přístup do programové aplikace a elektronického formuláře. 81) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 4 až 10. 336. V § 115 odst. 5 písm. e) se za slova „všeobecným oprávněním“ vkládají slova „přídělem rádiových kmitočtů,“. 337. V § 115 odst. 5 písmeno m) zní: „m) posuzování budoucího rozvoje sítí a služeb, jenž by mohl mít dopad na velkoobchodní služby poskytované konkurentům, na územní pokrytí, na připojení dostupné koncovým uživatelům nebo na určování oblastí podle § 115a,“. 338. V § 115 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí: „p) provádění zeměpisných mapování podle § 115a, q) sestavování a vypracovávání přesně stanovených statistik, zpráv nebo studií, r) odpovědi na odůvodněné žádosti Sdružení BEREC o informace.“. 339. V § 115 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 82 zní: „(6) Úřad nesmí požadovat informace, o které již požádal Sdružení BEREC podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravující zřízení Sdružení BEREC82) a které mu byly Sdružením BEREC poskytnuty. 82) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009.“. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11. 340. V § 115 odst. 7 se slovo „podnikatele“ nahrazuje slovy „osoby vykonávající komunikační činnost“. 341. V § 115 odst. 8 a 9 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 342. V § 115 odst. 10 se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“. 343. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který včetně nadpisu zní: „§ 115a Zeměpisné mapování (1) Úřad provádí alespoň jednou za 3 roky zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování služby přístupu k internetu. Zeměpisné mapování musí zahrnovat dostatečné informace o sítích elektronických komunikací a o službách přístupu k internetu, včetně jejích parametrů a kvality, a to v podrobnosti na odpovídající místní úrovni. Úřad při provádění zeměpisného mapování zohlední v nejvyšší možné míře pokyny Sdružení BEREC k zeměpisnému mapování. (2) Zeměpisné mapování může zahrnovat i informace o plánovaných investicích pro období až 3 let do zavádění sítí elektronických komunikací podle odstavce 1 v dané oblasti. Úřad rozhodne, do jaké míry může spoléhat zcela nebo zčásti na informace o plánovaných investicích, pokud zeměpisné mapování využívá pro svoji rozhodovací činnost podle tohoto zákona. (3) Pro účely zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu k zeměpisnému mapování požádat o informace osoby podle § 115 nebo orgán veřejné moci. (4) Na základě zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci podle odstavce 3 v případě odůvodněné potřeby určit oblast s přesně vyznačenými hranicemi, ve které se nenacházejí a ani se po období podle odstavce 2 neplánují zavést sítě s velmi vysokou kapacitou, ani významné modernizace nebo rozšíření sítí tak, aby umožňovaly stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s. Určenou oblast Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci zveřejní. (5) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci může pro určenou oblast podle odstavce 4 vyzvat osoby vykonávající komunikační činnost a orgány veřejné moci, aby oznámily svůj záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou v období podle odstavce 2. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci ve výzvě uvede, jaké informace musí být v těchto oznámených záměrech uvedeny, aby se zajistila úroveň podrobností, jež je alespoň obdobná úrovni zeměpisného mapování podle odstavce 1. V případech, kdy tato výzva vede k prohlášení osoby vykonávající komunikační činnost nebo orgánu veřejné moci o jeho záměru, může Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci požadovat od ostatních osob vykonávajících komunikační činnost a orgánů veřejné moci, aby oznámily jakýkoli záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou nebo významně modernizovat nebo rozšiřovat svou síť tak, aby umožňovala stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s v této oblasti. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci informuje každou osobu vykonávající komunikační činnost nebo orgán veřejné moci, který o zavedení těchto sítí projeví zájem, zda určená oblast je nebo pravděpodobně bude pokryta sítí nové generace nabízející rychlosti stahování nižší než 100 Mb/s. (6) Orgány veřejné moci, které jsou zodpovědné za poskytování veřejných prostředků na zavádění sítí elektronických komunikací nebo které navrhují plány rozvoje sítí elektronických komunikací, zohledňují výsledky zeměpisného mapování, včetně určených oblastí podle odstavce 4. (7) Nejsou-li informace ze zeměpisného mapování veřejně dostupné, Úřad je zveřejní za předpokladu, že neobsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo utajované informace, aby bylo možné jejich opětovné použití za účelem prosazování transparentnosti cen a pomoci koncovým uživatelům využívat služby elektronických komunikací. (8) Orgán veřejné moci podle odstavce 3 je povinen a) spolupracovat s Úřadem a informovat jej o záměru provést zeměpisné mapování včetně oblastí a podmínek, b) zamezit neúčelnému zeměpisnému mapování, c) zabránit střetu zájmů, pokud je vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací, d) poskytnout výsledky zeměpisného mapování Úřadu, e) zachovávat důvěrnost informací podle odstavce 7 zejména informací o plánovaných investicích, pokud jsou předmětem zeměpisného mapování.“. 344. V § 116 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo a Úřad jsou v případě potřeby nápomocni Komisi při vytváření srovnání a zpráv o účinnosti opatření členských států zaměřených na dosažení cílů podle § 5.“. 345. V § 117 odstavec 1 zní: „(1) Úřad v rámci své působnosti spolupracuje a v případě potřeby sjednává vzájemné dohody o spolupráci s příslušnými národními regulačními orgány členských států. V případě řešení sporu podle § 129, kdy některá ze stran sporu pochází z jiného členského státu, Úřad koordinuje své rozhodování s národním regulačním orgánem tohoto členského státu. Dále se Úřad v rámci své působnosti účastní jednání příslušných poradních sborů, výborů Komise a je členem Sdružení BEREC, s nimiž spolupracuje zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra a dále při stanovení jednoho, popřípadě několika společných termínů, do nichž má být povoleno využívání konkrétního harmonizovaného rádiového spektra.“. 346. V § 117 odst. 3 se za slovo „státě“ vkládají slova „nebo Sdružení BEREC,“ za slova „na základě“ se vkládá slovo „jejich“ a slova „takového regulačního orgánu“ se zrušují. 347. V § 117 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Oznámení podle § 13 předá Úřad bez zbytečného odkladu Sdružení BEREC. (6) Považuje-li Úřad informace poskytnuté Komisi nebo Sdružení BEREC za důvěrné nebo za obchodní tajemství, zajistí Úřad zachování důvěrnosti těchto informací. (7) Úřad předává Sdružení BEREC informace o číslech určených k využívání mimo území České republiky v rámci Evropské unie pro účely zřízení databáze těchto čísel Sdružení BEREC.“. 348. V § 118 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „až 3“. 349. V § 118 odst. 1 písm. g) se slovo „stanoví“ nahrazuje slovy „pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace podle“. 350. V § 118 odst. 1 písmena i) až k) znějí: „i) zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy, j) prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb, k) jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka v rozporu s § 96 odst. 3,“. 351. V § 118 odst. 1 písmeno l) zní: „l) při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8,“. 352. V § 118 odst. 1 písm. q) se slova „odst. 1, nebo“ nahrazují čárkou. 353. V § 118 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) poruší povinnost při shromažďování osobních údajů účastníků k vydání seznamu účastníků ohledně nakládání s osobními údaji získanými pro účely veřejných seznamů podle § 95 odst. 1 nebo 2 nebo zveřejní osobní a identifikační údaje účastníků v rozporu s § 95 odst. 4.“. 354. V § 118 odst. 2 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 355. V § 118 odst. 5 se slova „jako povinná osoba” zrušují. 356. V § 118 odst. 5 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 357. V § 118 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) neposkytne informace podle § 115a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.“. 358. V § 118 odst. 6 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f). 359. V § 118 odst. 6 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“. 360. V § 118 odst. 6 písm. e) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 361. V § 118 odst. 7 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 362. V § 118 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) neinformuje o okamžiku skončení platnosti oprávnění k využívání čísel podle § 36 odst. 8, nebo d) nezajistí přístup k informační službě o účastnických číslech podle § 66 odst. 3.“. 363. V § 118 odst. 8 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“. 364. V § 118 odst. 8 písm. a) se slova „číslům tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňovým číslům“ a slova „nebo neumožní svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 písm. c)“ se zrušují. 365. V § 118 odst. 8 písm. h) se slova „zlomyslných nebo obtěžujících volání“ nahrazují slovy „zlomyslné nebo obtěžující komunikace“. 366. V § 118 odst. 8 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až m) se označují jako písmena i) až l). 367. V § 118 se na konci odstavce 8 vkládá slovo „nebo“ a písmeno k) se zrušuje. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k). 368. V § 118 odst. 9 se slovo „telefonní“ nahrazuje slovem „komunikační“. 369. V § 118 odst. 10 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „7“. 370. V § 118 odst. 10 písm. d) se text „odst. 1“ zrušuje. 371. V § 118 odst. 10 se písmena k) až o) zrušují. Dosavadní písmena l) až r) se označují jako písmena k) až m). 372. V § 118 odst. 10 písm. l) se slova „připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti“ nahrazují slovy „přístupu k internetu v pevném místě“. 373. V § 118 odst. 10 písm. l) a m) se slova „veřejně dostupné telefonní službě“ nahrazují slovy „hlasové komunikační službě“. 374. V § 118 odst. 11 písm. a) se slova „nebo 3“ zrušují. 375. V § 118 odst. 11 písm. f) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 376. V § 118 odst. 11 písm. g) se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 377. V § 118 odst. 11 písmeno h) zní: „h) neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1, § 86d odst. 4 nebo § 86e odst. 1,“. 378. V § 118 odst. 11 písm. k) se text „odst. 5 písm. f)“ nahrazuje textem „odst. 6 písm. e)“. 379. V § 118 odst. 11 písmeno l) zní: „l) neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 6 písm. a) až f), odst. 7, 8 nebo 14.“. 380. V § 118 odst. 12 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až p) se označují jako písmena a) až o). 381. V § 118 odst. 12 písm. f) se text „odst. 2“ zrušuje. 382. V § 118 odst. 12 písm. g) se slovo „volání“ nahrazuje slovy „interpersonální komunikační služby založené na číslech“. 383. V § 118 odst. 12 písm. k) se slovo „telefonních“ zrušuje. 384. V § 118 odst. 12 písm. m) úvodní části ustanovení se slovo „Unii65)“ nahrazuje slovem „Unii83)“. Poznámka pod čarou č. 83 zní: „83) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.“. 385. V § 118 odst. 12 písm. n) úvodní části ustanovení se slovo „Unii66)“ nahrazuje slovem „Unii84)“. Poznámka pod čarou č. 84 zní: „84) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1203/2012 ze dne 14. prosince 2012 o odděleném prodeji regulovaných maloobchodních roamingových služeb v Unii.“. 386. V § 118 odst. 12 písm. n) se za slovem „uživatelům,“ slovo „nebo“ zrušuje. 387. V § 118 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí: „p) neuplatňuje jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v celé Evropské unii podle § 61 odst. 7, q) neinformuje Úřad o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně podle § 69b odst. 7, nebo r) neposkytuje Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje informace podle § 66a.“. 388. V § 118 odstavce 13 a 14 znějí: „(13) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí přestupku tím, že a) neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách podle § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací, b) nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b), c) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6, d) nesjedná propojení podle § 79 odst. 1, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který oznámil podnikání podle § 13, e) nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků, včetně svých účastníků, podle § 33 odst. 3 písm. a), f) neznemožní ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého byla uskutečňována zlomyslná volání nebo jiná zlomyslná komunikace, k veřejné komunikační síti podle § 33 odst. 10, g) nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 79a odst. 6 a 7 nebo nesplní povinnosti podle § 84 odst. 2, h) nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7, i) neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6, j) nesplní povinnost vztahující se k povinnosti umožnit velkoobchodní roamingový přístup za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii83), k) bezodkladně nezpřístupní centru tísňové komunikace u každé tísňové komunikace lokalizační a jiné údaje, které umožňují identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 5, nebo l) neplní povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu podle § 79a odst. 1. (14) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že a) nesjednává ceny podle § 55 odst. 1, b) nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv podle § 97 odst. 1, c) v rozporu s § 97 odst. 3 neuchovává provozní a lokalizační údaje, nepředá je oprávněnému orgánu, po uplynutí doby uchovávání je nezlikviduje nebo nezajistí, aby nebyl uchováván obsah zpráv anebo takto uchovávaný nebyl dále předáván, d) nezajistí srozumitelnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů podle § 97 odst. 6, e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 97 odst. 8, f) neinformuje Úřad nebo uživatele v rozsahu a způsobem podle § 98 odst. 4, g) nezajistí bezpečnost a integritu své sítě nebo bezpečnost jím poskytovaných služeb podle § 98 odst. 1, h) nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity své sítě a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2 nebo 4, i) jako podnikatel, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiném odvětví v České republice nebo v jiném členském státě, nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti podle § 86 odst. 8 písm. b), j) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4, k) iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal, l) nezajistí pro účastníky veřejně dostupné služby elektronických komunikací možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1 a 12, m) v rozporu s § 34 odst. 5 překročí stanovenou lhůtu pro přenesení čísla, anebo v rozporu s § 34 odst. 6 překročí dobu 1 pracovního dne, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, n) nesplní povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2, o) nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 3, p) nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4, q) neposkytne informace podle § 63 odst. 1 až 4, r) neposkytne spotřebiteli shrnutí smlouvy podle § 63 odst. 5, s) nenabídne spotřebiteli funkci sledování a kontroly nebo neupozorní spotřebitele před dosažením stanoveného limitu nebo při vyčerpání služby podle § 63 odst. 9, t) neprovede ve stanovené lhůtě změnu smlouvy nebo neprovede změnu zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 11, u) nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo o jeho právu bez sankce vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63b odst. 5, v) uzavře smlouvu se spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63b odst. 1, w) neuveřejní informace podle § 71 odst. 1 nebo neposkytne spotřebitelům informace podle § 71 odst. 2, x) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5, y) neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9, nebo z) nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje podle § 98 odst. 6.“. 389. V § 118 se za odstavec 14 vkládá nový odstavec 15, který zní: „(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne všechny informace podle § 63 odst. 1 nebo jsou uvedené informace v rozporu s tímto ustanovením, b) neposkytne spotřebiteli informace podle § 63 odst. 12, c) uplatňuje podmínky pro zánik závazku ze smlouvy na dobu určitou v rozporu s § 63b odst. 6 až 8, d) v rozporu s § 89 odst. 4 neposkytne údaje, nebo je poskytne opožděně, e) v případě, že účastník mění poskytovatele služby přístupu k internetu, neposkytne mu před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace v rozporu s § 34a odst. 2 nebo nezajistí kontinuitu služeb v rozporu s § 34a odst. 1, f) v případě selhání procesu přenesení čísla v rozporu s § 34 odst. 14 znovu neaktivuje číslo a službu účastníkovi, g) neposkytne účastníkovi paušální náhradu v rozporu s § 34 odst. 11 nebo § 34a odst. 11 nebo spotřebiteli využívajícímu předplacené služby po přenesení čísla nevrátí zbývající zůstatek v rozporu s § 34 odst. 10, h) uplatní vůči koncovému uživateli diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby v rozporu s § 61 odst. 8, i) nesplní některou z povinností podle § 69, j) neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby podle § 72 odst. 1, k) neplní povinnost uloženou mu Úřadem podle § 98 odst. 7, l) nezveřejní informace podle § 63a, m) neumožní účastníkovi vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63b odst. 3 nebo mu neposkytne informace podle § 63b odst. 3 a 4, n) neumožní spotřebiteli vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63c odst. 2, o) nevyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 9 nebo v rozporu s § 34 odst. 13 nezajistí přímou návaznost služeb, nebo p) brání procesu přenesení čísla v rozporu s § 34 odst. 15 nebo procesu změny poskytovatele služby přístupu k internetu v rozporu s § 34a odst. 10.“. Dosavadní odstavce 15 až 24 se označují jako odstavce 16 až 25. 390. V § 118 odstavec 22 zní: „(22) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu se dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost umožnit bezplatný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace podle § 33 odst. 1, včetně rovnocenného přístupu zdravotně postižených uživatelů nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 2, b) nezajistí směrování tísňové komunikace na nejvhodnější centrum tísňové komunikace podle § 33 odst. 13, c) nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání tísňových čísel podle § 33 odst. 6, nebo d) jako poskytovatel veřejně dostupné mobilní interpersonální komunikační služby založené na číslech nepředává veřejné výstrahy podle § 33b odst. 1.“. 391. V § 118 odst. 24 se za číslo „2“ vkládají slova „a 3“. 392. V § 118 se za odstavec 24 vkládá nový odstavec 25, který zní: „(25) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifikaci vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem a) instaluje bezdrátový přístupový bod s malým dosahem, který nesplňuje stanovené vlastnosti, nebo b) neinformuje Úřad o instalaci a umístění těchto přístupových bodů, jakož i o splněných podmínkách, ve stanovené lhůtě.“. Dosavadní odstavec 25 se označuje jako odstavec 26. 393. V § 118 odstavec 26 zní: „(26) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) až r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 12 písm. q) a r), odstavce 15 písm. d), podle odstavce 25 nebo odstavce 23 písm. e), b) 15 000 000 Kč nebo do výše 5 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) a s), odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 5 písm. c), odstavce 8 písm. d) až k), odstavce 10 písm. j) až m), odstavce 12 písm. e) až p), odstavce 13 písm. f) až l), odstavce 14 písm. h) až z), odstavce 15 písm. a) až c), e) až g), i) a l) až p), podle odstavce 16 nebo odstavce 23 písm. b), c) anebo d), c) 50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 6, odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až d), odstavce 13 písm. a) až e), odstavce 14 písm. a) až g), odstavce 15 písm. h), j) a k), nebo podle odstavce 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23 písm. a) nebo odstavce 24.“. 394. V § 118 se doplňuje odstavec 27, který zní: „(27) Dotýká-li se přestupek práv koncových uživatelů, lze za přestupek uložit rovněž trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“. 395. V § 119 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „až 3“. 396. V § 119 odst. 1 písmeno e) zní: „e) uskutečňuje zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla,“. 397. V § 119 odst. 1 písmena h) a i) znějí: „h) zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy, i) prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,“. 398. V § 119 odst. 1 písm. k) se text „odst. 1“ zrušuje. 399. V § 119 odst. 1 písmeno m) zní: „m) při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8.“. 400. V § 119 odst. 2 se na konci písmene b) vkládá slovo „nebo“ a v písmenu c) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 401. V § 119 odst. 6 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 402. V § 119 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) neposkytne informace podle § 115a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.“. 403. V § 119 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifikaci vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem a) instaluje bezdrátový přístupový bod s malým dosahem, který nesplňuje stanovené vlastnosti, nebo b) neinformuje Úřad o instalaci a umístění těchto přístupových bodů, jakož i o splněných podmínkách, ve stanovené lhůtě.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 404. V § 119 odst. 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 405. V § 120 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Přestupky podle § 118 odst. 5 písm. c) a § 119 odst. 6 písm. c) projednává a pokuty vybírá a vymáhá Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci podle § 115a odst. 3. (6) Při stanovování výše pokut podle § 118 odst. 5 písm. c) a § 119 odst. 6 písm. c) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci podle § 115a odst. 3 zohlední i skutečnost, zda jednání pachatele přestupku mělo nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž a zejména zda v rozporu s původně poskytnutou informací nebo jakoukoli její aktualizací vybudoval, rozšířil nebo modernizoval síť nebo naopak síť nevybudoval a tuto změnu plánu objektivně nezdůvodnil.“. 406. V § 122 odstavec 4 zní: „(4) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli podle § 8 odst. 8, § 22, § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst. 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst. 10, § 63 odst. 11, § 69a, 69b, § 71 odst. 1, § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.“. 407. V § 122 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Je-li ve věcech podle tohoto zákona vedeno řízení před Komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad neposkytne podporu nebo nepřevede peněžní prostředky, dokud Komise nerozhodne o oprávněnosti jejího poskytnutí. (7) V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.“. 408. V § 125 odst. 3 písm. a) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 409. V § 125 odstavec 5 zní: „(5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se přístupu a propojení, postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací, včetně sítí s velmi vysokou kapacitou, podle stavebního zákona a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.“. 410. V § 125 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Úřad může z vlastního podnětu zveřejnit informace, které přispívají k otevřenému a konkurenčnímu trhu, pokud jejich zveřejnění není v rozporu s jinými ustanoveními tohoto zákona nebo jiným právním předpisem.“. 411. V § 127 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně. (5) Má-li přeshraniční spor vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad bez zbytečného odkladu oznámí spor Sdružení BEREC. Po dobu posuzování sporu ze strany Sdružení BEREC neběží lhůta pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1. Úřad při rozhodování v co nejvyšší míře zohlední stanovisko Sdružení BEREC. Rozhodnutí musí být vydáno do 1 měsíce od oznámení tohoto stanoviska Úřadu. Jestliže za účelem zajištění hospodářské soutěže nebo ochrany zájmů koncových uživatelů existuje za mimořádných okolností naléhavá potřeba konat, Úřad může na žádost zúčastněných stran nebo z vlastního podnětu přijmout předběžná opatření.“. 412. V § 128 odst. 2 se za slova „podle § 127“ doplňují slova „ , přičemž musí rozhodnout do 4 měsíců“. 413. V § 129 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Stejná lhůta platí i pro vydání rozhodnutí o rozkladu. Tato lhůta počíná běžet prvním dnem následujícím po dni podání rozkladu.“. 414. V § 129 odst. 3 větě druhé se za slova „až do“ vkládají slova „nabytí právní moci“. 415. V § 129 odstavec 4 zní: „(4) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně.“. 416. V § 130 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) záležitosti týkající se všech práv koncových uživatelů a spotřebitelů ohledně veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně rovnocenného přístupu a možností volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením.“. 417. V § 130 odstavce 6 až 8 znějí: „(6) K návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení z důvodu mimořádných okolností, může Úřad tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. (7) Výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, Úřad uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek, s výjimkou případů, které dotčený subjekt podle odstavce 1 označil jako důvěrné informace nebo obchodní tajemství. (8) Úřad stanoví pravidla pro vedení konzultace na diskusním místě podle odstavce 5 včetně přístupnosti i pro koncové uživatele se zdravotním postižením.“. 418. § 131 včetně nadpisu zní: „§ 131 Konzultace s Komisí, Sdružením BEREC a ostatními členskými státy (1) Pokud by opatření podle § 51, 52, 59, 79, 79a, 80 nebo 84 mělo vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním po provedení konzultace podle § 130 zveřejní a zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Ti mohou k návrhu opatření vznést připomínky do 1 měsíce od zveřejnění. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí a oznámený návrh opatření uveřejní. Úřad může vzít návrh opatření kdykoli zpět. Úřad při přijímání návrhu opatření v nejvyšší možné míře zohlední připomínky Komise, Sdružení BEREC a ostatních vnitrostátních regulačních orgánů a s výjimkou postupu podle odstavce 2 může návrh opatření přijmout, přičemž jej sdělí Komisi. (2) Úřad po dobu 2 měsíců nepřijme návrh opatření podle odstavce 1, pokud je předmětem návrhu opatření definovat relevantní trh podle § 52 odst. 2 nebo označit podnik jako podnik mající samostatně nebo společně s jinými podniky významnou tržní sílu a Komise ve lhůtě podle odstavce 1 sdělila Úřadu, že soudí, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Evropské unie a zejména s cíli podle § 5. Vydá-li Komise během lhůty 2 měsíců rozhodnutí, v němž požaduje, aby Úřad opatření vzal zpět, Úřad návrh opatření změní, nebo vezme zpět do 6 měsíců ode dne rozhodnutí Komise. V případě, že Úřad návrh opatření změní, provede konzultaci podle § 130 a postupuje podle odstavce 1. (3) Úřad po dobu 3 měsíců nepřijme návrh opatření podle § 51 odst. 6 nebo § 79 odst. 2, pokud Komise ve lhůtě podle odstavce 1 sdělila, že soudí, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní jednotný trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli podle § 5. Úřad během tříměsíční lhůty spolupracuje s Komisí a Sdružením BEREC na úpravě opatření s ohledem na cíle podle § 5. Během této doby může Úřad návrh opatření vzít zpět nebo změnit, a to s maximálním zohledněním stanoviska Komise a Sdružení BEREC, nebo ponechat návrh opatření beze změny. Vydá-li Komise během lhůty 1 měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty stanovisko, v němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět, nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání přijme výsledné opatření a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze prodloužit tak, aby Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle § 130. Odchyluje-li se výsledné opatření od stanoviska Komise, Úřad svůj postup odůvodní. (4) Úřad vezme zpět návrh opatření podle § 84 odst. 8 nebo § 85a odst. 2 až 5, pokud Komise vydá ve lhůtě podle odstavce 3 věty čtvrté odůvodněné rozhodnutí, v němž žádá, aby Úřad vzal tento návrh opatření zpět. Úřad dále postupuje podle odstavce 2 vět druhé a třetí. (5) V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů může Úřad v souladu se zásadou proporcionality přijmout dočasné opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 4. Úřad oznámí takové opatření bezodkladně po jeho přijetí a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3 Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Rozhodne-li se Úřad přijmout dočasné opatření jako trvalé opatření, nebo prodloužit dobu jeho platnosti, postupuje dále podle odstavců 1 až 3. (6) Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1. Úřad může vzít návrh opatření zpět kdykoli.“. 419. V § 150 odst. 1 se text „ , § 43 odst. 5,“ nahrazuje slovem „a“. 420. V § 150 odst. 2 se text „§ 47 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 47 odst. 3“ a text „§ 53 odst. 4,“ se zrušuje. 421. V § 150 odst. 4 se za slovo „provedení“ vkládá text „§ 33 odst. 17, § 33b odst. 2 a“. 422. V § 150 odstavec 5 zní: „(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 34 odst. 5, § 34a odst. 9, § 44 odst. 9, § 63a odst. 3, § 64 odst. 13, § 66a odst. 5, § 82 odst. 4, § 84 odst. 4, § 97 odst. 7, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1, § 113 odst. 5 a 6, § 115 odst. 3 a § 129 odst. 2.“. 423. V § 150 odstavec 6 zní: „(6) Ministerstvo spravedlnosti vydá ve spolupráci s Ministerstvem vyhlášku k provedení § 34 odst. 11.“. 424. Přílohy č. 1 a 2 k zákonu včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 85 až 87 znějí: „Příloha č. 1 k zákonu č. 127/2005 Sb. Požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy podle § 63 zákona o elektronických komunikacích A. Poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jiných než přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, poskytnou tyto informace: a) v rámci hlavních znaků poskytované služby u služby přístupu k internetu minimální úroveň kvality poskytované služby, u služeb jiných konkrétní zajištěné parametry kvality. Nejsou-li nabízeny žádné minimální úrovně kvality služeb, učiní se o této skutečnosti prohlášení. b) v rámci informací o ceně za poskytovanou službu popřípadě příslušné ceny pro aktivaci služby elektronických komunikací a pro jakékoliv platby, ať pravidelné nebo související se spotřebou, c) v rámci informací o délce trvání smlouvy a podmínkách pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy, včetně případných plateb za ukončení smluvního vztahu, v míře, v níž se takové podmínky použijí: 1. jakékoli podmínky týkající se minimálního využívání nebo minimální doby, které jsou vyžadovány, aby bylo možné využívat výhod z propagačních akcí, 2. jakékoliv platby související se změnou poskytovatele služby a ujednání o odškodnění a náhradě za zdržování nebo zneužívání změny poskytovatele a informace o příslušných postupech, 3. informace o právu spotřebitelů využívajících předplacené služby na to, aby jim byl v případě změny poskytovatele na žádost proplacen veškerý zůstatek podle § 34 odst. 10, 4. jakékoli platby při předčasném zániku závazku ze smlouvy, včetně informací o odblokování koncového zařízení a případné úhradě nákladů v souvislosti s koncovým zařízením, d) jakákoli ujednání o odškodnění a náhradě, včetně případného výslovného odkazu na práva spotřebitelů, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služeb stanovené ve smlouvě nebo pokud poskytovatel nereaguje odpovídajícím způsobem na bezpečnostní incident, hrozbu nebo zranitelnost, e) druh opatření, jež může poskytovatel přijmout v reakci na bezpečnostní incidenty nebo při zjištění hrozby či zranitelnosti. B. (1) Mimo požadavků stanovených v části A poskytovatelé služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb poskytnou tyto informace: a) v rámci hlavních znaků každé poskytované služby: 1. jakékoli minimální úrovně kvality služeb, pokud jsou nabízeny, v souladu s opatřením obecné povahy, které Úřad vydává podle § 71 odst. 6, a to pokud jde o tyto prvky: - u služeb přístupu k internetu: alespoň latenci, kolísání kvality přenosu, ztrátovost paketů, - u veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, poskytovatelé, kteří vykonávají kontrolu alespoň nad některými prvky sítě nebo mají dohodu o rozsahu služeb za tímto účelem s podniky poskytujícími přístup k síti: alespoň dobu pro navázání spojení, pravděpodobnost selhání, zpoždění signalizace volání, a 2. bez ohledu na právo koncových uživatelů na využívání koncového zařízení podle vlastního výběru v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu85), jakékoliv podmínky, včetně plateb, stanovené poskytovatelem pro využívání poskytnutého koncového zařízení, b) v rámci informací o ceně, popřípadě příslušné ceny pro aktivaci služby elektronických komunikací a pro jakékoliv platby ať pravidelné nebo související se spotřebou: 1. podrobné informace o konkrétním plánu nebo plánech sazeb podle smlouvy, u každého takového plánu sazeb s uvedením typu nabízených služeb, popřípadě objemu komunikace zahrnutého v zúčtovacím období, a ceny dodatečných jednotek komunikace, 2. v případě plánu nebo plánů sazeb s předem stanoveným objemem komunikace možnost převedení spotřebitelem nevyužitého objemu z předchozího do následujícího zúčtovacího období, je-li tato možnost uvedena ve smlouvě, 3. nástroje k zaručení transparentnosti vyúčtování a sledování úrovně spotřeby, 4. u balíčků služeb a balíčků, které zahrnují služby i koncové zařízení, cenu jednotlivých složek balíčku, pokud jsou nabízeny též samostatně, 5. podrobné informace a podmínky, včetně plateb, ohledně veškerých poprodejních služeb, údržby a asistenční služby pro zákazníky, a 6. prostředky, jimiž lze získat aktuální informace o všech uplatňovaných sazbách a plateb za provoz a údržbu, c) v rámci informací o délce trvání smlouvy u balíčků služeb a podmínkách pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy, popřípadě podmínky ukončení balíčku nebo jeho složek, d) bez ohledu na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu osobních údajů86), informace o tom, jaké osobní údaje jsou podávány před zahájením plnění služby nebo jsou shromažďovány v souvislosti s poskytováním služby, e) podrobné informace o produktech a službách určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením a o tom, jak lze získat aktuální informace o nich, f) způsob zahájení řízení o řešení sporů, včetně sporů vnitrostátních a přeshraničních, podle § 129. (2) Vedle požadavků stanovených v části A a v odstavci 1 poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech poskytnou tyto informace: a) jakákoli omezení přístupu k tísňovým službám nebo informacím o tom, kde se volající nachází, z důvodu technické neproveditelnosti, pokud služba umožňuje koncovým uživatelům uskutečňovat volání na číslo národního nebo mezinárodního telefonního číslovacího plánu, b) právo koncových uživatelů rozhodnout o tom, zda mají být jejich osobní údaje uvedeny v účastnickém seznamu, a to, o jaké druhy údajů se jedná. (3) Vedle požadavků stanovených v části A a v odstavci 1 poskytovatelé služeb přístupu k internetu rovněž poskytnou informace požadované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu87). 85) Článek 3 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120. 86) Článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 87) Článek 4 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120. Příloha č. 2 k zákonu č. 127/2005 Sb. Kritéria pro posuzování nabídek pro společné investice Při posuzování nabídky na společnou investici podle § 85a odst. 1 Úřad ověří, zda jsou splněna alespoň níže uvedená kritéria. Úřad může zvážit doplnění dalších kritérií, pokud jsou s ohledem na specifické místní podmínky a strukturu trhu potřebná k zajištění přístupnosti potenciálních investorů pro účely společných investic: 1. Nabídka na společnou investici je po dobu životnosti sítě vybudované na základě nabídky na společnou investici otevřena jakémukoli podniku na nediskriminačním základě. Podnik určený jako podnik s významnou tržní silou může do nabídky zahrnout přiměřené podmínky týkající se finanční způsobilosti podniku, takže potenciální spoluinvestoři například musí prokázat schopnost postupného splácení, podle nějž se plánuje zavádění, nebo přijetí strategického plánu, na jehož základě se vypracovávají střednědobé plány zavádění. 2. Nabídka na společnou investici je transparentní, pokud: a) nabídka je dostupná a snadno identifikovatelná na webových stránkách podniku určeného jako podnik s významnou tržní silou, b) podmínky se všemi podrobnostmi, včetně právní formy dohody o společné investici a v příslušných případech hlavních bodů pravidel řízení nástroje pro společnou investici, jsou zpřístupněny bez zbytečného odkladu všem potenciálním uchazečům, kteří projevili zájem, a c) proces, například plán pro vytvoření a rozvoj projektu společné investice, je stanoven předem, je jasně a písemně vysvětlen každému potenciálnímu spoluinvestorovi a všechny významné dílčí cíle jsou jasně sdělovány všem podnikům bez jakékoli diskriminace. 3. Nabídka na společnou investici obsahuje takové podmínky pro potenciální spoluinvestory, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž v dlouhodobém horizontu, zejména: a) všem podnikům jsou nabídnuty spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky pro účast na dohodě o společné investici s ohledem na okamžik, kdy se připojí, včetně požadovaného finančního protiplnění za získání zvláštních práv, ochrany poskytované spoluinvestorům prostřednictvím těchto práv jak ve fázi výstavby, tak ve fázi využívání, například udělením nezcizitelných práv na užívání po očekávanou dobu životnosti sítě financované ze společné investice, a podmínek pro připojení se k dohodě o společné investici a její případné ukončení. Nediskriminační podmínky v této souvislosti neznamenají, že všem potenciálním spoluinvestorům musí být nabídnuty přesně stejné podmínky včetně finančních, ale že všechny rozdíly v nabízených podmínkách jsou odůvodněny týmiž objektivními, transparentními, nediskriminačními a předvídatelnými kritérii, jako je počet přípojek koncových uživatelů, který je předmětem závazku, b) nabídka umožňuje flexibilitu, pokud jde o hodnotu a časový plán závazků poskytnutých jednotlivými spoluinvestory, například formou dohodnutého a potenciálně rostoucího procentního podílu z celkového počtu přípojek koncových uživatelů v dané oblasti, k nimž se spoluinvestoři mohou postupně zavázat a jejichž jednotkový objem se stanoví tak, aby menší spoluinvestoři s omezenými zdroji mohli vstoupit do společné investice v přiměřeném, minimálním rozsahu a postupně zvyšovat svou účast, ale byly zaručeny přiměřené úrovně počátečního závazku. Při stanovení finančních protiplnění požadovaných od jednotlivých spoluinvestorů se musí zohlednit skutečnost, že investoři v časnější fázi podstupují vyšší riziko a dříve vynakládají kapitál, c) příplatek, který se časem zvyšuje, je třeba považovat za odůvodněný v případě závazků učiněných v pozdějších fázích a pro nové spoluinvestory, kteří do společné investice vstupují až po zahájení projektu, aby se zohlednilo klesající riziko a předešlo motivaci k zadržování kapitálu v raných fázích, d) dohoda o společné investici umožňuje spoluinvestorům převést nabytá práva na jiné spoluinvestory nebo třetí strany ochotné připojit se k dohodě o společné investici, s výhradou toho, že podnik, na nějž jsou práva převáděna, musí splnit všechny původní povinnosti převodce podle dohody o společné investici, e) spoluinvestoři si za spravedlivých a přiměřených podmínek navzájem udělují práva přístupu k infrastruktuře, jež je předmětem společné investice, pro účely poskytování navazujících služeb, též koncovým uživatelům, a to na základě transparentních podmínek, které jsou transparentně uvedeny v nabídce na společnou investici a v následné dohodě, zejména pokud jsou spoluinvestoři individuálně a odděleně odpovědní za zavedení konkrétních částí sítě. Je-li vytvořen nástroj pro společnou investici, poskytuje přímo či nepřímo přístup k síti všem spoluinvestorům na základě rovnocennosti vstupů a za spravedlivých a přiměřených podmínek, včetně finančních podmínek odrážejících různé úrovně rizika podstupovaného jednotlivými spoluinvestory. 4. Nabídka na společnou investici musí zaručit udržitelnou investici, která pravděpodobně splní budoucí potřeby, a to zaváděním nových síťových prvků, které významně přispívají k zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Poskytovatel univerzální služby, který byl povinen poskytovat tuto službu podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která není univerzální službou podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen poskytovat tuto službu i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu a za podmínek podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. První zeměpisné mapování podle § 115a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) nejpozději do 21. prosince 2023. 4. Úřad vydá opatření obecné povahy podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Úřad provede přezkum opatření obecné povahy vydaných podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v případě potřeby vydá jejich aktualizaci do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají účinnosti opatření obecné povahy vydaná Úřadem podle § 47 odst. 3 a § 70 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Oznámení podle § 13 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předložená Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předá Úřad Sdružení BEREC do 21. prosince 2021. 8. Osoba, která předložila oznámení podle § 13 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna Úřadu předložit oznámení na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. První přezkum plánu využití rádiového spektra podle § 16 odst. 11 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Úřad do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provede přezkum, zda je třeba uložit povinnost poskytovat služby podle § 38 odst. 2 písm. a), c) a d) a podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zda trvají důvody, na jejichž základě nebyla uložena povinnost poskytovat univerzální služby podle § 38 odst. 2 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Úřad může podle § 22 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, prodloužit dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů pro bezdrátové vysokorychlostní služby elektronických komunikací poskytované v harmonizovaném rádiovém spektru uděleného podle § 22 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Neobsahuje-li takový příděl rádiových kmitočtů konkrétní podmínky pro prodloužení doby jeho platnosti podle § 22 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí činnosti tohoto zákona, Úřad posoudí splnění všech podmínek podle § 22 odst. 6 zákona č. 127/2005., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Úřad může do 31. prosince 2022 změnit příděl rádiových kmitočtů udělený podle § 22 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tak, že do podmínek uvedených v přídělu rádiových kmitočtů doplní možnost uložení povinnosti podle § 22 odst. 3 a § 79a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úřad takový návrh změny přídělu rádiových kmitočtů veřejně konzultuje podle § 130 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Vyplyne-li na základě provedeného přezkumu potřeba uložit povinnost poskytovat služby podle § 38 odst. 2 písm. a), b), c) a d) a podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad tuto povinnost uloží do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny vydané Úřadem podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti do právní moci rozhodnutí Úřadu o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Byl-li seznam účastníků vydán nebo osobní a identifikační údaje účastníků předány podle § 41, 66 nebo § 95 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, má se za to, že účastník si uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, pokud neudělil svůj výslovný souhlas podle § 95 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 16. Poskytovatel interpersonální komunikační služby založené na číslech, který přiděluje čísla podle číslovacího plánu účastníkům, je povinen ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona informovat své účastníky o možnosti být kontaktován za účelem marketingu pouze s předchozím souhlasem podle § 66 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do uplynutí doby podle věty první lze kontaktovat účastníka za účelem marketingu za podmínek stanovených v § 96 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 17. V případě, že k nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Úřad uložil povinnosti podniku s významnou tržní silou, popřípadě k nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu relevantního trhu, kterou byl relevantní trh shledán efektivně konkurenčním, došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad provede analýzu relevantních trhů ve lhůtě podle § 51 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 18. Povinnost podle § 97 odst. 1, 3 a 6 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje pouze na osoby, které by byly považovány za osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací i podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 19. Zahájená řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 20. Bylo-li řízení pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při přezkumném řízení, obnově řízení nebo vydávání nového rozhodnutí podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně lhůt, v nichž lze takové řízení zahájit. To neplatí pro vydávání nového rozhodnutí v novém řízení podle § 122 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., které se řídí právní úpravou zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném v době zahájení takového řízení. 21. Do nabytí účinnosti vyhlášek Úřadu vydaných na základě § 34 odst. 5, § 34a odst. 9 a § 82 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních opatření obecné povahy. 22. Úřad vydá vyhlášky podle § 34 odst. 5, § 34a odst. 9 a § 82 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o požární ochraně Čl. III V § 17 odst. 3 písm. a) a v § 78 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., se slova „linku tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňovou komunikaci“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Českém rozhlasu Čl. IV Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 196/2009 Sb. a zákona č. 79/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písmeno d) zní: „d) provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídají stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb, prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Český rozhlas státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1), které umožňují pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména v pásmu 174 - 230 MHz (dále jen „rozhlasový multiplex veřejné služby“),“. 2. V § 3 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pro účely rozhlasového multiplexu veřejné služby podle odstavce 1 písm. d) se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost Českého rozhlasu přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Nepožádá-li Český rozhlas do 6 měsíců ode dne, kdy byly kmitočty vyhrazeny, o příděl, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zákona o elektronických komunikacích, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona.“. 3. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Rozhlasové programy, pořady a jejich části, multimediální obsah a doplňkové služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. V Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. f) se slova „ , člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu“ zrušují. 2. V části druhé se hlava sedmá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. VI Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 268/2015 Sb. a zákona č. 227/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 13 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) kabelovody, pokud jsou umístěny na silničním pozemku a pokud nejsou součástí jiné technické infrastruktury.“. 2. V § 14 odst. 3 se slova „dotčené komunikace,“ nahrazují slovy „dotčené komunikace s výjimkou kabelovodů podle § 13 písm. k), a dále“. 3. V § 36 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Podélné umístění vedení do silničního pozemku s výjimkou silničního pozemku pod vozovkou nebo krajnicí a středního dělícího pásu, podélné umístění do silničního pomocného pozemku nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace.“. 4. V § 36 odst. 4 se slova „ve vozovkách“ nahrazují slovy „v silničním pozemku pod vozovkou, krajnicí, nebo ve středním dělícím pásu“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o poštovních službách Čl. VII V § 38 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 319/2015 Sb. a zákona č. 202/2019 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o integrovaném záchranném systému Čl. VIII Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 písm. f) se za slovo „vyrozumění“ vkládají slova „a systém veřejné výstrahy podle jiného právního předpisu29)“. Poznámka pod čarou č. 29 zní: „29) § 33b zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 7 odst. 5 se za slova „až 4“ doplňují slova „a 7“. 3. V § 7 odstavec 7 zní: „(7) Ministerstvo vnitra a) koordinuje a rozvíjí tísňovou komunikaci za účelem zajištění přístupu k základním složkám integrovaného záchranného systému prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158, b) přijímá vhodná opatření, aby osoby se zdravotním postižením měly prostřednictvím tísňové komunikace přístup k základním složkám integrovaného záchranného systému za rovnocenných podmínek jako ostatní osoby, c) shromažďuje informace o kvalitě a využívání tísňové komunikace prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158, d) spolupracuje v oblasti tísňové komunikace s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zdravotnictví a Českým telekomunikačním úřadem, jakož i s příslušnými orgány jiných členských států Evropské unie.“. 4. V § 18 odstavec 3 zní: „(3) Podnikatelé zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat s Ministerstvem vnitra při přípravě a řešení způsobu krizové komunikace a tísňové komunikace, včetně systému veřejné výstrahy.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. IX V § 5 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., písmeno n) zní: „n) stanoví programy a služby přímo související s těmito programy, které mají být povinně šířeny ve veřejném zájmu a na podporu služeb televize s internetem a elektronických programových průvodců prostřednictvím sítí elektronických komunikací pro rozhlasové a televizní vysílání a souvisejících služeb, přezkoumává každých 5 let trvání potřeby jejich povinného šíření a předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu závazná stanoviska pro účely uložení nebo zrušení jejich povinného šíření podle zvláštního právního předpisu4f),“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. X Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019, zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 300/2021 Sb., se mění takto: 1. V položce 110 se doplňuje písmeno g), které zní: „g)\| Podání návrhu na rozhodnutí sporu podle § 104 odst. 16 zákona o elektronických komunikacích\| Kč 1 000“. ---\|---\|--- 2. V položce 112 přílohy se doplňují písmena e) a f), která znějí: „e)\| Podání žádosti o zahájení řízení ve věci předběžné ohlášky, koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů u Radiokomunikačního úřadu podle § 26a odst. 2 zákona o elektronických komunikacích pro družicovou amatérskou službu \| Kč 10 000, ---\|---\|--- f) \| Podání žádosti o zahájení řízení ve věci předběžné ohlášky, koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů u Radiokomunikačního úřadu podle § 26a odst. 2 zákona o elektronických komunikacích pro ostatní družicové služby \| Kč 50 000.“. ---\|---\|--- ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. XI V § 45 odst. 2 písm. c) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „čísle tísňového volání“ nahrazují slovy „národním tísňovém čísle“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. XII Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 326/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 3 písm. e) a § 18 odst. 2 písm. c) bodu 5 se slova „čísla tísňového volání 155“ nahrazují slovy „tísňového čísla 155“. 2. V § 83 odst. 1 se slova „číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové číslo“. 3. V § 110 odst. 1 písm. b) se slova „subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na“ nahrazují slovy „centru tísňové komunikace pro“ a slova „číslo tísňového volání“ se nahrazují slovy „tísňové číslo“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o zdravotnické záchranné službě Čl. XIII Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění zákona č. 385/2012 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. c) se slova „vyhodnocené volání na národní číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „vyhodnocená tísňová komunikace na národní tísňové číslo“. 2. V § 4 písm. a) se slova „příjem volání na národní číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „příjem tísňové komunikace na národní tísňové číslo“ a slova „dále jen (tísňové volání)“ se zrušují. 3. V § 4 písm. b) se slova „tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“. 4. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zdravotnické operační středisko je centrem tísňové komunikace na národní tísňové číslo 155.“. 5. V § 11 odst. 2 písm. a) se slova „tísňových volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“. 6. V § 11 odst. 6 písm. a) se slova „tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“. 7. V § 23 písm. d) se slova „čísla tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňového čísla“. 8. § 29 se zrušuje. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o Hasičském záchranném sboru Čl. XIV Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 51/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Operační a informační středisko je centrem tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňové číslo 150.“. 2. § 32 včetně nadpisu zní: „§ 32 Předávání záznamu tísňové komunikace Záznam tísňové komunikace může hasičský záchranný sbor předat složce integrovaného záchranného systému, je-li potřebný k plnění konkrétního úkolu. Tento záznam lze předat i orgánu veřejné moci na jeho písemnou žádost v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu.“. 3. V § 38 odst. 1 a 5 se slova „tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh Čl. XV Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 265/2017 Sb., zákona č. 526/2020 Sb. a zákona č. 299/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní: „§ 47a Interoperabilita automobilových rádiových zařízení a digitálních televizních zařízení (1) Veškerá digitální televizní zařízení určená pro spotřebitele musí a) umožňovat dekódování signálů podle některého společného evropského kódovacího algoritmu, který je spravován uznanou evropskou normalizační organizací, b) reprodukovat signály, které byly volně přeneseny. (2) Každé digitální televizní zařízení se zabudovanou obrazovkou s viditelnou úhlopříčkou delší než 30 cm musí být vybaveno nejméně jednou zásuvkou s otevřeným rozhraním, která umožňuje jednoduché připojení periferních zařízení a může přenášet všechny relevantní prvky digitálního televizního signálu, včetně informací týkajících se interaktivních služeb a služeb s podmíněným přístupem. (3) Jakékoli automobilové rádiové zařízení zabudované do nového vozidla kategorie M musí být schopno přijímat a reprodukovat rozhlasové služby poskytované prostřednictvím jak analogového zemského rozhlasového vysílání, tak digitálního zemského rozhlasového vysílání.“. 2. V § 54 odst. 4 písm. a) se za číslo „47“ vkládá text „ , 47a“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací Čl. XVI Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 283/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; pro účely instalace bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo jeho připojení k páteřní síti se za fyzickou infrastrukturu považuje i městský mobiliář, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy, zastávky autobusů a tramvají či stanice metra“. 2. V § 2 písm. c) se doplňuje bod 6, který zní: „6. povinný orgán, pokud je vlastníkem nebo provozovatelem fyzické infrastruktury, která je technicky způsobilá k instalaci bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo která je nezbytná pro připojení těchto přístupových bodů k páteřní síti,“. 3. V § 4 odst. 2 se za slova „za přístup k fyzické infrastruktuře“ vkládají slova „nebo způsob jejího určení“. 4. V § 6 odst. 1 se za slova „Oprávněná osoba“ vkládají slova „ , která hodlá využít oprávnění podle § 4,“. 5. V § 6 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Neposkytne-li Úřad soubor minimálních údajů nebo jeho část podle § 6 odst. 3, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o neposkytnutí souboru minimálních údajů nebo jeho části.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 6. V § 6 odst. 5 se věta poslední zrušuje. 7. V § 6 odst. 7 se za slovo „požádat“ vkládá slovo „písemně“. 8. V § 7 se odstavec 5 zrušuje. 9. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňují slova „nebo způsob jejího určení“. 10. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Povinná osoba může žádost o údaje o stavebních pracích odmítnout, pokud a) zveřejnila požadované údaje způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě sdělí oprávněné osobě přístup ke zveřejněnému údaji, b) poskytla požadované údaje Úřadu nebo povinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti, nebo c) oprávněná osoba neodůvodnila ani na výzvu svoji žádost o poskytnutí údajů o stavebních pracích.“. 11. V § 14 odst. 1 se za slova „uvnitř budovy“ vkládají slova „nebo způsob jejího určení“. 12. V § 17 odst. 6 se slova „sporů podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „sporu o přístup k fyzické infrastruktuře, sporu o průzkum na místě, o sporu o koordinaci stavebních prací a sporu o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy,“. 13. V § 17 odst. 7 se za slovo „přístupu“ vkládají slova „k fyzické infrastruktuře“. 14. V § 18 se za slovo „sporu“ vkládají slova „a proti rozhodnutí o neposkytnutí souboru minimálních údajů nebo jeho části podle § 6 odst. 4“. 15. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XVII Zrušují se: 1. Vyhláška č. 318/2010 Sb., kterou se stanoví forma evidence provozních a lokalizačních údajů a způsob jejího předávání Českému telekomunikačnímu úřadu. 2. Vyhláška č. 228/2012 Sb., o stanovení kritérií pro posuzování, zda má více subjektů společnou významnou tržní sílu na relevantním trhu elektronických komunikací. ČÁST SEDMNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou a) části první čl. I bodů 153 a 276, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022, b) části první čl. I bodu 43, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2022, a c) části třetí čl. IV, která nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 382/2021 Sb.	Zákon č. 382/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 18. 10. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 168/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 310/2013 Sb. * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST ČTVRTÁ - Změna energetického zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pohonných hmotách * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 24. 1. 2023 (19/2023 Sb.) 382 ZÁKON ze dne 15. září 2021, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Čl. I Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 541/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, v platném znění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.“. 2. V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „podporu elektřiny a tepla“ nahrazují slovy „podporu elektřiny, tepla a biometanu“ a za slova „výroby elektřiny a tepla“ se vkládají slova „ , přechodnou transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií a zajištění přiměřenosti této podpory“. 3. V § 1 odst. 1 písmeno b) zní: „b) pravidla pro rozvoj a regulaci podporovaných zdrojů energie,“. 4. V § 1 odst. 1 písm. e) se slova „a tepla“ nahrazují slovy „ , tepla a biometanu“. 5. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) práva a povinnosti osob dodávajících pohonné hmoty a elektřinu pro dopravní účely a působnost orgánů veřejné správy při zajištění naplnění cílů ve využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy.“. 6. V § 1 odst. 2 písm. b) se slova „spotřebě primárních energetických zdrojů“ nahrazují slovy „konečné spotřebě energie“. 7. V § 1 odst. 2 písm. d) se za slovo „cíle“ vkládají slova „a příspěvku České republiky k“ a slova „energie v České republice“ se nahrazují slovy „energie v Evropské unii“. 8. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) vytvořit podmínky pro naplnění cílů ve využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy.“. 9. V § 1 odst. 3 se za slovo „upravující“ vkládají slova „poskytování podpory a“. 10. V § 2 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy a paliv z ní vyráběných, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu, b) biomasou biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, z lesnictví a souvisejících odvětví a z rybolovu a akvakultury, včetně rostlinných a živočišných látek, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu, přičemž zemědělská biomasa je biomasa vyrobená v zemědělství a lesní biomasa je biomasa vyrobená v lesnictví.“. 11. V § 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; za bioplyn se považuje také kalový a skládkový plyn“. 12. V § 2 odst. 1 písmeno e) zní: „e) biometanem upravený bioplyn, jehož kvalita a čistota splňuje kvalitativní parametry zemního plynu.“. 13. V § 2 odst. 1 písmeno i) zní: „i) hrubou konečnou spotřebou energie energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, spotřeba elektřiny a tepla v odvětví energetiky při výrobě elektřiny, tepla a paliv používaných v odvětví dopravy a ztráty elektřiny a tepla při distribuci a přenosu,“. 14. V § 2 písm. j) a k) se slova „finanční částka“ nahrazují slovy „peněžní prostředky“ a slovo „určená“ se nahrazuje slovem „určené“. 15. V § 2 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) zeleným bonusem na biometan peněžní prostředky na podporu výroby biometanu podle tohoto zákona určené výrobcům biometanu,“. Dosavadní písmena l) až v) se označují jako písmena m) až w). 16. V § 2 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní: „o) výrobnou biometanu zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan nebo zařízení k úpravě bioplynu na biometan“. Dosavadní písmena o) až w) se označují jako písmena p) až x). 17. V § 2 se za písmeno q) vkládá nové písmeno r), které zní: „r) výrobcem biometanu provozovatel výrobny biometanu“. Dosavadní písmena r) až x) se označují jako písmena s) až y). 18. V § 2 písm. y) se slova „tepla z druhotných zdrojů“ nahrazují slovy „odpadního tepla“. 19. V § 2 se na konci písmene y) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) odpadním teplem nebo odpadním chladem teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních, ve výrobnách elektřiny nebo v sektoru služeb, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby elektřiny a tepla nebo kde není kombinovaná výroba elektřiny a tepla proveditelná, které by se bez přístupu do soustavy zásobování tepelnou energií bez využití rozptýlily do vzduchu nebo do vody.“. 20. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) zdrojem elektřiny výrobna elektřiny nebo její část, která je schopna samostatného provozu a je do provozu uvedena samostatně, b) nepalivovým zdrojem elektřiny zdroj elektřiny využívající k výrobě elektřiny energii větru, energii slunečního záření, geotermální energii nebo energii vody, c) palivovým zdrojem elektřiny zdroj elektřiny využívající k výrobě elektřiny spalování biomasy, bioplynu nebo důlního plynu nebo zdroj elektřiny využívající kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, d) modernizací výrobny elektřiny obnovení výrobny elektřiny zahrnující úplné nebo částečné nahrazení zařízení nebo provozních systémů a vybavení za účelem náhrady instalovaného výkonu nebo zvýšení účinnosti nebo instalovaného výkonu výrobny elektřiny; za modernizaci se považuje i změna paliva, e) referenční výkupní cenou cena elektřiny stanovená Úřadem pro účely výpočtu hodinového zeleného bonusu na elektřinu, f) referenční aukční cenou cena elektřiny nabízená předkladatelem nabídky v aukci, g) aukčním bonusem peněžní prostředky na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši rozdílu referenční aukční ceny a hodinové ceny, nebo peněžní prostředky na podporu výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů nabízené předkladatelem nabídky v aukci, h) energetickým výkonem výrobny biometanu instalovaná kapacita výrobny biometanu v Nm3/rok, i) palivem z biomasy plynné nebo pevné palivo vyrobené z biomasy, j) energií okolního prostředí přirozeně se vyskytující tepelná energie a energie nahromaděná v prostředí vymezeném určitými hranicemi, která může být uložena v ovzduší, s výjimkou odpadního vzduchu, nebo v povrchových či odpadních vodách, k) geotermální energií energie uložená ve formě tepla pod zemským povrchem, l) zárukou původu elektronický dokument, který dokládá zákazníkovi původ dodané energie, m) pokročilým biometanem biometan vyrobený ze surovin uvedených v prováděcím právním předpisu.“. 21. V části první hlava II včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4 a 22 zní: „HLAVA II ROZVOJ A REGULACE PODPOROVANÝCH ZDROJŮ ENERGIE § 3 (1) Návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie4) (dále jen „vnitrostátní plán“) vypracovává ministerstvo. Návrh vnitrostátního plánu, způsob podávání vyjádření a úprav k němu a dostatečnou lhůtu k jejich podání zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Vnitrostátní plán schvaluje vláda. (3) Vnitrostátní plán zahrnuje vedle náležitostí stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím správu energetické unie4) také cíle České republiky v oblasti výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů. (4) Vláda nařízením stanoví pro výrobny elektřiny, výrobny tepla a výrobny biometanu, které byly uvedeny do provozu od 1. ledna 2022, pro výrobny elektřiny, u kterých byla provedena modernizace výrobny elektřiny od 1. ledna 2022, a pro podporu elektřiny pro zachování výrobny elektřiny v provozu (dále jen „udržovací podpora elektřiny“) a pro podporu tepla pro zachování výrobny tepla v provozu (dále jen „udržovací podpora tepla) a pro přechodnou transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií na období alespoň 3 kalendářních let a) druhy podpor, které budou využity pro podporu, b) formy podpory podle § 8, které budou využity pro podporu výroben elektřiny, které byly uvedeny do provozu od 1. ledna 2022, a pro výrobny elektřiny, u kterých byla provedena modernizace výrobny elektřiny od 1. ledna 2022, c) druhy podporovaných zdrojů a velikost elektrického instalovaného výkonu výroben elektřiny, tepelného výkonu výroben tepla a energetického výkonu výroben biometanu podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2, § 6a, 6c, § 24 odst. 2, § 25a odst. 1, § 26b a § 27a odst. 1, které budou předmětem podpory, d) množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje podle § 25a odst. 3, které budou předmětem podpory, e) vymezení tepla, na které se nevztahuje přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií, a ceny povolenky na emise skleníkových plynů zajištující přechod k transformaci výroby tepla, f) maximální výši finanční jistoty v případě aukce, g) vymezení druhů podporovaných zdrojů energie podle tohoto zákona, pro které bude platit 1. povolení stavby22) výrobny elektřiny jako podmínka pro účast v aukci, 2. společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 a pro modernizované výrobny elektřiny, h) vymezení, pro který druh podporovaného zdroje energie podle tohoto zákona bude podpora zvlášť pro zdroj elektřiny a zvlášť pro výrobnu elektřiny, i) dobu trvání udržovací podpory elektřiny, dobu trvání udržovací podpory tepla a období, za které se poskytuje přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií. (5) Vláda vydá každý kalendářní rok nařízení podle odstavce 4, kterým doplňuje vymezení podle písmen a) až h), pro další kalendářní rok nebo roky tak, aby bylo vymezení určeno vždy na období minimálně alespoň 3 kalendářních let. § 3a (1) Operátor trhu do patnáctého dne každého následujícího kalendářního měsíce zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o počtu výroben elektřiny, u nichž výrobce registroval v systému operátora trhu podporu modernizované výrobny elektřiny, a počtu výroben elektřiny, výroben tepla a výroben biometanu, které byly uvedeny do provozu od 1. ledna 2022, a o jejich souhrnném instalovaném elektrickém, tepelném a energetickém výkonu, a to v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a provozních podpor, pro něž byla v systému operátora trhu registrována podpora. Operátor trhu dále ve lhůtě a způsobem podle věty první zveřejňuje informaci o množství podporovaného tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, a to od začátku daného kalendářního roku. (2) Pokud souhrnný instalovaný elektrický výkon pro výrobny elektřiny, které nejsou předmětem aukce, nebo tepelný výkon pro výrobny tepla nebo energetický výkon výrobny biometanu v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a provozních podpor zveřejněný operátorem trhu dosáhne pro výrobny elektřiny, u nichž byla provedena modernizace výrobny elektřiny, nebo pro výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu, které byly uvedeny do provozu, souhrnné hodnoty výkonu stanovené nařízením vlády v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů za celé vymezené období, pak elektřina, teplo nebo biometan vyrobené ve výrobnách elektřiny, výrobnách tepla nebo výrobnách biometanu využívajících příslušný druh podporovaného zdroje a uvedených do provozu nebo elektřina vyrobená v modernizované výrobně elektřiny, u které je provedena registrace v systému operátora trhu od prvního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla zveřejněna informace o dosažení souhrnné hodnoty výkonu pro odpovídající podporovaný zdroj, nejsou předmětem podpory podle tohoto zákona. Vymezeným obdobím se rozumí období, pro které vláda stanovila vymezení podle § 3 odst. 4. (3) Odstavec 2 se nepoužije v případě výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu, na kterou vydané povolení stavby nabylo právní moci22) přede dnem zveřejnění informace operátora trhu o dosažení souhrnné hodnoty výkonu podle odstavce 2 a u které bude provedena registrace modernizované výrobny elektřiny v systému operátora trhu do 2 let ode dne zveřejnění informace operátorem trhu podle odstavce 1 nebo která bude uvedena do provozu do 2 let ode dne zveřejnění informace operátorem trhu podle odstavce 1. V případech, kdy cenové rozhodnutí v době uvedení výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu do provozu nebo v době registrace modernizované výrobny elektřiny v systému operátora trhu výši podpory nestanoví, použije se výše podpory stanovená pro tyto výrobny uvedené do provozu nebo modernizované v kalendářním roce, kdy byla zveřejněna informace o dosažení souhrnné hodnoty výkonu podle odstavce 2. (4) Pokud dojde k překročení množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje stanoveného nařízením vlády podle § 3 odst. 4 písm. d), sníží operátor trhu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla zveřejněna informace o tomto překročení, výši zeleného bonusu na teplo z obnovitelných zdrojů dodané ze společného spalovaní obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje ve stejném poměru, ve kterém skutečné množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje od prvního dne kalendářního roku překročilo množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje stanoveného v nařízení vlády podle § 3 odst. 4 písm. d). (5) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup předpokládanou výši peněžních prostředků na provozní podporu s rozlišením na podporu elektřiny, tepla a biometanu a investiční podporu na následující 3 kalendářní roky. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999. 22) § 118 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 22. V § 4 odst. 1 větě první se slova „ , anebo poměrná část elektřiny pocházející z obnovitelného zdroje v případě společného spalování obnovitelného zdroje a druhotného zdroje nebo neobnovitelného zdroje“ zrušují. 23. V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2022 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, slunečního záření, skládkového a kalového plynu.“. 24. V § 4 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 12 se označují jako odstavce 3 až 11. 25. V § 4 odst. 3 větě první se slova „ , a na elektřinu uvedenou v odstavci 5“ zrušují. 26. V § 4 odst. 4 písmena c) a d) včetně poznámky pod čarou č. 36 znějí: „c) z pevných paliv z biomasy ve výrobně elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 20 MW nebo z plynných paliv z biomasy ve výrobně elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 2 MW se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z paliv z biomasy splňujících kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasy a úspory emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu; paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma elektřiny vyrobené z tuhého komunálního odpadu, který nepodléhá ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů, d) využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která není umístěna na zemědělské půdě I. nebo II. třídy ochrany podle jiného právního předpisu36), 36) § 3 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.“. 27. V § 4 odst. 4 písmeno f) zní: „f) z biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů stanovená prováděcím právním předpisem; biokapaliny vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma elektřiny vyrobené z tuhého komunálního odpadu, který nepodléhá ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů.“. 28. V § 4 odst. 5 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c). 29. V § 4 odst. 5 písm. b) se slova „6, odst. 7 písm. a), 8 nebo 9, nebo“ nahrazují slovy „5 nebo 6,“. 30. V § 4 odst. 5 písmeno c) zní: „c) naměřenou měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení, nebo“. 31. V § 4 se na konci odstavce 5 doplňuje písmeno d), které zní: „d) vyrobenou z biometanu, na který byla uplatněna podpora biometanu podle tohoto zákona.“. 32. V § 4 odstavec 6 zní: „(6) Výrobci, který používá z technologických důvodů pro výrobu elektřiny z bioplynu nebo z biomasy i jiné palivo, vzniká právo na podporu elektřiny z obnovitelného zdroje pouze na energetický podíl připadající na bioplyn nebo biomasu. Způsob určení podporovaného množství elektřiny stanoví prováděcí právní předpis.“. 33. V § 4 se odstavce 7 až 11 zrušují. 34. V § 5 odst. 1 větě první se slova „anebo poměrná část elektřiny pocházející z druhotného zdroje v případě společného spalování druhotného zdroje a obnovitelného zdroje nebo neobnovitelného zdroje a“ zrušují. 35. V § 5 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2022 se podpora elektřiny z druhotných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající důlní plyn.“. 36. V § 5 odst. 3 větě první se slova „v kombinované výrobě elektřiny a tepla“ zrušují a věta druhá se zrušuje. 37. V § 5 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8. 38. V § 5 odst. 5 písm. b) se slova „6, nebo odst. 7 písm. a)“ nahrazují číslem „5“. 39. V § 5 odst. 5 písmeno c) zní: „c) naměřenou měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení.“. 40. V § 5 se odstavce 6 až 8 zrušují. 41. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2022 se podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající zemní plyn.“. 42. V § 6 odst. 4 písm. b) se za číslo „3“ vkládají slova „a 4“ a slova „7 písm. a), nebo“ se nahrazují číslem „5,“. 43. V § 6 odst. 4 písmeno c) zní: „c) naměřenou měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení, nebo“. 44. V § 6 se doplňuje písmeno d), které zní: „d) vyrobenou spalováním odpadů.“. 45. V § 6 se odstavce 5 až 8 zrušují. 46. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6c, které včetně nadpisů znějí: „§ 6a Udržovací podpora elektřiny (1) Úřad stanoví udržovací podporu elektřiny tak, aby došlo k vyrovnání rozdílu mezi měrnými provozními náklady při použití biomasy u výroben elektřiny spalujících biomasu a měrnými provozními náklady při použití tuhých fosilních paliv. (2) Rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů použité Úřadem pro stanovení výše udržovací podpory elektřiny podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. (3) Udržovací podpora elektřiny se vztahuje na elektřinu vyrobenou z biomasy ve výrobně elektřiny, pokud je zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 50 % z vyrobeného tepla. (4) Úřad meziročně upravuje výši udržovací podpory elektřiny na základě monitoringu provozních nákladů a jejich změn. (5) Podmínkou vzniku práva na udržovací podporu elektřiny je registrace této podpory v systému operátora trhu výrobcem. (6) Udržovací podpora elektřiny není poskytována do a) zveřejnění zprávy o provedeném sektorovém šetření přiměřenosti podpory elektřiny podle § 31, b) předložení pravomocného usnesení podle § 35 odst. 8, pokud u výrobny elektřiny před registrací udržovací podpory elektřiny v systému operátora trhu bylo vedeno řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, nebo c) předložení dokladu prokazujícího bezdlužnost v případě zjištěné nadměrné podpory u výrobny elektřiny před registrací udržovací podpory elektřiny v systému operátora trhu, kdy je uložena povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu podle § 35 odst. 5 písm. b). (7) Na udržovací podporu elektřiny dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 4, 5 a 6. § 6b Úprava zařízení výrobny elektřiny (1) Úprava zařízení výrobny elektřiny nemá vliv na právo na podporu elektřiny, které vzniklo před provedením úpravy zařízení, a na podmínky poskytnutí této podpory, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 a v § 6c. (2) V případě, kdy úpravou zařízení výrobny elektřiny dojde ke zvýšení instalovaného výkonu výrobny elektřiny a výrobce neuplatňuje podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny podle § 6c, se právo na podporu elektřiny vztahuje u a) nepalivového zdroje elektřiny na množství elektřiny v poměru instalovaného výkonu výrobny elektřiny před provedením úpravy zařízení a po jejím provedení, b) palivového zdroje elektřiny na množství elektřiny odpovídající výrobě elektřiny před provedením úpravy zařízení; způsob stanovení množství elektřiny stanoví prováděcí právní předpis. (3) Na úpravu zařízení výrobny elektřiny dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 4, 5 a 6. § 6c Modernizace výrobny elektřiny (1) Podpora elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny se vztahuje na elektřinu vyrobenou v této výrobně elektřiny za splnění podmínek a požadavků na modernizaci výrobny elektřiny u jednotlivých druhů podporovaných zdrojů energie stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Podmínkou vzniku práva na podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny je registrace této podpory v systému operátora trhu výrobcem. (3) Registrací podpory modernizované výrobny elektřiny zaniká právo na podporu elektřiny vzniklé před provedením modernizace výrobny elektřiny. (4) V případě elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny a) z biomasy se podpora elektřiny vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, pokud je 1. u výroben elektřiny využívajících zemědělskou biomasu s výkonem do 7,5 MWel včetně, uvedených do provozu do 31. prosince 2012, zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 40 % z vyrobeného tepla, 2. u výroben elektřiny nespadajících do písmene a) bodu 1 zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 50 % z vyrobeného tepla, b) z bioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu se podpora elektřiny vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která je vzdálena 1. více než 5 km od nejbližšího místa jejího možného připojení k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobce plynu, pokud je zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 40 % z vyrobeného tepla, 2. méně než 5 km od nejbližšího místa jejího možného připojení k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobce plynu, pokud je zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 50 % z vyrobeného tepla; uvedené se nevztahuje na případy, kdy výrobnu elektřiny není možné připojit k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobce plynu, jež je vzdáleno méně než 5 km od výrobny elektřiny; pro tyto případy platí požadavek na zajištění uplatnění užitečného tepla podle písmene b) bodu 1; způsob prokázání vzdálenosti výrobny elektřiny od nejbližšího možného místa připojení k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobce plynu a nemožnost připojení výrobny elektřiny k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobce plynu se dokládá protokolem o zajištění kapacity. (5) Podpora elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny není poskytována do a) zveřejnění zprávy o provedeném sektorovém šetření přiměřenosti podpory elektřiny podle § 31, b) předložení pravomocného usnesení podle § 35 odst. 8, pokud u výrobny elektřiny před provedenou modernizací výrobny elektřiny bylo vedeno řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, nebo c) předložení dokladu prokazujícího bezdlužnost v případě zjištěné nadměrné podpory u výrobny elektřiny před provedenou modernizací výrobny elektřiny, kdy je uložena povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu podle § 35 odst. 5 písm. b). (6) Na modernizaci výrobny elektřiny dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 4, 5 a 6.“. 47. Poznámky pod čarou č. 9 a 10 znějí: „9) Vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. 10) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění vyhlášky č. 127/2017 Sb.“. 48. V § 7 odst. 3 se věty druhá a poslední zrušují. 49. V § 7 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 4 až 6. 50. V § 7 odstavec 5 zní: „(5) Právo na podporu elektřiny pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se vztahuje pouze na výrobny elektřiny, jejichž výrobní technologické celky nejsou v den uvedení do provozu starší 5 let. Právo na podporu pro modernizované výrobny elektřiny se vztahuje pouze na výrobny elektřiny, jejichž výrobní technologické celky, které jsou v rámci modernizace nahrazovány, nejsou ke dni registrace této podpory starší 5 let.“. 51. V § 7 se odstavec 6 zrušuje. 52. V § 8 odst. 1 se slova „zelených bonusů na elektřinu nebo výkupních cen“ nahrazují slovy „zeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu nebo výkupní ceny. Podpora formou výkupní ceny se neuplatňuje pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 a pro podporu podle § 6a a 6c.“. 53. V § 8 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 54. V § 8 odst. 2 se slova „prostřednictvím vykupujícího nebo povinně vykupujícího anebo přímo“ zrušují. 55. V § 8 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 56. V § 8 se odstavec 4 zrušuje. 57. V § 9 odst. 4 písm. a) a b) se slova „nebo vyrobenou společným spalováním obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje“ zrušují. 58. V § 9 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Podpora elektřiny zeleným bonusem na elektřinu pro výrobny elektřiny uvedené do provozu nebo modernizované od 1. ledna 2022 se může poskytnout na elektřinu a) vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru s instalovaným výkonem nižším než 6 MW nebo složené z nejvýše 6 zdrojů elektřiny nebo vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající jiný druh obnovitelného zdroje s instalovaným výkonem nižším než 1 MW, a to pouze v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinu, b) z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů s instalovaným výkonem nižším než 1 MW, a to pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu. (7) Udržovací podpora elektřiny se může poskytnout zeleným bonusem na elektřinu v režimu hodinového nebo ročního zeleného bonusu na elektřinu. (8) Podpora elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny se může poskytnout zeleným bonusem na elektřinu v režimu hodinového nebo ročního zeleného bonusu na elektřinu.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 9. 59. V § 9 odst. 9 se za slovo „naměřených“ vkládají slova „nebo vypočtených“ a slova „nebo v případech podle § 11a odst. 4 na základě vypočtených hodnot“ se zrušují. 60. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Aukční bonus (1) Aukční bonus je poskytován v Kč/MWh v ročním nebo hodinovém režimu. (2) Aukční bonus je operátor trhu povinen hradit na základě vyúčtování podle odstavce 3 v souladu s rozhodnutím o udělení práva na podporu z aukce podle § 10d. (3) Vyúčtování aukčního bonusu se uskutečňuje na základě naměřených nebo vypočtených hodnot12) podle § 11a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.“. 61. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 23 znějí: „§ 10a Vyhlášení aukce (1) Ministerstvo vyhlašuje aukci na podporu elektřiny23) a ve vyhlášení aukce stanoví a) lhůtu pro podání nabídky, která nesmí být kratší než 2 měsíce ode dne vyhlášení aukce, b) náležitosti nabídky, kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu, c) druh podporovaného zdroje energie, d) celkovou hodnotu soutěženého instalovaného výkonu a výkonové rozmezí výroben elektřiny využívajících podporovaný zdroj energie, e) lhůtu pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo provedení modernizace výrobny elektřiny, f) formu a způsob podání nabídky, g) výši finanční jistoty, její formu, způsob a lhůty prokázání jednotlivých částí finanční jistoty, h) pravidla pro hodnocení nabídek, i) způsob a formu sdělení vyhodnocení nabídek a výsledek aukce předkladatelům nabídek, j) důvody pro zrušení aukce. (2) Ministerstvo může ve vyhlášení aukce ve spolupráci s Úřadem stanovit a) maximální referenční aukční cenu v případě obnovitelných zdrojů, b) maximální výši aukčního bonusu v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo druhotných zdrojů, nebo c) v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla rovněž minimální podíl tepla dodávaného do soustavy zásobování teplem po dobu 5 let od uvedení výrobny do provozu a maximální množství elektřiny, na které se podpora v kalendářním roce vztahuje. § 10b Finanční jistota (1) Předkladatel nabídky je povinen prokázat jednotlivé části finanční jistoty ve lhůtě a výši stanovené ve vyhlášení aukce. (2) Finanční jistota může být poskytnuta a) složením peněžních prostředků na zvláštní účet ministerstva, nebo b) bankovní zárukou, kterou přijalo ministerstvo. § 10c Hodnocení nabídek (1) Ministerstvo zahájí otevírání nabídek bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro podání nabídek. (2) Na nabídku podanou po uplynutí lhůty pro podání nabídky se pohlíží, jako by nebyla podána a ministerstvo o tom bez zbytečného odkladu vyrozumí předkladatele nabídky. Ustanovení § 41 správního řádu se nepoužije. (3) Ministerstvo po uplynutí lhůty pro podání nabídky vyhodnotí, zda podaná nabídka a) obsahuje požadované náležitosti a b) splňuje podmínky stanovené ve vyhlášení aukce. (4) Neobsahuje-li podaná nabídka prokázání první části finanční jistoty, ministerstvo rozhodne o vyřazení nabídky z aukce. Proti rozhodnutí ministerstva nelze podat rozklad. (5) Nabídky, které splnily požadavky, ministerstvo vzestupně seřadí podle nabízené výše referenční aukční ceny v případě obnovitelných zdrojů nebo výše aukčního bonusu v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. Podle celkové hodnoty soutěženého instalovaného výkonu stanoveného ve vyhlášení aukce ministerstvo určí, které nabídky v aukci uspěly. (6) Ministerstvo zpracuje zprávu o vyhodnocení nabídek (dále jen „zpráva“) a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo ve zprávě uvede a) označení aukce, b) seznam hodnocených nabídek, které 1. nesplnily podmínky stanovené ve vyhlášení aukce včetně odůvodnění, 2. splnily podmínky aukce včetně pořadí podle odstavce 5, c) výzvu k prokázání druhé části finanční jistoty ve výši a způsobem stanoveným ve vyhlášení aukce předkladatelům nabídek, které v aukci uspěly. (7) Pokud ministerstvo aukci zruší, zveřejní bez zbytečného odkladu způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o zrušení aukce s uvedením důvodu jejího zrušení podle § 10a odst. 1 písm. j). § 10d Rozhodnutí o udělení a neudělení práva na podporu z aukce (1) Pokud předkladatel nabídky, která uspěla v aukci, ve lhůtě stanovené ve zprávě prokáže druhou část finanční jistoty, ministerstvo do 30 dnů ode dne uplynutí této lhůty vydá rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce. Pokud předkladatel této nabídky neprokáže druhou část finanční jistoty ve lhůtě stanovené ve zprávě, ministerstvo vyzve k prokázání druhé části finanční jistoty dalšího předkladatele nabídky, která splnila podmínky aukce, a to v pořadí, které vyplývá ze zprávy. (2) V rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce se kromě obecných náležitostí rozhodnutí stanovených správním řádem ve výroku uvede a) identifikace výrobny elektřiny včetně instalovaného výkonu a druhu podporovaného zdroje energie, b) referenční aukční cena nebo výše aukčního bonusu, c) lhůta pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo lhůta pro provedení modernizace výrobny elektřiny. (3) Předkladatel nabídky, kterému bylo uděleno právo na podporu z aukce, je povinen uvést výrobnu elektřiny do provozu nebo provést modernizaci výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce a vyrábět elektřinu za podmínek stanovených tímto zákonem. (4) Předkladateli nabídky, která neuspěla v aukci, ministerstvo vydá rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce. Proti rozhodnutí ministerstva nelze podat rozklad. § 10e Použití finanční jistoty a odnětí práva na podporu z aukce (1) Ministerstvo vrátí peněžní prostředky nebo záruční listinu, které přijalo od překladatele nabídky, která byla vyřazena z aukce, nebo jemuž ministerstvo vydalo rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení nabídky z aukce nebo rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce. (2) Pokud bude výrobna elektřiny uvedena do provozu nebo pokud bude provedena modernizace výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce, ministerstvo vrátí předkladateli nabídky, kterému bylo uděleno právo na podporu z aukce, peněžní prostředky nebo záruční listinu, které od něho přijalo, ke dni uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo ke dni provedení modernizace výrobny elektřiny. V opačném případě má ministerstvo právo na plnění z finanční jistoty. (3) Pokud nebyla výrobna elektřiny uvedena do provozu nebo pokud nebyla provedena modernizace výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce z důvodu zásahu vyšší moci nebo skutečnosti nezávislé na vůli předkladatele nabídky a předkladatel nabídky v této lhůtě požádal o sjednání nové lhůty pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo pro provedení modernizace výrobny elektřiny, ministerstvo nemá právo na plnění z finanční jistoty. (4) Pokud nebude výrobna elektřiny uvedena do provozu do 6 měsíců po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce nebo pokud nebude provedena modernizace výrobny elektřiny do 6 měsíců po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce, ministerstvo rozhodne o odnětí práva na podporu z aukce. 23) § 146 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 62. V § 11 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 63. V § 11 odst. 5 větě první se slova „ , který využívá podporu elektřiny formou výkupní ceny nebo formou zeleného bonusu na elektřinu,“ zrušují. 64. V § 11 se odstavce 7 až 9 zrušují. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 7. 65. V § 11 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) V případě podpory zeleným bonusem na elektřinu v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinu a aukčního bonusu, kdy je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena, referenční výkupní cena nebo referenční aukční cena, nárok na podporu v dané hodině nevzniká a výrobce je povinen uhradit rozdíl mezi hodinovou cenou a referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou operátorovi trhu. Způsob a postup úhrady rozdílu mezi hodinovou cenou a referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis. (9) V případě podpory aukčním bonusem pro obnovitelné zdroje, kdy je dosaženo záporné hodinové ceny a vznikne nárok na podporu, je výše aukčního bonusu rovna referenční aukční ceně.“. 66. V § 11a odst. 1 větě druhé se slova „nebo kdy výrobce vypočítává vyrobené množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů podle odstavce 4“ zrušují, ve větě poslední se za slovo „se“ vkládá slovo „dále“ a za slova „nevyžaduje u“ se vkládají slova „stanovení množství elektřiny na krytí ztrát na zvyšovacích transformátorech, kde způsob stanovení uvádí prováděcí právní předpis, a u“. 67. V § 11a odst. 2 se za slova „na elektřinu“ vkládají slova „nebo aukčního bonusu“. 68. V § 11a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8. 69. V § 11a odst. 4 písm. a) se slova „ , 2 a 4“ nahrazují slovy „a 2“. 70. V § 11a odst. 4 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 71. V § 11a se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 72. V § 11a odstavec 5 zní: „(5) V případě podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu nebo aukčního bonusu je výrobce povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a předávacích míst výroben elektřiny a jejich evidenci a údaje týkající se identifikace výrobce a výrobny elektřiny a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis.“. 73. V § 11a odst. 6 větě první se slova „k jím provozované“ nahrazují slovy „o identifikaci výrobce a o“, slovo „obnovitelných“ se nahrazuje slovem „podporovaných“ a slova „podle prováděcího právního předpisu“ se zrušují. 74. V § 11a odst. 7 větě první se slova „provozované přenosové soustavě nebo“ nahrazují slovy „přenosové soustavě nebo k“ a ve větě druhé se slova „elektřiny z obnovitelných zdrojů využívajících formu podpory výkupní cenou“ zrušují. 75. V nadpisu § 12 se za slovo „ceny“ vkládají slova „ , referenční výkupní ceny“. 76. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok referenční výkupní cenu samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů tak, aby při podpoře elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 nebo modernizované od 1. ledna 2022 byl součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny elektřiny roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis.“. 77. V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Úřad pro nepalivové zdroje elektřiny každoročně navyšuje výkupní cenu nebo referenční výkupní cenu u stávajících výroben elektřiny o 2 %. Úřad pro palivové zdroje elektřiny meziročně upravuje výši výkupní ceny nebo referenční výkupní ceny na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 78. V § 12 odst. 3 větě první se slova „a § 4 odst. 3, 7 a 8“ zrušují, za slova „hodinového zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi“ se vkládají slova „referenční výkupní cenou nebo“ a ve větě druhé se slova „a hodinové ceny“ zrušují. 79. V § 12 odst. 4 se slova „V případech dosažení záporné hodinové ceny“ zrušují, číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“ a za slovo „aby“ se vkládají slova „v případech dosažení záporné hodinové ceny, kdy vzniká nárok na podporu,“. 80. V § 12 odstavec 5 zní: „(5) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinu z druhotných zdrojů a na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla tak, aby při podpoře elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 nebo modernizované od 1. ledna 2022 byl součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny elektřiny roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje elektřiny a tepla. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis.“. 81. V § 12 odst. 6 se slova „k elektřině“ nahrazují slovy „z obnovitelných zdrojů, na elektřinu“ a slova „druhotných zdrojů v závislosti na změnách cen elektřiny na trhu, cen tepelné energie, cen primárních energetických zdrojů, efektivitě výroby a době využití výrobny elektřiny“ se nahrazují slovy „a na elektřinu z druhotných zdrojů energie na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a cen elektřiny a tepla a jejich změn“. 82. V § 12 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na udržovací podporu elektřiny způsobem uvedeným v § 6a. (8) Úřad může při stanovení ročního zeleného bonusu na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanovit maximální množství elektřiny, na které se podpora v kalendářním roce vztahuje.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 9 a 10. 83. V § 12 odstavec 9 zní: „(9) Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory elektřiny tak, aby pro rok, kdy je výrobna elektřiny uvedena do provozu nebo je modernizována, činila referenční výkupní cena nebo zelený bonus na elektřinu nejvýše pětinásobek průměrné tržní ceny elektřiny na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu stanovené jako průměr z hodnot ročních průměrných hodinových cen na tomto trhu za každý ukončený kalendářní rok v posledních třech letech.“. 84. V § 12 odstavec 10 zní: „(10) Při stanovení výkupních cen, referenčních výkupních cen, ročních zelených bonusů na elektřinu a ceny za činnost povinně vykupujícího postupuje Úřad podle zákona o cenách a výši podpory stanoví v cenovém rozhodnutí.“. 85. V § 13 odst. 1 větě první se text „§ 28“ nahrazuje textem „§ 28a“. 86. V § 14 se číslo „2014“ nahrazuje číslem „2022“ a slova „od 1. ledna 2010“ se nahrazují slovy „od 1. ledna 2009“. 87. V § 17 se na konci věty doplňují slova „a elektřina vyrobená ze slunečního záření přesahující celkové množství elektřiny, za které se hradí odvod a které stanoví rozhodnutí podle § 34a odst. 1 nebo 2“. 88. § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Sazba odvodu (1) Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 v případě hrazení formou a) výkupní ceny 10 %, b) zeleného bonusu na elektřinu 11 %. (2) Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 v případě hrazení formou a) výkupní ceny 20 %, b) zeleného bonusu na elektřinu 21 %.“. 89. V části první se na konci nadpisu hlavy V doplňují slova „PODPORA TEPLA A PODPORA BIOMETANU“. 90. V části první se pod nadpis hlavy V vkládá označení dílu 1, které včetně nadpisu zní: „Díl 1 Podpora tepla“. 91. V § 23 odstavec 5 zní: „(5) Právo zvolit podporu tepla formou provozní podpory tepla má výrobce tepla, který vyrábí teplo z obnovitelných zdrojů podle § 24 využívající geotermální energii, energii biomasy nebo bioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu nebo teplo z obnovitelných zdrojů podle § 25a využívající geotermální energii nebo energii biomasy. Právo na podporu pro výrobny tepla uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se vztahuje pouze na výrobny tepla, jejichž výrobní technologické celky nejsou v den uvedení do provozu podle prováděcího právního předpisu starší 5 let.“. 92. V § 23 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 93. V § 24 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) V případě výrobny tepla uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se provozní podpora tepla může vztahovat pouze na teplo z výrobny tepla z obnovitelných zdrojů umístěné na území České republiky a) spalující biomasu nebo využívající geotermální energii se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW, kde podporovaným teplem je teplo dodané z této výrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií, b) využívající bioplyn, s výjimkou skládkového a kalového plynu, s instalovaným elektrickým výkonem do 500 kW, kde podporovaným teplem je užitečné teplo z této výrobny tepla. (3) Provozní podpora tepla se vztahuje na teplo vyrobené ve výrobně tepla a) splňující minimální účinnost energie stanovenou prováděcím právním předpisem, s výjimkou výroby tepla využívající geotermální energii, b) využívající biomasu nebo bioplyn z podporovaného druhu a parametrů obnovitelných zdrojů podle prováděcího právního předpisu, c) s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 20 MW při výrobě tepla z pevných paliv z biomasy nebo s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 2 MW z biomasy při výrobě tepla z plynných paliv z biomasy, pokud paliva z biomasy splňují kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasy a úspory emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu; paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma tepla vyrobeného z tuhého komunálního odpadu, který nepodléhá ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů, d) z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů stanovená prováděcím právním předpisem; biokapaliny vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma tepla vyrobeného z tuhého komunálního odpadu, který nepodléhá ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů.“. 94. V § 24 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 4 až 8. 95. V § 24 odst. 4 se písmena a) až c) zrušují. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena a) až e). 96. V § 24 odst. 4 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c). 97. V § 24 odst. 4 písm. b) se slova „7 písm. a), nebo“ nahrazují textem „5 písm. a),“. 98. V § 24 odst. 4 písmeno c) zní: „c) teplo naměřené měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce tepla v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení,“. 99. V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje písmeno d), které zní: „d) teplo vyrobené z bioplynu, na který byla uplatněna provozní podpora biometanu.“. 100. V § 24 se odstavce 5 až 8 zrušují. 101. V § 25 odst. 1 se za slovo „zdrojů“ vkládají slova „nebo z odpadního tepla“. 102. V § 25 odst. 5 větě první se slova „podle odstavců 3 a 4“ zrušují. 103. V § 25 se odstavce 6 a 7 zrušují. 104. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu zní: „§ 25a Udržovací podpora tepla (1) Úřad stanoví udržovací podporu tepla tak, aby došlo k vyrovnání rozdílu mezi a) měrnými provozními náklady při použití biomasy u výroben tepla spalujících biomasu nebo u výroben tepla nebo elektřiny společně spalujících obnovitelný zdroj a neobnovitelný zdroj a měrnými provozními náklady při použití tuhých fosilních paliv, b) měrnými provozními náklady a tržní cenou elektřiny a cenou tepla u výroben tepla využívající geotermální energii. (2) Rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů a způsob tvorby ceny tepla použité Úřadem pro stanovení výše udržovací podpory tepla podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. (3) Udržovací podpora tepla se vztahuje na množství tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií anebo v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje na poměrnou část dodaného tepla pocházející z obnovitelného zdroje vypočtenou způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (4) Úřad meziročně upravuje výši udržovací podpory tepla na základě monitoringu provozních nákladů a tržní ceny elektřiny a ceny tepla a jejich změn. (5) Podmínkou vzniku práva na udržovací podporu tepla je registrace podpory v systému operátora trhu výrobcem. (6) Udržovací podpora tepla není poskytována do a) zveřejnění zprávy o provedeném sektorovém šetření přiměřenosti podpory elektřiny podle § 31, b) předložení pravomocného usnesení podle § 35 odst. 8, pokud u výrobny tepla před registrací udržovací podpory tepla v systému operátora trhu bylo vedeno řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, nebo c) předložení dokladu prokazujícího bezdlužnost v případě zjištěné nadměrné podpory u výrobny elektřiny před registrací udržovací podpory tepla v systému operátora trhu, kdy je uložena povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu podle § 35 odst. 5 písm. b). (7) Na udržovací podporu tepla dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 23 a 24.“. 105. V nadpisu § 26 se slova „a jeho výše“ zrušují. 106. V § 26 se odstavce 3 až 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 3 a 4. 107. V § 26 odst. 3 se číslo „7“ nahrazuje číslem „4“. 108. V § 26 odstavec 4 zní: „(4) Vyúčtování zeleného bonusu na teplo se uskutečňuje na základě naměřených hodnot a) dodaného tepla z výroben tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 24 odst. 2 písm. a) a § 25a odst. 3 anebo poměrné části dodaného tepla pocházející z obnovitelného zdroje v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje podle § 25a odst. 3, nebo b) užitečného tepla pro výrobny tepla podle § 24 odst. 2 písm. b) evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.“. 109. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní: „§ 26a Výše zeleného bonusu na teplo (1) Úřad stanoví pro výrobny tepla podle § 24 výši zeleného bonusu na teplo tak, aby při podpoře tepla vyrobeného ve výrobnách tepla uvedených do provozu od 1. ledna 2022 byl součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny tepla roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje elektřiny a tepla. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis. (2) Úřad meziročně upravuje výši zeleného bonusu na teplo na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a tržní ceny elektřiny a ceny tepla a jejich změn. (3) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na udržovací podporu tepla způsobem uvedeným v § 25a. (4) Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory tepla tak, aby pro rok, kdy je výrobna tepla uvedena do provozu, činil zelený bonus na teplo nejvýše pětinásobek průměrné výsledné ceny tepelné energie zveřejňované Úřadem stanovené jako průměr cen tepelné energie ze zemního plynu na úrovni výroby při výkonu nad 10 MWt za poslední tři ukončené kalendářní roky. (5) Při stanovení zelených bonusů na teplo postupuje Úřad podle zákona o cenách a výši podpory stanoví v cenovém rozhodnutí.“. 110. Za § 26a se vkládají nové § 26b až 26d, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 35 znějí: „§ 26b Přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií (1) Přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií (dále jen „přechodná transformační podpora tepla“) se vztahuje na teplo vyrobené ve výrobně tepla z neobnovitelných zdrojů, které bylo dodáno do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií umístěné na území České republiky, a na jehož výrobu byly výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje nakoupeny a vyřazeny povolenky na emise skleníkových plynů podle jiného právního předpisu35). (2) Přechodná transformační podpora tepla se nevztahuje na teplo vymezené v nařízení vlády podle § 3. § 26c Práva a povinnosti související s přechodnou transformační podporou tepla (1) Právo na přechodnou transformační podporu tepla se vztahuje na držitele licence na výrobu tepelné energie, který vyrábí teplo z neobnovitelného zdroje. (2) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje přechodnou transformační podporu tepla, je povinen zaregistrovat tuto podporu v systému operátora trhu. Postup při registraci stanoví prováděcí právní předpis. (3) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje je povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje týkající se identifikace výrobce tepla z neobnovitelného zdroje a výrobny tepla z neobnovitelného zdroje a údaje pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla podle § 26d odst. 7 a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující údaje; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis. (4) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje přechodnou transformační podporu tepla, je v případě výroby tepla z uhlí povinen úplnými a pravdivými údaji doložit závazek ukončit výrobu tepla z uhlí v dané výrobně tepla z neobnovitelného zdroje nejpozději do 31. prosince 2030 a po uvedeném datu zajistit výrobu tepla z jiných zdrojů energie než z uhlí. Způsob, rozsah a termín doložení závazku stanoví prováděcí právní předpis. (5) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje je v případě výroby tepla z uhlí povinen předávat operátorovi trhu s údaji pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla také úplné a pravdivé údaje o pokroku při plnění závazku uvedeného v odstavci 4. Způsob a rozsah údajů o pokroku plnění závazku uvedeného v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis. § 26d Forma a výše přechodné transformační podpory tepla (1) Přechodná transformační podpora tepla se uskutečňuje formou bonusu k transformaci výroby tepla. (2) Bonus k transformaci výroby tepla je stanoven v Kč a je poskytován pouze v ročním režimu. (3) Zúčtovacím obdobím pro úhradu bonusu k transformaci výroby tepla je kalendářní rok. (4) Operátor trhu je na základě vyúčtování podle odstavce 7 a údajů podle § 26c odst. 3 až 5 povinen hradit bonus k transformaci výroby tepla výrobci tepla z neobnovitelného zdroje, který o tuto podporu požádá. (5) Výše bonusu k transformaci výroby tepla je stanovena jako součin rozdílu průměrné tržní ceny povolenky na emise skleníkových plynů stanovené Úřadem za kalendářní rok, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje, a ceny povolenky na emise skleníkových plynů zajištující přechod k transformaci výroby tepla stanovené nařízením vlády podle § 3 a množství povolenek na emise skleníkových plynů nakoupených a vyřazených výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje podle jiného právního předpisu35) na pokrytí emisí skleníkových plynů z výroby tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 26b odst. 1 se zohledněním § 26b odst. 2 v kalendářním roce, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje. Průměrnou tržní cenu povolenky zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. ledna roku následujícího po roku, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje. (6) Výše bonusu stanoveného podle odstavce 5 nesmí překročit tři čtvrtiny součinu průměrné tržní ceny povolenky stanovené podle odstavce 5 a množství povolenek na emise skleníkových plynů nakoupených a vyřazených výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje podle jiného právního předpisu35) na pokrytí emisí skleníkových plynů z výroby tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 26b odst. 1 se zohledněním § 26b odst. 2. (7) Vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla se uskutečňuje na základě informací o množství nakoupených a vyřazených povolenek na emise skleníkových plynů a dalších údajů evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. 35) Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů.“. 111. V § 27 odst. 3 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje slovy „2 písm. a) nebo § 25a“. 112. V § 27 odst. 3 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje textem „2 písm. b)“. 113. V § 27 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 4 až 7. 114. V § 27 odst. 4 se číslo „3“ nahrazuje slovy „2 písm. a) a § 25a“ a číslo „4“ se nahrazuje textem „2 písm. b)“. 115. V § 27 odstavec 5 zní: „(5) Výrobce tepla je povinen a) předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výrobny tepla podle § 24 odst. 2 písm. a) a § 25a nebo užitečného tepla v případě výrobny tepla podle § 24 odst. 2 písm. b) a jejich evidenci a údaje týkající se identifikace výrobce tepla a výrobny tepla a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis, b) vykazovat operátorovi trhu a na vyžádání též Úřadu, Státní energetické inspekci (dále jen „Inspekce“) a ministerstvu, v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje zvlášť množství tepla z obnovitelného zdroje a zvlášť množství tepla z neobnovitelného zdroje, skutečné nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvalitu a skutečné využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje pro účely výroby tepla způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.“. 116. V § 27 se odstavec 7 zrušuje. 117. V části první hlavě V se za díl 1 vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24 až 30 zní: „Díl 2 Podpora biometanu § 27a Podpora biometanu a forma podpory (1) Podpora biometanu formou zeleného bonusu se poskytuje na biometan vyrobený ve výrobně biometanu na území České republiky připojené k distribuční nebo přepravní soustavě24) České republiky nebo dodaný do čerpací stanice nebo výdejní jednotky25), která je přímo připojená k výrobně biometanu. (2) Podpora biometanu se vztahuje na biometan vyrobený ve výrobně biometanu a) v souladu s požadavky na kvalitu biometanu a odorizaci stanovenými prováděcím právním předpisem, b) z biomasy splňující kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasy a úspory emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu; paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů, c) využívající biomasu nebo bioplyn z podporovaného druhu a parametrů obnovitelných zdrojů podle prováděcího právního předpisu, d) provozované držitelem licence na výrobu plynu, e) s výrobními technologickými celky, které nejsou v den uvedení do provozu starší 5 let; to platí pro výrobnu biometanu, která nevznikla úpravou výrobny elektřiny využívající bioplyn. (3) Podpora biometanu se nevztahuje na a) neoprávněnou distribuci biometanu v distribuční soustavě nebo neoprávněnou přepravu biometanu v přepravní soustavě podle jiného právního předpisu26), nebo b) biometan naměřený měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce biometanu v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení. (4) Rozhodne-li se výrobce biometanu využít podporu biometanu formou zeleného bonusu na biometan, je povinen zaregistrovat v systému operátora trhu podporu zeleným bonusem na biometan. Výrobce biometanu je povinen zaregistrovat podporu zeleným bonusem na biometan po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence na výrobu plynu, která umožňuje výrobci provozovat výrobnu biometanu, nejpozději do 90 dní od uvedení výrobny biometanu do provozu. Pokud výrobce biometanu nezaregistruje podporu zeleným bonusem na biometan podle věty druhé, právo na podporu biometanu nevzniká. Postup a rozsah při registraci podpory stanoví prováděcí právní předpis. § 27b Zelený bonus na biometan (1) Zelený bonus na biometan je stanoven v Kč/MWh výhřevnosti a je poskytován v ročním režimu. (2) Zúčtovacím obdobím pro úhradu zeleného bonusu na biometan je 1 měsíc. (3) Pokud není výrobce biometanu subjektem zúčtování27) nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, je vykupující biometanu povinen převzít odpovědnost za odchylku28). (4) Pokud o to výrobce biometanu požádá, je operátor trhu povinen na základě vyúčtování podle odstavce 5 hradit výrobci biometanu zelený bonus na biometan. (5) Vyúčtování zeleného bonusu na biometan se uskutečňuje na základě naměřených hodnot biometanu podle prováděcího právního předpisu a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. Nepředá-li výrobce biometanu operátorovi trhu naměřené hodnoty biometanu nárok na úhradu zeleného bonusu na biometan nevzniká. § 27c Výše zeleného bonusu na biometan (1) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na biometan tak, aby součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny biometanu byl roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje biometanu. Úřad může stanovit samostatně výši ročního zeleného bonusu na biometan vyrobený ze surovin vymezujících pokročilý biometan uvedených v prováděcím právním předpisu a na ostatní biometan. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis. (2) Úřad meziročně upravuje výši zeleného bonusu na biometan na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a ceny zemního plynu a jejich změn. (3) Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory biometanu tak, aby pro rok, kdy je výrobna biometanu uvedena do provozu, činil zelený bonus na biometan nejvýše pětinásobek průměrné tržní ceny plynu na vnitrodenním trhu s plynem organizovaném operátorem trhu stanovený jako průměr z hodnot ročních vážených průměrných cen za každý ukončený kalendářní rok v posledních třech letech. (4) Při stanovení zelených bonusů na biometan postupuje Úřad podle zákona o cenách a výši podpory stanoví v cenovém rozhodnutí. § 27d Práva a povinnosti osob na trhu s biometanem (1) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobce plynu jsou povinni přednostně připojit výrobnu biometanu za účelem přístupu k jimi provozovanému plynárenskému zařízení, a to v nejbližším místě připojení, pokud o to výrobce biometanu požádá a splňuje podmínky připojení stanovené jiným právním předpisem30). Tato povinnost nevzniká v případě nedostatku kapacity plynárenského zařízení, ke kterému by měla být výrobna biometanu připojena, nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobce plynu je povinen zaregistrovat předávací místo výrobny biometanu připojené k jím provozovanému plynárenskému zařízení jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích v rozsahu podle jiného právního předpisu. (2) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobce plynu jsou povinni na vyžádání výrobce biometanu poskytnout informace nezbytné pro připojení výrobny biometanu podle odstavce 1, odhad nákladů souvisejících s tímto připojením, lhůty pro přijetí a vyřízení žádosti o toto připojení a odhad doby nezbytné pro provedení tohoto připojení. (3) Výrobce biometanu je povinen zaregistrovat předávací místo výrobny biometanu, která není připojena k distribuční nebo přepravní soustavě České republiky, v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny těchto údajů v rozsahu podle jiného právního předpisu30). § 27e Podmínky podpory biometanu (1) Výrobce biometanu je povinen na svůj náklad zajistit měření množství, kvality a tlaku vyrobeného biometanu v předávacím místě plynárenského zařízení, k němuž je výrobna biometanu připojena, a předávat tyto údaje provozovateli tohoto plynárenského zařízení, a to způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výrobce biometanu je povinen předávat operátorovi trhu údaje související s výrobnou a výrobou biometanu a o surovinách využitých pro výrobu biometanu v rozsahu, termínech a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Způsob a rozsah měření biometanu, požadavky na kvalitu biometanu, odorizaci a tlak vyrobeného biometanu stanoví prováděcí právní předpis. (2) Výrobce biometanu, který uplatňuje právo na podporu zeleným bonusem na biometan dodaný do čerpací stanice nebo výdejní jednotky přímo připojené k výrobně biometanu bez využití plynárenské soustavy, je povinen a) na svůj náklad zajistit měření množství takto dodaného biometanu stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, b) předat operátorovi trhu elektronickou formou údaje o množství vyrobeného biometanu dodaného do čerpací stanice nebo výdejní jednotky s rozdělením na pokročilý a ostatní biometan a údaje o surovinách využitých pro výrobu takového biometanu v rozsahu, termínech a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (3) Výrobce biometanu je dále povinen a) udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavců 1 a 2 s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavců 1 a 2 nebo do jeho součástí a příslušenství. (4) Výrobce biometanu je povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty množství biometanu podle odstavců 1 a 2 a údaje týkající se identifikace výrobce biometanu a výrobny biometanu a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů. Způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot biometanu a předávaných údajů týkajících se identifikace výrobce biometanu a výrobny biometanu stanoví prováděcí právní předpis. § 27f Požadavky na výrobu biometanu a jeho uplatnění (1) Biometan vyrobený ve výrobnách biometanu vzniklých úpravou výroben elektřiny využívajících bioplyn musí být vyroben alespoň z 35% podílu surovin vymezujících pokročilý biometan uvedených v prováděcím právním předpisu. (2) Biometan vyrobený ve výrobnách biometanu, které nevznikly úpravou výroben elektřiny využívajících bioplyn, musí být vyroben alespoň z 45% podílu surovin vymezujících pokročilý biometan uvedených v prováděcím právním předpisu. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, lze pokročilý biometan, na který byla poskytnuta podpora zeleným bonusem na biometan, uplatnit pouze v odvětví dopravy, a to pro plnění cíle pro pokročilá biopaliva a pokročilý bioplyn pro dopravu1). Pro jiné účely než v odvětví dopravy lze takto podpořený pokročilý biometan uplatnit pouze v případě, že množství pokročilého biometanu, dodaného do přepravní nebo distribuční soustavy, nebo do čerpací stanice nebo výdejní jednotky, na který výrobce biometanu uplatnil právo na podporu biometanu, překročí celkové množství zemního plynu a biometanu spotřebovaného v dopravě. 24) § 2 odst. 2 písm. b) body 1 a 14 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 25) § 2 odst. 2 písm. b) bod 26 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) § 74 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) § 2 odst. 2 písm. b) bod 18 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) § 56 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29) Vyhláška č. 62/2011 Sb., o podmínkách připojení k plynárenské soustavě a o změně vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství. 30) Vyhláška č. 9/2016 Sb., o postupech registrace podpor u operátora trhu a provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (registrační vyhláška).“. 118. V části první v nadpisu hlavy VI se slova „ELEKTŘINY A TEPLA“ zrušují. 119. V nadpisu § 28 se slova „elektřiny a provozní podpory tepla“ zrušují. 120. V § 28 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 28 odst. 2 se slova „elektřiny a“ nahrazují slovem „elektřiny,“ a za slovo „tepla“ se vkládají slova „přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu“. 121. V § 28 odst. 1 písmeno b) zní: „b) tržbami z plateb v případě, že je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena nebo referenční výkupní cena,“. 122. V § 28 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) prostředky z finanční jistoty,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 123. V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a za nově označené písmeno e) se doplňuje písmeno f), které zní: „f) výnosy z vydání záruk původu podle § 45a a výnosy z nabídnutých záruk původu podle § 45c.“. 124. V § 28 odst. 3 větě první se slova „a na kompenzaci na elektřinu spotřebovanou zákazníkem v České republice vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „kompenzace“) podle § 28a,“ nahrazují slovy „přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu,“, ve větě druhé se slova „a d)“ nahrazují slovy „ , c) a e)“, slova „elektřiny a“ se nahrazují slovem „elektřiny,“ a slova „a náklady na kompenzaci podle § 28a“ se nahrazují slovy „přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu“. 125. V § 28 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: „(4) Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny pro a) předávací místa s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení31); rezervovaný příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst připojení tvořících dané předávací místo, a b) předávací místa s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě; v případě, že předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jistícího prvku. 31) § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 126. V § 28 se odstavce 5 až 9 zrušují. Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 5 až 7. 127. V § 28 odst. 5 se slova „elektřiny a“ nahrazují slovem „elektřiny,“, za slovo „tepla“ se vkládají slova „ , přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu“ a slova „a na kompenzaci podle § 28a“ se zrušují. 128. V § 28 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Peněžní prostředky určené na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu vede operátor trhu odděleně na zvláštních účtech u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky. (7) Úřad poskytuje operátorovi trhu a ministerstvu údaje o držitelích licencí a údaje z vydaných rozhodnutí o udělení nebo změně licence a další informace předané výrobci, výrobci tepla a výrobci biometanu Úřadu v souvislosti se změnami výroben elektřiny, výroben tepla a výroben biometanu.“. 129. V § 28 se doplňují odstavce 8 až 12, které znějí: „(8) Ministerstvo poskytuje operátorovi trhu údaje o držitelích osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojů a výrobnách, na které bylo toto osvědčení vydáno, včetně změn, a údaje z rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce v rozsahu nezbytném pro jeho činnost. (9) Operátor trhu poskytuje povinně vykupujícímu údaje pro úhradu výkupních cen, a to bez zbytečného odkladu, po jejich obdržení od Úřadu podle odstavce 7. (10) Skutečně vynaloženými náklady operátora trhu na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu je součet těchto částek, a) vyplacené peněžní prostředky výrobcům, výrobcům tepla, výrobcům tepla z neobnovitelného zdroje, výrobcům biometanu a povinně vykupujícím na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu, b) finanční náklady související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanu, c) peněžní prostředky související se správními a soudními řízeními, které se týkají podpory elektřiny, provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu a financování podpory, d) další náklady související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanu podle právních předpisů upravujících účetnictví. (11) Skutečnými výnosy operátora trhu na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporou biometanu je součet těchto částek: a) uhrazené peněžní prostředky podle odstavce 1, b) finanční výnosy uhrazené v souvislosti s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanu, c) peněžní prostředky související se správními a soudními řízeními, které se týkají podpory elektřiny, provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu a financování podpory, d) další výnosy související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanu podle právních předpisů upravujících účetnictví. (12) Náklady uvedené v odstavci 10 písm. a) až c) a výnosy uvedené v odstavci 11 písm. a) až c), které přísluší k podpoře elektřiny, jsou zahrnuty do stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny.“. 130. § 28a včetně nadpisu zní: „§ 28a Způsob a postup úhrady plateb složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny (1) Platba složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny (dále jen „platba na podporu elektřiny“) se účtuje v poměru počtu dní, kdy existuje dané předávací místo v kalendářním měsíci, k počtu dní v kalendářním měsíci. (2) Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy nebo jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých předávacích místech nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě. Maximální platba na podporu elektřiny zákazníka za odběrné místo za zúčtovací období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny z přenosové nebo distribuční soustavy ve všech předávacích místech odběrného místa nebo výrobny elektřiny za zúčtovací období. (3) Provozovatel lokální distribuční soustavy hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena (dále jen „nadřazená distribuční soustava“), platby na podporu elektřiny od účastníků trhu s elektřinou, jejichž zařízení9) jsou připojena k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele. Provozovatel lokální distribuční soustavy dále hradí provozovateli nadřazené distribuční soustavy platby ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti souhrnu sjednaného rezervovaného příkonu ve všech předávacích místech lokální distribuční soustavy s nadřazenou distribuční soustavou a souhrnu plateb hrazených účastníky trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k této lokální distribuční soustavě. Maximální platba na podporu elektřiny podle věty druhé za zúčtovací období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového množství elektřiny vstupujícího do lokální distribuční soustavy z nadřazené distribuční soustavy a od účastníků trhu s elektřinou sníženého o množství elektřiny odebrané zákazníkem z lokální distribuční soustavy, za které se hradí platba na podporu elektřiny podle odstavce 2, a o množství elektřiny vystupující z lokální distribuční soustavy do jiné distribuční soustavy. (4) Je-li zařízení účastníka trhu s elektřinou připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě na jedné napěťové hladině vedením, které ve smlouvě o připojení31) není označeno nebo je označeno jako hlavní vedení (dále jen „hlavní vedení“) i vedením, které nelze využívat současně s hlavním vedením a je ve smlouvě o připojení31) označeno jako záložní vedení (dále jen „záložní vedení“), je platba na podporu elektřiny účtována za vyšší z hodnot sjednaných rezervovaných příkonů na jedné napěťové hladině v předávacím místě tvořeném hlavními vedeními a v předávacím místě tvořeném záložními vedeními. Pro vyhodnocení maximální platby na podporu elektřiny se použije součet množství elektřiny odebraného prostřednictvím hlavních a záložních vedení v daném zúčtovacím období. (5) Pro výpočet maximální platby na podporu elektřiny podle odstavců 2 a 3 se do celkového množství elektřiny nezahrnuje množství elektřiny odebrané přečerpávacími vodními elektrárnami, odebrané pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla, dodané prostřednictvím distribuční soustavy do distribuční soustavy umístěné v jiném členském státě Evropské unie, spotřebované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na krytí ztrát v jím provozované soustavě a množství trakční elektrické energie spotřebované při provozování drážní dopravy na dráze železniční, tramvajové, trolejbusové a lanové. (6) Pokud ve smlouvě o připojení31) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě, ale pouze rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na podporu elektřiny součet sjednaných rezervovaných příkonů hlavních vedení na jedné napěťové hladině. Pokud je na dané napěťové hladině součet sjednaných rezervovaných příkonů záložních vedení vyšší než součet sjednaných rezervovaných příkonů hlavních vedení, použije se pro stanovení platby na podporu elektřiny výše součtu sjednaných rezervovaných příkonů záložních vedení na této napěťové hladině. Pokud ve smlouvě o připojení31) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě ani rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na podporu elektřiny místo sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě výše sjednaného rezervovaného příkonu na jednotlivých napěťových hladinách.“. 131. § 29 včetně nadpisu zní: „§ 29 Poskytnutí dotace Dotaci na úhradu nákladů na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu podle § 28 poskytuje ministerstvo operátorovi trhu čtvrtletně na základě jeho žádosti předložené ministerstvu do konce měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí. Ministerstvo operátorovi trhu do konce dalšího měsíce poukáže jednu čtvrtinu částky uvedené v nařízení vlády podle § 28 odst. 3.“. 132. V části první se za hlavu VI vkládají nové hlavy VII a VIII, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 32 až 34 znějí: „HLAVA VII PŘIMĚŘENOST PODPORY ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ, PODPORY ELEKTŘINY Z VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA, PODPORY ELEKTŘINY Z DRUHOTNÝCH ZDROJŮ, PODPORY TEPLA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A PODPORY BIOMETANU Díl 1 Přiměřenost podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů u výroben elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2015 § 30 Postup prověření přiměřenosti podpory elektřiny (1) Prověření přiměřenosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů se provádí u zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2015. Podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 % až 10,6 %. Hodnoty vnitřního výnosového procenta investic pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů stanoví vláda nařízením. (2) V případě překročení hodnot podle odstavce 1 se jedná o nadměrnou podporu. Nadměrná podpora může vzniknout a) podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, b) souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s podporou elektřiny z druhotných zdrojů, podporou elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podporou decentrální výroby elektřiny anebo s provozní podporou tepla z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „jiná provozní podpora“), nebo c) souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou nebo s investiční podporou a jinou provozní podporou; to neplatí pro souběh podpory elektřiny pro zdroj elektřiny uvedený do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015, u kterého je výše provozní podpory podle cenového předpisu snížena o poměrnou část investiční podpory uvedené v systému operátora trhu. (3) Přiměřenost podpory elektřiny se prověřuje sektorovým šetřením přiměřenosti podpory elektřiny (dále jen „sektorové šetření“) podle § 31, v řízení o žádosti o stanovení individuálních podmínek podle § 34 a v řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední podle § 35. (4) Přiměřenost podpory se v řízení podle § 35 neprověřuje, pokud výrobce uplatnil v jednotlivých 3 po sobě jdoucích účetních obdobích právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo uplatnil právo na tuto podporu společně s jinou podporou malého rozsahu do výše podpory malého rozsahu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast podpory de minimis32). (5) U zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se souběhem podpory elektřiny s investiční podporou, jejíž výše je nad 20 % z celkových investičních nákladů, trvá po zbývající dobu životnosti zdroje elektřiny právo na podporu ve výši stanovené podle pravidel platných pro rok, ve kterém byl zdroj elektřiny uveden do provozu, snížené o poměrnou část poskytnuté investiční podpory. Způsob výpočtu snížení podpory elektřiny o poskytnutou investiční podporu stanoví prováděcí právní předpis. (6) Pro účely prověření přiměřenosti podpory elektřiny se má za to, že zdroj elektřiny byl uveden do provozu dnem, který je jako datum uvedení do provozu uveden v systému operátora trhu. Pro účely prověření přiměřenosti podpory elektřiny se má dále za to, že mezi obnovitelné zdroje patří také důlní plyn z uzavřených dolů využívaný k výrobě energie ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2012, a při posuzování přiměřenosti podpory se pro výrobny elektřiny využívající energii důlního plynu použije hodnota vnitřního výnosového procenta stanovená tímto zákonem pro výrobny elektřiny využívající energii bioplynu. (7) Podle tohoto dílu se obdobně postupuje při zajištění přiměřenosti podpory elektřiny v případě výroben elektřiny, u kterých je při uvedení do provozu po 31. prosinci 2015 zachováno právo na podporu za podmínky uvedení výrobny elektřiny do provozu v zákonem stanovené lhůtě ode dne udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, nebo od dne vydání územního rozhodnutí o umístění stavby výrobny elektřiny, o jejímž umístění bylo územní řízení zahájeno před 18. srpnem 2011. § 31 Sektorové šetření (1) Sektorovým šetřením se prověřuje výše vnitřního výnosového procenta investic do výrobny elektřiny dosahovaného výrobci za uplynulou dobu provozování výroben elektřiny v daném sektoru a za zbývající dobu práva na podporu elektřiny vyrobené ve výrobnách elektřiny v tomto sektoru. K provedení sektorového šetření je příslušné ministerstvo. (2) Pro účely prověření přiměřenosti podpory se sektorem rozumí zdroje elektřiny rozdělené podle období jejich uvedení do provozu, použitého primárního zdroje energie a jejich výkonu. Jednotlivé sektory stanoví prováděcí právní předpis. (3) Ministerstvo provede sektorové šetření po uplynutí 10 let od prvního dne kalendářního roku následujícího po roce uvedení výrobny elektřiny do provozu. Podkladem pro zjištění stavu věci v sektorovém šetření jsou technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu poskytnuté výrobci. Je-li to ke zjištění stavu věci potřebné, může ministerstvo použít i jiné podklady. (4) Výrobce je povinen poskytnout ministerstvu na vyžádání úplné a pravdivé technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu. Vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu stanoví prováděcí právní předpis. (5) Pokud ministerstvo při sektorovém šetření zjistí výši vnitřního výnosového procenta investic do výroben elektřiny, která přesahuje hodnotu vnitřního výnosového procenta investic v daném sektoru podle § 30 odst. 1, platí, že v sektoru je riziko nadměrné podpory. (6) Ministerstvo zveřejní zprávu o provedeném sektorovém šetření a jeho zjištění způsobem umožňujícím dálkový přístup a informuje o nich vládu každoročně do 30. června. Pokud ministerstvo při sektorovém šetření zjistí riziko nadměrné podpory, ve zprávě o provedeném sektorovém šetření rovněž uvede, o kolik zjištěná výše vnitřního výnosového procenta v sektoru převyšuje hodnoty uvedené v § 30 odst. 1. (7) Pokud je v sektoru zjištěno riziko nadměrné podpory, je ministerstvo povinno do 15 dnů ode dne zveřejnění zprávy o provedeném sektorovém šetření uvědomit o výsledku sektorového šetření všechny jemu známé výrobce, a) kteří provozují výrobny elektřiny náležející do sektoru, ve kterém bylo zjištěno riziko nadměrné podpory, a b) u kterých je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a investiční podpory. (8) V oznámení podle odstavce 7 ministerstvo současně poučí výrobce o možnosti oznámení individuálního opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 a o lhůtě pro oznámení individuálního opatření k zajištění přiměřenosti podpory operátorovi trhu. Operátor trhu předá ministerstvu na vyžádání kontaktní údaje výrobců. (9) Sektorové šetření může zahrnovat také zdroj elektřiny provozovaný výrobcem, který čerpal v jednotlivých 3 po sobě jdoucích účetních obdobích podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo čerpal tuto podporu společně s jinou podporou malého rozsahu do výše podpory malého rozsahu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast podpory de minimis32). § 32 Plošná úprava podpory k odstranění rizika nadměrné podpory (1) Pokud je výsledkem sektorového šetření zjištění rizika nadměrné podpory, Úřad pro elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny náležejících do sektoru, ve kterém je riziko nadměrné podpory, současně s výkupní cenou stanovenou podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, stanoví s účinností od následujícího kalendářního roku další výkupní cenu, a to v takové výši, aby při podpoře takto stanovenou výkupní cenou bylo po zbývající dobu trvání práva na podporu elektřiny dosaženo vnitřního výnosového procenta podle § 30 odst. 1. (2) Při stanovení ročních zelených bonusů pro elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny náležejících do sektoru, ve kterém je riziko nadměrné podpory, a stanovení postupu pro stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu se odstavec 1 použije obdobně. (3) Úřad je povinen při stanovení podpor k odstranění rizika nadměrné podpory podle odstavců 1 a 2 postupovat tak, aby snížení výkupních cen a zelených bonusů bylo v souladu se zprávou o sektorovém šetření podle § 31 odst. 6 a s podklady sektorového šetření, které ministerstvo předá Úřadu. § 33 Individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory (1) Pokud je výsledkem sektorového šetření zjištění rizika nadměrné podpory u podpory elektřiny podle § 30 odst. 2 písm. a), může výrobce oznámit operátorovi trhu, že se od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, vzdává práva na podporu elektřiny. Pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny nevzniká právo na podporu. (2) V případě souběhu podpory elektřiny podle § 30 odst. 2 písm. c) může výrobce oznámit operátorovi trhu, že hodlá uplatňovat právo na podporu sníženou o částku odpovídající poskytnuté investiční podpoře. V takovém případě trvá pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny právo na podporu ve výši a) stanovené podle pravidel platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, sníženou o poskytnutou investiční podporu, pokud výsledkem sektorového šetření nebylo zjištění rizika nadměrné podpory, nebo b) stanovené Úřadem k odstranění rizika nadměrné podpory podle § 32 sníženou o poskytnutou investiční podporu, pokud výsledkem sektorového šetření bylo zjištění rizika nadměrné podpory. (3) Způsob určení snížení podpory o poskytnutou investiční podporu podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. (4) Postup podle odstavce 2 se nepoužije, pokud výše investiční podpory převyšuje očekávanou celkovou výši podpory elektřiny od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, po zbytek doby trvání práva na podporu elektřiny. Způsob určení očekávané výše celkové podpory stanoví prováděcí právní předpis. (5) Výrobce může oznámit individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle odstavce 1 nebo 2 prostřednictvím systému operátora trhu nejpozději do 30 dnů od zveřejnění cenového rozhodnutí Úřadu podle § 32. (6) Operátor trhu je povinen a) neprodleně informovat Inspekci o výrobci, který oznámil individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle odstavce 1 nebo 2, b) ukončit vyplácení podpory a zrušit registraci zdroje elektřiny jako podporovaného zdroje elektřiny k začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, pokud výrobce oznámil operátorovi trhu individuální opatření podle odstavce 1, a neprodleně informovat povinně vykupujícího, pokud výrobce uplatňuje podporu formou výkupní ceny, c) poskytovat podporu elektřiny sníženou o investiční podporu od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, pokud výrobce oznámil individuální opatření podle odstavce 2, a neprodleně informovat povinně vykupujícího, pokud výrobce uplatňuje podporu formou výkupní ceny. (7) Povinně vykupující je povinen v případě, kdy výrobce uplatňuje podporu formou výkupní ceny, od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, a) ukončit výkup elektřiny za výkupní cenu stanovenou podle tohoto zákona, pokud výrobce oznámil individuální opatření podle odstavce 1, b) vykupovat elektřinu za výkupní cenu sníženou o poskytnutou investiční podporu, pokud výrobce oznámil individuální opatření podle odstavce 2. (8) Pokud výrobce oznámí individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle odstavce 1 nebo 2 a nestanoví-li tento zákon jinak, platí, že podpora elektřiny je přiměřená. Řízení o žádosti o stanovení individuálních podmínek podpory § 34 (1) Výrobce, který vyrábí elektřinu ve výrobně elektřiny náležející do sektoru, pro který Úřad upravil podporu k odstranění nadměrné podpory, může podat žádost o stanovení individuálních podmínek podpory do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti cenového rozhodnutí, kterým Úřad upravil podporu k odstranění nadměrné podpory podle § 32. Žádost o stanovení individuálních podmínek podpory může podat rovněž výrobce, u kterého je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou podle § 30 odst. 2 písm. c), a to do 2 měsíců ode dne zveřejnění výsledků sektorového šetření, pokud výsledkem sektorového šetření nebylo zjištění rizika nadměrné podpory. O žádosti výrobce rozhoduje Inspekce. (2) Výrobce v žádosti o stanovení individuálních podmínek podpory může požádat o rozhodnutí o a) tom, že pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny trvá do uplynutí životnosti výrobny elektřiny právo na podporu ve výši stanovené Úřadem podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, nebo b) stanovení nejvyššího množství elektřiny v MWh pro období po desátém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu. (3) Žádost výrobce o stanovení individuálních podmínek podpory obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu údaje identifikující výrobnu elektřiny a technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu. Vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů stanoví prováděcí právní předpis. (4) Žádost o stanovení individuálních podmínek podpory nemůže podat výrobce, který při sektorovém šetření nepředložil ministerstvu technické a ekonomické údaje o jím provozované výrobně elektřiny, přestože byl k jejich předložení ministerstvem požádán. (5) Pokud výrobce v řízení prokáže, že při podpoře upravené Úřadem k odstranění rizika nadměrné podpory nedosáhne za dobu trvání práva na podporu vnitřního výnosového procenta investice do výrobny ve výši podle § 30 odst. 1, nebo že výše podpory splňuje podmínky výše podpory malého rozsahu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast podpory de minimis32). Inspekce rozhodne na základě žádosti podle odstavce 2 písm. a), že pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny trvá do uplynutí životnosti výrobny elektřiny právo na podporu ve výši stanovené Úřadem podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu. (6) V případě rozhodnutí Inspekce podle odstavce 5 má výrobce nárok na doplatek ve výši odpovídající rozdílu mezi výší podpory stanovenou Úřadem podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, a výší podpory stanovenou cenovým rozhodnutím, kterým Úřad upravil podporu k odstranění nadměrné podpory, a to ode dne nabytí jeho účinnosti. (7) Rozhodne-li Inspekce o stanovení nejvyššího množství podporované elektřiny na základě žádosti podle odstavce 2 písm. b), může výrobce v období po desátém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, do uplynutí životnosti výrobny elektřiny uplatnit právo na podporu nejvýše za množství elektřiny stanovené v tomto rozhodnutí. (8) Inspekce doručí stejnopis pravomocného rozhodnutí také operátorovi trhu a povinně vykupujícímu, pokud v době vydání rozhodnutí uplatňuje výrobce právo na podporu ve formě výkupní ceny. (9) Operátor trhu nebo v případě podpory formou výkupní ceny povinně vykupující jsou po doručení pravomocného rozhodnutí podle odstavce 8 povinni ukončit vyplácení podpory, nebo snížit vyplácení podpory na maximální množství podporované elektřiny podle rozhodnutí. § 34a (1) V žádosti o stanovení individuálních podmínek podpory podle § 34 odst. 2 může výrobce pro případ, že hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny nedosáhne 6,3 %, požádat Inspekci rovněž o stanovení celkového množství elektřiny, za které se hradí odvod. (2) Žádost o stanovení celkového množství elektřiny, za které se hradí odvod, může podat i výrobce, který vyrábí elektřinu ve výrobně elektřiny náležející do sektoru, ve kterém nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory, pokud hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny nedosáhne 6,3 %. Žádost podle věty předchozí lze podat do 6 měsíců od zveřejnění zprávy podle § 31 odst. 6. Ustanovení § 34 odst. 1 věty poslední, odst. 3, 4 a 8 se pro řízení o žádosti podle věty první použijí obdobně. (3) Inspekce na základě žádosti výrobce podle odstavce 1 nebo 2 stanoví v MWh celkové množství elektřiny, za které se hradí odvod, vyrobené po 1. lednu 2022, tak, aby hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny dosáhla 6,3 %. Způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod, stanoví prováděcí právní předpis. (4) Výrobce má nárok na vrácení odvodu nebo jeho poměrné části, která je předmětem osvobození, uhrazené výrobcem do nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1. (5) Pokud bylo dosaženo celkového množství vyrobené elektřiny, za které se hradí odvod, plátce odvodu přestane výrobci srážet nebo vybírat odvod ze základu daně, na základě doručení pravomocného rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2. § 35 Řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední (1) Inspekce zahájí řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, pokud výrobce, u kterého je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou podle § 30 odst. 2 písm. c), neoznámil operátorovi trhu žádné z individuálních opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 odst. 2 nebo nepodal žádost o stanovení individuálních podmínek podpory ve lhůtě podle § 34. (2) Řízení podle odstavce 1 může Inspekce zahájit nejpozději do 3 let ode dne zveřejnění výsledků sektorového šetření i v případě, že sektorovým šetřením nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory. (3) V řízení o stanovení podmínek podpory Inspekce vychází z technických a ekonomických údajů poskytnutých výrobcem o jím provozované výrobně elektřiny a rovněž z technických a ekonomických údajů o výrobnách elektřiny a jejich provozech, jakých obvykle dosahují jiní výrobci při provozování obdobných výroben elektřiny. (4) Pokud Inspekce zjistí, že existuje u výrobce riziko nadměrné podpory, vydá rozhodnutí, kterým stanoví nejvyšší množství podporované elektřiny v MWh pro období po desátém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, do uplynutí životnosti výrobny elektřiny a dále stanoví, zda právo na podporu je ve výši stanovené Úřadem a) podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, pokud v sektoru nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory, nebo b) k odstranění rizika nadměrné podpory, pokud bylo v sektoru zjištěno riziko nadměrné podpory. (5) Pokud Inspekce zjistí, že došlo u výrobce k nadměrné podpoře, vydá rozhodnutí, kterým a) odejme právo na podporu elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny, b) uloží povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu ve výši, která odpovídá nadměrné podpoře poskytnuté výrobci. (6) Inspekce doručí stejnopis pravomocného rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 také operátorovi trhu a povinně vykupujícímu, pokud v době vydání rozhodnutí uplatňuje výrobce právo na podporu ve formě výkupní ceny. (7) Operátor trhu nebo v případě podpory formou výkupní ceny povinně vykupující jsou po doručení pravomocného rozhodnutí podle odstavce 6 povinni ukončit vyplácení podpory, nebo snížit vyplácení podpory na maximální množství podporované elektřiny podle rozhodnutí. (8) Pokud se v řízení zjistí, že u výrobce nedošlo k nadměrné podpoře nebo že neexistuje riziko nadměrné podpory nebo pokud bylo zahájeno řízení v případě, kdy se podle tohoto zákona přiměřenost podpory neprověřuje, Inspekce řízení usnesením zastaví. Díl 2 Přiměřenost podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojů u výroben elektřiny a zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 § 36 (1) Prověření přiměřenosti podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojů se provádí u zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015. K zajištění přiměřenosti podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojů se § 30 až 35 použijí obdobně, není-li dále stanoveno jinak. (2) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě zdroje elektřiny využívajícího jiné než obnovitelné zdroje a podpora elektřiny z druhotných zdrojů je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu nepřekročí hodnotu 6,3 %. (3) Sektorové šetření se provádí pouze pro zdroje vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a pro zdroje elektřiny z druhotných zdrojů s instalovaným elektrickým výkonem do 5 MW. (4) U zdroje elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a u zdroje elektřiny z druhotných zdrojů s instalovaným elektrickým výkonem nad 5 MW Inspekce zahájí řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední. (5) Seznam zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a zdrojů elektřiny z druhotných zdrojů s instalovaným elektrickým výkonem nad 5 MW poskytne Inspekci operátor trhu. Díl 3 Přiměřenost podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů a podpory biometanu u výroben elektřiny, výroben tepla a výroben biometanu uvedených do provozu od 1. ledna 2016 a přiměřenost udržovací podpory elektřiny a tepla a podpory modernizovaným výrobnám elektřiny § 37 (1) Podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů a podporu tepla z obnovitelných zdrojů u výroben elektřiny a výroben tepla uvedených do provozu od 1. ledna 2016, udržovací podporu elektřiny, podporu modernizovaným výrobnám elektřiny, udržovací podporu tepla a podporu biometanu nelze souběžně poskytovat s jinou provozní podporou poskytovanou podle tohoto zákona s výjimkou souběžného poskytování udržovací podpory tepla a přechodné transformační podpory tepla. (2) Podporu elektřiny, podporu tepla nebo podporu biometanu (dále jen „provozní podpora“) podle tohoto zákona lze souběžně poskytovat s investiční podporou. Poskytnutá investiční podpora se zohlední ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory způsobem podle prováděcího právního předpisu; to neplatí v případě provozní podpory, která nezahrnuje investiční náklady podporované výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu. (3) Operátor trhu je povinen v případě souběžně poskytovaných podpor podle odstavce 2 a) zaevidovat v informačním systému operátora trhu sníženou výši podpory elektřiny, podpory tepla nebo podpory biometanu o částku odpovídající výši poskytnuté investiční podpory v případě podpory formou zeleného bonusu nebo podpory formou výkupní ceny, b) hradit výrobci, výrobci tepla nebo výrobci biometanu sníženou výši podpory elektřiny, podpory tepla nebo podpory biometanu o částku odpovídající výši poskytnuté investiční podpory v případě podpory formou zeleného bonusu, c) informovat povinně vykupujícího o snížené výši podpory elektřiny o částku odpovídající výši poskytnuté investiční podpory v případě podpory formou výkupní ceny. (4) Povinně vykupující je povinen v případě souběžně poskytovaných podpor podle odstavce 2, pokud se jedná o podporu formou výkupní ceny, hradit výrobci sníženou výši podpory elektřiny o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory, která je evidována operátorem trhu podle odstavce 3 písm. a). HLAVA VIII OMEZENÍ PODPORY VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH, INFORMAČNÍ POVINNOST A DOBA PODPORY ELEKTŘINY, PODPORY TEPLA A PODPORY BIOMETANU § 38 Omezení podpory ve zvláštních případech (1) Podpora elektřiny, podpora tepla, přechodná transformační podpora tepla a podpora biometanu se nevztahují na elektřinu, teplo nebo biometan vyrobené výrobcem, výrobcem tepla, výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobcem biometanu, kteří a) jsou ke dni registrace formy podpory v systému operátora trhu podnikatelem v obtížích, a to po dobu, po kterou je na ně pohlíženo jako na podnikatele v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího veřejné podpory33); tuto skutečnost prokazuje výrobce, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu písemným čestným prohlášením, b) mají ke dni registrace formy podpory nebo její změny v systému operátora trhu neuhrazený dluh vzniklý na základě příkazu k vrácení veřejné podpory vystaveného v návaznosti na sdělení Evropské komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem34), a to po dobu, po kterou mají neuhrazený dluh; neuhrazený dluh prokazuje výrobce, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu písemným čestným prohlášením. (2) Podpora elektřiny se nevztahuje na elektřinu vyrobenou výrobcem v období, kdy je na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu dosaženo záporné hodinové ceny po dobu nejméně 6 po sobě následujících hodin. § 39 Informační povinnost (1) Výrobce s výjimkou výrobce, který uplatňuje udržovací podporu elektřiny nebo podporu aukčním bonusem, výrobce tepla s výjimkou výrobce tepla, který uplatňuje udržovací podporu tepla, a výrobce biometanu jsou povinní sdělit operátorovi trhu při registraci zvolené formy podpory a) výši investičních nákladů spojených s uvedením výrobny do provozu nebo s modernizací výrobny elektřiny, b) výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředků, která jim byla poskytnuta, identifikační údaje poskytovatele podpory a číslo rozhodnutí nebo dotační smlouvy o poskytnutí této podpory. (2) Informace o výši podpory poskytnuté výrobci, výrobci tepla, výrobci tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobci biometanu na výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu z výrobny, která převýší po dobu trvání nároku na podporu 500 000 EUR, předá operátor trhu bez zbytečného odkladu do informačního systému Evropské komise. (3) Operátor trhu je povinen uchovávat informace získané v souvislosti s poskytováním podpory po dobu 10 let od ukončení poskytování podpory. (4) Pokud je výrobce, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu příjemcem podpory podle tohoto zákona, je povinen uchovávat doklady týkající se investičních a provozních nákladů a výnosů po dobu trvání práva na podporu a po dobu následujících 5 let. Výrobce, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje a výrobce biometanu jsou povinni na vyžádání předložit tyto doklady ministerstvu, Úřadu a Inspekci. Při změně vlastníka výrobny je právní předchůdce povinen předat právnímu nástupci tyto doklady nebo jejich kopie. Rozsah uchovávaných dokladů prokazujících provedení modernizace výrobny elektřiny stanoví prováděcí právní předpis. (5) Výrobce, výrobce tepla a výrobce biometanu, kteří používají pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu palivo z biomasy, jsou povinni uchovávat dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, Inspekci, ministerstvu, Ministerstvu zemědělství a operátorovi trhu. (6) Výrobce paliva, dodavatel paliva a dovozce paliva z biomasy jsou povinni uchovávat dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasy, biokapalin, bioplynu a biometanu a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly, a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, Inspekci, ministerstvu, Ministerstvu zemědělství a operátorovi trhu. § 40 Doba podpory elektřiny, tepla a biometanu (1) Právo na podporu elektřiny, s výjimkou udržovací podpory elektřiny a podpory elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny, trvá, pokud z § 30 až 36 nevyplývá jinak, ode dne uvedení výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo druhotné zdroje do provozu po dobu její životnosti. (2) Právo na podporu tepla, s výjimkou udržovací podpory tepla, a právo na podporu biometanu trvají ode dne uvedení výrobny tepla nebo výrobny biometanu do provozu po dobu jejich životnosti. (3) Právo na podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny vzniká registrací podpory výrobny elektřiny v systému operátora trhu a trvá ode dne provedení registrace podpory po dobu její životnosti. (4) Způsob a postup uvedení výrobny elektřiny, výrobny tepla a výrobny biometanu do provozu a dobu jejich životnosti podle odstavců 1 až 3 stanoví prováděcí právní předpis. (5) Právo na udržovací podporu elektřiny, udržovací podporu tepla a přechodnou transformační podporu tepla trvá po dobu stanovenou nařízením vlády podle § 3. 32) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. 33) Čl. 2 odst. 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění. 34) Čl. 1 odst. 4 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění.“. 133. V části první hlava IX včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 37 zní: „HLAVA IX PODMÍNKY PRO VYDÁNÍ, EVIDENCI A UZNÁVÁNÍ ZÁRUK PŮVODU § 44 Záruka původu energie (1) Záruku původu lze vydat na elektřinu, biometan, vodík nebo teplo. Záruka původu a právo s ní spojené se považují za nehmotnou věc. (2) Záruka původu elektřiny se vydává na množství elektřiny, které bylo výrobcem elektřiny vyrobeno v České republice a dodáno do přenosové nebo distribuční soustavy České republiky za období jednoho kalendářního měsíce. (3) Záruka původu biometanu se vydává na množství biometanu, které bylo výrobcem biometanu vyrobeno v České republice a dodáno do přepravní nebo distribuční soustavy České republiky za období jednoho kalendářního měsíce. (4) Záruka původu tepla se vydává na množství tepla, které bylo výrobcem tepla nebo výrobcem tepla z jaderného zařízení vyrobeno v České republice a dodáno do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií nebo dodané zákazníkovi přímo z výrobny tepelné energie za období jednoho kalendářního měsíce. (5) Záruka původu vodíku se vydává na množství vodíku, které bylo výrobcem vodíku vyrobeno v České republice a dodáno do přepravní nebo distribuční soustavy České republiky nebo do čerpací stanice nebo výdejní jednotky za období jednoho kalendářního měsíce. (6) Obsahové náležitosti záruky původu stanoví prováděcí právní předpis. § 45 Vydávání záruk původu energie (1) Záruku původu vydává v elektronické podobě operátor trhu na základě žádosti výrobce elektřiny, výrobce tepla, výrobce tepla z jaderného zařízení, výrobce biometanu nebo výrobce vodíku (dále jen „výrobce energie“) na jeho účet vedený v evidenci záruk původu. Výrobce energie může požádat o vydání záruky původu nejpozději do dvanácti měsíců od konce období výroby energie, na které se záruka původu vydává. Pro vydání záruky původu je povinen výrobce energie registrovat výrobnu elektřiny, výrobnu tepla z jaderného zařízení, výrobnu tepla, výrobnu biometanu a výrobnu vodíku v systému operátora trhu podle prováděcího právního předpisu. (2) Pro podání žádosti o vydání záruky původu je výrobce energie povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace o vyrobeném a dodaném množství elektřiny, biometanu, vodíku nebo tepla. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, výrobce plynu, provozovatel čerpací stanice nebo výdejní jednotky, ke které je přímo připojena výrobna biometanu, výrobce vodíku a provozovatel rozvodných tepelných zařízení jsou povinni předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nezbytné pro vydávání záruky původu. Rozsah předávaných údajů stanoví prováděcí právní předpis. (3) Operátor trhu vydá záruku původu na základě výrobcem předaných naměřených nebo vypočtených hodnot o vyrobeném množství elektřiny, biometanu, vodíku nebo tepla podle prováděcího právního předpisu. (4) Záruka původu je vydávána nejméně v hodnotě 1 MWh anebo jejích celých násobcích. (5) Pokud byla elektřina vyrobena z obnovitelných zdrojů a současně z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, operátor trhu vydá záruku původu elektřiny, ve které budou uvedeny obě tyto skutečnosti. (6) Pokud jsou paliva z biomasy použita pro výrobu elektřiny nebo výrobu tepla ve výrobnách s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW v případě pevných paliv z biomasy a s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2 MW v případě plynných paliv z biomasy, pak podmínkou pro vydání záruky původu je splnění kritérií udržitelnosti podle prováděcího právního předpisu. (7) Podmínkou pro vydání záruky původu biometanu je splnění kritérií udržitelnosti podle prováděcího právního předpisu. Záruka původu biometanu se vydává zvlášť na pokročilý biometan a na ostatní biometan. § 45a Nakládání se zárukami původu energie a jejich evidence (1) Záruka původu je platná po dobu dvanácti měsíců od konce období výroby odpovídající energie, pokud do té doby nedojde k jejímu uplatnění. (2) Operátor trhu vede záruky původu v evidenci záruk původu v elektronické podobě na účtu osoby, které byla záruka původu vydána nebo která záruky původu nabyla jiným způsobem, nebo na odděleném účtu operátora trhu. Držitelem účtu je držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu nebo výrobu tepelné energie, na rozvod tepelné energie, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem nebo činnosti operátora trhu podle jiného právního předpisu37) a výrobce vodíku. (3) Operátor trhu provozuje způsobem umožňujícím dálkový přístup evidenci záruk původu, ve které a) vytváří a vede účty držitelů účtů, b) vydává a eviduje vydané záruky původu, c) převádí a eviduje převody záruk původu mezi držiteli účtu nebo mezi držitelem účtu a dodavatelem nebo výrobcem elektřiny, plynu, vodíku, tepla nebo chladu z jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „jiný členský stát“), d) eviduje uplatnění záruky původu pro prokázání původu energie dodané zákazníkovi nebo jiné osobě spotřebovávající energii; uplatněním záruky původu dochází k jejímu zrušení, e) uznává záruky původu vydané v jiném členském státě a eviduje uznané záruky původu, pokud je umožněna jejich převoditelnost v elektronické podobě do evidence záruk původu provozované operátorem trhu, f) ruší a eviduje zrušení záruk původu, g) vyřadí a eviduje vyřazení záruk původu, pokud od konce období výroby energie, na kterou byla záruka původu vydána, uplyne 12 měsíců a záruka původu nebyla uplatněna, nebo pokud k vydání záruky původu došlo na základě neúplných nebo nepravdivých informací. (4) Držitel účtu uplatní záruku původu tak, že v evidenci záruk původu přiřadí záruku původu zákazníkovi nebo jiné osobě, která spotřebovává energii. Držitelé účtu, s výjimkou operátora trhu, jsou povinni předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nezbytné pro převod, uznání a uplatnění záruky původu. (5) Operátor trhu je povinen zajistit bezpečnost a důvěrnost údajů v evidenci záruk původu. (6) Držitel účtu, s výjimkou operátora trhu, je povinen operátorovi trhu hradit cenu za vydání záruky původu, cenu za převod záruky původu a cenu za vedení účtu v evidenci záruk původu, cenu záruky původu a cenu za převod záruk původu pokročilého biometanu, zahrnující hodnotu záruky původu pokročilého biometanu. (7) Postupy, termíny a podmínky pro vydání, převody, uplatnění, uznání, vyřazení a zrušení záruky původu, náležitosti žádosti o vydání záruk původu a převod záruk původu, způsob předávání informací a ověřování údajů nutných k vydávání záruk původu, způsob převodu, uznání, uplatnění, vyřazení, zrušení záruky původu a vedení účtů v evidenci záruk původu stanoví prováděcí právní předpis. (8) Operátor trhu je povinen zveřejnit pravidla používání evidence záruk původu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Úřad stanoví v cenovém rozhodnutí cenu za vydání záruky původu, cenu za převod záruky původu, cenu za vedení účtu v evidenci záruk původu a cenu záruky původu nebo způsob stanovení ceny záruky původu a cenu za převod záruk původu pokročilého biometanu zahrnující hodnotu záruky původu pokročilého biometanu. (10) Výrobce energie, který přijal pro danou výrobnu investiční podporu po nabytí účinnosti tohoto zákona nebo je daná výrobna v době podání žádosti o vydání záruky původu registrována v systému operátora trhu s formou podpory elektřiny, jejíž výše nebyla stanovena v aukci podle tohoto zákona, provozní podpory biometanu nebo podpory tepla podle tohoto zákona, je při vydání záruky původu výrobce energie povinen uhradit operátorovi trhu cenu za vydání záruky původu a cenu záruky původu. § 45b Nakládání se zárukami původu energie vydaných v jiném státě (1) Záruka původu, která byla vydána v jiném členském státě, se považuje za záruku původu podle tohoto zákona, pokud je umožněn její elektronický převod z evidence záruk původu z tohoto členského státu do evidence záruk původu v České republice, a je prokazatelně doloženo, že nedošlo k jejímu použití v jiném členském státě pro prokázání původu energie dodané zákazníkovi nebo jiné osobě, která spotřebovává energii v tomto jiném členském státě nebo k jejímu vyřazení. V případě pochybností o správnosti nebo pravosti záruk původu vydaných v jiném členském státě je operátor trhu oprávněn tyto záruky původu prověřit a případně neuznat jako záruky původu podle tohoto zákona a je povinen o těchto skutečnostech informovat ministerstvo. Ministerstvo oznámí Evropské komisi neuznání záruky původu včetně odůvodnění. Pokud Evropská komise přijme rozhodnutí, kterým České republice požaduje uznání záruky původu, operátor trhu platnou záruku původu uzná. (2) Operátor trhu neuzná záruku původu vydanou státem, který není členem Evropské unie s výjimkou případů, kdy Evropská unie sjednala se státem, který není členem Evropské unie, dohodu o vzájemném uznávání záruk původu vydaných v Evropské unii a v tomto státě, a dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie mezi Evropskou unií a tímto státem. V tomto případě se použije ustanovení odstavce 1 obdobně. § 45c Některá ustanovení o vydávání a nakládání se zárukami původu pokročilého biometanu (1) Právo na vydání záruky původu pokročilého biometanu nemá výrobce biometanu, který zaregistroval podporu biometanu formou zelených bonusů na biometan. Záruku původu podle věty první operátor trhu vydá a eviduje ji na odděleném účtu operátora trhu. (2) Držitel účtu je oprávněn uplatnit záruku původu pokročilého biometanu pouze k dodávce plynu nebo biometanu ke spotřebě do čerpací stanice nebo výdejní jednotky, které jsou připojeny k přepravní nebo distribuční soustavě; to neplatí v případě záruky původu pokročilého biometanu nabídnuté operátorem trhu podle věty druhé odstavce 4. (3) Operátor trhu je povinen umožnit převod záruk původu pokročilého biometanu evidovaných na odděleném účtu operátora trhu přednostně ve prospěch dodavatelů plynu, kteří dodávají zemní plyn a biometan ke spotřebě do čerpacích stanic nebo výdejních jednotek, a to v poměru podle podílů dodavatelů plynu na celkové dodávce zemního plynu a biometanu, která nezahrnuje zkapalněný zemní plyn anebo zkapalněný biometan do čerpacích stanic nebo výdejních jednotek v České republice. (4) Operátor trhu je povinen umožnit přednostní převod záruk původu podle odstavce 3 nejvýše v rozsahu celkového množství zemního plynu a biometanu dodávaného ke spotřebě zemního plynu a biometanu podle odstavce 3. Ostatní záruky původu evidované na odděleném účtu operátora trhu nabídne operátor trhu k převodu ve prospěch dalších držitelů účtů za cenu převodu záruk původu pokročilého biometanu zahrnující hodnotu záruky původu pokročilého biometanu. (5) Způsob stanovení podílu dodavatelů plynu na celkové dodávce zemního plynu a biometanu podle odstavce 3 a pravidla převodu záruk původu pokročilého biometanu podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. 37) § 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 134. V části první se za hlavu IX vkládají nové hlavy X až XII, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 38 znějí: „HLAVA X OSVĚDČENÍ O PŮVODU ELEKTŘINY Z VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA NEBO DRUHOTNÝCH ZDROJŮ § 46 Osvědčení o původu elektřiny Osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů (dále jen „osvědčení o původu“) slouží k prokazování schopnosti zařízení vyrábět elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů. § 47 Vydání osvědčení o původu elektřiny (1) Osvědčení o původu vydává ministerstvo na základě žádosti výrobce elektřiny z druhotných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, ve které jsou uvedeny identifikační údaje výrobny elektřiny, popis a schéma výrobny elektřiny a výrobního zařízení, výpočet množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, účinnost, úspory primární energie a informace, zda provoz zařízení sníží dodávku tepelné energie ze stávající účinné soustavy zásobování tepelnou energií. Žádost o vydání osvědčení o původu se podává na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis. (2) Výrobce elektřiny z druhotných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, který podá žádost o vydání osvědčení o původu, je povinen předat ministerstvu úplné a pravdivé informace nezbytné k jeho vydání. § 47a Evidence, změny a zrušení osvědčení o původu (1) Držitel osvědčení o původu je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o vydání osvědčení o původu či jiné závažné skutečnosti vztahující se k udělenému osvědčení o původu. (2) Vydaná osvědčení o původu eviduje ministerstvo. (3) Ministerstvo osvědčení o původu zruší, pokud a) držitel osvědčení o jeho zrušení požádá, b) osvědčení bylo vydáno na základě neúplných nebo nepravdivých informací, nebo c) zařízení ztratilo schopnost vyrábět elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů. HLAVA XI OVĚŘOVÁNÍ PLNĚNÍ KRITÉRIÍ UDRŽITELNOSTI A ÚSPOR EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U VÝROBY ELEKTŘINY, VÝROBY TEPLA A VÝROBY BIOMETANU A EVIDENCE PLNĚNÍ VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V DOPRAVĚ § 47b Ověřování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u výroby elektřiny, výroby tepla a výroby biometanu (1) V případě biometanu, pokud se nejedná o vstupní surovinu pro výrobu biometanu podle odstavce 2, dokládá splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů výrobce biometanu dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU. (2) U vstupní suroviny pro výrobu biometanu dokládá splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů výrobce, dovozce nebo prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu biometanu, a to dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU. (3) V případě výroby elektřiny a výroby tepla z paliv z biomasy, pokud se nejedná o vstupní surovinu pro výrobu paliva z biomasy podle odstavce 4, dokládá splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů výrobce a výrobce tepla dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU. (4) U vstupní suroviny pro výrobu paliv z biomasy dokládá splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů výrobce, dovozce nebo prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliv z biomasy, a to dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU. (5) Osoba vydávající doklad prokazující splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí podle odstavců 1 až 4 je povinna v něm uvádět přesné, úplné a pravdivé údaje. § 47c Evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě (1) Operátor trhu provozuje způsobem umožňujícím dálkový přístup elektronickou evidenci dokumentů s údaji o plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě (dále jen „evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě“). (2) Evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě umožňuje zejména a) vkládat a uchovávat dokumenty týkající se kritérií udržitelnosti a emisí skleníkových plynů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis ukládá povinnost uchovávat dokumenty po stanovenou dobu, b) evidovat převody a využití pohonných hmot vyrobených z obnovitelných zdrojů energie na splnění povinnosti zajištění minimálního podílu biopaliv, pokročilého biometanu a elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v dopravě, c) vkládat a uchovávat další dokumenty, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis. (3) Operátor trhu je povinen osobě, která je podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu povinna dokládat plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě, umožnit přístup k evidenci plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě, na základě její žádosti. (4) Operátor trhu je povinen ministerstvu, Ministerstvu zemědělství, Inspekci, orgánům celní správy umožnit přístup k evidenci plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě a v rozsahu jejich věcné působnosti umožnit přístup ke všem údajům a elektronickým dokumentům evidovaným v evidenci plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě. (5) Podmínky přístupu k evidenci plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě, náležitosti žádosti k přístupu do evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě, podrobnosti provozu evidence a podrobnosti formy a způsob vkládání dokumentů a poskytování údajů z evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě stanoví prováděcí právní předpis. (6) Operátor trhu je oprávněn požadovat od osoby, která žádá o přístup k evidenci plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě nebo požaduje údaje z evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě, s výjimkou ministerstva, Ministerstva zemědělství, Inspekce a orgánů celní správy, úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout jeho náklady spojené se zajištěním přístupu a poskytnutím požadovaných údajů. HLAVA XII POVINNOSTI DODAVATELŮ PALIV ZAJISTIT MINIMÁLNÍ PODÍL ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V POHONNÝCH HMOTÁCH A ELEKTŘINĚ DODÁVANÝCH PRO DOPRAVNÍ ÚČELY § 47d Povinnost zajistit minimální množství biometanu v dopravě (1) Dodavatel plynu podle energetického zákona je, nejedná-li se o zkapalněný ropný plyn, zkapalněný zemní plyn anebo zkapalněný biometan, povinen zajistit, aby v množství zemního plynu a biometanu, které dodává ke spotřebě pro dopravní účely, byl za kalendářní rok i minimální podíl energie pokročilého biometanu, a to ve výši a) 0,5 % energie z celkového množství energie v zemním plynu a biometanu dodaném do čerpacích stanic a výdejních jednotek pro dopravní účely od 1. ledna 2023, b) 2 % energie z celkového množství energie v zemním plynu a biometanu dodaném do čerpacích stanic a výdejních jednotek pro dopravní účely od 1. ledna 2025, a c) 40 % energie z celkového množství energie v zemním plynu a biometanu dodaném do čerpacích stanic a výdejních jednotek pro dopravní účely od 1. ledna 2030. (2) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 je energetický obsah pokročilého biometanu dodaného pro dopravní účely násoben dvěma. (3) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 je zohledňován pouze biometan, a) pro který dodavatel plynu postupem podle tohoto zákona uplatnil záruky původu pokročilého biometanu, b) který byl na daňovém území České republiky spotřebován a c) který nebyl dosud zohledněn pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. (4) Pokud dodavatel plynu za kalendářní rok uplatní při dodávce zemního plynu a biometanu do odběrných míst připojených k přepravní nebo distribuční soustavě, ve kterých je zemní plyn a biometan dodáván ke spotřebě do čerpacích stanic nebo výdejních jednotek, záruky původu alespoň v rozsahu, v jakém měl možnost nabýt záruky původu pokročilého biometanu od operátora trhu postupem podle tohoto zákona, platí, že je povinnost zajištění podílu energie pokročilého biometanu v zemním plynu a biometanu podle odstavce 1 splněna. (5) Dodavatel plynu je povinen každoročně k 30. červnu podat celnímu úřadu hlášení o splnění povinnosti zajištění minimálního podílu energie pokročilého biometanu v zemním plynu a biometanu, které dodává ke spotřebě pro dopravní účely. V hlášení je dodavatel plynu povinen uvést údaje týkající se plnění povinnosti zajistit minimální podíl energie pokročilého biometanu za kalendářní rok. Hlášení zahrnuje i převody na splnění povinnosti podle § 47f. Hlášení se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním ředitelstvím cel na jeho internetových stránkách. (6) Nepodá-li dodavatel plynu hlášení podle odstavce 5 ani v náhradní lhůtě stanovené celním úřadem ve výzvě, hledí se na zemní plyn a biometan, který dodal ke spotřebě pro dopravní účely za kalendářní rok, jako na zemní plyn a biometan neobsahující žádný pokročilý biometan. (7) Dodavateli plynu, který nesplní povinnost stanovenou v odstavci 1, vzniká povinnost uhradit pokutu z nedodaného objemu pokročilého biometanu v zemním plynu a biometanu. Pokuta se vypočte jako součin množství nedodaného pokročilého biometanu podle odstavce 1 nebo 5 v kWh výhřevnosti a částky 3 Kč. O povinnosti uhradit pokutu rozhodne celní úřad platebním výměrem a současně ji zaeviduje. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení tohoto platebního výměru. Pokuta se spravuje podle daňového řádu a je příjmem státního rozpočtu. § 47e Povinnost zajistit v dopravě minimální množství elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje energie (1) Provozovatel dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách (dále jen „provozovatel dobíjecí stanice“) je povinen zajistit, aby v množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici byl za kalendářní rok i minimální podíl elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje energie, a to ve výši a) 9 % elektřiny z celkového množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel od 1. ledna 2023, b) 11 % elektřiny z celkového množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel od 1. ledna 2025 a c) 15 % elektřiny z celkového množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel od 1. ledna 2030. (2) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 je zohledňována pouze a) elektřina, pro kterou byla v případě její dodávky z přenosové nebo distribuční soustavy uplatněna záruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie dodavatelem elektřiny podle energetického zákona ve prospěch provozovatele dobíjecí stanice, který tuto elektřinu spotřeboval pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici, b) elektřina v rozsahu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve zbytkovém energetickém mixu sestaveném a zveřejněném operátorem trhu podle energetického zákona, pokud při její dodávce z přenosové nebo distribuční soustavy nebyla uplatněna záruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, nebo c) elektřina z obnovitelných zdrojů energie, která byla vyrobena a spotřebována bez využití přenosové nebo distribuční soustavy v odběrném místě, ve kterém je připojena dobíjecí stanice. (3) V případě, že provozovatel dobíjecí stanice uplatňuje pro splnění povinnosti podle odstavce 1 i elektřinu podle odstavce 2 písm. c), je provozovatel dobíjecí stanice povinen a) na svůj náklad zajistit měření množství elektřiny takto dodané přímo do dobíjecí stanice stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, b) předat operátorovi trhu údaje o množství elektřiny vyrobené v odběrném místě a dodané do dobíjecí stanice v rozsahu, způsobu a v termínech stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Provozovatel dobíjecí stanice je dále povinen a) udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavce 3 s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavce 3 nebo do jeho součásti a příslušenství. (5) Provozovatel dobíjecí stanice je povinen každoročně k 30. červnu podat celnímu úřadu hlášení o splnění povinnosti zajištění minimálního podílu elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje energie v množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici. V hlášení je provozovatel dobíjecí stanice povinen uvést údaje týkající se plnění povinnosti zajistit minimální podíl elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje za kalendářní rok. Hlášení zahrnuje i převody na splnění povinnosti podle § 47f. Hlášení se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním ředitelstvím cel na jeho internetových stránkách. (6) Nepodá-li provozovatel dobíjecí stanice hlášení podle odstavce 5 ani v náhradní lhůtě stanovené celním úřadem ve výzvě, hledí se na elektřinu spotřebovanou pro dobíjení vozidel za kalendářní rok jako na elektřinu obsahující elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje v rozsahu v podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve zbytkovém energetickém mixu sestaveném a zveřejněném operátorem trhu. (7) Provozovateli dobíjecí stanice, který nesplní povinnost stanovenou v odstavci 1, vzniká povinnost uhradit pokutu z nedodaného objemu elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje v elektřině spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici. Pokuta se vypočte jako součin množství nedodané elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje podle odstavce 1 nebo 6 v kWh a částky 18 Kč. O povinnosti uhradit pokutu rozhodne celní úřad platebním výměrem a současně ji zaeviduje. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení tohoto platebního výměru. Pokuta se spravuje podle daňového řádu a je příjmem státního rozpočtu. § 47f Možnosti alternativního plnění minimálního podílu energie z obnovitelného zdroje v pohonných hmotách nebo elektřině dodávaných pro dopravní účely (1) Dodavatel plynu nebo provozovatel dobíjecí stanice může na splnění povinnosti podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 také převést množství nebo energetický obsah pohonných hmot nebo elektřiny vyrobených z obnovitelného zdroje energie splňujících požadavky stanovené tímto zákonem a jiným právním předpisem38) a dodaných pro dopravní účely jinou právnickou nebo fyzickou osobou, pokud se tak s osobou, která pohonnou hmotu či elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje energie pro dopravní účely dodala, písemně dohodne, a převod oznámí operátorovi trhu. (2) Účastníci dohody dle odstavce 1 jsou povinni operátorovi trhu doložit množství nebo energetický obsah pohonných hmot nebo elektřiny vyrobených z obnovitelného zdroje energie splňujících požadavky stanovené tímto zákonem a dodaných pro dopravní účely, které přijali nebo předali, a specifikovat dotčené pohonné hmoty nebo elektřinu. Pro účely převodů podle odstavce 1 je energetický obsah pohonných hmot a elektřiny stanoven prováděcím právním předpisem. (3) Převody na splnění povinností podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 eviduje operátor trhu. Termíny a postup převodu a formu oznámení převodu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Operátor trhu zpřístupní údaje o jednotlivých převodech podle odstavce 1 za předchozí kalendářní měsíc celnímu úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Převody na splnění povinností podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 lze uskutečnit nejpozději do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který dodavatel plynu a provozovatel dobíjecí stanice prokazuje splnění povinnosti zajištění minimálního podílu pokročilého biometanu v plynu v dopravě nebo minimálního podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v dopravě. (6) Dodavatel plynu a provozovatel dobíjecí stanice může na splnění povinnosti podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 využít i množství nebo energetický obsah pohonných hmot nebo elektřiny vyrobených pro dopravní účely z jiného obnovitelného zdroje energie, než pro který má stanovenu povinnost zajištění minimálních podílů podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 a které dodal pro dopravní účely, pokud takové využití množství nebo energetického obsahu pohonných hmot oznámí operátorovi trhu. (7) Využití množství nebo energetického obsahu pohonných hmot nebo elektřiny vyrobených z jiného obnovitelného zdroje energie na splnění povinnosti zajištění minimálního podílu pokročilého biometanu v plynu v dopravě a minimálního podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v dopravě eviduje operátor trhu. (8) Převody podle odstavce 5 a využití podle odstavce 7 lze zohlednit pro splnění povinnosti zajištění minimálních podílů energie z obnovitelného zdroje pro dopravní účely pouze v případě, že energie z obnovitelného zdroje energie použitá v pohonných hmotách nebo elektřina pro dopravní účely bude započtena pro plnění povinností podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 a jiného právního předpisu38) pouze jednou. 38) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní hlava X se označuje jako hlava XIII. 135. V § 48 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „Inspekce“. 136. § 49 včetně nadpisu zní: „§ 49 Přestupky (1) Výrobce se dopustí přestupku tím, že a) nezaregistruje v systému operátora trhu zvolenou formu podpory nebo její změnu podle § 8 odst. 2, b) neoznámí povinně vykupujícímu skutečnost podle § 11 odst. 3, c) neuhradí zápornou hodinovou cenu povinně vykupujícímu podle § 11 odst. 4, d) neuhradí operátorovi trhu rozdíl mezi hodinovou cenou a referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou podle § 11 odst. 8, e) nezměří vyrobenou elektřinu podle § 11a odst. 1, f) neudržuje nebo neprovozuje měřicí zařízení s platným ověřením podle § 11a odst. 4 písm. a), g) neoprávněně zasahuje do měřicího zařízení, jeho součásti nebo příslušenství nebo do zajištění proti neoprávněné manipulaci podle § 11a odst. 4 písm. b), h) v případě podpory elektřiny formou zeleného bonusu na elektřinu nebo aukčního bonusu nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty nebo další údaje nebo na vyžádání operátora trhu neposkytne doplňující informace týkající se předávaných údajů podle § 11a odst. 5, i) v případě podpory elektřiny formou výkupních cen nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje o výrobě elektřiny podle § 11a odst. 6, j) neposkytne ministerstvu na vyžádání úplné a pravdivé informace potřebné k provedení sektorového šetření podle § 31 odst. 3, k) nesdělí operátorovi trhu výši investičních nákladů nebo výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředků podle § 39 odst. 1, l) neuchová doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny elektřiny po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nepředloží podle § 39 odst. 4, nebo m) v případě, že používá pro výrobu elektřiny palivo z biomasy, neuchová dokumenty a záznamy o použitém palivu po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nezpřístupní podle § 39 odst. 5. (2) Výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje uplatňující podporu elektřiny v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinu nebo aukčního bonusu i na vyrobenou elektřinu, která nebyla dodána do distribuční nebo přenosové soustavy, se dopustí přestupku tím, že nezměří vyrobenou elektřinu podle § 11a odst. 2. (3) Výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se dopustí přestupku tím, že a) nezměří množství vyrobené elektřiny, užitečné teplo nebo spotřebované palivo podle § 11a odst. 3, nebo b) nepředá ministerstvu úplné a pravdivé informace k vydání osvědčení o původu podle § 47 odst. 2. (4) Výrobce energie se dopustí přestupku tím, že a) nezaregistruje výrobnu tepla, výrobnu tepla z jaderného zařízení a výrobnu vodíku v systému operátora trhu podle § 45 odst. 1, b) nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace o vyrobeném a dodaném množství elektřiny, biometanu, vodíku nebo tepla podle § 45 odst. 2, nebo c) neuhradí operátorovi trhu cenu za vydání záruky původu a cenu záruky původu podle § 45a odst. 10. (5) Výrobce tepla se dopustí přestupku tím, že a) nezaregistruje v systému operátora trhu provozní podporu tepla podle § 23 odst. 6, b) nedoloží splnění kritérií udržitelnosti biokapalin poskytovateli dotace ve stanovené lhůtě podle § 25 odst. 4, c) nezajistí měření dodaného nebo užitečného tepla podle § 27 odst. 3, d) nezaregistruje místo předání vyrobeného tepla nebo užitečného tepla v systému operátora trhu nebo nezaregistruje změny v těchto údajích podle § 27 odst. 4, e) nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty dodaného tepla nebo užitečného tepla nebo další údaje nebo na vyžádání operátora trhu neposkytne doplňující informace týkající se předávaných údajů podle § 27 odst. 5 písm. a), f) v případě, že používá pro výrobu tepla společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, nevykazuje údaje podle § 27 odst. 5 písm. b), g) neudržuje nebo neprovozuje měřidlo s platným ověřením podle § 27 odst. 6 písm. a), h) neoprávněně zasahuje do měřicího zařízení, jeho součástí nebo příslušenství nebo do zajištění proti neoprávněné manipulaci podle § 27 odst. 6 písm. b), i) nesdělí operátorovi trhu výši investičních nákladů nebo výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředků podle § 39 odst. 1, j) neuchová doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny tepla po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nepředloží podle § 39 odst. 4, nebo k) v případě, že používá pro výrobu tepla palivo z biomasy, neuchová dokumenty a záznamy o použitém palivu po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nezpřístupní podle § 39 odst. 5. (6) Výrobce biometanu se dopustí přestupku tím, že a) nezaregistruje předávací místo výrobny biometanu, která není připojena k distribuční nebo přepravní soustavě České republiky, v systému operátora trhu a dále registruje všechny změny těchto údajů podle § 27d odst. 3, b) nezajistí na svůj náklad měření množství, kvality a tlaku vyrobeného biometanu v předávacím místě plynárenského zařízení, k němuž je výrobna biometanu připojena, a nepředá tyto údaje provozovateli tohoto plynového zařízení, a nepředá operátorovi trhu údaje související s výrobnou a výrobou biometanu a o surovinách využitých pro výrobu biometanu podle § 27e odst. 1, c) nezajistí měření množství takto dodaného biometanu stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii a nepředá operátorovi trhu elektronickou formou údaje o množství vyrobeného biometanu dodaného do čerpací stanice nebo výdejní jednotky s rozdělením na pokročilý a ostatní biometan a údaje o surovinách využitých pro výrobu takového biometanu podle § 27e odst. 2, d) neudržuje a neprovozuje měřicí zařízení s platným ověřením podle zákona o metrologii a nezdrží se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení nebo do jeho součásti a příslušenství podle § 27e odst. 3, e) nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty množství biometanu a údaje týkající se identifikace výrobce biometanu a výrobny biometanu a na vyžádání operátora trhu neposkytne další doplňující informace týkající se předávaných údajů podle § 27e odst. 4, f) nesdělí operátorovi trhu výši investičních nákladů nebo výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředků podle § 39 odst. 1, g) neuchová doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny biometanu po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nepředloží podle § 39 odst. 4, nebo h) v případě, že používá pro výrobu biometanu palivo z biomasy, neuchová dokumenty a záznamy o použitém palivu po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nezpřístupní podle § 39 odst. 5. (7) Vykupující se dopustí přestupku tím, že a) nepřevezme odpovědnost za odchylku podle § 9 odst. 2 nebo § 27b odst. 3, nebo b) neinformuje ve stanovených případech výrobce podle § 11 odst. 5. (8) Povinně vykupující se dopustí přestupku tím, že a) nevykupuje elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora elektřiny, vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na jeho vymezeném území za stanovených podmínek podle § 10 odst. 2 nebo nenese odpovědnost za odchylku v předávacím místě výrobny elektřiny, b) neinformuje ve stanovených případech výrobce podle § 11 odst. 4 nebo 5, c) neuhradí operátorovi trhu rozdíl mezi hodinovou a výkupní cenou stanovenou Úřadem podle § 11 odst. 6, d) neukončí vyplácení podpory nebo nevyplácí sníženou výši podpory podle § 33 odst. 7, § 34 odst. 9 nebo § 35 odst. 7, nebo e) nehradí výrobci sníženou výši podpory elektřiny podle § 37 odst. 4. (9) Výrobce paliva, dodavatel paliva nebo dovozce paliva z biomasy se dopustí přestupku tím, že neuchová dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasy, biokapalin, bioplynu a biometanu a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv po stanovenou dobu nebo na vyžádání tyto dokumenty a záznamy nezpřístupní podle § 39 odst. 6. (10) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy se dopustí přestupku tím, že a) přednostně nepřipojí k přenosové nebo k distribuční soustavě výrobnu elektřiny z podporovaného zdroje za účelem přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny podle § 7 odst. 1, b) neposkytne informace podle § 7 odst. 2, c) nezaregistruje předávací místo výrobny elektřiny v systému operátora trhu nebo nezaregistruje změny v těchto údajích podle § 7 odst. 4, d) nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé hodnoty podle § 11a odst. 7, nebo e) neuhradí operátorovi trhu složku ceny služby distribuční soustavy nebo složku ceny služby přenosové soustavy podle § 13 odst. 1. (11) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobce plynu se dopustí přestupku tím, že a) přednostně nepřipojí výrobnu biometanu jimi provozovanému plynárenskému zařízení podle § 27d odst. 1, b) nezaregistruje předávací místo výrobny biometanu připojené k jím provozovanému plynárenskému zařízení jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu a dále registruje všechny změny v těchto údajích podle § 27d odst. 1, nebo c) neposkytne informace podle § 27d odst. 2. (12) Držitel licence na rozvod tepelné energie se dopustí přestupku tím, že nevykupuje teplo vyrobené z obnovitelných zdrojů nebo neumožní připojení výrobny tepla k rozvodnému tepelnému zařízení podle § 27 odst. 1. (13) Držitel účtu se dopustí přestupku tím, že a) nepředá operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nezbytné pro převod, uznání a uplatnění záruky původu podle § 45a odst. 4, nebo b) neuhradí operátorovi trhu cenu za úkony podle § 45a odst. 6. (14) Operátor trhu se dopustí přestupku tím, že a) nezveřejní ve stanovené lhůtě způsobem umožňujícím dálkový přístup informace podle § 3a odst. 1, b) neuhradí výrobci, výrobci tepla nebo výrobci biometanu zelený bonus podle § 9 odst. 3, § 26 odst. 3 nebo § 27b odst. 4, c) neuhradí výrobci tepla z neobnovitelných zdrojů bonus k transformaci výroby tepla podle § 26d odst. 4, d) neuhradí aukční bonus podle § 9a odst. 2, e) neuhradí rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou nebo cenu za činnost povinně vykupujícího podle § 13 odst. 2, f) neposkytne povinně vykupujícímu údaje pro úhradu výkupních cen podle § 28 odst. 9, g) nepředá ministerstvu kontaktní údaje výrobců podle § 31 odst. 7, h) neinformuje neprodleně Inspekci o výrobci, který zvolil individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 odst. 6 písm. a), i) neukončí vyplácení podpory nebo nezruší registraci zdroje elektřiny ve stanovené lhůtě nebo neprodleně neinformuje povinně vykupujícího podle § 33 odst. 6 písm. b), j) neposkytuje sníženou výši podpory ve stanovené lhůtě nebo neprodleně neinformuje povinně vykupujícího podle § 33 odst. 6 písm. c), k) neukončí vyplácení podpory nebo nevyplácí sníženou výši podpory podle § 34 odst. 9 nebo § 35 odst. 7, l) neposkytne Inspekci informace potřebné k prověření přiměřenosti podpory podle § 36 odst. 5, m) nezaeviduje sníženou výši podpory podle § 37 odst. 3 písm. a), n) nehradí výrobci, výrobci tepla nebo výrobci biometanu sníženou výši podpory podle § 37 odst. 3 písm. b), o) neinformuje povinně vykupujícího o snížené výši podpory podle § 37 odst. 3 písm. c), p) nepředá informace do informačního systému Evropské komise ve stanovené lhůtě podle § 39 odst. 2, q) neuchová informace po stanovenou dobu podle § 39 odst. 3, r) nezajistí bezpečnost a důvěryhodnost údajů v evidenci záruk původu podle § 45a odst. 5, s) nezveřejní pravidla pro evidenci záruk původu nebo neumožní přístup do evidence záruk původu způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 45a odst. 8, t) neumožní převod záruk původu pokročilého biometanu evidovaných na odděleném účtu operátora trhu přednostně ve prospěch dodavatelů plynu, kteří dodávají zemní plyn a biometan ke spotřebě do čerpacích stanic nebo výdejních jednotek podle § 45c odst. 3, u) neumožní přednostní převod záruk původu nejvýše v rozsahu celkového množství zemního plynu a biometanu dodávaného ke spotřebě zemního plynu a biometanu podle § 45c odst. 4, v) neumožní přístup osobě, která je podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu povinna dokládat plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě přístup k evidenci podle § 47c odst. 3, nebo w) neumožní přístup ministerstvu, Ministerstvu zemědělství, Inspekci, orgánům celní správy k evidenci podle § 47c odst. 4. (15) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy se dopustí přestupku tím, že nezaregistruje předávací místo výrobny biometanu připojené k distribuční nebo přepravní soustavě České republiky jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu a dále registruje všechny změny v těchto údajích podle § 27d odst. 1. (16) Výrobce elektřiny z druhotných zdrojů se dopustí přestupku tím, že nepředá ministerstvu úplné a pravdivé informace k vydání osvědčení o původu podle § 47 odst. 2. (17) Držitel osvědčení o původu se dopustí přestupku tím, že bezodkladně neoznámí ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o vydání osvědčení o původu či jiné závažné skutečnosti vztahující se k udělenému osvědčení o původu podle § 47a odst. 1. (18) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, výrobce plynu, provozovatel čerpací stanice nebo výdejní jednotky, výrobce vodíku a provozovatel rozvodných tepelných zařízení se dopustí přestupku tím, že nepředají operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nezbytné pro vydávání záruky původu podle § 45 odst. 2. (19) Provozovatel dobíjecí stanice se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí měření množství elektřiny podle § 47e odst. 3, b) nepředá operátorovi trhu údaje o množství elektřiny vyrobené v odběrném místě a dodané do dobíjecí stanice podle § 47e odst. 3, c) neudržuje a provozuje měřicí zařízení podle § 47e odst. 4, d) nezdrží se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle § 47e odst. 4, nebo e) nepodá hlášení o splnění povinnosti zajištění minimálního podílu elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje energie v množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici podle § 47e odst. 5. (20) Dodavatel plynu se dopustí přestupku tím, že nepodá hlášení o splnění povinnosti zajištění minimálního podílu energie pokročilého biometanu v zemním plynu a biometanu, které dodává ke spotřebě pro dopravní účely podle § 47d odst. 5. (21) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje se dopustí přestupku tím, že a) nezaregistruje v systému operátora trhu přechodnou transformační podporu tepla podle § 26c odst. 2, b) nepředá operátorovi trhu údaje podle § 26c odst. 3, c) nedoloží operátorovi trhu závazek ukončit výrobu tepla z uhlí podle § 26c odst. 4, d) nezajistí do 31. prosince 2030 výrobu tepla z jiných zdrojů energie než z uhlí podle § 26c odst. 4, nebo e) nepředá operátorovi trhu údaje o pokroku plnění závazku ukončit výrobu tepla z uhlí podle § 26c odst. 5. (22) Za přestupek podle odstavců 1 až 21 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč. Dopustí-li se přestupku výrobce nebo výrobce tepla, nebo výrobce tepla z neobnovitelného zdroje uloží se pokuta maximálně do výše ročního nároku výrobce nebo výrobce tepla nebo výrobce tepla z neobnovitelného zdroje na podporu.“. 137. V § 50 odst. 2 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „Inspekce“. 138. V § 51 odstavec 1 zní: „(1) Došlo-li k čerpání podpory elektřiny, provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla nebo podpory biometanu v případech, kdy na podporu podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů nevzniklo právo nebo došlo-li k čerpání podpory elektřiny, provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla nebo podpory biometanu v nesprávné výši ze strany výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu (dále jen „neoprávněné čerpání podpory“), Inspekce z moci úřední rozhodne o neoprávněném čerpání podpory a stanoví jeho rozsah podle doby trvání neoprávněného čerpání podpory. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu je povinen neoprávněně čerpanou podporu uhradit nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí Inspekce o neoprávněném čerpání podpory do státního rozpočtu. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu je zároveň povinen uhradit penále za neoprávněné čerpání podpory ve výši 0,1 % denně z částky rovnající se neoprávněně čerpané podpoře za dobu, kdy výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu podporu elektřiny, podporu decentrální výroby elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla nebo podporu biometanu neoprávněně čerpal do doby, kdy ji uhradil do státního rozpočtu, maximálně však do výše neoprávněného čerpání podpory.“. 139. V § 51 odst. 2 větě první se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „Inspekce“ a ve větě druhé se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „tepla“ se vkládají slova „ , výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu“. 140. V § 52 odst. 1 se slova „týkající se“ nahrazují slovy „ , jejichž předmětem je splnění povinnosti úhrady“, slova „a podpory tepla“ se nahrazují slovy „ , podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu“. 141. V § 52 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 142. V § 53 odst. 1 písm. a) se slova „a tepla z obnovitelných zdrojů“ nahrazují slovy „ , tepla z obnovitelných zdrojů a biometanu“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a suroviny vymezující pokročilý biometan“. 143. V § 53 odst. 1 písm. c) se slovo „elektřiny“ nahrazuje slovem „tepla“ a slova „nebo druhotného zdroje“ se zrušují. 144. V § 53 odst. 1 písm. d) se slovo „elektřiny“ nahrazuje slovem „tepla“ a slova „a druhotného zdroje“ se zrušují. 145. V § 53 odst. 1 písm. e) se slova „a tepla z obnovitelných zdrojů“ nahrazují slovy „ , tepla z obnovitelných zdrojů a biometanu“. 146. V § 53 odst. 1 písmeno f) zní: „f) registrace výrobny elektřiny, výrobny tepla, výrobny biometanu, výrobny tepla z jaderného zařízení a výrobny vodíku v systému operátora trhu pro vydání záruky původu, rozsah předávaných údajů operátorovi trhu od provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, výrobce plynu, provozovatel čerpací stanice nebo výdejní jednotky, ke které je přímo připojena výrobna biometanu, výrobce vodíku a provozovatele rozvodných tepelných zařízení pro vydání záruky původu, naměřené nebo vypočtené hodnoty o vyrobeném množství elektřiny, biometanu, vodíku nebo tepla, postupy, termíny a podmínky pro vydání, převody, uplatnění, uznání, vyřazení a zrušení záruky původu, náležitosti žádosti o vydání záruk původu a převod záruk původu, způsob předávání informací a ověřování údajů nutných k vydávání záruk původu, způsob převodu, uznání, uplatnění, vyřazení, zrušení záruky původu a vedení účtů v evidenci záruk původu a pravidla převodu záruk původu pokročilého biometanu,“. 147. V § 53 odst. 1 písm. j) se slova „a biokapalin“ nahrazují slovy „ , biokapalin a biometanu“. 148. V § 53 odst. 1 písmeno k) zní: „k) kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy“. 149. V § 53 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „a aukčního bonusu“. 150. V § 53 odst. 1 písm. n) se slova „v případě výroben uvedených v § 24 odst. 4“ nahrazují slovy „a dalších údajů“ a slova „v případě výroben tepla podle § 24 odst. 3“ a slova „v případě výroben tepla podle § 24 odst. 4 a dalších údajů“ se zrušují. 151. V § 53 odst. 1 písm. p) se za slovo „elektřiny“ vkládají slova „ , výrobny tepla a výrobny biometanu“ a slova „a způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu“ se zrušují. 152. V § 53 odst. 1 se na konci písmene r) doplňují slova „způsob stanovení množství elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu na krytí ztrát na zvyšovacích transformátorech a způsob výpočtu množství elektřiny s nárokem na podporu na elektřinu z obnovitelného zdroje v případě výrobce, který používá z technologických důvodů pro výrobu elektřiny z bioplynu nebo biomasy i jiné palivo,“. 153. V § 53 odst. 1 písmeno s) zní: „s) způsob a rozsah měření biometanu, požadavky na kvalitu biometanu, odorizaci a tlak vyrobeného biometanu a rozsah údajů a termíny a způsob předání a evidence naměřených hodnot biometanu,“. 154. V § 53 se na konci odstavce 1 doplňují písmena t) až af), která znějí: „t) rozdělení zdrojů elektřiny do sektorů podle období jejich uvedení do provozu a použitého primárního zdroje pro sektorové šetření, vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu, u) způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podpory elektřiny z druhotných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů a podpory biometanu o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory, v) způsob zohlednění investiční podpory ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory, w) způsob zohlednění investiční podpory ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory a způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod, x) způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů u zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou nad 20 % z celkových investičních nákladů, y) podmínky a požadavky na modernizaci výrobny elektřiny u jednotlivých druhů podporovaných zdrojů energie a rozsah uchovávaných dokladů prokazujících provedení modernizace výrobny elektřiny, z) způsob stanovení množství elektřiny odpovídající výrobě elektřiny před provedením úpravy zařízení u palivového zdroje elektřiny, aa) rozsah údajů související s výrobnou a výrobou biometanu a o surovinách využitých pro výrobu biometanu v případě výrobny biometanu, která je připojena k plynárenskému zařízení, a termíny a způsob předání těchto údajů, ab) rozsah údajů o množství vyrobeného biometanu dodaného do čerpací stanice nebo výdejní jednotky s rozdělením na pokročilý a ostatní biometan a údaje o surovinách využitých pro výrobu takového biometanu a termíny a způsob předání těchto údajů, ac) způsob stanovení podílu dodavatelů plynu na celkové dodávce zemního plynu a biometanu, ad) podmínky přístupu k evidenci plnění využití obnovitelných zdrojů v dopravě, náležitosti žádosti k přístupu do evidence, podrobnosti provozu evidence a podrobnosti formy a způsob vkládání dokumentů a poskytování údajů z evidence stanoví prováděcí právní předpis, ae) energetický obsah pohonných hmot a termíny a postup převodu a formu oznámení převodu podle § 47f odst. 2 a 3, af) způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů, týkajících se identifikace výrobce tepla z neobnovitelného zdroje a výrobny tepla z neobnovitelného zdroje, doložení závazku ukončit výrobu tepla z uhlí a pokroku při plnění tohoto závazku a informací o množství nakoupených a vyřazených povolenek na emise skleníkových plynů a dalších údajů pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla operátorem trhu.“. 155. V § 53 odst. 2 písmeno a) zní: „a) technicko-ekonomické parametry pro stanovení výkupních cen, referenčních výkupních cen a zelených bonusů jednotlivých druhů podporovaných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu a výši diskontní míry,“. 156. V § 53 odst. 2 písm. b) se za slovo „elektřiny“ vkládají slova „ , výroben tepla a výroben biometanu“ a slova „a dobu životnosti výroben tepla z obnovitelných zdrojů uvedených v § 24 odst. 4“ se nahrazují slovy „a dobu životnosti modernizované výrobny elektřiny“. 157. V § 53 odst. 2 písm. c) a d) se slovo „formy“ zrušuje. 158. V § 53 odst. 2 písm. f) se za slovo „tepla“ vkládají slova „ , přechodné transformační podpory tepla a provozní podpory biometanu“. 159. V § 53 odst. 2 písm. g) se za slova „výkupní cenou“ vkládají slova „ , referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou“. 160. V § 53 odst. 2 písm. h) se slova „hodinové ceny“ nahrazují slovy „aukčního bonusu pro obnovitelné zdroje“. 161. V § 53 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů ke stanovení udržovací podpory elektřiny a rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů a způsob tvorby ceny tepla ke stanovení udržovací podpory tepla.“. 162. V § 53 se odstavec 3 zrušuje. 163. Poznámky pod čarou č. 14 a 21 se zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a u výroben elektřiny z druhotných zdrojů uvedených do provozu do 31. prosince 2012, trvá právo na podporu elektřiny podle dosavadních právních předpisů do 31. prosince 2025. U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a u výroben elektřiny z druhotných zdrojů uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona trvá právo na podporu elektřiny podle dosavadních právních předpisů po dobu 15 let od uvedení výrobny elektřiny do provozu. 2. U výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu do 31. prosince 2005, trvá právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle dosavadních právních předpisů do 31. prosince 2025, v případě výroben elektřiny využívajících energii vody, u kterých byla od 13. srpna 2002 do 31. prosince 2005 provedena rekonstrukce, trvá právo na podporu podle dosavadních právních předpisů do konce 30. roku od ukončení rekonstrukce. 3. Výrobce nebo výrobce tepla, kteří uvedli výrobnu elektřiny nebo výrobnu tepla do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, musí splnit povinnosti podle § 39 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. O výsledcích sektorového šetření pro zdroje elektřiny uvedené do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010 informuje ministerstvo vládu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, z druhotných zdrojů, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a výrobu tepla z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny a výrobnách tepla, u kterých byla poprvé registrována forma podpory do 31. prosince 2020. Ustanovení § 38 odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, z druhotných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu do 31. prosince 2015. 6. Pokud podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklo právo zvolit formu podpory výkupní cenou a zeleným bonusem, trvá právo na výběr formy podpory i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to včetně režimu zeleného bonusu; to neplatí v případě podpory elektřiny vyráběné ve výrobně elektřiny využívající energii vody s instalovaným výkonem vyšším než 500 kW uvedené do provozu od 1. ledna 2016, pro kterou trvá právo na podporu zeleným bonusem. 7. Ustanovení § 6 odst. 4 písm. d) zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na výrobu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu do 31. prosince 2012. 8. Pro zdroje elektřiny uvedené do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010 je individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 odst. 1 nebo 2 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provedeno od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž nabyl účinnosti tento zákon. 9. Ustanovení § 39 odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na výrobny elektřiny a výrobny tepla uvedené do provozu do 31. prosince 2015. U výrobny elektřiny a výrobny tepla uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předá operátor trhu informaci o výši podpory poskytnuté výrobci a výrobci tepla na elektřinu nebo na teplo z výrobny, která převýší po dobu trvání nároku na podporu 500 000 EUR, do informačního systému Evropské komise nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. V případě, že odběrné místo zákazníka, výrobna elektřiny nebo lokální distribuční soustava mají více míst připojení a smlouva o připojení uzavřená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neobsahuje sjednanou výši rezervovaného příkonu v předávacím místě nebo sjednanou výši rezervovaného příkonu v jednotlivých místech připojení, je povinen zákazník, výrobce nebo provozovatel lokální distribuční soustavy podat do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona k provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy žádost o doplnění chybějících údajů do smlouvy o připojení. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy ve smlouvě o připojení sjedná s účastníkem trhu s elektřinou rezervovaný příkon nejpozději do tří měsíců ode dne doručení žádosti. 12. Úřad stanoví výši podpory podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé na kalendářní rok 2022. 13. Řízení zahájená podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do tohoto dne pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Kontroly zahájené Úřadem v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Státní energetickou inspekci (dále jen „Inspekce“) a které před tímto dnem nebyly dokončeny, dokončí Úřad. 15. Řízení o přestupku zahájená Úřadem v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Inspekci a která před tímto dnem nebyla pravomocně skončena, dokončí Úřad. 16. Řízení o neoprávněném čerpání podpory zahájená Úřadem podle § 51 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, dokončí Úřad. 17. Pokud došlo k neoprávněnému čerpání podpory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce tepla nebo výrobce biometanu povinen uhradit penále za neoprávněné čerpání podpory ve výši 0,1 % denně pouze v případě, že k tomu byl povinen rovněž podle dosavadních právních předpisů. 18. V období od nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2023 lze doložit splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dokladem vydaným v souladu s § 47b zákona nebo čestným prohlášením. 19. Požadavek na splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro podporu elektřiny podle § 4 odst. 4 písm. c), podporu tepla podle § 24 odst. 3 písm. c) a podporu biometanu podle § 27a odst. 2 písm. b) se vztahuje na paliva z biomasy vyprodukovaná a biomasu vyprodukovanou po nabytí účinnosti tohoto zákona. 20. Požadavek na plnění úspory emisí skleníkových plynů pro podporu elektřiny podle § 4 odst. 4 písm. c), podporu tepla podle § 24 odst. 3 písm. c) a podporu biometanu podle § 27a odst. 2 písm. b) se vztahuje pouze na výrobny elektřiny, výrobny tepla a výrobny biometanu uvedené do provozu po nabytí účinnosti tohoto zákona. 21. Začátek období, za které se podle § 3 odst. 4 písm. i) zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytuje přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií, lze nařízením vlády stanovit ode dne 1. ledna 2021. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 310/2013 Sb. Čl. III V části první čl. II zákona č. 310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., se na konci textu bodu 1 doplňují slova „ , nejpozději však do 31. prosince 2021“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o hospodaření energií Čl. IV Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 3/2020 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 1 se slova „350 m2“ nahrazují slovy „750 m2“. 2. V § 13b odstavec 2 zní: „(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj a Kraj Vysočina, c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj, d) v Liberci s působností pro Liberecký a Ústecký kraj, e) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj, f) v Brně s působností pro Jihomoravský a Zlínský kraj, g) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Pokud byla žádost o vydání závazného stanoviska podána podle § 13 odst. 1 věty poslední zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a závazné stanovisko nebylo k tomuto dni vydáno, postupuje Státní energetická inspekce (dále jen „Inspekce“) podle § 13 odst. 1 věty poslední zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Kontroly zahájené územním inspektorátem Inspekce, které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončeny, dokončí územní inspektorát Inspekce místně příslušný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; kontroly zahájené územním inspektorátem pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončeny, dokončí územní inspektorát pro Jihomoravský a Zlínský kraj. 3. Řízení o přestupku na základě kontroly, která byla dokončena územním inspektorátem Inspekce podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebylo do tohoto dne zahájeno, zahájí územní inspektorát Inspekce místně příslušný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; řízení o přestupku na základě kontroly dokončené územním inspektorátem pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina zahájí územní inspektorát Inspekce pro Jihomoravský a Zlínský kraj. 4. Řízení o přestupku zahájená územním inspektorátem Inspekce podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, dokončí územní inspektorát místně příslušný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; řízení o přestupku zahájená územním inspektorátem pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, dokončí územní inspektorát pro Jihomoravský a Zlínský kraj. ČÁST ČTVRTÁ Změna energetického zákona Čl. VI Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 362/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1a se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, v platném znění.“. 2. V § 2 odst. 2 písm. a) bodě 6 se za slovo „zákazníka“ vkládají slova „ , v němž dochází ke spotřebě elektřiny“. 3. V § 2 odst. 2 se na konci písmene a) doplňují body 22 a 23, které znějí: „22. místem připojení místo v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, ve kterém je připojeno odběrné místo, výrobna elektřiny nebo distribuční soustava, a to přímo, prostřednictvím elektrické přípojky, společné domovní instalace nebo prostřednictvím elektrické přípojky a společné domovní instalace, 23. předávacím místem místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou a odběrným místem, výrobnou elektřiny nebo distribuční soustavou prostřednictvím jednoho nebo více míst připojení na jedné napěťové hladině jednoho provozovatele soustavy nebo místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavou a zahraniční přenosovou soustavou, přičemž za samostatné předávací místo se považuje jedno nebo více míst připojení záložního napájení na jedné napěťové hladině, jednoho provozovatele soustavy,“. 4. V § 2 odst. 2 písm. b) bodu 1 se za slovo „přípojek“ vkládají slova „a těžebních plynovodů“. 5. V § 12a odst. 2 větě druhé se za slovo „místa“ vkládají slova „a předávacích míst“. 6. V § 16 odst. 1 písmeno b) zní: „b) zpracovává a zveřejňuje státní energetickou koncepci a integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu České republiky a navrhuje jejich změny,“. 7. V § 16 odst. 1 se písmeno o) zrušuje. Dosavadní písmena p) až y) se označují jako písmena o) až x). 8. V § 16 odst. 1 písm. r) se slova „o pokroku při podporování a využívání energie z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla“ zrušují. 9. V § 16 odst. 1 se písmena w) a x) zrušují. Dosavadní písmeno y) se označuje jako písmeno w). 10. V § 16 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 54 zní: „e) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti energetiky vyplývající pro něj z nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu54). 54) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, v platném znění.“. 11. V § 17 odst. 7 písm. d) se slova „týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů nebo tepla z obnovitelných zdrojů a spory o výši“ nahrazují slovy „jejichž předmětem je určení výše“. 12. V § 17b odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a začíná dnem 1. ledna“ a ve větě čtvrté se slova „ , nejvýše však na dobu 3 let“ zrušují. 13. V § 18 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 28 se zrušuje. 14. V § 20a odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Akcie operátora trhu vlastní stát nebo provozovatel přenosové soustavy. (3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 7. Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 2 až 6 a v § 4 odst. 1 písm. c).“. 15. V § 20a odst. 4 písm. o) se slova „odběrná místa zákazníků včetně jejich registračních čísel“ nahrazují slovy „registrační čísla odběrných míst zákazníků a jejich předávacích míst“. 16. V § 20a odst. 4 písm. u) se za slovo „bonus“ vkládají slova „a aukční bonus“. 17. V § 20a odst. 4 se na konci textu písmene w) doplňují slova „ , výrobcům tepla z neobnovitelného zdroje bonus k transformaci výroby tepla a výrobcům biometanu zelený bonus na biometan“. 18. V § 20a odst. 4 písmeno x) zní: „x) vydávat záruky původu energie, zajišťovat jejich evidenci včetně jejich převodů, uplatnění, vyřazení a zrušení v elektronické podobě a uznávat záruky původu vydané v zahraničí,“. 19. V § 20a odst. 4 se na konci písmene z) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena aa) a bb), která znějí: „aa) sestavovat a zveřejňovat zbytkový energetický mix, který reprezentuje celkovou roční skladbu zdrojů energie při spotřebě elektřiny v České republice, kromě podílu pokrytého uplatněnými a vyřazenými zárukami původu, a zárukami původu převedenými do jiného členského státu, bb) na základě údajů předávaných ministerstvem pravidelně aktualizovat seznam provozovatelů čerpacích stanic, vlastníků výdejních jednotek a provozovatelů dobíjecích stanic, v rozsahu nezbytném pro plnění svých povinností podle tohoto zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o ochraně ovzduší, poskytnutých ministerstvem podle zákona o pohonných hmotách, a v rámci vedení seznamu 1. evidovat informace o množství pohonných hmot použitých v dopravě, 2. evidovat informace na základě údajů pravidelně předávaných Celní správou České republiky o množství biopaliv, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu pro dopravní účely nebo dodáno na daňové území České republiky pro dopravní účely v pohonných hmotách uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, 3. evidovat informace o množství elektřiny, která byla spotřebována v dobíjecí stanici pro dopravní účely a doložena uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ této elektřiny z obnovitelného zdroje energie, 4. evidovat informace o množství elektřiny, která byla vyrobena a spotřebována pro dopravní účely přímo v odběrném místě, ve kterém je připojena dobíjecí stanice, bez využití přenosové nebo distribuční soustavy, 5. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce a doložen uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ tohoto biometanu z obnovitelného zdroje energie, 6. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce bez využití plynárenské soustavy včetně informací a dokladů o surovinách využitých pro výrobu tohoto biometanu.“. 20. V § 20a se doplňují nové odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Operátor trhu vede evidenci využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě. (9) Operátor trhu zpracovává a předává ministerstvu alespoň jednou ročně zprávu o dosaženém podílu elektřiny a biometanu na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě.“. 21. V § 24 odst. 10 písmeno y) zní: „y) registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místa výroben elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k přenosové soustavě a odběrná místa zákazníků připojená k přenosové soustavě,“. 22. V § 25 odst. 10 písm. s) se slova „a jeho odběrném místě“ nahrazují slovy „ , jeho odběrném místě a jeho předávacích místech“. 23. V § 25 odst. 11 písmeno l) zní: „l) registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místa výroben elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k distribuční soustavě a odběrná místa zákazníků připojená k distribuční soustavě.“. 24. V § 30 odst. 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) uvádět ve vyúčtování dodávek elektřiny podíly jednotlivých zdrojů elektřiny v souladu se zbytkovým energetickým mixem zveřejněným operátorem trhu; podíl některého zdroje elektřiny může obchodník navýšit pouze o množství elektřiny podložené zárukami původu z odpovídajícího zdroje energie, uplatněnými ve prospěch svých zákazníků za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie.“. 25. V § 46 odst. 10 se slova „přejíždět vedení“ nahrazují slovy „vedení bez ochranných prvků přejíždět“. 26. V § 49 odst. 2 se slova „upravit předávací místo nebo odběrné místo“ nahrazují slovy „zajistit technické podmínky“. 27. V § 50 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a jejich předávacích míst“. 28. V § 50 odst. 2 větě třetí se za slovo „míst“ vkládají slova „a jejich předávacích míst“. 29. V § 50 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: „(3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon v místě připojení a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termín připojení, místo připojení zařízení, specifikaci místa připojení a rezervovaný příkon předávacího místa. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny musí smlouva o připojení také obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. V případě připojení distribuční soustavy k nadřazené distribuční soustavě musí smlouva o připojení také obsahovat druh a instalovaný výkon připojených výroben elektřiny a údaje o zařízení s významným vlivem na nadřazenou distribuční soustavu, které stanoví prováděcí právní předpis55). Smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě vyžaduje písemnou formu. 55) Vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.“. 30. V § 50 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výrobny elektřiny nebo předávacích míst mezi přenosovou soustavou a distribuční soustavou.“. 31. V § 50 odst. 6 větě druhé se slova „odběrných nebo předávacích míst“ nahrazují slovy „odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výrobny elektřiny nebo předávacích míst mezi distribučními soustavami“. 32. V § 57 se doplňeje odstavec 9, který zní: „(9) Výrobce plynu, který provozuje výrobnu biometanu, je povinen provozovateli plynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna připojena, umožnit, z důvodu zajištění jejich bezpečného a plynulého provozu, v prostoru výrobny biometanu instalaci nezbytných zařízení, a to včetně zařízení potřebných pro navýšení hodnoty spalného tepla vyrobeného biometanu tak, aby bylo možno určit jeho hodnotu připojeným zákazníkům v oblasti dotčené výrobnou biometanu.“. 33. V § 59 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Pokud o to výrobce plynu, který provozuje výrobnu biometanu požádá, je provozovatel distribuční soustavy, ke které je výrobna biometanu připojena, povinen těžební plynovod a související technologické objekty od výrobce plynu odkoupit, a to za cenu odpovídající hodnotě zařízení zahrnované do ceny související služby v plynárenství. Povinnost odkupu těžebního plynovodu podle věty první nevzniká, pokud výrobce plynu nezadal zhotovení těžebního plynovodu v zadávacím řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo byl těžební plynovod zřízen v rozporu s podmínkami připojení nebo technickými požadavky na výstavbu těžebního plynovodu stanovenými prováděcím právním předpisem.“. 34. V § 61 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) uvádět ve vyúčtování dodávek plynu podíl plynu vyrobeného v daném období z obnovitelných zdrojů energie pouze v případě, že obchodník s plynem uplatnil záruky původu biometanu za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie.“. 35. V § 76 odst. 9 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o podílu tepla z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla za předchozí kalendářní rok.“. 36. V § 90 odst. 1 písmeno n) zní: „n) nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 71 odst. 4,“. 37. V § 91 odst. 2 písm. g) a v § 91 odst. 4 písm. l) se slova „neupraví na svůj náklad předávací místo“ nahrazují slovy „nezajistí technické podmínky“. 38. V § 91 odst. 5 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) neuvede ve vyúčtování dodávek elektřiny podíly jednotlivých zdrojů elektřiny v souladu se zbytkovým energetickým mixem zveřejněným operátorem trhu podle § 30 odst. 2 písm. o).“. 39. V § 91 odst. 6 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) neumožní jako provozovatel výrobny biometanu provozovateli plynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna biometanu připojena, umožnit instalaci nezbytných zařízení podle § 57 odst. 9.“. 40. V § 91 odst. 11 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) neuvedl ve vyúčtování dodávek plynu podíl plynu vyrobeného v daném období z obnovitelných zdrojů energie podle § 61 odst. 1 písm. h).“. 41. V § 91 odst. 12 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) nezveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o podílu tepla z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla za předchozí kalendářní rok podle § 76 odst. 9 písm. h).“. 42. V § 91a odst. 1 písm. q) se slova „neupraví odběrné místo“ nahrazují slovy „nezajistí technické podmínky“. 43. V § 98a odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) pravidla pro sestavení zbytkového energetického mixu.“. 44. V § 98a odst. 2 se v písmenu f) za slovo „cenách“ vkládají slova „ , postup stanovení hodnoty těžebního plynovodu při jeho odkupu provozovatelem distribuční soustavy,“. 45. V § 98a odst. 2 se v písmenu g) za slovy „nebo plynu“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a doplňují se slova „ , technické požadavky na výstavbu těžebního plynovodu odkupovaného provozovatelem distribuční soustavy a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě,“. 46. V § 98a odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě a podmínky instalace zařízení ve výrobnách biometanu podle § 57 odst. 9,“. 47. V § 98a odst. 2 písm. h) bodě 8 se slova „včetně registrace odběrných a předávacích míst“ zrušují. 48. V § 98a odst. 2 se na konci písmene h) doplňuje bod 15, který zní: „15. termíny a postup registrace odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výroben elektřiny, přenosové soustavy a distribučních soustav,“. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Pro stanovení výše podpory na kalendářní rok 2022 podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení § 17e odst. 12 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. 2. Smlouva o dodávce elektřiny uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Smlouva o připojení uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o připojení podle § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o zajištění služby přenosové soustavy podle § 50 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy podle § 50 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Řízení zahájená podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do tohoto dne pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Kontroly zahájené Úřadem v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Státní energetickou inspekci (dále jen „Inspekce“) a které před tímto dnem nebyly dokončeny, dokončí Úřad. 9. Řízení o přestupku zahájená Úřadem v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Inspekci a která před tímto dnem nebyla pravomocně skončena, dokončí Úřad. 10. Řízení o neoprávněném čerpání podpory zahájená Úřadem podle § 51 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, dokončí Úřad. 11. Povinnost provozovatele distribuční soustavy odkoupit těžební plynovod a související technologické objekty od výrobce biometanu za podmínek stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na těžební plynovody uvedené do provozu po nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Funkční období člena Rady Energetického regulačního úřadu jmenovaného do své funkce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona končí ke dni 31. prosince kalendářního roku, ve kterém končí jeho funkční období, na které byl jmenován podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Délka funkčního období předsedy Rady Energetického regulačního úřadu jmenovaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pohonných hmotách Čl. VIII Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 91/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 48/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 7 písm. b) se bod 4 zrušuje. Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4. 2. V § 5 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Provozovatel veřejně přístupné čerpací stanice, z níž je prodáván motorový benzin a motorová nafta a současně alternativní palivo, je povinen zveřejnit na této čerpací stanici viditelně a čitelně porovnání cen pohonných hmot zveřejňované ministerstvem podle § 7 odst. 1 písm. b), a to do 15. dubna běžného kalendářního roku, pokud se jedná o porovnání cen pohonných hmot zveřejněné ministerstvem nejpozději k 31. březnu běžného kalendářního roku, a do 15. října běžného kalendářního roku, pokud se jedná o porovnání cen pohonných hmot zveřejněné ministerstvem nejpozději k 30. září běžného kalendářního roku.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 3. V § 6 odst. 1 větě třetí se text „f)“ nahrazuje textem „g)“. 4. V § 6 odst. 5 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) údaje o zdroji elektřiny v případě, že dobíjecí stanice není připojena na elektrizační soustavu České republiky,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 5. V § 6 odst. 6 písm. a) a b) se text „e)“ nahrazuje textem „f)“. 6. V § 6q odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „a pokud jím provozovaná dobíjecí stanice není připojena k elektrizační soustavě České republiky, údaj o podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů v rámci jím spotřebované elektřiny pro dobíjení vozidel z této dobíjecí stanice za předchozí kalendářní rok“. 7. V § 7 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup porovnání cen pohonných hmot za uplynulé pololetí, a to vždy nejpozději k 31. březnu běžného kalendářního roku za druhé pololetí předchozího kalendářního roku a nejpozději k 30. září běžného kalendářního roku za první pololetí běžného kalendářního roku, c) předává operátorovi trhu1a) a Energetickému regulačnímu úřadu údaje podle § 4 odst. 1, § 6 odst. 2, 5 a 7 a § 6q odst. 7, nezbytné pro plnění jejich povinností,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena d) a e). 8. V § 7 odst. 2 písm. b) se za text „f)“ vkládá text „ , § 5 odst. 8“. 9. V § 7 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 3 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 10. V § 9 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Provozovatel veřejně přístupné čerpací stanice se dopustí přestupku tím, že nezveřejní porovnání cen pohonných hmot podle § 5 odst. 8.“. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11. 11. V § 9 odst. 9 písm. b) až d) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 12. V § 9 odst. 10 písm. b) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 13. V § 9 odst. 10 písm. c) se slova „odstavce 7 nebo odstavce 8 písm. a), e) nebo f), nebo“ nahrazují slovy „odstavce 8 nebo odstavce 9 písm. a), e) nebo f),“. 14. V § 9 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7.“. 15. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slova „podle § 8 odst. 1“ vkládá text „ , § 8 odst. 2 písm. a)“ a text „§ 9 odst. 8“ se nahrazuje textem „§ 9 odst. 7, § 9 odst. 9“. 16. V § 10 odst. 1 písm. b) se text „§ 9 odst. 7, § 9 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 8, § 9 odst. 9“. 17. V § 10 odst. 1 písm. c) se za slova „podle § 8 odst. 2“ vkládá text „písm. b)“ a text „odst. 8“ se nahrazuje textem „odst. 9“. 18. V § 11 odst. 1 se slova „ , § 5 odst. 7 písm. b) bodu 4“ zrušují. Čl. IX Přechodné ustanovení Vlastník dobíjecí stanice, která byla uvedena do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ministerstvu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit údaje podle § 6 odst. 5 písm. e) zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. X Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 172/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.“. 2. V § 1 odst. 2 písm. e) se slova „a působnost orgánů veřejné správy při sledování a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v dopravě.“ nahrazují slovy „a působnost orgánů veřejné správy při zajištění plnění těchto práv a povinností.“. 3. V § 2 se na konci písmene p) čárka nahrazuje tečkou a písmena q) až v) se zrušují. 4. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) pohonnou hmotou motorový benzin, motorová nafta, zkapalněný ropný plyn, zemní plyn, vodík, biopalivo, biometan nebo jiné palivo z obnovitelných zdrojů nebo směsné palivo, b) pohonnou hmotou pro dopravní účely pohonná hmota používaná k pohonu silničních vozidel, zvláštních vozidel, drážních vozidel nebo plavidel na vnitrozemských vodních cestách včetně rekreačních plavidel, c) biopalivem kapalné palivo určené k použití v dopravě a vyráběné z biomasy, d) pokročilým biopalivem biopalivo vyrobené ze stanovených surovin, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním předpise, e) biopalivem s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy biopalivo, jehož suroviny byly vyrobeny v režimech, které zamezují vytěsňovacím účinkům biopaliv vyrobených z potravinářské biomasy za pomoci zlepšených zemědělských postupů, jakož i díky pěstování plodin v oblastech, které se dříve pro pěstování plodin nevyužívaly, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva, f) potravinářskými a krmnými plodinami plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny nebo olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo lignocelulózové vláknoviny a dočasných plodin, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, pokud použití těchto dočasných plodin nevyvolává poptávku po další půdě, g) recyklovaným palivem s obsahem uhlíku kapalné nebo plynné palivo vyrobené z kapalného nebo pevného odpadu neobnovitelného původu, které nejsou vhodné pro materiálové využití, nebo z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů neobnovitelného původu, které vznikají jako nevyhnutelný a nezáměrný důsledek výrobního procesu v průmyslových zařízeních, h) kapalnými a plynnými palivy z obnovitelných zdrojů nebiologického původu jiná kapalná nebo plynná paliva než biopaliva nebo biometan podle jiného právního předpisu, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy a která jsou používána v dopravě, i) elektřinou pro dopravní účely elektřina používaná k pohonu silničních vozidel, j) emisemi skleníkových plynů na jednotku energie celkové množství emisí skleníkových plynů vyjádřené v ekvivalentu CO2 vyprodukovaných v úplném životním cyklu pohonné hmoty pro dopravní účely nebo elektřiny pro dopravní účely, dělené celkovým energetickým obsahem pohonné hmoty, který je vyjádřen hodnotou výhřevnosti, nebo energií ve formě elektřiny, k) emisemi skleníkových plynů vzniklými během úplného životního cyklu pohonné hmoty pro dopravní účely nebo elektřiny pro dopravní účely celkové čisté hodnoty emisí CO2, CH4 a N2O, které jsou přičitatelné této pohonné hmotě, a to včetně přimíšených složek, nebo elektřině, za období zahrnující všechny etapy procesu výroby a spotřeby pohonné hmoty nebo elektřiny od těžby nebo obdělávání půdy, včetně změn ve využívání půdy, přes dopravu, distribuci a zpracování, až po spalování, a to bez ohledu na to, kdy tyto emise vznikají, l) emisemi z těžby veškeré emise skleníkových plynů, k nimž dojde předtím, než se začne příslušná surovina zpracovávat v rafinerii nebo zpracovatelském zařízení, kde se vyrábí pohonná hmota.“. 5. V § 19 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 12 se označují jako odstavce 6 až 11. 6. V § 19 odst. 8 se slova „k 31. lednu“ nahrazují slovy „k 31. březnu“. 7. V § 19 se odstavec 11 zrušuje. 8. V § 19a se odstavec 5 zrušuje. 9. Za § 19e se vkládají nové § 19f až 19h, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 40 znějí: „§ 19f Povinnost zajistit minimální množství pokročilých biopaliv za kalendářní rok (1) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen zajistit, aby v těchto pohonných hmotách, které uvádí do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a jsou dodávány na daňové území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok, bylo obsaženo minimální množství pokročilého biopaliva, a to ve výši a) 0,22 % energetických od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2024, b) 1,07 % energetických od 1. ledna 2025 a v následujících letech. (2) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty může povinnost podle odstavce 1 splnit také a) uvedením čistého pokročilého biopaliva nebo směsného paliva obsahujícího pokročilé biopalivo do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, b) uvedením pokročilého biopaliva ve formě zkapalněného ropného plynu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, c) dodáním pokročilého biometanu podle jiného právního předpisu40) pro dopravní účely do prostor čerpací stanice nebo výdejní jednotky na daňovém území České republiky, pokud mu tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36). (3) V případě, že dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty překročí v kalendářním roce povinné minimální množství pokročilých biopaliv stanovené v odstavci 1, může toto nadměrné množství pokročilých biopaliv převést do plnění povinnosti podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce. Množství pokročilých biopaliv převáděné do následujícího kalendářního roku může činit nejvýše 0,2 % z celkového množství motorových benzinů a motorové nafty uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely nebo uvedených do volného daňového oběhu pro dopravní účely v jiném členském státě Evropské unie a dodaných na daňové území České republiky v uplynulém kalendářním roce. (4) Pokud dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty hodlá v následujícím kalendářním roce uplatnit nadměrné množství pokročilých biopaliv podle odstavce 3, je povinen to písemně sdělit celnímu úřadu ve lhůtě stanovené pro podání zprávy o emisích podle § 20 odst. 3. Sdělení musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické osoby název, právní formu a sídlo a daňové identifikační číslo osoby, b) množství pokročilých biopaliv, které odpovídá výši povinnosti podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce, c) množství pokročilých biopaliv, o které byla překročena povinnost podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce, a d) množství pokročilých biopaliv, které má být zahrnuto do plnění povinnosti podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce. (5) Energie obsažená v pokročilých biopalivech se pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 zohlední, pouze pokud a) byla na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně vyrobena nebo na daňové území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravena; to neplatí pro dopravu pokročilého biopaliva, pro které zákon o spotřebních daních17) tento způsob dopravy nepřipouští, ani pro dopravu obecně denaturovaného lihu, pokud je dopravován za podmínek stanovených zákonem o spotřebních daních17), b) splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem, c) byla na daňovém území České republiky spotřebována, d) nebyla opakovaně uvedena do volného daňového oběhu a e) nebyla dosud zohledněna pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. Splnění kritérií udržitelnosti prokazuje dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty předložením příslušných dokladů vydaných podle § 21; za nesprávnost údaje obsaženého v jemu předloženém dokladu nenese odpovědnost, pokud prokáže, že nebylo možno ji zjistit ani s vynaložením veškerého úsilí, které lze požadovat. K prokázání skutečnosti, že pokročilé biopalivo nebylo dosud zohledněno podle písmene e), předkládá dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií udržitelnosti podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12. (6) Energie obsažená v pokročilém biometanu se pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 zohlední, pouze pokud nebyl pokročilý biometan zohledněn do plnění povinnosti zajištění minimálního podílu pokročilého biometanu stanovené jiným právním předpisem40), splňuje kritéria udržitelnosti stanovená jiným právním předpisem40) a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 5 písm. c) a e). K prokázání skutečnosti, že pokročilý biometan nebyl dosud zohledněn podle odstavce 5 písm. e), předkládá dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad prokazující splnění kritérií udržitelnosti biometanu. (7) Dodavatelé motorového benzinu nebo motorové nafty se mohou sdružit jako společníci za účelem společného plnění povinnosti podle odstavce 1. Spolu se zprávou o emisích předloží jednotliví společníci kopii smlouvy o společnosti. Smlouva musí obsahovat tabulkový přehled o množství pokročilých biopaliv nebo pokročilého biometanu podle jiného právního předpisu40), které bylo jednotlivými společníky do společnosti vloženo, o dosaženém podílu pokročilých biopaliv za společnost a o množství pokročilých biopaliv nebo pokročilého biometanu podle jiného právního předpisu40), které bylo přenecháno ve prospěch jednotlivých dodavatelů motorového benzinu nebo motorové nafty ve společnosti sdružených. Nepředloží-li dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty kopii smlouvy o společnosti nebo čestné prohlášení podle odstavců 5 a 6 ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, nebude vůči němu na obsah smlouvy svědčící v jeho prospěch brán zřetel. Nebude-li v případě sdružení prokázáno splnění podmínek podle odstavců 5 a 6 pro příslušnou energii obsaženou v pokročilém biopalivu, hledí se na tuto energii jako na energii, kterou zohlednil pro splnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze ten dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty, který příslušnou energii do společnosti vložil. (8) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty se může sdružit za účelem plnění povinnosti podle odstavce 1 také s osobou, která a) uvede čisté pokročilé biopalivo nebo směsné palivo obsahující pokročilé biopalivo do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, b) uvede pokročilé biopalivo ve formě zkapalněného ropného plynu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, c) dodá pokročilý biometan pro dopravní účely do prostor čerpací stanice nebo výdejní jednotky na daňovém území České republiky, pokud jí tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36). (9) Jde-li o případ podle odstavce 8, předloží dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty spolu se zprávou o emisích kopii smlouvy o společnosti. Smlouva musí obsahovat tabulkový přehled o množství pokročilých biopaliv nebo pokročilého biometanu podle jiného právního předpisu40), které bylo jednotlivými společníky do společnosti vloženo, o dosaženém podílu pokročilých biopaliv za společnost a o množství pokročilého biopaliva nebo biometanu podle jiného právního předpisu40), které bylo přenecháno ve prospěch společníka, který je dodavatelem motorového benzinu nebo motorové nafty. Nepředloží-li dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty kopii smlouvy o společnosti nebo čestné prohlášení podle odstavců 5 a 6 ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, nebude vůči němu na obsah smlouvy svědčící v jeho prospěch brán zřetel. (10) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 je množství energie obsažené v dodaných pokročilých biopalivech a v pokročilém biometanu násobeno číslem 2. (11) Dodavateli motorového benzinu nebo motorové nafty, který nesplní povinnost stanovenou v odstavci 1, vzniká povinnost uhradit pokutu z nedodaného množství pokročilého biopaliva. Pokuta se vypočte jako součin množství nedodaného pokročilého biopaliva podle odstavce 1 v megajoulech a částky 2 Kč. O povinnosti uhradit pokutu rozhodne celní úřad platebním výměrem a současně ji zaeviduje. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení tohoto platebního výměru. Pokuta se spravuje podle daňového řádu a je příjmem státního rozpočtu. (12) Vláda nařízením stanoví seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv. § 19g Povinnost zajistit minimální množství energie z obnovitelného zdroje za kalendářní rok (1) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen zajistit, aby v těchto pohonných hmotách, které uvádí do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a jsou dodávány na daňové území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok, bylo od 1. ledna 2030 obsaženo minimálně 9,5 % energie z obnovitelného zdroje. (2) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty může povinnost podle odstavce 1 splnit také a) uvedením čistého biopaliva nebo směsného paliva obsahujícího biopalivo do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, b) uvedením biopaliva ve formě zkapalněného ropného plynu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, c) dodáním biometanu podle jiného právního předpisu40) pro dopravní účely do prostor čerpací stanice nebo výdejní jednotky na daňovém území České republiky, pokud mu tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), d) dodáním elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje pro dopravní účely na daňovém území České republiky z dobíjecí stanice zapsané v evidenci čerpacích a dobíjecích stanic podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15), pokud je množství elektrické energie na vstupu do dobíjecí stanice měřeno stanoveným měřidlem podle jiného právního předpisu upravujícího metrologii38), e) uvedením recyklovaného paliva s obsahem uhlíku do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, respektive dodáním pro dopravní účely do prostor čerpací stanice nebo výdejní jednotky na daňovém území České republiky, pokud mu tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), splňujícího požadavky uvedené v prováděcím právním předpise, nebo f) uvedením kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, respektive dodáním pro dopravní účely do prostor čerpací stanice nebo výdejní jednotky na daňovém území České republiky, pokud mu tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), splňujícího požadavky uvedené v prováděcím právním předpise. (3) V případě, že dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty překročí v kalendářním roce povinné minimální množství energie z obnovitelného zdroje stanovené v odstavci 1, může toto nadměrné množství energie z obnovitelného zdroje převést do plnění povinnosti podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce. Množství energie z obnovitelného zdroje převáděné do následujícího kalendářního roku může činit nejvýše 0,2 % energie z celkového množství motorových benzinů a motorové nafty uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely nebo uvedených do volného daňového oběhu pro dopravní účely v jiném členském státě Evropské unie a dodaných na daňové území České republiky v uplynulém kalendářním roce. (4) Pokud dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty hodlá v následujícím kalendářním roce uplatnit nadměrné množství energie z obnovitelného zdroje podle odstavce 1, je povinen to písemně sdělit celnímu úřadu ve lhůtě stanovené pro podání zprávy o emisích podle § 20 odst. 3. Sdělení musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické osoby název, právní formu a sídlo a daňové identifikační číslo osoby, b) množství energie z obnovitelného zdroje, které odpovídá výši povinnosti podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce, c) množství energie z obnovitelného zdroje, o které byla překročena povinnost podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce, a d) množství energie z obnovitelného zdroje, které má být zahrnuto do plnění povinnosti podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce. (5) Energie obsažená v biopalivech se pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 zohlední, pouze pokud a) byla na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně vyrobena nebo na daňové území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravena; to neplatí pro dopravu biopaliva, pro které zákon o spotřebních daních17) tento způsob dopravy nepřipouští, ani pro dopravu obecně denaturovaného lihu, pokud je dopravován za podmínek stanovených zákonem o spotřebních daních17), b) splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem, c) byla na daňovém území České republiky spotřebována, d) nebyla opakovaně uvedena do volného daňového oběhu a e) nebyla dosud zohledněna pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. Splnění kritérií udržitelnosti prokazuje dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty předložením příslušných dokladů vydaných podle § 21; za nesprávnost údaje obsaženého v jemu předloženém dokladu nenese odpovědnost, pokud prokáže, že nebylo možno ji zjistit ani s vynaložením veškerého úsilí, které lze požadovat. K prokázání skutečnosti, že biopalivo nebylo dosud zohledněno podle písmene e), předkládá dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií udržitelnosti podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12. (6) Energie obsažená v biometanu podle jiného právního předpisu40) se pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 zohlední, pouze pokud nebyl biometan podle jiného právního předpisu40) zohledněn do plnění povinnosti zajištění minimálního množství pokročilého biometanu stanovené jiným právním předpisem40), splňuje kritéria udržitelnosti stanovená jiným právním předpisem40) a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 5 písm. c) a e). K prokázání skutečnosti, že biometan podle jiného právního předpisu40) nebyl dosud zohledněn podle odstavce 5 písm. e), předkládá dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad prokazující splnění kritérií udržitelnosti biometanu podle jiného právního předpisu40). (7) Energie obsažená v elektřině vyrobené z obnovitelného zdroje se pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 zohlední, pouze pokud nebyla elektřina zohledněna do plnění povinnosti zajištění minimálního množství elektřiny z obnovitelného zdroje stanovené jiným právním předpisem40) a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 5 písm. c) a e). (8) Energie obsažená v recyklovaném palivu s obsahem uhlíku a energie obsažená v kapalném a plynném palivu z obnovitelných zdrojů nebiologického původu se pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 zohlední, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 5 písm. c) a e). (9) Dodavatelé motorového benzinu nebo motorové nafty se mohou sdružit jako společníci za účelem společného plnění povinnosti podle odstavce 1. Spolu se zprávou o emisích předloží jednotliví společníci kopii smlouvy o společnosti. Smlouva musí obsahovat tabulkový přehled o množství energie z obnovitelného zdroje, které bylo jednotlivými společníky do společnosti vloženo, o dosaženém podílu energie z obnovitelného zdroje za společnost a o množství energie z obnovitelného zdroje, které bylo přenecháno ve prospěch jednotlivých dodavatelů motorového benzinu nebo motorové nafty ve společnosti sdružených. Nepředloží-li dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty kopii smlouvy o společnosti ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, nebude vůči němu na obsah smlouvy svědčící v jeho prospěch brán zřetel. Nebude-li v případě sdružení prokázáno splnění podmínek podle odstavce 5 až 8 pro příslušnou energii obsaženou v obnovitelném zdroji energie, hledí se na tuto energii jako na energii, kterou zohlednil pro splnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze ten dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty, který příslušnou energii do společnosti vložil. § 19h (1) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty se může sdružit za účelem plnění povinnosti podle § 19g odst. 1 také s osobou, která a) uvede čisté biopalivo nebo směsné palivo obsahující biopalivo do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, b) uvede biopalivo ve formě zkapalněného ropného plynu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, c) dodá biometan podle jiného právního předpisu40) pro dopravní účely do prostor čerpací stanice nebo výdejní jednotky na daňovém území České republiky, pokud jí tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), d) dodá elektřinu z obnovitelného zdroje pro dopravní účely na daňovém území České republiky z dobíjecí stanice zapsané v evidenci čerpacích a dobíjecích stanic podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15), pokud je množství elektrické energie na vstupu do dobíjecí stanice měřeno stanoveným měřidlem podle jiného právního předpisu upravujícího metrologii38), e) uvede recyklované palivo s obsahem uhlíku do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, respektive dodá pro dopravní účely do prostor čerpací stanice na daňovém území České republiky, pokud jí tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), splňujícího požadavky uvedené v prováděcím právním přepise, nebo f) uvede kapalné a plynné palivo z obnovitelných zdrojů nebiologického původu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, respektive dodá pro dopravní účely do prostor čerpací stanice na daňovém území České republiky, pokud jí tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), splňujícího požadavky uvedené v prováděcím právním předpise. (2) Jde-li o případ podle odstavce 1, předloží dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty spolu se zprávou o emisích kopii smlouvy o společnosti. Smlouva musí obsahovat tabulkový přehled o množství energie z obnovitelného zdroje, které bylo jednotlivými společníky do společnosti vloženo, o dosaženém podílu energie z obnovitelného zdroje za společnost a o množství energie z obnovitelného zdroje, které bylo přenecháno ve prospěch společníka, který je dodavatelem motorového benzinu nebo motorové nafty. Nepředloží-li dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty kopii smlouvy o společnosti nebo čestné prohlášení podle § 19g odst. 5 až 8 ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, nebude vůči němu na obsah smlouvy svědčící v jeho prospěch brán zřetel. (3) Pro účely splnění povinnosti uvedené v § 19g odst. 1 je množství energie obsažené v pokročilých biopalivech, pokročilém biometanu podle jiného právního předpisu40) a biopalivech z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu35) násobeno číslem 2. (4) Do plnění povinnosti uvedené v § 19g odst. 1 lze zohlednit biopaliva vyrobená z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie35), a to až do výše 1,7 % podílu energie obsažené v dodaných pohonných hmotách pro dopravní účely a elektřině pro dopravní účely. (5) Do plnění povinnosti uvedené v § 19g odst. 1 lze zohlednit biopaliva vyrobená z potravinářských a krmných plodin do 7 % podílu energie obsažené v dodaných pohonných hmotách pro dopravní účely a elektřině pro dopravní účely. (6) Do plnění povinnosti uvedené v § 19g odst. 1 nelze zohlednit biopalivo vyrobené ze surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku podle nařízení Komise (EU) 2019/807. (7) Dodavateli motorového benzinu nebo motorové nafty, který nesplní povinnost stanovenou v § 19g odst. 1, vzniká povinnost uhradit pokutu z nedodaného množství energie z obnovitelného zdroje. Pokuta se vypočte jako součin množství nedodané energie z obnovitelného zdroje podle § 19g odst. 1 v megajoulech a částky 1 Kč. O povinnosti uhradit pokutu rozhodne celní úřad platebním výměrem a současně ji zaeviduje. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení tohoto platebního výměru. Pokuta se spravuje podle daňového řádu a je příjmem státního rozpočtu. 40) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 20 odst. 2 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 11. V § 20 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) uvedením recyklovaného paliva s obsahem uhlíku do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, respektive dodáním pro dopravní účely do prostor čerpací stanice na daňovém území České republiky, pokud mu tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), splňujícího požadavky uvedené v prováděcím právním předpise, nebo g) uvedením kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, respektive dodáním pro dopravní účely do prostor čerpací stanice nebo výdejní jednotky na daňovém území České republiky, pokud mu tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), splňujícího požadavky uvedené v prováděcím právním předpise.“. 12. V § 20 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Obsahové náležitosti zprávy o emisích jsou stanoveny prováděcím právním předpisem. Strukturu a formát zprávy o emisích stanoví ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 13. V § 20 odst. 5 se ve větě poslední za slova „energii obsaženou v biopalivech,“ vkládají slova „biometanu podle jiného právního předpisu40),“, za slovem „vodíku“ se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „elektřině,“ se vkládají slova „recyklovaných palivech s obsahem uhlíku nebo v kapalném a plynném palivu z obnovitelných zdrojů nebiologického původu,“. 14. V § 20 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí: „(6) Do plnění povinnosti uvedené v odstavci 1 lze zohlednit biopaliva vyrobená z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie35), a to až do výše 1,7 % podílu energie obsažené v dodaných pohonných hmotách pro dopravní účely a elektřině pro dopravní účely. (7) Do plnění povinnosti uvedené v odstavci 1 lze zohlednit biopaliva vyrobená z potravinářských a krmných plodin do 7 % podílu energie obsažené v dodaných pohonných hmotách pro dopravní účely a elektřině pro dopravní účely. (8) Do plnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nelze zohlednit biopalivo vyrobené ze surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku podle nařízení Komise (EU) 2019/807. (9) Vláda nařízením stanoví základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty, způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely, obsahové náležitosti zprávy o emisích a podmínky pro zohlednění recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu.“. 15. V § 20a odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 16. V § 20a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) uvede recyklované palivo s obsahem uhlíku do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, respektive dodá pro dopravní účely do prostor čerpací stanice na daňovém území České republiky, pokud jí tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), splňujícího požadavky uvedené v prováděcím právním předpise, nebo g) uvede kapalné a plynné palivo z obnovitelných zdrojů nebiologického původu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, respektive dodá pro dopravní účely do prostor čerpací stanice na daňovém území České republiky, pokud jí tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), splňujícího požadavky uvedené v prováděcím právním předpise.“. 17. V § 20a odstavce 2 až 5 znějí: „(2) Energie obsažená v čistém biopalivu nebo směsném palivu obsahujícím biopalivo, v biopalivu ve formě zkapalněného ropného plynu, v biometanu podle jiného právního předpisu40), v elektřině z obnovitelných zdrojů, v recyklovaném palivu s obsahem uhlíku nebo v kapalném a plynném palivu z obnovitelných zdrojů nebiologického původu se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 zohlední, pouze pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 19g odst. 5 až 8 obdobně. (3) Energie obsažená ve zkapalněných ropných plynech se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 zohlední, pouze pokud platí podmínky stanovené v § 19g odst. 5 písm. a), c) a d) obdobně. Energie obsažená v zemním plynu, vodíku nebo elektřině se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 zohlední, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 19g odst. 5 písm. c) obdobně. (4) Pro zohlednění energie obsažené ve zkapalněných ropných plynech, zemním plynu, vodíku nebo elektřině pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty předkládá celnímu úřadu čestné prohlášení vydané osobou podle odstavce 1, s níž se sdružil za účelem splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1, potvrzující, že příslušná pohonná hmota nebo elektřina nebyla pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie dosud zohledněna. (5) Podmínky pro zohlednění energie podle odstavců 2 až 4 se vztahují na pohonné hmoty a elektřinu dodanou pro dopravní účely dodavatelem motorového benzinu nebo motorové nafty nebo osobou uvedenou v odstavci 1. V případě sdružení podle § 20 odst. 5 prokazuje splnění podmínek pro zohlednění energie podle odstavců 2 až 4 dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty, který příslušnou energii obsaženou v pohonných hmotách nebo elektřině do společnosti vložil. V případě sdružení podle § 20a odst. 1 prokazuje splnění podmínek pro zohlednění energie podle odstavců 2 až 4 osoba uvedená v odstavci 1.“. 18. V § 20a se odstavce 6 a 7 zrušují. 19. V § 21 odst. 1 se za text „§ 19a odst. 1“ vkládá text „ , § 19f odst. 1, § 19g odst. 1“ a ve větě poslední se čárka za slovy „dovozce či prodejce biopaliva“ zrušuje. 20. V § 21 odst. 12 se slova „čl. 18 odst. 4 směrnice 2009/28/ES“ nahrazují slovy „čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU“. 21. V § 25 odst. 6 písm. e) se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 22. V § 25 odst. 6 písm. f) se číslo „11“ nahrazuje číslem „10“. 23. V § 34 odst. 3 se slova „biopaliva, které má nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy“ nahrazují slovy „pokročilého biopaliva“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 133, bodu 134, pokud jde o § 47c, a ustanovení části čtvrté čl. VI bodů 18, 19, 20, 24 a 35, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 413/2021 Sb.	Zákon č. 413/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 11. 2021, datum účinnosti 20. 11. 2021, částka 187/2021 * Čl. I - V § 23a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 256/2016 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Stanovisko musí být pla * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 20. 11. 2021 413 ZÁKON ze dne 26. října 2021, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 23a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 256/2016 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 414/2021 Sb.	Zákon č. 414/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 11. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 188/2021 * Čl. I - Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2022 414 ZÁKON ze dne 26. října 2021, kterým se mění zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pečetidla a pečetě se státním znakem lze užívat pouze za podmínek stanovených tímto zákonem.“. 2. V § 2 odst. 1 se za písmeno u) vkládají nová písmena v) a w), která znějí: „v) jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, jednotky hasičských záchranných sborů podniků, jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků a spolky působící na úseku požární ochrany, w) zdravotnická záchranná služba,“. 3. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) užít k zevnímu označení stejnokrojů členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, jednotek hasičských záchranných sborů podniků, jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a spolků působících na úseku požární ochrany.“. 4. V § 6 odst. 1 větě první se slova „Razítko, na němž je vyznačen malý státní znak, je kulatého tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm“ nahrazují slovy „Úředním razítkem je razítko vytvářející otisk kruhového tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm, na němž je vyznačen malý státní znak“ a slova „(dále jen „úřední razítko“)“ se zrušují. 5. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „§ 6a (1) Pečetidlem Ministerstva zahraničních věcí je pečetidlo vytvářející otisk kruhového tvaru o průměru 36 mm, na němž je vyznačen malý státní znak; malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby uvedené v odstavci 2, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla. V případě zastupitelských úřadů6) lze za označení oprávněné osoby považovat i označení zastupitelského úřadu. Používá-li oprávněná osoba více pečetidel Ministerstva zahraničních věcí, musí tato pečetidla obsahovat i pořadová čísla. (2) Pečetidlo Ministerstva zahraničních věcí může používat pouze Ministerstvo zahraničních věcí, včetně zastupitelských úřadů. (3) Pečetidlo Ministerstva zahraničních věcí lze užít a) k potvrzení neporušitelnosti výtisku mezinárodní smlouvy, b) k pečetění diplomatické pošty, c) v dalších případech, pokud je to obvyklé. 6) § 4 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).“. 6. V § 10 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Vlajku prezidenta republiky lze užít rovněž v souvislosti s výkonem jeho působnosti.“. 7. V § 11 písmeno a) zní: „a) k pečetění mezinárodních smluv a plných mocí, ratifikačních listin nebo jiných listin vydávaných v souvislosti se sjednáváním mezinárodních smluv nebo ukončováním jejich platnosti,“. 8. V § 13 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) užije pečetidlo Ministerstva zahraničních věcí v rozporu s § 6a odst. 2,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 9. V § 13 odst. 2 se text „d)“ nahrazuje textem „e)“ a slova „e) nebo f)“ se nahrazují slovy „f) nebo g)“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 415/2021 Sb.	Zákon č. 415/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 11. 2021, datum účinnosti 1. 12. 2021, částka 188/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o požární ochraně * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 12. 2021 415 ZÁKON ze dne 26. října 2021, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o požární ochraně Čl. I Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 7 se vkládají nové § 8 a 9, které znějí: „§ 8 (1) Zařízení sociálních služeb, které poskytuje služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, musí být v části stavby, v níž je služba poskytována, vybaveno a) elektrickou požární signalizací, je-li ubytovací kapacita tohoto zařízení nad 50 osob, b) zařízením autonomní detekce a signalizace, je-li ubytovací kapacita tohoto zařízení 50 osob nebo nižší, pokud není vybaveno podle písmene a). (2) Pokud je ve stavbě provozováno více zařízení sociálních služeb, které poskytují služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, a součet ubytovací kapacity těchto zařízení je nad 50 osob, postupuje se podle odstavce 1 písm. a). (3) Na žádost provozovatele elektrické požární signalizace v části stavby, kde je poskytována sociální služba podle odstavce 1, hasičský záchranný sbor kraje připojí elektrickou požární signalizaci podle odstavce 1 písm. a) prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje, po splnění podmínek pro toto připojení. (4) Hasičský záchranný sbor kraje žádost podle odstavce 3 posoudí a písemně žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje. § 9 (1) Nemovitou národní kulturní památku, která je vybavená elektrickou požární signalizací, lze na žádost provozovatele elektrické požární signalizace připojit prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje. (2) Hasičský záchranný sbor kraje žádost posoudí a písemně žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje. (3) Nemovitou kulturní památku uvedenou v dohodě uzavřené mezi Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitelství“) a Ministerstvem kultury, lze připojit na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje za obdobných podmínek, jako nemovitou národní kulturní památku.“. 2. V § 26 odst. 1 se slova „hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitelství“)“ zrušují. 3. V § 31 odst. 1 písmeno b) zní: „b) posouzením stavební nebo územně plánovací dokumentace 1. regulačního plánu, nahrazuje-li územní rozhodnutí vztahující se k umístění stavby, 2. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahující se k umístění stavby, 3. projektové dokumentace stavby nebo dokumentace pro ohlášení stavby, v těch případech, kdy se podle stavebního zákona nevyžaduje pro ohlášení stavby projektová dokumentace, nebo 4. dokumentace ke změně v užívání stavby; posouzení se provede v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu13) nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor,“. 4. V § 31 odst. 1 písmeno e) zní: „e) schválením posouzení požárního nebezpečí činností a schválením dokumentace zdolávání požárů,“. 5. V § 31 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 3 hasičským záchranným sborem kraje je u stavby a) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. c) ředitel hasičského záchranného sboru kraje, b) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. d) generální ředitelství.“. 6. V části druhé se doplňuje oddíl třetí, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15 zní: „Oddíl třetí Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti § 39 (1) Z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva se stavba člení na a) stavbu kategorie 0, nepředstavující zvláštní nebezpečí, b) stavbu kategorie I, představující mírné nebezpečí, c) stavbu kategorie II, představující vyšší nebezpečí, d) stavbu kategorie III, představující vysoké nebezpečí. (2) Prováděcí právní předpis stanoví kritéria a charakteristiku stavby pro její zařazení do kategorie podle odstavce 1. Charakteristikou stavby je stavebně technický parametr stavby a její umístění. Kritériem se rozumí a) požadavek na stavbu z hlediska podmínek evakuace, b) rizikovost stavby, v níž je hořlavá nebo požárně nebezpečná látka nebo jiná obdobně nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a c) ochrana jiného veřejného zájmu významného z hlediska zařazení stavby do příslušné kategorie. § 40 (1) Státní požární dozor se v rozsahu podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) nevykonává u stavby kategorie 0 a I. (2) Pro stavbu uvedenou v § 39 odst. 1 písm. b), c) nebo d) se zpracovává požárně bezpečnostní řešení podle zvláštního právního předpisu13). V požárně bezpečnostním řešení jeho zpracovatel prokazuje shodu navrhovaného záměru stavby s technickými podmínkami požární ochrany pro navrhování staveb stanovenými prováděcím právním předpisem15). (3) K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I a II je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu12). (4) K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie III je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu12) a které k tomuto současně byla udělena specializace v rámci tohoto oboru podle zvláštního právního předpisu12). 15) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.“. 7. § 95 zní: „§ 95 Správní řád se nepoužije na rozhodování podle § 73 odst. 3. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí nebo jiné úkony podle stavebního zákona jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Stanoviska uplatněná k návrhu regulačního plánu nejsou správním rozhodnutím.“. 8. V § 99 se za slova „bezpečnost staveb12)“ vkládají slova „ , který splňuje podmínky podle § 40 odst. 4“. 9. V § 101 písm. a) se za text „§ 31a,“ vkládá text „§ 39 odst. 2,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zařízení sociálních služeb poskytující služby sociální péče formou pobytových služeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona musí zajistit splnění povinnosti podle § 8 odst. 1 a 2 zákona o požární ochraně do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zařízení sociálních služeb poskytující služby sociální péče formou pobytových služeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona musí být v části stavby, v níž je služba poskytována, vybaveno elektrickou požární signalizací, pokud je ve stavbě poskytována obdobná sociální péče dalším provozovatelem a součet ubytovací kapacity je nad 50 osob. 3. Osoba, která splňuje podmínky podle § 40 odst. 3 zákona o požární ochraně, je oprávněna po dobu 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat požárně bezpečnostní řešení stavby kategorie III a aplikovat odlišný postup podle § 99 zákona o požární ochraně. 4. Osoba, která je oprávněna ke zpracování požárně bezpečnostního řešení podle dosavadní právní úpravy, je oprávněna po dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat požárně bezpečnostní řešení stavby kategorie I a II. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o integrovaném záchranném systému Čl. III Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 29 zní: „(6) V rozsahu stanoveném jiným právním předpisem29) je hasičský záchranný sbor kraje dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení a ve společném územním a stavebním řízení14) z hlediska ochrany obyvatelstva. Hasičský záchranný sbor kraje je příslušný před uvedením stavby do užívání kontrolovat dodržení podmínek ochrany obyvatelstva. 29) § 39 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 33 odst. 1 se za text „§ 28“ vkládají slova „a řízení o náhradě podle § 29 a 30“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 416/2021 Sb.	Zákon č. 416/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 11. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 188/2021 * Čl. I - Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2022 416 ZÁKON ze dne 26. října 2021, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 326/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 47 odst. 1 písm. e) se slovo „Zámrsku“ nahrazuje slovy „Hradci Králové“. 2. V § 48 odst. 1 písm. e) se slovo „Zámrsku“ nahrazuje slovy „Hradci Králové“. 3. V příloze č. 3 písm. a) bod 9 zní: „9. Státní okresní archiv Praha-venkov se sídlem v Dobřichovicích,“. 4. V příloze č. 3 písm. a) se bod 10 zrušuje. Dosavadní body 11 a 12 se označují jako body 10 a 11. 5. V příloze č. 3 písm. e) úvodní části ustanovení se slovo „Zámrsku“ nahrazuje slovy „Hradci Králové“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 417/2021 Sb.	Zákon č. 417/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 23. 11. 2021, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 188/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o návykových látkách * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory * ČÁST OSMÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o některých přestupcích * ČÁST DVANÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 2. 2022 417 ZÁKON ze dne 26. října 2021, kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Čl. I Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 173/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 54/2020 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 325/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 32 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením“. 2. V § 32 odstavec 3 zní: „(3) Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvala některá ze skutečností podle odstavce 1.“. 3. V § 38 písm. e) se slova „je-li tato znakem skutkové podstaty přestupku,“ zrušují. 4. V § 52 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Je-li to s ohledem na povahu uloženého omezujícího opatření možné, jeho dodržování kontrolují též orgán Policie České republiky, v jehož územním obvodu má omezující opatření účinky, a obecní policie, která vykonává působnost ve správním obvodu obce, v němž má omezující opatření účinky. Správní orgán, který omezující opatření uložil, a správní orgán stejného druhu, v jehož správním obvodu má omezující opatření účinky, informují o uloženém omezujícím opatření orgán Policie České republiky a obecní policii.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 5. V § 52 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Náklady spojené s účastí pachatele v programu pro zvládání agrese nebo násilného chování je pachatel povinen uhradit poskytovateli tohoto programu, není-li tento program poskytován bezplatně.“. 6. V § 60 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) proti pořádku ve státní správě spáchaných porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje,“. Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e). 7. V § 61 odst. 1 větě druhé se za slovo „správě“ vkládají slova „spáchané porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje“. 8. V § 64 odst. 1 písm. b) se slova „§ 4 odst. 4 nebo 5“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 4 nebo § 4 odst. 5 písm. c), anebo osoby uvedené v § 4 odst. 5 písm. a) a b)“. 9. V § 71 se za slovo „souhlas“ vkládají slova „ , jakož i v řízení, které lze zahájit nebo v již zahájeném řízení pokračovat bez takového souhlasu“ a slova „potřebných ke zpětvzetí souhlasu“ se zrušují. 10. Za § 72 se vkládají nové § 72a a 72b, které včetně nadpisů znějí: „§ 72a Ochrana osob vystupujících v řízení o přestupku (1) Správní orgán vyloučí z nahlížení do spisu údaje o místě trvalého pobytu, popřípadě bydlišti, doručovací adrese, místě výkonu zaměstnání, povolání nebo podnikání osob vystupujících v řízení o přestupku na jejich žádost, vyžaduje-li to ochrana jejich soukromí nebo bezpečnosti. O žádosti podle věty první rozhodne správní orgán usnesením. (2) Údaje podle odstavce 1 jsou vyloučeny z nahlížení do spisu, pokud byl přístup k těmto údajům omezen v předcházejícím trestním řízení o totožném skutku, je-li tato skutečnost správnímu orgánu známa. O vyloučení z nahlížení do spisu se učiní záznam do spisu. § 72b Nepřípustné zastoupení Správní orgán usnesením rozhodne o tom, že nepřipustí zastoupení na základě plné moci, pokud zmocněnec vystupuje v řízení o přestupcích v různých věcech opětovně, nejde-li o advokáta nebo jinou osobu poskytující právní služby soustavně a za úplatu podle jiného zákona.“. 11. V § 74 odst. 1 písm. b) se slova „z nedbalosti“ zrušují. 12. V § 74 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „spáchaný porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje“. 13. V § 74 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , nejde-li o přestupek provozovatele vozidla podle § 125f“. 14. V § 74 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 15. V § 75 větě první se slova „Orgán policie nebo jiný správní orgán“ nahrazují slovy „Orgán veřejné moci“ a ve větě druhé se slova „orgán policie nebo jiný správní orgán“ nahrazují slovy „orgán veřejné moci“. 16. V § 75 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Na žádost příslušného správního orgánu mu orgán veřejné moci bez zbytečného odkladu poskytne informace potřebné k prověřování oznámení o přestupku, k projednání přestupku a k výkonu rozhodnutí. (3) Byl-li přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo partnerském vztahu spáchán na osobě mladší 18 let, nebo byla-li osoba mladší 18 let svědkem přestupku vykazujícího znaky užití násilí v rodině nebo partnerském vztahu, příslušný správní orgán o tom vyrozumí bez zbytečného odkladu orgán sociálně-právní ochrany dětí a zároveň jej informuje o všech podstatných skutečnostech, které zjistil.“. 17. V § 76 odst. 1 písm. c) a v § 86 odst. 1 písm. e) se slova „nebo je senátorem nebo poslancem, který požádal orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení podle jiných zákonů, anebo soudcem Ústavního soudu, který požádal orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení podle jiného zákona“ zrušují. 18. V § 76 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) o totožném přestupku dříve zahájil řízení podle tohoto zákona proti téže osobě jiný správní orgán,“. Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena h) až l). 19. V § 76 odst. 3 větě druhé se slova „přímo postiženou spácháním přestupku“ nahrazují slovy „dotčenou jednáním podezřelého z přestupku“. 20. V § 76 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ ; usnesení se pouze poznamená do spisu a osoba přímo postižená spácháním přestupku se o něm vhodným způsobem vyrozumí“. 21. V § 76 odst. 5 závěrečná část ustanovení zní: „usnesení se oznamuje podezřelému z přestupku; správní orgán o odložení věci vyrozumí osobu dotčenou jednáním podezřelého z přestupku, je-li mu známa. Pokud by vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého z přestupku bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady, doručí je správní orgán veřejnou vyhláškou; ustanovení § 66 se nepoužije.“. 22. V § 82 odst. 3 větě druhé a v § 97 odst. 1 větě druhé se slova „která dala souhlas se zahájením nebo pokračováním řízení“ nahrazují slovy „která má v řízení práva podle § 71“. 23. V § 82 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Výslech svědka, který je osobou mladší 15 let, správní orgán provádí pouze v nezbytných případech; správní orgán při výslechu postupuje zvlášť šetrně a současně tak, aby nebylo nutné výslech znovu opakovat. Výslechu mohou být přítomni zákonný zástupce nebo opatrovník vyslýchané osoby, nebude-li jejich přítomnost na újmu práv vyslýchané osoby. K výslechu správní orgán přibere orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo jinou osobu mající zkušenosti s výchovou mládeže, pokud by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu. Svědkovi, který je osobou mladší 15 let, lze klást otázky jen prostřednictvím oprávněné úřední osoby.“. 24. V § 91 odst. 2 písm. a) se slova „v působnosti Policie České republiky“ nahrazují slovy „spáchaný porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje“. 25. V § 91 odst. 2 písm. b) se za text „§ 3“ vkládají slova „písm. b) nebo c)“. 26. V § 92 odst. 2 písmeno i) zní: „i) jméno, příjmení a funkce oprávněné úřední osoby, nebo služební číslo anebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby,“. 27. V § 95 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou správní orgán neuloží, bylo-li o přestupku rozhodnuto příkazem na místě.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 28. V § 96 odst. 1 písm. c) se slova „a o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení“ nahrazují slovy „ , o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení a o náhradě nákladů řízení“. 29. § 110 se včetně nadpisu zrušuje. 30. V § 111 odstavec 1 zní: „(1) Úřední osoba oprávněná na základě vnitřního předpisu správního orgánu nebo pověření vedoucím správního orgánu k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupku (dále jen „oprávněná úřední osoba“) musí prokázat odbornou způsobilost zkouškou složenou u Ministerstva vnitra, pokud nemá vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda, právo nebo bezpečnostně právní studia na vysoké škole v České republice; zajištěním zkoušky může Ministerstvo vnitra pověřit jím zřízenou státní příspěvkovou organizaci.“. 31. V § 111 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Oprávněná úřední osoba musí splnit požadavky podle odstavce 1 nejpozději do 18 měsíců ode dne, kdy začala provádět úkony správního orgánu v řízení o přestupku.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 32. V § 111 odst. 3 větě druhé se za slovo „přestupek“ vkládá slovo „příkazem“. 33. V § 111 odst. 4 větě první se slova „věty druhé“ zrušují. 34. V § 111 odst. 5 větě druhé se číslo „90“ nahrazuje číslem „120“. 35. V § 112 odst. 9 se slova „v oblasti právo nebo“ nahrazují slovy „právo a právní věda, právo nebo bezpečnostně právní studia anebo“. 36. V § 112 odst. 9 se ve větě první číslo „2022“ nahrazuje číslem „2023“ a ve větě druhé se slova „starší 50 let, pokud nejméně 10 let“ nahrazují slovy „ , která nejméně 5 let“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zahájená řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 250/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V zahájených řízeních o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, správní orgán neuloží povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou, je-li o přestupku rozhodnuto příkazem na místě. 3. Lhůta podle § 111 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na oprávněné úřední osoby, které začaly provádět úkony správního orgánu v řízení o přestupku po nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Posledním kalendářním rokem, pro který je zpracováván přehled přestupků podle § 110 zákona č. 250/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je kalendářní rok 2020. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České národní bance Čl. III Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 89/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 192/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 219/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 45d odst. 1 se slova „ , jejíž součástí je přehled přestupků podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich“ zrušují. 2. V § 45d se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o návykových látkách Čl. IV V § 39 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 366/2021 Sb., se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo c) lze uložit omezující opatření.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže Čl. V Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 155/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 293/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 262/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 22b odst. 8 se slova „h) a k)“ nahrazují slovy „i) a l)“ a text „§ 95 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 95 odst. 3“. 2. V § 22b se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku spočívajícím v narušení hospodářské soutěže, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory Čl. VII V § 8b odst. 4 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se text „§ 95 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 95 odst. 3“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. VIII V § 142 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „přímo postižené spácháním přestupku“ nahrazují slovy „dotčené jednáním podezřelého z přestupku“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory Čl. IX V § 8 odst. 4 zákona č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se text „§ 95 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 95 odst. 3“. ČÁST OSMÁ Změna trestního zákoníku Čl. X V § 337 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb. a zákona č. 114/2020 Sb., písmeno d) zní: „d) opakovaně nebo soustavně se dopouští jednání, aby zmařil účel omezujícího opatření uloženého v řízení o přestupku, které spočívá v zákazu navštěvovat místa, kde se konají sportovní akce, nebo aby zmařil účel omezujícího opatření uloženého v řízení o přestupku podle zákona o návykových látkách, které spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa,“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití Čl. XI Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 254/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 8 se slova „h) a k)“ nahrazují slovy „i) a l)“ a text „§ 95 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 95 odst. 3“. 2. V § 9 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku podle tohoto zákona, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek.“. Čl. XII Přechodné ustanovení Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 395/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o zadávání veřejných zakázek Čl. XIII V § 270 odst. 11 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se text „§ 95 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 95 odst. 3“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o některých přestupcích Čl. XIV Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 327/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) vnese na organizované sportovní utkání pyrotechnický výrobek nebo v místě takového utkání, cestou na takové utkání anebo cestou zpět z takového utkání pyrotechnický výrobek použije.“. 3. V § 5 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo odstavce 2 písm. d), b) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), i) nebo j) anebo odstavce 2 písm. a) nebo e), c) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo f) anebo odstavce 2 písm. b), d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 2 písm. c), nebo e) od 10 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k). (4) Je-li přestupek podle odstavce 1 nebo 2, s výjimkou přestupků podle odstavce 1 písm. h) a odstavce 2 písm. d), spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle stejného odstavce, uloží se pokuta a) do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), i) nebo j) anebo odstavce 2 písm. a) nebo e), b) do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo f) anebo odstavce 2 písm. b), c) do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 2 písm. c), nebo d) od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k).“. 4. V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pokus přestupku podle odstavce 1 písm. k) je trestný.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 5. V § 7 odst. 7 se slova „anebo odstavce 2 písm. b)“ zrušují. 6. V § 7 odst. 8 větě druhé se slova „usnesením zastaví“ nahrazují slovy „zastaví usnesením, proti kterému se nelze odvolat“. ČÁST DVANÁCTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XV Vyhláška č. 214/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, ve znění vyhlášky č. 340/2003 Sb., se zrušuje. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 418/2021 Sb.	Zákon č. 418/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 23. 11. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 188/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna trestního řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o obecní policii * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 418 ZÁKON ze dne 26. října 2021, kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Policii České republiky Čl. I Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní: „§ 23a Tísňová komunikace (1) Policie zajišťuje nepřetržitý a bezodkladný příjem volání na národní číslo tísňového volání 158, výzev předaných operačními středisky základních složek integrovaného záchranného systému a výzev oznámených prostřednictvím dalších služeb určených k tísňové komunikaci (dále jen „tísňová komunikace“) a reakci na tísňovou komunikaci prostřednictvím operačního řízení. (2) Operačním řízením se pro účely tohoto zákona rozumí činnost operačních středisek zřízených u útvarů policie, zejména příjem a vyhodnocení tísňové komunikace a navazující výkon řídících, organizačních a dalších činností za účelem plnění úkolů uvedených v § 2. (3) Policie při příjmu tísňové komunikace využívá informace o místě, kde se komunikující nachází, získané z komunikační sítě nebo telekomunikačního koncového zařízení. (4) Policie je pro potřeby operačního řízení oprávněna požadovat od základních složek integrovaného záchranného systému záznam tísňové komunikace uskutečněný na jednotné evropské číslo tísňového volání nebo na národní číslo tísňového volání. (5) Záznam tísňové komunikace může policie předat složce integrovaného záchranného systému, je-li potřebný k plnění jejího konkrétního úkolu. Záznam lze předat i orgánu veřejné moci na jeho písemnou žádost v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu.“. 2. V § 24 odst. 4 větě první se slova „na vlastní náklady“ zrušují a slovo „pomoc“ se nahrazuje slovem „pomoc46)“. Poznámka pod čarou č. 46 zní: „46) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. § 33 zákona č. 500/2004 Sb. § 76b zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. § 34 včetně nadpisu zní: „§ 34 Odnětí věci (1) Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, jestliže a) lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí nebo může být zabrána, nebo b) jde o věc důležitou pro řízení o přestupku. (2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je policista oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem, věta druhá se nepoužije. (3) O vydání věci nebo jejím odnětí sepíše policista úřední záznam a osobě vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc, je-li jí třeba k dalšímu řízení, policista předá orgánu, který je příslušný rozhodnout o přestupku; jinak ji vydá osobě, o jejímž právu na věc není pochyb, popřípadě se vrátí osobě, která ji vydala nebo které byla odňata. (4) Je-li věcí podle odstavce 1 nebo 2 omamná nebo psychotropní látka nebo prekursor drog nebo jiná chemická látka nebo jiný předmět určený k výrobě omamných nebo psychotropních látek, policie takovou látku po skončení řízení zničí nebo zaeviduje k účelům uvedeným v § 38, pokud nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání věci. Obdobným způsobem policie postupuje u věci uvedené ve větě první získané v souvislosti s činností uvedenou v § 69 nebo 70.“. 4. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní: „§ 36a Zamezení provozu bezpilotního systému (1) Policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek značné hodnoty nebo veřejný pořádek. (2) Oprávnění podle odstavce 1 lze použít pouze v nezbytné míře a po nezbytnou dobu.“. 5. V § 37 odst. 2 se za slovo „zničit,“ vkládají slova „popřípadě dočasně uložit do doby zničení,“. 6. V § 38 odstavec 2 zní: „(2) Nebezpečnými látkami a věcmi se pro účely tohoto zákona rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, jedy, padělky platebních prostředků, známek a cenných papírů nebo jiných listin, omamné a psychotropní látky, prekursory drog nebo jiné chemické látky nebo jiné předměty určené k výrobě omamných a psychotropních látek.“. 7. § 39 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 47 až 49 zní: „§ 39 Rušení provozu elektronických komunikací (1) Policie může za účelem odstranění bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob nebo za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu47) na majetku, případně při zajišťování bezpečnosti chráněných objektů, prostorů a osob, rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu a) provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí, b) poskytování služeb elektronických komunikací, nebo c) provozování radiokomunikačních služeb. (2) Policie může provádět rušení podle odstavce 1 rovněž při výcviku, přičemž ohlásí Českému telekomunikačnímu úřadu (dále jen „úřad“), územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost zavedení rušení v přiměřené lhůtě předem. Za účelem odstranění nebo zmírnění dopadů ohlášeného rušení může úřad stanovit podmínky tohoto rušení včetně povinnosti informovat v nezbytné míře o rušení dotčené provozovatele sítí elektronických komunikací a poskytovatele služeb elektronických komunikací; to neplatí, pokud by poskytnutí informace mohlo ohrozit plnění úkolů policie. V takovém případě může úřad uložit povinnost informovat dotčené provozovatele sítí elektronických komunikací a poskytovatele služeb elektronických komunikací bez zbytečného odkladu poté, co tyto důvody pominou. (3) Policie může provádět rušení poskytování služeb elektronických komunikací rovněž za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody způsobené a) protiprávním zásahem do počítačové sítě vedeným proti informačnímu systému kritické informační infrastruktury48) nebo významnému informačnímu systému49), nebo b) kybernetickým útokem s dopadem na větší počet počítačových systémů orgánů veřejné moci, který způsobuje nefunkčnost těchto systémů. (4) Zavedení rušení podle odstavců 1 a 3 policie bez zbytečného odkladu ohlásí úřadu, územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pokud by ohlášení mohlo ohrozit plnění úkolů policie, ohlásí policie zavedení rušení bez zbytečného odkladu poté, co tyto důvody ohrožení pominou. 47) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 48) § 2 písm. b) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. 49) § 2 písm. d) zákona č. 181/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 42 odst. 3 písmeno b) zní: „b) zbraních, střelivu, munici, výbušninách, výbušných předmětech, jedech, omamných a psychotropních látkách, prekursorech drog nebo jiných chemických látkách nebo jiných předmětech určených k výrobě omamných a psychotropních látek, nebo“. 9. V § 42 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pokud řidič na výzvu policisty nebo znamení dané podle jiného právního předpisu10) nezastavil, je policista oprávněn po jeho zastavení provést prohlídku dopravního prostředku také za účelem zjištění, zda se v něm nenachází a) osoby hledané, pohřešované nebo protiprávně se zdržující na území České republiky, b) zbraně, střelivo, munice, výbušniny, výbušné předměty, jedy, omamné a psychotropní látky, prekursory drog nebo jiné chemické látky nebo jiné předměty určené k výrobě omamných a psychotropních látek, nebo c) věci pocházející z trestné činnosti nebo související s trestnou činností.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 10. Za § 42 se vkládají nové § 42a až 42d, které včetně nadpisů znějí: „§ 42a Oprávnění policisty při kontrole motorového vozidla požadovat uhrazení nedoplatku (1) Policista je oprávněn při kontrole motorového vozidla požadovat po řidiči tohoto vozidla uhrazení jeho nedoplatku nebo nedoplatku provozovatele tohoto vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, umožní-li mu uhrazení nedoplatku na místě kontroly motorového vozidla v hotovosti a bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud a) byla pokuta, jejímž neuhrazením vznikl nedoplatek, uložena celním úřadem, nebo b) byl nedoplatek na této pokutě předán k vymáhání obecnému správci daně. (2) Nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek, u kterého není povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky. (3) Poskytnutí informace o nedoplatku podle odstavce 1 provozovatele motorového vozidla řidiči tohoto vozidla není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. (4) Je-li nedoplatek podle odstavce 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, policista vystaví řidiči tohoto vozidla potvrzení o jeho uhrazení. Je-li nedoplatek podle odstavce 1 uhrazen v hotovosti, předá policie peněžní prostředky nejpozději následující pracovní den obecnému správci daně příslušnému podle místa jeho uhrazení. (5) Generální ředitelství cel poskytne policii způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup informace nezbytné pro účely zjištění výše nedoplatku podle odstavce 1. § 42b Zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě motorového vozidla (1) Není-li nedoplatek podle § 42a odst. 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, přikáže policista řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a a) zadrží tabulky státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) motorového vozidla; pokud je řidič motorového vozidla odmítne na výzvu policisty vydat, tabulky registrační značky odejme, nebo b) zabrání motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. (2) Policista o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla sepíše úřední záznam, který obsahuje a) údaje o kontrolovaném motorovém vozidle, b) údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla v době zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, c) identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 42a odst. 1, d) výši nedoplatku podle § 42a odst. 1, e) údaje o útvaru policie, kde je možné nedoplatek podle § 42a odst. 1 uhradit nebo prokázat jeho uhrazení, vyzvednout zadržené tabulky registrační značky nebo se domáhat odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, a času, kdy je tak možné učinit, f) poučení o důsledku zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a g) poučení o možnosti podat stížnost podle § 42d. (3) Policista předá stejnopis úředního záznamu podle odstavce 2 řidiči kontrolovaného motorového vozidla. (4) Není-li řidič kontrolovaného motorového vozidla současně jeho provozovatelem, vyrozumí policie o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla provozovatele tohoto vozidla, je-li to bez zbytečných obtíží možné. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, je-li osobou, která má nedoplatek podle § 42a odst. 1, uvede policie údaje podle odstavce 2, s výjimkou údaje o výši nedoplatku řidiče kontrolovaného motorového vozidla. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, který není osobou, která má nedoplatek podle § 42a odst. 1, uvede policie údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a e) až g). (5) Škody způsobené v souvislosti se zadržením tabulek registrační značky nebo s použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, zejména škody způsobené omezením užívání motorového vozidla, náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidla jdou k tíži osoby, která má nedoplatek podle § 42a odst. 1. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele motorového vozidla za vozidlo, náklad a přepravované osoby není zadržením tabulek registrační značky nebo použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dotčena. (6) Policista není oprávněn zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla a zabránit motorovému vozidlu v jízdě, jedná-li se o vozidlo základních složek integrovaného záchranného systému, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotek požární ochrany, zpravodajských služeb, Horské služby, obecní policie nebo vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodní smlouvy. (7) Policista nemusí v případech hodných zvláštního zřetele zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla nebo zabránit motorovému vozidlu v jízdě. O tomto postupu sepíše úřední záznam, který obsahuje a) údaje o kontrolovaném motorovém vozidle, b) údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla, c) identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 42a odst. 1, d) výši nedoplatku podle § 42a odst. 1 a e) důvod, pro který policista nepostupoval podle odstavce 1. (8) O zadržení tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice informuje policie Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. § 42c Vrácení tabulek registrační značky a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (1) Pokud řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, a provozovatel tohoto vozidla nemají nedoplatek podle § 42a odst. 1, je řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, oprávněn a) vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo b) domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. (2) Provozovatel motorového vozidla, který nemá nedoplatek podle § 42a odst. 1, je oprávněn a) vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo b) domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. (3) Pokud tabulky registrační značky nebyly vyzvednuty do 1 roku od jejich zadržení, předá je policie příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o tabulky registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice, v ostatních případech prostřednictvím zastupitelského úřadu státu poslední registrace motorového vozidla. (4) O vyzvednutí tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice podle odstavců 1 a 2 a o jejich předání příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností podle odstavce 3 informuje policie Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. § 42d Stížnost Proti postupu policisty nebo policie podle § 42a až 42c lze podat stížnost.“. 11. V § 44 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud společné obydlí obývá nezletilé dítě, považuje se za ohroženou osobu podle této hlavy.“. 12. V § 45 odst. 3 větě první se za slovo „informace“ vkládají slova „o pomoci osobám s násilným chováním a“. 13. V § 47 odst. 3 větě první se slova „vstupu policisty do společného obydlí“ nahrazují slovy „provedení vykázání“. 14. V § 49 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Policie může dále zajišťovat v rámci plnění svých úkolů bezpečnost dalších osob určených ministrem. Rozsah a způsob takového zajištění bezpečnosti stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 15. V § 49 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“. 16. V § 49 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 17. V § 50 odst. 2 větě první se za text „odst. 1“ vkládá text „nebo 2“. 18. V § 54 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 19. V § 54 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“ a za písmeno e) se vkládá písmeno f), které zní: „f) převzaté policistou od zdravotnického zařízení, které vůči této osobě provádí výkon ochranného léčení formou ochranného ústavního léčení podle jiného právního předpisu47),“. 20. V § 66 odst. 2 se slova „agend orgánů veřejné moci“ nahrazují slovy „agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů“ a za slova „centrálního registru řidičů10)“ se vkládají slova „ , rejstříků a evidencí vedených Úřadem pro civilní letectví a databází vedených Řízením letového provozu České republiky40), evidencí vydaných povolení k zaměstnání a informací týkajících se cizinců vedených krajskými pobočkami Úřadu práce České republiky50)“. Poznámka pod čarou č. 50 zní: „50) § 102 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 67 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 22. V § 67 odst. 3 se slova „b) nebo c)“ nahrazují slovy „c) nebo d)“. 23. V § 68 odst. 3 písm. b) se za slovo „zdravotních“ vkládají slova „nebo sociálních“. 24. V § 70 odst. 2 větě první se slova „se zastíráním skutečného účelu své činnosti“ zrušují a ve větě druhé se za slova „policista oprávněn“ vkládají slova „zastírat svoji příslušnost k policii a skutečný účel své činnosti a“. 25. V § 79 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , nebo při poskytování ochrany osob17)“. 26. V § 84b odst. 6 větě druhé se za slovo „cestujícího,“ vkládají slova „a automatizovaně pořízené záznamy o zpracování těchto údajů“. 27. V § 87 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Automatizovaně pořizované záznamy o zpracování osobních údajů a záznamy uvedené v § 80b odst. 6 policie uchovává po dobu 3 let od jejich pořízení, nevyplyne-li z postupu podle § 80a nebo 88a jinak.“. 28. V § 97 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Má-li osoba dotčená činností policisty nebo zaměstnance policie za to, že její upozornění nebylo řádně vyřízeno, může požádat nadřízeného policistu nebo zaměstnance policie, aby přezkoumal způsob vyřízení upozornění.“. 29. V § 111 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) přestupcích, rozumí se tím i jednání, které má znaky přestupku,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 30. V § 111 písmeno c) zní: „c) prohlídce osoby, rozumí se tím prohlídka fyzické osoby prováděná osobou stejného pohlaví, a to včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky, 1. s využitím přímých fyzických kontaktů, nebo 2. je-li to nezbytné, přímým pozorováním odhaleného těla této osoby, při kterém je policista oprávněn vyzvat osobu k provedení pohybu sloužícího k odhalení zbraně nebo jiné věci způsobilé ohrozit život nebo zdraví,“. 31. V § 111 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) sepsání úředního záznamu, rozumí se tím též jeho pořízení za použití audiozáznamu nebo videozáznamu, je-li to s ohledem na povahu úkonu vhodné a účelné.“. 32. V § 116 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Evidenci bezpilotních policejních systémů vede Úřad pro civilní letectví40).“. 33. Za § 117a se vkládá nový § 117b, který zní: „§ 117b Ministerstvo stanoví vyhláškou věcné vymezení, rozsah a dobu obměny nezbytného vybavení pro výkon služby policistů a organizačních článků policie.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. II V zákoně č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 206/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se za § 35a vkládají nové § 35b až 35e, které včetně nadpisů znějí: „§ 35b Oprávnění při kontrole dopravních prostředků a jejich nákladů požadovat uhrazení nedoplatku (1) Celník je oprávněn při kontrole dopravních prostředků a jejich nákladů požadovat po řidiči motorového vozidla uhrazení jeho nedoplatku nebo nedoplatku provozovatele tohoto vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, umožní-li mu uhrazení tohoto nedoplatku na místě kontroly motorového vozidla v hotovosti a bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud a) byla pokuta, jejímž neuhrazením vznikl nedoplatek, uložena celním úřadem, nebo b) byl nedoplatek na této pokutě předán k vymáhání obecnému správci daně. (2) Nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek, u kterého není povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky. (3) Poskytnutí informace o nedoplatku podle odstavce 1 provozovatele motorového vozidla řidiči tohoto vozidla není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. (4) Je-li nedoplatek podle odstavce 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, celník vystaví řidiči tohoto vozidla potvrzení o jeho uhrazení. § 35c Zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě motorového vozidla (1) Není-li nedoplatek podle § 35b odst. 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, přikáže celník řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a a) zadrží tabulky státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) motorového vozidla; pokud je řidič motorového vozidla odmítne na výzvu celníka vydat, tabulky registrační značky odejme, nebo b) zabrání motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. (2) Celník o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla sepíše úřední záznam, který obsahuje a) údaje o kontrolovaném motorovém vozidle, b) údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla, c) identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 35b odst. 1, d) výši nedoplatku podle § 35b odst. 1, e) údaje o celním úřadu, kde je možné nedoplatek podle § 35b odst. 1 uhradit nebo prokázat jeho uhrazení, vyzvednout zadržené tabulky registrační značky nebo se domáhat odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, a času, kdy je tak možné učinit, f) poučení o důsledku zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a g) poučení o možnosti podat stížnost podle § 35e. (3) Celník předá stejnopis úředního záznamu podle odstavce 2 řidiči kontrolovaného motorového vozidla. (4) Není-li řidič kontrolovaného motorového vozidla současně jeho provozovatelem, vyrozumí celní úřad o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla provozovatele tohoto vozidla, je-li to bez zbytečných obtíží možné. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, je-li osobou, která má nedoplatek podle § 35b odst. 1, uvede celní úřad údaje podle odstavce 2, s výjimkou údaje o výši nedoplatku řidiče kontrolovaného vozidla. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, který není osobou, která má nedoplatek podle § 35b odst. 1, uvede celní úřad údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a e) až g). (5) Škody způsobené v souvislosti se zadržením tabulek registrační značky nebo s použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, zejména škody způsobené omezením užívání motorového vozidla, náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidla jdou k tíži osoby, která má nedoplatek podle § 35b odst. 1. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele motorového vozidla za vozidlo, náklad a přepravované osoby není zadržením tabulek registrační značky nebo použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dotčena. (6) Celník není oprávněn zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla a zabránit motorovému vozidlu v jízdě, jedná-li se o vozidlo základních složek integrovaného záchranného systému, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotek požární ochrany, zpravodajských služeb, Horské služby, obecní policie nebo vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy. (7) Celník nemusí v případech hodných zvláštního zřetele zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla nebo zabránit motorovému vozidlu v jízdě. O tomto postupu sepíše úřední záznam, který obsahuje a) údaje o kontrolovaném motorovém vozidle, b) údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla, c) identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 35b odst. 1, d) výši nedoplatku podle § 35b odst. 1, a e) důvod, pro který celník nepostupoval podle odstavce 1. (8) O zadržení tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice informuje celní úřad Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. § 35d Vrácení tabulek registrační značky a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (1) Pokud řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, a provozovatel tohoto vozidla nemají nedoplatek podle § 35b odst. 1, je řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, oprávněn a) vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo b) domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. (2) Provozovatel motorového vozidla, který nemá nedoplatek podle § 35b odst. 1, je oprávněn a) vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo b) domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. (3) Pokud tabulky registrační značky nebyly vyzvednuty do 1 roku od jejich zadržení, předá je celní úřad příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o tabulky registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice, v ostatních případech prostřednictvím zastupitelského úřadu státu poslední registrace motorového vozidla. (4) O vyzvednutí tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice podle odstavců 1 a 2 a o jejich předání příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností podle odstavce 3 informuje celní úřad Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. § 35e Stížnost Proti postupu celníka nebo celního úřadu podle § 35b až 35d lze podat stížnost.“. ČÁST TŘETÍ Změna trestního řádu Čl. III Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 265r odstavce 8 a 9 znějí: „(8) Rozsudek Nejvyššího soudu se ve veřejném zasedání ústně vyhlásí. (9) V neveřejném zasedání se rozsudek Nejvyššího soudu vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení na úřední desce v budově Nejvyššího soudu a na jeho elektronické úřední desce (dále jen „úřední deska Nejvyššího soudu“) po dobu 15 dnů, a to jeho zjednodušeného vyhotovení, obsahujícího plné znění výroku a nosné důvody rozsudku, nebo jeho plného písemného vyhotovení.“. 2. V § 265r se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Předseda senátu může rozhodnout též o zveřejnění usnesení Nejvyššího soudu na úřední desce Nejvyššího soudu; odstavec 9 se použije obdobně.“. 3. V § 268 se odstavce 3 a 4 zrušují. 4. § 274 zní: „§ 274 (1) O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud ve veřejném zasedání za účasti státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství nebo v případě, kdy byl ve věci činný v posledním stupni evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, za účasti evropského pověřeného žalobce, evropského žalobce nebo evropského nejvyššího žalobce. Považuje-li to ministr spravedlnosti nebo předseda senátu za potřebné, účastní se veřejného zasedání též pověřený zástupce ministra spravedlnosti. (2) V neveřejném zasedání může Nejvyšší soud učinit rozhodnutí podle § 268 odst. 1. (3) Pokud Nejvyšší soud stížnosti pro porušení zákona vyhoví, může v neveřejném zasedání rozhodnout též rozsudkem podle § 268 odst. 2, jestliže a) napadené rozhodnutí zruší podle § 269 odst. 2 a přikáže věc k novému projednání a rozhodnutí podle § 270 odst. 1, b) přikáže věc k novému projednání a rozhodnutí podle § 270 odst. 2, c) rozhodne, že byl porušen zákon ve prospěch obviněného. (4) V neveřejném zasedání může Nejvyšší soud rozhodnout i v jiných případech než uvedených v odstavcích 2 a 3, pokud s tím obviněný nebo jiné osoby, které mohou být rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přímo dotčeny, a osoby uvedené v odstavci 1 souhlasí. (5) Pokud rozhoduje Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podle odstavců 2 až 4, zašle předseda senátu před rozhodnutím stížnost pro porušení zákona obviněnému, jiným osobám, které mohou být rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přímo dotčeny, Nejvyššímu státnímu zastupitelství nebo v případě, kdy byl ve věci činný v posledním stupni evropský pověřený žalobce, evropský žalobce nebo evropský nejvyšší žalobce, Úřadu evropského veřejného žalobce a stanoví jim lhůtu k možnému vyjádření.“. 5. Za § 274 se vkládá nový § 274a, který zní: „§ 274a (1) Rozsudek Nejvyššího soudu se ve veřejném zasedání ústně vyhlásí. (2) V neveřejném zasedání se rozsudek Nejvyššího soudu vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení na úřední desce Nejvyššího soudu po dobu 15 dnů, a to jeho zjednodušeného vyhotovení obsahujícího plné znění výroku a nosné důvody rozsudku, anebo jeho plného písemného vyhotovení. (3) Předseda senátu může rozhodnout též o zveřejnění usnesení Nejvyššího soudu na úřední desce Nejvyššího soudu; odstavec 2 se použije obdobně.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o obecní policii Čl. IV V zákoně č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 248/2017 Sb., zákona č. 261/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se za § 17c vkládají nové § 17d až 17g, které včetně nadpisů znějí: „§ 17d Další oprávnění v provozu na pozemních komunikacích (1) Pokud obec, která zřídila obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a a eviduje nedoplatek řidiče nebo provozovatele motorového vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, který byl spáchán na území této obce, je strážník oprávněn při zastavení vozidla podle § 79 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o silničním provozu požadovat po řidiči motorového vozidla uhrazení takového nedoplatku na místě v hotovosti nebo bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud a) byla pokuta, jejímž neuhrazením vznikl nedoplatek, uložena orgánem obce a b) nedoplatek na této pokutě nebyl předán obcí k vymáhání obecnému správci daně. (2) Nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek, u kterého není povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky. (3) Poskytnutí informace o nedoplatku podle odstavce 1 provozovatele motorového vozidla řidiči tohoto vozidla není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. (4) Je-li nedoplatek podle odstavce 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, strážník vystaví řidiči tohoto vozidla potvrzení o jeho uhrazení. Nedoplatek je příjmem rozpočtu obce, jejíž orgán uložil pokutu podle odstavce 1. § 17e Zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě motorového vozidla (1) Není-li nedoplatek podle § 17d odst. 1 uhrazen na místě zastavení motorového vozidla, přikáže strážník řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a a) zadrží tabulky státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) motorového vozidla; pokud je řidič motorového vozidla odmítne na výzvu strážníka vydat, tabulky registrační značky odejme, nebo b) zabrání motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. (2) Strážník o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla sepíše úřední záznam, který obsahuje a) údaje o kontrolovaném motorovém vozidle, b) údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla, c) identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1, d) výši nedoplatku podle § 17d odst. 1, e) údaje o orgánu obce, kde je možné nedoplatek podle § 17d odst. 1 písm. a) uhradit nebo prokázat jeho uhrazení, vyzvednout zadržené tabulky registrační značky nebo se domáhat odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, a času, kdy je tak možné učinit, f) poučení o důsledku zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a g) poučení o možnosti podat stížnost podle § 17g. (3) Strážník předá stejnopis úředního záznamu podle odstavce 2 řidiči kontrolovaného motorového vozidla. (4) Není-li řidič kontrolovaného motorového vozidla současně jeho provozovatelem, vyrozumí obecní policie o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla provozovatele tohoto vozidla, je-li to bez zbytečných obtíží možné. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, je-li osobou, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1, uvede obecní policie údaje podle odstavce 2, s výjimkou údaje o výši nedoplatku řidiče kontrolovaného vozidla. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, který není osobou, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1, uvede obecní policie údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a e) až g). (5) Škody způsobené v souvislosti se zadržením tabulek registrační značky nebo s použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, zejména škody způsobené omezením užívání motorového vozidla, náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidla jdou k tíži osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele motorového vozidla za vozidlo, náklad a přepravované osoby není zadržením tabulek registrační značky nebo použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dotčena. (6) Strážník není oprávněn zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla a zabránit motorovému vozidlu v jízdě, jedná-li se o vozidlo základních složek integrovaného záchranného systému, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotek požární ochrany, zpravodajských služeb, Horské služby, obecní policie nebo vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy. (7) Strážník nemusí v případech hodných zvláštního zřetele zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla nebo zabránit motorovému vozidlu v jízdě. O tomto postupu sepíše úřední záznam, který obsahuje a) údaje o kontrolovaném motorovém vozidle, b) údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla, c) identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1, d) výši nedoplatku podle § 17d odst. 1 a e) důvod, pro který strážník nepostupoval podle odstavce 1. (8) O zadržení tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice informuje obecní policie bezodkladně Ministerstvo dopravy. § 17f Vrácení tabulek registrační značky a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (1) Pokud řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, a provozovatel tohoto vozidla nemají nedoplatek podle § 17d odst. 1, je řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, oprávněn a) vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo b) domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. (2) Provozovatel motorového vozidla, který nemá nedoplatek podle § 17d odst. 1, je oprávněn a) vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo b) domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. (3) Pokud tabulky registrační značky nebyly vyzvednuty do 1 roku od jejich zadržení, předá je obecní policie příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o tabulky registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice, v ostatních případech prostřednictvím zastupitelského úřadu státu poslední registrace motorového vozidla. (4) O vyzvednutí tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice podle odstavců 1 a 2 a o jejich předání příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností podle odstavce 3 informuje obecní policie bezodkladně Ministerstvo dopravy. § 17g Stížnost Proti postupu strážníka nebo obecní policie podle § 17d až 17f lze podat stížnost k osobě, která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o silniční dopravě Čl. V V § 36 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 115/2020 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Pokuta uložená za přestupek podle zákona č. 111/1994 Sb., která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. VII V § 43 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb. a zákona č. 227/2019 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil, nejedná-li se o pokutu podle § 42b odst. 1 písm. u).“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Pokuta uložená za přestupek podle zákona č. 13/1997 Sb., která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. IX V § 125e zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil.“. Čl. X Přechodné ustanovení Pokuta uložená za přestupek podle zákona č. 361/2000 Sb., která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil. ČÁST OSMÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. XI Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7b odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce 2 se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) tabulky registrační značky nebo registrační značky na přání vozidla nejsou vedeny Policií České republiky nebo orgány Celní správy České republiky jako zadržené postupem podle jiného právního předpisu.“. 2. V § 7c odst. 1 písm. a) se za slovo „žádá“ vkládají slova „ , pokud nejsou tabulky registrační značky nebo registrační značky na přání vedeny Policií České republiky nebo orgány Celní správy České republiky jako zadržené postupem podle jiného právního předpisu“. 3. V § 7e se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Obecní úřad obce s rozšířenou působností registrační značku nebo registrační značku na přání a tabulky s touto značkou nevydá, pokud jsou tabulky registrační značky nebo registrační značky na přání vedeny Policií České republiky nebo orgány Celní správy České republiky jako zadržené postupem podle jiného právního předpisu.“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 426/2021 Sb.	Zákon č. 426/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 11. 2021, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 191/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dráhách * ČÁST TŘETÍ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 16. 6. 2024 426 ZÁKON ze dne 27. října 2021, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dráhách Čl. I Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 313/2019 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2370 ze dne 14. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury.“. 2. V § 2 se doplňují odstavce 14 až 18, které znějí: „(14) Technickou specifikací pro interoperabilitu se rozumí přímo použitelný předpis Evropské unie, který upravuje konkrétní požadavky za účelem dosažení technické a provozní propojenosti drah v Evropské unii a na nich provozovaných drážních vozidel a je jako technická specifikace pro interoperabilitu označen. (15) Prvkem interoperability se rozumí součást subsystému, na které závisí dosažení technické a provozní propojenosti dráhy celostátní, drah regionálních a vybraných drah jiných členských států a drážních vozidel na nich provozovaných a která je jako prvek interoperability označena v technické specifikaci pro interoperabilitu. (16) Subsystémem se rozumí součást dráhy nebo drážního vozidla, na které závisí dosažení technické a provozní propojenosti dráhy celostátní, drah regionálních a vybraných drah jiných členských států a drážních vozidel na nich provozovaných a která je jako subsystém označena v technické specifikaci pro interoperabilitu. (17) Výrobcem se rozumí osoba, která vyrábí nebo nechává si navrhnout nebo vyrobit prvek interoperability, subsystém nebo drážní vozidlo a uvádí prvek interoperability, subsystém nebo drážní vozidlo na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou. (18) Držitelem drážního vozidla se rozumí osoba, která a) drážní vozidlo vlastní nebo má právo jej užívat, b) drážní vozidlo využívá nebo umožňuje využívat k provozování drážní dopravy a c) je jako jeho držitel zapsána v registru drážních vozidel.“. 3. V § 2 odstavec 18 včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „(18) Držitelem drážního vozidla se rozumí osoba, která a) drážní vozidlo vlastní nebo má právo jej užívat, b) drážní vozidlo využívá nebo umožňuje využívat k provozování drážní dopravy a c) je jako jeho držitel zapsána v evropském registru vozidel20). 20) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1614 ze dne 25. října 2018, kterým se stanoví specifikace registrů vozidel uvedených v článku 47 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a kterým se mění a zrušuje rozhodnutí Komise 2007/756/ES.“. 4. V § 3a se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 5. V § 7 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Podmínkou pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhy celostátní nebo regionální je vydání průkazu způsobilosti dráhy, je-li tento průkaz podle § 49d nebo 49f vyžadován.“. 6. V § 7 odst. 2 větě čtvrté se za slova „Zkušební provoz stavby dráhy“ vkládají slova „jiné než celostátní nebo regionální“. 7. V § 7 odst. 2 větě páté se za slova „Stavebník průkaz způsobilosti“ vkládají slova „dráhy nebo“. 8. V § 11 odst. 1 a v § 57a odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy“ nahrazují slovy „osvědčení provozovatele dráhy“. 9. V § 11 odst. 2 se za slovo „povolení“ vkládají slova „a osvědčení provozovatele dráhy“. 10. § 19 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21 zní: „§ 19 Vydání osvědčení provozovatele dráhy (1) Žádost o vydání osvědčení provozovatele dráhy se podává u drážního správního úřadu. K žádosti se přiloží doklady prokazující zavedení systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) a přijetí opatření k jeho dodržování. (2) Nelze-li o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní drážní správní úřad nejpozději do 4 měsíců od zahájení řízení. (3) Drážní správní úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení provozovatele dráhy, a) zavedl-li žadatel systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) a b) přijal-li žadatel opatření k dodržování systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy. (4) Při rozhodování o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy se zohlední zjištění získaná při výkonu státního dozoru, provozoval-li žadatel již před podáním žádosti dráhu celostátní nebo regionální. Drážní správní úřad v osvědčení provozovatele dráhy může stanovit podmínky k zajištění bezpečné výstavby, modernizace, údržby a opravy dráhy. Proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (5) Osvědčení provozovatele dráhy je platné po dobu 5 let. (6) Jde-li o dráhu přesahující státní hranici České republiky, drážní správní úřad spolupracuje v řízení o vydání osvědčení provozovatele dráhy s příslušným orgánem dotčeného členského státu. (7) Vzor osvědčení provozovatele dráhy stanoví prováděcí právní předpis. 21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010.“. 11. Za § 19 se vkládají nové § 19a až 19c, které včetně nadpisů znějí: „§ 19a Změna údajů v osvědčení provozovatele dráhy Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální oznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení provozovatele dráhy drážnímu správnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Drážní správní úřad vydá nové osvědčení provozovatele dráhy se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Provozovatel dráhy odevzdá původní osvědčení provozovatele dráhy do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 19b Omezení a odnětí oprávnění provozovat dráhu (1) Přestane-li být zavedený systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy dostatečný z důvodu podstatné změny právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečné provozování dráhy, uloží drážní správní úřad provozovateli dráhy povinnost tento systém upravit a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neupraví-li provozovatel dráhy ve stanovené lhůtě systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy tak, aby byl dostatečný, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu omezí nebo odejme; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (2) Přestal-li provozovatel dráhy splňovat podmínky pro vydání osvědčení provozovatele dráhy, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu omezí nebo odejme. Proti rozhodnutí o omezení nebo odnětí oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (3) Rozhodl-li drážní správní úřad o omezení oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu, vydá nové osvědčení provozovatele dráhy se změněným rozsahem provozované dráhy a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Provozovatel dráhy odevzdá původní osvědčení provozovatele dráhy drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 19c Informování o osvědčení provozovatele dráhy Drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice o vydání osvědčení provozovatele dráhy a o omezení nebo odnětí oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 týdnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.“. 12. V § 22 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 13. V § 22 odst. 2 písmeno d) zní: „d) zajistit, aby jím zavedený systém bezpečnosti provozovatele dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) 1. zohledňoval rozsah a předmět jeho činnosti a činnosti různých dopravců vykonávaných na jím provozované dráze, 2. umožňoval provozování dráhy a drážní dopravy v souladu s technickými specifikacemi pro interoperabilitu, jinými právními předpisy a osvědčeními dopravce a 3. byl dodržován,“. 14. V § 22 odst. 2 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) až i), která včetně poznámek pod čarou č. 22 a 23 znějí: „e) přijmout nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22), f) prostřednictvím smluvních ujednání zajistit, aby osoby, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy a jež jsou zahrnuty v systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21), 1. dodávaly věci nebo poskytovaly služby neohrožující bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy, 2. přijaly nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22) a 3. přijaly nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jim známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámily osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, g) sledovat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu sledování používanou provozovateli infrastruktury, železničními podniky a subjekty odpovědnými za údržbu23), zda byla opatření podle písmene f) bodu 2 přijata, h) předložit na žádost Agentury Evropské unie pro železnice smluvní ujednání podle písmene f), i) přijmout nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jemu známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámit osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, 22) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009, v platném znění. 23) Nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu.“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno j). 15. V § 22 odst. 2 písm. j) a v § 35 odst. 2 písm. g) se slova „30. června“ nahrazují slovy „31. května“. 16. V § 22 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) neprodleně oznámit nebo jinak zpřístupnit v elektronické podobě drážnímu správnímu úřadu údaje získané od dopravce podle § 35 odst. 2 písm. p) a uchovávat je po dobu 3 let od jejich získání.“. 17. V § 22 odst. 5 se slova „ , prvky systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy“ zrušují. 18. § 23a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6a zrušuje. 19. V § 24a odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „vydaného drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice“. 20. V § 24a odst. 4 větě druhé se za slova „na dráze místní nebo vlečce“ vkládají slova „nebo dopravce, který není držitelem osvědčení dopravce“. 21. V § 25 odst. 2 větě první se slova „písm. a) až c) a h)“ nahrazují slovy „písm. a) až c), g) a h)“. 22. V § 27 odst. 1 písm. a) a b) se slova „ve funkci vedoucího zaměstnance“ nahrazují slovy „v řídící činnosti“. 23. V § 31 odst. 2 se slova „Evropské agentuře pro železnice“ nahrazují slovy „Agentuře Evropské unie pro železnice“. 24. Za § 31 se vkládají nové § 31a až 31d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 24 a 25 znějí: „§ 31a Vydání osvědčení dopravce (1) Hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu pouze na území České republiky nebo na území jiného členského státu na úseku dráhy v blízkosti státní hranice České republiky, podá žádost o vydání osvědčení dopravce u drážního správního úřadu nebo Agentury Evropské unie pro železnice. Hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu rovněž v jiném členském státě, nejde-li pouze o úsek dráhy podle věty první, podá žádost o vydání osvědčení dopravce u Agentury Evropské unie pro železnice. (2) Žádost o vydání osvědčení dopravce obsahuje a) náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), b) údaje o druhu provozu, jímž se rozumí 1. osobní drážní doprava zahrnující vysokorychlostní dopravu, 2. osobní drážní doprava nezahrnující vysokorychlostní dopravu, 3. nákladní drážní doprava zahrnující dopravu nebezpečných věcí, 4. nákladní drážní doprava nezahrnující dopravu nebezpečných věcí, nebo 5. výhradně posun, c) údaje o oblasti provozu, jíž se rozumí 1. dráha celostátní a regionální, 2. úsek dráhy celostátní nebo regionální, na kterém žadatel hodlá provozovat drážní dopravu, nebo 3. dráha na území jiného členského státu, na které žadatel hodlá provozovat drážní dopravu, d) údaje o rozsahu provozu, jímž se rozumí předpokládaný počet přepravovaných cestujících a množství přepravovaného nákladu za rok a předpoklad toho, zda bude žadatel s ohledem na předpokládaný počet zaměstnanců mikropodnikem nebo malým, středním či velkým podnikem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25). (3) K žádosti o vydání osvědčení dopravce se přiloží doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). (4) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání osvědčení dopravce a postup v řízení o vydání osvědčení dopravce stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). Je-li to nezbytné pro vyřízení žádosti, umožní žadatel zaměstnanci Agentury Evropské unie pro železnice vstupovat do staveb, drážních vozidel, na pozemky a do dalších prostor, jež vlastní nebo užívá, s výjimkou obydlí, a poskytne mu další potřebnou součinnost. (5) Osvědčení dopravce obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24) a údaje o druhu, oblasti a rozsahu provozu. (6) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení dopravce lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a osvědčení dopravce vydá. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. § 31b Změna druhu, rozsahu nebo oblasti provozu a změna údajů v osvědčení dopravce (1) Dopravce může na základě vydaného osvědčení dopravce provozovat drážní dopravu jiného než v něm uvedeného druhu nebo v jiném než v něm uvedeném rozsahu pouze tehdy, nejde-li o podstatnou změnu. (2) Hodlá-li dopravce provozovat drážní dopravu jiného než v osvědčení dopravce uvedeného druhu nebo v jiném než v něm uvedeném rozsahu, požádá orgán, který osvědčení dopravce vydal, aby rozhodl, zda zamýšlená změna je podstatná, a je-li tomu tak, aby vydal nové osvědčení. Hodlá-li dopravce rozšířit oblast provozu, požádá o vydání nového osvědčení dopravce a) drážní správní úřad, vydal-li osvědčení dopravce, nebo b) Agenturu Evropské unie pro železnice, vydala-li osvědčení dopravce nebo hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu rovněž v jiném členském státě, nejde-li pouze o úsek dráhy na území tohoto státu v blízkosti státní hranice České republiky. (3) Žádost o vydání nového osvědčení dopravce obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). K žádosti se přiloží doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). Je-li to nezbytné k vyřízení žádosti, umožní žadatel zaměstnanci Agentury Evropské unie pro železnice vstupovat do staveb, drážních vozidel, na pozemky a do dalších prostor, jež vlastní nebo užívá, s výjimkou obydlí, a poskytne mu další potřebnou součinnost. (4) Shledá-li drážní správní úřad, že zamýšlená změna druhu nebo rozsahu provozu a) je podstatná a ve vztahu k této změně jsou splněny podmínky pro změnu osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), vydá nové osvědčení dopravce, b) je podstatná a ve vztahu k této změně nejsou splněny podmínky pro změnu osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), žádost o vydání nového osvědčení dopravce zamítne, nebo c) není podstatná, prohlásí tuto skutečnost v rozhodnutí a řízení ve zbytku zastaví. (5) Shledá-li drážní správní úřad, že ve vztahu k rozšiřované oblasti provozu jsou splněny podmínky pro vydání osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), vydá nové osvědčení dopravce. (6) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 4 nebo 5 se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (7) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového osvědčení dopravce podle odstavce 4 nebo 5, odevzdá dopravce původní osvědčení drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (8) Dopravce provozující drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální oznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující; to neplatí pro změnu údaje o druhu, rozsahu nebo oblasti provozu. Drážní správní úřad vydá nové osvědčení dopravce se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Dopravce odevzdá původní osvědčení dopravce do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 31c Omezení a odnětí oprávnění provozovat drážní dopravu (1) Přestane-li být zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy dostatečným z důvodu podstatné změny právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečné provozování drážní dopravy, uloží drážní správní úřad dopravci povinnost tento systém upravit a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neupraví-li dopravce ve stanovené lhůtě systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy tak, aby byl dostatečný, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu omezí nebo odejme; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (2) Přestal-li dopravce splňovat podmínky pro vydání osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), drážní správní úřad a) podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu omezí nebo odejme, vydal-li osvědčení dopravce, nebo b) informuje o této skutečnosti Agenturu Evropské unie pro železnice, vydala-li osvědčení dopravce. (3) Rozhodl-li drážní správní úřad o omezení oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu, vydá nové osvědčení dopravce se změněnými údaji o druhu, oblasti nebo rozsahu provozu a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Dopravce odevzdá původní osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (4) Zjistí-li drážní správní úřad při výkonu státního dozoru nedostatky závažně ohrožující bezpečné provozování drážní dopravy, uloží dopravci povinnost k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. V rozhodnutí drážní správní úřad může do doby odstranění zjištěných nedostatků zakázat provozování drážní dopravy nebo omezit druh, oblast nebo rozsah provozu. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. O svém rozhodnutí drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice, vydala-li osvědčení dopravce, a poskytne jí rovněž podklady pro jeho vydání; neodstranil-li dopravce zjištěné nedostatky do 3 měsíců ode dne vydání rozhodnutí, drážní správní úřad o tom informuje Agenturu Evropské unie pro železnice. § 31d Informování o osvědčení dopravce Drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice o vydání osvědčení dopravce a o omezení nebo odnětí oprávnění provozovat drážní dopravu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 týdnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. 24) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/763 ze dne 9. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 653/2007. 25) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.“. 25. V § 32 odst. 4 se slova „mezinárodní trasy vlaků“ nahrazují slovy „trasy vlaků, při nichž vlak překročí státní hranici České republiky, (dále jen „mezinárodní trasa vlaků“)“. 26. V § 33 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , včetně údaje, zda jde o úsek dráhy s výhradním provozem vlaků pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému“. 27. V § 33 odst. 4 písm. f) se slova „kapacity a“ nahrazují slovem „kapacity,“. 28. V § 33 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) vymezení dráhy nebo její části, na níž bude kapacita dráhy přednostně přidělována za účelem provozování osobní drážní dopravy nebo nákladní drážní dopravy, s uvedením dostupných tras vlaků, došlo-li k určení takové dráhy nebo její části podle § 34 odst. 5.“. 29. V § 34 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Je-li dostupná trasa vlaků mezi 2 totožnými místy na dráze při využití jiné dráhy se srovnatelnými provozně technickými vlastnostmi, může přídělce určit dráhu nebo její část, na níž bude přednostně přidělovat kapacitu dráhy za účelem provozování osobní drážní dopravy nebo nákladní drážní dopravy; její určení přídělce předem projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na této dráze a objednateli, kteří jsou stranou smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, jejímž předmětem je zajišťování dopravní obslužnosti na této dráze.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 30. V § 34 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Podmínky, za nichž je trasa vlaků považována za dostupnou, a provozně technické vlastnosti drah z hlediska jejich srovnatelnosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 31. V § 34a odst. 4 se za větu první vkládá věta „Požádá-li více žadatelů o přidělení téhož dílu kapacity dráhy v případě dráhy nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhy za účelem provozování osobní nebo nákladní drážní dopravy, rozvrhne přídělce její přidělení tak, aby mohl vyhovět každé žádosti o přidělení kapacity dráhy za účelem provozování příslušného druhu drážní dopravy, a poté, zbývá-li dostupná kapacita dráhy, ostatním žádostem; tento rozvrh s žadateli projedná.“. 32. V § 34a odst. 5 větách druhé a čtvrté se slova „mezinárodní nákladní drážní dopravy“ nahrazují slovy „nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky“. 33. V § 34a odst. 5 větě poslední se slova „vlaky nadregionálního nebo mezinárodního charakteru, poté drážní dopravy v územním obvodu kraje a poté drážní dopravy v územním obvodu obce“ nahrazují slovy „při zajišťování dopravní obslužnosti státu, poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti kraje a poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti obce“. 34. V § 34a se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Nepodaří-li se v případě dráhy nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhy za účelem provozování osobní nebo nákladní drážní dopravy, postupem podle odstavce 4 vyhovět všem požadavkům na přidělení kapacity dráhy za účelem provozování příslušného druhu drážní dopravy, prohlásí přídělce dotčenou dráhu nebo její část za přetíženou; odstavec 5 se v takovém případě nepoužije. (7) Na přetížené dráze nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhy za účelem provozování osobní drážní dopravy, vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhy za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Přednostní přidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti státu, poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti kraje a poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti obce, zbývá-li dostupná kapacita dráhy. (8) Na přetížené dráze nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhy za účelem provozování nákladní drážní dopravy, vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhy za účelem provozování kombinované dopravy a nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky. Přednostní přidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve za účelem provozování kombinované dopravy a poté nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky, zbývá-li dostupná kapacita dráhy.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 9 a 10. 35. V § 34a odst. 10 větě první se slova „1 až 6“ nahrazují slovy „1 až 9“. 36. V § 34a odst. 10 větě poslední se slova „4 až 6“ nahrazují slovy „4 až 9“. 37. V § 34b odst. 1 větě první se text „§ 34a odst. 7“ nahrazuje textem „§ 34a odst. 10“. 38. V § 34d odst. 1 až 4 se slovo „vyváženosti“ nahrazuje slovem „vyváženosti15)“. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1795 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanoví postup a kritéria pro provedení testu hospodářské vyváženosti podle článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU.“. 39. § 34h se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6g zrušuje. 40. V § 35 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h). 41. V § 35 odst. 2 písmeno f) zní: „f) zajistit, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) zohledňoval druh, oblast a rozsah provozu a byl dodržován,“. 42. V § 35 odst. 2 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) až m), která včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí: „g) přijmout nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22), h) prostřednictvím smluvních ujednání zajistit, aby osoby, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy a jež jsou zahrnuty v systému zajišťování bezpečnosti drážní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21), 1. dodávaly věci nebo poskytovaly služby neohrožující bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy, 2. přijaly nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22) a 3. přijaly nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jim známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámily osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, i) sledovat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu sledování používanou provozovateli infrastruktury, železničními podniky a subjekty odpovědnými za údržbu23), zda byla opatření podle písmene h) bodu 2 přijata, j) předložit na žádost Agentury Evropské unie pro železnice smluvní ujednání podle písmene h), k) přijmout nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jemu známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámit osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, l) oznámit drážnímu správnímu úřadu 2 měsíce předem zahájení provozování veřejné drážní dopravy prostřednictvím jím dosud neprovozovaného typu drážních vozidel nebo s využitím nových funkcí zaměstnanců a následně neprodleně jakoukoliv podstatnou změnu těchto údajů; v oznámení dopravce uvede údaje o nově používaném typu drážních vozidel nebo nových funkcích zaměstnanců, m) opatřit si informace o technickém a provozním stavu drážního vozidla a přepravovaném nákladu důležité z hlediska bezpečného provozu tohoto vozidla, včetně příslušných částí dokumentace nezbytné pro údržbu drážního vozidla podle technické specifikace pro interoperabilitu pro subsystém kolejová vozidla26), hodlá-li provozovat drážní vozidlo, které bylo doposud provozováno jinou osobou, 26) Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla - nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla - lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii, v platném znění.“. Dosavadní písmena g) a i) se označují jako písmena n) a o). 43. V § 35 odst. 2 písm. o) se slova „§ 34a odst. 4 nebo 5“ nahrazují slovy „§ 34a odst. 4 až 8“. 44. V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) zajistit, aby neprodleně po 1. zahájení řízení drážního vozidla strojvedoucím na takové dráze byly jejímu provozovateli v elektronické podobě a způsobem stanoveným v prohlášení o dráze oznámeny okamžik zahájení řízení drážního vozidla, číslo licence strojvedoucího a evropské číslo vozidla, 2. ukončení řízení drážního vozidla strojvedoucím na takové dráze byly jejímu provozovateli v elektronické podobě a způsobem stanoveným v prohlášení o dráze oznámeny okamžik ukončení řízení drážního vozidla, číslo licence strojvedoucího a evropské číslo vozidla.“. 45. V § 35 odst. 3, § 53b odst. 3 a 7, § 53e odst. 3 písm. b) a v § 53e odst. 5 se slova „Evropské železniční agentuře“ nahrazují slovy „Agentuře Evropské unie pro železnice“. 46. V § 35 odst. 4 se slova „ , prvky systému zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy podle druhu a rozsahu vykonávaných činností“ zrušují. 47. V § 35 odst. 5 se text „§ 35 odst. 2 písm. i)“ nahrazuje slovy „odstavce 2 písm. o)“. 48. V § 36 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) v případě vážné nehody na dráze celostátní nebo regionální ve veřejné drážní osobní dopravě poskytnout pomoc osobám s újmou na zdraví nebo majetku při vyřizování stížností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) a zajistit poskytnutí psychologické podpory uvedeným osobám a osobám jim blízkým,“. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j). 49. § 43 až 43b včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 27 až 29 znějí: „§ 43 Provozování drážních vozidel na dráze celostátní nebo regionální (1) Na dráze celostátní nebo regionální smí dopravce provozovat pouze takové drážní vozidlo, a) k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice, b) které je zapsáno v registru drážních vozidel nebo obdobné evidenci jiného členského státu anebo v evropském registru vozidel20), c) které je technicky kompatibilní s touto dráhou v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu a s údaji obsaženými v registru drah podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru železniční infrastruktury27) a d) u něhož je v případě jeho spojení s jiným drážním vozidlem toto spojení provedeno bezpečně v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu a systémem zajišťování bezpečnosti drážní dopravy. (2) Drážní správní úřad zapíše drážní vozidlo na žádost jeho držitele do registru drážních vozidel, a) bylo-li k drážnímu vozidlu vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice a b) zahrnuje-li oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k drážnímu vozidlu dráhu na území České republiky. (3) Držitel drážního vozidla oznámí drážnímu správnímu úřadu jakoukoliv změnu údaje zapsaného v registru drážních vozidel nebo zničení drážního vozidla do 15 dní ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (4) Drážní správní úřad přidělí drážnímu vozidlu při jeho zápisu do registru drážních vozidel evropské číslo vozidla podle předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru vozidel28). (5) Držitel drážního vozidla zajistí viditelné označení drážního vozidla přiděleným evropským číslem vozidla podle předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru vozidel28). (6) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální umožní na jím provozované dráze po dohodě s dopravcem uskutečnit v nezbytném rozsahu zkušební provoz drážního vozidla, k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice, do 3 měsíců ode dne, kdy o to dopravce požádá, za účelem ověření technické kompatibility drážního vozidla s dráhou. § 43a Registr drážních vozidel (1) Drážní správní úřad vede registr drážních vozidel, v němž jsou vedeny údaje o drážních vozidlech provozovaných na dráze celostátní nebo regionální. Údaje v registru drážních vozidel jsou vedeny způsobem a v rozsahu podle předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru vozidel28). (2) Drážní správní úřad umožní v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím specifikace registru vozidel28) dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v registru drážních vozidel a) Agentuře Evropské unie pro železnice za účelem evidence těchto údajů v evropském registru vozidel20), b) bezpečnostním orgánům jiných členských států, Drážní inspekci a inspekčním orgánům jiných členských států, c) na odůvodněnou žádost Úřadu a regulačním orgánům jiných členských států a d) na žádost dopravcům, provozovatelům dráhy, vlastníkům a držitelům drážních vozidel, osobám provádějícím údržbu drážních vozidel a dalším osobám uvedeným v registru drážních vozidel, prokážou-li právní zájem. § 43b Údržba drážních vozidel provozovaných na dráze celostátní nebo regionální (1) Držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální zajistí, aby jeho údržbu v souladu se systémem údržby zabezpečovala osoba, a) která splňuje podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29), b) jíž bylo vydáno osvědčení podle odstavce 2 nebo 3 dokládající splnění podmínek uvedených v písmenu a) a c) která je zapsána v registru drážních vozidel. (2) Údržbu drážního vozidla provozovaného za účelem přepravy věcí nebo zvířat na dráze celostátní nebo regionální zabezpečuje osoba, jíž bylo drážním správním úřadem, orgánem jiného členského státu nebo tímto orgánem pověřenou osobou vydáno osvědčení osoby zabezpečující údržbu. (3) Údržbu drážního vozidla jiného než uvedeného v odstavci 2 provozovaného na dráze celostátní nebo regionální zabezpečuje a) dopravce provozující toto vozidlo, 1. u něhož splnění podmínek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29) dokládá osvědčení dopravce, nebo 2. jemuž bylo drážním správním úřadem, orgánem jiného členského státu nebo tímto orgánem pověřenou osobou vydáno osvědčení osoby zabezpečující údržbu, nebo b) jiná osoba, jíž bylo drážním správním úřadem, orgánem jiného členského státu nebo tímto orgánem pověřenou osobou vydáno osvědčení osoby zabezpečující údržbu. (4) Drážní správní úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení osoby zabezpečující údržbu, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29). Náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o žádosti o vydání osvědčení osoby zabezpečující údržbu a náležitosti tohoto osvědčení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29). Proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení osoby zabezpečující údržbu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (5) Osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální musí splňovat podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29) a za tímto účelem zavede systém údržby a zajišťuje jeho dodržování. Systém údržby zahrnuje opatření zajišťující bezpečné provozování drážního vozidla spočívající v a) řízení a usměrňování postupů souvisejících s údržbou drážního vozidla a dohledu nad těmito postupy, b) soustavné a prokazatelné dokumentaci postupů při údržbě drážního vozidla, c) plánovaném odstavování drážního vozidla z provozu za účelem provádění jeho údržby a jeho navrácení do provozu, d) řádném provádění údržby drážního vozidla v souladu s dokumentací nezbytnou pro údržbu drážního vozidla podle technické specifikace pro interoperabilitu pro subsystém kolejová vozidla26), technickými specifikacemi pro interoperabilitu a právními a vnitřními předpisy, e) provádění analýzy, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22) a f) uzavírání smluvních ujednání s osobami dodávajícími věci nebo poskytujícími služby osobě zabezpečující údržbu drážního vozidla, jejichž předmětem je provádění analýzy, hodnocení a usměrňování rizik těmito osobami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22). (6) Osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální předloží na žádost Agentury Evropské unie pro železnice smluvní ujednání podle odstavce 5 písm. f). 27) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/777 ze dne 16. května 2019 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/880/EU. 28) Rozhodnutí Komise 2007/756/ES ze dne 9. listopadu 2007, kterým se přijímá společná specifikace celostátního registru vozidel stanoveného podle čl. 14 odst. 4 a 5 směrnic 96/48/ES a 2001/16/ES, v platném znění. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1614. 29) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/779 ze dne 16. května 2019, kterým se přijímají podrobná ustanovení o systému udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 445/2011.“. Poznámka pod čarou č. 7g se zrušuje. 50. V § 43 odstavce 1 až 4 znějí: „(1) Na dráze celostátní nebo regionální smí dopravce provozovat pouze takové drážní vozidlo, a) k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice, b) které je zapsáno v evropském registru vozidel20), c) které je technicky kompatibilní s touto dráhou v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu a s údaji obsaženými v registru drah podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru železniční infrastruktury27) a d) u něhož je v případě jeho spojení s jiným drážním vozidlem toto spojení provedeno bezpečně v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu a systémem zajišťování bezpečnosti drážní dopravy. (2) Drážní správní úřad zapíše drážní vozidlo na žádost jeho držitele do evropského registru vozidel, a) bylo-li k drážnímu vozidlu vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice a b) zahrnuje-li oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k drážnímu vozidlu dráhu na území České republiky. (3) Držitel drážního vozidla oznámí drážnímu správnímu úřadu jakoukoliv změnu údaje zapsaného v evropském registru vozidel nebo zničení drážního vozidla do 15 dní ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (4) Drážní správní úřad přidělí drážnímu vozidlu při jeho zápisu do evropského registru vozidel evropské číslo vozidla podle předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru vozidel28).“. 51. § 43a se včetně nadpisu zrušuje. 52. V § 43b odstavec 1 zní: „(1) Držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální zajistí, aby jeho údržbu v souladu se systémem údržby zabezpečovala osoba, a) která splňuje podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29), b) jíž bylo vydáno osvědčení podle odstavce 2 nebo 3 dokládající splnění podmínek uvedených v písmenu a) a c) která je zapsána v evropském registru vozidel20).“. 53. Za § 43b se vkládají nové § 43c až 43f, které včetně nadpisů znějí: „§ 43c Provozování drážních vozidel na dráze jiné než celostátní nebo regionální (1) Na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce smí dopravce provozovat pouze takové drážní vozidlo, a) k němuž bylo vypracováno typové osvědčení, b) k němuž byl vydán průkaz způsobilosti drážního vozidla, jde-li o drážní vozidlo 1. hnací a provozované na dráze místní nebo speciální nebo na vlečce, 2. tažené s rychlostí nad 160 km/h a provozované na dráze místní nebo speciální nebo na vlečce, anebo 3. provozované na dráze tramvajové nebo trolejbusové, a c) které svojí konstrukcí a technickým stavem splňuje technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (2) Pokud drážní vozidlo splňuje podmínky podle § 43 odst. 1, lze jej na dráze místní a vlečce provozovat bez typového osvědčení a průkazu způsobilosti drážního vozidla. (3) Výrobce nebo jiná osoba může k drážnímu vozidlu vypracovat typové osvědčení, pokud drážní vozidlo odpovídá schválenému typu vozidla. (4) Drážní správní úřad na žádost schválí typ vozidla, a) byl-li vydán ES certifikát nebo vnitrostátní certifikát dokládající splnění požadavků stanovených pro subsystém kolejová vozidla a subsystém palubní řízení a zabezpečení, nebo b) splňuje-li technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (5) K žádosti o schválení typu vozidla se přiloží a) ES certifikát nebo vnitrostátní certifikát dokládající splnění požadavků stanovených pro subsystém kolejová vozidla a subsystém palubní řízení a zabezpečení, nebo b) zkušební protokol vydaný právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy obsahující výsledek ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (6) Drážní správní úřad na žádost rozhodne o vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla a vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí tento průkaz, a) bylo-li k drážnímu vozidlu vypracováno typové osvědčení a b) odpovídá-li technická dokumentace drážního vozidla jeho technickému provedení a schválenému typu vozidla a jsou-li jeho jednotlivé části plně provozuschopné. (7) K žádosti o vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla se přiloží a) typové osvědčení a b) zkušební protokol vydaný právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy obsahující výsledek ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí. (8) Náklady na ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí a ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí hradí žadatel. (9) Technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí, rozsah a způsob jejich ověření, rozsah a způsob ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí a údaje zapisované do průkazu způsobilosti drážního vozidla stanoví prováděcí právní předpis. § 43d Změna na drážním vozidle provozovaném na dráze jiné než celostátní nebo regionální (1) Drážní vozidlo, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, smí být provozováno na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce pouze tehdy, byla-li tato změna schválena drážním správním úřadem. Drážní správní úřad schválí změnu konstrukce drážního vozidla, splňuje-li drážní vozidlo i po jejím provedení technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (2) K žádosti o schválení změny konstrukce drážního vozidla se přiloží zkušební protokol vydaný právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy obsahující výsledek ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (3) Náklady na ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí drážním vozidlem, jehož konstrukce byla změněna, hradí žadatel. (4) Schválí-li drážní správní úřad provedení změny konstrukce drážního vozidla, k němuž byl vydán průkaz způsobilosti drážního vozidla, vyznačí v něm tuto skutečnost; držitel průkazu způsobilosti drážního vozidla jej za tímto účelem předloží drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (5) Změny, které představují podstatné odchylky od schváleného typu vozidla, a rozsah a způsob ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí drážním vozidlem, jehož konstrukce byla změněna, stanoví prováděcí právní předpis. § 43e Zkušební provoz drážního vozidla na dráze jiné než celostátní nebo regionální (1) Drážní správní úřad na žádost povolí zkušební provoz drážního vozidla nesplňujícího některou z podmínek uvedených v § 43c odst. 1 na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce, a) je-li to nutné za účelem ověření splnění podmínek pro schválení typu vozidla, vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla nebo schválení změny konstrukce drážního vozidla a b) nebude-li tím ohroženo bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy. (2) Účastníkem řízení o vydání povolení zkušebního provozu drážního vozidla je žadatel a provozovatel dotčené dráhy. (3) V rozhodnutí, jímž se povoluje zkušební provoz, stanoví drážní správní úřad dobu jeho trvání a podmínky jeho provádění zajišťující bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy. (4) Provozovatel dráhy poskytne za účelem provádění zkušebního provozu potřebnou součinnost. § 43f Provozování historických drážních vozidel, jejich údržba a změny (1) Drážní správní úřad na žádost vlastníka drážního vozidla rozhodne o tom, že toto vozidlo je historickým drážním vozidlem, byla-li jeho výroba ukončena před více než 40 lety a jsou-li jeho vnější vzhled a vnitřní uspořádání uchovávány a udržovány ve stavu podle původní technické dokumentace. K žádosti se přiloží a) průkaz způsobilosti drážního vozidla, byl-li vydán, b) technický popis a obrazová dokumentace stávajícího provedení drážního vozidla a c) původní technická dokumentace drážního vozidla, je-li dochována, nebo jiný doklad prokazující původní provedení drážního vozidla. (2) Historické drážní vozidlo smí být provozováno na dráze celostátní nebo regionální, splňuje-li podmínky uvedené v § 43 odst. 1 písm. b) až d) a § 43c odst. 1. (3) Pro údržbu historického drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální se § 43b nepoužije. (4) Pro obnovu nebo modernizaci historického drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální, rozšíření oblasti jeho provozu nebo případ změny technické specifikace pro interoperabilitu se § 49l nepoužije. Historické drážní vozidlo, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, smí být na dráze celostátní nebo regionální provozováno pouze tehdy, byla-li tato změna schválena drážním správním úřadem. Pro schválení změny konstrukce historického drážního vozidla se použije § 43d obdobně. (5) Historické drážní vozidlo smí být provozováno na dráze celostátní, regionální, místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce výlučně k uspokojování kulturních nebo volnočasových potřeb.“. 54. V § 44 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; to neplatí pro vozidla, k nimž bylo vydáno povolení k jejich uvedení na trh“. 55. V § 44 se odstavec 3 zrušuje. 56. V § 45 odst. 3 se slova „ , věku a vzdělání, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku a způsob provádění zkoušek“ zrušují. 57. V § 45 odstavec 7 zní: „(7) Předepsaný věk a vzdělání, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku a způsob provádění zkoušek stanoví prováděcí právní předpis.“. 58. V části sedmé se za hlavu druhou vkládá nová hlava třetí, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 zní: „HLAVA TŘETÍ ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ PROVOZOVATELE DRÁHY CELOSTÁTNÍ NEBO REGIONÁLNÍ A DOPRAVCE PROVOZUJÍCÍHO DRÁŽNÍ DOPRAVU NA TÉTO DRÁZE § 46s (1) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální a dopravce provozující drážní dopravu na této dráze zajistí, aby strojvedoucí, člen doprovodu vlaku a jiní jeho zaměstnanci, kteří jsou jakožto osoby mající rozhodující vliv na bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy zahrnuti v systému zajišťování bezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21), absolvovali školení v souladu s tímto systémem. (2) Školení musí být zaměřeno na získání nebo prohlubování znalosti dráhy, systému řízení a zabezpečení30), postupů při mimořádných událostech, technických specifikací pro interoperabilitu, právních předpisů a vnitřních předpisů provozovatele dráhy nebo dopravce upravujících provozování dráhy nebo drážní dopravy. (3) Školení poskytuje provozovatel dráhy nebo dopravce anebo akreditovaná osoba na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhy nebo dopravcem. Akreditaci udělí drážní správní úřad na žádost osobě, která a) má vytvořen plán pro zajištění teoretické i praktické části školení, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění školení a jeho kontroly, a b) má smluvně zajištěno, že teoretické a praktické části školení budou provádět osoby, které ukončily alespoň střední vzdělání a vykonaly v posledních 10 letech alespoň 5 let odborné praxe v oblasti zajišťování bezpečnosti provozování dráhy nebo drážní dopravy. (4) K žádosti o udělení akreditace se přiloží doklady osvědčující splnění podmínek podle odstavce 3. (5) Drážní správní úřad odejme akreditaci, pokud osoba, jíž byla udělena, a) opakovaně nebo závažným způsobem nedodržuje plán pro zajištění školení, nebo b) nezajišťuje provádění školení osobami uvedenými v odstavci 3 písm. b). (6) Drážní správní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam osob, kterým udělil akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje. (7) O absolvování školení vydá ten, kdo je poskytl, osvědčení. 30) Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii, v platném znění.“. 59. V části sedmé se za hlavu třetí vkládá nová hlava čtvrtá, která včetně nadpisu zní: „HLAVA ČTVRTÁ POVINNOSTI OSOBY ŘÍDÍCÍ DRÁŽNÍ VOZIDLO NA DRÁZE CELOSTÁTNÍ, REGIONÁLNÍ NEBO MÍSTNÍ ANEBO NA VLEČCE § 46t (1) Osoba řídící drážní vozidlo na dráze celostátní, regionální nebo místní anebo na vlečce a) musí zastavit drážní vozidlo včas před návěstí zakazující jízdu, b) musí ohlásit dojetí drážního vozidla do místa se zjednodušenou organizací drážní dopravy osobě pověřené provozovatelem dráhy a řídit se jejím pokynem směřujícím k řízení drážního vozidla, c) se musí podrobit na výzvu drážního správního úřadu orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, d) musí mít u sebe při řízení drážního vozidla doklad osvědčující oprávnění k jeho řízení na této dráze, je-li pro řízení drážního vozidla na této dráze tímto zákonem vyžadován, a e) musí na výzvu drážního správního úřadu předložit doklad podle písmene d). (2) Podmínky, za nichž lze drážní dopravu organizovat zjednodušeně, a způsob zjednodušené organizace drážní dopravy v těchto místech stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní hlavy čtvrtá a pátá se označují jako hlavy pátá a šestá. 60. V § 47 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperability, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nebo subsystémem, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o ověření“. 61. V § 47 odst. 5 se věta poslední zrušuje. 62. V § 47 odstavec 6 zní: „(6) Provozovatel dráhy nebo dopravce smí při provozování dráhy nebo drážní dopravy provozovat pouze určené technické zařízení, k němuž byl vydán průkaz způsobilosti a které splňuje podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení; to neplatí, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperability, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nebo subsystémem, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o ověření.“. 63. V § 48 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperability, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nebo subsystémem, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o ověření“. 64. V § 49 odst. 2 větě druhé se slova „velkého rozsahu podle trestního zákoníku na drážním vozidle, dráze nebo životním prostředí“ nahrazují slovy „na drážním vozidle, dráze nebo životním prostředí ve výši nejméně 2 000 000 EUR“. 65. V § 49 odst. 3 písm. a) se slova „a současně“ nahrazují slovy „v rozsahu údajů stanovených v prováděcím právním předpisu a toto oznámení aktualizovat neprodleně poté, co se dozvěděli o změně oznámených údajů nebo o nových údajích dosud do oznámení nezahrnutých, a současně oznámit“. 66. Část osmá včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 31 až 40 zní: „ČÁST OSMÁ PROVOZNÍ A TECHNICKÁ PROPOJENOST DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRAH REGIONÁLNÍCH, VYBRANÝCH DRAH JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ A DRÁŽNÍCH VOZIDEL PROVOZOVANÝCH NA TĚCHTO DRÁHÁCH § 49a Úvodní ustanovení (1) Pro účely této části se rozumí a) uvedením na trh první dodání prvku interoperability, subsystému nebo drážního vozidla k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Evropské unie v rámci obchodní činnosti, připraveného v souladu s technickou dokumentací a dokumentací údržby k běžnému provozu a provozu za předvídatelně zhoršených podmínek zahrnujících běžné opotřebení, b) zadavatelem osoba, která objedná návrh nebo provedení nového subsystému anebo návrh nebo provedení obnovy nebo modernizace stávajícího subsystému, c) zplnomocněným zástupcem osoba usazená na území členského státu Evropské unie, která byla písemně pověřena zadavatelem nebo výrobcem, aby v rozsahu svého pověření jednala jeho jménem, d) obnovou subsystému výměna subsystému nebo jeho podstatné části neměnící jeho celkovou výkonnost, e) modernizací subsystému podstatná změna subsystému nebo jeho části představující změnu obsahu technické dokumentace připojené k ES prohlášení o ověření, byla-li vypracována, a zvyšující jeho celkovou výkonnost, f) stažením z oběhu opatření, jehož cílem je navrácení prvku interoperability nebo subsystému, který byl již dodán konečnému uživateli, osobě, která prvek interoperability nebo subsystém konečnému uživateli dodala, g) stažením z trhu opatření, jehož cílem je zabránit, aby byly prvek interoperability, subsystém nebo drážní vozidlo, které se nacházejí v dodavatelském řetězci, dodávány na trh a h) základním požadavkem požadavek na prvek interoperability, subsystém, dráhu nebo drážní vozidlo týkající se jejich bezpečnosti, spolehlivosti, dostupnosti, technické kompatibility, přístupnosti pro vybrané skupiny osob nebo ochrany zdraví nebo životního prostředí. (2) Základní požadavky stanoví prováděcí právní předpis. (3) Členění a součásti drah a drážních vozidel, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii, stanoví prováděcí právní předpis. § 49b Uvedení prvku interoperability na trh (1) Na trh smí být uveden pouze takový prvek interoperability, který splňuje základní požadavky. Splnění základních požadavků se prokazuje ES prohlášením o shodě nebo vhodnosti pro použití vypracovaným výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem. ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití lze vypracovat, pokud a) prvek interoperability splňuje požadavky na něj stanovené v technické specifikaci pro interoperabilitu, obecné evropské specifikaci v oblasti informačních a komunikačních technologií31), evropském technickém posouzení32) nebo evropské normě přijaté evropskou normalizační organizací33) a b) bylo u prvku interoperability provedeno posouzení shody nebo vhodnosti pro použití postupem podle příslušné technické specifikace pro interoperabilitu, jímž bylo ověřeno splnění požadavků uvedených v písmenu a). (2) Splňuje-li prvek interoperability požadavky obsažené v harmonizovaných normách34) nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje základní požadavky, jichž se tyto normy nebo jejich části týkají. (3) Stanoví-li tak u prvku interoperability technická specifikace pro interoperabilitu, provede posouzení shody nebo vhodnosti pro použití oznámený subjekt podle § 49r, s nímž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uzavřel smlouvu. Splňuje-li prvek interoperability požadavky uvedené v odstavci 1 písm. a), vydá oznámený subjekt ES certifikát podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35). (4) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vypracuje ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35) a připojí k němu přílohy v tomto předpisu uvedené. V ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability se uvedou všechny předpisy Evropské unie vztahující se k danému prvku interoperability. (5) Podmínky uvedené v odstavcích 1 a 4 musí splnit osoba, která a) uvádí prvek interoperability na trh, nebyly-li již splněny výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem, b) sestavuje prvky interoperability nebo jejich části různého původu, nebo c) vyrábí prvky interoperability pro vlastní potřebu. (6) Byl-li ke dni vstupu příslušné technické specifikace pro interoperabilitu v platnost prvek interoperability již uveden na trh, musí splňovat základní požadavky; odstavec 1 věta druhá se nepoužije, umožňuje-li to tato technická specifikace pro interoperabilitu. (7) Prvek interoperability musí být řádně instalován, udržován a používán, zejména v souladu s ES prohlášením o shodě nebo vhodnosti pro použití, technickou dokumentací nebo dokumentací údržby. § 49c Nedodržení požadavků u prvku interoperability (1) Zjistí-li drážní správní úřad, že ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability dosud neuvedeného na trh nebylo vypracováno v souladu s § 49b odst. 1 nebo 4, zakáže uvedení prvku interoperability na trh. Pominou-li důvody pro uložení zákazu, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení. (2) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření nebo zjistí-li, že prvek interoperability již uvedený na trh, k němuž bylo vypracováno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nesplňuje základní požadavky, rozhodne o uložení ochranného opatření v podobě zákazu dodání prvku interoperability na trh, zákazu jeho používání, omezení oblasti jeho používání nebo jeho stažení z trhu nebo oběhu. O tomto rozhodnutí drážní správní úřad bezodkladně informuje Evropskou komisi, Agenturu Evropské unie pro železnice a ostatní členské státy. Pominou-li důvody pro uložení ochranného opatření, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení. (3) Proti rozhodnutí o zákazu uvedení prvku interoperability na trh nebo o uložení ochranného opatření se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. § 49d Uvedení subsystému tvořícího dráhu celostátní nebo regionální do provozu (1) Subsystém infrastruktura, subsystém energie nebo subsystém traťové řízení a zabezpečení smí být uveden do provozu, vydal-li drážní správní úřad průkaz způsobilosti dráhy tvořené tímto subsystémem. (2) Drážní správní úřad na žádost rozhodne o vydání průkazu způsobilosti dráhy a vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí tento průkaz, umožňuje-li dráha celostátní nebo regionální bezpečný a plynulý provoz drážních vozidel při splnění základních požadavků kladených na návrh, zhotovení a instalaci subsystému infrastruktura, subsystému energie nebo subsystému traťové řízení a zabezpečení, z něhož je tvořena. K žádosti se přiloží a) ES prohlášení o ověření subsystému tvořícího dráhu celostátní nebo regionální, b) doklad prokazující technickou kompatibilitu subsystému infrastruktura, subsystému energie nebo subsystému traťové řízení a zabezpečení s dráhou celostátní nebo regionální, do níž má být začleněn, v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem a údaji obsaženými v registru drah podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru železniční infrastruktury27), c) doklad prokazující bezpečné vzájemné propojení subsystému infrastruktura, subsystému energie nebo subsystému traťové řízení a zabezpečení v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společné bezpečnostní metody, technickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem, d) rozhodnutí Agentury Evropské unie pro železnice, jímž byl schválen evropský vlakový zabezpečovací systém nebo globální systém pro mobilní komunikace v železničním provozu (dále jen „evropský systém řízení železniční dopravy“), je-li tento systém zahrnut do subsystému traťové řízení a zabezpečení, a e) doklad prokazující dodržení postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36), došlo-li po vydání rozhodnutí Agentury Evropské unie pro železnice podle písmene d) ke změně návrhu zadávací dokumentace týkající se evropského systému řízení železniční dopravy nebo popisu plánovaných technických řešení týkajícího se tohoto systému. (3) Drážní správní úřad do 1 měsíce od podání žádosti vyrozumí žadatele o tom, že žádost netrpí vadami, nebo jej vyzve k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhy činí 4 měsíce. (4) V poučení obsaženém v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhy se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají. § 49e Schválení evropského systému řízení železniční dopravy (1) Evropský systém řízení železniční dopravy musí být schválen Agenturou Evropské unie pro železnice před a) zahájením zadávacího řízení týkajícího se zavedení tohoto systému do subsystému traťové řízení a zabezpečení, nebo b) jeho zavedením do subsystému traťové řízení a zabezpečení, dochází-li k němu bez zadávacího řízení. (2) Žádost o schválení evropského systému řízení železniční dopravy se podává prostřednictvím jednotného kontaktního místa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36). K žádosti se přiloží a) návrh zadávací dokumentace nebo popis plánovaných technických řešení, b) doklad prokazující soulad zadávací dokumentace nebo plánovaných technických řešení s technickou specifikací pro interoperabilitu, c) doklad prokazující splnění podmínek nezbytných pro technickou a provozní kompatibilitu subsystému traťového řízení a zabezpečení s vozidly určenými pro provoz na dotčené dráze, d) stanovisko drážního správního úřadu, bylo-li vydáno před podáním žádosti, e) ES certifikát nebo vnitrostátní certifikát vztahující se k subsystému traťové řízení a zabezpečení, byl-li vydán, a f) prohlášení o ověření subsystému traťové řízení a zabezpečení, bylo-li vydáno. (3) Nevyhověla-li Agentura Evropské unie pro železnice žádosti o schválení evropského systému řízení železniční dopravy, může žadatel do 1 měsíce od doručení jejího rozhodnutí podat Agentuře Evropské unie pro železnice žádost o jeho přezkoumání. (4) Došlo-li po schválení evropského systému řízení železniční dopravy Agenturou Evropské unie pro železnice ke změně návrhu zadávací dokumentace nebo popisu plánovaných technických řešení týkajících se tohoto systému, informuje žadatel o této skutečnosti neprodleně Agenturu Evropské unie pro železnice a drážní správní úřad prostřednictvím jednotného kontaktního místa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36); následně se postupuje podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie. § 49f Obnova a modernizace subsystému tvořícího dráhu celostátní nebo regionální (1) Hodlá-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální obnovit nebo modernizovat subsystém infrastruktura, subsystém energie nebo subsystém traťové řízení a zabezpečení tvořící jím provozovanou dráhu, požádá drážní správní úřad, aby rozhodl, zda je nezbytné vydání nového průkazu způsobilosti dráhy. Vydání nového průkazu způsobilosti dráhy je nezbytné, pokud a) to vyžaduje technická specifikace pro interoperabilitu, b) činnosti spojené se zamýšlenou obnovou nebo modernizací subsystému mohou nepříznivě ovlivnit celkovou úroveň jeho bezpečnosti, c) to vyplývá z prováděcího plánu zpracovaného podle technické specifikace pro interoperabilitu, nebo d) došlo ke změně hodnoty základního parametru vymezeného technickou specifikací pro interoperabilitu, na jehož základě byl vydán průkaz způsobilosti dráhy. (2) K žádosti se přiloží technický popis zamýšlených změn subsystému. Drážní správní úřad do 1 měsíce od podání žádosti vyrozumí žadatele o tom, že žádost netrpí vadami, nebo jej vyzve k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. (3) Nelze-li o žádosti rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní drážní správní úřad nejpozději do 4 měsíců od zahájení řízení. Drážní správní úřad v rozhodnutí prohlásí, zda obnova nebo modernizace subsystému infrastruktura, subsystému energie nebo subsystému traťové řízení a zabezpečení vyžaduje vydání nového průkazu způsobilosti dráhy. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Rozhodl-li drážní správní úřad, že obnova nebo modernizace subsystému infrastruktura, subsystému energie nebo subsystému traťové řízení a zabezpečení vyžaduje vydání nového průkazu způsobilosti dráhy, vydá na žádost nový průkaz způsobilosti dráhy, jsou-li ve vztahu k subsystému, který je předmětem obnovy nebo modernizace, splněny podmínky podle § 49d odst. 2. K žádosti se přiloží doklady podle § 49d odst. 2. (5) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového průkazu způsobilosti dráhy, odevzdá provozovatel dráhy celostátní nebo regionální původní průkaz způsobilosti dráhy drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) V poučení obsaženém v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání nového průkazu způsobilosti dráhy se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají. § 49g Námitky proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhy (1) Proti rozhodnutí o žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhy podle § 49d nebo § 49f odst. 4 se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. Žadatel může proti rozhodnutí o zamítnutí této žádosti podat námitky k drážnímu správnímu úřadu, který rozhodnutí vydal. (2) Námitky musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřují, v jakém rozsahu jej žadatel napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, platí, že se požaduje zrušení celého rozhodnutí. Námitky pouze proti odůvodnění rozhodnutí nejsou přípustné. (3) Lhůta k podání námitek činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o možnosti podat námitky lze námitky podat do 1 měsíce ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. (4) Včas podané a přípustné námitky mají odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku námitek nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Opožděné námitky drážní správní úřad zamítne. (5) O námitkách rozhoduje drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal. Drážní správní úřad přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu plynoucím z podaných námitek. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v námitkách nebo v průběhu řízení o nich vedeném, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které ten, kdo námitky podává, nemohl uplatnit dříve. Namítá-li ten, kdo námitky podává, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s námitkami. (6) Rozhodnutí o námitkách vydá drážní správní úřad do 2 měsíců ode dne jejich doručení. Neshledá-li důvod pro zrušení nebo změnu rozhodnutí, námitky zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Dojde-li drážní správní úřad k závěru, že námitkami napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, napadené rozhodnutí a) zruší a vydá průkaz způsobilosti dráhy, jsou-li pro jeho vydání splněny podmínky, nebo b) změní, nejsou-li pro vydání průkazu způsobilosti dráhy splněny podmínky. (7) Zjistí-li drážní správní úřad, že po podání námitek nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví. (8) Pokud ten, kdo námitky podal, vzal námitky zpět, řízení o námitkách je zastaveno dnem jejich zpětvzetí; o této skutečnosti drážní správní úřad vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a vyrozumí o ní toho, kdo námitky podal. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. Námitky lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí drážního správního orgánu o námitkách. Vzal-li žadatel podané námitky zpět, nemůže je podat znovu. (9) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (10) Není-li v odstavcích 1 až 9 stanoveno jinak, použijí se v řízení o námitkách ustanovení hlav I až IV, VI a VII části druhé správního řádu obdobně. § 49h Vztah nově uváděného subsystému tvořícího dráhu celostátní nebo regionální, jeho obnovy nebo modernizace k osvědčení provozovatele dráhy (1) V řízení o vydání průkazu způsobilosti dráhy podle § 49d nebo 49f drážní správní úřad rovněž posoudí, zda systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy ve vztahu k subsystému infrastruktura, subsystému energie nebo subsystému traťové řízení a zabezpečení nově uváděnému do provozu nebo ve vztahu k jeho obnově či modernizaci zajišťuje bezpečné provozování dráhy celostátní nebo regionální. Není-li tomu tak, uloží provozovateli dráhy celostátní nebo regionální provedení změny systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy v přiměřené lhůtě a podle jím stanovených podmínek; o přijatých opatřeních provozovatel dráhy v téže lhůtě vyrozumí drážní správní úřad. (2) Dojde-li v návaznosti na provedenou změnu systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy ke změně údajů uvedených v osvědčení provozovatele dráhy, vydá drážní správní úřad nové osvědčení provozovatele dráhy; provozovatel dráhy odevzdá původní osvědčení do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (3) Neprovedl-li provozovatel dráhy změnu systému zajišťování bezpečnosti ve stanovené lhůtě nebo podle stanovených podmínek, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu omezí nebo odejme. Pro omezení oprávnění provozovat dráhu a pro odevzdání osvědčení se § 19b odst. 3 použije obdobně. (4) Proti rozhodnutí, jímž bylo uloženo provedení změny systému zajišťování bezpečnosti provozovatele dráhy nebo jímž bylo omezeno nebo odňato oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. § 49i Uvedení subsystému tvořícího drážní vozidlo na trh Na trh smí být uveden pouze takový subsystém kolejová vozidla nebo subsystém palubní řízení a zabezpečení, který splňuje základní požadavky kladené na jeho návrh, zhotovení a instalaci. § 49j Uvedení drážního vozidla určeného k provozování na dráze celostátní nebo regionální na trh (1) Drážní vozidlo určené k provozování na dráze celostátní nebo regionální smí být uvedeno na trh, bylo-li drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice vydáno povolení k jeho uvedení na trh. (2) Povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla se vydá na žádost, jsou-li pro to splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). Bylo-li vydáno povolení typu vozidla, vydá se povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh na žádost, k níž bude přiloženo prohlášení o shodě s tímto typem vozidla. Prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla může držitel povolení typu vozidla vypracovat, pokud a) drážní vozidlo odpovídá povolenému typu vozidla a b) bylo u drážního vozidla provedeno posouzení shody s povoleným typem podle 1. technické specifikace pro interoperabilitu, nebo 2. modulů B a D, modulů B a F nebo modulu H1 podle zákona o posuzování shody stanovených výrobků38), nepoužije-li se technická specifikace pro interoperabilitu. (3) Jsou-li splněny podmínky povolení k uvedení drážního vozidla na trh, vydá se na žádost současně s povolením k uvedení drážního vozidla na trh povolení typu vozidla pro stejnou oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k tomuto vozidlu. (4) Prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla se vypracuje podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35). (5) Má-li být drážní vozidlo provozováno pouze na území České republiky nebo na území jiného členského státu na úseku dráhy v blízkosti státní hranice České republiky, podá se žádost o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh a žádost o vydání povolení typu vozidla u drážního správního úřadu nebo Agentury Evropské unie pro železnice. Má-li být drážní vozidlo provozováno rovněž v jiném členském státě, podá se žádost u Agentury Evropské unie pro železnice, nejde-li pouze o úsek dráhy podle věty první. (6) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla, náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla a náležitosti povolení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). (7) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a vydá povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo povolení typu vozidla. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. § 49k Zkušební provoz drážního vozidla na dráze celostátní nebo regionální (1) Drážní správní úřad na žádost povolí zkušební provoz drážního vozidla na dráze celostátní nebo regionální, k němuž dosud nebylo vydáno povolení k uvedení na trh, nebude-li tím ohroženo bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a je-li to nezbytné za účelem a) ES ověření subsystému kolejová vozidla nebo subsystému palubní řízení a zabezpečení, z něhož je drážní vozidlo tvořeno, b) ověření technické kompatibility subsystému kolejová vozidla a subsystému palubní řízení a zabezpečení, z nichž je drážní vozidlo tvořeno, v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem, nebo c) ověření technické kompatibility subsystému tvořícího drážní vozidlo s dráhou celostátní nebo regionální, na níž má být provozováno, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společnou bezpečnostní metodu, technickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem. (2) Účastníkem řízení o vydání povolení zkušebního provozu drážního vozidla je žadatel a provozovatel dotčené dráhy. (3) V rozhodnutí, jímž se povoluje zkušební provoz, stanoví drážní správní úřad dobu jeho trvání a podmínky jeho provádění zajišťující bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy. Proti rozhodnutí o žádosti o povolení zkušebního provozu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Provozovatel dráhy poskytne za účelem provádění zkušebního provozu potřebnou součinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). § 49l Obnova a modernizace drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální a rozšíření oblasti jeho provozu (1) Držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo osoba jimi pověřená smí obnovit nebo modernizovat drážní vozidlo, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh nebo povolení typu vozidla, pouze na základě nového povolení vydaného orgánem, který vydal původní povolení, pokud a) to vyžaduje technická specifikace pro interoperabilitu, b) činnosti spojené se zamýšlenou obnovou nebo modernizací drážního vozidla mohou nepříznivě ovlivnit celkovou úroveň jeho bezpečnosti, nebo c) došlo nad rozsah stanovený technickou specifikací pro interoperabilitu ke změně hodnoty základního parametru vymezeného touto specifikací, na jehož základě bylo vydáno původní povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla. (2) Držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo osoba jimi pověřená smí rozšířit oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k drážnímu vozidlu, k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla, pouze na základě nového povolení vydaného a) drážním správním úřadem, vydal-li povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, nebo b) Agenturou Evropské unie pro železnice, vydala-li povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla anebo má-li být drážní vozidlo provozováno rovněž v jiném členském státě, nejde-li pouze o úsek dráhy na území tohoto státu v blízkosti státní hranice České republiky. (3) Vyžaduje-li to změna technické specifikace pro interoperabilitu, požádá držitel povolení typu vozidla nebo osoba jím pověřená orgán, který toto povolení vydal, o vydání nového povolení typu vozidla. Na základě původního povolení typu vozidla již nelze vydat nové povolení k uvedení vozidla na trh. Posouzení splnění podmínek pro vydání nového povolení typu vozidla drážní správní úřad provede pouze v rozsahu odpovídajícím příslušné změně technické specifikace pro interoperabilitu. Právní účinky povolení k uvedení drážního vozidla na trh již vydaného na základě původního povolení typu vozidla nejsou vydáním nového povolení typu vozidla dotčeny. (4) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla a náležitosti tohoto povolení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). (5) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, odevzdá držitel původního povolení toto povolení drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání nového povolení typu vozidla lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a vydá nové povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo nové povolení typu vozidla. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. § 49m Nedodržení požadavků u drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální (1) Zjistí-li dopravce, že drážní vozidlo jím provozované na dráze celostátní nebo regionální, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh, nesplňuje základní požadavky, přijme nezbytná opatření k jeho uvedení do souladu s těmito požadavky. Zjistí-li dopravce, že drážní vozidlo nesplňovalo základní požadavky již v okamžiku vydání povolení k jeho uvedení na trh, informuje o tom bez zbytečného odkladu Agenturu Evropské unie pro železnice, drážní správní úřad a orgán jiného členského státu, který se podílel na vydání povolení k uvedení tohoto drážního vozidla na trh. (2) Zjistí-li drážní správní úřad při výkonu státního dozoru, že drážní vozidlo provozované na dráze celostátní nebo regionální, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh, nebo jeho typ nesplňuje základní požadavky, uloží dopravci povinnost přijmout nezbytná opatření k jeho uvedení do souladu s těmito požadavky, stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu a informuje o tom Agenturu Evropské unie pro železnice a orgán jiného členského státu, který se podílel nebo podílí na vydání povolení k uvedení tohoto drážního vozidla nebo drážního vozidla téhož typu na trh. (3) Nebyla-li přijata nezbytná opatření uvedená v odstavci 1 nebo 2 anebo nevedla-li přijatá opatření k uvedení drážního vozidla do souladu se základními požadavky a je-li tím závažně ohrožena bezpečnost provozování drážní dopravy, a) drážní správní úřad do doby odstranění zjištěných nedostatků stanoví podmínky zajišťující bezpečné provozování drážního vozidla nebo jeho provoz zakáže, b) orgán, který povolení typu vozidla vydal, může do doby odstranění zjištěných nedostatků zakázat uvádění drážních vozidel odpovídajících tomuto typu na trh, nebo c) orgán, který povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla vydal, může podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků povolení změnit nebo zrušit, nesplňovalo-li drážní vozidlo nebo jeho typ základní požadavky již v okamžiku vydání povolení. (4) Pominou-li důvody, pro které bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b), orgán, který je vydal, toto rozhodnutí zruší. (5) Proti rozhodnutí, jímž se ukládá povinnost přijmout nezbytná opatření k uvedení drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální do souladu se základními požadavky, jímž se stanoví podmínky zajišťující bezpečné provozování drážního vozidla nebo se jeho provoz zakazuje anebo jímž se zakazuje uvádění drážních vozidel daného typu na trh, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (6) V poučení obsaženém v rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají. (7) Bylo-li povolení k uvedení drážního vozidla na trh zrušeno, nesmí být drážní vozidlo provozováno. Bylo-li povolení typu vozidla zrušeno, nesmí být drážní vozidlo odpovídající tomuto typu uvedeno na trh a vozidlo na trh již uvedené z něj musí být staženo. Orgán, který povolení typu zrušil, následně postupuje vůči dopravcům provozujícím drážní vozidla odpovídající tomuto typu podle odstavců 2 až 4. § 49n Námitky proti rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla (1) Proti rozhodnutí, kterým bylo povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla změněno nebo zrušeno, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. Držitel povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla může proti tomuto rozhodnutí podat námitky k drážnímu správnímu úřadu, který rozhodnutí vydal. (2) Námitky musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřují, v jakém rozsahu jej žadatel napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, platí, že se požaduje zrušení celého rozhodnutí. Námitky pouze proti odůvodnění rozhodnutí nejsou přípustné. (3) Lhůta k podání námitek činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o možnosti podat námitky lze námitky podat do 1 měsíce ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. (4) Včas podané a přípustné námitky mají odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku námitek nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Opožděné námitky drážní správní úřad zamítne. (5) O námitkách rozhoduje drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal. Drážní správní úřad přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu plynoucím z podaných námitek. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v námitkách nebo v průběhu řízení o nich vedeném, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které ten, kdo námitky podává, nemohl uplatnit dříve. Namítá-li ten, kdo námitky podává, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s námitkami. (6) Rozhodnutí o námitkách vydá drážní správní úřad do 1 měsíce ode dne jejich doručení. Neshledá-li důvod pro zrušení rozhodnutí, námitky zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Dojde-li drážní správní úřad k závěru, že námitkami napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, napadené rozhodnutí zruší a a) rozhodne o změně nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, jsou-li pro to splněny podmínky, nebo b) řízení zastaví, nejsou-li splněny podmínky pro změnu nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla. (7) Zjistí-li drážní správní úřad, že po podání námitek nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví. (8) Pokud ten, kdo námitky podal, vzal námitky zpět, řízení o námitkách je zastaveno dnem jejich zpětvzetí; o této skutečnosti drážní správní úřad vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a vyrozumí o ní toho, kdo námitky podal. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. Námitky lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí drážního správního orgánu o námitkách. Vzal-li žadatel podané námitky zpět, nemůže je podat znovu. (9) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (10) Není-li v odstavcích 1 až 9 stanoveno jinak, použijí se v řízení o námitkách ustanovení hlav I až IV, VI a VII části druhé správního řádu obdobně. § 49o Požadavky na subsystémy (1) Splnění základních požadavků subsystémem infrastruktura, subsystémem energie, subsystémem traťové řízení a zabezpečení, subsystémem kolejová vozidla nebo subsystémem palubní řízení a zabezpečení se prokazuje ES prohlášením o ověření vypracovaným zadavatelem, výrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem. ES prohlášení o ověření lze vypracovat, pokud a) subsystém splňuje požadavky na něj stanovené technickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem; prováděcí právní předpis se použije 1. u dráhy nebo drážního vozidla, na něž se nevztahuje technická specifikace pro interoperabilitu, 2. v rozsahu, v němž technická specifikace pro interoperabilitu neupravuje některé konkrétní požadavky odpovídající základním požadavkům, 3. ve zvláštním případě vymezeném v technické specifikaci pro interoperabilitu, v němž je vyžadováno uplatnění pravidel v ní neobsažených, 4. v rozsahu, v němž bylo drážním správním úřadem oznámeno neuplatnění technické specifikace pro interoperabilitu z důvodu uvedeného v odstavci 3, 5. v případě posuzování technické kompatibility drážního vozidla s dráhou, která plně neodpovídá požadavkům stanoveným v technické specifikaci pro interoperabilitu, a 6. v případě dočasné a naléhavé nutnosti přijetí opatření navazujícího na mimořádnou událost, b) bylo u subsystému provedeno ES ověření, jímž se rozumí postup posouzení splnění požadavků uvedených v písmenu a). (2) Splňuje-li subsystém požadavky obsažené v harmonizovaných normách34) nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje základní požadavky, jichž se tyto normy nebo jejich části týkají. (3) Technická specifikace pro interoperabilitu nemusí být dodržena a) v případě, že ke dni nabytí účinnosti technické specifikace pro interoperabilitu návrh nebo provedení nového subsystému nebo jeho části anebo návrh nebo provedení obnovy nebo modernizace stávajícího subsystému 1. dospěly do takové fáze, v níž by dodržení technické specifikace pro interoperabilitu mohlo ekonomicky ohrozit dotčený záměr v jeho zamýšlené podobě, nebo 2. je předmětem již probíhajícího plnění smlouvy, b) v případě obnovy, modernizace nebo rozšíření stávajícího subsystému nebo jeho části, pokud by dodržení technické specifikace pro interoperabilitu ekonomicky ohrozilo dotčený záměr anebo technickou nebo provozní propojenost drah celostátních nebo regionálních nebo na nich provozovaných drážních vozidel, nebo c) po dobu, po kterou tomu brání ekonomické nebo technické důvody související s neodkladným obnovením provozu na dráze po živelní události nebo nehodě. (4) Nemá-li být technická specifikace pro interoperabilitu dodržena z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. a), sdělí zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce drážnímu správnímu úřadu seznam dotčených záměrů do 9 měsíců ode dne vstupu této technické specifikace pro interoperabilitu v platnost. Drážní správní úřad seznam dotčených záměrů oznámí Evropské komisi do 1 roku ode dne vstupu této technické specifikace pro interoperabilitu v platnost. (5) Nemá-li být technická specifikace pro interoperabilitu dodržena z důvodu uvedeného v odstavci 3, zašle zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce drážnímu správnímu úřadu údaje a doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího předkládání informací o neuplatnění technických specifikací pro interoperabilitu39). Drážní správní úřad tyto údaje a doklady bez zbytečného odkladu předá Evropské komisi. Rozhodne-li Evropská komise do 4 měsíců od obdržení údajů a dokladů, že technická specifikace pro interoperabilitu musí být dodržena, drážní správní úřad sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu osobě, která mu zaslala údaje a doklady podle věty první; v takovém případě musí být technická specifikace pro interoperabilitu dodržena. (6) Byl-li subsystém uveden do provozu přede dnem vstupu příslušné technické specifikace pro interoperabilitu v platnost, mohou v něm být použity náhradní díly nesplňující požadavky stanovené v § 49b odst. 1. (7) Zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce vypracuje ES prohlášení o ověření podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35) a připojí k němu technickou dokumentaci; tuto technickou dokumentaci uchová po celou dobu, po kterou má být subsystém užíván. ES prohlášení o ověření a k němu přiložená technická dokumentace se vypracují v úředním jazyce členského státu. Požádá-li o to orgán jiného členského státu nebo Agentura Evropské unie pro železnice, zašle jim zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce kopii technické dokumentace. (8) Vyžaduje-li to příslušný přímo použitelný předpis Evropské unie35), zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce v případě obnovy nebo modernizace subsystému vypracuje nové nebo změní již vypracované ES prohlášení o ověření. (9) Obsah technické dokumentace přikládané k ES prohlášení o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Technické požadavky na dráhu celostátní, dráhy regionální a drážní vozidla na nich provozovaná zajišťující bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy stanoví pro případ, že se nepoužije technická specifikace pro interoperabilitu, prováděcí právní předpis. § 49p Provedení ES ověření (1) ES ověření provede na základě smlouvy uzavřené se zadavatelem, výrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem a) oznámený subjekt podle § 49r, jde-li o ověření splnění požadavků stanovených technickou specifikací pro interoperabilitu, nebo b) určený subjekt podle § 49w, jde-li o ověření splnění požadavků stanovených prováděcím právním předpisem. (2) ES ověření zahrnuje posouzení subsystému ve fázi jeho návrhu, provedení a závěrečného zkoušení a rovněž posouzení jeho technické kompatibility s dráhou celostátní nebo regionální nebo drážním vozidlem určeným k provozování na této dráze, do nichž má být začleněn. (3) Bylo-li ES ověřením zjištěno, že subsystém splňuje požadavky stanovené v a) technické specifikaci pro interoperabilitu, vydá oznámený subjekt ES certifikát podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35), nebo b) prováděcím právním předpisu, 1. vydá určený subjekt vnitrostátní certifikát podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35), nebo 2. zahrne oznámený subjekt, který je současně určeným subjektem, výsledek posouzení do ES certifikátu vydaného podle písmene a). (4) Požádá-li o to zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce, provede oznámený subjekt nebo určený subjekt ES ověření omezené na fázi návrhu nebo provedení subsystému nebo na část subsystému a o výsledku tohoto ověření vydá průběžné stanovisko podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35). Umožňuje-li to technická specifikace pro interoperabilitu a požádá-li o to zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce, vydá oznámený subjekt v rozsahu provedeného ES ověření ES certifikát týkající se části subsystému nebo několika subsystémů. (5) ES certifikát a průběžné stanovisko se vypracují v úředním jazyce členského státu určeného zadavatelem, výrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem. (6) Vyžaduje-li to příslušný přímo použitelný předpis Evropské unie35), zajistí zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce v případě obnovy nebo modernizace subsystému provedení ES ověření. (7) Postup oznámeného subjektu nebo určeného subjektu při ES ověření stanoví prováděcí právní předpis. § 49q Nedodržení požadavků u subsystému (1) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření, že k subsystému bylo vypracováno ES prohlášení o ověření v rozporu s § 49o, může uložit zadavateli, výrobci nebo jejich zplnomocněnému zástupci, aby provedli dodatečné posouzení a o jeho výsledcích informovali drážní správní úřad. O uložení povinnosti provést dodatečné posouzení informuje drážní správní úřad bez zbytečného odkladu Evropskou komisi. (2) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření nebo zjistí-li, že subsystém nesplňuje základní požadavky, rozhodne o uložení ochranného opatření v podobě zákazu dodání subsystému na trh, zákazu jeho používání, omezení oblasti jeho používání nebo jeho stažení z trhu nebo oběhu. Pominou-li důvody pro uložení ochranného opatření, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení. (3) Proti rozhodnutí o uložení povinnosti provést dodatečné posouzení nebo uložení ochranného opatření se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. § 49r Oznámený subjekt (1) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na žádost právnické osoby provede její oznámení jako oznámeného subjektu, jde-li o osobu se sídlem v České republice, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 2, lze o ní předpokládat, že tyto požadavky bude splňovat trvale a skýtá záruky dodržování povinností oznámeného subjektu a řádného výkonu jeho činností. (2) Pro náležitosti žádosti o oznámení právnické osoby jako oznámeného subjektu, přílohy k žádosti, požadavky, které musí oznámený subjekt splnit, a způsob jejich prokazování, postup v řízení a způsob, rozsah a účinky oznámení se použijí § 18 odst. 2, § 19, 20 a § 23 odst. 1 a 2 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (3) Oznámení provádí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví vůči Evropské komisi a oznámeným subjektům v jiných členských státech provádějícím posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvků interoperability nebo ES ověřování subsystémů. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jim oznámí rovněž významné změny týkající se oznámení. K těmto účelům využívá elektronický nástroj pro oznamování spravovaný Evropskou komisí. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví informuje Evropskou komisi též o postupech, které využívá při posuzování a oznamování žadatelů o oznámení a při kontrole jím oznámených subjektů, a o změnách těchto postupů. (4) Posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability nebo ES ověřování subsystému může provádět rovněž oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státu. § 49s Činnost oznámeného subjektu (1) Oznámený subjekt provádí posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability nebo ES ověřování subsystému v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu. Pro postup při provádění posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability nebo ES ověřování subsystému, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků a pozastavení, omezení nebo odnětí ES certifikátu se použije § 24 odst. 1 až 5 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (2) Pro informační povinnost oznámeného subjektu vůči Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ostatním oznámeným subjektům se použije § 26 odst. 1 a 3 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. Oznámený subjekt rovněž a) zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam všech 1. požadovaných provedení ES ověření a požadovaných vydání průběžných stanovisek, 2. požadovaných posouzení shody a vhodnosti pro použití u prvků interoperability, 3. vydaných a zamítnutých průběžných stanovisek a 4. vydaných ES certifikátů a zamítnutí vydání ES certifikátů, b) informuje drážní správní úřad o zamítnutí vydání ES certifikátu a o pozastavení, omezení nebo odnětí jím vydaného ES certifikátu a c) poskytne Agentuře Evropské unie pro železnice jím vydaný ES certifikát. (3) Oznámený subjekt se podílí na normalizačních činnostech vztahujících se k rozsahu jeho oznámení a na činnostech koordinačních skupin oznámených subjektů zřízených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36) nebo jiného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na dosažení technické a provozní propojenosti drah v Evropské unii a na nich provozovaných drážních vozidel nebo zajistí, aby byli jeho zaměstnanci o těchto činnostech informováni. Oznámený subjekt se řídí rozhodnutími a pokyny, které jsou výsledkem činnosti těchto skupin. § 49t Kontrola oznámeného subjektu Pro kontrolu oznámeného subjektu Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků nebo porušení stanovených povinností oznámeným subjektem, pozastavení, omezení nebo zrušení oprávnění provádět činnosti oznámeného subjektu a povinnosti a oprávnění oznámeného subjektu z toho vyplývající se použijí § 21 a 22 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. § 49u Využití akreditovaného vnitropodnikového útvaru a subdodavatele (1) Na posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability nebo ES ověřování subsystému se může podílet akreditovaný vnitropodnikový útvar žadatele o toto posouzení nebo ověření, a) je-li provedeno podle 1. modulu A1, A2, C1 nebo C2 podle zákona o posuzování shody stanovených výrobků38), nebo 2. modulu CA1 nebo CA2 podle předpisu Evropské unie upravujícího moduly pro postupy použité v technických specifikacích pro interoperabilitu40) a b) splňuje-li tento útvar kritéria stanovená v § 12 odst. 3 a 4 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38). (2) Žadatel o posouzení shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability nebo ES ověření subsystému nebo akreditační orgán poskytne na žádost Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví informaci o akreditaci vnitropodnikového útvaru a jejím rozsahu. (3) Pro zadávání úkolů subdodavateli oznámeným subjektem se použije § 25 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. § 49v Použití technické specifikace pro interoperabilitu Odkazuje-li zákon o posuzování shody stanovených výrobků38) na nařízení Evropské unie, rozumí se tím v případě, kdy se podle § 49r až 49u mají použít jeho ustanovení, technická specifikace pro interoperabilitu. § 49w Určený subjekt (1) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na žádost právnické osoby tuto osobu pověří výkonem činnosti určeného subjektu, pokud jde o osobu se sídlem v České republice, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 2, lze o ní předpokládat, že tyto požadavky bude splňovat trvale, a skýtá záruky dodržování povinností určeného subjektu a řádného výkonu jeho činností. (2) Pro náležitosti žádosti o pověření právnické osoby výkonem činnosti určeného subjektu, přílohy k žádosti, požadavky, které musí určený subjekt splnit, a způsob jejich prokazování a pro postup v řízení se použijí § 18 odst. 2, § 19 odst. 1 a 2 a § 23 odst. 1 a 2 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (3) Pro ES ověřování subsystému, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků, pozastavení, omezení nebo odnětí vnitrostátního certifikátu a informační povinnost určeného subjektu se použijí § 24 odst. 2 až 5 a § 26 odst. 1 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (4) Pro zadávání úkolů subdodavateli určeným subjektem se použije § 25 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (5) Určený subjekt informuje drážní správní úřad o zamítnutí vydání vnitrostátního certifikátu a o pozastavení, omezení nebo odnětí jím vydaného vnitrostátního certifikátu. (6) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví pověření k výkonu činnosti určeného subjektu odejme, pokud určený subjekt a) o odnětí pověření požádal, b) přestane splňovat stanovené požadavky, nebo c) porušuje závažně stanovené povinnosti. (7) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí určený subjekt Evropské komisi a jiným členským státům. (8) Odkazuje-li zákon o posuzování shody stanovených výrobků38) na nařízení Evropské unie, rozumí se tím v případě, kdy se podle odstavců 2 až 4 mají použít jeho ustanovení, prováděcí právní předpis. 31) Čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění. 32) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění. 33) Čl. 2 bod 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012, v platném znění. 34) Čl. 2 bod 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012, v platném znění. 35) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/250 ze dne 12. února 2019 o vzorech ES prohlášení a certifikátů pro železniční prvky interoperability a subsystémy, o vzoru prohlášení o shodě s povoleným typem železničního vozidla a o postupech ES ověřování subsystémů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 201/2011. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004. 37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/545 ze dne 4. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797. 38) Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. 39) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/424 ze dne 19. března 2020 o předkládání informací Komisi ohledně neuplatnění technických specifikací pro interoperabilitu v souladu se směrnicí (EU) 2016/797. 40) Rozhodnutí Komise 2010/713/EU ze dne 9. listopadu 2010 o modulech pro postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování, které mají být použity v technických specifikacích pro interoperabilitu přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES.“. Poznámky pod čarou č. 7f, 8a, 8b a 8c se zrušují. 67. V § 50 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) jako stavebník v rozporu s § 7 odst. 2 zahájí zkušební provoz dráhy, aniž byl vydán průkaz způsobilosti určeného technického zařízení,“. Dosavadní písmena b) až m) se označují jako písmena c) až n). 68. V § 50 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až n) se označují jako písmena j) až m). 69. V § 50 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Fyzická osoba se jako osoba řídící drážní vozidlo na dráze celostátní, regionální nebo místní anebo na vlečce dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. a) nezastaví drážní vozidlo včas před návěstí zakazující jízdu, b) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. b) neohlásí dojetí drážního vozidla do místa se zjednodušenou organizací drážní dopravy osobě pověřené provozovatelem dráhy nebo se neřídí jejím pokynem směřujícím k řízení drážního vozidla, c) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. c) se na výzvu drážního správního úřadu nepodrobí orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření, d) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. d) nemá u sebe při řízení drážního vozidla doklad osvědčující oprávnění k jeho řízení, nebo e) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. e) na výzvu drážního správního úřadu nepředloží stanovený doklad.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 70. V § 50 odstavec 6 zní: „(6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. d) nebo e), b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f) nebo j), odstavce 4 nebo odstavce 5 písm. a) nebo b), c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) nebo odstavce 5 písm. c), d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), h) nebo l), e) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo k), nebo f) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo odstavce 2 nebo 3.“. 71. V § 50 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Za přestupek podle odstavce 5 písm. a) nebo b) lze uložit zákaz činnosti do 1 roku spočívající v zákazu řízení drážního vozidla, byl-li spáchán alespoň dvakrát v období 1 roku.“. 72. V § 51 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) jako stavebník v rozporu s § 7 odst. 2 zahájí zkušební provoz dráhy, aniž byl vydán průkaz způsobilosti určeného technického zařízení,“. Dosavadní písmena d) až m) se označují jako písmena e) až n). 73. V § 51 odst. 1 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) a n) se označují jako písmena l) a m). 74. V § 51 odst. 1 písm. l) se slovo „nebo“ zrušuje. 75. V § 51 odst. 1 se za písmeno l) vkládají nová písmena m) až y), která znějí: „m) jako osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla 1. nezavede systém údržby podle § 43b odst. 5 nebo nezajistí jeho dodržování, 2. nesplňuje některou z podmínek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29), nebo 3. v rozporu s § 43b odst. 6 nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání, n) vypracuje typové osvědčení v rozporu s § 43c odst. 3, o) v rozporu s § 49b odst. 1 uvede na trh prvek interoperability nesplňující základní požadavky, p) vypracuje k prvku interoperability ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití v rozporu s § 49b odst. 1 nebo 4, q) poruší zákaz uvedení prvku interoperability na trh uložený podle § 49c odst. 1 nebo nedodrží ochranné opatření uložené podle § 49c odst. 2 nebo § 49q odst. 2, r) v rozporu s § 49i uvede na trh subsystém kolejová vozidla nebo subsystém palubní řízení a zabezpečení nesplňující základní požadavky, s) v rozporu s § 49j odst. 1 uvede na trh drážní vozidlo určené k provozování na dráze celostátní nebo regionální bez povolení k jeho uvedení na trh nebo v rozporu s tímto povolením, t) vypracuje prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla v rozporu s § 49j odst. 2 nebo 4, u) jako držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo jako osoba jimi pověřená 1. obnoví nebo modernizuje drážní vozidlo bez nového povolení, jehož vydání bylo nezbytné podle § 49l odst. 1, 2. v rozporu s § 49l odst. 2 rozšíří oblast provozu drážního vozidla bez nového povolení, nebo 3. v rozporu s § 49l odst. 5 neodevzdá původní povolení k uvedení drážního vozidla na trh drážnímu správnímu úřadu, v) v rozporu se zákazem podle § 49m odst. 3 písm. b) uvede na trh drážní vozidlo určené pro provozování na dráze celostátní nebo regionální, w) jako zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce 1. vypracuje k subsystému ES prohlášení o ověření v rozporu s § 49o odst. 1 nebo 7, 2. nesdělí drážnímu správnímu úřadu seznam dotčených záměrů podle § 49o odst. 4, 3. v rozporu s § 49o odst. 7 nevypracuje ES prohlášení o ověření nebo k němu nepřipojí technickou dokumentaci ve stanoveném jazyce, neuchová technickou dokumentaci připojenou k ES prohlášení o ověření nebo ji nezašle orgánu jiného členského státu nebo Agentuře Evropské unie pro železnice, 4. v rozporu s § 49o odst. 8 nevypracuje nové nebo nezmění již vypracované ES prohlášení o ověření v případě obnovy nebo modernizace subsystému, 5. v rozporu s § 49p odst. 6 nezajistí provedení ES ověření v případě obnovy nebo modernizace subsystému, nebo 6. v rozporu s § 49q odst. 1 neprovede dodatečné posouzení nebo o jeho výsledcích neinformuje drážní správní úřad, x) jako oznámený subjekt 1. vydá ES certifikát v rozporu s § 49b odst. 3 nebo § 49p odst. 3, nebo 2. vykonává činnost v rozporu s § 49s, y) jako určený subjekt 1. vydá vnitrostátní certifikát v rozporu s § 49p odst. 3, nebo 2. vykonává činnost v rozporu s § 49w odst. 3 nebo neinformuje drážní správní úřad podle § 49w odst. 5, nebo“. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno z). 76. V § 51 odst. 4 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až x) se označují jako písmena g) až w). 77. V § 51 odst. 4 písmeno w) zní: „w) v rozporu s § 43e odst. 4 neposkytne potřebnou součinnost za účelem provádění zkušebního provozu.“. 78. V § 51 odst. 5 písm. a) se slova „osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy“ nahrazují slovy „osvědčení provozovatele dráhy nebo provozuje dráhu v rozporu s tímto osvědčením“. 79. V § 51 odst. 5 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) v rozporu s § 19a neoznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení provozovatele dráhy nebo neodevzdá toto osvědčení drážnímu správnímu úřadu, c) v rozporu s § 19b odst. 3 nebo § 49h odst. 3 neodevzdá osvědčení provozovatele dráhy drážnímu správnímu úřadu,“. Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena d) až k). 80. V § 51 odst. 5 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) až i), která znějí: „f) nezajistí, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti provozovatele dráhy splňoval požadavky podle § 22 odst. 2 písm. d) nebo nezajistí jeho dodržování, g) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. e), f) nebo g) nepřijme stanovená opatření, nezajistí přijetí stanovených opatření osobami, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, nebo nesleduje, zda byla tato opatření přijata, h) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. h) nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání, i) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. i) nepřijme nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění bezpečnostního rizika nebo toto riziko neoznámí osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika,“. Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena j) až o). 81. V § 51 odst. 5 písm. j) se text „§ 22 odst. 2 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 2 písm. j)“. 82. V § 51 odst. 5 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. k) neoznámí nebo jinak nezpřístupní drážnímu správnímu úřadu stanovené údaje anebo tyto údaje neuchová,“. Dosavadní písmena k) až o) se označují jako písmena l) až p). 83. V § 51 odst. 5 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmena n) až p) se označují jako písmena m) až o). 84. V § 51 odst. 5 písm. n) se slovo „nebo“ zrušuje. 85. V § 51 odst. 5 se za písmeno n) vkládají nová písmena o) až u), která znějí: „o) v rozporu s § 43 odst. 6 neumožní uskutečnit zkušební provoz drážního vozidla na jím provozované dráze, p) v rozporu s § 49d odst. 1 uvede do provozu subsystém infrastruktura, subsystém energie nebo subsystém traťové řízení a zabezpečení bez průkazu způsobilosti dráhy nebo v rozporu s ním, q) v rozporu s § 49f odst. 5 neodevzdá původní průkaz způsobilosti dráhy, r) v rozporu s § 49h odst. 1 nevyrozumí drážní správní úřad o přijatých opatřeních, s) v rozporu s § 49h odst. 2 neodevzdá původní osvědčení provozovatele dráhy, t) neposkytne potřebnou součinnost za účelem provádění zkušebního provozu podle § 49k odst. 4, u) v rozporu s přímo použitelným předpisem upravujícím specifikace registru železniční infrastruktury27) nezapíše údaje týkající se jím provozované dráhy do registru infrastruktury vedeného Agenturou Evropské unie pro železnice, nebo“. Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno v). 86. V § 51 odst. 7 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) při provozování dráhy celostátní nebo regionální anebo drážní dopravy na této dráze nezajistí, aby jeho zaměstnanci absolvovali školení podle § 46s odst. 1, c) v rozporu s § 47 odst. 6 provozuje určené technické zařízení, k němuž nebyl vydán průkaz způsobilosti nebo které nesplňuje stanovené podmínky,“. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena d) až h). 87. V § 51 odst. 7 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo učiněné oznámení v rozporu s tímto ustanovením neaktualizuje“. 88. V § 51 odst. 7 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje. 89. V § 51 odst. 7 se na konci písmene h) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 41 zní: „i) provozuje dráhu celostátní nebo regionální anebo drážní dopravu na této dráze v rozporu s technickou specifikací pro interoperabilitu pro subsystém provoz a řízení dopravy, subsystém údržba nebo subsystém využití telematiky v osobní a nákladní dopravě41). 41) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU. Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1305/2014 ze dne 11. prosince 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Využití telematiky v nákladní dopravě“ železničního systému Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 62/2006, v platném znění.“. 90. V § 51 odstavec 10 zní: „(10) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z), c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) bodu 3 nebo písm. u) bodu 3, odstavce 4 písm. o), q), r) nebo w) nebo odstavce 5 písm. b), c), h), o), q), s) nebo t), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f), g), j), n), p), t), písm. u) bodu 1 nebo 2, písm. w), x) nebo y), odstavce 4 písm. a), b), e), f), h), i), s), t), u) nebo v), odstavce 5 písm. d), e), g), i), j), k), l), m), n), r), u) nebo v), odstavce 6, odstavce 7 písm. a), b) nebo i), odstavce 8 nebo 9, nebo e) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), h), i), k), písm. m) bodu 1 nebo 2, písm. o), q), r), s) nebo v), odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c), d), g), j), k), l), m), n) nebo p), odstavce 5 písm. a), f) nebo p) nebo odstavce 7 písm. c), d), e), f), g) nebo h).“. 91. V § 51 odst. 11 se slova „a), d), g), h) nebo j)“ nahrazují slovy „a), e), h), i) nebo k)“. 92. V § 52 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i). 93. V § 52 odst. 1 písm. d) se text „§ 35 odst. 1 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 35 odst. 1 písm. d)“. 94. V § 52 odst. 1 písm. e) se text „§ 35 odst. 1 písm. f)“ nahrazuje textem „§ 35 odst. 1 písm. e)“. 95. V § 52 odst. 1 písm. f) se text „§ 35 odst. 1 písm. g)“ nahrazuje textem „§ 35 odst. 1 písm. f)“. 96. V § 52 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) až i), která znějí: „g) provozuje na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce drážní vozidlo nesplňující některou z podmínek uvedených v § 43c odst. 1, pokud se nejedná o drážní vozidlo provozované v souladu s § 43c odst. 2, h) v rozporu s § 43d odst. 1 provozuje drážní vozidlo, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, bez schválení, i) v rozporu s § 43f odst. 5 provozuje historické drážní vozidlo na dráze celostátní, regionální, místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce k jinému účelu než k uspokojování kulturních nebo volnočasových potřeb,“. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena j) až l). 97. V § 52 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo provozuje drážní dopravu v rozporu s tímto osvědčením“. 98. V § 52 odst. 2 písmeno b) zní: „b) v rozporu s § 31b odst. 7 neodevzdá osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu,“. 99. V § 52 odst. 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až e), která znějí: „c) v rozporu s § 31b odst. 8 neoznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení dopravce nebo neodevzdá toto osvědčení drážnímu správnímu úřadu, d) v rozporu s § 31c odst. 3 neodevzdá původní osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu, e) poruší zákaz provozování drážní dopravy uložený rozhodnutím vydaným podle § 31c odst. 4 nebo provozuje drážní dopravu v rozporu s tímto rozhodnutím,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena f) až i). 100. V § 52 odst. 2 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje. 101. V § 52 odst. 2 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až n), která znějí: „i) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. f) nezajistí, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy zohledňoval druh, oblast a rozsah provozu nebo nezajistí jeho dodržování, j) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. g), h) nebo i) nepřijme stanovená opatření, nezajistí přijetí stanovených opatření osobami, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, nebo nesleduje, zda byla tato opatření přijata, k) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. j) nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání, l) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. k) nepřijme nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění bezpečnostního rizika nebo toto riziko neoznámí osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, m) neoznámí drážnímu správnímu úřadu zahájení provozování veřejné drážní dopravy prostřednictvím jím dosud neprovozovaného typu drážních vozidel nebo s využitím nových funkcí zaměstnanců podle § 35 odst. 2 písm. l), n) neopatří si informace o technickém a provozním stavu drážního vozidla a přepravovaného nákladu podle § 35 odst. 2 písm. m),“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno o). 102. V § 52 odst. 2 písm. o) se text „§ 35 odst. 2 písm. g) nahrazuje textem „§ 35 odst. 2 písm. n)“. 103. V § 52 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až u), která znějí: „p) nezajistí oznámení stanovených údajů provozovateli dráhy celostátní nebo regionální podle § 35 odst. 2 písm. p), q) na dráze celostátní nebo regionální provozuje drážní vozidlo, které nesplňuje některou z podmínek podle § 43 odst. 1 nebo § 43f odst. 2, r) v rozporu s § 43f odst. 4 provozuje historické drážní vozidlo na dráze celostátní nebo regionální, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, bez schválení, s) nepřijme nezbytná opatření k uvedení drážního vozidla do souladu se základními požadavky podle § 49m odst. 1 nebo 2, t) nesplní informační povinnost vůči Agentuře Evropské unie pro železnice, drážnímu správnímu úřadu nebo orgánu jiného členského státu podle § 49m odst. 1, nebo u) provozuje drážní vozidlo v rozporu se stanovenými podmínkami nebo se stanoveným zákazem podle § 49m odst. 3 písm. a).“. 104. V § 52 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) neposkytne pomoc osobám s újmou na zdraví nebo majetku anebo těmto osobám nebo osobám jim blízkým nezajistí poskytnutí psychologické podpory v případě vážné nehody na dráze celostátní nebo regionální podle § 36 odst. 1 písm. g),“. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g). 105. V § 52 odst. 3 písm. c) se text „§ 36 odst. 1 písm. g)“ nahrazuje textem „§ 36 odst. 1 písm. h)“. 106. V § 52 odst. 3 písm. d) se text „§ 36 odst. 1 písm. h)“ nahrazuje textem „§ 36 odst. 1 písm. i)“. 107. V § 52 odst. 3 písm. e) se text „§ 36 odst. 1 písm. i)“ nahrazuje textem „§ 36 odst. 1 písm. j)“. 108. V § 52 odst. 6 písm. g) se slova „příslušnými technickými specifikacemi propojenosti“ nahrazují slovy „technickými specifikacemi pro interoperabilitu“. 109. V § 52 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 43 odst. 3 neoznámí drážnímu správnímu úřadu změnu údaje zapsaného v registru drážních vozidel nebo zničení drážního vozidla, b) v rozporu s § 43 odst. 5 nezajistí označení drážního vozidla přiděleným evropským číslem vozidla, nebo c) nezajistí, aby údržbu jím provozovaného drážního vozidla zabezpečovala osoba splňující podmínky stanovené v § 43b odst. 1.“. Dosavadní odstavce 7 až 14 se označují jako odstavce 8 až 15. 110. V § 52 odst. 7 písmeno a) zní: „a) v rozporu s § 43 odst. 3 neoznámí drážnímu správnímu úřadu změnu údaje zapsaného v evropském registru vozidel nebo zničení drážního vozidla,“. 111. V § 52 odstavec 14 zní: „(14) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c), d), k), m) nebo n) nebo odstavce 7 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), h) nebo i), odstavce 2 písm. f), g), h), j), l), o), p), r) nebo t), odstavce 3 písm. a), b), c), d), e) nebo g), odstavce 4, 5 nebo 6, odstavce 7 písm. b), odstavce 8 nebo 9, odstavce 10 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavce 11, 12 nebo 13, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), j), k) nebo l), odstavce 2 písm. a), e), i), q), s) nebo u), odstavce 3 písm. f), odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 10 písm. d).“. 112. V § 52 odst. 15 se slova „9 až 12“ nahrazují slovy „10 až 13“. 113. V § 52a odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává drážní správní úřad s výjimkou a) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. m) a § 51 odst. 1 písm. z), které projednává Drážní inspekce, b) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. g), h), k) a l), § 51 odst. 1 písm. j), § 51 odst. 4 písm. g), jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo vlečku, § 51 odst. 4 písm. h) až o) a q) až v), § 51 odst. 5 písm. m), n) a v), § 51 odst. 6, § 51 odst. 7 písm. a), § 51 odst. 8 a 9 a § 52 odst. 4, 8 a 9, které projednává Úřad, a c) přestupků podle § 52 odst. 6, dopustí-li se přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury, které projednává obecní živnostenský úřad. (2) Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. a), d), e), f) a i) může projednat příkazem na místě Policie České republiky.“. 114. V § 53b odst. 1 se slova „souslednost nebo jejich dopady na provozovatele dráhy a dopravce“ nahrazují slovy „souslednost, jejich dopady na bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy nebo požadavky provozovatele dráhy, dopravce, Drážního úřadu nebo orgánu jiného členského státu“. 115. V § 53b odst. 3 větě první se slova „7 dnů“ nahrazují slovy „2 měsíců“. 116. V § 53b odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Drážní inspekce zveřejní informaci o zahájení šetření způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Drážní inspekce přijímá a při šetření zohledňuje podněty a vyjádření od Drážního úřadu, dotčeného provozovatele dráhy, dotčeného dopravce, Agentury Evropské unie pro železnice, dotčeného výrobce drážního vozidla nebo jiného drážního zařízení, odborové organizace působící u dotčeného provozovatele dráhy nebo dopravce, dotčené složky integrovaného záchranného systému, zástupce cestujících a odesílatelů, osoby s újmou na zdraví nebo majetku a osoby blízké oběti nehody. Osobu s újmou na zdraví nebo majetku a osobu blízkou oběti nehody Drážní inspekce informuje o pokroku v šetření, jsou-li jí známy; přitom zohlední jejich odůvodněné potřeby.“. 117. V § 53c odst. 1 se slova „Evropskou železniční agenturu“ nahrazují slovy „Agenturu Evropské unie pro železnice“. 118. V § 53c odst. 2 se slova „je-li účastníkem mimořádné události dopravce, který je držitelem licence pro provozování drážní dopravy vydané tímto členským státem“ nahrazují slovy „je-li to vhodné a je-li účastníkem mimořádné události dopravce, který je držitelem licence pro provozování drážní dopravy vydané tímto členským státem, nebo účastní-li se mimořádné události drážní vozidlo, které je registrováno nebo jehož údržba je prováděna v tomto členském státu“. 119. V § 53c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Drážní inspekce zajistí přizvanému orgánu jiného členského státu přístup k důkazům a informacím týkajícím se nehody nebo incidentu.“. 120. V § 53d odst. 1 písmeno d) zní: „d) vyžadovat přístup k záznamovým zařízením a zajišťovat záznamy z těchto zařízení,“. 121. V § 53e odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Drážní inspekce bez zbytečného odkladu po dokončení šetření, nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k mimořádné události došlo, zpracuje závěrečnou zprávu o výsledcích šetření a po odstranění osobních údajů ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 122. V § 53e odst. 1 větě druhé se za slova „Drážnímu úřadu,“ vkládají slova „Agentuře Evropské unie pro železnice,“. 123. V § 53e odst. 1 větě čtvrté se slova „a dotčeným dopravcem“ nahrazují slovy „ , dotčeným dopravcem a, považuje-li to za vhodné, rovněž s jinou osobou nebo jiným správním orgánem“. 124. V § 53e odst. 2 se slova „zpracuje a zveřejní Drážní inspekce závěrečnou zprávu o výsledcích šetření bez zbytečného odkladu po jeho dokončení“ nahrazují slovy „zveřejní Drážní inspekce v této lhůtě, případně i každoročně, informace o dosavadním pokroku v šetření a podstatných otázkách, které jsou jeho předmětem“. 125. V § 53e se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Závěrečnou zprávu o výsledcích šetření v takovém případě Drážní inspekce zpracuje a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu po dokončení šetření.“. 126. V § 53e odst. 3 písm. i) se slovo „příbuzným“ nahrazuje slovy „osobám blízkým“. 127. V § 53e se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) dotčené složce integrovaného záchranného systému a k) případným zástupcům cestujících a odesílatelů.“. 128. V § 53e odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; toto sdělení činí pravidelně, alespoň jednou ročně, do doby přijetí odpovídajících opatření“. 129. V § 55 odst. 2 se slova „strukturálními a provozními subsystémy na dráhách zařazených do evropského železničního systému“ nahrazují slovy „prvky interoperability a subsystémy“. 130. V § 55 se doplňují odstavce 5 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 42 znějí: „(5) Drážní úřad každoročně ve spolupráci s Ministerstvem dopravy zpracovává plán opatření k zajištění bezpečnosti provozování dráhy celostátní a drah regionálních a drážní dopravy na těchto dráhách. Opatření obsažená v plánu musí směřovat k naplnění společných bezpečnostních cílů podle předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní cíle pro železniční systém42). Tento plán Drážní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Vnitrostátní právní předpisy stanovující technické požadavky nebo požadavky na bezpečnost, týkající se provozování dráhy celostátní nebo regionální anebo drážní dopravy provozované na této dráze, a jejich návrhy oznamuje Evropské komisi a Agentuře Evropské unie pro železnice drážní správní úřad. (7) Drážní úřad uchovává údaje získané od provozovatele dráhy celostátní nebo regionální podle § 22 odst. 2 písm. k) po dobu 3 let od jejich získání. (8) Drážní úřad zveřejní výroční zprávu o své činnosti za kalendářní rok a do 30. září následujícího kalendářního roku ji postoupí Agentuře Evropské unie pro železnice. Obsah výroční zprávy stanoví prováděcí právní předpis. 42) Rozhodnutí Komise 2012/226/EU ze dne 23. dubna 2012 o druhém souboru společných bezpečnostních cílů pro železniční systém, v platném znění.“. 131. V § 58 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Drážní správní úřad spolupracuje s příslušným orgánem jiného členského státu v souvislosti s výkonem státního dozoru v oblasti bezpečnosti a) provozování dráhy celostátní nebo regionální, přesahuje-li dráha státní hranici České republiky, nebo b) drážní dopravy provozované na dráze celostátní nebo regionální, je-li provozována rovněž v jiném členském státu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 132. § 65a zní: „§ 65a (1) Rozhodnutí drážního správního úřadu, proti němuž se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení, není vyloučeno ze soudního přezkoumání. Podání žaloby proti rozhodnutí drážního správního úřadu podle § 19b odst. 1, § 19b odst. 2, § 31c odst. 1 a § 49h odst. 4 má odkladný účinek. (2) K soudnímu přezkumu rozhodnutí Úřadu vydaného podle tohoto zákona jsou příslušné soudy jednající a rozhodující ve správním soudnictví.“. 133. V § 66 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 4a odst. 3, § 5 odst. 5, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 2, § 14a odst. 3, § 19 odst. 7, § 20 odst. 4, § 22 odst. 5, § 23 odst. 1 písm. a), § 23 odst. 8, § 23d odst. 5, § 25 odst. 6, § 27 odst. 3, § 34 odst. 7, § 35 odst. 4, § 36 odst. 4, § 37 odst. 7, § 42 odst. 3, § 43c odst. 9, § 43d odst. 5, § 44 odst. 1 a 2, § 45 odst. 7, § 46c odst. 3, § 46e odst. 5, § 46j odst. 5, § 46t odst. 2, § 47 odst. 2, § 48 odst. 1, § 49 odst. 3 písm. a) a d), § 49a odst. 2 a 3, § 49o odst. 9, § 49p odst. 7, § 53b odst. 7, § 53d odst. 6, § 53e odst. 6, § 55 odst. 8 a § 58 odst. 6.“. 134. V § 66 odst. 2 se slova „dopravy po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vydá právní předpis“ nahrazují slovy „zdravotnictví vydá vyhlášku“. 135. V § 66 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a k provedení § 45 odst. 3, § 46d odst. 2 a § 46f odst. 3“. 136. V § 66 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy vydané podle § 23a zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu, na kterou bylo vydáno, považuje za osvědčení provozovatele dráhy podle § 19 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li vydáno nové osvědčení provozovatele dráhy podle § 19a nebo 19b zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy podle věty první platnosti dnem právní moci rozhodnutí o vydání nového osvědčení provozovatele dráhy. 2. Osvědčení dopravce vydané podle § 34h zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti po dobu, na kterou bylo vydáno. Bylo-li vydáno nové osvědčení dopravce podle § 31b nebo 31c zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá osvědčení dopravce podle věty první platnosti dnem právní moci rozhodnutí o vydání nového osvědčení dopravce. 3. Na dráze celostátní nebo regionální lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provozovat drážní vozidlo bez povolení k jeho uvedení na trh, byla-li jeho technická způsobilost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona prokázána podle § 43 nebo § 43b zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo byla-li jeho technická způsobilost schválena přede dnem 15. června 2016 podle mezinárodní smlouvy upravující vzájemné používání vozů v mezinárodní přepravě1). Pro obnovu nebo modernizaci drážního vozidla podle věty první nebo pro rozšíření oblasti jeho provozu se § 49l zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije obdobně. 4. Držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální za účelem jiným než pro přepravu věcí nebo zvířat musí ode dne 16. června 2022 zajistit, aby jeho údržbu v souladu se systémem údržby zabezpečovala osoba podle § 43b odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Školení zaměstnanců provozovatele dráhy celostátní nebo regionální a dopravce provozujícího drážní dopravu na této dráze podle § 46s zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vedle provozovatele dráhy, dopravce nebo akreditované osoby poskytovat rovněž osoba, jíž byla akreditace k poskytování školení udělena drážním správním úřadem podle § 46s zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 367/2019 Sb. 6. Řízení o ověření způsobilosti k užívání nově budované nebo modernizované dráhy zahájené podle § 49b odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ověřena způsobilost k užívání nově budované nebo modernizované dráhy podle § 49b odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může být vydán kolaudační souhlas k užívání stavby dráhy celostátní nebo regionální, aniž byl vydán průkaz způsobilosti dráhy. 8. Evropský systém řízení železniční dopravy nemusí být schválen podle § 49e odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud a) bylo předkládání nabídek v zadávacím řízení týkajícím se jeho zavedení do subsystému traťové řízení a zabezpečení ukončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) byla smlouva týkající se jeho zavedení do subsystému traťové řízení a zabezpečení uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Právnické osoby, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pověřeny k činnostem posuzování shody součástí a subsystému evropského železničního systému podle čl. II bodu 5 zákona č. 367/2019 Sb., se považují za oznámené subjekty podle tohoto zákona. 10. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví pozbývá dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávnění k akreditaci a autorizaci právnických osob k činnostem posuzování shody součástí a subsystému evropského železničního systému podle čl. II bodu 6 zákona č. 367/2019 Sb. 11. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019, zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 254/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 277/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 300/2021 Sb., se mění takto: 1. V položce 58 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena h) až k). 2. V položce 58 písmeno i) zní: „i)\| Vydání osvědčení provozovatele dráhy nebo osvědčení dopravce, nejde-li o vydání osvědčení provozovatele dráhy nebo osvědčení dopravce z důvodu omezení provozování dráhy nebo drážní dopravy\| Kč 5 000“. ---\|---\|--- 3. V položce 58 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j)\| Vydání osvědčení provozovatele dráhy nebo osvědčení dopravce v případě změny údaje obsaženého v osvědčení, nejde-li o změnu údaje v osvědčení dopravce o druhu, rozsahu nebo oblasti provozu\| Kč 1 500“. ---\|---\|--- Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena k) a l). 4. V položce 58 písm. l) se slova „k ověřování odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy nebo drážní dopravy“ nahrazují slovy „k provádění školení zaměstnanců provozovatele dráhy celostátní nebo regionální a zaměstnanců dopravce provozujícího drážní dopravu na této dráze“. 5. V položce 58 se poznámka zrušuje. 6. Položka 59 včetně poznámky zní: „Položka 59 a)\| Vydání povolení typu vozidla pro hnací drážní vozidlo\| Kč\| 30 000 ---\|---\|---\|--- b)\| Vydání povolení typu vozidla pro tažené drážní vozidlo určené pro přepravu osob nebo speciálně konstruované drážní vozidlo s vlastním pohonem určené k výstavbě, opravám a údržbě drah\| Kč \| 15 000 c)\| Vydání povolení typu vozidla pro tažené drážní vozidlo určené pro přepravu věcí nebo zvířat nebo speciálně konstruované drážní vozidlo bez vlastního pohonu určené k výstavbě, opravám a údržbě drah\| Kč\| 10 000 d)\| Schválení typu drážního vozidla pro elektrickou lokomotivu, elektrickou jednotku, motorovou lokomotivu, motorový vůz, osobní vůz s rychlostí nad 160 km/h, vozidlo dráhy speciální určené pro přepravu cestujících, tramvaj nebo trolejbus\| Kč\| 30 000 e) \| Schválení typu drážního vozidla pro osobní vůz s rychlostí do 160 km/h nebo speciálně konstruované železniční vozidlo s vlastním pohonem k výstavbě, opravám a údržbě drah\| Kč\| 15 000 f)\| Schválení typu drážního vozidla pro nákladní vůz nebo speciálně konstruované železniční vozidlo bez vlastního pohonu k výstavbě, opravám a údržbě drah\| Kč\| 10 000 g) \| Vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh, bylo-li vydáno povolení typu vozidla\| Kč\| 500 h)\| Vydání povolení k uvedení drážního vozidla na trh, nebylo-li vydáno povolení typu vozidla, pro hnací drážní vozidlo\| Kč\| 30 000 i)\| Vydání povolení k uvedení drážního vozidla na trh, nebylo-li vydáno povolení typu vozidla, pro tažené drážní vozidlo určené pro přepravu osob nebo speciálně konstruované drážní vozidlo s vlastním pohonem určené k výstavbě, opravám a údržbě drah\| Kč\| 15 000 j)\| Vydání povolení k uvedení drážního vozidla na trh, nebylo-li vydáno povolení typu vozidla, pro tažené drážní vozidlo určené pro přepravu věcí nebo zvířat nebo speciálně konstruované drážní vozidlo bez vlastního pohonu určené k výstavbě, opravám a údržbě drah\| Kč\| 10 000 k) \| Vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla\| Kč\| 500 l)\| Vydání povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla v případě jeho obnovy nebo modernizace, v případě rozšíření oblasti jeho provozu nebo v případě změny technické specifikace pro interoperabilitu\| Kč\| 5 000 m)\| Schválení změny na drážním vozidle znamenající odchylku od schváleného typu bez ohledu na počet odchylek\| Kč\| 5 000 n)\| Zápis drážního vozidla do registru vozidel nebo změna zapsaných údajů\| Kč \| 1 000 o)\| Vydání osvědčení osoby zabezpečující údržbu\| Kč \| 5 000 p)\| Vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla\| Kč\| 100 q)\| Vydání průkazu způsobilosti k provozu určeného technického zařízení pro lanovou dráhu nebo lyžařský vlek\| Kč\| 1 000 r)\| Vydání průkazu způsobilosti k provozu určeného technického zařízení pro určená technická zařízení jiná než uvedená v písmenu q)\| Kč\| 200 s)\| Rozšíření osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení o další technická zařízení téhož druhu\| Kč\| 100 Poznámka Poplatek podle písmene q) nebo r) této položky se vybírá pouze jednou i v případě, obsahuje-li technologický celek více určených technických zařízení podle zvláštního předpisu.“. Poznámky pod čarou č. 36 a 37 se zrušují. 7. V položce 59a písmeno a) zní: „a)\| Posouzení ohrožení hospodářské vyváženosti osobní drážní dopravy\| Kč 1 500“. ---\|---\|--- ČÁST TŘETÍ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. IV Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému. 2. Nařízení vlády č. 371/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému. 3. Nařízení vlády č. 289/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění nařízení vlády č. 371/2007 Sb. 4. Nařízení vlády č. 88/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění pozdějších předpisů. 5. Nařízení vlády č. 72/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 209/2006 Sb., o požadavcích na přípustné emise znečišťujících látek ve výfukových plynech spalovacího hnacího motoru drážního vozidla. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3, 50, 51, 52 a 110, která nabývají účinnosti dnem 16. června 2024. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Úmluva o vzájemném používání osobních a zavazadlových vozů v mezinárodní přepravě (RIC). Úmluva o vzájemném používání nákladních vozů v mezinárodní přepravě (RIV).
Zákon č. 518/2021 Sb.	Zákon č. 518/2021 Sb. Zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě Vyhlášeno 23. 12. 2021, datum účinnosti 23. 12. 2021, částka 226/2021 * § 1 - Úvodní ustanovení * Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě * § 2 - Zaměstnanci, kterému podle § 192 až 194 zákoníku práce z důvodu nařízené karantény vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu“), přísluší příspěvek za podmínek stanovených tímto * § 3 - (1) Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvek ve výši 370 Kč. * § 4 - (1) Příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za příslušné období. * § 5 - Dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci3) a mají podle jiného právního předpisu4) v době nařízené karantény nárok na plat ve snížené výši nebo odměnu ve snížené výši, přísluší příspěvek za podmínek stanovených v § 1 až 4 o * Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatelem * § 6 - (1) Zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc částku, kterou zúčtoval zaměstnancům na příspěvku. * § 7 - Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se ve věcech pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. * Společná ustanovení * § 8 - (1) Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. * § 9 - (1) Zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli částku odečtu podle § 6, pokud zaměstnavatel tento odečet provedl nesprávně v důsledku zaviněného jednání zaměstnance. * § 10 - Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zašle zaměstnavateli na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény zaměstnanci a o jejím trvání nebo ukončení; pro podání žádosti a sdělení informace platí § 116a * § 11 - Přechodné ustanovení * § 12 - Účinnost Aktuální znění od 23. 12. 2021 518 ZÁKON ze dne 15. prosince 2021 o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon upravuje a) poskytování mimořádného příspěvkupříspěvku při nařízené karanténě (dále jen „příspěvekpříspěvek“) zaměstnanci jeho zaměstnavatelem, b) placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvkupříspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) zaměstnavatelem ve vztahu k poskytnutí příspěvkupříspěvku. (2) Nárok na příspěvekpříspěvek vzniká a trvá nejdéle do 28. února 2022. (3) Pro účely tohoto zákona se karanténou rozumí též izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví1). Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě § 2 Zaměstnanci, kterému podle § 192 až 194 zákoníku práce z důvodu nařízené karantény vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu“), přísluší příspěvekpříspěvek za podmínek stanovených tímto zákonem. § 3 (1) Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvekpříspěvek ve výši 370 Kč. (2) Pokud součet příspěvkupříspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvekpříspěvek se o tento rozdíl sníží. § 4 (1) PříspěvekPříspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za příslušné období. (2) Při měsíčním vyúčtování mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr2) je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující rovněž údaj o zúčtovaném příspěvkupříspěvku. § 5 Dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci3) a mají podle jiného právního předpisu4) v době nařízené karantény nárok na plat ve snížené výši nebo odměnu ve snížené výši, přísluší příspěvekpříspěvek za podmínek stanovených v § 1 až 4 obdobně. Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatelem § 6 (1) Zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc částku, kterou zúčtoval zaměstnancům na příspěvkupříspěvku. (2) Zaměstnavatel má nárok na odečet podle odstavce 1, jen pokud příspěvekpříspěvek vyplatil nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvekpříspěvek odečetl od pojistného. (3) Nárok na odečet podle odstavce 1 lze uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény. (4) Zaměstnavatel uplatňuje odečet podle odstavce 1 na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; na tomto tiskopisu uvádí též údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a úhrn příspěvkůpříspěvků, které od pojistného odečítá. (5) Je-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného podle odstavce 1, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Za žádost o úhradu tohoto rozdílu se považuje podání tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (6) Byla-li z částky pojistného odečtena vyšší částka, než měla být podle odstavce 1 odečtena, nebo provedl-li zaměstnavatel odečet, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Byla-li z částky pojistného odečtena nižší částka, než měla být podle odstavce 1 odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném. § 7 Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se ve věcech pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Společná ustanovení § 8 (1) PříspěvekPříspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. (2) Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů5) výše příjmu, k příspěvkupříspěvku se nepřihlíží. (3) PříspěvekPříspěvek nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucíexekucí. (4) PříspěvekPříspěvek je příjmem podle § 304d odst. 1 občanského soudního řádu. § 9 (1) Zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli částku odečtu podle § 6, pokud zaměstnavatel tento odečet provedl nesprávně v důsledku zaviněného jednání zaměstnance. (2) Kromě ostatních případů uvedených v § 147 odst. 1 zákoníku práce smí zaměstnavatel zaměstnanci srazit i příspěvekpříspěvek poskytnutý podle tohoto zákona k úhradě podle odstavce 1. § 10 Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zašle zaměstnavateli na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény zaměstnanci a o jejím trvání nebo ukončení; pro podání žádosti a sdělení informace platí § 116a zákona o nemocenském pojištění obdobně. Za žádost zaměstnavatele podle věty první se považuje též žádost o sdělení informace o vzniku dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti již podaná podle § 116a zákona o nemocenském pojištění. § 11 Přechodné ustanovení PříspěvekPříspěvek přísluší podle tohoto zákona i za kalendářní dny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla karanténa nařízena po 30. listopadu 2021 a tato karanténa trvá aspoň v den nabytí účinnosti tohoto zákona. § 12 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) § 2 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 142 odst. 5 zákoníku práce. 3) § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 128 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. § 72 odst. 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 47 odst. 7 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 53 odst. 7 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 519/2021 Sb.	Zákon č. 519/2021 Sb. Zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2022 Vyhlášeno 23. 12. 2021, datum účinnosti 24. 12. 2021, částka 226/2021 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - KOMPENZAČNÍ BONUS (§ 2 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU (§ 12 — § 16) * ČÁST ČTVRTÁ - OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ OBCÍ (§ 17 — § 19) * ČÁST PÁTÁ - OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ KRAJŮ (§ 20 — § 22) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÉ USTANOVENÍ (§ 23 — § 23) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 24 — § 24) Aktuální znění od 24. 12. 2021 519 ZÁKON ze dne 15. prosince 2021 o kompenzačním bonusu pro rok 2022 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo s krizovými, mimořádnými nebo ochrannými opatřeními1) přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen „kompenzační bonuskompenzační bonus“). ČÁST DRUHÁ KOMPENZAČNÍ BONUS § 2 Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné (1) Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění. (2) Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 22. listopadu 2021 byl a) osobou podle odstavce 1, nebo b) osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po dni 22. listopadu 2020. § 3 Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným (1) Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má a) nejvýše 2 společníky, kteří jsou fyzickými osobami, nebo b) pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodinyčleny jedné rodiny. (2) Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo a) splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 22. listopadu 2021, b) byl ke dni 22. listopadu 2021 daňovým 1. rezidentem České republiky, nebo 2. nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období, do něhož spadá příslušné bonusové období, podle § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů. (3) Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období byla a) v úpadku nebo v likvidaci nebo b) nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. (4) Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být dále společník společnosti s ručením omezeným, a) jejíž obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za žádné z 2 skončených zdaňovacích období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházejících bonusovému období nepřekročil částku 120 000 Kč, nebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 120 000 Kč, a b) která nebyla ke dni 22. listopadu 2021 daňovým rezidentem České republiky, nebo jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. (5) V případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění podmínek podle odstavců 1 až 4 ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně. § 4 Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (1) Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je také osoba, která vykonávala v rozhodném obdobírozhodném období práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměrdohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnaneczaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnaneczaměstnanec; to neplatí, pokud se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona upravujícího nemocenské pojištění. (2) Dohodou o práci konané mimo pracovní poměrDohodou o práci konané mimo pracovní poměr se pro účely tohoto zákona rozumí dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti podle zákoníku práce. (3) ZaměstnancemZaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnaneczaměstnanec podle zákona upravujícího nemocenské pojištění. § 5 Společná ustanovení pro subjekt kompenzačního bonusu (1) Subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je daňovým subjektem. (2) Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu nemůže být osoba, která v bonusovém období byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. (3) Členy jedné rodinyČleny jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. (4) Rozhodným obdobímRozhodným obdobím je období od 1. června 2021 do 31. října 2021. Subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 4 může pro splnění podmínek podle tohoto zákona jako rozhodné obdobírozhodné období použít období 5 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, z nichž poslední celý spadá do bonusového období. § 6 Předmět kompenzačního bonusu (1) Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu společníkem, v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonuskompenzační bonus, pokud jedna nebo více těchto činností byly významně dotčeny. (2) Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 2 je výkon činnosti podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů ve srovnávacím obdobísrovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. (3) Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 3 je výkon činnosti podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o a) společnost s ručením omezeným, u níž převažující část příjmů ve srovnávacím obdobísrovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností, a b) subjekt, u něhož převažující část příjmů ve srovnávacím obdobísrovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností společnosti podle písmene a); přitom se zohlední pouze příjmy odpovídající podílu společníka v této společnosti a dále příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. (4) Pro splnění podmínky podle odstavců 2 a 3 lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti. § 7 Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (1) Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je také výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměrdohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonuskompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku toho, že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena. (2) Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 4 je výkon práce podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném obdobírozhodném období plynula od zaměstnavatele podle odstavce 1; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. (3) Pro splnění podmínky podle odstavce 2 lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti. (4) Zaměstnavatelem podle odstavce 1 se rozumí zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu a) v rozhodném obdobírozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměrdohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a b) ke dni 22. listopadu 2021 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměrdohodu o práci konané mimo pracovní poměr. § 8 Společná ustanovení pro předmět kompenzačního bonusu (1) Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím obdobísrovnávacím období. Činnost se nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody než a) dopadem opatření podle § 1, b) péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu nebo překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnancezaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo c) nařízenou karanténou nebo izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa“) v případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu. (2) Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období. (3) Srovnávacím obdobímSrovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu zvolí v rámci a) rozhodného obdobírozhodného období, nebo b) období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, nelze-li činnost podle odstavce 1 z důvodu jejího sezonního charakteru účelně vykonávat v žádném ze 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného obdobírozhodného období. (4) V případě, kdy a) se subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 2 stal osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění později než v první den srovnávacího obdobísrovnávacího období určeného podle odstavce 3, je srovnávacím obdobímsrovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl touto osobou, b) společnost s ručením omezeným, jejímž je subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 3 společníkem, vznikla později než v první den srovnávacího obdobísrovnávacího období určeného podle odstavce 3, je srovnávacím obdobímsrovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu tato společnost existovala. (5) Součástí srovnávacího obdobísrovnávacího období určeného podle odstavce 4 nemůže být kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci listopadu 2021. Nelze-li podle odstavce 4 určit 3 celé kalendářní měsíce, může být srovnávací obdobísrovnávací období tvořeno méně než 3 celými kalendářními měsíci. Nelze-li takto určit alespoň 1 celý kalendářní měsíc, je srovnávacím obdobímsrovnávacím obdobím kalendářní měsíc listopad 2021 s tím, že za každý den, kdy subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu dosud nebyl tímto subjektem, se použije denní průměr příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti za dny, kdy byl subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu. (6) V kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu, který je účasten nemocenského pojištění, se za významně dotčenou vždy považuje a) samostatná výdělečná činnost tohoto subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu a b) činnost společnosti s ručením omezeným, které je tento subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu společníkem, a to pouze pro účely vzniku nároku na kompenzační bonuskompenzační bonus tohoto společníka. § 9 Vyloučení nároku na kompenzační bonus (1) Subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu nevzniká nárok na a) podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonuskompenzační bonus, b) kompenzační bonuskompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost, a c) kompenzační bonuskompenzační bonus podle § 3 za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího. (2) Subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonuskompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze a) podle § 2, 3 nebo 4, b) jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným, c) jednou bez ohledu na počet významně dotčených činností a d) jednou v případě, že vykonává činnost na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměrdohody o práci konané mimo pracovní poměr. (3) Kompenzační bonusKompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu. (4) Subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 2 může nárok na kompenzační bonuskompenzační bonus vzniknout pouze za kalendářní den, ve kterém není jeho samostatná výdělečná činnost přerušena. § 10 Výše kompenzačního bonusu (1) Výše kompenzačního bonusukompenzačního bonusu činí 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období. (2) V případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 2 nebo 3 nesmí výše kompenzačního bonusukompenzačního bonusu připadající na kalendářní den bonusového období překročit limitní částku. Limitní částka se vypočte jako rozdíl průměrné měsíční výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím obdobísrovnávacím období a výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období vydělený počtem kalendářních dní srovnávaného období. (3) V případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 4 činí výše kompenzačního bonusukompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období. (4) V případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 2 a 3 činí výše kompenzačního bonusukompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, za který je kompenzační bonuskompenzační bonus poskytován pouze z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6. § 11 Bonusové období (1) Prvním bonusovým obdobím je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021. Druhým bonusovým obdobím je období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022. (2) Vláda může nařízením stanovit jako další bonusové období kalendářní měsíc v období od 1. února 2022 do 31. prosince 2022, a to pro kalendářní měsíc, kdy lze předpokládat trvání opatření podle § 1. ČÁST TŘETÍ SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU § 12 Správa a správce kompenzačního bonusu (1) Kompenzační bonusKompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu. (2) Kompenzační bonusKompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. (3) Správcem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus (dále jen „správce bonusu“). § 13 Žádost o kompenzační bonus (1) Kompenzační bonusKompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonuskompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také a) čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonuskompenzační bonus, b) účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonuskompenzační bonus vyplacen, c) identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu, d) určení jedné nebo více činností podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1, e) průměrnou měsíční výši příjmů podle § 8 odst. 1 ve srovnávacím obdobísrovnávacím období a výši příjmů podle § 8 odst. 1 ve srovnávaném období a f) údaj o době trvání nařízené karantény v případě, že má být kompenzační bonuskompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6. (2) Žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus se podává za bonusové období. (3) Žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus lze podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonuskompenzační bonus zaniká. (4) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu lze v případě žádosti o kompenzační bonuskompenzační bonus učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem bonusu. (5) Pokud je žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus podána ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu. (6) Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zasílá správci bonusu na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu a o jejím trvání nebo ukončení; pro podání žádosti a sdělení informace se použije § 58 daňového řádu obdobně. § 14 Žádost o kompenzační bonus v případě osoby činné na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (1) Žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus podle § 4 obsahuje kromě náležitostí podle § 13 také a) identifikaci zaměstnavatele, pokud na jeho straně nastaly důvody podle § 7 odst. 1, b) kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměrdohody o práci konané mimo pracovní poměr podle § 4 odst. 1 a c) kopii mzdového listu zahrnujícího kalendářní měsíce, kdy byl subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu účasten nemocenského pojištění na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměrdohody o práci konané mimo pracovní poměr podle písmene b) v rozhodném obdobírozhodném období. (2) Kopii mzdového listu podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit potvrzením od zaměstnavatele prokazujícím splnění podmínek podle § 4 odst. 1. § 15 Stanovení kompenzačního bonusu (1) Kompenzační bonusKompenzační bonus se stanoví za bonusové období. (2) Kompenzační bonusKompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonuskompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusukompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období upravené podle § 10 odst. 2. (3) Zjistí-li správce bonusu na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonuskompenzační bonus a kompenzační bonuskompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusukompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. (4) Ve lhůtě podle § 13 odst. 3 lze žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus změnit. Dojde-li ke změně žádosti ještě před předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusukompenzačního bonusu do evidence daní, správce bonusu změnu zohlední v rámci tohoto předepsání. Dojde-li k pozdější změně žádosti, správce bonusu může na jejím základě doměřit daň nebo kompenzační bonuskompenzační bonus. (5) Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká. § 16 Placení kompenzačního bonusu (1) Vyměřený kompenzační bonuskompenzační bonus správce bonusu předepíše do evidence daní. Kompenzační bonusKompenzační bonus se eviduje na samostatném osobním daňovém účtu daňového subjektu. (2) V případě, že je kompenzační bonuskompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6, správce bonusu jej předepíše do evidence daní až poté, kdy na základě informace od České správy sociálního zabezpečení ověří splnění podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonuskompenzační bonus podle § 8 odst. 6. (3) Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je vratitelným přeplatkem a správce bonusu jej vrátí daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusukompenzačního bonusu; úrok z vratitelného přeplatku v případě kompenzačního bonusukompenzačního bonusu nevzniká. Přeplatek se vrátí bez ohledu na jeho výši. (4) Vrácení přeplatku podle odstavce 3 se provede bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonuskompenzační bonus. (5) Kompenzační bonusKompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuciexekuci. (6) Poskytovatel platebních služeb může finanční prostředky odpovídající vyplacenému kompenzačnímu bonusukompenzačnímu bonusu vyplatit povinnému bez ohledu na to, že je veden výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Tuto výplatu oznámí příslušnému orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci. ČÁST ČTVRTÁ OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ OBCÍ § 17 Příspěvek obci Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů obcíobcí se zavádí příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek obciobci“) za každé bonusové období podle § 11. § 18 Výše příspěvku obci (1) Výše příspěvku obciobci se stanoví tak, že částka odpovídající čtyřem pětinám podílu obcíobcí podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní na vyplaceném kompenzačním bonusukompenzačním bonusu se mezi obceobce rozdělí na základě prováděcího právního předpisu k zákonu upravujícímu rozpočtové určení daní, který stanoví procentní podíly jednotlivých obcíobcí na částech celostátního hrubého výnosu daní, ve znění účinném ke dni, ke kterému je příspěvek poukazován Ministerstvem financí. (2) Příspěvek obciobci není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem. § 19 Společná ustanovení k příspěvku obci (1) Příspěvek obciobci poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecobecná pokladní správa státního rozpočtu prostřednictvím kraje, v jehož správním obvodu se obec nachází. (2) Příspěvek obciobci poukazuje Ministerstvo financí kraji vždy k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí na základě průběžné informace o stavu předepsaných kompenzačních bonusůkompenzačních bonusů. Příspěvek obciobci se poukáže pouze, pokud dosáhne výše alespoň 500 Kč. (3) Příspěvek obciobci převede kraj do 5 pracovních dní od připsání na účet kraje na účet obceobce vedený u České národní bankybanky podřízený státní pokladně podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla. ČÁST PÁTÁ OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ KRAJŮ § 20 Příspěvek kraji Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů vyšších územních samosprávných celků (dále jen „kraj“) se zavádí příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek kraji“) za každé bonusové období podle § 11. § 21 Výše příspěvku kraji (1) Výše příspěvku kraji se stanoví tak, že částka odpovídající čtyřem pětinám podílu krajů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní na vyplaceném kompenzačním bonusukompenzačním bonusu se mezi kraje rozdělí na základě procenta, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, ve znění účinném ke dni, ke kterému je příspěvek poukazován Ministerstvem financí. (2) Příspěvek kraji není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem. § 22 Společná ustanovení k příspěvku kraji (1) Příspěvek kraji poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. (2) Příspěvek kraji poukazuje Ministerstvo financí kraji vždy k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí na základě průběžné informace o stavu předepsaných kompenzačních bonusůkompenzačních bonusů, a to na účet vedený u České národní bankybanky podřízený státní pokladně podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla. Příspěvek kraji se poukáže pouze, pokud dosáhne výše alespoň 500 Kč. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÉ USTANOVENÍ § 23 V případě, že k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí, kdy má být poukázán příspěvek obciobci nebo kraji, nebude účinný zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, bude tento příspěvek poukázán k patnáctému dni následujícího kalendářního čtvrtletí. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 24 Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů.
Zákon č. 520/2021 Sb.	Zákon č. 520/2021 Sb. Zákon o dalších úpravách poskytovaní ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Vyhlášeno 23. 12. 2021, datum účinnosti 23. 12. 2021, částka 226/2021 * Úvodní ustanovení * § 1 - (1) Pro účely tohoto zákona se mimořádným opatřením při epidemii rozumí * § 2 - (1) Za nařízení příslušného orgánu o uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se * § 3 - Podmínky nároku na ošetřovné * Výše ošetřovného * § 4 - Výše ošetřovného podle zákona o nemocenském pojištění a podle tohoto zákona za kalendářní den činí v období od 1. listopadu 2021 do 28. února 2022 80 % denního vyměřovacího základu. * § 5 - (1) U zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí výše ošetřovného nejméně 400 Kč za kalendářní den. Má-li tento zaměstnanec sjednánu kratší pracovní nebo služební dobu6) než stanovenou týdenní pracovní nebo služební dobu7), činí výše ošetřovného za * Podpůrčí doba a výplata ošetřovného * § 6 - (1) Podpůrčí doba u ošetřovného se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění z důvodu mimořádného opatření při epidemii uvedeného v § 1 odst. * § 7 - (1) Ošetřovné se vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na předepsaném tiskopisu; v případě vystřídání podle § 6 odst. 2 se na tomto tiskopisu uvádějí též dny, v nichž o dítě nebo jinou osobu pečoval jiný oprávněný. * § 8 - Zařízení nebo škola uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění sděluje pro účely kontroly na žádost orgánu nemocenského pojištění údaje potřebné pro ověření skutečností uvedených v § 7 odst. 2. Žádosti se podávají a údaje se sděl * § 9 - Orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař, který podle § 105 zákona o nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu potvrzuje nařízení karantény, její trvání a ukončení, je povinen potvrdit skutečnost, že se jedná o mimořádné opatření při epide * § 10 - (1) Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě nebo osobu uvedenou v § 3 o * Společná a závěrečná ustanovení * § 11 - Pro účely důchodového pojištění se za dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) zákona o důchodovém pojištění považuje i doba poskytování ošetřovného podle tohoto zákona. * § 12 - (1) Podle tohoto zákona se postupuje i při posuzování nároků na ošetřovné v období ode dne 1. listopadu 2021 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. * § 13 - Účinnost Aktuální znění od 26. 2. 2022 (39/2022 Sb.) 520 ZÁKON ze dne 15. prosince 2021 o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Úvodní ustanovení § 1 (1) Pro účely tohoto zákona se mimořádným opatřením při epidemii rozumí a) krizové opatření vyhlášené orgánem krizového řízení podle krizového zákona a mimořádné opatření vydané orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření infekčních onemocnění, pokud se tato opatření týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů v zařízení nebo škole anebo jejich částech uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v důsledku onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „onemocnění COVID-19“), b) mimořádné opatření podle zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, kterým došlo k omezení výuky nebo jiné činnosti školy nebo školského zařízení, dětské skupiny, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zařízení péče o děti do 3 let věku, zařízení pro výchovu, výuku anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku nebo jiného obdobného zařízení anebo stanovení podmínek pro výuku nebo jinou činnost anebo pro osobní přítomnost v nich, pokud tato opatření mají za následek osobní nepřítomnost dětí, žáků a studentů v těchto školách a zařízeních anebo jejich částech, c) opatření podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů vydaných k jeho provedení, kterým došlo k uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19, d) nařízení karantény dítěti nebo osobě uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19. (2) Pokud mimořádná opatření při epidemii podle odstavce 1 písm. a), b) a c) na sebe bezprostředně navazují nebo se překrývají, považuje se navazující nebo překrývající se opatření za pokračování předchozího mimořádného opatření. Navazuje-li mimořádné opatření při epidemii podle odstavce 1 písm. d) bezprostředně na předchozí mimořádné opatření podle odstavce 1 písm. d) nebo se s ním překrývá, považuje se toto navazující nebo překrývající se opatření za pokračování předchozího mimořádného opatření. (3) Nároky podle tohoto zákona vznikají a trvají jen v době trvání mimořádného opatření při epidemii, nejdéle však do 28. února 2022. (4) Opatřením podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů vydaných k jeho provedení, kterým došlo k uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19, se pro účely tohoto zákona rozumí též mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem podle zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19. (5) Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, použije se zákon o nemocenském pojištění. (6) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení1). § 2 (1) Za nařízení příslušného orgánu o uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se považuje též opatření uvedené v § 1 odst. 1 písm. b) a c). (2) Za zařízení podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění a podle § 70 odst. 2 písm. f) bodů 1 a 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se považuje též zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách. (3) Pro nárok na ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění a pro nárok na ošetřovné podle tohoto zákona se nepoužije § 39 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, a jde-li o zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, též § 39 odst. 5 písm. g) zákona o nemocenském pojištění. § 3 Podmínky nároku na ošetřovné (1) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu a) péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění, b) péče o osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2, ale toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu mimořádného opatření při epidemii, c) péče o nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona, jde-li o dítě se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem2), kterému bylo vydáno doporučení školského poradenského zařízení za účelem stanovení podpůrných opatření pro jeho vzdělávání3) (dále jen „dítě se speciálními vzdělávacími potřebami“), jestliže nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii, nebo d) ošetřování jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. (2) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který v době trvání mimořádného opatření při epidemii nastoupil do zaměstnání, pokud potřeba péče o dítě nebo o osobu uvedenou v odstavci 1 vznikla přede dnem nástupu do zaměstnání a trvá aspoň v tento den; za den vzniku potřeby této péče se považuje den, v němž začal zaměstnanec pečovat o toto dítě nebo o tuto osobu z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Podmínkou nároku na ošetřovné v tomto případě je účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 6 měsících bezprostředně předcházejících dni, v němž začal pečovat o dítě nebo o osobu uvedenou v odstavci 1 z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Do doby účasti na nemocenském pojištění pro nárok na ošetřovné podle věty první se započítává též a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění4), jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno, b) doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala nemocensky pojištěná činnost, c) doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo d) doba pobírání rodičovského příspěvku. Doby uvedené v písmenech a) až d) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s nemocensky pojištěnou činností; pokud se doby uvedené v písmenech a) až d) vzájemně překrývají, započítávají se pouze jednou. (3) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce nebo zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti, která je zaměstnáním malého rozsahu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba péče, mají nárok na ošetřovné též, pokud byli účastni nemocenského pojištění aspoň ve 3 kalendářních měsících bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla potřeba péče. (4) Nárok na ošetřovné, na které vznikl nárok podle tohoto zákona, zaniká skončením zaměstnání. (5) Nárok na výplatu ošetřovného není v období školních prázdnin a volných dnů vyhlášených ředitelem školy v průběhu školního roku, s výjimkou mimořádného ředitelského volna podle zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19. (6) Ošetřovné se nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto týdnu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba péče trvala. (7) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba, jíž jsou ošetřování nebo péče poskytovány, žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé5) a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance. Výše ošetřovného § 4 Výše ošetřovného podle zákona o nemocenském pojištění a podle tohoto zákona za kalendářní den činí v období od 1. listopadu 2021 do 28. února 2022 80 % denního vyměřovacího základu. § 5 (1) U zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí výše ošetřovného nejméně 400 Kč za kalendářní den. Má-li tento zaměstnanec sjednánu kratší pracovní nebo služební dobu6) než stanovenou týdenní pracovní nebo služební dobu7), činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou jako součin částky 400 Kč a koeficientu zkrácení pracovní doby. Koeficient zkrácení pracovní doby se určí jako podíl kratší pracovní nebo služební doby a stanovené týdenní pracovní nebo služební doby a zaokrouhluje se na 3 platná desetinná místa; přitom se vychází z údaje o stanovené týdenní pracovní nebo služební době a kratší pracovní nebo služební době v den účinnosti mimořádného opatření podle § 1 odst. 1 písm. a), b) a c) nebo v den nařízení karantény podle § 1 odst. 1 písm. d). (2) Uplatňuje-li zaměstnanec v pracovním nebo služebním poměru nárok na ošetřovné z více zaměstnání a v žádném z těchto zaměstnání pracovní nebo služební doba neodpovídá stanovené týdenní pracovní nebo služební době, činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou postupem podle odstavce 1 vět druhé a třetí, je-li výše ošetřovného za kalendářní den vypočtená z denního vyměřovacího základu stanoveného podle § 20 zákona o nemocenském pojištění nižší než 400 Kč. Koeficientem zkrácení pracovní doby je součet těchto koeficientů stanovených podle odstavce 1 věty třetí pro tato zaměstnání; tento koeficient může mít maximálně hodnotu 1. (3) Pro účely stanovení výše ošetřovného podle odstavců 1 a 2 je zaměstnavatel povinen uvést na předepsaném tiskopisu údaj o stanovené týdenní pracovní nebo služební době zaměstnance a při kratší pracovní nebo služební době koeficient zkrácení pracovní doby vypočtený postupem uvedeným v odstavci 1 větě třetí. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije jen při stanovení výše ošetřovného, na které vznikl nárok z důvodu péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. b) z důvodu mimořádného opatření při epidemii, nejdříve však v období ode dne 1. listopadu 2021. Podpůrčí doba a výplata ošetřovného § 6 (1) Podpůrčí doba u ošetřovného se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění z důvodu mimořádného opatření při epidemii uvedeného v § 1 odst. 1 písm. a), b) nebo c), nebo o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény uvedené v § 1 odst. 1 písm. d). (2) V rámci podpůrčí doby stanovené podle odstavce 1 je možné vystřídání podle § 39 odst. 4 věty první zákona o nemocenském pojištění i vícekrát, přičemž vystřídat se mohou i více než 2 oprávnění; vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu. Podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí do péče. (3) Při výplatě ošetřovného za podpůrčí dobu prodlouženou podle odstavce 1 se postupuje obdobně podle § 110 zákona o nemocenském pojištění. § 7 (1) Ošetřovné se vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na předepsaném tiskopisu; v případě vystřídání podle § 6 odst. 2 se na tomto tiskopisu uvádějí též dny, v nichž o dítě nebo jinou osobu pečoval jiný oprávněný. (2) Při uplatnění nároku na výplatu ošetřovného podle § 109 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění v případě uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění z důvodu mimořádného opatření při epidemii se potvrzení o uzavření tohoto zařízení nebo školy anebo jejich částí nahrazuje prohlášením zaměstnance, který žádá o dávku; to platí obdobně pro trvání nebo ukončení tohoto uzavření. V žádosti o dávku se uvede jméno, příjmení a rodné číslo dítěte a název a adresa zařízení nebo školy, které dítě navštěvuje. Nárok na výplatu ošetřovného v případě uvedeném v § 3 odst. 1 písm. c) se dále osvědčuje potvrzením školy s uvedením, že jde o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c). Ustanovení § 97 odst. 1 věty poslední a § 106 zákona o nemocenském pojištění, jde-li o potvrzení o uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí podle věty první, se nepoužijí. (3) Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu potvrdit skutečnosti rozhodné pro nárok na ošetřovné v případě zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění. (4) Škola je povinna na žádost zaměstnance potvrdit pro účely ošetřovného, že se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c). Porušení povinnosti podle věty první a podle § 8 věty první se považuje za porušení povinnosti podle § 106 zákona o nemocenském pojištění. § 8 Zařízení nebo škola uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění sděluje pro účely kontroly na žádost orgánu nemocenského pojištění údaje potřebné pro ověření skutečností uvedených v § 7 odst. 2. Žádosti se podávají a údaje se sdělují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, nedojde-li mezi zařízením nebo školou a orgánem nemocenského pojištění k jiné dohodě. § 9 Orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař, který podle § 105 zákona o nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu potvrzuje nařízení karantény, její trvání a ukončení, je povinen potvrdit skutečnost, že se jedná o mimořádné opatření při epidemii podle § 1 odst. 1 písm. d). Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 105 zákona o nemocenském pojištění. § 10 (1) Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě nebo osobu uvedenou v § 3 odst. 1. (2) Doba služebního volna s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů z důvodu mimořádného opatření při epidemii uvedeného v § 1 odst. 1 písm. a), b) nebo c), a o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény uvedené v § 1 odst. 1 písm. d). Společná a závěrečná ustanovení § 11 Pro účely důchodového pojištění se za dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) zákona o důchodovém pojištění považuje i doba poskytování ošetřovného podle tohoto zákona. § 12 (1) Podle tohoto zákona se postupuje i při posuzování nároků na ošetřovné v období ode dne 1. listopadu 2021 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Podle § 6 odst. 1 se postupuje i v případě, že podpůrčí doba podle zákona o nemocenském pojištění již uplynula přede dnem 1. listopadu 2021, pokud v tento den trvala potřeba péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. b) z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Podle § 10 odst. 2 se postupuje i v případě, že služební volno bylo již ze stejného důvodu vyčerpáno přede dnem 1. listopadu 2021. (3) Nárok na ošetřovné podle tohoto zákona vzniká ode dne 1. listopadu 2021 též zaměstnanci z důvodu péče podle § 3 odst. 1 a zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce nebo na základě dohody o pracovní činnosti, pokud mu v tento den trvala potřeba péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. b) z důvodu mimořádného opatření při epidemii. (4) Ošetřovné vyplacené za kalendářní dny v období ode dne 1. listopadu 2021 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v nižší výši, než je výše ošetřovného stanovená podle § 4 a 5, se bez žádosti doplatí do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 13 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. 2) § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 3) § 15 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 20 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 772 občanského zákoníku. 6) § 80 zákoníku práce. 7) § 79 zákoníku práce.
Zákon č. 17/2022 Sb.	Zákon č. 17/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 1. 2022, datum účinnosti 28. 1. 2022, částka 11/2022 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 28. 1. 2022 17 ZÁKON ze dne 20. ledna 2022, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 2 se za větu druhou vkládají věty „Za vlastníka bytu se pro účely tohoto zákona považuje i osoba, která užívá byt na základě služebnosti užívání celého bytu. Za nájemce bytu se pro účely tohoto zákona považuje i podnájemce celého bytu, který byt užívá se souhlasem vlastníka bytu. Pro účely tohoto zákona, jde-li o podnájemní vztah, nájemce vstupuje do práv a povinností vlastníka bytu a podnájemce do práv a povinností nájemce bytu.“. 2. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 78 zní: „§ 24a Podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci pro rok 2022 (1) Nárok na příspěvek na bydlení pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 má též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, splňuje-li podmínky podle § 24 odst. 1. Ustanovení § 24 odst. 2 vět první a druhé, odst. 3 a 4 se použijí obdobně. Pro stanovení výše nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení se použijí obdobně ustanovení § 25 až 27 určená pro vlastníky bytů. (2) Stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí příspěvku na bydlení podle tohoto zákona povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě. Pro vymezení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí § 3 písm. i), § 8, 11, 38 a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby78), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně s tím, že tato stavba musí mít záchod. (3) Kontrolu, zda stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňuje požadavky uvedené v odstavci 2, provádí pro účely tohoto zákona na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad. (4) Při provádění kontroly podle odstavce 3 se postupuje podle ustanovení zákona o kontrole. (5) K žádosti o příspěvek na bydlení musí být dále přiloženy doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci; pokud je předložení uvedených dokladů spojeno pro žadatele o dávku s těžko překonatelnou překážkou, poskytne tyto doklady na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad. 78) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 25 odst. 1 písm. a) se za slovo „nájemní“ vkládají slova „nebo podnájemní“. 4. V § 25 odst. 1 písm. b) se za slova „družstevních bytů“ vkládají slova „, bytů užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu“. 5. V § 26 odst. 1 písm. a) se za slovo „nájemní“ vkládají slova „nebo podnájemní“. 6. V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „a bytech vlastníků“ nahrazují slovy „, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty vlastníků“. 7. V § 26 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Normativní náklady na bydlení stanovené nařízením vlády vydaným podle § 28 pro rok 2022 pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy se použijí i pro bydlení v bytech užívaných na základě podnájemní smlouvy, b) byty v družstevních bytech a byty vlastníků se použijí i pro bydlení v bytech užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu.“. 8. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní: „§ 26a Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (1) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené nařízením vlády vydaným podle § 28 pro rok 2022 se pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 navyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši o částky stanovené v odstavci 2. (2) Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 činí pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč ---\|--- jedna\| 1 120 dvě\| 1 130 tři\| 1 607 čtyři a více\| 1 974 b) byty v družstevních bytech, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč ---\|--- jedna\| 1 180 dvě\| 1 219 tři\| 1 733 čtyři a více\| 2 147 (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží vládě odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2021 a 2022, pokud to vláda uloží. (4) Vláda může pro období do 31. prosince 2022 nařízením zvýšit částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené v odstavci 2, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu předloženého vládě podle odstavce 3 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2021 a 2022.“. 9. V § 68 odst. 1 písm. e) se slovo „smlouvy“ nahrazuje slovy „nebo podnájemní smlouvy k celému bytu, služebnosti užívání celého bytu“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení podle § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2022. 2. Osobě, která užívá byt na základě služebnosti užívání celého bytu, nebo osobě, která je podnájemcem celého bytu, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle § 24 až 27 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve za leden 2022. 3. Vlastníku stavby pro individuální či rodinnou rekreaci vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle § 24a zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve za leden 2022. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 18/2022 Sb.	Zákon č. 18/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 1. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 11/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 (208/2024 Sb.) 18 ZÁKON ze dne 20. ledna 2022, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. I Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona 587/2020 Sb., zákona 218/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se odstavec 4 zrušuje. 2. § 3a včetně nadpisu, § 3b a 4a se zrušují. 3. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Výše platové základny do 31. prosince 2022 Do 31. prosince 2022 činí platová základna 84 060 Kč a pro soudce 100 872 Kč.“. Čl. II Přechodné ustanovení Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 491/2021 Sb., o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů představitelů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Čl. III Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 279/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., zákona č. 347/2011 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují. 2. V § 3 se odstavec 9 zrušuje. 3. § 3a včetně nadpisu zní: „§ 3a Výše platové základny do 31. prosince 2022 Do 31. prosince 2022 činí platová základna 90 784,80 Kč.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 492/2021 Sb., o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužije. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 26/2022 Sb.	Zákon č. 26/2022 Sb. Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Vyhlášeno 6. 2. 2022, datum účinnosti 7. 2. 2022, částka 15/2022 * ČÁST PRVNÍ - MIMOŘÁDNÉ ŘEDITELSKÉ VOLNO A MIMOŘÁDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ DISTANČNÍM ZPŮSOBEM PRO OBDOBÍ EPIDEMIE ONEMOCNĚNÍ COVID-19 (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 (§ 6 — § 6) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 7 — § 7) Aktuální znění od 7. 2. 2022 26 ZÁKON ze dne 3. února 2022 o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ MIMOŘÁDNÉ ŘEDITELSKÉ VOLNO A MIMOŘÁDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ DISTANČNÍM ZPŮSOBEM PRO OBDOBÍ EPIDEMIE ONEMOCNĚNÍ COVID-19 § 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 a podmínky, za kterých lze toto volno a vzdělávání vyhlásit. § 2 Mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem (1) Po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti podle zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 může a) ředitel základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky vyhlásit v období školního vyučování školního roku mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v celkovém rozsahu až 10 dnů, b) ředitel mateřské školy vyhlásit ve školním roce mimořádné ředitelské volno v celkovém rozsahu až 10 dnů. (2) Ředitel školy oznámí vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distančním způsobem zletilým žákům a studentům, zákonným zástupcům nezletilých dětí a žáků a zřizovateli. (3) Mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem může ředitel školy vyhlásit i jen pro určité pracoviště školy; rozsah dnů podle odstavce 1 se vztahuje ke každému pracovišti školy zvlášť. § 3 Podmínky vyhlášení mimořádného ředitelského volna Ředitel školy může mimořádné ředitelské volno vyhlásit, pokud z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění COVID-19 pedagogických pracovníků nelze dočasně zajistit prezenční vzdělávání ve škole nebo vzdělávání distančním způsobem podle § 184a školského zákona. § 4 Podmínky vyhlášení mimořádného vzdělávání distančním způsobem (1) Ředitel školy může vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem, pokud z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění COVID-19 není možná osobní přítomnost pedagogických pracovníků ve škole v takové míře, že důsledkem toho není možné zabezpečit prezenční vzdělávání ve škole v souladu se školským zákonem a současně se ředitel školy dohodne v potřebném rozsahu s pedagogickými pracovníky, že budou činnost vykonávat z jiného místa. (2) Mimořádné vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající okolnostem. (3) Děti, žáci a studenti jsou povinni se mimořádného vzdělávání distančním způsobem účastnit, s výjimkou žáků základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků mimořádného vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání. § 5 Společné ustanovení Mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem se pro účely vzniku nároku na ošetřovné podle jiného právního předpisu považují za mimořádné opatření při epidemii. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 § 6 Zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Opatřením podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů vydaných k jeho provedení, kterým došlo k uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19, se pro účely tohoto zákona rozumí též mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem podle zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 3 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „, s výjimkou mimořádného ředitelského volna podle zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 39/2022 Sb.	Zákon č. 39/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Vyhlášeno 25. 2. 2022, datum účinnosti 26. 2. 2022, částka 21/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 26. 2. 2022 39 ZÁKON ze dne 18. února 2022, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 Čl. I Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písmena b) a c) znějí: „b) omezení výkonu podnikatelské nebo jiné činnosti v provozovně, obchodním centru, na tržišti, tržnici nebo v jiném prostoru sloužícímu k podnikatelské nebo obdobné činnosti anebo stanovení podmínek pro jejich výkon, včetně omezení provozní doby, c) omezení podnikatelské nebo obdobné činnosti, při jejímž výkonu přichází fyzická osoba do přímého osobního kontaktu s jinou fyzickou osobou, anebo stanovení podmínek pro výkon takové činnosti,“. 2. V § 2 odst. 2 písm. d) se za slova „omezení provozování“ vkládají slova „sportoviště ve vnitřním prostoru stavby, venkovního sportoviště,“. 3. V § 2 odst. 2 písmeno e) zní: „e) omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci fyzických osob na jednom místě v jednom čase, nebo stanovení podmínek jejich konání snižujících riziko přenosu onemocnění COVID-19, včetně stanovení maximálního počtu fyzických osob, které se jich mohou účastnit; omezení nelze vztáhnout na schůze, zasedání a podobné akce orgánů veřejné moci a na shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím,“. 4. V § 2 odst. 2 písmeno f) zní: „f) omezení výuky nebo jiné činnosti vysoké školy, vyšší odborné školy, školy nebo školského zařízení, dětské skupiny, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zařízení péče o děti do 3 let věku, zařízení pro výchovu, výuku anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku nebo jiného obdobného zařízení anebo stanovení podmínek pro výuku nebo jinou činnost v nich,“. 5. V § 2 odst. 2 písm. k) se slova „a stanovení pravidel“ nahrazují slovy „nebo stanovení podmínek“. 6. V § 2 odst. 2 písm. l) se slovo „osob“ nahrazuje slovy „fyzických osob“. 7. V § 2 odst. 2 písmeno m) zní: „m) příkaz testovat fyzické osoby, které jsou členy orgánu právnické osoby, podnikající fyzické osoby, zaměstnance a jiné pracovníky, studenty vysoké školy nebo vyšší odborné školy nebo žáky nebo děti navštěvující školu nebo školské zařízení nebo dětskou skupinu na stanovení přítomnosti viru SARS CoV-2 nebo jeho antigenu, stanovení podmínek pro osobní přítomnost těchto osob na pracovišti, na vysoké škole, vyšší odborné škole, ve škole nebo školském zařízení anebo v dětské skupině a stanovení podmínek a způsobu hlášení výsledku tohoto testování nebo odmítnutí podstoupení tohoto testování orgánu ochrany veřejného zdraví,“. 8. V § 2 se na konci odstavce 2 doplňují písmena n) až v), která znějí: „n) příkaz fyzickým osobám, které podstoupily test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS CoV-2 podle písmene m) s pozitivním výsledkem, zdržovat se odděleně od ostatních fyzických osob po dobu, než bude stanoveným způsobem prokázáno, že tyto fyzické osoby nejsou nakaženy virem SARS CoV-2, nejvýše však po dobu 72 hodin od podstoupení testu, o) omezení provozu hudebních, tanečních, herních nebo podobných společenských klubů nebo diskoték, heren nebo kasin anebo stanovení podmínek pro jejich provoz, a to včetně omezení provozní doby, p) omezení provozu zoologických nebo botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků nebo obdobných historických nebo kulturních objektů, veřejných knihoven, hvězdáren nebo planetárií anebo stanovení podmínek pro jejich provoz nebo využívání, q) omezení konání hudebních, divadelních nebo kinematografických představení, pohybových nebo tanečních produkcí, slavností, kulturních festivalů nebo přehlídek nebo jiných obdobných událostí anebo stanovení podmínek pro jejich konání, r) omezení konání trhů, veletrhů nebo prodejních hospodářských výstav anebo stanovení podmínek pro jejich konání, s) omezení konání zotavovacích akcí, jiných podobných akcí pro děti nebo příměstských táborů nebo jim podobných akcí pro děti anebo stanovení podmínek pro jejich konání, t) omezení činnosti orgánů právnických osob, při jejímž výkonu fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby, přichází do přímého osobního kontaktu s jinou fyzickou osobou, nebo stanovení podmínek pro výkon takové činnosti, u) příkaz fyzickým osobám, které po stanovenou dobu pobývaly na území cizího státu nebo jeho části, v němž existuje zvýšené riziko nákazy virem SARS CoV-2, zdržovat se odděleně od ostatních fyzických osob po dobu, než bude stanoveným způsobem prokázáno, že tyto fyzické osoby nejsou nakaženy virem SARS CoV-2 nebo nebyly ve styku s fyzickou osobou nakaženou virem SARS CoV-2, nejvýše však po dobu 72 hodin, v) příkaz fyzickým osobám, které po stanovenou dobu pobývaly na území cizího státu nebo jeho části, v němž existuje zvýšené riziko nákazy virem SARS CoV-2, poskytnout orgánu ochrany veřejného zdraví bezprostředně po návratu do České republiky své identifikační a kontaktní údaje, informace o místě a délce pobytu na území cizího státu, o datu překročení státní hranice České republiky, o způsobu překročení státní hranice České republiky, o dopravním prostředku použitém při návratu do České republiky a o místě pobytu v České republice po stanovenou dobu od návratu do České republiky a další epidemiologicky významné údaje.“. 9. V § 2 odst. 4 písm. a) se text „§ 2“ nahrazuje slovy „odstavce 2“. 10. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Zvláštní opatření ve vztahu k rozhodování orgánů právnických osob (1) Pokud orgán ochrany veřejného zdraví mimořádným opatřením podle § 2 odst. 2 nebo mimořádným opatřením podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, omezí nebo zakáže činnost právnické osoby spočívající v rozhodování na zasedání orgánu právnické osoby, může orgán právnické osoby rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. Další podmínky rozhodování mimo zasedání orgánu v písemné formě nebo rozhodování orgánu s využitím technických prostředků stanovené zákonem, popřípadě zakladatelským právním jednáním, nejsou dotčeny. (2) Nestanoví-li zákon nebo zakladatelské právní jednání podmínky rozhodování podle odstavce 1, určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán. Tyto podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním. (3) Ustanovení § 652 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepoužije. Na rozhodování delegátů per rollam se použijí § 652 odst. 1 a § 653 až 655 zákona o obchodních korporacích obdobně.“. 11. V § 3 odst. 1 až 5 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 12. V § 3 odst. 6 větě druhé se slova „ministerstvo nebo krajská hygienická stanice“ nahrazují slovy „mimořádné opatření“ a slovo „jeho“ se zrušuje. 13. V § 3 odst. 7 větě první se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 4“. 14. V § 3 odst. 7 větě druhé se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 15. V § 4 větě druhé se slova „odst. 1 až 5“ nahrazují slovy „ , 8 odst. 1“. 16. V § 6 odst. 1 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“ a za slovo „ministerstvo“ se vkládají slova „nebo krajská hygienická stanice“. 17. V § 6 odst. 2 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 18. V § 6 odst. 4 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“ a za slovo „zdraví,“ se vkládají slova „je-li jeho účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku,“. 19. V § 7 odst. 1 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „nebo krajská hygienická stanice“ a text „§ 2“ se nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 20. V § 7 odst. 2 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 21. V § 8 odst. 1 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 22. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Hejtman kraje dále za účelem zvládání epidemie COVID-19 může po projednání v krizovém štábu zřízeném dle zvláštního právního předpisu3) vyzvat příslušnou krajskou hygienickou stanici k vyhlášení mimořádného opatření, případně navrhnout znění takového opatření. Krajská hygienická stanice musí takovou výzvu či návrh projednat.“. 23. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Zvláštní ustanovení o nařízení izolace nebo karanténního opatření (1) Oznámení o nařízení izolace nebo karanténního opatření k ochraně před onemocněním COVID-19 může orgán ochrany veřejného zdraví učinit osobě, která je povinna se izolaci nebo karanténnímu opatření podrobit, ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředku komunikace na dálku; o provedeném oznámení bezodkladně učiní písemný záznam. Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu a formy oznámení orgánu ochrany veřejného zdraví o nařízení izolace nebo karanténního opatření. (2) Ten, komu byla postupem podle odstavce 1 nařízena izolace nebo karanténní opatření, může ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředku komunikace na dálku, požádat orgán ochrany veřejného zdraví o prošetření důvodnosti jejich nařízení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo nařízení izolace nebo karanténního opatření oznámeno. (3) Orgán ochrany veřejného zdraví prošetří důvodnost nařízení izolace nebo karanténního opatření do 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla žádost podle odstavce 2 doručena. Shledá-li, že nařízená izolace nebo karanténní opatření jsou nedůvodné, zruší je nebo uvede, že byly nařízeny nedůvodně, nebo potvrdí, že nařízení izolace nebo karanténního opatření bylo důvodné. Výsledek prošetření orgán ochrany veřejného zdraví žadateli sdělí způsobem podle odstavce 1, nepožádal-li žadatel ve své žádosti o jiný způsob oznámení výsledku prošetření. Pokud orgán ochrany veřejného zdraví do 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost o prošetření nařízení izolace nebo karanténního opatření, o výsledku prošetření neinformuje osobu, která žádala o prošetření, považuje se nařízená izolace nebo karanténní opatření za ukončené. (4) Na postup podle odstavců 1 až 3 se nevztahují části druhá a třetí správního řádu.“. 24. V § 9 odst. 1 písm. a) se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 25. V § 10 odst. 1 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2 nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku“. 26. V § 10 odst. 2 písm. a) se částka „3 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „600 000 Kč“ a na konci textu písmene se doplňuje text „m) nebo r),“. 27. V § 10 odst. 2 písm. b) se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „200 000 Kč“. 28. V § 10 odst. 2 písm. c) se částka „500 000 Kč“ nahrazuje částkou „100 000 Kč“ a slova „nebo m)“ se nahrazují slovy „o), p), q), s) nebo t)“. 29. V § 10 odst. 2 písm. d) se částka „100 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 30. V § 10 odst. 2 písm. e) se částka „50 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 31. V § 10 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) do 600 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.“. 32. V § 10 odst. 3 se částka „4 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „800 000 Kč“. 33. V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Při určení výměry pokuty za přestupek podle odstavce 1, který spočívá v nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, se přihlédne též k horní hranici pokuty, kterou lze uložit za obdobně závažný přestupek spočívající v nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 34. V § 11 odst. 1 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2 nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku“. 35. V § 11 odst. 2 písm. a) se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „200 000 Kč“ a na konci textu písmene se doplňuje text „r) nebo u),“. 36. V § 11 odst. 2 písm. b) se částka „500 000 Kč“ nahrazuje částkou „100 000 Kč“. 37. V § 11 odst. 2 písm. c) se částka „100 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“ a na konci textu písmene se doplňuje text „o), p), q), s) nebo v),“. 38. V § 11 odst. 2 písm. d) se částka „50 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“ a na konci textu písmene se doplňuje text „nebo n),“. 39. V § 11 odst. 2 písm. e) se částka „30 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 000 Kč“. 40. V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) do 200 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.“. 41. V § 11 odst. 3 se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „400 000 Kč“. 42. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Při určení výměry pokuty za přestupek podle odstavce 1, který spočívá v nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, se přihlédne též k horní hranici pokuty, kterou lze uložit za obdobně závažný přestupek spočívající v nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 43. V § 13 odst. 1 větě první se slova „podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „podle § 2 odst. 2“ a slova „a které mají celostátní působnost“ se zrušují. 44. V § 13 odst. 2 se slova „opatření obecné povahy“ nahrazují slovy „mimořádné opatření“. 45. V § 13 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 46. V § 13 odst. 4 se na konci věty první doplňují slova „, a to i bez změny návrhu“ a ve větě druhé se slova „opatření obecné povahy“ nahrazují slovy „mimořádné opatření“. 47. V § 13 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Návrh se projednává přednostně; to neplatí, pozbylo-li mimořádné opatření v průběhu řízení o jeho zrušení platnosti a povinnost v mimořádném opatření nebyla současně nahrazena obdobnou povinností v jiném mimořádném opatření. (6) V řízení o přezkumu mimořádných opatření se § 34 soudního řádu správního nepoužije.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 48. V § 13 se odstavec 8 zrušuje. 49. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Ustanovení § 1 až 8a pozbývají platnosti uplynutím dne 30. listopadu 2022.“. Čl. II Přechodné ustanovení Soudní řízení o přezkumu mimořádných opatření zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 94/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Čl. III Zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) mimořádné opatření podle zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, kterým došlo k omezení výuky nebo jiné činnosti školy nebo školského zařízení, dětské skupiny, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zařízení péče o děti do 3 let věku, zařízení pro výchovu, výuku anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku nebo jiného obdobného zařízení anebo stanovení podmínek pro výuku nebo jinou činnost anebo pro osobní přítomnost v nich, pokud tato opatření mají za následek osobní nepřítomnost dětí, žáků a studentů v těchto školách a zařízeních anebo jejich částech,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 2. V § 1 odst. 2 a v § 5 odst. 1 se text „a b)“ nahrazuje textem „ , b) a c)“. 3. V § 1 odst. 2, § 5 odst. 1, § 6 odst. 1, § 9 a v § 10 odst. 2 se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. d)“. 4. V § 2 se na konci textu odstavce 1 doplňuje text „a c)“. 5. V § 6 odst. 1 a v § 10 odst. 2 se text „nebo b)“ nahrazuje textem „ , b) nebo c)“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 57/2022 Sb.	Zákon č. 57/2022 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 Vyhlášeno 18. 3. 2022, datum účinnosti 19. 3. 2022, částka 32/2022 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2022 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 678 250 297 232 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 053 250 297 232 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 375 000 000 0 * § 2 - (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 743 662 300 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. * § 3 - (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 238 000 000 000 Kč. * § 4 - Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou * § 5 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 2 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 3 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 4 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 5 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 6 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 7 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 8 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 9 k zákonu č. 57/2022 Sb. Aktuální znění od 19. 11. 2022 (344/2022 Sb.) 57 ZÁKON ze dne 10. března 2022 o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2022 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 678 250 297 232 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 053 250 297 232 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 375 000 000 000 Kč bude pokryt snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o 17 318 012 762 Kč a změnou stavu státního dluhu o 357 681 987 238 Kč. (2) Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (4) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 193 802 991 277 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 60 000 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu. § 2 (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 743 662 300 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (2) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 243 159 300 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. (3) Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 236 449 400 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (4) Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím, s výjimkou hlavního města Prahy, je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu. § 3 (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 238 000 000 000 Kč. (2) Seznam dotací poskytovaných v roce 2022 z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti zveřejnit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel, je uveden v příloze č. 9 k tomuto zákonu. § 4 Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2021 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel. O toto překročení se zvyšují i částky uvedené v § 1 odst. 1 s výjimkou schodku státního rozpočtu. § 5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Rakušan v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 57/2022 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem\| 1 678 250 297 232 Výdaje státního rozpočtu celkem\| 2 053 250 297 232 \| z toho:\| finanční vztahy k rozpočtům\| \| \| \\- krajů\| 1 743 662 300 \| \| \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích\| 10 243 159 300 \| \| \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy\| 1 236 449 400 Schodek\| \\- 375 000 000 000 Financování:\| Změna stavu státního dluhu\| 357 681 987 238 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv\| 17 318 012 762 Příloha č. 2 k zákonu č. 57/2022 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy )\| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| z toho z rozpočtu Evropské unie ) 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 0\| 0\| 0\| 836 855\| 776 855 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 15 600 000\| 0 303\| Senát Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 2 900 000\| 0 304\| Úřad vlády České republiky\| 0\| 0\| 0\| 11 801 242\| 6 197 877 305\| Bezpečnostní informační služba\| 0\| 0\| 0\| 250 000 000\| 0 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 727 000 000\| 0\| 0\| 372 792 700\| 322 792 700 307\| Ministerstvo obrany\| 100 000\| 5 216 479 709\| 4 666 499 420\| 1 032 549 856\| 710 740 856 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 300 000\| 0\| 0\| 550 000\| 0 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 0\| 0\| 0\| 8 073 485\| 325 125 312\| Ministerstvo financí\| 50 300 000\| 798 137 093\| 713 988 453\| 5 648 326 595\| 130 352 488 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 755 000 000\| 618 314 540 840\| 553 124 828 866\| 7 161 804 404\| 6 361 804 404 314\| Ministerstvo vnitra\| 20 000 000\| 9 638 398 734\| 8 622 259 513\| 6 927 484 218\| 6 320 072 531 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 111 997 582\| 0\| 0\| 38 582 412 267\| 18 662 412 267 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 1 700 000\| 0\| 0\| 26 359 622 058\| 26 283 496 782 321\| Grantová agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 171 332 333\| 0\| 0\| 31 131 971 744\| 27 711 971 744 327\| Ministerstvo dopravy\| 185 000 000\| 0\| 0\| 48 570 701 913\| 48 531 801 913 328\| Český telekomunikační úřad\| 30 000 000\| 0\| 0\| 1 546 080 000\| 0 329\| Ministerstvo zemědělství\| 12 000 000\| 0\| 0\| 43 395 150 412\| 36 772 850 412 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 700 000\| 0\| 0\| 12 936 018 836\| 12 805 820 470 334\| Ministerstvo kultury\| 40 000\| 0\| 0\| 1 535 015 130\| 1 266 904 704 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 30 000 000\| 0\| 0\| 7 920 800 000\| 6 861 929 400 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 1 004 420 000\| 1 396 363 426\| 1 240 220 551\| 1 489 640 111\| 224 766 238 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 0\| 0\| 0\| 1 000 000\| 0 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 80 000 000\| 0\| 0\| 161 670 000\| 5 670 000 345\| Český statistický úřad\| 0\| 0\| 0\| 99 959 563\| 98 959 563 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 1 200 000 000\| 0\| 0\| 344 872 297\| 64 872 297 348\| Český báňský úřad\| 260 150 000\| 0\| 0\| 2 216 000\| 0 349\| Energetický regulační úřad\| 303 017 900\| 0\| 0\| 20 000 000\| 0 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 3 800 000\| 0\| 0\| 5 000 000\| 0 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 361\| Akademie věd České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 362\| Národní sportovní agentura\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 363\| Nejvyšší stavební úřad\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 4 000 000\| 0\| 0\| 1 500 000\| 0 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 0\| 0\| 0\| 45 000 000\| 0 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 234 961 000\| 0\| 0\| 400 000\| 0 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 0\| 71 599 998\| 64 304 633\| 210 000\| 0 377\| Technologická agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 667 972 614\| 658 472 651 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 0\| 0\| 0\| 400 000\| 0 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 0\| 0\| 0\| 625 517\| 0 396\| Státní dluh\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 397\| Operace státních finančních aktiv\| 1 650 000 000\| 0\| 0\| 771 500 000\| 0 398\| Všeobecná pokladní správa\| 768 350 180 000\| 0\| 0\| 30 606 320 800\| 0 \| CELKEM\| 775 185 998 815\| 635 435 519 800\| 568 432 101 436\| 267 628 778 617\| 193 802 991 277 PŘÍJMY CELKEM\| (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)\| 1 678 250 297 232 ) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet *) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu Příloha č. 3 k zákonu č. 57/2022 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 368 387 465 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 1 462 806 752 303\| Senát Parlamentu\| 636 240 531 304\| Úřad vlády České republiky\| 1 544 645 653 305\| Bezpečnostní informační služba\| 2 120 190 270 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 8 751 068 101 307\| Ministerstvo obrany\| 89 144 944 795 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 291 496 642 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 158 318 334 312\| Ministerstvo financí\| 23 624 404 706 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 791 099 648 357 314\| Ministerstvo vnitra\| 95 651 367 361 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 23 002 917 960 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 31 326 464 059 321\| Grantová agentura České republiky\| 4 669 819 125 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 93 334 498 292 327\| Ministerstvo dopravy\| 114 726 660 340 328\| Český telekomunikační úřad\| 730 764 017 329\| Ministerstvo zemědělství\| 59 689 515 450 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 251 937 602 949 334\| Ministerstvo kultury\| 16 417 349 618 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 20 652 805 178 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 31 981 727 701 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 160 431 506 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 203 310 666 345\| Český statistický úřad\| 1 248 881 377 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 3 676 053 492 348\| Český báňský úřad\| 168 367 979 349\| Energetický regulační úřad\| 287 169 827 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 245 063 537 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 185 660 709 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 230 827 184 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 23 775 531 361\| Akademie věd České republiky\| 7 081 401 581 362\| Národní sportovní agentura\| 5 044 366 271 363\| Nejvyšší stavební úřad\| 0 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 31 525 193 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 66 475 410 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 22 048 101 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 2 537 924 271 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 458 870 085 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 473 466 158 377\| Technologická agentura České republiky\| 5 664 987 717 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 529 141 429 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 787 908 272 396\| Státní dluh\| 53 966 880 286 397\| Operace státních finančních aktiv\| 19 155 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| 287 677 116 994 \| CELKEM\| 2 053 250 297 232 Příloha č. 4 k zákonu č. 57/2022 Sb. strana 1 Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 836 855 Výdaje celkem\| 368 387 465 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 836 855 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 776 855 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky\| 134 066 880 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 219 428 730 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 14 891 855 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 75 086 215 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 24 151 389 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 376 784 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 68 839 194 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 776 855 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 776 855 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 23 178 458 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 2 Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 15 600 000 Výdaje celkem\| 1 462 806 752 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 15 600 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 15 600 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\| 1 462 806 752 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 \| ostatní výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\| 1 462 806 752 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 579 143 643 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 173 224 849 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 4 544 886 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 227 244 239 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 32 500 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 3 Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 900 000 Výdaje celkem\| 636 240 531 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 900 000 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 900 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Senátu Parlamentu ČR\| 636 240 531 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 \| ostatní výdaje Senátu Parlamentu ČR\| 636 240 531 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 254 073 538 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 80 806 856 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 391 713 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 119 585 599 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 19 190 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 4 Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 11 801 242 Výdaje celkem\| 1 544 645 653 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 11 801 242 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 197 877 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 4 103 365 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR\| 1 544 645 653 v tom:\| výdaje vlastního Úřadu vlády ČR\| 628 382 761 \| výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády\| 382 316 085 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 533 946 807 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 413 949 852 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 136 938 110 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 618 310 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 129 233 304 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 206 460 087 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 67 946 412 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 67 946 412 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 67 946 412 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Program protidrogové politiky\| 245 882 256 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 31 125 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 8 921 785 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 723 908 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 197 877 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 4 827 488 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 724 123 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 4 103 365 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 260 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 5 Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 250 000 000 Výdaje celkem\| 2 120 190 270 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 000 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby\| 2 120 190 270 Průřezové ukazatele\| \| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 423 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 6 a strana 7 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 099 792 700 Výdaje celkem\| 8 751 068 101 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 727 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 372 792 700 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 322 792 700 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 50 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 8 751 068 101 v tom:\| transformační spolupráce\| 65 000 000 \| humanitární pomoc\| 420 000 000 \| příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí\| 1 514 816 458 \| podpora českého kulturního dědictví v zahraničí\| 36 000 000 \| zahraniční vysílání rozhlasu\| 28 500 000 \| vrcholné návštěvy\| 20 300 000 \| bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech\| 58 883 000 \| prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí\| 0 \| program aktivit na podporu zdrojových a tranzitních zemí migrace v Africe\| 90 000 000 \| rekonstrukční program ČR v regionu Blízkého východu\| 90 000 000 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 303 681 720 \| ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 6 123 886 923 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 049 873 636 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 354 857 288 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 20 830 438 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 93 081 859 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 948 440 019 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 34 632 400 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 34 632 400 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 34 632 400 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 34 632 400 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 499 382 400 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 800 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 325 870 700 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 078 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 322 792 700 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 852 540 700 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 8 a strana 9 Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 249 129 565 Výdaje celkem\| 89 144 944 795 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 100 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 5 216 479 709 v tom: \| pojistné na důchodové pojištění\| 4 666 499 420 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 549 980 289 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 032 549 856 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 710 740 856 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 321 809 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Zajištění obrany ČR silami ArmádyArmády ČR\| 62 660 878 335 Vytváření a rozvoj systému obrany státu\| 12 550 783 618 v tom:\| výdaje spojené s rozvojem systému obrany státu\| 12 503 291 186 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 47 492 432 Zajištění strategického zpravodajství\| 4 220 900 006 Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil\| 899 106 694 Zajištění dávek důchodového pojištění\| 5 141 400 000 Zajištění dávek výsluhových náležitostí\| 3 044 800 000 Zajištění státní sportovní reprezentace\| 627 076 142 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 18 690 846 848 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 6 655 255 699 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 342 910 872 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 3 092 850 691 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 13 316 951 358 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 735 741 607 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 443 142 560 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 443 142 560 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 109 902 560 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 333 240 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 333 240 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 98 268 560 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 8 534 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 6 681 050 Program protidrogové politiky\| 743 280 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 786 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 795 522 260 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 84 781 404 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 710 740 856 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 27 426 752 618 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 10 Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 850 000 Výdaje celkem\| 291 496 642 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 300 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu\| 291 496 642 v tom:\| výdaje na zabezpečení plnění úkolů vlastního úřadu\| 290 844 802 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 651 840 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 163 334 434 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 55 207 040 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 150 247 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 161 913 996 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 20 915 965 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 11 Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 8 073 485 Výdaje celkem\| 158 318 334 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 8 073 485 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 325 125 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 7 498 360 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv\| 158 318 334 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 93 962 858 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 31 591 352 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 729 174 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 86 058 758 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 382 500 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 57 375 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 325 125 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 8 821 600 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 1 323 240 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 7 498 360 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 500 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 12 Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 496 763 688 Výdaje celkem\| 23 624 404 706 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 50 300 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 798 137 093 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 713 988 453 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 84 148 640 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 648 326 595 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 130 352 488 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 13 993 857 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 503 980 250 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy\| 12 745 758 888 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu\| 2 092 669 833 Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy\| 7 093 777 714 v tom:\| sociální dávky\| 859 697 748 \| výdaje na činnost celní správy\| 6 234 079 966 Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových\| 1 548 839 679 Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra\| 53 890 873 Výdaje na zabezpečení činnosti Finančního analytického úřadu\| 70 512 479 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 18 955 240 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 12 420 486 230 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 161 442 563 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 245 454 126 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 613 113 813 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 2 498 959 587 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 150 358 274 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 102 927 600 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 450 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 158 409 352 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 28 056 864 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 130 352 488 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 48 851 105 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 34 857 248 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 13 993 857 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 038 693 434 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 13 a strana 14 Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 626 231 345 244 Výdaje celkem\| 791 099 648 357 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 755 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 618 314 540 840 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 553 124 828 866 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 65 189 711 974 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 7 161 804 404 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 361 804 404 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 6)\| 800 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Dávky důchodového pojištění\| 556 371 358 755 Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče\| 68 074 396 710 Dávky nemocenského pojištění\| 49 700 000 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi\| 7 695 774 982 Dávky osobám se zdravotním postižením\| 3 720 000 000 Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě\| 181 000 000 Ostatní sociální dávky\| 1 500 000 Podpory v nezaměstnanosti\| 9 956 335 237 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách\| 36 515 482 820 Aktivní politika zaměstnanosti celkem\| 1 296 221 191 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 200 000 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů\| 320 000 000 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením\| 9 980 000 000 Ostatní výdaje organizačních složek státu\| 17 002 861 561 Neinvestiční nedávkové transfery\| 28 737 457 901 Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti\| 1 344 000 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 259 200 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 9 218 429 403 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 225 827 698 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 183 040 525 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 976 055 382 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 175 970 737 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 95 000 000 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 95 000 000 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 95 000 000 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 94 700 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 600 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 7 371 829 088 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 010 024 684 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 361 804 404 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 628 894 659 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 6) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 190 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 200 000 000 Kč strana 15 a strana 16 Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 16 585 882 952 Výdaje celkem\| 95 651 367 361 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 20 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 9 638 398 734 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 8 622 259 513 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 1 016 139 221 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 927 484 218 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 320 072 531 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 22 911 687 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 584 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Policie ČR\| 49 565 906 327 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR\| 13 813 561 103 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu\| 16 518 398 053 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 283 371 835 Dávky důchodového pojištění\| 7 584 283 000 Ostatní sociální dávky\| 7 321 485 203 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 564 361 840 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 38 472 318 534 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 12 774 548 379 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 760 872 915 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 4 907 508 918 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 31 423 919 180 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 712 217 365 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 652 501 120 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 652 501 120 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 102 280 341 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 550 220 779 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 550 220 779 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 95 280 341 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 60 160 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 235 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 783 643 313 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 463 570 782 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 320 072 531 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 31 825 637 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 8 913 950 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 22 911 687 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 10 316 513 184 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 17 Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 38 694 409 849 Výdaje celkem\| 23 002 917 960 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 111 997 582 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 38 582 412 267 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 18 662 412 267 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 19 920 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Ochrana přírody a krajiny\| 1 936 440 000 Technická ochrana životního prostředí\| 3 431 000 000 Ochrana klimatu a ovzduší\| 3 831 573 870 Dotace Státnímu fondu životního prostředí ČR\| 9 664 026 130 Ostatní činnosti v životním prostředí\| 4 139 877 960 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 11 081 280 \| ostatní činnosti\| 4 128 796 680 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 968 475 995 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 316 734 520 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 18 503 322 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 144 555 965 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 780 609 889 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 296 154 363 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 296 154 363 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 296 154 363 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 295 741 363 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 3 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 18 781 912 742 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 119 500 475 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 18 662 412 267 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 7 422 718 447 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 18 Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 26 361 322 058 Výdaje celkem\| 31 326 464 059 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 26 359 622 058 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 26 283 496 782 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 11 125 276 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 65 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu\| 28 611 125 571 v tom:\| Horská služba\| 250 000 000 \| ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch\| 28 361 125 571 Podpora bydlení\| 514 500 000 Územní plánování a stavební řád\| 107 985 949 Dotace Státnímu fondu podpory investic\| 909 000 000 Ostatní činnosti resortu\| 1 183 852 539 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 34 833 200 \| ostatní provozní výdaje resortu\| 1 149 019 339 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 487 877 593 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 164 767 425 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 9 395 731 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 94 213 815 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 375 099 506 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 55 055 140 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 26 585 774 011 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 302 277 229 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 26 283 496 782 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 13 088 560 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 963 284 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 11 125 276 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 27 545 291 805 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 19 Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 4 669 819 125 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR\| 123 890 739 Dotace jiným subjektům\| 4 545 928 386 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 50 576 676 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 14 635 770 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 636 696 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 31 834 795 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 4 669 819 125 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 4 669 819 125 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 123 890 739 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 4 545 928 386 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 20 a strana 21 Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 31 303 304 077 Výdaje celkem\| 93 334 498 292 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 171 332 333 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 31 131 971 744 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 27 711 971 744 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 420 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora podnikání\| 62 406 865 124 Zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu\| 2 411 332 333 v tom:\| výdaje kryté převodem z privatizačního účtu\| 1 300 000 000 \| ostatní výdaje určené na zahlazování\| 1 111 332 333 Další činnost resortu\| 2 327 088 073 v tom:\| výdaje spojené s další činností resortu\| 2 314 703 113 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 12 384 960 Dotace na obnovitelné zdroje energie\| 25 600 000 000 Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů\| 589 212 762 v tom:\| výdaje kryté převodem z jaderného účtu\| 584 512 762 \| ostatní výdaje\| 4 700 000 Podpora průmyslových a jiných odvětví\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 045 115 019 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 351 122 927 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 19 813 357 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 140 079 543 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 855 077 968 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 5 948 946 334 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 448 946 334 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 546 732 442 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 902 213 892 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 4 500 000 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 902 213 892 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 540 732 442 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 27 792 193 659 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 80 221 915 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 27 711 971 744 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 10 873 690 100 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 22 Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 48 755 701 913 Výdaje celkem\| 114 726 660 340 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 185 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 48 570 701 913 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 48 531 801 913 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 38 900 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Drážní a kombinovaná doprava\| 12 889 407 966 Pozemní komunikace\| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 95 635 096 000 v tom:\| dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR\| 44 450 096 000 \| ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 51 185 000 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 23 189 200 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu\| 6 178 967 174 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 545 719 043 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 184 453 043 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 805 658 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 62 948 926 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 477 333 875 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 97 662 864 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 97 662 864 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 97 662 864 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 97 662 864 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 4 458 500 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 48 545 516 780 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 13 714 867 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 48 531 801 913 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 72 595 702 511 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 23 Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 576 080 000 Výdaje celkem\| 730 764 017 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 30 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 546 080 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 546 080 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 730 764 017 v tom:\| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny\| 100 000 000 \| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady\| 170 000 \| čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence\| 0 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 630 594 017 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 313 054 788 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 105 601 268 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 974 480 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 298 724 011 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 68 855 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 24 a strana 25 Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 43 407 150 412 Výdaje celkem\| 59 689 515 450 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 12 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 43 395 150 412 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 586 799 367 \| příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem\| 31 186 051 045 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 622 300 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora agrárního sektoru\| 42 197 990 045 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 40 336 490 045 \| ostatní výdaje\| 1 861 500 000 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu\| 2 050 000 000 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost\| 1 850 000 000 \| ostatní dotace\| 200 000 000 Podpora lesního hospodářství\| 3 583 000 000 Podpora vodního hospodářství\| 2 786 000 000 Podpora neziskovým organizacím\| 60 000 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 9 012 525 405 v tom:\| další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 9 007 310 685 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 5 214 720 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 686 883 399 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 905 503 704 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 52 947 407 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 418 146 500 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 2 226 459 656 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 1 190 491 760 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 190 491 760 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 590 491 760 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 600 000 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 600 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 585 071 760 Vratky přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 400 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 628 851 624 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 42 052 257 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 5 586 799 367 Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem\| 35 394 990 045 v tom:\| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu\| 22 050 793 000 \| přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu\| 563 784 000 \| podpora venkova - ze státního rozpočtu\| 2 932 516 000 \| podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie\| 8 980 450 703 \| společná organizace trhu - ze státního rozpočtu\| 712 639 000 \| společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie\| 154 807 342 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 577 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 26 a strana 27 Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 12 936 718 836 Výdaje celkem\| 251 937 602 949 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 12 936 018 836 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 12 805 820 470 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 15 999 766 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 114 198 600 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Věda a vysoké školy\| 48 273 547 881 v tom:\| vysoké školy\| 28 601 676 980 \| výzkum, experimentální vývoj a inovace\| 19 671 870 901 Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací\| 190 255 220 027 Podpora činnosti v oblasti mládeže\| 381 266 938 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 7 369 040 Podpora činnosti v oblasti sportu\| 334 291 031 v tom:\| sportovní reprezentace\| 210 045 095 \| školní a vysokoškolský sport\| 124 245 936 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace\| 10 405 348 109 Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu\| 2 280 559 923 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 952 579 365 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 316 438 896 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 18 019 201 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 124 039 236 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 776 920 209 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 19 671 870 901 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 15 662 370 901 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 11 438 328 901 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 4 224 042 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 4 009 500 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 718 846 643 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 1 165 308 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 8 851 323 965 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 1 586 979 700 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 112 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 34 829 000 Program protidrogové politiky\| 5 000 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 19 875 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 160 750 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 15 399 264 421 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 593 443 951 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 12 805 820 470 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 18 823 255 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 823 489 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 15 999 766 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 843 165 601 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 28 a strana 29 Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 535 055 130 Výdaje celkem\| 16 417 349 618 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 40 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 535 015 130 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 266 904 704 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 40 550 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 227 560 426 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem\| 511 240 978 Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi\| 3 249 424 925 v tom:\| finanční náhrada\| 2 310 335 475 \| příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností\| 939 089 450 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury\| 417 661 541 v tom:\| rozvoj a obnova materiálně technické základny\| 18 687 200 \| výdaje na činnost úřadu\| 346 645 661 \| platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím\| 47 725 000 \| program pro ochranu měkkých cílů v oblasti kultury\| 0 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 4 603 680 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury\| 8 331 946 597 v tom:\| příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím\| 6 040 658 338 \| program péče o národní kulturní poklad a dědictví\| 300 000 000 \| rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení\| 815 037 000 \| společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů\| 650 000 \| kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy\| 1 175 601 259 Kulturní služby, podpora živého umění\| 1 477 261 700 v tom:\| program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 300 000 000 \| kulturní aktivity\| 649 055 300 \| veřejné informační služby knihoven\| 38 206 400 \| rozvoj kulturního a kreativního sektoru\| 490 000 000 Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí\| 572 000 000 v tom:\| programy ochrany a péče o kulturní statky\| 55 000 000 \| programy na záchranu a obnovu kulturních památek\| 517 000 000 Podpora kultury národnostních menšin\| 33 000 000 v tom:\| podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 \| podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin\| 31 000 000 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení\| 255 000 000 Státní fond kinematografie\| 1 567 313 877 v tom:\| dotace na filmové pobídky\| 1 370 000 000 \| ostatní dotace\| 197 313 877 Státní fond kultury České republiky\| 2 500 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 193 495 664 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 63 587 259 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 551 129 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 30 059 009 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 147 497 436 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 511 240 978 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 511 240 978 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 166 475 978 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 344 765 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 344 765 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 163 087 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 280 601 259 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 13 696 555 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 266 904 704 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 50 650 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 10 100 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 40 550 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 607 325 459 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 30 a strana 31 Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 7 950 800 000 Výdaje celkem\| 20 652 805 178 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 30 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 7 920 800 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 861 929 400 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 8 870 600 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 050 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na státní správu\| 2 293 601 806 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 259 200 \| ostatní výdaje na státní správu\| 2 290 342 606 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví\| 1 825 748 318 Lůžková péče\| 1 558 886 998 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví\| 5 910 866 371 Zdravotnické programy\| 8 324 081 460 Ostatní činnosti ve zdravotnictví\| 739 620 225 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 673 735 179 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 520 090 852 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 29 998 708 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 348 665 577 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 208 323 053 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 1 825 748 318 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 825 748 318 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 783 126 652 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 1 042 621 666 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 1 042 621 666 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 769 256 806 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 3 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 15 000 000 Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky 7)\| 4 740 044 218 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 7 481 364 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 619 434 600 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 861 929 400 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 10 436 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 565 400 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 8 870 600 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 8 234 561 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 7) výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády strana 32 a strana 33 Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 3 890 423 537 Výdaje celkem\| 31 981 727 701 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 004 420 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 1 396 363 426 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 1 240 220 551 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 156 142 875 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 489 640 111 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 224 766 238 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 23 461 873 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 241 412 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdajový blok - Výdaje justiční část\| 19 775 611 572 v tom: \| platy soudců\| 5 194 830 977 \| platy státních zástupců\| 1 739 131 524 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 34 803 920 \| ostatní výdaje justiční části\| 12 806 845 151 Výdajový blok - Výdaje vězeňská část\| 12 206 116 129 v tom:\| dávky důchodového pojištění\| 993 412 000 \| ostatní sociální dávky\| 984 927 000 \| ostatní výdaje vězeňské části\| 10 227 777 129 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 17 867 967 976 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 6 010 163 790 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 350 608 033 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 6 749 832 333 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 3 630 209 571 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 225 618 294 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 739 131 524 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 11 645 000 Program protidrogové politiky\| 4 465 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 150 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 224 953 725 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 187 487 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 224 766 238 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 29 912 323 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 6 450 450 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 23 461 873 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 804 901 932 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 34 Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 000 000 Výdaje celkem\| 160 431 506 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů\| 160 431 506 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů\| 160 431 506 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 70 308 851 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 23 764 392 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 368 359 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 8 130 024 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 53 164 715 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 7 123 200 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 6 204 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 35 Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 241 670 000 Výdaje celkem\| 203 310 666 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 80 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 161 670 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 670 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 156 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 203 310 666 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 651 840 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 202 658 826 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 112 132 750 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 37 900 869 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 225 372 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 15 912 931 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 95 355 637 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 300 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 630 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 5 670 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 400 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 36 Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 99 959 563 Výdaje celkem\| 1 248 881 377 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 99 959 563 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 98 959 563 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 1 248 881 377 v tom: \| výdaje na volby a referenda\| 5 000 000 \| výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů\| 16 107 484 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 205 840 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 1 224 568 053 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 666 257 920 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 223 438 888 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 12 671 317 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 65 217 434 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 565 838 173 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 2 522 400 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 124 738 878 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 25 779 315 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 98 959 563 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 201 902 301 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 37 Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 544 872 297 Výdaje celkem\| 3 676 053 492 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 200 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 344 872 297 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 64 872 297 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 280 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního\| 3 676 053 492 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 059 904 346 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 696 250 000 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 41 208 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 131 185 546 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 925 304 891 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 80 138 618 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 15 266 321 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 64 872 297 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 229 380 791 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 38 Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 262 366 000 Výdaje celkem\| 168 367 979 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 260 150 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 216 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 216 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu\| 168 367 979 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 108 931 812 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 36 818 954 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 176 760 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 22 089 767 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 86 748 232 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 8 127 319 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 39 Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 323 017 900 Výdaje celkem\| 287 169 827 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 303 017 900 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 287 169 827 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 287 169 827 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 176 575 695 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 59 682 585 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 485 204 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 26 198 089 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 139 405 282 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 8 656 800 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 10 716 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 40 Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 8 800 000 Výdaje celkem\| 245 063 537 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 3 800 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 000 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 245 063 537 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 295 840 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 241 767 697 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 142 560 287 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 48 185 376 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 811 142 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 19 805 357 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 111 994 148 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 8 757 600 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 30 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 41 Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 185 660 709 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů OSS Ústavu pro studium totalitních režimů\| 102 011 742 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek\| 83 648 967 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 112 004 220 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 37 587 982 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 158 152 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 76 426 301 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 31 481 267 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 42 Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 230 827 184 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu\| 230 827 184 v tom:\| platy soudců\| 39 463 200 \| ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu\| 191 363 984 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 116 000 562 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 39 208 190 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 302 791 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 75 576 362 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 25 361 952 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 43 Ukazatele kapitoly 359 Úřad Národní rozpočtové rady v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 23 775 531 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu Národní rozpočtové rady\| 23 775 531 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 13 428 691 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 538 898 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 157 542 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 7 827 091 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 150 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 44 Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 7 081 401 581 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Infrastruktura výzkumu\| 7 081 401 581 Programy výzkumu\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 52 501 092 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 17 745 369 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 855 787 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 42 789 352 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 7 081 401 581 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 7 081 401 581 \| v tom: \| institucionální podpora celkem 4)\| 7 081 401 581 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 5 569 825 608 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 430 352 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 430 352 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 45 Ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 5 044 366 271 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národní sportovní agentury\| 168 632 933 Dotace do oblasti sportu\| 4 875 733 338 v tom:\| rozvoj a podpora sportu\| 3 222 921 081 \| sportovní reprezentace\| 1 423 812 257 \| podpora významných sportovních akcí\| 229 000 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 42 700 958 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 14 170 370 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 772 451 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 8 400 000 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 30 222 558 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 60 888 643 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 46 Ukazatele kapitoly 363 Nejvyšší stavební úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího stavebního úřadu\| 0 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 47 Ukazatele kapitoly 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 31 525 193 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 31 525 193 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 15 314 472 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 5 176 292 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 292 289 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 664 207 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 6 170 265 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 6 780 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 6 589 400 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 48 Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 5 500 000 Výdaje celkem\| 66 475 410 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 4 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 500 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem\| 66 475 410 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 38 394 663 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 12 977 396 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 445 907 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 632 907 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 20 662 460 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 658 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 49 Ukazatele kapitoly 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 22 048 101 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 22 048 101 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 14 586 482 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 930 231 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 285 730 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 3 078 909 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 11 207 573 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 50 Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 45 000 000 Výdaje celkem\| 2 537 924 271 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 45 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 45 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Civilní připravenost na krizové stavy\| 2 531 004 271 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil\| 6 920 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 198 026 138 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 66 932 834 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 963 373 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 102 705 008 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 93 963 601 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 530 604 271 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 200 212 300 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 51 Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 235 361 000 Výdaje celkem\| 458 870 085 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 234 961 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost\| 458 870 085 v tom: \| výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí\| 455 772 085 \| výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy\| 0 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 098 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 145 544 269 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 49 193 962 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 890 872 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 13 328 000 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 131 215 569 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 5 300 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 195 409 484 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 52 Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 71 809 998 Výdaje celkem\| 473 466 158 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 71 599 998 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 64 304 633 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 7 295 365 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 210 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 210 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 396 402 858 Sociální dávky\| 77 063 300 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 255 169 915 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 85 830 340 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 061 818 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 28 220 659 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 224 870 216 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 964 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 53 Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 667 972 614 Výdaje celkem\| 5 664 987 717 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 667 972 614 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 658 472 651 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 9 499 963 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR\| 246 750 502 Dotace jiným subjektům\| 5 418 237 215 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 90 803 838 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 30 691 697 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 683 800 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 84 190 003 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 5 664 987 717 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 4 997 015 103 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 216 777 888 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 4 780 237 215 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 667 972 614 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 4 780 237 215 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 662 167 903 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 695 252 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 658 472 651 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 11 064 809 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 564 846 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 9 499 963 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 54 Ukazatele kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 400 000 Výdaje celkem\| 529 141 429 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 528 489 589 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 651 840 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 192 304 771 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 64 999 014 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 830 024 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 191 501 123 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 129 402 885 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 55 Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 625 517 Výdaje celkem\| 787 908 272 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 625 517 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 625 517 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu\| 787 908 272 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 358 981 374 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 120 687 758 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 551 927 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 327 596 380 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 173 850 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 56 Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 53 966 880 286 Financování\| \| Změna stavu státního dluhu\| 357 681 987 238 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv 8)\| 17 318 012 762 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Obsluha státního dluhu\| 53 966 880 286 Průřezové ukazatele\| \| \| 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 8) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění strana 57 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 421 500 000 Výdaje celkem\| 19 155 000 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 9)\| 1 650 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 771 500 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 10)\| 771 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Transfery do jiných kapitol\| 18 940 000 000 v tom:\| transfery pro výdaje státu na sociální politiku\| 18 500 000 000 \| ostatní transfery do jiných kapitol\| 440 000 000 Ostatní výdaje\| 215 000 000 Průřezové ukazatele\| \| \| 9) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet 10) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy důchodového pojištění strana 58 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 798 956 500 800 Výdaje celkem\| 287 677 116 994 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 768 350 180 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 30 606 320 800 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 30 606 320 800 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Vládní rozpočtová rezerva\| 68 493 785 648 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 140 000 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 60 000 000 Stavební spoření\| 4 300 000 000 Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky\| 561 210 000 Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace\| 9 053 330 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5\| 1 743 662 300 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6\| 10 243 159 300 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7\| 1 236 449 400 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 1 385 000 000 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 124 825 744 507 Ostatní výdaje\| 5 428 029 181 Odvody do rozpočtu Evropské unie\| 60 000 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 206 746 658 Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu\| 0 Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 206 746 658 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Příloha č. 5 k zákonu č. 57/2022 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- KRAJ\| Příspěvek na výkon státní správy celkem Středočeský\| 190 304 200 Jihočeský\| 130 872 300 Plzeňský\| 123 277 400 Karlovarský\| 84 338 100 Ústecký\| 149 809 900 Liberecký\| 108 919 300 Královéhradecký\| 118 809 000 Pardubický\| 115 617 200 Kraj Vysočina\| 113 702 200 Jihomoravský\| 178 813 900 Olomoucký\| 128 384 200 Zlínský\| 122 000 700 Moravskoslezský\| 178 813 900 Úhrn\| 1 743 662 300 Postup pro stanovení výše příspěvku: Výše příspěvku pro jednotlivé kraje je stanovena na základě adekvátního počtu celých úředních úvazků zabývajících se přeneseným výkonem státní správy, a dále na základě částky určené Ministerstvem vnitra na pokrytí jednoho modelového úvazku. Pro výpočet míry krytí 73,065 % je počítáno s průměrnými náklady na jeden úvazek přenesené působnosti, které jsou dle analýzy Ministerstva vnitra rovny 873 671 Kč. Východiskem pro objem příspěvku krajům na výkon státní správy pro rok 2022 je výsledná částka příspěvku z roku 2021 valorizovaná o 4,56 %. Dále se u některých krajů přičítá refundace nákladů na zajištění karanténního ubytování osob bez přístřeší a osob vykázaných, konkrétně byl navýšen příspěvek pro Jihočeský kraj o 23 729 Kč, pro Liberecký kraj o 3 515 720 Kč, a pro Ústecký kraj o 1 636 808 Kč. Zohledněny jsou i dopady nové legislativy na jednotlivé kraje. Jedná se o zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, kdy byl příspěvek každému kraji navýšen o 23 712 Kč, resp. Jihočeskému kraji o 1 211 400 Kč, a dále o zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, kdy byl navýšen příspěvek o 52 166 Kč každému kraji. Byly stanoveny koeficienty pro kvadratickou funkci, která každému kraji určí adekvátní počet úředních úvazků zabývajících se výkonem přenesené působnosti: x = Aobyv2 \\+ Bobyv + C Koeficienty --- A\| -0,0000000000685134 B\| 0,000265499 C\| 60,49490997 x je adekvátní počet úvazků a obyv je počet obyvatel daného kraje k 1. 1. 2021. Pro rok 2022 byl příspěvek na výkon státní správy pro kraje v úhrnu navýšen o 5 %. Celková částka příspěvku se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. Příloha č. 6 k zákonu č. 57/2022 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- KRAJ\| Příspěvek na výkon státní správy celkem) Středočeský\| 1 534 275 800 Jihočeský\| 708 852 000 Plzeňský\| 673 127 900 Karlovarský\| 320 815 100 Ústecký\| 840 932 900 Liberecký\| 461 552 900 Královéhradecký\| 609 938 700 Pardubický\| 585 775 900 Kraj Vysočina\| 595 631 900 Jihomoravský\| 1 350 435 200 Olomoucký\| 659 339 100 Zlínský\| 634 636 700 Moravskoslezský\| 1 267 845 200 Úhrn\| 10 243 159 300 *) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím s výjimkou hlavního města Prahy Příloha č. 7 k zákonu č. 57/2022 Sb. FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY v Kč --- \| Praha jako obec\| Praha jako kraj\| Celkem Příspěvek na výkon státní správy\| 1 142 614 312\| 93 835 040\| 1 236 449 352 Úhrn\| 1 236 449 400 Postup pro stanovení výše příspěvku Výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu zahrnuje částky určené postupem stanoveným v části 1.A), 1.B), 1.C), 1.D), 1.E), 1.F), 1.G), 1.H), 1.I), 1.J) a 2. Takto zjištěná hodnota se zaokrouhluje na celé stokoruny podle matematických zásad. 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako obciobci A) Výkon působnosti, která je svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Pro rok 2022 je sazba meziročně upravena na 71 125 Kč. Výsledný příspěvek zohledňuje změnu počtu obyvatel hlavního města Prahy dle údajů Českého statistického úřadu se stavem k 1. 1. 2021. B) Financování vydávání občanských průkazů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 17 919 523 Kč k pokrytí financování vydávání občanských průkazů jednotlivými úřady městských částí. Úřad městské části, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu (tzv. "místo nabrání"), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání občanského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a do 24 hodin, žádost o vydání občanského průkazu s dobou platnosti šest, tři nebo jeden měsíc. Další příspěvek obdrží úřad městské části, který při vydání občanského průkazu provedl aktivaci jeho elektronického čipu a představil jeho funkce (tzv. "místo aktivace"). Za tento úkon obdrží příspěvek ve výši násobku 35 Kč za každou provedenou aktivaci. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání a počtu aktivovaných občanských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. do 31. 12. 2020. C) Financování vydávání řidičských průkazů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 8 377 808 Kč k pokrytí financování vydávání řidičských průkazů Magistrátem hlavního města Prahy. Magistrát hlavního města Prahy, kde byla podána žádost o vydání řidičského průkazu (tzv. "místo nabrání"), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů. Dále příspěvek nenáleží za přijaté žádosti o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání řidičských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva dopravy, je období od 1. 1. do 31. 12. 2020. D) Financování matriční agendy Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 39 067 002 Kč k pokrytí financování úkonů učiněných v rámci jednotlivých matričních úřadů. Celkový objem prostředků určených na financování matričních úřadů tvoří výkonová složka, která bude rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. Úřad městské části, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2020 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 741 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží úřad městské části nebo Magistrát hl. m. Prahy příspěvek ve výši 2964 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží úřad městské části příspěvek 988 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 247 Kč. Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. Počty úkonů určení otcovství vycházejí z údajů poskytnutých a verifikovaných Magistrátem hl. m. Prahy. E) Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 27 267 000 Kč k pokrytí financování veřejného opatrovnictví k zabezpečení 894 opatrovanců. Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb.. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) ve spojení s § 62), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje úřad městské části veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. Financování se týkají i případy opatrovnictví, kdy se úřad městské části stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení úřadu městské části jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. Hlavní město Praha nebo městská část jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2022 je 31. březen 2021. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy realizováno ve všech městských částech zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto Magistrátem hlavního města Prahy učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit městským částem zjištěné skutečnosti verifikovat. Výše zmíněná paušální platba byla pro rok 2022 stanovena ve výši 30 500 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím úřadů městských částí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v městské části, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení nebo zařízení sociálních služeb), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích. F) Financování jednotných kontaktních míst Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 3 024 000 Kč k zabezpečení činnosti jednotných kontaktních míst Úřadu městské části Praha 1 a Úřadu městské části Praha 7. Pro Prahu 1 příspěvek činí 2 304 000 Kč za 779 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů a pro Prahu 7 je příspěvek ve výši 720 000 Kč za 248 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů. Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009, o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému "SINPRO", tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2020. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze stanovených rozpětí, ke kterému jsou navázány finanční prostředky podle níže uvedeného: Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů\| Výše příspěvku v Kč ---\|--- 0 - 25\| 72 000 26 - 50\| 144 000 51 - 75\| 216 000 76 - 100\| 288 000 101 - 125\| 360 000 126 - 150\| 432 000 151 - 175\| 504 000 176 - 200\| 576 000 201 - 225\| 648 000 226 - 250\| 720 000 251 - 275\| 792 000 276 - 300\| 864 000 301 - 325\| 936 000 326 - 350\| 1 008 000 351 - 375\| 1 080 000 376 - 400\| 1 152 000 401 - 425\| 1 224 000 426 - 450\| 1 296 000 451 - 475\| 1 368 000 476 - 500\| 1 440 000 501 - 525\| 1 512 000 526 - 550\| 1 584 000 551 - 575\| 1 656 000 576 - 600\| 1 728 000 601 - 625\| 1 800 000 626 - 650\| 1 872 000 651 - 675\| 1 944 000 676 - 700\| 2 016 000 701 - 725\| 2 088 000 726 - 750\| 2 160 000 751 - 775\| 2 232 000 776 - 800\| 2 304 000 G) Financování úřadů územního plánování Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 10 320 684 Kč k pokrytí financování agendy úřadu územního plánování. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2020 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka pro rok 2022 zajeden úkon činí 2706 Kč. Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. H) Financování živnostenských úřadů Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží úřad městské části další část příspěvku. Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 69 684 446 Kč k pokrytí financování agendy živnostenských úřadů. Úřad městské části obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2020 podle § 49, § 56 a § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka pro rok 2022 za jedno zpracované avízo činí 338 Kč. Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. I) Financování zkušebních komisařů Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí agendy zkušebních komisařů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku. Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 6 123 669 Kč k pokrytí agendy zkušebních komisařů. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každou část zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla vykonané v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Za každou provedenou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy u skupin A, B, T, C a D včetně podskupin obdrží příspěvek ve výši 108 Kč. Za každou provedenou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby u skupin C a D včetně podskupin obdrží příspěvek 81 Kč. Za každou provedenou zkoušku z praktické jízdy u skupin A, B a T včetně podskupin obdrží příspěvek 325 Kč a u skupin C a D příspěvek 406 Kč. Za každou provedenou zkoušku z profesní způsobilosti řidiče obdrží příspěvek 217 Kč. Počty vykonaných zkoušek vycházejí z údajů informačního systému e-Testy spravovaného Ministerstvem dopravy. J) Refundace nákladů na zajištění karanténního ubytování osob bez přístřeší a osob vykázaných Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 11 251 685 Kč. Refundace je určena vybraným územním samosprávným celkům, které vykonávaly povinnost karanténního ubytování Covid-19 pozitivních osob bez přístřeší a osob vykázaných podle § 44 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. O finanční podpoře územním samosprávným celkům rozhodl Ústřední krizový štáb v reakci na mimořádnou a nepředvídatelnou situaci, která byla spojena s pandemií onemocnění Covid-19 a při které měly územní samosprávné celky povinnost se o uvedené osoby postarat, zajistit ubytování, stravu a nezbytnou péči. Magistrát hlavního města Prahy činil tato opatření podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, anebo zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za zajištění karanténního ubytování výše uvedených osob za období 12. 3. 2020 až 30. 4. 2021. Jeho výše se odvíjí od počtu ubytovaných osob a od vykázaných nákladů souvisejících s ubytovací povinností, a je v souladu s pravidly nastavenými Ministerstvem vnitra. Magistrát hlavního města Prahy vykazoval požadované informace do elektronického dotazníku Ministerstva vnitra od 25. 3. 2021 do 14. 4. 2021, s možností doplnění od 17. 5. 2021 do 4. 6. 2021. 2. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako kraji Výkon působnosti, která je svěřena orgánům krajů v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2022 je výsledná částka příspěvku pro rok 2021 navýšená o 5 %, což odpovídá míře valorizace u krajů pro rok 2022. V tomto nárůstu jsou zohledněny i dopady nové legislativy. Příloha č. 8 k zákonu č. 57/2022 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím s výjimkou hlavního města Prahy 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy1) A) ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností) Výše příspěvku "P" se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce. 2)3) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části 1.D) a 1.H). Vzorec: P=BA+odmocninaSO×SO Výše příspěvku 4) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel. Hodnoty koeficientů "A" a "B" jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obceobce, která je stavebním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů "A" a "B" uvedených v tabulce v řádcích 1 a 3 do výše uvedeného vzorce). Rozsah působnosti\| A\| B ---\|---\|--- Základní působnost\| 28,52275996\| 6830468,5 Působnost matričního úřadu\| 286,6565427\| 15414248 Působnost stavebního úřadu\| 62,06296171\| 13651950 Působnost pověřeného obecního úřadu\| 244,3829035\| 27427050 1) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2) Do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících. U základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel. 3) Příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají. 4) Pro rok 2022 byl celkový objem příspěvku upraven dle meziroční změny počtu obyvatel a změny počtu veřejných opatrovanců. 5) Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2021 vydané Českým statistickým úřadem, podle vyhlášky č. 345/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, a vyhlášky č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu, a vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. B) ObceObce s rozšířenou působností Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3)6) Navíc se přičte částka uvedená v části 1.F), 1.G), 1.H), 1.I), 1.J) a 1.K) za výkonové složky příspěvku a u některých obcíobcí se přičte i částka uvedená v části 1.C), 1.D), 1.E) a 1.L). Vzorec 1:\| Vzorec 2: ---\|--- P1=BA+odmocninaSO×SO\| P2=C×1-SCSO×SO Výše příspěvku7) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel, - na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem obyvatel obceobce. Hodnoty koeficientů "A", "B" a "C" jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí: Rozsah působnosti\| A\| B\| C ---\|---\|---\|--- Základní působnost\| 30,0488569\| 1495192,75\| 0 Působnost matričního úřadu\| 245,4559026\| 5037869\| 5139,848145 Působnost stavebního úřadu\| 38,77753902\| 4782100,5\| 9503,530273 Působnost pověřeného obecního úřadu\| 47,58777696\| 8663612\| 10815,69727 Působnost obceobce s rozšířenou působností\| 1,734098778\| 3950463,5\| 34503,19531 6) Do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících. V případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel. 7) Pro rok 2022 byl celkový objem příspěvku upraven dle meziroční změny počtu obyvatel a změny počtu veřejných opatrovanců. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. C) ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením Obec\| Výše příspěvku v Kč ---\|--- Černošice8)\| 11 771 285 Nýřany8)\| 5 592 180 Šlapanice8)\| 8 104 476 Brno9)10)11)12)\| 199 722 360 z toho zvláštní matrika10)11)\| 11 117 000 Ostrava9)13)\| 138 813 793 Plzeň9)14)\| 34 530 150 8) § 6 zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu). Výše příspěvku je totožná jako pro rok 2021. 9) ObceObce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (Poznámka: zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003). 10) § 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 31 až 37 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky, ve znění zákona č. 207/2019 Sb.). 12) V částce je zahrnut příspěvek 15 301 897 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Brno. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů dle části 1.H). 13) V částce je zahrnut příspěvek 11 309 636 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Ostrava. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů dle části 1.H). 14) V částce je zahrnut příspěvek 8 900 645 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Plzeň. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů dle části 1.H). D) Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ") ve spojení s § 62), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obecobec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. Financování se týkají případy opatrovnictví, kdy se obecobec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. ObceObce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2022 je 31. březen 2021. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím krajských úřadů realizováno ve všech obcíchobcích zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto kraji učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit obcímobcím zjištěné skutečnosti verifikovat. Výše zmíněná paušální platba byla pro rok 2022 stanovena ve výši 30 500 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v obciobci, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení nebo zařízení sociálních služeb), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích. ObcímObcím, vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků, bude výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců. E) Financování jednotných kontaktních míst Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst. Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému "SINPRO", tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2020. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze stanovených rozpětí, ke kterému jsou navázány finanční prostředky podle níže uvedeného: Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů\| Výše příspěvku v Kč ---\|--- 0 – 25\| 72 000 26 – 50\| 144 000 51 – 75\| 216 000 76 – 100\| 288 000 101 – 125\| 360 000 126 – 150\| 432 000 151 – 175\| 504 000 176 – 200\| 576 000 201 – 225\| 648 000 226 – 250\| 720 000 251 – 275\| 792 000 276 – 300\| 864 000 301 - 325\| 936 000 326 - 350\| 1 008 000 Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa v rámci obcíobcí ČR je následující: Jednotné kontaktní místo v rámci obcí ČR\| Počet zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů v období od 1\\. 1. do 31. 12. 2020\| Výše příspěvku v Kč ---\|---\|--- Ostrava\| 261\| 792 000 České Budějovice\| 128\| 432 000 Liberec\| 25\| 72 000 Hradec Králové\| 69\| 216 000 Jihlava\| 33\| 144 000 Zlín\| 51\| 216 000 Černošice\| 16\| 72 000 Olomouc\| 36\| 144 000 Karlovy Vary\| 64\| 216 000 Brno\| 348\| 1 008 000 Plzeň\| 87\| 288 000 Pardubice\| 301\| 936 000 Ústí nad Labem\| 23\| 72 000 F) Financování vydávání občanských průkazů ObecObec, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu (tzv. "místo nabrání"), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost, u které byl inkasován správní poplatek - tj. žádost o vydání občanského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a do 24 hodin, žádost o vydání občanského průkazu s dobou platnosti šest, tři nebo jeden měsíc. Další příspěvek obdrží obecobec, která při vydání občanského průkazu provedla aktivaci jeho elektronického čipu a představila jeho funkce (tzv. "místo aktivace"). Za tento úkon obdrží příspěvek ve výši násobku 35 Kč za každou provedenou aktivaci. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání a počtu aktivovaných občanských průkazů, které jsou získány na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. do 31. 12. 2020. G) Financování vydávání řidičských průkazů ObecObec, kde byla podána žádost o vydání řidičského průkazu (tzv. "místo nabrání"), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a žádosti o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání řidičských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva dopravy, je období od 1. 1. do 31. 12. 2020. H) Financování matričních úřadů Celkový objem prostředků určených na financování matričních úřadů byl rozdělen na dvě části. První část byla obcímobcím alokována na základě vzorců a koeficientů zahrnující počet obyvatel ve správním obvodu viz část 1.A) a 1.B). Druhá část byla rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. ObecObec, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2020 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží příspěvek ve výši 741 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží příspěvek ve výši 2964 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží příspěvek 988 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží příspěvek ve výši 247 Kč. V případě obcíobcí s rozšířenou působnosti se zvláštním postavením, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003), bude financována jen výkonová složka, a to z důvodu vznikající úspory z rozsahu. Částky za provedené zápisy a úkon určení otcovství odpovídají výše uvedenému. Výše příspěvku bude přičtena k celkovému příspěvku na zvláštní postavení, viz část 1.C). Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. Počty úkonů určení otcovství vycházejí z údajů poskytnutých a verifikovaných obecními úřady s působností matričního úřadu. I) Financování úřadů územního plánování Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. ObecObec s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2020 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka pro rok 2022 zajeden úkon činí 2706 Kč. Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí z resortního zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. J) Financování živnostenských úřadů Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. ObecObec s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2020 podle § 49, § 56 a § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka pro rok 2022 za jedno zpracované avízo činí 338 Kč. Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. K) Financování zkušebních komisařů Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí agendy zkušebních komisařů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každou část zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla vykonané v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Za každou provedenou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy u skupin A, B, T, C a D včetně podskupin obdrží příspěvek ve výši 108 Kč. Za každou provedenou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby u skupin C a D včetně podskupin obdrží příspěvek 81 Kč. Za každou provedenou zkoušku z praktické jízdy u skupin A, B a T včetně podskupin obdrží příspěvek 325 Kč a u skupin C a D příspěvek 406 Kč. Za každou provedenou zkoušku z profesní způsobilosti řidiče obdrží příspěvek 217 Kč. Počty vykonaných zkoušek vycházejí z údajů informačního systému e-Testy spravovaného Ministerstvem dopravy. L) Refundace nákladů na zajištění karanténního ubytování osob bez přístřeší a osob vykázaných Refundace je určena vybraným územním samosprávným celkům, které vykonávaly povinnost karanténního ubytování Covid-19 pozitivních osob bez přístřeší a osob vykázaných podle § 44 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. O finanční podpoře územním samosprávným celkům rozhodl Ústřední krizový štáb v reakci na mimořádnou a nepředvídatelnou situaci, která byla spojena s pandemií onemocnění Covid-19 a při které měly územní samosprávné celky povinnost se o uvedené osoby postarat, zajistit ubytování, stravu a nezbytnou péči. ObceObce činily tato opatření podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Vybrané obceobce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za zajištění karanténního ubytování výše uvedených osob za období 12. 3. 2020 až 30. 4. 2021. Jeho výše se odvíjí od počtu ubytovaných osob a od vykázaných nákladů souvisejících s ubytovací povinností, a je v souladu s pravidly nastavenými Ministerstvem vnitra. ObceObce vykazovaly požadované informace do elektronického dotazníku Ministerstva vnitra od 25. 3. 2021 do 14. 4. 2021, s možností doplnění od 17. 5. 2021 do 4. 6. 2021. 2. Postup pro přerozdělení výše příspěvku na výkon státní správy v průběhu kalendářního roku Pokud krajský úřad zcela výjimečně rozhodne o převodu výkonu přenesené působnosti v průběhu kalendářního roku, náleží příslušná část příspěvku na výkon státní správy dosavadního vykonavatele obciobci, která povinnost výkonu přenesené působnosti přebírá, a to vždy v poměrné části příspěvku od začátku čtvrtletí následujícího po rozhodnutí krajského úřadu. Krajský úřad o svém rozhodnutí a s tím souvisejícími změnami správních obvodů výkonu přenesené působnosti jednotlivých obcíobcí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí. V případě jmenování správce obceobce Ministerstvem vnitra rozhodne krajský úřad o převedení poměrné části příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti náležejícího dotčené obciobci na obecobec, kterou nově svým rozhodnutím pověřil k dočasnému výkonu přenesené působnosti. Převedená část příspěvku odpovídá poměru počtu dnů, po které správce obceobce svou činnost vykonává, a celkového počtu 365 dnů v kalendářním roce. Krajský úřad vydá v kalendářním roce takovéto rozhodnutí vždy s účinností maximálně do 31. 12. téhož roku. Pokud činnost správce obceobce bude pokračovat i po tomto datu, vydá krajský úřad vždy nové rozhodnutí, ve kterém zohlední novou skladbu příspěvku na výkon přenesené působnosti v novém kalendářním roce. Příloha č. 9 k zákonu č. 57/2022 Sb. SEZNAM DOTACÍ V ROCE 2022 PODLE § 3 odst. 2 ZÁKONA č. 57/2022 Sb. v Kč --- číslo kapitoly\| kapitola\| příjemce dotace\| účel dotace\| částka 398\| Všeobecná pokladní správa\| Československá obec legionářská\| na projekty a činnost organizace\| 6 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Masarykovo demokratické hnutí\| na projekty a činnost organizace\| 1 530 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Ústav TGM, o.p.s.\| na projekty a činnost organizace\| 1 800 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Platforma evropské paměti a svědomí\| na projekty a činnost organizace\| 500 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Spolek pro zachování odkazu českého odboje\| na projekty a činnost organizace\| 250 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Spolek Bez komunistů.cz\| na projekty a činnost organizace\| 250 000
Zákon č. 65/2022 Sb.	Zákon č. 65/2022 Sb. Zákon o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 21. 3. 2022, datum účinnosti 21. 3. 2022, částka 36/2022 * § 1 - Předmět úpravy * Dočasná ochrana * § 2 - Dočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky v návaznosti na rozhodnutí Rady. * § 3 - (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky uděluje dočasnou ochranu cizincům, na které se povinně vztahuje rozhodnutí Rady. * Řízení ve věcech dočasné ochrany * § 4 - (1) Na řízení o udělení dočasné ochrany se obdobně použijí ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky o udělování víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky. * § 5 - (1) Žádost o udělení dočasné ochrany je nepřijatelná, jestliže * § 5a - (1) Žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podávaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná. Při zjišťování nepřijatelnosti žádosti se postupuje podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky obdo * § 6 - (1) Žadatel o udělení dočasné ochrany je povinen k žádosti předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a na vyžádání fotografii. Žadatel, kterému nebylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení při plnění úkolu uloženého podle krizového zákona v d * § 6a - (1) Ministerstvo vnitra zruší cizinci, kterému byla udělena dočasná ochrana, v informačním systému cizinců údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, jestliže * § 6b - Ubytování * § 6c - Zajištění dalších kapacit pro ubytování * § 6d - Evidence * § 6e - Paušální náhrada nákladů * § 6f - Zvláštní pravidla pro zajišťování ubytování * § 7 - Zvláštní pravidla pro poskytování zdravotních služeb * § 7aa - Poskytování ambulantní péče mimo zdravotnické zařízení * § 7b - Prodloužení dočasné ochrany * § 7c - Vízový štítek * § 7d - Nová žádost o udělení dočasné ochrany * § 7e - Prodloužení víza za účelem strpění * § 7f - (1) Od 1. ledna 2024 se vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 * § 7g - Prodloužení dočasné ochrany a víza za účelem strpění v mimořádné situaci * Evidence ukrajinských vozidel * § 7h - (1) Řidič smí řídit motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, pouze pokud je v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. * § 7i - Za provozovatele může být považována pouze osoba, která je * § 7j - (1) Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně zapíše do evidence ukrajinských vozidel na základě oznámení motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny a osobu, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho prov * § 7k - (1) Evidence ukrajinských vozidel je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy. * § 7l - (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší zápis osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, v evidenci ukrajinských vozidel, pokud * § 7m - (1) Řidič se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7h řídí motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, aniž by byla v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. * § 7n - (1) Působnost stanovená obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti. * § 8 - Přechodná ustanovení * § 9 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2024 (454/2023 Sb.) 65 ZÁKON ze dne 17. března 2022 o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace dne 24. února 2022 upravuje a) podmínky udělování dočasné ochranydočasné ochrany cizinců uvedených v § 3 v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochranadočasná ochrana, (dále jen „rozhodnutí Rady“) a v návaznosti na rozhodnutí Rady Evropské unie o prodloužení dočasné ochrany podmínky jejího prodlužování, b) poskytování ubytování a souvisejících služeb osobám s udělenou dočasnou ochranoudočasnou ochranou, c) asistovaný dobrovolný návrat, d) zvláštní pravidla pro poskytování zdravotních služeb a e) evidenci vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny (dále jen „evidence ukrajinských vozidel“). (2) Ustanovení tohoto zákona se použijí přednostně před ustanoveními jiných právních předpisů upravujících právní vztahy podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Dočasná ochrana § 2 Dočasnou ochranouDočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky v návaznosti na rozhodnutí Rady. § 3 (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky uděluje dočasnou ochranudočasnou ochranu cizincům, na které se povinně vztahuje rozhodnutí Rady. (2) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky dále uděluje dočasnou ochranudočasnou ochranu cizinci, který doloží, že a) byl ke dni 24. února 2022 držitelem platného povolení k trvalému pobytu na území Ukrajiny a b) jeho vycestování do státu, jehož je státním občanem, nebo části jeho území, anebo v případě osoby bez státního občanství do státu nebo části jeho území jeho posledního trvalého bydliště před vstupem na území Ukrajiny, není možné z důvodu hrozby skutečného nebezpečí podle § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Řízení ve věcech dočasné ochrany § 4 (1) Na řízení o udělení dočasné ochranydočasné ochrany se obdobně použijí ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky o udělování víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky. (2) Ve věci dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona se nepoužijí ustanovení a) § 1 odst. 3, § 2 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 2, § 4 odst. 3, § 6 a 8, § 12 písm. a), b), d) a g), § 13 až 15, § 16 v části udělení, § 21 odst. 1 písm. b), § 21 odst. 2, § 24 až 26, 28, 29, 31, 34 až 38, § 40 odst. 2, § 41 až 48, § 49 odst. 2 až 8, § 50, § 51 odst. 2 písm. d), § 55, 57 a 58 zákona o dočasné ochraně cizinců a b) § 43, § 56 odst. 1 písm. c) a k), § 62 odst. 4 věty první, § 123a odst. 2 a § 154 odst. 4 písm. b) zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na udělování dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona zákon o dočasné ochraně cizinců. Ve věcech, které zákon o dočasné ochraně cizinců neupravuje, se použije zákon o pobytu cizinců na území České republiky. (4) Pro účely zákona o pobytu cizinců na území České republiky se osoba s udělenou dočasnou ochranoudočasnou ochranou podle tohoto zákona považuje za držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (5) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky může cizinci stanovit místo, kde lze podat žádost o udělení dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona. Ministerstvo vnitra provozuje zázemí pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochranydočasné ochrany. Provoz zázemí zahrnuje vytváření kapacit pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochranydočasné ochrany, zajišťování kapacit pro přístřeší určené pro osoby vysídlené z Ukrajiny čekající na podání žádosti o udělení dočasné ochranydočasné ochrany a žadatele o udělení dočasné ochranydočasné ochrany a zajišťování kapacit pro přidělování ubytování. § 5 (1) Žádost o udělení dočasné ochranydočasné ochrany je nepřijatelná, jestliže a) není podána osobně, b) je podána cizincem, který není uveden v § 3, c) je podána cizincem, který o dočasnou nebo mezinárodní ochranu požádal v jiném členském státě Evropské unie, d) je podána cizincem, kterému byla udělena dočasná nebo mezinárodní ochrana v jiném členském státě Evropské unie, nebo e) je podána cizincem, který je občanem Evropské unie, státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií2), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru3). (2) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky nepřijatelnou žádost cizinci vrátí a sdělí mu důvod nepřijatelnosti; soudní přezkum je vyloučen. (3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky může od povinnosti osobního podání žádosti upustit z důvodů hodných zvláštního zřetele. (4) Udělení dočasné ochranydočasné ochrany se vyznačuje cizinci do cestovního dokladu vízovým štítkem s dobou platnosti do 31. března 2025. Nelze-li s ohledem na místní podmínky udělení dočasné ochranydočasné ochrany vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení dočasné ochranydočasné ochrany do cestovního dokladu nebo mimo něj. (5) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky vydá žadateli o udělení dočasné ochranydočasné ochrany, nelze-li udělit dočasnou ochranudočasnou ochranu na místě, osvědčení o podání žádosti o udělení dočasné ochranydočasné ochrany. Rozhodnutí o dočasné ochranědočasné ochraně Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky vydá bez zbytečného odkladu, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o udělení dočasné ochranydočasné ochrany. (6) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky cizince požívajícího dočasné ochranydočasné ochrany písemně poučí v jazyce, v němž je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech souvisejících s poskytnutím dočasné ochranydočasné ochrany a o sdílení informací o cizinci ve věci dočasné ochranydočasné ochrany s příslušnými orgány členských států Evropské unie. (7) Ve věci neudělení nebo odnětí dočasné ochranydočasné ochrany se použije zákon o dočasné ochraně cizinců. (8) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany dále zaniká a) podáním žádosti o udělení dočasné ochranydočasné ochrany podle rozhodnutí Rady v jiném členském státě Evropské unie, b) udělením dočasné ochranydočasné ochrany podle rozhodnutí Rady jiným členským státem Evropské unie, c) podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie vázaném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/20134), nebo d) udělením víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území České republiky nebo v jiném státě. § 5a (1) Žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podávaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná. Při zjišťování nepřijatelnosti žádosti se postupuje podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky obdobně. (2) Žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podaná na zastupitelském úřadu cizincem, kterému byla zajištěna úhrada nákladů spojených s asistovaným dobrovolným návratem podle § 6 odst. 11, je nepřijatelná, neuhradil-li cizinec polovinu vynaložených nákladů, nejdéle však po dobu jednoho roku ode dne podání žádosti podle § 6 odst. 12 nebo ode dne, kdy se v souladu s § 6 odst. 13 na žádost cizince použije ustanovení § 6 odst. 11. Ministerstvo vnitra předává Ministerstvu zahraničních věcí seznam cizinců, kterým byla úhrada podle věty první poskytnuta. (3) Vláda může nařízením stanovit výjimky z nepřijatelnosti žádosti podle odstavce 1 nebo 2. § 6 (1) Žadatel o udělení dočasné ochranydočasné ochrany je povinen k žádosti předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a na vyžádání fotografii. Žadatel, kterému nebylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení při plnění úkolu uloženého podle krizového zákona v době vyhlášeného krizového stavu nebo kterému nebylo poskytnuto ubytování podle § 6b, je dále k žádosti povinen předložit doklad o ubytování podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Pobývá-li cizinec požívající dočasné ochranydočasné ochrany na území České republiky bez platného cestovního dokladu a prokáže, že nemůže získat cestovní doklad u příslušných orgánů země původu, vydá mu Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky cestovní průkaz totožnosti podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. To neplatí, jestliže místní podmínky vydání cestovního průkazu totožnosti neumožňují. Cizinec je povinen předložit fotografii. (3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky jsou oprávněny pořídit obrazový záznam cizince pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2. (4) Ministerstvo vnitra a Policie České republiky vedou evidenci žadatelů o poskytnutí dočasné ochranydočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochranydočasné ochrany; při tom postupují podle ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky týkajících se evidence dlouhodobých víz. Ministerstvo vnitra a Policie České republiky mohou předávat údaje z této evidence státním orgánům jiných členských států, je-li to potřebné k plnění jejich úkolů. (5) Podá-li cizinec, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana, žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo je-li v době podání žádosti o dočasnou ochranudočasnou ochranu vedeno řízení ve věci mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, řízení ve věci mezinárodní ochrany se přerušuje po dobu trvání dočasné ochranydočasné ochrany; o tom se učiní záznam do spisu ve věci mezinárodní ochrany. Cizinec není v postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany, a to ani během soudního řízení. (6) Okamžikem přiznání oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany je zastaveno řízení o žádosti o vydání nebo o prodloužení doby platnosti oprávnění k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Ustanovení § 169r odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky se použije obdobně. (7) Jestliže bylo cizinci uvedenému v § 3 v období od 24. února 2022 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, správní orgán řízení o jeho žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti pobytového oprávnění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky zastaví. To neplatí, jestliže byl před udělením víza vydán zastupitelskému úřadu pokyn k udělení dlouhodobého víza nebo dlouhodobého víza podle § 30 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky a cizinec ve lhůtě dvou měsíců od udělení víza povolení k pobytu nebo vízum převezme. O zastavení řízení o udělení dlouhodobého víza se učiní záznam do spisu. (8) Jestliže bylo cizinci v období od 24. února 2022 uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, se ustanovení § 43 a § 62 odst. 4 věty první zákona o pobytu cizinců na území České republiky nepoužijí. K udělení víza podle věty první je cizinec povinen dále doložit doklad o ubytování podle odstavce 1. (9) Udělení víza podle odstavce 8 se osvědčuje vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu nebo mimo něj. Pokud není možné s ohledem na místní podmínky udělení víza osvědčit vízovým štítkem, lze do cestovního dokladu nebo mimo něj učinit záznam o udělení víza. (10) Na hlášení změny místa pobytu na území České republiky se použijí přiměřeně ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území České republiky Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů ode dne změny, a to doložením dokladu o ubytování podle odstavce 1. Pokud doložený doklad nesplňuje podmínky podle odstavce 1, k oznámení změny místa pobytu se nepřihlíží. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu na území České republiky bude delší než 15 dnů. Změnu místa hlášeného pobytu je možné učinit také prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře v rozsahu údajů uvedených v přihlašovacím tiskopise společně s doložením dokladu o ubytování podle odstavce 1. Elektronický formulář Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem uvedeným v § 182 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Povinnost hlásit další změny podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se na osobu požívající dočasné ochranydočasné ochrany vztahuje obdobně. (11) Stanoví-li tak vláda, Ministerstvo vnitra zajistí cizincům asistovaný dobrovolný návrat, kterým se rozumí úhrada některých nákladů spojených s jejich návratem, zpravidla na území Ukrajiny, a k tomu potřebná asistence. Vláda současně stanoví druhy způsobilých nákladů hrazených v rámci úhrady nákladů spojených s návratem cizince a maximální výši prostředků vynaložených na asistovaný dobrovolný návrat. Asistovaný dobrovolný návrat lze cizinci zajistit pouze jednou. (12) O zajištění asistovaného dobrovolného návratu je ode dne stanoveného vládou oprávněn požádat cizinec nejpozději do 3 měsíců ode dne zániku nebo ukončení a) oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany uděleného mu Českou republikou, nebo b) mezinárodní ochrany udělené mu Českou republikou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. (13) V době, kdy Ministerstvo vnitra zajišťuje asistovaný dobrovolný návrat cizinců podle tohoto zákona, se odstavec 11 použije i na žádosti o dobrovolný návrat podle § 54a zákona o azylu podané státními příslušníky Ukrajiny, cizinci žádajícími o dobrovolný návrat na území Ukrajiny nebo žádajícími o dobrovolný návrat, pokud se na území České republiky nacházejí v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. (14) Ustanovení zákona o evidenci obyvatel upravující přidělování rodných čísel cizincům se nepoužijí v případě cizince, kterému a) byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana, nebo b) bylo uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 6a (1) Ministerstvo vnitra zruší cizinci, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana, v informačním systému cizinců údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, jestliže a) byl zápis tohoto údaje proveden na základě nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území České republiky, odstraněn nebo zanikl, nebo c) zaniklo právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území České republiky, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část. (2) Ministerstvo vnitra zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. c) na základě prohlášení vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části. (3) Ministerstvo vnitra dále zruší údaj o místě hlášeného pobytu, jestliže se cizinec na místě hlášeného pobytu nezdržuje déle než 15 dnů, a to na základě informace a) Policie České republiky, b) organizační složky státu nebo státního podniku, v jejichž objektu byl cizinec ubytován, nebo c) obceobce, kde má cizinec místo hlášeného pobytu na území České republiky. (4) Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místě hlášeného pobytu na území České republiky je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil; v informačním systému cizinců je tento údaj označen jako adresa úřadu. (5) Ustanovení částí druhé a třetí správního řádu se na postup podle odstavců 1 až 3 nepoužijí. § 6b Ubytování (1) Poskytování ubytování podle tohoto zákona je veřejnou službou. Ubytování se poskytuje v objektech zařazených v informačním systému evidence ubytování (dále jen „evidence“). Objekty, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt, se nepovažují za objekty určené k ubytování podle tohoto zákona. Rozsah poskytovaných souvisejících služeb a rozložení kapacit ubytování v území stanoví vláda nařízením. (2) Ubytování se poskytuje bezplatně nejvýše po dobu 90 dnů ode dne udělení dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona (dále jen „maximální doba“), a to zejména v objektech, které slouží jako ubytovací zařízení. Doba ubytování téže osoby v jednotlivých objektech zařazených v evidenci se sčítá. (3) Hejtman kraje a primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) na základě rozhodnutí vlády zajišťuje na území kraje nebo hlavního města Prahy (dále jen „kraj“) kapacity ubytování podle tohoto zákona. Starostové obcíobcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů spolupracují s hejtmanem na zajišťování kapacity ubytování podle věty první. (4) Přidělení ubytování, změnu ubytování a vyřazení osoby z ubytování zabezpečuje Ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor České republiky nebo Policie České republiky (dále jen „přidělující orgán“), a to prostřednictvím evidence. Krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) při změně ubytování poskytuje přidělujícímu orgánu nezbytnou součinnost. Po přidělení ubytování obdrží osoba s udělenou dočasnou ochranoudočasnou ochranou písemnou informaci obsahující její identifikační údaje, adresu přiděleného ubytování, adresu a identifikační údaje provozovatele ubytovacího zařízení (dále jen „provozovatel“) a poučení o důsledcích odmítnutí přiděleného ubytování a opuštění ubytování. (5) Pokud osoba, které je ubytování poskytováno bezplatně, bez vážného důvodu odmítne přidělené ubytování nebo ubytování opustí, pohlíží se na ni tak, že vyčerpala maximální dobu. Pokud osoba přestala toto ubytování bez udání důvodů využívat déle než 10 po sobě jdoucích dnů, má se za to, že ubytování opustila. Důvody je osoba povinna bezodkladně sdělit provozovateli. (6) Provozovatel je povinen po dobu zařazení v evidenci a) umožnit v objektu zařazeném v evidenci poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity, b) zapisovat každý třetí den do evidence údaj o aktuálně volné kapacitě ubytování a c) zapisovat do evidence údaj o opuštění ubytování. § 6c Zajištění dalších kapacit pro ubytování Ministerstva a jiné ústřední správní úřady jsou v rozsahu a za podmínek stanovených rozhodnutím vlády povinny vyčlenit u organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a státních podniků ve své působnosti kapacity pro ubytování a zajistit podmínky pro jejich využití. § 6d Evidence (1) Správcem evidence je Ministerstvo vnitra. Evidence obsahuje a) údaje o umístění, druhu, celkové kapacitě ubytování a aktuálně volné kapacitě ubytování, b) identifikační údaje provozovatele a c) identifikační údaje osob využívajících ubytování, včetně údajů o začátku a ukončení využívání ubytování, celkové době ubytování, odmítnutí ubytování a opuštění ubytování. (2) Ubytování, jehož kapacity jsou zajišťovány hejtmanem podle § 6b odst. 3, zařazuje do evidence krajský úřad na základě písemné dohody hejtmana s provozovatelem, popřípadě na základě písemné dohody provozovatele a starosty obceobce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu, pokud ho uzavřením dohody hejtman pověřil. Výmaz ubytování z evidence před uplynutím doby, na kterou bylo ubytování do evidence zařazeno, popřípadě snížení kapacity, provede krajský úřad na základě písemného požadavku provozovatele s účinností k patnáctému dni po doručení tohoto požadavku. (3) Ubytování, jehož kapacity zajišťují ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady, zařazuje do evidence a z evidence vyřazuje Ministerstvo vnitra na základě podnětu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu. (4) Krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, úřad městského obvodu a úřad městské části je oprávněn při plnění svých úkolů stanovených zákonem a) vyžadovat údaje od provozovatele a dále je zpracovávat, a to i před uzavřením dohody podle odstavce 2, a b) využívat údaje z evidence, včetně osobních údajů. § 6e Paušální náhrada nákladů (1) Provozovatel zařazený do evidence podle § 6d odst. 2 má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za osobu, které poskytuje ubytování bezplatně, a noc, a to podle údajů vedených v evidenci. Tyto peněžní prostředky poskytuje kraj a orgánem kraje příslušným k jejich poskytnutí je krajský úřad. (2) Výši paušální náhrady poskytované podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením podle druhu ubytování a druhu provozovatele, a to v rozmezí od 200 do 350 Kč za ubytovanou osobu a noc. (3) Peněžní prostředky ve výši výdajů kraje podle odstavce 1 poskytuje Ministerstvo financí kraji na základě jeho žádosti formou dotace zpětně za kalendářní měsíc nejpozději do 2 měsíců od podání žádosti, a to z prostředků účelové rezervy finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa. Ustanovení rozpočtových pravidel o výzvě k podání žádosti o poskytnutí dotace se nepoužije. (4) V případě provozovatele, který je příspěvkovou organizací zřízenou krajem, může peněžní prostředky podle odstavce 2 poskytnout krajský úřad v rámci příspěvku na provoz. § 6f Zvláštní pravidla pro zajišťování ubytování (1) Hejtman koordinuje zajišťování kapacit pro ubytování na území kraje. Krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, úřad městského obvodu a úřad městské části je oprávněn provádět u provozovatele kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona a podmínek pro poskytování paušální náhrady podle § 6e. (2) Na postupy podle § 6b až 6e se nevztahuje správní řád. Uzavření dohody podle § 6d odst. 2 není zadáním veřejné zakázky. (3) Plnění úkolů podle § 6b, 6d a 6e orgány kraje a orgány obcíobcí je výkonem přenesené působnosti. (4) Provozovatel, který je příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo státní příspěvkovou organizací, je oprávněn poskytovat ubytování v rámci své hlavní činnosti na základě samotného zařazení do evidence, a to bez předchozí úpravy zřizovací listiny. § 7 Zvláštní pravidla pro poskytování zdravotních služeb (1) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky a kterému byla následně udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky v období 60 dnů přede dnem udělení dočasné ochranydočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. (2) Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne udělení dočasné ochranydočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Osoba, která dovršila 18 let věku a současně nedovršila 65 let věku, se po uplynutí 150 dnů ode dne udělení dočasné ochranydočasné ochrany pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za osobu s trvalým pobytem na území České republiky. Za osobu s trvalým pobytem na území České republiky podle věty druhé se nepovažuje osoba, jejíž závažný zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje výkon práce a tuto skutečnost doloží zdravotní pojišťovně výpisem ze zdravotnické dokumentace. (3) Dítě, které se narodilo na území České republiky cizinci uvedenému v odstavci 1 nebo cizinci, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne narození považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození. (4) Za nezaopatřené dítě se u osob, kterým byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje také osoba, která dovršila 18 let věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání v rámci studia na středních a vysokých školách na Ukrajině, a to nejdéle do 26 let věku. § 7aa Poskytování ambulantní péče mimo zdravotnické zařízení (1) Vláda v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a z něho plynoucí migrační situace může vyhlásit stav zdravotního ohrožení, jehož účelem je umožnit poskytování ambulantní péče i mimo zdravotnické zařízení osobám, které z důvodu trvání ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace přicestovaly do České republiky a které se přechodně zdržují na území České republiky, zejména v objektech zařazených v evidenci. (2) Poskytování zdravotní péče podle odstavce 1 je možné pouze formou ambulantní péče, a to na základě povolení uděleného krajským úřadem. Ustanovení § 11a odst. 2 až 7 a § 11b zákona o zdravotních službách se použijí přiměřeně s tím, že povolení zaniká nejpozději ke dni skončení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1. Ustanovení § 11a odst. 8 zákona o zdravotních službách se nepoužije. (3) Dojde-li k vyhlášení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1, Ministerstvo zdravotnictví stanoví opatřením obecné povahy obory péče, pro které lze povolení podle odstavce 2 udělit, a podrobnosti paušální platby podle odstavce 4. Při vydávání opatření obecné povahy podle věty první se § 172 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy podle věty první nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a pozbývá účinků ke dni skončení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1. (4) Zdravotní pojišťovna uzavře s poskytovatelem zdravotních služeb, který je držitelem povolení podle odstavce 2 a má s touto zdravotní pojišťovnou uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, dodatek k této smlouvě, a to za účelem stanovení rozsahu zdravotních služeb poskytnutých v místech podle odstavce 1. Zdravotní služby, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a potraviny pro zvláštní lékařské účely v místech podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovny paušální platbou za jeden den poskytování zdravotních služeb. Podrobnosti paušální platby si dohodne zdravotní pojišťovna s poskytovatelem zdravotních služeb v dodatku ke smlouvě podle věty první. Nebudou-li podrobnosti paušální platby dohodnuty v dodatku ke smlouvě podle věty první, použijí se podrobnosti paušálních plateb stanovené Ministerstvem zdravotnictví v opatření obecné povahy podle odstavce 3. Ustanovení § 46 odst. 2 věty první zákona o veřejném zdravotním pojištění o výběrovém řízení se nepoužije. § 7b Prodloužení dočasné ochrany (1) Nebyla-li dočasná ochranadočasná ochrana na úrovni Evropské unie ukončena a zároveň bylo Radou Evropské unie rozhodnuto o jejím prodloužení, pobyt cizince, kterému byla v roce 2022 nebo 2023 udělena nebo prodloužena dočasná ochranadočasná ochrana na území České republiky, se ode dne 1. dubna 2024 do dne 30. září 2024 považuje za pobyt za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, jestliže se cizinec zaregistroval k jejímu prodloužení do 15. března 2024 způsobem podle odstavce 3. (2) Dostaví-li se cizinec do 30. září 2024 postupem podle tohoto ustanovení k vyznačení vízového štítku, považuje se pobyt takového cizince na území České republiky za dočasnou ochranudočasnou ochranu až do 31. března 2025. (3) K prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany je cizinec povinen provést registraci prostřednictvím elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra (dále jen „registrace“). K jinému postupu se nepřihlíží. Za dítě mladší 15 let provádí registraci jeho zákonný zástupce nebo osoba, která je oprávněna za toto dítě jednat. Registrace je dokončena zasláním potvrzení o registraci na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvede v registračním formuláři. Potvrzení o registraci obsahuje termín a pracoviště, kam se má cizinec dostavit pro prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany formou vyznačení vízového štítku. (4) Při registraci je cizinec povinen uvést místo hlášeného pobytu na území České republiky a název a adresu školy, kde je dítě přihlášeno k plnění povinné školní docházky, popřípadě k povinnému předškolnímu vzdělávání, pokud již tato povinnost vznikla a trvá. (5) Při dostavení se k vyznačení vízového štítku je cizinec povinen doložit doklad o ubytování podle § 6 odst. 1, jinak se vízový štítek nevyznačí; povinnost doložit doklad o ubytování neplatí, jde-li o cizince, kterému bylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení nebo kterému bylo poskytnuto ubytování podle § 6b a stále se v tomto místě ubytování nachází. (6) Za dítě mladší 15 let převezme vízový štítek pouze osoba, která doloží, že je zákonným zástupcem tohoto dítěte nebo osobou, která je oprávněna za toto dítě jednat. (7) Cizinec, který se nedostaví k vyznačení vízového štítku v určeném termínu nebo na určené pracoviště, je povinen provést prostřednictvím elektronického formuláře novou rezervaci termínu. (8) Cizinci, který se do 15. března 2024 nezaregistruje k prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona, dočasná ochranadočasná ochrana uplynutím dne 31. března 2024 zaniká. Cizinci, který se po provedení registrace do 30. září 2024 nedostaví k vyznačení vízového štítku nebo mu vízový štítek nebyl vyznačen z důvodu nedoložení dokladu podle odstavce 5 nebo 6, dočasná ochranadočasná ochrana uplynutím tohoto dne zaniká. § 7c Vízový štítek (1) Doba platnosti se ve vízovém štítku osvědčujícím prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany vyznačí nejpozději od 1. dubna 2024 do 31. března 2025. (2) Nelze-li s ohledem na místní podmínky prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany do cestovního dokladu nebo mimo něj. § 7d Nová žádost o udělení dočasné ochrany (1) Podá-li cizinec, kterému byla dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona Českou republikou udělena a oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany již nepožívá, novou žádost o udělení dočasné ochranydočasné ochrany a dočasná ochranadočasná ochrana mu je udělena, má právní postavení podle tohoto zákona, které měl k evidovanému poslednímu dni jejího požívání. Doba, po kterou cizinec udělenou dočasnou ochranudočasnou ochranu nepožíval, není považována za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochranydočasné ochrany. (2) Vízový štítek nebo záznam o udělení dočasné ochranydočasné ochrany se vyznačí od doby nového udělení dočasné ochranydočasné ochrany. § 7e Prodloužení víza za účelem strpění (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, udělené státnímu příslušníkovi Ukrajiny nebo jeho rodinnému příslušníkovi v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace od 24. února 2022, se považuje za platné do 31. března 2025. (2) Cizinec, který je držitelem víza podle odstavce 1, se může dostavit na Ministerstvo vnitra k vyznačení vízového štítku s prodlouženou dobou platnosti; k tomuto úkonu je cizinec povinen sjednat si předem termín, jinak štítek nebude vyznačen. Doba platnosti víza se ve vízovém štítku vyznačí do 31. března 2025. (3) Nelze-li s ohledem na místní podmínky vízum podle odstavce 1 vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení tohoto víza do cestovního dokladu nebo mimo něj. § 7f (1) Od 1. ledna 2024 se vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky cizinci v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace od 24. února 2022 uděluje do 31. března 2025. Doba platnosti víza se ve vízovém štítku vyznačí do 31. března 2025. (2) Nelze-li s ohledem na místní podmínky vízum podle odstavce 1 vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení tohoto víza do cestovního dokladu nebo mimo něj. § 7g Prodloužení dočasné ochrany a víza za účelem strpění v mimořádné situaci (1) Vláda může v případě mimořádné situace nařízením stanovit, že dočasná ochranadočasná ochrana udělená cizinci, který se do 15. března 2024 zaregistruje k prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany podle § 7b odst. 1 a 3, se považuje za prodlouženou až do 31. března 2025. (2) Prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany podle odstavce 1 a opakované udělení dočasné ochranydočasné ochrany podle § 7d odst. 1 se do cestovního dokladu nebo mimo něj nevyznačuje a povinnost dostavit se k vyznačení vízového štítku zaniká. Ustanovení § 7b odst. 3 věta poslední se nepoužije. (3) Prodloužení víza podle § 7e odst. 1 se do cestovního dokladu cizince nebo mimo něj nevyznačuje a povinnost dostavit se k vyznačení vízového štítku zaniká. Evidence ukrajinských vozidel § 7h (1) Řidič smí řídit motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, pouze pokud je v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. (2) Podmínka podle odstavce 1 se nevyžaduje, je-li motorové vozidlo v mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu, a řídí-li jej osoba neuvedená v § 7i. (3) Podmínka podle odstavce 1 se dále nevyžaduje, jde-li o osobu, které byla podle tohoto zákona udělena dočasná ochranadočasná ochrana nebo uděleno vízum za účelem strpění v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a od udělení dočasné ochranydočasné ochrany nebo tohoto víza neuplynulo více než 7 dní. § 7i Za provozovatele může být považována pouze osoba, která je a) občanem České republiky, b) cizincem, který má na území České republiky oprávnění k pobytu nad 90 dní nebo kterému byla Českou republikou udělena mezinárodní ochrana, c) cizincem, kterému byla podle tohoto zákona udělena dočasná ochranadočasná ochrana nebo vízum za účelem strpění v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nebo d) osobou, která má na území České republiky sídlo nebo odštěpný závod. § 7j (1) Kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností neprodleně zapíše do evidence ukrajinských vozidelevidence ukrajinských vozidel na základě oznámení motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny a osobu, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. (2) Oznámení smí být učiněno pouze osobou, která má být považována za provozovatele vozidla, nebo s jejím souhlasem; nebyl-li souhlas touto osobou podepsán před pracovníkem obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, musí obsahovat její úředně ověřený podpis. Oznámení obsahuje její a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu jejího pobytu a její rodné číslo nebo datum jejího narození, pokud jí rodné číslo nebylo přiděleno, číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu, jde-li o fyzickou osobu, b) obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresu jejího sídla a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo c) obchodní firmu nebo název, adresu jejího sídla a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o právnickou osobu. (3) Oznámení dále obsahuje údaje o vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a identifikační číslo vozidla (VIN). (4) K oznámení se přikládá osvědčení o registraci vozidla. (5) Požádá-li o to osoba, která učinila oznámení, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností jí vydá potvrzení o provedení zápisu osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, do evidence ukrajinských vozidelevidence ukrajinských vozidel. § 7k (1) Evidence ukrajinských vozidelEvidence ukrajinských vozidel je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy. (2) V evidenci ukrajinských vozidelevidenci ukrajinských vozidel se u vozidla se státní poznávací značkou Ukrajiny vedou údaje obsažené v oznámení o osobě, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele, a o tomto vozidle. (3) Ministerstvo dopravy zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci ukrajinských vozidelevidenci ukrajinských vozidel obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností a Policii České republiky. (4) Pro účely zákona o silničním provozu platí, že osoba, která je ve vztahu k vozidlu se státní poznávací značkou Ukrajiny zapsaná v evidenci ukrajinských vozidelevidenci ukrajinských vozidel, je jeho provozovatelem. § 7l (1) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zruší zápis osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, v evidenci ukrajinských vozidelevidenci ukrajinských vozidel, pokud a) tato osoba pozbyla pobyt, sídlo nebo odštěpný závod na území České republiky, b) tato osoba zemřela nebo zanikla, c) tato osoba o zrušení zápisu požádala, nebo d) byla na základě později podaného oznámení v této evidenci u vozidla zapsána jiná osoba. (2) Ke zrušení zápisu je příslušný a) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který provedl zápis této osoby do evidence ukrajinských vozidelevidence ukrajinských vozidel, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. a) nebo b), b) kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. c), nebo c) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který provedl zápis jiné osoby do evidence ukrajinských vozidelevidence ukrajinských vozidel, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. d). § 7m (1) Řidič se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7h řídí motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, aniž by byla v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč. (3) Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Policie České republiky může přestupek podle odstavce 1 projednat příkazem na místě. § 7n (1) Působnost stanovená obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti. (2) Zápis do evidence ukrajinských vozidelevidence ukrajinských vozidel a zrušení tohoto zápisu jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. § 8 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na cizince, kterému bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které je vydáváno od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Tento cizinec se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za cizince, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona. (2) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejdříve dne 24. února 2022, a kterému bylo následně uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které je vydáváno od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nebo jemuž byla následně udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne prvního poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky, nejdříve však ode dne 24. února 2022, do dne udělení tohoto víza nebo dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. (3) Dítě, které se narodilo na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejdříve dne 24. února 2022, cizinci s uděleným vízem podle odstavce 2 nebo vízem za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, se ode dne narození považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození. § 9 Účinnost (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. (2) Ustanovení § 1 až § 5a odst. 1, § 5a odst. 3 až § 6 odst. 10 a § 6 odst. 14 až § 8 pozbývají platnosti uplynutím dne 31. března 2025. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 2) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. 3) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v platném znění. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).
Zákon č. 66/2022 Sb.	Zákon č. 66/2022 Sb. Zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 21. 3. 2022, datum účinnosti 21. 3. 2022, částka 36/2022, zrušeno 1. 4. 2025 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA V OBLASTI PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (§ 3 — § 8b) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 9 — § 9) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (407/2023 Sb.) 66 ZÁKON ze dne 17. března 2022 o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení1), která se vztahují na cizince, kterému byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana podle zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace2) v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana, (dále jen „cizinec s dočasnou ochranou“). ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI § 2 Cizinec s dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. ČÁST TŘETÍ ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA V OBLASTI PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ § 3 (1) Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině může poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině též rodiči dítěte, které je cizincem s dočasnou ochranou, a to i pokud není zaměstnavatelem rodiče tohoto dítěte. (2) Po dobu 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany dítěti, které je cizincem s dočasnou ochranou, se splnění podmínky podle § 20a odst. 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině pro vznik nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny, spočívající v obsazení kapacitního místa dítětem, jehož rodič, který uzavírá smlouvu o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, je zaměstnán, studuje v denní formě studia, je evidován jako uchazeč o zaměstnání nebo je osobou samostatně výdělečně činnou, která má povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nevyžaduje; § 11 odst. 1 písm. i) zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině se po tuto dobu nepoužije. (3) Není-li dítě, které je cizincem s dočasnou ochranou, v péči rodičů nebo jiné osoby, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, považuje se za rodiče pro účely zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině též osoba, které bylo toto dítě jeho rodičem svěřeno do péče; nemá-li tato osoba o této skutečnosti písemný doklad podepsaný rodičem dítěte, dokládá tuto skutečnost a důvod, pro který nelze předložit tento doklad, písemným čestným prohlášením. Získá-li osoba podle věty první části před středníkem doklad o svěření dítěte do její péče podepsaný rodičem dítěte, je povinna tento doklad bezodkladně předložit poskytovateli. (4) Cizinec s dočasnou ochranou může vykonávat činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, za podmínky, že je zletilou a svéprávnou osobou, má pedagogické, sociální nebo zdravotní vzdělání anebo má střední vzdělání s maturitní zkouškou, získal-li praxi v oblasti péče o dítě ve věku od 6 měsíců do zahájení povinné školní docházky v délce minimálně 5 let, je-li bezúhonnou osobou podle § 5a odst. 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, vykonává jen v přítomnosti pečující osoby. Dosaženou praxi může cizinec s dočasnou ochranou podle věty první doložit po dobu prvních 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany čestným prohlášením. Po uplynutí této doby je možné doložit dosaženou praxi čestným prohlášením, jen nelze-li ji prokázat řádným způsobem; cizinec s udělenou dočasnou ochranou zároveň uvede důvod, pro který nelze prokázat dosaženou praxi řádným způsobem. (5) Dosažené vzdělání může cizinec s dočasnou ochranou podle odstavce 4 po dobu prvních 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany doložit čestným prohlášením. Po uplynutí této doby je možné doložit dosažené vzdělání čestným prohlášením, jen nelze-li jej prokázat řádným způsobem; cizinec s udělenou dočasnou ochranou zároveň uvede důvod, pro který nelze prokázat dosažené vzdělání řádným způsobem. (6) Cizinec s dočasnou ochranou podle odstavce 4 může doložit bezúhonnost po dobu prvních 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany čestným prohlášením; poté je povinen doložit bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříků trestů za dobu jeho pobytu na území České republiky na základě udělené dočasné ochrany. (7) Vykonává-li cizinec s dočasnou ochranou podle odstavce 4 činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, považuje se pro účely splnění podmínky podle § 7 odst. 6 písm. b) a c) zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině za pečující osobu. (8) Podmínka podle § 20a odst. 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině pro vznik nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny, spočívající v podání žádosti o příspěvek na provoz dětské skupiny nejpozději do dne 31. ledna kalendářního roku, na který poskytovatel žádá o příspěvek na provoz dětské skupiny, se nevyžaduje. (9) Řízení o přiznání příspěvku na provoz dětské skupiny se zahajuje na základě žádosti o příspěvek na provoz dětské skupiny, a to je-li žádost o příspěvek na provoz dětské skupiny podána po 31. lednu kalendářního roku, na který poskytovatel žádá o příspěvek na provoz dětské skupiny; § 20h odst. 1 a § 20i odst. 4 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině se nepoužije. § 4 Listinu, kterou je možné použít na území České republiky bez dalšího ověření v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, je možné nahradit čestným prohlášením osoby, která je povinna tuto listinu předložit za účelem přijetí nezbytných opatření na ochranu nezletilého dítěte, které je cizincem s dočasnou ochranou, ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí. § 5 (1) Cizinci s dočasnou ochranou, který splňuje podmínky pro poskytování sociálních služeb stanovené zákonem o sociálních službách, se poskytují sociální služby. Jsou-li příjmové, sociální a majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou takové, že mu neumožňují ani částečnou úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb, poskytují se mu sociální služby bez úhrady nákladů. Náklady na sociální služby podle věty druhé hradí stát. Své příjmové, sociální a majetkové poměry doloží cizinec s dočasnou ochranou všemi dostupnými doklady nebo formou čestného prohlášení. (2) Po dobu prvních 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany cizinec s dočasnou ochranou může za účelem výkonu činnosti podle § 116 odst. 1 zákona o sociálních službách doložit dosažené vzdělání obdobné základnímu vzdělání podle školského zákona čestným prohlášením. Po uplynutí této doby je možné doložit dosažené vzdělání obdobné základnímu vzdělání podle školského zákona čestným prohlášením, jen nelze-li jej prokázat řádným způsobem; cizinec s udělenou dočasnou ochranou zároveň uvede důvod, pro který nelze prokázat dosažené vzdělání řádným způsobem. (3) Cizinec s dočasnou ochranou může doložit za účelem výkonu činnosti podle § 116 odst. 1 zákona o sociálních službách bezúhonnost čestným prohlášením po dobu prvních 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany; poté je povinen doložit bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříků trestů za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochrany. Humanitární dávka § 6 (1) Jsou-li příjmové poměry cizince s dočasnou ochranou, který se zdržuje na území České republiky, a jeho majetkové poměry na území České republiky takové, že mu neumožňují zajištění základních životních potřeb nebo úhradu nákladů na bydlení do výše započitatelných nákladů na bydlení nebo ubytování, poskytne se mu na žádost humanitární dávka (dále jen „dávka“); majetkové a příjmové poměry cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se posuzují společně a poskytne se jim společně jedna dávka. Dávka cizinci s dočasnou ochranou nenáleží, je-li mu bezplatně poskytnuta celodenní strava, základní prostředky osobní hygieny a ubytování. (2) Za příjem se pro účely nároku na dávku nepovažuje dávka a mimořádná okamžitá pomoc podle zákona o pomoci v hmotné nouzi vyplacená v rozhodném období, za které se příjmy zjišťují, a finanční prostředky poskytnuté fundací, spolkem, z Azylového, migračního a integračního fondu nebo z Dětského fondu Organizace spojených národů. Příjem v cizí měně se přepočte na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní bankabanka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankamibankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů. (3) Podmínka, že se cizinec s dočasnou ochranou zdržuje na území České republiky, není splněna, pokud se místo jeho pobytu na území České republiky uvedené v žádosti o dávku neshoduje s adresou místa pobytu cizince vedenou v základním registru obyvatel a cizinec tento nesoulad ani na výzvu Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) neodstraní. (4) Věk cizince s dočasnou ochranou rozhodný pro stanovení výše dávky je věk, kterého dosáhne v kalendářním měsíci, na který dávka náleží. (5) Obdobím, za které se zjišťuje splnění podmínek nároku na dávku, je období kalendářního měsíce, na který je podána žádost o dávku, s výjimkou nákladů na bydlení a příjmů, které se zjišťují za období kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, na který je podána žádost. (6) Nárok na dávku na kalendářní měsíc vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem. Nárok na výplatu dávky na kalendářní měsíc, na který vznikl nárok splněním podmínek stanovených tímto zákonem, zaniká, pokud do konce tohoto kalendářního měsíce nebyla podána žádost o dávku na tento kalendářní měsíc. (7) Dávku vyplácí krajská pobočka Úřadu práce. Za nezletilého cizince jedná jeho zákonný zástupce, nemá-li nezletilý cizinec na území České republiky zákonného zástupce, jedná za něj osoba blízká nebo jiná osoba, která o něj pečuje. Dávka se vyplácí převodem na platební účet v bancebance, pobočce zahraniční bankybanky nebo spořitelním a úvěrním družstvu v České republice určený žadatelem, s výjimkou dávky na kalendářní měsíc, v němž byla cizinci udělena dočasná ochrana, kterou lze vyplatit v hotovosti. Dávka se nevyplácí do ciziny. (8) V řízení o dávce se správní řád nepoužije. (9) Byl-li žadatel o dávku krajskou pobočkou Úřadu práce vyzván, aby jí osobně osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nebyla-li krajskou pobočkou Úřadu práce určena delší lhůta; neučiní-li tak v uvedené lhůtě, žádost o dávku se zamítne. § 6a Evidence bytů pro dočasnou ochranu (1) Byty, které jsou cizincům s dočasnou ochranou poskytovány k samostatnému bydlení, jsou zařazeny v informačním systému evidence bytů, který spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „evidence bytů“). Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. (2) Evidence bytů obsahuje a) identifikační údaje vlastníka bytu, b) adresu bytu a číslo bytu, pokud existuje, c) písemný právní titul k užívání bytu a d) identifikační údaje cizinců s dočasnou ochranou, kterým byl byt k bydlení poskytnut, číslo vízového štítku a údaje o začátku a ukončení bydlení. (3) Údaje uvedené v odstavci 2 do evidence bytů zadává vlastník bytu, a to s využitím elektronické identifikace určené Ministerstvem práce a sociálních věcí. § 6b (1) Není-li dále stanoveno jinak, výše dávky pro cizince s dočasnou ochranou a) do 18 let věku činí částku podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, b) od 18 let věku činí částku podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak, c) který je invalidní nebo je držitelem průkazu osvědčujícího zdravotní postižení, který byl vydán na Ukrajině, nebo osobou, která byla uznána za osobu zdravotně postiženou Institutem posuzování zdravotního stavu podle § 6d, činí 1,5násobek částky podle písmene a) nebo b) podle věku, d) od 6 do 10 let věku činí 1,2násobek částky podle písmene a), e) od 18 let věku od měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž uplyne doba 150 dnů ode dne, ve kterém byla cizinci udělena dočasná ochrana, činí částku podle § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, pokud není osobou 1. studující; za studující osobu se považuje cizinec s dočasnou ochranou, který plní povinnou školní docházku, a cizinec s dočasnou ochranou, který se v České republice studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let, 2. pečující o dítě do 6 let věku; péči o totéž dítě může pro účely této dávky prohlásit pouze 1 z pečujících osob, 3. těhotnou, 4. starší 65 let, 5. invalidní nebo držitelem průkazu osvědčujícího zdravotní postižení, který byl vydán na Ukrajině, nebo osobou, která byla uznána za osobu se zdravotním postižením Institutem posuzování zdravotního stavu podle § 6d, nebo 6. pečující o osobu uvedenou v písmenu c), která byla touto osobou jako osoba pečující označena v žádosti o dávku. (2) Pro určení nároku na dávku a stanovení její výše se u cizince s dočasnou ochranou, který má náklady na bydlení na základě platného právního titulu k bydlení v bytě zařazeném v evidenci bytů, použijí započitatelné náklady na bydlení. Pro určení nároku na dávku a stanovení její výše u cizince s dočasnou ochranou, který má náklady na bydlení v ostatních prostorech k ubytování, než jsou uvedeny ve větě první, se použijí započitatelné náklady na ubytování, je-li cizinec s dočasnou ochranou výdělečně činný, nebo je-li krajskou pobočkou Úřadu práce evidován jako uchazeč o zaměstnání. Podmínka, že musí být cizinec s dočasnou ochranou výdělečně činný nebo být krajskou pobočkou Úřadu práce evidován jako uchazeč o zaměstnání, neplatí, jde-li o cizince s dočasnou ochranou uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo v odstavci 1 písm. e) bodech 1 až 6. (3) Vláda stanoví nařízením v závislosti na vývoji ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na možnosti zajištění přiměřeného bydlení cizinců s dočasnou ochranou na území České republiky výši započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a výši započitatelných nákladů na ubytování v ostatních prostorech k ubytování; výši započitatelných nákladů lze stanovit odlišně pro cizince s dočasnou ochranou, který je uveden v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6, a pro ostatní cizince s dočasnou ochranou. (4) Pro určení výše dávky cizince s dočasnou ochranou, který je posuzován samostatně, se od součtu příslušné výše dávky podle odstavce 1 a příslušné částky započitatelných nákladů na bydlení nebo započitatelných nákladů na ubytování pro 1 osobu odečte součet jeho příjmů. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, činí výše dávky částku rozdílu dosaženého podle věty první, není-li dále stanoveno jinak. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu 0 nebo nižší, dávka nenáleží. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, ale nižší než 50, činí výše dávky 50 Kč. (5) Pro určení výše dávky pro cizince s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se od součtu jejich příslušných výší dávek podle odstavce 1 a příslušné částky započitatelných nákladů na bydlení nebo ubytování určené podle počtu cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, odečte součet jejich příjmů. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu 0 nebo nižší, dávka nenáleží. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, činí výše dávky částku rozdílu dosaženého podle věty první, není-li dále stanoveno jinak. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, ale nižší než 50, činí výše dávky 50 Kč. (6) Nárok na dávku nevznikne, pokud je výše finančních prostředků na účtech žadatele vyšší než dvojnásobek příslušné výše dávky podle odstavce 1, nebo pokud je výše finančních prostředků na účtech cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, vyšší, než je součet dvojnásobků jejich příslušných výší dávek podle odstavce 1. § 6c (1) Žádost o dávku lze podat pouze v elektronické podobě, s výjimkou první žádosti, kterou lze podat rovněž v listinné podobě. (2) Žádost o dávku obsahuje a) identifikační údaje žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, b) údaj o místu pobytu žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, na území České republiky, c) údaj o udělení dočasné ochrany žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, d) údaje o všech příjmech žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, e) identifikační údaje zaměstnavatele žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na svoje potřeby, f) identifikaci účtů žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, a údaje o finančních prostředcích na těchto účtech, g) prohlášení o majetkových poměrech na území České republiky žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, h) registrační číslo evidenční karty daňového poplatníka na Ukrajině, který je žadatelem, a dále cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu s žadatelem bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, bylo-li uděleno, nebo údaj o místě pobytu na Ukrajině před udělením dočasné ochrany v případě, že registrační číslo nebylo cizinci s dočasnou ochranou uděleno nebo není známo. (3) Pokud má žadatel náklady na bydlení v bytě, který je zařazen v evidenci bytů, žádost dále obsahuje identifikační údaje vlastníka bytu. (4) Skutečnosti uvedené v žádosti žadatel doloží všemi dostupnými doklady nebo čestným prohlášením; čestné prohlášení nelze využít pro údaje o příjmu ze závislé činnosti vykonávané v České republice, který žadatel dokládá potvrzením od zaměstnavatele. Všechny skutečnosti se dokládají v elektronické podobě, neurčí-li krajská pobočka Úřadu práce, že je lze předložit i jinak. (5) Není-li potvrzení o příjmech ze závislé činnosti vykonávané v České republice předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje krajská pobočka Úřadu práce výši příjmu postupem podle § 7; nezjistí-li krajská pobočka Úřadu práce příjem ze závislé činnosti tímto postupem, vyzve k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku. § 6d Posuzování zdravotního stavu (1) Institut posuzování zdravotního stavu na žádost cizince s dočasnou ochranou posoudí, zda je tento cizinec osobou se zdravotním postižením. Za osobu se zdravotním postižením se pro účely tohoto zákona považuje osoba, jejíž nepříznivý zdravotní stav odpovídá dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu a jeho dopadům pro účely nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní stav cizince s dočasnou ochranou se posuzuje k datu podání žádosti. Při posuzování zdravotního stavu cizince a vyhotovení posudku Institut posuzování zdravotního stavu postupuje obdobně jako při posuzování zdravotního stavu a vyhotovení posudku pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením. (2) Žádost se podává elektronicky, a to na formuláři předepsaném Institutem posuzování zdravotního stavu. Žádost obsahuje a) identifikační údaje žadatele a b) jméno a adresu ošetřujícího lékaře nebo lékařů v České republice. (3) Institut posuzování zdravotního stavu posudek doručí žadateli a Úřadu práce České republiky současně sdělí, zda žadatel je osobou se zdravotním postižením. § 7 (1) Je-li podle § 6c odst. 5 vyzván zaměstnavatel k zaslání potvrzení o výši příjmu žadatele nebo dalších osob uvedených v žádosti o dávku, je povinen zaslat toto potvrzení krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku4), je povinen potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené krajskou pobočkou Úřadu práce nebo využitím informačního systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi krajskou pobočkou Úřadu práce a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; krajská pobočka Úřadu práce je povinna upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží. (2) Ministerstvo může se zaměstnavatelem uzavřít dohodu, na jejímž základě budou krajské pobočky Úřadu práce činit výzvy podle § 6c odst. 5 a zaměstnavatel bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva krajské pobočky Úřadu práce ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí zaměstnavatel. Za přihlášení zaměstnavatele do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup zaměstnavatele do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému zaměstnavatel ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti zaměstnavatele činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů, b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému. § 8 Příspěvek pro solidární domácnost (1) Fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou (dále jen „ubytovaná osoba“) a která s ubytovanou osobou toto ubytování sdílí, se poskytuje příspěvek pro solidární domácnost (dále jen „příspěvek“). Za bezplatné se považuje poskytnutí ubytování i v případě, kdy ubytovaná osoba uhradila náklady za plyn a elektřinu v rozsahu, který odpovídá rozsahu, ve kterém plyn a elektřinu využívá. Podmínkou pro poskytování příspěvku je, že se nejedná o ubytování v ubytovacím zařízení a ubytování bylo poskytnuto nepřetržitě po dobu, jejíž minimální délku stanoví vláda nařízením. V rámci poskytnutého ubytování musí být ubytované osobě zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě. (2) Příspěvek se poskytuje na žádost, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. Žádost musí obsahovat: a) identifikaci žadatele, b) adresu nemovitosti, v níž je poskytováno ubytování, a právní titul, na jehož základě žadatel nemovitost užívá, c) identifikaci ubytovaných osob, d) údaje o době poskytování ubytování, e) čestné prohlášení žadatele, že ubytování bylo poskytnuto bezplatně, f) čestné prohlášení žadatele, že jsou splněny podmínky pro ubytování podle odstavce 1 věty poslední. (3) Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce. Příspěvek se vyplácí převodem na platební účet v bancebance, pobočce zahraniční bankybanky nebo spořitelním a úvěrním družstvu v České republice určený žadatelem, nebo v odůvodněných případech poštovním poukazem. Příspěvek se nevyplácí do ciziny. Způsob výplaty uvede žadatel v žádosti. (4) V řízení o příspěvku se správní řád nepoužije. (5) Příspěvek se nebude považovat za příjem pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách. (6) Poskytování příspěvku stanoví vláda nařízením v závislosti na vývoji ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na možnosti zajištění přiměřeného ubytování cizinců s dočasnou ochranou na území České republiky. (7) Pro nárok na příspěvek se použije § 6 odst. 6 obdobně. (8) Vláda nařízením podle odstavce 6 stanoví a) výši příspěvku za ubytovanou osobu za kalendářní měsíc a maximální počet ubytovaných osob v jedné domácnosti, které lze zohlednit pro účely výše příspěvku, b) minimální počet dnů po sobě jdoucích v období kalendářního měsíce, po kterou musí být ubytované osobě poskytnuto ubytování, a c) období, po které bude příspěvek poskytován. § 8a Společná ustanovení (1) Podáním žádosti žadatel a osoby s ním společně posuzované souhlasí s tím, že si krajská pobočka Úřadu práce může ověřit všechny skutečnosti a údaje uvedené v žádosti, a za účelem ověření uvedených skutečností a údajů souhlasí i s jejich předáváním příslušným orgánům Ukrajiny a s předáváním výsledků ověření uvedených skutečností a údajů příslušnými orgány Ukrajiny krajské pobočce Úřadu práce. (2) Krajské pobočky Úřadu práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávce a příspěvku a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jde-li o údaje nezbytné pro rozhodování o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona. Veškeré údaje o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí3). (3) Jestliže státní orgány a další osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku nebo příspěvek, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje. § 8aa Povinnosti peněžních ústavů (1) BankyBanky, pobočky zahraničních bankbank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“) jsou povinni sdělit krajské pobočce Úřadu práce na její písemnou žádost údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách. (2) Krajská pobočka Úřadu práce požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout krajské pobočce Úřadu práce součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu. § 8b Cizinci s dočasnou ochranou, který nemá právo na rovné zacházení vyplývající z předpisů Evropské unie, nevzniká nárok na dávky podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, na příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a na průkaz osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a na náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném). ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 9 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. (2) Tento zákon pozbývá platnosti uplynutím dne 31. března 2025. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Čl. 12 a 13 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 2) Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. 3) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 67/2022 Sb.	Zákon č. 67/2022 Sb. Zákon o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 21. 3. 2022, datum účinnosti 21. 3. 2022, částka 36/2022, zrušeno 1. 9. 2025 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Přijímání k předškolnímu vzdělávání a k základnímu vzdělávání * § 2a - Spádová škola v případě zrušeného údaje o místě hlášeného pobytu * § 2b - Lhůta k zahájení povinné školní docházky * § 2c - Postup při vyřazení ze školy * § 3 - Obsah vzdělávání v mateřské, základní, střední, vyšší odborné škole a konzervatoři * § 4 - Přijímání ke vzdělávání ve střední škole, konzervatoři a vyšší odborné škole * § 5 - Přijímací řízení ke střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání a ke vzdělávání v konzervatoři * § 5a - Zvláštní pravidla k termínům, lhůtám, přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání * § 5b - Údaje o cizincích * § 7 - Výjimka z hygienických požadavků na školy a školská zařízení * § 8 - Zvláštní pravidla pro vysoké školy * § 9 - Osvobození od poplatku za nostrifikace * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2024 (454/2023 Sb.) 67 ZÁKON ze dne 17. března 2022 o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje opatření v oblasti školství1), která se vztahují na cizince, kterému byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana podle zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace2) v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana, (dále jen „cizinec“). (2) Ustanovení tohoto zákona se použijí přednostně před ustanoveními jiných právních předpisů. § 2 Přijímání k předškolnímu vzdělávání a k základnímu vzdělávání (1) Pokud ředitel mateřské školy zřízené obcíobcí nebo svazkem obcíobcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má místo pobytu cizinec, nebo základní školy zřízené obcíobcí nebo svazkem obcíobcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má místo pobytu cizinec, rozhodl mimo režim zápisu podle školského zákona o nepřijetí cizince, na kterého se vztahuje povinné předškolní vzdělávání nebo povinná školní docházka, nebo jde o osobu podle § 20 odst. 2 školského zákona, do 5 dnů informuje zřizovatele. (2) Zřizovatel bez zbytečného odkladu po projednání s ředitelem jiné školy určí pro vzdělávání jím zřizovanou školu, není-li v této škole překročen nejvyšší povolený počet dětí nebo žáků zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení. Pokud nemůže být určena žádná škola, zřizovatel bez zbytečného odkladu informuje krajský úřad příslušný podle místa pobytu cizince. Krajský úřad bez zbytečného odkladu určí školu pro vzdělávání, a to po projednání s ředitelem příslušné školy a s jejím zřizovatelem; přitom přihlíží k místu pobytu cizince. (3) Pokud nemůže být krajským úřadem podle odstavce 2 určena žádná škola, krajský úřad bez zbytečného odkladu informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo bez zbytečného odkladu určí jiný krajský úřad, který ve spolupráci s krajským úřadem podle odstavce 2 bez zbytečného odkladu určí školu pro vzdělávání, a to po projednání s ředitelem příslušné školy a s jejím zřizovatelem; přitom přihlíží k místu pobytu cizince. (4) Ředitel určené školy je povinen rozhodnout o přijetí cizince ke vzdělávání, není-li překročen nejvyšší povolený počet dětí nebo žáků zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení. § 2a Spádová škola v případě zrušeného údaje o místě hlášeného pobytu U uchazeče o přijetí k předškolnímu nebo základnímu vzdělávání, kterému Ministerstvo vnitra podle § 6a zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace v informačním systému cizinců zrušilo údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, není spádovou mateřskou nebo základní školou škola podle sídla Ministerstva vnitra. Určení spádové mateřské nebo základní školy se řídí místem pobytu ohlášeným podle jiného zákona. § 2b Lhůta k zahájení povinné školní docházky Cizinec je povinen zahájit povinnou školní docházku nebo povinné předškolní vzdělávání nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. § 2c Postup při vyřazení ze školy Pokud se cizinec plnící povinnou školní docházku neúčastní vyučování v základní škole nebo střední škole nebo pokud se cizinec neúčastní vzdělávání v přípravné třídě základní školy nebo předškolního vzdělávání v mateřské škole nepřetržitě po dobu nejméně 15 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty dítětem vzdělávajícím se v mateřské škole nebo v přípravné třídě nebo žákem školy. § 3 Obsah vzdělávání v mateřské, základní, střední, vyšší odborné škole a konzervatoři Při vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, který je cizincem, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, ředitel mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře nebo vyšší odborné školy za účelem adaptace této osoby na vzdělávání podle školského zákona může po dobu nezbytně nutnou zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah školního vzdělávacího programu nebo akreditovaného vzdělávacího programu jiným vhodným vzdělávacím obsahem podle potřeb dítěte, žáka nebo studenta. Vhodný vzdělávací obsah podle potřeb dítěte mateřské školy, žáka základní školy nebo střední školy nemusí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. § 4 Přijímání ke vzdělávání ve střední škole, konzervatoři a vyšší odborné škole (1) Ředitel střední školy nebo konzervatoře může při postupu podle § 63 školského zákona přijmout a zařadit cizince, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, i do probíhajícího 1. ročníku. (2) Ředitel vyšší odborné školy může při postupu podle § 95 školského zákona přijmout a zařadit cizince, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, i do probíhajícího 1. ročníku. § 5 Přijímací řízení ke střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání a ke vzdělávání v konzervatoři (1) V přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a ke vzdělávání v konzervatoři může cizinec nahradit doklad prokazující získání předchozího vzdělání, splnění povinné školní docházky nebo splnění přijímacích kritérií podle § 60d odst. 1 písm. a) nebo d) školského zákona čestným prohlášením, pokud doklad nemá. (2) V přijímacím řízení k vyššímu odbornému vzdělávání může cizinec nahradit doklad prokazující získání předchozího vzdělání nebo splnění přijímacích kritérií podle § 94 odst. 3 písm. a) nebo c) školského zákona čestným prohlášením, pokud doklad nemá. § 5a Zvláštní pravidla k termínům, lhůtám, přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání (1) Ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace může ministerstvo určit opatřením obecné povahy ve vztahu k cizincům a) odlišné termíny nebo lhůty od termínů nebo lhůt stanovených školským zákonem nebo prováděcími právními předpisy nebo stanovené na jejich základě, pokud jejich naplnění není možné nebo by způsobilo nezanedbatelné obtíže, nebo b) odlišný způsob nebo podmínky přijímání ke vzdělávání nebo ukončování vzdělávání, pokud by postup podle školského zákona nebo tohoto zákona nebyl možný nebo by způsobil nezanedbatelné obtíže. (2) Opatření obecné povahy musí být vydáno v souladu se zásadami a cíli vzdělávání uvedenými v § 2 školského zákona. (3) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy ministerstvo oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na dobu nejméně 15 dnů. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce nebo pozdějším dnem, který je v něm uveden. Pokud se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy, ministerstvo jej bezodkladně zruší nebo změní. § 5b Údaje o cizincích (1) Právnická osoba nebo organizační složka státu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení předá ministerstvu na jeho výzvu elektronickým způsobem údaje o cizincích obsažené v jejich dokumentaci nebo ve školní matrice. Právnická osoba nebo organizační složka státu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení sdružuje a předává podle věty první také údaj o číslu vízového štítku, pokud jej má cizinec na vízu vyznačeno; cizinec je povinen tento údaj právnické osobě předat. (2) Ministerstvo poskytuje údaje podle odstavce 1 Ministerstvu vnitra, Policii České republiky, Ministerstvu práce a sociálních věcí a Úřadu práce České republiky pro účely výkonu jejich působnosti. § 7 Výjimka z hygienických požadavků na školy a školská zařízení (1) V případě žádosti školy nebo školského zařízení v souvislosti se vzděláváním nebo poskytováním školských služeb cizinci o změnu v údajích vedených v rejstříku škol a školských zařízení podle § 149 školského zákona, jde-li o nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, se nevyžaduje stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu podle § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona. Rozhodnutí správního orgánu o zvýšení nejvyššího povoleného počtu dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, v řízení podle věty první je účinné po dobu platnosti tohoto zákona, nepožádal-li žadatel o dobu kratší. (2) Na školu a školské zařízení, které vzdělávají nebo poskytují školské služby cizinci, se nevztahují hygienické požadavky na prostorové podmínky stanovené podle § 7 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví3). § 8 Zvláštní pravidla pro vysoké školy (1) U uchazeče o studium na vysoké škole nebo studenta, který je cizincem, může a) v případě cizince, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, vysoká škola nebo fakulta individuálně pro uchazeče nebo pro zvlášť vymezenou skupinu takových uchazečů stanovit podmínky přijetí ke studiu podle § 49 zákona o vysokých školách, stanovit termín a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu, případně jinou formu, rámcový obsah anebo kritéria pro vyhodnocení přijímací zkoušky; povinnost zveřejnění v dostatečném předstihu podle § 49 odst. 5 zákona o vysokých školách se neuplatní, b) být při prokazování dosaženého předchozího vzdělání doklad podle § 48 odst. 4 písm. d) a § 48 odst. 5 písm. c) zákona o vysokých školách nahrazen čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením podle § 90 odst. 3 zákona o vysokých školách, pokud doklad nemá; dosažené předchozí vzdělání pro účely přijetí na vysokou školu bez institucionální akreditace může být prokazováno podle § 48 odst. 4 písm. d) a § 48 odst. 5 písm. c) zákona o vysokých školách na jiné vysoké škole s institucionální akreditací na základě dohody vysokých škol, c) rektor veřejné nebo státní vysoké školy nebo orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora rozhodnout o osvobození uchazeče od poplatku podle § 48 odst. 7 zákona o vysokých školách, d) rektor veřejné vysoké školy rozhodnout o osvobození od poplatků podle § 58 zákona o vysokých školách a Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra rozhodnout o osvobození od poplatku podle § 95 odst. 8 písm. d) zákona o vysokých školách, e) rektor veřejné nebo státní vysoké školy nebo děkan fakulty nebo orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora nebo děkana rozhodnout o přerušení studia, jehož doba se nebude započítávat do celkové doby přerušení studia nebo do maximální doby studia, f) rektor veřejné nebo státní vysoké školy nebo děkan fakulty nebo orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora nebo děkana rozhodnout, že se doba studia v období ode dne 24. února 2022 do dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia podle písmene e) nezapočítává do maximální doby studia. (2) Vysoká škola může prostředky z jiných než účelově určených fondů využít k humanitárním účelům souvisejícím se situací cizinců. Za jiné než účelově určené fondy se pro účely tohoto zákona považují fondy podle § 18 odst. 6 písm. a), b), d) a g) zákona o vysokých školách. (3) Odstavec 1 písm. c) až f) se vztahuje i na studenta vysoké školy, který je státním občanem Ukrajiny a není cizincem uvedeným v § 1 odst. 1.“. § 9 Osvobození od poplatku za nostrifikace (1) Cizinec, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, je osvobozen od poplatku za přijetí žádosti o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání získaného v zahraniční škole podle Položky 10 písm. d) přílohy k zákonu o správních poplatcích. (2) Cizinec, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, je osvobozen od poplatku za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 90a odst. 2 zákona o vysokých školách. (3) Cizinec, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, je osvobozen od poplatku za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání podle Položky 22 písm. m) přílohy k zákonu o správních poplatcích. § 10 Účinnost (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. (2) Tento zákon pozbývá platnosti uplynutím dne 31. srpna 2025. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Čl. 14 směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 2) Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. 3) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 89/2022 Sb.	Zákon č. 89/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb. Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 27. 4. 2022, částka 47/2022 * Čl. I - V zákoně č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb., čl. CXXII včetně nadpisu zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 4. 2022 89 ZÁKON ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb., čl. CXXII včetně nadpisu zní: „Čl. CXXII Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 44 písm. v) až x) a § 69b zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění čl. CXXI bodů 6 a 21 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2022. 2. Ustanovení § 69c a 69d zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodu 21 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2023. 3. Ustanovení § 69e a § 74 odst. 11 a 12 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodů 21 až 23 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2024. Do 30. června 2024 se použije ustanovení § 74 odst. 11 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022. 4. Ustanovení § 63 odst. 3 a 4, § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodů 7 až 9, 11, 12, 18 a 20 tohoto zákona, se použijí od 1. ledna 2026. Do 31. prosince 2025 se použijí ustanovení § 63 odst. 3 a 4, § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022. 5. Ministerstvo vnitra stanoví a ve Věstníku Ministerstva vnitra zveřejní postup atestačního střediska pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „atestační středisko“) při provádění atestace elektronického systému spisové služby (dále jen „atestace“), podmínky provádění atestace a výši úplaty za provedení atestace do 31. ledna 2023. 6. K objednávkám atestací podaným atestačnímu středisku před 1. červencem 2023 se nepřihlíží. 7. K atestacím provedeným atestačním střediskem před 1. červencem 2023 se nepřihlíží. 8. Úplatu za atestaci, kterou uhradil objednatel atestačnímu středisku v souvislosti s objednávkou uvedenou v bodě 6 nebo atestací uvedenou v bodě 7, atestační středisko vrátí objednateli.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 90/2022 Sb.	Zákon č. 90/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 1. 5. 2022, částka 47/2022 * Čl. I - Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/201 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2022 90 ZÁKON ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 339/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES ze dne 7. září 2005 o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy a o změně směrnice 2001/25/ES.“ zrušuje. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1159 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice 2005/45/ES o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy.“. 3. Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje. 4. V § 23a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 23a odst. 3 a v § 23a odst. 5 větě první se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“. 5. V § 23a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 23a odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „tohoto členského státu“ nahrazují slovy „tohoto státu“. 6. V § 23a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit orgánu tohoto státu příslušnému podle jeho předpisů prostřednictvím k tomu určeného formuláře údaje o lodi, průběhu plavby, druhu a množství odpadu nacházejícím se na lodi, skladovací kapacitě lodi pro jednotlivé druhy odpadu a o jeho předání přístavnímu zařízení pro příjem odpadu; to neplatí, byla-li příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor udělena výjimka z této povinnosti z důvodu přepravy prováděné s pravidelnými a častými zastávkami. (4) Údaje uvedené v odstavci 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit a) alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu, b) nejpozději v době, kdy loď opouští předchozí přístav, pokud doba plavby trvá méně než 24 hodin, nebo c) neprodleně po zjištění přístavu určení, je-li znám méně než 24 hodin před připlutím do přístavu. (5) Údaje oznámené podle odstavce 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen uschovat na palubě lodi alespoň do doby vyplutí z přístavu následujícího po přístavu, v němž se nachází přístavní zařízení, jemuž byl odpad předán, a na žádost tyto údaje zpřístupnit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Údaje musí být uschovány v elektronické podobě, nebrání-li tomu okolnosti, které provozovatel nebo velitel lodi nemohl odvrátit. (6) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun je povinen a) zaznamenat do systému pro výměnu informací na moři údaje obsažené v potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu nacházejícímu se v členském státu Evropské unie nebo státu tvořícím Evropský hospodářský prostor před vyplutím z přístavu, v němž se nachází přístavní zařízení, jemuž byl odpad předán, nebo neprodleně po vystavení potvrzení provozovatelem tohoto zařízení, a b) uschovat potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu na palubě lodi alespoň po dobu 2 let ode dne jeho vystavení a na žádost je zpřístupnit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 7 až 11. 7. V § 23a odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „odstavci 3 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii a směřující do přístavu členského státu Evropské unie“ nahrazují slovy „odstavci 7 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii nebo Evropský hospodářský prostor a směřující do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“. 8. V § 23a odst. 8 písm. b) se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo státu tvořícím Evropský hospodářský prostor“. 9. V § 23a odst. 10 se slova „odstavcích 1 a 3 až 5“ nahrazují slovy „odstavcích 1, 3 a 7 až 9“. 10. V § 23a odst. 11 se slova „Rozsah údajů předávaných podle odstavců 3 až 5“ nahrazují slovy „Vzor formuláře podle odstavce 3 a rozsah údajů předávaných podle odstavců 7 až 9“. 11. V § 24 odst. 1 písm. m) se za slova „průkazy způsobilosti“ vkládají slova „ , potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, byla-li vydána,“. 12. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu zní: „§ 33a Zajištění předávání odpadu velitelem námořního plavidla Velitel námořního plavidla je povinen před opuštěním přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor zajistit předání odpadu nacházejícího se na palubě námořního plavidla přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s Mezinárodní úmluvou MARPOL; to neplatí, a) byla-li z této povinnosti příslušným orgánem tohoto státu udělena výjimka z důvodu přepravy prováděné s pravidelnými a častými zastávkami a na námořním plavidle je dostatečná skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plavby do následujícího přístavu určení, nebo b) je-li znám následující přístav určení, v tomto přístavu je odpovídající přístavní zařízení pro příjem odpadu a 1. z údajů oznámených provozovatelem nebo velitelem lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun podle § 23a odst. 3 a z údajů obsažených v potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu nebo, jde-li o jiné námořní plavidlo, z údajů dostupných na jeho palubě vyplývá, že na námořním plavidle je dostatečná skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plavby do tohoto přístavu, nebo 2. námořní plavidlo připlulo do přístavu za nepříznivých povětrnostních podmínek nebo se v něm zdrží po dobu kratší než 24 hodin.“. 13. V § 43 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slova „držitel průkazu způsobilosti“ vkládají slova „vydaného Úřadem“. 14. V § 43 odst. 6 větě první se za slovo „držitele“ vkládají slova „jím vydaného“. 15. V § 43 odst. 7 úvodní části ustanovení se za slovo „Úřad“ vkládá slovo „jím“. 16. V § 43 odst. 9 se za slova „průkazu způsobilosti“ vkládají slova „vydaného Úřadem“. 17. V § 43 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě osvědčuje rovněž platný průkaz způsobilosti vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor; jde-li o průkaz způsobilosti pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni, musí být tento průkaz způsobilosti uznán Úřadem.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11. 18. V § 47 odst. 1 se věta první zrušuje. 19. V § 47 odst. 1 větě první se slova „Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni“ nahrazují slovy „Na žádost držitele platného průkazu způsobilosti, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni“. 20. V § 47 odst. 1 větě první a v § 47 odst. 2 větě druhé se slova „a znalosti anglického jazyka,“ zrušují. 21. V § 47 odst. 1 větě první a v § 47 odst. 2 větě druhé se slova „a znalost anglického jazyka“ zrušují. 22. V § 47 odst. 1 větě druhé a v § 47 odst. 2 větě třetí se slova „nebo anglického jazyka“ zrušují. 23. V § 47 odst. 4 větě první se za slovo „Úřad“ vkládají slova „po ověření jeho platnosti“. 24. V § 47 odstavec 5 zní: „(5) Je-li to nezbytné pro provoz lodi, lze jako člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni nalodit po dobu nejvýše 3 měsíců ode dne podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti rovněž držitele platného průkazu způsobilosti vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, jehož průkaz způsobilosti dosud nebyl Úřadem uznán. Provozovatel a velitel lodi jsou povinni zajistit, aby doklad o podání žádosti byl na palubě lodi.“. 25. V § 47 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 26. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní: „§ 47a Zasílání informací o vydaných nebo uznaných průkazech způsobilosti Úřad zasílá každoročně do 31. ledna Komisi v anonymizované podobě informace týkající se průkazů způsobilosti pro člena posádky na velitelské nebo provozní úrovni, které vydal nebo uznal za předchozí kalendářní rok.“. 27. V § 48 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zdravotní způsobilost osvědčuje rovněž platné osvědčení o zdravotní způsobilosti vydané jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.“. 28. V § 48 odst. 3, § 48 odst. 6 větě první a v § 48 odst. 8 se za slova „osvědčení o zdravotní způsobilosti“ vkládají slova „vydaného Úřadem“. 29. V § 78 odst. 2 písm. k) a v § 79 odst. 2 písm. k) se za slova „průkazy způsobilosti“ vkládají slova „ , potvrzení o uznání průkazu způsobilosti“. 30. V § 78 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,“. Dosavadní písmena a) až n) se označují jako písmena b) až o). 31. V § 78 odst. 3 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,“. Dosavadní písmena h) až o) se označují jako písmena i) až p). 32. V § 78 odst. 7 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,“. Dosavadní písmena a) až q) se označují jako písmena b) až r). 33. V § 78 odst. 7 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) v rozporu s § 33a nezajistí předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu,“. Dosavadní písmena l) až r) se označují jako písmena m) až s). 34. V § 78 odst. 7 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní: „p) v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,“. Dosavadní písmena p) až s) se označují jako písmena q) až t). 35. V § 78 odst. 9 písm. a) se slova „odstavce 3 písm. m) bodu 3“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. o) bodu 3“. 36. V § 78 odst. 9 písm. b) se slova „odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h), i), písm. m) bodu 1 nebo 2 nebo písm. n)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. b), c), d), f), g), h), i), j), k), písm. o) bodu 1 nebo 2 nebo písm. p)“ a slova „odstavce 7 písm. f), g), n), o) nebo p)“ se nahrazují slovy „odstavce 7 písm. g), h), p), q), r) nebo s)“. 37. V § 78 odst. 9 písm. c) se slova „odstavce 3 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. e)“ a slova „odstavce 7 písm. a), b), d), e), i), j), k), l) nebo q)“ se nahrazují slovy „odstavce 7 písm. b), c), e), f), j), k), m), n) nebo t)“. 38. V § 78 odst. 9 písm. d) se slova „odstavce 3 písm. j), k) nebo l)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. a), l), m) nebo n)“ a slova „odstavce 7 písm. h) nebo m)“ se nahrazují slovy „odstavce 7 písm. a), i), l) nebo o)“. 39. V § 78 odst. 9 písm. e) se slova „odstavce 7 písm. c)“ nahrazují slovy „odstavce 7 písm. d)“. 40. V § 79 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,“. Dosavadní písmena a) až n) se označují jako písmena b) až o). 41. V § 79 odst. 3 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,“. Dosavadní písmena h) až o) se označují jako písmena i) až p). 42. V § 79 odst. 7 písm. a) se slova „odstavce 3 písm. m) bodu 3“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. o) bodu 3“. 43. V § 79 odst. 7 písm. b) se slova „odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h), i), písm. m) bodu 1 nebo 2 nebo písm. n)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. b), c), d), f), g), h), i), j), k), písm. o) bodu 1 nebo 2 nebo písm. p)“. 44. V § 79 odst. 7 písm. c) se slova „odstavce 3 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. e)“. 45. V § 79 odst. 7 písm. d) se slova „odstavce 3 písm. j), k) nebo l)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. a), l), m) nebo n)“. 46. V § 85 se text „§ 23a odst. 7“ nahrazuje textem „§ 23a odst. 11“, text „§ 43 odst. 10“ se nahrazuje textem „§ 43 odst. 11“ a slova „§ 47 odst. 1, 2 a 8“ se nahrazují slovy „§ 47 odst. 1, 2 a 7“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 91/2022 Sb.	Zákon č. 91/2022 Sb. Zákon o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů (zákon o panevropském osobním penzijním produktu) Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 11. 5. 2022, částka 47/2022 * ČÁST PRVNÍ - PANEVROPSKÝ OSOBNÍ PENZIJNÍ PRODUKT (§ 1 — § 22) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o finančním arbitrovi (§ 23 — § 23) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu (§ 24 — § 25) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 26 — § 26) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění (§ 27 — § 28) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 29 — § 29) Aktuální znění od 11. 5. 2022 91 ZÁKON ze dne 7. dubna 2022 o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů (zákon o panevropském osobním penzijním produktu) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PANEVROPSKÝ OSOBNÍ PENZIJNÍ PRODUKT § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující panevropský osobní penzijní produkt1) působnost České národní bankybanky v oblasti panevropského osobního penzijního produktu a některá práva a povinnosti poskytovatelů, distributorů a účastníků panevropského osobního penzijního produktu. (2) Nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující panevropský osobní penzijní produkt1) jinak, použijí se na činnost poskytovatele a distributora panevropského osobního penzijního produktu při poskytování nebo distribuci panevropského osobního penzijního produktu a pro dohled nad touto činností v závislosti na tom, o kterou finanční službu jde, právní předpisy upravující činnost poskytovatelů a distributorů této finanční služby a dohled nad touto činností. § 2 Příslušný orgán Pravomoci příslušného orgánu podle přímo použitelných předpisů upravujících panevropský osobní penzijní produkt1) vykonává Česká národní bankabanka. § 3 Žádost o registraci panevropského osobního penzijního produktu (1) Žádost o registraci panevropského osobního penzijního produktu může podat a) bankabanka, b) spořitelní a úvěrní družstvo, c) tuzemská pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životního pojištění, d) obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání, e) investiční společnost, která je oprávněna obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo která je oprávněna přesáhnout rozhodný limit, nebo f) samosprávný investiční fond, který je standardním fondem nebo je oprávněn přesáhnout rozhodný limit. (2) Žádost o registraci panevropského osobního penzijního produktu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro registraci panevropského osobního penzijního produktu stanovených v čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro registraci panevropského osobního penzijního produktu, formát žádosti a její další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 4 Oznamovací povinnost distributora panevropského osobního penzijního produktu (1) Distributor panevropského osobního penzijního produktu, který hodlá v České republice zahájit nebo ukončit distribuci panevropského osobního penzijního produktu, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze učinit pouze elektronicky. Formát oznámení a jeho další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 5 Odborná způsobilost (1) Poskytovatel a distributor panevropského osobního penzijního produktu distribuují panevropský osobní penzijní produkt pouze tak, že osoba, která se přímo podílí na distribuci panevropského osobního penzijního produktu nebo je za jeho distribuci odpovědná, trvale splňuje podmínky odborné způsobilostiodborné způsobilosti. (2) Odbornou způsobilostíOdbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí získání odborných znalostí a dovedností nezbytných pro distribuci panevropského osobního penzijního produktu, kterými jsou a) znalosti regulace panevropského osobního penzijního produktu a b) schopnost řádně zákazníkovi vysvětlit panevropský osobní penzijní produkt a poskytnout mu doporučení. (3) Rozsah odborných znalostí a dovedností pro distribuci panevropského osobního penzijního produktu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Odstavce 2 a 3 se nepoužijí na odbornou způsobilostodbornou způsobilost poskytovatele nebo distributora panevropského osobního penzijního produktu, jehož odborná způsobilostodborná způsobilost je upravena zákonem upravujícím distribuci pojištění a zajištění nebo zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu. § 6 Zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu (1) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu se může vzdát registrace panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 tím, že podá žádost o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu. (2) Žádost o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu lze podat pouze elektronicky. Formát žádosti a její další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (3) Přílohou žádosti o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu je plán zabezpečení ochrany zájmů účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu (dále jen „plán zabezpečení ochrany“). S předložením plánu zabezpečení ochrany může poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu spojit podání žádosti o udělení souhlasu k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli. (4) Plán zabezpečení ochrany obsahuje alespoň popis postupu směřujícího k zabezpečení trvání závazků ze smluv o panevropském osobním penzijním produktu u jiného poskytovatele. (5) Je-li řízení o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu zahájeno z moci úřední, vyzve Česká národní bankabanka poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu spolu s oznámením o zahájení řízení, aby jí plán zabezpečení ochrany do 30 dní ode dne doručení výzvy předložil. § 7 Ochrana zájmů účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu při zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu Je-li zahájeno řízení o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu, vyvine poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu veškeré úsilí, které lze po něm požadovat, aby v případě zrušení registrace byly ochráněny zájmy účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu. § 8 Postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli (1) Je-li zahájeno řízení o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu, může poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu postoupit smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli. (2) K účinnosti právního jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, se vyžaduje souhlas České národní bankybanky. Tento souhlas nahrazuje souhlas účastníků panevropského osobního penzijního produktu. Účastník panevropského osobního penzijního produktu není účastníkem řízení o udělení tohoto souhlasu. (3) Česká národní bankabanka souhlas k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, udělí, jestliže a) je zajištěna ochrana zájmů účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu, b) poskytovatel, jemuž mají být smlouvy postoupeny, s postoupením souhlasí a c) poskytovateli, jemuž mají být smlouvy postoupeny, byla udělena registrace panevropského osobního penzijního produktu ve vztahu ke smlouvám, které mu mají být postoupeny. (4) Podal-li poskytovatel, jemuž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny, žádost o registraci panevropského osobního penzijního produktu ve vztahu ke smlouvám, které mu mají být postoupeny, Česká národní bankabanka řízení o žádosti o udělení souhlasu k právnímu jednání přeruší po dobu řízení o žádosti o registraci panevropského osobního penzijního produktu. (5) Žádost o udělení souhlasu k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek podle odstavce 3. (6) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu, formát žádosti a její další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 9 Rozhodnutí o postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli (1) Je-li zahájeno řízení o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu, může Česká národní bankabanka rozhodnout o postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli, jestliže a) poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu 1. nepodá žádost o udělení souhlasu k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, do 30 dní ode dne zahájení řízení o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu, nebo tato žádost byla zamítnuta nebo řízení o ní bylo zastaveno, nebo 2. nepostoupí smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli do 30 dní ode dne vykonatelnosti rozhodnutí, jímž mu byl k tomuto právnímu jednání udělen souhlas, b) je zajištěna ochrana zájmů účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu, c) poskytovatel, jemuž mají být smlouvy postoupeny, s postoupením souhlasí a d) poskytovateli, jemuž mají být smlouvy postoupeny, byla udělena registrace panevropského osobního penzijního produktu ve vztahu ke smlouvám, které mu mají být postoupeny. (2) Účinnost postoupení smluv nastává dnem vykonatelnosti rozhodnutí o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu. § 10 Společná ustanovení k postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli (1) Po dobu řízení o žádosti o udělení souhlasu k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, a řízení o vydání rozhodnutí o postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu. (2) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu, jemuž byly smlouvy postoupeny, informuje o této skutečnosti účastníky panevropského osobního penzijního produktu do 30 dní ode dne nabytí vykonatelnosti rozhodnutí podle § 8 odst. 3 nebo § 9 odst. 1. (3) Odstavce 1 a 2, § 6 odst. 3 až 5 a § 8 a 9 se nepoužijí pro poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 a použijí se obdobně ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví o převodu pojistného kmene. § 11 Změna poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu (1) Právní jednání, jímž účastník panevropského osobního penzijního produktu uplatňuje právo na změnu poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, vyžaduje písemnou formu. (2) Přijímající poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu bez zbytečného odkladu poskytne účastníkovi panevropského osobního penzijního produktu kopii písemnosti zachycující právní jednání podle odstavce 1 opatřenou potvrzením o tom, že tomuto poskytovateli došla. § 12 Dohled Dohled nad dodržováním povinností poskytovatele a distributora panevropského osobního penzijního produktu a depozitáře stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími panevropský osobní penzijní produkt1) vykonává Česká národní bankabanka. § 13 Informační povinnost (1) Poskytovatel a distributor panevropského osobního penzijního produktu a depozitář poskytují České národní bancebance informace potřebné pro výkon její působnosti podle tohoto zákona. (2) Rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1 stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující panevropský osobní penzijní produkt1) a prováděcí právní předpis. (3) Poskytovatel a distributor panevropského osobního penzijního produktu, depozitář a jejich spolupracující osoba, zejména auditor a pojistný matematik, poskytnou České národní bancebance na její výzvu další informace a vysvětlení potřebné pro výkon její působnosti podle tohoto zákona. (4) Povinnost podle odstavce 3 obdobně platí i pro toho, kdo je důvodně podezřelý, že porušuje podmínky použití označení podle čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. § 14 Opatření k nápravě (1) Jestliže činnost poskytovatele nebo distributora panevropského osobního penzijního produktu nebo depozitáře není v souladu s tímto zákonem nebo s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím panevropský osobní penzijní produkt1), může jim Česká národní bankabanka podle povahy a závažnosti zjištěného nedostatku uložit opatření k nápravě spočívající v povinnosti ve stanovené lhůtě a) odstranit zjištěný nedostatek, nebo b) vyměnit 1. člena řídícího orgánu právnické osoby, jehož členové jsou do funkce voleni, jmenováni nebo jinak povoláni, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování této osoby, 2. člena kontrolního orgánu právnické osoby, jehož členové jsou do funkce voleni, jmenováni nebo jinak povoláni, který je oprávněn dohlížet rozhodovací procesy na úrovni vedení a tyto procesy sledovat, nebo 3. jinou osobu ve vedoucí funkci. (2) Poskytovatel a distributor panevropského osobního penzijního produktu a depozitář, kterému Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informují Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu o způsobu splnění opatření k nápravě. § 15 Přestupky poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu (1) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností týkajících se služby přenositelnosti podle čl. 18 až 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, b) nesplní některou z oznamovacích povinností podle čl. 21 odst. 1, 2 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, c) nesplní povinnost podle čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, d) nesplní některou z informačních povinností podle čl. 24 věty poslední, čl. 33 odst. 1, čl. 35 odst. 6, čl. 38 nebo 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, e) nesplní některou z povinností týkajících se dohledu nad produktem a jeho řízení podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, f) nesplní některou z povinností týkajících se sdělení klíčových informací podle čl. 26, 27, čl. 28 odst. 1 až 4, čl. 29, čl. 30 odst. 1 nebo čl. 33 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, g) nesplní některou z povinností týkajících se upřesnění požadavků a potřeb nebo poskytování poradenství podle čl. 34 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, h) nesplní některou z povinností týkajících se přehledu dávek panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 35 odst. 1 až 5, čl. 36 odst. 1 nebo čl. 37 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, i) nemá systém, strukturu nebo písemnou koncepci podle čl. 40 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, j) poruší některé z investičních pravidel podle čl. 41 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, k) nenabídne účastníkovi panevropského osobního penzijního produktu investiční možnosti zahrnující základní panevropský osobní penzijní produkt podle čl. 42 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, l) nesplní některou z povinností týkajících se změny investiční možnosti podle čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, m) nesplní některou z povinností týkajících se základního panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 45 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, n) nesplní některou z povinností týkajících se technik snižování rizik podle čl. 46 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, o) nesplní některou z povinností týkajících se vyřizování stížností podle čl. 50 odst. 1 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, p) nesplní některou z povinností týkajících se služby změny poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 52 až 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, q) nesplní některou z povinností týkajících se změny formy vyplácení dávek podle čl. 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, r) nesplní některou z povinností týkajících se osobního plánu odchodu do důchodu podle čl. 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, s) distribuuje panevropský osobní penzijní produkt v rozporu s § 5 odst. 1, t) nesplní některou z informačních povinností podle § 10 odst. 2, § 13 nebo § 14 odst. 2, nebo u) nesplní uložené opatření k nápravě podle § 14 odst. 1. (2) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 se dopustí přestupku tím, že nabídne panevropský osobní penzijní produkt se zárukou, aniž jsou splněny podmínky podle čl. 42 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. (3) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 1 písm. c), e) nebo f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 se dopustí přestupku tím, že nejmenuje depozitáře podle čl. 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. (4) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 1 písm. a), c), d), e) nebo f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 se dopustí přestupku tím, že nabídne panevropský osobní penzijní produkt s možností zajistit krytí biometrických rizik, aniž jsou splněny podmínky podle čl. 49 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. (5) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/20882), v platném znění. (6) Přijímající poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu se dopustí přestupku tím, že neposkytne účastníkovi panevropského osobního penzijního produktu kopii písemnosti zachycující právní jednání podle § 11 odst. 2. (7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až p) nebo s) nebo odstavce 2 nebo 3 lze uložit pokutu do a) 129 420 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu poskytovatele podle jeho nejnovější dostupné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky v případě jejího povinného sestavování, přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a) nebo částku určenou podle písmene b). (8) Za přestupek podle odstavce 1 písm. q), r), t) nebo u) nebo odstavce 4, 5 nebo 6 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 16 Přestupky distributora panevropského osobního penzijního produktu (1) Distributor panevropského osobního penzijního produktu se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z informačních povinností podle čl. 18 odst. 2, čl. 24 věty poslední, čl. 33 odst. 1, čl. 35 odst. 6, čl. 38 nebo 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, b) nejedná podle čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, c) nezavede opatření podle čl. 25 odst. 1 věty poslední nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, d) nesplní některou z povinností týkajících se sdělení klíčových informací podle čl. 26, 27, čl. 28 odst. 1 až 4, čl. 29, čl. 30 odst. 1 nebo čl. 33 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, e) nesplní některou z povinností týkajících se upřesnění požadavků a potřeb nebo poskytování poradenství podle čl. 34 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, f) nesplní některou z povinností týkajících se vyřizování stížností podle čl. 50 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, g) nesplní oznamovací povinnost podle § 4, h) distribuuje panevropský osobní penzijní produkt v rozporu s § 5 odst. 1, i) nesplní některou z informačních povinností podle § 13 nebo § 14 odst. 2, nebo j) nesplní uložené opatření k nápravě podle § 14 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit zákaz činnosti spočívající v distribuci panevropského osobního penzijního produktu až na 5 let. § 17 Přestupky depozitáře (1) Depozitář se dopustí přestupku tím, že a) nejedná podle § 62 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, b) poskytne investiční nástroj v rozporu s § 63 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, c) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy podle § 64 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, d) neoznámí skutečnost podle § 64 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, e) vykonává činnost, z jejíhož výkonu může plynout střet zájmů, aniž má zavedeny organizační předpoklady podle § 65 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, f) nemá vytvořeny předpoklady podle § 69 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, g) nemá v opatrování zastupitelné investiční nástroje podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona o investičních společnostech a investičních fondech, h) nemá v úschově majetek, jehož povaha to umožňuje, podle § 71 odst. 1 písm. b) zákona o investičních společnostech a investičních fondech, i) nezajistí evidenci majetku podle § 71 odst. 1 písm. c) zákona o investičních společnostech a investičních fondech, j) nezřídí, nevede nebo neeviduje peněžní účty, neukládá peněžní prostředky nebo nekontroluje pohyb peněžních prostředků podle § 72 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, k) neprovede kontrolu podle § 73 odst. 1 nebo 3 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, l) neprovede příkaz podle § 73 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, m) pověří jiného výkonem určité jednotlivé činnosti, kterou zahrnují činnosti podle § 71 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, v rozporu s některým z předpokladů podle § 77 nebo 78 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, n) nesplní některou z informačních povinností podle § 13 nebo § 14 odst. 2, nebo o) nesplní uložené opatření k nápravě podle § 14 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až m) lze uložit pokutu do a) 129 420 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu depozitáře podle jeho nejnovější dostupné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky v případě jejího povinného sestavování, přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a) nebo částku určenou podle písmene b). (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo o) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 18 Další přestupky (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o registraci panevropského osobního penzijního produktu. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší podmínky použití označení podle čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. (3) Právnická, fyzická nebo podnikající fyzická osoba, která není poskytovatelem ani distributorem panevropského osobního penzijního produktu ani depozitářem, se dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 13 odst. 3 a 4. (4) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do a) 129 420 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její nejnovější dostupné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky v případě jejího povinného sestavování, přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a) nebo částku určenou podle písmene b). (5) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 2 lze uložit pokutu do a) 18 120 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a). (6) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 19 Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka. § 20 Uveřejnění rozhodnutí (1) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách pravomocné rozhodnutí o přestupku nebo o uložení opatření k nápravě, které vydala podle tohoto zákona, a informaci o tom, že proti tomuto rozhodnutí byla podána žaloba podle zákona upravujícího správní soudnictví nebo že proti rozhodnutí soudu o této žalobě byla podána kasační stížnostkasační stížnost, a informaci o tom, jak bylo o této žalobě nebo kasační stížnostikasační stížnosti rozhodnuto. (2) Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí o přestupku nebo o uložení opatření k nápravě podle odstavce 1 na nezbytně nutnou dobu bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou přestupkem nebo o osobě, které bylo uloženo opatření k nápravě, jestliže by uveřejnění těchto údajů a) ohrozilo stabilitu finančního trhu, b) ohrozilo probíhající trestní nebo správní řízení, nebo c) způsobilo této osobě nepřiměřenou újmu. (3) Rozhodnutí o přestupku nebo o uložení opatření k nápravě podle odstavce 1 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje osoby uznané vinnou přestupkem nebo osoby, které bylo uloženo opatření k nápravě, se uveřejní jen na nezbytně nutnou dobu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů3) a zákona upravujícího zpracování osobních údajů. § 21 Seznamy (1) Česká národní bankabanka vede v elektronické podobě seznam a) poskytovatelů panevropského osobního penzijního produktu, jimž vydala rozhodnutí o registraci panevropského osobního penzijního produktu, b) poskytovatelů panevropského osobního penzijního produktu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kteří jsou oprávněni poskytovat panevropský osobní penzijní produkt v České republice, a c) distributorů panevropského osobního penzijního produktu, kteří České národní bancebance oznámili zahájení distribuce panevropského osobního penzijního produktu v České republice podle § 4. (2) Česká národní bankabanka uveřejňuje seznamy podle odstavce 1 na svých internetových stránkách. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje. (3) Dozví-li se Česká národní bankabanka o změně údajů zapsaných v seznamech podle odstavce 1, tyto seznamy bez zbytečného odkladu aktualizuje. § 22 Zmocnění Česká národní bankabanka vydá vyhlášku podle § 3 odst. 3, § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 8 odst. 6 a § 13 odst. 2. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o finančním arbitrovi § 23 Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 278/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí: „k) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem, l) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření, m) osobou, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt, při poskytování nebo distribuci panevropského osobního penzijního produktu.“. 2. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí: „k) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem, l) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření, m) osoba, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu § 24 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 14b odst. 4 písm. a) bodě 3 se za slovo „včetně“ vkládají slova „panevropského osobního penzijního produktu a“. 2. V § 14b odst. 4 písm. b) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „ , včetně panevropského osobního penzijního produktu“. § 25 Přechodné ustanovení Získání odborných znalostí a dovedností nezbytných pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb v rozsahu odborných znalostí a dovedností podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze prokázat osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 5 odst. 1 tím není dotčeno. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 26 V položce 65 bodě 3 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se doplňuje písmeno c), které zní: „c) panevropského osobního penzijního produktu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 Kč\| \| \| 10 000“. ---\|---\|---\|--- ČÁST PÁTÁ Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění § 27 V § 57 odst. 1 písm. a) zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, se na konci textu bodu 3 doplňují slova „včetně panevropského osobního penzijního produktu“. § 28 Přechodné ustanovení Získání odborných znalostí a dovedností pro distribuci pojištění v rozsahu odborných znalostí a dovedností pro skupinu odbornosti distribuce životního pojištění podle zákona č. 170/2018 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze prokázat osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle zákona č. 170/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 5 odst. 1 tím není dotčeno. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 29 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/473 ze dne 18. prosince 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, pokud jde o regulační technické normy upřesňující požadavky na sdělení informací, na náklady a poplatky zahrnované do maximální výše nákladů a na techniky snižování rizik v souvislosti s panevropským osobním penzijním produktem. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/896 ze dne 24. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, s ohledem na dodatečné informace pro účely sbližování, pokud jde o oznamování orgánům dohledu. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/897 ze dne 4. března 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, pokud jde o formát oznamování příslušným orgánům dohledu a o spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Zákon č. 92/2022 Sb.	Zákon č. 92/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 1. 5. 2022, částka 47/2022 * Čl. I - V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb., zákona č. 226/2017 Sb., zákona č. 49/2019 Sb. a * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2022 92 ZÁKON ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb., zákona č. 226/2017 Sb., zákona č. 49/2019 Sb. a zákona č. 356/2019 Sb., se za slova „Den rodin,“ vkládají slova „27. květen – Den národního vzdoru,“ a za slova „Den hrdinů druhého odboje,“ se vkládají slova „25. červen - Den odchodu okupačních vojsk,“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 93/2022 Sb.	Zákon č. 93/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 27. 4. 2022, částka 47/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2022 93 ZÁKON ze dne 7. dubna 2022, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2020/1151 ze dne 29. července 2020, kterou se mění směrnice 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2019/2235 ze dne 16. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie.“. 3. V § 3a odst. 1 písm. a) se číslo „2002“ nahrazuje číslem „2019“. 4. V § 11 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 17a zní: „c) dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně podle prováděcího nařízení Rady upravujícího prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty17a) (dále jen „osvědčení o osvobození od spotřební daně“), přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany, 17a) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, v platném znění.“. 5. V § 11 odst. 1 písm. d) se za slova „pouze s“ vkládá slovo „potvrzeným“ a slova „vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropské unie,17a)“ se nahrazují slovy „ , přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,“. 6. V § 11 odst. 1 písm. e) se za slova „a s“ vkládá slovo „potvrzeným“ a slova „vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropské unie,17a)“ se nahrazují slovy „ , přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu,“. 7. V § 15a odstavec 1 zní: „(1) Nárok na vrácení daně vznikne ozbrojeným silám vysílajícího státu24a), které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír; tento nárok nevznikne ozbrojeným silám České republiky.“. 8. V § 15a odst. 4 se za text „a)“ vkládá text „ , c)“. 9. V § 25 odst. 1 písm. a) bodě 3 se za text „písm.“ vkládá text „c),“. 10. V § 25 odst. 5 se slova „daně uvedeném v nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně17a)“ nahrazují slovy „spotřební daně“. 11. V § 26 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Pokud má být na dopravované vybrané výrobky v jiném členském státě uplatněna snížená sazba daně, je přílohou návrhu elektronického průvodního dokladu osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě vydané výrobci těchto vybraných výrobků. Pokud výrobci těchto vybraných výrobků není v okamžiku předložení návrhu elektronického průvodního dokladu takové osvědčení vydáno, musí být toto osvědčení přiloženo k návrhu elektronického průvodního dokladu před zahájením dopravy.“. 12. V § 27 odst. 7 větě první se za text „písm.“ vkládají slova „c) nebo“. 13. V § 27a se na konci odstavce 1 doplňují věty „Pokud má být na dopravené vybrané výrobky uplatněna snížená sazba daně, je přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osvědčení podle právních předpisů členského státu odeslání vydané výrobci těchto vybraných výrobků příslušným orgánem tohoto členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1 nebo osvědčení vydané tímto výrobcem podle nařízení Komise upravujícího požadavky týkající se vystavení správního dokladu pro dopravu zboží v případě vlastní certifikace. Pokud příjemce neobdržel do okamžiku předložení oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně takové osvědčení, musí být toto osvědčení přiloženo k oznámení o přijetí vybraných výrobků nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla doprava ukončena.“. 14. V § 27a odst. 2 větě první se za text „11 odst. 1 písm.“ vkládají slova „c) nebo“, slova „pomocí elektronického systému“ se zrušují a věta poslední se zrušuje. 15. V § 27a odst. 3 se věta poslední zrušuje. 16. V § 27f odst. 1 se slova „nebo 2“ zrušují. 17. V § 28 odst. 1 se za text „písm.“ vkládá text „c),“. 18. V § 67 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 69 zní: „(3) Na líh se hledí jako na nedenaturovaný také, pokud a) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek pro zvláštní denaturaci, kterým by měl být tento líh zvláštně denaturován podle zákona upravujícího líh, menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v zákoně upravujícím líh, nebo je zvláštně denaturovaný líh použit pro jiný účel než účel stanovený v zákoně upravujícím líh, b) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek pro obecnou denaturaci, kterým by měl být tento líh denaturován podle nařízení Komise upravujícího vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně69), nebo menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v tomto nařízení, c) došlo k daňovému zneužití výrobku obsahujícího líh zvláštně denaturovaný, který je denaturován v souladu s právními předpisy jiného členského státu, nebo d) došlo k daňovému zneužití lihu obecně denaturovaného, který je denaturován v souladu s nařízením Komise upravujícím vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně69). 69) Nařízení Komise (ES) č. 3199/93 ze dne 22. listopadu 1993 o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně, v platném znění.“. 19. V § 67 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V případě odstavce 3 písm. c) nebo d) Ministerstvo financí po vyjádření Ministerstva zemědělství rozhodne, že líh není osvobozen od daně, a dále postupuje podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů47a). Rozhodnutí Komise podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů47a), podle kterého nemělo Ministerstvo financí rozhodnout, že líh není osvobozen od daně, se použije ode dne jeho platnosti.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 20. V § 71 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „podle zákona o léčivech nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího veterinární léčivé přípravky70)“. Poznámka pod čarou č. 70 zní: „70) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES, v platném znění.“. 21. Za § 71 se vkládá nový § 71a, který včetně nadpisu zní: „§ 71a Doprava denaturovaného lihu mezi členskými státy (1) Obecně denaturovaný líh lze ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dopravovat pro účely podnikání pouze se zjednodušeným průvodním dokladem. (2) Na dopravu zvláštně denaturovaného lihu mezi členskými státy se použijí ustanovení upravující dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy.“. 22. V § 81 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro účely metody určení extraktu původní mladiny se neberou v potaz složky piva přidané po skončení kvašení.“. 24. V § 82 odst. 3 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „daně z piva“. 25. V § 85 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Snížená sazba daně z piva pro malé nezávislé pivovary se použije také na pivo, které je dopraveno z jiného členského státu na daňové území České republiky, pokud je vyrobeno osobou, které bylo příslušným orgánem jiného členského státu vydáno osvědčení podle právních předpisů tohoto jiného členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1 nebo která vydala osvědčení podle nařízení Komise upravujícího požadavky týkající se vystavení správního dokladu pro dopravu zboží v případě vlastní certifikace; toto osvědčení je přílohou daňového přiznání, pokud je v něm na pivo uplatněna snížená sazba daně z piva.“. 26. V § 93 odst. 1 se slova „a fermentované nápoje (dále jen „vína“)“ zrušují. 27. V § 93 odst. 2 písm. a) a b) se číslo „2204 21 10“ nahrazuje čísly „2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09“. 28. V § 93 odst. 2 písm. a) se slovo „alkoholu60)“ nahrazuje slovy „alkoholu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty60) (dále jen „skutečný obsah alkoholu“)“. Poznámka pod čarou č. 60 zní: „60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.“. 29. V § 93 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Vínem se pro účely tohoto zákona s výjimkou části čtvrté rozumí také fermentovaný nápoj.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 30. V § 93 odst. 5 se za slovo „zákona“ vkládají slova „s výjimkou části čtvrté“. 31. V § 96 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 32. Část čtvrtá včetně nadpisu zní: „ČÁST ČTVRTÁ OSVĚDČENÍ PRO ÚČELY UPLATNĚNÍ SNÍŽENÉ SAZBY DANĚ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ § 132 Vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě (1) Správce daně na žádost osoby, která na daňovém území České republiky vyrábí líh, pivo, víno, ostatní kvašené nápoje nebo meziprodukty, (dále jen „výrobce daného druhu vybraných výrobků“) vydá pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě osvědčení potvrzující výrobu daného druhu vybraných výrobků touto osobou za bezprostředně předcházející kalendářní rok a splnění podmínek nezávislosti. (2) Žádost podle odstavce 1 se podává samostatně pro každý druh vybraných výrobků. (3) Osvědčení podle odstavce 1 se vydává na kalendářní rok. (4) Vzor osvědčení podle odstavce 1 stanoví nařízení Komise upravující formulář pro osvědčení malého nezávislého výrobce. (5) Správce daně žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud a) výrobce daného druhu vybraných výrobků 1. nesplňuje podmínky nezávislosti, nebo 2. vyrábí daný druh vybraných výrobků v licenci, nebo b) výroba daného druhu vybraných výrobků, pro který výrobce daného druhu vybraných výrobků žádá o vydání osvědčení, za bezprostředně předcházející kalendářní rok překročí v případě 1. lihu 10 hl etanolu, 2. piva 200 000 hl, 3. vína 1 000 hl, 4. ostatních kvašených nápojů 15 000 hl, 5. meziproduktů 250 hl. (6) Správce daně rozhodne o žádosti podle odstavce 1 nejpozději do 30 dnů ode dne podání této žádosti; běh této lhůty však započne nejdříve 1. ledna kalendářního roku, na který se osvědčení vydává. Ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty správce daně žadatele vhodným způsobem vyrozumí. § 133 Podmínky nezávislosti pro vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě (1) Výrobce daného druhu vybraných výrobků splňuje podmínky nezávislosti, pokud a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků a b) jím provozovaný daňový sklad pro výrobu daného druhu vybraných výrobků není svými nadzemními ani podzemními provozními ani skladovacími prostorami technologicky nebo jinak propojen s prostorami jiného daňového skladu pro výrobu daného druhu vybraných výrobků; to neplatí pro výrobce lihu. (2) Výrobce daného druhu vybraných výrobků je právně nebo hospodářsky závislý na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků, pokud a) vlastní více než 50% podíl na čistém majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného výrobce daného druhu vybraných výrobků, b) jím provozovanému daňovému skladu pro výrobu daného druhu vybraných výrobků chybí některý hlavní výrobní provozní soubor, nebo c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost tohoto výrobce na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků58). (3) Splňuje-li více výrobně nezávislých, avšak vzájemně právně nebo hospodářsky závislých výrobců daného druhu vybraných výrobků společně podmínku výroby daného druhu vybraných výrobků podle § 132 odst. 5 písm. b), hledí se pro účely vydání osvědčení podle § 132 odst. 1 na každého takového výrobce s výjimkou výrobce lihu jako na výrobce splňujícího podmínky nezávislosti. Pro účely určení výroby takového výrobce se za výrobu daného druhu vybraných výrobků považuje souhrnná výroba daného druhu vybraných výrobků všech těchto výrobců. (4) Pokud nemusí být daný druh vybraných výrobků vyráběn v daňovém skladu, použijí se odstavce 1 až 3 pro posouzení nezávislosti pro vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně z vybraných výrobků v jiném členském státě obdobně. § 134 Zvláštní ustanovení o některých druzích vybraných výrobků pro osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě (1) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se vínem rozumí a) výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 a 2205, s výjimkou vína podle písmene b), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1. 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu, 2. 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoli obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu, nebo b) výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu. (2) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se ostatním kvašeným nápojem rozumí kvašené nápoje získané zkvašením ovoce, bobulovin, zeleniny, medového roztoku nebo zkvašením čerstvé nebo koncentrované šťávy získané z těchto surovin, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury a) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v odstavci 1, a 2206, s výjimkou piva a ostatních kvašených nápojů uvedených v písmeni b), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol obsažený v hotovém výrobku plně kvasného původu bez přídavku lihu s výjimkou přídavku lihu použitého k ředění nebo rozpouštění látek určených k aromatizaci v nezbytně nutné dávce, pokud se tím obsah alkoholu nezvýší více než o 1,2 % objemových, nebo b) 2206 00 31, 2206 00 39, 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, nejsou-li uvedeny v odstavci 1, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu s výjimkou přídavku lihu použitého k ředění nebo rozpouštění látek určených k aromatizaci v nezbytně nutné dávce, pokud se tím obsah alkoholu nezvýší více než o 1,2 % objemových. (3) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se meziproduktem rozumí výrobky se skutečným obsahem alkoholu přesahujícím 1,2 % objemových, ale nepřesahujícím 22 % objemových, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206 a které nejsou pivem, vínem podle odstavce 1 nebo ostatním kvašeným nápojem podle odstavce 2.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 až 10, 12 a 14 až 17, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 až 10, 12 a 14 až 17. 4. Na dopravu vybraných výrobků zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. III Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2021/1159 ze dne 13. července 2021, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o dočasná osvobození od daně při dovozu a některých dodáních v reakci na pandemii COVID-19.“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2019/2235 ze dne 16. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie.“. 3. V § 16 odst. 3 písmeno c) zní: „c) přidělení zboží z jiného členského státu do tuzemska ozbrojeným silám České republiky, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky nebo které se podílejí na společném obranném úsilí v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, pokud 1. toto zboží bylo přiděleno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, a 2. dodání tohoto zboží v jiném členském státě těmto ozbrojeným silám ani dovoz tohoto zboží do jiného členského státu těmito ozbrojenými silami nepodléhaly zdanění v tomto jiném členském státě.“. 4. V § 68 odst. 8 větě druhé se za slovo „sídla“ vkládají slova „nebo zastoupení“. 5. V § 68 odst. 10 písmena a) a b) znějí: „a) uskutečněné v tuzemsku určené pro použití ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly 1. jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír, které se podílejí na společném obranném úsilí; osvobozeno není dodání zboží nebo poskytnutí služby určené pro použití ozbrojenými silami České republiky nebo jejich civilními zaměstnanci anebo k zásobení jejich jídelen, b) do jiného členského státu pro použití ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud nejde o ozbrojené síly státu určení a jde o ozbrojené síly 1. členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír, které se podílejí na společném obranném úsilí.“. 6. V § 68 se doplňují odstavce 18 až 21, které znějí: „(18) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby agentuře nebo subjektu, které byly založeny podle práva Evropské unie, nebo Evropské komisi, pokud je toto plnění pořízeno nebo přijato v rámci plnění úkolů, které jim byly svěřeny právem Evropské unie za účelem reakce na vznik a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2, s výjimkou případů, kdy je toto plnění použito touto agenturou, tímto subjektem nebo Evropskou komisí pro účely dalšího dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu. (19) Nárok na osvobození od daně podle odstavce 18 se prokazuje osvědčením o osvobození od daně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e). Toto osvědčení potvrzuje pro účely osvobození od daně příslušný orgán jiného členského státu, v němž se nachází sídlo, zastoupení nebo umístění Evropské komise, agentury nebo subjektu, pro které je plnění uskutečněno; to neplatí, pokud se jedná o dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku Evropské komisi, agentuře nebo subjektu, které mají v tuzemsku sídlo, zastoupení nebo umístění. (20) Zjistí-li plátce, že u dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se uplatnilo osvobození od daně podle odstavce 18, již nejsou splněny podmínky pro uplatnění tohoto osvobození, vzniká mu povinnost vystavit opravný daňový doklad; pro vystavení opravného daňového dokladu se § 45 použije obdobně. Plátce použije u zdanitelného plnění sazbu daně platnou ke dni, kdy přestaly platit podmínky pro uplatnění tohoto osvobození. (21) Z daně stanovené na základě zjištění, že již nejsou splněny podmínky pro uplatnění osvobození od daně podle odstavce 18, nevzniká úrok z prodlení do dne splatnosti daně za zdaňovací období, v němž plátce zjistil tuto skutečnost.“. 7. V § 71 odst. 4 písmeno d) zní: „d) ozbrojenými silami pro jejich použití nebo použití civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly 1. jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír, které se podílejí na společném obranném úsilí; osvobozen není dovoz zboží ozbrojenými silami České republiky.“. 8. V § 71 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Od daně je osvobozen dovoz zboží uskutečněný agenturou nebo subjektem, které byly založeny podle práva Evropské unie, nebo Evropskou komisí, pokud je toto zboží dováženo v rámci plnění úkolů, které jim byly svěřeny právem Evropské unie za účelem reakce na vznik a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2, s výjimkou případů, kdy je toto zboží použito touto agenturou, tímto subjektem nebo Evropskou komisí pro účely dalšího dodání zboží za úplatu. Zjistí-li plátce, že u dovozu zboží, na který se uplatnilo toto osvobození od daně, již nejsou splněny podmínky pro uplatnění tohoto osvobození, použije u zdanitelného plnění sazbu daně platnou ke dni, kdy přestaly platit podmínky pro uplatnění tohoto osvobození.“. 9. V § 86 odst. 1 písmeno a) zní: „a) ozbrojené síly vysílajícího státu60), který je 1. jiným členským státem, pokud se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo 2. členem Organizace Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží nebo služeb se v tuzemsku osvobodí od daně; tento nárok nemohou uplatnit ozbrojené síly České republiky,“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodů 2 až 5, 7 a 9, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodů 2 až 5, 7 a 9. 3. Na dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 68 odst. 18 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které se uskutečnily od 1. ledna 2021 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 68 odst. 18 až 21 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Na dovoz zboží podle § 71 odst. 9 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který se uskutečnil od 1. ledna 2021 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 71 odst. 9 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Zjistí-li plátce, že dodání zboží nebo poskytnutí služby má být podle bodu 3 osvobozeno od daně, vzniká mu povinnost opravit výši daně; pro opravu výše daně se § 43 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, použije obdobně. 6. Byl-li uplatněn nárok na odpočet daně z plnění podle bodu 3 nebo 4, nevzniká úrok z prodlení z částky odpovídající tomuto nároku do dne splatnosti této daně. Pokud byl uplatněn nárok na vrácení daně z tohoto plnění, úrok z prodlení z částky, u které vznikla povinnost ji vrátit, nevzniká do dne splatnosti této částky. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 2, 4 až 10, 12 a 14 až 17, čl. II bodu 2, čl. III bodů 2 až 5, 7 a 9 a čl. IV bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022, a b) ustanovení čl. I bodu 23 a čl. II bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2031. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 96/2022 Sb.	Zákon č. 96/2022 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů Vyhlášeno 29. 4. 2022, datum účinnosti 29. 5. 2022, částka 49/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o dluhopisech * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o finančním zajištění * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o spotřebitelském úvěru * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění * ČÁST OSMNÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST DEVATENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 29. 5. 2022 96 ZÁKON ze dne 7. dubna 2022, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „použitelný předpis“ nahrazují slovy „použitelné předpisy“. 2. V poznámce pod čarou č. 1 větě páté se slova „investičními podniky,“ zrušují a slova „a (EU) 2019/878“ se nahrazují slovy „ , (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034“. 3. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.“. 4. V § 1 odst. 3 se písmeno q) zrušuje. Dosavadní písmeno r) se označuje jako písmeno q). 5. V § 1 odst. 3 písm. q) se text „q)“ nahrazuje textem „p)“. 6. § 3c se zrušuje. 7. Za § 5o se vkládá nový § 5p, který zní: „§ 5p Zahraniční banka nebo oprávněná finanční instituce může profesionálním zákazníkům podle § 2a zákona o podnikání na kapitálovém trhu poskytovat i bez založení pobočky na území České republiky investiční služby, a to i trvale. Ustanovení § 5a odst. 1 a § 5c odst. 2 se pro poskytování investičních služeb podle předchozí věty nepoužijí v rozsahu, v jakém upravují trvalé provozování činnosti výhradně prostřednictvím pobočky. Pro zahraniční banku se sídlem v jiném než členském státě se věta první použije, pokud jsou splněny podmínky zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování investičních služeb zahraniční osobou se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem, bez povolení uděleného Českou národní bankou.“. 8. Na konci textu poznámky pod čarou č. 41 se doplňují slova „ , v platném znění“. 9. V § 26 odst. 1 se slova „upravujícím obezřetnostní požadavky“ zrušují. 10. V § 26c odst. 2 se slova „Je-li banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry ovládán“ nahrazují slovy „Jsou-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo ovládány“. 11. V § 26c odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene b) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 12. V § 26c odst. 4 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině z členských států.“ a písmena a) a b) se zrušují. 13. V § 26c odst. 6 větě druhé se slova „evropského ovládajícího investičního podniku,“ zrušují. 14. V § 26c se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. 15. V § 26c se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 16. V § 26d odst. 1 se slova „ , spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, který je ovládán“ nahrazují slovy „nebo spořitelní a úvěrní družstvo, které jsou ovládány“, slovo „nepodléhá“ se nahrazuje slovem „nepodléhají“ a slova „ , spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry podléhá“ se nahrazují slovy „nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo podléhají“. 17. V § 26d odst. 4 větě první se slova „ , spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry“ nahrazují slovy „nebo spořitelním a úvěrním družstvem“ a slovo „banku“ se nahrazuje slovy „tuto banku nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo“. 18. V § 26e odst. 3 a v § 26f odst. 2 větě třetí se slova „ , spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry“ nahrazují slovy „nebo spořitelní a úvěrní družstvo“. 19. V § 26e odst. 4 se slova „nebo investiční podnik“ a slova „nebo investičním podnikem“ zrušují. 20. V § 26f odst. 1 se slova „ , spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníků s cennými papíry“ nahrazují slovy „nebo spořitelních a úvěrních družstev“. 21. V § 26f odst. 3 se slova „ , spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry“ nahrazují slovy „nebo spořitelním a úvěrním družstvem“ a slova „ , spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry“ se nahrazují slovy „nebo spořitelní a úvěrní družstvo“. 22. V § 26g odst. 2 se slova „tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry, evropský ovládající investiční podnik,“ zrušují. 23. V § 26g odst. 8 se slova „obchodníkem s cennými papíry,“ zrušují. 24. V § 26i odst. 1 písm. c) se slova „ , obchodníku s cennými papíry“ zrušují. 25. V § 26j odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „významné pobočky,“ nahrazují slovy „významné pobočky nebo“ a slova „nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“ se zrušují. 26. V § 26k odst. 1 a v § 26l odst. 2 se slova „evropským ovládajícím investičním podnikem,“ zrušují. 27. V § 26l odst. 4 písm. d) se slova „významné pobočky,“ nahrazují slovy „významné pobočky nebo“ a slova „nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“ se zrušují. 28. V § 26n odst. 3 se slova „obchodník s cennými papíry,“ zrušují. 29. V § 36 odst. 7 se věta poslední nahrazuje větami „Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní banka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní banka vyhláškou.“. 30. V § 36d se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 31. V § 36d odst. 6 písm. a) se slova „1, 2 nebo 3“ nahrazují slovy „1 nebo 2“. 32. V § 36d odst. 6 písm. b) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 33. V § 36d odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „4 nebo 6“ nahrazují slovy „3 nebo 5“. 34. V § 36e odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo požadavky stanovené v čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208845)“. Poznámka pod čarou č. 45 zní: „45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“. 35. V § 36e odst. 2 písm. f) se odkaz na poznámku pod čarou č. 40 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 41. 36. V § 38d odst. 1 písm. c) a v odst. 2 písm. c) se za slovo „smlouvách“ vkládá slovo „ , dohodách“ a za slovo „podle“ se vkládají slova „§ 26c odst. 6 a“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. II Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 větě třetí se slova „a investičními podniky“ zrušují a slova „a (EU) 2019/878“ se nahrazují slovy „ , (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034“. 2. V poznámce pod čarou č. 38 se slova „a investiční podniky“ zrušují. 3. V § 13 odstavec 9 zní: „(9) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku družstevní záložny. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní banka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní banka vyhláškou.“. 4. Na konci textu poznámky pod čarou č. 50 se doplňují slova „ , v platném znění“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu Čl. III Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 40 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU.“. 2. V poznámce pod čarou č. 41 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 30, 35 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice 2019/1937.“. 3. V § 9b odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 9b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) v rozporu s § 27 použije informace podle § 26 odst. 1 k jinému než stanovenému účelu.“. 5. V § 9b odst. 2 a 3 se za text „e)“ vkládají slova „nebo f)“. 6. V § 13 odst. 5 se slova „obhospodařování a administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů,“ zrušují. 7. V poznámce pod čarou č. 43 se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014.“. 8. V poznámce pod čarou č. 33 se na konci textu vět první až třetí doplňují slova „ , v platném znění“. 9. V § 26 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) orgánům dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy.“. 10. V § 26 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 dále není poskytnutí informace Evropské komisi a Evropskému systému centrálních bank, pokud tyto informace souvisejí s výkonem jejich pravomocí.“. 11. V § 26 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Česká národní banka při poskytnutí informace může uvést, jakým způsobem se s takovou informací má zacházet, a rovněž může omezit další poskytování takové informace.“. 12. V § 26 odst. 9 písm. d) se slovo „a“ zrušuje. 13. V § 26 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) orgánu vykonávajícímu dohled nad osobami činnými na trzích s emisními povolenkami za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů a g) orgánu vykonávajícímu dohled nad osobami činnými na trzích se zemědělskými komoditními deriváty za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů.“. 14. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Nakládání s informacemi Osoby jiné než Česká národní banka, které získají informace podle § 26 odst. 1, použijí tyto informace pouze pro účely, které Česká národní banka nebo jiný orgán výslovně uvede, nebo pro účely vyplývající ze zvláštních právních předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o dluhopisech Čl. IV Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 137/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 237/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU.“. 2. V § 15 odst. 3 se slova „včetně úroku ve výši váženého průměru repo sazeb České národní banky za období od data splacení“ nahrazují slovy „a to, nestanoví-li emisní podmínky jinak, navýšenou o úrok, který poskytovatel platebních služeb, který vedl účet, na který byla částka splacena, ve vztahu k této částce účtoval“. 3. V § 28 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 4. V § 28a odst. 1 větě druhé se slova „povinnosti podle věty první“ nahrazují slovy „této povinnosti“ a za slovo „hodnotě,“ se vkládají slova „dluhy, s výjimkou derivátů, se vyjadřují v jejich jmenovité hodnotě navýšené o naběhlý a nevyplacený výnos“. 5. V § 28a odst. 1 písm. b) se text „e)“ nahrazuje textem „d)“. 6. V § 28a odst. 4 se slova „z hypotečního úvěru“ zrušují. 7. V § 28a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pro účely odstavce 1 se do souhrnné hodnoty všech dluhů započítá i předpokládaná výše souvisejících dluhů podle § 31a odst. 4 písm. a) až c) a e), která činí 1 % jmenovité hodnoty krytých dluhopisů v krytém bloku.“. 8. Za § 28a se vkládají nové § 28aa a 28ab, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2 až 4 znějí: „§ 28aa Likviditní rezerva krycího portfolia (1) Krycí portfolio vždy obsahuje likviditní rezervu složenou z aktiv podle odstavce 3, která jsou k dispozici pro krytí maximálního kumulativního čistého odtoku likvidity z krytého bloku po dobu následujících 180 dnů. (2) Čistým odtokem likvidity se rozumí všechny odchozí platby splatné v jeden den, včetně plateb jistiny a úroků a plateb podle derivátů v krytém bloku, po odečtení všech příchozích plateb splatných ve stejný den a souvisejících s aktivy v krycím portfoliu. (3) Likviditní rezerva krycího portfolia se skládá z těchto druhů aktiv zapsaných do rejstříku krycích aktiv [§ 32 odst. 3 písm. a)]: a) aktiva úrovně 1, úrovně 2A nebo úrovně 2B podle čl. 10 až 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/612), která jsou oceněna v souladu s tímto nařízením a která nevydal 1. emitent dotčených krytých dluhopisů, 2. mateřský podnik emitenta dotčených dluhopisů podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133) (dále jen „kontrolující osoba“) jiný než subjekt veřejného sektoru, který není úvěrovou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133) (dále jen „úvěrová instituce“), 3. dceřiný podnik emitenta dotčených dluhopisů podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133) (dále jen „kontrolovaná osoba“) nebo jiná kontrolovaná osoba jeho kontrolující osoby, nebo 4. sekuritizační jednotka pro speciální účel podle čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2017/24024), se kterou má tento emitent úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), b) krátkodobé expozice vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 1 nebo 2, nebo krátkodobé vklady u úvěrových institucí, které patří do stupně úvěrové kvality 1, 2 nebo 3 podle čl. 129 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133). (4) Součástí likviditní rezervy krycího portfolia nejsou pohledávky z expozic, které jsou považovány za pohledávky v selhání podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133). (5) Pokud se na emitenta krytých dluhopisů vztahují požadavky na likviditu stanovené v přímo použitelných předpisech Evropské unie, které se překrývají s likviditní rezervou krycího portfolia, odstavce 1 až 4 se po dobu stanovenou v těchto přímo použitelných předpisech Evropské unie nepoužijí. (6) Stupněm úvěrové kvality se v tomto zákoně rozumí stupeň úvěrové kvality podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133). § 28ab Struktury prodloužitelné splatnosti (1) Strukturou prodloužitelné splatnosti je mechanismus umožňující prodloužit plánovanou splatnost krytých dluhopisů o předem určenou dobu v případě, že nastane určitá rozhodná událost stanovená v emisních podmínkách v souladu s tímto zákonem. (2) Kryté dluhopisy lze vydat se strukturami prodloužitelné splatnosti, pokud je ochrana investorů zajištěna alespoň těmito způsoby: a) splatnost krytých dluhopisů se prodlužuje výhradně v případě, že k datu jejich splatnosti, nebo k jinému datu stanovenému v emisních podmínkách, 1. emitent nebo nucený správce krytých bloků nesplatí všechny kryté dluhopisy dané emise, 2. nastala některá ze situací podle § 32a odst. 1 písm. a) až d), 3. bylo vůči emitentovi přijato opatření k řešení krize nebo proveden odpis nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, 4. nastala některá z právních skutečností podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodů i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), nebo 5. emitent neplní požadavky na likviditní rezervu podle § 28aa nebo by v důsledku splacení dané emise neplnil požadavky na likviditu stanovené v přímo použitelných předpisech Evropské unie, b) informace o struktuře splatnosti poskytované investorům dostatečně umožňují určit riziko krytého dluhopisu a zahrnují podrobný popis 1. událostí vedoucích k prodloužení splatnosti krytých dluhopisů dané emise, 2. důsledků úpadku nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů pro prodloužení splatnosti a 3. úlohy České národní banky a nuceného správce krytých bloků ve vztahu k prodloužení splatnosti a c) konečné datum splatnosti krytého dluhopisu lze vždy určit. (3) V případě úpadku nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů nemá prodloužení splatnosti vliv na pořadí vlastníků krytých dluhopisů ani nemění pořadí splatnosti krytých dluhopisů podle původního harmonogramu vydávání krytých dluhopisů. (4) Emitent nebo nucený správce krytých bloků musí podle emisních podmínek krytých dluhopisů skutečnost, že dojde k prodloužení splatnosti krytých dluhopisů, oznámit vlastníkům krytých dluhopisů způsobem a ve lhůtách stanovených v emisních podmínkách. (5) Prodloužení splatnosti nemění strukturální vlastnosti krytých dluhopisů a krytého bloku. 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity, v platném znění. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012.“. 9. V § 28b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li povinnost podle § 28a odst. 2 plněna převážně s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. b) a c), zvyšuje se limit podle § 28a odst. 1 na 110 %.“. 10. V nadpisu § 28c se doplňují slova „a pravidla pro označení krytých dluhopisů“. 11. V § 28c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pouze kryté dluhopisy mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie.“. 12. V § 28c odst. 2 větě první se za text „„CRR““ vkládají slova „anebo označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie“. 13. V § 28c odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „anebo označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie“. 14. § 28d včetně nadpisu zní: „§ 28d Informace pro investory (1) Emitent krytých dluhopisů poskytuje dostatečně podrobné informace o svých krytých blocích tak, aby mohli investoři posoudit profil a rizika daného krytého bloku a postupovat s náležitou péčí. (2) Informace jsou emitentem krytých dluhopisů poskytovány investorům alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí a zahrnují alespoň tyto údaje o portfoliu: a) hodnotu krycího portfolia a nesplacených krytých dluhopisů, b) seznam identifikačních označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN) pro všechny emise krytých dluhopisů v rámci daného krytého bloku, kterým bylo toto identifikační označení přiděleno, c) zeměpisné rozdělení a druh krycích aktiv, velikost příslušných úvěrů a metodu ocenění, d) údaje týkající se tržního rizika, včetně úrokového rizika a měnového rizika, a úvěrových a likviditních rizik, e) strukturu splatnosti krycích aktiv a krytých dluhopisů, včetně přehledu událostí rozhodných pro prodloužení splatnosti, je-li to relevantní, f) úroveň požadovaného a dostupného krytí a zákonného, smluvního a dobrovolného přezajištění a g) procentní podíl úvěrů, u nichž se má za to, že došlo k selhání podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), včetně úvěrů více než 90 dnů po splatnosti. (3) Emitent krytých dluhopisů uveřejňuje informace poskytované investorům podle odstavce 1 na svých internetových stránkách.“. 15. V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí musí být stanovena osobou, která má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti a která je nezávislá na procesu rozhodování o úvěru. Při posuzování hodnoty nebere tato osoba v úvahu spekulativní prvky a hodnotu transparentně a jednoznačně dokumentuje.“. 16. V § 30 odst. 1 větě poslední se za číslo „1“ vkládá text „a 2“. 17. V § 30d se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Emitent krytých dluhopisů musí mít nejpozději ke dni emise a po celou dobu vydávání krytých dluhopisů povolení pro krytý blok udělené Českou národní bankou. Toto povolení musí být uděleno pro každý krytý blok. (4) Česká národní banka povolení udělí, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) plán obchodních činností vymezuje a pokrývá vydávání krytých dluhopisů, b) politiky, procesy a metodiky pro schvalování, změny, obnovu a refinancování úvěrů nebo jiných krycích aktiv zařazených do krycího portfolia dostatečně zajišťují ochranu investorů, c) jsou určeni vedoucí a další pracovníci vyhrazení pro krytý blok, kteří mají odpovídající kvalifikaci a znalosti v oblasti vydávání krytých dluhopisů a správy krytých bloků, d) organizační uspořádání a monitorování krycího portfolia splňuje požadavky podle tohoto zákona a e) emisní podmínky jsou v souladu s požadavky tohoto zákona. (5) Česká národní banka může odejmout povolení, jestliže a) bylo uděleno na základě nepravdivých, zavádějících nebo neúplných údajů, b) podmínky pro jeho udělení přestaly být plněny, nebo c) emitent krytých dluhopisů opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti stanovené tímto zákonem.“. 18. V § 31 odst. 1 se za slovo „přičemž“ vkládají slova „emitent krytých dluhopisů musí splňovat podmínky podle čl. 129 odst. 1a až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133) a“. 19. V § 31 odst. 2 písm. b) se slova „členskému státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrální bance takového státu, mnohostranné rozvojové bance nebo mezinárodní organizaci, jejímž členem je členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci“ nahrazují slovy „osobě kontrolované subjektem veřejné správy podle zákona upravujícího některá opatření ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory (dále jen „veřejný podnik“)“. 20. V § 31 odst. 2 písm. c) se slova „členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrální banka takového státu, mnohostranná rozvojová banka nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci“ nahrazují slovy „veřejný podnik“. 21. V § 31 odst. 2 písm. d) se za slovo „fondech“ vkládají slova „a jiná aktiva podle § 28aa odst. 3“. 22. V § 31 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , je-li tato druhá smluvní strana finanční smluvní stranou podle čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/20128), je jí přiřazen alespoň stupeň úvěrové kvality 3 a sjednání derivátu je řádně zdokumentováno“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.“. 23. V § 31 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , ledaže emisní podmínky určí jinak“. 24. V § 31 odst. 4 písm. e) se za slovo „ní“ vkládají slova „nebo peněžní prostředky získané jako výtěžek ze zpeněžení krycích aktiv podle § 32e odst. 4 nebo podle § 32f odst. 1“. 25. V § 31 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Pohledávku z hypotečního úvěru lze zapsat do rejstříku krycích aktiv teprve dnem, kdy se emitent krytých dluhopisů dozví o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci. Emitent krytých dluhopisů musí mít zavedeny postupy ke kontrole toho, že jsou tyto nemovité věci dostatečně pojištěny proti riziku poškození a že pohledávka z pojištění náleží do krycího portfolia podle odstavce 4 písm. b). (7) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat i pohledávku z hypotečního úvěru poskytnutého jinou bankou, pokud na něj byla tato pohledávka převedena nebo mu byla poskytnuta jako finanční kolaterál podle zákona upravujícího finanční zajištění. (8) Pohledávku podle odstavce 2 písm. b) a c) lze zapsat do rejstříku krycích aktiv, pokud veřejný podnik splňuje tyto podmínky: a) poskytuje základní veřejné služby na základě licence, koncese podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo jiné formy pověření udělené orgánem veřejné moci, b) podléhá veřejnému dohledu a c) má dostatečné předpoklady k vytváření příjmů díky tomu, že 1. má přiměřenou flexibilitu při výběru a zvyšování úplat za poskytované služby, aby byl schopen zajistit své finanční zdraví a platební schopnost, 2. má zákonný nárok na dostatečné příspěvky k zajištění svého finančního zdraví a platební schopnosti výměnou za poskytování základních veřejných služeb, nebo 3. má uzavřenu smlouvu o převodu zisků a ztrát s orgánem veřejné moci.“. 26. V § 31a odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 27. V § 32 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Emitent krytých dluhopisů poskytne nucenému správci krytých bloků neprodleně po jeho jmenování veškeré podklady k evidenci krytých bloků, jakož i vyčíslení souhrnné hodnoty krycích aktiv v krycím portfoliu oproti souhrnné hodnotě dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.“. 28. V § 32 odst. 5 se text „§ 28c“ nahrazuje slovy „tohoto zákona“. 29. V § 32a odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“. 30. V § 32a odst. 1 se na konci písmene d) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 31. V § 32b odst. 3 se slovo „portfolií“ nahrazuje slovem „aktiv“. 32. V § 32b odst. 6 se za slovo „dluhopisů,“ vkládají slova „Česká národní banka,“. 33. V § 32b odst. 7 se za slovo „dluhopisů,“ vkládají slova „České národní bance,“. 34. V § 32b odstavec 8 zní: „(8) Je-li po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, nucený správce krytých bloků vyčíslí pohledávky vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem, a toto vyčíslení zašle bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení. V případě, že nucený správce krytých bloků nezašle vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení, má právo přihlásit svoji pohledávku v rozsahu, v jakém není kryta krycím portfoliem, rovněž každý vlastník krytého dluhopisu a každý věřitel pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3, a to kdykoli ve lhůtě 1 roku ode dne uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení.“. 35. V § 32d se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 36. V nadpisu § 32e se slova „krycího portfolia“ nahrazují slovy „všech krycích aktiv v krycím portfoliu“. 37. V § 32e odstavec 1 zní: „(1) Je-li souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než souhrnná hodnota dluhů z krytých dluhopisů a souvisejících dluhů podle § 31a odst. 3, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout, že tyto dluhy, vyjma souvisejících dluhů podle § 31a odst. 4 písm. a), c), d) a f), přestávají být v odpovídající poměrné výši součástí krytého bloku a pro tyto účely se poměrně snižují. Poměrným snížením dluhů nedochází ke snížení jmenovité hodnoty krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, ani ke snížení nebo zániku pohledávek z těchto krytých dluhopisů v rozsahu snížení jejich jmenovité hodnoty, ani ke snížení pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v rozsahu snížení podle věty první, avšak takové pohledávky z krytých dluhopisů a pohledávky odpovídající souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v tomto rozsahu pouze přestanou být součástí krytého bloku. Pohledávky z krytých dluhopisů, které v daném rozsahu přestanou být součástí krytého bloku, mohou být přihlášeny kdykoli po dobu trvání insolvenčního řízení emitenta krytých bloků, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení, nuceným správcem krytých bloků nebo příslušným vlastníkem krytého dluhopisu nebo příslušným věřitelem pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3, pokud tyto již nebyly přihlášeny postupem podle § 32b odst. 8.“. 38. V § 32e odstavec 4 zní: „(4) Nucený správce krytých bloků může se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že se všechna krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží a že kryté dluhopisy, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, budou předčasně splaceny, a to v celém rozsahu či pouze v poměrné výši odpovídající výši výtěžku zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu. Nucený správce krytých bloků může takto rozhodnout bez ohledu na to, zda dojde k poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 či nikoliv. Pokud nedojde v důsledku zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu k předčasnému splacení všech krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, použije se pro přihlašování pohledávek z krytých dluhopisů vlastníky krytých dluhopisů nebo nuceným správcem krytých bloků odstavec 1 obdobně. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.“. 39. V § 32e se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Výtěžek ze zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu podle odstavce 4 je nucený správce krytých bloků povinen zaslat na účet zřízený podle § 32c odst. 1.“. 40. V části druhé hlavě III dílu 2 se za § 32e vkládá nový § 32f, který včetně nadpisu zní: „§ 32f Zpeněžení vybraných krycích aktiv (1) Nucený správce krytých bloků může se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že vybraná krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží. Nucený správce krytých bloků může takto rozhodnout bez ohledu na to, zda dojde k poměrnému snížení dluhů podle § 32e odst. 1 či nikoliv. (2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží. (3) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní banku o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, rozhodnout o tom, že vybraná krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží. (4) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně zpeněžení vybraných krycích aktiv. (5) Výtěžek ze zpeněžení vybraných krycích aktiv podle odstavce 1 je nucený správce krytých bloků povinen zaslat na účet zřízený podle § 32c odst. 1.“. 41. V části druhé hlavě III se za díl 2 vkládá nový díl 3, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9 a 10 zní: „Díl 3 Dohled České národní banky § 32g Dohled nad plněním povinností ve vztahu ke krytým dluhopisům (1) Dohled nad plněním povinností podle § 28 až 32e vykonává Česká národní banka. (2) Dohledu České národní banky podle odstavce 1 podléhá emitent krytých dluhopisů, nucený správce krytých bloků, insolvenční správce, likvidátor a dočasný správce emitenta krytých dluhopisů. § 32h Opatření k nápravě a jiná opatření (1) Česká národní banka může emitentovi krytých dluhopisů, který porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, uložit opatření k nápravě zjištěných nedostatků, zakázat nebo omezit činnost emitenta krytých dluhopisů podle tohoto zákona nebo uveřejnit informaci o tom, jaká je povaha protiprávního jednání, a identifikaci osoby, která takto jednala, včetně identifikace osoby, která jednala za právnickou osobu. (2) Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle odstavce 1 vymáhá Česká národní banka donucovací pokutou, kterou lze uložit ve výši do 5 000 000 Kč. (3) Donucovací pokutu za totéž porušení povinnosti lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pokut za totéž porušení povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. (4) Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu. § 32i Spolupráce orgánů dohledu (1) V rámci výkonu dohledu nad emitentem krytých dluhopisů Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)9) a Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)10) a poskytuje jim veškeré informace, které jsou významné pro výkon jejich dohledu, zejména informace, které by mohly podstatně ovlivnit posouzení vydávání krytých dluhopisů v jiném členském státě. (2) Česká národní banka plní informační povinnosti, které pro ni nebo pro Českou republiku vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/21625), zejména ve vztahu k Evropskému orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)9). § 32j Informace uveřejňované Českou národní bankou (1) Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách a) aktualizovaná znění zákonů a vyhlášek upravujících vydávání krytých dluhopisů, b) seznam emitentů, kterým bylo uděleno povolení pro krytý blok, c) seznam krytých dluhopisů, které mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis“, a d) seznam krytých dluhopisů, které mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“. (2) Informace podle odstavce 1 Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, v platném znění.“. 42. V § 40 odst. 1 písm. a) se za text „28a,“ vkládá text „28aa,“ a za text „28c“ se vkládá text „ , 28d“. 43. V § 40 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vydá krytý dluhopis, aniž by mu bylo uděleno povolení podle § 30d odst. 3,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). Čl. V Přechodná ustanovení 1. Kryté dluhopisy a hypoteční zástavní listy, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly vydány po dni nabytí účinnosti zákona č. 190/2004 Sb., ve znění zákona č. 307/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, anebo byly vydány přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 190/2004 Sb., ve znění zákona č. 307/2018 Sb., přičemž emitent změnil jejich emisní podmínky tak, aby odpovídaly požadavkům zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 307/2018 Sb., se považují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aniž by jejich emitent musel měnit jejich emisní podmínky tak, aby odpovídaly požadavkům tohoto zákona; emitent musí ve vztahu k těmto dluhopisům plnit požadavky zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž se nevyžaduje plnění § 28a odst. 5, § 28aa a § 30d odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Emitent není ve vztahu k takovýmto krytým dluhopisům nebo hypotečním zástavním listům povinen vytvářet samostatná krycí portfolia nebo kryté bloky. To platí i pro navyšované emise takových krytých dluhopisů a hypotečních zástavních listů, u nichž bylo identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN) přiděleno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tyto emise splňují tyto požadavky: a) datum emise těchto krytých dluhopisů je stanoveno před 8. červencem 2024, b) datum splatnosti těchto krytých dluhopisů je stanoveno před 8. červencem 2027, c) celkový objem navýšení po 8. červenci 2022 nepřesáhne dvojnásobek celkového objemu nesplacených krytých dluhopisů daného emitenta k 8. červenci 2022, d) celkový objem těchto emisí jednoho emitenta nepřesáhne částku odpovídající 6 000 000 000 EUR a e) nemovitá věc podle § 28 odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb. se nachází na území České republiky nebo Slovenské republiky anebo jiného členského státu Evropské unie, pokud takový jiný členský stát Evropské unie uplatňuje požadavky čl. 30 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU na navýšení krytých dluhopisů ve smyslu tohoto bodu. 2. Emitent může ve vztahu ke krytým dluhopisům nebo hypotečním zástavním listům jiným než podle bodu 1, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „hypoteční zástavní listy“), začít plnit požadavky zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne, kdy změnil jejich emisní podmínky tak, aby odpovídaly těmto požadavkům. K této změně se nevyžaduje svolání ani souhlas schůze vlastníků, dojde-li k ní nejpozději do 8. července 2022. Investorům o tom zpřístupní informaci stejným způsobem, jakým zpřístupnil emisní podmínky. Platí, že tyto hypoteční zástavní listy se ode dne, kdy jejich emitent ve vztahu k nim takto změnil emisní podmínky, považují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Právní vztahy z hypotečních zástavních listů, ve vztahu k nimž emitent nepostupoval podle bodu 1 nebo 2, jakož i právní vztahy z jejich emisních podmínek, se posuzují podle § 28 až 32 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 307/2018 Sb. a tohoto zákona. 4. Právní vztahy z dluhopisů, které nejsou hypotečními zástavními listy a jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i právní vztahy z jejich emisních podmínek uveřejněných nebo jinak zpřístupněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. VI Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta sedmá zrušuje. 2. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu věty čtvrté doplňují slova „a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/337“ a ve větě sedmé se slova „směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/1034“ nahrazují slovy „2019/2115 a směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, 2016/1034, 2019/2034, 2019/2177, 2020/1504 a 2021/338“. 3. V poznámce pod čarou č. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU.“. 4. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice 2019/1937. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132. Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.“. 5. V § 1 odst. 3 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 50 zrušuje. Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena d) až k). 6. V § 1 odst. 3 se na konci písmene j) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 7. Poznámky pod čarou č. 42, 43, 49, 51, 52, 53, 60, 61, 62, 63 a 66 znějí: „42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, v platném znění. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění. 49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění. 51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012, v platném znění. 52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, v platném znění. 53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění. 61) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. 62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014, v platném znění. 63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012. 66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění.“. 8. V § 1 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až p), která včetně poznámek pod čarou č. 72 až 76 znějí: „l) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky na investiční podniky72), m) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb73) ve vztahu k obchodníkům s cennými papíry, n) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic74) ve vztahu k obchodníkům s cennými papíry, o) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské poskytovatele služeb skupinového financování pro podniky75) a p) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76). 72) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014. 73) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. 74) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. 75) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice 2019/1937. 76) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132.“. 9. V § 2 odst. 1 písmeno i) zní: „i) počátečním kapitálem kapitál, který je vyžadován pro účely povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry,“. 10. V § 2 odst. 1 písmeno l) zní: „l) vedoucím orgánem řídicí orgán [odstavec 3 písm. p)] a kontrolní orgán [odstavec 3 písm. q)],“. 11. V § 2 odst. 1 se na konci písmene x) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 12. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) doložkou o právu na předčasné splacení doložka, na jejímž základě je v případě předčasného splacení dluhopisu emitent povinen zaplatit vlastníkovi dluhopisu částku, jejíž výše se rovná součtu čisté současné hodnoty výplat zbývajících kuponů očekávaných do doby splatnosti a výše jistiny dluhopisu, který má být splacen.“. 13. V § 2 odst. 2 písm. b) bodě 2 se za slovo „pobočky“ vkládají slova „obchodního závodu (dále jen „pobočka“)“. 14. Na konci textu poznámky pod čarou č. 65 se doplňují slova „ , v platném znění“. 15. V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 77 zní: „(3) V tomto zákoně se dále rozumí a) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), b) investiční holdingovou osobou investiční holdingová společnost podle čl. 4 odst. 1 bodu 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), c) skupinou obchodníka s cennými papíry skupina investičního podniku podle čl. 4 odst. 1 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), d) smíšenou finanční holdingovou osobou smíšená finanční holdingová osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), e) evropským kontrolujícím investičním podnikem mateřský investiční podnik v Unii podle čl. 4 odst. 1 bodu 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), f) evropskou investiční holdingovou osobou mateřská investiční holdingová společnost v Unii podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), g) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou mateřská smíšená finanční holdingová společnost v Unii podle čl. 4 odst. 1 bodu 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), h) dodržováním skupinového kapitálového testu dodržování požadavků čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) kontrolující osobou ve skupině obchodníka s cennými papíry, i) orgánem dohledu nad skupinou orgán dohledu odpovědný za dohled nad dodržováním skupinového kapitálového testu evropskými kontrolujícími investičními podniky a evropskými obchodníky s cennými papíry kontrolovanými evropskými investičními holdingovými osobami nebo evropskými smíšenými finančními holdingovými osobami, j) smíšenou holdingovou osobou kontrolující osoba, která není finanční holdingovou osobou, investiční holdingovou osobou, úvěrovou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377), evropským obchodníkem s cennými papíry ani smíšenou finanční holdingovou osobou a jejíž kontrolované osoby zahrnují alespoň jednoho evropského obchodníka s cennými papíry, k) kontrolující osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), l) kontrolovanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), m) skupinou kontrolující osoba a všechny jí kontrolované osoby, n) kontrolou kontrola podle článku 4 odst. 1 bodu 37 nařízení (EU) č. 575/201377), o) systémovým rizikem riziko narušení kontinuity finančního systému s možnými závažnými negativními dopady na finanční systém a reálnou ekonomiku, p) řídicím orgánem statutární orgán právnické osoby, popřípadě i jiný orgán právnické osoby, jehož členové jsou do funkce voleni, jmenováni nebo jinak povoláni, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování této osoby, nebo i jiné osoby, které skutečně řídí činnost této právnické osoby, i když nejsou členy takového orgánu, q) kontrolním orgánem orgán právnické osoby, jehož členové jsou do funkce voleni, jmenováni nebo jinak povoláni, který je oprávněn dohlížet rozhodovací procesy na úrovni vedení a tyto procesy sledovat, r) kmenovým kapitálem tier 1 kmenový kapitál tier 1 podle části druhé hlavy I kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/201377), s) vedlejším kapitálem tier 1 vedlejší kapitál tier 1 podle části druhé hlavy I kapitoly 3 nařízení (EU) č. 575/201377), t) kapitálem tier 2 kapitál tier 2 podle části druhé hlavy I kapitoly 4 nařízení (EU) č. 575/201377), u) malým a nepropojeným obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který splňuje podmínky podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), v) velkým nebo propojeným obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který nesplňuje podmínky podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), w) systémově významným obchodníkem ten, komu bylo uděleno povolení k činnosti systémově významného obchodníka, x) zahraničním systémově významným obchodníkem úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377) se sídlem v jiném státě než v České republice. 77) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 16. V § 2 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 78 zní: „(7) Pojmy podle odstavce 1 písm. f), q), s), t) a u) upravují také čl. 3, 9, 18, 19 a 20 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578). 78) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 5. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, v platném znění.“. 17. V § 2d odst. 4 se za slova „nebo 2“ vkládají slova „(dále jen „způsobilá protistrana“)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; současně dodržuje požadavky podle § 15da“. 18. V § 2d se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Další podrobnosti pro účely odstavců 1 až 4 upravují čl. 61 a 71 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 19. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ustanovení čl. 5, 7, 8, 10 a 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578) upravují a) jiné nástroje podle odstavce 1 písm. d), které nejsou investičním nástrojem, b) velkoobchodní energetické produkty podle odstavce 1 písm. h), z nichž vyplývá povinnost dodání komodity, c) investiční nástroje podle odstavce 1 písm. i) a k), které mají vlastnosti jiných derivátových investičních nástrojů, d) nástroje peněžního trhu podle odstavce 4.“. 20. V § 4b odst. 1 písm. j) bodu 1 se za slovo „činností“ vkládá slovo „skupiny“ a na konci textu bodu se doplňují slova „(dále jen „převážně obchodní skupina“)“. 21. V § 4b odst. 1 písm. j) bodu 3 se slova „každoročně oznamuje České národní bance, že tuto výjimku využívá, a na požádání ji informuje“ nahrazují slovy „na požádání informuje Českou národní banku“. 22. V § 4b odst. 1 písm. l) se slova „právy, a“ nahrazují slovem „právy,“. 23. V § 4b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) poskytovatel služeb skupinového financování podle čl. 2 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375) při výkonu své činnosti, pokud poskytuje hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo i).“. 24. V § 4b se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 79 znějí: „(4) Ustanovení čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578) upravuje, kdy je pro účely odstavce 1 písm. c) činnost vykonávána příležitostně. (5) Kritéria pro určení toho, kdy má být pro účely odstavce 1 písm. j) v rámci skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti, upravují čl. 1 až 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/183379). 79) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1833 ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU upřesněním kritérií k určení toho, kdy má být na úrovni skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti.“. 25. V § 5 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 26. V § 5 odst. 2 se slova „ustanovení uvedených v odstavci 2“ nahrazují slovy „§ 5a, 6, 8a, 9a, § 12aa až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m, § 16a, 16b, § 135a až 135c, § 136 odst. 2 a 5, § 137a až 137c, § 149ga, 149gb a § 150 až 155c“. 27. V § 5 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Pro obchodníka s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 1 odst. 2 nebo 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), se § 9a, § 12aa až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m, § 16a, 16b, 135a, 135b, 135c, § 136 odst. 2 a 5, § 137a až 137c, § 149ga, 149gb a § 150 až 155b nepoužijí. Pro účely § 3a, 20d, § 25 až 26b, § 26c až 34, § 36a až 36j, § 38c až 39 a § 41 zákona o bankách se obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 1 odst. 2 nebo 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), považuje za banku a § 8 odst. 2 až 10, § 8b až 8d, § 9a, 11b, 11c, § 12c až 12y, § 16, 16a, 21, 22 a 24 zákona o bankách a související prováděcí předpisy, přímo použitelné předpisy Evropské unie a rozhodnutí Komise se pro něj použijí obdobně, jako by byl bankou. (4) Systémově významný obchodník se považuje za obchodníka s cennými papíry s tím, že § 8a, 9a, § 12aa až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m, § 16a, 16b, § 21 až 23, § 135a, 135b, 135c, § 136 odst. 2 a 5, § 137a až 137c, § 149ga, 149gb a § 150 až 155b se pro něj nepoužijí. Pro účely § 3a, 20d, § 25 až 26b, § 26c až 34, § 36a až 36j, § 38c až 39 a § 41 zákona o bankách se systémově významný obchodník považuje za banku a § 5a, § 5c až 5o, § 8 odst. 2 až 10, § 8b až 8d, § 9a, 10a, 11b, 11c, § 12c až 12y, § 16, 16a, 17a, 20, 20a, 21, 22 a 24 zákona o bankách a související prováděcí předpisy, přímo použitelné předpisy Evropské unie a rozhodnutí Komise se pro něj použijí obdobně, jako by byl bankou.“. 28. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 80 zní: „§ 5a Pravomoc České národní banky rozhodnout o použití požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na některé obchodníky s cennými papíry (1) Česká národní banka může podle čl. 1 odst. 2 prvního pododstavce písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) rozhodnout, že požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377) se použijí na obchodníka s cennými papíry, který poskytuje investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo h), pokud celková hodnota konsolidovaných aktiv daného obchodníka s cennými papíry vypočtená jako průměr za předchozích 12 kalendářních měsíců činí částku odpovídající alespoň 5 000 000 000 EUR a je splněno alespoň jedno z těchto kritérií: a) obchodník s cennými papíry poskytuje tyto investiční služby v takovém rozsahu, že jeho selhání nebo potíže by mohly vést k systémovému riziku, b) obchodník s cennými papíry je členem clearingového systému podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), nebo c) je to opodstatněné s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností tohoto obchodníka s cennými papíry, při zohlednění zásady proporcionality a s přihlédnutím k 1. významu obchodníka s cennými papíry pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky, 2. významu přeshraničních činností obchodníka s cennými papíry, nebo 3. propojenosti obchodníka s cennými papíry s finančním systémem. (2) Česká národní banka může rozhodnout o zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, pokud již není splněno kritérium podle odstavce 1, které bylo důvodem pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1. (3) Rozhodnutí České národní banky podle odstavce 1 pozbude právních účinků, pokud obchodník s cennými papíry přestane splňovat prahovou hodnotu podle odstavce 1 vypočtenou za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obchodník s cennými papíry oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance. (4) Kritéria stanovená v odstavci 1 písm. a) a b) za účelem jejich jednotného uplatňování upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). 80) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU.“. 29. V § 6 odst. 1 písmeno d) zní: „d) tato společnost má počáteční kapitál alespoň ve výši podle § 8a a má, nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti, kapitál průhledného a nezávadného původu alespoň ve výši podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372),“. 30. V § 6 odst. 2 větě první se slova „ , popřípadě též, že je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat služby hlášení údajů a které ze služeb hlášení údajů je oprávněn poskytovat“ zrušují. 31. Za § 6aa se vkládají nové § 6b až 6e, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 81 znějí: „§ 6b Povolení k činnosti systémově významného obchodníka (1) Osoba se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice nesmí vykonávat činnost úvěrové instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377) bez povolení k činnosti systémově významného obchodníka. (2) Pro obchodníka s cennými papíry se zákaz podle odstavce 1 nepoužije do dne, kdy a) průměr hodnoty jeho celkových aktiv k poslednímu dni kalendářního měsíce počítaný za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců činí alespoň částku odpovídající 30 000 000 000 EUR, nebo b) průměr hodnoty jeho celkových aktiv k poslednímu dni kalendářního měsíce počítaný za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců je nižší než částka odpovídající 30 000 000 000 EUR a tento obchodník je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech osob v této skupině, které mají hodnotu celkových aktiv nižší, než je částka odpovídající 30 000 000 000 EUR, a poskytují investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo h), dosahuje částky odpovídající alespoň 30 000 000 000 EUR, přičemž v obou případech se průměr počítá z hodnot k poslednímu dni kalendářního měsíce za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (3) Pro obchodníka s cennými papíry se zákaz podle odstavce 1 nepoužije po dobu, po kterou běží řízení o žádosti o udělení povolení k činnosti systémově významného obchodníka tomuto obchodníkovi s cennými papíry. (4) Po dobu trvání povolení k činnosti systémově významného obchodníka se u systémově významného obchodníka nepřihlíží k jeho případnému povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry. (5) Česká národní banka udělí povolení k činnosti systémově významného obchodníka na žádost obchodní společnosti, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) tato společnost má právní formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, b) sídlo a skutečné sídlo této společnosti je v České republice, c) tato společnost má počáteční kapitál, který zahrnuje pouze jednu nebo více položek podle čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377) alespoň ve výši odpovídající alespoň 5 000 000 EUR a má finanční zdroje průhledného a nezávadného původu alespoň ve výši podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377), d) vedoucí orgán této společnosti a jeho členové splňují požadavky podle § 10 odst. 1, e) žadatel předložil úplné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské komise, kterým se doplňuje čl. 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU81), a f) žadatel splňuje obdobně podmínky pro udělení bankovní licence podle zákona upravujícího činnost bank, s výjimkou výše základního kapitálu, právní formy a požadavku podle § 4 odst. 5 písm. l) zákona o bankách. (6) Ve výrokové části rozhodnutí o udělení povolení k činnosti systémově významného obchodníka Česká národní banka uvede, které hlavní a doplňkové investiční služby je systémově významný obchodník oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům a zda je oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. Povolení musí obsahovat alespoň jednu investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo h). (7) O žádosti o povolení k činnosti systémově významného obchodníka rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne, kdy jí došla žádost, která má předepsané náležitosti a netrpí vadami. § 6c Odnětí povolení k činnosti systémově významného obchodníka (1) Česká národní banka odejme systémově významnému obchodníkovi povolení k činnosti systémově významného obchodníka, vedle případů podle § 34 zákona o bankách, také tehdy, pokud je průměr hodnoty jeho celkových aktiv k poslednímu dni kalendářního měsíce počítaný za období 60 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nižší než prahové hodnoty stanovené v čl. 4 odst. 1 bodu 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377). (2) Pokud systémově významný obchodník po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry, není to důvodem pro odnětí povolení k činnosti systémově významného obchodníka. (3) Pokud Česká národní banka odejme systémově významnému obchodníkovi povolení k činnosti systémově významného obchodníka podle § 34 zákona o bankách, může současně rozhodnout o odnětí jeho povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, jsou-li splněny podmínky podle § 145. § 6d Povolení k činnosti pobočky zahraničního systémově významného obchodníka se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie (1) Zahraniční systémově významný obchodník se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, může vykonávat svou činnost v České republice pouze prostřednictvím pobočky na základě povolení uděleného Českou národní bankou. (2) Česká národní banka udělí povolení k činnosti pobočky zahraničního systémově významného obchodníka na žádost zahraničního systémově významného obchodníka se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) právní forma zahraničního systémově významného obchodníka odpovídá právní formě akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, b) sídlo a skutečné sídlo zahraničního systémově významného obchodníka je ve stejném státě, c) finanční zdroje, které má nebo bude mít tato pobočka k dispozici, mají průhledný a nezávadný původ a tato pobočka má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti k dispozici finanční zdroje v dostatečném objemu s ohledem na rozsah a rizikovost činností pobočky, přičemž minimální výše těchto finančních zdrojů činí alespoň částku odpovídající 5 000 000 EUR, d) žadatel předložil úplné informace obdobně podle přímo použitelného předpisu Evropské komise, kterým se doplňuje čl. 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU81), e) jsou splněny obdobně podmínky pro udělení licence pobočky zahraniční banky podle § 5 zákona o bankách, kromě výše finančních zdrojů a právní formy, f) žadatel má povolení k poskytování investičních služeb, které hodlá poskytovat v České republice prostřednictvím této pobočky, udělené orgánem dohledu státu, ve kterém má žadatel sídlo a skutečné sídlo, a jedná se o povolení k poskytování služeb, které odpovídají investičním službám podle § 4 odst. 2 písm. c) a h), a g) poskytování investičních služeb žadatelem podléhá dohledu orgánu dohledu podle písmene f). (3) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky. Žádost podle odstavce 2 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 2. (4) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 2 do 6 měsíců ode dne, kdy jí došla žádost, která má předepsané náležitosti a netrpí vadami. Ve výrokové části rozhodnutí o udělení povolení podle odstavce 1 Česká národní banka uvede, které hlavní a doplňkové investiční služby je systémově významný obchodník oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům a zda je oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. (5) Pro pobočku zahraničního systémově významného obchodníka se sídlem a skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, se § 28 až 28b nepoužijí a použijí se pro ni obdobně § 8 odst. 11, § 8b odst. 10, § 11a, 12a, 12b, § 13 až 15 a § 16b zákona o bankách. § 6e Výkon činnosti zahraničního systémově významného obchodníka se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie na území České republiky Pro výkon činnosti zahraničního systémově významného obchodníka se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie na území České republiky se § 24 odst. 1 až 3 a § 25 odst. 1 a 2 nepoužijí a použijí se pro něj obdobně § 5a a § 5c až 5o zákona o bankách. 81) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034.“. 32. V § 7 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámek pod čarou č. 82 a 83 znějí: „(6) Náležitosti žádosti o udělení povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 upravují čl. 1 až 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/194382). (7) Formát a další technické náležitosti žádosti o udělení povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 upravují čl. 1 až 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/194583). 82) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1943 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací a požadavků pro účely povolování investičních podniků. 83) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1945 ze dne 19. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o oznámení podávaná a přijímaná žádajícími a povolenými investičními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU.“. 33. § 8a včetně nadpisu zní: „§ 8a Počáteční kapitál (1) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který je oprávněn poskytovat hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) a h), musí činit alespoň částku odpovídající 750 000 EUR. (2) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který je oprávněn poskytovat hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. g), pokud tento obchodník s cennými papíry obchoduje na vlastní učet nebo je oprávněn poskytovat hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. c), musí činit alespoň částku odpovídající 750 000 EUR. (3) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který je oprávněn poskytovat hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a), b), d), e) a i) a není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí činit alespoň částku odpovídající 75 000 EUR. (4) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není obchodníkem s cennými papíry podle odstavců 1 až 3, musí činit alespoň částku odpovídající 150 000 EUR. Složení počátečního kapitálu obchodníka s cennými papíry upravuje čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372).“. 34. § 9a zní: „§ 9a (1) Velký nebo propojený obchodník s cennými papíry zavede spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení a průběžné udržování objemu, druhů a rozdělení vnitřně stanoveného kapitálu a likvidních aktiv, které jsou odpovídající k pokrytí povahy a úrovně rizik, které může představovat pro ostatní nebo kterým je nebo může být sám vystaven. Tyto strategie a postupy musí být odpovídající a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností tohoto velkého nebo propojeného obchodníka s cennými papíry. (2) Velký nebo propojený obchodník s cennými papíry pravidelně přezkoumává, zda strategie a postupy podle odstavce 1 splňují požadavky podle odstavce 1. (3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 plní i malý a nepropojený obchodník s cennými papíry, pokud tak určí Česká národní banka rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy.“. 35. § 9aj až 9b se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 68 až 70 zrušují. 36. V § 10 odst. 2 větě první se slovo „statutární“ nahrazuje slovem „generální“. 37. V § 10 odst. 2 větě druhé se slovo „Statutární“ nahrazuje slovem „Generální“. 38. V nadpisu § 10a se za slovo „změn“ vkládají slova „ve složení“. 39. V § 10a odst. 1 větě první se slova „týkající se jeho vedoucího orgánu nebo jeho členů“ nahrazují slovy „ve složení vedoucího orgánu“. 40. V § 10a odst. 1 větě druhé se slova „bez zbytečného odkladu“ nahrazují slovy „do 10 pracovních dnů“. 41. V § 10a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Podrobnosti oznámení podle odstavce 1 upravuje čl. 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/194583). Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat náležitosti podle čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/194382).“. 42. Za § 10a se vkládá nový § 10aa, který včetně nadpisu zní: „§ 10aa Výbor pro jmenování (1) Kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry, který splňuje kritéria podle § 12l odst. 6 písm. a), zřídí výbor pro jmenování složený z členů kontrolního orgánu. Členy výboru pro jmenování jmenuje a odvolává kontrolní orgán. (2) Výbor pro jmenování a) určuje a doporučuje ke schválení kontrolnímu orgánu nebo valné hromadě kandidáty na členství ve vedoucím orgánu, posuzuje vyváženost znalostí, dovedností, rozmanitosti a zkušeností členů vedoucího orgánu a vypracovává popis činností a schopností požadovaných pro konkrétní funkci a odhaduje předpokládaný časový rozsah závazku, b) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí strukturu, velikost, složení a činnost vedoucího orgánu a předkládá kontrolnímu orgánu doporučení ohledně změn, c) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí znalosti, dovednosti a zkušenosti jednotlivých členů vedoucího orgánu a vedoucího orgánu jako celku a podává o tom kontrolnímu orgánu zprávy a d) pravidelně přezkoumává politiku vedoucího orgánu v otázkách výběru a jmenování osob ve vrcholném vedení a předkládá doporučení kontrolnímu orgánu. (3) Výbor pro jmenování rovněž stanovuje cílové zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu a připraví strategii, jak zvýšit počet zástupců méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu, aby se dosáhlo stanoveného cíle. Cíl, strategie a její uplatňování se uveřejňuje podle čl. 435 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377). (4) Výbor pro jmenování při plnění svých povinností průběžně a v co největší míře zohledňuje potřebu zajistit, aby rozhodování vedoucího orgánu neovládala jediná osoba nebo malá skupina osob způsobem, který by byl škodil zájmům obchodníka s cennými papíry jako celku. (5) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby měl výbor pro jmenování k dispozici potřebné zdroje, včetně externího poradenství, a aby měl za tímto účelem k dispozici dostatečné peněžní prostředky.“. 43. V § 10b se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 84 zní: „(5) Informace, jež musí navrhovaní nabyvatelé zahrnout do svého oznámení podle odstavce 1, upravují čl. 2 až 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/194684). 84) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1946 ze dne 11. července 2017, kterým se doplňují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy ke stanovení seznamu všech informací, které mají být zahrnuty navrhovanými nabyvateli do oznámení navrhovaného nabytí kvalifikované účasti v investičním podniku.“. 44. V části druhé hlavě II dílu 3 oddíl 1 včetně nadpisu zní: „Oddíl 1 Střety zájmů § 11a (1) Obchodník s cennými papíry přijme vhodná opatření ke zjištění, prevenci a řízení střetů zájmů mezi ním, jeho pracovníky a vázanými zástupci nebo jakoukoli osobou s ním přímo nebo nepřímo spojenou kontrolou, a jeho zákazníky nebo mezi dvěma zákazníky, které vzniknou v průběhu poskytování investičních služeb nebo jejich kombinace, včetně těch, které jsou způsobeny přijetím pobídek od třetích stran nebo vlastními systémy odměňování a jiných pobídek daného obchodníka s cennými papíry. (2) Pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá obchodníkem s cennými papíry podle § 12a odst. 3 a § 12ba a 12bb nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů zákazníka bude zabráněno, obchodník s cennými papíry zákazníkovi jasně sdělí obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů a opatření přijatá ke zmírnění uvedených rizik předtím, než provede obchod jeho jménem. (3) Sdělení podle odstavce 2 musí být poskytnuto na trvalém nosiči dat a musí být dostatečně podrobné s přihlédnutím k povaze zákazníka tak, aby zákazník mohl o službě, u níž ke střetu zájmů dochází, učinit informované rozhodnutí.“. 45. V části druhé hlavě II dílu 3 nadpis oddílu 2 zní: „Účinné a obezřetné řízení“. 46. § 12 a 12a včetně nadpisů znějí: „§ 12 Systém správy a řízení k zajištění účinného a obezřetného řízení (1) Řídicí orgán obchodníka s cennými papíry zavede a uplatňuje a kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry kontroluje systém správy a řízení, který zajišťuje účinné a obezřetné řízení obchodníka s cennými papíry, včetně vymezení funkcí, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný, a předcházení střetům zájmů, a to způsobem, který je ku prospěchu stabilitě a fungování trhu a zájmům jeho zákazníků. (2) Systém podle odstavce 1 se řídí těmito zásadami: a) řídicí orgán obchodníka s cennými papíry schvaluje provádění strategických cílů, strategie v oblasti rizika a vnitřní správy a řízení obchodníka s cennými papíry a kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry provádí dohled v této oblasti, b) řídicí orgán obchodníka s cennými papíry zajišťuje integritu systémů účetnictví a finančního výkaznictví, včetně integrity finanční a provozní kontroly a dodržování právních předpisů a příslušných norem, c) kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry dohlíží nad postupy zveřejňování informací a nad komunikacemi, d) kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry provádí účinný dohled nad osobami ve vrcholném vedení, e) jsou splněny podmínky podle § 10 odst. 2. (3) Systém podle odstavce 1 také zajišťuje, aby řídicí orgán obchodníka s cennými papíry stanovoval a schvaloval a kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry kontroloval a) organizaci obchodníka s cennými papíry, pokud jde o poskytování investičních služeb, včetně dovedností, odborných a jiných znalostí vyžadovaných od pracovníků, zdrojů, postupů a opatření pro poskytování investičních služeb s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti jeho činnosti a ke všem požadavkům, které musí obchodník s cennými papíry splňovat, b) politiku v oblasti služeb, činností, produktů a operací nabízených nebo poskytovaných v souladu s ochotou obchodníka s cennými papíry podstupovat riziko a charakteristikami a potřebami zákazníků obchodníka s cennými papíry, kterým budou nabízeny nebo poskytovány, včetně případného provedení patřičného zátěžového testování, c) politiku odměňování osob zapojených do poskytování investičních služeb zákazníkům, jejímž cílem je podpořit odpovědné obchodní chování a spravedlivé zacházení se zákazníky a předcházet střetu zájmů ve vztazích se zákazníky. (4) Kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry kontroluje a pravidelně hodnotí přiměřenost a dosahování strategických cílů při poskytování investičních služeb, jakož i účinnost systému správy a řízení a přiměřenost politik týkajících se poskytování služeb zákazníkům, a řídicí orgán obchodníka s cennými papíry přijímá vhodná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. § 12a Organizační požadavky (1) Obchodník s cennými papíry musí mít a) řádné administrativní a účetní postupy, b) mechanismus vnitřní kontroly, c) účinné postupy k posouzení rizik a d) účinná kontrolní a ochranná opatření pro systém zpracovávání dat. (2) Obchodník s cennými papíry zavede vhodné strategie a postupy umožňující zajistit, aby on sám i jeho pracovníci a vázaní zástupci plnili povinnosti podle tohoto zákona a dodržovali vhodná pravidla pro osobní obchody prováděné těmito osobami. (3) Obchodník s cennými papíry udržuje a uplatňuje účinná organizační a administrativní opatření k tomu, aby střety zájmů podle § 11a neovlivnily nepříznivě zájmy jeho zákazníků. (4) Obchodník s cennými papíry přijme přiměřená opatření k tomu, aby zajistil nepřerušené a řádné poskytování investičních služeb a výkon investičních činností. K tomuto účelu využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy. (5) Obchodník s cennými papíry má řádný bezpečnostní mechanismus, který a) zaručuje bezpečnost a ověření prostředků pro přenos informací, b) minimalizuje riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu a c) zamezuje úniku informací při trvalém zachování důvěrnosti údajů. (6) Další požadavky na organizační opatření obchodníka s cennými papíry podle odstavců 1 až 3 upravují čl. 21 až 29 a čl. 33 až 42 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 47. Za § 12a se vkládají nové § 12aa až 12ae, které včetně nadpisů znějí: „§ 12aa Zvláštní pravidla pro použití systému správy a řízení (1) Pro malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry se § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m a § 16b nepoužijí. Povinnosti podle § 12ad odst. 1 písm. a), c) a d) však dodržuje i malý a nepropojený obchodník s cennými papíry. (2) Pokud se velký nebo propojený obchodník s cennými papíry stane malým a nepropojeným obchodníkem s cennými papíry, § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, §12j až 12m a § 16b se pro něj nepoužijí až po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy byly splněny podmínky podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), pokud obchodník s cennými papíry v tomto období bez přerušení splňoval podmínky podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) a informoval o tom Českou národní banku. (3) Pokud malý a nepropojený obchodník s cennými papíry zjistí, že již nesplňuje některou z podmínek podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), informuje o tom Českou národní banku a požadavky § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m a § 16b splní do 12 měsíců ode dne tohoto zjištění. Obchodník s cennými papíry postupuje podle § 12l u odměn přiznaných za poskytnuté služby nebo výsledky dosažené v účetním období po uplynutí účetního období, ve kterém proběhlo toto zjištění. (4) Obchodník s cennými papíry plní požadavky podle § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m a § 16b na individuálním základě, pokud Česká národní banka povolila postup podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (5) Obchodník s cennými papíry plní požadavky podle § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m a § 16b na individuálním i na konsolidovaném základě, použije-li se obezřetnostní konsolidace podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). To se nepoužije pro kontrolující osobu, která je zahrnuta do konsolidované situace podle čl. 4 odst. 1 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) a je usazena ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud použití § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m a § 16b je podle právních předpisů státu, v němž je tato kontrolující osoba usazena, protiprávní. § 12ab Spolehlivý systém správy a řízení (1) Obchodník s cennými papíry musí mít spolehlivý systém správy a řízení zahrnující a) jasnou organizační strukturu s dobře definovanými, transparentními a jednotnými odpovědnostmi, b) účinné postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž je nebo může být obchodník s cennými papíry vystaven, nebo rizik, která tento obchodník s cennými papíry může představovat pro ostatní účastníky finančního trhu, c) přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných správních a účetních postupů, a d) zásady a postupy odměňování, které odpovídají náležitému a účinnému řízení rizik a podporují je; tyto zásady a postupy musí být založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty. (2) Při zavádění systému podle odstavce 1 se zohlední kritéria podle odstavce 3 a podle § 12ac, 12ad, 12g, 12h a § 12j až 12m. (3) Systém podle odstavce 1 musí být vhodný a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činnostmi obchodníka s cennými papíry. § 12ac Úloha vedoucího orgánu při řízení rizik (1) Řídicí orgán obchodníka s cennými papíry schvaluje a kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry pravidelně hodnotí strategie a zásady, které se týkají ochoty obchodníka s cennými papíry podstupovat riziko a které se týkají řízení, sledování a snižování rizik, kterým je nebo může být obchodník s cennými papíry vystaven, a to při zohlednění makroekonomického prostředí a cyklu podnikání obchodníka s cennými papíry. (2) Řídicí orgán obchodníka s cennými papíry a kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry věnují dostatek času zajištění řádného zvážení záležitostí podle odstavce 1 a přidělují přiměřené zdroje pro řízení všech významných rizik, kterým je obchodník s cennými papíry vystaven. (3) Obchodník s cennými papíry stanoví pravidla oznamování významných rizik a zásad řízení rizik, včetně jejich změn, svému řídicímu orgánu a svému kontrolnímu orgánu. (4) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby členové kontrolního orgánu měli přístup k informacím o rizicích, jimž je nebo může být obchodník s cennými papíry vystaven. § 12ad Řízení rizik (1) Obchodník s cennými papíry má spolehlivé strategie, zásady, postupy a systémy pro identifikaci, měření, řízení a sledování, pokud jde o a) významné zdroje rizik pro zákazníky a jejich dopady a jakýkoli významný dopad na kapitál, přičemž se zohlední požadavky podle § 12e; obchodník s cennými papíry zváží sjednání pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání jako účinného nástroje pro řízení rizik, b) významné zdroje rizik pro trh a jejich dopady a významný dopad na kapitál, c) významné zdroje rizik pro obchodníka s cennými papíry, zejména těch, které mohou vyčerpat úroveň dostupného kapitálu, a dopady těchto rizik, a d) riziko likvidity pro vhodný soubor časových horizontů, včetně jednodenního horizontu, aby bylo zajištěno, že obchodník s cennými papíry udržuje přiměřenou úroveň likvidních zdrojů, a to i s ohledem na řešení významných zdrojů rizik podle písmen a) až c). (2) Významné zdroje rizik pro obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 písm. c) zahrnují v relevantních případech významné změny účetní hodnoty aktiv, včetně veškerých pohledávek vůči vázaným zástupcům, selhání zákazníků nebo protistran, pozic ve finančních nástrojích, cizích měnách a komoditách a závazků vůči dávkově definovaným penzijním programům. (3) Strategie, zásady, postupy a systémy podle odstavce 1 jsou přiměřené složitosti, rizikovému profilu, rozsahu činnosti obchodníka s cennými papíry a ochotě obchodníka s cennými papíry podstupovat riziko a odrážejí význam obchodníka s cennými papíry v každém členském státě Evropské unie, v němž obchodník s cennými papíry vykonává svou činnost, přičemž se zohlední požadavky podle § 12e. (4) Obchodník s cennými papíry věnuje náležitou pozornost každému významnému riziku dopadu na kapitál, pokud takové riziko není přiměřeně zachyceno v kapitálových požadavcích vypočítaných podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (5) Pokud je nutné, aby obchodník s cennými papíry ukončil či zastavil činnost, věnuje s ohledem na životaschopnost a udržitelnost svých modelů a strategií podnikání během procesu opouštění trhu náležitou pozornost požadavkům a potřebným zdrojům, které jsou realistické z hlediska časového harmonogramu a udržení kapitálu a likvidních zdrojů. (6) To, kdy se strategie, zásady, postupy a systémy obchodníků s cennými papíry považují za spolehlivé, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). § 12ae Povinné pojištění malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry a jeho neúčast v záručním systému zabezpečovaném Garančním fondem (1) Malý a nepropojený obchodník s cennými papíry musí být po celou dobu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry stanovených tímto zákonem a) s limitem pojistného plnění nejméně 13 500 000 Kč na každou pojistnou událost a nejméně 20 250 000 Kč v případě souběhu více pojistných událostí v jednom kalendářním roce a b) se spoluúčastí pojištěného na náhradě vzniklé škody, byla-li v pojistné smlouvě ujednána, ne vyšší než 10 % z částky, kterou je pojištěný povinen nahradit. (2) Pro malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry se § 128 až 134 nepoužijí.“. 48. § 12b se včetně nadpisu zrušuje. 49. V § 12ba se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Odstavce 1 až 6 se nepoužijí pro a) investiční nástroj nabízený pouze způsobilým protistranám, b) investiční cenný papír podle § 3 odst. 2 písm. b), který neobsahuje jiný vložený derivátový prvek než doložku o právu na předčasné splacení, a c) depozitní poukázku představující vlastnické právo k investičnímu cennému papíru podle písmene b).“. 50. V § 12d odst. 2 se slova „řídicího a kontrolního systému“ nahrazují slovy „systému správy a řízení“. 51. V § 12d se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Další požadavky pro účely odstavců 1 až 7 upravují čl. 30 až 32 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 52. V § 12e odstavec 3 zní: „(3) Obchodník s cennými papíry je povinen mít osobou oprávněnou provádět auditorskou činnost podle zákona o auditorech (dále jen „auditor“) ověřenou přiměřenost opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka; o ověření přiměřenosti opatření přijatých obchodníkem s cennými papíry za účelem ochrany majetku zákazníka vypracuje auditor zprávu o ověření přiměřenosti opatření přijatých obchodníkem s cennými papíry za účelem ochrany majetku zákazníka, kterou poskytne České národní bance.“. 53. § 12f až 12h včetně nadpisů znějí: „§ 12f Prováděcí právní předpis Prováděcí právní předpis stanoví a) podrobnější požadavky na obchodníka s cennými papíry při vytváření, nabízení nebo distribuci investičních nástrojů v mezích podle § 12ba a 12bb, b) náležitosti, lhůty a způsob zasílání zpráv auditora podle § 12e odst. 3 a c) požadavky na organizační uspořádání ve vztahu k zajištění ochrany majetku zákazníka. § 12g Výbor pro rizika (1) Kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry, který splňuje kritéria podle § 12l odst. 6 písm. a), zřídí výbor pro rizika složený z členů kontrolního orgánu. Členy výboru pro rizika jmenuje a odvolává kontrolní orgán. (2) Člen výboru pro rizika musí mít přiměřené odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby plně rozuměl strategii v oblasti rizik a ochotě obchodníka s cennými papíry podstupovat riziko, a dokázal tuto strategii a tuto ochotu řídit a sledovat. (3) Výbor pro rizika informuje kontrolní orgán o celkové současné a budoucí ochotě obchodníka s cennými papíry podstupovat rizika a jeho strategii v oblasti rizik a je kontrolnímu orgánu nápomocen při dohledu nad prováděním uvedené strategie osobám ve vrcholném vedení. § 12h Dohled České národní banky nad zásadami odměňování (1) Česká národní banka shromažďuje informace zpřístupněné podle čl. 51 prvního pododstavce písm. c) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) a informace poskytnuté obchodníky s cennými papíry o rozdílech v odměňování žen a mužů a využívá tyto informace jako referenční hodnoty pro trendy a postupy odměňování. (2) Obchodník s cennými papíry předloží České národní bance nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období informace za uplynulé účetní období o počtu pracovníků obchodníka s cennými papíry, jejichž odměna dosahuje za jedno účetní období částky odpovídající alespoň 1 000 000 EUR, včetně informací o jejich pracovních povinnostech, příslušné oblasti činnosti, hlavních složkách mzdy, prémiích, odměnách vázaných na plnění dlouhodobých cílů a příspěvcích na produkty spoření na stáří. Povinnost podle věty první se považuje za splněnou, pokud obchodník s cennými papíry tyto informace uveřejní podle čl. 46 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (3) Obchodník s cennými papíry předloží České národní bance na vyžádání celkovou výši odměn každého člena vedoucího orgánu nebo každé osoby ve vrcholném vedení. (4) Informace podle odstavců 2 a 3 předkládá obchodník s cennými papíry v elektronické podobě ve formě datové zprávy prostřednictvím datové schránky České národní banky nebo na elektronickou adresu podatelny České národní banky s jednoznačným označením informační povinnosti. Datová zpráva zasílaná na elektronickou adresu podatelny České národní banky musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem kontaktní osoby.“. 54. V § 12i se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tento mechanismus k hlášení může být stanoven sociálními partnery při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).“. 55. § 12j včetně nadpisu zní: „§ 12j Zásady odměňování (1) Obchodník s cennými papíry při vytváření a uplatňování svých zásad odměňování pro jednotlivé kategorie pracovníků, včetně osob ve vrcholném vedení, pracovníků, jejichž činnosti jsou spojeny s podstupováním rizik, a pracovníků v kontrolních funkcích a všech pracovníků, kterým je vyplácena celková odměna rovnající se alespoň nejnižší odměně vyplácené osobám ve vrcholném vedení, nebo pracovníkům, jejichž činnosti jsou spojeny s podstupováním rizik a jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil obchodníka s cennými papíry nebo aktiv, která spravuje, dodržuje tyto zásady: a) zásady odměňování jsou jasně zdokumentované a přiměřené jeho velikosti a vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jeho činností, b) zásady odměňování jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty, c) zásady odměňování jsou v souladu s náležitým a účinným řízením rizik a podporují jej, d) zásady odměňování jsou v souladu se strategií podnikání a cíli obchodníka s cennými papíry a zohledňují rovněž dlouhodobé dopady přijatých investičních rozhodnutí, e) zásady odměňování obsahují opatření k zamezení střetu zájmů, podněcují odpovědné podnikání a podporují informovanost o riziku a obezřetné podstupování rizik, f) zásady odměňování přijímá a pravidelně přezkoumává v obchodníkovi s cennými papíry kontrolní orgán, který také dohlíží nad jejich prováděním, g) provádění zásad odměňování podléhá ústřednímu a nezávislému internímu přezkumu kontrolními funkcemi, a to alespoň jednou ročně, h) pracovníci v kontrolních funkcích jsou nezávislí na obchodních útvarech, nad nimiž vykonávají dohled, mají odpovídající pravomoc a jsou odměňováni podle míry plnění cílů spojených s jejich funkcemi, bez ohledu na výsledky oblastí podnikání, které kontrolují, i) na odměňování osob ve vrcholném vedení odpovědných za řízení rizik a dodržování předpisů dohlíží přímo výbor pro odměňování podle § 12m, a pokud takový výbor není zřízen, kontrolní orgán, j) zásady odměňování při zohlednění právních předpisů pro stanovování mezd jasně rozlišují mezi kritérii použitými pro stanovení 1. základní pevné složky odměny, která odráží především příslušné odborné zkušenosti a organizační odpovědnost vyplývající z druhu práce pracovníka v rámci jeho podmínek pracovního poměru nebo výkonu funkce, 2. pohyblivé složky odměny, která odráží udržitelné výsledky pracovníka přizpůsobené riziku, jakož i výsledky nad rámec toho, co vyplývá z druhu práce pracovníka, a k) pevná složka tvoří dostatečně velkou část celkové odměny, aby umožňovala provádění plně flexibilního systému vyplácení pohyblivé složky odměny, včetně možnosti nevyplacení pohyblivé složky odměny. (2) Pro účely odstavce 1 písm. k) stanoví obchodník s cennými papíry přiměřené poměry mezi pohyblivou a pevnou složkou celkové odměny ve svých zásadách odměňování s přihlédnutím ke své podnikatelské činnosti a souvisejícím rizikům, jakož i k dopadu, který mají různé kategorie pracovníků podle odstavce 1 na jeho rizikový profil. (3) Kritéria pro určení kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480).“. 56. Za § 12j se vkládají nové § 12k až 12m, které včetně nadpisů znějí: „§ 12k Obchodník s cennými papíry využívající mimořádnou veřejnou finanční podporu Pokud obchodník s cennými papíry využívá mimořádnou veřejnou finanční podporu podle § 2 odst. 1 písm. s) zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, a) nevyplácí členům vedoucího orgánu pohyblivou složku odměny a b) pohyblivá složka odměny vyplácená jiným pracovníkům než členům vedoucího orgánu je omezena na část čistých příjmů, pokud by pohyblivá složka odměny nebyla v souladu s udržováním spolehlivého kapitálového základu obchodníka s cennými papíry a jeho včasným ukončením mimořádné veřejné finanční podpory. § 12l Pohyblivá složka odměny (1) Pohyblivá složka odměny, kterou obchodník s cennými papíry přizná a vyplatí kategoriím pracovníků podle § 12j odst. 1, splňuje všechny následující požadavky přiměřeně jeho velikosti a vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jeho činností: a) je-li pohyblivá složka odměny vázána na výsledky, je celková částka pohyblivé složky odměny založena na kombinaci posouzení výsledků daného pracovníka, dotčeného obchodního útvaru a celkových výsledků obchodníka s cennými papíry, b) při posuzování výsledků pracovníka se berou v úvahu finanční i nefinanční kritéria, c) posouzení výsledků podle písmene a) je založeno na víceletém období s přihlédnutím k cyklu podnikání obchodníka s cennými papíry a jeho rizikům podnikání, d) pohyblivá složka odměny nemá vliv na schopnost obchodníka s cennými papíry zajistit spolehlivý kapitálový základ, e) není stanovena zaručená pohyblivá složka odměny, s výjimkou této složky odměny pro nové pracovníky, a to pouze za první rok jejich pracovního poměru a pouze pokud má obchodník s cennými papíry silný kapitálový základ, f) platby spojené s předčasným ukončením pracovního poměru nebo výkonu funkce odrážejí výsledky dosažené pracovníkem v daném období a nejsou odměnou za selhání nebo porušení povinností, g) odměny související s náhradou nebo vyplacením ze smluv v předchozím zaměstnání nebo z předchozího výkonu funkce musí být v souladu s dlouhodobými zájmy obchodníka s cennými papíry, h) měření výkonnosti použité jako základ pro výpočet souboru proměnlivých složek odměny zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik a náklady na kapitál a likviditu požadované v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), i) přidělení pohyblivých složek odměny v rámci obchodníka s cennými papíry zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik, j) alespoň 50 % každé pohyblivé složky odměny se skládá z 1. účastnických cenných papírů nebo, v závislosti na právní struktuře daného obchodníka s cennými papíry, rovnocenných vlastnických podílů, 2. nástrojů spojených s účastnickými cennými papíry nebo, v závislosti na právní struktuře daného obchodníka s cennými papíry, rovnocenných nepeněžních nástrojů, 3. nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojů kapitálu tier 2 nebo jiných nástrojů, které lze plně přeměnit na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat, a které odpovídajícím způsobem odráží úvěrovou kvalitu obchodníka s cennými papíry při jeho trvání, nebo 4. nepeněžních nástrojů, které odrážejí strukturu nástrojů spravovaných portfolií, k) pokud obchodník s cennými papíry nevydává žádný z nástrojů podle písmene j), může Česká národní banka schválit používání alternativních způsobů plnění stejných cílů, l) alespoň 40 % pohyblivé složky odměny se odkládá podle potřeby na dobu 3 až 5 let v závislosti na cyklu podnikání obchodníka s cennými papíry, povaze jeho činnosti, rizicích s ním spojených a činnostech vykonávaných dotyčným pracovníkem, s výjimkou obzvláště vysoké pohyblivé složky odměny, kde podíl odložené pohyblivé složky odměny činí alespoň 60 %; odklad splatnosti pohyblivé složky odměny se nepřiznává rychleji, než by tomu bylo na poměrném základě, m) až 100 % pohyblivé složky odměny je smluvně podmíněno, pokud jsou finanční výsledky obchodníka s cennými papíry horší nebo negativní, včetně práva nepřiznat pohyblivou složku odměny nebo její část nebo práva požadovat vrácení pohyblivé složky odměny nebo její části podle kritérií stanovených obchodníkem s cennými papíry, které se týkají zejména situací, kdy dotyčný pracovník 1. se podílel na jednání, které vedlo k významným ztrátám pro obchodníka s cennými papíry, nebo za takové jednání nesl odpovědnost, nebo 2. již není považován za odborně způsobilého a důvěryhodného, a n) zvláštní penzijní výhody jsou v souladu se strategií podnikání, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy obchodníka s cennými papíry. (2) Fyzické osoby podle § 12j odst. 1 nesmí používat osobní zajišťovací strategie ani pojištění odměn či odpovědnosti za účelem oslabení zásad podle odstavce 1. (3) Pohyblivá složka odměny se nevyplácí s využitím investičních nástrojů či metod, které umožňují nedodržet tento zákon nebo čl. 1 až 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (4) Pro účely odstavce 1 písm. j) se na cenné papíry a nástroje použije příslušná retenční politika, která je určena ke sladění pobídek pracovníka s dlouhodobějšími zájmy obchodníka s cennými papíry, jeho věřitelů a zákazníků. Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy omezit druhy a charakteristiky cenných papírů nebo nástrojů podle odstavce 1 písm. j) nebo případně zakázat používání některých cenných papírů nebo nástrojů pro pohyblivé složky odměny. (5) Pro účely odstavce 1 písm. n) platí, že a) v případě, že pracovník ukončí svůj pracovní poměr nebo výkon funkce u obchodníka s cennými papíry před dosažením věku pro vznik nároku na starobní důchod, zadrží obchodník s cennými papíry zvláštní penzijní výhody v podobě cenných papírů nebo nástrojů podle odstavce 1 písm. j) po dobu 5 let a b) pokud pracovník dosáhne věku pro vznik nároku na starobní důchod a odejde do důchodu, vyplatí se tomuto pracovníkovi zvláštní penzijní výhody v podobě nástrojů podle odstavce 1 písm. j), přičemž daný pracovník tyto cenné papíry nebo nástroje drží alespoň po dobu 5 let ode dne odchodu do důchodu. (6) Odstavec 1 písm. j) a l) a odstavec 5 se použijí jen na a) obchodníka s cennými papíry, jehož hodnota rozvahových a podrozvahových aktiv je v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího danému účetnímu období v průměru vyšší než částka odpovídající 100 000 000 EUR, a b) fyzickou osobu, jejíž roční pohyblivá složka odměny přesahuje částku odpovídající 50 000 EUR a nepředstavuje více než jednu čtvrtinu celkové roční odměny této osoby. (7) Upřesnění třídy nástrojů podle odstavce 1 písm. j) bodu 3 a možné alternativní způsoby podle odstavce 1 písm. k) upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). § 12m Výbor pro odměňování (1) Kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry, který splňuje kritéria podle § 12l odst. 6 písm. a), zřídí výbor pro odměňování z členů kontrolního orgánu; to neplatí, pokud je výbor pro odměňování zřízen na úrovni skupiny. (2) Členy výboru pro odměňování jmenuje kontrolní orgán. Jestliže zákon požaduje, aby zaměstnanci volili člena kontrolního orgánu, je členem výboru pro odměňování alespoň jeden člen kontrolního orgánu zvolený zaměstnanci v pracovním poměru. (3) Výbor pro odměňování musí a) být vyvážený s ohledem na zastoupení mužů a žen a b) kvalifikovaně a nezávisle posuzovat zásady a postupy odměňování a pobídky vytvořené pro řízení rizika, kapitálu a likvidity. (4) Výbor pro odměňování připravuje rozhodnutí týkající se odměňování, včetně rozhodnutí, která mají důsledky pro riziko dotčeného obchodníka s cennými papíry a jeho řízení rizik a která mají být přijata vedoucím orgánem. Při přípravě tohoto rozhodnutí zohlední výbor pro odměňování veřejné zájmy a dlouhodobé zájmy společníků, investorů a dalších zúčastněných stran daného obchodníka s cennými papíry.“. 57. V § 15 odst. 3 větě první, § 15k odst. 1 písm. b) a v § 15n odst. 4 se text „12a odst. 1 písm. h)“ nahrazuje číslem „11a“. 58. V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Další podrobnosti pro účely odstavce 1 upravují čl. 58, 64, 65 a čl. 67 až 69 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 59. V § 15a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Požadavky na informace pro účely odstavce 1 upravuje čl. 44 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 60. V § 15b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí pro a) investiční nástroj nabízený pouze způsobilým protistranám, b) investiční cenný papír podle § 3 odst. 2 písm. b), který neobsahuje jiný vložený derivátový prvek než doložku o právu na předčasné splacení, a c) depozitní poukázku představující vlastnické právo k investičnímu cennému papíru podle písmene b).“. 61. V § 15c odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 62. V § 15c se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Další požadavky na posouzení podle odstavce 4 upravuje čl. 53 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 63. Za § 15c se vkládá nový § 15ca, který včetně nadpisu zní: „§ 15ca Výzkum ve vztahu ke společnostem s malou a střední tržní kapitalizací (1) Je-li poskytována společná úplata za provádění pokynů a za výzkum poskytnutý obchodníkovi s cennými papíry, nepovažuje se tento výzkum za pobídku podle § 15 odst. 3 věty první, pokud a) před poskytnutím tohoto výzkumu uzavřel obchodník s cennými papíry s poskytovatelem výzkumu dohodu, v níž je stanoveno, která část společné úplaty se týká výzkumu, b) obchodník s cennými papíry informuje své zákazníky o této společné úplatě a c) tento výzkum se týká pouze emitentů, jejichž tržní kapitalizace ke konci 3 kalendářních let před poskytnutím výzkumu nepřekročila částku odpovídající 1 000 000 000 EUR. (2) Pokud nebyly účastnické cenné papíry vydávané emitentem ke konci kalendářního roku přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, považuje se za tržní kapitalizaci podle odstavce 1 písm. c) hodnota vlastního kapitálu ke konci účetního období. (3) Výzkumem podle odstavce 1 se rozumí služba výzkumu nebo informace z výzkumu týkající se a) investičního nástroje nebo jiného aktiva, b) emitenta nebo potenciálního emitenta investičního nástroje nebo c) určitého odvětví nebo trhu takovým způsobem, že pomáhají hodnotit investiční nástroje, aktiva nebo emitenty v rámci daného odvětví nebo trhu. (4) Výzkumem podle odstavce 1 se dále rozumí služba nebo informace, které výslovně nebo mlčky doporučují nebo navrhují investiční strategii a zahrnují odůvodněné stanovisko ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny investičního nástroje nebo aktiva nebo zahrnují analýzy a originální vhledy a dochází k závěrům na základě nových či existujících informací, které by mohly být použity k doplnění informací při tvorbě investiční strategie nebo být relevantní a mít přidanou hodnotu pro rozhodnutí obchodníka s cennými papíry na účet zákazníka, kterému je za tento výzkum účtována úplata.“. 64. V § 15d odst. 1 písm. e) se za slovo „úplatách“ vkládají slova „ , nejde-li o investiční službu poskytovanou profesionálnímu zákazníkovi jinou než uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d) a e),“. 65. V § 15d se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Další požadavky na informace podle odstavců 1 a 5 upravují čl. 45 až 52 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 66. Za § 15d se vkládá nový § 15da, který včetně nadpisu zní: „§ 15da Poskytování informací v elektronické podobě (1) Obchodník s cennými papíry poskytuje informace podle tohoto zákona zákazníkovi v elektronické podobě, ledaže zákazník, který není profesionálním zákazníkem, požádá o poskytování informací v listinné podobě a v takovém případě mu obchodník s cennými papíry poskytuje informace podle tohoto zákona v listinné podobě bezplatně. (2) Obchodník s cennými papíry informuje zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, o možnosti poskytování informací v listinné podobě. (3) Obchodník s cennými papíry poskytne stávajícímu zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem a kterému byly doposud informace podle tohoto zákona poskytovány v listinné podobě, sdělení, že mu budou nadále tyto informace poskytovány v elektronické podobě, a to nejpozději 8 týdnů přede dnem zahájení poskytování těchto informací v elektronické podobě. (4) Sdělení podle odstavce 3 obsahuje rovněž informaci o tom, že stávající zákazník, který není profesionálním zákazníkem, může ve lhůtě 8 týdnů ode dne doručení tohoto sdělení požádat, aby mu byly informace podle tohoto zákona nadále poskytovány v listinné podobě, a informaci o tom, že jestliže tak neučiní, budou mu informace nadále poskytovány výlučně v elektronické podobě. (5) Elektronickou podobou se pro účely odstavců 1 až 4 rozumí trvalý nosič dat, který není listinou.“. 67. V § 15e odst. 1 se za číslo „4“ vkládají slova „a § 15ca“. 68. V § 15e se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e) profesionálnímu zákazníkovi, ledaže profesionální zákazník sdělí obchodníkovi s cennými papíry na trvalém nosiči dat, že na plnění těchto povinností trvá. (6) Je-li smlouva o koupi nebo prodeji investičního nástroje uzavírána prostřednictvím prostředku komunikace na dálku a není možné poskytnout informace podle § 15d odst. 1 písm. e) před uzavřením této smlouvy, může obchodník s cennými papíry poskytnout tyto informace na trvalém nosiči dat bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, jsou-li splněny tyto podmínky: a) zákazník souhlasil s tím, že obdrží informace podle § 15d odst. 1 písm. e) bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, b) obchodník s cennými papíry poskytl zákazníkovi možnost odložit uzavření smlouvy tak, aby tento zákazník obdržel informace podle § 15d odst. 1 písm. e) předem, a c) obchodník s cennými papíry nabídl zákazníkovi možnost poskytnutí informací podle § 15d odst. 1 písm. e) telefonicky.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 69. V § 15g se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Odstavce 1, 2 a 4 se nepoužijí při poskytování investičních služeb profesionálnímu zákazníkovi, ledaže profesionální zákazník sdělí obchodníkovi s cennými papíry na trvalém nosiči dat, že na plnění těchto povinností trvá. (6) Další požadavky na informace podle odstavce 1 upravují čl. 59 až 63 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 70. V § 15h se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí: „(4) Při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) a e), která zahrnuje výměnu investičního nástroje, musí obchodník s cennými papíry provést analýzu nákladů a přínosů výměny investičního nástroje. (5) Při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e), která zahrnuje výměnu investičního nástroje, musí obchodník s cennými papíry informovat zákazníka o tom, zda přínosy výměny investičního nástroje převyšují náklady spojené s touto výměnou. (6) Výměnou investičního nástroje se v odstavcích 4 a 5 rozumí prodej investičního nástroje a nákup jiného investičního nástroje nebo uplatnění práva provést změnu, pokud jde o existující investiční nástroj. (7) Odstavce 1 až 6 se nepoužijí při poskytování investičních služeb profesionálnímu zákazníkovi, ledaže profesionální zákazník sdělí obchodníkovi s cennými papíry na trvalém nosiči dat, že na plnění těchto povinností trvá. (8) Další podrobnosti pro účely odstavců 1 až 3 upravují čl. 54 a 55 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 71. V § 15i se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Další podrobnosti pro účely odstavců 1 až 5 upravují čl. 55 a 56 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 72. V § 15l se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Kritéria pro určení relativního významu různých faktorů, které je třeba podle odstavce 1 brát v úvahu při určování nejlepšího možného výsledku vzhledem k velikosti a druhu pokynu a neprofesionální nebo profesionální povaze zákazníka, upravuje čl. 64 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578). (8) Faktory, které by měl obchodník s cennými papíry brát v úvahu při přezkumu svých opatření pro provádění pokynů, a okolnosti, za nichž mohou být změny těchto opatření vhodné pro účely odstavce 5, upravuje čl. 66 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 73. V § 15n se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 85 zní: „(6) Obsah a formát informací, které má obchodník s cennými papíry uveřejnit podle odstavce 5, upravují čl. 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57685). 85) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/576 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se každoročního zveřejňování informací o totožnosti míst provádění a kvalitě provádění investičními podniky.“. 74. V § 15o se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Podmínky a povahu postupů a opatření vedoucích k neprodlenému, spravedlivému a urychlenému provádění pokynů zákazníků, jakož i situace nebo druhy obchodů, u kterých se může obchodník s cennými papíry přiměřeně odchýlit od neprodleného provedení, aby tak získal příznivější podmínky pro zákazníka, a různé metody, na základě kterých lze mít za to, že obchodník s cennými papíry splnil svou povinnost zveřejnit na trhu limitní pokyny zákazníka, které nejsou okamžitě proveditelné, upravují pro účely odstavce 1 čl. 67 až 70 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 75. V § 15r se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Povahu a rozsah informací, které mají být poskytnuty zákazníkům, o pravidlech provádění pokynů podle § 15l odst. 3 pro účely odstavců 1 až 5 upravuje čl. 66 odst. 2 až 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 76. V § 16 odstavec 4 zní: „(4) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, informuje Českou národní banku též o a) své organizační struktuře, včetně informací o pobočkách v zahraničí, členech vedoucího orgánu, kontaktních osobách, základním kapitálu, hlasovacích právech a pracovnících, b) osobách s kvalifikovanou účastí a osobách, na kterých má kvalifikovanou účast, c) své finanční a ekonomické situaci, včetně informací o svých aktivech, dluzích, vlastním kapitálu, pohledávkách, cenných papírech po splatnosti, struktuře derivátových nástrojů, repo obchodech, výnosech, nákladech, účetním zisku, účetní ztrátě, finančních aktivech poskytnutých jako zajištění nebo o opravných položkách, d) ekonomické situaci skupiny, jejíž je součástí, včetně informací o aktivech, závazcích, vlastním kapitálu, poskytnutých a přijatých příslibech, zárukách, pohledávkách a závazcích z derivátů, e) struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o osobách do ní zahrnutých, včetně údajů o členech vedoucích orgánů, f) obchodech s kontrolující smíšenou holdingovou osobou a jí kontrolovanými osobami a g) vnitřně stanoveném kapitálu a likvidních aktivech; to neplatí pro malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry, ledaže Česká národní banka rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy určila, že malý a nepropojený obchodník s cennými papíry plní povinnosti podle § 9a odst. 1 a 2.“. 77. § 16a a 16b včetně nadpisů znějí: „§ 16a Investiční politika (1) Obchodník s cennými papíry, který splňuje kritéria podle § 12l odst. 6 písm. a), uveřejní podle čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) tyto informace za bezprostředně předcházející účetní období: a) podíl hlasovacích práv spojených s akciemi nebo obdobnými cennými papíry, je-li cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu, které obchodník s cennými papíry přímo nebo nepřímo drží, v členění podle členského státu Evropské unie a odvětví, b) úplný popis hlasování na valných hromadách nebo obdobných shromážděních vlastníků cenných papírů společností, jejichž akcie nebo obdobné cenné papíry jsou drženy podle odstavce 3, vysvětlení hlasování a podíl návrhů předložených vedoucím orgánem společnosti, pro které obchodník s cennými papíry hlasoval, c) vysvětlení využívání poradců pro hlasování a d) pokyny k hlasování o záležitostech týkajících se společností, jejichž akcie jsou drženy podle odstavce 2. (2) Požadavek na uveřejnění informací podle odstavce 1 písm. b) se nepoužije, pokud podle smluvních ujednání všech akcionářů, které na valné hromadě akcionářů zastupuje obchodník s cennými papíry, nemá obchodník s cennými papíry právo hlasovat jejich jménem, ledaže mu akcionáři po obdržení pořadu jednání valné hromady udělí výslovné pokyny k hlasování. To se použije obdobně pro smluvní ujednání s jinými vlastníky cenných papírů a jejich zastupování na shromážděních vlastníků obdobných valné hromadě. (3) Obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 plní požadavky podle odstavce 1 pouze ve vztahu ke každé společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, a ve vztahu k akciím, s nimiž jsou spojena hlasovací práva, pokud podíl hlasovacích práv, která obchodník s cennými papíry přímo nebo nepřímo drží, překračuje prahovou hodnotu 5 % všech hlasovacích práv spojených s akciemi vydanými danou společností. Hlasovací práva se vypočítají na základě všech akcií, s nimiž jsou hlasovací práva spojena, i v případě, kdy nelze hlasovací práva vykonat. To se použije obdobně pro hlasovací práva spojená s jinými cennými papíry obdobnými akciím. (4) Šablony pro zpřístupňování informací podle odstavce 1 upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). § 16b Podávání zpráv podle jednotlivých zemí (1) Obchodník s cennými papíry, který má pobočku nebo kontrolovanou osobu, která je finanční institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377), v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie, každoročně zveřejňuje tyto informace v členění podle členského státu Evropské unie nebo podle státu, který není členským státem Evropské unie: a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění, b) roční úhrn čistého obratu, c) průměrný počet pracovníků, d) zisk nebo ztrátu před zdaněním, e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí a f) získané veřejné podpory. (2) Informace podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.“. 78. § 16d a 16e se zrušují. 79. V § 17 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Podrobnosti uchovávání záznamů a dokumentů podle odstavců 1 až 6 upravují čl. 35, 43, 56, 58 a čl. 72 až 76 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 80. V § 17a odst. 4 se slova „přímo použitelným předpisem Komise v přenesené pravomoci (EU)“ nahrazují slovy „v čl. 12 až 17 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578)“. 81. V § 17c se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 86 zní: „(3) Organizační požadavky na obchodníka s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování podle odstavců 1 a 2 a § 17d až 17j, upravují čl. 1 až 28 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/58986). 86) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/589 ze dne 19. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodováním.“. 82. V § 17f se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 87 zní: „(3) Další podrobnosti týkající se strategie tvorby trhu podle odstavců 1 a 2 upravují čl. 1 až 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57887). 87) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/578 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy stanovující požadavky na dohody o tvorbě trhu a režimy tvorby trhu.“. 83. V § 18 odst. 3 se text „ , 6b“ zrušuje. 84. V § 19 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 85. V § 21 se doplňují odstavce 9 a 10, které včetně poznámek pod čarou č. 88 a 89 znějí: „(9) Upřesnění informací, jež mají být oznamovány podle odstavců 1 až 7, upravují čl. 6 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/101888). (10) Standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací podle odstavců 1 až 7 upravují čl. 2 a čl. 12 až 20 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/238289). 88) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce. 89) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU.“. 86. V § 22 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Upřesnění informací, jež mají být oznamovány podle odstavců 1 až 5, upravují čl. 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/101888). (8) Standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací podle odstavců 1 až 5 upravují čl. 2 až 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/238289).“. 87. § 24a a 24b se zrušují. 88. V § 25a větě první se slova „regulovaného trhu“ nahrazují slovy „obchodního systému“ a ve větě druhé se slova „na regulovaném trhu“ nahrazují slovy „v obchodním systému“. 89. § 27 se zrušuje. 90. V § 28 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 90 zní: „(2) Odstavec 1 se nepoužije v případě a) poskytování investiční služby zákazníkovi, který o toto poskytování požádal z vlastního podnětu; to neopravňuje zahraniční osobu podle odstavce 1 k nabízení dalších produktů nebo služeb tomuto zákazníkovi, nebo b) poskytování investiční služby profesionálnímu zákazníkovi podle § 2a odst. 1 písm. a) až h) a o) až q), jestliže jsou současně splněny tyto podmínky: 1. sídlo a skutečné sídlo zahraniční osoby je ve státě, který není vysoce rizikovou třetí zemí podle článku 1 a přílohy nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/167590), 2. zahraniční osoba má povolení orgánu dohledu domovského státu k poskytování investiční služby, jež hodlá poskytovat také v České republice, 3. mezi orgánem dohledu domovského státu této zahraniční osoby a Českou národní bankou existuje dohoda umožňující výměnu informací a 4. nejedná se o zahraniční osobu, jejíž registrace byla zrušena Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/201453). 90) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, v platném znění.“. 91. V § 28 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zahraniční osoba se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, může být účastníkem obchodního systému, a to buď s využitím přístupu ze zahraničí, nebo prostřednictvím své pobočky. Účast této osoby v obchodním systému není poskytováním investičních služeb v České republice.“. 92. V § 28b se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1, která získala povolení České národní banky k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky, poskytne České národní bance každý rok tyto informace: a) rozsah a účel investičních služeb poskytovaných pobočkou v České republice, b) poskytuje-li hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. c), jejich měsíční minimální, průměrnou a maximální expozici vůči protistranám v Evropské unii, c) poskytuje-li hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. h), celkovou hodnotu investičních nástrojů pocházejících od protistran v Evropské unii, které byly upsány nebo umístěny na základě pevného závazku převzetí v posledních 12 měsících, d) obrat a souhrnnou hodnotu aktiv odpovídající službám a činnostem podle písmene a), e) podrobný popis opatření na ochranu investorů nabízených zákazníkům pobočky, včetně práv těchto zákazníků vyplývajících ze systému pro odškodnění investorů, f) svou politiku a systémy v oblasti řízení rizik, jež pobočka uplatňuje na služby a činnosti podle písmene a), g) systém správy a řízení včetně osob zastávajících klíčové funkce pro činnosti pobočky a h) další informace, které Česká národní banka pro účely sledování činností pobočky určí.“. 93. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Pro investičního zprostředkovatele se § 11a, 12, 12a, 12d a § 12ad odst. 1 písm. a), c) a d) použijí obdobně.“. 94. V § 38 odst. 5 se slova „a případně, že je organizátor regulovaného trhu oprávněn poskytovat službu hlášení údajů a kterou ze služeb hlášení údajů je oprávněn poskytovat“ zrušují. 95. V § 49 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Okolnosti, za nichž vzniká povinnost oznámení podle odstavce 1, upravují čl. 81 a 82 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 96. V § 50a se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 91 zní: „(4) Podrobná pravidla pro organizační požadavky na systémy obchodních systémů, které povolují či umožňují algoritmické obchodování, pokud jde o jejich odolnost a kapacitu, požadavky na obchodní systémy týkající se zajištění vhodného testování algoritmů a požadavky na kontroly týkající se přímého elektronického přístupu upravují čl. 1 až 23 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/58491). 91) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/584 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na obchodní systémy.“. 97. V § 50b se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 92 zní: „(5) Určování, kdy je regulovaný trh významný z hlediska likvidity pro účely odstavce 4, upravuje čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57092). 92) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/570 ze dne 26. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro určení trhu významného z hlediska likvidity ve vztahu k oznamování dočasného zastavení obchodování.“. 98. V § 50c se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámek pod čarou č. 93 a 94 znějí: „(5) Poměr podle odstavce 1 upravují čl. 1 až 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56693). (6) Požadavky na zajištění toho, aby pravidla pro služby společného umístění infrastruktury podle odstavce 3 byla spravedlivá a nediskriminační, upravují čl. 1 a 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57394). 93) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/566 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody s cílem zabránit vytváření podmínek narušujících řádné fungování trhu. 94) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/573 ze dne 6. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zajištění spravedlivých a nediskriminačních služeb společného umístění a struktur poplatků.“. 99. V § 50e se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Požadavky na zajištění toho, aby struktura úplat podle odstavců 1 a 2 byla spravedlivá a nediskriminační a aby nevytvářela pobídky k vytvoření obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu nebo ke zneužívání trhu, upravují čl. 3 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57394).“. 100. V § 50f odst. 1 se za číslo „49“ vkládá text „odst. 4“. 101. V § 50f se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Použití kroků kotace nebrání regulovaným trhům v párování velkého objemu příkazů na střed mezi aktuální kupní a prodejní cenou.“. 102. V § 50f se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 95 zní: „(4) Minimální kroky kotace nebo režimy kroků kotace pro účely odstavců 1 a 2 upravují čl. 1 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/58895). 95) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/588 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se režimu kroků kotace pro akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry a fondy obchodované v obchodním systému, v platném znění.“. 103. V § 50g se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Další podrobnosti týkající se strategie tvorby trhu pro účely odstavců 1 až 3 upravují čl. 1 až 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57887).“. 104. V § 56 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 96 zní: „(8) Další podrobnosti přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu pro účely odstavců 1 až 7 upravují čl. 1 až 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56896). 96) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/568 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro přijímání finančních nástrojů k obchodování na regulovaných trzích.“. 105. V § 61 se doplňují odstavce 4 až 6, které včetně poznámek pod čarou č. 97 a 98 znějí: „(4) Seznam okolností, které představují závažné ohrožení zájmů investorů a řádného fungování trhu pro účely odstavce 1, upravuje čl. 80 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578). (5) Další podrobnosti pozastavení obchodování s derivátem pro účely odstavce 2 upravuje čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56997). (6) Formát a časový rozvrh uveřejnění a sdělení pro účely odstavce 3 upravují čl. 1 až 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/100598). 97) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/569 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování. 98) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1005 ze dne 15. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a lhůty pro oznámení a zveřejnění pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů.“. 106. V § 69 se doplňují odstavce 11 až 13, které včetně poznámky pod čarou č. 99 znějí: „(11) Upřesnění informací, jež mají být oznamovány pro účely odstavce 9, upravuje čl. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/101888). (12) Standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací pro účely odstavce 9 upravují čl. 2 a čl. 8 až 11 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/238289). (13) Určení obsahu a formátu popisu pro účely odstavce 10 upravují čl. 1 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/82499). 99) Nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů.“. 107. V § 71 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Okolnosti, za nichž vzniká povinnost oznámení pro účely odstavce 3, upravují čl. 81 a 82 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 108. V § 73b se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Upřesnění podmínek podle odstavce 2 upravují čl. 78 a 79 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 109. V § 73e se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Určení obsahu a formátu popisu podle odstavce 4 upravují čl. 1, 2 a čl. 6 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/82499). (8) Upřesnění informací, jež mají být oznamovány podle odstavce 5, upravuje čl. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/101888). (9) Standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací podle odstavce 5 upravují čl. 2 a čl. 8 až 11 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/238289).“. 110. V § 73j se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 100 zní: „(2) Míru přesnosti, s jakou mají být obchodní hodiny synchronizovány pro účely odstavce 1, upravují čl. 1 až 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574100). 100) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se míry přesnosti obchodních hodin.“. 111. V § 73l se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 101 zní: „(4) Obsah, formát a periodicitu informací podle odstavce 1 upravují čl. 3 až 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575101). 101) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se údajů o kvalitě provádění obchodů, které mají zveřejňovat místa provádění.“. 112. § 74 až 77 se včetně nadpisů zrušují. 113. V § 78 se doplňuje věta „Poskytovatelem služeb hlášení údajů se v tomto ustanovení rozumí osoba podle § 135 odst. 1 písm. i).“. 114. § 79 až 81 se včetně nadpisů zrušují. 115. Za část sedmou se vkládá nová část osmá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST OSMÁ NĚKTERÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SKUPINOVÉHO FINANCOVÁNÍ § 90h Podmínky poskytování činnosti poskytovatele služeb skupinového financování upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské poskytovatele služeb skupinového financování pro podniky75). § 90i Obsah dokumentu s klíčovými informacemi pro investory Vlastník projektu zajistí, že informace uvedené v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375) nejsou zavádějící, nepřesné nebo neopomíjí klíčové informace, které jsou nezbytnou pomocí pro investory při jejich zvažování, zda financovat projekt skupinového financování. § 90j Obsah dokumentu s klíčovými informacemi pro investory na úrovni platformy Poskytovatel služeb skupinového financování zajistí, že informace uvedené v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory na úrovni platformy podle čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375) nejsou zavádějící, nepřesné nebo neopomíjí klíčové informace, které jsou nezbytnou pomocí pro investory při jejich zvažování, zda investovat prostřednictvím individuální správy portfolia úvěrů.“. Dosavadní části osmá až třináctá se označují jako části devátá až čtrnáctá. 116. Za část devátou se vkládá nová část desátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST DESÁTÁ NĚKTERÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ÚSTŘEDNÍCH PROTISTRAN § 115a Povolení k činnosti ústřední protistrany (1) Příslušným orgánem pro povolování ústředních protistran podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů43) je v České republice Česká národní banka. (2) Žádost o povolení k činnosti ústřední protistrany lze podat pouze elektronicky. (3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek pro udělení povolení. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti podle odstavce 2, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 115b Oznamovací povinnost Jsou-li naplněny skutečnosti podle čl. 70 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376), oznámí to člen rady nebo vrcholného vedení ústřední protistrany bez zbytečného odkladu České národní bance. § 115c Nabídková povinnost Nabytím rozhodného podílu na hlasovacích právech v ústřední protistraně v důsledku uplatnění opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376) nevzniká nabyvateli nabídková povinnost podle zákona upravujícího nabídky převzetí. § 115d Jednání valné hromady Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376) a je-li na programu jednání valné hromady nebo obdobného orgánu ústřední protistrany zvýšení kapitálu, které je nutné k odvrácení splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krize ústřední protistrany podle čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376), lze lhůtu pro svolání valné hromady nebo obdobného orgánu podle jiného právního předpisu zkrátit na nejméně 11 dnů. § 115e Změna výše základního kapitálu (1) Při uplatnění opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376) se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o změnách výše základního kapitálu. (2) Změna výše základního kapitálu povinné osoby, ke které došlo uplatněním opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376), se zapisuje do obchodního rejstříku. Účinky změny výše základního kapitálu nastávají vykonatelností rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize. (3) Podkladem pro zápis do obchodního rejstříku je rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376). Toto rozhodnutí se zakládá do sbírky listin. § 115f Přeměny (1) Dochází-li k přeměně ústřední protistrany, vůči které je uplatněno opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376), postupuje se podle právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, nestanoví-li odstavce 2 až 7 jinak. To platí obdobně pro osobu, která se účastní fúze nebo přeshraniční fúze s ústřední protistranou. (2) Při přeměně ústřední protistrany se nepoužijí ve vztahu k ústřední protistraně, jejím společníkům nebo členům, zaměstnancům a věřitelům ustanovení právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev o a) informaci o přeměně, b) ochraně věřitelů, c) právu na dorovnání, d) právu na odkoupení, e) odpovědnosti za škodu, f) neplatnosti přeměny, g) právu zaměstnanců na informace a h) přezkoumání přeměny znalcem. (3) Zpráva o přeměně nemusí být zpracována. Přeměnu schvaluje v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu ústřední protistrany Česká národní banka. Vypracování projektu přeměny ústřední protistrany zajistí na náklady ústřední protistrany Česká národní banka. Projekt přeměny a rozhodnutí České národní banky v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu ústřední protistrany o schválení přeměny nemusí mít formu notářského zápisu. (4) Předběžný odhad a ocenění majetku a dluhů ústřední protistrany bude provedeno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76). (5) Česká národní banka uveřejní bez zbytečného odkladu informace o přeměně na svých internetových stránkách. (6) Věřitelé a vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě budou uspokojeni v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76). (7) V souvislosti s přeměnou může Česká národní banka rozhodnout o uplatnění nástroje odpisu a konverze a zohlednit tuto skutečnost v projektu přeměny. § 115g Rozhodnutí (1) Rozhodnutí České národní banky o opatření k řešení krize ústřední protistrany je vykonatelné okamžikem oznámení tohoto rozhodnutí účastníkům řízení, není-li rozhodnutím České národní banky stanoveno jinak. Rozhodnutí lze doručit veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho uveřejnění na internetových stránkách České národní banky. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje. (2) Prvním úkonem v řízení o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může být vydání tohoto rozhodnutí. (3) Soud o žalobě proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhodne přednostně. Má se za to, že přiznání odkladného účinku této žalobě by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 soudního řádu správního, není-li prokázán opak. § 115h Opatření obecné povahy (1) Použití nástroje k řešení krize ústřední protistrany podle čl. 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376) vůči blíže neurčenému okruhu osob provede Česká národní banka opatřením obecné povahy. (2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. (3) Osoby, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.“. Dosavadní části desátá až čtrnáctá se označují jako části jedenáctá až patnáctá. 117. § 118 a 119 včetně nadpisů znějí: „§ 118 Výroční finanční zpráva emitenta (1) Výroční finanční zprávu je povinen nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období uveřejnit emitent a) akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na tomto emitentovi, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a má-li tento emitent sídlo na území 1. České republiky, nebo 2. státu, který není členským státem Evropské unie, zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát (§ 123), b) dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky tímto emitentem nebo jiného investičního cenného papíru, jehož hodnota se vztahuje ke splacení dlužné částky tímto emitentem, včetně sekuritizovaného dluhu, není-li jmenovitá hodnota tohoto cenného papíru k datu jeho emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1 000 EUR, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a má-li tento emitent sídlo na území 1. České republiky, nebo 2. státu, který není členským státem Evropské unie, zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát, c) dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky tímto emitentem nebo jiného investičního cenného papíru, jehož hodnota se vztahuje ke splacení dlužné částky tímto emitentem, včetně sekuritizovaného dluhu, je-li jmenovitá hodnota tohoto cenného papíru k datu jeho emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1 000 EUR, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát, nebo d) jiného investičního cenného papíru, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát. (2) Výroční finanční zpráva emitenta je nedílný celek a tvoří ji vždy a) účetní závěrka ověřená auditorem a konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem, má-li emitent povinnost ji sestavovat, b) výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví, má-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku; na výroční finanční zprávu emitenta se hledí jako na výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví nebo jako na konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, má-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, a c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí podává účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka, má-li emitent povinnost ji sestavovat, vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů, věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku a výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví obsahuje věrný přehled vývoje a výsledků emitenta a postavení emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí. (3) Emitent vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv67). Emitent zajistí, aby uveřejněná výroční finanční zpráva byla veřejně přístupná po dobu nejméně 10 let. (4) Součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy podle odstavce 2 písm. b) emitenta podle odstavce 1 je také výkaz o řízení a správě společnosti, který obsahuje a) informace o kodexech řízení a správy společnosti, které 1. jsou pro něj závazné, a informaci o tom, kde je možno do kodexu nahlédnout, a 2. dobrovolně dodržuje, a informaci o tom, kde je možno do kodexu nahlédnout, b) informace o postupech řízení a správy společnosti používaných nad rámec požadavků tohoto zákona a jejich podrobný popis, pokud je používá, c) namísto informací podle písmen a) a b) informaci o tom, že některé ustanovení kodexu řízení a správy společnosti nedodržuje, nebo o tom, že žádný kodex nedodržuje, včetně zdůvodnění, proč toto ustanovení nebo žádný kodex nedodržuje, d) popis hlavních parametrů systémů vnitřní kontroly a řízení rizik ve vztahu k procesu účetního výkaznictví, e) popis práv spojených s příslušným druhem akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi, a to alespoň odkazem na 1. zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev a stanovy emitenta, pokud se jedná o druh akcie, nebo 2. srovnatelný zahraniční právní předpis a stanovám obdobný dokument emitenta, pokud se jedná o druh obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi, f) popis složení a postupů rozhodování vedoucího orgánu emitenta a jeho výborů, jsou-li zřízeny, g) popis postupů rozhodování a základního rozsahu působnosti valné hromady emitenta nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, h) v případě emitenta, který k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty podle § 1b odst. 3 zákona o účetnictví, také popis politiky rozmanitosti uplatňované na vedoucí orgán emitenta, a to s ohledem například na kritéria věku, pohlaví, nebo vzdělání a odborných znalostí a zkušeností, včetně informace o 1. cílech této politiky, 2. způsobech jejího uplatňování a 3. výsledcích jejího uplatňování v příslušném účetním období, a i) namísto informací podle písmene h) informaci, že emitent neuplatňuje politiku rozmanitosti podle písmene h), včetně zdůvodnění, proč tuto politiku neuplatňuje. (5) Výkaz o řízení a správě podle odstavce 4 emitenta podle odstavce 1 písm. a) obsahuje také číselné údaje a informace o a) struktuře vlastního kapitálu emitenta, včetně cenných papírů nepřijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu a včetně případného určení různých druhů akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi a podílu na základním kapitálu každého druhu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi, spolu s uvedením práv a povinností s takovými cennými papíry spojenými a s uvedením procenta celkového akciového kapitálu, který představuje, b) omezení převoditelnosti cenných papírů, c) významných přímých a nepřímých podílech na hlasovacích právech emitenta, d) vlastnících cenných papírů se zvláštními právy, včetně popisu těchto práv, e) omezení hlasovacích práv, f) smlouvách mezi akcionáři nebo obdobnými vlastníky cenných papírů představujících podíl na emitentovi, které mohou mít za následek ztížení převoditelnosti akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo hlasovacích práv, pokud jsou emitentovi známy, g) zvláštních pravidlech určujících volbu a odvolání členů řídicího orgánu emitenta a změnu stanov nebo obdobného dokumentu emitenta, h) zvláštní působnosti řídicího orgánu emitenta, i) významných smlouvách, ve kterých je emitent smluvní stranou a které nabudou účinnosti, změní se nebo zaniknou v případě změny ovládání podle zákona o obchodních korporacích emitenta v důsledku nabídky převzetí, a o účincích z nich vyplývajících, s výjimkou takových smluv, jejichž uveřejnění by bylo pro emitenta vážně poškozující; tím není omezena jiná povinnost uveřejnit takovou informaci podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, j) smlouvách mezi emitentem a členy jeho řídicího orgánu nebo zaměstnanci, kterými je emitent zavázán k plnění pro případ skončení jejich funkce nebo zaměstnání v souvislosti s nabídkou převzetí, a k) systému kontroly programu, na jehož základě členové řídicího orgánu nebo zaměstnanci emitenta nabývají účastnické cenné papíry společnosti, opce na tyto cenné papíry nebo jiná práva k nim, pokud tato práva sami nevykonávají. (6) Řídicí orgán emitenta uvedeného v odstavci 1 písm. a) na řádné valné hromadě nebo obdobném řádném shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi předloží akcionářům nebo obdobným vlastníkům cenných papírů představujících podíl na emitentovi souhrnnou vysvětlující zprávu týkající se záležitostí podle odstavce 5. (7) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva emitenta podle odstavce 1 se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, musí obsahovat informace rovnocenné informacím, které obsahuje výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví. (8) Pokud valná hromada nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí nebo pokud soudní orgán rozhodne o neplatnosti valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, které schválilo účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, emitent bez zbytečného odkladu tyto skutečnosti uveřejní; v informaci se uvede též způsob řešení připomínek valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi. § 119 Pololetní finanční zpráva (1) Emitent podle § 118 odst. 1 písm. a), b) nebo c) do 3 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období uveřejní svou pololetní finanční zprávu a zajistí, aby uveřejněná pololetní finanční zpráva byla veřejně přístupná po dobu nejméně 10 let. (2) Pololetní finanční zpráva obsahuje vždy a) zkrácený soubor účetní závěrky, b) popis důležitých událostí, ke kterým došlo v prvních 6 měsících účetního období, a jejich dopadu na zkrácený soubor účetní závěrky, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot pro zbývajících 6 měsíců účetního období, a u emitentů podle § 118 odst. 1 písm. a) rovněž popis transakcí se spřízněnými stranami v prvních 6 měsících účetního období, které podstatně ovlivnily výsledky hospodaření emitenta nebo jeho konsolidačního celku, a c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí podává zkrácený soubor účetní závěrky věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku a popis podle písmene b) obsahuje věrný přehled informací požadovaných podle písmene b). (3) Byla-li pololetní finanční zpráva ověřena auditorem a není-li zpráva auditora o přezkumu obsahovou součástí pololetní finanční zprávy, uveřejní emitent zprávu auditora spolu s pololetní finanční zprávou. Nebyla-li pololetní finanční zpráva ověřena auditorem, uvede to emitent v pololetní finanční zprávě. (4) Má-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, obsahuje zkrácený soubor účetní závěrky číselné údaje a informace v rozsahu mezitímní účetní závěrky podle mezinárodního účetního standardu IAS 34 - Mezitímní účetní výkaznictví, podle přílohy nařízení Komise (ES) č. 1126/200865). (5) Nemá-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, obsahuje zkrácený soubor účetní závěrky alespoň číselné údaje a informace v rozsahu zkrácené rozvahy, zkrácené výsledovky a vybraných vysvětlujících poznámek. Při přípravě zkrácené rozvahy a zkrácené výsledovky dodržuje emitent stejné zásady účtování a oceňování jako při přípravě výroční finanční zprávy.“. 118. Poznámky pod čarou č. 12b a 12d se zrušují. 119. V poznámce pod čarou č. 67 se za text „(EU)“ vkládá číslo „2019/815“ a na konci textu poznámky pod čarou se doplňují slova „ , v platném znění“. 120. V § 119c odst. 1 písm. a) se text „§ 34 odst. 4 písm. a)“ nahrazuje slovy „čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/112966)“. 121. V § 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2 a v § 127c odst. 4 se slova „stanovenému limitu v eurech“ nahrazují slovy „100 000 EUR“. 122. V § 121b a v § 123 odst. 1 a 2 se číslo „VIII“ nahrazuje číslem „VII“. 123. V § 121m odst. 1 se slova „statutárnímu řediteli,“ zrušují. 124. V § 121m odst. 3 větě první a odst. 4 se slova „nebo statutárního ředitele“ zrušují. 125. § 121r se zrušuje. 126. V § 122 se doplňují odstavce 9 a 10, které včetně poznámky pod čarou č. 102 znějí: „(9) Počet hlasovacích práv podle odstavce 2 písm. i) se vypočítá s ohledem na celkovou hodnotu akcií, které jsou podkladovou hodnotou daného investičního nástroje, kromě případů, kdy investiční nástroj umožňuje výlučně vypořádání v hotovosti, a to tak, že se počet hlasovacích práv vypočítá na základě zohlednění hodnoty delta vynásobením hodnoty podkladových akcií hodnotou delta tohoto nástroje. Za tímto účelem držitel provede souhrn veškerých investičních nástrojů vztahujících se k témuž podkladovému emitentovi a oznámí je. Při výpočtu hlasovacích práv se vezmou v úvahu pouze dlouhé pozice. Dlouhé pozice se vzájemně nezapočítávají s krátkými pozicemi vztahujícími se k témuž podkladovému emitentovi. (10) Metody výpočtu počtu hlasovacích práv podle odstavce 9 v případě investičních nástrojů vztahujících se ke koši akcií nebo k indexu a metody stanovení hodnoty delta za účelem výpočtu hlasovacích práv týkajících se investičních nástrojů, které umožňují výlučně vypořádání v hotovosti podle odstavce 9, upravují čl. 4 a 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761102). 102) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761 ze dne 17. prosince 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o některé regulační technické normy týkající se významných účastí.“. 127. V § 122a odst. 3 písm. b) se slova „podle § 122 odst. 1 věty první“ nahrazují slovy „na hlasovacích právech ve výši 5 %“. 128. V § 122a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Metody výpočtu prahové hodnoty podle odstavce 3 upravují čl. 2, 3 a 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761102).“. 129. V § 122c odst. 2 písm. b) se slova „uvedené v § 122 odst. 1 větě první“ nahrazují textem „5 %“ a slova „tyto hranice“ se nahrazují slovy „tuto hranici“. 130. V § 122c se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Metody výpočtu prahové hodnoty podle odstavce 2 upravují čl. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761102).“. 131. V části deváté se hlava VII označuje jako hlava VIII a zařazuje se za současnou hlavu VIII, která se označuje jako hlava VII. 132. V § 129b odst. 2 se slova „se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, která poskytuje investiční služby v České republice“ nahrazují slovy „podle § 28 odst. 1, které Česká národní banka udělila povolení k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím pobočky“. 133. V § 133 odstavec 2 zní: „(2) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1, které Česká národní banka udělila povolení k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím pobočky, se účastní záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem za stejných podmínek jako obchodník s cennými papíry. Do Garančního fondu se platí příspěvek a vyplácejí náhrady za majetek zákazníků svěřený zahraniční osobě podle § 28 odst. 1 při poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím pobočky.“. 134. V § 134a odst. 1 se za slova „držet v“ vkládají slova „derivátech zemědělských komodit a v zásadních nebo významných“. 135. V § 134a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zásadním nebo významným komoditním derivátem podle odstavce 1 se rozumí komoditní derivát, u kterého součet objemu všech čistých otevřených pozic konečných držitelů pozic dosahuje průměrně alespoň 300 000 lotů za období jednoho kalendářního roku.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 136. V § 134a odst. 3 písm. b) se slovo „budování“ nahrazuje slovem „vytváření“. 137. V § 134a odstavec 4 zní: „(4) Limity podle odstavce 1 se nepoužijí na a) pozice držené nefinančním subjektem nebo jeho jménem, které jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností tohoto nefinančního subjektu, pokud o to subjekt požádá Českou národní banku, b) pozice držené finančním subjektem, který je součástí převážně obchodní skupiny a jedná jménem nebo na účet nefinančního subjektu této skupiny, jsou-li tyto pozice objektivně měřitelné jako pozice snižující rizika přímo související s obchodní činností tohoto nefinančního subjektu, c) pozice držené finančními a nefinančními protistranami, které jsou objektivně měřitelné jako vyplývající z obchodů, které byly uzavřeny za účelem splnění povinnosti poskytnout likviditu v obchodním systému, pokud splnění této povinnosti vyžadují příslušné orgány nebo obchodní systémy, a d) investiční cenné papíry uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) a e), které souvisí s komoditou nebo s podkladovým aktivem uvedeným v § 3 odst. 1 písm. j).“. 138. V § 134a odst. 7 se za slova „k významné změně“ vkládají slova „na trhu včetně významné změny“ a za slova „nabídky a“ se vkládá slovo „čistých“. 139. V § 134a se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 103 zní: „(9) Pravidla pro výpočet čisté pozice držené určitou osobou v komoditním derivátu a metodiku výpočtu limitů pozice vztahujících se na velikost této pozice pro účely odstavců 1 až 8 a § 134b až 134d upravují čl. 2 až 21 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591103). 103) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty.“. 140. § 134b zní: „§ 134b (1) Česká národní banka opatřením obecné povahy stanoví jednotný limit pozice, který se použije na veškeré obchodování dotčených derivátů, je-li v obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v České republice obchodováno největší množství těchto derivátů, a jsou-li a) deriváty zemědělských komodit, které jsou založeny na stejném podkladovém aktivu a sdílí stejné charakteristiky, obchodovány ve významném množství v obchodních systémech ve více státech nebo b) významné nebo zásadní komoditní deriváty, které jsou založeny na stejném podkladovém aktivu a sdílí stejné charakteristiky, obchodovány v obchodních systémech ve více státech. (2) Česká národní banka jednotný limit pozice podle odstavce 1 a jakékoli jeho změny konzultuje s příslušnými provozovateli obchodních systémů, v nichž jsou deriváty zemědělských komodit uvedené v odstavci 1 písm. a) obchodovány ve významném množství nebo v nichž jsou obchodovány zásadní nebo významné komoditní deriváty uvedené v odstavci 1 písm. b).“. 141. V § 134c odst. 1 písmeno b) zní: „b) získávat od osob informace, včetně veškeré příslušné dokumentace, týkající se velikosti a účelu uzavřené expozice nebo pozice, informace o skutečných vlastnících, jakýchkoli dohodách o jednání ve shodě a jakýchkoli souvisejících aktivech nebo pasivech na základním trhu, a to případně včetně informací o pozicích držených v komoditních derivátech, které jsou založeny na stejném podkladovém aktivu a sdílí stejné charakteristiky, v jiných obchodních systémech a v ekonomicky rovnocenných OTC derivátech prostřednictvím členů a účastníků,“. 142. V § 134c odst. 1 písm. c) se slova „ , jak si to bude konkrétní případ vyžadovat,“ a slovo „vhodná“ zrušují. 143. V § 134c odst. 1 písm. d) se slova „je-li to nezbytné,“ zrušují. 144. V § 134e odstavec 2 zní: „(2) Obchodník s cennými papíry, který obchoduje s komoditními deriváty nebo s povolenkami na emise skleníkových plynů nebo jejich deriváty, poskytne alespoň jednou denně úplný rozpis svých pozic získaných v ekonomicky rovnocenných OTC derivátech, a případně v komoditních derivátech nebo v povolenkách na emise skleníkových plynů nebo jejich derivátech obchodovaných v obchodním systému, jakož i pozic zákazníků a jejich zákazníků, a to až po koncového zákazníka, v souladu s čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/201453), a pokud se použije, s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011, a) orgánu dohledu členského státu Evropské unie, který udělil povolení provozovateli obchodního systému, kde je obchodováno největší množství těchto derivátů, nebo b) pokud orgán dohledu členského státu Evropské unie podle písmene a) neexistuje, orgánu dohledu členského státu Evropské unie, který udělil povolení provozovateli obchodního systému, kde jsou tyto komoditní deriváty nebo povolenky na emise skleníkových plynů nebo jejich deriváty obvykle obchodovány.“. 145. V § 134e se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Povinnost podávat zprávy o pozicích podle odstavce 1 se nevztahuje na investiční cenné papíry uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) a e), které souvisí s komoditou nebo s podkladovým aktivem uvedeným v § 3 odst. 1 písm. j).“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 146. V § 134e se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámek pod čarou č. 104 a 105 zní: „(7) Lhůty pro zasílání zpráv podle odstavce 1 písm. a), formát zpráv podle odstavce 1 písm. a) a rozpisů podle odstavce 2 a prahové hodnoty podle odstavce 1 písm. a) upravují a) čl. 83 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578), b) čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/953104) a c) čl. 1 až 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1093105). 104) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/953 ze dne 6. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a harmonogram zpráv o pozicích podávaných investičními podniky a organizátory trhu provozujícími obchodní systém podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů. 105) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1093 ze dne 20. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát zpráv o pozicích investičních podniků a organizátorů trhu.“. 147. Za § 134e se vkládá nový § 134f, který včetně nadpisu zní: „§ 134f Zmocňovací ustanovení Podrobnosti, formu a způsob zasílání informací podle § 134e odst. 1 písm. b) stanoví prováděcí právní předpis.“. 148. V § 135 odst. 1 písmeno i) zní: „i) osoba, které Česká národní banka udělila povolení k činnosti schváleného mechanismu pro hlášení obchodů nebo schváleného systému pro uveřejňování informací podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy finančních nástrojů53),“. 149. V § 135 odst. 1 se za písmeno q) vkládají nová písmena r) a s), která znějí: „r) investiční holdingová osoba, s) smíšená finanční holdingová osoba,“. Dosavadní písmena r) až za) se označují jako písmena t) až zc). 150. V § 135 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zd) a ze), která znějí: „zd) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské poskytovatele služeb skupinového financování pro podniky75), ze) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76).“. 151. § 135a až 135c včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 106 znějí: „§ 135a Dohled nad obchodníkem s cennými papíry a hodnocení (1) Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti, rizikovému profilu a modelu podnikání obchodníka s cennými papíry přezkoumá v nezbytném a relevantním rozsahu systémy, strategie, postupy a mechanismy, které obchodník s cennými papíry uplatňuje s cílem dodržet tento zákon a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), přičemž v zájmu zajištění řádného řízení a pokrytí jeho rizik ve vhodných a relevantních případech vyhodnotí a) rizika podle § 12ad, b) zeměpisné umístění jeho expozic, c) model jeho podnikání, d) systémové riziko s přihlédnutím ke zjišťování a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010106) nebo k doporučením Evropské rady pro systémová rizika, e) rizika ohrožující bezpečnost sítí a informačních systémů obchodníka s cennými papíry s cílem zajistit důvěrnost, celistvost a dostupnost jeho procesů, údajů a aktiv, f) jeho expozici vůči úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia a g) systém jeho správy a řízení a schopnost členů vedoucího orgánu plnit své povinnosti. (2) Pro účely odstavce 1 Česká národní banka zohlední, zda je obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu. (3) Česká národní banka stanoví frekvenci a intenzitu dohledu a hodnocení podle odstavce 1 s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností dotčeného obchodníka s cennými papíry jeho systémovou důležitost, a zohlední přitom zásadu přiměřenosti a právní předpisy, kterými se řídí oddělení uplatnitelné na držené peníze zákazníků. Česká národní banka na základě individuálního posouzení rozhodne, zda se dohled a hodnocení uskuteční u malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry a v jaké podobě, pouze považuje-li to za nezbytné s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností tohoto obchodníka s cennými papíry. (4) Obchodník s cennými papíry pro účely výkonu dohledu a hodnocení podle odstavce 1 písm. g) poskytne České národní bance na její žádost programy jednání a zápisy z jednání vedoucího orgánu a jeho výborů a související podkladové dokumenty a výsledky interního a externího hodnocení činnosti vedoucího orgánu. (5) Požadavky na systémy, strategie, postupy a mechanismy obchodníka s cennými papíry, které zabezpečují řádné řízení a pokrytí jeho rizik, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). § 135b Průběžný přezkum povolení používat interní modely Česká národní banka pravidelně, nejméně jednou za 3 roky, přezkoumá, zda obchodník s cennými papíry dodržuje požadavky na povolení používat interní modely podle čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), přičemž zohlední změny v jeho podnikání a uplatňování těchto interních modelů u nových produktů a posoudí, zda pro ně obchodník s cennými papíry používá řádně zpracované a aktualizované techniky a postupy. § 135c Spolupráce s útvarem vykonávajícím působnost orgánu pro řešení krize Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi útvarem vykonávajícím působnost orgánu dohledu a útvarem vykonávajícím působnost orgánu pro řešení krize ve vztahu k dodatečnému kapitálovému požadavku uloženému podle § 135e odst. 2 písm. a) obchodníkovi s cennými papíry, který spadá do působnosti zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, a očekávání úprav podle § 137b odst. 2, které se týkají tohoto obchodníka s cennými papíry. 106) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.“. 152. § 135d se zrušuje. 153. § 135f až 135i se včetně nadpisu nad označením § 135f a poznámky pod čarou č. 71 zrušují. 154. V § 136 odst. 1 se na konci písmene m) doplňuje slovo „nebo“. 155. V § 136 odst. 1 písm. m) se doplňují body 7 a 8, které znějí: „7. podle čl. 30 odst. 2 písm. a) až e) a g) až i) nebo čl. 39 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375), 8. podle čl. 82 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376),“. 156. V § 136 odst. 1 písm. s) se text „1 písm. i)“ nahrazuje číslem „3“. 157. V § 136 odstavec 2 zní: „(2) Česká národní banka může obchodníkovi s cennými papíry pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) a § 135a nebo 135b nebo který porušil tento zákon, právní předpis jej provádějící, rozhodnutí vydané podle tohoto zákona, opatření obecné povahy vydané podle tohoto zákona, přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky na investiční podniky72) také a) nařídit, aby měl kapitál nad rámec požadavků podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) za podmínek podle § 137a, nebo nařídit, aby upravil kapitál a likvidní aktiva požadované v případě významných změn v podnikání tohoto obchodníka s cennými papíry, b) nařídit posílení jeho systémů, postupů, mechanismů a strategií prováděných podle § 9a a 12ab, c) nařídit, aby do 1 roku předložil plán na obnovení souladu s požadavky dohledu podle tohoto zákona a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), d) nařídit, aby používal specifický systém tvorby opravných položek a rezerv nebo zacházení s aktivy z hlediska kapitálových požadavků, e) zakázat nebo omezit jeho obchody, operace nebo jeho síť nebo požadovat upuštění od činností, které znamenají nadměrné riziko pro jeho finanční spolehlivost, f) nařídit, aby snížil riziko obsažené v činnostech a produktech, včetně činností vykonávaných prostřednictvím jiné osoby podle § 12d, g) nařídit, aby omezil pohyblivou složku odměny stanovením její výše jako procentního podílu z čistých výnosů v případě, že je tato složka odměny neslučitelná s udržováním spolehlivého kapitálového základu, h) nařídit, aby použil čistý zisk k posílení kapitálu, i) omezit nebo zakázat rozdělení výnosů nebo vyplácení úroků akcionářům, společníkům nebo držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1, pokud takové omezení nebo zákaz nepředstavuje nesplnění jeho závazků, j) uložit dodatečné nebo častější požadavky na podávání zpráv, než jsou požadavky stanovené v tomto zákoně a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), včetně podávání zpráv o kapitálové a likviditní pozici, k) uložit zvláštní požadavky na likviditu podle § 137c, l) nařídit zpřístupnění doplňujících informací, nebo m) nařídit, aby snížil rizika spojená s bezpečností jeho sítí a informačních systémů s cílem zajistit důvěrnost, celistvost a dostupnost jeho procesů, údajů a aktiv.“. 158. V § 136 odstavec 5 zní: „(5) Česká národní banka může dále a) nařídit, aby velký nebo propojený obchodník s cennými papíry nebo obchodník s cennými papíry podle čl. 46 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) 1. uveřejňoval informace podle čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) častěji než jednou ročně, a stanovit lhůty tohoto uveřejňování, nebo 2. využíval specifická místa a nosiče, zejména své internetové stránky, k uveřejnění jiných informací, než jsou účetní závěrky, a b) nařídit, aby kontrolující osoba ve skupině obchodníka s cennými papíry každoročně uveřejňovala ve formě úplných informací nebo odpovídajících odkazů na ně popis své právní struktury, struktury systému správy a řízení a organizační struktury dané skupiny obchodníka s cennými papíry podle § 12ab odst. 1 a § 10b až 10e.“. 159. V § 136 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 160. Za § 137 se doplňují nové § 137a až 137c, které včetně nadpisů znějí: „§ 137a Nařízení dodatečného kapitálového požadavku (1) Česká národní banka uloží obchodníkovi s cennými papíry dodatečný kapitálový požadavek podle § 136 odst. 2 písm. a), zjistí-li na základě přezkumů provedených podle § 135b a 135c, že a) obchodník s cennými papíry je vystaven rizikům nebo prvkům rizika nebo představuje riziko pro jiné, přičemž tato rizika jsou významná a nejsou kryta kapitálovým požadavkem nebo jím nejsou kryta dostatečně, zejména požadavkem podle K-faktorů podle části třetí nebo čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), b) obchodník s cennými papíry nesplňuje požadavky podle § 9a a 12a a je nepravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu dostatečně zlepšila systémy, postupy, mechanismy a strategie v přiměřeném časovém rámci, c) úpravy v obezřetném oceňování obchodního portfolia jsou nedostatečné k tomu, aby obchodníkovi s cennými papíry umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát, d) přezkum provedený podle § 135c naznačuje, že nedodržení požadavků na uplatňování povolených interních modelů pravděpodobně povede k nedostatečné úrovni kapitálu, nebo e) obchodník s cennými papíry opakovaně nestanovuje nebo neudržuje přiměřenou výši dodatečného kapitálu podle § 137b. (2) Pro účely odstavce 1 písm. a) se rizika nebo prvky rizik považují za nekrytá nebo nedostatečně krytá kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) pouze tehdy, je-li výše, druhy a rozdělení kapitálu, které jsou přiměřené po přezkumu posouzení provedeného obchodníkem s cennými papíry v rámci dohledu podle § 9a odst. 1, vyšší než kapitálový požadavek týkající se obchodníka s cennými papíry podle části třetí nebo čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). Kapitál, jenž je považován za přiměřený, může krýt rizika nebo prvky rizik, které jsou výslovně vyloučeny z kapitálového požadavku podle částí třetí nebo čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (3) Česká národní banka určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle § 136 odst. 2 písm. a) jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle odstavce 2, a kapitálovým požadavkem podle části třetí nebo čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (4) Česká národní banka uloží obchodníkovi s cennými papíry dodatečný kapitálový požadavek podle § 136 odst. 2 písm. a) prostřednictvím kapitálu, pokud a) nejméně tři čtvrtiny dodatečného kapitálového požadavku tvoří kapitál tier 1, b) nejméně tři čtvrtiny kapitálu tier 1 tvoří kmenový kapitál tier 1 a c) tento kapitál se nepoužije ke splnění žádného z kapitálových požadavků podle čl. 11 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (5) Upřesnění způsobu měření rizik a prvků rizik podle odstavce 2, včetně rizik nebo prvků rizik, které jsou z kapitálových požadavků stanovených v části třetí nebo čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) výslovně vyloučeny, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 40 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). (6) Česká národní banka může uložit dodatečný kapitálový požadavek podle odstavců 1 až 4 i malému a nepropojenému obchodníkovi s cennými papíry. § 137b Pokyny k držení dodatečného kapitálu (1) Česká národní banka může, s ohledem na zásadu proporcionality a úměrně velikosti, systémové důležitosti, povaze, rozsahu a složitosti činností velkého nebo propojeného obchodníka s cennými papíry, uložit, aby tento obchodník s cennými papíry měl výši kapitálu, která podle § 9a dostatečně překračuje požadavky podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) a podle tohoto zákona, a to včetně dodatečných kapitálových požadavků podle § 136 odst. 2 písm. a), aby bylo zajištěno, že cyklické ekonomické výkyvy nepovedou k porušení těchto požadavků nebo neohrozí schopnost obchodníka s cennými papíry ukončit svou činnost řádným způsobem. (2) Česká národní banka ve vhodných případech přezkoumá výši kapitálu, která byla podle odstavce 1 stanovena velkým nebo propojeným obchodníkem s cennými papíry, a sdělí závěry tohoto přezkumu obchodníkovi s cennými papíry, včetně očekávání úprav výše kapitálu stanoveného podle odstavce 1. Česká národní banka v takovém sdělení uvede datum, k němuž požaduje, aby byla úprava dokončena. § 137c Zvláštní požadavky na likviditu (1) Česká národní banka uloží obchodníkovi s cennými papíry zvláštní požadavky na likviditu podle § 136 odst. 2 písm. k) pouze tehdy, dospěje-li na základě přezkumů provedených podle § 135b a 135c k závěru, že velký nebo propojený obchodník s cennými papíry, nebo malý a nepropojený obchodník s cennými papíry, který nebyl vyňat z požadavku na likviditu podle čl. 43 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), a) je vystaven riziku likvidity nebo prvkům rizika likvidity, které jsou významné a nejsou kryty nebo nejsou dostatečně kryty požadavkem na likviditu podle části páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), nebo b) nesplňuje některý z požadavků podle § 9a a 12a a je nepravděpodobné, že by opatření k nápravě nebo jiné opatření dostatečně zlepšilo systémy, postupy, mechanismy a strategie v přiměřeném časovém rámci. (2) Pro účely odstavce 1 písm. a) se riziko likvidity nebo prvky rizika likvidity považují za nekrytá nebo nedostatečně krytá požadavkem na likviditu stanoveným v části páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) pouze v případě, že výše a druhy likvidity, které Česká národní banka považuje za přiměřené po přezkumu posouzení provedeného obchodníkem s cennými papíry v rámci dohledu podle § 9a odst. 1, jsou vyšší než požadavek na likviditu týkající se obchodníka s cennými papíry stanovený v části páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (3) Česká národní banka určí zvláštní výši likvidity požadovanou podle § 136 odst. 2 písm. k) jako rozdíl mezi likviditou, která se považuje za přiměřenou podle odstavce 2, a požadavkem na likviditu stanoveným v části páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (4) Česká národní banka nařídí, aby obchodník s cennými papíry splnil zvláštní požadavek na likviditu podle § 136 odst. 2 písm. k) prostřednictvím likvidních aktiv podle čl. 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (5) Upřesnění způsobu měření rizika likvidity a prvků rizika likvidity podle odstavce 2 způsobem, který odpovídá velikosti, struktuře a vnitřní organizaci evropských obchodníků s cennými papíry a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 42 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480).“. 161. V § 149g odst. 6 se slova „je ve významném množství obchodován komoditní derivát podle § 134b odst. 1“ nahrazují slovy „jsou deriváty zemědělských komodit uvedené v § 134b odst. 1 písm. a) obchodovány ve významném množství nebo ve kterých jsou obchodovány zásadní nebo významné komoditní deriváty uvedené v § 134b odst. 1 písm. b)“. 162. V § 149g se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Kritéria, podle nichž je možné považovat činnost zahraničního regulovaného trhu působícího v České republice za činnost podstatného významu pro fungování trhů s investičními nástroji a ochranu investorů v České republice pro účely odstavce 3, upravuje čl. 90 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 163. Za § 149g se vkládají nové § 149ga a 149gb, které znějí: „§ 149ga (1) Česká národní banka poskytne orgánu dohledu hostitelského státu bez zbytečného odkladu veškeré informace a zjištění o jakýchkoli potenciálních problémech a rizicích, které obchodník s cennými papíry představuje pro ochranu zákazníků nebo pro stabilitu finančního systému v hostitelském státě, které zjistila při dohledu nad činnostmi obchodníka s cennými papíry. (2) Česká národní banka jedná podle informací poskytnutých orgánem dohledu hostitelského státu tak, že přijme veškerá opatření nezbytná k odvrácení nebo napravení potenciálních problémů a rizik, které obchodník s cennými papíry představuje pro ochranu zákazníků nebo pro stabilitu finančního systému v hostitelském státě. Česká národní banka na žádost podrobně vysvětlí orgánu dohledu hostitelského státu, jak zohlednila informace a zjištění poskytnutá tímto orgánem dohledu. (3) Poskytne-li Česká národní banka informace podle odstavce 2 orgánu dohledu domovského státu a domnívá-li se, že orgán dohledu domovského státu nepřijal nezbytná opatření k odvrácení nebo napravení potenciálních problémů a rizik, které obchodník s cennými papíry představuje, může Česká národní banka poté, co informovala tento orgán dohledu domovského státu, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, přijmout k ochraně zákazníků, jimž jsou poskytovány služby, nebo k ochraně stability finančního systému vhodná opatření. (4) Česká národní banka může upozornit Evropský orgán pro bankovnictví na případy, v nichž byla žádost o spolupráci, zejména žádost o výměnu informací, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno. (5) Pokud Česká národní banka nesouhlasí s opatřeními orgánu dohledu hostitelského státu, může postoupit záležitost Evropskému orgánu pro bankovnictví k postupu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010106). (6) Pro účely posouzení splnění podmínky podle čl. 23 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) může Česká národní banka požádat orgán dohledu domovského státu člena clearingového systému, aby jí poskytl informace týkající se modelu marží a parametrů použitých pro výpočet maržového požadavku dotčeného obchodníka s cennými papíry. § 149gb (1) Česká národní banka při výkonu své působnosti při uplatňování tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na investiční podniky72) vezme v úvahu sbližování v oblasti nástrojů a postupů dohledu. (2) Česká národní banka se účastní činností Evropského orgánu pro bankovnictví a případně kolegií orgánů dohledu podle § 152, čl. 48 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480) a čl. 116 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU81).“. 164. V § 149h se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo některého z produktů uvedeného v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013107)“. Poznámka pod čarou č. 107 zní: „107) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000.“. 165. V § 149m se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky“. 166. V § 149m odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 59 zní: „(2) Česká národní banka dále plní ve vztahu k Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Agentuře Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů59) a orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie informační povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky. 59) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů.“. 167. V části dvanácté hlava II včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 108 zní: „HLAVA II DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ § 150 Určení orgánu dohledu nad skupinou obchodníka s cennými papíry (1) Je-li obchodník s cennými papíry evropským kontrolujícím investičním podnikem, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. (2) Je-li obchodník s cennými papíry kontrolován evropskou investiční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a tato kontrolující osoba nekontroluje evropského obchodníka s cennými papíry se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. (3) Je-li obchodník s cennými papíry kontrolován evropskou investiční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. (4) Tvoří-li kontrolující osoby 2 nebo více evropských obchodníků s cennými papíry ze dvou nebo více členských států Evropské unie více než jednu investiční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídly v různých členských státech Evropské unie a pokud je v každém z těchto členských států Evropské unie evropský obchodník s cennými papíry náležející do této skupiny, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, pokud evropským obchodníkem s cennými papíry s nejvyšší bilanční sumou je obchodník s cennými papíry. (5) Je-li obchodník s cennými papíry kontrolován evropskou investiční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, která kontroluje evropského obchodníka s cennými papíry se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a tato kontrolující osoba nemá sídlo v České republice ani v tomto jiném členském státě Evropské unie, a pokud má tento obchodník s cennými papíry nejvyšší bilanční sumu ze všech evropských obchodníků s cennými papíry kontrolovaných touto kontrolující osobou, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. (6) Česká národní banka může rozhodnout, že v některém z případů podle odstavce 1 není orgánem dohledu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie vydal rozhodnutí, že bude v daném případě vykonávat dohled na konsolidovaném základě nebo dohled nad dodržováním skupinového kapitálového testu. (7) Česká národní banka může rozhodnout, že bude orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu i v případě, kdy by tento dohled měl podle čl. 46 odst. 3 až 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480) vykonávat orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, pokud s tím tento orgán dohledu souhlasí a pokud dotčená evropská investiční holdingová osoba, dotčená evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo dotčený evropský obchodník s cennými papíry s nejvyšší bilanční sumou měla nebo měl možnost vyjádřit své stanovisko k zamýšlenému rozhodnutí. § 151 Informační povinnost České národní banky při dohledu na konsolidovaném základě při naléhavých situacích Nastane-li naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě Evropské unie, v němž má sídlo osoba kontrolovaná osobou, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, sdělí Česká národní banka bez zbytečného odkladu všechny nezbytné informace a) Evropskému orgánu pro bankovnictví, b) Evropské radě pro systémová rizika a c) příslušným orgánům členských států Evropské unie dotčených touto situací. § 152 Kolegium nad skupinou (1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, může zřídit kolegium s cílem usnadnit plnění povinností podle čl. 48 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480) a zajistit koordinaci a spolupráci s příslušnými orgány dohledu ze států, které nejsou členským státem Evropské unie. Česká národní banka může zřídit kolegium zejména, pokud to je nutné pro účely uplatnění čl. 23 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) a čl. 23 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), za účelem výměny a aktualizace relevantních informací o modelu marží s orgány dohledu způsobilých ústředních protistran. Zřízení a činnost kolegií je založeno na písemných ujednáních, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými příslušnými orgány dohledu. (2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, může zřídit kolegium i v případě, že všechny kontrolované osoby ve skupině obchodníka s cennými papíry, kterou kontroluje evropský kontrolující investiční podnik, evropská investiční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, mají sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie. (3) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky, Evropského orgánu pro bankovnictví a ostatních dotčených příslušných orgánů dohledu při a) plnění úkolů podle § 151, b) koordinaci žádostí o informace, pokud to je nezbytné k usnadnění dohledu na konsolidovaném základě podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), c) koordinaci vícečetných žádostí příslušných orgánů dohledu nad evropskými obchodníky s cennými papíry, kteří jsou součástí téže skupiny, o informace týkající se modelu marží a parametrů použitých pro výpočet maržového požadavku relevantních evropských obchodníků s cennými papíry, adresovaných příslušnému orgánu dohledu domovského členského státu Evropské unie člena clearingového systému nebo příslušného orgánu dohledu způsobilé ústřední protistrany, d) výměně informací mezi všemi příslušnými orgány dohledu a s Evropským orgánem pro bankovnictví podle čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010106) a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010108), e) snaze dosáhnout dohody o dobrovolném přenesení úkolů a povinností mezi příslušnými orgány dohledu a f) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při jeho výkonu. (4) Členy kolegia jsou a) Česká národní banka, b) příslušné orgány dohledu odpovědné za dohled nad kontrolovanými osobami ve skupině obchodníka s cennými papíry, kterou kontroluje evropský kontrolující investiční podnik, evropská investiční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a c) příslušné orgány dohledu jiných než členských států Evropské unie, je-li to účelné a jestliže podle shodného posouzení všech dotčených příslušných orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován podle čl. 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). (5) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, řídí jednání kolegia a přijímá rozhodnutí. Česká národní banka a) předem podává všem členům kolegia úplné informace o jednáních kolegia, organizaci takových zasedání, o hlavních otázkách, jež mají být projednány, a o zvažovaných činnostech, b) bezodkladně informuje všechny členy kolegia o rozhodnutích přijatých na jednáních nebo o provedených opatřeních, c) při přijímání rozhodnutí přihlíží k významu činnosti dohledu, která má být naplánována nebo koordinována orgány podle odstavce 4. § 153 Požadavky na spolupráci (1) Pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie informace potřebné pro výkon jejich dohledu, zejména informace o a) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury skupiny, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované osoby, neregulované kontrolované osoby a kontrolující osoby a příslušné orgány dohledu nad regulovanými osobami v této skupině, b) postupech shromažďování informací od evropských obchodníků s cennými papíry ve skupině a ověřování těchto informací, c) vývoji v evropských obchodnících s cennými papíry nebo v jiných osobách ze skupiny, který může vážně ohrozit finanční situaci evropských obchodníků s cennými papíry ve skupině, d) veškerých významných sankcích a mimořádných opatřeních přijatých příslušnými orgány dohledu podle tohoto zákona nebo podle zahraničních právních předpisů provádějících směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480) a e) uložení specifického kapitálového požadavku podle § 135e. (2) O informace podle odstavce 1 Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie určený k výkonu dohledu nad osobou, která je členem skupiny. Rovněž v případě evropského kontrolujícího investičního podniku, evropské investiční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby požádá orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu Evropské unie o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání. (3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě. (4) Česká národní banka před přijetím rozhodnutí, jež může ovlivnit výkon dohledu orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, požádá tento orgán dohledu o stanovisko ohledně a) změn ve složení společníků nebo v organizační či řídicí struktuře obchodníka s cennými papíry ve skupině obchodníka s cennými papíry, pro něž je nutný souhlas nebo povolení příslušných orgánů dohledu, b) významných sankcí uložených obchodníkovi s cennými papíry nebo ohledně jiných mimořádných opatření a c) specifických kapitálových požadavků uložených podle § 135e. (5) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 4, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje orgány dohledu podle odstavce 4 bez zbytečného odkladu. § 154 Ověření informací týkajících se osob se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie (1) Obdrží-li Česká národní banka žádost příslušného orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie o ověření informací o obchodníkovi s cennými papíry, investiční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě, finanční instituci, podniku pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), smíšené holdingové osobě nebo kontrolované osobě se sídlem nebo bydlištěm v České republice, a) provede ověření sama, přičemž žadatel se může takového ověřování účastnit, b) umožní žadateli, aby ověření sám provedl, nebo c) požádá o provedení nezávislého ověření auditora nebo jiného odborníka a bez zbytečného odkladu postoupí výsledek ověření žadateli v případě, že tento se ověřování neúčastnil. (2) Česká národní banka může požádat příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie o ověření informací o evropském obchodníkovi s cennými papíry, investiční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě, finanční instituci, podniku pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), smíšené holdingové osobě nebo kontrolované osobě se sídlem nebo bydlištěm v tomto jiném členském státě Evropské unie. Česká národní banka se může takového ověřování účastnit. § 155 Zahrnutí holdingových osob do dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu Investiční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou zahrnuty do dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. § 155a Požadavky na členy vedoucího orgánu investiční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby (1) Investiční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby členem jejich vedoucího orgánu byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění plnění požadavků vyplývajících pro investiční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. (2) Investiční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba je povinna informovat Českou národní banku o návrzích personálních změn ve svém vedoucím orgánu, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob. Fyzická osoba, která je navrhovaná za člena vedoucího orgánu, je povinna investiční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. (3) Osoba, která se nově stane investiční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, je povinna splnit povinnost podle odstavce 2 do 2 měsíců ode dne, kdy se stane investiční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou. Neučiní-li tak, má se za to, že člen jejího vedoucího orgánu, ve vztahu k němuž povinnost splněna nebyla, nesplňuje stanovené předpoklady. (4) Česká národní banka může požadovat po investiční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby, která je členem vedoucího orgánu investiční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná. § 155b Smíšená holdingová osoba (1) Je-li kontrolující osobou obchodníka s cennými papíry smíšená holdingová osoba, může Česká národní banka a) vyžadovat, aby jí smíšená holdingová osoba poskytla veškeré informace, které mohou být relevantní pro dohled nad tímto obchodníkem s cennými papíry, a b) dohlížet na obchody mezi obchodníkem s cennými papíry a smíšenou holdingovou osobou a jí kontrolovanými osobami a vyžadovat, aby obchodník s cennými papíry zavedl přiměřené postupy řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly včetně řádných postupů podávání zpráv a vedení účetnictví za účelem zajištění identifikace, měření, sledování a kontroly těchto obchodů. (2) Česká národní banka je oprávněna provádět kontrolu na místě nebo nechat provádět kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce 1 třetí osobou. § 155c Posouzení dohledu státu, který není členským státem Evropské unie, a dalších technik dohledu (1) Pokud dva nebo více evropských obchodníků s cennými papíry, z nichž alespoň jeden má sídlo v České republice, kteří jsou kontrolovanými osobami téže kontrolující osoby se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nepodléhají účinnému dohledu na úrovni skupiny, Česká národní banka posoudí, zda tito evropští obchodníci s cennými papíry podléhají dohledu orgánem dohledu státu, který není členským státem Evropské unie, který je rovnocenný dohledu stanovenému v tomto zákoně a v části první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (2) Česká národní banka provádí posouzení podle odstavce 1, pokud by byla jinak orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. Česká národní banka přitom konzultuje ostatní dotčené příslušné orgány dohledu. (3) Pokud Česká národní banka v posouzení podle odstavce 1 dospěje k závěru, že se takový rovnocenný dohled neuplatňuje, použije na obchodníky s cennými papíry obdobně ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo článku 7 nebo 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) nebo uplatní jiné přiměřené postupy dohledu, které zabezpečí cíle dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. Opatření přijatá podle věty první oznámí Česká národní banka ostatním zúčastněným příslušným orgánům dohledu, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské komisi. (4) V případě, že by kontrolující osoba měla sídlo v členském státě Evropské unie a Česká národní banka by byla orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, může Česká národní banka požadovat zejména zřízení investiční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě Evropské unie a uplatňování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo článku 7 nebo 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/203372) u této investiční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. 108) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění.“. Poznámka pod čarou č. 47 se zrušuje. 168. V § 158 odst. 1 písm. a) se za slovo „výroční“ vkládá slovo „finanční“. 169. Za § 158 se vkládá nový § 158a, který zní: „§ 158a (1) Fyzická osoba se jako člen rady nebo vrcholného vedení ústřední protistrany dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 115b. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 128 850 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a).“. 170. Za § 161b se vkládá nový § 161c, který včetně nadpisu zní: „§ 161c Přestupky fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 23 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375), b) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu požadovanou součinnost podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375), nebo c) poskytuje služby skupinového financování, aniž je k tomu oprávněna podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 13 230 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a).“. 171. § 163a zní: „§ 163a (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako člen rady nebo vrcholného vedení ústřední protistrany dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 115b. (2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 128 850 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b). (3) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 128 850 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a).“. 172. V § 164 odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení podle § 12, d) nesplní některou z povinností týkající se organizačních požadavků na činnost obchodníka s cennými papíry podle § 12a,“. 173. V § 164 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmena g) až zg) se označují jako písmena e) až ze). 174. V § 164 odst. 1 písmeno m) zní: „m) nemá ověřenu přiměřenost opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka podle § 12e odst. 3,“. 175. V § 164 odstavec 2 zní: „(2) Obchodník s cennými papíry se dále dopustí přestupku tím, že nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení podle § 12ab.“. 176. V § 164 odst. 5 písm. b) se slova „který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“ zrušují. 177. V § 165 odst. 2 písm. b) se slova „odst. 1 nevykonává činnost řádně nebo obezřetně“ nahrazují slovy „nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení“. 178. V § 165 odst. 2 písm. c) se slova „§ 12 odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém“ nahrazují slovy „§ 12a nesplní některou z povinností týkající se organizačních požadavků“. 179. V § 165 odst. 2 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmena f) až z) se označují jako písmena d) až x). 180. V § 165 odst. 2 písmeno l) zní: „l) nemá ověřenu přiměřenost opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka podle § 28b odst. 3 a § 12e odst. 3,“. 181. V § 166 odst. 1 písm. b) se slova „odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém“ nahrazují slovy „nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení“. 182. V § 166 odst. 1 písm. c) se slova „nezajistí, aby jeho řídicí a kontrolní systém splňoval požadavky podle § 12a odst. 1 nebo 2“ nahrazují slovy „a § 12a nesplní některou z povinností týkající se organizačních požadavků“. 183. V § 166 odst. 1 písmeno d) zní: „d) není pojištěn podle § 31,“. 184. V § 169 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 185. V § 169 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 186. V § 169 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 187. V § 172 odst. 1 písm. a) se za slova „neuveřejní výroční“ vkládá slovo „finanční“ a slova „nebo konsolidovanou výroční zprávu“ se zrušují. 188. V § 172 odst. 1 písm. b) se za slova „neuveřejní pololetní“ vkládá slovo „finanční“ a slova „nebo konsolidovanou pololetní zprávu“ se zrušují. 189. § 173 včetně nadpisu zní: „§ 173 Přestupky investiční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby (1) Investiční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že a) člen jejího vedoucího orgánu nesplňuje požadavky podle § 155a odst. 1, nebo b) nesplní informační povinnost nebo nepředloží příslušné podklady podle § 155a odst. 2. (2) Smíšená holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne České národní bance informace podle § 155b odst. 1 písm. a). (3) Za přestupek investiční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo smíšené holdingové osoby podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b).“. 190. V § 174 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d) nebo který poskytuje hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e) a má alespoň 3 zaměstnance, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208873) nebo podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85274).“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 191. V § 174 odst. 5 se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „ , 3 nebo 4“. 192. V nadpisu § 175 se slova „úvěrové instituce a“ zrušují. 193. V § 175 odst. 1 se slova „úvěrové instituce a investiční podniky50) nebo poruší opatření obecné povahy České národní banky vydané na základě § 199 odst. 5“ nahrazují slovy „investiční podniky72)“. 194. § 184 a 185 včetně nadpisů znějí: „§ 184 Přestupky právnických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 2 až 6, čl. 4, 5, čl. 6 odst. 1 až 6, čl. 7 odst. 1 až 4, čl. 8 odst. 1 až 6, čl. 9 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 1, 2 a 5, čl. 11 odst. 1 až 3 a 6 až 9, čl. 15 odst. 3, čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1, čl. 19 odst. 1 až 6, čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 21 odst. 1 až 7, čl. 22 odst. 2 a 4 až 6, čl. 23 odst. 2 až 4, 6 až 8, 11 a 12, čl. 24 odst. 1 až 3, 6 a 7, čl. 25 odst. 1 až 5, čl. 26 nebo čl. 27 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375). (2) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu požadovanou součinnost podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375), nebo b) poskytuje služby skupinového financování, aniž je k tomu oprávněna podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375). (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do a) 13 230 000 Kč, b) výše 5 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b). § 185 Přestupky ústředních protistran a členů clearingového systému spočívající v porušení nařízení Evropské unie o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran (1) Ústřední protistrana se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 9 odst. 1 až 4, 6, 7, 9 až 11, 13, 14, 16 a 18 až 21 nebo čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376). (2) Člen clearingového systému se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle čl. 9 odst. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376). (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do a) 128 850 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b).“. 195. V § 192a odst. 1 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmena f) až l) se označují jako písmena d) až j). 196. V § 192a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí: „k) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky72), l) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské poskytovatele služeb skupinového financování pro podniky75), m) příslušným orgánem k řešení krize podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76).“. 197. § 192b zní: „§ 192b Ministerstvo financí je v České republice příslušným ministerstvem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76).“. 198. V § 193 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Odstavec 3 se dále neuplatní pro účinky úkonů spojených s uplatněním opatření podle hlavy V kapitoly III oddílu 3 nebo hlavy V kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376).“. 199. V § 198a odst. 1 písm. a) se slova „právních předpisů“ nahrazují slovy „zákonů a vyhlášek“. 200. V § 198a odst. 1 písm. a) se za slovo „základě,“ vkládají slova „a opatření obecné povahy“. 201. V § 198a odst. 1 písm. d) se za slovo „nápravě“ vkládají slova „a jiná opatření“. 202. V § 198a odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 203. V § 199 odst. 2 se za text „§ 115 odst. 5,“ vkládá text „§ 115a odst. 4,“, za text „§ 132 odst. 5,“ se vkládá text „§ 134f,“ a text „ , § 192b odst. 4“ se zrušuje. 204. V § 199 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 205. V § 199 odst. 4 se slova „na úvěrové instituce a investiční podniky50)“ nahrazují slovy „na investiční podniky72)“. 206. Za § 204c se vkládá nový § 204d, který zní: „§ 204d Ustanovení § 73l se do 28. února 2023 nepoužije.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VII Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb. a zákona č. 91/2022 Sb., se mění takto: 1. V položce 65 bodě 1 se doplňují písmena f) až h), která znějí: „f) povolení k činnosti ústřední protistrany\| Kč \| 200 000 ---\|---\|--- g) povolení k činnosti systémově významného obchodníka\| Kč\| 100 000 h) povolení k činnosti pobočky zahraničního systémově významného obchodníka\| Kč\| 100 000“. 2. V položce 65 bodě 2 písm. b) se za číslo „1“ vkládají slova „nebo 2“. 3. V položce 65 bodě 2 písm. c) se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“. 4. V položce 65 bodě 2 písm. d) se slova „nebo 4“ zrušují. 5. V položce 65 bodě 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 6. V položce 65 bod 4 zní: „4. Přijetí žádosti o povolení\| \| ---\|---\|--- a) k činnosti směnárníka\| Kč\| 10 000 b) k činnosti zpracovatele tuzemských bankovek a mincí\| Kč\| 10 000 c) k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn\| Kč\| 10 000 d) k činnosti poskytovatele služeb skupinového financování\| Kč\| 20 000 e) k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů\| Kč\| 100 000“. 7. V položce 65 bodě 5 písm. f) se slova „nebo 4“ zrušují a číslo „2“ se nahrazuje číslem „4“. 8. V položce 65 bodě 5 písm. g) se slova „nebo 4“ zrušují a za číslo „1“ se vkládají slova „nebo 2“. 9. V položce 65 bodě 5 písm. h) se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“ a za číslo „1“ se vkládají slova „nebo 2“. 10. V položce 65 bodě 5 se doplňují písmena l) až n), která znějí: „l) povolení k činnosti ústřední protistrany\| Kč\| 70 000 ---\|---\|--- m) povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání\| Kč\| 35 000 n) povolení k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů\| Kč\| 35 000“. 11. V položce 65 bodě 6 se částka „Kč 35 000 nahrazuje částkou „Kč 10 000“. 12. V položce 65 bodě 7 se doplňuje písmeno k), které zní: „k) povolení k činnosti poskytovatele služeb skupinového financování\| Kč\| 10 000“. ---\|---\|--- 13. V položce 65 bodě 9 se doplňují písmena t) a u), která znějí: „t) udělení souhlasu s podstatnou změnou podle § 314 zákona o investičních společnostech a investičních fondech\| Kč\| 5 000 ---\|---\|--- u) zápis zahraničního investičního fondu do seznamu podle § 597 zákona o investičních společnostech a investičních fondech\| Kč\| 10 000“. 14. V položce 66 bodě 1 se doplňuje písmeno k), které zní: „k) předchozího souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na ústřední protistraně nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími protistranu\| Kč\| 20 000“. ---\|---\|--- 15. V položce 66 bodě 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h). 16. V položce 66 bodě 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 17. V položce 66 bodě 9 písm. a) se za slovo „papíru“ vkládají slova „včetně základního prospektu cenného papíru“ a částka „Kč 10 000“ se nahrazuje částkou „Kč 15 000“. 18. V položce 66 bodě 9 písm. c) se slovo „zúžení“ nahrazuje slovy „neuvedení informací v“. 19. V položce 66 bodě 9 se doplňují písmena r) až u), která znějí: „r) o schválení unijního prospektu pro růst\| Kč\| 10 000 ---\|---\|--- s) o schválení zjednodušeného prospektu pro sekundární emise\| Kč\| 10 000 t) o schválení registračního dokumentu včetně univerzálního registračního dokumentu\| Kč\| 10 000 u) o schválení popisu cenných papírů a shrnutí prospektu\| Kč\| 5 000“. 20. V položce 66 se doplňuje bod 10, který zní: „10. Obnovení zápisu zahraničního investičního fondu do seznamu podle § 597 zákona o investičních společnostech a investičních fondech\| Kč\| 10 000“. ---\|---\|--- 21. Na konci položky 66 se doplňuje poznámka, která zní: „Poznámka Poplatek za obnovení zápisu zahraničního investičního fondu do seznamu podle § 597 zákona o investičních společnostech a investičních fondech je splatný vždy nejpozději ve lhůtě 30 dnů přede dnem ukončení platnosti zápisu.“. ČÁST SEDMÁ Změna insolvenčního zákona Čl. VIII Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 298/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 358 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 2. V § 375 odstavec 4 zní: „(4) Doručí-li podle § 32b odst. 8 zákona o dluhopisech nucený správce krytých bloků insolvenčnímu soudu vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech, pohlíží se tímto doručením na tyto pohledávky jako na přihlášené. Vlastník krytého dluhopisu a věřitel pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech mohou postupem podle § 32b odst. 8 zákona o dluhopisech přihlásit svou pohledávku i kdykoli ve lhůtě 1 roku ode dne uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek. Pohledávku z krytého dluhopisu v rozsahu, ve kterém přestala být součástí krytého bloku po provedení snížení jejich jmenovité hodnoty postupem podle § 32e odst. 1 nebo 4 zákona o dluhopisech, a pohledávku odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech, která přestala být součástí krytého bloku v rozsahu jejího snížení postupem podle § 32e odst. 1 nebo 4 zákona o dluhopisech, může příslušný vlastník krytého dluhopisu, příslušný věřitel pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech nebo nucený správce krytých bloků přihlásit kdykoli po dobu trvání insolvenčního řízení emitenta krytých dluhopisů.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění Čl. IX Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 180/2018 Sb. a zákona č. 165/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „unie1)“ vkládají slova „ , zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie3)“. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“. 2. V § 10a se doplňuje nový odstavec 11, který zní: „(11) Instituce se sídlem v České republice zveřejní na svých internetových stránkách informace podle čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1 až 4, čl. 5 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088.“. 3. V § 10ac se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) politika odměňování zahrnuje informace podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088.“. 4. V § 10ae se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Instituce se sídlem v České republice při své činnosti zohlední cíl, kterým je zajištění spravedlivého rozložení rizik a přínosů mezi generacemi.“. 5. V § 10ca odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o auditorech Čl. X Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odst. 1 se na konci písmene f) doplňují slova „ , nebo § 20ba“. 2. V § 20b se na konci písmene a) doplňují slova „nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie“. 3. Za § 20b se vkládá nový § 20ba, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní: „§ 20ba Požadavky na ověření výroční finanční zprávy emitenta vyhotovujícího výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv (1) Na ověření výroční finanční zprávy emitenta, který vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv26), se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy; požadavky na ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy tím nejsou dotčeny. (2) Ověřuje-li auditor výroční finanční zprávu emitenta, který vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv26), auditor se také vyjádří, zda použité značkování je v souladu s právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie. 26) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, v platném znění.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. XI Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „použitelný předpis“ nahrazují slovy „použitelné předpisy“. 2. V poznámce pod čarou č. 1 se věta desátá nahrazuje větou „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/58/EU, 2014/51/EU, (EU) 2016/2341, (EU) 2018/843, (EU) 2019/2177 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402“. 3. Na konci textu poznámky pod čarou č. 40 se doplňují slova „ , v platném znění“ a na samostatné řádky se doplňují věty Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.“. 4. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „ ; zajišťovací činností se rozumí i uzavírání zajišťovacích smluv s institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění se sídlem v členských státech Evropské unie, kterým bylo uděleno povolení k činnosti provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s právem Evropské unie“. 5. V § 3 odst. 2 písmeno g) zní: „g) pojistným kmenem souhrn závazků pojišťovny vyplývajících z pojistných smluv, včetně závazků z bezdůvodného obohacení nebo z protiprávních činů souvisejících s těmito smlouvami,“. 6. V § 3 odst. 2 písmeno i) zní: „i) kmenem zajišťovacích smluv souhrn závazků zajišťovny vyplývajících ze zajišťovacích smluv, včetně závazků z bezdůvodného obohacení nebo z protiprávních činů souvisejících s těmito smlouvami,“. 7. V § 7 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 8. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) systém odměňování osob podle § 8.“. 9. § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 43 zní: „§ 8 Odměňování (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna uplatňují účinný systém odměňování osob podle čl. 258 odst. 1 písm. l), čl. 275 a čl. 294 odst. 1 písm. c) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3543). (2) Písemnou koncepci systému odměňování a její změny schvaluje statutární orgán pojišťovny nebo zajišťovny. (3) Systém odměňování podle odstavce 1 zahrnuje informace o jeho souladu se začleňováním rizik týkajících se udržitelnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, které tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna uveřejní na svých internetových stránkách. 43) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solvency II), v platném znění.“. 10. V § 77 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Česká národní banka může v souvislosti s rozhodnutím o této žádosti požádat Evropský orgán dohledu o technickou pomoc.“. 11. V § 90a odst. 2 větě první se za slovo „kolegiu“ vkládají slova „a Evropskému orgánu dohledu“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Česká národní banka může v souvislosti s rozhodnutím o této žádosti požádat Evropský orgán dohledu o technickou pomoc.“. 12. V § 90a odst. 5 se slova „Nebude-li o žádosti podle odstavce 1 rozhodnuto ve lhůtě podle odstavce 2 a nerozhoduje-li ve věci Evropský orgán dohledu nebo nepřijme-li rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „Pokud Evropský orgán dohledu nepřijme rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 do jednoho měsíce ode dne přijetí žádosti podle odstavce 3“. 13. V § 91b odst. 4 větě první se slova „rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „tento orgán dohledu rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 do jednoho měsíce ode dne přijetí žádosti podle odstavce 3“. 14. V § 95 odst. 1 větě první se za slovo „zákonem“ vkládají slova „ , přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se řídí činnost pojišťovny nebo zajišťovny,“. 15. V § 105b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Na převod pojistného kmene podle odstavce 1 se nepoužije ustanovení občanského zákoníku o převzetí majetku, o potřebě souhlasu věřitele a osoby, která poskytla zajištění dluhu, s převzetím dluhu, o potřebě souhlasu postoupené strany s postoupením smlouvy a o jejím právu zabránit osvobození postupitele od jeho povinností.“. 16. V § 109a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Česká národní banka a) žádá a informuje v souladu s čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 Evropský orgán dohledu o přijetí žádosti týkající se používání nebo změny interního modelu a b) poskytuje Evropskému orgánu dohledu informace nezbytné pro řádné fungování platformy pro spolupráci podle čl. 152b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177, a to bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti tohoto orgánu dohledu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 17. Za § 109a se vkládá nový § 109aa, který zní: „§ 109aa (1) Má-li Česká národní banka udělit povolení tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně a vyplývá-li z předloženého obchodního plánu, že část jejich činností bude vykonávána na základě svobody dočasně poskytovat služby nebo na základě práva zřizovat pobočky v jiném členském státě a že tyto činnosti budou mít pravděpodobně dopad na trh hostitelského členského státu, oznámí tuto skutečnost Evropskému orgánu dohledu a orgánu dohledu příslušného hostitelského členského státu. (2) Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu dohledu a orgánu dohledu příslušného hostitelského členského státu také případy, kdy zjistí zhoršující se finanční situaci nebo jiná vznikající rizika vyplývající ze skutečnosti, že tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vykonává činnosti na základě volného pohybu služeb nebo svobody usazování, jež mohou mít přeshraniční účinky. (3) Česká národní banka jako orgán dohledu hostitelského členského státu může příslušnému orgánu dohledu domovského členského státu oznámit, že má vážné a důvodné obavy ohledně ochrany spotřebitelů. Tyto záležitosti může Česká národní banka postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o pomoc v případě, že není shoda mezi orgány dohledu na řešení dané situace. (4) Oznámení podle odstavců 1 až 3 musí být dostatečně podrobná, aby umožňovala řádné posouzení.“. 18. V § 113 odst. 1 větě první se za slovo „zákonem“ vkládají slova „ , přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se řídí činnost pojišťovny nebo zajišťovny,“. 19. § 121 včetně nadpisu zní: „§ 121 Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. (2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pravomocné rozhodnutí o správním trestu uloženém podle § 119 nebo 120. (3) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 2 bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou újmu. (4) Rozhodnutí podle odstavce 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let.“. 20. V § 126 odst. 3 se slova „a pro potřeby správního nebo soudního řízení“ nahrazují slovy „ , v soudním řízení po vyhlášení úpadku nebo likvidace pojišťovny nebo zajišťovny nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu nad činností pojišťovny nebo zajišťovny, anebo v obdobném mezinárodním řízení“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o finančním zajištění Čl. XII V § 21 zákona č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, ve znění zákona č. 375/2015 Sb., se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odstavec 1 se dále neuplatní pro účinky úkonů spojených s uplatněním opatření podle hlavy V kapitoly III oddílu 3 nebo hlavy V kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/238).“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. XIII Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 doplňují slova „a zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie9)“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. 2. Za § 18 se vkládají nové § 18a a 18b, které znějí: „§ 18a (1) Penzijní společnost využívá k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje a) ze základního registru obyvatel, b) z informačního systému evidence obyvatel a c) z informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) adresa místa pobytu, c) datum, místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, e) státní občanství a f) čísla a druhy identifikačních dokladů. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) státní občanství, f) adresa místa trvalého pobytu, g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území, místo a okres narození, e) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, f) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, g) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, i) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. § 18b (1) Penzijní společnosti jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který jim umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li penzijní společnost systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného v rámci své finanční skupiny jiným subjektem. (2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle jiných právních předpisů. (3) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro penzijní společnost nebo jiný subjekt použijí obdobně.“. 3. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) V žádosti o výplatu těchto dávek účastník určí dobu nebo výši splátek a to tak, aby předpokládaná doba výplaty těchto dávek trvala nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4. V žádosti o dávku splňující podmínky podle odstavce 4 účastník uvede zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu penzijní společnosti změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 4. Penzijní společnost zahájí výplatu splátek nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla žádost o výplatu předložena, pokud se účastník a penzijní společnost nedohodnou jinak. Lhůta pro zahájení výplaty splátek se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty těchto dávek. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě.“. 4. V § 23 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Lhůta pro úhradu jednorázového pojistného podle odstavce 4 se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty této dávky. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě.“. 5. V § 49 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zásady odměňování zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých vykonává své činnosti,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 6. V § 141 odst. 1 větě první a v § 142 odst. 1 se za slovo „zákonem,“ vkládají slova „přímo použitelným předpisem Evropské unie,“. 7. V § 160 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření podle § 142 odst. 1 nebo 2,“. Dosavadní písmena e) až g) se označuji jako písmena f) až h). ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech Čl. XIV Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 větě druhé se slova „a 2013/14/EU“ nahrazují slovy „ , 2011/61/EU, 2013/14/EU, 2014/91/EU, (EU) 2019/1160 a (EU) 2019/2162 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402“ a ve větě páté se slova „směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU“ nahrazují slovy „směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU, 2014/65/EU, (EU) 2016/2341 a (EU) 2019/1160 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402“. 2. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek. Nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací mezi příslušnými orgány. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 447/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se stanoví postup pro správce alternativních investičních fondů, kteří se rozhodnou, že se na ně bude vztahovat směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 448/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se stanoví postup pro určení referenčního členského státu mimounijního správce alternativních investičních fondů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 438/2016 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o povinnosti depozitářů, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/2014 ze dne 17. prosince 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2011/61/EU, pokud jde o regulační technické normy určující typy správců alternativních investičních fondů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic. Čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/480 ze dne 4. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, pokud jde o regulační technické normy týkající se finančních derivátových nástrojů, které slouží výhradně pro účely zajištění, dostatečně dlouhé doby trvání evropských fondů dlouhodobých investic, kritérií pro hodnocení trhu z hlediska potenciálních kupců a pro ocenění aktiv určených k prodeji a typů a náležitostí zařízení pro neprofesionální investory. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/820 ze dne 4. února 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, pokud jde o střety zájmů v oblasti evropských fondů rizikového kapitálu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156 ze dne 20. června 2019 o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. 3. V § 2a závěrečné části ustanovení, § 15 odst. 1, § 480 odst. 2 a 3, § 513 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a 3, § 598 odst. 2 a v § 637 odst. 2 se text „f)“ nahrazuje textem „e)“. 4. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tato právnická osoba může zmocnit i více fyzických osob, aby ji v orgánu zastupovaly.“. 5. V § 29 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) splaceného příplatku mimo základní kapitál,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 6. V § 30 odst. 1 se slova „součtu jedné čtvrtiny správních nákladů a jedné čtvrtiny odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vykázaných v předchozím účetním období, s přihlédnutím ke změnám v rozsahu své činnosti“ nahrazují slovy „částky podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203320)“. Poznámka pod čarou č. 20 zní: „20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014.“. 7. V § 33 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“ a písmeno b) se zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 8. Na konci textu poznámek pod čarou č. 7 a 9 se doplňuje text „ , v platném znění“. 9. V § 220 odst. 1 se na konci písmene k) slovo „a“ zrušuje a za písmeno k) se vkládá nové písmeno l), které včetně poznámek pod čarou č. 21 a 22 zní: „l) údaje týkající se rizik udržitelnosti podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821) a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222) a 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, v platném znění. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852.“. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno m). 10. V § 220 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Nejsou-li rizika týkající se udržitelnosti relevantní, musí údaje podle odstavce 1 písm. l) obsahovat vysvětlení důvodů pro takový závěr.“. 11. V § 225 odstavec 3 zní: „(3) Statut speciálního fondu lze investorovi poskytnout na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, jestliže a) jeho poskytnutí na tomto nosiči informací je přiměřené okolnostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi obhospodařovatelem, popřípadě administrátorem, speciálního fondu a investorem, a b) investor si při volbě mezi listinnou podobou a nosičem informací, který nemá listinnou podobu, výslovně zvolil tento nosič informací.“. 12. V § 225 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Statut speciálního fondu lze investorovi poskytnout pouze na internetových stránkách speciálního fondu, jestliže a) je jejich poskytnutí na internetových stránkách přiměřené okolnostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi obhospodařovatelem, popřípadě administrátorem, speciálního fondu a investorem, b) s jejich poskytnutím pouze na internetových stránkách udělil investor souhlas, c) investorovi byla elektronicky sdělena adresa internetových stránek včetně údaje, kde na nich může investor příslušný statut nalézt, a d) investor má kdykoliv možnost využívat statut po dobu přiměřenou jeho účelu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 13. V § 230 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 14. V § 232 odstavec 3 zní: „(3) Pro podmínky, za kterých lze sdělení klíčových informací speciálního fondu namísto v listinné podobě poskytnout investorovi na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, nebo pouze na internetových stránkách tohoto fondu, se § 225 odst. 3 a 4 použijí obdobně.“. 15. V § 234 odst. 1 se na konci písmene i) slovo „a“ zrušuje a za písmeno i) se vkládá nové písmeno j), které zní: „j) údaje týkající se prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a udržitelných investic podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821) a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222) a“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k). 16. V § 234 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Má-li být uveřejněna výroční finanční zpráva speciálního fondu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nemusí výroční zpráva obsahovat informace, které jsou součástí výroční finanční zprávy. Není-li výroční zpráva součástí výroční finanční zprávy, uveřejní se spolu s výroční finanční zprávou.“. 17. V § 241 odst. 1 se na konci písmene t) slovo „a“ zrušuje. 18. V § 241 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno v), které zní: „v) údaje týkající se rizik udržitelnosti podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821) a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222).“. 19. V § 241 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Nejsou-li rizika týkající se udržitelnosti relevantní, musí údaje podle odstavce 1 písm. v) obsahovat vysvětlení důvodů pro takový závěr.“. 20. § 242 se zrušuje. 21. V § 272 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „mít smluvně nabytý“ nahrazují slovy „smluvně nabýt“. 22. V § 291 odst. 1 se za slovo „limit“ vkládá čárka a slova „a 5“ se nahrazují slovy „ , 6 a 8“. 23. Za § 297 se vkládají nové § 297a až 297c, které včetně nadpisu znějí: „§ 297a Předběžné nabízení investic (1) Předběžným nabízením investic je činnost obhospodařovatele oprávněného přesáhnout rozhodný limit se sídlem v členském státě nebo jeho zástupce spočívající v poskytování informací o investičních strategiích nebo investičních představách osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem s bydlištěm nebo sídlem v členském státě, jejímž cílem je prověřit zájem těchto osob o speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo o srovnatelný zahraniční investiční fond, jehož domovským státem je členský stát, nebo o jeho podfond nebo srovnatelné zahraniční zařízení, jestliže a) tento fond nebo jeho podfond nebyl dosud vytvořen, nebo b) tento fond nebo jeho podfond byl vytvořen, ale ve vztahu k nabízení investic do tohoto fondu nebo podfondu 1. nebyla podána žádost o zápis do seznamu podle § 309, nebylo učiněno oznámení podle § 312 odst. 1 ani obhospodařovatel tohoto fondu neobdržel sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém má sídlo, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 313 odst. 3, jde-li o nabízení investorům s bydlištěm nebo sídlem v České republice, nebo 2. nebylo učiněno oznámení podle § 312 odst. 1 nebo srovnatelné oznámení podle práva jiného členského státu, jde-li o nabízení investorům s bydlištěm nebo sídlem v tomto jiném členském státě. (2) O předběžné nabízení investic podle odstavce 1 se nejedná, pokud je tato činnost nabízením investic do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu. § 297b (1) Předběžné nabízení investic lze v České republice vykonávat, pokud informace sdělené potenciálním investorům a) nejsou dostatečné k tomu, aby investorům umožnily zavázat se k nabytí podílů na konkrétním investičním fondu, b) nepředstavují upisovací formuláře nebo podobné dokumenty ve formě návrhu nebo v konečné podobě nebo c) nepředstavují statut, společenskou smlouvu, sdělení klíčových informací, prospekt nebo obdobné dokumenty v konečné podobě, které se vyhotovují při vzniku investičního fondu či při nabízení investičního fondu, který nebyl dosud zřízen. (2) Je-li v rámci předběžného nabízení podle odstavce 1 poskytnut návrh prospektu nebo dokumentů souvisejících s nabízením investičního fondu, nesmí takový dokument obsahovat informace, které by ve svém souhrnu umožnily investorům učinit investiční rozhodnutí, a musí jasně stanovit, že a) nepředstavuje nabídku ani výzvu k upisování podílů na investičním fondu a b) nelze na informace, které jsou v něm obsažené, spoléhat, neboť jsou neúplné a mohou podléhat změně. (3) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit nemusí oznámit České národní bance obsah ani adresáty předběžného nabízení ani splnit před vykonáním předběžného nabízení jakékoli další podmínky nebo požadavky kromě těch, které jsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 4 až 8 a v § 297c. (4) Obhospodařovatel zajistí, aby investoři nenabývali podíly v investičním fondu prostřednictvím předběžného nabízení a aby investoři kontaktovaní v rámci předběžného nabízení mohli získat podíly v daném investičním fondu pouze v rámci nabízení investic podle tohoto zákona. (5) Upsání cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů investorům vydávaných fondem podle odstavce 1, který je uvedený v informacích poskytnutých v souvislosti s předběžným nabízením nebo zřízeného na základě předběžného nabízení ve lhůtě 18 měsíců poté, co obhospodařovatel zahájil předběžné nabízení, se považuje za výsledek nabízení a ustanovení tohoto zákona o oznamování nabízení investic do těchto fondů se použijí obdobně. (6) Třetí osoba smí předběžně nabízet investice jménem obhospodařovatele na účet investičního fondu, pokud a) má povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nebo evropského obchodníka s cennými papíry, b) má povolení k obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, c) tak činí jako banka nebo zahraniční banka, nebo d) tak činí jako vázaný zástupce osoby podle písmena a), b) nebo c). (7) Pro třetí osobu předběžně nabízející investice podle odstavce 6 se odstavce 1 až 5 a 8 a § 297c použijí obdobně. (8) Obhospodařovatel investičního fondu podle odstavce 1 vede o průběhu předběžného nabízení záznamy. § 297c (1) Obhospodařovatel do 2 týdnů poté, co zahájil předběžné nabízení investic v České republice nebo v členském státě, tuto skutečnost písemně oznámí České národní bance. (2) V oznámení podle odstavce 1 uvede obhospodařovatel a) údaje o tom, ve kterých členských státech je nebo bylo předběžné nabízení investic vykonáváno a po jakou dobu, b) stručný popis předběžného nabízení investic včetně informací o představených investičních strategiích či představ o investování a c) seznam investičních fondů a jejich podfondů, jež jsou nebo byly předmětem předběžného nabízení investic. (3) Česká národní banka neprodleně informuje o oznámení podle odstavce 1 orgány dohledu členských států, v nichž obhospodařovatel vykonává nebo vykonával předběžné nabízení investic. (4) Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, v němž obhospodařovatel vykonává nebo vykonával předběžné nabízení investic, sdělí Česká národní banka další informace týkající se předběžného nabízení investic na území tohoto jiného členského státu.“. 24. V § 302 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Oznámení podle odstavce 1 obsahuje také potřebné údaje, včetně adresy pro doručování ve věci peněžitých plnění uložených orgánem jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny, a informací o způsobu plnění úkolů podle § 306.“. 25. V § 302 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) V případě změny informací v oznámení podle odstavce 1 oznámí obhospodařovatel dotčeného standardního fondu tuto změnu písemně jak České národní bance, tak orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny, nejpozději jeden měsíc před provedením uvedené změny. (8) Pokud v důsledku změny podle odstavce 7 již dotčený standardní fond není v souladu s právními předpisy, oznámí Česká národní banka tomuto fondu a orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice dotčeného fondu veřejně nabízeny, do 15 pracovních dnů od obdržení veškerých dokumentů podle odstavce 7, že uvedenou změnu nesmí provést. (9) Pokud byla změna podle odstavce 7 provedena po předání informace podle odstavce 8 a v důsledku této změny již dotčený standardní fond není v souladu s právními předpisy, přijme Česká národní banka veškerá vhodná opatření, včetně výslovného zákazu nabízení dotčeného standardního fondu, pokud je to nezbytné, a bez zbytečného odkladu tuto skutečnost včetně přijatých opatření oznámí orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice do tohoto standardního fondu veřejně nabízeny.“. 26. Za § 304 se vkládá nový § 304a, který zní: „§ 304a (1) Účinky oznámení podle § 302 odst. 1 zanikají doručením písemného oznámení obhospodařovatele standardního fondu České národní bance o zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 vůči jinému členskému státu, které obsahuje údaje o splnění těchto podmínek: a) po dobu nejméně 30 pracovních dnů byla zveřejněna jednotná nabídka na odkup všech cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto standardním fondem určená přímo nebo nepřímo všem vlastníkům těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se sídlem nebo bydlištěm v dotčeném členském státě, a to bez jakýchkoliv srážek, přirážek nebo úplat, b) úmysl zrušit opatření zavedená za účelem veřejného nabízení investic do tohoto standardního fondu v dotčeném členském státě byl zveřejněn alespoň elektronicky ve veřejném sdělovacím prostředku, který je běžně používán pro veřejné nabízení investic do standardních fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem v dotčeném členském státě a který je vhodný pro typického investora investujícího do takovýchto fondů, a c) veškeré závazky ze smluv, které umožňují veřejné nabízení investic do tohoto standardního fondu v daném členském státě, budou nejpozději ke dni zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 ukončeny nebo změněny tak, aby toto veřejné nabízení již nebylo po tomto dni možné. (2) Informace zveřejněné podle odstavce 1 písm. a) a b) musí obsahovat popis důsledků pro vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto standardním fondem, pokud nepřijmou nabídku na odkup, a musí být zveřejněny v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (3) Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, které má předepsané náležitosti a netrpí vadami, odešle toto oznámení orgánu dohledu dotčeného členského státu a evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného standardního fondu bez zbytečného odkladu, že oznámení podle odstavce 1 odeslala. (4) Po zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 nesmí být investice do dotčeného standardního fondu v dotčeném členském státě veřejně nabízeny. (5) Po zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 musí být vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných dotčeným standardním fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v dotčeném členském státě, poskytnuty aktuální dokumenty podle § 304 odst. 1 písm. a) až d) a údaje podle § 304 odst. 1 písm. e) prostřednictvím prostředku komunikace na dálku v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (6) Dokumenty a údaje podle odstavce 5 musí být zaslány i České národní bance. Česká národní banka zašle tyto dokumenty a údaje orgánu dohledu dotčeného členského státu.“. 27. V § 305 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zakazuje se veřejně nabízet v České republice investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, který je domovským státem tohoto fondu, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 304a odst. 3 věty třetí.“. 28. § 306 zní: „§ 306 (1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, musí být v České republice zajištěn způsob a) provádění pokynů týkajících se vydávání, upisování a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice a provádění souvisejících plateb v souladu s podmínkami obsaženými v dokumentech podle § 307, b) poskytování informací investorům o způsobu, jakým mohou být pokyny podle písmene a) prováděny, a o rozdělování a vyplácení podílů na zisku a jiných výnosů z majetku tohoto fondu v České republice, c) stanovení vhodných postupů a opatření, jež zajistí řádné projednání stížností investora a odstranění veškerých omezení pro investory při uplatňování jejich práv, d) zpřístupňování informací a dokumentů investorům ke kontrole a k získání kopií, za obdobných podmínek, jako podle § 307, e) poskytování informací investorům týkajících se úkolů, které osoby plní, na trvalém nosiči informací, a f) působení kontaktního místa pro komunikaci s příslušnými orgány. (2) Činnosti podle odstavce 1 lze zajišťovat elektronickým nebo jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem podle odstavce 1 nebo bankou, zahraniční bankou s pobočkou v České republice, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou podle § 24 odst. 5 nebo § 28 odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu samostatně nebo společně na základě dohody v písemné formě. (4) Dohoda podle odstavce 3 stanoví, a) které z úkolů podle odstavce 1 neprovádí zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem a b) že zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem předá veškeré relevantní informace a dokumenty protistraně dohody. (5) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny a) v českém jazyce, nebo b) v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou.“. 29. V § 312 odst. 2 písm. f) se slovo „a“ zrušuje. 30. V § 312 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) nezbytné údaje, včetně adresy pro doručování ve věci peněžitých plnění uložených orgánem dohledu hostitelského členského státu a i) údaje o tom, jakým způsobem jsou zajišťovány činnosti podle § 315a.“. 31. § 314 zní: „§ 314 (1) Jsou-li v jiném členském státě nabízeny investice podle § 311, oznamovatel oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech oznámených podle § 312 nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení. (2) Nemůže-li oznamovatel pro překážku, která nastala nezávisle na jeho vůli, lhůtu podle odstavce 1 dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine. (3) Česká národní banka rozhodne do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle odstavce 1, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu změnu podle odstavce 1, jestliže oznamovatel neplní nebo s ohledem na plánovanou změnu nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6). (4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o každé změně oznámené podle odstavce 1, včetně toho, že se jedná o případ podle odstavce 3.“. 32. Za § 314 se vkládá nový § 314a, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „§ 314a (1) Účinky oznámení podle § 312 odst. 1 zanikají doručením písemného oznámení obhospodařovatele dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu České národní bance o zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 vůči jinému členskému státu, které obsahuje údaje o splnění těchto podmínek: a) po dobu nejméně 30 pracovních dnů byla zveřejněna jednotná nabídka na odkup všech cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem určená přímo nebo nepřímo všem vlastníkům těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se sídlem nebo bydlištěm v dotčeném členském státě, a to bez jakýchkoliv srážek, přirážek nebo úplat; to neplatí pro investiční fond nebo zahraniční investiční fond, který je uzavřeným alternativním investičním fondem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/201423) nebo evropským fondem dlouhodobých investic podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy dlouhodobých investic18), b) úmysl zrušit opatření zavedená za účelem nabízení investic do tohoto investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v dotčeném členském státě byl zveřejněn alespoň elektronicky ve veřejném sdělovacím prostředku, který je běžně používán pro nabízení investic do speciálních fondů, do fondů kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelných zahraničních investičních fondů srovnatelných v dotčeném členském státě a který je vhodný pro typického investora investujícího do takovýchto fondů, a c) veškeré závazky ze smluv, které umožňují nabízení investic do dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v daném členském státě, budou nejpozději ke dni zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 ukončeny nebo změněny tak, aby toto nabízení již nebylo po tomto dni možné. (2) Informace zveřejněné podle odstavce 1 písm. a) a b) musí obsahovat popis důsledků pro vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, pokud nepřijmou nabídku na odkup, a musí být zveřejněny v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (3) Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, které má předepsané náležitosti a netrpí vadami, odešle toto oznámení orgánu dohledu dotčeného členského státu a evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu, že oznámení podle odstavce 1 odeslala. (4) Po zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 nesmí být investice do dotčeného standardního fondu v dotčeném členském státě nabízeny. (5) Po zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 musí být vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných dotčeným standardním fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v dotčeném členském státě, poskytnuty aktuální dokumenty podle § 304 odst. 1 písm. a) až d) a údaje podle § 304 odst. 1 písm. e) prostřednictvím prostředku komunikace na dálku v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (6) Dokumenty a údaje podle odstavce 5 musí být zaslány i České národní bance. Česká národní banka zašle tyto dokumenty a údaje orgánu dohledu dotčeného členského státu. 23) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/2014 ze dne 17. prosince 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2011/61/EU, pokud jde o regulační technické normy určující typy správců alternativních investičních fondů.“. 33. Za § 315 se vkládá nový § 315a, který zní: „§ 315a (1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice jiným než kvalifikovaným investorům do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, musí být v České republice zajištěn způsob a) provádění pokynů týkajících se vydávání, upisování a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice a provádění souvisejících plateb v souladu s podmínkami obsaženými v dokumentech podle § 307, b) poskytování informací investorům o způsobu, jakým mohou být pokyny podle písmene a) prováděny, a o rozdělování a vyplácení podílů na zisku a jiných výnosů z majetku tohoto fondu v České republice, c) stanovení vhodných postupů a opatření, jež zajistí řádné projednání stížností investora a odstranění veškerých omezení pro investory při uplatňování jejich práv, d) zpřístupňování informací a dokumentů investorům ke kontrole a k získání kopií, za podmínek obdobných podmínkám podle § 241, e) poskytování informací investorům týkajících se úkolů, které osoby plní, na trvalém nosiči informací, f) působení kontaktního místa pro komunikaci s příslušnými orgány. (2) Činnosti podle odstavce 1 lze zajišťovat elektronickým nebo jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny obhospodařovatelem zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem podle odstavce 1 nebo bankou, zahraniční bankou s pobočkou v České republice, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou podle § 24 odst. 5 nebo podle § 28 odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu samostatně nebo společně na základě dohody v písemné formě. (4) Dohoda podle odstavce 3 stanoví, a) které z úkolů podle odstavce 1 neprovádí obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem a b) že obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelný se speciálním fondem předá veškeré relevantní informace a dokumenty protistraně dohody. (5) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny a) v českém jazyce, nebo b) v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou.“. 34. V § 329 odst. 6 se slova „2 měsíců ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, že“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, že obhospodařovatel nesmí takovou změnu provést a že Česká národní banka“. 35. V § 331 odst. 3 se slova „2 měsíců“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů“ a slova „nepovažuje-li tuto změnu za vhodnou z důvodu organizační struktury nebo finanční situace oznamovatele“ se nahrazují slovy „jestliže oznamovatel neplní nebo s ohledem na plánovanou změnu nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému obhospodařovat standardní fondy nebo zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci v oblasti kolektivního investování4)“. 36. V § 331 odst. 4 se slova „2 měsíců“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů“. 37. V § 361 odstavec 2 zní: „(2) Investiční fond uvedený v § 9 odst. 1 se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka, jestliže byl jeho obhospodařovatel zrušen s likvidací, nebo mu zaniklo oprávnění obhospodařovat tento fond, a Česká národní banka nerozhodla do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán obhospodařovatele rozhodl o jeho zrušení s likvidací, nebo ode dne, kdy mu zaniklo oprávnění obhospodařovat tento fond, o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele podle § 541.“. 38. V § 361 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Investiční fond uvedený v § 9 odst. 1 se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka, jestliže nemá déle než 3 měsíce obhospodařovatele oprávněného k obhospodařování tohoto investičního fondu.“. 39. V § 375 písm. c) se za slovo „banka“ vkládají slova „do 3 měsíců ode dne zániku oprávnění obhospodařovatele podílového fondu tento fond obhospodařovat“. 40. V nadpisu § 461 se doplňují slova „nebo v jiném členském státě“. 41. V § 461 odst. 3 větě první a odst. 4 se za slovo „republice“ vkládají slova „nebo v jiném členském státě“. 42. V § 534 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) obhospodařovatel a administrátor zahraničního investičního fondu, a to v rozsahu, v jakém jsou nebo byly investice do tohoto fondu nabízeny v České republice a v jakém nepodléhá dohledu orgánu dohledu domovského členského státu,“. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena l) a m). 43. V § 598 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zápis zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl zápis proveden. Zápis zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 se obnoví vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí zahraničnímu investičnímu fondu zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. Česká národní banka provede výmaz zahraničního investičního fondu ze seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 uplynutím doby platnosti zápisu.“. 44. V § 599 odst. 1 písm. a) a v § 604 odst. 1 písm. a) se slova „č. 438/2016, v platném znění, nebo“ nahrazují slovy „č. 438/2016, v platném znění,“ a za slova „2017/1131, v platném znění“ se vkládají slova „ , podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821), nebo podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222)“. 45. V § 605 odst. 5 se slova „242 nebo 243“ nahrazují slovy „243 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156“. 46. V § 610 odst. 2 se slova „a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „ , samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. a) nebo b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) nebo § 29 odst. 2 písm. c)“. 47. V § 614 odst. 1 písm. j) a v § 618 odst. 1 písm. j) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 467 odst. 4 nebo“. 48. V § 614 odst. 1 a v § 618 odst. 1 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje. 49. V § 614 a v § 618 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) předběžně nabídne investici do fondu kvalifikovaných investorů, do speciálního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu v rozporu s § 297a až 297c, čl. 4a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/20137) nebo čl. 4a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/20139).“. Čl. XV Přechodné ustanovení Zápis zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění zákona č. 336/2014 Sb., který byl v tomto seznamu zapsán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá do 31. prosince 2023. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů Čl. XVI V § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se za slovo „zprávy“ vkládají slova „nebo výroční finanční zprávy“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu Čl. XVII Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 298/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, která má povinnost mít minimální počáteční kapitál alespoň 730 000“ nahrazují slovy „22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), která má povinnost mít minimální počáteční kapitál alespoň 750 000“. Poznámka pod čarou č. 32 zní: „32) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014, v platném znění.“. 2. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 33 zní: „(2) Osoba podle odstavce 1, které bylo uděleno povolení podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/201233), není povinnou osobou podle tohoto zákona. 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.“. 3. V § 23 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní: „(2) Instituce navrhne ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 České národní bance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a splnění kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění zohledňující důvody vzniku podstatných překážek způsobilosti k řešení krize, jestliže tyto podstatné překážky jsou důsledkem toho, že instituce a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), ale nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a nevztahují se na ni požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334) a požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), ale nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, nejedná-li se o instituci podle bodu 1, nebo b) nesplňuje požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.“. 4. V § 26a odstavec 1 zní: „(1) Povinná osoba, která má povinnost splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu, neprodleně oznámí České národní bance, že a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a nevztahují se na ni požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334) a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a b) nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice.“. 5. V § 64 odst. 4 větě první se za číslo „575/2013“ vkládají slova „ , rozhodnutí o uložení povinnosti podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu udržovat kapitál nad minimální úroveň požadavku na kapitál podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332)“. 6. V § 125 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavce 2 písm. a) určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.“. 7. V § 127a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.“. 8. V § 128b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nelze uložit požadavek na podřízenost vyšší než a) 8 % kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize a b) součet 1. dvojnásobku výše požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), 2. dvojnásobku výše požadavku na kapitál uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a 3. výše kombinované kapitálové rezervy.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 9. V § 129a odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. a) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a požadavku na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a současně požadavek na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1.“. 10. V § 129c se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavců 1 a 2 určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.“. 11. V § 131 odstavec 1 zní: „(1) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. a) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a požadavku na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po uplatnění opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a současně požadavek na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1.“. 12. V § 132a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Česká národní banka nepožádá podle odstavce 5 o urovnání sporu ohledně vnitřního minimálního požadavku člena skupiny podléhající řešení krize, který je institucí, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), splňuje-li vnitřní minimální požadavek určený dotčeným orgánem příslušným k řešení krize podmínky podle § 131 a neliší se od minimálního požadavku o více než 2 % součinu požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 13. V § 137 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) pravomoc uložit povinnost udržovat kapitál nad rámec požadavku podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334),“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 14. Na konci přílohy č. 4 se na samostatný řádek doplňuje věta „Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o spotřebitelském úvěru Čl. XVIII V § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se věta druhá nahrazuje větou „Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění Čl. XIX Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 524/2020 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/411 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935“. 2. V § 13 odst. 1 se částka „1 250 000 EUR“ nahrazuje částkou „1 300 380 EUR“, částka „1 850 000 EUR“ se nahrazuje částkou „1 924 560 EUR“ a za slova „předpis Evropské unie“ se vkládají slova „vydaný na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97“. 3. V § 48 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „(6) Další požadavky na pravidla odměňování u rezervotvorného pojištění stanoví čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/20887). 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“. 4. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358 ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění, v platném znění.“. 5. V § 54 odst. 3 písm. a) se částka „18 750 EUR“ nahrazuje slovy „19 510 EUR, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 jinak“. 6. V § 108 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“. 7. V § 114 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „(2) Samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, kteří zaměstnávají alespoň 3 zaměstnance, nebo pojišťovna se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 nebo čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/8528). 8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 8. V § 114 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce 1“ zrušují. 9. V § 114 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , nebo podle odstavce 2“. ČÁST OSMNÁCTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XX Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 190/2011 Sb., kterým se stanoví limity některých částek v eurech, pokud jde o úpravu veřejné nabídky investičních cenných papírů, prospektu cenného papíru a informačních povinností emitenta některých investičních cenných papírů a dalších osob. 2. Nařízení vlády č. 242/2013 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu a o způsobu poskytování sdělení a statutu speciálního fondu v jiné než listinné podobě. ČÁST DEVATENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXI Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 128/2022 Sb.	Zákon č. 128/2022 Sb. Zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 28. 5. 2022, částka 64/2022 * § 1 - Opatření v oblasti odpočtu bezúplatného plnění od základu daně * § 2 - Opatření v oblasti osvobození od daně z příjmů * § 3 - Opatření v oblasti daňových výdajů * § 3a - Opatření v oblasti slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob * § 4 - Opatření v oblasti správních poplatků * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.) 128 ZÁKON ze dne 11. května 2022 o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Opatření v oblasti odpočtu bezúplatného plnění od základu daně (1) Za zdaňovací období roku 2022 a 2023 lze podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně. (2) Za zdaňovací období skončená v období od 1. března 2022 do 29. února 2024 lze podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů od základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů. (3) Ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů se použijí i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022 a 2023 a) za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo b) Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. (4) Ustanovení § 15 odst. 7 zákona o daních z příjmů se použije i v případě, jde-li o snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 a 2023 poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem Ukrajiny. (5) Odstavce 3 a 4 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo bezúplatné plnění poskytnuto. (6) Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za zdaňovací období roku 2022 a 2023 povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 a 2023 Ukrajině prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny na území České republiky. § 2 Opatření v oblasti osvobození od daně z příjmů (1) Od daně z příjmů se osvobozuje a) příjem zaměstnance podle zákona o daních z příjmů ve formě poskytnutého ubytování ve zdaňovacím období roku 2022 a 2023, je-li poskytnuto zaměstnavatelem podle zákona o daních z příjmů tomuto zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na území Ukrajiny z důvodu, že tento rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a b) bezúplatný příjem poskytnutý v roce 2022 a 2023 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. (2) Odstavec 1 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo plnění poskytnuto. § 3 Opatření v oblasti daňových výdajů (1) Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle zákona o daních z příjmů je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 a 2023 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na účely, pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. (2) Odstavec 1 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém byl výdaj vynaložen. (3) Pokud poplatník daně z příjmů výdaj podle odstavce 1 uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani jako položku snižující základ daně. § 3a Opatření v oblasti slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela podle zákona o daních z příjmů se od zdaňovacího období roku 2022 nezahrnuje příspěvek pro solidární domácnost podle zákona upravujícího opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. § 4 Opatření v oblasti správních poplatků (1) Orgány moci výkonné a dále orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy, které vyměřují nebo vybírají správní poplatky podle zákona o správních poplatcích (dále jen „správní úřad“), se zmocňují k upuštění od vybrání správního poplatku od fyzické osoby, která vstupuje nebo pobývá na území České republiky v návaznosti na ozbrojený konflikt na území Ukrajiny vyvolaný invazí vojsk Ruské federace (dále jen „dotčený poplatník“). Toto zmocnění se vztahuje na správní poplatek, u kterého vznikla poplatková povinnost do 31. března 2023. (2) Pokud správní úřad nevybral správní poplatek od dotčeného poplatníka v období ode dne 24. února 2022 do dne bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí se na to jako na upuštění od vybrání správního poplatku na základě zmocnění podle odstavce 1. (3) Správní úřad se zmocňuje k vrácení správního poplatku dotčenému poplatníkovi vybraného v období ode dne 24. února 2022 do dne bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě správní úřad vrátí správní poplatek v plné výši na žádost dotčeného poplatníka. Ustanovení § 7 odst. 3 a 5 zákona o správních poplatcích se použijí obdobně. (4) Správní úřad zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup, že využívá zmocnění podle odstavce 1 nebo 3, s uvedením správních poplatků, od jejichž vybrání upouští. § 5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 129/2022 Sb.	Zákon č. 129/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 64/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o platebním styku * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o finančním arbitrovi * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2022 129 ZÁKON ze dne 11. května 2022, kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o platebním styku Čl. I Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 5/2019 Sb., zákona č. 298/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění).“. 2. V § 2 odst. 3 se na konci textu písmene i) doplňují slova „; nejde-li o provádění platební transakce, den, který není sobotou, nedělí nebo svátkem“. 3. V § 2 odst. 3 písm. n) se slovo „podvodu“ nahrazuje slovy „podvodnému jednání“. 4. V § 3 odst. 2 větě druhé se text „§ 254 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 254a“. 5. V § 3 odst. 3 písm. e) bodu 1 se slova „digitální obsah nebo“ zrušují a za slovo „služby“ se vkládají slova „nebo zboží nebo služby, které jsou vytvořeny a dodány v digitální podobě, jejichž použití nebo spotřeba jsou omezeny na technické zařízení a jejichž součástí není použití nebo spotřeba fyzického zboží nebo služeb“. 6. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti platební instituce, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. 7. V § 10 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 8. V § 22 odst. 1 písm. b) se za slova „příjemci nebo“ vkládají slova „v rámci provedení platební transakce“. 9. V § 35 se za slovo „pobočky“ vkládají slova „nebo pověřeného zástupce“. 10. V § 36 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 11. V § 36 odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 1 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 10. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí.“. 12. V § 39 odst. 2, § 56 odst. 2 a v § 97 odst. 2 se odkaz na poznámku pod čarou č. 1 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 10. 13. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. 14. V § 43 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 15. V § 48 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „platbním“ nahrazuje slovem „platebním“. 16. V § 53 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 17. V § 53 odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 1 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 10. 18. V § 58 odst. 2 větě druhé se za slovo „které“ vkládají slova „se netýkají elektronických peněz a které“ a za slovo „provedli“ se vkládají slova „vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu a“. 19. V § 59 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu žadateli, a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice, b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 58 odst. 2, c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce, d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik, e) který má zaveden systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a f) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast. (2) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. 20. V § 59 odst. 3 písm. c) se slova „písm. a) až f)“ zrušují. 21. V § 59 odst. 4 se slova „a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů“ zrušují. 22. V § 62 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 23. Za § 65 se vkládá nový § 65a, který zní: „§ 65a (1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1.“. 24. V § 68 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. 25. V § 69 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 26. V § 75 odst. 3 písm. d) se za slovo „peněz“ vkládá čárka. 27. V § 80 odst. 1 písm. b) se za slova „příjemci nebo“ vkládají slova „v rámci provedení platební transakce“. 28. V § 91 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 91 odst. 1 písm. b), § 92 odst. 1 větě první a v § 93 odst. 1 se za slova „služeb nebo“ vkládají slova „vydávání anebo“. 29. V § 92 odst. 4 se za slovo „na“ vkládají slova „vydávání anebo“. 30. V § 92 odst. 5 se za slovo „nebo“ vkládají slova „vydávání anebo“. 31. V § 93a se za slovo „pobočky“ vkládají slova „nebo pověřeného zástupce“ a za slova „souhlasu na“ se vkládají slova „vydávání anebo“. 32. V § 94 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 33. V § 94 odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 1 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 10. 34. V § 99 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Je-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do této částky i elektronické peníze, které vydali ostatní vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny.“. 35. V § 99 odst. 3 větě druhé se za slovo „provedli“ vkládají slova „poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a“. 36. V § 100 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli, a) který je právnickou osobou, b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice, c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 99 odst. 2 a 3, d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik, e) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, f) který má zaveden systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a g) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast. (2) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. 37. V § 100 odst. 4 se slova „a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů“ zrušují. 38. V § 103 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 39. V § 105 větě první se za text „c)“ vkládají slova „a e)“. 40. Za § 106 se vkládá nový § 106a, který zní: „§ 106a (1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1.“. 41. V § 109 odstavec 2 zní: „(2) Odmítne-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování uzavřít s osobou oprávněnou poskytovat platební služby smlouvu podle odstavce 1, sdělí jí důvody tohoto odmítnutí. Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování nesdělí osobě oprávněné poskytovat platební služby důvody odmítnutí, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.“. 42. V § 112 odst. 2 písm. a) se za slovo „číslo“ vkládá slovo „osoby“. 43. V § 118 odst. 2 písm. d) se slovo „sytému“ nahrazuje slovem „systému“. 44. V § 118 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 45. V § 122 odst. 1 písmeno a) zní: „a) jménu účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, o jejich identifikačním čísle osoby, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a v případě fyzických osob o datu a místě jejich narození a“. 46. V části třetí hlavě II se v nadpisu dílu 5 slova „orgánů veřejné moci“ zrušují. 47. V nadpisu § 125 se slova „soudu a jiného orgánu veřejné moci“ nahrazují slovy „provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování“. 48. V § 125 se za slovo „zúčtování“ vkládají slova „nebo účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice,“ a slova „v rámci insolvenčního řízení“ se nahrazují slovy „podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení“. 49. V § 126 odst. 4 a 5 se slova „podle § 125“ nahrazují slovy „o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2“. 50. V § 129 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro drobné platby mohou dohodnout, že plátce nemůže odvolat platební příkaz poté, co jej plátce předal příjemci.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 51. V § 131 odst. 1 se slovo „poskytovatelem“ nahrazuje slovy „třetími osobami“. 52. V § 131 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Při posuzování, zda poskytovatel uživateli informaci podle této hlavy poskytl nebo zpřístupnil, nese důkazní břemeno poskytovatel.“. 53. V § 136 odst. 1 písm. b) se za slova „použity, nebo“ vkládají slova „v případě použití referenční úrokové sazby či referenčního směnného kurzu“. 54. V § 152 odst. 5 a v § 154 odst. 2 se text „ , 2“ zrušuje. 55. V § 160 odst. 3 větě druhé se za slovo „příkaz“ vkládají slova „ , nejde-li o platební příkaz podle § 158 odst. 2,“. 56. V § 160 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „V případě trvalého příkazu to platí pouze pro první platební transakci.“. 57. V § 161 odst. 3 písm. c) a v § 191 odst. 3 písm. c) se slovo „svojit“ nahrazuje slovem „svoji“. 58. § 171 včetně nadpisu zní: „§ 171 Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele Ustanovení § 169 se nepoužije v případě platební transakce v rámci téhož poskytovatele na území České republiky. V tomto případě musí být částka platební transakce připsána na platební účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účet, dána příjemci k dispozici neprodleně po přijetí platebního příkazu. Zahrnuje-li taková platební transakce směnu měn jinou než mezi měnami členských států, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší.“. 59. V § 182 odst. 3 písm. c) se slova „porušil povinnost požadovat“ nahrazují slovem „nepožadoval“ a na konci textu písmene se doplňují slova „v případech podle § 223 odst. 1 nebo 6“. 60. V § 199 odst. 3 se odkaz na poznámku pod čarou č. 1 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 11. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/34 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát sdělení informací o poplatcích a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.“. 61. V § 201 se na konci textu odstavce 4 doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 12. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/33 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát výpisu poplatků a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.“. 62. V § 205 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje. 63. V § 205 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) informuje uživatele o jeho právech podle čl. 5 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/20122), bude-li podle odstavce 4 provádět odchozí inkasa v měně euro.“. 64. V § 210 odst. 1 písm. a) se za slovo „měně“ vkládají slova „a které umožňují majiteli základního platebního účtu čerpat služby podle § 212“. 65. V § 215 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 66. V § 215 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) poruší podstatným způsobem smlouvu o základním platebním účtu.“. 67. V § 215 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 68. V § 215 odst. 5 se slova „nebo c)“ zrušují. 69. V § 216 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a srozumitelně mu vysvětlí povahu nabízeného základního platebního účtu a postup při jeho zřízení“. 70. Na konci nadpisu § 222 se doplňují slova „a podvodných jednání“. 71. V § 222 odstavec 1 zní: „(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje a) orgán dohledu domovského členského státu o bezpečnostních a provozních rizicích, kterým je v souvislosti s poskytováním platebních služeb vystavena, a o opatřeních ke zmírnění těchto rizik, včetně kontrolních mechanismů zavedených v návaznosti na tato rizika, a b) Českou národní banku o podvodných jednáních, která v oblasti platebního styku zaznamenala při poskytování platebních služeb v České republice.“. 72. V § 222 odst. 2 se slovo „podvodech“ nahrazuje slovy „podvodných jednáních“. 73. V § 222 odst. 3 se za slovo „informací“ vkládají slova „České národní bance“. 74. V § 223 odst. 1 písm. c) se slovo „podvodu“ nahrazuje slovy „podvodného jednání“. 75. V § 223 odst. 5 a 6 se odkaz na poznámku pod čarou č. 1 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 13. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace.“. 76. V § 226 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neuplatňuje systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle § 59 odst. 1 písm. d),“. Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e). 77. V § 226 odst. 2 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 78. V § 226 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 65a odst. 1.“. 79. V § 226 odst. 3 písm. a) se slova „ , které jí byly svěřeny k provedení platební transakce,“ zrušují. 80. V § 226 odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g), odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo f), nebo d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a).“. 81. V § 228 odst. 1 písm. h) se za text „§ 88 odst. 1,“ vkládá text „§ 93 odst. 1,“. 82. V § 228 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neuplatňuje systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle § 100 odst. 1 písm. d),“. Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f). 83. V § 228 odst. 2 písm. e) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 84. V § 228 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 106a odst. 1.“. 85. V § 228 odst. 3 písm. a) se slova „ , proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k provedení platební transakce,“ zrušují. 86. V § 228 odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. g), b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo h), odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e), nebo odstavce 3 písm. b) nebo c), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. f), nebo d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a).“. 87. V § 229 odst. 1 se slovo „uživateli“ nahrazuje slovem „účastníkovi“. 88. V § 230 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo 4“. 89. V § 230 odst. 3 písm. b) se slovo „odmínutí“ nahrazuje slovem „odmítnutí“. 90. V § 231 odst. 1 písm. a) se slovo „poruší“ nahrazuje slovem „nesplní“ a za text „§ 152 odst. 2,“ se vkládá text „§ 159 odst. 2,“. 91. V § 231 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až u) se označují jako písmena c) až t). 92. V § 231 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až t) se označují jako písmena d) až s). 93. V § 231 odst. 1 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až s) se označují jako písmena l) až r). 94. V § 231 odstavec 6 zní: „(6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f) nebo i), odstavce 2 nebo 3, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), g), h), j) až n) nebo p) až r), nebo d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), odstavce 4 nebo 5.“. 95. V § 233 odst. 1 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 96. Za § 233 se vkládá nový § 233a, který včetně nadpisu zní: „§ 233a Přestupky poskytovatele služby dynamické směny měn (1) Poskytovatel služby dynamické směny měn se dopustí přestupku tím, že a) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 31, b) neoznámí změnu údajů podle § 254f odst. 1, c) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 254h odst. 1, nebo d) nesplní informační povinnost podle § 254h odst. 3. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.“. 97. V § 234 odst. 1 písm. c) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 98. V § 234 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) poskytuje službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, aniž je k tomu oprávněn.“. 99. V § 234 odst. 2 písm. b) se slova „písm. b) až i)“ zrušují. 100. V § 234 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Příjemce se dopustí přestupku tím, že požaduje úplatu za použití platebního prostředku v rozporu s § 254 odst. 2 písm. a). (5) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 255 odst. 1 nebo 3 neuzavře smlouvu o platebním účtu, vypoví závazek ze smlouvy o platebním účtu nebo od této smlouvy odstoupí, nebo b) nesplní oznamovací povinnost podle § 255 odst. 2.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 101. V § 234 odstavec 6 zní: „(6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 5 písm. b), d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo odstavce 5 písm. a), nebo e) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).“. 102. V § 235 odstavec 1 zní: „(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo 2, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1, 2, 3, 6, 7 nebo 8 nebo čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, b) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 2 věty druhé, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 9, čl. 10 odst. 1 nebo 5, čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, c) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, d) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, e) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, nebo f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230.“. 103. V § 235 odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Přestupku se dopustí ten, kdo nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle a) čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, nebo b) čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo odstavce 7 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e), odstavce 2 nebo 3, c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo f), odstavce 4 nebo 5 nebo odstavce 7 písm. b), nebo d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d).“. 104. V § 236 odst. 1 písmeno a) zní: „a) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle 1. § 234 odst. 4, § 235 odst. 6 a § 235 odst. 7 písm. a), 2. § 234 odst. 3, s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5, a 3. § 235 odst. 7 písm. b), s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5 nebo poskytovatelem služby dynamické směny měn,“. 105. V § 237 odst. 1 písm. a) se slova „a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu“ nahrazují slovy „ , vydavatele elektronických peněz malého rozsahu a poskytovatele služby dynamické směny měn“. 106. V § 237 odst. 1 písm. b) se slova „zúčtování a“ nahrazují slovem „zúčtování,“. 107. V § 237 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) osoby oprávněné poskytovat platební služby stanovených tímto zákonem.“. 108. V § 237 odst. 2 úvodní části ustanovení se za text „c)“ vkládají slova „a d)“. 109. V § 237 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů srovnávacích stránek, s výjimkou osob podle § 5, provádí Česká obchodní inspekce.“. 110. V § 238 odstavec 1 zní: „(1) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční platby v Evropské unii2) je a) Česká obchodní inspekce pro účel zajištění dodržování povinností osob poskytujících služby směny měn v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, s výjimkou povinností osob uvedených v § 5 a poskytovatelů služby dynamické směny měn, b) Česká národní banka pro účel zajištění dodržování povinností ostatních osob.“. 111. V § 240 a v § 272 odst. 2 se slova „podle podle“ nahrazují slovem „podle“. 112. V § 244 odst. 1 písm. b) se slova „opakovaně nebo“ zrušují. 113. V § 244 odst. 2 písmena g) až i) znějí: „g) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců, h) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců, i) správce informací o platebním účtu neposkytoval službu informování o platebním účtu po dobu delší než 6 měsíců,“. 114. V § 244 odst. 2 se doplňují písmena j) až l), která znějí: „j) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu neposkytoval platební služby v České republice po dobu delší než 6 měsíců, k) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nevydával elektronické peníze ani neposkytoval platební služby týkající se elektronických peněz v České republice po dobu delší než 6 měsíců, nebo l) osoba, jíž bylo povolení uděleno, opakovaně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě uděleného povolení.“. 115. V § 247 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka poskytovateli nebo vydavateli, jemuž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejme tento souhlas, jestliže o to poskytovatel nebo vydavatel, jemuž byl souhlas udělen, nebo pověřený zástupce požádá.“. 116. V § 247 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „služeb“ vkládají slova „nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz“. 117. V § 249 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) poskytovatelů služby dynamické směny měn.“. 118. V § 250 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo poskytovatele služby dynamické směny měn podané podle § 9 odst. 3, § 42 odst. 3, § 59 odst. 2, § 68 odst. 3, § 100 odst. 2, § 118 odst. 3 nebo § 254d odst. 2, uvede v seznamu podle § 249 odst. 1 údaj o tom, že právnická osoba dosud nevznikla. Tento údaj Česká národní banka ze seznamu vymaže bez zbytečného odkladu po vzniku právnické osoby.“. 119. V § 251 se za text „15 odst.“ vkládají slova „4 a“ a na konci textu paragrafu se doplňují odkazy na poznámky pod čarou č. 14 a 15. Poznámky pod čarou č. 14 a 15 znějí: „14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/410 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podrobnosti a strukturu informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366. 15) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/411 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví technické požadavky na vytvoření, provozování a údržbu elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a na přístup k informacím v něm obsaženým.“. 120. V § 254 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 121. Za § 254 se vkládají nové § 254a až 254h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 znějí: „Služba dynamické směny měn § 254a (1) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit, jinak mu nenáleží úplata ani rozdíl mezi zaplacenou částkou a částkou, kterou by plátce zaplatil při použití posledního dostupného referenčního směnného kurzu Evropské centrální banky. (2) Způsob informování o úplatě podle odstavce 1 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přeshraniční platby v Unii17). § 254b Poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, jako podnikání mohou pouze osoby podle § 5 a poskytovatel služby dynamické směny měn. § 254c Poskytovatel služby dynamické směny měn je ten, kdo je oprávněn poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, na základě povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, které mu udělila Česká národní banka. § 254d (1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn žadateli, a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice a b) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast. (2) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. § 254e (1) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu poskytovatelů služby dynamické směny měn. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu poskytovatelů služby dynamické směny měn. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele. (3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 254f (1) Poskytovatel služby dynamické směny měn oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 254g Povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn zaniká dnem a) smrti nebo zrušení poskytovatele služby dynamické směny měn, b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele služby dynamické směny měn, c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli služby dynamické směny měn povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn. § 254h (1) Poskytovatel služby dynamické směny měn uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. (2) Pro poskytovatele služby dynamické směny měn se použije § 31 obdobně. (3) Poskytovatel služby dynamické směny měn poskytuje České národní bance informace o místě, rozsahu a objemu poskytnutých služeb. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 3. 17) Čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění).“. 122. § 255 včetně nadpisu zní: „§ 255 Přístup k platebním účtům (1) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí, institucí elektronických peněz, správcem informací o platebním účtu, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební institucí, zahraniční institucí elektronických peněz nebo zahraničním správcem informací o platebním účtu na jejich žádost smlouvu o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo nemusí takovou smlouvu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit pouze z důvodů, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené, nebo jestliže by uzavřením smlouvy nebo trváním závazku ze smlouvy porušily ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu. (2) Odmítne-li banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtu podle odstavce 1, vypoví-li závazek z této smlouvy nebo odstoupí-li od této smlouvy, bez zbytečného odkladu a) to spolu s odůvodněním oznámí České národní bance a b) sdělí přiměřené vysvětlení dotčené platební instituci, instituci elektronických peněz, správci informací o platebním účtu, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituci, zahraniční instituci elektronických peněz nebo zahraničnímu správci informací o platebním účtu, a to v rozsahu, v jakém tomu nebrání jiný právní předpis. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro přístup k platebnímu účtu toho, kdo podal žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce, instituce elektronických peněz, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituce, zahraniční instituce elektronických peněz nebo zahraničního správce informací o platebním účtu. Účinnost smlouvy o platebním účtu lze vázat na udělení příslušného povolení jeho držiteli.“. 123. V § 257 větě první se slovo „podvodům“ nahrazuje slovy „podvodným jednáním“. 124. V § 258 odst. 1 se slova „poskytne uživateli odpověď na jeho stížnost nebo reklamaci v souvislosti s poskytováním“ nahrazují slovy „vyřídí stížnost nebo reklamaci uživatele týkající se poskytování“. 125. V § 258 odstavec 2 zní: „(2) Brání-li poskytovateli překážka nezávislá na jeho vůli vyřídit stížnost nebo reklamaci ve lhůtě podle odstavce 1, sdělí uživateli v této lhůtě překážky, které mu ve včasném vyřízení brání, a stížnost nebo reklamaci vyřídí nejpozději do 35 pracovních dnů po dni jejich obdržení.“. 126. V § 258 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Na vyřizování stížností a reklamací poskytovatelem služby dynamické směny měn se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.“. 127. V § 260 se vkládá nadpis, který zní: „Práva uživatele“. 128. V § 260 se slovo „uživatele“ nahrazuje slovem „spotřebitele“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Osobám se zdravotním postižením poskytovatel zpřístupní tento dokument v přístupném formátu.“. 129. § 263 včetně nadpisu zní: „§ 263 Zmocnění Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 10 odst. 4, § 11 odst. 2, § 16 odst. 5, § 17 odst. 3, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 27 odst. 4, § 28 odst. 3, § 29 odst. 4, § 30 odst. 2, § 33 odst. 5, § 34 odst. 2, § 38 odst. 2, § 43 odst. 3, § 44 odst. 2, § 46 odst. 2, § 48 odst. 4, § 51 odst. 4, § 52 odst. 2, § 55 odst. 2, § 59 odst. 4, § 60 odst. 3, § 61 odst. 2, § 65a odst. 2, § 69 odst. 4, § 70 odst. 2, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 76 odst. 6, § 78 odst. 4, § 86 odst. 4, § 87 odst. 3, § 88 odst. 4, § 89 odst. 3, § 92 odst. 5, § 93 odst. 2, § 96 odst. 2, § 100 odst. 4, § 101 odst. 3, § 102 odst. 2, § 106a odst. 2, § 118 odst. 5, § 119 odst. 4, § 122 odst. 5, § 197 odst. 3, § 221 odst. 5, § 222 odst. 3, § 254e odst. 3, § 254f odst. 2 a § 254h odst. 4.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce, která byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které nezačala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 10 odst. 2 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá Česká národní banka do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, která byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které nezačala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 43 odst. 2 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá Česká národní banka do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 59 odst. 1 písm. f) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o důvěryhodnost jeho vedoucích osob a osob, které na něm mají kvalifikovanou účast, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 59 odst. 1 písm. e) až g) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz, která byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které nezačala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 69 odst. 2 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá Česká národní banka do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Na vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 100 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Na vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 100 odst. 1 písm. g) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o důvěryhodnost jeho vedoucích osob a osob, které na něm mají kvalifikovanou účast, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 100 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, může tuto službu poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podá-li v této lhůtě žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, může tuto službu poskytovat i po uplynutí této lhůty na základě svého dosavadního oprávnění do pravomocného skončení řízení o této žádosti. 9. Ustanovení § 255 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní pro přístup k platebnímu účtu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 255 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. III V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se za slova „směnárenská činnost11d),“ vkládají slova „činnost poskytovatelů služby dynamické směny měn,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České národní bance Čl. IV V § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., se za slova „služeb malého rozsahu,“ vkládají slova „správci informací o platebním účtu, zahraničními správci informací o platebním účtu, kteří vykonávají činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, poskytovateli služby dynamické směny měn,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o finančním arbitrovi Čl. V Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 278/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) osobou poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn.“. 2. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) osoba poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 130/2022 Sb.	Zákon č. 130/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 28. 6. 2022, částka 64/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o obětech trestných činů * ČÁST TŘETÍ - Změna trestního řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejných sbírkách * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o Vojenské policii * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 28. 6. 2022 130 ZÁKON ze dne 11. května 2022, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního zákoníku Čl. I Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 206/2021 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 a v § 312c odst. 2 se za slovo „náčiní“ vkládají slova „a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku“. 2. V § 33 úvodní části ustanovení se za text „(§ 318),“ vkládají slova „účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu (§ 321a),“. 3. V § 102a odst. 1 se slovo „nosiči“ nahrazuje slovy „neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče“. 4. V § 120 se slova „počítačových informací nebo dat, zásahu do programového vybavení počítače nebo provedením jiné operace na počítači“ nahrazují slovy „dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací, zásahu do programového nebo technického vybavení počítačového systému nebo provedením jiné operace v počítačovém systému“. 5. Za § 136 se vkládá nový § 136a, který včetně nadpisu zní: „§ 136a Počítačový systém Počítačovým systémem se rozumí zařízení anebo skupina vzájemně propojených nebo přidružených zařízení, z nichž jedno nebo více provádí na základě programu automatické zpracování dat. Počítačovým systémem se rozumí i data uložená, zpracovaná, opětovně vyhledaná nebo přenesená tímto zařízením anebo skupinou zařízení za účelem jeho nebo jejich provozu, použití, ochrany a údržby.“. 6. V § 182 odst. 1 písm. c) a v § 182 odst. 5 písm. c) se slovo „počítačových“ zrušuje. 7. V § 182 odst. 1 písm. c) se slovo „počítačová“ zrušuje. 8. V § 183 odst. 1 se slova „počítačových dat“ nahrazují slovy „dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací“. 9. V nadpisu § 230 se slovo „nosiči“ nahrazuje slovy „neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče“. 10. V § 230 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „získá přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací a“ nahrazují slovy „zasáhne do počítačového systému nebo nosiče informací tím, že“. 11. V § 230 odst. 2 písm. d) se za slovo „vloží“ vkládají slova „nebo přenese“. 12. V § 230 odst. 2 písm. d), § 232 odst. 1 písm. b), § 264 odst. 2 a v § 267 odst. 2 se slovo „počítače“ nahrazuje slovem „počítačového systému“. 13. V § 230 odst. 4 písmeno c) zní: „c) spáchá-li takový čin proti počítačovému systému, jehož narušení by mělo závažný dopad na fungování státu, zdraví osob, bezpečnost, hospodářství nebo zajištění základních životních potřeb obyvatel,“. 14. V § 231 odstavec 1 zní: „(1) Kdo vyrobí, uvede do oběhu, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává a) zařízení nebo jeho součást, postup, nástroj nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k neoprávněnému přístupu do sítě elektronických komunikací, k počítačovému systému nebo k jeho části nebo k neoprávněnému zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací, nebo b) počítačové heslo, přístupový kód, data, postup nebo jakýkoli jiný podobný prostředek, pomocí něhož lze získat přístup k počítačovému systému nebo jeho části, v úmyslu, aby jej bylo užito ke spáchání trestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv podle § 182 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1 nebo 2, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, propadnutím věci nebo zákazem činnosti.“. 15. Nadpis § 232 zní: „Neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací z nedbalosti“. 16. V § 234 odst. 1 se slovo „držitele“ nahrazuje slovem „uživatele“ a slova „jiného, zejména nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šekovou kartu“ se nahrazují slovy „ , který umožňuje výběr hotovosti nebo převod peněžních prostředků anebo virtuálních aktiv používaných namísto peněžních prostředků (dále jen „platební prostředek“) a který náleží jinému“. 17. Na konci nadpisu § 236 se doplňují slova „a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku“. 18. V § 236 odst. 1 se za slovo „vyrobí,“ vkládají slova „uvede do oběhu, doveze, vyveze, proveze,“ a slova „nebo pozměnění platebních prostředků“ se nahrazují slovy „ , pozměnění nebo neoprávněnému získání platebního prostředku“. 19. V § 311 odst. 1 písm. e) se za slovo „vložením“ vkládají slova „nebo přenosem“ a za slova „nosič informací“ se vkládají slova „ , učiněním jiného zásahu do programového nebo technického vybavení počítačového systému nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat“. 20. V § 312e odst. 2 písm. b) a c) se za slovo „látek“ vkládají slova „nebo materiálů obdobné povahy“. 21. Za § 321 se vkládá nový § 321a, který včetně nadpisu zní: „§ 321a Účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu Kdo se účastní činnosti nestátní ozbrojené skupiny zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu tím, že a) se zapojí do bojové činnosti takové skupiny, b) jinému poskytne informace nebo výcvik týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a), c) získá informace nebo si osvojí dovednosti týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a) nebo b), nebo d) cestuje do jiného státu nebo do České republiky za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a), b) nebo c), bude potrestán odnětím svobody až na pět let.“. 22. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/713 ze dne 17. dubna 2019 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2001/413/SVV.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o obětech trestných činů Čl. II Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu části první se slova „A PODPORA SUBJEKTŮ POSKYTUJÍCÍCH POMOC OBĚTEM TRESTNÝCH ČINŮ“ nahrazují slovy „A NĚKTERÝCH DALŠÍCH OSOB V SOUVISLOSTI SE SPÁCHÁNÝM TRESTNÝM ČINEM A PODPORA SUBJEKTŮ POSKYTUJÍCÍCH JIM POMOC“. 2. V § 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a některých dalších osob v souvislosti se spáchaným trestným činem“. 3. V § 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a některým dalším osobám v souvislosti se spáchaným trestným činem“. 4. V § 2 odst. 2 se slovo „majetková“ nahrazuje slovem „škoda“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo měl obohatit“. 5. Na konci nadpisu hlavy II se doplňují slova „A NĚKTERÝCH DALŠÍCH OSOB V SOUVISLOSTI SE SPÁCHANÝM TRESTNÝM ČINEM“. 6. V § 4 větě první se za slova „poskytují obětem“ vkládají slova „a osobám jim blízkým, kterým vznikla v důsledku spáchání trestného činu na oběti škoda nebo nemajetková újma, (dále jen „dotčená osoba blízká“)“. 7. V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů dále poskytují právnickým osobám, na kterých byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících jejich identifikaci, v zapsaném rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právní informace a právní pomoc zaměřené zejména na zneužití údajů umožňujících identifikaci právnické osoby, včetně ochrany jejího názvu a pověsti.“. 8. V § 5 odst. 2 se slova „jiným obětem“ nahrazují slovy „jiným osobám“. 9. V § 6 odst. 1 se za slovo „oběti“ vkládají slova „a dotčené osobě blízké“ a slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“. 10. V § 6 odst. 2 se slova „obětem podle tohoto zákona mohou za úplatu“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona mohou“. 11. V § 6 odst. 3 se slova „obětem trestných činů“ nahrazují slovy „oběti, dotčené osobě blízké a právnické osobě, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci,“. 12. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Přístup k informacím Oběť a právnická osoba, na které byl spáchán trestný čin, (dále jen „dotčená právnická osoba“) mají v zákonem stanoveném rozsahu právo na přístup k informacím, které se týkají věci, v níž byl na nich spáchán trestný čin; obdobné právo má i dotčená osoba blízká.“. 13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Informace poskytované Policií České republiky, policejním orgánem a státním zástupcem některým dalším osobám v souvislosti se spáchaným trestným činem (1) Jakmile se Policie České republiky nebo policejní orgán dostane do prvního kontaktu s dotčenou osobou blízkou, poskytne jí i bez žádosti informace uvedené v § 8 odst. 1 písm. b); tyto informace poskytne této osobě i státní zástupce, přijímá-li její oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Informace podle věty první se poskytují písemně i ústně. (2) Jakmile se Policie České republiky nebo policejní orgán dostane do prvního kontaktu s dotčenou právnickou osobou, poskytne jí i bez žádosti informace uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), d), e) a j) a informaci o tom, u kterého konkrétního orgánu a jakým způsobem může požádat o informace podle § 11 odst. 1; zároveň jí předá kontakt na tento orgán. (3) Právnickou osobu, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci, informuje Policie České republiky nebo policejní orgán při prvním kontaktu s ní i bez žádosti také o tom, na které subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů se může obrátit s žádostí o odbornou pomoc, a předá jí kontakty na tyto subjekty. (4) Přijímá-li oznámení dotčené právnické osoby o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, poskytne dotčené právnické osobě i bez žádosti informace uvedené v § 8 odst. 1 písm. d), a jde-li o právnickou osobu, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci, také informace podle odstavce 3. (5) Informace podle odstavců 2 až 4 se poskytují písemně.“. 14. V nadpisech § 9 a 10 se slovo „oběti“ zrušuje. 15. V § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Subjekt zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů poskytne dotčené osobě blízké a právnické osobě, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci, informaci o službách, které poskytuje, a jejich rozsahu, včetně informace, zda je služba poskytována bezplatně; pokud požadovaný druh služby neposkytuje, odkáže tuto osobu na jiný subjekt zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, který požadovanou službu poskytuje.“. 16. V § 10 odst. 1 se slova „oběti i bez žádosti“ nahrazují slovy „i bez žádosti oběti“. 17. V § 10 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , dotčené osobě blízké informace podle § 8 odst. 1 písm. b) a dotčené právnické osobě informace podle § 8 odst. 1 písm. a); právnickou osobu, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci, informuje také o tom, na které subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů se může obrátit s žádostí o odbornou pomoc, a předá jí kontakty na tyto subjekty“. 18. Na konci nadpisu § 11 se doplňují slova „a dotčené právnické osobě“. 19. V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „oběti“ vkládají slova „nebo dotčené právnické osoby“. 20. V § 11 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Odstavce 3 až 6 se použijí obdobně i v případě, kdy ochranné léčení nebo zabezpečovací detence byly uloženy osobě, která se dopustila činu jinak trestného.“. 21. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Způsob, rozsah a forma poskytnutí informací (1) Oběť a dotčenou osobu blízkou je třeba informovat srozumitelným způsobem se zohledněním jejich věku, rozumové a volní vyspělosti, gramotnosti a zdravotního stavu včetně psychického stavu; jednotlivé informace se oběti a dotčené osobě blízké poskytnou v rozsahu, který odpovídá jejich konkrétním potřebám s ohledem na povahu a závažnost trestného činu. Informace podle § 9 a § 10 odst. 1 musí být oběti a dotčené osobě blízké poskytnuty v písemné i ústní formě. Informace podle § 10 odst. 2 musí být oběti poskytnuty alespoň písemně. (2) Prohlásí-li oběť nebo dotčená osoba blízká, že nechce být informována, orgány činné v trestním řízení informace neposkytnou, ledaže je třeba tyto informace poskytnout k řádnému uplatnění práv poškozeného v trestním řízení. Prohlášení oběti nebo dotčené osoby blízké o tom, že nechce být informována, může být kdykoliv vzato zpět; o tom musí být oběť a dotčená osoba blízká poučeny. (3) Dotčené právnické osobě se informace poskytují písemně.“. 22. Na konci textu § 16 se doplňují slova „a bez zbytečného odkladu o tom informuje osobu, o jejíž údaje jde“. 23. V § 18 odst. 1 větě první se za slovo „oběti“ vkládají slova „ , zejména týkající se předchozích sexuálních vztahů a chování oběti,“. 24. V § 24 odst. 1 písm. a) a b) se za slovo „činu“ vkládají slova „na ní spáchaného“. 25. V § 24 odst. 1 písm. d) se slova „a dítě, které je obětí trestného činu“ nahrazují slovy „na ní spáchaného a dítě, na kterém byl spáchán trestný čin“. 26. V § 25 odst. 2 se slova „nemajetková újma, škoda na zdraví nebo škoda vzniklá v důsledku smrti způsobené trestným činem“ nahrazují slovy „škoda, újma na zdraví nebo jiná nemajetková újma“. 27. V § 26 odst. 1 se slova „škoda na zdraví nebo“ nahrazují slovy „smrt, újma na zdraví nebo jiná“. 28. V § 26 odst. 2 se slova „škoda na zdraví nebo“ nahrazují slovy „újma na zdraví nebo jiná“. 29. V § 27 písm. a) se slova „byla poškozena na zdraví nebo“ zrušují a za slovo „způsobena“ se vkládají slova „škoda, újma na zdraví nebo jiná“. 30. V § 28 odst. 1 písm. a) až c) se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy“. 31. V § 28 odstavec 2 zní: „(2) Oběť nemusí prokazovat ztrátu na výdělku a náklady uvedené v odstavci 1 písm. a), b) nebo d), pokud o jejich výši již bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem.“. 32. V § 28 odst. 3 větě druhé se slova „škoda je vyšší, než jaká byla“ nahrazují slovy „ztráta na výdělku nebo vzniklé náklady spojené s léčením jsou vyšší, než jaké byly“. 33. V § 29 písm. a) se za slovo „vznik“ vkládají slova „škody nebo nemajetkové“. 34. V § 29 písm. b) se za slovo „škodu“ vkládají slova „nebo nemajetkovou újmu“. 35. V § 30 odstavec 2 zní: „(2) Žádost o poskytnutí peněžité pomoci lze podat u ministerstva nejpozději do 2 let ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě nebo nemajetkové újmě způsobené trestným činem, nejpozději však do 5 let od spáchání trestného činu, jinak právo zaniká. Žádost nezletilé oběti trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti lze podat u ministerstva nejpozději do 2 let ode dne, kdy nabyla zletilosti, nebo do 5 let od spáchání trestného činu, skončí-li tato lhůta později, jinak právo zaniká.“. 36. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Soudy a orgány činné v trestním řízení poskytnou ministerstvu potřebnou součinnost, zejména mu zašlou na jeho písemnou žádost kopie listin ze spisu pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona. Při ověřování splnění podmínek pro poskytování peněžité pomoci je oprávněná úřední osoba ministerstva oprávněna nahlížet do trestních spisů a spisů soudu vedených v občanskoprávním řízení; soudy a orgány činné v trestním řízení jsou povinny jí nahlédnutí do spisů umožnit.“. 37. Na konci nadpisu hlavy III se doplňují slova „A NĚKTERÝM DALŠÍM OSOBÁM V SOUVISLOSTI SE SPÁCHANÝM TRESTNÝM ČINEM“. 38. V § 38 odst. 1 větě první se za slovo „činů“ vkládají slova „a některým dalším osobám v souvislosti se spáchaným trestným činem“. 39. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který zní: „§ 46a Ustanovení § 39 až 46 se použijí obdobně na podporu a činnost subjektů poskytujících pomoc dotčeným osobám blízkým nebo právnickým osobám, na kterých byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících jejich identifikaci.“. 40. V § 47 odst. 1 se za slova „v právní pomoci“ vkládají slova „obětem a dotčeným osobám blízkým“. 41. V § 47 odst. 2 písm. d) se za slovo „obětí“ vkládají slova „a dotčených osob blízkých“. 42. V § 47 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo zapíše do registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů na jeho žádost také advokáta pro služby spočívající v právní pomoci právnické osobě, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci. Žádost obsahuje okruh právnických osob, kterým budou služby poskytovány, a dále náležitosti uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a e).“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 43. V § 48 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , včetně subjektů poskytujících služby psychologického a sociálního poradenství dotčeným osobám blízkým“. 44. V § 48 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , včetně akreditovaných subjektů poskytujících pomoc některým dalším osobám v souvislosti se spáchaným trestným činem“. 45. V § 48 odstavec 3 zní: „(3) Registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů obsahuje údaje podle § 42 odst. 2 a § 47 odst. 2 a 3, v případě subjektů akreditovaných pro poskytování právních informací i informaci o počtu odborně způsobilých osob podle § 40 odst. 3 a v případě subjektů podle § 39 odst. 2 údaje uvedené v rozhodnutí o registraci podle zákona upravujícího poskytování sociálních služeb. Na žádost subjektu se v registru uvede jeho telefonní číslo, adresa pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj nebo adresa jeho internetových stránek. Byla-li subjektu udělena akreditace pro poskytování služeb jiné osobě než oběti, uvede se v registru okruh osob, kterým budou služby poskytovány. U středisek Probační a mediační služby se uvádí adresa střediska. Poskytuje-li subjekt zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů právní informace a právní pomoc zaměřené na zneužití údajů umožňujících identifikaci právnické osoby, vyznačí se tato skutečnost v registru.“. ČÁST TŘETÍ Změna trestního řádu Čl. III Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Pro účely uvedené ve větě první může za podmínek stanovených zvláštním zákonem požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, také orgán vykonávající působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti13).“. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností.“. 2. V § 55 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a bez zbytečného odkladu se o tom informuje osoba, o jejíž údaj jde“. 3. V § 55 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „O postupu podle věty páté orgán činný v trestním řízení bez zbytečného odkladu svědka informuje.“. 4. V § 88a odst. 1 se slovo „nosiči“ nahrazuje slovy „neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče“. 5. V § 103a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně i v případě, kdy ochranné léčení nebo zabezpečovací detence byly uloženy osobě, která se dopustila činu jinak trestného.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 6. V § 120 odst. 2 se za větu první vkládá věta „V rozsudku se uvede též údaj o jeho státní příslušnosti, není-li obžalovaný státním příslušníkem pouze České republiky, nebo informace, že je osobou bez státní příslušnosti nebo že se jeho státní příslušnost nepodařilo zjistit.“. 7. V § 177 písm. b) se za slovo „bydliště;“ vkládají slova „údaj o jeho státní příslušnosti, není-li obviněný státním příslušníkem pouze České republiky, nebo informaci, že je osobou bez státní příslušnosti nebo že se jeho státní příslušnost nepodařilo zjistit, a“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. IV Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 42/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , včetně údaje o její státní příslušnosti, není-li státním příslušníkem pouze České republiky, nebo informace, že je osobou bez státní příslušnosti nebo že se její státní příslušnost nepodařilo zjistit“. 2. V § 4 odst. 2 se za slovo „unie“ vkládají slova „ , nejde-li o odsouzení soudem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“),“. 3. V § 4a odst. 1 se za slova „státu Evropské unie“ vkládají slova „nebo Spojeného království“ a slova „jinými členskými státy Evropské unie“ se nahrazují slovy „těmito státy“. 4. V § 4a odst. 2 se za slovo „unie“ vkládají slova „nebo Spojeným královstvím“. 5. V § 4a odst. 3, § 10 odst. 5 větě poslední a v § 16f odst. 1 větě druhé se za slovo „unie“ vkládají slova „nebo Spojeného království“. 6. V § 4a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ustanovení § 4 odst. 4 se použije obdobně.“. 7. V § 10 odst. 5 větě druhé a v § 16e odst. 2 se slovo „vyloučil“ nahrazuje slovy „nebo Spojené království vyloučily“. 8. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ve zvláštní části opisu se uvádí též informace o pravomocných odsouzeních a navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, pokud je na žádost Rejstříku trestů podle § 16g odst. 1 až 3 jiný členský stát Evropské unie nebo Spojené království Rejstříku trestů zašle.“. 9. V § 11a odst. 3 větě druhé, § 11a odst. 4 větě druhé, § 11aa odst. 1 větě třetí a v § 11aa odst. 2 větě druhé se slova „ , 3 nebo 4“ nahrazují slovy „nebo 3“. 10. § 13 zní: „§ 13 (1) Ve výpisu se uvedou všechna odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, a to včetně odsouzení cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. Ve výpisu se neuvádějí údaje zaznamenané do evidence Rejstříku trestů podle § 4a, na které se nehledí jako na odsouzení soudy České republiky. (2) Přílohou výpisu jsou informace o pravomocných odsouzeních a navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, pokud je na žádost Rejstříku trestů podle § 16g odst. 1 až 5 jiný členský stát Evropské unie nebo Spojené království Rejstříku trestů zašle. (3) Přílohou výpisu, který je vydáván na žádost fyzické osoby, je vícejazyčný standardní formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zjednodušení požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii10), pokud o něj tato osoba v žádosti o výpis požádala a pokud výpis neobsahuje záznam o odsouzení. (4) Údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné.“. 11. V § 16b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , nejde-li o odsouzení občana Spojeného království“. 12. V nadpisu hlavy III se slova „S ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE“ nahrazují slovy „V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SE SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM“. 13. V § 16d odst. 1 se za slovo „unie6)“ vkládají slova „nebo Spojeného království“. 14. V § 16d odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Rejstřík trestů zašle informace uvedené v odstavci 1 příslušnému orgánu každého státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem.“. 15. V § 16d se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou č. 11 a 12 znějí: „(4) Datový záznam, který Rejstřík trestů pořizuje v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí11), zahrnuje i daktyloskopické otisky osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, pokud byly sejmuty pro účely trestního řízení nebo pro účely podle zákona o Policii České republiky, zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo zákona o Vojenské policii. (5) Pro účely splnění povinnosti manuálního ověření různých totožností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie zřizujícího rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy Evropské unie12) v případě shod, které se vyskytnou při pořizování datového záznamu podle odstavce 4, poskytne Policie České republiky Rejstříku trestů součinnost. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816.“. 16. Na konci poznámky pod čarou č. 7 se na samostatný řádek doplňuje věta „Příloha 44 kapitola 2 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021.“. 17. V § 16e odst. 1 a 2 se slova „od jiného členského státu Evropské unie“ zrušují. 18. V § 16e odst. 2 se slova „který členský stát Evropské unie“ nahrazují slovy „který stát“. 19. V § 16f odst. 1 větě první se slova „v trestním řízení a o navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie o takových odsouzeních, zaslané jinými členskými státy Evropské unie“ nahrazují slovy „nebo Spojeného království v trestním řízení a o navazujících údajích zapsaných do jeho evidence o takových odsouzeních, které mu tento stát zašle“. 20. § 16g zní: „§ 16g (1) Rejstřík trestů požádá příslušný orgán o poskytnutí informací o pravomocných odsouzeních fyzické osoby za trestné činy a o navazujících údajích zapsaných v evidenci tohoto státu o těchto odsouzeních, jsou-li takové informace nutné pro účely trestního řízení nebo pro jiné účely než pro trestní řízení. (2) Týká-li se žádost o opis nebo výpis osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, požádá Rejstřík trestů o poskytnutí informací podle odstavce 1 příslušný orgán členského státu Evropské unie, který podle systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí11), eviduje odsouzení této osoby, ledaže žadatel tento postup vyloučí. Vyloučit tento postup však nelze v případě, kdy byla žádost o opis nebo výpis podána pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, a v případě, kdy žadatelem je osoba, které se žádost týká. (3) Týká-li se žádost o opis nebo výpis osoby, která je státním příslušníkem pouze České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, postupuje Rejstřík trestů obdobně podle odstavce 2 věty první, pokud o to žadatel požádá; i bez žádosti tak postupuje Rejstřík trestů v případě, kdy je žádost o opis nebo výpis podána pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi. (4) Žádá-li osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, o výpis podle § 11, 11a nebo 11aa, požádá Rejstřík trestů příslušný orgán státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (5) Žádá-li osoba, která měla nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, o výpis podle § 11, 11a nebo 11aa, požádá Rejstřík trestů na její žádost obsaženou v žádosti o výpis příslušný orgán členského státu Evropské unie, v němž tato osoba měla nebo má bydliště nebo jehož byla tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (6) Žádost podle odstavců 1 až 5 zasílá Rejstřík trestů na stanoveném formuláři7) přeloženém do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků dožádaného členského státu Evropské unie nebo do anglického jazyka, je-li dožádaným státem Spojené království. (7) Informace získané podle odstavců 1 až 3 lze použít pouze pro účel, pro který byly vyžádány; informace získané pro jiné účely než pro trestní řízení lze použít pouze za podmínek stanovených příslušným orgánem. Toto omezení se neuplatní, je-li to nezbytné k předcházení bezprostředního a vážného ohrožení veřejné bezpečnosti.“. 21. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV. Příloha 44 kapitola 3 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021.“. Čl. V Přechodné ustanovení Ustanovení § 16g odst. 2 a 3 zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. VI Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 49 odst. 4 písmeno f) zní: „f) u fyzické osoby, která je státním příslušníkem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, informaci, ve kterém jiném členském státě Evropské unie se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, a výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené v jiném než členském státě Evropské unie, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší než 3 měsíce,“. 2. V § 49 se na konci odstavce 4 doplňují písmena g) a h), která znějí: „g) u fyzické osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené v jiném než členském státě Evropské unie, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší než 3 měsíce, h) u právnické osoby výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené ve státech, ve kterých má právnická osoba sídlo nebo v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců vykonávala činnost nebo měla sídlo, který nesmí být starší než 3 měsíce.“. Čl. VII Přechodné ustanovení Ustanovení § 49 odst. 4 písm. f) až h) zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. Do dne zahájení provozu ECRIS-TCN se postupuje podle § 49 odst. 4 písm. f) zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o veřejných sbírkách Čl. VIII V § 5a odst. 2 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se slova „poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti“ nahrazují slovy „neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací z nedbalosti“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. IX Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 65 odst. 5 se slovo „zlikviduje“ nahrazuje slovem „vymaže“. 2. Za § 65 se vkládá nový § 65a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 51 zní: „§ 65a Získávání osobních údajů pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (1) Policie sejme pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie51), daktyloskopické otisky osoby, která není státním příslušníkem žádného členského státu Evropské unie, je osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, a která byla obviněna ze spáchání trestného činu nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu, nebyly-li její daktyloskopické otisky sejmuty podle § 65 odst. 1 písm. a) až c). Ustanovení § 65 odst. 2 až 4 se použijí obdobně. (2) Policie osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile nejsou zapotřebí pro účely podle odstavce 1. 51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726.“. 3. V § 88 písm. a) se slovo „zlikvidovány“ nahrazuje slovem „vymazány“. Čl. X Přechodné ustanovení Ustanovení § 65a zákona č. 273/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. ČÁST OSMÁ Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů Čl. XI Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 250/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní: „§ 34a Získávání osobních údajů pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (1) Inspekce sejme pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22), daktyloskopické otisky osoby, která není státním příslušníkem žádného členského státu Evropské unie, je osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, a která byla obviněna ze spáchání trestného činu nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu, nebyly-li její daktyloskopické otisky sejmuty podle § 34 odst. 1. Ustanovení § 34 odst. 2 až 5 se použijí obdobně. (2) Inspekce osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile nejsou zapotřebí pro účely podle odstavce 1. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726.“. 2. V § 53 písm. a) se slovo „zlikvidovány“ nahrazuje slovem „vymazány“. Čl. XII Přechodné ustanovení Ustanovení § 34a zákona č. 341/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Čl. XIII V § 4 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 183/2016 Sb. a zákona č. 455/2016 Sb., se za slovo „náčiní“ vkládají slova „a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o Vojenské policii Čl. XIV Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 45/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. Za § 11a se vkládá nový § 11b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní: „§ 11b Získávání osobních údajů pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (1) Vojenská policie sejme pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20), daktyloskopické otisky osoby, která není státním příslušníkem žádného členského státu Evropské unie, je osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, a která byla obviněna ze spáchání trestného činu nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu, nebyly-li její daktyloskopické otisky sejmuty podle § 11a odst. 1. Ustanovení § 11a odst. 2 až 4 a 6 se použijí obdobně. (2) Vojenská policie osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile nejsou zapotřebí pro účely podle odstavce 1. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726.“. 2. V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 17 odst. 1 větě druhé se slovo „zlikviduje“ nahrazuje slovem „vymaže“. 3. V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „zlikvidovat“ nahrazuje slovem „vymazat“. 4. V § 17 odst. 2 se slovo „nezlikviduje“ nahrazuje slovem „nevymaže“. Čl. XV Přechodné ustanovení Ustanovení § 11b zákona č. 300/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 28. června 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 131/2022 Sb.	Zákon č. 131/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 1. 6. 2022, částka 64/2022 * Čl. I - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 131 ZÁKON ze dne 11. května 2022, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 93/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 1, 3, 6, 13 a 17 se částka „12 840 Kč“ nahrazuje částkou „11 340 Kč“. 2. V § 48 odst. 1, 3, 6, 13 a 17 se částka „11 340 Kč“ nahrazuje částkou „12 840 Kč“. 3. V § 48 odst. 1 a 18 až 20 se částka „9 950 Kč“ nahrazuje částkou „8 450 Kč“. 4. V § 48 odst. 1 a 18 až 20 se částka „8 450 Kč“ nahrazuje částkou „9 950 Kč“. 5. V § 57 odst. 6 písm. a) úvodní části ustanovení se částka „8 500 Kč“ nahrazuje částkou „7 300 Kč“. 6. V § 57 odst. 6 písm. a) úvodní části ustanovení se částka „7 300 Kč“ nahrazuje částkou „8 500 Kč“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6. 3. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6. 5. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6, nebo b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 4 a 6 a čl. II bodů 2 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 132/2022 Sb.	Zákon č. 132/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 11. 6. 2022, částka 64/2022 * Čl. I - Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 11. 6. 2022 132 ZÁKON ze dne 11. května 2022, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 371/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412, směrnice Komise (EU) 2018/350, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy.“. 2. V § 5 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňuje tečka a písmena a) až c) se zrušují. 3. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: „(2) Žádost lze podat prostřednictvím datové schránky, v elektronické podobě podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo v listinné podobě, pokud je současně dodána na technickém nosiči dat nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Pokud byly na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/200231) zavedeny standardní datové formáty, žádost o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí a žádost o zápis do Seznamu pro uvádění na trh se podávají v těchto formátech. 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.“. Dosavadní odstavce 2 až 12 se označují jako odstavce 3 až 13. 4. V § 5 odst. 4 větě první se slova „podle odstavce 1“ zrušují. 5. V § 5 odst. 5 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 6. V § 5 odst. 8 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“. 7. V § 5 odst. 9 větě druhé se slova „3 a 5“ nahrazují slovy „4 a 6“. 8. V § 5 odst. 10 větě druhé se slova „5 a 6“ nahrazují slovy „6 a 7“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“. 9. V § 5 odst. 11 a 12 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 10. V § 5 odst. 13 se slova „4, 5, 9 a 11“ nahrazují slovy „5, 6, 10 a 12“. 11. V § 6 odst. 1 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“. 12. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Žádost o ochranu důvěrnosti některých údajů (1) Žadatel podle § 5 odst. 1 nebo oznamovatel podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 5 může současně s podáním žádosti nebo oznámení požádat, aby s některými údaji obsaženými v žádosti nebo oznámení bylo zacházeno jako s důvěrnými. (2) Údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, musí být v žádosti nebo oznámení označeny. Žádost nebo oznámení musí být předloženy v nedůvěrném i důvěrném znění, kdy nedůvěrné znění nesmí obsahovat údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, a musí v něm být označena místa, kde byly tyto údaje odstraněny, a důvěrné znění musí obsahovat veškeré předkládané údaje, včetně údajů, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, které musí být v důvěrném znění zřetelně vyznačeny. Žadatel nebo oznamovatel je povinen doložit, že zveřejnění údajů, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, může značně poškodit jeho zájmy; důvody pro zachování důvěrnosti musí být uvedeny jednotlivě pro každý údaj. (3) V žádosti a oznámení podle § 16 odst. 3 a v oznámení podle § 16a odst. 5 nelze jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, označit a) obecný popis geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, b) název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby podle odstavce 1, je-li právnickou osobou, nebo jméno, obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby podle odstavce 1, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, c) místo a kategorii rizika uzavřeného nakládání, požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření příslušné kategorie rizika uzavřeného nakládání, d) hodnocení rizika, nebo e) havarijní plán. (4) V žádosti o udělení povolení k uvádění do životního prostředí a v žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh lze jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, označit pouze a) informace uvedené v čl. 39 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/200231), jsou-li vzhledem k obsahu žádosti relevantní, b) informace o sekvencích deoxyribonukleové kyseliny, s výjimkou sekvencí použitých pro detekci, identifikaci a kvantifikaci transformační události, nebo c) šlechtitelské metody a strategie. (5) Ministerstvo posoudí žádost o zacházení s označenými údaji jako s důvěrnými bezodkladně. Ministerstvo rozhodne, se kterými z údajů, které byly označeny jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, se v postupech a řízeních podle tohoto zákona bude zacházet jako s důvěrnými; do doby vydání tohoto rozhodnutí neběží lhůta podle § 5 odst. 5. Rozhodnutí o tom, se kterými údaji se bude zacházet jako s důvěrnými, zašle ministerstvo dotčeným ministerstvům současně s žádostí podle § 5 odst. 5.“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 13. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Ochrana důvěrnosti údajů (1) K údajům, o kterých ministerstvo rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými, mají přístup pouze a) správní orgány uvedené v § 27, b) Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, c) právnické osoby, se kterými uzavřelo ministerstvo smlouvu podle § 28 odst. 1 písm. f), d) příslušné orgány členských států a e) Komise. (2) Ministerstvo je povinno zabezpečit ochranu důvěrnosti údajů, o kterých rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými. Tyto údaje ministerstvo nesmí zveřejnit s výjimkou případů, kdy a) je nutné přijmout naléhavé opatření pro ochranu lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, zejména při mimořádných situacích, nebo b) jsou součástí závěrů vědeckých výstupů vydaných Českou komisí pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty nebo Evropským úřadem pro bezpečnost potravin anebo závěrů hodnotících zpráv, a pokud se týkají předvídatelných účinků na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí. (3) Údaje, o kterých ministerstvo rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými, se neposkytují podle zákona o svobodném přístupu k informacím a podle zákona o právu na informace o životním prostředí. (4) Ochrana důvěrnosti údajů, o kterých ministerstvo rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými, platí i v případě, kdy žadatel vzal svou žádost podle § 5 odst. 1 zpět nebo oznamovatel oznámil ukončení uzavřeného nakládání první nebo druhé kategorie rizika, ke kterému vzniklo oprávnění podle § 16a odst. 3. (5) Ministerstvo obdobně jako podle odstavců 2 a 3 zabezpečí rovněž ochranu důvěrnosti údajů, a) které byly v žádosti nebo oznámení označeny jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, do doby vydání rozhodnutí ministerstva podle § 9 odst. 5, b) které žadatel označil jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, pokud žadatel vzal svou žádost podle § 5 odst. 1 zpět před tím, než ministerstvo rozhodlo o tom, zda se s těmito údaji bude zacházet jako s důvěrnými, nebo c) které oznamovatel označil jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, pokud oznamovatel vzal své oznámení o uzavřeném nakládání druhé kategorie zpět před uplynutím lhůty podle § 16a odst. 3 nebo pokud ministerstvo vydalo některé z rozhodnutí uvedených v § 16b odst. 1.“. 14. V § 13 se na konci písmene f) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) dnem doručení oznámení o ukončení uzavřeného nakládání první nebo druhé kategorie rizika ministerstvu.“. 15. V § 18 odst. 4 větě první, § 24a odst. 1 větě první a v § 38 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 16. V § 22 odst. 3 se slova „označených za obchodní tajemství (§ 9)“ nahrazují slovy „jejichž důvěrnost je chráněna podle § 9a“. 17. V § 24a odst. 2 větě druhé se slova „3 nebo 5“ nahrazují slovy „4 nebo 6“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Na oznámení podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 5 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla ministerstvu doručena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 9 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na žádosti podle § 5 odst. 1 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly ministerstvu doručeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o nichž do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo pravomocně rozhodnuto, se použije § 9 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ochrana důvěrnosti podle § 9a zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se obdobně použije i na údaje, které byly označeny za obchodní tajemství podle § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v žádosti nebo oznámení doručených ministerstvu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 142/2022 Sb.	Zákon č. 142/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 68/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani silniční * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 142 ZÁKON ze dne 18. května 2022, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. 142/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 6 větě první se za slova „ceny vozidla“ vkládají slova „nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících,“, na konci textu věty páté se doplňují slova „ ; je-li motorové vozidlo s nejvyšší vstupní cenou nízkoemisním motorovým vozidlem, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 0,5 % ze vstupní ceny tohoto motorového vozidla“, ve větě šesté se za slova „všech motorových vozidel“ vkládají slova „s výjimkou nízkoemisních“ a na konci textu věty šesté se doplňují slova „a ve výši 0,5 % z úhrnu vstupních cen všech nízkoemisních motorových vozidel poskytnutých pro služební i soukromé účely“. 2. V příloze č. 1 se za položku (2-28) vkládají nové položky (2-29) a (2-30), které znějí: „ (2-29)\| 27.11.50\| Jen: stroje nebo zařízení sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor ---\|---\|--- (2-30)\| 27.12\| Jen: elektrická rozvodná zařízení pro napětí 1000 V a nižší sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor “. Dosavadní položky (2-29) až (2-80) se označují jako položky (2-31) až (2-82). Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2022. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2022 skončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Nízkoemisním motorovým vozidlem se pro účely daní z příjmů do dne nabytí účinnosti zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících rozumí silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6), v platném znění. 3. Na hmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání před tímto dnem se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Na hmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání před tímto dnem lze od prvního zdaňovacího období skončeného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích, přičemž jde-li o již odpisovaný majetek, poplatník změní odpisovou skupinu. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani silniční Čl. III Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 63/2017 Sb. a zákona č. 299/2020 Sb., se mění takto: 1. Za úvodní větu zákona se vkládá označení a nadpis části první, které znějí: „ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ“. 2. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje daň silniční. 1) Směrnice Rady 83/182/EHS ze dne 28. března 1983 o osvobození od daní, které platí v rámci Společenství pro dočasný dovoz některých dopravních prostředků. Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.“. 3. Za § 1 se vkládá označení a nadpis části druhé, které znějí: „ČÁST DRUHÁ DAŇ“. 4. § 2 a 3 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 2 znějí: „§ 2 Předmět daně (1) Předmětem daně silniční je zdanitelné vozidlo. (2) Zdanitelným vozidlem se pro účely daně silniční rozumí silniční vozidlo kategorie N2 a N3 a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrovaná v registru silničních vozidel v České republice. (3) Zdanitelným vozidlem není silniční vozidlo a) s přidělenou zvláštní registrační značkou podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, b) kategorie N podkategorie 1. vozidlo zvláštního určení nebo 2. terénní vozidlo zvláštního určení nebo c) kategorie O s kódem druhu karoserie DA. (4) Zdanitelné vozidlo není předmětem daně v kalendářním měsíci, ve kterém u něj nebyly naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně. (5) Pro účely daně silniční se kategorií zdanitelného vozidla a jeho kódem druhu karoserie rozumí kategorie a kód druhu karoserie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel2). (6) Na vozidlo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel2), které nemá v žádném technickém dokladu k vozidlu uvedenu kategorii vozidla tvořenou kombinací písmene a číslice nebo kód druhu karoserie podle tohoto přímo použitelného předpisu, se hledí jako na silniční vozidlo, které má v technickém průkazu uvedenu kategorii vozidla nebo kód druhu karoserie, které nejblíže odpovídají vymezení podle tohoto přímo použitelného předpisu. § 3 Osvobození od daně (1) Od daně silniční se osvobozuje zdanitelné vozidlo a) vybavené zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy nebo modré a červené barvy zapsaným v technickém průkazu vozidla, b) určené jako státní hmotná rezerva, pokud není používáno k podnikání, c) kategorie O, pokud je poplatníkem dílčí daně za něj poplatník dílčí daně za zdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BD, nebo d) poplatníka dílčí daně za toto vozidlo, pokud je tímto poplatníkem 1. diplomatická mise nebo konzulární úřad, je-li zaručena vzájemnost, 2. poskytovatel zdravotních služeb, báňská záchranná služba nebo horská záchranná služba, je-li v technickém průkazu vozidla označeno jako sanitní nebo záchranářské, 3. Český červený kříž, a to v rozsahu osvobození podle zákona upravujícího Český červený kříž, nebo 4. vlastník pozemní komunikace, správce pozemní komunikace nebo jimi pověřená osoba, je-li používáno výlučně k zabezpečení sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace. (2) Zdanitelné vozidlo je od daně silniční osvobozeno v kalendářním měsíci, ve kterém byly splněny podmínky pro osvobození od daně ve všech dnech, kdy byly u tohoto zdanitelného vozidla naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.“. Poznámky pod čarou č. 1c, 2a a 3d se zrušují. 5. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „daně“ vkládá slovo „silniční“. 6. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo „provozovatel“ vkládá slovo „zdanitelného“. 7. V § 4 odst. 1 písm. b) se za slovo „užívá“ vkládá slovo „zdanitelné“ a slova „ , anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel“ se zrušují. 8. V § 4 odst. 2 se za slovo „daně“ vkládá slovo „silniční“ a písmeno a) se zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje. 9. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slovo „používá“ vkládá slovo „zdanitelné“ a slova „registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba4b)“ se nahrazují slovy „určené jako státní hmotná rezerva“. Poznámka pod čarou č. 4b se zrušuje. 10. V § 4 odst. 3 se za slovo „téhož“ vkládá slovo „zdanitelného“. 11. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Výše daně za zdanitelné vozidlo Výše daně silniční za zdanitelné vozidlo je uvedena v příloze k tomuto zákonu.“. 12. Nadpis nad označením § 6 se zrušuje. 13. Nadpis nad označením § 8 se zrušuje. 14. § 8 až 11 se zrušují. 15. V § 12 odst. 2 se za slovo „U“ vkládá slovo „zdanitelného“ a za text „100 %“ se vkládají slova „výše daně pro toto vozidlo“. 16. V § 12 odst. 3 se za slovo „U“ vkládá slovo „zdanitelného“ a slovo „daně“ se nahrazuje slovy „výše daně pro toto vozidlo“. 17. V § 12 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 18. V § 12 odst. 4 se slova „u místně příslušného správce daně“ nahrazují slovy „v daňovém přiznání“. 19. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Výpočet daně (1) Daň silniční se vypočte jako součet dílčích daní za jednotlivá zdanitelná vozidla. (2) Dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo se vypočte jako rozdíl a) výše daně pro toto zdanitelné vozidlo, případně snížená o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo není předmětem daně nebo je od této daně osvobozeno, a b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo.“. 20. V § 13 se za slovo „obdobím“ vkládají slova „daně silniční“. 21. Nadpis nad označením § 14 se zrušuje. 22. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Rozpočtové určení daně Výnos daně silniční je příjmem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.“. 23. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Technický průkaz a jiné technické doklady zdanitelného vozidla (1) Skutečnosti rozhodné pro daň silniční ve vztahu k jednotlivému zdanitelnému vozidlu se určí podle údajů uvedených v technickém průkazu tohoto zdanitelného vozidla platných a) k prvnímu dni zdaňovacího období nebo b) ke dni první registrace tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího období. (2) Pokud skutečnost rozhodná pro daň silniční není uvedena v technickém průkazu zdanitelného vozidla, určí se z jiného technického dokladu tohoto zdanitelného vozidla.“. 24. Za § 14a se vkládá označení a nadpis části třetí, které znějí: „ČÁST TŘETÍ SPRÁVA DANĚ“. 25. § 15 a 16 včetně nadpisů znějí: „§ 15 Daňové přiznání (1) Poplatník je povinen podat řádné daňové přiznání k dani silniční, pokud se v něm uvádí alespoň jedno zdanitelné vozidlo, a to nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. (2) V daňovém přiznání se uvádí pouze zdanitelné vozidlo, a) za které je dílčí daň vyšší než 0 Kč, b) za které se uplatňuje sleva na dani nebo c) které je osvobozeno, pokud by jinak dílčí daň za něj byla vyšší než 0 Kč. (3) V daňovém přiznání se neuvádí zdanitelné vozidlo osvobozené podle § 3 odst. 1 písm. d) bodu 1. (4) Daňové přiznání k dani silniční se podává pouze elektronicky. § 16 Záznamní povinnost Poplatník uplatňující slevu na dani silniční je povinen uchovávat přepravní doklady s potvrzenými údaji překladiště kombinované dopravy, případně nakládací a vykládací železniční stanice vhodné k překládce nebo vnitrozemského přístavu.“. 26. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Limit pro předepsání a placení daně Činí-li daň silniční méně než 100 Kč, daň se nepředepíše a neplatí.“. 27. Za § 16a se vkládá označení a nadpis části čtvrté, které znějí: „ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ“. 28. V § 17 písm. a) se slova „sazeb daně“ nahrazují slovy „výše daně silniční“. 29. V § 17 písm. b) se slova „vozidla používaná“ nahrazují slovy „zdanitelné vozidlo používané“. 30. Doplňuje se příloha k zákonu, která zní: „Příloha k zákonu č. 16/1993 Sb. Výše daně pro zdanitelná vozidla I. Výše daně pro zdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BA nebo BB Počet náprav\| Největší povolená hmotnost v tunách\| Výše daně v Kč ---\|---\|--- nejméně\| méně než 2\| \| 12\| 0 12\| 13\| 800 13\| 14\| 2 300 14\| 15\| 3 200 15\| \| 7 200 3\| \| 15\| 0 15\| 17\| 1 400 17\| 19\| 2 900 19\| 21\| 3 800 21\| 23\| 5 800 23\| \| 9 000 4 a více\| \| 23\| 0 23\| 25\| 3 800 25\| 27\| 6 000 27\| 29\| 9 400 29\| \| 14 000 II. Výše daně pro zdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BC nebo BD Počet náprav\| Největší povolená hmotnost jízdní soupravy v tunách\| Výše daně v Kč ---\|---\|--- nejméně\| méně než 2\| \| 16\| 0 16\| 18\| 400 18\| 20\| 900 20\| 22\| 2 000 22\| 23\| 2 600 23\| 25\| 4 600 25\| 28\| 8 000 28\| 31\| 8 700 31\| 33\| 12 100 33\| \| 18 400 3 a více\| \| 36\| 0 36\| 38\| 11 800 38\| 40\| 16 300 40\| \| 24 200 III. Výše daně pro zdanitelné vozidlo kategorie O Největší povolená hmotnost v tunách\| Výše daně v Kč ---\|--- nejméně\| méně než \| 12\| 0 12\| \| 3 600 “. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně silniční za zdaňovací období započatá před 1. lednem 2022, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 16/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro daňové povinnosti u daně silniční za zdaňovací období 2022, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 16/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Registrační povinnost k dani silniční vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká dnem 1. ledna 2022. Rozhodnutí o zrušení registrace se v takovém případě nevydává. 4. Ustanovení § 15 odst. 4 zákona č. 16/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto bodu, se nepoužije pro daňové přiznání za zdaňovací období započaté před 1. lednem 2022. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. V Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 172/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., se mění takto: 1. § 19 až 19e se včetně nadpisů zrušují. 2. V § 19g odst. 2 písm. d) a v § 19h odst. 1 písm. d) se slova „čerpacích a dobíjecích stanic podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15)“ nahrazují slovy „dobíjecích stanic podle zákona o pohonných hmotách41)“. Poznámka pod čarou č. 41 zní: „41) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen zajistit snížení emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě jím uvedené do volného daňového oběhu za kalendářní rok pro dopravní účely a v elektřině pro dopravní účely o 6 % ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem. Do povinného snížení se nezapočítávají státní hmotné rezervy16) uváděné při jejich obměně do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely je stanoven prováděcím právním předpisem.“. 4. V § 20 odst. 2 písm. e) a v § 20a odst. 1 písm. e) se slova „veřejné dobíjecí stanice zapsané v evidenci čerpacích a dobíjecích stanic podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15)“ nahrazují slovy „dobíjecí stanice zapsané v evidenci dobíjecích stanic podle zákona o pohonných hmotách41)“. 5. V § 20a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen uvést v dokladu vydaném podle zákona o spotřebních daních druh a obsah biopaliva v pohonné hmotě s přesností na jedno desetinné místo procenta objemových.“. 6. V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „§ 19 odst. 1, § 19a odst. 1“ zrušuje. 7. V § 25 odst. 6 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena d) až h). 8. V § 25 odst. 6 písm. d) se text „§ 19 odst. 10“ nahrazuje textem „§ 20a odst. 6“. 9. V § 25 odst. 7 písm. b) se text „i)“ nahrazuje textem „g)“. 10. V § 25 odst. 7 písm. c) se slova „ , e), f) nebo j)“ nahrazují slovy „nebo h)“. 11. V § 25 odst. 7 písm. d) se text „h)“ nahrazuje textem „f)“. 12. V § 25 odst. 8 se text „g)“ nahrazuje textem „e)“. 13. V § 41 se na konci odstavce 16 doplňuje věta „Pokud je spalovací stacionární zdroj podle věty první provozován v rodinném domě, bytovém domě nebo stavbě pro rodinnou rekreaci, je provozovatel povinen jej provozovat v souladu s požadavky uvedenými v § 17 odst. 1 písm. g) nejpozději do 31. srpna 2024.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Jistota podle § 19c zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za příslušné období započaté dnem 1. ledna 2022 zaniká ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a stává se přeplatkem. Pro vrácení složené jistoty se § 19d zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije obdobně. 2. Pro daňové povinnosti u pokuty podle § 19 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé před 1. lednem 2022, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2022, s výjimkou ustanovení čl. III bodu 25, pokud jde o § 15 odst. 4, a čl. IV bodu 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 143/2022 Sb.	Zákon č. 143/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 6. 2022, datum účinnosti 9. 6. 2022, částka 68/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o podporovaných zdrojích energie * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 9. 6. 2022 143 ZÁKON ze dne 18. května 2022, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Čl. I Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 367/2021 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 47b odstavec 1 zní: „(1) Výrobce biometanu a dovozce, výrobce nebo dodavatel paliv z biomasy pro výrobu biometanu dokládají splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU.“. 2. V § 47b odstavec 3 zní: „(3) Výrobce a výrobce tepla v případě výroby elektřiny a výroby tepla z paliv z biomasy a dovozce, výrobce nebo dodavatel paliv z biomasy dokládají splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění zákon o podporovaných zdrojích energie Čl. II Zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se mění takto: V části první – Změna zákona o podporovaných zdrojích energie čl. II – Přechodná ustanovení bod 18 zní: „18. V období od nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2022 lze doložit splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dokladem vydaným v souladu s § 47b zákona nebo čestným prohlášením.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 175/2022 Sb.	Zákon č. 175/2022 Sb. Zákon o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 27. 6. 2022, částka 83/2022 * ČÁST PRVNÍ - Další opatření v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (§ 3 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (§ 4 — § 5) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (§ 6 — § 6) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 7 — § 7) Aktuální znění od 27. 6. 2022 175 ZÁKON ze dne 15. června 2022 o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Další opatření v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace § 1 (1) Je-li to nezbytné z důvodu ochrany zahraničně politických zájmů České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, může vláda stanovit nařízením, že žádost o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podaná na zastupitelském úřadu občanem státu, který není členským státem Evropské unie nebo není vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, anebo Dohodou o Evropském hospodářském prostoru2), (dále jen „třetí země“) je nepřijatelná. Při zjišťování nepřijatelnosti žádosti se postupuje podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky obdobně. (2) Vláda současně může stanovit, na které žádosti a skupiny občanů třetí země se nařízení podle odstavce 1 nevztahuje. § 2 Řízení o žádosti o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podané na zastupitelském úřadu občanem třetí země uvedené v nařízení vlády podle § 1 odst. 1 zahájené přede dnem nabytí účinnosti takového nařízení, nejde-li o žádost, na kterou se takové nařízení nevztahuje, se dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení zastavuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace § 3 Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. c) se za slovo „dočasnou“ vkládají slova „nebo mezinárodní“ a na konci písmene se slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 5 odst. 1 písm. d) se za slovo „dočasná“ vkládají slova „nebo mezinárodní“. 3. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 zní: „e) je podána cizincem, který je občanem Evropské unie, státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií2), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru3). 2) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. 3) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v platném znění.“. 4. V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Rozhodnutí o dočasné ochraně Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky vydá bez zbytečného odkladu, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o udělení dočasné ochrany.“. 5. V § 5 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a o sdílení informací o cizinci ve věci dočasné ochrany s příslušnými orgány členských států Evropské unie“. 6. V § 5 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(8) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany dále zaniká a) podáním žádosti o udělení dočasné ochrany podle rozhodnutí Rady v jiném členském státě Evropské unie, b) udělením dočasné ochrany podle rozhodnutí Rady jiným členským státem Evropské unie, c) podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie vázaném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/20134), nebo d) udělením víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území České republiky nebo v jiném státě. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).“. 7. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní: „§ 5a (1) Žádost o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podávaná na zastupitelském úřadu cizincem uvedeným v § 3 nebo § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) je nepřijatelná, a to i v případech, kdy byla cizinci dočasná ochrana již udělena a oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nezaniklo. Při zjišťování nepřijatelnosti žádosti se postupuje podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky obdobně. (2) Vláda může nařízením stanovit výjimky z nepřijatelnosti žádosti podle odstavce 1.“. 8. V § 6 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Žadatel, kterému nebylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení při plnění úkolu uloženého podle krizového zákona, je dále k žádosti povinen předložit doklad o ubytování podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky; požadavek na úředně ověřený podpis vlastníka nebo oprávněného uživatele bytu nebo domu na tomto dokladu se neuplatní.“ a věta třetí se zrušuje. 9. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Cizinec je povinen předložit fotografii.“. 10. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky jsou oprávněny pořídit obrazový záznam cizince pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2.“. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 4 až 11. 11. V § 6 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ministerstvo vnitra a Policie České republiky mohou předávat údaje z této evidence státním orgánům jiných členských států, je-li to potřebné k plnění jejich úkolů.“. 12. V § 6 odst. 9 se za větu první vkládají věty „Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území České republiky Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů ode dne změny, a to doložením dokladu o ubytování podle odstavce 1. Pokud doložený doklad nesplňuje podmínky podle odstavce 1, k oznámení změny místa pobytu se nepřihlíží. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu na území České republiky bude delší než 15 dnů.“ a na konci textu věty páté se doplňují slova „společně s doložením dokladu o ubytování podle odstavce 1“. 13. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní: „§ 6a (1) Ministerstvo vnitra zruší cizinci, kterému byla udělena dočasná ochrana, v informačním systému cizinců údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, jestliže a) byl zápis tohoto údaje proveden na základě nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území České republiky, odstraněn nebo zanikl, nebo c) zaniklo právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území České republiky, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část. (2) Ministerstvo vnitra zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. c) na základě prohlášení vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části. (3) Ministerstvo vnitra dále zruší údaj o místě hlášeného pobytu, jestliže se cizinec na místě hlášeného pobytu nezdržuje déle než 15 dnů, a to na základě informace a) Policie České republiky, b) organizační složky státu nebo státního podniku, v jejichž objektu byl cizinec ubytován, nebo c) obce, kde má cizinec místo hlášeného pobytu na území České republiky. (4) Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místě hlášeného pobytu na území České republiky je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil; v informačním systému cizinců je tento údaj označen jako adresa úřadu. (5) Ustanovení částí druhé a třetí správního řádu se na postup podle odstavců 1 až 3 nepoužijí.“. 14. V § 7 odst. 1 až 3 se slova „úhrady poskytnutých zdravotních služeb“ nahrazují slovy „veřejného zdravotního pojištění“. 15. V § 7 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; osoba, která dovršila 18 let věku a současně nedovršila 65 let věku, se po uplynutí 150 dnů ode dne udělení dočasné ochrany pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za osobu s trvalým pobytem na území České republiky“. 16. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Za nezaopatřené dítě se u osob, kterým byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje také osoba, která dovršila 18 let věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání v rámci studia na středních a vysokých školách na Ukrajině, a to nejdéle do 26 let věku.“. 17. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Odhlášení z veřejného zdravotního pojištění (1) Státní příslušník Ukrajiny, který je pojištěncem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „pojištěnec“) a který odcestoval na Ukrajinu, může u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn, učinit písemné prohlášení podle § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění o skutečnosti, že odcestoval v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, i zpětně. V takovém případě pojištěnec není povinen platit pojistné ode dne, který v tomto prohlášení uvedl, ne však dříve než ode dne 24. února 2022. Ode dne, který pojištěnec v prohlášení uvedl, ne však dříve než ode dne 24. února 2022, až do dne, kdy se u zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Současně s opětovným přihlášením u zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této zdravotní pojišťovně doložit dobu pobytu na Ukrajině. Úprava, týkající se nepřetržitého pobytu delšího než 6 měsíců a předložení dokladu o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce obsažená v § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, se nepoužije. (2) Pojištěnec, který je státním příslušníkem Ukrajiny, který přede dnem 24. února 2022 učinil u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení podle § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, avšak v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace se vrátil dříve než po 6 měsících, není povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné ode dne, kdy bylo písemné prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně, až do dne, kdy se pojištěnec u zdravotní pojišťovny opět přihlásil, pokud po celou dobu pobytu v cizině nečerpal v České republice zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a pokud doloží dobu pobytu na Ukrajině.“. 18. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Ustanovení § 1 až 7 a § 8 pozbývají platnosti uplynutím dne 31. března 2023.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace § 4 Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 se slova „ , který se zdržuje na území České republiky,“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; to neplatí, je-li cizinci s dočasnou ochranou bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny“. 2. V § 6 odst. 2 větě první se za slova „cizince s dočasnou ochranou“ vkládají slova „ , který se zdržuje na území České republiky,“ a na konci textu věty se doplňují slova „ ; to neplatí, je-li cizinci s dočasnou ochranou bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny“. 3. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Byl-li žadatel o dávku krajskou pobočkou Úřadu práce vyzván, aby jí osobně osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nebyla-li krajskou pobočkou Úřadu práce určena delší lhůta; neučiní-li tak v uvedené lhůtě, žádost o dávku se zamítne.“. 4. V § 8 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Za bezplatné se považuje poskytnutí ubytování i v případě, kdy ubytovaná osoba uhradila náklady za plyn a elektřinu v rozsahu, který odpovídá rozsahu, ve kterém plyn a elektřinu využívá.“. 5. V § 8 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Je-li cizinci s dočasnou ochranou žadatelem o příspěvek poskytnut k ubytování celý byt, podmínkou nároku na příspěvek je dále skutečnost, že v kalendářním měsíci bezprostředně předcházejícím kalendářnímu měsíci, od kterého je nárok na příspěvek uplatňován, byl tento byt neobývaný. Za neobývaný byt je pro účely tohoto zákona považován i byt, který sloužil pouze pro krátkodobé ubytování nebo v něm již byli ubytováni cizinci s dočasnou ochranou. Tuto skutečnost prokazuje žadatel o příspěvek čestným prohlášením.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 6. V § 8 odst. 8 písm. a) se za slovo „měsíc“ vkládají slova „ , a to s přihlédnutím k tomu, zda ubytovaná osoba sdílí ubytování s žadatelem o příspěvek,“. 7. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 zní: „§ 8a Společné ustanovení Krajské pobočky Úřadu práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávce a příspěvku a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jde-li o údaje nezbytné pro rozhodování o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona. Veškeré údaje o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí3). 3) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. § 5 Přechodné ustanovení Ustanovení § 8 odst. 7 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neplatí pro příspěvek, na který vznikl nárok před 1. červencem 2022. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace § 6 V zákoně č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se za § 2 vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Spádová škola v případě zrušeného údaje o místě hlášeného pobytu U uchazeče o přijetí k předškolnímu nebo základnímu vzdělávání, kterému Ministerstvo vnitra podle § 6a zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace v informačním systému cizinců zrušilo údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, není spádovou mateřskou nebo základní školou škola podle sídla Ministerstva vnitra. Určení spádové mateřské nebo základní školy se řídí místem pobytu ohlášeným podle jiného zákona.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. 2) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v platném znění.“.
Zákon č. 176/2022 Sb.	Zákon č. 176/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 27. 6. 2022, částka 83/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna energetického zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 382/2021 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (469/2023 Sb.) 176 ZÁKON ze dne 15. června 2022, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna energetického zákona Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta první zrušuje a na konci poznámky pod čarou se na samostatném řádku doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU.“. 2. V § 2 odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu bodu 27 se doplňují slova „nebo služba uskladňování plynu“. 3. V § 2 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 34 a 35, které znějí: „34. plynárenským dnem časový úsek trvající od 06:00:00 hodin kalendářního dne do 06:00:00 hodin následujícího kalendářního dne, 35. skladovací kapacitou provozní objem části nebo celého zásobníku plynu určený v m3 nebo v energetických jednotkách, těžební nebo vtláčecí výkon zásobníku plynu v energetických jednotkách/den nebo těžební nebo vtláčecí křivka zásobníku plynu v energetických jednotkách/den,“. 4. § 12a včetně nadpisu zní: „§ 12a Dodavatel poslední instance (1) Povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. (2) Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo c) nemá zajištěnu související službu 1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo 2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. (3) Dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylku předávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místě nikdo neodpovídá za odchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavy, bezúplatně. (4) Dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b). (5) Dodávka elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst. 1. (6) Povinnost dodavatele poslední instance dodávat plyn se nevztahuje na zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě. (7) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.“. 5. Za § 12a se vkládají nové § 12b až 12e, které včetně nadpisů znějí: „§ 12b Podmínky dodávky poslední instance (1) Dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce. (2) Zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. (3) Je-li důvodná obava, že dodavatel poslední instance uvnitř vymezeného území provozovatele distribuční soustavy nebude schopen zajistit své povinnosti, Energetický regulační úřad neprodleně rozhodne o uložení povinnosti dodavatele poslední instance jinému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynem. (4) Energetický regulační úřad uloží povinnost dodavatele poslední instance podle odstavce 3 takovému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, u kterého s přihlédnutím k okolnostem existuje důvodný předpoklad, že bude schopen zajistit spolehlivé plnění povinnosti dodavatele poslední instance. Neodůvodňují-li okolnosti jiný postup, uloží Energetický regulační úřad povinnost dodavatele poslední instance držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, který dodává ve vymezeném území elektřinu nebo plyn do nejvíce odběrných míst. Rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, Energetický regulační úřad rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance zruší nebo stanoví dobu, jejímž uplynutím uložená povinnost zanikne. V takovém případě dodává držitel licence na obchod s elektřinou či plynem, kterému Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, elektřinu nebo plyn do odběrného místa, ve kterém došlo k zahájení dodávek poslední instance, až do doby ukončení dodávky poslední instance podle § 12d. § 12c Zahájení dodávky poslední instance (1) Povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy. (2) Dodavatel elektřiny nebo plynu, u kterého nastala některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je povinen neprodleně informovat o této skutečnosti operátora trhu a zároveň předat dotčenému dodavateli poslední instance identifikační a kontaktní údaje o dotčeném zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku. (3) Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen předat dodavateli poslední instance kontaktní a identifikační údaje o zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku. (4) Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy. (5) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku. § 12d Ukončení dodávky poslední instance (1) Povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká uplynutím 3 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazník nezmění dodavatele elektřiny nebo plynu před uplynutím této doby. (2) Jestliže zákazník podle § 11a odst. 1 písm. a) nebo b) během trvání dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance nezměnil dodavatele elektřiny nebo plynu, odebírá elektřinu nebo plyn a není v prodlení s úhradou žádné z plateb za dodávku elektřiny nebo plynu vůči dodavateli poslední instance, vzniká uplynutím doby podle odstavce 1 závazek na dobu neurčitou, jehož předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu a zajištění služby distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství za cenu dodávky elektřiny nebo plynu a podmínek, které dodavatel poslední instance zaslal na adresu zákazníka, kterou obdržel podle § 12c odst. 2 nebo 3 před uplynutím doby podle odstavce 1; § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 o povinné písemné formě smlouvy se v tomto případě nepoužije. § 12e Prokazatelná ztráta (1) Jestliže Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních, má dodavatel poslední instance právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud maximální ceny nepokrývají náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk. (2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele poslední instance ministerstvo. Výši prokazatelné ztráty a přiměřený zisk prokazuje dodavatel poslední instance.“. 6. V § 17 odst. 12 se za slovo „vykonávaných“ vkládají slova „nebo obstarávaných“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Energetický regulační úřad je oprávněn rozhodnout o tom, že cenu za uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy nestanoví, pokud na trhu se službou uskladňování plynu dojde k takovým změnám, pro které pominou důvody pro regulaci ceny služby uskladňování plynu.“. 7. V § 17b odstavec 1 zní: „(1) Energetický regulační úřad má pětičlennou Radu (dále jen „Rada“). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.“. 8. V § 17b odst. 7 se za text „odst. 3,“ vkládají slova „svým jednáním naruší řádný výkon pravomocí Energetického regulačního úřadu,“. 9. V § 19a odst. 1 větě první se za slova „přepravní soustavy“ vkládají slova „ , zásobníků plynu přímo připojených do přepravní soustavy“. 10. V § 19a odst. 3 se za slovo „soustavy“ vkládají slova „a cena služby uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy“. 11. V § 19a odstavec 5 zní: „(5) Cenu dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad stanovením závazného postupu pro tvorbu ceny dodavatele poslední instance tak, aby ceny tímto postupem stanovené pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění činnosti dodávky poslední instance, dále odpisy a přiměřený zisk. Postup tvorby ceny dodavatele poslední instance zahrnuje způsob určení výše ceny energie v Kč/MWh odrážející aktuální výši ceny elektřiny nebo plynu na velkoobchodních trzích, určení nebo způsob určení maximální výše dodatečných nákladů, rizikových přirážek, přiměřeného zisku v Kč/MWh a určení nebo způsob určení maximální výše stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo/měsíc. Pokud vláda stanoví rozsah prostředků státního rozpočtu na poskytnutí dotace na úhradu prokazatelné ztráty, Energetický regulační úřad stanoví ceny dodavatele poslední instance jako ceny maximální. V tomto případě postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly rozdíl mezi předpokládanými náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu společně s přiměřeným ziskem dodavatele poslední instance a předpokládanou výši dotace na úhradu prokazatelné ztráty dodavatele poslední instance.“. 12. V § 28 odst. 2 písm. j) se text „12a“ nahrazuje textem „12b“. 13. V § 30 odst. 2 a § 61 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „až § 12c“. 14. V § 51 odst. 1 písm. b) a § 74 odst. 1 písm. b) se slovo „smluvených“ zrušuje. 15. V § 56 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Účastník trhu s plynem má právo rezervovat přepravní kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu pouze do výše rezervované skladovací kapacity, kterou disponuje, a dále má povinnost strpět odebrání rezervované přepravní kapacity ze strany provozovatele přepravní soustavy v případě, že disponuje nižší rezervovanou skladovací kapacitou než rezervovanou přepravní kapacitou. Povinnost účastníka trhu s plynem platit za rezervaci pevné přepravní kapacity provozovateli přepravní soustavy cenu v rozsahu kapacity nepřidělené jinému účastníku trhu s plynem tím není dotčena.“. 16. V § 58 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) nabízet přepravní kapacitu, ke které zaniklo účastníkovi trhu s plynem právo na její využívání podle § 56 odst. 4, jako volnou přepravní kapacitu.“. 17. V § 60 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) předávat provozovateli přepravní soustavy informace o velikosti a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem.“. 18. Za § 60b se vkládají nové § 60c až 60e, které včetně nadpisu znějí: „Povinnost využívání skladovací kapacity a postup v případě nevyužití skladovací kapacity v zásobníku plynu § 60c (1) Účastník trhu s plynem, který sjednal smlouvu o uskladňování plynu v zásobníku plynu přímo připojeném do přepravní soustavy, jejímž předmětem je rezervace skladovací kapacity s pevným výkonem, je povinen využívat rezervovanou skladovací kapacitu a uskladňovat plyn v zásobníku plynu minimálně v množství stanoveném pro časové úseky v průběhu skladovacího roku. (2) Neuskladnil-li účastník trhu s plynem požadované minimální množství plynu v některém ze stanovených časových úseků, zaniká mu do konce skladovacího roku právo využívat skladovací kapacitu společně s poměrnou částí těžebního a vtláčecího výkonu, a to v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi požadovaným minimálním množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu k časovému okamžiku, ke kterému nesplnil povinnost podle odstavce 1 (dále jen „nevyužitá skladovací kapacita“). Současně s nevyužitou skladovací kapacitou zaniká účastníkovi trhu s plynem právo využívat rezervovanou přepravní kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu v rozsahu odpovídajícím množství nevyužité skladovací kapacity. Povinnost účastníka trhu s plynem platit za rezervaci skladovací kapacity a s tím spojené rezervované přepravní kapacity sjednanou cenu tím není dotčena. (3) Provozovatel přepravní soustavy je povinen nabídnout přepravní kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu, u níž zanikne právo na její využití podle odstavce 2, jako volnou přepravní kapacitu tomu účastníkovi trhu s plynem, který postupem podle § 60d rezervuje nevyužitou skladovací kapacitu. (4) Provozovatel zásobníku plynu je povinen informovat provozovatele přepravní soustavy, ministerstvo a Energetický regulační úřad o množství uskladněného plynu podle smluv na uskladňování plynu a nevyužité skladovací kapacitě vždy nejpozději do 5 dnů po uplynutí stanoveného časového úseku. § 60d (1) Provozovatel zásobníku plynu je povinen umožnit přístup do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě prostřednictvím aukce s nulovou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu. (2) Nerezervoval-li žádný účastník trhu s plynem v aukci nevyužitou skladovací kapacitu nebo byla-li rezervovaná pouze její část, provozovatel zásobníku plynu o tom neprodleně informuje ministerstvo. Je-li důvodný předpoklad, že by opakování aukce podle odstavce 1 nevedlo k rezervaci zbývající části nevyužité skladovací kapacity, může ministerstvo uložit provozovateli zásobníku plynu povinnost umožnit účastníkům trhu s plynem přístup do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě prostřednictvím aukce za zápornou cenu za službu uskladňování plynu stanovenou ministerstvem v rozhodnutí. Ministerstvo může s výší záporné ceny za službu uskladňování plynu stanovit podmínky nezbytné pro splnění uložené povinnosti. Rozhodnutí podle věty druhé může být prvním úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Účastník trhu s plynem, který rezervoval nevyužitou skladovací kapacitu postupem podle odstavce 1 nebo 2, je povinen do konce skladovacího roku uskladnit v zásobníku plynu plyn minimálně v množství stanoveném pro časové úseky v průběhu skladovacího roku. (4) Stát je povinen nahradit provozovateli zásobníku plynu škodu vzniklou z důvodu uložení povinnosti rezervace skladovací kapacity za zápornou cenu za uskladňování plynu. Nárok na náhradu škody uplatňuje provozovatel zásobníku plynu u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního měsíce, ve kterém škoda vznikla, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu škody, je třeba ji nahradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Pokud o to provozovatel zásobníku plynu požádá, je ministerstvo povinno poskytovat provozovateli zásobníku plynu zálohy v rozsahu předpokládané škody za kalendářní měsíc, a to do 15 dnů od doložení výše předpokládané škody. Uplatnění nároku na náhradu škody je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 60e Pokud vláda schválí nákup plynu nebo uskladnění plynu v zásobníku plynu do hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv, je provozovatel zásobníku plynu povinen Správě státních hmotných rezerv nebo obchodníkovi s plynem, který pro Správu státních hmotných rezerv plyn pořídí, nabídnout pro období do konce skladovacího roku nevyužitou skladovací kapacitu nerezervovanou podle § 60d za nulovou cenu za službu uskladňování plynu. V případě nabídky nevyužité skladovací kapacity podle věty první se postup podle § 60c nepoužije.“. 19. V § 62 odst. 2 písm. h) se text „12a“ nahrazuje textem „12b“. 20. V § 73a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu se neuplatní pro případ zajišťování dodávky poslední instance.“. 21. V § 91 odst. 4 a odst. 9 se na začátek písmene b) vkládají slova „neinformuje operátora trhu podle § 12c odst. 3 nebo“ a slova „identifikační údaje podle § 12a odst. 5“ se nahrazují slovy „některý z údajů podle § 12c odst. 3“. 22. V § 91 odst. 5 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „4“ a text „§ 12a odst. 4“ se nahrazuje textem „§ 12c odst. 4“. 23. V § 91 odst. 5 písm. d) a odst. 11 písm. d) se za slova „uvedených v“ vkládají slova „§ 12c odst. 2 nebo“. 24. V § 91 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3.“. 25. V § 91 odst. 10 písm. c) se text „y)“ nahrazuje textem „z)“. 26. V § 91 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí: „p) neinformuje provozovatele přepravní soustavy, ministerstvo nebo Energetický regulační úřad o množství uskladněného plynu podle smluv o uskladnění plynu v rozporu s § 60c odst. 4 nebo neinformuje ministerstvo o neprovedení rezervace skladovací kapacity nebo o zarezervování pouze části skladovací kapacity v rozporu s § 60d odst. 2, q) neumožní účastníkům trhu s plynem přístup do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě v rozporu s § 60d odst. 1, r) nenabídne nevyužitou skladovací kapacitu podle § 60e.“. 27. V § 91 odst. 11 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „4“ a text „§ 12a odst. 4“ se nahrazuje textem „§ 12c odst. 4“. 28. V § 91 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí přestupku tím, že neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3.“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15. 29. V § 91 odst. 15 písm. b) se slova „9 až 11“ nahrazují slovy „9 až 11 a 14“. 30. V § 91a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 31. V § 91a odst. 8 se slova „1 až 4“ nahrazují slovy „1 až 4 a 7“. 32. V § 96d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinnosti provozovatele zásobníku plynu umožnit přístup účastníkům trhu s plynem do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě za cenu nebo jiných podmínek stanovených rozhodnutím ministerstva podle § 60d odst. 2.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 33. V § 98a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , minimální požadovaná množství uskladněného plynu pro časové úseky v průběhu skladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu v zásobníku plynu“. 34. V § 98a odst. 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 17 a 18, které znějí: „17. pravidla aukce na rezervaci nevyužité skladovací kapacity, 18. rozsah, způsob a termíny předávání informací o velikosti a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem mezi provozovatelem zásobníku plynu a provozovatelem přepravní soustavy,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Provozovatel zásobníku plynu je povinen předat provozovateli přepravní soustavy informace o velikostech a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných účastníky trhu s plynem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 60 odst. 8 písm. z) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Sjednal-li účastník trhu s plynem smlouvu o uskladňování plynu s provozovatelem zásobníku plynu, který je přímo připojený do přepravní soustavy, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn od této smlouvy odstoupit nejpozději do dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s účinky odstoupení k poslednímu plynárenskému dni skladovacího roku. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 382/2021 Sb. Čl. III V čl. II zákona č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se bod 10 zrušuje. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Nařízení podle § 3 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění zákona č. 382/2021 Sb., vydá vláda nejpozději do 31. července 2022, a to i pro zbývající část roku 2022. 2. Vláda může do 30. září 2022 nařízením navýšit pro zbývající část roku 2022 prostředky státního rozpočtu stanovené nařízením vlády podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 29 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se použije obdobně s tím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu operátorovi trhu poukáže na základě jeho žádosti poměrnou část doposud neposkytnuté částky uvedené v nařízení podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Energetický regulační úřad vydá v návaznosti na schválení nařízení podle věty první nové cenové rozhodnutí na rok 2022 nebo jeho zbývající část do 30. listopadu 2022. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 177/2022 Sb.	Zákon č. 177/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 31. 12. 2022, částka 83/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 12. 2022 177 ZÁKON ze dne 15. června 2022, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. I Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 větě čtvrté se slova „platnosti a“ zrušují. 2. V § 9 odst. 5 se za slova „nebo e)“ vkládají slova „nebo jiný akt podle § 4“ a za slova „k jehož provedení“ se vkládají slova „nebo na jehož základě“. 3. V § 20 odst. 1 písm. h) se slova „dříve než počátkem patnáctého dne následujícího po dni jejího vyhlášení“ nahrazují slovy „k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku“. 4. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Přechodná ustanovení (1) Návrh právního předpisu, jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předloží k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. Předložením k projednání se rozumí v případě a) návrhu ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem je vláda, předložení 1. do meziresortního připomínkového řízení, 2. vládě, nebo 3. Poslanecké sněmovně, b) návrhu ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem není vláda, předložení Poslanecké sněmovně, c) návrhu zákonného opatření Senátu předložení 1. do meziresortního připomínkového řízení, 2. vládě, nebo 3. Senátu, d) návrhu nařízení vlády předložení 1. do meziresortního připomínkového řízení, nebo 2. vládě, e) návrhu vyhlášky předložení 1. do meziresortního připomínkového řízení, nebo 2. orgánu Legislativní rady vlády nebo Legislativní radě vlády. (2) Pro akt, který byl předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů nebo Sbírce mezinárodních smluv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vyhlášen, se ustanovení § 7 odst. 1 vět třetí a čtvrté a elektronický systém tvorby právních předpisů nepoužijí. (3) Vydavatel zajistí vložení aktu, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv v posledních 3 kalendářních měsících přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Vydavatel zajistí vložení aktu podle § 6 odst. 4 písm. a), jenž byl vyhlášen do dne 4. dubna 1945, do databáze informací o aktech do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) K návrhu první novely právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který je předložen k projednání po nabytí účinnosti tohoto zákona, předkladatel přiloží informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu ve znění návrhu novely; to neplatí, je-li již informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu k tomuto právnímu předpisu přiložen, nebo jde-li o návrh novely zákona, který Poslanecké sněmovně nepředkládá vláda.“. 5. V § 29 se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. II Zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 283/2021 Sb., se mění takto: 1. Čl. XV včetně nadpisu zní: „Čl. XV Přechodné ustanovení Projednávání návrhu zákona, který byl předložen k projednání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 90/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“. 2. V čl. LXVI se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 178/2022 Sb.	Zákon č. 178/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 83/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2023 178 ZÁKON ze dne 15. června 2022, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. I Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství.“ zrušuje. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.“. 3. V nadpisu části páté se slova „TRANSEVROPSKÉ SILNIČNÍ SÍTĚ“ zrušují. 4. § 18g včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní: „§ 18g Posouzení stavby a její dokumentace (1) Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti je, s výjimkou tunelu nad 500 m, který je součástí pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě22), a) pozemní komunikace, která je zařazena do transevropské silniční sítě22), b) dálnice, c) silnice I. třídy, nebo d) úsek silnice II. nebo III. třídy, na jehož výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie, s výjimkou úseku nacházejícího se v zastavěném území. (2) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti je povinen zajistit posouzení záměru z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při užívání stavby, které se provádí v rámci a) prvotního hodnocení záměru a b) auditu bezpečnosti pozemních komunikací. (3) Součástí prvotního hodnocení záměru je a) rozbor stávajícího stavu sítě pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, bezpečnosti silničního provozu na ní, jejich nedostatků a dalšího vývoje úrovně bezpečnosti silničního provozu v případě neuskutečnění záměru, b) stanovení cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu na síti pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, c) vymezení způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu a posouzení jejich předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu a d) srovnání nákladů a přínosů jednotlivých způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu. (4) Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce 3, kterou stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti zohlední při zpracování návrhu dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo návrhu dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, a k této dokumentaci přiloží. (5) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podléhá a) návrh dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo návrh dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, b) návrh dokumentace pro 1. vydání stavebního povolení, nebo 2. provádění stavby, je-li stavba umístěna a povolena ve společném povolení, c) provedená stavba před zahájením zkušebního provozu a d) dokončená stavba pro kolaudaci. (6) Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která obsahuje zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a návrhy na odstranění nebo snížení předpokládaných rizik, která plynou z vlastností pozemní komunikace pro účastníky silničního provozu. Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti doplní zprávu vyhodnocením, zda a jakým způsobem vyhověl návrhům obsaženým ve zprávě, a u návrhů, kterým nevyhověl, uvede důvody jejich nepřijetí. (7) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti předloží stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se a) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o vydání územního rozhodnutí nebo společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, b) k návrhu dokumentace podle 1. odstavce 5 písm. b) bodu 1 k žádosti o vydání stavebního povolení, nebo 2. odstavce 5 písm. b) bodu 2 k žádosti o kolaudaci, c) ke stavbě podle odstavce 5 písm. c) k žádosti o kolaudaci a d) ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o kolaudaci. (8) Ve stavebním povolení nebo společném povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, pro stavbu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti speciální stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu podle zvláštního právního předpisu5). Ve společném povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti, stavební úřad uloží rovněž zpracování dokumentace pro provádění stavby. (9) Při zpracování auditu bezpečnosti pozemních komunikací se zohlední zejména vliv okolí pozemní komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na pozemní komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci. (10) Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu podle odstavce 3 písm. c) a předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění.“. 5. V § 18g odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce 3, kterou stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti zohlední při zpracování návrhu dokumentace pro povolení záměru a přiloží k této dokumentaci. (5) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podléhá a) návrh dokumentace pro povolení záměru, b) návrh dokumentace pro provádění stavby, c) provedená stavba před zahájením zkušebního provozu a d) dokončená stavba pro kolaudaci.“. 6. V § 18g odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti předloží stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se a) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o povolení záměru, b) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. b) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, c) ke stavbě podle odstavce 5 písm. c) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí a d) ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí. (8) V rozhodnutí o povolení záměru pro stavbu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu.“. 7. V § 18h odst. 1 se slova „podle § 18g odst. 3“ zrušují. 8. V § 18h odst. 3 se slovo „osvědčení“ nahrazuje slovem „povolení“. 9. V § 18i odst. 2 větě první se slova „v rozsahu podle § 18g odst. 7“ nahrazují slovy „bezpečnosti pozemních komunikací“. 10. V § 18i odst. 2 větě čtvrté se za slovo „být“ vkládá slovo „státní“ a slovo „práce“ se nahrazuje slovy „státní služby“. 11. V § 18i odst. 3 se slova „v rozsahu podle § 18g odst. 7“ zrušují. 12. V § 18j odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „audit bezpečnosti pozemních komunikací“ nahrazují slovy „činnosti, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací,“. 13. V § 18j odst. 2 se slova „auditu bezpečnosti pozemních komunikací a vyhotovení zprávy podle § 18g odst. 3“ nahrazují slovy „činnostech, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací,“. 14. § 18m včetně nadpisu zní: „§ 18m Posouzení pozemních komunikací v provozu (1) Vlastník pozemní komunikace zajistí posouzení jím vlastněných pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů. Posouzení provede auditor bezpečnosti pozemních komunikací na základě a) prohlídky skutečného stavu pozemní komunikace provedené na místě nebo prostřednictvím elektronického záznamu zobrazujícího pozemní komunikaci nebo její parametry a b) informací o úsecích pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti, jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci; tyto informace předá auditorovi bezpečnosti pozemních komunikací vlastník pozemní komunikace před zahájením posuzování. (2) Výsledkem posouzení je zpráva zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje souhrnný popis provedeného posouzení a hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací. Posuzované úseky pozemních komunikací se hodnotí z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů jako úseky pozemních komunikací s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. (3) Zprávy o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací předá vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy nejpozději do 31. října kalendářního roku, v němž proběhlo toto posouzení. Současně vlastník pozemní komunikace předá Ministerstvu dopravy přehled posuzovaných úseků jím vlastněných pozemních komunikací a jejich hodnocení. Do 31. prosince tohoto roku zveřejní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled všech posuzovaných úseků pozemních komunikací a jejich hodnocení. (4) Vlastník pozemní komunikace zajišťuje, aby bylo posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti provedeno vždy v průběhu pátého kalendářního roku následujícího po zpracování předchozích zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací. (5) Předmět posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.“. 15. V § 18m odstavec 5 zní: „(5) Způsob určení úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci, a předmět posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.“. 16. Za § 18m se vkládá nový § 18n, který včetně nadpisu zní: „§ 18n Podrobné prohlídky, plánování nápravných opatření a jejich provádění (1) Vlastník pozemní komunikace zajistí v kalendářním roce následujícím po zpracování zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací provedení podrobné prohlídky úseků pozemních komunikací, které byly ve zprávě hodnoceny jako úseky s nízkou úrovní bezpečnosti a u nichž v tomto kalendářním roce nedojde k provedení nápravných opatření, kterými se zvýší úroveň jejich bezpečnosti. Podrobnou prohlídku provádí skupina nejméně 3 fyzických osob s ukončeným středním vzděláním s maturitní zkouškou a roční praxí v oblasti správy pozemních komunikací nebo bezpečnosti silničního provozu, z nichž alespoň 1 musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. Podrobná prohlídka se provádí na místě a zaměřuje se na posouzení dopadů zejména stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na její bezpečnost. (2) Výsledkem podrobné prohlídky je zpráva o jejích výsledcích zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje zejména popis zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací zohlední obsah poslední zprávy o posouzení pozemních komunikací, obsah předchozích zpráv o výsledcích podrobných prohlídek dotčeného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o dopravních nehodách na tomto úseku pozemní komunikace. (3) Na základě zpráv o výsledcích podrobných prohlídek určí vlastník pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti úseky, u nichž lze předpokládat, že nápravná opatření povedou k výraznému zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, a určí tato nápravná opatření a posloupnost jejich provedení. Do konce kalendářního roku, v němž jsou podrobné prohlídky prováděny, sdělí vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy informaci o vybraných úsecích pozemních komunikací a provedených nebo plánovaných nápravných opatřeních včetně posloupnosti jejich provedení. (4) Na základě informací podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy do 3 měsíců po uplynutí lhůty pro jejich sdělení sestaví na dobu 5 let plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací obsahující přehled úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti vybraných k provedení nápravných opatření a provedených nebo plánovaných nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Do konce každého kalendářního roku sdělí vlastník pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti Ministerstvu dopravy informaci o provedených nápravných opatřeních obsažených v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. Na základě tohoto sdělení Ministerstvo dopravy aktualizuje zveřejněné informace uvedené v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. (6) Předmět podrobné prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.“. 17. V § 22 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „schválené podle zvláštního zákona11j)“ včetně poznámky pod čarou č. 11j zrušují. 18. V § 22 odst. 4 větě druhé se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „vozidla, které má přidělenu vojenskou poznávací značku, registrační značku elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značku historického vozidla, a užití zpoplatněné pozemní komunikace“. 19. V § 22b odst. 1 se slova „v souladu s příslušným předpisem Evropské unie11k)“ včetně poznámky pod čarou č. 11k zrušují, slova „v členských“ se nahrazují slovy „alespoň ve 4 členských“ a za slova „elektronického zařízení“ se vkládají slova „bez nutnosti přizpůsobovat jeho nastavení jednotlivým systémům elektronického mýtného“. 20. V § 22b odst. 2 se slova „v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)“ včetně poznámky pod čarou č. 30 a slova „ , na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřené s provozovatelem vozidla v systému elektronického mýtného“ zrušují. 21. V § 22b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Hodlá-li poskytovatel evropského mýtného poskytovat evropskou službu elektronického mýtného v České republice, musí k tomu mít uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného.“. 22. V § 22c odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky podle § 22g odst. 1 poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného, nejde-li o elektronické zařízení, které je evidováno jako zablokované nebo nefunkční,“. 23. V § 22c odst. 1 písm. e) se za text „§ 22b odst. 3,“ vkládají slova „s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované,“ a slova „vyúčtování, které provozovatel systému elektronického mýtného předkládá poskytovateli evropského mýtného“ se nahrazují slovy „výkazu o mýtném, které poskytovatel evropského mýtného předkládá provozovateli systému elektronického mýtného“. 24. V § 22c odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 41 zní: „f) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup prohlášení o systému elektronického mýtného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41), v němž stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do jím provozovaného systému elektronického mýtného, 41) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/750/ES.“. 25. V § 22c odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu,“. 26. V § 22c odst. 1 písm. h), § 22c odst. 3 a v § 22e písm. c) se slova „a nepřetržitý“ zrušují. 27. V § 22c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících se k provozování systému elektronického mýtného a peněžní prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování tohoto systému vést samostatně a nepoužívat je na financování jiných činností.“. 28. V § 22d odst. 2 a v § 22d odst. 5 větě první se slova „statutární orgán nebo“ zrušují. 29. V § 22d se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Ministerstvo dopravy každý rok ověří plnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) a f) až h).“. 30. V § 22e se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) do 1 měsíce od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o plánovaném rozsahu pokrytí systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a každoročně je aktualizovat,“. Dosavadní písmena a) až m) se označují jako písmena b) až n). 31. V § 22e písm. b) se slova „2 let“ nahrazují slovy „3 let“, slovo „v“ se nahrazuje slovy „alespoň ve 4“ a slovo „mýtného11k)“ se nahrazuje slovy „mýtného; v každém z těchto členských států Evropské unie musí smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první z nich“. 32. V § 22e písm. c) se slova „písmene a) a v případě, že dojde k výpadku pokrytí některého systému elektronického mýtného, obnovit poskytování služby elektronického mýtného v tomto systému elektronického mýtného nejpozději do 6 měsíců“ nahrazují slovy „písmene b)“. 33. V § 22e se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až n) se označují jako písmena e) až m). 34. V § 22e písm. e) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „ , které umožní poskytnutí evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného, s jejichž provozovateli uzavřel smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného,“. 35. V § 22e se na konci písmene e) doplňuje slovo „a“. 36. V § 22e se písmena f) až k) zrušují. Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena f) a g). 37. V § 22e se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 38. V § 22e se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, je povinen a) při uzavírání smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného informovat provozovatele vozidla o způsobech úhrady mýtného a o zpracování osobních údajů a jeho právech s tím souvisejících, b) zajistit poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, c) vést v rozsahu a způsobem stanoveným touto smlouvou evidenci zablokovaných a nefunkčních elektronických zařízení, která vydal, a poskytnout provozovateli systému elektronického mýtného údaje o vozidle, pro které bylo zablokované elektronické zařízení vydáno, a o jeho provozovateli a d) neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, o neuhrazení mýtného podle podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování evropské služby elektronického mýtného a stanovit mu přiměřenou lhůtu k úhradě mýtného. (3) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, nesmí odepřít uzavření smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem vozidla z důvodu jeho státní příslušnosti, státu pobytu nebo státu registrace vozidla.“. 39. V § 22f písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 40. V § 22f se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil některou z povinností poskytovatele evropského mýtného uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie41), nebo“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 41. V § 22f se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; k nesplnění povinnosti uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první takové smlouvy v členském státě Evropské unie se nepřihlíží, bylo-li způsobeno neposkytnutím součinnosti provozovatelem systému elektronického mýtného“. 42. V § 22g odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)“ zrušují. 43. V § 22g odst. 1 písm. a) se slova „stanovené požadavky“ nahrazují slovy „technické požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie42)“. Poznámka pod čarou č. 42 zní: „42) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, povinnostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních kritériích způsobilosti oznámených subjektů.“. 44. V § 22g odst. 1 písm. b) se za slovo „použití“ vkládají slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41)“. 45. V § 22g odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41)“. 46. V § 22g se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 43 znějí: „(3) Činnosti posuzování shody nebo posuzování vhodnosti pro použití, které přímo použitelný předpis Evropské unie41) vyhrazuje oznámenému subjektu, může vykonávat pouze a) právnická osoba, které k tomu bylo uděleno oprávnění Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, nebo b) oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie. (4) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví udělí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu na žádost žadateli, který splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt přímo použitelným předpisem Evropské unie42). Splňuje-li žadatel kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami43), předpokládá se, že splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu do 3 měsíců ode dne jejího podání. (5) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie osobu, které udělil oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu. (6) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví kontroluje, zda oznámené subjekty splňují požadavky kladené na ně přímo použitelným předpisem Evropské unie42) a provádí posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41). Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu odejme, pokud oznámený subjekt a) o to požádá, b) přestal splňovat požadavky kladené na něj přímo použitelným předpisem Evropské unie42), nebo c) provádí posouzení shody nebo posouzení vhodnosti pro použití v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie41). (7) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie odejmutí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 8. 47. V § 22g se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen v případě změny systému elektronického mýtného, která vyžaduje úpravu prvku systému elektronického mýtného, zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované prohlášení o systému elektronického mýtného, v němž budou stanoveny nové požadavky na prvky systému elektronického mýtného a postup opětovného posouzení jejich shody a vhodnosti pro použití. Prohlášení provozovatel systému elektronického mýtného zveřejní v takovém předstihu, aby opětovné posouzení shody a vhodnosti pro použití bylo možné dokončit alespoň 1 měsíc před zavedením změny systému elektronického mýtného.“. 48. V § 22h odst. 2 se slova „30 dní“ nahrazují slovy „1 měsíce“. 49. V § 22h se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Provozovatel systému elektronického mýtného nebo příslušný poskytovatel evropského mýtného je povinen žádosti o předložení doplňujících informací nebo podkladů ve stanovené lhůtě vyhovět.“. 50. V § 22h odst. 3 se slova „rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)“ nahrazují slovy „požadavky stanovenými právními předpisy“. 51. V § 22h se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) identifikační údaje provozovatele systému elektronického mýtného, b) druh technologie využívané systémem elektronického mýtného, c) údaje potřebné pro stanovení výše sazeb mýtného, d) prohlášení o systému elektronického mýtného, e) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, s nímž má provozovatel systému elektronického mýtného uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, f) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, kterému Ministerstvo dopravy udělilo oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, a g) výsledky přezkumu plánu pro řízení rizik podle § 22e odst. 1 písm. f). (5) Každou změnu údajů podle odstavce 4 Ministerstvo dopravy neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 52. V § 22i odst. 2 se slova „poskytovateli evropského mýtného na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného“ nahrazují slovy „poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b)“. 53. V § 22i odst. 4 se slova „podmínky pro zajištění interoperability systémů elektronického mýtného v souladu s příslušným předpisem Evropské unie11k),“ zrušují. 54. V § 24b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „anebo o vnitrostátní přepravu pracovních strojů využívaných pro opravy nebo údržbu pozemních komunikací nebo vnitrostátní jízdu s přepravou těchto pracovních strojů související“. 55. V § 29a odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje slovem „a“. 56. V § 29a odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) a e) se zrušují. 57. V § 29a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8. 58. V § 29a odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „5 až 7“ nahrazují slovy „4 až 6“. 59. Za § 43c se vkládá nový § 43d, který včetně nadpisu zní: „§ 43d Informační formulář (1) Pokud je podezřelým z přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) řidič nebo provozovatel vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie, zašle celní úřad této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení nebo spolu s příkazem, který je vydáván jako první úkon v řízení, informační formulář v úředním jazyce tohoto členského státu Evropské unie; je-li známo, v jakém jazyce bylo osvědčení o registraci vozidla vydáno, zašle celní úřad informační formulář v tomto jazyce. (2) Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, a vymezení správních trestů, které lze za přestupek uložit. Informační formulář zasílaný spolu s příkazem obsahuje dále vymezení správního trestu, který je příkazem ukládán, a poučení o právu podat proti příkazu odpor. V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného technického prostředku, musí informační formulář obsahovat identifikační údaje o tomto prostředku. (3) Celní úřad poskytne Ministerstvu dopravy vždy do 28. února údaje o počtu zahájených řízení, ve kterých v předchozím kalendářním roce postupoval podle odstavce 1. (4) Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.“. 60. V § 46 odst. 2 se text „§ 18g odst. 7“ nahrazuje textem „§ 18g odst. 10“, za text „§ 18j odst. 5,“ se vkládá text „§ 18m odst. 5, § 18n odst. 6,“, text „29a odst. 9“ se nahrazuje textem „29a odst. 8“ a slova „a § 43 odst. 7“ se nahrazují slovy „ , § 43 odst. 7 a § 43d odst. 4“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Povinnost zajistit provedení prvotního hodnocení záměru podle § 18g zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povinnost zajistit provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle § 18g zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; to neplatí, jde-li o pozemní komunikaci zařazenou do transevropské silniční sítě. 3. První posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti podle § 18m zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede vlastník pozemní komunikace v roce 2024. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. III Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 8 písm. a) se za slova „až e)“ vkládají slova „a k)“. 2. V poznámce pod čarou č. 18 se slova „Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.“ zrušují. 3. Na konci poznámky pod čarou č. 18 se na samostatné řádky doplňují věty „Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023, a ustanovení čl. I bodu 15, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 179/2022 Sb.	Zákon č. 179/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 13. 2. 2023, částka 83/2022 * Čl. I - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 13. 2. 2023 179 ZÁKON ze dne 15. června 2022, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 93/2022 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty první, sedmá a poslední zrušují a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění).“. 2. V § 1 odst. 4 písm. a) se za slovo „dovozu“ vkládají slova „nebo neoprávněném vstupu vybraných výrobků“. 3. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 72 zní: „(5) Na vybrané výrobky, které nemají celní status zboží Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví celní kodex Unie72) (dále jen „celní kodex“), se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně, volný daňový oběh a zasílání. 72) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění.“. 4. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „území stanovené směrnicí Rady o obecné úpravě spotřebních daní1a)“ nahrazují slovy „souhrn daňových území členských států“. Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje. 5. V § 2 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) daňovým územím členského státu území členského státu Evropské unie, na které se vztahuje Smlouva o Evropské unii nebo Smlouva o fungování Evropské unie, s výjimkou třetího území,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 6. V § 2 odst. 1 písm. f) se slovo „země“ nahrazuje slovem „území“. 7. V § 2 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 8. V § 2 odst. 3 se slovo „země“ nahrazuje slovem „území“ a slova „také území, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá členský stát,“ se zrušují. 9. V § 2 odst. 4 se slovo „země“ nahrazuje slovem „území“ a za slova „také území“ se vkládají slova „podle článku 355 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, území“. 10. V § 2 odst. 5 se slova „Evropského společenství se“ nahrazují slovy „Unie podle celního kodexu (dále jen „celní území Unie“) se“ a slova „Evropského společenství z“ se nahrazují slovy „Unie ze třetích“. 11. V § 2 odst. 6 se slova „Evropského společenství se“ nahrazují slovy „Unie se“ a slova „Evropského společenství na“ se nahrazují slovy „Unie na třetí“. 12. V § 3 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) dovozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, b) neoprávněným vstupem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unie, pokud u těchto vybraných výrobků 1. nedošlo k jejich dovozu a 2. vznikl celní dluh podle čl. 79 odst. 1 celního kodexu,“. 13. V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „ , na něž se nevztahuje zvláštní celní režim nebo dočasné uskladnění,“ zrušují. 14. V § 3 odst. 1 písm. j) se slovo „vývozu“ nahrazuje slovem „výstupu“, slova „podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a)“ se nahrazují slovy „ , který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až g)“ a slova „podle § 3 písm. g)“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 6a se zrušuje. 15. V § 3 odst. 1 písmeno k) zní: „k) uvedením do volného daňového oběhu 1. vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně, 2. ztráta nebo znehodnocení vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, 3. výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně, 4. dovoz vybraných výrobků, pokud nebyly tyto vybrané výrobky uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, 5. neoprávněný vstup vybraných výrobků, pokud u těchto vybraných výrobků celní dluh nezanikl podle čl. 124 odst. 1 písm. e) až g) nebo k) celního kodexu, nebo 6. skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,“. 16. V § 3 odst. 1 písm. l) se slova „vyrobené nebo dovezené“ zrušují. 17. V § 3 odst. 1 písm. q) se slova „úplné zničení nebo nenahraditelná ztráta“ nahrazují slovy „nenahraditelná ztráta nebo úplné zničení“. 18. V § 3 odst. 1 se na konci písmene s) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) až x), která včetně poznámky pod čarou č. 73 znějí: „t) místem dovozu místo, na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, u) místem výstupu místo, 1. ze kterého vybrané výrobky opouští daňové území Evropské unie, nebo 2. na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu vnějšího tranzitu, pokud jde o vybrané výrobky, které byly propuštěny do celního režimu vnějšího tranzitu, v) elektronickým systémem elektronický systém podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému73), w) nedostupností elektronického systému stav, kdy je nefunkční elektronický systém sám o sobě; za nedostupnost elektronického systému se považuje také stav, kdy jsou neplatné přístupové komunikační prostředky správce daně k elektronickému systému nebo přístupové komunikační prostředky osoby, která používá elektronický systém, pokud tato osoba v přiměřené době vynaloží úsilí, které po ní lze rozumně požadovat k tomu, aby jí byly přiděleny platné přístupové komunikační prostředky, x) jedinečným číslem pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu. 73) Čl. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/263 ze dne 15. ledna 2020 o zavedení elektronického systému pro dopravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění).“. 19. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 71 zní: „(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) dopravou vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území odlišného členského státu nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu, b) jedinečným číslem pro dopravu ve volném daňovém oběhu jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu, c) evidovaným příjemcem osoba, 1. která oznámila správci daně, že hodlá na daňovém území České republiky přijímat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, a 2. které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky přiděleno správcem daně jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, d) evidovaným odesílatelem osoba, 1. která oznámila správci daně, že hodlá odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, a 2. které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků přiděleno správcem daně na daňovém území České republiky jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, 71) Nařízení Rady (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004, v platném znění.“. 20. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až g), která znějí: „e) zasíláním doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě na daňové území členského státu od něj odlišného 1. osobou podnikající nebo vykonávající jinou samostatnou hospodářskou činnost a mající místo pobytu nebo sídlo v členském státě, ve kterém je zahájena tato doprava, nebo na účet takové osoby a 2. osobě s místem pobytu nebo sídlem na území členského státu odlišného od státu podle bodu 1, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, f) zasílatelem osoba, která zasílá vybrané výrobky nebo jejímž jménem se vybrané výrobky zasílají, g) zástupcem pro zasílání vybraných výrobků osoba, která byla zasílatelem pověřena pro plnění povinností souvisejících se zasíláním vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky.“. 21. Za § 3a se vkládá nový § 3b, který včetně nadpisu zní: „§ 3b Částečné ztráty vybraných výrobků (1) Částečnou ztrátou se pro účely spotřebních daní rozumí ztráta vybraného výrobku, a) ke které dojde v důsledku povahy vybraného výrobku při jeho výrobě, skladování, dopravě nebo při jiném nakládání s tímto výrobkem, b) jejíž výše není vyšší než výše technicky zdůvodněné částečné ztráty a c) která není nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením. (2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely a) daně z minerálních olejů rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, ke které dochází při skladování nebo dopravě minerálních olejů v důsledku jejich povahy, vypočtená podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu, b) daně z lihu rozumí částečná ztráta ve výši normy ztrát lihu podle zákona upravujícího líh. (3) Výpočet výše technicky zdůvodněné ztráty při skladování a dopravě minerálních olejů a koeficient ztrát stanoví vyhláškou Ministerstvo průmyslu a obchodu. (4) Koeficientem ztrát podle odstavce 3 se rozumí koeficient vyjadřující výši technicky zdůvodněné ztráty při skladování nebo dopravě minerálních olejů na měřicí jednotku vybraného výrobku. (5) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně, dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo zasílání rozumí a) společný práh částečné ztráty podle nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží, b) výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle odstavce 2, pokud není stanoven společný práh částečné ztráty podle písmene a). (6) Pokud není stanovena výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle odstavce 2 nebo 5, je její výše nula.“. 22. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „(§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a)]“ zrušují. 23. V § 4 odst. 1 písm. b) se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 až 4 se označují jako body 1 až 3. 24. V § 4 odst. 1 písm. b) se bod 3 zrušuje. 25. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „níž došlo k porušení tohoto režimu [§ 9 odst. 3 písm. f) a § 28]“ nahrazují slovy „dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení režimu podmíněného osvobození od daně, podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání ke vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň“ a slova „porušení tohoto režimu“ se nahrazují slovy „takovém porušení“. 26. V § 4 odst. 1 písmeno e) zní: „e) která pro účely podnikání přijme na daňovém území České republiky vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, pokud jí vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit,“. 27. V § 4 odst. 1 písmeno h) zní: „h) která je v případě zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky 1. zasílatelem, pokud tato osoba nepověřila zástupce pro zasílání vybraných výrobků, 2. zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, pokud byl pověřen, nebo 3. příjemcem těchto vybraných výrobků, pokud je zasílání vybraných výrobků uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílání, nebo pokud zasílatel nebo zástupce pro zasílání vybraných výrobků neposkytnou zajištění daně.“. 28. V § 4 odst. 2 se slova „bodech 1 a 3 a písm. f)“ nahrazují slovy „bodě 2, odstavci 1 písm. f), odstavci 4“. 29. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Při dovozu nebo neoprávněném vstupu je plátcem dlužník podle celního kodexu. V případě neoprávněného vstupu odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném vstupu podílela.“. 30. V § 4 odst. 6 větě druhé a v § 5 odst. 1 větě druhé se slova „ , 4 a 5“ nahrazují slovy „až 4“. 31. V § 5 odst. 5, § 6 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), § 12 odst. 2, § 24 odst. 5 větě druhé, § 25 odst. 5 větě první, § 37 odst. 2 písm. b) a v § 60 odst. 8 se za slovo „oběhu“ vkládají slova „nebo celního režimu konečného užití“. 32. Na konci textu § 7 se doplňují slova „anebo vybrané výrobky, u nichž došlo k jejich neoprávněnému vstupu na daňové území Evropské unie“. 33. V § 8 se za slovo „dovozem“ vkládají slova „anebo neoprávněným vstupem“. 34. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Za okamžik uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu se při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky jejich a) dovozem nebo neoprávněným vstupem považuje den vzniku celního dluhu, b) ztrátou nebo znehodnocením při výrobě, skladování nebo jiném nakládání považuje den jejich zúčtování, nejpozději však třicátý den ode dne zjištění ztráty nebo znehodnocení.“. 35. V § 9 odst. 3 písm. a) se slova „v režimu podmíněného osvobození od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení“ nahrazují slovy „ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo zasílaných okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení anebo jiného porušení podmínek dopravy nebo zasílání“ a na konci textu písmene se doplňují slova „anebo částečné ztráty“. 36. V § 9 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i). 37. V § 9 odst. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h). 38. V § 9 odst. 3 písm. e) se slova „které jsou určeny“ nahrazují slovem „dopraveny“ a slova „daňovém území České republiky nebo k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu na daňovém území České republiky nebo dnem ukončení dopravy na daňovém území České republiky, pokud tyto výrobky byly přijaty plátcem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském státě a jsou dopravovány na daňové území České republiky“ se nahrazují slovy „daňové území České republiky“. 39. V § 9 odst. 3 písmeno g) zní: „g) dnem, ve kterém byly na daňovém území České republiky přijaty vybrané výrobky zaslané z jiného členského státu,“. 40. V § 11 odst. 1 písm. c) se slova „prováděcího nařízení Rady upravujícího prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty17a)“ nahrazují slovy „nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní“. Poznámka pod čarou č. 17a se zrušuje. 41. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmen f) a g) doplňují slova „ ; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu“. 42. Za § 13c se vkládá nový § 13d, který včetně nadpisu zní: „§ 13d Osvobození od daně při ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků Od daně jsou také osvobozeny vybrané výrobky, u kterých daňový subjekt prokáže, že v režimu podmíněného osvobození od daně došlo k jejich a) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení, nebo b) částečné ztrátě.“. 43. V § 14 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Plátci, který dopraví“ nahrazují slovy „Evidovanému odesílateli, který odešle“, slova „nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu“ se zrušují a slova „za podmínek, že“ se nahrazují slovy „dnem splnění poslední z těchto podmínek:“. 44. V § 14 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) vybrané výrobky jsou dopravovány 1. se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem, nebo 2. s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako zjednodušený elektronický průvodní doklad (dále jen „náhradní zjednodušený průvodní doklad“), b) příslušným orgánem členského státu určení je potvrzeno přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu; pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému z důvodů jiných než uvedených v § 30g odst. 1, musí být potvrzení přijetí vybraných výrobků vydané příslušným orgánem členského státu určení odsouhlaseno správcem daně příslušným místu odeslání vybraných výrobků,“. 45. V § 14 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 46. V § 14 odst. 2 písmeno d) zní: „d) u vybraných výrobků, u nichž během jejich dopravy došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek dopravy, evidovaný odesílatel 1. prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, nebo 2. předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň, a“. 47. V § 14 odst. 2 se závěrečná část ustanovení zrušuje. 48. V § 14 odstavec 3 zní: „(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu, a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. Pokud při zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek zasílání, je plátce pro účely vzniku nároku na vrácení daně namísto předložení dokladu o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě určení, povinen a) prokázat, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, nebo b) předložit doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek zasílání vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň.“. 49. V § 18 odst. 7 se slova „podle § 9 odst. 3 písm. a)“ nahrazují slovy „při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy nebo zasílání vybraných výrobků ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „anebo jiného porušení podmínek dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání“. 50. V § 18 se odstavec 8 zrušuje. 51. V § 19 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 7 a 10 a v § 78 odst. 3 se slova „podle § 3 písm. f)“ zrušují. 52. V § 19 odst. 5 se slova „prostorově ohraničeném místě [§ 3 písm. f)]“ nahrazují slovy „daňovém skladu“. 53. V § 19 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 54. V § 19c odst. 1 se slova „evidenční číslo rovněž“ zrušují, slova „ , nebylo-li přiděleno dříve“ se nahrazují slovy „jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené daňovému skladu nemění.“. 55. V § 21 odst. 1 písm. a), § 23a odst. 3, § 33e odst. 3, § 43q odst. 1 písm. a), § 58 odst. 1, § 77 odst. 1 a 2, § 90, § 116a odst. 1 a 2 a v § 119 odst. 4 písm. b) se slovo „finančních“ nahrazuje slovem „peněžních“. 56. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Správce daně v povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků přidělí oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků nemění.“. 57. V § 23b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a identifikační údaje odesílatele, od kterého mají být vybrané výrobky přijaty“. 58. V § 23b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Správce daně v povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků přidělí oprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené oprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků nemění.“. 59. V § 24 odst. 1 se slovo „vývozu“ nahrazuje slovem „výstupu“ a slovo „dodání,“ se nahrazuje slovem „dodání“. 60. V § 24 odst. 3 větě první se slova „ , 3, 4 a § 58 odst. 5 písm. a)“ nahrazují slovy „až 5“ a věty šestá a sedmá se nahrazují větami „Pokud se pro dopravu vybraných výrobků nepoužije zajištění daně pro provozování daňového skladu, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť, a to způsoby podle § 21 odst. 1. Ustanovení § 21 odst. 2, 4 a 5 a § 21a se na toto zajištění použijí obdobně.“. 61. V § 24 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Vybrané výrobky lze dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu, které není daňovým skladem, pouze pokud deklarant nebo jiná osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit, celnímu úřadu poskytli a) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován oprávněný odesílatel, který tyto výrobky odesílá, a b) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován příjemce, jemuž jsou vybrané výrobky odeslány.“. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10. 62. V § 24 odstavec 5 zní: „(5) Správce daně může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytli namísto nich nebo společně s nimi také dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Zajišťuje-li daň dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, poskytuje se zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně místně příslušným odesílajícímu daňovému skladu.“. 63. V § 24 odst. 7 větě druhé se slovo „vývozu“ nahrazuje slovem „výstupu“, slova „pro dopravu a sledování vybraných výrobků podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému27c) (dále jen „elektronický systém“) pohraničním“ se zrušují a na konci textu věty se doplňují slova „místně příslušným podle místa výstupu vybraných výrobků (dále jen „celní úřad výstupu“)“. Poznámka pod čarou č. 27c se zrušuje. 64. V § 24 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Přijetím vybraných výrobků v místě přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného daňového oběhu.“. 65. V § 24 odst. 8 se slovo „odesílatel“ nahrazuje slovy „osoba, která poskytla zajištění daně,“ a slova „(§ 27a, 27b, 27d, 27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla“ se nahrazují slovy „ , nebo skutečnost, že v průběhu dopravy v souvislosti s dopravovanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, anebo předloží doklad o zaplacení daně, pokud tato povinnost v průběhu dopravy vznikla“. 66. V § 24 se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. (10) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku.“. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 11 a 12. 67. V § 24 odst. 11 větě první, § 25 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 25 odst. 1 písm. b) bodě 2, § 25 odst. 1 písm. c) bodě 2, § 25 odst. 9 větě první a v § 27d odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „vývozu“ nahrazuje slovem „výstupu“. 68. V § 24 odst. 12 se slova „podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní27d)“ včetně poznámky pod čarou č. 27d zrušují. 69. V § 25 odst. 1 písm. b) bodě 3 a v § 25 odst. 1 písm. c) bodě 3 se slova „podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a)“ zrušují a na konci textu bodů se doplňují slova „ , který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až g)“. 70. V § 25 odst. 3 větě druhé se slova „celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. b)“ zrušují a za slovo „nevydá“ se vkládají slova „celní úřad, který rozhoduje o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, (dále jen „celní úřad dovozu“)“. 71. V § 25 odst. 4 větě čtvrté se slova „poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků“ nahrazují slovy „poskytli namísto nich nebo společně s nimi také dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu požádá.“. 72. V § 25 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vybrané výrobky lze dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu na daňovém území České republiky, které není daňovým skladem, pouze pokud deklarant nebo jiná osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit, celnímu úřadu poskytli a) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován oprávněný odesílatel, který tyto výrobky odesílá, b) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován příjemce, jemuž jsou vybrané výrobky odeslány, a c) doklady prokazující, že je zboží určeno k odeslání do jiného členského státu.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11. 73. V § 25 odst. 7 větě poslední se slovo „pohraničním“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňuje slovo „výstupu“. 74. V § 25 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „ ; přijetím vybraných výrobků v místě přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného daňového oběhu“. 75. V § 25 odstavec 9 zní: „(9) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy a) je příjemci potvrzena skutečnost, že byly splněny podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, nebo b) osoba, která poskytla zajištění daně, 1. prokáže, že v souvislosti s dopravovanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit, nebo 2. předloží doklad o zaplacení daně, pokud v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.“. 76. V § 25 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 až 12, které znějí: „(10) Lhůta podle odstavce 9 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost, b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci. (11) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. (12) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 13 a 14. 77. V § 25 odst. 14 se slova „podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní27d)“ nahrazují slovy „na daňovém území České republiky“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud byla tato doprava vybraných výrobků zahájena na daňovém území České republiky, nelze ji v jejím průběhu rozdělit ani na území jiného členského státu.“. 78. V § 26 odst. 1 větě poslední se slova „osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) nebo osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e)“ nahrazují slovy „příjemci, který přijímá vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo obdobně osvobozené podle právních předpisů jiného členského státu“. Poznámka pod čarou č. 27e se zrušuje. 79. V § 26 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „v souladu s nařízením Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní“. 80. V § 26 odst. 3 písm. b) se slova „ , který rozhoduje o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu“ nahrazují slovem „dovozu“. 81. V § 26 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a stanoví lhůtu, ve které tento provozovatel nebo oprávněný odesílatel nedostatky odstraní“ a ve větě poslední se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „nebo 5“. 82. V § 26 odst. 6 se slova „ , kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28)“ nahrazují slovy „v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží“. Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje. 83. V § 27 odst. 1 větě první se slova „osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e)“ nahrazují slovy „příjemci, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. d)“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“. 84. V § 27 odst. 2 se text „odst. 7“ nahrazuje textem „§ 25 odst. 8“ a slova „pro místo“ se nahrazují slovy „podle místa“. 85. V § 27 odstavec 3 zní: „(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně příslušným orgánům členského státu, v němž je podáno celní prohlášení pro vývoz.“. 86. V § 27 odst. 4 se slovo „pohraničnímu“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňuje slovo „výstupu“. 87. V § 27 odst. 5 větě první se slova „listinný stejnopis“ nahrazují slovy „referenční kód“ a slova „nebo obchodní doklad, ve kterém je uveden referenční kód,“ se zrušují a ve větě druhé se slovo „doklad“ nahrazuje slovy „referenční kód“. 88. V § 27 odst. 6 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 89. V § 27 odst. 7 větě první se slova „ukončení dopravy“ nahrazují slovem „určení“ a věta poslední se zrušuje. 90. V § 27 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Náležitosti návrhu na zrušení elektronického průvodního dokladu podle odstavce 6 a na změnu příjemce nebo místa určení podle odstavce 7 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží. (9) Zrušení elektronického průvodního dokladu podle odstavce 6 a změna příjemce nebo místa určení podle odstavce 7 se provedou postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní.“. 91. V nadpisu § 27a se slova „Elektronický průvodní doklad při ukončení dopravy“ nahrazují slovy „Oznámení o přijetí“. 92. V § 27a odst. 1 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“, slovo „místu“ se nahrazuje slovy „podle místa“ a věty druhá a třetí se zrušují. 93. V § 27a odst. 2 se věty třetí a čtvrtá zrušují. 94. V § 27a odst. 8 se za slova „přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně“ vkládají slova „pomocí elektronického systému“. 95. V § 27a se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 nebo 2 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží.“. 96. Za § 27a se vkládá nový § 27ab, který včetně nadpisu zní: „§ 27ab Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně při vývozu (1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována do místa výstupu, je deklarant povinen poskytnout celnímu úřadu, kterému je podáváno celní prohlášení pro vývoz (dále jen „celní úřad vývozu“), referenční kód. (2) Celní úřad vývozu ověří správnost a platnost údajů uvedených v celním prohlášení pro vývoz, a to porovnáním s údaji uvedenými v elektronickém průvodním dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti příslušné orgány členského státu odeslání. (3) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží informaci o tom, že příslušný orgán členského státu odeslání shledal při ověření správnosti podle odstavce 2 údaje uvedené v celním prohlášení pro vývoz nesprávnými nebo neúplnými, a má za to, že údaje uvedené v elektronickém průvodním dokladu jsou nesprávné, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel odstraní nedostatky v elektronickém průvodním dokladu. (4) Pokud nedojde k vývozu vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, celní úřad vývozu oznámí pomocí elektronického systému tuto skutečnost bezodkladně příslušným orgánům členského státu odeslání. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží informaci o tom, že nedojde k vývozu vybraných výrobků, oznámí tuto skutečnost bezodkladně pomocí elektronického systému odesílateli vybraných výrobků. (6) Odesílatel vybraných výrobků, kterému byla oznámena skutečnost podle odstavce 5, je pomocí elektronického systému povinen zrušit elektronický průvodní doklad nebo změnit místo určení vybraných výrobků.“. 97. § 27b včetně nadpisu zní: „§ 27b Elektronické doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována do místa výstupu, vyhotoví celní úřad vývozu na základě informací poskytnutých celním úřadem výstupu nebo obdobným orgánem podle právních předpisů jiného členského státu, jejichž správnost a platnost ověřil, oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie a zašle jej pomocí elektronického systému příslušným orgánům členského státu odeslání. (2) Náležitosti oznámení o vývozu vybraných výrobků jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží. (3) Pokud celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží oznámení o vývozu vybraných výrobků, zašle jej pomocí elektronického systému odesílateli vybraných výrobků.“. 98. V § 27c odst. 1 písm. c) se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „nebo 5“. 99. V § 27c se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel jsou povinni předat doklad podle odstavce 1 písm. a) deklarantovi. (4) Deklarant je povinen celnímu úřadu vývozu poskytnout kopii dokladu podle odstavce 1 písm. a) nebo referenční kód tohoto dokladu.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 5 až 10. 100. V § 27c odst. 6 větě první se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 5“. 101. V § 27c se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. 102. V § 27c odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou „Toto sdělení obsahuje stejné náležitosti jako návrh na změnu příjemce nebo místa určení podle § 27 odst. 8.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel podle odstavce 1 předloží orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 návrh na změnu příjemce nebo místa určení podle § 27 odst. 7; tato změna se provede pomocí elektronického systému postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní.“. 103. V § 27c se odstavec 9 zrušuje. 104. V § 27d odst. 1 písm. b) se slova „specifickým správním“ zrušují. 105. V § 27d odst. 1 písm. c) a v § 27d odst. 4 větě druhé se slova „3 až 5“ nahrazují slovy „5 a 6“. 106. V § 27d odst. 1 závěrečné části ustanovení a v § 27d odst. 2 se slovo „místu“ nahrazuje slovy „podle místa“. 107. V § 27e odstavec 1 zní: „(1) Pokud v případech, kdy je doprava vybraných výrobků uskutečňována do místa výstupu, nelze z důvodu nedostupnosti elektronického systému v České republice nebo z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c) vyhotovit oznámení a) o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie, vyhotoví celní úřad vývozu doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení a který potvrzuje, že doprava byla ukončena, nebo b) příslušným orgánům členského státu odeslání o tom, že nedojde k vývozu vybraných výrobků, vyhotoví celní úřad vývozu doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení.“. 108. V § 27e odst. 2 se za slova „vývozu vybraných výrobků“ vkládají slova „nebo oznámení o tom, že nedojde k vývozu vybraných výrobků,“, za slova „výrobků z daňového území Evropské unie“ se vkládají slova „nebo informaci, že nedojde k vývozu vybraných výrobků,“ a slova „pohraničního celního úřadu“ se nahrazují slovy „celního úřadu výstupu“. 109. V § 27e odst. 4 se za text „§ “ vkládají slova „27ab a“. 110. V § 27e se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků, posoudí tento doklad a v případě jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému. Při posuzování tohoto oznámení správce daně zohlední důkazní prostředky poskytnuté osobou, která vybrané výrobky odeslala.“. 111. V nadpisu § 27f se slovo „dopravě“ nahrazuje slovy „ukončení dopravy“. 112. V § 27f odst. 1 se slovo „vývozu“ nahrazuje slovem „výstupu“ a slovo „místu“ se nahrazuje slovy „podle místa“. 113. V § 27f odst. 3 se slova „osob uvedených ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e)“ nahrazují slovy „dopravy příjemci, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. d),“. 114. V § 28 odst. 1 se za slovo „není“ vkládají slova „v důsledku ztráty nebo znehodnocení anebo jiné skutečnosti“ a slova „vývozu, osobě uvedené v § 11 odst. 1 písm. c), d) nebo e) nebo příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a) v jiném členském státě“ se nahrazují slovy „výstupu, příjemci, který přijímá vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. c), d) nebo e), nebo osobě, která přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené podle právních předpisů jiného členského státu“. 115. V § 28 odst. 2 se slova „ztrát ve smyslu § 49 odst. 11 nebo § 71 odst. 2“ nahrazují slovy „částečné ztráty“. 116. V § 28 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „v okamžiku tohoto porušení“. 117. V § 28 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „v okamžiku, kdy bylo toto porušení zjištěno“. 118. V § 28 odst. 6 se slovo „daňovému“ zrušuje a slova „ , ve kterém byla doprava zahájena,“ se nahrazují slovem „odeslání“. 119. V § 28 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „ , který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do celního režimu vývozu,“ nahrazují slovem „vývozu“. 120. V § 28 odst. 7 písm. c) se slovo „zcela“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „anebo částečné ztráty“. 121. V § 28 odst. 7 závěrečné části ustanovení se za slova „od daně“ vkládají slova „v místě odeslání na daňovém území České republiky v okamžiku zahájení dopravy“ a slova „ , který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu“ se nahrazují slovem „dovozu“. 122. V § 28 odst. 8 písm. c) se slovo „zcela“ zrušuje a za slovo „znehodnocení“ se vkládají slova „anebo částečné ztráty“. 123. V § 28 odst. 8 závěrečné části ustanovení se za slova „od daně“ vkládají slova „v místě odeslání na daňovém území České republiky v okamžiku zahájení dopravy“ a slova „ , který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu“ se nahrazují slovem „dovozu“. 124. V § 28 odst. 9 se slova „ , který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu“ nahrazují slovem „dovozu“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“. 125. Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28h, které včetně nadpisů znějí: „§ 28a Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy může být uskutečněna pouze mezi a) evidovaným odesílatelem nebo osobou, které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu z území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, a b) evidovaným příjemcem nebo osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků na území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu. (2) Pokud je příjemcem vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě a dopravovaných na daňové území odlišného členského státu nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu osoba veřejného práva, platí pro účely spotřebních daní, že účelem této dopravy je podnikání. (3) Pokud jsou vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jednom členském státě dopravované pro účely podnikání přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu, lze tyto výrobky dopravovat pouze po vhodné trase. (4) Dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy lze uskutečnit pouze se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem nebo náhradním zjednodušeným průvodním dokladem. (5) Za dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy se nepovažuje doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v členském státě a umístěných na palubě letadla nebo lodi dopravujících cestující na daňovém území České republiky, pokud tyto vybrané výrobky nejsou určeny k prodeji na této palubě. § 28b Oznámení evidovaného příjemce (1) Osoba, která hodlá pro účely podnikání přijímat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravené na daňové území České republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zahájením dopravy těchto vybraných výrobků. (2) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě, která podala toto oznámení, jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a sdělí jej této osobě. To neplatí, pokud správce daně této osobě již takové číslo přidělil k tomuto místu určení jako evidovanému odesílateli s výjimkou odesílatele podle § 28d. § 28c Oznámení evidovaného odesílatele (1) Osoba, která hodlá pro účely podnikání odesílat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zahájením dopravy těchto vybraných výrobků. (2) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě, která podala toto oznámení, jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a sdělí jej této osobě. To neplatí, pokud správce daně této osobě již takové číslo přidělil k tomuto místu odeslání jako evidovanému příjemci s výjimkou příjemce podle § 28d. § 28d Oznámení dočasného evidovaného příjemce a evidovaného odesílatele (1) V případě, že osoba hodlá přijímat nebo odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy pouze v předem oznámeném množství a pouze od jednoho odesílatele nebo jednomu příjemci, uvede v oznámení podle § 28b odst. 1 nebo § 28c odst. 1 i množství vybraných výrobků, které mají být přijaty nebo odeslány. (2) Jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu přidělené na základě oznámení podle odstavce 1 zanikne po jeho použití na přijetí nebo odeslání uvedeného množství vybraných výrobků nebo nejpozději uplynutím 3 měsíců ode dne přidělení tohoto čísla. § 28e Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy podle § 28b až 28d (dále jen „oznámení ve věci dopravy“) lze podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. (2) Oznámení ve věci dopravy kromě obecných náležitostí podání obsahuje a) údaje označující správce daně, b) údaje o tom, zda se oznamuje přijímání nebo odesílání vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, případně údaj o dočasné povaze této činnosti, c) identifikační, kontaktní a platební údaje oznamovatele a d) adresu místa určení nebo odeslání vybraných výrobků a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu tohoto místa. (3) Oznámení ve věci dopravy může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně přiděleno jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud se toto číslo přiděluje. § 28f Postup k odstranění pochybností v údajích v oznámení ve věci dopravy Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení ve věci dopravy, stává se oznámení ve věci dopravy dnem uplynutí lhůty stanovené v této výzvě neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele. Vyrozumění není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností neučinil vůči správci daně žádný úkon. § 28g Lhůta pro přidělení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu Správce daně přidělí oznamovateli jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení ve věci dopravy, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností správce daně o údajích v tomto oznámení. § 28h Zrušení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu (1) Správce daně zruší jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a) na základě oznámení evidovaného příjemce nebo evidovaného odesílatele, nebo b) z moci úřední. (2) Evidovaný příjemce nebo evidovaný odesílatel podají správci daně oznámení podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlají přijímat na místě určení ani odesílat z místa odeslání, pro která jim byla přidělena jedinečná čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu, vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy. Na toto oznámení se použijí § 28e odst. 1, § 28e odst. 2 písm. a), c) a d) a § 28f obdobně. (3) Správce daně zruší jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu z moci úřední, pokud toto číslo není v elektronickém systému použito déle než 1 rok. (4) O zrušení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu správce daně evidovaného příjemce nebo evidovaného odesílatele vyrozumí.“. 126. Za § 28h se vkládají nové § 28i a 28j, které včetně nadpisů znějí: „§ 28i Zahájení a ukončení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy je a) zahájena okamžikem, kdy tyto vybrané výrobky opustí místo odeslání, které je uvedeno ve zjednodušeném elektronickém průvodním dokladu nebo náhradním zjednodušeném průvodním dokladu, b) ukončena okamžikem přijetí vybraných výrobků evidovaným příjemcem na daňovém území České republiky nebo v jiném členském státě osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků přiděleno na území jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, na místě určení, které je uvedeno ve zjednodušeném elektronickém průvodním dokladu nebo náhradním zjednodušeném průvodním dokladu. § 28j Porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) K porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dojde, pokud u dopravovaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení nebo jiné skutečnosti řádně ukončena jejich doprava převzetím vybraných výrobků evidovaným příjemcem nebo osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků přiděleno na území jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, na místě určení, pokud se nejedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení nebo částečnou ztrátu. (2) K porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dojde, pokud je doprava uskutečněna a) mezi jinými osobami než osobami podle § 28a odst. 1, nebo b) bez zjednodušeného elektronického průvodního dokladu nebo náhradního zjednodušeného průvodního dokladu. (3) Dojde-li k porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, použijí se § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. (4) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání a příslušnému orgánu členského státu určení informaci o a) vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit porušením podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy na daňovém území České republiky, b) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě, ke kterým došlo na daňovém území České republiky při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy.“. 127. § 29 a 30 včetně nadpisů znějí: „§ 29 Zajištění a placení daně při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný příjemce je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území České republiky poskytnout zajištění daně ve výši, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Evidovaný příjemce poskytuje zajištění daně převodem nebo složením peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně. (2) Správce daně může na žádost evidovaného příjemce udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytli namísto evidovaného příjemce nebo společně s ním také dopravce, vlastník nebo evidovaný odesílatel vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Tyto osoby poskytnou zajištění daně převodem nebo složením peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně místně příslušným evidovanému příjemci. (3) Na žádost osoby, která poskytla zajištění daně, použije správce daně zajištění daně na úhradu daně vzniklé podle § 9 odst. 3 písm. a) nebo e). (4) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně vzniklé podle § 9 odst. 3 písm. a) nebo e) včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž tímto způsobem vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to požádá příslušný orgán jiného členského státu. (5) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nebylo použito na úhradu daně podle odstavce 3 nebo 4, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která poskytla zajištění daně, a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem, b) prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě anebo že jiným způsobem nevznikla povinnost přiznat a zaplatit daň, nebo c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území České republiky vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. (6) Lhůta podle odstavce 5 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost, b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci. (7) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. (8) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku. § 30 Návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu pro dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný odesílatel před zahájením dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy vyhotoví návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému v souladu s nařízením Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní, a zašle ho pomocí tohoto systému správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků. (2) Náležitosti návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží. (3) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. (4) Nevykazuje-li návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu vady, přidělí správce daně podle odstavce 1 tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej evidovanému odesílateli. Tento správce daně zašle bezodkladně zjednodušený elektronický průvodní doklad pomocí elektronického systému příslušným orgánům členského státu určení. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa určení vybraných výrobků obdrží pomocí elektronického systému zjednodušený elektronický průvodní doklad, doručí ho pomocí elektronického systému evidovanému příjemci.“. Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje. 128. Za § 30 se vkládají nové § 30a až 30h, které včetně nadpisů znějí: „§ 30a Zjednodušený elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy Evidovaný odesílatel je povinen předat referenční kód zjednodušeného elektronického průvodního dokladu osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy je tato osoba povinna předložit referenční kód správci daně, který si jej vyžádá. § 30b Změna místa určení během dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný odesílatel může v průběhu dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy změnit místo určení vybraných výrobků, pokud se toto místo a) nachází na území členského státu určení a nedojde ke změně evidovaného příjemce, nebo b) shoduje s místem odeslání. (2) Náležitosti návrhu na změnu místa určení vybraných výrobků podle odstavce 1 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží. (3) Změna místa určení vybraných výrobků podle odstavce 1 se provede pomocí elektronického systému postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní. § 30c Oznámení o přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný příjemce, který na daňovém území České republiky přijal vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení této dopravy oznámit pomocí elektronického systému přijetí těchto vybraných výrobků správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků. (2) Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží. (3) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného příjemce a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní. (4) Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 evidovanému příjemci přijetí tohoto oznámení a zašle jej pomocí elektronického systému příslušným orgánům členského státu odeslání. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží pomocí elektronického systému oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, doručí ho pomocí elektronického systému evidovanému odesílateli. § 30d Oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu dopravovaných mezi členskými státy přes daňové území jiného členského státu zpět na daňové území České republiky (1) Evidovaný příjemce, který na daňovém území České republiky přijal vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy zpět na daňové území České republiky, je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení této dopravy oznámit pomocí elektronického systému přijetí těchto vybraných výrobků správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje stejné náležitosti jako oznámení podle § 30c odst. 1. (3) Ustanovení § 30c odst. 3 se na oznámení podle odstavce 1 použije obdobně. (4) Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 evidovanému příjemci přijetí tohoto oznámení a doručí ho pomocí elektronického systému evidovanému odesílateli. § 30e Nedostupnost elektronického systému při zahájení a během dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nedostupný, může evidovaný odesílatel takovou dopravu zahájit pouze se souhlasem správce daně místně příslušného podle místa odeslání vybraných výrobků a pokud a) jsou vybrané výrobky dopravovány s náhradním zjednodušeným průvodním dokladem namísto zjednodušeného elektronického průvodního dokladu, b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí tohoto správce daně a předloží mu náhradní zjednodušený průvodní doklad a c) poskytne tomuto správci daně informace o důvodech nedostupnosti elektronického systému v případě, že za tuto nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost. (2) Evidovaný odesílatel je povinen uchovávat náhradní zjednodušený průvodní doklad po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká. (3) V případě nedostupnosti elektronického systému během dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy sdělí evidovaný odesílatel správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků změnu místa jejich určení podle § 30b odst. 1 před započetím této změny. Toto sdělení obsahuje stejné náležitosti jako návrh na změnu místa určení vybraných výrobků podle § 30b odst. 2. § 30f Obnovení dostupnosti elektronického systému (1) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému evidovaný odesílatel, který zahájil dopravu s náhradním zjednodušeným průvodním dokladem nebo který změnil místo určení vybraných výrobků, předloží správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu nebo návrh na změnu místa určení vybraných výrobků. (2) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu, a to zejména porovnáním údajů uvedených v náhradním zjednodušeném průvodním dokladu s návrhem zjednodušeného elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. (3) Nevykazuje-li návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu vady, použije se § 30 odst. 4 a 5 obdobně. (4) Změna místa určení vybraných výrobků se provede pomocí elektronického systému postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní. § 30g Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný příjemce použije pro oznámení přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy na daňové území České republiky doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, pokud při ukončení této dopravy nemůže toto oznámení pomocí elektronického systému předložit z důvodu nedostupnosti elektronického systému v místě a) určení vybraných výrobků, nebo b) odeslání vybraných výrobků, pokud do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel zjednodušený elektronický průvodní doklad prostřednictvím elektronického systému. (2) Evidovaný příjemce předloží doklad podle odstavce 1 správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků bezodkladně po přijetí vybraných výrobků. (3) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží evidovaný příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. Ustanovení § 30c odst. 3 a 4 se použijí obdobně. (4) Pokud evidovaný příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží z důvodů uvedených v odstavci 1 správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu pomocí elektronického systému, správce daně zašle kopii dokladu podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží od příslušného orgánu členského státu určení doklad podle odstavce 1, doručí jej evidovanému odesílateli. § 30h Náhradní doklad potvrzující přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu (1) Pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu pomocí elektronického systému z důvodů jiných než uvedených v § 30g odst. 1, je povinen předložit správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. (2) Ustanovení § 30c odst. 3 až 5 se na náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu použijí obdobně.“. 129. § 31 se včetně nadpisu zrušuje. 130. V § 32 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 131. V § 32 odst. 4 se slova „rozhodnout o tom, že“ nahrazují slovem „považovat“, slova „lze považovat“ se zrušují a slova „uvedené v odstavci 4“ se nahrazují slovy „množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu“. 132. V § 33 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 133. V § 33 odst. 1 se slova „Osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky osobě podle odstavce 1, ustanoví pro splnění této povinnosti“ nahrazují slovy „Zasílatel může pověřit pro plnění povinností vyplývajících ze zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky“. 134. V § 33 odstavec 4 zní: „(4) Pokud je zástupce pro zasílání vybraných výrobků pověřen více zasílateli, plní povinnosti vyplývající ze zasílání vybraných výrobků za každého zasílatele samostatně.“. 135. § 33a až 33d včetně nadpisů znějí: „§ 33a Oznámení zasílatele (1) Osoba, která hodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zasláním těchto vybraných výrobků; toto oznámení lze podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. (2) Oznámení podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání obsahuje a) údaje označující správce daně a oznámení, které je činěno, a b) identifikační, kontaktní a platební údaje oznamovatele. (3) Pokud je pověřen zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je součástí oznámení podle odstavce 1 plná moc s úředně ověřeným podpisem pro účely zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky. (4) Oznámení podle odstavce 1 může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně osobě podle odstavce 1 přiděleno číslo pro účely zasílání, pokud se toto číslo přiděluje. (5) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě podle odstavce 1 číslo pro účely zasílání a sdělí jej této osobě. § 33b Postup k odstranění pochybností v údajích v oznámení zasílatele Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení zasílatele, stává se oznámení zasílatele dnem uplynutí lhůty stanovené v této výzvě neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele. Vyrozumění není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností neučinil vůči správci daně žádný úkon. § 33c Lhůta pro přidělení čísla pro účely zasílání Správce daně přidělí číslo pro účely zasílání ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení zasílatele, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností správce daně o údajích v tomto oznámení. § 33d Zrušení čísla pro účely zasílání (1) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání a) na základě oznámení zasílatele, nebo b) z moci úřední. (2) Zasílatel učiní oznámení podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto oznámení lze podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Na toto oznámení se použijí § 33a odst. 2 a § 33b obdobně. (3) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání z moci úřední, pokud toto číslo nebylo použito déle než 1 rok. (4) O zrušení čísla pro účely zasílání správce daně vyrozumí zasílatele.“. 136. V § 33e odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 33i odst. 1 se slova „Zástupce pro zasílání vybraných výrobků“ nahrazují slovem „Zasílatel“. 137. § 33f se včetně nadpisu zrušuje. 138. V § 33g odst. 1 se slova „zástupce pro zasílání vybraných výrobků“ nahrazují slovem „zasílatele“. 139. V § 33g odst. 2 se slova „zástupce pro zasílání vybraných výrobků“ nahrazují slovem „zasílatel“. 140. V § 33h se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu požádá.“. 141. V § 33h odstavec 2 zní: „(2) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nezaniklo podle odstavce 1, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která poskytla zajištění daně, a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem, b) prokáže, že v souvislosti se zasílanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit, nebo c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu zasílání vybraných výrobků vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.“. 142. V § 33h se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Lhůta podle odstavce 2 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost, b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci. (4) Zánikem zajištění daně nebo pravomocným rozhodnutím o uvolnění zajištění daně se stává složená nebo převedená částka na depozitním účtu pro zajištění daně, která nebyla převedena na úhradu daně, přeplatkem zasílatele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně zasílateli bez žádosti do 5 pracovních dnů od jeho vzniku. (5) Požádá-li zasílatel správce daně o nevrácení vratitelného přeplatku, který se vrací bez žádosti podle odstavce 4, může v žádosti také uvést, že má být vratitelný přeplatek ponechán na depozitním účtu pro zajištění daně k opakovanému použití na zajištění daně při zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky.“. 143. V nadpisu § 33i se slova „vedená zástupcem pro“ nahrazují slovem „o“. 144. V § 33j se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 145. V § 33k odst. 1 se slova „Osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky osobě se sídlem nebo s místem pobytu na území jiného členského státu, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, pokud to“ nahrazují slovy „Zaslat vybrané výrobky z daňového území České republiky do jiného členského státu lze pouze, pokud to osoba, která zboží odesílá,“. 146. § 33l včetně nadpisu zní: „§ 33l Porušení podmínek zasílání (1) K porušení podmínek zasílání dojde, pokud u zasílaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení nebo jiné skutečnosti řádně ukončena jejich doprava převzetím vybraných výrobků příjemcem podle § 3 odst. 2 písm. e) bodu 2; to neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení nebo částečnou ztrátu a správce daně byl o této události bezodkladně informován. (2) K porušení podmínek zasílání dojde, pokud a) je zasílání uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílání, nebo b) zasílatel neposkytne zajištění daně. (3) Dojde-li k porušení podmínek zasílání, použijí se § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. (4) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání a příslušnému orgánu členského státu určení informaci o a) vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit porušením podmínek zasílání na daňovém území České republiky, nebo b) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě, ke kterým došlo na daňovém území České republiky při zasílání.“. 147. V § 36 odst. 1 písm. c) se slova „nebo na třetím území“ zrušují. 148. V § 36a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Správce daně v povolení k prodeji za ceny bez daně přidělí držiteli povolení k prodeji za ceny bez daně jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené držiteli povolení k prodeji za ceny bez daně nemění.“. 149. V § 39a odst. 1 se slova „uvedený v § 3 písm. j)“ zrušují. 150. V § 42 odst. 1 písm. a) se číslo „30“ nahrazuje textem „30a, 30e“ a za číslo „51,“ se vkládá text „58b,“. 151. V § 43 se slova „podle § 3 písm. j)“ zrušují. 152. V § 44 odst. 2 a v § 46 odst. 2 se na konci textu odstavců doplňuje text „odst. 6“. 153. V § 49 odst. 10, 13 a 14 se slova „uvedených v § 3 písm. p)“ zrušují. 154. V § 49 odstavec 11 zní: „(11) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z minerálních olejů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.“. 155. V § 49 se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 13 a 14 se označují jako odstavce 12 a 13. 156. V § 50 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Toto oznámení se podává elektronicky prostřednictvím elektronického portálu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup; v případě nedostupnosti elektronického portálu oznámí odesílatel tuto dopravu jiným vhodným způsobem.“. 157. V § 52a odst. 4 se slova „13 nebo 14“ nahrazují slovy „12 nebo 13“. 158. V § 58 odstavec 5 zní: „(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje; v řádně odůvodněných případech může správce daně rozhodnout, že se zajištění daně vyžaduje.“. 159. § 58b včetně nadpisu zní: „§ 58b Doprava minerálních olejů mezi členskými státy pro účely podnikání (1) Na dopravu minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání se použijí § 28a až 30b, 30e a 30f obdobně s tím, že tato doprava nemusí být uskutečněna pro osobu, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků na území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud jde o minerální oleje, které a) jsou uvedeny v § 45 odst. 1 až 3, b) nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a c) podle právních předpisů jiného členského státu, do kterého jsou dopravovány, se nedopravují se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem. (2) Na minerální oleje dopravované z jiného členského státu na daňové území České republiky se použijí § 28a až 30b, 30e a 30f obdobně s tím, že tato doprava nemusí být uskutečněna osobou, které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků z území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud jde o minerální oleje, které a) jsou uvedeny v § 45 odst. 1 až 3, b) nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a c) podle právních předpisů jiného členského státu, ze kterého jsou dopravovány, se nedopravují se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem. (3) Při dopravě minerálních olejů podle odstavce 1 je evidovaný odesílatel povinen a) do návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu uvést daňové identifikační číslo příjemce minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu evidovaného příjemce a b) oznámit pomocí elektronického systému nebo při jeho nedostupnosti jiným vhodným způsobem správci daně místně příslušnému podle místa odeslání minerálních olejů skutečnost, že vybrané výrobky opustily daňové území České republiky, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (4) Doprava minerálních olejů podle odstavce 1 se považuje za ukončenou okamžikem, kdy tyto minerální oleje opustí daňové území České republiky. (5) Při dopravě minerálních olejů podle odstavce 2 je evidovaný příjemce povinen a) plnit povinnosti evidovaného odesílatele podle § 30 vůči správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků, b) do návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu uvést daňové identifikační číslo přidělené odesílateli minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu odesílatele, c) oznámit pomocí elektronického systému nebo při jeho nedostupnosti jiným vhodným způsobem správci daně místně příslušnému podle místa přijetí minerálních olejů přijetí těchto minerálních olejů, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; toto oznámení obsahuje stejné náležitosti jako oznámení podle § 30c odst. 1 s tím, že obsahuje daňové identifikační číslo přidělené odesílateli minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu odesílatele. (6) Minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 29, které byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro jiné účely než pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a které jsou prokazatelně dopravovány do jiného členského státu v jednotkovém balení o objemu do 5 litrů včetně, jsou dopravovány bez zjednodušeného elektronického průvodního dokladu.“. 160. V § 60 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 až 13, které znějí: „(11) Oznámení podle odstavce 10 se činí elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to prostřednictvím a) elektronického portálu v případě dopravy zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) pouze na daňovém území České republiky, nebo b) elektronického systému v případě dopravy zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy. (12) V případě nedostupnosti elektronického portálu nebo elektronického systému se oznámení podle odstavce 10 činí jiným vhodným způsobem. (13) Součástí oznámení podle odstavce 10 je písemný souhlas osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastníka zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) s poskytnutím zajištění daně.“. Dosavadní odstavce 11 až 14 se označují jako odstavce 14 až 17. 161. V § 60a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 162. § 60c včetně nadpisu zní: „§ 60c Oznamovací povinnost držitele povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu (1) Držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu je povinen správci daně do 5 dnů od prvního nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) od nového dodavatele oznámit tohoto dodavatele elektronicky prostřednictvím elektronického portálu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu je povinen správci daně do 5 dnů po uplynutí jednoho roku od posledního nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) od daného dodavatele oznámit ukončení nákupu těchto zkapalněných ropných plynů od tohoto dodavatele elektronicky prostřednictvím elektronického portálu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 kromě obecných náležitostí podání obsahuje obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele.“. 163. V § 60d odst. 1 písm. a) a v § 135h odst. 3 písm. c) se číslo „11“ nahrazuje číslem „14“. 164. V § 66 odst. 1 písm. a) až c) a v § 66 odst. 2 se text „71 odst. 1“ nahrazuje číslem „71“. 165. V § 66 odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 166. V § 66 odst. 1 písm. c) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 46 se zrušuje. 167. V § 67 odst. 5 větě druhé se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“. 168. V § 68 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 169. V § 68 písm. d), § 72 odst. 1, § 72 odst. 4 větě první, § 73 odst. 1, § 75 odst. 2, § 79 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 135j odst. 1 se text „odst. 1“ zrušuje. 170. V § 71 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 171. V § 71a odst. 1 se za slovo „zjednodušeným“ vkládá slovo „elektronickým“. 172. V § 75 odst. 3 se slova „až c)“ nahrazují slovy „a b)“ a text „odst. 1“ se zrušuje. 173. V § 79 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 74 zní: „(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu52) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém území České republiky dopravuje s dokladem vystaveným odesílatelem, který obsahuje a) identifikační údaje odesílatele, b) identifikační údaje příjemce, c) místo dodání, d) celkové množství obecně denaturovaného lihu v litrech při 20 °C a objemové procento lihu, e) množství lihu v litrech etanolu zaokrouhlené na 2 desetinná místa při 20 °C, f) druh a množství obecného denaturačního prostředku v litrech podle nařízení Komise o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně74) a g) datum vystavení dokladu. 74) Nařízení Komise (ES) č. 3199/93 ze dne 22. listopadu 1993 o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně, v platném znění.“. 174. V § 86 odstavec 2 zní: „(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z piva při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy piva při jeho výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy piva při jeho výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.“. 175. V § 89 odst. 4 větě první se za slovo „oběhu“ vkládají slova „na daňovém území České republiky“ a věta druhá se nahrazuje větou „Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který uvedl toto pivo do volného daňového oběhu; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno.“. 176. V § 89 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu o opětovném uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování, pokud tento provozovatel dopravil v režimu podmíněného osvobození od daně toto pivo z daňového území České republiky do jiného členského státu, ve kterém bylo toto pivo uvedeno do volného daňového oběhu, a tento provozovatel přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu zpět na daňovém území České republiky. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.“. 177. V § 92 odst. 2 se slova „do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31)“ nahrazují slovy „ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy“. 178. V § 97 odstavec 2 zní: „(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z vína a meziproduktů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při jejich výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při jejich výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.“. 179. V § 99 se odstavec 8 zrušuje. 180. V § 100 odst. 2 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „nařízení Komise v přenesené pravomoci“ a slovo „produktů“ se nahrazuje slovem „produktů75)“. Poznámka pod čarou č. 75 zní: „75) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 ze dne 11. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, registr vinic, průvodní doklady a certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení, oznámení a zveřejňování oznamovaných informací, doplňuje se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly a sankce, mění se nařízení Komise (ES) č. 555/2008, (ES) č. 606/2009 a (ES) č. 607/2009 a zrušuje se nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560, v platném znění.“. 181. V § 100a odstavec 1 zní: „(1) Malým výrobcem vína se pro účely daně z vína rozumí právnická nebo fyzická osoba, která a) vyrábí výhradně tiché víno, b) vyrábí v průměru méně než 1000 hl tichého vína za každý vinařský rok; tento průměr se v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci upravujícím průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů75) určí na základě průměrné roční produkce po dobu nejméně 3 po sobě jdoucích vinařských roků, a c) nevyrábí tiché víno v daňovém skladu.“. 182. V § 100a odst. 4 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „nařízení Komise v přenesené pravomoci“ a slovo „produktů“ se nahrazuje slovem „produktů75)“. 183. V § 100a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokud je na daňové území České republiky dopraveno tiché víno vyrobené výrobcem vína podle právních předpisů jiného členského státu obdobným malému výrobci vína, je příjemce takového vína povinen do 5 dnů ode dne přijetí tohoto vína správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vína oznámit přijetí tohoto vína předložením dokladu podle odstavce 4.“. 184. V § 114 odst. 7 se text „(§ 32 odst. 4)“ zrušuje. 185. V § 116 odst. 1 se za slovo „zaplatit“ vkládají slova „podle § 9 odst. 1 při porušení režimu podmíněného osvobození od daně,“ a text „e), § 9 odst. 3 písm. f)“ se nahrazuje slovy „a) nebo d)“. 186. V § 134zf se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Oznámení podle odstavce 1 se nepodává v případě, kdy je dodržen postup podle § 58b odst. 2 a 5.“. 187. V § 135j odst. 2 se slova „zjednodušeného průvodního dokladu“ nahrazují slovy „dokladu podle § 79 odst. 4“. 188. V § 139 odst. 2 se text „§ 49 odst. 12,“ zrušuje. 189. Poznámka pod čarou č. 61a zní: „61a) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Oznámení podle § 27ab odst. 4 nebo 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí být do 13. února 2024 činěno pomocí elektronického systému. 3. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní vzniklé ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 19, 20, 125 a 132 až 135 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 19, 20, 125 a 132 až 135. 4. Ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 19 a 125, se pro účely přidělení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu použijí ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 19 a 125. Toto číslo lze pro účely dopravy ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy použít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to pouze na dopravu, která byla zahájena nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Na dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze do 31. prosince 2023 použít § 29 až 31 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 20 a 132 až 135, se pro účely vydání čísla pro účely zasílání použijí ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 20 a 132 až 135. Toto číslo lze pro účely zasílání použít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Povolení pro zasílání vybraných výrobků zástupce pro zasílání vybraných výrobků podle § 33a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Správce daně zruší nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu podle § 60a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v této lhůtě vydá držiteli takového povolení nové povolení podle § 60a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9. Pro dodavatele uvedeného ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona v povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu se považuje oznamovací povinnost držitele povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu podle § 60c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za splněnou. 10. Běh lhůty pro oznámení ukončení nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60c odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započne nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. února 2023, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 175 a 176, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, a b) ustanovení čl. I bodů 19, 20, 125 a 132 až 135 a čl. II bodů 3, 4 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 180/2022 Sb.	Zákon č. 180/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 83/2022 * Čl. I - Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/20 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 180 ZÁKON ze dne 15. června 2022, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 112/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 149/2020 Sb., a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. q) se za slova „místostarosta obce“ vkládají slova „s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností“ a za slova „členové rady obce“ se vkládají slova „s rozšířenou působností“. 2. V § 2 odst. 2 písm. b) se za slova „územního samosprávného celku,“ vkládají slova „s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení a“. 3. V § 13 odst. 3 se za slova „Každý má právo“ vkládají slova „na základě žádosti“ a věty druhá a třetí se zrušují. 4. V § 13 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „na listině s úředně ověřeným podpisem žadatele“. 5. V § 13 odst. 4 písm. b) se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „je-li žádost opatřena uznávaným nebo zaručeným elektronickým podpisem žadatele,“. 6. V § 13 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňuje slovo „žadatele“. 7. V § 13 odstavec 8 zní: „(8) Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře.“. 8. V § 14a odst. 1 se za slova „organizační složce zastává,“ vkládají slova „adresu pro doručování elektronické pošty“. 9. V § 14b odstavec 1 zní: „(1) Každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených v a) § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, b) § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, c) § 2 odst. 1 písm. q), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, nebo d) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci.“. Čl. II Přechodné ustanovení Evidenční orgán provede do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z registru oznámení výmaz údajů podle § 14a odst. 1 a oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahujících se výlučně k výkonu funkce místostarosty obce, jejíž orgány vykonávají přenesenou působnost v základním rozsahu, který nebyl pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, nebo funkce člena rady obce, jejíž orgány vykonávají přenesenou působnost v základním rozsahu, nebo obce s pověřeným obecním úřadem, který nebyl pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 195/2022 Sb.	Zákon č. 195/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 90/2022 * Čl. I - Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 195 ZÁKON ze dne 23. června 2022, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, se mění takto: 1. V § 312 odst. 2 větě první se slova „nebo krajský stavební úřad“ a slova „nebo krajského stavebního úřadu“ zrušují. 2. V § 312 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Na krajský stavební úřad přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru a z pracovněprávních vztahů státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru, zařazených nebo jmenovaných na služební nebo pracovní místo v ministerstvech a jiných správních úřadech zajišťujících podle dosavadních právních předpisů výkon úkolů a činností spadajících podle tohoto nebo jiného zákona do působnosti krajského stavebního úřadu.“. 3. V § 312 odst. 2 větě poslední se slovo „tento“ zrušuje a za slovo „přechod“ se vkládají slova „státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru podle vět první a druhé“. 4. V § 312 odst. 7 se věta první zrušuje. 5. V § 312 odst. 7 se za slova „pracovních míst“ vkládají slova „v Nejvyšším stavebním úřadu a“ a slova „a v krajských stavebních úřadech“ se zrušují. 6. V § 312 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „První systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst v krajských stavebních úřadech se stanoví s účinností od 1. července 2024.“. 7. V § 313 odst. 2 větě první se číslo „2022“ nahrazuje číslem „2023“. 8. V § 314 odstavec 2 zní: „(2) Při provedení spisové rozluky v souvislosti s činnostmi, které přecházejí na orgány státní stavební správy podle tohoto nebo jiného zákona, se postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předají správní orgány, které vykonávaly působnost podle dosavadních předpisů, u vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb do 1. srpna 2023, v ostatních případech do 1. srpna 2024. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na jiné stavební úřady.“. 9. V § 329 odst. 1 až 4 se číslo „2026“ nahrazuje číslem „2027“. 10. V § 330 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Lhůty pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona ve věcech vyhrazených staveb vymezených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb počínají běžet dnem 1. července 2023. Lhůty pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona ve věcech jiných staveb počínají běžet dnem 1. července 2024.“. 11. V § 330 odst. 5 se věta druhá zrušuje. 12. V části dvanácté se doplňuje hlava V, která včetně nadpisu zní: „HLAVA V ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POUŽITELNOSTI ZÁKONA V PŘECHODNÉM OBDOBÍ § 334a (1) Přechodným obdobím se rozumí pro účely odstavců 2 a 3 období od 1. července 2023 do 30. června 2024 a pro účely odstavce 4 období od 1. července 2022 do 30. června 2023. (2) Ve věcech týkajících se územního plánování se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního rozhodnutí a závazného stanoviska orgánu územního plánování, která se nevydávají pro účely povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, stavby s ní související a stavby tvořící s ní soubor staveb. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024. (3) Ve věcech týkajících se záměrů podle tohoto zákona se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů s výjimkou věcí týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb. Ve věcech týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb se postupuje podle tohoto zákona s výjimkou § 172, 173, § 185 odst. 3 písm. c) a části sedmé. (4) V přechodném období vykonává působnost Nejvyššího stavebního úřadu jako služebního úřadu Ministerstvo pro místní rozvoj a působnost stanovenou předsedovi Nejvyššího stavebního úřadu jako služebnímu orgánu státní tajemník v Ministerstvu pro místní rozvoj.“. 13. V § 335 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) § 312 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 14. V § 335 písm. d) se text „§ 312 odst. 4“ nahrazuje slovy „§ 312 odst. 2 věty druhé a části sedmé“, slova „které nabývá“ se nahrazují slovy „která nabývají“ a číslo „2023“ se nahrazuje číslem „2024“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 196/2022 Sb.	Zákon č. 196/2022 Sb. Zákon o jednorázovém příspěvku na dítě Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 90/2022 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Podmínky nároku na příspěvek * § 3 - Výše příspěvku * § 4 - Vymezení některých pojmů * § 5 - Vznik a zánik nároku na příspěvek a na jeho výplatu * § 6 - Přechod nároku na příspěvek * § 7 - Výplata příspěvku * § 8 - Zjišťování výše příjmů pro účely jiných právních předpisů * § 9 - Státní správa * § 10 - Řízení o příspěvku * § 11 - Náležitosti žádosti * § 12 - Rozhodnutí * § 13 - Odpovědnost příjemce příspěvku * § 14 - Povinnost sdělovat údaje * § 15 - Kontrolní činnost * § 16 - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 196 ZÁKON ze dne 24. června 2022 o jednorázovém příspěvku na dítě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Úvodní ustanovení Jednorázový příspěvek na dítě (dále jen „příspěvek“) poskytne stát dítěti jako finanční výpomoc s výživou a ostatními osobními náklady. Náklady na příspěvek včetně nákladů souvisejících s jeho výplatou se hradí ze státního rozpočtu. § 2 Podmínky nároku na příspěvek (1) Nárok na příspěvek má dítě, které ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo osmnáctý rok věku, pokud má v měsíci červenci 2022 nárok na výplatu přídavku na dítě1), který mu náleží za měsíc červen 2022. (2) Nárok na příspěvek má dále dítě neuvedené v odstavci 1, které má na území České republiky trvalý pobyt2) a bydlištěbydliště a ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo osmnáctý rok věku nebo se narodilo ode dne 2. srpna 2022 do konce roku 2022, pokud rozhodný příjem posuzovaných osob, s nimiž dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije, v roce 2021 nepřesáhl 1 000 000 Kč. (3) Podmínka trvalého pobytu a bydlištěbydliště podle odstavce 2 se posuzuje ke dni 1. srpna 2022, a jde-li o příspěvek pro dítě narozené po 1. srpnu 2022, ke dni narození dítěte. (4) Nárok na příspěvek nenáleží dítěti, které je v ústavním zařízení pro péči o děti nebo mládež poskytujícím mu plné přímé zaopatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. (5) Splnění podmínky trvalého pobytu podle odstavce 2 se nevyžaduje u a) dítěte, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců3) a které je rodinným příslušníkem cizince, 1. kterému byla udělena doplňková ochrana4), 2. který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců5), 3. kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zákona upravujícího pobyt cizinců6), 4. kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zákona upravujícího pobyt cizinců7), 5. kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle zákona upravujícího pobyt cizinců8), 6. který je zaměstnaný na území České republiky nebo cizincem, který již byl zaměstnán na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a je v evidenci uchazečů o zaměstnání9), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců10), nebo b) dítěte, které je rodinným příslušníkem osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie11), nebo které má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie upravujícího volný pohyb osob12). (6) BydlištěmBydlištěm se rozumí bydlištěbydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Podmínka bydlištěbydliště se nevztahuje na osoby uvedené v odstavci 5 písm. b). § 3 Výše příspěvku Výše příspěvku činí 5 000 Kč. § 4 Vymezení některých pojmů (1) Posuzovanou osobou pro účely tohoto zákona je a) rodič, b) osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů; co se rozumí rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, stanoví zákon o státní sociální podpoře13), c) manžel nebo partner14) rodiče nebo osoby podle písmene b), d) vdovec nebo vdova po rodiči nebo osobě podle písmene b), e) druh nebo družka rodiče nebo osoby podle písmene b), pokud s dítětem a rodičem nebo osobou podle písmene b) žijí alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o příspěvek. (2) Není-li dále stanoveno jinak, považuje se pro účely tohoto zákona za rozhodný příjem součet těchto příjmů posuzovaných osob, se kterými dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije: a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy: 1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, 2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, 3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů, 4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, tyto příjmy: 1. plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala, 2. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle jiných právních předpisů, 3. příjmy z úplatného prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papíru, 4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiného právního předpisu, 5. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle jiných právních předpisů, 6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, 7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, 8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěmbydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů, 9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle jiných právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů, c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění, d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d), f) náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném, g) rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek, h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval, i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) a g), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) a g). (3) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 2 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo v jiném roce než v roce 2021. Jestliže se z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu posuzované osoby uhrazují přeplatek na dávce podle § 62 zákona o státní sociální podpoře nebo částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady, došlo-li k takové úhradě v roce 2021. (4) Do rozhodného příjmu se započítávají příjmy a) podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 a podle odstavce 2 písm. b) bodů 5 a 7 až 9, byly-li v roce 2021 zaúčtovány, b) podle odstavce 2 písm. a) bodů 3 a 4, podle odstavce 2 písm. b) bodů 1 až 4 a 6 a podle odstavce 2 písm. c) až i), byly-li v roce 2021 vyplaceny, c) podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 v rozsahu odpovídajícím dílčímu základu daně z příjmů ze samostatné činnosti posuzované osoby v roce 2021 podle zákona o daních z příjmů. (5) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost15), započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství; částka průměrné měsíční mzdy se stanoví podle § 5 odst. 7 zákona o státní sociální podpoře. (6) Je-li dítě svěřeno do střídavé péče nebo společné péče, posuzují se pro účely stanovení rozhodného příjmu podle odstavce 2 příjmy a) posuzované osoby, která žije s dítětem a která v jeho zastoupení podala žádost o přiznání příspěvku, na základě které bylo řízení o přiznání příspěvku zahájeno, a b) další posuzované osoby, která s posuzovanou osobou podle písmene a) a s dítětem žije. § 5 Vznik a zánik nároku na příspěvek a na jeho výplatu (1) Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu příspěvku podle § 2 odst. 1 vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na tento příspěvek. (3) Nárok na výplatu příspěvku podle § 2 odst. 2 vzniká podáním žádosti o jeho přiznání, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro vznik nároku na tento příspěvek. (4) Není-li dále stanoveno jinak, nárok na příspěvek zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 6 Přechod nároku na příspěvek (1) Nárok na příspěvek nepřechází na jiné osoby. Zemřelo-li dítě, které má nárok na příspěvek, před jeho výplatou, nárok na příspěvek zaniká. (2) Příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuciexekuci a nemůže být předmětem dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. § 7 Výplata příspěvku (1) Příspěvek vyplácí Úřad práce České republiky – krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), která je příslušná k rozhodování o příspěvku podle § 2 odst. 2 nebo která vyplácí přídavek na dítě v případě příspěvku podle § 2 odst. 1. (2) Příspěvek se vyplatí, jde-li o příspěvek podle a) § 2 odst. 1, do konce měsíce srpna 2022, b) § 2 odst. 2, do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se rozhodnutí o jeho přiznání stalo vykonatelné. (3) Příjemcem příspěvku je a) osoba, které byl vyplacen přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 1, b) zákonný zástupce dítěte nebo osoba, které bylo dítě svěřeno do péče, pokud v zastoupení dítěte podali žádost o přiznání příspěvku, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 2. (4) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutím ustanoví zvláštního příjemce v případě, kdy by se výplatou příspěvku příjemci příspěvku podle odstavce 3 zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má příspěvek sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce příspěvku povinen vyživovat, anebo nemůže-li příjemce příspěvku výplatu příspěvku přijímat. Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštním příjemcem jen osobu, která s ustanovením souhlasí. (5) Příspěvek podle a) § 2 odst. 1 se vyplatí stejným způsobem, jakým se vyplatil přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022, b) § 2 odst. 2 se vyplatí v české měně, a to převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku nebo poštovním poukazem podle volby příjemce příspěvku. (6) Je-li ustanoven zvláštní příjemce, vyplatí se příspěvek převodem na platební účet určený zvláštním příjemcem nebo poštovním poukazem podle volby zvláštního příjemce. (7) Příspěvek se nevyplácí do ciziny, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie11) jinak. (8) Kdo tvrdí, že mu nebyl vyplacen příspěvek ve lhůtě podle odstavce 2 písm. a), ač mu vyplacen být měl, je oprávněn vyzvat krajskou pobočku Úřadu práce ke zjednání nápravy; neučiní-li tak do 31. srpna 2025, nárok na příspěvek a jeho výplatu zaniká. Krajská pobočka Úřadu práce zjedná nápravu a příspěvek do 15 dnů ode dne doručení výzvy podle věty první vyplatí, nebo v téže lhůtě rozhodne, že výzva ke zjednání nápravy není důvodná. Je-li zjednána náprava, rozhodnutí se nevydává. Rozhodnutí, že výzva ke zjednání nápravy není důvodná, se vyhotovuje písemně. § 8 Zjišťování výše příjmů pro účely jiných právních předpisů Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmů, k příspěvku se nepřihlíží. § 9 Státní správa Státní správu podle tohoto zákona vykonává a) krajská pobočka Úřadu práce, b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), c) kontaktní místo veřejné správy podle § 8a odst. 2 písm. b) až d) zákona o informačních systémech veřejné správy, d) kontaktní místo veřejné správy, kterým je držitel poštovní licence podle § 8a odst. 2 písm. f) zákona o informačních systémech veřejné správy. § 10 Řízení o příspěvku (1) O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Místní příslušnost se řídí místem, kde má dítě bydlištěbydliště; nelze-li takto místní příslušnost určit, je místně příslušná kterákoliv krajská pobočka Úřadu práce. (2) Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 2, na žádost dítěte zastoupeného zákonným zástupcem nebo osobou, které bylo dítě svěřeno do péče, pokud s dítětem v době podání žádosti žijí. Řízení je zahájeno okamžikem podání žádosti. (3) Účastníkem řízení je dítě, o jehož nároku se rozhoduje. § 11 Náležitosti žádosti (1) Žádost o přiznání příspěvku kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo dítěte, bylo-li mu přiděleno, a číslo dokladu totožnosti dítěte, byl-li mu vydán, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo posuzované osoby, popřípadě evidenční číslo pojištěnce přidělené orgánem sociálního zabezpečení, nemá-li přiděleno rodné číslo, a číslo dokladu totožnosti, c) kontaktní údaje, zejména adresa elektronické pošty a telefonní číslo, d) adresu bydlištěbydliště dítěte a posuzované osoby, e) volbu, jakým způsobem má být příspěvek vyplacen, f) čestné prohlášení o výši rozhodného příjmu posuzovaných osob v roce 2021, g) jde-li o posuzovanou osobu, která vykonávala v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost15), prohlášení o této skutečnosti, h) prohlášení o bydlištibydlišti na území České republiky, nejde-li o osobu podle § 2 odst. 5 písm. b). (2) Žádost o přiznání příspěvku podle § 2 odst. 2 se podává prostřednictvím elektronické aplikace ministerstva, která je součástí informačního systému o dávkách státní sociální podpory podle § 63 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy podle § 9 písm. c) a od 1. října 2022 rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy uvedeného v § 9 písm. d). Úřad práce České republiky tomu, kdo podal žádost o příspěvek, bezodkladně potvrdí přijetí této žádosti. (3) Nelze-li skutečnosti rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek zjistit v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je žadatel povinen na výzvu krajské pobočky Úřadu práce tyto skutečnosti prokázat. (4) Údaje o výši příjmu posuzované osoby jsou vyloučeny z nahlížení do spisu. § 12 Rozhodnutí (1) Rozhodnutí se vyhotovuje písemně jen v případě, že příspěvek nebyl přiznán nebo je ustanoven zvláštní příjemce. (2) Nevyhotovuje-li se rozhodnutí písemně, učiní se o něm pouze záznam do spisu; § 67 odst. 2 správního řádu o obsahu záznamu se použije obdobně. Rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu. (3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 se vyhotovuje písemně a oznámí se příjemci příspěvku, jestliže o to požádá do 15 dnů ode dne výplaty příspěvku. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty. (4) Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 13 Odpovědnost příjemce příspěvku (1) Přijal-li příjemce příspěvku příspěvek, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl přiznán nebo vyplacen neprávem, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl přiznán nebo vyplacen neprávem, je povinen příspěvek vrátit. (2) Nevydá-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o povinnosti vrátit příspěvek neprávem přiznaný nebo vyplacený do 3 let ode dne, kdy byl příspěvek vyplacen, zaniká nárok na vrácení neprávem přiznaného nebo vyplaceného příspěvku. (3) O povinnosti vrátit příspěvek rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplatila. Příspěvek neprávem vyplacený může být sražen z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky státní sociální podpory nebo pomoci v hmotné nouzi. Vrácené příspěvky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit příspěvek rozhodla. (4) Vymáhání neoprávněně vyplacených příspěvků provádí příslušný celní úřad. (5) Vrácené příspěvky podle odstavce 1 nebo příspěvky vymožené podle odstavce 4 jsou příjmem státního rozpočtu. § 14 Povinnost sdělovat údaje (1) Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo jsou oprávněny vyžadovat od České správy sociálního zabezpečení a orgánů Finanční správy České republiky údaje o výši příjmů podle § 4 odst. 2 rozhodných pro nárok na příspěvek a údaje nezbytné pro výplatu příspěvku a kontrolu nároku na příspěvek, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí v případě příslušníků bezpečnostních sborů podle odstavce 4. Poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. (2) Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo jsou oprávněny vyžadovat od státních orgánů a osob údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu; to neplatí, jde-li o údaje podle odstavce 1. (3) Státní orgány a osoby jsou povinny na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce ve stanovené lhůtě sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu. (4) Byla-li posuzovaná osoba v roce 2021 příslušníkem Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, dokládá na výzvu krajské pobočky Úřadu práce příjem v listinné podobě. Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor České republiky se na této listině vykazují souhrnným označením „Bezpečnostní sbory ČR“. Při tomto vykazování mohou používat kontaktní údaje Ministerstva vnitra. § 15 Kontrolní činnost (1) Krajská pobočka Úřadu práce ověřuje správnost a úplnost podkladů předložených osobami uvedenými v § 14. (2) Zaměstnanci zařazení v krajské pobočce Úřadu práce pověření provedením kontroly ověřují plnění povinností uložených v § 14. § 16 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 9 písm. d), které nabývá účinnosti dnem 1. října 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r. 1) § 17 až 19 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 10 až 12a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) § 42a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. 12) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 13) § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Subsets and Splits